MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA KATEDRA OŠETŘOVATELSTVÍ
Ľubica Šuvadová
Informovanost pacienta o anestézii před plánovaným operačním výkonem
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Hana Kličková
Brno 2011
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Hany Kličkové a všechny použité literární i odborné zdroje jsem uvedla v seznamu literatury.
V Brně dne 20. května 2011
…………………………………
Děkuji Mgr. Haně Kličkové za odborné vedení, cenné rady a podněty při zpracování mé bakalářské práce. Děkuji všem pacientům, za jejich čas a spolupráci při vyplňování dotazníků. Taky děkuji skvělému týmu anesteziologické ambulance pod vedením MUDr. Jitky Zemanové.
OBSAH
ÚVOD……………………………………………………………………………..... 6 1.
CÍL PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY…………………….... 7
2.
CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU……………………………….. 8
2.1
CHARAKTERISTIKA INFORMOVANOSTI …………………………... 8
2.1.1
Strategie informovanosti…………………………………………………. 8
2.1.2
Informovaný souhlas……………………………………………………... 8
2.1.2.1
Obsah informovaného souhlasu……………………………………… 9
2.1.3
Zpochybnění informovaného souhlasu…………………………………... 11
2.1.4
Odvolání informovaného souhlasu………………………………………. 11
2.1.5
Neposkytnutí informovaného souhlasu………………………………….. 11
2.2
ZDROJE INFORMACÍ……………………………………………………. 12
2.3
PRAVIDLA KOMUNIKACE……………………………………………... 12
2.4
VÝZNAM INFORMOVANOSTI V ANESTÉZII……………………….. 13
2.5
PRÁVA PACIENTŮ……………………………………………………….. 13
3.
ANESTÉZIE……………………………………………………………….. 15
3.1
ZAČÁTKY ANESTÉZIE AŽ PO SOUČASNOST………………………. 15
3.2
CHARAKTERISTIKA ANESTÉZIE…………………………………….. 16
3.2.1
Vysvětlení pojmů………………………………………………………… 16
3.2.2
Rozdělení anestézie……………………………………………………… 17
3.3
CELKOVÁ ANESTÉZIE………………………………………………….. 17
3.3.1
Rozdělení celkové anestézie podle použité metody……………………... 17
3.3.2
Rozdělení farmakoanestézie podle místa vstupu anestetika do organizmu 18
3.3.3
Stádia celkové anestézie…………………………………………………. 18
3.3.4
Nejčastější komplikace při celkové anestézii……………………………. 19
3.4
MÍSTNÍ ANESTÉZIE……………………………………………………... 22
3.4.1
Rozdělení místní anestézie………………………………………………. 22
3.4.2
Přednosti místní anestézie………………………………………………. 23
3.4.3
Komplikace místní anestézie……………………………………………. 23
3.5
PŘÍPRAVA PACIENTA PŘED ANESTÉZII…………………………… 27
3.5.1
Předoperační příprava…………………………………………………… 27
3.5.2
Předanestetické vyšetření………………………………………………... 28
3.5.3
Anesteziologické riziko, ASA klasifikace………………………………. 29
3.5.4
Premedikace……………………………………………………………... 29
3.5.5
Bezprostřední příprava…………………………………………………... 30
4.
METODIKA……………………………………………………………….. 31
5.
VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA……………... 33
6.
DISKUSE…………………………………………………………………… 55
7.
NÁVRH NA ŘEŠENÍ……………………………………………………. 62
ZÁVĚR……………………………………………………………………………. 63 ANOTACE……………………………………………………………………...... 65 LITERATURA A PRAMENY……………………………………………… 67 SEZNAM ZKRATEK………………………………………………………… 70 SEZNAM PŘÍLOH…………………………………………………………….. 73
ÚVOD
Informovanost je fenoménem dnešní společnosti. Snad neexistuje člověk, který by nechtěl být informován o svém zdravotním stavu. Každý má právo na informace, podané tak, aby jim porozuměl. Informace týkající se zdravotního stavu, způsobu léčby, diagnostických a terapeutických postupu jsou poskytovány každé osobě a u nezletilých nebo nezpůsobilých pacientů na právní úkony jsou poskytovány jejich zákonitým zástupcům. Kvalitní a efektivní léčba vyžaduje úzkou spolupráci mezi pacientem a lékařem a není možná bez vzájemné důvěry a kvalitní komunikace. Tzv. „zpětná vazba“ je velmi účinný prostředek na minimalizování nedorozumění v komunikaci. Významnou součástí je tzv. empatie – schopnost vcítit se do situace pacienta. Nadměrná úzkost a nejistota pacienta negativně ovlivňují léčbu a mohou vést k nejrůznějším komplikacím jak během operace, tak i po ní. Největším pozitivem šetrně a pravdivě podaných informací je fakt, že informovaný pacient je ve větší psychické pohodě a lépe spolupracuje se zdravotnickým personálem. Pro dobrou psychickou pohodu je třeba vytvořit vhodné podmínky. Zvláště podat informace v přiměřeném rozsahu, ale také projevit zájem o pacienta jako člověka a posílit jeho důvěru k zdravotnickému personálu. Komunikační dovednosti se tak stávají stále významnější součástí profesionální přípravy zdravotníků. Svojí bakalářskou prací jsem chtěla monitorovat činnost na anesteziologické ambulanci ve FN Brno, kde jsem zjišťovala kvalitu poskytovaných informací. Jednalo se o pacienty, kteří získávali informace o anestézii před plánovaným operačním výkonem. Mým cílem bylo zjistit, jak jsou pacienti informováni o způsobech anestézie, jaká je jejich spokojenost s podáním informací, jaké jsou jejich obavy z nadcházející anestézie a zda se obávají možných komplikací s ní spojených. Téma mé bakalářské práce je mi blízké, protože pracuji na Klinice anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny jako sestra urgentního příjmu. Součástí kliniky je i anesteziologická ambulance. Proto se domnívám, že získané poznatky z mého průzkumu mohu využít ve své profesionální praxi pro zlepšení a zkvalitnění poskytované zdravotnické péče.
6
1 CÍL PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY
CÍL 1 Zjistit, zda jsou pacienti před plánovaným operačním výkonem informováni o anestézii a jakým způsobem. Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, že více jak 75 % pacientů přijatých k plánovaným operačním výkonům, je informováno o anestézii. Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, že více jak 75 % pacientů získá informace v ordinaci anesteziologického lékaře. Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládám, že více jak 75 % pacientů získá informace formou rozhovoru.
CÍL 2 Zjistit zda jsou tyto informace srozumitelné a dostačující. Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládám, že více jak 50 % pacientů podaným informacím rozumí. Očekávaný výsledek č. 5: Předpokládám, že pro více jak 50 % pacientů jsou informace dostačující.
CÍL 3 Zjistit, zda mají pacienti obavy z anestézie a čeho se nejvíce obávají. Očekávaný výsledek č. 6: Předpokládám, že více jak 50 % pacientů se obává anestézie. Očekávaný výsledek č. 7: Předpokládám, že více jak 50 % pacientů se nejvíce obává z procitnutí během anestézie.
CÍL 4 Zjistit, zda mají pacienti obavy z možných komplikací anestézie. Očekávaný výsledek č. 8: Předpokládám, že více jak 50 % pacientů se obává možných komplikací anestézie.
7
2. CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU
2.1 Charakteristika informovanosti 2.1.1 Strategie informovanosti Úmluva o lidských právech a biomedicíně (kap.III, čl.10) zahrnuje ochranu soukromí a právo na informace. 1. „Každý má právo na ochranu soukromí ve vztahu k informacím o svém zdraví.“ 2. „Každý je oprávněn znát veškeré informace shromažďované o jeho zdravotním stavu. Nicméně přání každého nebýt takto informován je nutno respektovat.“ 3. „Ve výjimečných případech mohou být práva uvedená v předchozím bodu omezena zákonem, je-li to v zájmu pacienta.“1 Součástí ochrany soukromí každého pacienta je povinnost zdravotníků, správně zacházet se zdravotnickou dokumentací a nesdělovat citlivé informace třetím osobám. V minulosti rozhodoval lékař o sdělování informací pacientovi, nyní je toto právo delegováno výhradně na pacienta. On se rozhoduje, zda chce, nebo nechce být informován o svém zdravotním stavu.2
2.1.2 Informovaný souhlas Informovaný souhlas je právní úkon a důležitý nástroj pro poskytování informací pacientovi. Je v něm svobodně, srozumitelně a s jistotou projevena pacientova vůle. V dnešní době bez informovaného souhlasu není možné pacienta léčit.3 V kapitole II, článku 5 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně je uvedeno: „Jakýkoli zákrok v oblasti péče o zdraví je možno provést pouze za podmínky, že k němu dotyčná osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas.“4 1
HAŠKOVCOVÁ, H., Informovaný souhlas Proč a jak?, s. 23.
2
Srov. HAŠKOVCOVÁ, H., Informovaný souhlas Proč a jak?, s. 23.
3
Srov. Tamtéž, s. 25.
4
HAŠKOVCOVÁ, H., Informovaný souhlas Proč a jak?, s. 25.
8
Další podmínkou je, že dotyčná osoba musí být předem informována o povaze, účelu, rizicích a důsledcích daného zákroku. Existují výjimky, tzv. stavy krajní nouze, kdy souhlas od pacienta nelze získat. Lékařský zákrok je ale nutné provést pro záchranu zdraví a života pacienta. V tom případě se předpokládá pacientův souhlas. Je důležité tuto skutečnost pečlivě zaznamenat do zdravotnické dokumentace a nahlásit na příslušný soud. Jakmile se pacientův stav zlepší, je potřebné o dané situaci pacienta informovat a vyžádat si informovaný souhlas pro další léčbu.5 Informovaný souhlas se může realizovat ústně, konkludentně a písemně. Písemnému informovanému souhlasu vždy předchází ústně prezentované informace. Je důležité podat ústní informace takovým způsobem, aby pacient porozuměl sdělovanému obsahu. Písemná forma je psaná odborně, neboť slouží i jako forenzní doklad. 6 Získání pacientova souhlasu s anestézií je nedílnou součástí anesteziologické péče u plánovaných diagnostických a terapeutických výkonů operační i neoperační povahy. Informovaný souhlas je dokladem o poskytnutí informace pacientovi (nebo zákonnému zástupci) o povaze, rizicích a možných komplikacích souvisejících s plánovanou zdravotní péčí nebo výkonem. Získání informovaného souhlasu je nezbytným předpokladem poskytnutí anesteziologické péče u všech odkladných výkonů (výkon, který je plánován a jehož provedení lze odložit do doby získání informovaného souhlasu pacienta nebo jeho zákonného zástupce bez zvýšení rizika zhoršení zdravotního stavu nebo ohrožení života). Neodkladnost výkonu znemožňující získání informovaného souhlasu by měla být uvedena a zdůvodněna ve zdravotní dokumentaci lékařem vyžadujícím poskytnutí anesteziologické péče.
2.1.2.1 Obsah informovaného souhlasu Obsahem informovaného souhlasu je poučení pacienta o možnostech potřebné péče a léčby. Dále také poskytnutí právní ochrany lékaři při případných forenzních
5
Srov. HAŠKOVCOVÁ, H., Informovaný souhlas Proč a jak?, s. 25.
6
Srov. Tamtéž, s. 27-28.
9
dopadech. Poskytované informace se musí týkat účelu a charakteru zásahu, jeho důsledků a rizik s ním spojených.7 Podle platné vyhlášky musí informovaný souhlas obsahovat: 1) „Údaje o účelu, povaze a předpokládaném prospěchu možných rizicích zdravotního výkonu.“ 2) „Poučení o tom, zda u plánovaného zdravotního výkonu existuje nějaká alternativa, pacient má možnost zvolit si jednu z alternativ, pokud zvláštní právní předpisy toto právo nevylučují.“ 3) „Údaje o možném omezení v obvyklém způsobu života a v pracovní schopnosti po provedení příslušného zdravotního výkonu, lze-li takové omezení předpokládat, v případě možné nebo očekávané změny zdravotního stavu též údaje o změnách zdravotní způsobilosti.“ 4) „Údaje o léčebném režimu a preventivních opatřeních, která jsou vhodná k provedení kontrolních zdravotních výkonů.“ 5) „Zápis vyjádření pacienta, že mu byly údaje a poučení podle předchozích bodů zdravotnickým pracovníkem sděleny a vysvětleny, že jim porozuměl a že měl možnost klást doplňující otázky, které mu byly zdravotnickým pracovníkem zodpovězeny.“ 6) „Datum a podpis pacienta a zdravotnického pracovníka, který pacientovi údaje a poučení poskytl.“8 V situaci kdy se pacient není schopen podepsat, musí být přítomen svědek, jehož jméno a příjmení se zaznamená i s jeho podpisem. Do záznamu se uvádí důvody, pro které se pacient není schopen podepsat a jakým způsobem projevil svou vůli. U nezletilých pacientů, pacientů zbavených způsobilosti nebo s omezenou způsobilostí k právním úkonům se příslušné údaje poskytují zákonnému zástupci a v přiměřeném rozsahu i formě pacientovi. Zákonný zástupce podepisuje písemný souhlas. Jestliže zákonný zástupce odmítne podepsat písemný souhlas, uvedou se do záznamu důvody nepodepsání. U odmítnutí podepsat písemný souhlas zákonným zástupcem musí být přítomen svědek nebo svědci. Jejich iniciály a podpisy jsou uvedeny v záznamu.
7
Srov. HAŠKOVCOVÁ, H., Informovaný souhlas Proč a jak?, s. 29.
8
HAŠKOVCOVÁ, H., Informovaný souhlas Proč a jak?, s. 30.
10
Písemný informovaný souhlas by měl být vyhotoven ve dvou exemplářích. Jeden jako součást dokumentace a druhý jako doklad pro pacienta.9
2.1.3 Zpochybnění informovaného souhlasu I přes dobře vypracovaný informovaný souhlas může dojít k jeho zpochybnění a k prohlášení za neplatný. Jedním z důvodů může být vynechání ústní formy, získání podpisu od pacienta v časové tísni, podpis pod vlivem premedikace, alkoholu nebo drog.
2.1.4 Odvolání informovaného souhlasu Změna rozhodnutí pacienta musí být vždy respektována. Při odvolání informovaného souhlasu, pacient nemusí uvádět důvody svého rozhodnutí. Není-li schopen pacient s ohledem na svůj zdravotní stav podepsat nebo odmítá-li záznam o prohlášení podepsat, opatří se záznam jménem svědka, který byl projevu odmítnutí přítomen a uvedou se důvody, pro něž je pacient nepodepsal.
2.1.5 Neposkytnutí informovaného souhlasu Bez podepsání informovaného souhlasu pacientem je provedení diagnostických a léčebných výkonů pokládáno za protiprávní. Existují výjimky jako neodkladná řešení, jde-li o osoby, které jeví známky intoxikace, známky duševní choroby a ohrožují sebe, nebo své okolí. Patří sem i osoby podléhající režimu povinného léčení, např. jde-li o nosiče, ve smyslu zákona číslo 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.10
9
Srov. HAŠKOVCOVÁ, H., Informovaný souhlas Proč a jak?, s. 30-31.
10
Srov. Tamtéž, s. 46-48.
11
2.2 Zdroje informací Pacientům, kterým záleží na jejich zdraví, záleží i na jejich dostatečné informovanosti. Zdroje informací se pro ně stávají kromě zdravotnických pracovníků i informace od rodiny, přátel, ale taky z odborné literatury a informačních technologií. Povinnost informovat a poučit pacienta je v kompetenci ošetřujícího lékaře. V případě anestézie, to znamená poučení pacienta anesteziologem. Sestra je oprávněna, ale i povinna poučit pacienta o postupu při zdravotnickém výkonu, který sama v rámci své působnosti oprávněně provádí. Sestra specialistka informuje nejen o postupu, pomůckách, ale i o prevenci, komplikacích a o možných rizicích, které mohou příslušný výkon provázet. Její poučení nesmí však být v rozporu s poučením ošetřujícího lékaře.11
2.3 Pravidla komunikace Rozhovor mezi lékařem a pacientem má být založen na důvěře. Podané informace mají být srozumitelné a jasné. Vždy má fungovat zpětná vazba a lékař by se měl ujistit, zda pacient všemu porozuměl. Během rozhovoru je důležité, aby lékař udržoval s pacientem oční kontakt, zachoval důvěrnost informací, dal najevo svou emoční podporu, respektoval pacientovo soukromí a přání. Pacient by se měl ptát na vše, co považuje za nejasné nebo nesrozumitelné, z čeho má pochybnosti, měl by být upřímný, poskytnout lékaři všechny důležité informace o svém zdravotním stavu a ve vlastním zájmu dodržovat lékařovy pokyny.12
11
Srov. VONDRÁČEK, L., LUDVÍK, M., Zdravotnické právo v ošetřovatelské praxi, s. 32.
12
Srov. HAŠKOVCOVÁ, H., Informovaný souhlas Proč a jak?, s. 94.
12
2.4 Význam informovanosti v anestézii Kolem anestézie dodnes panuje řada mýtu a obav. Jednou z obav člověka je ocitnout se v bezvědomí v cizích sice povolaných rukou bez kontroly nad sebou samým. Strach, úzkost a nejistota pacientů z anestézie souvisí především z jejich nedostatečné informovanosti. Anesteziologové jsou už v dnešní době schopni vybrat pro každého pacienta anestézii podle jeho diagnózy, věku a případných zdravotních rizik.13 Prvním krokem, jak zbavit pacienta obav z anestézie, je rozhovor s anesteziologem. Účelem rozhovoru je promluvit si nejenom o obavách, ale i o vysvětlení očekávaného průběhu anestézie. Informovaný pacient lépe komunikuje a spolupracuje se zdravotnickým personálem na rozdíl od neinformovaného pacienta, který si domýšlí a hodně věcí nesprávně interpretuje. Je důležité, aby byly informace poskytnuté i v písemné podobě. Pacienti si většinou nejsou schopni všechny ústně podané informace zapamatovat.
2.5 Práva pacientů Na rozdíl od minulosti, kdy měl lékař pozici absolutní autority a pacient byl v poloze pasivního přijímatele léčby, se v současnosti tento vztah posunul do roviny partnerské
spolupráce.
Pacienti
mají
možnost
získat
více
informací,
být
zaangažovanější na léčbě, ale současně nesou za svoje rozhodnutí a chování i větší odpovědnost. Nechtějí být jenom pasivní, ale chtějí o sobě rozhodovat nebo aspoň spolupracovat. První formulování základních Práv pacientů se objevilo až v sedmdesátých letech minulého století. V České republice jsou práva pacientů poměrně krátkou záležitostí. Česká verze etického kodexu Práva pacientů byla koncipována na základě Vzorových práv pacientů, která byla zveřejněna v roce 1985 Americkým svazem občanských svobod. „Definitivní českou verzi Práv pacientů formulovala a vyhlásila 13
Srov. ŽIJEME NAPLNO.CZ [online]. Je anestézie bezpečná? [cit. 2010-12-10] Dostupné na www:
http://www.zijemenaplno.cz/Clanky/a455-Je-anestezie-bezpecna.aspx
13
Centrální etická komise Ministerstva zdravotnictví České republiky dne 25. února 1992.“14 V roce 2001 Česká republika ratifikovala mezinárodní smlouvu připravenou v rámci Rady Evropy.
14
HAŠKOVCOVÁ, H., Informovaný souhlas Proč a jak?, s. 18.
14
3. ANESTÉZIE
3.1 Začátky anestézie až po současnost V prvopočátcích byly všechny chirurgické zákroky spojené s velkým utrpením v důsledků toho, že míra znecitlivění byla u většiny pacientů nedostatečná. Na tišení bolesti byly využity např. odvary z opia a mandragory, alkohol, pouštění žilou do bezvědomí, hypnóza. Tyto metody byly většinou bezúspěšné a vysvobození pro pacienta bylo až jeho omdlení. Zakladatelem moderní anestézie je dentista William Thomas Green Morton, který 16. října 1846 v bostonské nemocnici Massachusetts General Hospital podal éterovou anestézii k vynětí nádoru dolní čelisti. První éterovou anestézii v Čechách podal mnich Celestýn Opitz v nemocnici Milosrdných bratří na Františku v Praze 7. února 1847. Na začátku možnosti chirurgie omezovaly jednoduché anesteziologické metody, kdy operace probíhaly za spontánního dýchání. Tyto metody byly pro nemocné velmi zatěžující, proto byli k operacím připouštěni jenom pacienti s dobrým celkovým stavem. Zpočátku se anestézii zabývali chirurgové, ale podáváním byli také pověřováni zřízenci na sálech. Změna nastává až po druhé světové válce, kdy anestézii začínají podávat pouze lékaři, k tomu určení.15 Zavedením monitorace životních funkcí, objevem technik kardiopulmonální resuscitace, s poznáním farmakologických účinků a vlastností anestetik a rozvojem poznání v oblasti umělé plícní ventilace, se postupně zvyšovala bezpečnost celkové anestézie. Paralelně s celkovou anestézii se rozvíjely i techniky regionální anestézie.16
15
Srov. HISTORIE [online]. Něco málo z historie oboru a naší kliniky [cit. 2010-12-10] Dostupné na www:
http://www.kardioanestezie.cz/Klinika/Historie.htm 16
Srov. LÉKAŘSKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI [online]. Historie kliniky
[cit.2010-12-10] Dostupné na www: http://www.lf.upol.cz/menu/struktura-lf/kliniky/klinika-anesteziologie-resuscitace-a-intenzivni-mediciny/historie/
15
V dnešní době anesteziologové netiší jenom bolest spojenou s operačními nebo diagnostickými výkony, ale pečují i o celkový stav pacientů v průběhu těchto výkonů. Podílejí se na jejich předoperační přípravě a na léčbě v pooperačním období.17
3.2 Charakteristika anestézie 3.2.1 Vysvětlení pojmů Anesteziologie je medicínsky obor zabývající se zaváděním nejmodernějších poznatků vědy do praxe v oblasti celkového a místního znecitlivění. Pacientům přináší relativní komfort pro provedení operačních zákroků, léčebných a diagnostických výkonů. Anestézie je léčebný postup, při kterém je cíleně navozená ztráta vnímání všech podnětů. Základním požadavkem anestézie je reverzibilita. Analgezie je léčebný postup, při kterém dochází k vyřazení vnímaní bolestivých podnětů.18 „Analgosedace je analgezie s lehkým útlumem vědomí, kdy je možné s nemocným po výraznějším impulsu navázat verbální kontakt.“19 Anesteziolog je lékař se specializací v oboru anesteziologie a resuscitace. Zabezpečuje bezbolestný a bezpečný průběh operačního zákroku, provádí celkovou nebo regionální anestézii, podílí se na předoperační přípravě dohlíží na úspěšné probuzení z anestézie a v případě rizikových pacientů nebo komplikovaného průběhu anestézie přebírá starostlivost v pooperační péči.
17
Srov. ANESTEZIOLOGIE NA ZAČÁTKU 21. STOLETÍ-ZDN [online]. Anesteziologie na začátku 21. století
[cit. 2010-12-17] Dostupné na www: http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/anesteziologie-na-zacatku-21-stoleti-360467 18
Srov. ADAMUS, M., a kolektiv, Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti, s. 24.
19
ANESTEZIE-WIKIPEDIE [online]. Anestezie [cit. 2010-12-17] Dostupné na www:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Anestezie
16
3.2.2 Rozdělení anestézie „Celková anestézie je řízené, přechodně navozené bezvědomí. Zajišťující pacientovi nejen spánek, ale i dostatečnou analgezií a pokud možno i vegetativní stabilitu.“20 „Místní anestézie navodí přerušení všech nervových podnětů v určité oblasti jejich nervových drah nebo jejich zakončení (bolest, teplo, dotyk, vegetativní projevy, pohyb). Neovlivňuje vědomí ani ostatní nervovou činnost.“21 Anesteziolog volí způsob anestézie podle klinického stavu pacienta, typu operačního výkonu, předpokládané délky operace a na základě přání pacienta. Preferuje se takový postup, který je pro pacienta nejbezpečnější.
3.3 Celková anestézie Základní složky celkové anestézie: 1) vyřazení vědomí (hypnotický efekt), 2) analgezie (vyřazení vnímaní bolesti), 3) svalová relaxace různého stupně.
3.3.1 Rozdělení celkové anestézie podle použité metody: - Farmakoanestézie = aplikace léků do organizmu, používána téměř výhradně v ČR, - Hypnoanestézie, - Elektroanestézie, - Audioanestézie, - Videoanestézie.22
20
ZEMANOVÁ, J., Základy Anesteziologie 1. část, s. 77.
21
ADAMUS, M., a kolektiv, Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti, s. 93.
22
Srov. ADAMUS, M., a kolektiv, Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti, s. 24-25.
17
3.3.2
Rozdělení farmakoanestézie podle místa vstupu anestetika do
organizmu: 1. Inhalační = při inhalační anestézii jsou anestetika vdechována do plic, odkud přestupují do krve a následně krví do orgánů, do dýchacích cest jsou přiváděna v úvodu a během vedení anestézie. 2. Intravenózní = anestetika jsou aplikována nitrožilně v úvodu a během anestézie. 3. Intramuskulární = anestetika aplikována i.m. v úvodu anestézie. 4. Rektální = anestetikum se vstřebává sliznicí konečníku do krevního oběhu, setkáváme se s ní v dětské anestézii. FARMAKOANESTÉZIE: a) doplňovaná anestézie = celková anestézie je navozena podáním preparátů různých farmakologických skupin, b) kombinovaná anestézie = celková anestézie je kombinována s některou technikou regionální anestézie, c) totální intravenózní anestézie (TIVA) = všechny látky při celkové anestézii jsou aplikovány intravenózně, d) disociativní anestézie = základem této anestézie je podání ketaminu.23
3.3.3 Stádia celkové anestézie: Úvod = období od plného vědomí do stabilizace stavu bezvědomí - vstup anestetika do organizmu, - zvyšování koncentrace anestetika v mozkových buňkách, - ztráta vědomí. Vedení anestézie - po dobu výkonu je udržována účinná koncentrace anestetika v mozkových buňkách, -setrvalý přívod anestetika vyrovnává jeho množství podléhající redistribuci, biotransformaci a eliminaci.
23
Srov. ADAMUS, M., a kolektiv, Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti, s. 25-26.
18
Ukončení a probouzení - zastavuje se přívod anestetika do organizmu, - klesá jeho hladina v mozkových buňkách, - probouzení pacienta = obnovují se obranné reflexy, vědomí, reakce na fyzický a slovní podnět.24
3.3.4 Nejčastější komplikace při celkové anestézii Nejrizikovější období je úvod a ukončení anestézie. Komplikace se ovšem mohou vyskytnout v celém průběhu anestézie. Rizikové faktory : 1) stáří pacienta (děti v prvém roce života a staří pacienti), 2) závažná přidružená onemocnění, 3) druh operace a délka operace (anestézie), 4) neodkladný výkon, 5) zkušenost operatéra. Anesteziologické komplikace mohou vzniknout : - bez závislosti na věku pacienta, - bez závislosti na zdravotním stavu pacienta, - bez závislosti na riziku konkrétního operačního výkonu.25 Oběhové komplikace při celkové anestézii: Nejčastější příčiny: - chirurgický výkon, - ztráta krve a tekutin, - podání anestetika nebo jiného léku, - přesuny iontů.
24
Srov. ADAMUS, M., a kolektiv, Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti, s. 70.
25
Srov. ZEMANOVÁ, J., Základy anesteziologie 2. část, s. 83.
19
Komplikace jsou častější u pacientů s nedostatečnou předoperační přípravou, bez důkladného předoperačního vyšetření a u pacientů s přidruženým kardiovaskulárním onemocněním.26 Peroperační pokles krevního tlaku Může být způsoben krevní ztrátou, anafylaktickou reakcí, prohlubující se anestézií, srdeční nedostatečností, vazodilatačními látkami, pneumotoraxem nebo plícní embolií. Peroperační vzestup krevního tlaku Může být vyvolán hypoxií, bolestí, nedostatečnou hloubkou anestézie, plným močovým měchýřem, hyperkapnií, hypervolemií nebo hypertenzní chorobou. Peroperační poruchy srdečního rytmu Mohou být vyvolané podchlazením, hypoxemií, hyperkapnií, mělkou anestézií, poruchami acidobazické rovnováhy nebo elektrolytové rovnováhy. Peroperační infarkt myokardu Zástava oběhu - primární = ischemie myokardu, - sekundární 1) hypoxie, asfyxie,
neprůchodnost dýchacích cest (aspirace do plic, chybná intubace )
hypoventilace (ventilace hypoxickou směsí, nepoznaná nedostatečná spontánní ventilace) 2) nedostatečná náhrada krevních ztrát, 3) předávkování anestetiky, 4) anafylaktická reakce na podaný lék, 5) vagové reflexy (nedostatečná hloubka anestézie pro manipulaci v reflexogenních zónách), 6) plicní embolizace, 7) přetlakový pneumotorax.27
26
Srov. ADAMUS, M., a kolektiv, Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti, s. 73.
27
Srov. Tamtéž, s. 74-75.
20
Dechové komplikace při celkové anestézii Příčiny dechové nedostatečnosti mohou být laryngospasmus, bronchospazmus, chybná intubace, obstrukce dýchacích cest, centrální útlum dýchání, aspirace do plic, poranění dýchacích cest s krvácením nebo otokem nebo také reziduální kurarizace. Technické komplikace - rozpojení okruhu anesteziologického systému, - porucha ventilátoru, - porucha přívodu kyslíku, - selhání monitorů, - defektní anesteziologické příslušenství (laryngoskop, odsávačka, tracheální rourka). Alergické reakce Mohou být způsobeny jakoukoli látkou. K nejčastějším příčinám alergických reakcí během anestézie patří svalová relaxancia, antibiotika, latex, koloidy, hypnotika a opioidy. V anesteziologii rozlišujeme 2 typy alergických reakcí. Jsou to anafylaktické a anafylaktoidní reakce. V klinickém obrazu u obou dominuje exantém, otok horních cest dýchacích, bronchspazmus, tachykardie, anafylaktický šok s možnou zástavou oběhu. Léčba je symptomatická, volumoterapie, adrenalin, antihistaminika I. generace, kortikosteroidy, ß2-mimetika, glukagon. Mechanická poškození Jedná se o poranění zubů a měkkých tkání při intubaci, nechtěné paravenózní nebo intraarteriální podání léků, poškození rohovky při nedovírající oční štěrbině nebo poškození sliznice průdušnice. 28 Poziční trauma Při operačních výkonech, kdy je pacient ukládán do různých poloh, musí anesteziolog trvat na preventivních opatřeních, které snižují riziko poškození pacienta,
28
Srov. ADAMUS, M., a kolektiv, Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti, s. 75-76.
21
z důvodu polohy, nutné při operačním výkonu. Hrozí riziko poškození periferních nervů tlakem.29 Aspirace-zatečení vdechnutí do dýchacích cest a plic Aspirací žaludečního obsahu jsou ohroženi především pacienti s plným žaludkem. Při plánovaných výkonech nesmějí pacienti přijímat potravu 6-8 hodin před úvodem do anestézie. Při aspiraci kyselého žaludečního obsahu dochází k chemickému poškození bronchiálního a alveolárního epitelu a rozvoji Mendelsonova syndromu.
3.4 Místní anestézie Metody místní anestézie reverzibilně vyřazují vnímání podnětů v určité oblasti. Způsobují změny vodivosti membrány nervových vláken působením lokálních anestetik nebo kombinací lokálních anestetik a opioidů. Techniky místní anestézie jsou využívány v pooperační analgezii, porodní analgezii a v léčbě akutní a chronické bolesti.
3.4.1 Rozdělení místní anestézie 1. Topická anestézie = anestézie sliznic, kůže a podkoží, používají se lokální anestetika ve formě gelů, sprejů nebo kapek.
2. Infiltrační anestézie = aplikace lokálního anestetika jehlou do operačního pole, používá se pro malé povrchové výkony na kůži, podkoží a svalstvu, při zajišťování centrálních venózních katétrů, zavádění epidurálních katétrů.30 3. Místní svodná anestézie = „po podání lokálního anestetika do bezprostřední blízkosti nervové struktury dojde k anestézii v inervační zóně blokovaného plexu nebo nervu.“31 a) blokády periferních pletení a nervů – svodná anestézie pletení a koncových nervů s použitím neurostimulátoru, 29
Srov. ADAMUS, M., a kolektiv, Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti, s. 77.
30
Srov. ZEMANOVÁ,J., Základy Anesteziologie 1. část, str. 82.
31
ADAMUS, M., a kolektiv, Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti, s. 93.
22
b) intravenózní místní anestézie Bierova – operační výkony na končetinách, c) neuraxiální blokády – blokády nervů v páteřním kanálu: - epidurální blokáda, - subarachnoidální blokáda, - kaudální blokáda = epidurální blokáda v křížové oblasti.32
3.4.2 Přednosti místní anestézie - „vysoký stupeň analgezie během výkonu, ale i v pooperačním období, - zamezení komplikací souvisejících se zajištěním dýchacích cest a podáváním myorelaxancií, - menší kardiovaskulární zátěž v porovnání s celkovou anestézií, - pozitivní efekt zejména u starší populace a vysoce rizikových pacientech, - vyhneme se nepříjemným a nežádoucím vedlejším efektům celkové anestézie jako je nauzea a zvracení.“33
3.4.3 Komplikace místní anestézie vyplývají: 1) z invazivity přístupu, 2) z anatomických poměrů, 3) z použitých lokálních anestetik. Z časového hlediska dělíme komplikace: - časné, - pozdní.
32
Srov. ADAMUS, M., a kolektiv, Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti, s. 93.
33
GOOGLE.CZ [online]. Cesty k úspěšné periferní regionální anestézii [cit. 2010-12-17] Dostupné na www:
http://google.cz/35-CSARIM2009-Nalos.pdf
23
Komplikace vyplývající z invazivity: Poranění nervové tkáně Je časnou komplikací způsobující u pacientů parestézie, svalové záškuby, dočasnou nebo trvalou parézu. Krvácení Může být časná komplikace, která vzniká při náhodné punkci cévy, kde hrozí nebezpečí intravazální aplikace lokálního anestetika s rychlým rozvojem toxické reakce. Také ale může být pozdní komplikací u centrálních blokád, při které dochází k rozvoji epidurálního hematomu. Projevuje se bolestí v zádech nebo v dolních končetinách, při těžším průběhu i parézou dolních končetin. Infekční komplikace Prevencí je přísná aseptická a sterilní technika během anestézie.34 Komplikace vyplývající z anatomických poměrů: Hypotenze Je časná komplikace způsobena blokádou sympatiku, projevující se u starých lidí, kardiaků a hypovolemických pacientů. Totální spinální anestézie Jedná se o časnou komplikaci epidurální anestézie. Při nepoznané punkci dura mater je aplikován do subarachnoideálního prostoru několikanásobný objem lokálního anestetika. Dochází k okamžité ztrátě vědomí, hypotenzi, zástavě dýchání a mydriáze. První pomocí je obnova základních životních funkcí, zajištění průchodnosti dýchacích cest a oxygenace.
34
Srov. KASAL, E., a kolektiv, Základy anesteziologie,resuscitace, neodkladné medicíny a intenzivní péče, s. 73.
24
Poruchy dýchání Mohou být časnými ale i pozdními komplikacemi u centrálních blokád a blokád v oblasti brachiálního plexu. Nejčastěji jsou způsobeny: 1)
vysokou
subarachnoideální
nebo
totální
spinální
anestézii.
Léčbou
je
oxygenoterapie a ventilační podpora. 2) pneumotoraxem vzniklým na podkladě punkce pohrudnice při anestézii brachiálního plexu. Jedná se o nebezpečnou pozdní komplikaci u ambulantní anestézie. 3) parézou n. phrenicus, která provází cervikální blokády i anestézii brachiálního plexu. Postpunkční bolesti hlavy Jedná se o pozdní komplikace centrálních blokád. Vznikají při nechtěné punkci dura mater silnou epidurální jehlou, kdy dojde k úniku likvoru do epidurálního prostoru. Může se objevit dvojité vidění, nauzea a zvracení. Léčbou je doplnění objemu krystaloidů, klid na lůžku, analgetika, komprese břicha elastickou bandáží. Lze provést také zátku epidurálně aplikovanou autologní krví (tzv. blood-patch). Neurologické poruchy Příčiny: - trauma nervové struktury, - poruchy prokrvení, - krvácení, - poškození míchy, - zanesení látek použitých při dezinfekci, - bakteriální kontaminace, - poškození nervu polohou při operaci nebo po operačním výkonu. 35
35
Srov. KASAL, E., a kolektiv, Základy anesteziologie,resuscitace, neodkladné medicíny a intenzivní péče, s. 74.
25
Retence moče Je pozdní komplikací centrálních blokád. Může být nutná i krátkodobá katetrizace močového měchýře. Prevencí je podání nízkých koncentrací a malých dávek místních anestetik.36 Komplikace z použitých lokálních anestetik: Alergická reakce Vzniká častěji po esterické skupině lokálních anestetik. Může se projevit od lehčích forem až po anafylaktický šok. K alergické reakci dochází bezprostředně po aplikaci léků. Léčba spočívá v podání kortikosteroidů, antihistaminik, při šoku se podávají náhradní roztoky a adrenalin. Toxická reakce Závisí na hladině místních anestetik v krvi, srdci a CNS. Působením na myokard, může dojít k primární srdeční zástavě. Nejčastější projevy toxického účinku jsou na CNS. Může být: - mírná reakce = projevy podobné jako při podráždění sympatiku, - střední reakce = projevy podobné opilosti – brnění jazyka a rtů, závrať, poruchy vidění, smazaná řeč, veselost, neklid, zmatenost, - těžká reakce záškuby procházející do tonicko-klonických křečí, porucha dýchání a bezvědomí. Toxická reakce vzniká při překročení doporučené dávky nebo při nechtěném podání do cévy. Před podáním místních anestetik, musí lékař vždy aspirovat do stříkačky. Léčba spočívá v aplikaci kyslíku, antikonvulziv, pokud je nutná intubace, umělá plicní ventilace, vasopresory, objemová léčba, popřípadě KPR. Prevence toxické reakce: a) znalost maximálních dávek místních anestetik a jejich dodržování, b) používání nejnižších účinných koncentrací, 36
Srov. KASAL, E., a kolektiv, Základy anesteziologie,resuscitace, neodkladné medicíny a intenzivní péče, s. 74.
26
c) aspirace do stříkačky před podáním anestetika, d) přidání vasokonstrikční přísady.37 Tachyfylaxe Jedná se o snížení účinku opakovaných dávek místních anestetik, které se aplikují v krátkých intervalech. Zpomalit snížení účinku může kontinuální podávání místních anestetik s opioidy.38
3.5 Příprava pacienta před anestézii 3.5.1 Předoperační příprava Důkladné předoperační vyšetření a předoperační příprava snižují riziko anestézie a provedení samotného operačního výkonu. Snaží se zabránit vzniku peroperačních a pooperačních komplikací, zkrácení doby léčení a rekonvalescence. Rozsah vyšetření závisí na věku pacienta, na jeho celkovém stavu, náročnosti a časové naléhavosti výkonu. Předoperační příprava: 1. Všeobecná - provádí se u všech nemocných (příprava operačního pole, vyprázdnění před některými typy operací, zajištění dostatečné hydratace u pacienta). 2. Speciální chirurgická - zahrnuje zvláštní typy přípravy před některými operacemi. 3. Interní – zahrnuje prevenci interních komplikací a kompenzaci komplikujících interních onemocnění. 4.
Anesteziologická – zahrnuje lačnění jako prevence aspirace, vyjmutí umělého
chrupu jako prevence aspirace. 5. Psychologická - podceňovaný typ přípravy, může zásadním způsobem ovlivnit postoj a strach pacienta a jeho psychiku před operací.39
37
Srov. KASAL, E., a kolektiv, Základy anesteziologie,resuscitace, neodkladné medicíny a intenzivní péče, s. 38.
38
Srov. Tamtéž, s. 75.
39
Srov. Tamtéž, s. 47-48.
27
3.5.2 Předanestetické vyšetření Předanestetické vyšetření provádí lékař anesteziolog. U plánovaných výkonů přicházejí pacienti k předanestetickému vyšetření na anesteziologickou ambulanci. Cílem vyšetření je zhodnocení předoperačního stavu pacienta, posouzení rizika anestézie, navržení případných dalších vyšetření, terapeutických zásahů k optimalizaci zdravotního stavu před operačním výkonem a předpis premedikace. Důkladná anamnéza, klinické vyšetření a zhodnocení pomocných a laboratorních vyšetření umožňují anesteziologovi, rozpoznat rizikové faktory a stanovit jejich závažnost. Umožňují zařadit pacienta do rizikové skupiny podle ASA (American Society of Anesthesiologists) klasifikace.40 Důležitou
součástí
předanestetického
vyšetření
je
podání
informací
o plánovaném výkonu, způsobu anestézie, rizicích a možných komplikacích. Pacienti se mohou v průběhu rozhovoru zeptat na vše, co považují za podstatné. Téměř všichni pacienti pociťují před anestézií a operací určité obavy a strach. Často se obávají, že se po anestézii neprobudí, bojí se bolesti, ztráty vědomí a sebekontroly a též z procitnutí během anestézie. Lékař se snaží srozumitelným způsobem podat informace o plánovaném výkonu a průběhu anestézie. Důležitá je snaha uklidnit pacienta, ale taky vcítit se do úzkosti a pacientových obav. Cílem je minimalizovat jeho strach a obavy, které jsou stresorem a narušují duševní rovnováhu. Po podání ústních informací pacient nebo jeho zákonný zástupce podepisuje Informovaný souhlas a Přílohu k informovanému souhlasu (základní informace před výkonem v anestézii). Pacient svým podpisem stvrzuje, že podaným informacím porozuměl, že považuje své poučení za dostatečné a na základě své svobodné vůle souhlasí s provedením zdravotního výkonu.41 U pacientů, kteří nejsou schopni dostavit se na anesteziologickou ambulanci a u kterých se jedná o neplánované nebo neodkladné výkony provádí anesteziolog předanestetické vyšetření u lůžka.
40
Srov. Zemanova, J., Základy Anesteziologie 1. část, s. 31.
41
FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO [online]. Anesteziologický úsek [cit. 2011-03-15]
Dostupné na www: http://www.fnbrno.cz/nemocnice-bohunice/klinika-anesteziologie-resuscitace-a-intenzmed/anesteziologicky-usek/t3607
28
3.5.3 Anesteziologické riziko, ASA klasifikace Anesteziologické riziko stanovuje míru přežití v souvislosti s operačním výkonem a anestézií. ASA klasifikace je obecné vyjádření závažnosti stavu pacienta, tolerance zátěže a rizika časné mortality do 7. pooperačního dne. V případě urgentního operačního výkonu se k ASA klasifikaci přiřazuje písmeno E = emergency - znamená zvýšení rizika 1,2x. ASA klasifikace ale opomíjí závažnost a rozsah operačního výkonu, délku a věk operovaného. ASA klasifikace:
ASA I zdravý pacient (bez patologického klinického a laboratorního nálezu)
ASA II. lehké celkové onemocnění bez omezení výkonnosti
ASA III. těžké celkové onemocnění s omezením výkonnosti
ASA IV. těžké celkové onemocnění, které s operací nebo bez operace ohrožuje život pacienta
ASA V. umírající pacient, smrt nastane do 24 hodin bez operace (operace je poslední možností záchrany života)42
3.5.4 Premedikace Samotná hospitalizace, léčba a v první řadě operační zákrok jsou pro pacienta velkou psychickou zátěží, která má vliv i na jeho fyzický stav. Premedikace je podání léků ordinovaných anesteziologem před operací. Jejím cílem je sedace, snížení tělesné a duševní aktivity, snížení reflexní dráždivosti, oslabení tonu parasympatiku a tím i pokles nežádoucích účinků vagových reflexů (bradykardie, laryngospasmus, asystolie), usnadnění úvodu do anestézie potenciací účinku anestetik, snížení tvorby slin a bronchiální sekrece, snížení základní látkové výměny, zajištění analgezie, profylaxe aspirace, profylaxe pooperační nevolnosti a zvracení.43 42
Srov. Zemanova, J., Základy Anesteziologie 1. část, s. 31.
43
Srov. Tamtéž, s. 33.
29
Součástí premedikace je i prepremedikace, která se podává formou perorálního hypnotika na noc před plánovaným operačním výkonem. Má zajistit pacientovi klidný spánek. Premedikace je podání určitých léků před úvodem do anestézie. Způsoby podání jsou neinvazivní (perorální, nazální, bukání) nebo invazivní (intramuskulární, intravenózní na operačním sále).44 Po podané premedikaci už pacient nesmí chodit, zůstává na lůžku, na kterém je převezen na operační sál.
3.5.5 Bezprostřední příprava Probíhá před začátkem anestézie, kdy se kontroluje totožnost pacienta a podepsaný informovaný souhlas s anestézii. Pacienti nesmí mít šperky, snímací zubní náhrady, jiné odstranitelné pomůcky, ženy musí být odlíčené a nesmí mít nalakované nehty. Důležitá je také kontrola posledního příjmu pevné stravy. Poslední příjem by měl být 6 hodin před operací a 2-4 hodiny od požití čirých tekutin, kvůli riziku aspirace žaludečního obsahu.
44
Srov. ADAMUS, M., a kolektiv, Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti, s. 66.
30
4. METODIKA
V průzkumné části své bakalářské práce se zabývám informovaností respondentů o anestézii před plánovaným operačním výkonem. Ke sběru dat jsem zvolila dotazníkové šetření, které bylo anonymní. Tuto metodu jsem zvolila jako vhodný způsob získání informací od velkého počtu respondentů za krátký časový úsek. Dotazník jsem sestavila na základě cílů své práce tak, abych mohla potvrdit či vyvrátit stanovené očekávané výsledky. Dotazník je měrný prostředek, pomocí kterého zkoumáme mínění lidí o jednotlivých jevech. Jeho struktura vychází ze zaměření a úloh výzkumu. Jedná se o skupinu předem připravených a jasně formulovaných konkrétních otázek. Respondenti na tyto otázky odpovídají písemně. Výhodou této metody je rychlé a ekonomicky výhodné shromažďování dat. Nevýhodou je možnost zkreslení informací, záměrné uvedení nepravdivých informací, nepochopení zadané otázky respondentem, neúplnost údajů a riziko nízké návratnosti dotazníků, které vede k problémům s ověřováním platnosti získaných údajů.45 Pro umožnění průzkumu prováděného v souvislosti s mou bakalářskou práci, jsem podala žádost o umožnění dotazníkového šetření. Tato žádost byla náměstkyní pro ošetřovatelskou péči FN Brno schválena a dotazníky byly distribuovány na anesteziologické
ambulanci v období od 8. 12. 2010 do 18. 1. 2011. Povolení
k distribuci dotazníku přikládám v příloze č.1. Zkušebně jsem provedla pilotní šetření u 10 respondentů a na základě správnosti vyplnění a porozumění obsahu bylo postupně distribuováno celkem 140 dotazníků. Dotazník obsahoval celkem 28 položek. Na začátek dotazníků jsem umístnila položky, které byli jednoduché a nevyžadovali velkou myšlenkovou námahu. První tři byly zaměřeny na osobní údaje respondentů. Ostatní položky obsahovali všechny podstatné problémy, na které jsem hledala ve svém průzkumu odpověď. Položky jsem sestavila a seřadila tak, aby byly jednoduché, srozumitelné, respondenta nenamáhaly, motivovaly ho, nedělaly mu velké problémy a hlavně abych vzbudila zájem
45
Srov. Dotazník-online. [cit. 2011-03-15] Dostupné na: http://www.dotaznik-online.cz/index.htm
31
respondentů o zkoumanou problematiku. Položky č. 4 – 5 zjišťovaly, zda již respondenti prodělali anestézii a kolikrát. Respondenti, kteří uvedli, že anestézii neprodělali, pokračovali položkou č. 6. Pokud v této položce uvedli, že nebyli informováni před operací o anestézii, pokračovali v odpovědích položkou č. 14. Položky č. 7 – 9, 13 byly zaměřeny na informovanost respondentů ohledně anestézie. Položky č. 10 – 12 zjišťovaly srozumitelnost, důležitost a spokojenost s podáním informací o anestézii. Položky č. 14 – 21 se týkaly obav z nastávající anestézie. Položky č. 22 – 26 se týkaly informovanosti respondentů o typu anestézie, obav spojených s možnými komplikacemi a možností zbavit se obav rozhovorem. Položky č. 27 – 28 byly zaměřeny na etický kodex Práva pacientů. Dotazník přikládám v příloze č.2. V dotazníku jsem použila čtyři druhy otázek: - otázky polynomické výběrové: otázka č. 10, 11, 12, 13, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 26, 28 - otázky polynomické polouzavřené: otázka č. 7, 8, 9, 21, 24, 25 - otázky dichotomické: otázka č. 1, 3, 4, 5, 6, 14, 21, 22, 23, 27 - otázky otevřené: otázka č. 2 Výsledky šetření jsem zpracovala do tabulek a grafů za použití absolutní a relativní četnosti, případně aritmetického průměru. Výsledky jsou zaokrouhleny na jedno desetinné číslo. Zpracování dat získaných šetřením jsem provedla pomocí počítačového programu Microsoft Office Excel a Microsoft Office Word (2003).
32
5. VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA
Celkem jsem distribuovala 140 dotazníků a vrátilo se mi jich 132. Celková návratnost tedy byla 94,3 %. Pro neúplnost údajů jsem musela 8 dotazníků vyřadit z dalšího zpracování. Ke statistickému zpracování bylo použito 124 dotazníků, což je 88,6 % z celkově rozdaných dotazníků.
Tabulka č. 1 – Pohlaví respondentů Pohlaví respondentů
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Muži Ženy
63 61
50,8 49,2
Celkem
124
100,0
Položka č. 1 (tab. č. 1 a graf č. 1) rozdělila respondenty dle pohlaví. Z celkového počtu 124 dotazovaných respondentů (100 %) bylo 61 dotázaných ženského pohlaví (49,2 %). 63 dotazovaných respondentů (50,8 %) bylo pohlaví mužského.
Muži Ženy
49,2% 50,8%
Graf č. 1 – Pohlaví respondentů
33
Tabulka č. 2 – Věk respondentů Věk respondentů
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Do 20-ti let 21 – 30 let 31 – 40 let 41 – 50 let 51 – 60 let 61 a více let
8 19 20 17 21 39
6,5 15,3 16,1 13,7 16,9 31,5
Celkem
124
100,0
Položka č. 2 (tab. č. 2 a graf č. 2) zjišťovala věk respondentů. Dotazníkového šetření se zúčastnili respondenti různých věkových skupin. Nejpočetnější byla věková skupina 61 a více let v počtu 39 respondentů (31,5 %). Následovala skupina 51 - 60 let v počtu 21 respondentů (16,9 %). Třetí v pořadí byla skupina 31 - 40 let v počtu 20 respondentů (16,1 %). Věková skupina 21 - 30 let byla zastoupena 19-ti respondenty (15,3 %). 17 respondentů (13,7 %) uvedlo svůj věk ve věkové skupině 41 - 50 let. Kategorií s nejnižším počtem respondentů byla věková skupina do 20-ti let s počtem 8 respondentů (6,5 %). Průměrný věk byl 46 let.
6,5% 31,5%
15,3%
Do 20-ti let 21 – 30 let 31 – 40 let
16,1% 16,9%
13,7%
41 – 50 let 51 – 60 let 61 a více let
Graf č. 2 – Věk respondentů
34
Tabulka č. 3 – Vzdělání respondentů Dosažené vzdělání
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Základní Vyučen bez maturity Vyučen s maturitou Středoškolské s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské
14 32 8 34 6 30
11,3 25,8 6,5 27,4 4,8 24,2
Celkem
124
100,0
Položka č. 3 (tab. č. 3 a graf č. 3) zjišťovala nejvyšší dosažené vzdělání. Nejvíce respondentů (27,4 %) uvedlo jako své nejvyšší dosažené vzdělání středoškolské s maturitou. Jedná se celkem o 34 respondentů. Další početnou skupinou jsou respondenti, kteří uvedli jako své nejvyšší vzdělání vyučení bez maturity. Zde se jedná celkem o 32 respondentů (25,8 %). 30 respondentů (24,2 %) uvedlo jako své nevyšší dosažené vzdělání vysokoškolské. Další skupinou bylo 14 respondentů (11,3 %) se základním vzděláním. 8 respondentů (6,5 %) uvedlo vyučení s maturitou a 6 respondentů (4,8 %) uvedlo vyšší odborné jako své nejvyšší dosažené vzdělání.
Základní Vyučen bez maturity
24,2%
11,3%
Vyučen s maturitou
25,8% Středoškolské s maturitou
4,8% 27,4%
6,5%
Vyšší odborné Vysokoškolské
Graf č. 3 – Vzdělání respondentů
35
Tabulka č. 4 – Prodělání anestézie
Prodělání anestézie
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano Ne
111 13
89,5 10,5
Celkem
124
100,0
Položkou č. 4 (tab. č. 4) jsem zjišťovala, zda již v minulosti respondenti prodělali anestézii. Z celkového počtu dotázaných podstoupilo anestézii 111 respondentů (89,5 %). 13 respondentů (10,5 %) uvedlo, že anestézii neprodělalo. Respondenti, kteří v této otázce uvedli možnost, že anestézii neprodělali, pokračovali ve svých odpovědích otázkou č. 6.
Následující tabulka a graf se týká pouze respondentů, kteří uvedli, že anestézii již prodělali. Celkově se jedná o 111 dotázaných. Tabulka č. 5 – Počet prodělaných anestézií Počet prodělaných anestézií 1 2 Víc jak 2x Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
31 24 56 111
27,9 21,6 50,5 100,0
V položce č. 5 (tab. č. 5) jsem u dotazovaných zjišťovala počet prodělaných anestézií. Nejvíce respondentů 56 (50,5 %) uvedlo, že prodělali anestézii víc jak 2x. Jako druzí v pořadí byli respondenti, který prodělali anestézii 1x, celkem jich bylo 31 (27,9 %). Z celkového počtu 111 respondentů 24 dotázaných (21,6 %) prodělalo anestézii 2x.
36
Tabulka č. 6 – Podání informací o anestézii Podání informací o anestézii
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano Ne
124 0
100,0 0,0
Celkem
124
100,0
V položce č. 6 (tab. č. 6 a graf č. 4) mě zajímalo, zda byli respondenti informováni před operací o anestézii. Z celkového počtu 124 respondentů( 100 %) všichni odpověděli, že byli informováni o anestézii před operačním výkonem.
Ano Ne
0,0%
100,0%
Graf č. 4 – Podání informací o anestézii
37
Tabulka č. 7 – Informace o anestézii podal Informace o anestézii podal
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Lékař anesteziolog Sestra na anesteziologické ambulanci Ošetřující lékař na oddělení Ošetřující sestra na oddělení Jiná možnost
124 24 15 3 2
73,8 14,3 8,9 1,8 1,2
Celkem
168
100,0
V položce č. 7 ( tab. č. 7 a graf č. 5) mě zajímalo, kdo respondentům informace podal. Na tuto otázku odpovídalo celkem 124 dotázaných, kteří mohli uvést více možných odpovědí. Dohromady jich uvedli 168. Všichni respondenti byli poučeni lékařem anesteziologem. Odpovědělo tak celkem 124 respondentů (73,8 %). Sestrou na anesteziologické ambulanci bylo poučeno celkem 24 respondentů (14,3 %). Ošetřující lékař oddělení podal informace o anestézii 15 respondentům (8,9 %) a z celkového počtu dotázaných, 3 respondenti (1,8 %) uvedli, že informace o anestézii dostali od ošetřující sestry na oddělení. Dva respondenti (1,2 %) uvedli jako svou odpověď jinou možnost. V obou případech jim informace poskytla sestra na operačním sále.
Lékař anesteziolog
8,9%
1,8% 1,2% Sestra na anesteziologické ambulanci
14,3%
Ošetřující lékař na oddělení
73,8%
Ošetřující sestra na oddělení Jiná možnost
Graf č. 5 – Informace o anestézii podal
38
Tabulka č. 8 – Místo podání informací Místo podání informací
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Anesteziologická ambulance Pracovna lékaře Pracovna sester Nemocniční pokoj Jiná možnost
108 16 0 0 0
87,1 12,9 0,0 0,0 0,0
Celkem
124
100,0
V položce č. 8 ( tab. č. 8 a graf č. 6) jsem u respondentů zjišťovala, kde jim byly informace o anestézii podány. Nejvíce dotázaných respondentů 108 (87,1 %) uvedlo, že byli o anestézii informováni v anesteziologické ambulanci. V pracovně lékaře uvedlo podání informací 16 respondentů (12,9 %). Možnou odpověď nemocniční pokoj, pracovna sester a jinou možnost neuvedl žádný (0,0 %) respondent.
0,0% 12,9%
0,0% 0,0%
Anesteziologická ambulance Pracovna lékaře Pracovna sester Nemocniční pokoj Jiná možnost
87,1%
Graf č. 6 – Místo podání informací
39
Tabulka č. 9 – Způsob podání informací Způsob podání informací
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ústně - rozhovor Dostal(a) jsem písemný materiál – informační leták, brožura Sestra mě informovala, že tištěné materiály jsou k nahlédnutí na odd. Žádné informace jsem nedostal(a) Jiná možnost
124
61,4
78
38,6
0 0 0
0,0 0,0 0,0
Celkem
202
100,0
V položce č. 9 ( tab. č. 9 a graf č. 7) mě zajímalo, jakou formou byli respondenti informováni o anestézii. Na tuto otázku odpovídalo celkem 124 respondentů, kteří mohli uvést více možných odpovědí. Dohromady jich uvedli 202. Celkový počet dotazovaných respondentů, kteří byli informováni o anestézii formou rozhovoru byl 124 (61,4 %). Formu podání informací prostřednictvím písemných materiálů uvedlo 78
respondentů
(38,6
%).
Další
tři
možné
odpovědi
neoznačil
žádný
(0,0 %) respondent.
ústně - rozhovor
dostal(a) jsem písemný materiál – informační leták, brožura
0,0% 0,0%
0,0%
38,6%
sestra mě informovala, že tištěné materiály jsou k nahlédnutí na odd.
61,4%
žádné informace jsem nedostal(a) jiná možnost
Graf č. 7 – Způsob podání informací
40
Tabulka č. 10 – Srozumitelnost informací Srozumitelnost informací
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano, informace byly srozumitelné Spíše ano, ale informace byly místy až příliš odborné Nerozuměl(a) jsem těmto informacím vůbec Žádné informace jsem nedostal(a)
107
86,3
17
13,7
0 0
0,0 0,0
Celkem
124
100,0
Položkou č. 10 (tab. č. 10 a graf č. 8) jsem zjišťovala, zda byly informace o anestézii pro dotazované respondenty srozumitelné. Pro 107 respondentů (86,3 %) byly informace srozumitelné. Pro 17 respondentů (13,7 %) byly informace místy až příliš odborné. Další dvě možné odpovědi neoznačil žádný respondent (0,0 %).
Ano, informace byly srozumitelné
13,7%
0%
0%
Spíše ano, ale informace byly místy, až příliš odborné Nerozuměl(a) jsem těmto informacím vůbec
86,3%
Žádné informace jsem nedostal(a)
Graf č. 8 – Srozumitelnost informací
41
Tabulka č. 11 – Důležitost informací Důležitost informací
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano, jsou pro mě důležité Spíše ano Spíše ne Ne, nejsou pro mě důležité
95 23 4 2
76,6 18,6 3,2 1,6
Celkem
124
100,0
Položka č. 11 (tab. č. 11 a graf č. 9) hodnotila, zda je pro dotazované důležité mít informace k dispozici. Nejvíce dotázaných respondentů 95 (76,6 %) uvedlo, že informace jsou pro ně důležité. Celkem 23 respondentů (18,6 %) uvedlo, že spíše ano. Čtyři respondenti (3,2 %) uvedli odpověď spíše ne a pro 2 respondenty (1,6 %) nebyly informace o anestézii důležité.
18,6%
3,2% 1,6% Ano, je pro mě důležité Spíše ano Spíše ne
76,6%
Graf č. 9 – Důležitost informací
42
Ne, nejsou pro mě důležité
Tabulka č. 12 – Spokojenost s podanými informacemi Spokojenost s podanými informacemi
Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano, informace byly vyčerpávající Ano, informace byly dostačující Ne, zcela uspokojivých informací se mi nedostalo Nespokojen(a) s podáním informací Žádné informace jsem nedostal(a)
57 66
46,0 53,2
1 0 0
0,8 0,0 0,0
Celkem
124
100,0
V položce č. 12 (tab. č. 12 a graf č. 10) mě zajímala spokojenost respondentů s podáním informací o anestézii. Z celkového počtu dotázaných byly pro 66 respondentů (53,2 %) informace dostačující. Za vyčerpávající je považovalo celkem 57 respondentů (46,0 %). Jeden respondent (0,8 %) uvedl, že se mu zcela uspokojivých informací nedostalo. Nespokojen s podáním informací nebyl žádný respondent (0,0 %). Žádný z dotázaných (0,0 %) respondentů neuvedl odpověď, že nedostal žádné informace.
Ano, informace byly vyčerpávající
0,0% 0,8% 0,0% 46,0% 53,2%
Ano, informace byly dostačující Ne, zcela uspokojivých informací se mi nedostalo Nespokojen(a) s podáním informací Žádné informace jsem nedostal(a)
Graf č. 10 – Spokojenost s podanými informacemi
43
Tabulka č. 13 – Podání informací lékařem o možnostech anestézie Podání informací lékařem o možnostech anestézie
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
85
68,6
15
12,1
21 3
16,9 2,4
124
100,0
Ano, lékař mě informoval jaké jsou možnosti Spíše ano, lékař pouze konstatoval možnosti Spíše ne, lékař mě ujistil, že zvolí nejvhodnější typ anestézie Ne, lékař o tom se mnou nemluvil Celkem
V položce č. 13 (tab. č. 13 a graf č. 11) jsem hodnotila, jestli byli respondenti obeznámeni s možnostmi anestézie k jejich typu operace. O možnostech anestézie bylo lékařem informováno 85 respondentů (68,6 %). Celkem 21 respondentů (16,9 %) uvedlo, že je lékař ujistil o zvolení nejvhodnějšího typu anestézie. Možnost kdy lékař pouze konstatoval možnosti anestézie, uvedlo 15 respondentů (12,1 %). Pouze tři respondenti (2,4 %) uvedli, že s nimi lékař nemluvil o možnostech anestézie k jejich typu operace.
Ano, lékař mě informoval jaké jsou možnosti 16,9%
2,4%
Spíše ano, lékař pouze konstatoval možnosti
12,1% 68,6%
Spíše ne, lékař mě ujistil že zvolí nejvhodnejší typ anestézie Ne, lékař o tom se mnou nemluvil
Graf č. 11 – Podání informací lékařem o možnostech anestézie
44
Tabulka č. 14 – Obavy z anestézie Obavy z anestézie
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano Ne
50 74
40,3 59,7
Celkem
124
100,0
Položka č. 14 (tab. č. 14 a graf č. 12) byla zaměřena na obavy z anestézie. Z celkového počtu 124 respondentů se obávalo anestézie 50 respondentů (40,3 %). Bez obav z anestézie bylo 74 respondentů (59,7 %).
Ano Ne
40,3%
59,7%
Graf č. 12 – Obavy z anestézie
45
Tabulka č. 15 – Obavy ze ztráty vědomí a sebekontroly Obavy ze ztráty vědomí a sebekontroly
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano, obávám se toho Spíše ano Spíše ne Ne, jsem bez obav
15 30 49 30
12,1 24,2 39,5 24,2
Celkem
124
100,0
V položce č. 15 (tab. č. 15) jsem se snažila zjistit od respondentů, zda mají obavy ze ztráty vědomí a sebekontroly. Možnost odpovědi spíše ne uvedlo 49 respondentů (39,5 %). Bez obav bylo 30 respondentů (24,2 %). Možnou odpověď spíše ano uvedlo 30 respondentů (24,2 %) a 15 respondentů (12,1 %) uvedlo, že má obavy ze ztráty vědomí a sebekontroly. Tabulka č. 16 – Obavy z vyzrazení svých starosti v průběhu anestézie Obavy z vyzrazení svých starostí v průběhu anestézie
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
7 9 37 71
5,6 7,3 29,8 57,3
Celkem
124
100,0
V položce č. 16 (tab. č. 16) mě zajímaly obavy respondentů z vyzrazení svých starostí během anestézie. 71 dotazovaných (57,3 %) uvedlo, že nemá obavy. 37 respondentů (29,8 %) uvedlo, že spíše ne. Devět respondentů (7,3 %) označilo odpověď spíše ano a 7 respondentů (5,6 %) uvedlo, že obavy má.
46
Tabulka č. 17 – Obavy z bolesti na začátku operace Obavy z bolesti na začátku operace
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
17 24 26 57
13,7 19,4 20,9 46,0
Celkem
124
100,0
V položce č. 17 (tab. č. 17) jsem u respondentů zjišťovala jejich obavy z vnímání bolesti na začátku operace. Celkem 57 respondentů (46,0 %) uvedlo, že obavy nemá. Možnou odpověď spíše ne označilo 26 (20,9 %) respondentů. 24 oslovených (19,4 %) uvedlo odpověď spíše ano a 17 respondentů (13,7 %) uvedlo, že obavy má. Tabulka č. 18 – Obavy ze zástavy dechu během anestézie Obavy ze zástavy dechu během anestézie
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano, obávám se toho Spíše ano Spíše ne Ne, jsem bez obav
17 14 51 42
13,7 11,3 41,1 33,9
Celkem
124
100,0
V položce č. 18 (tab. č. 18) jsem se respondentů tázala na jejich obavy, že by mohli přestat dýchat během anestézie. Ze 124 dotázaných uvedlo 51 respondentů (41,1 %), že spíše nemá obavy. Možnou odpověď bez obav uvedlo 42 dotázaných (33,9 %). Celkem 17 respondentů (13,7 %) uvedlo, že se toho obává. 14 oslovených (11,3 %) uvedlo, odpověď spíše ano.
47
Tabulka č. 19 – Obavy z procitnutí během anestézie Obavy z procitnutí během anestézie
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
12 24 40 48
9,7 19,4 32,2 38,7
Celkem
124
100,0
V položce č. 19 (tab. č. 19 a graf č. 13) jsem od respondentů chtěla zjistit, zda mají obavy z procitnutí během anestézie. Nejvíce dotázaných respondentů 48 (38,7 %) uvedlo, že obavy nemá. Druhá nejpočetnější skupina respondentů uvedla, že spíše ne. Celkem to bylo 40 respondentů (32,2 %). Možnou odpověď spíše ano uvedlo 24 oslovených (19,4 %) a 12 respondentů (9,7 %) uvedlo, že se obává procitnutí během anestézie.
9,7% 38,7%
19,4%
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
32,2%
Graf č. 13 – Obavy z procitnutí během anestézie
48
Tabulka č. 20 – Obavy z neprobuzení po anestézii Obavy z neprobuzení po anestézii
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano, obávám se toho Spíše ano Spíše ne Ne, jsem bez obav
16 22 50 36
12,9 17,8 40,3 29,0
Celkem
124
100,0
Položka č. 20 (tab. č. 20) byla zaměřena na obavy respondentů z neprobuzení se po anestézii. 50 respondentů (40,3 %) uvedlo,že spíše nemá obavy. Zcela bez obav bylo 36 respondentů (29,0 %). Respondentů, kteří spíše obavy mají, bylo 22 (17,8 %) a těch co se obávají z neprobuzení po anestézii, bylo 16 (12,9 %). Tabulka č. 21 – Další obavy z anestézie Další obavy z anestézie
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano Ne
10 114
8,1 91,9
Celkem
124
100,0
V položce č. 21 (tab. č. 21) jsem u respondentů hodnotila jejich další obavy z anestézie.
114
respondentů
(91,9
%)
uvedlo,
že
nemá
další
obavy.
Celkem 10 respondentů (8,1 %) má další obavy z anestézie. Tabulka č. 22 – Informovanost respondentů o typu anestézie Informovanost respondentů o typu anestézie
Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano Ne
100 24
80,6 19,4
Celkem
124
100,0
Položka č. 22 (tab. č. 22) zjišťovala informovanost respondentů o typu anestézie. Celkem 100 respondentů (80,6 %) uvedlo, že bylo informováno o anestézii. O typu anestézie nebylo informováno 24 respondentů (19,4 %).
49
Tabulka č. 23 – Informovanost respondentů o komplikacích anestézie Informovanost respondentů o komplikacích anestézie
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano Ne
109 15
87,9 12,1
Celkem
124
100,0
V položce č. 23 (tab. č. 23 a graf č. 14) jsem se snažila od respondentů zjistit, zda byli informováni o komplikacích spojených s anestézii. Informováno bylo 109 respondentů (87,9 %). Počet respondentů, jenž nebyli informováni o komplikacích spojených s anestézií byl 15 (12,1 %). Respondenti,
kteří
v otázce
uvedli
možnost,
že
nebyli
informováni
o komplikacích spojených s anestézií, pokračovali ve svých odpovědích otázkou č. 26.
12,1%
Ano Ne
87,9%
Graf č. 14 – Informovanost respondentů o komplikacích anestézie
50
Následující tabulka a graf se týká pouze respondentů, kteří měli plánovaný výkon v celkové anestézii a byly poučeni o komplikacích. Celkově se jedná o 76 respondentů. Tabulka č. 24 – Obavy respondentů z komplikací celkové anestézie Obavy respondentů z komplikací celkové anestézie
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano, obávám se nejvíce Spíše ano Spíše ne Ne Nevím, nebyl(a) jsem informován(a) o komplikacích celkové anestézie
6 21 33 16
7,9 27,6 43,4 21,1
0
0,0
Celkem
76
100,0
Položka č. 24 (tab. č. 24 a graf č. 15) byla zaměřena na obavy respondentů z komplikací celkové anestézie. Z celkového počtu 76 dotázaných, 33 respondentů (43,4 %) uvedlo, že se spíše neobává komplikací. 21 respondentů (27,6 %) uvedlo, že spíše ano. Možnou odpověď bez obav uvedlo 16 dotázaných (21,1 %). Pouze 6 respondentů (7,9 %) uvedlo, že má obavy z komplikací celkové anestézie. Žádný respondent (0,0 %) neuvedl možnost, že nebyl informován o komplikacích celkové anestézie.
Ano, obávám se nejvíce
Spíše ano
21,1%
0,0% 7,9%
Spíše ne
27,6% Ne
43,4%
Nevím, nebyl(a) jsem informován(a) o komplikacích celkové anestézie
Graf č. 15 – Obavy respondentů z komplikací celkové anestézie
51
Následující tabulka a graf se týká pouze respondentů, kteří měli plánovaný výkon v místní anestézii a byly poučeni o komplikacích. Celkově se jedná o 33 respondentů. Tabulka č. 25 – Obavy respondentů z komplikací místní anestézie Obavy respondentů z komplikací místní anestézie
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano, obávám se nejvíce Spíše ano Spíše ne Ne Nevím, nebyl(a) jsem informován(a) o komplikacích místní anestézie
1 7 17 8
3,1 21,2 51,5 24,2
0
0,0
Celkem
33
100,0
Položka č. 25 (tab. č. 25 a graf č. 16) byla zaměřena na obavy respondentů z komplikací místní anestézie. Obavy z komplikací spíše nemá 17 respondentů (51,5 %). Dalších 8 dotázaných (24,2 %) uvedlo, že se místní anestézie neobává vůbec. 7 respondentů (21,2 %) uvedlo, že spíše má a jeden oslovený (3,1 %) uvedl, že se nejvíce obává neurologických komplikací.
Ano, obávám se nejvíce
Spíše ano
24,2%
0,0%
3,1%
21,2% Spíše ne
Ne
51,5%
Nevím, nebyl(a) jsem informován(a) o komplikacích místní anestézie
Graf č. 16 – Obavy respondentů z komplikací místní anestézie
52
Tabulka č. 26 – Pomohl rozhovor zbavit strachu a obav z anestézie Zbavil Vás rozhovor strachu a obav z anestézie?
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano Spíše ano Spíše ne Ne Nebyl(a) jsem poučen(a) o anestézii
41 50 27 6 0
33,1 40,3 21,8 4,8 0,0
Celkem
124
100,0
V položce č. 26 (tab. č. 26 a graf č. 17) mě zajímalo, zda respondenty zbavil rozhovor strachu a obav z anestézie. Nejvíce respondentů 50 (40,3 %) uvedlo, že spíše ano a 41 respondentů (33,1 %) uvedlo odpověď ano. Třetí v pořadí byla označena možná odpověď spíše ne, kterou uvedlo celkem 27 respondentů (21,8 %). Pouze šest oslovených (4,8 %) uvedlo, že je rozhovor nezbavil strachu a obav z anestézie. Žádný respondent (0,0 %) neoznačil možnou odpověď, že nebyl poučen o anestézii.
Ano
21,8%
4,8% 0,0% 33,1%
Spíše ano Spíše ne Ne
40,3% Nebyl(a) jsem poučen(a) o anestézii
Graf č. 17 – Pomohl rozhovor zbavit strachu a obav z anestézie
53
Tabulka č. 27 – Informovanost respondentů o etickém kodexu Informovanost respondentů o etickém kodexu
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
Ano Ne
98 26
79,0 21,0
Celkem
124
100,0
V položce č. 27 (tab. č 27) jsem zjišťovala, zda respondenti vědí co je Etický kodex. Z celkového počtu 124 dotázaných 98 respondentů (79,0 %) vědělo, co je Etický kodex. 26 respondentů (21,0 %) uvedlo, že neví. Tabulka č. 28 – Možnosti seznámení s Etickým kodexem Možnosti seznámení s Etickým kodexem
Absolutní četnost
Relativní četnost (%)
45
36,3
58
46,8
11
8,9
10
8,0
124
100,0
Ano, sestra mě s právy pacientů seznámila Ano, práva pacientů jsou k nahlédnutí na oddělení Ne o práva pacientů jsem Se nezajímal(a) Ne, nikdo mě s právy pacientů neseznámil Celkem
V položce č. 28 (tab. č. 28) mě zajímalo, jestli byli respondenti seznámeni s Etickým kodexem Práva pacientů. 58 respondentů (46,8 %) uvedlo, že měli možnost nahlédnutí na Etický kodex Práva pacientů na oddělení. Celkem 45 respondentů (36,3 %) uvedlo, že je s Právy pacientů seznámila sestra. O Práva pacientů se nezajímalo, jak uvedlo 11 respondentů (8,9 %) a 10 respondentů (8,0 %) uvedlo, že je nikdo s Právy pacientů neseznámil.
54
6. DISKUZE
Jedním ze základních práv pacienta je právo na informace. Podstatou správné a dostatečné informovanosti v systému zdravotnictví je komunikace mezi pacientem a zdravotnickým personálem. Komunikace musí být efektivní. Během rozhovoru by neměl mít pacient pocit časové tísně ze strany zdravotníka. Významnou součástí je tzv. empatie – schopnost vcítit se do situace pacienta. Předmětem zájmu zdravotníků musí být pacient, nikoli jeho potíže. Ve své bakalářské práci jsem zjišťovala, jak jsou pacienti informováni o anestézii před plánovaným operačním výkonem. Podkladem pro mou práci bylo provedení dotazníkového šetření u respondentů, kteří jdou na plánovaný operační výkon přes anesteziologickou ambulanci ve FN Brno. Během sestavování dotazníku jsem vycházela ze stanovených cílů a očekávaných výsledků práce. Dotazník, díky němuž jsem získala údaje od respondentů obsahoval 28 položek. Na základě těchto položek jsem zpracovala 28 tabulek a 17 grafů. Pro možnost srovnání svých závěrů jsem do diskuse zařadila některé poznatky z bakalářské práce Markéty Říhové46 z roku 2006, zabývající se Informovaností pacientů o anestézii před operačním výkonem. Její cílovou skupinou bylo 96 hospitalizovaných pacientů na oddělení traumatologie a chirurgie v Úrazové nemocnici v Brně a na oddělení ortopedie ve Fakultní nemocnici Brno. Pro mojí bakalářskou práci jsem zpracovávala celkem 124 dotazníku. Z celkového počtu bylo 61 (49,2 %) dotazovaných žen a 63 (50,8 %) dotazovaných mužů. Dotazníkového šetření se zúčastnili respondenti různých věkových skupin. Nejmladšímu bylo 12 let a nejstaršímu respondentovi 84. Zjistila jsem, že ve vyplňování dotazníků byli preciznější respondenti vyšších věkových skupin. Průměrný věk byl 46 let. Respondenty jsem rozdělila podle nejvyššího dosaženého vzdělání. Mezi jednotlivými kategoriemi vzdělání jsem nezjistila zásadní rozdíly v odpovědích. 46
Srov. ŘÍHOVÁ, M.: Informovanost pacienta o anestézii před operačním výkonem, Bakalářská práce,
Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Brno 2006
55
Velká většina, tedy 111 respondentů (89,5 %), uvedla, že anestézii již v minulosti prodělala. Pouze 13 dotázaných (10,5 %) anestézii zatím nepodstoupilo. Na další položku odpovídali pouze ti respondenti, kteří už anestézii prodělali. Zajímal mě, počet prodělaných anestézií. Nejvíce respondentů 56 (50,5 %) uvedlo, že prodělali anestézii více jak 2x. Na druhém místě v pořadí byli respondenti, který prodělali anestézii 1x, těch bylo 31 (27,9 %). Nejméně 24 dotázaných (21,6 %) prodělalo anestézii 2x. Jeden respondent v této položce uvedl, že anestézii prodělal již 15x. CÍL 1: Zjišťoval, zda jsou pacienti před plánovaným operačním výkonem informováni o anestézii a jakým způsobem. V očekávaném výsledku č. 1 jsem předpokládala, že více jak 75 % dotázaných je informováno o anestézii. Dle průzkumu bylo o anestézii informováno všech 124 respondentů (100,0 %). Očekávaný výsledek č. 1 se mi potvrdil. Následující dvě položky měly zjistit, zda respondentům informace o anestézii podal lékař anesteziolog a zda místem podání byla anesteziologická ambulance. Obě souvisely s očekávaným výsledkem č. 2, kde jsem předpokládala, že více jak 75 % dotázaných získá informace v anesteziologické ambulanci. Informace o anestézii před plánovaným operačním výkonem získalo od lékaře anesteziologa všech 124 (73,8 %) respondentů. Někteří respondenti dostali informace od sestry na anesteziologické ambulanci, ošetřujícího lékaře na oddělení či ošetřující sestry na oddělení. Dva respondenti (1,2 %) uvedli jako svou odpověď jinou možnost. Uvedli, že jim informace poskytla sestra na operačním sále. Jednalo se o respondenty, kteří prodělali anestézii již v minulosti. Proto předpokládám, že šlo o předešlé absolvované anestézie. Nejvíce dotázaných respondentů 108 (87,1 %) uvedlo, že jim informace o anestézii byly podány na anesteziologické ambulanci. V pracovně lékaře uvedlo podání informací 16 respondentů (12,9 %). Předpokládám, že těchto 16 respondentů mělo na mysli, pracovnu lékaře anesteziologické ambulance. Očekávaný výsledek č. 2 se mi tedy potvrdil. Zde bych ráda srovnala své výsledky s hodnocením respondentů v bakalářské práci Markéty Říhové.47 Z jejího průzkumu vyplývá, že naprostá většina respondentů (85,41 %) byla informována na pokoji, pouze 6 respondentů (6,25 %) získalo 47
Srov. ŘÍHOVÁ, M.: Informovanost pacienta před operačním výkonem, s.47, Bakalářská práce,
Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Brno 2006
56
informace v anesteziologické ambulanci. Musím, ale podotknout, že se v jejím průzkumu jednalo také o akutní operace a zřejmě proto se autorka domnívala, že informování neproběhlo u všech respondentů standardním postupem. Na základě další položky v dotazníku jsem zjistila, že všech 124 respondentů bylo o anestézii informováno formou rozhovoru s lékařem. V očekávaném výsledku č. 3 jsem předpokládala, že více jak 75 % pacientů získá informace formou rozhovoru. Z celkového počtu 124 dotázaných 78 (38,6 %) respondentů uvedlo, že kromě rozhovoru s lékařem dostalo k dispozici i písemný materiál. Podle mých informací na anesteziologické ambulanci dostává informační materiál o anestézii každý pacient. Proto mě velmi překvapilo, že z celkového počtu dotázaných uvedlo tuto možnost pouze 78 respondentů. Předpokládám, že to bylo způsobené nepozorností ve vyplňování dotazníků ze strany respondentů. Očekávaný výsledek č. 3 se mi potvrdil. CÍL 2: Zjišťoval, zda jsou tyto informace srozumitelné a dostačující. Výsledkem efektivní komunikace mezi zdravotnickým personálem a pacientem je pochopení obsahu podané informace. Předpokládala jsem, že více jak 50 % respondentů porozumělo podaným informacím. Bylo pro mě potěšitelným zjištěním, že pro 107 respondentů (86,3 %) byly podané informace opravdu srozumitelné. Předpokládám, že to souviselo i s tím, že většina respondentů už prodělala anestézii opakovaně. Pro 17 respondentů (13,7 %) byly informace spíše srozumitelné, ale místy až příliš odborné. Žádný z respondentů neuvedl, že by těmto informacím nerozuměl vůbec nebo, že by žádné informace nedostal. Očekávaný výsledek č. 4 se mi potvrdil. Zajímalo mě též, zda respondenti považují za důležité mít tyto informace k dispozici v písemné podobě. 118 dotázaných uvedlo, že informace o anestézii získané rozhovorem s lékařem ale i v tištěné podobě jsou pro ně důležité. I přes to 6 respondentů uvedlo, že pro ně takto zpracované informace důležité nejsou. Další položka souvisela s
očekávaným výsledkem č. 5, kde jsem
předpokládala, že pro více jak 50 % pacientů jsou informace dostačující. Podle zjištěných výsledků v této položce, byli informace jednoznačně dostačující a vyčerpávající pro 123 (99,3 %) respondentů. Pouze jeden dotázaný uvedl, že se mu zcela uspokojivých informací nedostalo. Očekávaný výsledek č. 5 se mi tedy potvrdil.
57
Zde bych opět ráda porovnala své výsledky s hodnocením respondentů v bakalářské práci Markéty Říhové48, která se také zaměřila ve svém šetření na srozumitelnost a spokojenost s podáním informací o anestézií před operačním výkonem. Z její práce vyplývá, že pro 87 respondentů (90,44 %) byly tyto informace srozumitelné a 81 respondentů (84,38 %) hodnotilo informace jako vyčerpávající a dostačující. Myslím si, že jednou z významných informací pro pacienty je i informace o možnostech podání anestézie podle typu operačního výkonu a z toho vyplývající možná volba anestézie pro pacienta. Zajímalo mě proto, zda s nimi lékař o těchto možnostech mluvil. Pouze tři respondenti (2,4 %) uvedli, že s nimi lékař nemluvil o možnostech anestézie k jejich typu operace. Pro srovnání mých výsledků, bych chtěla opět využít odpovědi dotázaných v bakalářské práci Markéty Říhové.49 Z jejího šetření vyplývá, že informace o tom, jaké jsou možnosti podání anestézie k jejich vlastnímu typu operace, dostalo od lékaře 74 respondentů (77,1 %). 13 pacientů (13,54 %) uvedlo, že s nimi nikdo nemluvil o možnostech podání anestézie k operačnímu výkonu. Kromě toho, že jsem v dotazníku zjišťovala, zda byli respondenti informováni o možnostech anestézie k jejich typu operace, zajímalo mě také, zda respondenti věděli jaký typ anestézie je čeká. Z celkového počtu 124 dotázaných 100 respondentů (80,6 %) vědělo jaký typ anestézie je čeká, ale 24 respondentů (19,4 %) uvedlo, že neví. Z těchto 24 respondentů bylo 13 dotázaných, kteří doposud neprodělali anestézii a 11 dotázaných, kteří prodělali anestézii 1x. Předpokládám, že tato nevědomost souvisela s jejich nesoustředěním se po celou dobu rozhovoru s lékařem. Zřejmě v důsledku velkého množství informací, které jim byli sdělovány najednou, ale taky z nejistoty a vlastních obav z nastávající operace. CÍL 3: Zjišťoval, zda mají pacienti obavy z anestézie a čeho se nejvíce obávají. Informace podané pacientovi před provedením operačního výkonu jsou důležité pro zvládání jeho nejistoty a obav. V očekávaném výsledku č. 6 jsem předpokládala, že více jak 50 % pacientů má obavy z anestézie. V průzkumném
48
Srov. ŘÍHOVÁ, M.: Informovanost pacienta před operačním výkonem, s. 69, Bakalářská práce,
Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Brno 2006 49
Srov. Tamtéž, s. 49.
58
šetření 50 respondentů (40,3 %) uvedlo, že se anestézie obává. Bez obav z anestézie bylo 74 respondentů (59,7 %). Očekávaný výsledek č. 6 se mi nepotvrdil. V dalších cílených položkách jsem se snažila zjistit, která obava z anestézie u respondentů převládá. Mým předpokladem bylo, že více jak 50 % pacientů se nejvíce obává z procitnutí během anestézie. V této položce uvedlo obavy z procitnutí během anestézie celkem 36 respondentů (36,3 %). Bez obav bylo 79 respondentů (63,7 %). Očekávaný výsledek č.7 se mi tedy nepotvrdil. Postupně jsem vyhodnocovala položky obsahující jednotlivé obavy z anestézie. Položky jsem seřadila od nejmenší obavy po největší. Výsledné pořadí bylo následující. Nejméně se respondenti obávali vyzrazení svých starostí během anestézie. Jednalo se o 16 respondentů (12,9 %) z celkového počtu 124. Milá odpověď byla u této položky od respondenta, kterému bylo 78 let. Uvedl ve svém dotazníku, že starosti nemá a o láskách z mládí se už může jen chlubit. Ve druhém pořadí byly u dotázaných, obavy z procitnutí během anestézie. Jak už jsem uvedla, bylo to 36 respondentů ( 36,3 %). Těsně za ní následovaly obavy z neprobuzení se po anestézií. Takto odpovědělo celkem 38 respondentů (30,7 %). K této položce byla dopsána odpověď od již jmenovaného respondenta, který uvedl, že je to ideální způsob úmrtí. Další v pořadí skončily po mém vyhodnocení dvě položky se stejným počtem respondentů. Byli to obavy respondentů, že by mohli přestat dýchat během anestézie a obavy z vnímání bolesti na začátku operace.Takto odpovědělo celkem 41 (33,1 %) respondentů. Nejvíce se respondenti obávali ztráty vědomí a sebekontroly. Celkem 45 respondentů (36,3 %). U této položky byla opět dopsaná odpověď jíž výše zmiňovaného respondenta, který uvedl, že je to zábavné. Respondentům jsem také dala možnost vyjádřit se k dalším obavám z anestézie. Nejvíce se respondenti obávali hypoxie při intubaci. Z dalších odpovědí to byly obavy ze zvracení a zhoršeného polykání po anestézii a obavy z komplikací související s jejich přidruženými onemocněními. Jeden respondent uvedl, že má obavy z intubace do jícnu. Tyto obavy uvedli respondenti, kteří prodělali anestézii již opakovaně, předpokládám tedy, že jejich obavy mohli mít souvislost s problémy, které se pravděpodobně vyskytli v jejich předešlých anestéziích. Obavy z anestézie nejvíce uváděli respondenti, kteří anestézii prodělali pouze 1x nebo vůbec.
59
Respondenti mě mile překvapili, že ze všech obav ani jedna nepřesáhla 50 %. Myslím si, že je to díky stále se zkvalitňující informovanosti ze strany zdravotnického personálu a taky zájmem respondentů být informován. Do dotazníkového šetření jsem zařadila i položku, která zjišťovala, zda respondenty zbavil rozhovor s lékařem strachu a obav z anestézie. 91 respondentů (73,4 %) uvedlo, že ano. Odpověď ne, uvedlo pouze 33 respondentů (26,6 %). Myslím si, že jde o pozitivní zjištění. Správně, účelně a efektivně podané informace mají pro dotázané významný vliv na jejich psychický i fyzický stav. Ráda bych teď opět porovnala některé zjištěné výsledky v cíli 3 z výsledky bakalářské práce Markéty Říhové,50 která hodnotila strach a obavy respondentů z anestézie. Autorka ve své práci uvedla, že z 96 respondentů 35 dotázaných (36,46 %), mělo strach a obavy z nadcházející anestézie. Většina respondentů (80,2 %), uvedla, že je rozhovor s lékařem zbavil strachu a stejně tak velká část pacientů (70,83%) si v souvislosti s anestézií nepřipouštěla obavy, spojené s probuzením se během operace. Dále jsem zjišťovala, jaká je informovanost respondentů o komplikacích spojených s anestézií a zda se obávají nějaké komplikace spojené s celkovou nebo místní
anestézií.
Informováno
o
komplikacích
spojených
s anestézií
bylo
109 respondentů (87,9 %). Informace nedostalo 15 (12,1 %) dotázaných. CÍL 4: Zjišťoval, zda mají pacienti obavy z možných komplikací anestézie. V očekávaném výsledku č. 8 jsem předpokládala, že více jak 50 % pacientů se obává možných komplikací anestézie. Z celkového počtu 109 dotázaných, kteří odpověděli na tuto položku, se komplikací z anestézie obávalo pouze 35 pacientů (32,1 %). Respondenty jsem dále rozdělila do dvou skupin, podle toho jaký typ anestézie je čekal. První skupinu tvořili respondenti, jejichž plánovaný operační výkon byl v celkové anestézii. Z této skupiny se pouze 27 dotázaných obávalo možných komplikací. Konkrétní obavy uvedlo pouze šest dotázaných. Tři respondenti uvedli, že se obávají problému se zajištěním dýchacích cest a následné hypoxie. Dva respondenti uvedli obavy ze zadušení a jeden respondent uvedl obavy, že se po anestézii neprobudí. Druhou skupinu tvořili respondenti, jejichž plánovaný operační výkon byl 50
Srov. ŘÍHOVÁ, M.: Informovanost pacienta před operačním výkonem, s. 72, Bakalářská práce,
Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Brno 2006
60
v místní anestézií. V této skupině se komplikací obávalo 8 respondentů a pouze jeden respondent uvedl, že se nejvíce bojí neurologických komplikací. Očekávaný výsledek č. 8 se mi nepotvrdil. Pro srovnání mých výsledků, bych chtěla opět využít odpovědi dotázaných v bakalářské práci Markéty Říhové.51 Obavy z komplikací celkové anestézie uvedlo 27 respondentů (27,12 %). Neprobuzení po anestézii se obávalo 9 respondentů, 5 respondentů se obávalo nevolnosti a zvracení po celkové anestézii, 2 respondenti se obávali zhoršení mozkové činnosti, 1 respondent se obával embolie a 1 respondent se obával smrti. Komplikací místní anestézie se obávalo 40 respondentů (36,66 %). Z tohoto počtu uvedlo 21 respondentů, že se obávalo poškození míchy a tím následné poruchy hybnosti, 5 respondentů se obávalo nedostatečné analgezie během operačního výkonu, 2 respondenti se nejvíce obávali toho, že budou vnímat průběh operace, jeden respondent se bál plicní embolie a jeden respondent následné bolesti zad. Dvě poslední položky jsem do dotazníku zařadila, jelikož mě zajímala skutečnost, jak jsou na tom pacienti s informovaností o svých právech a zda byli seznámeni s Etickým kodexem. Vyhodnocením těchto položek jsem zjistila, že ne všichni respondenti, vědí co je Etický kodex. Bylo pro mne zarážející, že se pacienti o svá práva nezajímali, ale také fakt, že je s Právy pacientů nikdo neseznámil.
51
Srov. ŘÍHOVÁ, M.: Informovanost pacienta před operačním výkonem, s. 65-68, Bakalářská práce,
Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Brno 2006
61
7. NÁVRH NA ŘEŠENÍ
Na začátku svého dotazníkového průzkumu jsem se kontaktovala s vedoucí lékařkou anesteziologické ambulance MUDr. Jitkou Zemanovou. Zasvětila jsem ji do tématu mé bakalářské práce, informovala o záměru a požádala o spolupráci při uskutečňování mého dotazníkového šetření. Paní doktorka projevila zájem o zjištěné výsledky průzkumu mezi pacienty anesteziologické ambulance. Domluvili jsme se na jejich předání. Myslím si, že můj průzkum by mohl přispět k lepší orientaci zdravotnického personálu v uspokojování potřeb a očekávání pacientů. K předcházení chyb při poskytování zdravotní péče a též k zvyšování kvality a efektivity poskytované zdravotní péče na anesteziologické ambulanci. Pro větší objektivnost bych příště volila spíše metodu rozhovoru, nebo bych dotazníky vyplňovala společně s respondenty. Na základě výsledků dotazníkového šetření bych navrhovala:
Seznámit
s výsledky
šetření
management
anesteziologické
ambulance
/KARIM/.
Doplnit na internetových stránkách nemocnice FN Brno informace týkající se anestézie.
62
ZÁVĚR
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala problematikou Informovanosti pacienta o anestézii před plánovaným operačním výkonem. Zaměřila jsem se na kvalitu informovanosti pacientů na anesteziologické ambulanci ve FN Brno. Zajímalo mě, jak byli pacienti informováni o anestézii, zda porozuměli podaným informacím, zda pro ně byly informace dostačující, zda měli obavy z anestézie a zda se obávali možných komplikací anestézie. Práce sestávala z části teoretické a praktické. V teoretické části jsem po prostudování odborné literatury popisovala podstatné znaky informovanosti. Zaměřila jsem se na informovaný písemný souhlas, pravidla komunikace a význam informovanosti v anestézii. V další části jsem se věnovala samotnému pojmu anestézie a přípravou pacienta před anestézií. V praktické části jsem pomocí dotazníkového šetření ověřovala očekávané výsledky k jednotlivým cílům mé práce. V prvním cíli své práce jsem zjišťovala, zda jsou pacienti před plánovaným operačním výkonem informováni o anestézii a jakým způsobem: Očekávaný výsledek č. 1, kde předpokládám, že více jak 75 % pacientů přijatých k plánovaným operačním výkonům, je informováno o anestézii, se mi potvrdil. Všichni pacienti byli před plánovaným operačním výkonem seznámeni s anestézií. Očekávaný výsledek č. 2, kde předpokládám, že více jak 75 % pacientů získá informace v ordinaci anesteziologického lékaře, se mi potvrdil. Všem pacientům byli informace o anestézii podány v ordinaci anesteziologického lékaře. Očekávaný výsledek č. 3, kde předpokládám, že více jak 75 % pacientů získá informace formou rozhovoru, se mi potvrdil. Informace formou rozhovoru také získali všichni pacienti. Mým druhým cílem bylo zjistit, zda jsou tyto informace srozumitelné a dostačující: Očekávaný výsledek č. 4, kde předpokládám, že více jak 50 % pacientů podaným informacím rozumí, se mi potvrdil. Podaným informacím porozuměli všichni pacienti, ale i tak 17 pacientů (13,7 %) uvedlo, že informace byly místy až příliš odborné.
63
Očekávaný výsledek č. 5, kde předpokládám, že pro více jak 50 % pacientů jsou informace dostačující, se mi potvrdil. Informace byli pro 123 (99,3 %) pacientů jednoznačně dostačující a vyčerpávající. Ve třetím cíli jsem zjišťovala, zda mají pacienti obavy z anestézie a čeho se nejvíce obávají: Očekávaný výsledek č. 6, kde předpokládám, že více jak 50 % pacientů se obává anestézie, se mi nepotvrdil. Bez obav z anestézie bylo 74 pacientů (59,7 %). Očekávaný výsledek č. 7, kde předpokládám, že více jak 50 % pacientů se nejvíce obává z procitnutí během anestézie, se mi nepotvrdil. Bez obav bylo 79 pacientů (63,7 %). Posledním cílem bylo zjistit, zda mají pacienti obavy z možných komplikací anestézie: Očekávaný výsledek č. 8, kde předpokládám, že více jak 50 % pacientů se obává možných komplikací anestézie, se mi nepotvrdil. Z celkového počtu 109 dotázaných, kteří odpověděli na tuto položku, se komplikací z anestézie obávalo pouze 35 pacientů (32,1 %). V bakalářské práci jsem dospěla k závěru, že jenom vzájemná informovanost a prohloubení společné efektivní komunikace mezi zdravotníky a pacienty, mohou přispět ke zlepšení oboustranného vztahu, zlepšit styl a kvalitu práce.
64
ANOTACE
Příjmení a jméno autora:
Šuvadová Ľubica
Instituce:
Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství
Název práce:
Informovanost pacienta o anestézii před plánovaným operačním výkonem
Vedoucí práce:
Mgr. Kličková Hana
Počet stran:
85
Počet příloh:
5
Rok obhajoby:
2011
Klíčová slova:
Informovanost informovaný písemný souhlas anestézie pacient
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku poskytování informací o anestézii před plánovaným operačním výkonem na anesteziologické ambulanci FN Brno. V teoretické části je obecně shrnuta charakteristika podstatných znaků informovanosti, informovaného písemného souhlasu a vystihnutí pojmu samotné anestézie. Praktická část práce zkoumá způsoby podání informací, jejich srozumitelnost a dostatečnost pro pacienty. Zjišťuje obavy pacientů z nadcházející anestézie a obavy z možných komplikací spojených s celkovou nebo místní anestézii.
65
ANNOTATION
Name of the author:
Šuvadová Ľubica
Institution:
Masaryk University, Fakulty of Medicine, Department of Nursing
Title of the work:
Informedness of patient on anesthesia before planned surgery
Academic advisor:
Mgr. Kličková Hana
Number of pages:
85
Number of supplemets:
5
Year of defense:
2011
Key words:
Informedness informed written consent anesthesia patient
The thesis is focused on the issue of providing informations about anesthesia before planned surgery in anesthesiology clinic FN Brno. The theoretical part is a general summary of the essential characteristic features of informedness, informed written consent and the concept of capturing the anesthesia itself. The practical part of this work examines ways of giving informations, their clarity and sufficiency for patients. This thesis identifies concerns of patients coming from anesthesia and fear of possible complications associated with general or local anesthesia.
66
LITERATURA A PRAMENY
ADAMUS, Milan, a kolektiv. Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 343 s. ISBN 97880-244-2425-5. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Informovaný souhlas Proč a jak? 1. vyd. Praha: Galén, 2007. 104 s. ISBN 978-80-7262-497-3. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Lékařská etika. 3. rozš. vyd. Praha: Galén, 2002. 272 s. ISBN 80-7262-132-7. IVANOVÁ, Kateřina, JUŘÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 100 s. ISBN 978 -80 -244 -1832 -2. KASAL,
Eduard.
Základy
anesteziologie,
resuscitace,
neodkladné
medicíny
a intenzivní péče. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003. 197 s. ISBN 80-246-0556-2. PACHL, JAN, ROUBÍK, KAREL. Základy anesteziologie a resuscitační péče dospělých i dětí, 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 376 s. ISBN 80-246-0479-5. ŠUSTEK, Petr, HOLČAPEK, Tomáš. Informovaný souhlas, 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. 260 s. ISBN 978-80-7357-268-6. VONDRÁČEK, Lubomír, LUDVÍK, Miloslav. České ošetřovatelství 12, zdravotnické právo v ošetřovatelské praxi 1. 1. vyd. Brno: IDV PZ, 2003. 74 s. ISBN 80-7013-376-7. ZEMANOVÁ, Jitka. Základy anesteziologie – 1. část. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2002. 149 s. ISBN 80-7013-374-0.
67
ZEMANOVÁ, Jitka. Základy anesteziologie – 2. část. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2005. 163 s. ISBN 80-7013-430-5.
Elektronické zdroje ANESTEZIOLOGIE NA ZAČÁTKU 21. STOLETÍ-ZDN [online]. Anesteziologie na začátku 21. století. Dostupné na www: http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/anesteziologie-na-zacatku21-stoleti-360467 [cit. 2010-12-17]. ANESTEZIE-WIKIPEDIE [online]. Anestezie. Dostupné na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Anestezie [cit. 2010-12-17]. DOTAZNÍK-ONLINE. [online]. Dotazník-online. Dostupné na www: http://www.dotaznik-online.cz/index.htm [cit. 2011-03-15]. FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO [online]. Anesteziologický úsek. Dostupné na www: http://www.fnbrno.cz/nemocnice-bohunice/klinika-anesteziologieresuscitace-a-intenz-med/anesteziologicky-usek/t3607 [cit. 2011-03-15]. FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO [online]. Práva pacientů. Dostupné na www: http://www.fnbrno.cz/prava-pacientu/t1334?page=2 [cit. 2011-03-15]. GOOGLE.CZ [online]. Cesty k úspěšné periferní regionální anestézii. Dostupné na: www.google.cz/35-CSARIM2009-Nalos.pdf [cit. 2010-12-17]. LÉKAŘSKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI [online]. Historie kliniky. Dostupné na www: http://www.lf.upol.cz/menu/struktura-lf/kliniky/klinika-anesteziologie-resuscitacea-intenzivni-mediciny/historie/ [cit. 2010-12-10].
68
HISTORIE [online]. Něco málo z historie oboru a naší kliniky. Dostupné na www: http://www.kardioanestezie.cz/Klinika/Historie.htm [cit. 2010-12-10]. PACIENTI.CZ [online]. Úmluva o lidských právech a biomedicíně. Dostupné na www: http://www.pacienti.cz/clanek.php?id=356 ŘÍHOVÁ, M. Informovanost pacienta před operačním výkonem. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Brno, 2006. [online]. Dostupné na www: http://is.muni.cz/th/72382/lf_b/Bakalarska_prace_Marketa_Rihova.doc [cit. 2011-05-18]. ŽIJEME NAPLNO.CZ [online]. Je anestézie bezpečná? Dostupné na www: http://www.zijemenaplno.cz/Clanky/a455-Je-anestezie-bezpecna.aspx [cit. 2010-12-10].
Legislativa Zákon č. 258/2000 Sb. ze dne 14. července 2000 O ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, Právní předpisy. pacienti.cz [online]. Dostupné na www: http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/zakon-c-258-2000-sb-o-ochrane-verejnehozdravi-a-o-zmene-nekterych-souvisejicich-zakonu Zákon č. 111/2007 Sb. ze dne 19. dubna 2007, kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., O péči a zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, infomed.cz [online]. Dostupné na www: http://www.infomed.cz/ps/article.php?arid=106
69
SEZNAM ZKRATEK
ASA
American Society of Anesthesiologists
č.
číslo
čl.
článek
FN
Fakultní nemocnice
i.m.
intramuskulární aplikace
kap.
kapitola
KARIM
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny
KPR
Kardiopulmonální resuscitace
např.
například
odd.
oddělení
roč.
ročník
s.
strana
srov.
srovnej
tab.
tabulka
TIVA
totální intravenózní anestézie
tzv.
takzvaně
vyd.
vydání
70
SEZNAM TABULEK
Tab. č. 1
Pohlaví respondentů……………………………………………... 33
Tab. č. 2
Věk respondentů…………………………………………………. 34
Tab. č. 3
Vzdělání respondentů……………………………………………. 35
Tab. č. 4
Prodělání anestézie………………………………………………. 36
Tab. č. 5
Počet prodělaných anestézií……………………………………... 36
Tab. č. 6
Podání informací o anestézii…………………………………….. 37
Tab. č. 7
Informace o anestézii podal……………………………………… 38
Tab. č. 8
Místo podání informací………………………………………….. 39
Tab. č. 9
Způsob podání informací………………………………………… 40
Tab. č. 10
Srozumitelnost informací………………………………………… 41
Tab. č. 11
Důležitost informací……………………………………………… 42
Tab. č. 12
Spokojenost s podanými informacemi…………………………… 43
Tab. č. 13
Podání informací lékařem o možnostech anestézie……………… 44
Tab. č. 14
Obavy z anestézie………………………………………………... 45
Tab. č. 15
Obavy ze ztráty vědomí a sebekontroly…………………………. 46
Tab. č. 16
Obavy z vyzrazení svých starostí v průběhu anestézie………….. 46
Tab. č. 17
Obavy z bolesti na začátku operace……………………………… 47
Tab. č. 18
Obavy ze zástavy dechu během anestézie……………………….. 47
Tab. č. 19
Obavy z procitnutí během anestézie……………………………... 48
Tab. č. 20
Obavy z neprobuzení po anestézii………………………………. 49
Tab. č. 21
Další obavy z anestézie………………………………………….. 49
Tab. č. 22
Informovanost respondentů o typu anestézie……………………. 49
Tab. č. 23
Informovanost respondentů o komplikacích anestézie………….. 50
Tab. č. 24
Obavy respondentů z komplikací celkové anestézie……………. 51
Tab. č. 25
Obavy respondentů z komplikací místní anestézie……………… 52
Tab. č. 26
Pomohl rozhovor zbavit strachu a obav z anestézie……………... 53
Tab. č. 27
Informovanost respondentů o Etickém kodexu………………..... 54
Tab. č. 28
Možnosti seznámení s Etickým kodexem.………………………. 54
71
SEZNAM GRAFŮ
Graf č. 1
Pohlaví respondentů……………………………………………… 33
Graf č. 2
Věk respondentů…………………………………………………. 34
Graf č. 3
Vzdělání respondentů……………………………………………. 35
Graf č. 4
Podání informací o anestézii……………………………………... 37
Graf č. 5
Informace o anestézii podal……………………………………… 38
Graf č. 6
Místo podání informací………………………………………….. 39
Graf č. 7
Způsob podání informací………………………………………... 40
Graf č. 8
Srozumitelnost informací………………………………………... 41
Graf č. 9
Důležitost informací……………………………………………... 42
Graf č. 10
Spokojenost s podanými informacemi…………………………… 43
Graf č. 11
Podání informací lékařem o možnostech anestézie…………….... 44
Graf č. 12
Obavy z anestézie………………………………………………... 45
Graf č. 13
Obavy z procitnutí během anestézie……………………………... 48
Graf č. 14
Informovanost respondentů o komplikacích anestézie………….. 50
Graf č. 15
Obavy respondentů z komplikací celkové anestézie…………….. 51
Graf č. 16
Obavy respondentů z komplikací místní anestézie………………. 52
Graf č. 17
Pomohl rozhovor zbavit strachu a obav z anestézie……………… 53
72
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1
Žádost o povolení distribuce dotazníků
Příloha č. 2
Dotazník
Příloha č. 3
Informovaný souhlas, používaný na anesteziologické ambulanci FN Brno
Příloha č. 4
Příloha k informovanému souhlasu, Základní informace před výkonem v anestézii, používaný na anesteziologické ambulanci FN Brno
Příloha č. 5
Etický kodex Práva pacientů
73
Příloha č. 1
Žádost o povolení distribuce dotazníků
74
Příloha č. 2
Dotazník
Vážená paní, Vážený pane, Jmenuji se Ľubica Šuvadová a jsem studentka 3. ročníku bakalářského studia, na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně, obor Všeobecná sestra. Zpracovávám bakalářskou práci na téma: ,,Informovanost pacienta o anestézii před plánovaným operačním výkonem.“ Obracím se na Vás s prosbou o spolupráci. Přečtěte si, prosím, znění jednotlivých otázek v dotazníku zaškrtněte pouze jednu odpověď pokud nebude uvedeno jinak. Tento dotazník je anonymní a jeho výsledky budou použity pouze pro můj výzkum. Děkuji za Váš čas a pomoc při mé práci. Ľubica Šuvadová emailová adresa:
[email protected]
1. Jakého jste pohlaví? a) muž
b) žena
2. Kolik je Vám let?
(uveďte)
….……………..... 3. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) vyučení bez maturity c) vyučení s maturitou d) středoškolské s maturitou e) vyšší odborné f) vysokoškolské 4. Prodělal(a) jste už anestézii? a) ano
b) ne
Pokud jste v otázce odpověděl(a) NE, pokračujte otázkou č. 6 5. Kolikrát jste anestézii prodělal(a)? a) 1x
b) 2x
c) víc jak 2x
75
6. Byl(a) jste před operací informován(a) o anestézii? a) ano
b) ne
Pokud jste v otázce odpověděl(a) NE, pokračujte otázkou č. 14 7. Kdo Vám informace o anestézii podal?
( lze uvést více možných odpovědí )
a) lékař anesteziolog b) sestra na anesteziologické ambulanci c) ošetřující lékař na oddělení e) ošetřující sestra na oddělení f) jiná možnost (uveďte)………………………………………………………. 8. Kde Vám byly podány informace o anestézii? a) anesteziologická ambulance b) pracovna lékaře c) pracovna sester d) nemocniční pokoj e) jiná možnost (uveďte)………………………………………………………….. 9. Jakou formou jste byl(a) o anestézii informován(a)? ( lze uvést více možných odpovědí ) a) ústně – rozhovor b) dostal(a) jsem písemný materiál – informační leták, brožura c) sestra mě informovala, že tištěné materiály jsou k nahlédnutí na oddělení d) žádné tištěné informace jsem nedostal(a) e) jinak (uveďte jak)…………………………………………………………. 10. Byly Vám informace, které jste dostal(a) o anestézii srozumitelné? a) ano, informace byly srozumitelné b) spíše ano, ale informace byly místy až příliš odborné c) nerozuměl(a) jsem těmto informacím vůbec d) žádné informace jsem nedostal(a)
76
11. Považujete za důležité mít tyto informace k dispozici? a) ano, jsou pro mě důležité b) spíše ano c) spíše ne d) ne, nejsou pro mě důležité 12. Byl(a) jste spokojen(a) s podáním informací o anestézii před operačním výkonem? a) ano, informace byly vyčerpávající b) ano, informace byly dostačující c) ne, zcela uspokojivých informací se mě nedostalo d) nespokojen(a) s podáním informací e) žádné informace jsem nedostal(a) 13. Informoval Vás lékař, jaké jsou možnosti podání anestézie k vašemu typu operace? a) ano, lékař mě informoval jaké jsou možnosti b) spíše ano, lékař pouze konstatoval možnosti c) spíše ne, lékař mě ujistil že zvolí nejvhodnější typ anestézie d) ne, lékař o tom se mnou nemluvil 14. Máte obavy z anestézie? a) ano
b) ne
15. Máte obavy ze ztráty vědomí a sebekontroly? a) ano, obávám se toho b) spíše ano c) spíše ne d) ne, jsem bez obav 16. Máte obavy, že během anestézie vyzradíte své starosti? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne
77
17. Máte obavy, že ucítíte bolest na začátku operace? a) ano b)spíše ano c) spíše ne d) ne 18. Máte obavy, že by jste mohl(a) přestat dýchat během anestézie? a) ano, obávám se toho b) spíše ano c) spíše ne d) ne, jsem bez obav 19. Máte obavy z procitnutí během anestézie? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne 20. Máte obavy, že se po anestézii neprobudíte? a) ano, obávám se toho b) spíše ano c) spíše ne d) ne, jsem bez obav 21. Máte ještě nějaké další obavy z anestézie? a) ano (pokud ano, uveďte jaké) ………………………………………………….................... b) ne 22. Víte jaký typ anestézie Vás čeká? a) ano
b) ne
23. Byl(a) jste informován(a) o komplikacích spojených s anestézií? a) ano
b) ne
Pokud jste v otázce odpověděl(a) NE, pokračujte otázkou č. 26
78
24. Obáváte se nějaké komplikace spojené s celkovou anestézií? (Pokud nebude Vaše operace v celkové anestézii, neodpovídejte a přejděte na otázku č. 25) a) ano, obávám se nejvíce ……………………………… b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) nevím, nebyl(a) jsem informován(a) o komplikacích celkové anestézie 25. Obáváte se nějaké komplikace spojené s místní anestézií? ( znecitlivěním určité části těla) (Pokud nebude Vaše operace v místní anestézii, neodpovídejte a přejděte na otázku č.26) a) ano, obávám se nejvíce……………………………… b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) nevím, nebyl(a) jsem informován(a) o komplikacích místní anestézie 26. Zbavil Vás rozhovor strachu a obav z anestézie? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) nebyl(a) jsem poučen(a) o anestézii 27. Víte co je Etický kodex? a) ano
b) ne
28. Byl(a) jste seznámen (a) s Etickým kodexem Práva pacientů? a) ano, sestra mě s právy pacientů seznámila b) ano, práva pacientů jsou k nahlédnutí na oddělení c) ne, o práva pacientů jsem se nezajímal(a) d) ne, nikdo mě s právy pacientů neseznámil(a)
79
Příloha č. 3 Informovaný souhlas, používaný na anesteziologické ambulanci FN Brno
Informovaný souhlas Jméno a příjmení pacienta: ……………………………………………....RČ.: …………..............………… Bydliště: …………………………………………………………………………….. kód ZP: ………………… Jméno a příjmení zákonného zástupce*………………………………………….......................………….. Klinika / oddělení: …………………………KARIM………………………………………………………….… Seznámení provádějící lékař: …...................…………………………………………………………………. Plánovaný výkon: ………………………… anestézie……………………………………………………… ………………………………………………………………………......………………………………………… Prohlašuji, že jsem četl přílohu, která je nedílnou součástí tohoto informovaného souhlasu a že mi bylo zdravotnickým pracovníkem sděleno a vysvětleno:
účel, povaha, předpokládaný prospěch, následky a možná rizika zdravotního výkonu,
zda plánovaný zdravotní výkon má nějakou alternativu a zda mám možnost zvolit si jednu z alternativ,
možná omezení v obvyklém způsobu života a v pracovní schopnosti po provedení příslušného zdravotního výkonu a případné změny zdravotní způsobilosti,
údaje o léčebném režimu a preventivních opatřeních, která jsou vhodná, o provedení kontrolních zdravotních výkonů.
V případě, že jsem zákonný zástupce nezletilého pacienta, pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo pacienta s omezenou způsobilostí k právním úkonům svým podpisem stvrzuji, že shora uvedené informace byly poskytnuty v přiměřeném rozsahu a formě též pacientovi. Poté, co jsem měl(a) možnost klást doplňující otázky a zeptat se na vše, co pokládám za podstatné a moje dotazy mi byly lékařem zodpovězeny, prohlašuji, že jsem podaným informacím a vysvětlením plně porozuměl(a), považuji mé poučení za dostatečné a na základě své svobodné vůle a poskytnutých informací souhlasím s provedením uvedeného zdravotního výkonu. V Brně dne: ....................................
čas: ...................
podpis: .................................................... pacient (zákonný zástupce)
……………………………………………….. seznámení provádějící lékař
V případě, že se pacient (zákonný zástupce) nemůže podepsat: důvod:......................................................................................................................................... způsob projevu souhlasu: ......................................................................................................... Svědek: .................................................................... jméno a příjmení
....................................................... podpis
80
Příloha č. 4 Příloha k informovanému souhlasu, Základní informace před výkonem v anestézii, používaný na anesteziologické ambulanci FN Brno
Příloha k informovanému souhlasu Základní informace před výkonem v anestézii Připravujete se k lékařskému výkonu, který bude proveden v anestézii, za použití některého z níže popsaných postupů, které zajišťují vyloučení vnímání bolesti, zabraňují rozvoji stresu a nechtěných reakcí organizmu, které by znemožnily provést daný výkon nebo by Vás mohly ohrozit na zdraví či životě. Před výkonem v anestézii musíte podstoupit důkladné předoperační interní vyšetření včetně laboratorních krevních testů. Anesteziolog (lékař se specializací v tomto oboru) prostuduje a zhodnotí všechna vyšetření a všechny dostupné informace o Vašem zdravotním stavu (prosím poskytněte nám všechny informace - je to první předpoklad pro bezpečné provedení Vaší anestézie). Určí míru rizika a vyhodnotí, který typ anestézie je pro Vás nejvhodnější. Současně rozhodne o Vaší premedikaci. Jde o podání léků před lékařským výkonem (většinou ve formě tablet nebo injekce), které vede ke zklidnění, působí proti bolesti a usnadní úvod do anestézie. Volba typu anestézie závisí na rozsahu lékařského výkonu, Vašem zdravotním stavu, požadavcích operatéra a také na Vás. Budou-li Vaše přání ohledně anestézie reálná, určitě k nim anesteziolog přihlédne. Platí zásada, že vždy je zvolen takový způsob anestézie, který je pro pacienta nejvíce bezpečný. Celková anestézie – narkóza je uměle navozená ztráta vědomí. Současně jsou farmakologicky vyřazeny pocity bolesti. Při některých operacích je vyřazeno samovolné dýchání a do dýchacích cest je zavedena speciální rourka (výkon se označuje jako intubace). Tato rourka je napojena na dýchací přístroj, který po dobu operace zajišťuje umělé dýchání. Úvod do celkové anestézie a celý její průběh je umožněn léky podávanými do žíly nebo vdechováním anesteziologických plynů. V průběhu celého výkonu budou vaše základní životní funkce sledovány anesteziologickým týmem a moderní monitorovací technikou. Místní anestézie – jde o skupinu technik, které po určitou dobu vyřadí vnímání bolesti v různých částech těla. Provádí se tak, že do okolí nervu nebo nervové pleteně se jehlou a stříkačkou podají léky (lokální anestetika, analgetika), které dočasně zablokují převod bolestivých nervových vzruchů. Mezi nejčastěji používané techniky místní anestézie patří subarachnoidální a epidurální anestézie. Lokální anestetikum se podává speciálními jehlami do prostorů páteřního kanálu. Tyto anesteziologické techniky jsou vhodné především u operačních výkonů na dolní polovině těla. U některých typů výkonů na horní nebo dolní končetině je možné provádět periferní blokády, které přeruší vedení vzruchů z operované končetiny. V průběhu místní anestézie je pacient při vědomí, nebo - je-li to pro něj nepříjemné - je možné podat lehký uspávací prostředek, v tomto případě hovoříme o sedaci. V některých případech je vhodné obě techniky (celkovou a místní anestézii) kombinovat. Techniky místní anestézie je potom možné využít pro tlumení bolesti v pooperačním období. Některé typy operačních výkonů jsou spojeny s krevní ztrátou. Máte-li nachystánu autotransfúzi bude Vám v průběhu operačního výkonu nebo v krátkém časovém intervalu po něm podána. V případě větších nebo neočekávaných krevních ztrát bude situace vyřešena podáním náhradních roztoků, transfúzních přípravků či krevních derivátů. Analgosedace (= monitorovaná anesteziologická péče) je stav sníženého vnímání bolesti a útlumu vědomí, ze kterého je pacient probuditelný silným podnětem. Nejčastěji se užívá u nepříjemných vyšetřovacích metod.
81
Rizika anestézie Neexistuje žádný způsob anestézie bez rizika. Odhad rizika vychází z hodnocení Vašeho celkového zdravotního stavu, zhodnocení zátěže Vašeho organismu operačním zákrokem a z hodnocení zátěže Vašeho organismu anestézií. K nejčastějším komplikacím celkové anestézie patří: - nevolnost a zvracení (až 10% celkových anestézií), - škrábání a dočasná bolest v krku (do 10% celkových anestézií), - pokles krevního tlaku (3% celkových anestézií), - poruchy srdečního rytmu (1% celkových anestézií), - zvýšení krevního tlaku (1% celkových anestézií) - srdeční infarkt (méně než 1% celkových anestézií) - smrt v průběhu anestézie (0,009% celkových anestézií, týká se především pacientů v kritickém stavu bezprostředního ohrožení života například při těžkých úrazech, kteří musí podstoupit operační výkon v anestézii). K nejčastějším komplikacím místní anestézie patří: - technické problémy při lokalizaci správného místa pro provedení místní anestézie s nutností provést operační výkon v celkové anestézii - bolesti v zádech - bolest hlavy – platí pouze pro subarachnoidální anestézii (méně než 2%) Co bude uděláno pro Vaši bezpečnost? Zavedení monitorovacích technik učinilo anestézii velmi bezpečnou. Během operace anesteziolog vždy sleduje krevní tlak, EKG záznam srdeční činnosti, sycení krve kyslíkem pomocí nebolestivého prstového klipu, složení vdechovaných a vydechovaných plynů. U velmi náročných operací nebo v případě komplikací během operačního výkonu je monitorace rozšířena o invazivní sledování a měření. Vždy jde o individuální volbu daných sledovacích technik (např.tlaku v centrálním žilním řečišti, v tepenném řečišti). POKYNY Každá anestézie je zásahem do organismu. Pro bezpečný průběh Vašeho operačního výkonu v anestézii dodržte prosím následující pokyny: • V akutním stavu infekčního onemocnění bude Váš operační výkon odložen obdobně proděláte-li 14 dnů před plánovaným výkonem nějaké akutní infekční onemocnění (např. angína). • Pokud kouříte, omezte několik dní před výkonem kouření a nejméně den před výkonem nekuřte vůbec. • Dodržte prosím náš požadavek lačnění před výkonem. Na oddělení budete přesně instruováni kdy můžete naposledy jíst a pít. Tímto opatřením předejdete riziku zvracení během anestézie a nebezpečí zatečení žaludečního obsahu do dýchacích cest. • Před výkonem sejměte zubní protézu, oční čočky, protézy a brýle, šperky, sponky a vlasové paruky. Delší vlasy si stáhněte gumičkou. • Před anestézií nepoužívejte make-up, oční stíny a řasové linky- hrozí riziko zánětu očních spojivek, lak na nehty – znemožňuje Vaše monitorování během výkonu. • Je-li plánováno Vaše propuštění z nemocnice do domácí péče v den operačního výkonu či vyšetření, nesmíte tento den řídit motorová vozidla, provádět právní úkony, činit důležitá rozhodnutí a je vhodné se vyvarovat práce s nebezpečnými nástroji či přístroji. Zajistěte si již dopředu doprovod dospělou osobou do domácí péče a její dohled nad Vámi do následujícího dne. V Brně dne: ................................... četl: …………………………………………………………… jméno pacienta (zákonného zástupce) podpis: ............................................................................ pacient (zákonný zástupce)
82
Příloha č. 5 Etický kodex Práva pacientů PRÁVA PACIENTŮ 1. Pacient má právo na ohleduplnou odbornou zdravotnickou péči prováděnou s porozuměním kvalifikovanými odborníky. 2. Pacient má právo znát jméno lékaře a dalších zdravotnických pracovníků, kteří ho ošetřují. Má právo žádat soukromí a služby přiměřené možnostem ústavu, jakož i denně se stýkat se členy své rodiny či s přáteli. Omezení takovéhoto způsobu (tzv. kontinuálních) návštěv může být provedeno pouze ze závažných důvodů. 3. Pacient má právo získat od svého lékaře údaje potřebné k tomu, aby mohl před zahájením každého dalšího nového diagnostického a terapeutického postupu zasvěceně rozhodnout, zda s ním souhlasí. Vyjma případů akutního ohrožení má být náležitě informován o případných rizicích, která jsou s uvedeným postupem spojena. Pokud existuje více alternativních postupů nebo pokud pacient vyžaduje informace o léčebných alternativách má na seznámení s nimi právo. Má rovněž právo znát jména osob, které se na nich zúčastní. 4. Pacient má v rozsahu, který povoluje zákon, právo odmítnout léčbu a má být současně informován o zdravotních důsledcích svého rozhodnutí. 5. V průběhu ambulantního i nemocničního vyšetření, ošetření i léčby má nemocný právo na to, aby byly v souvislosti s programem léčby brány maximální ohledy na jeho soukromí a stud. Rozbory jeho případu, konzultace vyšetření a léčba jsou věcí důvěrnou a musí být prováděny diskrétně. Přítomnost osob, které nejsou na léčbě přímo zúčastněny, musí odsouhlasit nemocný a to i ve fakultních nemocnicích, pokud si tyto osoby nemocný sám nevybral. 6. Pacient má právo očekávat, že veškeré zprávy a záznamy týkající se jeho léčby jsou považovány za důvěrné. Ochrana informací o nemocném musí být zajištěna i v případech počítačového zpracování. 7. Pacient má právo očekávat, že nemocnice musí podle svých možností přiměřeným způsobem vyhovět pacientovým žádostem o poskytování péče v míře odpovídající povaze onemocnění. Je-li to nutné, může být pacient předán jinému léčebnému ústavu, případně tam převezen poté, když mu bylo
83
poskytnuto úplné zdůvodnění a informace o nezbytnosti tohoto předání a ostatních alternativách, které při tom existují. Instituce, která má nemocného převzít do své péče, musí překlad nejprve schválit 8. Pacient má právo očekávat, že jeho léčba bude vedena s přiměřenou kontinuitou. Má právo vědět předem, jací lékaři, v jakých ordinačních hodinách a na jakém místě jsou mu k dispozici. Po propuštění má právo očekávat, že nemocnice určí postup, jímž bude jeho lékař pokračovat v informacích o tom, jaká bude jeho další péče. 9. Pacient má právo na podrobné a jemu srozumitelné vysvětlení v případě, že se lékař rozhodl k nestandardnímu postupu či experimentu. Písemný vědomý souhlas
nemocného
je
podmínkou
k zahájení
neterapeutického
či
terapeutického výzkumu. Pacient může kdykoliv, a to i bez uvedení důvodu, z experimentu odstoupit, když byl poučen o případných zdravotních důsledcích takového rozhodnutí. 10. Nemocný v závěru života má právo na citlivou péči všech zdravotníků, kteří musí respektovat jeho přání, pokud tato nejsou v rozporu s platnými zákony. 11. Pacient má právo a povinnost znát a řídit se platným řádem zdravotnické instituce, kde se léčí (tzv. nemocniční řád). Pacient bude mít právo kontrolovat svůj účet a vyžadovat odůvodnění jeho položek bez ohledu na to, kým je účet placen.
Text etického kodexu Práva pacientů formulovala a vyhlásila Centrální etická komise Ministerstva zdravotnictví České republiky dne 25. února 1992
84
SOUHLAS K PŮJČOVÁNÍ PRÁCE Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla půjčována ke studijním účelům.
V Brně dne 20. května 2011
…………………….
85