MASARYKOVA UNIVERZITA
Lékařská fakulta
Korekční optické pomŧcky pro dětského pacienta
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
Mgr. Radek Anderle
Pavlína Drahotská Optika a optometrie
MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta Katedra optometrie a ortoptiky
Jméno a příjmení autora:
Pavlína Drahotská
Název bakalářské práce:
Korekční optické pomůcky pro dětského pacienta
Vedoucí bakalářské práce:
Mgr. Radek Anderle
Anotace: V první části bakalářská práce pojednává o obecném vývoji dítěte, a zvláště o vývoji očí a zraku. Uvádíme zde obecnou charakteristiku refrakčních i jiných vad vyžadujících korekční optickou pomůcku. V druhé části popisujeme korekční optické pomůcky pro dětského pacienta: brýle, kontaktní čočky a speciální typy korekčních optických pomůcek. V závěrečné části práce se zaměříme na sluneční a sportovní brýle, na další vhodné příslušenství a na prostředky pro ochranu a údržbu brýlí. Rok obhajoby bakalářské práce: 2013 Klíčová slova:
korekční optické pomůcky, brýlová korekce, kontaktní čočky, dětský pacient
MASARYK UNIVERSITY Faculty of Medicine Department of Optometry and Orthoptics
Name and surname:
Pavlína Drahotská
Theme of the work:
Corrective optical aids for the pediatric patient
Leader of the work:
Mgr. Radek Anderle
Annotation: The first part of the bachelor thesis deals with general child development and especially the eye development and the vision. We introduce general characteristics of refractive as well as other defects requiring corrective optical aid. The second part describes corrective optical aids for pediatric patient: glasses, contact lenses and special types of corrective optical aids. In the final part of the thesis we focus on sunglasses and sport glasses, other suitable optical accessories and on tools for the protection and maintenance of glasses.
Year:
Key words:
2013
corrective optical aids, spectacle correction, contact lenses, pediatric patient
Poděkování: Ráda bych tímto poděkovala panu Mgr. Radku Anderlemu za poskytnutí odborných rad a především za trpělivost, kterou se mnou měl.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla jsem veškeré použité literární a odborné zdroje, které jsou sepsané na konci této práce. Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.
Datum Podpis
OBSAH 1.
Úvod ......................................................................................................................... 8
2.
Dětský pacient ......................................................................................................... 9
3.
Vývoj zraku ........................................................................................................... 10 3.1
3.1.1
Preembryonální období ............................................................................. 10
3.1.2
Embryonální období ................................................................................. 10
3.1.3
Fetální období ........................................................................................... 11
3.2 4.
5.
Prenatální vývoj ............................................................................................... 10
Postnatální vývoj zraku .................................................................................... 11
Refrakční vady ...................................................................................................... 13 4.1
Myopie ............................................................................................................. 13
4.2
Hypermetropie.................................................................................................. 14
4.3
Astigmatismus .................................................................................................. 15
Další oční vady ...................................................................................................... 17 5.1
Strabismus ........................................................................................................ 17
5.2
Amblyopie ........................................................................................................ 18
5.3
Anizometropie .................................................................................................. 19
5.4
Anizeikonie ...................................................................................................... 20
6.
Psychologie prodeje .............................................................................................. 21
7.
Výběr korekční optické pomŧcky ....................................................................... 23 7.1
Korekce brýlovou čočkou ................................................................................ 23
7.1.1
Obruba ...................................................................................................... 23
7.1.2
Brýlová čočka ........................................................................................... 25
7.2
Anatomické přizpůsobení a centrace ............................................................... 27
7.3
Korekce kontaktní čočkou................................................................................ 30
8.
9.
Speciální typy léčebných a korekčních pomŧcek ............................................... 32 8.1
Franklinův bifokál a E-line .............................................................................. 32
8.2
Korekce prizmaty ............................................................................................. 32
8.3
Lentikulární čočky ........................................................................................... 35
8.4
Okluzní léčba ................................................................................................... 35
Zdravotní pojišťovna............................................................................................ 38
10. Sluneční brýle ........................................................................................................ 40 11. Sportovní brýle ...................................................................................................... 42 12. Příslušenství ........................................................................................................... 44 12.1
Prostředky pro údržbu a ochranu brýlí ......................................................... 44
12.2
Doplňky ........................................................................................................ 44
13. Závěr ...................................................................................................................... 45 14. Seznam pouţité literatury .................................................................................... 46
1. ÚVOD Počet dětí, které potřebují korekci zraku, stále vzrůstá. Mnozí to připisují právě pokroku medicíny ve schopnosti zachránit děti i u velmi předčasných porodů, kdy vývoj zraku ještě není dokončen. Důležitou roli hraje zřejmě i mnoho dalších faktorů. Častěji se proto objevují specializované optiky zaměřené především na děti, zůstává však i mnoho optik, které sortimentu pro dětské pacienty nevěnují dostatečnou pozornost. V tomto případě je hlavním důvodem malá ziskovost prodeje. Je stále příliš mnoho rodičů, kteří nechtějí do dětských brýlí investovat velké peníze. Řada z nich požaduje tzv. skla na pojišťovnu i přes jejich nevýhody. Pro optiku to znamená mít skladem zboží, které jí pak nepřináší téměř žádný zisk. Děti jsou však velkou kupní silou do budoucna. Již od dětství si optika může vychovat svého zákazníka, naučit ho správné manipulaci a péči o jeho brýle. Návyk a spokojenost dětského zákazníka se optice promítne v jejích budoucích tržbách.
8
2. DĚTSKÝ PACIENT V České republice je považován za dětského pacienta každý mladiství do 18let. „Dětství“ končí tzv. zletilostí, osoba se stává právně odpovědnou. V oblasti optometrie a očního lékařství je dětství rozděleno na období do 15let a nad 15let. V období do patnácti let se o dětský zrak stará výhradně oční lékař nebo optometrista pod dohledem očního lékaře (podle zákonu 96/2004 Sb). V období nad 15 let může měřit dioptrie a aplikovat kontaktní čočky i optometrista bez dohledu. I pojišťovny mají míru své spoluúčasti rozdělenu na kategorie do 15let a nad 15let. Dětský věk prochází několika vývojovými obdobími:
Novorozenec: Období od narození do 28. dne. V tomto období dochází k adaptaci tělních systémů na mimoděložní podmínky.
Kojenec: Období od 29. dne do 1 roku života. Probíhá dramatický somatický, neuropsychický a motorický vývoj.
Batolecí věk: Období od 1 do 3 let. Dochází k postupnému osamostatňování dítěte.
Předškolní věk: Období od 3 do 6 let života dítěte. Období je ukončeno schopností dítěte nastoupit do školy.
Mladší školní věk: Období od 6 do 11 let. Začíná povinná školní docházka.
Starší školní věk:Období od 11 do 15 let, tzv. teenager.
Adolescence: Období od 15 do 18 let věku. [30]
9
3. VÝVOJ ZRAKU Jak v období před narozením, tak po narození, dochází ve vývoji zrakového orgánu a vidění k mnoha změnám. Každá odchylka může mít v dospělosti velké následky na vidění pacienta.
Prenatální vývoj
3.1
Průběh vývoje v prenatálním období dělíme do tří skupin: preembryonální stádium od oplodnění do 3 týdne, embryonální stádium od 4 do 8 týdne vývoje, fetální stádium od 9 týdne až po narození. Vývoj vychází ze tří zárodečných listů ektodermu, endodermu a mesodermu.
3.1.1
Preembryonální období
po oplodnění se tvoří zygota, morula a následně blastura
7- 10 den dochází k nidaci vajíčka (blastury)
koncem 3 týdne se tvoří neurální ploténka
3.1.2
Embryonální období
Důležitou roli během embryonálního vývoje hraje sítnice, kolem níž se formují ostatní části zrakového ústrojí. Sítnice je společně s pigmentovým epitelem a zrakovým nervem vývojovou součástí mozku.
4 týden: Ztluštěním neurální ploténky vzniká optická ploténka. Optický váček vzniká vychlípením z prosencefala. V tomto období také vzniká čočková ploténka.
5 týden: Dochází k vývoji mozkových hemisfér a páteře. Z čočkové ploténky se tvoří čočkový váček. Tvoří se také primární sklivec a hyaloidní cévní systém, který během nitroděložního vývoje zásobuje čočku, sklivec a později také sítnici.
10
6 týden: Vyvíjí se sekundární sklivec a z mezodermu se tvoří endotel rohovky, cévnatka, skléra a okohybné svaly. Z ektodermu se tvoří epitel rohovky a víčkové řasy.
7 týden: Již je patrný zrakový nerv, chiasma a corpus genikulátum laterále. Z neurálního epitelu se tvoří tyčinky a čípky.
8 týden: Z mesodermu se tvoří stroma rohovky a duhovky. Stonek zrakového nervu je již vyplněn nervovými vlákny.
3.1.3
Fetální období
11 týden: Dochází k vývoji makuly a terciálního sklivce. Diferencuje se korové zrakové centrum.
5 měsíc: Již je vytvořen závěsný aparát a cévnatka je rozdělena do 3 vrstev.
6 – 7 měsíc: Je dokončena myelinizace chiasmatu a zrakové dráhy. Začíná atrofovat hyaloidní cévní systém.
8 měsíc: Je dokončen vývoj všech vrstev sítnice kromě makuly a srostlá víčka se otevírají.
9 měsíc: Zrakový nerv je myelinizován až po lamina cribrosa scleare. [6, 25, 26]
3.2
Postnatální vývoj zraku Dítě se nerodí s dokonalým viděním, ale jeho zrak se vyvíjí do 1 roku a
upevňuje se do 6let věku, v některé literatuře se uvádí, že k upevnění binokulárního vidění dochází do 8let věku dítěte. Ihned po narození není sítnice ještě zcela vyvinutá a žlutá skvrna je ještě nezralá. Čípky mají jinou stavbu než ty zralé, jsou tlustější a stěhují se z periferie k žluté skvrně. Novorozenec vnímá pouze světlo a tmu periferní částí sítnice. Po narození dochází k zprůchodnění slzných cest, také se tvoří vrstva Henleových vláken migrací nervových vláken nad čípky v makule. U novorozence vyšetřujeme dva reflexy. Prvním je reflex pupilo-motorický: při osvětlení zornice dojde k jejímu zúžení, což svědčí o přítomnosti světlocitu. Druhý reflex nazýváme reflexem optokinetickým a potvrzuje nám funkčnost zrakové dráhy. Optokinetický reflex vyšetřujeme pomocí optokinetického bubnu.
11
Do dvou měsíců věku dítěte se vyvíjí monokulární fixační reflex: dítě se dívá převážně jedním okem, oči se při fixaci předmětu střídají a druhé oko může fyziologicky zašilhat. Ve druhém měsíci dochází k vývoji binokulárního fixačního reflexu: můžeme pozorovat konjugované pohyby očí, dítě se začíná dívat oběma očima a je schopno chvíli fixovat pohybující se předměty. Ve třetím měsíci se vyvíjí reflex konvergence a divergence: dítě sleduje bližší a vzdálenější předměty. Ve čtvrtém měsíci se upevňuje reflex akomodace: dítě zaostřuje na různou vzdálenost. Tento reflex je závislý na vývoji ciliárního svalu. V šestém měsíci se vyvíjí reflex fúze. Fúze je schopnost spojit obrazy obou očí v jeden smyslový vjem. Zároveň je dokončen vývoj makuly. V devátém měsíci se zlepšují binokulární reflexy a začíná se vyvíjet hloubkové a prostorové vidění. V prvním roce života začíná dítě chodit, a to napomáhá k rozvoji prostorového vidění, smyslu pro vzdálenost, velikost a polohy předmětu. Utužuje se vztah mezi akomodací a konvergencí. Vizus dosahuje hodnoty 6/60. Ve čtyřech letech dosahuje vizus hodnot 6/4 až 6/6. Do 6let se jednotlivé reflexy upevňují a stabilizují, při poruše ve vývoji binokulárního vidění dochází k strabismu, vzniku tupozrakosti, vzniku anomální retinální korespondence. Po 6 (až 8) roku vývoje se stávají tyto reflexy nepodmíněnými a dále už je nelze ovlivnit. I tento výrok je v současnosti diskutabilní, nyní probíhají studie, jestli při poruše binokulárního vidění opravdu nejde tuto poruchu odstranit i po 8 roku života dítěte.
[3, 5, 12, 25]
Preventivní oční prohlídky se u dětí provádějí již od narození, kdy se ještě v porodnici kontrolují oční okolí, víčka, velikost očí a vyvolává se červený reflex od sítnice. Dále už dítě dostává na starost pediatr, kde jsou pravidelné kontroly ve 3, 6, 12, a 18 měsících. Zde by mělo docházet ke kontrole monokulární fixace a sledování pohyblivého i nepohyblivého předmětu. Další prohlídky jsou ve 3 a 5letech, to už se může lékař pokusit o vyšetření monokulárního vizu pomocí obrázkových optotypů nebo Pflügerových háků. Další prohlídky jsou v 7, 9, 11, 13, 15 a 17 letech, kde pediatr může vyšetřovat zrakovou ostrost na klasických např. Snellenových optotypech.
12
[3, 12, 25]
4. REFRAKČNÍ VADY 4.1
Myopie Myopie nebo-li krátkozrakost, kdy se ohnisko v akomodačním klidu tvoří před
sítnicí. Myopie se projevuje neostrým viděním do dálky při ostrém vidění do blízka. Pří myopii je uzlový bod více vzdálený od sítnice, na sítnici dopadá divergentní kužel paprsků světla a vzniklý sítnicový obraz je větší než u emetropie. Nejčastější příčina je osová nebo-li axiální myopie, vzácněji najdeme myopie rádiusové, kdy je rohovka nebo čočka více zakřivena, popř. ještě rozlišujeme myopii indexovou. S indexovou myopii se můžeme setkat u cukrovky nebo např. u šedého zákalu. U většiny myopii se jedná o myopii relativně stacionární, kde nedochází k velkému nárůstu dioptrií. Tuto myopii vyšetříme okolo šestého roku života dítěte, jedná se o takzvanou školní myopii, a ta většinou nepřesahuje 6D. Myopie, kterou zjistíme po 18roku života, se nazývá pozdní myopií a zřídka dosahuje více jak 3D. Pokud vyšetříme myopii u dětí do 4 let, je prognóza vážná. Je velmi pravděpodobné, že se bude jednat o progresivní myopii, kde se sítnice protenčí až na ¼ své původní tloušťky. Při progresivní myopii se pak může objevit krvácení do sítnice a sklivce, mohou vznikat trhliny v sítnici a následně i odchlípení sítnice. Ještě můžeme najít myopii vrozenou (intermediální). Jedná se o poměrně vzácnou myopii, kde nález na oku je fyziologický, pouze předozadní délka oka je větší (25,5 – 32,5mm). I přes velký počet dioptrií je tato myopie většinou stacionární. Obvykle se jedná o jednostrannou myopii. Myopie, která nepřesahuje 3D, je také nazývána jako myopia simplex. Myopii, která se nachází v rozmezí od 3,25 do 6D, nazýváme myopia modica. Myopie nad 6D se nazývá myopia gravis. Pro korekci myopie využíváme nejslabší rozptylky, se kterými dojde k dobré zrakové ostrosti. U předepsané korekce musíme vyzkoušet, jestli je vyhovující i pro vidění do blízka. U dětí se předepisuje plná korekce i s korekcí astigmatickou. Kromě brýlí a kontaktních čoček lze myopii korigovat i chirurgicky pomocí excimerových laserů.
[1, 2, 7]
13
4.2
Hypermetropie Hypermetropie nebo-li dalekozrakost je refrakční vada, kde paprsky v
akomodačním klidu tvoří ohnisko za sítnicí. U hypermetropie je sítnice blíže uzlovému bodu, proto je vzniklý obraz menší než u emetropie. Obraz pozorovaný bez akomodace je zamlžený, rozmazaný. Dalekozrakost může být způsobena osovou, indexovou nebo rádiusovou vadou. Nejčastější je vada osová. U novorozence je průměrná předozadní délka oka 18mm. Do věku tří let oko vyroste na 23mm a nadále se zvětšuje o 0,1mm za rok do přibližně 14 let. Nárůst předozadní délky oka je kompenzován oploštěním rohovky a čočky. Z toho vyplývá, že se všechny děti rodí hypermetropické a asi u 50 % očí zůstává určitý stupeň hypermetropie. Hypermetropické oko je oko neúplně vyvinuté. Zřídkakdy se setkáme s hypermetropii vyšší jak 6D, protože zkrácení délky oka většinou nepřesahuje 2mm. Vyšší stupeň hypermetropie vzniká při afakii, absenci čočky. Další možností pro výskyt vyšších hypermetropií mohou být nádory a odchlípení sítnice. Při akomodaci, zvýšené refrakční hodnotě čočky v oku, můžeme část nebo celou hypermetropii vykorigovat. Celkovou nebo-li totální hypermetropii můžeme rozdělit na několik částí. Latentní hypermetropie, která je kompenzována trvalým fyziologickým napětím ciliárního svalu, dosahuje přibližně 1D. Další část je hypermetropie manifestní, a tu dále dělíme na fakultativní a absolutní. Fakultativní hypermetropii lze zvládnout pomocí akomodačního úsilí. Absolutní hypermetropii pomocí zvýšeného akomodačního úsilí vyrovnat nelze. Korekce se provádí pomocí nejsilnější spojky, se kterou pacient vidí ještě ostře. U dětí korigujeme pouze vysoké stupně hypermetropie nebo při strabismu. V praxi platí, že pokud nezapojujeme při pohledu na blízký předmět více jak 2/3 své akomodační šíře, nevznikají astenopické obtíže. Brýle, předepsané pro děti u vyšších refrakčních vad, mohou předejít vzniku amblyopie a u dospělých odstranit astenopické obtíže.
[1, 2, 7]
14
4.3
Astigmatismus Jedná se o nepřesnou fokusaci paprsků na sítnici. Paprsky vstupující do oka
nemají ohnisko v různých meridiánech v téže rovině. Jinak řečeno astigmatické oko má v různých meridiánech různou optickou mohutnost. Astigmatismus způsobuje potíže při rozeznávání jemných detailů. Svislé čáry, např. u stěny, se mohou pacientovy pokřivit, sklonit. Téměř u každého oka nacházíme jistý druh astigmatismu. Fyziologický astigmatismus, větší zakřivení rohovky ve svislém meridiánu až o 1D, vysvětlujeme tlakem horního víčka na bulbus. Nefyziologický astigmatismus nacházíme přibližně u 10% populace. Příčinami jsou především asymetrie rohovky, lámavých ploch čočky, excentrické uložení čočky, chybný index lomu. Do asymetrií rohovky zařazujeme i fyziologický astigmatismus, úrazy a operace či jiná onemocnění ovlivňující zakřivení rohovky. Změnami indexu lomu při počínající kataraktě, subluxací čočky a nebo při změně zakřivení předního či zadního pólu čočky dochází k astigmatismu způsobenému oční čočkou, v populaci však tento astigmatismus není příliš častý. Rozdělení astigmatismu: Pravidelný astigmatismus (astigmatismus regularis): Paprsky, které vstupují do oka, vytvářejí místo jednoho bodového ohniska dvě na sebe kolmé ohniskové přímky. Oba na sebe kolmé meridiány mají maximální možnou odlišnou lomivost.
Astigmatismus podle pravidla nebo-li astigmatismus přímý (astigmatismus rectus) je obvykle rohovkovým astigmatismem. Vertikální meridián má větší lomivost než horizontální meridián.
Astigmatismus proti pravidlu nebo-li astigmatismus nepřímý (astigmatismus inverzus): většinou se jedná o čočkový astigmatismus. Více lámavý je zde meridián horizontální.
Astigmatismus šikmých os (astigmatismus obliguus): oba meridiány leží šikmo okolo 45° a 135°. Nelze určit horizontální a vertikální meridián.
Dále můžeme pravidelný astigmatismus členit na:
Astigmatismus jednoduchý (astigmatismus simplex): jedna ohnisková přímka je emetropická a druhá myopická (hypermetropická).
15
Astigmatismus složený (astigmatismus compositus): obě ohniskové přímky jsou myopické (hypermetropické).
Astigmatismus smíšený (astigmatismus mixtus): jedna ohnisková přímka je hypermetropická, druhá je myopická.
Obr. č. 1 Rozdělení astigmatismu s polohou hlavních rovin a kroužku nejmenšího rozptylu (Zdroj: ANDERLE, Radek. Možnost korekce astigmatismu měkkými kontaktními čočkami. Brno, 2006. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce As. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc)
Menší stupně astigmatismu, obzvláště astigmatismu fyziologického, není nutné korigovat, pokud nám korekce nezlepší zrakovou ostrost nebo nedojde-li k úlevě od subjektivních potíží. Při korekci brýlemi se u dětí astigmatismus koriguje plně, u dospělých musíme počítat s nižší snášenlivostí a cylindrickou složku korekce musíme postupně přidávat. Astigmatismus
nepravidelný
(astigmatismus
irregularis):
V různých
meridiánech má různou lámavost. Jedná se o asymetricky lomivé oko. Nejčastěji ho najdeme u různých onemocnění rohovky, např. při keratokonu, může vzniknout i při úrazech rohovky. Nelze korigovat brýlemi, o korekci se snažíme pomocí tvrdé kontaktní čočky, někdy musíme přistoupit k operaci.
[1, 7, 21]
16
5. DALŠÍ OČNÍ VADY 5.1
Strabismus Strabismus nebo-li šilhání je stav, kdy se osy vidění při fixaci určitého předmětu
neprotínají v jednom bodě a nebo za tím účelem dochází ke zvýšenému úsilí očních svalů. Slovo strabismus pochází z řeckého slova „strabismos“ a vystihuje stav asymetrického postavení očních bulbů. Jedná se o senzo-motorickou poruchu, kde velký význam hraje i dědičnost. Hlavní rozdělení strabismu je na latentní strabismus (heteroforii) a manifestní strabismus (heterotropii). Heteroforie – Rovnovážné postavení očních os neboli ortoforie je poměrně vzácné, proto při vyšetřeních často nacházíme heteroforii. Toto skryté šilhání je vyrovnáváno zvýšeným napětím některého z očních svalů. K rovnovážnému postavení očí dochází pouze při binokulárním vidění, pokud zrušíme fúzi, postavení očí se změní. V menší míře nemusí heteroforie působit žádné potíže, při větší heteroforii dochází k astenopickým obtížím jako jsou pálení očí, bolesti hlavy, slzení, světloplachost. Obtíže se mohou objevit až při celkovém onemocnění nebo při velkém psychickém zatížení organismu. Při heteroforii, která způsobuje astenopické obtíže, musí být správně zajištěna plná korekce a přesná centrace. O arteficiální heteroforii hovoříme v případě heteroforie vyvolané decentrací brýlových skel. Optická anizoforie vzniká v případě různého refrakčního stavu obou očí. Přesnou korekci a centraci můžeme doplnit o ortoptické cvičení fúze. Ke korekci heteroforie pomocí prizmatických skel přistupujeme až v případě přetrvávajících obtíží. Poslední možností je operace. Heterotropie – zjevné šilhání. Nepodaří-li se zvýšeným úsilím svalů udržet oční osy v rovnovážném postavení, potom se jedno nebo obě oči střídavě nebo trvale uchylují. Při úchylce se předpokládá vznik diplopie, kterou menší dítě potlačí, což vede ke vzniku amblyopie.
[2, 5, 7]
17
5.2
Amblyopie K amblyopii neboli tupozrakosti dochází při trvalé supresi, potlačení vjemu
jednoho oka. I po plné korekci oka je snížena zraková ostrost bez známek další patologie, tzn. při fyziologickém nálezu na oku. Ve většině případů je jednostranná, ale může být i oboustranná. Amblyopie, nazývaná též jako líné oko, se v současnosti nachází u přibližně 5% populace. Amblyopii rozdělujeme podle sníţení vizu:
Lehká amblyopie – vizus 6/8 – 6/18
Střední amblyopie – vizus 6/18 – 6/60
Těžká amblyopie – vizus horší než 6/60
Další rozdělení amblyopie je podle vzniku:
Vrozená (kongenitální amblyopie). Nacházíme ji od narození, léčba je málo úspěšná. Jedná se o amblyopii např. při nystagmu nebo albinismu.
Amblyopie z nepoužívání oka (amblyopia ex anopsia) vzniká při zamezení vstupu vizuálních podmětů do oka. Např. při zkalení některého z optických prostředí, při kataraktě, krvácení do sklivce. Řadíme sem i amblyopii při déletrvajícím obvazu jednoho oka, tzv. okluzní amblyopii.
Anizometropická amblyopie má vcelku dobrou prognózu pro léčbu, musí však dojít k správné a včasné korekci.
Ametropická amblyopie vzniká při vysoké refrakční vadě, může být jednostranná nebo oboustranná.
Meridionální amblyopie vzniká při vysokém astigmatismu, může být jednostranná i oboustranná.
Relativní amblyopie vzniká při malé organické vadě.
Amblyopie při strabismu – jedná se o nejčastěji vyskytující se amblyopii. Vzniká při útlumu fovey uchýleného oka.
U jednotlivých amblyopií může docházet k jejich vzájemné kombinaci. Při amblyopii je přítomno snížení zrakové ostrosti, které postihuje především centrální
18
vidění. Dále jsou charakteristické
poruchy lokalizace, poruchy rozlišovacích
schopností, popř. změny fixace. Léčba tupozrakosti musí být včasná. Léčba, která začala před 4 rokem věku dítěte, má pro normální binokulární vidění velice dobrou prognózu. Léčba zahájená u dětí 5 – 6letých má nižší předpoklady pro úplné vyléčení. Základní léčba je ve formě okluze, která může být doplněna o neoptická cvičení. Mělo by docházet k častým kontrolám do 8 až 10 let věku dítěte.
5.3
[3, 5, 7, 25]
Anizometropie O anizometropii hovoříme, pokud refrakční stav na obou očích není stejný.
Anizometropii můžeme nalézt při hypermetropii, myopii i astigmatismu, příčinou bývá nerovnoměrný vývoj refrakční vady, trauma, chirurgický zákrok. Malý rozdíl v refrakční hodnotě obou očí je velmi častý. Při předpisu brýlí pro pacienty s rozdílným refrakčním stavem musíme přistupovat k pacientům individuálně. Anizometropie zároveň souvisí s anizeikonií: rozdílně velkým obrazem na sítnici. Mladší děti snášejí větší rozdíly (5 až 6D). U starších dětí (přibližně od 12let) bývá snášen rozdíl 2 až 4 dioptrie. Snášenlivosti větších rozdílů dosáhneme za použití anizodistančních brýlí, při implantaci nitrooční čočky u oka s afakií, použitím kontaktní čočky, popř. podkorigováním jednoho oka. [1, 2, 7, 25]
19
5.4
Anizeikonie Jedná se o vadu s nestejnou velikostí sítnicových obrazů na obou očích, velice
často ji nacházíme v souvislosti s anizometropií. Při vyšších stupních anizeikonie dochází k poruše binokulárního vidění. Rozdíl v refrakci na obou očích 0,25D způsobí 0,5% rozdíl ve velikosti obrazů na sítnici. Při aniseikonii větší než 5% nemůže být dosáhnuto binokulárního vidění. Při anizeikonii může docházet k mlhavému vidění, světloplachosti, bolestem hlavy, diplopii, k poruchám binokulárního vidění a k tupozrakosti. Příčiny vzniku anizeikonie mohou být optické a neoptické. Mezi optické příčiny, kdy obrazy na sítnici mají opravdu nestejnou velikost, můžeme zařadit absenci nitrooční čočky - afakii. Dalšími příčinami jsou korekce brýlovými skly s rozdílnou vrcholovou lámavostí, rozdílná stavba optických prostředí na obou očích, nesouměrná konvergence. Anizeikonie způsobená neoptickými příčinami: obrazy na sítnici jsou stejně velké, subjektivně jsou však vnímány rozdílně. Příčinami jsou nerovnoměrné rozdělení čípků na sítnici a nebo různí činitelé v korových zrakových centrech. Problémy mohou nastat i u rozdílné adaptace pravého a levého oka nebo po aplikaci miotik a mydriatik. Příčiny se mohou vzájemně sčítat nebo kompenzovat. Anizeikonii vyšetřujeme pomocí eikonometrů. Korekci provádíme snížením vrcholové vzdálenosti korekčních skel, pomocí kontaktních čoček, popř. pomocí anizodistančních brýlí.
20
[1, 2, 7, 8]
6. PSYCHOLOGIE PRODEJE Pro děti, ale i jejich rodiče je důležité, aby oční optika a vyšetřovna byli příjemně zařízené a aby nepůsobili na dítě děsivě. Musíme mít na paměti, že hodně dětí se bojí lékařských ordinací a má strach z bílých plášťů. Proto by oční optika neměla příliš připomínat nemocniční, lékařské prostředí. Přátelský přístup k dětem by měl být pro oční optiky samozřejmostí, protože pokud se k nám dítě bude rádo vracet, můžeme získat klienta i v jeho dospělosti. Při prodeji korekční optické pomůcky musíme přihlédnout k věku dítěte. U novorozenců a kojenců bude pravděpodobně výběr pomůcky záviset na rodičích pacienta, oční specialista by měl však při tomto prodeji být aktivní pomocí. V tomto věku bude zřejmě funkčnost a pohodlnost brýlí hrát větší roli než jejich estetika. I u předškolních a mladších školních dětí budou největší roli při nákupu hrát opět rodiče, je však dobré aktivně zapojit do výběru korekční optické pomůcky i samotné dítě. Měli bychom od dítěte zjistit, jakou brýlovou obrubu si představuje. Děti v tomto období mají rády barevné věci s obrázky pohádkových postaviček a populárních hrdinů. Oční specialista by měl získat dětskou důvěru, poučit dítě i jeho rodiče jak správně nosit a jak se správně starat se o své brýle. To mu může ulehčit práci v budoucnosti. Při komunikaci s dítětem by měl mít na zřeteli, že je lépe používat otevřené otázky než otázky uzavřené. Drobná pozornost ve formě bonbonu, lízátka, balonku apod. může být pro dítě dobrou motivací k opětovné návštěvě oční optiky.
Obr. č. 2 Dětský pacient (Zdroj: http://www.bonoptik.cz/cz/nabizime)
21
Mezi další nakupující patří věková skupina 8 – 12 let. Tyto děti bývají ve složité vývojové fázi, přejí si co nejrychleji dospět, ale při tom jsou psychicky a finančně ještě závislí na svých rodičích. Rodiče jsou pro ně velkou emocionální podporou. Tato skupina s největší pravděpodobností dá na rady a doporučení profesionála a svých rodičů, ale i přesto by měla hlavní úloha výběru stát právě na dítěti. Estetika (to jak se pacientovi brýle líbí) bude při výběru velice důležitá. Když dítě „natlačíme“ do volby brýlí, s kterou není samo ztotožněné, může to vést k odmítavému postoji při nošení brýlí. Špatným výběrem brýlí můžeme navíc snížit dětskou sebedůvěru a postavení dítěte mezi skupinou jeho vrstevníků. Následky této psychické újmy si pak dítě může nést hluboko do dospělosti. Nejnáročnější skupinou pacientů pro optika bývají teenageři. U této skupiny stojí vnější vzhled na žebříčku jejich priorit velmi vysoko, a proto teenageři spíše důvěřují radám od lidí, které považují za sobě blízké a podobně naladěné. Je důležité, abychom je obsluhovali stejně jako dospělé. Brýlové obruby pro teenagery věrně kopírují tvary pro dospělé. Oblíbené jsou brýle značkové, výrazné retro obruby, velice oblíbená je také kolekce, kdy optický střed zůstává a můžeme měnit straničky podle nálady a vzhledu. Jiní dávají přednost nenápadnosti v podobě vrtaných obrub. Brýle by měli vždy věrně kopírovat povahu a podtrhovat vzhled uživatele.
22
[16]
7. VÝBĚR KOREKČNÍ OPTICKÉ POMŦCKY Jak už je naznačeno v kapitole psychologie prodeje, výběr korekční optické pomůcky závisí na věku a druhu zrakové vady. Velkou roli hrají i finanční možnosti rodiny a sportovní a jiné koníčky dítěte.
7.1
Korekce brýlovou čočkou
7.1.1
Obruba
Před výběrem samotné brýlové čočky musíme vybrat vhodnou obrubu, která se stává nosičem brýlových čoček. Brýlová skla mají u dětí často velký léčebný význam. Správně vybraná obruba zabezpečuje přesnou polohu brýlových čoček před očima nositele. Správně by se měla obruba hlavy dotýkat v oblasti nosního kořene a za ušima. Při výběru brýlové obruby je velice důležitě, aby se líbila samotnému dítěti, jinak se může stát, že tuto korekční pomůcku odloží, bude se za ni stydět, a to může mít velké následky při patologiích binokulárního vidění. Najít vhodnou brýlovou obrubu pro dítě není vždy zcela jednoduché. Anatomie dětské hlavy se liší od dospělé, a liší se také mezi dětmi samotnými. Dítě má zaoblenější hlavu, nosní kořen je plošší a je níže postaven vůči linii očí. Děti mívají buclaté tváře, menší nadočnicové oblouky, větší zorničky. Požadavky při výběru obrub: Obruba musí mít nízko posazený nosník, koncovky mohou být pérové, zakončené gumičkou, nebo k jejich stabilizaci můžeme použít tzv. brzdičky. Průměr očnice by měl být veliký, ale ne příliš. Velikost očnic by měla přibližně odpovídat kostěnému vchodu orbity. Ideální tvar očnice je kruhový nebo zaoblený, design by měl být bez ostrých hran, aby nemohlo dojít k žádnému zranění. Obruba musí správně sedět, nesmí sjíždět na špičku nosu. Toho docílíme zkrácením nebo výběrem správně dlouhé stranice. Musíme zkontrolovat, aby se dítě nedívalo nad ani pod obrubou. Měli bychom poučit rodiče, aby často kontrolovali správné usazení brýlí na obličeji dítěte a aby se neostýchali přijít brýle upravit. Při výběru bychom také měli počítat s tím, že malé dítě se častěji dívá vzhůru, protože chce mít přehled. Při výběru materiálu bychom měli hlavně u malých dětí dbát na jeho pružnost, pestré barvy. Materiál by měl být nehořlavý a hypoalergenní.
23
[7, 16]
Kov Pro výrobu brýlových obrub se využívá různých slitin kovů, nejčastěji jsou to slitiny mědi, niklu a zinku. Vysokou chemickou odolnost a žádoucí estetický vzhled zajišťují povlaky ušlechtilých kovů na povrchu. Vyšší podíl niklu zvyšuje odolnost materiálu vůči korozi a jeho tvrdost. Problémem je však skutečnost, že značná část populace je na nikl alergická. Moderní doba se snaží najít nové materiály, které se svými vlastnostmi klasickému kovu blíží, nebo jej i předčí. Do těchto materiálů řadíme legovanou ocel, genium, titan a titan-flex. Legovaná ocel obsahuje jen 10% niklu, a ten je navíc pevně vázán na chróm a nezpůsobuje alergické reakce. Genium je pružná ocel bez niklu a splňuje přísné protialergické podmínky. Je prvním materiálem, který získal certifikát biokompatibility. Je odolný, pevný, lehký, pružný a velice dobře odolává korozi. [7]
Titanflex Jednou z dalších možností materiálu pro výrobu dětské obruby je titanflex. Obruby z titanflexu vyrábí německá firma Eschenbach. Titanflex je titanová slitina kovů, která je 10krát elastičtější než tradiční ocel. Materiál bývá používán na nejnamáhanějších místech: na stranicích a nosníku. Ostatní části jsou vyrobeny z čistého titanu. Maximální elasticity titan dosahuje při teplotách -20°C až +40°C. V tomto intervalu teplot se obruba vždy vrátí do svého původního tvaru. Pokud teplota klesne pod -20°C, materiál se stává měkčím a ztrácí svůj paměťový efekt. Při zvýšení teploty na optimální hranici se mu jeho původní vlastnosti vracejí. Naopak pokud teplota překročí 40°C, materiál se stane více tvrdým, tuhým a je více náchylný k prasknutí. S klesající teplotou se opět vracejí jeho původní vlastnosti. Hlavní výhody titanflexu jsou:
materiál je flexibilní a superelastický
paměťový efekt materiálu
nízká váha materiálu - je až o 35% lehčí, než obruby z běžné slitiny kovů
materiál je antialergický
materiál nekoroduje
24
Mezi nevýhody patří:
vyšší cena při nákupu obruby
v běžných podmínkách optiky jsou obruby neopravitelné
Díky jeho mnoha výhodám je vhodný právě pro výrobu dětských a sportovních brýlí. [7, 20]
Titan Titan patří mezi další materiály, které se využívají k výrobě brýlových obrub. Dětské obruby z něj vyrobené jsou antialergické, lehké, tenké a pevné. Je odolný vůči korozi a kyselinám.
Mezi nevýhody opět patří dražší pořizovací cena a opravy
(letování) se musí dělat v ochranné atmosféře argonu. [7]
Plast Výhody plastu jsou především v jeho lehkosti. Je relativně hypoalergenní, alergie na změkčovadla, které se mohou objevit, nejsou rozšířené jako alergie na nikl. Asi nejpoužívanějším materiálem pro výrobu plastových obrub je acetát celulózy. Je mrazuvzdorný, pevný a stářím se příliš nemění. [7]
7.1.2
Brýlová čočka
Při výběru materiálu pro brýlovou čočku dbáme na její bezpečnost, pro dětského pacienta musí být tvrzená či plastová, měla by být lehká a odolná. Anorganické minerální brýlové čočky: V minulosti bylo sklo výhradním materiálem pro výrobu brýlových čoček, v dnešní době ho už vytlačují čočky organické. Hlavní výhodou skla je jeho tvrdost, odolnost proti poškrábání. Mezi nevýhody patří vysoká hmotnost, která se počtem dioptrií a vysokoindexovými čočkami ještě zvyšuje. Při výrobě vysokoindexových čoček ze skla se do materiálu přidávají molekuly stříbra, tím pádem je tenčená skleněná čočka těžší než čočka netenčená. Další nevýhodou skla je jeho křehkost a tříštivost, to může vést k úrazům oka. Dětem do patnácti let se automaticky předepisují skla tvrzená. Při rozbití tvrzeného skla dochází k rozpadu na malé neostré kvádříky, a tím se snižuje i pravděpodobnost
25
poranění. Při výběru brýlové čočky pro dětského pacienta nevýhody minerální čočky převyšují její výhody, a to je důvod, proč sklo pro děti není příliš doporučováno.
[7, 9]
Organické brýlové čočky CR39 Z chemického hlediska se jedná o alkyl-diglykol-karbonát - allymer CR39. Materiál byl vyvinut během druhé světové války a po válce se dostal i do výroby brýlových čoček. Jedná se o velmi lehký materiál s dobrými optickými vlastnostmi. Plastové brýlové čočky mohou být až o polovinu lehčí než čočky minerální. Materiál CR39 zcela pohlcuje škodlivé UV záření o vlnové délce do 355nm, v jiných vlnových délkách můžeme absorpci ovlivnit vhodnými přísadami. Absorpce fotonů UV záření však způsobuje pomalé žloutnutí čoček. Velkou nevýhodu tohoto materiálu je jeho nízká odolnost proti poškrábání. Nanášíme na něj proto další vhodné povrchové úpravy, čímž se však zvedá jeho cena. [7, 9] Polykarbonát Polykarbonát je speciální termoplastická hmota, která je měkčí než CR39, ale extrémně odolná proti rozbití. Polykarbonát je pevný, lehký, pružný, odolný proti nárazu. Poskytuje také 100% ochranu proti škodlivému UV záření. Díky těmto vlastnostem je ideální pro sportovní a ochranné pomůcky, či jako materiál pro dětskou korekční pomůcku. Je vhodným materiálem i pro vrtané brýle. Nevýhodou je jeho měkkost, již musíme kompenzovat tvrdícími povrchními vrstvami. Další nevýhodou je nízké Abbeovo číslo, které je okolo 30. Z toho vyplývají jeho další nevýhody, a to jsou špatné zobrazovací vlastnosti. Problematické je také barvení tohoto materiálu. [7, 9]
Trivex Čočku z materiálu Trivex známe pod názvem Trilogy. Čočky z tohoto materiálu jsou opět vhodné do dětských, vrtaných a sportovních brýlí. Jsou odolné vůči nárazu a lomu. Mají téměř 100% UV ochranu. Oproti polykarbonátu je trivex mnohem odolnější proti běžným chemikáliím jako je aceton a líh. Má i lepší optické vlastnosti, to díky vyššímu Abbeovu číslu (44). Na tuto čočku bývá poskytována doživotní záruka na prasknutí při běžném užívání. [7, 9]
26
7.2
Anatomické přizpŧsobení a centrace Po výběru brýlových obrub i čoček se musí provést správná centrace. U dětí je
tento krok zvláště důležitý. Měla by mu ještě předcházet správná anatomická úprava brýlové obruby. Obruba musí správně sedět na kořeni nosu a nesmí tlačit, měli bychom také odstranit vrtulové stočení nosníku. Úpravou tvaru očnic musíme dosáhnout vodorovného postavení na obličeji dítěte. V dalším kroku upravíme inklinaci stranic podle tvaru obličeje a typu vybraných čoček. Nadále upravujeme rozevření a prohnutí stranic podle šíře i tvaru hlavy ve spánkové oblasti. Koncovky stranic, které zajišťují správné držení brýlí za ušima, necháváme na konec. U dětí je často musíme i zkrátit. Správně anatomicky přizpůsobené brýle by se hlavy měli dotýkat pouze na nose svými sedly a dále koncovkami stranic za ušima. Při přizpůsobovaní titan-flexu postupujeme následovně: sundáme všechny plastové části, nahřejeme titan-flex něco málo nad 150 °C, upravíme tvar. Ochlazování provádíme s přidržováním v upravené poloze. Po ochlazení upravovaná část zůstává pružná a vrací se do nového požadovaného tvaru. Centrace: Každá čočka musí být správně nacentrovaná vůči oku. U dětí to platí dvojnásob, protože u dospělých dochází při špatné centraci ke vzniku astenopických obtíží, nebo dokonce k diplopickému vidění. Malé dítě si však na špatnou centraci zvykne, a může u něj dojít ke vzniku tupozrakosti. Vždy měříme každou zornici zvlášť. Respektujeme tím anatomické asymetrie. Nejprve musíme změřit tzv. pupilární distanci (PD), jedná se o vzdálenost středů zornic v horizontálním směru. U dětí vždy zakrýváme nebo zacláníme neměřené oko. PD můžeme měřit pomocí: Pupilometru: Měření zornicových vzdáleností pomocí pupilometru je dnešní době velice oblíbená metoda. Tento přístroj se vyrábí jak v monokulárním, tak v binokulárním provedení. Jedná se o přístroj, který je vybavený fixační značkou, kterou lze simulovat daleký a blízký bod. Navíc je pupilometr vybaven dělící clonou, která umožňuje monokulární měření PD. Právě u dětí je toto měření velice důležité. Měření na pupilometru je snadné, rychlé a poměrně přesné. Pupilometry mívají lehce odčitatelné stupnice, a některé i přisvětlují přední oční segment, což má za následek chtěné zúžení zornic a vede to k větší přesnosti přístroje. I tak musíme mít na paměti, že
27
se jedná o přístroj, který přibližujeme na poměrně krátkou vzdálenost k oku. Tato blízká vzdálenost může navodit akomodačně-konvergenční reflex. Dochází tím k přístrojové myopii. PD měřítka: Mezi jedny z nejjednodušších metod měření PD vzdálenosti zahrnujeme i PD měřítka. Jedná se o speciálně upravené pravítko s vytvarovaným místem, které se vkládá na nosní kořen. Při použití PD měřítka bychom však měli mít na paměti, že je třeba využívat ho monokulárně a neměřené oko zakrýt rukou. Tato metoda není příliš přesná, dítě nedokáže dlouze fixovat naše oko a uhýbá pohledem. Přímé viktorinské metody: Optik a zákazník se posadí (postaví) naproti sobě, musí být stranově a výškově vyrovnáni. Navzájem si hledí do protějšího oka a optik si pomocí fixy zaznamená střed zornice na folii brýlové obruby. U dětí je opět problém s delší fixací. Některým menším dětem může být přibližování fixy k oku nepříjemné. Proto si můžeme brýlovou folii předem rozdělit do několika kvadrantů. Po nasazení brýlové obruby na obličej dítěte zjistíme, v kterém kvadrantu se nachází jeho zornice. Tento kvadrant opět můžeme rozdělit. Takto se dá pokračovat do té doby, dokud nedosáhneme skutečného středu. Měření na nekonečno: K měření využíváme PD pravítka, měřenou osobu necháme fixovat předmět, který se nachází v nekonečnu (alespoň v 5 metrech). Je dobré, pokud se posadíme níže a osoba sleduje předmět nad naší hlavou. Centrovací jednotky: Dnes asi nejmodernější možnost měření PD, ale nejen toho. Centrovací jednotky měří kromě PD vzdálenosti i výšku zornic, vzdálenost rohovka-brýlová čočka, inklinaci, prohnutí brýlového středu. Protože u dětských pacientů musíme centraci provádět monokulárně, k měření zornicových vzdáleností tyto centrovací jednotky nevyužíváme. Přesnost, se kterou by měla být centrace provedena, je do 0,5mm.
[7, 9, 10, 17]
Obr. č. 3. Správné usazení brýlí (Zdroj: http://www.optikamaja.cz/)
28
Tab. č. 1 Vertikální centrace Při vertikální centraci centrujeme na střed zornice nebo na střed otáčení oka. Metoda
Výhody
Nevýhody
Pouţití
Na střed zornice
Bez prizma
Při inklinaci
Více fokální čočky
- při přirozeném pohledu do dálky
dochází U vysokoindexových
k nežádoucímu
čoček bez duhových
astigmatismu
lemů
Progresivní čočky Lentikulární čočky Anizometropické čočky Vysokoindexové čočky
Korekce s navozením prizmatického účinku Na střed otáčení
Bodové zobrazení
Výškové prizma
oka- při kolmé
Asférické čočky
při inklinaci
pohledové ose
Atorické čočky
k rovině očnice
Duhové lemy u vysokoindexových
Běžné čočky
čoček [7]
29
7.3
Korekce kontaktní čočkou Kontaktní čočky jsou často předepisovány již pro kojence s vážnými očními
onemocněními. Dětem bývají kontaktní čočky předepisovány již od 1. měsíce např. po operaci kongenitální katarakty, při vysokých dioptriích pro předpis do brýlí nebo při odlišných dioptriích na obou očích. Počet kojenců, kterým jsou předepisovány kontaktní čočky, rok od roku narůstá. Je to především z důvodu lepšího screeningu a s vyšší mírou přežití i u extrémně předčasně narozených dětí. Předčasně narozené děti jsou ohroženy z důvodu retinopatie nedonošených (ROP), což je onemocnění, které postihuje krevní cévy zásobující sítnici, ale jsou ohroženy i jinými očními onemocněními. Lékařské studie prokázaly, že u přibližně 20% všech nedonošených dětí se bude vyvíjet některá z forem strabismu, amblyopie nebo u nich bude diagnostikována vysoká refrakce vyžadující brýle, a to již před 3 rokem dítěte. Správná KČ může navodit normální vidění – obrázky pak mají stejnou velikost, jsou stejně jasné a vstup obrazů z obou očí do mozku podněcuje správný vývoj mozku. Důvodem pro aplikaci kontaktních čoček již velmi malým dětem může být i vrozená katarakta - čočka uvnitř oka, která je využívána pro zaostřování, je zakalená. Zrakový vývoj v tomto oku je blokován, což vede k tupozrakosti. Když je katarakta chirurgicky odstraněna u dospělých, je obvykle čočka nahrazena implantátem, ale u velmi malých dětí to nejde, protože jejich oči rostou. KČ jsou tady preferovanou volbou, poskytují přirozenější vidění než brýle. Vzhledem k obrovským změnám na oku, které nastanou během prvního roku života, mohou děti potřebovat až 6 různých receptů. Problém může nastat při strachu rodičů vložit čočky do očí malého dítěte, ale většina rodičů se to velice rychle naučí. Jak dítě roste, často se stane samo odpovědným za své kontaktní čočky, samostatné zacházení s kontaktními čočkami zvládají už děti okolo 7-8let. I když stále převládá názor, že děti by kontaktní čočky nosit neměly, pokud to není nezbytně nutné, existuje mnoho důvodů, proč mohou mít děti užitek z nošení kontaktních čoček. Kromě výrazného psychologického dopadu jsou zde i mnohé optické výhody. Vysoká korekce formou brýlové čočky má za následek omezení periferního vidění, brýlové čočky jsou těžké. Je dokázáno, že děti s kontaktními čočkami jsou sebevědomější a rády se zapojují do pohybových aktivit, protože nemusí mít obavu z rozbití a poškození brýlí. I u dětí, které musejí podstoupit okluzní léčbu a
30
nechtějí nosit své brýle, je tu alternativa kontaktních čoček s neprůhlednou pupilou, nebo vysokou plusovou dioptrickou hodnotou. Důležitým faktorem pro aplikaci kontaktních čoček dětem je vyspělost dítěte a jeho motivace k nošení kontaktních čoček. Dítě musí pochopit hygienu související s nošením kontaktních čoček. Výzkumy ukazují, že děti často už od 8 až 11 let zvládají péči o kontaktní čočky a nasazovaní a vyndávání kontaktních čoček jim nezabere více času než dospělým. Mladší děti se o své čočky často starají pod dohledem dospělých. V dnešní době je na trhu celá řadu druhů kontaktních čoček, které nejčastěji dělíme podle materiálu, z kterých jsou čočky vyrobeny a podle režimu nošení. Pokud bude dítě kontaktní čočky nosit pouze příležitostně, aplikují se jednodenní čočky na jedno použití. Odpadá tím zároveň nutnost čištění těchto čoček. Často jsou tyto čočky doporučovány jako nejvhodnější typ pro děti. Pokud jsou aplikovány kontaktní čočky, které musejí být čištěny, uchovávány a desinfikovány, musí k nim být vybrán roztok s co možná nejjednodušší manipulací, ale zároveň s účinným čištěním. Hlavní výhody kontaktních čoček jsou: minimální aniseikonie při anizometropii, velké zorné pole, kontaktní čočky se ve vlhku nezamlží, nedochází k distorzi obrazu v periferii. Každá kontaktní čočka má i své nevýhody. Je to především nutná péče, která musí být kontaktní čočce věnována a dále pak riziko infekčních i neinfekčních komplikací. U kontaktních čoček je omezená doba nošení, poměrně vysoká cena a možnost snadného poškození. Na kontaktní čočky je i delší adaptace, a to především u tvrdých kontaktních čoček.
[7, 22, 24, 25, 27]
Obr. č. 4 Nasazování kontaktních čoček (Zdroj: http://ona.idnes.cz/cocky-nejsou-vhodne-pro-deti-nejcastejsi-omyly-pri-noseni-kontaktnichcocek-1vw-/zdravi.aspx?c=A100121_120902_zdravi_ves)
31
8. SPECIÁLNÍ TYPY LÉČEBNÝCH A KOREKČNÍCH POMŦCEK 8.1
Franklinŧv bifokál a E-line Franklinův bifokál byl předchůdcem současných bifokálních brýlí. Jedná se o
dvě rozpůlené čočky zasazené do jedné očnice. Čočky se brousily s plochou fazetou, kterou se pak vzájemně dotýkaly. Často se ještě následně k sobě lepily pro lepší stabilitu. Předěl obou čoček musel být vodorovný a umisťoval se před střed zornice. Z důvodu velké pracnosti se v dnešní době Franklinův bifokál v optických dílnách jíž nezhotovuje. Optici ho nahrazují bifokálními čočkami typu E-line vyráběných v optických závodech. Bifokální čočka E-line se využívá jako léčebný bifokál pro děti s akomodačním šilháním, při kterém je třeba nahradit vlastní akomodaci dítěte kladným přídavkem do blízka. Je třeba zachovat co největší zorné pole. Proto se u dětí s akomodačním šilháním nevyužívají bifokální čočky s obloukovitou hranicí mezi skly. Předěl se opět umisťuje na střed zornice nebo do 2mm pod střed. Musíme zajistit, aby se dítě do blízka nedívalo přes horní díl a neakomodovalo.
8.2
[7]
Korekce prizmaty Čočku ve tvaru klínu neboli prizma (hranol) můžeme v některých případech
použít pro korekci strabismu. Každý takový hranol má dvě lomné plochy: bázi a vrchol. Při průchodu paprsků přes tyto lomné plochy se paprsky dvakrát lomí, a to k bázi prizmatu. Odchylka paprsku od původního směru vyjadřuje hranolový účinek prizmatický efekt. Prizma síly 1 pD odkloní kolmo dopadající světelný paprsek ve vzdálenosti 1m o 1 cm. Nevýhodu prizmatické brýlové čočky spatřujeme v disperzi bílého světla při průchodu přes optický hranol. Jedná se barevný rozklad, který vnímáme jako duhové lemy. Disperzi vyjadřujeme Abbeovým číslem: při nižším číslu je stupeň disperze vyšší. Abbeovo číslo by nemělo být nižší než 30. V některých případech můžeme hranolového účinku docílit i decentrací brýlových skel. Jedná se o decentraci optického středu brýlového skla. Paprsek, který prochází novým středem čočky umístěným v pohledové ose oka, se lomí do obrazového
32
ohniska čočky a vykazuje prizmatický efekt v potřebném směru. Konvexní čočka je sada prizmat s bázemi dovnitř. Decentrace konvexních čoček směrem zevně působí jako prizma bází zevně, decentrace dovnitř působí jako prizma bází dovnitř. U konkávní čočky se jedná o sadu prizmat bází zevně. Decentrace konkávních čoček směrem zevně působí jako prizma bází dovnitř, při decentraci směrem dovnitř působí jako prizma bází zevně. Decentraci provádíme dle Prenticeovy rovnice:
dec S´ Kde je: ∆ - klínový účinek v prizmatických dioptriích dec - vzdálenost decentrace čočky v cm S´ - vrcholová lámavost čočky v dioptriích Decentrace není možná ve všech případech. Brýlová skla můžeme decentrovat pouze u vyšších dioptrií (dle vzorce) při nízkém prizmatickém předpisu. V dnešní době se ale navození prizma decentrací běžné čočky nedoporučuje. Další možností je tzv. výrobní prizmatická čočka. Můžeme ji objednat dle rozsahu výrobce. Druhy prizmatických čoček:
Telerovy čočky – jedná se o skleněné čočky, které jsou často součástí souboru zkušebních skel v brýlové skříni. Mají kruhový tvar pro snadné zasunutí do zkušební obruby. Nevýhody spatřujeme v jejich váze a tloušťce.
Waferova prizmata – jde o čočky vyrobené z umělé hmoty. Čočka je vždy vyrobena jako řada shodných malých hranolků, jejichž báze jsou orientovány stejně. Tyto prizmatické čočky jsou lehké a tenké. Nevýhodou je viditelná hranice mezi jednotlivými hranoly, která může být pro uživatele rušivá.
Fresnelovo prizma (fresnelova folie) - jedná se o velice tenkou folii s mnoha mikroprizmaty, jejichž báze jsou orientovány stejným směrem. Tato prizmata jsou předepisována především dětem. Folie může být v měkkém ohebném provedení i v provedení tvrdém. Měkkou folii z umělé hmoty můžeme upravovat např. pomocí nůžek do požadovaného tvaru a následně ji lepíme na brýlové sklo. Pokud sklo dobře očistíme a odmastíme, drží folie vlastní přilnavostí. V brýlovém sklu už máme požadovanou korekci dítěte. Tvrdá folie
33
se brousí přímo do brýlové obruby. Fresnelovo prizma je lehké, tloušťka nebývá větší než 0,8 mm a nenarušuje estetiku brýlí. Nevýhodou je snížení zrakové ostrosti. Další typy prizmat využíváme v ortoptice i ve vyšetřovnách oftalmologů a optometristů.
Herchelovo otočné dvojprizma je dvojice totožných klínů o síle 15 pD ve společné obrubě. Otáčením hranolů proti sobě můžeme plynule měnit sílu prizmatu.
Prizmatické lišty jsou obdobou lišt skiaskopických. Na liště je umístěna sada prizmat stoupající síly. Lišty jsou dvě: jedna lišta s bázemi prizmat v horizontálním směru, druhá má báze prizmat ve směru vertikálním.
Předpis prizmat: Prizmata jsou předepisována k léčbě šilhání, ke korekci heteroforií a pro odstranění astenopických obtíží. Korekční prizmatická čočka se umisťuje bází na stranu svalu, kterému chceme pomoci. Báze se tudíž dává proti směru úchylky. Předepsanou prizmatickou korekci vždy rozdělujeme rovnoměrně mezi obě oči. Důvodem jsou lepší estetický vzhled a váhově vyvážené čočky. Rozdělením mezi obě oči snížíme disperzi, zkreslení a snížíme vliv astigmatismu šikmých paprsků. Stejně tak musíme rovnoměrně rozdělit i klínovou korekci, pokud je současně pro vertikální a horizontální směr. Správnou centraci provedeme až na plně upravené obrubě, a to tak, že neměřené oko musí být vždy přísně zakryto. Centraci provádíme buď přímo na foliích upravených obrub nebo pomocí PD měřítka, popř. pomocí PDmetru. Klínová korekce vyžaduje dlouhý adaptační čas a mnoho uživatelů klínovou korekci nesnese a odloží ji. Vedlejším účinkem klínové korekce je např. zkreslení. Rovné linie se jeví jako obloukovitě prohnuté. Duhové lemy jsou projevem disperze. U čoček, vyrobených z materiálů s nižším abbeovým číslem, se může červená barva jevit blíže než barva fialová. U těchto čoček je doporučována antireflexní úprava, aby nedocházelo k lesku na zadní ploše čočky. To se ještě více projeví u čoček s bází dovnitř. Při navození klínového účinku pomocí decentrace, přestáváme respektovat podmínku bodového zobrazení čočkou, a to se projeví astigmatismem šikmých paprsků. U individuálně objednaných čoček se tato vada odstraňuje zhotovením sférických ploch. Další vady zobrazení, které obtěžují nositele prizmatických čoček jsou: zkreslení, makropsie, mikropsie.
[2, 5, 7, 13, 18]
34
8.3
Lentikulární čočky Tyto čočky využíváme u vysokých dioptrických hodnot. Jedná se o čočky se
ztenčeným okrajem, které mají ve středu centrální optickou zónu. V minulosti to byly dvě čočky, které se k sobě tmelily. Dnes se využívá plastových materiálů s plynulým přechodem optické zóny v okrajovou zónu. Pokud vybíráme obrubu pro lentikulární čočky nebo čočky s vysokým počtem dioptrií, měli bychom se snažit vybrat obrubu s menším průměrem očnic. Sníží se hmotnost brýlí a zvýší estetika brýlí z důvodu tloušťky skel. Nevyužitá okrajová tloušťka by mohla navíc rušit uživatele odrazy světla na svých plochách. Obrubu se snažíme přizpůsobit tak, abychom ji umístili co nejblíže k vrcholům rohovek, čímž zvětšíme našemu klientovi korigované zorné pole. Při velkém počtu dioptrií nesmíme zapomenout, že při posunu čoček blíže k oku, musíme přepočítat jejich vrcholovou lámavost. Při takto vysokých dioptriích by měl předpis od lékaře obsahovat i údaj o vzdálenosti brýlových čoček ve zkušební obrubě.
S'2 = S'1 / ( 1– Δd. S'1 ) Kde:
Δd - je změna vzdálenosti čočky vůči rohovce v metrech S'1- je vrcholová lámavost brýlové čočky ve zkušební obrubě v dioptriích S'2 - je vrcholová lámavost čočky ve zhotovených brýlích [7, 8]
8.4
Okluzní léčba Okluze se využívá k léčbě strabismu. Jejím přínosem je zlepšení zrakové ostrosti
nezakrytého oka, snížení útlumu nezakrytého oka a prevence vzniku ARK. Při léčbě okluzí musíme věnovat zvýšenou pozornost kontrolám, aby nedošlo k tzv. okluzní amblyopii (zhoršení vizu na lépe vidoucím oku). Léčba amblyopie pomocí okluze má význam u dětí do 8 let věku. Čím dříve se s okluzí začne, tím je příznivější i rychlejší možnost vyléčení amblyopie. Při této léčbě je velice důležitá spolupráce dítěte a především důslednost jeho rodičů.
35
Okluzi dělíme na okluzi přímou (okluze vedoucího zdravého oka) a okluzi nepřímou (okluze amblyopického oka). Nejčastější forma okluzní léčby je náplast umístěná na zdravé oko. Pokud dítěti vyřadíme oko zdravé, cvičíme tím oko amblyopické. Délka nošení okluze je různá (od několika hodin denně až po celý den). Využívá se u předškolních dětí s centrální a excentrickou fixací. Excentrická fixace stále ještě není stabilní a může se změnit ve fixaci centrální. Začíná se s umístěním okluzoru v poměru 6:1. Kdy je přímá okluze 6 dní na lépe vidoucím oku a 1 den v týdnu na oku amblyopickém. Postupně přecházíme na okluzi rovnoměrnou, kde je poměr okluze na očích 1:1. Na tuto okluzi přejdeme při alternujícím (střídavém) vidění. Okluze amblyopického oka (nepřímá okluze) se využívá u dětí s excentrickou fixací. Používáme ji jen krátkou dobu před nasazením okluze přímé. Nezlepšíme sice zrakovou ostrost, ale můžeme změnit excentrickou fixaci ve fixaci centrální. V dnešní době se od tohoto typu okluze postupně upouští. Dále okluzi dělíme na totální, parciální a sektorovou. Právě náplasťové okluzory patří do okluze totální, plně vyřazují oko lépe vidoucí. Kromě náplasti se používají okluzory z umělé hmoty, textilie, plstěné či kožené okluzory nebo okluzní kontaktní čočky. Náplasťový okluzor bývá většinou první volbou, některé děti ale nesnesou lepidlo, které způsobuje podráždění kůže. Musíme tak začít léčit kůži místo očí. V tomto případě se přechází na okluzory látkové, plstěné nebo okluzory z umělé hmoty. Všechny tyto typy okluzorů se upevňují k brýlové obrubě, popř. k brýlovému sklu. U dětí, které nesnesou zalepení (zakrytí) lépe vidoucího oka, můžeme ještě použít kontaktní čočky s neprůhlednou pupilou. Někteří lékaři uvádějí, že by kontaktní čočky jako okluzor měly být použity jen v krajních možnostech. Pokud vidění vedoucího oka pouze snížíme pod vidění oka tupozrakého, jedná se o okluzi parciální. K tomu můžeme použít papírových folií, vrstvy laku, mřížkovaná skla. O parciální okluzi se jedná i při užití atropinu či penalizace. Při penalizaci znevýhodňujeme vedoucí oko cykloplegiky a brýlovým sklem. Výhodou penalizace je, že dítě neovlivňujeme esteticky a psychicky, nehodí se však při těžké amblyopii a nenahrazuje klasickou pleoptickou léčbu. Dnes už se penalizace příliš nevyužívá, je však vhodná u léčby lehké amblyopie. Děti mívají tendenci dívat se nad nebo pod penalizačním brýlovým sklem, aby využili zdravé oko. Cykloplegii užíváme spíše jen u
36
velmi malých dětí do 1,5 roku, kde není možné předepsat brýlovou korekci. Tyto děti musejí být velice často kontrolovány. Sektorová okluze spočívá v zakrytí některých částí brýlového skla (např. lepicí páskou). Sektorová okluze se může využít při zbytkové úchylce po operaci. U ezotropie se zakrývají obě nazální poloviny skel. U exotropie obě temporální poloviny brýlových skel. Snažíme se tím zabránit dráždění temporálních nebo nazálních polovin sítnice. Sektorovou okluzi můžeme využít i při paralytickém strabismu. Zakrýváme část brýlového skla ve směru největší diplopie.
[4, 5, 7, 11, 14]
Obr. č. 5 Plastový okluzor (Zdroj: http://coloroptik.com/331-Detske-okluzory/334-Plastove-okluzory)
Obr. č. 6 Plstěný okluzor (Zdroj: http://coloroptik.com/331-Detske-okluzory/332-Latkove-okluzory)
37
9. ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA Předpis na brýle má platnost až 90 dnů, nestanoví-li oční lékař jinak. Platnost předpisu může být zkrácena s ohledem na zdravotní stav pacienta a charakter zdravotnického prostředku. Děti do 6 let mají nárok na příspěvek na obrubu až 3krát do roka. Děti do 15 let mají pak nárok čerpat příspěvek od pojišťovny na obrubu jedenkrát za rok. Nad 15 let už je nárok na příspěvek od pojišťovny na obrubu každé 3 roky a na skla při každé změně dioptrií. Do 6 let věku dítěte
Příspěvek na obrubu až třikrát za rok
Do 15 let věku dítěte
Příspěvek na obrubu jedenkrát za rok
Příspěvek na skla při každé změně dioptrií
Do 3 dioptrií nárok na tvrzená skla
Nad 3 dioptrie nárok na plastovou čočku (i v součtu sféra + cylindr)
Nad 3 dioptrie nárok na dva předpisy
Nad 15 let
Příspěvek na obrubu jedenkrát za tři roky
Příspěvek na skla při každé změně dioptrií
Nárok na skla do 10 D
Nad 10 D nárok na plastovou čočku
Nad 3 dioptrie nárok na dva předpisy na brýle do dálky
38
Tab. č. 2 Nejčastější úhrady pojišťovny: ROZSAH
Kód pro pojišťovnu
Výše příspěvku v Kč
Obruba dětská do 15 let
0090700
300
Obruba od 15 let
0090102
150
Tvrzení
0090101
35,70
Výměna skel do vlastní obruby (platí pro 0090107
35,70
obě skla) Menisky plan až ± 6,0 D
0091373
51
Menisky ± 6,25 až ± 10,0 D
0091372
107
Menisky ± 6,5 až ± 12,0 D
0091370
122
Menisky ± 12,5 až ± 20,0 D
0091369
163
Tori do ± 6,0 cyl. do ± 2,0 D
0091375
111
Tori ± 6,0 cyl ± 2,25 do ± 4,0 do součtu ±
0091379
199
Tori ± 6,5 až ± 18,0 cyl 0,5 až 2,0 do 0091376
336
10,0 součtu + 20,0 a – 18,0 Tori ± 6,5 až 17,5 cyl 2,25 až 4,0 do součtu 0091378
451
+ 20,0 a -18,0 Tori plan až ± 15,5 cyl 4,5 až 6,0 do součtu 0091377
721
+ 20,0 a -18 Plast plan až ± 8,0
0090371
100
Plast ± 8,0 až ± 12,0
0091367
400
Plast ± 12,5 až ± 16,0
0090356
420
Plast ± 8,5 až ± 32,0
0091366
610
Plast Tora do ± 6,0 cyl do ± 2,0 součtu ±
0091360
200
Okluzor náplasťový mini 30 ks
0090701
116,80
Okluzor náplasťový maxi 30 ks
0090702
116,80
Okluzor náplasťový mini 100 ks
0094867
368,00
Okluzor náplasťový maxi 100 ks
0094868
368,00
Barva 12% 25% 50%
0090097
75,00
Barvení plastů
0090104
47,70
Gradál
0090099
83,80
6,0
[29]
39
10. SLUNEČNÍ BRÝLE Tmavá skla pro celodenní nošení nejsou u dětí, a to zvláště u malých dětí, zpravidla příliš vhodná. Pokud není dětské oko ještě zcela vyvinuto, mělo by si zvykat na různé světelné podmínky. Tmavá skla pro každodenní nošení by měla být použita jen v indikovaných případech, jako jsou záněty víček, spojivek, nystagmus, světloplachost, albinisnus. I čiré dětské brýle (dokonce i kontaktní čočky) mohou mít 100% UV ochranu. Na druhé straně si musíme uvědomit, že děti tráví více času venku a mají menší nadočnicové oblouky, které by je jinak mohli lépe chránit před škodlivým UV zářením. Dětská čočka obsahuje méně pigmentu, zornice je větší a jejich sítnice je více náchylná k poškození vlivem UV záření. Často se uvádí, že ochrana očí je nejdůležitější mezi 11 až 15 hodinou, kdy je úroveň UV záření nejvyšší. Vedle toho nacházíme názor, že v tuto dobu je slunce přímo nad námi, při západu a východu slunce jsou však naše oči v přímé rovině se sluncem. Ochrana očí před UV zářením by proto měla být celodenní. Požadavky pro dětské brýle: Brýle by měli blokovat UVA a UVB záření do 400nm, ideální je sportovní design obruby, abychom zamezili vstupu bočních paprsků. Sluneční brýle bychom měli dětem nabídnout zvláště při prudkém slunečním světle. Při výběru slunečních brýlí pro děti bychom měli dbát na bezpečný „nerozbitný“ materiál. Čočky by měli být se 100% UV filtrem. Čočky bez kvalitního UV filtru s tmavými skly mohou zrak poškodit více, než pokud bude dítě bez brýlí. V případě, že nemáme žádné brýle, se zornička při pohledu do slunce zúží a neproniká jí tolik UV záření, při tmavých sklech se zornička nezúží a UV záření proniká více. Pro menší děti nacházíme velký výběr barevných brýlí, doplněných o oblíbené dětské idoly (Barbie, Mickey Mouse, Hello Kitty a další). Brýle by měly správně sedět a měly by být vyrobeny z materiálu, který se dá přizpůsobit. Měly by být mírně prohnuté v brýlovém středu, aby kopírovaly obličej dítěte. Sluneční brýle můžeme řešit i pomocí tzv. klipu, který připevníme ke korekční obrubě dítěte. Starší děti dají spíše přednost modernějším a značkovým brýlím. Mají snahu napodobovat své vrstevníky a zároveň se svým vzhledem co nejvíce přiblížit dospělým.
40
Pokud správně neochráníme oči malých pacientů, může vlivem UV záření dojít k poškození rohovky a kůže víčka, které se v akutních případech může podobat popáleninám. Z dlouhodobého hlediska může UV záření způsobit vznik katarakty a rakovinu kůže.
[23, 28]
Obr. č. 7 Sluneční brýle (Zdroj: http://www.joyoptik.cz/index.php?page=8)
41
11. SPORTOVNÍ BRÝLE Děti by měly mít svůj zrak správně vykorigovaný i při sportu. Při zvýšeném sportovním úsilí je důležitá koordinace oko – tělo. Správná korekce může předejít mnoha zraněním. Např. při jízdě na snowboardu či lyžích mnoho dětí nenosí správnou korekci, protože se jim jejich brýle do helmy nevejdou a kontaktní čočky nenosí.Uvádí se, že převažující množství úrazů na svahu je způsobeno nedostatečnou korekcí.Pro tyto příležitosti se vyrábějí snowboardové brýle s dioptrickým klipem a nebo speciální helmy s výřezy po stranách, aby se do nich vešly brýlové stranice. Speciální korekční pomůcky jsou vyráběny i pro řadu dalších sportů.
Obr. č. 8 Lyžařské dioptrické brýle (Zdroj: http://www.sport-optik.cz)
U sportovních brýlí je důležitá jejich bezpečnost. Outdoorové brýle by zároveň měly chránit i před škodlivým UV zářením. Z materiálů pro výrobu sportovních obrub se využívá nylon či grilamid TR90. Tyto materiály jsou odolné vůči nárazu a deformaci. Dioptrické čočky jsou doporučovány z materiálu Trivex. Sportovní brýle musejí být odolné vůči letícímu míčku, povětrnostním vlivům a zároveň by měly být lehké. Využít můžeme i různých filtrů pro lepší kontrast (např. míčku v trávě nebo na tenisovém kurtu).
[19, 31]
42
Obr. č. 9 Sportovní dioptrické brýle (Zdroj: http://www.sport-optik.cz)
Další formou sportovní korekční pomůcky, kterou mohou optiky nabízet dětem i dospělým, jsou plavecké brýle, do kterých jsou zabroušena dioptrická skla. Čočky plaveckých brýlí jsou z vnitřní strany opatřeny protizamlžovací povrchovou vrstvou. Proto je dobré uživatele upozornit, aby své čočky z vnitřní strany nečistili. Mohlo by tak dojít k porušení této vrstvy. [15] Další možností speciální korekční optické pomůcky jsou potápěčské brýle. Jedná se o dioptrické čočky určené pro vsazení do potápěčských obrub. Zde se ale musí optická mohutnost čočky přepočítávat vzhledem k jinému indexu lomu vody při styku s přední plochou.
Obr. č. 10 Plavecké dioptrické brýle (Zdroj: www.gamisport.cz)
43
12. PŘÍSLUŠENSTVÍ
12.1
Prostředky pro údrţbu a ochranu brýlí
Při vydávání již zhotovených brýlí bychom měli našeho malého zákazníka obeznámit s péčí o jeho brýle. Vybavit ho mikrovláknem a čistícím sprejem a upozornit ho na nutnost odkládání brýlí do pouzdra. Pro děti jsou lepší pouzdra tvrdá a vyztužená, aby nedošlo k promáčknutí a poškození brýlí. Pro manipulaci jsou lepší pouzdra výklopná oproti zasouvacím. Snížíme tím riziko poškrábaní jak obrub, tak brýlových čoček. Samotný výběr pouzdra je velice důležitý. Pouzdro nesmí být příliš malé ani příliš velké, aby nemohlo dojít k poškození brýlí. Zákazníka bychom měli poučit, že brýle se nikdy neodkládají skly na plochu a snímány by vždy měly být oběma rukama. Rodiče upozorníme na nutnost brýlí náhradních a na potřebu časté kontroly stavu brýlí svých dětí. Ujistíme rodiče, že jim s úpravou i opravou brýlí rádi pomůžeme.
12.2
[7, 28]
Doplňky
Pro lepší stabilitu brýlí můžeme dítěti nabídnout tzv. brzdičky na brýle, které se nasouvají na konec stranice a upevňují brýlovou obrubu za dětským uchem. Vyrobeny jsou převážně ze silikonu. Jejich nošení je pro dítě pohodlné, děti je většinou vůbec necítí. Další možností pro lepší stabilitu brýlí je gumička, která se stáhne za hlavou. Gumička se používá hlavně u velmi malých dětí, u kterých potřebujeme, aby korekce dobře seděla. V případě, že rodiče mají zájem o zvýšené zabezpečení brýlí proti poškození, můžeme na brýle upevnit šňůrku, která při pádu brýlí z hlavy zastaví brýle na krku.
44
13. ZÁVĚR Počet optik a optometristických pracovišť v České republice rok od roku stále narůstá, ne všechny však věnují patřičnou pozornost nabídce korekčních pomůcek a dalšího optického příslušenství určeného především dětem. Korekce a léčba dětského zraku přináší specifika, která vyžadují jiné přístupy a jiná užití korekčních pomůcek, než korekce zraku dospělých. Chybný postup v léčbě a korekci zraku dítěte může mít trvalé následky pro kvalitu zraku jedince na celý život. U dětí můžeme diagnostikovat řadu refrakčních vad, které můžeme vhodně zvolenými pomůckami korigovat (myopie, hypermetropie, astigmatismus). Některá onemocnění dětského zraku můžeme prostřednictvím korekčních pomůcek úspěšně léčit (strabismus, amblyopie). Nejčastější korekční optickou pomůckou pro dětského pacienta stále zůstávají brýle, existují však i jiné alternativy jako kontaktní čočky či laserové operace. V optikách se můžeme setkat i s jinými speciálními typy korekčních pomůcek pro děti. Jsou to především E-line čočky nebo prizmatická korekce. Děti a adolescenti se velmi často věnují sportovním aktivitám. Sportování dětí však přináší vyšší nároky na kvalitu a bezpečnost korekčních pomůcek. Bylo by proto dobré, kdyby dětští sportovci nalezli v optikách dostatečný výběr speciálních korekčních pomůcek, které by splňovaly vyšší nároky na bezpečnost, pohodlnost nošení i zrakovou ostrost. Cílem této práce je shrnutí možných typů dětských korekčních pomůcek a jejich specifik. Tato bakalářská práce by tak mohla být příspěvkem k rozšíření nabídky korekčních pomůcek pro děti a adolescenty v českých očních optikách.
45
14. SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Knihy [1]
ANTON, Milan. Refrakční vady a jejich vyšetřovací metody. 3. přeprac. vyd.
Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2004, 96 s. ISBN 80-701-3402-X [2]
AUTRATA, Rudolf a Jana VANČUROVÁ. Nauka o zraku: učební texty pro
oční optiky a oční techniky, optometristy a oftalmology. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2002, 226 s. ISBN 80-701-3362-7 [3]
DIVIŠOVÁ, Gabriela. A SPOL. Strabismus. Praha: Avicenum, 1990. ISBN 80-
201-0037-7 [4]
GALLIN,
[ed.
by]
Pamela
F.,
Peter
H
SPIEGEL a
Kenneth
W
WRIGHT. Pediatri cophthalmology: a clinical guide. 2nd ed. New York: Thieme, 2000, 1084 p. ISBN 08-657-7768-3 [5]
HROMÁDKOVÁ, Lada. Šilhání. Vyd. 3., nezměn. Brno: Národní centrum
ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2011, 162 s. ISBN 978-807-0135303 [6]
KVAPILÍKOVÁ, Květa. Anatomie a embryologie oka: učební texty pro oční
optiky a oční techniky, optometristy a oftalmology. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2000, 206 s. ISBN 80-701-3313-9 [7]
NAJMAN, Ladislav a Jana VANČUROVÁ. Dílenská praxe očního optika:
učební texty pro oční optiky a oční techniky, optometristy a oftalmology. Vyd. 2., přeprac. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2010, 208 s. ISBN 978-807-0135-297 [8]
POLÁŠEK, J. A SPOL. Technický sborník oční optiky. Praha: Nakladatelství
technické literatury ve Středisku interních publikací, 1974 [9]
RUTRLE, Miloš. Brýlová technika, estetika a přizpůsobování brýlí: učební texty
pro oční optiky a oční techniky, optometristy a oftalmology. 1. vyd. Brno: IDVPZ, 2001, 143 s. ISBN 80-701-3347-3
46
[10]
RUTRLE, Miloš. Přístrojová optika: učební texty pro oční optiky a oční
techniky, optometristy a oftalmology. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2000, 189 s. ISBN 80-701-3301-5 [11]
WRIGHT, Kenneth W, Peter H SPIEGEL a Kenneth W WRIGHT. Pediatric
ophthalmology and strabismus. 2nd ed. New York: Springer, c2003, 1084 p. ISBN 03879-5478-3
Časopisy
[12]
BRŮNOVÁ, Blanka. Vývoj vidění u nejmenších dětí. Česká oční optika. Brno:
Společenstvo českých optiků a optometristů, 2010, roč. 51, č. 3, s. 20-22. ISSN 1211233x [13]
DOBŘENSKÝ, Tomáš. Co dělat, když do optiky přijde zákazník s receptem na
prizmatickou korekci. Svět optiky: vše kolem oční optiky. 2007, roč. 2, č. 5. ISSN 18022065 [14]
JEŘÁBKOVÁ, Andrea. Pleoptika. Česká oční optika. Brno: Společenstvo
českých optiků a optometristů, 2011, roč. 52, č. 3,4. ISSN 1211-233x [15]
KAZDA, Petr. Několik rad před dovolenou k údržbě plaveckých brýlí. Svět
optiky: vše kolem oční optiky. 2007, roč. 2, č. 5. ISSN 1802-2065 [16]
KOCH, Katharina. To nejlepší pro ty nejmenší. Svět optiky: vše kolem oční
optiky. 2007, roč. 2, č. 5, 8 - 9. ISSN 1802-2065 [17]
NAJMAN, Ladislav. Centrování brýlových čoček. Česká oční optika. Brno:
Společenstvo českých optiků a optometristů, 2011, roč. 52, č. 1, 3. ISSN 1211-233x [18]
NAJMAN,
Ladislav.
Prizmatická
korekce. Česká
oční
optika.
Brno:
Společenstvo českých optiků a optometristů, 2012, roč. 53, č. 4. ISSN 1211-233x [19]
RUDOLF, Vilém. Dobré vidění je základem pro bezpečné sportování. Česká
oční optika. Brno: Společenstvo českých optiků a optometristů, 2012, roč. 53, č. 1, s. 42-43. ISSN 1211-233x [20]
VOŘÍŠEK, Petr. Společnost Eschenbach: Optik představuje Titanflex. Svět
optiky: vše kolem oční optiky. 2007, roč. 2, č. 5, 12 - 14. ISSN 1802-2065
47
Firemní publikace a akademické práce [21]
ANDERLE, Radek. Možnost korekce astigmatismu měkkými kontaktními
čočkami. Brno, 2006. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce As. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc [22]
Děti, dospívající a kontaktní čočky. Eye Health Advisor: Časopis Johnson &
Johnson Vision Care. 2009 [23]
Jak mohu chránit své oči proti UV záření. Eye Health Advisor: Časopis Johnson
& Johnson Vision Care. 2011 [24]
Jsou kontaktní čočky správnou volbou pro moje dítě. Eye Health Advisor:
Časopis Johnson & Johnson Vision Care. 2011 [25]
KOLLEGOVÁ,
Hana. Problematika
dětské
oftalmologie.
Brno,
2010.
Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce MUDr. Barbora Varadyová [26]
SKORKOVSKÁ, Šárka. Vývoj oka a vrozené anomálie. Brno
Internetové zdroje [27]
Contact lenses for infants. CHILDREN´S HOSPITAL LOS ANGELES.
[online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.chla.org/site/c.ipINKTOAJsG/b.6063143/k.92B9/Contact_Lenses_for_Infa nts__Vision_Development__The_Vision_Center.htm#.UVHsnBdFU00 [28]
Dětská optika Brno Richter. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z:
http://www.bryleprodeti.cz/ [29]
Číselník VZP. Optikarium [online]. 2012. vyd. [cit. 2013-03-31]. Dostupné z:
http://www.optikarium.cz/software-a-data/blog [30]
Rozdělení dětského věku a charakteristiky jednotlivých
období. WikiSkripta [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Rozd%C4%9Blen%C3%AD_d%C4%9Btsk%C3 %A9ho_v%C4%9Bku_a_charakteristiky_jednotliv%C3%BDch_obdob%C3%AD [31]
Sport optik. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.sport-optik.cz
48
SEZNAM OBRÁZKŦ, TABULEK, ZKRATEK Seznam obrázkŧ Obr. č. 1 Rozdělení astigmatismu s polohou hlavních rovin a kroužku nejmenšího rozptylu Obr. č. 2 Dětský pacient Obr. č. 3 Správné usazení brýlí Obr. č. 4 Nasazování kontaktních čoček Obr. č. 5 Plastový okluzor Obr. č. 6 Plstěný okluzor Obr. č. 7 Sluneční brýle Obr. č. 8 Lyžařské dioptrické brýle Obr. č. 9 Sportovní dioptrické brýle Obr. č. 10 Plavecké dioptrické brýle
Seznam tabulek Tab. č. 1 Vertikální centrace Tab. č. 2 Nejčastější úhrady pojišťovny
Seznam zkratek D – dioptrie UV – ultrafialové záření PD – pupilární distanc KČ – kontaktní čočky pD – prizmatická dioptrie ARK – anomální retinální korespondence Kč – koruna česká
49
