VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Informovanost mužů o možnostech moderní antikoncepce

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Informovanost mužů o možnostech moderní antikoncepce

Bakalářská práce

Autor: Jana Ederová Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Dvořáková, PhD. Jihlava 2015

Anotace Téma bakalářské práce zní „Informovanost mužů o možnostech moderní antikoncepce“. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá historií, rozdělením antikoncepčních metod a hodnocením jejich spolehlivosti. Dále zde popisuji

funkci

ženských

pohlavních

orgánů

pro

lepší

pochopení

účinku

antikoncepčních metod. Praktická část tvoří dotazníkové šetření, které je zaměřeno na znalosti a názory mužů v oblasti moderní antikoncepce, včetně antikoncepce pro muže.

Klíčová slova Pohlavní orgány, historie antikoncepce, přirozené metody antikoncepce, bariérové metody, hormonální antikoncepce, chemická a nitroděložní antikoncepce, postkoitální antikoncepce, sterilizace

Anotation The name of this thesis is „Awareness of modern methods of birth control amongst men“. The thesis has a theoretical part and an original research. In theoretical part is processed history of birth control and different methods are analyzed with an emphasis on its reliability. Also, there is brief information about female reproductive organs for better understanding

of birth control methods.

The research composes of surveys which are focused on knowledge and opinions of respondent men about modern methods of birth control including birth control methods

for men.

Key words Genitals, history of contraception, natural methods of contraception, barrier methods, hormonal contraceptives, chemical and intrauterine contraception, emergency contraception, sterilization

Poděkování: Ráda bych tímto poděkovala paní PhDr. Vlastě Dvořákové, PhD. za odborné vedení, cenné rady, vstřícný přístup a příjemnou spolupráci. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům za ochotu při vyplňování dotazníku. A velké díky patří i mé rodině a přátelům za podporu.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 12. listopadu 2014 ...................................................... Podpis

Obsah 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 8 1.1 Cíle.............................................................................................................................. 9 1.2 Hypotézy .................................................................................................................... 9 2 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 10 2.1 Anatomie pohlavních orgánů ................................................................................. 10 2.1.1 Mužské pohlavní orgány.................................................................................... 10 2.1.2 Ženské pohlavní orgány ..................................................................................... 11 2.1.3 Funkce ženských pohlavních orgánů ................................................................. 12 2.2 Antikoncepce ........................................................................................................... 12 2.2.1 Historie antikoncepce ........................................................................................ 12 2.2.2 Dělení antikoncepce ........................................................................................... 13 2.3 Přirozené (přírodní) metody .................................................................................. 14 2.3.1 Coitus interruptus .............................................................................................. 15 2.3.2 Kalendářní metoda (plodné a neplodné dny) ..................................................... 15 2.3.3 Měření bazální teploty ....................................................................................... 15 2.3.4 Kojení jako antikoncepce................................................................................... 16 2.3.5 Úplná sexuální zdrženlivost ............................................................................... 16 2.3.6 Ostatní méně známé přírodní metody ................................................................ 16 2.4 Bariérové metody .................................................................................................... 17 2.4.1 Prezervativ ......................................................................................................... 17 2.4.2 Femidom ............................................................................................................ 18 2.4.3 Poševní pesar, diafragma ................................................................................... 18 2.4.4 Cervikální pesar ................................................................................................. 18 2.5 Chemická antikoncepce .......................................................................................... 19 2.5.1 Spermicidy ......................................................................................................... 19 2.5.2 Vaginální hubka ................................................................................................. 19 2.6 Hormonální metody antikoncepce ........................................................................ 20 2.6.1 Princip antikoncepčního účinku......................................................................... 20 2.6.1 Kombinovaná orální antikoncepce (COC) ........................................................ 20 2.6.2 Progestinová antikoncepce ................................................................................ 22 2.6.3 Žádoucí účinky hormonální antikoncepce ......................................................... 23 2.6.4 Nežádoucí účinky kombinované hormonální antikoncepce .............................. 24 2.6.5 Kontraindikace ................................................................................................... 24 2.7 Nitroděložní antikoncepce (IUD) ........................................................................... 24

2.8 Postkoitální antikoncepce....................................................................................... 25 2.9 Nevratné metody antikoncepce (sterilizace) ......................................................... 26 2.10 Mužská hormonální antikoncepce ...................................................................... 26 2.11 Výběr metody antikoncepce ................................................................................. 27 3 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................. 28 3.1 Metodika výzkumu ................................................................................................. 28 3.2 Charakteristika vzorku respondentů .................................................................... 28 3.3 Zpracování získaných dat ...................................................................................... 28 3.4 Výsledky výzkumu .................................................................................................. 29 3.5 Analýza hypotéz ...................................................................................................... 54 3.7 Diskuze ..................................................................................................................... 57 3.8 Doporučení pro praxi ............................................................................................. 61 3.8 Závěr ........................................................................................................................ 62 SEZNAM ZDROJŮ:..................................................................................................... 64 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................ 66 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 67 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 68

1 Úvod Při mém bakalářském studiu mě přednášející poučují, na co všechno by si měla dát každá žena pozor. Jakou by měla zvolit antikoncepci, jak správně žít pohlavním životem apod. Podle mého názoru je však důležité, aby se na těchto rozhodnutích podíleli oba partneři. To byl důvod, proč jsem si vybrala toto téma bakalářské práce. Každý moderní muž žijící v 21. století, má k dispozici mnoho informací. Tyto informace jsou mu poskytovány již od školních let. Úkolem mého výzkumu bylo zjistit, do jaké míry jsou čeští muži informovaní o možnostech využívání moderní antikoncepce. Jaký je jejich názor a postoj na využívání moderní antikoncepce? Souhlasí

s tím,

aby

žena

využívala

možnosti

hormonální

antikoncepce

i přes možné negativní účinky? Jak by oni samy ocenili možnost využití hormonální antikoncepce pro muže? Těmito otázkami a ještě dalšími se zabývám v mé bakalářské práci na téma Informovanost mužů o možnostech moderní antikoncepce. Toto téma vnímám jako velice zajímavé. Zároveň tím také mohu poukázat na znalost, či neznalost mužů v moderní antikoncepci. Pro porovnání znalostí jsem skupinu mužů rozdělila do tří věkových kategorií. Dále se v empirické části práce zabývám, jaké mají muži povědomí o spolehlivosti antikoncepčních metod, jaké druhy antikoncepce znají nebo jakou z antikoncepčních metod upřednostňují. V neposlední řadě se snažím zjistit, kdo by měl nést podle mužů odpovědnost za využívání moderní antikoncepce v partnerském vztahu, ale také kdo antikoncepci zajišťuje. V teoretické části se zaměřuji na jednotlivé antikoncepční metody a funkci pohlavních orgánů pro lepší pochopení účinku antikoncepce. V empirické části jsem zkoumala a zpracovala výsledky dotazníkového šetření.

8

1.1 Cíle 1. Zjistit rozsah a míru informovanosti o možnostech moderní antikoncepce u mužů. 2. Zjistit názory mužů na možnost využívání antikoncepce. 3. Zjistit informovanost mužů o žádoucích a nežádoucích účincích hormonální antikoncepce u žen.

1.2 Hypotézy 1. Domnívám se že, více než 75% mužů bude dostatečně informovaná o moderní antikoncepci. 2. Domnívám se že, více informovaní v oblasti moderní antikoncepce budou muži ve věku od 25 – 45 let. 3. Předpokládám, že s možností využívání mužské hormonální antikoncepce, bude souhlasit méně než 50% mužů. 4. Předpokládám, že více než 50% mužů bude znát žádoucí a nežádoucí účinky hormonální antikoncepce u žen.

9

2 Teoretická část 2.1 Anatomie pohlavních orgánů 2.1.1 Mužské pohlavní orgány Mužské pohlavní orgány dělíme na vnější a vnitřní pohlavní orgány, viz příloha č. 1. Mezi vnější pohlavní orgány řadíme pyj (penis) a šourek. Do vnitřních pohlavních orgánů řadíme varlata, nadvarlata, chámovody, měchýřkovité žlázky, předstojné žlázky a močovou trubici (Machová, 2002). 

Varle – párová mužská pohlavní žláza uložená v šourku. Každá obsahuje kanálky, v nichž se tvoří spermie. Po uzrání se uskladňují v nadvarleti (epididymis). Mezi kanálky se od puberty tvoří Leydigovy buňky. Jejich úkolem je za pomocí luteinizačního hormonu z hypofýzy produkce mužského hormonu testosteronu.



V nadvarleti se shromažďují spermie a mísí se s hlenem. Dále pokračují kanálky do chámovodu.



Chámovod je pokračováním nadvarlete, vede tříselným kanálem pod močovým měchýřem skrz semenný váček a následně přes předstojnou žlázu do močové trubice muže.



Předstojná žláza (prostata) je přídatná žláza o velikosti kaštanu. Prostata uložená na pánevním dnu obemyká začátek močové trubice a vyúsťuje do ní. Močová trubice odvádí moč a zároveň slouží i jako vývodná cesta pohlavních orgánů.



Pyj (penis) slouží jako kopulační orgán a je tvořen ze tří topořivých těles. Dvě párová a jedno nepárové zakončené žaludem. Obsahem těchto těles jsou žilní pleteně, které se při vzrušení naplní krví a penis se tím ztopoří.



Šourek (skrotum) představuje „vak“ rozdělený na dva prostory obsahující pravé a levé varle s nadvarlaty s částí chámovodu (Rokyta, 2003).

10

2.1.2 Ženské pohlavní orgány Ženské pohlavní orgány rozdělujeme také na vnitřní a zevní. Do vnitřních řadíme vaječníky, vejcovody, dělohu a pochvu. K zevním pohlavním orgánům patří velké a malé stydké pysky, poštěváček, topořivá tělesa a vestibulární žlázy, viz příloha č. 2. 

Vaječník (ovarium) je párová pohlavní žláza, která je uložena na boční stěně malé pánve a uchycena na zadní straně širokého vazu děložního. Ovarium se skládá z kůry a dřeně (medulla). Kůra ovaria (cortex ovarii) obsahuje folikulární aparát, který se skládá z více druhů folikulů. Zde probíhají fáze zrání folikulu, viz příloha č. 3 (Citterbart, 2001).



Vejcovod (tuba uterina) je párový trubicovitý orgán o délce 10-15cm. Jeho funkcí je transport vajíček do dělohy. Pro lepší zachycení dozrálého vajíčka je vybaven pohyblivými

řasinkami.

Druhý

konec

vejcovodu

je

volně

otevřen

do dutiny břišní. Ovaria a vejcovody se souhrnně označují za přívěsky děložní (adnexa). 

Děloha (uterus) je dutý svalový orgán hruškovitého tvaru nacházející se mezi močovým měchýřem

a

konečníkem.

Dělohu

rozdělujeme

na

tělo

(corpus

uteri)

a děložní hrdlo (cervix uteri). Uterus má tvar trojúhelníku. V jeho horních rozích vyúsťují vejcovody a mezi nimi se vyklenuje děložní dno (fundus uteri). Stavbu stěny děložního hradla tvoří endometrium, myometrium a peritoneum (přechod z močového měchýře na dělohu a z dělohy na rektum). 

Pochva (vagina) je trubicovitý orgán o délce cca 8cm. Spolu s klenutým úponem na děložní hrdlo vytváří poševní klenby a sestupuje šikmo dopředu ven mezi malé stydké pysky. Slouží jako odvodná cesta pohlavní a jako kopulační orgán. U panen je přítomna slizniční řasa (panenská blána).



Velké stydké pysky (labia majora pudendi) jsou tukem vyplněné kožní valy, které uzavírají stydkou štěrbinu (rima pudendi). Jejich vnější strana je ochlupená.



Malé stydké pysky (labia minora pudendi) jsou kožně-slizniční duplikatury obkružující poševní předsíň.



Vestibulární žlázy jsou žlázky umístěné pod sliznicí poševního vchodu. Největší z těchto žláz se nazývá Bartoliniho žláza.



Poštěváček (clitoris) je umístěn nad vyústěním močové trubice. Podobá se topořivým tělesům penisu (Rokyta, 2003).

11

2.1.3 Funkce ženských pohlavních orgánů Folikuly (vaječné váčky) zrají ve vaječnících ženy již od puberty. Pravidelně jednou za měsíc dozrávají a uvolní se z nich vajíčko. Růst vajíčka je stimulován z podvěsku mozkového přesněji z hypotalamu hormony (folikulostimulační hormon (FSH) a luteinizační hormon (LH)). Folikul obklopuje obal, ve kterém se tvoří nejvýznamnější hormon estrogen. Estrogen mimo jiné tvoří sliznici v děloze, která se v průběhu cyklu

ztlušťuje

a

vystýlá

dělohu

zevnitř

tak,

aby

se

tam

v případě

oplodnění usadilo. Když je vajíčko zralé, vyloučí do krve estrogeny, které signalizují hypofýze, aby začala vylučovat LH. Zvýšená hladina LH způsobí prasknutí folikulu a zárodečná buňka se uvolní a putuje vejcovodem do dělohy, během této doby (4 dny) může být oplodněna spermií, dochází tedy k ovulaci. Progesteron, tvořený v obalu vajíčka (žluté tělísko), který zůstal ve vaječníku, vykonává v této době důležité úkoly. Progesteron brání děloze stahovat se a následně tak vypudit oplodněné vajíčko, zabraňuje předčasným porodním bolestem a stará se o optimální podmínky (prokrvení dělohy, zásoba živin) pro dítě. Pokud vajíčko není oplodněno, žluté tělísko zanikne a vajíčko se následně rozpadne. Během následujících 14 dnů dochází k menstruaci. V příloze naleznete názorný obrázek zrání folikulu a ovulace, viz příloha č. 3 (Vollmer, 1999).

2.2 Antikoncepce Pojem antikoncepce (kontracepce) je souhrnný název pro všechny metody a opatření, jejichž Cílem je zabránit nežádoucímu oplodnění (Seidlová, 1997). Slovo antikoncepce se používá především u nás v České republice, kontracepce je původem z anglické literatury a dnes se tento pojem užívá stále častěji (Čepický, 2002).

2.2.1 Historie antikoncepce Už ve starověku trápilo lidské pokolení, jak oddělit pohlavní život od plození dětí. Snahu o antikoncepci projevovaly snad všechny kultury. Staří Egypťané používali speciální nástroj na vykuřování pochvy, různé pasty z krokodýlího, sloního trusu nebo z volské žluče, smůly, či zelí, kterou používali před stykem jako ochranu před otěhotněním. Cíle bakalářské práce byly splněny.

12

V Arábii si ženy zaváděly před stykem pravé varle vlka omotané bavlnou a namočené v olivovém oleji. Přestože tyto metody vypadají podivně, měly stejný základ jako dnešní přípravky, které hubí spermie. Přesto byla účinnější přerušovaná soulož, kterou praktikoval biblický Ónan. Tehdejší doba tyto metody neuznávala a brala je za zlé. V knize Genesis je psáno, že byl za tento čin zabit. Ve středověku lidé vynalezli první návlek na penis, který zabraňoval přenosu pohlavních chorob (v té době syfilis nejčastěji se vyskytující ve Francii). Byl vyráběn ze zvířecích střívek, z měchýřů ryb a později z látky, která se máčela do vosku. Tyto bariérové metody spočívaly v manipulaci před stykem, a proto se hledali i jiné metody. Číňané radili ženám, ať spolknou 24 živých včel a budou 5 let neplodné, tato i jiné podobné metody (pojídání živých pulců) neměla dlouhé trvání. Historie moderní antikoncepce začala roku 1921. Doktor Haberland zjistil, že vaječníky těhotných zvířat fungují na principu antikoncepce (blokují uvolnění vajíčka z vaječníku). Bohužel tato metoda by byla velmi drahá. Pro 1 uživatelku byla potřeba 12 mg estrogenu, to by znamenalo vaječníky z 80 000 prasnic. Dalším objevitelem syntetického progesteronu byl chemik Russel Mark, který využíval jednu z mexických rostlin. Z té samé rostliny v roce 1951 američtí vědci (Pincus a Chang) vyrobili norethisteron (progestin). Z počátku se používal jen jako lék v gynekologii a roku 1960 ho schválil Americký úřad pro potraviny pro výrobu první antikoncepční pilulky (Anavid), (Barták, 2006).

2.2.2 Dělení antikoncepce Antikoncepci rozdělujeme do několika základních skupin. Některé druhy jsou více významné a jiné méně významné a bezvýznamné. Z praktického hlediska dělíme antikoncepci na mužskou a ženskou (Barták, 2006).

13

Další dělení antikoncepce na: 

Přirozené



Bariérové



Chemické



Hormonální



Nitroděložní



Nevratné metody antikoncepce

Spolehlivost antikoncepčních metod Žádná antikoncepční metoda není bohužel stoprocentní. Účinnost antikoncepce se hodnotí těhotenským číslem tzv. Pearlův index. Toto číslo nám ukazuje, kolik žen ze 100 otěhotní s danou metodou za 1 rok. Pearlův index bez žádné antikoncepce je 88. To znamená, že čím je číslo vyšší, tím je metoda méně spolehlivá. Pokud žena využívá nějakou antikoncepci, těhotenské číslo se bude pohybovat od 0,1 do 20. Metoda, která má číslo 5 a méně, se označuje za metodu spolehlivou. Pro orientační přehled jednotlivých metod antikoncepce nám slouží tabulka, viz příloha č. 4. Některé antikoncepce udávají širší rozmezí a někde se uvádějí čísla trochu jinak. Je to proto, že někdy může selhat metoda sama, nebo může zapříčinit selhání i lidský faktor (Barták, 2006).

2.3 Přirozené (přírodní) metody Přirozené metody plánovaného rodičovství spočívají v periodické pohlavní abstinenci v období plodných dnů. Tyto metody kladou vysoké nároky na sebekontrolu a techniku provedení. Proto se vyznačují nízkou účinností. Výhoda těchto metod je jejich přirozenost a žádné nežádoucí účinky. Využívají je obvykle ženy, které z náboženských hledisek nebo i jiných důvodů odsuzují jiné antikoncepce (Barták, 2006).

14

2.3.1 Coitus interruptus Tato metoda je nejstarší, jednoduchá a cenově nejlevnější antikoncepční metoda. Je dostupná kdykoliv a kdekoliv pro každého. Českým ekvivalentem je přerušovaná soulož. Odpovědnost za metodu nese převážně muž. Jeho úkolem je vysunout pohlavní úd z pochvy před ejakulací. Jde o metodu málo spolehlivou. Existují tři příčiny, kdy může selhat. Malé množství může proniknout do močové trubice, i když muž ejakuluje mimo pochvu. Toto je mnohdy způsobené tím, že se muž snaží prodloužit soulož co nejdéle. Někdy se může stát, že méně zkušený muž okamžik špatně odhadne a styk nepřeruší včas. Další příčina selhání této metody nastává při ejakulaci v blízké oblasti zevních rodidel.

Po každé ejakulaci zůstává v uretře muže malé

množství spermatu, které se může do pochvy dostat opakovanou souloží (úplné odstranění je možné pouze vymočením). Pearlův index 15-35 je velmi vysoký (Barták, 2006).

2.3.2 Kalendářní metoda (plodné a neplodné dny) Tuto metodu mohou využívat ženy, které mají pravidelný menstruační cyklus. Metoda je založena na sledování délky menstruačních cyklů a vypočítávání plodných dní. Ovulace začíná 14 dní před začátkem menstruace. Spermie přežívají 2 – 3 dny. Aby nedošlo k oplození vajíčka, je třeba abstinovat již 2 – 3 dny před a 2 – 3 dny po samotné ovulaci. Pokud žena sleduje menstruační cyklus alespoň půl roku, může plodné dny ohraničit odečtením 18 dnů od nejkratšího a 11 dnů od nejdelšího cyklu. Dostane výsledek, jímž je interval plodných dnů a tudíž doba, kdy je velmi vysoká pravděpodobnost, že při pohlavním styku otěhotní. Pearlův index udává 1 – 3 ale i 14 – 40 záleží, jakou konkrétní metodu použijeme při zjišťování neplodných dnů (Fait, 2011).

2.3.3 Měření bazální teploty Bazální teplota se měří v pochvě, konečníku nebo v ústech pod jazykem. Teplotu měříme stejným teploměrem bezprostředně po probuzení, 3 – 5 minut nejméně po dobu 3 měsíců. Zvýšení teploty nastává v druhé polovině cyklu cca o 0,2 – 0,6 °C vlivem ovulace, viz příloha č. 5. Den před zvýšením bazální teploty a první den, kdy teplota stoupá, se považují za dny ovulační. Od tohoto dne se odečítají tři dny a přičítají tři dny, ve kterých můžeme ženu považovat za plodnou (Slezáková a kolektiv, 2011).

15

2.3.4 Kojení jako antikoncepce Laktace je přirozená poporodní antikoncepce, při které se zvyšuje hladina prolaktinu (brání zrání vajíček) a nastává útlum gonadotropinů. Důsledkem je laktační amenorea (vymizení menstruace) a dočasná neplodnost. Antikoncepční účinek laktace je vyvolán stimulací prsní bradavky sáním novorozence a pravidelným počtem přikládáním. Pro udržení tohoto mechanismu by žena měla plně kojit minimálně 10krát denně a alespoň jednou v noci. Pearlův index do půl roku po porodu je 2 – 4 (Rokyta, 2001).

2.3.5 Úplná sexuální zdrženlivost Tato metoda jinak nazývaná „sexuální abstinence“ je naprosto účinná a jako jediná z přirozených metod zabraňuje přenosu pohlavním chorobám (Fait, 2011).

2.3.6 Ostatní méně známé přírodní metody Hlenová metoda Hlenová metoda také zvaná „Billingsova metoda“ je poměrně složitá. Využívá se k diagnostice plodných a neplodných dnů. Zaměřuje se na změny, množství a konzistenci cervikálního hlenu v období ovulace. Žena si sama určuje plodné a neplodné období cyklu podle ranního nálezu cervikálního hlenu. Plodné dny jsou charakterizovány vazkým hojným hlenem. Neplodné dny označovány jako suché dny se vyznačují hustotou hlenu a minimálním množstvím (Roztočil a kolektiv, 2007). Krystalizace slin Ke krystalizaci slin dochází zvýšením hladin 17beta estradiolu před ovulací. Tento fenomén lze pozorovat pod mikroskopem, kde vzorek slin nebo vzorek cervikálního sekretu krystalizuje a vytváří obrazce podobné stromečkovitým strukturám listů kapradí.

Žena

si

může

doprovázející

ovulaci

kontrolovat

sama

pomocí

„minimikroskopu“ (Roztočil a kolektiv, 2007).

16

Rychlé stanovení luteinizačního hormonu (LH) Metody přímého stanovení ovulačních hladin LH a estradiolu. Pomocí speciálního přístroje si žena sama stanoví hladiny hormonů z moči. Displej přístroje ukáže, zda je den plodný či neplodný (Roztočil a kolektiv, 2007). Symptotermální teplota Symptotermální metodou (symptom = příznak, termální = teplotní) se určuje plodné a

neplodné

období

pomocí

symptomů.

Hodnotí

se

kombinace

bazálních

teplot, sledování poševního hlenu nebo změny na děložním čípku. Pokud má žena nepravidelný cyklus, tato metoda je zcela nevhodná (Fait, 2011).

2.4 Bariérové metody 2.4.1 Prezervativ Prezervativ neboli kondom je nejtypičtější a nejvýznamnější představitel bariérové antikoncepce. Pro spermie představuje mechanickou zábranu, přes kterou nemůže proniknout do vagíny (Čech, 2006). Prezervativ je obal na pohlavní úd muže vyrobený z jemné gumy, který má na jednom konci zesílený okraj, srolovaný pro snadnou aplikaci. Na druhém konci je vytvořen malý rezervoár pro ejakulát. Materiál, ze kterého je vyroben, má až neuvěřitelnou průtažnost 730%. Světová produkce se pohybuje okolo 8,5 biliónů kusů za rok. Prodávají se v různých provedeních a velikostech. Dělí se na lubrikované a suché. Kondom se navlékne na ztopořený penis těsně před pohlavním stykem. Krátce po ejakulaci je nutné penis s kondomem vyjmout, aby se předešlo jeho sklouznutí. Pro další styk je třeba použít kondom nový. Přesný návod na jeho použití je uveden v příloze č. 6. Kondom chrání nejen proti početí, ale zabraňuje také přenosu pohlavních chorob, což je hlavní výhodou této antikoncepce. Používání kondomu vyžaduje zručnost a zodpovědnost uživatele, proto Pearlův index udává široké rozmezí od 0,1 až do 5. Další výhodou je relativně nízká cena (Barták, 2006).

17

2.4.2 Femidom Toto označení se používá pro ženský kondom, viz příloha č. 7. Ve světě je k dostání od roku 1992. Vyrábí se z polyuretanu, který je ještě tenčí než latex. Uzavřený konec má na okraji dva kroužky, menší pevný kroužek se vkládá hluboko do pochvy na děložní čípek a velký kroužek zůstává venku. Femidom mohou používat osoby alergické na latex. K dalším výhodám patří to, že nevyžaduje vytažení údu ihned po ejakulaci z pochvy. Je pevnější, proto je menší riziko protržení. Nevýhoda této metody spočívá v manipulaci v oblasti genitálií před stykem, nebo vzniku nepříjemnosti cizího tělesa v genitálu. Jako u mužského kondomu závisí spolehlivost na správném použití. Ženský kondom je ve srovnání s mužským dražší (Křenková, 2000).

2.4.3 Poševní pesar, diafragma Jedná se jemnou membránu, vyrobenou z latexu, která je uchycená na pružném kovovém prstenci, viz příloha č. 8. Pesar se zavádí před stykem co nejvýše do pochvy před děložní čípek. Přední okraj se opírá o stydkou sponu a zadní se opírá o zadní klenbu poševní. Tuto metodu je vhodné kombinovat se spermicidními prostředky pro lepší účinnost. Uživatelka této metody po styku musí alespoň 6 hodin pesar ponechat v pochvě. Pro užívání této antikoncepce je nutné navštívit lékaře, který doporučí správnou velikost a poučí o zavádění pesaru, špatná anipulace může způsobit sklouznutí pesaru při styku. Výhodou antikoncepce jsou minimální nežádoucí účinky a mohou je využívat ženy, u kterých je kontraindikovaná aplikace hormonální antikoncepce (Roztočil a kolektiv, 2007).

2.4.4 Cervikální pesar Jde o další možnou variantu bariérové ženské kontracepce ve tvaru kloboučku, viz příloha č. 8. Klobouček se vyrábí z gumy nebo plastického materiálu, který se přiloží k děložnímu hrdlu a přisaje se. Tím se uzavře vchod do cervikálního kanálku. Účinnost této metody není příliš spolehlivá, proto se doporučuje kombinovat se spermicidními látkami (Roztočil a kolektiv, 2007).

18

2.5 Chemická antikoncepce Chemické metody jsou postavené na imobilizaci spermií chemickými přípravy „spermicidy“. V dnešní době se používají surfaktanty. Jejich úkolem je zničit membránu spermií. Snižuje jejich napětí a tím způsobí ihned zástavu motility spermií v ejakulátu (Slezáková a kolektiv, 2011).

2.5.1 Spermicidy V současné době jsou u nás k dispozici dva přípravky chemické antikoncepce. Léta byl dostupný jedině nonoxynol – 9 (Patentex Oval) jehož Pearl index byl celkem vysoký a také hrozilo nebezpečí porušení poševní sliznice. Druhým prostředkem nové generace je benzalkonium chlorid (Pharmatex). Výhodou benzalkonia je schopnost zabránit některým pohlavně přenosným chorobám např. (chlamydie, kapavka, syfilis a jiné). Proti laktobacilu

účinný není, tedy nenarušuje přirozenou floru v pochvě.

Vyrábí se ve formě krému s účinkem až 10 hodin po aplikaci, dále je dostupný i ve formě globule s účinkem 4 hodin po 5 minutách od zavedení. Při opakované souloži se musí dávka znova aplikovat. Pharmatex se doporučuje kombinovat s prezervativem, protože se vzájemně neovlivňují. Užívání tohoto druhu antikoncepce vyžaduje nepoužívat mýdlo 2 hodiny před a po styku, nekombinovat společně s jinou vaginální terapií a do 2 hodin po pohlavním styku se vyhnout koupelím, či vaginálním výplachům (Fait, 2012).

2.5.2 Vaginální hubka Tato metoda je založena na dvojí kombinaci, antikoncepce chemické a bariérové. Vaginální houbička má cylindrický tvar o délce 4,5 cm a obvodu 3,5 cm, dostupná byla začátkem 80. let. Vyrábí se z polyuretanu a obsahuje spermicid nonoxynol – 9. Před zavedením se musí hubka navlhčit v čisté vodě a zavede se vysoko do pochvy před děložní hrdlo. Při styku se hubka komprimuje, což vede k uvolnění spermicidu. V pochvě se může ponechat 24 hodin a po tuto dobu trvá její antikoncepční účinek. Vyjmutí se doporučuje za 6 hodin po styku (Čepický, 2002).

19

2.6 Hormonální metody antikoncepce Hormonální antikoncepce je světově nejrozšířenější a jednou z nejspolehlivějších metod. Lze ji rozdělit na antikoncepci gestagenní (obsahující pouze gestagen) a kombinovanou (estrogestagenní). Podle způsobu aplikace preparátu dělíme na metody perorální, injekční, intrauterinní, transdermální a podkožní implantáty (Křenková, 2000).

2.6.1 Princip antikoncepčního účinku Funkce hormonálních pilulek spočívá v napodobení tvorby hormonů a jejich účinku na vaječník (potlačení přirozeného řízení menstruačního cyklu). Nejčastěji se používají kombinované pilulky obsahující estrogen a gestagen – farmaceuticky vyráběný progesteron. Neměnná hladina hormonů potlačuje pokyny hypofýze, tímto je blokována tvorba FSH a tím i impuls k růstu vajíček. Z tohoto důvodu nedochází k ovulaci a žena se stává neplodnou. Mechanismem účinku je i neprostupnost cervikálního hlenu pro spermie (Křenková, 2000).

Oslabení účinnosti hormonální antikoncepce Účinnost hormonální antikoncepce může být oslabena narušením absorpcí ze střev díky snížení střevní flóry působením antibiotik (tetracykliny, cefalosporiny), nebo vlivem metabolismu v játrech např. léky určené pro léčbu tuberkulózy, epilepsie a výtažek z třezalky tečkované (Fait, 2011).

2.6.1 Kombinovaná orální antikoncepce (COC) Perorální antikoncepci vyvinuli vědci Pincus a Chang na konci 50. let 20. století ve spojených státech. Od té doby se však používané hormony a jejich dávky změnily. Základem antikoncepčního účinku je nejen správné dávkování estrogenu, který působí na růst sliznice, ale i druhého hormonu progesteronu, jenž vyvolává menstruaci. Účinek tedy závisí na kombinaci dvou hormonů. Tyto tablety se užívají obvykle 3 týdny, po té následuje týdenní pauza. Hladina hormonů se sníží, tím se napodobí zánik žlutého tělíska a žena dostane menstruaci. Při zapomenutí tabletky je žena chráněna před oplodněním vajíčka ještě dalších 12 hodin (Barták, 2006).

20

„Navrácení ovariální funkce, jakožto i obnovení fertility po vysazení COC, nastává postupně během prvních měsíců. První cyklus po vysazení je u 10 – 25% žen ještě anovulační, ve 3. cyklu ovuluje 98% žen. Před plánovaným otěhotněním není nutné vysazovat antikoncepci několik měsíců předem, „čištění organismu“ není vědecky podloženo“(Driák, 2013, str. 11). Perorální tabletky se rozdělují podle denní dávky estrogenních komponentů (ethinylestradiollů (EE)). 

Vysoká dávka > 50 µg EE



Střední dávka obsahuje 50 – 37,5µg EE



Nízká dávka obsahuje 37,5 – 30 µg EE



Velmi nízká dávka obsahuje < 20 µg EE COC se dále dělí podle rozložení podávaných hormonů během jednoho cyklu na:



Monofázové – ve všech tabletách je stejné složení



Dvoufázové – dávka progestinu je v druhé polovině vyšší



Třífázové – množství progestinu se postupně zvyšuje a dávka estrogenu se může ve druhé třetině aplikace zvyšovat Vícefázové preparáty byly vytvořeny ve snaze napodobit změny plazmatické hladiny hormonů změnám obvyklým během menstruačního cyklu a snížit tak celkovou dávku progestinu během cyklu (Křepelka, 2013). Non – orální aplikace estrogen – progestinové antikoncepce Některým ženám nevyhovuje každodenní užívání pilulek a jejich nepravidelné užívání hrozí nechtěnému těhotenství. Proto se mimo tradiční COC využívá lékové formy např. transdermální antikoncepční náplast, vaginální prstenec, event. intramuskulární injekce (Driák, 2014).

21

Antikoncepční náplast V České republice je k dostání kontracepční náplast Evra. Náplast denně uvolňuje hormony do těla v přesných dávkách. Aplikace Evry je jednou za týden po dobu 3 týdnů, 4 týden je pauza bez hormonů. Interval, kdy je metoda bezpečná, je nejméně 24 hodin. Na prsty nebo na místa s dermatologickým poraněním je aplikace zakázaná (Driák, 2014). Vaginální kroužek Kroužek nazývaný NuvaRing je bezbarvý prstenec o zevním průměru 54 mm a tloušťce 4 mm, viz příloha č. 9. Uživatelka této metody si kroužek zavede 1. – 5. den cyklu do horní třetiny pochvy. Prstenec si v pochvě ponechá 3 týdny a 4 týden dochází ke krvácení. Po náhodném vyjmutí prstence, je antikoncepční účinek 3 hodiny (Driák, 2014). Injekční antikoncepce Tato metoda depotní aplikace gestagenů a estrogenů je méně užívaná než předešlé metody. Aplikuje se intramuskulárně v měsíčních intervalech. Mechanismus účinku je založena na blokaci ovulace, má vliv na endometrium a cervikální hlen jako o perorální aplikace. V současné době není v ČR dostupná (Křepelka, 2013).

2.6.2 Progestinová antikoncepce Mimo estrogen-progestinových přípravků se vyrábí další druhy antikoncepce, které mají pouze progestinové složky (progestin-only contraception). Jsou dostupné v tabletové formě podávané každý den, nebo jako depotní injekce, implantáty či nitroděložní tělíska. Progestinová antikoncepce je především vhodná pro ženy netolerující estrogen, pro ženy které mají zvýšené riziko hluboké žilní trombózy, tromboembolie, onemocnění jater, nepravidelné hypertenze a jiná onemocnění. Dále je vhodná pro nikotičky starší 35 let, kojící matky a ženy s Diabetem Mellitem. U progestinové antikoncepce je zvýšený výskyt ovariálních cyst, zhoršení problematické pleti a bolesti hlavy. Pozitivních účinků je méně než u kombinované antikoncepce. Léčebná indikace je u žen s nepravidelnou menstruací, silným nebo slabým menstruačním krvácením, zvětšením sliznice, endometrióza, migrény, hemoglobinopatie (porucha tvorby hemoglobinu) a ochrana před pánevní zánětlivou nemocí (Driák, 2014).

22

„Minipilulka“ Takto se nazývá orální forma tablet, které jsou u nás dostupné pod názvy Cerazzette a Azalie. Jedná se o nejnovější typy, které brání ovulaci stejně jako kombinovaná kontracepce z 99%. Pearlův index 0,4 je celkem shodný s COC (Driák, 2014). Injekční forma Depo – Provera 150 je depotní injekce, která se aplikuje intramuskulárně do gluteálního nebo deltového svalu v průběhu pěti prvních dnů cyklu jedenkrát za 12 týdnů. Tolerance mezi injekcemi může být až 2 týdny, protože žena nemá ovulaci. Dnes už máme novější přípravek Syana, která se aplikuje jednou za 3 měsíce subkutánně (Driák, 2014). Implantáty U nás je dostupný subkutánní progestinový implantát tzv. Implanon. Jedná se o tyčinkové tělísko z kopolymeru 4 cm dlouhé a 2 mm silné. Místo aplikace (vnitřní strana paže, 6-8 cm od žlábku) lékař umrtví a tyčinku zavede subdermálně mezi biceps a triceps. Z tělíska se po dobu tří let uvolňuje hormon etonogestrel v klesajícím množství (Driák, 2014). Existují také levonorgestrelové implantáty, které mají obdobný účinek po dobu pěti let (Křepelka, 2013).

2.6.3 Žádoucí účinky hormonální antikoncepce Vedle hlavního účinku zabránění nechtěného těhotenství se s vývojem nových přípravků nabízí řada možností, jak využít klasickou hormonální antikoncepci prevenci a léčbě onemocnění. Existuje celá řada příznivých vedlejších neantikoncepčních účinků. Mezi tyto preventivní účinky patří snížení rizika onemocnění rakoviny děložní sliznice a vaječníku na polovinu po pravidelném užívání alespoň po dobu jednoho roku. Dále výrazně redukuje gynekologické záněty díky neprostupné hlenové zátce, kladné účinky na fibrocystické onemocnění prsu, snižuje výskyt funkčních cyst na vaječnících, mimoděložní těhotenství, redukce výskytu preeklampsie. K léčebným účinkům řadíme příznivý vliv na bolestivou menstruaci (dysmenorea) a premenstruační syndrom. Snížení krevních ztrát při menstruaci, regulace nepravidelné menstruace, snižuje riziko vzniku endometriózy, také preparáty s neandrogenními nebo androgenními progestiny a dávkou estrogenu nejméně 30µg mají pozitivní vliv na pleť a akné (Barták, 2006).

23

2.6.4 Nežádoucí účinky kombinované hormonální antikoncepce Nežádoucí účinky hormonální antikoncepce se dělí do dvou skupin na méně závažné a závažné. Krátkodobé negativní vedlejší účinky se projevují jako: nauzea, vomitus, příbytek na váze, zvětšení a tlak v prsou, větší chuť k jídlu, zadržování tekutin, otoky, únava, deprese a migrény. Příznaky by postupným užíváním HAK měly odeznít (Roztočil, 2007). Další méně závažné nežádoucí účinky: změny nálad, emoční poruchy, ztráta libida, alopecie (vypadávání vlasů), infekce močových cest, alergické reakce, hirsutismus, varixy, kožní vyrážky, pigmentace, oční poruchy (nesnášenlivost kontaktních čoček, apod.). K dlouhodobým vedlejším závažným účinkům patří trombo-embolická nemoc, hypertenze, možná spojitost s rakovinou děložní sliznice, cervixu, ovarií, jater a plic, narušení metabolismu krevního cukru a lipidů, poruchy jater, nádory jater (pravděpodobnost při dlouhodobém používání), zvýšené riziko mimoděložního těhotenství, zvýšené riziko onemocnění žlučníku (žlučové kameny), 3x - 6x vyšší riziko infarktu myokardu (spojeno s věkem), osteoporóza (Sellmanová, 2014).

2.6.5 Kontraindikace Absolutní kontraindikace těchto antikoncepcí Kardiovaskulární onemocnění, poruchy centrálního nervového systému, porucha lipidového metabolismu, onemocnění jater, nádory prsu a endometria, krvácení z dělohy nejasné příčiny, projevy nežádoucích účinků při předchozím užívání HAK a těhotenství nebo při podezření na něj. Relativní kontraindikace těchto antikoncepcí Deprese, vaskulární migréna, epilepsie, dekompenzovaná cukrovka, poruchy funkce jater, žlučových cest, poruchy menstruace neznámé příčiny, plánované rozsáhlé operace, děložní myomy, nikotismus, věk nad 40 let (Roztočil, 2007).

2.7 Nitroděložní antikoncepce (IUD) Nitroděložní tělíska (intrauterine device) se označují za velmi spolehlivou a účinnou metodu. Tvary a použitý materiál jednotlivých tělísek se neustále měnily. Spirálovité tělísko vyráběné z plastu u nás známé pod názvem DANA, zanedlouho nahradilo tělísko ve tvaru T omotané měděným drátkem (Uzel, 1999).

24

Tělíska se zavádí na dobu 5 let. Dalším pokrokem bylo přidání hormonu levonorgestrelu do tělísek MIRENA, viz příloha č. 9. Tímto kromě mechanického účinku vzniká nitroděložní systém, který uvolňuje levonorgestrel působící na změnu hlenu v děložním hrdle a tím neprostupnost spermií do hrdla. Dále snižuje růst sliznice a ovlivňuje funkci vejcovodů. K nežádoucím účinkům řadíme kromě větší náchylnosti k infekcím nepravidelné krvácení, bolest hlavy a podbřišku (Fait, 2011). IUD lékař zavádí 3. nebo 4. den menstruace skrz děložní hrdlo. Pro snadnou manipulaci při zavádění má tělísko speciální zavaděč. Tělíska jsou vhodné pro ženy, které už rodily nebo chtějí antikoncepci na delší dobu. Rozhodně se nedoporučují ženám, které

nerodily

nebo

mají

nedostatečnou

prostupnost

hrdla

pro

zavaděč

(Slezáková, 2011). Nitroděložní tělísko Jaydess Tělísko Jaydess je menší typ tělíska podobné Mireně. Díky menšímu průměru se snadněji zavádí a doporučuje se i ženám, které již nerodily. Funkční doba tělíska je 3 roky. Jaydess je i vhodná alternativa pro ženy po porodu, které plánují další těhotenství do 3 let (www.femisalva.cz, 2014).

2.8 Postkoitální antikoncepce Postkoitální

antikoncepce

(pohotovostní)

je

metoda,

kterou

žena

použije

až po nechráněném styku, aby nedošlo k otěhotnění. Důvodem může být selhání antikoncepce (prasknutí kondomu, vynechání tabletky a jiné) nebo znásilnění. Tato metoda je založena na podání tablety do 72 hodin od styku. Vysoké dávky levonorgestrelu v tabletě zabrání průniku spermií do vejcovodů nebo uhnízdění již oplodněného vajíčka (Slíva, Votava, 2010). Tímto dojde k narušení menstruačního cyklu a nepravidelnému krvácení. Hlavní nevýhodou této metody je nižší účinnost, proto není doporučeno užívat tabletu více jak jednou měsíčně (Slezáková, 2011).

25

2.9 Nevratné metody antikoncepce (sterilizace) Mezi nevratné metody antikoncepce u žen patří tubární sterilizace (zneprůchodnění vejcovodů), viz příloha č. 10 a u mužů se provádí vasektomie (přerušení chámovodu), viz příloha č. 11 (Fait, 2011). Sterilizace je chirurgická antikoncepce bez poškození pohlavních žláz. Jejím úkolem je trvalé zajištění neplodnosti jak u ženy, tak u muže. Tato metoda je vhodná pro páry, které mají děti a další již neplánují. Dále může být indikována z důvodu vážného onemocnění ženy. Při volbě této metody je nutné znát všechny informace o výkonu a trvání neplodnosti, která se jen těžko navrací. V dnešní době se sterilizace ženy provádí laparoskopicky. U mužů je podvázán ductus spermaticus (oboustranná vazektomie), tímto chirurgickým miniinvazivním zákrokem se docílí sterility (nepřítomnost spermií v ejakulátu), (Roztočil, 2007). Dříve byla sterilizace prováděna pouze ze zdravotních důvodů, od roku 2012 je možnost tento zákrok podstoupit od 21 let, pokud to umožňuje zdravotní stav. Nový zákon, viz příloha č. 12. Tento výkon si hradí pacient sám (Vazektomie - 10 000 Kč, laparoskopická sterilizace 14 900 Kč), (Nemji.cz, 2014).

2.10 Mužská hormonální antikoncepce Hormonální

mužská

kontracepce

je

zatím

ve

fázi

výzkumu.

Spočívá

v podání antiandrogenů, které pozastavují tvorbu spermií. V Číně byl zkoušen pigment z oleje bavlníku (gossypol) na tisících mužů. Zjistilo se, že je velmi účinný, avšak návrat do normálu po užívání je pomalý a u 10 % mužů trvalý. Tato metoda způsobuje také nepříjemné vedlejší účinky jako poruchy erekce, pokles libida, nevolnost a ukládá se v játrech, srdci a ledvinách. Nyní byl výzkum, díky těmto závažným nežádoucím účinkům přerušen (Mlčoch, 2010).

26

2.11 Výběr metody antikoncepce Pokud žena rozmýšlí, jakou metodu antikoncepce zvolí, měla by dobře zvážit následující faktory: 

Plánování těhotenství



Jak dlouho chce antikoncepci užívat



Jak dobře zná svého partnera



Jaké očekává od antikoncepce příznivé účinky



Spolehlivost metody



Bezpečnost metody



Finanční nákladnost antikoncepce U některých z metod také závisí na zdravotním stavu ženy, proto je vhodná konzultace s lékařem (Fait, 2011). Vývoj informovanosti mužů Již od počátku 21. století byla mužům dostupná literatura týkající se pohlavního života. Pro svobodné muže zde byl výčet tehdy možných antikoncepčních metod. Toto odvětví prošlo od té doby do současnosti obrovským vývojem. V současnosti již není tato problematika tabu, ale probírá se veřejně a klade se na ní veliký důraz. Proto se v současnosti musí každý muž aktivně podílet na výběru vhodné antikoncepce. Je k tomu veden už od útlého mládí, kdy je soustavně informován o sexuálním životě a možnostech antikoncepce, včetně zabránění možnosti přenosu pohlavně přenosných chorob.

Kromě vzdělávacích institucí by se v této problematice měla

aktivně angažovat i rodina. Tyto informace formují jeho přístup k pohlavnímu životu a ochraně vlastního zdraví. Selháním a nedostatečnou informovanosti v této oblasti dochází k letargii a nezájmu získávání dalších informací, které jsou volně k dispozici.

27

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Ke sběru dat jsem zvolila kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření. Dotazníky byly určeny mužům od 15 let. Dotazník byl zcela anonymní a obsahoval 25 otázek (uzavřených, polootevřených, otevřených). První 2 otázky byly úvodní, zjišťovaly věkovou kategorii respondentů, a zda žijí sexuálním životem. Následujících 13 otázek bylo zaměřeno na informovanost a znalost mužů v oblasti moderní antikoncepce. Otázky číslo 15 – 24 byly zaměřeny na názory mužů na možnosti moderní antikoncepce a jejich využívání. Poslední 25 otázka zjišťuje vzdělání respondentů.

3.2 Charakteristika vzorku respondentů Dotazníky byly určeny pro muže ve věku od 15 let. Výzkum probíhal od začátku září 2014 do konce října 2014, dotazník byl dostupný na webové stránce pro širokou veřejnost. Zájem o vyplnění dotazníků projevilo 358 respondentů. Avšak zpracovatelných dotazníků bylo pouze 180.

3.3 Zpracování získaných dat Teoretickou část k bakalářské práci jsem zpracovávala v programu Microsoft Office Word 2007. K zpracování dotazníků v praktické části jsem využila Microsoft Office Excel 2007. Data jsou zaokrouhlena na celá %.

28

3.4 Výsledky výzkumu Otázka číslo 1: Kolik je Vám let?

12%

42%

15 až 25 let 26 až 45 let 46 a více let

46%

Graf 1 Věk

Z celkového počtu 180 sebraných dotazníků je 76 (42%) respondentů ve věku od 15 do 25 let. 83 (46%) respondentů je ve věku 26 až 45 let. 21 (12%) respondentů je starších 46 let.

29

Otázka číslo 2: Jste sexuálně aktivní?

10%

Ano Ne

90%

Graf 2 Sexuální aktivita

Celých 90% (162 respondentů) odpovědělo, že jsou sexuálně aktivní, zbývajících 10% (18 respondentů) sexuálně aktivních není.

30

Otázka číslo 3: Jakou definici byste přiřadili k pojmu antikoncepce?

120%

Relativní četnost

100% 80% postupy zabraňující oplodnění

60%

ochrana před pohlavně přenosnými chorobami

40%

odstranění živého zárodku z dělohy

20% 0% 15-25 let

26-45 let 46 a více let Pojem antikoncepce

Graf 3 Pojem antikoncepce

V kategorii muži věku 15-25 let odpovědelo 74 (97%) správnou odpověď, tedy že antikoncepce jsou postupy zabraňující oplodnění, 2 (3%) respondenti nesprávně uvedlo,že antikoncepce chrání před pohlavně přenosnými chorobami. V kategorii muži ve věku 26-45 let odpovědělo 81 (98%) správně, tedy že antikoncepce jsou postupy zabraňující oplodnění, 2 (2%) respondenti uvedli nesprávnou odpověď, že antikoncepce odtraňuje živé zárodky. V kategorii muži ve věku 46 a více let uvedlo správně 19 (90%) respondentů odpověď, tedy že antikoncepce jsou postupy zabraňující otěhotnění, 2 (2%) respondenti se domnívají, že antikoncepce znamená odstranění živého zárodku.

31

Otázka číslo 4: Myslíte si, že jsou Vaše informace o antikoncepci dostatečné? 80% 70%

Relativní četnost

60% 50% spíše ano

40%

rozhodně ano spíše ne

30%

rozhodně ne

20% 10% 0% 15 - 25 let

26 - 45 let Informace o antikoncepci

46 a více

Graf 4 Informace o antikoncepci

53 (70%) respondentů ve věku od 15 do 25 let si nejvíce myslí, že jejich informace jsou spíše dostatečné, 12 (16%) uvedlo, že jejich informace jsou rozhodně dostatečné. 9 (12%) respondentů si myslí, že spíše nejsou dostatečně informováni a 2 (3%) respondenti uvedli, že jejich informace o antikoncepci jsou rozhodně nedostatečné. 47 (57%) respondentů ve věku 26-45 let si nejvíce myslí, že informace o antikoncepci jsou spíše dostatečné, 24 (29%) respondentů rozhodně dostatečné a 12 (25%) mužů se domnívá o spíše nedostatečných znalostech. U mužů ve věku nad 46 let byla nejčastější odpověď stejná jako u výše uvedených skupin. Informace spíše dostatečné označilo 14 (67%) respondentů. Rozhodně dostatečné informace uvádí 4 (19%) muži. 2 (10%) respondenti si myslí, že jejich informace o antikoncepci jsou spíše nedostatečné. 1 (5%) respondent uvedl, že jeho informace o antikoncepci jsou rozhodně nedostatečné.

32

Otázka číslo 5: Z jakých zdrojů čerpáte o antikoncepci? Tato otázka zkoumá, z jakých zdrojů muži čerpají antikoncepce informace o antikoncepci. Respondenti mohli označit více možností odpovědí.

70%

Relativní četnost

60% 50% 40% 30%

20% 10% 0% internet

od partnerky

literatura zdravotnický (časopisy, personál knihy, letáky) Zdroje antikoncepce

jiné

televize

Graf 5 Zdroje antikoncepce

Z výsledků celkového hodnocení respondenti nejvíce čerpají z internetu a to 57%, druhou nejčastější odpovědí je čerpání informací od partnerky a to v 47% případech. 37% respondentů čerpá informace z literatury (časopisy, knihy, letáky), 22% respondentů hledá informace u zdravotnického personálu. Jiné zdroje uvedlo 17% respondentů a nejméně využívaný zdroj je televize a to pouhých 13%.

33

Otázka číslo 6: Jaké znáte metody antikoncepce pro ženy? U této otázky mohli respondenti označit více možností.

Tabulka 1 Metody antikoncepce Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost %

Hormonální (tablety, injekce, náplasti)

174

97%

Bariérová (kondom, pesar)

147

81%

Nitroděložní (tělíska)

145

80%

Přírodní (plodné a neplodné dny)

123

68%

Sexuální abstinence

105

58%

Sterilizace

99

56%

Chemické (krémy, želé)

75

42%

Jiné

5

3%

174 (97%) respondentů ze 180 zná metody hormonální antikoncepce, 147 (81%) mužů označilo bariérové metody, nitroděložní uvedlo 145 (80%). Přírodní metody antikoncepce znalo 123 (68%) respondentů, sexuální abstinenci označilo 105 (58%) respondentů. Méně známé metody jako je sterilizace znalo 99 (56%) respondentů a chemické metody 75 (42%) mužů. 5 (3%) respondentů zná jiné metody antikoncepce.

34

Otázka číslo 7: Jaké znáte metody antikoncepce pro muže? Skupina dotazovaných respondentů na tuto otázku mohl odpovědět volným textem. Tabulka 2 Metody antikoncepce pro muže Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost %

Kondom

162

90%

Sterilizace (vasektomie)

65

36%

Přerušovaná soulož

32

18%

Sexuální abstinence

23

13%

Hormonální

9

5%

Jiné

8

4%

Spermicidní gely a krémy

8

4%

Neznám

4

2%

Z celkového počtu dotazovaných respondentů vyplývá, že 162 (90%) respondentů zná jako nejčastější metodu antikoncepce pro muže kondom, druhou nejčastější odpovědí s počtem 65 (36%) byla sterilizace. 32 (18%) respondentů zná přerušovanou soulož, 23 (13%) respondentů uvedlo metodu sexuální abstinence. Hormonální antikoncepci pro muže uvedlo 9 (5%) respondentů, dalších 8 (4%) respondentů zná spermicidní gely a krémy. Jiné metody antikoncepce pro muže zná 8 (4%) respondentů, 4 (2%) respondenti neznají žádnou antikoncepční metodu pro muže.

35

Otázka číslo 8: Jaký druh antikoncepce byste preferoval pro muže? Skupina dotazovaných respondentů na otázku jaký druh antikoncepce byste preferoval

Relativní četnost

pro muže, mohla označit více možností. 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Preferovaný druh antikoncepce

Graf 6 Preferovaný druh antikoncepce

132 (74%) respondentů by nejvíce preferovalo bariérové metody, jako antikoncepci pro muže, 41 (23%) respondentů by preferovalo hormonální antikoncepci pro muže. Přednost chemickým metodám antikoncepce označilo 23 (13%) respondentů. Přírodní shodně

metody, po

19%.

sterilizaci 10

(6%)

a

sexuální respondentů

abstinenci

uvádí

upřednostňují

jiné

respondenti metody.

36

Otázka číslo 9: Jaké z antikoncepčních metod považujete za nejspolehlivější? Zkoumaný vzorek respondentů na otázku jaké z metod považujete za nejspolehlivější, mohl označit více odpovědí.

60%

Relativní četnost

50% 40% 30% 20% 10% 0% sterilizace

hormonální bariérové nitroděložní přírodní Nejspolehlivější metody antikoncepce

chemické

Graf 7 Nejspolehlivější metody antikoncepce

Z celkového počtu výsledků dotazovaných respondentů vyplývá, že 97 (54%) respondentů považuje za nejspolehlivější metodu sterilizaci. Za druhou nejspolehlivější metodu označilo 89 (50%) respondentů metodu hormonální antikoncepce. 68 (38%) dotazovaných odpovědělo bariérové metody, 40 (22%) nitroděložní antikoncepci, 12 (7%) přírodní metody a 4 (2%) respondentů chemické metody antikoncepce.

37

Otázka číslo 10: Který druh antikoncepce brání přenosu pohlavně přenosným chorobám?

100% 90%

Relativní četnost

80% 70% 60%

bariérové

50%

chemické

40%

přírodní

30%

nitroděložní

20%

sterilizace

10% 0% 15 -25 let 26 - 45 let 46 a více let Ochrana před pohlavními nemocemi

Graf 8 Ochrana před pohlavními nemocemi

V kategorii muži věku 15-25 let odpovědelo 70 (92%)

správnou odpověď, tedy

že bariérová antikoncepce zabraňuje přenosu pohlavních chorob. 2 (3%) respondenti nesprávně uvedli, že chemické metody antikoncepce chrání před pohlavně přenosnými chorobami. V kategorii muži ve věku 26-45 let odpovědělo 77 (93%) správně, že

bariérová

antikoncepce zabraňuje přenosu pohlavních chorob. 1 (1%) respondent uvedl nesprávnou odpověď, že

chemické metody antikoncepce chrání před pohlavně

přenosnými chorobami. Spterilizace jako antikoncepční metoda chránící před pohlavně přenosnými chorobami odpověděli 2 (3%) respondenti. Nitroděložní a přirozené antikoncepční metody odpověděli po 1 (1%) respondentovi. V kategorii muži ve věku 46 a více let uvedlo správně 18 (85%) respondentů odpověď, tedy že bariérová

antikoncepce je ochrana před pohlavně přenosnými chorobami,

1 (5%) respondent se chybně domnívá, že přirozené metody antikoncepce zabraňují přenosu pohlavně přenosnmých onemocnění.

38

Otázka číslo 11: Jaká je nejvýstižnější definice pojmu postkoitální antikoncepce?

100% 90%

Relativní četnost

80%

Metoda, která je schopna zabránit otěhotnění i v případě, že byla použita až po pohlavním styku. Nevím

70% 60% 50% 40% 30%

Ochrana před pohlavně přenosnými chorobami.

20% 10% 0% 15-25 let 26-45 let 46 a více let Postkoitální antikoncepce

Graf 9 Postkoitální antikoncepce

V kategorii muži ve věku 15-25 let odpovědělo na otázku správně 60 (79%) respondentů, tedy že postkoitální antikoncepce je metoda, která je schopna zabránit otěhotnění i v případě, že byla použita až po pohlavním styku. 14 (18%) dotázaných odpovědělo nevím a 2 (3%) respondenti označili chybnou odpověď, tedy že postkoitální antikoncepce je ochrana před pohlavně přenosnými chorobami.

V kategorii muži ve věku 26-46 let odpovědělo správně na otázku 73 (88%) respondentů, tedy že postkoitální antikoncepce je metoda, která je schopna zabránit těhotenství i v případě, že byla použita až po pohlavním styku. 8 (10%) neví, jakou úlohu mají spermicidy. Špatnou odpověď, tedy že úloha spermicidů je ochrana před pohlavně přenosnými chorobami odpověděli 2 (2%) respondenti. 17 (81%) respondentů z kategorie 46 a více let odpovědělo správně, tedy že postkoitální antikoncepce je metoda, která je schopna zabránit oplodnění i v případě, že byla použita již po pohlavním styku. 4 (19%) respondenti uvedli, že neví.

39

Otázka číslo 12: Hlavní úloha spermicidů je… Tato otázka zjišťuje, zda muži ví, co jsou spermicidy. Respondenti odpovídali vlastními slovy. 70%

Relativní četnost

60% 50%

40% 30% 20% 10% 0% zabít, znehybnit spermie

nevím

oplodňují podporují vajíčko spermie Úloha spermicidů

jiná odpověď

Graf 10 Úloha spermicidů

Z celkového počtu 180 respondentů 116 (64%) odpovědělo správně, tedy že úlohou spermicidů je znehybnit spermie. 44 (24%) dotázaných odpovědělo, že neví. 6 (3%) respondentů uvedlo, že spermicidy oplodňují vajíčko, 3 (2%) respondenti uvedli, že spermicidy podporují spermie a zbylých 5 (3%) respondentů uvedlo jinou odpověď.

40

Otázka číslo 13: Znáte pozitivní účinky hormonální antikoncepce? Pokud ano, jaké? Respondenti mohli označit více možností. Tabulka 3 Pozitivní účinky hormonální antikoncepce Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost %

zpravidelnění menstruace

121

67%

pozitivní vliv na problematickou pleť

98

54%

zmírnění bolestí při menstruaci

75

42%

zmírnění premenstruačního syndromu

59

33%

neznám

37

21%

pozitivní účinek proti některým zhoubným

24

13%

19

11%

nádorům a zánětlivým revmatickým onemocněním Snížení rizika mimoděložního těhotenství

Nejčastější odpovědí u pozitivních účinků antikoncepce je zpravidelnění menstruace, kterou uvedlo 121 (67%) respondentů. 98 (54%) respondentů si je vědoma pozitivního účinku antikoncepce na pleť. Zmírnění bolestí při menstruaci odpovědělo 75 (42%) respondentů, 59 (33%) uvedlo pozitivní účinek na zmírnění premenstruačního syndromu, 24 (13%) respondentů zná pozitivní účinek proti některým zhoubným nádorům a zánětlivým revmatickým onemocněním, nejméně respondentů 19 (11%) označilo snížení rizika mimoděložního těhotenství. Respondenti, kteří neznají žádný z těchto účinků je 37 (21%).

41

Otázka číslo 14: Jaké znáte nežádoucí účinky hormonální antikoncepce? Respondenti mohli označit více možností. Tabulka 4 Nežádoucí účinky antikoncepce Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost %

váhový přírůstek

133

74%

psychické změny

107

59%

pokles libida

77

43%

trombóza

64

36%

negativní vliv na cévy dolních končetin

58

32%

bolest hlavy

50

28%

padání vlasů

38

21%

bolestivá menstruace

13

7%

zvýšení libida

6

3%

váhový úbytek

4

2%

Z výsledků vyplývá, že 133 (74%) respondentů uvedlo váhový přírůstek jako nežádoucí účinek hormonální antikoncepce. 107 (59%) respondentů uvedlo psychické změny, 77 (43%) pokles libida, 64 (36%) uvedlo trombózu. Dále 58 (32%) respondentů uvedlo negativní vliv na cévy dolních končetin, 50 (28%) mužů bolest hlavy, 38 (21%) padání vlasů, 13 (21%) respondentů bolestivou menstruaci. 6 (7%) dotázaných uvedlo zvýšení libida a 4 (2%) respondenti váhový úbytek.

42

Otázka číslo 15: Souhlasíte nebo nesouhlasíte, aby ženy využívaly možnosti moderní antikoncepce? 80% 70% Relativní četnost

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% souhlasím

je mi to jedno Využívání antikoncepce u žen

nesouhlasím

Graf 11 Využívání antikoncepce u žen

Celých 123 (68%) respondentů souhlasí, aby ženy využívaly možnosti moderní antikoncepce, 17 (9%) respondentů nesouhlasí. 40 (22%) respondentům to je jedno, zda ženy využívají možnosti moderní antikoncepce.

43

Otázka číslo 16: Doslechl jste se již o mužské hormonální antikoncepci? 80%

Relativní četnost

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% ano

ne Mužská hormonální antikoncepce

Graf 12 Mužská hormonální antikoncepce

128 (71%) respondentů se již doslechlo o mužské hormonální antikoncepci. Respondenti, kteří se nedoslechli o mužské hormonální antikoncepci je 52 (29%).

44

Otázka číslo 17: Uvítal byste možnost hormonální antikoncepce pro muže?

45% 40%

Relativní četnost

35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

spíše ne

spíše ano rozhodně ne Možnost využívání antikoncepce

rozhodně ano

Graf 13 Možnost využívání antikoncepce

76 (42%) respondentů se brání možnosti užívání hormonální antikoncepce pro muže, 46 (26%) dotázaných by spíše uvítali hormonální antikoncepci pro muže, rozhodně by ji neuvítalo 40 (22%) respondentů a rozhodně uvítalo 18 (10%) respondentů.

45

Otázka číslo 18: Jak vidíte užívání mužské hormonální antikoncepce budoucnosti?

60%

Relativní četnost

50% 40% 30% 20% 10%

0% Bude méně rozšířená jako Ve společnosti se Její rozšířenost bude hormonální antikoncepce neuchytí. stejná jako u hormonální u žen. antikoncepce u žen. Budoucnost mužské hormonální antikoncepce

Graf 14 Budoucnost mužské hormonální antikoncepce

Z celkového počtu dotazovaných odpovědělo 92 (51%) respondentů, že mužská hormonální antikoncepce bude méně rozšířená jako hormonální antikoncepce u žen. Ve společnosti se neuchytí, označilo 62 (42%), dalších 26 (14%) si myslí, že rozšířenost hormonální antikoncepce pro muže bude stejná jako u hormonální antikoncepce pro ženy.

46

Otázka číslo 19: Podstoupil byste sterilizaci? 80% 70% Relativní četnost

60% 50% 40%

15-25 let

30%

26-45 let 46 a více let

20%

10% 0% rozhodně ne

spíše ne spíše ano Sterilizace

rozhodně ano

Graf 15 Sterilizace

V kategorii ve věku 15 - 25 let by 53 (70%) respondentů rozhodně nepodstoupilo sterilizaci, 19 (24%) by ji spíše nepodstoupilo. Sterilizaci by spíše podstoupili 3 (4%) respondenti a rozhodně ano odpověděl 1 (1%) respondent. V kategorii muži ve věku 26 – 45 let by 51 (61%) respondentů rozhodně nepodstoupilo sterilizaci, 20 (24%) mužů by ji spíše nepodstoupilo. 11 (13%) respondentů by sterilizaci spíše podstoupilo a pouze 1 (1%) respondent by rozhodně sterilizaci podstoupil.

14 (67%) respondentů v kategorii muži od 46 let a více odpovědělo, tedy že by rozhodně sterilizaci nepodstoupilo, 4 (19%) respondenti by spíše nepodstoupili sterilizaci, 2 (10%) respondenti by spíše podstoupili sterilizaci a 1 (5%) respondent by rozhodně podstoupil zákrok sterilizaci.

47

Otázka číslo 20: Je sterilizace u žen hrazena zdravotní pojišťovnou, nebo si výkon žena hradí sama? Pokuste se odhadnout cenu zákroku.

Tabulka 5 Hrazení sterilizace Odpovědi

Absolutní četnost

Relativní četnost %

hradí si sama

70

39%

ze zdravotních důvodů hradí pojišťovna

38

21%

hradí pojišťovna

19

10%

nevím

48

27%

jiná odpověď

5

3%

0 – 1 000 Kč

8

4%

1 001 Kč – 5 000 Kč

72

40%

5 001 Kč – 10 000 Kč

37

21%

10 001 Kč – 20 000 Kč

14

8%

20 000 Kč a více

22

12%

netroufají si odhadnout

27

15%

70 (39)% dotázaných odpovědělo správně, tedy že si sterilizaci hradí žena sama, 38 (21%) respondentů odpovědělo také správně, když uvedli, že ze zdravotních důvodů hradí ženám sterilizaci pojišťovna. Chybnou odpověď, tedy že sterilizaci hradí pojišťovna, odpovědělo 19 (10%) respondentů. 48 (27%) respondentů neví. Jinou odpověď uvedlo 5 (3%) dotázaných. Respondenti, kteří odhadovali cenu zákroku do 1000Kč bylo 8 (4%). Celých 72 (40%) respondentů odhadlo přibližnou cenu zákroku od 1000 do 5000Kč. Od 5000Kč do 10000Kč odhadovalo 37 (21%) respondentů. K nejsprávnějšímu odhadu se přiblížilo 14 (8%) dotázaných, tedy že cena zákroku je mezi 10 000Kč do 20 000Kč, 20 000Kč a více odpovědělo 22 (12%) respondentů. Respondenti, kteří si netroufají odhadnout cenu zákroku je 27 (15%).

48

Otázka číslo 21: Kdo by měl mít, dle Vás, ve vztahu odpovědnost za užívání hormonální antikoncepce? 80% 70% Relativní četnost

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% oba partneři společně

žena Odpovědnost za antikoncepci

muž

Graf 16 Odpovědnost za antikoncepci

134 (74%) respondentů odpovědělo, že odpovědnost za užívání hormonální antikoncepce by měli nést oba partneři společně. 42 (23%) dotázaných si myslí, že by odpovědnost za užívání hormonální antikoncepce měla mít žena. 4 (2%) respondenti odpovědělo, že odpovědnost by měl nést muž.

49

Otázka číslo 22: Co si myslíte o finanční náročnosti antikoncepce?

50% 45% Relativní četnost

40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% je dostupná každému

není dostupná je hůře dostupná každému Dostupnost antikoncepce

nezajímám se

Graf 17 Dostupnost antikoncepce

84 (67%) dotázaných si myslí, že antikoncepce je dostupná každému, 45 (25%) si naopak myslí, že není dostupná každému. 34 (19%) respondentů odpovědělo, že je hůře dostupná, 17 (9%) respondentů se o toto nezajímá.

50

Otázka číslo 23: Máte představu, kolik korun ročně žena investuje do hormonální antikoncepce? Tabulka 6 Investování do antikoncepce Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost %

do 500 Kč

10

6%

do 1000 Kč

12

7%

do 3000 Kč

54

30%

do 5000 Kč

43

24%

do 8000 Kč

16

9%

nad 8000 Kč a více

13

7%

nevím

19

11%

jiná odpověď

6

3%

netroufá si odhadnout

7

4%

10 (6%) respondentů odpovědělo, že roční náklady jsou do 500Kč, 12 (7%) respondentů odhadovalo do 1000Kč, 54 (30%) respondentů odhadovalo náklady do 3000Kč. 43 (24%) respondentů odhadlo náklady do 5000Kč, 16 (9%) dotázaných do 8000Kč a 13 (7%) odhadovalo nad 8000Kč. 19 (11%) respondentů neví, 6 (3%) respondentů odpovědělo jinak. 7 (4%) respondentů si netroufá odhadnout.

51

Otázka číslo 24: Kdo zajišťuje ve Vašem partnerském vztahu antikoncepci? 80%

Relativní četnost

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% žena (byla iniciátorem)

někdo jiný

žena (nebyla muž (byl iniciátorem) iniciátorem) Zajišťování antikoncepce

muž (nebyl iniciátorem)

Graf 18 Zajišťování antikoncepce

120 (67%) respondentů odpovědělo, že v jejich vztahu zajišťuje antikoncepci žena (byla iniciátorem), 20 (11%) respondentů odpovědělo, že antikoncepci zajišťuje někdo jiný, 17 (9%) respondentů odpovědělo, že antikoncepci zajišťuje žena, ale nebyla iniciátorem. Antikoncepci zajišťuje muž, který byl samotným iniciátorem, označilo 15 (8%) respondentů. Antikoncepci zajišťuje ve vztahu muž (nebyl iniciátorem) odpovědělo 8 (4%) respondentů.

52

Otázka číslo 25: Jaké je Vaše vzdělání? Tabulka 7 Vzdělání Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost %

základní

13

7%

středoškolské bez maturity

29

16%

středoškolské s maturitou

74

41%

vysokoškolské

64

36%

Z odpovědí vyplývá, že největší počet respondentů 74 (41%) je středoškolského vzdělání s maturitou. Na druhé pozici jsou respondenti vysokoškolského vzdělání 64 (36%). 29 (16%) respondentů má středoškolské vzdělání bez maturity, 13 (7%) respondentů má základní vzdělání.

53

3.5 Analýza hypotéz Hypotéza č. 1: Domnívám se že, více než 75% mužů bude dostatečně informovaná o moderní antikoncepci. K této hypotéze se vztahují otázky 3, 10, 11 a 12. Tabulka 8 Hypotéza č. 1 Relativní četnost % otázka č. 3: Jakou definici byste přiřadili k pojmu antikoncepce?

97%

otázka č. 10: Jaký druh antikoncepce brání přenosu pohlavně

92%

přenosným chorobám? otázka č. 11: Jaká je nejvýstižnější definice pojmu postkoitální

83%

antikoncepce? otázka č. 12: Jaká je hlavní úloha spermicidů?

64%

K potvrzení hypotézy bylo zapotřebí 75 % správných odpovědí respondentů. Správnou odpověď v otázce č. 3 uvedlo 97 % respondentů. 92 % respondentů uvedlo správnou odpověď na otázku č. 10. V otázce č. 11 odpovědělo správně 83 % mužů. Nejméně správných odpovědí bylo u otázky č. 12, kde správně odpovědělo 64 %. Tímto se hypotéza potvrdila ze ¾.

54

Hypotéza č. 2: Domnívám se že, více informovaní v oblasti moderní antikoncepce

Relativní četnost

budou muži ve věku od 25 – 45 let. K této hypotéze se vztahují otázky 3, 10 a 11.

otázka č. 3 Pojem antikoncepce otázka č. 11 Přenos pohlavních onemocnění otázka č. 10 Postkoitální antikoncepce

15 -25 let

26 - 45 let 46 a více let Informovanost mužů

Graf 19 Hypotéza č. 2

V kategorii ve věku 15 - 25 let uvedlo správnou odpověď na otázku č. 3 97% respondentů. 79% respondentů odpovědělo správně na otázku č. 10. Na otázku č. odpovědělo správně 92% respondentů. Ve skupině mužů ve věku 26 – 45 let odpovědělo správně na otázku č. 3 98 % respondentů. 88% respondentů odpovědělo správně na otázku č. 10. Na otázku č. 11 odpovědělo správně 93% respondentů. V kategorii muži od 46 let a více odpovědělo na otázku č. 3 správně 90%. 81% respondentů odpovědělo správně na otázku č. 10. Na otázku č. 11 odpovědělo správně 85% respondentů. Tímto byla hypotéza potvrzena.

55

Hypotéza č. 3: Předpokládám, že s možností využívání mužské hormonální antikoncepce, bude souhlasit méně než 50% mužů. K této hypotéze se vztahovala otázka 17. Tabulka 9 Hypotéza č. 3 odpověď

Relativní četnost %

Spíše souhlasím s možností využívání mužské hormonální

26%

antikoncepce. Rozhodně souhlasím s možností využívání mužské

10%

hormonální antikoncepce. Celkem

S možností využívání mužské hormonální

36%

antikoncepce spíše souhlasí 26%

respondentů. 10% respondentů rozhodně souhlasí s možností využívání hormonální antikoncepce pro muže. Dohromady tedy souhlasí 36% respondentů. Tímto byla tato hypotéza potvrzena. Hypotéza č. 4: Předpokládám, že více než 50% mužů bude znát žádoucí a nežádoucí účinky hormonální antikoncepce u žen. K této hypotéze se vztahují otázky 13 a 14. Tabulka 10 Hypotéza č. 4 Žádoucí účinky zná. Nežádoucí účinky zná.

Relativní četnost % 79% 87%

Žádoucí účinky hormonální antikoncepce u žen zná 79% respondentů. 87% respondentů zná nežádoucí účinky hormonální antikoncepce pro ženy. Tímto se hypotéza potvrdila.

56

3.7 Diskuze Na téma informovanost o moderní antikoncepci byly vypracovány různé výzkumy. Obsahem

těchto

výzkumů

bylo

zjistit

informovanost

v různých

skupinách

a komunitách. Já jsem zvolila pro výzkum muže, které jsem rozdělila do věkových kategorií. Cílem výzkumu bylo zjistit informovanost mužů o možnostech moderní antikoncepce. Výzkum probíhal kvantitativním dotazníkovým šetřením. Dotazník byl dostupný pro širokou veřejnost v elektronické podobě (viz seznam použitých zdrojů). Zájem o vyplnění projevilo 358 respondentů, avšak použitelných bylo pouze 180. K tomuto výzkumu byly vytvořeny 4 hypotézy. Hypotéza č. 1: Domnívám se že, více než 75% mužů bude dostatečně informovaná o moderní antikoncepci. K této hypotéze se vztahují otázky 3, 10, 11 a 12. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Byla jsem překvapena, jak vysoké procento respondentů správně odpovědělo na otázky týkající se znalostí pojmů na téma antikoncepce. Nejvíce mě však překvapilo, že 64% respondentů znalo hlavní účinek spermicidů, i když procentuální zastoupení nestačilo k celkovému potvrzení hypotézy. Podobným tématem se zabývala Soňa Vasmanská, absolventka Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, rok ukončení 2009, která měla téma práce Vědomosti a názory mužů na možnosti moderní antikoncepce. Jedním z cílů této práce bylo také zjistit informovanost o možnostech moderní antikoncepce českého a belgického muže. Hypotéza, která se k tomuto cíli vztahovala, zněla: U více než 75% mužů, bez ohledu na národnost bude zjištěna nedostatečná informovanost, nedostatek znalostí a vědomostí o možnostech antikoncepce. Hypotéza se jí potvrdila. Hypotéza č. 2: Domnívám se že, více informovaní v oblasti moderní antikoncepce budou muži ve věku od 25 – 45 let. K této hypotéze se vztahují otázky 3, 10 a 11. Hypotéza se potvrdila. Muži v této věkové kategorii mohou nejzodpovědněji zastávat roli partnera, manžela, či otce. Podle mého názoru jsou právě tito muži nejvíce informovaní a tím i zkušenější v oblasti užívání moderní antikoncepce.

57

Hypotéza č. 3: Předpokládám, že s možností využívání mužské hormonální antikoncepce, bude souhlasit méně než 50% mužů. K této hypotéze se vztahovala otázka 17. Hypotéza se potvrdila. Jsem velice zklamaná z negativního přístupu mužů k užívání mužské hormonální antikoncepce, když sami uvádí, že souhlasí s užíváním hormonální antikoncepce pro ženy (68% respondentů). Hypotéza č. 4: Předpokládám, že více než 50% mužů bude znát žádoucí a nežádoucí účinky hormonální antikoncepce u žen. K této hypotéze se vztahují otázky 13 a 14. Hypotéze se potvrdila. Jsem zklamaná z odpovědí respondentů v otázkách č. 13 a 14, protože z vypsaných možností je patrné to, že muži vypisovali jen ty možnosti, které se týkaly jejich osoby a jejich sexuálního života. V otázce č. 14 vypisovali muži nejvíce

nežádoucích

účinků

týkající

se

změn

vzhledu

ženy

a

libida.

Účinky, které mohou ženy ohrožovat na životě, už pro ně nebyly tak důležité, například trombóza. Stejný přístup mužů byl také v otázce týkající se žádoucích účinků hormonální antikoncepce. Pro srovnání uvádím hypotézu Soni Vasmanské, která se také zabývala znalostí žádoucích a nežádoucích účinků hormonální antikoncepce. Předpokládala, že u více než 75 % mužů, bez ohledu na národnost, budou zjištěny nedostatečné znalosti o žádoucích a nežádoucích účincích antikoncepce na organismus ženy. Tato hypotéza byla potvrzena částečně. Během zpracování získaných dat jsem zjistila, že za necelých 5 let se informovanost zvedla. Avšak stále není dostatečná, především v oblasti žádoucích a nežádoucích účinků. Nyní zde uvedu další zajímavosti, které vyplynuly ze zpracovaných dat. V dotazníku

většina

respondentů

uvádí

středoškolské

vzdělání

s maturitou

a vysokoškolské. Myslím si, že právě to bylo důvodem, že byl tento výzkum tak úspěšný. Pro srovnání uvádím jako příklad výzkum Michaely Jandové, absolventky Vysoké školy polytechnické Jihlava, rok ukončení 2011, která měla téma Informovanost mládeže o antikoncepci. Jedním z cílů této práce bylo porovnat informovanost středních škol zakončené maturitou a odborné učiliště zakončené výučním listem. Zjistila, že studenti středních škol zakončených maturitou dopadli s vědomostmi o antikoncepci lépe, než studenti škol zakončených výučním listem.

58

Z otázky č. 5 je zřejmé, že nejvíce respondentů čerpá informace o antikoncepci od své partnerky a z internetu. Zajímavé bylo zjištění, jak málo respondentů hledá informace u profesionálů, tudíž od zdravotnického personálu (22% respondentů). V otázce č. 6 uvedlo nejvíce respondentů jako možnosti antikoncepce pro ženy hormonální antikoncepci (97% respondentů). Dle mého názoru je to způsobeno tím, že je v dnešní době nejrozšířenější a zároveň jedna z nejdostupnějších. Druhou nejčetnější možností byly bariérové metody antikoncepce (kondom). Dle mého názoru při vyplňování této otázky hrálo roli, zda mají muži stálou partnerku nebo ne. Z dalších otázek vyplývá, že mezi muži je nejrozšířenější metoda antikoncepce kondom. Překvapilo mě však, že jako druhou nejčastější odpověď uvedli vasektomii, i když se jí brání a využívají spíše přírodní metody (např. přerušovaná soulož). V otázce č. 9 uváděli muži jako nejspolehlivější metodu vasektomii a následně hormonální antikoncepci. Zajímavé je, že 7% udává jako nejspolehlivější antikoncepci přírodní metody. U otázky č. 15 je zajímavé, že 22% respondentům je jedno, zda ženy využívají hormonální antikoncepci. Další zajímavostí je, že 71% respondentů se doslechlo o mužské hormonální antikoncepci. I přes vysokou informovanost se muži této metodě brání, což bude jistě mít i následek v rozšíření této metody. Neočekávala jsem takovou míru informovanosti, ale jsem zklamaná přístupem mužů s využíváním této antikoncepce pro muže. Smyslem otázky č. 20 bylo zjistit obecnou informovanost o provedení sterilizace u žen. 39 % respondentů si myslí, že si zákrok hradí žena sama. 21% si myslí, že ze zdravotních důvodů je zákrok hrazen pojišťovnou. 10% respondentů si myslí, že zákrok hradí pojišťovna. 27% nezná odpověď. Další 3 % respondentů uvedlo jinou odpověď. Cenu samotného zákroku se podařilo odhadnout pouze 8% respondentů (viz 9.2 Nevratné formy antikoncepce).

59

Překvapil mě postoj mužů k odpovědnosti při užívání antikoncepce v otázce č. 21, tedy že odpovědnosti užívání antikoncepce ve vztahu měli nést oba partneři společně. V otázce č. 22 uvedlo 67% respondentů, že antikoncepce je dostupná každému. 25% si myslí, že není dostupná každému. 19% respondentů si myslí, že je hůře dostupná. 9% se nezajímá. Osobně si myslím, že při vyplňování této otázky hrála důležitou roli finanční situace každého respondenta. Při zpracování dat jsem byla příjemně překvapená, jak orientovaní jsou muži o cenách hormonální antikoncepce a kolik stojí celkem za rok. Sama si myslím, že je to způsobeno tím, že se při pořizování antikoncepce finančně podílí oba partneři. Tuto domněnku mi potvrzuje otázka č. 21. Přesto je stále iniciátorem a zároveň zajišťovatelem žena, jak se potvrdilo v otázce č. 24.

60

3.8 Doporučení pro praxi Chlapci a dívky by měli mít ještě před začátkem sexuálního života dostatečné informace o antikoncepčních prostředcích. Z provedeného výzkumu je zřejmé, že informovanost mužů o možnostech moderní antikoncepce je dobrá. Znalosti o žádoucích a nežádoucích účincích hormonální antikoncepce bohužel už nebyly tak uspokojivé. Pro zlepšení znalostí mládeže i dospělých o možnostech moderní antikoncepce bych doporučila pořádat

tematické semináře

a

přednášky s praktickým

nácvikem

a audiovizuálními pomůckami, kde by získali přehled nejen o antikoncepci, ale i informace o reprodukčním zdraví a plánovaném rodičovství. Přínosem těchto seminářů by mohla být pomoc při výběru vhodné antikoncepce, znalost výhod a nevýhod jednotlivých metod, včetně jejich spolehlivosti a případných rizik. Smyslem těchto seminářů by bylo kromě obecných znalostí informovat o rizikových aspektech užívání antikoncepce (žádoucí a nežádoucí účinky). Dále bych doporučila, aby výše uvedené přednášky o antikoncepci byly prezentovány nejen pro veřejnost, ale i na každé základní a střední škole. Na tuto problematiku by měl být kladen větší důraz i ve vyučovacích hodinách. Kromě vzdělávacích přednášek a seminářů bych doporučila vydávat více literatury (knížky, brožury) pro dorost a mládež na téma reprodukční zdraví. Literatura by měla obsahovat popis pohlavních orgánů, pojednání o sexuálním životě a souhrn moderních prostředků, užívaných k zabránění otěhotnění a přenosu pohlavně přenosných chorob. Podle mého názoru by literatura s tímto tématem neměla chybět v žádné domácnosti, či rodině. Velký podíl na informovanosti mládeže na toto téma by měla mít především rodina, která by měla informovat děti již od prvních znaků pohlavního dozrávání svých potomků. Dalším doporučením je klást větší důraz na informovanost žen v gynekologických ambulancích a na odděleních. Jak vyplývá z dotazníku, je velká část českých mužů informovaná od své partnerky. Tedy, čím více budeme edukovat ženy, tím více informací se dostane mužům. Cílem edukace je zabránit nechtěnému těhotenství, přenosu pohlavně přenosných chorob a pomoc partnerům naplánovat příchod jejich potomka na svět. 61

3.8 Závěr Tato práce se zabývá možnostmi moderní antikoncepce a informovaností mužů v oblasti moderní antikoncepce. V teoretické části se zaměřuji na historii antikoncepce a pohlavní orgány muže i ženy, pro lepší pochopení účinku antikoncepce. Dále jsem se snažila popsat jednotlivé moderní antikoncepční metody, princip jejich účinku, výhody, nevýhody, indikace, kontraindikace, spolehlivost a mnohé další parametry. Ve druhé, empirické části, jsem se snažila z dotazníkového šetření získat informace o vědomostech a názorech mužů, které jsem následně zkoumala a zpracovala. Respondenty jsem rozdělila do tří věkových skupin a porovnala jejich znalosti. Cíle bakalářské práce byly splněny. Zjistila jsem rozsah a míru informovanosti o možnostech moderní antikoncepce u mužů. Dále jsem zjistila názory mužů na

možnost

využívání

antikoncepce

a

jejich

informovanost

o

žádoucích

a nežádoucích účincích hormonální antikoncepce. Z provedeného výzkumu je zřejmé, že informovanost mužů o možnostech moderní antikoncepce je na dobré úrovni. Znalosti o žádoucích a nežádoucích účincích hormonální antikoncepce bohužel už nebyly tak uspokojivé. Nejen ženy, ale i muži by měli mít již před začátkem reprodukčního věku dostatečné informace o antikoncepčních prostředcích, protože i sebemenší neznalost o antikoncepci může vést k selhání celé metody. Když jsem v rámci odborné praxe navštěvovala gynekologické oddělení, často jsem

se

setkávala

s nešťastnými

dívkami,

které

zde

trávily

dobu

před nebo po interrupci. Věřím, že kdyby společnost kladla větší důraz na to, aby měla mládež od raného věku dostatečný přísun informací o antikoncepci, polovina těchto žen nemusela tento zákrok podstoupit. Antikoncepce je výhoda pro každý pár. Díky ní se může pár rozhodnout kdy a za jakých podmínek založí rodinu, protože v dnešní době není úplně snadné vychovat potomka. Dát mu lásku, zajistit mu ideální zázemí atd.

62

Zkoumání informovanosti mužů o možnostech moderní antikoncepce bylo pro mě velice zajímavé. Zajímalo by mě, jakých výsledků by v podobném výzkumu dosáhly ženy. Toto by bylo vhodné téma k dalšímu hlubšímu zkoumání. Smyslem a cílem této práce bylo zjistit informovanost o antikoncepci a zároveň vytvořit výukový materiál pro mládež, ženy užívající nebo plánující užívání antikoncepce, pro všeobecné sestry a porodní asistentky.

63

Seznam zdrojů: BARTÁK, Alexandr. Anti - koncepce. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 132 s. ISBN 80-247-1351-9 CITTEBART, Karel a kolektiv. Gynekologie.Vyd.1. Praha: Galén, 2001, 277 s. ISBN 80-7262-094-0 ČEPICKÝ, Pavel. Úvod do antikoncepce pro lékaře negynekology. Vyd. 1. Praha: Levret, 2002, 92 l. ISBN 8090318304 ČECH, Evžen a kolektiv. Porodnictví 2. Vyd. 1. Praha: Garda, 2006, 130 s. ISBN 80 – 247 – 1351-9 FAIT, Tomáš. Antikoncepce – průvodce ošetřujícího lékaře. Vyd. 2. Praha: Maxdorf, 2012, 126 s. ISBN:978-80-7345-280-3 JANDOVÁ, Michaela. Informovanost mládeže o antikoncepci. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Bakalářská práce. [online]. [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: https://is.vspj.cz/bp/get-bp/student/25871/thema/1603 KOLEKTIV autorů. Moderní babictví 3. Vyd. 1. Praha: Levret, 2004, 52 s. ISSN 1214-5572 KOLEKTIV autorů. Moderní babictví 11. Vyd. 1. Praha: Levret, 2006,48 s. ISSN 12145572 KŘENKOVÁ, Kateřina. Antikoncepce. Vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2000, 32 s. ISBN 80-7236-173-2 KŘEPELKA, Petr. Hormonální antikoncepce – zásady bezpečné praxe. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 2013, 288 s. ISBN 978-80-204-2991-9 MACHOVÁ, Jitka. Biologie člověka pro učitele. 1 vyd. Praha: Karolinum, 2002, 268 s. ISBN 80-7184-867-0 ROKYTA, Richard, MAREŠOVÁ, Dana a Zuzana TURKOVÁ. Somatologie I. a II. Vyd. 2. Praha: Eurolex Bohemia, 20 3,264 l. ISBN 80-86432-49-1 ROZTOČIL, Aleš a kolektiv autorů. Porodnictví. Vyd. 1. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2007, 333 s. ISBN 80-7013-339-2 SEIDLOVÁ, Dana. Kontracepce pro praxi. Vyd. 1, Praha: Maxdorf, 1997,148 s. ISBN ISBN 80- 85800-39-X SELLMANOVÁ, Sherrill. Doba jedová 4 hormony. Vyd. 1. Praha: Triton, 2014, 344 s. ISBN 978-80-7387-745-3 64

SLEZÁKOVÁ, Lenka a kolektiv. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 280 s. ISBN 978-80-247-3373-9 SLÍVA, Jiří a Martin VOTAVA. Farmakologie. Vyd. 1. Praha: Triton, 2010, 240 s. ISBN 978-80-7387-424-7 ŠULOVÁ, Lenka, Tomáš FAIT, WEISS Petr. Výchova k sexuálně reprodukčnímu zdraví.Vyd. 1. Praha: Maxdorf, 2011, 439 s. ISBN 978-80-7345-238-4 UZEL, Radim. Antikoncepční kuchařka aneb Cesty k sexuálnímu zdraví. 1. Vyd, Praha: Grada, 1999, 137 l. ISBN 80- 7169-767-2 VASMANSKÁ, Soňa. Vědomosti a názory mužů na možnosti moderní antikoncepce. [online]

[cit.

2014-09-24].

Lékařská

fakulta

Masarykova

univerzita.

Bakalářská práce. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231451/lf_b/Bakalarska_prace.pdf VOLLMER,

Helga.

Hormone

und

was

Frauen

darüber

wissen

müssen.

Ver. 1.Ueberreuter, 1998, 192 s. ISBN 978-3800036899 VLČEK, Jiří, VYTŘÍSKALOVÁ, Magda a kolektiv autorů, Klinická farmacie II, Vyd. 1, Praha: Grada, 256 s. ISBN 978-80-247-4532-9 Nemocnice Jihlava: Ceník placených služeb. Sterilizace [online]. [cit. 2014-10-10]. Dostupné z: http://www.nemji.cz Zákon o specifických zdravotních službách: Sterilizace [online]. [cit. 2014-10-09], 8 s. Dostupné z: http://www.gynstart.cz/e_images/file/373_2011_Sb%5B1%5D.pdf Výzkum. Informovanost mužů o možnostech moderní antikoncepce. [online]. [cit.

2014-10-21].

Dostupné

z:

http://www.vyplnto.cz/realizovane-

pruzkumy/informovanost-muzu-o-moderni/ Femisalva.

Jaydess,

Nové

antikoncepční

tělísko.

[online]

[cit.

2014-09-28]

Dostupné z: http://www.femisalva.cz/co-vas-zajima/jaydess/

65

Seznam grafů Graf 1 Věk ................................................................................................................................29 Graf 2 Sexuální aktivita ............................................................................................................30 Graf 3 Pojem antikoncepce .......................................................................................................31 Graf 4 Informace o antikoncepci ..............................................................................................32 Graf 5 Zdroje antikoncepce ......................................................................................................33 Graf 6 Preferovaný druh antikoncepce .....................................................................................36 Graf 7 Nejspolehlivější metody antikoncepce ..........................................................................37 Graf 8 Ochrana před pohlavními nemocemi.............................................................................38 Graf 9 Postkoitální antikoncepce ..............................................................................................39 Graf 10 Úloha spermicidů.........................................................................................................40 Graf 11 Využívání antikoncepce u žen .....................................................................................43 Graf 12 Mužská hormonální antikoncepce ...............................................................................44 Graf 13 Možnost využívání antikoncepce ................................................................................45 Graf 14 Budoucnost mužské hormonální antikoncepce ...........................................................46 Graf 15 Sterilizace ....................................................................................................................47 Graf 16 Odpovědnost za antikoncepci ......................................................................................49 Graf 17 Dostupnost antikoncepce .............................................................................................50 Graf 18 Zajišťování antikoncepce ............................................................................................52 Graf 19 Hypotéza č. 2 ...............................................................................................................55

66

Seznam tabulek Tabulka 1 Metody antikoncepce ...............................................................................................34 Tabulka 2 Metody antikoncepce pro muže ...............................................................................35 Tabulka 3 Pozitivní účinky hormonální antikoncepce .............................................................41 Tabulka 4 Nežádoucí účinky antikoncepce ..............................................................................42 Tabulka 5 Hrazení sterilizace ...................................................................................................48 Tabulka 6 Investování do antikoncepce....................................................................................51 Tabulka 7 Vzdělání ...................................................................................................................53 Tabulka 8 Hypotéza č. 1 ...........................................................................................................54 Tabulka 9 Hypotéza č. 3 ...........................................................................................................56 Tabulka 10 Hypotéza č. 4 .........................................................................................................56

67

Seznam příloh Příloha 1 Pohlavní orgán muže .................................................................................................69 Příloha 2 Pohlavní orgán ženy ..................................................................................................70 Příloha 3 Vývoj folikulu a ovulace ...........................................................................................71 Příloha 4 Pearlův index .............................................................................................................72 Příloha 5 Měření bazální teploty ...............................................................................................73 Příloha 6 Prezervativ – návod ...................................................................................................74 Příloha 7 Femidom....................................................................................................................75 Příloha 8 Cervikální kloboučky a pesary ..................................................................................76 Příloha 9 Nitroděložní tělísko Mirena ......................................................................................77 Příloha 10 Sterilizace u ženy ....................................................................................................78 Příloha 11 Sterilizace u muže ...................................................................................................79 Příloha 12 Zákon o sterilizaci ...................................................................................................80 Příloha 13 Dotazník ..................................................................................................................82

68