VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií. Edukace a informovanost studentů středních škol o prevenci drogové závislosti

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Edukace a informovanost studentů středních škol o prevenci drogové závislosti bakalářská práce

Autor: Ivana Poláková Vedoucí práce: Mgr. Ladislava Michálková Jihlava 2012

Anotace Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou prevence, edukace a informovanosti o drogové závislosti a její prevenci u studentů středních škol s porovnáním s ţáky učiliště ve věkové kategorii 15 – 20 let. Teoretická část této práce zahrnuje definici závislosti a její formy, v jakých se můţe vyskytovat. Podrobněji je zde popsána drogová závislost a látky, na které vzniká návyk, historie drogových závislostí, typy drogové závislosti a její prevence. V závěru teoretické části je zmínka o Národní protidrogové centrále. Praktická část se skládá z výzkumu a jeho následného vyhodnocení. Cílem mé práce je zjistit u respondentů jejich informovanost o škodlivosti drog na jejich organismus a především o prevenci drogové závislosti.

Annotation In my bechelor's work I deal with the issues of prevention, education and foreknowledge of drug addiction and it's prevention among the high school students in comparison with training school students aged 15-20 years. Theoretical part of this work include definition of addiction and its forms in which it can be found. In this part addiction is in detail described as well as the chemicals which can be addictive, history of addiction, types of addiction and its prevention. In conclusion I mention National antinarcotic central. Practical part is composed from research and its evaluation. The goal of my work is to find out with respondents their foreknowledge about the narcotis harmful effects on respondents organisms and in the first place about the prevention of drug addiction.

Klíčová slova

Key words

Drogy

Drugs

Drogová závislost

Drug addiction

Informovanost

Foreknowledge

Prevence

Prevention

Léčba

Treatment

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat všem, kteří mi pomohli ke vzniku této práce. Především mé vedoucí práce paní magistře Ladislavě Michálkové za její podporu, trpělivost a odborné vedení práce. Poděkování také patří i ředitelům a vyučujícím škol, kteří mi umoţnili výzkum provádět. Na závěr musím také poděkovat respondentům, kteří významně přispěli k výsledkům této práce.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis

Obsah 1

2

3

4

5 6 7

Úvod ................................................................................................................................... 7 1.1 Cíle............................................................................................................................... 9 1.2 Hypotézy ...................................................................................................................... 9 Teoretická část .................................................................................................................. 10 2.1 Co je to závislost........................................................................................................ 10 2.1.1 Definice závislosti .............................................................................................. 10 2.1.2 Typy závislostí ................................................................................................... 10 2.2 Drogová závislost ...................................................................................................... 11 2.2.1 Historie drogové závislosti ................................................................................. 11 2.2.2 Základní dělení drog........................................................................................... 13 2.2.3 Typy látkové závislosti ....................................................................................... 14 2.2.4 Znaky závislosti .................................................................................................. 15 2.2.5 Příčiny vzniku drogové závislosti ...................................................................... 15 2.2.6 Vliv uţívání drog na organismus ....................................................................... 16 2.3 Prevence drogové závislosti ...................................................................................... 17 2.3.1 Rozdělení prevence drogové závislosti .............................................................. 17 2.3.2 Primární prevence .............................................................................................. 17 2.3.3 Sekundární prevence .......................................................................................... 19 2.3.4 Terciální prevence .............................................................................................. 21 2.3.5 Přehled preventivních strategií ........................................................................... 21 2.3.6 Peer programy a program FIT IN ....................................................................... 22 2.4 Národní protidrogová centrála ................................................................................... 23 2.5 Léčba drogové závislosti ........................................................................................... 23 Výzkumná část ................................................................................................................. 25 3.1 Metodika výzkumné práce......................................................................................... 25 3.2 Charakteristika vzorku respondentů .......................................................................... 25 3.3 Organizace výzkumu ................................................................................................. 25 3.4 Vlastní výzkum .......................................................................................................... 27 3.4.1 Úvodní dotazník ................................................................................................. 27 3.4.2 Dotazník po odborné přednášce ......................................................................... 47 3.5 Diskuze ...................................................................................................................... 63 Závěr................................................................................................................................. 67 4.1 Monografické publikace (knihy) ............................................................................... 69 4.2 Internetové zdroje ...................................................................................................... 71 Seznam tabulek ................................................................................................................ 72 Seznam grafů .................................................................................................................... 74 Přílohy .............................................................................................................................. 76 7.1 Příloha 1 – Dotazník .................................................................................................. 76 7.2 Příloha 2 – Dotazník po odborné přednášce .............................................................. 80 7.3 Příloha 3 – Povolení k průzkumu na Střední odborné škole a středním odborném učilišti v Třešti ...................................................................................................................... 82 7.4 Příloha 4 – Povolení k průzkumu na Střední zdravotnické škole v Šumperku ......... 83 7.5 Příloha 5 – Povolení k průzkumu na Gymnáziu v Jeseníku ...................................... 84 7.6 Příloha 6 – viz prezentace pro ţáky středních škol v elektronické podobě ............... 85

1 Úvod Uţívání různých návykových látek provází lidstvo uţ odedávná. Při pracovní činnosti, ve které lidé pronikali do zákonitostí přírody, objevili rostliny, jejichţ poţití uvolňovalo fantazii a umoţnilo jim dostat se do stavu blaţenosti. V dřívějších dobách se látky z rostlin pouţívaly například v náboţenských a společenských obřadech, v léčitelství a nakonec i v lékařství. Postupně po zkušenostech, které vlivem těchto látek představovaly změny nálad, k nim člověk utíkal soustavně. Objevil chemické pochody (kvašení, destilaci), které mu umoţňovaly si látky vyrábět sám. Později se je naučil vyrábět synteticky, bez přírody, a začal si na ně pěstovat návyk. Návyk na omamné látky je velmi pevný, protoţe vyvolávají příjemné pocity a stavy a přechodně zbavují starostí. Přestoţe je v dnešní době prokázáno, jak moc je uţívání drog škodlivé, kolik přináší problémů jak ve společnosti, tak po stránce finanční a především zdravotní, stále se setkáváme s novými případy drogově závislých, slyšíme ve sdělovacích prostředcích o nově objevených látkách, či jak velké mnoţství drog bylo objeveno v ukrytých pěstírnách a podobně. Nejen, ţe se s takovými informacemi setkávají dospělí, ale bohuţel tato fakta vidí a slyší i děti a mládeţ. V dnešní moderní společnosti začíná být snadná dostupnost drog, se kterou souvisí stále stoupající drogová scéna v České republice. Smutné je, ţe zvyšující se počet drogově závislých převládá především právě u dětí a mládeţe. Většinou se setkáváme s otázkou, proč děti berou drogy, co je k tomu vede? Odpovědí je na tuhle otázku hodně. Spousta dětí se cítí v období puberty méněcenné, odstrčené, potřebují se s ostatními vrstevníky předhánět, dokazovat si, kdo je lepší a podobně. S tím souvisí i experimentování s drogami. K tomu někoho vede třeba přesvědčení, ţe droga je symbolem zralosti a dospělosti, jiný si drogu vezme za účelem snahy uniknout z nepříjemné reality. Mnozí však drogu zkusí z pouhé zvědavosti, aniţ by si uvědomili, jaké to pro ně můţe mít následky. Proto vlivem stálého vzestupu uţívání drog se snaţí společnost vynakládat finanční prostředky na opatření, zvláště preventivní, jejichţ cílem je snaha tento problém kvalitně a efektivně řešit. K rozhodnutí psát mou bakalářskou práci na téma drogové problematiky u adolescentů, mě vedlo zamyšlení nad tím, jestli mají děti dostatečné informace o škodlivém vlivu drog a především o prevenci drogové závislosti, nebo jestli jim stále tyto informace chybí.

7

Dospívání patří k velmi sloţitým fázím ţivota člověka, proto, má-li dospívající dítě k těmto problémům zaujmout patřičný postoj, je třeba mu informace této problematiky poskytnout tak, aby byly opravdu efektivní, jasné a srozumitelné. Komunikace s dětmi by měla být nejvýznamnější součástí prevence. Cílem mé bakalářské práce je zjistit pomocí dotazníků obecnou informovanost ţáků 15 – 20 let a porovnat úroveň vědomostí v této oblasti mezi prvními a posledními ročníky SŠ a učiliště. Dále poskytnout ţákům základní informace o škodlivém vlivu drog a o prevenci drogové závislosti formou zajímavé přednášky s pouţitím moderní didaktické techniky, letáčků a broţur. Ve výzkumné části se zaměřuji na informovanost ţáků středních škol a učilišť o prevenci drogové závislosti, kde zkoumám, jaké informace o prevenci drogové závislosti měli před mou přednáškou a o jaké se obohatili. Doufám, ţe výsledky také přiblíţí, co vede ke vzniku drogové závislosti u mladých lidí. Téma drogové problematiky je velice obsáhlé, proto zaměřuji svou práci a výzkum na prevenci drogové závislosti.

8

1.1 Cíle 1. Zjistit u respondentů pomocí dotazníků jejich znalosti o škodlivosti drog a prevenci drogové závislosti. 2. Řádně formou zajímavé přednášky edukovat respondenty o důleţitosti prevence drogové závislosti. 3. Na základě edukace zjistit u respondentů pomocí dotazníků, zda mají obohacenou informovanost o prevenci drogové závislosti.

1.2 Hypotézy 1. Studenti středních škol a učilišť nemají dostatečné informace o škodlivém vlivu drog na organismus a o prevenci drogové závislosti. 2. Studenti středních škol mají lepší informace o prevenci drogové závislosti neţ studenti na středních odborných učilištích. 3. Studenti prvních ročníků jsou méně informováni o prevenci drogové závislosti neţ studenti posledního ročníku. 4. Vlivem edukační přednášky má více neţ 50% ze všech respondentů větší znalosti o prevenci drogové závislosti.

9

2 Teoretická část V teoretické části je popsáno, co je to závislost, její historie, formy a příčiny. Dále zde podrobně rozebírám problematiku drogové závislosti, látky, na které můţe vzniknout návyk a především prevenci závislosti na nelegálních drogách. Má pozornost je zaměřena na prevenci drogové závislosti u adolescentů, tedy studentů středních škol a odborného učiliště ve věku 15 – 20 let.

2.1 Co je to závislost Poslední dobou se čím dál častěji setkáváme s problematikou závislostí. A proto cílem této kapitoly je seznámení čtenáře s problematikou závislosti, kde se postupně dozví, co je to vlastně závislost a na čem můţe být člověk závislý. Dále se dozví znaky drogové závislosti a její příčinu.

2.1.1 Definice závislosti Definice podle článku PharmDr. Magdalény Fišerové, CSc zní: Závislost (náruživost) je psychický fenomén charakteristický neodolatelným nutkáním k určitému chování, přáním změnit prožívání reality, tendencí ke zvyšování dávek, neschopností omezit dané chování (užívání drogy), nepříjemnými pocity při vynechání (abstinenci). Mezi náruživosti lze vzhledem k určitým podobným biologickým mechanizmům zahrnout vedle závislostí na omamných látkách např. i patologické hráčství (gambling atp.), workoholismus. Dostupné on line na http://old.lf3.cuni.cz/drogy/articles/zavislost_ol.htm

2.1.2 Typy závislostí Kdyţ se vysloví pojem závislost, spousta lidí si většinou představí člověka uţívajícího drogy či závislého na alkoholu. V našem okolí se vyskytují i jiné závislosti, o kterých se tak často nemluví, a proto si je lidé ani často neuvědomují, nebo si nepovšimnou problému, který se týká jejich dětí, příbuzných, kamarádů či jich samotných. Proto si zde popíšeme základní typy závislostí, které se v našem okolí běţně vyskytují. Jsou to: 1) Patologické hazardní hráčství = gambling 2) Abúzus látek nevyvolávajících závislost 10

3) Počítače a internet 4) Závislost na sexu = nymfomanie či satyriasis 5) Závislost na práci = workoholismus 6) Patologické nakupování neboli neovládání se při nákupech 7) Některé poruchy příjmu potravy, mezi které patří především mentální anorexie a bulimie či patologické přejídání spojené s jinými psychickými poruchami. (Nešpor, 2000) Vzhledem k tomu, ţe téma této práce nese název Edukace a informovanost studentů středních škol o prevenci drogové závislosti, budeme se v níţe uvedených informacích blíţe věnovat pouze problematice drogové závislosti, a to u adolescentů ve věkové kategorii 15 - 20 let, čili studentů středních škol a odborného učiliště

2.2 Drogová závislost Drogovou závislost můţeme také nazvat toxikomanií, narkomanií čí látkovou závislostí. Je onemocnění jako kaţdé jiné a my bychom ho měli chápat. Drogy jsou všechny návykové látky, které způsobují potřebu nutkavého uţívání těchto látek, potřeba se čím dál častěji opakuje a je velmi těţce zvladatelná. Stav drogové závislosti je řazen mezi chronická onemocnění centrální nervové soustavy. Některé závislosti mají přesná označení v Mezinárodní klasifikaci nemocí. Drogové závislosti jsou tedy posuzovány jako onemocnění, která je moţno diagnostikovat, je třeba je léčit a kterým je moţno předcházet. (Presl, 1994)

2.2.1 Historie drogové závislosti Historie uţívání návykových látek je zřejmě stará jako lidstvo. Lidé vyznávající různá náboţenství věřili, ţe látky způsobující povznesenou náladu nebo navozující stavy, jsou darem bohů. V indických pověstech se uvádí, ţe indické konopí, ze kterého se vyrábí hašiš, pochází z vlasů boha Višinu. Jiná báje zase popisuje, ţe Řekové dostali od bohyně Démétér mák přinášející spánek. Aztékové si drogy brali na vojenské výpravy či na lov, kde při jejich uţívání lépe snášeli námahu, únavu nebo hlad. Rozšířené bylo i ţvýkání listů koky. Těchto látek vyuţívali také čarodějníci k léčbě různých nemocí. Princip spočíval v tom, ţe i kdyţ chorobu nemohli vyléčit, navodili u nemocných příjemné pocity nebo stav otupělosti. Lidé často věřili, ţe se dají vyrobit látky nesmrtelnosti, vracející mládí či látky umoţňující setkat se 11

s nadpřirozenou bytostí. Ve středověké Evropě se pouţívaly masti obsahující výtaţky z lilkových rostlin, díky nimţ se čarodějnice mohly účastnit sabatu, protoţe masti obsahovaly také hypnotika a afrodiziaka. Dochované popisy sabatu prokázaly záţitky jako je točení hlavy, pocit mizící země pod nohama, kdy se vznášíte stále výš a výš. Lidstvo se však proti těmto praktikám bránilo a i ve středověku byly přísné tresty za účast na sabatu. Nejstarší ze známých drog je indické konopí, které známe více jak pět tisíc let. Jeho narkotické účinky znal jiţ Galenos, ovšem ještě před ním je znali Asyřané a Germáni. Název Bhang je směs získaná z odřezaných vršků rostlin určená ke kouření. Její mexicko-španělský název zní Marijuana. V 16. století se konopí dostalo do Brazílie a dále na sever Ameriky. Další rostlina, která se proslavila v historii drog, je mák obsahující opium, coţ je zaschlá šťáva z nezralých makovic. Pochází také z oblasti Malé Asie a je znám asi čtyři tisíciletí. K lidem vychvalujícím jeho účinek patřil také Hippokrates. V medicíně se odvar z makovic pouţíval při nespavosti dětí. Opium obsahuje řadu alkaloidů, mezi které patří také morfin, který na počátku 19. století izoloval lékárník F. A. Serturner. Prášek nazval podle boha spánku Morphin. Návyk na morfin se rozšířil především po objevení injekční stříkačky a právě kvůli zneuţívání morfinu vznikla v roce 1912 Mezinárodní opiová konvence v holandském Haagu. Postupně ji respektovaly všechny kulturní státy a seznam návykových látek se stále doplňoval. V roce 1881 byl objeven kodein, který se osvědčil při tlumení suchého a dráţdivého kašle. Avšak u nás v roce 1941 pan Vondráček popsal kodeinismus a upozorňoval na jeho negativní účinky. Postupně byla objevena celá řada alkaloidů opia, z nichţ většina se pro vysoký stupeň návykovosti přestala vyrábět. Patřil zde například heroin a jeho zákaz výroby byl navrţen Světovou zdravotnickou organizací a Československo na tento návrh rovněţ přistoupilo. Novodobá chemie nás obohatila o účinné léky, ale také zapříčinila rozšíření látek způsobujících nebezpečný návyk. Mnoho účinných léků se získalo přímou syntézou a extrakcí z rostlin. Mezi ně patří například skopolamin a atropin, získaný roku 1831. Tyto látky mají delirogenní i sedativní účinek. Dnes k jejímu záměrnému zneuţívání nedochází, avšak setkáváme se s náhodnými otravami jimi způsobenými. V psychiatrické léčbě se dřív pouţíval skopolamin k tlumení neklidu, ale také byl zneuţíván například při policejním výslechu jako „droga pravdy“. V roce 1531 zaujala pozornost Evropanů rostlina koka a teprve v 19. století byly zprávy o jejích účincích konkrétnější. V roce 1860 byl objeven kokain a jeho anestetické vlastnosti popsal jako první Sigmund Freud. Nebezpečnými projevy kokainu se zabýval Emil Kraepelin (německý psychiatr, jeden ze zakladatelů moderní psychiatrie, konkrétně psychofarmakologie a psychiatrické genetiky), ovšem psychotické obrazy po uţití kokainu uvedl Karl Bonhoeffer (významný psychiatr a neurolog v Německu) . Kokain se začal 12

pouţívat při odvykací kůře u morfinistů, coţ bylo velmi nebezpečné, jelikoţ závislost byla nahrazována jinou závislostí. Dějiny moderní chirurgie se pojí s anesteziologií, a proto se hledaly látky splňující poţadavek účinné narkózy. Začátkem 19. století byl objeven oxid dusný neboli rajský plyn. Začal se pouţívat jako narkóza aţ počátkem 20. století. S obdobnou historií se setkáváme i u éteru. Éter byl dočasně vytlačen chloroformem, ale prokázalo se, ţe má vedlejší účinky. V šedesátých letech se začalo podobných rozpouštědel zneuţívat a čichání se stávalo…stávat se u mládeţe běţnou módou. Setkáváme se s informacemi o úmrtích mladých toxikomanů po vdechování různých prchavých látek a historie se stále opakuje. Sotva se podaří potlačit jeden druh toxikomanie, objeví se druhý, zákeřnější. V současnosti se drogy různého druhu objevují tam, kde to málokdy čekáme. Na jedné straně účinný a nezbytný lék se můţe stát jedem jak pro jedince, tak pro společnost.(Janík, 1990) V nemocnicích se i v dnešní době vyuţívají ,,návykové látky“. Pouţívají se k tišení velké bolesti a uklidnění pacienta. Jejich pouţívání má přísná pravidla, která je potřeba dodrţovat. Nesprávné podávání či časté uţívání léku vede také ke vzniku závislosti. Pacientovi takový lék můţe předepsat pouze lékař. Podané opiáty se zaznamenávají do sešitu, který se nazývá Záznam o spotřebě omamných látek ve zdravotnických zařízeních, kam se kaţdý podaný lék zapíše a podepíše se k němu sestra, která lék podala. Vedení sešitu, záznamy v něm i jeho uloţení podléhají předpisům. Opiáty musí být na oddělení uloţeny zvlášť od ostatních léků v uzamykatelném trezoru, pod dvěma zámky, za klíč zodpovídá po celou dobu směny pověřená sestra. Hospodaření s opiáty na oddělení je pravidelně kontrolováno pověřeným pracovníkem, nejčastěji lékařem. Nedbalost při vedení a hospodaření s opiáty je trestné.

2.2.2 Základní dělení drog Drogy jsou konkrétní látky vypěstované v přírodě či vyrobené v laboratoři. Jsou to látky ţivočišného, rostlinného, nerostného či chemického původu, jsou charakteristické různými účinky a jejich způsob uţívání je rozmanitý. Je samozřejmé, ţe kaţdá droga vypadá jinak, a proto máme způsoby, které nám drogy přehledně rozdělují. Především se drogy dělí na tolerované a netolerované. 1. Tolerované drogy - do téhle skupiny drog patří nikotin (cigarety), alkohol a kofein 2. Netolerované drogy – zde řadíme všechny drogy netolerované zákonem, kde při jejich pěstování, vyrábění a distribuci hrozí člověku trest odnětí svobody.

13

Netolerované drogy se dají rozdělit do čtyř základních skupin. Všechny tyto skupiny se mezi sebou odlišují vzhledem, účinky, průběhem závislosti ale i mírou rizika pro uţivatele. K tomuto rozdělení nelegálně vyráběných látek také můţeme přidat ještě skupinu pátou, a to jsou léky s účinky ovlivňujícími psychiku, tedy legální drogy. I. II.

Skupina: konopné drogy Skupina: opiáty

III.

Skupina: stimulační látky

IV.

Skupina: halucinogeny

V.

Skupina: psychotropní léky

Kaţdá skupina zahrnuje řadu různých zástupců.

2.2.3 Typy látkové závislosti Závislost si můţeme rozdělit na fyzickou a psychickou. Psychická závislost se projevuje poruchou psychických funkcí při nedostatečném podávání látky,

avšak

nezpůsobuje

nebezpečné

abstinenční

příznaky.

Takové

látky

s na

pohled odlišnými účinky na psychiku, jako je například nikotin, kokain či etanol, aktivují dopaminergní neurony ve středním mozku. To můţe způsobit uvolňování dopaminu z příslušných neuronů nebo také blokádu zpětného vychytávání. Kromě dopaminu se na tomto procesu podílí i další receptory. V experimentech zkoumání tohoto druhu závislosti se uvádí, ţe testy na pokusných zvířatech prokazují, ţe si zvíře samo látku do organismu podává, tzv. self-administration (zvířeti je implantován katétr, kterým je aplikována intravenózně látka v jednotlivých přiměřených dávkách, ale vţdy pouze poté, co zvíře samo stiskne tlačku zabudovanou v kleci). Fyzická závislost je stav, kdy si tělo na drogu zvykne a při jejím nedostatku jsou vyvolány abstinenční příznaky, které jsou nejen velmi nepříjemné, ale také těţko snesitelné, někdy také aţ ţivot ohroţující. Nová látka v organismu naruší původní rovnováţný vztah mezi jednotlivými systémy. Následně dochází k tvorbě nové rovnováhy, kterou náhlé přerušení dodávky látky do organismu naruší.

14

Abstinenční syndrom je soubor příznaků vyvolaných vlivem nedostatečného přísunu návykové látky do organismu. Je nejdůleţitějším kritériem ke stanovení diagnózy fyzické látkové závislosti. Jeho projevy mohou být fyzické, neboli tělesné, které se mohou projevovat nadměrným pocením či třesem. Dalšími projevy jsou znaky psychické, neboli duševní, mezi které nejčastěji patří halucinace a poruchy vědomí. Doba, po kterou se abstinenční syndrom vyvíjí, je závislá na typu drogy – př. Heroin vyvolává fyzickou závislost a následné abstinenční příznaky uţ po jeho prvním podání.

2.2.4 Znaky závislosti Konečné rozhodnutí, ţe klient má diagnózu závislost, můţe lékař vyslovit pouze tehdy, pokud se u klienta během jednoho roku objevily alespoň tři z následujících jevů. Tyto jevy také označujeme jako znaky závislosti, podle kterých poznáme, zda člověk v našem okolí má či nemá problém s uţíváním návykové látky. Patří sem: a) Silná touha nebo puzení uţívat látku (carving, baţení), zde se vyskytují některé objektivní projevy psychického baţení jako je oslabení paměti, zvýšení systolického tlaku, vyšší salivace (slinění), vyšší aktivita potních ţláz a sníţení koţní teploty, prodlouţení reakčního času neboli zhoršení postřehu. b) Potíţe v sebeovládání při uţívání látky. c) Postupné zanedbávání svých zájmů. d) Tělesný odvykací stav, který nutí vzít si látku za účelem utlumení tělesných obtíţí. e) Vyţadování vyšších dávek látky. f) Stálé uţívání látky i za jasných známek škodlivých následků.

2.2.5 Příčiny vzniku drogové závislosti Závislosti a ostatní návykové nemoci, které jsou označovány jako ,,závislosti“, mají kolem sebe řadu vlivů a faktorů, které mohou být jejich příčinou. Proto není moţné popsat přesně všechny příčiny, avšak existují podněty, které snadno vedou ke vzniku drogové závislosti. Řadíme mezi ně: 1. Osobní charakteristiky – dědičnost 2. Vlivy prostředí, ve kterém se jedinec pohybuje (vyskytuje) 15

3. Přítomnost drogy a její charakteristiky (Nešpor, 2000)

2.2.6 Vliv užívání drog na organismus Při dlouhodobém uţívání drog vzniká řada rizik, kterými je jedinec ohroţen. Tato rizika se vyskytují v oblasti rodinné, sociální, finanční a především zdravotní. Organismus po nějakém čase začne na tyto škodlivé látky reagovat sníţenou funkcí orgánů, u kterých můţe později dojít vlivem drog k trvalému poškození aţ jejich selhání. Tyto následky se objevují aţ v pozdní fázi uţívání drog, ve které uţ se jim dá těţko zabránit. Velmi často se u jedince objevují potíţe s nespavostí, trpí poruchou příjmu potravy z důvodu nechutenství, horší se mu paměť a reflexy, přetrvává u něj neustálá vyčerpanost provázená psychickými poruchami, ve kterých se nejčastěji objevuje nadměrný strach spojený s těţkými halucinacemi. V pozdních fázích dochází k toxickému poškození důleţitých orgánů, mezi které patří především mozek, ledviny, játra a srdce. Toto poškození můţe vést aţ k selhání těchto orgánů, coţ velmi často končí smrtí jedince. Mezi další závaţná rizika patří infekce přenesené vlivem nitroţilní aplikace, která je velice nebezpečná. Jedinec, který pouţije jehlu od nakaţeného jedince infekcí, se můţe tímhle způsobem také nakazit. Nemoci, které můţe takto získat, jsou ţloutenka typu B a C a AIDS. Dále při nitroţilní aplikaci hrozí předávkování návykovou látkou neboli intoxikace, která následně vede ke smrti. Máme dva typy intoxikace, a to akutní a chronickou. Kromě těchto nejznámějších onemocnění z přenosu infekce do těla můţe také nitroţilní aplikace vyvolat endokarditidu (zánět srdeční nitroblány), záněty ţil, vmetek do plicnice a celkovou sepsi (otravu krve). (Nešpor, 1995) A. Akutní (náhlá) intoxikace představuje stav, který nastává bezprostředně po uţití návykové látky. Je charakterizovaný významnou poruchou vědomí, vnímání, poznávání, chování, emotivity, které nakonec vede k narušení fyziologických funkcí např. kardiovaskulární a dýchací poruchy, křeče, Tyto potíţe mohou nakonec vést k trvalým aţ fatálním následkům. B. Chronická (dlouhodobá) intoxikace představuje stav vyvolaný dlouhodobým uţíváním návykové látky, můţe rovněţ vést k trvalému poškození organismu. Změny se týkají psychických, fyziologických a behaviorálních funkcí. Dále můţe být organismus poškozen somaticky např. infekce způsobené vlivem nesterilní injekční aplikace. Jedinec často při dlouhodobém uţívání návykové látky trpí depresivními stavy, které mohou vést k sebevraţedným pokusům. (Klofáč, 2011) 16

2.3 Prevence drogové závislosti Prevence problémů způsobených návykovými látkami u dětí a dospívajících má zásadní význam. Je nutnou součástí preventivních snah, jako jsou prevence neprospěchu, kriminality, úrazů, sebevraţd a HIV/AIDS. V prevenci by se měly pouţívat efektivní postupy, díky nimţ se zabrání setkání a styku ţáků s legálními, ale především s nelegálními drogami. Účinná prevence musí chování ovlivnit ve smyslu podpory zdraví. Slovo prevence pochází z latinského původu a znamená opatření učiněná předem, včasnou obranu nebo ochranu. Prevenci drogové závislosti je moţno provádět pomocí různých preventivních programů, ale také formou relaxačních technik, z nichţ nejúčinnější je jóga.

2.3.1 Rozdělení prevence drogové závislosti Dříve se prevence dělila na primární a sekundární. Od let šedesátých máme i třetí druh, a tím je terciální prevence. Kaţdá má svůj úkol, díky kterému se zabraňuje setkání s drogami, informuje se o léčbě a bezpečnostních opatřeních ve fázi závislosti. V severoamerické literatuře existuje jiné rozdělení, které obsahuje také tři skupiny, a to jsou: 1. Prevence – ta se dále dělí na tři podskupiny: a) Všeobecná prevence - určena celé populaci b) Selektivní prevence – cílová populace jsou děti a dospívající se zvýšeným rizikem, kteří návykovou látku ještě neuţívají c) Indikovaná prevence – cílová populace jsou děti a dospívající, vykazující varovné známky uţívání drog 2. Léčba – určená pro drogově závislé 3. Udrţování stavu prevence a recidiv Ve své práci se budu dále zabývat pouze rozdělením prevence primární, sekundární a terciální, která se uvádí v České republice.

2.3.2 Primární prevence Jejím cílem je předcházet problémům s návykovými látkami u těch, kteří se s nimi ještě nesetkali a neuţívají je. Je zaměřená na celou společnost, do které patří i nejohroţenější 17

skupiny obyvatel, to jsou děti a dospívající. Všemi skupinami se prolíná kouření a alkohol. Primární prevence se především provádí u dětí na základních a středních školách a měla by být ze všech tří prevencí nejúčinnější. Mezi její úkoly patří sniţování nabídky drog neboli dostupnosti drog ve společnosti a sniţování poptávky po drogách, tedy sniţování zájmu o drogy, coţ bývá většinou náročné. Prevence je prováděna formou různých preventivních programů. Primární prevence se dále dělí: 1. Efektivní prevence - umoţňuje dosáhnutí maximální kvality a efektivity preventivního působení s cílem předcházet problémům a následkům souvisejícím se vznikem závislostí a dalších problémů. 2. Specifická prevence – jedná se o programy, které jsou zaměřené na určitou formu sociálně-patologického jednání. Snaţí se řešit způsob, jak předcházet výskytu drogové závislosti. 3. Nespecifická prevence – jedná se o veškeré aktivity podporující zdravý ţivotní styl, jako jsou například zájmové krouţky, sportovní aktivity apod. Primární prevenci by měly provádět osoby, které v drogové problematice přímo působí, ve školách je to školní metodik prevence nebo výchovný poradce, dále to jsou osoby, které vystudovaly studijní obor adiktologie na vysoké škole. Dále se zde vyskytují tři roviny působení prevence, a to jsou: 1. Podání základních a objektivních informací o původu drog, jejich druzích, rozšíření a vzniku závislosti. Informace podáváme formou přednášek, besed, komponovaných pořadů (přednášky a diskuze spojené s hudební či filmovou produkcí, lze také obohatit setkáním se zajímavou osobností). 2. Nacvičení taktik a strategií, jak ţít ve společnosti ohroţené drogou tak, abychom se jí vyhnuli. Tyto praktiky zahrnují zvýšení sebevědomí, asertivní chování a učení schopnosti, jak drogu odmítnout. Patří sem například peer programy a dlouhodobé programy. 3. Nabídnout co nejvíce způsobů, jak dosáhnout ţivotního uspokojení a jak se naučit zvládat krizové situace. Cílem efektivní prevence je zejména předcházení užívání návykových látek včetně alkoholu a tabáku. Posunout setkání s návykovými látkami do pozdějšího věku, kdy je organismus 18

a psychika vyspělejší, tím pádem odolnější. Snížit nebo zastavit experimentování s návykovými látkami, pokud k němu již dochází, předejít tak různým zdravotním poškozením, včetně závislostí, které by vyžadovaly léčbu. (Nešpor, Csémy, Sovinová, 1998)

2.3.3 Sekundární prevence Zaměřuje se na ty, kteří drogy okusili nebo s nimi experimentují, ale ještě jim nepropadli. Vyhledává problém, který vznikl a následně zprostředkovává jeho léčby. Pro jedince, který uţívá drogy, je sestaven systém odborné pomoci. Jeho jednotlivé sloţky pak nabízí různé sluţby podle indikátorů. Patří sem fáze závislosti, hloubka motivace změnit se a ochoty spolupracovat, sociální situace a psychické poškození jedince. O těchto sluţbách by měl být informován kaţdý praktický lékař. Jak je výše uvedeno, sekundární prevence zprostředkovává léčbu drogově závislého, proto bychom měli mít na paměti, jak velkou psychickou i somatickou zátěţ léčba drogové závislosti způsobuje. Problém s drogou nevznikal v krátkém časovém období, ale rozvíjel se dávno před tím, tudíţ i jeho léčba potřebuje více času neţ bychom si přáli. Do sekundární prevence spadá široký výběr zařízení, na které se můţe jedinec s problémem s návykovou látkou obrátit. Patří sem: a) Linky telefonické pomoci – slouţí jako první kontakt, rada a pomoc v krizové situaci. Odkazují jedince podle druhu jeho problému do dalších specializovaných pracovišť. b) Poradny – na základních, středních školách tuto funkci zprostředkovává výchovný poradce nebo poradce zabývající se drogovou problematikou – školní metodik prevence c) Pedagogicko-psychologické poradny pro děti a mládeţ a poradny pro mezilidské vztahy – ne všechny se ale zabývají drogovou problematikou d) Alkoholicko-toxikologické poradny – bývají součástí psychiatrických oddělení, zabývají se poruchami psychiky vlivem uţívání návykové látky, jedinci zde spolupracují s psychologem. e) Kontaktní centra (K-centra) – určena nejen drogové klientele. Jejich předpokladem je nízkoprahovost (spojujeme ji se sociálními sluţbami, jde o specifický rys části programů pracujících s tzv. prahy, bariérami - bariérami je myšlena například neznalost, neinformovanost, ztráta naděje, zde máme na mysli bariéry týkající se drogové závislosti). Jsou anonymní, nabízí širokou nabídku sluţeb (poradenství 19

s moţností následné individuální či skupinové terapie, diagnostika problému, informace o způsobech léčby, testy HIV ze slin, potravinový servis, moţnost základní hygieny, výměna stříkaček a jehel, poučení klienta a tzv. street work = aktivní vyhledávání a kontaktování klientů přímo v terénu). f) Detoxifikační jednotky – je krátkodobá, střednědobá medicínská a psychologická pomoc při vysazování drog. Jejím cílem je zbavit organismus návykové látky. Provádí se zde vyšetření toxikologické, somatické, psychiatrické, ale i psychoterapie. Jednotky bývají většinou součástí psychiatrických léčeben. g) Denní stacionář – denní psychiatricko-psychologická a psychosociální péče o klienty, pro které není nutný pobyt v lůţkovém zařízení. h) Ústavní léčba – narkoman zde má niţší dostupnost návykových látek, je zde odborná péče a organizovaný program. Je prováděna především v psychiatrických léčebnách. i) Terapeutické komunity – dlouhodobý resocializační program (aţ jeden rok), klienti zde ţijí dobrovolně v malém počtu lidí (zhruba kolem patnácti), program klade nároky jak na klienty, tak na členy terapeutického týmu. Ti musí být jednostranní a nést odpovědnost za chod komunity. Probíhají zde skupinové terapie formou skupinového setkání. Kaţdý klient má v komunitě nějaké úkoly, které se v průběhu pobytu mění a musí je plnit. Učí se tím tak odpovědnosti, spolehlivosti a pracovním návykům. Komunity mají velký význam především pro dospívající a mladé lidi. Prvotní zde není překonání problému s drogou, ale rozvoj osobnosti. j) Doléčovací a resocializační střediska – pro klienty, kteří jiţ prošli léčbou. Pomáhají jim se začlenit zpět do nových podmínek ţivota. Program trvá dva měsíce aţ jeden rok. k) Zařízení azylového typu – pro drogově závislé, kteří chtějí brát drogy a ztratili domov. Anonymní narkomané (lidé uţívající drogy) – mezinárodní organizace, drogově závislí se zde pravidelně scházejí ve skupinách, samostatně pracují a jsou soběstační. Nejsou zde vedeni profesionálním pracovníkem. Takto uvádějí na http://www.ped.muni.cz/wsedu/zdroj_mat/stud_mat/drogy/BM/sek.htm

20

2.3.4 Terciální prevence Zabývá se těmi, kteří jsou jiţ drogami postiţeni a jsou na nich závislí. Jejím cílem je co největší zmírnění důsledků, uţívání drog, ale nelze ji chápat jako řešení závislosti. Zahrnuje programy harm reduction (sniţování rizik při uţívání drog). Program zahrnuje sniţování rizik jak pro drogově závislé, tak pro celou společnost. Asi nejznámějším uplatněním je sniţování rizik v boji proti šíření HIV/AIDS nebo hepatitidy (infekční ţloutenky) typu B, C. Pojmem sniţování rizik je myšleno, ţe tyto programy bezplatně poskytují kondomy, vyměňují čisté injekční stříkačky a jehly za pouţité a také poskytují nácvik bezpečného uţívání nástrojů k aplikaci drog. Systém výměny stříkaček a jehel spočívá v principu, ţe se závislým vyměňuje 1 balíček jejich pouţitých stříkaček a jehel za 1 nový balíček. Sniţuje se tak riziko povalování infekčních stříkaček a jehel na pískovištích či jinak veřejně přístupných místech a tím moţnosti poranění se obyvatel a hlavně malých dětí. Takovéto sluţby poskytují např. K-centra nebo ve větších městech existují týmy pracovníků street workers, kteří chodí do míst, kde se narkomani scházejí a vyměňují jim stříkačky, dávají poučné letáčky a podobně. Dále do terciální prevence patří také substituční program. Substituce (nahrazení) je způsob léčby, kdy je uţívání drogy nahrazeno lékařsky předepsanou látkou s podobnými účinky a vlastnostmi (například injekční uţívání heroinu je nahrazeno uţíváním metadonu ve formě nápoje). Cílem substitučních programů je eliminovat uţívání ilegální drogy a formy jejího podání. Má výrazně menší rizika. Informace dostupné na internetových stránkách http://www.drogovaporadna.cz/pomoc-a-lecba/substitucni-lecba.html

2.3.5 Přehled preventivních strategií Vyskytuje se zde velká nabídka preventivních programů a strategií, které sniţují vznik drogové závislosti. Dle obecných průzkumů některé jsou účinné, jiné naopak nejsou účinné vůbec. Proto níţe uvádím formy různých strategií a jejich účinnost. 1. Zastrašování – většinou je neúčinné 2. Citové apely – neúčinné 3. Prosté informování – neúčinné 4. Nabízení lepších alternativ neţ alkohol či jiné návykové látky – účinné u skupin se zvýšeným rizikem 5. Peer programy – účinné u skupin se sníţeným rizikem (normální populace) 21

6. Prevence zaloţená ve společnosti, tj. spolupráce různých sloţek společnosti – účinné 7. Sniţování dostupnosti návykových látek včetně alkoholu – účinné, jestliţe je provázeno poptávkami 8. Léčba anebo mírnění následků – relativně účinné, zejména pokud je poskytnuta včas. 9. Kvalitní organizace preventivních programů je velice důleţitá a zahrnuje počáteční plánování, získání finančních prostředků, souhlas příslušných škol, vytvoření administrativní a podpůrné struktury programu, práce s týmem realizátorů, identifikace a zapojení rizikových ţáků, jímţ je program určen, vytvoření systémů krizové intervence, spolupráce s místním společenstvím, spolupráce s rodiči a vyhodnocení. (Nešpor, Csémy, Pernicová, 1996)

2.3.6 Peer programy a program FIT IN Peer programy jsou formou primární prevence, jejich principem je aktivní zapojení předem připravených vrstevníků. Jsou to besedy o drogách vedeny mladým člověkem. Vyuţívá se především na základních a středních školách. Význam anglického slova peer označuje někoho, s nímţ se cílová skupina můţe ztotoţnit. Peer je skupině blízký věkem, sociální situací či zaměstnáním. V programu si jedinci zahrají různé role nebo si vyzkouší různé relaxační techniky. Efektivní jsou peer programy především u dětí a mládeţe, kteří ještě nemají zkušenost s drogou.(Nešpor, Csémy, Pernicová 1996) Program FIT IN je také formou primární prevence, vznikl v roce 1990. Je nevládní iniciativou, spolupracuje s řadou vládních institucí a organizací se soukromým sektorem. Byl podporován Radou vlády pro bezpečnost silničního provozu (BESIP), Výzkumným ústavem pedagogickým, Ministerstvem ČR, pojišťovnami a řadou dalších organizací. Zástupce programu FIT IN byl přizván ke konzultacím se Světovou zdravotnickou organizací. Slovo FIT IN je anglické sloveso a znamená hodit se, nebo být vhodně zasazen. Program nabízí preventivní aktivity skupinám, zejména dětem a dospívajícím. Cílem programu je pozitivní zdraví. Směřuje k vytvoření systému prevence, v němţ má důleţité místo učitel, rodič, vrstevník, zdravotník aj. (Nešpor, Provazníková 1996)

22

2.4 Národní protidrogová centrála Byla zaloţena v roce 1928 a sídlí v Praze. Je policejním útvarem s celostátní působností, který se snaží s maximálním nasazením naplňovat účel, ke kterému byla zřízena. Hlavním úkolem NPC je vyhledávat, odhalovat a vyšetřovat trestnou činnost na úseku nedovolené výroby a obchodu s omamnými, psychotropními látkami a jedy. Podílí na tvorbě a realizaci národní strategie protidrogové politiky a v preventivní oblasti vytváří projekty zaměřené na vzdělávání odborné veřejnosti a nespecifickou primární prevenci. Výrobu a obchod s drogami NPC považuje za závažnou trestnou činnost. Cílem snažení NPC je snižování nabídky nelegálních drog v České republice a prosazování práva v této oblasti. Takto uvádějí na www.wikipedia.org Zacházení s omamnými a psychotropními látkami upravuje zákon č.167/1998 o návykových látkách. Zákon byl naposledy novelizován v roce 2011.

2.5 Léčba drogové závislosti Jde o medicínské řešení patologického chorobného stavu, jehoţ vzniku se nepodařilo zabránit. Proto se má klást důraz na spojení léčby návyků s preventivními opatřeními, které vzniku závislosti zabrání. Cílem léčby drogové závislosti je úplné odstranění závislosti a jde zde o odstranění následků, které ve vlastní terapeutické fázi řešení uţ neumoţňuje odstranit příčiny tohoto stavu. Léčebné postupy se liší podle druhu zneuţívané drogy. Léčení probíhá v ústavních zařízeních. Ambulantní péče se k léčbě nepouţívá, protoţe jak bylo zjištěno, je málo účinná. Pouţívá se ale k následnému doléčení. Další zásadou léčby je úplné odnětí drogy, které je buď náhlé, nebo postupné. Rychlost odnětí drogy záleţí na druhu návykové látky, kterou jedinec uţívá. Potom následuje kontrolovaná abstinence (zdrţenlivost, zřeknutí se poţití drog), která musí trvat dostatečně dlouho. Délka abstinování záleţí na zneuţívané látce, na osobnosti narkomana a na sociálních faktorech. Při známkách abstinenčních příznaků se jedinci někdy pomáhá některými biologickými zásahy, to znamená, ţe se v léčbě pouţívají některá neuroleptika, a to především tehdy, projeví-li se abstinenční syndrom neklidem, halucinacemi či jinými psychickými projevy. Důleţitou součástí léčby je intenzivní psychoterapie, která by se měla provádět jiţ v prvním období léčení. V té době se začíná i s rehabilitací, ta vede k rozvinutí a obnově sociálních a pracovních návyků. Po odeznění abstinenčních příznaků následuje období dlouhodobé resocializace. To znamená postupně změnit stávající návyky a vzorce chování, které vedly ke vzniku závislosti a vytvořit nové, 23

které by léčeným umoţnily opětovné zapojení do společnosti. Resocializace bývá dlouhodobou záleţitostí, probíhá v zařízeních k tomu uzpůsobených. V české republice je známe jako komunity neboli „dům na půl cesty“. Zde jedinec ţije dobrovolně určitou dobu, většinou jeden rok, v malé skupině lidí (kolem 15) a učí se zde spolehlivosti, zodpovědnosti, pracovním návykům prostřednictvím úkolů, které v komunitě dostane a které musí plnit. Za kaţdý nesplněný úkol mu je udělena sankce. Podle druhu prohřešku pak komunita jedná na společném sezení, zda jedinec můţe zůstat nebo musí z komunity ven.

Na závěr bych uvedla formy prováděné léčby drogových závislostí v našich podmínkách. V České republice se počáteční fáze léčení provádí jen v psychiatrických léčebnách. Některé mají samostatná oddělení pro léčbu toxikomanů, délka léčení zde trvá jeden aţ dva týdny. Další fáze se provádí na zvláštních odděleních. Vedle kontrolované abstinence se realizuje komplexní léčebný program spočívající v resocializační a adaptační terapii. Dalším faktorem je doléčování, ve kterém jde o udrţení dosaţených léčebných výsledků a zajištění abstinence od drogy. Probíhá v ambulantních podmínkách. V současné době se u nás provádí protitoxikomanická léčba buď se souhlasem klienta (dobrovolné léčení), nebo bez jeho souhlasu podle ustanovení zákona č. 20 o péči o zdraví lidu z roku 1966 (od té doby proběhla spousta novelizací tohoto zákona, poslední v roce 2008). Případně můţe být nařízeno ochranné protitoxikomanické léčení ústavní nebo ambulantní podle ustanovení §72 trestního zákona. (Janík, Dušek 1990)

24

3 Výzkumná část 3.1 Metodika výzkumné práce Ke zpracování výzkumné části bakalářské práce jsem pouţila kvantitativní metodu formou dvou dotazníku, které byly zcela anonymní. Dotazníky se skládají ze dvou částí. V první části jsou zahrnuty otázky na zjištění věku, pohlaví, ročníku, bydliště a vzdělání. Druhá část se zabývá zjištěním znalostí respondentů o prevenci drogové závislosti. První dotazník obsahuje 19 otázek, z toho 10 otázek uzavřených a 9 otázek otevřených. Druhý dotazník má verzi kratší a vyskytuje se v něm celkem 13 otázek, z nichţ 4 jsou uzavřené a 9 otevřených. Celkem jsem rozdala z kaţdého dotazníku 150 kusů a jejich návratnost byla 100%. Zpracováno bylo tedy celkem 300 dotazníků.

3.2 Charakteristika vzorku respondentů Respondenti pro můj výzkum byli ţáci středních škol ve věkové kategorii 15-20 let. Jednotlivé informace jsem porovnávala ve třídách prvních a posledních ročníků a to na střední zdravotnické škole, gymnáziu a učilišti. Všechny třídy dohromady činily 150 respondentů, z nichţ bylo 55 chlapců a 95 dívek.

3.3 Organizace výzkumu Příprava výzkumu probíhala od 4. 11. 2011 do 15. 2. 2012. Moje realizace výzkumu proběhla v době od 16. 2. do 6. 3. 2012. Průzkum spočíval v návštěvě střední zdravotnické školy, gymnázia a odborného učiliště, kde jsem provedla pomocí dotazníků informativní zjištění znalostí ţáků o prevenci drogové závislosti. Následně po vyplnění dotazníků jsem provedla edukaci formou odborné přednášky v power pointové prezentaci. V přednášce byly zahrnuty základní informace z oblasti drogové problematiky. V první části jsem se zaměřila na obecný význam drog, kde jsem popisovala dělení drog, jak se chovají, jak vypadají, jak by ţáci mohli poznat, ţe někdo z jejich okolí drogy bere a seznámila jsem je s riziky, které mohou vzniknout vlivem jejich uţívání. U vybraných drog jsem popsala jejich škodlivost na organismus a jaké jeho části postihují. Po seznámení s pojmem drogy jsem se ve střední části přednášky podrobně zaměřila na prevenci drogové závislosti, kde jsem popsala dělení prevencí, jejich zaměření a kdo je poskytuje. Také jsem se v této části zmínila o národní

25

protidrogové centrále. Závěrečná část přednášky obsahovala zmínku o léčbě drogové závislosti, uvedla jsem instituce zaměřující se na jedince ohroţené drogou a nezapomněla jsem uvést příklady některé literatury na dané téma. Po ukončení přednášky jsem ţákům rozdala závěrečný dotazník, který byl kratší, abych pomocí něj zjistila, zda jsem ţáky obohatila o nové informace nebo ne. Celkový čas přednášky i s vyplněním dvou dotazníků činil 45 minut.

26

3.4 Vlastní výzkum 3.4.1 Úvodní dotazník Otázka č. 1: Pohlaví, věk a studijní ročník Tabulka 1: Pohlaví respondentů

Pohlaví Chlapec Dívka Celkem

SZŠ 4 46 50

% 8% 92% 100%

GYM 26 24 50

% 52% 48% 100%

SOU 24 26 50

% 48% 52% 100%

Z úvodní tabulky vyplývá, ţe na střední zdravotnické škole je podstatně více dívek, které představují 92 %. Na gymnáziu byl počet obou pohlaví celkem vyrovnaný.Stejně tomu bylo na středním odborném učilišti. Tabulka 2: Věk respondentů

Věk 15-16 17-18 19-20 Celkem

SZŠ 25 10 15 50

% 50% 20% 30% 100%

GYM 23 12 15 50

% 46% 24% 30% 100%

SOU 20 19 11 50

% 40% 28% 22% 100%

Na SZŠ bylo nejvíce respondentů v rozmezí 15-16 let a nejméně v rozmezí 17-18 let. Na GYM udalo také nejvíce respondentů věk 15-16 let, nejméně respondentů bylo ve věkovém rozmezí 17-18 let.a jeden dvacet let. Na SOU bylo nejvíce respondentů v rozmezí 15-16 let a nejméně ve věkové kategorii 19-20 let. Tabulka 3: Studijní ročník

Ročník 1. 3. 4. Celkem

SZS 25 0 25 50

% 50% 0% 50% 100%

GYM 25 0 25 50

% 50% 0% 50% 100%

SOU 25 25 0 50

% 50% 50% 0% 100%

Počty ţáků v ročnících byly vyrovnané. V kaţdé třídě prvních a posledních ročníků na střední zdravotnické škole, gymnáziu a učilišti bylo 25 ţáků.

27

Otázka č. 2 : Kterou z následujících škol studujete? Tabulka 4: Znázorňuje odpovědi na otázku „Kterou z následujících škol studujete“ (zdroj vlastní výpočty).

moţná odpověď

Počet odpovědí

Počet odpovědí v %

Střední odborné učiliště – učební 50 obor bez maturity Střední odborná škola 50 s maturitou Gymnázium 50

33,33

Celkem

99,99 = 100%

33,33 33,33

150

Z uvedených výsledků je patrné, ţe na všech školách byl počet respondentů stejný . Otázka č. 3: Slyšeli jste už někdy pojem drogová závislost? Tabulka 5: Znázorňuje odpovědi respondentů na otázku, zda uţ někdy slyšeli pojem drogová závislost (zdroj vlastní výpočty)

Moţná odpověď Ano Ne Celkem

SZS 50 0 50

%

GYM

33,33% 50 0% 0 99,9=100% 50

%

SOU

33,33% 50 0% 0 99,99=100% 50

% 33,33% 0% 99,99=100%

Z tabulky je zřejmé, ţe všichni respondenti uţ pojem drogová závislost někdy slyšeli. Otázka č. 4: Pokud ano, kde? Tabulka 6: Znázorňuje odpovědi respondentů na otázku, kde slyšeli pojem drogová závislost (zdroj vlastní výpočty)

Moţná odpověď Doma v rodině Ve škole od učitelů Ve škole na přednášce Ve sdělovacích prostředcích (TV, rádio, tisk, …) Od kamarádů Jinde – uveďte kde Ne

SZS

GYM

SOU

18 24 44 42

24 28 46 46

13 13 40 34

23 0 0

44 4 0

34 0 0

28

Tabulka 7: Znázorňuje, kolik odpovědí v otázce respondenti zaškrtli (zdroj vlastní výpočty)

Počet odpovědí Dvě odpovědi Tři odpovědi Čtyři odpovědi Pět odpovědí Celkem

SZŠ 12 26 9 3 50

% 24% 52% 18% 6% 100%

GYM 5 23 13 9 50

% 10% 46% 26% 18% 100%

SOU 21 17 6 6 50

% 42% 34% 12% 12% 100%

Nejvíce ţáci uváděli, ţe pojem drogová závislost slyšeli ve sdělovacích prostředcích. Takto odpovědělo 42 ţáků na SZŠ, 46 ţáků na GYM a 33 ţáků na SOU. Druhou nejčastější odpověď ţáci uváděli, ve škole na přednášce a to v počtu 44 ţáků na SZŠ, 46 ţáků na GYM a 36 ţáků na SOU. Na třetím místě uváděli ve škole od učitelů. Tuto odpověď uvedlo 24 ţáků SŢŠ, 25 ţáků GYM a 13 ţáků SOU. Zbylé odpovědi všech respondentů byly téměř vyrovnané. Otázka č. 5: V čem vidíte obecný význam provádění prevence drogové závislosti? (krátká výstižná odpověď) Tabulka 8: Znázorňuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, v čem vidí význam provádění prevence drogové závislosti – volné odpovědi (zdroj vlastní výpočty).

Odpovědi respondentů

SZŠ 1.roč

%

GYM 1.roč

%

SOU 1.roč

%

Varuje o nebezpečí Drog

2

8%

5

20%

2

8%

Prevence styku s drogami

1

4%

3

12%

1

4%

Sníţení počtu drogově Závislých

2

8%

1

4%

3

12%

Odrazení lidí od braní Drog

1

4%

0

0%

0

0%

Zabraňuje vzniku Závislosti

3

12%

3

12%

1

4%

Aby se nešířily choroby 0

0%

0

0%

0

0%

Nevím

16

64%

13

52%

18

72%

Celkem

25

100%

25

100%

25

100%

.

29

Graf 1: Znázorňuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, v čem vidí význam provádění prevence drogové závislosti – volné odpovědi (zdroj vlastní výpočty).

Dle tabulky a grafu je patrné, ţe většina ţáků prvních ročníků na všech školách neví, jaký význam má provádění prevence drogové závislosti. Tabulka 9: Znázorňuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, v čem vidí význam provádění prevence drogové závislosti – volné odpovědi (zdroj vlastní výpočty).

Odpovědi respondentů Varuje o nebezpečí drog

SZŠ 4.roč

%

GYM 4.roč

%

SOU 3.roč

%

3

12%

2

8%

2

8%

Prevence styku s drogami 4

16%

1

4%

1

4%

Sníţení počtu drogově Závislých

5

20%

8

32%

5

20%

Odrazení lidí od braní Drog

2

8%

5

20%

0

0%

Zabraňuje vzniku Závislosti

0

0%

0

0%

0

0%

Aby se nešířily choroby Nevím Celkem

2 9 25

8% 36% 100%

0 9 25

0% 36% 100%

0 17 25

0% 68% 100%

30

Graf 2: Znázorňuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, v čem vidí význam provádění prevence drogové závislosti – volné odpovědi (zdroj vlastní výpočty).

Ţáci posledních ročníků na SZŠ a GYM stejně uvedli v počtu 36%, ţe neví, jaký význam má prevence drogové závislosti, ţáci na SOU odpověděli také stejně, ale ve vyšším počtu 68%. Další opovědí, kterou ţáci uváděli nejvíce, byla, ţe prevence je prováděna ke sníţení počtu drogově závislých. Ostatní počet odpovědí ţáci uváděli zhruba stejný. Je patrné, ţe ţáci posledních ročníků mají informace trochu lepší. Otázka č. 6: Poznali byste, že jedinec bere drogy? Pokud ano, uveďte 3 příklady: Tabulka 10: Znázorňuje odpovědi respondentů na otázku, zda poznají, ţe jedinec bere drogy (zdroj vlastní výpočty).

Moţná odpověď Ano Ne Neodpověděli Celkem

SZS 15 34 1 50

% 30% 68% 2% 100%

GYM 19 31 0 50

% 38% 62% 0% 100%

SOU 4 42 4 50

% 8% 84% 8% 100%

Ţáci nejvíce uváděli tyto tři příklady: změna chování, změna vzhledu, problémy ve škole.

31

Graf 3: Znázorňuje odpovědi respondentů na otázku, zda poznají, ţe jedinec bere drogy (zdroj vlastní výpočty).

Na všech školách by většina dotázaných ţáků nerozpoznala jedince uţívajícího drogy. Otázka č. 7: Do jaké míry podle vás poškozují drogy organismus při dlouhodobém užívání? Tabulka 11: Znázorňuje odpovědi respondentů na otázku, jestli ví, jak poškozují drogy organismus při dlouhodobém uţívání (zdroj vlastní výpočty).

Moţná odpověď Vedou k narušení psychiky, selhání orgánů a jejich trvalému poškození Vedou pouze k narušení psychických funkcí

SZS 28

% 56%

GYM 27

% 54%

SOU 23

% 46%

6

12%

4

8%

2

4%

Poškozují orgány, ale nevedou k jejich selhání

0

0%

1

2%

3

6%

Hlavním následkem dlouhodobého uţívání drog je smrt Neodpověděli Celkem

16

32%

18

36%

15

30%

0 50

0% 100%

0 50

0% 100%

7 50

14% 100%

Správnou odpověď, ţe dlouhodobé uţívání drog vede k narušení psychiky, selhání orgánů a jejich trvalému poškození, uvedlo v největším počtu respondentů 56% na SZŠ. Respondenti na GYM takto odpověděli v 54% a ve 46% respondenti na SOU. 14% respondentů SOU na tuhle otázku neodpovědělo vůbec. Zbylí respondenti výše uvedených škol odpověděli špatně.

32

Otázka č. 8: Vyberte 3 konkrétní zdravotní rizika při dlouhodobém užívání marihuany. Tabulka 12: Znázorňuje odpovědi respondentů na otázku, kde mají vybrat ze 6 moţností 3 konkrétní zdravotní rizika při dlouhodobém uţívání marihuany (zdroj vlastní výpočty).

Moţná odpověď SZS Nepravidelný menstruační cyklus 30

GYM 33

SOU 20

Těţké halucinace Zhoršení krátkodobé paměti

23 40

19 39

18 37

Chronické záněty dýchacích cest

14

14

17

Nespavost Vyráţky na těle Neodpověděli

21 4 0

21 8 4

14 0 16

Nejvíce ţáci uváděli tato tři rizika: Zhoršení krátkodobé paměti na SZŠ uvedlo 40, na GYM 39 a na SOU 37 ţáků. Jako druhou odpověď ţáci nejvíce uváděli nepravidelný menstruační cyklus. Třetí nejčastější odpověď ţáci uvedli těţké halucinace. Vyskytli se také 4 ţáci na GYM a 16 ţáků na SOU, kteří neodpověděli vůbec. Otázka č. 9: Vyberte 3 správná možná rizika při injekčním užívání drog. Tabulka 13: Znázorňuje odpovědi respondentů na otázku „Vyberte 3 správná moţná rizika při injekčním uţívání drog“ (zdroj vlastní výpočty)

Moţná odpověď Deformace nehtů Náhlá otrava Ţádná rizika Bolesti hlavy Riziko vykrvácení Přenos ţloutenky B, C Přenos HIV/AIDS Neodpověděli

SZS 3 30 0 8 4 49 49 1

GYM 8 37 0 8 11 48 47 0

SOU 5 30 0 5 4 46 44 6

Nejvíce ţáci uváděli tato tři rizika: Přenos HIV/AIDS. Druhým nejčastěji voleným rizikem byl přenos ţloutenky B, C. Jako třetí riziko volili ţáci náhlou otravu. Na SZŠ 1 ţák a na SOU 6 ţáků neodpověděli vůbec.

33

Otázka č. 10: Prevence drogové závislosti se dělí na: primární, sekundární, terciální. Která je podle vás nejúčinnější? Tabulka 14: Znázorňuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, která prevence drogové závislosti je nejúčinnější (zdroj vlastní výpočty).

Moţná odpověď Primární Sekundární Terciální Nevím Celkem

SZS 1.roč 7 5 10 3 25

% 28% 20% 40% 12% 100%

GYM 1.roč 20 5 0 0 25

% 80% 20% 0% 0% 100%

SOU 1.roč 13 2 2 8 25

52% 8% 8% 32% 100%

Graf 4: Znázorňuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, která prevence drogové závislosti je nejúčinnější (zdroj vlastní výpočty).

Nejvíce respondentů 1. ročníků uvedlo správně, ţe nejúčinnější je primární prevence. Tuto odpověď uvedlo 80 % respondentů na GYM a 52 % respondentů na SOU. Pouze respondenti na SZŠ uvedli, ţe nejúčinnější prevence drogové závislosti je prevence terciální. Někteří respondenti SZŠ a SOU odpověděli, ţe neví, která prevence je nejúčinnější.

34

Tabulka 15: : Znázorňuje odpovědi respondentů posledního ročníku na otázku, která prevence drogové závislosti je nejúčinnější (zdroj vlastní výpočty).

Moţná odpověď Primární Sekundární Terciální Nevím Celkem

SZS 4.roč 18 4 3 0 25

% 72% 16% 12% 0% 100%

GYM 4.roč 20 0 5 0 25

% 80% 0% 20% 0% 100%

SOU 3.roč 14 3 4 4 25

% 56% 12% 16% 16% 100%

Graf 5: Znázorňuje odpovědi respondentů posledního ročníku na otázku, která prevence drogové závislosti je nejúčinnější (zdroj vlastní výpočty).

Ţe nejúčinnější prevence drogové závislosti je prevence primární uvedlo správně 80 % respondentů na GYM, 72 % respondentů na SZŠ a 56 % respondentů na SOU. Pouze 4 % respondentů na SOU uvedlo, ţe neví, která prevence je nejúčinnější. Dle výše uvedených výsledků je patrné, ţe respondenti posledních ročníků mají lepší informace, neţ respondenti ročníku prvního.

35

Otázka č. 11: Setkali jste se s některým druhem prevence? Pokud ano kde? Tabulka 16: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, jestli se uţ někdy setkali s některým druhem prevence a kde (zdroj vlastní výpočty)

Odpovědi respondentů Ve škole V televizi Doma V léčebně Ne Celkem

SZS 1.roč 9 0 0 0 16 25

% 36% 0% 0% 0% 64% 100%

GYM 1.roč 16 0 0 0 9 25

%

SOU 1.roč

64% 0% 0% 0% 36% 100%

11 1 0 0 13 25

% 44% 4% 0% 0% 52% 100%

Graf 6: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníku na otázku, jestli se uţ někdy setkali s některým druhem prevence a kde (zdroj vlastní výpočty)

Většina dotázaných v 1. ročnících se s prevencí drogové závislosti setkala ve škole nebo se s ní nesetkali vůbec. Tabulka 17: Zobrazuje odpovědi respondentů posledního ročníku na otázku, jestli se uţ někdy setkali s některým druhem prevence a kde (zdroj vlastní výpočty)

Odpovědi respondentů Ve škole V televizi Doma V léčebně Ne Celkem

SZS 4.roč 3 1 0 0 21 25

% 12% 4% 0% 0% 84% 100%

GYM 4.roč 9 0 0 0 16 25

% 36% 0% 0% 0% 64% 100%

SOU 3.roč 4 0 0 1 20 25

% 16% 0% 0% 4% 80% 100%

36

Graf 7: Zobrazuje odpovědi respondentů posledního ročníku na otázku, jestli se uţ někdy setkali s některým druhem prevence (zdroj vlastní výpočty)

Dle tabulky a grafu je patrné, ţe se většina respondentů posledních ročníků nesetkala s ţádným druhem prevence drogové závislosti. Na dalším místě pak uvedli školu. Výsledky mezi prvními a posledními ročníky jsou téměř vyrovnané, avšak respondentů, kteří se setkali s některým druhem prevence drogové závislosti, bylo více v prvním ročníku. Otázka č. 12: Jakou formou se může provádět primární prevence? (vyberte odpovědi) Tabulka 18: Znázorňuje odpovědi respondentů na otázku, jakou formou se můţe provádět primární prevence (zdroj vlastní výpočty)

Moţná odpověď Přednášky Besedy Léčebné programy Veřejné sdělovací prostředky Programy nácviku pouţívání jehel a injekčních stříkaček Relaxační techniky Psychoterapie

SZŠ 43 41 41 40

GYM 39 36 36 26

SOU 27 18 17 36

3 2 10

3 10 8

5 10 22

Správné odpovědi byly přednášky, besedy, veřejné sdělovací prostředky a relaxační techniky. Nejvíce ţáci uváděli jako formu primární prevence veřejné sdělovací prostředky. Druhou nejčastější odpovědí byly přednášky. Jako třetí volili ţáci besedy. Všechny tyto odpovědi byly správné.

37

Otázka č. 13: Víte, jaký je úkol primární prevence? Volná odpověď. Tabulka 19: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, zda ví, jaký je úkol primární prevence (zdroj vlastní výpočty).

Moţná odpověď

SZS 1.roč

Předcházet drogové závislosti Nevím Celkem

8 17 25

% 32% 68% 100%

GYM 1.roč 7 18 25

% 28% 72% 100%

bSOU 1.roč 4 21 25

% 16% 84% 100%

Graf 8: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, zda ví, jaký je úkol primární prevence (zdroj vlastní výpočty).

Většina respondentů prvních ročníků na všech školách uvedla, ţe neví, jaký je úkol primární prevence. Pouze 19 respondentů z celkového počtu odpovědělo, ţe úkolem primární prevence je předcházet drogové závislosti. Tabulka 20: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, zda ví, jaký je úkol primární prevence (zdroj vlastní výpočty).

Moţná odpověď Předcházet drogové závislosti Nevím Celkem

SZS 4.roč 6 19 25

% 24% 76% 100%

GYM 4.roč 5 20 25

% 20% 80% 100%

SOU 3.roč 3 22 25

% 12% 88% 100%

38

Graf 9: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, zda ví, jaký je úkol primární prevence (zdroj vlastní výpočty).

Většina responedntů posledních ročníků na vybraných školách neví, jaký je úkol primárni prevence. Výsledky prvních a posledních ročníků jsou téměř totoţné. Otázka č. 14: Jaký je úkol sekundární prevence? Pokud víte, napište jaký. Tabulka 21: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, jestli ví, jaký je úkol sekundární prevence (zdroj vlastní výpočty)

Moţná odpověď Léčba závislosti Nevím Celkem

SZS 1.roč 2 23 25

% 8% 92% 100%

GYM 1.roč 6 19 25

% 24% 76% 100%

SOU 1.roč 0 25 25

% 0% 100% 100%

Graf 10: : Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, jestli ví, jaký je úkol sekundární prevence (zdroj vlastní výpočty)

39

Dle tabulky a grafu je patrné, ţe naprostá většina respondentů prvních ročníků neví, jaký je úkol sekundární prevence. Tabulka 22: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, jestli ví, jaký je úkol sekundární prevence (zdroj vlastní výpočty).

Moţná odpověď Léčba závislostí Nevím Celkem

SZS 4.roč 3 22 25

% 12% 88% 100%

GYM 4.roč 2 23 25

% 8% 92% 100%

SOU 3.roč 2 23 25

% 8% 92% 100%

Graf 11: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, jestli ví, jaký je úkol sekundární prevence (zdroj vlastní výpočty).

Převáţná většina respondentů posledních ročníků uvedla, ţe neví, jaký je úkol sekundární prevence. Výsledky mezi odpověďmi prvních a posledních ročníků jsou téměř stejné. Otázka č. 15: Kým je tato prevence klientům poskytována? Pokud víte, napište odpověď. Tabulka 23: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, zda ví, kým je tato prevence poskytována (zdroj vlastní výpočty).

Moţná odpověď Léčebny Nevím Celkem

SZS 3 47 50

% 6% 94% 100%

GYM 6 44 50

% 12% 88% 100%

SOU 2 48 50

% 4% 96% 100%

40

Graf 12: : Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, zda ví, kým je tato prevence poskytována (zdroj vlastní výpočty).

Pouhé 4% respondentů na SOU, 6% respondentů na SZŠ a 12% respondentů na GYM uvedlo, ţe sekundární prevence je poskytována léčebnami. Naprostá většina respondentů na vybraných školách neví, kdo poskytuje klientům sekundární prevenci. Otázka č. 16: Víte, jaký je úkol terciální prevence? Volná odpověď. Tabulka 24: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, zda ví, jaký je úkol terciální prevence (zdroj vlastní výpočty).

Moţná odpověď Výměna stříkaček a jehel Nevím Celkem

SZS 1.roč 1 24 25

% 4% 96% 100%

GYM 1.roč 1 24 25

%2 4% 96% 100%

SOU 1.roč 0 25 25

% 0% 100% 100%

41

Graf 13: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, zda ví, jaký je úkol terciální prevence (zdroj vlastní výpočty).

Ţe výměna injekčních stříkaček a jehel je úkolem terciální prevence uvedli pouze 2 z celkového počtu respondentů prvních ročníků. Zbylá většina na vybraných školách neví, jaký je úkol terciální prevence. Tabulka 25: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, zda ví, jaký je úkol terciální prevence (zdroj vlastní výpočty).

Moţná odpověď Výměna stříkaček a jehel Neví Celkem

SZS 4.roč 3 22 25

% 12% 88% 100%

GYM 4.roč 2 23 25

% 8% 92% 100%

SOU 3.roč 1 24 25

% 4% 96% 100%

42

Graf 14: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, zda ví jaký je úkol terciální prevence (zdroj vlastní výpočty).

Pouze 6 z celkového počtu respondentů posledních ročníků uvedlo, ţe úkolem terciální prevence je výměna stříkaček a jehel. Výsledky odpovědí prvních a posledních ročníků u této otázky jsou téměř shodné. Otázka č. 17: Kdo ji klientům poskytuje? Pokud víte, napište. Tabulka 26: Zobrazuje odpovědi respondentů, jestli ví, kdo jí poskytuje (zdroj vlastní výpočty).

Moţná odpověď K-centra Nevím Celkem

SZS 1 49 50

% 2% 98% 100%

GYM 3 47 50

% 6% 94% 100%

SOU 1 49 50

% 2% 98% 100%

43

Graf 15: Zobrazuje odpovědi respondentů, jestli ví, kdo jí poskytuje (zdroj vlastní výpočty).

Dle tabulky a grafu je patrné, ţe většina respondentů na všech školách neví, kdo klientům terciální prevenci poskytuje. Pouze 5 ţáků z celkového počtu uvedlo, ţe terciálním prevenci klientům poskytují K-centra. Otázka č. 18: Jaký je cíl léčby drogové závislosti? (vyberte správné odpovědi) Tabulka 27: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, jaký je cíl léčby drogové závislosti (zdroj vlastní výpočty).

Moţná odpověď SZS Zmírnit závislost, protoţe se nedá 14 nikdy vyléčit.

% 28%

GYM 12

% 24%

SOU 18

% 36%

Úplné odstranění závislosti.

24

48%

35

70%

28

56%

Uklidnit klienta. Najít si nového partnera. Celkem

4 8 50

8% 16% 100%

2 1 50

4% 2% 100%

2 2 50

4% 4% 100%

44

Graf 16: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, jaký je cíl léčby drogové závislosti (zdroj vlastní výpočty).

Většina respondentů uvedla správně, ţe cílem léčby drogové závislosti je úplné odstranění závislosti. Takto odpovědělo v nejvyšším počtu 70 % respondentů na GYM, 56 % respondentů na SOU a 48 % respondentů na SZŠ. Druhá nejvíce uváděná odpověď byla zmírnit závislost, protoţe se nedá nikdy vyléčit. Zbylé odpovědi respondentů byly u všech škol vyrovnané. Otázka č. 19: Znáte některé instituce, na které se můžete obrátit při problému s užíváním drog? Pokud ano, napište, jaké to jsou. Tabulka 28: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, jestli znají některé instituce, na které se mohou obrátit při problému s uţíváním drog (zdroj vlastní výpočty).

Odpovědi respondentů K – centra Léčebny Policie ČR Protidrogová centra Linky důvěry Neznám Celkem

SZS 1.roč 7 2 0 0 2 14 25

% 28% 8% 0% 0% 8% 56% 100%

GYM 1.roč 10 2 0 1 1 11 25

% 40% 8% 0% 4% 4% 44% 100%

SOU 1.roč 1 1 0 0 0 23 25

% 4% 4% 0% 0% 0% 92% 100%

45

Graf 17: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, jestli znají některé instituce, na které se můţou obrátit při problému s uţíváním drog (zdroj vlastní výpočty).

Naprostá většina respondentů 1. ročníků nezná ţádné instituce, na které se mohou obrátit při problému s uţíváním drog. 28 % respondentů na SZŠ, 40 % na GYM a 4 % na SOU uvedlo odpověď K-centra. Zbylé odpovědi byly vyrovnané. Tabulka 29: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, jestli znají některé instituce na které se můţou obrátit při problému s uţíváním drog (zdroj vlastní výpočty).

Odpovědi respondentů K – centra Léčebny Policie ČR Protidrogová centra Linky důvěry Neznám Celkem

SZS 4.roč 12 2 0 0 0 11 50

% 48% 8% 0% 0% 0% 54% 100%

GYM 4.roč 11 2 3 0 0 9 50

% 44% 8% 12% 0% 0% 36% 100%

SOU 3.roč 1 2 0 0 0 22 50

% 4% 8% 0% 0% 0% 88% 100%

46

Graf 18: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, jestli znají některé instituce, na které se mohou obrátit při problému s uţíváním drog (zdroj vlastní výpočty).

Většina respondentů posledních ročníků také nezná ţádné instituce, na které se mohou obrátit při problému s uţíváním drog. Odpověď K-centra uvedlo 48 % respondentů na SZŠ, 44 % na GYM a 4 % na SOU. Z výše uvedených tabulek a grafů je patrné, ţe ţáci posledních ročníků mají o trochu lepší znalosti, neţ ţáci prvních ročníků.

3.4.2 Dotazník po odborné přednášce První otázky v závěrečném dotazníku byly totoţné s otázkami prvního dotazníku. Obsahovaly informace o pohlaví, věku, ročníku a typu školy, kterou respondenti studují a odpovědi jsou u obou dotazníků totoţné. Proto druhou část výzkumu zahajuji otázkou číslo 3. Otázka č. 3: Proč je důležité provádět prevenci drogové závislosti? (krátká výstižná odpověď) Tabulka 30: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, proč je důleţité provádět prevenci drogové závislosti (zdroj vlastní výpočty).

Odpovědi respondentů Aby lidé měli lepší zdraví. Informovat o škodlivosti drog. Předcházet drogové závislosti Odradit lidi od braní drog. Sníţit počet drogově závislých. Nevím Celkem

SZS 1.roč 3 5 9 4 3 1 25

% 12% 20% 36% 16% 12% 4% 100%

GYM 1.roč 3 8 9 0 1 4 25

% 12% 32% 36% 0% 4% 16% 100%

SOU 1.roč 0 3 6 5 1 10 25

% 0% 12% 24% 20% 4% 40% 100%

47

Graf 19: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, proč je důleţité provádět prevenci drogové závislosti (zdroj vlastní výpočty).

Nejvíce ţáků prvních ročníků uvádělo odpověď předcházet drogové závislosti. Druhá nejvíce uváděná odpověď byla informovat o škodlivosti drog. I přes odbornou přednášku 40 % ţáků SOU, 16 % na GYM a 4 % na SZŠ uvedlo, ţe neví, proč je důleţité provádět prevenci drogové závislosti. Tabulka 31: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, proč je důleţité provádět prevenci drogové závislosti (zdroj vlastní výpočty).

Odpovědi respondentů Aby lidé měli lepší zdraví. Informovat o škodlivosti drog. Předcházet drogové závislosti Odradit lidi od braní drog. Sníţit počet drogově závislých. Nevím Celkem

SZS 4.roč 1 7 6 2 6 3 25

% 4% 28% 24% 8% 24% 12% 100%

GYM 4.roč 1 3 10 0 10 1 25

% 4% 12% 40% 0% 40% 4% 100%

SOU 3.roč 0 0 10 4 3 8 25

% 0% 0% 40% 16% 12% 32% 100%

48

Graf 20: : Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, proč je důleţité provádět prevenci drogové závislosti (zdroj vlastní výpočty).

Ţáci posledních ročníků nejvíce uváděli odpověď, ţe prevence předchází drogové závislosti. Tuhle odpověď uvedlo ve stejném počtu 40 % ţáků na GYM a SOU a 24 % na SZŠ. Druhá nejvíce uváděná odpověď byla sníţit počet drogově závislých. 28 % ţáků SZŠ a 12 % na GYM uvedlo, ţe prevence má informovat o škodlivosti drog. I přes odbornou přednášku celkem 12 ţáků vůbec nevědělo, proč je důleţité provádět prevenci drogové závislosti. Odpovědi prvních a posledních ročníků byly podobné. Otázka č. 4: Podle čeho byste poznali, že kamarád bere drogy? (krátká volná odpověď) Tabulka 32: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, podle čeho by poznali, ţe jedinec bere drogy (zdroj vlastní výpočty)

Odpovědi respondentů Změna chování Změna vzhledu Problémy ve škole Krádeţe Ztráta zájmů Problémy doma Změna kamarádů Neví Celkem

SZS 19 14 16 9 15 0 12 5 90

GYM 13 12 19 1 13 4 8 12 82

SOU 4 3 8 3 7 2 7 22 56

49

Nejvíce ţáci uváděli tyto čtyři odpovědi: změna chování, změna vzhledu, problémy ve škole a ztráta zájmů. I přes provedení odborné přednášky 22 ţáků na SOU, 12 na GYM a 5 na SZŠ uvedlo, ţe neví, podle čeho by poznali, ţe jedinec bere drogy. Otázka č. 5: Napište, která zdravotní rizika jste si zapamatovali při dlouhodobém užívání marihuany. (krátká volná odpověď) Tabulka 33: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, která zdravotní rizika jste si zapamatovali při dlouhodobém uţívání marihuany (zdroj vlastní výpočty).

Odpovědi respondentů Nepravidelná menstruace Nepravidelná menstruace, neplodnost Nepravidelná menstruace, rakovina plic Poškození paměti Poškození paměti, nepravidelná Menstruace

SZS 3 6 5 7 6

% 6% 12% 10% 14% 12%

GYM 12 8 5 9 1

% 24% 16% 10% 18% 2%

SOU 9 7 5 11 3

% 18% 14% 10% 22% 6%

Poškození paměti, záněty dýchacích Cest

11

22%

2

4%

2

4%

Záněty dýchacích cest, rakovina plic, nepravidelná menstruace Nevím Celkem

6

12%

5

10%

2

4%

6 50

12% 100%

8 50

16% 100%

11 50

22% 100%

Graf 21: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, která zdravotní rizika jste si zapamatovali při dlouhodobém uţívání marihuany (zdroj vlastní výpočty).

Nejvíce respondentů uvedlo jako riziko dlouhodobého uţívání marihuany poškození paměti. Tuhle odpověď uvedlo 22 % respondentů na SOU, 18 % respondentů na GYM a 14 % 50

respondentů na SZŠ. Druhou nejvíce uváděnou odpovědí byla nepravidelná menstruace. I přes odbornou přednášku 25 ţáků uvedlo, ţe neví, jaká jsou rizika při dlouhodobém uţívání marihuany. Otázka č. 6: Označte rizika injekčního užívání drog. Tabulka 34: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku „Označte rizika injekčního uţívání drog“ (zdroj vlastní výpočty)

Moţná odpověď Deformace nehtů Náhlá otrava Ţádná rizika Bolesti hlavy Riziko vykrvácení Přenos ţloutenky B, C Přenos HIV/ AIDS Celkem

SZS 0 48 0 0 2 49 49 148

GYM 3 46 1 5 3 47 48 160

SOU 6 31 3 12 11 44 45 152

Nejvíce ţáci uváděli tato tři rizika: přenos HIV/AIDS, druhým nejčastěji voleným rizikem byl přenos ţloutenky B, C a jako třetí riziko volili nejvíce ţáci náhlou otravu. Otázka č. 7: Vyjmenujte, jaké prevence drogové závislosti znáte. Tabulka 35: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku ,,Vyjmenujte, jaké prevence drogové závislosti znáte“ (zdroj vlastní výpočty).

Odpovědi respondentů Primární, sekundární, terciální Primární Nevím Celkem

SZS 1.roč 22 0 3 25

% 88% 0% 12% 100%

GYM 1.roč 20 1 4 25

% 80% 4% 16% 100%

SOU 1.roč 17 0 8 25

% 68% 0% 32% 100%

51

Graf 22: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku ,,Vyjmenujte, jaké prevence drogové závislosti znáte“ (zdroj vlastní výpočty).

Dle tabulky a grafu je patrné, ţe většina ţáků prvních ročníků ví, ţe máme primární, sekundární a terciální prevenci drogové závislosti. I přes edukaci 15 ţáků uvedlo, ţe neví, jaké máme druhy prevence drogové závislosti. Tabulka 36: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, ,,Vyjmenujte, jaké prevence drogové závislosti znáte“ (zdroj vlastní výpočty).

Odpovědi respondentů

SZS – 4.roč Primární, sekundární, terciální 23 Primární 0 Nevím 2 Celkem 25

% 92% 0% 8% 100%

GYM 4.roč 19 1 5 25

% 76% 4% 20% 100%

SOU 3.roč 20 0 5 25

% 80% 0% 20% 100%

Graf 23: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, ,,Vyjmenujte, jaké prevence drogové závislosti znáte“ (zdroj vlastní výpočty).

52

Podle tabulky a grafu je patrné, ţe většina ţáků posledních ročníků ví, ţe máme primární, sekundární a terciální prevenci. I přes edukaci 20 % ţáků GYM, 20 % ţáků SOU a 8 % ţáků SZŠ uvedlo, ţe neví, jaké, máme druhy prevence drogové závislosti. Po porovnání odpovědí prvních a posledních ročníků u této otázky zjistíme, ţe ţáci posledních ročníků uvedli více správných odpovědí neţ ţáci prvních ročníků. Otázka č. 8: Za nejúčinnější je považována tato prevence: (doplňte) Tabulka 37: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, zda ví, jaká prevence je nejúčinnější (zdroj vlastní výpočty).

Odpovědi respondentů Primární Sekundární Terciální Nevím Celkem

SZS 1.roč 18 1 5 1 25

% 72% 4% 20% 4% 100%

GYM 1.roč 23 0 2 0 25

% 92% 0% 8% 0% 100%

SOU 1.roč 15 0 1 9 25

% 60% 0% 4% 36% 100%

Graf 24: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, zda ví jaká prevence je nejúčinnější (zdroj vlastní výpočty).

Naprostá většina ţáků prvních ročníků uvedlo správně, ţe nejúčinnější je primární prevence. Tuto odpověď uvedlo 92 % ţáků na GYM, 72 % ţáků na SZŠ a 60 % ţáků na SOU. Někteří ţáci uvedli, ţe za nejúčinnější povaţují terciální prevenci. I přes provedení odborné přednášky 10 ţáků neví, jaká prevence drogové závislosti je nejúčinnější.

53

Tabulka 38: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, zda ví, jaká prevence je nejúčinnější (zdroj vlastní výpočty).

Odpovědi respondentů

SZS 4.roč

Primární Sekundární Terciální Nevím Celkem

22 1 0 2 25

% 88% 4% 0% 8% 100%

GYM 4.roč 20 1 2 2 25

% 80% 4% 8% 8% 100%

SOU 3.roč 17 4 1 3 25

% 68% 16% 4% 12% 100%

Graf 25: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, zda ví jaká prevence je nejúčinnější (zdroj vlastní výpočty).

Ţe nejúčinnější prevence drogové závislosti je primární, uvedlo správně 88 % ţáků na SZŠ, 80 % ţáků na GYM a 68 % ţáků na SOU. I přes provedení odborné přednášky, 12 % ţáků na SOU a 8 % ţáků na SZŠ a GYM uvedlo, ţe neví, jaká prevence je nejúčinnější. Ţáci posledních ročníků mají po porovnání těchto odpovědí lepší výsledky oproti ţákům prvních ročníků. Otázka č. 9: S jakým typem prevence se setkáte na základních či středních školách? Tabulka 39: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, jestli ví, s jakým typem prevence se setkají na základních či středních školách (zdroj vlastní výpočty).

Odpovědi respondentů Primární Sekundární Nevím Celkem

SZS 1.roč 16 4 5 25

% 64% 16% 20% 100%

GYM 1.roč 24 0 1 25

% 96% 0% 4% 100%

SOU 1.roč 15 0 10 25

% 60%% 0% 40% 100% 54

Graf 26: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, jestli ví s jakým typem prevence se setkají na základních či středních školách zdroj vlastní výpočty).

Většina respondentů prvních ročníků správně odpovědělo, ţe se na základních či středních školách setkají s primární prevencí. 4 respondenti SZŠ zvolili odpověď sekundární. 16 ze všech uvedených respondentů uvedlo, ţe neví, s jakým typem prevence se setkají na základních či středních školách. Tabulka 40: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, jestli ví, s jakým typem prevence se setkají na základních či středních školách zdroj vlastní výpočty).

Odpovědi respondentů Primární Sekundární Nevím Celkem

SZS 4.roč 22 0 3 25

% 88% 0% 12% 100%

GYM 4.roč 24 1 0 25

% 96% 4% 0% 100%

SOU 3.roč 23 0 2 25

% 92%% 0% 8% 100%

55

Graf 27: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, jestli ví, s jakým typem prevence se setkají na základních či středních školách (zdroj vlastní výpočty).

Naprostá většina dotazujících respondentů posledních ročníků správně uvedlo, ţe se na základních či středních školách setkají s primární prevencí. Na GYM uvedl 1 respondent ze všech dotazujících odpověď sekundární. 5 respondentů ze všech dotazovaných i přes provedení odborné přednášky nezná na tuto otázku odpověď. Respondenti posledních ročníků uvedli více správných odpovědí neţ respondenti prvních ročníků. Otázka č. 10: Která prevence má v programu nácvik bezpečného užívání injekčních stříkaček? Tabulka 41: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, která prevence má v programu nácvik bezpečného pouţívání stříkaček (zdroj vlastní výpočty).

Odpovědi respondentů Primární Sekundární Terciální Nevím Celkem

SZS 1.roč 1 4 18 2 25

% 4% 16% 72% 8% 100%

GYM 1.roč 1 17 6 1 25

% 4% 68% 24% 4% 100%

SOU 1.roč 1 7 2 15 25

% 4% 28% 8% 60% 100%

56

Graf 28: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, která prevence má v programu nácvik bezpečného pouţívání stříkaček (zdroj vlastní výpočty).

Správná odpověď byla terciální, kterou uvedlo 68 % ţáků na GYM, 28 % na SOU a 16 % ţáků na SZŠ. 72 % ţáků na SZŠ, 24 % ţáků na GYM a 8 % na SOU uvedlo odpověď sekundární. 18 ţáků ze všech dotazovaných uvedlo, ţe neví odpověď na tuhle otázku. Tabulka 42: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, která prevence má v programu nácvik bezpečného pouţívání stříkaček (zdroj vlastní výpočty).

Odpovědi respondentů Primární Sekundární Terciální Nevím Celkem

SZS 4.roč 0 10 14 1 50

% 0% 40% 56% 4% 100%

GYM 4.roč 0 9 14 2 50

% 0% 36% 56% 8% 100%

SOU 3.roč 1 7 12 5 50

% 4% 28% 48% 20% 100%

57

Graf 29: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, která prevence má v programu nácvik bezpečného pouţívání stříkaček (zdroj vlastní výpočty).

Odpověď terciální správně odpovědělo 56 % respondentů na SZŠ a GYM a 48 % respondentů na SOU. Druhou odpověď sekundární zvolilo 40 % respondentů na SZŠ, 36 na GYM a 28 na SOU. Pouze 8 respondentů ze všech dotazovaných uvedlo, ţe neví, která prevence má v programu nácvik bezpečného pouţívání stříkaček. Z výše uvedených výsledků je patrné, ţe respondenti posledních ročníků mají větší počet správných odpovědí neţ respondenti prvních. Otázka č. 11: Která prevence má za cíl vyléčit drogovou závislost? Tabulka 43: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, zdá ví, která prevence má za úkol vyléčit drogovou závislost (zdroj vlastní výpočty).

Odpovědi respondentů Primární Sekundární Terciální Nevím Celkem

SZS 1.roč 0 15 5 5 25

% 0% 60% 20% 20% 100%

GYM 1.roč 1 16 7 1 25

% 4% 64% 28% 4% 100%

SOU 1.roč 0 6 4 15 25

% 0% 24% 16% 60% 100%

58

Graf 30: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, zdá ví která prevence má za úkol vyléčit drogovou závislost (zdroj vlastní výpočty).

Správnou odpověď sekundární uvedlo 60 % ţáků na SZŠ, 64 % ţáků na GYM a 24 % ţáků na SOU. Přes provedení odborné přednášky někteří ţáci neví, která prevence má za cíl vyléčit závislost.

Tabulka 44: odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, zdá ví, která prevence má za úkol vyléčit drogovou závislost (zdroj vlastní výpočty).

Odpovědi respondentů Primární Sekundární Terciální Nevím Celkem

SZS 4.roč 0 18 4 3 25

% 0% 72% 16% 12% 100%

GYM 4.roč 0 21 3 1 25

% 0% 84% 12% 4% 100%

SOU 3.roč 3 9 3 10 25

% 12% 36% 12% 40% 100%

59

Graf 31: odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, zdá ví která prevence má za úkol vyléčit drogovou závislost (zdroj vlastní výpočty).

Většina ţáků posledních ročníků uvedla správnou odpověď sekundární. 14 ţáků neví, která prevence má za úkol vyléčit závislost. Z uvedených výsledků je patrné, ţe ţáci posledních ročníků mají lepší informace neţ ţáci prvních.

60

Otázka č. 12: Vypište instituce, které pomáhají s problémy drogově závislým osobám. Tabulka 45: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, kde mají za úkol vypsat instituce pomáhající s problémy drogově závislým (zdroj, vlastní výpočty).

Odpovědi respondentů K – centra K – centra, PPP, policie K – centra, léčebny K – centra, NPC, léčebny K – centra, policie K – centra, PPP Léčebny Nevím Celkem

SZS 22 1 2 3 3 12 4 3 50

% 44% 2% 4% 6% 6% 24% 8% 6% 100%

GYM 19 3 12 8 1 2 1 4 50

% 38% 6% 24% 16% 2% 4% 2% 8% 100%

SOU 16 0 2 1 1 1 19 10 50

% 32% 0% 4% 2% 2% 2% 38% 20% 100%

Graf 32: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, kde mají za úkol vypsat instituce pomáhající s problémy drogově závislým (zdroj, vlastní výpočty).

Nejvíce uváděné instituce, které pomáhají s problémy drogově závislým, jsou K-centra, které uvedlo v počtu 44 % respondentů na SZŠ, 38 % respondentů na GYM a 32 % respondentů na SOU. Dále nejvíce respondenti uváděli léčebny. Zbylé odpovědi respondentů všech škol jsou téměř vyrovnané

61

Otázka č. 13: Dozvěděli jste se něco nového v dnešní přednášce – pokud ano, napište prosím, co. (volná odpověď) Tabulka 46: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, zda se v přednášce dozvěděli něco nového (zdroj vlastní výpočty).

Odpovědi respondentů Ano Ne Druhy prevence drogové závislosti a její úkoly, následky uţívání drog

SZS 10 1 25

% 20% 2% 50%

GYM

%

SOU

5 9 14

10 18% 28%

9 4 7

% 18% 8% 14%

Kam se obrátit při problému s drogou

3

6%

2

4%

1

2%

Rizika uţívání drog Neodpověděli Celkem

1 10 50

2% 20% 100%

1 19 50

2% 38% 100%

2 27 50

4% 54% 100%

Graf 33: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, zda se v přednášce dozvěděli něco nového (zdroj vlastní výpočty).

Většina respondentů na tuhle otázku neodpověděla a to na SZŠ 20 % respondentů, na GYM 38 % respondentů a 54 % respondentů na SOU. Ti, co na tuhle otázku odpověděli, nejvíce uváděli, ţe se z přednášky dozvěděli druhy prevence drogové závislosti, její úkoly a následky uţívání drog. Zbylé odpovědi byly u všech respondentů téměř vyrovnané.

62

3.5 Diskuze Praktická část se skládá z výzkumu a jeho vyhodnocení. Výzkumu se zúčastnilo celkem 150 ţáků navštěvujících Střední zdravotnickou školu v Šumperku, Gymnázium Jeseník a Střední odbornou školu a střední odborné učiliště v Třešti. Ţáků v Šumperku se zúčastnilo 4 % chlapců a 96 % dívek. Na Gymnáziu v Jeseníku bylo 52 % chlapců a 48 % dívek a na učilišti v Třešti se výzkumu zúčastnilo 48 % chlapců a 52 % dívek. Výzkum byl prováděn v prvních a posledních ročnících, tudíţ se věkové rozmezí ţáků pohybovalo v kategorii 15 - 20 let. Mojí první hypotézou je, ţe ţáci středních škol a učilišť nemají informace o škodlivém vlivu drog na organismus. Tuto hypotézu ověřují otázky číslo 7, 8 a 9 úvodního dotazníku. Správná odpověď otázky č. 7 byla, ţe dlouhodobé uţívání drog vede k narušení psychiky, selhání orgánů a jejich trvalému poškození. K této odpovědi se přihlásilo dohromady 52% respondentů všech škol. U otázky č. 8 měli respondenti zaškrtnout tři konkrétní zdravotní rizika při dlouhodobém uţívání marihuany. 40 ţáků na SZŠ, 39 na GYM a 37 na SOU nejvíce uvádělo zhoršení krátkodobé paměti. U otázky č. 9 ţáci uváděli rizika injekčního uţívání drog. 49 ţáků SZŠ, 46 ţáků GYM a 44 ţáků na SOU nejvíce uvádělo přenos HIV/AIDS. Je tedy patrné, ţe více jak polovina respondentů má informace o škodlivém vlivu drog na organismus. Hypotéza se mi nepotvrdila. Druhá hypotéza předpokládala, ţe studenti středních škol mají lepší informace o prevenci drogové závislosti neţ studenti na středních odborných učilištích. Vztahují se k ní otázky č. 5, 10, 12, 13, 14, 15, 16, 17 úvodního dotazníku. Z jejich vyhodnocení jsem zjistila, ţe 64 % ţáků na SZŠ a 52 % ţáků GYM a nejvíce 72 % ţáků na SOU neví, jaký význam má prevence drogové závislosti. Za nejúčinnější povaţuje 80 % ţáků GYM, 50 % ţáků SZŠ a 54 % ţáků SOU prevenci primární. 43 ţáků SZŠ, 39 ţáků GYM a pouze 27 ţáků SOU uvedlo, ţe primární prevence se provádí pomocí přednášek. Většina ţáků vůbec neví, jaký je úkol primární prevence, avšak nejvíce 86% jich bylo na SOU. Stejně tak 96 % ţáků SOU uvedlo, neví, jaký je úkol sekundární prevence. Pouze 6 % ţáků na SZŠ a 12 % ţáků GYM se domnívá, ţe sekundární prevenci poskytují léčebny, avšak nejméně 4 % ţáků takto uvedlo na SOU. Celých 98 % ţáků SOU vůbec neví, jaký je úkol terciální prevence. Pouze 6 % ţáků GYM a 2 % ţáků SZŠ a SOU ví, ţe terciální prevenci poskytují K-centra. Hypotéza se mi potvrdila.

63

Třetí hypotéza se zabývá tím, zda jsou studenti prvních ročníků méně informovaní o prevenci drogové závislosti, neţ studenti posledních ročníků. Tuto hypotézu ověřují otázky 10, 13, 14, 16 a 19 úvodního dotazníku. Na GYM 80 % a na SOU 52 % ţáků prvního ročníku se správně domnívá, ţe primární prevence je nejúčinnější. Pouze 40 % ţáků prvního ročníku na SZŠ uvedlo, ţe nejúčinnější je prevence terciální. Ţáci čtvrtého ročníku na SZŠ uvedli v počtu 72 %, ţe nejúčinnější prevence je primární. Stejně tak uvedlo 80% ţáků na GYM a 52 % na SOU. Většina ţáků všech dotazovaných respondentů neví, jaký je úkol primární prevence. Pouze v prvních ročnících odpovědělo 32 % ţáků na SZŠ, 28 % ţáků na GYM a 16 % ţáků SOU, ţe jejím úkolem je předcházet drogové závislosti. Stejně tak odpovědělo 24 % ţáků čtvrtého ročníku na SZŠ, 20 % na GY a 12 % na SOU. V prvních ročnících byly u téhle otázky lepší výsledky. Jako úkol sekundární prevence uvedlo v prvním ročníku na SZŠ pouze 8 % ţáků, 24 % ţáků na GYM a 0 % ţáků na SOU léčbu drogové závislosti. Stejnou odpověď uvedlo 12 % ţáků posledního ročníku na SZŠ a 8 % ţáků na GYM a SOU. Ţe úkolem terciální prevence je výměna stříkaček a jehel uvedlo v prvních ročnících pouze 4 % ţáků na SZŠ a GYM, na SOU takto neodpověděl ţádný z ţáků. V posledních ročnících stejně odpovědělo 12 % ţáků na SZŠ, 8 % na GYM a 4 % na SOU. V prvních ročnících uvedlo 56 % ţáků na SZŠ, 44 % ţáků na GYM a 92 % ţáků SOU, ţe nezná ţádné instituce, na které se mohou obrátit při problému s drogou. I v posledních ročnících většina ţáků nezná ţádné takové instituce, ale je jich o něco méně. Na SZŠ takto odpovědělo 54 % ţáků, na GYM 36 % a na SOU 88 % ţáků. Uvedené výsledky jednotlivých ročníků se od sebe tolik neliší. Domnívám se, ţe tuhle malou informovanost u ţáků způsobuje především jejich nízký zájem o drogovou prevenci. Přesto čtvrté ročníky mají lepší výsledky neţ první. Hypotéza se mi potvrdila. Čtvrtá hypotéza předpokládala, ţe vlivem edukační přednášky má více jak 50 % ze všech respondentů vetší znalosti o prevenci drogové závislosti. Tuto hypotézu ověřují otázky č. 5, 10, 14, 16, 19 úvodního dotazníku a otázky č. 4, 9, 10, 11, 12. 56 % ze všech dotazovaných ţáků před odbornou přednáškou odpovědělo, ţe neví, jaký je význam provádění prevence drogové závislosti. Po odborné přednášce nevědělo pouze 18 % respondentů. Zbylých 82 % respondentů uvedlo správnou odpověď. Před odbornou přednáškou uvedlo 61 % ze všech ţáků, ţe nejúčinnější prevencí drogové závislosti je primární. Stejně tak, ale ve větším počtu uvedlo po přednášce 77 % všech ţáků. Pouze 10 % všech dotazovaných ţáků před přednáškou uvedlo, ţe úkolem sekundární prevence je léčba drogové závislosti. Po přednášce na tuto otázku stejně odpovědělo 56 % všech ţáků. Úkolem terciální prevence je výměna 64

stříkaček a jehel, takto uvedlo pouze 5 % ze všech dotazovaných ţáků, před odbornou přednáškou a 27 % všech dotazovaných po přednášce. 15 % všech ţáků před přednáškou neznalo ţádnou instituci, na kterou by se mohli obrátit při problému s drogou, po přednášce takto uvedlo pouze 11 %. Zbylé odpovědi všech ţáků byly správné. Z výsledků je patrné, ţe edukace formou odborné přednášky obohatila znalosti ţáků, kteří teď mají lepší přehled o prevenci drogové závislosti. Hypotéza se mi potvrdila. Kromě předpokládaných hypotéz vyplynuly z výzkumu ještě další zajímavá zjištění. Třeba z otázky č. 6 úvodního dotazníku a otázky č. 4 v dotazníku po odborné přednášce zjišťuji, zda by ţáci poznali jedince, který bere drogy. Před přednáškou by 15 ţáků SZŠ, 19 ţáků GYM a 4 ţáků SOU nepoznalo, jedince uţívajícího drogy. Po přednášce by nepoznalo jedince uţívajícího drogy pouze 5 ţáků SZŠ, 12 ţáků GYM a 22 ţáků SOU. Většina odpověděla kladně a nejvíce ţáků uvádělo odpovědi typu: změna chování, změna vzhledu, problémy ve škole a ztráta zájmů. Poslední otázka v dotazníku po odborné přednášce zjišťovala, jestli si ţáci z přednášky vzali něco uţitečného. 16 % všech dotazovaných uvedlo odpověď ano, 31 % odpovědělo, ţe se dozvěděli druhy prevence drogové závislosti, její úkoly a následky uţívání drog. Nejvíce ţáků (37 %) na tuhle otázku neodpovědělo vůbec. Návrh řešení a shrnutí výzkumu: Z výsledků výzkumu je jasné, ţe informovanost ţáků středních škol o prevenci drogové závislosti před odbornou přednáškou není dostatečná. Po odborné přednášce jsou jejich znalosti rozšířené a procento správných odpovědí je vyšší. Proto se domnívám, ţe je potřeba zvýšit edukaci o prevenci drogové závislosti na školách i ve sdělovacích prostředcích, která by vedla ke zlepšení informovanosti ţáků. Mohlo by jít například o větší vzdělávání ţáků pomocí odborných přednášek nebo peer programů, které je zaujmou, nebo o zvýšení varovných reklam v TV či rozhlase. Vzhledem k tomu, ţe se všechny odborné přednášky provádějí ve školách ve vyučování, místo vyučovacích předmětů, je problém zvýšit počet této formy prevence. Důvodem jsou přesně stanovené učební plány předmětů, které by se mohly tímto způsobem narušit a ţáci by neměli dostatečný počet odučených hodin. Proto by se odborné přednášky musely provádět po vyučování, kam by podle mého názoru velká většina ţáků nepřišla. Dále by se mohlo těmto dospívajícím ţákům rozdávat více preventivních letáků, kde by měli popsáno, s jakými drogami se mohou setkat, jak se jim vyvarovat a jak je umět odmítnout, jak škodlivé následky má uţívání drog na organismus, jaké existují prevence drogové závislosti, co je jejich úkolem a kdo je provádí. Myslím si, ţe výsledky mého 65

výzkumu, by mohly vést k zamyšlení nad tímto problémem. Mládeţ ve věkové kategorii 15 - 20 let je velice ovlivnitelná, a proto by měla být dostatečně informována o této problematice.

66

4 Závěr Mladiství jsou obecně označováni jako nejrizikovější skupina ve spojení s uţíváním drog. Jsou snadno ovlivnitelní, často experimentují nebo hledají, čím by nejlépe zahnali problémy. Proto jsem si jako vzorek respondentů zvolila ţáky tří různých středních škol, abych zde zjistila, jak moc jsou informováni o prevenci drogové závislosti a zároveň je pomocí odborné přednášky o tyto informace obohatila. Prevenci drogové závislosti, jsem si jako téma své bakalářské práce vybrala proto, ţe mě tato problematika velice zajímá. Je stále aktuálnější a případů drogově závislých čím dál víc přibývá. Proto je zapotřebí na tohle téma reagovat a zabývat se především prevencí rizikového chování spojeného s uţíváním návykových látek. Jedním z cílů práce bylo zjistit u respondentů pomocí dotazníků jejich znalosti o škodlivosti drog a prevenci drogové závislosti. Po vyhodnocení jsem zjistila, ţe většina respondentů má dobré informace o škodlivosti drog na lidský organismus, avšak vyskytují se zde nedostatky, které by se měly prošetřit a znalosti doplnit. Jejich informovanost o prevenci drogové závislosti není dostatečná a zde je důleţité ţáky řádně o prevenci edukovat. Dalším cílem bylo řádně formou zajímavé přednášky edukovat respondenty o důleţitosti prevence drogové závislosti. Po vyplnění dotazníků jsem respondenty edukovala formou odborné přednášky vytvořené v power pointu. Pouţila jsem k tomu i různé letáčky a broţury. Přednášku jsem obohatila o obrázky a ukázky testů na zjištění drog v moči. Domnívám se, ţe přednáška byla úspěšná. Výsledky dotazníku po přednášce byly daleko lepší neţ původní. Více jak polovina respondentů zná druhy prevence drogové závislosti, její úkoly a ví, kdo jednotlivé prevence poskytuje. Posledním cílem bylo na základě edukace zjistit u respondentů pomocí dotazníků, zda mají obohacenou informovanost o prevenci drogové závislosti. Jak uţ jsem výše zmínila, více jak polovina respondentů má vlivem edukační přednášky lepší informovanost o prevenci drogové závislosti, ale vyskytli se i takoví, kteří stále na mé otázky neznali odpověď. Domnívám se, ţe studenty, kteří neměli lepší výsledky po přednášce, téma drogové problematiky moc nezajímalo nebo nedávali dostatečný pozor, tím pádem jim unikla spousta informací, ve kterých by našli správné odpovědi. Vzhledem k tomu, ţe respondentů s lepšími výsledky bylo více, je jasné, ţe podobný typ přednášek je vhodný k obohacení znalostí studentů a k jejich 67

zamyšlení nad touto problematikou. To můţe vést k ovlivnění jejich budoucích rozhodnutí při setkání s drogou. Mohu tedy podotknout, ţe všechny mé stanovené cíle byly splněny. Budu doufat, ţe můj výzkum pomohl ke zvýšení celkové informovanosti u ţáků vybraných středních škol. Výsledky mého výzkumu mě docela potěšily, především proto, ţe má edukace byla úspěšná a více jak polovina ţáků si z ní odnesla nové, myslím si, ţe prospěšné informace. Samotné provádění výzkumu na školách nebylo vůbec jednoduché a přineslo mi spoustu nových zkušeností. Zjistila jsem, ţe získat přízeň a udrţet si pozornost mladistvých věkového rozmezí 15 – 20 let je velice obtíţné. Největší potíţe jsem zaţila s ţáky středního odborného učiliště, kteří zprvu jevili úplný nezájem o přednášku. V průběhu jsem si jejich zájem získala, ale vţdy atmosféru někdo narušil. Na střední zdravotnické škole a gymnáziu byli ţáci více ukáznění a dávali pozor. Na gymnáziu jsme s ţáky po přednášce vedli dlouhou diskuzi na tohle téma. Překvapilo mě, ţe ze všech tří škol byli nejukázněnější ţáci prvních ročníků, kteří dávali pozor po celou dobu mého působení.

68

4.1 Monografické publikace (knihy) 1. NEŠPOR, Karel. Návykové chování a závislost : Současné poznatky a perspektivy léčby. první. Praha : Portál s.r.o., 2000. 152 s. ISBN 80-7178-432. 2. NEŠPOR, Karel. Středoškoláci o drogách, alkoholu, kouření a lepších věcech. první. Praha : Portál s.r.o., 1995. 128 s. ISBN 80-7178-086-3. 3. JANÍK, DRSC, Prof. MUDr. Alois ; DUŠEK, DRSC, Doc. MUDr. Karel. Drogy a společnost. první. Praha 1 : Avicentrum, 1990. 344 s. ISBN 80-201-0087-3. 4. NEŠPOR, Karel. Vaše děti a návykové látky. první. Praha : Portál s.r.o., 2001. 160 s. ISBN 80-7178-515-6. 5. NEŠPOR, CSC, Prim. MUDr. Karel; PROVAZNÍKOVÁ, CSC, Doc. MUDr. Hana. Slovník prevence problémů půsbených návykovými látkami : pro rodiče a pedagogy. první. Praha : Fortuna, 1999. 56 s. ISBN 80-7071-123-X. 6. ROTGERS, Frederick. Léčba drogových závislostí. první. [s.l.] : Grada Publishing spol s.r.o., 1999. 264 s. ISBN 90-7169-836-9. 7. NEŠPOR, CSC, Prim. MUDr. Karel; SOVINOVÁ, Doc. MUDr. Hana; CSÉMY, PhDr. Ladislav. Programy a prevence závislostí a jejich hodnocení. první. Praha 4 : Státní zdravotní ústav, 1998. 70 s. ISBN 80-7071-110-8. 8. NEŠPOR, CSC., Prim. MUDr. Karel; CSÉMY, PhDr. Ladislav. Alkohol, drogy a Vaše děti. 4. rozšířené. Praha : Besip, 1997. 130 s. 9. NEŠPOR, CSC., Prim. MUDr. Karel; CSÉMY, PhDr. Ladislav; PERNICOVÁ, PaeaDr. Hana. Jak předcházet problémům s návykovými látkami na základních a středních školách. Praha : Sportpropag a. s., 1996. 162 s. 10. BORNÍK, M. Drogy, co bychom o nich měli vědět. Praha: Themis, 2001. ISBN 8085821-98-2 11. KALINA, K.: Drogy a drogové závislosti: Mezioborový přístup II. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. 343 s. ISBN 80-86734-05-6. 12. GOODYER, P. Drogy a teenageři. Praha: Slovanský dům, 2001. ISBN 80-86421-44-9 13. POLÁNECKÝ, V., ŠMÍDOVÁ, O., STUDNIČKOVÁ, B., et. al. Mládeţ a návykové látky v České republice – trendy let 1994–1997–2000. Praha: Hygienická stanice hl. m Prahy, 2001. 14. KUBÁTOVÁ, D.: Primární prevence sociálně patologických jevů v pedagogické praxi. Ústí n. Labem: Univerzita J. E. Purkyně Ústí n. L., 1998, 86 s 69

15. NOŢINA, M.: Svět drog v Čechách. 1. vyd. Praha: Koniasch Latin Press, 1997. 348 s. ISBN 80-85971-36-X. 16. PETR, P. a KOL.: Prolegomena k farmakologii drogových závislostí. 2. vyd., dopl. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2007. 62 s. ISBN 80-86708-31-4. 17. PRESL, J.: Drogová závislost. 1. vyd. Praha: Maxdorf 1994, s. 46, ISBN 80-8580018-7 18. PRESL, J.: Drogová závislost. 2. vyd. Praha: Maxdorf, 1995. 88 s. ISBN 80-8580025-X. 19. RAY, O.; KSIR, CH.: Drugs, Society, and Human Behavior. 1.vyd. Erowid: Mosby, 1996. 462 s., ISBN 0815171161 20. GANERI, A.: Drogy od extáze k agonii. 1 vyd. Praha: Amulet s.r.o. 2001, s. 48-52. ISBN 80-86299-70-8

70

4.2 Internetové zdroje 1. ORLÍKOVÁ, Bára. Pomoc a léčba: Substituční léčba. In: Sananim - drogová poradna[online].

[cit.

2012-04-26].

Dostupné

z:

http://www.drogovaporadna.cz/pomoc-a-lecba/substitucni-lecba.html 2. PharmDr. Magdaléna Fišerová, CSc.: Historie, příčiny a léčení drogových závislostí. Dostupné z: http://old.lf3.cuni.cz/drogy/articles/zavislost_ol.htm 3. Národní protidrogová centrála. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_protidrogov%C3%A1_centr %C3%A1la 4. DROGY-NE.

In:

[online].

[cit.

2012-04-26].

Dostupné

z:

http://www.ped.muni.cz/wsedu/zdroj_mat/stud_mat/drogy/BM/sek.htm

71

5 Seznam tabulek Tabulka 1: Pohlaví respondentů ............................................................................................. 27 Tabulka 2: Věk respondentů ................................................................................................... 27 Tabulka 3: Studijní ročník ...................................................................................................... 27 Tabulka 4: Znázorňuje odpovědi na otázku „Kterou z následujících škol studujete“ (zdroj vlastní výpočty). ....................................................................................................................... 28 Tabulka 5: Znázorňuje odpovědi respondentů na otázku, zda uţ někdy slyšeli pojem drogová závislost .................................................................................................................................... 28 Tabulka 6: Znázorňuje odpovědi respondentů na otázku, kde slyšeli pojem drogová závislost .................................................................................................................................................. 28 Tabulka 7: Znázorňuje, kolik odpovědí v otázce respondenti zaškrtli (zdroj vlastní výpočty) .................................................................................................................................................. 29 Tabulka 8: Znázorňuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, v čem vidí význam provádění .................................................................................................................................. 29 Tabulka 9: Znázorňuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, v čem vidí význam provádění .................................................................................................................... 30 Tabulka 10: Znázorňuje odpovědi respondentů na otázku, zda poznají, ţe jedinec bere drogy (zdroj vlastní ............................................................................................................................. 31 Tabulka 11: Znázorňuje odpovědi respondentů na otázku, jestli ví, jak poškozují drogy organismus při .......................................................................................................................... 32 Tabulka 12: Znázorňuje odpovědi respondentů na otázku, kde mají vybrat ze 6 moţností 3 konkrétní zdravotní .................................................................................................................. 33 Tabulka 13: Znázorňuje odpovědi respondentů na otázku „Vyberte 3 správná moţná rizika při injekčním ............................................................................................................................ 33 Tabulka 14: Znázorňuje odpovědi respondentů 1. ročníku na otázku, která prevence drogové závislosti je ............................................................................................................................... 34 Tabulka 15: Znázorňuje odpovědi respondentů posledního ročníku na otázku, která prevence drogové závislosti je nejúčinnější (zdroj vlastní výpočty). ...................................................... 35 Tabulka 16: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníku na otázku, jestli se uţ někdy setkali s některým druhem ................................................................................................................... 36 Tabulka 17: Zobrazuje odpovědi respondentů posledního ročníku na otázku, jestli se uţ někdy setkali ............................................................................................................................. 36 Tabulka 18: Znázorňuje odpovědi respondentů na otázku, jakou formou se můţe provádět primární prevence ..................................................................................................................... 37 Tabulka 19: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, zda ví, jaký je úkol primární prevence (zdroj .......................................................................................................... 38 Tabulka 20: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, zda ví, jaký je úkol primární ............................................................................................................................ 38 Tabulka 21: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, jestli ví, jaký je úkol sekundární prevence ................................................................................................................. 39 Tabulka 22: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, jestli ví, jaký je úkol sekundární ........................................................................................................................ 40 Tabulka 23: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, zda ví, kým je tato prevence poskytována (zdroj vlastní ....................................................................................................... 40 Tabulka 24: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, zda ví jaký je úkol terciální prevence (zdroj ........................................................................................................... 41 Tabulka 25: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, zda ví, jaký je úkol terciální ............................................................................................................................. 42 72

Tabulka 26: Zobrazuje odpovědi respondentů, jestli ví, kdo jí poskytuje (zdroj vlastní výpočty). ................................................................................................................................... 43 Tabulka 27: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, jaký je cíl léčby drogové závislosti (zdroj vlastní ............................................................................................................................. 44 Tabulka 28: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, jestli znají některé instituce na které se .................................................................................................................. 45 Tabulka 29: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, jestli znají některé instituce na ................................................................................................................... 46 Tabulka 30: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, proč je důleţité provádět prevenci drogové ...................................................................................................................... 47 Tabulka 31: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, proč je důleţité provádět prevenci ..................................................................................................................... 48 Tabulka 32: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, podle čeho by poznali, ţe jedinec bere drogy (zdroj ...................................................................................................................... 49 Tabulka 33: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, která zdravotní rizika jste si zapamatovali, při ...................................................................................................................... 50 Tabulka 34: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, označte rizika injekčního uţívání drog (zdroj vlastní .................................................................................................................... 51 Tabulka 35: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku ,,Vyjmenujte, jaké prevence drogové ..................................................................................................................... 51 Tabulka 36: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, ,,Vyjmenujte, jaké prevence drogové závislosti znáte“ (zdroj vlastní výpočty). ............................................ 52 Tabulka 37: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, zda ví jaká prevence je nejúčinnější (zdroj .................................................................................................................... 53 Tabulka 38: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, zda ví jaká prevence je nejúčinnější ........................................................................................................... 54 Tabulka 39: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, jestli ví s jakým typem prevence se setkají .................................................................................................................... 54 Tabulka 40: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, jestli ví, s jakým typem prevence se setkají na základních či středních školách zdroj vlastní výpočty). ............ 55 Tabulka 41: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, která prevence má v programu nácvik .................................................................................................................... 56 Tabulka 42: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, která prevence má v programu ......................................................................................................................... 57 Tabulka 43: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, zdá ví která prevence má za úkol vyléčit .......................................................................................................................... 58 Tabulka 44: odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, zdá ví která prevence má za úkol vyléčit .......................................................................................................................... 59 Tabulka 45: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, kde mají za úkol vypsat instituce pomáhající s problémy drogově závislým (zdroj, vlastní výpočty). ........................................ 61 Tabulka 46: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, zda se v přednášce dozvěděli něco nového (zdroj............................................................................................................................ 62

73

6 Seznam grafů Graf 1: Znázorňuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, v čem vidí význam provádění .................................................................................................................................. 30 Graf 2: Znázorňuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, v čem vidí význam provádění prevence .................................................................................................................. 31 Graf 3: Znázorňuje odpovědi respondentů na otázku, zda poznají, ţe jedinec bere drogy (zdroj vlastní výpočty). ............................................................................................................ 32 Graf 4: Znázorňuje odpovědi respondentů 1. ročníku na otázku, která prevence drogové závislosti je ............................................................................................................................... 34 Graf 5: Znázorňuje odpovědi respondentů posledního ročníku na otázku, která prevence drogové závislosti je ................................................................................................................. 35 Graf 6: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníku na otázku, jestli se uţ někdy setkali s některým druhem prevence a kde (zdroj vlastní výpočty) ..................................................... 36 Graf 7: Zobrazuje odpovědi respondentů posledního ročníku na otázku, jestli se uţ někdy setkali s některým ..................................................................................................................... 37 Graf 8: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, zda ví, jaký je úkol primární prevence ................................................................................................................................... 38 Graf 9: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, zda ví, jaký je úkol primární .................................................................................................................................... 39 Graf 10: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, jestli ví, jaký je úkol sekundární prevence ................................................................................................................. 39 Graf 11: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, jestli ví, jaký je úkol sekundární ................................................................................................................................ 40 Graf 12: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, zda ví kým je tato prevence poskytována (zdroj vlastní ....................................................................................................... 41 Graf 13: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, zda ví jaký je úkol terciální prevence (zdroj ......................................................................................................................... 42 Graf 14: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, zda ví jaký je úkol terciální prevence ..................................................................................................................... 43 Graf 15: Zobrazuje odpovědi respondentů, jestli ví, kdo jí poskytuje (zdroj vlastní výpočty). .................................................................................................................................................. 44 Graf 16: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, jaký je cíl léčby drogové závislosti (zdroj vlastní výpočty). ............................................................................................................ 45 Graf 17: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, jestli znají některé instituce na které se ................................................................................................................................. 46 Graf 18: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, jestli znají některé instituce na................................................................................................................................ 47 Graf 19: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, proč je důleţité provádět prevenci drogové ...................................................................................................................... 48 Graf 20: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, proč je důleţité provádět prevenci ..................................................................................................................... 49 Graf 21: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, která zdravotní rizika jste si zapamatovali, při ...................................................................................................................... 50 Graf 22: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku ,,Vyjmenujte, jaké prevence drogové ..................................................................................................................................... 52 Graf 23: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, ,,Vyjmenujte, jaké prevence drogové ..................................................................................................................... 52

74

Graf 24: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, zda ví jaká prevence je nejúčinnější (zdroj .................................................................................................................... 53 Graf 25: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, zda ví jaká prevence je nejúčinnější ........................................................................................................................... 54 Graf 26: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, jestli ví s jakým typem prevence se setkají na ............................................................................................................... 55 Graf 27: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, jestli ví, s jakým typem prevence se .................................................................................................................... 56 Graf 28: Zobrazuje Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, která prevence má v programu ............................................................................................................................... 57 Graf 29: Zobrazuje odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, která prevence má v programu ............................................................................................................................... 58 Graf 30: Zobrazuje odpovědi respondentů 1. ročníků na otázku, zdá ví která prevence má za úkol vyléčit ............................................................................................................................... 59 Graf 31: odpovědi respondentů posledních ročníků na otázku, zdá ví která prevence má za úkol vyléčit ............................................................................................................................... 60 Graf 32: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, kde mají za úkol vypsat instituce pomáhající s problémy drogově závislým (zdroj, vlastní výpočty). ........................................ 61 Graf 33: Zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, zda se v přednášce dozvěděli něco nového (zdroj vlastní ................................................................................................................ 62

75

7 Přílohy 7.1 Příloha 1 – Dotazník

Dotazník Váţení studenti,

Obracím se na Vás se ţádostí o vyplnění následujícího dotazníku. Prosím, abyste odpovídali pravdivě, pište prosím tiskacím písmem a odpovědi křížkujte, případně doplňte. Dotazník je zcela anonymní. Je součástí mé bakalářské práce a jeho prostřednictvím bych ráda zjistila odpovědi na otázky, týkající se znalostí prevence drogové závislosti u studentů středních škol. Dotazník je zaměřený zejména na ţáky prvních a posledních ročníků ve věkové kategorii od 15 do 20 let. Velmi Vám děkuji za pravdivé zodpovězení otázek a přeji Vám hodně studijních i osobních úspěchů. Ivana Poláková 1. Pohlaví, věk a studijní ročník Chlapec Dívka Věk Ročník 2. Kterou z následujících škol studujete Střední odborná škola – učební obor bez maturity Střední odborná škola s maturitou Gymnázium 3. Slyšeli jste uţ někdy pojem drogová závislost Ano Ne 4. Pokud ano, kde Doma v rodině Ve škole od učitelů Ve škole na přednášce Ve sdělovacích prostředcích (televize, rádio,tisk…) Od kamarádů Jinde – uveďte kde 5. V čem vidíte obecný význam provádění prevence drogové závislosti? (krátká výstiţná odpověď):

76

6. Poznali byste, ţe jedinec bere drogy? Pokud ano, uveďte 3 příklady: Ano – vaše odpověď:

Ne 7. Do jaké míry podle vás poškozují drogy organismus při dlouhodobém uţívání? Vedou k narušení psychiky, selhání organismu a jejich trvalému poškození. Vedou pouze k narušení psychických funkcí. Poškozují orgány, ale nevedou k jejich selhání. Hlavním následkem dlouhodobého uţívání drog je smrt.

8. Vyberte 3 konkrétní zdravotní rizika při dlouhodobém uţívání marihuany Nepravidelný menstruační cyklus Těţké halucinace Zhoršení krátkodobé paměti Chronické záněty dýchacích cest Nespavost Vyráţky na těle

9. Vyberte 3 správná moţná rizika při injekčním uţívání drog: Deformace nehtů Náhlá otrava Ţádná rizika Bolesti hlavy Riziko vykrvácení Přenos ţloutenky B,C Přenos HIV/AIDS 10. Prevence drogové závislosti se dělí na: primární, sekundární, terciální Která je podle vás nejúčinnější? Primární Sekundární Terciální 11. Setkali jste se s některým druhem prevence? Pokud ano kde? Ano – vaše odpověď:

Ne

77

12. Jakou formou se můţe provádět primární prevence? (vyberte odpovědi) Přednášky Besedy Léčebné programy Veřejné sdělovací prostředky Programy nácviku pouţívání jehel a injekčních stříkaček Relaxační techniky Psychoterapie 13. Víte, jaký je úkol primární prevence? Volná odpověď Vím – vaše odpověď:

Nevím 14. Jaký je úkol sekundární prevence? Pokud víte, napište jaký. Vím - vaše odpověď: Nevím 15. Kým je tato prevence klientům poskytována? Pokud víte, napište Vím - vaše odpověď:

Nevím 16. Víte, jaký je úkol terciální prevence? Volná odpověď Vím – vaše odpověď Nevím 17. Kdo ji klientům poskytuje? Pokud víte, napište Vím – vaše odpověď: Nevím 18. Jaký je cíl léčby drogové závislosti? (Vyberte správné odpovědi) Zmírnit závislost, protoţe závislost se nedá nikdy vyléčit Úplné odstranění závislosti Uklidnit klienta Najít si nového partnera

19. Znáte některé instituce, na které se můţete obrátit při problému s uţíváním drog? Pokud ano napište které to jsou. Znám - odpověď: 78

Neznám

79

7.2 Příloha 2 – Dotazník po odborné přednášce

Dotazník - závěrečný Váţení studenti,

Obracím se na Vás se ţádostí o vyplnění následujícího dotazníku. Prosím, abyste odpovídali pravdivě, pište prosím tiskacím písmem a odpovědi křížkujte, případně doplňte. Dotazník je zcela anonymní. Je součástí mé bakalářské práce a jeho prostřednictvím bych ráda zjistila odpovědi na otázky, týkající se znalostí prevence drogové závislosti získaných po mé edukační přednášce. Dotazník je zaměřený zejména na studenty prvních a posledních ročníků středních škol ve věkové kategorii od 15 do 20 let. Velmi Vám děkuji za pravdivé zodpovězení otázek a přeji Vám hodně studijních i osobních úspěchů. Ivana Poláková 1. Pohlaví, věk a ročník Chlapec Dívka Věk Ročník 2. Kterou z následujících škol studuješ Střední odborná škola – učební obor Střední odborná škola s maturitou Gymnázium 3. Proč je důleţité, provádět prevenci drogové závislosti? (krátká výstiţná odpověď):

4. Podle čeho byste poznali, ţe kamarád bere drogy? (krátká volná odpověď)

5. Napište, která zdravotní rizika jste si zapamatovali, při dlouhodobém uţívání marihuany. (krátká volná odpověď)

6. Označte rizika injekčního uţívání drog. Deformace nehtů Náhlá otrava Ţádná rizika Bolesti hlavy Riziko vykrvácení 80

Přenos ţloutenky B,C Přenos HIV/AIDS 7. Vyjmenujte, jaké prevence drogové závislosti znáte. 8. Za nejúčinnější je povaţována tato prevence: (doplňte) 9. S jakým typem prevence se setkáte na základních či středních školách? 10. Která prevence má v programu nácvik bezpečného uţívání injekčních stříkaček? 11. Která prevence má za cíl vyléčit drogovou závislost? 12. Vypište instituce, které pomáhají s problémy drogově závislým osobám.

13. Dozvěděli jste se něco nového v dnešní přednášce – pokud ano, napište, prosím, co. (volná odpověď)

81

7.3 Příloha 3 – Povolení k průzkumu na Střední odborné škole a středním odborném učilišti v Třešti

82

7.4 Příloha 4 – Povolení k průzkumu na Střední zdravotnické škole v Šumperku

83

7.5 Příloha 5 – Povolení k průzkumu na Gymnáziu v Jeseníku

84

7.6 Příloha 6 – viz prezentace pro žáky středních škol v elektronické podobě

85