+VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu. Městská památková zóna Jevíčko

+VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Městská památková zóna Jevíčko bakalářská práce

Autor: Pavlína Kořenovská Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová Jihlava 2011

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 568 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce:

Pavlína Kořenovská

Studijní program:

Ekonomika a management

Obor:

Cestovní ruch

Název práce:

Městská památková zóna Jevíčko

Cíl práce:

Zjistit postoje a názory občanů a veřejné správy k regeneraci městské památkové zóny a jejímu významu pro cestovní ruch.

Mgr. Stanislava Pachrová Vedoucí bakalářské práce

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

Anotace KOŘENOVSKÁ, Pavlína: Městská památková zóna Jevíčko. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Stanislava Pachrová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2010. 60 stran Bakalářská práce zkoumá Městskou památkovou zónu Jevíčko. Cílem práce je zjistit postoje a názory občanů a veřejné správy k regeneraci městské památkové zóny a jejímu významu pro cestovní ruch. První část práce obsahuje lokalizaci města Jevíčka, jeho historii a významné památky. Druhá část práce pak zhodnocuje výsledky dotazníkového průzkumu, který byl zaměřen na občany města a zástupce veřejné správy. Součástí je rovněţ SWOT analýza a návrhy k dalšímu rozvoji městské památkové zóny Jevíčko.

Klíčová slova Cestovní ruch Jevíčko Městská památková zóna Program regenerace

Anotation The bachelor thesis examines the Urban zone area of Jevíčko. The target of the work is find attitudes and beliefs of citizen and public administration to regeneration of urban zone area and its importance for tourism. The first part of the work contains lokalization of urban zone area, history of the town and important sights in urban zone area. The second part contains questionnaire survey results and SWOT analysis. Proposals and measures for the urban zone area.

Key words Jevíčko Regeneration Programme Tourism Urban zone

Za hladký průběh dotazníkového šetření a velkou pomoc při zpracování bakalářské práce děkuji pracovnicím knihovny v Jevíčku, které mi ochotně vybíraly dotazníky od občanů města a půjčovaly knihy k nastudování. Dále děkuji paní Ertlové, která mi pomáhala s osobním dotazováním lidí, magistře Pachrové za užitečné rady a přiměřenou kritiku při vytváření bakalářské práce, magistře Novotné za kontrolu správnosti textu a panu Netoličkovi za rady s typografií vytváření práce.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 8. 12. 2010 ...................................................... Podpis

Obsah Úvod a cíl práce ..................................................................................................................... 9 1

Lokalizace města ......................................................................................................... 10

2

Historie Jevíčka ........................................................................................................... 10

3

Název a znak ................................................................................................................ 14

4

Farnost Jevíčko ............................................................................................................ 14

5

Kostel sv. Mikuláše ..................................................................................................... 15

6

Městská památková zóna ............................................................................................. 15

7

Kulturní památky městské památkové zóny................................................................ 16 7.1 7.1.1

8

9

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie ............................................................. 16 Hrobky pod kostelem .................................................................................... 18

7.2

Sousoší sv. Jana Nepomuckého, Palackého náměstí ......................................... 19

7.3

Augustiniánský klášter v Soudní ulici a na náměstí Komenského .................... 19

7.4

Socha sv. Anny na křiţovatce Svitavská-Okruţní ............................................ 20

7.5

Morový sloup, Palackého náměstí .................................................................... 20

7.6

Zámeček ............................................................................................................ 20

7.7

Městský dům čp. 224, Olomoucká .................................................................... 21

Ostatní kulturní památky ............................................................................................. 22 8.1

Městská věţ a opevnění ..................................................................................... 22

8.2

Ţidovská obec a synagoga................................................................................. 22

8.3

Kašna, Palackého náměstí ................................................................................. 24

8.4

Kostel sv. Bartoloměje ...................................................................................... 24

8.5

Socha sv. Mikuláše Tolentinského, náměstí J. A. Komenského ....................... 25

8.6

Chudobinec, Azyl čp. 269 ................................................................................. 25

8.7

Domy na náměstí ............................................................................................... 25

Program regenerace MPR a MPZ................................................................................ 27

10 Dotazníkové šetření mezi občany města Jevíčka ........................................................ 30 10.1

Otázka č. 1: Jaký je Váš vztah k tomuto městu? ............................................... 31

10.2

Otázka č. 2: Jak dlouho jiţ v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? 32

10.3

Otázka č. 3: Víte o tom, ţe historická část vašeho města byla prohlášena před časem MPZ? ...................................................................................................... 33

10.4

Otázka č. 4: Máte představu, jaké výhody to vašemu městu přináší? ............... 34

7

10.5

Otázka č. 5: Máte představu, jaké nevýhody to vašemu městu přináší? ........... 35

10.6

Otázka č. 6: Setkal jste se jiţ při jednání s úřady s tím, ţe část vašeho města je prohlášena MPZ?............................................................................................... 36

10.7

Otázka č. 7: Domníváte se, ţe prohlášení části vašeho města městskou památkovou zónou bylo pro Vaše město přínosem? ......................................... 37

10.8

Otázka č. 8: Jiţ 15 let je v ČR realizován Program regenerace MPR a MPZ. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? ......................................... 38

10.9

Otázka č. 9: Setkal jste se ve vašem městě s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické centrum města? ................................................................................. 39

10.10

Otázka č. 10: Myslíte si, ţe se starosta a zastupitelstvo města zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? .............................. 40

10.11

Otázka č. 11: Můţete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? .............................................................................................................. 41

10.12

Otázka č. 12: Co by mělo vaše město udělat pro to, aby k vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře neţ dosud? (max. tři odpovědi) ................... 42

10.13

Údaje o respondentech ...................................................................................... 44

10.14

Shrnutí dotazníkového šetření mezi občany města Jevíčka .............................. 45

11 Dotazníkové šetření mezi představiteli samosprávy ................................................... 45 11.1

Starosta města .................................................................................................... 45

11.2

Tajemník města ................................................................................................. 46

11.3

Investiční technik .............................................................................................. 47

11.4

Pracovnice odboru výstavby a územního plánování – památková péče ........... 47

11.5

Shrnutí dotazníkového šetření mezi představiteli veřejné správy ..................... 48

12 SWOT analýza ............................................................................................................. 49 12.1

Návrhy a opatření na zlepšení ........................................................................... 50

13 Závěr ............................................................................................................................ 51 Seznam pouţité literatury .................................................................................................... 53 Internetové odkazy .............................................................................................................. 54 Seznam ilustrací, fotografií a grafů ..................................................................................... 55 Seznam příloh ........................................................................................................................ 7

8

Úvod a cíl práce Tématem mé bakalářské práce je Městská památková zóna Jevíčko. Toto téma jsem si vybrala proto, abych více přiblíţila vztah občanů a veřejné správy města k regeneraci této památkové zóny a jejímu významu pro cestovní ruch, postoje občanů k turistům a návštěvníkům a vztah samosprávy k památkám a jejich ochraně. Cílem mé práce je zjistit postoje a názory občanů a veřejné správy k regeneraci městské památkové zóny a jejímu významu pro cestovní ruch a představit město Jevíčko jako turisticky lákavou destinaci. Práce vznikla na základě mé zkušenosti učiněné při jednání se zastupiteli města, kdy byla odmítnuta má ţádost o moţnost vykonávat praxi v informačním centru města Jevíčka. Chtěla jsem se dozvědět něco více o regionu, kde vyrůstal můj manţel, a který i já znám, a hlavně napomoci rozvoji města z hlediska cestovního ruchu. Kdyţ jsem se dozvěděla, ţe městské muzeum, ani věţ, nejsou pravidelně otevřeny, bylo mi jasné, ţe se město zřejmě příliš nezajímá o to, jak Jevíčko udělat atraktivnějším pro turisty a návštěvníky. Proto jsem se rozhodla, alespoň v rámci své bakalářské práce, zhodnotit postoje městského zastupitelstva a také občanů k ochraně místního kulturního dědictví. Památkovou zónu vyhlašuje Ministerstvo kultury České republiky. Vţdy se jedná o určité historicky hodnotné území, které svým historickým rázem vypovídá o ţivotě a kultuře předchozích generací. Na tomto území se nacházejí státem chráněné památky, jejichţ ochranu zajišťují orgány státní památkové péče. Tyto orgány mohou při svém rozhodování stanovit podmínky, které omezují stavební a další úpravy na památkově chráněném území. [2] Díky tomu, ţe města bývají prohlašována městskými památkovými zónami a rezervacemi, se přispívá k zachovávání kulturního dědictví pro budoucí generace a k rozvoji informovanosti mezi lidmi o fungování památkové ochrany. Někteří lidé si totiţ někdy ani neuvědomují hodnotu objektů zapsaných kulturní památkou. Moje práce je první, která se tímto tématem zabývá. Ostatní práce, které se mi o Jevíčku dostaly do rukou, se většinou zabývaly historií města, nebo se vázaly k určitým významným výročím (750. výročí povýšení města Jevíčka na město královské, 500. výročí zvonu Maria). 9

1 Lokalizace města Město Jevíčko je malé město s 2874 obyvateli [7], které leţí na východě Pardubického kraje přibliţně 50 km severně od Brna a 45 km západně od Olomouce [9] v bývalém okrese Svitavy na hranici Čech a Moravy. [Koncepce, 2010] Město je přirozeným centrem regionu Jevíčska, který leţí v jádru rovinaté Boskovické brázdy. Tato brázda odděluje výrazně vystupující vrchoviny Podorlickou a Konickou (360 m nad mořem). Část, kde se nachází město Jevíčko, odvodňuje říčka Jevíčka, která vzniká soutokem potoků Malotínského, Opatovického, Uhřického a Úsobrnského, a severovýchodně od Jevíčka (u Plechtince) ústí do Třebůvky. Město bylo vybudováno na mírném pahorku svaţujícím se příkrými svahy k severu, východu a jihu. [Suchomel, 2007, str. 7]

Obrázek 1: Lokalizace Jevíčka [9]

2 Historie Jevíčka Nedochovaná listina z roku 1258 o povýšení Jevíčka na město královské králem Přemyslem Otakarem II. je sice falzum z počátku 14. století, její text se však podle Jiřího Šmerala z FF UP v Olomouci skládá ze dvou částí, cituji: „1) z pravé listiny, jejíž předloha zjištěna nebyla, a 2) z pravé listiny krále Václava II. vydané 8. 2. 1291, která obsahuje ustanovení o udělení uničovského městského práva. Proto je možné považovat Jevíčko k roku 1258 za město, oproti starší literatuře dnes již není řazeno do skupiny nejstarších 10

měst s městským statutem před rokem 1253.“ [Suchomel, 2007, str. 6] Ovšem názory na přesné datování vzniku Jevíčka se různí. Někteří autoři dávají Jevíčku právě statut jednoho z nejstarších moravských měst (např.: v knize „Jevický okres“ od Benjamina Popelky), jiní řadí město Jevíčko spíše do doby kolem zmiňovaného roku 1258 [Mackerle, 2008, str. 27]. Pravdou ale je, ţe jeho historie sahá do doby mnohem starší. Jevíčko vzniklo při levém břehu řeky Jevíčky na tzv. zemské stezce mezi Čechami a Moravou a bylo průchodní stezkou mezi Malou Hanou a ostatními částmi Boskovické brázdy, která směřovala k hradišti na Duraně u Úsobrna – střediskem okolního kraje ve 12. století (1145) a dále do Konice [Mackerle, 2008, str. 26] a sahala aţ do Kremsu leţícího na Jantarové stezce. Na tomto území (snad trať u staré kašny) se našly tři stříbrné statéry – keltské mince, jejichţ keltská jména nejsou známá. V Jevíčku se také našly tři bronzové římské mince císaře Aurelia (270–276 n. l.) a střepy nádob z doby římského císařství (27–395 n. l.). [Historie Jevíčska, 1999, str. 8] Lokaci města však předcházela starší sídlištní etapa, spojená s dodnes existujícím kostelem sv. Bartoloměje, situovaným 1,9 km severozápadně od Jevíčka, na samém západním okraji dna Boskovické brázdy. Toto sídliště si udrţelo určitý význam i po zaloţení města, teprve později zaniklo. Na návrší, jiţně proti kostelu, byly zjištěny základy neznámého původu i stáří. [MPZ Jevíčko, 2010, str. 123] Pravděpodobně zde stávala slovanská osada Jevíč s výnosným mýtem [Popelka, 2007, strana 66], která po příchodu německého obyvatelstva, které pozval do těchto míst král, postupně zanikla. Nová osada totiţ měla lepší obrannou funkci, a proto se i slovanské obyvatelstvo nastěhovalo do osady nové. [Popelka, 2007, str. 78] V listině z roku 1215 se objevuje několik názvů míst u Jevíčka. V r. 1222 se objevuje v jedné listině vydané králem Přemyslem Otakarem I. jako svědek jistý Štěpán, kastelán jevický. V první polovině 13 století byla také zřízena nová pomezní zemská celnice v Jevíčku, stará celnice v Jaroměřcích byla zrušena. [Popelka, 2007, strana 130] V r. 1241 bylo Jevíčko úplně zpustošeno vpádem Mongolů („Tatarů“). [Popelka, 2007, strana 66] Dne 22. září 1249 listinou udělil král Přemysl Otakar II. městu právo města královského a od této doby se Jevíčko uvádí jako markraběcí. Král Přemysl Otakar II se snaţil posilovat královskou moc proti expanzivním snahám šlechty (v případě Jevíčka proti moravskotřebovským Riesenburgům). [Suchomel, 2007, str. 130] V r. 1258 udělil král Jevíčku všechna práva a svobody královského města. Udělil mu právo magdeburské 11

(soudní pravomoci) nad třinácti obcemi (některé prameny uvádějí pouze 11 obcí připojených k jurisdikci Jevíčka) a právo mílové pro výrobky řemeslné. Jevíčko obdrţelo také právo k vaření piva a výsadu, podle které se muselo pouţívat pouze určené cesty, na které se vybíralo clo (v obvodu 3 mil se nesmělo uţívat cesty jiné). [Popelka, 2007, str. 79] Na konci 13. století (1287) bylo město přepadeno rytířem Heřmanem z Hoštýna (Hochštejna), vydrancováno a vypáleno. [Popelka, 2007, str. 79] Smlouvou z 28. září 1323 uzavřenou v Praze králem Janem Lucemburským bylo tachovské území vyměněno za Jevíčko a Vranov na Znojemsku. [Popelka, 2007, str. 80] Od toho roku bylo Jevíčko zastavováno a teprve roku 1499 se stalo svobodným panstvím, které nepodléhalo feudálním povinnostem. [MPZ Jevíčko, 2010, str. 123] Roku 1368 dostalo Jevíčko povolení od markraběte Jana své jmění spravovat samo. Ale uţ v r. 1408 bylo dáno do zástavy Erhartu Puškovi z Kunštátu, nicméně z této zástavy se město samo vykoupilo r. 1415. V roce 1423 bylo město i klášter vypáleno a vypleněno Husity a v roce 1429 bylo napadeno a vyloupeno Havlem Drastilem z Kojetína. V roce 1431 přišli do města Táborité v čele s Prokopem. Do r. 1432 bylo Jevíčko městem s převáţnou většinou německého obyvatelstva. Toho roku (1432) táhl s husity Mikuláš z Drnovic ze Šternberka, odkud byli husité vypuzeni, a obsadil Jevíčko, které se pak také pod vlivem českých bratří přeměnilo na české. [Popelka, 2007, str. 69 - 81] R. 1454 král Ladislav potvrdil Jevíčku veškeré výsady a práva, to ale nezabránilo celkovému úpadku města, který nastal pod vlivem válečných pohrom a také panského útlaku obyvatelstva (uţ v roce 1454 bylo dáno do zástavy Prockovi z Kunštátu). Král Jiří v roce 1465 opět potvrdil městu jeho výsady, nicméně o jedenáct let později po Prockově smrti bylo město zase zastaveno (drţitelem se stal Heralt z Kunštátu). [Popelka, 2007, strana 68] R. 1488 potvrdit král Matyáš městu opět jeho výsady, ale o deset let později (1498) bylo město králem Vladislavem odevzdáno Janu Haugvicovi z Biskupic a na Bouzově ve svobodné, dědičné vlastnictví. R. 1522 dovolil král Ludvík II městu pečetit červeným voskem. Aţ do r. 1557 se majitelé panství různě střídali, toho roku získává město Prokop Podstatský z Prusinovic a na Bouzově a jeho potomci vlastnili Jevíčko dvacet tři let (aţ do roku 1580), kdy je Václav Podstatský prodal Janu Haugvicovi z Biskupic. Po jeho smrti (1584) bylo zemským právem přiděleno Janu Ţalkovskému ze Ţalkovic. Ţalkovští vlastnili Jevíčko aţ do roku 1720. Dne 15. prosince 1729 odkoupila

12

Jevíčko hraběnka Františka ze Salm-Neuburgu, která sídlila na zámku ve Velkých Opatovicích. [Popelka, 2007, str. 81] Král Ferdinand II. v roce 1631 odpustil městu přívrţenství k protestantismu a potvrdil všechny jeho výsady. Občané města ale museli slíbit králi, ţe se uţ od katolické víry nikdy neodvrátí. [Popelka, 2007, str. 82] Roku 1645 bylo město dobyto švédským vojskem pod vedením generála Wrangla, které vyţadovalo zaplacení výpalného a velké finanční obnosy, coţ vedlo k ekonomickému úpadku města. [Popelka, 2007, str. 82] V první polovině 18. století dostávalo Jevíčko barokní podobu. Z roku 1709 lze v Jevíčku najít sochu sv. Anny na křiţovatce Svitavské a Okruţní ulice, z roku 1710 je socha sv. Josefa, která stávala na Jaroměřické bráně a nyní je na křiţovatce ulic Olomoucké a Okruţní. V roce 1711 byl vystavěn morový sloup, který byl v roce 1811 doplněn o sochu Piety. V dalších letech barokní sochy v Jevíčku přibývaly. Byla to v r. 1715 socha sv. Mikuláše Tolentinského, r. 1730 sousoší sv. Jana Nepomuckého, r. 1735 sloup Nejsvětější Trojice a poslední socha sv. Norberta z Xantenu přibyla v Jevíčku r. 1752 na Třebovské ulici. [Suchomel, 2007, str. 78–105] Všechny tyto barokní sochy a sloupy byly zapsány na seznam kulturních památek před rokem 1988 dne 3. května 1958. [3] Roku 1896 byl zavedený vodovod, jehoţ dochovanou část si můţou návštěvníci prohlédnout v městské věţi. [Plech, 2009, str. 5] Od 90. let 19. století a zvláště ve 20. a 30. letech 20. století se město začalo rozšiřovat podél západní a severní silnice, tedy mimo nynější MPZ. Historické jádro včetně předměstského okruhu nebylo po stránce zásahu do historického rázu města výrazněji narušeno (i rozměrný obchodní dům při severní části východní strany náměstí ctil historickou linii původní zástavby). Naprostá většina historických domů však byla po vnější stránce zmodernizována (např.: nové fasády), takţe nejcennější památkovou hodnotou Jevíčka zůstává jeho jedinečný gotický půdorys. [MPZ Jevíčko, 2010, str. 124] Vyhláškou Ministerstva kultury bylo Jevíčko prohlášeno městskou památkovou zónou v roce 1990. [6]

Poţáry ve městě: 1562 – vyhořelo město i klášter, 1575 – vyhořel klášter, 1578 – klášter zapálen zásahem blesku, 1587, 1747, 1869 [Popelka, 2007, str. 73]

13

Morové epidemie: 23. května – 27. září 1680 (zemřelo na něj 335 osob), 1770–71, 1866 spojený s hladem a pruskorakouskou válkou [Popelka, 2007, str. 69 a 83]

3 Název a znak Znak města je stříbrnobílý, červeně kostkovaný, jednohlavý,

korunovaný,

napravo

hledící

orel

s rozepjatými perutěmi v modrém poli s písmenem G na hrudi. Pravděpodobně byl městu tento znak udělen v roce 1244 králem Václavem. [Popelka, 2007, str. 77] Město má také dvě pečeti – menší a větší.

Původní název města byl německý Gewitsch. Podle některých kronikářů dostalo město název podle řeky Obrázek 2: Znak města [4]

Jeviče („Jeviča“), jiní zase tvrdí, ţe stará osada byla

za dob pohanských sídlem kultu bohyně „Děvy“. Po zpustošení místa Tatary byla pustina pojmenována „Děvíčsko“ z čehoţ se prý vlivem času utvořilo Jevíčko. Jméno Jevíč pochází od vlastního jména Jevík, který byl buď sám zakladatelem, nebo náčelníkem osady. [Popelka, 2007, str. 77]

4 Farnost Jevíčko K farnosti Jevíčko jsou připojeny farnosti Křenov a Chornice. Do farnosti Jevíčko patří tyto další obce: Jevíčko, Bělá, Víska a Zadní Arnoštov. [5] Fara čp. 165 na náměstí J. A. Komenského je raně klasicistní stavba z let 1792–1793, která má valeně klenutý sklípek a chodbu přízemí klenutou také valeně s pětibokými výsečemi. Stojí v místech kostnice při bývalém kostele sv. Mikuláše biskupa, původní gotické stavby, později zbarokované, která stávala o něco jiţněji. V současné době se uvaţuje o iniciování prohlášení farní budovy za kulturní památku. [MPZ Jevíčko, 2010, str. 129]

14

5 Kostel sv. Mikuláše Původní farní kostel sv. Mikuláše stával v místech dnešní farní zahrady a byl postaven zároveň se zaloţením města Jevíčka asi roku 1225. Později roku 1500 byl zbořen a větší znovu postaven na stejném místě, kolem něj byl první hřbitov. Tento kostel byl ale r. 1784 zrušen a prodán staviteli nové farní budovy. Chrám byl zbořen (r. 1791) a stavební materiál z něho pouţil stavitel na stavbu farní budovy. Kostel měl hlavní oltář a čtyři oltáře boční. Klenutý byl pouze v presbytáři, ostatní strop byl dřevěný. [Popelka, 2007, str. 75]

6 Městská památková zóna Cituji: „Pro prohlášení památkové zóny podle § 6 odst. 1 Zákona o státní památkové péči je určující charakteristika významných kulturních hodnot území, vymezení hranice památkové zóny, popis předmětu ochrany a péče, stanovení podmínek pro stavební a další činnosti směřující k ochraně území a zvýšení kvality životního prostředí.“ [2] Zajímavé skutečnosti o počátcích měst sdělují jejich půdorysy. Zakládání města řídil podnikatel (civitas locator), v Jevíčku jménem Alberto. [Suchomel, 2007, str. 7] Jevíčský půdorys města patří mezi vrcholná díla středověkého

urbanismu

nejen

v kontextu

Moravy, ale i Čech. Pravidelnou oválnou plochu města protínají dvě kolmé osy, z nichţ severo-jiţní probíhá městem a středem náměstí v přímce, západo-východní se za branami dělí na podruţných trojúhelníkových náměstích po slezském způsobu do dvojice souběţných Obrázek 3: Půdorys města Jevíčka [4]

ulic, vymezujících severní a jiţní frontu

hlavní-ho náměstí. Plně vyvinuty jsou také zbývající severo-jiţní ulice z jeho koutů (s menšími deformacemi, způsobenými předsunutím front kvůli podloubí, později zrušenému) a prakticky souvislá okruţní příhradební ulice, i kdyţ řešení na západě je vlivem větších příhradebních parcel pro kostel a klášter deformované. Parcely se totiţ ve 14. století musely stavbě kláštera přizpůsobit. [MPZ Jevíčko, 2010, str. 123] Podoba půdorysu se od zaloţení prakticky neměnila, snad jiţ od středověku existovala i zástavba předměstí, a to zejména velké usedlosti podél severo-jiţní cesty. Podél západo15

východní cesty se předměstí v duchu symetrie půdorysu nerozvíjela ani později. V polovině 18. století jiţ existovala předměstská zástavba v rozsahu zachyceném katastrální mapou z roku 1834, tedy včetně uličky v severovýchodní části předměstského okruhu. [MPZ Jevíčko, 2010, str. 124] Město Jevíčko bylo prohlášeno městskou památkovou zónou Vyhláškou Východočeského KNV (krajského národního výboru) ze dne 17. ledna 1990. [3] Centrem Jevíčka je uţ od středověku náměstí, ale městskou památkovou zónu tvoří také velké mnoţství drobných domků v ulicích okolo náměstí. Vzhled těchto domků byl ale v minulém půlstoletí z historického hlediska poškozen hromadnou výměnou oken za trojdílná a odstraněním štukového členění. Proto by chtělo město tyto domy vrátit do předchozího stavu v co moţná největším rozsahu. Navrátit městu vzhled jeho původní podoby však v některých případech nelze, protoţe některé novostavby nerespektovali linii původní zástavby, ustupovaly z ní, a proto je jejich přizpůsobení prakticky nemoţné. [MPZ Jevíčko, 2010, str. 125]

7 Kulturní památky Městské památkové zóny 7.1 Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie Roku 1365 Jan Jindřich, markrabě moravský a bratr

Karla

IV.,

zaloţil

v Jevíčku

augustiniánský klášter s gotickým kostelem Panny Marie Nanebevzaté. Později byl na sever od kostela hřbitov s gotickou kaplí Nejsvětější Trojice a dále za městem směrem k obci Víska u Jevíčka

stávala

kaple

sv. Floriána.

Za

husitských bouří a třicetileté války byly klášter i kostel několikrát vypleněny a augustiniáni vyhnáni, klášter byl pak znovu obnovován z augustiniánského kláštera na Starém Brně. Obrázek 4: Farní kostel [5]

Kostel s klášterem stojí v severním sousedství

městské věţe, kde stávala západní městská brána zvaná Horní. Roku 1617 přivezl převor augustiniánů P. Jakub Kirschner z Brna sochu Panny Marie, která začala být uctívána jako milostiplná „Jevíčská Panna Maria“. [Popelka, 2007, str. 74] 16

Pro tuto sochu dal v roce 1627 Jiří Protivín Ţalkovský přistavět kapli Panny Marie a roku 1674 nákladem rodiny Ţalkovských byla tato kaple nově vystavěna přibliţně v místech dnešního hlavního vchodu, socha pak byla umístěná v kapli nad hrobkou pánů Ţalkovských ze Ţalkovic. [Popelka, 2007, str. 76] Protoţe gotický kostel Panny Marie Nanebevzaté uţ nestačil, byl roku 1762 zbořen a roku 1765 byla dokončena stavba nového barokního kostela Panny Marie podle plánů stavitele Pavla Merty z Boskovic, který postavil i kostel ve Sloupu a zámek Rájec. Sochy a štuky dělal sochař Ondřej Schweigl z Brna. Dne 10. srpna 1766 byl kostel Nanebevzetí Panny Marie vysvěcen opatem Matyášem Pertscherem. Socha Panny Marie pak byla umístěna na hlavním oltáři. Roku 1778 na místě bývalé kříţové chodby kláštera, na severní straně lodi, dal říšský hrabě Karel Vincenc ze Salm-Neuburgu na Inu, majitel Velkých Opatovic a Jevíčka, postavit kapli Bolestné Panny Marie. [Popelka, 2007, str. 76] Roku 1782 císař Josef II. zakázal všechny poutě a 7. záři 1784 zrušil augustiniánský klášter. Budovy kláštera byly prodány a řeholníci vyhnáni. Tím skončila poutní tradice Jevíčka. Kostel Nanebevzetí Panny Marie se stal farním kostelem a 15. února 1785 se tam konaly první bohosluţby. [Popelka, 2007, str. 77] Dne 10. září 1868 zničil poţár střechu a věţ kostela. Při opravě byl krov udělán trochu niţší, střecha byla šindelová pokrytá břidlicí a místo báně byla jen plátěná stříška. Roku 1906 byla provedena velká oprava kostela (byla dána i nová dlaţba) a roku 1938 byla na kostele postavena na věţi nová báň, také byly pořízeny nové zvony a hodiny. Roku 1942 byly zvony svěšeny pro válečné účely a zůstal jen ten nejstarší z roku 1509. Roku 1988 byla provedena generální oprava interiéru hlavní lodi kostela. Dne 30. dubna 1990 byly posvěceny tři nové zvony a byly pověšeny na městskou věţ ke starému zvonu. V roce 1998 byla dokončena oprava vnějšku kostela. [Popelka, 2007, str. 77] Kostel je pozdně barokní sálová stavba, na kterou bylo pouţito zdivo z gotického kostela z poloviny 14. století. Má působivý jiţní portál, nad nímţ andělé drţí znak kláštera. Zaklenutí kostela pokrývají mariánské fresky z 19. století. Zařízení je převáţně rokokové a raně klasicistní z poslední třetiny 18. století, v nice hlavního oltáře je umístěna pozdně gotická socha Panny Marie z konce 15. století, nesená barokními anděly z doby kolem r. 1730 (dílna J. Pacáka). Jde o chráněnou památku č. 38134/6-3065 včetně kamenného krucifixu u vchodu do kostela). [MPZ Jevíčko, 2010, str. 129]

17

V interiéru kostela je několik zajímavostí. Vedle sochy Jevíčské Panny Marie je to obraz svaté rodiny, pocházející z kaple sv. Trojice, zrušené r. 1784 a obraz Horské kázání od slavného rakouského malíře, rodáka z Křenova, E. Kasparidese, křtitelnice a dřevěná gotická madona, nejstarší památka z farního kostela, zrušeného také roku 1784. [5] Velikost kostela: věţ je vysoká 47 m, zvnějšku je kostel dlouhý 39 m, široký 18 m a 23 m vysoký. Uvnitř je vysoký 17,5 m, dlouhý 36 m a široký 12 m. [Suchomel, 2007, str. 103]

7.1.1 Hrobky pod kostelem [Popelka, 2007, str. 78] 1. Hrobka řádu augustiniánů – byla postavena v roce 1692 uprostřed kostela – stavbu započal převor P. Augustin Valsuba. Do této hrobky byly přeneseny ostatky členů řádu (i převora P. Jakoba Kirschnera, který se narodil v roce 1652. „Kdyţ rakev otevřeli, shledána mrtvola Kirschnerova ještě úplně neporušena. Tahy tváře a dlouhý vous byly ještě úplně zachovalé. Staří Jevíčané a poddaní kláštera ho ihned poznali“ – podle Hanzely Schriften, 3 fasc. f. 59.). Potom byli pohřbení další řeholníci. 2. Hrobka rodu Zialkovských (Ţalkovských) – byla v gotickém kostele v kapli Panny Marie. Byli zde pochováni tito členové rodiny Zialkovských (Ţalkovských) – Marquard baron Wesnieck † 1693 a jeho syn téhoţ jména † 1701; Jiří Protivín Zialkovsky † 1704; Jindřich Zialkovsky † 1706; Alţběta, baronka ze Sackhů † 1706; baronesy Antonii Wenieck † 1707 a její sestry Felicitas † 1708; Václav Zialkovsky † 1712. 3. Hrobky dobrodinců kláštera a kostela Panny Marie – ve starém kostele byli vedle kazatelny pohřbeni Anna Hochbergova z Hennersdorfu. Před oltářem Svatého Kříţe hrobka Františka Ferdinanda Šubíře z Chobyně a jeho manţelky Kateřiny. V novém kostele pod hlavním oltářem se nachází hrobka Ferdinanda Zenona z Tannhausenu, rytíře a fundátora tohoto oltáře. 4. Hrobka rodu Salm-Neuburg – díky archeologickému průzkumu pana Mackerle je nejlépe popsána. V roce 1778 přistavěl tehdejší majitel panství velkoopatovského Karel Vincenc hrabě ze Salm-Neuburgu na místě bývalé kříţové chodby kapli Panny Marie Bolestné. Pod touto kaplí dal postavit hrobku pro svou rodinu. Jsou zde pohřbeni převezeni z kostela ve Velkých Opatovicích – Marie Františka ze Salm-Neuburg, rozená hraběnka Liechtensteinová † 7. 11. 1754; Antonie Filipina, roz. hraběnka Vengerská † 20. 7. 1644 a Eleanora roz. hraběnka Zárubova 18

† 27. 3. 1753, první a druhá manţelka hraběte Karla Otty ze Salm-Neuburgu, který zemřel ve Vídni. Jsou zde také pohřbeny děti Anny a Karla Otty – Jakub † 8. 1. 1754, Vincencia a Cecílie † 21. 10. 1758; je zde i pohřbena Maria Josefa von Magnis † 6. 9. 1783. V druhé části hrobky jsou pohřbeni Joanna hraběnka z Fürstenbergu † 30. 5. 1845; Fridrich hrabě z Fürstenbergu † 22. 5. 1866; Josefina hraběnka z Fürstenbergu rozena Ţierotin – Lilgenař † 5. 4. 1857.

7.2 Sousoší sv. Jana Nepomuckého, Palackého náměstí Toto sousoší je vrcholně barokní sochařská kompozice z roku 1730. Světec zde je spodobněn s obvyklým krucifixem, stojí na kanelovaném sloupu s oblačnou hlavicí, spočívajícím spolu se čtyřmi andílky na masivním volutovém čtyřbokém podstavci s vykrojenými stranami. Jde o chráněnou památku 3073 po rekonstrukci. [MPZ Obrázek 5: Sousoší [4]

Jevíčko, 2010, str. 130]

7.3 Augustiniánský klášter, Soudní ulice a náměstí Komenského Klášter byl filiálkou brněnského kláštera, proto vznikl aţ po roce 1353. [Popelka, 2007, strana 73] Ke klášteru patřil také pivovar, který byl zřízen v roce 1483 a nacházel se v Bělé u Jevíčka. Město tento pivovar odkoupilo r. 1664. Klášter byl také r. 1619 a 1620 vydrancován nekatolickými povstalci a jeho úpadek podpořil také vpád švédského vojska do města v roce 1645. [Popelka, 2007, str. 97] Ve svém největším rozkvětu vlastnil klášter ves Bělou, fojství se dvěma dvory v Krasíkově, ves Závořice a mlýn u Jevíčka tzv. „Prostřední mlýn“, dále několik polí a lesy, které musel postupně rozprodávat, aby měl na ţivobytí. [Popelka, 2007, str. 73] V roce 1680 obdrţel klášter peníze pro oltář v Mariánské kapli po Václavu Sigmundu Ţalkovském ze Ţalkovic. Tento oltář byl zřízen roku 1668. [Popelka, 2007, str. 74] Budova konventu byla původně gotická přestavěná do raně barokní podoby v letech 1682 – 1688. [Popelka, 2007, str. 74] Kdyţ byl klášter zrušen (7. září 1784 c. k. komisí) sídlilo v něm 6 konventních kněţí, převor a jeden bratr laik. Ti se 15. prosince 1784 přestěhovali do kláštera sv. Tomáše v Brně. [Popelka, 2007, str. 74] Klášterní budova byla 18. prosince 1790 prodána ve veřejné draţbě. Odkoupil ji tehdejší Jevíčský starosta František Růţička, který ji pak za 19

stejný obnos přenechal městu. Roku 1812 se z prvního patra této budovy (bývalá prelatura) stala škola. V budově konventu byl po roce 1850 umístěn okresní soud, dnes jsou v budově byty. Dne 10. září 1869 zachvátil tuto část poţár a byla nutná přestavba. [Popelka, 2007, str. 65] Klášter je oprávněně chráněnou památkou č. 15262/6 – 3069 (prelatura a konvent). Čp. 51 je vysoce kvalitní pozdně barokní stavba klášterní prelatury z r. 1762 (stavitelem byl P. Merla), jejíţ dvoutraktové interiéry jsou ve sklepech, přízemí i v 1. patře klenuty valeně. Pravidelný čtyřboký objekt vlastního kláštera čp. 167 je zřejmě raně barokní z r. 1682 (tento letopočet je na vstupním portále, výše nad portálem je kamenná deska s městským znakem s nápisem a letopočtem 1593), sklepy kláštera jsou klenuty valeně, přízemí se zrušeným arkádovým ambitem je klenuto kříţově a valeně. Klášter byl klasicistně upravován. [MPZ Jevíčko, 2010, str. 127]

7.4 Socha sv. Anny na křiţovatce Svitavská-Okruţní Jde o barokní sousoší sv. Anny s dcerou Marií a malým Jeţíškem z roku 1709 osazené na kopii vysokého barokního podstavce s drobným aliančním znakem donátorů. Sochu nechal postavit tehdejší majitel Jevíčka Václav Ferdinand Ţalkovský a jeho manţelka Alţběta Saková z Bohuňovic Je to chráněná památka 35276/6-3076 [MPZ Jevíčko, 2010, str. 133]

7.5 Zámeček Po roce 1454 vyrostla na neznámém místě, nejspíše však jiţ v dnešní poloze na terénní šíji jihozápadně před hradbami pozdně gotická tvrz (věţ a část obvodového zdiva

s nakoso

zástavních

posazeným

drţitelů

Jevíčka

nároţním (od

r.

rizalitem)

1454

Proček

z Kunštátu, v první polovině 1476–1480 Jan Heralt Obrázek 6: Zámeček [4]

z Kunštátu).

Tato

tvrz

byla

v letech

1560–1569

Prokopem Podstatským z Prusinovic přestavěna na renesanční zámek, vybavený i rozsáhlým dvorem, dodnes existujícím vyjma stodol. [MPZ Jevíčko, 2010, str. 123] Erby stavebníků Prokopa Podstatského z Prusinovic, jeho syna Jetřicha a manţelek Kateřiny z Nevědomí a Elišky z Fulštejna jsou dodnes k vidění nad vstupem do zámečku. Ve 2. čtvrtině nebo okolo poloviny 18. století byl zámek za Salm-Neuburgů přestavěn a rozšířen barokně (dnešní fasády a mansardová střecha), v 1. patře věţe byla zřízena kaple 20

sv. Spasitele. [MPZ Jevíčko, 2010, str. 132] Současně s barokní přestavbou byla kolem zámku zřízena zahrada. V roce 1766 byly v kapli namalovány nové fresky. Poslední šlechtičtí majitelé Herbersteinové budovu prodali v roce 1844 Danieli Schützovi. V polovině 19. století (1852) býval zámeček majetek právovárečných měšťanů a do r. 1879 byly prostory uzpůsobeny provozu měšťanského pivovaru. Město zakoupilo budovu zámečku od jeho majitelů roku 1886 za 10 000 zlatých. Na zámečku se vystřídalo několik institucí. Byl tu pivovar, později zde byla zřízena obecní nemocnice a internát vyšší zemské reálky. V roce 1961 byla budova renovována a byla v ní umístěna škola. V dnešní době je zde obecní knihovna, informační centrum, základní umělecká škola a také sál, který je k pronajmutí a slouţí výstavám, koncertům apod. [Popelka, 2007, str. 88] Jde o chráněnou památku 17222/6-3064 po přiměřené rekonstrukci. [MPZ Jevíčko, 2010, str. 132]

7.6 Morový sloup, Palackého náměstí Drobná klasicistní socha Piety z r. 1811 je umístěna na starším podstavci a toskánském sloupu s datováním do r. 1711. Kolem tohoto sloupu je novorenesanční ohrádka. Jedná se o chráněnou památku 47028/6-3074. [MPZ Jevíčko, 2010, str. 130]

7.7 Městský dům čp. 224, Olomoucká Původně snad barokní stavba celnice (dochován valeně klenutý sklep a trámové stropy v přízemí), klasicistně upravená na koţeluţnu s pozoruhodným předsazením střechy. Dům je přistavěn ke gotické městské hradbě se zbytkem brány. Jde o chráněnou památku 27019/6-3083 [MPZ Jevíčko, 2010, str. 131] Foto 1: Koţeluţna [vl.]

21

8 Ostatní kulturní památky Jedná se o nemovité kulturní památky v katastru obce Jevíčko, které se nachází na území města Jevíčka, ale nejsou zapsány v rámci Městské památkové zóny. [3]

8.1 Městská věţ a opevnění Gotické hradby se stavěly od r. 1368, tvořila je jediná, aţ 2 m silná zeď asi 4 m vysoká, dodnes zachovaná místy se zbytky hradebního ochozu, který měl cimbuří. Před ní byl příkop a val, jen místy se zdá, ţe před hradbou probíhal parkán. [MPZ Jevíčko, 2010, str. 130] Někteří autoři však datují vznik městských hradeb do doby starší (polovina nebo počátek 13. století). Původní hradby, které byly součástí slovanského hradiště, byly dřevěné z dubových kůlů asi 30 cm silných, zaraţených 1,5 m od sebe a spojených duboFoto 2: Městská věţ [vl]

vými svlaky (vzorek je k vidění v muzeu). [8] Hradby se

čtyřmi branami existovaly tedy jiţ počátkem 15. století. Hladká zeď, postrádající jakékoli bašty, s branami, které měly prostý charakter hrotité arkády, byla zpevněna jedinou, zato mohutnou věţí, slouţící zároveň jako zvonice. [MPZ Jevíčko, 2010, str. 130] Věţ stála u západní brány, tedy v citlivém místě města (západní část města se totiţ nesvaţuje a je tedy nejsnáze dobytelná). [Plech, 2009, str. 5] Chornická neboli Ţidovská brána byla zbořena r. 1842 jako druhá z městských bran. Poslední zbořenou branou byla brána Horní u městské věţe (zbořena v roce 1907). Městská věţ při zbořené Horní bráně je v jádru gotická, zvýšená a upravená renesančně. Souvislé úseky hradeb stojí po severozápadní, západní, jihozápadní a jiţní straně města a po straně severovýchodní a východní. Jde o chráněnou památku 23275/6-3067 (věţ a části hlavního hradebního okruhu kromě jihovýchodní čtvrtiny). [MPZ Jevíčko, 2010, str. 130]

8.2 Ţidovská obec a synagoga Ţidovský sídelní okrsek v severní příhradební ulici začal vznikat snad uţ koncem 16. století. Toto kompaktní ghetto sahalo od severní (Chornické, Ţidovské) brány k západu

22

aţ ke klášteru (dnešní Soudní ulice), od brány k východu ghetto zaujímalo část dnešní Růţové ulice. [MPZ Jevíčko, 2010, str. 124] Ţidovské osídlení je v Jevíčku doloţeno v souvislosti s nejvyšším nařízením, podle kterého byli Ţidé nuceni opustit města královská a uchylovali se do měst pod vrchností soukromou v 15. století. Existence ţidovské náboţenské obce v Jevíčku je datována od druhé poloviny 16. století. Do doby, neţ vzniklo samostatné ţidovské ghetto, ţili Ţidé i v domech na náměstí. K vymezení ţidovské části města došlo patrně kolem roku 1730. V té době ţilo v Jevíčku 11 trvale usídlených ţidovských rodin. [4 – Městský okruh Jevíčko , zastavení č. 3] V roce 1792 čítala ţidovská obec 124 rodin. Ţidé se přidrţovali zejména německé většiny, protoţe jim přinášeli zisk. [Popelka, 2007, str. 83] Roku 1830 tu bylo celkem 42 domů se 138 rodinami tj. 776 osob. [4 – Městský okruh Jevíčko, zastavení č. 3] V letech 1862–1919 tvořilo území bývalého ghetta samostatnou

politickou

obec

Jevíčko-Obec

ţidovská, skládající se zpočátku ze 46 domů (od roku 1880 z 24 domů), po velkém poţáru města roku 1869, kdy vyhořelo 17 ţidovských domů, však odtud velká část ţidovských obyvatel odešla do jiných částí Jevíčka i do jiných měst (např.: Brna Foto 3: Ţidovská obec[vl]

a Vídně). [4 – Městský okruh Jevíčko, zastavení

č. 3] Od roku 1848, kdy Ţidé tvořili 32 % obyvatel, do sčítání lidu v roce 1930 klesl počet Ţidů ve městě na pouhá 3 % (86 osob). Po druhé světové válce, kdy bylo 111 osob ţidovské obce deportováno do koncentračního tábora Terezín, se vrátili do Jevíčka pouze tři Ţidé, ale ţidovská náboţenská obec jiţ nebyla nikdy obnovena. V roce 1919 došlo ke sloučení ţidovské obce s městem. [4 – Městský okruh Jevíčko, zastavení č. 3] Západní konec Ţidovské ulice (dnes Soudní) tvoří tři (některé prameny uvádí čtyři) ţidovské domy, které stojí na místě původní kaple Nejsvětější Trojice zbořené údajně r. 1785. Tato kaple byla kaplí klášterní. [Popelka, 2007, str. 70] Kaple stála na začátku Soudní ulice při městské hradbě, severovýchodně od kláštera snad od pozdního středověku. Před rokem 1550 byla klášteru odňata a změněna na bratrský sbor. Ještě v 1. čtvrtině 17. století byla bratrská, pak ji bratrská církev „opustila“ a zřídila si sbor „v ulici pod klášterem“. Ţidovská obec ţádala o povolení změnit pustou kapli na synagogu, ale její ţádost byla zamítnuta. To vše před rokem 1666. [MPZ Jevíčko, 2010, str. 124] Starý ţidovský hřbitov se nacházel na Okruţní ulici, na valech pod Chornickou branou, z vnějšku městských hradeb. Uţíván byl v letech 1630–1836, kdy byl zničen a místo něho 23

byl postaven Chudobinec pro zchudlé měšťany. Nový ţidovský hřbitov se nachází 200 m od severozápadního cípu města, při silnici na Zadní Arnoštov. Tento hřbitov byl zaloţen v r. 1836, nacisty byl poškozen a komunisty v 70. letech 20. století likvidován (včetně ohradní zdi a historizující obřadní síně) – byl přebudováván na park. Je zde také ponecháno lapidárium ze šestnácti novějších náhrobků. [4 – Městský okruh Jevíčko, zastavení č. 3] Synagoga byla snad původně dřevěná, postavená v roce 1666. Ta shořela při poţáru města v roce 1747. Na jejím místě vyrostla synagoga nová, která byla postavena v letech 1792– 1794 ze zdiva zbořeného farního kostela sv. Mikuláše. Stála uprostřed ghetta v Soudní ulici. Její původní klasicistní vzhled překryla secesní úprava z roku 1907, kdy její průčelí bylo také posunuto o 1 m do ulice. Aţ do začátku 2. světové války slouţila k bohosluţebným účelům. Od roku 1953 budova synagogy slouţila jako Husův sbor Církve československé husitské a od roku 1995 slouţí jako výstavní síň. V roce 1993 byla zapsána jako kulturní památka a v r. 2008 byla bezúplatně převedena církví do majetku města [4 – Městský okruh Jevíčko, zastavení č. 3] Domek ţidovského okrsku čp. 56 je pozdně klasicistní stavba asi z poloviny 19. století s ojediněle dochovaným portálem s drobnou kartuší, později upravovanou. Chodby jsou částečně klenuty valeně. [MPZ Jevíčko, 2010, str. 131] V tomto domě sídlila od roku 1784 samostatná ţidovská škola, která byla roku 1919 zrušena. [4 – Městský okruh Jevíčko, zastavení č. 3] V domě č. p. 58 se nacházel do roku 1919 rabinát, ve kterém ţilo postupně 15 rabínů. Ve dvoře rabinátu se nacházely ţidovské rituální lázně (hebrejsky „mikve“), které slouţily k duchovnímu očištění Ţidů. [4 – Městský okruh Jevíčko, zastavení č. 3]

8.3 Kostel sv. Bartoloměje Tento kostel leţí západně od Jevíčka. Kolem je hřbitov pro občany z okolních obcí. Je postavený v gotickém slohu s kulatým románským oknem za hlavním oltářem (nad oknem gotickým). Je 15 m dlouhý, 7,5 m široký a vysoký 9,5 m. Klenutý je pouze v presbytáři. Má dva oltáře a dva zvony ve věţičce. Ke kostelíku těsně přiléhá Foto 4: Kostel sv. Bartoloměje [vl]

malá, nízká budova. Ta byla určena jako obydlí pro

kostelníka, má pouze jednu obytnou místnost. [Popelka, 2007, str. 70] 24

8.4 Kašna, Palackého náměstí Jde o polygonální nádrţ, uprostřed níţ stojí pilířek s mísou a soškou andílka. Pochází z 19. století a je to oprávněně chráněná památka 51.024/6-6197 po přiměřené rekonstrukci. [MPZ Jevíčko, 2010, str. 129]

8.5 Socha sv. Mikuláše Tolentinského, náměstí J. A. Komenského Jedná se o vrcholně barokní plastiku neobvyklého zasvěcení na volutovém podstavci, zdobeném reliéfy rozvilinových kartuší s chronogramem 1715. Je to chráněná památka 30876/6-3081 po restaurování. [MPZ Jevíčko, 2010, str. 130]

8.6 Chudobinec, Azyl čp. 269 Nedaleko křiţovatky ulic Okruţní II. a Třebovské stála Chornická brána, zvaná také Ţidovská. Dnes zde v místech bývalého ţidovského hřbitova stojí stavba z počátku 20. století (budovaná v letech 1905–1907), rekonstruovaná v roce 1960. Jedná se o oprávněně chráněnou památku 11344 – bývalý starobinec tzv. azyl pro přestárlé a nemajetné členy ţidovské obce. Stavba byla financována nadací Joachima a Šimona Appfelů [4 – Městský okruh Jevíčko, zastavení č. 2] Foto 5: Chudobinec [vl]

8.7 Domy na náměstí Náměstí je centrem Městské památkové zóny a některé domy na něm, i kdyţ se většinou nejedná o kulturní památky zapsané ministerstvem kultury, jsou kvalitními místními pamětihodnostmi a vhodně dotváří historické jádro města [MPZ Jevíčko, 2010, str. 125– 128] Měšťanský dům čp. 3, Palackého náměstí – jde o klasicistní stavbu asi z 1. poloviny 19. století, jejíţ průčelí bylo upraveno eklekticky koncem 19. století, nad valeně klenutými, snad jiţ gotickými sklepy. V přízemí dvorního křídla zachovány plackové klenby. Měšťanský dům čp. 11, Palackého náměstí – Původně gotická stavba s dochovaným

sklepem,

přestavěná 25

renesančně

s kříţovými

hřebínkovými

klenbami bývalého loubí, upravovaná i barokně (valené klenby s trojbokými i pětibokými výsečemi) a novodobě, kdy byla nevhodně přeřešena fasáda. Měšťanský dům čp. 14, Palackého náměstí, Brněnská – novorenesanční stavba z roku 1896 má uvnitř visuté schodiště a ve sklepě i přízemí segmentové klenby do traverz. Měšťanský dům čp. 15, Palackého náměstí – Původně se jedná o dva raně renesanční domy z doby po poţáru v r. 1562 (dochované valeně klenuté sklepy, kříţové hřebínkové klenby zrušeného podloubí, zčásti s lomenými čey, a valené výsečové klenby v přízemí), spojené snad aţ novorenesanční úpravou kolem roku 1870. Jde o chráněnou památku 33868/4335 Měšťanský dům čp. 16, Palackého náměstí – původně snad jiţ gotická stavba (dochovány valeně klenuté sklepy včetně přístupových chodeb), radikálně přestavěná raně renesančně po poţáru v r. 1562 (dochovány valené výsečové klenby ve zrušeném podloubí a zčásti i v dalších prostorách, ojediněle s lomenými lunetami) a upravovaná klasicistně (schodiště klenuto valeně a plackami). Pozdně secesní průčelí z 2. desetiletí 20 století bylo ve 3. čtvrtině tohoto století poškozeno necitlivou úpravou otvorů. Měšťanský dům čp, 22, Palackého náměstí – původně gotická stavba s dochovanými dispozicemi a valeně klenutými kamennými i cihelnými sklepy. Ve 2. polovině 16. století byla renesančně upravená (v přízemí i patře vzadu po jedné kříţové hřebínkové klenbě) a později i klasicistně (plackové klenby v průjezdu). Ještě na konci 19. století měl dům atiku snad renesančního původu, průčelí bylo ale nevhodně upraveno ve 2. polovině 20. století. Měšťanský dům čp. 34, Palackého náměstí – vrcholně barokní stavba z r. 1733 – letopočet udává rozměrný reliéf N. Trojice a sv. Rodiny na půčelí – vznikla přestavbou domu gotického (dochovaný valeně klenutý sklep). Dům, dnes uvnitř plochostropý, míval i podloubí. Měšťanský dům čp. 35, Palackého náměstí – jedná se o původně gotický dům (dochován valeně klenutý sklep), přestavěný renesančně (dochovaný jen oblouk zrušeného podloubí v mezidomovní zdi), a opět radikálně v 80. letech 19. století, kdy byly interiéry upraveny na plochostropé a vzniklo nynější průčelí, částečně zjednodušené při obnově koncem 20. století. Tento objekt je po razantní rekonstrukci, která zčásti potlačila památkovou hodnotu domu. 26

Měšťanský dům čp. 37, Palackého náměstí – renesanční dům ze 2. poloviny 16. století s mimořádně hodnotnými interiéry (valeně klenuté kamenné i cihelné sklepy, v přízemí bývalého loubí i další kříţové a valené klenby s výsečemi i bez nich), přestavěný klasicistně (placky v části předělené síně, vloţené pod renesanční klenbu) a upravovaný i ve 20. století. Měšťanský dům čp. 71, Třebovská – pozdně secesní stavba z r. 1909 s průčelím bohatě zdobeným štukami. Jedná se o oprávněně chráněnou památku 10867 (pouze průčelí).

9 Program regenerace MPR a MPZ V tomto programu jsou poskytovány příspěvky na obnovu kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech historických měst prohlášených za památkové rezervace nebo památkové zóny. Finanční příspěvky mohou být z tohoto programu poskytovány pouze tehdy, pokud má příslušné město zpracovaný vlastní program regenerace a pokud se zároveň finančně podílí - společně s vlastníkem - na obnově kulturní památky. [10] Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón byl ustanoven vládním usnesením číslo 209 ze dne 25. března 1992 [6] a jeho úkolem je záchrana a rozvoj kulturních hodnot včetně pevně daných organizačních a ekonomických podmínek obnovy. Jeho úkolem je také vytvořit centra rozvoje podnikatelských aktivit historických měst a obcí. [6] Stav kulturních hodnot po roce 1989 byl často tak špatný, ţe se města ani nesnaţila o obnovu svých historických jader. Také omezené moţnosti komunálních rozpočtů někdy ani z části neodpovídaly celkovým potřebám na rekonstrukci jednotlivých památek. Tento stav se týkal hlavně nedostatečné a zanedbané technické infrastruktury, špatného stavebního stavu objektů, nevyhovující byla i kvalita bydlení a sociální skladba obyvatelstva. Sdruţení historických sídel Čech, Moravy a Slezska se snaţilo o systémové řešení regenerace historických sídel, coţ došlo odezvy na Ministerstvu kultury ČR a tehdejším Ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR. Později pak aktivity převzalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. [6]

27

Proces regenerace se týká takřka všech MPR a MPZ naší republiky. Obecně lze konstatovat, ţe právě díky Programu regenerace se viditelně zlepšil stav památkově chráněných území. [10] Dochází k obnově systémů technické infrastruktury, komunikací, domovního a bytového fondu s důrazem na zachování funkce bydlení a ozdravění sociální struktury obyvatel. Města oţívají obchodním a společenským ruchem i kulturou. Regenerační procesy přinášejí mnoho nových pracovních míst a vytvářejí prostor pro podnikání. Stoupá potřeba zařízení a sluţeb cestovního ruchu, protoţe opravená historická jádra našich měst přitahují ve stále větší míře turisty. V myšlení občanů se upevňuje vědomí o potřebě ochrany kulturního dědictví. V různých komisích, neziskových organizacích, na veřejných schůzích i jednotlivě se podílejí na přípravě koncepčních záměrů a posuzování realizačních projektů Programu regenerace. [10] Z pohledu měst je největší přínos Programu regenerace spatřován v jeho nepřetrţité soustavnosti. Ti, kteří z Programu regenerace chtějí čerpat, si mohou naplánovat procesy regenerace v delším časovém horizontu. Program regenerace zařadil péči o kulturní památky a regeneraci památkově chráněných území mezi priority místní politiky, aktivizoval a motivoval uţivatele Programu ke koncepční a koordinované péči o kulturní hodnoty v rámci sociálního a ekonomického rozvoje území. Finanční politika programu předpokládá spoluúčast majitelů, proto se obce i soukromí vlastníci mohou snáze rozhodnout investovat „část“ celkového finančního objemu do obnovy historického jádra. Nadto ulehčuje program rozpočtům a dává tak moţnost investovat prostředky např.: do infrastruktur. Celý proces regenerace sídla postupuje rychleji. [6] Město Jevíčko je do programu regenerace také zapojeno. Kaţdoročně vypracovává výhledový seznam oprav do budoucích let nazývaný „Anketní dotazník“, kde uvede výčet poţadovaných oprav včetně odhadovaného finančního nároku na danou opravu. Jevíčko má plán Programu regenerace z let 2006 – 2010. [řízený rozhovor s Šebkem] Město bylo vyhlášeno Městskou památkovou zónou v roce 1990. [3] K roku 1994 mělo 33 kulturních památek, mimo to: 7 soch, 1 kříţ, 2 památníky, 2 kapličky a 1 boţí muka. Pod správu katastrálního úřadu Jevíčka také patří obce Mařín a Zadní Arnoštov. [Anketní dotazník, 2010-10-27]

28

V roce 2003 bylo v rámci programu regenerace přiděleno Jevíčku 962 000 Kč. Za rok 2010 dostalo město dotaci 981 000 Kč na obnovu nemovitých kulturních památek a movitých kulturních památek pevně spojených se stavbami, které jsou kulturní památkou na území města Jevíčka. [řízený rozhovor s Šebkem] V roce 2010 [Koncepce 2010, str. 15] dostalo město Jevíčko příspěvek na: Augustiniánský klášter – obnova zadní fasády, provedení hydroizolace, sanační omítka, oprava omítek, fasádní nátěr, klempířské konstrukce a další související práce za 348 000 Kč Obnova (restaurování) sochy Mikuláše Tolentinského za 80 000 Kč Sýpka na p. p. č. 256/1 – obnova krovu a střechy – tesařské konstrukce, klempířské konstrukce, pokrývačské práce, nadezdění štítových zdí a další související práce za 553 000 Kč Ve městě Jevíčko se schází pracovní skupina, která dohlíţí na činnost, plánování a regeneraci MPZ, metodickou činnost pro zónu města a hlediska výstavby a územního plánování. Tato skupina projednává aktuální problémy regenerace, přípravu investičních a neinvestičních akcí v MPZ a její blízkosti. Dále komise spolupracuje s vlastníky kulturních památek (dále jen KP) při získávání finančních prostředků na rekonstrukci KP a informuje veřejnost o výsledcích programu regenerace. V roce 2009 [Koncepce 2010, str. 13] byla finanční účast obce Jevíčko na obnově památkových objektů: Z rozpočtu obce na celém území katastru obce 2,5 mil. Kč Na území MPZ 2,3 mil. Kč Odhad finančních prostředků vynaloţených jinými vlastníky na obnovu na území MPZ 500 000 Kč na celém území katastru 600 000 Kč na celkovou obnovu infrastruktury a ostatních objektů (mimo památky) v MPZ z rozpočtu obce 5 mil. Kč, z prostředků jiných organizací 5 mil. Kč.

29

Mimo pěti akcí realizovaných v roce 2009 na základě dotace z programu regenerace MPR a MPZ byly ještě realizovány další akce na obnově památek z rozpočtu obce v částce cca 900 000 Kč. Šlo o tyto akce: opravu fasády kláštera v atriu „rajském dvoře“, opravu komínů a zhotovení střešních výlezů ke komínům na střeše kláštera, dále byl zhotoven nový chodník ze ţulových kostek u kostela Nanebevzetí Panny Marie. [Koncepce 2010, str. 15]

10 Dotazníkové šetření mezi občany města Jevíčka Dotazování probíhalo formou osobního dotazování na ulicích města Jevíčka a formou písemného rozesílání dotazníků. Od pracovnic knihovny jsem se totiţ dozvěděla, ţe je pro lidi, kteří bydlí v okolí náměstí, jednodušší a snazší zodpovědět dotazník ne přímo, ale formou dopisu, který najdou ve schránce svého domu. Také mi prozradily, ţe takto probíhají i ankety, které vytváří město a ţe jsou lidé na tuto variantu zvyklí a vyhovuje jim. Své zodpovězené dotazníky pak dotazovaní nosí do knihovny, která je následně odevzdává městu. Tato forma se mi líbila, protoţe při osobním dotazování jsem se většinou setkala s odmítnutím. Lidé jsou otráveni a znechuceni anketami a dotazováním například pro mobilní operátory. Metoda tohoto typu dotazování probíhala tak, ţe jsem nechala vytisknout asi 500 ks dotazníků a vytvořila jsem k tomu průvodní dopis, kde jsem vysvětlila, čeho se dotazník týká, poprosila o pomoc a určila místo, kam mohou své vyplněné dotazníky obyvatelé nosit – byla jím knihovna. Vše jsem dala do obálek a roznesla v části městské památkové zóny (ulice Okruţní, Dolní Farní, Soudní a Růţová). Z této formy dotazování se mi vrátilo asi 70 ks dotazníků, coţ je polovina všech zpracovávaných dotazníků. Druhá forma pak probíhala formou osobního dotazování. Většinou se jednalo o osoby, které pracují v obchodech na náměstí a dále o osoby, které jsem potkala, kdyţ jsem obcházela jednotlivé kulturní památky a dokumentovala je. S touto formou dotazování mi také velice pomohla moje příbuzná z Jevíčka, která se mnou navštívila některé své přátele, o kterých věděla, ţe jim ţivot ve městě není zcela lhostejný. Celkový počet zpracovávaných dotazníků byl 140 ks, z toho muţi a ţeny jsou rovnoměrně zastoupeni v tomto počtu: 61 muţů a 79 ţen. Procentuálně tedy muţi zaujímají 44 % a ţeny 56 % z celkového počtu dotazovaných. 30

Průzkum probíhal od srpna do září 2010 a otázky obsaţené v dotazníku pro občany se týkali zjišťování spokojenosti ţivota občanů ve městě, povědomí o MPZ a Programu regenerace a například i návrhy občanů na to, co by se ve městě mělo zlepšit, aby ho navštěvovalo více turistů. Dotazníky pro představitele městské správy pak obsahovaly i otázky, které se týkaly zkušeností s jednáním s krajským nebo památkovým úřadem.

10.1 Otázka č. 1: Jaký je Váš vztah k tomuto městu? 70

počet dotázaných

60

bydlím zde ve vlastním domě (bytě) bydlím zde v nájmu jsem vlastníkem rekreačního objektu

50 40 30 20 10 0

žena

muž

Graf 1: Vztah k městu Jevíčko

Z grafu vyplývá, ţe dotazováni byli lidé, kteří buď v Jevíčku bydlí ve vlastním domě, nebo v nájmu. Ani jeden ze sto čtyřiceti dotázaných nebyl vlastníkem rekreačního objektu. Zřejmě je to z důvodu, ţe jsem s dotazníky nenavštívila ţádný rekreační objekt ve městě. Vlastníci rekreačních objektů v Jevíčku, které znám, jsou většinou přímo občany města, proto uváděli odpovědi „bydlím zde ve vlastním domě“ nebo „bydlím v nájmu“. Z dotazovaných muţů jich 89 % zodpovědělo, ţe v Jevíčku bydlí ve vlastním domě, pouze 11 % bydlí v nájmu. Z ţen ve vlastním domě bydlí 78 % a v nájmu 22 %. Z toho tedy plyne, ţe 83 % všech dotazovaných bydlí ve městě ve vlastním domě a 17 % všech dotazovaných bydlí v nájmu.

31

10.2 Otázka č. 2: Jak dlouho jiţ v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? 40

počet dotázaných

35 30 25

muž žena

20 15 10 5 0

Do 1 roku

1 – 5 let

6 – 10 let 10 – 20 let 20 – 30 let Nad 30 let

Graf 2: Délka pobytu ve městě

Z grafu je patrné, ţe většina dotazovaných občanů (51 %) ve městě ţije třicet nebo více let. Od 20 do 30 let v Jevíčku ţije 15 % dotazovaných, 21 % všech dotázaných ţije ve městě od 10 do 20 let, 7 % od 6 do 10 let, 5% od jednoho roku do 5 let a pouze 1 % všech dotázaných ţije v Jevíčku do 1 roku. Ze všech dotazovaných muţů ţije 57 % ve městě 30 a více let, 20 % od 20 do 30 let, 16 % od 10 do 20 let, 3 % od 6 do 10 let, 2 % od 1 do 5 let a 2 % do jednoho roku. Z celkového počtu dotazovaných ţen jich 46 % ţije v Jevíčku 30 a více let, 11 % od 20 do 30 let, 24 % od 10 do 20 let, 10 % od 6 do 10 let 8 % od 1 roku do 5 let a 1 % do jednoho roku. Město Jevíčko tedy není městem, kam nebo odkud by se stěhovali lidé ve velké míře. Je to zřejmě z důvodu, ţe pracovních příleţitostí je přímo ve městě, ale i v okolních městech dostatek. Jsou to například firmy v Jevíčku s dlouholetou tradicí jako je firma Czech Blades, bývalá Astra Diu Jevíčko, kde se vyrábějí holící čepelky nebo firma Matoušek s. r. o., která se zabývá přípravou a realizací investičních projektů v oblasti staveb. Pro občany je také dostupný i šamotový závod P. D. Refractories CZ s. r. o. na zpracování lupku ve Velkých Opatovicích, kde se vyrábí široký sortiment tvarových kamenů, ţáruvzdorných tmelů, ţárobetony a vše pro výrobu ţáruvzdorných pecí a kamenů. Jevíčtí obyvatelé mohou také dojíţdět za prací například do Brna, protoţe dopravní dostupnost vlakem i autobusem do tohoto města je dobrá.

32

10.3 Otázka č. 3: Víte o tom, ţe historická část Vašeho města byla prohlášena před časem MPZ? 45

počet dotazovaných

40 35

vím o tom a zajímám se mám o tom povědomí dozvídám se o tom poprvé ani mne to nezajímá

30 25 20 15 10 5 0

muž

žena

Graf 3: Povědomí o MPZ

Většina dotazovaných obyvatel města Jevíčka ví a zajímá se o to, ţe jeho historická část byla prohlášena městskou památkovou zónou (37 %) nebo má o tom alespoň povědomí (44 %). Celkem 14 % všech dotázaných slyší o tom, ţe je město Jevíčko MPZ, poprvé a 5 % to neví, a ani je to nezajímá. Celkem 43 % všech dotázaných muţů odpověděli, ţe o prohlášení města MPZ ví a aktivně se o to zajímá. Z ţen ví o prohlášení a má o to aktivní zájem pouze 33 %, ale 49 % všech dotázaných ţen má povědomí o tom, ţe Jevíčko je MPZ. Z muţů má povědomí pouze 38 %. K těmto rozdílnostem mezi aktivním zájmem a pouhým povědomím zřejmě došlo proto, ţe muţi se všeobecně více zapojují do dění kolem sebe, do dění, které souvisí s místem, kde ţijí. Muţi také mají většinou v domácnosti na starosti údrţbu domu, a proto se také častěji setkávají s tím, ţe bylo město prohlášeno MPZ, při jednání s úřady. Naopak ţeny se starají o domácnost a více času tráví s dětmi, proto nemají čas aktivně se zajímat o problémy města, kde ţijí. Povědomí mohly získat například z městského zpravodaje, který vychází kaţdý měsíc a o takovýchto věcech občany informuje, nebo od svých partnerů. Ze všech dotázaných muţů 10 % uvedlo, ţe o tomto faktu slyší poprvé a 10 % muţů to neví a ani je to nezajímá. Naopak ze všech dotázaných ţen 16 % uvedlo, ţe o prohlášení Jevíčka MPZ slyší poprvé a 1% ţen to ani nezajímá.

33

10.4 Otázka č. 4: Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? 45 40

nevím tuším, ale nevím nic konkrétního čerpání dotací a granty větší zájem turistů a jejich přísun oprava a revitalizace kulturních památek

počet dotazovaných

35 30 25 20 15 10 5 0

muži

ženy

Graf 4: Výhody MPZ pro město

Ze všech dotazovaných nejvíce (47 %) uvedlo, ţe tuší, jaké výhody to městu přináší, ale neví nic konkrétního. Dohromady 41 % dotazovaných si na ţádné výhody MPZ pro město nevzpomněla, protoţe se spíše setkali s nevýhodami, nebo patřili mezi ty, kteří nevědí, ţe je Jevíčko MPZ. Příklady výhod uvedlo pouhých 12 % všech dotazovaných a mezi nejčastějšími příklady bylo uváděno: v 6 % oprava a revitalizace kulturních památek, ve 4 % čerpání dotací a grantů a ve 2 % větší přísun turistů a jejich zájem o Jevíčko. Ze všech dotázaných muţů 44 % odpovědělo, ţe tuší, jaké výhody to městu přináší, ale nevědí nic konkrétního. Z celkového počtu ţen tuto odpověď uvedlo 49 %. Jaké výhody můţe mít MPZ pro město, nevědělo 36 % všech dotázaných muţů a 44 % všech dotázaných ţen. Výhody uvedlo 12 % muţů, kteří v 10 % uváděli opravu a revitalizaci kulturních památek, v 8 % uváděli čerpání grantů a dotací a ve 2 % větší přísun turistů. Z ţen uvedlo příklad pouze 6 %. Nejvíce uváděly ţeny opravu a revitalizaci kulturních památek (ve 22 % z kladných odpovědí), pak větší přísun turistů a jejich větší zájem o Jevíčko (3 % z kladných odpovědí ţen), pouze 1 % jmenovalo jako výhodu čerpání grantů a dotací. Je to zřejmě právě z důvodu, ţe muţi se více neţ ţeny setkávají s tím, ţe město získává dotace na opravu domů, které jsou v MPZ, a můţe tedy na tyto opravy přispívat. Naopak

34

ţeny se setkávají také s tím, ţe kulturní památky jsou opravovány, ale jiţ neberou v úvahu čerpání grantů a dotací z ministerstva kultury na tyto opravy.

10.5 Otázka č. 5: Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? 60

počet dotazovaných

50

40

nevím tuším, ale nevím nic konkrétního problémy v rámci stavebních úprav domů v MPZ nutnost konzultace s pam.péčí Jiné

30

20

10

0

ženy

muži

Graf 5: Nevýhody MPZ pro Jevíčko

Dohromady 53 % z celkového počtu dotázaných odpovědělo, ţe neví, jaké nevýhody můţe městu prohlášení MPZ přinášet, 29 % tuší, ale neví nic konkrétního a 18 % všech dotázaných uvedlo konkrétní nevýhody. Mezi uváděnými nevýhodami byly v 8 % problémy v rámci stavebních úprav domů v části MPZ, v 6 % nutnost konzultace při opravě těchto domů s pověřeným pracovníkem odboru památkové péče. 4 % občanů pak uvedla nevýhody jako větší finanční zatíţení na opravy domů, smrad z parkoviště na náměstí nebo majetkové spory. Z celkového počtu dotazovaných muţů si jich 41 % neuvědomuje nevýhody, jaké městu prohlášení MPZ přináší, 33 % to tuší, ale neví nic konkrétního a 26 % uvedlo konkrétní příklady nevýhod. Mezi těmito příklady byly rovnoměrně 10 % zastoupeny problémy v rámci stavebních úprav domů v MPZ a nutnost konzultace s pověřeným pracovníkem odboru památkové péče. 7 % byly zastoupeny ostatní odpovědi (zápach z parkoviště na náměstí a finanční zatíţení na opravy domů). Ţeny neví, jaké nevýhody to pro Jevíčko přináší v 62 %, 27 % tuší a 11 % ţen uvedlo nevýhody: problémy v rámci stavebních úprav

35

domů v MPZ (6 %), nutnost konzultace s pověřeným pracovníkem (4 %) a majetkové spory (1 %).

10.6 Otázka č. 6: Setkal jste se jiţ při jednání s úřady s tím, ţe část Vašeho města je prohlášena MPZ? 70

počet dotazovaných

60

ano ne stavební práce (např.: výměna oken) neuvedeno, v které souvislosti jiné

50

40

30

20

10

0

muži

ženy

Graf 6: Zkušenosti s úřady

S tím, ţe je Jevíčko prohlášeno MPZ se většina dotazovaných při jednání s úřady nesetkala (65 %). Občané, kteří se s touto skutečností setkali (35 %) uvedli, ţe ve většině případů (57 % z kladných odpovědí) se jednalo o povolení na nějakou stavební práci na domě (např.: výměna oken nebo nová fasáda na domě) či v jeho okolí (opravení městských hradeb ke kterým přiléhá jejich zahrada). Z počtu kladných odpovědí 24 % neuvedlo, v jaké souvislosti se s touto skutečností setkalo a 18 % z kladných odpovědí uvedlo jako příklad něco jiného. V tomto případě se jednalo o dva zaměstnance městského úřadu, takţe se setkali s touto skutečností v práci, šest lidí se o tom dozvědělo z médií nebo prostřednictvím zastupitelstva (např.: účastí na jeho jednání) či z městského zpravodaje a v jednom případě byl uveden jako důvod zákaz parkování v MPZ. Z celkového počtu muţů odpovědělo na tento dotaz záporně 52 %, 48 % odpovědělo kladně. Stavební práce na domě nebo jeho okolí uvedlo 55 % z kladných odpovědí, ve 21 % z kladných odpovědí nebyl uveden příklad, v 7 % z těchto odpovědí byl jako 36

souvislost uveden pracovní vztah na městském úřadě, ve 14 % to bylo v souvislosti s médii nebo zastupitelstvem a ve 3 % v souvislosti se zákazem parkování v MPZ. Ţeny se při jednání s úřady s touto skutečností v 75 % z dotázaných ţen nesetkaly a ve 25 % ano. Z kladných odpovědí bylo v 60 % uvedeno v souvislosti se stavebními pracemi, ve 30 % nebyla uvedena souvislost a v 10 % byla uvedena média či zastupitelstvo.

10.7 Otázka č. 7: Domníváte se, ţe prohlášení části Vašeho města městskou památkovou zónou bylo pro Vaše město přínosem? 35

počet dotazovaných

30

25

určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

20

15

10

5

0

muži

ženy

Graf 7: Přínos MPZ pro město

Nejčastější odpovědí byl názor „spíše ano“, který vyjádřilo 37 % ze všech dotázaných v tomto poměru: 39 % ze všech ţen a 34 % ze všech muţů. Druhou nejčastější odpovědí byla odpověď „nedovedu posoudit“, kterou takto zodpovědělo 30 % všech dotázaných v poměru: 31 % ze všech muţů a 29 % ze všech ţen. Odpověď „určitě ano“ zvolilo za svoji 21 % všech dotázaných (21 % ze všech muţů a 22 % ze všech ţen). Odpovědi „spíše ne“ a „určitě ne“ byly procentuálně zastoupeny takto: první 11 % a druhá pouhým 1 % ze všech dotázaných. Z toho odpověď „spíše ne“ určilo 11 % z dotázaných muţů a 10 % z dotázaných ţen a odpověď „určitě ne“ zvolil pouze jeden muţ z dotázaných. Dle mého názoru odpověď „spíše ano“ je odpovědí, která se dala předpokládat, protoţe občané, kteří většinou ţijí ve městě déle, neţ třicet let si alespoň z části uvědomují, co se za posledních třicet let v Jevíčku změnilo. V letošním roce například probíhá v rámci 37

Programu regenerace revitalizace náměstí Palackého, coţ je příkladem toho, ţe městské zastupitelstvo se snaţí alespoň nějak zlepšit centrum města a tedy přispět k tomu, aby se ve městě ţilo lidem lépe. Lidé také většinou vědí, ţe má Jevíčko několik kulturních památek, do kterých město v posledních letech investovalo peníze, aby je opravilo. (viz str. 29) Toto vše vede občany ke kladnému názoru na to, ţe prohlášení Jevíčka MPZ bylo pro město přínosem, alespoň z hlediska údrţby památkových objektů.

10.8 Otázka č. 8: Jiţ 15 let je v ČR realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? 30

počet dotazovaných

25

nikdy jsem o něm neslyšel tuším, čeho by se mohl týkat obnova infrastruktury finanční podpora majitelům domů v MPZ

20

15

10

5

0

muži

ženy

Graf 8: Čeho se týká Program regenerace MPZ?

Na tuto otázku nejvíce dotazovaných odpovídalo, ţe buď tuší, čeho by se Program regenerace mohl týkat (34 %) nebo ţe jde o obnovu infrastruktury (ve 32 %). Další odpovědi byly kolem 20 % (v 18 % „nikdy jsem o něm neslyšel“ a v 16 % „jde o finanční podporu majitelům domů v MPZ“). Z celkového počtu muţů 34 % uvedlo odpověď „tuším, čeho by se mohl týkat“, 30 % uvedlo odpověď „jde o obnovu infrastruktury“, 16 % „nikdy jsem o něm neslyšel“ a 20 % „jde o finanční podporu majitelům domů v MPZ.

38

Z celkového počtu ţen byly v této otázce rovnoměrně zastoupeny odpovědi „jde o obnovu infrastruktury“ a „tuším, čeho by se mohl týkat“ (34 % v jednotlivých příkladech). Celkem 19 % ze všech ţen neví, čeho by se Program regenerace mohl týkat, protoţe o něm nikdy neslyšely a 13 % si myslí, ţe jde o finanční podporu majitelům domů v MPZ. Je vidět, ţe dotazovaní většinou mají povědomí o tom, čeho se Program regenerace týká. Dle programu regenerace samozřejmě musí pracovní skupina městského zastupitelstva, která má na starosti regeneraci ve městě, spolupracovat při údrţbě kulturních památek nebo objektů významně dotvářejících ráz města, s vlastníky těchto objektů. Takto se tedy tito majitelé (většinou občané města) dozvídají něco o Programu regenerace. Zvláště kolik peněz jim na opravu či údrţbové práce přispěje město nebo ministerstvo kultury.

10.9 Otázka č. 9: Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické centrum města? 40

počet dotazovaných

35 30

velmi často občas zřídka nikdy

25 20 15 10 5 0

muži

ženy

Graf 9: Návštěvnost turistů a výletníků

Lidé se ve městě potkávají s návštěvníky a turisty, kteří si přijeli prohlédnout historické centrum, jen občas (takto odpovědělo 50 % ze všech dotazovaných) nebo zřídkakdy (24 % dotazovaných). Nikdy nepotkalo návštěvníky ve městě 9 % dotázaných a 18 % je potkává velmi často. Občas turisty a návštěvníky ve městě potkávají více muţi (57 % ze všech dotázaných muţů) neţ ţeny (44 % všech dotázaných ţen). Naopak velmi často potkávají turisty více

39

ţeny (24 %) neţ muţi (10 %). Stejné procento ţen potkává turisty zřídkakdy, muţi potkávají turistu zřídkakdy ve 23 %. Nikdy je nepotkali více muţi (10 % z dotázaných muţů), ţeny nikdy turistu v Jevíčku nepotkali jen v 8 % ze všech dotázaných ţen. Velmi často potkávají turisty více ţeny neţ muţi, coţ se dá vysvětlit například i tím, ţe většinou ţeny pracují v obchodech poskytující sluţby turistům a návštěvníkům (drogerie, potraviny nebo pekařství a cukrářství) a také více ţeny chodí do města nakupovat nebo na procházku, jsou-li v důchodu nebo na mateřské dovolené. Muţi se s turisty setkávají jen občas nebo zřídkakdy, protoţe obor jejich práce je většinou zaměřen více technicky nebo specializovaně a to turisté moc nevyhledávají, pokud to zrovna nutně nepotřebují.

10.10 Otázka č. 10: Myslíte si, ţe se starosta a zastupitelstvo města zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? 40

počet dotazovaných

35

určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

30 25 20 15 10 5 0

muži

ženy

Graf 10: Názor občanů na zájem starosty a zastupitelstva o památkovou péči

Lidé většinou vědí (69 %), ţe zastupitelstvo se o problémy spojené s památkovou ochranou města zajímá. Odpověď „určitě ano“ zaškrtlo 46 % a „spíše ano“ 24 % všech dotázaných. Kladné odpovědi většinou uváděli lidé, kteří si všímají, jaké údrţbové práce se v rámci města (revitalizace náměstí) a na jeho kulturních památkách (oprava soch, sýpky apod.) dělali a dělají. Ze všech dotázaných 21 % tuto otázku nedovede posoudit a 9 % se přiklánělo k záporným hodnotám (6 % vyjádřilo názor „spíše ne“ a 3 % „určitě ne). Záporné hodnoty většinou volili lidé, kteří mají nějakou špatnou zkušenost z minulosti 40

s jednáním zastupitelstva o údrţbě či opravě jejich domu, který je v části MPZ a objektivně nedokázali posoudit další příklady (např.: oprava věţe nebo zámečku). Nejčastěji se s kladným přístupem zastupitelstva k památkové ochraně setkali muţi. Celkem 77 % ze všech dotázaných muţů zaškrtlo názor, ţe se starosta a zastupitelstvo o problémy s památkovou ochranou města zajímá (48 % si myslí, ţe určitě ano a 30 % si myslí, ţe spíše ano). Z ţen odpovědělo kladně 63 % z toho „určitě ano“ volilo 44 % a „spíše ano“ 19 % všech dotázaných ţen. Otázku nedovedly posoudit více ţeny (27 %) neţ muţi (15 %). Opět je to zřejmě z důvodu, ţe při opravách a údrţbě domu jednají s městským úřadem spíše muţi neţ ţeny.

10.11 Otázka č. 11: Můţete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? 45

počet dotázaných

40

jsem na své město hrdý a jsem rád, že zde bydlím jsem celkem spokojen s bydlením v tomto městě je tu bydlení jako v každém jiném městě

35 30 25 20 15 10 5

klidně bych šel bydlet jinam nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval

0

muži

ženy

Graf 11: Vztah občanů k městu

Celkem spokojeno s bydlením ve městě je 52 % dotazovaných, 26 % vyjádřilo hrdost na to, ţe se mohou nazývat Jevíčskými občany a jsou rádi, ţe mohou bydlet právě v Jevíčku. K tomuto kladnému aţ patriotskému přístupu se jiţ v roce 1910 v trochu jiné, ale dost podobné souvislosti, vyjádřil pan Benjamin Popelka ve své knize Jevický okres, kde napsal o tom, ţe takovým Jevíčským občanům se v okolních obcích říká „Frakaři“. Bydlení v Jevíčku povaţuje za stejné jako v jakémkoliv jiném městě 11 % dotazovaných občanů a stejné procento se vyjádřilo k této otázce záporně (9 % uvedlo, ţe by šlo klidně bydlet

41

jinam a 1 % dotázaných uvedlo, ţe by se nejradši z města odstěhovalo, protoţe se jim v Jevíčku nelíbí). Více kladných odpovědí na tuto otázku měli muţi (85 % z dotázaných muţů) neţ ţeny (73 % z dotázaných ţen). Muţi jsou také ve větší míře hrdí na to, ţe bydlí právě v Jevíčku (30 % muţů, 24 % ţen) a jsou i více neţ ţeny celkem spokojeni s bydlením ve městě (56 % muţů, 49 % ţen). Ţeny naopak povaţují více neţ muţi Jevíčko z hlediska bydlení za srovnatelné s jinými městy (13 % ţeny, 8 % muţi) a také by šli ve větší míře neţ muţi bydlet klidně jinam (11 % ţeny, 7 % muţi). Ze všech dotazovaných ţen se 3 % v Jevíčku nelíbí a nejradši by se odstěhovalo, tuto odpověď nevolil ţádný muţ. V odpovědích mezi ţenami a muţi se dle mého názoru projevila typická ţenská střízlivost v názoru na hrdost k nějakému místu, kde ţijí. Muţi jsou v tomto ohledu otevřenější neţ ţeny. Ty povaţují mnohdy Jevíčko za horší neţ ostatní města, protoţe je to město malé s malým počtem dobře ohodnocených pracovních moţností pro ně samotné. Několik ţen se také zmínilo, ţe v Jevíčku ţijí nerady. Důvodem byla špatná zkušenost s městskou správou v historii (v době komunistického reţimu), kdy samospráva nechala zbourat jejich rodný dům a nechala na jeho místě vystavět nové bytové jednotky. Bohuţel tyto ţeny se uţ nechtějí stěhovat, protoţe jde většinou o důchodkyně.

10.12 Otázka č. 12: Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře neţ dosud? (max. tři odpovědi) 60

počet dotázaných

50

nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů zlepšit pořádek a vzhled

40

30

20

vydat propagační tiskoviny o městě

10

0

muž

žena

Graf 12: Doporučení městu pro zvýšení návštěvnosti

42

vybudovat další informační středisko zlepšit stav silnic a veřejných prostranství přispět občanům na opravy domů

Na tuto otázku mohli respondenti odpovědět i více moţností, maximálně však tři. Největší procento jsem zaznamenala u odpovědí „zlepšit stav silnic a veřejných prostranství“ (70 % všech dotázaných) a „zlepšit pořádek a vzhled“ (55 % všech dotázaných). U dalších moţností se pak uţ názory střídaly jen ve velmi malých procentech (většinou do 20 %). Ze všech respondentů by vydalo další propagační tiskoviny o městě 14 %, i kdyţ já si myslím, ţe kvalitních propagačních knih o Jevíčku je vydána celá řada, takţe po této stránce, dle mého názoru, Jevíčko vůbec nezaostává za

jinými, srovnatelnými, městskými

památkovými zónami. Dohromady 13 % respondentů má názor, ţe by město mělo více přispívat občanům na opravy domů, 9 % dotazovaných nemá zájem o větší přísun turistů do města a 5 % navrhuje vybudovat další informační středisko. Dotazovaní také mohli navrhnout i své vlastní návrhy na to, jak přilákat do města více turistů. V takových případech se objevil 2x názor, ţe by město mělo vybudovat lepší koupaliště neţ je přírodní nádrţ Ţlíbka nebo vylepšit či opravit koupaliště Smolenská přehrada (ve 4 případech), 4x se objevil názor, ţe by se město mělo zaměřit na vytvoření nějaké kulturní, sportovní nebo společenské akce, která by se zapsala do povědomí lidí v širokém okolí například tak, jako „Biskupické kaléšek“ – festival slivovice v obci Biskupice u Jevíčka, o kterém mají povědomí i v Brně. Mezi další návrhy patřilo: větší přístupnost památek města (městské muzeum je například otevřeno pouze v úterý v odpoledních hodinách, návrh navrhoval otevřít je alespoň o víkendech v sezóně celodenně; městská věţ je přístupná pouze po domluvě s místním historikem panem Plechem, návrh byl zpřístupnit ji veřejnosti denně alespoň na sezónu), více atraktivit, kulturních programů, vybudování nových cyklostezek nebo oprava či vybudování lepší silnice na trase Brno-Pardubice (ve dvou případech), označení ulic města (městské ulice jsou špatně označeny nebo nejsou vůbec), 2x uvedena větší propagace Jevíčka v médiích (v rádiu a na internetu), otevření informačního centra i o víkendech nebo ho udělat nějakým jiným způsobem dostupnější (uvaţuje se například o přenesení infocentra z budovy zámečku do budovy radnice na náměstí), opravit fasády na domech, které jsou součástí MPZ. Další názory se zaměřovali na rodiny s dětmi (např.: vybudování turistické ubytovny nebo vystavět dětské hřiště). Město by mělo také zajistit pracovní příleţitosti nebo udrţovat stadion SK. Z rozhovorů s občany jsem zjistila, ţe jim ve velké míře vadí, ţe se Jevíčko řadí do Pardubického kraje. Někteří mi řekli, ţe je tento fakt úplný nesmysl, ţe Jevíčko vţdycky patřilo a patří na Moravu. Někteří z nich si také myslí, ţe právě proto, ţe je Jevíčko v Pardubickém kraji, sem nejezdí turisté. Je pravda, ţe Jevíčko patřilo v historii vţdy na Moravu k Brněnskému nebo Olomouckému kraji. Z církevního hlediska také spadalo a stále spadá pod Olomoucké arcibiskupství. Od 43

některých lidí jsem se také dozvěděla, ţe se snaţili zabránit tomu, aby se Jevíčko stalo součástí kraje Pardubického, ovšem uţ jsem se nedozvěděla, jakým způsobem toho chtěli dosáhnout.

10.13 Údaje o respondentech Tato otázka byla otázkou, která zjišťovala údaje o daném respondentovi. Ptala se na věkovou skupinu, vzdělání, zaměstnání, zda pracuje přímo v Jevíčku, je nezaměstnaný, student, na mateřské dovolené nebo za prací dojíţdí. Nejpočetnější věkovou skupinou byly osoby ve věku 56 a více let (celkem 30 % všech dotázaných), druhou nejčastěji zastoupenou věkovou skupinou byli občané ve věku 36–45 let (21 %). Věk 26–35 let byl zastoupen 18 % všech dotazovaných a 14 % ze všech dotazníků byla zastoupena věková rozpětí 18–25 a 46–55. Nejmladší věková skupina (do 17 let) byla zastoupena pouze 4 % všech dotázaných. Co se týká vzdělání, nejvíce dotazovaných mělo vzdělání středoškolské (47 %). S vysokoškolským titulem bylo pouhých 14 % ze všech dotazovaných, ale 39 % bylo vyučeno nebo mělo základní vzdělání. Od tohoto faktu se také odvíjela odpověď na otázku „kde pracujete?“. Celkem 44 % všech dotázaných odpovědělo, ţe pracuje v tomto městě, tedy přímo v Jevíčku. Sice největší procento z dotazovaných (45 %) uvedlo, ţe nepracuje, ale nebylo by to z důvodu, ţe jsou nezaměstnaní, ale bylo to z důvodů, ţe jsou v důchodu, studenti nebo na mateřské dovolené. Za prací dojíţdí 10 % dotázaných a pouze jeden muţ, který dotazník vyplňoval, uvedl, ţe v Jevíčku trvale nebydlí. Většina pracujících dotazovaných (44 %) odpověděla na poslední otázku, která se ptala na jejich pracovní pozici, ţe jsou zaměstnanci nějaké firmy. Druhá nejpočetnější skupina pak byli

lidé v důchodu

(29 %).

Z celkového

počtu

dotazovaných

bylo

šest

lidí

nezaměstnaných (4 %), šest dotazovaných ţen bylo na mateřské dovolené (4 %) a patnáct respondentů byli studenti (11 %). Ze všech dotázaných také 12 % uvedlo, ţe soukromě podniká. Byli to spíše muţi neţ ţeny (20 % z celkového počtu muţů, z celkového počtu ţen soukromě podnikalo jen 6 %). Velký rozdíl mezi muţi a ţenami byl také v odpovědi „nezaměstnaný“. Více nezaměstnaných je v Jevíčku mezi ţenami neţ mezi muţi (6 % ze všech ţen, ale pouze 2 % ze všech muţů). Jinak nebyly mezi muţi a ţenami nějaké velké rozdíly z hlediska zaměstnání.

44

10.14 Shrnutí dotazníkového šetření mezi občany města Jevíčka Pro shrnutí dotazníkového šetření jsem vytvořila průměrný názor občana města Jevíčka. Tento názor jsem skládala z procentuálně nejčastěji zastoupené odpovědi na jednotlivé otázky dotazníku pro občany. Výsledkem bylo, ţe průměrný názor v dotazníku byl vyplněn od občana města Jevíčka, muţe staršího 56 let se středoškolským vzděláním, který pracuje ve městě jako zaměstnanec nějaké firmy. Ve městě také bydlí ve vlastním domě uţ více neţ 30 let a je celkem spokojen s bydlením v Jevíčku. O tom, ţe město Jevíčko bylo prohlášeno MPZ má povědomí a také tuší, jaké výhody toto prohlášení městu přináší. Nevýhody, které to městu přináší, si tento občan vůbec neuvědomuje. Při jednání s úřady se s tím, ţe je Jevíčko MPZ, nesetkal a pokud ano, tak v případě stavebních prací na domě (například výměna oken nebo nová fasáda). Na otázku, zda bylo prohlášení MPZ pro Jevíčko přínosem, tento občan odpověděl „spíše ano“. Na otázku, zda tuší, čeho by se mohl týkat Program regenerace, odpověděl, ţe tuší, čeho by se mohl týkat, ale neví nic konkrétního, nebo si myslí, ţe jde o obnovu infrastruktury. S lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické stavby ve městě, se setkává jen občas nebo zřídkakdy. Jeho názor na přístup starosty a zastupitelstva k problémům s památkovou péčí je, ţe si myslí, ţe tito zástupci města se o takové problémy určitě zajímají. Aby do Jevíčka jezdilo více turistů a zvedlo se tedy trochu povědomí o něm mezi veřejností, by tento občan doporučoval zlepšit stav silnic a veřejných prostranství a zlepšit pořádek a vzhled města.

11 Dotazníkové šetření mezi představiteli samosprávy Toto dotazníkové šetření probíhalo formou řízeného rozhovoru se starostou města Jevíčka panem inţenýrem Romanem Müllerem, tajemníkem města panem Bc. Pavlem Sedlákem, investičním technikem města a zároveň starostou obce Biskupice panem Daliborem Šebkem a pracovnicí odboru památkové péče paní Ţouţelkovou.

11.1 Starosta města Pan starosta Müller velice ochotně zodpověděl všechny mé otázky týkající se městské památkové zóny Jevíčko. Ve městě pobývá uţ déle neţ 30 let a na otázku, ve kterém roce bylo historické centrum prohlášeno MPZ, odpověděl, ţe to bylo v roce 1990. Musel se na to jít ale zeptat na investiční odbor, kde mají na starosti Program regenerace a tam mu to 45

sdělili. Na otázku, zda má město zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území MPZ, odpověděl, ţe Jevíčko má územní a regulační plán i urbanistickou studii a ţe má také zpracovaný plán rozvoje města z roku 2009. Město má také zpracován plán Programu regenerace MPZ a komise regenerace, dle názoru pana starosty, pracuje ve městě velmi aktivně. Pan starosta si také myslí, ţe prohlášení historického centra Jevíčka MPZ bylo pro město určitě přínosem a také dle jeho názoru se určitě zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou města. Mezi výhodami, které památková ochrana Jevíčku přináší, uvedl cestovní ruch (tedy větší přísun turistů) a zlepšení vzhledu města. Naopak jako nevýhodu vnímá větší finanční zatíţení města (jeho občanů a institucí) na opravu památkových objektů nebo domů, které dotváří historický ráz města. Zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s institucemi v rámci Pardubického kraje (městským úřadem, památkovým úřadem i krajským úřadem), které mají město na starosti, má pan Müller dobré. S lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické stavby ve městě, se ale setkává jen občas, a proto by doporučoval městu zkvalitnit sluţby, aby do něho lidé více jezdili na výlety a jako turisté. Pan starosta patří do věkové skupiny 36–45 let a má vysokoškolské vzdělání.

11.2 Tajemník města Pan tajemník Bc. Sedlák pobývá v Jevíčku uţ déle neţ 30 let, patří do věkové skupiny 36– 45 let a má vysokoškolské vzdělání. Nevzpomněl si, kdy bylo historické centrum prohlášeno MPZ. Na otázku, zda má město nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území MPZ, odpověděl stejně jako pan starosta, ţe má územní plán, regulační plán a urbanistickou studii a ţe má také plán rozvoje města z roku 2009. Také na otázku, zda má město zpracován plán Programu regenerace MPZ, odpověděl, ţe ano. O tom, ţe ve městě pracuje komise pro regeneraci, ví, ale myslí si, ţe její práce je pouze formální. Dle názoru pana tajemníka je prohlášení historického centra města MPZ pro město určitě přínosem, on sám se o problémy spojené s památkovou ochranou spíše zajímá, neţ nezajímá. Jako výhodu vidí v památkové ochraně zkulturnění města, přínos pro občany a přehled pro ně o historii. Mezi nevýhody zařadil komplikaci při shánění finančních prostředků a jejich vysokou hodnotu. Zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s městským úřadem a památkovým úřadem má dobré, naopak s krajským úřadem na toto téma zkušenosti ţádné nemá. S lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické stavby v Jevíčku, se setkává velmi často, přesto by doporučil městu, aby poskytovalo a shánělo 46

více finančních prostředků na opravy všech památek, aby se ještě zvýšil počet turistů a výletníků.

11.3 Investiční technik Pan Dalibor Šebek je zaměstnaný jako investiční technik v Jevíčku, ale zároveň je starostou nedaleké obce Biskupice u Jevíčka, proto na otázku, jak dlouho jiţ v Jevíčku pobývá, odpověděl, ţe v Jevíčku nebydlí, pouze pracuje na MěÚ. Na otázku, ve kterém roce bylo historické centrum prohlášeno MPZ, odpověděl, ţe to bylo v roce 1990. Město má, dle jeho názoru, jako územně-plánovací dokumentaci zpracován pouze územní plán, regulační plán se teprve připravuje. Plán rozvoje města ani strategický plán prý město nemá, ale plán Programu regenerace MPZ ano. Komise regenerace podle pana Šebka pracuje ve městě velmi aktivně. Pan Šebek se také domnívá, ţe prohlášení historického centra MPZ spíše nebylo pro město přínosem neţ ano. On sám si ale myslí, ţe se určitě zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou města. Jako výhody, které městu památková ochrana přináší, uvedl dotace a granty na kulturní památky a jako nevýhody uvedl zbytečné náklady na regeneraci a přísnější poţadavky od pracovnice památkové péče. Zkušenosti s úřady a institucemi, které mají město Jevíčko na starosti má dobré a bez problémů. S lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické stavby, se v Jevíčku setkává jen občas, a proto by městu pro zvýšení počtu turistů doporučil propagovat nějakou akci, která by se zapsala do povědomí širší veřejnosti (například jako v Biskupicích festival slivovice - „Biskupické kaléšek“).

11.4 Pracovnice odboru výstavby a územního plánování – památková péče Paní Ţouţelková je zaměstnána jako zaměstnankyně odboru výstavby a územního plánování - památková péče na městském úřadě v Moravské Třebové, pod který Jevíčko z hlediska památek spadá. Město Jevíčko nemá v rámci svého městského úřadu takový odbor, proto je nutné, aby veškeré stavební úpravy na památkových objektech nebo domech významně přispívajících k historickému rázu města byly konzultovány s touto paní. Protoţe se na ní nehodil dotazník pro představitele městské samosprávy (v Jevíčku nebydlí, ani nezastává ţádnou funkci na jeho MěÚ a nemohla se tudíţ ani setkat s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické stavby ve městě), dala jsem jí dotazník pro představitele pobočky Národního památkového ústavu. Tento dotazník se pro ni sice také 47

moc nehodil, ale chtěla jsem se drţet nějakých bodů, aby můj řízený rozhovor s ní měl určitou osnovu. Paní Ţouţelková pracuje pro tento odbor v časovém rozmezí od 6 do 10 let, řadí se do věkové skupiny 36–45 let a má středoškolské vzdělání. Na otázku „ve kterém roce byla ve Vámi spravovaném městě prohlášena MPZ“ udala rok 1990. Myslí si, ţe představitelé města se spíše zajímají o problémy spojené s jeho památkovou ochranou, neţ ţe by se nezajímali. Mezi výhodami pro město uvedla zvyšování prestiţe města a turistický ruch. Jako nevýhody vnímá zvýšení nákladů na opravy některých objektů v MPZ. Postoje, které zaujímají obyvatelé a představitelé města k jejím návštěvám, pokynům a rozhodnutím hodnotí kladně – většinou prý dochází k hledání kompromisu. Na otázky, jaké má zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s pověřenými úřady (např.: s Krajským úřadem a s památkovým úřadem) mi neodpověděla, protoţe si myslí, ţe k tomu není kompetentní – spíše mne odkázala na pana Kočí, který pracuje pro NPÚ v Pardubicích. Nicméně na mou osobní otázku, která byla podobna té z dotazníku, mi pak sdělila, ţe s těmito úřady nemá v jednání problém. Paní Ţouţelková se domnívá, ţe prohlášení MPZ bylo pro Jevíčko určitě přínosem a také uvedla, ţe se s lidmi, kteří si jezdí prohlédnout historické stavby do měst, která jsou MPR nebo MPZ, setkává velmi často (Moravská Třebová je MPR). Městu Jevíčku by ke zvýšení návštěvnosti doporučovala větší propagaci a rozšíření ubytovacích sluţeb.

11.5 Shrnutí dotazníkového šetření mezi představiteli veřejné správy Ve městě Jevíčku jsem provedla tři řízené rozhovory s představiteli městské správy. Byli to muţi ve věku 36-45 let většinou s vysokoškolským vzděláním. Řízený rozhovor jsem provedla se starostou, tajemníkem a investičním technikem. Starosta a tajemník jsou občany města Jevíčka a ve městě uţ pobývají více neţ 30 let, investiční technik ve městě nebydlí, pouze pracuje na městském úřadě. Starosta a investiční technik vědí, ţe Jevíčko bylo prohlášeno městskou památkovou zónou v roce 1990, naopak pan tajemník si na konkrétní rok prohlášení města památkovou zónou nevzpomněl. Všichni z městské správy, kterých jsem se ptala, zda má Jevíčko zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území MPZ, odpověděli, ţe město má územní plán. Starosta a tajemník pak dodali, ţe má i regulační plán a urbanistickou studii. Investiční technik naopak odpověděl, ţe regulační plán se teprve zpracovává a o urbanistické studii se nezmínil. Jevíčko má také zpracovaný plán rozvoje města z roku 2009, tuto informaci ale investiční 48

technik popřel. Protoţe pan starosta Müller a investiční technik pan Šebek jsou v komisi pro regeneraci, odpověděli, ţe tato komise ve městě působí velmi aktivně, to si ale nemyslí pan tajemník Sedlák. Podle něj komise pro regeneraci pracuje pouze formálně. O tom, zda bylo prohlášení města Jevíčka městskou památkovou zónou pro město přínosem, odpověděli starosta a tajemník, ţe určitě ano. Úplný opak si myslí investiční technik, který na tuto otázku odpověděl „spíše ne“ a dodal, ţe toto prohlášení sebou nese zbytečné finanční výdaje. Jako výhody uváděli tito představitelé, granty a dotace pro město, větší přísun turistů, zlepšení vzhledu města a jeho zkulturnění. Nevýhody naopak vidí v tom, ţe prohlášení města MPZ s sebou nese větší finanční zatíţení pro město. Na otázky, jaké zkušenosti mají tito představitelé městské správy s pověřenými úřady, které mají Jevíčko na starosti (městský úřad, krajský úřad, památkový úřad), obecně konstatovali, ţe dobré a bez problémů. S lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické stavby ve městě, se občas setkávají, a proto by městu doporučili pro zvýšení jeho atraktivnosti zkvalitnit sluţby, lépe ho propagovat a více přispívat na jeho památky.

12 SWOT analýza Rozhodla jsem se udělat swot analýzu silných a slabých stránek města Jevíčka, jeho příleţitostí a hrozeb, abych zjistila, kde by se mohlo Jevíčko z hlediska cestovního ruchu rozvíjet, které své přednosti by mohlo vyuţívat a naopak, kde má největší slabinu, na kterou by bylo potřeba se zaměřit a snaţit se ji zmenšit nebo odstranit. Silné stránky bohatá historie města a okolí kulturní památky blízkost silnice, která spojuje tuto část východních Čech s Brnem dobrá dopravní dostupnost (zejména z Brněnského kraje) Slabé stránky otevírací doba památek (nutnost domluvy předem s průvodcem) málo stravovacích moţností ve městě chybí kvalitní koupaliště nebo jiná atraktivita pro rodiny s dětmi informační centrum je příliš vzdálené od centra města 49

špatná propagace v rámci Pardubického kraje špatně značené ulice Příleţitosti investice do zlepšení ubytovacích a stravovacích sluţeb vybudování kvalitního koupaliště nebo jiného zázemí pro rodiny s dětmi kulturní akce, o kterých by měla povědomí širší veřejnost otevřít některé památky pro turisty alespoň v letní sezóně zaměstnávat turistického průvodce městem alespoň v sezóně zkvalitnění sluţeb stravovacích zařízení Hrozby velký odsun občanů z Jevíčka za prací nezájem správy města o historické objekty ve městě nezájem Pardubického kraje o tento region omezení dopravní dostupnosti do Brněnského a Olomouckého kraje

12.1 Návrhy a opatření na zlepšení Jevíčko staví na své historii a na svém středověkém půdorysu, který láká k návštěvě. Většina turistů sem jede se záměrem prohlédnout si město a projít se malebnými ulicemi. Občané města jsou příjemní a rádi vidí turisty, kteří si Jevíčko přijeli prohlédnout. Nicméně toto všechno nestačí k tomu, aby se do Jevíčka turisté někdy vraceli. Městská věţ je zavřená a dá se na ni podívat pouze s jediným průvodcem, panem Františkem Plechem, který podá nejen výklad o historii města, ale také o samotné věţi. Klášterní kostel je zavřený a městské muzeum se dá navštívit pouze ve středu od 14:00 do 17:00 hodin. [4] Navrhovala bych alespoň sezóně zaměstnat průvodce městem, který by zájemce seznámil s historií města, provedl je městským okruhem a popisoval jednotlivé historické události související s památkami.

Město by také mělo zpřístupnit denně věţ, která je také

rozhlednou do okolí Jevíčka, a muzeum, protoţe to podává výklad o historii i s archeologickými vykopávkami z okolí. Myslím, ţe po domluvě by se dala turistům ukázat i synagoga, kde by se mohl průvodce pozastavit nad ţivotem Ţidů ve městě a kostel Nanebevzetí Panny Marie s dřevěnou Madonou z 15. století. Dále bych navrhovala 50

zpřístupnit kapli na zámečku s historickými freskami a některé historické sklepy v domech, které významně přispívají k historickému rázu města. Pro cestovní ruch jsou také důleţitá zázemí, kde by si turisté mohli odpočnout, například restaurace a ubytovací zařízení. Hotely jsou v Jevíčku sice tři, ale kvalitní restaurace zde jsou pouze v rámci těchto hotelů. Navrhovala bych otevření samostatné restaurace, kde by se turisté dobře najedli a ochutnali například vyhlášenou Biskupickou slivovici. Dále bych navrhovala městu více se zaměřit na konkrétní skupiny návštěvníků a turistů (například na rodiny s dětmi). Jako další odpočinkové zázemí pro tuto skupinu lidí se proto nabízí areál Ţlíbka, který by ale musel být kompletně zrekonstruován. Koupaliště by mělo být uděláno zcela nově, protoţe v dnešní době se uţ lidé neradi koupají v přírodních koupalištích a radši vyuţívají některé bazénové atrakce, jako jsou tobogán, klouzačka a jiné. Také bych navrhovala k tomuto areálu přidat hřiště pro pláţový volejbal, které by návštěvníci mohli téţ vyuţívat.

13 Závěr Protoţe město Jevíčko je mi blízké a trochu ho znám, předpokládala jsem, ţe výsledky dotazníkového průzkumu dopadnou jinak, neţ tomu bylo ve skutečnosti. Myslela jsem, ţe občané města nebudou vůbec nic vědět o Programu regenerace a budou mít pouze slabé povědomí o tom, ţe Jevíčko je prohlášeno MPZ. Výsledky mého dotazování mne však příjemně překvapily. Nejen, ţe občané vědí, ţe jejich město bylo prohlášeno městskou památkovou zónou, ale někteří se o tento fakt i aktivně zajímají. Největším problémem z pohledu občanů je však nepřístupnost nejatraktivnějších památek ve městě (věţ a muzeum) a nedostatečně vybudovaná materiálně technická základna pro turisty. Občané nejčastěji navrhovali zlepšit stav silnic a veřejného prostranství a zlepšit pořádek a vzhled města. Mezi individuálně navrhovanými změnami se nejčastěji objevovalo vybudování lepšího koupaliště a zpřístupnění památek, zlepšení stavu silnice Pardubice-Brno a návrhy více propagovat Jevíčko, jako město plné turistických atraktivit, například na internetu. Většina občanů si také uvědomuje výhody a nevýhody, které městu přináší to, ţe je prohlášeno MPZ. Dotazovaní také většinou tuší, čeho se týká Program regenerace. Obyvatelé Jevíčka si také myslí, ţe starosta a zastupitelstvo se o problémy spojené s památkovou péčí zajímají, ale nesetkali se při jednání s úřady s tím, ţe by bylo Jevíčko prohlášeno MPZ.

51

Z představitelů veřejné správy si většina myslí, ţe samospráva města se o problémy spojené s památkovou péčí zajímá. Nejvíce problémů vidí v tom, ţe občané a vlastníci objektů, které jsou v památkové zóně, musí na veškeré stavební opravy a práce ţádat povolení odboru v Moravské Třebové, který má na starosti památkovou péči v Jevíčku. Také finanční zatíţení městského rozpočtu je podle těchto představitelů značné. Naopak výhody vidí v tom, ţe památková ochrana přináší do městského rozpočtu peníze z dotací a grantů, které město získává na opravu a údrţbu kulturních památek města, coţ vede k větší atraktivnosti a návštěvnosti města. Jevíčko má dobrý předpoklad stát se v budoucnosti vyhledávaným místem, pokud zlepší svoji materiálně technickou základnu tím, ţe například vybuduje lepší koupaliště a otevře nové restaurace, kde budou nabízeny místní speciality mikroregionu (např.: slivovice). Doporučuji také více Jevíčko propagovat v regionech severní a jiţní Moravy, odkud lze, díky dobré dostupnosti, předpokládat značný přísun turistů.

52

Seznam pouţité literatury SUCHOMEL, Jan. Čtení o Jevíčku a Malé Hané: Minulost a současnost. 2007. Jevíčko : [vl.n.], 2007. 133 s. MACKERLE, Jaroslav. Letopis Města Jevíčka. Druhé nezměněné vydání. Jevíčko: Knihařství Hác s. r. o., 2008. 279 s. ISBN 978-80-254-1124-7. POPELKA, Benjamin. Jevický okres: Vlastivěda Moravská, II. místopis Moravy. 1. vydání. Brno: GARN, 2007. 225 s. ISBN 978-80-86347-68-4. PLECH, František. Jevíčko městská věž. 1. vydání. Jevíčko: Město Jevíčko, 2009. 53 s. ISBN 978-80-257-2229-8. Historie Jevíčska v nálezech kelstských a římských mincí. Jevíčský zpravodaj. 1999, Leden - Březen, str. 8. Koncepce 2010: MPZ Jevíčko. In Koncepce ochrany památek 2010. Pardubice: Pardubický kraj, 2010-10-27. s. 64. MPZ Jevíčko: Situace města v pohledech od západu a od východu a severovýchodní část náměstí. In Koncepce pro rok 2010 : Okres Svitavy. Jevíčko: Městský úřad Jevíčko, 201010-27. s. 421.

53

Internetové odkazy 1. Mapa města: VALÁŠEK, Dean. Turistický portál České Republiky: Tourmapy [online].World Media Partners, 2006 [cit. 2010-11-15]. CZeCOT. Dostupné z WWW: www.czecot.cz. 2. Zákon o státní památkové péči [online]. 2003-10 [cit. 2010-11-24]. Národní památkový ústav. Dostupné z WWW: <www.npu.cz>. 3. Www.monumnet.npu.cz [online]. 10. 1. 2003 [cit. 2010-11-10]. Monumnet. Dostupné z WWW: <www.monumnet.npu.cz>. 4. Www.jevicko.cz [online]. TH SOFT, c2004 [cit. 2010-11-10]. Jevíčko. Dostupné z WWW: <www.jevicko.cz>. 5. Www.jevicko.eu [online].GRM, c2007 [cit. 2010-11-10]. Farnost Jevíčko. Dostupné z WWW: <www.jevicko.net/farnost/farnostJevicko.html>. 6. Www.shscms.cz [online].SH ČMS, c2010 [cit. 2010-11-10]. Sdruţení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Dostupné z WWW: <www.sdscms.cz/cz>. 7. Počet obyvatel v obcích [online]. 2009 [cit. 2010-11-11]. Český statistický úřad. Dostupné z WWW: <www.czso.cz>. 8. Výstava: geologie v okolí ekocentra (3) [online]. c2009 [cit. 2010-11-16]. Společnost Renata - občanské sdruţení. Dostupné z WWW: . 9. Mapy.cz [online]. c1996-2010 [cit. 2010-11-16]. Seznam. Dostupné z WWW: <www.seznam.cz>. 10. Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón [online]. Ministerstvo kultury, 2007 [cit. 2010-11-22]. Dotační programy. Dostupné z WWW: <www.mkcr.cz>.

54

Seznam ilustrací, fotografií a grafů Seznam ilustrací Obrázek 1: Lokalizace Jevíčka…………………………………………………………….10 Obrázek 2: Znak města…………………………………………………………………….14 Obrázek 3: Půdorys města Jevíčka………………………………………………………...15 Obrázek 4: Farní kostel …………………………………………………………………...16 Obrázek 5: Sousoší ………………………………………………………………………..19 Obrázek 6: Zámeček ………………………………………………………………………20

Seznam fotografií Foto 1: Koţeluţna …………………………….…….…….…………....….…….…….… 21 Foto 2: Městská věţ ……………………………………………………………………….22 Foto 3: ţidovská obec ……………………………………………………………………..23 Foto 4: Kostel sv. Bartoloměje ….….…………….……………………………………….24 Foto 5: Chudobinec ……………………………………………………………………….25 Veškeré fotografie byly vyfoceny autorkou této práce

Seznam grafů Graf 1: Vztah k městu Jevíčko ………………………………………………………...… 31 Graf 2: Délka pobytu ve městě …………………………………………………………... 32 Graf 3: Povědomí o MPZ ………………………………………………………………... 33 Graf 4: Výhody MPZ pro město …………………………………………………………. 34 Graf 5: Nevýhody MPZ pro Jevíčko …………………………………………………….. 35 Graf 6: Zkušenosti s úřady ………………………………………………………………. 36 Graf 7: Přínos MPZ pro město …………………………………………………………... 37 Graf 8: Čeho se týká program regenerace MPZ? ………………………………………... 38 Graf 9: Návštěvnost turistů a výletníků …………………………………………………. 39 Graf 10: Názor občanů na zájem starosty a zastupitelstva o památkovou péči ………..... 40 Graf 11: Vztah občanů k městu ………………………………………………………….. 41 Graf 12: Doporučení městu pro zvýšení návštěvnosti …………………………………… 42 55

Seznam příloh A Dotazník pro obyvatele MPZ B Dotazník pro představitele správy MPZ C Dotazník pro představitele Národního památkového ústavu v daném kraji D Ekonomické předpoklady regenerace v Jevíčku

7

Příloha A D O T A Z N Í K (typ BP – A) Pro obyvatele městských památkových rezervací a zón 1.

Jaký je Váš vztah k tomuto městu? mám zde trvalé bydliště a bydlím mám zde trvalé bydliště zde ve vlastním domě (bytě) a bydlím zde v nájmu

jsem vlastníkem rekreačního objektu

Jiný *)

*) Pokud vztah k městu je jiný (např. návštěvě příbuzných, na výletě, dovolené apod.), nepokračovat v rozhovoru..

2.

Jak dlouho jiţ v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 lete 10 -20 let

20 -30 let

nad 30 let

Víte o tom, ţe historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? vím o tom a zajímám se mám o tom povědomí dozvídám se o tom poprvé ani mne to nezajímá

3.

4. Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu…………………………………………… 5. Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu…………………………………………… 6. ano

Setkal jste se jiţ při jednání s úřady s tím, ţe část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? ne pokud ano, v jaké souvislosti?...................................................................

7.

Domníváte se, ţe prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací (zónou) bylo pro Vaše město přínosem? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

8.

Jiţ 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? tuším, čeho jde o obnovu infrastruktury jde o finanční podporu majitelům nikdy jsem o by se mohl historického centra města památkově chráněných domů na obnovu něm neslyšel týkat (ulice, kanalizace atd.) z prostředků státu a města

9.

Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? velmi často občas zřídka nikdy

10. Myslíte si, ţe se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne 11. Můţete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? jsem na své město jsem celkem je tu bydlení jako klidně bych nelíbí se mi tady a raději hrdý a rád, ţe zde spokojen s bydlením v kaţdé jiném šel bydlet bych se odstěhoval někam bydlím v tomto městě městě jinam jinam 12. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře neţ dosud? (maximálně tři odpovědi) nemám zájem, aby zlepšit pořádek vydat propagační vybudovat další sem jezdilo více turistů a vzhled tiskoviny o městě informační středisko přispět občanům na opravy domů jiná opatření, která?.... 13. Údaje o Vás: muţ pohlaví věk vzdělání kde pracujete zaměstnazaměstnec nání Místo:

zlepšit stav silnic a veřejných prostranství

ţena do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více základní/vyučen střední vysokoškolské trvale zde nebydlím v tomto městě dojíţdím za prací nepracuji soukromý v domácnosti, nezaměststudent(ka) v důchodu podnikatel mateřská dovolená naný Tazatel:

8

Datum:

Příloha B D O T A Z N Í K (typ BP – A) pro představitele samosprávy městských památkových rezervací a zón Název města……………………………………. Jde o: a) městkou památkovou rezervaci (MPR) 1. Jakou funkci v obci zastáváte? starosta místostarosta tajemník 2.

Jak dlouho jiţ v tomto městě pobýváte? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 lete

b) městskou památkovou zónu (MPZ)

10 -20 let

jiná……………….. 20 -30 let

3. V kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno MPR nebo MPZ? bylo to v roce………………

nad 30 let nevím

4.

Má Vaše města zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území MPR nebo MPZ? územní plán regulační plán urbanistickou studii jiný typ územně-plánovací dokumentace

5.

Má Vaše město zpracovanou nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje města? má plán z roku… je připravován uvaţujeme o jeho zpracování

6.

Má Vaše město zpracován Program regenerace MPR (MPZ) ? má plán je připravován

7.

uvaţujeme o jeho zpracování

Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak? ano a je ano, ale její práce je ne, ale uvaţujeme o jejím velmi aktivní formální zřízení

ne a ani nám nechybí

8.

Domníváte se, ţe prohlášení historického centra Vašeho MPR (MPZ) bylo pro Vašeho města přínosem? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

9.

Myslíte si, ţe se zajímáte o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

10. Máte představu, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? ………………………………………………………………………………………………………………… 11. Máte představu, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? …………………………………………………………………………………………………………………. 12. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho s Vašim pověřeným městským úřadem? ………………………………………………………………………………………………………………… 13. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s památkovým úřadem, který má Vaše město na starost? ………………………………………………………………………………………………………………… 14. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Krajským úřadem? ……………………………………………………………………………………………………………… 15. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do Vašeho města přijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často občas zřídka nikdy 16. Co by měla Vašeho města udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? ………………………………………………………………………………………………………………… 17. Údaje o Vás: muţ ţena pohlaví do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více věk základní/vyučen střední vysokoškolské vzdělání Místo: Tazatel: Datum:

9

Příloha C

D O T A Z N Í K (typ BP – A) Pro představitele pobočky Národního památkového ústavu v daném kraji zodpovědného za danou MPR(Z) Název města, za které je pracovník NPÚ zodpovědný ……………………………………. 1. Jakou funkci v Národním památkovém ústavu zastáváte?......................................................................... 2. Jak dlouho jiţ v ústavu pracujete? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 lete 10 -20 let nad 20 let V kterém roce byla ve Vámi spravované město prohlášeno MPR nebo MPZ ? …………(nebo nevím) 4. Myslíte si, ţe se představitelé tohoto města se zajímají o problémy spojené s jeho památkovou ochranou? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne 5. Podle Vašeho názoru, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) městům přináší? ………………………………………………………………………………………………………………… 6. Podle Vašeho názoru, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) městu přináší? ………………………………………………………………………………………………………………… 7. Jaké postoje zaujímají obyvatelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? ………………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………………… 8. Jaké postoje zaujímají představitelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? ………………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………………… 9. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s pověřenými městským úřady zodpovědnými za památkovou péči? ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………… 10. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s Krajským úřadem? ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………… 11. Domníváte se, ţe prohlášení Vámi spravované MPR nebo MPZ byla pro toto město přínosem? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne 3.

12. Setkal jste se v tomto městě s lidmi, kteří do tohoto města přijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často občas zřídka nikdy 13. Co by uvedené město mělo udělat pro to, aby tam jezdilo více turistů a výletníků? ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………… 14. Údaje o Vás: muţ ţena pohlaví do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více věk základní/vyučen střední vysokoškolské vzdělání Místo:

Tazatel:

Datum:

10

Příloha D Ekonomické předpoklady regenerace 2008 skutečnost

Vybrané údaje z rozpočtu obce (tis. Kč)

2009 očekávané plnění

2010 návrh

29 750,-

25 434,-

26 745,-

Běţné příjmy nedaňové

5 991,-

5 554,-

5 182,-

Kapitálové příjmy

4 609,-

2 142,-

40 350,-

33 131,-

8 605,-

7 417,-

99,-

1 000,-

PŘÍJMY OBCE CELKEM

49 054,-

41 548,-

31 927,-

Neinvestiční výdaje

38 534,-

38 864,-

28 812,-

9 725,-

5 192,-

1 305,-

2 482,-

305,-

4 407,-

133,-

1 000,-

48 259,-

44 056,-

30 117,-

796,-

-2 508,-

Běţné příjmy daňové

Vlastní příjmy obce celkem Běţné dotace Kapitálové dotace

Investiční výdaje

31 927,-

Z toho výdaje na hlavní investiční akce : Byt. hospodářství Poţární ochrana komunikace Kom.sluţby, územní rozvoj

2 665,-

Občanská vybavenost VÝDAJE OBCE CELKEM

13.1 Výsledek hospodaření

Zůstatek fondu rezerv a rozvoje Pozn. Na obnovu KP bylo v roce 2009 vydáno z rozpočtu města cca 2 500 000 Kč, pro rok 2010 je předpoklad na obnovu KP cca 1 500 000 Kč (konečná částka bude odvislá na přidělení příspěvku z programu regenerace od MK ČR). [Anketní dotazník 2010-10-27]

11