VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Informovanost šestinedělek v péči o novorozence
Bakalářská práce
Autor: Kristýna Škarvadová Vedoucí práce : Mgr. Lenka Görnerová Jihlava 2013
Anotace Bakalářská práce se zabývá informovaností šestinedělek v péči o novorozence. Následující práce je rozdělen na teoretickou a praktickou část. Teoretické části je zaměřena na informovanost žen v péči o novorozence od jeho narození až po 28.dnů jeho života. Praktickou část bakalářské práce tvoří výzkum. Výzkum byl proveden dotazníkovou metodou a jeho výsledky jsou zobrazeny ve formě grafů. Shrnutí práce je uvedené v diskuzi a závěru.
Klíčová slova Porod, novorozenec, šestinedělí, kojení, péče o novorozence, informovanost, koupání, přebalování; Annotation The bachelor thesis deals with the awareness of puerperal women in the care of the newborn. The following work is divided into theoretical and practical parts. The theoretical part focuses on the awareness of women in the care of newborns from birth to 28.dnů his life. The practical part of the thesis consists of research. The research was conducted using questionnaires and the results are shown in graphs. Summary of work mentioned in the discussion and conclusion.
Key words Childbirth , newborn , postpartum , breastfeeding, newborn care , awareness , bathing, changing
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala mé vedoucí bakalářské práce, paní Mgr. Lence Görnerové za její rady,volný čas a doporučení, která mi poskytovala během psaní této práce. Zároveň bych také ráda poděkovala i všem respondentkám, které mi věnovali čas při vyplňování mého dotazníku. Rovněž děkuji celé mé rodině za trpělivost a podporu v průběhu studia.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci porušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též ,,AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí ,že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej,zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne
…………………………………... Podpis
Obsah 1.
Úvod .......................................................................................................................... 9 1.1 Cíle výzkumu ........................................................................................................ 10 1.2 Hypotézy ............................................................................................................... 10
2 Teoretická část ............................................................................................................. 11 2.1 Porod ..................................................................................................................... 11 2.2 DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ ................................................................... 13 2.2.1 Neonatologie................................................................................................... 13 2.2.2 Fyziologický novorozenec.............................................................................. 13 2.2.2.1 Klasifikace fyziologického novorozence ................................................. 13 2.2.2.2 Vzhled fyziologického novorozence ....................................................... 14 2.3 POSOUZENÍ STAVU NOVOROZENCE ........................................................... 15 2.3.1 Sledování a hodnocení novorozence .............................................................. 15 2.3.2 Vážení a měření .............................................................................................. 15 2.3.3 Fyzikální vyšetření ......................................................................................... 16 2.3.4 Hodnocení fyziologických funkcí .................................................................. 19 2.4 PRVNÍ OŠETŘENÍ FYZIOLOGICKÉHO NOVOROZENCE ........................... 20 2.4.1 Zábrana ztráty tepla ........................................................................................ 20 2.4.2 Ošetření dýchacích cest .................................................................................. 20 2.4.3 Péče o pupečník .............................................................................................. 20 2.4.4 Zvážení, změření a identifikace novorozence ................................................ 21 2.4.5. Prevence konjunktivitidy ............................................................................... 21 2.4.6 Prevence krvácivé nemoci .............................................................................. 21 2.4.7 Přiložení novorozence k matce ....................................................................... 21 2.4.7.1 Rooming-in .............................................................................................. 22 2.4.8 Spánek ............................................................................................................ 22 2.5 HYGIENICKÁ PÉČE O NOVOROZENCE ........................................................ 23
2.5.1 První koupel.................................................................................................... 23 2.5.2 Běžná koupel .................................................................................................. 23 2.5.3 Přebalování ..................................................................................................... 24 2.6 VÝŽIVA NOVOROZENCE ................................................................................ 25 2.6.1 Kojení ............................................................................................................. 25 2.6.1.1 Výhody kojení.......................................................................................... 26 2.6.1.2 Technika a zásady kojení ......................................................................... 26 2.6.1.3 Polohy při kojení ......................................................................................... 27 2.6.1.4 Polohování dítěte po kojení ..................................................................... 28 2.6.2 Umělá novorozenecká výživa ......................................................................... 28 2.6.2.1 Příprava umělé výživy ............................................................................. 28 2.7 VÝBAVIČKA PRO MIMINKO NEŽ JDE DOMŮ ............................................. 29 2.7.1 Co potřebujete k oblečení dítěte při propuštění z porodnice .......................... 29 2.8 Odchod z porodnice .............................................................................................. 30 2.8.1 Co je důležité, než půjdete domu z porodnice ................................................ 30 2.8.1.1 Očkování .................................................................................................. 30 2.8.1.2 Odjezd z porodnického oddělení domů ................................................... 30 2.8.1.3 Vycházky ................................................................................................. 31 3. PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................. 32 3.1 Metodika výzkumu................................................................................................ 32 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí .............................. 32 3.3 Průběh výzkumu.................................................................................................... 32 3.4 Zpracování získaných dat ...................................................................................... 32 3.5 Výsledky výzkumu................................................................................................ 33 3.6 Analýza a interpretace hypotéz ............................................................................. 52 3.7 Diskuze.................................................................................................................. 56 3.8 Doporučení pro praxi ............................................................................................ 57
4 Závěr ............................................................................................................................ 58 Seznam použité literatury ............................................................................................... 59 Seznam grafu .................................................................................................................. 61 Seznam tabulek ............................................................................................................... 61 Seznam příloh ................................................................................................................. 62
1. Úvod Schopnost rozmnožování a rozhodnutí stát se matkou se promítá určitým způsobem do života současné ženy. Ženy více vzdělané vykazují větší zodpovědnost nad tím, kdy a za jak dlouho mají mít kolik dětí. Mateřství je velký úkol, skrývá v sobě jak radost, tak i obtížný úkol. Mateřství je pro ženu určitou významnou životní událostí. Narození dítěte je pro ženu zátěžové, bolestivé, úzkostné, ale také pocit vedoucí zodpovědnosti. Mateřství přináší ženě své kouzlo a pocit radosti. Narození dítěte a mateřská role není pro všechny ženy stejná. Každé těhotenství i porod, které žena prožívá, je jinou zkušeností a jiným obdobím v jejím vývoji (Roztočil, 2008). „Narození živého dítěte je úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina bez ohledu na trvání těhotenství, jestliže novorozenec dýchá, nebo vykazuje jinou známku života jako srdeční akci, pulzaci pupečníku či aktivní pohyb svalstva, i když pupečník nebyl přerušen nebo placenta nebyla porozena“ (Roztočil, 2008, str. 364). Po všem strachu, námaze a bolestech při porodu patří první kontakt s vaším děťátkem k nejkrásnějším okamžikům v životě nové rodiny. Aby si rodiče i děťátko mohli tento zážitek plný citů v klidu vychutnat. Bdělé děťátko si může svými smysly vnímat svůj první kontakt s rodiči. Na teplém, měkkém břiše své matky se dítě cítí nejlépe. Pociťuje její blízkost a slyší uklidňující tlukot jejího srdce. Vnímá její hlas, který mu je důvěrně známý. První pohlazení mu dávají pocit lásky a bezpečí a zároveň povzbuzují důležité tělesné funkce. Pokud může novorozenec zůstat hned po porodu u své matky, ulehčí to pocitově se s ním znovu sblížit a zvyknout si na novou situaci. Ochota pečovat o dítě a vytvářet mu domov je vrozená, ale prožívat city k dítěti se musí nejprve rozvinout. K tomu potřebují matka s dítětem pro sebe nejen dostatek času a klidu, ale také si musí být maminka jistá svou „ kompetencí “ (Schuttová, 1995). Téma mé bakalářské práce jsem si vybrala z důvodu, abych zjistila, kde a jak získávají ženy po porodu informace pro správnou péči o novorozence.
9
1.1 Cíle výzkumu 1. Zjistit informovanost žen v problematice péče o novorozence. 2. Zjistit, kde ženy získávají informace v oblasti péče o novorozence.
1.2 Hypotézy Hypotéza č. 1: Více jak 60 % žen získává informace v péči o novorozence na internetu. Hypotéza č. 2: Více jak 50 % žen by uvítalo příručku v péči o novorozence. Hypotéza č. 3: Více jak 60 % žen neví, jaký je hmotnostní úbytek u novorozence. Hypotéza č. 4: Více jak 70 % žen je informováno o tom, jak mají nechat své dítě odříhnout.
10
2 Teoretická část 2.1 Porod „Porod je děj, při kterém dochází k vypuzení plodového vejce (plod, placenta, pupečník, plodová voda, plodové obaly) porozením se organismu matky“ (Roztočil ,2008, str.109). Přechod dítěte z dělohy matky, která je doposud chránila svým tělem, je jeden z nejtěžších a nejnáročnějších zážitků v lidském životě a to jak pro matku, tak i pro dítě. Při porodu jsou oba vystaveni různým komplikacím, dokonce i ohrožení života. Po přerušení společného soužití dochází v obou organismech k biologickým i fyzickým změnám, které znamenají velkou zátěž pro dítě i matku a oba se s tím musí co nejrychleji vyrovnat (Kiedroňová, 2005). Adaptace na životní podmínky mimo matčino tělo po narození je pro novorozence náročným úkolem. Seznamuje s ním rodiče zcela záměrně, aby se co nejrychleji vžili do situace bezbranného tvorečka, který je křehký, zranitelný a zcela závislý na jejich péči (Kiedroňová, 2005). „Obtížnost porodní adaptace novorozence potvrzuje fyziologický úbytek dítěte na váze, který by neměl přesáhnout 10% porodní hmotnosti dítěte a měl by být během přibližně deseti dnů opět vyrovnán“ (Kiedroňová, 2005, str. 29). Bylo zjištěno, že již při přípravě k porodu, při děložních stazích, dítě zneklidní. Široce otvírá ústa jako při pláči, zrychluje se jeho srdeční činnost a tyto projevy jsou reakcí na bolest a strach, kterou cítí při děložních stazích, ale především při samotném porodu, kdy prochází porodními cestami (Kiedroňová, 2005). Po tomto namáhavém procesu se musí dítě zcela přizpůsobit novému prostřední. Zvládnout co nejdříve první nádech, náhle zvětšenou gravitaci, chladnější prostřední, ostré světlo a hlasité zvuky, které nejsou pro dítě snadnou záležitostí (Kiedroňová, 2005). „Samotný pláč, jenž je považován za fyziologický, za něco jako „hlášení“, že je na světě živé a zdravé, je ve skutečnosti strachovou reakcí“ (Kiedroňová, 2005, str.30 ).
11
První kontakt s dítětem po narození je bezprostřední a maminka i děťátko se cítí podstatně jistější, když jí dítě položíme na pár minut na levou část jejího hrudníku a překryjeme je lehkou teplou přikrývkou. Tím naplníme potřeby unavené matky i dítěte a umožníme matce dítě lépe vnímat, hladit je, povídat si s ním a dítěti naslouchat známý tlukot srdce a matčin hlas, vyhledat její prs a přisát se (Kiedroňová, 2005).
12
2.2 DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ 2.2.1 Neonatologie Neonatologie je obor, který se zabývá péčí o novorozence. Tuto péči věnuje fyziologickým, nedonošeným a patologickým novorozencům. V České republice, stejně jako v jiných zemích existují tři stupně neonatologickým pracovišť. Pracoviště prvního stupně zajišťuje péči o fyziologické novorozence. Pracoviště druhého stupně zajišťuje péči o nedonošené novorozence mezi 32. a 37. týdnem. Na pracovišti třetího stupně, tzv. perinatologické centrum, jsou schopni zajistit intenzivní péči novorozenců narozeným po 24. Týdnu (Lebl 2003). U fyziologických novorozenců neonatologové zajišťují odborné ošetření po porodu, kontrolují poporodní adaptaci a provádí preventivní opatření jako je podpora kojení a rutinní screeningové vyšetření. Fyziologický novorozenec je na novorozeneckém oddělení po porodu několik dnů (4 - 5 dní) (Lebl, 2003).
2.2.2 Fyziologický novorozenec Novorozenecké období lze specifikovat věkem od narození do ukončení 28. dne po porodu. Novorozenecké období dělíme na časné (od narození do 7. dne života) a pozdní (od 8. – 28. dne života) (Lebl,2003). Fyziologický novorozenec je novorozenec, který je donošený, projevuje známky života a má normální průběh poporodní adaptace (Lebl,2003). Fyziologický novorozenec je vybaven reflexi, které mu umožňují přežití. Nejdůležitější z nich je reflex sací a pátrací, které mu umožňují příjem potravy. Kontakt s okolním světem, orientací a reakcemi na podněty mu umožňují smyslové funkce (Lebl, 2003). 2.2.2.1 Klasifikace fyziologického novorozence Každý novorozenec je charakterizován gestačním věkem, porodní hmotností a jejich vzájemným vztahem. Rozdělení novorozenců podle: gestačního věku porodní hmotnosti 13
vztahu porodní hmotnosti a gestačnímu věku Dle délky gestace je fyziologický donošený novorozenec, narozen v termínu a odpovídá gestačnímu věku od 37 + 0 (38) do 41 + 6 (42) týdne (Dort, a kol., 2013). Dle porodní hmotnosti se fyziologický novorozenec s normální porodní hmotností řadí do skupiny novorozenců s hmotností, která odpovídá 2500 až 4499 g (Dort, a kol., 2013). Dle vztahu porodní hmotnosti a gestačního věku označujeme fyziologického novorozence názvem eutrofický. To znamená, že hmotnost odpovídá gestačnímu stáří (Dort, a kol., 2013). 2.2.2.2 Vzhled fyziologického novorozence Fyziologický novorozenec má dobře vyvinutý tukový polštář, kůže je růžová a pokryta mázkem, na nose jsou jemné žlutobělavé tečky (to jsou cisty mazlových žláz, na zádech se můžou objevovat zbytky lanuga (plodové chmýří), vlasy jsou jemné, nehty přesahují konce prstů, ušní boltce mají dobře vyvinutou chrupavku, po celé ploše nohou je patrné rýhování. U chlapců jsou sestouplá varlata a u dívek velké stydké pysky překrývají malé stydké pysky (Lebl, 2003).
14
2.3 POSOUZENÍ STAVU NOVOROZENCE Posouzení stavu novorozence provádí novorozenecká sestra nebo pediatr současně s hodnocením poporodní adaptace a ošetřováním novorozence na novorozeneckém boxu. Stav novorozence je nutné sledovat během celé hospitalizace dítěte (Čech a kol., 2006; Fendrychová a kol., 2012). K dobrému posouzení novorozence slouží anamnéza novorozence, která je velice důležitá. Význam má také průběh těhotenství a porodu. Při posuzování stavu po porodu se používá Apgar hodnocení a doporučuje se vyšetření pupečníkové krve. Krev z pupečníku je odebrána bezprostředně po porodu a vyšetřuje se astrup, krevní skupina, hladina bilirubinu a serologické testy na syfilis (Čech a kol., 2006; Fendrychová a kol., 2012).
2.3.1 Sledování a hodnocení novorozence Sledování novorozence je povinností lékaře i sestry. Je to důležité pro včasné zachycení patologií. Novorozenec se sleduje a vyšetřuje nahý v prostředí o teplotě 25°C. Nejčastěji se vyšetřuje za denního světla a je přitom nutno dbát na dostatečnou hygienu rukou. Znalost rodinné anamnézy v průběhu těhotenství a porodu je důležitým faktorem k hodnocení novorozence (Fendrychová a kol., 2012; Sedlářová a kol., 2008). První močeni První močeni zaznamenáváme během porodu nebo po něm. Další přichází do 24-48 hodin (Velemínský, 2007; Gregora, 2007) První stolice První stolice se u všech novorozenců nazývá „mekonium“ (smolka). Hromadí se tam ještě před narozením. Je černá, lepkavá a mazlavá. Smolka by se měla odejít do 24 hodin po narození, ale postupně se vyloučí v průběhu prvních pěti dní. Množství vypitého mléka po porodu mění četnost a charakter stolice. Kojená miminka mívají v prvních 4 týdnech častější stolice, až několikrát denně. Jsou zlatožluté a nazelenalé barvy, měkké až tekuté konzistence (Velemínský, 2007; Gregora, 2007).
2.3.2 Vážení a měření 15
Novorozenec se váží na novorozeneckých vahách. Vážení by se mělo provádět vždy na jedné váze a to před jídlem a po jídle. Většinou každý čtvrtý den po porodu novorozenec ubývá na hmotnosti asi o 7 – 10 %. Do třetího týdne po porodu se tento úbytek vyrovná. V prvním půlroce života dítě přibývá asi 150 – 300 g za týden (Fendrychová a kol., 2012). Délka novorozence se měří vleže za pomocí bodymetru nebo pásové míry. Měří se od nejvyššího bodu temene po plosky nohou (Fendrychová a kol., 2012). Obvod hlavy se měří pomocí páskového metru v nejdelším okcipitofrontálním obvodu. To se měří nad očima přes čelo. U fyziologického novorozence je obvod hlavy 33 – 37 cm (Fendrychová a kol., 2012; Lebl, 2003). Obvod hrudníku se měří v úrovni prsních bradavek. U fyziologického novorozence by měl mít obvod hrudníku 30 – 37 cm. Obvod bývá o jeden až dva centimetry menší než obvod hlavy (Fendrychová a kol., 2012; Lebl, 2003). Průměrné míry pro donošené novorozence jsou: -
hmotnost 3 330g
-
délka 50cm
-
obvod hlavičky (lebky) 34cm Ano, jde o průměrné hodnoty. Pokud děťátko váží více nebo méně, není třeba se znepokojovat. Pokud pediatr vyšetří dítě a nezjistí nic jiného, děťátko bude pravděpodobně zdravé (Velemínský, 2007; Gregora, 2007)..
2.3.3 Fyzikální vyšetření Při vyšetřování se nejčastěji postupuje směrem od hlavy až dolů ke končetinám. Toto vyšetření zahrnuje: pohled (aspekci), pohmat (palpaci), poklep (perkusi) a poslech (auskultaci) (Fendrychová a kol., 2012). Pokožka Při narození se vám může miminko zdát zvláštní. Je červené a pokryté bílým povlakem. Miminka se rodí s množstvím červených krvinek v krvi, které pak způsobují tmavěrůžovou až červenou barvu pokožky. Při prvním koupání svého děťátka si 16
všimnete, že má chlupatá ramena, jde o tzv. „lanugo“, chmýří, které se časem samo ztratí (Lebl, 2003; Švejcar, 2003). Po několika dnech se u některých miminek vyvine žloutenka. Získávají snědou až žlutou barvu pokožky. Aby se bilirubin (červené krevní barvivo) vyloučil z těla, musí ho zpracovat játra (Lebl, 2003; Švejcar, 2003). U některých miminek, zejména u předčasně narozených nejsou játra schopná tuto úlohu plnit během prvních dnů po porodu, proto se hladina bilirubinu zvyšuje a způsobuje žluté zabarvení kůže. Proto, překročí-li se hranice obsahu bilirubinu, je nutné léčit miminko modrým světlem (fototerapií). Poté dávají nahé miminko pod speciální lampu, která ničí bilirubin a snižuje žloutenku. Nebude vám to bránit v krmení, umývání, přebalování ani laskání vašeho dítěte (Velemínský, 2007; Gregora, 2007). Hlava Hlava se vyšetřuje pomocí aspekce a palpace. Sleduje se její velikost a tvar. Na hlavičce si všímáme také jejího tvaru, protože po spontánním porodu může mít novorozenec poporodní nádor (caput succedaneum) což znamená otok měkkých tkání (kůže a podkoží). Toto poranění nevyžaduje žádnou léčbu. Na hlavě palpujeme velkou a malou fontanelu. Sledujeme jejich tvar, velikost a vyklenutí nebo vpadnutí (Lebl, 2003; Švejcar, 2003). Lebka miminka má nerovné a chrupavčité okraje. Lebka postupně roste v souladu, jak se vyvíjí mozek dítěte. Jedna oblast lebky je ještě měkká, tzv. fontanela. Nachází se na vrcholu hlavy, má tvar kosočtverce a srůstá mezi 9. a 18. Měsícem (Velemínský, 2007; Gregora, 2007). Oči se vyšetřují pomocí aspekce, oftalmoskopu. Sleduje se tvar, velikost, vzdálenost, barva a reakce zornic a sekrece. Velmi často se po porodu objevuje krvácení pod korneální spojivku (tzv. subkonjunktivální krvácení), které vzniká zvýšeným tlakem při průchodu hlavičky porodními cestami. Můžeme si toho všimnout, že se objeví červené skvrny na bělmu. Dále může dojít k zánětu spojivek (konjunktivitida), která vzniká překrvením spojivek. V poslední řadě vrozená katarakta (šedý zákal) (Lebl, 2003; Švejcar, 2003).
17
Nos může mít novorozenec malý s podobou malé bambulky, se stenózou (zužení) nebo atrézií. Pro dobrou průchodnost nosních průduch zkoušíme přimáčknutím každého z nich při uzavřených ústech (Lebl, 2003; Švejcar, 2003; Gregora, 2007). Dutinu ústní je vždy nutné po narození celou vyšetřit, aby se zjistilo, zda nemá rozštěp patra, čelisti nebo rtu. Ústa by měla být souměrná (Lebl, 2003; Švejcar, 2003; Gregora, 2007). Uši jsou u novorozence přitlačeny k hlavičce a vypadají jako stočené. V určitém stádiu můžou uši od hlavy odstávat, ale není třeba se bát, protože se boltce v konečném růstu vracejí zpět k hlavě (Lebl, 2003; Švejcar, 2003; Gregora, 2007). Krk Krk novorozence je velmi krátký, proto sám neudrží hlavičku, proto když ho během prvních tří měsíců nosíte v náručí, musíte mu podpírat hlavičku (Švejcar, 2003; Gregora, 2007). Hrudník Na hrudníku sledujeme tvar hrudního koše. Je klenutý a dělá dojem širokého hrudníku. Dýchání je povrchnější a také rychlejší než v dalších obdobích. Vyšetřujeme také zralost prsních bradavek, protože se po narození objevuje jejich zduřením a zvětšením mléčných žlázek, které přechodem hormonů po porodu vytváří u novorozence skutečné mléko v bradavkách. Podobná reakce na mateřské hormony se objevuje u děvčátek na genitálu. Dochází k malému krvácení podobnému jako menstruačnímu (Lebl, 2003; Švejcar 2003). Břicho Bříško je vyklenuté a měkké. Vždy kontrolujeme pupek, pupeční cévy, zaschnutí, sekreci, krvácení a zarudnutí. Při palpaci břicha se dítě podepírá pod hlavou a rameny nebo se mu pokrčí dolní končetiny, aby se nenapínala břišní stěna a vyšetřili se i játra. O dobré peristaltice se můžeme přesvědčit jejím poslechem (Lebl, 2003). Dolní končetiny Na končetinách věnujeme pozornost jejich tvaru, hybnosti, postavení kloubů a tvaru prstů. 18
V porodnici se lékař ortoped zaměří zvláště na kyčelní klouby, aby zjistil, zda nejde o vrozené vykloubení (kongenitální luxaci), protože vývoj kyčlí je důležitá správná a časná léčba. Po propuštění z porodnice by mělo být dítě do 3-4 měsíců dvakrát vyšetřeno ortopedem (Lebl, 2003). Genitál U chlapců po narození je glans penis zcela kryt předkožkou a ne vždy jde přetáhnout. Můžeme se také setkat s hydrokélou (nahromadění tekutiny v oblasti varlete, která se během několika měsíců vstřebá) (Lebl, 2003). U dívek je genitál plně vyvinutý. Po porodu bývají často oteklá labia minora a klitoris, vlivem zvýšené tvorby hormonů v matčině krvi. Také se může objevit hlenová nebo krvavá sekrece z pochvy (vulvy) (Lebl, 2003).
2.3.4 Hodnocení fyziologických funkcí
v bdělém stavu má novorozenec otevřené oči, bdělý výraz v obličeji a pohybuje končetinami,
novorozenec spí 18 – 20 h denně a vzbudí se na vnější nebo vnitřní podněty,
srdeční činnost se pohybuje v závislosti na aktivitě dítěte. Její rozmezí je mezi 80 až 180 za minutu,
dýchání se vyšetřuje pomocí pohledu a poslechu. Dechová frekvence se pohybuje mezi 30 až 60 dechů za minutu,
tělesná teplota se u novorozence měří převážně v rektu. Její hodnota je 36,5 - 37,5°C; (Fendrychová a kol., 2012; Sedlářová a kol., 2008,) Nejdůležitější je sledovat vyprazdňování po porodu, kdy se musí zaznamenat čas prvního močení a stolice (smolky). Močit by měl novorozenec do 24 h po porodu a stolice by měla odejít do 48 h po porodu, ale postupně se vyloučí v průběhu prvních pěti dní. Množství vypitého mléka po porodu mění četnost a charakter stolice. Kojená miminka mívají v prvních 4 týdnech častější stolice, až několikrát denně. Jsou zlatožluté a nazelenalé barvy, měkké až tekuté konzistence (Fendrychová a kol., 2012; Sedlářová a kol., 2008; Gregora, 2007). 19
2.4 PRVNÍ OŠETŘENÍ FYZIOLOGICKÉHO NOVOROZENCE Novorozenec po porodu vyžaduje teplo, dostatečnou péči, přisátí k prsu a kontakt s matkou. První ošetření se provádí na porodním sále. Novorozence ošetřuje dětská sestra nebo porodní asistentka (Sedlářová a kol., 2008, Kiedroňová, 2005). Bezprostředně po porodu se cítí maminka i děťátko jistěji, když ji položíme dítě na několik minut na hrudník. Po tomto uklidnění při kontaktu „kůže na kůži“ je nutné ošetřit novorozence (Sedlářová a kol., 2008, Kiedroňová, 2005).
2.4.1 Zábrana ztráty tepla Po porodu je nejdůležitější zabránit ztrátě tepla. Snížená teplota výrazně ovlivňuje průběh poporodní adaptace. Proto je novorozenec ošetřován na vyhřátém lůžku nebo pod teplým zářičem. Box, ve kterém se provádí ošetření novorozence, by měl být vyhřátý alespoň na 25°C (Fendrychová a kol., 2012, Borek, 2012).
2.4.2 Ošetření dýchacích cest Ošetření dýchacích cest se provádí odsáváním při dechových potížích. Je to závislé na potřebě a stavu dítěte a na posouzení lékaře nebo sestry. Odsávání se provádí krátce a šetrně. Nejprve se odsaje dutina ústní, poté dutina nosní a nakonec nosohltan (Fendrychová a kol, 2012, Borek, 2012).
2.4.3 Péče o pupečník Ošetření novorozence na porodním sále spočívá v ošetření pupečníku. Po osušení podvážeme pupečník dvojitou ligaturou sterilní prádlovou gumou nebo umělohmotnou svorkou. Podvázání musí být pevné, bezpečné, aby nedošlo k vykrvácení z pupečníku. Konec pupečníku se ošetření dezinfekčním roztokem a zabalí se do sterilního čtverce. Jeho tvar nelze ovlivnit (Velemínský, 2007, Fendrychová a kol. 2012, Gregora, 2007).
20
2.4.4 Zvážení, změření a identifikace novorozence Vážení a měření novorozence po porodu není nutné a lze je odložit, když je dítě plně adaptováno. Při vážení nesmíme zapomenout položit na váhu plenu, která chrání novorozence před prochlazením a hmotnost pleny se odečítá od naměřené hmotnosti (Fendrychová a kol., 2012, Borek, 2012). Při měření délky se novorozenci natáhnou dolní končetiny v kolenou. Součástí měření je obvod hlavy a hrudníku. Změříme tělesnou teplotu v rektu, kterou změří sestra a zapíše (Fendrychová a kol., 2012, Borek, 2012). Identifikaci novorozence provádíme třemi způsoby. První identifikací je plastový náramek s údaji, který připevníme na zápěstí dítěte a na zápěstí matky. Další značení je přímo na tělíčko dítěte. Na hrudník se označuje pořadí porodu. V případě více porodů se novorozenci označují velkými písmeny A, B, C nebo římskými číslicemi (Fendrychová a kol., 2012, Borek, 2012).
2.4.5. Prevence konjunktivitidy Prevenci konjunktivitidy (zánět spojivkových vaků) předcházíme vkapáváním ophtalmo – septonexem. Provádí se pomocí mulového čtverce, aby roztok nepřetekl a nedostal se z jednoho oka do druhého (Fendrychová a kol., 2012).
2.4.6 Prevence krvácivé nemoci Podání vitamínů K slouží jako prevence krvácivé nemoci novorozenců. Podává se vitamín K (kanavit) 2 mg per os mezi 2. – 6. h po porodu. U plně kojených dětí nutno jedenkrát týdně opakovat dávku 1 mg per os do 10 – 12 týdnů věku dítěte (Fendrychová a kol., 2012, Borek, 2012).
2.4.7 Přiložení novorozence k matce Krátce po porodu po přerušení pupečníku můžeme provést první kontakt matky a dítěte. Pokud je novorozenec dobře zadaptovaného položíme ho matce na břicho nebo na prsa a přikryjeme ho, aby neprochladl. Při kontaktu s matkou novorozenec v její blízkosti rozeznává její hlas, vůni těla a přijímá její teplo. Pro matku i dítě je to velmi pozitivní a
21
dochází tak k citové vazbě. Přiložení dítěte do 30 minut po narození k prsu bývá často nejlepším krokem k úspěšnému kojení (Sedlářová a kol., 2008). Při prvním přiložení dítěte k matce by měl dětský lékař informovat matku nebo otce o stavu novorozence (Sedlářová a kol., 2008) . 2.4.7.1 Rooming-in umožňuje matce být se svým dítětem hned po jeho porodu. Může tak reagovat na jeho potřeby a porozumět jeho chování. Pro matku je důležité, aby se s dítětem z žila a naučila se, jak se má o něj starat. Díky systému rooming-in chodí matky z porodnice domů edukované a vědí, jak mají pečovat o novorozence (www.sestra.cz).
2.4.8 Spánek V usínání je důležité poskytnout dítěti pohodlí, teplo, pocit jistoty a bezpečí. U dětí, které nemohou spát, je vhodné, aby je nikdo nerušil. Nejmenší děti nejlépe usínají, když je zabalíme do zateplené peřinky a dáme je na bok, protože pokud je dítě zrovna nakojené a neodříhlo si, má sklony k ublinknutí. Pokud dítě nepotřebuje peřinku ke klidnému usínání, můžeme ho stabilizovat na bok pomocí válečku. Tím zabráníme překulení dítěte na záda. Tento váleček zajišťuje dostatečné pohodlí, teplo, pocit jistoty a bezpečí (Kiedroňová, 2005).
22
2.5 HYGIENICKÁ PÉČE O NOVOROZENCE 2.5.1 První koupel První koupel se provádí až po adaptaci jeho stavu, když jsou jeho vitální funkce po dobu 2 – 4 h normální. Při prvním koupání volíme raději sprchování. Při koupeli se začíná opláchnutím obličeje teplou vodou bez mýdla, poté umyjeme vlásky mýdlem a následně celé tělo. Nakonec umyjeme genitál a zadeček. Nikdy se rukou nebo žínkou nevracíme na místo již namydlené. Dítě opláchneme a vysušíme osuškou (Fendrychová a kol., 2012, Borek, 20012). Mokrou osušku vyměníme za suchou plenu, na kterou dítě položíme a provedeme kontrolu kůže, vatovou štětičkou vyčistíme ušní boltce, vytřeme nos, hřebínkem učešeme vlásky, zkontrolujeme kožní záhyby a odstraníme zbytky krve a nebo mázku. Nadměrný mázek lze dobře odstranit pomocí oleje. Je třeba dbát o to, aby se nadměrným třením nepoškodila kůže (Fendrychová a kol., 2012, Borek, 20012). Při ošetření genitálu u dívek nesmíme zapomenout oddálit lábia minora a odstranit sekret i mázek odtud. U chlapečků se předkožka nepřetahuje (Fendrychová a kol., 2012, Borek, 20012).
2.5.2 Běžná koupel Koupel se provádí pro odstranění nečistot. Než začneme dítě koupat, připravíme si: vaničku, dvě žínky (bílou na obličej a barevnou na tělo), dětské mýdlo (nejvhodnější je přetučnělé), vatové tamponky nebo čtverečky buničité vaty (na omytí očí), smotek vaty (na čištění nosu a ucha), kartáček na vlasy nebo hřebínek, lahvičku dětského oleje (ošetření kůže);
23
V novorozeneckém období se nedoporučuje koupat dítě každý den. Denně se omývají pouze zapařená místa jako je zadeček a genitálie, kde používáme mýdlo s neutrálním pH (Trča, 2009, Fendrychová a kol., 2012). Do vaničky stačí dát vodu ve výšce dvou až tří prstů ode dna. To stačí na opláchnutí. Na dno vaničky položte plenu nebo speciální vložku ke koupání dítěte, která brání tomu, aby tělíčko klouzalo po vaničce (Trča, 2009, Fendrychová a kol., 2012). Místnost kde se koupel provádí je nutno vyhřát na 25°C. Teplota vody by měla mít 36 38°C. Ke zjištění teploty vody je nejvhodnější teploměr. Ten vám ukáže přesnou teplotu. Dříve se teplota vody odhadovala rukou nebo loktem, ale byl to nespolehlivý způsob. Proto se dnes nedoporučuje (Trča, 2009, Fendrychová a kol., 2012).
2.5.3 Přebalování Po nakojení je dítě unavené a chce spát, proto jej přebalujte před kojením. Už v porodnici balíte děti do jednorázových plen, které jsou pohodlné a šetrné pro děti. U novorozenců používáme pleny 3 až 5 kg. Pro děti s nižší váhou používáme pleny 2 až 4 kg (Kopřivová, 2005). Kojené dítě má opakovaně stolici několikrát během dne nebo nemusí mít stolici i několik dní. Uměle stravované dítě má stolici denně. Při přebalování dítěte odlepíme plenu, dáme ji pod zadeček a vlhkým ubrouskem otřete zadeček a genitálie do čista a poté vyměňte za čistou plenu (Kopřivová, 2005).
24
2.6 VÝŽIVA NOVOROZENCE Správná výživa dítěte je základem zdravého vývoje organismu. Dítě může dostávat výživu přirozenou, umělou a smíšenou. Musí, ale obsahovat základní složky potravy energetickou potřebu a nesmí zatěžovat zažívací trakt. Přirozeným zdrojem výživy novorozence je mateřské mléko, které je nenahraditelné (Fendrychová a kol., 2012).
2.6.1 Kojení „Kojení je nenahraditelný způsob poskytování potravy dítěti, který je ideální pro růst a vývoj a má jedinečný vliv na somatické a psychické zdraví dítěte a matky“ (Roztočil, 2008, str. 134). Kojení je nejlepší způsob výživy v prvních měsících života. Mateřské mléko svým složením nejlépe odpovídá fyziologickým potřebám novorozence a je schopno zajistit přísun potřebných živin i vody. Složení mateřského mléka se mění podle potřeb dítěte. Na laktaci se mléčná žláza připravuje současně s vývojem plodu. První fáze mateřského mléka je kolostrum. Kolostrum bývá do druhého týdne života novorozence postupně nahrazováno, tzv. zralým mlékem. To splňuje všechny potřeby novorozence (Roztočil, 2008). Mateřské mléko je sterilní má optimální teplotu obsahuje řadu látek, které dítě chrání proti infekcím a působí kladně na psychický a citový vývoj dítěte. Mateřské mléko je v průběhu celého období kojení přizpůsobené nárokům dítěte. Určitou část jeho složení (asi ¼) bílkovin kolostra, tvoří obranné látky (imunoglobulin A, lyzozym a laktoferin) (Roztočil, 2008). Lidské mléko patří mezi mléka s nejnižším obsahem bílkovin. Tuky jsou proměnlivou složkou mateřského mléka, protože jejich množství se mění v průběhu dne a kojení. Při dostatečném sání dítěte je na konci kojení až pětkrát více tuků, tzv. zadní mléko. Hlavní energií mateřského mléka nemléčný cukr (laktóza). Ve zralém mléce je cukru více než v mlezivu (Roztočil, 2008). Mateřské mléko obsahuje značné množství vitamínů, minerální látek a stopových prvků, které závisí na výživě matky. Po porodu novorozenec potřebuje bezprostředně vitamín K a E, kterého je v mateřském mléce nedostatek. Mateřské mléko má velký význam pro zvyšování imunity novorozence. Obsahuje látky s antibakteriálním a 25
antivirovým účinkem. Z minerálních látek je snížen obsah železa, který je ovlivněn nedostatečným množstvím ve stravě matky. U novorozence se může projevit chudokrevností (Roztočil, 2008). 2.6.1.1 Výhody kojení Pro dítě „Mateřské mléko je nejvhodnější způsob výživy pro dítě. Složení mateřského mléka se mění v průběhu jednoho kojení i během celého období, kdy je dítě kojeno. Přizpůsobuje se potřebám dítěte. Mateřské mléko chrání před infekcemi. Kojení slouží jako prevence neinfekčních onemocnění. Kojení působí kladně na psychický a citový vývoj dítěte“ (Roztočil, 2008). 2.6.1.2 Technika a zásady kojení Je jedním ze základních předpokladů k úspěšnému kojení. Technika vyžaduje správnou polohu a přisátí. 1. Zvolit pohodlnou pozici pro dítě i matku. 2. Platí: dítě k prsu, ne prs k dítěti. 3. Matka přidržuje prs, aby se prsty nedotýkaly dvorce, prs podepírat ze spodu. 4. Bradavka musí být vždy v úrovni úst dítěte. 5. Dráždění úst bradavkou tak vyvolává hledací reflex. 6. Prs musí být nabídnut tak, aby ho dítě uchopilo za bradavku a co největší část dvorce, a to více pod bradavkou než nad ní. 7. Nikdy nedávat křičící dítě k prsu. 8. U dobře sajícího dítěte se dolní ret a jazyk překrývají v oblasti pod bradavkou. 9. Špička nosu a brada dítěte by se měla dotýkat prsu. 10. Matka by neměl odtahovat prs prsty. 11. Ucho, rameno a kyčle dítěte by měli být v jedné linii (Roztočil, 2008). 26
Zásady správného přiložení Všechny prsty matky musí být pod prstem, bradavku pouze lehce přidržuje palec ruky v horní části prsu, ale zároveň tak, aby nebyla nahoru. Důležité je zachovat držení ruky ve tvaru C, aniž by překrývala bradavku. Při odstavování dítěte od prsu je nutné nejprve přerušit podtlak vytvořené sáním dítěte vložením malíku do koutku úst dítěte, poté teprve vyjmout prs, aby nedocházelo k poškození bradavky( Weigert, 2006). .Dítě musí uchopit bradavku a dvorec. 1. Saje z prsu a ne z bradavky. 2. Jazyk přesahuje dolní ret. 3. Bradavka i s dvorcem musí být vždy uložena na jazyku. 4. Tlakem jazyka o tvrdé patro jsou mléčné sinusy vyprazdňovány. 5. Dítě musí mít široce rozevřena ústa. 6. Jazyk dítěte přesahuje dolní ret, který je ohrnutý ven. 7. Bradavka a dvorec je na jazyku. 8. Většina dvorce by měla být v ústech dítěte. 9. Zpočátku přechází rychlé sání do dlouhých a pomalých sání. 10. Slyšíme, jak dítě polyká. 11. Matka nemá poškozené bradavky a prsy (Roztočil, 2008).
2.6.1.3 Polohy při kojení Nejčastěji využívané polohy při kojení jsou: poloha vleže, poloha vsedě, boční, fotbalové či zadní držení,
27
boční držení s opřenými zády, poloha tanečníka, kojení vleže, kojení v polosedě s podloženýma nohama, kojení obouruč, poloha vzpřímená, vertikální, kojení dvojčat (Roztočil, 2008). 2.6.1.4 Polohování dítěte po kojení Po kojení by se mělo dát miminko odříhnout a poté pokládat dítě do postýlky střídavě na pravý a levý bok. Je to proto, že své okolí může sledovat prozatím pouze otáčením hlavičky (Kiedroňová, 2005). Pokud již dítě nepotřebuje k ukládání peřinku, můžeme je stabilizovat v poloze na boku, pomocí použití polohovacího válečku (Kiedroňová, 2005).
2.6.2 Umělá novorozenecká výživa Nejlepším způsobem výživy novorozence je kojení, ale ve výjimečných případech je nutné nahradit mateřské mléko umělou výživou. Umělá výživa by měla co nejvíce svým složením připomínat a nahrazovat mateřské mléko, protože musí splňovat určitou energetickou hodnotu, obsah bílkovin, sacharidů a tuků (Fendrychová a kol., 2012, Lebl, 2003). 2.6.2.1 Příprava umělé výživy V přípravě umělé výživy je nutno zachovávat dostatečnou sterilitu, která slouží k zamezení vzniku infekce u novorozence. Mělo by se postupovat v zcela aseptických podmínkách, kde by se mělo dbát na sterilizaci varem. V případě umělé výživy je vhodné používat kojenecké vody. Správně připravené mléko a ohřáté na danou teplotu se novorozenci podává z lahve pomocí savičky. Umělé mléko by vždy mělo být čerstvé, ale jeho skladování je možné při teplotě do 4°C (Fendrychová a kol., 2013). 28
2.7 VÝBAVIČKA PRO MIMINKO NEŽ JDE DOMŮ 2.7.1 Co potřebujete k oblečení dítěte při propuštění z porodnice Měla byste si zařídit, aby vám manžel nebo někdo z rodiny přinesli oblečení pro dítě ráno v ten den, kdy máte být propuštěna. Den propuštění vám předem oznámí ošetřující lékař (Trča, 2009) Budete potřebovat:
5 plen, nebo 3 pleny na jedno použití,
čepičku pro dítě,
kabátek pro dítě,
košilku pro dítě,
zavinovačku,
teplou přikrývku nebo speciální pytel na dítě (Trča, 2009).
S oblékáním dítěte před odjezdem domů si nemusíte dělat starosti. Pokud požádáte sestru na oddělení, oblékne vám ho a zároveň vám vysvětlí, jak si máte počínat při oblékání dítěte doma (Trča, 2009).
29
2.8 Odchod z porodnice 2.8.1 Co je důležité, než půjdete domu z porodnice Před odchodem domů z porodnice je důležité mít dětského lékaře, který se spolu s vámi bude starat o zdravý vývoj dítěte. Bude vám radit a kontrolovat duševní i tělesný vývoj dítěte. Pro dítě si vybíráte dětského lékaře sama, proto se domluvte už před porodem o následné péči novorozence. Po návratu z porodnice mu pouze oznámíte svůj příchod domů (Kopřivová, 2005). 2.8.1.1 Očkování ,, Očkování u nás je upravováno vyhláškou 439/2000 Sb. ze den 6.prosince 2000 o očkování proti infekčním nemocem „ ( Kopřivová, 2005, str.96 ). Očkovat dítě znamená ho chránit před nemocemi. K tomu je potřeba, aby očkovací látka vyvolala imunologickou reakci a dítě vytvořilo protilátky. Tyto látky mu poslouží ke zničení mikrobu, kdyby se s nimi setkalo. Některá očkování jsou povinná a jiná doporučená, proto se poraďte s dětským lékařem (Gregora, 2010). Kdy a jaká očkování vám doporučí dětský lékař mezi 4. den až 6.tyden (Kopřivova, 2005). 2.8.1.2 Odjezd z porodnického oddělení domů Nejvhodnějším dopravním prostředkem pro cestu domů s dítětem je vlastní automobil. Při propuštění vám dětský lékař vysvětlí, jak máte doma pečovat o dítě, jak ho máte krmit, koupat aj. Pokud vám nebude něco jasné, ptejte se (Trča, 2009). Než půjdete domů, dostanete od dětského lékaře: Zprávu o novorozenci a zdravotní průkaz dítěte pro vašeho dětského lékaře. Tomu byste měla oznámit své propuštění z porodnického oddělení co nejdříve,aby si převzal dítě do své péče (Trča, 2009). Hlášení o narození dítěte posílá automaticky porodnické oddělení na matriční úřad. Po propuštění si to ověřte. (Trča, 2009).
30
2.8.1.3 Vycházky Nedá se určit den, kdy je v hodné s dítětem vyjít ven poprvé. Pokud je vhodné počasí, můžete v kočárku už z porodnice. Většinou, ale první dny necháváme dítě doma a počkáme na návrat sil i maminky. Pokud je škaredé počasí, s vycházkou počkáme i vice než 10 dni. Než půjde dítě ven na vycházku, připravte ho na to nejdřív doma. Dávejte ho spát do vyvětrané místnosti oblečeného jak na vycházku. Za dva dny ho dejte do místnosti s otevřeným oknem a čas postupně prodlužujte. Začněte vycházkou na 20 minut a při další procházce čas prodlužujte. Pokut je počasí hezké, vycházejte ven podle vlastních sil. Nezapomeňte na vhodné oblečeni pro dítě (Velemínský, 2007, Gregora, 2007).
31
3. PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Metodika výzkumu Ke sběru dat byl zvolen kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření. Dotazník byl anonymní. Skládal se z 19-ti uzavřených otázek. Dotazník byl sestaven tak, aby zodpověděl na cíle a hypotézy bakalářské práce. Dotazník je součástí přílohy (v příloze č. 1).
3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Dotazníky byly určeny maminkám po porodu v Nemocnici Jihlava a Nemocnici Nové Město na Moravě. V Jihlavské nemocnici bylo rozdáno celkem 60 dotazníků a v Novoměstské nemocnici bylo rozdáno celkem 50 dotazníků, které byly rozmístěny na oddělení šestinedělí. Z celkového počtu 110 dotazníků bylo vyplněno 75 dotazníků. Pro nevelké množství vrácených dotazníků jsem se rozhodla umístit dotazník také na internet. Dotazník jsem vytvořila přes Survio formulář a umístila na profil Porodní Asistentky a profil facebooku. Celkem bylo vyplněno 26 dotazníků. Ve svém výzkumu jsem tedy pracovala se 100 dotazníky.
3.3 Průběh výzkumu Sběr dat probíhal od listopadu do prosince 2013 v nemocnici Jihlava a Nemocnici Nové Město na Moravě. Dotazníky byly dány staničním sestrám po předchozí domluvě a schválení od náměstkyň pro ošetřovatelskou péči ve všech dvou nemocnicích. Podepsané souhlasy s výzkumem jsou součástí přílohy (v příloze 2). Internetový sběr dat probíhal během měsíce listopad a prosinec 2013.
3.4 Zpracování získaných dat Při zpracování dal byl použit program Microsoft Office Excel, ve kterém jsem po sečtení všech odpovědí vytvořila tabulky, které následně vygenerovány do Microsoft Office Word 2007 . K zobrazení odpovědí jsem zvolila tabulky a grafy.
32
3.5 Výsledky výzkumu Otázka číslo 1: Jaký je váš věk?
Graf 1 Věk respondentek
Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek bylo 33 (33 %) ve věku do 25 let, věková kategorie nad 26let byla zastoupena 59 (59 %) ženami. Nejméně zastoupena byla kategorie ve věku nad 35 let a více a to 8 (8 %) ženami.
33
Otázka č. 2: Po kolikáté rodíte? Jste:
Graf 2 Parita respondentek
Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek je 52 (52 %) prvorodiček a vícerodiček je 48 (48 %).
34
Otázka č. 3 Kde jste získala informace v péči o novorozence?
Graf 3 Informovanosti v péči o novorozence
Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek odpovědělo 57 (57 %) žen, že informace v péči o novorozence jim podává novorozenecká sestra.
25 (25 %) žen o péči o
novorozence získávají z knih, 30 (30 %) žen péči o novorozence vyhledává na internetu. 19 (19 %) žen bylo informováno o péči od kamarádek a 4 (4 %) žen odpovědělo, že jejich informace o péči slyšely v předporodním kurzu.
35
Otázka č. 4: Uvítala byste příručku pro maminky, zabývající se problematikou v péči o novorozence?
Graf 4 Uvítala byste příručku
Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek odpovědělo, že více než většina 89 (89 %) žen by uvítalo příručku. Pouze 11 (11 %) žen odpovědělo ne.
36
Otázka č. 5: Důkazem, že vaše miminko prospívá, bude denně kolik pomočených plen?
Graf 5 Počet pomočených plen
Z celkového počtu respondentek 100 (100 %) nejvíce, a to 74 (74 %) žen odpovědělo správně, že důkazem prospívání jejich dítěte je 6-8 pomočených plen. 16 (16 %) žen odpovědělo, že jejich dítě prospívá pokud je pomočených 8 a více plen a jen 10(10 %) žen zvolilo první možnost odpovědi a to je 2-5 pomočených plen.
37
Otázka č. 6: Jaký si myslíte, že může být normální úbytek hmotnosti miminka po jeho narození?
Graf 6 Procentuální úbytek hmotnosti
Z celkového počtu respondentek 100 (100 %) nejvíce 71 (71 %) žen odpovědělo správně, že si myslí, že normální úbytek hmotnosti po narození miminka je 10 %. 26 (15 %) žen odpovědělo, že považují za normální úbytek hmotnosti 5 % z jejich váhy a jen 4 (4 %) si myslí, že normální úbytek je 15 %.
38
Otázka č. 7: Po kojení necháte miminko odříhnout?
Graf 7 Odříhnutí miminka
Z celkového počtu respondentek 100 (100 %) odpovědělo správně 84 (84 %) žen, že po kojení nechávají dítě odříhnout na rameni, to je správně. 13 (13 %) žen, nechá odříhnout miminko na boku. A jen 3 (3 %) žen, nechá dítě odříhnout vleže.
39
Otázka č. 8: Jak často si myslíte, že je potřeba koupat novorozence?
Graf 8 Koupel novorozence
Z celkového počtu respondentek 100 (100 %) většina 45 (45 %) žen si myslí, že je potřeba koupat novorozence ob den. 28 (28 %) žen si myslí, že by měli dítě koupat každý den a jen 27 (27 %) žen odpovědělo správně, že by novorozence koupalo 2-3 krát týdně.
40
Otázka č. 9: Jaká si myslíte, že by měla být správná teplota vody při koupání novorozence?
Graf 9 Teploty vody při koupání
Z celkového počtu respondentek 100 (100 %), více jak polovina maminek si myslí, že správná teplota vody při koupání jejich miminka by měla být 37°C . Tuto možnost označilo 53 (53 %) žen. Na teplotu vody o 36-38°C odpovědělo správně 33 (33%) žen. A jen 14 (14 %) žen, si myslí, že teplota vody do 35°C je při koupání novorozence ta nejlepší.
41
Otázka č. 10: Pomocí čeho, budete měřit teplotu vody ve vaničce?
Graf 10 Měření teploty vody
Z celkového počtu respondentek 100 (100 %) odpovědělo správně 66 (66 %) žen, že by měřilo teplotu vody ve vaničce pomocí teploměru. 30 (30 %) žen by měřilo teplotu vody loktem. Jen 4 (4 %) žen si myslí, že by teplotu vody měřili dlaní ruky.
42
Otázka č. 11: Obličej novorozence budete umývat?
Graf 11 Umývání obličeje novorozence
Všech 100 (100 %) dotazovaných žen odpovědělo správně, že budou omývat obličej vodou. Žádná žena neodpověděla jinak.
43
Otázka č. 12: Než, má novorozenec zahojený pupíček budete ho?
Graf 12 Při nezahojeném pupíčku budu novorozence
Z celkového počtu respondentek 100 (100 %) více, jak ¾ žen budou své miminko otírat, dokud nebudou mít zahojený pupíček. Tak odpovědělo 73 (73 %) žen správně. A jen 13 (13 %) žen odpovědělo, že budou novorozence koupat i když nebude mít zahojený pupíček. Všech 100 (100 %) žen dokázalo odpovědět.
44
Otázka č. 13: Čím budete čistit pupíček u novorozence?
Graf 13 čištění pupíčku
Z celkového počtu respondentek 100 (100 %) většina a to 97 (97 %) žen odpovědělo správně, že budou čistit pupíček novorozence vatovou tyčinkou a lihem a zbytek 3 (3 %) žen odpovědělo, že by čistilo pupíček novorozence vatovou tyčinkou a vodou. Nikdo neodpověděl jinak.
45
Otázka č. 14: Jak budete čistit oči novorozence?
Graf 14 čištění očí
Z celkového počtu respondentek 100 (100 %) nejvíce, a to správně 81 (81 %) žen odpovědělo, že budou čistit oči novorozence pomocí buničiny a vody. 19 (19 %) žen budou čistit oči kapičky do očí. 0 (0 %) žen neodpovědělo jinak.
46
Otázka č. 15: Kterou část ucha budete u novorozence čistit?
Graf 15 čištění ucha
Z celkového počtu respondentek 100 (100 %) většina žen, a to 73 (73 %) odpověděla správně, že budou čistit vnější část ucha, což je správně. 22 (22 %) žen budou čistit celé ucho a 5 (5 %) žen odpovědělo, že vyčistí vnitřní část ucha.
47
Otázka č. 16: Jak budete čistit dutinu nosní u novorozence?
Graf 16 čištění dutiny nosní
Z celkového počtu respondentek 100 (100 %) převážná většina, 75 (75 %) žen odpovědělo vatovým tamponkem a tato odpověď je správná. A zbylých 25 (25 %) žen by čistilo dutinu nosní pomocí odsávačky. Tato odpověď je také správná, ale jen v případě pokud má dítě rýmu nebo je zahleněné.
48
Otázka č. 17: Budete používat pudr na oblast genitálií u novorozence?
Graf 17 Používání pudru na oblast genitálií
Z celkového počtu respondentek 100 (100 %) odpovědělo 25 (25 %) žen ano a 75 (75 %) žen si myslí, že ne. Správná odpověď je ta, že by se pudr používat neměl a zvláště ne u holčiček.
49
Otázka č. 18: Měření tělesné teploty novorozence je nejlépe?
Graf 18 Měření tělesné teploty
Z celkového počtu respondentek 100 (100 %) odpověděla správně většina 89 (89 %) žen a to v rektu. 3 (3 %) žen odpovědělo v pod paží. A 8 (8 %) žen odpovědělo, že budou měřit teplotu na hlavičce.
50
Otázka č. 19: Když dáváte spát novorozence, měl by usínat?
Graf 19 Spánek novorozence
Z celkového počtu respondentek 100 (100 %) vice jak polovina 63 (63 %) žen by své miminko ke spánku uložilo na záda. 37 (37 %) žen by uložilo miminko na bok, což je správně a žádná maminka by nenechala spát své dítě na břiše.
51
3.6 Analýza a interpretace hypotéz V rámci výzkumné části byly stanoveny čtyři hypotézy. Hypotéza č. 1 : Více jak 60 % žen získává informace v péči o novorozence na internetu. Tabulka 1 Vyhodnocení hypotézy č. 1 – informace v péči o novorozence
Kde jste získala informace v péči o novorozence?
Absolutní četnost
Relativní četnost
a) novorozenecké sestry
57
42,2 %
b) internet
30
22,2 %
c) knihy
25
18,5 %
d) předporodní kurz
4
3,0 %
e) kamarádky
19
14,1 %
Celkem
135
100 %
Z celkového počtu respondentek 100 (100 %) odpovědělo 57 (57 %) žen, že informace v péči o novorozence jim podává novorozenecká sestra.
25 (25 %) žen o péči o
novorozence získávají z knih, 30 (30 %) žen péči o novorozence vyhledává na internetu. 4 (4 %) žen odpovědělo, že informace o péči slyšely v předporodním kurzu. Hypotéza se nepotvrdila.
52
Hypotéza č. 2 : Více jak 50 % žen by uvítalo příručku v péči o novorozence. Tabulka 2 Vyhodnocení hypotézy č. 2 – příručka pro ženy
Uvítala byste příručku pro maminky zabývající se Absolutní
Relativní
problematikou v péči o novorozence?
četnost
četnost
a) ano
89
89 %
b) ne
11
11 %
Celkem
100
100 %
Z celkového počtu 100 (100 %) žen na otázku, zda by uvítaly příručku v péči o novorozence, odpovědělo 89 (89 %) žen ano. Hypotéza se potvrdila.
53
Hypotéza č. 3 : Více jak 60 % žen neví, jaký je hmotnostní úbytek u novorozence. Tabulka 3 Vyhodnocení hypotézy č. 3 – hmotnostní úbytek
Jaký si myslíte, že může být normální novorozenecký Absolutní
Relativní
úbytek hmotnosti miminka po jeho narození?
četnost
četnost
a) 5%
4
4,0 %
b) 10%
71
71,0 %
c) 15%
25
25,0 %
Celkem
100
100 %
Z celkového počtu respondentek 100 (100 %) na otázku, zda ženy po porodu ví jaký je hmotnostní úbytek novorozence odpovědělo správně 71 (71 %) žen, že novorozenecký úbytek hmotnosti je 10 %. 4 (4 %) žen si myslí, že novorozenecký úbytek je 5 % z váhy a 25 (25 %) žen si myslí,že hmotnostní úbytek je 15% .Hypotéza se nepotvrdila.
54
Hypotéza č. 4 : Více jak 70 % žen je informováno o tom, jak mají nechat své dítě odříhnout. Tabulka 4 Vyhodnocení hypotézy č. 4 - odříhnutí miminka
Absolutní
Relativní
Po kojení necháte miminko odříhnout?
četnost
četnost
a) na boku
13
13 %
b) vleže
3
3%
c) na rameni
84
84 %
d) na stehně
0
0%
Celkem
100
100 %
Z celkového počtu respondentek 100 (100 %) žen odpovídalo na otázku, jak nechají dítě odříhnout po kojení. 84 (84%) žen odpovědělo, že dítě nechají odříhnout na rameni a tato odpověď je správná. 13 (13%) žen nechá dítě odříhnout na boku. A 3 (3 %) žen nechá dítě odříhnout vleže. Hypotéza se potvrdila.
55
3.7 Diskuze Cílem této bakalářské práce bylo zjistit informovanost žen v problematice péče o novorozence, a kde tyto ženy získávali informace. K těmto cílům byly vytvořeny čtyři hypotézy, které byly potvrzeny nebo vyvráceny prostřednictvím
kvantitativního
výzkumu.
Výsledky
hypotéz
jsou
vyjádřeny
v tabulkách. Hypotéza č. 1: Více jak 60% žen získává informace v péči o novorozence na internetu. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 3 – Kde jste získala informace v péči o novorozence? Na tuto otázku se dalo více krát odpovědět, proto je zde větší počet odpovědí než respondentek. Z našeho výzkumu vyplynulo, že péči o novorozence na internetu získává jen 30 (30 %) žen. Hypotéza se tedy nepotvrdila. Hypotéza č. 2: Více jak 50% žen by uvítalo příručku v péči o novorozence. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 4 – Uvítala byste příručku pro maminky zabývající se problematikou v péči o novorozence? Z našeho výzkumu vyplynulo, že 89 (89 %) žen by uvítalo příručku v problematice péče o novorozence. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza č. 3: Více jak 60% žen neví, jaký je hmotnostní úbytek u novorozence. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 6 - Jaký si myslíte, že může být normální novorozenecký úbytek hmotnosti miminka po jeho narození? Z našeho výzkumu vyplynulo, že z celkového počtu respondentek 100 (100 %) odpovědělo správně 71 (71 %) žen, kde úbytek hmotnosti je 10 %. 4 (4 %) žen si myslí, že novorozenecký úbytek je 5 % z váhy a 25 (25 %) žen si myslí, že hmotnostní úbytek je 15%. Hypotéza č. 3 se mi nepotvrdila. Neví to jen 29 % žen. Hypotéza č. 4: Více jak 70% žen je informováno o tom, jak mají nechat své dítě odříhnout. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 7 - Po kojení necháte miminko odříhnout? Z našeho výzkumu vyplynulo, že 84 (84%) žen ví, jak mají dítě nechat odříhnout. Hypotéza č. 4 se mi potvrdila.
56
3.8 Doporučení pro praxi V dnešní době je mnoho nových poznatků o novorozenci a péči o něj. Je často složité matky informovat o všech možnostech péče. Ale naším úkolem je podat informace alespoň o základních technikách. Matky však získají většinu informací z internetu, z časopisů, knih a od jiných matek. Tyto informace jsou často milné a nepřesné, proto je potřeba je vhodným, přístupným a dostatečným způsobem informovat již v nemocnici. Po vyhodnocení dotazníkového šetření bylo zjištěno, že nejvíce informací, které jsou ženám poskytovány v péči o novorozence získaly od novorozeneckých sester. Jsem ráda, že tyto informace získávají nejvíce od zdravotnického personálu a ne z internetu. Na internetu se dočtete o všem, ale nejvíce a nejlépe vás informuje zdravotnický personál, který vám vždy pomůže a poradí. Domnívám se, že by mělo být samozřejmostí, aby matkám na oddělení šestinedělí byla poskytnuta ta nejlepší možná informovanost v péči o novorozence. Jsem přesvědčena, že zdravotnictví a péče v současné době je na tak vysoké úrovni, že kvalitu už lze zvyšovat jen minimálně. Bylo zajímavé zjišťovat kvalitu informovanosti žen po porodu v péči o novorozence. Touto bakalářskou prací se mi potvrdila vysoká úroveň našeho zdravotnictví a hlavně dobrá informovanost maminek po porodu v Novoměstském a Jihlavském kraji.
57
4 Závěr V teoretické části práce byla popsána péče o novorozence od jeho narození až po 28. den jeho života. Dále se autorka věnovala problematice informovanosti žen po porodu v péči o novorozence. Následující část se zabývá, kde ženy po porodu získávají informace v péči o novorozence a jaká je jejich informovanost v problematice péče o novorozence. V praktické části jsou popsány a v grafech a tabulkách znázorněny vlastní výsledky výzkumu. Následně jsou pomocí tabulek potvrzeny nebo vyvráceny stanovené hypotézy. Na začátku této práce byly stanoveny dva cíle. Cílem bakalářské práce bylo zjistit a následně zhodnotit kvalitu informovanosti žen po porodu v péči o novorozence a také zjistit kde bylo ženám o jejich dítěti podáváno dostatek kvalitních informací. Byl vytvořen dotazník a v návaznosti na otázky v dotazníku byly stanoveny čtyři hypotézy.
Cíl č. 1 : Bylo zjistit problematiku žen v péči o novorozence. Pomocí dotazníkového šetření bylo zjištěno, že přes 80 % žen jsou dobře a kvalitně informované v péči o novorozence. Z 19- ti otázek byly skoro všechny dobře zodpovězeny až na pár drobností. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že dnešní informovanost žen je na dobré úrovni. Tento cíl byl splněn. Cíl č. 2 : Bylo zjistit, kde ženy po porodu získávají informace v péči o novorozence. Z výzkumu vyplynulo, že nejvíce informací v péči o novorozence získávalo 57 % od novorozeneckých sester. Velmi překvapivé bylo také zjištění, že 30 % žen získávalo informace pomocí internetu a velmi překvapivé bylo také zjištění, že pouze 19 % žen získávají informace od kamarádky. Tento cíl byl splněn. Během tvorby této práce jsem získala mnoho nových poznatků a jsem ráda, že jsem si toto téma zvolila.
58
Seznam použité literatury 1. ČECH, Evžen et al. Porodnictví. 2.přepracované. Praha: Grada, 2006, 544 s. ISBN 978-80-247-1303-8. 2. DORT, JIří, Eva DORTOVÁ a Petr JEHLIČKA. Neonatologie. 2. upravené. Praha: Karolinum, 2013, 116 s. ISBN 978-80-246-2253-8. 3. EVA KIEDROŇOVÁ. Něžná náruč rodičů. 1. vyd. Praha 7: Grada, 2005, 299 s. ISBN 80-247-1210-5. 4. FENDRYCHOVÁ, Jaroslava et al. IVO BOREK. Intenzivní péče o novorozence. 2. přepracované. Brno: NCO NZO, 2012, 447 s. ISBN 978-80-7013-547-1. 5. JOSEF ŠVEJCAR. Péče o dítě. 14. vyd. Praha 3: Nuga, 2003, 399 s. ISBN 8085903-15-6. 6. KOPŘIVOVÁ, Darina. Český průvodce mateřstvím: Péče o matku a dítě. 1. vyd. Praha 5: Tvarohová-Kolář, 2005, 119 s. ISBN 80-86738-08-6. 7. LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ. Preklinická pediatrie. 1. vyd. Praha 5: Galén, 2003, 248 s. ISBN 80-7262-207-2; 80-2460690-9. 8. SEDLÁŘOVÁ, Petra et al. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. 1. vyd. Praha 7: Grada, 2008, 248 s. ISBN 978-80-247-1613-8. 9. SCHUTTOVÁ, Karin. Máme děťátko. 1. vyd. Praha: Ikar, 1995, 335 s. ISBN 8085830-69-8; 80-7176-149-4. 10. TRČA, Stanislav. Budeme mít děťátko. 1. vyd. Praha 7: Grada, 2009, 272 s. ISBN 978-80-247-2581-9. 11. VELEMÍNSKÝ, Miloš a Martin GREGORA. Čekáme děťátko. 1. vyd. Praha 7: Grada, 2007, 368 s. ISBN 978-80-247-1489-9. 12. WEIGERT, V. Všechno o kojení. 1. vyd. J. Pištorová. Praha: Portál, 2006, 159 s. ISBN 80-7367-071-2. 59
13. ROZTOČIL, Aleš et al. Porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 408 s. ISBN 978-80-247-1941-2. 14. Sestra. Rooming-in [online].
2010
[cit.
2013-12-12].
Dostupné
z:
http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/uloha-sestry-v-edukaci-prvorodicky-vsystemu-rooming-in-450461
60
Seznam grafu Graf 1 Věk respondentek ............................................................................................................ 33 Graf 2 Parita respondentek .......................................................................................................... 34 Graf 3 Informovanosti v péči o novorozence .............................................................................. 35 Graf 4 Uvítala byste příručku ...................................................................................................... 36 Graf 5 Počet pomočených plen ................................................................................................... 37 Graf 6 Procentuální úbytek hmotnosti ........................................................................................ 38 Graf 7 Odříhnutí miminka ........................................................................................................... 39 Graf 8 Koupel novorozence ........................................................................................................ 40 Graf 9 Teploty vody při koupání ................................................................................................. 41 Graf 10 Měření teploty vody ....................................................................................................... 42 Graf 11 Umývání obličeje novorozence ..................................................................................... 43 Graf 12 Při nezahojeném pupíčku budu novorozence ................................................................ 44 Graf 13 čištění pupíčku ............................................................................................................... 45 Graf 14 čištění očí ....................................................................................................................... 46 Graf 15 čištění ucha .................................................................................................................... 47 Graf 16 čištění dutiny nosní ........................................................................................................ 48 Graf 17 Používání pudru na oblast genitálií ................................................................................ 49 Graf 18 Měření tělesné teploty.................................................................................................... 50 Graf 19 Spánek novorozence ...................................................................................................... 51
Seznam tabulek Tabulka 1 Vyhodnocení hypotézy č. 1 – informace v péči o novorozence................................. 52 Tabulka 2 Vyhodnocení hypotézy č. 2 – příručka pro ženy........................................................ 53 Tabulka 3 Vyhodnocení hypotézy č. 3 – hmotnostní úbytek ...................................................... 54 Tabulka 4 Vyhodnocení hypotézy č. 4 – odříhnutí miminka .................................................... 55
61
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Souhlasy výzkumu
62
Příloha č. 1: Dotazník Dobrý den, Jmenuji se Kristýna Škarvadová, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava,obor porodní asistentka. Ve své bakalářské práci se zabývám tématem informovanost šestinedělek v péči o novorozence, v této souvislosti bych vás chtěla požádat o vyplnění tohoto dotazníku. Tento výzkum je zaměřený na všechny ženy po porodu. Dotazník je anonymní a poslouží pro zpracování bakalářské práce. Předem Vám moc děkuji za spolupráci! Kristýna Škarvadová 3. ročník Obor porodní asistentka Vysoká škola polytechnická Jihlava Pokyny pro vyplnění dotazníku: Dotazník je sestaven z otázek, kdy u většiny jsou možnosti odpovědí jako je typu a, b, c, d. Vyberte prosím odpověď, která se podle vás nejpravdivější, popř. dopište vlastní poznámky. Vybranou odpověď zakroužkujte. 1) Jaký je váš věk? a) do 25let b) nad 26let c) 35 a více
2) Po kolikáté rodíte? Jste: a) prvorodička b) vícerodička
3) Kde jste získala informace v péči o novorozence? a) novorozenecké sestry b) internet 63
c) knihy d) předporodní kurz e) kamarádky
4) Uvítala byste příručku pro maminky zabývající se problematikou v péči o novorozence? a) ano b)ne
5) Důkazem,že vaše miminko prospívá bude denně kolik pomočených plen? a) 2-5 b) 6-8 c) 8 a více
6) Jaký si myslíte, že může být normální novorozenecký úbytek hmotnosti miminka po jeho narození? a) 5% b) 10% c) 15%
7) Po kojení necháte miminko odříhnout? a) na boku b) vleže c) na rameni d) na stehně
8) Jak často si myslíte, že je potřeba koupat novorozence? a) každý den b) ob den 64
c) 2-3krát do týdne
9) Jaká si myslíte, že by měla být správná teplota vody při koupání novorozence? a) do 35 stupňů b) 36-38 stupňů c) 37 stupňů
10) Pomocí čeho budete měřit teplotu vody ve vaničce? a) teploměrem b) loktem c) dlaní ruky
11) Obličej novorozence budete umývat? a) mýdlem b) vodou c) jinak……………………………
12) Než má novorozenec zahojený pupíček budete ho? a) koupat b) otírat c) nedokáži odpovědět
13) Čím budete čistit pupíček u novorozence? a) vatovou tyčinkou a lihem b) vatovou tyčinkou a vodou c) jinak……………………………….
14) Jak budete čistit oči novorozence? 65
a) buničinou a vodou b) kapičky do očí c) jinak…………………………………..
15) Kterou část ucha budete u novorozence čistit ? a) vnější část b) vnitřní část c) celé ucho
16) Jak budete čistit dutinu nosní u novorozence? a) vatovým tamponem b) odsávačkou c) kapičky do nosu
17) Budete používat pudr na oblast genitálii u novorozence ? a) ano b) ne
18) Měření tělesné teploty novorozence je nejlépe? a) v rektu (konečník) b) pod paží c) na hlavičce
19) Když dáváte spát novorozence, mělo by usínat? a) na boku b) na břiše c) na zádech
66
Příloha č. 2:
67
68
