VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
P ro v o z š k o l n í C K a m o ţ n o s t i j e j í h o d a l š í h o ro z v o j e Bakalářská práce
Autor: Martina Doleţalová Vedoucí práce: RNDr. Jiří Šíp, Ph.D. Jihlava 2010
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá zdůvodněním významu školní cestovní kanceláře při výuce budoucích profesionálů v cestovním ruchu. K naplnění stanoveného cíle si autorka vytvořila hypotézu zaloţenou na obhajobě významné pozice školní CK při VŠPJ v systému vzdělávacích programů profilujících profesionály v cestovním ruchu na středních i vysokých školách. Pro úspěšnou obhajobu své hypotézy provedla analýzu současných legislativních normativ, rozbor historie ekonomické rentability, analýzu technologické sloţky a vzdělávacího efektu. Pro potvrzení vzdělávacího efektu bylo provedeno dotazníkové šetření mezi studentskými účastníky produktů školní CK. Klíčová slova: cestovní ruch, praxe, školní cestovní kancelář, vysoká škola, vzdělávání
Annotation This bachelor thesis gives reasons for importance of school travel agency in education of future professionals in tourism. In order to fulfil assigned aim the author created hypothesis based on justification of significant position of school travel agency in VSPJ in a system of educational programmes which profile professionals in tourism at secondary schools and colleges. The author made an analysis of current legislative normative, study of history of economic profitability, analysis of technological part and educational effect for successful justification of her hypothesis. Questionnaire survey was carried out among the students participating in school travel agency to confirm educational effect.
Key words: college, educate, school travel agency, tourist business, training
Poděkování Děkuji RNDr. Jiřímu Šípovi, Ph.D. za odbornou pomoc vedení, přínosné rady a trpělivost při zpracování mé bakalářské práce. Současně chci za cenné informace poděkovat všem dalším osobám, se kterými jsem v průběhu své práce spolupracovala.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 18. 5. 2010 ...................................................... Podpis
OBSAH PŘÍLOHY .................................................................................................... 7 ZKRATKY ................................................................................................... 8 1. Úvod a cíl práce ..................................................................................... 9 1.1.
Úvod ................................................................................................................... 9
1.2.
Cíl práce ........................................................................................................... 11
2. Přehled literatury ................................................................................ 11 2.1.
Počátky vědeckého poznání cestovního ruchu ................................................. 11
2.2.
Co je cestovní ruch – definice, pojmy, jeho význam ....................................... 12
2.3.
Pohled na cestovní ruch ve 20. století .............................................................. 13
2.4.
Cestovní ruch a vzdělávání .............................................................................. 14
2.5.
Cestovní ruch a projekty EU ............................................................................ 20
3. Metodika práce.................................................................................... 21 3.1.
Legislativní okruh ............................................................................................ 21
3.2.
Ekonomický a účetní okruh ............................................................................. 22
3.3.
Technologicko-provozní okruh ........................................................................ 22
3.4.
Vzdělávací okruh ............................................................................................. 23
3.5.
Praktické dopady provozu školní CK .............................................................. 23
4. Důvody a předpoklady pro vznik a současný provoz školní CK ... 24 4.1.
Legislativní rámec VŠPJ pro vytvoření a provozování školní CK .................. 24
4.2.
Princip hospodaření VŠ a doplňková činnost školní cestovní kancelář ........... 24
4.3.
Idea zaloţení školní CK ................................................................................... 25
4.4.
Proces zaloţení a provozu školní CK............................................................... 26
4.4.1.
Legislativa ................................................................................................. 26
4.4.2.
Ekonomika ................................................................................................ 28
4.4.3.
Hodnocení ekonomické činnosti školní CK ............................................. 31
4.4.4.
Technologie provozu ................................................................................ 32
4.4.5.
Vzdělávání ................................................................................................ 34
4.4.6.
Praxe studentů VŠPJ ve školní CK ........................................................... 36
4.4.7.
Poznávací zájezdy a výlety koncipované jako studentská praxe .............. 40
5. Praktické dopady činnosti školní cestovní kanceláře ...................... 43 6. Závěr .................................................................................................... 56 6
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ..................................................... 58 INTERNETOVÉ ZDROJE ...................................................................... 59
PŘÍLOHY A
JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ
B
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
C
PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR
D
DOTAZNÍK PRO ŢADATELE O POVINNÉ POJIŠTĚNÍ ZÁRUKY PRO PŘÍPAD ÚPADKU CESTOVNÍ KANCELÁŘE
E
SMĚRNICE K PRAXÍM PRO OBOR CESTOVNÍ RUCH
F
DOTAZNÍK CK
G
ÚKOLY K TÝDENNÍ PRAXI
H
POKYNY K ODJEZDU NA TÝDENNÍ PRAXI
I
PROGRAM ZÁJEZDU – TÝDENNÍ PRAXE
7
ZKRATKY RES – Registrované subjekty VŠ – Vysoká škola VOŠ – Vyšší odborná škola VŠE – Vysoká škola ekonomická CR – Cestovní ruch CK – Cestovní kancelář CA – Cestovní agentura EU – Evropská unie WTO – World Travel Organisation / Světová organizace cestovního ruchu EN – Evropská norma ČSN – Česká státní norma ČR – Česká republika HDP – Hrubý domácí produkt TSA – Tourism Satelitte Accounta / Satelitní účet cestovního ruchu SWOT – Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats Silné a slabé stránky, příleţitosti a hrozby AHRČR – Asociace hotelů a restaurací České republiky MŠMT – Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy VŠPJ – Vysoká škola polytechnická TUR – Trvale udrţitelný rozvoj UNESCO – United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu ERASMUS – Erasmus Student Network/ Evropská studentská organizace JRF – Jednotný registrační formulář iFIS – Finanční informační systém ČT – Česká televize PC – Personal computer / Osobní počítač ČSÚ – Český statistický úřad
8
1. Úvod a cíl práce 1.1. Úvod Cestovní ruch kaţdoročně představuje největší pohyb lidské populace za rekreací, poznáváním a naplněním vlastních snů z příjemné dovolené.[3] Je významnou cestou uspokojování potřeb lidí a významnou součástí jejich spotřeby. Toto postavení je dáno funkcemi, které cestovní ruch v ţivotě lidí plní, zejména postavením cestovního ruchu ve volném čase. Volný čas je ve všech svých formách základním předpokladem rozvoje cestovního ruchu. Cestovní ruch je také významný pro utváření ţivotního stylu lidí. [2] Jednu z nejvýznamnějších rolí v odvětví cestovního ruchu hrají cestovní kanceláře, které se tak stávají jakousi vlajkovou lodí cestovního ruchu a jsou důleţitým distribučním kanálem poskytovatelů sluţeb v cestovním ruchu. Organizovaný CR v jeho dnešní podobě vzniká v podstatě aţ v 19. století. Za jeho průkopníka a zakladatele je povaţován Angličan Thomas Cook (1808 – 1892). Cook vyuţíval řadu prvků, bez kterých se dnešní cestovní kanceláře neobejdou - voucher, pouţívání tzv. roaming listů, zpracování popisů tras, časových harmonogramů, programů, včetně všech zabezpečených sluţeb pro účastníky zájezdu a uzavírání dohod s ţelezničními společnostmi o vydání jízdenky za smluvní ceny na určité tratě a další. Největší podíl na formování cestovního ruchu v Československé republice měla cestovní kancelář Čedok. Ta po svém vzniku v roce 1920 zaujala prioritní postavení v cestovním ruchu nejen v České republice, ale zařadila se i mezi největší cestovní kanceláře ve světě. [3] Do začátku druhé světové války si Čedok udrţoval silnou pozici na domácím trhu cestovních sluţeb. V roce 1948 byl Čedok znárodněn a prošel dlouhou řadou organizačních změn. Od poloviny šedesátých let začaly v Československu působit specializované cestovní kanceláře – CKM, Rekrea, Balena, Sport-turist a Auto-turist. Na Slovensku v této době vznikly a působily cestovní kanceláře Tatratour, Slovakoturist a Slovakotherma. [1] V osmdesátých letech dosáhly výkony cestovních kanceláří následujících parametrů: příjezdový cestovní ruch
700 tisíc osob (70% socialistické země, 30% ostatní země)
výjezdový cestovní ruch
600 tisíc osob (95% do socialistických zemí, 5% ostatní
země). [1] 9
Liberalizace podmínek podnikání v cestovním ruchu počátkem devadesátých let přinesla bouřlivý rozvoj v tomto odvětví. V roce 1990 bylo vydáno v České republice na 6 tisíc oprávnění k provozování cestovních kanceláří a za celé období devadesátých let potom 11 tisíc těchto oprávnění. [1] Tabulka 1Počet registrovaných subjektů v RES cestovní ruch stav k 31. 12. činnosti cestovních kanceláří a agentur; průvodcovské činnost
z toho činnosti cestovních kanceláří
1989
34
5
1990
877
309
1991
2 939
732
1992
3 685
1 021
1993
3 536
1 261
1994
3 947
1 507
1995
4 295
1 702
1996
4 791
1 972
1997
5 201
2 212
1998
5 541
2 392
1999
5 779
2 604
2000
5 761
2 754
2001
5 534
2 723
2002
5 615
2 841
2003
5 611
2 924
2004
5 616
2 974
2005
5 637
3 008
2006
5 680
3 004
2007
5 741
2 991
2008
5 915
2 970
www.czso.cz Mimořádný zájem o cesty do zahraničí u našich občanů a popularita země v zahraničí přinesly vysoké výkony cestovních kanceláří. V příjezdovém cestovním ruchu to bylo 1 milion osob, ve výjezdovém 1,5 milionů a v domácím 0,5 milionů osob. [1] Obecně můţeme konstatovat, ţe cestovní ruch je důleţitou hybnou pákou průmyslu a ekonomiky státu. Pokud se toto odvětví rozvíjí správným způsobem, vytváří řadu pracovních příleţitostí, vyvolává řadu ekonomických investic a stává se přínosem jak pro spotřebitele, tak především pro státní ekonomiku. Podporou dobře fungujícího odvětví cestovního ruchu je předpoklad kvalitně provedených sluţeb odborně školeným personálem. V rámci vzdělávání se samostatný obor cestovní ruch začíná více profilovat aţ nyní. Před rokem 1989 bylo moţno tuto 10
problematiku studovat také, ovšem pouze v omezené míře a pro omezený počet uchazečů. Studium v tomto oboru tehdy nabízely pouze VŠE v Praze a na UMB v Banské Bystrici. Nyní je zájem o studium tohoto oboru rok od roku větší. Vznikají nové střední školy a rozšiřuje se studium na školách vysokých. Příprava profesionálů v oboru cestovní ruch je velmi náročná. Šíře záběru této problematiky se asi nejvýrazněji promítá v provozu cestovních kanceláří, kde se střetává několik oborů, které se zde vzájemně prolínají. Obsahem této práce je problematika studia cestovního ruchu, aplikovaného do zaloţení a provozu cestovní kanceláře jako subjektu výrazně napomáhajícího a doplňujícího praktickou výuku přímo v procesu vzdělávání na vysoké škole.
1.2. Cíl práce Cílem práce je zdůvodnění významu školní cestovní kanceláře při výuce budoucích profesionálů v cestovním ruchu. K naplnění stanoveného cíle jsem si vytvořila hypotézu zaloţenou na obhajobě významné pozice školní CK v systému vzdělávacích programů profilujících profesionály v cestovním ruchu na středních i vysokých školách. Pro úspěšnou obhajobu mé hypotézy jsem nejprve prostudovala odpovídající odbornou literaturu a následně vytvořila metodiku práce.
2. Přehled literatury 2.1. Počátky vědeckého poznání cestovního ruchu V učebnici „Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy“ ( Hesková, M., Beránek, J., Dvořák, V., Novacká, L., Orieška, J., 2006) autoři uvádějí, ţe vědeckému bádání cestovního ruchu se začala systematická pozornost věnovat jiţ začátkem minulého století. V nejstarších dostupných pracích z tohoto období se jejich autoři zejména snaţili o odlišení cestovního ruchu od širšího pojmu cestování (W.F. Treter, 1990). [3]
11
Za zmínku stojí názor Hermana von Schullarda z roku 1910, který poukázal i na ekonomické aspekty cestovního ruchu. V dalších letech autoři jiţ dávali více důraz na ekonomické, geografické, dopravní a sociologické aspekty cestovního ruchu, např. R. Glücksmann (1930, 1935), F.W. Ogilvie (1933), J.A. Norval (1936), E. Nový a E. Forot (1937), H. Poser (1939), A. Borman (1939) a další. [3] Významným mezníkem zkoumání cestovního ruchu bylo zpracování a publikování Všeobecné nauky cestovního ruchu ( Grundriss der Allgemeine Fremdensverkehrslehre) švýcarskými autory W. Hunzikerem a K. Krapfem v roce 1942. Ti v této nauce prezentovali základy moderní tzv. švýcarské školy cestovního ruchu slouţící jak pro rozvoj vědy tak i praxe. Cestovní ruch definovali jako soubor vztahů a jevů, které vyplívají z pobytu na cizím místě, pokud cílem pobytu není trvalý pobyt výkon výdělečné činnosti. [3]
2.2. Co je cestovní ruch – definice, pojmy, jeho význam Pro vymezení pojmu cestovní ruch (turismus, angl. turism), nebo-li odvětví cestovního ruchu, existuje řada definic. Za jednu z nejvýstiţnějších definic pojmu „cestovní ruch“ lze povaţovat definici WTO charakterizující cestovní ruch jako „činnost lidí spočívající v cestování a pobytu v místech mimo místa jejich obvyklého pobytu kratší jednoho uceleného roku za účelem využití volného času, obchodu a jinými účely“. [1] Zjednodušeně je pojem cestovní ruch specifikován v kombinaci s pojmem cestování. v České verzi evropské normy EN 13809;2003, která má status české technické normy. Stejně tak je tomu u Sluţeb cestovního ruchu – cestovní agentury a cestovní kanceláře (touroperátoři) – terminologie, ČSN EN 13809;2004. [3] Cestovní ruch jako průmysl – je souhrnem podnikatelských aktivit a hmotných podmínek cestovního ruchu, tedy soubor hotelnictví, restauračního stravování, činnost cestovních kanceláří a doprovodných sluţeb. [6] Cestovní ruch se podílí na rozvoji národního hospodářství v mnoha směrech. Podílí se na reprodukci pracovní síly, působí na rozvoj podniků a organizací, které zajišťují sluţby pro účastníky cestovního ruchu jako např. dopravní organizace, ubytovací a stravovací zařízení, cestovní kanceláře, informační střediska, směnárenské sluţby a další. 12
Cestovní ruch má významnou úlohu při vytváření podnikatelských příleţitostí a zaměstnanosti v různých odvětvích národního hospodářství a v různých oborech lidské činnosti.[2] Přestoţe je velmi obtíţné vyčíslit celkovou zaměstnanost vyvolanou cestovním ruchem, lze s ohledem na mezinárodní zkušenosti předpokládat, ţe v ČR přímo nebo zprostředkovaně zajišťuje zaměstnanost pro cca 500 000 osob. Na celkové zaměstnanosti se podílí 9-10 %. [1] Spolu s budováním materiálně – technické základny podniků cestovního ruchu, rozvojem dopravy a sluţeb, dochází i k rozvoji dalších odvětví jako jsou např. stavebnictví, zemědělství, pojišťovnictví, obchod apod. [4] Podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP, se celosvětově pohybuje průměrně okolo 11 % včetně vyvolaných efektů, v ČR je to cca 2,7 %. [5] Hospodářský přínos odvětví cestovního ruchu v národních ekonomikách vyčteme z údajů Satelitního účtu cestovního ruchu ( TSA – Tourism Satelitte Accounta), který definuje řadu globálních standardů, podle nichţ lze měřit skutečný přínos cestovního ruchu pro národní hospodářství. [5]
2.3. Pohled na cestovní ruch ve 20. století Dnešní potřeby účastníků cestovního ruchu nevystupují individuálně, ale zpravidla jako soubor spolu souvisejících a vzájemně se podmiňujících potřeb. Jejich uspokojení tedy nevyţaduje jednotlivé, nýbrţ komplexní sluţby. Komplexnost sluţeb je potřebná nejen z prostorového, časového a věcného hlediska jejich poskytování dodavatelským způsobem, ale i z hlediska jejich zprostředkování a organizování cestovními kancelářemi či touroperátory pro účastníky zájezdů, pobytů a dalších forem. [10] Cestovní kanceláře povaţujeme za podniky cestovního ruchu, jejichţ činnost výrazně podmiňuje a ovlivňuje plnění jednotlivých funkcí cestovního ruchu. Hlavní funkcí cestovní kanceláře je poskytování sluţeb, z ostatních funkcí je moţno uvést funkci překlenovací, informační, kontrolní, kontaktní výchovnou, ale i funkci zkoumání spotřebitelské poptávky. [10] Účastníkům cestovního ruchu tak mohou cestovní kanceláře vhodnými a včasnými informacemi šetřit čas, zajišťovat komplexní sluţby, vytvářet optimální podmínky pro vyuţívání volného času, poskytovat a zprostředkovávat kvalitní a cenově diferencované sluţby. [10] 13
Problematika cestovního ruchu má široký záběr. Špičkoví odborníci v této oblasti musí mít velký přehled a vynikající znalosti z několika oborů. Mezi zásadní znalosti patří geografie, znalost cizích jazyků, ekonomika a právo. Neméně podstatné jsou ovšem např. psychologie, historie, všeobecný kulturní přehled a další. Oblast cestovního ruchu díky jejímu rozsahu ovlivňuje mnoho faktorů, které sebou přináší nové situace a stavy, na které musí tento obor pruţně reagovat. Díky rozvoji informačních technologií, globalizaci, nastalým ekonomickým a politickým situacím je odvětví cestovního ruchu velmi dynamické a permanentně v rozvoji. Lidé pracující v tomto oboru jsou nuceni přijímat nové informace a technologické postupy. Pro kvalitně odvedenou práci je jejich úkolem učit se tyto technologie ovládat a umět nové informace uţitečně zpracovávat. Potencionální spotřebitelé sluţeb cestovního ruchu ţádají stále více kvalitně provedené sluţby. Zárukou této kvality je mimo jiné i odborně školený personál počínaje zaměstnanci první linie a konče vrcholovým managementem. Je nezbytně nutné tyto odborníky vzdělávat prostřednictvím středních škol aţ po studia vysokoškolská a následné celoţivotní vzdělávání.
2.4. Cestovní ruch a vzdělávání Tématu vzdělávání studentů a dalšímu vzdělávání odborníků v cestovním ruchu bylo věnováno několik konferencí, kde odborníci tohoto oboru prezentovaly své analýzy a poznatky týkající se vzdělávání v oboru cestovní ruch. První z nich nesla název „Umíme připravit profesionály pro obor? – Možnosti spolupráce teorie a praxe při vzdělávání pracovníků pro oblast gastronomie, hotelnictví a cestovního ruchu“. Jarmila Indrová na výše uvedené konferenci ve svém příspěvku pomocí hrozeb a příleţitostí – tedy částí SWOT analýzy charakterizovala české školství pro oblast cestovního ruchu. Jako velkou příleţitost dalšího rozvoje uvedla moţnost čerpání finančních příspěvků z Evropské unie, spolupráci veřejného a soukromého sektoru při zajišťování kvalitních vzdělávacích programů, dále pak společné projekty a zapojování se do mezinárodních výzkumných sítí. Hrozby vidí v nedostatečné kvalifikaci pedagogů, jejich stárnutí a malé atraktivitě této činnosti pro mladé, vysoce kvalifikované a talentované pracovníky. 14
Další hrozbou se jeví zatím malá provázanost mezi teorií a praxí, v oblasti vědeckého výzkumu a jeho následného uplatňování v praxi. Vzhledem k tomu, ţe oblast cestovního ruchu je velmi různorodá, dochází v ní zákonitě k velice častým změnám, na které je třeba umět včas reagovat. (7) Pavel Hlinka Prezident AHRČR poskytl na základě uskutečněných kulatých stolů s poskytovateli studentských praxí informace o tom, ţe dle škol jsou studenti na praxích bráni jako levná pracovní síla, na druhé straně však zaměstnavatelé nemohou studenty k tzv. „pořádné“ práci pustit, protoţe studenti sami nejsou schopni vykonávat odborné pracovní úkony. Dle škol by měli studenti za svou praxi dostávat finanční ohodnocení, problémem zaměstnavatelů je to, ţe někteří studenti nejeví o práci zájem, chybí jim kázeň. Zadané úkoly nemohou samostatně vykonávat, je třeba provádět jejich kontrolu, coţ zaměstnance firem spíše zdrţuje. Po odborné stránce chybí studentům základní informace a na jejich doplnění jim bohuţel během praxe nezbývá čas. Nedostatečné mnoţství základních informací je problémem pedagogických sborů, ve kterých často chybí odborníci s praktickými zkušenostmi v daných oborech a také zastaralé studijní materiály. (7) Problematice vzdělání v oblasti cestovního ruchu byla v roce 2009 také věnována konference uskutečněná na VŠPJ v Jihlavě – „Vzdělávání a výzkum v cestovním ruchu.“ Zde prezentovali své názory jak odborníci z ČR tak i ze zahraničí. Jarmila Indrová zde tentokrát prezentovala problematiku „Současný stav a perspektivy rozvoje vysokoškolského vzdělávání v oblasti CR“. Ve svém příspěvku popsala metodu výzkumu, kde se analyzovaly studijní programy a obory dle databáze MŠMT, po té pak následovala tvorba databáze škol vzdělávající budoucí manaţery oblasti CR. Dalším krokem bylo zpracování databáze škol s výukou cestovního ruchu dle předem zvolených kritérií, jako byly typ studia, moţnosti navazujícího studia, moţnosti distančního a prezenčního studia a celoţivotního vzdělávání. Dalším kritériem bylo pak členění na soukromé a státní instituce. Šetřením bylo zjištěno, ţe se situace v oblasti celkového vysokoškolského vzdělání občanů ČR od roku 1989 výrazně změnila k lepšímu. Pro oblast cestovního ruchu byli do roku 1990 vzděláváni pouze studenti studující VŠE v Praze na Fakultě Mezinárodních vztahů. V současnosti je na tom ČR podstatně lépe, problematiku cestovního ruchu lze nyní studovat na 15 vysokých školách, z kterých je 8 státních a 7 soukromých. Od roku 2000 lze sledovat vzrůstající tendenci nabídky studia tohoto 15
oboru. Vysoké školy dnes nabízí moţnosti i tzv. celoţivotního vzdělávání, popř. vzdělávání na universitě třetího věku, kde mohou studovat osoby starší 55 let. Jedním z výstupů výše zmíněného výzkumu byla tvorba databáze vysokých škol s moţností studia oboru cestovní ruch. Tato databáze byla umístěna na stránky MŠMT pro lepší orientaci budoucích zájemců o studium tohoto oboru. [7] Příspěvek Jiřího Štýrského – „Kompetence odborníků v cestovním ruchu“ se zabývá problematikou výchovy odborníků schopných vytvářet konkurence schopné produkty, odborníků orientujících se v problematice nabídky a rozvoje spojených s TUR a s potenciálem ČR v rámci památek UNESCO. Ve svém příspěvku konkretizuje moţnosti uplatnění studentů bakalářských studijních programů a popisuje rozsah moţností studentů absolvujících magisterská studia. Dle provedených výzkumů by měl být odborník cestovního ruchu vzdělán v ekonomickém a manaţerském směru, měl by být dobře jazykově vybaven a jiţ během studia by měl být zapojen do praxe. Odborné znalosti z oblasti multikulturní problematiky jsou také nezbytné, stejně tak jako geografické a psychologické znalosti a komunikační dovednosti. Vzhledem k novým trendům v CR bude jistě nezbytné, orientovat se i v problematice sportovně rekreačních aktivit. Moderně vzdělaný odborník v oblasti cestovního musí být schopen komunikovat alespoň dvěma cizími jazyky. Dále je schopen práce v týmu, nemá komunikační problémy ve vztahu s klienty, má schopnost analyzovat a aktuálně řešit nastalé situace, je pruţný, je schopen vytvářet programy rozvoje cestovního ruchu a hospodářského odvětví. Z šíře rozsahu daného oboru by bylo moţno vyprofilovat i určité oborové specializace v rámci studia cestovního ruchu. [7] Z výše uvedeného popisu je tedy zřejmé, ţe problematika oboru cestovní ruch má velmi široký záběr a odborníci tohoto oboru by měli mít potřebu celoţivotního vzdělávání. Renata Wohlgemuthová ve svém příspěvku „Aktuální otázky vzdělávání na školách CR“ popisuje úspěšný rozvoj škol cestovního ruchu v posledním desetiletí v České republice. Zmiňuje velmi dobrou integraci do mezinárodních spoluprací v rámci projektů ERASMU. Ve svém příspěvku se zamýšlí nad studijními plány škol, které byly stanoveny dle katedry cestovního ruchu na VŠE, která byla svého času jedinou VŠ vyučující tento obor. Uvádí oblasti, které se v rámci oboru cestovní ruch studují a které určitě do oboru patří vzhledem k jeho širokému záběru. Jedná se o problematiku historie, ekonomie, 16
kulturologie, jazykových znalostí ale třeba i problematiky informačních technologií a dalších. Dle Wohlgemuthové je základ výuky oboru cestovní ruch poloţen, je třeba jej však dále dle potřeb rozvíjet, popř. blíţe specifikovat a specializovat. [7] Jiří Šíp ve svém příspěvku „Vybrané problémy českého vzdělávání v CR“ analyzuje středoškolské a vysokoškolské studijní programy. Šíp stanovil dvě hypotézy, vychází z předpokladu, ţe národní vzdělávací systém ještě není dobře nastaven, chybí dostatečný počet kvalitních pedagogických pracovníků a skladba a náplň předmětů zatím také nesplňuje poţadovanou úroveň, coţ je zmiňováno i v příspěvcích jiných účastníků konference. Doposud byl zmíněn pouze počet VŠ s oborem cestovní ruch, dle příspěvku J. Šípa je v ČR 38 středních škol, 15 VOŠ, 15 VŠ s 24 pracovišti zaměřenými na cestovní ruch. [7] V rámci programu „ Komplexní inovace oboru cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické Jihlava“ vznikl odborný časopis „Studia turistica“. První článek tohoto časopisu je věnován problematice vzdělávání v cestovním ruchu. Autor článku J. Šíp zde uvádí, ţe obor cestovní ruch má vzhledem k jeho rozsahu v rámci studia zájemcům o tuto problematiku co nabídnout. Vzhledem k tomu, ţe je studium rozprostřeno do tří úrovní škol – střední, VOŠ a VŠ je třeba náplň výuky jednotlivých problematik správně rozčlenit. Předměty vyučované na jednotlivých školách mají sice stejné nebo podobné názvy, obsahově se však mohou lišit. Podle J. Šípa dochází v rámci výuky k malé provázanosti mezipředmětových vztahů. Na základě tohoto stanovil J. Šíp následující poţadavky: 1. Optimalizovat výchovu pedagogů a tvorbu vhodných obsahů jejich vzdělávacích programů (14) 2. Optimalizovat výuku cestovního ruchu a tvorbu vhodných výukových programů (14) Jedním z dalších článků je příspěvek L Kalouse, který se zmiňuje o výukovém programu Leonardo da Vinchi, který je zaměřen na výukové a vzdělávací potřeby všech osob účastnících se odborného vzdělávání a odborné přípravy na jiné neţ vysokoškolské úrovni. Ve svém příspěvku L. Kalous zmiňuje stáţe studentů v zahraničí – Německo, Slovinsko, Itálie a Španělsko. Při těchto stáţích mají studenti moţnost zdokonalovat nejen své jazykové znalosti, ale mají moţnost porovnat problematiku studované oblasti v tuzemsku se zahraničím. Pobyty studentů v zahraničí jsou dnes jiţ nedílnou součástí 17
studia a velmi přispívají k rozšíření obzoru studentům, kteří v rámci těchto pobytů mohou pracovat s novými technologiemi, mohou objevit nové postupy a principy práce, které se u nás ještě nepouţívají nebo se teprve začínají zavádět do praxe. (14) Z výše uvedeného je patrné, ţe je tato sféra v permanentním rozvoji. Všechny vzdělávací instituce hledají optimální kombinaci studijních programů oboru. Jak jiţ bylo uvedeno, pravděpodobně dojde i na tvorbu specializací. J. Šíp s L. Linhartem prováděli na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity výzkum zaměřený na váhu a roli vyučovaných předmětů studia cestovního ruchu. Tento průzkum byl proveden na středních, VOŠ a vysokých školách, které vzdělávají budoucí odborníky v cestovním ruchu. Některé první poznatky byly publikovány v Diplomové práci Linhart, L. „Význam a zastoupení geografie cestovního ruchu ve vzdělávacích programech“ (Škol. 2009, PF JU v Č. Budějovicích). V rámci tohoto průzkumu byli osloveni studenti, pedagogové i odborníci v cestovním ruchu. Z šetření vyplynulo, ţe obecně všichni dotazovaní za nejdůleţitější předmět povaţují studium geografie a cizích jazyků. Modelový zájezd a exkurze, který slouţí jako praktická výuka, skončil dle grafů na třetím místě. Tuto pozici shodně přidělili jak pedagogové, tak odborníci z oblasti cestovního ruchu.
Graf 1
Zdroj: Linhart, Šíp
18
Graf 2
Zdroj: Linhart, Šíp Dle výzkumu provedeného se studenty Vysoké škole polytechnické je zařazení předmětu ve výuce následující:
Graf 3
Zdroj: Linhart, Šíp
19
Vysoká škola polytechnická v Jihlavě je jednou z vysokých škol, která klade veliký důraz na získávání praktických zkušeností během studia svých absoloventů. Ve srovnání s Jihočeskou univerzitou a Karlovou univerzitou jsou na VŠPJ v Jihlavě poměrně vysoko hodnoceny jako profilující předměty praktického charakteru průvodcovství, provoz cestovních kanceláří a modelový zájezd exkurze. Důvodem je pravděpodobně to, ţe v porovnání s ostatními výše jmenovanými vysokými školami jsou ve výukových programech vysoce dotovány předměty zaměřené na metodiku průvodcovských sluţeb a provoz cestovní kanceláře. Tyto dva předměty jsou úzce spjaté s praktickou účastí a organizací zájezdu, který je zároveň zařazen jako povinná týdenní praxe na VŠPJ. Zájezdy kompletuje a připravuje školní CK. Dle provedených výzkumů, zastávají praktické předměty a praxe v hodnocení třetí či niţší pořadí, jsou však nedílnou součástí studia oboru cestovní ruch na vysokých školách.
2.5. Cestovní ruch a projekty EU Vzhledem k tomu, ţe se oblast cestovního ruchu dynamicky rozvíjí, rozvíjí se i vzdělávací programy. V rámci Fondů evropské unie bylo spuštěno v ČR několik projektů na vzdělávání v oblasti cestovního ruchu, jedním z nich byl projekt „Zkvalitnění profesní přípravy a vzdělávání v cestovním ruchu.“ (11) Prioritním cílem tohoto programu je zajištění kvality, efektivity a vyšší funkčnosti vzdělávání v oblasti cestovního ruchu. To se týká škol všech stupňů od učňovských přes vysokoškolské aţ po celoţivotní vzdělávání zaměstnanců, zaměstnavatelů, podnikatelů a dalších v oblasti cestovního ruchu. V rámci výše uvedeného projetu natočilo Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s ČT cyklus 28 pořadů o cestovním ruchu. Úkolem těchto pořadů je informovat a vzdělávat širokou veřejnost. (11) V současnosti realizuje firma MAG CONSULTING s.r.o. další projekt s názvem „Zvýšení kvalifikace pedagogických pracovníků středních škol Královéhradeckého kraje v oblasti cestovního ruchu, hotelnictví a gastronomie“. Projekt je zaměřen na podporu odborného profesního vzdělávání a zvýšení dostupnosti, kvality a atraktivity nabídky dalšího vzdělávání pro pracovníky škol a školských zařízení v oblasti cestovního ruchu, hotelnictví a gastronomie a zároveň má rozvíjet jejich pedagogické schopnosti tak, aby byli schopni předávat získané znalosti a zkušenosti svým 20
posluchačům. Vzdělávací program, který podléhá akreditaci v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, se bude zabývat odbornou tématikou z oblasti cestovního ruchu, pohostinství a gastronomie. (12) Další projekt financovaný z Fondů evropské unie probíhá při Vysočina tourism s názvem „Zážitkový cestovní ruch“(2.9.2008). Cílem tohoto programu je seznámit a naučit obyvatele, podnikatele a firmy kraje Vysočina pouţívat marketingové nástroje k propagaci turisticky zajímavých lokalit, kde jsou výše uvedení sami vlastníky objektů, pozemků, či jiných atraktivit, které je moţno v rámci cestovního ruchu vyuţít. (13)
3. Metodika práce Na základě stanovené hypotézy byla prostudována odpovídající literaturu, zdroje dat a informací. Analytická část se zabývá analýzou vývoje vzniku školní cestovní kanceláře, zaloţené na rozboru právních dokumentů, ekonomickou analýzou zaloţenou na přehledu a rozboru výkonů CK od jejího zaloţení. A Analýzou vývoje vzniku Problematika zaloţení a provozu CK je rozdělena do několika tematických okruhů:
legislativa
ekonomika – účetnictví
technologicko-provozní
vzdělávací
ověření praktických dopadů vzdělávání
3.1. Legislativní okruh Problematika zaloţení kanceláře musí být řešena dle několika zákonů České republiky. Prvním z nich je Zákon o vysokých školách, kterým se řídí VŠPJ a na základě kterého bylo moţno zřídit ve škole cestovní kancelář jako doplňkovou činnost školy. Dalším zákonem, ze kterého bylo při vzniku školní CK třeba vycházet je Ţivnostenský zákona a zákona 159/1999 Sb. Tyto zákony řeší postup a podmínky získání oprávnění k provozování ţivnosti - cestovní kanceláře. Pro provoz cestovní kanceláře je třeba vystavení koncesní listiny, kterou vydává Ministerstvo pro místní rozvoj, coţ je správní orgán pro oblast cestovního ruchu. 21
S problematikou provozu CK je svázán i Obchodní a Občanský zákoník. Obchodní zákoník řeší vztahy mezi dodavateli sluţeb – právnickými osobami, jedná se o uzavírání smluv na poskytované sluţby ubytování, dopravy, stravy, průvodcovských sluţeb a dalších doplňkových sluţeb CR. Občanský zákoník řeší vztahy mezi fyzickými osobami a právnickými osobami. Ve vztahu k cestovnímu ruchu se např. jedná o vztah zákazník x CK, který se řídí Cestovní smlouvou obsahující náleţitosti stanovené právě Občanským zákoníkem.
3.2. Ekonomický a účetní okruh V této sekci je třeba provést analýzu pravděpodobných nákladů a výnosů spojených s fungováním školní CK, tak aby byla v souladu s ekonomickými pravidly školy. Jelikoţ se bude jednat o doplňkovou činnost školy, musí být činnost kanceláře ekonomicky soběstačná. Je předpokladem, ţe škola poskytne prostředky jak materiální tak technické k tomu, aby start školní CK byl finančně co nejméně náročný a nevznikly tak velké náklady s vybavením kanceláře. Předpokládá se, ţe v kanceláři bude zaměstnána jedna osoba a na chodu kanceláře se budou bezplatně podílet studenti. Ekonomický přínosem kanceláře by měla být realizace školních praxí formou týdenních poznávacích zájezdů, dále realizace jednodenních výletů či exkurzí v rámci výuky na VŠPJ či dle objednávek jiných subjektů z okolí školy. Dalším ekonomickým přínosem by měl být i provizní prodej jiných smluvních CK, převáţně studentům a zaměstnancům školy, kteří by měli tvořit největší poptávkový podíl. Účetnictví školní cestovní kanceláře bude vedeno v jednotném účetním systému školy, který se nazývá iFIS a CK zde bude vedena jako samostatná hospodářská jednotka – nákladové středisko
3.3. Technologicko-provozní okruh Školní CK by měla zabezpečovat kaţdodenní provoz od pondělí do pátku. Studenti by měli ve školní CK pracovat a pouţívat takové technické zařízení, se kterým se mohou setkat v praxi. V rámci praxe by se měli studenti seznámit s rezervačními systémy, účetními systémy, různými rezervačními on-line systémy a dalšími technologiemi pouţívanými v provozech CK V komunikaci by měli umět pouţívat i jiné přístroje neţ 22
je internet. Technika k činnosti kanceláře – PC, programy a další komunikační a zpracovatelské technologie budou poskytnuty školou, která za ně bude odvádět licenční a autorizační poplatky.
3.4. Vzdělávací okruh V provozu cestovní kanceláře se prolíná mnoho činností, na jejichţ základě je zabezpečen chod kanceláře a průběh přípravy a realizace zájezdů. Tyto činnosti jsou náplní základních vzdělávacích předmětů obru cestovní ruch na VŠPJ. S provozem CK je spojen předmět Management CK, jehoţ náplní je organizační a ekonomický systém chodu CK. Dalšími předměty jsou Technika cestovního ruchu a Metodika průvodcovské činnosti. Obzvláště druhý uváděný předmět spolu s odborným předmětem Cestovní ruch I a II má ve své náplni nejvíce zahrnutu problematiku tvorby produktů CK. Studenti se v těchto předmětech seznamují s přípravou zájezdu, řeší se zde topografická, chronologická, psychologická a zdravotní příprava zájezdu, v předmětu Cestovní ruch se pak ještě přidává kalkulace cen zájezdů, typy dopravy, ubytování, formy cestování a další. Marketing cestovního ruchu, Psychologie cestovního ruchu, Marketing destinací, Právo, Management ubytovacích zařízení a další předměty jsou s chodem CK také významově spojeny, zahrnují však spíše problematiku ovlivňující komunikaci a vztahy s vnější prostředím CK.
3.5. Praktické dopady provozu školní CK Praktické dopady provozu školní CK budou ověřeny reakcí veřejnosti získaných dotazníkovým šetřením, tak aby bylo moţno výsledky v závěru práce konfrontovat se stanovenou hypotézou. Pro šetření byl sestaven dotazník, který je rozdělen do dvou částí a obsahuje 15 otázek s definovanými moţnostmi odpovědí v rozsahu a) – h), 5 otázek, jejichţ odpovědí je klasifikace v rozsahu 1 - 5, kde 1 = výborně; 5 = nedostatečně a 1 otevřené otázky bez definované odpovědi.
23
První část dotazníku je zaměřena na zhodnocení kvality práce školní CK otázky č. 1 – 11, druhá část je směřována na kvalitu poskytovaných sluţeb a průběh zájezdu – otázky č. 12 - 20. Šetření bylo provedeno mezi účastníky týdenních praxí, kde se jedná z 95 % o studenty VŠPJ Jihlava, zbývající procenta jsou účastníci z řad rodin či známých studentů, kteří se v případě volných kapacit mohou účastnit zájezdů také. Dotazníky byly rozdány všem účastníkům zájezdu, bylo tak osloveno cca 400 respondentů v období května aţ června 2009. Dotazníky byly vyhodnoceny dle jednotlivých destinací, dále bylo provedeno celkové vyhodnocení ze všech zájezdů.
4. Důvody a předpoklady pro vznik a současný provoz školní CK
4.1. Legislativní rámec VŠPJ pro vytvoření a provozování školní CK Vysoká škola polytechnická Jihlava byla zřízena na základě zákona 375/2004 Sb., který byl přijat Parlamentem ČR a podepsán prezidentem V. Klausem. Vzniká tak první vysoká škola neuniverzitního typu v ČR s akreditovanými obory Finance a řízení a Cestovní ruch. V čele Vysoké školy stojí rektor, který je dle návrhu akademického senátu školy jmenován a odvoláván prezidentem ČR, rektor je dle potřeby zastupován prorektory. Hospodaření a vnitřní správu školy řídí kvestor, který je jmenován rektorem. (1) Veškeré změny ve struktuře a činnosti školy musí být navrhnuty rektorem, odsouhlaseny a projednány akademickým senátem vysoké školy, který je dle zákona Č. 111/1998 Sb. jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. (1)
4.2. Princip hospodaření VŠ a doplňková činnost školní cestovní kancelář Funkce Vysoké školy se řídí Zákonem o vysokých školách Č. 111/1998 Sb., kde je specifikován účel, úkol, práva, povinnosti a způsob hospodaření vysoké školy. Vysoká škola je rozpočtovou jednotkou státu, která si na své hospodaření vytváří roční rozpočet, který je financován z velké části státem. Dalšími příjmy do rozpočtu školy mohou být např. dotace, výnosy z majetku, poplatky spojené se studiem, dary a další. 24
Jedním z příjmů vysoké školy můţe být i tzv. doplňková činnost. Ta se řídí § 20 odst. 2, zák. 111/1998 Sb. Na základě tohoto odstavce můţe škola provozovat činnost za úplatu. Aktivity této činnosti ovšem musí souviset a navazovat na vzdělávací činnost, zároveň však nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichţ uskutečňování byla veřejná vysoká škola zřízena. (2) Díky § 20 odst. 2, zák. 111/1998 Sb. můţe vysoká škola, jejímţ jedním z akreditovaných oborů je Cestovní ruch, po splnění všeobecných a zvláštních podmínek dle Ţivnostenského zákona, zaloţit při škole jako doplňkovou činnost cestovní agenturu i cestovní kancelář. Pro zahájení činnosti jakékoliv doplňkové činnosti školy je třeba zpracovat ekonomickou analýzu celého projektu, která musí být předloţena kvestorovi VŠ, dále rektorovi školy a nakonec musí být schválena senátem VŠ. Rozpočet plánované doplňkové činnosti musí být buď vyrovnaný, nebo přebytkový, v případě ztrátového rozpočtu by nebyl vydán souhlas k zahájení činnosti.
4.3. Idea zaloţení školní CK Před zaloţením Vysoké školy polytechnické v Jihlavě probíhalo vzdělávání v oblasti cestovního ruchu na VOŠ cestovního ruchu v Jihlavě.
V tomto období J. Rux ve
spolupráci se studenty oboru cestovní ruch a komerční CK připravoval týdenní poznávací zájezdy, které slouţily zároveň jako studentská praxe. Studenti se na zájezdech podíleli nejen svou účastí, ale i tím, ţe připravovali seznamy účastníků, zasedací pořádky, roaming listy a dále na zájezdech působili jako průvodci. Takto koncipovaných zájezdů se ročně uskutečnilo několik a studenti o ně projevovali velký zájem. Po transformaci VOŠ na VŠPJ přišel J. Rux s ideou zaloţení reálné CK při vysoké škole. Model zaloţení komerčního subjektu při vzdělávacím zařízení není novinkou, vyuţívají ho především střední a učňovské školy v ČR, které mají jednak fiktivní, ale i reálné firmy působící při školách, na jejichţ provozu se podílí sami studenti. Zkušenosti s tímto modelem fungujícím při vysoké škole měli v Táboře, kde při Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity byla zřízena plně funkční cestovní kancelář. Obdobné zkušenosti k nám přicházejí i z Rakouska, kde s těmito modely praktického vzdělávání pracují jiţ řadu let.
25
Díky spojení vzdělávací instituce s reálnou provozní a organizační jednotkou dochází k přiblíţení procesů a etap příprav vzniku a realizace produktu cestovního ruchu a studenti zde tak mají moţnost realizovat své teoretické zkušenosti v praxi.
4.4. Proces zaloţení a provozu školní CK Po analýze problematiky motivů předpokladů zaloţení CK při vysoké škole je tedy moţné vytvořit konstrukci hypotetického modelu a následně provést analýzu provozu současné CK. Hypotetický model i analýza provozu CK je rozdělena do čtyř tematických skupin podle řešené problematiky.
4.4.1. Legislativa K tomu, aby byla vydána fyzické nebo právnické osobě koncese na provozování CK je třeba, aby byly splněny všeobecné a zvláštní podmínky dle ţivnostenského zákona č. 455/1991 Sb. a zákona 159/1999 Sb. O některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu. Vzhledem k tomu, ţe vysoká škola je státní instituce bude zapotřebí při předkládání ţádosti z všeobecných podmínek doloţit listinu o zaloţení vysoké školy a dále čestné prohlášení dle § 5 odst. 4 písm. b) zákona č. 159/1999 Sb. Zvláštní podmínky, které jsou stanoveny k vystavení koncesní listiny pro provoz CK není škola jako organizace schopna samostatně doloţit a bude zapotřebí poţádat tzv. odpovědného zástupce, který dle § 11 poţadované zvláštní podmínky splňuje. Všeobecně jsou dle ţivnostenského zákona č. 455/1991 Sb. zvláštní podmínky dle § 7 odst. 1 odborná nebo jiná způsobilost, pokud je tento zákon nebo zvláštní předpisy vyţadují. (4) Vybraný odpovědný zástupce splňující zvláštní poţadavky dle ţivnostenského zákona musí doloţit doklady prokazující odbornou a jinou způsobilost k provozování koncese. (6) Ţádostí o vydání koncese je „Jednotný registrační formulář“(10), do kterého se vypisují informace týkající se ţadatele a hlavně přesné znění koncesované ţivnosti.
26
Dalšími doklady, které se k ţádosti přikládají je „Čestné prohlášení“ a „Podnikatelský záměr“(5) Vyplněná ţádost spolu se všemi prohlášeními a potvrzeními musí být po té předána na Ţivnostenský úřad, ten dále pracuje dle Ţivnostenského zákona č. 455/1991 Sb. Hlava II § 52 Projednání ţádosti; § 53 Rozhodování o koncesi; § 54 Vydání koncesní listiny. (6) Kromě výše uvedených poţadavků je nezbytně nutné mít uzavřené pojištění proti úpadku CK dle zákona 159/1999 Sb. hlava II § 5 – Podmínky vydání koncesní listiny. (3) Pro to, aby byla sepsána smlouva o pojištění CK vyţaduje pojišťovna několik podkladů: a) ekonomickou analýzu podnikatelského záměru b) formuláře, které předkládá sama pojišťovna k vyplnění „Dotazník pro žadatele o povinné pojištění záruky pro případ úpadku CK“ Formuláře, které pojišťovna dává k vyplnění, specifikují a rozvádějí podrobněji přiloţenou ekonomickou analýzu. Do formulářů pojišťovny je nutno přesně specifikovat druhy pořádaných zájezdů forfaitové, standardní, konkretizovat dopravu – leteckou, autobusovou, lodní či vlakovou nebo vlastní. U ubytovacích kapacit je třeba uvést, o jaký typ smlouvy s obchodním partnerem se jedná. K ţádosti se přikládá také nabídkový katalog nebo letáčky s programy, daty a cenami zájezdů. Na základě vyplnění výše uvedených formulářů a příloh pojišťovna zváţí rizika podnikání. V případě kladného rozhodnutí uzavírá s budoucí CK smlouvu, která musí být přiloţena k ţádosti o vystavení koncesní listiny na provoz CK.
27
4.4.2. Ekonomika Ekonomická analýza projektu spočívá ve výpočtu předpokládaných nákladů a výnosů z činnosti CK. V konečném součtu musí analýza vyjít jako vyrovnaná nebo přebytková. Dle předběţných jednání s kvestorem VŠPJ se jeví jako jedena z výhod vzniku CK při VŠ předpoklad, ţe bude minimalizována výše nákladů spojených s provozem CK ve škole, a sice v následujících poloţkách:
nájmem prostor pro kancelář
připojením k internetu
zařízením nábytku
vybavením PC a jeho součástí
software
nízké náklady na pomocné pracovní výkony studentů
Škola je výše uvedené poloţky ochotna pro zahájení provozu bezplatně zapůjčit. Myšlence a úspěchu celkové realizace projektu nahrává velké mnoţství studentů oboru Cestovní ruch na VŠPJ, kteří by měli být největší tvůrci potencionální poptávky. Předpokladem úspěchu projektu by mělo být to, ţe se většina studentů aktivně zapojí do činnosti školní CK a svojí spoluprácí budou tak vytvářet finanční zdroje, které pomohou financovat náklady spojené s provozem školní cestovní kanceláře. Nelze předpokládat, ţe studenti budou spolupracovat se školní CK bez nároku na finanční odměnu. V samém počátku projektu nelze zcela odhadnout, jaký podíl zisku bude tvořen realizací školních studentských praxí, jaký prodejem produktů školní CK jiným subjektům a jednotlivcům a jak velký bude zisk z provizního prodeje produktů jiných CK. Hlavním zdrojem příjmů však pravděpodobně bude realizace týdenních praxí formou poznávacích zájezdů, které bude školní CK organizovat. Dalším zdrojem by měla být tvorba nabídky jiným subjektům trhu – jiné školy a organizace, jednotlivci a provizní prodej produktů jiných CK, které školní CK nebude schopna sama vytvořit. Předpokládá se i spolupráce se zahraničním oddělením školy, pro které školní CK můţe zabezpečovat ubytování a letenky pro akademické pracovníky na jejich sluţební zahraniční cesty. Doplňkový prodej map či literárních průvodců by měl být také drobným přispěním ke kladnému ekonomickému výsledku.
28
V cestovním ruchu hraje velkou roli pojištění jak samotné cestovní kanceláře, tak i jejich klientů. CK bude jistě během své činnosti spolupracovat s pojišťovnami a jedním z dalších produktů, které CK můţe svým klientům nabízet a který můţe přispívat k uspokojivému ekonomickému výsledku, jsou i produkty cestovního pojištění.
Tabulka 2 Výpočet výnosů Prodej zájezdů
250 studentů*1 zájezd*800,-
200.000,-- Kč
- Kč marţe Prodej výletů
1 výlet/měsíc*10 měsíců*50
67.500,-- Kč
účastníků*135,--Kč marţe Zisk týdenní praxe studenti VŠPJ
200
studentů*400,--
Kč/
80.000,-- Kč
zájezd Provize z prodeje knih, map a
15-20%
průvodců
Tabulka 3 Výnosy za rok Prodej zájezdů studenty
200.000,-- Kč
Prodej zájezdů přes internet
30.000,-- Kč
Prodej výletů organizovaných CK
67.500,-- Kč
Zisk zájezdy týdenní praxe
80.000,-- Kč
Prodej knihy, mapy, průvodci
20.000,-- Kč
Celkem
397.500,-- Kč
29
20.000,-- Kč
Tabulka 4 Provozní náklady Náklad/měsíc
Náklad/rok
Půjčí škola
Stoly 2 ks
6.000,-- Kč
Ţidle otočná 6 ks
9.000,-- Kč
Skříně - stěna
15.000,-- Kč
Trezor
10.000,-- Kč
PC - sestavy 2 ks
40.000,-- Kč
Multifunkční zař. 1 ks
13.000,-- Kč
Telefonní linka + fax
3.000,-- Kč
Označení provozovny
10.000,-- Kč
Reklama
5.000,-- Kč
Mobil tel. 1 ks
1.000,-- Kč
Osobní náklady
14.000,-- Kč
168.000,-- Kč
Odvody SP, ZP
4.900,-- Kč
58.800,-- Kč
Pronájem sw.
4.500,-- Kč
54.000,-- Kč
800,-- Kč
9.600,-- Kč
Náklady telefony
3.000,-- Kč
36.000,-- Kč
Energie, plny a úklid
2.500,-- Kč
30.000,-- Kč
Cestovné
1.000,-- Kč
12.000,-- Kč
Nákup odborné literatury
1.000,-- Kč
12.000,-- Kč
31.700,-- Kč
396.400,-- Kč
Kancelářské potřeby
Náklady celkem
Tabulka 5 Hospodářský výsledek Výnosy
397.500,-- Kč
Náklady
396.400,-- Kč
Hospodářský výsledek
1.100,-- Kč
30
96.000,-- Kč
Dle předloţené ekonomické analýzy je velmi pravděpodobné, ţe CK při VŠPJ má reálný předpoklad být v prvním roce provozu soběstačným subjektem. Celkové vyhodnocení projektu po ekonomické stránce je však na kvestorovi VŠPJ, který musí dle předloţené analýzy posoudit reálnost předpokládaných výnosů a projekt odsouhlasit k dalšímu projednávání s rektorem VŠPJ a senátem školy. Ekonomická analýza je dále součástí ţádosti o smlouvu s pojišťovnou na pojištění proti úpadku CK ve smyslu zákona 159/1999 Sb. Analýza musí být reálná a věrohodná, neboť v opačném případě by mohla být důvodem k odmítnutí sepsání smlouvy o pojištění CK proti krachu, bez které nemůţe Ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvím Ţivnostenského úřadu vydat rozhodnutí o udělení koncese na provozování cestovní kanceláře. Cestovní kancelář při VŠPJ v Jihlavě je zaloţena za účelem praktického vzdělávání. Ač by z ekonomické analýzy mohlo na první pohled vyplynout, ţe se jedná prvotně o výdělečnou činnost školy, je myšlenka zaloţení školní kanceláře primárně koncipována na praktickou výuku pro tvorbu a realizaci týdenních poznávacích zájezdů, kterých se studenti povinně v rámci své praxe účastní. Tím, ţe si školní CK vytváří produkty sama, můţe ovlivnit mnoho skutečností, které s tvorbou zájezdu, jeho distribucí a realizací bezprostředně souvisí.
4.4.3. Hodnocení ekonomické činnosti školní CK CK při VŠPJ v Jihlavě funguje jiţ třetím rokem. V prvním roce po svém zaloţení uspořádala 5 zájezdů převáţně do zahraničních destinací, v loňském roce to bylo jiţ 10 zájezdů a pro letošní rok připravuje školní CK 12 zájezdů, z čehoţ jeden bude uskutečněn leteckou dopravou. Zájezdy jsou realizovány jak do zahraničních destinací, tak v tuzemsku. Kromě vícedenních poznávacích zájezdů zorganizovala školní CK dnes jiţ desítky jednodenních zájezdů a to jak pro studenty školy v rámci předmětu „Metodika průvodcovské činnosti“, tak pro zákazníky mimo školu. Většinou se jedná o objednávky kolektivů jiných škol nebo organizací. Za dobu své činnosti vycestovalo prostřednictvím CK VŠPJ desítky osob na své letní dovolené, které byly prodány jako provizní produkty jiných CK, se kterými má školní cestovní kancelář sepsané provizní smlouvy. V této oblasti má školní CK rezervy, protoţe moţnosti zakoupení zájezdu prostřednictvím CK VŠPJ jako zprostředkovatele vyuţívají spíše osoby, které se 31
pohybují mimo školu, z řad studentů a pedagogů této moţnosti vyuţilo pouze několik málo osob, někteří spíše informovali své známé, kteří si pak zájezd ve školní CK zakoupili. Z ekonomického hlediska je školní CK výdělečně soběstačnou jednotkou školy, převáţná část příjmu je tvořena ze zájezdů organizovaných dle poţadavku katedry cestovního ruchu VŠPJ. Pokud by tyto zájezdy neprodukovala školní CK, byly by objednávány u jiných komerčních CK, které by jejich realizací také dosáhly zisku. Zisk, který je ze zájezdu ve školní CK vyprodukován je po uhrazení nezbytných nákladů spojených s provozem kanceláře vrácen zpět studentům např. formou slev při účasti na dalších zájezdech či poskytnutím některých školních exkurzí zdarma. Zisk, který se nepodaří formou slev rozdělit zpět mezi studenty, padá na konci kalendářního roku do rozpočtu školy, která ho můţe vyuţít v rámci svého hospodaření. Výše uvedená skutečnost je z pohledu školní CK velmi negativní, protoţe CK si tak nemůţe vytvořit případnou finanční rezervu pro činnost v dalším kalendářním roce. V hospodaření školní CK tedy dochází k tomu, ţe kaţdý kalendářní rok začíná tato hospodářská jednotka s nulovým ziskem. Kancelář je pak do doby vyprodukování zisku dotována školou. Ač je tento aspekt pro CK nevýhodný nelze jej změnit. Školní CK je sice samostatným střediskem, které si v průběhu roku reguluje své hospodaření, z pohledu školy je to však pouze jedna účetní jednotka, v rámci celkového účetnictví školy jako organizace. Dle účetních zákonu není moţné, aby si jedna jednotka účetnictví vytvářela samostatné finanční rezervy. Případné finanční rezervy, které v dané jednotce během roku vzniknou, se mohou převést do tzv. „Fondu provozních prostředků“, ten je však pro celou účetní jednotku v tomto případě školu nebo organizaci figurující pod jedním IČO společný.
4.4.4. Technologie provozu CK VŠPJ je zvláštní subjekt, jejím prvořadým účelem je vzdělávání, dalším faktem je však to, ţe se musí jednat o ekonomicky soběstačnou jednotku. Tyto dva téměř protikladné aspekty hrají rozhodující roli při vybavování školní CK potřebnými programy a zařízením.
32
Snahou vedení školy i samotné CK je to, aby studenti mohli pracovat se zařízením, technologiemi a programy, které se běţně pouţívají v praxi. Pro provoz školní CK se vyuţívají kvalitní PC s textovými a grafickými programy, které splňují potřeby CK, k dispozici jsou i přenosová zařízení jako jsou telefony, fax a scanner. Všechno toto zařízení je ve správě školy, která za ně platí patřičné licenční poplatky. Kaţdá cestovní kancelář při své činnosti vyuţívá prodeje svých produktu přes internetové stránky, na kterých mají kanceláře své nabídky zaneseny do rezervačních systémů. Tyto systémy slouţí k evidenci kapacit a zákazníků a jsou jiţ nedílnou součástí velkých CK v ČR, které přes tyto systémy řídí celý chod svých firem. Školní CK měla zájem pořídit podobný systém pro svůj provoz. Pořízení systému je však finančně velice náročné, pohybuje se většinou v částkách okolo minimálně sta tisíc korun. Vzhledem k výši ceny není moţné tento systém pořídit. Firmy, které systémy vyvíjí, jsou ochotny poskytnout škole demo verze svých programů, pro vzdělávací a školící účely. V momentě, kdy však firma zjistí, ţe by byl program byť v omezené míře vyuţit ve školní CK, která svou činností vytváří byť minimální zisk, odmítá tyto verze zdarma poskytnout nebo pouze a výhradně jen pro studijní účely a ve školní CK se nesmí pouţít. Na začátku letošního roku se podařilo spustit nové internetové stránky školní CK, kde jsou uvedeny informace o kanceláři, provozní doba, kontakty. Stránky slouţí především ke zveřejňování aktuální nabídky a programů zájezdů v rámci týdenních praxí či zájezdů pořádaných pro veřejnost. Zájemci o tyto akce zde najdou veškeré informace o programech, najdou zde formuláře cestovních smluv nebo přihlášek. Na stránkách školní CK jsou zveřejněny i dokumenty opravňující VŠPJ k provozování CK tedy koncesní listina a certifikát o pojištění CK dle zákona 159/1999 Sb. Důleţité je to, ţe přes tyto stránky probíhají rezervace a přihlášení na jednotlivé akce, coţ pomáhá práci studentů ve školní CK s evidencí účastníků. Stránky tak alespoň částečně fungují jako malý rezervační systém. Studenti, kteří jsou ve školní CK na praxi dostávají přístupová hesla a mohou tyto stránky spravovat a v případě potřeby se podílejí na jejich aktualizaci. Škola jako organizace má svůj účetní systém, se kterým se pracuje i ve školní CK. Jedná se o účetní systém iFIS, ve kterém škola zpracovává své účetnictví. Studenti v průběhu svých praxí mají moţnost vyzkoušet si práci i v tomto programu.
33
Další systémy vyuţívané ve školní CK jsou různé on-line rezervační systémy např. při prodeji letenek nebo pojišťování účastníků zájezdu, kde studenti pracují s online pojišťovacím systémem pojišťovny UNION a.s. Pro tvorbu kalkulací a vyhledávání tras pracují studenti se systémy map a kilometrovníků, které jsou volně k dispozici na internetu.
4.4.5. Vzdělávání Kaţdá škola má praxi studentů v rámci studia koncipovánu jiným způsobem. Na většině vysokých škol je absolvování praxe bráno jako povinný předmět výuky, za který je pak po jeho skončení studentům udělen příslušný počet kreditů. Tabulka 6 Délka praxe v bakalářském studiu CR Škola
Délka trvání praxe
Rozvrţení praxe
VŠPJ
22 týdnů
1+ 3 týdny (2. a 4. semestr), 14 týdnů (6. semestr)
UHK
40 dní
flexibilní
VŠE
30 dní
souvislá
MUNI
15 dní
flexibilní
MZLU
30 nebo 20 dní
flexibilní
VŠO
14 týdnů
souvislá (7. semestr)
VŠCRHL
30 dní
v posledním ročníku
VŠH
12 týdnů
3 týdny (2. a 4. semestr), 6 týdnů (5. semestr)
VŠOH
10 týdnů
2 týdny (2. a 4. semestr), 6 týdnů (6. semestr)
UJAK
8 týdnů
4 týdny (3. a 5. semestr)
(Křivánková, I., Analýza výuky oboru Cestovní ruch na VŠPJ – předmět Praxe CR, Jihlava VŠPJ 2010) Z tabulky jednoznačně vyplívá, ţe nejvíce praxe mají studenti VŠPJ Jihlava. Na této vysoké škole je praxe rozdělena do několika částí, kromě kratších týdenních praxí, které musí být splněny po ukončení 2. a 4. semestru, absolvují studenti VŠPJ souvislou 14 týdenní praxi v 6. semestru. V tomto období si studenti nemohou
34
registrovat jiné předměty. Po absolvování všech výše uvedených praxí obdrţí student za celý odborný předmět PRAXE 30 kreditů. Praxe na VŠPJ se řídí směrnicí Č.j. KR/10/00056 – 10/00946. (9) V zájmu VŠPJ Jihlava je, aby si studenti zabezpečili praxe odpovídající jejich budoucí kvalifikaci. Je předpokladem, ţe po ukončení školy budou absolventi pracovat v cestovních kancelářích ve vedoucích pozicích, jako odborní průvodci zájezdů, v hotelových zařízeních v oblasti středního managementu, lázeňských zařízeních, státní správě, regionálním rozvoji nebo destinačním managementu a dalších. Jako praxe jsou studentům uznávány pozice recepční, referent CK, průvodce zájezdu, průvodce v kulturních památkách a další. V rámci praxe naopak nejsou uznány pozice práce pokojské, pomocného personálu, práce číšníka apod., coţ jsou pozice pro absolventy s niţším stupněm vzdělání. Dle ČSÚ pracují v cestovním ruchu osoby takto dělené dle dosaţeného ukončeného vzdělání: Tabulka 7 MZ T 7.4 Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu podle dosaţeného vzdělání v roce 2006 1) * Ukazatel Odvětví cestovního ruchu 1 – Hotely a podobná zařízení 2 – Restaurace a podobná zařízení 3 – Osobní železniční doprava 4 – Osobní silniční doprava 5 – Osobní lodní doprava 6 – Osobní letecká doprava 7 – Doplňkové služby osobní dopravy 8 – Pronájem zařízení pro osobní dopravu 9 – Cestovní agentury a podobná zařízení 10 – Kulturní služby 11 – Sportovní a ostatní rekreační služby Charakteristická odvětví CR Související odvětví CR Nespecifická odvětví CR Počet zaměstnaných osob celkem
Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu Number of people employed in tourism Základní Primary
Středoškolské Secondary
Vysokoškolské Tertiary
2 464
34 772
2 103
39 339
3 746
67 403
1 200
72 349
724 679 3 0
6 345 14 552 73 3 275
297 428 11 1 145
7 366 15 658 87 4 419
48
1 329
150
1 526
6
140
5
151
0
10 175
5 057
15 232
403
8 827
3 556
12 786
77
2 069
133
2 278
8 150 3 730 692
148 958 48 495 7 718
14 083 6 754 884
171 191 58 980 9 293
12 572
205 171
21 722
239 465
Celkem Total
www.czso.cz Roční průměr počtu zaměstnaných osob v hlavním zaměstnání 35
4.4.6. Praxe studentů VŠPJ ve školní CK V provozu cestovní kanceláře se střetává mnoho komponent, které tvoří nedílnou součást cestovního ruchu a které jsou v rámci cestovního ruchu studovány, jedná se o ekonomickou stránku, dále technickou, právní, personální problematiku a další. Zřízení cestovní kanceláře při VŠ by mělo slouţit jako místo realizace získaných teoretických znalostí z oblasti práva, ekonomie, psychologie, techniky cestovního ruch, marketingu, managementu, personalistiky, informatiky a dalších disciplín spojených s provozem cestovní kanceláře. Praxe studentů by měla zahrnovat seznámení se s kompletní škálou činností práce v cestovní kanceláři. Jedná se o tvorbu nabídky, její sestavení, kalkulace, přes její prodej aţ k samotné realizaci. Všeobecně by se měli studenti seznámit s ekonomickým provozem kanceláře, tedy rozbor provozních nákladů, nákladů spojených s realizací akcí, vyúčtování akcí, porovnání předpokládaných nákladů a výnosů s reálnými čísly po uskutečnění akcí. Umět tato čísla spočítat a dohledat doklady, které se k těmto výpočtům pouţívají. Ovládat účetní problematiku, alespoň okrajově rozlišovat příjmové a výdajové doklady, dodavatelské a odběratelské faktury. Seznámit se s problematikou plateb do zahraničí, platební kurzy, rozdíl valuty, devizy. Proniknout do problematiky pojištění a to jak cestovní kanceláře dle zákona 159/1999 Sb., tak pojištění osob na zájezdech a do problematiky s tím dále související. Komunikace a jednání s dodavateli sluţeb, ať uţ písemným kontaktem či ústně. Komunikace v cizích jazycích v konkrétních reálných situacích při vyjednávání sluţeb poskytovaných zahraničními partnery a to opět jak formou písemnou tak ústní – vyuţít moţnosti osobních nebo telefonických kontaktů. Právní problematika vztahy mezi odběrateli a dodavateli – Obchodní a Občanský zákoník. Dále by se měli zdokonalit při práci a komunikaci v týmu a v práci a komunikaci s klienty. CK by měla ke své práci vyuţít moderní komunikační a zpracovatelské technologie se kterými se studenti v praxi mohou setkat. S těmito technologiemi by se měli studenti naučit pracovat a ovládat je tak, aby je v budoucím zaměstnání uměli bez problémů pouţít. Studenti začínají ve školní CK pracovat se zahájením semestru. Na jejich aktivity v průběhu praxe má vliv několik aspektů. Období zimního semestru je ve znamení 36
příprav programů pro týdenní praxe formou poznávacích zájezdů. Dále se pracuje na přípravě exkurzí, které jsou pořádány v rámci odborného předmětu Cestovní ruch III v a na programech jednodenních zájezdů pro předmět Metodika průvodcovské činnosti, tyto akce se většinou realizují v období měsíce listopadu a prosince. S letním semestrem se začíná intenzivněji pracovat na realizaci týdenních poznávacích zájezdů, které se uskutečňují v měsíci červnu a které studenti absolvují jako své týdenní praxe. Stejně tak jako na podzim se připravují jednodenní zájezdy pro předmět Metodika průvodcovské činnosti, ty jsou realizovány v měsíci dubnu a květnu. Kromě výše uvedených klíčových aktivit pracují studenti na dalších úkolech, které v průběhu roku dle poptávky ať školy či jiných subjektů přicházejí. Studenti mají za úkol objednané programy zpracovat do podoby nabídky s termínem a vypočítanou cenou. Studenti při zpracování programů musí praktikovat své teoretické znalosti z předmětu Cestovní ruch, Management CK, popř. Metodika průvodcovské činnosti, kde se seznamují s chronologickou, topografickou a ekonomickou přípravou zájezdu. Studenti musí řešit problematiku časového harmonogramu programu, trasy a na základě tohoto vypočítat celkovou cenu zájezdu. Po sestavení výše uvedené chronologie programu mohou rozhodnout, zda je poţadovaný program realizovatelný, zda není v rozporu s předpisy o bezpečnosti v dopravě a další. Případné odlišnosti mohou studenti konzultovat s vedoucí školní CK nebo přímo akademickým pracovníkem, který si poţadovaný program ve školní CK objednal. Kalkulace se vytvářejí dle reálně zadaných cen, které obdrţí studenti od vedoucí školní CK, která má tyto údaje k dispozici od smluvních dodavatelů sluţeb. Své vytvořené kalkulace je po té moţno v reálu porovnat s cenovou nabídkou, která se podaří CK smluvně dohodnout s obchodními partnery po dalších jednáních. Na těchto příkladech je snahou ukázat a také uvědomit si faktory ovlivňující tvorbu cen tak, aby se produkt stal prodejným a konkurence schopným. V kalkulacích produktů se objevuje také daňová problematika, odlišnosti daňového zatíţení u akcí uskutečněných na území ČR, na území EU a mimo toto území. Zkalkulovaný program se zformuluje do nabídkového letáku, který musí mít náleţitosti nabídkového listu CK, které se řídí zákonem 159/1999 Sb. a novelou zákona č. 526/1990.
37
Po zveřejnění nabídky dochází k přihlašování účastníků na zájezd. Ti se na zájezd přihlašují přes stránky školní CK, vyplňují cestovní smlouvy popř. přihlášky, záleţí na typu zájezdu. Studenti vykonávající praxi ve školní CK tyto přihlášky evidují a zapisují do seznamů. Další fází je příjem plateb za objednané sluţby, které mohou probíhat v hotovosti ve školní CK nebo bankovním převodem. Studenti na praxi se seznamují s problematikou identifikace plateb bankovním převodem a s problematikou příjmu hotovostních plateb. Pokud je to moţné zkouší si sami hotovostní platby přijmout, mohou však tak činit pouze v přítomnosti vedoucí školní CK, neboť účetní program IFIS, který škola pro vedení svého účetnictví vyuţívá, je poměrně dost sloţitý a v případě výskytu chyby by s jejím odstraněním mohl nastat velký problém. Výjimku můţe tvořit student, který je ve školní CK na souvislé semestrální praxi, má moţnost se systémem IFIS pracovat denně, čímţ vzniká menší pravděpodobnost výskytu chyby jako u studenta, který je ve školní CK pouze jeden den v týdnu. Při kontrolách plateb bankovním převodem je snahou, aby si studenti uvědomili, k čemu slouţí identifikační znaky plateb, na základě kterých se částky připisují k jednotlivým objednavatelům sluţeb. Fáze přihlašování na zájezd nebo exkurzi by měla být výukovou i pro samotné účastníky těchto zájezdů. Školní CK se snaţí studenty - účastníky zájezdů donutit vyplňovat formuláře přihlášek a cestovních smluv, které jsou smlouvou mezi účastníkem zájezdu a cestovní kanceláří, řídí se Obchodním a Občanským zákoníkem. Bohuţel u studentů se tato“nutnost“ setkává spíše s nepochopením. Úkolem studentů na praxi ve školní CK je i komunikace s dodavateli sluţeb. Většinou se jedná o tvorbu objednávek, které se sepisují jak v českém jazyce, tak v cizích jazycích. Při tvorbě objednávek je třeba, aby si studenti uvědomovali, jaké sluţby objednávají, v jakém rozsahu a co vše objednané sluţby zahrnují. Pří tvorbě objednávek je také třeba si uvědomovat jaké náleţitosti objednávka má mít. Studenti mají při své praxi, moţnost komunikovat písemně i ústně. Největší problém a obavy mají většinou z komunikace po telefonu v cizím jazyce. Důleţitá je také komunikace mezi sebou v kanceláři a s klienty. Studenti se ve školní CK poměrně často střídají a je třeba, aby zadané úkoly zpracovávali tak, aby ostatní praktikanti jejich práci pochopili a v případě potřeby na ni mohli navázat.
38
Ke komunikaci s klienty pouţíváme školní IS a od ledna 2010 i webové stránky školní CK. Další komunikace s účastníky zájezdů, kteří jsou tvořeni převáţně studenty probíhá přes akademické pracovníky. Snahou školní CK je vytvářet a poskytovat informace tak, aby byly co nejvíce srozumitelné, bohuţel se někdy stává vzhledem k velkému mnoţství informačních kanálů, ţe studenti - účastníci dostávají informace odlišné, coţ není dobré pro školní CK. Chyba je v tomto případě ve špatné nebo neúplné komunikaci CK s akademickými pracovníky, kdy můţe dojít k organizačním změnám zájezdu popř. změně tvorby produktu, aniţ by se to druhá strana včas dozvěděla. V této oblasti jsou velké rezervy a bylo by pravděpodobně dobré tento informační zdroj více usměrnit. V rámci realizace zájezdů pořádaných školní CK se praktikanti seznamují také s problematikou pojištění CK a pojištění účastníků zájezdů. K této problematice slouţí on-line pojišťovací systém pojišťovny UNION a.s., u níţ školní CK pojišťuje své klienty. Kromě práce na produktech školní CK mají praktikanti k dispozici katalogy provizních CK, se kterými má školní CK podepsány provizní smlouvy. Studenti si zkoušejí kompletovat ceny z nabídky provizních prodejců, vyhledávají cenově výhodné produkty. Vzhledem k tomu, ţe do školní CK chodí nabídky last-minute provizních prodejců, mohou tak studenti porovnat ceny dle katalogů a aktuálních nabídek a porovnat si nákup last-minute s nákupem first-minute, který z nich a u jaké CK můţe být výhodnější a proč. Při prodeji některého z produktů provizních prodejců pak studenti sami vidí, ţe zprostředkující kancelář musí prodávat produkty za nabízené ceny a nemůţe si na zájezdy provizních CK připočítávat jiné částky. Na dodavatelských fakturách pak praktikanti vidí jakou provizi školní CK z prodeje zájezdu obdrţela V rámci provizního prodeje mají studenti moţnost seznámit se s formuláři cestovních smluv ostatních CK. Mají tak moţnost prostudovat náleţitosti těchto formulářů, zkusit si je sami vyplnit a porovnat je s cestovní smlouvou školní CK. Náleţitosti cestovní smlouvy jsou definovány v Občanském zákoníku. Po realizaci zájezdů vytvořených školní CK je snahou vedoucí kanceláře, aby si studenti uskutečněné akce zkusili sami zúčtovat a zjistit, zda byla akce výdělečná či nikoliv. Při tomto procesu dochází k tomu, ţe studenti málo kdy mají představu, jaké doklady jsou k vyúčtování zájezdu třeba a vůbec z jakých poloţek se vyúčtování skládá. Díky této činnosti si tak znovu připomínají rozdíl mezi příjmovými a výdajovými doklady a dodavatelskými a odběratelskými fakturami. 39
U dokončeného vyúčtování mají někteří studenti pocit, ţe jsou zisky „vysoké“, zde je snahou studentům vysvětlit jaké všechny provozní náklady by klasická CK na rozdíl od školní byla nucena zaplatit a mnohdy si tak studenti uvědomí, ţe dosaţené zisky mohou být pouze relativní. Tabulka 8 Propojení studijních předmětů s praxí Vzdělávací předmět obsahující pouţité Činnost v CK problematiky při práci v CK Sestavení programu zájezdu Kalkulace ceny zájezdu Propagace a prodej zájezdů Realizace zájezdu
Cestovní ruch, Metodika prův. činnosti Geografie, Kulturní dědictví a CR, Cizí jazyky Cestovní ruch II, Management CK, Ekonomika Management CK, Marketing sluţeb, Psychologie Technika CR, Metodika PČ, Právo, Geografie Cestovní ruch II a IV, Cizí jazyky
4.4.7. Poznávací zájezdy a výlety koncipované jako studentská praxe Studenti VŠPJ jsou povinni během svého studia absolvovat několik exkurzí jednodenních výletů a zájezdů. Dva zájezdy jsou brány jako povinné týdenní praxe a realizují se formou vícedenních poznávacích zájezdů, jednodenní exkurze na letiště Praha se uskutečňují v rámci předmětu Cestovní ruch II a jednodenní výlety se připravují pro předmět Metodika průvodcovské činnosti. Dvě povinné týdenní praxe, se uskutečňují v období 2. a 4. semestru studia a řídí se interní směrnicí školy Č.j. KR/10/00056 – 10/00946 Exkurzi na letiště absolvují také všichni studenti 5. semestrů povinně. Jednodenních výletů v rámci předmětu MPČ se účastní pouze studenti, kteří mají tento předmět zaregistrovaný. Týdenní praxe formou poznávacího zájezdu jsou realizovány školní CK v období měsíce června. Toto období bylo stanoveno prorektorem pro studijní záleţitosti VŠPJ. Jedná se měsíc, kdy ve škole je tzv. zkouškové období, studenti cestovního ruchu mají oproti jiným oborům vyučovaným na VŠPJ toto období o týden prodlouţené právě kvůli jiţ zmiňovaným týdenním praxím. Studenti kromě účasti na týdenních praxích, jednodenních výletech a exkurzích musí v rámci vzdělání absolvovat i sportovní kurzy, bohuţel tyto kurzy probíhají stejně jako týdenní praxe v měsíci červnu. 40
Z hlediska absolvování povinných praxí, kurzů a zkoušek je měsíc červen pro studenty velmi náročný. Termíny praxí jsou proto rozloţeny do celého měsíce června, aby si studenti mohli zvolit takový, který jim nejvíce vyhovuje. Co se týče realizací zájezdů, tak není měsíc červen zcela ideální. Z pohledu cestovního ruchu začíná být měsíc červen brán jako počátek sezóny, zejména jeho druhá polovina. Vzhledem k tomu, ţe se ve školní CK snaţí o to, aby ceny zájezdů byly pro studenty co nejniţší, byly by z tohoto pohledu na realizaci zájezdů vhodné spíše dřívější termíny, jako jsou duben a květen. V tomto období jsou minimálně dopravní společnosti ochotny přistoupit na niţší ceny, protoţe svoje autobusy ještě nemají tak vytíţené, stejně tak je tomu u poskytovatelů ubytovacích a stravovacích sluţeb. Byť byla snaha ze strany katedry cestovního ruchu termíny zájezdů alespoň z části přesunout na dřívější období, zatím nebyly tyto pokusy úspěšné. Jediný ústupek byl učiněn v tom, ţe je moţno vyuţít květnových státních svátků tzv. prodlouţených víkendů k realizaci kratších zájezdů a dále moţnost vyuţití velikonočních svátků, termíny se ovšem musí zvolit tak, aby nezasahovaly do výuky. Jak bylo výše uvedeno zájezdů jednodenních výletů či exkurzí se musí účastnit všichni ti, kteří mají toto povinné. Mnoţství účastníků zájezdů má vliv na mnoho faktorů. Jiţ při tvorbě kalkulace zájezdů by bylo třeba zohlednit dva ukazatele, a sice cenu a mnoţství účastníků. Z pohledu ceny je třeba brát na zřetel to, ţe studenti poţadují, aby ceny za jednotlivé zájezdy nebyly vysoké, to je snahou i školní CK kalkulovat ceny co nejniţší. Druhým aspektem je ovšem to, ţe si na svůj provoz školní CK musí vydělat. Z průzkumu, který na VŠPJ provedla I. Křivánková v rámci bakalářské práce „Analýza výuky oboru Cestovní ruch na VŠPJ – předmět Praxe CR“ (2010) vyplynulo, ţe jsou studenti s týdenními praxemi formou zájezdů většinou spokojeni, problém spatřují v tom, ţe jsou zájezdy přeplněné, coţ vede k tomu, ţe není třeba slyšet výklad průvodce či celková organizace zájezdu je velmi náročná. Argument přeplněnosti zájezdů uvádí i někteří akademičtí pracovníci VŠPJ. Z ekonomického pohledu CK je samozřejmě vţdy lepší co nejvyšší počet účastníků, protoţe tím se docílí vyšší zisk. Opakem je to, ţe čím menší počet účastníků, tím vyšší cena zájezdu. Fixní náklady za dopravu u týdenních poznávacích zájezdů jsou poměrně vysoké a vţdy se musí rozpočítat na počet zúčastněných osob.
41
V problematice obsazenosti zájezdů se snaţí školní CK o těchto věcech diskutovat s akademickými pracovníky a hledat optimální řešení. V letošním roce jsou vícedenní zájezdy z 90% realizovány s průměrným počtem okolo 40 účastníků. Dalším aspektem ovlivňujícím obsazenost zájezdů je nejen počet studentů ale i počet akademických pracovníků. Kaţdý školní zájezd, výlet, či exkurze musí být absolvován za doprovodu akademického pracovníka, do jehoţ kompetence dané téma akce spadá. Pokud tak akademický pracovník učí např. tři výukové skupiny v počtu přes padesát posluchačů, musí být pak pro tyto posluchače zorganizovány 3 – 4 výlety či exkurze, kterých se musí účastnit i přednášející akademický pracovník. Vzhledem k optimalizaci času a termínů, pak dochází k tomu, ţe snahou všech je akce provést v co nejkratším čase a v co největším objemu. Řešením především u volitelných předmětů, kde je v rámci jeho výuky povinný zájezd výlet či exkurze je vypsat méně skupin s menším počtem posluchačů.
42
5. Praktické dopady činnosti školní cestovní kanceláře
1. Pro organizaci školních zájezdů funguje při VŠPJ? Tato otázka byla poloţena, aby si dotazovaní uvědomili, kdo v rámci zákona 159/1999 Sb. můţe kompletovat a prodávat balíčky sluţeb jako jeden celek – zájezd. Z grafu vyplívá, ţe více jak polovina respondentů odpověděla správně, coţ by odpovídalo tomu, ţe týdenní praxe jsou sloţeny ze studentů 2. a 4. semestru, kde studentů 4. semestru jiţ bývá o něco méně. Právě studenti 4. semestru jsou jiţ v rámci výuky předmětu Cestovní ruch a Management cestovních kanceláří problematiku rozdílu CK a CA seznámeni. Graf 4
P ro org aniz ac i š kolníc h z ájez dů fung uje při VŠ P J a) c es tovní kanc elář
b) c es tovní agentura
42% 58%
2. Přihlašování na školní zájezd formou cestovní smlouvy povaţuji: Tato otázka byla opět poloţena za účelem získání přehledu o znalosti problematiky v rámci zákona 159/1999 Sb., kdy zájezd musí být prodán zákazníkovi na základě platné cestovní smlouvy, která se řídí Občanským zákoníkem. CK při VŠPJ se tímto zákonem musí řídit také a je tedy nezbytně nutné, aby si toto studenti také uvědomili.
43
Graf 5 P řihláš ování na š kolní z ájez d formou c es tovní s mlouvy považ uji 87%
a) z byteč ně komplikované b) z a jedinnou z ákonnou formu
11% 2%
c ) volil byc h jiný z půs ob
3. Forma úhrady zájezdu? Studenti se přihlašují na zájezd v poměrně velkém časovém předstihu. Platby za zájezdy jsme rozdělili na zálohu a doplatek, tak jak je to běţné i v jiných CK. Dotazem jsme chtěli zjistit, zda je to pro studenty vyhovující, či zda chtějí jiné rozloţení, případně platbu celé částky ihned po přihlášení. Z odpovědí jednoznačně vyplívá, ţe dělení na zálohu a doplatek je pro studenty vyhovující. Studenti mají i tak moţnost vyuţít i dalších uvedených variant. I z praxe je však jednoznačné, ţe graf odpovědí odpovídá poměru provedených plateb, dle v grafu uvedených cyklech.
Graf 6 4%
F orma úhrady z ájez du a) vyhovuje mi roz dělení na z álohu a doplatek
22%
b) raději byc h platil jednoráz ově
74%
44
c ) platbu byc h roz lož il do víc e s plátek
4. Způsob úhrady za zájezd? Prvotní záloha za zájezd z důvodu vystavení cestovního pojištění musí probíhat v hotovosti ve školní CK. Dotazem jsme chtěli zjistit, zda je toto pro studenty problematická záleţitost. Z odpovědí vyplynulo, ţe by studenti raději platili převodem. Pro CK jsou platby převodem komplikované z toho důvodu, ţe v den platby klienta musí být vystaveno i cestovní pojištění. Platby bankou dohledáváme vţdy zpětně, nebylo by tedy moţné tuto podmínku splnit a studenti by tak nebyli pojištění na tzv. storno zájezdu, kterým se kryje výše storno poplatků v případě zrušení zájezdu z důvodu nemoci. Ač by tedy studenti raději platili převodem, z výše uvedených důvodů to nebude moţné.
Graf 7
Způs ob úhrady z a z ájez d a) preferuji platbu v hotovos ti
14% 30%
b) preferuji platbu převodem c ) je mi to jedno 56%
5. Komplexní cestovní pojištění? V rámci obchodní smlouvy s pojišťovnou UNION a.s. máme povinnost zahrnovat do ceny zájezdů komplexní cestovní pojištění. Pojištění není finančně náročné 16,- Kč na osobu a den a zahrnuje poměrně široké krytí moţných pojistných událostí. Z dotazů jednoznačně vyplívá, ţe studentům vyhovuje to, ţe je pojištění součástí ceny.
45
Graf 8 K oplex ní c es tovní pojiš tění a) mi vyhovuje, ž e je z ahrnuto v c eně z ájez du b) raději byc h s i ho s jednal s ám u jiné pojiš ťovny c ) pojiš ťění mám s jednané v rámc i platební karty d) jel byc h bez pojiš tění
1%
12% 5%
82%
6. Letáček s programem zájezdu je: Programy týdenních praxí nabízíme na klasickém nabídkovém letáku, který má podobný rozsah a obsah informací jako standardní nabídkové listy jiných CK, přesto jsme chtěli vědět, zda mnoţství informací na letáčkách vyhovuje. Odpovědi na tuto otázku nejsou zcela jednoznačné. Letáček poskytuje pouze prvotní základní informace, další konkrétní informace k jednotlivým zájezdům dostávají studenti v „pokynech k odjezdu“ u kaţdého jednotlivého zájezdu. Pravděpodobně by bylo třeba u těchto odpovědí specifikovat, jaké konkrétní informace v letáku chybí. Graf 9
L etáč ek s prog ramem z ájez du je 1% 8%
a)příliš s truč ný
45%
b) vyhovujíc í c ) informac í je z byteč ně mnoho
46%
d) o ž ádném letáč ku nevím
46
7. Zveřejnění úkolů, zasedacího pořádku a roaming listu na nástěnce katedry CR je… Studenti se před odjezdem na zájezd sami zapisují do rooming listů a zasedacího pořádku, připravují si tak podklady k odjetí zájezdu, které se předávají určeným studentům. Dále studenti během poznávacích zájezdů plní v rámci praxe úkoly zadané akademickým pracovníkem, který na zájezd jede jako jeho vedoucí. Tyto úkoly si musí studenti před odjetím na zájezd připravit. Poloţeným dotazem jsme chtěli najít optimální termín před odjetím zájezdu zveřejnění těchto podkladů a informací na nástěnkách. Standardní doba je 2 – 3 týdny před odjezdem. Dle dotazníků vyplívá, ţe tento časový horizont je dostačující. Jen malé mnoţství studentů by chtělo dokumenty zveřejnit dříve. Z náhodných dotazů však vyplívá, ţe studenti si studenti zpracovávají vybrané úkoly jen několik málo dnů před odjezdem. Graf 10
8. Pokyny účastníkům zájezdu jsou… Minimálně dva týdny před odjezdem jsou zveřejněny upřesňující informace k odjezdu zájezdu, kde jsou standardně uvedeny informace o místě a času odjezdu, nástupních místech, dále je zde uvedeny informace, které se týkají upřesnění ubytování, cestovních dokladů, nutných finančních výdajů a další. Dotazováním jsme chtěli zjistit, zda jsou uveřejněné informace dostačující či studentům některé informace chybí. Dle odpovědí vyplívá, ţe uvedené standardní informace jsou vyhovující.
47
Graf 11 P okyny úč as tníkům z ájez du js ou
a) vyhovujíc í
16% 1%
b) informac í je z byteč ně mnoho
c ) c hybí mi informac e o … (přes ný harmonogram, průvodc e,ubytování, s trava,… )
83%
9. Ohodnoťte práci školní CK známka 1 – 5 Tímto dotazem jsme chtěli zjistit, jak hodnotí naši práci studenti právě z pohledu organizace studentských zájezdů ať uţ praxí nebo jednodenních výletů, či celkové spolupráce s výukou a studenty.
Graf 12 Ohodnoť te prác i š kolní kanc eláře (z námka 1-5) 4% 1%
19% a) 1
26%
b) 2 c) 3 d) 4 e) 5 50%
Průměrná známka: 2,087282
48
10. Ohodnoťte vystupování personálu CK školní CK známka 1 – 5 Školní CK by měla i svým vystupování vzdělávat studenty, jedná se o přístup a komunikaci s klienty. Poloţeným dotazem jsme chtěli zjistit, jak studenti vnímají vystupování personálu kanceláře. Celkem 76% respondentů hodnotí vystupování výborně nebo velmi dobře. Práce s lidmi je velice náročná a výše uvedené hodnocení svědčí o velmi dobrém přístupu ke klientům školní CK. Graf 13 Ohodnoť te vys tupování pers onálu c k (z námka 1-5) 5%
1%
18%
35%
a) 1
b) 2
c) 3
d) 4
e) 5 41%
11. Veškeré informace týkající se zájezdu pořádaných školní CK najdu… Poloţenou otázkou jsme chtěli zjistit, kde nejčastěji hledají studenti informace k zájezdům vzhledem k tomu, ţe můţeme vyuţít více moţností. Z odpovědí jednoznačně vyplívá, ţe Informační systém školy propojený s jednotkou „I“ je nejnavštěvovanější informační kanál. Graf 14
49
12. Kritéria výběru zájezdu… Studenti mají na výběr několik destinací a termínů, chtěli jsme tímto dotazem zjistit, co je pro studenty rozhodující při výběru zájezdu. Dle odpovědí jednoznačně rozhoduje destinace, dále cena a jako třetí kritérium je termín. Náplň tedy program zájezdu, většinou to, co u klasických zákazníků nejvíce ovlivňuje výběr je aţ na čtvrtém místě. Graf 15
K ritéria výběru z ájez du 5%
19% a) termín b) c ena c ) program
41%
d) des tinac e 25%
e) dle výběru s poluž áků
10%
13. Jak jste byli spokojeni s výkony svých kolegů - studentů známka 1 – 5 Vzhledem k tomu, ţe studenti bývají často kritičtí k práci ostatních, chtěli jsme znát názor na výkony jejich kolegů v roli průvodců a organizátorů zájezdu. Hodnocení dopadlo velice dobře, dalo by se konstatovat, ţe jen necelých 20 % respondentů, by měly představu o lepších výkonech. V průměru však dopadly lépe jako celkové hodnocení činnosti školní CK. Graf 16 J ak js te byli s pokojeni s výs tupy s výc h koleg ů (z námka 1-5) 2%1% 16%
a) 1 41%
b) 2 c) 3 d) 4 e) 5
40%
Průměrná známka: 1,8225 50
14. Jak jste byli spokojeni se sluţbami vybraného dopravce známka 1 – 5 Doprava je důleţitou a ovlivnitelnou částí zájezdu. Spolehlivý a kvalitní dopravce je také zárukou spokojených zákazníků. Kvalita poskytovaných sluţeb se hodnotí dle komfortu autobusu a vystupování řidičů. Z výsledného grafu vyplívá, ţe pro realizaci praxí vybrala školní CK kvalitní dopravce, kde téměř 90% dotazovaných hodnotilo sluţby výborně nebo velmi dobře. Pro další zájezdy se školní CK snaţí vyuţívat stejných, jeţ tedy osvědčených dopravců. Graf 17 J ak js te byli s pokojeni s e s luž bami dopravc e? (z námka 1-5) a) 1
62%
b) 2 c) 3 27% 1% 1%
d) 4 e) 5
9%
Průměrná známka: 1,828221
15. Jak jste byli spokojeni s ubytováním vzhledem k ceně zájezdu? Ubytování je také důleţitou a ovlivnitelnou sloţkou zájezdu. Při realizací školních zájezdů se ovšem vychází z toho, ţe je cílem studentům poskytnout zájezdy za co nejvýhodnější cenu, coţ ovlivňuje i výběr ubytovacích kapacit. Z dotazů jednoznačně vyplívá, ţe pro studenty je ubytování vyhovující. Délka zájezdů je maximálně na 3 noclehy. Graf 18 J ak js te byli s pokojeni s ubytováním (vz hledem k c eně) 15% a) s pokojen b) připlatil byc h s i z a lepš í
85%
51
16. Vzhledem k programu zájezdu by mi vyhovoval pobyt s… Vzhledem k tomu, ţe školní CK organizuje pobyty s různým typem stravování, chtěli jsme zjistit, jaký rozsah z této škály by studentům nejvíce vyhovoval. Téměř vyrovnaný poměr je mezi snídaní a polopenzí. Vzhledem k tomu, ţe se ve většině případů jedná o poznávací zájezdy je strava v rozsahu polopenze omezující faktor programu, v zahraničí je ubytování se stravou i poměrně drahou záleţitostí. Přesto se školní CK snaţí alespoň u tuzemských programů zahrnout do ceny polopenzi, u zahraničních se studentům dala moţnost si fakultativně dokoupit snídani. Graf 19 V z hledem prog ramu by mi v y hov ov al poby t 7% a) bez s travy
44%
b) s e s nídaní c ) s polopenz í 49%
17. Realizovaný program zájezdu byl… Tímto dotazem chtěla školní CK zjistit, zda stanovený program je zajímavý, časově správně uspořádaný a zda při realizaci nedochází k rozporům nabízeného programu s realizovaným. 65 % respondentů odpovědělo, ţe je program vyhovující, poměrně vysoké procento respondentů charakterizovalo program jako hektický. Tato skutečnost se dá přisoudit tomu, ţe jsou programy stavěny tak, aby studenti v rámci praxí měli moţnost shlédnout v průběhu zájezdu co moţná nejvíce zajímavostí, je tedy pravděpodobné, ţe některé programy jsou o to náročnější.
52
Graf 20 R ealiz ovaný prog ram z ájez du byl 7%
a) vyhovujíc í
4% 1% 3% b) hektic ký c ) jednotvárný
20%
č as ově nevyváž ený velké prodlevy v programu 65%
v roz poru s c es tovni s mlouvou
18. Cena zájezdu realizovaného školní CK je… Školní CK musí být ekonomicky soběstačným subjektem, snaţí se však, aby ceny týdenních zájezdů byly pro studenty cenově co nejdostupnější. Z odpovědí se 69 % respondentů domnívá, ţe je cena zájezdu odpovídající kvalitě poskytovaných sluţeb, jedna třetina respondentů však hodnotí cenu jako vysokou. Zde by moţná bylo třeba doplnit, jakou výši ceny by si představovali.
Graf 21 C ena z ájez du realiz ovaného š koln í C K 1% a) je odpovídajíc í kvalitě pos kytovanýc h s luž eb b) je vys oká
30%
69%
53
c ) je níz ká
19. Praxe absolvovaná formou školního zájezdu je pro mne… Poloţením této otázky jsme chtěli zjistit, zda studenti přistupují k praxím formou zájezdu jako k praktickému vzdělávacímu procesu nebo zda berou zájezd jako spíše zábavnou součást výuky či ji berou jako ztrátu času a peněz. Z odpovědí jasně vyplívá, ţe se k praxi realizovanou formou poznávacího zájezdu staví spíše jako k zábavnější součásti výuky s tím, ţe se podívají do míst, kam by moţná sami nikdy nejeli. Jako moţnost porovnání teorie s praxí vidí týdenní praxi formou zájezdu pouze 11 % dotazovaných. Graf 22 P rax e abs olvovaná formou š kolního z ájez du je pro mne 11% 9%
a) výborná mož nos t porovnání teorie s prax í b) z trátou č as u i peněz c ) dobrá přílež itos t podívat s e tam, kam s ama nejela
80%
20. S přihlášením a s realizací zájezdu jsem byl/a spokojen/a známka 1 – 5 Touto otázkou jsme chtěli shrnout celý proces přihlášení a realizace zájezdu, více jak polovina oslovených hodnotí celý proces jako výborný nebo velmi dobrý. 22 % respondentů hodnotících známkou 3 tedy dobře je poměrně vysoké číslo, ale při práci s lidmi je stále co zlepšovat.
54
Graf 23 P řihláš ení a realiz ac i z ájez du byc h hodnotil z námkou 22%
4%
2% a) 1 b) 2 c) 3 29% d) 4 e) 5
43%
21. Pro svou další týdenní praxi formou zájezdu bych volil/a poznávací pobyt v… Vzhledem k tomu, ţe školní CK plánuje týdenní poznávací zájezdy minimálně půl roku dopředu, je třeba znát přání svých klientů, kterou destinaci by rádi navštívily, aby se těmto přáním v případě moţnosti dalo vyhovět. Z odpovědí jasně vyplívá, ţe největším favoritem je Itálie a Holandsko. Graf 24
55
6. Závěr Na základě provedené analýzy problematiky vzdělávacího procesu oboru cestovní ruch je patrné, ţe je tento proces v permanentním rozvoji. Můţeme konstatovat, ţe ač se tato problematika vyučovala jiţ před rokem 1989, rozhodně nebyla pojata a rozloţena do takového rozsahu v jakém se nachází v současné době. Ve vzdělávací oblasti došlo k obrovskému nárůstu škol počínaje učilišti přes střední, VOŠ a konče vysokými školami, kde se tento obor stal stěţejní náplní studia. Snahou vzdělávacího systému je co nejlépe připravit budoucí odborníky pro tuto oblast. Vzdělávací instituce se snaţí najít nejoptimálnější kombinaci vzdělávacích programů, aby jimi vzdělaní odborníci dokázali reagovat na co nejširší mnoţství aspektů ovlivňujících procesy v oblasti cestovního ruchu. Díky šířce rozsahu této problematiky musí docházet převáţně na vysokých školách k dělení na jednotlivé specializace oborů. Jsou to např. Provoz a řízení CK, Průvodce cestovního ruchu, Destinační management, Regionální rozvoj, Trvale udrţitelný rozvoj CR a další obory související s cestovním ruchem. S novými informačními technologiemi a globalizací dochází k rozvoji nových směrů, na které musí umět reagovat i obor cestovního ruchu. Stěţejními vyučovacími předměty oboru cestovní ruch se dle výzkumů jeví geografie, znalost cizích jazyků, ekonomie technologie a praktické zkušenosti. Ty získávají studenti díky praxím realizovaným během studia nebo prostřednictvím konkrétních vyučovaných předmětů provázaných s praktickou realizací např. zájezdu. Výuka praxe je prováděna na kaţdé vysoké škole jinou formou a mívá také rozdílnou délku. Z provedeného průzkumu vyplynulo, ţe největší podíl praktického vzdělávání má ve své výuce VŠPJ v Jihlavě. Právě zde v rámci vzdělávání došlo k zajímavému pokusu spojení teorie s praxí. Na VŠPJ byla zřízena reálná cestovní kancelář za účelem realizace studentských praxí. Ty zde probíhají ve formě přímé účastí na provozu kanceláře a účastí na týdenních praxích formou poznávacích zájezdů, které kompletuje dle zadání katedry CR právě školní cestovní kancelář. Sami studenti mají v provozu cestovní kanceláře příleţitost podílet se na tvorbě zájezdů aţ po jejich samotnou realizaci, coţ se při praxích absolvovaných v klasických komerčních CK většinou moc nestává. Důvodem toho bývá časté vyskytování chyb a nedostatků praktikantů, které jsou při všech studentských praxích běţné. 56
Ve školní CK je vzhledem k objemu realizovaných akcí větší časový prostor případné vzniklé chyby odstranit a podat vysvětlení, aby v budoucnosti ke stejným chybám jiţ nedocházelo. Součástí analýzy je dotazníkové šetření zaměřené na práci školní CK a na spokojenost s realizovanými zájezdy v rámci školních praxí. Ač se na činnosti školní CK podílí studenti je hodnocení celkové činnosti kanceláře velmi uspokojivé, pouze s dílčími nedostatky, stejně tak s realizací zájezdů jsou účastníci spokojeni, coţ svědčí o kvalitní práci kanceláře. Přes kladné dotazníkové hodnocení má školní CK velké rezervy především v realizaci programů a akcí pro ostatní subjekty trhu a stejně tak v prodeji produktů smluvních kanceláří v oblasti provizního prodeje. V tomto směru by bylo třeba více zainteresovat studenty, aby se na tomto prodeji podíleli a snaţili se ze školní CK udělat ještě více ekonomicky prosperující jednotku fungující při VŠPJ, která by právě jim mohla díky příznivému ekonomickému výsledku sníţit náklady na povinné cestování v rámci týdenních studentských praxí. Na základě provedené analýzy lze potvrdit stanovenou hypotézu, ţe školní cestovní kancelář VŠPJ je významnou součástí vzdělávacího systému v CR a významně přispívá k obohacení výuky o praktické vědomosti. Školní CK lze současně povaţovat i za významnou experimentální laboratoř nabízející širokou škálu motivů k vědeckému výzkumu.
57
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY [1] ČERTÍK, M.,:Cestovní ruch – vývoj organizace řízení. Praha: nakladatelství OFF s.r.o., 2001 ISBN 80-238-6275-8 [2] INDROVÁ, J., MALÁ, V.,MLEJNKOVÁ, L., NETKOVÁ, J., PETRŮ, Z.: Cestovní ruch (základy). Praha: nakladatelství Oeconomica 2009 ISBN 978-80-245-1569-4 [3] HESKOVÁ, M., BERÁNEK, J., DVOŘÁK, V., NOVACKÁ, L´., ORIEŠKA, J.: Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: nakladatelství Fortuna, 2006 ISBN 80-7168-948-3 [4] INDROVÁ, J. a kol.: Mezinárodní cestovní ruch, Vybrané kapitoly. Praha: nakladatelství Oeconomica, 2007 ISBN 978-80-245-1287-7 [5] DROBNÁ, D., MORÁVKOVÁ, E.: Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. Praha: nakladatelství Fortuna, 2004. ISBN 80-7168-901-7 [6] RYGLOVÁ, K.: Cestovní ruch (soubor studijních materiálů. Ostrava: nakladatelství KEY Publishing s.r.o., 2007 ISBN 978-80-87071-44-1 [7] AKTUÁLNÍ PROBLÉMY CESTOVNÍHO RUCHU “Vzdělávání a výzkum v cestovním ruchu“ - sborník ze 4. mezinárodní konference. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009. od s. 117-120, 4 s. ISBN 978-80-87035-25-2 [8] Projekt z Operačního programu: Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Regulační číslo CZ.1.07/2.2.00/07.0341 [9] Křivánková, I.: Analýza výuky oboru Cestovní ruch na VŠPJ – předmět Praxe CR. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2010 [10] Orieška, J: Technika služeb cestovního ruchu. Praha: nakladatelství IDEA SERVIS, 1999 ISBN 80-85970-27-9 [11] Linhart, L.: Význam a zastoupení geografie cestovního ruchu ve vzdělávacích programech. Č. Budějovice: Škol PF JU 2009
58
INTERNETOVÉ ZDROJE (1)
http://www.vspj.cz/skola/historie.php?id=1&id_druha_uroven=84
(2)
http://www.msmt.cz/uploads/soubory/vysoke_skoly/Zakon_uplne_zneni_552_re vize.doc
(3)
http://www.ccrjm.cz/doc/1591999.rtf
(4)
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/cast1.aspx
(5)
http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Informace-pro-cestovni-kancelare-aagentury/Pokyny-pro-vznikajici-cestovni-kancelare
(6)
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/cast4.aspx
(7)
http://www.ahrcr.cz/ke-stazeni/vzdelavani/sbornik-konference-o-vzdelavani-z21.-10.-2008/view/
(8)
http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/1002.xls
(9)
https://is.vspj.cz/soubory/ - směrnice o praxích VŠPJ
(10)
download.mpo.cz/get/28675/39067/450615/priloha013.pdf –jednotnýreg. Form.
(11)
http://www.vsehoruch.cz/index.php
(12)
http://www.magconsulting.cz/articleattachment.aspx?AttachmentID=1047
(13)
http://www.vysocinatourism.cz/index.php?akce=clanek&id_clanek=53
(14)
http://www.vspj.cz/studia_turistica/studia_turistica_01.pdf
59
Příloha A
(10)
Jednotný registrační formulář
download.mpo.cz/get/28675/39067/450615/priloha013.pdf –jednotnýreg. Form
Příloha B
Čestné prohlášení
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
dle § 5 odst. 4 písm. b) zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů V posledních pěti letech bylo zrušeno ţivnostenské oprávnění k provozování cestovní kanceláře nebo cestovní agentury z důvodu porušení povinností uloţených zákonem nebo z důvodu jejího úpadku 1. fyzické osobě, která je ţadatelem nebo statutárním orgánem nebo jeho členem, pokud je ţadatelem právnická osoba, ANO - NE 2. právnické osobě, jejímţ statutárním orgánem nebo členem tohoto orgánu byla fyzická osoba, která je ţadatelem, ANO - NE 3. právnické osobě, jejímţ statutárním orgánem nebo členem tohoto orgánu byla fyzická osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu právnické osoby, která je ţadatelem. ANO - NE
V ……………………..
dne ……………………….
…………….…......…..…………………………………… Jméno/a a vlastnoruční podpis/y ţadatele/ů
Příloha C
Podnikatelský záměr
Podnikatelský záměr Podnikatelský záměr je vypracován v souladu s § 5, odst. 2) písm. b) zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
I. Informace o cestovní kanceláři
Název cestovní kanceláře Datum zaloţení Datum zapsání do obchodního rejstříku Jméno a příjmení kontaktní osoby (majitel, jednatel) Funkce v cestovní kanceláři Sídlo společnosti ( právnická osoba) či bydliště, resp. místo podnikání (fyzická osoba) Odpovědný zástupce (jméno, příjmení) IČ, DIČ Číslo telefonu/faxu E-mail Právní forma (viz Příloha č.1) Statutární orgán - jednatelé
Příloha C
Podnikatelský záměr
II. Základní údaje o cestovní kanceláři Plánované trţby za zájezdy za dobu trvání Plánovaný počet klientů za dobu trvání pojistné smlouvy ve smyslu zákona č. 159/1999 pojistné smlouvy Sb.
III. Zaměření cestovní kanceláře Typ turistiky Příjezdový cestovní ruch (incoming) 1) Výjezdový cestovní ruch (outgoing)2) Domácí cestovní ruch Kongresová turistika Incentivní turistika Léčebná turistika Tématická turistika Lovecká turistika Pracovní cesty 1)
ano/ne ano/ne ano/ne ano/ne ano/ne ano/ne ano/ne ano/ne ano/ne
Uveďte název státu:
Doprava Autobus Letadlo nepravidelné (charterová doprava) Letadlo pravidelné (partcharterová doprava) Loď Vlak Vlastní doprava
ano/ne ano/ne ano/ne ano/ne ano/ne ano/ne
Příloha C
Podnikatelský záměr Sluţby poskytované cestovní kanceláří
Organizování pobytových a poznávacích zájezdů Zprostředkování prodeje pobytových a poznávacích zájezdů Prodej dopravních cenin (letenky, jízdenky apod.) Okruţní jízdy a jednodenní výlety Ubytovací a stravovací sluţby Směnárenská činnost pro turisty Zabezpečení vstupenek na sportovní a kulturní akce Přepravní sluţby Provizní prodej Průvodcovské sluţby Prodej suvenýrů, turistických průvodců, map Informační sluţby pro turisty Jiné3)
ano/ne ano/ne ano/ne ano/ne ano/ne ano/ne ano/ne ano/ne ano/ne ano/ne ano/ne ano/ne ano/ne
3) Uveďte:
Datum vyhotovení podnikatelského záměru: Podpis kontaktní osoby (majitel, jednatel):
Příloha č. 1 Pořadové číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Právní forma fyzická osoba zapsaná v obchodním fyzická rejstříkuosoba nezapsaná v obchodním společnost s ručením omezeným rejstříku akciová společnost veřejná obchodní společnost komanditní společnost družstvo státní podnik organizační složka zatím neurčeno
Příloha E (9)
Směrnice Praxe oboru cestovní ruch
https://is.vspj.cz/soubory/ - směrnice o praxích VŠPJ
Příloha F
Dotazník spokojenosti
DOTAZNÍK SPOKOJENOSTI_2009 A) PŘÍPRAVA A ORGANIZACE ZÁJEZDU – práce CK 1) Pro organizaci školních zájezdů funguje při VŠPJ a) cestovní kancelář b)cestovní agentura 2) Přihlašování na školní zájezd formou cestovní smlouvy povaţuji a) zbytečně komplikované b) za jedinou zákonnou formu c) volil (a) bych jiný způsob ………………………….. 3) Forma úhrady zájezdu a) vyhovuje mi rozdělení na zálohu a doplatek b) raději bych platil(a) zájezd jednorázově c) platbu bych rozložil(a) do více splátek 4) Způsob úhrady za zájezd a) preferuji platbu v hotovosti b) preferuji platbu převodem c) je mi to jedno 5) Komplexní cestovní pojištění a) mi vyhovuje, že je zahrnuto v ceně zájezdu b) raději bych si ho sjednal (a) sám(a) u jiné pojišťovny c) pojištění mám sjednané v rámci platební karty d) jel(a) bych bez pojištění 6) Letáček s programem zájezdu je a) příliš stručný b) vyhovující c) informací je zbytečně mnoho d) o žádném letáčku nevím 7) Zveřejnění úkolů, zasedacího pořádku a rooming listu na nástěnce katedry CR a) je v dostatečném časovém předstihu b) mělo byt být zveřejněno ……. týdnů před odjezdem 8) Pokyny účastníkům zájezdu jsou a) vyhovující b) informací je zbytečně mnoho c) chybí mi informace o ……………………………………………. 9) Ohodnoťte práci školní kanceláře - stupnice hodnocení stejně jako ve škole Výborná - 1 , 2 , 3 ,4 , 5 - nedostatečná
Příloha F
Dotazník spokojenosti
10) Ohodnoťte vystupování personálu školní kanceláře - stupnice hodnocení stejně jako ve škole Výborná - 1 , 2 , 3 ,4 , 5 - nedostatečná 11) Veškeré informace týkající se zájezdů pořádaných školní kanceláří najdu (doplňte)
DOTAZNÍK SPOKOJENOSTI_2009 B) REALIZACE ZÁJEZDU 1) Kritéria výběru zájezdu a) termín b) cena c) program d) destinace e) dle výběru spolužáků 2) Jak jste byli spokojeni s vystupováním svých kolegů – studentů v průběhu zájezdu - stupnice hodnocení stejně jako ve škole Výborná 1 , 2 , 3 ,4 , 5 – nedostatečná 3) Jak jste byli spokojeni se sluţbami vybraného dopravce - stupnice hodnocení stejně jako ve škole Výborná 1 , 2 , 3 ,4 , 5 – nedostatečná 4) Jak jste spokojeni vzhledem k ceně zájezdu s ubytováním a) spokojen (a) b) byl bych ochoten si připlatit za komfortnější ubytování 5) Vzhledem k programu zájezdu by mi vyhovoval pobyt a) bez stravy b) se snídaní c) s polopenzí 6) Realizovaný program zájezdu byl a) vyhovující b) hektický c) jednotvárný d) jiné hodnocení ………………………………… 7) Cena zájezdu realizovaného školní kanceláří a) je odpovídající kvalitě poskytovaných služeb b) je vysoká c) je nízká
Příloha F
Dotazník spokojenosti
8) Praxe absolvovaná formou školního zájezdu je pro mne a) výborná možnost porovnání teorie s praxí b) ztrátou času a peněz c) dobrá příležitost podívat se tam, kam bych třeba sám(a) nejel(a) 9) S přihlášením a s realizací zájezdu jsem byl (a) spokojen (a) – stupnice hodnocení stejně jako ve škole Výborná 1 , 2 , 3 ,4 , 5 – nedostatečná 10) Pro svou další týdenní praxi formou zájezdu bych volil (a) poznávací pobyt ve státě: a) Itálie g) Skandinávie b) Francie h) Česká republika c) Slovensko d) Chorvatsko e) Rakousko f) Holandsko
Příloha G
Úkoly k týdenní praxi
Témata na Paříţ Úkoly jsou rozděleny do 3 skupin 1. skupina zahrnuje managery a dokumentaristy, kteří budou po celou dobu zajišťovat zájezd technologicky 2. skupina zahrnuje tematickou náplň zájezdu realizovanou v autobuse – jedná se o informační minimum na určené téma – přiměřeně dlouhé výstiţné – nesmí být únavné. Při prezentaci do mikrofonu lze pouţít poznámek. Autor referátu musí konzultovat svůj obsah s kolegy, kteří mají příbuzná témata, aby nedošlo duplicitě témat. 3. skupina bude zajišťovat – informační náplň v exteriéru – optimální informace pronesená s patra – nutno konzultovat s kolegy, kteří mají navazující témata, aby nedošlo k duplicitě. Znění témat 1. Hlavní vedoucí zájezdu – odpovídá za úspěšný celkový chod cesty ve spolupráci s pedagogem a svými pomocníky 2. manager zájezdu – dokumentace, finanční doklady, vouchery, komunikace na hotelích v pokladnách, policie, a jiné moţné situace 3. Manager zájezdu - referáty 4. Dokumentarista fotodokumentace, itinerář – popis cesty, nástěnka DVD, zápis příhod, kaţdý den krátké závěrečné čtení (spíše humorného charakteru 5. dokumentarista 6. dokumentarista 7. Informační minimum (bus) jiţní Čechy – komentář zajímavostí po trase JI- PeTá- Písek 8. Informační minimum
západní Čechy(bus) – komentář po trase Pí – Pl –
Rozvadov. 9. Informační minimum(bus) – Bavorsko 10. Informační minimum (bus) - Německo – fysickogeografická a hospodářská charakteristika 11. Paralely české a německé historie (bus) 12. Informační minimum (bus) – Německo – lidé, současnost, osobnosti 13. Norimberk, informační minimum (bus) a ve spolupráci s dalšími dvěma studenty vypracovat 1 hod procházku centrem města a provést ( připravit podle mapy a průvodců). 14. Norimberk viz výše
Příloha G
Úkoly k týdenní praxi
15. Norimberk viz výše 16. Informační minimum Francie (bus) – ( Velikost, státní forma, znak, administrativní členění, počet obyv. geografická poloha – hranice, horopis, vodopis, klima) 17. Informační minimum Francie(bus) – průřez historií 18. Informační minimum Francie (bus) – suroviny – hospodářství 19. Informační minimum – Francouzi (bus) – lidé, kultura – ostatní svět 20. Informační minimum(bus) – osobnosti francouzské historie – bulvár – 21. Informační minimum (bus)– Francie x Česko – komparace historického vývoje a vzájemných vztahů 22. Paříţ – informační minimum (bus) – poloha, historický vývoj, současnost 23. Paříţ – (exteriér) Eiffelovka, Martova pole, Écol Militaire 24. Paříţ –(exteriér) Trocadero, Palais Chaillot, výhledy na Eiffelovku a její okolí 25. Paříţ – (exteriér) L´ile de la Cité, St. Chapel , Justiční palác, Conciergerie, 26. Paříţ – ( exteriér) L´ ile de la Cité - Notre Dame, 27. Paříţ –( exteriér) Lucemburská zahrada, Pantheon, 28. Paříţ – (exteriér) Invalidovna 29. Paříţ- ( exteriér) Sorbona, Latinská čtvrť, 30. Paříţ –(exteriér) Louvre, Toulierské zahrady, 31. Paříţ –(exteriér) Place Concorde, Elysejská pole 32. Paříţ-(exteriér) Břicho Paříţe – Les Halles, Beauburg 33. Paříţ - La Defence 34. Versailles – město ( v autobuse) zámek (před zámkem), 35. Versailles (exteriér) – zahrady ( vstup do zahrady), 36. Versailles (exteriér)- procházka – Velký Trianon, Malý Trianon, Vesnička M.Antoinety 37. Paříţ- Montmartre (exteriér)) – historie, významná místa, 38. Paříţ - Montmartre (exteriér)- procházka – Moulin Rouge, Place du Tertre, St. Pierre,
Lapin Agile, poslední vinice v Paříţi, dům herce J. Marého, Sacre
Coeur, Place Pigale, 39. Francouzská – kuchyně (bus) 40. Francouzské parfémy a móda (bus)
Příloha H
Pokyny k odjezdu na týdenní praxi
Paříţ – pokyny účastníkům Termín: 26. 6. – 30. 6. 2009 1) Odjezd dne 26. 6. 09 je po trase Brno -Jihlava- Tábor-Plzeň – Rozvadov Návrat dne 30. 6. 09 po stejné trase Časy odjezdů (dostavte se 15 minut před odjezdem) Brno-parkoviště u Ústředního hřbitova 12:45 (před odjezdem si v CK zjistěte číslo mobilu řidiče – to bude k dispozici tak 3 dny před odjezdem) Jihlava-parkoviště u BILLY 14:00 Tábor- parkoviště před vlakovým nádraţím 15:30 Plzeň-výstaviště–17:45 (v případě nástupu bude e-mailem upřesněno dle dohody s dopravcem) Kaţdý, kdo bude nastupovat jinde neţ v Jihlavě, nahlásí místo nástupu a číslo mobilu v CK – email:
[email protected] 2) Ubytování je v hotelu Premiére Classe v třílůţkových pokojích se soc. zařízením, bez stravování – hotel není vybaven na vlastní vaření. Obě dvě noci jsou zajištěné v jednom hotelu. Vezměte si s sebou ručník v ubytovací kapacitě je k dispozici pouze 1 malý ručník na osobu! Řidiči budou prodávat teplé párky, teplé a studené nápoje za Kč. 3) Věci si rozdělte do dvou zavazadel. Do příručního zavazadla, které si vezmete do autobusu si uloţte hygienické potřeby, jídlo a pití na 1. den, deštník, doklady a léky běţně vámi na doporučení lékaře uţívané. Ostatní věci si dejte do hlavního zavazadla, které se uloţí v autobusovém kufru a bude vydáno aţ večer před hotelem. 4) Na nástěnce před katedrou CR jsou vyvěšeny úkoly pro studenty. Kaţdý student se zapíše k některému úkolu, který písemně zpracuje a přednese na zájezdu. Kromě toho ho zašle e-mailem nejpozději 2 dny před zájezdem na adresu
[email protected] 5) Nezapomeňte si doklady (pas nebo OP) a kartičku komplexního cestovního pojištění, kterou jste obdrţeli při platbě zálohy v školní CK 6) Na vstupné - Louvre, plavba lodí po Seině, Eiffelova věţ, Versailles atd. dle vlastního výběru počítejte s částkou celkem asi 25,- EUR 7) Vzhledem k rozsáhlému programu a mnoţství účastníků je nutná naprostá dochvilnost a dodrţování všech pokynů. Neberte si sebou celé balení „balené“ vody, autobus je plný a může vézt jen určitou váhu!!! Mohlo by se stát, že by vám to řidiči nenaložili!!!! Do Francie vás veze fa. Expressbus - Coufalík, jede patrový bus NEOPLAN, který má 74 míst!
Příloha I
Program zájezdu týdenní praxe
Cestovní kancelář VŠPJ - Jihlava Tolstého 1556/16, Jihlava 586 01, e-mail:
[email protected],
[email protected], tel.: 567 141 142
Praxe je zaměřena na práci průvodce cestovního ruchu, geografii, techniku cestovního ruchu a dějiny umění. V průběhu praxe budou studenti samostatně vykonávat práci průvodce cestovního ruchu.
FRANCIE - PAŘÍŢ Program zájezdu: 1. den: odjezd z Jihlavy, průjezd Německem, krátká prohlídka Norimberku, noční přejezd do Paříţe 2. den: ráno příjezd do Paříţe, okruţní jízda městem, 1 část prohlídky Pantheon, Sorbona, Latinská čtvrť, Invalidovna, Eiffelova věţ, nocleh 3. den: Versailles, odpoledne návštěva galerií dle vlastní volby, Notre - Dame, Břicho Paříţe, večerní Paříţ, La Defence, nocleh 4. den: La Defence, Montmartre, Elysejská pole a náměstí Concorde individuální volno, projíţďka po Seině, odjezd do ČR 5. den: příjezd do Jihlavy v odpoledních hodinách
Termín: 26.6. – 30 .6.2009 Cena:4 450,- Kč Cena zahrnuje: dopravu, 2 x ubytování v hotelu F1 – 3 lůţkové pokoje, cestovní pojištění a zákonné pojištění CK Cena nezahrnuje: stravu a další vstupy, na které je třeba počítat částku asi 20 € Zájezd je doprovázen odborným průvodcem z řad akademických pracovníků školy.
