VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Informovanost občanů o laické kardiopulmonální resuscitaci

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Informovanost občanů o laické kardiopulmonální resuscitaci

Bakalářská práce

Autor: Radka Švihálková, DiS. Vedoucí práce: Mgr. Lukáš Cakl Jihlava 2016

Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na oblast výzkumu informovanosti občanů o laické kardiopulmonální resuscitaci. Je členěna do teoretické a výzkumné části. Teoretická část popisuje historii, legislativní a etickou problematiku, jednotlivé definice a postupy kardiopulmonální resuscitace u dospělých i u dětí a další specifika, jakými jsou automatická externí defibrilace, otázka zahájení nebo nezahájení resuscitace a spolupráce se zdravotnickým operačním střediskem. Výzkumná část obsahuje vlastní výsledky výzkumu, které jsou interpretovány v rámci grafického znázornění. Klíčová slova Základní neodkladná resuscitace, automatický externí defibrilátor, operační středisko.

Abstrakt Die Bachelorarbeit orientiert sich an den Bereich der Forschung der Informiertheit der Bürger über die laienhafte kardiopulmonale Resuszitation. Sie wird in den theoretischen und praktischen Teil gegliedert. Der theoretische Teil beschreibt die Geschichte, die legislative und ethische Problematik, einzelne Definitionen und Methoden der kardiopulmonalen Resuszitation bei den Erwachsenen und den Kindern und weitere Besonderheiten, wie automatische externe Defibrillation, die Frage der Einleitung oder Nichteinleitung der Resuszitation und die Zusammenarbeit mit dem Gesundheitsoperationszentrum. Der praktische Teil umfasst die einzelnen Ergebnisse der Forschung, die in die Tabellen und Graphen interpretiert werden. In der Diskussion werden die Ergebnisse der Forschung wörtlich bewertet. Den Bestandteil der Arbeit bilden die Anlagen, die die empfohlenen Methoden bei der laienhaften kardiopulmonalen Resuszitation zeigen.

Schlüsselwörter Elementare

dringliche

Operationszentrum.

Resuszitation,

der

automatische

externe

Defibrillator,

Poděkování Tímto děkuji svému vedoucímu Mgr. Lukáši Caklovi za ochotu, čas, cenné rady a odborné vedení bakalářské práce. Dále děkuji rodině za podporu a trpělivost v průběhu celého studia. V neposlední řadě děkuji všem ochotným respondentům, kteří obětovali

svůj

čas

a

vyplnili

dotazník.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 9 I.

SOUČASNÝ STAV PROBLEMATIKY ............................................................... 11

1

Kardiopulmonální resuscitace................................................................................. 11 1.1

Historie kardiopulmonální resuscitace ............................................................. 11

1.2

Právo a etická problematika ............................................................................. 13

1.2.1 2

3

Etické dilema v laické resuscitaci ............................................................. 14

Algoritmus základní neodkladné resuscitace .......................................................... 15 2.1

První krok – časný přístup................................................................................ 15

2.2

Druhý krok – časná kardiopulmonální resuscitace .......................................... 15

2.3

Třetí krok – časná defibrilace ........................................................................... 16

2.4

Čtvrtý krok – časná následná podpora životních funkcí .................................. 16

Základní neodkladná resuscitace ............................................................................ 17 3.1

Diagnostika a posouzení .................................................................................. 18

3.1.1

Posouzení vědomí ..................................................................................... 18

3.1.2

Posouzení dýchání .................................................................................... 18

3.1.3

Posouzení krevního oběhu ........................................................................ 19

3.2

Postup při provádění srdeční masáže ............................................................... 19

3.3

Postup při provádění umělé ventilace .............................................................. 20

3.4

Resuscitace pro dva a více záchranářů ............................................................. 21

3.5

Resuscitace dětí ................................................................................................ 22

3.5.1

Rozdělení dětského věku .......................................................................... 22

3.5.2

Postup při provádění umělého dýchání u dětí ........................................... 22

3.5.3

Postup při srdeční masáži u dětí ............................................................... 23

3.6

Automatický externí defibrilátor ...................................................................... 25

3.6.1

Postup resuscitace s automatickým externím defibrilátorem ................... 25

3.6.2

Bezpečné zásady defibrilace ..................................................................... 26 7

3.7

4

Otázka ukončení nebo nezahájení resuscitace ................................................. 27

3.7.1

Indikace k ukončení neodkladné resuscitace ............................................ 27

3.7.2

Indikace k nezahájení neodkladné resuscitace .......................................... 27

Zdravotnické operační středisko ............................................................................. 28 4.1

Volání tísňové linky ......................................................................................... 28

4.1.1

Informace pro operátora............................................................................ 29

II.

VÝZKUMNÁ ČÁST .............................................................................................. 30

5

Cíle práce ................................................................................................................ 30 5.1

Metodika výzkumu........................................................................................... 30

5.1.1

Předvýzkum .............................................................................................. 31

5.2

Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ......................... 31

5.3

Průběh výzkumu............................................................................................... 32

5.4

Výsledky výzkumu........................................................................................... 32

5.5

Diskuze............................................................................................................. 63

5.6

Návrh řešení a doporučení pro praxi ................................................................ 72

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 74 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................ 75 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................... 80 SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 81 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................... 82 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 83

8

ÚVOD Základní neodkladná resuscitace z rukou laika je první a nesmírně důležitý krok v celém článku boje o lidský život. Samotná snaha mnohdy bohužel naráží na zbytečné překážky, které všeobecně zvyšují statistická čísla v úmrtnosti občanů. Ročně tak v evropských zemích dochází k srdeční zástavě přibližně u půl milionu lidí, z čehož více než 350 000 nepřežije. Přibližně 70% z nich se odehrává v domácím prostředí, kde právě pomoc příbuzných má zásadní vliv na přežití postižené osoby. Tato statistika je o to žalostnější, že se dotýká stále více i mladších osob. 1 Podle některých studií náhlou srdeční smrt ovlivňuje věk, pohlaví a hlavně nemocnost kardiovaskulárního systému. U mužů ve věku 60 – 69 let je výskyt v porovnání s ženami 3 – 4krát častější. Konkrétně to znamená 8 postižených mužů na 1000 obyvatel.2 Samotná Česká republika tento fakt eviduje a zpracovává v Ústavu zdravotnických informací a statistik. Neodkladná resuscitace při své zdánlivé jednoduchosti přesně stanoví definici výkonů, které posunují hranici mezi životem a smrtí. Vytváří tak naději pro jedince, kteří by byli v minulosti ztraceni. Okamžité poskytnutí neodkladné resuscitace zvyšuje šanci na přežití až trojnásobně. Důležitým faktorem úspěchu je tedy rychlost, účinnost a schopnost organizace, zvláště když dochází k selhávání základních životních funkcí a bezvědomí. Časový horizont je neúprosný. Stačí 4-5 minut zástavy oběhu. Pak dochází k nezvratným změnám na mozku, které ani profesionální tým bohužel nezmění. Proto je nezbytné, aby si laici uvědomili veškerá rizika a zároveň jako svědci události rázně a spolehlivě zakročili. Hlavním podnětem pro výběr tématu byla opakovaná zkušenost ze situací, které vyžadovaly neodkladnou pomoc druhého člověka. Často se jednalo o zprostředkovanou zkušenost v druhém pohledu, tedy pohledu následku toho, jak laik nesprávně nebo i vůbec neposkytl první pomoc.

1

Kardiopulmonální resuscitace [online]. © 2015 [cit. 2015-10-26]. Dostupné z: http://www.ozbrojeneslozky.cz/clanek/kardiopulmonalni-resuscitace 2 Náhlá srdeční smrt [online]. © 2015 [cit. 2015-11-08]. Dostupné z: http://www.ikemkardiologie.cz/cs/pro-pacienty/co-u-nas-lecime/nahla-srdecni-smrt/

9

Teoretická i praktická část bakalářské práce má za cíl prozkoumat základní neodkladnou resuscitaci, proto se zde nebudu zabývat rozšířenou kardiopulmonální resuscitací. Práce je tedy zaměřena na podrobné postupy kardiopulmonální resuscitace pro laiky, na historii, právo, vzdělání laické veřejnosti, etické aspekty a řetězec přežití. Nesmí zde chybět zmínka o aktivaci záchranné služby. Vše je rozděleno do několika kapitol. Empirická část prezentuje informace o přípravě, realizaci a také vyhodnocení výzkumu pomocí tabulek a grafu. Zvolila jsem kvantitativní metodiku s vlastním nástrojem dotazníku. Díky dotazníku jsem získala potřebná data s vyhodnocením úrovně znalostí a informovanosti laických občanů. Práce a její výsledky mohou sloužit jako další materiál pro vzdělávání a tím i zlepšení kvality dovedností jak pro laickou veřejnost, tak i pro veřejnost se zdravotním vzděláním.

10

I.

SOUČASNÝ STAV PROBLEMATIKY

1 Kardiopulmonální resuscitace Kardiopulmonální resuscitace je základním prvkem, který objevujeme ve chvílích ohrožení života. Jde vlastně o neodkladné úkony, které akutně řeší nejzávažnější situace, jakými jsou selhání srdce, zástava dýchání a porucha vědomí. Nejčastější příčina resuscitace u dospělých potvrzuje charakter rizikových faktorů. Právě i kvůli stresu a kouření můžeme pozorovat nárůst náhlých srdečních zástav.3 Trendem dnešní doby je tedy rozvoj a posun jednotlivých technik na srozumitelnou úroveň zejména pro laika. Přesná pravidla pro splnění správné základní neodkladné resuscitace tak navádí nejen laika k jednotným postupům, které lze vykonávat v terénu i bez vybavení. Důraz je tedy kladen na kvalitu vzdělávání. Postupy řídí Evropská rada pro resuscitaci a v našich podmínkách Česká resuscitační rada.4 Samotná charakteristika zní: „Neodkladná resuscitace je soubor na sebe navazujících léčebných postupů sloužících k neprodlenému obnovení oběhu okysličené krve u osoby postižené náhlým selháním jedné nebo více základních životních funkcí s cílem uchránit před nezvratným poškozením zejména mozek a myokard.“ 5 Je součástí první pomoci.

1.1 Historie kardiopulmonální resuscitace Obraz dávné historie ukazuje různé možnosti pro záchranu života. Vzniklo mnoho návodů, které měly oddálit riziko smrti. Zde jsou uvedeny důležité mezníky a okamžiky ve vývoji kardiopulmonální resuscitace.  První publikovanou zmínku jakéhosi dýchání z úst do úst můžeme nalézt již v bibli, ve 4. kapitole Starého zákona. Zde prorok Elizeus (Eliáš) křísil malé dítě.6

3

Kardiopulmonální resuscitace [online]. © 2015 [cit. 2015-10-26]. Dostupné z: http://www.ozbrojeneslozky.cz/clanek/kardiopulmonalni-resuscitace 4 AKUTNĚ. CZ. Kardiopulmonální resuscitace II. [online]. © 2015 [cit. 2015-10-27]. Dostupné z:http://www.akutne.cz/res/publikace/02-kpr-dil-ii.pdf 5 POKORNÝ, Jan. Lékařská první pomoc. Praha: Galén, 2005. s. 21. ISBN 80-7262-214-5. 6 DVOŘÁČEK, David. Stručné dějiny poskytované první pomoci, organizovaného záchranářství a ošetřovatelské péče o zraněné. Urgentní medicína. České Budějovice: Mediprax, 2009. s. 31-33. ISBN 1212-1924.

11

 Rok 960 našeho letopočtu – Avicena popisuje metodu připomínající dnešní způsob zajištění dýchacích cest.  15. století – italské porodní báby používají umělé dýchání ke kříšení právě narozených dětí.  Rok 1555 – Vesalius prováděl pokusy na zvířatech pomocí přerušované přetlakové ventilace. Vznikly první záznamy o fibrilaci komor.7  16. století – začaly se šířit první pokusy dýchání z plic do plic s prvním lékařským záznamem datovaným roku 1744.  18. století – éra osvícenství zakládá první záchranářské spolky a úředně formuluje postupy k tehdejší resuscitaci. Za první oficiální záznam je považováno Amsterdamské nařízení k záchraně utonulých. Metoda převalování bezvládného těla tonoucího přes sud sem a tam napomáhala k vylévání vody z plic a ke střídavému stlačování hrudníku. Později byl tento postup rozšířen o koňský klus.  Rok 1858 – Silvestr Brosch zavedl metodu umělého dýchání pomocí manipulace horních končetin, kdy končetiny v souladu s dýchacím mechanismem stlačovaly hrudník. Tato metoda měla vysokou účinnost, a proto se stala dominantní na dlouhou dobu.  V 19. století nastal zásadní zlom. Rok 1874 – Schiff s úspěchem provedl a následně popsal první nepřímou srdeční masáž. Umělé dýchání bylo prováděno s použitím různých pomůcek, např. měchů. O osvětu se významnou měrou zasloužil Červený kříž.8  1924 – 2003 – životní období profesora a lékaře Petra Safera. Profesor Safer díky nejrůznějším pokusům, které prováděl i sám na sobě, položil základy dnešní moderní resuscitaci. Jeho takzvaný ABC systém byl poprvé zveřejněn v roce 1961. Poté byly vydány i ucelené metodiky resuscitace. Začal znovu hovořit o léčebné hypotermii.9

7

TACTICAL RESCUE ACADEMYT. Něco o resuscitaci: Kardiopulmonální resuscitace aneb Umění oživovat… [online]. © 2015 [cit. 2015-10-28]. Dostupné z:http://www.tacticalrescue.eu/neco-oresuscitaci.html 8 Tamtéž 9 DRÁBKOVÁ, Jarmila. 50 let kardiopulmonální resuscitace. [online]. © 2015 [cit. 2015-10-28]. Dostupné z: http://www. resuscitace.cz/wp-content/uploads/2011/07/1-1-50-letkardiopulmon%C3%A1ln%C3%AD-resuscitace-Dr%C3%A1bkov%C3%A1.pdf

12

 Dalším významným krokem ke zkvalitnění resuscitace byl v tomto období vznik defibrilátoru. „První zařízení pro defibrilaci srdce pomocí elektrického výboje vyvinul v roce 1932 Dr. William Bennett Kouwenhoven.“10  Rok 2000 - vznik prvních celosvětových Guidelines týkajících se kardiopulmonální-cerebrální

resuscitace,

jejich

platných

postupů

a

aktivaci

záchranného řetězce. Vše vznikalo pod vedením odborných společností (American Heard Association AHA – americká společnost kardiologů, Europaen Resuscitacion Council ERC – Evropská rada pro resuscitaci, která zpracovala resuscitační podmínky pro Evropu, a v neposlední řadě International liaison committee

on

resuscitation

ILCOR

–

mezinárodní

styčná

komise

pro resuscitaci). Od té doby dochází každých 5 let k novelizaci.  Rok 2015 je dalším rokem novelizace. Přináší nová doporučení ke zkvalitnění samotné resuscitace, které jsou založeny na vědeckých důkazech. Pro laiky zůstává klíčové: okamžitá a dostatečná komprese hrudníku, kvalitní výcvik v základní neodkladné resuscitaci a použití automatizovaného externího defibrilátoru (AED).11

1.2 Právo a etická problematika Zdraví člověka je nejdůležitější hodnota a vede ke spokojenému životu. Proto by mělo být poskytování první pomoci zcela automatické. Ovšem někdy jen morální hlediska nestačí, a proto Česká republika přesně stanoví povinnost poskytování první pomoci a s tím související trestní odpovědnost. Těžiště povinností je o to vyšší, pokud se týká samotných zdravotně vzdělaných odborníků. V současné době právní aspekty trestní odpovědnosti občanů stanoví: Neposkytnutí pomoci, §150 odstavec 1 „Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit

10

KLEMENTA, B., O. KLEMENTOVÁ a P. MARCÁN. Resuscitace. Olomouc: EPAVA Olomouc, a.s., 2014. s. 11. ISBN 978-80-86297-47-7. 11 ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA. Nová doporučení pro resuscitaci. [online]. © 2015 [cit. 2015-1028]. Dostupné z: http://www.resuscitace.cz/wp-content/uploads/2015/10/Guidelines-Press-Release-2015CZ.pdf

13

bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“12 (Sbírka zákonů č. 40/2009, §150, Ministerstvo vnitra České republiky, s. 386). Neposkytnutí pomoci zdravotníkem, §150 odstavec 2 „Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy na zdraví nebo vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem této činnosti.“13 (Sbírka zákonů č. 40/2009, § 150, Ministerstvo vnitra České republiky, s. 386). Trestní zákoník ovšem pamatuje i na situace, kdy nelze první pomoc poskytnout. Jsou to situace krajní nouze, kdy samotný zachránce je v ohrožení nebo svým jednáním ohrožuje další subjekt. Je nutné tedy pamatovat na to, že výklad každé situace je jiný a různá jsou pak i posouzení. Nesmíme tedy zapomenout, že základní neodkladná resuscitace patří pod rámec občanských povinností.

1.2.1 Etické dilema v laické resuscitaci Etika v samotném základu mluví o morálce a odpovědnosti. Ta vychází z každého z nás, a proto její výklad může být proměnlivý. Principem etiky v urgentní medicíně jsou náhledy na samotnou autonomii pacienta, tedy jeho právo přijmout nebo odmítnout léčbu, dále i na spravedlnost, důstojnost a v neposlední řadě na maleficienci znamenající adekvátní přístup k postiženému a jeho chorobě.14

12

MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY: Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv [online]. © 2009 [cit. 2015-09-23]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ 13 Srov. Tamtéž 14 PTÁČEK, Radek et al. Etika a komunikace v medicíně. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2011. s. 209. ISBN 978-80-247-3976-2

14

2 Algoritmus základní neodkladné resuscitace Řetězec přežití představuje ideální postup na sebe navazujících úkonů, které zvyšují šance postižených při zástavě krevního oběhu. Skládá se ze čtyř článků. Každý z nich má nezastupitelné místo. 15 A (airway) – uvolnění dýchacích cest s jejich kontrolou B (breathing) – umělé dýchání C (cirkulation) – krevní oběh se zajištěním nepřímé srdeční masáže D (defibrilatio) – defibrilace k obnovení normální elektrické srdeční aktivity pomocí automatického externího defibrilátoru určeného i pro vyškolené laiky

2.1 První krok – časný přístup První článek zahrnuje co nejrychlejší laické rozpoznání zástavy krevního oběhu s aktivací operačního střediska na telefonním čísle 155. Pro evropské tísňové volání je to telefonní číslo 112.  Bezpečně přistupte k postiženému  Proveďte kontrolu vědomí  Zajistěte pomoc z okolí  Zkontrolujte a zprůchodněte dýchací cesty  Volejte tísňovou linku 155

2.2 Druhý krok – časná kardiopulmonální resuscitace Jedná se o včasné zahájení základní neodkladné resuscitace u dospělého jedince laikem, a to přímo na místě nehody, někdy i za pomoci telefonní asistované neodkladné resuscitace (TANR).  Provádějte kompresi hrudníku – 30 stlačení  Proveďte umělé dýchání – 2 vdechy 16

15

ŠTĚTINA, Jiří et al. Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém při hromadných neštěstích a katastrofách. Praha: Grada Publishing a.s, 2014. s. 394 -395. ISBN 978-80-247-4578-7. 16 PŘEDLÉKAŘSKÁ PRVNÍ POMOC DO ŠKOL: Řetězec přežití. [online]. © 2015 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z:http://ppp.zshk.cz/vyuka/retezec-preziti.aspx

15

2.3 Třetí krok – časná defibrilace Časná defibrilace je v současnosti vyzdvihovaným článkem resuscitačního řetězce (příloha č. 1). Evropská rada pro resuscitaci klade na tento bod důraz, a proto je specifikace součástí nových Guidelines 2015. Při správném postupu je třeba zajistit samotný automatický externí defibrilátor (AED), který je podle pokynů přístroje připojen na postiženého. Přístroj podává instrukce, kterými se zachránce řídí po celou dobu výkonu.17

2.4 Čtvrtý krok – časná následná podpora životních funkcí Je to článek rozšířené neodkladné resuscitace, kterou zajišťuje odborný zdravotnický tým. Součástí článku je transport postiženého do nemocničního zařízení a celková poresuscitační péče, jejíž součástí je hypotermie. 18

17

PŘEDLÉKAŘSKÁ PRVNÍ POMOC DO ŠKOL. Řetězec přežití. [online]. © 2015 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z:http://ppp.zshk.cz/vyuka/retezec-preziti.aspx 18 POKORNÝ, Jan. Lékařská první pomoc. Praha: Galén, 2005. s. 38 – 39. ISBN 80-7262-214-5.

16

3 Základní neodkladná resuscitace „Základní NR (basic life suport – BLS) je poskytována všemi občany bez speciálního vybavení a pomůcek podle zásady, že vše, co je potřeba, jsou dvě ruce. Poskytují ji i vycvičení lékaři a zdravotní pracovníci, nejsou-li vybaveni žádnými pomůckami.“19 Jedná se tedy o laickou první pomoc poskytovanou v místě nehody. Tento soubor jednoduchých, ale účelných opatření brání poškození nebo smrti, a to prostřednictvím srdeční masáže a dýchání z plic do plic. Cílem je dosáhnout co nejrychlejšího okysličení životně důležitých orgánů postiženého po náhlé zástavě krevního oběhu a dýchání. Kvalita a rychlost kardiopulmonální resuscitace vytváří rozhodující podmínky pro případný úspěch následující rozšířené neodkladné resuscitace.20 Vzhledem k faktu různorodých rizik musíme zvážit příčiny. Náhlá zástava krevního oběhu může mít primární charakter v podobě srdečního infarktu nebo maligní arytmie. Pokud budeme mluvit o sekundárním projevu, jasně vyplývají různá poranění s projevem šoku, úrazy elektrickým proudem nebo masivní embolizace s hypoxií. Otázka náhlé zástavy oběhu je většinou projevem různě dlouhých intervalů zhoršeného dýchání. Jednou z nejčastějších příčin je aspirace, alergická reakce nebo různé formy úrazu.21 Samotné postupy lze naučit a následně snadno aplikovat (příloha č. 2, 3). Nesmíme zapomenout, že jejich obsahem je v první řadě bezpečnost pro záchranáře s kontrolou bezpečnosti postiženého. 22 V současné době Evropská rada pro resuscitaci zdůrazňuje v rámci základní neodkladné resuscitace komunikaci operátora z operačního záchranného střediska a zachránce, který

19

ŠEBOVÁ, Jana et al. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2013. s. 107. ISBN 978-80-247-4434-6. 20 PŘEDLÉKAŘSKÁ PRVNÍ POMOC DO ŠKOL: Neodkladná resuscitace. [online]. © 2015 [cit. 201510-28]. Dostupné z: http://ppp.zshk.cz/vyuka/neodkladna-resuscitace.aspx 21 Tamtéž 22 ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA: Základní neodkladná resuscitace. [online]. © 2015 [cit. 2015-1116]. Dostupné z: http://www.resuscitace.cz/?page_id=42

17

kardiopulmonální resuscitaci a včasnou automatickou externí defibrilaci v případě dostupnosti přístroje provádí. Systém musí být koordinovaný, aby byl efektivní. 23

3.1 Diagnostika a posouzení Diagnostika a posouzení situace vyžaduje okamžitý náhled. Orientace v akutním terénu mnohdy brzdí nutný rychlý přístup a řešení. Laik v pozici zachránce musí zajistit bezpečí a zjistit celkový stav postiženého. To znamená, jaké je jeho vědomí a zda nedošlo k zástavě dechu a krevního oběhu. Náhlá zástava krevního oběhu totiž vždy vede k bezvědomí do 15 sekund, terminální dechy přetrvávají maximálně minutu až devadesát sekund.24 V případě negativní odpovědi, kdy postižený neodpovídá, je nutné ihned přivolat pomoc a zahájit resuscitační výkony. Rychlá orientace pak zvyšuje šance postiženého asi 2 až 3krát.

3.1.1 Posouzení vědomí Vědomí je stav, kdy si člověk uvědomuje vlastní pocity a vnímá své okolí. Je tedy schopný svévolného jednání. Bezvědomí je naopak porucha vázaná k útlumu bdělosti s různou intenzitou. Reálně tak ohrožuje člověka na životě. Hned na začátku je tedy nutné posoudit stav vědomí, zda je postižený schopný nějaké odpovědi. To znamená, zda odpoví na dotaz nebo na bolestivý podnět. V případě pozitivní odpovědi ponecháme postiženého v nalezené poloze. Nesmí však hrozit další nebezpečí. V případě bezvědomí opatrně otočíme postiženého na záda, aby tak došlo k uvolnění dýchacích cest, a pokusíme se navázat kontakt. Při nezdařilém pokusu okamžitě voláme odbornou pomoc.

3.1.2 Posouzení dýchání S uvolněnými dýchacími cestami sledujeme pohyby hrudníku. Je třeba mít na paměti, že i několik minut po zástavě krevního oběhu dochází k takzvanému gaspingu. Jedná se o lapavé dýchání, které si často laici pletou s normálním dýcháním. Posouzení stavu

23

SÚHRN HLAVNÝCH ZMIEN: Odporúčania Európskej resuscitačnej rady pre resuscitáciu 2015. [online]. © 2015 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://www.ssaim.sk/documents/KPR-ERC2015Hlavne%20zmeny_TR_GR_V2.pdf 24 POKORNÝ, Jan. Lékařská první pomoc. Praha: Galén, 2005. s. 23. ISBN 80-7262-214-5.

18

musí probíhat rychle, maximálně 10 sekund. Dech se hodnotí pohledem, poslechem a pocitově proudem vydechovaného vzduchu na tváři.25 Při normálním dýchání uložíme postiženého do zotavovací polohy. Hlavně nezapomeneme neustále kontrolovat kvalitu dýchání. V případě pochybností vždy hodnotíme dýchání jako nedostatečné a přistupujeme k této situaci jako k zástavě dechu. Zástavu dechu řešíme okamžitě kompresí hrudníku s umělými vdechy. Před samotným zahájením resuscitace je nutná obezřetnost k obstrukčním příčinám. Jestliže je v dýchacích cestách cizí těleso, je možné v případě spolupráce vyzvat postiženého ke kašli. V případě bezvědomí provedeme Heimlichův nebo Gordonův manévr. Pro provedení Heimlichova manévru je nutné, aby se zachránce postavil za postiženého, obejmul jeho hrudník a spojil ruce v pěst v oblasti epigastria. V tomto místě krátce a prudce stlačí směrem nahoru a dovnitř. Postižený je při provedení v předklonu. Manévr nelze provést u těhotných žen a malých dětí. Gordonův úder, tedy úder mezi lopatky v poloze na břiše hlavou dolů, je vhodný i pro malé děti a kojence.26

3.1.3 Posouzení krevního oběhu Fyzická kontrola pulzů laickým záchranářem se nedoporučuje. Hrozí vysoká daň z časového prodlení. Palpace přísluší jen odborníkům, kteří ji zvládnou do pěti sekund.

3.2 Postup při provádění srdeční masáže  Poklekneme vedle postiženého kolmo k jeho hrudníku.  Přiložíme obě ruce s propletenými prsty na střed hrudníku tak, aby byla jednotlivá stlačení úměrně rozložena na celý hrudník. Nesmí stlačovat břišní krajinu.  Nakloníme se nad hrudník, aby byla naše ramena nad hrudní kostí postiženého. Paže záchranáře musí být po celé délce natažené.  Provádíme jednotlivá stlačení do hloubky 5 – 6 cm dle velikosti postiženého.  Mezi každým stlačením uvolníme tlak k nutnému rozvinutí hrudníku. Ruce zůstávají ve stálém kontaktu s hrudníkem. Stlačení i uvolnění by mělo trvat stejně dlouho, tedy 1 - 1. 25

KLEMENTA, B., O. KLEMENTOVÁ a P. MARCÁN. Resuscitace. Olomouc: EPAVA Olomouc, a.s., 2014. ISBN 978-80-86297 26 BYDŽOVSKÝ, Jan. Akutní stavy v kontextu. Praha: Triton, 2008. s. 37. ISBN 978-80-7254-815-6.

19

 Frekvence kompresí je 100/min., maximálně však 120/min.  Poměr kompresí s umělým dýcháním je 30 : 2.27  V pokročilém těhotenství je nutné myslet na uvolnění tlaku na břišní aortu – ručně posuneme dělohu doleva a celé tělo nakloníme do úhlu 15 – 30o.28

Obrázek 1 - Nepřímá srdeční masáž29

Kvalitu kompresí lze kontrolovat použitím různých pomůcek. Existují i aplikace do mobilních telefonů, které by v pozici laika mohly výrazně zkvalitnit zákrok a následně vytvořit zpětnou vazbu pro samotnou kontrolu.30 „Dobře provedená nepřímá srdeční masáž dosahuje jen 30 % účinnosti ve srovnání s klidovým minutovým srdečním výdejem, proto je důležité provádět masáž kvalitně a nepřerušovaně.“31

3.3 Postup při provádění umělé ventilace  Otevřeme ústa a zkontrolujeme kvalitu dýchání pomocí pohledu (zda dochází ke zvedání hrudníku), poslechu (zda je slyšet nádechová aktivita) a pocitu (zda je cítit na tváři záchranáře vydechovaný proud vzduchu).  V případě nutnosti odstraníme viditelnou překážku.  Zakloníme hlavu s mírným nadzvednutím brady.  Za pomoci prstů jedné ruky ucpeme nosní dírky a široce otevřenými ústy, které přiložíme k ústům postiženého, provedeme vdech o objemu vlastních úst. 27

KLEMENTA, B., O. KLEMENTOVÁ a P. MARCÁN. Resuscitace. Olomouc: EPAVA Olomouc, a.s., 2014. s. 22. ISBN 978-80-86297-47-7. 28 Srov. Tamtéž s. 227. 29 RESUSCITACE. Zdravotnické kurzy. [online]. © 2015 [cit. 2015-10-29]. Dostupné z: http://zdravotnickekurzy.bloger.cz/KPCR/Resuscitace 30 ČESKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ: Aplikace první pomoci v mobilu – rok první. [online]. © 2015 [cit. 201511-16]. Dostupné z: http://cckcl.euweb.cz/soubory/prvni_pomoc_v_mobilu.pdf 31 KLEMENTA, B., O. KLEMENTOVÁ a P. MARCÁN. Resuscitace. Olomouc: EPAVA Olomouc, a.s., 2014. s. 25. ISBN 978-80-86297-47-7.

20

 Při plynulém, jednu sekundu trvajícím vdechu, kontrolujeme kvalitu pohybů hrudníku.  Mezi každým vdechem uvolníme k pasivnímu výdechu. Oba vdechy provedeme do pěti sekund.  Vdech opakujeme v poměru 2 vdechy na 30 kompresí.32  V případě tonutí je kladen důraz na zvrat hypoxemie. Je tedy nutné co nejdříve zahájit umělé dýchání.

Obrázek 2 - Umělé dýchání z plic do plic33

Dechové objemy prováděné z úst do úst nebo z úst do nosu provádí zachránce jen do množství 500 – 600 ml u dospělého. To je množství vzduchu běžného nádechu. Velké vdechové objemy snižují návrat krve k srdci a způsobují zvýšený tlak v plicích. V neposlední řadě nadměrně rozpínají žaludek.34 Při intoxikaci je nutné dbát na bezpečnost zachránce a eliminaci toxické látky. Je vhodné dýchání z plic do plic přes resuscitační roušku, aby nedošlo k případné intoxikaci.

3.4 Resuscitace pro dva a více záchranářů Střídání záchranářů bez přerušení základní neodkladné resuscitace má lepší kontinuitu a tudíž i cílový efekt. Vhodná poloha pro snadnější výměnu je čelem proti sobě. První zachránce provede umělé vdechy a vymění podle potřeby druhého unaveného zachránce, který provádí komprese hrudníku. Doporučuje se hlasitý odpočet pro snadnější orientaci. 32

KURZ KPR/AED. CPR with AED Slides Provider 2010vCZ. [online]. © 2015 [cit. 2015-11-01]. Dostupné z: https://www.erc.edu/index.php/doclibrary/3/278/1/ 33 Srov. Tamtéž 34 BRÁZDIL, Milan a Ivana FELLNEROVÁ. 2011. Záchrana lidského života, resuscitace. Urgentní medicína Olomouc: Books print s.r.o, 2011. s. 43. ISBN 978- 80-244-2725-6

21

3.5 Resuscitace dětí „Dítě není malý dospělý. Hodnoty základních životních funkcí a celá řada dalších parametrů se během života vyvíjí.“35 Z tohoto důvodu je nutné pohlížet na dětskou resuscitaci více obratně a přizpůsobovat ji i věku.

3.5.1 Rozdělení dětského věku  Novorozenec: od narození až do 28. dne po porodu  Kojenec: od začátku druhého měsíce do jednoho roku života  Dítě: od jednoho roku až do puberty (patrné známky pohlavní zralosti)36 Nejčastější příčina způsobující zástavu krevního oběhu má sekundární charakter. Prvotně se jedná o respirační selhání často způsobené tonutím, aspirací, intoxikací nebo úrazem vedoucím k hypoxii a hypoxémii s následkem zástavy srdce. Konkrétněji u novorozence dochází k nedostatku kyslíku během porodu, v kojeneckém a batolecím období je to aspirace cizího tělesa nebo obstrukce dýchacích cest, otravy a úraz elektrickým proudem. U předškoláků hraje nejčastější úlohu úraz různého charakteru a infekce centrální nervové soustavy.37 V případě resuscitace dětí je tedy kladen důraz na včasné zahájení zejména při bezvědomí s bezpečností pro záchranáře i pro postižené dítě. Zde platí, že se nejprve zahájí úkony základní neodkladné resuscitace a následně co možná nejdříve přistupujeme k aktivaci záchranné služby. Samotné provedení musí být šetrné, to znamená, že vyvíjíme menší intenzitu tlaku na hrudník a menší objem vdechu oproti dospělým. Jednotlivé úkony musí mít rychlejší frekvenci.

3.5.2 Postup při provádění umělého dýchání u dětí  Nejprve zajistíme neutrální polohu hlavy s mírným nadzvednutím brady. Musíme dávat pozor na případné poranění páteře.  Nadechneme se a svými ústy překryjeme oblast nosu a úst dítěte.

35

BYDŽOVSKÝ, Jan. Předlékařská první pomoc. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. s. 14. ISBN 97880-247-2334-1. 36 SEDLÁŘOVÁ, Petra et al. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. s. 21. ISBN 978-80-247-1613-8. 37 SRNSKÝ, Pavel. První pomoc u dětí. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. S. 22 -23. ISBN 978-80-2471824-8.

22

 Do úst a nosu dítěte současně, pokud je to možné, pomalu a stabilně vdechneme vzduch tak, aby došlo ke zvednutí hrudníku.  Vdech trvá 1 – 1,5 sekundy.  Oddálíme ústa a pozorujeme pasivní pokles hrudníku.  Tento postup zopakujeme – 5 úvodních vdechů.  Pokud se nedaří dítě prodechnout, je nutné zkontrolovat průchodnost dýchacích cest a odstranit viditelné překážky (příloha č. 4), případně upravit polohu hlavy.  V případě neúspěchu i po pěti vdeších je nutné zahájit kompresi hrudníku.  Novorozenec - při poklesu tepové frekvence pod 100 úderů za minutu je nutné zahájit umělou ventilaci.38

Obrázek 3 - Umělé dýchání u dětí39

3.5.3 Postup při srdeční masáži u dětí Novorozenci i kojenci jsou specifickou skupinou, která v případě potřeby vyžaduje odlišný způsob kardiopulmonálního zásahu. 0. – 1. rok  Nejprve lokalizujeme místo pro kompresi hrudníku – dolní polovina sterna, jeden prst nad spojnicí žeber.  Stlačení sterna je nutné provádět pomocí dvou prstů.  Při technice dvou palců uchopíme novorozence oběma rukama kolem hrudníku. Palce jsou u sebe v oblasti dolní poloviny hrudníku. Ostatní prsty 38

KLEMENTA, B., O. KLEMENTOVÁ a P. MARCÁN. Resuscitace. Olomouc: EPAVA Olomouc, a.s., 2014. s. 39 - 40. ISBN 978-80-86297-47-7. 39 RESUSCITACE. CZ. Nejdůležitější specifika KPR dětí. [online]. © 2015 [cit. 2015-11-01]. Dostupné z: http://www.resuscitace.cz/wp-content/uploads/2011/07/4-2-Resuscitace-u-d

23

objímají hrudník a podepírají záda dítěte. Tato metoda je účinnější. Technika pomocí dvou prstů se provádí ukazováčkem a prostředníčkem jedné ruky. Druhá ruka podkládá záda. Prsty jsou kolmo ke hrudní kosti.  Jednotlivá stlačení provádíme do hloubky jedné třetiny hrudníku dítěte. U kojenců až do hloubky 4 cm.  Poměr kompresí - novorozenec 3 : 1, což je 90 kompresí na 30 dechů za minutu. Zahájení srdeční masáže provádíme v případě poklesu tepové frekvence pod 60 úderů za minutu. - kojenec 30 : 2 (15 : 2) což je 100 –120 kompresí za minutu.40 Od 1 roku do puberty  Poklekneme vedle postiženého dítěte kolmo k jeho hrudníku.  Přiložíme konec dlaně (malíkovou stranou) jedné ruky na střed hrudníku tak, aby byla jednotlivá stlačení úměrně rozložena na celý hrudník. Nesmí stlačovat břišní krajinu.  Napnutou paží provedeme kompresi hrudníku alespoň do jedné třetiny. U větších dětí lze použít obě ruce stejně jako u dospělých.  Poměr kompresí a umělého dýchání je 30 : 2 pro laického záchranáře, profesionál 15 : 2.41

Obrázek 4 – Nepřímá masáž srdce u dětí42

40

PROKOP, Michal et al.: Resuscitace novorozence. Praha: Grada Publishing a.s, 2003. s. 28. ISBN 80247-0535-4. 41 KLEMENTA, B., KLEMENTOVÁ, O., MARCÁN P.: Resuscitace. Olomouc: EPAVA Olomouc, a.s., 2014. s. 40 -42. ISBN 978-80-86297-47-7. 42 ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA MORAVSKOSLEZKÉHO KRAJE: Zástava dýchání a srdeční činnosti u dětí. [online]. © 2015 [cit. 2015-11-01]. Dostupné z:http://www.uszsmsk.cz/Default.aspx?clanek=1601

24

3.6 Automatický externí defibrilátor Automatický externí defibrilátor je velmi důležitá a vhodná pomůcka pro základní neodkladnou resuscitaci, proto je systematicky umísťován ve veřejných prostorách, úřadech, nákupních centrech nebo sportovních stadionech. Jsou to oblasti s vyšší hustotou lidí a nižší dostupností zdravotnické záchranné služby. Místa jsou označena mezinárodní značkou (příloha č. 5). „Časná defibrilace a obnovení krevního oběhu jsou nejlepším předpokladem uchování nepoškozených mozkových funkcí.“43 Samotný přístroj je schopný samostatně analyzovat srdeční akci postiženého a svým elektrickým zásahem obnovit činnost srdce, zvláště pokud se jedná o komorovou fibrilaci s následnou asystolií. Každá minuta bez defibrilace při této příčině snižuje šanci na přežití až o 10%. V tomto případě má tedy defibrilátor naprostou prioritu.44 „Nová doporučení Evropské rady pro resuscitaci 2015 kladou velký důraz na používání AED.“45 Díky tomu se využití přesouvá i na laickou úroveň. Přístroj je navržený tak, aby jeho obsluha byla jednoduchá a názorná. Ovšem i při jeho jednoduchosti vyžaduje patřičný výcvik v kontextu celé resuscitace.

3.6.1 Postup resuscitace s automatickým externím defibrilátorem Použití AED má svá specifika zejména u dětí. Do jednoho roku se automatická externí defibrilace z rukou laika nedoporučuje (je kontraindikovaná). Od jednoho roku do osmi let je vhodné použít speciální pediatrické elektrody a softwar. Ten vysílá tlumené výboje z běžných 150 J pro dospělé na pouhých 50 – 75 J.46 Elektrody se nesmí překrývat. U postižených s kardiostimulátorem se elektrody lepí alespoň 8cm od přístroje nebo tak, aby se ho nedotýkaly. Velkou pozornost věnujeme i kovovým a jiným předmětům v oblasti hrudníku, které by mohly působit značné komplikace. Na prvním místě je bezpečnost pro zachránce a i jeho okolí. Ve chvíli, kdy postižený nereaguje, je nutné přivolat pomoc a zahájit základní neodkladnou resuscitaci. 43

DRÁBKOVÁ, Jarmila. Akutní stavy v první linii. Praha: Grada Publishing a.s, 1997. s. 68. ISBN 807169-238-7. 44 KLEMENTA, B., O. KLEMENTOVÁ a P. MARCÁN. Resuscitace. Olomouc: EPAVA Olomouc, a.s., 2014. s. 31. ISBN 978-80-86297-47-7. 45 Nová doporučení pro resuscitaci ERC 2015 [online]. © 2015 [cit. 2015-11-03]. Dostupné z:http://www.resuscitace.cz/wp-content/uploads/2015/10/Guidelines-Press-Release-2015-CZ.pdf 46 POKORNÝ, Jan. Lékařská první pomoc. Praha: Galén, 2005. s. 33 – 34. ISBN 80-7262-214-5.

25

Nacházíme-li se v místě výskytu AED, vyšleme druhého záchranáře pro přístroj. Ten také aktivuje zdravotnickou záchrannou službu.47  Zapneme přístroj a nalepíme elektrody podle návodu. Nezapomínáme stále resuscitovat! Přístroj vydává vizuální i zvukové instrukce jak postupovat.  Elektrody přilepíme na suchý obnažený hrudník: – u většího dítěte a dospělého pod pravou klíční kost vedle sterna a na levý bok hrudníku (více preferovaná metoda), - u malých dětí (do 8 let) může být umístění předozadně – jedna elektroda na záda a jedna na hrudník.48 V případě nutnosti silně ochlupená místa oholíme. U žen musíme dávat pozor na anatomické proporce prsního svalu.  Přístroj hned začíná analyzovat srdeční rytmus. V tuto chvíli je nutné s postiženým nehýbat a nedotýkat se ho.  V případě defibrilace přístroj sám automaticky provede výboj, u některých typů je zachránce vyzván zmáčknout příslušné tlačítko „shok“. V tuto chvíli se nesmí postiženého nikdo dotýkat.  Po výboji ihned pokračujeme v resuscitaci až do chvíle další přístrojové analýzy (2 minuty). Tento proces se pak po celou dobu potřeby neustále opakuje. 49

3.6.2 Bezpečné zásady defibrilace Samotná defibrilace je metoda, která využívá vysoké elektrické napětí stejnosměrného proudu, proto je bezpečnost na prvním místě (příloha č. 6). S tím souvisí i určitá pravidla:  Rychlé a šetrné přesunutí postiženého z mokrého prostředí do prostředí suchého a osušení hrudníku.  Při výboji nesmí být nikdo v přímém i nepřímém (přes předměty) kontaktu s postiženým.50 47

EVROPSKÁ RADA PRO RESUSCITACI. Kapesní vydání doporučených postupů v resuscitaci 2005. Praha: Česká rada pro resuscitaci, 2006. s. 44 – 47. ISBN 80-239-7676-1. 48 BYDŽOVSKY, Jan. Akutní stavy v kontextu. Praha: Triton, 2008. s. 43. ISBN 978-80-7254-815-6. 49 REMEŠ, Roman et al.: Praktická příručka přednemocniční urgentní medicíny. Praha: Grada Publishing a.s, 2013. s. 74. ISBN 978-80-247-4530-5. 50 KLEMENTA, B., O. KLEMENTOVÁ a P. MARCÁN. Resuscitace. Olomouc: EPAVA Olomouc a.s., 2014. s. 32. ISBN 978-80-86297-47-7.

26

 Před každým výbojem je nutno hlasitě upozornit okolí.51

3.7 Otázka ukončení nebo nezahájení resuscitace Otázka ukončení nebo nezahájení resuscitace je v mnoha případech složitá a vyžaduje leckdy týmové rozhodnutí.

3.7.1 Indikace k ukončení neodkladné resuscitace Resuscitační pokusy mnohdy značí prognózu výsledku zvláště pak v situacích, kdy resuscitace trvá příliš dlouho i přes vyvinuté maximální úsilí. Zde je odpovědnost resuscitačního týmu jednoznačná. Ovšem důvodů pro ukončení může být více.  Obnovení srdeční akce a dýchání.  Předání postiženého odborné zdravotnické pomoci.  Naprosté vyčerpání záchranářů. Rozhodnutí o ukončení neodkladné resuscitace, pokud nejsou splněny předchozí body, má v kompetenci pouze lékař. V případech jako jsou například hypotermie, tonutí nebo opakované

obnovení

krevního

oběhu

je

provedení

neodkladné

resuscitace

mnohonásobně delší.

3.7.2 Indikace k nezahájení neodkladné resuscitace  Reálné ohrožení bezpečnosti zasahujícího záchrance a případně i postiženého.  Poranění neslučitelná se životem (devastující poranění).  Nevyléčitelné chronické onemocnění postiženého v terminálním stádiu.  U postiženého jsou patrné jisté známky smrti (posmrtné skvrny, posmrtná ztuhlost, mrtvolný rozklad spojený se zápachem).52

51

KLEMENTA, B., O. KLEMENTOVÁ a P. MARCÁN. Resuscitace. Olomouc: EPAVA Olomouc a.s., 2014. s. 32. ISBN 978-80-86297-47-7. 52 Srov. Tamtéž

27

4 Zdravotnické operační středisko Zdravotní operační středisko (ZOS) představuje centrální pracoviště zdravotnické záchranné služby. V České republice jsou jednotlivá střediska rozložena do krajů tak, aby jejich dostupnost byla co nejrychlejší. Samotný provoz je nepřetržitý. Ke své práci využívá ZOS plně digitalizovanou telefonní a počítačovou techniku, která umožňuje identifikaci jednotlivých hovorů (místo potřebného zásahu a telefonní číslo volajícího). Hovory jsou nahrávané, a tak umožňují znovu přehrát telefonní komunikaci. Výzva je přijímána na tísňovém telefonním čísle 155. V případě telefonního čísla 112 můžeme mluvit o tísňovém volání i mezinárodního charakteru. Obsluhu tohoto čísla zajišťuje Hasičský záchranný sbor.53 Operátoři ZOS jsou nelékařští zdravotničtí pracovníci – sestry se specializovaným vzděláním ARIP (anesteziologie a resuscitace pro intenzivní péči).54 Hlavním úkolem zdravotního operačního střediska je příjem tísňové výzvy s následným vyhodnocením a řešením. Při podrobnějším pohledu operátor přijme tísňové volání, které okamžitě vyhodnotí a vyšle výjezdovou skupinu. Často je nutný koordinovaný postup i s dalšími složkami integrovaného záchranného systému. V případě potřeby poskytuje operátor instrukce a informace k provádění první pomoci až do chvíle příjezdu výjezdové zdravotnické jednotky. V neposlední řadě zajišťuje místo ve zdravotnickém zařízení pro následné ošetření postiženého.55

4.1 Volání tísňové linky Součástí laické první pomoci je aktivace odborného zdravotnického týmu. Zde operátor vede volajícího k zahájení asistované první pomoci TAPP (telefonicky asistovaná první pomoc),56 jejíž výslednou metodou může být telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace TANR (telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace). Hovor musí být

53

ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA PLZEŇSKÉHO KRAJE: Zdravotnické operační středisko [online]. © 2015 [cit. 2015-11-04]. Dostupné z: http://www.zzspk.cz/operacnistredisko/zdravotnicke-operacni-stredisko.html 54 ŠEBOVÁ, Jana et al.: Urgentní medicína v klinické praxi. Praha: Grada Publishing a.s, 2013. s. 28. ISBN 978-80-247-4434-6. 55 ZDARVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA LIBERECKÉHO KRAJE: Zdravotnické operační středisko (ZOS). [online]. © 2015 [cit. 2015-11-04]. Dostupné z:http://www.zzslk.cz/kzos 56 Telefonicky asistovaná první pomoc (TAPP) [online]. © 2015 [cit. 2015-11-04]. Dostupné z:http://www.urgmed.cz/postupy/07_tapp.pdf

28

účelný. To znamená, že dispečer volajícího uklidňuje a motivuje, čímž snižuje rizika pro možná další poškození. Vytváří relativně optimální podmínky pro vyslanou výjezdovou skupinu a v neposlední řadě zaměstnává osoby v místě zásahu.57 TANR má své kontraindikace, kterými jsou jisté známky smrti, terminální stav nevyléčitelně nemocných, hrozící nebezpečí pro zachránce, ale i zprostředkovaný hovor třetí osobou, která není přítomna na místě příhody. Hovor a tedy neodkladnou resuscitaci značně komplikuje mentální a fyzická neschopnost volajícího.58 Zneužívání těchto linek je stále se opakujícím jevem. Málokdo si dnes uvědomuje, že nevhodné zaměstnání dispečera může mít katastrofální následky pro někoho, kdo pomoc opravdu potřebuje. Proto je třeba zvážit, zda jsme svědky opravdu vážného úrazu nebo neočekávané náhlé změněny stavu postiženého.

4.1.1 Informace pro operátora Uváděné údaje by měly co nejpřesněji charakterizovat událost: co se stalo, kde a kdy se to stalo, počet zraněných osob vyžadujících odborné ošetření s případným sdělením závažnosti, věku a pohlaví. Vhodné je připravit a zajistit snadný přístup k postiženému. Zejména pro leteckou záchrannou službu je přínosné místo přistání viditelně označit například prostěradlem. V neposlední řadě je nutné dispečerovi sdělit své jméno a telefonní číslo, ze kterého je voláno. Telefonní hovor je ukončen operátorem často až ve chvíli příjezdu záchranného týmu, zvláště pokud instruuje zachránce. 59

57

VILÁŠEK, J., a M. FIALA a D. VONDRÁČEK, Integrovaný záchranný systém ČR na počátku 21. století. Praha: Karolinum, 2014. s. 70. ISBN 978-80-246-2477-8. 58 Srov. Tamtéž 59 ZZS KV: Profesionální záchrana Vašich životů a zdraví [online]. © 2015 [cit. 2015-11-04]. Dostupné z: http://www.zzsvysocina.cz/index.php?page=volej155

29

II.

VÝZKUMNÁ ČÁST

Praktická část výzkumné práce se zabývá charakteristikou laických respondentů a následně interpretací výsledků vlastního výzkumu, kterému předcházela pilotní studie.

5 Cíle práce 1. Zjistit

úroveň

znalostí

a

dovedností

občanů

v problematice

laické

kardiopulmonální resuscitace.  Má laická veřejnost potřebné znalosti k poskytnutí kardiopulmonální resuscitace?  Umí laická veřejnost správně poskytnout základní neodkladnou resuscitaci?  Jaký vliv má na znalosti respondentů předchozí zkušenost?  Jak laická veřejnost hodnotí své vědomosti o základní neodkladné resuscitaci? 2. Zmapovat zájem laické veřejnosti o rozšíření znalostí a vědomostí v problematice kardiopulmonální resuscitace.  Jaký má veřejnost zájem o problematiku kardiopulmonální resuscitace?  Jakým způsobem respondenti získávají nové informace o problematice základní neodkladné resuscitace?  Jaká je ochota prohloubit si znalosti v oblasti kardiopulmonální resuscitace?

5.1 Metodika výzkumu Metodika výzkumu je založena na teoretickém základu poznatků získaných z odborné literatury. Obsahově je orientována na hlubší zkoumání teoretické báze vlastních informací laické veřejnosti o kardiopulmonální resuscitaci, které jsem získala pomocí kvantitativní dotazníkové metody. Výhodou dotazníkového šetření je možnost statistické analýzy velkého množství dat. Pro tyto účely jsem vytvořila vlastní dotazníkový formulář, který obsahuje celkem 24 položek. Konstrukce použitých položek pro sběr dat stanoví charakter 18 uzavřených 30

(respondent vybírá jednu nebo více předem definovaných odpovědi), 2 otevřených (možná volná tvorba odpovědi) a 4 polozavřených (kombinace obou předchozích typů odpovědí) otázek.60 Samotný dotazník (příloha č. 7) jsem předem připravila tak, aby vycházel ze stanovených cílů a jednoznačně charakterizoval kladené otázky. V úvodu stručně vysvětluji důvody a smysl výzkumu, předkládám návod pro vyplnění a zdůrazňuji anonymitu celého procesu. Následující struktura dat je soustředěna do tří hlavních částí.  Demografická část zahrnuje otázky 1, 2, 3. Sdělují informace o pohlaví, věku a vzdělání.  Zjišťovací část, složená z otázek 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, popisuje zkušenosti s laickou kardiopulmonální resuscitací, zájem o informace a kvalitu subjektivně hodnocených vědomostí.  Vědomostní část tvoří otázky 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23. Zde jsem zjišťovala teoretické znalosti a dovednosti vázané k laické kardiopulmonální resuscitaci.  Otázka 24 byla poskytnuta pro volné vyjádření připomínek, nápadů a poznámek. Návaznost cílů a výzkumných otázek k jednotlivým položkám dotazníků je specificky rozložena. K prvnímu cíli a čtyřem výzkumným otázkám se vztahují otázky 4, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23. Ke druhému cíli a třem výzkumným otázkám se řadí otázky 5, 6, 7, 8, 9. Ty doplňují otázky 1, 2, 3 a 24.

5.1.1 Předvýzkum Před samotným zahájením výzkumného šetření jsem distribuovala 15 dotazníků respondentům z řad příbuzných a známých, abych si ověřila srozumitelnost a obtížnost otázek. Na základě jejich reakce jsem poté jednu otázku odstranila právě vzhledem k její nesrozumitelnosti. Následně byl zahájen vlastní výzkum.

5.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Cílovou skupinu respondentů tvořila veřejnost, která nemusela splňovat žádné speciální požadavky. Jediným kritériem byla počáteční věková hranice 18 let. 60

KUTNOHORSKÁ, Jana. Výzkum v ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing spol. s.r.o., 2009. s. 46. ISBN 978-80-247-2713-4.

31

Rozdáno a rozesláno bylo 130 dotazníků, z čehož 120 v tištěné podobě a 10 e-mailem. Celková návratnost použitelných dotazníků byla 114 (což je 87,69 %). Zbylých 16 (což je 12,31 %) dotazníků bylo nepoužitelných pro nedostatečné vyplnění zejména ve vědomostní části nebo pro jejich nenavrácení. Samotné upřesnění a rozbor údajů je uveden v následujícím textu a grafech. Průzkum byl realizován v oblasti Kraj Vysočina, převážně v městě Třebíč.

5.3 Průběh výzkumu Vlastní výzkumné šetření a následný sběr dat probíhal od prosince 2015 až do začátku února 2016. Dotazníkové šetření bylo zcela dobrovolné. Průzkum a sběr dat v tištěné i elektronické (e-mail) podobě byl proveden:  v ambulantních

prostorách

nemocnice

Třebíč

(urologická

ambulance,

chirurgická ambulance, ortopedická ambulance, endoskopická ambulance) po vyjádření souhlasu náměstkyně pro ošetřovatelskou péči (příloha č. 8)  v prostorách fitcentra města Třebíč  další vzorek respondentů tvořili rodinní příslušníci a známí.

5.4 Výsledky výzkumu Data získaná prostřednictvím dotazníku jsem zpracovala a analyzovala za pomoci programů Microsoft Office Word a Microsoft Office Excel. Jejich prezentace je součástí komentáře a grafického znázornění. Jednotlivé položky a jejich rozložení odpovídají dotazníkové struktuře.

32

Demografická část Demografickou část tvoří otázky 1, 2, 3. Je zahrnuta v první části dotazníku. Otázka č. 1 Pohlaví 58 58

Absolutní četnost

57,5 57 56

56,5 56 55,5 55 muž

žena

Pohlaví

Graf 1 Pohlaví

Dotazníkového výzkumu se zúčastnilo celkem 114 (100 %) respondentů v zastoupení 58 (51 %) mužů a 56 (49 %) žen.

33

Otázka č. 2 Kolik je Vám let?

35

31

30 25 Absolutní četnost

25 20

17 muži 13

15

ženy

11 11

10

5 5

1

0 18 - 29 let

30 - 49 let

50 - 69 let

70 let a více

Věk

Graf 2 Věk respondentů

Věk respondentů byl zacílen na dospělé jedince. Dále jsem respondenty rozdělila na ženy a muže. Zastoupení obou pohlaví bylo ve všech kategoriích. Věková kategorie 18 - 29 let byla v nejsilnějším zastoupení 25 (43 %) mužů a 31 (56 %) žen. Kategorii 30 – 49 let tvořilo 17 (30 %) mužů a 13 (23 %) žen, kategorii 50 – 69 let zastupoval shodný počet uchazečů: 11 (19 %) mužů a 11 (20 %) žen. Nejnižší zastoupení měla kategorie 70 let a více - 5 (9 %) mužů a 1 (2 %) žena.

34

Otázka č. 3 Nejvyšší ukončené vzdělání

25 21

21

20

Absolutní četnost

20

18

15 11 10

9 5

muži

6

ženy

5 1 2

0 0

0

Vzdělání

Graf 3 Vzdělání respondentů

Nejvyšší ukončené vzdělání je v grafu znázorněno v rámci obou pohlaví. Jak byli ve výzkumu zastoupeni respondenti jednotlivých kategorií co se týče dosaženého vzdělání: se základním vzděláním se výzkumu zúčastnilo 11 mužů (19 %) a 21 žen (38 %), středoškolské vzdělání bez maturity mělo 20 mužů (34 %) a 9 žen (16 %). Největší zastoupení měli respondenti s maturitou - 21 mužů (21%) a 18 žen (32 %). S vyšším odborným vzděláním odpovídal pouze 1 muž (2 %) a 2 ženy (2%), s vysokoškolským vzděláním se do výzkumu zapojilo 5 mužů (9 %) a 6 žen (11 %). Kategorie jiné zůstala bez odpovědi.

35

Zjišťovací část Tato oblast byla tvořena otázkami 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10. Jejich úkolem bylo zjištění a zmapování zkušeností s laickou kardiopulmonální resuscitací. Otázka č. 4 Máte zkušenost s kardiopulmonální resuscitací (stlačení hrudníku a dýchání z plic do plic)? 35 35 29

30

Absolutní četnost

25 20

16

16

muži

13

15

ženy

10 5 5 0 ano přímo

ano nepřímo

ne

Zkušenosti z KPR

Graf 4 Zkušenosti respondentů s laickou KPR

Z celkového počtu 114 (100 %) respondentů má nejvyšší zastoupení položka ne – 64 (56 %), z toho 29 (50 %) mužů a 35 (63 %) žen. Položka ano nepřímo - jako divák nebo asistent byla číselně vyjádřena celkovým počtem 29 (25 %) respondentů – 13 (22 %) mužů a 16 (29 %) žen. Na poslední položku vyjadřující přímou zkušenost s oživováním odpovědělo celkem 21 (18 %) respondentů, z tohoto počtu bylo 16 (28 %) mužů a 5 (9 %) žen.

36

Otázka č. 5 Víte, co hrozí postiženému při neposkytnutí první pomoci?

60

56

54

Absolutní četnost

50 40 30

muži ženy

20 10 2

2

0

0

0

0

0 změna totožnosti

smrt, trvalé následky

psychická újma

nic

Následky neposkytnutí první pomoci

Graf 5 Hrozící následky neposkytnutí první pomoci

Graf 5 zobrazuje výsledky odpovědí respondentů na otázku hrozících následků z neposkytnutí první pomoci. Na nejvíce obsazenou kategorii „smrt, trvalé následky a poškození“ odpovědělo 56 (96%) mužů a 54 (96 %) žen z celkového počtu 114 (100 %) respondentů. Na kategorii „změna totožnosti“ odpověděli 2 (4 %) muži a 2 (4 %) ženy. „Psychická újma“ a položka „ nic“ zůstaly bez odpovědi.

37

Otázka č. 6 Jakým způsobem se vzděláváte a kde hledáte informace? Tabulka 1 Způsob vzdělávání a získávání informací

Získávání informací škola a odborná literatura školení v zaměstnání internet a vlastní iniciativa letáky, noviny televize, rozhlas nemám zájem o vzdělání jiné Celkem odpovědí

absolutní četnost muži ženy

relativní četnost (%) muži ženy

absolutní četnost

relativní četnost %

bez rozlišení pohlaví

7 13

18 15

10% 19%

26% 21%

25 28

18% 20%

24 6 8

21 5 8

35% 9% 12%

30% 7% 11%

45 11 16

33% 8% 12%

9 1 68

2 1 70

13% 1% 100%

3% 1% 100%

11 2

8% 1%

138

100%

Otázka číslo 6 zjišťovala možnosti pro další vzdělávání laiků v problematice KPR. Celkové vyjádření respondentů tvořila hodnota 138 (100 %) odpovědí. Interpretace jednotlivých položek Položku „škola a odborná literatura“ označilo celkem 25 (18 %) respondentů, z toho 7 (10 %) mužů a 18 (26 %) žen, „školení v zaměstnání“ označilo 28 (20 %) dotazovaných, z toho 13 (19 %) mužů a 15 (21 %) žen. Nejvíce odpovědí, celkem 45 (33 %), bylo zvoleno v položce „internet a vlastní iniciativa“, muži tvořili skupinu 24 (35 %) odpovědí a ženy skupinu 21 (30 %) odpovědí. „Letáky a noviny“ označilo 11 (8 %) respondentů, z toho 6 (9 %) mužů a 5 (7 %) žen. K položce „televize a rozhlas“ uvedlo odpověď 16 (12 %) respondentů, z toho 8 (12 %) mužů a 8 (11 %) žen. 11 (8 %) dotazovaných, z toho 9 (13 %) mužů a 2 (3 %) ženy, nemělo zájem o vzdělávání. V položce „jiné“, kde měli respondenti možnost samostatného vyjádření, odpověděli 2 (1 %) respondenti - 1 (1 %) muž a 1 (1 %) žena. Jejich vyjádření směřovalo k odpovědi celoživotního vzdělávání.

38

Otázka č. 7 Víte, že existují aplikace na mobilních telefonech, které pomáhají kontrolovat průběh kardiopulmonální resuscitace?

40

34

36

35

Absolutní četnost

30 25

24 20 muži

20

ženy 15 10 5 0 ano ne Aplikace mobilních telefonů

Graf 6 Existence aplikací mobilních telefonů pomáhajících při KPR

Graf 6 mapuje informaci o možnostech aplikací do mobilního telefonu. Položka ano dosáhla celkového počtu 44 (39 %) odpovědí, z toho bylo 24 (36 %) mužů a 20 (36 %) žen. Výraznější zastoupení získala odpověď ne, kde odpovědělo 70 (61 %) respondentů, z toho 34 (64 %) mužů a 36 (64 %) žen.

39

Otázka č. 8 Kdy naposledy jste absolvoval/a školení první pomoci?

35

31

30 25 Absolutní četnost

25 20

19

20 muži

15

11

ženy

8

10 5 0 méně jak jeden rok

déle jak jeden rok

jiné

Školení první pomoci

Graf 7 Poslední absolvované školení první pomoci

Tento graf znázorňuje odpovědi respondentů na otázku posledního absolvovaného školení. Položka „je to méně jak jeden rok“ byla zastoupena celkově 44 (39 %) odpověďmi, z toho bylo 19 (33 %) mužů a 25 (45 %) žen. K položce „je to déle jak jeden rok“ se celkově vyjádřilo 51 (45 %) respondentů, z toho 31 (53 %) mužů a

20 (36 %) žen. Třetí možností bylo volné vyjádření dotazovaných. Číselně

to znamenalo 19 (17 %) respondentů, z toho 8 (14 %) mužů a 11 (20 %) žen. Variabilita odpovědí poměrně rozličně uváděla délku časového úseku, například: 5 let, 6 let, 9 let, 10 let, 20 let nebo „vůbec si nepamatuji“. Odpovědi měly opakující se tendenci.

40

Otázka č. 9 Měl/a byste zájem o pravidelné získávání informací o dané problematice?

44

45 40 32 Absolutní četnost

35 30

24

25 20

muži ženy

14

15 10 5 0 ano

ne Zájem o informace

Graf 8 Zájem o pravidelné získávání informací o KPR

Z celkového počtu 114 (100 %) respondentů projevilo 38 (33 %) dotazovaných, z toho 14 (24 %) mužů a 24 (43 %) žen, zájem o pravidelné informace týkající se kardiopulmonální resuscitace v podobě různých školení, kurzů a praktického cvičení i jako součásti školení řidičů nebo v podobě emailu. Druhá, výraznější skupina odpovědí vyjádřila nezájem. Z počtu 76 (67 %) respondentů vycházelo 44 (76 %) mužů a 32 (57%) žen.

41

Otázka č. 10 Jak byste ohodnotil/a své vědomosti a dovednosti? (1 – nejlepší, 5 – nejhorší)

35

32 29

Absolutní četnost

30 25 20 15

13

15 10

muži 6

5

ženy

7

6

3

2

1

0

20 respondenty

Graf 9 Subjektivní hodnocení vědomostí a dovedností

Graf 9 ukazuje subjektivní hodnocení vlastních dovedností a vědomostí respondentů v oblasti KPR. Na položku výborně celkově odpovědělo 8 (7%) respondentů, z toho 6 (10 %) mužů a 2 (4 %) ženy. 21 (18 %) respondentů, z toho 15 (26 %) mužů a 6 (11 %) žen, ohodnotilo své vědomosti chvalitebně. Nejvíce respondentů v počtu 61 (54 %), z toho 29 (50 %) mužů a 32 (57 %) žen, zvolilo položku dobře. Známka dostatečně byla vyplněna 20 (18 %) respondenty, z toho 7 (12 %) muži a 13 (23 %) ženami. Jako nedostatečné zhodnotili své vědomosti 4 (4 %) dotazovaní, z toho 1 (2 %) muž a 3 (5 %) ženy.

42

Vědomostní část K získání odpovědí v rámci vědomostí respondentů bylo využito otázek 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23. Jednotlivé položky byly formulovány jako znalostní test, ve kterém označili respondenti odpověď, o které si mysleli, že je správná. Nejvyšší možné dosažení bodů bylo 14. Jeden bod znamenal jednu správnou odpověď bez ohledu na počet otázek. Pro úspěšnost bylo nutné splnit alespoň 8 bodů, které znamenaly 60 % úspěšnost. Otázka č. 11 Co znamená, když je člověk v bezvědomí?

50

47

42

45

Absolutní četnost

40 35

30 25

muži

20

ženy

15

10

8

10

4

3

5

0

0

0 A

B C Zhodnocení bezvědomí

D

Graf 10 Stav vědomí postiženého

Z celkového počtu 114 (100 %) respondentů zvolilo možnost A 89 (78%) respondentů, z toho 47 (81 %) mužů a 42 (75 %) žen. K možnosti B se přiklonilo 13 (11 %) respondentů, z toho 3 (5 %) muži a 10 (18 %) žen. Na položku C bylo 0 odpovědí. V položce D odpovědělo celkem 12 (11 %) dotazovaných, z toho 8 (14 %) mužů a 4 (7 %) ženy.

43

Otázka č. 12 Co přesně znamená kardiopulmonální resuscitace (masáž srdce a umělé dýchání)? 50 47

50 45

Absolutní četnost

40 35 30 25

muži

20

ženy

15 10

7 4

5

1

1

3

1

0 A

B

C

D

Definice KPR

Graf 11 Co znamená kardiopulmonální resuscitace

Z celkového množství 114 (100 %) respondentů zvolilo možnost A 11 (10 %) dotazovaných, z toho 7 (12 %) mužů a 4 (7 %) ženy. Nejvíc respondentů, tj. 97 (85 %), z toho 47 (81 %) mužů a 50 (89 %) žen, odpovědělo možností B. Nejméně využitou položkou byla možnost C, kterou vyplnili pouze 2 (2 %) respondenti, 1 (2 %) muž a 1 (2 %) žena. V položce D odpověděli celkem 4 (4 %) dotazovaní, z toho 3 (5 %) muži a 1 (2 %) žena.

44

Otázka č. 13 Jaký je správný postup při kardiopulmonální resuscitaci? (pozor na časovou posloupnost!!!)

35 31 30

25 Absolutní četnost

25 20

22 19 muži

15

ženy

10

7

8

5 1

1

0 A

B C Postup při KPR

D

Graf 12 Správný postup při KPR

Z celkového počtu 114 (100 %) respondentů označilo 41 (36 %), z toho 19 (33 %) mužů a 22 (39 %) žen, možnost A. Nejvíce zastoupená položka B byla označena 56 (49 %) respondenty, z toho 31 (53 %) muži a 25 (45%) ženami. 15 (13 %) respondentů, z toho 7 (12 %) mužů a 8 (14 %) žen, označilo možnost C. Nejméně byla zastoupena položka D, označená pouze 2 (2 %) respondenty, z toho 1 (2 %) mužem a 1 (2 %) ženou.

45

Otázka č. 14 Jaká je správná hloubka a místo pro stlačení hrudníku u dospělého člověka?

40

37

35 30

Absolutní četnost

30 25

22 muži

20 15

ženy

15 10 5

4 2

1

3

0 A

B C Místo a hloubka stlačení hrudníku

D

Graf 13 Technika stlačení hrudníku při KPR

Z celkového počtu 114 (100 %) respondentů 3 (3 %), z toho 2 (3 %) muži a 1 (2 %) žena, označili možnost A. Nejvíce zastoupená položka B byla označena 37 (32 %) respondenty, z toho bylo 22 (38 %) mužů a 15 (27 %) žen. 67 (59 %) respondentů, z toho 30 (52 %) mužů a 37 (66 %) žen, označilo možnost C. Položku D zvolilo 7 (6 %) respondentů, z toho 4 (7 %) muži a 3 (5 %) ženy.

46

Otázka č. 15 Jaká je frekvence stlačení hrudníku za minutu při laické nepřímé srdeční masáži?

29

30

Absolutní četnost

25

27 24

18

20

muži

15

ženy 9

10 5 5

2

0

0 A

B C Frekvence stlačení hrudníku

D

Graf 14 Frekvence stlačení hrudníku za jednu minutu

Celkový počet dotazovaných činil 114 (100 %). 42 (37 %) respondentů, z toho 24 (41 %) mužů a 18 (32 %) žen, označilo možnost A, tj. 50 – 80 stlačení za minutu. 14 (12 %) respondentů, z toho 5 (9 %) mužů a 9 (16 %) žen, vycházelo z možnosti B, kdy nezáleží na frekvenci. Nejčastější odpovědí byla položka C, tj. 100 – 120 stlačení za minutu, kterou zvolilo celkem 56 (49 %) respondentů, z toho 27 (47 %) mužů a 29 (52 %) žen. Nejméně zastoupená položka D byla označena 2 (2 %) respondenty, a to 2 (3 %) muži a žádnou (0 %) ženou.

47

Otázka č. 16 Při umělém dýchání z plic do plic u dospělého: 35 35 30 25 22

Absolutní četnost

25 20

17 muži ženy

15 9 10

6

5 0 A

B Dýchání z plic do plic

C

Graf 15Umělé dýchání z plic do plic u dospělého

Graf znázorňuje jednotlivé položky odpovědí, které vychází z celkového počtu 114 (100 %) respondentů. Položku A volilo celkem 39 (34 %) respondentů, z toho bylo 17 (29 %) mužů a 22 (39 %) žen. Nejvíce preferovanou odpovědí byla položka B. Celkově ji označilo 60 (53 %) respondentů, z toho 35 (60 %) mužů a 25 (45 %) žen. 15 (13 %) dotazovaných, 6 (10%) mužů a 9 (16 %) žen, zvolilo položku C.

48

Otázka č. 17 Jaký je poměr stlačení hrudníku a umělých vdechů při nepřímé srdeční masáži u dospělého člověka?

24

25

20 20

Absolutní četnost

17

15

13

13

12

muži 9

10

ženy

6 5

0 A

B C D Poměr stlačení hrudníku a umělého dýchání

Graf 16 Poměr srdeční masáže a umělého dýchání

Z celkového počtu 114 (100 %) respondentů zvolilo možnost A, tedy 15 kompresí a 2 vdechy, celkem 30 (26 %) dotázaných, z toho 17 (29 %) mužů a 13 (23 %) žen. 18 (16 %) dotazovaných, z toho 12 (21 %) mužů a 6 žen (11 %), uvedlo možnost B, tj. 10 kompresí a 1 vdech. Odpovědi C - 5 kompresí a 2 vdechy využilo celkem 22 (19 %) respondentů, z toho 9 (16 %) mužů a 13 (23 %) žen. Největší počet respondentů, celkem 44 (39 %), z toho 20 (34 %) mužů a 24 (43 %) žen, se vyjádřil k položce D, tj. 30 kompresí a 2 vdechy.

49

Otázka č. 18 Jak dlouho je nutné provádět kardiopulmonální resuscitaci? 20 20

20 18 17

18

Absolutní četnost

16 14

12

12 9

10 8 6

muži

5

4

4 2

1

1

2

3 1

ženy

1

0

Délka provádění KPR

Graf 17 Nutná délka provádění KPR

Z celkového počtu 114 (100 %) respondentů zvolilo 38 (33%) možnost A, z toho bylo 20 (34 %) mužů a 18 (32 %) žen. 5 (4 %) dotazovaných, 4 (7 %) muži a 1 (2 %) žena, označilo položku B. K položce C se vyjádřilo celkem 21 (18 %) respondentů, z toho 9 (16%) mužů a 12 (21 %) žen. 37 (32 %) dotazovaných, 17 (29 %) mužů a 20 (36 %) žen, uvedlo položku D. Na tuto otázku odpovídali respondenti i v kombinacích. Kombinaci A, C uvedlo celkem 6 (5 %) respondentů, z toho 5 (9 %) mužů a 1 (2 %) žena. Kombinace B, D se objevila v celkovém počtu 3 (3 %) odpovědí, uvedli ji 2 (3 %) muži a 1 (2 %) žena. Poslední kombinace A, B, C byla uvedena 4 (4 %) respondenty, a to 1 (2 %) mužem a 3 (5 %) ženami.

50

Otázka č. 19 Automatický externí defibrilátor (přístroj určený k laické resuscitaci) – kdo má oprávnění na jeho obsluhu při kardiopulmonální resuscitaci?

30

28

Absolutní četnost

25

23

22

20 14

15

muži

13

ženy 10 6

5 3

5

0 A

B C Oprávnění k AED

D

Graf 18 Oprávnění pro obsluhu AED

Graf č. 18 ukazuje znalosti dotazovaných respondentů týkající se obsluhy AED. Z celkového počtu 114 (100 %) respondentů odpovědělo možností A – každá osoba, která je na místě, celkem 50 (44 %) dotazovaných, z toho 28 (48 %) mužů a 22 (39 %) žen. Položku B – pouze zdravotně vzdělaná osoba – lékař, sestra, uvedlo celkem 37 (32 %) respondentů, tvořila je skupina 14 (24 %) mužů a 23 (41 %) žen. 19 (17 %) respondentů, z toho 13 (22 %) mužů a 6 (11 %) žen, označilo položku C - pouze proškolená osoba, která je držitelem osvědčení. Nejméně - celkovým počtem 8 (7 %) respondentů, tvořených skupinou 3 (5 %) mužů a 5 (9 %) žen, byla zastoupena položka D - pouze osoba starší 18. let.

51

Otázka č. 20 Víte, kde byste hledal/a místa s automatickým externím defibrilátorem a jak jsou označena? Tato otázka nabízela respondentům možnost volné odpovědi po předchozím zamyšlení. Variabilita odpovědí byla zcela bez omezení. Tabulka 2 Místa a označení pro automatický externí defibrilátor 20. Místo a označení pro AED absolutní relativní četnost četnost % odpovědi respondentů muži ženy muži ženy AED - zelená tabulka, srdce 2 5 3% 9% s bleskem sanitka, policie, nemocnice 10 13 17% 23% zdravotní střediska, místa 5 3 9% 5% s velkým počtem lidí městský úřad, označení křížkem, 2 2 3% 4% zelená tabulka nádraží, letiště 5 4 9% 7% Celkem 24 27 41% 48% ne, nevím 33 29 59% 52% nevím, zeptal bych se 1 0 2% 0% Celkem 34 29 59% 52% Celkový počet respondentů 58 56 100% 100%

absolutní relativní četnost četnost % bez rozdílu pohlaví 7

6%

23

20%

8

7%

4

4%

9 51 63 1 63 114

8% 45% 55% 1% 55% 100%

K této otázce se vyjádřilo celkem 114 (100 %) respondentů. Tabulka ukazuje dva velké protipóly vědomostí. Přibližně polovina, tj. 51 (45 %) respondentů volila variantu možné správné odpovědi. Podle četnosti pohlaví bylo zastoupení mužů v počtu 24 (41 %) a zastoupení žen v počtu 27 (45 %). Druhá polovina - 63 (55 %) respondentů, z toho 34 (59 %) mužů a 29 (52 %) žen, vyhodnocuje otázku negativním vyjádřením.

52

Otázka č. 21 Znáte právní důsledky vyplývající z neposkytnutí první pomoci? 30 30

27

Absolutní četnost

25

20 14

15

muži

13

11 9 10

ženy

7

3

5

0 A

B C Terstní odpovědnost

D

Graf 19 Právní důsledky při neposkytnutí první pomoci

Na otázku znalosti právní problematiky při neposkytnutí první pomoci odpovídalo celkem 114 (100 %) respondentů. K položce A se vyjádřilo 10 (9 %) respondentů, z toho 7 (12 %) mužů a 3 (5 %) ženy. 57 (50 %) respondentů, kde zastoupení mužů činilo 27 (47 %) a zastoupení žen 30 (54 %), uvedlo položku B. 25 (22 %) dotazovaných, z toho 11 (19 %) mužů a 14 (25 %) žen, uvedlo variantu C. Položku D, nabízející možnost nevyužití ani jedné předchozí položky, označilo 22 (19 %) respondentů, z toho 13 (22 %) mužů a 9 (16 %) žen.

53

Otázka č. 22 Zdravotnickou záchrannou službu voláte v případě potřeby na telefonní číslo:

60 53

Absolutní četnost

50

45

40

muži

30

ženy 20

11 10 1

2

1

0

0

1

0

0 A

B

C D Telefoní číslo na ZZS

E

Graf 20 Telefonní číslo zdravotnické záchranné služby

Z grafu je jasně patrné, že ze 114 (100 %) respondentů by 3 (3 %), z toho 1 (2 %) muž a 2 (4 %) ženy, volali na telefonní linku 158, což je varianta A. Položka B, linka 150, byla obsazena pouze 1 (1 %) odpovědí, a to ze skupiny mužů 1 (2 %). Telefonní číslo 156, kterému odpovídá položka C, by nevolal žádný respondent. Nejvyšší zastoupení odpovědí měla položka D - telefonní číslo 155. Celkem ji uvedlo 98 (86 %) respondentů. Muži tvořili skupinu 45 (78 %) odpovědí, ženy skupinu 53 (95 %) odpovědí. Na možnost E, kdy bylo bráno označení všech telefonních čísel jako správné, celkem odpovědělo 12 (11 %) dotazovaných, z toho 11 (19 %) mužů a 1 (2 %) žena.

54

Otázka č. 23 Jaké musíte podat informace při telefonní aktivaci záchranné zdravotní služby? (více odpovědí je správných)

37

40

Absolutní četnost

35 28

30

22

25 20 15

5

muži

9

10

6 5 2

0

ženy 1 0

2

0

1 1

0

Informace pro ZZS

Graf 21 Nutné informace při aktivaci záchranné zdravotní služby

Na tuto otázku bylo možné odpovědět více položkami. Samotné výsledky obsažené v tomto grafickém znázornění rozličnost a kombinace odpovědí zobrazují. Celkem odpovědělo 114 (100 %) respondentů. Položku A označili pouze 2 (2 %) respondenti, z toho 2 (3 %) muži a žádná žena. 11 (10 %) dotazovaných, z nichž 6 (10%) respondentů tvořili muži a 5 (9 %) ženy, označilo možnost B. Nejméně byla zastoupena položka C, a to jediným respondentem 1 (2 %) mužského pohlaví. Nejsilnější zastoupení měla možnost D, uvedlo ji celkem 65 (57 %) respondentů. Muži tvořili skupinu 37 (64 %) respondentů a ženy skupinu 28 (50 %) respondentů. Respondenti volili také kombinované odpovědi. Ke kombinaci A, D se vyjádřili pouze 2 (2 %) respondenti, a to 2 (3 %) muži a žádná žena. Kombinace B, D byla uvedena celkem 31 (27 %) respondenty. Muži v zastoupení 9 (16 %) dotazovaných a ženy v počtu 22 (39 %) dotazovaných. Kombinaci B, C, D zvolili pouze 2 (2 %) respondenti, a to 1 (2 %) muž a 1 (2 %) žena.

55

Otázka č. 24 Prostor pro případné poznámky, nápady a připomínky Na závěr dotazníku byla poskytnuta možnost volného vyjádření připomínek, námětů a nápadů k problematice kardiopulmonální resuscitace. Odpovědi respondentů  vyšší a opakovaná mediální prezentace základních úkonů první pomoci  více možností a příležitostí pro praktický nácvik  vyšší prezentace u studentů na středních a vysokých školách 49 50

45

45

Absolutní četnost

40 35 30 25

muži

20

ženy

15 10 5

6 3

2 0

8

1

0 mediální prezentace

praktické prezentace na nácviky školách Poznámky a připomínky

bez vyjádření

Graf 22 Vyjádření připomínek, námětů a poznámek

Graf prezentuje výsledky možných připomínek k otázce kardiopulmonální resuscitace. Z celkového počtu 114 (100 %) respondentů se 94 (28 %) nevyjádřilo. Četnost vyjádření mužů činila 49 (84 %) a byla tudíž o něco málo vyšší než četnost vyjádření žen - 45 (80 %). Položka mediální prezentace udává celkem 5 (4 %) respondentů, z toho 3 (5 %) muži a 2 (4 %) ženy. Praktické návyky by uvítal 1 (1 %) respondent v zastoupení 1 (2 %) ženy. 14 (12 %) respondentů by preferovalo prezentaci na středním a vyšším vzdělávacím stupni. Muži v počtu 6 (10 %) a ženy v počtu 8 (14 %).

56

Objektivní hodnocení znalostí – jednotlivé otázky Tabulka 3 Interpretace a vyhodnocení odpovědí - Bezvědomí Stav vědomí

absolutní četnost muži

správná odpověď chybná odpověď

ženy 47 11

42 14

Celkový počet respondentů

relativní četnost celkem % muži ženy 53% 47% 89 100% 44% 56% 25 100%

celkem

114

78% 22%

Správnou odpověď - nereaguje na oslovení a na bolestivý podnět (štípnutí, píchnutí), uvedlo celkem 89 (78 %) respondentů z celkového počtu 114 (100 %) dotazovaných. Ve 24 (22 %) případech byla odpověď chybná.

Tabulka 4 Interpretace a vyhodnocení odpovědí – Co je KPR

Definice KPR



ženy 47 11


50 6


celkem

114

85% 15%

Správnou odpověď - soubor na sebe navazujících postupů sloužících k obnovení průtoku krve a obnově dýchání, uvedlo celkem 97 (85 %) respondentů z celkového počtu 114 (100 %) dotazovaných. V 17 (15 %) případech byla odpověď chybná.

Tabulka 5 Interpretace a vyhodnocení odpovědí – Správný postup při KPR relativní četnost absolutní četnost celkem % celkem Postup při KPR muži ženy muži ženy 31 25 55% 45% správná odpověď 56 100% 27 31 47% 53% chybná odpověď 58 100% Celkový počet respondentů

114

49% 51%

57

Správnou odpověď - Zajistíme bezpečí záchrance, uvolníme dýchací cesty, přivoláme odbornou lékařskou pomoc, zahájíme komprese hrudníku a umělé dýchání. U dětí nejprve minutu resuscitujeme a následně voláme odbornou lékařskou pomoc, uvedlo celkem 56 (49 %) respondentů z celkového počtu 114, což činí (100 %) dotazovaných. V 58 (48 %) případech byla odpověď chybná.

Tabulka 6 Interpretace a vyhodnocení odpovědí – Technika stlačení hrudníku pří KPR Technika stlačení absolutní četnost celkem relativní četnost % celkem hrudníku muži ženy muži ženy správná odpověď 30 37 45% 55% 67 100% chybná odpověď 28 19 60% 40% 47 100% Celkový počet respondentů

114

59% 41%

Správnou odpověď: hloubka 4 – 5 cm, střed hrudníku na dolním okraji hrudní kosti, uvedlo celkem 67 (59 %) respondentů ze 114 (100 %). Chybně odpovědělo 47 (41 %) respondentů.

Tabulka 7 Interpretace a vyhodnocení odpovědí – Frekvence stlačení hrudníku za minutu Frekvence stlačení hrudníku


správná odpověď chybná odpověď Celkový počet respondentů

ženy 27 31

29 27


celkem

114

49% 51%

Správnou odpověď: 100 - 120 stlačení za minutu označila skupina 56 (49 %) respondentů z celkového počtu 114 (100 %) dotázaných. Chybnou odpověď volilo 58 (58 %) respondentů.

58

Tabulka 8 Interpretace a vyhodnocení odpovědí – Umělé dýchání z plic do plic u dospělého Umělé dýchání



ženy 35 23

25 31



celkem

114

53% 47%

Správnou odpověď - dýchám úplně normálně frekvencí 6 – 8 vdechů/min. bez extrémního nádechu a vdechu do poraněného, z celkového počtu 114 (100 %) respondentů volilo 60 (53 %) dotazovaných. Chybná odpověď se objevila u 54 (47 %) respondentů.

Tabulka 9 Interpretace a vyhodnocení odpovědí – Poměr stlačení hrudníku a umělého dýchání Poměr stlačení a umělých dechů



ženy 20 38

24 32



celkem

114

39% 61%

Správnou odpověď - 30 kompresí a 2 vdechy, zvolilo z celkového počtu 114 (100 %) respondentů 44 (39 %) dotazovaných. Chybná odpověď se objevila u 70 (61 %) respondentů.

Tabulka 10 Interpretace a vyhodnocení odpovědí – Nutná délka pro provádění KPR Délka provádění KPR



ženy 18 40

23 33

celkem relativní četnost % muži ženy 44% 56% 41 100% 55% 45% 73 100%

celkem

114

36% 64%

59

Správnou odpověď, tedy položku D - všechny odpovědi jsou správné, a kombinaci odpovědí A, B, C z celkového počtu 114 (100 %) respondentů zvolilo 41 (36 %) dotazovaných. Chybná odpověď se objevila u 73 (64 %) respondentů.

Tabulka 11 Interpretace a vyhodnocení odpovědí – Oprávnění k obsluze AED Oprávnění k AED


ženy


28 30

22 34


celkem

relativní četnost %

muži ženy 56% 44% 50 47% 53% 64 114

celkem

100% 100% 44% 56%

Z celkového počtu 114 (100 %) respondentů správně odpovědělo - každá osoba, která je na místě, celkem 50 (44 %) dotazovaných. Zbývající část respondentů 64 (56 %) odpověděla chybně.

Tabulka 12 Interpretace a vyhodnocení odpovědí – Místa a označení pro automatický externí defibrilátor Místo a označení AED



ženy 24 34

27 29


celkem

114

45% 55%

Výsledky obsažené v tabulce potvrzují údaje získané z předchozí tabulky. Z celkového počtu 114 (100 %) respondentů odpovědělo 51 (45 %) správně. Jednotlivé odpovědi nebyly zcela vyčerpávající, ale jejich obsah bylo možné považovat za přípustný. Nedostatečné vědomosti, které respondenti v odpovědích prokázali, a tedy negativní vyjádření, které lze v otázce vyhodnotit jako chybnou odpověď, uvedlo 63 (55 %) respondentů. 60

Tabulka 13 Interpretace a vyhodnocení odpovědí – Právní důsledky při neposkytnutí první pomoci Trestní odpovědnost




celkem

ženy 27 31

30 26


114

50% 50%

Z celkového počtu 114 (100 %) respondentů správnou odpověď - dva roky vězení pro laika, tři roky vězení pro zdravotníka a až pět let pro účastníka dopravní nehody (to je osoba, která je schopna i přes drobná zranění první pomoc poskytnout), zvolilo 57 (50 %) dotazovaných. Shodný počet odpovědí 57 (50 %) byl prezentován i ve variantě chybného výsledku.

Tabulka 14 Interpretace a vyhodnocení odpovědí – Telefonní číslo na zdravotnickou záchrannou službu Telefonní číslo na ZZS



ženy 45 13

53 3


celkem

114

86% 14%

Celkem 114 (100 %) respondentů odpovídalo na otázku telefonního spojení na zdravotnickou záchrannou službu - 155. Z toho 98 (86 %) respondentů odpovědělo správně. Chybnou odpověď zvolilo celkem 16 (14 %) respondentů.

61

Tabulka 15 Interpretace a vyhodnocení odpovědí – Nutné informace při aktivaci zdravotní záchranné služby

Informace pro ZZS

9 6

22 1

relativní četnost Celkem % muži ženy 29% 71% 31 100% 86% 14% 7 100%

43

33

76


správná odpověď chybná odpověď částečně správná odpověď B, D Celkový počet respondentů

celkem

ženy

57%

43%

114

100% 27% 6% 67%

Z vyhodnocení této otázky vychází dva možné způsoby správných odpovědí: Odpovídat srozumitelně na všechny dotazy dispečera. Sdělit své jméno, případně i svůj telefon, místo nehody (adresu, popis prostředí a nejvhodnější přístupovou cestu), druh a stupeň poškození, počet zraněných a dále se řídit pokyny operátora. Jako částečně správná je hodnocena taková odpověď, kdy respondent zvolil pouze jednu správnou odpověď ze dvou možných. Pokud respondent označil obě správné položky, byla jeho odpověď hodnocena jako plně správná. Z celkového počtu 114 (100 %) respondentů správně odpovědělo 31 (27 %) dotazovaných, částečně správnou odpověď uvedlo 76 (67 %) dotazovaných. Plně chybnou odpovědí se vyjádřilo celkem 7 (6 %) respondentů.

62

Celkové vyhodnocení Tabulka 16 Objektivní hodnocení znalostního testu

bodový zisk 8 -14 bodů (prospěli) 0 -7 bodů (neprospěli) celkem

Hodnocení znalostního testu absolutní relativní četnost četnost celkem % celkem muži ženy muži ženy 30 34 47% 53% 64 100% 27 23 54% 46% 50 100% 114 56% 44%

Tabulka hodnotí celkový prospěch nebo neprospěch respondentů v rámci znalostního testu. Z celkového počtu 114 (100 %) respondentů jich prospělo celkem 64 (56 %), z toho 30 (47 %) mužů a 34 (53 %) žen. 50 (44 %) respondentů mělo nedostatečné vědomosti, proto neprospěli. Muži v počtu 27 (54 %) a ženy v počtu 23 (46 %).

5.5 Diskuze Bakalářská práce je zaměřena na problematiku informovanosti občanů v laické kardiopulmonální resuscitaci. V této souvislosti byly zjišťovány znalosti a dovednosti jednotlivých občanů a jejich ochota získávat nové poznatky. Problematika týkající se kardiopulmonální resuscitace je široká a neustále se vyvíjí, proto na ni bylo sepsáno mnoho teoretické literatury. Ovšem pro zjištění úspěšnosti laické kardiopulmonální resuscitace je nutno provádět četné a opakované výzkumy. Pro samotné srovnání lze najít i několik publikací v odborných časopisech nebo novinách. Pro vlastní použití lze využít pouze podobné výzkumy zaměřené na důležitost a efektivnost laické první pomoci se zacílením na základní neodkladnou resuscitaci. Jednou z možností bylo porovnání výsledků s bakalářskou prací Kasalové Zdeny.61 Průzkumné šetření probíhalo u dospělé neodborné, tedy laické veřejnosti v Kraji Vysočina (nemocnice Třebíč, fitcentrum Třebíč, rodina a známí) formou dotazníkového šetření. Celkem bylo distribuováno 130 dotazníků, přičemž využitelná návratnost činila 114 dotazníků (což je 87,69 %). U nich bylo provedeno vyhodnocení s grafickou a tabulkovou prezentací výsledků. Dotazník obsahoval 24 otázek, které byly rozděleny

61

KASALOVÁ, Zdena. Kardiopulmonální resuscitace a laická veřejnost. Brno, 2015. Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno. Lékařská fakulta. Vedoucí práce Michaela Schneiderová.

63

na tři části – demografickou, zjišťovací a vědomostní. Kladené otázky měly charakter otevřených, uzavřených, ale i polozavřených s možností jedné nebo více odpovědí. Dotazník byl vypracován tak, aby jako celek odpovídal dvěma stanoveným cílům. Cíle byly doplněny o sedm výzkumných otázek. K prvnímu cíli a čtyřem výzkumným otázkám se vztahují dotazníkové otázky 4, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23. Ke druhému cíli a třem výzkumným otázkám se řadí otázky 5, 6, 7, 8, 9. Ty doplňují otázky 1, 2, 3 a 24. První část tvořily demografické údaje respondentů, jejichž součástí byly informace o zastoupení pohlaví, věkové kategorii a výši dosaženého vzdělání. Průzkumného šetření se účastnilo celkem 114 (100 %) respondentů. Muži tvořili skupinu 58 (51 %) respondentů, ženy skupinu 56 (49 %) respondentů. Otázka týkající se věku byla pro přehlednost přesně číselně charakterizována. Minimální věk pro vyplnění dotazníku byl 18 let. Nejvyšší věková hranice začínala na 70 letech a dále byla bez omezení. Všechny věkové kategorie měly zastoupení v obou pohlavích. Nejvíce obsazenou položkou bylo věkové rozmezí 18 – 29 let. Tu tvořilo celkem 56 (49 %) respondentů. Muži v počtu 23 (41 %), ženy 32 (56 %). Výsledný věkový průměr respondentů byl 44 let. Ve srovnání s prací Kasalové Z. je pro tento výzkum věkový průměr vyšší. Další a zároveň poslední informací z demografické oblasti byla výše dosaženého vzdělání. Zde výsledky ukazují vyšší hodnoty v rámci základního vzdělání navzdory všeobecně se zvyšující průměrné vzdělanosti.62 Tento fakt potvrzuje předchozí otázka, kdy nejvyšší zastoupení bylo ve věkové kategorii 18 – 29 let, což hlavně při své spodní hranici může znamenat ještě nedokončené středoškolské vzdělání. Druhým celkem dotazníku byla zjišťovací část. Ta sloužila k získání hlubších informací o jednotlivých respondentech a jejich zájmu o danou problematiku. Jednotlivé zvolené parametry v této části hovoří o jisté libovolnosti přístupu k problematice základní kardiopulmonální resuscitace. Nízká zkušenost, respektive nezkušenost činila až 64 (56 %) odpovědí a dohromady s nezájmem 76 (67 %) respondentů o získávání informací, které ani nekorespondovaly se zvýšeným aktivním 62

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Vzdělání [online]. © 2016 [cit. 2016-02-19]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/1-vzdelavani

64

vyhledáváním přes internet 45 (33 %), jasně hovoří o nedostatku. To vše podpoří fakt posledního absolvovaného školení, kdy účast respondentů činila pouhých 44 (39%) teoretických i praktických nácviků. Současně uvedený fakt jisté hrozby poškození nebo smrti při neposkytnutí první pomoci nemění strategické jednání respondentů k nápravě. Celých 110 (96 %) respondentů využilo tuto odpověď. Ovšem i subjektivní samoreflexe respondentů deklaruje osobní víru v sama sebe. Největší počet respondentů 61 (54 %) obdržel známku 3 (= dobře). Relativně zvláštní položku by mohl tvořit fenomén dnešní doby, a to v podobě mobilních aplikací se zaměřením na základní neodkladnou resuscitaci. Technologický pohled občanů by mohl být určitým předpokladem jistého vývoje, který by ve výsledku vzbudil v respondentech zájem o problematiku. Oficiální verze vydané Červeným křížem přinášejí návody a rady jak postupovat nejen při zástavě krevního oběhu a dýchání. Jsou prakticky také schopny navést laika ke správné aktivaci telefonního čísla, což je, jak ukázal i tento výzkum (otázka 22), v některých případech velice důležité.63 To samozřejmě jistý smysl dává. Ovšem stejně, jak přinášejí pozitivní vliv, mnohou mít i jistá úskalí, která z mého pohledu vévodí více právě ve chvíli nutného okamžitého zásahu. Ovládání telefonu vyžaduje mít volnou alespoň jednu ruku a také čas, kterého není ve většině případů nazbyt. Pokud bych to měla shrnout, tak mobilní aplikaci ano, ale spíše formou vědomostního trenažéru.64 Ovšem vzhledem k výsledkům, kdy převážná většina 70 (61 %) respondentů o existenci aplikace nevěděla, lze i tento fakt zpochybnit. Při porovnání výsledků výzkumu s prací Kasalové Z. můžeme označit nároky v proměnlivém souladu. Sama uvedla nízkou zkušenost - pouhých 18 (18 %) s nejvyšším využitím masmédia jako prostředku k získávání informací. Internet tvořil zanedbatelnou skupinu pouze 6 (6 %) odpovědí. To ovšem může souviset s odlišným věkovým průměrem v její práci. V otázce zájmu respondentů o informace ukázal výzkum pravý opak. Nezájem tvořil pouze 6 (6 %). Srovnatelné byly výsledky s označením dobrého subjektivního hodnocení.

63

Zachraňte život s Androidem a aplikací First Aid [online]. © 2016 [cit. 2016-02-19]. Dostupné z: http://www.svetandroida.cz/zachrante-zivot-s-androidem-a-aplikaci-first-aid-201207 64 WORKMED: Aplikace první pomoci pro mobilní telefony [online]. © 2016 [cit. 2016-02-19]. Dostupné z: http://www.skoleniprvnipomoci.cz/vyukovy-portal/aplikace-prvni-pomoci

65

Poslední a pro prověření respondentů nejvýznamnější částí byl průzkum vědomostí týkajících se laické kardiopulmonální resuscitace (KPR). Kladené otázky měly charakter znalostního testu. Celkem jich bylo položeno 13 (č. 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23). Průzkum dané problematiky byl mapován formou znalostního testu. Pro splnění testu bylo nutné dosáhnout minimálně 8 bodů, což činilo téměř 60 % úspěšnosti z možných 14 bodů (100 %). Získaný počet 0 – 7 bodů pak znamenal neúspěch. Zcela správně na znalostní otázky neodpověděl nikdo. Nejlepší výsledek ze znalostního testu byl maximálně 12 bodů (3 muži a 4 ženy), což znamenalo 85,7 % úspěšnost z možných 14 bodů (100 %). Nejhorším výsledkem testu byl počet 2 bodů (2 muži a 1 žena.), tedy úspěšnost pouhých 14,3 %. Správných odpovědí bez rozdílu pohlaví bylo celkem 846 (58 %) z 1452 (100 %) možných. Přičemž muži uvedli 404 (48 %) a ženy 442 (52 %) správných odpovědí. Chybná odpověď se vyskytla celkem u 609 (42 %) respondentů. Muži uvedli celkem 320 (53 %) špatných odpovědí, ženy 289 (47 %). Při celkovém zhodnocení znalostního testu bylo zjištěno, že polovina 64 (56 %) respondentů, z toho 30 (47 %) mužů a 34 (53 %) žen, uspěla i navzdory tomu, že proměnlivost odpovědí byla vysoká. 50 (44 %) respondentů, z toho 27 (54%) mužů a 23 (46%) žen, neprospělo. Úspěšnost v rámci pohlaví byla o celých 38 odpovědí ve prospěch žen. Výsledek lze tedy hodnotit jako průměrně uspokojivý. Při podrobnějším rozboru jednotlivých otázek lze vyzdvihnout fakt úspěšnosti položek týkajících se bezvědomí, kdy celkem 89 (78 %) respondentů bylo schopno definovat správnou položku. Stejně tak i formulace kardiopulmonální resuscitace byla u 97 (85 %) dotazovaných

uvedena

správně.

V pozitivní

rovině

se

ukázaly

i

výsledky

komunikačních schopností respondentů. Při součtu správných odpovědí ve smyslu kombinací odpovědí volilo správně 31 (27 %) dotazovaných a při označení jedné správné odpovědi celkem 76 (67 %) respondentů. I přes zdánlivě úspěšný fakt přehledu laiků o vhodném telefonním čísle na zdravotní záchrannou službu, které uvedlo celkem 98 (86 %) dotazovaných, hodnotím tuto otázku za nedostatečnou v rámci její

66

důležitosti. Tuto teorii potvrzuje i spontánní vyjádření respondentů a jejich doplnění telefonního čísla 112, které v možnostech nebylo. Otázky týkající se samotného provedení kardiopulmonální resuscitace měly spíše podprůměrný charakter. Už jen definice správného postupu, kdy bezchybně odpovědělo pouze 56 (46 %) respondentů, může znamenat a definovat jistá rizika, které s sebou nese nesprávný zásah. V otázce týkající se hloubky a místa stlačení hrudníku u dospělého člověka je značná nesourodost poznatků, které mohou souviset s nekvalitní instruktáží teoretického výkladu pro laickou veřejnost. Druhou nejčastější odpovědí na tuto otázku, pochopitelně kromě správné, kterou uvedlo celkem 67 (59 %) respondentů, bylo využití možnosti: hloubka 4 – 5 cm přibližně mezi prsní bradavky. Frekvenci při stlačení hrudníku za minutu při laické nepřímé masáži správně označilo 56 (49%) respondentů, přičemž dalších 42 (37%) respondentů volilo frekvenci 50 - 80 stlačení za minutu. Z toho je patrné, že tito respondenti řídí svůj úsudek podle vlastní srdeční frekvence. Umělé dýchání z plic do plic správně vyhodnotilo 60 (53 %) dotazovaných. Slabým článkem ve výzkumu byl výsledek poměru stlačení hrudníku a umělých vdechů při nepřímé masáži. V povědomí respondentů zřejmě přetrvává fakt různých poměrů při jednom nebo více záchranářích. Počet chybných odpovědí dosáhl v tomto případě celých 70 (61 %). Informace o délce provádění kardiopulmonální resuscitace potvrzuje podprůměrnost znalostí. Správně odpovědělo pouze 41 (36 %) respondentů. Tato sumarizace teoretických výsledků směřuje k otázce efektivity KPR prováděné laikem. Výsledky zásadních otázek (číslo 14, 15, 16, 17) mého výzkumu jsou totiž neuspokojivé i přesto, že tendence dnešní doby, které vycházejí z postupů Guidelines, mluví o co nejjednodušších pravidlech pro samotný akt laické KPR. Tento fakt možného zjednodušení podporují jisté studie prezentované v odborných časopisech. Jedním takovým výzkumem je studie, která klade větší důraz na stlačení hrudníku. Konkrétní výzkum je prezentován v časopise Urgentní medicína z roku 2010. Zde MUDr. Ondřej Franěk provádí výzkum na téma Laická resuscitace bez dýchání z plic do plic – jak dlouho ji lze provádět? Cílem studie bylo zjistit, zda se liší stav resuscitovaných pacientů s dýcháním – tzv. kardiopulmonální resuscitace a bez dýchání z plic do plic – tzv. resuscitace samotnou masáží - kardiocerebrální. Výzkum proběhl v Praze a sběr dat trval dva roky. Úspěšnost resuscitace byla hodnocena podle primárního přežití – do předání pacienta do nemocnice a dále podle sekundárního 67

přežití bez neurologických deficitů. Výsledky ukazují, že z 1469 resuscitací splnilo podmínky pro výzkum 427 pacientů. 101 pacientů bylo laiky resuscitováno kardiopulmonální resuscitací a 326 kardiocerebrální resuscitací. Porovnání těchto dvou statistik vyznělo ve prospěch kardiocerebrální resuscitace při dojezdu záchranné služby do pěti minut. Výzkum prokázal, že laická resuscitace bez dýchání z plic do plic je použitelná nejen na krátké příhody. Studie svědčí o srovnatelných výsledcích s klasickou kardiopulmonální resuscitací bez ohledu na čas.65 K podobným závěrům došel i Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. Ten zveřejnil článek opírající se o studii zásahu laika při KPR. Výsledky prokazatelně ukazují prospěch při resuscitaci bez umělých vdechů laikem. Stejně tak tým vedený Peterem Nagelem z Washington University Schol of Medicine v St. Luis a univerzity ve Vídni, který provedl metaanalýzu dat ze tří různých studií, došel ke stejnému závěru.66 Z toho vyplývá, že laik i přes veškerou snahu není schopen správně zkorigovat činnost masáže srdce a umělé dýchání. Vzniká pak jistá časová prodleva nesoucí rizika pro neefektivní transport krve v těle. A tím i vyšší riziko následků. Proto by se laici měli spíše soustředit na frekvenci a hloubku stlačení hrudníku při resuscitaci, zvláště když je dojezd zdravotní záchranné služby do 5 až 6 minut. Uplatnění umělého dýchání je na místě v případě dětského pacienta, delšího dojezdu zdravotní záchranné služby a v neposlední řadě také, pokud se jedná o nekardiální zástavu. Pro celkovou smysluplnost současné kardiopulmonální resuscitace je nutné se zabývat i otázkami, které se týkají externího automatického defibrilátoru. Samotné oprávnění k jeho užití si správně uvědomuje celkem 50 (44 %) respondentů. Ovšem označení a místo, kde by tento přístroj respondenti hledali, jasně vyvozuje a potvrzuje nedostatečné výsledky. Celkem 63 (55 %) respondentů odpovědělo - ne, nevím. Pokud respondenti odpověď uvedli, byla často neúplná, i ta však byla v testu vyhodnocena jako správná. K tomuto nepříliš lichotivému faktu může přispívat i nedostatečná propagace informací o této metodě a mnohdy i nedostatečný počet přístrojů na přiměřenou dojezdovou vzdálenost záchranné služby.

65

FRAŇEK, Ondřej. 2010. Laická resuscitace bez dýchání z plic do plic – jak dlouho ji lze

provádět?. Urgentní medicína. 13(3), 22-24. ISSN 12121924 66

PETR, Jaroslav. 2010. Kdy by laici neměli dýchat z úst do úst. Medical Tribune. VI.(24), 6. ISSN 1214-8611.

68

Při zahrnutí otázky právní odpovědnosti z neposkytnutí první pomoci je zřejmé, že značné procento respondentů si uvědomuje jistou možnost trestu. Velká skupina dotazovaných označila odpověď, kde byl charakterizován jistý postih, i když nebyl citován ve správném znění. Položku „bez trestu“ volilo pouhých 10 (9 %) respondentů. Zcela správně odpovědělo 57 (50 %) dotazovaných. Z teoretické perspektivy zkoumaných subjektů by ještě možná stála za úvahu myšlenka směrodatnosti odpovědí v kontextu praktického spektra dovedností. Mgr. Ing. Markéta Salusová se totiž touto problematikou zabývala. Prováděla průzkum znalostí, dovedností a zkušeností s laickou první pomoci u studentů fakulty biomedicínského inženýrství. Použila test formulovaný v dotazníku a praktickou soutěž v první pomoci. Výsledky testu měly výrazně horší průměr než výsledky praktických dovedností. Celkové hodnocení znalostí mělo 71% úspěšnost.

67

Je tedy otázkou, zda by praktická

stránka v podání užitých respondentů nebyla vyhodnocena spíše pozitivněji než teoretické výsledky testu stejně jako v průzkumu Salusové.

Alespoň subjektivní

hodnocení tomu napovídá více než objektivní nález. Po srovnání s prací Kasalové, která objektivně hodnotila znalosti respondentů průměrnou známkou 2,64, lze považovat úroveň znalostí respondentů obou prací za srovnatelné. Zhodnocení cílů a výzkumných otázek Cíl 1 Zjistit úroveň znalostí a dovedností občanů v problematice laické kardiopulmonální resuscitace.  Má laická veřejnost potřebné znalosti k poskytnutí kardiopulmonální resuscitace? Tuto výzkumnou otázku ověřuji v 11, 12, 18, 19, 20, 21 a 22 otázce dotazníkového testu. K ucelení pohledu zahrnuje test ještě otázku číslo 1 z demografické části. Největší problém byl s otázkami číslo 18 a 19. Otázka číslo 18 se týkala nutné délky kardiopulmonální resuscitace. Otázka číslo 19 ověřovala znalost respondentů ve věci obsluhy automatického externího defibrilátoru.

67

SALUSOVÁ, Markéta. 2013. Znalost laické první pomoci. In. Sestra. 23(4), 35-36. ISSN 1210-0404.

69

Při rozdělení respondentů na ženy a muže lze pozorovat jistý rozdíl v celkových znalostech. Úspěšnost žen byla větší o celých 38 odpovědí (4 %) z možných 846 správných (100 %) . Z celkového vyhodnocení vyplývá průměrná úspěšnost.  Umí laická veřejnost správně poskytnout základní neodkladnou resuscitaci? Tuto výzkumnou otázku jsem ověřovala prostřednictvím otázek 13,14,15,16,17,23 z oblasti vědomostní, jako doplňující posloužila otázka číslo 2 z části demografické. Největším problémem byla otázka číslo 17. Zde měli respondenti za úkol označit možnost poměrů stlačení hrudníku a umělých vdechů. Pokud jde o četnost chybných odpovědí, měli jich muži 38 z celkových 320, ženy 32 z 286. Co se týče celkového bodového ohodnocení v souvislosti s věkem, vykazuje 68 (60 %) respondentů úspěšnost, naopak 46 (40 %) respondentů se nevešlo do vyhovujícího bodového rozpětí. Celkovou úspěšnost laické veřejnosti v poskytování první pomoci lze posoudit jako hraničně průměrnou bez ohledu na věk.  Jaký vliv má na znalosti respondentů předchozí zkušenost? Pro ověření výzkumné otázky byla využita otázka číslo 4 ze zjišťovací části. Při součtu jisté a žádné zkušenosti vychází vyhodnocení tak, že zkušenost ať už přímou nebo nepřímou má menší počet dotazovaných, tj. 50 (44 %) respondentů. V rámci dosaženého bodového úspěchu to bylo 34 (30%) respondentů. Více jak polovina respondentů 64 (56 %) se vyjádřila negativně. V úspěšném bodovém vyhodnocení uvedlo ne celkem 31 (27 %) respondentů. Při vyhodnocení lze říci, že zkušenost nemá na znalosti významný vliv.  Jak laická veřejnost hodnotí své vědomosti o základní neodkladné resuscitaci? K ověření této výzkumné otázky sloužila otázka číslo 10 ze zjišťovací části. Byla podpořena demografickou otázkou číslo 3, která se týkala vzdělání respondentů.

70

K této otázce uvádělo 114 (100 %) respondentů subjektivní hodnocení vlastních vědomostí a dovedností. Celkem 90 (79%) respondentů vidí své vědomosti jako průměrně dostatečné, tedy ve známkovém rozmezí 1 až 3. V porovnání s bodovou úspěšností celkem uspělo 65 (57%) respondentů. Z toho 21 (32 %) se základním vzděláním, 12 (18 %) se středoškolským vzděláním bez maturity, 23 (35 %) s maturitou, 2 (3 %) s vyšším vzděláním a 7 (11 %) s vysokoškolským vzděláním. Z toho vyplývá, že celková bodová úspěšnost je nižší než pozitivní subjektivní hodnocení respondentů. Respondenti však své vědomosti hodnotí kladně. Cíl 2 Zmapovat zájem laické veřejnosti o rozšíření znalostí a vědomostí v problematice kardiopulmonální resuscitace. Na základě výzkumných otázek byla problematika mapována v oblasti zjišťovací.  Jaký má veřejnost zájem o problematiku kardiopulmonální resuscitace? Ověření této otázky se opírá jednak o otázku z dotazníku číslo 9 a také 5 - pro podporu uceleného pohledu. Respondenti měli možnost volit položku ano nebo ne. Celkový zájem mělo 38 (33 %) respondentů. Pro nezájem se vyslovilo 76 (67 %) respondentů. Z toho vyplývá, že zájem o problematiku je velmi nízký i přesto, že si celých 110 (96 %) ze 114 (100 %) respondentů uvědomuje rizika smrti nebo trvalých následků při neposkytnutí první pomoci. Odpověď na výzkumnou otázku jasně

hovoří o nezájmu respondentů

o problematiku.  Jakým způsobem získávají respondenti nové informace o problematice základní neodkladné resuscitace? K ověření výzkumné otázky přikládáme význam otázkám číslo 6 a 7 ze zjišťovací části. V současné době je přístup k informacím celkem snadný. Z vyhodnocení mnou kladených položek nejlépe obstála možnost internetu a vlastní iniciativy. V otázce 7 se nabízela další, pro dnešní dobu schůdná možnost mobilních aplikací, které

71

vykazují jistý podíl v otázce první pomoci. Celkem 44 (39 %) respondentů o této možnosti vědělo, naopak 70 (61 %) o ní nevědělo. Průzkumným šetřením bylo zjištěno, že nejčastějším prostředkem pro vzdělávání je internet a vlastní iniciativa, což se neslučuje s neaktivním zájmem veřejnosti o problematiku KPR. To potvrzuje i nevýrazné zastoupení mobilních aplikací.  Jaká je ochota prohloubit si znalosti v oblasti kardiopulmonální resuscitace? Pro ověření výzkumné otázky byla použita otázka číslo 8 ze zjišťovací části dotazníku. Otázka na poslední absolvované školení přesně napověděla, že celkem 70 (61%) respondentů se vzdělává nedostatečně. Absolvované školení proběhne později než za jeden rok. Časové rozestupy (5 let, 6 let, 9 let, 10 let, 20 let nebo vůbec si nepamatuji) jsou tak významné, že ochotu vzdělávat se naprosto nepodporují. Tuto domněnku potvrzují i nejhůře vyhodnocené otázky z vědomostní části dotazníku. Výzkumem bylo tedy zjištěno, že respondenti nejsou ochotni absolvovat školení v nižší časové četnosti.

5.6 Návrh řešení a doporučení pro praxi Prostřednictvím prováděného výzkumu jsem zjistila několik nedostatků, jejichž odrazem byla menší míra informovanosti. Na tomto základě lze navrhnout doporučení, která by mohla mít za úkol tyto nedostatky napravit. Efektivní a pravidelná (vždy po 1 roce) edukace s postupy kardiopulmonální resuscitace se zahrnutím nových opatření.  Výuka na školách pro všechny stupně (základní, střední a vysokoškolský), která by měla zahrnovat odborný výklad i s praktickým nácvikem. Vše přizpůsobeno úrovni srozumitelné pro daný věk. Nutný je i individuální přístup v rámci praktického nácviku a volné edukační materiály – letáky, DVD, mobilní aplikace…  Pravidelné školení v zaměstnání, např. jako součást BOZP (Bezpečnost a ochrana zdraví při práci), které by bylo povinné, ale také jako součást časové

72

pracovní

náplně

pro

zvýšení

motivace

zaměstnanců.

Zprostředkování

teoretických i praktických poznatků z úst a rukou odborníka.  Kurzy a semináře pro dospělé i pro děti s možností vizuální i haptické stimulace na trenažérech simulující zdravotní problém. Vhodné zahrnutí i do programu dnů zdraví a prevence.  Vhodná je i podpora kroužků a dětských táborů s tímto zaměřením.  Blok přednášek v autoškole by měl probíhat pod vedením odborníka v dostatečném časovém rozmezí, tak aby vše bylo pochopitelné pro všechny zúčastněné. Zde by teoretická výuka měla být završena individuálním praktickým nácvikem k získání dovedností.  „Reklama“ - vizuální propagace jednoduchých, srozumitelných, nejlépe obrázkových schémat na veřejných místech měst i vesnic (MHD, knihovny, úřady, ambulance lékařů, školy, nádraží, různá zábavní centra …).  Výraznější prezentace výstražných a upozorňujících tabulek jako například pro AED. Po absolvování školení je vhodné provést analýzu poznatků pro vytvoření zpětné vazby. To pak přináší vyšší efektivnost pro laika.

73

ZÁVĚR Záměrem této bakalářské práce bylo vyobrazení problematiky laické kardiopulmonální resuscitace a zároveň zjištění úrovně znalostí a dovedností občanů v této problematice. Práce byla rozdělena na dva velké celky. První z nich je věnovaný teorii, kde jsou popsány nejen postupy s ohledem na nové Guidelines, ale také náležitosti, které s kardiopulmonální resuscitaci úzce souvisí. Výzkumná část je zaměřena na rozbor a následnou interpretaci dat, získaných dotazníkovým šetřením. Pro vyhodnocení výsledků byly stanoveny dva cíle: 1. Zjistit úroveň znalostí a dovedností občanů v problematice laické kardiopulmonální resuscitace. 2. Zmapovat zájem laické veřejnosti o rozšíření znalostí a vědomostí v problematice kardiopulmonální resuscitace. K jejich podpoře a ověření sloužily výzkumné otázky. Z nich vyplynula mnohá zjištění. Hlavním zjištěním je fakt, že i když si respondenti uvědomují značná rizika z neposkytnutí první pomoci, hloubka jejich znalostí je nižší, až průměrná. Z toho vyplývá, že nezájem občanů je negativním článkem v řetězci dané problematiky. V praxi to může znamenat jistá omezení i pro ně samotné ve chvílích, kdy se ocitnou ve zdravotní nepohodě. Ovšem je nutné zdůraznit, že nelze přistupovat k hodnocení komplexně. Jistá perspektiva, alespoň u několika respondentů, fungovala.

74

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY AKUTNĚ. CZ. Kardiopulmonální resuscitace II. [online]. © 2015 [cit. 2015-10-27]. Dostupné z: http://www.akutne.cz/res/publikace/02-kpr-dil-ii.pdf. BRÁZDIL, Milan a Ivana FELLNEROVÁ. 2011. Záchrana lidského života, resuscitace. Urgentní medicína Olomouc: Books print s.r.o, 2011. ISBN 978- 80-244-2725-6 BYDŽOVSKÝ, Jan. Akutní stavy v kontextu. Praha: Triton, 2008. ISBN 978-80-7254815-6. BYDŽOVSKÝ, Jan. Předlékařská první pomoc. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-2334-1. ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA: Algoritmus základní neodkladné resuscitace. [online]. © 2016 [cit. 2016-02-26]. Dostupné z: http://www.resuscitace.cz/?page_id=42 ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA: Doporučené označení AED. [online]. © 2015 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://www.resuscitace.cz ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA: Nová doporučení pro resuscitaci. [online]. © 2015 [cit.

2015-10-28].

Dostupné

z:

http://www.resuscitace.cz/wp-

content/uploads/2015/10/Guidelines-Press-Release-2015-CZ.pdf ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA: Základní neodkladná resuscitace. [online]. © 2015 [cit. 2015-11-16]. Dostupné z: http://www.resuscitace.cz/?page_id=42 ČESKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ: Aplikace první pomoci v mobilu – rok první. [online]. © 2015

[cit.

2015-11-16].

Dostupné

z:

http://cckcl.euweb.cz/soubory/prvni_pomoc_v_mobilu.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Vzdělání [online]. © 2016 [cit. 2016-02-19]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/1-vzdelavani Doporučené postupy pro resuscitaci [online]. © 2016 [cit. 2016-02-26]. Dostupné z: http://www.prpom.cz/wpcontent/uploads/2015/11/jak_resuscitovat_doporucene_postupy_kpr_2015.jpg DRÁBKOVÁ, Jarmila. Akutní stavy v první linii. Praha: Grada Publishing a.s, 1997. ISBN 80-7169-238-7. 75

DRÁBKOVÁ, Jarmila. 50 let kardiopulmonální resuscitace. [online]. © 2015 [cit. 2015-10-28]. Dostupné z: http://www.resuscitace.cz/wp-content/uploads/2011/07/1-150-let-kardiopulmon%C3%A1ln%C3%AD-resuscitace-Dr%C3%A1bkov%C3%A1.pdf DVOŘÁČEK, David. Stručné dějiny poskytované první pomoci, organizovaného záchranářství a ošetřovatelské péče o zraněné. Urgentní medicína. České Budějovice: Mediprax, 2009. ISBN 1212-1924 EVROPSKÁ RADA PRO RESUSCITACI: Kapesní vydání doporučených postupů v resuscitaci 2005. Praha: Česká rada pro resuscitaci, 2006. ISBN 80-239-7676-1. FRAŇEK, Ondřej. 2010. Laická resuscitace bez dýchání z plic do plic – jak dlouho ji lze provádět?. Urgentní medicína. 13(3), ISSN 12121924

Kardiopulmonální resuscitace [online]. © 2015 [cit. 2015-10-26]. Dostupné z: http://www.ozbrojeneslozky.cz/clanek/kardiopulmonalni-resuscitace KASALOVÁ, Zdena. Kardiopulmonální resuscitace a laická veřejnost. Brno, 2015. Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno. Lékařská fakulta. Vedoucí práce Michaela Schneiderová. KLEMENTA, B., O. KLEMENTOVÁ a P. MARCÁN.

Resuscitace. Olomouc:

EPAVA Olomouc, a.s., 2014. ISBN 978-80-86297-47-7. KUTNOHORSKÁ, Jana. Výzkum v ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-247-2713-4. KURZ KPR/AED. CPR with AED Slides Provider 2010vCZ [online]. © 2015 [cit. 2015-11-01]. Dostupné z: https://www.erc.edu/index.php/doclibrary/3/278/1/ MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY: Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních

smluv

[online].

©

2009

[cit.

2015-09-23].

Dostupné

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ Náhlá srdeční smrt [online]. © 2015 [cit. 2015-11-08]. Dostupné z: http://www.ikemkardiologie.cz/cs/pro-pacienty/co-u-nas-lecime/nahla-srdecni-smrt/ Nová doporučení pro resuscitaci ERC 2015 [online]. © 2015 [cit. 2015-11-03]. Dostupné

z:http://www.resuscitace.cz/wp-content/uploads/2015/10/Guidelines-Press-

Release-2015-CZ.pdf 76

PERTL, Martin. První pomoc. [online]. © 2015 [cit. 2015-11-03]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/4257120/ PETR, Jaroslav. 2010. Kdy by laici neměli dýchat z úst do úst. Medical Tribune. VI.(24). ISSN 1214-8611. POKORNÝ, Jan. Lékařská první pomoc. Praha: Galén, 2005. ISBN 80-7262-214-5. PROKOP, Michal et al. Resuscitace novorozence. Praha: Grada Publishing a.s, 2003. ISBN 80-247-0535-4. PŘEDLÉKAŘSKÁ PRVNÍ POMOC DO ŠKOL: Neodkladná resuscitace. [online]. © 2015

[cit.

2015-10-28].

Dostupné

z:

http://ppp.zshk.cz/vyuka/neodkladna-

resuscitace.aspx PŘEDLÉKAŘSKÁ PRVNÍ POMOC DO ŠKOL: Řetězec přežití [online]. © 2015 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z:http://ppp.zshk.cz/vyuka/retezec-preziti.aspx PTÁČEK, Radek et al. Etika a komunikace v medicíně. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2011. ISBN 978-80-247-3976-2 REMEŠ, Roman et al. Praktická příručka přednemocniční urgentní medicíny. Praha: Grada Publishing a.s, 2013. ISBN 978-80-247-4530-5. RESUSCITACE. European Resuscitation Council. [online]. © 2015 [cit. 2015-11-02]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/3320665/ RESUSCITACE. CZ. Nejdůležitější specifika KPR dětí. [online]. © 2015 [cit. 2015-1101].

Dostupné

z:

http://www.resuscitace.cz/wp-content/uploads/2011/07/4-2-

Resuscitace-u-d RESUSCITACE. Zdravotnické kurzy. [online]. © 2015 [cit. 2015-10-29]. Dostupné z: http://zdravotnickekurzy.bloger.cz/KPCR/Resuscitace SALUSOVÁ, Markéta. 2013. Znalost laické první pomoci. In. Sestra. 23(4). ISSN 1210-0404. SEDLÁŘOVÁ, Petra et al. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-1613-8.

77

SMRŽOVÁ, Eva. Vliv časné defibrilace na přežití náhlé zástavy oběhu. [online]. © 2015

[cit.

Dostupné

2015-11-05].

z:

http://ww.resuscitace.cz/wp-

content/uploads/2011/07/2-3-Vliv SRNSKÝ, Pavel. První pomoc u dětí. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. ISBN 97880-247-1824-8. SÚHRN HLAVNÝCH ZMIEN: Odporúčania Európskej resuscitačnej rady pre resuscitáciu

2015.

[online].

©

2015

[cit.

2015-11-05].

Dostupné

z:

http://www.ssaim.sk/documents/KPR-ERC2015-Hlavne%20zmeny_TR_GR_V2.pdf ŠEBOVÁ, Jana et al. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2013. ISBN 978-80-247-4434-6. ŠTĚTINA, Jiří et al. Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém při hromadných neštěstích a katastrofách. Praha: Grada Publishing a.s, 2014. ISBN 978-80-247-4578-7. TACTICAL

RESCUE

ACADEMYT:

Něco

o

resuscitaci:

Kardiopulmonální

resuscitace aneb Umění oživovat. [online]. © 2015 [cit. 2015-10-28]. Dostupné z:http://www.tacticalrescue.eu/neco-o-resuscitaci.html Telefonicky asistovaná první pomoc (TAPP) [online]. © 2015 [cit. 2015-11-04]. Dostupné z:http://www.urgmed.cz/postupy/07_tapp.pdf VILÁŠEK, J., a M. FIALA a D. VONDRÁČEK. Integrovaný záchranný systém ČR na počátku 21. století. Praha: Karolinum, 2014. ISBN 978-80-246-2477-8. WORKMED. Aplikace první pomoci pro mobilní telefony. [online]. © 2016 [cit. 201602-19]. Dostupné z: http://www.skoleniprvnipomoci.cz/vyukovy-portal/aplikace-prvnipomoci Zachraňte život s Androidem a aplikací First Aid [online]. © 2016 [cit. 2016-02-19]. Dostupné z: http://www.svetandroida.cz/zachrante-zivot-s-androidem-a-aplikaci-firstaid-201207 ZDARVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA LIBERECKÉHO KRAJE: Zdravotnické operační

středisko

(ZOS).

[online].

©

2015

[cit.

2015-11-04].

Dostupné

z:http://www.zzslk.cz/kzos

78

ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA MORAVSKOSLEZKÉHO KRAJE: Zástava dýchání a srdeční činnosti u dětí. [online]. © 2015 [cit. 2015-11-01]. Dostupné z:http://www.uszsmsk.cz/Default.aspx?clanek=1601 ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA PLZEŇSKÉHO KRAJE: Zdravotnické operační

středisko.

[online].

©

2015

[cit.

2015-11-04].

Dostupné

z:

http://www.zzspk.cz/operacni-stredisko/zdravotnicke-operacni-stredisko.html ZZS KV: Profesionální záchrana Vašich životů a zdraví. [online]. © 2015 [cit. 201511-04]. Dostupné z: http://www.zzsvysocina.cz/index.php?page=volej155

79

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Pohlaví ................................................................................................................. 33 Graf 2 Věk respondentů .................................................................................................. 34 Graf 3 Vzdělání respondentů .......................................................................................... 35 Graf 4 Zkušenosti respondentů s laickou KPR ............................................................... 36 Graf 5 Hrozící následky neposkytnutí první pomoci ...................................................... 37 Graf 6 Existence aplikací mobilních telefonů pomáhajících při KPR ............................ 39 Graf 7 Poslední absolvované školení první pomoci ....................................................... 40 Graf 8 Zájem o pravidelné získávání informací o KPR.................................................. 41 Graf 9 Subjektivní hodnocení vědomostí a dovedností .................................................. 42 Graf 10 Stav vědomí postiženého ................................................................................... 43 Graf 11Co znamená kardiopulmonální resuscitace ........................................................ 44 Graf 12 Správný postup při KPR .................................................................................... 45 Graf 13 Technika stlačení hrudníku při KPR ................................................................. 46 Graf 14 Frekvence stlačení hrudníku za jednu minutu ................................................... 47 Graf 15Umělé dýchání z plic do plic u dospělého .......................................................... 48 Graf 16 Poměr srdeční masáže a umělého dýchání ........................................................ 49 Graf 17 Nutná délka provádění KPR .............................................................................. 50 Graf 18 Oprávnění pro obsluhu AED ............................................................................. 51 Graf 19 Právní důsledky při neposkytnutí první pomoci ................................................ 53 Graf 20 Telefonní číslo zdravotnické záchranné služby ................................................. 54 Graf 21Nutné informace při aktivaci záchranné zdravotní služby ................................. 55 Graf 22 Vyjádření připomínek, námětů a poznámek ...................................................... 56

80

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Způsob vzdělávání a získávání informací...................................................... 38 Tabulka 2 Místa a označení pro automatický externí defibrilátor .................................. 52 Tabulka 3 Interpretace a vyhodnocení odpovědí - Bezvědomí ...................................... 57 Tabulka 4 Interpretace a vyhodnocení odpovědí – Co je KPR....................................... 57 Tabulka 5 Interpretace a vyhodnocení odpovědí – Správný postup při KPR ................. 57 Tabulka 6 Interpretace a vyhodnocení odpovědí – Technika stlačení hrudníku pří KPR ........................................................................................................................................ 58 Tabulka 7 Interpretace a vyhodnocení odpovědí – Frekvence stlačení hrudníku za minutu ............................................................................................................................. 58 Tabulka 8 Interpretace a vyhodnocení odpovědí – Umělé dýchání z plic do plic u dospělého ........................................................................................................................ 59 Tabulka 9 Interpretace a vyhodnocení odpovědí – Poměr stlačení hrudníku a umělého dýchání ............................................................................................................................ 59 Tabulka 10 Interpretace a vyhodnocení odpovědí – Nutná délka pro provádění KPR .. 59 Tabulka 11 Interpretace a vyhodnocení odpovědí – Oprávnění k obsluze AED............ 60 Tabulka 12 Interpretace a vyhodnocení odpovědí – Místa a označení pro automatický externí defibrilátor .......................................................................................................... 60 Tabulka 13 Interpretace a vyhodnocení odpovědí – Právní důsledky při neposkytnutí první pomoci ................................................................................................................... 61 Tabulka 14 Interpretace a vyhodnocení odpovědí – Telefonní číslo na zdravotnickou záchrannou službu........................................................................................................... 61 Tabulka 15 Interpretace a vyhodnocení odpovědí – Nutné informace při aktivaci zdravotní záchranné služby ............................................................................................. 62 Tabulka 16 Objektivní hodnocení znalostního testu....................................................... 63

81

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 - Nepřímá srdeční masáž ............................................................................... 20 Obrázek 2 - Umělé dýchání z plic do plic ...................................................................... 21 Obrázek 3 - Umělé dýchání u dětí .................................................................................. 23 Obrázek 4 – Nepřímá masáž srdce u dětí ....................................................................... 24

82

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 - Řetězec přežití Příloha 2 – Postupy základní neodkladné resuscitace Příloha 3 – Nová doporučení pro resuscitaci - Guidelines 2015 Příloha 4 - Heimlichův manévr a Gordonův úder Příloha 5 - Piktogram k označení AED Příloha 6 - Použití automatického externího defibrilátoru Příloha 7 – Dotazník Příloha 8 – Žádost o povolení dotazníkového šetření

83

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Informovanost občanů o laické kardiopulmonální resuscitaci

Recommend Documents