Informovanost žen o nádorovém onemocnění prsu

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA

Katedra ošetřovatelství

Valéria Procházková

Informovanost žen o nádorovém onemocnění prsu

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Marie Marková, Ph.D.

Brno 2012

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci vypracovala sama pod vedením Mgr. Marie Markové, Ph.D. a uvedla jsem v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Brně dne: 10. dubna 2012 ….……………………….

Valéria Procházková

Poděkování: Ráda bych poděkovala Mgr. Marii Markové, Ph.D. za cenné rady a odbornou pomoc při vedení mé bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat své rodině za podporu během studia. A rovněž děkuji všem respondentkám za ochotu při vyplňování dotazníku.

OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................... 6 TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................ 8 1 ANATOMIE PRSNÍ ŽLÁZY (mléčná žláza – glandula mammari) ..................... 8 1.1

Embryologie mléčné žlázy ................................................................................. 9

2 NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ PRSU – JAK VZNIKAJÍ NÁDORY? .............. 10 2.1

Klasifikace nádorů prsu.................................................................................... 12

2.1.1 Invazivní nádory prsu .................................................................................. 12 2.1.2 Prekurzorové léze ........................................................................................ 14 2.1.3 Ostatní ......................................................................................................... 15 3 EPIDEMIOLOGIE ............................................................................................... 16 4 RIZIKOVÉ FAKTORY ....................................................................................... 17 4.1

Skupiny rizikových faktorů .............................................................................. 17

4.2

Významné rizikové faktory karcinomu prsu a jejich vztah k onemocnění ......... 18

4.2.1 Faktory životního stylu ................................................................................ 18 4.2.2 Faktory osobní anamnézy ............................................................................ 19 4.2.3 Gynekologické a hormonální faktory ........................................................... 20 4.2.4 Genetické faktory ........................................................................................ 20 4.2.5 Ostatní faktory ............................................................................................. 20 5 PREVENCE RAKOVINY PRSU ......................................................................... 22 5.1

Prevence v oblasti životního stylu .................................................................... 22

5.2

Preventivní prohlídky u lékaře ......................................................................... 24

5.3

Samovyšetření prsu .......................................................................................... 27

5.4

Úloha médií na prevenci rakoviny prsu ............................................................ 28

6 CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY.................................................... 30 7 METODIKA PRÁCE ........................................................................................... 32 8 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA ............................................ 34 9 DISKUSE .............................................................................................................. 59

4

10 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ ..................................... 63 ZÁVĚR ...................................................................................................................... 64 ANOTACE ................................................................................................................ 67 ANNOTATION ......................................................................................................... 68 SEZNAM LITERATURY......................................................................................... 69 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................... 73 SEZNAM TABULEK ............................................................................................... 74 SEZNAM GRAFŮ..................................................................................................... 75 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................... 76

5

ÚVOD

V životě každého z nás se někdy najdou okamžiky, které nám mohou změnit život nebo nás přinutí zamyslet se nad svým životem. Takovým okamžikem může být narození vlastního dítěte, seznámení se s novým člověkem, smrt blízké osoby nebo vážné onemocnění. Tímto onemocněním muže být rakovina prsu.

Po nemocech srdce a cév jsou nádorová onemocnění nejčastější příčinou úmrtí u dospělých. Prakticky každý třetí až čtvrtý občan naší země se s tímto onemocněním za život setká. Onkologie sice zaznamenala za poslední tři desetiletí velký pokrok a mnoho nemocných lze při včasném zjištění choroby trvale vyléčit, procento úmrtí v důsledku nádorového onemocnění je však stále vysoké.

Nádorová onemocnění prsu patří

v současnosti mezi nejčastější formy rakoviny u žen. Ročně je zjištěno více než 4,5 tisíce nových případů a toto číslo stále roste. Nádorové onemocnění prsu v naší republice nepatří, ve srovnání s jinými ekonomicky vyspělými státy, k nejvyšším, ale úmrtnost je stále vysoká a má stoupající tendenci. Naše republika zaujímá ve srovnání s ostatními zeměmi světa 23. místo v počtu diagnostikovaných nádorů na 100 tisíc žen, ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi pak 17. místo.1 Hlavní příčinou této situace je fakt, že vysoké procento nemocných s nádorem prsu přichází k lékaři s pokročilou chorobou, kdy šance na vyléčení je mnohem menší. U žen, u nichž je nádor odhalen včas, může být toto onemocnění současnými léčebnými postupy vyléčeno. Chovanec a kol. tvrdí, že: „ karcinom prsu si mezi jinými zhoubnými nemocemi zaslouží výraznější pozornost ze dvou důvodů. Je nejčastějším zhoubným nádorem žen se stále rostoucí incidencí. V současné době průměrně u jedné z devíti žen bude v průběhu jejího života diagnostikován karcinom prsu a jedna žena ze třiceti na tuto chorobu zemře. Proto karcinom prsu zařazujeme mezi tzv. civilizační choroby. Druhý důvod spočívá v jeho výrazné heterogenitě a multifaktoriální etiologii, což vede k nevyzpytatelnému biologickému chování. Karcinom prsu je totiž na rozdíl od jiných nádorů schopen recidivovat i po dlouholetém období remise.“2

1

Srov. Masarykův onkologický ústav. http://www.mou.cz/cz/oddeleni-chirurgicke-onkologie ochir/department.html?id=3&chapter=96 2 CHOVANEC a kol. Karcinom prsu – aktuální problém. s. 84-89.

6

Toto téma jsem si zvolila, protože jako zdravotní sestra v Masarykově onkologickém ústavu se bohužel často setkávám s ženami, u kterých je diagnostikován pokročilý stav této nemoci. A proto bych se chtěla v mé práci zaměřit na míru informovanosti žen o nádorovém onemocnění prsu. Kladu si otázku, zda některé ženy preventivní opatření zanedbávají z nevědomosti a lékaře nenavštíví včas, nebo naopak ze strachu ze zjištěné diagnózy. Bohužel si asi většina žen neuvědomuje možné důsledky z pozdní diagnostiky. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je obsažen stručný přehled o problematice nádorového onemocnění prsu a objasnění základních pojmů. V praktické části jsem vyhodnotila dotazníky, pomocí kterých jsem chtěla zjistit míru informovanosti žen o prevenci, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě nádorového onemocnění prsu.

7

TEORETICKÁ ČÁST 1

ANATOMIE PRSNÍ ŽLÁZY (mléčná žláza – glandula mammari)

Jak uvádí Turashvili a kol.: „ Prsní žláza je komplexní orgán, jehož vývoj začíná záhy v gestaci, a který se od puberty k menopauze průběžně mění ve velikosti, tvaru i funkci. Zatímco nejčasnější stadia embryogeneze probíhají nezávisle na steroidních hormonech, po 15. týdnu je struktura prsu významně ovlivněna řadou hormonů.“3 Jako součást epidermis se prsní žlázy tvoří u zárodku, vznikají podél čáry, která probíhá z podpažní jamky do třísla po obou stranách trupu zárodku. Z těchto zárodečných mléčných lišt se zachovají pouze úseky, které probíhají na úrovni střední části hrudníku a kde se vytvářejí definitivní prsní žlázy. Výjimečně můžeme nalézt přídavné prsní bradavky, kdekoliv v průběhu mléčných lišt. U většiny žen začíná po pubertě další vývoj prsu pod vlivem cyklické sekrece estrogenu a progesteronu. Tento proces může pokračovat i po dvacítce a je potencován těhotenstvím. 4 Jak Turashvili a kol. dále uvádí: „Růstové a transkripční faktory přispívají ke vzájemným interakcím stroma – epitel při růstu vývoji normální prsní žlázy, i při patogenezi. Z pohledu embryologie vychází morfologie duktálních i lobulárních buněk prsu z téhož vývojového procesu. Existují četné údaje o existenci obnovujících se pluripotentních kmenových buněk prsní žlázy, avšak jejich molekulární charakteristika a cesty diferenciace nejsou dosud známy.“5 Prsní žlázy jsou vlastně pokožkové deriváty, konkrétně pozměněné potní žlázy, které jsou přítomny u obou pohlaví, ale funkční jsou pouze u žen po porodu, kdy tvoří mléko pro výživu kojence. Základna prsu ženy sahá od 2. po 6. žebro. Uprostřed se oba prsy blíží hrudní kosti a po stranách je hranicí střední axilární čára – svislá čára, která prochází středem hrudní kosti. Velký a malý prsní sval, část předního pilovitého svalu a zevního šikmého svalu břišního jsou uloženy v hloubce pod prsem. Postranní hrudní tepna (arteria thoracica lateralis), kožní větve vnitřní hrudní tepny (ateria thoracica interna) a zadní mezižeberní tepny (ateriae intercostales posteriores) jsou hlavními tepnami prsu.6 3

TURASHVILI, G., a kol. Mammary gland and development cancer/Prsní žláza – vývoj a nádory.s. 94–101 Srov. DRAŽAN, L., MĚŠŤÁK, J. Rekonstrukce prsu po mastektomii. s. 17 5 TURASHVILI G., a kol. Mammary gland and development cancer/Prsní žláza – vývoj a nádory. s. 94–101 6 Srov. MARIEB, E. N. MALLAT, J. Anatomie lidského těla. 2005. s. 726. 4

8

Výstupek uprostřed prsu se nazývá bradavka, z které kojenec saje mléko a která je obklopena dvorcem (areola). Velké mazové žlázy dvorce tvoří během kojení olejovitý maz, který zvláčňuje pokožku bradavky, která je pak odolnější vůči vzniku trhlinek. Prsní žláza se skládá z 15 až 25 laloků (lobi) a vývodů (ducti). Každý lalok je samostatnou složenou alveolární žlázou ústící na povrchu bradavky. Mléčná žláza patří mezi tuboalveolární žlázy, přičemž alveolární část se plně rozvíjí až během těhotenství. Z každého laloku, který představuje funkčně samostatnou žlázu, vystupuje mlékovod (ductus lactiferus). Jak je uvedeno v Poučení o zdravotním výkonu Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové: „Parenchym mléčné žlázy je zabalen do tukového tělesa, na povrchu je kožní kryt s areolou a prsní bradavkou. Prs je rozdělen na čtyři kvadranty a centrální část. Důležitou složkou je lymfatická drenáž mléčné žlázy. Spádovou oblastí je krajina stejnostranného podpaží (axila) a předního mezihrudí (mediastinum)“.7 Žlázové laloky jsou uloženy ve společném tuhém vazivu a tvoří terčovité těleso (corpus mammae) se silně rozbrázděným povrchem. Jeho zadní plochá strana se obrací proti povrchové hrudní fascii, která kryje m. pectoralis major, zevní plocha je konvexní a je krytá kůží. Nerovnosti této plochy lze při vyšetření prsu vyhmatat. Směrem k axile vybíhá z corpus mammae výběžek parenchymu (processus axillaris). Laloky jsou odděleny velkým množstvím tukové tkáně a pruhy pojivové tkáně tvořící podpůrné vazy (ligamenta suspensoria), které mají opornou funkci. Laloky se skládají z menších jednotek zvaných lalůčky (lobuli), tvořených shluky drobných acinů neboli alveolů. Jednovrstevným kubickým epitelem vylučujícím mléko je tvořena stěna acinu. Rozšiřujícími vývody postupně prochází mléko z acinů až dosáhne těch nejširších – mlékovodů (ducti lactiferi). V hloubce pod dvorcem má každý mlékovod vakovitě rozšířený úsek, který se nazývá mléčný sinus (sinus lactiferus), v němž se během kojení hromadí mléko. 8 1.1

Embryologie mléčné žlázy Na konci prvního měsíce jsou u plodu viditelné párové mléčné lišty. V místech

budoucích bradavek proliferuje epitelový základ, a to jak na povrch, tak do hloubky. Rozpadem buněk v centru epitelového základu se vytváří lumen, který je základem mlékovodu. 7 8

Poučení o zdravotním výkonu – onemocnění prsu www.fnhk.cz/fs224/04vsonemocneniprsu.pdf Srov. Dylevský, I. Funkční anatomie. s. 511

9

2

NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ PRSU – JAK VZNIKAJÍ NÁDORY?

Podstata nádorového onemocnění spočívá v porušení regulace buněčného cyklu. Karcinogeneze, čili vznik karcinomu, je mnohastupňový postupný proces vedoucí ke vzniku genetické choroby – rakoviny, která je většinou způsobena somatickými mutacemi, spontánními či indukovanými. Principem je kumulace mutací ve specifických genech DNA, které vedou k poruchám funkce proteinů, jenž jsou těmito geny kódovány. Jedná se zejména o geny podílející se na regulaci dělení buněk a jejich diferenciaci a také na stabilitě celého genomu. Jak uvádí Stratil a Kubáň: „Pro karcinogenezi jsou významné poruchy jen poměrně malého počtu genů. Jejich počet se odhaduje na několik set, což je méně než 0,1 % z celého genomu. Nejzávažnější jsou poruchy genů pro proteiny, které se podílejí na přenosu signálů, kontrole exprese genů, kontrola správnosti replikace DNA a chromosomů, regulaci buněčného cyklu, dělení a diferenciaci buněk, mezibuněčné komunikace a přirozeného zániku (apoptózy) poškozených nebo nesprávně diferencovaných buněk“.9 Na vzniku rakoviny se podílí tzv. iniciátory a promotory. Iniciátory působí na buňky genotoxicky a nevratně poškozují DNA. Promotory podporují expanzi buněk, jež byly pozměněny činností iniciátorů. V první fázi, po vystavení karcinogennímu podnětu, jsou buňky pozměněny pouze do té míry, že začnou nekontrolovaně dělit. Jejich vzhled i vzhled dceřiných buněk je však nezměněn, vyznačují se pouze rychlým dělením na úkor ostatních buněk. Taková fáze vývoje nádoru se označuje jako hyperplazie. Nekontrolovaně dělící se buňky jsou citlivější a časem v jedné z nich může dojít k další mutaci, která způsobí ztrátu kontroly proliferace. Dceřiné buňky takové buňky již vykazují abnormální patologický vzhled. Taková fáze vývoje nádoru se označuje dysplazie. V další fázi již vzniká malý benigní nádor. Další mutace a nekontrolované dělení vede ke vzniku buňky, která se již úplně vymkla kontrole a má schopnost vytvořit nádor maligní. Maligní nádory jsou takové nádory, které mají schopnost metastázovat.

9

STRATIL, P., KUBÁŇ, V. Princip karcinogeneze a přírodní karcinogenní sloučeniny v potravinách.

10

Nádory prsu jsou hormon – dependentní karcinomy, jejichž vznik je závislý na ženských hormonech - estrogenech. Tyto hormony mimo jiné ovlivňují činnost růstových faktorů a onkogenů. Onkogeny jsou přeměněné protoonkogeny, které se vymkly regulaci, a procesy, které řídí, jsou nekontrolované. Produkty onkogenů podporují buněčné bujení. Vyšší estrogenní aktivita posouvá rovnováhu mezi proliferační a antiproliferační aktivitou ve prospěch proliferace. Na základě poruchy své genetické informace mění buňka vzhled, a postupně se stává nádorovou. Jak uvádí Prausová: „K neblahému vývoji přispívají i změny stromatu, při nichž stimulované stromální buňky produkují proteolytické enzymy a angiogenní působky, které mají klíčovou úlohu v růstu a šíření nádoru. Tak se vyvíjí nádor u 75–85 % nemocných, hovoříme o sporadickém karcinomu.“10 Nádory, které jsou výsledkem dědičných vad, se označují jako tzv. hereditární karcinomy a vznikají v důsledku mutace supresorových genů BRCA-1 a BRCA-2 s autozomálně dominantní dědičností. Riziko vzniku rakoviny prsu u nositelky mutace v genech BRCA1 a BRCA2 je velmi vysoké. Hereditární karcinomy prsu se často vyskytují oboustranně a postihují zejména ženy do 35 let.

11

Prausová dále uvádí, že

„přítomnost mutace BRCA-1 odpovídá i za další malignity – karcinom vaječníků a tlustého střeva.“12 Geny BRCA-1 a BRCA-2 byly objeveny v letech 1994 a 1995 a jsou zodpovědné za většinu dědičných karcinomů prsu. Jsou důležité pro chod buněčného cyklu a pro opravu spontánně vzniklých chyb v DNA. Jsou to tumor supresorové geny.13 „Podíl zodpovědnosti genů BRCA-1 a BRCA-2 na dědičných případech nádoru prsu“ 14 – 52 % rodin: vazba onemocnění k BRCA-1 genu – 32 % rodin: vazba k BRCA-2 genu – 16 % rodin: vazba k jinému genu

Žena může zárodečnou mutaci v genů BRCA-1 nebo BRCA-2 zdědit od otce či matky, což má za následek zvýšené riziko onemocnění karcinomem prsu. Mutace 10

PRAUSOVÁ, J. Nádory prsu : Onkologie. . Srov. PRAUSOVÁ, J. Karcinom prsu - problém i v 21. století. . 12 PRAUSOVÁ, J. Nádory prsu : Onkologie. . 13 Srov. ABRAHÁMOVÁ, J.; POVÝŠIL, C.; HORÁK, J. a kol. Atlas nádorů prsu. 2000. s. 55 14 ABRAHÁMOVÁ, J.; POVÝŠIL, C.; HORÁK, J. a kol. Atlas nádorů prsu. 2000. s. 55 11

11

BRCA1 a BRCA2 je dědičně autosomálně dominantní, tj. existuje 50 % riziko, že některý z potomků zdědí mutovaný gen. Riziko onemocnění ovšem není stoprocentní. Výjimečně se stane, že žena, která nese mutaci ve zmiňovaných genech, neonemocní. Je nutné říci, že záleží na způsobu života ženy a na tom, jakým dalším rizikovým faktorům je vystavena.15

2.1

Klasifikace nádorů prsu

Dle WHO se nádory prsu rozdělují na invazivní, prekurzorové a ostatní. 16

2.1.1 Invazivní nádory prsu Infiltrující formy karcinomu prsu se dělí do dvou skupin: na duktální a lobulární. Mikroinvazivní karcinom je nádor, který proniká bazální membránou do vzdálenosti 2 mm. Infiltrující lobulární karcinom tvoří asi 10 % ze všech karcinomů prsu. Bývá často bilaterální a vzniká často v horním zevním kvadrantu. Invazivní duktální karcinom je nejčastějším karcinomem prsu. Metastazuje do plic, jater a kostí. Při palpačním vyšetření nalézáme téměř kamennou tuhost nádorového útvaru, za kterou je zodpovědná reaktivní fibróza s tubulárním uspořádáním. Invazivní duktální karcinom Invazivní duktální karcinom (IDC) má velmi variabilní histologickou strukturu a patří mezi nejčastější invazivní karcinomy prsu. charakteristický

růstem

solidně

trabekulárním,

Invazivní duktální karcinom je tubulárním,

kribriformním,

glandulárním, atd. Stromální komponenta je také variabilní. IDC může vytvářet jednobuněčné pruhy v desmoplastickém stromatu, které jsou podobné růstu lobulárního karcinomu, duktální diferenciaci pak lze demonstrovat pozitivní expresí membránového antigenu E- cadherinu.17 Duktální karcinom in situ (DCIS) neproniká

bazální

membránou do

periduktálního stromatu a vzniká proliferací transformovaných epitelových buněk duktálního systému. Na mamografii se vytváří obraz s mikrokalcifikací. Duktální karcinomy častěji recidivují a vyskytují se většinou u žen po menopauze. Pagetův 15

Srov. ABRAHÁMOVÁ, J., DUŠEK, L. a kol. Možnosti včasného záchytu rakoviny prsu. 2003. s. 45 Srov. Nádory prsu. Klasifikace nádorů prsu. 17 Srov. Nádory prsu. Klasifikace nádorů prsu. 16

12

karcinom bradavky je zvláštní formou karcinomu in situ a je zvláštní tím, že nádorové buňky invadují do duktů a pronikají do epidermis areoly.18 K méně častým formám duktálního invazivního karcinomu patří: 19 a) Tubulární karcinom - má lepší prognózu a představuje asi 5 % karcinomů prsu. b) Medulární karcinom - je charakteristický masivní lymfocytární infiltrací a postihuje většinou mladší ženy. c) Mucinózní (koloidní) karcinom - je charakteristický pomalým růstem a může dosahovat značných rozměrů. d) Komedonový karcinom - je nádor prognosticky závažnější s vysokým maligním potenciálem. e) Papilární karcinom - má relativně dobrou prognózu a vyskytuje se spíše u starších žen. f) Inflamatorní (erysipeloidní) - karcinom patří k nejagresivnějším formám karcinomu prsu. Je charakteristický infiltrací celého prsu, s edémem, difúzním erytémem, indurací kůže, která má vzhled pomerančové kůry. Vyznačuje se častým metastazováním a rychlým růstem. Kromě lokálního invazivního růstu se karcinomy prsu šíří cestou lymfatickou, ale i hematogenní cestou. Lymfatické metastázy postihují nejčastěji regionální mízní uzliny, především axilární a vnitřní mamární. Za vzdálené metastázy považujeme, jsou-li postiženy nadklíčkové a podklíčkové uzliny. Hematogenní šíření postihuje většinou kosti, plíce, pleuru, ovaria, játra, kůži a mozek.20

Invazivní lobulární karcinom prsu Jednobuněčné pruhy charakterizují invazivní lobulární karcinom nekohezivních karcinomových buněk ve fibrozním stromatu ("indian file") a je často doprovázen typickou in situ lobulární komponentou. Klasický invazivní lobulární karcinom je tvořen malými pravidelnými buňkami se ztrátou kohezivity. Buňky karcinomu vytvářejí charakteristické trabekulární struktury a jednobuněčné pruhy v desmoplastickém stromatu, které jsou někdy uspořádané koncentricky kolem zachovaných mamárních vývodů.21 Lobulární karcinom in situ (LCIS) vzniká z epitelových buněk mamárních lobulů. 18

Srov. Tummory mammy Srov. KLENER, P. Klinická onkologie. 2002. s. 473 20 Srov. KLENER, P. Klinická onkologie. 2002, 686 s. 21 Srov. Nádory prsu. Klasifikace nádorů prsu. www.mamma.cz/klasifikace/who-02.html> 19

13

Je charakterizován proliferací malých buněk v četných lalůčcích působících jejich dilataci. Na rozdíl od DCIS není zjistitelný mamograficky. Lobulární karcinom je častější u žen před menopauzou.22

2.1.2 Prekurzorové léze Prekurzorové léze neboli prekancerózy jsou dle Tomana a Feyereisla „patologické změny tkáně, které nelze definovat jako nádorové bujení, ale které za určitých okolností mohou ve zhoubné nádorové bujení přejít".23 Mezi prekurzorové léze jsou podle WHO řazeny lobulární neoplazie, intraduktální proliferativní léze, mikroinvazivní karcinom a intraduktální papilární neoplazie. U lobulární neoplazie, je charakteristická proliferace pravidelných, malých nekohezivních buněk (E-cadherin je negativní) v terminální části duktů a lalůčků bez porušení basální membrány. Synonymem je lobulární karcinom in situ (LCIS).24 Je skupina cytologicky, strukturálně a prognosticky odlišných epiteliálních proliferativních lézí, které ve většině případů vycházejí z terminální části lalůčků. Duktální proliferativní léze jsou spojeny se vzestupem relativního rizika vzniku invazivního karcinomu. Rozlišujeme 3 prognosticky odlišné skupiny lézí, a to prostou duktální hyperplazii (1-5krát), atypickou duktální hyperplazii (4-5krát) a duktální in situ karcinom (DCIS) (8-10krát). DCIS představuje heterogenní skupinu lézí, které se liší morfologicky, biologicky a molekulárně geneticky, a všechny jsou spojeny se signifikantně vyšším rizikem vzniku invazivního karcinomu, riziko stoupá s gradem DCIS.25 Itraduktální

papilární

neoplazie

je,

papilárně

konfigurované

proliferace

s podpůrnou stromovaskulární sítí s přítomností či absencí bazální myoepiteliální vrstvy. Jsou buď benigní (papilom, atypický papilom) nebo maligní (papilokarcinom).26

22

Srov. PAVLIŠTA, D. a kol. Neinvazivní karcinomy prsu. 2008, 181 s. TOMAN, J., FEYEREISL, J. Prekancerózy. www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/prekancerozy-138909 24 Srov. Nádory prsu. Klasifikace nádorů prsu. www.mamma.cz/klasifikace/who-21.html 25 Srov. Nádory prsu. Klasifikace nádorů prsu . http://www.mamma.cz/klasifikace/who-22.html 26 Srov. Nádory prsu. Klasifikace nádorů prsu. http://www.mamma.cz/klasifikace/who-24.html 23

14

2.1.3 Ostatní Do kategorie ostatních nádorů jsou dle WHO řazeny: a) Benigní epiteliální léze b) Myoepiteliální léze c) Mesenchymální nádory d) Fibroepiteliální nádory e) Tumory prsní bradavky f)

Maligní lymfom a metastatické nádory

g) Nádory mužského prsu h) Benigní epiteliální léze

Mezi benigní epiteliální léze patří pestrá škála lézí vycházejících z terminální duktulo-lobulární jednotky s dominujícím tubulárním uspořádáním a ubikvitní myoepiteliální složkou. Na jednom pólu stojí varianty adenózy, na druhé různé typy adenomů již s vlastním kódem. Myoepiteliální léze jsou benigní, ohraničené, lobulocentrické proliferace s přítomností myoepitelií. Mesenchymální nádory jsou malformace či benigní nádory složené z cév, a typickým příkladem je hemangiom či lipom. Tumory prsní bradavky jsou komplexní tubopapilární proliferace epiteliálních a myoepiteliálních buněk velkých mlékovodů bradavky.27

27

Srov. Nádory prsu. Klasifikace nádorů prsu . http://www.mamma.cz/klasifikace/who-22.html

15

3

EPIDEMIOLOGIE

Dle epidemiologické studie Mužíka a kol. představuje rakovina závažný problém naší populace. Počet diagnostikovaných případů rakoviny se rok od roku zvyšuje. U žen je nejčastěji diagnostikovaným nádorem maligní novotvar prsu. Trend incidence tohoto onemocnění je z dlouhodobého hlediska rostoucí, v posledních letech stagnující. Počet nově diagnostikovaných nádorů prsu vychází zhruba v poměru 106 na 100 000 žen., což tvoří asi 17 % ze všech nově diagnostikovaných zhoubných nádorů v České republice. Úmrtnost na rakovinu prsu se ovšem nezvyšuje. V roce 2005 zemřelo na rakovinu prsu v České republice zhruba 2000 žen (tj. asi 36 ze 100 000 žen). Nádory prsu se vyskytují především u žen starších 40 let věku, střední věk je kolem 60 let a incidence je u této věkové skupiny rostoucí. Na grafu č. 1 můžeme vidět výskyt rakoviny prsu v různých věkových skupinách v roce 2005. 28 Jak Mužík a kol. dále uvádí, „jedním z klíčových faktorů pro dobrou prognózu onemocnění je jeho včasný záchyt, trend podílu časných stadií je dlouhodobě rostoucí a v posledních letech dosáhl 70–73 %, z nemalé části díky probíhajícímu skreeningu tohoto onemocnění. Lze tedy předpokládat, že pozitivní trendy v epidemiologii a úspěšnosti léčby tohoto onemocnění budou pokračovat i v budoucnu.29 Graf č. 1: Výskyt rakoviny prsu v různých věkových skupinách

28 29

Srov. Mužík, J. a kol. Stručný přehled epidemiologie zhoubného novotvaru prsu v České republice. 2009. s. 7. Mužík, J. a kol. Stručný přehled epidemiologie zhoubného novotvaru prsu v České republice. 2009. s. 7.

16

4

RIZIKOVÉ FAKTORY

Největším rizikem pro vznik rakoviny prsu je pohlaví. Diagnóza rakoviny prsu může sice potkat i muže, ale tento jev je velmi vzácný. Odhady osobního rizika vzniku nádorového onemocnění prsu jsou pravděpodobnostního charakteru, čili na základě několika osobní anamnézy je stanoveno procentuální riziko např. pro následujících 5 let anebo celoživotní riziko.

30

Je nutno dodat, že odhady jsou zatížené poměrně velkou

statistickou chybou a proto je nutné se podrobněji zabývat rizikovými faktory a pochopit příčiny vzniku rakoviny prsu. Studium rizikových faktorů pro vývoj nádorového onemocnění jednoznačně rozšiřuje možnosti prevence a snižuje v populaci úmrtnost na tento typ onemocnění. Přístupy a metody studia by se daly rozdělit na populační a individuální, čili nahlížíme na možná rizika z pohledu celé populace a z pohledu jedince.

Z hlediska

epidemiologických studií je předmětem zájmu celá populace ohrožená vývojem onemocnění, například populace všech českých žen starších 45 let. Navrhnout postupy ke snížení incidence onemocnění a úmrtnosti ve sledované populaci je cílem epidemiologických programů, například snížení celkového počtu úmrtí na karcinom prsu u českých žen ve věku 50-60 let. Individuální přístup sleduje, na rozdíl od přístupu epidemiologického, možnosti prevence u každé jednotlivé ženy. Cílem epidemiologického přístupu je vytvoření nástrojů, které umožnují volbu individuálního programu pro každou ženu na podkladě osobního zvážení všech rizik a přínosu jednotlivých programů.

4.1

Skupiny rizikových faktorů Rizikové faktory pro vznik karcinomu prsu představují různorodou skupinu

parametrů. Mezi nejvýznamnější rizikové faktory patří dědičné změny v genetické informaci buněk, ale i takové parametry, jako jsou charakteristiky životního stylu (například fyzická aktivita žen). Nejpočetnější skupina faktorů při vzniku nádoru, z hlediska mechanismu působení, je hladina ženských hormonů estrogenů. Dědičné změny ve struktuře DNA genů tvoří samostatnou skupinu rizikových faktorů, které ovlivňují vývoj nádorového

30

Srov. NOVOTNÝ, J. Odhad rizika rakoviny prsu. www.koc.cz/pro-verejnost/prevence-rakoviny-prsu/

17

onemocnění, tzv. tumor supresorové geny. Výraznou měrou se na vývoji zhoubného bujení podílí i dlouhodobý pobyt ženy v prostředí se zvýšenou koncentraci látek vyvolávajících nádorová onemocnění (tzv. karcinogeny). Radiační záření i některé organické a anorganické sloučeniny patří mezi nejznámější karcinogeny, které jsou často označované jako xenobiotika. Patologické změny prsní tkáně tvoří poslední samostatnou skupinu rizikových faktorů pro vznik nádorového onemocnění. Existuje skupina parametrů ovlivnitelných změnou životního stylu – jako například expozice karcinogenům, fyzická aktivita, stravovací návyky aj. A skupina parametrů nemodifikovatelných – genetická predispozice. 31

4.2

Významné rizikové faktory karcinomu prsu a jejich vztah k onemocnění

4.2.1 Faktory životního stylu 

Alkohol: Epidemiologické studie prokázaly, že zvýšená konzumace alkoholu má nepříznivý vliv na riziko vzniku karcinomu prsu. „Mechanismus účinku alkoholu na zvýšení rizika vzniku onemocnění je dán především prostřednictvím ovlivněním hladiny estrogenu v ženském organismu, narušením integrity buněčných membrán a inhibicí reparačních změn v DNA“.32



Kouření: Významnost aktivního kouření nebo zvýšená expozice tabákovému kouři (pasivní kouření) jako faktorů zvyšujících riziko vzniku karcinomu prsu není jednoznačná. Účinek polyaromatických uhlovodíků (karcinogeny obsažené v tabákovém kouři) hrají významnou úlohu na vzniku nádoru aktivitou enzymu N – acetyltransferázy (NAT2).



Stravovací návyky: Komplexní faktor s přímým vztahem k riziku vzniku karcinomu prsu tvoří množství a složení přijímané potravy. Energetický metabolismus organismu je ovlivňován energetickou hodnotou potravin a zároveň ovlivňuje produkci steroidních hormonů. Při vzniku malignit hraje významnou roli zastoupení a typ tuků v potravě spolu s podílem příjmu zeleniny a ovoce. S nižším rizikem vývoje karcinomu prsu je spojena dieta bohatá na vlákninu, ovoce a zeleninu.

31 32

Srov. ABRAHÁMOVÁ, J., DUŠEK, L. a kol. Možnosti včasného záchytu rakoviny prsu. 2003. s. 44. ABRAHÁMOVÁ, J., DUŠEK, L. a kol. Možnosti včasného záchytu rakoviny prsu. 2003. s. 44-46.

18



Fyzická aktivita: Významný komplexní faktor s epidemiologicky potvrzeným přímým vztahem k riziku vzniku karcinomu prsu představuje fyzická aktivita ženy (vrcholový a rekreační sport, typ zaměstnání, denní režim apod.). Zvýšená fyzická námaha snižuje hladinu krevního inzulinu a inhibuje produkci steroidních hormonů v ovariích. „Pozitivní vliv fyzické aktivity na snížení rizika vzniku karcinomu prsu může být dále zprostředkován stimulaci imunitního systému – především posílením jeho role při rozpoznání a likvidaci neoplastických buněk“. 33



Obezita: Metabolismus estrogenů je ovlivňován množstvím tělesného tuku a jeho rozložením v organismu, a mohou tak zvyšovat riziko vzniku karcinomu prsu. Provedenými

epidemiologickými

studiemi

se

prokázalo

zvýšené

riziko

onemocnění u obézních žen diagnostikovaných po menopauze.

4.2.2 Faktory osobní anamnézy 

Geografie: V incidenci rakoviny prsu jsou patrné geografické rozdíly a je známo, že při přesídlování z míst s nízkým výskytem rakoviny prsu do míst s vysokým výskytem dochází ke zvýšení a vyrovnání s incidencí v hostitelské oblasti. Nutno říci, že zde pravděpodobně bude hrát svou roli změna životního stylu.



Rasa: U různých etnických skupin je incidence rakoviny prsu různá a obecně je známo, že u populace bílých je riziko vyšší než u populace černošské či asijské.



Věk: Věk je hlavním faktorem vzniku řady onemocnění, u rakoviny prsu je vyšší riziko vzniku rakoviny prsu zaznamenáno u žen od 50 let výše.



Krevní tlak: Zvýšený krevní tlak zvyšuje riziko vzniku karcinomu prsu.



Histopatologické změny prsní tkáně: U žen, které již mají ve své anamnéze patologické změny prsní tkáně, je jednoznačně vyšší riziko vzniku rakoviny prsu než u žen bez patologického nálezu. Benigní léze mohou být markerem pro vývoj karcinomu. Z tohoto úhlu pohledu lze benigní léze rozlišovat na mastopatie proliferativní, proliferativní s atypiemi a neproliferativní. U neproliferativních benigních lézí není zvýšené riziko vzniku karcinomu, u proliferativních je zhruba dvojnásobné a u proliferativních s atypiemi zhruba čtyřnásobné riziko vzniku karcinomu.

33

ABRAHÁMOVÁ, J., DUŠEK, L. a kol. Možnosti včasného záchytu rakoviny prsu. 2003. s. 44

19

4.2.3 Gynekologické a hormonální faktory Gynekologické a hormonální faktory taktéž patří mezi rizikové. Na vznik rakoviny prsu má vliv dřívější menarché a pozdější věk menopauzy. Vyšší věk menopauzy znamená delší expozici organismu hormonům estrogenům. U žen, které jsou bezdětné, a žen, které otěhotněly až po 30. roce života, je taktéž zvýšené riziko vzniku karcinomu prsu. Ženy, které mají více dětí, je riziko vzniku rakoviny nižší. K významným faktorům ovlivňujícím vznik rakoviny prsu patří ovarektomie a hysterektomie. Užívání hormonů ovlivňuje hladiny steroidních hormonů v těle ženy. U žen, které dlouhodobě užívají hormonální antikoncepci, bylo zaznamenáno zvýšené riziko vzniku rakoviny prsu do 10 let od vysazení antikoncepce.

4.2.4 Genetické faktory 

Výskyt rakoviny prsu v rodině: Řadou populačních studií byl potvrzen vztah mezi zárodečnými mutacemi specifických genů a rizikem vzniku karcinomu prsu. Analýza rodinné anamnézy je základním indikátorem hereditární formy nádorů prsu. Predispoziční geny BRCA-1 a BRCA-2 patří do skupiny nádorových supresorových genů a zděděná mutace v některém z nich znamená zvýšené riziko vzniku rakoviny prsu. Životní riziko vzniku je zhruba kolem 50 %. Penetrace genů je však vždy odlišná a individuální a není možné předpovědět, jestli se rakovina vyskytne, ani kdy. Zde se pak ve větší míře uplatňují také faktory životního stylu atd. Rakovina totiž vždy vzniká působením více faktorů a hromaděním většího množství mutací, které nejsou opraveny reparačními enzymy buněk. V těchto případech je velmi důležitá správná a primární, v horším případě sekundární prevence.

4.2.5 Ostatní faktory 

Vzdělání: Je prokázáno, že ženy s vyšším vzděláním lépe dbají na samovyšetření prsou.



Místo bydliště: Místo bydliště je faktor komplexní a řeší vystavení organismu karcinogenním látkám, fyzickou aktivitu atd. Je jasné, že život ve městě má na 20

organismus člověka mnohem negativnější vliv než život na venkově. 

Životní prostředí: Faktor životního prostředí je velmi úzce spjat s místem bydliště. Výzkum je v současnosti zaměřen především na vliv xenobiotik na zdraví člověka a tedy i na možná rizika vzniku rakoviny.



Psychologické aspekty: Psychologické aspekty souvisí s depresemi a stresem, které našemu organismu rozhodně nesvědčí. 34

34

Srov. ABRAHÁMOVÁ, J., DUŠEK, L. a kol. Možnosti včasného záchytu rakoviny prsu. 2003. s. 44

21

5

PREVENCE RAKOVINY PRSU

Prevence nebo preventivní opatření jsou v podstatě zásady či doporučení, jak se vyhnout něčemu nežádoucímu. Co se týče rakoviny prsu, jedná se tzv. onkologické prevence, které by se daly rozlišit na primární a sekundární. Primární prevence je věcí každého z nás, a do jisté míry závisí na naší pevné či slabé vůli. Primární prevence vyžaduje pouze znalost rizikových faktorů, a pak už záleží na nás, zda se omezíme či nikoliv. Sekundární prevence řeší rozpoznání nádoru v časném stádiu a zamezení jeho dalšího vývoje. V současnosti není známo, proč se rakovina prsu u žen tak rozmáhá, ale předpokládá se, že jako u každého typu rakoviny jde o soubor faktorů. Pozitivní zprávou je fakt, že i když počet žen s diagnostikovanou rakovinou prsu stoupá, úmrtnost nikoliv. Právě díky moderním medicínským postupům jsou šance na vyléčení velmi vysoké a nemusí vždy znamenat mastektomii. 35

5.1

Prevence v oblasti životního stylu Je všeobecně známo, že účinky kouření a konzumace alkoholu nejsou pro naše

tělo příznivé a jednoznačně přispívají ke zvýšení rizika vzniku rakoviny prsu. Kouření je nejvýznamnější příčinou vzniku zhoubných nádorů.36 Studie, které byly prováděny v posledních letech, neprokázaly jednoznačnou souvislost mezi kouřením a výskytem karcinomu prsu u žen. To ale může být způsobeno statistickou chybou, protože se nepočítalo s účinky pasivního kouření. Rakovina je onemocnění závislé na hladině hormonů. Metabolismus estrogenů je ovlivněn podílem tuku v těle, čímž může být zvýšeno riziko vzniku rakoviny prsu. 37 Zásady prevence 1. Vliv alkoholu Fiala a kol. uvádí: „Konzumace alkoholických nápojů prokazatelně zvyšuje riziko nádorů úst, hrtanu, jícnu, jater, tlustého střeva a prsu. Např. konzumace jedné typické dávky piva, vína 35

Srov. ŽALOUDÍK, J. Vyhněte se rakovině: aneb prevence zhoubných nádoru pro každého. 2008. s.. 115-119 Srov. FIALA, J. a kol. Rizikové faktory pro vznik nádoru. In Obecná onkologie. 2004. s. 19-27 37 Srov. ABRAHÁMOVÁ, J. a kol. Co byste měli vědět o rakovině prsu, 2009. s. 57 36

22

nebo lihoviny denně zvyšuje relativní riziko nádoru prsu na 1,4 % zatímco 3 dávky denně již vedou k dvojnásobnému riziku.“ 38 2. Negativní účinky tuků ve stravě Nádorové onemocnění prsu je hormonálně závislé, může to být způsobené zvýšenou tvorbou ženských pohlavních hormonů, estrogenů. Hormon estrogen se tvoří ve vaječnících a nadledvinách, ale částečné i metabolismem steroidů v tukové tkáni.39 3. Vliv sportu Na konferenci v Lyonu v roce 2001 byl popsán příznivý vliv sportu na rakovinu prsu. Nízká fyzická aktivita vede ke vzniku obezity, a to je i samostatný faktor pro vznik rakoviny prsu. Cvičení 30 – 60 minut denně je bráno za fyzickou aktivitu, která má snížit riziko vzniku rakoviny. Nezávisle na druhu aktivity je u sportujících žen pozorováno snížení výskytu rakoviny prsu, a to o 20 – 40%. 40 I Abrahámová, Dušek tvrdí: „Pozitivní vliv fyzické aktivity na snížení rizika vzniku karcinomu prsu může být dále zprostředkován stimulací imunitního systému – především posílením jeho role při rozpoznávání a likvidaci neoplastických buněk.“41 4. Vliv zeleniny a ovoce Konzumace ovoce a zeleniny je protektivním faktorem, který snižuje riziko rakoviny plic, úst, hltanu, hrtanu, jícnu, žaludku a tlustého střeva. Poměrně silné jsou i důkazy, které pocházejí ze stovek studií, o snížení rizika u rakoviny prsu, močového měchýře a pankreatu. 5. Vláknina ve stravě Mezi příznivé faktory v boji proti rakovině je vláknina ve stravě velice často uváděna. Vláknina snižuje riziko nejen u rakoviny prsu, ale i u kolorektálního karcinomu. Výsledky studií nejsou zcela jednoznačné. Důkazy o protektivitě stále procházejí novými studiemi a kontrolami. A to z toho důvodu, že vláknina není pouze jedna složka, ale zahrnuje více polysacharidů. Zeleninu, ovoce a celozrnné obiloviny považujeme za hlavní zdroj vlákniny. Z hlediska prevence by vláknina v jídelníčku neměla chybět.

38

Srov. FIALA, J. a kol. Primární prevence ve vztahu k výživě. In Manuál prevence a časné detekce nádorových onemocnění. 2002. s. 54 39 Srov. ŽALOUDÍK, J. Vyhněte se rakovině: aneb prevence zhoubných nádoru pro každého. 2008. s.. 189 40 Srov. FIALA, J. a kol. Rizikové faktory pro vznik nádoru. In Obecná onkologie. 2004. s. 20 41 ABRAHÁMOVÁ, J., DUŠEK, L. a kol. Možnosti včasného záchytu rakoviny prsu. 2003. s. 44

23

6. Příznivý vliv beta-karotenu U řady vitamínů byl dokumentován efekt na snížení rizika, zejména s antioxidačním potenciálem. Např. u beta-karotenu byl prokázán vliv na snížení rizika nádoru jícnu, žaludku, tlustého střeva, plic, prsu a děložního čípku. Jedná se o příjem vitamínu v přírodní podobě, nikoliv ve farmaceutické.42

5.2

Preventivní prohlídky u lékaře Obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek je dán ve vyhlášce Ministerstva

zdravotnictví č. 3/2010 Sb., o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek. Preventivní prohlídka u praktického lékaře by se měla provádět jednou za dva roky a obsahuje mimo jiné doplnění osobní anamnézy, kontrolu očkování, komplexní fyzikální vyšetření (tlak, výška, hmotnost, sluch, zrak), laboratorní vyšetření moči, krve atd. U žen nad 45 let se ověřuje, zda již bylo provedeno mamografické vyšetření, které se pak opakuje každé dva roky. 43 Ženy by měly pravidelně navštěvovat také svého gynekologa. Obecně se vyšetření poprvé provádí v 15 letech věku a následně pak pravidelně jednou ročně. Při preventivní prohlídce, jejíž obsah je taktéž stanoven Vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 3/2010 Sb., se také doplňuje rodinná anamnéza, a dále se provádí zejména:44 1/ klinické vyšetření prsů v 15 letech, a dále od 25 let při pozitivní rodinné anamnéze 2/ prohlídka kůže a palpační vyšetření mízních uzlin v oblasti pohlavních orgánů 3/ vyšetření pomocí zrcadel, kolposkopické vyšetření 4/ cytologické a bakteriologické odběry 5/ palpační bimanuální vyšetření 6/ poučení o významu preventivních prohlídek 7/ při první prohlídce by měl být proveden nácvik samovyšetření prsu 8/ u žen od 45 let se dává doporučení k návštěvě mamografického vyšetření a dalších nezbytných vyšetření, a to v intervalu 2 let 9/ stanovení okultního krvácení ve stolici speciálním testem u žen nad 50 let Součástí klinického vyšetření musí být pečlivá rodinná i osobní anamnéza 42

Srov. FIALA, J. a kol. Primární prevence ve vztahu k výživě. In Manuál prevence a časné detekce nádorových onemocnění. 2002. s. 52 43 Srov. Preventivní prohlídky u všeobecného praktického lékaře pro dospělé . http://www.olecich.cz/preventivniprohlidky-u-vseobecneho-praktickeho-lekare-pro 44 Srov. Preventivní gynekologické prohlídky. http://www.olecich.cz/preventivni-gynekologicke-prohlidky

24

a celkové fyzikální vyšetření. Bohužel je nutno říci, že stanovení či aktualizace rodinné anamnézy bývá lékaři často opomíjena. Pokud si žena sama pravidelně provádí samovyšetření prsou, většinou sama přijde na to, že něco není v pořádku. V průběhu života ženy prochází prsa různými změnami a ženy pak často přichází do ordinace svého gynekologa s obavami, které jsou zcela zbytečné, protože většina zdánlivě podezřelých nálezů je nezhoubná. Jedná se buď o nádory benigní či cysty nebo kalcifikace, které samy odezní. Součástí diagnostického procesu jsou zobrazovací metody: Mamografie je bezbolestné vyšetření, které provádí speciálně školený rentgenologický laborant. V průběhu vyšetření vás informuje o jednotlivých krocích. Prs se vloží mezi dvě horizontální desky připojené k vlastnímu přístroji. Snímkování se provádí ze dvou odlišných úhlů. Někdy se může zdát vyšetření nepříjemné, je to způsobené tlakem obou desek, protože vzdálenost mezi nimi musí být co nejmenší, aby výsledný obraz byl co nejpřesnější a zároveň, aby byla co nejmenší zátěž rentgenovými paprsky. Některé ženy se obávají škodlivých účinků ozáření při mamografii, ale klinickými studiemi bylo prokázáno, že riziko je minimální vzhledem ke kvalitě používaných přístrojů. V malém procentu případů nemusí mamografie nádor prokázat, a to i v případě, že nález je zjevný při klinickém vyšetření. Pak je nutné nádor potvrdit jinými metodami. Mamografie je používána i k pravidelným kontrolám nezhoubných ložisek v prsu.45 Ultrazvukové vyšetření je často používaná bezpečná metoda, která slouží k rozlišení cyst vyplněných tekutinou od jiných útvarů. Pro svou bezpečnost je velmi vhodná pro mladé ženy do 40 let. U starších žen je pouze doplňkovou metodou k rentgenovému vyšetření. 46 Lékař přejíždí po povrchu prsu speciální ultrazvukovou sondou. Sondou jsou vytvářeny zvukové vlny, které se odráží od pevného útvaru a na obrazovce lékař vidí výsledný obraz, pomocí kterého posuzuje charakter dané struktury. Ultrazvukové vyšetření se používá i k pravidelným kontrolám nálezů v prsu.47 Počítačová tomografie slouží k posouzení změn v okolí maligního nádoru a je nezbytná k odhalení metastatického postižení. PET – Pozitronová emisní tomografie je nová metoda, která se používá k 45

Srov. JUREČKOVÁ, A. a kol. Informační průvodce pro pacientky s karcinomem prsu.s. 11 Srov. JUREČKOVÁ, A. a kol. Informační průvodce pro pacientky s karcinomem prsu.s. 13 47 Srov. DRBAL, J. Co by měly ženy vědět o prevenci karcinomu prsu? 2000. s. 5 46

25

rozlišení útvarů nenádorového původu a diagnostice metastáz ve vnitřních mamárních uzlinách. U metastatického postižení se používají i další zobrazovací metody, jako je RTG snímek plic (k vyloučení plicních metastáz), scintigrafie skeletu (k vyloučení kostních metastáz) a USG břicha (k vyloučení jaterního postižení). Biochemické vyšetření zahrnuje soubor testů (urea, kreatinin, elektrolyty, jaterní testy), jejichž výsledky neslouží diagnosticky, ale mohou upozornit na aktivitu a komplikace základního onemocnění. Nejvýznamnější je vyšetření nádorových markerů, a to zejména CEA, CA 125 a TPA. Nádorové markery jsou látky vylučované do krve nádorovými buňkami a pro jednotlivé druhy nádorů jsou typické určité typy markerů. Stanovení markerů má hlavně význam pro monitorování průběhu onemocnění. Hematologické vyšetření nám slouží pro odhad tolerance protinádorové léčby. Přesnější představu o stavu krvetvorby nám dává vyšetření kostní dřeně než vyšetření krevního obrazu. V kostní dřeni lze i odhalit přítomnost nádorových buněk, označovaných jako mikrometastázy. Molekulárně biologické vyšetření je zaměřeno především na určení mutace genů BRCA-1 a BRCA-2. Toto vyšetření je důležité u nemocných s pozitivní rodinnou anamnézou a výskytem karcinomu před 30. rokem života. Důležité je také stanovení exprese receptorů pro HER – 2/neu, která způsobuje zvýšenou proliferační aktivitu. Vyšetření má značně prognostický i prediktivní význam. Bioptické vyšetření je rozhodující pro stanovení diagnózy. Punkce, která se provádí tenkou jehlou (FNA), slouží pro rozlišení cystického a solidního útvaru, ale histologické vyšetření se provádí samořeznou jehlou (core biopsy, tru cut). Biopsie se provádí v místní nebo celkové anestézii. K histologickému vyšetření a k určení hormonálních receptorů se touto biopsií získá dostatečné množství nádorové tkáně. Lze také provést otevřenou biopsii z chirurgického řezu, která se provádí u nehmatných útvarů zjištěných zobrazovacími metodami. 48 Staging karcinomu prsu je určován podle klasifikace TNM a jeho určení má vedle morfologické diagnózy zásadní význam pro volbu léčebných prostředků.49 Rakovině prsu by se ženy v budoucnu mohly bránit očkováním. Potenciální vakcína byla představena vědci z Clevelandské kliniky a v roce 2010 byl v časopise Nature zveřejněn článek věnovaný této problematice. Vědci zde využili vlastností alfa48 49

Srov. KLENER, P. Klinická onkologie. 2002. s. 501 Srov. KLENER, P. Klinická onkologie. 2002. s. 497

26

laktalbuminu, který je přítomen u žen s rakovinou prsu. Při experimentech na myších byla část myší naočkována touto látkou a jejich imunitní systém zahájil boj s touto látkou, a tedy i se zárodky nádoru. Ani u jedné z myší nezpůsobila aplikace alfalaktalbuminu vznik rakoviny, u nenaočkovaných myší naopak došlo k jejímu rozvoji. Na tomto principu by měla vakcína fungovat i u žen. Základním kamenem pro nalezení vhodné očkovací látky je látka, která se vždy vyskytuje u všech žen s rakovinou prsu. Alfa-laktalbumin se totiž může vyskytnout i u zdravé kojící ženy. Očkování vakcínou s alfa-laktalbuminem by ovšem bylo určeno primárně pro ženy nad 40 let, kdy je těhotenství výjimečné. 50

5.3

Samovyšetření prsu Každá žena by si měla minimálně 1x měsíčně, nejlépe v období po menstruaci,

provést samovyšetření prsu. První fáze samovyšetření je vyšetření pouhým okem. Žena si stoupne či sedne před zrcadlo, paže nechá volně podél těla a prohlédne si svá prsa zepředu i z boku. V této fázi je nutné se zaměřit na tvar, případná vtažená místa, vyklenutí, barevné změny, zvýšenou žilní kresbu, a také na obrysy prsů. V další fázi si dá žena obě horní končetiny nad hlavu, prohlíží si svá prsa z různých úhlů a sleduje také dvorce, bradavky a případný výtok, krvácení či vpáčení bradavky. Po vyšetření pohledem, následuje fáze vyšetření pohmatem. V této fázi si žena od horní části prsů krouživými pohyby prohmatává prs, vyšetřuje okolí dvorce, dvorec a bradavku. Po stisknutí dvorce by se neměl objevit žádný výtok, ani krvácení. Žena pokračuje dál, až postupně prohmatá celá prsa. Na závěr tohoto vyšetření žena zvedne ruku tak, aby se uvolnilo podpaží, které také pečlivě prohmatává. Prsa by se měla vyšetřovat nejen vsedě, či ve stoje, ale také vleže. Žena si tedy lehne na lehátko či postel, levé rameno si podloží ručníkem a levou ruku si dá pod hlavu. Pravou rukou začne vyšetřovat levý prs stejně jako vestoje od horní vnitřní části až po horní zevní. Při vyšetření zevních částí prsu si žena položí levou paži podél těla a vyšetří podpažní jamku. Stejným způsobem postupuje žena i při samovyšetření pravého prsu. 51

50 51

Srov. Bude možné ženy očkovat proti rakovině prsu? www.mamo.cz Srov. JUREČKOVÁ, A. a kol. Informační průvodce pro pacientky s karcinomem prsu. s. 8

27

5.4

Úloha médií na prevenci rakoviny prsu

Mezi nejvýraznější kampaně prevence rakoviny prsu posledních let patří jednak Pochod proti rakovině prsu, pořádaný kosmetickou značkou Avon, a v poslední době je to také kampaň zpěvačky Anny K., která ji nazvala „Chceš žít jako já?“ Anna K. se svou kampaní snaží varovat ženy před zanedbáním pravidelných lékařských prohlídek, protože sama onemocnění zažila a úspěšně jej překonala. Avon je nejen značka kosmetiky, ale také společnost, která se již 8 let snaží v České republice bojovat proti rakovině prsu. Každý rok pořádá tzv. Pochod proti rakovině prsu a prostředky, které Avon díky kampani získává, jsou věnovány na programy prevence tohoto onemocnění. Jedno je ale jisté, rozhodující je včasná návštěva lékaře. Cílem kampaně je „vytvořit povědomí o kampani Avonu na prevenci rakoviny prsu (z 37% v roce 2004 na 45% v roce 2005), ženy kampaní zaujmout, přesvědčit k absolvování vyšetření a splnit tak výše uvedený marketingový cíl.“52 Aliance žen s rakovinou prsu o.p.s.53 byla založena devatenácti organizacemi onkologických pacientek jako zastřešující celostátní obecně prospěšná společnost. Cílem Aliance žen s rakovinou je: 1) vytvořit informační a edukační centrum pro veřejnost, onkologicky nemocné a jejich organizace 2) poskytovat metodickou pomoc organizacím onkologicky nemocných 3) koordinovat projekty a kampaně ve prospěch prevence a léčby nádorového onemocnění prsu 4) sjednotit snahy pacientských organizací i jednotlivců o prosazování práv a rovných podmínek k léčení a rekonvalescenci žen s nádorovým onemocněním prsu 5) zastupovat české onkologické pacientky v mezinárodních strukturách.54

Mamma HELP je sdružení pacientek s nádorovým onemocněním prsu, které bylo založeno již v roce 1999. Mamma HELP je nezisková organizace, který sdružuje ženy s diagnózou rakoviny prsu, jejich lékaře a známé. Mamma HELP provozuje síť

52

Pochod proti rakovině prsu. www.avoncosmetics.cz/PRSuite/crusade.page Srov. Aliance žen s rakovinou prsu. http://www.breastcancer.cz/ 54 Srov. Aliance žen s rakovinou prsu. www.breastcancer.cz/ 53

28

Mamma HELP center po celé České republice a zajišťuje Avon linku proti rakovině prsu. 55 Projekt 35“ je speciálním programem, jenž připravila skupina odborníků Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze a Masarykova onkologického ústavu v Brně pro skupinu mladých žen ve věku do 35 let, které onemocněly karcinomem prsu. Na projektu se dále podílí Institut biostatiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a občanské sdružení PROJEKT 35. Projekt 35“ nabízí ženám informace o rizicích a možnostech vzniku rakoviny prsu a upozorňuje na důležitost včasného záchytu onemocnění a preventivních vyšetření. Ženám do 35 let je nabídnuta individuální léčba tohoto onemocnění, včetně kosmetických úprav. Projekt 35“ také nabízí onkologům možnost konzultace léčby pacientek s karcinomem prsu ve věku do 35 let. Cílem projektu je samozřejmě zkvalitnění diagnostiky a léčby žen do 35 let, u kterých byl diagnostikován maligní nádor prsu. Umožňuje pacientkám domácí léčbu a přístup k nejmodernějším technikám léčby. Projekt 35“ se dlouhodobě snaží o sjednocení léčby všech pacientek, snaží se tedy najít jakýsi standard, který by mohl znamenat rychlejší a účinnější léčbu. Projekt

35“

se

také

snaží

o

vytvoření

databáze

všech

pacientek

s diagnostikovaným karcinomem prsu do 35 let a vytvořit tak podklady pro epidemiologické populační studie a zapojit do něj všechna česká pracoviště.56

55 56

Srov. Mamma HELP. www.mammahelp.cz/mammahelp-o-nas.php Srov. Projekt 35. www.projekt35.cz

29

PRAKTICKÁ ČÁST

6

CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY V praktické části jsem vyhodnocovala dotazníky, které byly zaměřeny na

informovanost žen o nádorovém onemocnění prsu.

V bakalářské práci jsem stanovila 4 cíle a 4 očekávané výsledky:

Cíl práce č. 1: Zjistit míru informovanosti žen o prevenci, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě nádorového onemocnění prsu ve vztahu k věku.

Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, že ženy ve věkové kategorii 52-67 let budou mít nejvíce informací o prevenci, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě nádorového onemocnění prsu.

Cíl práce č. 2: Zjistit, jaký je rozdíl v informovanosti mezi ženami o prevenci, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě nádorového onemocnění prsu mezi ženami bydlícími ve velkém městě, malém městě a na vesnici.

Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, že ženy bydlící ve velkém městě budou mít více informací o nádorovém onemocnění prsu o prevenci, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě než ženy bydlící na vesnici a malém městě.

Cíl práce č. 3: Zjistit míru informovanosti žen o prevenci, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě nádorového onemocnění prsu ve vztahu ke vzdělání.

Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládám, že ženy s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním budou mít nejvíce informací o prevenci, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě nádorového onemocnění prsu.

30

Cíl práce č. 4: Zjistit, v které oblasti onkologické problematiky prsu (prevence, rizikové faktory, diagnostika, léčba) jsou ženy informovány nejvíce.

Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládám, že míra informovanosti v oblasti prevence, rizikových faktorů, diagnostiky a léčby je rozdílná, a že nejvíce informací budou mít ženy v oblasti prevence.

31

7

METODIKA PRÁCE

Charakteristika zvolené metody Pro bakalářskou práci jsem si ke sběru dat vybrala metodu dotazníkového šetření. Tuto metodu jsem si vybrala proto, že je časově nejúspornější a rychle získává a zpracovává data. Přítomnost výzkumníka během vyplňování dotazníku není nutná a také finanční nenáročnost hraje při výběru velkou roli. Nevýhodou dotazníkového šetření je, pokud respondent nerozumí položené otázce, nemá možnost jejího upřesnění a také nízká návratnost dotazníků.

V dotazníku jsem použila tyto typy otázek: Otázky uzavřené – nabízejí několik možných variant odpovědí, ze kterých si dotazovaný vybírá jednu nebo více odpovědí, které se nejvíce blíží jeho názoru. Uzavřené otázky: Dichotomické a trichotomické, které umožňují pouze odpověď ano/ne, respektive ano/ne/nevím, jsem použila u otázek 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21. Výběrové otázky, které mají možnost výběru jedné nabízené alternativy, jsem použila u otázek 4, 5, 6, 8, 9, 10, 11. A výčtové otázky, které mají možnost výběru několika nabízených alternativ současně, jsem využila u otázek 7, 12, 13.

Pilotní šetření Než jsem rozdala všechny dotazníky mezi respondentky, provedla jsem pilotní studii s 15 dotazníky, o jehož vyplnění jsem požádala 15 laiků z mé rodiny a přátel. Na podkladě jimi podaných návrhů jsem provedla malé úpravy některých otázek v dotazníku.

Charakteristika respondentek Dotazníky vyplňovaly ženy laické veřejnosti. Respondentky byly různých věkových kategorií, vzdělání a bydliště. Věkovou kategorii jsem rozdělila: - 20-35 let, 36-51 let, 52-67 let a 68 let a více

32

Vzdělání jsem rozdělila: - základní, středoškolské bez maturity, vyučení - středoškolské s maturitou - vyšší odborné, vysokoškolské Bydliště jsem rozdělila: - vesnice - malé město (5-100 tisíc obyvatel) - velké město (od 100 tisíc obyvatel)

Realizace Dotazníkové šetření bylo provedeno v listopadu a prosinci 2011 ve Velkých Němčicích, Pohořelicích, jejich okolí a v Brně. Dotazníky byly rozdány přímo do rukou respondentek, jednalo se o záměrný výběr. Abychom zajistili anonymitu, byly dotazníky při odevzdání respondentkou vloženy do předem zalepené krabice. Výběr respondentů ve Velkých Němčicích probíhal většinou po mých sousedech a známých. V Pohořelicích mi s výběrem respondentů pomohla má sestra, která pracuje na městském úřadě, kde dotazníky vyplnily skoro všechny ženy pracující na Městském úřadě v Pohořelicích. V Brně jsem oslovila mou kamarádku, která pracuje v kosmetickém salónu, kde byly mými respondentkami její zákaznice.

33

VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA

8

V této části jsem zpracovala výsledky dotazníkového šetření. Vyhodnocování bylo provedeno pomocí počítače (programu MS Excel). Výsledky jsem zaznamenala do tabulek v absolutní a relativní četnosti. Správná odpověď je v tabulce a v grafu vyznačena červeně. Pro lepší přehlednost byly odpovědi převedeny do sloupcového grafu. Pro grafy je užita relativní četnost. Celkem bylo rozdáno 105 dotazníků. Vrátilo se 98 dotazníků, ale 2 z nich nebyly kompletně vyplněny, proto byly z analýzy vyloučeny. Celkem bylo vyhodnoceno 96 dotazníků. Při průzkumu jsem použila samostatně vypracované dotazníky, jež obsahovaly 21 otázek. Dotazník byl rozdělen na 5 částí. -

První, všeobecná část, obsahuje 3 položky z demografické oblasti (věková struktura, vzdělání, bydliště).

-

Druhá část je zaměřena na znalosti z oblasti prevence rakoviny prsu (otázky 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11). -

Třetí část je zaměřena na znalosti z oblasti diagnostiky rakoviny prsu (otázka 12).

-

Čtvrtá část je zaměřena na znalosti z oblasti léčby rakoviny prsu (otázka 13).

-

Pátá část je zaměřena na znalosti z oblasti rizikových faktorů rakoviny prsu (otázky 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21).

.

34

Hodnocení 1. položky: Kolik je Vám let?

Tab. č. 1: Věk respondentů

Četnost → ↓Odpověď

Relativní četnost (%)

20-35 let 36-51 let 52-67 let 68 let a více celkem

35,42 33,33 19,79 11,46 100%

Absolutní četnost (n) 34 32 19 11 96

Graf č. 1: Věk respondentů

Tato otázka je zaměřena na věkové zastoupení respondentek. Z 96 respondentek bylo ve věkové kategorii 20-35 let 34 (35,42%) respondentek, ve věkové kategorii 36-51 let 32 (33,33%) respondentek, ve věku 52-67 let 19 (19,79 %) respondentek a ve věku 68 let a více 11 (11,46%) respondentek.

35

Hodnocení 2. položky: Vaše nejvyšší ukončené vzdělání?

Tab. č. 2: Vzdělání respondentů

Četnost → ↓Odpověď základní * středoškolské s maturitou vyšší odborné, vysokoškolské celkem *základní, středoškolské bez maturity, vyučení


Absolutní četnost (n)

39,58 34,38 26,04 100%

38 33 25 96

Graf č. 2: Vzdělání respondentů

V této otázce jsem se zjišťovala dosažené vzdělání respondentek. Z celkového počtu 96 respondentek mělo vzdělání základní, středoškolské bez maturity a vyučení 38 (39.58 %) respondentek, středoškolské vzdělání s maturitou 33 (34,38 %) respondentek, vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání uvedlo 25 (26,04%) respondentek.

36

Hodnocení 3. položky: Kde bydlíte? Tab. č. 3: Bydliště respondentů

Četnost → ↓Odpověď na vesnici malé město * velké město** celkem * 5-100 tisíc obyvatel **od 100 tisíc obyvatel



51,04 35,42 13,54 100%

49 34 13 96

Graf č. 3: Bydliště respondentů

V této otázce jsem zjišťovala bydliště respondentek. Z celkového počtu 96 respondentek uvedlo, 49 (51,04%) respondentek že bydlí na vesnici, malé město (od 5000-100000 obyvatel) uvedlo 34 (35,42%) respondentek, velké město (od 100000 obyvatel) uvedlo 13 (13,54%) respondentek.

37

Hodnocení 4. položky: Jaká je u ženy nejvhodnější frekvence pro samovyšetření prsou? Tab. č. 4: Frekvence pro samovyšetření prsů

Četnost → ↓Odpověď 1x za 2 měsíce 1x za 6 měsíců 1x měsíčně 1x za 3 měsíce celkem

Relativní četnost (%) 22,92 25,00 42,71 9,38

Absolutní četnost (n) 22 24 41 9

100%

96

Graf č. 4: Frekvence pro samovyšetření prsů

Prostřednictvím této otázky jsem zjistila míru informovanosti žen o nejvhodnější frekvenci pro samovyšetření prsou. Z celkového počtu 96 respondentek uvedlo 1x za 2 měsíce 22 (22,92%) respondentek. 1x za 6 měsíců uvedlo 24 (25,00%) respondentek. Správnou odpověď 1x měsíčně uvedlo 41 (42,71%) respondentek. 1x za 3 měsíce uvedlo 9 (9,38%) respondentek.

38

Hodnocení 5. položky: Kdy je u ženy nejvhodnější doba pro samovyšetření prsou?

Tab. č. 5: Nejvhodnější doba pro samovyšetření prsou

Četnost → ↓Odpověď týden po skončení menstruace týden před menstruací v průběhu menstruace



62,50

60

16,67

16

15,63

15

první den menstruace

5,21 100%

5 96

celkem

Graf č. 5: Nejvhodnější doba pro samovyšetření prsou

Prostřednictvím této otázky jsem zjistila míru informovanosti žen o nejvhodnější době pro samovyšetření prsou. Z celkového počtu 96 respondentek uvedlo správnou odpověď týden po skončení menstruace 60 (62,50%) respondentek. Týden před menstruací uvedlo 16 (16,67%) respondentek. V průběhu menstruace uvedlo 15 (15,63%) respondentek. První den menstruace uvedlo 5 (5,21%) respondentek.

39

Hodnocení 6. položky: Od kolika let by si žena měla provádět pravidelné samovyšetření prsou? Tab. č. 6: Nejvhodnější věk, od kdy si má žena provádět samovyšetření prsou




od 16 let od 20 let od 25 let od 30 let celkem

38,54 27,08 21,88 12,50 100%

37 26 21 12 96

Graf č. 6: Nejvhodnější věk, od kdy si má žena provádět samovyšetření prsou

Prostřednictvím této otázky jsem zjistila míru informovanosti žen, od kolika let by si měly provádět pravidelné samovyšetření prsou. Z celkového počtu 96 respondentek uvedlo od 16 let 37 (38,54%) respondentek. Správnou odpověď od 20 let uvedlo 26 (27,08%) respondentek. Od 25 let uvedlo 21 (21,88%) respondentek. Od 30 let uvedlo 12 (12,50%) respondentek.

40

Hodnocení 7. položky: Jakých změn by si žena měla všímat v oblasti prsou? Tab. č. 7: Změny, kterých si má žena všímat v oblasti prsou

Četnost → ↓Odpověď hmatná bulka v prsu mokvání, výtok z prsu změna barvy kůže zatvrdnutí celkem

Relativní Relativní Absolutní Absolutní četnost (%) - četnost (%) četnost četnost správně neprávně (n)(n)správně nesprávně 97,92 57,29 29,17 56,25 100%

2,08 42,71 70,83 43,75 100%

94 55 28 54 96

2 41 68 42 96

Graf č. 7: Změny, kterých si má žena všímat v oblasti prsou

Prostřednictvím této otázky jsem zjistila míru informovanosti žen o tom, jakých změn by si měly všímat v oblasti prsou. V této otázce byly všechny nabídnuté odpovědi správné. Z celkového počtu 96 respondentek označily hmatná bulka v prsu 94 (97,92%) respondentek, neoznačily 2 (2,08%) respondentky. Mokvání, výtok z prsu označilo 55 (57,29%) respondentek, neoznačilo 41 (42,71%) respondentek. Změna barvy kůže označilo 28 (29,17%) respondentek, neoznačilo 68 (70,83%) respondentek. Zatvrdnutí označilo 54 (56,25%) respondentek, neoznačilo 42 (43,75%) respondentek

41

Hodnocení 8. položky: Jak často by měl odborný lékař provádět vyšetření prsou u žen ve věku do 40 let?

Tab. č. 8: Frekvence vyšetření prsou od odborného lékaře u žen ve věku do 40 let

Četnost → ↓Odpověď 1x za 2-3 roky 1x za 1 rok 1x za 5 let 1x za půl roku celkem

Relativní četnost (%) 27,08 54,17 8,33 10,42 100%

Absolutní četnost (n) 26 52 8 10 96

Graf č. 8: Frekvence vyšetření prsou od odborného lékaře u žen ve věku do 40 let

Prostřednictvím této otázky jsem zjistila míru informovanosti žen, jak často by měl odborný lékař provádět vyšetření prsou u žen ve věku do 40 let. Z celkového počtu 96 respondentek označily správnou odpověď 1x za 2-3 roky 26 (27,08%) respondentek. 1x za 1 rok označilo 52 (54,17%) respondentek, 1x za 5 let označilo 8 (8,33%) respondentek a 1x za půl roku označilo 10 (10,42%) respondentek.

42

Hodnocení 9. položky: Jak často by měl odborný lékař provádět vyšetření prsou u žen ve věku nad 40 let? Tab. č. 9: Frekvence vyšetření prsou od odborného lékaře u žen ve věku nad 40 let




1x za 3 roky 1x za 1 rok 1x za půl roku 1x za 5 let celkem

13,54 62,50 22,92 1,04 100%

13 60 22 1 96

Graf č. 9: Frekvence vyšetření prsou od odborného lékaře u žen ve věku nad 40 let

Prostřednictvím této otázky jsem zjistila míru informovanosti žen, jak často by měl odborný lékař provádět vyšetření prsou u žen ve věku nad 40 let. Z celkového počtu 96 respondentek označilo 1x za 3 roky 13 (13,54%) respondentek. Správnou odpověď 1x za 1 rok označilo 60 (62,5%) respondentek. 1x za půl roku označilo 22 (22,92%) respondentek a 1x za 5 let označila 1 (1,04%) respondentka.

43

Hodnocení 10. položky: Jaká by měla být frekvence mamografického vyšetření prsou u žen ve věku nad 50 let?

Tab. č. 10: Frekvence mamografického vyšetření prsou u žen ve věku nad 50 let




1xza 4 rok 1x za 2 roky 1x za 3 roky 1x za 1 rok celkem

2,08 43,75 5,21 48,96 100%

2 42 5 47 96

Graf č. 10: Frekvence mamografického vyšetření prsou u žen ve věku nad 50 let

Prostřednictvím této otázky jsem zjistila míru informovanosti žen, jaká by měla být frekvence mamografického vyšetření prsou u žen ve věku nad 50 let. Z celkového počtu 96 respondentek označily 1x za 4 roky 2 (2,08%) respondentky. Správnou odpověď 1x za 2 roky označilo 42 (43,75%) respondentek. 1x za 3 roky označilo 5 (5,21%) respondentek a 1x za 1 rok označilo 47 (48,96%) respondentek.

44

Hodnocení 11. položky: Co je to mamografický screening?

Tab. č. 11: Mamografický screening




zvýšená zdravotní úroveň

2,08

2

aktivní vyhledávání časných forem zhoubného nádorového onemocnění prsu samovyšetření prsu nový léčebný postup celkem

89,58 2,08 6,25 100%

86 2 6 96

Graf č. 11: Mamografický screening

Prostřednictvím této otázky jsem zjistila míru informovanosti žen, co je to mamografický screening. Z celkového počtu 96 respondentek označily zvýšená zdravotní úroveň 2 (2,08%) respondentky. Správnou odpověď aktivní vyhledávání časných forem zhoubného nádorového onemocnění prsu označilo 86 (89,58%) respondentek. Samovyšetření prsů označily 2 (2,08%) respondentky a nový léčebný postup označilo 6 (6,25%) respondentek.

45

Hodnocení 12. položky: Uveďte diagnostické metody včasného záchytu nádoru prsu. Tab. č. 12: Diagnostické metody včasného záchytu nádoru prsu

Četnost → ↓Odpověď ultrazvukové vyšetření prsů mamografické vyšetření prsů samovyšetření prsů endoskopické vyšetření celkem

Relativní četnost (%)správně

Relativní četnost (%)nesprávně

44,79 92,71 70,83 95,83 100%

55,21 7,29 29,17 4,17 100%

Absolutní Absolutní četnost četnost (n)(n)správně nesprávně 43 89 68 92 96

53 7 28 4 96

Graf č. 12: Diagnostické metody včasného záchytu nádoru prsu

Prostřednictvím

této

otázky

jsem

zjistila

míru

informovanosti

žen

o diagnostických metodách včasného záchytu nádoru prsu. V této otázce bylo nabídnuto více správných odpovědí. Z celkového počtu 96 respondentek označilo správnou odpověď ultrazvukové vyšetření prsů 43 (44,79%), neoznačilo 53 (55,21%) respondentek. Správnou odpověď mamografické vyšetření prsou označilo 89 (92,71%), neoznačilo 7 (7,29%) respondentek. Správnou odpověď samovyšetření prsů označilo 68 (70,83%), neoznačilo 28 (29,17%) respondentek. Nesprávnou odpověď endoskopické vyšetření označilo 92 (95,83%) respondentek, neoznačily 4 (4,17%) respondentky. 46

Hodnocení 13. položky: Které léčebné postupy se užívají při léčbě nádorového onemocnění prsu? Tab. č. 13: Léčebné postupy užívající se při léčbě nádorového onemocnění prsu

Četnost → ↓Odpověď chirurgické léčba chemoterapie radioterapie hormonální léčba celkem

Relativní četnost (%)správně

Relativní četnost (%)nesprávně

69,79 92,71 22,92 27,08 100%

30,21 7,29 77,08 72,92 100%

Absolutní Absolutní četnost četnost (n)(n)správně nesprávně 67 89 22 26 96

29 7 74 70 96

Graf č. 13: Léčebné postupy užívající se při léčbě nádorového onemocnění prsu

Prostřednictvím této otázky jsem zjistila míru informovanosti žen, které léčebné postupy se užívají při léčbě nádorového onemocnění prsu. V této otázce byly všechny nabídnuté odpovědi správné. Z celkového počtu 96 respondentek, chirurgickou léčbu označilo

67 (69,79%)

respondentek,

neoznačilo

29

(30,21%)

respondentek.

Chemoterapii označilo 89 (92,71%) respondentek, neoznačilo 7 (7,29%) respondentek. Radioterapii označilo 22 (22,92%) respondentek, neoznačilo 74 (77,08%) respondentek. Hormonální léčbu označilo 26 (27,08%) respondentek, neoznačilo 70 (72,92%) respondentek.

47

Hodnocení 14. položky: Patří k rizikovým faktorům vzniku nádoru prsu dřívější nástup menstruace (před dvanáctým rokem života)?

Tab. č. 14: Dřívější nástup menstruace (před dvanáctým rokem života)




ano ne nevím celkem

9,38 35,42 55,21 100%

9 34 53 96

Graf č. 14: Dřívější nástup menstruace (před dvanáctým rokem života)

Prostřednictvím této otázky jsem zjistila míru informovanosti žen, zda patří k rizikovým faktorům vzniku nádoru prsu dřívější nástup menstruace (před dvanáctým rokem života). Správnou odpověď ano označilo 9 (9,38%) respondentek, odpověď ne označilo 34 (35,42%) respondentek, odpověď nevím označilo 53 (55,21%) respondentek.

48

Hodnocení 15. položky: Patří k rizikovým faktorům vzniku nádoru prsu užívání hormonální antikoncepce?

Tab. č. 15: Užívání hormonální antikoncepce





45,83 35,42 18,75 100%

44 34 18 96

Graf č. 15: Užívání hormonální antikoncepce

Prostřednictvím této otázky jsem zjistila míru informovanosti žen, zda patří k rizikovým faktorům vzniku nádoru prsu užívání hormonální antikoncepce. Správnou odpověď ano označilo 44 (45,83%) respondentek. Odpověď ne označilo 34 (35,42%) respondentek. Odpověď nevím označilo 18 (18,75%) respondentek.

49

Hodnocení 16. položky: Je nádorové onemocnění prsu dědičné onemocnění?

Tab. č. 16: Nádorové onemocnění prsu jako dědičné onemocnění





72,92 12,50 14,58 100%

70 12 14 96

Graf č. 16: Nádorové onemocnění prsu jako dědičné onemocnění

Prostřednictvím této otázky jsem zjistila míru informovanosti žen, zda nádorové onemocnění prsu je dědičné onemocnění. Správnou odpověď ano označilo 70 (72,92%). Odpověď ne označilo 12 (12,5%) respondentek. Odpověď nevím označilo 14 (14,58%) respondentek.

50

Hodnocení 17. položky: Patří k rizikovým faktorům vzniku nádoru prsu vyšší věk menopauzy? Tab. č. 17: Vyšší věk menopauzy





19,79 33,33 46,88 100%

19 32 45 96

Graf č. 17: Vyšší věk menopauzy

Prostřednictvím této otázky jsem zjistila míru informovanosti žen, zda patří k rizikovým faktorům vzniku nádoru prsu vyšší věk menopauzy. Správnou odpověď ano označilo 19 (19,79%) respondentek. Odpověď ne označilo 32 (33,33%) respondentek. Odpověď nevím označilo 45 (46,88%) respondentek.

51

Hodnocení 18. položky: Patří k rizikovým faktorům vzniku nádoru prsu alkohol?

Tab. č. 18: Alkohol





35,42 37,50 27,08 100%

34 36 26 96

Graf č. 18: Alkohol

Prostřednictvím této otázky jsem zjistila míru informovanosti žen, zda patří k rizikovým faktorům vzniku nádoru prsu alkohol. Správnou odpověď ano označilo 34 (35,42%) respondentek. Odpověď ne označilo 36 (37,5%) respondentek. Odpověď nevím označilo 26 (27,08%) respondentek.

52

Hodnocení 19. položky Patří k rizikovým faktorům vzniku nádoru prsu strava bohatá na vlákninu, ovoce a zeleninu?

Tab. č. 19: Strava bohatá na vlákninu, ovoce a zeleninu





6,25 88,54 5,21 100%

6 85 5 96

Graf č. 19: Strava bohatá na vlákninu, ovoce a zeleninu

Prostřednictvím této otázky jsem zjistila míru informovanosti žen, zda patří k rizikovým faktorům vzniku nádoru prsu strava bohatá na vlákninu, ovoce a zeleninu. Odpověď ano označilo 6 (6,25%) respondentek. Správnou odpověď ne označilo 85 (88,54%) respondentek. Odpověď nevím označilo 5 (5,21%) respondentek.

53

Hodnocení 20. položky: Patří k rizikovým faktorům vzniku nádoru prsu obezita?

Tab. č. 20: Obezita





39,58 32,29 28,13 100%

38 31 27 96

Graf č. 20: Obezita

Prostřednictvím této otázky jsem zjistila míru informovanosti žen, zda patří k rizikovým faktorům vzniku nádoru prsu obezita. Správnou odpověď ano označilo 38 (39,58%) respondentek. Odpověď ne označilo 31 (32,29%) respondentek. Odpověď nevím označilo 27 (28,13%) respondentek.

54

Hodnocení 21. položky: Je u bezdětných žen vyšší riziko vzniku nádoru prsu?

Tab. č. 21: Bezdětnost žen





40,63 22,92 36,46 100%

39 22 35 96

Graf č. 21: Bezdětnost žen

Prostřednictvím této otázky jsem zjistila míru informovanosti žen, zda je u bezdětných žen vyšší riziko vzniku nádoru prsu. Správnou odpověď ano označilo 39 (40,63%) respondentek. Odpověď ne označilo 22 (22,92%) respondentek. Odpověď nevím označilo 35 (36,46%) respondentek.

55

Pro přehlednost jsem vytvořila 2 závěrečné tabulky a grafy. Tabulka a graf č. 22 je kompletním přehledem analýzy zvolených cílů č. 1, 2, 3, porovnává míru informovanosti žen o prevenci, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě nádorového onemocnění prsu ve vztahu k věku, bydlišti a vzdělání. Tabulka a graf č. 23 je přehledem analýzy zvoleného cíle č. 4 - v které oblasti onkologické problematiky prsu (prevence, rizikové faktory, diagnostika, léčba) jsou ženy informovány nejvíce.

Tab. č. 22: Komplexní analýza cíle 1., 2., 3. - jaká je míra informovanosti žen o prevenci, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě nádorového onemocnění prsu ve vztahu k věku, bydlišti a vzdělání.

VĚK

BYDLIŠTĚ

VZDĚLÁNÍ

20-35

36-51

52-67

68+

vesnice

malé město *

velké město **

ZŠ ***

SŠ s maturit.

VOŠ+VŠ

Celkový počet respondentů

34

32

19

11

49

34

12

38

33

25

Dosažené body

315

328

212

118

496

354

123

384

330

249

Max.počet bodů

884

832

494

286

1274

884

338

988

858

650

35,63

39,42

42,91

41,26

38,93

40,04

36,39

38,87

38,46

38,31

Průměr (%)

Vysvětlivky: * 5-100 tisíc obyvatel **od 100 tisíc obyvatel *** SŠ (bez maturity) + vyučení

56

Graf č. 22: Komplexní analýza cíle 1., 2., 3. - jaká je míra informovanosti žen o prevenci, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě nádorového onemocnění prsu ve vztahu k věku, bydliště a vzdělání.

Cíle 1., 2., 3. - jaká je míra informovanosti žen o prevenci, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě nádorového onemocnění prsu ve vztahu k věku, bydlišti a vzdělání, komplexně analyzuje tabulka a graf č. 22. Jsou zde bodově ohodnoceny odpovědi jednotlivých skupin a porovnány s maximálním možným počtem bodů. Co se týče věkové kategorie, nejlépe dopadly ženy ve věkové kategorii 52 – 67 let. Rozdíl mezi ženami ve věkové kategorii 52-67 a 68 let a více je téměř zanedbatelný. Nejmenší vědomosti prokázaly ženy ve věkové kategorii 20 -35 let. Rozdíl mezi ženami žijícími na vesnici a velkém městě je 2,5 %. Nejlépe odpovídaly ženy bydlící v malém městě (od 5000 -100000 obyvatel). Míra informovanosti žen ve vztahu ke vzdělání nebyla příliš rozdílná. Nejúspěšnější byly ženy se základním vzděláním, střední školou bez maturity a ženy vyučené. A nejhorší byly ženy s vyšším a vysokoškolským vzděláním.

57

Tab. č. 23: Komplexní analýza cíle 4. - v které oblasti onkologické problematiky prsu (prevence, rizikové faktory, diagnostika, léčba) jsou ženy informovány nejvíce.

Celkový počet respondentů Dosažené body Maximální počet bodů Průměr (%)

PREVENCE

RIZIKOVÉ FAKTORY

DIAGNOSTIKA

LÉČBA

96 572 1056 54,17

96 338 768 44,01

96 292 384 76,04

96 204 384 53,13

Graf č. 23: Komplexní analýza cíle 4. - v které oblasti onkologické problematiky prsu (prevence, rizikové faktory, diagnostika, léčba) jsou ženy informovány nejvíce.

Cíl 4. - v které oblasti onkologické problematiky prsu (prevence, rizikové faktory, diagnostika, léčba) jsou ženy informovány nejvíce, komplexně analyzuje tabulka a graf č. 23. Jsou zde bodově ohodnoceny odpovědi jednotlivých skupin a porovnány s maximálním možným počtem bodů. Předpokládala jsem, že míra informovanosti v oblasti prevence, rizikových faktorů, diagnostiky a léčby je rozdílná, a že nejvíce informací budou mít ženy v oblasti prevence.

58

9

DISKUSE

Bakalářská práce se zabývá problematikou nádorového onemocnění prsu. I přestože u nás existuje mamografický screening nádorového onemocnění prsu, toto onemocnění ve výskytu řadí na přední pozice. Prostřednictvím bakalářské práce bych chtěla zjistit, v jaké míře jsou ženy informovány o prevenci, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě zmiňovaného onemocnění.

O rizikových faktorech nádorového onemocnění prsu se lze dočíst na mnohých stránkách. O rizikových faktorech proběhlo ve světě mnoho studií. Některé z nich se potvrzují, některé se vylučují, jako např. vliv hormonální antikoncepce a kouření, přesto je společnost bere za rizikové. V letech 1999-2002 proběhla v České republice studie Carmen o rizikových faktorech. Cílem studie bylo ověřit vliv rizikových faktorů na vznik nádorového onemocnění prsu.

Bohužel jsem nenašla žádnou studii zaměřenou na informovanost žen o nádorovém onemocnění prsu, tudíž nemůžu výsledky porovnávat s větší studií. Na podobné téma zpracovala bakalářskou práci Jana Procházková z Masarykovy Univerzity v Brně v roce 2011. Její práce je zaměřena na prevenci rakoviny prsu. S práci autorky lze porovnat výsledky jen několika otázek, které byly podobné s těmi, které jsem hodnotila v dotazníku. Jednotlivá porovnání jsou zhodnocena níže.

Diskuze k pracovním otázkám: Výzkumná otázka 1: Jaká je míra informovanosti žen o prevenci, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě nádorového onemocnění prsu ve vztahu k věku?

Předpokládala jsem, že věk ženy bude ukazatelem znalosti o nádorovém onemocnění prsu. Vycházela jsme z toho, že ženy, které jsou již starší 50 let, mají možnost chodit pravidelně 1x za dva roky na mamografický screening a tudíž jsem předpokládala, že ženy starší věkové kategorie budou mít nejvíce informací o prevenci, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě nádorového onemocnění prsu.

59

V dotazníkovém šetření dopadly nejlépe ženy ve věkové kategorii 52-67 let, a to získáním 42,91 %, dále byly ženy ve věkové kategorii 68 let a více získáním 41,26 % za nimi pokračovaly ženy ve věkové kategorii 36-51 let získáním 39,42 % a nejhůře dopadly ženy ve věkové kategorii 20-35 let získáním 35,63 %. Rozdíl mezi nejmladší oslovenou skupinou a nejstarší je 5,63 %.

Výzkumná otázka 2: Jaký je rozdíl v informovanosti mezi ženami o prevenci, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě nádorového onemocnění prsu bydlících ve městech a na vesnici?

Jako předpoklad jsem uvažovala, že ženy bydlící ve městech mají více informací, a proto i jejich znalosti budou vyšší. Podle dotazníkového šetření dopadly ženy bydlící ve velkém městě (od 100 tisíc obyvatel) nejhůře získáním 36,39 %. Nejlépe dopadly ženy bydlící v malém městě (od 5 -100 tisíc obyvatel) získáním 40,04 %. Ženy bydlící na vesnici získaly 38,93 %, což je o 2,54 % více než u žen bydlících ve velkém městě. Když se nad tím zamyslím, ženy sice bydlí na vesnici, ale práci mají ve městě, z tohoto důvodu jejich míra informací bude stejná, a kupodivu v našem výzkumu vyšší.

Výzkumná otázka 3: Jaká je míra informovanosti žen o prevenci, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě nádorového onemocnění prsu ve vztahu ke vzdělání?

Jako předpoklad jsem uvažovala, že výška vzdělání je ukazatelem informovanosti žen o prevenci, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě nádorového onemocnění prsu. Píše o tom i odborná literatura. V našem šetření nebyly velké rozdíly mezi různými stupni vzdělání. Předpokládala jsem, že ženy s vyšším a vysokoškolským vzděláním budou mít nejvíce informací o prevenci, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě nádorového onemocnění prsu. Naopak je zajímavé, že nejlépe dopadly ženy se základním, středním vzděláním bez maturity a ženy vyučené získáním 38,87 %. Hned za nimi byly ženy se střední školou

s maturitou

získáním

38,46 %. 60

A nejhůře

dopadly

ženy

s vyšším

a vysokoškolským vzděláním získáním 38,31 %. Rozdíl mezi nejméně vzdělanou oslovenou skupinou a nejvíce vzdělanou skupinou je pouhých 0,56 %. Tudíž informace mezi různými stupni vzdělání o prevenci, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě nádorového onemocnění prsu jsou téměř stejné.

Výzkumná otázka 4: V které oblasti onkologické problematiky prsu (prevence, rizikové faktory, diagnostika, léčba) jsou ženy informovány nejvíce?

Z tabulky je zřejmé, že nejlépe dopadly ženy v oblasti diagnostiky získáním 76,04 %. Tento výsledek mě překvapil, předpokládala jsem, že ženy z laické veřejnosti nebudou mít tolik informací v oblasti diagnostiky nádorového onemocnění prsu. Dále následovala oblast prevence získáním 54,17 %. S malým rozdílem za prevencí následovala léčba získáním 53,13 %. A nejhůře si vedly ženy v oblasti rizikových faktorů získáním 44,01 %. Tento výsledek mě překvapil, předpokládala jsem, že ženy z laické veřejnosti budou mít nejméně informací v oblasti diagnostiky nádorového onemocnění prsu.

Porovnání výsledků, s výsledky bakalářské práce Jany Procházkové. Pokud budu porovnávat moje výsledky, s výsledky Jany Procházkové, vyberu si otázku č. 2: Žena, která nikdy nerodila, je více ohrožena rakovinou prsu. Paní Janě Procházkové vyšlo, že z celkového počtu 91 respondentek označilo správnou odpověď souhlasím 23 (25,27%) respondentek, odpověď nesouhlasím označilo 20 (21,98%) respondentek, spíše nesouhlasím označilo 14 (15,38%) respondentek a odpověď spíše souhlasím označilo 34 (37,37%) respondentek. V mém šetření zněla otázka č. 21: Je u bezdětných žen vyšší riziko vzniku nádoru prsu? Z celkového počtu 96 respondentek označilo správnou odpověď ano 39 (40,63 %) respondentek, odpověď ne označilo 22 (22,92 %) respondentek a odpověď nevím označilo 35 (36,46 %) respondentek. Z toho plyne, že ženy si nejsou příliš jisté v této otázce. Otázka č. 9: Samovyšetřování prsu se má provádět každý měsíc. V šetření u Jany Procházkové označilo správnou odpověď

61

souhlasím 69 (75,82 %) respondentek,

odpověď nesouhlasím označilo 0 (0,00 %) respondentek, spíše nesouhlasím označilo 4 (4,40 %) respondentek a spíše souhlasím označilo 18 (19, 78 %) respondentek. V mém šetření zněla otázka č. 4: Jaká je u ženy nejvhodnější frekvence pro samovyšetření prsou? Z celkového počtu 96 respondentek označilo správnou odpověď 1x měsíčně 41 (42,71 %) respondentek, 1x za 2 měsíce označilo 22 (22,92 %) respondentek, 1x za 6 měsíců označilo 24 (25, %) respondentek a 1x za 3 měsíce označilo 9 (9,38 %) respondentek. Šetření Jany Procházkové, kde 75,82 % respondentek označilo správnou odpověď, dopadlo lépe než mé šetření, kde správnou odpověď označilo 42,71 % respondentek. V průzkumu je evidentní, že ženy si v otázce, týkající si samovyšetření prsů vedly mnohem lépe, než v předchozí otázce. Otázka č. 11: Obezita je považována za vysoce rizikový faktor rakoviny prsu. Správnou odpověď souhlasím označilo 14 (15,38 %) respondentek, nesouhlasím označilo 9 (9,89 %) respondentek, spíše nesouhlasím označilo 35 (38,46 %) respondentek, spíše souhlasím označilo 33 (36,26 %) respondentek. V mém šetření zněla otázka č. 20: Patří k rizikovým faktorům vzniku nádoru prsu obezita? Správnou odpověď ano označilo 38 (39,58 %) respondentek, odpověď ne označilo 31 (32,29 %) respondentek a odpověď nevím označilo 27 (28,13 %) respondentek. Když se na tyhle výsledky podíváme, je evidentní, že ani v šetření Jany Procházkové ani v mém nedopadly ženy příliš dobře. Otázka č. 12: Alkohol zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu. Správnou odpověď souhlasím označilo 13 (14,29 %) respondentek, odpověď spíše nesouhlasím označilo 41 (45,05 %) respondentek a odpověď spíše souhlasím označilo 26 (28,57 %) respondentek. V mém šetření zněla otázka č. 18: Patří k rizikovým faktorům vzniku nádoru prsu alkohol? Správnou odpověď ano označilo 19 (19,79 %) respondentek, odpověď ne označilo 36 (37,5%) respondentek a odpověď nevím označilo 26 (27,08 %) respondentek. Z tohoto šetření plyne, že ženy nejsou dostatečně informované o vlivu alkoholu na vznik rakoviny prsu.

62

10

NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ

Zdraví a vzdělaní, to jsou dvě základní podmínky, které potřebuje žena splňovat, aby mohla uspokojovat své životní cíle a potřeby. Zdraví nesmíme považovat za samozřejmost, zdraví si musíme hýčkat a pečovat o něj. Přestože existuje řada screeningových metod např. mamografický screening, screening nádorového onemocnění děložního čípku a screening kolorektálního karcinomu, výskyt nádorového onemocnění stále stoupá. Bakalářská

práce

se

věnuje

problému

nádorového

onemocnění

prsu.

Prostřednictvím průzkumu v dotazníkovém šetření jsem zjistila, že míra informovanosti žen o nádorovém onemocnění prsu působí neuceleně, ale že určitou představu o tomto onemocnění mají. Ráda bych předložila pár návrhů na řešení těchto nedostatků. Myslím si, že v první řadě by měl ženám předávat informace o nádorovém onemocnění prsu jejich ošetřující gynekolog. Informace však nestačí jen přijímat, ale je potřeba se jimi řídit. To už záleží na každé z nás, co si vezmeme z doporučených rad k srdci. Myslím si, že kdyby se rozšířily informační letáky a brožury v gynekologických čekárnách a čekárnách praktických lékařů, napomohlo by to zvýšit míru informovanosti žen o nádorové problematice prsu. Informace, jak předcházet tomuto onemocnění, by se také mohly častěji objevovat v mediálních prostředcích. Např. i postup s obrázky při samovyšetření prsou by se mohl vyskytovat v různých časopisech. Také ve školách nesmíme zapomenout věnovat pozornost dané problematice. Bylo by vhodné dívky upozornit na nádorovou problematiku prsu jako takovou, poukázat na preventivní opatření a seznámit dívky s rizikovými faktory. Nesmíme

také

zapomenout

zajistit

informovanost

mezi

zdravotnickým

personálem, který by pak mohl pomocí seminářů seznámit laickou veřejnost s touto problematikou. Také porodní asistentky by se mohly ve svých kurzech zabývat touto problematikou. Při kurzech příprav k porodu, by mohla být alespoň hodina věnována prevenci rakovině prsu.

63

ZÁVĚR

Bakalářská práce s názvem „Informovanost žen o nádorovém onemocnění prsu" je rozdělena do dvou částí. Teoretická část přináší odborné informace o nádorovém onemocnění prsu. Jsou zde kapitoly věnující se anatomii, klasifikaci, epidemiologií, rizikovým faktorům a prevenci nádorového onemocnění prsu. Praktická část vychází z předem stanovených cílů a sestaveného dotazníku, pomocí kterého jsem chtěla posoudit a zhodnotit úroveň informovanosti žen o nádorovém onemocnění prsu. Stanovila jsem 4 cíle bakalářské práce a 4 očekávané výsledky, které se v 1 případě potvrdily a ve 3 nikoliv.

Cíl práce č. 1: Zjistit míru informovanosti žen o prevenci, rizikových faktorech,

diagnostice a léčbě nádorového onemocnění prsu ve vztahu k věku.

Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, že ženy ve věkové kategorii 52-67 let

budou mít nejvíce informací o prevenci, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě nádorového onemocnění prsu. V této položce se očekávaný výsledek potvrdil. Z průzkumu plyne, že ženy ve věkové kategorii 52-67 let, mají nejvíce informací, získaly 212 bodů (42,91 %), (tabulka č. 22, graf č. 22).

Cíl č. 1 jsem splnila.

Cíl práce č. 2: Zjistit, jaký je rozdíl v informovanosti o prevenci, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě nádorového onemocnění prsu mezi ženami bydlícími ve velkém městě, malém městě a na vesnici.

Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, že ženy bydlící ve velkém městě budou mít více informací o nádorovém onemocnění prsu o prevenci, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě než ženy bydlící na vesnici a malém městě.

64

V této položce se očekáváný výsledek nepotvrdil. Z průzkumu plyne, že ženy bydlící ve velkém městě mají nejméně informací, získaly 123 bodů (36,39 %). Nejvíce informací mají ženy bydlící v malém městě získáním 354 bodů (40,04 %), (tabulka č. 22, graf č. 22).


Cíl práce č. 3: Zjistit míru informovanosti žen o prevenci, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě nádorového onemocnění prsu ve vztahu k vzdělání.

Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládám, že ženy s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním budou mít nejvíce informací o prevenci, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě nádorového onemocnění prsu.

V této položce se očekávaný výsledek nepotvrdil. Z průzkumu plyne, že ženy s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním mají nejméně informací, získaly 249 bodů (38,31 %). Nejvíce informací mají ženy se základním vzděláním, střední školou bez maturity a ženy vyučené, získaly 384 bodů (38,87 %), (tabulka č. 22, graf č. 22).


Cíl práce č. 4: Zjistit, v které oblasti onkologické problematiky prsu (prevence, rizikové faktory, diagnostika, léčba) jsou ženy informovány nejvíce.

Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládám, že míra informovanosti v oblasti prevence, rizikových faktorů, diagnostiky a léčby je rozdílná a že nejvíce informací budou mít ženy v oblasti prevence.

V této položce se očekávaný výsledek potvrdil v tom, že míra informovanosti v oblasti prevence, rizikových faktorů, diagnostiky a léčby je rozdílná, ale průzkum mi nepotvrdil tvrzení, že nejvíce informací budou mít ženy v oblasti prevence. V oblasti

65

prevence získaly ženy 572 bodů (54,17 %). Nejvíce informací mají ženy v oblasti diagnostiky, získaly 292 bodů (76,04 %), (tabulka č. 22, graf č. 22). Cíl č. 4 jsem splnila.

Na závěr bych chtěla dodat, že by bylo zajímavé sledovat, zda zamyšlení nad jednotlivými otázkami dotazníku vedlo respondenty k nějakým změnám. Začnou se více zajímat, jak předejít tomuto onemocnění? Změní své chování? Svůj způsob života? Budou zodpovědnější ke svému zdraví? Budou více sporovat? Zdravěji jíst? Přestanou kouřit? Zaměří se více na prevenci? Na tyto otázky mi už nikdo neodpoví, ale můžeme si na ně odpovědět každý sám za sebe, nebo můžou být podkladem pro další výzkum. Cena lidského života je nevyčíslitelná, prevence levnější než léčba, tak proč pro to neudělat víc, vždyť každý z nás nese zodpovědnost za své zdraví.

66

ANOTACE

Příjmení a jméno autora: Procházková Valéria Instituce:

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity

Název práce:

Informovanost žen o nádorovém onemocnění prsu

Vedoucí práce:

Mgr. Marie Marková PhD.

Počet stran:

84

Počet příloh:

2

Rok obhajoby:

2012

Klíčová slova:

Prevence nádorového onemocnění prsu Rizikové faktory nádorového onemocnění prsu Mamografický screening Samovyšetřování prsu

Souhrn:

Bakalářská práce se zabývá informovaností žen o nádorovém onemocnění prsu. Je rozdělena na dvě části. V teoretické části je obsažen stručný přehled o problematice nádorového onemocnění prsu a objasnění základních pojmů. Praktická část analyzuje výsledky dotazníkového šetření, kde jsem zjišťovala míru informovanosti žen o prevenci, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě nádorového onemocnění prsu v závislosti na věku, bydlišti a vzdělání. A analyzovala, v které oblasti onkologické problematiky prsu (prevence, rizikové faktory, diagnostika, léčba) jsou ženy informovány nejvíce.

67

ANNOTATION

Surname and the First Name of the Author:Valéria Procházková Institution:

Masaryk University – Faculty of Medicine

Title of the Work:

Informing women about breast cancer

Tutor:

Mgr. Marie Marková, Ph.D.

Number of Pages:

84

Number of Appendices:

2

Year of Viva Voce:

2012

Key Words:

Prevention of breast cancer Risk factors for breast cancer Mammography screening Breast self-examination

Summary: This thesis deals with the awareness of women about breast cancer . It is divided into two parts. In the theoretical section contains a brief overview of the issues of breast cancer and to clarify basic concepts.

The practical part analyzes the results of a survey where I found peace awareness of women about prevention, risk factors, diagnosis and treatment of breast cancer according to age, residence and education. And analyzed in the field of breast cancer issues (prevention, risk factors, diagnosis, treatment), women are the most informed .

68

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ

Bibliografické zdroje: ABRAHÁMOVÁ, J., POVÝŠIL, C., HORÁK, J. Atlas nádorů prsu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. 362 s. ISBN 80-7169-771-0.

ABRAHÁMOVÁ, J., DUŠEK, L., a kol. Možnosti včasného záchytu rakoviny prsu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 227 s. ISBN 80-247-0499-4.

DRAŽAN, L., MĚŠŤÁK, J. Rekonstrukce prsu po mastektomii. 1.vyd. Praha: GRADA, Publishing, 2006. 168s. IBSN 80-247-1123-0.

DRBAL, J., a kol. Co by měly ženy vědět o prevenci karcinomu prsu? Brno: Masarykův onkologický ústav. 2000. 16 s.

DYLEVSKÝ, I. Funkční anatomie. Praha: Grada Publishing a. s., 2009. 532 s., ISBN 978-80-24732-40-4.

FIALA, J., a kol. Primární prevence ve vztahu k výživě. In Manuál prevence a časné detekce nádorových onemocnění. 1. vyd. Brno: Masarykův onkologický ústav. 2002. 94 s. ISBN 80-238-9513-3.

FIALA, J., a kol. Rizikové faktory pro vznik nádoru. In Obecná onkologie. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 686 s. ISBN 80-210-3574-9.

CHOVANEC, J., a kol. Karcinom prsu – aktuální problém. Interní Medicína, 2008.

JUREČKOVÁ, A., a kol. Informační průvodce pro pacientky s karcinomem prsu. Brno: Masarykův onkologický ústav. 2002. 30 s.

KLENER, P., Klinická onkologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2002. 686 s. ISBN 80-7262-151-3.

69

MARIEB, E. N., MALLAT, J., Anatomie lidského těla. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. 863 s. ISBN 80-251-0066-9.

PAVLIŠTA, D., a kol. Neinvazivní karcinomy prsu. Praha: Maxdorf, 2008. 181 s. ISBN 978-80-7345-173-8

SVOBODNÍK, A. Rizikové faktory vzniku karcinomu prsu: disertační práce. Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, 2003. 192 s. 4 přílohy. Jan Žaloudík

KLENER, P. Klinická onkologie. Praha: Galén, 2002. 686 s. ISBN 80-7262-151-3

ŽALOUDÍK, J. Vyhněte se rakovině: aneb prevence zhoubných nádoru pro každého. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 189 s. ISBN 978-80-247-2307-5

Elektronické zdroje:

PRAUSOVÁ, J. Nádory prsu : Onkologie. Vesmír [online]. 2004, [cit. 2011-11-13]. Dostupný z www: .

PRAUSOVÁ, J. Karcinom prsu - problém i v 21. století. Interní Medicína [online]. 2010, 12, 1 [cit. 2011-11-13]. Dostupný z www:.

STRATIL, P., KUBÁŇ, V. Princip karcinogeneze a přírodní karcinogenní sloučeniny v potravinách. Chemické listy [online]. 2004, 98, [cit. 2011-11-13]. Dostupný z www: .

Preventivní prohlídky u všeobecného praktického lékaře pro dospělé [online] [cit. 201112-15] Dostupné z: www: < http://www.olecich.cz/preventivni-prohlidky-uvseobecneho-praktickeho-lekare-pro>.

70

Preventivní gynekologické prohlídky. [online] [cit. 2011-12-15] Dostupné z: www: < http://www.olecich.cz/preventivni-gynekologicke-prohlidky>.

Bude možné ženy očkovat proti rakovině prsu? [online] [cit. 2011-12-15] Dostupné z: www: .

Nádory prsu. Klasifikace nádorů prsu. [online] [cit. 2011-12-15] Dostupné z: www: .

Poučení o zdravotním výkonu – onemocnění prsu. Chirurgická klinika Fakultní nemocnice v Hradci Králové. [online] [cit. 2011-11-25] Dostupné z: www: .

Pochod proti rakovině prsu. [cit. 2011-11-25] Dostupné z: .

Aliance žen s rakovinou prsu. [cit. 2011-11-25]. Dostupné z: www: .

Projekt 35. [cit. 2011-12-15]. Dostupné z: www: .

TOMAN, J., FEYEREISL, J., Prekancerózy. [online] [cit. 2011-12-15]. Dostupné z: www: < http://zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/prekancerozy-138909>.

NOVOTNÝ, J. Odhad rizika rakoviny prsu. [online] [cit. 2011-12-15] Dostupné z: www: .

Masarykův onkologický ústav. [cit. 2011-12-15]. Dostupné z: .

Mamma HELP. Sdružení pacientek s nádorovým onemocněním prsu. [cit. 2011-12-15]. Dostupné z : www: .

71

DUŠEK, L., MUŽÍK, J., Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online] [cit. 2011-12-15] Dostupné z: www: < http://www.svod.cz>.

Články a časopisy:

MUŽÍK, J., DUŠEK, L., ABRAHÁMOVÁ, J., Stručný přehled epidemiologie zhoubného novotvaru prsu v České republice. Onkologie. 2009. vol. 3, no. 1. s. 7-11. ISSN 1802-4475.

TURASHVILI, G., a kol. Mammary gland and development cancer. Prsní žláza – vývoj a nádory. Patol., 41, 2005, no. 3, s. 94–101.

72

SEZNAM ZKRATEK

Např. – například Aj. – a jiné Tzn. - to znamená ZŠ - základní škola SOU - střední odborné učiliště SŠ - střední škola VOŠ - vyšší odborná škola VŠ - vysoká škola Max. - maximální Č. - číslo Kol. - kolektiv Tj. - to je Tzv. - tak zvané Atd. – a tak dále Sb. - sbírka Tab. - tabulka RTG – rentgen USG – ultrazvuk CT – počítačová tomografie PET – pozitronová emisní tomografie CEA – karcinoembrionální antigen DNA – deoxynukleová kyselina BRCA-1, BRCA – 2 - breast carcinoma IDC – invazivní duktální karcinom WHO – World Health Organization TNM – Tumor, Nodus, Metastáza TPA - tkáňový polypeptidický antigen

73

SEZNAM TABULEK

Tab. č. 1: Věk respondentů ......................................................................................... 35 Tab. č. 2: Vzdělání respondentů.................................................................................. 36 Tab. č. 3: Bydliště respondentů ................................................................................... 37 Tab. č. 4: Frekvence pro samovyšetření prsů .............................................................. 38 Tab. č. 5: Nejvhodnější doba pro samovyšetření prsou................................................ 39 Tab. č. 6: Nejvhodnější věk, od kdy si má žena provádět samovyšetření prsou ........... 40 Tab. č. 7: Změny, kterých si má žena všímat v oblasti prsou ....................................... 41 Tab. č. 8: Frekvence vyšetření prsou od odborného lékaře u žen ve věku do 40 let ..... 42 Tab. č. 9: Frekvence vyšetření prsou od odborného lékaře u žen ve věku nad 40 let .... 43 Tab. č. 10: Frekvence mamografického vyšetření prsou u žen ve věku nad 50 let ........ 44 Tab. č. 11: Mamografický screening ............................................................................ 45 Tab. č. 12: Diagnostické metody včasného záchytu nádoru prsu .................................. 46 Tab. č. 13: Léčebné postupy užívající se při léčbě nádorového onemocnění prsu ......... 47 Tab. č. 14: Dřívější nástup menstruace (pře dvanáctým rokem života) ......................... 48 Tab. č. 15: Užívání hormonální antikoncepce .............................................................. 49 Tab. č. 16: Nádorové onemocnění prsu jako dědičné onemocnění................................ 50 Tab. č. 17: Vyšší věk menopauzy ................................................................................ 51 Tab. č. 18: Alkohol...................................................................................................... 52 Tab. č. 19: Strava bohatá na vlákninu, ovoce a zeleninu .............................................. 53 Tab. č. 20: Obezita ...................................................................................................... 54 Tab. č. 21: Bezdětnost žen ........................................................................................... 55 Tab. č. 22: Komplexní analýza cíle 1. 2. 3. . ................................................................ 56 Tab. č. 23: Komplexní analýza cíle 4. .......................................................................... 58

74

SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1: Výskyt rakoviny prsu v různých věkových skupinách.…………………….. 17 Graf č. 2: Věk respondentů ......................................................................................... 35 Graf č. 3: Vzdělání respondentů .................................................................................. 36 Graf č. 4: Bydliště respondentů.................................................................................... 37 Graf č. 5: Frekvence pro samovyšetření prsů ............................................................... 38 Graf č. 6: Nejvhodnější doba pro samovyšetření prsou ................................................ 39 Graf č. 7: Nejvhodnější věk, od kdy si má žena provádět samovyšetření prsou ............ 40 Graf č. 8: Změny, kterých si má žena všímat v oblasti prsou ........................................ 41 Graf č. 9: Frekvence vyšetření prsou od odborného lékaře u žen ve věku do 40 let ...... 42 Graf č. 10: Frekvence vyšetření prsou od odborného lékaře u žen ve věku nad 40 let ... 43 Graf č. 11: Frekvence mamografického vyšetření prsou u žen ve věku nad 50 let ........ 44 Graf č. 12: Mamografický screening ............................................................................ 45 Graf č. 13: Diagnostické metody včasného záchytu nádoru prsu .................................. 46 Graf č. 14: Léčebné postupy užívající se při léčbě nádorového onemocnění prsu ......... 47 Graf č. 15: Dřívější nástup menstruace (před dvanáctým rokem života) ....................... 48 Graf č. 16: Užívání hormonální antikoncepce .............................................................. 49 Graf č. 17: Nádorové onemocnění prsu jako dědičné onemocnění ............................... 50 Graf č. 18: Vyšší věk menopauzy ................................................................................ 51 Graf č. 19: Alkohol...................................................................................................... 52 Graf č. 20: Strava bohatá na vlákninu, ovoce a zeleninu .............................................. 53 Graf č. 21: Obezita ...................................................................................................... 54 Graf č. 22: Bezdětnost žen ........................................................................................... 55 Graf č. 23: Komplexní analýza cíle 1. 2. 3.. ................................................................. 57 Graf č. 24: Komplexní analýza cíle 4.. ......................................................................... 58

75

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1: Dotazník .................................................................................................. 77 Příloha č. 2: Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice ............................... 82

76

Příloha č. 1: Dotazník

DOTAZNÍK Dobrý den, jmenuji se Valéria Procházková, jsem studentkou III. ročníku na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde studuji obor Všeobecná sestra. Ráda bych Vás tímto oslovila a požádala o vyplnění dotazníku, který bude součástí mé bakalářské práce. Zvolila jsem si téma „Informovanost žen o nádorovém onemocnění prsu“. Tento dotazník je zcela anonymní. Nikde nebudou zveřejněny žádné osobní údaje, ani Vaše odpovědi. Odpovídejte, prosím, na všechny otázky a vyplňujte je pravdivě. Předem děkuji za Vaši ochotu a čas, který věnujete vyplnění dotazníku. S pozdravem Valéria Procházková.

Označte prosím jednu možnou odpověď, pokud nebude uvedeno jinak!

1. Kolik je Vám let? a) 20 – 35 let b) 36 – 51 let c) 52 – 67 let d) 68 let a více

2. Vaše nejvyšší ukončené vzdělání a) základní, středoškolské bez maturity, vyučena b) středoškolské s maturitou d) vyšší odborné, vysokoškolské

3. Kde bydlíte? a) na vesnici b) malé město (od 10000 - 100000 obyvatel) c) velké město (od 100000 obyvatel)

77

Příloha č. 1: Pokračování

4. Jaká je u ženy nejvhodnější frekvence pro samovyšetření prsou? a) 1 x za 2 měsíce b) 1 x za 6 měsíců c) 1 x měsíčně d) 1x za 3 měsíce

5. Kdy je u ženy nejvhodnější doba pro samovyšetření prsou? a) týden po skončení menstruace b) týden před menstruací c) v průběhu menstruace d) první den menstruace

6. Od kolika let by si žena měla provádět pravidelné samovyšetření prsou? a) od 16 let b) od 20 let c) od 25 let d) od 30 let

7 Jakých změn by si žena měla všímat v oblasti prsů? (možnost označit více odpovědí) a) hmatná bulka v prsu b) mokvání, výtok z prsu c) změna barvy kůže d) zatvrdnutí

8. Jak často by měl odborný lékař provádět vyšetření prsou u žen ve věku do 40 let? a) 1 x za 2-3 roky b) 1 x za 1 rok c) 1 x za 5 let d) 1x za půl rok

78


9. Jak často by měl odborný lékař provádět vyšetření prsou u žen ve věku nad 40 let? a) 1 x za 3 roky b) 1 x za 1 rok c) 1 x za půl rok d) 1x za 5 let

10. Jaká by měla být frekvence mamografické vyšetření prsů u ženy ve věku nad 50 let? a) 1 x za 4 roky b) 1 x za 2 roky c) 1 x za 3 roky d) 1 x za 1 rok

11. Co je to mamografický screening? a) zvýšená zdravotní úroveň b) aktivní vyhledávání časných forem zhoubného nádorového onemocnění prsu c) samovyšetření prsů d) nový léčebný postup

12. Uveďte diagnostické metody včasného záchytu nádoru prsu. možnost označit více odpovědí) a) ultrazvukové vyšetření prsů b) mamografické vyšetření prsů c) samovyšetření prsů d) endoskopické vyšetření

79


13. Které léčebné postupy se užívají při léčbě nádorového nemocnění prsu? (možnost označit více odpovědí) a) chirurgická léčba b) chemoterapie c) radioterapie d) hormonální léčba

14. Patří k rizikovým faktorům vzniku nádoru prsu dřívější nástup menstruace (před dvanáctým rokem)? a) ano b) ne c) nevím

15. Patří k rizikovým faktorům vzniku nádoru prsu užívání hormonální antikoncepce? a) ano b) ne c) nevím

16. Je nádorové onemocnění prsu dědičné onemocnění? a) ano b) ne c) nevím

17. Patří k rizikovým faktorům nádoru prsu vyšší věk menopauzy? a) ano b) ne c) nevím

18. Patří k rizikovým faktorům vzniku nádoru prsu alkohol? a) ano 80


b) ne c) nevím

19. Patří k rizikovým faktorům nádoru prsu strava bohatá na vlákninu, ovoce a zeleninu? a) ano b) ne c) nevím

20. Patří k rizikovým faktorům nádoru prsu obezita? a) ano b) ne c) nevím

21. Je u bezdětných žen vyšší riziko vzniku rakoviny prsů? a) ano b) ne c) nevím

81

Příloha č. 2: Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice

Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice – analýza

Časový vývoj hrubé incidence a mortality

Graf zobrazuje časový vývoj hrubé incidence (počet nových případů na 100000 osob) a hrubé mortality (počet úmrtí na diagnózu na 100000 osob) pro zvolenou diagnózu v celé populaci.

57

57

DUŠEK, L., MUŽÍK, J. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice. Dostupné z: www: http://www.svod.cz.

82


Mapa zobrazuje hrubou incidenci (počet případů na 1000 osob) v České republice. 58

Graf zobrazuje srovnání incidence v ČR s ostatními zeměmi světa.

58

59

DUŠEK, L., MUŽÍK, J. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice. Dostupné z: www: http://www.svod.cz. 59 DUŠEK, L., MUŽÍK, J. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice. Dostupné z: www: http://www.svod.cz.

83

Příloha č. 2: Pokračování Graf zobrazuje věkovou strukturu populace pacientů pro zvolenou diagnózu v České republice.

60

60

DUŠEK, L. MUŽÍK, J. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice. Dostupné z:www: http://www.svod.cz.

84

Informovanost žen o nádorovém onemocnění prsu

Recommend Documents