VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Informovanost žen o riziku a prevenci osteoporózy v období postmenopauzy

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Obor Všeobecná sestra

Informovanost žen o riziku a prevenci osteoporózy v období postmenopauzy

BakaláĜská práce

Autor: Eva Havlátová Vedoucí práce: Mgr. Irena Toþíková Jihlava 2013









Anotace BakaláĜská práce má název: „Informovanost žen o riziku a prevenci osteoporózy v období postmenopauzy“. Cílem bylo zjistit míru informovanosti o prevenci a rizicích osteoporózy u žen v období postmenopauzy, zmapovat, jak byly ženy informovány o riziku osteoporózy v období postmenopauzy a vytvoĜit edukaþní materiál, který dostane každá respondentka po vyplnČní dotazníku. Teoretická þást popisuje onemocnČní se zamČĜením na jeho rizika, rizikové faktory a prevenci u posmenopauzálních žen. Praktická þást, pomocí dotazníkového šetĜenízjišĢuje informovanost žen o prevenci a rizicích osteoporózy v období postmenopauzy.

Klíþová slova: osteoporoza, informovanost žen, prevence, rizika, postmenopauza

Annotation This bachelor thesis is called " The Foreknowledge of women about the dangers of osteoporosis and its prevention during the post-menopause period". Its goal is to find out and chart the extent of foreknowledge about the prevention and dangers of female osteoporosis during the post-menopause period and to create educational materials which will be given to each respondent after filling out a questionnaire. The theoretical part of this thesis describes osteoporosis in terms of its dangers, danger factors and prevention by post-menopausal women. The practical part surveys the foreknowledge about osteoporosis prevention and dangers in a group of women over the age of 50.

Key words:osteoporosis, foreknowledge of women, prevention, dangers, postmenopause



ϯ

PodČkování Chci zde vyjádĜit velké podČkování paní Mgr. Toþíkové, vedoucí mé bakaláĜské práce, za její vlídný trpČlivý pĜístup, cenné rady a pĜipomínky pĜi zpracovávání práce. DČkuji také Mgr. Hanáþkovi, za technické rady pĜi analýze dotazníkového šetĜení. Dále mĤj dík patĜí paní Ĝeditelce Domova pro seniory v NámČšti nad Oslavou Ing. VČĜe BaĜinové také hlavní sestĜe Jihlavské nemocnice Bc. JarmileCmuntové, za povolení dotazníkového šetĜení. DČkuji také všem respondentkám za þas, který vČnovaly vyplĖování dotazníku. MĤj dík patĜí také rodinČ a pĜátelĤm za podporu a pochopení pĜi studiu.



ϰ

Prohlašuji, že pĜedložená bakaláĜská práce je pĤvodní a zpracoval/a jsem ji samostatnČ. Prohlašuji, že citace použitých pramenĤ je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona þ. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zmČnČ nČkterých zákonĤ, v platném znČní, dále též „AZ“). Souhlasím s umístČním bakaláĜské práce v knihovnČ VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitĜní potĜebČ VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakaláĜskou práci se plnČ vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vČdomí, že VŠPJ má právo na uzavĜení licenþní smlouvy o užití mé bakaláĜské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s pĜípadným užitím mé bakaláĜské práce (prodej, zapĤjþení apod.). Jsem si vČdom/a toho, že užít své bakaláĜské práce þi poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat pĜimČĜený pĜíspČvek na úhradu nákladĤ, vynaložených vysokou školou na vytvoĜení díla (až do jejich skuteþné výše), z výdČlku dosaženého v souvislosti s užitím díla þi poskytnutím licence. V JihlavČ dne ...................................................... Podpis



ϱ

Obsah 1

Úvod .......................................................................................................................... 8 1.1 Cíle výzkumu ........................................................................................................ 10 1.2 Hypotézy ............................................................................................................... 10

2 Teoretická þást ........................................................................................................... 11 2.1 Anatomie kosti ...................................................................................................... 11 2.1.1 Kostní pĜestavba ............................................................................................. 11 2.1.2 Metabolismus Ca a vitamínu D ...................................................................... 12 2.2 Definice onemocnČní ............................................................................................ 13 2.3 Epidemiologie ....................................................................................................... 13 2.3.1 Incidence onemocnČní .................................................................................... 14 2.4 Klasifikace osteoporózy ........................................................................................ 15 2.5 Etiologie ................................................................................................................ 16 2.6 Rizikové faktory pro vznik osteoporózy ............................................................... 16 2.7 Rizikové faktory neovlivnitelné ............................................................................ 16 2.7.1 Genetika .......................................................................................................... 17 2.7.2 Pohlaví ............................................................................................................ 17 2.7.3 VČk ................................................................................................................. 18 2.8 Rizikové faktory ovlivnitelné ................................................................................ 18 2.8.1 Faktory habituální ........................................................................................... 18 2.8.2 Faktory nutriþní .............................................................................................. 19 2.8.3 Faktory životního stylu ................................................................................... 20 2.8.4 PĜidružené choroby ......................................................................................... 21 2.8.5 Léky ................................................................................................................ 23 2.9 Menopauza, Postmenopauza ................................................................................. 23 2.10 Klinické projevy .................................................................................................. 24 2.11 Rizika osteoporózy jako onemocnČní ................................................................. 25 2.11 Diagnostika ......................................................................................................... 25 2.12 Prevence osteoporózy.......................................................................................... 26 2.12.1 Vyvážená strava............................................................................................ 26 2.12.2 Vyhýbání se škodlivým návykĤm ................................................................ 27 2.12.3 Dostateþná pohybová aktivita....................................................................... 27 2.13 Terapie osteoporózy ............................................................................................ 28



ϲ

2.13.1 Farmakologické postupy .............................................................................. 28 2.13.2 Nefarmakologické postupy ........................................................................... 29 3 Praktická þást ............................................................................................................ 31 3.1 Metodika výzkumu................................................................................................ 31 3.2 Charakteristika vzorku respondentĤ a výzkumného prostĜedí .............................. 31 3.2.1 VČk respondentek ........................................................................................... 32 3.2.2 BMI................................................................................................................ 33 3.2.3 BMI v závislosti na vČku ............................................................................... 34 3.2.4 ProdČlané zlomeniny .................................................................................... 35 3.3 PrĤbČh výzkumu.................................................................................................... 38 3.4 Zpracování získaných dat ...................................................................................... 39 3.5 Výsledky výzkumu................................................................................................ 40 3.6 Diskuze.................................................................................................................. 64 3.7 Návrh Ĝešení a doporuþení pro praxi ..................................................................... 69 4

ZávČr ....................................................................................................................... 71

5 Seznam použité literatury ............................................................................................ 75 6 Seznam použitých zkratek ........................................................................................... 80 7 Seznam tabulek a grafĤ ................................................................................................ 81 8 Seznam pĜíloh .............................................................................................................. 83

        



ϳ

1 Úvod Pro mou bakaláĜskou práci bylo zvoleno téma: „Informovanost žen o riziku a prevenci osteoporózy v období postmenopauzy“. Toto téma je aktuální, vzhledem celosvČtovČ rapidnČ vzrĤstajícímu poþtu výskytu osteoporózy a závažnosti jejich následkĤ. Kalvach (2004) uvádí, že zvláštČ závažnou je zlomenina stehenní kosti. Je dokázáno, že, pouze ménČ jak polovina osob, které ji prodČlají, je poté schopna se vrátit do bČžného života a zhruba kolem 20 % umírá do roku po zlomeninČ. Zaþíná se o této nemoci mluvit o jako o hrozící epidemii tĜetího tisíciletí. Odhaduje se, že v dnešní dobČ je osteoporózou ohrožena každá tĜetí žena a každý šestý muž bílé rasy, nad padesát let vČku. (Pavelka, Rovenský et al, 2003, str. 603) V ýeské republice bylo, podle údajĤ statistického úĜadu, v roce 2011 celkem 15,5% lidí nad 65 let vČku, pĜiþemž byl celkovČ vČtší poþet žen než mužĤ a ženy se dožívají vČtšího Ø vČku než muži. Také bylo prokázáno, že populace v ýesku stárne a celkový Ø vČk všech obyvatel je pĜes 42 let. Osob ohrožených osteoporózou tedy stále pĜibývá. Témata spojená se zjišĢováním informovanosti o nČjaké problematice mi pĜipadají velmi zajímavá pro zpracovávání a výzkumná šetĜení, i proto jsem si ráda toto téma vybrala. Bylo stanoveno nČkolik cílĤ, které vyjadĜují, co bych si pĜála v této práci zjistit. Je to zjistit míru informovanosti o prevenci a rizicích osteoporózy u žen v období postmenopauzy, zmapovat, jak byly ženy informovány o riziku osteoporózy v období postmenopauzy. Poslední, tĜetí cíl je vytvoĜení edukaþního materiálu, který dostane každá respondentka po vyplnČní dotazníku. Tento cíl výbornČ vystihuje mou touhu samostatnČ pozitivnČ pĜispČt ke zlepšení situace informovanosti mezi ženami o problematice osteoporózy a jejích rizicích a pĜedevším pak o rizikových faktorech a dĤležitosti preventivních opatĜení. Když jsme v interním ošetĜovatelství studovali choroby pohybového aparátu, osteoporóza nás velmi zaujala, a to pĜedevším z hlediska významu prevence, která u této choroby mĤže mnoho ovlivnit. Myšlenka preventivních programĤ v rĤzných oblastech, aĢ už zdravotní, sociální þi jiné problematiky, není nová. Již ve starovČku významní uþenci z oblasti medicíny prosazovali názor, že prevence je lepší než léþba. Myslím, že je tĜeba znovu lidem vštípit od dČtství myšlenku zodpovČdnosti obecnČ. V oblasti zdravotnictví zvláštČ pak za svĤj zdravotní stav i zdraví svých blízkých.



ϴ

PĜínosný by byl, hlavnČ vČtší zájem ze strany laikĤ o erudované informace z problematiky prevence nemocí. Myslím, že nedostatek zájmu ze strany pacientĤ, problémem není, za léta své praxe v nemocnici jsem se setkala spíše s aktivními pacienty, kteĜí se ptají a zajímají a rozhodnČ jim není jim lhostejný jejich stav. Spíše si myslím, že by bylo tĜeba, aby se k pacientĤm/klietĤm dostalo jakési obecné povČdomí, kam smČĜovat své otázky a že se vždy dá vlastní aktivitou zlepšit situaci. AĢ už jde o prevenci primární, sekundární þi terciální. Také je velmi dĤležité rodinné zázemí, které pacient/klient má. Každý þlovČk je odpovČdný za své zdraví a mČl by nejen dobĜe znát svĤj zdravotní stav, ale také vČdČt, jak své zdraví chránit. Je velmi dĤležité, aby lidé znali rizikové faktory, které mohou pĜispívat ke vzniku nemocí a aby vČdČli, zda patĜí do skupiny tČch, kteĜí jsou urþitou chorobou více ohroženi. Mohli by tím spíše dodržovat doporuþená preventivní opatĜení. Toto je možné ve spolupráci s kompetentními zdravotníky, kteĜí neustále pracují na svém profesním rozvoji a sledují nejnovČjší poznatky v oblasti medicíny a ošetĜovatelství. Stále se zde promítá potĜeba celoživotního vzdČlávání zdravotnického personálu. Toto je velmi dĤležitý prvek, aby zdravotníci mohli vysoce kompetentním a souþasnČ lidským pĜístupem pĜedávat informace široké veĜejnosti.



ϵ

1.1Cíle výzkumu Cíl 1: Zjistit míru informovanosti o prevenci a rizicích osteoporózy u žen v období postmenopauzy Cíl 2: Zmapovat, jak byly ženy informovány o riziku osteoporózy v období postmenopauzy Cíl 3: VytvoĜit edukaþní materiál, který dostane každá respondentka po vyplnČní dotazníku

1.2 Hypotézy Hypotéza 1: Více než tĜetina žen, v období postmenopauzy, zná rizika osteoporózy Hypotéza 2: Více než tĜetina žen, v období postmenopauzy,ví jaká je prevence osteoporózy Hypotéza 3:Více než polovina žen je ve zvýšeném riziku osteoporózy Hypotéza 4: Více než polovina žen, se o osteoporóze dozvČdČla pĜed 40 rokem vČku od lékaĜe Hypotéza 5: MénČ než polovina žen cílenČ provádí aktivity zabraĖující rozvoji choroby



ϭϬ

2 Teoretická þást 2.1 Anatomie kosti Kost patĜí mezi pojivové tkánČ a plní podpĤrnou a ochrannou funkci. Kosti se skládají z bunČk a mezibunČþné hmoty, která obsahuje potĜebné minerály, jež zajišĢují potĜebnou pevnost a tvrdost pĜi zachování dostateþné pružnosti. BuĖky, pomocí kterých je kost tvoĜena, jsou osteoblasty. Ty produkují základní kostní hmotu a postupnČ ji obklápČjí, až jsou v ní nakonec úplnČ zality, þímž se mČní v osteocyty. Funkce osteocytĤ již nespoþívá ve vytváĜení kostní matrix, ale v uvolĖování minerálĤ z ní, þímž se podílejí regulací hladiny vápníku v tČlních tekutinách, na celkovém metabolismu vápníku v tČle. Osteocyty se mohou pĜemČnit zpátky na osteoblasty, nebo se z nich mohou stát retikulární buĖky. Osteocyty jsou uloženy v dutinách základní hmoty, mají mnoho výbČžkĤ, které vstupují do malých kanálkĤ.

V kanálcích

mezi

výbČžky

probíhá

látková

výmČna

mezi

okolní

mineralizovanou mezibunČþnou hmotou a osteofytem. MezibunČþná hmota kosti je tvoĜena oseinem, což jsou svazky kolagenních vláken, tvoĜených základní hmotou. Je dokázáno, že ossein zajišĢuje v kosti pružnost. Do této složky kosti jsou ukládány krystalky soli, které zajišĢují tvrdost a pevnost kostí, zapĜíþiĖují ale také urþitou kĜehkost. V prĤbČhu života þlovČka se pomČr mezi osseinem a minerály v kosti mČní, což pĤsobí fakt, že v mládí jsou kosti pružnČjší a ve stáĜí kĜehþí. Máme dva základní typy kostí, fibrilární (vláknitá- tvoĜí nepravidelné pletivo) a lamelózní (vrstevnatá). Jelikož se u dospČlého jedince kost fibrilární vyskytuje pouze ojedinČle, dále bude Ĝeþ o kosti lamelózní. Lamelózní kost se nejþastČji skládá z válcovitých Haversových systémĤ, které se také nazývají osteony. Je to až dvacet vrstev kruhovitČ uspoĜádaných kolem Haversova kanálku. Mezi vrstvami jsou otvory pro osteocyty. (ýihák, str. 21-23, 2011)

2.1.1 Kostní pĜestavba Kost jako živá tkáĖ, tak bylo nazváno sympózium spoleþnosti pro metabolická onemocnČní skeletu, konané v roce 2008 v Praze. VýbČr tohoto názvu je velmi výstižný,



ϭϭ

jelikož v kosti stále probíhají metabolické procesy remodelace. Stará kost je pomocí osteoklastĤ neustále odbourávána a pomocí osteoblastĤ zase stále ukládána nová na stejné místo. Tento kostní cyklus probíhá v prĤbČhu asi 100 dní. Kalcium se v kosti dospČlého obmČní za rok z 18 % a v každé chvíli probíhá tímto kolobČhem zhruba 5 % kostní hmoty. Je zajímavé, že i u dospČlého jedince se v kosti také dČjí pĜesuny na jiné místo, þímž se mČní i tvar. Cyklus neustálé kostní pĜestavby je Ĝízen hormony, rĤstovými faktory a cytokiny. (Paliþka, ŠtČpán, 2008) Procesy neustálého kolobČhu, kdy je kost odbourávána a tvoĜena nová, jsou stále ve výzkumu. Je však znám vliv zemské pĜitažlivosti a celkového tlaku pĤsobícího na kostru. (Ganong, 2005) Toto opČt pĜipomíná velice dĤležitý vliv pohybové aktivity, která velmi pozitivnČ pĤsobí na novotvorbu kostní tkánČ. (Broulík, 2010)

2.1.2 Metabolismus Ca a vitamínu D Na Ĝízení vyrovnané hladiny vápníku v tČle se podílí vitamín D spolu s kalcitoninem a parathormonem (tito se také podílí na metabolismu fosforu). (Hlúbik, Opltová, 2004) Vitamín D neboli kalciferol je stejnČ jako ostatní vitamíny organická látka, jež je nutná pro správné fungování organizmu. Od ostatních vitamínĤ se však liší, tím, že si jej tČlo dokáže vytvoĜit samo. TČlo je schopno tvoĜit vitamín D3 z dehydrocholesterolu v kĤži, která je vystavena pĤsobení ultrafialového svČtla ze sluneþního záĜení. Vitamín D2 je obsažen v nČkterých potravinách. Kalciferol patĜí do skupiny vitamínĤ rozpustných v tucích a slouží k napomáhání vstĜebávání a zužitkování kalcia a fosforu v tČle a tím k udržení kostní denzity. Ve starším vČku však dochází k menšímu zužitkování vitamínu D, když toto spojíme s nišší expozicí sluneþním paprskĤm, þasto u starších osob nastává jeho nedostatek. (Hlúbik, Opltová, 2004) CílenČ v trávicím traktu pĤsobí kalcitriol a parathormon. VstĜebávání vápníku a fosforu se uskuteþĖuje pĜedevším v tenkém stĜevČ a ledvinách. PĤsobením kalcitriolu v tenkém stĜevČ, (pĜedevším na sliznici duodena, þili dvanáctníku a jejuna, þili laþníku) nastává zvýšené vstĜebávání iontĤ vápníku a fosfátĤ. Kalcitriol v ledvinách (v oblasti distálního tubulu), pĤsobí ve vČtší míĜe zpČtné vychytávání vápníku. K tomuto pochodu je nutná pĜemČna cholekalciferolu, což je vitamín D3 na metabolicky aktivní kalcidiol a kalcitriol.

V játrech,

se

pomocí

složitých

metabolických

pochodĤ

pĜemČní

cholekalciferol na kalcidiol a následnČ se v ledvinách pĜemČní na kalcitriol což je již



ϭϮ

aktivní forma vitamínu D. PĜemČnu vitamínu D na aktivní metabolit kalcitriol v ledvinách iniciuje Parathormon. (Skácelová, 2010)

2.2 Definice onemocnČní Cesta k definici osteoporózy v historii nebyla jednoduchá. DĜíve osteoporóza nebyla brána jako onemocnČní, nýbrž jako stav úbytku kostní hmoty, zvláštČ pak absolutního kostního objemu, který odpovídal vČku a pohlaví pacienta. (Vyskoþil, 2009, str. 1) Zlom pĜišel, když svČtová zdravotnická organizace (WHO- WorldHealthOrganisation ) v roce 1994 oznaþila osteoporózu, jako nemoc a definovala ji takto: „Osteoporóza je systémové metabolické onemocnČní, charakterizované sníženým obsahem kostní hmoty a narušením mikroarchitektury kosti, což je pĜíþinou zvýšené fragility kosti, a tím zvýšeného

rizika

zlomenin

už

pĜi

minimálním

traumatu“

(Pavelka, Rovenský et al, 2003, str. 603) Název choroby, pochází z Ĝeþtiny, kdy slovo „osteo“ znaþí kost a „poróza“ pĜeložíme jako Ĝídnutí. (Kopásková, Tkáþová, 2012, þasopis Sestra þ. 3) Dle Velkého lékaĜského slovníku je osteoporóza: “þasté onemocnČní charakterizované úbytkem kostní hmoty „Ĝídnutí kostí“.(Vokurka, Hugo et al, 2009) Podle klasifikace chorob osteoporózu Ĝadíme mezi revmatické choroby. V þlenČní revmatických onemocnČní patĜí mezi metabolická kostnČ- kloubní onemocnČní. ( Klener et al, 2002) Jelikož jde o onemocnČní, které se zezaþátku neprojevuje bolestivČ a bolestivé jsou až jeho následky, vžil se pro nČj mezi zdravotníky i nemocnými název „tichý zlodČj kostí“. (Vašíþková, 2011) Informaci, že se osteoporóza projevuje jako „tichý zlodČj“ uvádí také Pavelka. (Pavelka, Rovenský et al, 2003, str. 606)

2.3 Epidemiologie Jak uvádí veškeré odborné publikace, na základČ mnoha výzkumĤ výskyt osteoporózy zaznamenává celosvČtovČ výrazný nárĤst a to zvláštČ v posledních desetiletích. Pavelka a Rovenský uvádČjí, že dnes se zaþíná hovoĜit o této chorobČ jako o „epidemii tĜetího tisíciletí“ jíž hrozí, že se pĜi stále se zvyšujícím výskytu tato choroba stane.



ϭϯ

ProkazatelnČ je však výskyt u nČkterých osob vČtší a u nČkterých menší. Rozdíly ve výskytu osteoporózy jsou v jednotlivých þástech svČta, dále pak, jako to také þasto bývá i u mnoha dalších onemocnČní jsou tu výrazné rozdíly vČkové, dále pak pohlavní i rasové. FaktorĤ, které se podílí na vzniku, je mnoho. Významnými faktory jsou pĜedevším genetické dispozice daného jedince a jeho celkový životní styl. (Pavelka, Rovenský et al, 2003)

2.3.1 Incidence onemocnČní Již pĜed 14 lety píše HoĜþiþka (1999) ve své publikaci, že nemoci pohybového aparátu jsou velmi þastou záležitostí. Uvádí se, že až tĜetina všech práceneschopných lidí trpí nČkterým z revmatických onemocnČní a že, drtivá vČtšina všech nemocní tČlesného charakteru jsou právČ revmatické choroby. Od té doby statistiky zaznamenávají další prudký nárĤst. SvČtová zdravotnická organizace, reagovala na vysoký vzestup výskytu osteoporózy vyhlášením desetiletí let 2000-2010 „dekádou kostí a kloubĤ“. (Šimková, Skácelová, 2006) Osteoporóza pĜedstavuje celosvČtový zdravotní problém, jelikož pro vysoký výskyt výraznČ pĜispívá k celkové morbiditČ i mortalitČ obyvatelstva a zvyšuje náklady na zdravotní péþi. S pĜibývajícím vČkem, lze sledovat i stoupající nárĤst onemocnČní. ýastČjší výskyt je zaznamenáván u žen a to zejména po menopauze. Po 65 roku života ubývá kostní hmota u obou pohlaví stejnČ. (Dorþáková, Lunterová, 2009) Dnes je možno objektivnČ z denzitometrických studií usuzovat, že osteoporózou je ohrožena každá tĜetí žena bílé a každý šestý muž bílé rasy starší 50 ti let. Zde hrají velkou roli hormonální zmČny u žen a ztráta ochranného vlivu estrogenĤ po menopauze, jak uvádí Fajt, je právČ okamžik menopauzy z epidemiologického hlediska respektive zdravotního hlediska nejvýznamnČjší pro ženskou kostru. ( Fajt, Vrablík, ýeška et al, 2008) Broulík (2007) uvádí ve své publikaci, že poþet osob nemocných osteoporózou je odhadován v ýeské republice na 600 000. V loĖském roce uvádí v tiskové zprávČ tajemník ýeského národního fóra proti osteoporóze (ýNFO) MUDr.Jaroslav Jeníþek, CSc.,

že

poþet

nemocných

osteoporózou

v ýesku

dosahuje

(Jeníþek, 2012 Tisková zpráva ýeského národního fóra proti osteoporóze) 

ϭϰ

800 000.

Komplikací osteoporózy, pomocí kterých je možno zjišĢovat nepĜímo výskyt samotného onemocnČní jsou zlomeniny, které u tohoto onemocnČní nejvíce nacházíme v místČ obratlĤ, krþku stehenní kosti a pĜedloktí. Výskyt zlomenin femuru ve svČtČ má stále prokazatelnČ stoupající trend. V ýeské a Slovenské republice v letech 1973 – 1993 zaznamenala zlomenina femuru výrazný nárĤst. V ýeské republice 2,4 násobný a na Slovensku až 3,34 násobný. PĜiþemž zlomeny stehenní kosti jsou závažné nejen z hlediska zvýšení výskytu ale pĜedevším z dĤvodu následného vývoje stavu nemocného. Zde þísla mluví za vše u 20- 30 % takto postižených není délka pĜežití delší než jeden rok a 30- 40 % je již trvale odkázáno na péþi nČkoho jiného a pouze zbylá þást pacientĤ je dále schopna žít samostatnČ. (Pavelka, Rovenský et al, 2003, str. 603)

2.4 Klasifikace osteoporózy Dle etiologie rozlišujeme primární a sekundární osteoporózu. Primární dČlíme na postmenopauzální þili typ I, dále pak senilní (staĜecká)- typ II u které je pomČr zastoupení nemocných žen proti mužĤm 2 ku 1. (Vokurka, et al, 2009) a juvenilní (vyskytuje se pouze vzácnČ). DČlení osteoporózy není u všech autorĤ jednotné, jelikož neexistuje žádná pĜesnČ daná klasifikace. V souþasnosti je dČlení dle rozsahu a pĜíþiny. Primární osteoporózu nČkteré publikace souhrnnČ nazývají involuþní a vyjadĜují tím, že vzniká v dĤsledku stárnutí. Tuto informaci uvádí Topinková. (2005 str. 167) Oproti tomu Vyskoþil (2009 str. 13) involuþní osteoporózu nazývá pouze osteoporózu senilní. Sekundární osteoporóza je zapĜíþinČna jinými rĤznými onemocnČními. MĤže se jednat o genetické poruchy, endokrinopatie, poruchy výživy, onemocnČní ledvin, zánČtlivé procesy þi nádorová onemocnČní. V neposlední ĜadČ máme také sekundární typ osteoporózy zpĤsobený léky nebo inaktivitou. (Rovenský et al, 2006 str. 184) Pro úplnost existuje ještČ osteoporóza idiopatická, což je taková, kde jsou pĜíþiny úbytku kostí neznámé. (Oleárová, Korandová, 2011) A existuje také osteoporoza difuzní, která se vyskytuje u rakoviny plazmatických bunČk, (Vyskoþil, 2009) dále pak je možné se setkat i se smíšenými formami. NejþastČji diagnostikovanou formou osteoporoza je takzvaná osteoporóza difuzní, zde je myšleno prosté Ĝídnutí kostí. (Rovenský et al, 2006 str. 184) Ve vČtšinČ pĜípadĤ se



ϭϱ

v ambulanci setkáváme právČ s primární formou osteoporózy, posmenopauzální typu I þi senilní- typu II. (Vašíþková, 2011)

2.5 Etiologie VšeobecnČ je uznáváno, že pĜíþinou osteoporózy je malé množství kostní hmoty. Toto je výsledek negativního pomČru mezi kostní novotvorbou a odbouráváním. NáslednČ se pak malé množství kostní matrix, a nerovnost v pĜestavbČ projeví nižší pevností kostí. (Pavelka, Rovenský et al, 2003)

2.6 Rizikové faktory pro vznik osteoporózy Když se þlovČk zaþne zabývat urþitým odborným problémem þi tématikou do vČtší hloubky, mnohdy zjistí, že je zarovnaný rĤznými þlánky a publikacemi s touto tématikou, a je velmi obtížné vybrat to opravdu podstatné. Pod vlivem poþáteþního nadšení laik mnohdy sesbírá neuvČĜitelnČ velké množství dat se skoro stoprocentní jistotou, že údaje budou stejné. Ale naše pĜedstavy ve vČtšinČ pĜípadĤ reálu pak neodpovídají. Pracovat s vČdeckými publikacemi a daty z velkých výzkumĤ je však umČním. (Greenhalgh, 2003) PĜesto, že je již spoustu vČcí, které jsou v osteologii mezi odborníky obecnČ uznávané, stále existuje, asi tak jako v každém oboru spousta nezodpovČzených otázek. DČlají se stále nové a nové výzkumy a objevují nové skuteþnosti. Stává se však, že mnohá fakta, která vyjdou z jednoho výzkumu, jiný výzkum nepotvrdí a vylouþí a tak nČkteĜí odborníci pĜikládají váhu tomu a jiní onomu výzkumu. Rizikové faktory, které mají vliv na rozvoj osteoporózy, jsou zkoumány již velmi dlouho. Dnes jsou již naštČstí mnohé potvrzené Ĝadou studií a mezi osteology obecnČ uznávané. (Vyskoþil, 2009) Rizikové faktory mĤžeme rozdČlit, jak uvádí Ĝada autorĤ, na ovlivnitelné a neovlivnitelné. (Broulík, 2010)

2.7 Rizikové faktory neovlivnitelné Mezi neovlivnitelné rizikové faktory patĜí rasa a dČdiþnost, pohlaví a vČk. Je dokázán celkovČ vČtší výskyt nemocných žen než mužĤ. (Broulík, 2010)



ϭϲ

2.7.1 Genetika Byl zjištČn vyšší výskyt osteoporózy u bílé a žluté rasy. Zde se pĜedpokládá pĜedevším vliv stravovacích návykĤ (Vyskoþil, 2009) Mezi rizikové faktory genetické bychom zaĜadily rodinnou anamnézu zlomenin (zejména u matky), malou výšku postavy a dlouhou osu kyþelního kloubu. (Pavelka, Rovenský et al, 2003) Již jsou známy geny, které odpovídají za Ĝízení a usmČrĖování sluþování kolagenu prvního typu (osseinu), obsaženého v kostní mezibunČþné hmotČ. Tímto, kost ztrácí na pružnosti. Dále pak byly dokázány geny, které jsou odpovČdné za syntézu osteokalcinu, receptorĤ pro vitamín D a receptorĤ pro estrogeny. (Kalvach, Zadák, Jirák, Zavázalová, Sucharda, et al, str. 628, 2004) Nízká denzita kostí je hlavní rizikový faktor osteoporotických zlomenin. Pro kostní hustotu, þili denzitu se užívá anglická zkratka BMD – bone mineral density. Tato zkratka, oznaþuje, v jak velké míĜe kost obsahuje minerály. Ke zjištČní BMD se v praxi užívá osteodenzitometrie. (Vokurka, et al, 2009) Bylo zjištČno na studiích na dvojþatech, že genetika, jakožto neovlivnitelný rizikový faktor, má na osteoporózu a rĤznost jejich klinické manifestace vliv ze 70 – 80 % na ukládání minerálĤ do kosti se konkrétnČ podílí kolem 60 genĤ. V souþasnosti nejvíce vČnována pozornost dČdiþnému vlivu genĤ kódujících ĜetČzec kolagenu I a podmínČnosti receptoru D vitamínu na stav kostní hmoty. Dle nových studií, zabývajících se rizikovými faktory, se v této souvislosti zjistilo, že se gen receptoru vit. D nachází ve dvou formách. Ženy, které mají alelu bb mají prokazatelnČ vČtší denzitu kostí pĜed i po menopauze (i když po menopauze již rozdíl není tak výrazný), oproti ženám s alelou BB. Ženy s alelou BB jsou tedy více náchylné ke zlomeninám a pĜípadným dalším zdravotním problémĤm plynoucích z imobilizace. (Kalvach, Zadák, Jirák, Zavázalová, Sucharda, et al, str. 97, 2004)

2.7.2 Pohlaví ProkazatelnČ celkovČ vČtší výskyt nemocných žen než mužĤ svČdþí o vČtším riziku možnosti výskytu onemocnČní pro ženy. Ženy trpí osteoporózou 3 x þastČji než muži (Kocián, 1997) Zde hrají velkou roli hormony. U žen je zaznamenán velký nárĤst



ϭϳ

onemocnČní pĜedevším po menopauze, kde je pĜíþinou ztráta ochranného vlivu estrogenĤ. (Broulík, 2010) PĜiþemž hormonální zmČny úzce souvisí s genetikou, jelikož jsou známy geny pro syntézu estrogenĤ a vitamínu D, na jejichž vlivu jsou provádČny nové studie. (Kalvach, Zadák, Jirák, Zavázalová, Sucharda, et al. 2004)

2.7.3 VČk OhlednČ vČku, zde platí pĜímá úmČrnost, þím vyšší je vČk jedince, tím rychlejší je úbytek kostní hmoty, pĜiþemž se kostní tkáĖ ztrácí postupnČ a tento proces má poþátek mezi 3 a 4 dekádou vČku, života jedince. (Liptáková, Botíková, 2011)

2.8 Rizikové faktory ovlivnitelné Do ovlivnitelných rizikových faktorĤ pro vznik osteoporózy Ĝadíme faktory habituální a nutriþní, dále pak pĜidružené choroby a léky. (Pavelka, Rovenský et al, 2003) Velmi dĤležité a snad nejvíce vhodné k cílenému ovlivĖování v pozitivním smyslu jak ze strany osob ve zvýšeném riziku onemocnČní, tak ze strany osob zdravých, které chtČjí pĜedcházet tomu, aby se v pĜípadné rizikové skupinČ vyskytly, jsou celkové faktory životního stylu a výživy. Celkový zpĤsob života do 30 let vČku má velký vliv, jelikož právČ toto období je pro kostní mineralizaci stČžejní tím, že právČ do 30 roku dojde k vytvoĜení vrcholu kostní hmoty. PĜi vytváĜení vrcholu kostní hmoty hraje také velkou roli genetika. Vrchol kostní hmoty je až ze 70% urþen dČdiþností a je ovlivnČn pĜedevším celkovou životosprávou. (Kalvach, Zadák, Jirák, Zavázalová, Sucharda, et al, str. 628, 2004)

2.8.1 Faktory habituální K faktorĤm celkové tČlesné konstituce, þili habitu Ĝadíme nízkou tČlesnou hmotnost, s þímž souvisí i nízká svalovou hmotu, pĜedþasnou menopauzu. (Topinková, 2005) Dále pak nuliparitu (to jsou ženy, které nikdy nerodily), pozdní nástup menstruace a prodlouženou sekundární amenoreu. U starších lidí pak jasnČ dominuje riziko pádu, kde hraje roli více faktorĤ. (Pavelka, Rovenský et al, 2003) Nízkou tČlesnou hmotnost spolu s malým množstvím svalové hmoty v tČle zjistíme více zpĤsoby. NejznámČjším ukazatelem tČlesné hmotnosti, který uvádí veškerá odborná literatura je BMI (body mass index). BMI udává, v jakém pomČru stojí v tČle hmotnost 

ϭϴ

v závislosti na výšce. Ovšem hodnoty i termíny, kterými pojmenovávají výsledné hodnoty v interpretaci, se u jednotlivých autorĤ mírnČ liší. Sama jsem pro tuto práci použila hodnoty BMI, které uvádí Trachtová (str. 87, 2008). Vzorec pro výpoþet je hmotnost v kg dČleno výška v m na druhou. Rozmezí pĜi hodnocení je 20 -25 norma, 25,1-30 prostá nadváha, 30,1- 40 stĜední nadváha a 40,1 a více tČžká nadváha. Broulík (str. 20, 2010) uvádí, že studie potvrzuje zdvojnásobení poþtu zlomenin krþku stehenní kosti v porovnání lidí s BMI 20 a 25, pĜiþemž dle Trachtové by BMI 20 bylo pouze na dolní hranici normy. Rizikovým faktorem je také váhový úbytek, oproti váze ve 25letech života o více než 10 %. (Vyskoþil, str. 33, 2009) PĜedþasnou menopauzu, která hormonálními vlivy nepĜíznivČ ovlivĖuje vznik osteoporózy, definuje Pavelka, jako ukonþení menstruaþního krvácení u žen pĜed 45 rokem vČku. (Pavelka, Rovenský et al, str. 604, 2003) Pozdní nástup menstruace mĤže mít také mnoho pĜíþin, za zmínku stojí, že dívky, které dosáhly vysoké sportovní úrovnČ, mohou mít první menstruaci opoždČnou až o dva roky oproti svým vrstevnicím. Tato skuteþnost souvisí s množstvím tČlesného tuku. (Kuþera, Dylevský et al 1999) Jako sekundární amenorea je definováno vynechání menstruaþního krvácení u již dĜíve menstruující plodné ženy v období pohlavní zralosti, mimo þas tČhotenství. PĜíþinou mohou choroby hypofýzy a hypotalamu, které ovlivĖují vajeþníky a Ĝídí dodáváním hormonĤ menstruaþní cyklus. Poruchy hypotalamo - hypofyzálního systému jsou þasto vyvolány problémy a onemocnČními v oblasti psychiky ženy. Sem Ĝadíme stres þi mentální anorexii. PĜíþinami na stranČ somatické jsou nezĜídka gynekologické zánČty þi nádorové procesy. VyšetĜení pĜíþin nebývá jednoduché a je nutno vyhledat pomoc odborníka. (Vokurka, Hugo et al, 2009)

2.8.2 Faktory nutriþní Rizikovým faktorem z oblasti výživy je pĜedevším strava chudá na vápník, naopak s pĜebytkem bílkovin nebo potraviny zapĜíþiĖující pĜekyselení (Kocián, 1997). Dostatek vápníku je velmi dĤležitý jako prevence i terapie osteoporózy. Dále pak má vliv i celkové složení stravy, pĜedevším obsah tukĤ, který má vliv na vstĜebávání vápníku tím, že pĜi pĜíliš tuþné stravČ není vápník dostateþnČ vstĜebáván. (zvyšuje se vyluþování stolicí) V celkovém složení potravy je pak také dĤležitý obsah cukrĤ a bílkovin.



ϭϵ

NadmČrné množství sacharidĤ, zpĤsobuje také nedostateþné vstĜebávání vápníku (zvyšuje se vyluþování moþí). Oproti tomu je dĤležitý dostateþný pĜíjem bílkovin, pĜedevším rostlinných, protože pĜi jejich nedostatku není vápník dostateþnČ resorbován do kosti a tím mládež nedociluje maxima kostní hmoty a starší osoby v nadmČrné míĜe pĜicházení o kostní minerály, zvýšeným odbouráváním. (Burianová, 2003) Dalším nepĜíznivým faktorem je nadmČrný pĜíjem soli, který stejnČ jako nadmČrný pĜíjem cukrĤ zpĤsobí kalciurii. (Broulík, 2010) Rizikem je také nedostatek vitamínu D, což je spojeno s onemocnČním ledvin, pĜedevším akutní ledvinnou nedostateþností. Dalším rizikovým faktorem je þerná káva a to pĜi více než 4 šálcích dennČ. (Kocián, 1998) Problém mĤže také nastat u dlouhodobé parenterální výživy, ta mĤže vést k pĜebytku vápníku, který je následnČ v abnormálním množství eliminován moþí a tím mĤže docházet ke ztrátám kostního matrix. (Klener et al, 2002)

2.8.3 Faktory životního stylu Mezi faktory životního stylu, které nepĜíznivČ ovlivĖují kosti a považujeme je za rizikové, zaĜazujeme nedostatek pohybu, s þímž souvisí i dlouhodobá imobilizace. Dalšími faktory jsou, malý pĜísun vápníku, kouĜení a pití alkoholu. (Topinková, 2005) Jelikož životní styl úzce souvisí s výše uvedenými faktory nutriþními, zmíním se pouze o škodlivosti nikotinismu a alkoholismu a o nedostatku pohybu. PĜímou cestou poškozuje buĖky tvoĜící novou kost alkohol, mimoto niþí také ledviny a játra. Osoby, které jsou již závislé na alkoholu, mají velmi chudý jídelníþek a také þastČji padají, proto u nich poþet osteoporotických zlomenin dosahuje vČtších þísel. (Kocián, 1998) Nikotinismus pĤsobí nepĜíznivČ na celý organizmus.(Pavelka, Rovenský et al, 2003) PĜesné pĤsobení kouĜení na kost není zatím naprosto jasnČ vyzkoumáno, pĜesto je již dokázáno, že ženy, které kouĜí, mají nižší hmotnost a dĜívČjší nástup menopauzy, který



ϮϬ

je zapĜíþinČn zvýšeným metabolizmem estrogenĤ v játrech. U kuĜákĤ je také prokázáno zvýšené odbourávání kostní tkánČ. (Broulík, 2010) Nedostatek pohybu až dlouhodobá imobilizace provází velmi rychlý rozvoj imobilizaþního syndromu, který ovlivĖuje nepĜíznivČ veškeré orgánové soustavy i celého fungování organizmu. Pohyb výraznČ ovlivĖuje celkový stav kostní tkánČ, pĜedevším pĜestavbu a je dokázáno, že již tĜídenní deficit pohybu jako je upoutání na lĤžko, zapĜíþiní kalciurii.(Broulík, 2010) Schönbek (2002) uvádí, že na kostní denzitu má výraznČ vliv také psychika a zdĤvodĖuje to, tím, že vČtšina osob se slabšími kostmi udává, vČtší množství stresových epizod v životČ. PĜiþemž udává, že pĜíþinou pĜecitlivČlosti mohou být patogeny ovlivĖující nervovou soustavu, které pochází ze zažívacího traktu.

2.8.4 PĜidružené choroby Je známo mnoho pĜidružených chorob, které nepĜíznivČ ovlivĖují riziko vzniku osteoporózy a vliv dalších je ve výzkumu, rĤzní autoĜi, udávají rĤzné choroby a není úþelem této práce všechny vyjmenovat, uvádím proto výþet nejþastČji jmenovaných v odborných publikacích. PĜidružené chorobyz oblasti výživy, které mají vliv na vznik osteoporózy, jsou Laktátová intolerance, Maldigesce a malabsorpce,idiopatická a sekundární hyperkalciurie. (Kocián, str. 201, 1997) Z endokrinních poruch, bychom sem

zaĜadily

onemocnČní

štítné

žlázy-

strumektomii,

hypertyreózu

a

hyperparetyreózu.Dále pak hypogonadismus. V oblasti gynekologické ovariektomii, kde je u postmenopauzální osteoporózy jasnou pĜíþinou nedostatek estrogenĤ. Z metabolických onemocnČní má vliv diabetes mellitus, kde nedostatek inzulínu zvyšuje odbourávání kosti (Vyskoþil, str. 147, 2009) Na vzniku osteoporózy se jako pĜidružené choroby podílí také onemocnČn jater a ledvin. V riziku, mohou být i nemocní po transplantaci. (Pavelka, Rovenský et al, 2003) Mohou se vyskytovat i vzácné pĜíþiny, sem Ĝadíme osteogenesis imperfekta tarda a mastocitózu.Schönbek, který po þtyĜi roky mČĜil po celé ýR kostní denzitu a mČl, dle svých údajĤ takto zmČĜeno pĜes 6000 osob, uvádí, z pĜidružených onemocnČní také choroby autoimunitní, psychosomatické a neurologické (Schönbek, 2002) Z chorob, které mají více, þi ménČ rizikový vliv na vznik osteoporózy u jedince je dĤležité jmenovat pĜedevším poruchy výživy jako laktátovou intoleranci, maldigescia



Ϯϭ

malabsorpci. NejvýznamnČjší z výživových poruch, která je rizikovým faktorem pro vznik osteoporózy, je Laktátová intolerance. (Suter, 2002. Kocián 1997) Jedná se o nesnášenlivost mléþného cukru, neboli laktózy a problém vzniká ve sliznici tenkého stĜeva. DČlíme ji, zaprvé na primární, þili vrozenou. Zadruhé na pozdní, která se vyskytuje u dospČlých jedincĤ. A zatĜetí na sekundární, neboli získanou. Principem je buć úplné chybČní, nebo snížené množství enzymu laktázy, který je jediný schopný mléþný cukr dále rozštČpit do vstĜebatelné podoby. Projevem, kterým se laktátová intolerance klinicky manifestuje, jsou potíže v oblasti gastrointestinální, které se projevují pĤl až dvČ hodiny po jídle. Jsou to prĤjmy a plynatost až tČžké kĜeþe nevolnost a zvracení. RĤznost projevĤ, jako i jejich závažnost a prĤbČh ovlivĖuje více faktorĤ. (Suter, 2002) Maldigesce je porucha trávení, jejíž pĜíþinou je nesprávná funkce rĤzných orgánĤ trávicího traktu. Pojem Malabsorbce oznaþuje neadekvátní vstĜebávání. Obþas se tyto dva pojmy souhrnnČ oznaþují jako malasimilace. Idiopatická a sekundární hyperkalciuriejsou pojemy oznaþujíc nadlimitní eliminaci vápníku moþí, vzniklé z druhotné þi neznámé pĜíþiny. Z pĜidružených chorob jater a ledvin, které se podílí na vzniku osteoporózy, jsou to problémy v oblasti zpČtného vstĜebávání v ledvinných tubulech, což souvisí s vysokou hladinou vápníku. PĜiþemž hyperkalcemie se vyskytuje pĜi hyperparatyreóze Tato je zapĜíþinČna vysokými hladinami parathormonu a úzce souvisí s metabolismem vitamínu D, jelikož pĜi nadmČrném množství D vitamínu v tČle se mĤže abnormálnČ vstĜebávat vápník ve stĜevČ, þímž vzniká právČ resorbþní hyperparatyreóza. Co se týþe hypogonadismu, jež oznaþuje sníženou funkci tČlesných žláz, (Vokurka, Hugo et al, 2009) nejznámČjší v této oblasti je opoždČná puberta a pozdní nástup menstruace, což plynnČ navazuje na rizikové fakorory z oblasti gynekologické. Fölsch uvádí, že osoby trpící hypogonadismem, bez vþasné léþby nemají v dospČlosti maximální teoretickou možnou kostní hmotu. (Fölsch, Kochsiek, Schmidt et al, 2003) Je dĤležité zmínit nejznámČjší pĜíþinu pĜedþasné menopauzy, kterou je chirurgické odstranČní vajeþníkĤ. (ýepnický, Kurzová, 2003) Cukrovka jakožto velmi rozšíĜené metabolické onemocnČní mĤže být také rizikovým faktorem.



ϮϮ

Vzácnými pĜíþinami jsou osteogenesis imperfekta tarda, což je vrozená choroba, projevující se velkou kĜehkostí kostí a rĤznČ závažnými odchylkami kostry (mimoto postihuje také zuby a sluch) a mastocytóza, což je choroba, pĜi níž dochází k poškozování

rĤzných

tkání

v tČle

ukládáním

žírných

bunČk

mastocytĤ.

(Vokurka, Hugo et al, 2009)

2.8.5 Léky Léþiva, patĜí k nejvíce zkoumaným oblastem a není úþelem této práce vypsání všech léþiv, která mohou nepĜíznivČ ovlivnit vznik osteoporózy, uvedu proto nČkterá z nejþastČji zmiĖovaných. Kortikoidy,

nČkterá

diuretika,

antikoagulancia.

(Kocián,

str.

201,

1997)

Glukokortikoidy, jako látky, které snižují vstĜebatelnost vápníku ve stĜevČ, zmiĖuje Ĝada autorĤ (Broulík, 2003, Pavelka, Rovenský et al. 2003, Vyskoþil, 2009) Zde jde o dlouhodobé podávání, které definuje Vyskoþil (2009) jako léþbu glukokortikoidy déle než tĜímČsíþní Vliv mají také antikonvulziva, což jsou léky používané na léþbu epilepsie, mezi nČž se Ĝadí také antidepresiva a antipsychotika. NepĜíznivý vliv mají také antibiotika, cytostatika, léky na štítnou žlázu.

2.9 Menopauza, Postmenopauza Jak uvádí mnoho autorĤ odborných publikací i renomovaných þlánkĤ, je mezi odborníkyvšeobecnČ známou a uznávanou skuteþností, že osteoporóza má nejþastČjší výskyt u žen v období posmenopauzy. (Burianová, 2003) NejþastČji dochází k poslední menstruaci, þili menopauze kolem 50- ti let vČku. Na to, kdy pĜesnČ poslední menstruace nastane, má vliv velké množství faktorĤ. Velký vliv je pĜipisován pĜedevším dČdiþnosti, pĜiþemž je dokázáno, že ženy s pozdČjším nástupem prvního menstruaþního krvácení mají dĜívČjší menopauzu a naopak. (Kobylková, str. 45, 2005) Také Kurzová uvádí, že u þeských žen, menopauza nastává prĤmČrnČ v 50 ti letech. Kdy se za hranici normy pokládá vČk 45-55 let. Zajímavostí je, že menopauza se vyskytuje pouze u þlovČka. (ýepnický, Kurzová, str. 73, 2003) Rizikovým faktorem pro vznik osteoporózy je pĜedþasná menopauza, þili poslední menstruace pĜed 45 rokem vČku ženy. S tímto rizikovým faktorem je pak také kalkulováno odborníky, pĜi posuzování, zda je žena ve zvýšeném riziku, þi nikoliv. (Vyskoþil, 2009)



Ϯϯ

Od 50 ti do 65 let je období pĜechodu, þili klimakteria, které následnČ navazuje na stáĜí. PĜechod je fyziologicky doprovázený vyþerpáváním folikulĤ, které již nereagují na hormonální impulzy nervového systému. V pozdČjším období dochází i k postupnČ se snižující produkci estrogenĤ vajeþníky. (Kobylková, str. 45, 2005) Klimakterium je období postupného vyhasínání funkce vajeþníkĤ, jež vrcholí obdobím bez menstruaþního krvácení. Menopauzu lze stanovit po 12 mČsících bez menstruace. (ýepnický, Kurzová, str. 73, 2003) Postmenopauza je doba po menopauze a je nejþastČji, podle vČku v kterém mČla žena poslední menstruaci od 50 let výše. Pokles hladiny estrogenĤ zvýší odbourávání kosti a tím pĜispívá k riziku rozvoje osteoporózy. (ýepnický, Kurzová, 2003) Mimoto nišší hladina estrogenĤ sníží vstĜebávání kalcia i produkci parathormonu. (Fölsch, Kochsiek, Schmidt, str. 448, 2003)

2.10 Klinické projevy Osteoporóza je závažná v tom,žeþasto probíhá zcela bez pĜíznakĤ a je zjištČna až náhodnČ napĜíklad zjištČním zlomenin obratlĤ pĜi rentgenologickém vyšetĜení. Pokud se nČjak projevuje, projevem je bolest, zlomeniny a bolestivé stažení svalĤ podél páteĜe. Bolesti dlouhodobČjší jsou lokalizované pĜedevším v zádech, nemívají urþitý charakter a zvyšují se námahou, delším stáním þi sezením a v klidu naopak polevují. Bolest se zhoršuje také pĜi defekaci, kašli a kýchání. (Pavelka, Rovenský et al 2003) Dalšími bolestmi jsou bolesti náhlé a prudké až vystĜelující, ty vznikají pĜedevším pĜi akutních zlomeninách. Zlomeniny vznikají v dĤsledku porušení vnitĜní struktury kosti již pĜi nepatrných úrazech a mnohdy i pouhým otĜesem. (Broulík, 2010) NejzávažnČjšími projevy jsou kompresivní zlomeniny krþku stehenní kosti a obratlových tČl. (Broulík, str. 17. 2010) NejþastČjšími lokalitami osteoporotických zlomenin jsou obratle, zápČstí (zde je typická takzvaná Colleseova zlomenina) pĜedloktí a krþek femorální kosti a žebra. PĜidruženými projevy mohou být porušené zakĜivení páteĜe, dýchací obtíže, snížení tČlesné výšky. (Vyskoþil, 2009)



Ϯϰ

2.11 Rizika osteoporózy jako onemocnČní Rizikem osteoporózy jsou pĜedevším následky zlomenin. Tyto jsou fyzické, psychické sociální i ekonomické a ovlivĖují nepĜíznivČ nemocné, jejich okolí i celou spoleþnost. ZvláštČ u starších osob je zlomenina a následná hospitalizace s imobilizací závažným zásahem do života. DĤsledkem takovéto zlomeniny je þasto také úplná þi þásteþná ztráta sobČstaþnosti a tím i náhlé vytrhnutí staršího þlovČka z jeho pĜirozeného prostĜedí, které jak známo, negativnČ pĤsobí na kĜehkou psychiku tČchto osob. ZvláštČ závažnou je zlomenina stehenní kosti. Je dokázáno, že, pouze ménČ jakpolovina osob, které ji prodČlají, jepoté schopna se vrátit do bČžného životaa zhruba kolem 20% umírá do roku po zlomeninČ. (Kalvach, Zadák, Jirák, Zavázalová, Sucharda et al. 2004)

2.11 Diagnostika VyšetĜovacích metod máme v souþasnosti k dispozici mnoho. K diagnostice rizika osteoporózy i choroby samotné, sloužíanamnestické údaje a fyzikální vyšetĜení. Dále pak

denzitometrie

kosti,

rentgenologické

metody,

poþítaþová

tomografie,

magnetická rezonance, laboratorní vyšetĜení krve a moþe, popĜípadČ i biopsie kosti. (Broulík, 2010) Ke klinickému zjištČní rizika zlomeniny v období deseti let a stanovení prognózy, je v souþasnosti užíváno hodnocení FRAX (QFractureScores). V tomto hodnocení jsou zahrnuty následující faktory: vČk, pohlaví, výška a váha, prodČlané zlomeniny, zlomenina kosti kyþelní v rodinČ, souþasný nikotinismus, glukokortikoidy, druhotná osteoporóza, pití alkoholu, revmatoidní artritida. (Vyskoþil, 2009) Kostní denzitometrie. Je to metoda založená na principu rentgenového záĜení, která je rychlá, dobĜe hodnotitelná a bezpeþná, jelikož nevystavuje pacienta záĜení na dlouhou dobu. (Fajt, DvoĜák, SkĜivánek et al. 2009) Pokud lékaĜ u ženy po menopauze zjistí další rizikové faktory, je vhodné doporuþit jim zmČĜení hmoty kosti denzitometrií. (ýepnický, Kurzová, 2003) Denzitometrie stanoví BMD, þili denzitu kostního minerálu a cílem jejího zjištČní je screning osob ve zvýšeném riziku zlomenin, což umožĖuje lepší prevenci zlomenin. (Vyskoþil, 2009)



Ϯϱ

Kvalitní poþítaþová tomografie (QCT) a magnetická rezonance (QMR) jsou v souþasnosti další diagnostickou metodou. QCT funguje na bázi rentgenu a umožĖuje mČĜení množství minerálĤ v kostech v trojrozmČrném zobrazení za vysokého stupnČ rozlišení. Tato metoda má však vČtší množství záĜení pro pacienta než klasická denzitometrie. QMR zase ukáže kostní trámce a nezatČžuje pacienta žádným záĜením, její nevýhodou je ale vysoká cena. (Vyskoþil, 2009) Dalšími pomocnými metodami mĤže být zmČĜení sérové hladiny kalcidiolu biochemickým vyšetĜením krve. (zjištČní stavu vitamínu D v tČle) kalcitoninu a parathormonu. (Broulík 2007)

2.12 Prevence osteoporózy Prevenci ve všech oblastech medicíny þleníme na primární sekundární a terciální. V prevenci osteoporózy se obecnČ uplatĖuje zdravý životní styl, dostatek vápníku a vitamínu D. (Fajt, Vrablík,ýeška et al, 2008) Primární prevencí je docílení co nejvČtší kostní hmoty a tato prevence se týká pĜedevším osob do 30 let vČku. (Liptáková, Botíková 2011) Mezi hlavní faktory, které lze ovlivnit patĜí ze stravovánícelkový zdravé složení stravy, pĜíjem vápníku, dále pak vyhýbání se škodlivým návykĤm jako je kouĜení, alkoholizmus

a

kofeinismus,

a

dále

pak

dostateþná

pohybová

aktivita.

(Poslušná, BĜezková, MatČjková, 2008)

2.12.1 Vyvážená strava Ve stravování je dĤležité dodržovat obecné zásady zdravé výživy ne pĜíliš sacharidĤ, soli, tukĤ a fosforu (nápoje typu Cocacola) a naopak dostateþný pĜíjem vápníku, vitamínu D a dalších vitamínĤ. (Ondrušová, 2005) Co se týþe výživy, je dokázáno, že lidé stravující se dle zásad zdravé výživy mají vyšší pravdČpodobnost dožít se vyššího vČku a dosáhnout dlouhovČkosti. ZároveĖ je nižší výskyt morbidity i þasné mortality u tČchto jedincĤ. (Kalvach, Zadák, Jirák, Zavázalová, Sucharda, et al, 2004)



Ϯϲ

2.12.2 Vyhýbání se škodlivým návykĤm Sem patĜí pĜedevším nekouĜit, nepít vČtší množství alkoholu a þerné kávy. Vyhýbat se potravinám s vysokým obsahem fosforu jako limonády a Cocacola, uzeniny a potraviny z rychlého obþerstvení. (Vyskoþil, 2009)

2.12.3 Dostateþná pohybová aktivita Za minimální hranici pohybu dennČ se považuje pĤlhodina nepĜerušované aktivity. Sem Ĝadíme i chĤzi þi práci na zahrádce. ZaĜadit sem také mĤžeme pobyt venku, který by mČl þinit také minimálnČ pĤlhodinu dennČ a to z dĤvodu dostateþného pĜíjmu vit. D, který tČlo pĜíjímá hlavnČ ze sluneþního záĜení. (Vyskoþil, 2009) Hodina intenzivního cviþení 2x týdnČ, zvyšuje kostní hmotu u žen o 3,5 %. Pro postmenopauzální ženy jsou vhodné pohybové aktivity jako chĤze, turistika, práce na zahradČ, cyklistika, plavání. (Broulík, 2010) U starších osob tĜeba pamatovat na rizikové faktory zlomenin jako je snížení a zpomalení kognitivních schopností (demence, Parkinsonova choroba…), opakované pády, smyslové poruchy (pĜedevším zrakové), poruchy koordinace chĤze a rovnováhy a celkovou kĜehkost staršího þlovČka (kĜehkost kostí i zhoršené hojení zlomenin a pomalejší zotavování). (Topinková, 2005) S pohybovou aktivitou souvisí v období postmenopauzy také prevence pádĤ a úrazĤ. Dle statistik s vČkem stoupá poþet pádĤ a úrazĤ, to zvyšuje riziko dlouhodobČjšího upoutání staršího þlovČka napĜíklad se zlomeninou na lĤžko a taktéž riziko rozvoje dalších komplikací. Prevencí v této oblasti je zajištČní bezpeþnČjšího prostĜedí. To lze uþinit pomocí rĤzných kompenzaþních pomĤcek jako madla, zábradlí. Užívání opČrných pomĤcek a zajištČní bezbariérového prostĜedí a sociální pomoci. NapĜíklad pomoc pĜi mytí oken, þi zastání se podobných nebezpeþných þinností namísto staršího þlovČka zajistí jeho vČtší bezpeþnost. V neposlední ĜadČ je také tĜeba vzpomenout na poradu s odborníky, konzultace s lékaĜem mĤže být velmi nápomocná, dnes pojišĢovny pĜi lékaĜském pĜedpisu proplácejí spoustu užiteþných pomĤcek, mnohdy je také možné napĜíklad omezení lékĤ, které zhoršují nestabilitu. V ústavní péþi je prevencí pĜedevším aktivace, dostatek tekutin a eliminace rizika pádu pomocí zajištČní bezbariérového pĜístupu, edukace pacienta/klienta i rodiny. (Zimmelová, 2005)



Ϯϳ

2.13 Terapie osteoporózy V léþbČ osteoporózy se uplatĖují mnohé farmakologické i nefarmakologické postupy. I pĜes moderní technologie výroby léþiv, je tĜeba poznamenat, že veškerá umČle vyrobená farmaka mají Ĝadu nežádoucích úþinkĤ a každý jedinec je mĤže rozlišnČ tolerovat. Také je tĜeba si uvČdomit, že zvláštČ u starších lidí se mĤžeme setkat s þastým jevem nadužívání léþiv a také s mnoha následnými lékovými interakcemi. Farmakologická terapie je proto vždy nutnČ závislá na dĤkladném zvážení ošetĜujícího lékaĜe. (Kalvach, Zadák, Jirák, Zavázalová, Sucharda et al, 2004)

2.13.1 Farmakologické postupy Léþiv, která jsou podávána pĜi osteoporóze, je mnoho, jsou to pĜedevším léþiva na doplnČní a snížení odbourávání vápníku a léþiva na doplnČní vitamínu D. V neposlední ĜadČ je dnes také þastá a odborníky mnoho diskutovaná hormonální substituþní terapie. (Broulík, 2010) Hormonální substituþní terapie u posmenopauzálních žen je stále velmi diskutovaným tématem.

Hill (2011) uvádí, že Americký ÚĜad pro kontrolu léþiv

v Americe, vydal dokonce varování pĜed podáváním hormonálních preparátĤ a spolu s gynekology vydal doporuþení, aby hormony byly podávány jen po dĤkladném zvážení a to po nejkratší možnou dobu v minimální dávce. Studie WomeĔsHelthInitiative z roku 2002, do které se zapojilo 16 000 žen, prokázala, že hormonální substituþní terapie zvyšuje riziko již tak velmi þasté a nebezpeþné rakoviny prsu. Toto uvádČjí i další renomovaní autoĜi. Vyskoþil (2009) uvádí, že riziko onemocnČní rakovinou prsu se zvyšuje o 26 %. Dále o 41 % se zvyšuje riziko mrtvice a o 29 % dochází ke zvýšení rizika onemocnČní srdeþních tepen, dvČ z velkých studií udávají i zhoršení inkontinence po léþbČ estrogeny. Dále pak Rozvoj cévních mozkových pĜíhod, ischemické choroby srdce a trombembolické žilní nemoci. Tyto alarmující údaje vedly k dalším výzkumĤm a diskusím na stranČ odborníkĤ a obavám z této léþby na stranČ pacientek/klientek. (Hill, Hill, 2011) Od této doby byly provádČny další studie a v souþasnosti se



Ϯϴ

hormonální substituþní terapie doporuþuje pouze po dĤkladném vyšetĜení a zvážení zda benefity pĜevažují nad riziky (Vyskoþil, 2009) Oproti hormonálním preparátĤm byly v léþbČ posmenopauzálních obtíží jsou prokázány pĜíznivé úþinky rostlin jako sója, dČhel þínský, pepĜovník a ženšen. (Hill, Hill, 2011)

2.13.2 Nefarmakologické postupy Z nefarmakologických postupĤ, jejichž význam je obrovský, jelikož nezatČžují pacienta rizikem nežádoucích úþinkĤ je dĤležité vhodné stravování a celková životospráva, pohyb a rehabilitace. (NČmcová, Korsa, 2008) Broulík uvádí, že pouze 20minutové šlapání na rotopedu dennČ má stejný význam jako nČkteré z významných lékĤ. (Broulík, str. 42, 2010) Pohybovou aktivitu mám podrobnČ rozebranou výše, zde tedy uvedu pouze vhodná stravovací doporuþení. Dostatek kalcia je v období postmenopauzy velmi dĤležitý, na zachování rovnováhy mezi novotvorbou a odbouráváním kosti je tĜeba až 1500mg vápníku. Oproti tomu pĜed menopauzou staþí pouze 1000mg. (Fölsch, Kochsiek, Schmidt, str. 448, 2003) Potravina, u které je dokázán nejvyšší obsah vápníku v mg na kilogramje mák, uvádí se, že obsahuje až 12 620 mg na kilogram. (Liptáková, Botíková, 2011). Potraviny s vysokým obsahem vápníku jsou mléþné výrobky. Zde Ĝadíme pĜedevším mléko a tvrdé sýry. (ne však roztíratelné sýry, kde vysoký obsah fosforu zapĜíþiĖuje nízké vstĜebávání kalcia) Dále pak sardinky, ryby, oĜechy, zelená listová zelenina, þerstvé i sušené ovoce, vejce a minerální vody. (Kalaþ, 2008) Pro osoby, které trpí laktátovou intolerancí, existují speciální výrobky, které obsahují vápník v pĜijatelné formČ a obecnČ jsou lépe snášeny ochucené a plnotuþné výrobky oproti neochuceným a zbaveným tuku. (Suter, 2002) Vitamín D v tenkém stĜevČ zpĤsobuje zvýšenou schopnost stĜeva vstĜebávat vápník pĜijatý v zkonzumovaném jídle. (Liptáková, Botíková, 2011). TČlo je ho schopno vytváĜet pĜi expozici kĤže sluneþnímu záĜení, ale mají ho i nČkteré potraviny. Jsou to játra a ryby pĜedevším moĜské. Dalším zdrojem jsou výrobky, které jsou tvoĜeny kvasinkami jako droždí. (Kalaþ, 2008) Vitamín D najdeme také v kakaovém prášku, houbách pĜedevším v hĜibech ve vajeþném žloutku a malé množství se nachází také



Ϯϵ

v mléþných výrobcích, kde množství kolísá podle doby pĤsobení sluneþního záĜení na chovaná zvíĜata. (Hlúbik, Oplová, 2004) DĤležitým atributem zdravé výživy jsou také ovoce a zelenina obsahující potĜebné vitamíny a minerály. Za dĤležité pro kost jsou považovány také vitamín C, K, B6 a další. Bohatým zdrojem vitamínu C i vápníku je brokolice. (Hlúbik, Oplová, 2004) Další možností nefarmakologické léþby mĤže být operace- takzvaná vertebroplastika. Jde o velmi šetrnou metodu, kdy se mezery pĜedevším v obratlech, vyplĖují pomocí tekutého cementu. (Broulík, 2010)



ϯϬ

3 Praktická þást 3.1 Metodika výzkumu Práce byla realizována kvantitativním výzkumem. Metodou sbČru dat byl dotazník a strukturovaný rozhovor. Dotazník byl sestaven na základČ cílĤ a hypotéz, které byly stanoveny pro výzkum. Dotazník je rozdČlen na 2 þásti. První þást tvoĜí dotazy týkající se charakteristiky vzorku respondentĤ jako vČk, váha, výška a zlomeniny. Druhá þást dotazníku sestáváz 16 otázek a u otázky þ. 3, 7 a 12 byly jako souþást vlastní otázky zaĜazeny také podotázky. Dotazník byl urþen pro ženy ve vČku nad 50 let. PĜi osobním sesbírávání dotazníkĤ byl každé respondentce darován jednak mnou vypracovaný edukaþní materiál a dále pak informaþní leták, který jsem získala od firmyMerck Sharp & Dohme s.r.o. Oba tyto materiály jsou pĜiloženy v pĜíloze. Celkem bylo dotazníkĤ rozdáno 135 dotazníkĤ, z toho se vrátilo 114, návratnost byla tedy 84 %. Ke zpracování jsem v praktické þásti bylo použitelných 104 dotazníkĤ.

3.2 Charakteristika vzorku respondentĤ a výzkumného prostĜedí Respondentky byly vybrány náhodným výbČrem mezi laickou veĜejností, v domovČ pro seniory i v nemocnici na interním rehabilitaþním a chirurgickém oddČlení. Bylo to 104 žen. Nejvíce dotázaných, celých 43,3 %, þily 45 žen, zakroužkovalo, že jsou ve vČkové kategorii 50 – 65 let. Do dotazníku byly zahrnuty údaje o výšce a váze z dĤvodu poþítání BMI. PrĤmČrné BMIbylo 28,3 což spadalo do BMI kategorie 25,1-30 prostá nadváha. Více než polovina, 57 žen (54,81 %) respondentek neprodČlala v pĜedchozích pČti letech žádnou zlomeninu.



ϯϭ

͵ǤʹǤͳ³”‡•’‘†‡–‡ Tabulka þ. 1 VČk respondentĤ

VČk 50- 65 65- 75 75- 85 85 a více Celkem

N 45 24 23 12 104

% 43,27 23,08 22,12 11,54 100 %



VČk respondentĤ

Absolutní þetnost

ϱϬ ϰϬ ϱϬͲ ϲϱ

ϯϬ

ϲϱͲ ϳϱ

ϮϬ

ϳϱͲ ϴϱ

ϭϬ Ϭ

ϴϱĂǀŝĐĞ

VČkové skupiny respondentĤ  Graf þ. 1 VČk respondentĤ



NejpoþetnČjší vČkovou skupinou je 50-65 let. V této vČkové kategorii bylo 45 (43,27 %) respondentek. Ve druhé nejpoþetnČjší skupinČ- vČk 65-75 let se vyskytovalo 24 (23,08 %) žen. TČsnČ za ní následovala vČková kategorie 75-85 let s poþtem 23 (22,12 %) dotázaných. NejménČ þastou skupinou byly dámy ve vČku 85 a více, tČch bylo 12 (11,54 %).



ϯϮ

͵ǤʹǤʹ  Tabulka þ. 2 BMI respondentĤ

BMI pod 20 podvýživa 20-25 norma 25,1-30 prostá nadváha 30,1-40 stĜední nadváha nad 40 tČžká nadváha Celkem

N 3 27 35 38 1 104

% 2,88 25,96 33,65 36,54 0,96 100 %



BMI ϰϬ

Absolutní þetnost

ϯϱ ϯϬ

ƉŽĚϮϬƉŽĚǀljǎŝǀĂ

Ϯϱ

ϮϬͲϮϱŶŽƌŵĂ

ϮϬ

Ϯϱ͕ϭͲϯϬƉƌŽƐƚĄŶĂĚǀĄŚĂ

ϭϱ

ϯϬ͕ϭͲϰϬƐƚƎĞĚŶşŶĂĚǀĄŚĂ

ϭϬ

ŶĂĚϰϬƚĢǎŬĄŶĂĚǀĄŚĂ

ϱ Ϭ

Kategorie podle BMI  Graf þ. 2 BMI respondentĤ



NejpoþetnČjší skupinou respondentek je kategorie BMI 30,1-40 stĜední nadváha. V této skupinČ je 38 (36,54 %) žen. Druhou nejþetnČjší skupinou je s poþtem 35 (33,65 %) žen je BMI 25,1-30 prostá nadváha. Dále následuje s poþtem 27 (25.96 %) osob, BMI 20-25 norma. 3 (2,88 %) ženy mají BMI pod 20 þili podvýživu. V kategorii BMI nad 40 tČžká nadváha se umístila 1 (0,96 %) respondentka.   





ϯϯ

͵ǤʹǤ͵ ˜œž˜‹•Ž‘•–‹ƒ˜³— Tabulka þ. 3 Závislost BMI na vČku

BMI pod 20 podvýživa 20-25 norma 25,1-30 prostá nadváha 30,1-40 stĜední nadváha nad 40 tČžká nadváha celkem

50- 65 0 8 19 18 0 45

VČk 65- 75 75- 85 0 3 8 7 4 6 12 6 0 1 24 23

85 a vice 0 4 6 2 0 12

Celkem % 3 27 35 38 1 104

2,88 25,96 33,65 36,54 0,96 100 %

Absolutní þetnost

Závislost BMI na vČku ϮϬ ϭϱ ϭϬ

sĢŬϱϬͲ ϲϱ

ϱ

sĢŬϲϱͲ ϳϱ

Ϭ ƉŽĚϮϬ ƉŽĚǀljǎŝǀĂ

ϮϬͲϮϱŶŽƌŵĂ

Ϯϱ͕ϭͲϯϬ ƉƌŽƐƚĄ ŶĂĚǀĄŚĂ

ϯϬ͕ϭͲϰϬ ƐƚƎĞĚŶş ŶĂĚǀĄŚĂ

ŶĂĚϰϬƚĢǎŬĄ ŶĂĚǀĄŚĂ

sĢŬϳϱͲ ϴϱ sĢŬϴϱĂǀŝĐĞ

BMI Graf þ. 3 Závislost BMI na vČku

V BMI kategorii pod 20 podvýživa se vyskytují 3 (2,88 %) ženy, z toho všechny ve vČku 75-85 let. V normČ BMI, þili hodnota 20-25 bylo celkem 27 (25,96 %) dotázaných. Z toho v kategorii 50- 65 let a 65-75 let bylo po 8 lidech, v kategorii 75-85 let pak 7 osob a ve vČku 85 a více bylo 6 osob. Do BMI 25,1-30 prostá nadváha spadalo celkem 35 (33,65 %) žen. Z toho ve vČku 50-65 let bylo 19 osob. Ve vČku 6575 byly 4 dotázané. A ve vČkových kategoriích 75-85 a 85 a více let bylo po 6- ti lidech. BMI 30,1-40 stĜední nadváha þítalo dohromady 38 (36,54 %) dotázaných. 18 žen v této kategorii bylo ve vČku 50-65 let, 12 žen v rozmezí 65-75 let, 6 žen 75-85 let a 2 ženy 85 a více let. BMI nad 40 tČžká nadváha mČla jedna respondentka (0,96 %) ve vČkové kategorii 75-85 rokĤ.



ϯϰ

͵ǤʹǤͶ”‘†³Žƒ±œŽ‘‡‹› Tabulka þ. 4 ProdČlané zlomeniny v pĜedchozích pČti letech

Zlomeniny Ne Ano Celkem

N 57 47 104

% 54,81 45,19 100 %



Absolutní þetnost

Zlomeniny v pĜedchozích pČti letech ϲϬ ϱϬ ϰϬ ϯϬ ϮϬ ϭϬ Ϭ EĞ

ŶŽ

 Graf þ. 4 ProdČlané zlomeniny v pĜedchozích pČti letech

Bez zlomeniny v pĜedchozích pČti letech bylo 57 (54,81 %) dotázaných žen. Zlomeninu v pĜedchozích pČti letech prodČlalo 47 (45,19 %) respondentek. 17 (16,35 %) žen bylo ve vČkové kategorii 50 - 65 let. Z toho 12 osob prodČlalo 1 zlomeninu, 4 osoby prodČlaly 2 zlomeniny a 1 osoba 4 zlomeniny. 11 (10,58 %) osob bylo ve vČku 65 - 75 let. Z toho 8 lidí mČlo 1 zlomeninu a 3 osoby 2 zlomeniny. 10 (9,62 %) lidí spadalo do vČkové skupiny 75 - 85 let. Z toho 5 osob prodČlalo v pĜedchozích pČti letech jednu zlomeninu, 4 osoby 2 zlomeniny a 1 osoba 3 zlomeniny. Ve vČku 85 avíce bylo 9 (8,65 %) dotázaných, které uvedly, že v pĜedchozích pČti letech prodČlaly zlomeninu. Z toho 5 žen prodČlalo 1 frakturu a 4 osoby 2 fraktury.



ϯϱ

Tabulka þ. 5Poþet prodČlaných zlomenin

Zlomeniny Žádná zlomenina Jedna DvČ TĜi ýtyĜi Celkem

N 57 31 14 1 1 104

% 54,81 29,81 13,46 0,96 0,96 100 %

Poþet prodČlaných zlomenin ϲϬ

Absolutní þetnost

ϱϬ ϰϬ ϯϬ ϮϬ ϭϬ Ϭ ĄĚŶĄnjůŽŵĞŶŝŶĂ

:ĞĚŶĂ

ǀĢ

dƎŝ

ƚLJƎŝ

Zlomeniny Graf þ. 5 Poþet prodČlaných zlomenin

Z celkového poþtu 47 (45,19 %) osob, které prodČlaly zlomeninu v pĜedchozích pČti letech, je nejvíce tČch, které prodČlaly jednu zlomeninu. Je to 31 (29,81 %) žen. DvČ zlomeniny prodČlalo v pĜedchozích pČti letech 14 (13,46 %) dotázaných. TĜi a þtyĜi zlomeniny prodČlalo po 1 osobČ (0,96 %).



ϯϲ

Tabulka þ. 6Jednotlivé možnosti odpovČdi u zlomenin

Druh zlomeniny ZápČstí PĜedloktí Krþku kosti stehenní Jiné Celkem

N 21 12 17 15 65

% 32,31 18,46 26,15 23,08 100 % Zlomeniny

Relativní þetnost

Ϯϱ ϮϬ ϭϱ ϭϬ ϱ Ϭ ĄƉĢƐƚş

WƎĞĚůŽŬƚş

<ƌēŬƵŬŽƐƚŝƐƚĞŚĞŶŶş

ũŝŶĠ

Výþet jednotlivých možností odpovČći

Graf þ. 6 Jednotlivé možnosti odpovČdi u zlomenin

NejþastČjší odpovČdí na údaj v dotazníku „v pĜedchozích pČti letech jsem prodČlala zlomeninu“ je z uvedených možností „zápČstí“. Toto uvedlo 21 respondentek (32,31 %). Možnost „pĜedloktí“ uvedlo 12 (18,46 %) dotázaných. A zlomeninu „krþku kosti stehenní“ 17 (26,15 %). Možnost „jiné“ zvolilo celkem 15 (23,08 %) respondentek. Jednotlivé možnosti odpovČdi spolu s procenty z celkových 15 (23,08 %) osob, jež uvedly „jiné“ byly poþítány v % z celkového poþtu 104 respondentek (100 %). Z toho 3 respondentky (2,88 %) napsaly „obratle“, 3 respondentky (2,88 %) napsaly „kyþle“, 2 respondentky (1,92 %) napsaly „kotník“, 1 respondentka (0,96 %) uvedla „noha v nártu“, 3 respondentky (2,88 %) napsaly „palec“, 2 respondentky (1,92 %) napsaly „žeber“, a 2 (1,92 %) respondentky uvedly „ruka“. U respondentek, které udaly možnost „jiné“ se nejþastČji vyskytují možnosti 3 respondentky (2,88%) „obratle“, 3 respondentky (2,88 %) „kyþle“. 3 respondentky (2,88 %) „palec“.



ϯϳ

3.3 PrĤbČh výzkumu Práce byla zapoþata v roce 2012. Zjara jsem se zaþala seznamovat s tématem pomocí odborných publikací. V þervnu 2012 jsem si nechala zpracovat rešerši v Národním centru ošetĜovatelství a nelékaĜských zdravotnických oborĤ. JeštČ tento mČsíc jsem vytvoĜila dotazník a edukaþní materiál, který jsem dala každé ženČ po vyplnČní za „odmČnu“ zároveĖ jsem v tomto období získala letáky od firmy Merck Sharp & Dohme s.r.o. V þervenci jsem již s koneþnou verzí dotazníku podala žádost o povolení výzkumu do Domova pro seniory v NámČšti nad Oslavou a do Nemocnice Jihlava. Mezitím jsem nČkteré dotazníky dala známým, které odpovídají vČkové skupinČ. ProstĜedí výzkumu bylo rozmanité. 20 dotazníkĤ se mi podaĜilo získat v DomovČ pro seniory v NámČšti nad Oslavou, další velkou þást se mi podaĜilo nasbírat v nemocnici Jihlava a to na Interním, Chirurgickém a Rehabilitaþním oddČlení. Další þást mi ochotnČ vyplnily dámy pĜítomné na jedné kĜesĢanské akci. Zbytek vyplnČných dotazníkĤ jsem získala od známých a obejitím naší obce s prosbou spoluobþanek vhodného vČku o vyplnČní. Po povolení výzkumu, (viz pĜílohy þ. 4 a þ. 5) jsem zaþala v DomovČ pro seniory a Nemocnici Jihlava obcházet jednotlivé ženy s prosbou o vyplnČní. Každé respondentce byl dán dotazník individuálnČ osobnČ do rukou. Pokud však mČla nČkterá mnou oslovená žena zájem o vyplnČní dotazníku, ale z nČjakého dĤvodu (pĜedevším to byly potíže se zrakem þi tĜes rukou) nebyla schopná dotazník sama vyplnit, používala jsem pro tyto pĜípady jako metodu sbČru dat standardizovaný rozhovor. PĜi standardizovaném rozhovoru jsem þetla postupnČ jednotlivé otázky mnou vypracovaného dotazníku s pĜíslušnými možnostmi odpovČdí a kroužkovala jsem, co mi co mi dotazovaná žena odpovídala. V prĤbČhu roku jsem pak studovala odbornou literaturu a zaþínala psát teoretickou þást. Psaní teoretické þásti se protáhlo až do srpna 2013, kdy jsem již také soubČžnČ zpracovávala data ze sesbíraných dotazníkĤ. Od záĜí 2013 jsem se vČnovala psaní praktické þásti této práce.



ϯϴ

3.4 Zpracování získaných dat Pro zpracování dat i psaní samotné bakaláĜské práce jsem užila program Microsoft. Pro analýzu dotazníkĤ a tvorbu grafĤ a tabulek Microsoft Excel a pro text Microsoft Word. Pro pĜehlednost ve zpracování používám na každou otázku tabulku a sloupcový graf. Otázky, které obsahují správné i špatné odpovČdi, jsem názornČ zpracovala tuþným zvýraznČním správných možností v tabulkách.



ϯϵ

3.5 Výsledky výzkumu Otázka þ. 1 Osteoporóza je Tabulka þ. 7 Znalost pojmu osteoporóza

Osteoporóza je: OnemocnČní svalĤ OnemocnČní kostí OnemocnČní mČkkých tkání Jiné- „nevím“ Jiné odpovČdi Celkem

N 9 83 6 1 5 104

% 8,65 79,81 5,77 0,96 4,81 100 %

Tabulka znázorĖuje, že nadpoloviþní vČtšina respondentek, odpovČdČla správnČ, že osteoporóza je onemocnČní kostí. Tato odpovČdČlo 83 (79,81 %) žen. Z toho, 1(0,96 %) respondentka zvolila možnost jiné a napsala „nevím“. A 5 (4,81%) respondentek vyjádĜilo svou odpovČć jiným než uvedeným zpĤsobem. Z toho 2 respondentky (1,92 %) neodpovČdČly vĤbec. A po jedné respondentce (0,96 %) uvedlo kombinaci více možností. Jedna uvedla nemocnČní svalĤ a zároveĖ kostí, další onemocnČní svalĤ a mČkkých tkání a jiná uvedla tĜi možnosti, tedy OnemocnČní svalĤ, kostí i mČkkých tkání. Zbylé respondentky zvolily možnost OnemocnČní svalĤ, 9 osob (8,65 %). OnemocnČní mČkkých tkání zvolilo 6 osob (5,77 %).

Absolutní þetnost

Ot. þ.1 Znalost pojmu osteoporoza ϵϬ ϴϬ ϳϬ ϲϬ ϱϬ ϰϬ ϯϬ ϮϬ ϭϬ Ϭ KŶĞŵŽĐŶĢŶş ƐǀĂůƽ

KŶĞŵŽĐŶĢŶş ŬŽƐƚş

KŶĞŵŽĐŶĢŶş ŵĢŬŬljĐŚƚŬĄŶş

:ŝŶĠͲ ͣŶĞǀşŵ͞

Možnosti odpovČći

Graf þ. 7 Znalost pojmu osteoporóza



ϰϬ

:ŝŶĠŽĚƉŽǀĢĚŝ

Otázka þ. 2 PĜi osteoporóze: Tabulka þ. 8 OdpovČdi na 2. otázku

Možností odpovČdi Ubývá kostní hmota Ubývá svalová hmota Ubývá hmota mČkkých tkání Jiné odpovČdi Celkem

N 69 14 8 13 104

% 66,35 13,46 7,69 12,50 100 %

Tabulka znázorĖuje, že nadpoloviþní vČtšina respondentek, odpovČdČla správnČ, „ubývá kostní hmota“, bylo to 69 (66,35 %) osob. Jinak než je uvedeno odpovČdČlo 13 (12,50 %) respondentek. Z toho 4 (3,85 %) respondentky nevyplnily žádnou možnost. Možnosti „ubývá kostní hmota“ a „ubývá svalová hmota“, uvedly 3 (2,88 %) respondentky. „Ubývá v tČle kostní hmota“ a souþasnČ „ubývá hmota mČkkých tkání“, uvedly 4 (3,85 %) osoby. Možnosti „ubývá hmota mČkkých tkání“ zvolilo 8 (7,67 %) žen. Možnost „ubývá svalová hmota“ oznaþilo 14 (13,46 %) osob.

Ot. þ. 2 PĜi osteoporóze

Absolutní þetnost

ϴϬ ϳϬ ϲϬ ϱϬ ϰϬ ϯϬ ϮϬ ϭϬ Ϭ hďljǀĄŬŽƐƚŶşŚŵŽƚĂ hďljǀĄƐǀĂůŽǀĄŚŵŽƚĂ

hďljǀĄŚŵŽƚĂ ŵĢŬŬljĐŚƚŬĄŶş

Možnosti odpovČdi

Graf þ. 8 OdpovČdi na 2. otázku



ϰϭ

:ŝŶĠŽĚƉŽǀĢĚŝ

Otázka þ. 3 O nemoci, rizicích a prevenci jsem se dozvČdČla ve vČku: Tabulka þ. 9 VČk, ve kterém se ženy dozvČdČli o nemoci, rizicích a prevenci

Možnosti odpovČdi V Ø vČku 49 let NevyplnČn vČk, ale udáno od koho se dozvČdČli O této chorobČ slyším poprvé Celkem

N 86 2 16 104

% 82,69 1,92 15,38 100 %

Respondentky, které odpovČdČly na 3 otázku, byly rozþlenČny do kategorií. Kategorie byly uþinČny 3. Nejprve byla kategorie tČch, které udaly vČk, jelikož byl vČk rĤzný, byl vypoþítán prĤmČrný vČk 49 let, tento výpoþet je prĤmČr ze všech uvedených vČkových skupin, zaokrouhlený na celé þíslo. Dále pak byla zvolena jako druhá skupina tČch respondentek, které nevyplnily vČk, ale napsaly, od koho se o osteoporóze dozvČdČli, a tČch, které zvolily možnost „o této chorobČ slyším poprvé“. Žen, které vyplnily vČk, bylo 86 (82,69 %). Poþet osob, kde byl nevyplnČn vČk, ale udáno, od koho se dozvČdČli, þinil 2 (1,92 %). 16 (15,38 %) dotázaných uvedlo možnost „o této chorobČ slyším poprvé“.

Ot. þ. 3 O nemoci, rizicích a prevenci jsem se dozvČdČla ϭϬϬ ϵϬ

ZĞůĂƚŝǀŶşēĞƚŶŽƐƚ

ϴϬ ϳϬ ϲϬ ϱϬ ϰϬ ϯϬ ϮϬ ϭϬ Ϭ sƉƌƽŵĢƌŶĠŵǀĢŬƵϰϵůĞƚ EĞǀLJƉůŶĢŶǀĢŬ͕ĂůĞƵĚĄŶŽŽĚ ŬŽŚŽƐĞĚŽnjǀĢĚĢůŝ

KƚĠƚŽĐŚŽƌŽďĢƐůLJƓşŵ ƉŽƉƌǀĠ

Graf þ. 9 VČk, ve kterém se ženy dozvČdČli o nemoci, rizicích a prevenci



ϰϮ

Tabulka þ. 10 VČkové kategorie, kdy se respondenti dozvČdČli o osteoporóze

VČk Pod 30 30-40 40-50 50-60 60-70 Nad 70 Celkem

N 3 20 33 24 5 1 86

% 3,49 23,26 38,37 27,91 5,81 1,16 100 %

Ve vČku pod 30 let se o osteoporóze dozvČdČly 3 (3,49 %) ženy. Ve vČku 30- 40 let to bylo 20 (23,26 %) žen. VČkovou kategorii 40-50 let udalo 33 (38,37 %) respondentek. V období 50- 60 ti let vČku to bylo 24 (27,91 %) žen. 5 (5,81 %) dotázaných napsalo vČk 60-70 let. 1 (1,16 %) dáma uvedla vČk nad 70 let.

VČk, ve kterém se respondenti dozvČdČli o osteoporóze

Relativní þetnost

Ϯϱ ϮϬ ϭϱ ϭϬ ϱ Ϭ ƉŽĚϯϬ

ϯϬͲ ϯϱ

ϯϲͲ ϰϬ

ϰϭͲ ϰϱ

ϰϲͲ ϱϬ

ϱϭͲϲϱ

ϲϱͲϳϱ

ϳϱͲϴϱ

VČkové kategorie

Graf þ. 10 VČkové kategorie, kdy se respondenti dozvČdČli o osteoporóze   



 ϰϯ

Tabulka þ. 11 OdpovČdi na 3. Otázku od koho þi odkud se dozvČdČli o osteoporóze 

Od koho þi odkud se dozvČdČli o osteoporóze Od lékaĜe Od zdravotní sestry Jiné Celkem

N 13 11 40 64

% 20,31 17,19 62,50 100 %



Nejvíce žen uvedlo možnost „Jiné“ bylo to celkem 40 (62,50 %). 13 (20,31 %) respondentek uvedlo, že se o osteoporóze dovČdČly „od lékaĜe“. 11 (17,19 %) dotázaných, uvedlo, že se o osteoporóze dozvČdČly od „zdravotní sestry“. V možnosti „Jiné“ byly uvedeny následující údaje. Procenta v závorkách se vždy vzahují k celkovému poþtu 64 osob, jenž byly zde, jak bylo uvedeno v tabulce þ.11, uvedeny jako 100%. Možnosti „Jiné“: „Jsem zdravotní sestra“, napsaly 2 (3,13 %) respondentky. „Z médií“uvedly 3 (4,69 %) ženy. „Z þasopisu“ napsalo. 17 (26,56 %).„ýasopis, média“napsaly 3 (4,69 %).„Z letáku“ 5 (7,81 %). „Od pĜíbuzných“ 5 (7,81 %). „Od pĜíbuzných, þasopis“ 1 (1,56 %).„Televize, internet“ 3 (4,69 %). „Sama mám osteoporózu“ uvedla 1 (1,56 %) respondentka.

ZĞůĂƚŝǀŶşēĞƚŶŽƐƚ

Od koho þi odkud se ženy dozvČdČli o osteoporóze ϰϱ ϰϬ ϯϱ ϯϬ Ϯϱ ϮϬ ϭϱ ϭϬ ϱ Ϭ :ŝŶĠ :ĞĚŶŽƚůŝǀĠŵŽǎŶŽƐƚŝŽĚƉŽǀĢěŝ

 Graf þ. 11 OdpovČdi na 3. Otázku od koho þi odkud se dozvČdČli o osteoporóze



ϰϰ

Otázka þ. 4 EĞũǀşĐĞŝŶĨŽƌŵĂĐşŵĄŵŽ͗ ĂͿ KĐŚŽƌŽďĢ ďͿ KƉƌĞǀĞŶĐŝ ĐͿ KƌŝnjŝкЌ Tabulka þ. 12 O þem mají ženy nejvíce informací

Možnosti odpovČdi O chorobČ O prevenci O rizicích Celkem odpovČdČlo

N 36 16 29 81

% 44,44 19,75 36,80 100 %



Na otázku, o þem mají respondentky nejvíce informací, odpovČdČla pĜevážná þást, bylo to 81 (77,88 %) osob, neodpovČdČlo pouze 23 (22,12 %) žen. Ve vyhodnocení byl tedy uvádČn v závorkách procentuální podíl z celkových 81 (100 %) odpovČdČvších. NejþastČjší odpovČdí na otázku, o þem mají dotázané ženy nejvíce informací, bylo s poþtem 36 (44,44 %) žen „O chorobČ“. S Poþtem 29 (36,80 %) osob se umístila na druhém místČ v þetnosti odpovČć „O rizicích“. NejménČ þastou odpovČdí bylo „O prevenci“, to uvedlo 16 žen (19,75 %). Z celkového poþtu respondentek, které odpovČdČli, o þem mají nejvíce informací, celkem 10 (12,35 %) odpovČdČlo více možnostmi z toho: „O chorobČ“ a souþasnČ „O prevenci“ uvedly 3 (3,70 %) respondentky a „O chorobČ“souþasnČ„O prevenci“ a souþasnČ „O rizicích“ uvedlo 7

Relativní þetnost

(8,64 %) žen.

EĞũǀşĐĞŝŶĨŽƌŵĂĐşŵĄŵŽ ϰϬ ϮϬ Ϭ KĐŚŽƌŽďĢ

KƉƌĞǀĞŶĐŝ

O þem mají respondentky nejvíce informací Graf þ. 12 O þem mají ženy nejvíce informací



KƌŝnjŝкЌ

ϰϱ

Otázka þ. 5 Vyhledávala jste si sama informace Vyhledávala jste si sama informace a) Ano a) b) c) (o þem dle otázky 4) ďͿ Ne Tabulka þ. 13 Vyhledávala jste si sama informace

Možnosti odpovČdi Ano (o þem dle ot.4) Ne Bez odpovČdi celkem

N 26 59 19 104

% 25,00 56,73 18,27 100 %

26 respondentek (25,00 %) uvádí, že si vyhledávaly samy informace. 59 (56,73 %), þili vČtšina dotázaných žen uvádí, že nevyhledávaly samy informace. Bez odpovČdi ponechalo tuto otázku 19 (18,27 %) dotázaných.

ďƐŽůƵƚŶşēĞƚŶŽƐƚ

Vyhledávala jste si sama informace ϴϬ ϲϬ ϰϬ ϮϬ Ϭ ŶŽ

EĞ

ĞnjŽĚƉŽǀĢĚŝ

Graf a þ. 13 Vyhledávala jste si sama informace

Na otázku o þem si respondentky vyhledávaly informace, která je souþástí páté otázky, odpovČdČlo celkem 10 (38,46 %) dotázaných, z celkového poþtu 26 respondentek, které uvedly, na otázku zda si vyhledávaly samy informace „Ano“. Z toho 2 (7,69 %) ženy odpovČdČly možností a) „ O chorobČ“, 5 žen (19,23 %) odpovČdČlo možností b) „O prevenci“ a 3 ženy (11,54 %) možností c) „O rizicích“. Tabulka þ. 14 O þem si respondentky vyhledávaly informace

Možnosti odpovČdi O chorobČ Ano O prevenci Ano O rizicích Celkem

N 2 5 3 10

% 7,69 19,23 11,54 38,46 %





ϰϲ

ZĞůĂƚŝǀŶşēĞƚŶŽƐƚ

O þem si respondentky vyhledávaly informace ϲ ϰ Ϯ Ϭ KĐŚŽƌŽďĢ

KƉƌĞǀĞŶĐŝ

KƌŝnjŝкЌ



Graf þ. 14 O þem si respondentky vyhledávaly informace  Tabulka þ. 15 O þem si respondentky vyhledávaly informace- jiné možnosti odpovČdi

Jiné možnosti odpovČdi Ano O prevenci + O rizicích Ano O chorobČ+ O prevenci Ano + Bez odpovČdi (na ot. O þem vyhledávaly informace) Celkem

N 1 2 13 16

% 3,85 7,69 50,00 61,54 %

Jinak, než je výše uvedeno, odpovČdČlo 16 žen, z celkového poþtu 26 osob, které uvedly, že si informace samy vyhledávaly. 1 žena zakroužkovala možnost b) „O prevenci„ a možnost c) „ O rizicích“. 2 osoby možnost a) “O chorobČ“ A možnost b) „O prevenci“ a 13 dotázaných, uvedlo pouze „Ano“ na otázku, zda si samy vyhledávaly informace, ale už neuvedly o þem.

ZĞůĂƚŝǀŶşēĞƚŶŽƐƚ

O þem si vyhledávaly informace- jiné možnosti odpovČdi ϭϰ ϭϮ ϭϬ ϴ ϲ ϰ Ϯ Ϭ ŶŽĂͿнďͿ

ŶŽďͿнĐͿ

ŶŽнĞnjŽĚƉŽǀĢĚŝŽēĞŵ

DŽǎŶŽƐƚŝŽĚƉŽǀĢĚŝ

Graf þ. 15 O þem si respondentky vyhledávaly informace- jiné možnosti odpovČdi



ϰϳ

Otázka þ. 6 O prevenci a rizikových faktorech osteoporózy jste byla informována formou: Tabulka þ. 16 Forma, kterou byly ženy informovány o prevenci a rizikových faktorech

Forma Ústní ProstĜednictvím informaþního materiálu Jiné Bez odpovČdi Zvoleno více možností Celkem

N 36 24 9 26 9 104

% 34,62 23,08 8,65 25,00 8,65 100 %



NejþastČjší odpovČć, na otázku jakou formou byla respondentka informována o prevenci a rizikových faktorech je „ústní“. Toto zakroužkovalo 36 (34,62 %) žen. 26 (25,00 %) žen na tuto otázku neodpovČdČlo. 24 (23,08 %) žen zakroužkovalo „ProstĜednictvím informaþního materiálu“. Možnost „ Jiné“ a stejnČ tak více možností zvolilo po 9 (8,65 %) dotázaných. Více možností zvolilo celkem 9 respondentek (8,65 %). Z toho 6 respondentek (5,77 %) zvolilo možnost „ústní“ spolu s možností „prostĜednictvím

informaþního

materiálu“.

1

respondentka (0,96

%) zvolila

„prostĜednictvím informaþního materiálu“ a „jiné“. 2 respondentky (1,92 %) zvolily

ďƐŽůƵƚŶşēĞƚŶŽƐƚ

možnost „ústní“ a „jiné“.

O prevenci a rizikových faktorech osteoporózy jste byla informována formou: ϰϬ ϯϬ ϮϬ ϭϬ Ϭ jƐƚŶş

WƌŽƐƚƎĞĚŶŝĐƚǀşŵ ŝŶĨŽƌŵĂēŶşŚŽ ŵĂƚĞƌŝĄůƵ

:ŝŶĠ

ĞnjŽĚƉŽǀĢĚŝ

ǀŽůĞŶŽǀşĐĞ ŵŽǎŶŽƐƚş

DŽǎŶŽƐƚŝŽĚƉŽǀĢěŝ

Graf þ. 16Forma, kterou byly ženy informovány o prevenci a rizikových faktorech



ϰϴ

Otázka þ. 7 Mezi preventivní opatĜení osteoporózy patĜí:správnČ odpovČdituþnČ a) Vyvážená strava b) Odlehþování nemocí postiženým þástem tČla c) Dostateþná tČlesná aktivita, cviþení d) Otužování e) Zdravý životní styl a vyhýbání se škodlivým návykĤm f) Jiné:…………………………………………………………. Která preventivní opatĜení sama dodržujete: a) b) c) d) e) f)………………………………………………………………… Tabulka þ. 17 Znalost preventivních opatĜení osteoporózy v bodovém ohodnocení

Poþet bodĤ Bez odpovČdi 1 a ménČ 2 a3 4a 5 Maximální správnost (100%) 6 bodĤ Celkem

N 12 11 37 33 11 104

% 11,54 10,58 35,58 31,73 10,58 100 %

Správné odpovČdi byly vyznaþeny tuþnČ. VČtšina osob zvolila více odpovČdí, mezi nimiž byly jak správné, tak špatné, proto byla tato otázka hodnocena takto: za správnou odpovČć plus 2 body, za špatnou odpovČć mínus 1 bod. Maximální poþet bodĤ bylo 6, to jest 100% správnost, þili zakroužkovány pouze všechny správné odpovČdi. Takto bezchybnČ na tuto otázku odpovČdČlo 11 (10,58 %) žen. NejþastČji se vyskytovalo bodové hodnocení 2 a 3 body, takto odpovČdČlo 37 (35,58 %) osob. Druhou nejþastČjší odpovČdí bylo 4 a 5 bodĤ s poþtem 33 (31,73 %) dotázaných. 12 (11,54 %) žen na tuto otázku neodpovČdČlo vĤbec. 11 (10,58 %) dam bylo bodovČ ohodnoceno 1 a ménČ bodĤ. Pouze dvČ respondentky (1,92 %) uvedly možnost „jiné“. Jednanapsala "doplĖování Ca a Mg" další "prevence doplĖování vápníku". NejþastČjšími špatnými odpovČćmi bylo b) Odlehþování postiženým þástem tČla, takto odpovČdČlo 22 (21,15 %) osob. Dále pak možnost d) Otužování zvolilo 20 (19,23 %) dotázaných žen.



ϰϵ

Absolutní þetnost

Znalost preventivních opatĜení osteoporózy ϰϬ ϮϬ Ϭ ĞnjŽĚƉŽǀĢĚŝ

ϭĂŵĠŶĢ

ϮĂϯ

ϰĂϱ

ϲďŽĚƽ;ϭϬϬйͿ

Bodové ohodnoceni Graf þ. 17 Znalost preventivních opatĜení osteoporózy v bodovém ohodnocení

Která preventivní opatĜení sama dodržujete: a) b) c) d) e) f)………………………………………………………………… Tabulka þ. 18 Která preventivní opatĜení ženy samy dodržují v bodovém ohodnocení

Poþet bodĤ Bez odpovČdi 1 a ménČ 2a3 4a5 6 bodĤ (100%) Celkem

N 32 10 37 18

% 30,77 9,62 35,58 17,31

7 104

6,73 100 %

Na tuto otázku odpovČdČlo 72 (69,23 %) osob, bez odpovČdi ji ponechalo 32 (30,77 %) žen. NejþetnČjší bylo bodové hodnocení 2 a 3body s poþtem 37 (35,58 %) žen. Nejvíce respondentek zvolilo pouze „a) Vyvážená strava“ nebo pouze „c) Dostateþná tČlesná aktivita, cviþení“ nebo pouze „e) Zdravý životní styl a vyhýbání se škodlivým návykĤm“ þili jednu ze správných možností s bodovým ziskem 2 body, takto odpovČdČlo celkem 36 (34,62 %) žen. 4 a 5 bodĤ, docílilo 18 (17,31 %) žen. 1 a ménČ bodĤ mČlo 10 (9,62 %). 6 bodĤ þili 100% správnost mČlo 7 (6,73 %) lidí.

Absolutní þetnost

Preventivní opatĜení, co ženy dodržují v bodovém hodnocení ϰϬ ϮϬ Ϭ ĞnjŽĚƉŽǀĢĚŝ

ϭĂŵĠŶĢ

ϮĂϯ

ϰĂϱ

ϲďŽĚƽ;ϭϬϬйͿ

Bodové ohodnoceni

Graf þ. 18 Která preventivní opatĜení ženy samy dodržují v bodovém ohodnocení



ϱϬ

Otázka þ. 8 Jak þasto se vČnujete pohybu alespoĖ pĤl hodiny dennČ: (zahrádka, chĤze, sport) Tabulka þ. 19 Pohyb alespoĖ pĤl hodiny dennČ: (zahrádka, chĤze, sport)

Pohyb MinimálnČ (invalidita) Pouze ojedinČle PĜíležitostnČ PravidelnČ sportuji a cviþím Celkem

N 14 7 30 53 104

% 13,46 6,73 28,85 50,96 100 %

NejþetnČjší odpovČdí bylo„PravidelnČ sportuji a cviþím“. Takto odpovČdČlo 53 (50,96 %) dotázaných. Druhou nejþastČjší odpovČdí na otázku „Jak þasto se vČnujete sportu“ bylo „PĜíležitostnČ“. Tuto možnost zvolilo 30 (28,85 %) žen. OdpovČć „MinimálnČ (invalidita) zvolilo 14 (13,46 %) osob a odpovČć „Pouze ojedinČle“ zakroužkovalo 7 (6,73 %) dam.

Pohyb alespoĖ pĤl hodiny dennČ: (zahrádka, chĤze, sport) ďdžŽůƵƚŶşēĞƚŶŽƐƚ

ϲϬ ϱϬ ϰϬ ϯϬ ϮϬ ϭϬ Ϭ DŝŶŝŵĄůŶĢ ;ŝŶǀĂůŝĚŝƚĂͿ

WŽƵnjĞŽũĞĚŝŶĢůĞ

WƎşůĞǎŝƚŽƐƚŶĢ

WƌĂǀŝĚĞůŶĢƐƉŽƌƚƵũŝĂ Đǀŝēşŵ

Graf þ. 19 Pohyb alespoĖ pĤl hodiny dennČ: (zahrádka, chĤze, sport)



ϱϭ

Otázka þ. 9 Stravu bohatou na Ca (vápník) máte: Tabulka þ. 20 Strava bohatá na vápník v jídelníþku dotázaných žen

Možnosti odpovČdi Nikdy PravidelnČ od dČtství Málo v dospČlosti Celkem

N 4 74 26 104

% 3,85 71,15 25,00 100 %

NejþetnČjší odpovČdí na otázku „Stravu bohatou na Ca (vápník) máte“ je odpovČć „PravidelnČ od dČtství“. Takto odpovČdČlo 74 (71,15 %) žen. „Málo v dospČlosti“ odpovČdČlo 26 (25,00 %) osob. „Nikdy“ odpovČdČly 4 (3,85 %) dotázané.

Strava bohatá na vápník v jídelníþku dotázaných ϴϬ

Absolutní þetnost

ϳϬ ϲϬ ϱϬ ϰϬ ϯϬ ϮϬ ϭϬ Ϭ EŝŬĚLJ

WƌĂǀŝĚĞůŶĢŽĚĚĢƚƐƚǀş

DĄůŽǀ ĚŽƐƉĢůŽƐƚŝ

WƌĂǀŝĚĞůŶŽƐƚ

Graf þ. 20 Strava bohatá na vápník v jídelníþku dotázaných žen



ϱϮ

Otázka þ. 10 Rizikem osteoporózy je: zvýšená náchylnost Tabulka þ. 21 Znalost rizik osteoporózy

Možnosti odpovČdi Ke zlomeninám Ke zkrácení svalĤ a šlach K pádĤm (více jak 1x roþnČ, nebo strach z pádu a pocit slabosti) K chorobám mČkkých tkání v tČle více odpovČdí celkem

N 49 3 12 3 37 104

% 47,12 2,88 11,54 2,88 35,58 100 %



Správná odpovČć na 10tou otázku je kombinace odpovČdí a) „Náchylnost ke zlomeninám“ a b)„Náchylnost k pádĤm (více jak 1x roþnČ, nebo strach z pádu a pocit slabosti)“. V tabulce þíslo 20 byly správné odpovČdi vyznaþeny tuþnČ. NejþastČjší odpovČdí na 10tou otázku je a) „náchylnost ke zlomeninám“. Takto odpovČdČlo 49 (47,12 %) dotázaných. Více odpovČdí mČlo uvedeno 37 (35,58 %) žen. OdpovČć c) „K pádĤm (více jak 1x roþnČ, nebo strach z pádu a pocit slabosti)“ zvolilo 12 (11,54 %) lidí. OdpovČdi b) „Ke zkrácení svalĤ a šlach“ a d) „K chorobám mČkkých tkání v tČle“ zvolilo každou po 3 (2,88 %) lidech.

Rizikem osteoporózy je: zvýšená náchylnost ϲϬ

Absolutní þetnost

ϱϬ ϰϬ ϯϬ ϮϬ ϭϬ Ϭ ĂͿ

ďͿ

ĐͿ

Možnosti odpovČdi Graf þ. 21 Znalost rizik osteoporózy



ϱϯ

ĚͿ

sşĐĞŽĚƉŽǀĢěş

Tabulka þ. 22 Více odpovČdí u 10 otázky

Více odpovČdí u ot. þ. 10 Ke zlomeninám + Ke zkrácení svalĤ a šlach Ke zlomeninám + Ke zkrácení svalĤ a šlach+ K pádĤm (více jak 1x roþnČ, nebo strach z pádu a pocit slabosti) Ke zlomeninám + Ke zkrácení svalĤ a šlach+ K pádĤm (více jak 1x roþnČ, nebo strach z pádu a pocit slabosti)+ K chorobám mČkkých tkání v tČle K pádĤm (více jak 1x roþnČ, nebo strach z pádu a pocit slabosti)+ K chorobám mČkkých tkání v tČle Ke zlomeninám + K pádĤm (více jak 1x roþnČ, nebo strach z pádu a pocit slabosti) Celkem více odpovČdí

N 2

% 1,92

5

4,81

1

0,96

1

0,96

28 37

26,92 35,58 %

V tabulce þ. 21 byla % poþítána z celkového poþtu 104 žen (100 %). Správné odpovČdi jsou a) „Ke zlomeninám“ a souþasnČ c) „K pádĤm (více jak 1x roþnČ, nebo strach z pádu a pocit slabosti)“. 100 % správnČ, odpovČdČlo 28 (26,92 %) osob. 5 žen odpovČdČlo kombinací a) „Ke zlomeninám“ + b) „Ke zkrácení svalĤ a šlach“ + c)„K pádĤm (více jak 1x roþnČ, nebo strach z pádu a pocit slabosti)“. 2 (1,92 %) ženy zvolily kombinaci a) „Ke zlomeninám“ + b) „Ke zkrácení svalĤ a šlach“. 1 (0,96 %) osobazvolila všechny nabízené odpovČdi a) „Ke zlomeninám“ + b) „Ke zkrácení svalĤ a šlach“+ c) „K pádĤm (více jak 1x roþnČ, nebo strach z pádu a pocit slabosti)“ + d)„K chorobám mČkkých tkání v tČle“. A 1 (0,96 %) žena c) „K pádĤm (více jak 1x roþnČ, nebo strach z pádu a pocit slabosti)“ + d) „ K chorobám mČkkých tkání v tČle“.

Relativní þetnost

Více odpovČdí u ot. þ. 10 ϯϬ Ϯϱ ϮϬ ϭϱ ϭϬ ϱ Ϭ ĂͿнďͿ

ĂͿнďͿнĐͿ

ĂͿнďͿнĐͿнĚͿ

ĐͿнĚͿ

ĂͿнĐͿ;ϭϬϬйͿ

Možnosti odpovČdi  Graf þ. 22 Více odpovČdí u 10 otázky



ϱϰ

Otázka þ. 11 Rizikovým faktorem pro vznik osteoporózy je nedostateþný pĜíjem:správnČ odpovČdituþnČ a) b) c) d)

Vitamínu D Vitamínu E Mg (hoĜþíku) Ca (vápníku) Tabulka þ. 23 Znalost rizikových faktorĤ pro vznik osteoporózy (nedostatek)

Poþet bodĤ 0 1 2 3 4 (100%správnost) Celkem

N 10 15 53 11 15 104

% 9,62 14,42 50,96 10,58 14,42 100 %

Tato otázka byla hodnocena za správnou odpovČć plus 2 body, za špatnou mínus jeden bod. 100% správnČ s bodovým ziskem 4 body, odpovČdČly ženy, které zvolily možnost „a) Vitamínu D“ a souþastnČ „d) Ca (vápníku)“, takto odpovČdČlo 15 (14,42 %) dotázaných. Druhou nejþastČjší kombinací odpovČdí bylo „a) Vitamínu D“,souþastnČ „c) Mg (hoĜþíku)“a souþastnČ„d) Ca (vápníku)“ s poþtem 10 (9,62 %) dotázaných. NejþetnČji se vyskytoval bodový zisk 2 body s poþtem 53 (50,96 %) osob, pĜiþemž, nejþastČjší odpovČdí, po které získaly ženy toto bodové skóre, bylo d) Ca (vápníku)“ s poþtem 44 (42,31 %) 7 (6,73 %) osob.Pouze druhou správnou možností, „a) Vitamínu D“, za kterou získaly také 2 body, odpovČdČlo 7 (6,73 %) lidí. 3 body získalo 11 (10,58 %) lidí, 1 bod 15 (14,42 %) dam. 0 bodĤ 10 (9,62 %) respondentek. NejþastČjší špatnou odpovČdí bylo „c) Mg (hoĜþíku)“, s poþtem 32 (30,77 %) osob, odpovČd „b) Vitamínu E“ zakroužkovalo 10 (9,62 %) žen.

ďƐŽůƵƚŶşēĞƚŶŽƐƚ

Rizikovým faktorem pro vznik osteoporózy je nedostateþný pĜíjem ϲϬ ϰϬ ϮϬ Ϭ Ϭ

ϭ

Ϯ

Bodový zisk

ϯ

ϰ;ϭϬϬй ƐƉƌĄǀŶŽƐƚͿ

Graf þ. 23 Znalost rizikových faktorĤ pro vznik osteoporózy (nedostatek)



ϱϱ

Otázka þ. 12 Jaké jsou rizikové faktory pro vznik osteoporózy? Správné odpovČdi tuþnČ (více možných odpovČdí) a) VČk nad 65 let b) Pozdní menopauza (po 55 roku života) c) Osteoporotická zlomenina v rodinČ (zvláštČ zlomenina kyþle matky) d) KouĜení e) Dlouhodobé užívání lékĤ na vysoký krevní tlak f) Zvýšený pĜíjem kávy, alkoholu (pravidelnČ více než 0,5l piva nebo 3dcl vína /den) g) PĜedþasná menopauza (pĜed dosažením vČku 45let) h) Nízká tČlesná hmotnost, podvýživa i) Nedostateþné oblékání, þasté prochladnutí j) Konzumace tuþných jídel a uzenin k) Obezita s BMI nad hodnotu 29 l) Nedostateþná tČlesná aktivita (ménČ než ½ h pohybu dennČ- zahrádka, chĤze, bČh…) m) Opakované zánČty v tČle, alergie n) Zvýšená funkce štítné žlázy þi pĜíštítných tČlísek o) Léþba glukokortikoidy déle než 3mČsíce Zakroužkujte, které rizikové faktory se Vás týkají(více možností): a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m) n) o) Tabulka þ. 24 Znalost rizikových faktorĤ osteoporózy

Hodnocení v bodech 20 (100% správnost) 1 až 4 5až8 9až12 13až 16 Bez odpovČdi Celkem

N 1 38 27 15 20 3 104

% 0,96 36,54 25,96 14,42 19,23 2,88 100 %

Správných odpovČdí bylo celkem 10, byly to možnosti: (a;c;d;f;g;h;j;l;n;o), které byly pro pĜehlednost vyznaþeny tuþnČ. Tato otázka i podotázka „Zakroužkujte, které rizikové faktory se Vás týkají“, byla hodnocena za správnou odpovČć plus 2 body, za špatnou mínus jeden bod. 100% správnost, þili pouze všechny výše uvedené možnosti zakroužkovala se ziskem 20 bodĤ 1 (0,96 %) osoba. NejþetnČjším bodovým ziskem bylo 1 až 4 body, takto odpovČdČlo 38 (36,54 %) žen. Tato odpovČd u témČĜ všech dotázaných, vznikla kombinací více správných a více špatných odpovČdí. Druhým nejþastČjším bodovým ziskem bylo 5 až 8 bodĤ s poþtem 27 (25,96 %) osob. 13 až 16 bodĤ získalo 20 (19,23 %) dotázaných. 9až12 bodĤ dosáhlo 15 (14,42 %) respondentek. NejþastČjší špatnou odpovČdí, s poþtem 42 (40,38 %) osob, bylo



ϱϲ

„k) Obezita s BMI nad hodnotu 29“. Druhou nejþastČjší nesprávnou odpovČdí s poþtem 32 (30,77 %) dotázaných osob bylo„ m) Opakované zánČty v tČle, alergie“. Dále následovalo „b) Pozdní menopauza (po 55 roku života)“, takto odpovČdČlo 30 (28,85 %) žen. Poslední možnou nesprávnou odpovČć „e) Dlouhodobé užívání lékĤ na vysoký krevní tlak“zakroužkovalo 21 (20,19 %) lidí. 

ďƐŽůƵƚŶşēĞƚŶŽƐƚ

Znalost rizikových faktorĤ osteoporózy ϰϬ ϯϱ ϯϬ Ϯϱ ϮϬ ϭϱ ϭϬ ϱ Ϭ ϮϬ;ϭϬϬй ƐƉƌĄǀŶŽƐƚͿ

ϭĂǎϰ

ϱĂǎϴ

ϵĂǎϭϮ

ϭϯĂǎϭϲ

ĞnjŽĚƉŽǀĢĚŝ

ŽĚŽǀĠŚŽĚŶŽĐĞŶş

 Graf þ. 24Znalost rizikových faktorĤ osteoporózy

---------------------------------------------------------------------------------------------------------Zakroužkujte, které rizikové faktory se Vás týkají(více možností): správné odpovČdi tuþnČ a) b) c)d) e) f)g) h) i) j) k) l) m) n) o) Tabulka þ. 25 Které rizikové faktory si respondentky myslí,že se jich týkají

Bodové hodnocení 6 až 8 4 až 5 2 až 3 1 0 a ménČ Bez odpovČdi Celkem

N 10 12 18 17 10 37 104

% 9,62 11,54 17,31 16,35 9,62 35,58 100 %



Na podotázku u 12. otázky „Zakroužkujte, které rizikové faktory se Vás týkají“ odpovČdČlo celkem 67 (64,42 %) osob. Správné odpovČdi byly vyznaþeny opČt tuþnČ. Bez odpovČdi ji ponechalo 37 (35,58 %) žen. Hodnocení body je stejné, jako popisuji u samotné 12. Otázky. NejþetnČjším bodovým skórem bylo 2 až 3 body s poþtem 

ϱϳ

18 (17,31 %). 1 bod dosáhlo 17 (16,35 %) osob. 12 (11,54 %) lidí dosáhlo 4 až 5 bodĤ. 6 až 8 bodĤ mČlo 10 (9,62 %) žen a 0 a ménČ bodĤ také 10 (9,62 %) dotázaných žen. NejþastČjší špatnou odpovČdí bylo „e) Dlouhodobé užívání lékĤ na vysoký krevní tlak“s poþtem 20 (19,23 %) zakroužkování. Dále následovalo „m) Opakované zánČty v tČle, alergie“ s poþtem 18 (17,31 %) osob. Nesprávné možnosti „i) Nedostateþné oblékání, þasté prochladnutí“ a „k) Obezita s BMI nad hodnotu 29“ þítaly po 10 (9,62 %) osobách. Možnost „b) Pozdní menopauza (po 55 roku života)“ mČla poþet 6 (5,77 %) osob.

Které rizikové faktory si respondentky myslí, že se jich týkají Absolutní þetnost

ϰϬ ϯϬ ϮϬ ϭϬ Ϭ ϲĂǎϴ

ϰĂǎϱ

ϮĂǎϯ

ϭ

ϬĂŵĠŶĢ

ĞnjŽĚƉŽǀĢĚŝ

Bodové ohodnocení

Graf þ. 25 Které rizikové faktory si respondentky myslí,že se jich týkají



ϱϴ

Otázka þ. 13 Vyberte potraviny, které obsahují Ca (vápník) popĜípadČ napište jiné, které znáte: a) KukuĜice b) Mák c) Tvrdé sýry (Eidam, Ementál, Parmazán, ýedar) d) ýerný rybíz e) Mandle, oĜechy f) ýerstvé þi sušené ovoce g) Ryby, korýši h) Sója i) Mléko, mléþné výrobky j) Vejce k) Zelená listová zelenina (zelí, brokolice…) l) Jiné:…………………………………………………….………………………  Správných odpovČdí bylo celkem 8, byly to možnosti: (b;c;e;f;g;i;j;k), které byly pro pĜehlednost vyznaþeny tuþnČ. Tato otázka byla hodnocena za správnou odpovČć plus 2 body, za špatnou mínus jeden bod. 100 % správnost, þili pouze všechny výše uvedené možnosti s bodovým ziskem 16 bodĤ nezakroužkoval nikdo. Nejvíce bodĤ docílila se ziskem 15 bodĤ 1 (0,96 %) žena. 12 bodĤ více bodĤ mČlo 12 (11,54 %) osoby. Bez odpovČdi ponechala tuto otázku 1 (0,96 %) osoba. 0 až 3 body mČlo 16 (15,38 %) lidí.4 až 7 bodĤ získalo 42 (40,38 %) dotázaných. V kategorii 8 až 11 bodĤ bylo 33 (31,73 %) žen. Možnost „l) Jiné“ neuvedl nikdo z dotázaných.„b) Mák“ zvolilo 40 (38,46

%)

lidí.

„c)

Tvrdé

sýry

(Eidam,

Ementál,

Parmarán,

ýedar)“zakroužkovalo 86 (82,69 %) osob.„ e) Mandle, oĜechy“ zvolilo 34 (32,69 %) osob.„ f) ýerstvé þi sušené ovoce“ zakroužkovalo 27 (25,96 %) žen.„ g) Ryby, korýši“ zakroužkovalo 52 (50 %) dam.„ k) Zelená listová zelenina (zelí, brokolice…)“ uvedlo41 (39,42 %) dotázaných. „i) Mléko, mléþné výrobky“ zvolilo 89 (85,58 %) osob. „j) Vejce“ zakroužkovalo 48 (46,15 %) osob. NejþastČjší špatnou odpovČdí bylo s poþtem 29 (27,88 %) lidí „a) KukuĜice“ a „h) Sója“. Nesprávnou možnost „d) ýerný rybíz“ zakroužkovalo 18 (17,31 %) žen. Tabulka þ. 26 Znalost potravin obsahujících vápník

Bodové hodnocení Bez odpovČdi 0 až 3 4 až 7 8 až 11 12 a více Celkem



N 1 16 42 33 12 104

% 0,96 15,38 40,38 31,73 11,54 100 % ϱϵ

Znalost potravin obsahujících vápník Absolutní þetnost

ϱϬ ϰϬ ϯϬ ϮϬ ϭϬ Ϭ ĞnjŽĚƉŽǀĢĚŝ

ϬĂǎϯ

ϰĂǎϳ

ϴĂǎϭϭ

Bodové hodnocení Graf þ. 26 Znalost potravin obsahujících vápník



ϲϬ

ϭϮĂǀşĐĞ

Otázka þ. 14 Myslíte si, že patĜíte do rizikové skupiny pro vznik osteoporózy? Tabulka þ. 27 Myslíte si,že patĜíte do rizikové skupiny pro vznik osteoporózy

Možnosti odpovČdi Bez odpovČdi Ano Ne Nevím Celkem

N 1 34 21 48 104

% 0,96 32,69 20,19 46,15 100 %

Na 14tou otázku: „Myslíte si, že patĜíte do rizikové skupiny pro vznik osteoporózy?“ byla nejþastČjší odpovČd „Nevím“. Takto odpovČdČlo 48 (46,15 %) osob. 34 (32,69 %) žen, odpovČdČlo „Ano“. 21 (20,19 %) žen odpovČdČlo „Ne“. 1 (0,96 %) dotázaná ponechala tuto otázku bez odpovČdi. Myslíte si, že patĜíte do rizikové skupiny pro vznik osteoporózy ϲϬ

Absolutní þetnost

ϱϬ ϰϬ ϯϬ ϮϬ ϭϬ Ϭ ĞnjŽĚƉŽǀĢěŝ

ŶŽ

EĞ

EĞǀşŵ

Možnosti odpovČdi Graf þ. 27 Myslíte si, že patĜíte do rizikové skupiny pro vznik osteoporózy



ϲϭ

Otázka þ. 15 <ƚĞƌljũşĚĞůŶşēĞŬŶĂĚĞŶďLJũƐƚĞƐŝǀLJďƌĂůĂ͍ Tabulka þ. 28 Jídelníþek

Možnosti odpovČdi S: palaþinka s tvarohem/ mléþný banánový koktejl/ kakao O: moĜská ryba s bramborem V: šišky s mákem/ kapustový nákyp S: paštika, celozrnný chléb, zelenina, rybízový džus/ limonáda O: kuĜecí Ĝízek/ francouzské brambory V: zapeþené brambory se špenátem S: šunka, 2rohlíky, máslo, ovocný þaj / þerná káva O: zeleninový rýžový nákyp/ þerný þaj V: leþo, chléb Celkem

N

%

54

51,92

37

35,58

13

12,50

104

100 %

Na otázku þ. 15 odpovČdČli všechny respondentky. Možnost„a) S: palaþinka s tvarohem/ mléþný banánový koktejl/ kakao; O: moĜská ryba s bramborem; V: šišky s mákem/ kapustový nákyp“, která udává jídelníþek obsahující nejvíce vápníku, zvolilo 54 (51,92 %) respondentek. Možnost„b) S: paštika, celozrnný chléb, zelenina, rybízový džus/ limonáda; O: kuĜecí Ĝízek/ francouzské brambory; V: zapeþené brambory se špenátem“zvolilo 37 (35,58 %) dotázaných žen. Možnost„c) S: šunka, 2rohlíky, máslo, ovocný þaj / þerná káva; O: zeleninový rýžový nákyp/ þerný þaj; V: leþo, chléb“ 13 (12,50 %) respondentek. Který jídelníþek na den, by jste si vybrala Absolutní þetnosti

ϲϬ ϱϬ ϰϬ ϯϬ ϮϬ ϭϬ Ϭ Ă

ď

Potraviny Graf þ. 28 Jídelníþek 



ϲϮ

Đ



Otázka þ. 16 Kdybyste znala preventivní opatĜení proti osteoporóze, dodržovala byste je? Tabulka þ. 29 Kdybyste znala preventivní opatĜení proti osteoporóze, dodržovala byste je?

Možnosti odpovČdi Ano Ne Nevím Jiné Celkem

N 59 6 37 2 104

% 56,73 5,77 35,58 1,92 100 %

Na 16. otázku odpovČdČlo 59 (56,73 %) osob „Ano“.„Ne“ odpovČdČlo 6 (5,77 %) dotázaných žen. „Nevím“ zakroužkovalo 37 (35,58 %) lidí. Možnost „Jiné“ uvedly 2 (1,92 %) respondentky. Jedna napsala „þásteþnČ“ a další „znám, ale dodržuji jen obþas“.

Absolutní þetnost

Kdybyste znala preventivní opatĜení proti osteoporóze, dodržovala byste je? ϳϬ ϲϬ ϱϬ ϰϬ ϯϬ ϮϬ ϭϬ Ϭ ŶŽ

EĞ

EĞǀşŵ

:ŝŶĠ

Možnosti odpovČdi Graf þ. 29 Kdybyste znala preventivní opatĜení proti osteoporóze, dodržovala byste je?



ϲϯ

3.6 Diskuze Práce mČla stanoveny 3 cíle. Prvním cílem bylo zjistit míru informovanosti o prevenci a rizicích osteoporózy u žen v období postmenoupauzy. Druhým cílem bylo, zmapovat jak byly ženy informovány o riziku osteoporózy v období postmenopauzy. TĜetí cíl byl vytvoĜit edukaþní materiál, který dostane každá respondentka po vyplnČní dotazníku. Pro vlastní výzkum, bylo použito 104 (77,04 %) vyplnČných dotazníkĤ z celkového poþtu 135 rozdaných. Hypotéza 1: Více než tĜetina žen v období postmenopauzy zná rizika osteoporózy K této hypotéze se vztahují otázky 1; 2; 10;11;12; TĜetina osob z celkového poþtu 104 respondentĤ þili (100 %) dotázaných je zaokrouhlenČ 35 respondentek. Jako „zná“, byla stanovena hranice 70 % správných odpovČdí, na otázky týkající se znalosti rizik osteoporózy. Z mého výzkumu vyšlo, že 70 % znalost rizik byla u 75 (72,12 %) osob þili opravdu více jak tĜetina dotázaných. Výzkum dokazuje, že na 70 % zná rizika 75 (72,12 %) žen. Desátá otázka, která zkoumá, zda ženy znají, že rizikem osteoporózy je zvýšená náchylnost „ke zlomeninám“ a „k pádĤm (více jak 1x roþnČ, nebo strach z pádu a pocit slabosti)“ mČla pĜi vyhodnocení velmi uspokojivý výsledek. 82 (78,8 %) osob, z celkového poþtu 104 dotázaných znalo jednu nebo obČ dvČ správné odpovČdi. MĤj pĜedpoklad byl, že znalost prokáže více než tĜetina dotázaných a ten se v této otázce splnil. Také jsem þekala, že bude vČtší poþet žen, co zakroužkuje možnost, že rizikem osteoporózy je zvýšená náchylnost ke zlomeninám, než poþet tČch, co zvolí možnost zvýšená náchylnost k pádĤm, toto se mi také potvrdilo. Nejvíce lidí odpovČdČlo, jak jsem pĜedpokládala, možností „náchylnost ke zlomeninám“. Takto odpovČdČlo 49 (47,12 %) dotázaných. Oproti tomu, pouze možnost „k pádĤm (více jak 1x roþnČ, nebo strach z pádu a pocit slabosti)“ zvolilo 12 (11,54 %) dotázaných žen. Pouze obČma správnými možnostmi odpovČdČlo 28 (26,92 %) lidí. Celkem tedy, souþtem tČch, co odpovČdČli obČma i jednou správnou možností þiní poþet žen, které vČdí, že rizikem jsou zlomeniny 78 (75 %). 100% správnČ u dvanácté otázky odpovČdČla pouze jedna osoba, jinak všichni ostatní zvolily jak špatné tak správné možnosti. NejþastČjší chybou bylo, že si ženy myslely, že



ϲϰ

rizikem pro vznik osteoporózy je obezita, toto si myslelo 42 (40,38 %) osob. Považuji tento omyl za pochopitelný, neboĢ u mnoha chorob je riziková pro vznik právČ obezita. Neudivilo mnČ, že ty,ženy, které zvolily špatné možnosti odpovČdi, také v podotázce u 12 otázky „Zakroužkujte, které rizikové faktory se Vás týkají, chybovaly“. Hypotéza 2: Více než tĜetina žen v období postmenopauzy ví jaká je prevence osteoporózy K této hypotéze se vztahují otázky 1; 2; 7;11; 13; TĜetina osob z celkového poþtu 104 respondentĤ þili (100 %) dotázaných je zaokrouhlenČ 35 lidí. Jako „ví“, byla stanovena hranice 70 % správných odpovČdí, na otázky týkající se znalosti prevence osteoporózy. Bylo spoþteno, že na 70 % „ví“ jaká je prevence osteoporózy 38 osob, což je skuteþnČ více než tĜetina. U otázky týkající se znalosti obsahu vápníku v jednotlivých potravinách, což je v mém dotazníku otázka þíslo 13, znalost potravin s obsahem vápníku je zhruba poloviþní. Podobný výzkum, avšak s ženami od 30 let vČku, provedla Dorþáková a Lunterová (str. 26- 28, 2009) Výsledky jim prokázaly mírnou neznalost potravin obsahující vápník. MĤj výzkum potvrzuje, že drtivá vČtšina lidí ví, že mléko a mléþné výrobky obsahují vápník. V mém výzkumu toto vČdČlo 89 (85,58 %) osob, pĜiþemž mám samostatnou možnost „Tvrdé sýry (Eidam, Ementál, Parmazán, ýedar)“ a tuto možnost zvolilo 86 (82,69 %) lidí takže pĜedpokládám, že znalost bude ještČ vyšší, jen nČkteré, ženy si tĜeba nevšimly, že je podobná informace dvakrát. Že mák obsahuje vápník, v mém výzkumu zvolilo ménČ osob, než mléko a bylo to 40 (38,40 %) lidí. Také jsem zjišĢovala, kolik lidí ví, že rizikem pro vznik osteoporozy je nedostatek vápníku a vitamínu D, který zvyšuje schopnost tenkého stĜeva absorbovat vápník z potravy. PĜedpokládala jsem, že jako nedostatek vitamínu D zakroužkuje ménČ lidí, jako nedostatek vápníku a mĤj odhad se naplnil. Toto ukazuje 11 otázka a vyšlo mi, že pouze zhruba 30 % žen ví, že rizikem pro vznik osteoporózy je nedostateþný pĜíjem vitamínu D. PotČšující, ale je, že pĜes 85 % ví, že je to nedostatek vápníku.



ϲϱ

Hypotéza 3: Více než polovina žen je ve zvýšeném riziku osteoporózy K této hypotéze se vztahují 3 pĜedotázky zjišĢující u dotázaných žen jejich vČk, výšku, hmotnost a prodČlané zlomeniny v pĜedchozích pČti letech. Dále pak se sem vztahuje podotázka u otázky 7 „která preventivní opatĜení sama dodržujete?“. Také se k této hypotéze vztahuje otázka 8; 9; 14 a 15. Polovina osob z celkového poþtu 104 respondentĤ þili (100 %) dotázaných je zaokrouhlenČ 52 lidí. Tato hypotéza se nepotvrdila, jelikož respondentky dle BMI, prodČlaných zlomenin, výbČru stravy a aktivit do zvýšeného rizika nespadají. Je potČšující, že v 15 otázce 54 žen tj. 51,92 % si vybralo jídelníþek, obsahující nejvíce vápníku. Ve zvýšeném riziku osteoporózy je pouze malá þást dotázaných žen. Ze tĜí pĜedotázek také vyplývá, že ve zvýšeném riziku osteoporozy je skuteþnČ minimum respondentek. Nejvíce dotázaných, celých 43,3 % þily 45 žen, zakroužkovalo, že jsou ve vČkové kategorii 50 – 65 let, což není rizikový vČk, jelikož ten je až nad 65 let (Vyskoþil) PrĤmČrné BMI bylo 28,3 což spadalo do BMI kategorie 25,1-30 prostá nadváha a riziková pro vznik osteoporózy je naopak podvýživa s BMI pod 20. Více než polovina, 57 žen (54,81 %) respondentek neprodČlala v pĜedchozích pČti letech žádnou zlomeninu. Dorþákové a Lunterové (str. 26- 28, 2009) výsledky výzkumu u žen starších než 30let, prokázaly urþitý vztah mezi vČkem ženy a rizikem zlomeniny i po malém úrazu. MĤj výzkum potvrdil, že s vzrĤstajícím vČkem rostlo u respondetek BMI. Vztah mezi vČkem a zlomeninami jsem také zjistila podobný jako Dorþáková, kdy s vyšším vČkem stoupal i poþet prodČlaných zlomenin. U mých respondentek sice nejvíce žen, co uvedly prodČlanou zlomeninu, spadalo do vČkové kategorie 50- 65 let, ale to pouze zobrazuje vČkové rozložení respondentĤ, neboĢ nejvíce dotázaných bylo právČ v této kategorii. PĜi pĜepoþítání na procentuální podíl jasnČ z mého výzkumu vyplynulo, že podíl víceþetných fraktur spadá do vyšších vČkových skupin, zvláštČ pak stojí za povšimnutí skupina osob ve vČku 75 – 85 let, kde 2 a více zlomenin, prodČlalo 50 % žen za povšimnutí také stojí, že nejþastČjším druhem zlomeniny, které respondentky uvádČly, bylo zápČstí. Zatímco ve skupinČ 50 - 65 let þiní poþet osob, co prodČlalo 2 a více fraktur v pĜedchozích pČti letech 29,41 % osob a ve vČkové skupinČ 65- 75 let to bylo 27,27 % osob, ve vČkové skupinČ 75 -85 let to bylo 50 % a u osob nad 85 let 44,44 % žen.



ϲϲ

NejþastČjší odpovČdí na údaj v dotazníku „v pĜedchozích pČti letech jsem prodČlala zlomeninu“ je z uvedených možností „zápČstí“. Toto uvedlo 21 respondentek (32,31 %). Možnost „pĜedloktí“ uvedlo 12 (18,46 %) dotázaných. A zlomeninu „krþku kosti stehenní“ 17 (26,15 %). Vzhledem k tomu, že zápČstí, obratle a krþek stehenní kosti patĜí mezi nejþastČjší osteoporotické zlomeniny (Vyskoþil, 2009) je toto zjištČní znepokojující. Hypotéza 4: Více než polovina žen, se o osteoporóze dozvČdČla pĜed 40 rokem vČku od lékaĜe K této hypotéze se vztahují otázky 3;4;5 a 6. Polovina osob z celkového poþtu 104 respondentĤ þili (100 %) dotázaných je zaokrouhlenČ 52 lidí. Tato hypotéza se nepotvrdila. Z 3 otázky vyplývá, že ženy se o osteoporóze dozvČdČly v prĤmČrném vČku 49 let. Od lékaĜe se o nemoci dovČdČlo pouze 13 žen. Ze tĜetí otázky vyplývá, že nejvíce žen se o osteoporoze dovČdČlo mezi 40-50 rokem vČku. Možnost „O této chorobČ slyším poprvé“ zakroužkovalo pouze 16 (15,38 %) dotázaných lidí. Z toho vČtšina osob bylo ve vČku nad 75 let. Zde jsou možnosti takové, že tito lidé se buć spletly, a sice zapomnČly název, ale ví, o co se pĜi této nemoci jedná, nebo o této nemoci skuteþnČ nikdy neslyšely. PotČšující ale je, že je to pouze malá þást dotázaných a ve vČku 50 – 60 let tuto možnost nezakroužkoval nikdo. PĜekvapilo mČ, že u otázky „od koho þi odkud se o nemoci rizicích a prevenci dovČdČly“ vČtšina osob, celkem 40 (62,50 %) z celkového poþtu 64 osob, uvedlo možnost „jiné“, pĜi hodnocení, co napsaly respondentky jako „jiné“ jich nejvíce napsalo „z þasopisu“, což mnČ také udivilo, þekala bych, že když už se nedozví tyto informace od zdravotníkĤ, dozví se je aspoĖ napĜíklad z nČjakých informaþních materiálĤ, jako letáky z þekáren þi lékárny. DĤvod proþ 22 žen vyplnilo otázku þásteþnČ a sice napsalo vČk, ve kterém se o nemoci dozvČdČli, ale neudaly od koho, je mi záhadou, možná se jim nechtČlo vypisovat s možností „jiné“, když nemohly zaškrtnout, že od lékaĜe, nebo od zdravotní sestry. Ze þtvrté otázky vyplývá, že nejvíce informací mají ženy o chorobČ. OdpovČdi na pátou otázku mČ nepĜekvapily, vČtšina žen uvedlo, že si samy informace nevyhledávaly. Zajímavé a potČšující bylo zjištČní, že nejvíce z tČch, co si vyhledávalo informace, si je hledalo o prevenci. I když se vČtšina respondentek nedovČdČla informace od 

ϲϳ

zdravotníkĤ, pĜes to je pozitivní, že u tČch, co se je takto dovČdČly, jednoznaþnČ pĜevažovalo osobní ústní podání.

Hypotéza 5: MénČ než polovina žen cílenČ provádí aktivity zabraĖující rozvoji choroby K této hypotéze se vztahují otázky 8; 9; 15; 16 a u otázky þ. 7 podotázka „Která preventivní opatĜení sama dodržujete“ Polovina osob z celkového poþtu 104 respondentĤ þili (100 %) dotázaných je zaokrouhlenČ 52 lidí. Tato hypotéza se nepotvrdila. CelkovČ mČ velmi mile pĜekvapilo, že moje respondentky byly na tom v aktivitách zabraĖujícím rozvoji choroby mnohem lépe, než jsem oþekávala. Podotázka u 7. Otázky ukazuje potČšující znalost prevence, jež plyne z toho, že pouze 14 dotázaných odpovČdČlo špatnČ. 8 otázka ukazuje, že 53 (50,96 %) žen zakroužovalo „PravidelnČ sportuji a cviþím“ pĜiþemž na ni odpovČdČly všechny dotázané. 9otázka, „Stravu bohatou na Ca (vápník) máte“ na kterou také odpovČdČly všechny dotázané, ukazuje, že 74 (71,15 %) respondentek zakroužkovalo „PravidelnČ od dČtství“ což si myslím, že je pozĤstatek dobré osvČty o mléþných výrobcích v minulých dobách. Také je potČšující, že v 15 otázce 54 žen tj. 51,92 % si vybralo jídelníþek, obsahující nejvíce vápníku. 16 otázka ukazuje, že 59 (56,73 %) osob odpovČdČlo na otázku „Kdybyste znala preventivní opatĜení proti osteoporóze, dodržovala byste je?“ „Ano“ což je také pozitivní vČc, když zohledníme, že na tuho otázku odpovČdČly všechny, ženy a žádná z dotázaných ji nenechala nezodpovČzenou. Z pĜedchozích otázek, vyplývá, že je respondentky, které je znají, je také skuteþnČ dodržují.



ϲϴ

3.7 Návrh Ĝešení a doporuþení pro praxi Jelikož staré pĜísloví praví, že nikdo nedá, co nemá, platí to, i pro pĜedávání jakýchkoli informací obecnČ, také. Navrhuji proto více informovat ty, co mohou informovat dále. Veškerý zdravotnický personál, by mČl mít povČdomí o základních vČcech týkajících se osteoporózy. DĤležitá úloha personálu je v tom, že pacient/klient si jako první postČžuje zdravotníkovi a ten by mČl být schopen pĜedevším adekvátnČ a kompetentnČ poradit. PĜednášky pĜedevším pro stĜední zdravotnický personál považuji za velmi pĜínosné. Nejprve bych navrhovala vČtší studii, která zjistí, jak moc jsou zdravotníci znalí problematiky osteoporózy a dále pak bych na základČ zjištČných dat udČlala edukaþní pĜednášky, tam kde znalost pokulhává. Dále bych podpoĜila personál, který je þasto velmi þasovČ ve své práci vytížen, k pĜedávání informací dále. Zde bych volila pĜedevším informaþní materiály a brožurky. Je to metoda þasovČ úsporná pro personál i velmi efektivní pro pacienty/klienty. Informaþní materiály bych také k rozebrání dala na každé oddČlení a þekáren praktických lékaĜĤ a gynekologĤ. PodpoĜila bych také edukaci již ve školách o tomto tématu, jelikož kostní hmota se tvoĜí pĜedevším v mladém vČku, aby si pĜedevším mladé dívky vážily svého zdraví a peþovaly o nČ, již od mládí, protože mladí lidé jsou naklonČni více než jiné skupiny obyvatel velkým a krásným ideálĤm, mezi které mĤžeme zdraví bezpochyby zaĜadit. Výzkum již dokázal, že dívky, které znaly rizikové faktory osteoporózy, se chovaly zdravČji. (Poslušná, BĜezková, MatČjková, 2008) MČla by probíhat také edukace starších lidí. PĜi svém dotazníkovém šetĜení jsem se þasto setkala s povzdechnutím, že starší þlovČk byl zdravotníkem takzvanČ „odbyt“. Rychle vše vyĜízeno a další, mnohdy si pak starší þlovČk neodnese ani poskytnuté informace, které kvĤli nepĜíjemnému pocitu a množství zapomene. Ke každé vČkové skupinČ je tĜeba pĜistupovat individuálnČ, starší þlovČk ocení pĜehlednou brožurku danou pĜímo do ruky, více než množství rychlých informací s odkazem na v þekárnČ si vezmČte leták. Sama jsem pĜi svém dotazníkovém šetĜení zakusila velkou vdČþnost lidí za þas, který jim þlovČk vČnuje a jak jasné a struþné informace potČší a povzbudí k provádČní preventivních opatĜení u starších žen. Doporuþila bych také vČtší spolupráci nutriþních terapeutĤ jak zdravotnickými zaĜízeními a zaĜízeními kde se vyskytuje více starších osob, tak i se samotnými



ϲϵ

pacienty/klienty. Vhodné by byly i pĜednášky kvalifikovaných nutriþních terapeutĤ individuálnČ pro menší skupinu pacientĤ/klientĤ napĜíklad v rámci ambulantní péþe.



ϳϬ

4 ZávČr Moje bakaláĜská práce je zamČĜena na zjištČní znalosti žen o prevenci a rizicích osteoporózy v období posmenopauzy a zmapování jak byly ženy ženy informovány o riziku osteoporózy v období posmenopauzy. SplnČním tĜetího cíle byl vytvoĜen edukaþní materiál informující o problematice osteoporózy- viz pĜíloha. Navíc byl získán blok, obsahující 100letákĤod firmy Merck Sharp & Dohme s.r.o. viz pĜíloha. Teoretická þást se skládá z popisu onemocnČní, jeho anatomie, epidemiologie, klasifikace a etiologie, pĜedevším se zabývá riziky, rizikovými faktory a prevencí se zamČĜením na období posmenopauzy. Dále jsou v teoretické þásti také popsány klinické projevy onemocnČní, jeho diagnostika a terepie. Praktická þást byla zpracována pomocí dotazníkového šetĜení u žen nad 50 let vČku. V dotazníku bylo 16 otázek, které byly podrobnČ graficky zpracovány. ZjišĢovala jsem, zda ženy znají pojem „osteoporóza“, základní projevy onemocnČní, jakož i preventivní opatĜení, rizikové faktory a rizika samotného onemocnČní. ZjišĢovala jsem také kolik dotázaných žen je ve zvýšeném riziku osteoporózy a kolik jich provádí cílenČ aktivity zabraĖující rozvoji choroby a dále pak, jaké množství dotázaných se dovČdČlo o osteoporóze od lékaĜe pĜed 40 rokem vČku.ZávČrem této práce chci vyjádĜit velký obdiv všem pracovníkĤm výzkumu ve všech oblastech medicíny a ošetĜovatelství. Cíl 1: Zjistit míru informovanosti o prevenci a rizicích osteoporózy u žen v období postmenopauzy Cíl 1 byl splnČn. Hypotéza 1: Více než tĜetina žen v období postmenopauzy zná rizika Osteoporózy Hypotéza 1 se potvrdila Jako „zná“ byla stanovena hranice, 70 % správných odpovČdí na otázky týkající se znalosti rizik osteoporózy. PĜi souhrnném zhodnocení a procentuálním spoþítání otázek na znalost rizik vztahujících se k 1. Hypotéze, z mého výzkumu vyšlo, že na 70 % zná rizika 75 (72,12 %) osob þili opravdu více jak tĜetina dotázaných. V desáté otázce se jasnČ ukázalo, že povČdomí o tom, že rizikem osteoporózy jsou zlomeniny, þiní celkem 75 %. Ženy, které uvedly ve 12 otázce špatnČ nČkteré rizikové faktory, zároveĖ také



ϳϭ

v podotázce u 12. Otázky „Zakroužkujte, které rizikové faktory se Vás týkají“ uvedly špatné odpovČdi. Hypotéza 2: Více než tĜetina žen v období postmenopauzy ví jaká je prevence Osteoporózy Hypotéza 2 se potvrdila Jako „ví“ byla stanovena hranice, 70 % správných odpovČdí na otázky týkající se znalosti prevence osteoporózy. Ukázalo se, že na 70 % „ví“ jaká je prevence osteoporózy 38 (36,54 %) osob, což je skuteþnČ více než tĜetina. Znalost prevence se však ukázala výraznČ nižší než znalost rizikových faktorĤ. Cíl 2:Zmapovat jak byly ženy informovány o riziku osteoporózy v období postmenopauzy Cíl 2 byl splnČn. Hypotéza 3: Více než polovina žen je ve zvýšeném riziku osteoporózy Hypotéza 3 se nepotvrdila Je potČšující, že respondentky dle BMI, prodČlaných zlomenin, výbČru stravy a aktivit do zvýšeného rizika nespadají. Ve zvýšeném riziku osteoporózy je pouze malá þást dotázaných žen. Hypotéza 4: Více než polovina žen, se o osteoporóze dozvČdČla pĜed 40 rokem vČku od lékaĜe Hypotéza 4 se nepotvrdila O osteoporóze se ženy dozvČdČly v prĤmČrném vČku 49 let. Od lékaĜe se o nemoci dovČdČlo pouze 13 žen. VČtšina osob na otázku „od koho þi odkud se o nemoci rizicích a prevenci dovČdČly“ uvedlo možnost „jiné“, pĜi hodnocení, co napsaly respondentky jako „jiné“ jich nejvíce napsalo „z þasopisu“,



ϳϮ

Hypotéza 5: MénČ než polovina žen cílenČ provádí aktivity zabraĖující rozvoji choroby Hypotéza 5 se nepotvrdila Respondentky byly na tom v aktivitách zabraĖujícím rozvoji choroby mnohem lépe, než jsem oþekávala. Ve všech otázkách zjišĢujících, zda a jaké provádí aktivity zabraĖující rozvoji choroby, prokázaly ženy více než 50 % podíl cíleného provádČní tČchto aktivit. Nejlepší výsledek mČly otázky týkající se stravy. PĜes 70 % žen uvedlo, že stravu bohatou na vápník má pravidelnČ od dČtství a témČĜ 57 % žen si vybralo jídelníþek, obsahující nejvíce vápníku. Cíl 3: VytvoĜit edukaþní materiál, který dostane každá respondentka po vyplnČní dotazníku Cíl 3 byl splnČn. SplnČní tohoto cíle mi pĜišlo ze všech cílĤ nejjednodušší již na zaþátku výzkumu. TČšila jsem se pĜedstavČ, že po vyplnČní dotazníku, dám respondentce nČco „za odmČnu“. Proto jsem na výrobČ letáku zaþala velmi rychle pracovat, abych ho souþastnČ s dotazníkem dokonþila a to se mi také podaĜilo. Navíc jsem po dlouhém e-mailovém psaní rĤzným firmám vyrábČjícím doplĖky stravy s vápníkem þi vitamínem D, nebo jiné produkty, které pĜíznivČ pĤsobí proti osteoporóze, získala od firmy Merck Sharp & Dohme s.r.o. zdarma 100 ks krásných barevných letákĤ, které jsou oboustrannČ zajímavČ potištČné informacemi. (Aby se na všechny dostalo, ještČ 40 jsem jich vytiskla þernobíle). ChtČla jsem, aby každý edukaþní materiál, jak mĤj, tak ten získaný od nČjaké firmy obsahoval trochu jiné informace. Psala jsem rĤzným firmami, vyrábČjícím výrobky, které mají co doþinČní s osteoporózou, také jsem napsala nČkolika gynekologĤm, jestli náhodou neodebírají od nČjaké firmy podobné letáky. Došlo mi jen nČkolik málo odpovČdí a z toho jen jedna byla pozitivní a to od firmy Merck Sharp & Dohme s.r.o. jíž jsem moc vdČþná, za pomoc v podobČ poštou zaslaných letákĤ. Firma Merck Sharp & Dohme s.r.o. mi nejdĜíve poslala leták ukázkou na e-mailovou adresu, tak jsem zjistila, že obsahuje informace o osteoporóze spolu s tabulkou obsahu vápníku v potravinách a druhá strana se vČnuje cviþení. Sama jsem proto svĤj vlastní edukaþní materiál koncipovala jako



ϳϯ

obecné shrnutí informací a zdĤraznila jsem v nČm pĜedevším rizika a preventivní opatĜení

osteoporózy,

vycházejíc

pĜitom

ze

samotného

názvu

mé

práce:

Informovanostžen o riziku a prevenci osteoporózy v období postmenopauzy. Velkou odmČnou byly pro mČ reakce žen na tento dárek, který byl odmČnou po vyplnČní dotazníku. Také jsem se vždy snažila nČjaký þas po vyplnČní strávit s respondentkou, abych jí sdČlila „správné odpovČdi“. Mnohdy jsme se tak zapovídaly, že jsem strávila s tČmito ženami mnohem více þasu, ale byly to milé a oboustrannČ obohacující chvíle a právČ tento tĜetí cíl byl pro mČ velkou motivací k psaní celé práce, protože jsem tímto mohla pĜispČt k zlepšení informovanosti o osteoporóze, rizicích a prevenci a zároveĖ tím již hmatatelnČ vidČt výsledek své práce. Po sesbírání všech dotazníkĤ jsem zjistila, že mi ještČ celkem pČkné množství edukaþních materiálĤ zbylo, takže je pĜíležitostnČ stále rozdávám.



ϳϰ

5 Seznam použité literatury Monografie Knihy 1. BROULÍK, P. Poruchy kalciofosfátového metabolismu.Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003, 192 s. ISBN 80-247-0245-2. 2. BROULÍK, P. Osteoporóza a její léþba.Vyd. 1. Praha: Maxdorf, 2007, 135 s. ISBN 97880-7345-134-9.  3. BROULÍK, P. Postmenopauzální osteoporóza. Praktické rady lékaĜe.Mladá fronta a.s.,.Vyd. 1. Praha: Mladá fronta a.s., 2010, 47 s. ISBN 978-80-204-2342-9. 4. ýEPNICKÝ, P. KURZOVÁ, H. Gynekologie a porodnictví v ordinaci praktického lékaĜe. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2003, 174 s.ISBN 80-246-0677-1. 5. ýIHÁK, R. Anatomie I. Vyd.3.Praha: Grada Publishing, a.s., 2011, 552 s. ISBN 97880-247-3817-8. 6. ýSN ISO 690. Informace a dokumentace- Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informaþních zdrojĤ. Praha: ÚĜad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011. 39 s. TĜídící znak 01 0197. 7. FAIT, T. VRABLÍK, M. ýEŠKA, R. et al. Preventivní medicína. Vyd. 1. Praha: Maxdorf, 2008, 551 s. ISBN978-80-7345-160-8  8. FAIT, T., DVOěÁK, V. SKěIVÁNEK, A. et al. Almanach ambulantní gynekologie. Vyd. 1. Praha: Maxdorf, 2009, 284 s. ISBN 978-80-7345-191-2.  9. FÖLSCH, U.R. KOCHSIEK, K. SCHMIDT, R.F. et al, Patologická fyziologie. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a.s.,2003, 588 s. ISBN 80-247-0319-X.



ϳϱ

 10. HLÚBIK, P. OPLTOVÁ, L.Vitamíny. Vyd.1. Praha:Grada Publishing, a.s., 2004, 232 s. ISBN 80-247-0373-4.

11. HOěýIýKA, V. Revmatologie minimum pro praxi. Vyd. 1. Praha: TRITON, 1999, 124 s. ISBN 80-7254-056-4 .  12. GANONG, W.F. PĜehled lékaĜské fyziologie. Vyd. 20.Praha: Galén, 2005, 890 s. ISBN 80-7262-311-7.  13. GREENHALGH, T. Jak pracovat s vČdeckou publikací. Základy medicíny založené na dĤkazu.Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a.s.,2003, 208 s. ISBN 80-247-0310-6. 14. KALVACH, Z. ZADÁK, Z. JIRÁK, R. ZAVÁZALOVÁ, H. SUCHARDA, P. et al, Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a.s.,2004, 628 s. ISBN 80-247-0548-6. 15. KLENER, P. MAREK, J. BRODANOVÁ,M. et al.VnitĜní lékaĜství Svazek VI. Endokrinologie poruchy metabolismu a výživy. Vyd. 1. Praha: Galén, 2002, 266 s. ISBN 80-7262-169-6 (Galén). ISBN 80-246-0537-6 (Karolinum).  16. KLENER, P. PAVELKA K. et al. VnitĜní lékaĜství Svazek VII. Revmatologie. Vyd. 1. Praha: Galén, 2002, 149 s. ISBN 80-7262-145-9 (Galén). ISBN 80-246-0445-0 (Karolinum).  17. KOBILKOVÁ, J. et al. Základy gynekologie a porodnictví. Vyd. 1. Praha: Galén, 2005, 368 s. ISBN 80-246-1112-0.  18. KOCIÁN, J. Osteoporóza a osteomalacie.Vyd. 1. Praha: TRITON, 1997, 207 s. ISBN 80-85875-37-3.



ϳϲ

19. KOCIÁN, J. PATLEJCHOVÁ, E. Dieta pĜi odvápnČní kostí. Vyd. 1. Praha: TRITON, 1998, 152 s. ISBN 80-85875-69-1.  20. KUýERA, M. DYLEVSKÝ, I. et al. Sportovní medicína.Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 1999, 284 s. ISBN 80-7169-725-7.  21. OLEÁROVÁ, M. KORNADOVÁ, J. Lexikon Revmatologie pro sestry. Vyd. 1. Praha:Mladá Fronta, edice Sestra, 2011, 184 s. ISBN 978-80-204-2455-6  22. PAVELKA, K. ROVENSKÝ J. et al. Klinická Revmatologie. Vyd. 1. Praha: Galén, 2003, 952 s. ISBN 80-7262-174-2. 23. ROVENSKÝ, J. et al. Revmatologický výkladový slovník. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a.s.,2006, 276 s. ISBN 80-247-1614-3 ISBN 978-80-247-1614-5 24. SUTER,P.M. Checkliste Ernährung.Vyd.1. Stutgart: Thieme, 2002. 434 s.ISBN 3-13118261-X. 25. TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi. Vyd. 1. Praha: Galén, 2005,270 s. ISBN 80-7262365-6.

26. TRACHTOVÁ, E. et al. PotĜeby nemocného v ošetĜovatelském procesu. Vyd. 2. Brno: Národní centrum ošetĜovatelství a nelékaĜských zdravotnických oborĤ, 2008, 185 s. ISBN 80-7013-324-4. 27. VOKURKA, H. et al. Velký lékaĜský slovník. Vyd. 9. Praha: Maxdorf, 2009, 1160 s. ISBN 978-80-7345-202-5 28. VYSKOýIL,V. Osteoporóza a ostatní nejþastČjší metabolická onemocnČní skeletu. Vyd. 1. Praha: Galén, 2009, 507 s. ISBN 978-80-7262-637-3.



ϳϳ

Odborné þlánky 29. BURIANOVÁ, T. Vápník v prevenci osteoporózy. Sestra. ISSN 1210-0404, 2003, roþ.13, þ. 6, s. 39-40. 30. DORýÁKOVÁ, J., LUNTEROVÁ, J. Osteoporóza- tichý zlodČj kostí. Florence. ISSN 1801-464X, 2009, roþ.5, þ. 9, s. 26-28. 

31. HILL, D.A.HILL, S. Hormonální a alternativní terapie menopauzálních potíží- jak informovat pacientky. Gynekologie po promoci. ISSN 1213-2578, 2011, roþ. 11, þ.1, s. 24-28. 32. KOPÁSKOVÁ, č., TKÁýOVÁ, č. Osteoporóza. Sestra. ISSN 1210-0404,2012, roþ.22, þ. 3, s. 30-34. 

33. LIPTÁKOVÁ, K.,BOTÍKOVÁ,A. Znalosti studentĤ o prevenci osteoporózy. Sestra. ISSN 1210-0404, 2011, roþ.21, þ. 2, s. 56-60. 34. VAŠÍýKOVÁ, J. Osteoporóza z pohledu fyzioterapeuta. Sestra. ISSN 1210-0404, 2011, roþ.21, þ. 1, s. 71-72. 

35. NċMCOVÁ, J. KORSA, J. Komplexní léþba a prevence osteoporózy- postavení a význam pohybové aktivity a léþebné rehabilitace. Medicína pro praxi. ISSN 12-8687, 2008, roþ. 5, þ. 4, s. 165-168. 

36. KALAý, P. Výživa v ochranČ pĜed osteoporózou. Výživa a potraviny. ISSN1211-846X, 2008, roþ. 63, þ. 1, s. 3-5. 

37. ONDRUŠOVÁ, K. Výživa pĜi prevenci a léþbČ osteoporózy. Sestra. ISSN 1210-0404, 2005, roþ.15, þ. 3, s. 23-26. 



ϳϴ

38. PALIýKA, V. ŠTċPÁN, J. Kost jako živá tkáĖ. Medical tribune. Praha. ISSN 12148911, 2008, roþ. 4, þ. 6, s. A11. 

39. POSLUŠNÁ, K. BěEZKOVÁ, V. MATċJKOVÁ, H. Rizikové faktory osteoporózyznalosti a chování dospívajících dívek.Ústav preventivního lékaĜství, LF MU, Brno.ISSN 1211-846X, 2008, roþ.63, þ. 6, s. 155-157. 

40. SCHÖNBEK, P. Trpíte osteoporózou?. Regenerace.ISSN 1210-6631, 2002, roþ.10, þ. 9, s. 10-11. 

41. SKÁCELOVÁ, S. Význam vitamínu D pro lidské zdraví. ýeský revmatologický ústav Praha. ISSN 1210-7905 , 2010, roþ.18, þ.1. s 26-40. 

42. ŠIMKOVÁ, G. SKÁCELOVÁ, S. Léþba a diagnostika postmenopauzální osteoporózy. Causa subita.ISSN 1212-0197,2006, roþ.9, þ.6, s.221-224. 

43. ZIMMELOVÁ , P. Úrazy seniorĤ- prevence a pĜíþiny. Prevence úrazĤ, otrav a násilí.ISSN 1801-0261. Lit: 11., 2005, roþ.1, þ. 1, s. 96-99.

Elektronické zdroje 44. JENÍýEK, J. Nechte si zkontrolovat kosti, nebolí to ΀ŽŶůŝŶĞ΁͘WƌĂŚĂ͗Tisková zpráva ýeského národního fóra proti osteoporóze (ýNFO), 2012 ΀Đŝƚ͘ϮϬϭϯͲϬϴͲϭϰ΁͘ŽƐƚƵƉŶĠnj͗ ŚƚƚƉ͗ͬͬǁǁǁ͘ŐŽŽŐůĞ͘ĐnjͬƵƌů͍ƐĂсƚΘƌĐƚсũΘƋсΘĞƐƌĐсƐΘƐŽƵƌĐĞсǁĞďΘĐĚсϰΘǀĞĚсϬϴY&ũΘƵƌůсŚ ƚƚƉйϯйϮ&йϮ&ǁǁǁ͘ŵŚǁ͘ĐnjйϮ&ƵƉůŽĂĚйϮ&ϭϯϱϭϱϭϱϲϳϮ͘ĚŽĐΘĞŝсŐƋϰ>hƐͲ ƐƌW:>ĂŐĨ&ΘƵƐŐс&YũE'ϴŚ&sϰǁhtĂϱ&ŬĞƌdžt>Ž^ZϱŐΘďǀŵсďǀ͘ϱϬϳϮϯϲϳϮ͕Ě͘th

45. LIGA PROTI OSTEOPORÓZE. NċKTERÉ STATISTICKÉ ÚDAJE O OSTEOPORÓZE. 2011 [cit. 2013-08-14]. Dostupné z: http://www.osteoliga.cz/index.php/cs/osteoporoza/osteoporoza-ve-svete-a-u-nas



ϳϵ

46. ýeské Národní Fórum Proti Osteoporóze. Co je osteoporóza. 2009. [cit. 2013-08-16]. Dostupné z:http://www.klimakterickamedicina.cz/osteo/?page=copotrvedet_copotr 47. ýeský statistický úĜad [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/

6 Seznam použitých zkratek 1. BMD(BMD) - denzita kostního minerálu 2. BMI - Body mass index (index tČlesné hmotnosti) 3. FRAX (QFracture Scores) - riziko vzniku nové klinické zlomeniny 4. QCT- Kvalitní poþítaþová tomografie 5. QMR - Kvalitní magnetická rezonance 6. BB - alely v genu 7. Bb - alely v genu 8. Tj. - to jest ---------------------------------------------------------------------------------------------------Informace o organizacích zabývajících se osteoporózou v ýR: http://www.osteoporoza.cz/home ýeské národní fórum proti osteoporóze: http://www.klimakterickamedicina.cz/ Revma liga v ýR: http://www.revmaliga.cz/ liga proti osteoporóze: http://www.klimakterickamedicina.cz/osteo/index.php Spoleþnost pro metabolická onemocnČní skeletu: http://www.smos.cz/



ϴϬ

7 Seznam tabulek a grafĤ Tabulka þ. 1 VČk respondentĤ ........................................................................................ 32 Graf þ. 1 VČk respondentĤ .............................................................................................. 32 Tabulka þ. 2 BMI respondentĤ ...................................................................................... 33 Graf þ. 2 BMI respondentĤ ............................................................................................. 33 Tabulka þ. 3 Závislost BMI na vČku ............................................................................... 34 Graf þ. 3 Závislost BMI na vČku..................................................................................... 34 Tabulka þ. 4 ProdČlané zlomeniny v pĜedchozích pČti letech......................................... 35 Graf þ. 4 ProdČlané zlomeniny v pĜedchozích pČti letech .............................................. 35 Tabulka þ. 5 Poþet prodČlaných zlomenin ...................................................................... 36 Graf þ. 5 Poþet prodČlaných zlomenin ............................................................................ 36 Tabulka þ. 6 Jednotlivé možnosti odpovČdi u zlomenin ................................................. 37 Graf þ. 6 Jednotlivé možnosti odpovČdi u zlomenin ...................................................... 37 Tabulka þ. 7 Znalost pojmu osteoporóza ........................................................................ 40 Graf þ. 7 Znalost pojmu osteoporóza .............................................................................. 40 Tabulka þ. 8 OdpovČdi na 2. otázku ............................................................................... 41 Graf þ. 8 OdpovČdi na 2. otázku ..................................................................................... 41 Tabulka þ. 9 VČk, ve kterém se ženy dozvČdČli o nemoci, rizicích a prevenci .............. 42 Graf þ. 9 VČk, ve kterém se ženy dozvČdČli o nemoci, rizicích a prevenci .................... 42 Tabulka þ. 10 VČkové kategorie, kdy se respondenti dozvČdČli o osteoporóze ............. 43 Graf þ. 10 VČkové kategorie, kdy se respondenti dozvČdČli o osteoporóze ................... 43 Tabulka þ. 11 OdpovČdi na 3. Otázku od koho þi odkud se dozvČdČli o osteoporóze ... 44 Graf þ. 11 OdpovČdi na 3. Otázku od koho þi odkud se dozvČdČli o osteoporóze ......... 44 Tabulka þ. 12 O þem mají ženy nejvíce informací ......................................................... 45 Graf þ. 12 O þem mají ženy nejvíce informací ............................................................... 45 Tabulka þ. 13 Vyhledávala jste si sama informace ......................................................... 46 Graf a þ. 13 Vyhledávala jste si sama informace ............................................................ 46 Tabulka þ. 14 O þem si respondentky vyhledávaly informace ....................................... 46 Graf þ. 14 O þem si respondentky vyhledávaly informace ............................................. 47 Tabulka þ. 15 O þem si respondentky vyhledávaly informace- jiné možnosti odpovČdi 47 Graf þ. 15 O þem si respondentky vyhledávaly informace- jiné možnosti odpovČdi ..... 47 Tabulka þ. 16 Forma, kterou byly ženy informovány o prevenci a rizikových faktorech ........................................................................................................................................ 48



ϴϭ

Graf þ. 16 Forma, kterou byly ženy informovány o prevenci a rizikových faktorech .... 48 Tabulka þ. 17 Znalost preventivních opatĜení osteoporózy v bodovém ohodnocení ..... 49 Graf þ. 17 Znalost preventivních opatĜení osteoporózy v bodovém ohodnocení ........... 50 Tabulka þ. 18 Která preventivní opatĜení ženy samy dodržují v bodovém ohodnocení 50 Graf þ. 18 Která preventivní opatĜení ženy samy dodržují v bodovém ohodnocení ...... 50 Tabulka þ. 19 Pohyb alespoĖ pĤl hodiny dennČ: (zahrádka, chĤze, sport) ..................... 51 Graf þ. 19 Pohyb alespoĖ pĤl hodiny dennČ: (zahrádka, chĤze, sport)........................... 51 Tabulka þ. 20 Strava bohatá na vápník v jídelníþku dotázaných žen ............................. 52 Graf þ. 20 Strava bohatá na vápník v jídelníþku dotázaných žen .................................. 52 Tabulka þ. 21 Znalost rizik osteoporózy......................................................................... 53 Graf þ. 21 Znalost rizik osteoporózy .............................................................................. 53 Tabulka þ. 22 Více odpovČdí u 10 otázky ...................................................................... 54 Graf þ. 22 Více odpovČdí u 10 otázky ............................................................................ 54 Tabulka þ. 23 Znalost rizikových faktorĤ pro vznik osteoporózy (nedostatek) ............. 55 Graf þ. 23 Znalost rizikových faktorĤ pro vznik osteoporózy (nedostatek) ................... 55 Tabulka þ. 24 Znalost rizikových faktorĤ osteoporózy .................................................. 56 Graf þ. 24 Znalost rizikových faktorĤ osteoporózy ........................................................ 57 Tabulka þ. 25 Které rizikové faktory si respondentky myslí,že se jich týkají ................ 57 Graf þ. 25 Které rizikové faktory si respondentky myslí,že se jich týkají ...................... 58 Tabulka þ. 26 Znalost potravin obsahujících vápník ...................................................... 59 Graf þ. 26 Znalost potravin obsahujících vápník ............................................................ 60 Tabulka þ. 27 Myslíte si,že patĜíte do rizikové skupiny pro vznik osteoporózy ............ 61 Graf þ. 27 Myslíte si, že patĜíte do rizikové skupiny pro vznik osteoporózy ................. 61 Tabulka þ. 28 Jídelníþek ................................................................................................. 62 Graf þ. 28 Jídelníþek ....................................................................................................... 62 Tabulka þ. 29 Kdybyste znala preventivní opatĜení proti osteoporóze, dodržovala byste je? .................................................................................................................................... 63 Graf þ. 29 Kdybyste znala preventivní opatĜení proti osteoporóze, dodržovala byste je? ........................................................................................................................................ 63

 



ϴϮ

8 Seznam pĜíloh PĜíloha þ. 1 - Dotazník PĜíloha þ. 2 - Edukaþní materiál (autor Havlátová) PĜíloha þ. 3 - Leták od firmy MerckSharp & Dohme s.r.o. PĜíloha þ. 4 -Žádost o povolení výzkumu v nemocnici Jihlava PĜíloha þ. 5 - Žádost o povolení výzkumu v DomovČ pro seniory v NámČšĢi nad Oslavou



ϴϯ