MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství
Adéla Majerová
Informovanost diabetiků o prevenci syndromu diabetické nohy
Bakalářská práce
Vedoucí práce: PhDr. Simona Saibertová
Brno 2015
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila jen uvedené informační zdroje.
Brno 15. června 2015
……….………………………. Majerová Adéla
Poděkování Děkuji PhDr. Simoně Saibertové, za odborné vedení a cenné rady při zpracovávání mé bakalářské práce. Poděkování patří i mému příteli, rodině a kolegům v zaměstnání za projevenou podporu během mého studia.
OBSAH
OBSAH ........................................................................................................................... 4 ÚVOD ............................................................................................................................. 4 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 5 1.
Diabetes mellitus, definice ................................................................................... 5
2.
Komplikace diabetu ............................................................................................. 6
3.
4.
2.1.
Akutní komplikace ....................................................................................... 6
2.2.
Chronické komplikace .................................................................................. 7
Léčba diabetu ....................................................................................................... 7 3.1.
Léčba diabetu 1. typu ................................................................................... 7
3.2.
Léčba diabetu 2. typu ................................................................................... 8
Podiatrie ............................................................................................................... 9 4.1.
Syndrom diabetické nohy ............................................................................. 9
4.1.1.
Etiologie a patogeneze .......................................................................... 9
4.1.2.
Klasifikace syndromu diabetické nohy ............................................... 10
4.1.3.
Diabetická neuropatie.......................................................................... 11
4.1.4.
Diabetická angiopatie .......................................................................... 12
4.1.5.
Osteoartropatie (Charcotova artropatie) .............................................. 12
4.1.6.
Diagnostika diabetické nohy ............................................................... 13
4.1.7.
Léčba syndromu diabetické nohy........................................................ 14
4.1.8.
Prevence syndromu diabetické nohy ................................................... 15
4.2.
Podiatrická ambulance................................................................................ 16
4.3.
Edukace diabetiků v prevenci syndromu diabetické nohy ......................... 16
4.3.1.
Cíle edukace ........................................................................................ 17
4.3.2.
Organizace edukace ............................................................................ 17
4.3.3.
Formy edukace .................................................................................... 18
4.3.4.
Náplň edukace ..................................................................................... 18
4.3.5.
Základní edukace pro pacienty s rizikem diabetické nohy ................. 18
4
PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................... 21 5.
Cíle práce a očekávané výsledky ....................................................................... 21
6.
Metodika ............................................................................................................ 22
7.
Výsledky průzkumu a jeho analýza ................................................................... 23
8.
Diskuze .............................................................................................................. 47
9.
Návrh na řešení zjištěných nedostatků............................................................... 50
10.
Závěr .............................................................................................................. 51
11.
Anotace .......................................................................................................... 52
12.
Annotation ...................................................................................................... 53
13.
Seznam pouţité literatury a pramenů ............................................................. 54
14.
Seznam zkratek .............................................................................................. 56
15.
Seznam tabulek .............................................................................................. 57
16.
Seznam grafů .................................................................................................. 58
17.
Seznam příloh................................................................................................. 59
18.
Přílohy ............................................................................................................ 60
5
ÚVOD
Diabetes mellitus je onemocnění neustále se rozšiřující. Na tomto faktoru má vliv především ţivotní styl obyvatelstva, přestoţe nelze opomenout genetickou predispozici k tomuto onemocnění.1 Pokud jiţ ovšem toto onemocnění propukne, jedná se o celoţivotní léčbu. Naštěstí v dnešní době lze diabetes dobře kompenzovat. I kdyţ léčba pomocí perorálních antidiabetik nebo pomocí aplikace injekčního inzulínu je velmi účinná, bez účasti a snahy nemocného nelze dokonale diabetes kompenzovat. Tedy právě edukace a zapojení nemocných do léčby diabetu zůstává hlavní zásadou léčbu diabetu. Bez dostatečné edukace nemocného nebo následkem jeho nezájmu o své onemocnění vzniká
nejvíce
diabetických
dekompenzací,
jako
je hyperglykémie
nebo
hypoglykémie. Tyto stavy mají za následek akutní i pozdní komplikace. Mezi pozdní komplikace patří mimo jiné právě syndrom diabetické nohy. Jelikoţ jiţ několik let pracuji na standardním interním oddělení právě s touto komplikací se, jako sestra setkávám v rámci pozdních komplikací nejčastěji, pečuji o nohy diabetiků a zároveň se čím dál častěji setkávám se situací, kdy právě defekty syndromu diabetické nohy mají vliv i na psychickou stránku pacienta. Tedy pokud vnímáme zdraví jako biopsychosociální pohodu, tak právě syndrom diabetické nohy narušuje zdraví ve všech rovinách. Svoji bakalářskou práci jsem proto věnovala právě syndromu diabetické nohy a zjištění informovanosti diabetiků o prevenci tohoto onemocnění. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá základními informacemi o onemocnění diabetes mellitus, charakteristikou syndromu diabetické nohy, edukací diabetiků a zásadami péče o nohy diabetika. Empirická část obsahuje analýzu výsledků dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na informovanost diabetiků o prevenci syndromu diabetické nohy.
1
Srov. Svačina Š., Prevence diabetu, s. 7.
4
TEORETICKÁ ČÁST
1.
Diabetes mellitus, definice Diabetes mellitus (DM) je skupina různorodých chronických metabolických
onemocnění různé etiologie, jejichţ společným znakem je hyperglykemie. Toto onemocnění je způsobeno sekreční poruchou nebo sníţenou účinností inzulinu nebo je způsobeno působením obou těchto poruch, a bývá provázeno poruchou metabolizmu cukrů, tuků a bílkovin.2 Stanovení DM je zaloţeno na klasických klinických příznacích, jako jsou polyurie, polydipsie, dehydratace spolu s hyperglykémií, kdy pro diabetes je stanovena hodnota glykémie nalačno od 7,0 mmol/l.3 Diabetes mellitus se dělí na: DM 1. typu je onemocnění charakteristické různě rychle probíhajícím zánětem β-buněk, který vede k absolutnímu nedostatku inzulinu, tedy musí být v rámci léčby substituován. DM 2. typu je na rozdíl od diabetu 1. typu charakterizován tkáňovou inzulinovou rezistencí v kombinaci s porušenou sekrecí inzulinu, přičemţ kvantitativní podíl obou poruch můţe být různý. Na příčině vzniku onemocnění DM obou typů se podílejí různě kombinované faktory jak genetické, tak faktory zevního prostředí. Gestační diabetes mellitus je porucha glukózové tolerance nebo přímo diabetes mellitus vzniklý v těhotenství.4 Ostatní specifické typy diabetu, kdy selhání sekrece inzulinu má jinou patogenezi neţ autoimunitní.5
2
Srov. RYBKA, J. A KOL., Diabetologie pro sestry, s. 25. Srov. Navrátil l., Vnitřní lékařství: pro nelékařské zdravotnické obory s 314. 4 Srov. BARTOŠ V., PELIKÁNOVÁ T., Praktická diabetologie, 3. Vydání s. 53. 5 Srov. SVAČINA Š., Diabetologie s. 22. 3
5
2.
Komplikace diabetu V důsledku dlouhodobého působení hyperglykémie při diabetu dochází
k poškození prakticky všech orgánových systémů, které se projevují nejdříve dysfunkcí a v krajním případě můţe dojít aţ k jejich selhání. Pro komplikace spojené s diabetem jsou typické především dlouhodobé cévní komplikace.6 Komplikace diabetu rozdělujeme na akutní a chronické, které si dále rozdělíme na komplikace specifické a nespecifické pro toto onemocnění.
2.1.
Akutní komplikace Diabetická hyperglykemická ketoacidóza (DKA) je reverzibilní komplikace,
kdy nastává metabolická acidóza při zvýšené hladině ketolátek, hyperglykémii a deficitem vody a minerálů.7 Můţe diabetika ohrozit na ţivotě. Charakteristické jsou těţké poruchy metabolismu lipidů, sacharidů a proteinů, způsobené deficitem inzulinu. V případě, ţe není léčena, způsobuje dehydrataci a osmotickou diurézu.8 Pro hyperglykemický hyperosmolární syndrom (HHS) je typická výrazná hyperosmolarita a dehydratací. V souvislosti s HHS se velmi často vykytuje současně renální insuficience, dále nacházíme nejrůznější poruchy vědomí, které mohou končit jako kóma. Hranice mezi DKA a HHS je neostrá, u prvního dominuje acidóza, u druhé výrazná hyperglykémie.9 Hypoglykémie je stav, kdy patologicky dochází ke sníţení koncentrace glukózy, který je provázen klinickými, humorálními a mnoha dalšími biochemickými projevy, vedoucí k závaţným poruchám činnosti mozku, který je na přívodu glukózy krví závislý.10
6
Srov. RYBKA, J. A KOL., Diabetologie pro sestry, s. 25. Srov. SOUČEK M. A KOL. Vnitřní lékařství s. 980. 8 Srov. RYBKA J., Diabetes mellitus – komplikace a přidruţená onemocnění s. 80. 9 Tamtéţ s. 87. 10 Tamtéţ s. 71. 7
6
2.2.
Chronické komplikace Jako specifické komplikace se označují ty, které se typicky vyskytují pouze
u diabetu, potřebují ke svému vzniku chronickou hyperglykémii. Mezi tyto komplikace se řadí diabetická mikroangiopatie (retinopatie, nefropatie), diabetická neuropatie a syndrom diabetické nohy. Nespecifické komplikace se vyskytují i bez diabetu, ale u diabetiků jsou velmi časté – patří sem např. diabetická makroangiopatie, která vede k rozvoji aterosklerózy a jejím následkem můţe být ischemická choroba srdeční, centrální mozková příhoda a ischemická
choroba
dyslipoproteinémie,
dolních
hypertenze,
končetin.
Mezi
chronické
gastroenterologické
komplikace
poruchy,
patří
uroinfekce,
intertriginózní záněty, pyodermie, mykózy. 11
3.
Léčba diabetu Moţností a způsoby jak léčit DM se stále rozšiřují. Mezi zásady účinné léčby
DM změna ţivotního stylu, kdy se snaţíme upravit nesprávné ţivotní návyky, vhodnou nutriční terapii, zvýšení fyzické aktivity (pokud to dovolí zdravotní stav diabetika), farmakoterapie perorálními antidiabetiky (PAD), kombinovaná terapie PAD s inzulinem.12
3.1.
Léčba diabetu 1. typu U onemocnění DM 1. typu jsou projevy způsobené důsledkem hormonálního
deficitu, proto se jako léčebné opatření pouţívá logicky substituční léčba. Pro dosaţení optimální kompenzace je třeba do těla dodávat inzulin, a to způsobem, který je co
11 12
Srov. SVAČINA Š., Diabetologie s. 86. Srov. RYBKA, J. A KOL., Diabetologie pro sestry, s. 46.
7
nejvíce podobný zdravé endogenní sekreci a zároveň sladěn s příjmem potravy a výdejem energie pomocí fyzické aktivity.13
3.2.
Léčba diabetu 2. typu Pravidla pro léčbu nemocných s DM 2. typu je obtíţnější. Léčba je vţdy
zahájena pokusem o ovlivnění inzulinové rezistence a to dietními opatřeními a snahou zvýšení fyzické aktivity. Vzhledem k tomu, ţe více neţ 80 % pacientů s diabetem 2. typu trpí nadváhou, je prvním opatřením sníţení hmotnosti. Doporučuje se raději nespěchat s nasazením PAD či inzulinu.14
13
Srov. BARTOŠ V., PELIKÁNOVÁ T., Praktická diabetologie, 3. Vydání s. 97.
14
Srov. BARTOŠ V., PELIKÁNOVÁ T., Praktická diabetologie, 3. Vydání s. 97.
8
4.
Podiatrie ,,Podiatrie je vědou zabývající se studiem nohy, její anatomií, fyziologií
a patofyziologií, správnou léčbou nemocných nohou a preventivním ošetřením nemocných nohou. Hlavní doménou oboru je syndrom diabetické nohy“15. Péče o pacienta se syndromem diabetické nohy vyţaduje týmovou spolupráci, kde společně pečují diabetolog, podiatrické sestry, všeobecní chirurgové, ortopedi, cévní chirurgové, intervenční radiologové, protetici a rehabilitační pracovníci.16
4.1.
Syndrom diabetické nohy Syndrom diabetické nohy patří mezi velmi závaţné pozdní komplikace DM,
který vedoucí k vysokému počtu amputací.17 ,,V roce 1999 Mezinárodní konsens pro syndrom diabetické nohy definoval toto onemocnění jako postižení tkání distálně od kotníku včetně kotníku spojené s různým stupněm ischemie a neuropatie u pacientů s diabetem“.18 V praxi se jako syndrom diabetické nohy označuje i postiţení tkání nohou i u pacientů, kteří nemají diabetes.19
4.1.1. Etiologie a patogeneze Mezi hlavní patogenické faktory vedoucí k rozvoji diabetické nohy patří především diabetická neuropatie a ischemická choroba dolních končetin spolu s kouřením. Mezi další významné faktory, které vedou k ulceracím, patří infekce a porucha pohyblivosti kloubů (limited joint mobility). Vznik ulcerací podporují také těţké deformity (zejména Charcotova osteoartropatie), hyperkeratózy a edémy. Všechny hlavní patogenetické faktory následně vedou buďto ke zvýšení plantárního
15
JIRKOVSKÁ A., BÉM R., A KOL., Praktická podiatrie s. 12. Srov. JIRKOVSKÁ A., BÉM R., A KOL., Praktická podiatrie s. 12. 17 Srov. Cetkovská P., PIZINGER K., ŠTORK J., Koţní změny u interních onemocnění s. 70. 18 JIRKOVSKÁ A., BÉM R. A KOL., Praktická podiatrie s. 12. 19 Srov. Doporučený postup péče o pacienty se syndromem diabetické nohy [online]. In:. Česká diabetologická společnost [cit. 2015-05-28]. Dostupné z: http://www.diab.cz/dokumenty/dianoha2.pdf 16
9
tlaku a třecích sil nebo k poruše kapilárního průtoku, následkem toho je pak pokles tkáňové oxygenace, jejímţ důsledkem je vznik ulcerace.20 Příčiny nejčastěji vyvolávající ulcerace na nohou jsou především nesprávná obuv, popáleniny, drobné úrazy a dekubity, ragády, plísňové infekce a panaricia. Nejčastějším a nejtypičtějším místem pro vznik ulcerace je planta a to v místě příčné a podélné klenby. Déle akrální části nohy (prsty, meziprstní prostory a pata).21
4.1.2. Klasifikace syndromu diabetické nohy Podle etiologie dělíme diabetickou nohu na primární a sekundární (Liverpoolská klasifikace). Primární rozdělujeme podle příčiny na neuropatickou, ischemickou a neuroischemickou ulceraci, sekundární pak na nekomplikovanou a komplikovanou ulceraci (absces, flegmóna, osteomyelitida).22 Podle Wagnera klinicky klasifikujeme diabetickou nohu dle hloubky ulcerace a přítomnosti infekce do pěti stupňů: stupeň 0 – tímto stupněm označujeme nohu, kdy dosud nedošlo k porušení koţního krytu, ale je tu zvýšené riziko ulcerací ( kladívkovité prsty, prominující metatarzální hlavičky, hyperkeratózy, kostní deformity a deformace např. Charcotova osteoartropatie, sníţená citlivost při neuropatii, suchá kůţe, známky ischémie, stavy po předchozích ulceracích nebo po amputacích;23 stupeň 1 – na kůţi se objevují povrchové ulcerace, které ovšem nepřesahují subkutánní tukovou vrstvu; stupeň 2 – označuje hlubší ulceraci, která přesahuje subkutánní tukovou vrstvu a penetruje na šlachy, kloubní pouzdra nebo ke kosti jsou bez známek hluboké infekce; stupeň 3 – ulcerace jsou zasáhlé hlubokou infekcí – vykytuje se tu absces, osteomyelitida či infekční artritida, tendinitida a rozsáhlejší flegmóna. Nebezpečnou 20
Doporučený postup péče o pacienty se syndromem diabetické nohy [online]. In: Česká diabetologická společnost [cit. 2015-05-28]. Dostupné z: http://www.diab.cz/dokumenty/dianoha2.pdf 21 BARTOŠ V., PELIKÁNOVÁ T., Praktická diabetologie, 3. vydání s. 311 22 RYBKA J., Diabetes mellitus – komplikace a přidruţená onemocnění s. 163 23 Srov. BARTOŠ V., PELIKÁNOVÁ T., Praktická diabetologie, 3. vydání s. 319
10
komplikací hluboké infekce fascitida nekrotického charakteru. Je to stadium, které ohroţuje končetinu a téměř vţdy vyţaduje hospitalizaci a chirurgickou intervenci (ve většině případů se ale nejedná o amputaci, ale o chirurgickou léčbu infekce nekrektomií, discisi planty, aponeurektomii, drenáţí apod.); stupeň 4 – označuje lokalizovanou gangrénu, objevující se nejčastěji na prstech, přední části nohy či patě. I v tomto stadiu lze řadu končetin zachránit, je-li zjištěna adekvátní vaskularizace; stupeň 5 – extenzivní gangréna nebo nekróza vyţadující vyšší amputaci.24
4.1.3. Diabetická neuropatie Diabetickou neuropatii rozdělujeme na senzorickou, motorickou a autonomní. Mezi následky senzorické neuropatie patří poruchy vnímání teploty, dotyku a tlaku a bolesti.25 Díky sníţenému vnímání tlaku a opakovaných kompresí a tření se zvyšuje teplota, která se podílí na vzniku hyperkeratóz. Hyperkeratózy zpětně zvyšují tlak aţ o 26%. Dochází také k zakrytí případných nekrotických tkání ve spodních vrstvách. Následkem kirotraumat v hyperkeratózách často dochází k hematomům a zánětlivé exsudaci, coţ vede k rupturám a následnému vzniku vředu. Porucha motorické funkce se projevuje sníţenou inervací drobných svalů nohy, která vede k atrofii a poruše rovnováhy mezi flexory a extenzory, jehoţ výsledkem je pak přenášení tlaku z prstů na metatarzofalangeální skloubení a vznik kladívkových prstů. Motorická dysfunkce má za následek také deformitu vybočených palců. Následkem zborcení noţní klenby bývá její relativní zkrácení a vysoký nárt. Autonomní neuropatie způsobuje sníţené pocení aţ k anhidrózu, suchá kůţe je potom náchylnější k různým poraněním, infekci a tvorbě hyperkeratóz. Ztráta tonu sympatiku malých cév má za následek sníţení periferní rezistence a otevírání arteriovenózních zkratů. Při autonomní neuropatii dochází také k poškození cholinergních vláken a k poruše cévní autoregulace, kdy vzniká tzv. paradoxní reakce na teplo a chlad, porucha vnímání chladu. Diabetická neuropatická noha je 24 25
Srov. RYBKA J., Diabetes mellitus – komplikace a přidruţená onemocnění s. 164 Srov. BARTOŠ V., PELIKÁNOVÁ T., Praktická diabetologie, 3. vydání s. 311
11
autosympatektomována. Noha se můţe zdát dobře prokrvená a ţíly na dorzu jsou dilatovány. Vzestup krevního průtoku však vede k vzestupu kapilárního tlaku a mikrovaskulární skleróze, a ta spolu se steal fenoménem při arteriovenózních zkratech vede k poklesu průtoku krve a tkáňové ischemii.26
4.1.4. Diabetická angiopatie Diabetickou angiopatii rozděluje taktéţ do tří skupin, na mediokalcinózu, mikroangiopatii a makroangiopatii. Mediokalcinóza postihuje asi 5 – 10% diabetiků. Nejčastější je u diabetiků s nefropatií. Příčinou je periferní i autonomní neuropatie. Není pravidlo, ţe zhoršuje periferní cirkulaci, mění ovšem periferní tlaky měřené Dopplerovým přístrojem. Mediokalcinóza je rentgen-kontrastní, takţe postiţené tepny jsou prokazatelné na prostém RTG snímku.27 Mikroangiopatie patří k obecným patologickým jevům u diabetu a spolu s dalšími faktory se podílí na poruchách mikrocirkulace. Do makroangiopatickýh poruch patří především ateroskleróza. Na tepnách dolních končetin u diabetiků se ateroskleróza vyskytuje více periferně. Ischemická choroba dolních končetin je aţ 20krát častější neţ u nediabetiků a je dána rychlejším průběhem aterosklerózy, vyskytující se i u ţen před menopauzou.28
4.1.5. Osteoartropatie (Charcotova artropatie) Charcotova osteoartropatie je onemocnění které působí destruktivně na kosti a klouby následkem neuropatie, nejčastěji diabetické. Nejčastěji se vyskytuje v oblasti nohy, ale také v oblasti kolenního kloubu, ramenního kloubu apod. V počátečním stádiu onemocnění nemusí být patrné typické deformity, a tak je nutné na ni vyslovit podezření z fyzikálního nálezu asymetrického otoku nohou u pacienta s diabetem. Větší pozor na rozvoj tohoto onemocnění by měl být u pacientů s déle trvajícím 26
Srov. BARTOŠ V., PELIKÁNOVÁ T., Praktická diabetologie, 3. vydání s. 313 Tamtéţ s. 314 28 Tamtéţ s. 314 27
12
diabetem a těţší periferní i autonomní neuropatií. Pouze včasnou terapií spočívající v podobných opatřeních jako léčba fraktury lze totiţ předejít rozvoji deformit a chronických ulcerací, které často vedou k amputaci a pacienta invalidizují.29
4.1.6. Diagnostika diabetické nohy V anamnéze se zaměřujeme na faktory, které se mohly podílet na syndromu diabetické nohy. Zvláštní pozornost pak věnujeme kompenzaci diabetu a jeho komplikací, pátráme i po rizikových faktorech aterosklerózy, ptáme se na kouření a věnujeme pozornost posouzení klaudikačních bolestí. U lokalizace aterosklerózy na periferii dolních končetin mohou být i atypické klaudikační bolesti (bolesti v nártu nebo v prstech při chůzi), nebo klaudikační bolesti nemusí být při neuropatii přítomny. Velmi důleţité je zaměřit se i na obuv diabetika. V rámci fyzikálního vyšetření provádíme pečlivou inspekci nohou, pozorujeme, zda se nevyskytují koţní poruchy, kostní deformity a deformace. Vyšetřujeme tepny a jejich periferní pulzaci pomocí auskultace a palpace, zjišťujeme, zda pacient nemá pozitivní známky autonomní neuropatie. Orientační neurologické vyšetření dolních končetin je vyšetření diabetické neuropatie. Pro toto vyšetření se nejvíce doporučují kvantitavní senzorické testy zaměřené na povrchové a hluboké čití.30 Neuropathy disability score (NDS) je vyšetření reflexu Achillovy šlachy. Neuropad vyšetření detekuje rizika syndromu diabetické nohy na podkladě testování autonomní neuropatie zbarvením chromogenní náplasti. Koţní teplotu měříme pomocí bezdotykového teploměru v místě předpokládaného patologického
procesu.
Nebo
v rámci
screeningového
vyšetření
měříme
a srovnáváme teplotu na obou končetinách. Orientační cévní vyšetření dolních končetin diabetiků – se zaměřuje na přítomnost klaudikací a šelestů nad femorálními arteriemi, na periferní pulzace nad arteria dorsalis pedis a arteria tibialis posterior. Nejčastější neinvazivní cévní vyšetření je 29
Srov. JIRKOVSKÁ A., BÉM R., A KOL., Praktická podiatrie s. 31 Srov. Doporučený postup péče o pacienty se syndromem diabetické nohy [online]. In: Česká diabetologická společnost [cit. 2015-05-28]. Dostupné z: http://www.diab.cz/dokumenty/dianoha2.pdf 30
13
měření
kotníkových
tlaků
pomocí
Dopplerovského
vyšetření
a
určení
tzv. Dopplerova indexu, kterým je poměr mezi tlakem nad kotníkem a na paţi.31
4.1.7. Léčba syndromu diabetické nohy Syndrom diabetické nohy je onemocnění, které je třeba léčit vţdy komplexně. V případě opomenutí některé součásti léčby vzniká riziko zpomalení hojení nebo zhoršení ulcerace a zbytečné amputace. Součásti komplexní léčby, které se v praxi nejčastěji opomíjejí a mají výrazný vliv na průběh léčby ulcerací, je jejich odlehčení a účinná dostatečně dlouhá antibiotická léčba. Nezbytné je také vţdy při podezření na cévní etiologii indikovat příslušná vyšetření včetně angiografie a v případě ischemie se pokusit o revaskularizaci.32 Lokální terapie – léčbu a ošetřování ulcerací na nohou by měli provádět speciálně vyškolení odborníci (nejčastěji podiatrické sestry a lékaři). Základní péče se skládá z očištění okrajů ulcerace od hyperkeratóz, které brání tvorbě hojivé tkáně (granulace), je nutné z ulcerace odstranit i nekrózy a zbytky sekretů či hnisu, které jsou zdrojem infekce. Po očištění rány (debridementu) musíme nohu odlehčit vhodnou pomůckou. Odlehčení ulcerací – v akutní fázi u hlubších ulcerací pouţíváme nejčastěji pojízdná křesla, případně klid na lůţku, kdy končetinu prakticky vůbec nezatěţujeme. V případě, ţe se jedná pouze o povrchovou ulceraci, pouţíváme kombinaci berlí s jiným typem odlehčení. Odlehčovací pomůckou můţe být například speciální kontaktní fixace – plastická sádra, ortézy nebo terapeutická obuv – poloviční bota. Po doléčení ulcerací pouţíváme ortopedickou obuv vyrobenou na míru nebo obuv pro diabetiky a speciální vloţky, které působí preventivně proti otlakům či poranění. Léčba ischémie je zaměřena na ovlivnění rizikových faktorů aterosklerózy a na obnovení průtoku krve cévami (tzv. revaskularizací). Faktory, které můţeme
31
Srov. JIRKOVSKÁ A., BÉM R., A KOL., Praktická podiatrie s. 44,45,47 Srov. Doporučený postup péče o pacienty se syndromem diabetické nohy [online]. In: Česká diabetologická společnost [cit. 2015-05-28]. Dostupné z: http://www.diab.cz/dokumenty/dianoha2.pdf 32
14
ovlivnit, jsou kouření, hypertenze, hyperlipoproteinémie, dekompenzovaný diabetes, obezita, zvýšená sráţlivost krve. Léčbu infekce rány nebo celkové infekce provádíme důsledným čištěním rány, případně jejím chirurgickém ošetření a v celkové léčbě infekce, zejména antibiotiky. Tato léčba musí být zahájena včas a dostatečně účinně, jinak hrozí u hlubších infikovaných vředů amputace.33 Dobrou kompenzaci diabetu a uspokojivé ukazatele výţivy. Preventivní péče proti ulceracím - protetická péče (vhodná obuv), edukace pacientů psychosociální péče, dispenzarizace pacientů podle stupně rizika, korekční chirurgie, edukace zdravotníků. 34
4.1.8. Prevence syndromu diabetické nohy Základem preventivní péče o diabetické nohy je rozpoznání rizikových nohou a jejich pravidelné prohlíţení a vyšetření.35 Edukace diabetiků, příbuzných a zdravotníků hraje taktéţ významnou roli v prevenci diabetické nohy. Správná péče o nehty a kůţi nohy má v prevenci důleţité místo. Běţně se například opomíjí skutečnost, ţe nesprávně volená obuv je nejčastější zevní příčina ulcerací a ţe vhodné obutí a dodrţování základních preventivních opatření jsou jednoduchými a levnými opatřeními, která mohou vývoji diabetické nohy zabránit.36 Preventivně významně přispívá fyzikální rehabilitační léčba. Vhodnou pohybovou zátěţí nohy je chůze, plavání, střídavé cvičení stoje na špičkách, patách, plantární a dorzální flexe. Denně třeba provádět vizuální kontrolu stavu kůţe, místa, která jsou okem špatně viditelná kontrolovat pomocí zrcátka nebo poţádat o kontrolu rodinného příslušníka. Při nálezu jakýchkoliv změn, zarudnutí, otoku, změn na nehtech, poranění, šupení či odlupování pokoţky nebo při známkách infekce je nutná okamţitě navštívit a zahájit odpovídající léčbu u specializovaného lékaře.37
33
Srov. JIRKOVSKÁ A. A KOL., Jak (si) kontrolovat a zvládat diabetes s. 269- 271 Srov. Doporučený postup péče o pacienty se syndromem diabetické nohy [online]. In: Česká diabetologická společnost [cit. 2015-05-28]. Dostupné z: http://www.diab.cz/dokumenty/dianoha2.pdf 35 Srov. EDELSBERGER T., Diabetes v tabulkách s. 340 36 Srov. SVAČINA Š., Diabetologie s. 116 37 Srov. BĚLOBRÁDKOVÁ J., BRÁZDOVÁ L., Diabetes mellitus s. 151 34
15
4.2.
Podiatrická ambulance Podiatrická ambulance pro diabetiky je ambulance, která se specializuje na péči
o pacienty se syndromem diabetické nohy a na osoby s rizikem syndromu diabetické nohy.38 Mezi hlavní funkce podiatrické ambulance nebo podiatrického centra: léčba syndromu diabetické nohy; edukace pacientů; dispenzarizace a terapie pacientů s ulceracemi; dispenzarizace rizikových pacientů; pravidelná protetická péče; léčba preulceračních lézí (hyperkeratóz, nehtových abnormalit); korekce dalších faktorů ovlivňujících aterosklerózu; při ICHDK vyšetření pacienta z hlediska koronární aterosklerózy a postiţení tepen CNS (např. EKG, sonografie karotid); opakovaná edukace pacientů a jejich rodinných příslušníků v péči o nohy; organizační aktivity - konzultační činnost pro jiná centra, edukace a praktická výuka zdravotníků, koordinace specialistů, řešení urgentních problémů se syndromem diabetické nohy.39
4.3.
Edukace diabetiků v prevenci syndromu diabetické nohy Edukace diabetiků jde dle Světové zdravotnické organizace „základní kámen
terapie diabetu, nezbytný k začlenění diabetika do společnosti“. Edukovaný diabetik můţe z velké části zvládat úpravy léčby diabetu samostatně podle aktuální situace a udrţovat dobře kompenzovaný diabetes. Tímto se výrazně sniţuje výskyt náhlých dekompenzací i pozdních komplikací diabetu, ke kterým patří i syndrom diabetické nohy. 40 38
Srov. JIRKOVSKÁ A., BÉM R., A KOL., Praktická podiatrie s. 12 Srov. Doporučený postup péče o pacienty se syndromem diabetické nohy [online]. In: Česká diabetologická společnost [cit. 2015-05-28]. Dostupné z: http://www.diab.cz/dokumenty/dianoha2.pdf 40 Srov. JIRKOVSKÁ A. A KOL., Jak (si) kontrolovat a zvládat diabetes s. 356. 39
16
4.3.1. Cíle edukace Mezi hlavní cíle edukace patří: 1. zvýšení kvality diabetiků a zlepšení samostatného zvládání a kontroly diabetu; 2. zlepšení kompenzace diabetu hodnocené hladinou glykovaného hemoglobinu 3. sníţení akutních komplikací diabetu (hypoglykémie a hyperglykémie s ketoacidózou; 4. prevence pozdních komplikací (mikrovaskulární, makrovaskulární); 5. sníţení délky hospitalizace pro diabetes a jeho komplikace; 6. sníţení spotřeby některých léků.41
4.3.2. Organizace edukace Základním faktorem v péči o diabetiky je týmová spolupráce. Dle mezinárodního konsenzu by měla být péče o diabetiky se syndromem diabetické nohy organizována na třech úrovních: 1. úroveň: praktičtí lékaři, diabetologové a podiatrické sestry; 2. úroveň:
diabetologové,
chirurgové
(všeobecní,
cévní,
ortopedi),
diabetologické a podiatrické sestry (podiatrické ambulance); 3. úroveň: specializovaná centra pro syndrom diabetické nohy.42 Edukační proces koordinuje edukátor. Edukátorem nejčastěji bývá edukační sestra, která pracuje pod vedením diabetologa a má příslušné vzdělání (min. středoškolské vzdělání v oboru Všeobecná sestra a specializační studium se zaměřením na diabetologii a edukaci diabetiků nebo kurs pro sestry o edukaci diabetiků certifikovaný Ministerstvem zdravotnictví ČR, nebo vyšší vzdělání – bakalářské, magisterské). 43
41
Tamtéţ s. 357. Srov. RYBKA J., Diabetes mellitus – komplikace a přidruţená onemocnění s. 174. 43 Srov. JIRKOVSKÁ A. A KOL., Jak (si) kontrolovat a zvládat diabetes s. 358. 42
17
4.3.3. Formy edukace Individuální edukace – se uplatňuje především u nově zjištěného diabetu a při reedukaci. Skupinová edukace – edukace skupinek diabetiků, je vyuţívána při komplexní edukaci. Její výhodou je časová úspora a komunikace mezi členy skupiny.
4.3.4. Náplň edukace Základní edukace – provádí ji ošetřující lékař ve spolupráci se specialistou při nově zjištěném diabetu. Hlavním smyslem edukace je vyrovnání se diabetika s chorobou a poskytnutí základních informací a dovedností (kompenzace diabetu, úprava hmotnosti, selfmonitoring, aplikace inzulinu, dietní léčba, léčba perorálními antidiabetiky, zvládání akutních komplikací, udrţování vhodné a pravidelné fyzické aktivity). Základní edukace bývá většinou individuální.44 Specializovaná komplexní edukace – je prováděna edukačním týmem pod vedením diabetologa formou edukačního kursu pro menší skupinky diabetiků. Kurs je zaloţen především na praktických cvičeních, modelových situacích úprav léčebného reţimu, řešení akutních dekompenzací a plánování diety. 45 Reedukace – diabetes je nevyléčitelné onemocnění, tedy i edukace je celoţivotní proces. Reedukace provádí po 1-2 letech edukační tým pod vedením diabetologa nejlépe individuální formou.46
4.3.5. Základní edukace pro pacienty s rizikem diabetické nohy Mezi hlavní zásady edukace diabetika patří poučit jej podle stupně rizika syndromu diabetické nohy, poučit o denním prohlíţení nohou a návštěva lékaře nebo 44
Srov. JIRKOVSKÁ A., BÉM R., A KOL., Praktická podiatrie s. 176. Tamtéţ s. 177. 46 Srov. JIRKOVSKÁ A., BÉM R., A KOL., Praktická podiatrie s. 176. 45
18
podiatrické sestry při zjištění poranění, vředů, větších otlaků, puchýřů, zarudnutí kůţe, gangrény, bolestivosti, zvýšené koţní teploty, otoku, deformit apod., poučení o denní péči o nohy včetně pedikúry, o výběru vhodné obuvi. Edukace by měla být jednoduchá a praktická. Pacienta poučujeme ústně a dáme mu i tištěné instrukce obsahující základní doporučení.47 Noste boty dobře padnoucí, koţené, s dostatkem prostoru pro prsty, nejlépe šněrovací a bez podpatku. Před obutím je vţdy zevnitř prohlédněte, zda někde netlačí např. cizí těleso. Nechoďte bosi. V případě vzniku deformit nebo otlaků na noze noste speciální ortopedické boty, o jejichţ výrobě se lze domluvit s diabetologem. Denně nohy prohlíţejte, pokud na ně nevidíte, můţete pouţít zrcátka nebo poţádat rodinného příslušníka. Při chorobných změnách navštivte lékaře nebo speciální zdravotní sestru. Nekuřte. Udrţujte správnou hygienu, teplota vody při mytí nemá přesáhnout 37°C. Po koupeli nohy dobře osušte, nezapomínejte na meziprstní prostory, ty pečlivě a opatrně vysušte. Nenoste obuv naboso, noste bavlněné či vlněné ponoţky. Vţdy zkontrolujte, zda vás netlačí shrnutá ponoţka nebo její šev. Odstraňujte opatrně zatvrdlou kůţi vhodnými nástroji podle doporučení lékaře či zdravotní sestry, promazávejte nohy denně vhodným hydratačním krémem (ne mezi prsty). Nezraňte se ostrými předměty. Stříhání nehtů provádějte, pouze pokud nehty mají normální tvar, barvu, tloušťku a nebolí, dobře na ně vidíte, dobře na ně dosáhnete a pouze správnou technikou (stříhat po koupeli, pouţívat speciální kleště, nenechat přerůst okraj prstu, nestříhat příliš nakrátko, stříhat do roviny a okraje zapilovat jedním směrem, přečnívající nebo zarostlé růţky nehtů jemně vystřihnout a vţdy zapilovat, nikdy neodtrhávat
47
Srov. JIRKOVSKÁ A., BÉM R., A KOL., Praktická podiatrie s. 20.
19
kousky nehtu nebo kůţe v okolí). Nejlépe svěřte pedikúru odborníkům v podiatrické ambulanci nebo pedikérkám zaškoleným v péči o diabetiky.48 Myslete na to, ţe nemusíte mít nohy dostatečně citlivé na teplo, tlak a bolest a chraňte se před příslušnými poraněními. Při poranění ošetřete i malou ranku dezinfekčním prostředkem a přelepte leukoplastí. Drobnější puchýře opatrně zdezinfikujte a přelepte taktéţ leukoplastí. Vyhledejte lékaře, pokud se rána nehojí. Navštivte odborníky, máte-li oteklé nohy, změnu barvy kůţe, zatvrdlou kůţi na nohou, puchýře, praskliny, poraněné nebo vředy. Nohy pravidelně procvičujte. Při kaţdé návštěvě svého lékaře dbejte, aby byla vašim nohám věnována pozornost. Při domácím ošetřování vředů na nohou se důsledně řiďte instrukcemi lékařů a sester.49
48 49
Srov. JIRKOVSKÁ A. A KOL., Jak (si) kontrolovat a zvládat diabetes s. 274 Srov. JIRKOVSKÁ A., BÉM R., A KOL., Praktická podiatrie s. 20 - 21
20
PRAKTICKÁ ČÁST
5.
Cíle práce a očekávané výsledky
Cíl č. 1: Zjistit informovanost diabetiků o prevenci syndromu diabetické nohy. Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, ţe více neţ 50 % respondentů je dostatečně informováno o prevenci syndromu diabetické nohy. Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, ţe pro více neţ 75 % respondentů je hlavním zdrojem informací diabetolog. Cíl č. 2: Zjistit jakým způsobem diabetici pečují o své nohy. Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, ţe více neţ 30 % respondentů pravidelně vyuţívá sluţeb odborné pedikérky. Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, ţe více neţ 40 % respondentů dodrţuje z min. 60 % péči o své nohy dle stanovených determinant. Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládám, ţe více neţ 40 % respondentů si pravidelně kontroluje nohy.
21
6.
Metodika Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit informovanost diabetiků o prevenci
syndromu diabetické nohy a způsob jakým o své nohy pečují. K zjištění potřebných dat jsem zvolila jako metodiku průzkumného šetření strukturovaný dotazník. Výzkumné šetření probíhalo v Nemocnici Boskovice na interním lůţkovém oddělení a další část šetření proběhlo v diabetologické ambulanci Nemocnice Boskovice za písemného svolení náměstkyně pro ošetřovatelskou péči tohoto zařízení. Pro výzkumné šetření jsem zvolila kvantitativní dotazníkovou metodu. Dotazník byl nabídnut pouze osobám s onemocněním diabetes mellitus 1. a 2. typu. Z důvodů zaměření své bakalářské práce na prevenci syndromu diabetické nohy jsem zařadila do analýzy dotazníkového šetření pouze respondenty, kteří se léčí pomocí aplikace inzulínu, případně kombinací léčby inzulínem a perorálních antidiabetik a je tedy u nich výrazně vyšší riziko dekompenzace diabetu. Nezahrnuje proto analýza počet respondentů, kteří se léčí pouze dietou nebo kombinací diety a podáváním léků v tabletové formě. Dotazník byl sestaven na základě stanovených cílů a očekávaných výsledků. Obsahoval celkem 23 poloţek, které obsahovali otázky otevřené i uzavřené. Otázky byly koncipovány tak, ţe byla moţnost označit pouze jednu odpověď, mimo otázku č. 2 a 4, která slouţila k vyplnění věku respondenta a doby léčení diabetu a otázky č. 20 - 23, kde byla moţnost označení více odpovědí. Poloţky 1 - 3 zjišťovaly demografické údaje o respondentovi. Poloţky 4 a 5 se věnovaly zjištění informací o době a způsobu léčby onemocnění. Poloţky 6 - 17 měly za úkol zjistit, do jaké míry jsou diabetici informováni o prevenci diabetické nohy, tedy získat data pro stanovený cíl č. 1. Poloţky 18 - 20 zjišťovaly, zda mají diabetici zájem o informace týkající se diabetické nohy. K zjištění dat týkajících se péči diabetiků o své nohy byly určeny poloţky 21 – 23, které jsem vyuţila pro stanovený cíl č. 2. Získaná data byla zpracována v počítačovém programu Microsoft Office Excel 2007 a Microsoft Office Word 2007 a znázorněna v tabulkách, v nichţ jsou data uvedena buď jako absolutní četnost (označuje absolutní počet respondentů nebo odpovědí nebo relativní četnost (označuje počet respondentů nebo odpovědí v procentech). 22
7.
Výsledky průzkumu a jeho analýza Strukturovaný dotazník byl distribuován v celkovém počtu 200 kusů (100 %).
Návratnost dotazníků byla 175 vyplněných dotazníků (87,5%). Po vyřazení neúplně vyplněných dotazníků a dotazníků, jejichţ respondenti nesplňovali výše uvedená kritéria, byla analýza tvořena z celkového počtu 112 dotazníků.
Položka č. 1: Pohlaví respondentů Tabulka č. 1: Pohlaví respondentů
Pohlaví
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Muţ
47
41,96
Ţena
65
58,04
Celkem
112
100
Graf č. 1: Pohlaví respondentů
Komentář: V poloţce č. 1 jsem zjišťovala pohlaví respondentů. Z celkového počtu 112 (100 %) dotázaných bylo 47 (41,96 %) muţů a 65 (58,04 %) ţen.
23
Položka č. 2: Věk respondentů Tabulka č. 2: Věk respondentů
Věk
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
39 let a méně
0
0,00
40 - 49 let
8
7,14
50 - 59 let
35
31,25
60 - 69 let
52
46,43
70 let a více
17
15,18
Celkem
112
100
Graf č. 2: Věk respondentů
Komentář: Poloţkou č. 2. byl zjišťován věk respondentů. Ze 112 dotázaných (100 %) nebyl ţádný (0 %) dotázaný mladší 39 let. Do věkové kategorie 40 – 49 let se zařadilo 8 (7,14 %) dotázaných, nejmladší dotázaný měl 41 let. Mezi 50 – 59 rokem bylo 35 (31,25 %) respondentů. Věkovou kategorii 60 – 69 let označilo nejvíce dotázaných a to 52 (46,43 %). 70 let a více označilo 17 (15,18 %) respondentů, přičemţ nejstarší dotázaný uvedl věk 82 let. Průměrný věk respondenta byl 60,5 let.
24
Položka č. 3: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Tabulka č. 3: Vzdělání respondentů
Nejvyšší dosažené vzdělání
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Základní
19
16,96
Středoškolské bez maturity
55
49,11
Středoškolské s maturitou
30
26,79
Vyšší odborné
3
2,68
Vysokoškolské
5
4,46
112
100
Celkem Graf č. 3: Vzdělání respondentů.
Komentář: Poloţka č. 3 se zabývala nejvyšším dosaţeným vzděláním respondentů. Základní vzdělání uvedlo 19 (16,96 %) respondentů. Středoškolské vzdělání bez maturity mělo nejvíce respondentů a to 55 (49,11 %). Druhou nejpočetnější skupinou byli respondenti se středoškolským vzděláním s maturitou v počtu 30 (26,79 %). V nejniţším počtu 3 (2,68 %) dotázaných byli respondenti s vyšším odborným vzděláním. A 5 (4,46 %) dotázaných byli vysokoškolsky vzdělaní respondenti.
25
Položka č. 4: Doba léčby DM Tabulka č. 4: Doba léčby DM
Doba léčby cukrovky
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
0 - 1 rok
10
8,93
2 - 5 let
35
31,25
6 - 10 let
42
37,50
10 let a více
25
22,32
Celkem
112
100
Graf č. 4: Doba léčby DM.
Komentář: Poloţkou č. 4 jsem zjišťovala, jak dlouho se respondenti léčí s diabetem mellitem. 10 (8,93 %) dotazovaných se neléčí s diabetem déle neţ 1 rok. Přičemţ nejkratší doba léčby byla uvedená jako 14dnů. Dobu léčby 2 - 5 let zvolilo 35 (31,25 %) dotazovaných. Nejpočetnější skupinou byla kategorie léčby 6 – 10 let a to 42 (37,50 %) respondentů. Déle neţ 10 let se léčí 25 (22,32 %) dotazovaných.
26
Položka č. 5: Způsob léčby DM Tabulka č. 5: Způsob léčby DM.
Způsob léčby cukrovky
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Dieta, PAD, inzulin
52
46.43
Dieta a inzulin
60
53.57
Celkem
112
100
Graf č. 5: Způsob léčby DM.
Komentář: Poloţkou č. 5 bylo zjišťováno, jakým způsobem respondenti léčí onemocnění DM. Kombinací diety, podáváním léků v tabletové formě (PAD) a aplikací injekčního inzulínu se léčí 52 (46,43 %) dotázaných. Kombinací pouze diety a aplikace injekčního inzulínu se léčí 60 (53,57 %) dotázaných.
27
Položka č. 6: Znalost nejčastějších pozdních komplikací DM Tabulka č. 6: Znalost nejčastějších pozdních komplikací DM
Nejčastější pozdní komplikace cukrovky Postiţení očí, cév, nervů Postiţení střev, kostí, srdce Postiţení jater, plic, sleziny Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
101
90,18
7
6,25
4
3,57
112
100
Graf č. 6: Znalost o nejčastějších pozdních komplikacích DM.
Komentář: Tabulka č. 6 uvádí znalost respondentů o nejčastějších komplikacích diabetu mellitu. Naprostá většina dotázaných 101 (90,18 %) uvedla, ţe nejčastější komplikace DM jsou postiţení očí, cév a nervů. Postiţení střev, kostí a srdce uvedlo 7 (6,25 %) dotázaných a postiţení jater, plic a sleziny 4 (3,57 %) dotázaní.
28
Položka č. 7: Věnování pozornosti nohám Tabulka č. 7: Věnování pozornosti nohám
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano, kaţdý den
69
61,61
Postačují pouze pravidelné kontroly u svého diabetologa
28
25,00
Ne, pokud nemám ţádné potíţe
15
13,39
Celkem
112
100
Věnování pozornosti nohám
Graf č. 7: Věnování pozornosti nohám
Komentář: Poloţka č. 7 zjišťovala, zda si respondenti myslí, ţe by jako diabetici měli věnovat zvláštní pozornost jejich nohám. 69 (61,6 %) dotázaným si myslí, ţe by zvláštní pozornost měli věnovat kaţdý den. Ţe postačují pouze pravidelné kontroly u svého diabetologa, si myslí 28 (25 %) dotázaných. A to, ţe pokud nemají ţádné potíţe tak není potřeba věnovat zvláštní pozornost, uvedlo 15 (13,39 %) dotázaných.
29
Položka č. 8: Znalost pojmu diabetická noha Tabulka č. 8: Znalost pojmu diabetická noha
Znalost pojmu
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano
81
61,61
Ne
15
25,00
Nevím
16
13,39
Celkem
112
100
Graf č. 8: Znalost pojmu diabetická noha
Komentář: Poloţka č. 8 se dotazovala respondentů, zda někdy slyšeli pojem diabetická noha. Pojem diabetická noha slyšelo někdy 81 (61,61 %) respondentů. O tomto pojmu nikdy neslyšelo 15 (25,00 %) respondentů a 16 (13,39 %) dotazovaných neví, zda tento pojem někdy slyšelo.
30
Položka č. 9: Znalost onemocnění diabetické nohy Tabulka č. 9: Znalost onemocnění diabetické nohy
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Postiţení dolní končetiny od kotníku dolů (vředy, infekce, odúmrť tkáně)
76
67,86
Artróza kolen a kotníků
12
10,71
Protéza pouţívaná po amputacích dolních končetin
24
21,43
Celkem
112
100
Znalost onemocnění
Graf č. 9: Znalost onemocnění diabetické nohy
Komentář: Poloţkou č. 9 jsem se dotazovala respondentů, jako co označujeme pojem diabetická noha. Většina respondentů 76 (67,86 %) odpověděla, ţe se jedná o postiţení dolní končetiny od kotníku dolů zahrnující vředy, infekci a odúmrť tkáně. Jako artrózu kolen a kotníků označilo diabetickou nohu 12 (10,71 %) dotazovaných. A podle 24 (21,43 %) dotazovaných diabetická noha označuje protézu pouţívanou po amputacích dolních končetin.
31
Položka č. 10: Vhodnost chození bos Tabulka č. 10: Vhodnost chození bos
Vhodnost chození bos
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano, ţádné riziko nehrozí
11
9,82
Ano, pokud je mu to pohodlné
28
25,00
Ne, je tu riziko poranění
73
65,18
Celkem
112
100
Graf č. 10: Vhodnost chození bos
Komentář: Tabulka č. 10 ukazuje, zda si dotazovaní myslí, ţe je vhodné, aby diabetik chodil bos. 11 (9,82 %) dotazovaných označili, ţe je vhodné, aby diabetik chodil bos, ţádné riziko mu oproti zdravému člověku nehrozí. Moţnost chodit bos pokud je to diabetikovi pohodlné zvolilo 28 (25,00 %) respondentů. A většina dotázaných 73 (65,18 %) zvolila odpověď, ţe není vhodné, aby chodil diabetik bos pro riziko poranění.
32
Položka č. 11: Nutnost pravidelných návštěv odborné pedikúry Tabulka č. 11: Nutnost pravidelné návštěvy odborné pedikúry
Nutnost pravidelné návštěvy odborné pedikúry
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano
59
52,68
Ne
18
16,07
Nevím
35
31,25
Celkem
112
100
Graf č. 11: Nutnost pravidelné návštěvy odborné pedikúry
Komentář: Poloţkou č. 11 jsem se ptala respondentů, zda si myslí, ţe by měli diabetici navštěvovat pravidelně odbornou pedikúru. Kladnou odpověď zvolila většina 59 (52,68 %) dotázaných. Zápornou odpověď zvolilo 18 (16,07 %) dotázaných. A 35 (31,25 %) dotázaných nevědělo správnou odpověď.
33
Položka č. 12: Vhodná obuv pro diabetiky Tabulka č. 12: Vhodná obuv pro diabetiky
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Speciální obuv navrţená pro diabetiky
58
51,79
Jakákoli obuv pořízená v lékárně
36
32,14
Diabetici nepotřebují ţádnou speciální obuv
18
16,07
Celkem
112
100
Vhodná obuv pro diabetiky
Graf č. 12: Vhodná obuv pro diabetiky
Komentář: Tabulka č. 12 zobrazuje jako by podle dotázaných měl/a nosit diabetik či diabetička obuv. Speciální obuv navrţenou pro diabetiky zvolilo 58 (51,79 %) dotázaných. Jakoukoliv obuv pořízenou v lékárně zvolilo 36 (32,14 %) dotázaných a 18 (16,07 %) respondentů zvolilo, ţe diabetici nepotřebují ţádnou speciální obuv.
34
Položka č. 13: Vliv kouření na stav končetin Tabulka č. 13: Vliv kouření na stav končetin
Vliv kouření na stav končetin
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano
37
33,04
Ne
21
18,75
Nevím
54
48,21
Celkem
112
100
Graf č. 13: Vliv kouření na stav končetin
Komentář: Poloţka č. 13 se ptala respondentů, zda podle nich má kouření vliv na stav končetin diabetiků. 37 (33,04 %) dotázaných si myslelo, ţe má vliv kouření na stav končetin diabetika. Ţe kouření nemá ţádný vliv, zvolilo 21 (18,75 %) dotázaných a většina 54 (48,21 %) dotázaných správnou odpověď nevěděla.
35
Položka č. 14: Znalost pojmu podiatrie Tabulka č. 14: Znalost pojmu podiatrie
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
62
55,36
38
33,93
Studií správného postavení nohou u dětí
12
10,71
Celkem
112
100
Znalost pojmu pediatrie Studiem nohy, správnou léčbou nemocných nohou a preventivním ošetření nemocných nohou Léčbou pouze nohou, na kterých jiţ dochází k odúmrti tkáně
Graf č. 14: Znalost pojmu podiatrie
Komentář: Poloţka č. 14 zjišťovala, čím se podle dotázaných zabývá podiatrie. Většina 62 (55,36 %) dotázaných odpověděla, ţe studiem nohy, správnou léčbou nemocných nohou a preventivním ošetřením nemocných nohou. 38 (33,93 %) dotázaných zvolilo jako odpověď léčbu pouze nohou, na kterých jiţ dochází k odúmrti tkáně. A 12 (10,71 %) respondentů označilo, ţe se zabývá studiem správného postavení nohou u dětí.
36
Položka č. 15: Informovanost o nutnosti zvýšené péče o své nohy Tabulka č. 15: Informovanost o nutnosti zvýšené péče o své nohy.
Informovanost o nutnosti zvýšené péči o své nohy
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano
46
41,07
Ne
15
13,39
Nevím, nepamatuji si
51
45,54
Celkem
112
100
Graf č. 15: Informovanost o nutnosti zvýšené péče o své nohy
Komentář: Poloţka č. 15 zjišťovala, zda byli respondenti někým informováni o tom, ţe by měli věnovat více pozornosti svým nohám. Celkem 45 (41,07 %) dotázaných bylo informováno. Naopak 15 (13,39 %) dotázaných nebylo nikým informováno. A 51 (45,54 %) dotázaných nevědělo nebo si nepamatovalo.
37
Položka č. 16: Zdroj informací o DM Tabulka č. 16: Zdroj informací o DM pro respondenty
Zdroj informací
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Lékař
53
47,32
Sestra
24
21,43
Internet
15
13,39
Letáky, broţury
20
17,86
Celkem
112
100
Graf č. 16: Zdroj informací o DM pro respondenty
Komentář: Poloţkou č. 16 jsem zjišťovala, kým byli respondenti informováni o cukrovce, její léčbě a reţimu, který je třeba dodrţovat. Lékaře zvolilo 53 (47,32 %) respondentů, zdravotní sestru 24 (21,43 %) respondentů. Internet, jako zdroj základních informací zvolilo 15 (13,39 %) respondentů a letáky a broţury 20 (17,86 %).
38
Položka č. 17: Dostatečnost informací o DM Tabulka č. 17: Dostatečnost informací o DM pro respondenty
Dostatečnost informací
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano
59
52,68
Částečně
36
32,14
Ne
17
15,18
Celkem
112
100
Graf č. 17: Dostatečnost informací o DM pro respondenty
Komentář: Poloţkou č. 17 jsem se ptala respondentů, zda informace, které jim byly poskytnuty, jsou pro ně dostatečné. Pro 59 (52,68 %) dotazovaných byly informace dostatečné. Částečně dostačující byly informace pro 36 (32,14 %) dotazovaných a pro 17 (15,18 %) byly informace nedostačující.
39
Položka č. 18: Zájem respondentů o více informací o DM Tabulka č. 18: Zájem respondentů o více informací o DM
Zájem o více informací
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano
69
61,61
Ne
43
38,39
Celkem
112
100
Graf č. 18: Zájem respondentů o více informací o DM
Komentář: Zda by měli respondenti zájem dále se dozvědět více informací o DM, jsem zjišťovala v poloţce č. 18. Většina dotázaných 69 (61,61 %) by se chtěla dozvědět více informací a 43 (38,39 %) dotazovaných nemá zájem o další informace.
40
Položka č. 19: Samostatné vyhledávání informací respondentem Tabulka č. 19: Samostatné vyhledávání informací respondentem
Samostatné vyhledávání informací
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano
35
31,25
Ne
77
68,75
Celkem
112
100
Graf č. 19: Samostatné vyhledávání informací respondentem
Komentář: Poloţkou č 19. jsem zjišťovala, zda si respondenti sami vyhledávají informace o svém onemocnění a o moţnostech léčby. Informace si samostatně vyhledává 35 (31,25 %) dotázaných. Většina dotázaných 77 (68,75 %) dotázaných nevyhledává ţádné informace o svém onemocnění.
41
Položka č. 20: Zdroje k získávání informací Tabulka č. 20: Zdroje k získávání informací
Zdroje k získávání informací
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ptám se lékaře
24
50,00
Ptám se sestry
12
25,00
Internet
3
6,25
Literatura
7
14,58
Přátelé či rodina
2
4,17
Celkem
48
100
Graf č. 20: Zdroje k získávání informací
Komentář: Poloţka č. 20 byla určena pouze těm, kteří odpověděli kladně na poloţku č. 19. Celkem tedy odpovědělo 35 dotázaných, zároveň bylo moţno označit více odpovědí. Nejčastější odpovědí bylo zeptání se lékaře, tu moţnost zvolilo 24 (50%) respondentů. Sestra se ptá na informace 12 (25 %) respondentů. Internet vyuţívají k zisku informací celkem 3 (6,25 %) respondenti, literaturu 7 (14,58 %) a informace od přátel či rodiny získávají 2 (4,17 %) respondenti.
42
Položka č. 21: Kontrola chodidel diabetologem Tabulka č. 21: Kontrola chodidel diabetologem
Kontrola chodidel diabetologem
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano
76
67,86
Ne
36
32,14
Celkem
112
100
Graf č. 21: Kontrola chodidel diabetologem
Komentář: Poloţka č. 21 zjišťovala, zda dotazovaným jejich diabetolog pravidelně kontroluje chodidla. Většině dotazovaným 76 (67,86 %) kontroluje diabetolog nohy pravidelně. Diabetolog nekontroluje nohy pravidelně nebo vůbec 36 (32,14 %) dotazovaným.
43
Položka č. 22: Návštěva podiatrické ambulance Tabulka č. 22: Návštěva podiatrické ambulance
Návštěva podiatrické ambulance
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano, jednou
45
40,18
Ano, navštěvuji pravidelně
32
28,57
Ne, nikdy jsem nebyl/la
35
31,25
Celkem
112
100
Graf č. 22: Návštěva podiatrické ambulance
Komentář: Zda jiţ někdy navštívil dotazovaný podiatrickou ambulanci se dozvídáme z poloţky č. 22. Jednou podiatrickou ambulanci navštívilo 45 (40,18 %) dotazovaných. Pravidelně navštěvuje podiatrickou ambulanci 32 (28,57 %) dotázaných a nikdy v podiatrické ambulanci nebylo 35 (31,25 %) dotazovaných.
44
Položka č. 23: Způsob péče o nohy respondentů Tabulka č. 23: Způsob péče o nohy respondentů
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Denní prohlíţení nohou
72
64,29
Pouţívám speciální obuv pro diabetiky
31
27,67
Pouţívám pouze bavlněné ponoţky s volným lemem
25
22,32
Denně si nohy myji ve vlaţné vodě
89
79,46
Pečlivě si nohy po koupeli osuším
85
75.89
Nohy kaţdý den promazávám krémem
52
46.43
Pravidelně navštěvuji odbornou pedikérku
32
28.57
Nekouřím
75
66.96
Způsob péče o nohy
Graf č. 23: Způsob péče o nohy respondentů
Komentář: Poloţkou č. 23 jsem zjišťovala, jakým způsobem respondenti pečují o svoje nohy. U této poloţky bylo moţno zatrhnout více odpovědí. Absolutní a relativní četnost označuje počet respondentů, kteří danou moţnost označili. Denní prohlíţení 45
nohou provádí 72 (64.29 %) dotázaných. Speciální obuv pro diabetiky pouţívá 31 (27,67 %) dotázaných, pouţívání pouze bavlněných ponoţek s volným lemem zvolilo 25 (22,32 %) dotázaných, denně si nohy myje ve vlaţné vodě 89 (79,46 %) dotázaných, pečlivě si nohy po koupeli osušuje 85 (75,89 %) dotázaných, nohy kaţdý den promazává krémem 52 (46,43 %) dotázaných, pravidelně navštěvuje odbornou pedikúru 32 (28,57 %) dotázaných a nekouří 75 (66,96 %) dotázaných.
46
8.
Diskuze Bakalářská práce se zaměřovala na zjištění informovanosti diabetiků o prevenci
syndromu diabetické nohy. Pro toto téma byly zvoleny 2 hlavní cíle. Cílem č. 1 bylo zjistit informovanost diabetiků o prevenci syndromu diabetické nohy a cílem č. 2 bylo zjistit, jakým způsobem diabetici pečují o své nohy. K těmto cílům bylo zároveň stanoveno 5 očekávaných výsledků. Výsledky získané dotazníkovým šetřením jsem v několika bodech porovnávala s výsledky diplomových prací Mgr. Barbory Kozárkové na téma ,,Jak pečují senioři o své nohy“ a Mgr. Blanky Kuchařové na téma ,,Preventivní péče u seniorů s DM 2T při předcházení syndromu diabetické nohy“, obě práce obhájené v roce 2013 na Masarykově univerzitě. Srovnání s pracemi jsou pouze orientační, z důvodu jiného počtu respondentů a rozdílnými skupinami respondentů. Cílem č. 1 bylo zjistit informovanost diabetiků o prevenci syndromu diabetické nohy. Pro tento cíl jsem zvolila dva očekávané výsledky. Očekávaný výsledek č. 1 byl předpoklad, ţe více neţ 50 % respondentů je dostatečně informováno o prevenci syndromu diabetické nohy. K zjištění, zda byl očekávaný výsledek splněn, byly určeny poloţky 6 – 17. V poloţkách 6 – 12 a 14 odpovědělo více jak 50 % respondentů správně na znalostní otázky týkající se syndromu diabetické nohy. Poloţka č. 13 se dotazovala na vliv kouření na stav končetin diabetika, tuto otázku zodpovědělo správně 37 (33,04 %) respondentů. Tento očekávaný výsledek byl tedy splněn. Zjištěné výsledky byly velmi podobné s výsledky Kuchařové. Zajímavé bylo srovnání s poloţkami týkajících se vlivu kouření, kdy u Kuchařové odpovědělo 70% dotazovaných správně na otázku ,,Myslíte si, že může diabetik kouřit?“50 zatímco v mé poloţce při otázce ,,Má podle Vás kouření vliv na stav končetin u diabetiků?“ odpovědělo správně pouze 33 % dotazovaných. Rozdílnost
50
KUCHAŘOVÁ B. Preventivní péče u seniorů s DM 2T při předcházení syndromu diabetické nohy s. 70.
47
těchto výsledků si vysvětluji jiným podáním otázky, kdy je všeobecně vnímáno to, ţe by nikdo neměl kouřit, neţ povědomí o spojitosti se syndromem diabetické nohy.51 Očekávaný výsledek č. 2 byl předpoklad, ţe pro více neţ 75 % respondentů je hlavním zdrojem informací diabetolog. Tento očekávaný výsledek byl vyvrácen poloţkou č. 16 a 20, které se dotazovaly, kdo je pro respondenty hlavním zdrojem informací o DM. V poloţce č. 16, která se dotazovala, od koho se dozvěděli respondenti informace o DM, lékaře zvolilo 53 (47,32 %) dotazovaných. Poloţka č. 20 se dotazovala respondentů, koho by zvolili, jako zdroj informací pokud by měli zájem o více informací týkajících se DM, zde lékaře zvolilo 24 (50 %). Zajímavým zjištěním bylo, ţe pro 15 (13,39 %) dotazovaných byl hlavní zdroj informací internet. Poněkud znepokojivé výsledky přinesly poloţky č. 15 a 17, kdy pouze 46 (41,07 %) respondentů uvedlo, ţe byli informováni o nutnosti zvýšené péče o své nohy a pro pouze 59 (52,68 %) respondentů byly jim sdělené informace dostatečné. Cíl č. 2 byl zjistit, jakým způsobem diabetici pečují o své nohy. Tomuto cíli se věnovali poloţky č. 21 – 23. Pro tento cíl jsem zvolila 3 očekávané výsledky. Očekávaný výsledek č. 1 byl předpoklad, ţe více neţ 30 % respondentů pravidelně vyuţívá sluţeb odborné pedikérky. V poloţce č. 23, která se dotazovala na péči diabetiků o své nohy, byla jednou z moţností pravidelná návštěva pedikúry. Tuto moţnost označilo 32 (28,57 %). Očekávaný výsledek tedy nebyl splněn. V diplomové práci Kozárkové respondenti navštěvovali pravidelně pedikúru v 19,5 %.52 Povaţuji tedy tento pozitivní nárůst za uspokojivý, i přes nenaplnění očekávaného výsledku. Očekávaný výsledek č. 2 byl předpoklad, ţe více neţ 40 % respondentů dodrţuje min. z 60 % péči o své nohy dle stanovených determinant. V poloţce č. 23 bylo stanoveno 8 determinant, pro splnění očekávaného výsledku bylo nutno u alespoň 5 moţností docílit 60% relativní četnosti odpovědí. Relativní četnost nad 60 % se objevila pouze u 4 moţností, tedy očekávaný výsledek nebyl splněn. Moţnosti, které nejsou dostatečně dodrţovány diabetiky, jsou pouţívání speciální obuvi, bavlněných ponoţek s volným lemem, kaţdodenní promazávání nohou a návštěva pravidelné pedikérky. Ve srovnání s diplomovou prací Kuchařové, kdy pravidelnou sebepéči dodrţovalo jen 29 %, částečnou péči 18 % a ţádnou péči 53 % respondentů, se zdají 51
Srov. KUCHAŘOVÁ B. Preventivní péče u seniorů s DM 2T při předcházení syndromu diabetické nohy. s. 70. 52 Srov. KOZÁRKOVÁ B. Jak pečují senioři o své nohy, s. 66.
48
být výsledky v této bakalářské práci příznivější. Ovšem moţnosti poloţky v mé bakalářské práci nemusí být respondenty chápány v souvislosti s prevencí, ale jako součást pravidelné hygienické péče o své tělo, zatímco Kuchařová se ptá cíleně na sebepéči v rámci prevence.53 Očekávaný výsledek č. 3 byl předpoklad, ţe více neţ 40% respondentů si pravidelně kontroluje nohy. Tento očekávaný výsledek byl splněn poloţkou č. 23, kde 72 (64,29 %) respondentů označilo, ţe si denně prohlíţí nohy. Podobný výsledek se objevuje i v práci Kozárkové.54
53
Srov. KUCHAŘOVÁ B. Preventivní péče u seniorů s DM 2T při předcházení syndromu diabetické nohy. s. 67 54 Srov. KOZÁRKOVÁ B. Jak pečují senioři o své nohy, s. 58
49
9.
Návrh na řešení zjištěných nedostatků Na základě výsledků zjištěných z dotazníkového šetření uvádím několik návrhů
řešení, které by mohly vést ke zvýšené informovanosti diabetiků o prevenci diabetické nohy a ke zvýšení péče o nohy diabetiků. Zlepšení systému reedukace diabetiků (vedení záznamu v dokumentaci o tom kdy byla provedena edukace naposledy, jakého tématu se týkala a kdy by se měla provést na to dané téma reedukace). Zvýšení motivace diabetiků k důkladné sebepéči (motivační letáky zobrazující zhojené defekty následkem pravidelné péče) Zavedení podiatrických sester do většiny nemocničních zařízení. Dostatečná edukace diabetiků při prvním záchytu onemocnění (vytvoření srozumitelné broţurky, zahrnující komplexní informace o diabetu, léčbě, praktických postupech, informace o tom, jak správně uţívat léky, jak předcházet vzniku komplikací, s kontakty na odborná pracoviště). V rámci jedné diabetologické ambulance vytvořit pro pacienty například 1x – 2x za rok informační přednášku, zahrnující i nácvik péče o nohy diabetiků.
50
10.
Závěr Bakalářská práce se zabývala informovaností diabetiků o prevenci syndromu
diabetické nohy. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část práce se věnovala zpracování dostupných informací o diabetu mellitu, problematikou syndromu diabetické nohy a popisovala základy edukace diabetiků. A praktická část hodnotila výsledky získané kvantitativní metodou dotazníkového šetření. Na základě tématu bakalářské práce byly stanoveny 2 cíle, které zjišťovali informovanosti diabetiků o prevenci syndromu diabetické nohy a způsob, jakým diabetici pečují o své nohy. Ke splnění těchto cílů došlo stanovením a testováním 5 očekávaných výsledků. Z výsledků dotazníkového šetření vyplívá, ţe alespoň polovina diabetiků je dostatečně informovaná o syndromu diabetické nohy, přestoţe velká část nevnímá kouření jako rizikový faktor pro vznik diabetické nohy. Tento výsledek jsem očekávala, přesto se nejedná o uspokojivý výsledek. Pro necelou polovinu diabetiků představuje lékař hlavní zdroj informací o DM, zdravotní sestra je druhým nejčastějším zdrojem informací pro diabetiky. V souvislosti poskytováním informací o DM bylo zjištěno, ţe pouze pro 52% diabetiků byly informace o jejich onemocnění povaţovány, jako dostatečné. Výsledky týkající se péče diabetiků o své nohy, objevily také nedostatky. Pouze 29 % diabetiků navštěvuje pravidelnou odbornou pedikúru, speciální obuv pouţívá pouze 28% diabetiků a bavlněné ponoţky s volným lemem pouţívá jen 22 % diabetiků, nohy si pravidelně promazává 46 %. Ostatní body sebepéče o své chodidla splňují diabetici z více neţ 66 %. Závěrem lze informovanost diabetiků i jejich sebepéči označit za částečnou. Věřím, ţe důslednou edukací lze tyto výsledky výrazně ovlivnit a sníţit tak vznik komplikací na minimum.
51
11.
Anotace
Autor:
Majerová Adéla
Instituce:
Masarykova univerzita Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství
Název práce:
Informovanost diabetiků o prevenci syndromu diabetické nohy
Vedoucí práce:
PhDr. Simona Saibertová
Počet stran:
61
Počet příloh:
3
Rok obhajoby:
2015
Klíčová slova:
diabetes mellitus, diabetická noha, prevence, edukace
Bakalářská práce se zabývá problematikou informovanosti diabetiků o syndromu diabetické nohy. Práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část se věnuje charakteristice diabetu mellitu, syndromem diabetické nohy a základy edukace diabetiků. Praktická část prezentuje výsledky výzkumného šetření, které proběhlo kvantitativní formou pomocí dotazníku, který se zaměřuje se na získání dat o informovanosti a způsobu sebepéče diabetiků.
52
12.
Annotation
Author:
Majerová Adéla
Institution:
Masaryk University Faculty of Medicine Department of Nursing
Title of the work:
Awareness of Diabetic Foot Syndrome Prevention Among Diabetics
Academic advisor:
PhDr. Simona Saibertová
Number of pages:
61
Number of enclosures:
3
Year of defense:
2015
Key words:
diabetes
mellitus,
diabetic
foot
syndrome,
prevention, education
The bachelor thesis deals with awareness of diabetics foot syndrome prevention among diabetics. The work consists of theoretical and practical parts. The theoretical part deals with the characteristics of diabetes mellitus, diabetic foot syndrome and foundations of diabetic education. The practical part presents the results of research which was carried out through quantitative form of a questionnaire that focuses on obtaining awareness information of diabetic foot syndrome and self-care.
53
13.
Seznam použité literatury a pramenů 1. SVAČINA, Štěpán. Prevence diabetu. 1. vyd. Praha: Galén, 2003, 113 s. ISBN 80-7262-165-3. 2. RYBKA, Jaroslav. Diabetologie pro sestry. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 283 s. Sestra (Grada). ISBN 80-247-1612-7. 3. NAVRÁTIL, Leoš. Vnitřní lékařství: pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 424 s. ISBN 9788024723198. 4. RYBKA, Jaroslav. Diabetes mellitus - komplikace a přidružená onemocnění: diagnostické a léčebné postupy. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 317 s. ISBN 97880-247-1671-8. 5. SVAČINA, Štěpán. Diabetologie. Vyd. 1. Praha: Triton, 2010, 188 s. Lékařské repetitorium. ISBN 978-80-7387-348-6. 6. BĚLOBRÁDKOVÁ, Jana a Ludmila BRÁZDOVÁ. Diabetes mellitus. Vyd. 1. V Brně: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006, 161 s. ISBN 80-7013-446-1.
7. CETKOVSKÁ, Petra, Karel PIZINGER a Jiří ŠTORK. Kožní změny u interních onemocnění. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 240 s. ISBN 978-80-247-1004-4. 8. EDELSBERGER, Tomáš. Diabetes v tabulkách. Praha: Maxdorf, 2007, 463 s. Jessenius. ISBN 978-80-7345-133-2.
54
9. JIRKOVSKÁ, Alexandra. Jak (si) kontrolovat a zvládat diabetes: manuál pro edukaci diabetiků. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2014, 400 s. Lékař a pacient. ISBN 978-80-204-3246-9. 10. JIRKOVSKÁ, Alexandra a Robert BÉM. Praktická podiatrie: základy péče o pacienty se syndromem diabetické nohy. Praha: Maxdorf, 2011, 139 s. Jessenius. ISBN 978-80-7345-245-2. 11. BARTOŠ, Vladimír a Terezie PELIKÁNOVÁ. Praktická diabetologie. 3. rozš. vyd. Praha: Maxdorf-Jessenius, 2003, 479 s. ISBN 80-85912-69-4.
12. SOUČEK, Miroslav. Vnitřní lékařství. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 3 sv. ISBN 978-80-247-2110-1.
Elektronické zdroje 1. Doporučený postup péče o pacienty se syndromem diabetické nohy [online]. In:. Časká diabetologická společnost [cit. 2015-05-28]. Dostupné z: http://www.diab.cz/dokumenty/dianoha2.pdf 2. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Demografická statistika ČSÚ: Obyvatelstvo podle pohlaví, věku a rodiného stavu [online]. 31.12.2014. [cit. 2015-06-15]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20541835/30000414k01.pdf/1a3310e8ed0f-43f6-a0c7-f5871b963cb2?version=1.1 3. KUCHAŘOVÁ, Blanka. Vedoucí práce WEBER Pavel. Preventivní péče u seniorů s DM 2T při předcházení syndromu diabetické nohy: Diplomová práce [online]. Masarykova univerzita, 2013 [cit. 2015-06-15]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/398017/lf_m/Diplomova_prace_uprava_2_.pdf 4. KOZÁRKOVÁ, Barbora a . Vedoucí práce PINKAVOVÁ Hana. Jak pečují senioři o své nohy: Diplomová práce [online]. 2013. Masarykova univerzita, 2013 [cit. 2015-06-15]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/402665/lf_m/Diplomova_prace_Kozarkova.pdf
55
14.
Seznam zkratek
apod.
a podobně
CNS
centrální nervový systém
č.
číslo
ČR
Česká republika
DHKA
diabetická hyperglykemická ketoacidóza
DM
diabetes mellitus
EKG
elektrokardiografie
HHS
hyperglykemický hyperosmolární syndrom
ICHDK
ischemická choroba dolních končetin
min.
minimálně
mmol/l
milimol na litr
např.
například
NDS
neuropathy disability score
PAD
perorální antidiabetika
RTG
rentgen
s.
strana
srov.
srovnání
SŠ
středoškolský
tzv.
takzvaně
56
15.
Seznam tabulek
Tabulka č. 1: Pohlaví respondentů ............................................................................... 23 Tabulka č. 2: Věk respondentů ..................................................................................... 24 Tabulka č. 3: Vzdělání respondentů ............................................................................. 25 Tabulka č. 4: Doba léčby DM. ...................................................................................... 26 Tabulka č. 5: Způsob léčby DM. ................................................................................... 27 Tabulka č. 6: Znalost o nejčastějších komplikacích DM. ............................................. 28 Tabulka č. 7: Věnování pozornosti nohám. ................................................................. 29 Tabulka č. 8: Znalost pojmu diabetická noha............................................................... 30 Tabulka č. 9: Znalost onemocnění diabetické nohy. ..................................................... 31 Tabulka č. 10: Vhodnost chození bos. .......................................................................... 32 Tabulka č. 11: Nutnost pravidelné návštěvy odborné pedikůry.................................... 33 Tabulka č. 12: Vhodná obuv pro diabetiky. .................................................................. 34 Tabulka č. 13: Vliv kouření na stav končetin................................................................ 35 Tabulka č. 14: Znalost pojmu podiatrie........................................................................ 36 Tabulka č. 15: Informovanost o nutnosti zvýšené péče o své nohy............................... 37 Tabulka č. 16: Zdroj informací o DM pro respondenty. .............................................. 38 Tabulka č. 17: Dostatečnost informací o DM pro respondenty. .................................. 39 Tabulka č. 18: Zájem respondentů o více informací o DM. ......................................... 40 Tabulka č. 19: Samostatné vyhledávání informací respondentem. .............................. 41 Tabulka č. 20: Zdroje k získávání informací. ............................................................... 42 Tabulka č. 21: Kontrola chodidel diabetologem. ......................................................... 43 Tabulka č. 22: Návštěva podiatrické ambulance. ......................................................... 44 Tabulka č. 23: Způsob péče o nohy respondentů.......................................................... 45
57
16.
Seznam grafů
Graf č. 1: Pohlaví respondentů..................................................................................... 23 Graf č. 2: Věk respondentů ........................................................................................... 24 Graf č. 3: Vzdělání respondentů. .................................................................................. 25 Graf č. 4: Doba léčby DM. ........................................................................................... 26 Graf č. 5: Způsob léčby DM. ........................................................................................ 27 Graf č. 6: Znalost o nejčastějších pozdních komplikacích DM. ................................... 28 Graf č. 7: Věnování pozornosti nohám ......................................................................... 29 Graf č. 8: Znalost pojmu diabetická noha .................................................................... 30 Graf č. 9: Znalost onemocnění diabetické nohy ........................................................... 31 Graf č. 10: Vhodnost chození bos ................................................................................. 32 Graf č. 11: Nutnost pravidelné návštěvy odborné pedikúry ......................................... 33 Graf č. 12: Vhodná obuv pro diabetiky ........................................................................ 34 Graf č. 13: Vliv kouření na stav končetin ..................................................................... 35 Graf č. 14: Znalost pojmu podiatrie ............................................................................. 36 Graf č. 15: Informovanost o nutnosti zvýšené péče o své nohy .................................... 37 Graf č. 16: Zdroj informací o DM pro respondenty ..................................................... 38 Graf č. 17: Dostatečnost informací o DM pro respondenty ......................................... 39 Graf č. 18: Zájem respondentů o více informací o DM ................................................ 40 Graf č. 19: Samostatné vyhledávání informací respondentem ..................................... 41 Graf č. 20: Zdroje k získávání informací ...................................................................... 42 Graf č. 21: Kontrola chodidel diabetologem ................................................................ 43 Graf č. 22: Návštěva podiatrické ambulance ............................................................... 44 Graf č. 23: Způsob péče o nohy respondentů ............................................................... 45
58
17.
Seznam příloh Příloha č. 1
Dotazník
59
18.
Přílohy
Příloha č. 1 Dotazník
Váţený/á pane/paní, Jmenuji se Majerová Adéla a jsem studentkou 3. ročníku kombinovaného bakalářského studia oboru Všeobecná sestra na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Zpracovávám bakalářskou práci na téma ,,Informovanost diabetiků o prevenci syndromu diabetické nohy“. Dovoluji si Vás touto cestou poprosit o spolupráci při vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je zcela anonymní, zde uvedené údaje slouţí pouze pro mou bakalářskou práci. Děkuji Vám za Vaši ochotu a čas strávený vyplňováním dotazníku. Majerová Adéla
1. Pohlaví a. Muţ b. Ţena 2. Váš věk je …………………………let. 3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a. Základní b. Středoškolské bez maturity c. Středoškolské s maturitou d. Vyšší odborné e. Vysokoškolské
60
4. Jak dlouho se léčíte s cukrovkou? Léčím se ……………………………………let.
5. Jakým způsobem léčíte svoji cukrovku? a. Dieta, léky v tabletové formě a aplikace injekčního inzulínu b. Dieta a aplikace injekčního inzulínu 6. Víte, které pozdní komplikace mohou u cukrovky nejčastěji vzniknout? a. Postiţení očí, cév, nervů b. Postiţení střev, kostí, srdce c. Postiţení jater, plic, sleziny 7. Myslíte si, že jako diabetik/diabetička byste měl/la věnovat zvláštní pozornost Vašim nohám? a. Ano, kaţdý den b. Postačují pouze pravidelné kontroly u svého diabetologa c. Ne, pokud nemám ţádné potíţe 8. Slyšel/la jste někdy pojem diabetická noha? a. Ano b. Ne c. Nevím 9. Jako diabetická noha se podle Vás označuje? a. Postiţení dolní končetiny od kotníku dolů (vředy, infekce, odúmrť tkáně) 61
b. Artróza kolen a kotníků c. Protéza pouţívaná po amputacích dolních končetin 10. Myslíte, že je vhodné, aby diabetik chodil bos? a. Ano, ţádné riziko nehrozí b. Ano, pokud je mu to pohodlné c. Ne, je tu riziko poranění 11. Myslíte, že by diabetici měli navštěvovat pravidelně odbornou pedikúru? a. Ano b. Ne c. Nevím 12. Jakou by podle Vás měl/a nosit diabetik/diabetička obuv? a. Speciální obuv navrţená pro diabetiky b. Jakákoli obuv pořízená v lékárně c. Diabetici nepotřebují ţádnou speciální obuv 13. Má podle Vás kouření vliv na stav končetin u diabetiků? a. Ano b. Ne c. Nevím 14. Čím se podle Vás zabývá podiatrie? a. Studiem nohy, správnou léčbou nemocných nohou a preventivním ošetření nemocných nohou b. Léčbou pouze nohou, na kterých jiţ dochází k odúmrti tkáně
62
c. Studií správného postavení nohou u dětí 15. Informoval Vás někdo o tom, že byste měl/a věnovat více pozornosti svým nohám? a. Ano b. Ne c. Nevím, nepamatuju si 16. Od koho jste se dozvěděl základní informace o cukrovce, její léčbě a režimu, který je třeba dodržovat? a. Lékař b. Sestra c. Internet d. Letáky, broţury 17. Byly tyto informace pro Vás dostatečné? a. Ano b. Částečně c. Ne 18. Měl/a byste zájem se dále dozvědět více informací o cukrovce? a. Ano b. Ne 19. Vyhledáváte si sám informace o svém onemocnění a možnostech léčby? a. Ano b. Ne
63
20. Pokud jste v předchozí otázce odpověděl/a ano zakroužkujte jaké zdroje k získání informací využíváte nejčastěji. a. Ptám se lékaře b. Ptám se setry c. Internet d. Literatura e. Přátelé či rodina
21. Kontroluje Vám pravidelně Váš diabetolog chodidla? a. Ano b. Ne 22. Navštívil /a jste někdy podiatrickou ambulanci? a. Ano, jednou b. Ano, navštěvuji pravidelně c. Ne, nikdy jsem nebyl/a 23. Jakým způsobem pečujete o Vaše nohy? (zakroužkujte všechny body, které provádíte) a. Denní prohlíţení nohou b. Pouţívám speciální obuv pro diabetiky c. Pouţívám pouze bavlněné ponoţky s volným lemem d. Denně si nohy myji ve vlaţné vodě e. Pečlivě si nohy po koupeli osuším f. Nohy kaţdý den promazávám krémem g. Pravidelně navštěvuji odbornou pedikérku
64
h. Nekouřím
65
