MASARYKOVA UNIVERZITA ÚROVEŇ ZNALOSTÍ LAICKÉ POPULACE O OSTEOPORÓZE A JEJÍ PREVENCI

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

ÚROVEŇ ZNALOSTÍ LAICKÉ POPULACE O OSTEOPORÓZE A JEJÍ PREVENCI Bakalářská práce

Monika Ponošová

Vedoucí práce: Mgr. Marie Marková, Ph.D.

Brno 2011

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Úroveň znalostí laické populace o osteoporóze a její prevenci“ vypracovala samostatně pod odborným vedením Mgr. Marie Markové, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury všechny pouţité literární a odborné zdroje.

V Brně dne 21. května 2011 .................................................. Monika Ponošová

Velice děkuji Mgr. Marii Markové, Ph.D., za odborné vedení, cenné rady, názory a podněty při zpracovávání této bakalářské práce. Děkuji všem respondentům za spolupráci při realizaci průzkumného šetření, za ochotu a čas věnovaný při vyplnění dotazníku. A také děkuji své rodině za podporu a pomoc během studia.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................. 7 1

CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY ..................................................... 9

TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................. 10 2

3

4

KOSTNÍ TKÁŇ .................................................................................................... 10 2.1

Stavba a funkce skeletu .................................................................................. 10

2.2

Remodelace kostí ........................................................................................... 12

OSTEOPORÓZA.................................................................................................. 14 3.1

Definice osteoporózy ..................................................................................... 14

3.2

Klasifikace osteoporózy ................................................................................. 14

RIZIKOVÉ FAKTORY OSTEOPORÓZY .......................................................... 15 4.1

Faktory neovlivnitelné ................................................................................... 15

4.1.1

Věk .......................................................................................................... 15

4.1.2

Pohlaví .................................................................................................... 15

4.1.3

Genetické predispozice ........................................................................... 16

4.1.4

Geografické a klimatické vlivy ............................................................... 16

4.2

Faktory částečně ovlivnitelné ......................................................................... 16

4.2.1

Onemocnění gastrointestinálního traktu ................................................. 16

4.2.2

Hyperkalciurie ........................................................................................ 16

4.2.3

Endokrinní poruchy ................................................................................ 17

4.2.4

Iatrogenní příčiny .................................................................................... 17

4.3

Faktory přímo ovlivnitelné ............................................................................. 17

4.3.1

Výţiva ..................................................................................................... 17

4.3.2

Pohybová aktivita ................................................................................... 18

4.3.3

Zlozvyky ................................................................................................. 19 4

5

KLINICKÉ PROJEVY OSTEOPORÓZY ........................................................... 20

6

DIAGNOSTIKA OSTEOPORÓZY ..................................................................... 21

7

6.1

Klinické vyšetření .......................................................................................... 21

6.2

Zobrazovací metody ....................................................................................... 21

6.2.1

Rentgenologické vyšetření ...................................................................... 21

6.2.2

Osteodenzitometrické vyšetření .............................................................. 22

6.2.3

Ultrasonografie ....................................................................................... 23

6.2.4

Výpočetní tomografie ............................................................................. 23

6.2.5

Scintigrafie skeletu ................................................................................. 23

6.3

Laboratorní vyšetření krve a moče ................................................................. 24

6.4

Kostní biopsie................................................................................................. 24

LÉČBA OSTEOPORÓZY ................................................................................... 25 7.1

Nefarmakologická léčba................................................................................. 25

7.1.1

Úprava stravovacích zvyklostí ................................................................ 25

7.1.2

Pohybová aktivita ................................................................................... 27

7.1.3

Omezení zlozvyků .................................................................................. 28

7.1.4

Omezení rizika pádů a úrazů .................................................................. 28

7.2

Farmakologická léčba .................................................................................... 29

7.2.1

Vápník ..................................................................................................... 29

7.2.2

Vitamin D ............................................................................................... 30

7.2.3

Hormonální substituční léčba (HRT) ...................................................... 31

7.2.4

Selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM) ...................... 32

7.2.5

Bisfosfonáty ............................................................................................ 33

7.2.6

Kalcitonin................................................................................................ 33

7.2.7

Thiazidy .................................................................................................. 34

7.2.8

Parathormon, teriparatid (PTH) .............................................................. 34 5

8

7.2.9

Fluoridové přípravky .............................................................................. 34

7.2.10

Anabolické steroidy ................................................................................ 35

7.2.11

Stroncium ranelát .................................................................................... 35

7.2.12

Denosumab - inhibitor účinku RANKL.................................................. 35

PREVENCE OSTEOPORÓZY ............................................................................ 36 8.1

Intervence sestry v prevenci a léčbě osteoporózy .......................................... 37

EMPIRICKÁ ČÁST ..................................................................................................... 38 9

METODIKA ......................................................................................................... 38 9.1

Charakteristika výzkumného nástroje ............................................................ 38

9.2

Organizace průzkumného šetření ................................................................... 40

9.3

Zpracování získaných dat ............................................................................... 40

10 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA ............................................ 41 10.1

Zhodnocení dosaţených cílů a očekávaných výsledků .............................. 69

DISKUZE ..................................................................................................................... 71 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ .............................................. 79 ZÁVĚR ......................................................................................................................... 81 ANOTACE ................................................................................................................... 84 ANNOTATION ............................................................................................................ 85 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A PRAMENŮ .................................................. 86 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................. 92 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................. 94 SEZNAM TABULEK .................................................................................................. 95 SEZNAM GRAFŮ ....................................................................................................... 96 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 97

6

ÚVOD Osteoporóza představuje závaţný celosvětový problém, nejen zdravotní, ale i společenský a ekonomický. Probíhá plíţivě a nepozorovaně, proto bývá označována za „tichého zloděje kostí“.1 Počáteční příznaky jsou obvykle nespecifické a nikoho nenapadne je spojovat s touto nemocí. Objevují se bolesti zad, sniţování tělesné výšky a vytvoření hrbu. Často prvním signálem bývají aţ zlomeniny, k nimţ stačí jen minimální síla. Typické jsou zlomeniny zápěstí, páteřních obratlů a krčku kosti stehenní. Osteoporóza je přirozenou součástí stárnutí a v jisté míře postihuje kaţdého z nás. Podle statistických údajů trpí osteoporózou v České republice 7 – 9 % obyvatelstva.2 Častěji se vyskytuje u ţen, zejména po menopauze, ale není vzácná ani u muţů. Po 65. roku ubývá kostní hmota u obou pohlaví prakticky ve stejné míře. 3 Svým vysokým výskytem přispívá k morbiditě a mortalitě populace a počet nemocných osteoporózou stále přibývá, bývá nazývána „epidemií třetího tisíciletí“.4 Na vině je celá řada faktorů, z nichţ některé lze ovlivnit ţivotním stylem (např. vhodným sloţením stravy, pohybovou aktivitou, nekouřením apod.). Prioritní význam má proto prevence. Úkolem primární prevence je vytvořit maximální mnoţství kvalitní kostní hmoty během dětství a dospívání.5 Sekundární prevence, zahájená v pozdějším věku, však můţe také ještě mnoho ovlivnit a rychlost odbourávání kostní hmoty alespoň zpomalit. Úspěšnost všech preventivních opatření závisí na dostatečné informovanosti a aktivní účasti kaţdého jedince. Ve své práci jsem se zaměřila na laickou veřejnost, nezdravotníky. Cílem je zjistit úroveň jejich teoretických znalostí o osteoporóze a její prevenci, odkud veřejnost získává informace a zda má zájem o prevenci osteoporózy.

1

Srov. DORČÁKOVÁ, J., a LUNTEROVÁ, J., Osteoporóza - tichý zlodej kostí, Florence, 2009, č. 9, s. 26. Srov. JANÍČEK, P., a kol., Ortopedie, s. 45. 3 Srov. KOCIÁN, J., Osteoporóza: rady lékaře nemocným osteoporózou (prořídnutím kostí), s. 9. 4 Srov. RŮŢIČKOVÁ, O., Výhody intravenózního podávání ibandronátu. Medical Tribune, 2008, č. 28, s. C2, . 5 Srov. KUBEŠOVÁ, H., Vnitřní lékařství pro bakalářské studium ošetřovatelství III, s. 32, . 2

7

Motivaci zabývat se danou problematikou jsem získala díky ortopedické ambulanci a traumatologicko-ortopedického oddělení ve Vojenské nemocnici v Brně, kde pracuji jako zdravotní sestra. Bakalářská práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Teoretická část je obsáhlejší, aby podala ucelený přehled základních poznatků o osteoporóze včetně stručné anatomie kosterní soustavy. Empirická část analyzuje údaje získané od respondentů prostřednictvím anonymního dotazníku. Výsledky ukázaly míru informovanosti vybrané populace o této problematice a po posouzení mohou slouţit k realizaci vhodného intervenčního opatření zjištěných nedostatků. Věřím, ţe tato bakalářská práce přispěje, alespoň malou měrou, k rozšíření vědomostí o daném onemocnění a povede ke zlepšení a zkvalitnění ţivota nejednoho jedince.

8

1

CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

Cíl č. 1: Zmapovat úroveň teoretických znalostí u sledované populace o osteoporóze a její prevenci. Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, ţe maximálně 75 % dotázaných respondentů dosáhne plný počet bodů ve znalostním testu. Cíl č. 2: Zjistit, zda existuje rozdílnost v informovanosti o osteoporóze a její prevenci ve vztahu k pohlaví, věku a dosaţenému vzdělání. Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, ţe ţeny budou mít větší teoretické znalosti neţ muţi. Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládám, ţe starší respondenti budou mít lepší znalosti ve znalostním testu neţ mladší respondenti. Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládám, ţe respondenti s vyšším vzděláním budou mít lepší znalosti ve znalostním testu neţ respondenti s niţším vzděláním. Cíl č. 3: Zjistit, odkud laická veřejnost získává informace, zda má zájem o prevenci osteoporózy a projevuje ochotu zvyšovat si teoretické znalosti o této problematice. Očekávaný výsledek č. 5: Předpokládám, ţe nejčastěji uvedeným zdrojem informací o osteoporóze budou tiskoviny (časopisy, letáky, broţury, tisk). Očekávaný výsledek č. 6: Předpokládám, ţe více neţ 25 % dotázaných respondentů bude mít zájem se dále vzdělávat problematikou osteoporózy.

9

TEORETICKÁ ČÁST 2

KOSTNÍ TKÁŇ

2.1 Stavba a funkce skeletu Kostra lidského těla tvoří 13 – 14 % tělesné hmotnosti. Zakládá se v embryonálním období u šestitýdenního zárodku a je chrupavčitá. Po narození se dále vyvíjí, procesem osifikace kostnatí. Vývoj je dokončen během adolescence uzávěrem růstových štěrbin. Kvalitní, pevná a pruţná kostra je v dospělosti neustále přestavována. V průběhu stárnutí pak dochází postupně k ubývání kostní hmoty.6 Kostra plní funkci podpůrnou, podílí se na lokomoci a chrání vnitřní orgány (např. srdce, plíce a mozek). Další funkce je zásobní, ta spočívá v tvorbě krevních elementů a v ukládání anorganických prvků, hlavně vápníku a fosforu. U dospělého člověka se skládá přibliţně z 206 kostí.7 Kost je ţivý, plastický a sloţitý orgán. Základem kosti je kostní tkáň, která je tvořena buňkami, kolagenními vlákny a

mineralizovanou

mezibuněčnou

hmotou.

Minerální

látky představují

asi

65 % objemu, zbytek kostní tkáně (35 %) tvoří organická sloţka, matrix (osteoid), která obsahuje kostní buňky a bílkoviny, zejména kolagen.8

Typy kostní tkáně Podle uspořádání vláken rozlišujeme kost fibrilární a lamelózní. Fibrilární kost, vláknitá, se vyskytuje za ontogeneze a v dospělosti tvoří na kosti výběţky a drsnatiny.9

6

Srov. ŘEHOŘKOVÁ, P., ŠPIČKOVÁ, M., a ŠPIČKOVÁ, M., Odvápnění kostí čili osteoporóza. Dieta bohatá vápníkem, s. 7. 7 Srov. tamtéţ, s. 24. 8 Srov. BROULÍK, P., Osteoporóza, s. 10. 9 Srov. ČIHÁK, R., Anatomie 1, s. 22.

10

Lamelózní kost, vrstevnatá, během vývoje postupně nahrazuje kost vláknitou a v dospělosti tvoří většinu kostí. Je buď spongiózní nebo kompaktní.10 Spongiózní, houbovitá kostní tkáň, tvoří epifýzy dlouhých kostí a vnitřek krátkých a plochých kostí. Spongióza se skládá z kostních trámců. Trámčitá kost je bez vlastních cév, výţiva proniká difúzí z povrchu. Kompaktní, hutná kostní tkáň, tvoří diafýzu dlouhých kostí. Kompaktní kost je tvořena destičkovými nebo soustředně orientovanými lamelami.11 Komplex aţ dvaceti soustředných lamel s centrálním kanálkem se nazývá Haverský systém neboli osteón.12,13 Osteón je základní stavební jednotkou kompaktní kosti. Destičkovité lamely mají obdobnou stavbu, tvoří tzv. zevní a vnitřní lamely. Ve stěnách lamel jsou uloţeny kostní buňky.14 Trubicovitá a lamelózní úprava kompakty dodává kosti pevnost a pruţnost. Kanály trubic je zajištěno cévní zásobení kosti (viz obr. č. 1, s. 11).15

Obr. č. 1: Kompaktní a spongiózní tkáň16

Buňky kostní tkáně V kosti se nacházejí mimo jiné tři druhy buněk, osteoblasty, osteoklasty a osteocyty. Vznikají v kostní dřeni. Osteoklasty pochází z hemopoetických mononukleárních buněk a osteoblasty z mezenchymálních buněk dřeňového stromatu.

10

Srov. FIALA, P., VALENTA, J., a EBERLOVÁ, L., Anatomie pro bakalářské studium ošetřovatelství, s. 7. Srov. DYLEVSKÝ, I., Somatologie, s. 67 – 69. 12 Srov. ČIHÁK, R., Anatomie 1, s. 22. 13 Srov. HOLIBKOVÁ, A., a LAICHMAN, S., Přehled anatomie člověka, s. 14. 14 Srov. Stavba dlouhých kostí, . 15 Srov. DYLEVSKÝ, I., Somatologie, s. 69. 16 . 11

11

Osteoblasty leţí na povrchu kosti a zajišťují novotvorbu a mineralizaci kostní tkáně produkcí kolagenních vláken, amorfní proteoglykanové mezibuněčné hmoty a alkalické fosfatázy.17 Zabudováváním do vnitřní části kosti se mění na osteocyty, které zajišťují koordinaci kostních buněk a zejména odpověď osteoblastů na mechanické impulsy. Osteoklasty se nachází také na povrchu kosti a v lakunách.18 Tvorbou osteolytických enzymů, kyselé fosfatázy a kolagenázy, odbourávají kostní hmotu.

2.2 Remodelace kostí Kost je metabolicky aktivní tkáň, během ţivota se trvale odbourává a současně tvoří. V mládí převaţuje kostní novotvorba nad resorpcí. Maxima kostní hmoty je dosaţeno kolem 30. roku věku.19 Výše vrcholové kostní hmoty je důleţitá pro další osud kosti, čím více se kostní hmoty vytvoří, tím více lze z ní v budoucnu čerpat. Po skončení modelace skeletu, tj. po ukončení růstu kosti do délky a po získání adekvátního tvaru v dětství a v dospívání, nastává období pomalé přestavby kosti, kostní remodelace.20 Kostní přestavba zajišťuje adaptaci kosti na měnící se mechanickou zátěţ a reparaci drobných mechanických poškození (mikrofraktur).21 Základní přestavbové pochody probíhají na povrchu kostí. Na remodelaci se podílí několik typů buněk, zejména však osteoblasty a osteoklasty. Za fyziologických okolností je činnost obou typů buněk v rovnováze. Přestavba kostní tkáně se realizuje remodelačními jednotkami. Trabekulární kost, která reprezentuje asi 20 % skeletu, se účastní aţ v 80 % kostní remodelace, zatímco kortikální kost představuje 80 % skeletu a kostní remodelace se účastní jen z 20 %.22 Jeden cyklus remodelace probíhá zhruba 6 měsíců (1 měsíc odbourávání a 5 měsíců novotvorba). Za jeden rok se obnoví asi

17

Srov. Kostní tkáň, . Srov. BLAHOŠ, J., Osteoporóza, s. 26 – 31. 19 Srov. KUBEŠOVÁ, H., Vnitřní lékařství pro bakalářské studium ošetřovatelství III, s. 32, . 20 Srov. BROULÍK, P., Osteoporóza, s. 19 – 20. 21 Srov. ŠTĚPÁN, J., Osteoporóza v praxi, s. 28. 22 Srov. BROULÍK, P., Osteoporóza, s. 19 – 20. 18

12

20 % skeletu.23 Remodelace je zvyšována parathormonem, thyroxinem, růstovým hormonem a vitaminem D, sniţována kalcitoninem, estrogeny a glukokortikoidy.24

Fáze kostní remodelace: o Aktivace - cyklus začíná aktivací klidové jednotky, dochází k migraci preosteoklastů a jejich splynutí s osteoklasty, které se pak upevňují na kost nekrytou osteoidem. o Resorpční fáze - osteoklasty resorbují kost a poté následuje jejich apoptóza, fáze trvá 14 – 21 dní. o Reverzní (zvratová) fáze - dochází k vymizení osteoklastů z resorpční plochy a k mnoţení osteoblastů, zvratová fáze trvá 4 – 15 dní. o Formační fáze - probíhá 80 – 90 dní a je zajištěna osteoblasty, dochází k produkci a mineralizaci osteoidu. o Klidová fáze - klidový stav.25, 26

Počínaje čtvrtou dekádou ţivota u muţů i ţen ubývá kostní hmota asi 0,3 aţ 0,5 % ročně, u ţen po menopauze aţ 2 % ročně. Po výpadu ovariálních funkcí, přirozeném nebo umělém, osteoresorpce převládne nad novotvorbou vlivem zvýšeného počtu osteoklastů v trámčité kosti. Postmenopauzální úbytek proto postihuje převáţně trámčitou kost. Úbytek vlivem stárnutí se projeví i v kosti kortikální, protoţe je způsoben spíše nedostatečnou činností nebo malým počtem osteoblastů.27 Jedná se o tzv. fyziologickou involuci kosti. Vystupňováním tohoto procesu a sníţením mnoţství celkové kostní hmoty pod určitou hranici vzniká nemoc zvaná osteoporóza (viz obr. č. 2, s. 14).

23

Srov. ŘEHOŘKOVÁ, P., ŠPIČKOVÁ, M., a ŠPIČKOVÁ, M., Odvápnění kostí čili osteoporóza. Dieta bohatá vápníkem, s. 26. 24 Srov. BROULÍK, P., Osteoporóza, s. 20. 25 Srov. ŠTĚPÁN, J., Syndrom osteoporózy, s. 12 – 14. 26 Srov. VYSKOČIL, V., Osteoporóza a ostatní nejčastější metabolická onemocnění skeletu, s. 21 – 23. 27 Srov. BLAHOŠ, J., Osteoporóza, s. 33 – 34.

13

3

OSTEOPORÓZA

3.1 Definice osteoporózy „Osteoporóza je Světovou zdravotnickou organizací definována jako progredující systémové onemocnění skeletu charakterizované stupněm úbytku kostní hmoty a poruchami mikroarchitektury kostní tkáně a v důsledku toho zvýšenou náchylností ke zlomeninám.“28

Obr. č. 2: Zdravá kost (vlevo) a osteoporotická kost (vpravo)29

3.2 Klasifikace osteoporózy Primární osteoporóza o Idiopatická (esenciální) osteoporóza o Involuční osteoporóza: typ I. - Postmenopauzální typ II. - Senilní Sekundární osteoporóza – typ III.30

28

ŠTĚPÁN, J., Osteoporóza v praxi, s. 19. . 30 Srov. JANÍČEK, P., a kol., Ortopedie, s. 45. 29

14

4

RIZIKOVÉ FAKTORY OSTEOPORÓZY

Rizikové faktory jsou působky či okolnosti, které zvyšují pravděpodobnost vzniku a rozvoje onemocnění. Podle moţného zásahu samotným člověkem je rozdělujeme na neovlivnitelné, částečně a plně ovlivnitelné. Neovlivnitelné faktory jsou předem dány a nelze je změnit. Částečně ovlivnitelné lze eliminovat určitými opatřeními, např. dietními, reţimovými a léčebnými. Plně ovlivnitelné jsou ovlivnitelné přímo samotným člověkem, závisí pouze na jeho rozhodnutí a vůli.

4.1 Faktory neovlivnitelné 4.1.1 Věk Počet nemocných přibývá s narůstajícím věkem. Běţným stárnutím dospěje do stádia osteoporózy 50 % ţen a 33 % muţů a aţ 75 % ţen po umělé menopauze.31 Fyziologický úbytek kostní hmoty lze zmírnit určitými reţimovými opatřeními, např. stravou bohatou na vápník a přiměřenou tělesnou aktivitou.

4.1.2 Pohlaví U ţen je výskyt osteoporózy vyšší neţ u muţů. V reprodukčním věku jsou chráněny před ztrátou kostní tkáně vysokou hladinou estrogenů, po menopauze se ztráta kostní hmoty urychluje. Ţeny onemocní dříve a třikrát častěji neţ muţi.

31

Srov. KUBEŠOVÁ, H., Vnitřní lékařství pro bakalářské studium ošetřovatelství III, s. 32, .

15

4.1.3 Genetické predispozice Větší sklon k osteoporóze má bílá a ţlutá rasa, neţ rasa černá. Vyznačují se menší vrcholovou kostní hmotou a její rychlejší ztrátou.32 Mnoţství kostní hmoty je přibliţně ze 70 % určeno geneticky.33

4.1.4 Geografické a klimatické vlivy Větší výskyt osteoporózy je v severních oblastech neţ jiţních. Výskyt onemocnění směrem k jihu klesá, uplatňuje se zde protektivní vliv slunečního záření tvorbou vitaminu D kůţí. Výskyt osteoporózy v České republice je také vyšší v severních Čechách neţ na jihu Čech. Tuto příčinu můţeme ovlivnit, např. přestěhováním nebo ekologickým zlepšením.

4.2 Faktory částečně ovlivnitelné 4.2.1 Onemocnění gastrointestinálního traktu Na vstřebávání kalcia ze střeva se nepříznivě podílí prostá hypacidita nebo anacidita ţaludku, kdy se vápník přemění na nerozpustné soli. Dále resekce ţaludku (podle typu Billroth I. se kromě anacidity uplatňuje i zrychlené vyprazdňování ţaludečního pahýlu, u typu Billroth II. přistupují navíc obtíţe spojené s pomnoţením patogenních bakterií v delší přívodné kličce a následným průjmem). Absorpci negativně ovlivňuje také vagotomie a pyloroplastika, maldigesce a malabsorpce.

4.2.2 Hyperkalciurie Zvýšený odpad kalcia močí můţe být idiopatický nebo sekundární, např. při acidóze, intoxikaci vitaminem D nebo imobilizaci. 32 33

Srov. KOCIÁN, J., Osteoporóza a osteomalacie, s. 12. Srov. ŠTĚPÁN, J., Osteoporóza v praxi, s. 31.

16

4.2.3 Endokrinní poruchy Kostní mineralizaci nepříznivě ovlivní zejména ovariální dysfunkce a ovariektomie před menopauzou, dále hypertyreóza pro zvýšený katabolismus, strumektomie nedostatkem tyreokalcitoninu, hyperparatyreóza, morbus i syndrom Cushing a také diabetes mellitus.

4.2.4 Iatrogenní příčiny Dlouhodobé podávání některých léků nebo provedení některých chirurgických výkonů můţe negativně ovlivňovat kostní metabolismus. Z léků jde zejména o kortikoidy, které brání konverzi vitaminu D v ledvinách. Kalciurii zvyšují také nethiazidová diuretika. Antiepileptika porušují přeměnu vitaminu D v játrech, proto po jejich uţívání nevzniká čistá osteoporóza, ale vţdy má příměs osteomalacie. Neţádoucí účinek na kosti mají rovněţ antacida s obsahem hliníku či dlouhodobé podávání heparinu. Mezi chirurgické výkony napomáhající rozvoji osteoporózy patří především ovariektomie, strumektomie, resekce ţaludku obou typů (Billroth I., Billroth II.), vagotomie s pyloroplastikou a resekce tenkého střeva.

4.3 Faktory přímo ovlivnitelné 4.3.1 Výţiva Jednou z příčin zvýšeného výskytu osteoporózy je nedostatečný přívod vápníku ve stravě, zejména v důsledku sníţené spotřebě mléka a mléčných výrobků (např. pro jejich neoblibu, krajové nebo rodinné zvyklosti, ekonomickou nevýhodnost apod.). Jiná situace nastává u laktózových intolerantů, kteří mléko a někdy ani některé mléčné výrobky nesnášejí.34 V naší populaci se vyskytuje přibliţně u kaţdého desátého 34

Srov. KOCIÁN, J., Osteoporóza a osteomalacie, s. 12 – 14.

17

člověka. Přesněji jde o nesnášenlivost mléčného cukru (laktózy) z důvodu úplného nebo částečného chybění enzymu laktázy v tenkém střevě. Kalcium je pak nutné nahrazovat z jiných zdrojů, formou medikamentózních doplňků nebo se doporučují tzv. delaktózovaná mléka zbavená mléčného cukru.35 Nízký příjem bílkovin vede k nedostatku stavebního materiálu pro organickou kostní hmotu (osteoid), bývá to zejména u vegetariánů a makrobiotiků. Naopak nadbytek ţivočišných bílkovin (hlavně masa) způsobí rychlejší resorpci kosti zvýšenou acidifikací organismu při oxidaci aminokyselin. Při nadměrné konzumaci uhlovodanů dochází ke zvýšené kalciurii. Nadbytek tuků ve stravě vyvazuje vápník ve střevě, který pak odchází stolicí ve formě nerozpustných mýdel. Nepříznivě působí i vysoký obsah fosforu, např. v mase a v limonádách typu Coca Cola.

4.3.2 Pohybová aktivita Pravidelný pohyb má nezastupitelný vliv pro rozvoj kostní tkáně ve všech věkových obdobích. U mladých působí příznivě na fyziologický vývoj kostí, u dospělých přispívá k udrţení rovnováhy kostních procesů a u postmenopuzálních ţen a ve stáří brání kostní resorpci. Při zatěţování kostí pohybem jsou piezoelektrickým jevem deformovány a natahovány dlouhé jehlicovité krystalky kostního minerálu. Vznikají proudy, které stimulují osteoblasty ke zvýšené činnosti. Sedavý ţivotní styl, imobilizace a stavy beztíţe vedou ke zvýšení rizika osteoporózy. Osteoporóza můţe být způsobena nejen celkovou, ale i lokální inaktivitou, např. při znehybnění končetiny sádrovou fixací.

35

Srov. KOHOUT, P., a PAVLÍČKOVÁ, J., Osteoporóza: dieta bohatá vápníkem, s. 57 – 58.

18

4.3.3 Zlozvyky Kouření Při kouření tabákových výrobků se vlivem nikotinu zvyšuje sekrece katecholaminů. Dochází k vystupňování katabolismu, zvýšené osteoresorpci a útlumu aktivity osteoblastů. Ţeny kuřačky ztratí do menopauzy o 5 – 10 % více kostní hmoty neţ nekuřačky. U kuřaček nastává vlivem poklesu hladiny estrogenů menopauza o 1 – 2 roky dříve neţ u nekuřaček a k úbytku kostní hmoty dochází proto rychlejším tempem.36 Kuřáci mají dvojnásobné riziko vzniku zlomenin neţ nekuřáci.37 Kouření rovněţ zvyšuje výskyt ischemické choroby srdeční a chronické bronchitidy, které jsou spojeny s omezením pohyblivosti a tedy dalším rizikovým faktorem osteoporózy.

Alkohol Alkohol sniţuje absorpci kalcia střevem, působí toxicky na osteoblasty, porušením funkce jater a ledvin blokuje konverzi vitaminu D, zvyšuje kalciurii. U alkoholiků dochází ztrátou rovnováhy daleko častěji k pádům a vzniku fraktur.

Kofein Při nadměrném pití černé kávy se zvyšuje diuréza i hyperkalciurie. Ztráty vápníku močí a stolicí se zvyšují úměrně s příjmem kofeinu. Nevhodné jsou limonádové nápoje typu Coca Cola, nejen pro zvýšený obsah kofeinu, ale i fosforu.

Ostatní drogy Uţíváním drog dochází v rozvinutých stádiích závislosti k zhoršené pohyblivosti, inadekvátní výţivě a k častým přidruţeným infekcím.38

36

Srov. KOCIÁN, J., Osteoporóza a osteomalacie, s. 14 – 15. Srov. VYSKOČIL, V., Osteoporóza a ostatní nejčastější metabolická onemocnění skeletu, s. 143. 38 Srov. KOCIÁN, J., Osteoporóza a osteomalacie, s. 15. 37

19

5

KLINICKÉ PROJEVY OSTEOPORÓZY

Potíţe při osteoporóze závisí na lokalizaci a rozsahu změn na skeletu. Osteoporóza nebývá zpočátku provázena ţádnými typickými příznaky, vyvíjí se dlouho skrytě a plíţivě.39 Lehké formy probíhají asymptomaticky a jsou náhodným nálezem. Onemocnění postihuje především obratle, zprvu se objevují pouze necharakteristické bolesti zad a dlouhých kostí.40 Jsou nezávislé na počasí, zvětšují se při námaze, při delším statickém zatíţení kostí (např. při stání či sezení v jedné poloze) a při všech pohybech stlačujících páteř ve vertikálním směru (např. při skocích, jízdě v dopravním prostředku po nerovném terénu s otřesy či při zvedání těţkých břemen).41 V pokročilých stádiích sesedávání jednotlivých obratlů způsobuje změnu postavy, sniţování výšky, deformace kostry a vznik hrudní hyperkyfózy a spazmu paravertebrálních svalů s intenzivní bolestí páteře a končetin.42 Prvním projevem bývá často aţ zlomenina, která je charakteristická pro těţkou formu osteoporózy. K porušení kontinuity kosti dochází velmi snadno, jiţ při minimálním násilí, jedinec si často není vědom ţádného úrazu. Osteoporotickou zlomeninou utrpí přibliţně 15 aţ 30 % muţů.43 Ţeny v průběhu svého ţivota 20 % do 65 let a aţ 40 % ţen po 65. roce věku.44 Předcházející zlomenina znamená o 86 % větší riziko vzniku další zlomeniny.45 Jedná se zejména o kompresivní zlomeniny obratlů hrudní a bederní páteře, distálního radia a proximálního femuru.46

39

Srov. DUNGL, P., Ortopedie, s. 395. Srov. PACOVSKÝ, V., a STAŇKOVÁ M., Vnitřní lékařství pro 4. ročník středních zdravotnických škol - 1. díl, s. 53. 41 Srov. KOCIÁN, J., Osteoporóza a osteomalacie, s. 68. 42 Srov. KUBEŠOVÁ, H., Vnitřní lékařství pro bakalářské studium ošetřovatelství III, s. 32, . 43 Srov. Osteoporóza v číslech, . 44 Srov. ŠTĚPÁN, J., Osteoporóza v praxi, s. 13. 45 Srov. Osteoporóza v číslech, . 46 Srov. PACOVSKÝ, V., a STAŇKOVÁ M., Vnitřní lékařství pro 4. ročník středních zdravotnických škol – 1. díl, s. 53. 40

20

6

DIAGNOSTIKA OSTEOPORÓZY

Cílem vyšetřovacích metod je odhalit strukturu kosti a co nejpřesněji stanovit diagnózu osteoporózy a současně vyloučit postiţení skeletu dalšími onemocněními (např. myelomem).

6.1 Klinické vyšetření Klinické vyšetření spočívá ve zhodnocení subjektivních potíţí, anamnestických údajů, objektivních nálezů a rizikových faktorů svědčících pro osteoporózu (viz příloha č. 2, s. 100). Pozornost se soustřeďuje na bolest zad a končetin. Sleduje se drţení těla, tvar páteře (hrudní kyfóza) a končetin, vyklenování břicha a poruchy hybnosti. U zlomeniny se pátrá po mechanismu vzniku. Hodnotí se konstituční typ, včetně hmotnosti a výšky (se záznamem o jejich změnách v předešlém období, důleţité je zejména její sníţení o více jak 3 cm). Pokud tato vyšetření svědčí o zvýšeném riziku osteoporózy, následuje vyšetření stavu kostní hmoty pomocí zobrazovacích a laboratorních metod.

6.2 Zobrazovací metody 6.2.1 Rentgenologické vyšetření Při vyšetření se zhotovují nativní snímky, změny se projeví aţ při úbytku kostní hmoty o více neţ 30 %. Výrazné nálezy se nachází zejména na hrudní a bederní páteři.47 Obratle bývají sníţené, deformované, tvarem připomínající rybí obratle. Kosti jsou průhledné, bledé aţ téměř skleněné. Jejich obrysy bývají ohraničené úzkým lemem jako by byly obtaţené tuţkou. K vyšetření není nutná zvláštní příprava.48

47 48

Srov. BLAHOŠ, J., Osteoporóza, s. 79. Srov. KOCIÁN, J., Osteoporóza a osteomalacie, s. 23 – 24.

21

6.2.2 Osteodenzitometrické vyšetření Kostní

denzitometrie

je

nejpřesnější

neinvazivní

metoda,

provádí

se

na

specializovaném radiologickém pracovišti. Pomocí přístrojů, denzitometrů, se stanoví hustota kostní tkáně (bone mineral density - BMD) a obsah minerálu. Denzitometrie je vhodná screeningová i diagnostická metoda. Denzitometrie provedená jedním paprskem - SPA (single photon absorptiometry) nebo SXA (single energy X-ray absorptometry) se vyuţívá pro měření kostní hmoty apendikulárního skeletu, jako jsou např. radius, ulna, calcaneus. Výhodou je nízká radiační zátěţ a cena. Denzitometrie provedená dvěma paprsky o různé intenzitě záření DPA (dual photon absorptiometry), DXA, DEXA (dual energy X-ray absorptiometry) je vhodná pro hodnocení kostní hmoty v místech s větším mnoţstvím měkkých tkání, tj. v axiálním skeletu (v páteři a kyčli).49, 50 Vyšetření je nebolestivé, trvá zhruba 15 minut. K vyšetření není nutná zvláštní příprava. Pouze se nedoporučuje v den vyšetření uţívat ţádné potravinové doplňky nebo léky obsahující vápník. Před vyšetřením se odloţí šperky, brýle a kovové předměty, aby nedošlo ke zkreslení výsledku. Kontraindikací je těhotenství.51 Výsledek se počítačově zpracovává spolu s dalšími údaji o vyšetřovaném (věk, pohlaví, rasa, výška a hmotnost) a vyjádří číselně (Ca v g/cm2) a graficky. Stanovuje se ve směrodatných odchylkách, standartních deviacích (SD), v tzv. T-skóre, které vyjadřuje odchylku výsledku vyšetření v porovnání s normativními hodnotami s maximálním obsahem kostního minerálu jedinců stejného pohlaví v mladém věku (viz příloha č. 3, s. 101). U dětí, mladistvých a u osob starších 70 let je vhodnějším kritériem hodnota Z-skóre, které porovnává výsledek vyšetření s průměrnými hodnotami u osob stejného pohlaví i věku. Na záznamech jsou uváděny hodnoty v T- i Z-skóre.52 S poklesem o kaţdou směrodatnou odchylku pod normu se zvyšuje

49

Srov. BLAHOŠ, J., Osteoporóza, s. 80 – 84. Srov. DUNGL, P., Ortopedie, s. 395. 51 Srov. Diagnostika a léčba osteoporózy, . 52 Srov. BLAHOŠ, J., Osteoporóza, s. 80 – 84. 50

22

riziko vzniku fraktur zhruba 1,5 – 2,5x.53 Kontrolní osteodenzitometrie se provádí nejčastěji po jednom roce od zahájení léčby a také v rámci dispenzární péče u jedinců, kteří zatím nemají aktivní terapii, ale při vstupním měření měli hraniční hodnoty pro osteoporózu nebo mají silné rizikové faktory pro její moţný vznik.54

6.2.3 Ultrasonografie Ultrazvuková denzitometrie (USDM, US-D) je neionizující vyšetření. Měří se při ní zeslabení ultrazvukové frekvence po průchodu trabekulární kostí. Ultrazvukem se vyšetřuje patní kost. Pata je při vyšetření ponořena do vyhřívané vodní lázně. Přesnost měření je asi dvojnásobně niţší neţ u DEXA.55 Výhodou je nulová radiační zátěţ. Existují i tzv. „suché“ přenosné ultrazvukové denzitometry.56

6.2.4 Výpočetní tomografie Kvantitativní výpočetní tomografie QCT (quantificated computerized tomography) zhodnotí

mnoţství

absorpce

rentgenového

záření

kalcifikovanými

tkáněmi

v trojrozměrné denzitě. Určí hustotu kostní hmoty v oblasti bederní páteře či hlavice kosti stehenní a rozliší podíl trabekulární a kortikální kosti. Metoda je přesná, nevýhodou je však vyšší radiační zátěţ a pro rutinní vyšetřování je velmi nákladná.57 Obdobná metoda je pQCT (peripheral quantificated computerized tomography), určí denzitu a podíl trabekulární a kortikákální kosti na radiu.58

6.2.5 Scintigrafie skeletu Kostní scintigrafie je radionuklidové vyšetření, které odhalí patologické procesy v kostní tkáni. Po nitroţilním podání radionuklidu (např. technecium Tc99, galium 53

Srov. ŘEHOŘKOVÁ, P., ŠPIČKOVÁ, M., a ŠPIČKOVÁ, M., Odvápnění kostí čili osteoporóza. Dieta bohatá vápníkem, s. 32. 54 Srov. tamtéţ, s. 40 – 41. 55 Srov. BLAHOŠ, J., Osteoporóza, s. 84 – 87. 56 Srov. KOCIÁN, J., Osteoporóza a osteomalacie, s. 26 – 29. 57 Srov. BLAHOŠ, J., Osteoporóza, s. 84. 58 Srov. KOCIÁN, J., Osteoporóza a osteomalacie, s. 29.

23

Ga67) se s časovým odstupem dvou aţ tří hodin sleduje jeho rozloţení v kostech. Vlastní vyšetření trvá asi 50 minut. Vyšetření je citlivější neţ rentgen, avšak méně přesné neţ DEXA.59

6.3 Laboratorní vyšetření krve a moče Laboratorním vyšetřením se zhodnotí celkový metabolický stav, stav kalciového a kostního metabolismu, remodelace kostní tkáně. Odběrem vzorku krve se provede biochemické a hematologické vyšetření. Ukazatelem kostní resorpce jsou tzv. metabolické

štěpy

kostního

kolagenu

(hydroxyprolin

a

pyridinolin,

resp.

deoxypyridinolin v moči) a kostní izoenzym kyselá fosfatáza. Ukazatelem novotvorby je stanovení aktivity kostního izoenzymu alkalické fosfatázy, osteokalcinu (glaproteinu) a C- terminálního peptidu prokolagenu I v séru. Vyšetřují se i hladiny hormonů (pohlavní, štítné ţlázy, příštítných tělísek, podvěsku mozkového) a vitamin D.

6.4 Kostní biopsie Kostní biopsií se získává vzorek kostní tkáně k histologickému vyšetření, k přesnému změření kostní mineralizace. Vlastní výkon se provádí v krátkodobé anestezii kostním trepanem z hřebene nebo lopaty kosti kyčelní. Ke stanovení diagnózy osteoporózy není biopsie nutná, protoţe výsledky histologického vyšetření bývají shodné s ostatními nepřímými metodami. V současné době se provádí k odlišení jiných osteopatií, k upřesnění diagnózy.60

59 60

Srov. NEUWIRTH, J., a FIFERNOVÁ, G., Ošetřovatelství II, s. 138. Srov. BLAHOŠ, J., Osteoporóza, s. 89 – 101.

24

7

LÉČBA OSTEOPORÓZY

Snahou léčby osteoporózy je udrţet a zlepšit mnoţství a kvalitu kostní tkáně, zmírnit bolestivost, zabránit vzniku fraktur, deformit skeletu a sníţit riziko pádů. Léčba má podpořit tvorbu kostní hmoty a utlumit kostní resorpci, zachovat tělesnou zdatnost a zlepšit kvalitu ţivota.61 Ideální je vzniku osteoporózy předejít, případně léčit osteoporózu ještě asymptomatickou. V okamţiku objevení se příznaků je léčení těţší. Základem léčby je zajistit dostatečné mnoţství vápníku a vitaminu D úpravou ţivotního stylu, ţivotosprávy, stravovacích zvyklostí a pohybové aktivity.62 Obecné léčebné postupy se překrývají s prevencí rozvoje osteoporózy, specifické zahrnují léčbu medikamentózními přípravky, farmakoterapii. Léčba je dlouhodobá, vyţaduje motivaci, aktivní spolupráci a trpělivost nemocného i lékaře.63

7.1 Nefarmakologická léčba 7.1.1 Úprava stravovacích zvyklostí Strava, která podporuje tvorbu kostní hmoty a zastavuje její úbytek, odpovídá poţadavkům na zdravé stravování. V mládí působí preventivně, zabraňuje vzniku a rozvoji osteoporózy, při jiţ rozvinuté chorobě je jednou z hlavních součástí léčby. Strava je pestrá, plnohodnotná, kaloricky vyváţená, rozdělena do několika pravidelných denních dávek, bez přejídání a hladovění.64 Obsahuje dostatečné mnoţství vápníku, vitaminu D a základní ţiviny v optimálním poměru (tj. 10 – 15 % bílkovin, 20 – 30 % tuků a 55 – 65 % sacharidů) k celkově přijaté energii. Výţivové nároky jednotlivců se liší v závislosti na věku, pohlaví, hmotnosti a fyzické aktivitě.

61

Srov. ROSA, J., a kol., Doporučené postupy pro diagnostiku a terapii postmenopauzální osteoporózy II, část první. Osteologický bulletin, 2007, č. 1, s. 27, . 62 Srov. KOHOUT, P., a PAVLÍČKOVÁ, J., Osteoporóza: dieta bohatá vápníkem, s. 18. 63 Srov. BLAHOŠ, J., PALIČKA, V., a BÝMA, S., Osteoporóza. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. 2006, s. 2,. 64 Srov. KOHOUT, P., PAVLÍČKOVÁ, J., Osteoporóza: dieta bohatá vápníkem, s. 51.

25

Hlavním zdrojem kalcia je mléko a mléčné výrobky, zejména tvrdé sýry, tvaroh a jogurty. Zjednodušeně platí, ţe čím je sýr tvrdší, tím více vápníku obsahuje.65 Méně vhodné jsou sýry tavené, protoţe se při jejich výrobě pouţívají fosforečné soli, které zabraňují jeho vstřebávání v organizmu. Nejvíce vápníku obsahuje mák (asi desetkrát více neţ mléko), je však konzumován méně často a v menším mnoţství. Významným zdrojem jsou také ořechy, semena, některé ryby, zejména korýši a malé ryby, jako sleď nebo sardinky, které se konzumují celé i s kostmi. Rovněţ některé druhy zeleniny, zejména brokolice, květák, kapusta, růţičková kapusta, pekingské a čínské zelí, kedluben, ředkev, petrţel. Vyuţití vápníku výrazně sniţuje zelenina a ovoce se šťavelany (např. špenát, řepa, rebarbora, rybíz, angrešt). Chléb a pečivo obsahuje také poměrně dost kalcia (20 aţ 100 mg/100g), ale celozrnné tmavé pečivo, černý chléb a pečivo z nízko vymílané mouky, otruby obsahují navíc i fytáty, které ztěţují jeho resorpci.66, 67 Z tekutin je z hlediska obsahu kalcia nejvhodnější mléko, zakysané mléčné výrobky (např. kefír, podmáslí) a minerální vody (např. Korunní, Magnesia, Mattoni). Nevhodný je alkohol, černá káva a kolové nápoje.68 Resorpci vápníku ovlivňují také bílkoviny, tuky a sacharidy. Nadměrná konzumace bílkovin (hlavně masa) a sacharidů ve formě sladkostí a moučných výrobků zvyšuje kalciurii. Optimální příjem masa je 2 – 3x týdně. Při nadbytku tuků odchází vápník nevstřebán stolicí, při jejich nedostatku je znemoţněno vstřebávání vitaminu D. Kyselé prostředí zlepšuje vstřebávání a vyuţití vápníku, zajistíme jej konzumací jogurtů, zakysaných mléčných výrobků, zeleniny (kyselé okurky) a pitím ovocných a zeleninových šťáv. Za zmínku stojí také vitaminy C, B6, K1 (viz příloha č. 7, s. 105).69 Pokrmy s obsahem vápníku (viz příloha č. 5, s. 103) je vhodné pro zvýšení účinnosti jeho resorpce rozdělit na více denních dávek s maximem v odpoledních a večerních

65

Srov. VYSKOČIL, V., Osteoporóza a ostatní nejčastější metabolická onemocnění skeletu, s. 130 – 133. Srov. BURIANOVÁ, T., Vápník v prevenci osteoporózy, Sestra, 2003, č. 6, s. 39 – 40. 67 Srov. SVAČINA, Š., a kol., Klinická dietologie, s. 205. 68 Srov. KOHOUT, P., a PAVLÍČKOVÁ, J., Osteoporóza: dieta bohatá vápníkem, s. 63. 69 Srov. FREJ, D., Dietní sestra - diety ve zdraví a nemoci, s. 170 – 174. 66

26

hodinách, protoţe se vápník nejefektivněji vstřebává zejména v noci vlivem sníţené činnosti příštítných tělísek. Do stravy nezařazujeme potraviny, jejichţ sloţky se s vápníkem váţí na sloučeniny pro organismus nevyuţitelné. Nepříznivý vliv má vedle kyseliny fytové a šťavelové také nadměrné mnoţství vlákniny, kofeinu, soli sodíku a fosforu. Vláknina tím, ţe urychluje střevní pasáţ. Při přípravě jídel a během tepelného zpracování potravin se obsah kalcia nemění.70

7.1.2 Pohybová aktivita Tělesná aktivita ovlivňuje funkční i strukturální stav kosti během celého ţivota. Stimulace zvyšuje kostní hmotu, reguluje minerální sloţení, působí na architektoniku kosti.71 Mobilizace odstraňuje bolest a uvolňuje svalové staţení způsobené paravertebrálními kontrakturami.72 Správně zatěţovaná kost je odolnější proti zevnímu násilí a proti stárnutí. Předpokladem optimální funkce kosti je dlouhodobá a soustavná pohybová aktivita. Stimulace má být přiměřená a nejednostranná, přizpůsobená věku, pohlaví, fyzické kondici, přidruţeným onemocněním a vztahu jedince k pohybu. Jednorázová a krátkodobá, třeba vysoce intenzivní stimulace, je nevhodná a na struktuře kosti se neprojeví. Inadekvátní stimulace můţe naopak potencovat úbytek kostní hmoty.73

Doporučovány jsou dva typy fyzické aktivity: a) Pohybová aktivita nezatěžující skelet Cvičení, která nezatěţují skelet, jsou důleţitá pro činnost svalů a jejich koordinaci, kostní hmotu nezvyšují. Významně sniţují riziko pádů, zlepšují celkovou kondici a kvalitu ţivota. Příkladem jsou masáţe, cvičení ve vodě a plavání.

70

Srov. BROULÍK, P., Osteoporóza a její léčba, s. 22. Srov. DYLEVSKÝ, I., a kol., Pohybový systém a zátěž, s. 167. 72 Srov. BROULÍK, P., Osteoporóza, s. 82. 73 Srov. DYLEVSKÝ, I., Pohybový systém a zátěž, s. 167. 71

27

b) Pohybová aktivita zatěžující skelet Cvičení, která zatěţují skelet, stimulují osteoblasty k tvorbě kostní hmoty. Adekvátní stimulací pohybové soustavy je pravidelná chůze po dobu delší neţ 30 minut.74 Je nutné se vyvarovat zvedání těţkých předmětů, prudkých pohybů a tvrdých dopadů. Tělesné aktivitě střídavého charakteru je důleţité se věnovat 30 – 60 minut denně, minimálně však 3 – 4x týdně. Dostatek pohybu je potřebný ve všech obdobích ţivota. Kaţdá imobilizace vede během krátké doby k demineralizaci skeletu.75 U leţících nemocných má příznivý vliv alespoň masáţ zad, protahovací cviky se zaměřením na horní a dolní končetiny, dechová cvičení a posilování rukou gumovými pomůckami v dlani. Svaly se šlachami upínají na kosti a svými úpony při pohybu dráţdí kostní buňky a podporují tím kostní novotvorbu.76

7.1.3 Omezení zlozvyků Doporučuje se vyvarovat kouření, nadměrnému pití alkoholu (více neţ dvě piva či sklenek vína denně) a černé kávy s kofeinem (nejvýše dva šálky denně).77

7.1.4 Omezení rizika pádů a úrazů V domácím a v cizím prostředí je zapotřebí se pohybovat bezpečně a předejít tak moţnému pádu a vzniku zlomeniny. Pozornost se věnuje terénu, po kterém se jedinec pohybuje a také obuvi (viz příloha č. 9, s. 107).78

74

Srov. ŠTĚPÁN, J., Osteoporóza v praxi, s. 80. Srov. BROULÍK, P., Osteoporóza, s. 82 – 83. 76 Srov. ŘEHOŘKOVÁ, P., ŠPIČKOVÁ, M., a ŠPIČKOVÁ, M., Odvápnění kostí čili osteoporóza. Dieta bohatá vápníkem, s. 36. 77 Srov. MÜLLEROVÁ, D., Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí ve schématech, s. 77. 78 Srov. ŘEHOŘKOVÁ, P., ŠPIČKOVÁ, M., a ŠPIČKOVÁ, M., Odvápnění kostí čili osteoporóza. Dieta bohatá vápníkem, s. 36. 75

28

7.2 Farmakologická léčba Ve farmakoterapii osteoporózy se uplatňují léky, které brzdí odbourávání kostní tkáně, zvyšují kostní hmotu a sniţují riziko zlomenin. Jde o léky antiresorpční, osteogenní (osteoanabolické) a léky s heterogenními účinky (viz příloha č. 8, s. 106). Stanovení léčebného plánu a výběr léčebného přípravku je individuální, dána klinickým stavem nemocného, příčinou osteoporózy a doprovodnými chorobami. Léčba je dlouhodobá a vyţaduje aktivní spolupráci nemocného. Základním lékem v léčbě osteoporózy zůstává kalcium a vitamin D. V indikovaných případech lze pouţít různé kombinace léků. Kombinovaná terapie podpoří kostní denzitu lépe neţ podávání léků jednotlivě, monoterapie. V současné době se nejčastěji pouţívá kombinace dvou antiresorpčních léků nebo kombinace léků antiresorpčních s anabolickými. Příkladem je podávání raloxifenu s alendronátem, alendronátu s estrogeny, alendronátu s HRT, HRT s risedronátem a teriparatidu s raloxifenem.

7.2.1 Vápník Vápník je základní nehormonální lék pouţívaný při léčbě osteoporózy. Ze stravy je vstřebáván tenkým střevem, zejména duodenem a proximálním ileem. Předpokladem je dostatečná hladina vitaminu D, kterou lze stanovit aktivním metabolitem v krvi, kalcidiolem (25-hydroxycholekalciferolem).79 Kapacita resorpce v průběhu ţivota postupně klesá s věkem, největší je v dětství (asi 75 %), u dospělých se sniţuje na 30 – 60 %.80 U ţen navíc úbytkem estrogenů po menopauze, kdy se sníţí citlivost enterocytů na kalcitriol.81 Denní potřeba kalcia se mění v různých obdobích ţivota, v prevenci a také při rozvinutém onemocnění (viz příloha č. 4, s. 102).82

79

Srov. tamtéţ, s. 22. Srov. KOHOUT, P., a PAVLÍČKOVÁ, J., Osteoporóza: dieta bohatá vápníkem, s. 27 – 28. 81 Srov. BROULÍK, P., Osteoporóza, s. 95. 82 Srov. Optimální příjem vápníku, . 80

29

Při nedostatečném příjmu vápníku stravou se podává tento prvek v medikamentózní formě.83 Mnoţství přijatého vápníku by nemělo u dospělého jedince překročit 2000 aţ 2500 mg/den, při nadměrném příjmu hrozí vznik ledvinových kamenů a poruchy srdečního rytmu.84 Na trhu jsou preparáty v podobě různých solí, jde o kalcium karbonát, fosfát, citrát, laktát a glukonát. Příklady léčebných přípravků: Caltrate plus, Maxi-Kalz, Calcium Sandoz, Calcium Slovakofarma, Calcium Biotika.

7.2.2 Vitamin D Vitamin D (kalciferol) je nutný pro resorpci kalcia střevem, stimuluje osteoblastickou činnost a také vznik a aktivitu osteoklastů.85 Do organismu se dostává jako prekurzor aktivních metabolitů ve dvou formách, jako cholekalciferol - vitamin D3 nebo ergokalciferol - vitamin D2. Cholekalciferol, vitamin D3, se tvoří v kůţi vlivem ultrafialového záření.86 Tvorba závisí na ročním období, denní době, při které je kůţe UV záření vystavena, geografických podmínkách, přítomnosti smogu v městských oblastech a také na ploše pokoţky, která je účinkům slunečního záření k dispozici. Při jeho expozici na obličej, paţe a ramena 10 – 20 minut je získáno 200 – 400 IU vitaminu D. Tvorbu tlumí krémy s ochranným faktorem vyšším neţ osm. Také je obsaţen ve vejcích, mléce, játrech, rybím tuku (olej z tresčích jater) a v tučných rybách (sleď, sumec, losos, makrela, sardinka, úhoř), bývá proto označován jako „ţivočišný vitamin“ (viz příloha č. 6, s. 104). Ergokalciferol, vitamin D2, je obsaţen v houbách jako „rostlinný vitamin“. Tvorba aktivních metabolitů vitaminu D probíhá v játrech a v ledvinách. Oba vitaminy jsou nejprve v játrech metabolicky přeměněny na kalcidiol a další přeměnou

83

Srov. BROULÍK, P., Osteoporóza, s. 93 – 96. Srov. Diagnostika a léčba osteoporózy, . 85 Srov. BLAHOŠ, J., Osteoporóza, s. 110. 86 Srov. BROULÍK, P., Osteoporóza a její léčba, s. 29. 84

30

v ledvinách na kalcitriol, aktivní metabolit vitaminu D.87 Hladina kalcidiolu v plazmě je významným ukazatelem stavu vitaminu D v organismu. Doporučená denní dávka vitaminu D je u muţů i u ţen minimálně 800 IU. Z běţné stravy se však získá jen 50 – 150 IU denně. Nedostatek bývá především u starší populace. Hlavní příčinou je jeho nízký příjem stravou, věkem klesá schopnost kůţe tvořit cholekalciferol a nízká expozice slunci.88 Deficit kalciferolu brání resorpci kalcia střevem. Pokles kalcémie způsobí aktivitu mechanismů, které jej pro srdeční sval a nervovou vodivost zabezpečí prostřednictvím parathormonu odběrem z kostí. V těchto případech je vhodná substituce preparáty (Calciferol Biotika Forte, Vitamin D Slovakofarma, Rocaltrol apod.).89

7.2.3 Hormonální substituční léčba (HRT) Estrogeny Estrogeny sniţují kostní resorpci a remodelaci a podporují tvorbu kalcitriolu. Zasahují také příznivě do metabolismu tuků. Léčbu řídí gynekolog. HRT se doporučuje zahájit co nejdříve po menopauze. Je nejúčinnější prevencí a léčbou osteoporózy u ţen spontánně postmenopauzálních a u všech, které ztratily hormonální aktivitu ovárií během fertilního věku. Léčba zpravidla nepřekračuje 10 let. Kontraindikací HRT je karcinom endometria a prsu, porucha funkce jater, akutní trombóza hlubokých ţil, tromboembolická nemoc, krvácení z dělohy nejasného původu a gravidita. Při dlouhodobém podávání (déle neţ 5 let) se nepatrně zvyšuje riziko karcinomu prsu a endometria. Nemocné při HRT jsou gynekologicky a senologicky dispenzarizovány.

87

Srov. ŘEHOŘKOVÁ, P., ŠPIČKOVÁ, M., a ŠPIČKOVÁ, M., Odvápnění kostí čili osteoporóza. Dieta bohatá vápníkem, s. 46. 88 Srov. BROULÍK, P., Osteoporóza a její léčba, s. 29 – 31. 89 Srov. ŘEHOŘKOVÁ, P., ŠPIČKOVÁ, M., a ŠPIČKOVÁ, M., Odvápnění kostí čili osteoporóza. Dieta bohatá vápníkem, s. 43 – 45.

31

Příklady léčebných přípravků: Estrofem, Novofem, Kliogest, Klimonorm, Climara, Estraderm.

Gestageny Gestageny chrání děloţní sliznici před mitogenním působením estrogenů. Nejsou proto indikované u ţen po hysterektomii. Sniţují riziko karcinomu dělohy, ale zvyšují riziko karcinomu prsu a rozvoj aterosklerózy. Příklady léčebných přípravků: Untrogestan, Duphaston.

Tibolon Tibolon je syntetický steroid ze skupiny tzv. selektivních regulátorů tkáňové estrogenní aktivity (STEAR). Jedná se o preparát s účinkem na receptory estrogenní, gestagenní a androgenní. Sniţuje úbytek kostní hmoty a riziko fraktur. Zvyšuje kostní denzitu páteře a proximálního femuru. Kontraindikací léčby je jakákoliv anamnéza tromboembolického onemocnění, angina pectoris, infarkt myokardu, mozková mrtvice a tranzitorní ischemická ataka (TIA). Příklady léčebných přípravků: Livial, Ladybon, Tibolvivax.90

7.2.4 Selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM) SERM působí podle typu tkáně jako estrogen nebo jako antiestrogen.91 Zvyšují kostní denzitu a redukují vznik fraktur obratlových těl. Indikací je léčba a prevence osteoporózy

postmenopauzálních

ţen,

kontraindikací

jakákoliv prokoagulační

anamnéza. Tamoxifen působí na kostní tkáň jako estrogen, na děloţní sliznici jako slabý estrogen a na mléčnou ţlázu jako antiestrogen. Pouţívá se k terapii hormonálně dependentních tumorů prsu. V léčbě osteoporózy je neţádoucí riziko vzniku karcinomu endometria. 90 91

Srov. BROULÍK, P., Osteoporóza a její léčba, s. 36 – 53. Srov. ŘEHOŘKOVÁ, P., ŠPIČKOVÁ, M., a ŠPIČKOVÁ, M., Odvápnění kostí čili osteoporóza. Dieta bohatá vápníkem, s. 38.

32

Raloxifen působí v kostní tkáni jako estrogen, na prsní ţlázu a dělohu jako antiestrogen. Inhibuje růst estrogen podmíněných tumorů prsu a dělohy. Preparát: Evista.

7.2.5 Bisfosfonáty Bisfosfonáty zaujímají v léčbě osteoporózy celosvětově významnou pozici. Jedná se o syntetická analoga fyziologických pyrofosfátů. Výrazně inhibují kostní resorpci. Léčba je nákladná. Indikací je zejména postmenopauzální osteoporóza s rychlou resorpcí a zlomenina v anamnéze. V současnosti máme čtyři generace bisfosfonátů - alkylbisfosfonát (etidronát, v současné době není v ČR ve farmaceutickém brevíři), aminobisfosfonát (alendronát, Fosamax), pyridinyl bisfosfonát (risedronát, Actonel, Risendros), ibandronát a zoledronát (Bonviva).92 Bisfosfonáty se uţívají na lačno (pouze s vodou) alespoň 30 minut před prvním jídlem. Po uţití je nutné zaujímat vzpřímenou polohu. Doporučuje se odstup od podávání kalcia, aby se zabránilo tvorbě neţádoucího komplexu a sníţení jeho koncentrace v ionizované formě. Kontraindikací

je

přecitlivělost,

renální

insuficience,

postiţení

ezofagu,

gastrointestinální krvácivé stavy, gravidita a laktace. Neměli by je uţívat nemocní, kteří se nemohou posadit nebo vstát. 93, 94

7.2.6 Kalcitonin Kalcitonin jedná se o syntetická analoga přirozeného hormonu parafolikulárních C buněk štítné ţlázy. Indikací je léčba vystupňované osteoresorpce s algickým

92

Srov. BROULÍK, P., Osteoporóza a její léčba, s. 54 – 64. Srov. tamtéţ, s. 81 – 83. 94 Srov. BURKE, S., Boning up on osteoporosis, Journal of Advanced Nursing, 2001, č. 10, s. 36 – 42. 93

33

syndromem v důsledku osteoporotické fraktury obratle, zejména tam, kde nelze pouţít HRT nebo bisfosfonáty.95 Doba podávání je 2 – 5 let. Kontraindikací je přecitlivělost na kalcitonin a nazální forma nosní afekce. V problematických případech je před zahájením léčby vhodné ORL vyšetření.96 Přípravky kalcitoninu: Miacalcic Nasal, Tonocalcin, Calcimonta, Osteodon.97

7.2.7 Thiazidy Thizidy sniţují renální exkreci kalcia a aktivitu parathormonu na úrovni osteoklastů. Při dlouhodobém podávání zvyšují kostní hmotu.98

7.2.8 Parathormon, teriparatid (PTH) PTH je hormon, který při kontinuálním podávání zvyšuje kostní resorpci, při intermitentním kostní hmotu. Syntetický parathormon se aplikuje podkoţně v malých dávkách. Výsledkem je zesílení kostních trabekul, zlepšení mikroarchitektury kostí a sníţení rizika zlomenin. Indikací je těţká osteoporóza s vysokým rizikem fraktur, u které se ţádná léčba dosud neosvědčila.99

7.2.9 Fluoridové přípravky Fluoridy podporují novotvorbu a denzitu kostní tkáně. Jejich podávání ve vysokých dávkách je však neţádoucí, protoţe nadměrnou tvorbou osteoidu dochází k poruše mineralizace. V současné době se aţ na výjimky v terapii osteoporózy nepouţívají.100 Příklady léčebných přípravků: Fluocalcic, Tridin. 95

Srov. tamtéţ, s. 98 – 101. Srov. ROSA, J., a kol., Doporučené postupy pro diagnostiku a terapii postmenopauzální osteoporózy II, část první. Osteologický bulletin, 2007, č. 1, s. 30, . 97 Srov. BROULÍK, P., Osteoporóza a její léčba, s. 101. 98 Srov. tamtéţ, s. 106 – 108.15 99 Srov. tamtéţ, s. 84 – 88. 100 Srov. tamtéţ, s. 102 – 103. 96

34

7.2.10 Anabolické steroidy Jsou

syntetické

deriváty

testosteronu

s potlačeným

účinkem

virilizačním

a zdůrazněným účinkem anabolickým. Podávají se především při senilní osteoporóze. U seniorů působí příznivě na paravertebrální svalovinu, zvyšují svalovou sílu a sniţují ztrátu endokortikální kosti. Nemocní pociťují větší stabilitu a menší bolestivost. Mohou zvyšovat jaterní transaminázy, triacylglyceroly a způsobit mírnou retenci tekutin. Uţívají se krátkodobě. Před zahájením léčby je nutné u muţů zhodnotit riziko neţádoucích účinků, hypertrofii nebo karcinom prostaty. Preparát: Superanabolon.

7.2.11 Stroncium ranelát Stroncium ranelát je přípravek kombinující osteoanabolický a antiresorpční efekt. Sniţuje bolestivost páteře a riziko zlomenin. Je velmi dobře tolerován. Zvláštní opatrnost by měla být věnována nemocným s hlubokou ţilní trombózou. Doporučuje se kontrolovat jaterní testy. Preparát: Protelos.101

7.2.12 Denosumab - inhibitor účinku RANKL RANKL je transmembránový protein uvolňovaný z osteoblastů a stromálních buněk. Váţe se na receptor RANK na povrchu osteoklastu a podporuje jejich tvorbu, aktivaci a přeţívání. Denosumab

je

lidská

monoklonální

protilátka,

která

blokuje

interakci

RANKL – RANK, váţe se na RANKL a inhibuje jeho aktivitu. Nebyly pozorovány ţádné vedlejší účinky. Uplatňuje se i v terapii malignit spojené s kostními metastázami.102

101 102

Srov. tamtéţ., s. 89 – 97. Srov. RŮŢIČKOVÁ, R., Nové léky v léčbě osteoporózy. Referátový výběr z revmatologie, 2009, č. 4, s. 14 – 15, .

35

8

PREVENCE OSTEOPORÓZY

Osteoporóza se řadí mezi tzv. „civilizační choroby“. Pro člověka představuje nejen závaţné onemocnění, ale i celospolečenský problém, tj. zdravotní, sociální a ekonomický. Postiţených osteoporózou s jejími následky ve formě nenámahových zlomenin stále přibývá.103 Zlomeniny naruší soběstačnost nemocného, vedou ke ztrátě hybnosti, schopnosti postarat se sám o sebe a zejména u starší populace aţ k úplné závislosti na pomoci druhých osob. Způsobí zátěţ pro osoby, které se o nemocného starají, zvýší se nároky na opatřovatele, rodinné příslušníky či osobní asistenty.104 Je známou skutečností, ţe osteoporóze lze snáze zabránit souborem preventivních opatření neţ vzniklou osteoporózu léčit (viz příloha č. 10 – 11, s. 108 – 109). Prevence vede k upevnění zdraví, zabránění vzniku nemoci a především k prodlouţení aktivní délky ţivota. Veškerá opatření je vhodné zahájit jiţ v dětství. Primární prevence spočívá ve vytvoření maximálního mnoţství kostní hmoty (peak bone mass - PMB) během dětství a dospívání. Mnoţství kostního minerálu v době maxima, tj. kolem 25. aţ 30. roku, má význam pro období dospělosti a stáří. Čím více kostní hmoty vytvoříme, tím více lze z ní v budoucnu čerpat. Pevná kostra vybudovaná v prvních třiceti letech ţivota je nejlepším předpokladem pro bezpečné stárnutí kostí. Poté jiţ dochází k pozvolnému odbourávání kostní hmoty. I v pozdějším věku však můţeme mnohé ovlivnit a rychlost odbourávání kostní hmoty zpomalit. Primární prevence se týká všech osob, celé populace.105 Znamená předcházení vzniku a rozvoji onemocnění.106 Základem je úprava ţivotního stylu, stravovacích zvyklostí, pohybové aktivity s vyloučením toxických vlivů prostředí (např. kouření, nadměrný příjem fosfátů apod.).107 Sekundární prevence zahrnuje opatření, které se týkají osteoporózou nejvíce ohroţených skupin, tj. včas rozpoznat skupiny lidí rizikových pro osteoporózu

103

Srov. MÜLLEROVÁ, D., Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí ve schématech, s. 77. Srov. DORČÁKOVÁ, J., a LUNTEROVÁ, J., Osteoporóza - tichý zloděj kostí, Florence, 2009, č. 9, s. 26. 105 Srov. BROULÍK, P., Osteoporóza, s. 82. 106 Srov. KOHOUT, P., PAVLÍČKOVÁ, J., Osteoporóza: dieta bohatá vápníkem, s. 17. 107 Srov. tamtéţ, s. 15. 104

36

a zahájit léčbu dříve, neţ se syndrom osteoporózy plně rozvine. Hormonální substituční terapie zůstává dosud nejlepší prevencí postmenopauzální osteoporózy.108

8.1 Intervence sestry v prevenci a léčbě osteoporózy Moderní ošetřovatelství podporuje holistický přístup k člověku. Dnes sestra neřeší uţ jen aktuální situaci, se kterou jedinec přichází, ale soubor problémů, které dotyčného provázejí, které jsou přítomné a viditelné anebo které jej v blízkém čase potenciálně ohrozí.109 Sestra svou činností příznivě ovlivňuje zdravotní stav a zlepšuje kvalitu ţivota obyvatelstva. Podílí se nejen na ošetřování nemocného člověka, uspokojování jeho základních ţivotních potřeb, diagnosticko-terapeutické činnosti, ale i na prevenci vzniku chorob a výchově ke zdraví. Poskytuje lidem dostatek informací o moţnostech a způsobech, jak nemoci předcházet, zlepšuje znalosti, motivuje, ovlivňuje jejich postoje k aktivnímu zájmu o své zdraví a ke změně chování vedoucí k posílení zdraví, tak aby své zdraví chránili, upevňovali a rozvíjeli. Základem je informovaný a spolupracující jedinec. Pro dosaţení správného ţivotního stylu je nezbytné, aby kaţdý člověk věděl, co je zdraví prospěšné a co mu škodí a měl vytvořené podmínky k realizaci zdravého způsobu ţivota. Během své činnosti spolupracuje s rodinnými příslušníky, lékaři, nutričními terapeuty, fyzioterapeuty a dalšími odborníky z oblasti psychologie, pedagogiky, sociologie apod. Sestra pomáhá občanům pochopit hodnotu zdraví, podnítit jednotlivce bez ohledu na věk, pohlaví a rasu k péči o svůj zdravotní stav, podpořit jedince v soběstačnosti a aktivitě. Snaţí se jedinci pomoci upevnit zdraví, zabránit vzniku nemoci a především prodlouţit délku aktivního, spokojeného a kvalitního ţivota.110, 111

108

Srov. BROULÍK, P., Osteoporóza, s. 82. Srov. DORČÁKOVÁ, J., a LUNTEROVÁ, J., Osteoporóza - tichý zloděj kostí, Florence, 2009, č. 9, s. 26. 110 Srov. ČELEDOVÁ, L., a ČEVELA, R., Výchova ke zdraví, s. 9 – 10. 111 Srov. ŢÁKOVIČOVÁ, A., Aplikácia modelu D. E. Oremovej v domácej starostlivosti u pacientky s osteoporózou, Revue ošetrovaťelstva a laboratorních metodík, 2001, č. 3, s. 94 – 95. 109

37

EMPIRICKÁ ČÁST 9

METODIKA

9.1 Charakteristika výzkumného nástroje Ke zjištění úrovně znalostí respondentů o osteoporóze a její prevenci jsem pouţila dotazníkovou metodu. Výhodou dotazníku je sběr dat a získání informací od velkého počtu respondentů za krátký časový úsek, nevýhodou je moţné zkreslení odpovědí při nepochopení otázky a nízká návratnost při neochotě dotazníky vyplňovat. Průzkumné šetření jsem zaměřila na dospělou laickou populaci, tzn. na jedince bez zdravotnického vzdělání starší 18 let. Na základě prostudování odborné literatury, stanovených cílů a očekávaných výsledků jsem vytvořila dotazník, po kterém následovala pilotní studie o 10-ti dotaznících s cílem ověřit, zda respondenti rozumí jednotlivým poloţkám (otázkám). Po úpravě několika poloţek jsem

vytvořila finální

verzi

dotazníku

(viz

příloha č. 1, s. 98). Dotazník se skládal ze dvou částí. První část, úvod, byla informativní, kde jsem se respondentovi představila a vysvětlila mu účel dotazníku, potřebné pokyny k jeho vyplnění a zároveň ho ujistila o anonymitě získaných výsledků. Na závěr této části jsem respondentovi poděkovala za ochotu a spolupráci. Druhá část dotazníku obsahovala 20 otázek (poloţek), které se vztahovaly k onemocnění a k očekávaným výsledkům této práce. Devatenáct poloţek (otázka č. 1 – 19) bylo uzavřených a jedna poloţka (otázka č. 20) byla otevřená. První otázky (poloţky č. 1 – 3) zjišťovaly demografické údaje respondenta (věk, pohlaví, vzdělání). Poloţky č. 4 – 17 tvořily znalostní test, jehoţ snahou bylo zjistit a zhodnotit míru informovanosti dotazovaných o dané problematice. Otázky byly uzavřené, výběrové a nabízely několik moţných variant odpovědí, z nichţ respondent vybral jednu, která 38

se nejvíce blíţila jeho názoru. Pět poloţek (otázka č. 8, 11, 14, 15, 16) bylo trichotomických s moţností výběru ze tří variant odpovědí (ano/ne/nevím). Otázky byly formulovány jednoduše a stručně tak, aby při vyplňování nezatěţovaly respondenta.

Nevýhodou

je,

ţe

otázky

mohly

být

chápány

nepřesně

a navrţené odpovědi nemusely poskytovat potřebný prostor pro vyjádření respondenta. Test obsahoval čtrnáct znalostních otázek o osteoporóze a její prevenci. Kaţdá správná odpověď byla ohodnocena jedním bodem, hodnoceny byly pouze správné odpovědi. Maximálně mohl respondent získat 14 bodů. Podle dosaţeného počtu bodů byl zařazen do skupiny. Skupiny bodového hodnocení ve znalostním testu: 1. Skupina (0 bodů) -

ţádné (0%) znalosti

2. Skupina (1 – 4 body) -

minimální (25%) znalosti

3. Skupina (5 – 9 bodů) -

dobré (50%) znalosti


velmi dobré (75%) znalosti

5. Skupina (14 bodů) -

plný počet bodů, vynikající (100%) znalosti

Další dvě poloţky (otázka č. 18, 19) zjišťovaly způsob získávání informací a zájem respondentů o danou tématiku. V poslední poloţce (otázka č. 20) se mohl respondent vyjádřit, zda by jej konkrétně něco podrobněji zajímalo v souvislosti s osteoporózou. Jednalo se o otázku otevřenou, podněcující respondenta k hlubšímu zamyšlení a umoţňující mu vyjádřit se svými slovy podle vlastního uváţení. Kvalita odpovědí je však ovlivněna jeho verbálními schopnostmi.

39

9.2 Organizace průzkumného šetření

Průzkum jsem prováděla v Brně a v jeho blízkém okolí (Ivančice, Rosice u Brna, Tetčice). Cílovou skupinou byla laická populace starší 18 let. Dotazník jsem distribuovala nejprve mezi přáteli a známými a dále jsem oslovila širší veřejnost bez zdravotnického vzdělání starší 18 let. Dotazníkové šetření bylo anonymní a vţdy probíhalo po ústní dohodě a souhlasu respondentů. Vlastní průzkum byl realizován v období od listopadu 2010 do února 2011. Celkem bylo distribuováno 250 dotazníků.

9.3 Zpracování získaných dat Získané informace jsem vyhodnotila s pomocí počítačových programů Microsoft Office Word 2007 a Microsoft Office Excel 2003. Výsledky šetření jsem vyjádřila pomocí tabulek v hodnotách absolutní a relativní četnosti se zaokrouhlením na dvě desetinná místa a doplnila grafy.

40

VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA

10

Dotazníky byly distribuovány v Brně a v jeho blízkém okolí (Ivančice, Rosice u Brna, Tetčice) v období od listopadu 2010 do února 2011. Cílovou skupinou byla laická populace starší 18 let. Z celkem 250 kusů rozdaných dotazníků se mi k analýze vrátilo 210 (84 %) kompletně vyplněných dotazníků. Tyto jsem pouţila v následujícím přehledu.

Analýza poloţky č. 1: Uveďte Vaše pohlaví: Jste? Tab. č. 1: Pohlaví respondentů Počet respondentů

Pohlaví

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Muţi

102

48,57

Ţeny

108

51,43

Celkem

210

100

Tabulka č. 1 a graf č. 1 znázorňují zastoupení respondentů podle pohlaví. Průzkumu se zúčastnilo 210 respondentů, z toho bylo 102 (48,57 %) mužů a 108 (51,43 %) žen.

muži

ženy

60 50

51,43

48,57

%

40 30 20 10 0

muži

ženy

Graf č. 1: Pohlaví respondentů

41

Analýza poloţky č. 2: Do jaké věkové kategorie se řadíte? Tab. č. 2: Věk respondentů

Počet respondentů Věk

Muţi

Ţeny

Celkem

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

18 – 35 let

29

28,43

23

21,30

52

24,76

36 – 50 let

24

23,53

31

28,70

55

26,19

51 – 75 let

27

26,47

29

26,85

56

26,67

76 let a více

22

21,57

25

23,15

47

22,38

Celkem

102

100

108

100

210

100

Tabulka č. 2 a graf č. 2 popisují zastoupení respondentů podle věku. Z celkového počtu respondentů uvedlo 52 (24,76 %) respondentů (muţi n = 29, ţeny n = 23) věk mezi 18 – 35 lety, 55 (26,19 %) respondentů (muţi n = 24, ţeny n = 31) bylo ve věku 36 - 50 let, dále 56 (26,67 %) respondentů (muţi n = 27, ţeny n = 29) se vyskytovalo ve věkové hranici 51 – 75 let a 47 (22,38 %) respondentů (muţi n = 22, ţeny n = 25) se pohybovalo ve věku 76 let a více.

18 - 35 let

36 - 50 let

51 - 75 let

76 let a více

35 30 25

28,43

28,7

23,53

26,47

26,85 23,15

21,57

21,3

26,67 24,76 26,19 22,38

%

20 15 10 5 0

muži

ženy

Graf č. 2: Věk respondentů

42

celkem

Analýza poloţky č. 3: Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Tab. č. 3: Vzdělání respondentů Počet respondentů Muţi

Vzdělání

Ţeny

Celkem

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

Základní (ZŠ), středoškolské (SŠ) bez maturity, vyučen/a

32

31,37

31

28,70

63

30,00

Středoškolské (SŠ) s maturitou, vyšší odborné (VOŠ)

39

38,24

40

37,04

79

37,62

Vysokoškolské (VŠ)

31

30,39

37

34,26

68

32,38

100

210

100

Celkem 102 100 108 Legenda: zkratky v tabulce využity pro přehlednost v grafu

Tabulka č. 3 a graf č. 3 uvádějí zastoupení respondentů podle vzdělání. Z počtu 210 respondentů bylo 63 (30,00 %) respondentů (muţi n = 32, ţeny n = 31) se základním, středoškolským vzděláním bez maturity či vyučením, 79 (37,62 %) respondentů (muţi n = 39, ţeny n = 40) uvedlo středoškolské vzdělání s maturitou či vyšší odborné a 68 (32,38 %) respondentů (muţi n = 31, ţeny n = 37) dosáhlo vysokoškolského vzdělání.

ZŠ, SŠ bez maturity, vyučen/a

SŠ s maturitou, VOŠ

VŠ

50

31,37

37,62

37,04

38,24

40

30,39

32,38

30

%

30

34,26

28,7

20 10 0

muži

ženy

Graf č. 3: Vzdělání respondentů

43

celkem

Analýza poloţky č. 4: Víte co je osteoporóza? Tab. č. 4: Znalost termínu osteoporóza

Počet respondentů Muţi

Termín osteoporóza

Ţeny

Celkem

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

Onemocnění krve

2

1,96

1

0,93

3

1,43

Onemocnění zubů

1

0,98

3

2,78

4

1,90

Onemocnění kostí

82

80,39

97

89,81

179

85,24

Onemocnění svalů

4

3,92

2

1,85

6

2,86

Nevím, slyším o tom poprvé

13

12,75

5

4,63

18

8,57

Celkem

102

100

108

100

210

100

Tabulka č. 4 a graf č. 4 znázorňují znalost termínu osteoporóza. Z celkového počtu respondentů zvolili 3 (1,43 %) respondenti (muţi n = 2, ţeny n = 1), ţe jde o onemocnění krve, 4 (1,90 %) respondenti (muţi n = 1, ţeny n = 3) uvedli, ţe jde o onemocnění zubů, 179 (85,24 %) respondentů (muţi n = 82, ţeny n = 97) odpovědělo, ţe jde o onemocnění kostí, 6 (2,86 %) respondentů (muţi n = 4, ţeny n = 2) uvedlo, ţe jde o onemocnění svalů a 18 (8,57 %) respondentů (muţi n = 13, ţeny n = 5) označilo odpověď nevím, slyším o tom poprvé. Onemocnění zubů Nevím, slyším o tom poprvé

85,24

80,39

100

Onemocnění kostí

89,81

Onemocnění krve Onemocnění svalů

%

80 60

muži

ženy

Graf č. 4: Znalost termínu osteoporóza

44

celkem

8,57

2,86

1,9

1,43

0

4,63

1,85

2,78

0,93

12,75

3,92

0,98

20

1,96

40

Analýza poloţky č. 5: Které pohlaví trpí osteoporózou častěji? Tab. č. 5: Nejčastější výskyt osteoporózy ve vztahu k pohlaví Počet respondentů Výskyt osteoporózy ve vztahu k pohlaví

Muţi

Ţeny

Celkem

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

Muţi

12

11,76

2

1,85

14

6,67

Ţeny

40

39,22

82

75,93

122

58,10

Obě pohlaví stejně

18

17,65

7

6,48

25

11,90

Nevím

32

31,37

17

15,74

49

23,33

Celkem

102

100

108

100

210

100

Tabulka č. 5 a graf č. 5 uvádějí výskyt osteoporózy ve vztahu k pohlaví. Z počtu 210 respondentů zvolilo 14 (6,67 %) respondentů (muţi n = 12, ţeny n = 2) odpověď muži, 122 (58,10 %) respondentů (muţi n = 40, ţeny n = 82) uvedlo častější výskyt u žen, 25 (11,90 %) respondentů (muţi n = 18, ţeny n = 7) označilo obě pohlaví stejně, 49 (23,33 %) respondentů (muţi n = 32, ţeny n = 17) zvolilo odpověď nevím.

muži

ženy

obě pohlaví stejně

nevím

75,93

80 70

58,1

60 %

50

39,22

40

31,37

30 20

17,65 11,76

6,48

10 0

23,33

15,74 6,67

11,9

1,85

muži

ženy

Graf č. 5: Nejčastější výskyt osteoporózy

.

45

celkem

Analýza poloţky č. 6: Kdy se osteoporóza především projevuje? Tab. č. 6: Projevy osteoporózy ve vztahu k věku

Projevy osteoporózy ve vztahu k věkovému období


Ţeny

Celkem

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

V dětství

0

0

0

0

0

0

V dospívání

2

1,96

2

1,85

4

1,90

V dospělosti

10

9,80

12

11,11

22

10,48

Ve stáří

68

66,67

87

80,56

155

73,81

Nevím

22

21,57

7

6,48

29

13,81

Celkem

102

100

108

100

210

100

Tabulka č. 6 a graf č. 6 znázorňují projevy osteoporózy ve vztahu k věku. Z celkového počtu respondentů ţádný respondent neuvedl dětství, 4 (1,90 %) respondenti (muţi n = 2, ţeny n = 2) zvolili dospívání, 22 (10,48 %) respondentů (muţi n = 10, ţeny n = 12) označilo dospělost, 155 (73,81 %) respondentů (muţi n = 68, ţeny n = 87) stáří a 29 (13,81 %) respondentů (muţi n = 22, ţeny n = 7) uvedlo odpověď nevím.

%

v dětství

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

v dospívání

v dospělosti

ve stáří

nevím

80,56

73,81

66,67

21,57 9,8 0 1,96

13,81

11,11

ženy

Graf č. 6: Projevy osteoporózy ve vztahu k věku

46

10,48 0 1,9

0 1,85

muži

6,48

celkem

Analýza poloţky č. 7: Jaké jsou příznaky osteoporózy? Tab. č. 7: Příznaky osteoporózy


Příznaky osteoporózy

Ţeny

Celkem

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

Únava, slabost, bledost, nevolnost, nechutenství, bolest hlavy

3

2,94

2

1,85

5

2,38

Krvácení z dásní, zubní kámen, obnaţování krčků a kořenů zubů, viklavost zubů

2

1,96

0

0

2

0,95

Bolest pohybového ústrojí, kulacení zad, sniţování výšky, zlomeniny kostí

76

74,51

101

93,52

177

84,29

Ţízeň, časté močení, zácpa, vypadávání vlasů

0

0

0

0

0

Nevím

21

20,59

5

4,63

26

12,38

Celkem

102

100

108

100

210

100

0

Tabulka č. 7 a graf č. 7 znázorňují znalost příznaků osteoporózy. Z počtu 210 respondentů uvedlo 5 (2,38 %) respondentů (muţi n = 3, ţeny n = 2) únavu, slabost, bledost, nevolnost, nechutenství a bolest hlavy, 2 (0,95 %) respondenti (muţi n = 2, ţeny n = 0) zvolili krvácení z dásní, zubní kámen, obnažování krčků a kořenů zubů, viklavost zubů, 177 (84,29 %) respondentů (muţi n = 76, ţeny n = 101) odpovědělo bolest pohybového ústrojí, kulacení zad, snižování výšky, zlomeniny kostí, ţádný respondent neuvedl žízeň, časté močení, zácpa a vypadávaní vlasů, 26 (12,38 %) respondentů (muţi n = 21, ţeny n = 5) označilo odpověď nevím.

47

80

únava, slabost, bledost, nevolnost, nechutenství, bolest hlavy

84,29

93,52 74,51

100

krvácení z dásní, zubní kámen, obnažování krčků, kořenů zubů, viklavost zubů

60 %

bolest pohybového ústrojí, kulacení zad, snižování výšky, zlomeniny kostí

muži

ženy

12,38 0

2,38 0,95

4,63 0

0

0

2,94 1,96

20

1,85 0

20,59

40

celkem

Graf č. 7: Příznaky osteoporózy

48

žízeň, časté močení, zácpa, vypadávání vlasů nevím

Analýza poloţky č. 8: Lze sloţením stravy předcházet osteoporóze? Tab. č. 8: Moţnost předcházení osteoporóze stravou

Moţnost předcházení osteoporóze stravou


Ţeny

Celkem

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

Ano

81

79,41

105

97,22

186

88,57

Ne

1

0,98

0

0

1

0,48

Nevím

20

19,61

3

2,78

23

10,95

Celkem

102

100

108

100

210

100

Tabulka č. 8 a graf č. 8 popisují znalosti respondentů o moţnosti předcházení osteoporóze stravou. Z celkového počtu respondentů odpovědělo 186 (88,57 %) respondentů (muţi n = 81, ţeny n = 105) kladně, 1 (0,48 %) respondent (muţi n = 1, ţeny n = 0) záporně a 23 (10,95 %) respondentů (muţi n = 20, ţeny n = 3) uvedlo nevím. ano

nevím

97,22

100 80

ne

88,57 79,41

%

60 40 19,61

10,95

20 0

0,98

0

muži

ženy

2,78

Graf č. 8: Moţnost předcházení osteoporóze stravou

49

0,48

celkem

Analýza poloţky č. 9: Pokud jste v otázce č. 8 uvedli ano, víte, které z potravin jsou důleţité při předcházení osteoporózy? Tab. č. 9: Potraviny vhodné k prevenci osteoporózy


Potraviny

Ţeny

Celkem

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

Maso

4

4,94

7

6,67

11

5,91

Mléko a mléčné výrobky

68

83,95

94

89,52

162

87,10

Med a sladkosti

0

0

0

0

0

0

Rostlinné tuky a oleje

3

3,70

1

0,95

4

2,15

Nevím

6

7,41

3

2,86

9

4,84

Celkem

81

100

105

100

186

100

Tabulka č. 9 a graf č. 9 znázorňují potraviny vhodné k prevenci osteoporózy. Na tuto poloţku odpovídali pouze respondenti, kteří se v předchozí poloţce (otázce č. 8) vyjádřili kladně, uvedli, ţe osteoporóze lze předcházet stravou. Celkový počet byl 186 respondentů, z toho 81 muţů a 105 ţen. Maso zvolilo 11 (5,91 %) respondentů (muţi n = 4, ţeny n = 7), mléko a mléčné výrobky uvedlo 162 (87,10 %) respondentů (muţi n = 68, ţeny n = 94), ţádný respondent neuvedl med a sladkosti, 4 (2,15 %) respondenti (muţi n = 3, ţeny n = 1) se přiklonili k rostlinným tukům a olejům, 9 (4,84 %) respondentů (muţi n = 6, ţeny n = 3) označilo odpověď nevím.

maso

mléko a mléčné výrobky

100

med a sladkosti

rostlinné tuky a oleje

89,52

83,95

nevím

87,1

80

%

60 40 20 4,94

0

0

muži

3,7 7,41

6,67

2,86 0 0,95

ženy

Graf č. 9: Potraviny vhodné k prevenci osteoporózy

50

5,91

4,84 0 2,15

celkem

Analýza poloţky č. 10: Který minerální prvek je důleţitý při prevenci (ochraně před vznikem) osteoporózy? Tab. č. 10: Minerální prvek důleţitý pro prevenci osteoporózy

Počet respondentů Minerální prvek

Muţi

Ţeny

Celkem

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

Sodík

0

0

0

0

0

0

Vápník

75

73,53

95

87,96

170

80,95

Ţelezo

2

1,96

1

0,93

3

1,43

Jód

2

1,96

3

2,78

5

2,38

Ţádný

0

0

0

0

0

0

Nevím

23

22,55

9

8,33

32

15,24

Celkem

102

100

108

100

186

100

Tabulka č. 10 a graf č. 10 uvádějí znalosti minerálního prvku důleţitého pro prevenci osteoporózy. Z celkového počtu respondentů uvedlo 170 (80,95 %) respondentů (muţi n = 75, ţeny n = 95) vápník, 3 (1,43 %) respondenti (muţi n = 2, ţeny n = 1) označili železo, 5 (2,38 %) respondentů (muţi n = 2, ţeny n = 3) se přiklonilo k jódu, ţádný respondent neoznačil odpověď sodík ani odpověď žádný minerální prvek a 32 (15,24 %) respondentů (muţi n = 23, ţeny n = 9) uvedlo nevím. vápník

železo

žádný

nevím

80,95

73,53

100 80

jód

87,96

sodík

muži

ženy

Graf č. 10: Minerální prvek důleţitý pro prevenci osteoporózy

51

15,24 0

2,38

1,43

0

8,33 0

2,78

0,93

1,96

0

0

0

20

1,96

40

0

22,55

%

60

celkem

Analýza poloţky č. 11: Pomáhá vitamin D předcházet osteoporóze? Tab. č. 11: Vliv vitaminu D na předcházení osteoporózy

Počet respondentů Vliv vitaminu D na předcházení osteoporózy

Muţi

Ţeny

Celkem

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

Ano

51

50,00

78

72,22

129

61,43

Ne

7

6,86

6

5,56

13

6,19

Nevím

44

43,14

24

22,22

68

32,38

Celkem

102

100

108

100

210

100

Tabulka č. 11 a graf č. 11 znázorňují vliv vitaminu D na předcházení osteoporózy. Z počtu 210 respondentů odpovědělo 129 (61,43 %) respondentů (muţi n = 51, ţeny n = 78) kladně, 13 (6,19 %) respondentů (muţi n = 7, ţeny n = 6) záporně a 68 (32,38 %) respondentů (muţi n = 44, ţeny n = 24) označilo nevím.

ano

80

nevím

ne

72,22

70 60

%

50

61,43 50 43,14

40

32,38

30

22,22

20 10

0

6,86

5,56

6,19

muži

ženy

celkem

Graf č. 11: Vliv vitaminu D na předcházení osteoporózy

52

Analýza poloţky č. 12: Jak získáváme vitamin D? Tab. č. 12: Způsob získávání vitaminu D

Počet respondentů Způsob získávání vitaminu D

Muţi

Ţeny

Celkem

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

Konzumací ryb

25

24,51

23

21,30

48

22,86

Tvoří se v kůţi během pobytu na slunci

12

11,76

15

13,89

27

12,86

Obojím, konzumací ryb i pobytem na slunci

40

39,22

62

57,40

102

48,57

Ţádné z výše uvedeného neplatí

3

2,94

1

0,93

4

1,90

Nevím

22

21,57

7

6,48

29

13,81

Celkem

102

100

108

100

210

100

Tabulka č. 12 a graf č. 12 znázorňují způsob získávání vitaminu D. Z celkového počtu respondentů zvolilo 48 (22,86 %) respondentů (muţi n = 25, ţeny n = 23) konzumaci ryb, 27 (12,86 %) respondentů (muţi n = 12, ţeny n = 15) tvorbu v kůži během pobytu na slunci, 102 (48,57 %) respondentů (muţi n = 40, ţeny n = 62) uvedlo konzumaci ryb i pobyt na slunci, 4 (1,90 %) respondenti (muţi n = 3, ţeny n = 1) označili odpověď žádné z výše uvedeného neplatí a 29 (13,81 %) respondentů (muţi n = 22, ţeny n = 7) uvedlo nevím. tvorbou v kůži během pobytu na slunci žádné z výše uvedeného neplatí

muži

Graf č. 12: Způsob získávání vitaminu D

53

48,57

13,81

12,86

22,86

ženy

6,48

0,93

13,89

21,3

21,57

39,22 2,94

0

11,76

20

24,51

%

60 40

57,4

80

1,9

konzumací ryb obojím, konzumací ryb i pobytem na slunci nevím

celkem

Analýza poloţky č. 13: Co sniţuje vznik a rozvoj osteoporózy? Tab. č. 13: Znalosti další prevence osteoporózy


Další prevence osteoporózy

Ţeny

Celkem

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

Pravidelná pohybová aktivita a tělesné cvičení

72

70,59

88

81,48

160

76,19

Sedavý způsob ţivota a odpočinek

8

7,84

5

4,63

13

6,19

Ţádné z výše uvedeného

2

1,96

3

2,78

5

2,38

Nevím

20

19,61

12

11,11

32

15,24

Celkem

102

100

108

100

210

100

Tabulka č. 13 a graf č. 13 uvádějí znalosti další prevence osteoporózy. Z celkového počtu respondentů zvolilo 160 (76,19 %) respondentů (muţi n = 72, ţeny n = 88) pravidelnou pohybovou aktivitu a tělesné cvičení, 13 (6,19 %) respondentů (muţi n = 8, ţeny n = 5) sedavý způsob života a odpočinek, 5 (2,38 %) respondentů (muţi n = 2, ţeny n = 3) označilo odpověď žádné z výše uvedeného a 32 (15,24 %) respondentů (muţi n = 20, ţeny n = 12) uvedlo nevím.

76,19

70,59

100 80

sedavý způsob života a odpočinek nevím

81,48

pravidelná pohybová aktivita a tělesné cvičení žádné z výše uvedeného

0

muži

ženy

Graf č. 13: Znalosti další prevence osteoporózy

54

15,24 2,38

6,19

11,11

2,78

4,63

1,96

20

19,61

40 7,84

%

60

celkem

Analýza poloţky č. 14: Zvyšuje kouření výskyt osteoporózy? Tab. č. 14: Vliv kouření na výskyt osteoporózy

Počet respondentů

Vliv kouření na výskyt osteoporózy

Muţi

Ţeny

Celkem

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

Ano

47

46,08

53

49,07

100

47,62

Ne

12

11,76

11

10,19

23

10,95

Nevím

43

42,16

44

40,74

87

41,43

Celkem

102

100

108

100

210

100

Tabulka č. 14 a graf č. 14 uvádějí vliv kouření na výskyt osteoporózy. Z počtu 210 respondentů odpovědělo 100 (47,62 %) respondentů (muţi n = 47, ţeny n = 53) ano, 23 (10,95 %) respondentů (muţi n = 12, ţeny n = 11) uvedlo ne a 87 (41,43 %) respondentů (muţi n = 43, ţeny n = 44) označilo nevím.

ano

ne

nevím

60 50

49,07

46,08

47,62

42,16

41,43

40,74

%

40 30 20

11,76

10,19

10,95

muži

ženy

celkem

10 0

Graf č. 14: Vliv kouření na výskyt osteoporózy

55

Analýza poloţky č. 15: Zvyšuje konzumace alkoholu vznik a rozvoj osteoporózy? Tab. č. 15: Vliv konzumace alkoholu na výskyt osteoporózy

Vliv alkoholu na výskyt osteoporózy


Ţeny

Celkem

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

Ano

40

39,22

44

40,74

84

40,00

Ne

12

11,76

15

13,89

27

12,86

Nevím

50

49,02

49

45,37

99

47,14

Celkem

102

100

108

100

210

100

Tabulka č. 15 a graf č. 15 znázorňují vliv konzumace alkoholu na výskyt osteoporózy. Z celkového počtu respondentů uvedlo 84 (40,00 %) respondentů (muţi n = 40, ţeny n = 44) ano, 27 (12,86 %) respondentů (muţi n = 12, ţeny n = 15) ne a 99 (47,14 %) respondentů (muţi n = 50, ţeny n = 49) odpovědělo nevím.

ano

nevím

ne

60 49,02

50 40

40

40,74

39,22

47,14

45,37

%

30 20 11,76

13,89

12,86

ženy

celkem

10 0

muži

Graf č. 15: Vliv konzumace alkoholu na výskyt osteoporózy

56

Analýza poloţky č. 16: Zvyšuje pití černé kávy vznik a rozvoj osteoporózy? Tab. č. 16: Vliv pití černé kávy na výskyt osteoporózy

Vliv černé kávy na výskyt osteoporózy


Ţeny

Celkem

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

Ano

19

18,63

25

23,15

44

20,95

Ne

34

33,33

29

26,85

63

30,00

Nevím

49

48,04

54

50,00

103

49,05

Celkem

102

100

108

100

210

100

Tabulka č. 16 a graf č. 16 znázorňují vliv pití černé kávy na výskyt osteoporózy. Z počtu 210 respondentů uvedlo 44 (20,95 %) respondentů (muţi n = 19, ţeny n = 25) odpověď ano, 63 (30,00 %) respondentů (muţi n = 34, ţeny n = 29) odpověď ne a 103 (49,05 %) respondentů (muţi n = 49, ţeny n = 54) označilo nevím.

ano

ne

nevím

60 48,04

%

40

33,33

30 20

18,63

49,05

50

50

30

26,85 23,15

20,95

10 0 muži

ženy

Graf č. 16: Vliv pití černé kávy na výskyt osteoporózy

57

celkem

Analýza poloţky č. 17: Kdy je nejvhodnější začít s prevencí osteoporózy? Tab. č. 17: Období pro nejvhodnější začátek prevence osteoporózy

Počet respondentů Nejvhodnější začátek prevence osteoporózy

Muţi

Ţeny

Celkem

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

V dětství

26

25,49

38

35,19

64

30,48

V dospívání

16

15,69

19

17,59

35

16,67

V dospělosti

24

23,53

30

27,78

54

25,71

Ve stáří

3

2,94

4

3,70

7

3,33

OP nelze aktivně předcházet

5

4,90

5

4,63

10

4,76

Nevím

28

27,45

12

11,11

40

19,05

102

100

108

100

210

100

Celkem Legenda: OP – osteoporóza

Tabulka č. 17 a graf č. 17 popisují období pro nejvhodnější začátek prevence osteoporózy. Z celkového počtu respondentů zvolilo 64 (30,48 %) respondentů (muţi n = 26, ţeny n = 38) dětství, 35 (16,67 %) respondentů (muţi n = 16, ţeny n = 19) dospívání, 54 (25,71 %) respondentů (muţi n = 24, ţeny n = 30) dospělost, 7 (3,33 %) respondentů (muţi n = 3, ţeny n = 4) uvedlo stáří, 10 (4,76 %) respondentů (muţi n = 5, ţeny n = 5) se přiklonilo k odpovědi, ţe osteoporóze nelze aktivně předcházet a 40 (19,05 %) respondentů (muţi n = 28, ţeny n = 12) označilo odpověď nevím.

19,05

0 muži

ženy

Graf č. 17: Období pro nejvhodnější začátek prevence osteoporózy

58

nevím

25,71

30,48

celkem

4,76

27,45

17,59

11,11

3,33

5

OP nelze aktivně předcházet

4,63

10

3,7

15

4,9

20

2,94

%

25

23,53

30

15,69

35

25,49

40

ve stáří

16,67

v dospělosti

27,78

v dospívání

35,19

v dětství

Analýza poloţky č. 18: Kde jste se nejvíce o osteoporóze dozvěděl/a? Tab. č. 18: Hlavní zdroj získávání informací o osteoporóze

Počet respondentů Zdroj získávání informací o osteoporóze

Muţi

Ţeny

Celkem

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

Od lékaře

7

6,86

25

23,15

32

15,24

Od zdravotní sestry

1

0,98

1

0,93

2

0,95

Z odborné literatury

4

3,92

18

16,67

22

10,48

Z tiskovin (z časopisů, letáků, broţur, tisku)

39

38,24

34

31,48

73

34,76

Z televize

10

9,80

8

7,41

18

8,57

Z internetu

5

4,90

2

1,85

7

3,33

Od známých

13

12,75

16

14,81

29

13,81

Slyším o tom poprvé

23

22,55

4

3,70

27

12,86

Celkem

102

100

108

100

210

100

Tabulka č. 18 a graf č. 18 znázorňují hlavní zdroj získávání informací o osteoporóze. Z počtu 210 respondentů získalo 32 (15,24 %) respondentů (muţi n = 7, ţeny n = 25) nejvíce informací o tomto onemocnění od lékaře, pouze 2 (0,95 %) respondenti (muţi n = 1, ţeny n = 1) od zdravotní sestry, 22 (10,48 %) respondentů (muţi n = 4, ţeny n = 18) uvedlo odbornou literaturu, 73 (34,76 %) respondentů (muţi n = 39, ţeny n = 34) tiskoviny (časopisy, letáky, brožury, tisk), 18 (8,57 %) respondentů (muţi n = 10, ţeny n = 8) bylo nejvíce informováno prostřednictvím televize, 7 (3,33 %) respondentů (muţi n = 5, ţeny n = 2) prostřednictvím internetu, 29 (13,81 %) respondentů (muţi n = 13, ţeny n = 16) od známých a 27 (12,86 %) respondentů (muţi n = 23, ţeny n = 4) o osteoporóze slyšelo poprvé.

59

0

muži

34,76

ženy

Graf č. 18: Hlavní zdroj získávání informací o osteoporóze

60

0,95

10,48

15,24

14,81 3,7

1,85

7,41

16,67

0,93

10

6,86 0,98 3,92

20

9,8 4,9 12,75

%

30

23,15

22,55

40

31,48

38,24

50

od zdravotní sestry z tiskovin (z časopisů, letáků, brožur, tisku) z internetu slyším o tom poprvé

8,57 3,33 13,81 12,86

od lékaře z odborné literatury z televize od známých

celkem

Analýza poloţky č. 19: Máte zájem se dozvědět o osteoporóze více? Tab. č. 19: Zájem respondentů o informace v souvislosti s osteoporózou

Počet respondentů

Zájem o informace týkající se osteoporózy

Muţi

Ţeny

Celkem

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

Ano

28

27,45

36

33,33

64

30,48

Spíše ano

25

24,51

22

20,37

47

22,38

Nevím

10

9,80

12

11,11

22

10,48

Spíše ne

23

22,55

18

16,67

41

10,52

Ne

16

15,69

20

18,52

36

17,14

Celkem

102

100

108

100

210

100

Tabulka č. 19 a graf č. 19 znázorňují zájem respondentů o informace týkající se osteoporózy. Z celkového počtu respondentů projevilo 64 (30,48 %) respondentů (muţi n = 28, ţeny n = 36) zájem o informace, 47 (22,38 %) respondentů (muţi n = 25, ţeny n = 22) tato problematika spíše zajímá, 22 (10,48 %) respondentů (muţi n = 10, ţeny n = 12) označilo nevím, 41 (10,52 %) respondentů (muţi n = 23, ţeny n = 18) tato problematika spíše nezajímá a 36 (17,14 %) respondentů (muţi n = 16, ţeny n = 20) o informace nemá zájem.

ne

10,52

10,48

17,14

22,38

30,48 18,52

16,67

11,11

20,37

15,69

20

10

spíše ne

nevím

9,8

%

25

15

spíše ano

33,33 22,55

30

24,51

35

27,45

ano

5 0

muži

ženy

celkem

Graf č. 19: Zájem respondentů o informace v souvislosti s osteoporózou

61

Analýza poloţky č. 20: O čem by jste se konkrétně rád/a dozvěděl/a v souvislosti s osteoporózou? Tab. č. 20: Zájem o konkrétní bliţší informace v souvislosti s osteoporózou

Počet respondentů

Zájem o konkrétní informace týkající se osteoporózy

Muţi

Ţeny

Celkem

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

Prevence

5

4,90

7

6,48

12

5,71

Příčiny vzniku

3

2,94

0

0

3

1,43

Diagnostika

0

0

2

1,85

2

0,95

Léčba

2

1,96

3

2,78

5

2,38

Ţivotospráva

2

1,96

4

3,70

6

2,86

Neuvedeno

90

88,24

92

85,19

182

86,67

Celkem

102

100

108

100

210

100

Tabulka č. 20 a graf č. 20 znázorňují zájem respondentů o konkrétní bliţší informace týkající se osteoporózy. Z počtu 210 respondentů uvedlo 12 (5,71 %) respondentů (muţi n = 5, ţeny n = 7) prevenci, 3 (1,43 %) respondenti (muţi n = 3, ţeny n = 0) příčiny vzniku, 2 (0,95 %) respondenti (muţi n = 0, ţeny n = 2) diagnostiku, 5 (2,38 %) respondentů (muţi n = 2, ţeny n = 3) léčbu, 6 (2,86 %) respondentů (muţi n = 2, ţeny n = 4) životosprávu a 182 (86,67 %) respondentů (muţi n = 90, ţeny n = 92) zájem o konkrétní informace neuvedlo.

léčba

100

životospráva

neuvedeno

85,19

88,24

diagnostika

86,67

příčiny vzniku

prevence

%

80

60

muži

ženy

celkem

Graf č. 20: Zájem o konkrétní bliţší informace v souvislosti s osteoporózou

62

2,86

2,38

0,95

1,43

5,71

3,7

2,78

0

6,48

1,85

0

1,96

1,96

0

2,94

20

4,9

40

Analýza výsledků znalostního testu Dotazník se skládal z dvaceti poloţek. Poloţky dotazníku č. 4 – 17 tvořily znalostní test, jehoţ cílem bylo zhodnotit míru vědomostí dotazovaných ve vztahu k pohlaví, věku a nejvyššímu dosaţenému vzdělání. Test obsahoval čtrnáct znalostních otázek s moţností výběru jedné z nabídnutých odpovědí, vţdy byla správná pouze jedna odpověď. Kaţdá správná odpověď byla ohodnocena jedním bodem. Maximálně mohl respondent získat 14 bodů. Podle dosaţeného počtu bodů byl zařazen do skupiny.

Skupiny bodového hodnocení ve znalostním testu: 1. Skupina (0 bodů) -

ţádné (0%) znalosti

2. Skupina (1 – 4 body) -

minimální (25%) znalosti


dobré (50%) znalosti


velmi dobré (75%) znalosti

5. Skupina (14 bodů) -

plný počet bodů, vynikající (100%) znalosti

63

Analýza výsledků znalostního testu ve vztahu k pohlaví respondentů Tab. č. 21: Výsledky znalostního testu ve vztahu k pohlaví respondentů

Počet respondentů

Znalostní test ve vztahu k pohlaví Muţi

Ţeny

Celkem

Znalosti

Počet bodů

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

1.

Ţádné

0

8

7,84

1

0,93

9

4,29

2.

Minimální

1–4

13

12,75

5

4,63

18

8,57

3.

Dobré

5–9

49

48,04

39

36,11

88

41,90

4.

Velmi dobré

10 - 13

29

28,43

58

53,70

87

41,43

5.

Vynikající

14

3

2,94

5

4,63

8

3,81

102

100

108

100

210

100

Skupina

Celkem

Tabulka č. 21 a graf č. 21 znázorňují výsledky znalostního testu ve vztahu k pohlaví respondentů. Z celkového počtu respondentů nemělo 8 (7,84 %) muţů a 1 (0,93 %) ţena žádné znalosti, 13 (12,75 %) muţů a 5 (4,63 %) ţen mělo minimální znalosti, 49 (48,04 %) muţů a 39 (36,11 %) ţen mělo dobré znalosti, 29 (28,43 %) muţů a 58 (53,70 %) ţen velmi dobré znalosti, Plný počet bodů, vynikající znalosti, dosáhli 3 (2,94 %) muţi a 5 (4,63 %) ţen. Z výsledků jednoznačně vyplývá, ţe ţeny prokázaly větší teoretické znalosti neţ muţi. Více jak polovina (53,70 %) ţen dosáhla ve znalostním testu hodnocení velmi dobré a téměř polovina (48,04 %) muţů dosáhla hodnocení dobré. Plný počet bodů ve znalostním testu dosáhlo také více ţen (4,63 %) neţ muţů (2,94 %). 60 36,11

40 %

20

0

muži ženy

28,43

30 10

53,7

48,04

50

12,75

7,84 0,93

žádné znalosti

4,63

minimální znalosti

2,94 4,63

dobré znalosti

velmi dobré znalosti

vynikající znalosti

Graf č. 21: Výsledky znalostního testu ve vztahu k pohlaví respondentů

64

Analýza výsledků znalostního testu ve vztahu k věku respondentů Tab. č. 22: Výsledky znalostního testu ve vztahu k věku respondentů

Počet respondentů Znalosti ve vztahu k věku

76 let a více

18 – 35 let

36 – 50 let

51 - 75 let

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

Ţádné

7

13,46

2

3,64

0

0

0

0

9

4,29

Minimální

11

21,15

5

9,09

1

1,79

1

2,13

18

8,57

Dobré

25

48,08

32

58,18

20

35,71

11

23,40

88

41,90

Velmi dobré

9

17,31

16

29,09

32

57,14

30

63,83

87

41,43

Vynikající

0

0

0

0

3

5,36

5

10,64

8

3,81

Celkem

52

100

55

100

56

100

47

100

210

100

Celkem

Tabulka č. 22 a graf č. 22 uvádějí výsledky znalostního testu podle věku respondentů. Z celkového počtu respondentů nemělo žádné znalosti 7 (13,46 %) respondentů ve věku 18 – 35 let, 2 (3,64 %) respondenti ve věku 36 – 50 let, ani jeden respondent ve věkové kategorii 51 – 75 let a nad 76 let, minimální znalosti mělo 11 (21,15 %) respondentů ve věku 18 – 35 let, 5 (9,09 %) respondentů ve věku 36 – 50 let, 1 (1,79 %) respondent ve věku 51 – 75 let a 1 (2,13 %) respondent ve věku 76 let a více, dobré znalosti mělo 25 (48,08 %) respondentů ve věku 18 – 35 let, 32 (58,18 %) respondentů ve věku 36 – 50 let, 20 (35,71 %) respondentů ve věku 51 - 75 let a 11 (23,40 %) respondentů ve věku 76 let a více, hodnocení velmi dobré dosáhlo 9 (17,31 %) respondentů ve věku 18 – 35 let, 16 (29,09 %) respondentů ve věku 36 – 50 let, 32 (57,14 %) respondentů ve věku 51 – 75 let a 30 (63,83 %) respondentů ve věku 76 let a více, Vynikající znalosti, plný počet bodů, dosáhli 3 (5,36 %) respondenti ve věku 51 – 75 let a 5 (10,64 %) respondentů nad 76 let, ţádný respondent ve věku 18 – 35 let ani ve věku 36 – 50 let. Z výzkumného šetření vyplývá, ţe starší respondenti dosáhli lepších výsledků ve znalostním testu neţ mladší respondenti. Téměř polovina respondentů (48,08 %) ve věkové kategorii 18 – 35 let a také více jak polovina (58,18 %) respondentů ve věku 65

36 – 50 let dosáhly ve znalostním testu hodnocení dobré. Hodnocení velmi dobré dosáhla více jak polovina respondentů (57,14 %) věkové kategorie 51 – 75 let a respondenti ve věku nad 76 let (68,83 %).

0

žádné znalosti

5,36 10,64

23,4

21,15


0 0

20

9,09 1,79 2,13

40 13,46 3,64 0 0

%

60

76 let a více

57,14 63,83

48,08 58,18

80

51 - 75 let

17,31 29,09

36 - 50 let

35,71

18 - 35 let

dobré znalosti


Graf č. 22: Výsledky znalostního testu ve vztahu k věku respondentů

66


Analýza výsledků znalostní testu ve vztahu k nejvyššímu dosaţenému vzdělání respondentů Tab. č. 23: Výsledky znalostního testu ve vztahu k nejvyššímu dosaţenému vzdělání respondentů

Počet respondentů Znalosti ve vztahu k vzdělání

Základní (ZŠ), středoškolské (SŠ) bez maturity, vyučen/a

Středoškolské (SŠ) s maturitou, vyšší odborné (VOŠ)

Vysokoškolské (VŠ)

Celkem

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

AČ (n)

RČ (%)

Ţádné

6

9,52

3

3,80

0

0

9

4,29

Minimální

13

20,63

4

5,06

1

1,47

18

8,57

Dobré

27

42,86

42

53,16

19

27,94

88

41,90

Velmi dobré

16

25,40

27

34,18

44

64,71

87

41,43

Vynikající

1

1,59

3

3,80

4

5,88

8

3,81

100

210

100

Celkem 63 100 79 100 68 Legenda: zkratky v tabulce využity pro přehlednost v grafu

Tabulka č. 23 a graf č. 23 znázorňují výsledky znalostního testu podle vzdělání. Z celkového počtu respondentů nemělo žádné znalosti 6 (9,52 %) respondentů se základním, středoškolským vzděláním bez maturity či vyučením, 3 (3,80 %) respondenti se středoškolským vzděláním s maturitou či vyšším odborným a ţádný respondent s vysokoškolským vzděláním, minimální znalosti mělo 13 (20,63 %) respondentů se základním, středoškolským vzděláním bez maturity či vyučením, 4 (5,06 %) respondenti se středoškolským vzděláním s maturitou či vyšším odborným, 1 (1,47 %) respondent s vysokoškolským vzděláním, dobrých znalostí dosáhlo 27 (42,86 %) respondentů se základním, středoškolským vzděláním bez maturity či vyučením, 42 (53,16 %) respondentů se středoškolským vzděláním s maturitou či vyšším odborným a 19 (27,94 %) respondentů s vysokoškolským vzděláním, velmi dobré znalosti mělo 16 (25,40 %) respondentů se základním, středoškolským vzděláním bez maturity či vyučením, 27 (34,18 %) respondentů se středoškolským vzděláním

s maturitou

či

vyšším

odborným, 67

44

(64,71

%)

respondentů

s vysokoškolským

vzděláním,

plný počet

bodů,

vynikající

znalosti,

dosáhl

1 (1,59 %) respondent se základním, středoškolským vzděláním bez maturity či vyučením, 3 (3,80 %) respondenti se středoškolským vzděláním s maturitou či vyšším odborným a 4 (5,88 %) respondenti s vysokoškolským vzděláním. Respondenti s vyšším vzděláním vykazovali lepší výsledky ve znalostním testu neţ respondenti s niţším vzděláním. Téměř polovina respondentů (42,86 %) se základním, středoškolským vzděláním bez maturity či vyučením a více jak polovina (53,16 %) respondentů se středoškolským vzděláním s maturitou či vyšším odborným vzděláním dosáhly ve znalostním testu hodnocení dobré, více jak polovina respondentů (64,71 %) respondentů s vysokoškolským vzděláním dosáhla hodnocení velmi dobré.

žádné znalosti


64,71

VŠ


5,88

1,59

dobré znalosti

3,8

34,18

25,4

1,47

5,06

0

0

3,8

20

20,63

40 9,52

%

60

27,94

42,86

80

SŠ s maturitou, VOŠ

53,16

ZŠ, SŠ bez maturity, vyučen/a


Graf č. 23: Výsledky znalostního testu ve vztahu k nejvyššímu dosaţenému vzdělání respondentů

68

10.1 Zhodnocení dosaţených cílů a očekávaných výsledků Prvním cílem bakalářské práce bylo zmapovat úroveň teoretických znalostí u sledované populace o osteoporóze a její prevenci. Předpokládala jsem, ţe maximálně 75 % dotázaných respondentů dosáhne plný počet bodů ve znalostním testu. Očekávaný výsledek č. 1 byl potvrzen, jelikoţ v páté skupině znalostního testu bylo zastoupeno, tedy plný počet bodů dosáhlo, pouze 3,81 % respondentů (viz tab. č. 21 – 23, graf č. 21 – 23, s. 64 – 68).

Druhým cílem práce bylo zjistit, zda existuje rozdílnost v informovanosti o osteoporóze a její prevenci ve vztahu k pohlaví, věku a dosaţenému vzdělání. Předpokládala jsem, ţe ţeny budou mít větší teoretické znalosti neţ muţi. Očekávaný výsledek č. 2 byl potvrzen, neboť z analýzy dotazníkového šetření jednoznačně vyplynulo, ţe ţeny prokázaly větší teoretické znalosti neţ muţi. ( viz tab. č. 4 – 17, graf č. 4 – 17, s. 44 – 58). Více jak polovina ţen (53,70 %) dosáhla ve znalostním

testu

hodnocení

„velmi

dobré“

a

téměř

polovina

muţů

(48,04 %) dosáhla hodnocení „dobré“. Plný počet bodů ve znalostním testu dosáhlo také více ţen (4,63 %) neţ muţů (2,94 %), viz tab. č. 21 a graf č. 21, s. 64. Dále jsem předpokládala, ţe starší respondenti budou mít lepší znalosti ve znalostním testu neţ mladší respondenti. Očekávaný výsledek č. 3 byl potvrzen. Z výzkumného šetření vyplynulo, ţe starší respondenti dosáhli lepších výsledků ve znalostním testu neţ mladší respondenti. Téměř polovina respondentů (48,08 %) ve věkové kategorii 18 – 35 let a také více jak polovina (58,18 %) respondentů ve věku 36 – 50 let dosáhly ve znalostním testu hodnocení „dobré“. Hodnocení „velmi dobré“ dosáhla více jak polovina respondentů (57,14 %) věkové kategorie 51 – 75 let a respondenti ve věku nad 76 let (68,83 %), viz tab. č. 22 a graf č. 22, s. 65 – 66.

69

Také jsem přepokládala, ţe respondenti s vyšším vzděláním budou mít lepší znalosti ve znalostním testu neţ respondenti s niţším vzděláním. Očekávaný výsledek č. 4 byl potvrzen. Respondenti s vyšším vzděláním vykazovali lepší výsledky ve znalostním testu neţ respondenti s niţším vzděláním. Téměř polovina respondentů (42,86 %) se základním, středoškolským vzděláním bez maturity či vyučením a více jak polovina (53,16 %) respondentů se středoškolským vzděláním s maturitou či vyšším odborným vzděláním dosáhly ve znalostním testu hodnocení „dobré“, více jak polovina (64,71 %) respondentů s vysokoškolským vzděláním dosáhla hodnocení „velmi dobré“ (viz tab. č. 23, graf č. 23, s. 67 – 68).

Třetím cílem práce bylo zjistit, odkud laická veřejnost získává informace, zda má zájem o prevenci osteoporózy a projevuje ochotu zvyšovat si teoretické znalosti o této problematice. Předpokládala jsem, ţe nejčastěji uvedeným zdrojem informací o osteoporóze budou tiskoviny (časopisy, letáky, broţury, tisk). Očekávaný výsledek č. 5 byl potvrzen, neboť z výzkumného šetření jednoznačně vyplynulo, ţe nejčastěji uvedeným zdrojem informací o osteoporóze byly tiskoviny (časopisy, letáky, broţury, tisk), které zvolilo celkem 34,76 % respondentů. Na druhém místě uvedlo 15,24 % respondentů lékaře, 13,81 % respondentů se dozvědělo o této problematice od známých a aţ na posledním místě byla zdravotní sestra, kterou uvedlo pouze 0,95 % respondentů (viz tab. č. 18, graf č. 18, s. 59 – 60). Dále jsem předpokládala, ţe více neţ 25 % dotázaných respondentů bude mít zájem se dále vzdělávat problematikou osteoporózy. Očekávaný výsledek č. 6 byl potvrzen. Zájem o informace projevilo 30,48 % respondentů, 22,38 % respondentů tato problematika spíše zajímá ( viz tab. č. 19, graf č. 19, s. 61).

70

DISKUZE Osteoporóza je významné civilizační onemocnění, kterému lze do určité míry předcházet.

Úspěšnost

všech

preventivních

opatření

závisí

na

dostatečné

informovanosti a motivaci jedince k aktivní účasti. V bakalářské práci jsem se zaměřila na dospělou laickou populaci, jedince bez zdravotnického vzdělání starší 18 let. Cílem průzkumu bylo zmapovat úroveň jejich teoretických znalostí o osteoporóze a její prevenci pomocí dotazníkového šetření a zhodnotit, zda existuje rozdílnost v informovanosti ve vztahu k pohlaví, věku a dosaţenému vzdělání. Součástí průzkumu bylo zjistit, odkud veřejnost získává informace a zda má zájem o prevenci osteoporózy a zvyšování znalostí v dané oblasti. Problematikou osteoporózy se zabývalo jiţ několik studentů Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (např. Recová Iva, 2010, Co vědí matky o prevenci osteoporózy u

svých

dětí?;

Fialová

Irena,

2009,

Informovanost

veřejnosti

o osteoporóze a její prevenci; Šilerová Markéta, 2006, Klimakterium a osteoporóza). Tématice osteoporózy se věnovala také studentka Fakulty zdravotnických studií Univerzity

Pardubice

(Smutná

Lenka,

2009,

Informovanost

žen

o

riziku

postmenopauzální osteoporózy). V pracích nalézám podobné prvky v teoretické části, empirické části jsou však zaměřeny jiným směrem. Iva Recová (2010) se ve své diplomové práci zabývala znalostmi a povědomostí matek o osteoporóze a její prevenci, postoji a skutečným chováním, jakým působí na své děti. Zaměřila se na matky ve věkovém rozmezí 21 – 47 let ţijící na území České republiky, které měly alespoň jedno dítě ve věku od jednoho roku do patnácti let, a to především proto, ţe právě matky jsou významným článkem v oblasti prevence u svých potomků. Soubor tvořilo celkem 167 ţen. Irena Fialová (2009) ve svém díle hodnotila vědomosti o osteoporóze a její prevenci, pohybovou aktivitu a stravovací návyky mezi laickou veřejností a nemocnými hospitalizovanými na ortopedické klinice ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Do výzkumu bylo zařazeno celkem 98 respondentů ve věku 18 – 75 let, z toho byla laická veřejnost zastoupena 52 respondenty a zbytek souboru (46 respondentů) tvořili klienti ortopedické kliniky. 71

Markéta Šilerová (2009) se ve své bakalářské práci zaměřila na kvalitu informovanosti ţen v klimakteriu o osteoporóze. Jednalo se o 144 ţen ve věkovém rozmezí 45 – 65 let z Brna, Karlových Varů a z vesnic Bochov a Radošov. Také Lenka Smutná (2009) se ve své práci zabývala informovaností ţen o prevenci a riziku postmenopauzální osteoporózy. Studie se zúčastnilo celkem 74 ţen, z nichţ více neţ polovina (51,35 %) respondentek byla ve věku 35 – 55 let. S výše uvedenými odbornými zdroji lze provést srovnání pouze v některých datech mého šetření. Vlastní průzkum byl realizován v období od listopadu 2010 do února 2011 v Brně a v jeho blízkém okolí (Ivančice, Rosice u Brna, Tetčice). Průzkumu se zúčastnilo 210 respondentů. Muţi tvořili 48,57 % z celkového počtu respondentů, ţeny 51,43 %. Obě pohlaví byla tedy zastoupena rovnoměrně. Z praktických důvodů jsem pro statistické účely dále respondenty rozdělila do čtyř kategorií podle věku a tří kategorií podle vzdělání. Z pohledu věkových skupin bylo zastoupení respondentů vyváţené. Ve věkové kategorii 18 – 35 let bylo zastoupeno 24,76 % respondentů (28,43 % muţů a 21,30 % ţen), ve věku 36 – 50 let bylo 26,19 % respondentů (23,53 % muţů a 28,70 % ţen), věk mezi 51 – 75 let mělo 26,67 % respondentů (26,47 % muţů a 26,85 % ţen) a věk nad 76 let uvedlo 22,38 % respondentů (21,57 % muţů a 23,15 % ţen). Z pohledu

vzdělání

byla

nejpočetněji

zastoupena

skupina

respondentů

se

středoškolským vzděláním s maturitou či vyšším odborným, kterou tvořilo 37,62 % (38,24 % muţů a 37,04 % ţen). Druhou skupinu tvořilo 32,38 % respondentů (30,39 % muţů a 34,26 % ţen) s vysokoškolským vzděláním a třetí skupinu tvořilo 30,00 % respondentů (31,37 % muţů a 28,70 % ţen) se základním, středoškolským vzděláním bez maturity či vyučením. Poloţky č. 4 - 17 byly věnovány informovanosti dotazovaných o osteoporóze a její prevenci. Termín osteoporóza znaly více neţ tři čtvrtiny respondentů (85,24 %). Dotazovaní odpověděli správně, ţe jde o onemocnění kostí. Podle mého názoru nelze říci, ţe by to bylo číslo vysoké ani nízké. Pojem znaly více ţeny (89,81 %) neţ muţi (80,39 %). 72

Irena Fialová (2009) uvádí ve své bakalářské práci, ţe termín osteoporóza znalo 63,4 % respondentů laické veřejnosti.112 Více jak polovina dotazovaných (58,10 %) uvedla, ţe tímto onemocněním trpí častěji ţeny, 6,67 % respondentů se domnívalo, ţe muţi, 11,90 % respondentů uvedlo obě pohlaví stejně a 23,33 % respondentů nedokázalo odpovědět. 75,93 % ţen označilo, ţe osteoporóza se vyskytuje více u ţen. Muţi ve srovnání se ţenami uvedli šestkrát více, ţe častěji tímto onemocněním trpí muţi a dvaapůlkrát více, ţe toto onemocnění postihuje obě pohlaví stejně. 73,81 % respondentů uvedlo, ţe onemocnění se projevuje především ve stáří, 10,48 % respondentů v dospělosti a 1,90 % respondentů v dospívání, 13,81 % respondentů nevědělo. Zajímavé je to, ţe ţádný respondent nezvolil období dětství. Osteoporóza vzniká s přibývajícím věkem, téměř tři čtvrtiny respondentů uvedly stáří, někteří dotazovaní zvolili dospělost zřejmě proto, ţe osteoporóza vzniká nejčastěji po menopauze, tedy v období pozdní dospělosti. V diplomové práci Ivy Recové (2010) zvolilo 76,4 % ţen stáří, 16,8 % ţen dospělost, 2,5 % ţen dospívání, 0,6 % ţen dětství a moţnost nevím 3,7 % ţen.113 Většina respondentů (84,29 %) odpověděla správně, ţe příznakem je bolest pohybového ústrojí, kulacení zad, sniţování tělesné výšky a zlomeniny kostí. Aţ 93,52 % ţen bylo informováno o projevech osteoporózy, muţi méně (74,51 %). Následující poloţky (otázky č. 8 – 17) se týkaly moţnosti prevence. 88,57 % respondentů uvedlo správně, ţe lze osteoporóze předcházet stravou. Je potěšující, ţe se kladně vyjádřilo aţ 97,22 % ţen, muţi méně (79,41 %). Lepší informovanost ţen lze předpokládat v jejich větším zájmu o zdraví skladbou stravy, zájmem o různé typy diet (např. v rámci hubnutí) a také se častěji neţ muţi účastní samotné přípravě pokrmů. V průzkumu Ivy Recové (2010) se vyjádřilo 90,1 % ţen kladně.114 Další poloţka zjišťovala u respondentů, kteří v předchozí poloţce uvedli moţnost předcházet osteoporóze stravou, které potraviny jsou k tomu vhodné. K poloţce se vyjádřilo celkem 186 respondentů, z toho 81 muţů a 105 ţen. Maso zvolilo 4,94 % 112

Srov. FIALOVÁ, I., Informovanost veřejnosti o osteoporóze a její prevenci, s. 47, . 113 Srov. RECOVÁ, I., Co vědí matky o prevenci osteoporózy u svých dětí?, s. 54, . 114 Srov. tamtéţ, s. 61.

73

muţů a 6,67 % ţen, mléko a mléčné výrobky uvedlo 83,95 % muţů a 89,52 % ţen, ţádný muţ

ani

ţádná

ţena

neuvedla

med

a

sladkosti,

3,70

%

muţů

a 0,95 % ţen se přiklonilo k rostlinným tukům a olejům, 7,41 % muţů a 2,86 % ţen označilo odpověď nevím. Z výsledků vyplývá, ţe velká část respondentů povaţuje za optimální konzumaci mléka a mléčných výrobků. Domnívám se, ţe maso volili respondenti z důvodu obsahu bílkovin. Střídmou konzumací kvalitního masa se zajistí jejich příjem nutný pro růst kostní tkáně. Rostlinné tuky a oleje se v dnešní době propagují v rámci výţivy zdravého ţivotního stylu a naopak sladkosti se ve formě jednoduchých cukrů nedoporučují. Také v bakalářské práci Lenky Smutné (2009) by 83,78 % ţen do svého jídelníčku za účelem prevence osteoporózy zařadilo mléko a mléčné výrobky.115 80,95 % respondentů uvedlo, ţe důleţitý minerální prvek je vápník a 61,43 % respondentů označilo příznivý vliv vitaminu D při předcházení osteoporózy. Polovina muţů byla informována o vlivu vitaminu D na osteoporózu, tj. zhruba jedenapůlkrát méně neţ ţeny. V průzkumu Ivy Recové (2010) by dostatek vitaminu D volilo 48,8 % ţen jako protektivní faktor osteoporózy.116 Téměř polovina respondentů (48,57 %) uvedla získávání vitaminu D správně konzumací ryb a pobytem na slunci, 22,86 % respondentů zvolilo pouze konzumaci ryb a 12,86 % respondentů pouze tvorbu v kůţi během pobytu na slunci, 13,81 % respondentů nedokázalo odpovědět. Domnívám se, ţe v podvědomí lidí je v poslední době stále více rozšířen negativní vliv UV záření, škodlivost slunečního záření zvyšující riziko onemocnění rakovinou kůţe či vedoucí k poškození očí. Na jedné straně je tedy třeba varovat před koţními nádorovými onemocněními, ale je také dobře vědět, ţe slunce má i pozitivní účinky, jako je např. právě podpora tvorby vitaminu D pokoţkou, je však nutné se vystavovat slunečnímu záření jen krátce. Poloţka č. 13 zjišťovala znalost další prevence osteoporózy. 76,19 % respondentů se vyjádřilo správně, ţe pravidelnou pohybovou aktivitou a tělesným cvičením lze předcházet onemocnění. V bakalářské práci Markéty Šilerové (2006) uvedlo přiměřené

115

Srov. SMUTNÁ, L., Informovanost žen o riziku postmenopauzální osteoporózy, s. 47, < http://hdl.handle.net/10195/34056>. 116 Srov. RECOVÁ, I., Co vědí matky o prevenci osteoporózy u svých dětí?, s. 57, .

74

tělesné cvičení 64,6 % ţen a přiměřený pohyb na čerstvém vzduchu 61,8 % ţen.117 V diplomové práci Ivy Recové (2010) uvedlo pravidelnou pohybovou aktivitu 83,8 % ţen.118 Dále byl sledován vliv kouření na výskyt osteoporózy. 47,62 % respondentů bylo přesvědčeno, ţe kouření zvyšuje výskyt onemocnění, 10,95 % respondentů, ţe nezvyšuje a 41,43 % respondentů zvolilo odpověď nevím. Nekuřáctví označilo za protektivní faktor osteoporózy v práci Ivy Recové (2010) 38,8 % respondentek.119 77,0 % respondentek si myslí, ţe kouření kostem škodí, 2,5 % ţen uvedlo, ţe neškodí a 20,5 % ţen nedokázalo odpovědět.120 Podle mého názoru si lidé škodlivost kouření uvědomují, ale široká veřejnost jej vnímá převáţně jako riziko vzniku rakoviny plic a aterosklerózy způsobující srdeční infarkt či mozkové cévní příhody, ale málokdo ví, ţe v lidském těle není orgán, na který by kouření nepůsobilo negativně. Kouření způsobuje nejen rakovinu v celé řadě jiných orgánů, ale zvyšuje výskyt i jiných onemocnění (např. osteoporózy, cukrovky, šedého zákalu) či poruchy plodnosti. Poloţka č. 15 zjišťovala vliv konzumace alkoholu na výskyt osteoporózy. Téměř polovina (47,14 %) respondentů se nedokázala vyjádřit, 40,00 % respondentů odpovědělo, ţe konzumace alkoholu zvyšuje výskyt osteoporózy a 12,86 % respondentů uvedlo, ţe konzumace alkoholu nemá vliv na toto onemocnění. Irena Fialová (2009) popisuje, ţe 26,6 % respondentů laické veřejnosti uvedlo alkohol a kouření za rizikový faktor zvyšující vznik osteoporózy.121 Poloţka č. 16 zjišťovala vliv pití černé kávy na výskyt osteoporózy. Dotaz moţná respondenty zaskočil, protoţe 49,05 % respondentů odpovědělo nevím a 30,00 % respondentů uvedlo chybně, ţe pití černé kávy nemá vliv na toto onemocnění. Jak výsledky ukazují, největší deficit se prokázal ve znalostech o vlivu kouření, konzumace alkoholu a pití černé kávy na výskyt osteoporózy, kdy téměř polovina

117

Srov. ŠILEROVÁ, M., Klimakterium a osteoporóza, s. 62, . Srov. RECOVÁ, I., Co vědí matky o prevenci osteoporózy u svých dětí?, s. 57, . 119 Srov. RECOVÁ, I., Co vědí matky o prevenci osteoporózy u svých dětí?, s. 57, . 120 Srov. tamtéţ, s. 61. 121 Srov. FIALOVÁ, I., Informovanost veřejnosti o osteoporóze a její prevenci, s. 51, . 118

75

respondentů se nedokázala k této problematice vyjádřit. Nedostatečné informace v této oblasti mohou vést k větší náchylnosti zaujmout nesprávný postoj v chování. Nejvhodnějším obdobím pro zahájení prevence osteoporózy uvedlo 30,48 % respondentů dětství, 25,71 % respondentů dospělost, 16,67 % respondentů dospívání, 3,33 % respondentů stáří, 19,05 % respondentů označilo nevím a 4,76 % respondentů odpovědělo, ţe osteoporóze nelze aktivně předcházet. Iva Recová (2010) uvádí, ţe 74,5 % respondentek zvolilo dětství a dospívání, 11,8 % respondentek dospělost a 2,5 % ţen stáří a 11,2 % ţen nevědělo.122 83,9 % respondentek se domnívalo, ţe lze osteoporóze aktivně předcházet, 1,9 % ţen byla opačného názoru a 14,3 % ţen nevědělo.123 Na závěr byla znalost respondentů o osteoporóze a její prevenci zhodnocena celkově formou znalostního testu (poloţky č. 4 – 17) s klasifikací. Na základě sumarizace bodů správně zodpovězených otázek dosáhla více jak polovina ţen (53,70 %) ve znalostním testu hodnocení „velmi dobré“ a téměř polovina muţů (48,04 %) dosáhla hodnocení „dobré“. Plný počet bodů dosáhlo ve znalostním testu také více ţen (4,63 %) neţ muţů (2,94 %). Z výsledků jednoznačně vyplývá, ţe ţeny prokázaly větší teoretické znalosti neţ muţi. Dále starší respondenti dosáhli ve znalostním testu lepších výsledků neţ mladší respondenti. Téměř polovina respondentů (48,08 %) ve věkové kategorii 18 – 35 let a také více jak polovina (58,18 %) respondentů ve věku 36 – 50 let dosáhly ve znalostním testu hodnocení „dobré“. Hodnocení „velmi dobré“ dosáhla více jak polovina respondentů (57,14 %) věkové kategorie 51 – 75 let a respondenti ve věku nad 76 let (68,83 %). Respondenti s vyšším vzděláním vykazovali lepší výsledky ve znalostním testu neţ respondenti s niţším vzděláním. Téměř polovina respondentů (42,86 %) se základním, středoškolským vzděláním bez maturity či vyučením a více jak polovina (53,16 %) respondentů se středoškolským vzděláním s maturitou či vyšším odborným vzděláním dosáhly ve znalostním testu hodnocení „dobré“, více jak polovina (64,71 %) respondentů s vysokoškolským vzděláním dosáhla hodnocení „velmi dobré“.

122 123

Srov. tamtéţ, s. 55. Srov. tamtéţ, s. 61.

76

Lepší informovanost ţen vidím v tom, ţe ţeny mají větší zájem o své zdraví a více se aktivně informují o prevenci. U starších respondentů jsou výhodou jejich zkušenosti nasbírané během ţivota a mají větší zájem pečovat o své zdraví, snad i tím, ţe mnozí jiţ trpí určitými zdravotními problémy neţ mladší respondenti. Respondenti s vyšším vzděláním se, častěji setkali s různými vzdělávacími akcemi a předpokládám, ţe mají větší zájem o informace týkající se podpory zdraví. Z výzkumného šetření dále vyplynulo, ţe nejčastějším zdrojem informací o osteoporóze byly tiskoviny (časopisy, letáky, broţury, tisk), které zvolilo celkem 34,76 % respondentů. Na druhém místě uvedlo 15,24 % respondentů lékaře, 13,81 % respondentů se dozvědělo o této problematice od známých, 12,86 % respondentů slyšelo o osteoporóze poprvé, 10,48 % respondentů z odborné literatury, 8,57 % respondentů z televize, 3,33 % z internetu. Zdravotní sestra byla jako zdroj informací uvedena mizivě (0,95 %), aţ na posledním místě, coţ mě velice nemile překvapilo. Irena Fialová (2009) uvádí, ţe laická veřejnost získává nejvíce informací z časopisů a tisku (27,8 %), od lékaře 13,6 %.124 Markéta Šilerová (2006) uvádí, ţe nejčastějším zdrojem informací o osteoporóze byl tisk (37,5 %) a televize (29,9 %), lékaře zvolilo 22,9 % ţen.125 Lenka Smutná (2009) uvádí, ţe nejvíce ţen (41,67 %) získalo informace z knih či broţur, 33,33 % ţen volilo internet, 16,67 % ţen gynekologa či jiného specialistu a 8,33 % ţen praktického lékaře.126 Zájem o informace týkající se osteoporózy projevilo 30,48 % respondentů, 22,38 % respondentů tato problematika spíše zajímá, 10,48 % respondentů neví, 10,52 % respondentů téma spíše nezajímá, 17,14 % respondentů nemá o informace zájem. Nezájem veřejnosti o danou problematiku vidím v jejich neinformovanosti v této oblasti. V bakalářské práci Markéty Šilerové (2006) projevilo 61,1 % ţen zájem, naopak 38,2 % ţen o další informace nestojí.127 Zajímavé šetření prováděla Lenka Smutná (2009). Popisuje, ţe 33,80 % ţen by mělo zájem získávat informace od praktického lékaře, 26,76 % ţen by upřednostňovalo knihy a broţury, 18,31 % ţen by

124

Srov. FIALOVÁ, I., Informovanost veřejnosti o osteoporóze a její prevenci, s. 48, . 125 Srov. ŠILEROVÁ, M., Klimakterium a osteoporóza, s. 43, . 126 Srov. SMUTNÁ, L., Informovanost žen o riziku postmenopauzální osteoporózy, s. 38, . 127 Srov. ŠILEROVÁ, M., Klimakterium a osteoporóza, s. 52, .

77

volilo internet a 8,45 % ţen přednášky a kurzy, 7,04 % ţen by mělo zájem o informace od gynekologa.128 V poslední poloţce (otázka č. 20) měl respondent prostor pro vyjádření, pokud by jej konkrétně něco podrobněji zajímalo v souvislosti s danou tématikou. Jednalo se o otázku podněcující respondenta k hlubšímu zamyšlení. Z celkového počtu respondentů uvedlo 5,71 % respondentů prevenci, 2,86 % respondentů ţivotosprávu, 2,38 % respondentů léčbu, 1,43 % respondentů příčiny vzniku onemocnění, 0,95 % respondentů diagnostiku a 86,67 % respondentů nevyjádřilo o konkrétní bliţší informace zájem. Jak je patrné z výše uvedeného shrnutí, mé výsledky se při srovnávání s uvedenými odbornými zdroji v některých zjištěních podobají, v jiných značně rozcházejí. Rozdílnost lze vysvětlit tím, ţe se nejednalo o stejný soubor respondentů, časové období a roli hraje i oblast, kde se výzkumné šetření provádí. Analýza výsledků dotazníkového šetření ukázala, ţe znalosti o osteoporóze a její prevenci byly vcelku na dobré úrovni. Největší deficit se prokázal ve znalostech o vlivu kouření, konzumace alkoholu a pití černé kávy. Chceme-li sníţit výskyt osteoporózy, je nutné nepodceňovat úlohu prevence a neustále zvyšovat uvědomělost obyvatelstva o faktorech, které onemocnění ovlivňují a pomoci tak kaţdému jedinci formovat návyky a zaujmout správné postoje v chování. Je to oblast velice důleţitá a přínosná a má nezastupitelné místo.

128

Srov. SMUTNÁ, L., Informovanost žen o riziku postmenopauzální osteoporózy, s. 39, .

78

NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ Osteoporóza patří mezi civilizační onemocnění a s prodluţující se střední délkou ţivota a působením negativních faktorů počet nemocných neustále narůstá. Chceme-li sníţit výskyt osteoporózy, je nutné nepodceňovat úlohu prevence, zvyšovat uvědomělost obyvatelstva o faktorech, které onemocnění ovlivňují, formovat návyky a postoje zaměřené na správné chování a motivovat je k aktivnímu přístupu ke svému zdraví tak, aby této diagnóze předcházeli. Problematiku je potřeba rozšířit do podvědomí veřejnosti. Jedním z moţných řešení této situace je: o Edukace obyvatelstva zdravotnickými pracovníky (např. lékařem, zdravotní sestrou, nutričním terapeutem, fyzioterapeutem). o Intervence multidisciplinárního charakteru (v oblasti praktický lékař pro děti a dospělé, gynekologie, endokrinologie, ortopedie apod., např. v ordinacích, čekárnách, lékárnách). o Tvorba a distribuce materiálů s informacemi a radami (letáky, broţury, kalendáře, knihy). o Podpora ze strany masových sdělovacích prostředků (články v novinách a časopisech, televizní a rozhlasové relace, počítačové programy). o Vznik institucí pro edukaci veřejnosti (přednášky, besedy, kurzy). o Podpora veřejnými zdravotními pojišťovnami a soukromými pojišťovnami. o Zdravotně-výchovné aktivity při příleţitostech významných dní vyhlášených Světovou zdravotnickou organizací (např. Světový den proti osteoporóze, Mezinárodní den zdraví, Mezinárodní den mléka). o Varovat o zdravotních důsledcích kouření, zákaz reklamy a podpory distribuce tabákových výrobků. o Pomoci těm, kteří jsou připraveni pokusit se zanechat kouření (speciální pracovitě, odvykací kurzy). o Monitorace příznaků osteoporózy u ţen kolem menopauzy. o Informovat ţeny kolem menopauzy o prospěšnosti a rizikách hormonální léčby.

79

o Vzdělávání

(prostřednictvím

odborných

přednášek,

seminářů,

kurzů)

a motivace zdravotnického personálu k edukační činnosti (získáváním kreditů v rámci programu celoţivotního vzdělávání, tvorbou pracovních pozic pro edukační sestry, finančně).

Výchovu ke zdraví orientovat na: o jednotlivce, o rodinné příslušníky (např. matky dětí), o skupiny obyvatel: -

s ohledem na věkové skupiny (např. děti, mládeţ, seniory),

-

jedince pracující nebo ţijící v určitém rizikovém prostředí,

-

ţeny (v období těhotenství, kojení, klimakteria),

-

nemocné s diagnózou ovlivňující výskyt osteoporózy či po chirurgických výkonech (např. gynekologické operace),

o působit na školách (např. na základních a středních školách téma začlenit do povinné osnovy).

80

ZÁVĚR V bakalářské práci jsem se zabývala závaţným celosvětovým problémem, nejen zdravotním, ale i společenským a ekonomickým – osteoporózou, která svým vysokým výskytem přispívá k morbiditě a mortalitě populace a počet nemocných stále přibývá. Práce byla rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část práce shrnovala poznatky o osteoporóze a její prevenci včetně stručné anatomie kosterní soustavy. Empirická část byla výzkumnou sloţkou bakalářské práce a vycházela z předem stanovených tří cílů a šest očekávaných výsledků. Prvním cílem bylo zmapovat úroveň teoretických znalostí u laické populace o osteoporóze a její prevenci. Druhým cílem práce bylo zhodnotit na základě znalostního testu, zda existuje rozdílnost v informovanosti o osteoporóze a její prevenci ve vztahu k pohlaví, věku a dosaţenému vzdělání. Třetím cílem bylo zjistit, odkud laická veřejnost získává informace, zda má zájem o prevenci osteoporózy a projevuje ochotu zvyšovat si teoretické znalosti o této problematice. V prvním očekávaném výsledku jsem předpokládala, ţe maximálně 75 % dotázaných respondentů dosáhne plný počet bodů ve znalostním testu. První očekávaný výsledek byl potvrzen, jelikoţ v páté skupině znalostního testu bylo zastoupeno, tedy plný počet bodů dosáhlo, pouze 3,81 % respondentů Ve druhém očekávaném výsledku jsem předpokládala, ţe ţeny budou mít větší teoretické znalosti neţ muţi. Druhý očekávaný výsledek byl potvrzen, neboť ţeny jednoznačně prokázaly v dotazníkovém šetření větší teoretické znalosti neţ muţi. Více jak polovina ţen (53,70 %) dosáhla ve znalostním testu hodnocení „velmi dobré“ a téměř polovina muţů (48,04 %) dosáhla hodnocení „dobré“. Plný počet bodů ve znalostním testu dosáhlo také více ţen (4,63 %) neţ muţů (2,94 %). Dále jsem předpokládala, ţe starší respondenti budou mít lepší znalosti ve znalostním testu neţ mladší respondenti. Třetí očekávaný výsledek byl potvrzen. Starší respondenti dosahovali lepších výsledků ve znalostním testu neţ mladší respondenti. Téměř polovina respondentů (48,08 %) ve věkové kategorii 18 – 35 let a také více jak 81

polovina (58,18 %) respondentů ve věku 36 – 50 let dosáhly ve znalostním testu hodnocení „dobré“. Hodnocení „velmi dobré“ dosáhla více jak polovina respondentů (57,14 %) věkové kategorie 51 - 75 let a respondenti ve věku nad 76 let (68,83 %). Také jsem přepokládala, ţe respondenti s vyšším vzděláním budou mít lepší znalosti ve znalostním testu neţ respondenti s niţším vzděláním. Čtvrtý očekávaný výsledek byl potvrzen. Respondenti s vyšším vzděláním vykazovali lepší výsledky ve znalostním testu neţ respondenti s niţším vzděláním. Téměř polovina respondentů (42,86 %) se základním, středoškolským vzděláním bez maturity či vyučením a více jak polovina (53,16 %) respondentů se středoškolským vzděláním s maturitou či vyšším odborným vzděláním dosáhly ve znalostním testu hodnocení „dobré“, více jak polovina respondentů (64,71 %) respondentů s vysokoškolským vzděláním dosáhla hodnocení „velmi dobré“. V pátém očekávaném výsledku jsem předpokládala, ţe nejčastěji uvedeným zdrojem informací o osteoporóze budou tiskoviny (časopisy, letáky, broţury, tisk). Pátý očekávaný výsledek byl potvrzen, neboť tiskoviny (časopisy, letáky, broţury, tisk) uvedlo

celkem

34,76

%

respondentů

jako

nejčastější

zdroj

informací

o osteoporóze. Na druhém místě uvedlo 15,24 % respondentů lékaře a aţ na posledním místě byla zdravotní sestra, tu zvolilo pouze 0,95 % respondentů. V posledním očekávaném výsledku jsem předpokládala, ţe více neţ 25 % dotázaných respondentů bude mít zájem se dále vzdělávat problematikou osteoporózy. Šestý očekávaný výsledek byl potvrzen. Zájem o informace projevilo 30,48 % respondentů, 22,38 % respondentů tato problematika spíše zajímá. S výsledky práce jsem byla spokojena, neboť stanovené cíle byly splněny a očekávané výsledky potvrzeny. Byla prokázána závislost mezi znalostmi a pohlavím, dosaţeným vzděláním a věkem respondentů. Analýza výsledků dotazníkového šetření ukázala, ţe znalosti o osteoporóze a její prevenci byly vcelku na dobré úrovni. Největší deficit se prokázal ve znalostech o vlivu kouření, konzumace alkoholu a pití černé kávy. Také mě nemile překvapilo, ţe zdravotní sestra byla jako zdroj získávání informací uvedena mizivě (0,95 %), aţ na posledním místě.

82

Chceme-li sníţit výskyt osteoporózy, je nutné nepodceňovat úlohu prevence a vytvořením intervenčních programů, komunikací o daném tématu neustále zvyšovat uvědomělost obyvatelstva o faktorech, které onemocnění ovlivňují. Veřejnost nepotřebuje velké mnoţství sloţitých informací, ale je důleţité poskytnout základní znalosti, které pomohou tak kaţdému jedinci zaujmout správné postoje a návyky v chování. Prevence je velice důleţitá a přínosná a má nezastupitelné místo. Věřím, ţe tato bakalářská práce přispěje, alespoň malou měrou, k zviditelnění problematiky osteoporózy, k rozšíření vědomostí o daném onemocnění a povede ke zlepšení a zkvalitnění ţivota nejednoho jedince.

83

ANOTACE Příjmení a jméno autora: Ponošová Monika Instituce:

Masarykova Univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství

Název práce:

Úroveň znalostí laické populace o osteoporóze a její prevenci

Vedoucí práce:

Mgr. Marie Marková, Ph.D.

Počet stran:

109

Počet příloh:

11

Rok obhajoby:

2011

Klíčová slova:

osteoporóza znalosti prevence rizikové faktory výţiva pohybový reţim vápník vitamin D

Souhrn: Bakalářská práce se zabývá problematikou osteoporózy. Hodnotí úroveň znalostí laické populace o osteoporóze a její prevenci, odkud veřejnost získává informace a zda má zájem o prevenci v této oblasti. Teoretická část práce shrnuje základní poznatky o osteoporóze, včetně stručné anatomie kosterní soustavy. Praktická část analyzuje údaje získané od respondentů prostřednictvím anonymního dotazníku a předkládá návrh na zvyšování uvědomělosti obyvatelstva o daném onemocnění.

84

ANNOTATION Surname and first name:

Ponošová Monika

Institution:

Masaryk University, Faculty of Medicine, Department of Nursing

Title of the work:

The General Population Knowledge of Osteoporosis and its Prevention

Supervisor of the work:

Mgr. Marie Marková, Ph.D.

Number of pages:

109

Number of enclosures:

11

Year of defense:

2011

Key words:

osteoporosis knowledge prevention risk factors nutrition exercise regiment calcium vitamin D

Summary: The Bachelor thesis deals with osteoporosis. Assesses the level of general knowledge about osteoporosis and its prevention, where the public gets the information and whether it is interested in prevention in this area. The theoretical part summarizes the basic knowledge about osteoporosis including a brief anatomy of the skeletal system. The practical part analyzes the data obtained from respondents through an anonymous questionnare and submit a proposal to increase public awareness about this disease.

85

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A PRAMENŮ BLAHOŠ, Jaroslav. Osteoporóza. 1. vyd. Praha: Galén, 1995. 172 s. ISBN 80-8582426-4. BROULÍK, Petr. Osteoporóza. 1. vyd. Praha: Maxdorf, s.r.o., 1999. 172 s. ISBN 8085800-93-4. BROULÍK, Petr. Osteoporóza a její léčba. 2. vyd. Praha: Maxdorf, s.r.o., 2009, 159 s. ISBN-978-80-7345-176-9. ČELEDOVÁ, Libuše, a ČEVELA, Rostislav. Výchova ke zdraví. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 128 s. ISBN 978-80-247-3213-8. ČIHÁK, Radomír. Anatomie 1. 2. upravené a doplněné vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2001. 516 s. ISBN 80-7169-970-5. DUNGL, Pavel, a kolektiv. Ortopedie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 1280 s. ISBN 80-247-0550-8. DYLEVSKÝ, Ivan, a kolektiv. Pohybový systém a zátěž. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 1997. 260 s. ISBN 80-7169-258-1. DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie. 2. přepracované a doplněné vyd. Olomouc: Epava, 2000. 480 s. ISBN 80- 86297-05-5. FIALA, Pavel, VALENTA, Jiří, a EBERLOVÁ, Lada. Anatomie pro bakalářské studium ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004. 136 s. ISBN 80-246-0804-9. FREJ, David. Dietní sestra - diety ve zdraví a nemoci. 1. vyd. Praha: Triton, 2006. 309 s. ISBN 80-7254-537-X.

86

HLÚBIK, Pavel a OPLTOVÁ, Libuše. Vitaminy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 232 s. ISBN 80-247-0373-4. HOLIBKOVÁ, Alţběta, a LAICHMAN, Stanislav. Přehled anatomie člověka. 4. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. 140 s. ISBN 80-244-1480-5. IVANOVÁ, Kateřina, a JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. 99 s. ISBN 978-80-244-1832-2. JANÍČEK, Pavel, a kolektiv. Ortopedie, 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2001. 124 s. ISBN 80-210-2535-2. KOCIÁN, Jiří, a PATLEJCHOVÁ, Eva. Dieta při odvápnění kostí. 2. vyd. Praha: Triton, 1999. 152 s. ISBN-80-7254-066-1. KOCIÁN, Jiří. Osteoporóza a osteomalacie. 2. vyd. Praha: Triton, 1997. 207 s. ISBN 80-85875-37-3. KOCIÁN, Jiří. Osteoporóza: rady lékaře nemocným osteoporózou (prořídnutím kostí). 1. vyd. Praha: Erika, s.r.o., 1995. 71 s. ISBN 80-85612-93-3. KOHOUT, Pavel, a PAVLÍČKOVÁ, Jaroslava. Osteoporóza: dieta bohatá vápníkem. 1. vyd. Čestlice: Nakladatelství Pavla Momčilová, 1995. 123 s. ISBN 80-901137-8-8. MÜLLEROVÁ, Dana. Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí ve schématech. 1. vyd. Praha: Triton, s.r.o., 2003. 99 s. ISBN 80-7254-421-7. NEUWIRTH, Jiří, a FIFERNOVÁ, Greta. Ošetřovatelství II. 4. doplněné vyd. Praha: Informatorium, spol. s r.o., 1998. 205 s. ISBN 80-86073-22-X.

87

PACOVSKÝ, Vladimír, a STAŇKOVÁ, Marta. Vnitřní lékařství pro 4. ročník středních zdravotnických škol - 1. díl. 1. vyd. Praha: Scientia Medica, spol. s r.o., 1997. 64 s. ISBN 80-85526-66-2. ŘEHOŘKOVÁ, Pavla, ŠPIČKOVÁ, Monika, a ŠPIČKOVÁ, Miroslava. Odvápnění kostí čili osteoporóza. Dieta bohatá vápníkem. 1. vyd. Praha: Forsapi, s.r.o., 2008. 106 s. ISBN 978-80-87250-00-6. SVAČINA, Štěpán, a kolektiv. Klinická dietologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 384 s. ISBN 978-80-247-2256-6. ŠTĚPÁN, Jan. Osteoporóza v praxi. 1. vyd. Praha: Triton, 1997. 156 s. ISBN 8085875-50-0. ŠTĚPÁN, Jan. Syndrom Osteoporózy. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1990. 202 s. ISBN 80201-0067-9. VOKURKA, Martin, a HUGO, Jan. Praktický slovník medicíny. 7. rozšířené vyd. Praha: Maxdorf, s.r.o., 2004. 490 s. ISBN 80-7345-009-7. VYSKOČIL, Václav. Osteoporóza a ostatní nejčastější metabolická onemocnění skeletu. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 507 s. ISBN 978-80-7262-637-3. Časopisy: BURIANOVÁ, Tereza. Vápník v prevenci osteoporózy. Sestra. Praha: Strategie, s. r. o. ISSN 1210-0404. 2003, roč.13, č. 6, s. 39 – 40. DORČÁKOVÁ, Jana, a LUNTEROVÁ, Jaroslava. Osteoporóza - tichý zlodej kostí. Florence. Praha: Ambit Media, a. s. ISSN 1801-464X. 2009, roč. 5, č. 9, s. 26 – 28. BURKE, Shelly. Boning up on osteoporosis. Journal of Advanced Nursing. Danvers (USA): Blackwell Publishing. ISSN 0360-4039. 2001, roč. 31, č. 10, s. 36 – 42. 88

VÖRÖSOVÁ, Gabriela, a POLEDNÍKOVÁ, Ľubica. Výţiva pri osteoporóze a intervencie sestry. Diagnóza v ošetřovatelství, Praha: Promediamotion, s.r.o. ISSN 1801-1349. 2006, roč. 2, č. 7, s. 263 – 264. ŢÁKOVIČOVÁ, A. Aplikácia modelu D. E. Oremovej v domácej starostlivosti u pacientky s osteoporózou. Revue ošetrovaťelstva a laboratorních metodík, Bratislava: Slovenská lekárska spoločnosť. ISSN 1335-5090. 2001, roč. 7, č. 3, s. 94 - 95. Elektronické zdroje: BLAHOŠ, Jaroslav, PALIČKA, Vladimír, BÝMA, Svatopluk. Osteoporóza. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. 2006. Informační portál Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP [online]. 2006 [cit. 2010-09-01], 6 s. Dostupné na WWW: . ISBN 80-86998-01-0. FIALOVÁ, Irena. Informovanost veřejnosti o osteoporóze a její prevenci. Bakalářská práce obhájená na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně v r. 2009 [online]. [cit. 2011-04-10], 113 s. Dostupné na WWW: . KUBEŠOVÁ, Hana. Vnitřní lékařství pro bakalářské studium ošetřovatelství III. Portál Lékařské fakulty Masarykovy univerzity [online]. 2006-09-08, poslední aktualizace 2008-06-27 [cit. 2010-09-01], 129 s. Dostupné na WWW: . ISSN 1801-6103. RECOVÁ, Iva. Co vědí matky o prevenci osteoporózy u svých dětí?. Diplomová práce obhájená na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně v r. 2010 [online]. [cit. 2011-04-10], 91 s. Dostupné na WWW: . 89

ROSA, Jan, a kol., Doporučené postupy pro diagnostiku a terapii postmenopauzální osteoporózy II, část první. Osteologický bulletin [online]. 2007, roč. 12, č. 1 [cit. 201009-01], s. 24 – 33. Dostupné na WWW: . RŮŢIČKOVÁ, Olga. Výhody intravenózního podávání ibandronátu. Medical Tribune [online]. 2008, roč. 4, č. 28 [cit. 2010-10-28], s. C2. Dostupné na WWW: . ISSN 1214-8911. RŮŢIČKOVÁ, Radka.

Nové léky v léčbě osteoporózy. Referátový výběr

z revmatologie [online]. 2009, svazek 49, č. 4 [cit. 2010-09-09], s. 10 – 16. Dostupné na WWW: . ISSN 1214-5076. SMUTNÁ, Lenka. Informovanost žen o riziku postmenopauzální osteoporózy. Bakalářská práce obhájená na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice v r. 2009 [online]. [cit. 2011-04-10], 66 s. Dostupné na WWW: . ŠILEROVÁ, Markéta. Klimakterium a osteoporóza. Bakalářská práce obhájená na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně v r. 2006 [online]. [cit. 2011-04-10], 92 s. Dostupné na WWW: . Desatero v boji proti osteoporóze ČNFO. Informační portál Českého národního fóra proti

osteoporóze

[online].

2008

[cit.

2011-03-27].

Dostupné

na

WWW:

. Diagnostika a léčba osteoporózy. Informační portál – LékařiOnline [online]. 2008 [cit. 2010-09-09]. Dostupné na WWW: .

90

Kostní tkáň. Informační portál Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy [online]. 2010 [cit. 2010-09-01]. Dostupné na WWW: . Osteoporóza a výživa. Informační portál České průmyslové zdravotní pojišťovny [online]. 2009 [cit. 2011-03-30]. Dostupné na WWW: . Optimální příjem vápníku. Informační portál - Zentiva [online]. 2010 [cit. 2010-1004].

Dostupné

na WWW:

Kod=84451&DetailType=detail&Type=10>. Osteoporóza v číslech. Informační portál - Osteoporóza [online]. 2010 [cit. 2010-1001]. Dostupné na WWW: . Stavba dlouhých kostí. Informační portál Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy

[online].

2010

[cit.

2010-09-01].

Dostupné

na WWW:

. Vápník a vitamin D. Informační portál – Denzitometrie Hodonín [online]. 2010 [cit. 2010-09-09].

Dostupné

na

WWW:

Vapnik_a_vitamin_D>. Obrazové přílohy: Dostupné na WWW: . [online]. 2011 [cit. 2011-03-04]. Dostupné na WWW: . [online]. 2009 [cit 2010- 10-29].

91

SEZNAM ZKRATEK AČ

absolutní četnost

apod.

a podobně

BMD

bone mineral density

Ca

kalcium

cit.

citováno

cm

centimetr

CT

computerová tomografie

č.

číslo

ČR

Česká republika

DEXA

dual energy X-ray absorptiometry

g

gram

HDL

high density lipoprotein

HRT

hormonální substituční terapie

IU

Intenational Unit

kg

kilogram

kol.

kolektiv

LDL

low density lipoprotein

mg

miligram

např.

například

obr.

obrázek

PBM

peak bone mass

PTH

parathormon, paratyroidní hormon

pQCT

peripheral quantificated computerized tomography 92

QCT

quantificated computerized tomography

RANKL

receptor activator of nuclear NF kB ligand

r.

rok

RČ

relativní četnost

roč.

ročník

s.

strana

SD

standardní deviace

SERM

selective estrogen receptor modulators

SPA

single photon absorptiometry

srov.

srovnání

STEAR

selective tissue estrogenic aktivity regulator

SXA

single energy X-ray absorptiometry

tab.

tabulka

tj.

to je, to jsou

TSH

thyreotropin, thyreostimulační hormon

tzn.

to znamená

tzv.

tak zvaný

USA

United States of America

USDM

ultrasonodenzitometrie

UV

ultrafialové

vyd.

vydání

93

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1: Kompaktní a spongiózní tkáň ....................................................................... 11 Obr. č. 2: Zdravá kost (vlevo) a osteoporotická kost (vpravo) ..................................... 14

94

SEZNAM TABULEK Tab. č. 1: Pohlaví respondentů...................................................................................... 41 Tab. č. 2: Věk respondentů ........................................................................................... 42 Tab. č. 3: Vzdělání respondentů ................................................................................... 43 Tab. č. 4: Znalost termínu osteoporóza......................................................................... 44 Tab. č. 5: Nejčastější výskyt osteoporózy ve vztahu k pohlaví .................................... 45 Tab. č. 6: Projevy osteoporózy ve vztahu k věku ......................................................... 46 Tab. č. 7: Příznaky osteoporózy.................................................................................... 47 Tab. č. 8: Moţnost předcházení osteoporóze stravou ................................................... 49 Tab. č. 9: Potraviny vhodné k prevenci osteoporózy .................................................... 50 Tab. č. 10: Minerální prvek důleţitý pro prevenci osteoporózy ................................... 51 Tab. č. 11: Vliv vitaminu D na předcházení osteoporózy ............................................ 52 Tab. č. 12: Způsob získávání vitaminu D ..................................................................... 53 Tab. č. 13: Znalosti další prevence osteoporózy ........................................................... 54 Tab. č. 14: Vliv kouření na výskyt osteoporózy ........................................................... 55 Tab. č. 15: Vliv konzumace alkoholu na výskyt osteoporózy ...................................... 56 Tab. č. 16: Vliv pití černé kávy na výskyt osteoporózy ............................................... 57 Tab. č. 17: Období pro nejvhodnější začátek prevence osteoporózy............................ 58 Tab. č. 18: Hlavní zdroj získávání informací o osteoporóze ........................................ 59 Tab. č. 19: Zájem respondentů o informace v souvislosti s osteoporózou ................... 61 Tab. č. 20: Zájem o konkrétní bliţší informace v souvislosti s osteoporózou .............. 62 Tab. č. 21: Výsledky znalostního testu ve vztahu k pohlaví respondentů .................... 64 Tab. č. 22: Výsledky znalostního testu ve vztahu k věku respondentů ........................ 65 Tab. č. 23: Výsledky znalostního testu ve vztahu k nejvyššímu dosaţenému vzdělání respondentů ................................................................................................................... 67 95

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Pohlaví respondentů ..................................................................................... 41 Graf č. 2: Věk respondentů ........................................................................................... 42 Graf č. 3: Vzdělání respondentů ................................................................................... 43 Graf č. 4: Znalost termínu osteoporóza ........................................................................ 44 Graf č. 5: Nejčastější výskyt osteoporózy .................................................................... 45 Graf č. 6: Projevy osteoporózy ve vztahu k věku ......................................................... 46 Graf č. 7: Příznaky osteoporózy ................................................................................... 48 Graf č. 8: Moţnost předcházení osteoporóze stravou ................................................... 49 Graf č. 9: Potraviny vhodné k prevenci osteoporózy.................................................... 50 Graf č. 10: Minerální prvek důleţitý pro prevenci osteoporózy ................................... 51 Graf č. 11: Vliv vitaminu D na předcházení osteoporózy ............................................ 52 Graf č. 12: Způsob získávání vitaminu D ..................................................................... 53 Graf č. 13: Znalosti další prevence osteoporózy........................................................... 54 Graf č. 14: Vliv kouření na výskyt osteoporózy ........................................................... 55 Graf č. 15: Vliv konzumace alkoholu na výskyt osteoporózy ...................................... 56 Graf č. 16: Vliv pití černé kávy na výskyt osteoporózy ............................................... 57 Graf č. 17: Období pro nejvhodnější začátek prevence osteoporózy ........................... 58 Graf č. 18: Hlavní zdroj získávání informací o osteoporóze ........................................ 60 Graf č. 19: Zájem respondentů o informace v souvislosti s osteoporózou ................... 61 Graf č. 20: Zájem o konkrétní bliţší informace v souvislosti s osteoporózou.............. 62 Graf č. 21: Výsledky znalostního testu ve vztahu k pohlaví respondentů .................... 64 Graf č. 22: Výsledky znalostního testu ve vztahu k věku respondentů ........................ 66 Graf č. 23: Výsledky znalostního testu ve vztahu k nejvyššímu dosaţenému vzdělání respondentů ................................................................................................................... 68 96

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Dotazník ................................................................................................... 98 Příloha č. 2: Rizikové skóre osteoporózy ................................................................... 100 Příloha č. 3: Hodnocení výsledků denzitometrie ........................................................ 101 Příloha č. 4: Doporučený denní příjem kalcia ............................................................ 102 Příloha č. 5: Obsah vápníku ve vybraných potravinách ............................................. 103 Příloha č. 6: Obsah vitaminu D ve vybraných potravinách ........................................ 104 Příloha č. 7: Vliv vitaminů C, B6 a K1 na prevenci osteoporózy ................................ 105 Příloha č. 8: Přehled farmakologické léčby osteoporózy ........................................... 106 Příloha č. 9: Omezení rizika pádů a úrazů při osteoporóze ........................................ 107 Příloha č. 10: Prevence osteoporózy a jejích následků ............................................... 108 Příloha č. 11: Desatero v boji proti osteoporóze ......................................................... 109

97

Příloha č. 1: Dotazník

Dotazník Dobrý den, jmenuji se Monika Ponošová, jsem studentkou 3. ročníku studijního oboru Všeobecná sestra na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Dovoluji si Vás poţádat o vyplnění dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce na téma: „Úroveň znalostí laické populace o osteoporóze a její prevenci“. Dotazník je anonymní a Vámi poskytnuté informace budou pouţity pouze ke zpracování mé bakalářské práce. Prosím, odpovězte na všechny uvedené otázky. Zakrouţkujte, vţdy pouze jednu z nabídnutých odpovědí, nebude-li uvedeno jinak. Velice Vám děkuji za spolupráci Monika Ponošová 1. Uveďte Vaše pohlaví: Jste? 1) Muţ 2) Ţena 2. Do jaké věkové kategorie se řadíte? 1) 18 – 35 let 2) 36 – 50 let

3) 51 – 75 let

4) 76 let a více

3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 1) Základní, vyučen/a, středoškolské bez maturity 2) Středoškolské s maturitou, vyšší odborné 3) Vysokoškolské 4. Víte co je osteoporóza? 1) Onemocnění krve 2) Onemocnění zubů 3) Onemocnění kostí 4) Onemocnění svalů 5) Nevím, slyším o tom poprvé 5. Které pohlaví trpí osteoporózou častěji? 1) Muţi 2) Ţeny 3) Obě pohlaví stejně

4) Nevím

6. Kdy se osteoporóza především projevuje? 1) V dětství 2) V dospívání 3) V dospělosti

4) Ve stáří

5) Nevím

7. Jaké jsou příznaky osteoporózy? 1) Únava, slabost, bledost, nevolnost, nechutenství, bolest hlavy 2) Krvácení z dásní, zubní kámen, obnaţování krčků a kořenů zubů, viklavost zubů 3) Bolest pohybového ústrojí, kulacení zad, sniţování výšky, zlomeniny kostí 4) Ţízeň, časté močení, zácpa, vypadávání vlasů 5) Nevím

98

8. Lze složením stravy předcházet osteoporóze? 1) Ano 2) Ne 3) Nevím 9. Pokud jste uvedli ano, víte které z potravin jsou důležité při předcházení osteoporózy? 1) Maso 3) Med a sladkosti 5) Ţádná 2) Mléko a mléčné výrobky 4) Rostlinné tuky a oleje 6) Nevím 10. Který minerální prvek je důležitý při prevenci (ochraně před vznikem) osteoporózy? 1) Sodík 2) Vápník 3) Ţelezo 4) Jód 5) Ţádný 6) Nevím 11. Pomáhá vitamin D předcházet osteoporóze? 1) Ano 2) Ne 3) Nevím 12. Jak získáváme vitamin D? 1) Konzumací ryb 2) Tvoří se v kůţi během pobytu na slunci 3) Obojím, konzumací ryb i pobytem na slunci 4) Ţádné z výše uvedeného neplatí 5) Nevím 13. Co snižuje vznik a rozvoj osteoporózy? 1) Pravidelná pohybová aktivita a tělesné cvičení 2) Sedavý způsob ţivota a odpočinek 3) Ţádné z výše uvedeného 4) Nevím 14. Zvyšuje kouření výskyt osteoporózy? 1) Ano 2) Ne 3) Nevím 15. Zvyšuje konzumace alkoholu vznik a rozvoj osteoporózy? 1) Ano 2) Ne 3) Nevím 16. Zvyšuje pití černé kávy vznik a rozvoj osteoporózy? 1) Ano 2) Ne 3) Nevím 17. Kdy je nejvhodnější začít s prevencí osteoporózy? 1) V dětství 3) V dospělosti 5) Osteoporóze nelze aktivně předcházet 2) V dospívání 4) Ve stáří 6) Nevím 18. Kde jste se nejvíce o osteoporóze dozvěděl/a? 1) Od lékaře 2) Od zdravotní sestry 3) Z odborné literatury 4) Z tiskovin (z časopisů, letáků, broţur, tisku) 19. Máte zájem se dozvědět o osteoporóze více? 1) Ano 2) Spíše ano 3) Nevím

5) 6) 7) 8)

Z televize Z internetu Od známých Slyším o tom poprvé

4) Spíše ne

5) Ne

20. O čem by jste se konkrétně rád/a dozvěděl/a v souvislosti s osteoporózou? ............................................................................................................................................

99

Příloha č. 2: Rizikové skóre osteoporózy

Rizikové skóre osteoporózy129 Faktory pro stanovení rizika osteoporózy (hodnoceno v bodech)

Počátek klimakteria Sport do 45 let ţádné známky 0 pravidelný sport 48 – 52 let přechod 1 příleţitostný sport 45 – 47 let přechod 3 řídký sport, sedavé zaměstnání 40 – 44 let přechod 5 ţádný sport před 40. rokem přechod 8 minimální pohyb, invalidita Strava bohatá na Ca Kouření od dětství dost mléka 0 vţdy nekuřák málo mléka v dospělosti 0 dřívější kuřák málo mléka, dost bílkovin a fosfátů do 10 cigaret denně (Coca Cola) 1 10 – 20 cigaret denně ţádné mléčné výrobky, ale mnoho bílkovin 20 a více denně a fosfátů 3 absolutně ţádné mléčné výrobky 5 Alkohol Tělesná hmotnost abstinent 0 nadváha příleţitostně alkohol 0 normální hmotnost 1 – 2 lahve piva nebo 3 dcl vína 1 5 – 10 kg pod normální denně tvrdý alkohol 2 10 – 15 kg pod normální alkoholová závislost 3 extrémní podváha Další faktory albinismus 1 diabetes mellitus gracilní kostra 2 jaterní choroby osteoporóza v anamnéze 2 hypogonadismus kortikoidy - více neţ rok 2

Klasifikace: 0 – 3 body: 4 – 8 bodů: 9 – 15 bodů: 16 – 25 bodů: 26 – 38 bodů:

129

bez rizika mírně zvýšené riziko, nutnost dispenzarizace zvýšené riziko, úprava ţivotního stylu vysoké nebezpečí, komplexní terapie maximální pravděpodobnost onemocnění

Srov. DYLEVSKÝ, I., a kol., Pohybový systém a zátěž, s. 172.

100

0 1 3 5 8 0 1 1 2 3

0 1 1 2 3 2 2 4

Příloha č. 3: Hodnocení výsledků denzitometrie

Hodnocení výsledků denzitometrie130

Klasifikace

T-skóre

Klinické stádium

Rozdíl hodnoty BMD od průměrných výsledků mladých zdravých jedinců

Normální nález

vyšší neţ -1 SD

Osteopenie

-1 SD aţ -2,5 SD

Osteoporóza

niţší o více neţ -2,5 SD

Těţká osteoporóza niţší o více neţ -2,5 SD a osteoporotická zlomenina

130

Srov. ŘEHOŘKOVÁ, P., ŠPIČKOVÁ, M., a ŠPIČKOVÁ, M., Odvápnění kostí čili osteoporóza. Dieta bohatá vápníkem, s. 32.

101

Příloha č. 4: Doporučený denní příjem kalcia

Doporučený denní příjem kalcia131

Kategorie Děti

Věk

Vápník (mg)

0 – 6 měsíců

400

6 měsíců – 1 rok

600

1 – 6 let

800

6 – 10 let

800 – 1200

Dospívající 11 – 24 let Muži

Ţeny

1200 – 1500

25 – 65 let

1000

nad 65 let

1500

25 let aţ po menopauzu

1000

po menopauze s hormonální substituční léčbou

1000

po menopauze bez hormonální substituční léčby

1500

starší 65 let

1500

těhotné a kojící

131

1200 – 1500

Srov. Optimální příjem vápníku, .

102

Příloha č. 5: Obsah vápníku ve vybraných potravinách

Obsah vápníku ve vybraných potravinách132 Potravina 100g

Vápník (mg) Potravina 100g

a) Mléko a mléčné výrobky

e) Ořechy a olejniny

Mléko kravské egalizované

125

Mák

1400

Kefír

120

Ořechy lískové

290

Jogurt bílý

180

Ořechy vlašské

83

Jogurt ovocný

152

f) Cukr, cukrovinky

Šlehačka 33 % tuku

80

Čokoláda mléčná

207

Tvaroh měkký tučný

366

Čokoláda hořká

25

Tvaroh měkký netučný

101

Med

5

Sýr Ementál

887

Cukr

0

Sýr Eidam 30 % tuku

690

g) Mlýnské a pekárenské výrobky

Sýr tavený 30 % tuku

420

Ovesné vločky

56

Sýr Lučina

285

Mouka polohrubá

24

Těstoviny 5-vaječné

26 24

b) Vejce Vejce celé – 1ks

34

Rýţe

Vejce – ţloutek (z 1ks vejce)

28

h) Luštěniny

Vejce – bílek (z 1ks vejce)

6

Fazole

137

c) Maso, drůbež, ryby, vnitřnosti, uzeniny

Čočka

57

Maso vepřové

8

i) Ovoce a zelenina

Maso hovězí

8

Pomeranč

33

Krůta

24

Banán

8

Kuře

12

Jablko

7

Treska – filé

25

Paţitka

325

Kapr

10

Petrţel kořenová

89

Sardinky v oleji

354

Brokolice

56

Játra vepřová

10

Mrkev

39

Celer

50

d)Tuky

132

Vápník (mg)

Máslo

15

Květák

22

Olej stolní

1

Brambory

16

Srov. KOCIÁN, J., a PATLEJCHOVÁ, E., Dieta při odvápnění kostí, s. 145 – 149.

103

Příloha č. 6: Obsah vitaminu D ve vybraných potravinách

Obsah vitaminu D ve vybraných potravinách133 Potravina 100g Vitamin D (IU) Potravina 100g a) Ryby a plody moře

133

Vitamin D (IU)

b)Mléko a mléčné výrobky

Úhoř

1600

Mléko plnotučné

0,8

Sleď

920

Šlehačka

40

Šproty

520

Jogurt bílý 3,5 % tuku

2,4

Losos

480

Tvaroh tučný

Pstruh mořský

440

Sýr Ementál 45 % tuku

120

Makrela

120

Sýr Gouda

40

Platýz

120

Sýr Parmezán

24

Ústřice

80

Sýr Hermelín

12

Štika

40

Tuky

Treska

40

Máslo

Kreveta

20

Sumec

20

Sardinky v oleji

200

Tuňák v oleji

120

Srov. Vápník a vitamin D, .

104

8

40

Příloha č. 7: Vliv vitaminů C, B6 a K1 na prevenci osteoporózy

Vliv vitaminů C, B6 a K1 na prevenci osteoporózy Prioritní význam na vstřebávání a vyuţití vápníku v organismu mají některé vitaminy, kromě vitaminu D jde zejména o vitaminy C, B6 a K1. Vitamin C je důleţitý pro tvorbu osteoidu a kolagenových vláken, hlavně pro zajištění přeměny aminokyseliny prolinu na hydroxyprolin, coţ je látka důleţitá pro tvorbu kostní matrix. Vitamin C je také nezbytný pro konverzi vitaminu D3 do jeho nejaktivnější formy – cholekalcitriolu, který řídí vstřebávání vápníku střevní stěnou. Na vitamin C je velmi bohatý šípek, citrusy (limetka, citrón, pomeranč, grapefruit), brambory,

rajčata,

papája,

brokolice,

černý

rybíz,

jahody,

květák,

kiwi

a brusinky. Doporučená denní dávka vitaminu C je u dospělých 100 mg. Vitamin

B6

je

esenciálním

faktorem

pro

zesíťování

kolagenních

vláken

v chrupavkách a v kostech. Zdrojem vitaminu B6 jsou játra, vepřové maso, makrely, vejce, droţdí, banány, brambory, zelí, špenát, kapusta, avokádo, mrkev, ořechy a obiloviny.134 Doporučená denní dávka vitaminu B6 je u dospělých 1,6 - 2,0 mg.135 Vitamin K1 je důleţitý pro tvorbu proteinu v kosti (osteokalcinu), podílí se tak na regulaci obnovy kostní tkáně. V kosti je základní cílovou buňkou pro vitamin K osteoblast. Sniţuje vylučování vápníku z kostí, zejména z obratlů.136 Podle kanadských doporučení je vitamin K vhodný pro prevenci, ale ne pro léčbu postmenopauzální osteoporózy. Vitamín K1 je obsaţen v zelené listové zelenině a v některých rostlinných olejích (sojový, olivový, řepkový).137 Denní potřeba vitaminu K1 je 75 mikrogramů.138

134

Srov. Osteoporóza a výživa, . Srov. HLÚBIK, P., a OPLTOVÁ, L. Vitaminy, s. 218. 136 Srov. Osteoporóza a výživa, . 137 Srov. BROULÍK, P., Osteoporóza a její léčba, s. 107. 138 Srov. HLÚBIK, P., a OPLTOVÁ, L. Vitaminy, s. 218. 135

105

Příloha č. 8: Přehled farmakologické léčby osteoporózy

Přehled farmakologické léčby osteoporózy139

Kalcium HRT Inhibitory kostní resorbce

SERM Bisfosfonáty Kalcitonin

Stimulátory kostní

PTH Fluoridy

novotvorby

Stroncium ranelát Heterogenní účinky

Vitamin D Anabolika Thiazidy

139

Srov. BROULÍK, P., Osteoporóza a její léčba, s. 20.

106

Příloha č. 9: Omezení rizika pádů a úrazů při osteoporóze

Omezení rizika pádů a úrazů při osteoporóze V domácím a v cizím prostředí je nutné se pohybovat bezpečně a předejít tak moţnému pádu a vzniku zlomeniny. Pozornost se věnuje terénu a také obuvi. Zařízení bytu má být co nejjednodušší s odstraněním překáţek, ostrých hran a rohů nábytku. Povrchy, po kterých se jedinec pohybuje, nesmí být kluzké. Nevhodné jsou koberce se záhyby nebo malé ujíţdějící koberečky, na podlaze překáţí i šňůry od elektrických zařízení. Při nestabilitě se zajistí bezpečnější přesun s chodítkem, holí, berlemi či dobře umístěným zábradlím v místě pobytu, opěrnými madly v koupelně a na toaletě. Zrakové i sluchové poruchy je nutné korigovat brýlemi a sluchadly. Důleţité je rovněţ dostatečné osvětlení, které má být k dispozici i v noci při vstávání z lůţka. Opatrnosti se musí věnovat zejména po uţití silných hypnotik, léků tlumících nervovou soustavu nebo hypotenziv, pro zvýšenou spavost a malátnost. Ke stejnému efektu dochází také při prudkém posazení, postavení či při nedostatečném příjmu tekutin. Je nutné se pohybovat pomalu a nespěchat.140 Obuv by měla být kvalitní, pohodlná, pevná, s nízkým podpatkem, protiskluznou podráţkou a s pásky kolem paty a nártu. Riziko zlomeniny krčku kosti stehenní lze aţ o polovinu sníţit tzv. chrániči kyčelních kloubů. Jsou doporučovány zejména seniorům. Vyrábí se jako spodní prádlo, oblékají se pod oblečení a jsou vhodné k nepřetrţitému nošení, ve dne i v noci.141 Ve velmi nepříznivém počasí je nutné vycházet na ulici jen v nejnutnějších případech a v zimních měsících se vyhýbat zledovatělým nebo sněhem zapadlým chodníkům a nerovným terénům. Sychravé počasí se střídajícím se sněhem, deštěm a náledím je ideálním pro uklouznutí.142

140

Srov. ŘEHOŘKOVÁ, P., ŠPIČKOVÁ, M., a ŠPIČKOVÁ, M., Odvápnění kostí čili osteoporóza. Dieta bohatá vápníkem, s. 36. 141 Srov. BROULÍK, P., Osteoporóza a její léčba, s. 115 – 116. 142 Srov. ŘEHOŘKOVÁ, P., ŠPIČKOVÁ, M., a ŠPIČKOVÁ, M., Odvápnění kostí čili osteoporóza. Dieta bohatá vápníkem, s. 36.

107

Příloha č. 10: Prevence osteoporózy a jejích následků

Prevence osteoporózy a jejích následků143, 144, 145 Strava o o o o

o o o o

Vyváţená strava s kaţdodenním dostatečným přísunem vápníku a vitaminu D. Výţivové nároky se liší v závislosti na věku, pohlaví, hmotnosti a fyzické aktivitě. Doporučený denní příjem kalcia se pohybuje u dospělého jedince mezi 800 – 1500 mg. Zdrojem kalcia je zejména mléko a mléčné výrobky (tvrdé sýry, tvaroh, jogurty, kefír, podmáslí), mák, ořechy, semena, některé ryby (korýši, malé ryby, sleď, sardinky i s kostmi), zelenina - brokolice, květák, kapusta, růţičková kapusta, pekingské a čínské zelí, kedluben, ředkev, petrţel. Minerální vody (Korunní, Magnesia, Mattoni), ovocné a zeleninové šťávy. Prioritní význam pro vstřebávání vápníku mají vitaminy D, C, B6 a K1. Přísun vitaminu D 400 – 800 IU denně vlivem slunečního záření tvorbou v pokoţce, konzumací ryb (sleď, sumec, losos, makrela, sardinka, úhoř), rybího tuku, jater, vajec. Kaţdodenní příjem bílkovin 0,8 – 1,6 g/kg tělesné hmotnosti u dospělého. Optimální příjem masa je 2 – 3x týdně. Nevhodné jsou tavené sýry pro obsah fosforečných solí, kyselina fytová (otruby, celozrnné pečivo) a šťavelová (špenát, řepa, rebarbora, rybíz, angrešt), nadbytek vlákniny, alkohol, kofein (černá káva, kolové nápoje). Nadbytek bílkovin, tuků a sacharidů (ve formě sladkostí a moučných výrobků).

Pohybová aktivita o

o o

Pravidelná přiměřená fyzická aktivita přizpůsobená věku, pohlaví, fyzické kondici, přidruţeným onemocněním a vztahu jedince k pohybu (chůze, jízda na kole, masáţe, cvičení ve vodě Jednorázová a krátkodobá, a plavání). třeba vysoce intenzivní Denně 30 – 60 minut, minimálně však 3 – 4x týdně. stimulace je nevhodná. Pobytem venku zajistíme příjem vitaminu D.

Nekouřit a nepít alkohol Denní konzumaci alkoholu a pití černé kávy omezit na maximálně dvě piva či sklenek vína a dva šálky černé kávy s kofeinem. o Nekouřit. o

Předcházet pádům a úrazům o Dodrţovat bezpečnostní pravidla v domácnosti, v zaměstnání, při sportu apod. Farmakologická prevence o Hormonální substituční terapie (HRT) u ţen s vyšším rizikem osteoporózy (předčasná menopauza) po individuálním zváţení.

143

Srov. MŰLLEROVÁ, D., Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí ve schématech, s. 77. Srov. VÖRÖSOVÁ, G., a POLEDNÍKOVÁ, Ľ., Výţiva pri osteoporóze a intervencie sestry, Diagnóza v ošetřovatelství, 2006, č. 7, s. 263 – 264. 145 Srov. KOHOUT, P., a PAVLÍČKOVÁ, J., Osteoporóza: dieta bohatá vápníkem, s. 61 – 63. 144

108

Příloha č. 11: Desatero v boji proti osteoporóze

Desatero v boji proti osteoporóze146 1. S prevencí osteoporózy je nutné začít v dětství a pokračovat v ní po celý ţivot. 2. Pro vznik osteoporózy jsou kritická období dospívání, menopauzy a stáří; osteoporóza se nevyhýbá ani muţům. 3. Optimální příjem vápníku jsou mléko a mléčné výrobky. 4. Tvrdé sýry jsou vhodnějším zdrojem vápníku neţ sýry tavené. 5. Laktóza a kyselé prostředí zvyšují vyuţitelnost vápníku. 6. Některé druhy zeleniny jsou doplňkovým zdrojem vápníku. 7. Vitaminy (D, C, B6, K1) mají prioritní význam při vstřebávání vápníku a jeho ukládání. 8. Pro prevenci a léčbu osteoporózy je důleţitý pohyb, cvičení a dostatečný příjem vápníku a vitaminu D. 9. Kouření a nadměrné pití černé kávy působí negativně na metabolismus vápníku. 10. Při nedostatku vápníku ve stravě jsou nezbytné přípravky s vápníkem.

146

Desatero v boji proti osteoporóze ČNFO, .

109

MASARYKOVA UNIVERZITA ÚROVEŇ ZNALOSTÍ LAICKÉ POPULACE O OSTEOPORÓZE A JEJÍ PREVENCI

Recommend Documents