Informovanost o NATO

STEM - Středisko empirických výzkumů, Jilská 1, 110 00 Praha 1

Informovanost o NATO Monitoring informačních potřeb a možností občanů ČR ve vztahu k NATO

Prosinec 2000

Obsah

Úvod

2

Základní zjištění

3

1. Vztah občanů k NATO

5

2. Zájem o situaci v NATO a o naše členství v něm

9

3. Informovanost o Severoatlantické alianci

13

4. Zdroje informací o Severoatlantické alianci

17

5. Síť informačních center o NATO

22

6. Zájem o práci v NATO

26

7. Informovanost studentů středních a vysokých škol

30

1

Úvod STEM sledoval názory naší veřejnosti na integraci České republiky do NATO již řadu let před tím, než se vstupem do Aliance vyslovil souhlas parlament a než jsme byli oficiálně přijati. Monitoring názorů veřejnosti se přitom netýkal pouze základního postoje k členství v NATO, ale také hodnocení možných důsledků tohoto kroku a informovanosti občanů o všem, co s otázkami integrace do NATO souvisí. Vstupem České republiky do NATO před půldruhým rokem některé otázky poněkud ztratily či změnily svůj význam, potřeba informovat veřejnost o tom, co pro nás NATO znamená, jaké možnosti nám členství poskytuje a jaké povinnosti naopak přináší, však zůstala. Je proto logické, že STEM ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR ve svých průzkumech zaměřených na problém „Co vědí naši občané o NATO a co by chtěli vědět“ pokračuje. Šetření „Monitoring informačních potřeb a možností občanů ČR ve vztahu k NATO“ se soustředilo zejména na tři okruhy otázek: ! Jak občané hodnotí kvalitu a kvantitu a dostupnost informací, které dostávají o NATO. ! Od kterých institucí a z jakých mediálních zdrojů tyto informace nejsnáze a nejčastěji získávají (zvláštní pozornost byla zaměřena na použití internetu, roli neziskových nevládních organizací a na možnost zřídit informační centra výhradně pro otázky související s členstvím ČR v NATO). ! Zda by lidé měli zájem o práci ve strukturách NATO a zda vědí, kde se o této možnosti mohou informovat. Ve speciálním bloku otázek byla podrobněji rozebrána situace studentů středních a vysokých škol – co o NATO vědí, jaký mají přístup k informacím a kde tyto informace získávají. Výsledky šetření se opírají o data z průzkumu v sérii Trendy, který byl proveden na území celé České republiky ve dnech 4.-11.prosince 2000. Bylo v něm dotázáno 1613 osob starších 18 let. Vzorek byl reprezentativní podle věku, vzdělání, pohlaví, regionu a velikosti místa bydliště. Skupina studentů středních a vysokých škol byla posílena nad tento reprezentativní vzorek a čítala celkem 469 osob.

2

Základní zjištění 1. S členstvím České republiky v NATO souhlasí zhruba dvě třetiny dospělé populace a podpora tohoto rozhodnutí stále mírně roste. Sílí také vědomí, že členství v NATO a v EU spolu těsně souvisejí, že oba kroky jsou pro naši budoucnost stejně významné. Příznivý, proevropský trend v názorech veřejnosti však není možno přeceňovat. Jak mnohé výzkumy STEM ukazují, jde často o názory povrchní, nepevné, v případě členství v NATO dokonce o smíření se s něčím, co již nelze zvrátit. 2. Členství v NATO je „hotovou věcí“, zatímco o vstupu do Evropské unie se bude teprve rozhodovat. To je jedním z důvodů, proč zájem o EU mírně roste, zatímco pozornost otázkám souvisejícím s činností NATO a naším členstvím v této organizaci pozvolna slábne. Není to však důvod jediný a patrně ani hlavní. Začlenění do NATO totiž nijak výrazně nepoznamenalo život lidí, a proto se občané zaměřují spíše na jiné, pro ně aktuálnější problémy. 3. Naprostá většina lidí, kteří jsou stále rozhodnými odpůrci našeho členství v NATO, nemá o další zprávy o Alianci zájem (i když většinou tvrdí, že informací dostatek nemají). Nové informace mohou však oslovit lidi, kteří nemají na NATO dosud jasný názor, a mohou také oživit zájem těch, kteří „případ NATO“ odsunuli mezi okrajové, nepodstatné a již odbyté záležitosti. 4. Spokojenost s informační činností médií v oblasti zpráv o NATO se mírně zlepšila (na cca 40 %) a na podobné úrovni je hodnocena i srozumitelnost zpráv o Alianci a jejich odborná úroveň. Pouze čtvrtina lidí však vypovídá o „snadné dostupnosti“ těchto informací. Dostupnost zpráv o NATO může být tedy limitujícím faktorem zájmu o tuto organizaci, lepší dostupnost však musí jít ruku v ruce s atraktivitou zpráv a jejich praktickou využitelností. 5. Rozhodující roli v informování veřejnosti o Severoatlantické alianci hrají média. Veřejnost je také řadí nejvýše v hodnocení objektivity (polovina lidí je staví na první místo). Nezanedbatelnou úlohu však plní také představitelé Armády ČR a vyjádření představitelů NATO (jejich informacím dává přednost dohromady zhruba třetina populace). Zanedbatelná je naopak role nevládních organizací – znají je pouhá 2 % lidí. 3

6. Rozhodující podíl občanů (cca 90 %) čerpá informace o NATO ze dvou druhů sdělovacích prostředků, zhruba rovným dílem z televize a z denního tisku. Čím podrobnější informace chtějí lidé znát (a čím hlubší mají o problematiku NATO zájem), tím více získávají informace z denního tisku a prostřednictvím internetu. Internet má význam hlavně pro nejmladší věkovou skupinu, přístup k němu však má již čtvrtina dospělé populace a z těchto osob pětina v něm hledá zprávy o NATO. 7. Zřízení informačních center o NATO podporují dvě třetiny populace. Méně, asi 40 % lidí, by je však využívalo. Značný podíl osob (asi čtvrtina) tedy považuje informační centra „za dobrou věc, ale pro někoho jiného“. Většina občanů by očekávala od nich rychlý a aktuální servis, lidé s hlubším zájmem o NATO by spatřovali hlavní smysl jejich práce v usnadňování kontaktů s jinými subjekty, buď poskytujícími podrobné informace, anebo zprostředkujícími zaměstnání ve strukturách Aliance. 8. O práci přímo ve strukturách NATO má zájem cca 15 % lidí, jde ovšem o nezávazné vyjádření. Většinou jde o osoby mladé, muži mají zájem zhruba dvojnásobný než ženy. Podstatně nižší podíl lidí (asi polovina) ví, kde se o nabídkách práce v NATO informovat, a naprosto mizivé jsou znalosti o tom, jakým způsobem práci získat. Je zřejmé, že právě v této vysloveně praktické, pro zájem o problematiku NATO velmi užitečné oblasti, mají občané značné mezery a informační centra by zde mohla sehrát dobrou roli. 9. Studenti středních a vysokých škol mají v porovnání s celou populací výrazně příznivější názor na naše členství v NATO, mají větší zájem o zprávy o této organizaci, lépe je dovedou nacházet, 70 % z nich spatřuje v členství v NATO šanci pro mladé lidi, jak „udělat kariéru“, a 45 % studentů projevuje dokonce zájem o práci ve strukturách Aliance. Více než čtyři pětiny studentů se s problematikou NATO seznámily ve škole. Přesto velká většina studujících (76 %) soudí, že nemá dostatek materiálů o NATO, a nadpoloviční většina dotázaných se domnívá, že dostatek informací o NATO nemají ani učitelé. Vydání stručné informační brožury na téma „Severoatlantická aliance a ČR“, určené speciálně pro studenty středních a vysokých škol, má mezi studenty jednoznačnou podporu, a podobně jednoznačně prosazují studenti i zřízení informačních center o NATO.

4

1. Vztah občanů k NATO Porovnáme-li názory české veřejnosti k členství našeho státu v NATO v období před naším vstupem se současností, je posun – řečí strohých čísel – nesporný. Zvýšila se jak míra souhlasu našich občanů s členstvím v Alianci, tak přesvědčení, že právě vstupem do Severoatlantické aliance jsme učinili ten nejlepší krok k zajištění naší bezpečnosti. Podobný vzestup bychom mohli dokumentovat i na jiných příkladech, například na míře důvěry v NATO jako instituci nebo na ocenění Severoatlantické aliance jako nejvýznamnějšího garanta světového míru. „Souhlasíte s členstvím České republiky v NATO?“* Rozhodně souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím Nevím, nedovedu to posoudit

98/03 30 % 27 % 19 % 11 % 5%

98/12 26 % 31 % 18 % 15 % 10 %

99/04 26 % 31 % 19 % 17 % 7%

99/09 27 % 31 % 17 % 17 % 8%

00/09 23 % 37 % 16 % 12 % 12 %

00/12 24 % 41 % 16 % 8% 11 %

Pramen: STEM, Trendy 1998-2000 *- do 98/12 otázka „se vstupem ČR do NATO“

"Myslíte si Vy osobně, že vstup do NATO je nejlepším řešením naší bezpečnostní situace?" 80

% 40

53

57

60

27

27

98/03

98/05

21

65

60

60

60

24

23

22

23

98/09

98/12

99/09

00/09

70

26

0 97/09

určitě ano

00/12

spíše ano + určitě ano

Pramen: STEM, Trendy 1997-2000

5

Vsuvka „řečí strohých čísel“ byla do textu zařazena zcela úmyslně. Podrobnější pohled na obě výše uvedené časové řady totiž naznačuje, že roste podíl lidí, kteří jsou „spíše pro NATO“, zatímco okruh osob jednoznačně přesvědčených o správnosti našeho začlenění do Aliance se prakticky nemění. Tomuto základnímu zjištění odpovídají i jiné studie STEM, které dokládají, že celkový růst podílu hlasů pro členství v Alianci je spíše důsledkem smíření se s touto skutečností než vyjádřením opravdové podpory a ochoty stát se plnoprávným členem NATO se všemi právy i povinnostmi, které k tomu nevyhnutelně patří. Velmi ustálené jsou sociodemografické rozdíly v názorech na NATO a na naše členství v této organizaci. Lidé mladší, s vyšším vzděláním a pravicově politicky orientovaní patří častěji mezi obhájce našeho členství než lidé starší, s nižším vzděláním a levicově orientovaní. Od ostatních skupin populace se v tomto základním členění nejvýrazněji odlišují samozřejmě oba extrémy na politické škále (od demokratické části politického spektra se jasně odlišují stoupenci KSČM) a dále osoby s vysokoškolským vzděláním (kladným vztahem k Alianci) a lidé se základním vzděláním a generace nad 60 let (ti naopak výrazně častějším nesouhlasem s naším začleněním do Aliance).

Pramen: STEM, Trendy 12/ 2000

6

"Váš osobní názor: Souhlasíte s členstvím ČR v NATO?" (podle vzdělání) 100 80

34

12

18

28

20

3

9

16

11

60

18

% 85

40

73

61

20

64

48

0 základní

vyučen

maturita

rozhodně + spíše souhlasím

nevím

vysoká škola

populace

rozhodně + spíše nesouhlasím


"Váš osobní názor: Souhlasíte s členstvím ČR v NATO?" (podle politické volby) 100

6 5

8

7 6

18

80

8

25

13 12

60

63

15

60 %

40

89

87

84 69

20 25

0 ODS

US

KDU-ČSL

rozhodně + spíše souhlasím

nevím

4K

ČSSD

KSČM

rozhodně + spíše nesouhlasím

Pramen: STEM, 12/ 2000, 4K – lidé, kteří odpovídají „čtyřkoalice“ na otevřenou otázku, koho by volili

7

Od okamžiku, kdy se Česká republika stala součástí Severoatlantické aliance, se jednoznačně posiluje trend přisuzovat vstupu do NATO a do Evropské unie stejnou důležitost. Odráží se v tom jistě fakt, že členem jedné z těchto organizaci jsme se již stali, ale i přesvědčení, že obě organizace patří k základním pilířům vyspělé západní Evropy. Hodnocení důležitosti členství v NATO a EU je koneckonců oceněním významu, nikoli vyjádřením osobního kladného či záporného vztahu k těmto institucím. Stejnou důležitost členství v NATO a Evropské unii může přisoudit jak člověk, který s naším členstvím v obou organizacích souhlasí, tak ten, který obě odmítá.

Priorita vstupu do NATO a EU 80 58

60

64

52 46

44

41

43

% 40

46

43

38

36

46

34 29

21 13

13

96/08

97/04

16

20

19

27

26

15

14

13

99/11

00/09

00/12

23

0 98/03

98/09

98/12

důležitější je členství v EU

99/04

důležitější je členství v NATO

vstup do NATO a EU je stejně důležitý Pramen: STEM, Trendy 1996-2000

8

2. Zájem o situaci v NATO a o naše členství v něm Zájem o to, jak Severoatlantická aliance funguje, o její činnost a cíle, kulminoval v období, kdy se o vstupu do NATO rozhodovalo v našem parlamentu (přijetí Washingtonské úmluvy na jaře roku 1998), a od té doby se pozvolna snižuje. Klesá intenzita zájmu o NATO a poněkud se zúžil i okruh osob, které projevují alespoň mírný zájem. Tento klesající trend je zřejmě důsledkem dvou skutečností. První z nich je fakt, že členy NATO již jsme, že na této skutečnosti nelze nic změnit, zatímco například o vstupu do Evropské unie se bude teprve v nejbližších letech rozhodovat. Druhá skutečnost je patrně ještě závažnější. Stali jsme se členy NATO, avšak v každodenním životě obyčejného člověka se tím takřka nic nezměnilo. Lidé se proto logicky zajímají spíše o ty věci, které jejich každodenní život bezprostředně ovlivňují, především o dění v domácí politice a ekonomice, a také o podmínky a okolnosti našeho blížícího se vstupu do Evropské unie, který by měl život poznamenat výrazněji než členství v NATO.

"Zajímá Vás, jak vlastně NATO funguje, jaké jsou jeho činnosti a cíle?" 80

64

69

64

61

60

23

23

21

98/09

99/09

00/09

60

% 40

25

25

18

0 97/09

98/05 určitě ano

00/12


Pramen: STEM, Trendy 1997-2000

9

Odlišný vztah veřejnosti k NATO – instituci, do níž jsme již vstoupili – a do Evropské unie, do níž teprve (a dosud s nejasným výsledkem a časovým horizontem) směřujeme, je patrný i z priority, kterou informacích o dění v těchto dvou institucích lidé přisuzují. „Máte větší zájem o dění v Evropské unii nebo v NATO?“ Více mne zajímá dění v Evropské unii Více mne zajímá dění v NATO Zajímám se o dění v obou institucích stejnou měrou Nezajímá mne ani jedna instituce

26 % 6% 45 % 23 %

Pramen: STEM, Trendy 12/2000

Ještě lépe vynikne rozdíl tehdy, jestliže porovnáme, jakou přisuzují lidé vstupu do NATO a EU důležitost, s tím, o co mají skutečně v současné době zájem. Zatímco tři pětiny z lidí, kteří považují členství v EU za důležitější, se také prioritně zajímají o dění v Unii (ostatní se buď nezajímají o nic, nebo o NATO a EU stejně), tak z lidí, podle nichž je důležitější členství v NATO, má přednostní zájem o dění v Alianci jen třetina, o něco víc se zajímá o NATO a EU stejně a ostatní se buď nestarají ani o NATO, ani o EU, či dokonce mají zájem spíše o zprávy o Evropské unii.

"Máte větší zájem o dění v Evropské unii nebo v NATO?" (podle názoru na to, co je pro ČR důležitější - členství v EU či v NATO)

100 17

24

22

23

80 14

60

39

2

45

%

58

40 60

6

36

20

2 26

18

8

0 důl. členství v EU víc se zajímá o EU

důležitější v NATO

víc se zajímá o NATO

obě stejně o obě stejně

populace

nezajímá se ani o jedno

Pramen: STEM, 12/ 2000

10

Zájem lidí o dění v Evropské unii je v současnosti obecně vyšší než zájem o situaci v NATO, a to ve všech sociodemografických skupinách. Na jedné straně existuje jen velmi omezený okruh lidí, kteří se zajímají o dění v NATO a zároveň se nestarají o to, co se děje v Evropské unii, na straně druhé je početná skupina, čítající téměř pětinu populace, která má zájem jen o informace o Evropské unii, aniž se stará o NATO.

Jak už bylo uvedeno, tuto skutečnost nelze vykládat pouze tím, že členství v NATO je již „hotovou věcí“, ale spíše mírou zásahu členství do praktického života. A právě tak není pravda, že by odpůrci našeho členství v Alianci (a tudíž lidé, kteří většinou zcela odmítají prozápadní orientaci našeho státu), nyní zcela rezignovali na dění v Alianci a soustředili se jen na „boj o vstup do Evropské unie“. Mezi odpůrci euroatlantického směřování českého státu je menší zájem o dění v obou institucích, a to proto, že rezignovala část z nich. Jejich nezájem lze vykládat zčásti jako rezignaci politickou („stejně nic nezmůžeme“), zčásti jako nezájem motivovaný jinými, například věkovými důvody („nás se to členství v Unii stejně už týkat nebude“).

Podíl příznivců parlamentních stran, kteří se zajímají, jak funguje a jaké jsou cíle EU a NATO 100

91

90 72

69

77

73

77 62

55

60

58 50

% 50

0

ODS

US

KDU-ČSL

zájem o EU (10/2000)

ČSSD

KSČM

populace

zájem o NATO (12/2000)

Pramen: STEM, Trendy 10,12/ 2000

11

Podíl lidí s různým vzděláním, kteří se zajímají, jak funguje a jaké jsou cíle EU a NATO 100

89

87

76

73 60

69 57

45

% 50

0

základní

vyučen zájem o EU (10/2000)

maturita

vysoká škola



Podíl lidí různého věku, kteří se zajímají, jak funguje a jaké jsou cíle EU a NATO 100 82

79

80

60

60

61

18-29 let

30-44 let

45-59 let

66 59

% 50

0

zájem o EU (10/2000)

60 a více let



12

3. Informovanost o Severoatlantické alianci Zájem o dění v Severoatlantické alianci těsně souvisí s tím, do jaké míry jsou lidé spokojeni s kvalitou a množstvím informací, které o NATO dostávají. Naprostá většina lidí tvrdí, že dostatek informací o našem členství v NATO nemá, ovšem jen část z nespokojených projevuje o další informace zájem. „Máte dostatek informací o situaci a našem členství v NATO?“ Mám dostatek informací Nemám dostatek informací, ale uvítal(a) bych je Nemám dostatek informací a nezajímám se o ně

17 % 48 % 35 %


Ukazuje se, že mezi lidmi, kteří o fungování a cíle NATO projevují zájem, jsou jak ti, kteří dostatek zpráv o našem členství nemají, tak i ti, kteří hodnotí svou informovanost jako dostatečnou. Celkové rozložení názorů dospělé české populace na informovanost o NATO a zájem o další informace o našem členství naznačuje graf.

Spokojenost s informovaností o NATO a zájem o další informace zájem o NATO, málo informací, nechtějí další 6%

nezájem o NATO, dostatek informací 4%

nezájem o NATO, málo inf., chtějí další 7%

nezájem o NATO, málo inf., nechtějí další 29%

zájem o NATO, málo informací, chtějí další 41%

zájem o NATO, dostatek informací 13%


13

Poměrně značná část lidí se vyjadřuje k míře a kvalitě informací o NATO a o svém zájmu o ně rozporně, avšak dvě skupiny jsou v populaci dominantní. Jedna, reprezentující asi dvě pětiny lidí, má o poznání Aliance zájem, pociťuje nedostatek informací a domáhá se dalších, druhá, čítající zhruba 30 % občanů, tvrdí, že se o NATO nestará, žádné další informace nechce, i když je celkově s jejich množstvím nespokojena. Právě v této druhé početné skupině je soustředěn největší podíl lidí, kteří s naším členstvím v NATO nesouhlasí.

"Osobní názor: Souhlasíte s členstvím České republiky v NATO?" (podle zájmu o činnost NATO a zájmu o informace o Alianci)

mají zájem o NATO, dostatek informací

90

mají zájem o NATO, nedostatek inf., chtějí další

2 8

78

mají zájem o NATO, nedostatek inf., nechtějí další

42

37

21

nemají zájem o NATO, mají dostatek informací

82

nemají zájem o NATO, nedostatek informací, chtějí další

33

6

0 souhlasí s členstvím v NATO

18

45

22

64

populace

12

6

76

nemají zájem, nedostatek informací a nechtějí další

15

7

16

20

50 nevědí

100 nesouhlasí s členstvím

Pramen: STEM, Trendy 12/ 2000, u méně početných skupin jsou údaje jen ilustrativní

14

%

V určitém rozporu je také skutečnost, že sice jen 17 % lidí uvedlo, že „má dostatek informací o našem členství v NATO“, ale dvě pětiny lidí si zároveň myslí, že „sdělovací prostředky informují o situaci v NATO dostatečně“. Rozpor je to však jen neostrý, neboť pevně přesvědčeno o dostatečné osvětové činnosti médií je pouhých 5 % lidí. Pohled na časovou řadu také potvrzuje, že názor na práci médií se v období, kdy se rozhodovalo o našem přijetí do Aliance, poněkud zlepšil, od té doby však stagnuje.

"Myslíte si, že sdělovací prostředky informují o situaci v NATO dostatečně?" 50

42

40

41

5

5

5

98/12

99/04

00/12

38

36 31

% 25 20 6

5

98/03

98/05

2

7

0 97/09

určitě ano

98/09


Pramen: STEM, Trendy 1997-2000, do 1999 „o podmínkách a souvislostech našeho vstupu“

Úroveň mediální kampaně můžeme měřit různým způsobem – z hlediska odborné úrovně, dostupnosti, srozumitelnosti. Všem hodnocením je společné to, že celkově převládá s úrovní informovanosti nespokojenost, v naprosté většině případů však formulovaná opatrně, nikoli kategoricky. Také ve skupině kladných hodnocení jsou jednoznačná vyjádření v mizivé menšině. Jinak řečeno: lidé se vyjadřují k něčemu, čemu valně nerozumí, co považují za problém spíše odborný, pro „obyčejného smrtelníka“ nepříliš naléhavý a v této chvíli nijak klíčový. Vůbec nejhůře je hodnocena dostupnost informací, dokonce výrazně hůře než srozumitelnost. Jde ovšem o hodnocení „snadné dostupnosti“, což nepřímo naznačuje, že lidé nevidí informace o NATO na prvních stránkách, v hlavním zpravodajském bloku, prostě že nepatří mezi nejdůležitější, nejnápadnější zprávy dne.

15

„Myslíte si, že informace o situaci v NATO jsou dostatečně srozumitelné?“ Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

4% 34 % 50 % 12 %


„Myslíte si, že lidé, jako jste Vy, mají snadný přístup k informacím o situaci v NATO?“ Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

4% 20 % 44 % 32 %


„Myslíte si, že diskuse o problematice našeho členství v NATO má dobrou odbornou úroveň?“ Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

4% 39 % 45 % 12 %


„Považujete informace o situaci v NATO za příliš odborné?“ Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

10 % 39 % 44 % 7%


Odborná úroveň diskusí o našem členství v NATO je tedy hodnocena relativně příznivě, zároveň však polovina lidí považuje informace o této problematice za příliš odborné. To všechno – spolu s velmi nízkým podílem jednoznačných odpovědí – potvrzuje jeden souhrnný poznatek. Od chvíle, kdy se naše členství v NATO stalo nezvratnou skutečností, a poté, kdy se lidé přesvědčili, že se tímto krokem „zase tak moc nestalo“, byla otázka činnosti NATO a našeho členství v něm odsunuta na vedlejší kolej. Skutečně hluboký zájem o ni projevuje jen nepříliš početný okruh lidí, kteří se zajímají o mezinárodní dění obecně, anebo pro něž jsou otázky vojenství a armády oblastí speciálního zájmu. Ti si informace najdou a odbornou úroveň považují za klad, zatímco „ostatní veřejnost“ ji hodnotí spíše jako přítěž.

16

4. Zdroje informací o Severoatlantické alianci Nejvýznamnější roli v informování veřejnosti o Severoatlantické alianci přisuzuje veřejnost sdělovacím prostředkům. Média jsou v čele žebříčku institucí, které informace mohou poskytovat, jak podle množství, tak podle objektivity zpráv o NATO, ale jejich postavení není absolutně dominantní. Důležité jsou také zprávy Armády České republiky a oficiálních představitelů NATO. Naproti tomu informace od resortních zdrojů jsou vyhledávány jen omezeným okruhem osob. Hodnocení různých institucí ve vztahu k poskytování informací o NATO je u lidí, kteří se zajímají o dění v NATO, shodné s hodnocením celé populace.

"Do jaké míry podle Vašeho názoru následující instituce poskytují informace o situaci a našem členství v NATO?" (1 bod = velmi málo informací, 5 bodů = velké množství informací)

média

48

představitelé AČR

31

představitelé NATO

14

představitelé politických stran

9

34

prezident republiky

8

35

nevládní organizace

6

12

35

36

poslanci a senátoři

15

32

42

12

15

30

37

17

38

19

34

23

34

29

0

31

50 4 nebo 5 bodů

3 body

2

8

23

34

18

premiér a ministři vlády

23

38

28

úředníci MO

11

39

100 2 body

1 bod

Pramen: STEM, Trendy 12/2000 17

%

„Která ze jmenovaných institucí podle Vašeho názoru poskytuje nejobjektivnější informace o situaci a našem členství v NATO?“ Instituce

Lidé, kteří mají zájem o to, jak NATO funguje 46 % 18 % 14 % 5% 4% 4% 4% 3% 2%

Populace

Média Představitelé NATO Představitelé Armády ČR Prezident republiky Premiér a ministři vlády Úředníci ministerstva obrany Nevládní organizace Představitelé politických stran Poslanci a senátoři parlamentu

49 % 16 % 15 % 5% 4% 4% 3% 2% 2%


Média uvádějí pořadí „nejobjektivnějších zdrojů informací“ u všech sociodemografických skupin, dokonce (a to s jasnou převahou) i u lidí, podle nichž sdělovací prostředky informují o NATO nedostatečně. Jen mizivý význam v šíření informací o Severoatlantické alianci přikládají občané nevládním neziskovým organizacím. Alespoň jednu neziskovou nevládní organizaci, která se zabývá otázkami obrany, bezpečnosti či přímo NATO, dokázala jmenovat pouhá dvě procenta dotázaných. Jen nepatrně lepší znalost prokázali lidé, kteří se o NATO zajímají. Přitom je nutno dodat, že mezi „nevládními neziskovými organizacemi zabývajícími se problematikou obrany,…“ většina lidí jmenovala organizace primárně ekologické (Greenpeace, Jihočeské matky, Duha) či nadace (Konto bariéry, Nadace Olgy Havlové), případně neuváděli přesný název vůbec („humanitární komise“, „odpůrci globalizace“ „neznám přesně název“), jen minimálně se v odpovědích objevily organizace, které do této skupiny skutečně patří (Adra, Český červený kříž, BOOSS, Česká atlantická komise, Lékaři bez hranic). „Znáte nějaké nevládní neziskové organizace zabývající se problematikou obrany, bezpečnosti, nebo které se věnují problematice NATO?“ Ano Ne

Populace 2% 98 %

Zájem o NATO 3% 97 %


18

Různé sdělovací prostředky mají pro informovanost občanů o NATO velmi nestejný význam. Nejvíce lidí získává informace o Severoatlantické alianci z televize a z denního tisku. Platí to jak o lidech, podle nichž média plní svou informační činnost o NATO dostatečně, tak o těch, kteří jsou s prací médií v této oblasti nespokojeni. „Který z následujících sdělovacích prostředků podává podle Vašeho názoru nejvíce informací o situaci a našem členství v NATO?“ Sdělovací prostředek Denní tisk Televize Rozhlas Internet

Média informují o NATO Dostatečně Nedostatečně 46 % 44 % 41 % 41 % 4% 8% 9% 7%

Populace celkem 45 % 41 % 6% 8%


Poněkud výraznější je rozdíl mezi lidmi, kteří mají a nemají zájem o činnost a cíle Aliance. Ukazuje se, že lidé, kteří mají o problematiku NATO skutečně zájem, hledají informace bohatší, úplnější, podrobnější, a ty jim může spíše než rozhlas a televize poskytnout denní tisk nebo internet. Lidé, kteří o NATO a naše členství v něm zájem neprojevují, si vystačí se stručnými informacemi z televizních či rozhlasových zpráv.

„Který z následujících sdělovacích prostředků podává podle Vašeho názoru nejvíce informací o situaci a našem členství v NATO?“ Sdělovací prostředek Denní tisk Televize Rozhlas Internet

Zajímá je, jak NATO funguje Ano Ne 49 % 39 % 37 % 47 % 5% 8% 9% 6%



Internet má značný význam zejména pro lidi s vysokoškolským vzděláním a pro nejmladší věkovou skupinu. Jinak se ovšem tyto dvě skupiny (absolventi vysokých škol a lidé do 30 let) ve vztahu k médiím navzájem liší – mladí lidé jsou orientováni především „na obrazovky“ (televize + internet), osoby s vysokoškolským vzděláním hledají podrobné informace na internetu a v tisku.

19

"Který z následujících sdělovacích prostředků podává...?" (podle věku) 100

7

3 8

11

9

4

6

7

39

40

46

46

49

30-44 let

45-59 let

60 a více let

80 60

45

40

%

40 20

40

0 18-29 let

denní tisk

televize

rozhlas

internet


"Který z následujících sdělovacích prostředků podává...?" (podle vzdělání) 100

5

5

5

7

10 5

80 60

16 7

49

43

38

26

45

47

51

vyučen

maturita

vysoká škola

%

40 20

41

0 základní denní tisk

televize

rozhlas

internet


20

K internetu má – podle výsledků průzkumu – přístup čtvrtina lidí a poměrně hodně, zhruba pětina z nich, vyhledává na něm informace týkající se Severoatlantické aliance. „Máte v zaměstnání nebo doma přístup k internetu?“ Ano Ne

25 % 75 %


„Pokud máte přístup k internetu, vyhledáváte na internetu informace o NATO?“ Ano Ne

19 % 81 %

Pramen: STEM, Trendy 12/2000, odpovídali jen lidé, kteří na předchozí otázku řekli „ano“

Skupina lidí, kteří vyhledávají na internetu informace o Alianci, tvoří jakousi „informační elitu“: 55 % z nich si myslí, že „lidé jako oni má snadný přístup k informacím o situaci v NATO“, 70 % z nich zastává názor, že informace o NATO jsou dostatečně srozumitelné. Třetina z těchto lidí má vysokoškolský diplom a více než třetina nedosáhla ještě 30 let. Podle poloviny z nich je internet nejlepším zdrojem informací o NATO ze všech sdělovacích prostředků, naproti tomu jen desetina uznává za nejlepší zdroj informací televizi.

"Který z následujících sdělovacích prostředků podává...?" (podle přístupu k internetu) 100

8 6

22

80 60

3 41

50

29

%

4 11

40 20

45

46

dospělá populace

lidé, kteří mají přístup k internetu

35

0

denní tisk

televize

rozhlas

vyhledávají na internetu informace o NATO

internet


21

5. Síť informačních center o NATO Dvě třetiny lidí si myslí, že by bylo užitečné zřídit síť center, která by poskytovala informace o NATO, ale jen 40 % lidí by služeb takových center využívalo. Mezi lidmi, kteří projevují o informace o NATO zájem, je podpora vzniku informačních center zřetelně vyšší, nicméně i v této skupině je zhruba čtvrtina „zřizovatelů“, tedy lidí, kteří si sice obecně myslí, že „něco takového by mělo vzniknout“, ale sami by o služby informačních center neměli zájem. „Domníváte se, že by bylo vhodné vytvořit v ČR síť informačních center o NATO?“ Populace 16 % 50 % 24 % 10 %

Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

Zájem o NATO 22 % 57 % 16 % 5%


„Představte si, že by existovala síť informačních center o NATO. Měl(a) byste v tomto případě zájem využívat služeb takové informační sítě?“ Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

Populace 9% 32 % 33 % 26 %

Zájem o NATO 14 % 44 % 30 % 12 %

Pro zřízení center 14 % 45 % 29 % 12 %


„Domníváte se, že by bylo vhodné vytvořit v ČR síť informačních center o NATO?“ (dospělá populace ČR) Zřídit informační centra Ano Ne

Využívali by je Ano Ne 39 % 27 % 2% 32 %


„Domníváte se, že by bylo vhodné vytvořit v ČR síť informačních center o NATO?“ (lidé, kteří mají zájem o informace o NATO) Zřídit informační centra Ano Ne

Využívali by je Ano Ne 55 % 23 % 3% 19 %


22

Zřízení informačních center o NATO by uvítali především lidé, kteří souhlasí s naším členstvím v Alianci (tři čtvrtiny z nich, polovina stoupenců členství by využívala jejich služeb), spíše lidé mladší a vzdělanější. To odpovídá celkovému zájmu těchto skupin o Alianci a o naší působnosti v ní.

Podíl lidí s různým vzděláním, kteří by chtěli v ČR vytvořit informační centra o NATO a využívali je 100 72

70

64 57

52

49

% 50

38 28

0 základní

vyučen zřídili by centra

maturita

vysoká škola

využívali by je


Podíl lidí různého věku, kteří by chtěli v ČR vytvořit informační centra o NATO a využívali je 100 71

% 50

70 49

63 45

58 40 28

0 18-29 let

30-44 let zřídili by centra

45-59 let

60 a více let

využívali by je


23

Největšími zastánci a potenciálními zákazníky informačních center o NATO jsou ovšem lidé, kteří pociťují nedostatek informací a zároveň mají snahu pátrat po dalších. Zajímavé však je, že i v této skupině je podíl potenciálních uživatelů těchto center omezen zhruba na 60 %.

Podíl lidí s různou mírou informovanosti a zájmem o zprávy o NATO, kteří by chtěli v ČR vytvořit informační centra o NATO a využívali je 100 82 66

64

59 53

% 50

44

41

15

0 dostatek inf.

nedostatek inf., chtějí další zřídili by centra

nedostatek inf., nechtějí další

populace

využívali by je


Většina lidí, zhruba 60 %, se domnívá, že informační centra by měla poskytovat především aktuální informace o NATO, české armádě a dalších otázkách z této oblasti. Menší podíl dotázaných očekává, že by tato centra zprostředkovávala kontakty na další instituce, které by zajišťovaly podrobnější informace anebo přímo zaměstnání lidem ve strukturách NATO. „Jaké služby by podle Vašeho názoru měla síť informačních center o NATO především nabízet?“ Aktuální informace o NATO, AČR apod. Zprostředkování kontaktů se subjekty, které se zabývají problematikou NATO Možnost zajištění zaměstnání v NATO Pořádání konferencí, diskusí o NATO Zprostředkování kontaktů v NATO Možnost zajištění návštěv v NATO Jiné

59 % 14 % 10 % 6% 4% 4% 2%


24

Názory občanů se zájmem o Alianci se v posuzování role informačních center neliší od dospělé populace jako celku. Lidé, kteří by však podle vlastního vyjádření služeb informačních středisek skutečně využívali, by však přece jen více hledali pragmatickou stránku věci, zejména pak možnost zaměstnání ve službách NATO. „Jaké služby by podle Vašeho názoru měla síť informačních center o NATO především nabízet?“ Aktuální informace o NATO, AČR apod. Zprostředkování kontaktů se subjekty,… Možnost zajištění zaměstnání v NATO Pořádání konferencí, diskusí o NATO Zprostředkování kontaktů v NATO Možnost zajištění návštěv v NATO Jiné

Zajímají se o NATO Využívali by center 61 % 54 % 15 % 15 % 9% 14 % 7% 7% 4% 5% 4% 5% 1% 1%


Podpora zřízení informačních center o NATO a deklarovaná ochota využívat těchto informačních center nesouvisí přímo s tím, zda lidé mají jiné možnosti, jak informace získávat. Například z lidí, kteří vyjádřili zájem využívat informační centra o NATO, má 34 % doma nebo v zaměstnání přístup k internetu a 16 % z nich také internet k vyhledávání zpráv o Alianci využívá. Rozhodující je v názoru na zřízení a využívání informačních středisek o NATO tedy spíše míra zájmu o tuto problematiku než omezený přístup k jiným zdrojům informací.

25

6. Zájem o práci v NATO Zájem o práci ve strukturách Severoatlantické aliance v Bruselu má – z těch, pro něž tato možnost „přichází v úvahu“ – 16% lidí, z toho však jen menší část (5 %) má zájem skutečně silný (odpověď „určitě ano“). Podíl osob, které o takové možnosti zaměstnání uvažují, se mění především v závislosti na věku. Z lidí ve věku do 30 let projevila zájem zhruba čtvrtina, z řad studentů dokonce přes 40 %. Nevýrazný je naproti tomu vliv vzdělání – nejčastěji se možností získat místo v bruselském ústředí Aliance zaobírají lidé s maturitou, nejméně osoby s výučním listem. Muži mají o práci v NATO asi dvakrát větší zájem než ženy. „Měl(a) byste zájem o práci ve strukturách NATO v Bruselu?“ Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

5% 11 % 24 % 60 %

Pramen: STEM, Trendy 12/2000, uvedeny jsou odpovědi pouze lidí, pro které tato věc „přichází v úvahu“

Pramen: STEM, Trendy 12/ 2000, pouze lidé, pro které tato věc „přichází v úvahu“ 26

Podíl mužů a žen a lidí s různým vzděláním, kteří by měli zájem o práci ve strukturách NATO v Bruselu 30

20 %

14

12

14

12 10 10

7

8

5

2

0 muži

ženy

základní určitě ano

8 3 vyučen

maturita

5 VŠ

spíše ano

Pramen: STEM, Trendy 12/ 2000, pouze lidé, pro které tato věc „přichází v úvahu“

Mnohem slabší než zájem o práci ve strukturách NATO jsou znalosti lidí o tom, kde sehnat informace o takovém zaměstnání a jak se o práci v Severoatlantické alianci ucházet. Mladší, vzdělanější lidé a zejména „zájemci“ o práci ve strukturách NATO mají povědomí o těchto věcech poněkud hlubší než ostatní populace, ale přesto je zřejmé, že nedostatek informací je vážnou bariérou, která brání dalším potenciálním uchazečům o místo v bruselské centrále Aliance. „Víte, jak se ucházet o práci v NATO?“ Ano Ne

Populace 3% 97 %

Mají zájem o práci v NATO 10 % 90 %


„Víte, kde naleznete informace týkající se nabídky práce v NATO?“ Ano Ne

Populace 8% 92 %

Mají zájem o práci v NATO 23 % 77 % 27


Podíl lidí s různým zájmem o práci v NATO, kteří vědí, kde se o práci informovat a jak se o ni ucházet 30

27

21 20 %

12 10

10

10 5

5 1

0 určitě mají zájem o práci v NATO

spíše mají

vědí, kde naleznou informace

spíše nemají

určitě nemají zájem o práci

vědí, jak se ucházet o práci


Podíl lidí různého věku kteří vědí, kde se o práci informovat a jak se o ni ucházet 20

11 9

% 10

4

8

3

3

30-44 let

45-59 let

4

3

0 18-29 let


60 let a více


28


Podíl lidí s různým vzděláním, kteří vědí, kde se o práci informovat a jak se o ni ucházet 20 17

13

9

% 10

5

5

3 1

1

základní

vyučen

0


maturita

vysoká škola



Kde lidé, kteří znají nabídky práce v NATO, tyto informace nacházejí? Nepřímo se můžeme přesvědčit o tom podle toho, jaké sdělovací prostředky považují za nejlepší informační zdroj o Severoatlantické alianci. Výrazně u nich vystupuje do popředí internet, naopak mnohem menší význam přikládají televizi. „Který z následujících sdělovacích prostředků podává podle Vašeho názoru nejvíce informací o situaci a našem členství v NATO?“ Sdělovací prostředek Denní tisk Televize Rozhlas Internet

Vědí, kde najít nabídky práce Ano Ne 43 % 45 % 20 % 43 % 4% 7% 33 % 6%



29

V hodnocení institucí (podle toho, do jaké míry poskytují informace o našem členství a o situaci v NATO) vedou žebříček i u této skupiny lidí média, s mnohem menším odstupem než u populace však následují představitelé Armády ČR a oficiální představitelé Aliance.

7. Informovanost studentů středních a vysokých škol Skupinu studentů středních a vysokých škol reprezentuje v průzkumu STEM celkem 469 osob (216 studentů VŠ, 87 studentů gymnázií, ostatní navštěvují střední odborné školy nebo odborná učiliště; dílčí data pro jednotlivé skupiny mají proto jen informativní význam). Dříve, než se zaměříme na to, jakým způsobem získávají informace o NATO a jak se na otázku informovanosti o NATO dívají, je třeba zdůraznit několik základních charakteristik, jimiž se studenti středních a vysokých škol odlišují od české populace jako celku. Základním rozdílem je téměř jednoznačná podpora našemu členství v NATO. Více než 80 % studentů středních a vysokých škol souhlasí se vstupem ČR do Aliance (10 % je proti a 7 % nemá jasný názor) a 85 % studentů se domnívá, že vstupem do NATO jsme učinili nejlepší krok k zajištění naší bezpečnosti. V obou případech je podíl respondentů podporujících náš vstup do NATO ve skupině studentů zhruba o 15 % vyšší než v celé populaci. Další odlišností studentů středních a vysokých škol od populace je větší zájem o dění v NATO a o naše členství v této organizaci. Zájem o tuto problematiku mají tři čtvrtiny studentů, tedy opět zhruba o 15 % více než v populaci. Vyšší než v populaci je mezi studenty také spokojenost s informační činností médií, s odbornou úrovní diskuse o NATO a zejména s dostupností informací (42 % u studentů, 24 % u populace). Téměř 80 % studentů by uvítalo rovněž zřízení informačních center o NATO a skoro 70 % studentů by jich využívalo. Lepší přístup k informacím o NATO souvisí těsně s tím, kde, z jakých sdělovacích prostředků studenti informace o NATO získávají. Významnou informační roli přebírá u nich internet, k němuž má přístup 76 % studentů (proti 25 % populace), naopak výrazně méně zpráv čerpají studenti z rozhlasu a televize. „Který z následujících sdělovacích prostředků podává podle Vašeho názoru nejvíce informací o situaci a našem členství v NATO?“ Sdělovací prostředek Denní tisk

Studenti středních a vysokých škol 40 %

Populace celkem 45 % 30

Televize Rozhlas Internet

29 % 2% 29 %

41 % 6% 8%


Celkově hrají média v porovnání s jinými institucemi u studentů téměř stejně významnou roli jako u celé populace (například 45 % studentů považuje média za nejobjektivnější zdroj informací o NATO, u populace se tento podíl blíží 50 %), větší důležitost než starší lidé přisuzují studenti však zprávám z oficiálních zdrojů NATO (představitelé NATO jsou nejdůvěryhodnějším zdrojem informací pro 16 % populace, ale pro 24 % studentů). Nevládním neziskovým organizacím jako zdroji informací o Alianci přikládají studenti stejně jako ostatní občané jen nepatrný význam, naprostá většina studentů (96 %) žádné neziskové nevládní organizace, které se zabývají problematikou NATO, nezná.

Současná generace studentů středních a vysokých škol na rozdíl od většiny populace považuje již možnost získat zaměstnání ve službách NATO za vcelku reálnou. O práci ve strukturách NATO projevují zájem více než dvě pětiny studentů (47 % mužů) a více než čtvrtina studentů ví, kde lze nabídky práce ve strukturách Aliance najít.

Znalosti o Severoatlantické alianci patří podle čtyř pětin studentů středních a vysokých škol k základnímu vzdělání českého občana. Myslí si to naprostá většina (přes 85 %) studentů, kteří s naším členstvím v NATO souhlasí, ale i dvě třetiny z těch, kteří integraci do Aliance odmítají nebo o ní pochybují.

„Patří podle Vás znalosti o NATO k základnímu vzdělání občana České republiky?“ Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

27 % 54 % 15 % 4%

Pramen: STEM, Trendy 12/2000, pouze studenti středních a vysokých škol

Velká většina studentů středních a vysokých škol se v průběhu svého studia se základními poznatky o NATO seznamuje, většinou v rámci tématu „evropské instuituce“, „Evropská unie“ apod. Podíl studentů, kteří tvrdí, že se o NATO neučili, však není zcela zanedbatelný

31

(16 %), nejčastěji jsou opomíjeni studenti středních odborných škol, dost (průměrných 16 %) odpovědí „neučili jsme se“ je i mezi studenty vysokých škol (může jít ovšem o údaj zkreslený časovým odstupem od obecnějšího středoškolského studia, „zapomínáním“).

"Jakým způsobem jste se při studiu seznámil(a) s problematikou členství ČR v NATO?" (podle toho, kde studují) 100

6 21

16

16

47

61

56

23

28

VŠ

celkem

80 60

58

%

40 20

32

36

0 gymnázium

SOŠ, OU

učili jsme se obecně o NATO vůbec jsem se o NATO neučili

v souvislosti s jinými institucemi

Pramen: STEM, Trendy 12/ 2000, pouze studenti středních a vysokých škol

Jak studenti středních a vysokých škol hodnotí dostupnost materiálů o NATO ? Učitelé jsou podle mínění studentů na tom poněkud lépe než studenti, ale i z nich více než polovina by podle studentů potřebovala mít o problematice NATO více informací.

„Mají podle Vašeho názoru Vaši učitelé dostatečné informace o problematice členství ČR v NATO?“ Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

5% 39 % 48 % 8%


„Máte dostatek studijních materiálů o NATO?“ Určitě ano Spíše ano

3% 21 % 32

Spíše ne Určitě ne

53 % 23 %


Postavení učitelů hodnotí studenti zpravidla „podle sebe“. Podle názoru studentů, kteří sami mají nedostatek studijních materiálů o NATO, má dostatečné informace o Alianci 33 % učitelů, podle studentů, kteří dostatek studijních materiálů o NATO mají, má potřebné informace o problematice NATO 76 % učitelů.

Svou vlastní situaci v oblasti informací o NATO hodnotí relativně nejpříznivěji studenti vysokých škol, ale i mezi nimi výrazně převažuje pocit, že studijních materiálů o NATO mají nedostatek.

Mají učitelé a studenti dostatek informací o NATO? (hodnocení studentů rozdělených podle toho, kde studují) 60 44

40

45

44

40

28

%

20

20

24

21

0 gymnázium

SOŠ, OU

VŠ

celkem

učitelé mají dostatečné informace my (studenti) máme dostatek materiálů Pramen: STEM, Trendy 12/ 2000, pouze studenti středních a vysokých škol

Výrazně převažující nespokojenost se studijními materiály, které by přinášely informace o Severoatlantické alianci, se projevuje také v tom, že velká většina studentů by uvítala stručnou publikaci připravenou speciálně pro studenty středních a vysokých škol, shrnující informace o NATO. Tento požadavek zaznívá od všech skupin studentů, bez ohledu na to, zda studují na gymnáziu, střední odborné či vysoké škole. Zásadní rozdíl není ani v tom, zda 33

studenti sami pociťují nedostatek materiálů o NATO. I ze skupiny spokojených se současným stavem materiálů o NATO požaduje 77 % vydání speciální publikace pro studenty středních a vysokých škol. „Uvítal(a) byste stručnou publikaci o NATO, která by byla vytvořena speciálně pro studenty středních a vysokých škol?“ Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

36 % 48 % 12 % 4%


V minulé kapitole bylo uvedeno, že více než dvě pětiny studentů středních a vysokých škol projevily zájem o práci ve strukturách NATO. Více než dvě třetiny studentů zároveň hodnotí jako přínos vstupu ČR do NATO fakt, že se tím otevírají nové kariérní možnosti pro mladé lidi. Obě skutečnosti jsou však ve vzájemné korelaci jen částečně. Je pochopitelné, že naprostá většina studentů, kteří nevidí po vstupu ČR do NATO pro mladé „jako jsem já“ žádné kariérní možnosti, neprojevuje ani zájem o práci v NATO. Opačná korelace však neplatí. Důležité pro zájem pracovat ve strukturách NATO není jen vědomí, že „také tudy vede cesta ke kariéře“, ale i to, zda má student ještě jiné možnosti, zda si již nějakou životní dráhu vybral apod. Největší zájem o práci v NATO mají proto studenti gymnázií, jde ovšem o zájem povšechný, nevyhraněný a „nedefinitivní“.

Kariérní možnosti a zájem o práci v NATO (hodnocení studentů rozdělených podle toho, kde studují) 100 80

74

69

71

65

60

54 46

%

45

43

40 20 0 gymnázium

SOŠ, OU

VŠ

celkem

členství ČR v NATO přináší kariérní možnosti pro lidi, jako jsem já mám zájem o práci ve strukturách NATO

34

Pramen: STEM, Trendy 12/ 2000, pouze studenti středních a vysokých škol

35

Informovanost o NATO

Recommend Documents