VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Informovanost veřejnosti o zdravotních a sociálních službách pro seniory v domácím prostředí

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Zdravotně sociální pracovník

Informovanost veřejnosti o zdravotních a sociálních službách pro seniory v domácím prostředí Bakalářská práce

Autor: Simona Krejčová Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Adamová, DiS. Jihlava 2016

Copyright © 2016 Simona Krejčová

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne

................................................... Podpis

Poděkování Děkuji vedoucí mé bakalářské práce paní Mgr. Kateřině Adamové, DiS. a paní RNDr. Janě Borůvkové, Ph.D. za ochotu, trpělivost a cenné rady v průběhu jejího zpracování. Děkuji také občanům města Jihlavy za poskytnutí informací do výzkumné části práce.

Anotace KREJČOVÁ, Simona. Informovanost veřejnosti o zdravotních a sociálních službách pro seniory v domácím prostředí. Jihlava, 2016. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra sociální práce. Vedoucí práce Mgr. Kateřina Adamová, DiS. Bakalářská práce je zaměřena na informovanost veřejnosti o zdravotních a sociálních službách pro seniory v domácím prostředí v městě Jihlava. Práce je rozdělena do dvou částí, část teoretickou a praktickou. Teoretická část má za úkol seznámit s pojmy stáří a jeho periodizace, senior, problematika soběstačnosti a závislosti na druhých osobách. V další části jsou popsány lidské potřeby a péče o seniora zahrnující zdravotní a sociální služby s důrazem na rodinu a její význam. Praktická část je věnována kvantitativnímu výzkumu realizovaného pomocí dotazníkového šetření s laickou veřejností žijící v Jihlavě. Součástí praktické části jsou výsledky výzkumu ve slovní a grafické podobě.

Klíčová slova Senior, stáří, potřeby, zdravotní služby, sociální služby, domácí péče.

Annotation KREJČOVÁ, Simona. Public awareness of health and social services for seniors in the home environment. Jihlava, 2016. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Social Work. Supervisor: Mgr. Kateřina Adamová, DiS. The bachelor thesis deals with the topic of public awareness concerning health and social services for the elderly in their home environments in the city of Jihlava. The work is divided into two parts, theoretical and practical. The theoretical part introduces the concepts of age and its periodization, senior, issues of self-sufficiency and dependence on other people. The next section of the theoretical part describes human needs and care for seniors including health and social services with emphasis on the family and its importance. The practical part focuses on a quantitative research based on a questionnaire survey among the general public living in Jihlava. The practical part also presents the research results both in verbal and graphical forms.

Key words Senior, old age, needs, health services, social services, home care.

Obsah Úvod................................................................................................................................ 10 1. Teoretická část ............................................................................................................ 12 1.1. Stáří a senior ........................................................................................................ 12 1.1.1. Stáří ............................................................................................................... 12 1.1.2. Periodizace stáří ............................................................................................ 12 1.1.3. Vymezení pojmu senior ................................................................................ 15 1.2. Soběstačnost......................................................................................................... 15 1.2.1. Funkční klasifikace seniorů .......................................................................... 16 1.3. Potřeby seniorů .................................................................................................... 16 1.3.1. Maslowova hierarchie potřeb........................................................................ 17 1.3.2. Alderferova teorie ......................................................................................... 18 1.4. Péče o seniora ...................................................................................................... 19 1.4.1. Péče v rodině ................................................................................................. 19 1.4.2. Sociální péče ................................................................................................. 20 1.4.3. Zdravotní péče .............................................................................................. 23 1.4.4. Současné trendy ............................................................................................ 24 2. Praktická část .............................................................................................................. 26 2.4. Zdravotní služby v Jihlavě ................................................................................... 26 2.4.1. Domácí hospic Vysočina, o.p.s. .................................................................... 26 2.4.2. Diecézní charita Brno – Oblastní charita Jihlava.......................................... 26 2.5. Sociální služby v Jihlavě...................................................................................... 27 2.5.1. Život 99 z.ú. .................................................................................................. 27 2.5.2. Integrované centrum sociálních služeb ......................................................... 28 2.6. Metodika výzkumu .............................................................................................. 28 2.7. Charakteristika vzorku respondentů .................................................................... 29 2.8. Výzkumné otázky ................................................................................................ 29

2.9. Výsledky výzkumu .............................................................................................. 30 2.10. Zhodnocení hypotéz ........................................................................................... 41 2.11. Diskuze .............................................................................................................. 46 2.11.1. Přehled dat zjištěných ve výsledcích výzkumu .......................................... 46 2.12. Návrh řešení a doporučení pro praxi.................................................................. 50 Závěr ............................................................................................................................... 52 Seznamy .......................................................................................................................... 54 Tištěná literatura ......................................................................................................... 54 Literatura online .......................................................................................................... 56 Seznam grafů .............................................................................................................. 58 Seznam tabulek ........................................................................................................... 59 Seznam obrázků .......................................................................................................... 60 Seznam příloh ............................................................................................................. 61

Úvod Vlivem demografického stárnutí vyvstává na povrch stále diskutované téma stáří. S těmito změnami je nutné přinášet i nová ekonomická a sociální opatření pro dlouhodobou udržitelnost systému zavedeného v České republice. Do budoucna můžeme očekávat zvýšenou poptávku po zdravotních a sociálních službách. Proto je nutné podporovat, rozvíjet a rozšiřovat služby (i laickou pomoc) poskytující péči v domácím prostředí, nejen pro seniory, ale celou společnost. Tomuto tématu oprávněně náleží vyšší pozornost. Bakalářská práce nese název Informovanost veřejnosti o zdravotních a sociálních službách pro seniory v domácím prostředí. Téma jsem si vybrala záměrně, protože se o problematiku zajímám a ráda bych se o ní dozvěděla více. Dalším důvodem zvolení bylo, že pocházím z vícegenerační rodiny a v posledních 4 letech jsem se účastnila společné péče s rodinou o oba prarodiče z maminčiny strany. Svépomocí jsme se potýkali s vyhledáváním a zajišťováním zdravotních a sociálních služeb pro mé prarodiče. Cílem práce je zjistit míru informovanosti veřejnosti o zdravotních a sociálních službách poskytujících péči seniorům v domácím prostředí v Jihlavě a na základě zjištěných výsledků navrhnout případné prostředky pro zvýšení povědomí o těchto službách. Bakalářská práce je koncipována do dvou částí na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je členěna do čtyř kapitol. První má za úkol čtenáře seznámit se základními pojmy jako jsou stáří, periodizace stáří a vysvětlení pojmu senior. Druhá oblast se zaměřuje na problematiku soběstačnosti a definuje dělení seniorů podle jejich funkčního věku. Lidské potřeby podle autorů Abrahama H. Maslowa a Claytona P. Alderfera jsou vysvětleny v kapitole třetí. Závěrečná kapitola se zabývá komplexní péčí o seniora, která může probíhat v rodině, za pomoci sociálních služeb a/nebo zdravotní péče. Jsou zde detailně podle zákonů definované služby, které lze seniorům poskytnout v domácím prostředí. Posledním tématem jsou současné trendy v péči o seniora, kterými jsou demedicinalizace, deinstitucionalizace, deprofesionalizace a desektorializace.

10

Praktická část je tvořena bližším popisem organizací, které poskytují své služby seniorům v domácím prostředí na území města Jihlava. Poskytovatelé jsou členěni na zdravotní a sociální služby. Vlastní výsledky jsou popsané pomocí grafů a tabulek. Součástí je i návrh řešení a doporučení pro praxi. Bakalářská práce má přínos pro širokou veřejnost, pokud se zajímá o problematiku zdravotních a sociálních služeb poskytující péči seniorům v domácím prostředí ve městě Jihlava nebo hledá poskytovatele těchto služeb. Dále bude práce přínosem pro samotné organizace poskytující zdravotní a sociální služby, neboť veřejné povědomí o těchto službách bude samotnou prací zvýšeno. Na základě zjištěných výsledků budou navrhnuta opatření a doporučení pro praxi, jak zvýšit povědomí veřejnosti o službách. V neposlední řadě bude přínosem pro studenty zdravotní i sociální oblasti. Na práci může navazovat další studie a rozšířit ji o veškeré sociální a zdravotní služby poskytované ve městě Jihlava a neselektované pouze na seniory v domácím prostředí. Další navazující studie by mohla zjistit, zda jsou tyto služby dostačující, které ve městě občanům chybí a vytvořit realizační návrh nebo projekt.

11

1. Teoretická část 1.1. Stáří a senior „Každý člověk si přeje dlouhý život, ale nikdo nechce být starý.“ Jonathan Swift

1.1.1. Stáří Stárnutí probíhá celý život, od narození po smrt. Už při narození člověk stárne a stárnutí a smrt jsou jedinou spravedlivou jistotou, kterou máme. (Haškovcová, 2010) Stáří se označuje jako poslední fáze ontogeneze, která uzavírá, završuje lidský život a je nevyhnutelnou součástí každého živého tvora. Vymezit začátek stáří není jednoduché, stejně jako ostatní životní vývojové etapy. (Čevela, 2012) Stáří je přirozené období lidského života, spojované s životními etapami dětství, mládí a dobou zralosti. Vyzdvihuje myšlenku, že stáří není nemoc. Jedná se o přirozený celoživotní průběh změn, které se projevují v pozdějším věku. (Haškovcová, 2010) Mühlpachr (2009) souhlasí s myšlenkou, že stárnutí není chorobou, ale je spojeno s vyšší přítomností nemocí a zdravotními obtížemi. Ztráta soběstačnosti a riziko smrti jsou s přibývajícím věkem výrazně zvýšené. Kvůli tomu si starý člověk nemůže své potřeby zabezpečit sám a začíná být více závislým na pomoci svého okolí a mnohdy je nucen k životní změně. Podle Křižanové (2012) se stáří začíná ukazovat mezi čtvrtou a pátou dekádou života.

1.1.2. Periodizace stáří Z lékařského i demografického pohledu udáváme v České republice obvykle počátek stáří věk 65 let.

12

Odborníci ze Světové zdravotnické organizace (World Health Organisation = WHO) se opírají o kalendářní věk a dělí ho na tzv. patnáctileté etapy lidského života. •

30-44 let

dospělost (adultium)

•

45-59 let

střední věk (interevium, také zralý věk)

•

60-74 let

časné stáří (senescence, počínající)

•

75-89 let

vlastní stáří (kmetství, senium)

•

90 let a více dlouhověkost (patriarchum) (Malíková, 2011)

Stejné dělení udává i Příhoda (Kalvach, 2004) a Holmerová (2007), která dělí životní etapy na počínající stáří věkem 60-74 let, vlastní stáří věkem 75-89 let a dlouhověkost s 90 a více lety. I když všichni stárneme, každý člověk stárne individuálně. Na rychlosti se podílí hned několik faktorů, jako je například způsob života, přítomnost nemocí, psychika, odolnost vůči stresu a podobně. Přesto může nastat situace, že biologicky starší člověk vypadá o poznání mlaději než ten, který je o řadu let mladší. (Brennerová, 2010) Pro stáří je charakteristická atrofie a změny funkční i morfologické, které vedou k fenotypu stáří. Fenotyp stáří je způsoben vlivy prostředí, individuálním zdravotním stavem, ale i sociálně ekonomičtí činitelé mají svůj podíl. (Čevela, 2012) V důsledku toho rozdělil Kalvach (2004) stáří na biologické, kalendářní a sociální. Biologické stáří je dáno dosahováním příznaků stárnutí, poklesu potencionálního zdraví. Jedná se o souhrn nezastavitelných biologických změn. Biologické stáří není dnes jasně definovatelné, avšak jeho vnějším odrazem je pokles výkonnosti, míra funkčního zdraví či fenotyp stáří, tzn. „stařecké“ změny postavy, chůze, vlasů, pokožky (vrásky), chrupu, atd. Důležitým aspektem biologického stáří je i psychická stránka člověka – subjektivní vnímání věku, vlastních sil, potenciálu zdraví. (Kalvach, 2004) Kalendářní (chronologické) stáří je snadno a jednoznačně definovatelné, jde o dovršení určitého dohodnutého věku, který vychází z poznatků o „průměrném“ průběhu života a biologickém stárnutí. V důsledku stárnutí populace díky zlepšování zdravotního stavu se hranice stáří pomalu posouvá k vyššímu věku. (Čevela, 2012)

13

Sociální stáří je obvykle kalkulováno časem odchodu do důchodu nebo dovršení věku, kdy vzniká nárok na starobní důchod. Toto období je spojeno s celou řadou změn a specifickými sociálními událostmi, jako je penzionování, pokles životní úrovně, nezaměstnanost, veteránství - stárnutí znalostí, odchod dětí z rodiny, ovdovění, ztráta perspektivy, přijetí role penzisty a různou mírou znevýhodnění oproti mládí. V souvislosti se sociálním stářím lze rozčlenit lidský život dle sociálních periodizací do tří až čtyř velkých období, tzv. věků. •

První věk – období dětství a mládí (růst, vývoj, vzdělávání, profesní příprava, získávání zkušeností a znalostí) je označován jako předproduktivní.

•

Druhý věk – období dospělosti (produktivita - biologická – založení rodiny, sociální a hlavně pracovní) je nazýváno jako období produktivní.

•

Třetí věk – postproduktivní – bez produktivního přínosu, zdůrazňuje roli jedince po pracovní stránce, potlačuje náhled na celoživotní osobnostní rozvoj, období poklesu zdatnosti, odpočinku. Vede k diskriminaci, podceňování, snižování ekonomické úrovně.

•

Čtvrtý věk - někdy též označení fáze závislosti, nesoběstačnosti - toto označení není zcela žádané, neboť ho vyvrací koncept úspěšného stárnutí, kde zdravé stáří zůstává až do pokročilého věku. (Mühlpachr, 2004)

V 60. letech minulého století se o periodizaci stáří zajímala B. L. Neugartenová, jejíž pojmy se udávají do současnosti. (Kalvach, 2004) Spolu s Mühlpachrem (2009) se uvádí rozdělení: •

65-74 let - mladí senioři (dominuje problematika adaptace na penzionování, volného času, aktivit, seberealizace),

•

75-84 let - starší senioři – vlastní stáří (změna funkční zdatnosti, specifická medicínská problematika, atypický průběh chorob),

•

85 let a více - velmi staří senioři (na významu nabývá sledování soběstačnosti a zabezpečení).

Pojem „dlouhověkost“ udává Šipr (2006) i další autoři. O té se dá mluvit, pokud je kalendářní věk 90 let a více.

14

1.1.3. Vymezení pojmu senior Přesná definice pojmu „senior“ není jasná. Zpravidla vážený člen společnosti, ale také starší i nejstarší člověk. (Haškovcová, 2012) V českém společenství můžeme slýchat pojmy jako „geront“, „důchodce“, ale v důsledku sociálních rolí se užívá „dědeček“ a „babička“ ve spojení s rodinnými vztahy. (Ondráková, 2012) Jako další synonyma můžeme uvést „stařec“, „stařenka“, „penzista“, osoba pobírající důchod, starší nebo starý člověk. Haškovcová (2010) obohatila seznam o termín „přestárlý člověk“.

1.2. Soběstačnost Stárnutí organismu může být důsledkem různých změn, které mohou ovlivnit funkce psychické, fyzické i sociální natolik, že se senior může stát méně soběstačným a tím více závislým na rodině, přátelích, službách, institucích. Pro mnoho lidí je obava ze závislosti na pomoci druhých způsobená snížením samostatnosti problémem, mnohdy větším než samotná nemoc, která ji způsobila. Sebepéče je schopnost vykonávat záměrnou činnost, která napomáhá k integritě, vývoji a pohodě. Soběstačnost lze chápat jako schopnost žít v přirozeném prostředí a fungovat bez pomoci druhých osob s aktivitami denního života. (Holmerová, 2014) Dle Kalvachovi definice soběstačnosti jde o samostatné uspokojování obvyklých potřeb v daném prostředí a udává dva faktory, které tuto schopnost ovlivňují. Prvním je funkční zdatnost organismu a náročnost prostředí, ve kterém jedinec žije. (Kalvach, 2008) Za soběstačného člověka je považován jedinec bez významného duševního i tělesného omezení schopností, který samostatně bez pomoci druhých nebo asistence zvládá činnosti denního života. (Topinková, 2005, Arnoldová, 2015) „Soběstačnost je schopnost být fyzicky, psychicky, finančně i emocionálně nezávislý“ (Haškovcová, 2012, s. 149) Soběstačnost se posuzuje testy nazývanými podle autorů, například Barthel, Katz, Lawton a jiní. Otázky nejsou testového charakteru, které bychom mohli zjistit pomocí dotazování, ale na otázky se odpovídá na základě znalosti funkčního stavu seniora. (Holmerová, 2014) Jestliže senior není z jakéhokoliv důvodu schopen samostatně vykonávat aktivity denních činností, stává se nesoběstačným a tím i závislým člověkem. Je důležité tuto 15

skutečnost odhalit co nejdříve a zajistit vyhovující kvalitní pomoc, aby mohl zůstat v přirozeném prostředí co nejdéle.

1.2.1. Funkční klasifikace seniorů Existuje mnoho členění funkčního stavu seniorů a stupně závislosti. Šnejdrlová (2008), Holmerová (2007) i Kalvach (2004) dělí celou seniorskou populaci do šesti kategorií na základě jejich zájmů a potřeb. 1. Elitní senioři (elite) – i ve vysokém věku jsou způsobilí k extrémním výkonům. 2. Zdatní senioři (fit) – provádějí náročné pohybové či pracovní aktivity. Nezvládají extrémní zátěže, ale mají velmi dobrou fyzickou i duševní kondici. 3. Nezávislí senioři (independent) – za normálních podmínek zvládají běžné životní nároky, ale mají nižší míru funkčních rezerv a při překročení stresové zátěže mohou potřebovat pomoc. 4. Křehcí senioři (frail) – v labilním funkčním i zdravotním stavu, hraniční zvládání instrumentálních všedních činností. Vyžadují pravidelnou nebo občasnou pomoc v určitých činnostech. 5. Závislí senioři (dependent) – závažná disabilita, trvalá potřeba péče rodiny nebo profesionálních služeb. 6. Zcela závislí senioři (totally dependent) – lidé upoutaní na lůžko či trpící pokročilým syndromem demence vyžadující trvalý dohled.

1.3. Potřeby seniorů Senioři, stejně jako ostatní lidé, potřebují uspokojovat své potřeby. (Dvořáčková, 2012) Potřeby seniorů nejsou vázány na jejich věk, nýbrž na sníženou soběstačnost a funkční schopnost provádět aktivity denního života. (Janečková, In Matoušek, 2010) Potřeby se v psychologii zařazují do oblasti motivace, která je uváděna jako hnací síla, a ta člověka vede k počínání si ve společnosti. (Šamánková, 2011) Jako motiv k jednání definuje potřeby Slovník sociální práce. (Matoušek, 2008) Potřeba bývá formulovaná jako známka nedostatku, že se tělu něčeho nedostává, něco v organismu chybí. (Mlýnková, 2011) Potřeba je nutností každého člověka. Každý člověk je individuální a tím i jeho potřeby, které se mění v čase i prostředí, kde žije. Při 16

neuspokojování potřeb dochází k deprivaci a strádání jedince, což se nepříznivě promítne na zdraví a pohodě člověka. (Tomagová, 2008) Podle Trachtové je potřeba vyjádřená nějakým nedostatkem, nějakou absencí, jejíž odstranění je žádoucí. (Trachtová, 2005) Mnoho autorů se zabývalo teoriemi potřeb. Asi každému se vybaví teorie potřeb podle Abrahama H. Maslowa a mezi další autory patří například Clayton P. Alderfer.

1.3.1. Maslowova hierarchie potřeb Abraham Herold Maslow vytvořil stupnici lidských potřeb, obvykle znázorňovanou jako pyramidu, o níž platí, že jsou-li alespoň zčásti níže položené potřeby uspokojeny, pak může dojít k uspokojení potřeb vyšších. (Čevela, 2012) Maslowova hierarchie pojednává o neuspokojené potřebě, která má sklon vládnout a dominovat. Jedinec poté jedná na základě neuspokojených potřeb. (Nešporová, 2008) Pyramida je strukturována do dvou oblastí. Oblast alfa - nižší potřeby, kterým skoro nevěnujeme pozornost a považujeme je za samozřejmost, jsou nutné k přežití, bez potřeby rozšiřovat je a oblast beta - vyšší potřeby, máme tendenci je rozšiřovat a jejich potřeba stoupá. (Dvořáčková, 2012) Senioři upřednostňují potřeby zdraví, klidu, bezpečí a spokojenosti, což je vrací k základům Maslowovy pyramidy potřeb. Převládají fyzické a psychosociální potřeby, zejména potřeby bezpečí, jistoty, lásky a sounáležitosti. Potřeby seberealizace a sebeaktualizace jsou už z velké části uspokojeny. (Mlýnková, 2011) Ve své teorii Maslow rozčlenil základní potřeby do pěti stupňů od nižších po vyšší. První čtyři jsou potřeby deficitní, nedostatkové. Pátý stupeň jsou potřeby růstové. 1. Fyziologické potřeby - potřeba kyslíku, pohybu, jídla a tekutin, spánku a odpočinku, vyprazdňování, tepelné pohody, nepřítomnost bolesti a sexuální potřeby. 2. Potřeba bezpečí a jistoty- absence nebezpečí a ohrožení, nezbytnost po důvěře, stabilitě, ochraně, ekonomické zajištění, soběstačnost. 3. Sociální potřeby (potřeba lásky a sounáležitosti) - nazývána jako potřeba afiliační. Zařazujeme sem potřebu někoho milovat a být milován, být sociálně integrován a někam patřit. 17

4. Potřeba eba autonomie (potřeba uznání, ocenění, sebeúcty) - zahrnuje potřebu sebehodnocení, ní, respekt a důvěru d druhých v sociální skupině. 5. Potřeba eba seberealizace, seberealizace sebeaktualizace - uskutečnit nit své možnosti, úmysly, plány, plány kým podle svého úsudku chce být a může m být. Také sem patří patř potřeby estetična, kultury, volného času. č Člověk je na vrcholu pyramidy. (Mlýnková, 2010) Obrázek 1: Maslowova hierarchie potřeb pot

Zdroj: Teorie o hierarchie potřeb. pot Paventia [online]. [cit. 2016-03 03-19]. Dostupné z: http://www.paventia.cz/sluzby/dobrovolnictvi http://www.paventia.cz/sluzby/dobrovolnictvi-/bio-psycho-socialni-potreby potreby-ditete/teorie-ohierarchie-potreb/

1.3.2. Alderferova teorie Clayton P. Alderfer vytvořil vytvořil ERG teorii, která navazuje na Maslowa, ale snížil počet po základních potřeb ř do tří ří skupin. (Plevová, 2012) 1. Potřeby eby existenční (E – xistency) – pomocí materiálních předmětů př se jedinci dostává rovnováha organismu; organism obsahuje první i druhou úroveň úrove Maslowovy pyramidy potřeb.. 2. Potřeby eby vztahové (R – elatedness) – zahrnuje sociální potřeby, řeby, vztahy k lidem; třetí úroveňň Maslowovy pyramidy potřeb. pot 3. Potřeby růstové ůstové (G – rowth)

- uspokojení záleží na příležitostech říležitostech k růstu;

dosažení určité čité pozice; pozice obsahuje čtvrtou a pátou úroveňň Maslowovy pyramidy potřeb. eb. (Kocianová, 2010) 18

1.4. Péče o seniora Česká společnost se drží tradičního modelu poskytování služeb, kdy zastává názor, že v první řadě by se o seniora měla postarat jeho rodina a až v případě, že rodina „selže“ přichází na řadu stát se svým spektrem služeb. (Hrozenská, 2013) Z tohoto důvodu je úkolem společnosti rodinu motivovat ve stránkách morálních, legislativních, ekonomických a sociálních a vytvořit dostatečnou škálu sociálních služeb s kapacitami, které by pomohly rodině. (Klevetová, 2008) Mühlpachr rozčlenil péči o staré občany do tří oblastí: 1. Péče v rodině 2. Sociální péče v ambulantních podmínkách 3. Ústavní a poloústavní péče. (Mühlpachr, 2009) Služby jsou zabezpečeny systémem zdravotní péče (Ministerstvo zdravotnictví) i systémem sociální péče (Ministerstvo práce a sociálních věcí). (Čevela, 2012) Na zdravotní i sociální péči je nutno pohlížet souhrnně a nedělitelně, neboť zdravotní obtíže jsou uváděny spolu se sociálními a naopak. (Hrozenská, 2013)

1.4.1. Péče v rodině Rodina má neodmyslitelný význam pro každého z nás, nevyjímaje seniora. Možnost být s rodinou v jeho závěrečném období života má na seniora pozitivní vliv, který se v četných případech projevuje dožitím vyššího věku, ale hlavně to seniora činní šťastnějším, zdravějším a déle samostatnějším. (Hrozenská, 2013) Helena Haškovcová (2010) v knize Fenomén stáří vyzdvihuje rodinu na první místo v postarání se o seniora, protože starý člověk by měl žít i dožít v rodině. Aby poskytla dobrou péči, musí rodina: •

chtít – mít dobrou vůli, hledat možnosti a řešení v dané situaci s pomocí všech členů rodiny,

•

moci – mít podmínky fyzické, psychické, sociální, bytové, ekonomické atd.,

•

umět – vědět, jak pomoci, znát rozsah poskytované pomoci. (Klevetová, 2008)

V minulosti bylo obvyklé soužití tří generací: rodiče, dětí a prarodiče. Pomoc starším byla realizovaná v rodině, a pokud ji někdo neměl, musel hledat pomoc jinde. Je obecně 19

známé, že stáří je problematikou starých žen, vdov, neboť častěji z páru umírá muž. (Haškovcová, 2010) V současnosti je standardní situace, že mladé rodiny žijí odděleně od svých rodičů, což je dáno životy v malých bytech. Mezi nimi však panují dobré vztahy a dochází k častému kontaktu. Pokud vícegenerační soužití funguje, dochází k prospěchu všem. (Mlýnková, 2011) Toto tvrzení verifikuje studie po roce 1989, ze které vyšlo najevo, že mladí i starší respondenti nezastávají kladný postoj k vícegeneračnímu soužití, ale chtějí bydlet v blízkosti pro případnou pomoc pro obě strany. Výzkum byl znovu opakován v letech 1997 a 2001 se stejným výsledkem. (Klevetová, 2008) Rodina byla a je pro seniora významná a plní funkci bezpečného rodinného zázemí. Senioři obvykle řeší své zdravotní obtíže se svými dospělými dětmi. Rodina plní dvě funkce: je zdrojem informací, aktivně se účastní péče o staré rodiče. (Holczerová, 2013)

1.4.2. Sociální péče Sociální péče je poskytována pomocí zákona č. 108/2006 Sb., O sociálních službách. Sociální služby se podle právní úpravy dělí na: •

sociální poradenství - zákon člení na základní a odborné,

•

služby sociální péče - služby zajišťující fyzickou a psychickou soběstačnost s nejvyšším možným zapojením do běžného života. Pokud je to v rozporu s jejich stavem, zajistit důstojné prostředí a zacházení.

•

služby sociální prevence - služby zabraňující sociálnímu vyloučení ohrožených osob. (Matoušek, 2011)

V paragrafu 33 zákon upravuje formy služeb na pobytové, ambulantní a terénní. (Dvořáčková, 2012) Zákon definuje služby sociální péče. „Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem podpořit život v jejich přirozeném sociálním prostředí a umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí

20

a zacházení. Každý má právo na poskytování služeb sociální péče v nejméně omezujícím prostředí.“ (Zákon č. 108/2006 Sb., O sociálních službách) Do služeb sociální péče zákon řadí osobní asistenci, pečovatelskou službu, tísňovou péči, průvodcovské a předčitatelské služby, podpora samostatného bydlení, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněná bydlení, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče. (Matoušek, 2011) V bakalářské práci se zaměřuji na služby, které jsou poskytované seniorům v domácím prostředí tedy terénní služby. 2.4.2.1. Osobní asistence Jedná se o terénní službu poskytovanou osobám se sníženou soběstačností, kvůli věku, chronickému onemocnění nebo zdravotnímu postižení vyžadující pomoc druhé osoby. Služba je časově neomezená a poskytovaná v přirozeném prostředí. Služba obsahuje tyto základní činnosti: •

„pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,

•

pomoc při osobní hygieně,

•

pomoc při zajištění stravy,

•

pomoc při zajištění chodu domácnosti,

•

výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,

•

zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,

•

pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.“ (Zákon č. 108/2006 Sb., O sociálních službách)

2.4.2.2. Pečovatelská služba Terénní a ambulantní služba pro osoby se sníženou schopností sebepéče a péče o domácnost kvůli věku, chronickému onemocnění, zdravotnímu postižení nebo celkové slabosti organismu a rodinám s dětmi vyžadující pomoc druhé osoby. (Mlýnková, 2010) Služba je časově vymezena a v zařízeních jsou vyjmenované úkony.

21

Služba obsahuje tyto úkony: •


•

pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,

•

poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,

•

pomoc při zajištění chodu domácnosti,

•

zprostředkování kontaktu se společenským prostředím.“ (Zákon č. 108/2006 Sb., O sociálních službách)

2.4.2.3. Tísňová péče Terénní služba poskytující nepřetržitou distanční hlasovou a elektronickou komunikaci poskytovanou osobám, které jsou vystaveny nepřetržitému vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života z důvodu náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu nebo schopností. Služba obsahuje tyto základní činnosti: •

„poskytnutí nebo zprostředkování neodkladné pomoci při krizové situaci,

•

sociálně terapeutické činnosti,

•


•

pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.“ (Zákon č. 108/2006 Sb., O sociálních službách)

2.4.2.4. Odlehčovací služby Terénní, ambulantní i pobytové služby pro osoby se sníženou soběstačností, kvůli věku, chronickému onemocnění nebo zdravotnímu postižení, o které je jinak pečováno v přirozeném prostředí. Cílem služby je umožnit pečujícímu nezbytný odpočinek. Služba obsahuje tyto základní činnosti: •


•

pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,

•

poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,

•

poskytnutí ubytování v případě pobytové služby,

•


•

sociálně terapeutické činnosti, 22

•

pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí,

•

výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti.“(Zákon č. 108/2006 Sb., O sociálních službách)

1.4.3. Zdravotní péče Zákon č. 372/2001 Sb., O zdravotních službách dělí formy zdravotní péče na ambulantní, jednodenní, lůžkovou a zdravotní péči poskytovanou ve vlastním sociálním prostředí pacienta. Poslední skupinu vykládá zákon jako zdravotní péči poskytovanou ve vlastním sociálním prostředí obsahující návštěvní službu a domácí péči, kterou je ošetřovatelská péče, léčebně rehabilitační nebo paliativní péče. (Zákon 372/2011 Sb., zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (Zákon o zdravotních službách)) 2.4.3.1. Domácí péče – Home care Odborné zdravotnické služby jsou pacientům/klientům poskytované v domácím prostředí. Domácí péče je určená všem věkovým skupinám, ale nejvíce ji využívají senioři. (Haškovcová, 2012) Domácí péče je jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví zdravotnictví. Díky neustálému postupu vpřed může být poskytována kvalitní péče v přirozeném domácím prostředí, což hraje významnou roli v psychice člověka, která pomáhá uzdravovat. Podle Světové zdravotnické organizace se jedná o jakoukoliv formu poskytované péče lidem v jejich prostředí. Péče je tedy rozdělena mezi rodinu – poskytování laické péče a profesionální péče je zajišťována multidisciplinárním týmem (sestra, lékař, sociální pracovník, fyzioterapeut, ergoterapeut, psycholog, nutriční terapeut atd.) (Jarošová, 2007) Poskytování zdravotní péče se nyní z institucionálně zaměřené péče vrací zpět do komunit - blíže ke klientům. Komunitní péče je poskytována multidisciplinárním týmem. (Jarošová, 2007) Komplexní domácí péče zahrnuje péči léčebnou, preventivní, ošetřovatelskou, rehabilitační, psychoterapeutickou, sociální péči a pomoc, kterou stanovuje ošetřující lékař dle aktuálního stavu. Klientovi je poskytována základní zdravotní a sociální péče (např. příjem tekutin a jídla, osobní hygiena), odborná zdravotní a sociální péče 23

(např. odběry

biologického

materiálu,

aplikace

injekcí,

rehabilitační

péče)

a specializovaná zdravotní a sociální péče (např. spirituální péče, odborný monitoring u chronicky nemocných pacientů). (Jarošová, 2007) Více se v dnešní době přiklání k domácí péči hned z několika společenských činitelů: •

zvyšující se výdaje na zdravotní péči,

•

rostoucí populace starší 65 let, která je největším konzumentem zdravotní péče,

•

narůstající zájem veřejnosti po službách podporující život v přirozeném prostředí,

•

nové moderní technologie vyhovující uplatnění v domácím prostředí,

•

změny zdravotnických systémů a podněty samospráv a neziskového sektoru. (Jarošová, 2007; Kozáková, 2008)

Domácí péče je v České republice prováděna v pěti základních podobách: 1. Akutní domácí péče (domácí hospitalizace) - bývá stanovena pacientům v pooperačním a poúrazovém stavu, jedná se o krátkodobou péči v rozmezí dnů až týdnů. 2. Dlouhodobá domácí péče - patří k nejrozšířenějším formám určeným chronicky nemocným pacientům. Péče po dobu měsíců až několika let. 3. Preventivní domácí péče - pro pacienty vyžadující pravidelný preventivní monitoring, obvykle měření fyziologických funkcí. 4. Domácí hospicová péče - lékař péči indikuje pacientům v preterminálním a terminálním stádiu s předpokládaným ukončením stádia do šesti měsíců. 5. Domácí péče ad hoc (jednorázová) - jedná se o jednorázové zákroky (např. jednorázová aplikace injekcí, odběr biologického materiálu). (Jarošová, 2007)

1.4.4. Současné trendy V posledních letech došlo v naší společnosti k významným změnám v oblasti zdravotní, sociální i ekonomické. Z tohoto důvodu je nutné upravit zdravotní i sociální služby. Při uplatňování těchto změn je nutné brát v úvahu velkou heterogenitu seniorské populace tedy individualizace k potřebám seniorů. Celková péče o konkrétního pacienta je case management. (Kalvach, 2004) Institucionální i neinstitucionální formy péče by měly 24

fungovat na základě principů z 80. let 20. století vyhlášených na vídeňském sympoziu. (Jarošová, 2007) K hlavním principům patří: •

Demedicinalizace

U chronických a dlouhodobě nemocných je veden důraz na kvalitu a smysluplnost života. Role sociální by měly být upřednostňovány před rolí pacienta, aniž by byla narušena zdravotní péče. (Kalvach, 2004) •

Deinstitucionalizace

Stále ve společnosti přežívá představa, že kvalitní zdravotní i sociální péče se může seniorovi poskytnout pouze v institucionálním zařízení. Je zdůrazňována potřeba deinstitucionalizace a z toho vyplývá, že větší část péče by se měla odehrávat v rodině, což se také děje. (Haškovcová, 2012) •

Deprofesionalizace - „zlaičtění“

Posilovat

spolupráci

s

rodinou,

sousedskou

pomoc,

seniorskou

svépomoc,

dobrovolnictví. Odborníci by se měly posunout na pozice edukátorů, supervizorů a konzultantů k přiblížení základní péče na laické pečovatel. (Jarošová, 2007) •

Desektorializace

Je třeba posilovat propojení různých sfér: zdravotnický a sociální sektor, ambulantní a ústavní služby, profesionální a laická péče. Podpora celistvosti, účelnosti a návaznosti pro zabezpečení klienta. (Kalvach, 2004) •

Prevence potřeby dlouhodobé péče

Jedná se o včasné odhalení nemoci, její léčení, brzkou rehabilitaci s poklesem kapacity zdraví a ztrátou soběstačnosti. (Čevela, 2012)

25

2. Praktická část V knize Určitě si poradíte pro kraj Vysočina jsou praktické rady pro životní situace, kdy potřebujete zdravotní a sociální služby. Kniha je rozčleněna do čtyř částí. První část se věnuje životním situacím, kdy je potřeba kombinovat zdravotní a sociální péči, následující část se zabývá vybranými tématy a jejich detailnějšímu popisu (práva pacienta, léky, příspěvky a dávky, platby za péči a jiné), třetí obsahuje tipy na užitečné výrobky a služby (veřejné a komerční zdravotní pojištění, domácí a lázeňská péče, služby kraje Vysočina a další) a poslední část je rozdělena na sociální služby a zdravotní péči, kde jsou informace o typech, zařízeních a poskytovatelích sociálních služeb a zdravotní péče. (Viereckl, 2015)

2.4. Zdravotní služby v Jihlavě 2.4.1. Domácí hospic Vysočina, o.p.s. Středisko Jihlava provozuje domácí hospicovou péči, domácí zdravotní péči, odlehčovací službu a poradnu Alej poskytující základní i odborné poradenství. Další službou je půjčovna pomůcek. Posláním organizace je pomoc a podpora vážně nemocným osobám v konečném stádiu nemoci, ale také jejich rodinám pečujícím v domácím prostředí. O nemocného je staráno dle jeho individuálních potřeb a zájmů. (Domácí hospic Vysočina. Středisko hospicové péče Jihlava, 2016)

2.4.2. Diecézní charita Brno – Oblastní charita Jihlava Oblastní charita Jihlava, která má mimo dalších služeb i Charitní ošetřovatelskou službu Jihlava a Bárka - Charitní domácí hospicová péče Jihlava. Charitní ošetřovatelská služba Jihlava má za poslání organizace umožnit dlouhodobě nemocným a starým lidem důstojný život ve svém přirozeném prostředí s blízkými. Služba je indikována ošetřujícím lékařem a hrazena veřejným zdravotním pojištěním. Poskytují ji kvalifikované zdravotní sestry spolu s ošetřujícím lékařem, lékaři specialisty a rodinou. (Ošetřovatelská služba Jihlava, 2016) Bárka zajišťuje odbornou zdravotní péči, odlehčovací službu a základní sociální poradenství, psychologickou pomoc a duchovní péči a podporu. Posláním služby je 26

umožnit těžce a nevyléčitelně nemocným prožít poslední období svého života doma, v kruhu svých blízkých. (Bárka - Charitní domácí hospicová péče Jihlava, 2016)

2.5. Sociální služby v Jihlavě 2.5.1. Život 99 z.ú. Zapsaný ústav poskytuje dvě sociální služby. Od roku 1995 provozuje tísňovou péči a od roku 2003 osobní asistenci. Hlavním posláním organizace je umožnit seniorům, zdravotně postiženým dětem a dospělým žít v jejich přirozeném prostředí, podporovat je v aktivním a smysluplném zapojení se do společnosti. (Život 99) 2.5.1.1. Tísňová péče Posláním tísňové péče je pomáhat lidem, kteří kvůli vysokému věku, chronickému onemocnění nebo zdravotnímu postižení nejsou schopni vlastní pomocí tuto nepříznivou situaci překonat, setrvat co nejdéle v domácím prostředí. Cílem služby je minimalizovat sociální, zdravotní a bezpečnostní rizika. (Život 99) Fungování služby: •

uživatel u sebe nosí tísňové tlačítko, které nosí na ruce nebo pověšené na krku,

•

dostane-li se do krizové situace (např. pád, zhoršení zdravotního stavu), stiskne tlačítko a je přepojen na dispečink s hlasitým odposlechem,

•

dispečerka (kvalifikovaná zdravotní sestra, přítomna 24 hodin 7 dní v týdnu) zorganizuje pomoc (psychoterapeutický rozhovor, kontaktování rodiny, policie, záchranné služby),

•

systém slouží také jako čidlo pohybu, které sleduje pohyb v domácnosti a v případě nezaznamenání žádného pohybu po nastavenou dobu je automaticky informován dispečink,

•

systém je také možný nastavit na hlídání domácnosti před vniknutím cizí osoby. (Život 99)

27

2.5.1.2. Osobní asistence Posláním osobní asistence je, aby lidé, mohli žít stejným způsobem života jako jejich vrstevníci. Podpora a pomoc osobní asistence vychází z individuálně určených potřeb jednotlivých uživatelů, zachovává jejich lidskou důstojnost a podporuje je v sociálním začleňování. Služba je poskytována od tří let věku osobám s mentálním, tělesným, kombinovaným a jiným postižením a seniorům. (Život 99)

2.5.2. Integrované centrum sociálních služeb Od roku 1993 poskytuje v Jihlavě sociální služby a zdravotní péči poskytovanou především seniorům, dětem a osobám se zdravotním postižením, jejichž situace vyžaduje stálou pomoc druhé osoby v přirozeném domácím prostředí i ve specializovaných zařízeních organizace. Organizace poskytuje ucelenou komplexní nabídku služeb (pečovatelské, ošetřovatelské a odborné zdravotní služby, stravování i doplňkové a nadstandardní služby). (Integrované centrum sociálních služeb Jihlava, 2013) Organizace poskytuje následující služby: •

pečovatelská služba,

•

odlehčovací služba,

•

domácí zdravotní péče.

2.6. Metodika výzkumu Pro praktickou část bakalářské práce byla zvolena kvantitativní metoda sběru dat, a to pomocí anonymního dotazníkového šetření (viz příloha 1). Dotazník je nejvíce využívaná metoda kvantitativního výzkumu pro zjištění veřejného mínění. (Gavora, 2010) Tím bylo dosaženo rychlého sběru dat s vysokým počtem respondentů. Dotazník obsahoval 15 otázek z toho 12 uzavřených, 3 polouzavřené otázky, 2 filtrační otázky a 5 proměnných. Proměnné vyjadřují využívání služeb, úroveň povědomí o zdravotních a sociálních službách, vícegenerační rodinu, pohlaví a věk respondentů. Na začátku dotazníku byly úvodní informace obsahující důvod sběru dat, instrukce a kontakt na mě v případě nejasností. Otázky byly koncipovány na základě předem stanovených

28

hypotéz, výzkumných otázek a cílů. Celková doba vyplnění dotazníku byla kolem 5 minut.

2.7. Charakteristika vzorku respondentů Dotazník byl určen pro laickou veřejnost žijící v Jihlavě starší 18 - ti let. Dotazník byl distribuován pomocí webových stránek a dostupný online pro širokou veřejnost. Dotazníky byly rozšířeny do firem, obchodů a organizací působících v Jihlavě mezi místní obyvatele. Další fáze sběru dat probíhala na Masarykově náměstí a přilehlých frekventovaných ulicích náhodným oslovováním, kdy jsem respondentovi četla otázky a hned zapisovala odpovědi. Dotazník byl anonymní a jeho vyplnění bylo dobrovolné. Do výzkumu bylo celkem zařazeno 222 získaných dotazníků. Zpracování dat probíhalo pomocí Microsoft Office Word a Excel 2007. Výsledky jsou zpracovány v tabulkách a grafech.

2.8. Výzkumné otázky Pro účely výzkumu byly stanoveny následující výzkumné otázky (V1 až V3): V1: Jaké je využití zdravotních a sociálních služeb občany Jihlavy? •

Které z uvedených typů zařízení občané Jihlavy nejvíce využívají? (ot. 7, 8)

•

Na koho se občané Jihlavy nejčastěji obracejí, pokud chtějí získat informaci o zdravotních nebo sociálních službách poskytující péči seniorům v domácím prostředí? (ot. 3)

V2: Jaká je informovanost obyvatel Jihlavy o zdravotních a sociálních službách? •

Jaký způsob získávání informací o zdravotních a sociálních službách preferují obyvatelé Jihlavy? (ot. 1)

•

Které z uvedených organizací jsou více či méně veřejnosti známé? (ot. 4, 5)

V3: Co má vliv na informovanost respondentů o zdravotních a sociálních službách v Jihlavě? Za účelem posouzení informovanosti respondentů o zdravotních a sociálních službách v Jihlavě byly respondentům položeny otázky 2, 9, 10, 11, 12. Jedná se o znalostní 29

otázky, to znamená, že odpovědi lze rozdělit na správné a špatné. Za správnou odpověď byl respondentům přidělen 1 bod, za špatnou odpověď byl 1 bod odečten. U otázek 9 a 10 mohl respondent vybrat možnost nevím, za kterou se bod neodečítal. Respondent, který zodpověděl všechny otázky správně, získal 5 bodů. Pokud všechny otázky zodpověděl nesprávně, jeho bodový zisk byl -2 bodů. Průměrný zisk byl 1,38. Tato proměnná byla nazvána „informovanost“. Jedním z výzkumných cílů bakalářské práce bylo zjistit, co má vliv na informovanost respondentů o zdravotních a sociálních službách v Jihlavě. Byly zformulovány následující hypotézy: H1: Občané Jihlavy, kteří sami využívají zdravotní a/nebo sociální službu nebo některý člen rodiny, mají vyšší povědomí o těchto službách v Jihlavě než respondenti, kteří žádnou službu nevyužívají, ani jejich člen rodiny. H2: Vícegenerační rodiny jsou více informované o zdravotních a sociálních službách než ostatní typy rodinného soužití. H3: Občané Jihlavy nad 45 let mají vyšší povědomí o zdravotních a sociálních službách než občané nižšího věku. H4: Ženy jsou o zdravotních a sociálních službách více informované než muži.

2.9. Výsledky výzkumu V následující kapitole jsou vyhodnoceny všechny otázky z dotazníku. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 222 (100 %) osob, z toho bylo 123 (55 %) žen a 99 (45 %) mužů.

30

Graf 1: Pohlaví respondentů

45% Žena

55%

Muž

Zdroj: Vlastní zpracování

Z tabulky 3 je patrné, že věková struktura respondentů je zastoupena širokým spektrem věkových skupin. Nejvíce zastoupená skupina je ve věkovém rozhraní 18 - 29 let s 96 (43 %) respondenty. Druhou nejčetněji zastoupenou skupinou jsou občané ve věku 45 – 59 let s 35 (24 %) respondenty. Respondentů s věkem 60 a více let bylo 38 (17 %). Tabulka 1: Věková struktura respondentů Věk

18 - 29 30 – 44 45 – 59 60 a více

Absolutní

Relativní

četnost

četnost (%)

96

43 % 35 16 % 53 24 % 38 17 % Zdroj: Vlastní zpracování

V grafu 2 je znázorněno v jakých rodinných soužitích respondenti žijí. Modus je vícegenerační rodina zastoupená 82 (37 %) respondenty, rodičovský pár s dětmi zastoupený 75 (34 %) respondenty, jednotlivec 29 (13 %) respondetů, bezdětný pár měl 20 (9 %) respondentů a jeden rodič s dětmi 16 (7 %) respondentů.

31

Graf 2: Typy rodinného soužití

34%

37%

Vícegerační rodina Jednotlivec Bezdětný pár Jeden rodič s dětmi Rodičovský pár s dětmi

7% 9%

13%


Respondentů, kteří nějakou zdravotní nebo sociální službu poskytovanou seniorům v domácím prostředí využívají bylo 60 (27 %) a 162 (73 %) službu nevyužívá. Tento závěr je graficky znázorněn v grafu 3. Graf 3: Využívání služeb

27% Využívají Nevyužívají 73%


Graf 4 ukazuje rozložení odpovědí, zda by respondent věděl na koho se obrátit v případě zajištění péče o seniora. 128 (58 %) respondentů by si vědělo rady a 94 (42 %) respondentů odpovědělo negativně.

32

Graf 4: Vědí respondenti na koho se obrátit při zajištění péče o seniora?

42%

Ano 58%

Ne


Respondenti měli v dotazníku odpovědět na otázku, co je to tísňová péče. Na tuto otázku uvedlo 120 (54 %) respondentů správnou odpověď, tedy Hlasová a elektronická komunikace se seniory v krizových situacích 24 h denně, 86 (39 %) odpovědělo špatně a 16 (7 %) respondentů vybralo variantu nevím. Graf 5: Znalost tísňové péče

7% Správně 39%

54%

Špatně Nevím


33

Graf 6 zobrazuje četnost odpovědí na otázku: Na jaké zařízení se obrátíte v případě zajištění pomoci pro seniora s domácností, s hygienou, nákupem…atd? Jedná se o pečovatelskou službu a osobní asistenci, tyto služby jsou poskytované Integrovaných centrem sociálních služeb Jihlava a Životem 99. V možnostech byla i odpověď nevím, nedokáži posoudit, kterou vybralo 17 (8 %) respondentů. Nejčetnější odpověď byla Ošetřovatelská služba Jihlava 62 (28 %) respondentů. 56 (25 %) respondentů uvedlo Integrované centrum sociálních služeb Jihlava a 49 (22 %) respondentů dalo Život 99. Domov pro seniory - Lesnov uvedlo 13 (6 %) respondentů, Domácí hospic Vysočina a Bárka - Charitní domácí hospicová péče 9 (4 %) respondentů a Alzheimercentrum Jihlava 4 (2 %). Nejméně odpovědí získal Domov seniorů Stříbrné Terasy 3 (1 %) respondenti. Graf 6: Známé a méně známé poskytovatelé Domov seniorů Stříbrné Terasy

3

Alzheimercentrum Jihlava

4

Bárka - Charitní domácí hospicová péče

9

Domácí hospic Vysočina

9

Domov pro seniory - Lesnov

13

Nevím, nedokáži posoudit

17

Život 99

49

Integrované centrum sociálních služeb

56

Ošetřovatelská služba Jihlava

62 0

10

20

30

40

50

60


Z celkových 222 (100 %) respondentů jich 65 (29 %) zná Týden sociálních služeb v ČR a 157 (71 %) nezná.

34

Graf 7: Znalost Týdne sociálních služeb v ČR

29% Ano Ne 71%


Knihu Určitě si poradíte znalo 66 (30 %) respondentů a 156 (70 %) respondentů knihu neznalo. Graf 8: Znalost knihy Určitě si poradíte

30% Ano Ne 70%


35

Z grafu 9 je vidět kolik z respondentů využívá jakou sociální službu. Nejvíce je využívaná služba osobní asistence s 16 (64 %) odpověďmi a následovaly domov pro seniory 12 (48 %) odpovědí a domov pro seniory se zdravotním postižením se 7 (28 %) odpověďmi. Hospic uvedlo 5 (11 %) respondentů, 4 (9 %) respondenti uvedli centrum denních služeb a denní stacionář. Domov se zvláštním režimem, zařízení pro krizovou pomoc, odlehčovací služby a týdenní stacionář jsou varianty vybrané 2 (4 %) respondenty. Zařízení následné péče a sociální poradny využívá 1 (2 %) respondent. Ve variantách odpovědí byla i možnost jiné, která byla vybrána 2x a odpovědi na ni byly tísňová péče (1; 2 %) a pečovatelská služba (1; 2 %). Graf 9: Využívané sociální služby

Tísňová péče

1

Pečovatelská služba

1

Sociální poradny

1

Zařízení následné péče

1

Týdenní stacionář

2

Odlehčovací služba

2

Zařízení pro krizovou pomoc

2

Domov se zvláštním režimem

2

Denní stacionář

4

Centrum denních služeb

4

Hospic

5

Domov pro seniory se zdravotním postižením

7

Domov pro seniory

12

Osobní asistence

16 0

2

4

6

8

10

12

14

16


Na graf 9 v dotazníku navazuje další otázka zkoumající, odkud respondenti získali informace o službách, které využívají. Z tabulky 2 lze vidět, že 15 (25 %) respondentů využilo k získávání informací o službách zdrojů z rodiny a na webové stránky. Hned poté uvedlo 8 (14 %) respondentů získání informací od lékařů. 5 (8 %) respondentů získává informace od přátel a z letáčků. Tištěný katalog a úřady využily 4 (7 %) respondenti, 3 (5 %) získali informace v tisku a 1 (2 %) respondent v rozhlase.

36

Tabulka 2: Způsob získání informací


Pokud chtějí občané Jihlavy získat informace o zdravotních a sociálních službách, pak nejvíce důvěřují osobám, které se již s takovou situací setkaly a to 84 (21 %) respondentů, hned vzápětí se obrací na lékaře 82 (20,6 %) dotazovaných. Poté míra o necelých 20 odpovědí klesá a 64 (16 %) respondentů shání informace v rodině nebo u přátel. Pouze 39 (10 %) dotázaných uvedlo, že získávají informace na internetu. 34 (9 %) respondentů by si přišlo pro informaci přímo do samotné organizace.

37

Graf 10: Získání informací o zdravotních a sociálních službách 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

84

82

64

48

47

39

34


V následujícím grafu jsou vzestupně od nejčetnějšího seřazeny preferenční způsoby získávání informací o zdravotních a sociálních službách. Je patrné, že 99 (24 %) respondentů dává přednost získávání informací na webových stránkách města a vzápětí 92 (22 %) respondentů uvádělo, že by uvítalo tištěný katalog zdravotních a sociálních služeb. Informaci od lékaře by chtělo 73 (18 %). Nejmenší zájem projevilo o informace v místním tisku/rozhlase 47 (11 %) respondentů, mít kontaktního pracovníka na městském úřadě pro osobní nebo telefonické jednání uvedlo 48 (12 %) respondentů a konání veřejných seminářů, besed 50 (12 %) respondentů.

38

Graf 11: Preference distribuce informací o zdravotních a sociálních službách 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

99

92

73

50

48

47


Graf 12 popisuje služby, o kterých již respondenti v minulosti slyšeli. Nejznámějším zařízením bylo podle 136 (18 %) respondentů Alzheimercentrum Jihlava. Domov pro seniory – Lesnov označilo 123 (16 %) respondentů. Domov seniorů Stříbrné Terasy je známý 104 (14 %) respondentům. Nejníže se umístily služby poskytované Diecézní charitou Brno – Oblastní charitou Jihlava známé 64 (8 %) respondentům, kterými jsou Bárka – Charitní domácí hospicová péče 56 (7 %) respondentů a Ošetřovatelská služba Jihlava 60 (8 %) respondentů. Mezi službami bylo Integrované centrum sociálních služeb Jihlava známé 59 (8 %) respondentům. Do možností odpovědí byla cíleně zařazena Diecézní charita Brno - Oblastní charita Jihlava, pro případ, že by občané neznali poskytované služby, ale samotného poskytovatele ano. Respondenti mohli vybrat více odpovědí.

39

Graf 12: Služby, o kterých respondenti slyšeli Bárka - Charitní domácí hospicová péče Jihlava

56

Integrované centrum sociálních služeb

59


60

Oblastní charita Jihlava

64

Domácí hospic Vysočina

68

Život 99

99

Domov seniorů Stříbrné Terasy

104


123


136 0

20

40

60

80

100

120

140


S grafem 12 souvisí tabulka 3, která zobrazuje způsob získávání informací o poskytovatelích působících v Jihlavě. 183 (24 %) občanů získává nejvíce informací o službách, o kterých již v minulosti slyšelo na webových stránkách. Přátelé uvedlo 169 respondentů (22 %), rodinu 105 (14 %) respondentů, letáky 74 (10 %), lékaře a úřady 60 (8 %), tisk 49 (6 %), tištěný katalog 41 (5 %) a rozhlas 27 (4 %) respondentů. Tabulka 3: Odkud získali respondenti informace


40

2.10. Zhodnocení hypotéz Za účelem zhodnocení hypotéz byly respondentům v dotazníku položeny otázky 6 (využívá služby), 13 (vícegenerační rodina), 14 (starší 45 let) a 15 (žena). Odpovědi na jednotlivé otázky byly vždy využity k rozdělení datového souboru na dvě části, což umožnilo porovnat informovanost obou skupin respondentů. Rozdíly v odpovědích obou skupin byly testovány pomocí neparametrického MannWhitneyova U testu, který, na rozdíl od t-testu, nemusí splňovat žádné předpoklady. Nulová hypotéza „Mezi skupinami není statisticky významný rozdíl“ byla zamítnuta pouze u hypotézy H1 (p-hodnota v tomto případě vyšla 0,011, rozdíl mezi skupinami je statisticky vysoce významný). U ostatních hypotéz se nulovou hypotézu nepodařilo zamítnout a je tedy nutné přijmout závěr, že mezi skupinami nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Výsledky všech čtyř testů jsou uvedeny v tabulce 4. U hypotézy H1 bylo zkoumáno, zda respondenti využívají (Ano) nebo nevyužívají (Ne) zdravotní nebo sociální službu. Hypotéza H2 se zaměřuje na vícegenerační (Ano) a ostatní druhy soužití. Následně je tomu i u hypotézy H3, která pojednává o občanech starších 45 let (Ano) a občanech do 45 let věku (Ne). V poslední hypotéze je otázka na pohlaví, jednáli se o ženu (Ano) nebo muže (Ne). Tabulka 4: Výsledky Mann-Whitneyova U testu U

Z

p-hodnota

Z (očištěná)

p-hodnota

Počet N (Ne)

Počet N (Ano)

H1

3793.5

-2.508

0.012

-2.536

0.011

162

60

H2

5514.0

-0.488

0.625

-0.494

0.622

140

82

H3

5761.5

-0.501

0.616

-0.506

0.613

129

93

H4

5644.0

0.933

0.351

0.944

0.345

99

123


Pro

porovnání

hodnot

byly vypočítány ještě

průměrné

hodnoty

proměnné

„informovanost“ pro všechny sledované skupiny. Jsou uvedeny v tabulce 5. I zde je vidět výrazně větší rozdíl v průměrných hodnotách při porovnání skupin, které nevyužívají a využívají zdravotně sociální služby.

41

Tabulka 5: Porovnání průměrných hodnot proměnné informovanost pro všechny sledované skupiny Průměr (Ne)

Průměr (Ano)

H1

1,18

1,93

H2

1,34

1,45

H3

1,32

1,47

H4

1,49

1,29


Výsledky četnosti odpovědí jsou zobrazeny v tabulkách 6 – 9. Vždy jsou porovnávány dvě skupiny. Díky statistickému ověření hypotéz bylo dokázáno, že jediná hypotéza H1: Občané Jihlavy, kteří sami využívají zdravotní a/nebo sociální službu nebo některý člen rodiny, mají vyšší povědomí o těchto službách v Jihlavě než respondenti, kteří žádnou službu nevyužívají, ani jejich člen rodiny se potvrdila. Ostatní hypotézy tedy nelze potvrdit, neboť informovanost obou zkoumaných skupin byla stejná. Hypotéza H1: Občané Jihlavy, kteří sami využívají zdravotní a/nebo sociální službu nebo některý člen rodiny, mají vyšší povědomí o těchto službách v Jihlavě než respondenti, kteří žádnou službu nevyužívají, ani jejich člen rodiny. K této hypotéze se vztahovala především otázka číslo 6, která dělila respondenty do dvou skupin na ty, kteří službu využívají nebo nevyužívají. Otázky č. 2, 9, 10, 11 a 12 hodnotily informovanost občanů o těchto službách. Předpokladem bylo, že občané, kteří mají zkušenost se službami, budou informovanější než občané bez zkušenosti. Z občanů se zkušeností se 7 % dostalo na maximum možných 5 - ti bodů. 4 body získalo 12 % respondentů a 3 body získalo 27 % respondentů se zkušeností. Přesné bodové rozpětí s výsledky je zobrazeno v tabulce 6. Hypotéza se potvrdila.

42

Tabulka 6: Porovnání bodových zisků skupin využívající a nevyužívající službu Využívají službu Bodový Relativní zisk četnost

-2 -1 0 1 2 3 4 5

1 3 11 11 7 16 7 4

Absolutní četnost (%) 2% 5% 18% 18% 12% 27% 12% 7%

Nevyužívají službu Relativní četnost

Absolutní četnost (%)

18 11% 16 10% 28 17% 28 17% 30 19% 19 12% 17 10% 6 4% Zdroj: Vlastní zpracování

Hypotéza H2: Vícegenerační rodiny jsou více informované o zdravotních a sociálních službách než ostatní typy rodinného soužití. K této hypotéze se vztahovala otázka číslo 13. Otázka zkoumala složení domácnosti. Dělila respondenty do skupin jednotlivec, bezdětný pár, jeden rodič s dětmi, rodičovský pár s dětmi a vícegenerační rodina, která byla předmětem zkoumání. Proměnou „informovanost“ zastupovaly otázky č. 2, 9, 10, 11 a 12. Předpokladem bylo, že vícegenerační rodiny budou více informované než ostatní složení domácností. Toto tvrzení jsem uváděla na základě myšlenky, že členové rodiny žijící ve společné domácnosti se seniorem (prarodičem, rodičem) hovoří o službách a možných situacích, které by mohly nastat a rodina by seniorovi měla zajistit péči. Obě sledované skupiny jsou tedy stejně informované. Bodové rozpětí odpovědí je uvedeno v tabulce 7. Podle statistického ověření se nepodařilo hypotézu prokázat.

43

Tabulka 7: Porovnání bodových zisků vícegeneračních rodin a ostatního složení domácnosti

Bodový zisk -2 -1 0 1 2 3 4 5

Vícegenerační rodina Absolutní Relativní četnost četnost (%) 7 9% 4 5% 16 20% 13 16% 16 20% 14 17% 10 12% 2 2%

Ostatní složení domácnosti Relativní četnost



Hypotéza H3: Občané Jihlavy nad 45 let mají vyšší povědomí o zdravotních a sociálních službách než občané nižšího věku. Hypotéza je postavená na otázce č. 14. Respondenty jsem rozdělila do čtyř věkových skupin, 18 – 29 let, 30 – 44 let, 45 – 59 let a 60 a více let. Dále byla zkoumána proměnná „informovanost“, kterou zastupují otázky č. 2, 9, 10, 11 a 12. Do hypotézy H3 byly zahrnuti občané starší 45 let, tedy dvě kategorie 45 – 59 a 60 a více let, které pokrývají 41 % z celkového souboru. Dle předpokladu měli být respondenti starší 45 let více informovaní o službách než občané mladší. Do skupiny nad 45 let byla zahrnuta i skupina 60 let a více. Důvod této hypotézy byl, že občané spadající do dvou vyšších věkových skupin se již o tuto problematiku mohou zajímat a to, buď budou získávat informace pro sebe, nebo pro své rodiče a blízké. Podle statistického ověření se nepodařilo hypotézu prokázat.

44

Tabulka 8: Porovnání bodového zisku věkových skupin do 45 let a nad 45 let Věk do 45 let Bodový Relativní zisk četnost -2 -1 0 1 2 3 4 5

6 11 18 15 13 16 9 5


Věk nad 45 let Relativní četnost



Hypotéza H4: Ženy jsou o zdravotních a sociálních službách více informované než muži. Poslední hypotéza se vtahovala k otázce č. 15, která dělila respondenty podle pohlaví na ženy a muže. Druhou proměnou byla „informovanost“, ke které spadaly otázky č. 2, 9, 10, 11 a 12. Důvodem pro vybrání této hypotézy bylo, že ženy, které poté zůstávají doma a pečují o příbuzné, mají k této problematice blíže než muži. Zvládají také roli pečovatelky lépe a snáze se s ní vyrovnávají než muži. Podle statistického ověření se nepodařilo hypotézu prokázat. Tabulka 9: Porovnání bodového zisku u mužů a žen. Věk do 45 let Bodový Relativní zisk četnost -2 -1 0 1 2 3 4 5

9 12 23 26 20 15 12 6


Věk nad 45 let Relativní četnost



45

2.11. Diskuze V této části bakalářské práce jsou shrnuty všechny podstatné informace, které se objevily během výzkumného šetření. Výsledky jsem srovnávala s analýzou Mapování potřeb uživatelů sociálních služeb v MČ Praha 10, kterou vypracovala nezisková organizace AGORA CENTRAL EUROPE. Výzkum byl proveden v červnu 2007 a porovnávaný dokument je ze srpna 2007. K dispozici měli 466 vyplněných dotazníků.

2.11.1. Přehled dat zjištěných ve výsledcích výzkumu Do dotazníkového šetření bylo zahrnuto 222 respondentů, z toho 123 žen a 99 mužů. Nejpočetnější věkovou skupinou bylo 96 osob ve věku 18 - 29 let. Tento výsledek je zapříčiněn faktem, že ženy jsou mnohem ochotnější a sdílnější ve vyplňování dotazníků. Abych dosáhla alespoň přiměřeně stejného vyvážení skupin, byly oslovováni respondenti mužského pohlaví ve starších letech. Další otázka v dotazníku zněla, jaké je složení Vaší domácnosti? Respondenti nejvíce žili ve vícegeneračních rodinách, skládající se z dětí, rodičů a prarodičů. Respondenti měli vybrat, kterou formu distribuce informací by nejvíce uvítali. Z výsledků si přáli nejvíce informace umístěné na webových stránkách města (24 %) a tištěný katalog zdravotních a sociálních služeb (22 %). Tento výsledek je zajímavý, protože tyto varianty distribuce informací již fungují. Tištěný katalog Určitě si poradíte poskytuje praktické informace a rady v oblasti zdravotní i sociální a v kraji Vysočina je od roku 2015, tedy relativně krátkou dobu a občané se ním zatím málo setkali, kvůli malé propagaci. Na webových stránkách Města Jihlavy v sekci odbor sociálních věcí jsou vypsáni všichni poskytovatelé sociálních služeb a související služby. (Odbor sociálních věcí: Poskytovatelé sociálních služeb a souvisejících služeb.) Webové stránky kraje Vysočina mají sociální portál s přehledným vyhledáváním služeb pro seniory a následným rozdělením na poradenské služby, terénní, ambulantní a pobytové služby s odkazem na mapy. (Sociální portál kraje Vysočina: Sociální služby pro seniory) Občané by si přáli více informací od lékaře v 18 %. Pokud srovnáváme s výzkumem Mapování potřeb uživatelů sociálních služeb v MČ Praha 10, tak senioři z městské části Praha 10 by si přáli více informací o sociálních 46

službách a akcích poskytovatelů ve čtrnáctideníku Praha 10 (oblastní tisk) ve 31 %, více informací o cenách služeb ve 23 % a více informací u lékařů v 16 %. Vydání katalogu sociálních služeb v Praze 10 by chtělo 11 % respondentů, 6. nejčetnější odpověď. Tento výsledek je zcela odlišný od preferencí obyvatel Jihlavy. Pouze více informací u lékaře byla odpověď, která je i v tomto výsledku označena jako 3. nejčetnější odpověď. Jestliže si měli respondenti vybrat, na koho se obrátí, pokud chtěli získat informace o službách, jejich nejčastější odpověď byla v 21 % na člověka, který se již s podobným problémem setkal a na lékaře (20,6 %). Jak se říká, nejlepší reklama je živá reklama. Pokud člověk předá o službě, ať už kladné nebo záporné hodnocení, pak si to občané zapamatují a budou ho šířit dál. Každý se určitě ptal na nové věci lidí, kteří s nimi už měli zkušenost. V dnešní době vlády internetu a médií uvedlo pouze 10 % respondentů, že by si vyhledalo informace na internetu, což je zajímavé. Oproti tomu stojí fakt, že občané nejsou ochotni si dojít do organizace (9 %) pro informace a spoléhají se na jiné zdroje. Podle respondentů jsou neznámější poskytované pobytové služby pro seniory Alzheimercentrum Jihlava, o kterém slyšelo 136 respondentů. Tuto publicitu nejspíše zařízení získalo z důvodu nedávného otevření na podzim roku 2014. O otevření se v té době hodně mluvilo a psalo, proto o něm mohli občané slyšet a bylo tedy nejčetnější odpovědí. Dalším v pořadí byl Domov pro seniory – Lesnov, o kterém slyšelo 123 respondentů a Domov seniorů Stříbrné Terasy 104 respondentů. Tato zařízení poskytují své služby mnoha uživatelům a jsou velkými zařízeními, proto je pravděpodobné, že jsou veřejnosti známé a byly to druhé a třetí nejčastější odpovědi. Pro veřejnost jsou nejméně známé služby poskytované Diecézní charitou Brno – Oblastní charitou Jihlava (, kterou zná 64 respondentů), Ošetřovatelská služba Jihlava s 60 respondenty a Bárka – Charitní domácí hospicová péče Jihlava, která je známá nejméně (56) respondentům. V návaznosti na známé a méně známé poskytovatele byla další otázka v dotazníku zaměřena, odkud respondenti nejčastěji získávají informace o těchto službách v Jihlavě a jsou to webové stránky (25 %), rodina (25 %) a lékař (22 %). Překvapivý výsledek byl u otázky 10 z dotazníku, jednalo se o znalostní otázku. Na jaké zařízení by se respondent obrátil v případě zajištění pomoci pro seniora s domácností, s hygienou, nákupem atd. Jedná se o služby osobní asistence a pečovatelské služby, tyto 47

služby poskytují Integrované centrum sociálních služeb (25 %) a Život 99 (22 %). K nejvyššímu výsledku 28 % se dostala Ošetřovatelská služba Jihlava. Přitom se nejedná o sociální službu, ale zdravotní, náplní je tedy zdravotní ošetřovatelská péče. Někteří občané využili varianty nevím, nedokáži posoudit (8 %), což mi přijde lepší odpověď než odpovědět špatně. V dotazníku byla otázka, co je to tísňová péče. Myslím si, že je to pro laickou veřejnost otázka těžká, ale výsledek byl překvapující. 120 respondentů, více jak polovina (54 %) odpověděla dobře. Na výzkumnou otázku V1 lze odpovědět, že respondenti nejvíce využívají sociální službu osobní asistence (64 %), kterou v Jihlavě poskytuje Život 99 a Integrované centrum sociálních služeb Jihlava. Nejvíce získávali respondenti informace o těchto službách od rodiny (25 %) a na webových stránkách (25 %). Pokud se však měli respondenti rozhodnout, na koho se oni sami obrátí pro získání informací o službách, jejich nejčastější odpověď byla na člověka, který se již s podobným problémem setkal (21 %) a až na předposledním místě se umístil internet (webové stránky, 10 %), což mi přijde zajímavé v porovnání s otázkou předchozí, že respondenti získali nejvíce informací na webových stránkách. Výzkumná otázka V2 zahrnovala, zjistit jaký způsob získávání informací občané Jihlavy preferují a které organizace jsou veřejnosti známé. Občané nejvíce preferují získávat informace na webových stránkách města (24 %) a tištěný katalog služeb (22 %). Jak již bylo vyobrazeno v tabulce 2, podobné zjištění vyšlo i v tabulce 3. Porovnání získávání informací znázorňuje tabulka 10.

48

Tabulka 10: Porovnání tabulek 2 a 3 Tabulka č. 4

Absolutní četnost

Relativní četnost (%)

Tabulka č. 5

Absolutní četnost

Relativní četnost (%)

1. Nejčetnější

Webové stránky/ rodina

15

25 %

Webové stránky

183

24 %

2. Nejčetnější

Lékař

8

13 %

Přátelé

169

22 %

3. Nejčetnější

Přátelé/ letáky

5

8%

Rodina

105

14 %

Nejméně četné

Rozhlas

1

2%

Rozhlas

27

3%


Nejvíce byly veřejnosti známá pobytová zařízení. O Alzheimercentru Jihlava slyšelo 136 (18 %) respondentů z možných 769, druhým v pořadí byl Domov pro seniory – Lesnov se 123 (16 %) respondenty a Domov seniorů Stříbrné Terasy se 104 (14 %) respondenty. Nejméně známé jsou služby pod záštitou Diecézní charity Brno – Oblastní charity Jihlava, o které slyšelo 64 (8 %) respondentů. Služby Bárka – Charitní domácí hospicová péče Jihlava 56 (7 %) respondentů a Ošetřovatelská služba Jihlava 60 (8 %) respondentů. Výzkumná otázka V3 zkoumala, co má vliv na informovanost respondentů. Pro zjištění byly zformulovány 4 hypotézy. Ověření probíhalo pomocí neparametrického MannWhitneyova U testu. Výsledkem bylo, že pouze hypotéza H1 má rozdílnou informovanost zkoumaných skupin, má vliv jestli respondent má/nemá zkušenost se službou.

49

2.12. Návrh řešení a doporučení pro praxi V bakalářské práci byl stanoven cíl zjistit míru informovanosti veřejnosti o zdravotních a sociálních službách poskytujících péči seniorům v domácím prostředí v Jihlavě, který byl splnila pomocí dotazníkového šetření a jeho interpretací výsledků. Dalším cílem bylo, na základě zjištěných výsledků navrhnout případné prostředky pro zvýšení povědomí o těchto službách. Je nutné, aby byli občané informovaní o možnostech zajištění péče, ať už pro sebe nebo své blízké. Při kvalitní informovanosti by mohlo dojít k předcházení předčasného umístění do pobytových zařízení (např. z důvodu nemožnosti pečovat o staršího člena rodiny v domácím prostředí kvůli času, práci) a senior by mohl zůstat déle v jeho přirozeném prostředí. Péči, služby, organizace a lidské síly by bylo možné nakombinovat z více zdrojů. Respondenti uváděli, že oni sami by nejraději získali informace od člověka, který se již s podobným problémem setkal, a hned vzápětí byla druhá nejčastější odpověď lékař. S tímto faktem vyvstává na povrch doporučení, kterým je vyšší osvěta praktických i specializovaných lékařů, kteří by mezi své pacienty šířili informace o místních organizacích a poskytovaných službách. Neboť stále se ještě lékařům velmi důvěřuje, že co praví je „svaté“, ale tato míra pomalu klesá. Setkáváme se s lékaři, kteří v dnešní době mají plné čekárny pacientů a toto by považovali za „mrhání svým časem“, i pro tyto typy by bylo řešení, mít v čekárně nebo ordinaci již připravené letáčky organizací s poskytovanými službami (každá organizace má již v dnešní době své propagační letáčky) a knihu Určitě si poradíte a pacientům je nabídnout. Nebo tuto zodpovědnost přenést na zdravotní sestry, které mají k pacientům mnohdy blíže než lékař. Důležité je, aby si pacient sám vybral, co jemu bude nejvíce vyhovovat za poskytovanou službu a poskytovatele. Občané by si ve 12 % přáli semináře/besedy, které by se daly zorganizovat na půdě Vysoké školy polytechnické Jihlava (dále jen VŠPJ). Konaly by se 1 x ročně a byly by pozvány organizace působící v Jihlavě (i blízkém okolí) a měly prostor seznámit veřejnost s nabídkou svých služeb. Myslím si, že tato skutečnost by fungovala velmi dobře. Sama jsem se zúčastnila několika Cestovatelských promítání na VŠPJ a přednášková místnost byla do poslední židle obsazená ve skoro většinovém složení 50

osob s věkem vyšším 60–ti let. K rozšížení nových přednášek by se mohlo využít krátkého vstupu v Cestovatelském promítání a rozdání letáčků s akcí. Myslím si, že by to bylo přínosné, jak pro samotné občany, ale i studenty nejenom zdravotnických a sociálních oborů. Od loňského roku je vypracovaná kniha Určitě si poradíte, o které slyšelo 22 % resondentů. Kniha slouží k informovanosti veřejnosti o zdravotních a sociálních službách v kraji Vysočina, proto bych se zaměřila na propagaci této publikace, která by určitě měla být součástí všech zařízení poskytujících služby na území kraje Vysočina. Je vhodné ji umístit na místa občany frekventovaně navštěvovaná jako jsou pošty, školy, ordinace lékařů, úřady, Senior point, Family point. Ale nejenom umístit, ale informovat o nich zaměstnance institucí, aby je propagovaly a že jsou k dispozici zdarma. Kniha je součástí i Městské knihovny Jihlava a knihovny VŠPJ. V místním tisku (Jihlavské listy, Jihlavský deník, Jihlavacity.cz, Jihlavský express, Deník Vysočina) by mohla vycházet série, která by čtenáře seznamovala s místními organizacemi a nabídkou jejich služeb. Vypracováním této kapitoly byl splněn cíl navrhnout případné prostředky pro zvýšení povědomí o těchto službách.

51

Závěr Bakalářská práce se zabývá tématem zdravotních a sociálních služeb. Především se zaměřuje na informovanost o těchto službách poskytující péči seniorům v domácím prostředí ve městě Jihlava. V teoretické části seznamuji čtenáře ve čtyřech kapitolách nejdříve s pojmy stáří a jeho periodizace a vysvětlení pojmu senior. Následují kapitola pojednává o problematice soběstačnosti a vymezuje seniory podle jejich funkčního věku. Každý si přeje být, co nejdéle soběstačným a obejít se bez pomoci druhé osoby. Se zvyšující se kvalitou života již nebude stáří takové, jak ho známe v podání od našich prarodičů, ale stále více se budeme setkávat se seniory ve funkční kategorii fit nebo elite. I senioři se snaží jít s dobou a být moderní. Senioři o sebe pečují, sportují, učí se novým věcem a studují. Do budoucna již vymizí obraz sedících prarodičů na zábradlí, pečující o zahrádku a pomáhající v rodině. Třetí kapitola je spojena s lidskými potřebami, jejichž hierarchii vysvětlují autoři Abraham H. Maslow a Clayton P. Alderfer. Poslední kapitola pojednává o péči o nesoběstačného seniora v jeho přirozeném prostředí zabezpečené ze strany rodiny, sociálních a/nebo zdravotních služeb. Zakotvení těchto služeb je v zákonu 108/2006 Sb., O sociálních službách. Závěrečným tématem jsou současné trendy v péči o seniora, které se snaží vnést důraz na kvalitu a smysluplnost života pacienta, upřednostňovat péči v přirozeném prostředí, hledat zdroje pomoci i u laické veřejnosti a poskytovat pacientovi komplexní zabezpečení péče. V praktické části jsem provedla kvantitativní výzkum zaměřený na informovanost laické veřejnosti o zdravotních a sociálních službách pečující o seniory v domácím prostředí ve městě Jihlava. Výzkumné šetření probíhalo pomocí dotazníkového šetření. V úvodní části jsou popsány organizace, které poskytují péči seniorům v domácím prostředí, pro přehlednost čtenáři jsou rozdělena na zdravotní a sociální. Po úvodní kapitole praktické části následovala metodika výzkumu a popis vzorku respondentů. Následující kapitola představovala stanovené výzkumné otázky a hypotézy a kapitola interpretující výsledky výzkumu. Z výzkumu vyšlo, že nejznámějším zařízením pro seniory ve městě Jihlava je Alzheimercentrum Jihlava a respondenti nejvíce získávali informace o službách z webových stránek, od rodiny, přátel a lékaře.

52

Cílem práce bylo zjistit míru informovanosti veřejnosti o zdravotních a sociálních službách poskytujících péči seniorům v domácím prostředí v Jihlavě a na základě zjištěných výsledků navrhnout případné prostředky pro zvýšení povědomí o těchto službách. Cíl byl splněn pomocí dotazníkového šetření a kapitoly 2.12. Návrh řešení a doporučení pro praxi. Podle zjištěných výsledků z výzkumu vyplynulo, že respondenti preferují získávání informací na webových stránkách, v tištěném katalogu a u lékařů. Méně časté odpovědi byly konání veřejných seminářů/besed, kontaktního pracovníka na městském úřadě pro osobní nebo telefonické jednání a informace umístěné v místním tisku. Mé doporučení je apelovat na praktické a odborné lékaře/zdravotní sestry, aby své pacienty informovali o možnostech využití a nabídce služeb. Dále bych doporučila konání veřejných seminářů/besed o této problematice a představení poskytovatelů a provozovaných služeb. Po kraj Vysočina již existuje kniha Určitě si poradíte od roku 2015, proto jsem pro větší propagaci této knihy, ze které respondenti podle výzkumu chtějí čerpat informace. Domnívám

se,

že

bakalářská

práce

nastínila

základní

rámec

problematice

informovanosti a přinesla ucelené informace o zdravotních a sociálních službách poskytující péči seniorům v domácím prostředí v Jihlavě. Bakalářská práce je přínosem pro širokou veřejnost, ne pouze občany Jihlavy a okolí, ale i studenty zdravotních a sociálních oborů, kteří zde mohou najít cenné a užitečné rady nejen pokud se zabývají touto problematikou. Bakalářská práce zvýší povědomí o poskytovatelích působících v Jihlavě. Práce má řadu doporučení, jak zvýšit povědomí občanů, mezi které patří informovat lékaře nebo zdravotní sestry a konání veřejných seminářů/besed se zástupci organizací, které poskytují své služby v Jihlavě. V budoucnu by bakalářská práce mohla být podkladem pro analýzu potřebnosti veškerých služeb a zmapování, které služby občanům chybí a v této návaznosti vytvořit návrh nebo realizovat projekt. Další pokračující studie by mohla být rozšířena o všechny sociální a zdravotní služby poskytované ve městě Jihlava všem cílovým skupinám.

53

Seznamy Tištěná literatura 1. ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální péče: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2015. ISBN 978-80-247-5147-4. 2. ČEVELA, Rostislav, Zdeněk KALVACH a Libuše ČELEDOVÁ. Sociální gerontologie: úvod do problematiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 263 s. ISBN 97880-247-3901-4. 3. DVOŘÁČKOVÁ, Dagmar. Kvalita života seniorů: v domovech pro seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4138-3. 4. GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 2., rozš. české vyd. Překlad Vladimír Jůva, Vendula Hlavatá. Brno: Paido, 2010. ISBN 978-80-7315-185-0. 5. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. Vyd. 2., podstatně přeprac. a dopl. Praha: Havlíček Brain Team, 2010. ISBN 978-80-87109-19-9. 6. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. 1. vyd. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-80-7262-900-8. 7. HOLCZEROVÁ, Vladimíra a Dagmar DVOŘÁČKOVÁ. Volnočasové aktivity pro seniory. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4697-5. 8. HOLMEROVÁ, Iva, Božena JURAŠKOVÁ a Květuše ZIKMUNDOVÁ. Vybrané kapitoly z gerontologie. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: EV public relations, 2007, 143 s. ISBN 978-80-254-0179-8. 9. HOLMEROVÁ, Iva, Hana VAŇKOVÁ, Petr WIJA a Michal ŠTEFFL. Pohled na geriatrického pacienta, demence a některé další geriatrické syndromy. In ŠTĚPÁNKOVÁ, Hana, Cyril HÖSCHL a Lucie VIDOVIĆOVÁ. Gerontologie: současné otázky z pohledu biomedicíny a společenských věd. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2014. ISBN 978-80-246-2628-4. 10. HROZENSKÁ, Martina a Dagmar DVOŘÁČKOVÁ. Sociální péče o seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4139-0. 11. JANEČKOVÁ, Hana. Sociální práce se starými lidmi. In MATOUŠEK, Oldřich, Pavla KODYMOVÁ a Jana KOLÁČKOVÁ (eds.). Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Vyd. 2. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-818-0. 54

12. JAROŠOVÁ, Darja. Úvod do komunitního ošetřovatelství. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-2150-7. 13. KALVACH, Zdeněk. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 861 s. ISBN 80-247-0548-6. 14. KALVACH, Zdeněk. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2490-4. 15. KALVACH, Zdeněk. Křehký pacient a primární péče. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-4026-3. 16. KOCIANOVÁ, Renata. Personální činnosti a metody personální práce. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-2497-3. 17. KOZÁKOVÁ, Radka. Ošetřovatelská péče v geriatrii. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2011. ISBN 978-80-7464-080-3. 18. MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 328 s. ISBN 978-80-247-3148-3. 19. MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce. Vyd. 2., přeprac. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-368-0. 20. MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-262-0041-3. 21. MLÝNKOVÁ, Jana. Péče o staré občany: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 192 s. ISBN 978-80-247-3872-7. 22. MLÝNKOVÁ, Jana. Pečovatelství: učebnice pro obor sociální péče - pečovatelská činnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3184-1. 23. MÜHLPACHR, Pavel. Gerontopedagogika. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-80-210-5029-7. 24. NEŠPOROVÁ, Olga, Kamila SVOBODOVÁ a Lucie VIDOVIĆOVÁ. Zajištění potřeb seniorů s důrazem na roli nestátního sektoru. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2008. ISBN 978-80-87007-96-9. 25. ONDRÁKOVÁ, Jana. Vzdělávání seniorů a jeho specifika. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2012. ISBN 978-80-7465-038-3. 26. PLEVOVÁ, Ilona. Management v ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3871-0.

55

27. ŠAMÁNKOVÁ, Marie. Lidské potřeby ve zdraví a nemoci: aplikované v ošetřovatelském procesu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. Sestra (Grada). ISBN 978-80247-3223-7. 28. TOPINKOVÁ, Eva. Geriatrie pro praxi. 1. vyd. Praha: Galén, c2005. ISBN 807262-365-6. 29. TOMAGOVÁ, Martina a Ivana BÓRIKOVÁ. Potreby v ošetrovateľstve. Martin: Osveta, 2008. ISBN 978-80-8063-270-0. 30. VIERECKL, Michael, Daniela LIDINSKÁ a Petra VOTOČKOVÁ. Určitě si poradíte: praktické rady pro životní situace, kdy potřebujete zdravotní a sociální služby. Vyd. 1. Praha: FM solutions, 2015. ISBN 978-80-905989-0-4.

Literatura online 1. Domácí hospic Vysočina: Středisko hospicové péče Jihlava [online]. 2016 [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.hhv.cz/ 2. Integrované centrum sociálních služeb Jihlava [online]. 2013 [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.icss.cz/ 3. Mapování potřeb uživatelů sociálních služeb v MČ Praha 10 [online]. [cit. 201604-18]. Dostupné z: http://desitkapomaha.cz/Portals/12/Dokumenty%20%20kpss/oso_mapovani_potreb%5B2%5D.pdf 4. Národní centrum domácí péče České republiky [online]. Praha, 2006 [cit. 2016-0328]. Dostupné z: http://www.domaci-pece.info/

5. Odbor sociálních věcí: Poskytovatelé sociálních služeb a souvisejících služeb. Jihlava [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.jihlava.cz/poskytovatele-socialnich-sluzeb-a-souvisejicich-sluzeb/d466974/p1=50134 6. Ošetřovatelská služba Jihlava. Oblastní charita Jihlava [online]. 2016 [cit. 201603-28]. Dostupné z: http://jihlava.charita.cz/chos/ 7. Sociální portál kraje Vysočina: Sociální služby pro seniory. Kraj Vysočina [online]. Jihlava, 2013 [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/seniori/d4051463/p1=61004 8. Sociální portál kraje Vysočina: Sociální služby pro seniory a zdravotně postižené v Kraji Vysočina_průvodce na koho a kam se obrátit. Kraj Vysočina [online]. 56

Jihlava, 2013 [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty =4040638 9. ŠNEJDRLOVÁ, Michaela a Zdeněk KALVACH. Funkční stav v pokročilém stáří a genetická dispozice k dlouhověkosti. Medicína pro praxi [online]. 2008, (4), 157159 [cit. 2016-03-06]. ISSN 1803-5310. Dostupné z: http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2008/04/05.pdf 10. Teorie o hierarchie potřeb. Paventia [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://www.paventia.cz/sluzby/dobrovolnictvi-/bio-psycho-socialni-potrebyditete/teorie-o-hierarchie-potreb/ 11. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). In: Sbírka zákonů České republiky. ISSN 18028284. 12. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. In: Sbírka zákonů České republiky. 2006. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: www.mvcr.cz/soubor/sb061-09-pdf.aspx 13. Život 99 [online]. [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.zivot90-jihlava.cz/

57

Seznam grafů Graf 1: Pohlaví respondentů .......................................................................................... 31 Graf 2: Typy rodinného soužití...................................................................................... 32 Graf 3: Využívání služeb ............................................................................................... 32 Graf 4: Vědí respondenti na koho se obrátit při zajištění péče o seniora? .................... 33 Graf 5: Znalost tísňové péče .......................................................................................... 33 Graf 6: Známé a méně známé poskytovatelé ................................................................. 34 Graf 7: Znalost Týdne sociálních služeb v ČR .............................................................. 35 Graf 8: Znalost knihy Určitě si poradíte ........................................................................ 35 Graf 9: Využívané sociální služby................................................................................. 36 Graf 10: Získání informací o zdravotních a sociálních službách .................................. 38 Graf 11: Preference distribuce informací o zdravotních a sociálních službách ............. 39 Graf 12: Služby, o kterých respondenti slyšeli .............................................................. 40

58

Seznam tabulek Tabulka 1: Věková struktura respondentů .................................................................... 31 Tabulka 2: Způsob získání informací ............................................................................ 37 Tabulka 3: Odkud získali respondenti informace ......................................................... 40 Tabulka 4: Výsledky Mann-Whitneyova U testu .......................................................... 41 Tabulka 5: Porovnání průměrných hodnot proměnné informovanost pro všechny sledované skupiny ........................................................................................................... 42 Tabulka 6: Porovnání bodových zisků skupin využívající a nevyužívající službu ....... 43 Tabulka 7: Porovnání bodových zisků vícegeneračních rodin a ostatního složení domácnosti ...................................................................................................................... 44 Tabulka 8: Porovnání bodového zisku věkových skupin do 45 let a nad 45 let ........... 45 Tabulka 9: Porovnání bodového zisku u mužů a žen. ................................................... 45 Tabulka 10: Porovnání tabulek 2 a 3 ............................................................................. 49

59

Seznam obrázků Obrázek 1: Maslowova hierarchie potřeb ..................................................................... 18

60

Seznam příloh Příloha 1: Dotazník ........................................................................................................ 62 Příloha 2: Leták ............................................................................................................. 68

61

Příloha 1: Dotazník

Dotazník Vážená paní, vážený pane, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě oboru Zdravotně sociální pracovník a dovoluji si Vás požádat o vyplnění dotazníku, který je součástí výzkumu k mé bakalářské práci s názvem Informovanosti veřejnosti o zdravotních a sociálních službách pro seniory. Vyplnění tohoto dotazníku je dobrovolné a anonymní. Byl/a jste vybrán/a zcela náhodně z obyvatel Jihlavy starších 18 let, a právě Váš názor mě zajímá. Za vyplnění dotazníku předem děkuji. Simona Krejčová Instrukce: Otázku si vždy pozorně přečtěte a označte svoji odpověď. Jedna možná odpověď ANO/NE Více možných odpovědí V případě nejasností mne neváhejte kontaktovat na emailu [email protected]. 1. Kterou formu distribuce informací o službách byste nejvíce uvítal/a? Tištěný katalog zdravotních a sociálních služeb v Jihlavě

ANO

NE

Informace umístěné na webových stránkách města

ANO

NE

Informace umístěné v místním tisku/rozhlase

ANO

NE

ANO

NE

Konání veřejných seminářů, besed

ANO

NE

Více informací ve školách

ANO

NE

Více informací u lékařů

ANO

NE

Kontaktního pracovníka na městském úřadě pro osobní nebo telefonické jednání

Jiným způsobem, jakým:

62

2. Víte, na koho se obrátíte v případě zajištění péče o seniora?

ANO NE

3. Na koho se obrátíte, pokud chcete získat informaci o některé ze sociálních služeb nebo zdravotní péči poskytované seniorům? Na člověka, který se s podobným problémem setkal ANO NE Na lékaře

ANO

NE

Vyhledám pomoc v rodině/u přátel

ANO

NE

Doposud jsem se s takovou situací nesetkal/a

ANO

NE

Zeptám se na úřadech

ANO

NE

Získám informaci na internetu

ANO

NE

Na organizaci, o které vím, že podobné služby nabízí

ANO

NE

Jiné:

4. V tabulce jsou uvedeny organizace, které poskytují zdravotní a sociální služby. Označte ty, o kterých jste již v minulosti slyšel/a? Život 99 ANO NE Diecézní charita Brno - Oblastní charita Jihlava

ANO

NE

Integrované centrum sociálních služeb Jihlava

ANO

NE


ANO

NE

Domov seniorů Stříbrné Terasy

ANO

NE

Bárka - Charitní domácí hospicová péče Jihlava

ANO

NE


ANO

NE

Domácí hospic Vysočina, Středisko hospicové péče Jihlava

ANO

NE


ANO

NE

63

Pokud jste u předchozí otázky odpověděl/a aspoň na jednu otázku ANO, pokračujte v otázce č. 5. Pokud ne, pokračujte na otázku č. 6. 5. Odkud jste získal/a informace o těchto službách?

Vypište, prosím: rodina, přátelé, lékař, webové stránky, úřady, letáky, tisk, rozhlas, tištěný katalog… Život 99 Diecézní charita Brno - Oblastní charita Jihlava Integrované centrum sociálních služeb Jihlava Domov pro seniory - Lesnov Domov seniorů Stříbrné Terasy

Bárka - Charitní domácí hospicová péče Jihlava Ošetřovatelská služba Jihlava Středisko hospicové péče Jihlava Alzheimercentrum Jihlava

6. Využíváte Vy nebo některý z členů Vaší rodiny zdravotní a/nebo sociální službu?

ANO NE Pokud jste u předchozí otázky odpověděl aspoň na jednu otázku ANO, pokračujte v otázce č. 7. Pokud ne, pokračujte na otázku č. 9. 7. Jakou službu Vy nebo člen Vaší rodiny využíváte? Osobní asistence

ANO

NE

Centrum denních služeb

ANO

NE

Denní stacionář

ANO

NE

Týdenní stacionář

ANO

NE

64

Domov pro seniory se zdravotním postižením

ANO

NE

Domov pro seniory

ANO

NE

Domov se zvláštním režimem

ANO

NE

Zařízení pro krizovou pomoc

ANO

NE

Odlehčovací služba

ANO

NE

Sociální poradny

ANO

NE

Zařízení následné péče

ANO

NE

Hospic

ANO

NE

Jiné, jaké?

8. Odkud jste získal/a informace o těchto službách? Vypište prosím: rodina, přátelé, lékař, webové stránky, úřady, letáky, tisk, rozhlas, tištěný katalog… Osobní asistence Centrum denních služeb Denní stacionář Týdenní stacionář

Domov pro seniory se zdravotním postižením Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem Zařízení pro krizovou pomoc Odlehčovací služba Zařízení následné péče

65

Sociální poradny Hospice Jiné, jaké?

9. Co je podle Vás tísňová péče pro seniory? Telefonická linka pro seniory Péče o seniory ohrožené chudobou Hlasová a elektronická komunikace se seniory v krizových situacích 24 h denně Ambulantní pomoc seniorům Nevím

10. Na jaké zařízení se obrátíte v případě zajištění pomoci pro seniora s domácností, s hygienou, nákupem atd.? Život 99 Integrované centrum sociálních služeb Jihlava Domov pro seniory - Lesnov Domov seniorů Stříbrné Terasy Bárka - Charitní domácí hospicová péče Jihlava Ošetřovatelská služba Jihlava Středisko hospicové péče Jihlava Alzheimercentrum Jihlava Nevím, nedokáži posoudit

66

11. Znáte Týden sociálních služeb v ČR, kde sociální služby představují své organizace a mnohé z nich mají i den otevřených dveří?

ANO NE

12. Znáte příručku s praktickými radami pro životní situace, kdy potřebujete zdravotní a sociální služby Určitě si poradíte? ANO NE

13. Jaké je složení Vaší domácnosti? Jednotlivec Bezdětný pár Jeden rodič s dětmi Rodičovský pár s dětmi Vícegenerační rodina

14. Jaký je Váš věk? 18 - 29 30 - 44 45 - 59 60 a více

15. Jaké je Vaše pohlaví? Žena Muž

DĚKUJI ZA VYPLNĚNÍ! 67

Příloha 2: Leták

Zdroj: Sociální portál kraje Vysočina: Sociální služby pro seniory a zdravotně postižené v Kraji Vysočina_průvodce na koho a kam se obrátit.

68

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Informovanost veřejnosti o zdravotních a sociálních službách pro seniory v domácím prostředí

Recommend Documents