VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Informovanost matek o SIDS Bakalářská práce
Autor: Iveta Blehová Vedoucí práce: Mgr. Lenka Görnerová Jihlava 2013
Anotace
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku syndromu náhlého úmrtí kojence (SIDS). Práce je rozdělena do části teoretické a praktické. Teoretická část má za úkol seznámit čtenáře s tím, co je to SIDS a zabývá se také etiologií tohoto onemocnění. Následující kapitola se zaměřuje na fyziologického novorozence a novorozence, u kterého by potencionálně mohlo být zvýšené riziko SIDS. Dále jsou zde popsány stavy, které mohou vyvolat SIDS i u fyziologického novorozence. Další části jsou věnovány prevenci, první pomoci v případě SIDS a také tomu, jak komunikovat s rodiči v situaci, kdy náhle ztratí své dítě. V praktické části jsou zpracovány výsledky výzkumného šetření. Annotation This Bachelor Thesis is focused on issue of Sudden Infant Death Syndrome (SIDS). The work is divided into theoretical and practical parts. The theoretical part is to familiarize the reader with SIDS and deals with etiology of this disease. Following chapter focuses on the physiological newborn and newborn which potentially could be increased at risk of SIDS. It further describes the conditions that can cause SIDS at physiological newborns. Other parts are devoted to prevention, first aid at SIDS and also how to communicate with parents in a situation where suddenly loses their child. In the practical part the results of an investigation are presented. Klíčová slova SIDS, syndrom náhlého úmrtí kojence, fyziologický novorozenec, patologický novorozenec, první pomoc, kardiopulmonální resuscitace Keywords SIDS, Sudden Infant Death Syndrome, physiological newborn, pathological newborn, first aid, cardiopulmonary resuscitation
Poděkování Poděkovat bych chtěla vedoucí mé bakalářské práce paní Mgr. Lence Görnerové za její čas, připomínky a trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat všem ženám, které mi ochotně vyplnily dotazníky a také vedení nemocnice Pelhřimov za umožnění výzkumného šetření na oddělení šestinedělí v této nemocnici.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).
Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah 1 Úvod ........................................................................................................................................... 8 1.2 Hypotézy ........................................................................................................................... 10 2.1 Co je SIDS ........................................................................................................................ 11 2.1.1 SIDS ........................................................................................................................... 11 2.1.2 Incidence .................................................................................................................... 11 2.1.3 Etiologie ..................................................................................................................... 12 2.1.4 SIDS a historie ........................................................................................................... 13 2.2 Fyziologický novorozenec a kojenec ................................................................................ 13 2.2.1 Periodizace novorozeneckého a kojeneckého období ................................................ 13 2.2.2 Klasifikace novorozence ............................................................................................ 14 2.2.3 Fyziologický novorozenec ......................................................................................... 14 2.2.4 Vyšetření novorozence na porodním sále .................................................................. 16 2.2.5 Poporodní adaptace .................................................................................................... 17 2.2.6 Fyziologický kojenec ................................................................................................. 19 2.3. Novorozenec, u kterého je zvýšené riziko SIDS .............................................................. 19 2.3.1 Děti s vyšším rizikem výskytu SIDS.......................................................................... 19 2.3.2 Nezralý novorozenec.................................................................................................. 20 2.3.3 Hypotrofický novorozenec ......................................................................................... 22 2.3.4 Rizikový novorozenec ................................................................................................ 23 2.3.5 Patologický novorozenec ........................................................................................... 23 2.4. Další stavy vyvolávající SIDS i u fyziologického novorozence ...................................... 24 2.5. První pomoc při SIDS ...................................................................................................... 25 2.5.1. Kardiopulmonální resuscitace ................................................................................... 25 2.6. Prevence SIDS ................................................................................................................. 27 2.7. Rozhovor s rodiči v případě úmrtí dítěte.......................................................................... 29 3.1 Metodika výzkumu ............................................................................................................... 30 3.2 Charakteristika vzorku respondentů .................................................................................. 30 4 Závěr ........................................................................................................................................ 57 Seznam použité literatury............................................................................................................ 59
Seznam grafů............................................................................................................................... 62 Seznam tabulek ........................................................................................................................... 63
1 Úvod Ačkoliv žijeme ve 21. století, SIDS stále zůstává onemocněním, u kterého neznáme příčiny jeho vzniku, a proto je třeba mít povědomí o SIDS, možných opatřeních, jak tomuto stavu předejít a v neposlední řadě je důležité znát první pomoc při zástavě dechu dítěte. Myslím si, že je důležité zvýšit povědomí žen a celé veřejnosti o tomto onemocnění. Proto jsem si vybrala za téma bakalářské práce tuto problematiku. Existuje mnoho teorií o tom, čím toto onemocnění může být způsobeno. Jisté ale je, že při pitvě mrtvého těla nejsou nalezeny žádné abnormality. Dítě umírá ve spánku a většinou nejsou přítomny žádné známky bolesti. V praxi to může vypadat tak, že rodiče večer dítě uloží do postele a ráno ho najdou mrtvé. Proto je nutné, aby měli povědomí o tom, že existuje SIDS a znali opatření, která mohou snížit riziko výskytu onemocnění. Tato práce se tedy zaměřuje na definici pojmu SIDS a na teorie vysvětlující vznik SIDS. Z těchto teorií potom vycházejí preventivní opatření pro SIDS. Je také nutné vědět, které dítě má zvýšené riziko SIDS. Proto se v práci zaměřuji na popis fyziologického novorozence a následně popisuji novorozence, u kterého je potencionálně zvýšené riziko SIDS. Domnívám se, že rodiče by měli být informováni o zdravotním stavu svého dítěte a pokud není něco v pořádku, více by se měli zaměřit na preventivní opatření SIDS. Pokud nejsou informováni, měl by je o tomto informovat jejich neonatolog či pediatr. Rodiče by však měli vědět, že SIDS se může objevit i u fyziologického novorozence. Proto se práce zaměřuje i na stavy, které zvyšují riziko SIDS i u zdravého dítěte. Těmto stavům by se mělo snažit zabránit. Dalším úkolem této práce je, seznámit čtenáře s první pomocí v případě zástavy dechu dítěte. Tuto část považuji za velmi důležitou, neboť pokud budou rodiče znát postup první pomoci při SIDS, mohou tak zachránit život svého dítěte. Proto jsem výzkum zaměřila především na tuto problematiku.
8
Pro snížení incidence SIDS je důležité, aby veřejnost znala preventivní opatření, která snižují výskyt SIDS a aplikovala je v praxi. Proto i tuto kapitolu považuji za klíčovou. Pokud rodiče budou vědět, co je SIDS a znát opatření, kterými lze výskyt onemocnění snížit, je méně pravděpodobné, že se se SIDS setkají.
9
1.1 Cíle výzkumné práce Cílem této výzkumné práce je zjistit, jak jsou ženy po porodu informovány o SIDS. Konkrétně se zaměřuje na to, zda ženy vědí, co to SIDS je, dále zda znají opatření, kterými lze snížit riziko výskytu SIDS. V neposlední řadě je práce zaměřena na první pomoc. Zkoumá, zda ženy vědí co dělat v případě zástavy dechu dítěte.
1.2 Hypotézy Hypotéza 1 Domnívám se, že minimálně 90 % žen ví co je SIDS. Hypotéza 2 Předpokládám, že vícerodičky mají více informací o SIDS než prvorodičky. Hypotéza 3 Domnívám se, že vzdělanější ženy jsou více informovány než ženy s nižším vzděláním. Hypotéza 4 Domnívám se, že více jak 50 % žen zná první pomoc při SIDS. Hypotéza 5 Předpokládám, že ženy nad 26 let jsou více informované než ženy do 25 let. Hypotéza 6 Domnívám se, že více jak 50 % žen získalo informace o SIDS z internetu.
10
2 Teoretická část 2.1 Co je SIDS 2.1.1 SIDS Syndrom náhlého úmrtí novorozence (SIDS) je definován jako náhlá a neočekávaná smrt zjevně zdravého dítěte od 2. týdne do 1 roku života, kdy podrobná pitva, histologické ani laboratorní vyšetření neodhalí žádnou příčinu úmrtí. Nálezy, které pitva zjistí, jsou velmi nespecifické, může se vyskytnout edém mozku nebo plic, překrvení plic, subepikardiální a subpleurální petechie, petechie v thymu, rhinopharyngitis s hypersekrecí, bronchitis, bronchiolitis nebo ložiska kolapsu v plicích. SIDS je také označováno jako „smrt v kolébce“ (Leifer, 2004; Muntau, 2009; Štefan, Mach, 2005). Nejčastěji dochází k úmrtí mezi 3. – 6. měsícem života. Úmrtí před 1. měsícem je vzácné. Na toto přišla Americká pediatrická akademie (APA). (Muntau, 2009; Karp, 2005). Obecně nejvíce případů náhlých úmrtí je od 1. do 6. měsíce. Dalším menším vrcholem je období mezi 4 – 8 týdny života dítěte (Rognum, 1994).
2.1.2 Incidence Incidence tohoto syndromu je 2 : 1000. V rozvinutých zemí je výskyt častější a je dokonce jednou z nejčastějších příčin smrti dětí v kojeneckém věku. V USA zemře na tento syndrom asi 6000 dětí za rok. Co se týče České republiky, je výskyt SIDS nízký. Ročně zde zemře asi 30 dětí, což odpovídá asi 0,3 ‰. Vůbec nejnižší výskyt tohoto syndromu je v Japonsku, naopak nejvyšší výskyt je na Novém Zélandu (Muntau, 2009; Leifer, 2004; Srnský, 2006; Šimůnková, 2010).
11
2.1.3 Etiologie Jak už bylo uvedeno, zatím není známa příčina úmrtí v případě SIDS. Existují různé názory, proč najednou kojenec z ničeho nic zemře. Pro syndrom náhlého úmrtí kojence je typické, že dítě umírá ve spánku a nejeví žádné příznaky dušení ani bolesti. Může tedy zemřít i v případě, že spí v jedné místnosti s rodiči. Nejčastěji kojenci umírají mezi půlnocí a 6. hodinou ranní. Dnes uznávaná hypotéza tvrdí, že příčinou je abnormalita kardiorespiračních center v mozkovém kmeni. Tato porucha centrálního nervového systému má za následek poruchu dýchání a tím i smrt dítěte. Další hypotézou pro vysvětlení vzniku SIDS je, že za tento syndrom je odpovědná vrozená porucha metabolizmu, a to hlavně porucha oxidace mastných kyselin a mitochondriální vady (Muntau, 2009; Leifer, 2004; Behinová, Kaiserová, 2006). Další hypotéza tvrdí, že za SIDS stojí dlouhodobý stres dítěte a to jak fyzický tak i psychický v kombinaci se spánkovou obstrukční apnoí. Stres přeruší spánek dítěte, které poté upadá do velmi hlubokého spánku, v němž je výrazně snížena schopnost se vzbudit. Toto je doprovázeno hypotonem svalstva v oblasti horních dýchacích cest. Horní dýchací cesty následně zkolabují a tvoří překážku v dýchacích cestách. To má za následek nedostatek kyslíku, ale protože dítě je velmi hlubokém spánku, ze kterého se neprobudí, dochází ke smrti (Srnský, 2006). Výzkumy etiologie SIDS zkoumala i Dr. Scheibner, která došla k závěru, že za příčinou náhlého úmrtí kojence může stát očkování. Po svých studiích zjistila, že k úmrtí dítěte dochází zpravidla 1. – 2. nebo 5. – 7. den po očkování. Takto si vysvětlovala vznik SIDS a podložila to důkazem z historie v Japonsku, kdy v roce 1975 tam došlo k přesunu očkování až po 2. roce života a zároveň tam došlo i ke snížení incidence SIDS. V tu dobu mělo Japonsko nejmenší úmrtnost kojenců na SIDS ve světě. Dalším jejím argumentem bylo, že očkovací látky obsahují hodně toxických látek (rtuť, fenol, hliník nebo formaldehyd) (www.mujosud.cz).
12
Někdy mohou smrti kojence předcházet velice nespecifické příznaky. Může to být banální infekce dýchacích cest (rýma, kašel) nebo nechutenství. Tyto příznaky trvají jen pár dní a poté ustupují. Dítě však ve spánku záhy umírá. V případě, že pitva odhalí vrozenou srdeční vadu, onemocnění ledvin nebo prudkou infekci, nejedná se o SIDS, i když statisticky je toto úmrtí počítáno do statistiky SIDS. Pokud žádná vada zjištěna není, pak se o SIDS jedná (Štefan, Mach, 2005; Leachová, 1995).
2.1.4 SIDS a historie První zmínky o syndromu náhlého úmrtí novorozence pocházejí z Mezopotámie a jsou starší než 2000 let. SIDS je popisován jako „vliv zlých duchů“. Dále je popisován ve Starém zákoně jako zalehnutí dítěte v Šalamounově soudu. Dále můžeme zmínky najít i v pátém přikázání „nezabiješ“, kde byly matky trestány za to, že „zalehly“ svoje dítě (bizy-bee.com).
2.2 Fyziologický novorozenec a kojenec 2.2.1 Periodizace novorozeneckého a kojeneckého období Fyziologické těhotenství trvá 280 dní, to je 10 lunárních a 9 kalendářních měsíců (Roztočil a kol., 2008). Je to tzv. prenatální období, kdy pokud je těhotenství kratší než 8 týdnů, mluvíme o embryu. Pokud je těhotenství starší 8 týdnů, z embrya se stává plod (fetus). Po porodu se plod stává novorozencem. Novorozenecké období trvá od narození do 28. dne života. V novorozeneckém období je nejvyšší incidence vrozených vývojových vad a důležité je i zvládnuti adaptace dítěte a extrauterinní podmínky. V novorozeneckém období je nejvyšší mortalita z celého dětství. Tímto obdobím se zabývá obor zvaný neonatologie. Dalším vývojovým obdobím je období kojenecké. Trvá od 2. měsíce do 1 roku života. Dochází k rychlému somatickému, neuropsychickému a motorickému vývoji. Proto morbidita v tomto období je stále ještě vysoká (Sedlářová a kol., 2008).
13
2.2.2 Klasifikace novorozence Novorozence můžeme rozdělit do skupin dle gestačního stáří, podle hmotnosti nebo podle obou kritérií současně. Podle rozdělení dle gestačního stáří dělíme novorozence na donošené, jejichž gestační věk je 260 – 293 dnů, na nedonošené, jejichž gestační stáří je pod 260 dnů a přenášené, jejichž gestační věk je 294 dnů a více. Podle hmotnosti dělíme novorozence na děti velmi nízké porodní hmotnosti, jejichž hmotnost je menší než 1500 g, na děti nízké porodní hmotnosti, jejichž hmotnost je menší než 2500 g, na děti normální porodní hmotnosti, jejichž hmotnost je 2500 – 3999 g a na děti vysoké porodní hmotnosti, jejichž hmotnost je vyšší než 3999 g (Zwinger et al., 2004). Podle obou kritérií současně dělíme novorozence na eutrofické, jejichž hmotnost je mezi 5. a 95. percentilem odpovídajícího gestačního věku, hypotrofické, jejichž hmotnost je pod 5. percentil a hypertrofické, jejichž hmotnost je nad 95. percentil (Hrodek, Vavřinec et al., 2002).
2.2.3 Fyziologický novorozenec Jako fyziologický novorozenec je označován novorozenec, který je donošený, eutrofický, nemá žádné akutní ani jiné onemocnění a nevykazuje známky hypoxie (Roztočil a kol., 2008). Dalšími charakteristikami donošeného fyziologického novorozence jsou jemné vlasy, dobře vyvinutý podkožní tuk, růžová kůže, která může být kryta mázkem, nehty přesahující polštářky prstů, dobře vyvinuté bradavky, na zádech může být lanugo, viditelné rýhování plosek nohou, zralý genitál (u chlapců jsou varlata v šourku a u děvčat velké stydké pysky překrývají malé), na nose jsou milia a je dobře vyvinutá chrupavka ušního boltce (Hrodek, Vavřinec et al., 2002). Na hlavě se někdy po porodu vytvoří porodní nádor, což je edém podkoží, který je fyziologický a do několika dnů po porodu se vstřebá. Je nutno ho odlišit
14
od kefalhematomu. Kefalhematom vzniká krvácením pod okostici lební kosti (Roztočil a kol., 2008). Průměrná váha fyziologického novorozence je asi 3500 g (2500 – 4500 g) a průměrná výška je 50 cm. Co se týče dýchání novorozence, je normální dechová frekvence za minutu 40 – 60 dechů. Typ dýchání je abdominální. Tepová frekvence u fyziologického novorozence by se měla pohybovat v rozmezí 100 – 160 / min. U spícího novorozence klesá tepová frekvence až na 80/min, naopak u křičícího se může zvýšit až na 180 / min. Normální tělesná teplota se pohybuje mezi 36,5 – 37,5 °C v rektu. Pokud teplota klesne pod 36 °C, mluvíme o hypotermii, naopak pokud je vyšší než 37,5 °C, jedná se hypertermii (Hrodek, Vavřinec et al., 2002; Roztočil a kol., 2008). Pro fyziologického novorozence jsou také charakteristické různé reflexy. Ty se začínají objevovat již v 9. týdnu gestace. Životně důležitým je pro novorozence reflex sací a hledací, kdy pomocí něho získává potravu. Tento reflex můžeme u dítěte pozorovat asi do půl roku života. Dalším důležitým reflexem je hledací reflex, který vyvoláme tak, že se dotkneme tváře novorozence a on otočí hlavu na tutéž stranu, aby předmět dostal k ústům. Reflex je výbavný od 28. týdne gestace. Reflexní úchop je dalším reflexem typickým pro novorozence. Vyvoláme ho tak, že stimulujeme dlaň a prsty novorozence, Reakcí na stimulaci je flexe prstů a stisknutí předmětu. Reflex lze pozorovat do půl roku života. Moroův reflex lze vyvolat tak, že dítě položíme na podložku na záda a trhneme podložkou, Reakcí dítěte je rozhození horních končetin, otevřením pěstí a návrat do původní polohy. Dolní končetiny jsou ve flexi, škubnou s sebou. Tento reflex je výbavný od 28. týdne gestace a mizí ve 3. – 4. měsíci života. Reflex Babinského vyvoláme drážděním plosek nohou a to od paty po zevní straně chodidla až k prstům. Dítě při tom roztáhne prsty na noze. Reflex je výbavný do 12. – 16. měsíce (Sedlářová a kol., 2008).
15
2.2.4 Vyšetření novorozence na porodním sále První ošetření novorozence na porodním sále musí být provedeno v tremoneutrálním prostředí a za světla. První ošetření novorozence spadá do kompetencí porodní asistentky či dětské sestry. Novorozenec je po porodu převzat do sterilní pleny a ošetřován na vyhřívaném lůžku. Očištěním kůže od mázku a krve plenou je zároveň prováděna i taktilní stimulace. Tu provádíme, pokud dítě křičí a je růžové. Taktilní stimulace navozuje respirační aktivitu (Sedlářová a kol., 2008). Stav dítěte po narození hodnotíme dle Apgar score, čímž přibližně zjistíme stav nervového a kardiopulmonálního systému. Hodnotíme barvu kůže, srdeční pulz, reakci na podnět, svalové napětí a dýchání. Každou položku ohodnotíme 0 – 2 body. Hodnocení provádíme v první, páté a desáté minutě po porodu. Pokud je součet hodnot v rozmezí 10 – 7, jedná se o novorozence fyziologického. Součet 6 – 4 značí rizikového novorozence, součet 3 – 1 velmi ohroženého novorozence. Pokud je hodnocení rovno 0, jedná se o smrt (Pighin, Simon, 2008; Roztočil a kol., 2008). Novorozenec by měl spontánně dýchat, mít normální svalový tonus, měl by reagovat na podněty. V případě potřeby jsou odsáty sekrety z dýchacích cest. Zvláštní pozornost je věnována pupečnímu pahýlu. Je potřeba zkontrolovat, zda je dostatečně utažený. Poté se odezinfikuje a překryje sterilním obvazem. Pediatr provádí poslech srdce fonendoskopem. Důležité je také vyšetření břicha, které by mělo být měkké. Co se týče dýchání, mělo by být klidné. Dalším krokem je provedení kredeizace jako prevence gonokokové blefarokonjuktivitidy. Dítě je označeno, zváženo a změřeno. Poté je přineseno
matce
a
je
přiloženo
k prsu
(Zwinger
et
al.,
2004;
Hrodek,
Vavřinec et al., 2002). Jako prevenci krvácivé choroby novorozence podáváme každému novorozenci vitamin K (Kanavit), který má vliv na srážlivost krve a aktivuje některé srážecí faktory. Kojené děti získávají vitamin K z mleziva, ale jeho množství není dostatečné. Kanavit se podává per os 1 mg ve formě kapek nebo 1 mg i. m. a to jednou týdně po celý první
16
měsíc
života
a
poté
jednou
za
měsíc
do
6
měsíců
u
kojených
dětí
(Pighin,Simon, 2008; Hrodek,Vavřinec et al.,2002).
2.2.5 Poporodní adaptace Poporodní adaptace by u fyziologického novorozence měla být ukončena v průběhu prvních 24 hodin života. Dokud je plod v těle matky, je jeho tělesná teplota udržována prostřednictvím matky, plod je závislý na dodávce živin od matky, jeho dýchání je mělké, metabolizmus zpomalený a nízká je i hladina cukru v jeho krvi. Je utlumena i střevní peristaltika. Plod se v průběhu posledního trimestru připravuje na extrauterinní život. Začínají se ukládat energetické zásoby ve formě bílého a hnědého tuku a plíce plodu postupně dozrávají, takže jsou připraveny pro dýchání (Roztočil, 2008; Fendrychová, Borek, 2007). Momentem porodu je novorozenec odpovědný za svou vlastní oxygenaci a ventilaci. Na zahájení dýchání se podílí více faktorů. Důležitá je odpověď periferních chemoreceptorů v oblasti aorty a krkavice, které reagují na hodnoty krevních plynů a centrálních receptorů v centrálním nervovém systému, které jsou stimulovány hyperkapnií a acidózou (Roztočil, 2008). Dalšími faktory, které mají za následek začátek dýchání, jsou taktilní a bolestivé podněty z kožních receptorů a také stimulace pohybových receptorů v končetinách novorozence. Svou roli mají i receptory v oblasti plic a dýchacích cest. V tomto případě je nutné, aby byla odstraněna tekutina v oblasti nosu a hrtanu (Roztočil, 2008; Fendrychová, Borek, 2007). Po porodu také dochází k přestavbě krevního oběhu z fetálního na postnatální. K tomuto dochází po zaškrcení pupečníku. Pokud není pupečník zaškrcen, krev v něm přestane proudit během 2 – 3 minut po porodu. V tomto momentě dochází k uzavření fetálních cévních spojek (foramen ovale a ductus arteriosus). Dochází k tomu následkem provzdušňování dýchacích cest. Dilatují se plicní cévy, čímž klesá plicní průtokový
17
odpor a zároveň klesá plicní cévní rezistence. Z kmene plicnice odtéká stále více krve do levého srdce a zmenšuje se tak objem krve, který proudí přes arteriální ductus do aorty. Tím dochází k uzavření ductus arteriosus. K úplnému uzavření by mělo dojít během 1. – 3. dne života. Tím, že krev z plic teče do levé síně, dochází k vzestupu tlaku v levé síni nad hodnoty tlaku v síni pravé. To má za následek pasivní uzavření foramen ovale. Anatomický uzávěr foramen ovale trvá týdny až měsíce a u některých jedinců k němu nikdy nedojde (Fendrychová, Borek, 2007). Aby mohlo dojít k provzdušnění plic a výše popsané přestavbě oběhu, je nutné, aby plíce novorozence byly očištěny od plicní tekutiny, která je v plicích v průběhu intrauterinního života přítomna. Tato tekutina je tvořena v plicích. Důležitá je i zralost plic plodu. V plicích jsou přítomny alveolární buňky II. typu, které tvoří surfaktant, jehož hlavním úkolem je udržovat stabilitu alveolů. Znamená to, že surfaktant zamezuje kolapsu alveolů na konci výdechu. Tvorba surfaktantu začíná již ve druhém trimestru těhotenství, ale dostatečné množství ho je asi od 35. týdne gravidity. Pokud chceme diagnostikovat, zda má plod dostatek surfaktantu v plicích, zjistíme to z plodové vody. Mezi plícemi plodu a plodovou vodou existuje totiž jakási výměna. Do plic potom může být naopak aspirována plodová voda s mekoniem při hypoxii plodu, kdy mělké dýchání plodu je vystřídáno hlubšími vdechy, neboli gaspingem (Roztočil, 2008; Fendrychová, Borek, 2007). Co se týče vlastního vypuzení plicní tekutiny z plic, dochází k němu při vaginálním porodu stlačením hrudníku novorozence. Hlavní úlohu při provzdušnění plic mají inspirační a expirační svaly. První vdech většinou vykonává novorozenec se značným úsilím a následný výdech je již ve většině případů aktivní. V plicích potom po prvním vdechu zůstává asi 15 – 30 ml vzduchu, což je základ pro funkční reziduální kapacitu plic (Roztočil, 2008). Z plic při porodu však není vytlačena všechna plicní tekutina. Malé množství této tekutiny v plicích stále zůstává. Tato tekutina se následkem zahájení dýchání vstřebává
18
a to 2 způsoby. Za prvé je to cestou resorpce do krve a za druhé je to prostřednictvím lymfatických cév (Roztočil, 2008). Co se týče vyprazdňování, močení u 99 % novorozenců proběhne do 48 hodin po porodu. Smolka odchází také u 99 % donošených novorozenců do 48 hodin. Smolka je černé barvy a je vazká. S kojením se stolka mění v přechodnou stoličku, která má zelenočernou až žlutozelenou barvu a následně se mění v mléčnou stoličku, která má žlutou barvu a je kašovité konzistence (Sedlářová a kol., 2008).
2.2.6 Fyziologický kojenec Jak už bylo poznamenáno, kojenecké období trvá od 29. dne do 1 roku života dítěte. Podle Freuda je první rok dítěte orální stadium, neboť dítě většinu svých potřeb uspokojuje ústy. Podle Mahlera jde zase o období symbiozy s matkou, protože matka je ta, která uspokojuje všechny kojencovy potřeby. V tomto období se vytváří velmi silné pouto mezi matkou a kojencem (Hrodek, Vavřinec, et al., 2002). V prvních týdnech života je prostředkem komunikace u dítěte pláč. To se ale mění asi ve 12. týdnu, kdy se dítě začíná smát. Mezi 3. – 6. měsícem má dítě schopnost napodobování, takže zvládá jednoduché hry. Asi v 9. měsíci života začíná zvládat i těžší hry (Sedlářová a kol., 2008).
2.3. Novorozenec, u kterého je zvýšené riziko SIDS 2.3.1 Děti s vyšším rizikem výskytu SIDS Do této skupiny řadíme novorozence, kteří mají porodní váhu nižší než 2000 g, jsou narozeni před 33. gestačním týdnem, jejich Apgar skóre bylo po narození nižší než 7 a děti, které již byly ohroženy na životě a to hlavně z příčiny, která se projevila zástavou dechu, ochablým svalstvem, namodralou pokožkou a pomalým tepem neboli ALTE (Apparently Life – Threatening Event). SIDS se také častěji objevuje u dětí s apnoickou epizodou. Před touto epizodou lze pozorovat tyto příznaky: horečka,
19
únava během krmení, letargie a pocení se během spánku (Pighin, Simon, 2008; Muntau, 2009; Štefan, Mach, 2005).
2.3.2 Nezralý novorozenec Jako nezralého označujeme novorozence, který se narodí před 37. týdnem gestace. Z celkového počtu narozených dětí jsou asi 2/3 novorozenců nedonošených. Tato skupina novorozenců je zatížena vyšší mortalitou a morbiditou než novorozenci zralí neboli donošení. Patří sem potom i novorozenci hypotrofičtí. Podle délky trvání těhotenství můžeme ještě rozlišit nezralé novorozence do 3 skupin. Novorozenci lehce nezralí, kteří se narodili ve 36. – 37. týdnu gestace a jejich váha je mezi 2000 – 2499 g. Označení pro tuto skupinu novorozenců je LBW (Low birth weight). Středně nezralí novorozenci, kteří se narodili v 33. – 35. týdnu gestace a jejich váha je mezi 1500 – 1999g. Pro tyto novorozence se používá zkratka LBW (Low birth weight). Těžce nezralí novorozenci, pro které je také používána zkratka VLBW (Very low birth weight infant). Ti se narodili ve 28. – 32. týdnu gravidity a jejich váha se pohybuje v rozmezí 1000 – 1499 g. Extrémně nezralí novorozenci, pro které se také používá označení ELBW (Extremely low birth weight infant). Protože v České republice je stanovena hranice viability plodu na 24. týden gestace, považují se za ELBW novorozenci, kteří se narodili ve 24. – 27. týdnu těhotenství. Jejich váha se pohybuje v rozmezí 500 – 999 g (Roztočil, 2008; Zwinger et al., 2004; Fendrychová, Borek, 2007).
20
Nedonošeného novorozence poznáme podle vzhledu. Typické je pro něj sytě rudá pokožka, která není kryta mázkem a lanugo je velmi řídké. U extrémně nezralých novorozenců nelze rozlepit oční víčka od sebe. Co se týče vývoje bradavky a prsní žlázy, tak ty zcela chybí nebo jsou malé. U chlapců nejsou varlata sestouplá v šourku a u dívek velké stydké pysky nepřekrývají malé. Na ploskách nohou není vyvinuto rýhování a ušní chrupavka je ještě také nedovyvinuta. U nedonošených dětí je častý výskyt edémů (Roztočil, 2008; Čech, Hájek, Maršál, Srp a kol., 2006). Dýchání: Často se vyskytuje syndrom dechové tísně (RDS), který je způsoben nedostatkem surfaktantu v plicích a plíce tak při výdechu kolabují. Tento stav může mít za následek i nedostatečné prokrvení mozku a tím následně k jeho poškození. Novorozenci podáváme surfaktant. V lehkých případech je indikována oxygenoterapie, v těžších distenzní terapie a v nejtěžších je novorozenec zaintubován a je prováděna umělá plicní ventilace. U nedonošených se také častěji vyskytují apnoické pauzy a SIDS. Apnoické pauzy jsou doprovázeny cyanózou a bradykardií (Roztočil, 2008, Hendrychová, Borek, 2007; Hrodek, Vavřinec et al., 2002). Zažívání: U nedonošených novorozenců není ještě zralý trávicí systém. Je zde snížená sekrece trávicích enzymů, snížená motilita střev a jsou také nezralé svěrače na obou koncích žaludku, tudíž často dochází k regurgitaci a zvracení a to nejvíce při krmení dítěte. To může vést až k indikaci parenterální výživy. Pokud dítě není kojeno, je u něj vyšší riziko výskytu SIDS (Roztočil, 2008; Hendrychová, Borek, 2007; Čech, Hájek, Maršál, Srp a kol., 2006). Centrální nervový systém: U nedonošených dětí dochází častěji k intrakraniálnímu krvácení, které má za následek poškození mozku. Může dojít k dilataci mozkových komor, k ischemii mozkové tkáně nebo ke křečím. Ultrazvukové nebo klinické vyšetření odhalí asi jen 50 % poškození mozku a ostatní zůstanou neodhalena. To má pak za následek dětskou mozkovou obrnu nebo lehkou mozkovou dysfunkci (Hrodek, Vavřinec et al., 2002).
21
Termolabilita: U těchto dětí ještě není vyvinut podkožní tuk, proto jsou velmi náchylné k hypotermii. Je nutno je umístit do inkubátorů nebo na vyhřívaná lůžka (Roztočil, 2008; Fendrychová, Borek, 2007). Nezralost ledvin: ledviny nejsou schopny v tomto období udržovat homeostázu. Dochází proto k otokům, hyponatremii, hyperkalemii a acidóze. Renální parenchym je velmi citlivý a proto může dojít až k selhání ledvin. Minimální diuréza by měla být 1 ml moče na kg hmotnosti za hodinu (Roztočil, 2008). Častější výskyt infekcí: Častější výskyt infekci souvisí s nezralostí imunitního systému. Časté jsou potom i sepse, které mohou vést až k smrti. Podle jedné z hypotéz může být i banální infekce dýchacích cest příčinou SIDS (Roztočil, 2008; Štefan, Mach, 2005). Dále je pro nedonošené děti typická, zvýšená náchylnost ke krvácení, zvýšené riziko poškození kůže, hyperbilirubinémie, anémie, hypotenze, hypoglykémie a hypokalcémie (Fendrychová, Borek, 2007).
2.3.3 Hypotrofický novorozenec Hypotrofický novorozence je takový, jehož hmotnost a růstové parametry (délka a odvod hlavy) jsou pod spodní hranicí rozptylu normálních hodnot růstu pro daný týden těhotenství. V současné době jsou všichni novorozenci s porodní váhou menší než 2500 g označováni jako novorozenci nízké porodní hmotnosti (Zwinger et al., 2004; Fendrychová, Borek, 2007). Hypotrofie může být zaviněna různými příčinami. První příčinou je nezralost novorozence a druhou je intrauterinní růstová retardace neboli IUGR (Intrauterine growth retardation) (Zwinger et al., 2004).
22
Fetální růstová retardace se dělí do 2 skupin a to na symetrickou a asymetrickou. Symetrická je zapříčiněna sníženým růstovým potenciálem v graviditě. Je ovlivněna genetickými abnormalitami (trizomie 17. a 21. chromozomu), infekcemi (kongenitální rubeola, toxoplazmóza), toxickými látkami a v neposlední řadě také etnicitou. Při symetrické retardaci má placenta normální velikost (Roztočil, 2008). Pro asymetrickou růstovou retardaci je charakteristický omezený růst plodu. Růstový potenciál, který je snížený u symetrické retardace, je v tomto případě normální. Placenta je však malá a je omezen přísun živin přes placentu od matky k plodu. Placenta může být postižena infarkty a lze pozorovat i ukládání fibrinu. Plod následkem toho může trpět chronickou hypoxií, což má za následek, že srdce a mozek plodu je zásobován krví na úkor ostatních orgánů. Faktory, které toto mají za následek, jsou špatná životospráva ženy a poruchy uteroplacentární cirkulace (Roztočil, 2008).
2.3.4 Rizikový novorozenec Jako rizikového označujeme novorozence, který se narodil matce s rizikovým těhotenstvím nebo se v průběhu porodu či těsně po něm dostane do rizikové situace. Rizikové těhotenství je takové, kdy má žena špatné socioekonomické faktory, trpí nějakým onemocněním (diabetes mellitus, hypertenze) nebo je zde přítomna nějaká genetická zátěž pro plod, ať ze strany matky nebo otce. Mezi rizikový porod se řadí císařský řez, klešťový porod, porod vakuumextraktorem, porod nedonošené gravidity nebo porod vícečetného těhotenství (Fendrychová, Borek, 2007).
2.3.5 Patologický novorozenec Patologický novorozenec je takový, jehož porodní váha je nižší než 1500g nebo je novorozenec ohrožen na zdraví nebo dokonce na životě. Patologii nejvíce zapříčiňuje hypoxie, infekce nebo nějaká vrozená vývojová vada (Fendrychová, Borek, 2007).
23
2.4. Další stavy vyvolávající SIDS i u fyziologického novorozence Syndrom náhlého úmrtí kojence může postihovat i fyziologické novorozence a kojence. Toto riziko je možno minimalizovat, a to tak, že se budeme snažit co nejvíce eliminovat rizikové faktory, které mohou napomáhat vzniku SIDS. Ty to rizikové faktory lez rozdělit do dvou skupin a to na rizikové faktory ze strany matky a rizikové faktory ze strany dítěte (Behinová, Kaiserová, 2006). Rizikové faktory ze strany matky: Nejzávažnějším rizikovým faktorem, který patří do skupiny rizikové faktory ze strany matky, je kouření matky během těhotenství. Matky by se měli co nejvíce vyvarovat i kouření pasivnímu. Dalším rizikovým faktorem je užívání drog během gravidity a to hlavně kokainu, který má za následek hypoxii plodu. Dále to může být nízký věk matky nebo její špatná socioekonomická situace. Pokud matka prodělala během těhotenství nějakou infekci, je to pro dítě také nebezpečné. Potom sem také patří nedostatečná prenatální péče, nízký krevní tlak matky během těhotenství a v neposlední řadě i interval mezi těhotenstvím kratší než 2 roky. Vyšší riziko SIDS je také v rodinách, kde již jednou k úmrtí z této příčiny došlo. Multiparita je také jedním z rizikových faktorů napomáhající vzniku SIDS (Pighin, Simon, 2008; Behinová, Kaiserová, 2006; Hrodek, Vavřinec et al., 2002; Leifer, 2004; Muntau, 2009). Rizikové faktory ze strany dítěte: Do této skupiny rizikových faktorů patří indukovaný porod nebo porod císařským řezem a vícečetné těhotenství. Dále je nutné si dávat pozor na to, abychom dítě příliš neoblékali. Došlo by tak k přehřátí dítěte, což je další rizikový faktor. Co se týče kojení, je pro dítě nenahraditelným zdrojem výživy, proto nejsou kojené děti tak často nemocné. Z tohoto důvodu se předpokládá, že i krmení dítěte umělou výživou by mohlo být rizikovým faktorem. Zatím to ale nebylo prokázáno (Leachová, 1995; Behinová, Kaiserová, 2006). Více jsou také ohroženy děti, které často ublinkávají. Doporučuje se dávat dětem dudlíky, které také snižují výskyt SIDS. Mezi další rizikové faktory patří ukládání a
24
spánek dítěte na bříšku a na měkké podložce. Pokud uložíme dítě do polohy na břiše a ještě ho zabalíme do zavinovačky, je to pro něj velmi rizikové. Může dojít k přehřátí a navíc dítě v této poloze nemůže otočit hlavičku na stranu, což má za následek vdechování již vydechnutého vzduchu. Dítě by nemělo spát v jedné posteli s rodiči, neboť hrozí již zmíněné přehřátí nebo zalehnutí. Podle časopisu Maminka (říjen 2012) zalehnutí dítěte hrozí jen v případě, že je matka pod vlivem silných léků, alkoholu nebo drog. Rodiče by si měly dát pozor hlavně v chladných měsících na to, aby prostředí, ve kterém se dítě nachází, nebylo moc vytápěné. Dalším faktorem může být zvýšené pocení na záhlaví. Pokud dítě během kojení promodrává a je podrážděně, může to také signalizovat pozdější vznik SIDS (Šimůnková, 2010; Leachová, 1995; Leifer, 2004; Maminka, 2012). Svou roli zde hraje také etnicita. Vyšší riziko SIDS mají domorodí Američané a afričtí američané. Předpokládá se, že je to dáno nižší socioekonomickou situací těchto etnik a objevuje se u nich více rizikových faktorů pro SIDS (Byard, Krous, 2001).
2.5. První pomoc při SIDS Pro 100% jistotu včasného odhalení SIDS je důležité mít v postýlce u miminka přístroj na monitorování dechu. V případě zástavy dechu kojence se přístroj alarmuje. V tomto případě vezmeme dítě do náruče a zjistíme, zda dýchá, zkontrolujte, zda není promodralé nebo prošedlé okolo úst. Pokud dítě nedýchá a na místě neštěstí jsme sami, začneme provádět po dobu jedné minuty resuscitaci. Následně voláme Zdravotnickou záchrannou službu na číslo 155. Pokud je na místě více lidí, jeden provádí resuscitaci a druhý ihned volá číslo 155 (Srnský, 2007; www.naseporodnice.cz).
2.5.1. Kardiopulmonální resuscitace Postup při provádění kardiopulmonální resuscitace u novorozenců a kojenců je následovný. Nejprve dítě vezmeme a zjistíme u něj stav vědomí. Můžeme ho hlasitě
25
oslovit, podráždit lechtáním na jeho chodidlech nebo třít rukou po zádech. Pokud dítě na stimul nereaguje, voláme Zdravotnickou záchrannou službu (Srnský, 2007). Dalším důležitým krokem je zkontrolování průchodnosti dýchacích cest. Následně zakloníme hlavu dítěte a to tak, že jednu ruku mu položíme na čelo a druhou mu zvedneme bradu. Pokud má dítě hlavu v mírném záklonu, můžeme začít s umělým dýcháním. Známkou správně prováděného umělého dýchání je, že se dítěti začne zvedat hrudník. Objem vdechovaného vzduchu odpovídá objemu našich úst. Jeden náš vdech by měl trvat asi 1 – 1,5 sekundy. Umělé dýchání začínáme vždy 2 vdechy. Dále pokračujeme 30 vdechy za minutu u novorozenců a 20 vdechy za minutu u kojenců.(www.naseporodnice.cz). Po ukončení umělého dýchání zkontrolujeme krevní oběh a to tak, že zkusíme nahmatat tep na vnitřní straně paže nebo můžeme poslechnout srdeční činnost na hrudníku. Pokud srdeční činnost není přítomna, začneme s nepřímou srdeční masáží a nadále pokračujeme v umělém dýchání. (www.naseporodnice.cz). Dítě položíme na tvrdou podložku do polohy na záda. Nepřímou srdeční masáž provádíme dvěma prsty a to ukazováčkem a prostředníčkem. Konce těchto prstů položíme na oblast hrudní kosti do její dolní poloviny, přesněji asi 1,5 cm pod spojnici mezi prsními bradavkami dítěte. Další variantou je, že nepřímou srdeční masáž provádíme oběma palci, které zkřížíme a přiložíme na popsané místo. Při masáži rytmicky stlačujeme hrudník a to asi do hloubky 2 – 3 cm. Jak již bylo uvedeno, nepřímou srdeční masáž musíme kombinovat s umělým dýcháním a to v tomto poměru: u novorozenců je poměr vdechů a stlačení 1 : 3 a u kojenců je to při jednom zachránci poměr 2 : 3 a ve dvou zachráncích je poměr vdechů a stlačení 2 : 15. Vždy musíme provést mezi vdechy a stlačeními přestávku. Provádíme souvisle 3 – 5 cyklů a po tomto počtu cyklů zkontrolujeme, zda dítě dýchá a zda je přítomna srdeční činnost. V případě, že bylo obnoveno dýchání i srdeční činnost, uložíme dítě do úlevové polohy na naše předloktí. Obličej dítěte směřuje směrem k nám a hlava je mírně skloněna dolů. Poté je ještě nutné sledovat barvu dítěte, dýchání a krevní oběh. Pokud nepromodrává
26
a neprošedává, je vše v pořádku. Důležité je také zabránit podchlazení dítěte (Srnský, 2007).
2.6. Prevence SIDS Syndrom náhlého úmrtí kojence nelze předpokládat ani proti němu neexistuje žádná 100% ochrana. Je zde ale mnoho preventivních opatření, která by měla výskyt náhlého úmrtí snížit. Existují tzv. monitory dechu a chůvičky, které se dají k miminku do postýlky, a v případě zástavy dechu se spustí alarm. Ty to monitory sledují frekvenci dýchání miminka a reagují již na 20 s interval bez dýchání. Tudíž v případě zástavy dechu můžeme zahájit patřičné kroky k obnovení dýchání a je zde větší šance, že miminko zachráníme. Monitory dechu se hodí jak pro nedonošená miminka, tak i pro fyziologické novorozence (www.naseporodnice.cz; Srnský, 2007). Mezi další preventivní opatření patří poloha dítěte při spánku. Dítě by mělo být uloženo do polohy na zádech nebo na bok, ne na bříško. Doporučení, že by miminka neměla spát na bříšku, vydala v roce 1992 Americká pediatrická akademie (APA). Byl totiž proveden výzkum, který potvrdil vyšší riziko výskytu SIDS u miminek, které spí na bříšku. Dítě ukládáme na tvrdou podložku, ne měkkou. Co se týče deky, ta by neměla být přivázána k postýlce, neboť hrozí nebezpečí, že se do ní dítě zahrabe a již se nedostane zpět na vzduch. Hrozí tak udušení dítěte. Místo deky můžete pořídit miminku spací pytel, neboť si ho miminko nemůže přetáhnout přes hlavu. Dále by dítě nemělo mít asi do 1 roku v postýlce polštář. Je to z toho důvodu, aby si dítě nezakrylo hlavu a neudusilo se. (Pighin, Simon, 2008; Behinová, Kaiserová, 2006; Srnský, 2007; Karp, 2005). Okolní teplota prostředí, kde se dítě nachází, by neměla být moc vysoká, aby nedošlo k přehřátí dítěte, ale ani moc nízká, aby nedošlo k podchlazení. Pokud dojde k přehřátí, v dýchacích cestách dítěte se začnou množit bakterie, což má za následek až útlum dechového centra. Pokud se dítě začne potit na šíji, je to příznak toho, že je mu teplo.
27
Teplota v místnosti, kde dítě spí, by neměla být vyšší než 18 °C (Srnský, 2007; Muntau 2009; Šimůnková, 2010). Důležitým preventivním opatřením, které snižuje riziko SIDS je absence kouření. Dítě by mělo pobývat v prostorách, kde se nekouří. Nikotin má totiž tlumivé účinky, které působí právě na dýchací centrum dítěte. Nedoporučuje se ani kouření pasivní. Předpokládá se, že kouření v prevenci hraje důležitou roli, neboť při posmrtném ohledávání těla byl několikrát zjištěn v krvi. Pokud je matka kuřačka a kouří během těhotenství nebo po porodu, tak půl hodiny po dokouření cigarety vydechuje pro dítě škodlivý nikotin (Behinová, Kaiserová, 2006; Srnský, 2007). Významným preventivním faktorem je také používání dudlíku. S jeho užíváním se doporučuje začít v momentě, kdy dítě nemá problémy s kojením a používat ho až do jednoho roku života dítěte. Dudlík chrání dýchací cesty před ucpáním při jejich kolapsu. (Muntau, 2009; Srnský, 2007). Co se týče kojení dítěte, mělo by být kojeno minimálně 6 měsíců. Kojení je pro dítě nenahraditelné a proto se doporučuje v prevenci SIDS kojit dítě v 1. roce co nejčastěji (Keudel, 1997; Šimůnková, 2010). Ochrana dítěte před stresem je také velice důležitá v prevenci SIDS. Nedoporučuje se brát dítě na dlouhé výlety autem. Dítě chráníme před hlučným prostředím, kdy mnoho stimulů na něj působí negativně a vyvolávají v něm neklid. To potom působí negativně na spánek dítěte. (Keudel, 1997). Úprava postýlky, kde dítě spí, má také svou roli v prevenci. V postýlce by neměly být popruhy. Nikdy do postýlky nedáváme igelitové nebo plastové sáčky, neboť se jimi může dítě udusit. Pokud k postýlce přivazujeme hračky, neměly by být přivazovány na provázku delším než 30 cm. Do 1 roku života spí dítě ve své postýlce, ne v posteli s rodiči. (Srnský, 2007; Šimůnková, 2010).
28
2.7. Rozhovor s rodiči v případě úmrtí dítěte Pokud dojde k náhlému úmrtí novorozence či kojence z nejasné příčiny, je vždy v České republice nařízena soudní pitva. Právě tato skutečnost může ještě zhoršit prožívání smutku u některých rodičů. Rodičům musí být vysvětleno, že jedině pokud bude provedena pitva, najde se vysvětlení, proč jejich dítě zemřelo (Muntau, 2009; Leachová, 1995). Informaci o smrti dítěte provádí vždy lékař. Po zjištění příčiny smrti, je jeho úkolem rodičům srozumitelně vysvětlit, na co jejich dítě zemřelo. Pokud příčinou smrti byl syndrom náhlého úmrtí novorozence, musí vysvětlit, že v současné době neznáme příčinu,
jen
můžeme
předpokládat,
které
faktory
tuto
nemoc
vyvolávají
(Borek a kol., 1997; Leifer, 2004). Než se rodiče vyrovnají s neočekávanou smrtí dítěte, potřebují k tomu dostatek času. Je nesmírně důležité, aby jim bylo umožněno se řádně rozloučit s dítětem a podílet se na přípravách týkajících se pohřbu. Pokud si to budou přát je možno si dítě pochovat. Rodiče často pociťují vinu za smrt jejich dítěte. Je to o to horší, že jejich okolí po nich žádá vysvětlení, proč vlastně dítě náhle zemřelo. Rodiče se mohou dostat také do fáze, kdy se navzájem ze smrti dítěte obviňují. Obviňovat mohou i lékaře nebo sestru. Tragické prožívání úmrtí může také v některých případech vyústit v rozpad rodiny (Borek a kol., 1997; Leifer, 2004). Co se týče vystupování sestry v této nelehké situaci, její hlavní úkol je vyjádření pochopení pro těžkou citovou situaci rodičů. Sestra by měla rodiče zavést je do klidného prostředí, vyslechnout a zavolat lékaře. Nedoporučuje se matku rychle těšit nebo rozptylovat. Naopak je vhodné chránit prožívání smutku. (Borek a kol., 1997).
29
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu K provedení výzkumu byla použita kvantitativní metoda zkoumání pomocí anonymního dotazníku. Dotazník obsahoval celkem 17 otázek. U každé otázky měla respondentka označit1 odpověď.
3.2 Charakteristika vzorku respondentů Výzkum byl prováděn na oddělení šestinedělí v nemocnici Pelhřimov, v období od prosince 2012 do února 2013. Dotazník byl schválen vrchní sestrou oddělení i vedením této nemocnice. Jako respondentky byly vybrány ženy po porodu na oddělení šestinedělí. Distribuováno bylo celkem 100 dotazníků s návratností 99 %. Vrátilo se mi tedy 99 vyplněných dotazníků. Při vyhodnocování dotazníků jsem použila programy Word a Excel.
30
3.3 Výsledky výzkumu Otázka číslo 1. Víte, co je SIDS? Tabulka 1: Víte, co je to SIDS?
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
a) lze mu preventivně předcházet
1
1%
0
0%
98
99%
99
100%
b) postihuje CNS c) dochází k zástavě dechu Celkem
98 (99 %) všech dotazovaných odpovědělo, že při SIDS dochází k zástavě dechu dítěte. 1 (1 %) dotazovaná zvolila možnost, že SIDS je onemocnění, kterému lze preventivně předcházet. Variantu, že SIDS postihuje centrální nervový systém, nevybrala žádná z respondentek.
31
Otázka číslo 2. Kde jste získala informace o SIDS
Graf 1: Kde jste získala informace o SIDS
31 (31 %) dotazovaných žen hledalo informace o SIDS na internetu. 25 (25 %) respondentek se o SIDS dozvědělo z tiskovin (noviny a časopisy). Dalších 10 (10 %) žen čerpalo informace z knih. 26 (26 %) ženám podal informace o tomto onemocnění jejich
lékař.
7
(7
%)
respondentek
si
informace
neshánělo
nikde.
32
Otázka číslo 3. Syndrom náhlého úmrtí nejčastěji postihuje děti
Graf 2: Syndrom náhlého úmrtí nejčastěji postihuje děti
31 (31 %) dotazovaných žen si myslí, že syndrom náhlého úmrtí kojence postihuje nejčastěji děti bezprostředně po narození. Dalších 62 (63 %) dotazovaných zvolilo možnost, že je to věk mezi 3. – 6. měsícem věku. Zbylých 6 (6 %) dotazovaných vybralo variantu v 1 roce života.
33
Otázka číslo 4. Mezi možná rizika SIDS nepatří Tabulka 2: Mezi možná rizika SIDS nepatří
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
a) spánek na bříšku či boku
10
10%
b) kouření matky během těhotenství
10
10%
c) ženské pohlaví dítěte
70
71%
d) přehřátí dítěte
39
39%
Celkem
99
100%
10 (10 %) žen uvedlo, že mezi rizika SIDS nepatří spánek dítěte na bříšku nebo na boku. Dalších 10 (10 %) dotazovaných za riziko SIDS nepovažuje kouření matky během těhotenství. 70 (71 %) žen by mezi možná rizika nezařadila variantu ženské pohlaví dítěte. Zbylých 39 (39 %) žen mezi rizika SIDS neřadí možnost přehřátí dítěte. Otázka číslo 5. Do prevence SIDS se neřadí Tabulka 3: Do prevence SIDS se neřadí
Odpověď a) matrace s pevným povrchem
Absolutní četnost
Relativní četnost
2
2%
c) ukládání dítěte při spánku na záda d) hodně dítě oblékat
12 34 51
12% 34% 52%
Celkem
99
100%
b) používání dudlíku při usínání a spánku dítěte
2 (2 %) by do prevence SIDS nezařadilo používání matrace s pevným povrchem. 12 (12 %) respondentek za prevenci SIDS nepovažuje používání dudlíku při usínání a spánku dítěte. 34 (34 %) žen se domnívá, že ukládání dítěte při spánku na záda, nepatří do prevence SIDS. 51 (52 %) dotazovaných by do prevence SIDS nezařadilo možnost hodně dítě oblékat.
34
Otázka číslo 6. Při první pomoci
Graf 3: Při první pomoci 5 (5 %) dotazovaných žen by při první pomoci dítěti zajistili teplo a poté by volali na číslo 155. 54 (55 %) žen by nejprve dítě poplácalo po zadečku, třelo by dlaní po jeho zádech, a pokud by se dítě nenadechlo, volaly by 155. Zbylých 40 (40 %) žen by ihned začalo s umělým dýcháním, a pokud by se dítě nenadechlo, volaly by 155.
35
Otázka číslo 7. Jaká je frekvence vdechů při umělém dýchání u novorozenců
Graf 4: Jaké je frekvence vdechů při umělém dýchání u novorozenců
79 (80 %) žen se domnívá, že frekvence vdechů u novorozenců je 30 / min. Dalších 15 (15 %) žen, si myslí, že správná frekvence vdechů je 50 za minutu. 5 (5 %) žen se přiklonilo k možnosti 70 vdechů za minutu.
36
Otázka číslo 8. Při umělém dýchání hlavu kojence
Graf 5: Při umělém dýchání hlavu kojence 6 (6 %) respondentek by při umělém dýchání hlavu dítěte předklonilo. 52 (53 %) žen by při umělém dýchání hlavu kojence zaklonilo. Zbylých 41(41 %) žen by hlavu nepředklánělo, ani nezaklánělo.
37
Otázka číslo 9. Co je nepřímá srdeční masáž Tabulka 4: Co je nepřímá srdeční masáž
Odpověď Absolutní četnost a) Rytmické stlačování hrudníku, které je vždy 73 spojeno s umělým dýcháním b) Stlačování hrudníku, které nemusí být rytmické 18 c) Jiný název pro umělé dýchání 8 Celkem
99
Relativní četnost 74% 18% 8% 100%
73 (74 %) žen si pod pojmem nepřímá srdeční masáž představí rytmické stlačování hrudníku, které je vždy spojeno s umělým dýcháním. 18 (18 %) respondentek se domnívá, že nepřímá srdeční masáž je stlačování hrudníku, které nemusí být rytmické. 8 (8 %) dotazovaných si myslí, že je to jen jiný název pro umělé dýchání.
38
Otázka číslo 10. Při nepřímé srdeční masáži stlačujeme hrudník
Graf 6: Při nepřímé srdeční masáži
85 (86 %) žen by při nepřímé srdeční masáži stlačilo asi 2 cm hluboko. 5 (5 %) dotazovaných se domnívá, že při nepřímé srdeční masáži se má hrudník stlačit co nejhlouběji. Dalších 9 (9 %) žen by stlačovalo hrudník asi 5 cm hluboko.
39
Otázka číslo 11. Frekvence stlačení hrudníku je u kojence
Graf 7: Frekvence stlačení hrudníku je u kojence 53 (54 %) žen by stlačilo hrudník při nepřímé srdeční masáži 60 x za minutu. 37 (37 %) respondentek si myslí, že správná frekvence stlačení je 100 za minutu. Zbylých 9 (9 %) žen by hrudník u kojence stlačilo 150 x za minutu.
40
Otázka číslo 12. Jaký je poměr stlačení a vdechů u nepřímé srdeční masáže u kojence Tabulka 5: Jaký je poměr stlačení a vdechů u nepřímé srdeční masáže u kojence
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
a) 60 : 2
33
33%
b) 30 : 1
50
51%
c) 5 :1
16
16%
Celkem
99
100%
33 (33 %) žen by stlačovalo hrudník v poměru 60 : 2. 50 (51 %) dotazovaných si myslí, že správný poměr stlačení hrudníku a vdechů je u kojence 30 : 1. Zbylých 16 (16 %) žen se přiklání k poměru 5 : 1. Otázka číslo 13. Setkala jste se vy nebo někdo ve vašem okolí se SIDS Tabulka 6: Setkala jste se vy nebo někdo ve vašem okolí se SIDS?
Odpověď a) ano, já
Absolutní četnost
Relativní četnost
b) ano, jiný c) ne
1 14 84
1% 14% 85%
Celkem
99
100%
1 (1 %) dotázaná žena se osobně setkala se syndromem náhlého úmrtí kojence. 14 (14 %) žen uvedlo, že se se SIDS setkal někdo z jejich okolí. Zbylých 84 (85 %) žen uvedlo, že se nikdo ani ony nesetkaly s tímto onemocněním.
41
Otázka číslo 14. Máte strach z hrozby SIDS Tabulka 7: Máte strach ze SIDS
Odpověď a) ano
Absolutní četnost
Relativní četnost
b) ne c) nevím
75 6 18
76% 6% 18%
Celkem
99
100%
75 (76 %) žen uvedlo, že má strach z hrozby SIDS. 6 (6 %) dotazovaných z hrozby tohoto onemocnění strach nemá. 18 (18 %) žen neví, zda má nebo nemá strach ze SIDS.
42
Otázka číslo 15. Kolik je vám let
Graf 8: Kolik je vám let
28 (28 %) žen, které se zúčastnily tohoto výzkumu, bylo ve věku do 25 let. 71 (72 %) žen bylo ve věku nad 25 let.
43
Otázka číslo 16. Jaké je vaše vzdělání
Graf 9: Jaké je vaše vzdělání
Ze všech respondentek mělo 3 (3 %) z nich základní vzdělání, 27 (27 %) střední bez maturity, 44 (44 %) střední s maturitou, 8 (8 %) VOŠ a 17 (17 %) vysokou školu.
44
Otázka číslo 17. Pokolikáté rodíte
Graf 10: Pokolikáté rodíte
Ze vzorku respondentek bylo 45 (45 %) primipar, 38 (38 %) z nich rodilo podruhé a 16 (16 %) byly multipary.
45
3. 3. 1. Analýza hypotéz Hypotéza číslo 1: Domnívám se, že minimálně 90 % žen ví, co je SIDS. Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
a) lze mu preventivně předcházet
1
1%
0
0%
98
99%
99
100%
b) postihuje CNS c) dochází k zástavě dechu Celkem
Z výzkumu vyplynulo, že 98 (99 %) žen ví, co je SIDS. Pouze 1 (1 %) respondentka označila nesprávnou odpověď a to, že SIDS je onemocnění, kterému se dá preventivě předcházet. Hypotéza se potvrdila.
46
Hypotéza číslo 2: Předpokládám, že vícerodičky mají více informací než prvorodičky.
Ze všech žen, které rodily poprvé, odpovědělo 289 (58 %) z nich na otázky týkajících se SIDS správně. U vícerodiček bylo správných odpovědí 385 (61 %). Vícerodičky tedy měly vyšší procento správných odpovědí než prvorodičky. Hypotéza se potvrdila.
47
Hypotéza číslo 3: Domnívám se, že vzdělanější ženy jsou více informované než ženy s nižším vzděláním.
Ženy s vyšším vzděláním zaškrtly celkem 157 (63 %) odpovědí. U žen s nižším vzděláním to bylo 420 (57 %) odpovědí. Z toho vyplývá, že ženy s vyšším vzděláním měly tedy vyšší procento správných odpovědí. Hypotéza se potvrdila.
48
Hypotéza číslo 4: Domnívám se, že více jak 50 % žen zná první pomoc při SIDS.
Této hypotézy se týkalo celkem 7 otázek. Všechny otázky správně zodpověděla 1 (1 %) respondentka. 6 správných odpovědí označilo 10 (10 %) žen. 5 správných odpovědí vyznačilo 22 (22 %) dotazovaných. 4 správně odpovědi mělo 33 (34 %) žen. 3 správně odpovědi označilo 22 (22 %) respondentek. 2 správné odpovědi označilo 9 (9 %) žen. 1 správnou odpověď označila 1 (1 %) dotazovaná. Ani jednu správnou odpověď nezvolila 1 (1 %) žena. Hypotéza se nepotvrdila.
49
Hypotéza číslo 5: Předpokládám, že ženy nad 26 let jsou více informovány než ženy do 25 let.
Ženy do 25 let označily celkem 156 (56 %) správných odpovědí. Starší ženy vybraly správných odpovědí 428 (60 %). Procentuálně tedy více správných odpovědí ženy nad 26 let. Hypotéza se potvrdila.
50
Hypotéza číslo 6: Domnívám se, že více jak 50 % žen získalo informace o SIDS z internetu.
Z výzkumu vyplynulo, že z internetu si shánělo informace pouze 31 (31 %) dotazovaných žen. Hypotéza se nepotvrdila.
51
3.4 Diskuze Výzkum se zaměřuje především na první pomoc v případě zástavy dechu dítěte u SIDS. Dále bylo cílem výzkumu zjistit, zda matky vědí, co je SIDS, zda znají způsoby jak snížit výskyt tohoto onemocnění na minimum. Výzkum se týkal i rizikových faktorů, které výskyt SIDS zvyšují. Většina žen v dotazníku uvedla, že mají strach z hrozby SIDS a to, i když se s ním v rodině ani v okolí nesetkaly. Z výsledků výzkumu je patrné, že ženy vědí, co je SIDS, ale neznají první pomoc při zástavě dechu. Co se týče rizikových faktorů, které zvyšují výskyt SIDS, 10 z 99 respondentek uvedlo, že za nebezpečné nepovažuje kouření. Podle mého názoru je to jen malé procento žen. Pro srovnání uvádím výsledky výzkumu Benčíkové, kde autorka uvádí, že většina žen si také myslí, že kouření patří mezi rizikové faktory SIDS. Co se týče preventivních opatření u SIDS, většina žen (konkrétně 51 z celkových 99) věděla, jak snížit výskyt SIDS. Můj výzkum se na toto téma moc nezaměřoval, na toto téma byla položena pouze 1 otázka. Práce Benčíkové se ale na tuto problematiku zaměřuje více a autorka uvádí, že pouze 3 dotazované uvedly všechna preventivní opatření správně. Myslím si, že je to velice málo žen a osvěta na toto téma by se měla zlepšit. Jak již bylo uvedeno, můj výzkum se zaměřoval zejména na problematiku první pomoci. V mé práci na všechny otázky týkající se první pomoci odpověděla správně pouze jedna žena. Naopak Benčíková hodnotí znalosti žen v první pomoci pozitivně. V jejím výzkumu měly ženy správně seřadit chronologicky položky laické první pomoci. Uvádí, že 65 % žen ho seřadilo správně. Podle mého názoru je tento rozdíl dán tím, že v mém výzkumu ženy neřadili položky první pomoci, nýbrž z daných otázek měly vybrat správnou odpověď.
52
Výzkum také zjišťoval, zda se ženy setkali se SIDS, ať už samy nebo ve svém okolí. 1 respondentka uvedla, že se se SIDS setkala přímo ona. Ve svém okolí se s tímto onemocněním setkalo 14 žen. Na tuto otázku se zaměřoval i výzkum Benčíkové, kde 2 dotazované uvedly, že se se SIDS setkaly přímo ony. Hypotéza číslo 1 Domnívám se, že minimálně 90 % žen ví, co je SIDS. Hypotéza se mi potvrdila. Z průzkumu vyplynulo, že 99 % dotazovaných ví, co je SIDS. Špatnou odpověď zvolila pouze 1 respondentka. Je dobře, že drtivá většina žen ví, co je SIDS. Myslím si, že v dnešní době je dostatek informací o této nemoci, ať již v odborné literatuře, u lékaře nebo na internetu. Z toho, že ženy vědí, co je SIDS, vyplývá i to, že 77 % z nich má obavy z hrozby SIDS. Hypotéza číslo 2 Předpokládám, že vícerodičky mají více informací než prvorodičky Tato hypotéze se mi potvrdila.
Zatímco prvorodičky odpovídaly správně v 58 %,
vícerodičky v 65 %. Myslím si, že s každým dalším těhotenstvím si ženy získávají informace samy nebo se je dozvídají od lékařů. Je také možné, že informace se dozvěděly již v předchozí graviditě. Hypotéza číslo 3 Domnívám se, že vzdělanější ženy jsou více informovány než ženy s nižším vzděláním
53
Tato hypotéza byla potvrzena. 66 % žen s vyšším vzděláním odpovídalo správně. Respondentky s nižším vzděláním odpovídaly správně v 61 % případů. Výsledek přisuzuji tomu, že vzdělanější ženy mají větší zájem o různé informace než ženy s nižším vzděláním. Z výzkumu lze také vyvodit závěr, že ženy s nižším vzděláním častěji odpovídaly, že nemají strach z hrozby SIDS a také se SIDS ve svém okolí povětšinou nesetkaly. Hypotéza číslo 4 Domnívám se, že více jak 50 % žen zná první pomoc při SIDS K této hypotéze se vztahovalo celkem 7 otázek a to otázka 6, 7, 8, 9, 10, 11 a 12. Na otázky všechny otázky týkající se první pomoci správně odpověděla pouze 1 dotazovaná. 6 odpovědí správných označilo 10 žen, 5 správných odpovědí mělo 22 žen, 4 správné odpovědi označilo 33 dotazovaných, 3 správné zvolilo 22 žen, 2 správné označilo 9 žen a 1 správnou odpověď zvolila 1 respondentka. Ani jednu správnou odpověď neoznačila také právě 1 respondentka. Nejvíce ženy chybovaly v otázce číslo 12, která zněla: Jaký je poměr stlačení a vdechů u nepřímé srdeční masáže u kojence. Dále ženy častěji chybovaly v otázce číslo 11 – jaká je frekvence stlačení hrudníku u kojence. Naopak nejvíce si věděly rady s otázkou číslo 10, a to, jak hluboko stačujeme hrudník u nepřímé srdeční masáže. Hypotéza číslo 5 Předpokládám, že ženy nad 26 let jsou více informované než ženy do 25 let Tato hypotéza se potvrdila. Ženy nad 25 let odpovídaly správně v 64 % a ženy pod 25 let měly správně 59 % odpovědí.
54
Myslím si, že je to dáno tím, že ženy do 25 let odpovídaly na otázku, zda mají strach z hrozby SIDS v 71 %. Ženy nad 25 let označily možnost ano v 77 %. Na druhou stranu odpověď ne označilo 7 % žen nad 25 let, ale jen 4 % žen pod 25 let. Hypotéza číslo 6 Domnívám se, že více jak 50 % žen získalo informace o SIDS z internetu Hypotéza se mi nepotvrdila. Z internetu si hledalo informace pouze 31 % žen. Z průzkumu vyplynulo, že 26 % dotazovaných se o SIDS dozvědělo u lékaře. Na třetím místě ženy volily tiskoviny (noviny a časopisy). To, že na internetu hledalo informace pouze 31 žen, přisuzuji právě osvětě u lékaře. V dnešní době si také mnoho žen kupuje odborné časopisy s tematikou těhotenství, porodu a péče o miminka, což podle mě zapříčinilo to, že už ženy nehledají další informace o SIDS na internetu.
55
3.5 Doporučení pro praxi Z výsledků výzkumu je patrné, že ženy nemají moc informací o první pomoci v případě náhlé zástavy dechu dítěte. Pro zlepšení stavu bych navrhovala větší osvětu na toto téma a to hlavně u lékaře. Brožury věnující se tomuto tématu, by měly být buďto v čekárně před gynekologickou ambulancí, kam ženy v těhotenství chodí nebo u pediatra, kam ženy budou se svým dítětem docházet. Na toto téma by měl upozornit již neonatolog v porodnici. Co se týče rizikových faktorů a preventivních opatření u SIDS, většina žen na tyto otázky odpovídala správně. I když uvádím, že prevenci zná většina žen, bylo to ale jen něco málo nad 50 %. Proto si myslím, že informace o prevenci jsou nedostatečné. Prevence je totiž hlavní a nejjednodušší způsob, jak eliminovat výskyt tohoto onemocnění. Proto by i tyto informace měly být součástí brožur a výkladu lékaře. .
56
4 Závěr K této bakalářské práci byly stanoveny celkem 3 cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda ženy vědí, co je SIDS. Zjistila jsem, že téměř všechny ženy znají zkratku SIDS. K tomuto cíli se vztahuje hypotéza číslo 1 a 6. To, že se hypotéza číslo 6 nepotvrdila, přisuzuji tomu, že v dnešní době je mnoho jiných zdrojů, které ženy považují za důvěryhodnější než právě internet. Nejvíce informací by měl dle mého názoru poskytnout ženě lékař. Druhý vytyčený cíl se týkal toho, zda ženy vědí o možnostech prevence. Prevenci SIDS zná přibližně 50 % dotazovaných žen. Více informovány jsou ženy vícerodičky a poté starší ženy a s vyšším vzděláním. Toto potvrzují i hypotézy číslo 2, 3, 5, které jsou rozebrány výše. Překvapilo mne, že některé ženy si myslí, že kouření v těhotenství je pro plod bezpečné. Toto přisuzuji právě nedostatečné osvětě, ať se to týká SIDS, tak i správných návyků ženy v těhotenství. Každá žena by v poradně pro těhotné hned na začátku těhotenství měla být poučena o tom, že kouření v těhotenství je pro plod velmi nebezpečné. Třetí cíl zněl, zda ženy vědí, jak postupovat v případě zástavy dechu dítěte. K tomuto cíli se vztahuje hypotéza číslo 4. Myslím si, že informovanost na toto téma je velice nedostatečná. Ženy povětšinou věděly, co je to nepřímá srdeční masáž, ale už nevěděly, jak při ní postupovat. V dotazníku bylo celkem 7 otázek týkajících se první pomoci při náhlé zástavě dechu dítěte. Pouze 1 respondentka odpověděla na všechny správně, což považuji za velice malé číslo. Teoretická část bakalářské práce se zabývá problémy, které jsou popsány v cílech a hypotézách. Zaměřuji se hlavně na definici SIDS, prevenci, rizikové faktory, které zvyšují incidenci SIDS a v neposlední řadě na první pomoc. Na závěr jsem se zaměřila na komunikaci mezi rodiči a zdravotníky v případě neočekávaného úmrtí dítěte.
57
Tato kapitola je velice důležitá a každý zdravotník by měl vědět, jak přistupovat k rodičům v takovéto nelehké situaci. Informace k tématu se hledaly dobře, neměla jsem s tím větší problém. Překvapilo mne ovšem, že na toto téma nebylo provedeno více podobných výzkumů. Informovanost žen o SIDS není ideální a mělo by se o tomto tématu více hovořit, aby si ženy sháněly více informací. Hlavním iniciátorem by měl být lékař, který by měl na tuto problematiku upozornit. Pokud žena bude znát prevenci a rizikové faktory tohoto onemocnění, může tak předejít zbytečnému úmrtí svého dítěte. Pokud i přes všechna opatření, která samozřejmě nejsou 100 %, najde v postýlce dítě, které nedýchá, může ho zachránit. Ovšem pouze v případě, že bude vědět, jak má postupovat a co má v takovémto případě dělat. Proto si myslím, že je velice důležité se tímto onemocněním i nadále zabývat a provádět další výzkumy.
58
Seznam použité literatury 1. BEHINOVÁ, M., KAISEROVÁ, K. Velká kniha o mateřství. Praha: Mladá fronta, 2006. ISBN 80-204-1526-2. 2. BENČÍKOVÁ, L. Těhotenství a novorozenec, syndrom náhlého úmrtí kojenců, Brno 2010 3. BIZY-BEE [online]. [cit. 2013-03-14]. SIDS – syndrom náhlého úmrtí novorozenců.
Dostupné
z WWW:
˂http://www.bizy-
bee.com/tehotenstvi/syndrom-nahleho-umrti-novorozencu-sids˂. 4. BOREK, I. a kol. Vybrané kapitoly z neonatologie a ošetřovatelské péče. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1997. ISBN 80-7013245-0. 5. BYARD, R., KROUS, H. Sudden infant death syndrome. New York: Arnold, 2001. ISBN 0-340-75917-8. 6. ČECH, E. et al. Porodnictví. 2. vydání. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-13039. 7. HRODEK, O., VAVŘINEC, J et al. Pediatrie. Praha: Galén, 2002. ISBN 807262-178-5. 8. KARP, H. Nejšťastnější miminko v okolí. Praha: Ikar, 2005. ISBN 80-249-05647. 9. KEUDEL, H. Nemoci dětského věku. Praha: Knižní klub, 1997. ISBN 80-7176418-3. 10. LEACHOVÁ, P. Dítě a já. Praha: Cesty, 1995. ISBN 80-7181-033-9. 11. LEIFER, G. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. Praha: GradaPublishing, 2004. ISBN 80-247-0668-7.
59
12. MUNTAU, C. A. Pediatrie. Praha: GradaPublishing, 2009. ISBN 978-80-2472525-3. 13. MŮJ OSUD [online]. [cit. 2013-03-14]. Syndrom náhlého úmrtí kojenců s očkováním.
v souvislosti
Dostupné
z WWW:
˂http://www.mujosud.cz/clanky/vakcinace/syndrom-nahleho-umrti-kojencu-vsouvislosti-s-ockovanim.html˂. 14. NAŠE PORODNICE [online]. [cit. 2013-03-14]. Chůvičky, monitor dechu. Dostupné
z WWW:
˂http://www.naseporodnice.cz/chuvicky-monitor-
dechu.php˂. 15. NAŠE PORODNICE [online]. [cit. 2013-03-14]. SIDS – syndrom náhlého úmrtí kojenců
a
postup
resuscitace.
Dostupné
z WWW:
˂http://www.naseporodnice.cz/vyvoj-ditete/sids-syndrom-nahleho-umrtikojencu.php˂. 16. PIGHIN, G., SIMON, B. První rok života dítěte. Praha: Vašut, 2008. ISBN 97880-7236-605-7. 17. ROGNUM, T. O. Sudden infant death syndrome. Oslo: Scandinavian University Press, 1995. ISBN 82-00-22419-8. 18. ROTHOVÁ, R. Maminka. 6 rad pro klidnější první rok. ISSN 1213-5100, 2012, roč. 12, č. 10, s. 75. 19. ROZTOČIL, A. Moderní porodnictví. Praha: GradaPublishing, 2008. ISBN 97880-247-1941-2. 20. SEDLÁŘOVÁ, P a kol. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. Praha: GradaPublishing, 2008. ISBN 978-80-247-1613-8. 21. SRNSKÝ, P. První pomoc u dětí. Praha: GradaPublishing, 2006. ISBN 978-80247-1824-8.
60
22. SRNSKÝ, P. První pomoc u dětí. 3. vydání. Praha: JS Press, 2007. ISBN neuvedeno 23. ŠIMŮNKOVÁ, M. Náš malý pacient. Velké Bílovice: TeMi CZ, 2010. ISBN 978-80-87156-52-0. 24. ZWINGER, A. et al. Porodnictví. Praha: Galén, 2004. ISBN 80-7262-257-9.
61
Seznam grafů Graf 1 – Kde jste získala informace o SIDS……………………………………………31 Graf 2 – Syndrom náhlého úmrtí nejčastěji postihuje děti………….………………….32 Graf 3 – Při první pomoci………………………………………………...…………….34 Graf 4 – Jaká je frekvence vdechů při umělém dýchání u novorozenců……………….35 Graf 5 – Při umělém dýchání hlavu kojence……………………………..…………….36 Graf 6 - Při nepřímé srdeční masáži………..………………………………...………..38 Graf 7 – Frekvence stlačení hrudníku je u kojence………..……………………...……39 Graf 8 – Kolik je vám let…….….………………………………………………...……42 Graf 9 – Jaké je vaše vzdělání……..………………………………………….………..43 Graf 10 – Pokolikáté rodíte……………………………………...……………………..44
62
Seznam tabulek Tabulka 1 – Víte, co je SIDS………………………………………………...…………30 Tabulka 2 – Mezi možná rizika SIDS nepatří.……..…………………………………..33 Tabulka 3 – Do prevence SIDS se neřadí…………………..…………………………..33 Tabulka 4 – Co je nepřímá srdeční masáž……………………………………...………37 Tabulka 5 – Jaký je poměr stlačení a vdechů u nepřímé srdeční masáže u kojence…...40 Tabulka 6 – Setkala jste se vy nebo někdo ve vašem okolí se SIDS………….……….40 Tabulka 7 – Máte strach ze SIDS…………………...…..……………………….…….41
63
Seznam příloh Příloha 1: Dotazník Příloha 2: Souhlas s dotazníkovým šetřením
64
Příloha 1: Dotazník Dobrý den, jmenuji se Iveta Blehová a jsem studentkou oboru porodní asistence na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Tímto bych Vás chtěla poprosit o vyplnění následujícího dotazníku. Dotazník potřebuji k napsání bakalářské práce a nezabere Vám více než 10 minut. Cílem dotazníku je zjistit informovanost maminek o SIDS. Vyplnění dotazníku je zcela dobrovolné a výsledky anonymní. Správné odpovědi zakroužkujte. V dotazníku je vždy správná pouze 1 odpověď. Děkuji Vám za Váš čas a ochotu dotazník vyplnit.
1) Víte co je SIDS? a) Onemocnění, kterému u novorozenců a kojenců lze preventivně předcházet b) Onemocnění postihující centrální nervový systém c) Syndrom vznikající zatím z nejasné příčiny a dochází při něm k zástavě dechu kojence 2) Kde jste získala informace o SIDS? a) Internet b) Tiskoviny (noviny, časopis) c) Kniha d) Lékař e) Nikde 3) Syndrom náhlého úmrtí novorozence nejčastěji postihuje děti a) Bezprostředně po narození b) Mezi 3. a 6. měsícem c) V 1 roce 4) Mezi možná rizika SIDS nepatří a) spánek na bříšku či boku
b) kouření matky během těhotenství c) ženské pohlaví dítěte d) přehřátí dítěte 5) Do prevence SIDS se NEŘADÍ: a) používání matrace s pevným povrchem b) používání dudlíku při usínání a spánku dítěte c) ukládání dítěte při spánku na zádech d) hodně dítě oblékat 6) Při první pomoci: a) Vezmeme dítě, zajistíme teplo a voláme 155 b) Vezmeme dítě, poplácáme po zadečku, třeme dlaní po zádech, a pokud se dítě nenadechne tak voláme 155 c) Vezmeme dítě a ihned začneme s umělým dýcháním, pokud se nenadechne, voláme 155 7) Jaká je frekvence dechů při umělém dýchání u novorozenců? a) 30 vdechů / min b) 50 vdechů / min c) 70 vdechů / min 8) Při umělém dýchání hlavu kojence a) předkloníme b) zakloníme c) nepředkláníme ani nezakláníme 9) Co je nepřímá srdeční masáž? a) Rytmické stlačování hrudníku, které je vždy spojené s umělým dýcháním b) Stlačování hrudníku, které nemusí být rytmické c) Jiný název pro umělé dýchání
10) Při nepřímě srdeční masáži stlačujeme hrudník a) Cca 2 cm hluboko b) Jak nejvíce hluboko to jde c) Cca 5 cm hluboko 11) Frekvence stačení hrudníku je u kojence: a) 60 / min b) 100 / min c) 150 / min 12) Jaký je poměr stlačení a vdechů u nepřímé srdeční masáže u kojence? a) 60 : 2 b) 30 : 1 c) 5 : 1 13) Setkala jste se vy nebo někdo ve vašem okolí se SIDS? a) ano, já b) ano, jiný c) ne 14) Máte strach z hrozby SIDS? a) ano b) ne c) nevím 15) Kolik je Vám let? a) do 25 let b) nad 25 let 16) Jaké je Vaše vzdělání? a) Základní b) Střední bez maturity
c) Střední s maturitou d) VOŠ e) VŠ 17) Pokolikáté rodíte? a) Poprvé b) Podruhé c) Více než podruhé
Příloha 2: Souhlas s dotazníkovým šetřením
