VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Analýza návštěvnosti na příkladu lázní JÁCHYMOV

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Analýza návštěvnosti na příkladu lázní JÁCHYMOV bakalářská práce

Autor: Andrea Pačisková Vedoucí práce: Ing. Petr Scholz, DiS. Jihlava 2014

Abstrakt PAČISKOVÁ, Andrea: Analýza návštěvnosti na příkladu lázní Jáchymov. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Petr Scholz, DiS. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 66 stran. Cílem práce je analyzovat návštěvnost lázeňských hostů v Jáchymově a komparace s konkurenčními lázněmi. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy týkající se lázeňství – lázeňský cestovní ruch, zdravotní cestovní ruch, wellness, indikační list a další. V praktické části je analýza návštěvnosti lázní Jáchymov a lázní Bad Kreuznach, jejich komparace a je zmíněna i hostorie a nabízené služby obou lázní.

Klíčová slova Lázeňský cestovní ruch, lázeňství, návštěvnost, zdravotní cestovní ruch.

Abstract PAČISKOVÁ, Andrea: Analysis of visitor numbers on an example of the spa Jáchymov. Thesis bachelor. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Ing. Petr Scholz, DiS. Level of professional qualifications: bachelor. Jihlava. 2014. 66 pages. The aim of the bachelor thesis is to analyze visit rate of spa guests of the spa Jáchymov and compare it with competitive spa. The bachelor thesis is divided into two parts. The theoretical part describes concepts related to the spa – spa tourism, health tourism, wellness, indication list etc. The practical part contains an analysis of visit rates of spas Jáchymov and Bad Kreuznach, its comparation and there is also mentioned history and provided services.

Key words Health tourism, spa, spa tourism, visit rate.

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce Ing. Petru Scholzovi, DiS. za poskytnutí tématu, odbornou pomoc, cenné rady a trpělivost. Dále děkuji Radce Lubinové, analytičce léčebných lázní Jáchymov a.s., a MUDr. Michaelovi Vesperovi, z německých radonových lázní Bad Kreuznach, za spolupráci při tvorbě bakalářské práce a za poskytnutí veškerých informací a dat z léčebných lázní.

Prohlašuji, že předložená bakalářskáe práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence.

V Jihlavě dne 29.4. 2014

Andrea Pačisková

Obsah Seznam ilustrací a grafů .................................................................................................... 7 Úvod.................................................................................................................................. 9 1

Specifika trhu lázeňských služeb v České republice .............................................. 10 1.1

1.1.1

Přínosy lázeňství ....................................................................................... 11

1.1.2

Vývoj lázeňství a předpoklady jeho rozvoje............................................. 14

1.1.3

Legislativní úprava lázeňství v České republice....................................... 18

1.2

2

Lázeňství v České republice............................................................................. 10

Produkt lázní .................................................................................................... 20

1.2.1

Zdravotní a léčebné služby ....................................................................... 21

1.2.2

Ostatní služby ........................................................................................... 23

1.2.3

Certifikace lázeňských podniků ................................................................ 25

Analýza návštěvnosti na příkladu lázní Jáchymov ................................................. 27 2.1

Cíl a metodika zkoumání ................................................................................. 27

2.2

Předpoklady pro rozvoj lázeňství v lázních Jáchymov .................................... 28

2.3

Postavení Léčebných lázní Jáchymov a.s. na trhu lázeňských služeb ............. 35

2.4

Předpoklady pro rozvoj lázeňství v lázních Bad Kreuznach ........................... 49

2.5

Postavení lázní Bad Kreuznach na trhu lázeňských služeb ............................. 52

2.6

Komparace návštěvnosti lázní Jáchymov a lázní Bad Kreuznach ................... 53

Závěr ............................................................................................................................... 57 Seznam použité literatury ............................................................................................... 59 Seznam příloh ................................................................................................................. 63

6

Seznam ilustrací a grafů Graf 1: Vývoj návštěvnosti českých lázní v období 2003 – 2013

str. 36

Graf 2: Vývoj návštěvnosti českých lázní dle druhu poskytované péče pro dospělé

str. 37

Graf 3: Zahraniční hosté v českých lázních v roce 2013

str. 38

Graf 4: Počet přijatých pacientů v roce 2012 v českých lázních podle jednotlivých krajů

str. 39

Graf 5: Vývoj návštěvnosti Léčebných lázní Jáchymov a.s.

str. 41

Graf 6: Vývoj klientů jáchymovských lázní podle způsobu úhrady v letech 2003 – 2012

str. 42

Graf 7: Předpověď návštěvnosti jáchymovských lázní českými pacienty v roce 2014

str. 44

Graf 8: Zahraniční hosté Léčebných lázní Jáchymov a.s.

str. 45

Graf 9: Vývoj zahraničních návštěvníků v Léčebných lázních Jáchymov a.s.

str. 47

Graf 10: Počet ubytovacích dnů u tuzemských a zahraničních samoplátců

str. 48

Graf 11: Komparace návštěvnosti lázní Jáchymov a Bad Kreuznach

str. 55

Graf 12: Průměrná návštěvnost jednotlivých měsíců v jáchymovských lázních a v lázních Bad Kreuznach v letech 2003 – 2013

str. 56

Obrázek 1: Plánek lázeňských budov v Jáchymově

str. 33

Obrázek 2: Mapa německých radonových lázní

str. 52

Tabulka 1: Rozdíly mezi lázeňským a zdravotním cestovním ruchem

str. 12

Tabulka 2: Dělení minerálních vod

str. 16

Tabulka 3: Služby v lázeňských zařízeních

str. 20 7

Tabulka 4: Řetěz služeb lázeňského podniku

str. 20

Tabulka 5: Způsob úhrady lázeňských pobytů

str. 21

Tabulka 6: Doplňkové služby

str. 25

Tabulka 7: Vlastnosti pramenů dolu Svornost

str. 30

Tabulka 8: Kategorie hotelových pokojů lázní Jáchymov a.s.

str. 32

Tabulka 9: Ubytovací možnosti Léčebných lázní Jáchymov a.s.

str. 32

Tabulka 10: Návštěvnost českých lázní a Léčebných lázní Jáchymov a.s.

str. 35

Tabulka 11: Zahraniční hosté v českých lázních, TOP 10 za rok 2012 a 2013

str. 38

Tabulka 12: Počet tuzemských pacientů Léčebných lázní Jáchymov a.s.

str. 43

Tabulka 13: Počet hostů Léčebných lázní Jáchymov a.s. dle teritorií

str. 44

Tabulka 14: Indikace lázní Bad Kreuznach

str. 50

Tabulka 15: Komparace lázní

str. 53

8

Úvod Cílem bakalářské práce je analyzovat návštěvnost lázeňských hostů v Jáchymově a komparace s konkurenčními lázněmi. Na podzim roku 2012 vstoupila v platnost nová vyhláška 267/2012 (indikační seznam). Tato změna velmi citlivě ovlivnila české i zahraniční lázeňské hosty a reagují na ní jak lázeňské podniky, které upravují své nabídky a specializují se především na nerezidentské samoplátce, tak samotní hosté, kteří nesplňují podmínky k předepsání komplexní lázeňské péče. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou za pomoci odborné literatury vysvětleny základní pojmy, jako je lázeňský cestovní ruch, zdravotní cestovní ruch, wellness, komplexní a příspěvková lázeňská péče, indikační seznam a další. Praktická část analyzuje návštěvnost českých lázní a zejména pak Léčebných lázní Jáchymov a.s. v letech 2003 – 2014. Získaná data jsou porovnána s daty konkurenčních lázní.

9

1 Specifika trhu lázeňských služeb v České republice Unikátnost českého lázeňství spočívá v tom, že vždy bylo zaměřeno na medicínské výsledky. Tento fakt dokládá nejvyšší počet úspěšně absolvovaných certifikací medicínské kvality Evropského svazu lázní ze všech zemí Evropské unie (Smotlachová, Skupinová, 2013, str. 293). Více lidí si uvědomuje, že je potřebné pečovat o své zdraví. Hrozba tzv. civilizačních chorob (cévní a mozková onemocnění, choroby nervové, poruchy pohybové aj.) stále více nutí lidi k aktivnímu přístupu trávení volného času v kombinaci s odbornými radami, jak nejlépe obnovit své fyzické a duševní síly (Seifertová, 2003, str. 13). Lázeňství je prosperujícím oborem, ve kterém se zvyšuje podíl samoplátců, a s tím také nároky na poskytované služby. Významný přelom pro vývoj návštěvnosti lázeňských míst v České republice přinesl rok 2012, kdy došlo k zásadním změnám indikačního seznamu a současně k regulaci lázeňské péče (Vaníček, Vavrečková, 2013, str. 368).

1.1 Lázeňství v České republice Lázně a přírodní léčivé zdroje byly využívány pro své pozitivní zdravotní účinky od nepaměti. Největší rozkvět lázní na území České republiky spadá do 18. až 20. století, kdy většina lázeňských míst získalo novou podobu, která je dnes pro české lázně tak typická. Postaveno bylo množství novoklasicistních, novorenesančních a secesních budov a také lázeňské domy a hotely byly přestavovány. Zakládány byly parky, kolem vřídel vznikaly kolonády, altány a pavilony, které přispívaly k celkově poklidné atmosféře. Do českých lázní se v době jejich největšího rozkvětu sjížděly významné osobnosti politického a kulturního života z celého světa (lecebne-lazne.cz). Karlovy Vary a Teplice v Čechách se pyšnily návštěvami osobností, jakými byli car Petr Veliký, Albrecht z Valdštejna či anglický král Eduard VII. V modernější historii se častými hosty českých lázní stali i velikáni evropské kultury, například Goethe, Schiller, Chopin, Beethoven, Wagner, W. A. Mozart a jiní (jedemedolazni.cz). Česká republika má ideální podmínky pro rozvoj lázeňského cestovního ruchu a to především kvůli velkému výskytu přírodních léčivých zdrojů (Orieška, 1999, str. 122). V současné době se v České republice nachází 35 lázeňských lokalit (tento počet není totožný s počtem obcí s přiděleným statutem lázeňského místa). Lázně jsou na našem 10

území rozmístěny velmi nerovnoměrně, s výjimkou Prahy a kraje Vysočina se však alespoň jedno lázeňské místo nachází v každém ze zbývajících krajů. Nejvíce lázní se nachází na území Olomouckého kraje, poté v kraji Karlovarském a Ústeckém (Vystoupil, Šauer a kolektiv, 2011, str. 122). Cizinci nejvíce navštěvují lázně v Karlovarském kraji – tedy Karlovy Vary, Mariánské lázně, Františkovy Lázně a Jáchymov. Ve středních Čechách jsou to Poděbrady a vyhledávaná je rovněž jihočeská Třeboň. Na Moravě mají velkou tradici lázně Jeseník, Luhačovice, Velké Losiny, Karlova Studánka a další. Každé z 35 lázeňských míst má svá specifika jak v přírodním prostředí, vybavenosti, tak i v indikačním zaměření léčby (Indrová, 2009, str. 93, 94).

1.1.1 Přínosy lázeňství Lázeňství chápeme jako souhr aktivit, specifické infrastruktury a lidských zdrojů v oblasti poznání a praxe, zaměřený na znalost přírodních léčivých zdrojů a realizaci technik

a

procedur

pro

léčení

různých

somatických,

psychosomatických

i

psychologických problémů. Cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace (Pásková, Zelenka, 2002, str. 158). Gúčik (2004, str. 63) definuje lázeňství jako obor hospodářské činnosti využívající přírodních léčivých zdrojů země, moře nebo klimatu na lázeňskou léčbu. Lázeňský cestovní ruch podle Oriešky (1999, str. 121) je druh cestovního ruchu a vyžaduje existenci zdravotnických zařízení využívajících přírodních léčivých zdrojů, které působí na lidský organismus. Důležité je i fyziatrické prostředí, léčebné stravování, vhodné přírodní prostředí a společensko-kulturní život. Lázeňský cestovní ruch přispívá ke snižování sezónnosti jednotlivých míst, což je pro Českou republiku, jako v mnoha ohledech typickou sezónní destinaci, pozitivní skutečnost. Z tohoto důvodu se také lázeňství, dle rozložení účasti během roku, někdy označuje za celoroční druh cestovního ruchu (Vystoupil, Šauer, 2011, str. 121). Účast na lázeňském cestovním ruchu charakterizuje pobyt v lázních ať již za účelem regenerace, poznání nebo sociálních kontaktů. Délka pobytu odlišuje lázeňské hosty od běžných návštěvníků (Drobná, Morávková, 2004, str. 113).

11

Oproti tomu zdravotní cestovní ruch (tabulka 1) je jednou z forem cestovního ruchu, kde pacienti tráví čas v lázních nebo rekreačních centrech. Hlavní motivací je zlepšování zdravotního stavu a kondice pomocí léčebných terapií a zdravotních služeb. Zlepšování a regenerace organismu probíhá v prostředí s léčebnými účinky pomocí změny životosprávy, tělesných cvičení a relaxačních programů (Pásková, Zelenka, 2002, str. 331). Tabulka 1: Rozdíly mezi lázeňským a zdravotním cestovním ruchem Lázeňský cestovní ruch Zdravotní cestovní ruch druh cestovního ruchu forma cestovního ruchu nutná existence přírodních léčivých zdrojů nevyžaduje přírodní léčivé zdroje uskutečňuje se pouze v lázních probíháv rekreačních centrech nebo i lázních léčení lidských chorob, poúrazové stavy apod. prevence, zlepšení a regenerace organismu Zdroj: Zpracované podle Drobná, Morávková, 2004, Seifertová, 2003 a Pásková, Zelenka, 2002.

V České republice je lázeňství součástí zdravotní péče spočívající v klasickém pojetí léčebných pobytů, s využitím léčebných metod jako jsou balneoterapie, fyzioterapie, oxygenoterapie, klimatoterapie, apod. Trend posledních několika let směřuje k rozvoji lázeňského cestovního ruchu se zaměřením na zkrácené pobyty – týden, víkend pro různé sociální skupiny (manažeři, ženy podnikatelky, senioři) se stále se rozšiřující nabídkou programů – např. antistresový manažerský program, FIT program, regenerační, zeštíhlovací, kosmetický a seniorský program (Seifertová, 2003, str. 15). Balneologie je nauka (věda) o lázeňství, která vznikla kolem 18. století v Anglii. Za zakladatele je považován John Floyer (Dědina, 2004). Zahrnuje balneoterapii, jako léčebnou a preventivní lékařskou disciplínu. Vsoučasné době se balneologie neomezuje pouze na přírodní léčivé zdroje, ale kombinuje toto léčení s dietoterapií, pohybovou léčbou, včetně léčebného tělocviku, masáží, terénních kúr, dále s jinou fyzikální léčbou a konečně i s léčbou medikamentózní (Křížek, 1987, str. 7). Wellness služby by měly být přirozeným doplňkem lázeňských pobytů. Životní styl wellness napomáhá odolávat stresu a získat potřebný odpočinek a vyrovnanost. Především se jedná o to, aby se člověk cítil dobře, byl zdravý a zároveň docházelo k zpomalení procesu stárnutí. Jedná se o schopnost koncentrovat se z jedné strany na práci a z druhé strany na relaxaci a odpočinek, významnou úlohu plní zdraví. To můžeme vnímat jako proces, který se vytváří v aktuálních společenských a osobních dimenzích společnosti (Fišerová, 2013, str. 97).

12

To, čím je lázeňství specifické, souvisí s využitím přírodních léčivých zdrojů – vody, peloidů, plynů a klimatu, které jsou místně vázány. Na území České republiky lze identifikovat přibližně 250 míst přírodních léčivých zdrojů, která se nějakým způsobem využívala či doposud využívají k léčebným účelům (Attl, 2012, str. 20). Minerální voda se používá v lázeňské léčbě (balneoterapii) k mnoha účelům – k pitným kúrám, inhalacím, irigacím, koupelím či podvodním masážím. Peloidy slouží k zábalům, obkladům a koupelím a mají blahodárný účinek na pohybový aparát i pokožku. Plyny se využívají k podkožní aplikaci pro uvolnění bolesti a k léčbě funkčních poruch. Nepostradatelnou součástí lázeňské léčby je také klima – příroda, čistý vzduch i nadmořská výška mohou mít léčebný účinek (lecebne-lazne.cz). Lázeňství je komplexem ekonomických činností různých oborů a odvětví, proniká do všech sfér ekonomického a sociálního života celé společnosti. Z hlediska perspektiv českého léčebného lázeňství je nutné si uvědomit, že se lázeňství současně podílí i na tvorbě hrubého domácího produktu, přispívá do příjmů státního rozpočtu i do platební bilance, ovlivňuje výši příjmů rozpočtů regionů a vytváří podmínky pro investiční aktivitu. Lázeňství se výrazně podílí na zaměstnanosti a tvorbě pracovních příležitostí v průmyslově méně rozvinutých oblastech (Smotlachová, Skupinová, 2013, str. 287). Kromě ekonomických přínosů pro veřejné zdraví se lázeňství rovněž podílí na příjmech lázeňských měst a obcí a také na tvorbě devizových zdrojů státu. Výrazně ovlivňuje investiční činnost a zaměstnanost a přispívá k rozvoji regionů (Dědina, 2005, str. 49). Na lázeňství lze tedy nahlížet ze dvou úhlů. Prvním je lázeňství jako specifická forma cestovního ruchu. Na druhé straně je lázeňství nedílnou součástí zdravotního a sociálního systému společnosti (Vaníček, Vavrečková, 2013, str. 368). I v porovnání s vyspělými evropskými lázeňskými velmocemi má české lázeňství co nabídnout. Jedná se především o vysokou úroveň léčebně zdravotní péče, která je garantována odborností lázeňských lékařů i středního zdravotnického personálu, průběžnou kontrolou kvality používaných přírodních léčivých zdrojů, propracovaný systém komplexního působení na pacienta a v posledních letech i zlepšujícím se technickým vybavením zdravotní části lázeňských objektů. Některá lázeňská zařízení mají již mezinárodní certifikaci kvality služeb ISO 9001. Naproti tomu přetrvávajícím nedostatkem je nízká kvalita ubytovacího fondu (Indrová, 2009, str. 94).

13

Nejedná se pouze o léčebné a lékařské služby, ale o přizpůsobení se nabídky novým trendům a požadavkům. Za velké konkurenty českého léčebného lázeňství považujeme středoevropské (Slovensko, Maďarsko) a středomořské státy, které dokázaly propojit tradiční formy lázeňství s aktivitami typu wellness (Vystoupil, Šauer a kolektiv, 2011, str. 130). Lázeňství v České republice vždy soustřeďovalo funkce medicínské, ekonomické a společenské a jejich vzájemná propojenost v průběhu vývoje kolísala. V současné době je lázeňská léčba součástí lečebně preventivní péče, jako nezbytná součást zdravotní péče o pacienta. Úloha lázeňství je obtížně zastupitelná v léčbě řady chronických onemocnění, v prevenci přechodu nemoci do chronického stadia a vzniku komplikací, v rehabilitaci po závažných akutních onemocněních, operacích a úrazech. Více než doposud se lázeňství musí podílet na ovlivňování rizikových faktorů, jako je nedostatek aktivního pohybu, kouření a v dnešní době stále nebezpečnější civilizační stress. Dále musí reagovat na měnící se medicinskou potřebu obyvatelstva a musí odrážet změny v jeho zdravotním stavu, především v oblasti tzv. civilizačních chorob (cot.cz).

1.1.2 Vývoj lázeňství a předpoklady jeho rozvoje a) Vývoj lázeňství a lázní v České republice. Kořeny lázeňství sahají do doby před naším letopočtem. Lidé se zajímali o přírodní minerální prameny, které se od běžných pramenů lišily svou teplotou i chutí. V místech zdrojů minerálních vod byly stavěny chrámy a oltáře k vyjádření díků za zvláštní účinky těchto pramenů na lidské tělo (Seifertová, 2003, str. 81). Vznik lázeňství na území České republiky datujeme ze záznamu kronikáře Václava Hájka z Libočan rokem 762, kdy byly objeveny prameny horké vody v dnešních lázních Teplice v Čechách (Dědina, 2005, str. 41). V 18. a 19. století došlo ke vzniku velkého množství dnešních lázní. Objevily se nové léčebné metody (V. Priessnitz), budovaly se honosné lázeňské budovy, ale i kolonády, divadla a koncertní sály (Drobná, Morávková, 2004, str. 112). Za období rozkvětu považujeme přelom 19. a 20. století. Toto období bývá v České republice, ale i v celé Evropě označována za ,,zlatou éru lázeňství“. Došlo k dostavbám lázeňských komplexů a k vybudování moderních léčebných provozů. České lázeňství začalo získávat ve světě věhlas, za kterým stála účinnost léčebných postupů a kvalita 14

lázeňských lékařů. Později došlo k poklesu významu českého lázeňství, který byl zapříčiněn válečnými událostmi 2. světové války a následným odsunem německého obyvatelstva z oblasti Sudet i zestátněním přírodních léčivých zdrojů a lázní. Úroveň zdravotní péče u nás zůstala na vysoké úrovni, doprovodné služby však srovnání s vyspělou Evropou nesnesly (Vystoupil, Šauer a kol., 2011, str. 120). Jedinou cestovní kanceláří specializovanou na lázeňské klienty byla do roku 1989 Balnea. Po roce 1992 přešla většina lázeňských zařízení do soukromého sektoru. Vytvářely se akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Ve vlastnictví státu zůstalo pouze několik dětských léčeben a lázeňských rehabilitačních zařízení. I přírodní zdroje zůstaly v České republice ve vlastnictví státu, který je pronajímá lázeňským zařízením. (Drobná, Morávková, 2004, str. 114). Prioritou lázeňské péče zůstává péče o lidské zdraví. Lázeňská místa se ale určitým způsobem přeměňují v centra cestovního ruchu s rozšiřující se nabídkou kvalitnějších služeb. Na úroveň a rozsah nabízených služeb je vytvářen větší tlak ze strany poptávky po kvalitě poskytovaných služeb. Současný návštěvník lázeňského místa vyžaduje vhodnou kombinaci odborné lékařské péče, kvalitních ubytovacích a stravovacích služeb spolu s nabídkou kulturního a sportovního vyžití (Seifertová, 2003, str. 83). b) Předpoklady rozvoje lázeňství. K předpokladům rozvoje lázeňství patří zejména statut lázeňského místa, přírodní léčivé zdroje a materiálně – technická základna, dále léčebné stravování, společensko-kulturní život a další. Lázeňským místem rozumíme území, kde jsou nebo budou zřízeny přírodní léčebné lázně. Ty prohlásí vláda České republiky na návrh ministra zdravotnictví za lázeňské místo, pro které se vydává lázeňský statut (Pásková, Zelenka 2002, str. 158). Lázeňský statut vymezuje rozsah vnitřního lázeňského území v místě, které musí sloužit zásadně lázeňskému provozu a bezprostřední ochraně léčebného režimu. Stanovuje hygienické a protiepidemiologické zásady, opatření týkající se dopravy, zásobování, zajištění klidu, kulturní a výchovné činnosti, informační služby a sportovní činnosti v lázeňském místě. Lázeňský statut též pojednává o lázeňských poplatcích, které se používají na udržování a zvelebování lázeňského místa (Seifertová, 2003, str. 15). Nejčastějším přírodním léčivým zdrojem v České republice jsou přírodní léčivé vody. Ty se od ostatních vod liší některými fyzikálními nebo chemickými vlastnostmi. Jedná 15

se o vody termální a minerální. Termální voda má při vyvěrání alespoň 25°C, minerální voda obsahuje nejméně 1 g minerálních látek na 1 litr vody (Orieška, 1999, str. 122). Minerální vody můžeme dělit podle několika kritérií. Nejzákladnější je dělení podle teploty pramene, obsahu rozpuštěných plynů nebo obsahu minerálů (tabulka 2). Další dělení může být podle dominujících kationtů a aniontů, osmotického tlaku, aktuální reakce vyjádřené hodnotou pH nebo podle radioaktivity. Tabulka 2: Dělení minerálních vod Dělení Charakteristika a) podle teploty pramene studené do 20°C teplé - vody vlažné do 30°C - vody teplé do 42°C - vody horké nad 42°C b) podle obsahu rozpuštěných plynů uhličité nad 1g CO2/l vody sirné nad 2 mg titrovatelné síry/l vody jodové nad 5 mg jodidů/l vody ostatní fluoridové, křemičité c) podle obsahu minerálů v 1litru vody velmi slabě mineralizované do 50 mg/l slabě mineralizované 50 mg/l – 500 mg/l středně mineralizované 500 mg/l – 1500 mg/l silně mineralizované 1500 mg/l – 5 g/l velmi silně mineralizované nad 5 g/l Zdroj: Zpracováno podle Jandová, 2009 a Orieška, 1999.

Některé země mají speciální právní předpisy ke kontrole správného využívání horkých pramenů a tyto zákony rovněž stanovují teplotu a obsah minerálů nezbytných pro klasifikaci přírodních horkých pramenů, které mohou být použity pro zdravotní účely, například Japonsko, Taiwan, Korea a Itáli (P. a M. Cooper, 2009, str. 135). Vzácnějšími přírodními léčivými zdroji jsou vřídelní plyny a emanace (radioaktivní plyny vznikající při rozpadu některých radioaktivních prvků). Používají se k plynovým koupelím nebo k injekční léčbě (Orieška, 1999, str. 121). Látky, které vznikly v přírodě geologickými pochody, jsou přírodní léčivé peloidy. Smíchané s vodou se používají na peloidní koupele nebo zábaly. Podle poměru organických a anorganických látek se člení na rašeliny, slatiny, slatinné zeminy a bahno. Hlavní účinek peloidů je intenzivní přívod tepla do organismu, který se využívá zejména pro léčení chorob pohybového ústrojí a dále gynekologických a kožních problémů (Orieška, 1999, str. 121). 16

Klimatické podmínky, jako je sluneční svit, rozdíl teplot, vlhkost vzduchu a spád prachu, také podstatně přispívají k léčbě. Relativní délka slunečního svitu je v průměru nejméně 1650 hodin za rok, rozdíl teplot nepřekračuje v měsíčním průměru 13°C za 24 hodin, vlhkost vzduchu je v měsíčním průměru nejvíce 80% a spád prachu nepřekračuje ve vnitřním lázeňském území 5 g na 1 m2 za měsíc. Příznivé jsou tehdy, jestliže způsobují vhodné změny reaktivity nebo jiné fyziologické funkce organismu. Nejenom přírodní léčivé zdroje a klimatické podmínky mají příznivé léčivé účinky. Uplatňují se také fyziatrické prostředky jako je fyzikální léčba, zahrnující vodoléčbu, elektroléčbu, světloléčbu, individuální a skupinový tělocvik a další (Orieška, 1999, str. 121 – 122). c) Materiálně-technická základna. Materiálně-technická základna lázeňských podniků je složena především z prostor, kde se hosté ubytují a pobývají zde po dobu léčby. Mezi lázeňská ubytovací zařízení řadíme lázeňskou léčebnu, kliniku, sanatorium, lázeňský hotel, lázeňský dům, penzion, wellness hotel a další. Lázeňská léčebna soustřeďuje léčebná a diagnostická zařízení, která se využívají pro poskytování péče lázeňským hostům. Lázeňskou léčebnu může tvořit i několik objektů a obvykle se skládá ze čtyř hlavních částí, a to z vyšetřovací, lůžkové, léčebné a stravovací části. K dispozici je také část pro kulturně-společenskou, zábavní, sportovní a další činnost (Orieška, 1999, str 124). Lázeňská klinika je určena pro klientelu s nejvyšší úrovní nabídky kompletních programů a preventivní lázeňské medicíny. Disponuje vlastními ubytovacími a hotelovými službami, službami stravovacími s nabídkou dietní stravy. Podílí se na různých výzkumen a spolupracuje s klinickými pracovišti (Seifertová, 2003, str. 18). Na komplexní lázeňskou péči na nejvyšší úrovni je připravené lázeňské sanatorium. Nabízí vlastní ubytování a stravovací služby s dietní stravou. Zdravotnický personál je k dispozici nepřetržitě (Seifertová, 2003, str. 18). Do klasifikace lázeňských zařízení patří i lázeňský hotel, který musí vyhovovat příslušným hygienickým normám a personál musí mít odpovídající odborné vzdělání (Pásková, Zelenka, 2002). Od lázeňského domu se liší především vysokou úrovní poskytovaných služeb. Lázeňské domy jsou většinou starší budovy, které poskytují nižší kvalitu služeb. Podle vybavenosti interiérů, velikosti pokojů, počtu lůžek atd. se člení do jednotlivých tříd (Drobná, Morávková, 2004, str. 120).

17

Lázeňský penzion nabízí ubytování s vlastním hygienickým příslušenstvím. Stravování je připraveno formou snídaní, ostatní služby se nacházejí mimo penzion. V současné době význam penzionů stoupá. Vhodné jsou především pro ty, kteří hlední na cenu ubytování. Stejně tak stoupá obliba ubytování v soukromí (Seifertová, 2003, str. 19). Pro přechodné ubytování hostů spojené s odbornou péčí a rehabilitací jsou určeny wellness hotely. Ty nejsou vázány na výskyt přírodních léčivých zdrojů, proto mohou být postaveny kdekoli narozdíl od lázeňského zařízení (wellnessnoviny.cz).

1.1.3 Legislativní úprava lázeňství v České republice Lázeňský zákon č. 164/2001 Sb. stanovuje pravidla pro využívání přírodních zdrojů a dále stanovuje činnosti, které musejí vlastníci pozemku či jiných nemovitostí strpět při vyhledávání, ochraně a využívání zdrojů a lázní a upravuje obecné podmínky, za kterých lze omezit jejich práva. Lázeňský zákon je členěn na tři části (zdravi.e15.cz). Od 1. října 2012 nabyla účinnosti vyhláška č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost. Indikační seznam zkrátil dobu pobytu ze čtyř na tři týdny a výrazně omezil nároky tuzemských pacientů na lázeňskou léčbu hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Dále indikační seznam rozlišuje základní a opakovaný pobyt a upravuje podmínky a kritéria pro jejich poskytnutí (Smotlachová, Skupinová, 2013, str. 287 a 288). Kromě nového indikačního seznamu a lázeňského zákona ovlivňuje lázeňství celá řada dalších zákonů. Zákon č. 48/1997 Sb. – novelizace 2011, o veřejném zdravotním pojištění zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje veřejné zdravotní pojištění, rozsah a podmínky, za nichž jsou hrazeny zdravotní služby a způsob stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění. Paragraf 33 zákona 48/1997 Sb. definuje lázeňskou léčebně rehabilitační péči a neméně důležité jsou zákony č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách, č. 20/1966 Sb.: o péči o zdraví lidu a zákon č. 160/1992 Sb.: o nestátních zdravotnických zařízeních (lecebne-lazne.cz). V rámci Státního programu podpory rozvoje cestovního ruchu byly přijaty i zásady podpory rozvoje lázeňství a poskytování dotací ze státního rozpočtu na rozvoj lázeňské infrastruktury v roce 2001, a to na zlepšení materiálně-technické základny včetně

18

rozvoje nových forem nabídky lázeňského cestovního ruchu pro specifické skupiny klientů a doplňkových služeb (Drobná, Morávková, 2004, str. 114). V České republice působí několik lázeňských asociací, které přispívají k rozvoji a propagaci českého lázeňství. Svaz léčebných lázní České republiky (SLL) vznikl jako zájmové profesní sdružení léčebných lázní v roce 1995 s cílem udržet a garantovat léčebnou úroveň těchto lázeňských společností. V současnosti má svaz 41 členů a je členem Evropského svazu lázní se sídlem v Bruselu, jehož hlavním krédem je udržet léčebné lázeňství napříč Evropou a garantovat jeho kvalitu. Svaz léčebných lázní je platným partnerem i oponentem Ministerstva zdravotnictví České republiky. Posláním Svazu je kultivovat prostředí a vytvářet podmínky pro udržení a rozvoj léčebného lázeňství v České republice a hájit společné i individuální zájmy členů (lecebne-lazne.cz). Sdružení lázeňských míst České republiky je dobrovolnou zájmovou nestranickou a nevládní organizací lázeňských měst a obcí v České republice, na jejichž území se nacházejí i lázeňská zařízení a mají schválený statut lázní. Členové sdružení považují lázeňství za významnou činnost ve své obci či městě, která má význam pro rozvoj nejen svého místa a regionu ale i České republiky. Posláním sdružení je aktivně přispívat k vytváření podmínek pro regeneraci a rozvoj lázeňství a lázeňských míst, zejména ke zlepšování stavu a rozvoji lázeňské a městské infrastruktury, obnovy lázeňských památek a k rozvoji českého lázeňství a českých lázeňských měst a obcí. K tomu aby sdružení dosáhlo vytyčených cílů, usiluje o spolupráci mezi státem, obcemi a občany, lázeňskými organizacemi a sdruženími, ale i o spolupráci na mezinárodní úrovni. Dalším cílem sdružení je prezentovat a spolupracovat při prezentaci českých lázeňských míst jako unikátních cílů pro návštěvníky hledající nejen lázeňskou péči, ale i velice zajímavé turistické cíle (jedemedolazni.cz). Zájmové sdružení právnických osob MEDISPA ochraňuje kvalitu a pověst léčebné péče na území Karlovarského kraje a její další rozvoj. Spolupracuje se všemi akreditovanými lázeňskými organizacemi, které poskytují příspěvkovou i lázeňskou péči a společně se zaměřují na ochranu lázeňství. Medispa dohlíží na kvalitu prováděných služeb a propaguje lázeňské služby. Všichni členové Sdružení Medispa využívají (individuálně i společně) členství při marketingových a propagačních projektech (medispa.cz).

19

1.2 Produkt lázní Vše, co lze na trhu nabízet, co má schopnost uspokojit přání nebo potřebu lidí považujeme za produkt. Produkt je cokoli hmotného či nehmotného, všechno, jak výhodné, tak nevýhodné, co získáváme nějakou výměnou. Jedná se o kombinaci hmotných a nehmotných prvků, včetně funkčních, sociálních a psychologických užitných hodnot. Produktem může být myšlenka, služba, zboží nebo jakákoli kombinace těchto tří kategorií (Jakubíková, 2009, str. 188). Produktem lázeňských zařízení jsou služby. Služby v lázeňských zařízeních dělíme na základní a doplňkové (tabulka 3). Produkt může obsahovat všechny uvedené služby, nebo jenom některé z nich. Kvalita produktů je podmíněna kvalitou lidského prvku a materiálně-technickými předpoklady pro jeho zajištění (Seifertová, 2004, str 51). Tabulka 3: Služby v lázeňských zařízeních Základní služby zdravotní/ léčebné

ubytovací

stravovací

kulturněspolečenské

lázeňský léčebný režim

Doplňkové služby služby prádelny, čistírny, zahradnictví lázní, léčebná kosmetika, pohostinské, obchodní a další

Zdroj: Orieška, 2010.

Produkt lázní tedy chápeme jako souhrn procesů, které přinášejí zákazníkům určitou hodnotu. Jedná se o komplex služeb (tabulka 4). Služba představuje soustavu hodnot uspokojujících potřeby zákazníků. Zákazník určuje hodnotu služby podle užitku, který mu přinese (Seifertová, 2003, str. 50). Tabulka 4: Řetěz služeb lázeňského podniku Před pobytem informace

rezervace

V průběhu pobytu ubytování

stravování

zdravotní služby

Po pobytu zábava, kultura

lékařská zpráva

aktivity po návratu

Zdroj: Gúčik, 2006.

Z hlediska způsobu úhrady lázeňských pobytů (tabulka 5), rozlišujeme komplexní lázeňskou léčbu, kdy jsou náklady plně hrazené pojišťovnou, příspěvkovou lázeňskou léčbu a léčbu, kdy náklady hradí klient z vlastních zdrojů (Seifertová, 2003, str 15 - 17).

20

Tabulka 5: Způsob úhrady lázeňských pobytů Forma lázeňské léčby

Maximální délka pobytu

Komplexní lázeňská péče

dospělí - 21 dní děti, dorost - 28 dní

Příspěvková lázeňská péče

21 nebo 14 dní (dohoda s lékařem)

Samoplátecká lázeňská péče

neomezeně

Hrazení nákladů

Předepsání léčby

ZP plně hradí náklady - na vyšetření - léčení - ubytování a stravu ZP hradí - vyšetření a léčení Pacient hradí náklady - na dopravu - stravování a ubytování

- po operacích - při onkologických onemocněních - vady pohybového aparátu - chronicky nemocným dětem

- občané, samoplátci - veškeré náklady

- nejsou-li splněny podmínky komplexní lázeňské péče - při chronických onemocněních

- nepředepisuje se

Vysvětlivky: ZP – zdravotní pojišťovna Zdroj: Zpracováno podle Orieška, 1999, Drobná, Morávková, 2004, portál lecebne-lazne.

Možnost lázní ovlivňovat počet pacientů komplexní a příspěvkové lázeňské péče je omezená. Samoplátečtí návštěvníci lázní se chovají zcela tržně a pečlivě zvažují poměr mezi cenou a kvalitou zakoupených služeb. Zatímco pacientů komplexní a příspěvkové lázeňské péče postupně ubývá, počet zahraničních a především tuzemských samopláteckých pacientů dynamicky roste. Tato klientela však při svém rozhodování o výběru místa lázeňského pobytu reflektuje nejenom indikaci a s tím spojené lázeňskoléčebné služby, ale její rozhodnutí je odrazem hodnocení širokého spektra kritérií, které jsou s výběrem spojeny (Attl, 2012, str. 21).

1.2.1 Zdravotní a léčebné služby Lékařské vyšetření a ošetření patří k základním lázeňským službám. Základní služby jsou součástí individuálního léčebného režimu, kterým rozumíme specifický komplex činitelů, zahrnující podávání léčebných procedur (jejich druh, délku, jídlo, procedury, pasivní nebo aktivní odpočinek) a využití prostředí lázeňského místa (klid, vzhled, služby, možnosti kulturního a společenského vyžití). Jedná se o řízení způsobu života lázeňských hostů systémem zásad a opatření, vytvářejících podmínky pro jejich účinnou léčbu, účelnou prevenci a správnou výchovu (Orieška, 1999, str. 125). Léčení je základní složkou lázeňské péče. Lázeňská léčba je založena na mnohostranném účinku více činitelů – minerální vody, klimatu, prostředí, léčebné stravy, farmakologické a fyziatrické terapie, která je sestavena z různých procedur na bázi vody, tepla a elektrického proudu, léčebného tělesného pohybu, masáží a podobně.

21

Důležitou součástí léčby je i přechod hosta z každodenních starostí do uklidňujícího přírodního prostředí lázní. (Orieška, 1999, str. 126) Zdravotně-léčebné služby se skládají z celé řady navazujících služeb. Diagnostika neboli vyšetřovací výkony slouží ke stanovení aktuálního zdravotního stavu vyšetřovaného. Zprávy ošetřujícího lékaře tvoří nedílnou součást. Dále sem také patří sestavení individuálního programu pacienta (Drobná, Morávková, 2004, str. 120). Informace o jednotlivých službách poskytne návštěvníkovi po jeho příjezdu přijímací a přijímací kancelář lázní. Ta zároveň inkasuje lázeňský poplatek, vystaví klientovi lázeňský průkaz na předepsání léčebných procedur, poskytne mu nutné informace o místních zvyklostech, postará se o odvoz zavazadel apod. V této kanceláři host také hlásí ukončení svého lázeňského pobytu a odevzdá lázeňský průkaz s potvrzením o absolvovaných procedurách (Orieška, 2010, str. 303) Lázeňský poplatek je v České republice vybírán od fyzických osob (osvobozeny jsou děti, důchodci a studenti), které pobývají v lázeňském místě. Výše poplatku je v pravomoci obcí do zákonem stanovené výše horního limitu a upravuje se pomocí vyhlášky (Pásková, Zelenka 2002, str. 158). Procedury jsou základem lázeňské léčby. Mezi nejčastější procedury řadíme termální a perličkové koupele, pohybové terapie pod vodou, hydroterapie, uhličité a bylinné koupele, klasická masáž, oxygenoterapie, bahenní a solné koupele, pulzní signální terapie,

plynové

injekce,

parafínové

zábaly,

rehabilitace,

akunpunktura,

medikamentózní léčba, dietoterapie, pitná kúra minerálními vodami (bývá součástí terapie nebo se jedná o doprovodnou část léčby), klimatoterapie – aeroterapie (pobyt na čerstvém vzduchu), helioterapie (léčba slunečním zářením), thalassoterapie (léčba a otužování mořským klimatem a mořskými koupelemi), speleoterapie (využití léčebného účinku pobytu v jeskyních) atd. (Drobná, Morávková, 2004, str. 120) Po příchodu do lázní se host podrobí vstupní lékařské prohlídce. Během pobytu v lázních je pod stálým lékařským dohledem a po ukončení léčby absolvuje výstupní lékařskou prohlídku. Výsledky vyšetření určují průběh lázeňské léčby, druh a množství léčebných úkonů – procedur (Orieška, 1999, str. 126).

22

Pacient se podrobuje vstupní prohlídce do 24 hodin od příjezdu. Tato prohlídka je zaměřena na posouzení údajů o prodělaných nemocech a současném zdravotním stavu. Během ní dochází k vyhodnocení aktuálních pracovních a genetických zdravotních rizik, vyhodnocení zdravotní zdatnosti, stanovení pracovních diagnóz, zhotovení návrhu na lázeňské procedury a režimová opatření, návrh na potřebná, doplňující biochemická nebo fyzikální vyšetření a ostatní doporučení (lazneevzenie.cz). Ve velkých lázních, kde se léčebné úkony poskytují v samostatných lázeňských budovách, se pacientům vydávají podle předpisu a rozpisu poukázky na léčebné procedury (vstupenky), případně i časové a místní lístky na jednotlivé procedury s přesně uvedeným datem, hodinou, případně i číslem kabiny (Orieška, 1999, str. 126). Kontrolní lékařská prohlídka je určena k vyhodnocení účinku a snášenlivosti předepsaného zdravotního programu a jeho eventuální korekce a doplnění. Je důležitou prevencí nepřiměřených zdravotních reakcí (lazneevzenie.cz). Závěrečná lékařská prohlídka slouží k zhodnocení účinku předepsaného zdravotního programu, dosažených změn a k vyhotovení zprávy pro domácího ošetřujícího lékaře o nově zjištěných zdravotních faktech (lazneevzenie.cz).

1.2.2 Ostatní služby Do ostatních služeb řadíme služby ubytovací, stravovací, kulturní, společenské a sportovní a dále služby doplňkové. a) Ubytovací služby. Pro lázeňství je typické využívání ubytovacích zařízení, často se zvláštním režimovým opatřením. Základním prvkem ubytování jsou lázeňské domy, hotely, penziony a ubytování v soukromí (Drobná, Morávková, 2004, str. 120). b) Stravovací služby. Lázeňská střediska poskytují svým návštěvníkům různé formy stravování. Důležitý prvkem stravovacích služeb v lázeňském místě je, že tato služba bývá pevnou součástí léčby některých indikovaných chorob (Seifertová, 2003, str. 19). Stravovací služby se poskytují v jídelnách formou individuální obsluhy lázeňských hostů. Během lázeňského pobytu má host v jídelně své stálé místo. Protože se jedná o uzavřený systém stravování, lázeňský host si vybrané jídlo k obědu nebo večeři objednává s jednodenním, případně vícedenním předstihem. Vybrané jídlo zapisuje do objednávací kartičky umístěné na stole. Nabídka snídaňového sortimentu je obvykle 23

rozlišná podle toho, zda se jedná o pojištěnce, nebo samoplátce. Dietní výživu usměrňuje lékař – dietolog tak, aby předepsané diety odpovídaly požadavkům správné výživy pro jednotlivé choroby a zdravotnímu stavu hosta s přihlédnutím k zátěži lázeňských procedur. Vlastní systém dietního stravování zajišťují nutriční terapeutky, případně další odborní pracovníci (Orieška, 2010, str. 305). Dietu považujeme za součást léčebné výživy, která ovlivňuje průběh nemoci a také rekonvalescenci. Používání prvotřídních surovin, omezení tepelné úpravy, ostrého koření a vyloučení alkoholických nápojů patří mezi nejzákladnější zásady, které přispívají k úspěšné dietě. Po operacích trávicího systému, dutiny ústní nebo při chorobách jícnu a hltanu se předepisuje dieta tekutá. Jedná se o úpravu stravy do tekuté formy. Další základní dietou je dieta kašovitá, při které se strava upravuje do kašovité formy. Je vhodná po operacích žaludku, jícnu a hltanu. Žlučníková dieta je založena na jídlech vařených, dušených, méně kořeněných, málo kyselých, netučných a lehce stravitelných. Používá se při chorobách žlučníku, žlučníkových cest, nebo při střevních poruchách. Pro obézní klienty je určena dieta redukční, kde je dieta limitována energeticky. Další diety, které patří mezi 14 základních, jsou diety diabetická, nízkocholesterolová, bílkovinná, nízkobílkovinná, žaludeční šetřící, racionální, neslaná šetřící, výživná strava, strava starších dětí a strava batolat (ssss.cz). V posledních letech se velmi rozšířila dieta bezlepková, která se používá při onemocnění vyvolané nesnášenlivostí lepku (gluténu). Lepek je bílkovinný komplex obsažený v povrchní části obilných zrn a výrobky lepek obsahující jsou při dietě zakázané. Bezlepková dieta je bohatá na bílkoviny, s nízným obsahem tuků a polysacharidů (bezlepkovadieta.cz). c) Kulturní, společenské a sportovní služby. Mezi pasivně přijímané společenské aktivity patří tradiční společenské a kulturní akce, např. divadelní a filmová představení, přednášky, festivaly, estrády, koncerty a promenádní koncerty. K akcím, kterých se lázeňští hosté účastní aktivně, patří společenské a taneční večery, společenské hry apod. Také sport si získal svoje místo při lázeňských pobytech. K tradičním lázeňským sportům patří tenis, golf a jezdectví. Přibyly i sporty jako je squash, bowling, jóga, cykloturistika, turistika, zlepšování fyzické kondice v posilovnách a fitness, pétangue, plavání, lov, rybolov, lyžování, kopaná apod (Drobná, Morávková, 2004, str. 121).

24

d) Doplňkové služby. K uspokojení dalších potřeb účastníků lázeňských pobytů vznikají ve většině lázní pomocné a doplňkové provozy, které svými výkony doplňují základní lázeňské služby (tabulka 6). Jsou zaměřeny na další využívání přírodních léčivých zdrojů, případně jsou zapotřebí k úspěšnému průběhu lázeňské léčby (Orieška, 1999, str. 128). Tabulka 6: Doplňkové služby činnost prádelen a čistíren činnost lázeňského zahradnictví léčebná kosmetika obchodní služby směnárenské služby

zajišťují veškeré činnosti související s údržbou, pořízením, distribucí ložního i osobního prádla, starají se o parky, lesoparky, sady, případně se zabývají i chodem hospodářských zvířat a pěstováním a prodejem květin, využívající léčivých účinků přírodních léčivých zdrojů, se kterými souvisí prodej zboží poskytované lázeňskými zařízeními, prodej pohlednic, suvenýrů, psacích potřeb a specifických zboží např. lázeňské oplatky, pitné kalíšky atd., peněžní a směnárenské služby včetně možnosti využití bankomatu a pošty,

služby salonů krásy občerstvení

kadeřnictví, kosmetika, manikúra, pedikúra, optika, prodej potravin, cukrářských výrobků a lahůdek, služby cestovních kanceláří a agentur, služby místní hromadné a ostatní dopravy a další. Zdroj: Zpracováno podle Orieška, 2010, Drobná, Morávková, 2004.

Komplex všech uvedených služeb napomáhá klientům lázeňských míst k obnově jejich fyzických a duševních sil. Vhodně působí i ke komplexnímu ekonomickému rozvoji dané oblasti. Účastníci léčebného lázeňského pobytu vynakládají své finanční prostředky k uspokojování svých potřeb, ale zároveň podporují rozvoj místních firem a podnikatelů, ovlivňují zaměstannost regionu. Zahraniční návštěvníci jsou přínosem devizových prostředků do státní pokladny (Seifertová, 2003, str. 21).

1.2.3 Certifikace lázeňských podniků Lázeňský podnik může odlišit svůj produkt od konkurence certifikací. O certifikaci může zažádat u Sdružení pro certifikaci systémů jakosti (CQS) a pokud splňuje kritéria pro získání mezinárodní certifikace, stoupne jeho hodnota a povědomí hlavně u zahraniční klientely (cqs.cz). Svaz evropských lázní (ESPA – European Spas Association), je sdružení zastřešující národní lázeňské svazy v Evropě. Asociace ESPA byla založena v roce 1995 v Bruselu, jako neziskové a nevládní sdružení, které zastupuje zájmy evropských lázní. Cílem organizace je podporovat lázně a lázeňství v Evropě a postarat se, aby přírodní zdroje 25

byly k dispozici i většímu počtu občanů a návštěvníků. V dnešní době má sdružení 19 členů včetně České republiky. Léčebné lázně a wellness hotely mohou získat certifikát EUROPESPA med a nebo EUROPESPA wellness (espa-ehv.eu). Certifikát EUROPESPA med je udělen lázeňským subjektům, splňující ta nejpřísnější kritéria v oblasti bezpečnosti hygieny, zdravotní péče, kvality přírodního léčivého zdroje, požární bezpečnosti, kvality ubytování a stravování apod. Tento certifikát prokazuje kvalitu lázní podle kritérií přijatých Evropskou asociací lázní a má platnost v celé Evropě (laznehodonin.cz). Certifikát EUROPESPA wellness je zárukou kvality v případě wellness hotelů. Pro získání certifikace musí být splněna řada přísných kritérií, které se týkají kvality ubytování, stravování, nabídky volnočasových aktivit, poskytovaných procedur a péče o klienta. V neposlední řadě také kritéria na životní prostředí a systém rozumného využívání přírodních zdrojů (e-lazne.eu). České lázeňství má vysokou úroveň léčebně zdravotní péče, která je garantována průběžnou kontrolou kvality používaných přírodních léčivých zdrojů. Některá lázeňská zařízení se pyšní mezinárodní certifikací kvality služeb ISO 9001. Tato norma stanovuje jednoduchou zásadu, kdy vedení firmy stanoví své cíle a plány v oblasti kvality své produkce, které jsou postupně realizovány, přičemž jejich účinnost je měřena a monitorována.

Norma se zabývá principy řízení dokumentace, lidských zdrojů,

infrastruktury, zavádí procesy komunikace se zákazníky, hodnocení dodavatelů, měření výkonnosti procesů a také interní audity za účelem získání zpětné vazby (iso.cz). Světová federace termálních a klimatických lázní (FEMTEC – Federation Mondiale du Thermalisme et du Climatisme), sdružuje národní lázeňské a zdravotní asociace, sdílející problémy lázeňství v mnoha zemích. Účelem federace je intenzita spolupráce mezi veřejnými a soukromými subjekty ve všech zemích v oblasti hydroterapie a klimatoterapie. Federace zastupuje zájmy termálních a klimatických lázní a podporuje je v mezinárodním měřítku (femteconline.org)

26

2 Analýza návštěvnosti na příkladu lázní Jáchymov Léčebné lázně Jáchymov jako akciová společnost existují od roku 1992. Lázně Jáchymov si za novodobou tradici vytyčily medicínské pojeti lázeňské péče spolu s vynikající úrovní stravovacích a ubytovacích služeb. Tuto tradici potvrzuje získání prestižního ocenění “Lázeňská společnost roku 2008 a 2012“. Oceněním kvality jsou prestižní certifikace ISO 9001: 2008 od německé TUV. S každým pokrokem a novými poznatky lékařské vědy se i pružně mění balneologické postupy a vyšetřovací metody jáchymovských lázní. Lázně v Jáchymově inovují a také modernizují své budovy. V roce 2007 získaly 3 hlavní lázeňské objekty ocenění EuropespaMed a také MediSpa. Lázeňský podnik klade důraz na rozvoj a použití nejmodernějších léčebných a managerských metod. Zaměstnává více než 550 zaměstnanců ve zdravotnických a jiných profesích. V dole Svornost, v místě kde dochází k těžbě radonové vody, lázeňské zařízení zaměstnává dvacet horníků. Každoročně lázně Jáchymov navštíví více než 20 000 lázeňských hostů, kteří zde průměrně stráví 17 dnů. Naprostá většina hostů se do lázní Jáchymov opakovaně vrací. Výjimkou není desátý, dvacátý ale ani třicátý lázeňský pobyt, rekordmanem je pak klient, který lázně Jáchymov navštívil padesátkrát (laznejachymov.cz).

2.1 Cíl a metodika zkoumání Cílem bakalářské práce je analyzovat návštěvnost lázeňských hostů v Jáchymově a komparace s konkurenčními lázněmi. V návaznosti na cíl jsme stanovili dvě výzkumné otázky: - Jaká je struktura lázeňské klientely v lázních Jáchymov? - Jaký je rozdíl mezi návštěvností lázní Jáchymov a lázní Bad Kreuznach a čím je způsoben? Při zpracování práce jsme využili sekundární zdroje dat. Sekundárními zdroji dat byla především knižní a časopisecká odborná literatura a odborné příspěvky publikované online. Sekundární data jsme dále získali ze Statistického úřadu České republiky a ze statistických ročenek jednotlivých lázní.

27

2.2 Předpoklady pro rozvoj lázeňství v lázních Jáchymov a) Historie lázní Jáchymov a.s. Zkušenosti o blahodárném účinku některých vod, které se teprve mnohem později, někde až po dvou tisíciletích, ukázaly být radioaktivní, se datují ze Starověku. Příkladem jsou italské lázně na ostově Ischia u Neapole nebo lázně Gastein v Rakousku. Také v Jáchymově se již dříve nejasně tušil možný příznivý vliv koupelí ve zdejších vodách a tamní havíři si dokonce ještě dlouho před objevením radia při bolestech hlavy a kloubů přikládali na tělo sáčky s uranovou rudou. Právě jáchymovský smolinec byl výchozím materiálem při objevu a izolaci dvou nových prvků, polonia a radia, manžely Curiovými. Radioaktivita vod, způsobená přítomností dalšího nového prvku radonu, byla známa od roku 1902. Tím se potvrdily dohady o tom, že tyto radioaktivní vody působí poněkud odlišně a významně klidní bolesti ve srovnání s vodami obyčejnými (Křížek, 1987, str. 91). Město Jáchymov, německy Sankt Joachimsthal, nacházející se 17 km severně od Karlových Varů bylo založeno rodem Šliků jako hornická osada v roce 1516, po objevení bohatých ložisek rud. Tato osada byla následně povýšená na svobodné horní město a to v roce 1520 (Karel, Knoll, Krčmář, 2009, str. 78). Velmi brzy se město Jáchymov také proslavilo stříbrnými mincemi, které byly nejprve raženy v mincovně zakladatele města hraběte Štěpána Šlika, později pak v mincovně královské. Pro stříbrnou minci z města Sankt Joachimsthal se na evropských tržištích vžil název Thal – Thaler a následně Tolar. Jáchymov v této době patřil k nejlidnatějším městům království a byl, kromě svého bohatství, proslulý i díky stykům s kulturními centry Evropy a působením významných osobností (laznejachymov.cz). Po objevu radioaktivity se z původního hornického města Jáchymov staly významné lázně. Obdobně tak tomu bylo na severním úbočí Krušných hor, kde vyrostly lázně Brambach a Oberschlemma (Křížek, 1987, str. 91 - 92). O lázeňství ve městě Jáchymov se hovoří od počátku roku 1906. Předcházela tomu událost z roku 1864, kdy horníci dobývali rudu v půlkilometrové hloubce. Náhle na dole Svornost vytryskl silný pramen vody, který postupně zatopil šachtu. Desetiletí nikdo nevěděl, že to bude právě tento pramen, který proslaví Jáchymov jako město lázeňské. Zpočátku se jednalo o privátní lázničky. Záhy se ale hlavní úlohy ujal stát. V roce 1911 byla

otevřena

první

lázeňská

budova,

do

které

se

léčivá

voda

sváděla 28

několikakilometrovým potrubím. Velmi dobré léčebné účinky vedly k rozhodnutí postavit lázeňský hotel Radium Kurhaus – dnešní Radium Palace, který byl v roce 1912 otevřen a patřil k tomu nejlepšímu, co mohla Evropa v té době nabídnout. Postupem času začaly přibývat další lázeňské domy a penziony, které umožnily vysokou návštěvnost lázní a zároveň se tím lázně těšily světové proslulosti (laznejachymov.cz) Nastal rozmach radioaktivních koupelí, kterým se začaly přisuzovat omlazující efekty a příznivé působení na nemocné klouby a páteř. Asi od roku 1912 se bohužel objevuje nejen v lázních, ale i v celé medicíně zcela neodpovědné využívání radioaktivity. Nepřihlíželo se k typům záření, k rozpadovým rychlostem – poločasům zářičů a celkovým dávkám. Radonové vody se používaly jednak k pitným kúrám, jednak se stáčené do lahví a exportovaly (Křížek, 1987, str. 91 - 92). Po druhé světové válce bylo město negativně ovlivněno prudkým rozšířením těžby uranu, která poznamenala pověst i vzhled města a proslulost lázní vzala za své. Až počátkem šedesátých let přineslo ukončení těžby uranu změnu k lepšímu. Město i lázně se znovu otevřeli veřejnosti i světu. V popředí stálo znovu lázeňství. Moderní lázeňské sanatorium akademika Běhounka zahájilo provoz roku 1975. Po dalších sedmnácti letech byl otevřen lázeňský ústav Curie. Počátkem devadesátých let vznikla akciová společnost Léčebné lázně Jáchymov (laznejachymov.cz). b) Předpoklady pro rozvoj lázeňství v lázních Jáchymov a.s. Jedinečnost a odlišnost jáchymovským lázním zajišťuje neobvyklý přírodní léčivý zdroj. Lázně léčí pomocí radonové vody, která na rozdíl od jiných zdrojů nemá účinky chemické, ale energetické. Unikátním zdrojem tohoto přírodního bohatství je dodnes funkční důl. Důl Svornost, který je nejstarší v Čechách a pravděpodobně také v celé Evropě, vznikl v roce 1518. Na jeho dvanáctém patře, v hloubce 500 m pod zemí, se nacházejí prameny radonové vody, které jsou pojmenované například po Marii Curii – Sklodowské nebo po akademiku Běhounkovi. V současné době jsou z 12. patra dolu Svornost využívány čtyři prameny (tabulka 7). Voda z těchto pramenů je jímána do bazénu na 12. patře a odtud čerpána na výšku 400 m do akumulační nádrže na patře Barbora. Z této nádrže je pak radonová voda spouštěna na patro Daniel, odkud je pomocí potrubí o celkové délce 3000 m vedena do jednotlivých balneoprovozů (laznejachymov.cz).

29

Tabulka 7: Vlastnosti pramenů dolu Svornost vydatnost 30 l/min pramen Curie vydatnost 30 l/min pramen C1 vydatnost 300 l/min pramen Běhounek vydatnost 10 l/min pramen Agricole Zdroj: laznejachymov.cz, 2014.

teplota 29 °C teplota 29 °C teplota 36 °C teplota 29 °C

obsah radonu 5 kbq/l obsah radonu 11 kbq/l obsah radonu 10 kbq/l obsah radonu 20 kbq/l

Radon, respektive izotop radonu 222, je chemicky inertní plyn, který vyvěrá v krušnohorských hlubinách a rozpouští se v podzemních pramenech. Je zdrojem měkkého ionizujícího záření alfa. Tělesný povrch je při radonové koupeli vystaven jakési energetické sprše radonových alfa-částic, spouštících řetězec fyziologických reakcí. Průnik radonu do krevního oběhu je zanedbatelný a vyloučení radonu z těla představuje 20 minut, tedy vlastní délku radonové koupele (laznejachymov.cz). Pojem terapie chápeme jako proces vedoucí k uzdravení pacienta. V léčebných lázních Jáchymov a.s. je to umění využít léčivo v optimální kvalitě i kvantitě. Kvalitou radonu je měkké alfa záření, kvantitou je právě síla jáchymovských pramenů a staletím ověřené dávkování radonových koupelí. Léčebné rozpětí radonových koupelí je 10 až 24 koupelí o intenzitě 4,5 – 5,5 kBq v délce trvání 20 minut. Absorbovaná energie stimuluje regeneraci tkání a likvidaci škodlivých oxidativních stresorů. Následně se začne zvyšovat tvorba hormonů, především těch protibolestivých, protizánětlivých a pohlavních a dále se aktivují všechny složky imunitního systému. Zmíněné procesy jsou během léčebného pobytu nastartovány a pokračují ještě dalších 4 – 6 týdnů po poslední radonové koupeli. Tím v organismu dochází k fázi zklidnění bolestivých a zánětlivých potíží a zlepšení funkce všech složek pohybového aparátu včetně kloubů, svalstva, šlach a příslušného cévního i nervového zásobení. Ve většině případů úleva trvá déle než půl roku. Tímto způsobem se zlepšuje kvalita života u chronicky nemocných a zároveň se snižuje spotřeba analgetik a jiných léčiv (laznejachymov.cz). V současnoti je důraz kladen na potlačení negativních informací o ionizujícím záření. Léčba ionizujícím zářením pod lékařským dohledem je méně riziková, než například léčba penicilinem, na jehož prudkou alergickou reakci dodnes mohou umírat lidé. Na medicínské ozáření dosud nikdo neumřel. Důraz je kladen na to, aby každá fyzikální léčba byla prováděna pod lékařským dozorem. V této souvislosti je nutno zmínit skutečnost, že Léčebné lázně Jáchymov a.s. jsou držitelem „Certifikátu“ Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na provádění fyzikální léčby při zajištění absolutní bezpečnosti pacientů a zaměstnanců. Součástí jáchymovských lázní je i dozimetrická laboratoř, 30

která má za úkol právě dohled nad dodržováním předepsaných postupů při čerpání radonové vody, i v následném podávání radonových koupelí. Samozřejmostí je pravidelná a důkladná kontrola obsahu radonu ve vodě i ve vzduchu, a každý pacient je jak klinicky, tak laboratorně celkově vyšetřen při nástupu do lázeňského sanatoria (laznejachymov.cz) Lázeňská péče v lázních Jáchymov a.s. je zaměřena na léčbu pohybového aparátu pomocí radonové vody. Podle nového indikačního seznamu pro lázeňskou péči pro dospělé – vyhláška č. 267/2012 Sb. se v lázních Jáchymov zaměřují na pět indikačních skupin. Jedná se o indikační skupinu II. Nemoci oběhového ústrojí, IV. Nemoci z poruchy výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí, VI. Nemoci nervové, VII. Nemoci pohybového ústrojí a skupina X. Nemoci kožní. Léčení pomáhá při onemocnění kloubů, periferního nervového systému a páteře, Bechtěrevově chorobě, kožních nemocech, vylepšuje stavy u nemocných cukrovkou nebo dnou a zlepšuje stavy po úrazech a operacích. Radonová léčba je obecně velmi šetrná, nezatěžuje organismus ani tepelně ani po stránce oběhové, nebo acidobazické rovnováhy. Odborníci sestaví pacientům individuální léčebný plán na základě aktuálního zdravotního stavu a vstupního vyšetření. Nedílnou součástí léčebné lázeňské péče je i pestrá nabídka stravování, včetně možnosti sestavení individuálních dietních menu nutričním terapeutem. Pro pacienty s jakýmkoliv akutním onemocněním – infekce, nestabilizovaná arteriální hypertense, srdeční či dýchací potíže, hyperfunkce štítné žlázy apodobně, dále pro těhotné ženy a děti, a mládež do 18 let je radonová kúra nevhodná (laznejachymov.cz) c) Materiálně – technická základna. Léčebné lázně Jáchymov a.s. nabízejí svým klientům širokou škálu ubytovacích možností (obrázek 1). Dominantou ubytovacích služeb je lázeňský hotel RADIUM PALACE****, který byl postaven v roce 1912 na místě původního hostince. Popud ke stavbě dal hrabě Arnošt Tarrouca, který stál v čele Vídeňské akciové společnosti. Možná i díky tomu byl Radium Palace ve své době jedním z nejmodernějších lázeňských hotelů ve střední Evropě. V roce 1995 prošel hotel rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací, což koresponduje se snahou udržet vysokou úroveň lázeňského hotelu. V hotelu se nachází 157 stylových jedno, dvou a třílůžkových pokojů. Pokoje jsou rozdělené do pěti kategorií: Apartmány, Superior Plus, Superior, de Luxe a I.A.(tabulka 8). 4 pokoje jsou bezbariérové. Stravování je možné ve čtyřech restauracích. Pro hosty je k dispozici 31

„Modrá restaurace“, kde je způsob stravování á la carte. Pro veřejnost i hotelové hosty je rovněž k dispozici hotelová kavárna „Zimní zahrada“, kde se podávají čerstvé zákusky přímo od hotelového mistra cukráře (prospekt Radium Palace, 2014). Tabulka 8: Kategorie hotelových pokojů lázní Jáchymov a.s. Apartmány

Superior Plus Superior de Luxe

komfortně zařízené pokoje se salonkem a výhledem do údolí. Luxusní koupelna, roomservice teplých nápojů 1x denně zdarma, počítač s internetovým připojením. Stravování v Modré restauraci vzdušné a prostorné pokoje s výhledem do údolí. Počítač s internetovým připojením, stravování v Modré restauraci prostorný pokoj s výhledem do údolí. Možnost připojení k internetu vlastním notebookem. dvě menší místnosti /ložnice a obývací pokojú nejsou odděleny dveřmi

standardní pokoj s příslušenstvím – sprchový kout, WC, fén, TV, lednice nebo minibar, telefon, zabudovaný trezor, balkón Zdroj: Zpracováno podle laznejachymov.cz, 2014. I.A.

Lázeňský hotel Akademik Běhounek***+ funguje od roku 1975. I tento hotel prošel rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací a to v roce 2009. Hotel disponuje 160 pokoji, 50 jednolůžkovými a 106 dvoulůžkovými, z nichž 6 je bezbariérových a 4 komfortně zařízenými apartmány (prospekt Akademik Běhounek, 2014). Další možností je komplex tří lázeňských zařízení Curie – Praha – Elektra***. Nejstarší z nich Elektra byl postaven v roce 1900. Moderní budova hotelu Curie vznikla v 90. letech dvacátého století a po důklané rekonstrukci, která proběhla v roce 2004, byly domy Elektra, Curie a Praha propojeny v jeden celek. V celém komplexu je k dispozici 173 jedno a dvojlůžkových pokojů, včetně 3 bezbariérových (prospekt Curie, 2014). Hosté se také mohou ubytovat v několika depandacích, kterou jsou v těsné blízkosti od lázeňských hotelů. Další možností je penzion a garni hotel (tabulka 9). Tabulka 9: Ubytovací možnosti Léčebných lázní Jáchymov a.s. Ubytovací zařízení depandace Dalibor depandace Jitřenka Garni hotel Astorie***

rok postavení 1930 1929 1913-1918

rekonstrukce X X 2002

počet lůžek 32 pokojů 18 pokojů 103 lůžek

depandace LUŽICE

1932

2004

52 pokojů

penzion DAGMAR

1913

X

38 lůžek

Zdroj: Zpracováno podle laznejachymov.cz, 2014.

Celková lůžková kapacita léčebných lázní Jáchymov a.s. je 1 165 lůžek.

32

Nejstarším a zároveň tradičním symbolem lázní je Lázeňské centrum Agricola, postaveno v roce 1911. Od svého vzniku nepřetržitě poskytuje komplexní zdravotnické služby a relaxační i léčebné procedury. V roce 2009 bylo postaveno centrum vodních radovánek Aquacentrum Agricola, které vzniklo jako přístavba Lázeňského centra Agricola za podpory evropského fondu pro regionální rozvoj ROP NUTS2 Severeozápad (Prospekt Astoria a Lázeňské centrum Agricola, 2014). Obrázek 1: Plánek lázeňských budov v Jáchymově

Zdroj: laznejachymov.cz, 2014.

Léčebné lázně Jáchymov a.s. mají i bohatou nabídku služeb léčebných. Z léčebných pobytů si pacienti mohou vybrat z tradiční jáchymovksé, radonové, rehabilitační kúry nebo intenzivní rehabilitace. Ceny lázeňských pobytů záleží na druhu ubytování a délce pobytu. Pokud je pacientův pobyt hrazen zdravotní pojišťovnou (Komplexní lázeňská péče), pacient má nárok na standardní ubytování, stravování i léčení, které určují zdravotní pojišťovny. Ubytování typu standard poskytují lázeňské domy Lužice a Jitřenka (laznejachymov.cz).

33

K uspokojení širokého spektra potřeb všech pacientů nabízí lázně Jáchymov i širokou nabídku procedur. Z léčebných procedur to jsou rehabilitace, hydroterapie, fyzikální terapie, masáže a další procedury zahrnující inhalace, zábaly, plynové injekce a další. Z wellness procedur je kromě solné jeskyně a vacuwellu v nabídce několik masáží, od klasických, thajských, indických až po zážitkové jako je masáž medová nebo čokoládová (prospekt procedur, 2014). Ve své nabídce léčebné lázně Jáchymov a.s. poskytují i celou řadu speciálních pobytů. Velmi oblíbené jsou relaxační pobyty, detoxikační wellness, FIT víkend, redukční program a na své si přijdou i základní školy, které zde mohou využívat školy v přírodě. Jáchymovské lázně se snaží oslovit co nejvíce potenciálních klientů. Za své cílové skupiny považují rodiny s dětmi, seniory s onemocněním pohybového aparátu ale i skupiny vyhledávající aktivní dovolenou s možností relaxace. Proto v nabídce nechybí pobyty pro rodiny s dětmi, vital pobyty pro pacienty v každém věku nebo rekondiční pobyty pro skupiny (laznejachymov.cz).

34

2.3 Postavení Léčebných lázní Jáchymov a.s. na trhu lázeňských služeb V návaznosti na vyhlášku č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost se pokusíme přinést ucelenou informaci týkající se změny návštěvnosti českých lázní na příkladu lázní Jáchymov. Zavedená restriktivní opatření přináší negativní dopady a velmi výrazně ovlivňují ekonomickou prosperitu lázeňského místa. Postupně dochází k úpadku léčebného lázeňství. Současná podoba indikačního seznamu představuje postupnou likvidaci lázní v celé České republice a reálně hrozí situace, že pro pacienta s nárokem na lázeňský pobyt nebude vhodné lázeňské zařízení v důsledku jeho zrušení. Hlavní příčinou úpadku českého léčebného lázeňství je nový indikační seznam, který výrazně omezil nároky tuzemských pacientů na lázeňskou léčbu hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. České lázeňství zaznamenává úbytek klientů, ke kterému došlo jednak díky ekonomické krizi a jednak v důsledku snížení počtu indikovaných nemocí, které jsou hrazeny zdravotními pojišťovnami a také zkrácením hrazených pobytů (Smotlachová, Skupinová, 2013, str 287). a) Analýza návštěvnosti českých lázní. Návštěvnost českých lázní rok od roku stoupá (tabulka 10). V roce 2013 do tuzemských lázní přijelo rekordních 746 818 hostů z toho 371 540 rezidentů a 375 278 nerezidentů. Ve srovnání s rokem 2012 došlo k nárůstu o 6,7 % u zahraničních hostů a o 2,1 % u českých hostů. Celkový nárůst, ke kterému přispěli zejména zahraniční hosté, byl 4,4 %. Tabulka 10: Návštěvnost českých lázní a Léčebných lázní Jáchymov a.s. rok

rezidenti

nerezidenti

počet hostů celkem Česká Republika

248 220 202 126 2003 263 986 217 134 2004 263 107 234 141 2005 275 190 295 911 2006 333 651 317 016 2007 337 392 336 921 2008 340 889 306 748 2009 358 757 316 097 2010 365 925 340 913 2011 363 764 351 732 2012 371 540 375 278 2013 Zdroj: Vlastní zpracování z podkladů czechtourism.cz, 2014.

450 346 481 120 497 248 571 101 650 667 674 313 647 637 674 854 706 838 715 496 746 818

počet hostů celkem Jáchymov a.s. 14 386 14 574 14 631 15 334 17 385 18 283 18 793 19 735 20 009 20 474 20 581

35

Rostoucí tendence celkového počtu lázeňských hostů v českých lázních za posledních deset let, od roku 2003 do roku 2013, je zcela jednoznačná (graf 1). Na vodorovné ose jsou vyznačeny jednotlivé roky, svislá osa zachycuje počet lázeňských hostů. Rovněž počty rezidentů a nerezidentů mají zvyšující se tendenci. Ve všech třech případech je patrný pokles v roce 2009. Velmi výrazný je u nerezidentů, kdy klesl počet návštěvníků ve srovnání s rokem 2008 o 30 173 hostů, tedy o 9 %. Předpokládáme, že je několik důvodů poklesu návštěvnosti zahraničních hostů v českých lázních. Rok 2009 byl pro Českou republiku nevydařený především díky klimatickým podmínkám. V červnu zasáhly Českou republiku silné povodně, které nejvíce zasáhly východní a jihovýchodní část republiky. Bohužel se tato situace opakovala i o měsíc později, čímž zásadně ovlivnila provoz v období letních prázdnin. V zimních měsících došlo ke sněhové kalamitě a Českou republiku zasáhly arktické mrazy. V obou případech byly značně zasaženy hlavní dopravní komunikace, v zimě došlo k poničení železničních tratí. Další okolností, která mohla ovlivnit příjezd cizinců do českých lázní, byl výskyt prasečí chřipky, která se v České republice poprvé objevila v květnu 2009. Stejné důvody spolu se změnou indikačního seznamu pravděpodobně vedly i k poklesu návštěv rezidentů. U zahraniční klientely očekáváme v následujících letech pokračující růst návštěvnosti českých lázní. Léčebné lázně Jáchymov a.s. se tomuto trendu podřizují, zaměřují se na cizince samoplátce, kombinují léčebné pobyty s rekreačními balíčky a více se soustřeďují na wellness služby. Graf 1: Vývoj návštěvnosti českých lázní v období 2003 - 2013

Zdroj: Vlastní zpracování z podkladů czechtourism.cz, 2014.

36

K velkým změnám, které proběhly v období let 2002 - 2012 v lázních České republiky, došlo ve struktuře poskytované péče pro dospělé (graf 2). Je evidentní, že pacientů s komplexní a příspěvkovou lázeňskou péčí razantně ubývá. U komplexní lázeňské péče pozorujeme během deseti let pokles o 42 107 pacientů. Naopak počet zahraničních a především tuzemských samoplátců dynamicky roste. Počet tuzemských samoplátců se za deset let zvýšil o 141 693 hostů. Celkový počet návštěvníků českých lázní sice rok od roku roste, ale podíl pacientů s komplexní lázeňskou péčí a s příspěvkovou lázeňskou péčí se výrazně snižuje. Graf 2: Vývoj návštěvnosti českých lázní dle druhu poskytované péče pro dospělé

Vysvětlivky: KLP - Komplexní lázeňská péče, PLP - Příspěvková lázeňská péče. Zdroj: Vlastní zpracování z podkladů Ústavu zdravotnických informací a statistiky, 2014.

České lázně pravidelně nejvíce navštěvují klienti z Německa. Velmi mírný nárůst pozorujeme mezi rokem 2012 a 2013. Naopak razantně vzrostla návštěvnost hostů z Ruské federace. U ruské klientely pozorujeme během sledovaného období nárůst o 13 %. Druhou nejpočetnejší klientelu českých lázní tvoří návštěvníci z Ruské federace, jejichž návštěvnost se každoročně zvyšuje. Třetí místo patří státům ležícím na asijském kontinentu. Jedná se především o návštěvníky z Pákistánu, Saudské Arábie, Kazachstánu, Číny a ze Spojených Arabských Emirátů. Meziroční nárůst této klientely je 7,4 % a jejich vývojová tendence návštěvnosti je mírně rostoucí. Další velmi početnou klientelu tvoří návštěvníci z Ukrajiny. Počet ukrajinských návštěvníků stoupá velmi razantně, podobně jako je tomu u ruské klientely. Nárůst z roku 2012 u 37

ukrajinských návštěvníků tvoří 10,5 %. Na pátém místě jsou návštěvníci z Izreale. U této skupiny je patrný razantní nárůst návštěvnosti, který dosáhl 34,5 %. V roce 2013 do českých lázní přijelo 9 314 izraelských návštěvníků. Mezi prvních deset států, ze kterých přijelo do českých lázní ve sledovaném období nejvíce cizinců (tabulka 11), patří Rakousko, Slovensko, Polsko a USA. Nejvýraznější nárůst během let 2012 a 2013 zaznamenáváme u návštěvníků z Polska. Jejich počet se zvýšil o 52,8 %. Tabulka 11: Zahraniční hosté v českých lázních, TOP 10 za rok 2012 a 2013 Zahraniční hosté 2012 1. Německo 162 542 2. Rusko 91 683 3. Ostatní asijské z. 29 448 4. Ukrajina 8 679 5. Izrael 6 923 6. Rakousko 7 847 7. Slovensko 6 736 8. Ostatní evropské z. 4 133 9. Polsko 2 500 10. USA 3 192 Zdroj: Vlastní zpracování z podkladů czechtourism.cz, 2014

2013 162 677 103 651 31 637 9 587 9 314 8 204 7 830 4 136 3 819 3 525

změna v % 0,1 13,1 7,4 10,5 34,5 4,5 16,2 0,1 52,8 10,4

Zahraniční hosté se v českých lázních v roce 2013 (graf 3), nejčastěji léčili s indikací nemoci pohybového ústrojí, nemoci trávicího ústrojí a nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí. Graf 3: Zahraniční hosté v českých lázních v roce 2013

Zdroj: Vlastní zpracování z podkladů czechtourism.cz, 2014.

38

b) Analýza návštěvnosti dle krajů České republiky. Karlovarský kraj patřil v roce 2012 k nejvyhledávanějším lázeňským místům v České republice, a to jak tuzemskými, tak i zahraničními hosty. V tomto kraji se nachází lázně Karlovy Vary, Mariánské lázně, Léčebné lázně Jáchymov, Františkovy lázně a Lázně Kynžvart. Počet přijatých pacientů v Karlovarském kraji je téměř o 80 % vyšší než ve druhém, nejvíce navštěvovaném, Jihočeském kraji (graf 4). V roce 2012 do Karlovarského kraje přijelo 176 584 lázeňských hostů. Logicky tak Karlovarskému kraji patří i prvenství v počtu lůžek. Lůžková kapacita v roce 2012 byla v Karlovarském kraji 12 456 lůžek. Naproti tomu nejmenší

počet

lázeňských

návštěvníků,

3 671

pacientů,

zavítalo

do

kraje

Jihomoravského. Zde se nacházejí lázně Hodonín a lázně Lednice a tento kraj nabízí nejmenší lůžkovou kapacitu, 312 lůžek. Na druhém místě v počtu přijatých pacientů je kraj Jihočeský, který reprezentují lázně Třeboň a Vráž, s celkovou lůžkovou kapacitou, 1 588 lůžek. Do jihočeského kraje v roce 2012 přijelo 34 748 pacientů. Zlínský kraj s lázněmi Luhačovice a Ostrožská Nová Ves, disponuje 2 240 lůžky, a v roce 2012 uvítal 33 323 hostů. V počtu přijatých pacientů se tak řadí na třetí pozici. Graf 4: Počet přijatých pacientů v roce 2012 v českých lázních podle jednotlivých krajů

Zdroj: Vlastní zpracování z podkladů Ústavu zdravotnických informací a statistiky, 2014.

39

c) Analýza návštěvnosti Léčebných lázní Jáchymov a.s. Léčebné lázně Jáchymov a.s. v roce 2012 navštívilo 20 474 hostů, tj. 12 % z celkové návštěvy lázeňských zařízení v celém Karlovarském kraji. Jáchymovské lázně disponují 1 165 lůžky, tj. 9 % podíl na celkovém počtu lůžkové kapacity celého karlovarského kraje. Za posledních deset let návštěvnost jáchymovských lázní rok od roku stoupá (graf 5). Od roku 2004 stoupá každoročně návštěvnostjáchymovských lázní průměrně o 667 hostů. Průměrný roční růst návštěvnosti je 3,6 %. Graf 5 podrobně zobrazuje vývoj návštěvnosti Léčebných lázní Jáchymov a.s. za posledních deset let, od roku 2004 do roku 2013. Vodorovná osa zobrazuje konkrétní roky, svislá udává počet hostů. Největší nárůst byl v roce 2007, kdy do jáchymovských lázní přijelo o 2 051 hostů více než v roce 2006. Celková návštěvnost v roce 2007 byla 17 385 hostů. Průměrně se tím zvýšila návštěvnost o 11,7 %, což je nejvíce za sledované období. Domníváme se, že důvodem této změny mohl být fakt, že 3 hlavní lázeňské objekty léřebných lázní získaly prestižní ocenění EuropespaMed. Pravděpodobně zvýšená návštěvnost jáchymovkých lázní koresponduje s celkovou návštěvností všech lázeňských objektů na území České republiky, které v roce 2007 rovněž zaznamenaly značný růst. Druhým nejvýznamnějším rokem, který dokumentuje stoupající tendenci návštěvnosti, je rok 2010. V tomto roce byla téměř pokořena hranice 20 000 hostů. Návštěvnost byla o 5 % vyšší než rok předešlý, do lázní přijelo 19 735 pacientů. Naopak nejmenší růst návštěvnosti jáchymovských lázní nastal v roce 2013, kdy návštěvnost stoupla o pouhé 0,5 %. V tomto roce přijelo do Léčebných lázní Jáchymov a.s. jen o 107 hostů více než v roce předešlém. Důvodem je podle našeho názoru především pokles pacientů, kterým byla předepsána komplexní lázeňská péče z důvodu změny indikačního seznamu. Jáchymovské lázně se mohou pyšnit návštěvností, která za poslední tři roky překračuje hranici dvaceti tisíc. Poprvé byla tato hranice překročena v roce 2011, kdy do Léčebných lázní Jáchymov a.s. přijelo 20 009 hostů. V roce 2013 jáchymovské lázně navštívilo dosud rekordních 20 581 hostů. Během let 2004 až 2013 můžeme pozorovat klesající počet českých návštěvníků a naopak rostoucí počet zahraničních návštěvníků (graf 5). Ve sledovaném období navštěvili jáchymovské lázně hosté v průměrném poměru 56 % rezidentů a 44 % nerezidentů. Je tedy zcela patrné, že zahraniční klientela je pro Léčebné lázně Jáchymov a.s. velmi podstatná. V roce 2004 a 2005 dokonce do lázní přijelo více cizinců než českých hostů. Konkrétně v poměru 52 % nerezidentů a 48 % rezidentů v roce 2004. Od roku 2006 je dominantnější skupinou česká klientela. Největší rozdíl zaznamenáváme 40

v roce 2010, kdy do lázní přijeli hosté v poměru 65 % tuzemských a 35 % zahraničních hostů. Nejvíce českých hostů přijelo do lázní v roce 2010, kdy jejich počet činil 12 974 pacientů. Naopak největší počet zahraničních hostů byl zaznamenán v roce 2013. Léčebné lázně Jáchymov a.s. navštívilo 9 558 zahraničních hostů. Ve sledovaném období, rok 2004 až 2013, byl poměr lázeňských klientů jáchymovských lázní 59 % žen a 41 % mužů. Graf 5: Vývoj návštěvnosti Léčebných lázní Jáchymov a.s.

Zdroj: Vlastní zpracování z údajů poskytnutými lázněmi Jáchymov a.s., 2014.

Z hlediska způsobu úhrady lázeňských pobytů rozdělujeme klienty na pacienty s komplexní lázeňskou péčí, pacienty s příspěvkovou lázeňskou péčí a pacienty samoplátce (graf 6). Na vodorovné ose jsou zaneseny jednotlivé roky, svislá osa znázorňuje počet pacientů. Sledované období je od roku 2003 do roku 2012. Vývoj pacientů s komplexní lázeňskou péčí za poslední tři roky razantně klesá. Nejmenší počet pacientů s komplexní lázeňskou péčí přijelo do jáchymovských lázní v roce 2012. Domníváme se, že hlavním důvodem je změna indikačního seznamu. Naopak rokem, kdy přijelo nejvíce pacientů s předepsanou komplexní lázeňskou péčí, byl rok 2010. V tomto roce přijelo 6 309 hostů, kterým byl pobyt uhrazen z nákladů zdravotní pojišťovny.

41

Vývoj pacientů s příspěvkovou lázeňskou péčí má mírně rostoucí průběh. K výkyvu došlo v roce 2008, kdy počet pacientů s příspěvkovou lázeňskou péčí poklesl na celkový počet 619 hostů. Nejvíce pacientů, 873 hostů, s příspěvkovou lázeňskou péčí přijelo v roce 2011. V roce 2012 v této skupině opět zaznamenáváme pokles. Křivka, zobrazující vývoj skupiny tuzemských samoplátců, má jako jediná rostoucí tendenci. Pouze v roce 2011 došlo k poklesu na celkových 4 149 hostů. Následující rok se ale opět projevuje rapidní růst. V roce 2012 přijelo do Léčebných lázní Jáchymov a.s. 4 915 českých samoplátců. Domníváme se, že vývoj počtu hostů podle způsobu úhrady je zcela závislý na podmínkách, které určuje stát. Zejména indikační seznam má nezastupitelnou roli při rozhodování o způsobu lázeňské péče pro české klienty. Tuzemský pacient v současné době nezíská komplexní ani příspěvkovou lázeňskou péči za podmínek, které byly před rokem 2012. Podle našeho názoru, současné znění indikačního seznamu vede k tomu, že čeští pacienti jezdí do lázní jako samoplátci nebo nejezdí vůbec. Tím se ztrácí prvotní a nejdůležitejší poslání a mnohaletá tradice českého léčebného lázeňství. České lázně, mezi nimi samozřejmě i Léčebné lázně Jáchymov a.s., se proto v budoucnu, pro udržení na trhu, budou muset zaměřit na zahraniční klientelu. Graf 6: Vývoj klientů jáchymovksých lázní podle způsobu úhrady v letech 2003-2012

Vysvětlivky: KLP - Komplexní lázeňská péče, PLP - Příspěvková lázeňská péče, TS – tuzemec samoplátce. Zdroj: Vlastní zpracování z údajů poskytnutými lázněmi Jáchymov a.s., 2014.

42

K potvrzení naší domněnky jsme zpracovali předpověď návštěvnosti jáchymovských lázní tuzemskými pacienty na rok 2014 (tabulka 12). K výpočtu předpovědi jsme použili funkci lintrend. Lineární trend je nejčastěji používaným typem trendové funkce, který se dá použít k orientačnímu určení vývoje časové řady a má tvar Tt = a0 + a1t. Trendem rozumíme hlavní tendenci dlouhodobého vývoje hodnot ukazatele v čase. Trend může být rostoucí nebo klesající. Nejdříve jsme vypočítali změny, které se mezi jednotlivými roky projevily a ty jsme potom společně s časovým obdobím zanesli do funkce lintrend. Funkcí lintrend jsme vypočítali pravděpodobnou změnu, ke které v roce 2014 může dojít. Následně jsme mohli vypočítat odhadovaný počet tuzemských pacientů jáchymovských lázní na rok 2014. Hodnoty vyjadřující počty tuzemských hostů jsme graficky znázornili (graf 7). Na vodorovné ose jsou zanesené jednotlivé roky, svislá osa znázorňujě počet českých hostů. Poslední rok 2014 je dopočítaný. Tabulka 12: Počet tuzemských pacientů Léčebných lázní Jáchymov a.s. Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Počet českých 6979 7030 7804 10245 10588 11928 12974 12224 hostů změna 51 774 2 441 343 1 340 1 046 -750 Zdroj: Vlastní zpracování z údajů poskytnutými lázněmi Jáchymov a.s., 2014.

2012

2013

11734

11023 10429

-490

-711

2014

-594

Návštěvnost tuzemských pacientů v jáchymovských lázní od roku 2010 klesá. K největšímu růstu došlo v roce 2007. Do lázní Jáchymov tehdy přijelo 10 245 pacientů, což bylo o 2 441 pacientů více než v roce 2006. Naopak největší pokles pozorujeme v roce 2011, kdy návštěvnost tuzemských hostů klesla o 750 pacientů. Českých pacientů v roce 2011 přijelo 12 224. Cílem předpovědi není určit konkrétní počet rezidentů, kteří v roce 2014 přijedou do Léčebných lázní Jáchymov a.s., ale odhadnout vývoj trendu. Na základě provedeného výpočtu se domníváme, že v budoucnu bude počet tuzemských pacientů i nadále klesat. Klienti, kterým nebude předepsána komplexní lázeňská péče, se budou snažit získat příspěvkovou lázeňskou péči. Pokud neuspějí s ani jednou variantou, kdy jim zdravotní pojišťovna s lázeňskou péčí finančně pomůže, budou zvažovat, zda navštíví lázně jako hosté samoplátci nebo v horším případě, do lázní nepřijedou vůbec.

43

Graf 7: Předpověď návštěvnosti jáchymovských lázní českými pacienty v roce 2014

Zdroj: Vlastní zpracování z údajů poskytnutými lázněmi Jáchymov a.s., 2014.

Jáchymovské lázně se mohou chlubit návštěvností hostů z celého světa (tabulka 13). Tak jako lázně v celé České republice, i lázně Jáchymov navštěvují z řad cizinců nejvíce hosté z Německa. Tvoří 64% z veškeré zahraniční klientely a jejich počet každým rokem stoupá. Na druhém místě v počtu zahraničních klientů jsou hosté z Ruska. Ti tvoří 24 % z celkové zahraniční klientely a jejich růst je, zejména v posledních letech velmi vysokýi. Návštěvníkům z arabských zemí dlouhodobě patří třetí místo. Na místě čtvrtém jsou hosté ze západní Evropy, které v posledních letech překvapivě dohání návštěvníci z Austrálie. Dále do jáchymovských lázní přijíždějí hosté ze Severní a latinské Ameriky, východní Evropy a v malém počtu hosté z Asie a Afriky. Tabulka 13: Počet hostů Léčebných lázní Jáchymov dle teritorií Rok Německo Rusko AZ ZE Austrálie VE SA LA Asie Afrika 2004 7 030 81 283 176 2 2 11 0 9 1 2005 6 570 164 504 141 1 3 32 1 7 0 2006 6 444 277 571 177 0 14 34 0 11 2 2007 5 980 398 493 206 3 6 40 0 11 3 2008 6 201 678 573 191 3 4 28 1 16 0 2009 5 573 618 421 192 3 3 30 1 22 2 2010 5 216 813 455 186 2 9 44 0 34 2 2011 5 781 1 199 520 177 3 10 56 1 36 2 2012 6 121 1 649 575 237 64 17 64 7 2 4 2013 6 092 2 308 683 268 103 31 57 11 2 3 Vysvětlivky: AZ – Arabské země, ZE – západní Evropa, VE – východní Evropa, SA – Severní Amerika, LA – latinská Amerika. Zdroj: Vlastní zpracování z údajů poskytnutými lázněmi Jáchymov a.s., 2014.

44

Nejpočetnější zahraniční klientelou Léčebných lázní Jáchymov a.s. je klientela německá (graf 8). Nejvíce Němců do jáchymovských lázní přijelo v roce 2004 a to v celkovém počtu 7 030 hostů. Od tohoto roku návštěvnost německých hostů mírně klesala, ale v roce 2009 opět zaznamenáváme v počtu návštěv růst. V roce 2013 byl celkový počet německých hostů 6 092. Především starší věková kategorie mnohdy i ze seniorských domovů, navštěvuje jáchymovské lázně. Lázeňský pobyt mají většinou zařízený přes cestovní agentury. Pro německou klientelu je velká výhoda vzdálenosti, která mezi Německem a Českou republikou, konkrétně lázněmi Jáchymov, není nijak velká. Dalším velmi přitažlivým předpokladem pro německé hosty je cenová nabídka poskytovaných služeb, která je pro ně velmi příznivá. Neméně důležitá je i nízká jazyková bariéra. Německý jazyk je pro personál jáchymovských lázní samozřejmostí. Pokud jsou němečtí klienti s lázeňskými službami spokojeni, velmi často se do lázní vracejí. Jejich průměrný čas, který v lázních stráví je tři týdny a pobyty se někdy opakují i několikrát za rok. Pro léčebné lázně Jáchymov a.s. je německá klientela velmi vážená. Němečtí hosté jsou považováni za slušné, vstřícné a vracející se klienty, kteří v lázních utratí větší množství peněz (interní materiály Léčebných lázní Jáchymov a.s., 2014). Graf 8: Zahraniční hosté Léčebných lázní Jáchymov a.s.

Zdroj: Vlastní zpracování z údajů poskytnutými lázněmi Jáchymov a.s., 2014.

45

Vývoj návštěvnosti ruské, arabské, západoevropské a australské klientely má v posledních letech rostoucí tendenci (graf 8). Vodorovná osa představuje jednotlivé roky, na svislé ose jsou zaneseny počty zahraničních hostů. Na druhém místě v počtu zahraniční návštěvnosti jsou klienti z Ruské federace. Vývoj jejich návštěvnosti má od samého počátku rostoucí tendenci. Mírný pokles v počtu ruských návštěvníků nastal v roce 2009, kdy do jáchymovských lázní přijelo o 60 hostů méně než v roce předešlém. Od té doby je ale opět každým rokem patrný nárůst. Tisícovou hranici ruští hosté překročili v roce 2011. Nejvíce jich přijelo v roce 2013 v celkovém počtu 2 308 hostů. Ruští lázeňští hosté jsou typičtí návštěvníci Karlovarského kraje, především lázní Karlovy Vary. Ruská klientela navštěvuje lázně hlavně z důvodu prevence, která je pro ně velmi důležitá. Profil ruských lázeňských klientů se pohybuje ve střední až po starší věkovou skupinu, ale mnoho Rusů jezdí do jáchymovských lázní i se svými dětmi. Ruská klientela je velmi náročná. Vzhledem ke vzdálenosti, kterou musí při své cestě pokořit, jsou jejich požadavky velmi vysoké. Očekávají od lázní velkou profesionalitu, vysokou úroveň poskytovaných služeb a velmi dobré léčebné účinky. Jejich lázeňské pobyty jsou většinou dlouhodobější a často své pobyty vybírají přes cestovní kanceláře (interní materiály Léčebných lázní Jáchymov a.s., 2014). Na třetím místě jsou hosté z Arabských zemí. Vývoj jejich návštěvnosti je mírně rostoucí s malým výkyvem v roce 2009. Od roku 2004 do roku 2007 tvořili druhou nejpočetnější zahraniční klientelu léčebných lázní Jáchymov a.s. V tomto období zde byli zahraniční hosté v poměru 75 % arabských hostů a 25% hostů ruských. Od roku 2008 ale zájem arabských hostů o návštěvu jáchymovských lázní klesal. Tento stav trval až do roku 2012, kdy se opět zájem zvýšil a Arabští klienti začali více do jáchymovských lázní jezdit. V roce 2013 navštívilo jáchymovské lázně 683 hostů z arabských zemí. Arabská klientela je charakteristická svým náboženským vyznáním. Většinou cestují do lázní v hojném zastoupení svých blízkých, své rodiny. Velkou lásku projevují arabové svým starším příbuzným. Často je doprovázejí na různé procedury, pomáhají jim vstát, osušit je a pak vyčkávají, až jedna procedura skončí, aby je mohli doprovodit na další. Arabská klientela je v jáchymovských lázních zastoupena ve všech věkových kategoriích, od malých dětí až po starší generaci. Jejich pobyty jsou dlouhodobé. Náboženské vyznání arabské klientely klade určité speciální požadavky, které musí být bezvýjimky splněné. Všechny procedury, na kterých je přítomna arabská žena, musí být oddělené a přítomné mohou být výhradně ženy. Problém může nastat i 46

v případě pokud z jiné místnosti jen uslyší mužský hlas. Díky svému náboženskému vyznání velmi často využívají ubytování v soukromí, pronájmem bytu nebo celého domu. Arabská klientela je považována za bohatší klientelu a v zájmu léčebných lázní Jáchymov a.s. je, si jí co nejdéle udržet (interní materiály Léčebných lázní Jáchymov a.s., 2014). Dalšími důležitými hosty jsou klienti ze západní Evropy. Tedy hosté z Belgie, Francie, Lucemburska, Nizozemska, Irska a Velké Británie. Vzhledem k tomu, že se jedná o návštěvnost v řádu stovek hostů za rok, Léčebné lázně Jáchymov a.s. nerozlišují tyto hosty podle jednotlivých států. Jejich křivka návštěvnosti má od roku 2011 vývoj s mírným konstantním růstem. Nejméně hostů z této klientely do jáchymovských lázní přijelo v roce 2005 a to141 hostů. Naopak nejvíce hostů, a to 268, zde bylo v roce 2013. Velmi zajímavý vývoj zaznamenáváme u klientely přijíždějící z Austrálie. Od roku 2004 do roku 2011 navštěvovalo Léčebné lázně Jáchymov a.s. vždy do 10 australských hostů za rok. Velký zlom nastal v roce 2012, kdy přijelo 64 hostů. Návštěvnost australské klientely se tak z roku 2011 zvýšila o 95 %. Nejvíce australských hostů přijelo v roce 2013, v celkovém počtu 103. Graf 9: Vývoj zahraničních návštěvníků v Léčebných lázních Jáchymov a.s.

Zdroj: Vlastní zpracování z údajů poskytnutými lázněmi Jáchymov a.s., 2014.

47

Posledním parametrem, který jsme zkoumali, je počet ubytovacích dnů u tuzemských a zahraničních samoplátců (graf 9). Na ose vodorovné jsou jednotlivé roky, svislá osa zobrazuje průměrný počet ubytovacích dnů. Sledované období je od roku 2003 do roku 2012. U zahraničních samoplátců je průměrný počet ubytovacích dnů ve sledovaném období 16 dní. Je zcela patrné, že zahraniční klienti samoplátci, trávili v lázních vždy více dnů, než tomu bylo u tuzemských samoplátců. V roce 2003 byl průměr 18 dní, což je nejvyšší počet ubytovacích dnů v celém sledovaném období. Od roku 2006 počet dnů stále klesá. V roce 2010 bylo dokonce dosaženo minima, kdy zahraniční hosté trávili v Léčebných lázních Jáchymov a.s. pouze 14,2 dne. Rok 2011 opět zaznamenal mírný růst, ale v roce 2012 došlo znovu k poklesu. V Léčebných lázních Jáchymov a.s. trávila zahraniční samoplátecká klientela průměrně 14,5 dne. Oproti tomu tuzemští samoplátci trávili v jáchymovských lázních průměrně 8 dní. Maximálního počtu ubytovacích dnů bylo dosaženo v roce 2004, kdy zde čeští hosté průměrně trávili 10 dní. Od tohoto roku pozorujeme klesající tendenci, které v roce 2010 zaznamenává své minimum 6,4 dne. V roce 2011 se opět objevuje mírný růst, ale v zápětí průměrný počet ubytovacích dnů znovu klesá. V roce 2012 čeští samoplátci strávili v Léčebných lázních Jáchymov a.s. 6,2 dne. Graf 10: Počet ubytovacích dnů u tuzemských a zahraničních samoplátců

Zdroj: Vlastní zpracování z údajů poskytnutými lázněmi Jáchymov a.s., 2014.

48

2.4 Předpoklady pro rozvoj lázeňství v lázních Bad Kreuznach a) Historie lázní Bad Kreuznach. Dějiny lázní začínají v roce 1817, kdy Johann Erhard Prieger otevřel první lázeňský dům. Za vlády Napoleona Bonaparte připadly lázně Bad Kreuznach Francii. Rozvoj léčebného lázeňství v devatenáctém století však spadalo již pod pruskou vládu. Radonové terapie se ve zdejších lázních využívají více než sto let. Lázně Bad Kreuznach patřily ke světovým průkopníkům radonové terapie (badkreuznach-tourist.de). b) Předpoklady pro rozvoj lázeňství v lázních Bad Kreuznach. Lázně Bad Kreuznach využívají léčebných účinků radonové terapie. Léčí se zde zejména revmatismus, různé záněty a respirační nemoci. V lidském organismu se díky radonu zvyšuje úroveň hormonů, včetně protizánětlivých a protibolestivých. Zároveň se aktivují složky imunitního systému. V lázních Bad Kreuznach se radon používá především formou inhalací, kdy pacienti po dobu jedné hodiny inhalují bezpečné koncentrace radonu. Tento druh terapie je vhodný pro starší osoby a osoby s nestabilním krevním oběhem. V počátcích byla v v lázních používána terapie pobytu v podzemní komoře, kde je vzduch suchý a téměř bez prachu. Lázně jsou proslulé vysokým standardem poskytovaných služeb. Návštěvníci lázně Bad Kreuznach vyhledávají zejména z důvodu obnovy a zvýšení obranyschopnosti organismu, odvrácení nemocí nebo pro strávení ozdravných pobytů. Pacienti mohou v lázních využívat řadu volnočasových a relaxačních aktivit. Lázně jsou obklopeny okouzlující říční a lesní krajinou, v blízkosti se nachází i mnoho muzeí, historických a kulturních památek. Oblast je vyhlášená i díky vinařství. Místní regionální vína servírují v lázeňských restauracích. K nejlepším zdejším odrůdám vína patří Müller Thurgau a Ryzlink rýnský (bad-kreuznachtourist.de). Lázeňská péče v lázních Bad Kreuznach je zaměřena na léčbu revmatických onemocnění, ženských potíží, dětských nemocí a dále na léčbu nemocí respiračních, očních, cévních, neinfekčních kožních onemocnění, psychosomatických poruch a onkologické rehabilitace (tabulka 14). Kontraindikací jsou otevřené rány a záchvatové poruchy (bad-kreuznach-tourist.de).

49

Tabulka 14: Indikace lázní Bad Kreuznach Revmatická onemocnění

Nemoci ženské Nemoci dětské Respirační onemocnění Oční nemoci Cévní nemoci Neinfekční kožní onemocnění Psychosomatické poruchy

Revmatoidní artritida, psoriatrická artropatie, ankylozující spondylitida (Bechtěrova nemoc), degenerativní onemocnění páteře, následky vývojových poruch, degenerativní onemocnění kloubů, léčba pohybového aparátu chronický zánět pohlavních orgánů, endokrinní poruchy, menopauza, rekonvalescence po gynekologických operací, chronické nebo opakující se respirační onemocnění - astma, bronchiale, sklony k alergiím, ekzém, ochrnutí a poruchy hybnosti, obezita, podváha, vývojové poruchy chronické nespecifické infekce dýchacích cest, rozedma plic, bronchiální astma, plicní onemocnění, po operaci plic zánětlivá oční onemocnění revmatické povahy prevence kardiovaskulárních onemocnění, funkční srdce a oběhové poruchy, kompenzované hypertenze, periferní arteriální cirkulační poruchy mírného stupně, zánětlivé onemocnění cév všechny formy lupénky, endogenní ekzém, ichtyózy, lichen planus, sklerodermie rekonvalescence po operaci a závažných onemocnění

zotavení z rakoviny Onkologická rehabilitace Zdroj: Zpracováno podle bad-kreuznach-tourist.de, 2014.

Jedinečnost a odlišnost lázní Bad Kreuznach spočívá ve využívání tunelu, ve kterém se aplikuje radonová terapie. Tento tunel, nepoužívaný důl, je unikátní v celé Evropě a jedná se o první zařízení tohoto druhu na světě, určené pro radonovou terapii. Podobná zařízení jsou v Rakousku, Rusku a Jižní Americe. Vzduch v radonovém tunelu obsahuje nízkou a naprosto neškodnou koncentraci radioaktivního plynu. Radonový plyn je produkován rádiem, které se vyskytuje v horninách skalního masivu. Doktor Karl Aschoff, chemik z lázní Bad Kreuznach, objevil radioaktivitu radonu v roce 1904. Inhalační terapie je používána od roku 1912. V příjemné a téměř bezprašné atmosféře suchého horkého vzduchu, pacienti inhalují v radonovém tunelu po dobu jedné hodiny v deseti sezeních. Fyzikální poločas rozpadu radonu je 3,8 dne, biologický poločas rozpadu je pouhých 20 až 30 minut. Během této doby je polovina radonu vyloučena z těla. Dlouhodobé studie prokázaly, účinnost radonové terapie při zmírňování bolesti (bad-kreuznach-tourist.de).

50

c) Materiálně – technická základna. Lázně Bad Kreuznach nabízejí širokou nabídku ubytování. Od čtyřhvězdičkových hotelů, po penziony, apartmány, garni hotely, luxusní a rekreační byty. Jsou zde také zdravotní kliniky a sanatoria. Město nabízí i možnost ubytování v turistickém campingu. Dominantou ubytovacích služeb je hotel Sympathy Fürstenhof****, který se nachází přímo v lázeňském areálu. Hotel nabízí 77 pokojů s balkony a splňuje všechny kritéria čtyřhvězdičkového standardu. K dispozici je pět samostatných konferenčních místností, klimatizované pokoje s moderní technologií, terasou a barem, místnosti pro společenské akce, konference a oslavy (bad-kreuznach-tourist.de). Hotel Quellenhof**** je nejstarším hotelem v centru lázeňského města. Hotel nabízí komfortní pokoje se slunečními terasami a moderním vybavením. V nabídce hotelu je také wellness oáza „Quellenhof lázně“, kde hosté mohou využít koupelí se solí z Mrtvého moře, parní lázně, sauny a masáže (bad-kreuznach-tourist.de). Další možností ubytování je Parkhotel Kurhaus****, který se rovněž nachází přímo u lázeňského parku v Bad Kreuznach. Z hotelu je snadný přístup přes koridor do termálních lázní a naproti hotelu je lázeňské centrum Bäderhaus. Hotel nabízí pokoje s moderním vybavením, konferenční místnosti, restauraci a bar, kosmetický salon a saunu (bad-kreuznach-tourist.de). Zdravotní středisko Crucenia centrum zajišťuje fyzioterapie, rehabilitace, masáže a výrazně přispívá k úspěšné lázeňské léčbě. Od března 2006 je kvalita poskytovaných služeb oceněna certifikátem TÜV (bad-kreuznach-tourist.de). Lázeňský dům BÄDERHAUS nabízí širokou nabídku wellness služeb. K dispozici je řada saun, parní lázně, bazény, relaxační místnosti, střešní terasa, masážní místnosti, kosmetické zařízení a restaurace. Ubytování v lázeňském domě Bäderhaus není možné. K ubytování jsou určeny okolní hotely, které jsou v bezprostřední blízkosti lázeňského domu Bäderhaus (bad-kreuznach-tourist.de). Celková lůžková kapacita lázní Bad Kreuznach je 1 500 lůžek, které jsou umístěny přímo v lázeňském areálu. Dalších 950 lůžek mají lázeňské kliniky. Ubytovací kapacita celého města je ale několikrát vyšíí.

51

2.5 Postavení lázní Bad Kreuznach na trhu lázeňských služeb Evropské sdružení radonových lázní (EURADON – European association radon spas) zastřešuje radonové lázně z České republiky, Německa, Polska a Rakouska. Nejvíce radonových lázní, celkem 9, je na území Německa (obrázek 2). Jsou to Bad Brambach, Bad Kreuznach, Bad Schlema, Bad Schmiedeberg, Bad Steben, Kurort Altenberg, Sibyllenbad/

Neualbenreuth,

St.

Blasien/

Menzenschwand

a

Weissenstadt

(laznejachymov.cz) Lázně Bad Kreuznach se nacházejí v jihozápadní části Německa, ve spolkové zemi Porýní-Falc, 20 kilometrů od údolí Rýna, 85 kilometrů západně od Frankfurtu nad Mohanem, 170 kilometrů jižně od Kolína nad Rýnem a 473 kilometrů od Léčebných lázní Jáchymov. Město Bad Kreuznach je snadno dostupné po železnici i silnici. Nejbližžší letiště jsou Frankfurt a Hahn (bad-kreuznach-tourist.de). Obrázek 2: Mapa německých radonových lázní

Zdroj: bad-kreuznach-tourist.de

52

2.6 Komparace návštěvnosti lázní Jáchymov a lázní Bad Kreuznach Za konkurenční lázně Léčebných lázní Jáchymov a.s. považujeme lázně, které stejně jako lázně Jáchymov využívají radonové léčby. Na území České republiky se kromě lázní Jáchymov žádné jiné radonové lázně nenacházejí. Museli jsme proto oslovit lázně zahraniční. Ke komparaci návštěvnosti jáchymovských lázní jsme vybrali německé radonové lázně Bad Kreuznach (tabulka 15). Tabulka 15: Komparace lázní kritéria počet obyvatel (města) vznik lázeňství ubytovací kapacita

Léčebné lázně Jáchymov a.s.

lázně Bad Kreuznach

3 333 obyvatel (2010)

43 454 obyvatel (2012)

1864, 1906 1 165 lůžek radonová voda - radonové koupele klienti z celého světa přehledné, týkají se pouze lázní velký zájem a propagace kultury

1817 1 500 lůžek radonová terapie - radonové inhalace využití radonu zahraniční klientela pouze německá a ruská klientela přehledné, propagují lázně i celé město internetové stránky kulturní akce velký zájem a propagace kultury bohatá nabídka - turistika, bohataná nabídka - turistika, cykloturistika, nordic walking, jízda na venkovní aktivity cykloturistika, nordic walking, horská kolech, lodní výlety, vysoké lanové kola, lyžování, fitness, minigolf překážky, seqway výlety, rybaření masáže, fitness, termální lázně doplňkové služby masáže, fitness, aquacentrum Agricola Crucenia, léčení se solankou, open air solný Salinental, sůl z Mrtvého moře Zdroj: Vlastní zpracování podle laznejachymov.cz a bad-kreuznach-tourist.de, 2014.

Léčebné lázně Jáchymov a Bad Kreuznach nabízejí svým pacientům ojedinělou léčbu, která je založena na využívání unikátního přírodního zdroje, radonu. Přes porovnatelnost nabízených služeb je zajímavé, že Léčebné lázně Jáchymov a.s. navštěvují hosté z celého světa, zatímco německé radonové lázně navštěvují především tuzemští pacienti. Lázně využívají klimatické podmínky a přírodní prostředí k nabídce volnočasových aktivit. Jáchymovské lázně, díky blízkosti Krušných hor, v zimních měsících nabízejí lázeňským hostům výhodné podmínky pro lyžování, formou slevových balíčků se skipasy. Lázně Bad Kreuznach využívají blízkosti řeky Nahe, k nabídce provozování vodních sportů, výletů a rybaření. Domníváme se, že lázně Bad Kreuznach nabízejí vyšší kvalitu služeb, která je patrná jak z širší nabídky léčebných procedur, tak především v používání modernější technologie a využívání nejnovějších trendů. Z venkovních aktivit je to například nabídka výletů na segwayích. Lázeňské budovy a hotely jsou v lázních Bad Kreuznach novější a modernější. Celkově mohou lázně a celé lázeňské město Bad Kreuznach svým návštěvníkům nabídnout více zážitků a volnočasových aktivit než lázně Jáchymov. Velkou výhodou je i regionální kuchyně 53

a vinařská oblast, které mohou lázně Bad Kreuznach využívat a s dobrou reklamou nabízet svým hostům. Kromě radonové terapie lázně Bad Kreuznach využívají i jiných léčivých zdrojů. Dalším využívaným přírodním zdrojem je slaná voda Solanka, která se používá od roku 1817 v podobě inhalací a koupelí. Jedná se o minerální vodu s obsahem soli 1,5 – 2 %, která je čerpána z hloubky 500 metrů. Používá se v termálních lázní Crucenia, ve zdravotním středisku Crucenia a také ve venkovním inhalatoriu Salinental (badkreuznach-tourist.de). Komparace z hlediska návštěvnosti lázní za posledních deset let, 2004 až 2013, je poměrně překvapivá (graf 11). Německé lázně Bad Kreuznach mají mnohem větší materiálně-technickou základnu, disponují větším počtem lůžkové kapacity a jejich možnosti jsou daleko vyšší, než u lázní Jáchymov. Přesto německé lázně navštěvuje méně pacientů. Je ale potřeba zmínit, že porovnáváme celkovou návštěvnost lázní Jáchymov s návštěvností pouze radonového tunelu a radonových terapií v lázních Bad Kreuznach. Vypovídací hodnota je ale pro nás i tak podstatná, protože lázně Jáchymov na rozdíl od lázní Bad Kreuznach, nevyužívají žádného jiného přírodního zdroje. Porovnáváme tedy stejnou léčebnou metodu, založenou na radonu, s tím rozdílem, že jáchymovské lázně radon využívají k radonovým koupelím, zatímco německé lázně k radonovým inhalacím. Vývoj návštěvnosti jáchymovských i německých lázní Bad Kreuznach má rostoucí trend. Nejnižší počet návštěvníků do českých lázní přijel v roce 2004, v celkovém počtu 14 574 hostů. Ve stejném roce přijelo i nejméně návštěvníků do německých lázní v počtu 4 768 hostů. Nejvíce hostů obě lázeňská zařízení zaznamenala v roce 2013. V lázních Jáchymov to bylo 20 581 pacientů, v lázních Bad Kreuznach 7 516. Ve vývoji návštěvnosti jáchymovských lázní pozorujeme největší změnu v roce 2007, kdy se návštěvnost zvýšila o 2051 hostů. Od tohoto roku vývoj návštěvnosti dále pokračuje v roustoucím trendu.

54

Také pro německé lázně Bad Kreuznach rok 2007 představuje první razantní výkyv v počtu návštěvníků. Od tohoto roku návštěvnost německých lázní po dobu dvou let klesala. V roce 2009 se tento trend zastavil na počtu 6 113 hostů. Během let 2008 a 2009 do lázní Bad Kreuznach přijelo o 1 094 hostů méně. Návštěvnost během tohoto období klesla o 15 %. Od roku 2009 návštěvnost německých lázní Bad Kreuznach opět stoupala a v roce 2010 do lázní přijelo 7 055 hostů. Od té doby celková návštěvnost mírně klesala. Během následujících dvou let přijelo do lázní o 387 hostů méně. Od roku 2012 opět zaznamenáváme zvyšující se tendenci. V roce 2013 bylo v německých lázních Bad Kreuznach rekordních 7 516 hostů. Graf 11: Komparace návštěvnosti lázní Jáchymov a Bad Kreuznach

Zdroj: Vlastní zpracování z údajů poskytnutými lázněmi Jáchymov a.s. a Bad Kreuznach, 2014.

Na základě dat, získaných od lázní Jáchymov a lázní Bad Kreuznach, jsme mimojiné zkoumali i návštěvnost v jednotlivých měsících (graf 12). Vodorovná osa označuje jednotlivé měsíce roku, svislá znázorňuje průměrný počet hostů. Zjistili jsme, že německé lázně jsou během roku nejvíce navštěvované ve dvou obdobích. V první polovině roku to jsou měsíce duben a květen, v druhé polovině roku měsíce září a říjen. Jáchymovské lázně navštěvovali hosté nejvíce v měsících červen a červenec. Během srpna je zaznamenán mírný pokles a od druhé půlky září návštěvnost opět mírně vzrůstá. Od půlky listopadu nastává pokles. V obou případech je nejmenší počet návštěvníků zaznamenán v měsici prosinci.

55

Od roku 2006 vývoj návštěvnosti v lázních Bad Kreuznach v měsíci prosinci roste. Před tímto rokem byla návštěvnost lázní Bad Kreuznach, v tomto měsíci v řádu desítek návštěvníků. Rekordní počet návštěvníků byl zaznamenán v roce 2009, kdy přijelo 313 hostů. Rovněž u jáchymovských lázní dochází k nárůstu návštěvnosti v tomto měsíci. Největší počet hostů, kteří jáchymovské lázně navštívili v prosinci, byl v roce 2011, a to v celkovém počtu 887 hostů Domníváme se, že důvodem jsou vánoční balíčky, které lázně nabízejí. Graf 12: Průměrná návštěvnost jednotlivých měsíců v jáchymovských lázních a v lázních Bad Kreuznach v letech 2003 – 2013

Zdroj: Vlastní zpracování z údajů poskytnutými lázněmi Jáchymov a.s. a Bad Kreuznach, 2014.

Z hlediska návštěvnosti lázní zahraniční klientelou jsme zjistili, že jáchymovské lázně oproti lázním Bad Kreuznach, navštěvují hosté z celého světa (graf 8). Nejvíce návštěvníků je právě z Německa. Tato kientela tvoří 64 % všech zahraničních hostů. Lázně Bad Kreuznach z 90 – 95 % navštěvují tuzemští hosté. Jediná zahraniční klientela, která lázně Bad Kreuznach navštěvuje, jsou hosté z Ruské federace. Počet ruských hostů se mění rok od roku v závislosti na ekonomickém a politickém vývoji země. Domníváme se, že pro německé pacienty je finančně výhodnější jezdit do českých lázní. Naopak německé lázně jsou pro české klienty finančně náročné.

56

Závěr V teoretické části bakalářské práce jsou za pomoci odborné literatury vysvětleny základní pojmy týkající se lázeňství. Praktická část analyzuje návštěvnost českých lázní v letech 2003 - 2014 a zejména pak Léčebných lázní Jáchymov a.s. a německých lázní Bad Kreuznach. Cílem bakalářské práce bylo analyzovat návštěvnost lázeňských hostů v Jáchymově a komparace s konkurenčními lázněmi. V tomto případě s německými radonovými lázněmi Bad Kreuznach. V návaznosti na cíl jsme stanovili tyto dvě výzkumné otázky, jejichž zodpovězením jsme jej naplnili: - Jaká je struktura lázeňské klientely v lázních Jáchymov? - Jaký je rozdíl mezi návštěvností lázní Jáchymov a lázní Bad Kreuznach a čím je způsoben? Na základě analýzy návštěvnosti Léčebných lázní Jáchymov a.s. v letech 2004 - 2013 můžeme konstatovat, že struktura lázeňské klientely se skládá z 56 % rezidentů a 44 % nerezidentů. Během let 2004 a 2005 došlo k vyšší návštěvnosti nerezidentů. Struktura návštěvnosti v těchto letech byla 52 % nerezidentů a 48 % rezidentů. Návštěvnost zahraničních hostů rok od roku stoupala, což je pro Léčebné lázně Jáchymov a.s. velmi důležitý ukazatel. Nejpočetnější zahraniční klientelu v roce 2013 tvořili lázeňští hosté z Německa, kterých přijelo 6 092 (64 %), z Ruské federace 2308 (24 %) a lázeňští hosté z arabských spojených států 683 (7 %). Můžeme konstatovat, že počet pacientů s komplexní lázeňskou péčí od roku 2010 výrazně klesá. V roce 2011 přijelo o 964 pacientů s komplexní lázeňskou péčí méně než v roce předešlém. Naopak vývoj počtu tuzemských pacientů samoplátců od roku 2005 vzrůstá. Počty pacientů s příspěvkovou lázeňskou péčí jsou konstantní. Domníváme se, že ke snížení počtu pacientů s komplexní lázeňskou péčí vedla změna indikačního seznamu. Pacienti, kteří nesplňují požadavky na komplexní lázeňskou péči se proto snaží získat alespoň příspěvkovou lázeňskou péči. Čeští pacienti, kteří nesplňují podmínky na příspěvek či uhrazení celé výše lázeňského pobytu zdravotní pojišťovnou, proto volí buď lázeňský pobyt jako samoplátci nebo na návštěvu lázní úplně rezignují.

57

Bohužel toto se stává čím dál častěji. Tím si vysvětlujeme pokles návštěvnosti jáchymovských lázní českými pacienty. Při porovnání návštěvnosti lázní Jáchymov a lázní Bad Kreuznach je patrný největší rozdíl v počtu zahraniční klientely. Léčebné lázně Jáchymov a.s. navštěvují hosté z celého světa. Nejvíce z Německa, Ruska, arabských států, Austrálie, hosté ze západní Evropy a další. Lázně Bad Kreuznach navštěvují z 90 – 95% pouze němečtí hosté. V roce 2013 jich přijelo 6 765. Pouze malou část tvoří klientela ze zahraničí, s převažujícími hosty z Ruské federace. Počet ruských hostů se každoročně mění v závislosti na politických a ekonomických podmínkách. Domníváme se, že rozdíl v počtu zahraničních návštěvníků je zapříčiněn zejména vyššími cenami pobytu v těchto německých lázních. I pro německé pacienty je finančně výhodnější léčba v českých lázních. Stejně tak i pacienti z dalších států světa zohledňují cenovou úroveň. Z porovnání radonových lázní Jáchymov a lázní Bad Kreuznach je zřejmé, že oboje lázně nabízejí velmi podobné služby. Ceny jsou ale odlišné a v tomto případě jsou české lázně pro cizince přitažlivější. Další významný rozdíl představuje návštěvnost v jednotlivých měsících roku. Zatímco v lázních Jáchymov převládá celoročně vysoká průměrná návštěvnost s vrcholy v letních a podzimních měsících v lázních Bad Kreuznach jsou patrné výrazné nárůsty v jarním a podzimním období s nízkou průměrnou návštěvností po zbytek roku. Tento rozdíl je způsoben, podle našeho názoru, zejména sezónními možnostmi dalšího vyžití lázeňské klientely. Lázně Bad Kreuznach využívají spíše sezónní nabídky plynoucí z blízké vinařské oblasti nebo možnosti dalších volnočasových aktivit na blízké řece Nahe.

58

Seznam použité literatury Knižní zdroje 1.

ATTL, P. Uplatnění modelů konkurenceschopnosti v lázeňství - Folia Turistica 2. Vydání první. Zvolen: Vydavatel Univerzita Mateja Bela, Ekonomická fakulta v Banskej Bystrici, 2012. 422 s. ISBN 978-80-557-0351-0

2.

COOPER, P. a COOPER, M. Health and Wellness Tourism, Spas and Hot Springs. Channel View Publication, 2009. 362 s. ISBN neuvedeno

3.

DĚDINA, J. Management, organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly. Vydání první. Praha: Nakladatelství Pragoline, 2004. 170 s. ISBN 80-86592-01-4

4.

DROBNÁ, D. a MORÁVKOVÁ, E. Cestovní ruch. Vydání první. Praha: Nakladatelství Fortuna, 2004. 208 s. ISBN 80-7168-901-7

5.

FIŠEROVÁ, V. Wellness a jeho význam pro povzbuzení rozvoje destinace - Sborník recenzovaných příspěvků mezinárodní vědecké konference Hotelnictví, turismus a vzdělávání. Vydání první. Brno: Vydavatel Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o., 2013. 420 s. ISBN 978-80-87411-53-7

6.

GÚČIK, M. a KOL. Krátky slovník cestovného ruchu a hotelierstva Prvé vydanie. Banska Bystrica: Slovak-Swiss Tourism, 2004. 175 s. ISBN 80-88945-73-9

7.

GÚČIK, M. Manažment cestovného ruchu. Banska Bystrica: Slovak-Swiss Tourism, 2006. 224 s. ISBN 80-88945-84-4

8.

INDROVÁ, J. Cestovní ruch (základy). Praha: Oeconomica, 2009. 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4.

9.

JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu: Jak uspět v domácí i světové konkurenci Vydání první. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 288 s. ISBN 978-80247-3247-3

10. JANDOVÁ, D. Balneologie Vydání první. Praha: Grada Publishing, 2009, 424 s. ISBN 978-80-247-2820-9

59

11. KAREL, T., KNOLL, V. a KRČMÁŘ L. Panská sídla západních Čech – Karlovarsko Vydání první. České Budějovice: Bohumír NĚMEC – VEDUTA, 2009. 233 s. ISBN 978-80-86829-50-0 12. KŘÍŽEK, V. Obrazy z dějin lázeňství Vyd. první. Praha: AVICENUM, 1987. 176 s. 13. ORIEŠKA, J. Služby v cestovním ruchu. Vydání první. Praha: Nakladatelství Idea Servis, konsorcium, 2010. 405 s. ISBN 978-80-85970-68-5 14. ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. Vydání první. Praha: Nakladatelství Idea Servis, konsorcium, 1999. 244 s. ISBN 80-85970-27-9 15. PÁSKOVÁ, M. a ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Vydání první. Česká republika: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-2390152-4 16. SEIFERTOVÁ, V. Marketing v lázeňském cestovním ruchu. Vydání první. Praha: Nakladatelství Pragoline, 2003. 120 s. ISBN 80-86592-00-6 17. SMOTLACHOVÁ, E. a SKUPINOVÁ, S. Perspektivy českého léčebného lázeňství - Sborník recenzovaných příspěvků mezinárodní vědecké konference Hotelnictví, turismus a vzdělávání. Vydání první. Brno: Vydavatel Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o., 2013. 420 s. ISBN 978-80-87411-53-7 18. VANÍČEK, J. a VAVREČKOVÁ, E. Význam lázeňství pro cestovní ruch vybraných lázeňských míst v České republice - Sborník recenzovaných příspěvků mezinárodní vědecké konference Hotelnictví, turismus a vzdělávání. Vydání první. Brno: Vydavatel Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o., 2013. 420 s. ISBN 978-80-87411-53-7 19. VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. a KOLEKTIV. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. 2011. ISBN 97880-7380-340-7

60

Elektronické zdroje 1.

b.a.

Bezlepková

dieta.

[online].

2014.

[cit.

2014-03-27].

Dostupné

z:

2.

b.a. Certifikace EUROPESPA med. [online]. 2014. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z:

3.

b.a. Certifikované wellness hotely a lázně.

[online]. 2014. [cit. 2014-03-27].

Dostupné z: 4.

b.a. CQS. [online]. 2014. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z:

5.

b.a. European spas association. [online]. 2014. [cit. 2014-03-24]. Dostupné z:

6.

b.a. FEMTEC federation. [online]. 2014. [cit. 2014-03-24]. Dostupné z:

7.

b.a.

ISO

9001.

[online].

2014.

[cit.

2014-03-27].

Dostupné

z:

8.

b.a. Lázeňská péče 2012. [online]. 2014. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z:

9.

b.a. Lázeňské statistiky 2013. [online]. 2014. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z:

10. b.a. Lázeňství v České republice. [online]. 2014. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.cot.cz/data/cesky/99_06/6_statistika1.htm 11. b.a. Lázně Bad Kreuznach. [online]. 2014. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: 12. b.a. Léčebné lázně Jáchymov. [online]. 2014. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: 13. b.a. Legislativa v lázeňství. [online]. 2014. [cit. 2014-03-24]. Dostupné z:

61

14. b.a.

Medispa.

[online].

2014.

[cit.

2014-03-24].

Dostupné

z:

15. b.a. O Svazu léčebných lázní ČR. [online]. 2014. [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: 16. b.a. Pohled do historie. [online]. 2014. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: 17. b.a. Právní úpravy k lázeňství. [online]. 2014. [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: 18. b.a. Prospekt Akademik Běhounek. [online]. 2014. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: 19. b.a. Prospekt Astoria a Lázeňské centrum Agricola. [online]. 2014. [cit. 2014-0405]. Dostupné z: 20. b.a.

Prospekt

Curie.

[online].

2014.

[cit.

2014-04-05].

Dostupné

z:

21. b.a. Prospekt procedur. [online]. 2014. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: 22. b.a. Prospekt Radium Palace. [online]. 2014. [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: 23. b.a. Přírodní léčivé zdroje. [online]. 2014. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: 24. b.a. Sdružení lázeňských míst. [online]. 2014. [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: 25. b.a.

U

lékaře.

[online].

2014.

[cit.

2014-03-27].

Dostupné

z:

26. b.a. Význam a rozdělení diet. [online]. 2014. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: 27. b.a.

Wellness

Hotel.

[online].

2014.

[cit.

2014-03-27].

Dostupné

z:

62

Seznam příloh Příloha A – Tabulka indikačních skupin pro lázeňskou péči pro dospělé v Léčebných lázních Jáchymov a.s. Příloha B – Tabulka léčebných pobytů v Léčebných lázních Jáchymov a.s. Příloha C – Tabulka wellness balíčků Léčebných lázní Jáchymov a.s. Příloha D – Tabulka balíčků Bad Kreuznach

63

Příloha A – Tabulka indikačních skupin pro lázeňskou péči pro dospělé v lázních Jáchymov a.s. číslo indikace

slovní označení indikace

II. NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ II/4 nově Onemocnění tepen končetin II/5 nově Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách IV. NEMOCI Z PORUCHY VÝMĚNY LÁTKOVÉ A ŽLÁZ S VNITŘNÍ SEKRECÍ IV/1 nově Diabetes mellitus VI. NEMOCI NERVOVÉ VI/1 nově Obrna lícního nervu; Postpoliomyelitický syndrom, chabé obrny VI/2 Polyneuropatie s paretickými projevy VI/3 Kořenové syndromy s iritačně-zánikovým syndromem VI/4 nově Zánětlivé nemoci centrálního nervstva VI/5 nově Hemiparézy a paraparézy cévního původu VI/6 Stav po poraněních a operacích mozku, míchy a periferního nervstva VI/7 nově Roztroušená skleróza a jiná demyel. onemocnění v remisi VI/8 nově Nervosvalová onemocnění primární, sekundární a degenerativní VI/9 nově Syringomyelie s paretickými projevy VI/10 nově Dětská mozková obrna při možnosti samostatné chůze VI/11 nově Parkinsonova nemoc VII. NEMOCI POHYBOVÉHO ÚSTROJÍ VII/1 Revmatoidní artritis I. až IV. stadia VII/2 Bechtěrevova nemoc VII/3 Psoriatrická, enteropatická artritis, Reiterův syndrom VII/4 Mimokloubní revmatismus VII/5 Osteoporóza s komplikacemi VII/6 Bolestivé syndromy šlach, úponů svalů, kosterních svalů nebo kloubů VII/7 Koxartroza, gonartroza VII/8 Artrózy v ostatních lokal, Artropatie VII/9 Chronický vertebrogeenní algický syndrom funkčního původu VII/10 Stavy po ortopedických operacích VII/11 Stavy po úrazech a ortopedických operacích VII/12 nově Stavy po amputacích dolních končetiny, stupně 1 až 4 X. NEMOCI KOŽNÍ X/5 nově Stavy po popáleninách a po rekonstr. výkon., kde hrozí značné kontraktury Zdroj: Zpracováno podle laznejachymov.cz

Příloha B – Tabulka léčebných pobytů v Léčebných lázních Jáchymov a.s. léčebný pobyt: Tradiční jáchymovská kúra Radonová kúra

Rehabilitační kúra

Intenzivní rehabilitace

Co program zahrnuje: ubytování s plnou penzí, vstupní a závěrečné lékařské vyšetření, základní laboratorní vyšetření, 25 léčebných procedur týdně ubytování s plnou penzí, konzultace lékaře, základní laboratorní vyšetření, léčebné procedury - 14x týdně (6x týdně radonová koupel + 8x týdně další procedura dle doporučení lékaře Pro klienty, kteří nemohou podstoupit radonové koupele. Radonová koupel je nahrazena jinou vodoléčebnou procedurou. Lékař po vstupním vyšetření sestaví individuální léčebný plán, kde hlavní náplní jsou cílené fyzioterapeutické procedury. Minimální počet procedur je 21 týdně Pro klienty trpící výrazným poškozením pohybového aparátu (např po autohavárii). Skládá se z každodenní intenzívní rehabilitace, ubytování s plnou penzí, vstupní prohlídka, základní laboratorní vyšetření, pravidelné lékařské kontroly, 29-32 procedur týdně, fyzikální s vodoléčebné metody, vyýstupní prohlídka a závěrečná lékařská zpráva.

Zdroj: Zpracováno podle laznejachymov.cz

64

Příloha C - Tabulka wellness balíčků Léčebných lázní Jáchymov a.s. Název balíku

Služby v něm zahrnuté 1x Cabine Afrodité (relaxační koupel pro dva, sekt) Afroditin sen 1x slavnostní večeře pro dva 2x sezení v solné jeskyni 2x suchá uhličitá koupel nebo částečná masáž nebo perličková či Harmonie přísadová koupel menu pro dvě osoby včetně míchaného nápoje v kavárně Curie masáž lávovými kameny nebo thajská olejová masáž 1x sezení v solné jeskyni Madame Curie posezení u kávy a zákusku v kavárně Curie 1x čokoládová masáž 1x thajská olejová masáž 1x masáž horkými lávovými kameny, Top wellness 1x aroma masáž 1x anticelulitidová masáž (nebo klasická či rekondiční) 1x shiatsu masáž 1x celková masáž 1x podvodní masáž 1x indická masáž hlavy Comfort 1x parafínový zábal rukou 1x baňkování 1x suchá uhličitá koupel 1x perličková koupel s přísadou 1x ruční lymfodrenáž Regenerace 1x vstup do Saunového světa (45 min.) 1x vstup do Malého vodního světa (90 min.) 1x suchá uhličitá koupel 1x perličková koupel s přísadou 1x radonová koupel 1x reflexní masáž plosky nohy Imunita 1x částečná masáž klasická 1x aroma masáž 1x vstup do Saunového světa (45 min.) 1x vstup do Malého vodního světa (90 min.) 10x vstup do kryokabiny Kryoelixír klasik vstupní lékařské vyšetření + EKG 3x solná jeskyně 1x individuální léčebný tělocvik 1x částečná masáž Bechtěrev plus 1x bazén (30 min.) 1x sauna (45 min.) 1x masáž lávovými kameny Antistres 1x uhličitá koupel se zábalem 1x perličková koupel s přísadou HERBADEN Spa Relax pro tělo a 1x částečná masáž duši 1x sauna Zdroj: Zpracováno podle laznejachymov.cz

Cena 2 000 Kč 1 300 Kč

950 Kč

3 300 Kč

1 000 Kč

1 000 Kč

2 000 Kč

2 740 Kč

420 Kč 750 Kč 520 Kč

65

Příloha D – Tabulka balíčků Bad Kreuznach Název balíku

Služby v něm zahrnuté 1x levandulový zábal Čas odpočinku I. 1x aroma masáž 1x vstup do termálních lázní crucenia 1x Mellissebad Čas odpočinku II. 1x relaxační masáž 1x reflexní masáž 1x kleopatřina koupel 1x relaxační masáž Čas pro mě 1x aqua classic 4 hod v lázeňském centru crucenia 1x přenocování se snídaní 1x polopenze Respitní I 1x celodenní vstupenka do BÄDERHAUS 2x noc se snídaní 2x polopenze 1x vstup do termálních lázní crucenia(4 hod) Respitní II 1x wellness perličková koupel 1x vstup do BÄDERHAUS 1x lékařské vyšetření 3x inhalace v radonovém tunelu Revmatická kúra 3x levandulový zábal 2x vodní gymnastika 2x částečná masáž 1x vstupní lékařské vyšetření 2x lázně s léčivou vodou 2x částečná masáž Prevence Crucenia 2x aqua gymnastika 2x heilerde zábal 2x školení 1x lékařské vyšetření 2x levandulový zábal 2x částečná masáž 2x perličková koupel s termální vodou Antistres 2x volný vstup do Crucenia 1x sauna BÄDERHAUS 1x 1 hodina osobního treninku (běh, chůze) 1x výstupní lékařské vyšetření 1x lékařské vyšetření 3x inhalační terapie v léčebné jeskyni Radonová kúra 3x levandulový zábal 2x koupel v termální vodě 2x nocleh s polopenzí 1x vstup do termálních lázní crucenia (4 hod) Lázně a kola 1x celodenní vsrupenka do BÄDERHAUS Zdroj: Zpracováno podle bad-kreuznach-tourist.de

Cena 55 € 50 € 45 € 123 €

250 €

250 €

265 €

268 €

225 € 236 €

66