Informovanost diabetiků 2. typu o metabolickém syndromu

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Monika Švancarová

Informovanost diabetiků 2. typu o metabolickém syndromu Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Radomíra Pokojová Blansko 2008

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Radomíry Pokojové a použila jen uvedené informační zdroje.

………………………………… Blansko 20. 3. 2008

Podpis autora

2

Děkuji PhDr. Radomíře Pokojové za odborné vedení bakalářské práce, za její cenné rady, připomínky a čas, který mé práci věnovala. Poděkování patří i mojí rodině za trpělivost a pomoc, kterou mi poskytovali během celého studia. Zároveň děkuji mým současným i bývalým kolegyním za vstřícný přístup po dobu mého studia a rovněž všem, kteří byli ochotni vyplnit dotazníky a tím se podíleli na mém šetření.

3

OBSAH

ÚVOD ............................................................................................................................. 6 1 CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY ....................................................................................... 8 2 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU ......................................................................... 9 2.1 Definice metabolického syndromu ...................................................................... 9 2.1.1 Inzulínová rezistence ................................................................................... 10 2.2 Hlavní složky metabolického syndromu............................................................. 11 2.3 Dyslipidémie u metabolického syndromu .......................................................... 12 2.3.1 Dyslipidemie – pojem, příčiny..................................................................... 12 2.3.2 Dyslipidémie – kardiovaskulární riziko ....................................................... 12 2.3.3 Vyšetření lipidů............................................................................................ 13 2.3.4 Zásady léčby dyslipidémie u metabolického syndromu .............................. 13 2.4 Metabolický syndrom a hypertenze ................................................................... 15 2.4.1 Hypertenze – pojem, projevy, příčiny ......................................................... 15 2.4.2 Výskyt hypertenze u pacientů s metabolickým syndromem ....................... 16 2.4.3 Diagnostika hypertenze u metabolického syndromu ................................... 17 2.4.4 Léčba hypertenze u metabolického syndromu............................................. 17 2.5 Metabolický syndrom a obezita .......................................................................... 18 2.5.1 Obezita - definice a klasifikace .................................................................... 18 2.5.2 Příčiny vzniku obezity ......................................................................................... 20 2.5.3 Prevence a léčba obezity ............................................................................. 21 2.6 Metabolický syndrom, zánět a koagulace ........................................................... 23 2.6.1 Poruchy koagulace u metabolického syndromu .......................................... 23 2.6.2 Léčba ............................................................................................................ 24 2.7 Metabolický syndrom a diabetes mellitus 2. typu ............................................. 24 2.7.1 Diabetes mellitus 2. typu - definice ............................................................ 24 2.7.2 Klinický obraz diabetu 2. typu ..................................................................... 25 2.7.3 Diagnostika diabetu ..................................................................................... 25 2.7.4 Laboratorní vyšetření a cíle léčby diabetu ................................................... 26 2.7.5 Léčba diabetika s metabolickým syndromem .............................................. 26 2.8 Další složky metabolického syndromu .............................................................. 29

4

2.9 Komplikace metabolického syndromu ............................................................... 30 2.10 Léčba metabolického syndromu ....................................................................... 31 2.10.1 Dieta ........................................................................................................... 31 2.10.2 Fyzická aktivita .......................................................................................... 33 2.11 Komplexní prevence metabolického syndromu ............................................... 37 2.11.1 Doporučení k edukaci diabetika o metabolickém syndromu ......................... 37 2.12 Svaz diabetiků České republiky ........................................................................ 39 3 METODIKA .............................................................................................................. 41 4 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA ................................................ 43 4.1 Zjištěné údaje ...................................................................................................... 43 4.2 Rozbor odpovědí na jednotlivé položky v dotazníku ......................................... 44 5 DISKUZE .................................................................................................................. 65 6 NÁVRHY NA ŘEŠENÍ NEDOSTATKŮ ................................................................. 71 ZÁVĚR ......................................................................................................................... 73 ANOTACE ................................................................................................................... 75 LITERATURA A PRAMENY ..................................................................................... 77 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................. 80 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................. 81 SEZNAM TABULEK .................................................................................................. 82 SEZNAM GRAFŮ ....................................................................................................... 83 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 84

5

ÚVOD

Metabolický syndrom je onemocnění, jehož výskyt je velmi vysoký a v současné době se stává jedním z nejrozšířenějších onemocnění na světě. Na jedné straně je syndrom geneticky předurčen, na straně druhé lze jeho rozvoj oddálit nebo vyloučit zodpovědným přístupem ke způsobu života. Dnešní životní styl mnoha osob je charakterizován sedavým způsobem života, nevhodným a nadměrným přísunem potravy a stresem. To vše podporuje možnost výskytu složek metabolického syndromu. „Hypertenze,

diabetes,

dyslipoproteinémie

a

obezita

patří

k nejčastějším

onemocněním u nás, v Evropě i Severní Americe a dnes již i v některých zemích Afriky, Asie a Jižní a Střední Ameriky. Jejich výskyt stoupá všude tam, kde se populace málo pohybuje a kde se absolutně či relativně přejídá. Alarmující je zejména vzestup výskytu obezity a diabetu 2. typu. V ČR a v některých dalších zemích je obézních téměř 30 % dospělé populace“.1 Přesto, že je metabolický syndrom hlavní příčinou úmrtí ve vyspělých zemích, většině pacientů je tento pojem zcela neznámý. Jeho výskyt přitom mohou ovlivnit nejvíce pacienti sami, nejúčinnější prevencí je zdravý životní styl. Informovanost a spolupráce pacienta je tudíž nezbytná. V této práci jsem se zaměřila na diabetiky, kteří tvoří nejvíce rizikovou skupinu. Dle Svačiny2 je typický diabetik 2. typu obézní, má hypertenzi a dyslipidemii. Tyto složky může (alespoň částečně) ovlivnit úpravou životního stylu. V dnešní době rozvoje tiskovin, sdělovacích prostředků a internetové komunikace má většina pacientů dostatečný přístup k informacím v oblasti zdravého způsobu života. Jaká je jejich spolupráce, zda dodržují pacienti tyto doporučení a zda je informovanost ze strany zdravotníků dostatečná jsem se pokusila zjistit ve své práci. Práce by měla posloužit k tomu, aby si pacienti uvědomili význam jejich spolupráce, jak je důležitá pro prevenci i léčbu, čím mohou sami přispět a co jim změna životního 1

2

SVAČINA, Š., a kol., Metabolický syndrom, s. 13.

Srov. SVAČINA, Š., a kol., Metabolický syndrom, s. 22..

6

stylu přinese. Sestrám i ostatním zdravotníkům může pomoci najít smysl motivace, význam edukace a psychické podpory pacienta. Odměnou za tuto snahu může být prodloužení a zlepšení kvality života mnoha pacientů.

7

1 CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY

CÍL 1: zjistit úroveň informovanosti diabetiků o metabolickém syndromu a porovnat míru informovanosti mezi členy a nečleny Svazu diabetiků

Hypotéza 1: předpokládám, že více než jedna čtvrtina diabetiků zná pojem metabolický syndrom

Hypotéza 2: předpokládám, že více než jedna třetina informovaných diabetiků dokáže formulovat komplikace a preventivní opatření metabolického syndromu

Hypotéza 3: předpokládám, že členové Svazu diabetiků mají více informací a znalostí o metabolickém syndromu

CÍL 2: Zjistit jak přistupují diabetici k prevenci a léčbě metabolického syndromu

Hypotéza 4: předpokládám, že se více než tři čtvrtiny diabetiků řídí preventivními a léčebnými doporučeními

.

8

2 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU

2.1 Definice metabolického syndromu

Pod pojmem metabolický syndrom (MS) rozumíme soubor rizikových faktorů, klinických projevů a biochemických odchylek, které ve svém důsledku zvyšují riziko aterosklerosy (kornatění tepen).V literatuře se tento syndrom označuje také jako syndrom inzulínové rezistence (snížení citlivosti na inzulín, SIR), syndrom X, Reavenův syndrom nebo Kaplanův smrtící kvartet. Tímto syndromem se v posledních 10-15 letech zabývají diabetologové, kardiologové, internisté, obezitologové, lipidologové a další odborníci, týká se všech medicínských oborů. Syndrom se vyskytuje v populaci asi ve 25-30 % a neléčený vede k vážným kardiovaskulárním komplikacím. Základem je rezistence tkání na inzulín, tj. hormon, který reguluje ve smyslu snížení jako jediný hladinu krevního cukru, následuje zvýšená hladina tohoto hormonu v krvi, která dočasně dokáže hladinu krevního cukru regulovat, krevní cukr se udržuje v normálním rozmezí, ale zvýšený výdej inzulínu se podílí na vzniku dalších příznaků charakteristických pro MS (viz obr. 1). Obr. 1 Příznaky charakteristické pro MS 3 hypertenze (zvýšený krevní tlak) dyslipidemie (změny hladiny cholesterolu a triglyceridů, změny ve spektru tuků) nadváha s hromaděním tuku v oblasti břicha (centrální, abdominální typ obezity) porucha cévní výstelky (endotelu), změny aktivity trombocytů zvýšena aktivita sympatického nervového systému (rozhodující pro riziko srdečních a cévních komplikací, má vztah k délce života) selhání regulace krevního cukru inzulínem, vznik diabetu 2. typu, ireverzibilní stav 3

Srov. http://www.plhb.cz/metabolicky_syndrom.htm, 1. 12. 2007

9

Za osoby s metabolickým syndromem se považují osoby s rozvinutými typickými rizikovými faktory: •

zvýšení krevního tlaku nad 130/85 mmHg

•

typická dyslipidémie (zvýšení triglyceridů nad 1,7 mmol/l a snížení HDL-cholesterolu u mužů pod 1 mmol/l a u žen pod 1,3 mmol/l)

•

větší objem pasu (u mužů nad 102 cm, u žen nad 88 cm jako projev abdominální obezity)

•

zvýšení glykémie nad 5,6 mmol/l.

Při výskytu 3 a více z těchto 5 faktorů je možno diagnostikovat u daného jedince metabolický syndrom. 4

2.1.1 Inzulínová rezistence

Inzulínová rezistence je primárním nálezem metabolického syndromu. Je definována jako subnormální odpověď tkání na účinek inzulínu. Vzniká na podkladě interakce genetických faktorů a faktorů zevního prostředí. Nejvýznamněji se uplatňuje jednak ve svalové a tukové tkáni, kde je účinkem inzulínu zprostředkováno využití glukosy jako zdroje energie a jednak v jaterní tkáni, kde normální citlivost na inzulín blokuje jaterní produkci sacharidů.5

Metody vyšetření inzulínové rezistence Přesná vyšetření -

metoda glykemického klampu

-

tzv. minimálním vyšetřením hodnocený intravenozní glukozový toleranční test

Orientační vyšetření -

inzulinémie na lačno

4

Srov.http://institut.metabolickysyndrom-klub.cz,4.12.2007.

5

Srov. http://www.farmakoterapie.cz/cz/Clanek/252, 4.12.2007.

10

-

test s podáním inzulínu a výpočtem ukazatele poklesu glykémie

-

další testy s kombinací infuzí glukózy a inzulínu

-

výpočty založené na inzulinémii a glykémii 6

V běžné klinické praxi je orientační posouzení stupně inzulínové rezistence možné podle bazální lačné inzulinémie. Až do glykémie 8 mmol/l je toto vyšetření adekvátní a pro běžnou praxi dostatečné s tím, že musíme počítat se skutečností, že část hyperinzulinémie je navozena dietně. 7

2.2 Hlavní složky metabolického syndromu

Za hlavní složky metabolického syndromu v současnosti považujeme: -

dyslipoproteinémie

-

esenciální hypertenze

-

androidní obezita

-

poruchy koagulace a systémový zánět

-

diabetes 2. typu K dalším složkám patří např.: hyperurikémie, jaterní steatóza, výskyt deprese, výskyt nádorů. 8

6

Srov. SVAČINA, Š., a kol., Metabolický syndrom, s. 33.

7

Srov. SVAČINA, Š., a kol., Metabolický syndrom, s. 32.

8

Srov. http://institut.metabolickysyndrom-klub.cz , 4.12.2007.

11

2.3 Dyslipidémie u metabolického syndromu

2.3.1 Dyslipidemie – pojem, příčiny

Dyslipidémie

(DLP)

metabolického

syndromu

je

charakterizována

jako

dyslipidémie s hypertriglyceridémií, nízkým HDL-cholestrolem, zvýšenou koncentrací apolipoproteinu B a výskytem malých denzních LDL částic. Celkový cholesterol bývá přitom normální. Dyslipidémii při metabolickém syndromu a diabetu mohou umocnit genetické vlohy pacienta, hypothyreóza a v diabetické populaci je těžší u žen než u mužů. Dyslipidémie jsou buď primární – geneticky podmíněné, nebo sekundární, kdy jsou průvodním znakem jiného, základního onemocnění (např. diabetes mellitus, nefrotický syndrom a řada dalších). Další skupinou jsou dyslipidémie smíšené etiologie s jistým podílem vrozených vloh podmíněných nezdravým životním stylem.9

2.3.2 Dyslipidémie – kardiovaskulární riziko

Důležitým nálezem u diabetiků je to, že z forem ICHS se u nich vyskytují častěji závažnější formy, jako jsou infarkt myokardu nebo náhlá smrt. Naproti tomu angina pectoris je u diabetiků relativně méně častá. Úmrtnost na infarkt myokardu je u diabetiků rovněž vyšší než u nediabetiků. Po první srdeční příhodě 50 % diabetiků umírá do jednoho roku, polovina z nich umírá náhlou smrtí. To je jedním z nejhlavnějších důvodů, proč je u diabetiků nutno zdůrazňovat význam primárně preventivních opatření a zabránění manifestace ICHS. Tento fakt podporují současná 9

Srov. SVAČINA, Š., ČEŠKA, R., RUŠAVÝ, Z.,

Dyslipidémie - diagnostika a terapie v klinické praxi

s přihlédnutím k problematice diabetu, kap.2.

12

doporučení

českých odborných společností pro prevenci ICHS, která v léčbě

hyperlipoproteinémie (HLP) a hypertenze volí nejagresivnější terapeutické postupy. 10

2.3.3 Vyšetření lipidů

K rozhodnutí o výši rizika a léčbě nemocného je nutné provést na počátku opakované vyšetření alespoň ze dvou odběrů krve, mezi kterými musí být interval 1 – 8 týdnů. Před odběrem nemocný dodržuje svůj běžný životní styl a stravovací návyky. Základními vyšetřovanými parametry jsou celkový cholesterol, triglyceridy, HDL– cholesterol a LDL–cholesterol. Z hlediska bezpečnosti hypolipidemické terapie se vyšetřují jaterní testy a také kreatinkinázy. S ohledem na častý současný výskyt hyperlipoproteinémie a diabetes mellitus se vyšetřuje glykémie. Mezi další vyšetření patří sonografické vyšetření karotid a sonografické vyšetření tepen dolních končetin. 11

2.3.4 Zásady léčby dyslipidémie u metabolického syndromu

Léčba

dyslipidémie

je

komplexní,

zahrnuje

léčbu

nefarmakologickou

a farmakoterapii. Cílem léčby je snížení obsahu tuků v krvi. (viz obr. 2).

10

Srov. http://www.causa-subita.cz/clanek.php?akce=view&clanekid=560&r=7&c=10 ,5.1.2008.

11

Srov. SVAČINA, Š., a kol., Metabolický syndrom, s. 47.

13

Obr. 2 Cílové hodnoty pro nemocné v nejvyšším riziku (mmol/l) Primární cíl

LDL

2,6

Sekundární cíl

Triglyceridy

1,7

HDL

1,0

Nefarmakologická léčba Zvýšení pohybové aktivity. Mezi režimové opatření patří pravidelná fyzická aktivita (aerobní cvičení 20-30 min. 4-5x týdně nebo 45-60 min. 2-3x týdně). Druh cvičení volíme dle věku, předchozího onemocnění, fyzické kondice a stavu pohybového ústrojí pacienta. Doporučuje se běh, procházky rychlou chůzí, jízda na kole nebo ergometru, běh na lyžích, plavání, veslování. Kouření. Kouření zvyšuje kardiovaskulární riziko 2-4násobně a tento efekt je dále násoben při současné HLP (hypertenzi, inzulínové rezistenci). U vysoce rizikového nemocného s HLP vyvolává a urychluje rozvoj aterosklerosy a hraje významnou úlohu při vzniku akutních koronárních příhod jako infarkt myokardu, angina pectoris, arytmie i náhlá smrt. Tento účinek je závislý jak na počtu cigaret, tak i na délce kouření. Dieta. Strava doporučovaná pro prevenci ICHS se zaměřením na léčbu HLP, ale i obezity a hypertenze by měla být respektována celou populací jako racionální strava. Dietní opatření lze shrnout do několika bodů : 1) restrikce energie u nemocného s nadváhou 2) nasycené (tedy živočišné) tuky nesmí tvořit více jak 7 % denního energetického přísunu 3) obsah cholesterolu v potravě by neměl být vyšší než 200 mg/den 4) zvýšení obsahu vlákniny 5) zvýšení konzumace potravin s dostatečným množstvím některých vitamínů s předpokládaným antioxidačním účinkem 6) u nemocného s hypertenzí je vhodné omezit příjem soli na 7-8 g/den 7) je třeba vyloučit nadměrnou konzumaci alkoholu. 12 12

Srov. SVAČINA, Š., ČEŠKA, R., RUŠAVÝ, Z.,

Dyslipidémie -

diagnostika a terapie v klinické praxi s přihlédnutím k problematice diabetu, kapitola 10.

14

Farmakologická léčba K léčbě dyslipidemie se přistupuje tehdy, pokud je léčba nefarmakologická během 3–6

měsíců

bez

efektu.

Užívají

se

hypolipidemika

(statiny

a

fibráty).

Při výběru hypolipidemika se vychází z převažujícího charakteru metabolické poruchy. U izolované hypercholesterolémie je podáván statin, jako alternativa pryskyřice. U izolované hypertriglyceridémie jsou lékem volby fibráty, eventuelně analoga kyseliny nikotinové. U smíšené DLP se volí statin. Jestliže dominují zvýšené triglyceridy, eventuálně nižší HDL cholesterol, pak je nemocnému podáván fibrát. Uvedených cílů u těžších HLD se většinou dosáhne až kombinací hypolipidemik.13

2.4 Metabolický syndrom a hypertenze

2.4.1 Hypertenze – pojem, projevy, příčiny

Hypertenze je trvalé zvýšení krevního tlaku nad stanovenou hranici. U nemocných s diabetem a onemocněním ledvin je touto hranicí hodnota vyšší než 130/80 mmHg, u ostatních 140/90 mmHg a výše. 14 Trvale zvýšený krevní tlak poškozuje různé orgány - cévní stěnu, srdce, ledviny, sítnici oka. V důsledku poškození cév vázne výživa různých orgánů, čímž roste nebezpečí jejich selhání. Při hypertenzi se urychluje rozvoj aterosklerózy a zvyšuje riziko cévních příhod, jako je infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda. Zvýšenému riziku jsou vystaveny osoby, které zároveň kouří, trpí cukrovkou, mají

13

Srov. ŠTEJFA, M., a kol., Kardiologie, s. 92.

14

Srov. www. hypertenze.eu,, 9. 12. 2008.

15

vysoké hladiny krevních tuků a cholesterolu nebo ti, v jejichž rodině se takovéto onemocnění vyskytlo. Vysoký krevní tlak zkracuje délku života a snižuje jeho kvalitu následkem vážného poškození životně důležitých orgánů. Příčina vysokého krevního tlaku. Spočívá v poruše regulačních mechanismů a není obvykle známa, předpokládá se genetická dispozice pacienta. Méně často je hypertenze způsobena jiným onemocněním, nejčastěji onemocněním ledvin nebo hormonální poruchou, mohou ji způsobit i některé léčivé přípravky - kortikoidy, estrogeny (hormonální substituční léčba, hormonální kontraceptiva), nesteroidní antirevmatika, některá antidepresiva a jiné. Dalšími faktory jsou nadváha, stres, kouření, velká konzumace alkoholu, nadměrný příjem sodíku potravou. Kofein přechodně zvyšuje krevní tlak, za rizikové se považuje pouze pití většího množství kávy denně. Prospěšná je naopak konzumace ovoce a zeleniny, přiměřená tělesná aktivita a pravidelný odpočinek.15 Projevy. Pacienti o onemocnění často nevědí, cítí se zdrávi, problémy se obvykle dostavují až po delší době, kdy již došlo k poškození orgánů. Pouze někdy se vyskytují potíže jako závratě, bolesti hlavy (zvláště ráno po probuzení), únavnost, poruchy spánku točení hlavy, bušení srdce, neklid, hučení v uších. Často je důvodem k odhalení hypertenze epistaxe. Velmi důležitá jsou pravidelná preventivní měření krevního tlaku, aby léčba mohla být zahájena včas.16

2.4.2 Výskyt hypertenze u pacientů s metabolickým syndromem

U

metabolického

syndromu

se

hypertenze

vyskytuje

společně

s dalšími

abnormalitami (obezita, diabetes), které mohou dále krevní tlak zvyšovat a tak potencovat nejen kardiovaskulární, ale i celkovou mortalitu a morbiditu.

15

Srov. http://www.pharmanews.cz/09_2003/hypertenze.htm, 9.12.2007

16

Srov. KUBEŠOVÁ, H., Vnitřní lékařství I, s. 61.

16

Hypertenze se u diabetiků vyskytuje v 50 %, což je dvakrát častěji než u nediabetiků a stoupá s věkem. Také přírůstek hmotnosti zvyšuje incidenci hypertenze.17

2.4.3 Diagnostika hypertenze u metabolického syndromu

Měření krevního tlaku se provádí nejlépe rtuťovým tonometrem u sedícího pacienta s předloktím položeným ve výši srdce dle Doporučení České společnosti pro hypertenzi. „V souvislosti s metabolickým syndromem považujeme za rizikový faktor resp. diagnostické kritérium, již tzv. normální krevní tlak tj. 130-139 / 85-89 mmHg. U pacientů s diabetickou nefropatií je progrese renální insuficience přímo závislá na výši krevního tlaku již od systolického TK 130 mmHg a diastolického TK 70 mmHg.“ 18

2.4.4 Léčba hypertenze u metabolického syndromu

Hypertenze se u MS léčí vždy komplexně, léčba je složena z léčby nefarmakologické a léčby farmakologické. Nefarmakologická léčba. Mezi nefarmakologickou léčbu se řadí dostatek pohybové aktivity, pravidelná životospráva, omezení solení, snížení příjmu alkoholu, snížení příjmu živočišných tuků, prevence psychického stresu, zanechání kouření.

17

srov. PERUŠIČOVÁ, J., Trendy soudobé diabetologie, sv. 3, s.15.

18

SVAČINA, Š., a kol., Metabolický syndrom, s.65.

17

Farmakologická léčba. Pro prevenci kardio- a cerebrovaskulárních onemocnění je farmakologická léčba indikovaná při hodnotách krevního tlaku 130-139/85-89 mmHg. Cílové hodnoty krevního tlaku při antihypertenzní léčbě u MS jsou < 130/80 mmHg, tj. jako u pacientů s DM 2. typu. K léčbě využíváme všech pět základních tříd antihypertenziv (diuretika, betablokátory, blokátory kalciového kanálu, ACE inhibitory, AT1-blokátory). Málokdy vystačíme s monoterapií, často je nutné zahájit kombinační léčbu. V monoterapii dáváme přednost ACE inhibitorům a AT1-blokátorům a lékům, které jsou

metabolicky neutrální (blokátory kalciového kanálu a alfa-blokátory). Beta-

blokátory jsou nezbytnou součástí léčby u nemocných se současnou ischemickou chorobou

srdeční,

kde

příznivě

ovlivňují

kardiovaskulární

riziko.

Jsou

kontraindikovány u porušené glukosové tolerance vzhledem ke zhoršení insulinové senzitivity a zvýšenému vzniku DM. Diuretika v malých dávkách mají minimální vedlejší metabolické účinky. Výhodná je kombinace s ACE inhibitory, kde zlepšují inzulinovou senzitivitu. ACE inhibitory volíme jako lék první volby u diabetiků s diabetickou nefropatií. U těžší hypertenze se používají k léčbě inhibitory ACE nebo blokátory kalciových kanálů.19

2.5 Metabolický syndrom a obezita

2.5.1 Obezita - definice a klasifikace

„Obezita je nemoc, při níž dochází k zmnožení tukové tkáně v organismu, které je spojeno se zdravotními riziky. Obezitě odpovídá zmnožení tuku nad 30 % u žen a nad 19

Srov. PERUŠIČOVÁ, J., Trendy soudobé diabetologie, sv. 3 , s. 24 - 27.

18

25 % u mužů. Dnes se obezita definuje pomocí indexu tělesné hmotnosti neboli BMI (Body Mass Index).“20

Klasifikace kvantitativní. K rozdělení kvantitativnímu používáme BMI. Stanoví se jako podíl tělesné hmotnosti a čtverce tělesné výšky: hmotnost (kg)/výška (m)2. Jako normální hmotnost bývá udávána hodnota BMI 18,5 – 25 kg/m2. Pod touto úrovní klasifikujeme onemocnění jako podvýživu. Nadváha (BMI 25 – 30) je považována za předstupeň obezity. O obezitě I. stupně mluvíme při BMI 30 – 35, II. stupně při BMI 35 – 40 a III. stupně při BMI nad 40. Zdravotní rizika stoupají už od hodnoty BMI 25 (viz obr. 3). 21

Obr. 3 Kategorie BMI a sdružených zdravotních rizik BMI

Kategorie

Rizika

18,5 – 24,9

norma

minimální

25,0 – 29,9

nadváha

nízká až lehce vyšší

30,0 – 34,9

I. stupeň

zvýšená

35,0 – 39,9

II. stupeň

vysoká

nad 40

III. stupeň

velmi vysoká

Klasifikace kvalitativní. Výskyt metabolických a kardiovaskulárních rizik spojených s obezitou významně ovlivňuje vedle množství tuku v těle i distribuce tělesného tuku. Androidní obezita (obezita horního typu, obezita tvaru jablko) charakterizovaná zmnožením tuku na hrudníku a břiše a zejména uvnitř břicha (kolem nitrobřišních orgánů a na peritoneu) je provázena častějším výskytem metabolických a kardiovaskulárních komplikací (viz obr.4) než obezita gynoidní (obezita dolního typu, obezita tvaru hrušky). U té se hromadí tuk zejména v oblasti hýždí a stehen. Androidní obezita bývá provázena inzulinorezistencí, diabetem 2. typu, hypertenzí, hypertriglyceridémií a hyperurikémií, a proto se řadí k metabolickému syndromu. 22

20

HORKÝ, K., Lékařské repetitorium, s. 399.

21

Srov. KLENER, P., et al., Vnitřní lékařství, s .812 - 813.

22

Srov. HORKÝ, K., Lékařské repetitorium, s. 400.

19

Pro jednoduchou klasifikaci byl používán poměr obvodu pasu a boků, dnes je tento index prakticky opuštěn a měření pouze obvodu pasu se ukázalo významnější. Obvod pasu se obvykle měří v místě viditelného pasu nebo v polovině vzdálenosti mezi lopatou kosti kyčelní a posledními žebry (viz příloha 1, s. 84). Obr. 4 Metabolické riziko komplikací podle obvodu pasu 23 Mírné riziko

Výrazné riziko

ženy

nad 80 cm

nad 88 cm

muži

nad 94 cm

nad 102 cm

2.5.2 Příčiny vzniku obezity Obezita vzniká interakcí genetických a zevních faktorů. Nepoměr mezi příjmem a výdejem energie může být způsoben: -

nadměrným příjmem energie – hlavně zvýšeným přívodem tuků (mají dvakrát více energie než sacharidy a bílkoviny)

-

nedostatečným výdejem energie, který je dán většinou nedostatkem pohybové aktivity a sedavým způsobem života

-

většinou se jedná o kombinaci obou faktorů.

Genetické dispozice. Minimálně z 50 % je obezita podmíněna geneticky. Pokud jsou oba rodiče obézní, pravděpodobnost výskytu stejného problému u jejich potomka je 80 %. Hormonální vlivy. Při vzniku obezity se uplatňují jen asi v 1 % případů. Je to především snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza) a zvýšená hladina hormonů kůry nadledvin. . Metabolické vlivy. Energetické nároky organismu určuje jeho tělesná hmotnost, pohlaví, stupeň fyzické aktivity. Přesto existují různé individuální, genetické faktory, které energetickou rovnováhu ovlivňují. To znamená, že se obezita může objevit

23

Srov. SVAČINA, Š., a kol., Metabolický syndrom, s. 105.

20

i u osoby, která nekonzumuje více než ostatní lidé. Pravděpodobně se ale méně pohybuje a vzhledem k vrozeným dispozicím si musí dávat větší pozor na skladbu jídelníčku. Léky. Některé léky mohou zvyšovat chuť k jídlu a přispívat tak k rozvoji nadváhy. Jsou to zejména některá antidepresiva, neuroleptika (psychofarmaka), tranqulizéry, glukokortikoidy. Psychogenní faktory a jídelní zvyklosti: u obézních osob je příjem potravy zvýšen v závislosti na zevních signálech a emoční situaci (reakce na osamělost, deprese, frustrace, napětí, dlouhá chvíle nebo stres). Tělesná hmotnost závisí značnou měrou na stravovacích zvyklostech. 24

2.5.3 Prevence a léčba obezity Prevence obezity. Současný životní styl většiny lidí se vyznačuje nedostatkem fyzické aktivity a nadbytkem v přijímání energeticky bohatých potravin. Ze strany zdravotního personálu musí být prevence obezity tím důraznější, čím více se k lidem dostávají nekvalitní výrobky. Je třeba pomáhat pacientům změnit jejich stravovací návyky, pomoci při sestavování jídelníčku, poradit, jak připravit zdravou stravu. Zdravotnický personál by měl s pacienty také diskutovat o rizicích, které obezita přináší. Nejen získanou, ale i dědičně podmíněnou obezitu lze důsledným dodržování pravidel pozitivně ovlivnit. 25 Léčba obezity. Základními složkami komplexní léčby obezity jsou: nízkoenergetická dieta s omezením příjmu tuků, zvýšená fyzická aktivita, psychoterapie, farmakoterapie a chirurgická léčba.

24

Srov. http://www.obezita.cz/obezita/priciny-obezity/, 12. 1. 2008.

25

Srov. časopis Sestra, 2/2004, s. 23.

21

1. Dietoterapie. Je hlavním postupem v prevenci a léčbě diabetu, obezity a dalších složek metabolického syndromu. Po zjištění diabetu by měla být redukce hmotnosti nejdůležitějším léčebným opatřením. Je nutné při 3 – 4 jídlech denně celkový příjem redukovat. Dietoterapie je postup zásadní a nezbytný u každého pacienta. 2. Pohybová aktivita. Měla by zahrnovat zvýšení běžných denních aktivit (chůze cestou do práce, chůze do schodů). Doporučené pohybové aktivity zahrnují např. jízdu na kole či rotopedu, plavání a cvičení ve vyhřátém bazénu a veslování. Cvičení by mělo být převážně aerobního charakteru, neboť to umožňuje oxidaci tuků. Přiměřené anaerobní (silové) cvičení je vhodné k zabránění úbytku svalové hmoty zejména u málo pohyblivých obézních jedinců. Charakter cvičení by měl být přizpůsoben tíži obezity, věku a přítomnosti zdravotních komplikací. Nevhodný pohyb pro obézní představují poskoky, chůze ze schodů, horská turistika, lyžařský sjezd, silové sporty. 3. Psychoterapie ve smyslu změny jídelních a pohybových zvyklostí, provádí se buď individuálně nebo skupinově. Psychologický léčebný postup vychází z toho, že nevhodné jídelní a pohybové návyky jsou naučené a že je možné se je odnaučit. 4. Farmakoterapie je indikována u pacientů s BMI >= 30 nebo u jedinců s BMI 27,0 29,9, mají-li současně zdravotní komplikace, které nejsou kontraindikací podávání příslušného léku. Je indikována při selhání základní dietní, pohybové a psychologické léčby, za účelem zvýšení compliance pacienta a za účelem udržení docíleného poklesu hmotnosti. V současnosti jsou k léčbě obezity k dispozici dva léky odpovídající požadavkům na dlouhodobou účinnost a bezpečnost léčby – sibutramin a orlistat. 5. Chirurgická léčba obezity je indikována především u pacientů s BMI >= 40, výjimečně s BMI >= 35, u nichž se nepodařilo komplexní konzervativní léčbou včetně farmakoterapie docílit poklesu tělesné hmotnosti. Chirurgická léčba reprezentovaná bandáží žaludku se provádí především laparoskopicky na specializovaných chirurgických pracovištích. Léčbu obezity nelze chápat jako jednorázový úkol, ale u geneticky náchylných jedinců je tato léčba, která předpokládá změnu životního stylu, celoživotním údělem. 26

26

Srov. http://www.causa-subita.cz/clanek.php?akce=view&clanekid=218&r=5&c=10

22

2.6 Metabolický syndrom, zánět a koagulace Metabolický syndrom je považován za významný prozánětlivý, prokoagulační a proaterogenní

stav,

který

znamená

vysoké

riziko

pro

aterotrombogenní

kardiovaskulární příhody. Lehký zánět endotelu a jeho dysfunkce představují první stadia aterogeneze. Současně s aterogenezí je porušena hemostáza, tzn. nerovnováha mezi koagulačními a fibrinolytickými procesy. Jedinci s metabolickým syndromem mají větší sklon k trombogenezi, zároveň mají sníženou fibrinolýzu, a proto se tento stav nazývá protrombotickým stavem. Stavy vedoucí k trombogenezi jsou spojeny s vyšším rizikem rozvoje kardiovaskulárních chorob. Funkce cévního endotelu je narušována vyšším krevním tlakem, vysokou hladinou glukózy nebo cholesterolu, kouřením a jinými faktory. Opakovaně byla potvrzena asociace mezi inzulínovou rezistencí a endotelovou dysfunkcí.27

2.6.1 Poruchy koagulace u metabolického syndromu

Dysfunkce endotelu je také projevem dysbalance hemostázy a projevuje se vyššími hladinami prokoagulačním faktorů, např. fibrinogenu, endotelinu-1. Zvýšený koagulační faktor VII se vyskytuje hlavně u osob s metabolickým syndromem a současnou hypertriglyceridémií. Na dysregulaci hemostázy u jedinců s metabolickým syndromem se podílí také zvýšená aktivita trombocytů. Nemocní s metabolickým syndromem mají sklon k agregaci trombocytů i známám mikrozánětu v cévní stěně.28

27

Srov. SVAČINA, Š., a kol., Metabolický syndrom, 2006, s. 56.

28

Srov. SVAČINA, Š., a kol., Metabolický syndrom, 2006, s. 59.

23

2.6.2 Léčba

Lékem první volby u nemocných s metabolickým syndromem a hypertenzí by měly být inhibitory ACE, neboť nejen snižují krevní tlak, ale zároveň zlepšují inzulínovou rezistenci a působí fibrinolyticky. Profylaktickým krokem je podávání kyseliny acetylsalicylové v dávce 100 mg denně.29

2.7 Metabolický syndrom a diabetes mellitus 2. typu

K nejzávažnějším klinickým projevům patofyziologických vazeb MS patří porucha glukózové homeostázy. Glykoregulační poruchy jsou důležitou složkou metabolického syndromu, která může postoupit až do stadia manifestního diabetu 2. typu.30 Diabetes mellitus je onemocnění, jenž je často spjato právě s metabolickým syndromem, nemusí to být ale podmínkou. Většina diabetiků je obézních, často trpí hypertenzí a hypertriglyceridémií. Diabetici 2. typu tak představují ve výskytu metabolického syndromu zvláště rizikovou skupinu.

2.7.1 Diabetes mellitus 2. typu - definice

Diabetes mellitus 2. typu je nejčastější metabolickou chorobou vyznačující se relativním nedostatkem inzulínu, který vede v organismu k nedostatečnému využití glukózy projevující se hyperglykémií. Porucha má progredující charakter. 29

Srov. PERUŠIČOVÁ, J., KVASNIČKA, J., Diabetologie 2005, s. 58 – 59.

28 Srov. SVAČINA, Š., a kol., Metabolický syndrom, s. 72.

24

Diabetes mellitus vzniká při kombinaci porušené sekrece inzulínu a jeho působení v cílových tkáních, kvantitativní podíl obou poruch může být rozdílný. Nezbytným předpokladem vzniku diabetu 2. typu je přítomnost obou poruch, na nichž se podílejí faktory genetické i faktory zevního prostředí. 31

2.7.2 Klinický obraz diabetu 2. typu Začátek diabetu 2. typu je často nenápadný, někdy se zjistí až při rozvoji diabetických komplikací, např. při selhání ledvin, poruchách zraku nebo vředech na nohou. Vedle typických příznaků vysokého krevního cukru jako je žízeň, časté močení a hubnutí, mohou být příznaky diabetu 2. typu i velká únavnost, opakované infekce (zejména plísňové) doprovázené svěděním, špatné hojení ran apod.32

2.7.3 Diagnostika diabetu Včasná diagnostika je nejdůležitějším článkem v prevenci komplikací diabetu, zvláště 2. typu, z důvodu bezpříznakového období, které může trvat i 10 let. Mnoho diabetiků 2. typu má v době určení diagnózy již některé známky chronických komplikací. Kritéria pro stanovení diagnózy diabetes mellitus jsou shrnuta v následují tabulce (obr.5, s. 26).

31

Srov.www.diab.cz, 6.12.2007.

32

Srov. www.diabetes.cz, 6.12.2007.

25

Obr. 5 Kritéria pro diagnózu diabetes mellitus33 1. Symptomy diabetu + náhodná glykémie 11,1 a více mmol/l. Náhodná hodnota: definována jako glykémie kdykoli během dne nezávisle na době posledního jídla. Klasické symptomy diabetu: polyurie, polydipsie, nevysvětlitelné hubnutí. 2. Glykémie nalačno 7 a více mmol/l. Nalačno je definováno jako úplné lačnění nejméně posledních 8 hodin. 3. Glykémie při orálním glukózotolerančním testu za 2 hodiny 11,1 a více mmol/l (75 gramů glukózy ve vodném roztoku – dle WHO).

2.7.4 Laboratorní vyšetření a cíle léčby diabetu

U diabetiků pravidelně vyšetřujeme glykémie (glykémie nalačno, postprandiální glykémie,

glykemický

profil),

glykosurie,

ketonurie,

ketonémie,

glykovaný

hemoglobin, lipidogram, mikroalbuminurie. Cílem léčby je dosáhnutí optimálních hodnot u těchto testů (viz obr. 6. s. 27).

2.7.5 Léčba diabetika s metabolickým syndromem

Pojetí léčby je komplexní, je třeba léčit všechny projevy inzulinové rezistence, tj. obezitu, hypertenzi, hyperkoagulační stav a dyslipidémii. Důvodem je snížení rizika vzniku vaskulárních komplikací a jejich důsledků.

33

Srov. SVAČINA, Š., a kol., Metabolický syndrom, s. 82.

26

Obr. 6 Cíle léčby diabetu 2. typu 34 Glykemický profil (mmol)

3,5 – 8,3

Glykovaný hemoglobin (%)

méně než 4,5

Krevní tlak

méně než 130/80

BMI (kg/m2) redukce

o 5 – 10 % a její udržení

Celkový cholesterol (mmol/l)

méně než 4,5

LDL cholesterol (mmol/l)

méně než 2,5

HDL cholesterol (mmol/l) muži více než 1,0 ženy

více než 1,2

Triglyceridy (mmol/l)

méně než 1,7

Mikroalbuminurie

negativní

Léčba obezity u diabetiků 2. typu. Léčba obezity využívá především dietu a fyzickou aktivitu. Tyto postupy vyžadují spolupráci pacienta, jehož vůle se však často brzy vyčerpá a původní hmotnost se vrací. Redukce hmotnosti je u diabetiků obtížnější než u nediabetiků. Proto je někdy nutné včasné zahájení léčby antiobezitiky. Sibutramin zlepšuje komplexně složky metabolického syndromu, účinně snižuje hmotnost a je nejúspěšnějším antiobezitikem poslední doby. Má antidepresivní efekt. Orlistat působí pouze ve střevě, nevstřebává se, nemůže tedy mít systémový účinek. Účinek na hmotnost je u orlistatu menší než u sibutraminu, má ale antidiabetické působení (snižuje inzulinovou rezistenci i u pacientů, kde nedošlo k redukci hmotnosti). Léčba musí být vždy kombinována s redukční dietou s nižším obsahem tuků.35 Korekce hyperglykémie u diabetiků 2. typu. Léčba samotné hyperglykémie se zahajuje tehdy, pokud úpravou diety a fyzické aktivity nedojde během 2 – 3 měsíců k uspokojivé kompenzaci glykémie. Teprve tehdy přidáváme perorální antidiabetika, eventuelně inzulín. Všechny skupiny perorálních antidiabetik snižují glykovaný hemoglobin přibližně stejně, avšak u některých může dojít k zvýšení hmotnosti. Proto je lékem volby u obézních metformin, jehož vliv na hmotnost je minimální. 34

Srov. SVAČINA, Š., a kol., Metabolický syndrom, s. 88.

35

Srov. Čas. Sestra, Mimořádná příloha, 1/2006, s. 3.

27

Kromě vlivu antidiabetik na hmotnost je třeba přihlédnout i k jejich vlivu na krevní tlak a cévní komplikace. Cílem léčby hyperglykémie je docílit dlouhodobých hodnot glykovaného hemoglobinu pod 4,5 %, zároveň je nutné korigovat postprandiální hyperglykémie, které zvyšují riziko kardiovaskulárního onemocnění. Úspěšnost léčby je v 50 % závislá na edukaci - výchově a poučení.36 Léčba dyslipidémie u diabetika. Hladina krevních lipidů (především triglyceridů) u pacientů s DM 2. typu závisí na kompenzaci diabetu, proto je optimální kompenzace DM předpokladem k zahájení léčby dyslipidemie Lékem volby jsou fibráty, u zvýšené hladiny LDL-cholesterolu statiny. U diabetiků léčených fenofibrátem dochází k poklesu nutnosti laserové léčby diabetické retinopatie o 30 %.37 Léčba hypertenze u diabetika. Monoterapie je u diabetiků málo úspěšná, často je nutná léčba dvojkombinací léků (asi 40 %), asi polovina diabetiků vyžaduje léčbu třemi a více druhy antihypertenziv. Při výběru antihypertenziva je důležité vzít ohled na jeho efekt v léčbě cévních komplikací diabetu, důležitá je vlastnost antihypertenziva snižovat mikroalbuminurii. Při výběru kombinací antihypertenziv je nutné přihlédnout k dalším onemocněním, např. blokátory kalciového kanálu 2. generace mají dobrý vliv na krevní průtok ledvinami, nevadí u ischemické choroby dolních končetin. 38

36

Srov. PERUŠIČOVÁ, J., et at., Diabetes mellitus 2. typu, s. 39 a 54.

37

Srov. čas. Současná klinická praxe, 6 / 2005, s. 7 – 8.

38

Srov. SVAČINA, Š., a kol, Metabolický syndrom, s. 98.

28

2.8 Další složky metabolického syndromu

Metabolický syndrom má řadu dalších složek, mezi které např. patří:

Hyperurikémie.

Patří

mezi

rizikové

faktory

aterogeneze.

Je

běžná

již

v prediabetickém stadiu metabolického syndromu, k léčbě se přistupuje pouze ve vztahu k urolitiáze nebo dně. Ferritin. Vyšší zásoby železa mohou znamenat vyšší riziko ICHS, u diabetiků ukazuje na špatnou kompenzaci. Syndrom spánkové apnoe. Stává se jednou z důležitých složek metabolického syndromu. Dříve se považoval za syndrom doprovázející obezitu, dnes je prokázán jeho vztah k inzulinorezistenci. Jaterní steatóza. Jde o neschopnost tukových buněk adsorbovat další tuk, který se ukládá v orgánech. Může přecházet do fibrózy a cirhózy, přechod je častější u diabetiků, podílí se na něm inzulinorezistence, oxidační stres a střevní mikroflóra.39 Deprese. Inzulinová rezistence v mozkové tkáni vede k poruše sympatické nervové aktivity a ke vzniku deprese (katecholová hypotéza deprese).40

39

Srov. SVAČINA, Š., a kol., Metabolický syndrom, s.128 – 131.

40

Srov. http://www.causa-subita.cz/clanek.php?akce=view&clanekid=574&r=7&c=9,11. 1. 2008.

29

2.9 Komplikace metabolického syndromu

Hlavní komplikací metabolického syndromu je ateroskleróza a od ní odvozené komplikace – koronární nebo cévní mozkové příhody. K největšímu nárůstu komplikací dochází u obézních diabetiků - při BMI nad 30. Postižení myokardu u pacientů s metabolickým syndromem má několik mechanismů - klasickou komplikací aterosklerózy je ischemická choroba srdeční, u některých pacientů převažuje mikrovaskulární postižení. Při hypertenzi dochází k hypertrofii levé komory a následné poruše diastolické funkce. 41

41

Srov. SVAČINA, Š., a kol., Metabolický syndrom, s. 143.

30

2.10 Léčba metabolického syndromu

Při práci s pacientem, který trpí diabetem a metabolickým syndromem je nutné mít na paměti, že onemocnění má dopad na osobnost, životní styl pacienta a kvalitu jeho života. Je třeba zajistit dostatečný přístup informací o nemoci a způsobech léčby. Při sdělení diagnózy se často na straně pacienta objevuje popření diagnózy, protest nebo bagatelizace onemocnění. Pacienti mají často tendenci k úzkostnému a depresivnímu ladění. Dostatek informací ze strany zdravotníků může výrazně zlepšit spolupráci nemocného.42

2.10.1 Dieta

Dietní léčba se týká především diabetu a obezity. Z úbytku hmotnosti však profitují všichni pacienti s metabolickým syndromem. Je vhodné, aby byla dieta podpořena vhodnými psychoterapeutickými postupy, které vedou k fixaci změn v životním stylu.

Hlavní zásady dietní léčby u obézních a diabetiků 1. Pravidelnost v jídle – jídelníček je rozdělen na 3 až 6 jídel denně, přestávky mezi jídly by měly být asi 3–4 hodiny. 2. Rovnoměrné rozdělení energie a sacharidů během dne, aby nedocházelo u diabetiků k velkým výkyvům glykémií. 3. Strava má splňovat zásady racionální výživy, má antisklerotický charakter s dostatkem vlákniny, vitamínů a minerálních látek, má být co nejvíce pestrá. 4. Důležitým opatřením je snížení obsahu tuků. 5. Omezení obsahu soli je vhodné u všech obézních, důvodem je častá kombinace s hypertenzí a otoky. 42

Srov. JUŘENÍKOVÁ, P., HŮSKOVÁ, J., PETROVÁ, V.,

31

Ošetřovatelství, s. 95

6. Příjem nízkoenergetických tekutin má být asi 1,5-2 l denně, alkoholické nápoje nejsou vhodné. 7. Změna stravovacích návyků musí být vázaná na změny v životním stylu, zejména je nutné zvýšení fyzické aktivity přiměřeně ke zdravotnímu stavu. 43

Složení stravy v dietách Energie. Adekvátní snížení množství přijaté energie je nutné k redukci hmotnosti. Bílkoviny. Tvoří asi 20 % z celkové denní energie, bílkoviny živočišného původu jsou obsaženy v mase, mléku, rybách, vejcích, bílkoviny rostlinné jsou zastoupeny v obilninách a luštěninách. Bílkovinné potraviny živočišného původu jsou zdrojem tuků a cholesterolu, je nutné vybírat netučné potraviny. Jejich přísunem získáváme nezbytné aminokyseliny. Tuky. Jejich denní příjem omezujeme na 25-30 % z celkové energetické hodnoty, upřednostňujeme rostlinné oleje a másla na úkor živočišných tuků. Jsou obsaženy v sádle, mase, uzeninách, másle, ořeších,.. Cholesterol. Vyskytuje se v mase, vejcích, vnitřnostech, mléčných výrobcích, apod., doporučená denní dávka je maximálně 300 mg. Sacharidy. Jsou důležitým zdrojem energie, v diabetických redukčních dietách tvoří 50 % z celkové denní energie. Diabetici mohou konzumovat cukry podle svého dietního plánu. Polysacharidy jsou zastoupeny v příkrmech, chlebu, pečivu, nejznámějším polysacharidem je škrob. Monosacharidy a disacharidy v ovoci, zelenině a mléčných výrobcích, je vhodné je lehce omezit v rámci doporučených hodnot. Cukr a cukrářské výrobky je nutno ze stravy vyloučit úplně. Inzulinorezistenci snižují potraviny o nízkém glykemickém indexu (viz příloha 2, s. 85). Vláknina. Tvoří nestravitelnou složku potravy je rostlinného původu, dělí se na rozpustnou (pektin, mucigeny) a na nerozpustnou (celulóza, lignin, některé hemicelulózy). Dokáže navodit pocit sytosti. Snižují resorpci sacharidů, ovlivňují metabolismus

tuků

a

cholesterolu,

preventivně

a kolorektálnímu karcinomu. 43

Srov. SVAČINA, Š., a kol., Metabolický syndrom, s.194.

32

působí

proti

divertikulóze

Nejvíce vlákniny je obsaženo v ovoci, zelenině, luštěninách, celozrnném pečivu a bramborách. Doporučený denní příjem je 30 až 40 g vlákniny. Minerální látky a vitamíny. Nezbytné pro mnoho pochodů v organismu, jsou dostatečně obsaženy v pestré stravě, v případě přísné redukční diety je nutné jejich medikamentózní doplnění. Z minerálních látek je nejvíce v potravě obsažena sůl, může se podílet na hypertenzi. Tekutiny. Při vyrovnané bilanci tekutin je vhodný příjem tekutin 2-2,5 l denně. 1200 – 2000 ml je vypito v nápojích, 500-700 ml je obsaženo v tuhé stravě. Vhodné jsou nízkoenergetické nebo neenergetické nápoje.44

Při výběru potravin se pacienti mají řídit zásadami nízkocholesterolové diety, důležité je dodržet množství sacharidů. Strava má být co nejvíce pestrá, pravidelně se zařazuje zelenina. Pokud pacienti používají umělá sladidla, vhodnější jsou bez energetické hodnoty (sacharin, aspartam).

2.10.2 Fyzická aktivita

Fyzická aktivita patří k základním postupům při léčbě pacienta s MS. Přesto, že se výskyt obezity v populaci zvyšuje, nemění se průměrný energetický příjem. Proto je zřejmé, že důvodem obezity je hlavně nedostatečný energetický výdej. Pravidelné fyzické aktivitě se v našich zemích věnuje pouze 10–15 % lidí. Většina pacientů s metabolickým syndromem je schopna určité pohybové aktivity. Výběr pohybových aktivit záleží na přítomnosti přidružených onemocnění, jako např. artróza, vertebrogenní algický syndrom, ischemická choroba srdeční apod., v ideálním případě by měla započetí této intervence předcházet lékařská prohlídka.45

44

45

Srov. ANDĚL, M., Život s cukrovkou, s. 16 – 22. Srov. SVAČINA, Š., DOLEŽALOVÁ R., HALUZÍK, M., Trendy soudobé diabetologie, s.105 -106.

33

Mezi pozitiva fyzické aktivity patří snížení rizika vzniku nadváhy, prevence vzniku nepřenosných nemocí (obezita, diabetes, nemoci oběhové soustavy), zdravé svaly a kosti, navýšení svalové hmoty, zlepšení respiračních a srdečních funkcí. Lidské tělo potřebuje pohyb a sedavý způsob života může vést ke vzniku nemocí a zkrácení života. Z vědeckých studií vyplývá, že osoby s aktivním životním stylem (zejména ve středním a pokročilejším věku) mají dvakrát větší naději předejít vážné chorobě a předčasnému úmrtí, než osoby se sedavým způsobem života.46 Rozhodující pro účinnost fyzické aktivity je její frekvence, doba trvání a intenzita.

Fyzická aktivita u diabetiků. Pro diabetiky 2. typu je doporučováno jako optimální cvičení po dobu 30-60 minut, 3-4x týdně. Pro běžnou praxi lze pacientům s metabolickým syndromem doporučit třicetiminutovou denní fyzickou aktivitu střední intenzity (např. rychlá chůze) provozovanou po většinu dní v týdnu. Toto představuje minimální úroveň fyzické aktivity, která může mít kladné účinky (viz obr. 7) na složky metabolického syndromu.

Obr. 7 Očekávané účinky fyzické aktivity Krátkodobé (hodiny, dny): glykémie - zlepšení kompenzace DM Střednědobé (týdny): snížení celkového cholesterolu zvýšení HDL zvýšení podílu aktivní tělesné hmoty snížení podílu tukové hmoty Dlouhodobé (3 měsíce a více): zvýšení fyzické zdatnosti, zvýšení funkční kapacity KVS snížení tělesné hmotnosti snížení inzulínové rezistence prevence osteoporózy

Před započetím fyzické aktivity je nezbytné zhodnotit všechna rizika. U pacientů s těžší formou hypertenze či srdečním onemocněním je nutno provést zátěžové vyšetření. 46

Srov. http://zdravi.foodnet.cz/faq/?id=19, 20. 1. 2008

34

Výběr pohybové aktivity. Při výběru pohybové aktivity je snaha vycházet z aktivit, které pacient provozoval v minulosti.Volba intenzity se řídí tepovou frekvencí.47 Pokud je diabetes dobře kompenzován, může diabetik provozovat stejné druhy fyzických aktivit jako lidé bez diabetu. Je nutné dát pozor na to, že tyto aktivity mohou vést ke snížení hladiny cukru v krvi. Ačkoli je tento účinek vzhledem k podstatě diabetu 2. typu prospěšný, může se stát, že po některých lécích užívaných k léčbě diabetu může dojít k přílišnému snížení hladiny cukru v krvi. Lékař by měl upozornit diabetika na to, zda tato situace může nastat. Účinek na změnu hladiny cukru v krvi závisí na trvání a intenzitě cvičení a je individuálně odlišný.48

Motivace k pohybu. Pro pacienty je nutné, aby pochopili, že dlouhodobá dietní léčba bez pohybové aktivity vede k snížení účinnosti léčby. „Je nezbytné stále pacienty přesvědčovat, že metabolické účinky jsou prokazatelné

nezávisle na hmotnostním úbytku. To znamená, že úspěšný pacient není jenom ten, který úspěšně redukuje svoji váhu, ale i ten, který pravidelně dodržuje režim, resp. provozuje pravidelnou aktivitu.“ 49 Pravidelné provozování fyzické aktivity snižuje výskyt deprese, která bývá u pacientů s metabolickým syndromem častější. I z tohoto důvodu je zařazení pohybu do komplexní péče velmi vhodné. Pacientovi je nutno vysvětlit, že výsledky lze očekávat až po několika týdnech, léčba pohybem je dlouhodobá. Problémem je zařazení fyzické aktivity u seniorů, kteří jsou často fyzicky neaktivní a omezeni dalšími přidruženými chorobami. K podpoře fyzické aktivity je důležité, aby si pacienti vybrali druh pohybu, který je baví, to by jim mělo pomoci udržet daný způsob chování. Důležité je zvolit přiměřenou intenzitu, přetížení a možné zranění by vedlo k odrazení od pohybu. 50

47

Srov. SVAČINA, Š., a kol. Metabolický syndrom, s. 213.

48

Srov. http://www.diabetesmellitus.cz/WebSite/Content/01_top_menu/01_zivot_diab2/cviceni_volnycas/ , fyz_aktivita.aspx, 15. 1. 2008.

49

SVAČINA, Š. a kol., Metabolický syndrom, s. 217.

50

Srov. čas. Současná klinická praxe, 6/2005, s.14.

35

2.10.3 Prevence diabetu u pacientů s metabolickým syndromem bez diabetu Prevence

diabetu

je

jedním

z nejdůležitějších

opatření

v léčbě

pacientů

s metabolickým syndromem bez diabetu. Jelikož je diabetes nejzávažnější složkou metabolického syndromu, je pro adekvátní prevenci nutné vědět, kdo je ohrožen (viz obr. 8).51 V současnosti víme, jak předcházet vzniku diabetu, ale bohužel se nám to často nedaří. Důvodem je, že tato opatření vyžadují velkou spolupráci pacientů, kteří jsou ochotni změnit své návyky a postoje, což vyžaduje velké sebezapření.

Obr. 8 Faktory předpovídající vznik diabetu 2. typu 1. Rodinná anamnéza 2. Nárůst tělesné hmotnosti v dospělosti 3. Závažnost obezity, rozložení tuku 4. Zvýšení glykémie 5. Zvýšení inzulinémie a vyhasínání časné fáze sekrece 6. Výskyt hypertenze a dalších složek metabolického syndromu 7. Podávání psychofarmak 8. Dietní vlivy 9. Fetální malnutrice

51

Srov. SVAČINA, Š. a kol., Metabolický syndrom, s. 222.

36

2.11 Komplexní prevence metabolického syndromu

Metabolický syndrom má podíl genetický a vyvolaný prostředím. Existují opatření, jak faktory zevního prostředí omezit a oddálit tak nástup jednotlivých složek metabolického syndromu nebo způsobit jejich vymizení. Hlavním opatřením je opět změna životního stylu. Prevenci některých nemocí lze provést bez většího zásahu do života pacienta (např. očkováním). Metabolický syndrom však patří k těm, kdy změna v životě pacienta je nezbytná. Každý pacient proto musí zvážit, zda chce pokračovat ve svém dosavadním způsobu života, nebo zda bude žít život o něco problematičtější, s jiným žebříčkem hodnot, ale bude to život zdravější, pravděpodobně i delší.

2.11.1 Doporučení k edukaci diabetika o metabolickém syndromu

Definice edukace. Edukaci pacienta (popřípadě jeho rodinných příslušníků) definujeme jako výchovu k samostatnému zvládání nemoci a k lepší spolupráci se zdravotníky. Je nezbytnou a nenahraditelnou součástí úspěšné léčby nemocného. Edukace začíná prvním stykem pacienta s lékařem či sestrou, nekončí nikdy.

Smysl a podstata edukace. Hlavním cílem edukace diabetiků je prodloužení plnohodnotného života jejich vlastním přičiněním. K dosažení požadovaného výsledku dochází pomocí výchovy pacienta k zodpovědnosti za svůj zdravotní stav. Základním cílem je nabytí co nejlepších znalostí o tom, co je diabetes mellitus a metabolický syndrom, jak lze průběh choroby ovlivňovat a předejít zdravotním komplikacím. Edukací dochází ke zlepšení zdravotního a psychického stavu pacienta, který pochopil, že je schopen sám sobě pomoci.

37

Forma edukace. Edukační program by měl být veden formou besedy, diskuse se sdělováním vlastních zkušeností pacientů, s využitím maximální možné motivace nemocného. Patří sem praktické ukázky, nácvik samotným pacientem, dostatek edukačních materiálů (možno doplnit i jinými formami - video, film, magnetofonový záznam, počítačový program a pod.) Při každé edukaci by měl pacient obdržet stručné písemné doporučení a souhrn. Edukační centrum se v naprosté většině případů kryje s diabetologickým centrem nebo ambulancí.

Obsah edukačního programu - podstata diabetu 2. typu, mechanizmus působení inzulínu a inzulínorezistence - kontrola glykosurií, glykémií a krevního tlaku - akutní komplikace diabetu - hypoglykémie, hyperglykémie - léčba dietou, zejména redukční a dietou při hyperlipidémii, sestavování jídelníčků - léčba perorálními antidiabetiky - diabetická noha - význam fyzické aktivity v léčbě diabetu, vhodné sporty - diabetická makroangiopatie (rizikové faktory aterosklerózy, hypertenze) - pozdní komplikace diabetu (diabetická retinopatie, nefropatie a neuropatie) - psychologické problémy diabetiků, problematika motivace nemocných

Výstup edukace. U pacienta očekáváme zlepšení kvality života, zlepšení metabolické kompenzace s důsledkem snížení prevalence pozdních komplikací, zlepšení compliance pacientů, pokles spotřeby medikamentů, snížení incidence akutních komplikací a zachování plné práceschopnosti.52

52

Srov. http://www.diab.cz/modules/Standardy/edukace.pdf.

38

2.12 Svaz diabetiků České republiky

Celkem 151 milionů lidí je ve světě postiženo diabetem. Česká republika registruje v současnosti 700 tisíc diabetiků a odborníci předpokládají, že v roce 2010 u nás bude cukrovkou trpět více než 1 milion obyvatel. Diabetes mellitus se stává světovou epidemií. Každý z nás má 50% šanci, že se během života stane diabetikem. To vše představuje dostatek důvodů, aby se veřejnost začala o problémy cukrovky zajímat.

Svaz diabetiků ČR v současné době v rámci dotačních programů Ministerstva zdravotnictví ČR realizuje tyto projekty: Edukační docházkové akce (kurzy a výcviky). Umožňují průběžnou edukační a rehabilitační aktivitu v malých skupinách pod vedením diabetologů a školených edukátorů. Akce projektu se dějí formou aktivní rehabilitace v bazénu nebo v tělocvičně pod dohledem rehabilitačních sester, u relativně málo postižených pacientů i náročnějšími formami jako je cyklistika, turistika atd. Přednášky (zdravotně výchovná činnost). Jsou základní formou působení na diabetika tak, aby došlo ke změně jeho návyků. Zahrnují nejrůznější akce od přednášek v rámci schůzek poboček po specializovaná setkání. Edukace diabetiků probíhají jak v oblasti zdravotně výchovné činnosti, tak ve specializovaném edukačně motivačním programu. Rekondiční a edukační pobyty se zdravotním programem. Jsou základní formou působení na diabetiky v procesu zlepšování jejich kvality života. Jejich pořadatelem je územní organizace Svazu diabetiků ČR. Tyto pobyty jsou v současné době jedinou možností, jak intenzivně působit na diabetika v jeho léčebném procesu v prostředí, kdy je diabetik oproštěn od svých každodenních starostí a je ve společnosti přátel, kteří si navzájem prokazují potřebnou podporu.

39

„Dalším argumentem je skutečnost, že nemocný je běžně v kontaktu se svým lékařem v tom lepším případě pouze několik hodin v roce, zbytek tj. téměř 365 v roce je se svou závažnou nemocí sám. Právě během Rekondičních a edukačních pobytů se zdravotním programem pobytů je dostatek času k tomu, aby mohl být každý účastník v besedách detailně a individuálně seznámen s podstatou své nemoci, s jejím průběhem, akutními a chronickými komplikacemi, s léčbou i s novinkami v oboru.“ 53 Diabetik při tomto pobytu nachází celý komplex příznivě působících vlivů (optimální dietní režim stanovený dietní sestrou, měření glykémie a krevního tlaku, sledování tělesné hmotnosti, u nově indikovaných diabetiků pěstuje návyky k životu s diabetem). Denně je zařazen skupinový léčebný tělocvik, rehabilitační cvičení v bazénu, zdravotní vycházky. Při ukončení pobytu dochází u převážné většiny účastníků ke snížení hladiny glykémie, krevního tlaku, hmotnosti. Dále se Svaz diabetiků podílí na těchto akcích: Mezinárodní setkání mladých diabetiků. Je jedinou specializovanou akcí tohoto typu a rozsahu v ČR a střední Evropě. Celá setkání mají přínos pro výměnu zkušeností ve středoevropském regionu. Setkání má charakter edukačních a sportovních akcí. Modrá píšťalka. Je veřejná sbírka a vznikla jako výraz odpovědnosti Svazu diabetiků ČR ke všem diabetikům v ČR – shromážděním peněz z prostředků veřejné sbírky k edukaci diabetiků i veřejnosti. 54

53 54

http://www.diazivot.cz/ Srov. http://www.diazivot.cz/

40

3 METODIKA

Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaká je informovanost diabetiků o metabolickém syndromu a jaký je jejich přístup ke spolupráci. Průzkum jsem prováděla formou dotazníkového šetření, cílovou skupinou byli diabetici 2. typu, kteří jsou pro metabolický syndrom nejvíce rizikovou skupinou osob. Sběr dat jsem prováděla v období listopad – prosinec 2007 po předchozím svolení hlavní sestry (viz příloha č. 3, s. 87) v nemocnici Blansko na lůžkových odděleních. Další část dotazníků vyplnili respondenti na setkání Svazu diabetiků (se souhlasem výboru Svazu diabetiků) v Blansku. Dotazníky jsem na základě předchozí konsultace se sestrami příslušných oddělení osobně rozdávala pacientům hospitalizovaným na odděleních. Při předání dotazníku jsem respondenty seznámila se záměrem dotazníkového šetření a zdůraznila jsem anonymitu dotazníku. Dále jsem navázala kontakt s členkou výboru Svazu diabetiků v pobočce v Blansku a s její pomocí respondenti vyplnili dotazník během jejich pravidelného setkání. Tímto jsem mohla provést srovnání znalostí a spolupráce mezi skupinou diabetiků navštěvujících Svaz diabetiků a těch, kteří jej nenavštěvují. V obou případech respondenti vraceli vyplněné dotazníky přímo do určené sběrné schránky, čímž byla zaručena anonymita respondentů. Sběrné schránky byly umístěny ve společenských místnostech jednotlivých oddělení, respondenti ze Svazu diabetiků je do schránky vhazovali při odchodu ze setkání, schránka byla umístěna u východu. Pro získání údajů jsem sestavila dotazník (viz příloha č. 4, s. 88), který obsahoval 24 otázek, u otázek výběrového charakteru měli respondenti možnost výběru z několika položek (měli zvolit tu odpověď, která se nejvíce blížila skutečnosti nebo jejich názoru), 3 otázky byly otevřené - respondenti odpovídali sami, bez možnosti výběru, 3 otázky byly vědomostní - respondenti doplňovali své znalosti. Jelikož jsem předpokládala, že většina diabetiků se s pojmem dosud nesetkala, v úvodu druhé části jsem stručně vysvětlila, čeho se daná problematika týká.

41

Dotazník obsahuje: - 17 uzavřených otázek s možností výběru jedné odpovědi (položky č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 11 12, 13, 14, 17, 19, 20, 21, 22, 23), otázka č.23 je stupnicového charakteru - 1 uzavřená otázka s možností výběru více odpovědí (položka č. 8) - 3 polouzavřené otázky (položka č. 9, 10,18) - 3 otevřené otázky (položka č. 15, 16, 24). Položky č. 1, 2, 3, 5 byly identifikační, týkaly se osobních údajů pacienta (věk, pohlaví, vzdělání, délka trvání nemoci, členství ve Svazu diabetiků). Položky č. 6, 7, 8, 9 a 10 se týkaly informovanosti a znalostí respondentů o metabolickém syndromu. Položky č. 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 se zjišťovaly postoj respondentů k dietnímu režimu, položky č. 18 a 19 se zabývaly režimem pohybovým. Položka č. 20 zjišťovala množství kuřáků a nekuřáků. Položky č. 21 a 22 byly zaměřeny na dodržování pravidelnosti v medikaci a kontrolách u lékaře. V položce č. 23 měli pacienti za úkol oznámkovat formou školní klasifikace svůj přístup k dodržování lékařských doporučení a rad. V poslední položce č. 24 měli respondenti vyjádřit svůj názor na možnosti zlepšení jejich životosprávy. Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo vytvořit přehled o znalostech diabetiků 2. typu o metabolickém syndromu, zjistit jaký je jejich vlastní přístup a zjistit, jak se liší názory dvou skupin diabetiků (navštěvujících Svaz diabetiků a těch, kteří jej nenavštěvují).

42

4 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA

4.1 Zjištěné údaje

Dotazníky jsem distribuovala mezi respondenty hospitalizovanými na lůžkových odděleních nemocnice Blansko a mezi členy Svazu diabetiků v Blansku. Vybranou skupinou osob byli diabetici 2. typu. Výběr pacientů byl záměrný, kritériem byla diagnóza diabetes mellitus 2. typu. Do nemocnice Blansko bylo distribuováno 90 dotazníků, návratnost byla 71 dotazníků. Mezi členy Svazu diabetiků bylo distribuováno 60 dotazníků, návratnost byla 51 vyplněných dotazníků. Celkem tedy bylo distribuováno 150 dotazníků (100 %), návratnost byla 122 dotazníků (to je 81,33 %). Z tohoto počtu jich bylo 14 vyřazeno pro neúplné nebo chybné vyplnění položek. Ke konečnému zpracování jsem použila 108 dotazníků. Výsledky šetření jsou uváděny v hodnotách absolutní četnosti (abs. č.) a relativní četnosti (rel. č.) vyjádřené v procentech. Celkový počet respondentů je v abs. č. 108, to je 100 % v relativní četnosti.

43

4.2 Rozbor odpovědí na jednotlivé položky v dotazníku

Položka č. 1: Váš věk ?

Tabulka č. 1 Věk respondentů Věk 39 let a méně 40 – 49 let 50 – 59 let 60 – 69 let 70 let a více Celkem

Abs. č. 0 9 25 37 37 108

Rel. č. % 0 8,33 23,15 34,26 34,26 100

Graf č. 1 Věk respondentů 35 30 25 20 15 10 5 0

40 - 49

50 - 59

60 - 69

70 a více

Jednotlivé věkové kategorie měly následující rozdělení: ze 100 % (108) respondentů bylo 8,33 % (9) respondentů ve věku mezi 40 – 41 lety. 23,15 % (25) respondentů patřilo do věkové skupiny 50 – 59 let. Stejně zastoupenými skupinami byly skupiny respondentů ve věku mezi 60 – 69 lety a ve věku nad 70 let - obě 34,26 % (37) respondentů. Tyto skupiny zároveň tvořily nejpočetnější části. Nejmladšímu respondentovi bylo 43 let, nejstaršímu 81 let.

44

Položka č. 2: Vaše pohlaví:

Tabulka č. 2 Pohlaví respondentů Pohlaví Ženy Muži Celkem

Abs. č. 51 57 108

Rel.č. % 47,22 52,78 100

Dotazníkového šetření se zúčastnilo 108 respondentů, kteří tvořili 100 %, z toho 47,22 % (51) respondentů byly ženy. Skupinu mužů tvořilo 52,78 % (57) respondentů.

Položka č. 3: Vaše nejvyšší dosažené vzdělání :

Tabulka č. 3 Vzdělání respondentů Vzdělání Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské Celkem

Abs. č. 34 31 33 10 108

Rel. č. % 31,48 28,70 30,56 9,26 100

Základní vzdělání uvedlo 31,48 % (34) respondentů, především ženského pohlaví a věkové kategorie nad 70 let. 28,70 % (31) respondentů mělo vzdělání střední bez maturity, střední vzdělání s maturitou uvádí 30,56 % (33) respondentů. Vysokoškolsky vzdělaných respondentů bylo 9,26 % (10), převážně mužů.

45

Položka č. 4 : Jak dlouho máte diagnostikován diabetes mellitus?

Tabulka č. 4 Délka trvání diabetu Počet roků 5 a méně 6 – 10 11 – 15 16 a více Celkem

Abs. č. 34 21 28 25 108

Rel. č. % 31,48 19,44 25,93 23,15 100

Dotazníky byly rozdány pouze osobám s diagnózou diabetes mellitus. Z celkového počtu respondentů bylo onemocnění diagnostikováno před 5 lety a méně u 31,48 % (34) respondentů, 6 – 10 let uvedlo 19,44 % (21) respondentů. Zjištění nemoci před 11 – 15 lety udává 25,93 % (28) dotazovaných a trvání diabetu více než 16 roků uvedlo 23,15 % (25) respondentů.

46

Položka č. 5: Jste členem Svazu diabetiků ?

Tabulka č. 5 Členství ve Svazu diabetiků Ženy Členství Abs. č. Rel.č.% Ano Ne Celkem

26 25 51

Muži

24,07 23,15 47,22

Abs. č.

Rel.č.%

20 37 57

18,52 34,26 52,78

Resp. celkem Rel. Abs. č. č.% 46 42,59 62 57,41 108 100

Na dotazníkovém šetřením se podílelo ze 108 (100 %) respondentů 46 (42,59 %) osob, které jsou členy Svazu diabetiků a 62 (57,41 %) respondentů, kteří členem Svazu diabetiků nejsou. Větší zastoupení ve Svazu měli ženy – 26 (24,07 %), menší muži – 20 (18,52 %) respondentů.

Graf č. 2 Členství ve svazu diabetiků

60 50 40 30 20 10 0 ženy

muži

celkem ano

.

47

ne

Položka č. 6: Slyšeli jste už někdy dříve pojem metabolický syndrom?

Tabulka č. 6 Informovanost o pojmu MS Znalost Abs. č. Rel. č. pojmu Ano - člen 20 18,52 Ano - nečlen 5 4,63 Ne - člen 26 24,07 Ne - nečlen 57 52,78 108 100 Celkem

Celkem

Abs. č.

Rel.č. %

Ano

25

23,15

Ne

83

76,85

108

100

Tabulka č. 7 Srovnání skupin – informovanost o pojmu MS Členové Nečlenové Znalost pojmu Abs. č. Rel. č. % Abs. č. Rel. č. % Ano 20 43,48 5 8,08 Ne 26 56,52 57 91,93 46 100 62 100 Celkem Graf č. 3 Informovanost o pojmu MS

100% 80% 60% 40% 20% 0% členové

nečlenové ano

celkem ne

Pojem metabolický syndrom znalo 25 (23,15 %) resp., z celkového počtu bylo 20 (18,52 %) resp. členem Svazu diabetiků a 5 (4,63 %) resp., kteří členy nebyli. O MS nikdy dříve neslyšelo 83 (76,85 %) resp., z celkového počtu 57 (52,78 %) resp., kteří

spolek

nenavštěvují

a

26

(24,07

%)

resp.,

kteří

jej

navštěvují.

Při porovnání uvedených skupin se vyskytlo více resp., kteří pojem znali ve skupině členů Svazu diabetiků - 43,48 % ( 20 resp.) než ve skupině nečlenů – 8,07 % (5 resp.).

48

Položka č. 7: Byli jste informováni o nutnosti pravidelných kontrol glykémie, cholesterolu, váhy a krevního tlaku u diabetiků?

Tabulka č. 8 Informovanost o pravidelných kontrolách hodnot Členové Nečlenové Informace Abs. č. Rel.č.% Abs. č. Rel.č.% Ano 45 41,67 59 54,63 Ne 1 0,92 3 2,78 Celkem 46 42,59 62 57,41

Resp. celkem Abs. č. Rel.č.% 104 96,29 4 3,71 108 100

Tabulka č. 9 Srovnání skupin - informovanost o pravidelných kontrolách hodnot Členové Nečlenové Informace Abs. č. Rel. č. % Abs. č. Rel. č. % Ano 45 97,83 59 95,16 Ne 1 2,17 3 4,84 46 100 62 100 Celkem Z celkového počtu respondentů uvedlo obdržení informací 96,29 % (104) respondentů. 3,71 % (4) respondentů udalo, že informováni nebyli. Ze členů Svazu diabetiků uvedlo 41,67 % (45) respondentů, že informace obdrželi, pouze 0,92 % (1) uvedl absenci informací. Z diabetiků – nečlenů obdrželo informace 54,63 % (59) dotazovaných, informováno nebylo 2,78 % (3) respondentů. Při porovnání informovanosti skupiny členů a nečlenů Svazu diabetiků nebyl zjištěn větší rozdíl. Ve skupině členů uvedlo obdržení informace 97,83 % (45 resp.), ve skupině nečlenů 95,16 % (59 resp.).

49

Položka č. 8: Uveďte kdo Vás informoval:

Tabulka č. 10 Zdroje informací Zdroj informací Diabetolog Praktický lékař Diabetolog a praktický lékař Diabetolog a jiný odborný lékař Praktický lékař a jiný odborný lékař Prakt. lékař, diabetolog a jiný odb. lékař Jiný odborný lékař Nikdo, nebyl jsem informován Celkem

Abs. č.

Rel. č.

27

25,00

15

13,88

21

19,44

16

14,82

4

3,70

16

14,82

6

5,56

3

2,78

108

100

Nejčastějším zdrojem informací byl diabetolog, uvedlo tak 25,00 % (27) resp. a praktický lékař – 13,88 % (15) resp. Dále respondenti zvolili více zdrojů informací: diabetolog současně s praktickým lékařem - 19,44 % (21) resp., diabetolog současně s jiným odborným lékařem – 14,82 % (16) resp., praktický lékař, diabetolog a jiný odborný lékař – 14,82 (16) resp. Z jiných odborných lékařů byl uváděn nejčastěji kardiolog (19 resp.). 2,78 % (3) resp. uvedlo, že nebylo nikým informováno.

50

Položka č. 9: Znáte komplikace metabolického syndromu?

Tabulka č. 11 Znalosti komplikací MS Znalosti Členové komplikací Abs. č. Rel.č.% Ano 25 23,15 Ne 21 19,44 Celkem 46 42,59

Nečlenové Abs. č. Rel.č.% 22 20,37 40 37,04 62 57,41

Resp. celkem Abs. č. Rel.č.% 47 43,52 61 56,48 108 100

Tabulka č. 12 Srovnání skupin – znalosti komplikací MS Členové Nečlenové Znalosti komplikací Abs. č. Rel. č. % Abs. č. Rel. č. % Ano 25 54,35 22 35,48 Ne 21 45,65 40 64,52 46 100 62 100 Celkem Na položku týkající se komplikací metabolického syndromu odpovědělo správně po přečtení krátkého textu o MS v druhé části dotazníku celkem 43,52 % (47) respondentů. Špatnou odpověď nebo odpověď nevím uvedlo 56,48 % (61) respondentů. Z celkového počtu resp. odpovědělo správně 23,15 % (25) členů Svazu diabetiků respondentů, z nečlenů odpovědělo dobře 20,37 % (22). Při srovnání obou skupin respondentů bylo zjištěno, že ve skupině členů Svazu diabetiků odpovědělo správně 54,35 % (25 resp.), ve skupině nečlenů odpovědělo správně 35,48 % (22 resp.). Z celkového počtu respondentů, kteří uvedli správnou odpověď (47 resp., to je nyní 100 %) označilo 25,53 % (12) respondentů jako komplikaci infarkt myokardu. 21,28 % (10) respondentů uvedlo jako komplikaci cévní mozkovou příhodu a 4,26 % (2) respondentů uvedlo jako hlavní komplikaci aterosklerózu. 48,93 % (23) respondentů uvedlo aterosklerózu a jako důsledek infarkt myokardu a mozkovou příhodu.

51

Položka č. 10: Víte jak můžete předejít vzniku metabolického syndromu?

Tabulka č. 13 Znalosti o prevenci MS Členové Znalosti o prevenci Abs. č. Rel.č.% Ano 26 24,07 Ne 20 18,52 Celkem 46 42,59

Nečlenové Abs. č. Rel.č.% 28 25,93 34 31,48 62 57,41

Resp. celkem Abs. č. Rel.č.% 54 50 54 50 108 100

Tabulka č. 14 Srovnání skupin - znalosti o prevenci MS Členové Nečlenové Znalosti o prevenci Abs. č. Rel. č. % Abs. č. Rel. č. % Ano 26 56,52 28 45,16 Ne 20 43,48 34 54,84 46 100 62 100 Celkem

Správnou odpověď týkající se prevence MS uvedlo (opět po předchozím přečtení informací o pojmu MS) celkem 50 % (54) respondentů. Druhá polovina resp. správnou odpověď neznala. Z celkového počtu resp. odpovědělo správně 24,07 % (26) členů Svazu diabetiků a 18,52 % (20) resp. odpovědělo špatně. Z diabetiků – nečlenů odpovědělo správně 25,93 % (28) resp. a 31,47 % (34) resp.uvedlo špatnou odpověď (viz graf č .4, s. 53). Při srovnání obou skupin uvedlo správnou odpověď 56,52 % (26 resp.) členů Svazu diabetiků a 45,16 % (28 resp.) ze skupiny nečlenů. Ze správných odpovědí (54 odpovědí, nyní 100 %) udalo jako prevenci dodržování zásad zdravé výživy 55,56 % (30) resp., pravidelnou fyzickou aktivitu 29,63 % (16) resp. a obojí uvedlo pouze 14,81 % (8) respondentů.

52

Graf č. 4 Znalosti o prevenci MS

50 40 30 20 10 0 členové

nečlen

celkem

ano

53

ne

Položka č. 11: Máte lékařem zjištěnou nadváhu ?

Tabulka č. 15 Výskyt nadváhy Nadváha Abs. č. Rel. č. % Ne

30

Nadváha

27,78

Abs. č.

Rel. č. %

49

45,37

11 – 15 kg

19

17,59

16 kg a více

10

9,26

78

72,22

10 kg a méně Ano

78

Celkem

72,22

108

100

Ze 108 respondentů byla nadváha zjištěna u 78 (72,22 %) respondentů. Z této skupiny 49 (45,37 %) respondentů udalo nadváhu do 10 kg a méně, 19 ( 17,59 %) respondentů nadváhu v rozmezí 11 – 15 kg a 10 (9,26) uvedlo nadváhu 16 kg nebo více. Respondenti, kteří netrpí nadváhou tvoří 27,78 % (30).

Graf č. 5 Výskyt nadváhy 50 40 30 20 10 0

nadváha do 10 kg

11 - 15 kg

54

16 kg a více

Položka č. 12: Pokud máte nadváhu, uveďte jakým způsobem se snažíte o redukci hmotnosti:

Tabulka č. 16 Způsob redukce hmotnosti Způsob redukce Abs. č. Dietní opatření 32 Pohybové opatření 7 Kombinace diety a pohybu 31 Pomocí léků 2 Žádný 6 Celkem 78

Rel. č. % 41,06 8,97 39,74 2,56 7,69 100

Z 78 osob (nyní 100 %), které uvedly nadváhu (viz položka č. 11) se o redukci váhy pokouší 92,31 % (72) respondentů. 41,06 % (32) respondentů se pokouší o redukci hmotnosti dodržováním dietních opatření. Pohybem se snaží snížit váhu 8,97 % (7) respondentů. Kombinací diety a pohybu se o snížení hmotnosti snaží 39,74 % (31) respondentů, za pomoci medikamentů hubne pouze 2,56 % (2) dotazovaných. Z respondentů trpících nadváhou se snížením hmotnosti nijak nezabývá 7,69 % (6) respondentů. Velmi pozitivním zjištěním bylo vysoké procento těch, kteří se aktivně snaží snížit svou hmotnost a jsou si vědomi přínosu redukce hmotnosti pro své zdraví. Dále je patrné, že medikamentózní podpora redukce hmotnosti není lékaři ani pacienty příliš využívána. Nejvíce respondentů využívá dietní opatření a jen o málo méně je respondentů, kteří jsou si vědomi, že nejúčinnější formou je kombinace diety a pohybu.

55

Položka č. 13 : Dodržujete diabetickou dietu ?

Tabulka č. 17 Dodržování diety Dieta Ano Spíše ano Ne Spíše ne Celkem

Abs. č. 45 54 0 9 108

Rel. č. % 41,67 50 0 8,33 100

V položce týkající se dodržování diabetické diety odpovědělo 41,67 % (45) respondentů, že dodržují vždy diabetickou dietu. Odpověď spíše ano uvedlo 50 % (54) respondentů, odpověď spíše ne označilo 8,33 % (9) respondentů. Naprosté nedodržování diabetické diety neuvedl žádný respondent.

Položka č. 14: Do kolika porcí je zpravidla rozdělena Vaše strava ?

Tabulka č. 18 Rozdělení stravy během dne Počet porcí Abs. č. 2 / den 2 3 / den 33 4 – 6 malých porcí /den 65 Nepravidelně 8 Celkem 108

Rel. č. % 1,85 30,56 60,19 7,41 100

Nepravidelnost ve stravování uvedlo 7,41 % (8) respondentů. Pouze 1,85 % (2) dotazovaných označilo stravování 2 x denně, 3 x denně se stravuje 30,56 % (33) respondentů. Nejvhodnější způsob pravidelného stravování pro diabetiky (4 – 6 malých porcí denně) označilo 60,19 (65) respondentů.

56

Položka č. 15: Uveďte které potraviny omezujete ve Vašem jídelníčku:

Tabulka č. 19 Omezení některých potravin Druh potravin Abs. č. Cukr a cukr. výrobky, bílé 20 pečivo Tučné maso, cukr a 12 cukrářské výrobky Cukr a cukr. výrobky, 4 smetanové výrobky Cukr a cukr. výrobky, sůl, 3 instantní výrobky Cukr a cukr. výrobky, tučné 1 maso a instantní výrobky Cukr a cukr. výrobky, smetanové výrobky tučné 11 maso Instantní výrobky, sůl 3 Cukr a cukr. výrobky, 18 sladké nápoje Cukr a cukr. výrobky, bílé 15 pečivo a sladké nápoje Bílé pečivo, sůl, cukr a 15 cukr. výrobky Tučné maso, sůl 6 Celkem 108

Rel. č. 18,52 11,11 3,70 2,78 0,93 10,18 2,78 16,67 13,89 13,89 5,55 100

Mezi nejčastěji uvedené kombinace resp. zařadili cukr a cukrářské výrobky s bílým pečivem – 18,52 % (20) resp., dále cukr a cukr. výrobky a sladké nápoje – 16,67 % (18) resp. Cukr a cukr. výrobky, bílé pečivo a sladké nápoje a dále cukr a cukr. výrobky, bílé pečivo a sůl uvedlo shodně 13,89 % (15) resp. Instantní výrobky uvedlo jen celkem 7 resp., smetanové výrobky zmínilo celkem jen 15 resp. Cukr a cukrářské výrobky nezmínilo vůbec 9 respondentů.

57

Položka č. 16: Které potraviny obsahující vlákninu zařazujete do svého jídelníčku? Uveďte :

Tabulka č. 20 Vláknina ve stravě Druh potravin Ovoce, zelenina Ovoce, zelenina a celozrnné výrobky Ovoce, zelenina a luštěniny Luštěniny a celozrnné výrobky Ovoce, zelenina, luštěniny a celozrnné výrobky, Celozrnné výrobky Luštěniny Nevím Celkem

Abs. č. 14

Rel. č. 12,96

29

26,86

6

5,55

8

7,41

15

13,89

18 6 12 108

16,67 5,55 11,11 100

Mezi nejvíce konzumované potraviny obsahující vlákninu patřilo ovoce a zelenina společně s celozrnnými výrobky, uvedlo tak 26,86 % (29) resp., dále celozrnné výrobky – uvedlo 16,67 % (18) resp. Mezi nejméně konzumované zdroje vlákniny patřily luštěniny – 5,55 % (6) resp. Ze 108 respondentů uvedlo 11,11 % (12) respondentů, že neví, které potraviny jsou zdrojem vlákniny.

58

Položka č. 17 : Kolik tekutin zpravidla denně vypijete ?

Tabulka č. 21 Příjem tekutin Tekutiny / den Do 1 l 1,1 – 1,5 l 1,6 – 2,0 l 2,1 l a více Celkem

Abs. č. 6 16 46 40 108

Rel. č. % 5,56 14,81 42,59 37,04 100

Největší část respondentů dodržuje pitný režim 1,6 – 2,0 l/d, jedná se o 42,59 % (46) respondentů. 2,1 l/d a více vypije 37,04 % (40) respondentů. Množství tekutin 1,1 – 1,5 l/d uvedlo 14,81 % (16) respondentů, z nichž tři připsali informaci o omezení tekutin z důvodu jiného onemocnění (např. dialyzovaný pacient). Příjem tekutin do 1 l/d uvedlo 5,56 % (6) respondentů, z nich žádný neudal informaci o cíleném omezení tekutin.

Položka č. 18 : Provádíte nějakou pravidelnou fyzickou aktivitu ?

Tabulka č. 22 Přítomnost fyzické aktivity Fyzická aktivita Abs. č. Ano 59 Ne 49 Celkem 108

Rel. č. % 54,63 45,37 100

Většina respondentů byla schopna alespoň minimální fyzické aktivity. Kladnou odpověď označilo 54,63 % (59) respondentů, zápornou odpověď 45,37 % (49) resp. Ze všech odpovědí se nejčastěji vyskytovaly pravidelné procházky nebo rychlá chůze, často spojená s venčením psů, uvedlo tak 36 resp. Na kole nebo rotopedu jezdí 9 resp., 8 resp. chodí plavat, 4 resp. pravidelně tancují, 1 resp. uvedl aktivně kuželky, 1 resp. uvedl pravidelně běh.

59

Položka č. 19: Pokud jste v předchozí otázce odpověděli ano, uveďte, jak často tuto aktivitu provádíte :

Tabulka č. 23 Frekvence fyzické aktivity Frekvence fyz. aktivity Abs. č. 1 x týdně 11 3-4x týdně alespoň 30 min. 29 Denně 19 Jiné 0 Celkem 59

Rel. č. % 18,65 49,15 32,20 0 100

Z 59 respondentů (100 %), kteří označili kladnou odpověď v položce o pravidelné aktivitě (viz položka č. 18) uvedlo 18,65 % (11) respondentů pravidelnou aktivitu 1 x týdně. 2 – 3 x týdně po dobu alespoň 30 minut se pohybem zabývá 49,15 % (29) respondentů. Denně provádí libovolný druh fyzické aktivity 32,20 % (19) dotazovaných.

Graf č. 6 Frekvence fyzické aktivity 50 40 30 20 10 0

fyz. aktivita 1 x týdně

2 - 3 x týdně

60

denně

Položka č. 20: Kouříte ?

Tabulka č. 24 Kouření Kouření Ano Ne Příležitostně Celkem

Abs. č. 20 75 13 108

Rel. č. % 18,52 69,44 12,04 100

Největší skupinu představují nekuřáci – 69,44 % (75) respondentů, příležitostné kouření uvedlo 12,04 % (13) respondentů. Za kuřáka se označilo 18,52 % (20) respondentů.

Graf č. 7 Kouření 80 60 40 20 0

Kouření Ano

Ne

61

Příležitostně

Položka č. 21: Pokud máte lékařem předepsané léky, užíváte je pravidelně?

Tabulka č. 25 Užívání léků Užívání léků Ano Spíše ano Ne Spíše ne Celkem

Abs. č. 66 33 1 8 108

Rel. č. % 61,11 30,55 0,93 7,41 100

Pravidelné užívání medikace je jednou z důležitých zásad léčby diabetiků a v prevenci metabolického syndromu hraje důležitou roli. Pravidelné užívání léků označilo 61,11 % (66) respondentů, spíše pravidelné užívání udalo 30,55 % (33) respondentů. Položku spíše neužívá označilo 7,41 % (8) respondentů, jeden respondent přiznal že léky pravidelně neužívá (0,93 %).

Položka č. 22: Chodíte na kontroly k lékaři pravidelně ?

Tabulka č. 26 Kontroly u lékaře Pravidelné kontroly Ano Spíše ano Ne Spíše ne Celkem

Abs. č. 62 36 3 7 108

Rel. č. % 57,41 33,33 2,78 6,48 100

Pravidelné kontroly mají význam jak v prevenci MS, tak v kvalitní kompenzaci diabetu. Na pravidelné kontroly se dle odpovědí respondentů dostavuje 57,41 % (62) respondentů. Spíše ano uvedlo 33,33 (36) dotazovaných, spíše ne udalo 6,48 % (7) respondentů. Nedostavuje se 2,78 % (3) respondentů.

62

Položka č. 23: Zhodnoťte, jak dodržujete doporučení lékaře :

Tabulka č. 27 Zhodnocení dodržování lékařských doporučení Známka Abs. č. 1 16 2 57 3 27 4 8 5 0 Celkem 108

Rel. č. % 14,81 52,78 25 7,41 0 100

Respondenti hodnotili sami sebe, výsledek je tak ovlivněn jejich žebříčkem hodnot, pohledem na životní styl a znalostmi. Známkou č. 1 se ohodnotilo 14,81 % (16) respondentů, známku č. 2 si udělilo 52,78 % (57) respondentů. Známkou č. 3 se zhodnotilo 25 % (27) respondentů a známku č. 4 si udělilo 7,41 % (8) respondentů. Známka č. 5 se v hodnocení respondentů neobjevila.

Graf č. 8 Zhodnocení dodržování lékařských doporučení

60 50 40 30 20 10 0 hodnocení dle klasifikace 1 2 3 4

63

Položka č. 24: Víte v čem by jste mohl zlepšit svou životosprávu?

Tabulka č. 28 Návrhy respondentů na zlepšení životosprávy Opatření Abs. č. Zlepšit pohybový režim 21 Zlepšit pohybový režim, 5 omezit kouření Zlepšit pohybový režim a 11 skladbu stravy Pravidelnost stravy 10 Pravidelnost a skladba 16 stravy Pravidelnost stravy a více 5 relaxace Omezit kouření 11 Více relaxace 6 Zlepšit pohybový režim, pravidelnost a skladbu 12 stravy Žádný návrh 11 Celkem 108

Rel. č. 19,44 4,63 10,19 9,26 14,81 4,63 10,19 5,55 11,11 10,19 100

Nejvíce respondentů navrhlo zlepšení v oblasti pohybového režimu – 19,44 % (21) resp. Omezit kouření navrhlo 10,19 % (11) resp. Pravidelnost stravy by zlepšilo 9,26 % (10) resp. Více relaxace navrhlo 5,55 % (6) resp. Dále resp. uváděli více možností zlepšení: zlepšit složení stravy a zlepšit pohybový režim by chtělo 10,19 % (11) resp., 4,63 % (5) respondentů by chtělo zlepšit pohybový režim a omezit kouření. Pravidelnost i složení stravy uvedlo 14,80 % (16) resp. (byl to 2. nejvyšší údaj). Zlepšit pravidelnost, složení stravy i pohybový režim uvedlo 11,11 % (12) resp. Relaxaci a zlepšení pravidelnosti stravování navrhlo 4,63 % (5) resp. Žádný důvod ke zlepšení neuvedlo 10,19 % (11) respondentů.

64

5 DISKUZE

Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaká je úroveň informovanosti diabetiků 2. typu o metabolickém syndromu a porovnat výsledky mezi skupinou diabetiků navštěvujících Svaz diabetiků a skupinou diabetiků, kteří jej nenavštěvují. Tímto pak naznačit, jaký je podíl této organizace na informovanosti. Dalším cílem bylo zjistit, jaký je přístup diabetiků k prevenci a léčbě metabolického syndromu, jakým způsobem se na ní diabetici podílí a jaká je jejich spolupráce.

Respondenty jsem rozdělila nejprve pomocí identifikačních položek podle věku, pohlaví, vzdělání, délky trvání diabetu a členství ve Svazu diabetiků (položka č. 1, 2, 3, 4 a 5) . Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 108 respondentů, nejčastěji ve věku mezi 60 – 69 lety a 70 a více lety, obě dvě skupiny byly zastoupeny naprosto stejně – 37 respondenty (34,26 %). Nejméně byli zastoupeni diabetici ve věku 40 – 49 let, tvořili pouze 8,33 % (9) respondentů. Mladší respondenti se v šetření nevyskytli (pol. č. 1). Zastoupení mužů a žen bylo téměř rovnoměrné, ženy tvořily 47,22 % (51) respondentů a muži 52,78 % (57) respondentů (pol. č. 2). Vzdělání základní, střední a střední s maturitou bylo zastoupeno přibližně stejně (viz pol. č. 3). Nejmenší část respondentů byla vzdělaná vysokoškolsky - 9,26 % (10) respondentů. Nejčastěji se šetření zúčastnili respondenti, u nichž byl diabetes diagnostikován před maximálně pěti roky, tvořili 31,49 % (34) respondentů (pol.č. 4). Dotazem na členství ve Svazu diabetiků (pol. č. 5) byli respondenti rozděleni na členy a nečleny, členů bylo 42,59 % (46) a nečlenů 57,41 % (62) z celkového počtu všech respondentů. Dále bylo zjištěno, že Svaz diabetiků navštěvují častěji ženy - 24,07 % (26) resp., mužů bylo 18,52 % (20) resp.

65

Tento fakt přisuzuji většímu zájmu žen o různé kluby a sdružení, pravděpodobně i větší potřebě komunikace a dozvídání se nových informací o onemocnění.

Rozdělení na členy a nečleny mi v dalších položkách umožnilo porovnat, zda může mít Svaz diabetiků, jakož organizátor nejrůznějších akcí a přednášek, vliv na kvalitu znalostí a informací diabetiků. Proto jsem v dalších položkách (č. 6, 7, 9 a 10) vyhodnocovala členy a nečleny odděleně. Protože jsem předpokládala, že většina respondentů nikdy neslyšela o pojmu metabolický syndrom, v druhé části dotazníku jsem nejprve stručně vysvětlila respondentům, které složky MS zahrnuje a dále jsem je nechala samotné odvodit z předešlého textu komplikace i preventivní opatření.

Hypotéza 1: předpokládám, že více než jedna čtvrtina diabetiků zná pojem metabolický syndrom.

K hypotéze 1 se vztahovala položka č. 6. Z celkového počtu 108 respondentů (100 %) uvedlo 25 osob (23,15 %), že znají pojem metabolický syndrom již z minulosti. 20 resp. (18,52 %) bylo členem Svazu diabetiků a pouze 5 respondentů, kteří vědí o MS se vyskytlo mezi nečleny (4,63 %). Tento rozdíl si vysvětluji tím, že při svých setkáních se členové Svazu diabetiků účastní různých přednáškových akcí, mezi nimiž se toto téma mohlo vyskytnout. Celková informovanost respondentů o tomto syndromu je nízká.

Protože jsem předpokládala, že znalost pojmu uvede více než jedna čtvrtina respondentů, hypotéza 1 se nepotvrdila, znalost pojmu uvedlo 23, 15 % respondentů.

V položce č. 7 uvedlo 96,29 % (104) respondentů, že byli informováni lékařem o nutnosti pravidelných kontrol některých složek v krvi, tlaku a váhy. Zastoupení členů a nečlenů nehrálo v této položce žádnou roli, informace byly uděleny ve vysoké četnosti v obou kategoriích, pouze 3,70 % (4) respondentů uvedlo, že informace neobdrželi. Tato hodnota může být ovlivněna věkem respondentů, všichni resp., kteří toto uvedli náleželi do věkové kategorie nad 70 let.

66

Nejčastěji informaci o nutnosti kontrol některých hodnot (pol. č. 8) poskytl diabetolog, jehož povinností je na tuto skutečnost upozornit každého diabetika, často byl uveden i praktický lékař.

Hypotéza 2: předpokládám, že více než třetina informovaných diabetiků dokáže formulovat komplikace a preventivní opatření metabolického syndromu

Za informovaného respondenta v těchto dvou položkách považuji toho, který je na základě přečtení definice MS ve druhé části dotazníku informován o složkách MS a předpokládám, že poté dokáže odvodit komplikace a preventivní opatření MS. K této hypotéze se vztahovaly položky č. 9 a 10. V položce týkající se komplikací (pol. č. 9) uvedlo z celkového počtu respondentů správnou odpověď 43,52 % (47) respondentů, z nich 23,15 % (25) respondentů bylo členem Svazu diabetiků a 20,37 % (22) respondentů členem nebylo. Ze správných odpovědí odpovědělo částečně správně 51,07 % (24) respondentů, celou správnou odpověď uvedlo 48,93 % (23) respondentů. V položce č. 10, která se týkala znalostí prevence MS odpovědělo správně 50,00 % (54) všech respondentů, z nich 55,56 % (30) respondentů bylo členem Svazu diabetiků a 45,16 % (28) členem nebylo. Ze správných odpovědí bylo správně pouze částečně 85,19 % (46) odpovědí, úplná správná odpověď tvořila 14,81 % (8) správných odpovědí. Ačkoliv do zdravého životního stylu (o kterém se poslední dobou dozvídáme téměř ze všech médií) patří i pravidelný pohyb, jeho propagace zřejmě není dostačující, jelikož mnoho respondentů na tento faktor zapomnělo. Informovanost o vlivu zdravé výživy považuji za vyšší, tuto odpověď uváděli respondenti mnohem častěji.

Na položku č. 9 odpovědělo správně celkem 43,52 % (47) respondentů, na položku č. 10 odpovědělo správně 50,00 % (54) respondentů – hypotéza 2 byla potvrzena.

67

Hypotéza 3 : předpokládám, že členové Svazu diabetiků mají více informací a znalostí o metabolickém syndromu

Jelikož v položkách č. 6, 7, 9 a 10 dosáhli členové Svazu diabetiků ve správných odpovědích vyšší relativní četnosti než nečlenové (viz tabulky č. 7, 9, 12 a 14), byla potvrzena hypotéza č. 3. Ukázalo se tak, že význam různých sdružení nemocných není zanedbatelný. Tyto organizace umožňují nemocným vzdělávání se v oblasti jejich zdravotního problému a přinášejí jim nové aktuální informace. Zároveň také umožňují sociální kontakt osob se stejným problémem, mají význam psychologický, kdy nemocní pociťují sounáležitost a podporu ostatních. Mohou si porovnávat své dosavadní zkušenosti a zároveň se vzájemně motivovat k dalšímu boji s nemocí.

Hypotéza 4: předpokládám, že více než tři čtvrtiny diabetiků se řídí preventivními a léčebnými doporučeními.

K této hypotéze se vztahují položky č. 11 – 24. Z šetření vyplynulo, že 72,22 % (78) respondentů trpí nadváhou, nejčastěji do 10 kg – uvedlo tak 45,37 % (49) resp. Z osob, které uvádí nadváhu, se o zhubnutí snaží 92,31 % (72) respondentů, pouze 7,69 % (6) respondentů nadváha nevadí (položka č. 11). Nečastěji se respondenti o snížení hmotnosti pokouší pomocí diety - 41,06 % (32) resp. a kombinací pohybového režimu a diety – 39,74 % (31) resp. (položka č. 12). I když výskyt nadváhy je vysoký, pozitivní je, že tuto skutečnost hodnotí respondenti jako obtěžující, jsou si vědomi přínosu redukce hmotnosti a uvádí snahu o nápravu. Pro diabetika je velmi těžké váhu redukovat, proto každá snaha má být oceněna a je nutné i přes neúspěch pacienta dále motivovat. Položka 13 se zabývala dodržováním diabetické diety, zde bylo zjištěno, že dietu dodržuje 41,67 % (45) resp. a spíše dodržuje 50 % (54) resp. Pouze 8,33 % (9) resp. uvedlo, že dietu spíše nedodržuje. Tento údaj se mi z praktické zkušenosti nezdá reálný, jistě by stálo za hlubší analýzu prověřit skladbu konzumovaných potravin. Naopak kladně a reálně hodnotím odpovědi na položku č. 14, kdy 60,19 % (65) resp. uvádí, že se stravuje pravidelně, 4 – 6 x denně v menších porcích. Nepravidelné

68

stravování uvedlo 7,41 % (8) resp., zbývající část se stravuje 2 – 3 x denně. Tyto výsledky považuji za příznivý údaj v informovanosti a ukázněnosti diabetiků. Z mých dosavadních zkušeností z praxe mohu souhlasit s tím, že pravidelnost v jídle je diabetikům velmi často zdůrazňována a diabetici mají snahu ji opravdu dodržovat. Z omezovaných potravin (pol. č. 15) byly nejčastěji uváděny cukrářské výrobky, sladkosti, sladké nápoje, bílé pečivo a tučná masa. Pouze 7 respondentů si uvědomuje nevhodnost složení instantních výrobků a konzerv, anebo si na ně při vyplňování položky nevzpomněli. 9 resp. vůbec neuvedlo cukr a cukrářské výrobky. Z potravin obsahujících vlákninu (pol. č. 16) nejčastěji respondenti uváděli celozrnné výrobky, ovoce a zeleninu – 26,86 % (29) resp. Nízká konzumace luštěnin jako zdroje vlákniny může souviset s menší oblíbeností některých druhů potravin, nebo resp. nevědí, že jsou luštěniny zdrojem vlákniny. 12 respondentů (11,11 %) uvedlo, že neví, jestli takové výrobky konzumují. V položce č. 17 bylo zjištěno, že nejvíce resp. vypije za den 1,6 – 2 l tekutin, takto odpovědělo 42,59 % (46) respondentů. 37,04 % (40) resp. vypije 2 a více litrů tekutin za den. V položce č. 18 vyšlo najevo, že 54,63 % (59) resp. se zabývá pravidelnou fyzickou aktivitou a 45,37 % (49) resp. uvedlo zápornou odpověď. Z kladných odpovědí uvedlo 49,15 % (29) resp. pravidelnou aktivitu 2 – 3 x týdně, denně se pohybem zabývá 32,20 % (19) respondentů. 18,65 % (11) resp. uvedlo takovou činnost pouze 1 x týdně (položka č. 19). V položce č. 20 se 18,52 % (20) respondentů přiznalo ke kouření, příležitostné kuřáctví uvedlo 12,04 % (13) respondentů. Nejvíce bylo nekuřáků – 69,44 % (75) respondentů. Pravidelné užívání léků (pol. č. 21) udává 61,11 % (66) resp. a 30,55 % (33) resp. bere léky spíše pravidelně. Záporně odpovědělo celkem 8,34 % (9) respondentů. Relativní četnost u poslední položky naznačuje určité rezervy, uvedení položky spíše ano není v tomto případě také zcela dostačující. Na pravidelné kontroly (pol. č. 22) se dostavuje k lékaři 57,41 % (62) resp. a spíše pravidelně 33,33 % (36) resp. Záporně odpovědělo celkem 9,26 % (10) respondentů. Respondenti by si měli uvědomit, že pravidelnost kontrol je především v jejich zájmu. V položce č. 23 se respondenti nejčastěji za dodržování lékařských doporučení ohodnotili známkou 2 - 52,78 % (57) resp., známkou 3 se ohodnotilo 25 % (27) resp.

69

Známku 1 si udělilo 14,81 % (16) resp. a známkou 4 se zhodnotilo 7,41 % (8) respondentů. Jelikož se známkou č. 1 se ohodnotilo 16 respondentů, nabízí se zde úvaha, že pacienti jsou si sami dobře vědomi některých nedostatků a ústupků v léčebném režimu. Respondenti projevili kritický pohled sami na sebe, což je důležité pro možnost zamyšlení se nad možným zlepšením. Hodnocení známkou 4 vybízí ke zvýšení motivace těchto respondentů, jejich léčebný režim je pravděpodobně velmi neefektivní. V položce č. 24 navrhovali respondenti, jak by mohli zlepšit svůj životní styl. Nejčastěji byly uvedeny tyto návrhy: nejvíce resp. navrhlo zlepšení v oblasti pohybového režimu – 19,44 % (21) resp., časté bylo zlepšení pravidelnosti a skladby stravy – 14,81 % (16) resp., jako třetí nejčastější údaj bylo uvedeno zlepšení v oblasti pohybového režimu společně s úpravou skladby a pravidelnosti stravy. Dále resp. navrhovali různé variace těchto uvedených opatření (viz pol. č. 24), část resp. přidala omezení kouření a zařazení relaxace. Vlastní zhodnocení resp. je v souladu s výsledky mého průzkumu v oblasti pohybového režimu (viz pol. č. 18). Respondenti sami cítí, že zapojení pohybových opatření do léčebného režimu není dostatečné. Čekala jsem více návrhů ohledně kouření, omezení uvedlo pouze 16 respondentů, celkem se ale vyskytlo 33 kuřáků. Snahu o jakékoliv zlepšení nemělo 11 respondentů.

Hypotéza se potvrdila pouze částečně - více než tři čtvrtiny respondentů dodržují dietní opatření, dostavují se na pravidelné kontroly a užívají pravidelně medikaci. Nepotvrdila se v oblasti pohybového režimu, nekuřáctví a ve vlastním hodnocení resp.

V závěru dotazníku měli respondenti možnost napsat své názory nebo připomínky, tuto možnost využili ze 108 respondentů pouze dva. Oba dva názory však byly pozitivní, respondenti vyjádřili poděkování za zájem o diabetiky a sdělili, že se při vyplnění dotazníku zamysleli nad svou péčí o zdraví a projevili snahu o její zlepšení.

70

6 NÁVRHY NA ŘEŠENÍ NEDOSTATKŮ

Návrhy na zlepšení : - informovanost o MS je nedostatečná, tento pojem je poměrně nový a neznámý, proto by zdravotničtí pracovníci (nejen diabetologové, ale i praktičtí lékaři, kardiologové, obezitologové a někteří další specialisté včetně sester pracujících v těchto oborech) měli pacienty o MS alespoň minimálně informovat, případně navést a doporučit literaturu a dostupné materiály. Doporučila bych také zlepšit informovanost sester a lékařů v této oblasti. - doporučila bych také internetové stránky www.metabolickysyndrom-klub.cz, kde jsou vhodnou formou vysvětleny informace o MS a vzhledem k věku respondentů i různá sdružení diabetiků (např. Svaz diabetiků).

- prevence MS – nutnost zdůraznění významu prevence. Vždy je lepší komplikacím předejít, než je už řešit. Zaměřit se na motivaci, neboť dodržení důsledného dietního i pohybového režimu je spojeno s odříkáním, pevnou vůlí a vytrvalostí a je nutno je podpořit a snahu ocenit. Prevence metabolického syndromu by měla začít už od mládí, absence pohybového režimu a nezdravý způsob stravování se v dnešní době vyskytuje u mládeže velmi často a v dospělosti se napravuje nesnadno.

- nadváha – vysoké procento diabetiků trpí obezitou, pacienty snažící se o redukci by bylo vhodné odborně vést a využít kombinace více možností způsobů léčby obezity, včetně psychologické podpory.

- pohybový režim – ukázat pacientům, že i starší nebo nějakým způsobem handicapovaný člověk se může do těchto aktivit zapojit. Pomoci vybrat vhodnou fyzickou aktivitu s ohledem na další onemocnění a problémy pacienta. Vysvětlit vliv pohybu na tělesnou, ale i duševní stránku.

71

- kouření – protože i příležitostný kuřák je kuřákem, jejich zastoupení v mém průzkumu bylo vyšší než jsem očekávala. Proto považuji za vhodné zdůraznit škodlivý vliv kouření na organismus, zejména v souvislosti se srdečně – cévními komplikacemi a karcinogenními účinky tabáku.

- aktivní přístup a zodpovědnost – u pacientů je důležité podporovat povědomí o tom, že jejich spolupráce a aktivní přístup jsou velmi důležité a v prevenci i léčbě MS zásadní. Sami tak mohou ovlivnit, jak se bude jejich zdravotní stav vyvíjet. Zodpovědnost zdravotnických pracovníků se tím ale nevylučuje. Důvěra mezi zdravotníky a pacienty je základem spolupráce.

72

ZÁVĚR

Cílem bakalářské práce bylo zjistit úroveň informovanosti diabetiků o metabolickém syndromu a porovnat míru informovanosti mezi členy a nečleny Svazu diabetiků. Dále zjistit přístup diabetiků k prevenci a léčbě metabolického syndromu. Domnívám se, že cíle práce byly splněny.

Soubor zkoumaných respondentů tvořilo 108 osob. Práce byla zaměřena na diabetiky 2. typu, část respondentů byla členy Svazu diabetiků.

V hypotéze č. 1 jsem předpokládala, že více než jedna čtvrtina diabetiků bude znát pojem metabolický syndrom. Tato hypotéza se nepotvrdila. Šetřením bylo zjištěno, že tento pojem zná 23,15 % respondentů. Informovanost o metabolickém syndromu považuji za nedostatečnou.

V hypotéze č. 2 jsem předpokládala, že více než jedna třetina informovaných diabetiků dokáže formulovat komplikace a preventivní opatření metabolického syndromu. Tato hypotéza byla potvrzena, komplikace správně odvodilo 43,52 % respondentů, preventivní opatření správně popsalo 50,00 %.

V hypotéze č. 3 jsem předpokládala, že členové Svazu diabetiků budou mít více informací a znalostí o metabolickém syndromu než nečlenové. Tato hypotéza byla potvrzena. Ve všech položkách, které se této hypotézy týkaly, uvedli členové Svazu diabetiků správnou odpověď častěji.

73

V hypotéze č. 4 jsem předpokládala, že více než tři čtvrtiny diabetiků se řídí preventivními a léčebnými doporučeními. Tato hypotéza se potvrdila pouze částečně. Hypotéza se potvrdila v těchto oblastech: více než tři čtvrtiny respondentů dodržují dietní opatření (dietní režim dodržuje 91,67 % resp., pitný režim 79,63 % resp., 92,31 % resp. má snahu snížit hmotnost), dostavují se na pravidelné kontroly (90,74 % resp.) a užívají pravidelně medikaci (91,66 % resp.). Snahu o zlepšení svého životního stylu projevilo 89,81 % respondentů. Hypotéza se nepotvrdila v oblasti pohybového režimu (pravidelnou fyzickou aktivitou se zabývá 54,63 % resp.), nekuřáctví (nekuřáků bylo pouze 69,44 % resp.) a nedostatečné bylo vlastní hodnocení resp. o dodržování lékařských doporučení (za dostatečné hodnocení byly považovány známky 1 a 2, takto se ohodnotilo pouze 67,59 % respondentů).

Ve své práci jsem se snažila postihnout problematiku metabolického syndromu. Jelikož syndrom obsahuje mnoho složek, činí tím toto téma velmi obsáhlé, pro bakalářskou práci možná až příliš. Zaměřila jsem se tedy pouze na hlavní složky tohoto syndromu. Jak již bylo uvedeno, základem je prevence. Změníme-li náš přístup k zdravému životnímu stylu a budeme tyto zásady učit naše děti již od útlého dětství, časem se vše zhodnotí a my budeme moci předpokládat, že se počty dospělých ohrožených tímto syndromem a jeho komplikacemi změní k lepšímu.

74

ANOTACE

Příjmení a jméno autora : Švancarová Monika Instituce : MU, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství Název práce : Informovanost diabetiků 2. typu o metabolickém syndromu Vedoucí práce : PhDr. Radka Pokojová Počet stran : 92 Počet příloh : 5 Rok obhajoby : 2008 Klíčová slova : metabolický syndrom, inzulínová rezistence, diabetes mellitus, hypertenze, obezita, dyslipidemie, informovanost

Anotace : Bakalářská práce je zaměřena na metabolický syndrom u diabetiků 2. typu. Ve své teoretické části práce objasňuje metabolický syndrom a jeho základní složky, podává přehled o prevenci i léčbě metabolického syndromu. Praktická část obsahuje výsledky provedeného dotazníkového šetření a dokládá, do jaké míry jsou diabetici o syndromu informovaní, ukazuje jaký je vlastní přístup diabetiků k prevenci i léčbě syndromu. Práce by měla přispět ke zvýšení informovanosti o metabolickém syndromu mezi pacienty a ke zvýšení jejich zodpovědnosti v péči o vlastní zdraví. Měla by rovněž sloužit jako ucelený studijní materiál pro všeobecné sestry.

Annotation: The Bachelor Work is focused on the metabolic syndrome in diabetics of the 2nd type. The theoretical part of the work explains the metabolic syndrome and its basic elements and provides a summary of both the prevention and the treatment of the metabolic syndrome.

75

The practical part contains the results of research carried out by questionnaire, proves how much diabetics are informed about the syndrome and shows diabetics’ approach to the prevention and treatment of the syndrome. The aim of the work is to contribute to better awareness of the metabolic syndrome among patients and also to increase patients’ responsibility for their health care. It should serve as a complete educational material for nurses.

76

LITERATURA A PRAMENY

IVANOVOVÁ, Kateřina, a JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. vyd. Olomouc: Universita Palackého, 2007. 100 s. ISBN 978-80-244-1832-2. SVAČINA, Štěpán, a kol. Metabolický syndrom. 3. rozšířené vyd. Praha: Triton, 2006. 282 s. ISBN 80-7254-782-8 SVAČINA, Štěpán, DOLEŽALOVÁ, Radka, a HALUZÍK, Martin. Trendy soudobé diabetologie, sv. 10., 1. vyd. Praha: Galén, 2005. 225 s. ISBN 80-7262-359-1. KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 3. vyd. Praha: Galén, 2006. 1158 s. ISBN 80 7262-431-8. ŠTEJFA, Miloš, a kol. Kardiologie. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 1998, 492 s. ISBN 80-7169-448-7. HORKÝ, Karel, (poř.). Lékařské repetitorium, 1. vyd. Praha: Galén, 2003. 788 s. ISBN 80-7262-241-2. JUŘENÍKOVÁ, Petra, HŮSTKOVÁ, Jitka, a PETROVÁ, Věra. Ošetřovatelství, 1. část. 2. vyd. Uherské Hradiště: Středisko služeb školám, 1999. 226 s. PERUŠIČOVÁ, Jindra, et al. Diabetes mellitus 2. typu. 1. vyd. Praha: Galén, 1996. 127 s.ISBN 80-85824-33-7. PERUŠIČOVÁ, Jindra. Trendy soudobé diabetologie, sv. 3. 1. vyd. Praha: Galén, 1999. 148 s. ISBN 80-7262-036-3. PERUŠIČOVÁ, Jindra (ed.)., CINEK, Ondřej, aj. Diabetologie 2005. 1. vyd. Praha: Triton, 2005. 185 s. ISBN 80-7254-732-1. KUBEŠOVÁ, Hana. Vnitřní lékařství I. 1. vyd. Brno: Masarykova Universita, 2003. 103 s. ISBN 80-210-3138-7. ANDĚL, Michal. Život s cukrovkou. 1. vyd. Praha: Grada, 1996. 120 s. ISBN 80-7169- 087-2. SVAČINA, Štěpán, ČEŠKA, Richard, a RUŠAVÝ, Zdeněk. Dyslipidemie – diagnostika a terapie v klinické praxi s přihlédnutím k problematice diabetu. (CD-ROM). Nakl. Adéla.

77

WING, Rena R. Metabolický syndrom v každodenní praxi. Současná klinická praxe. Brno: Medica Publishing &Consulting. 50 s. ISSN 1213-7790. 2005/3(1). 50 s. Orig.: MetS insights, 2004; 5. RÁŽOVÁ, Lenka. Obezita a životní styl. Sestra. Praha: Sanoma Magazines. 55 s. ISSN 1210-0404. 2004, roč. XIV, č. 2. CHADIM, Vlastimil. Vliv obezity na vývoj DM 2. typu. Sestra (Mimořádná příloha). Praha: Sanoma Magazines. 2006/1. 20 s. DVOŘÁK, Josef. Metabolický syndrom [online]. Dostupné na www: http://www.plhb.cz/metabolicky-syndrom.htm. ČESKÝ INSTITUT METABOLICKÉHO SYNDROMU. O metabolickém syndromu [online]. Created by MedNews, 2005. Dostupné na www:http://institut.metabolickysyndrom-klub.cz/cz/uvod/. OLŠOVSKÝ, Jindřich. Možnosti ovlivnění inzulínové rezistence [online]. Dostupné na www: http://farmakoterapie.cz/cz/Clanek/525 ROSOLOVÁ, Hana, HESS, Zdeněk, aj. Metabolický syndrom X a skrytá deprese [online]. Dostupné na www: www.causa-subita.cz/clanek.php?akce=view&clanekid=574&r=7&c=9 PHARMANEWS 5/2003, Hypertenze – problém, který nebolí. [online]. Dostupné na www: http//www.pharmanews.cz/09_2003/hypertenze.htm PROVAZNÍKOVÁ, Markéta. Příčiny vzniku obezity [online]. Dostupné na www : http://www.obezita.cz/obezita/priciny-obezity/ HAINER, Vojtěch, KUNEŠOVÁ, Marie. Doporučený postup pro léčbu obezity v ordinaci praktického lékaře [online]. Dostupné na www : www.causa-subita.cz/clanek.php?akce=view&clanekid=218&r=5&c=10 ČEŠKA, Richard,VRABLÍK, Michal. Horká témata současné lipidologie v každodenní praxi, MS, HDL-C, nová hypolipidemika [online]. Dostupné na www: http://www.causa-subita.cz/clanek.php?akce=view&clanekid=560&r=7&c=10 POTRAVINÁŘSKÁ KOMORA ČR. Zdravý životní styl [online]. Dostupné na www: http://zdravi.foodnet.cz/faq/?id=19 NOVONORDISK, Fyzická aktivita a sport [online]. Dostupné na www : http://www.diabetesmellitus.cz/website/content/01_top_menu/01_zivot_diab2/cviceni_ volnycas/fyz_aktivita.aspx

78

ČESKÁ DIABETOLOGICKÁ SPOLEČNOST. Doporučení k edukaci diabetika [online]. Dostupné na www : http://www.diab.cz/modules/Standardy/edukace.pdf. SVAZ DIABETIKŮ ČR. Projekty [online]. Dostupné na www:http://www.diazivot.cz

79

SEZNAM ZKRATEK

Abs. č.

absolutní četnost

ACE

angiotenzin konvertující enzym

aj.

a jiní

AHA

výběr hypolipidemik dle AHA

BMI

Body Mass Index

č.

číslo

ČR

Česká Republika

DM

diabetes mellitus

GI

glykemický index

HDL

(z angl.) high density lipoprotein

ICHS

ischemická choroba srdeční

kol.

kolektiv

KVS

kardiovaskulární systém

LDL

(z angl.) low density lipoprotein

mmHg

milimetr rtuťového sloupce

MS

metabolický syndrom

obr.

obrázek

pol.

položka

rel. č.

relativní četnost

resp.

respondent

s.

strana

SIR

syndrom inzulínové rezistence

srov.

srovnej

vyd.

vydavatelství

WHO

World Health Organisation

80

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1 Příznaky charakteristické pro MS …………………………………… 9 Obr. 2 Cílové hodnoty pro nemocné v nejvyšším riziku ….………………… 14 Obr. 3 Kategorie BMI a sdružených zdravotních rizik ……………………… 19 Obr. 4 Metabolické riziko komplikací podle obvodu pasu ………………...... 20 Obr. 5 Kritéria pro diagnostiku diabetes mellitus …………………………… 26 Obr. 6 Cíle léčby diabetu 2. typu ……………………………………………. 27 Obr. 7 Očekávané účinky fyzické aktivity …………………………………… 34 Obr. 8 Faktory předpovídající vznik diabetu 2. typu …………………………36

81

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1 Věk respondentů…………………………………………………... 44 Tabulka č. 2 Pohlaví respondentů……………………………………………….. 45 Tabulka č. 3 Vzdělání respondentů……………………………………………… 45 Tabulka č. 4 Délka trvání diabetu……………………………………………….. 46 Tabulka č. 5 Členství ve Svazu diabetiků……………………………………….. 47 Tabulka č. 6 Informovanost o pojmu MS…………………………………….. ... 48 Tabulka č. 7 Srovnání skupin – informovanost o pojmu MS ……………………48 Tabulka č. 8 Informovanost o pravidelných kontrolách hodnot………………… 49 Tabulka č. 9 Srovnání skupin – inf. o pravidelných kontrolách hodnot……….....49 Tabulka č.10 Zdroje informací ………………………………………………...... 50 Tabulka č.11 Znalosti komplikací MS ……………………………………………51 Tabulka č.12 Srovnání skupin – znalosti komplikací MS……………………….. 51 Tabulka č.13 Znalosti o prevenci MS …………………………………………… 52 Tabulka č.14 Srovnání skupin – znalosti o prevenci MS………………………… 52 Tabulka č.15 Výskyt nadváhy …………………………………………………… 54 Tabulka č.16 Způsob redukce hmotnosti……………………………………........ 55 Tabulka č.17 Dodržování diety……………………………………………………56 Tabulka č.18 Rozdělení stravy během dne……………………………………..... 56 Tabulka č.19 Omezení některých potravin……………………………………..... 57 Tabulka č.20 Vláknina ve stravě ………………………………………………… 58 Tabulka č.21 Příjem tekutin ……………………………………………………... 59 Tabulka č.22 Přítomnost fyzické aktivity ……………………………………...... 59 Tabulka č.23 Frekvence fyzické aktivity …………………………………………60 Tabulka č.24 Kouření ……………………………………………………………..61 Tabulka č.25 Užívání léků ………………………………………………………. 62 Tabulka č.26 Kontroly u lékaře ……………………………………………......... 62 Tabulka č.27 Zhodnocení dodržování lékařských doporučení ………………...…63 Tabulka č.28 Návrhy diabetiků na zlepšení životosprávy …………………......... 64

82

SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1 Věk respondentů ………………………………………………………... 44 Graf č. 2 Členství ve Svazu diabetiků …………………………………………….. 47 Graf č. 3 Informovanost o pojmu MS …………………………………………..… 48 Graf č. 4 Znalosti o prevenci MS …………………………………………………. 53 Graf č. 5 Výskyt nadváhy ……………………………………………………….… 54 Graf č. 6 Frekvence fyzické aktivity ……………………………………………… 60 Graf č. 7 Kouření ………………………………………………………………….. 61 Graf č. 8 Zhodnocení lékařských doporučení ………………………………………63

83

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1: Měření obvodu pasu ………………………………………………. 84 Příloha 2: Glykemický index potravin …………………………………….. ... 85 Příloha 3: Žádost o umožnění dotazníkového šetření ……………………… ... 86 Příloha 4: Dotazník ……………………………………………………………. 87 Příloha 5: Souhlas s půjčováním práce ……………………………………...... 92

84

PŘÍLOHY

Příloha 1 : MĚŘENÍ OBVODU PASU (Obrázek převzat z www.metabolickysyndrom-klub. cz)

85

Příloha 2 : GLYKEMICKÝ INDEX POTRAVIN (převzato z http://zdravi.dama.cz/clanek.php?d=4404) Glykemický index (GI) udává schopnost sacharidové potraviny zvýšit hladinu cukru v krvi. Vychází se z hodnoty glykemického indexu glukózy, která má hodnotu 100. Po konzumaci potravin s nízkým GI nedochází ke kolísání hladiny cukru krvi, zvyšují citlivost těla na inzulin a podporují pocit nasycenosti. Jejich výhodou je též fakt, že při cvičení pomohou doplnit chybějící zásoby sacharidů, neboť uvolňují energii postupně až několik hodin (tzv. pomalé sacharidy).

V následující tabulce je uveden GI některých potravin. Kategorie

Potravina

Glykemický index

Vysoký GI

Pivo

110

Hranolky

95

Mouka pšeničná

85

Chipsy

80

Čokoláda

70

Celozrnný chléb

65

Pomerančový džus

65

Bílá dlouhá rýže

60

Slané sušenky

55

Bílé těstoviny

55

Hroznové víno

40

Chléb žitný celozrnný

40

Jogurt

35

Jablko

30

Většina zeleniny

10

Střední GI

Nízký GI

86

Příloha 3 : ŽÁDOST O UMOŽNĚNÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

87

Příloha 4: DOTAZNÍK Vážená paní, pane Jmenuji se Monika Švancarová

a jsem studentkou kombinovaného studia

Ošetřovatelství na Lékařské fakultě Masarykovy university v Brně. Pro svoji závěrečnou práci zpracovávám téma Informovanost diabetiků II. typu o metabolickém syndromu . Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je zcela anonymní, údaje budou použity ke zpracování mé závěrečné práce. Pokud jste ochotni dotazník vyplnit, správné odpovědi označte (nebo pokud je uvedeno, doplňte). Za vyplnění dotazníku děkuji.

I.. Tato část dotazníku se týká údajů o vaší osobě : 1. Váš věk : a) méně než 39 let b) 40 – 49 let c) 50 – 59 let d) 60 – 69 let e) 70 let a více

2. Pohlaví respondenta : a) žena b) muž

3. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání : a) základní b) středoškolské bez maturity c) středoškolské s maturitou d) vysokoškolské

88

4. Jak dlouho máte diagnostikován diabetes mellitus? a) 5 let a méně b) 6 – 10 let c) 11 – 15 let d) 16 let a déle

5. Jste členem Svazu diabetiků ? a) ano b) ne

II. Tato část dotazníku se týká informovanosti o metabolickém syndromu : Metabolickým syndromem je nazýván stav, kdy se současně vyskytují obezita, vyšší hladina cholesterolu a triglyceridů, diabetes nebo porušená glukosová tolerance, vysoký krevní tlak. Pokud se vyskytují alespoň 3 z těchto složek současně, jedná se o metabolický syndrom. Metabolický syndrom výrazně urychluje průběh aterosklerosy a tím zvyšuje možnost vzniku infarktu myokardu, anginy pectoris, ischemické choroby dolních končetin nebo cévní mozkové příhody.

6. Slyšeli jste už někdy dříve pojem metabolický syndrom? a) ano b) ne

7. Byli jste informováni o nutnosti pravidelných kontrol glykémie, cholesterolu, váhy a krevního tlaku u diabetiků? a) ano b) ne

8. Uveďte kdo Vás informoval (může být více odpovědí): a) diabetolog b) praktický lékař c) jiný odborný lékař ( např. kardiolog,..) d) nikdo, nebyl jsem informován

89

9. Znáte komplikace metabolického syndromu? a) ano (vyjmenujte)…………………………………………………………………… b) ne

10. Víte jak můžete předejít vzniku metabolického syndromu? a) ano (doplňte) ………………………………………………………………………. b) ne

III. Třetí část dotazníku se týká prevence a léčby metabolického syndromu :

11. Máte lékařem zjištěnou nadváhu? a) ne b) ano, do 10 kg c) ano, 11 – 15 kg d) ano, 16 kg a více

12. Pokud máte nadváhu uveďte jakým způsobem se snažíte o snížení hmotnosti : a) držím dietu b) pravidelně cvičím c) kombinací omezení stravy a zvýšením fyzické aktivity d) užívám léky na hubnutí e) o snížení hmotnosti se nijak nesnažím

13. Dodržujete diabetickou dietu? a) ano b) spíše ano c) ne d) spíše ne

90

14. Do kolika porcí je zpravidla rozdělena vaše strava? a) 2 porce denně b) 3 porce denně d) 4 – 6 malých porcí denně e) jím nepravidelně

15. Uveďte, které potraviny omezujete ve vašem jídelníčku : …………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………….

16. Které potraviny obsahující vlákninu zařazujete do svého jídelníčku ? Uveďte: …………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………….

17. Kolik tekutin zpravidla denně vypijete? a) asi 1 litr a méně b) 1,1 – 1,5 litru c) 1,6 – 2 litry d) více než 2 litry

18. Provádíte nějakou pravidelnou fyzickou aktivitu? a) ano ( uveďte jakou)………………………………………………………………… b) ne

19. Pokud jste v předchozí otázce odpověděli ano, uveďte jak často tuto aktivitu provádíte ? a) jedenkrát týdně b) 3 – 4 x týdně po dobu alespoň 30 minut c) denně d) jiné

91

20. Kouříte ? a) ano b) ne c) příležitostně

21. Pokud máte lékařem předepsané léky, užíváte je pravidelně ? a) ano b) spíše ano c) ne d) spíše ne

22. Chodíte na kontroly k lékaři pravidelně ? a) ano b) spíše ano c) ne d) spíše ne

23. Zhodnoťte, jak dodržujete doporučení lékaře: Ohodnoťte známkou 1 – 5 (1= dodržuji vše,…………..5 = naprosto nedodržuji)

p1

p2

p3

p4

p5

24. Víte v čem by jste mohl zlepšit svou životosprávu? Uveďte :…………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………

Zbývající prostor můžete použít pro vlastní sdělení, názory, apod.

Děkuji za vyplnění dotazníku.

92

Příloha 5: SOUHLAS S PŮJČOVÁNÍM PRÁCE

Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.

V Blansku, březen 2008.

93

94

95

96