VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ Katedra zdravotnických studií
Informovanost veřejnosti o prevenci kolorektálního karcinomu v Kraji Vysočina
Bakalářská práce
Autor: Petra Chadimová Vedoucí práce: Mgr. Irena Točíková Jihlava 2013
Anotace Tato bakalářská práce na téma „Informovanost veřejnosti o prevenci kolorektálního karcinomu v Kraji Vysočina“ je rozčleněna na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části je poukázáno na vznik samotného nádorového onemocnění a na rizikové faktory, které zásadně přispívají k jeho vzniku. Dále udává, jaké jsou všechny možnosti prevence v rámci tohoto nádorového onemocnění. Praktická část je již zaměřena na analýzu a vyhodnocení získaných dat od respondentů, které proběhlo v rámci dotazníkového šetření. Klíčová slova Kolorektální karcinom, rizikové faktory, prevence Abstract
This bachelor's thesis, focused on "Public knowledge about prevention of colorectal cancer in Region Vysocina", is divided into a theoretical and a practical part. The theoretical part is based on the emergence of tumor itself and risk factors principally leading to it. It specifies all the possibilities of prevention of colorectal cancer as well. The practical part deals with analyses and evaluation of the data obtained from respondents of the questionnaire. Keywords colorectal cancer, risk factors, prevention
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce, Mgr. Ireně Točíkové, za její cenné rady, připomínky a trpělivost. Velký dík patří také mé rodině a kamarádům, kteří mi byli velkou psychickou oporou po celou dobu studia.
Prohlášení
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem jí samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě, dne 8. 4. 2013 ...................................................... Podpis
Motto: Je tragickou skutečností, že rakovina tlustého střeva a konečníku působí tak velké ztráty, třebaže je to jeden z nejlépe prevencí ovlivnitelných a léčitelných nádorů, pokud se zjistí v časném stádiu. prof. John Bond
Obsah 1 Úvod ........................................................................................................................................... 1 1.1 Cíle ...................................................................................................................................... 2 1.2 Hypotézy ............................................................................................................................. 2 2 Teoretická část ........................................................................................................................... 3 2.1 Anatomie tlustého střeva a konečníku ................................................................................ 3 2.2 Etiopatogeneze kolorektálního karcinomu .......................................................................... 4 2.2.1 Histologické dělení kolorektáního karcinomu ............................................................. 6 2.2.2 Anatomické dělení kolorektálního karcinomu ............................................................. 6 2.2.3 Patogenetické dělení kolorektálního karcinomu ......................................................... 6 2.3 Epidemiologie ..................................................................................................................... 8 2.4 Příznaky .............................................................................................................................. 9 2.4.1Celkové.......................................................................................................................... 9 2.4.2 Místní ........................................................................................................................... 9 2.5 Rizikové faktory ................................................................................................................ 10 2.5.1 Zevní – Exogenní faktory ........................................................................................... 10 2.5.2 Vnitřní – Endogenní faktory....................................................................................... 14 2.6 Prevence………………………………………………………………………………… 15 2.6.1 Primární prevence....................................................................................................... 16 2.6.2 Sekundární prevence .................................................................................................. 17 2.6.3 Terciální a kvartérní prevence .................................................................................... 20 2.6.4 Chemoprevence .......................................................................................................... 21 3 Praktická část ........................................................................................................................... 22 3.1 Metodika výzkumu ........................................................................................................... 22 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí .......................................... 22 3.3 Průběh výzkumu ............................................................................................................... 24 3.4 Zpracování získaných dat .................................................................................................. 24 3.5 Výsledky výzkumu ........................................................................................................... 25 3.6 Diskuze.............................................................................................................................. 52 3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi ................................................................................. 58 4 Závěr ........................................................................................................................................ 60 Použité zdroje.............................................................................................................................. 61 Seznam tabulek ........................................................................................................................... 66 Seznam grafů............................................................................................................................... 67 Seznam příloh ............................................................................................................................. 68
1 Úvod V životě každého z nás se objeví okamžiky, které nám mohou zcela změnit život. Takovým okamžikem může být svatba, narození dítěte, smrt blízké osoby anebo vážné onemocnění. Tímto onemocněním může být právě nádorové onemocnění tlustého střeva neboli kolorektální karcinom. V naší populaci totiž patří mezi nejčastější nádorové onemocnění. Představuje zhruba 13-14 % ze všech onkologických chorob a jeho výskyt neustále roste. Za posledních 20 let toto onemocnění vzrostlo až o dvojnásobek. Česká republika zaujímá ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi „smutné“ 3. místo v počtu diagnostikovaných na 100 000 obyvatel. Ročně se u nás zjistí zhruba 8 000 nových případů, půlka z nich na toto onemocnění ale zemře. Hlavní příčinou této nepříznivé situace je, že vysoké procento lidí přichází k lékaři již v pokročilém stádiu, kdy je šance na vyléčení mnohem menší, než kdyby přišli včas. Přesná příčina vzniku tohoto onemocnění není doposud zcela známa, ale existuje celá řada rizikových faktorů, které se společně s genetickou predispozicí výrazně podílí na jeho vzniku (Suchánek a kol., 2011). Pro naši populaci je zcela typická strava s nedostatkem vlákniny, zvýšeným podílem červeného masa a zvýšenou konzumací piva. Málokdo si však uvědomuje, že když se k výše uvedeným faktorům připojí i nedostatek pohybu či kouření, tak výsledkem této rovnice může být právě vznik závažného, často až smrtelného onemocnění, tedy rakoviny. Téma kolorektálního karcinomu jsem si pro svoji bakalářskou práci vybrala hlavně proto, že můj dědeček i strýc na nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku zemřeli. Tyto dvě události mě přivedly k zamyšlení, co když tatáž diagnóza čeká i mého tatínka, nebo dokonce i mou sestru či mě? Proto jsem se o toto téma začala více zajímat a chtěla jsem zjistit, zda jsou lidé vůbec informováni o možnostech prevence, zda vědí, jaké rizikové faktory přispívají ke vzniku tohoto onemocnění, jaké varující příznaky jej můžou odhalit a v neposlední řadě zda již podstoupili nějaká preventivní vyšetření. Práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám samotným nádorovým onemocněním tlustého střeva a konečníku, příčinou jeho vzniku, varujícími příznaky, rizikovými faktory a prevencí. Praktická část je již zcela věnována vlastnímu výzkumnému šetření. 1
1.1 Cíle Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit, jakou úroveň informovanosti o prevenci kolorektálního karcinomu má veřejnost Kraje Vysočina. Vedlejší cíle:
zmapovat, zda veřejnost zná rizikové faktory, které přispívají ke vzniku kolorektálního karcinomu,
posoudit, zda veřejnost zná varující příznaky a zda sleduje svoji stolici,
zjistit, zda respondenti znají a podstoupili nějaká preventivní vyšetření v rámci prevence tohoto onemocnění,
zjistit, zda praktičtí lékaři informují a preventivně vyšetřují své pacienty na toto nádorového onemocnění,
vytvořit edukační materiál (letáček), který se vztahuje k prevenci kolorektálního karcinomu, a zlepší tak informovanost veřejnosti o této problematice.
1.2 Hypotézy
více než 1/3 respondentů má mít nízkou úroveň informovanosti o chorobě a prevenci kolorektálního karcinomu,
předpokládám, že více než 60 % respondentů zná více než 5 rizikových faktorů, které přispívají ke vzniku kolorektálního karcinomu,
více než polovina respondentů určí správně nanejvýš 3 varující příznaky kolorektálního karcinomu,
více než polovina respondentů nesleduje svoji stolici,
více než 60 % respondentů nepodstoupilo žádné preventivní vyšetření a má o nich nedostačující informace,
více než 1/3 respondentů nebyla informována a preventivně vyšetřena svým praktickým lékařem na toto onemocnění.
2
2 Teoretická část Rakovina tlustého střeva a konečníku, zkráceně kolorektální karcinom (KRK), je zhoubné nádorové onemocnění. U nás v České republice patří mezi nejčastější malignitu, která postihuje trávicí trakt. Představuje zhruba 13-14 % ze všech onkologických chorob (Lukáš, Žák, 2007).
2.1 Anatomie tlustého střeva a konečníku Tlusté střevo (intestinum crassum) patří mezi poslední úsek trávicího traktu a měří asi 1,3 až 1,7 metrů. Jeho průsvit bývá od 7,5 centimetrů do 4 centimetrů, přičemž největší průsvit je v colonu a nejmenší v esovité kličce. Začíná v pravé jámě kyčelní vakovitě rozšířeným slepým střevem (intestinum caekum), z kterého odstupuje červovitý výběžek (apendix vermiformis). Na něho se napojuje tračník (colon), který tvoří hlavní část tlustého střeva a lze jej rozdělit na tračník vzestupný (colon ascendens), tračník příčný (colon transverzum), tračník sestupný (colon descendens) a esovitou kličku (colon sigmoideum). K tračníku jsou ještě charakteristická jeho ohbí. Pravé ohbí (flexura coli dextra) se nachází pod játry a spojuje vzestupný a příčný tračník. Levé ohbí (flexura coli sinistra) spojuje příčný a sestupný tračník a nachází se zhruba těsně pod slezinou. Konečný úsek tvoří konečník (rektum), který je dlouhý asi 12-16 cm a jeho ústí tvoří řitní otvor (anus) (Čihák, 2002). Stěna tlustého střeva má tři typické znaky, kterými se výrazně makroskopicky odlišuje od tenkého střeva. „Jde především o pruhy ztluštělé svaloviny (taeniae), výdutě stěny tzv. výpuky (haustra) a stopkaté, lalůčkovité přívěsky orgánové pobřišnice vyplněné tukem.“ (Dylevský, 2009, str. 330). Stavba stěny střeva je tvořena pěti vrstvami. Na povrchu je sliznice (tunica mucosa), která má bledou až šedou barvu a je bez klků. Pod ní je slizniční svalovina (lamina muscularis mucosae), což je tenký pruh, který odděluje sliznici od podsliznice (tunica submucosa).
3
Pod podsliznicí je zevní svalovina (tunica muscularis externa), která se skládá z vnitřní cirkulární a zevní longitudinární vrstvy, kde prostupují krevní a lymfatické cévy. Poslední vrstvu tvoří tenká vrstva vaziva, tzv. seróza (tunica seroza), která obsahuje lymfatické a krevní cévy a tukovou tkáň a je kryta jednovrstvým epitelem (Holubec, 2004). Funkcí tlustého střeva je především vstřebávání vody a iontů z kašovitého až tekutého obsahu, který se nazývá chymus. Část tohoto obsahu je skladována v tlustém střevě a část je za pomoci vazkého hlenu pomalu formována ve stolici. Následně dojde k jejímu vylučování (defekaci). Denně se vyloučí okolo 100-300 g formované stolice, to však závisí na charakteru stravy, kterou přijmeme. Tlusté střevo obsahuje také různé bakterie, které jsou schopny štěpit část rostlinné vlákniny. Další činností těchto bakterií je produkce vitamínu K (Rokyta, 2008). Konečník (rektum) je uložen v malé pánvi a měří okolo 12-16 cm. Napojuje se na esovitou kličku a sahá zhruba do výše třetího křížového obratle. Navenek ústní v řitní rýze řitním otvorem (anusem). Dělí se na dvě hlavní části – horní a dolní. Horní částí je tzv. ampulla recti, což je rozšířená část samotného rekta, shromažďuje se zde stolice a její šířka je závislá na tom, zda je ampulle naplněná stolicí či ne. Dolní část rekta tvoří řitní kanál (canalis analis), který je úzký a prochází pánevním dnem. Rozšiřuje se pouze při vyprazdňování. Konečník má také zevní a vnitřní svěrač (m. sphincter aniexternus a internus) (Dylevský, 2009).
2.2 Etiopatogeneze kolorektálního karcinomu KRK nejčastěji vzniká zhruba z 80 % z přednádorových (premaligních) lézí, které se nacházejí v tlustém střevě. Jedná se o tzv. adenomové polypy neboli výrůstky střevní sliznice, které jsou několik milimetrů až centimetrů velké. Mohou být stopkaté nebo přisedlé. Dle histologické struktury je lze rozdělit na adenomy tubulární, tubulovilózní a vilózní, které můžou mít různé stupně dysplazie – nízkou, střední a těžkou. Právě podle
histologické
struktury,
stupně
dysplazie
a
velikosti
polypu
dochází
k následnému posouzení rizika přeměny adenomu na karcinom. Vyšší riziko této přeměny se udává u větších polypů, které mají již vilózní změny a vyšší stupen dysplazie. Tento proces změny polypu, před adenom v invazivní karcinom je postupný 4
a trvá zhruba okolo 7-10 let. Velkou výhodou „výhodou“ je, že při dobře prováděné prevenci můžeme na tato přednádorová stádia přijít včas a jednoduše je odstranit. Tím se nám podaří snížit riziko vzniku KRK až o 90 %, což se určitě vyplatí (Lukáš, Žák, 2007). Doktor Volgestein již v roce 1988 popsal model vícestupňové kolorektální karcinogeneze (viz příloha A), při kterém buňky KRK vznikají postupnou přeměnou prekurzorových lézí takto. Za pomoci mutace tumor-supresorového genu APC1 dojde k přeměně z normálního epitelu střevní sliznice na hypetproliferativní. Dojde ke ztrátě alel na 5q chromozomu a nastane DNA hypometylace, ze které se vytvoří časný benigní adenom. Z něho se následnou mutací onkogenů K-ras vyvine adenom, který je již charakteristický středně těžkou dysplazií. U něho poté dochází k chromozomální nestabilitě 18q chromozomu a mutaci v oblasti genu DCC2 a vytvoří se pozdní adenom. Poslední část této dlouhotrvající karcinogeneze probíhá inaktivací tumor supresorových genů p53, ze kterých se vyvine již maligní karcinom, který může následně metastazovat (Švestka a kol. [online] 2012). V dnešní době jsou však známé i jiné, rychlejší varianty vzniku KRK, např. při mikrosatelitové nestabilitě nebo při DNA hypometylaci. Avšak první zmiňovaná varianta je stále považována za nejčastější (Suchánek a kol., 2011). Ohledně šíření KRK je dáno, že nádor vždy nejprve roste v místě svého vzniku – což je střevo nebo konečník. Později však prorůstá střevní stěnou do okolních orgánů a může se šířit lymfatickými cestami do spádových uzlin. Nebo pronikne do krve a začne se šířit homogenně do vzdálených orgánů. Nejčastěji to bývá do jater, plic či kostí (Abrahamová, 2012).
1 2
APC-adenomatosis polyposis coli- je gen určující stejnojmenný protein DCC-deleted in colorectal carcinoma- je také gen určující stejnojmenný protein 5
2.2.1 Histologické dělení kolorektálního karcinomu Z hlediska histologického se vždy jedná o adenokarcinom, tedy nádor žlázového původu. Ten tvoří největší část všech případů, může být buď mucinózní, tedy s tvorbou hlenu (15 %), anebo nemucinózní, který je bez tvorby hlenu (85 %). Ve vzácných případech se jedná o sarkom či karcinoid (Abrahámová, 2012).
2.2.2 Anatomické dělení kolorektálního karcinomu Z anatomického hlediska se KRK dělí na karcinom samotného tračníku (C18), nádory rektosigmoideálního spojení (C19), nádor konečníku (C20) a na karcinom anální - řitní (C21). V posledních letech bývá nejčastěji lokalizován v pravé polovině tračníku, tj. v oblasti sestupného tračníku a esovité kličky, což tvoří okolo 60-65 % všech případů. Zbytek, tedy 20-25 % případů, je následně diagnostikováno v tračníku vzestupném či příčném (Švestka a kol., [online] 2012).
2.2.3 Patogenetické dělení kolorektálního karcinomu Z patogenetického hlediska rozlišujeme nádory tlustého střeva a konečníku do dvou základních forem. Jedná se o formu sporadickou a hereditární (familiární). Sporadická forma je nejčastější, tvoří asi 80-85 % všech případů, nemá ani familiární ani hereditární charakter a její mechanismus není přesně znám. Vzniká na základě již zmiňovaných adenomových polypů, které tvoří výraznou prekancerózu pro KRK. Riziko této formy mají obě pohlaví, nejvíce však muži nad 50 let. Vzniká převážně kombinací nevhodného stravování, stárnutí organismu a nevhodného procesu v metabolických buňkách. Dalším rizikovým faktorem u této formy je diabetes mellitus 2. typu, kde je zvýšené riziko zhruba o 30 %, ale pokud je léčen inzulínem, tak se toto riziko dokonce zdvojnásobuje. Zvýšené riziko je také u pacientů s metabolickým syndromem, kteří mají převážně abdominální distribuci tukové tkáně (Seifert, 2012).
6
Hereditární forma je dědičná, tvoří asi 15-20 % všech případů KRK. Zahrnuje ty případy, kde je kumulace nádorů v rodině, její incidence je zřetelně vyšší než v běžné populaci a za její příčinu můžou zárodečné mutace. Zvýšený výskyt je u příbuzných 1. stupně, což jsou rodiče, sourozenci a děti. Ti mají 2-6krát větší šanci, aby je postihl KRK, ale jestli se již toto nádorové onemocnění objevilo u příbuzného, který spadá do 1. stupně, se markantně zvýší na 25-35 %. Proto tito lidé spadají do vysoce rizikové skupiny a měli by být zahrnuti do dispenzárního programu pro symptomatické jedince, kde musí být pravidelně sledováni. Hereditární formu lze rozdělit na familiární adematózní polypózu (FAP) a na hereditární nepolypózní kolorektální karcinom (HNPCC). Familiární adenomatózní polypóza (FAP) tvoří asi 1 % případů KRK, dochází
zde
ke
karcinogenezi
dědičnou
mutací
jedné
alely
genu
APC
(adenomatouspolyposis coli) a získanou mutací další alely. Projevuje se rozvojem stovek až tisíců adematozních polypů, které se nejčastěji začnou objevovat během puberty a okolo 35. roku bývají vždy již rozvinuty u 95 % jedinců a riziko maligního zvratu je zde obrovské. U této formy také bývají často lokalizovány i nádory horní části trávicí trubice, CNS či štítné žlázy. Hereditární nepolypózní kolorektální karcinom (HNPCC tzv. Lynchův syndrom I, II) tvoří asi 3-5 % případů KRK. Příčnou jsou poruchy v genech, které se buď účastní opravy genových defektů, nebo v genech, které kódují enzymy pro detoxikaci kancerogenů. Patří tedy mezi dědičnou formu KRK, kdy podle amsterodamského klinického kritéria pro určení, že jde o HNPCC, stačí alespoň tři příbuzní s nádorem kolorekta, kdy je jeden příbuzný prvního stupně dalších dvou a FAP je vyloučena, nebo jsou postiženy alespoň dvě generace v rodině a u jednoho z nemocných vznikl nádor před 50. rokem věku (Vyzula, Žaloudík, 2007).
7
2.3 Epidemiologie Z evropského hlediska patří rakovina tlustého střeva a konečníku mezi nejčastější zhoubné nádorové onemocnění, pokud nepočítáme kožní nádory. Každý rok se v Evropě zjistí asi 400 000 nových případů. Česká republika si udržuje smutné 3. místo v evropském měřítku v incidenci3 tohoto onemocnění. Jejího „předskokana“ tvoří pouze okolní země, jako je Maďarsko či Slovensko (viz Příloha B). Počet nově diagnostikovaných však neustále roste, každý rok se u nás zjistí zhruba 8000 nových případů, které postihne právě kolorektální karcinom. Zhruba půlka z nich na něj zemře, protože přichází k lékaři již pozdě. Mezi světovými i evropskými zeměmi si Česká republika ohledně mužů drží hned první příčku v incidenci i mortalitě4 na toto nádorové onemocnění. Ženy si drží světově devátou příčku a v Česku druhou po karcinomu prsu (Suchánek a kol., 2011). Také platí, že KRK více postihuje muže, a to v poměru muži : ženy = 1,5 : 1. Dále, z hlediska stádií, bývá skoro vždy tento karcinom zachycen až v pozdních stádiích (tedy III. a IV.), tato skutečnost je velmi nepříznivá skrze jeho následnou léčbu a také z toho důvodu, že existují účinná preventivní vyšetření, která toto nádorové onemocnění odhalí včas (Holubec, 2004). Z hlediska toho, že jde o preventabilní nádor, tak podle dané statistiky, která se pohybuje v rozmezí roků 1997-2010, jeho incidence u nás neustále roste (viz příloha C). V nižším věku se toto nádorové onemocnění vyskytne pouze zřídka. Jak ukazuje uvedený graf (viz příloha D) tak postihuje především lidi nad padesát let, největší počty jsou však zjevné ve věkové skupině od 65 do 79 let (Seifert, 2012).
Incidence – označuje počet nových případů určitého nádorového onemocnění v daném časovém období v přepočtu na 100.000 obyvatel. 3
Mortalita – udává počet zemřelých na daný novotvar za časovou jednotku na 100.000 obyvatel. 4
8
2.4 Příznaky Klinické příznaky u KRK se většinou objevují až při pokročilých stádiích nádorů a liší se převážně podle lokalizace, tedy podle toho, kde je nádor umístěn. Je-li nádor lokalizován v levé části sestupného tračníku, bývají příznaky místní, ale pokud je umístěn v pravé vzestupné části, bývají příznaky celkové. V příčné části bývají potíže většinou nevýrazné.
2.4.1Celkové Nebývají zcela charakteristické, objevují se i u jiných zhoubných nádorových onemocnění. Nemocný nejčastěji pociťuje únavu, slabost či bušení srdce již při malé námaze. Objevuje se i nechutenství, neočekávaný úbytek tělesné hmotnosti a anémie (chudokrevnost) (Veselá, 2011).
2.4.2 Místní Mezi nejdůležitější varovný příznak u KRK patří bezesporu přítomnost krve ve stolici (enteroragie). Nejčastěji mívá tmavou barvu (jde o tzv. melénu) a můžeme ji pozorovat na toaletním papíře nebo přímo v záchodově míse. Ve stolici kromě příměsí krve se také může objevit patologie, jako je hlen či hnis, proto je velice důležité, aby si lidé sledovali pravidelně svoji stolici a zjišťovali případné patologie, které mohou právě poukazovat na KRK. Nádor také někdy může částečně nebo úplně uzavřít tlusté střevo, jde již však o pokročilé stádium a stolice poté mívá tzv. „stužkovitý“ vzhled a vyprazdňování bývá velice obtížné nebo se úplně zastaví, plyny přestanou odcházet a břicho bývá vzedmuté. V neposlední řadě patří mezi typické znaky časté střídání zácpy a průjmu, bolesti břicha a celkový břišní dyskomfort s pocitem plnosti. Lidé by však tyto příznaky, jak celkové, tak i místní, neměli brát na lehkou váhu a měli by se i při menších vypozorovaných změnách nechat raději vyšetřit. Jak je již zmiňováno, když se KRK zachytí v časných stádiích, tak může dojít zcela k jeho vyléčení (Veselá, 2011).
9
2.5 Rizikové faktory Přesná příčina KRK není doposud známá, ale existuje celá řada rizikových faktorů, které se společně s genetickou predispozicí výrazně podílí na jeho vzniku. Ty lze tedy rozdělit do dvou skupin – na zevní faktory, tedy exogenní, a na vnitřní faktory, tedy endogenní faktory.
2.5.1 Zevní – Exogenní faktory Zevní
faktory
přestavují
v etiologii
všech
nádorů
nejvýznamnější
skupinu.
Je odhadováno, že celkově způsobují vznik 80-90 % všech nádorových onemocnění. Z velké části se jedná o faktory námi ovlivnitelné. Nejvýznamnější skupinu tvoří ty, které se týkají samotného životního stylu, a závisí tedy na vůli každého jednotlivce, jak se k nim postaví, protože právě tyto faktory tvoří stěžejní prvek u primární prevence (Fiala, 2002). K hlavním exogenním faktorům u KRK řadíme:
výživové faktory,
alkohol,
kouření,
zaměstnání,
snížená fyzická aktivita,
nadváha až obezita.
Výživové faktory V této době neexistuje žádná speciální dieta, která by nás bezpečně chránila před nádorovým onemocněním nebo by tento nádor vyléčila. Přesto však existují určité zásady, které je vhodné při výživě dodržovat, protože praxe prokázala jejich důležitost. Hlavní zásadou je přijímat vyváženou stravu, která obsahuje všechny druhy živin, tedy cukry, tuky, bílkoviny a bezesporu minerály či vitamíny. Druhou zásadou je vybírat si
10
do svého jídelníčky takové potraviny, které dodají potřebné živiny, a nedochází k přijetí jen „prázdných“ kalorií. (Kubátová, 2010). Významné shrnutí o vztahu výživy a nádorového bujení obsahuje publikace, která byla vydána v roce 1997 skupinou expertů z ,,World Cancer Research Fund“ a „American Institute for Cencer Research“ pod názvem: „Strava, výživa a prevence zhoubných onemocnění“. Je v ní vyhodnoceno až na 4500 studií, které se zaobírají vztahem mezi výživou a nádorovým bujením, které určuje u níže vypsaných faktorů, jaký mají vliv na vznik KRK. (viz Příloha E) (Vyzula, Žaloudík, 2007). Vysoce energetická potrava prokázala vztah s KRK, hlavně v oblasti samotného vysokého kalorického příjmu, ale i s konzumací tuků. V potravě je proto nutné omezit především živočišné tuky, aby spotřeba těchto tuků netvořila více jak 30 % naší denní energetické potřeby. Vysoký příjem energie totiž zvyšuje pohotovost k replikaci i obezitě a tím zvyšuje rapidně i nádorové riziko. Varovným příkladem je Japonsko, kdy během 30 let došlo ke vzestupu tuků o 180 % a tím se zvýšila i mortalita na KRK o 150 %. Není jen důležitá spotřeba tuku, ale především i jeho složení. Karcinogenní účinek mají omega-6 polynenasycené mastné kyseliny (omega-6 PUFA), zatímco omega-3 mastné kyseliny (omega-3 PUFA) a kyselina olejová mají efekt preventivní (Lukáš, Žák, 2007). Karcinogenní účinek mají také u nás tak „oblíbená“ jídla z fastfoodů, která však obsahují mnoho tuků a cukrů a jen velmi málo kvalitních živin, proto bychom je měli ze svého jídelníčku úplně vyřadit. Jedná se především o hamburgery, chipsy, smažené kuřecí kousky nebo i některé druhy pizzy (Screening kolorektálního karcinomu [online] 2012). Vláknina je jedním z nejvýznamnějších protektivních faktorů u KRK. Prokazuje totiž svůj příznivý efekt až v 75 % ve všech klinických studiích. Údajně snižuje riziko nádorového onemocnění tím, že na sebe váže sekundární žlučové kyseliny, modifikuje enzymatickou aktivitu mikroflóry, snižuje zastoupení hnilobných bakterií a zrychluje pasáž střeva. Dělíme ji na rozpustnou a nerozpustnou a některá literatura ji označuje za nestravitelnou složku potravy. Do rozpustné vlákniny patří hemicelulózy, pektiny, guar, agar a slizy, které mají schopnost bobtnat a jsou důležité převážně pro bakterie v tlustém střevě. Podílí se také na absorpci tuků a sacharidů, vazbě žlučových kyselin 11
a snížení toxické látky ve střevě. Do nerozpustné vlákniny řadíme celulózu a lignin, jejichž úkolem je zvětšit obsah a upravit dobu průchodu stravy. Studie dokazují, že když se zvýší příjem vlákniny alespoň na 13 g denně, dojde ke snížení incidence KRK až od 31 %. Proto bychom měli zařazovat do jídelníčku co nejvíce výrobků, které obsahují vlákninu. K nim patří především celozrnné výroby, luštěniny, ovoce, zelenina a různé další (Vyzula, Žaloudík, 2007). Maso – jak prokázaly určité studie, nejzásadnější roli zde hraje zvýšená konzumace tmavého (červeného masa), kam patří např. hovězí, skopové, vepřové, jehněčí. Patogenetickým činitelem je zde složka hemu, která stimuluje epiteliární proliferaci a stolicí jde poté zvýšený odpad nitrosloučenin. Proto bychom konzumaci tohoto druhu masa měli snížit na 500 g týdně (v syrovém stavu na 700-750 g). Důležité je omezit nejen konzumaci červeného masa, ale také uzenin. Především jde o salámy, klobásy, slaninu a určité druhy šunky, které v sobě obsahují nezdravé dusitany a dusičnany (Švestka a kol. [online] 2012). Ovoce, zelenina – Z epidemiologických studií nevychází, že zvýšená konzumace ovoce a zeleniny je spojena s nižším rizikem nádoru u trávicího traktu. Jedná se především o nádory dutiny ústní, žaludku či tlustého střeva a konečníku. Ovoce a zelenina obsahují totiž různé antikancerogenní faktory, jde především o karoteny, vitamín C, flavoniody, glukosinoláty a hlavně vlákninu. Proto je důležité, aby příjem těchto dvou složek byl zvýšen na 400-800 g za den (Veselá, 2011). Úprava stravy – nadměrné smažení, grilování a pečení se řadí mezi nevhodnou úpravu stavy, která přispívá ke vzniku KRK tím, že si živočišné proteiny vytvoří mnoho látek, které působí karcinogenně. Proto je vhodné dávat přednost samotnému vaření. Podle studie se KRK ve skupině, která nadměrně smaží či peče, vyskytuje až 3x častěji (Žák, Lukáš, 2007).
12
Kouření Dříve se spojitost vzniku KRK a kouření připisovala pravidelným uživatelům doutníků, dýmek či žvýkacího tabáku, kdy k jeho vzniku přispívaly specifické karcinogenyarylaminy. Nyní však je největší spojitost prokázána u kuřáků cigaret, kde je riziko vzniku KRK zvýšené až na dvojnásobek. Podle studií jsou nejvíce ohroženi muži, kteří začali kouřit již v mladistvém věku (Jablonská, 2000). Alkohol Alkoholické nápoje můžeme obecně kvalifikovat jako karcinogeny, které ve velké míře přispívají ke vzniku KRK. Souvislost mezi příjmem alkoholu a vznikem KRK byla popsána již v roce 1957, a to v souvislosti s pitím piva. Dánští autoři ve svých studiích ukázali, že vznik rizika rakoviny je až trojnásobně vyšší u těch, kdo vypili více než 14 standardních sklenic piva (standardní sklenice je u nás označována jako „malé“ pivo), nebo více než 14 malých panáků různého typu destilátu za týden. U nás se pyšníme největší spotřebou piva, která dle nejnovějších studií říká, že na jednu osobu připadá okolo 151 litrů piva za rok. Proto podle pana primáře Nešpora toto naše „alkoholové“ prvenství úzce souvisí s naším prvenstvím ve výskytu KRK u mužů (Seifert [online] 2004). Zaměstnání K profesionálním faktorům, které mohou zvýšit riziko vzniku KRK, se zařazují chemické látky (pesticidy či herbicidy) a dále těžké kovy. Nejvýznamnější spojitost je však uváděna s azbestem. Zvýšené riziko také bylo častěji odhaleno u pracovníků v kovoprůmyslu, ale také v automobilovém, dřevařském či obuvnickém průmyslu (Jablonská, 2002).
13
Fyzická aktivita Je dokázáno, že fyzická aktivita chrání před různými druhy zhoubných nádorů, především jde o rakovinu tlustého střeva a konečníku a rakovinu prsu. Většina studií uvádí, že zvýšená fyzická aktivita snižuje riziko KRK až o 40 %. Pravidelný pohyb je nezbytný pro udržení naší tělesné hmotnosti a snižuje ve velké míře výskyt obezity. Doporučováno je hýbat se minimálně každý den po dobu 30-60 min, avšak platí pravidlo čím více, tím lépe. Proto by měl každý člověk usilovat o to, aby se pravidelný pohyb stal běžnou součástí jeho života (Fiala, 2002). Nadváha až obezita Tyto faktory jsou charakteristické nadměrným množstvím tělesného tuku v těle. Míru obezity lze stanovit pomocí BMI (Body Mass Indexu)5. Hodnota BMI by se u dospělých měla pohybovat v rozmezí 18,5-25. Ve studiích je udáváno, že až 11 % případů KRK vzniklo důsledkem vysokého BMI (Komárek, Provazník, 2011).
2.5.2 Vnitřní – Endogenní faktory Hlavní roli u těchto endogenních, tedy neovlivnitelných faktorů, hraje věk, rodinná anamnéza, idiopatické střevní záněty a zvýšený výskyt adenomových polypů. Věk patří mezi jeden z nejvýznamnějších faktorů už z toho důvodu, že se dotýká na rozdíl od ostatních uvedených faktorů všech osob. Téměř v 90 % je KRK diagnostikován u lidí starších 50 let, u mladších se vyskytuje pouze vzácně, zvláště ve spojitosti s pozitivní rodinou anamnézou. Jedná se o postižení příbuzných 1. stupně, kde dochází k dvou- až šestinásobnému zvýšení rizika. Dále může také jít o výskyt adenomových polypů, které jak bylo již zmiňováno, tvoří výraznou prekancerózu a riziko je zde zvýšené dvou- až čtyřnásobně (Lukáš, Žák, 2007). Poslední rizikový faktor tvoří idiopatické střevní záněty neboli nespecifické střevní záněty a mezi ně řadíme ulcerózní kolitidu a Crohnovu chorobu. Prevalence v ČR u ulcerózní kolitidy je 70-150 případů a u Crohnovy choroby 20-40 případů na
5
BMI-je vypočítáno podle vzorce: váha v kg dělená výškou v metrech na druhou 14
100 000 obyvatel. Riziko u těchto zánětů je dvojnásobné, ale může stoupat s tíží postižení střeva a také délkou onemocnění (Seifert, 2012).
2.6 Prevence Prevence je zaměřená vždy proti nemocem, její největší snahou je jim zcela předcházet. KRK řadíme mezi preventabilní onemocnění, kdy míra jeho prevantability tvoří až 66-75 %. Proto bychom měli věnovat prevenci značnou pozornost a nepodceňovat ji, protože je určitě lepší a ekonomicky výhodnější něčemu předcházet než potom následně léčit. Lze tedy říci, že prevence patří mezi nejúčinnější a zároveň nejlevnější opatření v boji proti nádorovým chorobám. Prevenci tedy rozdělujeme na primární, ta je zaměřená na rizikové faktory a proti vzniku KRK, sekundární, která má za cíl zachytit včas již vzniklé onemocnění či jeho prekancerózu, a terciární, která probíhá u pacienta, který má KRK, a má zamezit relapsu či recidivě tohoto onemocnění. V některých literaturách se udává i kvartérní prevence, která má za cíl zmírnit komplikace již existujícího onemocnění. Speciální složka, která má nemalý vztah k prevenci, patří tzv. chemoprevence. Ta spočívá v aplikaci látek, které mají snížit či eliminovat riziko vzniku KRK (Jablonská, 2000).
Obecné zásady prevence u KRK:
široká osvěta o KRK (letáky, brožurky, tisk, média),
účinný celoplošný program zavedený v oblasti primární péče,
standardní vyšetření per rectum, které bude vždy prováděno praktickými lékaři na preventivních prohlídkách,
1x za rok standardní provedení testu na OK (TOKS) u osob ve věku 50-54 let,
od 55 let 1x za 2 roky standardní test na OK (TOKS) nebo podstoupení screeningové kolonoskopie v rozmezí 1x za 10 let (při negativním nálezu),
u
symptomatických
jedinců
podrobná
dispenzarizace
specialistou
(gastroenterologem).
15
Bariéry v prevenci u KRK:
podceňování problematiky,
nedostatečné informace,
stud a strach pacientů z vyšetření,
obava z pozitivního nálezu,
nedostatečnost preventivních prohlídek,
nedostatečný screening populace,
neinformovanost od zdravotnického personálu (Hrubá a kol., 2001).
2.6.1 Primární prevence Je zaměřena na zdravé lidi. Jejím cílem je předcházet zdravotním problémům či vzniku onemocnění. Podstatou je, aby došlo ke snížení incidence i mortality. Uplatňují se zde aktivity, které mají posilovat zdraví nebo pomáhají odstraňovat rizikové faktory. Tudíž lze říci, že primární prevence je z velké části záležitostí každého jedince a jeho svědomí, zda chce předcházet nádorovému onemocněné či ne (Žaloudík, 2008). Mezi obecné zásady primární prevence u KRK patří:
udržovat si ideální hmotnost,
alespoň 30 min denně se věnovat fyzickým aktivitám,
(červeného) masa,
omezit spotřebu živočišných tuků ve stravě,
zvýšit podíl vlákniny ve stravě
denně jíst 3-5 kusů ovoce a
omezit konzumaci tmavého dát přednost vaření před smažením, pečením, grilováním,
omezit konzumaci alkoholu, převážně piva,
nekouřit (Suchánek a kol.2011).
zeleniny,
16
2.6.2 Sekundární prevence Je zaměřená na včasné zjištění a vyhledávání přednádorových stavů či již existujícího onemocnění. Jejím cílem je zabránit rozvoji choroby, anebo určit diagnózu, kdy je ještě ve
vyléčitelném
stádiu,
protože
léčba
pokročilého
stádia
onemocnění
je
i mnohonásobně dražší a přináší nemocnému zbytečné nepříjemné komplikace. Významnou roli zde tedy hrají screeningové programy, kam rakovina tlustého střeva bezesporu spadá, a i v nemalé míře samozřejmě aktivita a zvýšená pozornost praktického lékaře či gynekologa u žen (Hrubá a kol., 2001). Sekundární prevence obsahuje dva typy programů. První typ je zaměřen na screening (depistáž) u asymptomatických (bezpříznakových) jedinců ve věkové skupině nad 50 let, druhý je zaměřen na dispenzarizaci (follow-up, surveillance) u symptomatických (vysokorizikových) jedinců, u kterých je velké riziko vzniku KRK.
Screening u asymptomatických (bezpříznakových) jedinců Screening lze definovat jako vyšetření asymptomatických jedinců na zjištění přítomnosti adenomu či již karcinomu v tlustém střevě. Podstatou je test tzv. TOKS, který zjišťuje okultní skryté krvácení do stolice. Poprvé byl tento test zaveden do screeningového programu v roce 1976 v Německu, v České republice probíhá však až od 1. 7. 2000 za velké podpory předních gastroenterologů prof. Friče, prof. Zavorala a velkého úsilí manželů Havlových a jejich nadace Vize 97. V této době již existují dva druhy tohoto testu. Jedná se tedy o starší guajakový test a novější imunochemický test (Seifert, 2012). Starší, guajakový test (gTOKS) funguje na reakci guajakové pryskyřice na peroxidázovou aktivitu, který prokáže přítomnost hemoglobinu ve stolici. Tento test však není schopen odlišit lidské krevní barvivo od zvířecího, které člověk pozře v potravě. Proto tomuto vyšetření musí předcházet dieta v podobě zákazu konzumace potravin, které obsahují zvířecí krev (jelita, prejt), tepelně nezpracovaného maso
17
(tatarský biftek, biftek) a určitého druhy zeleniny a ovoce (květák, brokolice, ředkvičky, křen, meloun). Tyto všechny potraviny by totiž mohly být zdrojem falešné pozitivity. Doporučeno je také vynechat všechny preparáty železa, vitamín C a nesteroidní antiflogistika. Test by se také neměl provádět po exstirpaci zubů a u žen během nebo po menstruaci. Princip Heamoccult testu je v nanášení dvou různých vzorků (branných vždy z obou konců stolice) ze tří po sobě jdoucích stolic, které se nanáší pomocí špachtličky do testovacích políček na destičku, laicky „psaníčko“. Vyhodnocuje se pomocí aplikace detekčního reagens na opačnou stranu okének a zhodnotí se barevné změny. Pozitivně je hodnocen každý test, kde dochází ke specifickému modro-zelenému zabarvení. Ke znehodnocení tohoto testu by mohlo dojít v případě, že nám stolice spadne do záchodu, což je velice častá záležitost, anebo se nanese příliš malé množství vzorků stolice do testovacích políček. Na závěr lze jen říci, že jde o test jednoduchý, levný a zcela bezbolestný. Novější, tedy imunochemický TOKS ( iTOKS, FIT – fecalimmunochemical test) byl zařazen do screeningového programu v roce 2009 a je založen na principu stanovení lidského hemoglobinu ve stolici, kdy se identifikuje pomocí reakce s monoklonální protilátkou v testu. S tím odpadá nebezpečí interference s myoglobinem nebo rostlinnými peroxidázami. Imunochemické testy můžeme rozdělit na nekvantitativní, semikvantitativní a kvantitativní. U nejvíce používaných kvantitativních testů lze zjistit konkrétní číselnou hodnotu lidského hemoglobinu ve stolici, a určit tak rovnou míru pozitivity u vyšetřované populace. Dietní opatření u těchto typů testu však odpadají, dbá se spíše na hygienický způsob odběru. Tyto imunochemické testy mají až dvakrát vyšší senzitivitu než testy guajakové. Avšak aktuálně lze říci, že velká část praktických lékařů používá stále guajakové testy (Seifert, 2012). Výše uvedené testy si může každý občan ve věku 50-54 let jedenkrát za rok a od 55 let jednou za dva roky vyzvednout a bezplatně podstoupit u svého praktického lékaře. Ženy mohou od roku 2009 o tyto testy zažádat také u svého gynekologa. Pozitivní výsledek těchto testů však hned neznamená, že se jedná o nádor tlustého střeva a konečníku, protože krvácení může pocházet i z hemeroidů, divertiklů či ze zánětu střevní sliznice, proto by poté měla následovat screeningová kolonoskopie, která vždy prozradí více (Špičák, Kovářová, 2012). 18
Screeningová primární kolonoskopie je od 1. ledna 2009 nově zavedenou, pojišťovnou zcela hrazenou alternativou sekundární prevence. Je to endoskopické vyšetření trávicí trubice, které dosahuje od konečníku až po Bauhinovu chlopeň. Patří mezi nejefektivnější screeningovou metodu, protože umožňuje vizuální kontrolu střeva, odstranění podezřelých lézí či odběr vzorku na histologické vyšetření. Je jedinou metodou, která kombinuje screening, diagnostiku i profylaxi zároveň. Každý občan od 55 let má na výběr, zda bude bezplatně podstupovat vyšetření TOSK ve dvouletých intervalech, nebo zda podstoupí právě primární screeningovou kolonoskopii, kdy při negativním nálezu ji lze opakovat v intervalu deseti let. Od roku 2006 do dubna roku 2011 bylo u nás provedeno 57 255 screeningových kolonoskopií, díky nimž došlo k odhalení adenomového polypu u 17 760 (31 %), který byl následně odstraněn, a došlo tak k předejití KRK. U 2665 osob (4,7 %) byl však diagnostikován již KRK. Tato metoda je bezesporu značně nákladná a potencionálně riziková a nese sebou i pečlivou přípravu střev a značnou obavu populace, avšak, jak dokládají výše zmiňovaná čísla, určitě se vyplatí a nezřídka může zachránit i samotný život. Příprava před tímto vyšetřením spočívá v kvalitní edukaci pacienta a v třídenním dietním omezení, o kterém by měl vždy pacienta poučit vyšetřující lékař. V České republice je vybudována celá sít specializovaných zařízení, jde o tzv. centra, která jsou určená pro screeningovou koloskopii, kde je možné toto vyšetření podstoupit. Samotný Kraj Vysočina disponuje zhruba devíti takovými centry (viz příloha E). (Seifert, 2012)
Vyšetření per rectum Vyšetření per rectum neboli vyšetření prstem přes konečník patří mezi základní fyzikální vyšetření. Je při něm možné nahmatat patologické útvary, tedy převážně karcinomy rekta nebo u mužů i změny prostaty. Zbytek stolice na rukavici lékaře může také prokázat přítomnost krve či melénu. Sice je toto vyšetření nepříjemné jak z pohledu pacienta, tak lékaře, ale je velmi důležité pro zjištění případných patologií a nemělo by být praktickými lékaři na preventivních prohlídkách opomíjeno (Lukáš, Žák, 2007).
19
Depistáž u vysokorizikových (symptomatických) jedinců Do této skupiny patří osoby ve věku kolem 40 let, u nichž se již vyskytl KRK u příbuzného prvního stupně (rodiče, sourozenci, děti), dále osoby, které jsou postiženy nespecifickými střevními záněty, jako je Crohnova choroba či Ulcerózní kolitida. Poslední skupinou jsou osoby s hereditárními (dědičnými) syndromy, kam patří FAP a HPNCC. U této vysokorizikové skupiny jedinců určila česká gastroenterologická společnost doporučení, jak by měl být prováděn u nich dispenzární program (viz. příloha F).
2.6.3 Terciární a kvartérní prevence Terciární prevence se týká osob, které již zhoubný nádor měly, podrobily se i léčbě a mají ukončenou základní protinádorovou léčbu (operaci, chemoterapii či radioterapii). Zaměřuje se převážně na předcházení či dispenzarizaci dalších škod v důsledku nádorového onemocnění nebo dané terapie. Zahrnuje také opatření, která směřují k udržování funkční zdatnosti a soběstačnosti pacienta a také zabraňuje vzniku recidivy (Seifert, 2012). Na dispenzární péči u terciární prevence existuje i právní předpis – vyhláška č. 39/2012 Sb. Vyhláška o dispenzární péči, kterou se stanoví nemoci, u nichž se poskytuje právě dispenzární péče a určí se tak její časové rozmezí i jaká bude přesná péče dispenzárního lékaře. Tato vyhláška je v platnosti od 1. dubna 2012, kdy vystřídala původní vyhlášku č. 386/2007 Sb. (Zákony pro lidi [online] 2012). Kvartérní prevence má za cíl identifikovat a předcházet důsledkům již progredujících a nevyléčitelných nádorových chorob a následně má optimalizovat zbytkové funkce i kvalitu života. Předejít smrti již v tomto stádiu nelze, ale lze předcházet určitým obtížím, které se mohou objevit v konečné fázi života, což určitě smysl má (Uřičárová, 2011).
20
2.6.4 Chemoprevence Chemoprevence je aplikace specifických chemických látek, které se podávají za účelem prevence, inhibice nebo pro ústup karcinogeneze. Jejím úkolem je maximálně působit na cílovou tkáň. Z klinického hlediska je důležité ji používat u symptomatických jedinců. Není tedy určena pro již stávající invazivní karcinomy, ale pro nádory, které ještě
nevznikly,
proto
ji
zařazujeme
do
prevence.
Jednou
z důležitých
a nejzásadnějších podstatou protinádorového účinku je aplikace nesteroidních antiflogistik (NSA), a to zejména aspirinu a sulindacu, které mají inhibovat tvorbu cyklooxygenáz. NSA působí zásadně na zpomalení dalšího vývoje, ale hlavně ovlivňují první fázi karcinogeneze, kdy se mění normální epitel sliznice střeva na hyperproliferativní. Další významnou část v chemoprevenci zastávají látky, které také prokázaly dle určitých studií chemopreventivní potenciál při různých stupních karcinogeneze. Mezi ně se řadí např. vitamíny A, C, E, beta-karoten, vápník a kyselina ursodeoxycholová. Také konzumace ovoce a zeleniny má účinek nejen z hlediska dané vlákniny, ale převážně z hlediska obsahu folátů (kyseliny listové), které ovlivňují časnou fázi karcinogeneze. V minulých letech se také upínala pozornost na antioxidanty, u nichž však nynější studie neprokázaly žádný chemopreventivní efekt (Jablonská, 2000).
21
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Tato bakalářská práce byla zpracována kvantitativní výzkumnou metodou, a to formou dotazníku (viz příloha H). Metoda byla vyprána z důvodu získání velkého množství informací od respondentů za krátký časový úsek. V dotazníku jsou použity otázky uzavřené a polootevřené. Dotazník obsahuje celkově 18 otázek, kdy 3 z nich jsou doplněné o podotázku. Otázky byly sestavené na základě předem daných hypotéz a cílů. V úvodní části dotazníku jsou demografické otázky, které mají za úkol zjistit informace o pohlaví, věku a dosaženém vzdělání respondentů. Poté již následující otázky samotného dotazníku. První okruh otázek se zabývá tím, jestli veřejnost vůbec ví, co je kolorektální karcinom a jaký je jeho výskyt, a zda se informují o jeho prevenci. Další okruh otázek zjišťuje, jestli dotazovaní chodí na preventivní prohlídky a zda je praktický lékař informuje a vyšetřuje v rámci prevence tohoto onemocnění. Třetí okruh otázek má zmapovat, zda respondenti podstoupili nějaká preventivní vyšetření a jaké o nich mají informace a také jestli sledují svoji stolici. Poslední okruh otázek je zaměřen na to, jaké znají respondenti rizikové faktory, které přispívají ke vzniku kolorektálního karcinomu. V závěru měli dotazovaní už jen určit, v čem nebo od koho by chtěli doplnit informace, které se týkají prevence kolorektálního karcinomu. Výzkumu nejdříve předcházelo pilotní ověření, které bylo provedeno u 15 respondentů začátkem září roku 2012. Poté byl dotazník upraven a připraven již k samotnému výzkumu.
3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Celkově bylo rozdáno 130 dotazníků, z nichž se vrátilo 120 správně vyplněných, což představuje výslednou návratnost 92,8 %. Pro samotné vyhodnocení tedy bylo použito 120 dotazníků. Pro zkoumaný vzorek respondentů byla záměrně vybrána laická veřejnost Kraje Vysočina, která je starší 50 let. 22
Tabulka 1 Pohlaví respondentů Pohlaví respondentů
n
%
Žena
65
54,2
Muž
55
45,8
Celkem
120
100
Z celkového počtu 120 dotazovaných bylo 65 (54,2 %) žen a 55 (45,8 %) mužů. Tabulka 2 Věk respondentů Věk respondentů
n
%
50-59 let
59
49,1
60-69 let
34
28,3
70-79 let
20
16,7
80 a více let
7
5,9
120
100
Celkem
Nejvíce respondentů, tedy 59 (49,1 %) tvoří věková kategorie 50-59 let. Následuje 34 (28,3 %) respondentů z věkové kategorie 60-69 let a 20 (16,7 %) respondentů ve věku 70-79 let. Nejméně, tedy 7 (5,9 %) respondentů označilo, že spadá do věkové skupiny 80 let a více. Tabulka 3 Vzdělání respondentů Vzdělání respondentů
n
%
Základní
17
14,2
Učební obor
48
40
Středoškolské
45
37,5
Vysokoškolské
10
8,3
Jiné
0
0
120
100
Celkem
23
Nejvíce respondentů, 48 (40 %), uvedlo, že má vystudovaný pouze učební obor. Dalších 45 (37,5 %) respondentů vystudovalo střední školu. 17 (14,2 %) respondentů udalo, že má základní vzdělání, a nejmenší počet, tedy 10 (8,3 %) respondentů uvedlo, že má vysokoškolské vzdělání.
3.3 Průběh výzkumu Tento výzkum probíhal náhodným dotazníkovým šetřením u laické veřejnosti od prosince roku 2012 do ledna roku 2013 v Kraji Vysočina. Dotazník byl distribuován osobně nebo za pomocí rodiny či přátel.
3.4 Zpracování získaných dat Zpracování získaných dat bylo provedeno pomocí počítačového programu Microsoft Office Word 2007 pro psaný text a Microsoft Office Excel ke zpracování tabulek a grafů. U interpretace výsledků u jednotlivých otázek je uvedena četnost odpovědí v absolutních číslech a v procentech, která jsou zaokrouhlena vždy na jedno desetinné místo. Pro přehlednost jsou tabulky doplněny sloupcovými grafy.
24
3.5 Výsledky výzkumu Otázka č. 1: Co je Kolorektální karcinom?
Tabulka 4 Znalost pojmu
Znalost pojmu
n
%
a) Nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku
64
53,3
b) Nádorové onemocnění tenkého střeva a konečníku
9
7,5
c) Nádorové onemocnění konečníku
22
18,3
d) Nevím, co je to za onemocnění
25
20,9
Celkem
120
100
64
Absolutní četnost
80 60
22
40
25
9
20 0 Nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku
Nádorové Nádorové onemocnění onemocnění tenkého střeva a konečníku konečníku Pojem
Nevím, co je to za onemocnění
Graf 1 Znalost pojmu
Pouze 64 (53,3 %) respondentů ze 120 určilo správně, že kolorektální karcinom je nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku. Ačkoli byly další dvě varianty chybné, 9 (7,5 %) respondentů označilo, že jde o nádorové onemocnění tenkého střeva a konečníku, a dalších 22 (18,3 %) dotazovaných určilo, že se jedná o nádorové onemocnění konečníku. Zbylých 25 (20,9 %) respondentů uvedlo, že vůbec neví, co je to za onemocnění.
25
Otázka č. 2: Jaký je podle Vás výskyt tohoto nádorového onemocnění v České republice? Tabulka 5 Výskyt onemocnění
Výskyt onemocnění
n
%
a) Častý
64
53,3
b) Méně častý
8
6,6
c) Vůbec se nevyskytuje
2
1,7
d) Nevím, nedokážu to posoudit
46
38,4
Celkem
120
100
64
Absolutní četnost
70 46
60 50 40 30 8
20
2
10 0 Častý
Méně častý
Vůbec se nevyskytuje
Nevím, nedokážu to posoudit
Výskyt onemocnění
Graf 2 Výskyt onemocnění
Nejvíce respondentů, tedy 64 (53,3 %) uvedlo, že výskyt kolorektálního karcinomu je častý. Následovalo tvrzení od 46 (38 %) respondentů, kteří nevědí a nedokážou posoudit, jaký je výskyt tohoto onemocnění. Zbylých 8 respondentů (6,6 %) udalo, že je výskyt méně častý, a dokonce 2 respondenti (1,7 %) uvedli, že se toto nádorové onemocnění v České republice vůbec nevyskytuje.
26
Otázka č. 3: Je prevence u kolorektálního karcinomu důležitá? Tabulka 6 Důležitost prevence
Důležitost prevence
n
%
a) Ano, určitě je
78
65
b) Ne, není
1
0,8
c) Nevím, nedokážu to posoudit
41
34,2
Celkem
120
100
Absolutní číslo
78 80 70 60 50 40 30 20 10 0
41
1
Ano, určitě je
Ne, není
Nevím, nedokážu to posoudit
Důležitost prevence
Graf 3 Důležitost prevence
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda respondenti považují prevenci u tohoto onemocnění za důležitou. Zde uvedlo 78 (65 %) dotazovaných, že prevence je u kolorektálního karcinomu určitě důležitá. Zbytek respondentů, tedy 41 (34,2 %) neví a nedokáže posoudit, zda je prevence u tohoto onemocnění důležitá, a dokonce 1 respondent (0,8 %) si myslí, že prevence u něho důležitá není.
27
Otázka č. 4: Informujete se sám/a o prevenci kolorektálního karcinomu?
Tabulka 7 Informovanost o prevenci
Informovanost o prevenci
n
%
a) Ano, informuji se
47
39,2
b) Ne, neinformuji se
48
40
c) Nevím, proč bych se měl informovat
25
20,8
Celkem
120
100
48
Absolutní počet
47 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
25
Ano, informují se
Ne, neiformují se
Nevím, proč bych se měl informovat
Informovanost
Graf 4 Informovanost o prevenci
V této otázce mělo dojít ke zjištění, zda se vůbec respondenti sami informují o prevenci tohoto nádorového onemocnění. Z celkového počtu jich uvedlo pouze 47 (39,2 %), že se samo informuje o prevenci kolorektálního karcinomu. Dalších 48 (40 %) respondentů se neinformuje a zbytek respondentů, což je 25 (20,8 %), udal, že neví, proč by se vůbec měl o prevenci u kolorektálního karcinomu informovat.
28
Doplňující otázka: Pokud jste uvedli „ANO“ u koho, nebo kde nejčastěji hledáte informace? Tabulka 8 Zdroj informací
Zdroj informací o prevenci
n
%
a) Lékař
17
14,2
b) Zdravotní sestra
2
1,7
c) Internet, televize, časopis, kniha
19
15,9
d) Beseda
0
0
e) Rodina, přátelé
6
5
f) Leták, brožura
3
2,4
Celkem
47
39,2
Absolutní četnost
19 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
17
6 3
2 0 Lékař
Zdravotní sestra
Internet, televize, časopis, kniha Zdroj
Beseda
Rodina, přátelé
Leták, brožura
Graf 5 Zdroj informací
Tato tabulka a graf se vztahují k předešlé otázce, kdy 47 (39,2 %) respondentů uvedlo, že se informuje o prevenci kolorektálního karcinomu. Porovnávají se zde jednotlivé položky, kde dotazovaní měli určit, u koho nebo kde se nejvíce informují o prevenci kolorektálního karcinomu. Z tabulky a grafu je tedy zřejmé, že nejvíce informací o prevenci kolorektálního karcinomu čerpá 19 (15,9 %) respondentů ze zdrojů, jako je internet, televize, časopis či knížka. Druhé místo obsadil lékař, u něhož hledá informace 17 (14,2 %) respondentů. Na třetím místě čerpá 6 (5 %) dotazovaných informace od rodiny či přátel. Jako čtvrtý informační zdroj je pro 3 (1,7 %) respondenty leták či brožura a na posledním místě uvedli 2 (1,7 %) respondenti zdravotní sestru. 29
Otázka č. 5: Chodíte ke svému obvodnímu lékaři na preventivní prohlídky? Tabulka 9 Návštěvnost preventivních prohlídek
Návštěvnost preventivních prohlídek
n
%
a) Ano, chodím pravidelně
56
46,7
b) Ano, ale jen když mám zdravotní problém
19
15,8
c) Ne, nechodím
45
37,5
Celkem
120
100
56
Absolutní četnost
60
45
50 40 19
30 20 10 0 Ano, chodím pravidelně
Ano, ale jen když Ne, nechodím mám zdravotní problém Návštěvnost preventivních prohlídek
Graf 6 Návštěvnost preventivních prohlídek
Tato otázka měla zjistit, zda oslovená veřejnost navštěvuje svého lékaře za účelem preventivní prohlídky. Zde uvedlo pouze 56 (46,7 %) respondentů, že chodí pravidelně, tedy 1x za dva roky, na preventivní prohlídky ke svému obvodnímu lékaři. Dalších 19 (15,8 %) dotazovaných určilo, že sice k doktorovi chodí, ale jen když mají určitý zdravotní problém. Poslední skupinu tvoří 45 (37,5 %) respondentů, kteří na preventivní prohlídky nechodí vůbec.
30
Doplňující otázka: Pokud jste odpověděl/a „NE“, co by Vás přimělo k tomu tyto preventivní prohlídky podstoupit? Tabulka 10 Přimění chodit na preventivní prohlídky
Přimění chodit na preventivní prohlídky
n
%
a) Peněžní odměna
13
10,8
b) Adresné zvaní
10
8,3
c) Onemocnění někoho z příbuzných
22
18,4
Celkem
45
37,5
22
Absolutní četnost
25 20 13 10
15 10 5 0 Peněžní odměna
Adresné zvání
Onemocnění nekoho z příbuzných
Přimění
Graf 7 Přimění chodit na preventivní prohlídky
Tato vyhodnocení navazuje na předešlou otázku, kdy 45 (37,5 %) respondentů uvedlo, že na preventivní prohlídku nechodí. V doplňující otázce tedy měli určit, co by je přimělo k tomu, aby tyto preventivní prohlídky podstoupili. Z tabulky a grafu tedy vyplívá, že nejvíce by je přimělo podstoupit prevenci onemocnění někoho z příbuzných, což určilo 22 (18,3 %) respondentů. Další variantou by byla pro 13 (10,8 %) dotazovaných peněžní odměna a jako poslední možnost uvedlo 10 (8,3 %) respondentů adresné zvaní.
31
Otázka č. 6: Poskytl Vám Váš praktický lékař informace, které se týkají prevence kolorektálního karcinomu? Tabulka 11 Poskytnutí informací
Poskytnutí informací od lékaře
n
%
a) Ano, poskytl mi je v dostatečné míře
32
26,7
b) Ano, ale byly zcela nedostačující
32
26,7
c) Ne, žádné informace mi neposkytl
56
46,6
Celkem
120
100
56
Absolutní četnost
60 50 40
32
32
30 20 10 0 Ano, poskytl mi je v dostatečné míře
Ano, ale byly zcela nedostačijící
Ne, žádné informace mi neposkytl
Poskytnutí informací od lékaře
Graf 8 Poskytnutí informací od lékaře
V této otázce měli respondenti určit, zda jim lékař poskytl informace o prevenci kolorektálního karcinomu či ne. Nejvíce dotazovaných tedy 56 (46,6%) uvedlo, že jim žádné informace neposkytl. Dalších 32 (26,7%) dotazovaných uvedlo, že jim informace poskytl v dostatečné míře a stejný počet tvořila odpověď, že jim je sice poskytl, ale dané informace byly pro ně zcela nedostačující.
32
Otázka č. 7: Nabídl a provedl Vám Váš praktický lékař test na okultní krvácení (skryté krvácení do stolice), tzv. TOKS? Tabulka 12 Nabídnutí a provedení TOKS
Nabídnutí a provedení testu TOKS
n
%
a) Ano, nabídl ho i provedl
41
34,2
b) Pouze ho nabídl, ale neprovedl
18
15
c) Nenabídl mi ho, ani mi neprovedl
61
50,8
Celkem
120
100
61
70
Absolutní četnost
60
41
50 40 30
18
20 10 0 Ano, nabídl ho i Pouze ho nabídl, ale Nenabídl mi ho, ani provedl neprovedl mi neprovedl Nabídnutí a provedení testu TOKS
Graf 9 Nabídnutí a provedení TOKS
Ve výše uvedené tabulce a grafu je přehled toho, zda dotazovaným respondentům praktický lékař nabídl a provedl vyšetření TOKS (test na skryté krvácení do stolice). Zde je varující, že u 61 (50,8 %) respondentů praktický lékař vyšetření TOKS ani nenabídl, ani ho neprovedl. U dalších 41 (34,2 %) respondentů vyšetření TOKS lékař nabídl a následně ho i provedl. Poslední skupina je tvořena 18 (15 %) respondenty, kterým bylo toto vyšetření pouze nabídnuto, ale následně neprovedeno.
33
Otázka č. 8:Provádí Vám Váš praktický lékař vyšetření per rectum (vyšetření prstem před konečník)? Tabulka 13 Provádění vyšetření per rectum
Provádění vyšetření per rectum
n
%
a) Ano, provádí je vždy
6
5
b) Ano provádí je, ale jen na mé vyžádání
9
7,5
c) Ne, nikdy je neprovádí
105
87,5
Celkem
120
100
105
Absolutní četnost
120 100 80 60 40
9
6
20 0 Ano, provádí je vždy
Ano provádí je, ale Ne, nikdy je jen na vyžádání neprovádí Provádění vyšetření perrectum
Graf 10 Provádění vyšetření per rectum
V této výše uvedené tabulce a grafu je přehled toho, zda praktický lékař provádí u dotazovaných vyšetření per rectum (vyšetření prstem přes konečník). Nejvíce dotazovaných, což je 105 (87,5 %) respondentů, udalo, že jim praktický lékař vyšetření per rectum nikdy neprovádí. U dalších 9 (7,5 %) respondentů je lékař provádí, ale jen na vyžádání a pouze u zbylých 6 (5 %) respondentů je provádí vždy.
34
Otázka č. 9: Jaké jsou nejčastější příznaky u kolorektálního karcinomu? (více variant) Tabulka 14 Příznaky
n
%
a) Krev v stolici
84
37,7
b) Chudokrevnost-anémie
7
3,1
c) Stužkovitý tvar stolice
25
11,2
d) Vyrážka
3
1,3
e) Střídání zácpy a průjmu
35
15,7
f) Vypadávání vlasů
5
2,2
g) Neplánovaný úbytek na váze
33
14,8
h) Celková únava
31
14
Celkem
223
100
Absolutní četnost
Nejčastější příznaky
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
84
35
33
25 7
a)
b)
5
3 c)
d)
31
e)
f)
g)
h)
Přehled příznaků
Graf 11 Nejčastější příznaky
V této otázce respondenti měli určit, jaké jsou nejčastější příznaky u kolorektálního karcinomu. Tudíž zde mohli určit více možných odpovědí. Za správné odpovědi se zde považuje krev ve stolici, chudokrevnost, stužkovitý tvar stolice, střídaní zácpy a průjmu, neplánovaný úbytek na váze a celková únava. Zbylé dva příznaky, což je vyrážka a vypadávání vlasů, jsou považovány za špatné odpovědi. Největší počet respondentů, tedy 84 (37,7 %) odpovědělo, že nejčastějším příznakem kolorektálního karcinomu je krev ve stolici. Na druhém místě uvedlo 35 (15,7 %) 35
respondentů střídaní zácpy a průjmu. Na třetí místo určilo 33 (14,7 %) dotazovaných neplánovaný úbytek na váze. Čtvrté místo obsazuje celková únava s počtem 31 (14 %) odpovídajících. Na páté místo určilo 25 (11,2 %) respondentů stužkovitý tvar stolice a jako poslední správný příznak je podle 7 (3,1 %) chudokrevnost neboli anémie. Špatné příznaky, tedy vypadávání vlasů, určilo 5 (2,2 %) respondentů a vyrážku 3 (3,1 %) respondenti. Tabulka 15 Počet správných příznaků určených respondenty Počty příznaků
n
%
1 příznak
59
42,2
2 příznaky
28
23,3
3 příznaky
21
17,5
4 příznaky
7
5,8
5 příznaků
5
4,2
120
100
Celkem
59 60
Absolutní četnost
50 40
28 21
30 20
7
10
5
0 1 příznak
2 příznaky 3 příznaky 4 příznaky Počty správných příznaků
5 příznaků
Graf 12 Počet správných příznaků určených respondenty
Ve výše uvedené tabulce a grafu je uveden celkový počet správných varujících příznaků, které respondenti znají. Nejvíce, tedy 59 (42,2 %) respondentů, zná pouze 1 správný varující příznak, který se vyskytuje u kolorektálního karcinomu. Dalších 28 (23,3 %) dotazovaných uvedlo, že zná pouze 2 příznaky. 21 (17,5 %) respondentů udalo 3 správné příznaky, 4 příznaky zná jen 7 (5,8 %) respondentů. Pouze pět (4,2%) dotazovaných zná pět správných příznaků. 36
Otázka č. 10: Víte, že od 50 let máte právo bezplatně podstoupit vyšetření, které zjišťuje skryté krvácení do stolice, tzv. TOKS? Tabulka 16 Znalost o bezplatném vyšetření TOKS
Znalost o bezplatném TOKS
n
%
a) Ano, vím
49
40,8
b) Ne, nevím
41
34,2
c) Nezajímám se o to
30
25
Celkem
120
100
49 41
Absolutní četnost
50
30
40 30 20 10 0 Ano, vím
Ne, nevím Nezajímám se Znalost o bezplatném vyšetření TOKS
Graf 13 Přehled o bezplatném vyšetření TOKS
U této otázky měli respondenti určit, zda ví, že od 50 let mají možnost bezplatně podstoupit vyšetření TOKS. Nejvíce, tedy 49 (40,8 %) respondentů odpovědělo, že vědí, že mají právo vyšetření TOKS podstoupit. Dalších 41 (34,2 %) dotazovaných uvedlo, že o tomto právu neví. A zbytek, 30 (25 %) respondentů uvedlo, že se o to vůbec nezajímá.
37
Otázka č. 11: Víte, kdo Vám může vyšetření TOKS provádět?
Tabulka 17 Provádění vyšetření TOKS
Provádění vyšetření TOKS
n
%
a) Praktický lékař a gynekolog
37
30,8
b) Pouze gynekolog
7
5,8
c) Pouze praktický lékař
76
63,4
Celkem
120
100
76 80
Absolutní četnost
70 60 50
37
40 30 20
7
10 0 Praktický lékař a gynekolog
Pouze gynekolog
Pouze praktický lékař
Provádění vyšetření TOKS
Graf 14 Provádění vyšetření TOKS
Respondenti v této otázce měli prokázat svoji znalost toho, kdo vyšetření TOKS provádí. Za správnou odpověď je zde bráno, že tento test na skryté krvácení do stolice provádí praktický lékař a gynekolog, kdy tuto správnou odpověď uvedlo pouze 37 (30,8 %) respondentů. Nejvíce odpovědí, tedy 76 (63,4 %), bylo uvedeno špatně, protože vyšetření neprovádí pouze praktický lékař. Zbylých 7 (5,8 %) respondentů také označilo špatnou odpověď, poněvadž si myslí, že tento test provádí pouze gynekolog.
38
Otázka č. 12: Absolvoval/a jste nějaká/é vyšetření v rámci prevence kolorektálního karcinomu? Tabulka 18 Absolvování vyšetření
Absolvování vyšetření
n
%
a) Ano
42
35
b) Ne
78
65
Celkem
120
100
78
Absolutní četnost
80 42
60 40 20 0 Ano
Ne Absolvování vyšetření
Graf 15 Absolvování vyšetření
V této otázce mělo dojít ke zjištění, zda dotazovaní respondenti podstoupili vůbec nějaké vyšetření v rámci prevence tohoto onemocnění. Zde došlo k alarmujícímu zjištění, že 78 (65 %) respondentů nepodstoupilo žádné preventivní vyšetření. Pouze 42 (35 %) udalo, že nějaké vyšetření podstoupili.
39
Doplňující otázka: Pokud „ANO“, jaká/é vyšetření to byla/o? Tabulka 19 Druh absolvovaného vyšetření
Druh vyšetření
n
%
a) Vyšetření per rectum
15
20,8
b) Vyšetření TOKS
41
69,5
c) Kolonoskopie
7
9,7
d) Jiné
0
0
Celkem
72
100
Absolutní četnost
41 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
15 7 0 Vyšetření per rectum
Vyšetření TOKS
Kolonoskopie
Jiné
Druh vyšetření
Graf 16 Druh absolvovaného vyšetření
V této tabulce a grafu najdeme doplňující informace k předešlé otázce, kde 42 (35 %) respondentů určilo, že podstoupilo nějaké vyšetření. Bylo zde možné udat více variant a určit blíže druh vyšetření, které respondenti absolvovali. Nejvíce, tedy 41 (69,5%) respondentů podstoupilo vyšetření TOKS. Druhé nejčastější vyšetření, které podstoupilo 15 (20,8 %) dotazovaných, je vyšetření per rectum a jen 7 (9,7%) respondentů podstoupilo kolonoskopii.
40
Doplňující otázka: Pokud „NE“, z jakého důvodu jste nepodstoupil/a daná/é vyšetření? Tabulka 20 Důvod nepodstoupení vyšetření
Důvod nepodstoupení vyšetření
n
%
a) Nemám informace o těchto vyšetřeních
20
16,7
b) Mám stud a strach z těchto vyšetření
15
12,5
c) Bojím se výsledků vyšetření
4
3,3
d) Nemám zájem o tato vyšetření
7
5,8
e) Nemám žádné zdravotní problém
2
1,7
f) Vyšetření mi nebylo nabídnuto
30
25
Celkem
78
65
30
Absolutní četnost
30 25
20
20
15
15 7
10
4
2
5 0 a)
b)
c)
d)
e)
f)
Důvod nepodstoupení vyšetření
Graf 17 Důvod nepodstoupení vyšetření
Zde jsou doplňující informace také k předešlé otázce, kdy 78 (65 %) respondentů určilo, že nepodstoupili žádné vyšetření a měli zde určit proč anebo z jakého důvodu je nepodstoupili. Nejvíce respondentů, tedy 30 (25 %) uvedlo, že je nepodstoupili z důvodu nenabídnutí vyšetření. Dalších 20 (16,7 %) respondentů udalo, že nemá informace o těchto vyšetřeních. 15 (12,5 %) dotazovaných má stud a strach tato vyšetření podstoupit. Nezájem o tato vyšetření má dokonce 7 (5,8 %) respondentů a další 4 (3,3 %) dotazovaní mají strach z výsledků vyšetření. Nejméně, což jsou 2 (1,7 %) respondenti, je nepodstoupili, protože si myslí, že nemají žádný zdravotní problém.
41
Otázka č. 13: Sledujete svoji stolici? Tabulka 21 Přehled sledování stolice
Sledování stolice
n
%
a) Ano
46
38,3
b) Ne
74
61,7
Celkem
120
100
74 80
Absolutní četnost
70
46
60 50 40 30 20 10 0 Ano
Ne Sledování stolice
Graf 18 Přehled sledování stolice
Tato otázka měla zjistit, zda respondenti sledují svoji stolici. Zde uvedlo celých 74 (61,7 %) respondentů, že nesleduje svoji stolici a zbylých 46 (38,3 %) naopak uvedlo, že svoji stolici sleduje.
42
Doplňující otázka: Pokud jste uvedli „ANO“, vyberte, v jakém časovém rozmezí ji sledujete: Tabulka 22 Rozmezí sledování stolice
Rozmezí sledování stolice
n
%
a) Každý den
26
21,6
b) 1x za týden
6
5
c) 1x za 14 dní
12
10,1
d) Jiné
2
1,6
Celkem
46
38,3
26
30
Absolutní četnost
25 20 12
15 6
10
2
5 0 Každý den
1x za týden 1x za 14 dní Rozmezí sledování stolice
Jiné
Graf 19 Rozmezí sledování stolice
Zde jsou doplňující informace k předešlé otázce, kde 46 (38,3 %) respondentů určilo, že svoji stolici sleduje a měli zde určit přesné rozmezí, v jakém svoji stolici sledují. Nejvíce, tedy 26 (21,2 %) respondentů uvedlo, že svoji stolici sleduje každý den. 12 (10,1 %) dotazovaných uvedlo, že ji sleduje 1x za 14 dní, a 1x za týden svoji stolici sleduje 6 (5 %) respondentů. Dva respondenti (1,6 %) uvedli, že svoji stolici sledují „občas“ a „náhodně“.
43
Doplňující otázka: Pokud jste uvedli „NE“, vyberte, z jakého důvodu ji nesledujete: Tabulka 23 Důvod nesledování stolice
Důvod nesledování stolice
n
%
a) Nevím, proč bych ji měl sledovat
32
26,7
b) Přijde mi to odpudivé a nekomfortní
18
15
c) Nemám zdravotní problém
16
13,4
d) Jiné
8
6,6
Celkem
46
38,3
32
Absolutní četnost
35 30 25
18
20
16
15
8
10 5 0 Nevím, proč bych ji měl sledovat
Přijde mi to Nemám odpudivé a zdravotní nekomfortní problém Důvod nesledování stolice
Jiné
Graf 20 Důvod nesledování stolice
V této výše uvedené tabulce a grafu jsou uvedeny doplňující informace k předchozí otázce, na niž 74 (61,7%) respondentů odpovědělo, že svoji stolici nesleduje. U této otázky měli respondenti uvést důvod, proč nebo z jakého důvodu ji nesledují. Nejvíce dotazovaných, tedy 32 (26,7 %) uvedlo, že neví důvod, proč by mělo svoji stolici sledovat. Dalších 18 (15 %) respondentů ji nesleduje z důvodu odpudivosti a nekomfortnosti. 16 (13,4 %) respondentů ji nesleduje, protože si myslí, že nemají žádný zdravotní problém. A zbylých 8 (6,6 %) dotazovaných označilo odpověď „jiné“ a napsalo, že nemůžou sledovat svoji stolici, protože vlastní moderní typy toalet, které již nejsou vybaveny tzv. „odpočívadlem“. 44
Otázka č. 14: Co byste považovali za patologické (nežádoucí) změny ve stolici? (více variant)
Tabulka 24 Určení patologických změn ve stolici
Určení patologických změn
n
%
a) Hlen
23
13
b) Krev
105
59,4
c) Zbytky potravy
13
7,3
d) Tuk
8
4,5
e) Hnis
28
15,8
Celkem
177
100
105
120
Absolutí četnost
100 80 60 40
28
23 13
20
8
0 Hlen
Krev
Zbytky potravy Patologické změny
Tuk
Hnis
Graf 21 Patologické změny ve stolici
V této otázce měli respondenti možnost určit, co by považovali za patologické změny ve stolici. Mohli určit více možností, kdy 3 možnosti, což je krev ve stolici, hlen a hnis byly považovány za správné odpovědi a 2 možnosti, jako jsou zbytky potravy a tuk, byly považovány za odpovědi špatné. Nejvíce respondentů, 105 (59,4 %), vybralo krev. Dalších 28 (15,8 %) dotazovaných onačilo hnis ve stolici, hlen uvedlo 23 (13 %) respondentů. 13 (7,3 %) respondentů špatně uvedlo, že k patologickým změnám patří zbytky potravy, a 8 (4,5 %) respondentů nesprávně uvedlo, že je to tuk.
45
Otázka č. 15: Jaké rizikové faktory podle Vás přispívají ke vzniku kolorektálního karcinomu? (více variant) Tabulka 25 Znalost rizikových faktorů
Znalost faktorů
n
%
a) Kouření
64
13,4
b) Obezita
60
12,6
c) Smažení, pečení, grilování
63
13,2
d) Zvýšená konzumace čokolády
6
1,3
e) Nedostatek vlákniny
52
10,9
f) Zvýšená konzumace červeného masa a uzenin
46
9,7
g) Zvýšená konzumace alkoholických nápojů-piva
29
6,1
h) Věk-nad 50let
57
12
ch) Genetická dispozice
62
13
i) Nedostatek pohybové aktivity
38
7,8
Celkem
477
100
70
64
60
63
62 57
Absolutní počet
60
52 46
50
38
40 29 30 20 6
10 0 a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
ch)
i
Rizikové faktory
Graf 22 Znalost rizikových faktorů
46
Ve výše uvedené tabulce a grafu je uvedeno deset rizikových faktorů, ze kterých respondenti měli vybrat ty, které podle nich napomáhají ke vzniku kolorektálního karcinomu. Mohli zde tudíž zakroužkovat více variant. Za správné odpovědi jsou zde považovány všechny uvedené faktory kromě zvýšené konzumace čokolády. Nejvíce, tedy 64 (13,4 %) respondentů uvedlo jako rizikový faktor kouření, 63 (13,2 %) respondentů zvolilo špatnou úpravu potravy, což je smažení, pečení, grilování. Na třetím místě uvedlo 62 (13 %) respondentů genetickou dispozici, 60 (12,6 %) respondentů udalo za čtvrtý rizikový faktor obezitu a 57 (12 %) na páté místo věk nad 50 let. Dalších 52 (10,9%) respondentů určilo na šesté místo nedostatek vlákniny. 46 (9,7 %) respondentů udalo na sedmém místě zvýšenou konzumaci červeného masa a uzenin. Jako osmý rizikový faktor uvedlo 38 (7,8 %) dotazovaných nedostatek pohybové aktivity. A jako poslední správný rizikový faktor uvedlo pouze 29 (6,1 %) respondentů zvýšenou konzumaci alkoholu, převážně piva. Dokonce 6 (1,3 %) respondentů určilo špatně, že mezi rizikové faktory patří i zvýšená konzumace čokolády. Tabulka 26 Počet správných rizikových faktorů Rizikové faktory
n
%
1 faktor
21
17,5
2 faktory
18
14,9
3 faktory
17
14,2
4 faktory
23
19,2
5 faktorů
11
9,2
6 faktorů
15
12,5
7 faktorů
2
1,7
8 faktorů
5
4,2
9 faktorů
8
6,6
Celkem
120
100
47
Absolutní četnost
25
23
21 18
20
17
15
15 11 8
10
5 2
5 0
1 2 3 4 5 6 7 8 9 faktor faktory faktory faktory faktorů faktorů faktorů faktorů faktorů Počet faktorů
Graf 23 Počet správných rizikových faktorů
Ve výše uvedené tabulce a grafu je uveden přesný přehled toho, kolik správných rizikových faktorů zná každý respondent. Největší počet faktorů, tedy 9 určilo pouze 8 (6,6 %) respondentů. 8 rizikových faktorů určilo jen 5 (4,2 %) dotazovaných a 7 faktorů pouze 2 (1,7 %) respondenti. 6 faktorů zná dalších 15 (12,5 %) respondentů a 5 faktorů udalo 11 (9,2 %) respondentů. Nejvíce respondentů, což je 23 (19,2 %), zná pouze 4 faktory. 3 faktory zakroužkovalo 17 (14,2 %) respondentů a 2 další faktory 18 (14,9 %) respondentů. Pouze jeden rizikový faktor uvedlo 21 (17,5 %) respondentů.
Otázka č. 16: Vyberte, jaká tvrzení dodržujete Vy v rámci svého životního stylu : (více variant) Tabulka 27 Tvrzení respondentů Tvrzení respondentů
n
%
a) Nekouřím
77
24,5
b) Nekonzumuji ve zvýšené míře alkohol
63
20,1
c) Jím alespoň 3-5 kusů ovoce/zeleniny denně
28
8,9
d) Hlídám si svoji váhu-BMI
30
9,6
e) Pravidelně denně cvičím minimálně 30 min
8
2,5
f) Preferuji vaření před smažením a pečením
33
10,5
g) Zvyšuji svůj podíl vlákniny ve stravě
41
13,1
h) Omezuji konzumaci červeného masa, uzenin
34
10,8
Celkem
314
100
48
80
77 63
Absolutní četnost
70 60 50
41
40
28
34
33
30
30 20
8
10 0 a)
b)
c)
d) e) Tvrzení respondentů
f)
g)
h)
Graf 24 Tvrzení respondentů v rámci jejich životního stylu
V této položce respondenti měli uvést, jaká vybraná „tvrzení“ dodržující v rámci svého životního stylu. Nejvíce, tedy 77 (24,5 %) respondentů uvedlo, že nekouří. Na druhém místě uvedlo dalších 63 (20,1 %) dotazovaných, že nekonzumuje ve zvýšené míře alkohol, převážně pivo. Jako třetí variantu uvedlo 41 (13,1 %) respondentů, že se snaží zvyšovat svůj podíl vlákniny ve stravě. Na čtvrtém místě se 34 (10,8 %) respondentů snaží omezovat konzumaci červeného masa a uzenin. Na pátém místě uvedlo 33 (10,5 %) respondentů, že preferuje vaření před smažením a pečením. Na šesté místo dalo 30 (9,6 %) dotazovaných, že si hlídá svoji váhu a BMI. Dalších 28 (8,9 %) respondentů se snaží jíst denně alespoň 3-5 kusů ovoce či zeleniny. A na posledním místě uvedlo pouze 8 (2,5 %) respondentů, že pravidelně denně cvičí minimálně 30 min.
49
Otázka č. 17: Vyberte, v čem konkrétním byste potřebovala doplnit informace v rámci prevence u kolorektálního karcinomu : (více variant) Tabulka 28 Doplnění konkrétních informací v rámci prevence Doplnění informací u prevence o
n
%
a) O rizikových faktorech
60
30,2
b) O preventivních vyšetřeních
77
38,6
c) O příznacích
62
31,2
Celkem
199
100
Absolutní četnost
77 80 70 60 50 40 30 20 10 0
62
60
O rizikových faktorech
O preventivních vyšetřeních Doplnění informací o
O příznacích
Graf 25 Doplnění konkrétních informací v rámci prevence
Zde mohli respondenti určit více variant a uvést tak, jaké chtějí doplnit konkrétní informace, které se týkají prevence kolorektálního karcinomu. Nejvíce, tedy 77 (38,6 %) respondentů chce doplnit hlavně informace o preventivních vyšetřeních. Dalších 62 (31,2 %) dotazovaných uvedlo, že by potřebovalo doplnit informace o příznacích, které se objevují u kolorektálního karcinomu. A zbylých 60 (30,2 %) respondentů chce doplnit informace, které se týkají rizikových faktorů.
50
Otázka č. 18: Co konkrétního byste potřeboval/a doplnit v souvislosti s informovaností o prevenci u kolorektálního karcinomu? (více variant) Tabulka 29 Zdroj doplňující informace o prevenci Doplnění informací
n
%
a) Zlepšit informovanost od zdravotních pojišťoven
18
7,8
b) Zlepšit informovanost od lékařů
69
29,7
c) Více informačních letáků, brožurek
74
31,9
d) Více informací v médiích - televize, noviny, internet
63
27,2
e) Jiné
8
3,4
232
100
Celkem
80
69
74 63
Absolutní četnost
70 60 50 40 30
18
20
8
10 0 a)
b)
c) Doplnění informací
d)
e)
Graf 26 Zdroj doplňující informace o prevenci
V této položce respondenti měli určit, z jakých zdrojů nebo od koho chtějí doplnit informace, které se týkají prevence kolorektálního karcinomu. Zde měli možnost uvést také více variant. Nejvíce, tedy 74 (31,9 %) respondentů uvedlo, že by bylo nejvhodnější rozdávat více letáků a brožurek na toto téma. Na druhém místě uvedlo 69 (29,7 %) respondentů, že by ocenilo více informací od lékaře. Dalších 63 (27,2 %) dotazovaných by chtělo tento problém více medializovat, tudíž dát více informací do televize, novin či na internet. 18 (7,8 %) dotazovaných by ocenilo také více informací 51
od zdravotních pojišťoven. A zbytek, tedy 8 (3,4 %) respondentů určilo jinou variantu, kdy 3 (1,3 %) z nich by chtěli více kampaní na toto téma, jako je například Střevo tour. Další tři (1,3 %) respondenti by chtěli zavést besedy, které by jim osvětlily toto téma. A poslední dva (0,8 %) by si přáli více internetových stránek, které jsou zaměřeny na kolorektální karcinom.
3.6 Diskuze Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jakou úroveň informovanosti má veřejnost Kraje Vysočina o prevenci kolorektálního karcinomu. K němu se vztahovala hypotéza č. 1: Více jak 1/3 respondentů má nízkou informovanost o chorobě a prevenci kolorektálního karcinomu. Tento cíl a hypotézu ověřovaly otázky v dotazníku č. 1, 2, 3, 4. První otázka měla od oslovených respondentů zjistit, zda vůbec vědí, co je kolorektální karcinom. Zde došlo k šokujícímu zjištění, že pouze 64 (53,3 %) dotazovaných z celkového počtu 120 ví, že se jedná o nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku. Zbytek, tedy 56 (46,7 %) udalo špatné možnosti, kdy 9 (7,5 %) z nich určilo, že se jedná o nádorové onemocnění tenkého střeva a konečníku, dalších 22 (18,3 %) z nich si myslí, že se jedná o nádorové onemocnění konečníku a zbytek, tedy 25 (20,9 %) respondentů dokonce ani neví, co je to za onemocnění. Druhá otázka, která se vztahuje k této hypotéze, zjišťuje od respondentů, jaký si myslí, že je výskyt tohoto onemocnění v České republice. Správnou variantu, že jde o časté nádorové onemocnění, vybralo pouze 64 (53,3 %) dotazovaných, zbylých 56 (46,7 %) určilo špatné odpovědi, kdy 8 (6,6 %) z nich určilo, že se vyskytuje méně často, a dva (1,7 %) respondenti určili, že se vůbec nevyskytuje, a 46 (38,4 %) neví anebo nedokáže posoudit. Třetí otázka, která doplňuje tento cíl a hypotézu, má informovat o tom, zda respondenti považují prevenci u tohohle onemocnění za důležitou. Zde 78 (65 %) z nich uvedlo, že prevence určitě důležitá je, dalších 41 (34,2 %) odpovědělo, že to nedokáže posoudit, a dokonce 1 (0,8 %) oslovený si myslí, že důležitá vůbec není. Poslední otázka, která doplňuje předešlou otázku i tuto hypotézu, má zjistit, zda se oslovení respondenti sami informují o prevenci kolorektálního karcinomu. Zde je zarážející, že pouze 47 (39,2 %) oslovovaných uvedlo, že se informuje samo i přesto, že 52
v předešlé otázce 78 (65 %) respondentů tvrdilo, že prevence určitě důležitá je. Dalších 48 (40 %) se neinformuje a zbylých 25 (20,8 %) respondentů ani neví, proč by se měli informovat. Z výše uvedených výsledků tedy vyplývá, že 56 (46,7 %) dotazovaných neví nebo určilo špatně, co je kolorektální karcinom a jaký je jeho výskyt, což je nepříznivé z hlediska toho, že se jedná o jednu u nás z nejčastěji vyskytujících se malignit. Dalších 42 (35%) respondentů také určilo, že prevence u kolorektálního karcinomu důležitá není nebo že to nedokáže posoudit, a proto se ve výsledku o ní neinformuje nebo neví, proč by se mělo informovat 73 (60,8 %) dotazovaných, přitom je dokázáno, jak uvádí Jablonská (2001), že kolorektální karcinom má míru preventability až 66-75 %, proto by jí měli všichni dle mého názoru věnovat značnou pozornost. Jak také uvádí Büchner (2013), tak prevence je něco co nemusíme dělat, ale kvůli jejímu zanedbání u nás v České republice každých 20 minut zemře jeden člověk, a jen málokdo si toto podobné riziko připouští. Podle mne za tím stojí na jedné straně nezájem veřejnosti, a na druhé celkově malá informovanost o této problematice. Většina lidí totiž začíná řešit prevenci, až po oznámení špatné diagnózy, ale proč? Hypotéza č. 1 se potvrdila. Další cílem bylo zmapovat, zda veřejnost zná rizikové faktory, které přispívají ke vzniku
kolorektálního
karcinomu.
K
němu
se
vztahovala
hypotéza
č. 2: Předpokládám, že více jak 60 % respondentů zná více než 5 rizikových faktorů, které přispívají ke vzniku kolorektálního karcinomu. K této hypotéze se v dotazníku vztahovala otázka č. 15, kdy respondenti měli vybrat z uvedené nabídky deseti rizikových faktorů všechny ty, které podle nich přispívají ke vzniku kolorektálního karcinomu. Z odpovědí vyplynulo, že pouze 41 (34,2 %) respondentů zná více než 5 rizikových faktorů, které přispívají ke vzniku kolorektálního karcinomu. Proto je určitě důležité, aby se právě tyto z velké části ovlivnitelné faktory daly více do povědomí veřejnosti, protože podle Fialy (2001) se až v 80-90 % podílí na vzniku tohoto onemocnění. Obdobný výzkum byl proveden v Británii, kde se u vybraného vzorku respondentů zjišťovalo, jakou mají úroveň znalostí o rizikových faktorech u kolorektálního karcinomu. Z něho tedy vyplynulo, že znalost je velice nízká
53
a že všech 58% dotazovaných nedokáže vyjmenovat všechny rizikové faktory (Kirsten McCaffery a kol., 2003). Já osobně jsem se však domnívala, že veřejnosti jsou rizikové faktory více známy, což se mi tedy vyvrátilo. Tato „uspěchaná“ doba jim zcela zásadně nahrává, proto by měl každý, jak se říká, přispět svojí troškou do mlýna a něco málo pro své zdraví udělat, vždyť co je důležitější než naše zdraví? Hypotéza č. 2 se nepotvrdila. Dalším cílem bylo posoudit, zda veřejnost zná varující příznaky a také, zda sleduje svoji stolici. K tomuto cíli se vztahovala hypotéza č. 3: Více jak polovina respondentů určí správně nanejvýš 3 varující příznaky, které se vyskytují u kolorektálního karcinomu. K této hypotéze se v dotazníku vztahovala otázka č. 9, kde měli dotazovaní respondenti určit nejčastější varující příznaky, které se projevují u kolorektálního karcinomu. Zde došlo ke zjištění, že 108 (90 %) respondentů zná nanejvýš 3 varující příznaky, které se vyskytují u tohoto onemocnění. Z výzkumu McCafferyové a kol., (2003), který byl proveden v Británii tak vyšlo obdobně, že jen 24% dotazovaných by umělo identifikovat či určit varovné příznaky, které poukazují na kolorektální karcinom. Pokud se tento karcinom však odhalí v časném stádiu, tak může patřit až v 90 % mezi nejlépe ovlivnitelné a léčitelné karcinomy. Jestliže totiž příznaky trvají déle než 3 měsíce, tak se pravděpodobnost vyléčení snižuje až na 40 % a po 7 měsících dokonce na 25 % Švestka a kol., (2012). Tyto výsledky jsem zcela očekávala, a proto je podle mne důležité, aby veřejnost příznaky hlavně znala, nebrala je na lehkou váhu a i při sebemenších změnách se nechala raději vyšetřit. Hypotéza č. 3 se tedy potvrdila. Výsledky dotazníkového šetření u hypotézy č. 4: Více jak polovina respondentů nesleduje svoji stolici. K tomuto cíli a hypotéze se vztahuje otázka č. 13, kde určilo 74 (61,7 %) respondentů, že svoji stolici nesleduje. Nejčastěji to bylo proto, že nevědí, proč by ji měli sledovat, což uvedlo 32 (26,7 %) respondentů. Dalším důvodem, který udalo 18 (15 %) respondentů, je pro ně určitá odpudivost či nekomfortnost při sledování, dalších 16 (13,4 %) ji nesleduje, protože nemá zdravotní problém. Posledním důvodem, který byl 54
zaznamenán 8 (6,6 %) respondenty, byl moderní typ toalety, který je bez tzv. „odpočívadla“. Jak uvádí Veselá (2010), tak nejdůležitějším často prvním varujícím příznakem je u KRK určitě krvácení do stolice, které může veřejnost vypozorovat buď na toaletním papíře, anebo v záchodové míse. Proto je důležité, aby si lidé svoji stolici sledovali pravidelně a popřípadě zjistili určité patologie včas. Tato zjištění pro mne tedy překvapující nebylo. Podle mne je u veřejnosti celkově vylučování stolice bráno jako něco odpudivého či nekomfortního, proto ani neuvažují, že kdyby se alespoň „občas“ mrkli do té záchodové mísy či na toaletní papír, tak mohou odhalit případné patologie včas a zachránit si tak život, a to se vyplatí ne? Hypotéza č. 4 se potvrdila. Dalším cílem bylo zjistit, zda veřejnost zná a zda podstoupila nějaká preventivní vyšetření v rámci prevence tohoto onemocnění. K tomuto cíli se vztahovala hypotéza č. 5: Více jak 60 % respondentů nepodstoupilo žádné preventivní vyšetření a má o nich nedostačující informace. K tomuto cíli a hypotéze se vztahovaly otázky č. 10-12. V otázce č. 12 mělo dojít ke zjištění, zda oslovení respondenti podstoupili nějaké vyšetření. Zde uvedlo pouze 42 (35 %) z nich, že nějaké vyšetření podstoupili, nejčastěji to bylo vyšetření TOKS, které podstoupilo 41 (69,5 %) respondentů, dalších 15 (20,8 %) podstoupilo vyšetření per rectum, avšak pro kolonoskopii se rozhodlo pouze 7 (9,7 %) dotazovaných. Neuvěřitelných 78 (65 %) respondentů uvedlo, že žádné vyšetření nepodstoupilo, což je alarmující. Nejčastějším důvodem byl fakt, že jim vyšetření nebylo nabídnuto, což uvedlo 30 (25 %) dotazovaných. Dále 20 (16,7 %) respondentů uvedlo, že nemají informace o těchto vyšetřeních, a 15 (12,5 %) respondentů má z těchto vyšetření strach a stud. Objevil se zde i nezájem o tato vyšetření, a to u 7 (5,8 %) respondentů. Další 4 (3,3 %) respondenti mají strach, jaké by byly výsledky absolvovaného vyšetření, a pouze 2 (1,7 %) lidé preventivní vyšetření nepodstoupili, protože nemají žádný zdravotní problém. Otázka č. 10, která se vztahuje k této hypotéze, měla zjistit, zda respondenti vědí, že mají od 50 let právo bezplatně podstoupit vyšetření TOKS. O tomto právu ví pouze 49 (40,8 %) respondentů a 41 (34,2 %) o něm neví. Zbylých 30 (25%) dotazovaných uvedlo, že jejichž o to nezajímá.
55
Otázka č. 11, která doplňuje vyhodnocení této hypotézy, zjišťuje, zda respondenti vědí, kdo může vyšetření TOKS provádět. Nejvíce z nich udalo špatnou odpověď, tedy že tento test může provádět pouze praktický lékař, což uvedlo 76 (63,4 %) respondentů a dalších 7 (5,8 %) uvedlo, že ho provádí pouze gynekolog. Správnou odpověď, že TOKS vyšetření provádí jak praktický lékař, tak i gynekolog zná pouze 37 (30,8 %) respondentů. Z výše uvedených výsledků tedy vyplývá, že 65 (78 %) oslovovaných nepodstoupilo žádné preventivní vyšetření i přesto, že jak uvádí Lukáš a Žák (2007), právě tato vyšetření by mohla odhalit včas přednádorová stádia a snížit tak riziko vzniku tohoto nádorového onemocnění až o 90 %, což se určitě vyplatí. Dále o bezplatném podstoupení TOKS testu neví nebo se o ně nezajímá celkově 71 (59,2 %) respondentů a špatnou odpověď, že vyšetření TOKS provádí jen praktický lékař či gynekolog, určilo 83 (69,2 %) respondentů. Tyto výsledky byly pro mne zcela zarážející. Doufala jsem, že veřejnost je o preventivních vyšetřeních hlavně tedy o testu TOKS je lépe informována, hlavně z důvodu toho, že jsou zcela bezplatná tedy úplně hrazeny pojišťovnami. Jak také vyplývá z výzkumu Švestky (2011) tak v roce 2010 podstoupilo u nás pouze 20,2% cílené populace, což byly osoby starší 50 let nějaké preventivní vyšetření. Proto je podle mne nutné, výrazně posílit tuto oblast, protože hraje obzvláště důležitou úlohu v prevenci. Přispět by tomu mohlo tzv. adresné zvaní, které jak jsme se dozvěděla na II. Evropských dnech by mělo být spuštěno v létě 2013. Podle mne je to veliký krok vpřed, který může zachránit né jeden život, a také zcela snížit incidenci u tohoto onemocnění. Protože jak ukazují mnohé zahraniční studie, tak při adresném zvaní cílové skupiny, kam spadají lidé ve věku 50-75 let, lze výrazně dosáhnout vyšší účasti na screeningovém programu, která může přesahovat až 50%. Důkazem je tomu Velká Británie či Nizozemsko, kde tento projekt proběhl v podobné režii a v prvním kole se ho zúčastnilo 50-60% vybrané populace a v následujícím 45-55%, a došlo tak zcela ke snížení incidence tohoto onemocnění, a bylo zachráněno na 20 % životů (Seifert, 2012). Hypotéza č. 5 se tedy potvrdila částečně.
56
Posledním cílem bylo zjistit, zda praktičtí lékaři informují a preventivně vyšetřují své pacienty na toto nádorové onemocnění. Na to navazuje hypotéza č. 6: Více jak 1/3 respondentů nebyla informována a preventivně vyšetřena svým praktickým lékařem na toto onemocnění. K tomuto cíli a hypotéze se vztahují otázky č. 6-8. Nejprve jsme zjišťovali, zda oslovované veřejnosti praktický lékař poskytl informace, které se týkají prevence kolorektálního karcinomu. Zde došlo k šokujícímu zjištění, že 56 (46,6 %) dotazovaným žádné informace neposkytl a dalším 32 (26,7 %) je sice poskytl, ale byly pro ně zcela nedostačující. Pouze 32 (26,7 %) respondentů uvedlo, že jim lékař poskytl zcela dostačující informace o této problematice. Další otázka, která se vztahuje k této hypotéze, má zjistit, zda praktický lékař nabízí a provádí dotazovaným vyšetření TOKS. Zde došlo také k alarmujícímu zjištění, že lékař ho u všech 61 (50,8 %) respondentů nenabídl, ani ho neprovedl, u 18 (15 %) dotazovaných ho jen nabídl, ale neprovedl a pouze u 41 (34,2 %) osob ho jak nabídl, tak i následně provedl. Jak uvádí Mauri a kol., (2006), tak obdobný výzkum byl proveden i v USA, kde u dotazovaných respondentů měli za úkol zjistit, jaký má jejich praktický lékař postoj ke screeningu kolorektálního karcinomu. Z něho vyplynulo, že zhruba 65% lékařů jej doporučuje, ale převážně je to jen u vysokorizikových jedinců, a dále vyšetření TOSK provedli jen u 42% oslovovaných. V poslední otázce, která patří také k této hypotéze, se zjišťovalo, zda praktický lékař provádí u respondentů vyšetření per rectum. Zde je varující číslo, které ukazuje, že u 105 (87,5 %) respondentů lékař vyšetření per rectum nikdy neprováděl. Dalších 9 (7,5 %) dotazovaných určilo, že jim lékař vyšetření per rectum sice provedl, ale pouze když si ho vyžádali. Jen 6 (5 %) dotazovaných určilo, že ho provádí vždy. Z výše uvedených výsledků tedy vyplývá, že 56 (46,6 %) respondentům lékař neposkytl žádné informace, 61 (50,8 %) respondentům také nenabídl, ani neprovedl vyšetření TOKS, a dokonce 105 (87,5 %) dotazovaným neprovedl vyšetření per rectum A právě praktický lékař hraje klíčovou roli v prevenci nádorových onemocnění. Jak uvádí Seifert (2012), tak celkově je v ordinaci jednoho praktického lékaře registrováno v průměru 1620 osob obou pohlaví, z nichž skoro 500 spadá do cílové skupiny pro screening KRK. Podle mne je tedy důležité, aby praktičtí lékaři tuto problematiku nepodceňovali, protože cílenou anamnézou, pečlivým vyšetřením, které obsahuje vyšetření konečníku, 57
nabídnutí testu TOKS, můžou přispět ke snížení incidence tohoto onemocnění, což se určitě vyplatí. Hypotéza č. 6 se tedy potvrdila.
3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Z výsledků dotazníkového šetření tedy vyplynulo, že veřejnost není dostatečně informována o problematice a prevenci kolorektálního karcinomu. Proto zde uvádím několik návrhů na řešení, které by mohly vyřešit zjištěné nedostatky a následně je poté odstranit. V první řadě je potřeba dbát na to, aby veřejnost byla vůbec obeznámena, co je kolorektální karcinom za onemocnění a jak se dá proti němu aktivně bojovat. S tím jde samozřejmě ruku v ruce také důkladná osvěta a neustálé prohlubování informací, které by se měly dostat do podvědomí každého z nás. V České republice se o toto nejvíce snaží Nadace Dagmar a Václava Havlových - Vize 97, která v roce 2010 uvedla na televizní kanály krátký spot, kde účinkovaly známé osobnosti, např. Dagmar Havlová, Ivana Chýlková a Miroslav Etzler. Za její podpory se sdružením Onkomaják vznikla také putovní kampaň ve formě „road show“, tzv. Střevo tour, která od roku 2009 do roku 2012 navštívila všechna velká města České republiky. Zde vůbec poprvé mohla laická veřejnost pomocí obří makety tlustého střeva získat informace o jednom u nás z nejčastějších nádorových zabijáků, tedy o kolorektálním karcinomu. Maketou, která je zhruba velká 9 x 4 metry se dá procházet jako tunelem a veřejnost si tedy může prohlédnout, jak vypadá takové tlusté střevo uvnitř. V roce 2013 její putování začalo v městě Brně, z důvodu konání celoevropského setkání lékařů, odborných specialistů či veřejnosti na II. Evropských dnech kolorektálního karcinomu, které jsem se zúčastnila a zároveň jsem pořídila níže uvedení fotografie této makety (viz příloha CH). Myslím si však, že takových podobných akcí je stále málo, protože jsou nákladné a složité na přípravu, ale pro veřejnosti jsou určitě důležité a nepostradatelné.
58
Dalším návrhem, který bych chtěla zmínit, by bylo i to, kdyby se místo častých a dlouhých televizních reklam, které nabízí úžasný a levný prací prostředek nebo dokonalý krém na obličej, který nás zbaví všech vrásek, zdůraznilo spíše naše zdraví a do povědomí lidí se dostala informace o tom, že rakovina tlustého střeva a konečníku u nás patří mezi jedno z nejčastějších nádorových onemocnění, které zabíjí, i když by tomu tak být nemuselo. Faktem je, že důležitou roli v prevenci hraje primární péče, zastoupená praktickým lékařem a zdravotní sestrou. V jejich rukách je, aby své pacienty seznámili s primární prevencí, která u tohoto onemocnění hraje nepostradatelnou roli, vysvětlili jim zásady správného životního stylu a objasnili jim rizikové faktory, které přispívají ke vzniku tohoto onemocnění. Dále by lékař měl u osob, které jsou starší 50 let, provést vždy vyšetření TOKS, protože jak vyšlo z mého dotazníkového šetření, tak lékaři toto jednoduché vyšetření zcela opomíjejí. Následným řešením by tedy bylo motivovat lékaře k aktivnímu vyhledávání tohoto nádorového onemocnění a podporovat je ve zvyšování kvalifikace určitými semináři či benefity za provedení vyšetření TOKS. Dalším vhodným řešením by byl i návrh, aby si lékaři vyhradili jeden ordinační den a v něm se zcela věnovali onkologické prevenci všech nádorových onemocnění. V neposlední řadě je také třeba, aby veřejnost měla velké množství edukačních materiálů, jako jsou např. různé letáčky či brožury, které by jim přinesly určité informace o tomto onemocnění. K mému neblahému zjištění je však těchto materiálů uboze málo, proto i jedním z mých cílů je výroba informační letáčku (viz příloha I), který by měl obsahovat obecné informace o tomto onemocnění a také to, kde má veřejnost hledat pro ni přijatelné a srozumitelné informace, anebo kde se popřípadě nechat vyšetřit. Následně bych ho chtěla rozšířit do ordinací praktických lékařů a gynekologů. A jako posledním, snad nejdůležitější navrhovaným bodem je posílit prevenci již v dospívajícím věku, a to ve formě přednášek, besed či jiných tištěných materiálů. Prevence v padesáti je totiž nic!
59
4 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jakou úroveň informovanosti mají dotazovaní respondenti z laické veřejnosti Kraje Vysočina o kolorektálním karcinomu a hlavně o jeho prevenci. Je rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. V úvodu teoretické části je stručně popsána anatomie tlustého střeva a konečníku. Za ní je poukázáno, jak vlastně kolorektální karcinom vzniká a jaké může mít formy. Dále je pak zmíněn samotný výskyt tohoto onemocnění a také příznaky, které lze rozdělit na místní a celkové. V další kapitole jsou popsány rizikové faktory, k nimž se řadí např. alkohol, kouření, či obezita, u kterých je zřejmé, že v 80-90 % přispívají ke vzniku tohoto onemocnění. Poslední kapitola je již zcela věnována nejdůležitějšímu bodu v této práci, a to prevenci. Praktická část se zabývá již samotným výzkumem. V něm je stručně popsána metodika výzkumné práce, charakteristika vzorku respondentů, charakteristika výzkumného prostředí a také průběh a popis výzkumu. Hlavní část je však věnována vlastním výsledkům výzkumu, kde je vyhodnoceno 18 otázek z dotazníku, které jsou pro lepší názornost vyobrazeny v tabulkách a grafech a jsou doplněny také krátkým komentářem. Dále následuje kapitola diskuze, ve které jsou rozebrány stanovené cíle a hypotézy. Ze stanovených 6 hypotéz se hypotézy č. 1, 3, 4 a 5 potvrdily, hypotéza č. 6 se potvrdila částečně a poslední hypotéza č. 2 se nepotvrdila. Hlavním cílem této práce bylo tedy zjistit jakou úroveň informovanosti o prevenci kolorektálního karcinomu má veřejnost v Kraji Vysočina. Na základě výsledků bylo zjištěno, že laická veřejnost Kraje Vysočina má nízkou úroveň informovanosti jak o kolorektálním karcinomu, tak hlavně o jeho prevenci, což vyplývá z vyhodnocení výše uvedených cílů a hypotéz. Proto mým zamyšlením na konec je, že když chodíme pravidelně na technickou kontrolu se svým autem do autoservisu, tak proč se stejným způsobem nestaráme i o své zdraví? Rozbitý motor se dá opravit lehce, avšak zdraví určitě ne!
60
Použité zdroje: 1. BÜCHNER, Tomáš. Nemáte čas na prevence?. In Moje zdraví. ISSN1214-3871, 2013, roč. 11, č. 1, s. 16-17. 2. ČIHÁK, Radomír. Anatomie 2: Druhé, upravené a doplněné vydání. 2. dopl. vyd. Praha: Grada, 2002. ISBN 978-80-247-0143-1. 3. DAVIDE, Mauri et al. Colorectal cancer screening awareness in European primary care.
In
Preventive
Medicine.
ISSN
0091-7435,
2006,
č. 1, s. 75-82. 4. DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-8-247-32404. 5. GLOBOCAN 2008. Graf incidence KRK s porovnáním s ostatními zeměmi Evropy [online] ©2007 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.svod.cz/analysez.php# 6. HOLUBEC, Luboš a kol. Kolorektální karcinom: současné možnosti diagnostiky a léčby. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0636-9. 7. HRUBÁ, Marcela, Lenka FORETOVÁ a Hilda VORLÍČKOVÁ. Role sestry v časné diagnostice nádorových onemocnění. Brno: Gad studio, 2001. ISBN 80-2387618-x. 8. JABLONSKÁ, Markéta. Kolorektální karcinom: časná diagnostika a prevence. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-7169-777-X. 9. KOLEKTIV AUTORŮ. Manuál prevence a časné detekce nádorových onemocnění: Prevence nádorových onemocnění ve 21. století. Brno: Gad studio, 2002. ISBN 80238-9513-3. 10. LUKÁŠ, Karel, Aleš ŽÁK a kol. Gastroenterologie a hepatologie. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1787-6. 11. MACHOVÁ, Jitka a Dagmar KUBÁTOVÁ. Výchova ke zdraví. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2715-8. 12. MCCAFFERY Kirsten et al. Knowledge, attitudes, and behavioral intentions in relation to the early detection of colorectal cancer in the United Kingdom. In Preventive Medicine. ISSN 0091-7435, 2003, č. 5, s. 525–535.
61
13. MINÁRIK, M. a P. MINÁRIKOVÁ. Genetika a biologie kolorektálního karcinomu: Bulletin hepato-pankreato-biliární chirurgie, 2005. ISSN 1210- 6755. 14. ROKYTA,
Richard
a
kol.
Fyziologie.
Praha:
Praha,
2008.
ISBN 80-86-642-47-x. 15. SCREENING KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU-KOLOREKTUM. Primární prevence
[online]
©2012
[cit.
Dostupné
2013-01-11].
z:
http://www.kolorektum.cz/index.php?pg=pro-verejnost--kolorektalni-karcinom-moznosti 16. SCREENING KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU-KOLOREKTUM. Přehled screeningových center v Kraji Vysočina [online] ©2012 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://www.kolorektum.cz/index.php?pg=pro-verejnost--kolorektalni-screening-centra--seznam#kraj_vys 17. SEIFERT, Bohumil. Prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku. In postgraduální medicína [online] ©2004 [cit. 2013-01-12]. ISSN 1212-4184. Dostupné z :http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina-priloha/prevencerakoviny-tlusteho-streva-a-konecniku-163715 18. SEIFERT, Bohumil. Screening kolorektálního karcinomu. Praha: Maxdorf, 2012. ISBN 978-80-7345-309-1. 19. SUCHÁNEK, Štěpán, Jaroslava BARKMANOVÁ a Přemysl FRIČ. Rakovina tlustého střeva a konečníku: Prevence zabírá. Praha: Mladá fronta, 2011. ISBN 97880-204-2474-7. 20. ŠPIČÁK, J. - KOVÁŘOVÁ, J. Pokroky ve screeningu kolorektálního karcinomu. In Postgraduální
medicína.
ISSN
1212-4184,
2012,
roč.
14,
č.
6,
s. 609-613. 21. ŠVESTKA, T. - KRECHLER, T. - ŽÁK, A. Prevence u kolorektálního karcinomu. In postgraduální medicína [online] ©2004 [cit. 2012-12-12]. ISSN 1212-4184. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina-priloha/prevence-ukolorektalniho-karcinomu-467572
62
22. UŘIČÁKOVÁ, Zuzana - CICHÁ, Martina - CHRASTINA, Jan. Problematika kolorektálního karcinomu a jeho prevence. In Profese on-line. ISNN 1803-4330 2011, roč. 4, č. 2, s. 33-38. 23. ÚZIS ČR. Graf incidence KRK dle věkové kategorie populace [online] ©2007 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.svod.cz/analyse.php?modul=trendy# 24. ÚZIS ČR. Graf incidence KRK v období 1997-2010 [online] ©2007 [cit. 2013-0213]. Dostupné z: http://www.svod.cz/analyse.php?modul=incmor# 25. VESELÁ, Lucie. Rakovina tlustého střeva. Praha: Liga proti rakovině, 2010. ISBN. 978-80-254-9783-8. 26. VORLÍČEK, Jiří, Jitka ABRAHÁMOVÁ a Hilda VORLÍČKOVÁ. Klinická onkologie pro sestry. 2. dopl. vyd. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3742-3. 27. World Cancer Research Fund in Asocciation with American Institute for Cancer Research. Food, Nutrition and the Prevention of Cancer: a Global Perspective. Washington, DC: American Institute for Cancer Research, 1997. ISBN 1-89953305-2. 28. ZÁKONY PRO LIDI. Vyhláška č. 39/2012 Sb., o dispenzární péči. Sbírka zákonů ČR
[online]
©2012
[cit.
2013-02-05].
Dostupné
z:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-39 29. ŽALOUDÍK, Jan, Rostislav VYZULA a kol. Vyhněte se rakovině: aneb prevence zhoubných nádorů pro každého. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2307-5.
63
Zdroj použitých obrázků: Obrázek 1 AUTOR NEUVEDEN. http://www.kolorektalni-karcinom.cz/rizikove-faktory [online]. [cit. 25.4.2013]. Dostupný na WWW: http://www.google.cz/search?hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1093&bih=521& q=pades%C3%A1tka&oq=pades%C3%A1tka&gs_l=img.12..0l2j0i24l4.3594.7093.0.11743.9.9.0. 0.0.0.245.1424.1j6j2.9.0.ckwqrh..0.0...1.1.11.img.5gbGXJZRNjw#hl=cs&site=imghp&tbm=isch& sa=1&q=pades%C3%A1t%2C+riziko+karcinomu+st%C5%99eva&oq=pades%C3%A1t%2C+riziko +karcinomu+st%C5%99eva&gs_l=img.12...61687.86955.10.90916.36.30.0.0.0.3.295.3402.14j1 5j1.30.0.ckwqrh..0.0...1.1.11.img.YNsvPJ4BGQ&bav=on.2,or.r_qf.&bvm=bv.45645796,d.ZWU&fp=24ec355d7a7ae1f2&biw=1093&bih=521 &imgrc=uoVxCdC6aaRzkM%3A%3BUqWivNHzWkh6oM%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.kolo rektalni-karcinom.cz%252Fdbpic%252Ffotbal_50f280_210%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.kolorektalni-karcinom.cz%252Frizikovefaktory%3B280%3B210
Obrázek 2 AUTOR NEUVEDEN. http://www.lecba-rakoviny.cz/novinky/hlidejte-si-co-jitestrava-vam-pomuze-zvladnout-boj-proti-nadoru-730 [online]. [cit. 26.4.2013]. Dostupný na WWW: https://www.google.cz/search?hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1366&bih=606 &q=uzeniny&oq=uzeniny&gs_l=img.3...1604.2656.0.3108.7.6.0.1.1.0.68.307.6.6.0...0.0...1ac.1. 11.img.reoj-asqaE#hl=cs&site=imghp&tbm=isch&sa=1&q=kolorekt%C3%A1ln%C3%AD+karcinom&oq=kolorekt %C3%A1ln%C3%AD+karcinom&gs_l=img.3..0j0i24l9.17836.22492.2.22854.24.18.0.5.5.1.489.3 328.10j0j1j1j5.17.0...0.0...1c.1.11.img.J7xa6qfXUs&bav=on.2,or.r_qf.&bvm=bv.45645796,d.ZWU&fp=9af068b2b6cf4bb8&biw=1366&bih=60 6&imgrc=CUg-y7QHBoiEDM%3A%3BH6FR5TScC1_FM%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.lecba-rakoviny.cz%252Fdbpic%252Fuzeninyf250_167%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.lecba-rakoviny.cz%252Fnovinky%252Fhlidejte-sico-jite-strava-vam-pomuze-zvladnout-boj-proti-nadoru-730%3B250%3B167
Obrázek 3 AUTOR NEUVEDEN. http://www.profilek.cz/obrazek/cigareta/ [online]. [cit. 26.4.2013]. Dostupný na WWW: https://www.google.cz/search?hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1366&bih=606 &q=uzeniny&oq=uzeniny&gs_l=img.3...1604.2656.0.3108.7.6.0.1.1.0.68.307.6.6.0...0.0...1ac.1. 11.img.reoj-asqaE#hl=cs&site=imghp&tbm=isch&sa=1&q=cigareta&oq=cigareta&gs_l=img.3..0l3j0i24l7.10813 5.115041.0.115493.34.17.3.3.4.7.76.923.16.16.0...0.0...1c.1.11.img.oBwOFbzts0k&bav=on.2,or .r_qf.&fp=9af068b2b6cf4bb8&biw=1366&bih=606&imgrc=bJRfvN_31Fo5hM%3A%3Bv9Ga1Oj ev2pzsM%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.profilek.cz%252Fobrazky-naprofil%252Fcigareta.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.profilek.cz%252Fobrazek%252Fcigar eta%252F%3B500%3B667
64
Obrázek 4 AUTOR NEUVEDEN. http://www.kolorektum.cz/index.php?pg=pro-odborniky-organizace--screeningovy-proces [online]. [cit. 26.4.2013]. Dostupný na WWW: https://www.google.cz/search?hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1366&bih=606 &q=kolorekt%C3%A1ln%C3%AD+screening&oq=kolorekt%C3%A1ln%C3%AD+s&gs_l=img.1.0.0 i24.2027.7832.0.9934.14.9.0.5.5.0.53.430.9.9.0...0.0...1ac.1.11.img.JV_EnLF22A#imgrc=AHcqnrJzCByRhM%3A%3Bu_6Yszod2P7ArM%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.kolore ktum.cz%252Fres%252Fimage%252Fprofessionals%252Fschema5054.png%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.kolorektum.cz%252Findex.php%253Fpg%253Dproodborniky--organizace--screeningovy-proces%3B624%3B602
Obrázek 5 AUTOR NEUVEDEN. http://www.kolorektum.cz/index.php?pg=pro-odborniky-organizace--screeningovy-proces [online]. [cit. 26.4.2013]. Dostupný na WWW: https://www.google.cz/search?hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1366&bih=606 &q=kolorekt%C3%A1ln%C3%AD+screening&oq=kolorekt%C3%A1ln%C3%AD+s&gs_l=img.1.0.0 i24.2027.7832.0.9934.14.9.0.5.5.0.53.430.9.9.0...0.0...1ac.1.11.img.JV_EnLF22A#imgrc=1jFYSwgPuRAZM%3A%3Bu_6Yszod2P7ArM%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.kolorektum.cz%252Fres%252F image%252Fprofessionals%252Fschema55avice.png%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.kolorek tum.cz%252Findex.php%253Fpg%253Dpro-odborniky--organizace--screeningovyproces%3B624%3B505
Obrázek 6 AUTOR NEUVEDEN. http://productivelifeconcepts.com/25-things-to-add-to-yourstop-list/ [online]. [cit. 26.4.2013]. Dostupný na WWW: AUTOR NEUVEDEN. http://www.profilek.cz/obrazek/cigareta/ [online]. [cit. 26.4.2013]. Dostupný na WWW: https://www.google.cz/search?hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1366&bih=606 &q=uzeniny&oq=uzeniny&gs_l=img.3...1604.2656.0.3108.7.6.0.1.1.0.68.307.6.6.0...0.0...1ac.1. 11.img.reoj-asqaE#hl=cs&site=imghp&tbm=isch&sa=1&q=cigareta&oq=cigareta&gs_l=img.3..0l3j0i24l7.10813 5.115041.0.115493.34.17.3.3.4.7.76.923.16.16.0...0.0...1c.1.11.img.oBwOFbzts0k&bav=on.2,or .r_qf.&fp=9af068b2b6cf4bb8&biw=1366&bih=606&imgrc=bJRfvN_31Fo5hM%3A%3Bv9Ga1Oj ev2pzsM%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.profilek.cz%252Fobrazky-naprofil%252Fcigareta.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.profilek.cz%252Fobrazek%252Fcigar eta%252F%3B500%3B667
65
Seznam tabulek: Tabulka 1 Pohlaví respondentů ..................................................................................... 23 Tabulka 2 Věk respondentů ........................................................................................... 23 Tabulka 3 Vzdělání respondentů ................................................................................... 23 Tabulka 4 Znalost pojmu ............................................................................................... 25 Tabulka 5 Výskyt onemocnění ...................................................................................... 26 Tabulka 6 Důležitost prevence ...................................................................................... 27 Tabulka 7 Informovanost o prevenci ............................................................................. 28 Tabulka 8 Zdroj informací............................................................................................. 29 Tabulka 9 Návštěvnost preventivních prohlídek ........................................................... 30 Tabulka 10 Přimění chodit na preventivní prohlídky .................................................... 31 Tabulka 11 Poskytnutí informací .................................................................................. 32 Tabulka 12 Nabídnutí a provedení TOKS ..................................................................... 33 Tabulka 13 Provádění vyšetření per rectum .................................................................. 34 Tabulka 14 Příznaky ...................................................................................................... 35 Tabulka 15 Počet správných příznaků určených respondenty ...................................... 36 Tabulka 16 Znalost o bezplatném vyšetření TOKS ...................................................... 37 Tabulka 17 Provádění vyšetření TOKS ......................................................................... 38 Tabulka 18 Absolvování vyšetření ................................................................................ 39 Tabulka 19 Druh absolvovaného vyšetření ................................................................... 40 Tabulka 20 Důvod nepodstoupení vyšetření ................................................................. 41 Tabulka 21 Přehled sledování stolice ............................................................................ 42 Tabulka 22 Rozmezí sledování stolice .......................................................................... 43 Tabulka 23 Důvod nesledování stolice.......................................................................... 44 Tabulka 24 Určení patologických změn ve stolici ........................................................ 45 Tabulka 25 Znalost rizikových faktorů ......................................................................... 46 Tabulka 26 Počet správných rizikových faktorů ........................................................... 47 Tabulka 27 Tvrzení respondentů ................................................................................... 48 Tabulka 28 Doplnění konkrétních informací v rámci prevence .................................... 50 Tabulka 29 Zdroj doplňující informace o prevenci ....................................................... 51
66
Seznam grafů: Graf 1 Znalost pojmu ..................................................................................................... 25 Graf 2 Výskyt onemocnění ............................................................................................ 26 Graf 3 Důležitost prevence ............................................................................................ 27 Graf 4 Informovanost o prevenci ................................................................................... 28 Graf 5 Zdroj informací ................................................................................................... 29 Graf 6 Návštěvnost preventivních prohlídek ................................................................. 30 Graf 7 Přimění chodit na preventivní prohlídky ............................................................ 31 Graf 8 Poskytnutí informací od lékaře ........................................................................... 32 Graf 9 Nabídnutí a provedení TOKS ............................................................................. 33 Graf 10 Provádění vyšetření per rectum ........................................................................ 34 Graf 11 Nejčastější příznaky .......................................................................................... 35 Graf 12 Počet správných příznaků určených respondenty ............................................. 36 Graf 13 Přehled o bezplatném vyšetření TOKS ............................................................ 37 Graf 14 Provádění vyšetření TOKS ............................................................................... 38 Graf 15 Absolvování vyšetření ...................................................................................... 39 Graf 16 Druh absolvovaného vyšetření ......................................................................... 40 Graf 17 Důvod nepodstoupení vyšetření ....................................................................... 41 Graf 18 Přehled sledování stolice .................................................................................. 42 Graf 19 Rozmezí sledování stolice ................................................................................ 43 Graf 20 Důvod nesledování stolice ................................................................................ 44 Graf 21 Patologické změny ve stolici ............................................................................ 45 Graf 22 Znalost rizikových faktorů................................................................................ 46 Graf 23 Počet správných rizikových faktorů ................................................................. 48 Graf 24 Tvrzení respondentů v rámci jejich životního stylu ......................................... 49 Graf 25 Doplnění konkrétních informací v rámci prevence .......................................... 50 Graf 26 Zdroj doplňující informace o prevenci ............................................................. 51
67
Seznam příloh
A Volgesteinův model kolorektální karcinogeneze B Srovnání KRK v České republice s ostatními zeměmi Evropy C Výskyt případů KRK dle věkové kategorie populace D Incidence KRK v České republice v období 1997-2010 E Rizikové a protektivní faktory u kolorektálního karcinomu sestavené dle American Institute for Cancer Research F Seznam screeningových center v Kraji Vysočina G Dispenzární program u vysokorizikových jedinců H Dotazník CH Střevo tour 2013 I Informační letáček
68
Příloha A
Volgesteinův model kolorektální karcinogeneze
NORMÁLNÍ EPITEL STŘEVNÍ SLIZNICE ↓ mutace APC (adematosis poliposis coli) Hypeproliferativní epitel ↓ ztráta alel na chromozomu 5 Časný adenom s lehkou dysplazií ↓ mutace K-ras Adenom se středně těžkou dysplazií ↓ mutace DDC (deleted in colon carcinoma) ztráta alel na chromozomu 18q Pozdní adenom s těžkou dysplazií ↓ mutace p53 a ztráta alel na chromozomu 17q KARCINOM - KRK
Zdroj: MINÁRIK, M. a MINÁRIKOVÁ, P. Genetika a biologie kolorektálního karcinomu: Bulletin hepato-pankreato-biliární chirurgie, 2005, 68-73 s. ISSN 12106755
Příloha B
Srovnání KRK v České republice s ostatními zeměmi Evropy
Zdroj: GLOBOCAN 2008. Graf incidence KRK s porovnáním s ostatními zeměmi Evropy [online] ©2007 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.svod.cz/analysez.php#
Příloha C
Výskyt případů KRK dle věkové kategorie populace
Zdroj: ÚZIS ČR. Graf incidence KRK dle věkové kategorie populace [online] ©2007 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.svod.cz/analyse.php?modul=trendy#
Příloha D
Incidence KRK v České republice v období 1997-2010
Zdroj: ÚZIS ČR. Graf incidence KRK v období 1997-2010 [online] ©2007 [cit. 201302-13]. Dostupné z: http://www.svod.cz/analyse.php?modul=incmor#
Příloha E
DŮKAZ
PŘESVĚDČIVÝ
Rizikové a protektivní faktory sestavené dle American Institute for Cancer Research
SNIŽUJÍCÍ RIZIKO
BEZ VZTAHU
ZVYŠUJCÍ RIZIKO
Fyzická aktivita Zelenina
Červené maso Alkohol
PRAVDĚPODOBNÝ
MOŽNÝ
Vláknina Škrob Karotenoidy
NEDOSTATEČNÝ
Vitamín C, D, E Foláty Káva Cereálie
Vápník Selen Ryby
Vysoké BMI Obezita Celkový tuk Živočišné tuky Smažení, pečení, grilování Vejce
Zdroj: World Cancer Research Fund in Asocciation with American Institute for Cancer Research. Food, Nutrition and the Prevention of Cancer: a Global Perspective. Washington, DC: American Institute for Cancer Research, 1997. [Kap.] 4.10 Colon, rectum, 216-251s. ISBN 1-899533-05-2.
Příloha F
Seznam screeningových center v Kraji Vysočina Kraj Vysočina
Nemocnice Havlíčkův Brod - interní oddělení MUDr. Marcela Janoušková Privátní ambulance Doradus, s.r.o. MUDr. Karel Dvorník Privátní ambulance - MUDr. E. Humlová MUDr. Eva Humlová Nemocnice Jihlava gastroenterologické pracoviště
Adresa, město
Kontakt
Husova 2624 580 22 Havlíčkův Brod
+420 569 472 111
Kosmákova 20 586 00 Jihlava
+420 567302266
Sokolovská 4326/1 586 01 Jihlava
+420 567 302 965
Vrchlického 59 586 33 Jihlava
+420 567 157 195
Moravské Budějovice 676 02
+420 568 420 796
MUDr. Marie Tomanová Privátní ambulance - MUDr. J. Salač MUDr. Josef Salač
Nemocnice Nové Město na Moravě, p.o. - interní oddělení MUDr. Petr Zítka Nemocnice Třebíč gastroenterologická ambulance
Žďárská 610 +420 566 801 316 592 31 Nové Město na Moravě Purkyňovo nám. 2 +420 568809430 674 01 Třebíč
MUDr. Eva Pleskačová MUDr. Richard Vančura (Lékařský dům Třebíč)
Vltavínská 1289 674 01 Třebíč
+420 568 808 224
Studentská 7 591 01 Žďár nad Sázavou
+420 566 690 133
MUDr. Richard Vančura Asklepius, s r.o. - MUDr. K. Seyfert MUDr. Karel Seyfert
Zdroj: SCREENING KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU-KOLOREKTUM. Přehled screeningových center v Kraji Vysočina [online] ©2012 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://www.kolorektum.cz/index.php?pg=pro-verejnost--kolorektalni-screening--centra-seznam#kraj_vys
Příloha G
Dispenzární program u vysokorizikových jedinců
KRK u příbuzných 1. stupně (rodiče, sourozenci, děti) - od 40 let provádět každoročně test na OK - věnovat zvláštní pozornost příbuzným, u kterých byl diagnostikován KRK před 55. rokem nebo adenomový polyp před 60. rokem Nespecifické střevní záněty - ulcerózní kolitida - provádění totální kolonoskopie jednou za 2 roky s odebráním biopsie - kolonoskopie by se měla zahájit 8 let po začátku choroby Nespecifické střevní záněty - Crohnova choroba - pozornost soustředit na nemocné, u kterých došlo ke vzniku jejich onemocnění před 30. rokem - při nepřítomnosti dysplazie se provádí etážová biopsie každé 2 roky - při mírné dysplazii se provádí koloskopie 1x za 6 měsíců - při těžké dysplazii se provádí preventivní kolektomie Difuzní střevní polypózy (FAP, Gardnerův syndrom, Turcotův syndrom) - genetické poradenství a testování mutace v APC genu - celková kolonoskopie ve věku 10-12 let, následná signoideoskopie, která je prováděna 1x ročně - při zjištění polypózy zvážit, zda se neprovede totální kolektomie či proktokolektomie Syndrom hereditárního nepolypózního karcinomu (HPNCC) - Lynchův I. II, - sestavení rodokmenu a následné genetické poradenství - celková kolonoskopie, která je prováděna každé dva roky od 20 let, od 40 let každoročně Zdroj: ŽALOUDÍK, Jan, Rostislav VYZULA a kol. Vyhněte se rakovině: aneb prevence zhoubných nádorů pro každého. Praha: Grada, 2008, 67-69s. ISBN 978-80247-2307-5.
H Dotazník
Příloha
Dobrý den, jmenuji se Petra Chadimová a jsem studentkou 3. ročníku oboru všeobecná sestra na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Tímto bych Vás chtěla požádat o vyplnění následujících otázek, které se zaměřují na zjištění informovanosti o prevenci kolorektálního karcinomu u veřejnosti nad 50 let v Kraji Vysočina. Vyplnění tohoto dotazníku je zcela anonymní a bude využito jen ke zpracování mé bakalářské práce. Otázky si dobře pročtěte, a pokud není uvedeno jinak, zakroužkujte vždy jen jednu odpověď. Děkuji za Váš čas a spolupráci Petra Chadimová
Vaše pohlaví? ○žena
○muž
Jaký je Váš věk? ○50-59 let ○60-69 let
○70-79 let ○80-89 let
Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? ○ základní ○ učební obor ○ středoškolské
○ vysokoškolské ○ jiné.......................
1. Co je kolorektální karcinom? a) nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku b) nádorové onemocnění tenkého střeva a konečníku c) nádorové onemocnění konečníku d) nádorové onemocnění žaludku 2. Jaký je podle Vás výskyt tohoto nádorového onemocnění v České republice? a) častý b) méně častý c) vůbec se nevyskytuje d) nevím, nedokážu to posoudit
3. Je prevence u kolorektálního karcinomu důležitá? a) ano, určitě je b) ne, není c) nevím, nedokážu to posoudit 4. Informujete se sám/a o prevenci kolorektálního karcinomu? a) ano, informuji se b) ne, neinformuji se c) nevím, proč bych se měl informovat Pokud „ANO“, u koho nebo kde nejčastěji hledáte informace? a) u lékaře d) z besedy b) u zdravotní sestry e) od rodiny, přátel c) z internetu, televize, časopisu, knih f) z letáku, brožury 5. Chodíte ke svému obvodnímu lékaři na preventivní prohlídky? a) ano, chodím pravidelně b) ano, ale jen když mám zdravotní problém c) ne, nechodím Pokud jste odpověděl/a „NE“, co by Vás přimělo k tomu, tyto preventivní prohlídky podstoupit? a) peněžní odměna od zdravotních pojišťoven b) adresné zvaní c) onemocnění někoho z příbuzných 6. Poskytl Vám Váš praktický lékař informace, které se týkají prevence kolorektálního karcinomu? a) ano, poskytl mi je v dostatečné míře b) ano, ale byly pro mne zcela nedostačující c) ne, žádné informace mi neposkytl 7. Nabídl Vám Váš praktický lékař test na okultní krvácení (skryté krvácení do stolice), tzv. TOKS? a) ano, nabídl mi ho i provedl b) pouze mi ho nabídl, ale neprovedl c) nenabídl mi ho, ani mi ho neprovedl 8. Provádí Vám Váš praktický lékař vyšetření per rectum (vyšetření prstem přes konečník)? a) ano, vždy b) ano, ale jen na mé vyžádání c) ne, nikdy mi vyšetření per rectum neprováděl
9. Jaké jsou nejčastější příznaky u kolorektálního karcinomu? (více variant) a) krev ve stolici b) chudokrevnost-anémie c) stužkovitý tvar stolice d) vyrážka e) střídání zácpy a průjmu f) vypadávání vlasů g) neplánovaný úbytek na váze h) celková únava 10. Víte, že od 50 let máte právo bezplatně podstoupit vyšetření skrytého krvácení do stolice, tzv. TOKS? a) ano, vím b) ne, nevím c) ne, nezajímám se o to 11. Víte, kdo může vyšetření TOKS provádět? a) praktický lékař a gynekolog (u žen) b) pouze gynekolog (u žen) c) pouze praktický lékař 12.Absolvoval/a jste nějaká vyšetření v rámci prevence kolorektálního karcinomu? a) ano b) ne Pokud „ANO“, jaká/é vyšetření to byla/o? (více variant) a) vyšetření per rectum (vyšetření prstem přes konečník) b) vyšetření TOKS (které zjišťuje skryté krvácení ve stolici) - tzv. „psaníčko“ c) kolonoskopii - endoskopické vyšetření tlustého střeva d) jiné......................................................
Pokud „NE“, z jakého důvodu jste nepodstoupil/a daná vyšetření? a) nemám informace o těchto vyšetřeních b) mám stud a strach z těchto vyšetření c) bojím se výsledků vyšetření d) nemám zájem o tato vyšetření e) nemám žádné zdravotní problémy f) vyšetření mi nebylo nabídnuto
13. Sledujete svoji stolici? a) ano b) ne Pokud jste uvedli „ANO“, vyberte, v jakém časovém rozmezí ji sledujete: a) každý den b) 1x za týden c) 1x za 14 dní d) jiné..............................................
Pokud jste uvedli „NE“, vyberte, z jakého důvodu ji nesledujete: a) nevím, proč bych ji měl sledovat b) přijde mi to odpudivé a nekomfortní c) nemám zdravotní problém d) jiné................................................
14. Co byste považovali za patologické (nežádoucí) změny ve stolici? (více variant) a) hlen b) krev c) zbytky potravy d) tuk e) hnis 15. Jaké rizikové faktory podle Vás přispívají ke vzniku kolorektálního karcinomu? (více variant) a) kouření b) obezita c) smažení, pečení, grilování d) zvýšená konzumace čokolády e) nedostatek vlákniny f) zvýšená konzumace červeného masa a uzenin g) zvýšená konzumace alkoholických nápojů-převážně piva h) věk (nad 50 let) ch) genetická dispozice i) nedostatek pohybové aktivity 16. Vyberte, jaká následující tvrzení dodržujete Vy v rámci svého životního stylu: (více variant) a) nekouřím b) nekonzumuji ve zvýšené míře alkohol-převážně pivo c) jím alespoň 3 až 5 kusů ovoce/zeleniny denně d) hlídám si svoji váhu e) pravidelně denně cvičím minimálně 30 minut f) preferuji vaření před smažením a pečením g) snažím se zvyšovat svůj podíl vlákniny ve stravě (celozrnné výrobky, luštěniny) h) omezuji konzumaci červeného masa a uzenin 17. Vyberte, v čem konkrétním byste potřeboval/a doplnit informace v rámci prevence u kolorektálního karcinomu: (více variant) a) o rizikových faktorech b) o preventivních vyšetřeních c) o příznacích 18. Co konkrétního byste potřeboval/a doplnit v souvislosti s informovaností o prevenci u kolorektálního karcinomu? (více variant) a) zlepšit informovanost od zdravotních pojišťoven b) zlepšit informovanost od lékařů c) více informačních letáku, brožurek d) více informací v médiích (tj. např. noviny, televize, internet) e) jiné: prosím uveďte:.................................................................................................................. Děkuji za Váš čas a za Vaše odpovědi.
Příloha CH
Střevo tour 2013
Fotografie 1 Maketa tlustého střeva (Zdroj: vlastní fotografie)
Fotografie 2 Polypy tlustého střeva (Zdroj: vlastní fotografie)
Fotografie 1 Vnější stěna tlustého střeva (Zdroj: vlastní fotografie)
Fotografie 2 Rakovina tlustého střeva
Fotografie 5 Informační cedule Onkomaják
(Zdroj: vlastní fotografie)
Příloha I
Informační letáček
Kolorektální karcinom — Může se to týkat i Vás! Co je kolorektální karcinom? Rakovina tlustého střeva neboli kolorektální karcinom je zhoubné nádorové onemocnění. U nás v České republice patří mezi nejčastější malignitu, pokud nepočítáme kožní nádory. Představuje zhruba 13-14 % ze všech onkologických chorob. V evropském měřítku patří Česká republika mezi smutné vítěze ve výskytu tohoto onemocnění. Ročně se u nás zjistí zhruba 8000 nových případů, přitom polovina z nich je zjištěna až v pokročilém stádiu. Tato skutečnost je velice nepříznivá nejen kvůli následné léčbě, a také i z toho důvodu, že existují účinná preventivní vyšetření, která by toto nádorové onemocnění odhalila včas. Jak kolorektální karcinom vzniká? Nejčastěji vzniká z přednádorových lézí, které se nacházejí v tlustém střevě. Jedná se o adenomové polypy neboli výrůstky střevní sliznice, které mohou být několik milimetrů až centimetrů velké. Přeměna normální sliznice přes adenomový polyp v konečný karcinom může trvat zhruba 7 až 10 let. Velkou výhodou zde tedy je, že při dobře prováděné prevenci můžeme na tato přednádorová onemocnění přijít včas a jednoduše je odstranit. A tím se podaří snížit riziko vzniku kolorektálního karcinomu až o 90 %, což se určitě vyplatí! Co zvyšuje riziko onemocnění?
Věk nad 50 let Dědičná dispozice - zvýšený výskyt rakoviny tlustého střeva a konečníku v rodině Zvýšený výskyt nenádorových výrůstků tzv. adenomových polypů ve střevě Nespecifické střevní záněty - Ulcerózní kolitida, Crohnova choroba
Nezdravý životní styl - zvýšený příjem energie a tuků - častá konzumace červeného masa a uzenin - nadměrné smažení, pečení a grilování - nadměrný přísun alkoholu, převážně piva - kouření - nedostatek pohybové aktivity - nadváha až obezita - nedostatek ovoce a zeleniny
Obrázek 1
Obrázek 2
- nedostatek vlákniny
Obrázek 3
Jaké jsou varující příznaky kolorektálního karcinomu?
Jasně červená nebo tmavě červená krev ve stolici Změna ve vyprazdňování stolice střídaní zácpy a průjmu, které trvá déle než několik týdnů Stužkovitý tvar stolice - stolice je užší a tenčí než obvykle
Pocit zcela nevyprázdněného střeva Břišní dyskomfort - bolesti břicha, větry, nadýmání, pocit plnosti či křeče Neočekávaný úbytek na váze Permanentní únava či schvácenost Chudokrevnost - anémie (nízký počet červených krvinek)
Jaká je možnost prevence? Pokud je Vám více než 50 let, pak je určitě nutné pomyslet na preventivní vyšetření. V České republice probíhá program časného záchytu rakoviny tlustého střeva a konečníku, a to v podobě vyšetření TOKS, které zjišťuje skryté krvácení do stolice, anebo screeningové kolonoskopie.
Lidé ve věku 50-54 let by si měli jednou ročně udělat test okultního krvácení do stolice, tzv. TOKS.
Lidé starší 55 let mohou buď pokračovat v pravidelných testech okultního krvácení do stolice (doporučováno jednou za dva roky), nebo se mohou rozhodnout pro primární screeningovou kolonoskopii, kterou postačí provést jednou za deset let.
Asymptomatičtí - bezpříznakový jedinci ve věku 50-54 let
Obrázek 4 a 5
Asymptomatičtí - bezpříznakový jedinci ve věku 55 a starší
Co je vyšetření TOKS? Test okultního krvácení do stolice, tzv. TOKS je jednoduchý, rychlý a zcela bezbolestný. V dnešní době existují dva druhy, jedná se o starší guajakový test (gTOKS) a novější imunochemický (iTOKS,FIT-fecal imumochemical test). Starší guajakový test gTOKS, též známý pod firemním názvem Hemocult test, je založený na chemickém zjištění krevního barviva-hemoglobinu ve stolici. Proto mu musí předcházet dieta v podobě zákazu konzumace potravin, které obsahují zvířecí krev, tepelně nezpracované maso a určité druhy zeleniny či ovoce. Doporučené je i vynechat všechny preparáty železa, vitamín C a nesteroidní antiflogistika. Princip tohoto vyšetření je v nanášení dvou různých vzorků stolice ze tří po sobě jdoucích stolic, které se nanáší pomocí špachtličky do testovacích políček na tzv. psaníčko. U moderních imunochemických testů odpadá zcela nutnost dietního opatření a vzorek se elegantně odebírá za pomocí testovací tyčinky do speciální nádobky. Lze jím zjistit nejen přítomnost krve ve stolici, ale i její přesné množství. Co je screeningová kolonoskopie? Jedná se o endoskopické vyšetření tlustého střeva a konečníku speciálním optickým přístrojem. Jedná se o ohebnou hadičku silnou asi jako dětský malíček, která je vybavena kamerou. Zavádí se před konečník až do tlustého střeva. Lékař pak sleduje na monitoru sliznici střeva a díky tomuhle přímému pohledu rozpozná změny, které ani rentgen ani ultrazvuk nevidí. Pokud uvidí „podezřelý výrůstek“, tedy polyp, může jej dokonce rovnou vyříznout a poslat k dalšímu vyšetření. Screeningová kolonoskopie má tudíž nejen diagnostický, ale i léčebný význam. Příprava spočívá v kvalitní edukaci, v dietním režimu a důkladném vyšetření tlustého střeva pomocí pitného režimu a projímadla. Vlastní vyšetření je na většině pracovišť prováděno až po nitrožilní aplikaci léků na zklidnění a proti bolesti. Vlastní výkon provádí specialista, tedy gastroenterolog a trvá zhruba 15-20 min. Těchto „pár“ minut Vám může nezřídka zachránit život! Kde se mám nechat vyšetřit? Zde jsou uvedena oprávněná pracoviště Kraje Vysočina, která mohou bezplatně provádět preventivní screeningovou kolonoskopii: Nemocnice Havlíčkův Brod - interní oddělení MUDr. Marcela Janoušková +420 569 472 111
Nemocnice Nové Město na Moravě, – interní oddělení MUDr. Petr Zítka +420 566 801 316
Privátní ambulance Doradus, s.r.o. Jihlava MUDr. Karel Dvorník +420 567302266
Nemocnice Třebíč - gastroenterologická ambulance MUDr. Eva Pleskačová +420 568809430
Privátní ambulance - MUDr. E. Humlová, Jihlava MUDr. Eva Humlová +420 567 302 965
MUDr. Richard Vančura (Lékařský dům Třebíč) +420 568 808 224
Nemocnice Jihlava - gastroenterologické pracoviště MUDr. Marie Tomanová objednání e-mailem:
[email protected] +420 567 157 195 Privátní ambulance - MUDr. J. Salač Moravské Budějovice +420 568 420 796
Asklepius, s r.o. Žďár nad Sázavou MUDr. Karel Seyfert +420 566 690 133
Kde lze získat více informací? www.kolorektum.cz Tato stránka zahrnuje všechny informace o screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku v České republice. Najdete zde mimo jiné vysvětlení základních lékařských termínů, popisy vyšetřovacích metod, rizika vzniku onemocnění, informace o všech možnostech prevence a v neposlední řadě seznam míst, kde je možné nechat se vyšetřit. www.linkos.cz Toto je stránka české Onkologické společnosti ČLS JEP. Má sekci pro veřejnost, která je velmi komplexní a srozumitelná a která obsahuje informace k záchytu, diagnóze a léčbě nádorových onemocnění. www.onkomaják.cz Tato stránka slouží onkologickým pacientům a jejich příznivcům. Hlavním cílem občanského sdružení Onkomaják je ukazovat cestu pacientům, kteří se ocitnou na rozbouřeném moři v podobě onkologických onemocnění a kterým není jasné, kudy se dál vydat.
Nespoléhejte na náhodu. NEZAPOMEŇTE! LÉČBA NÁDORU TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU JE NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ, JEN POKUD PŘIJDETE VČAS! Obrázek 6
Autor: Petra Chadimová Použité zdroje:
Obrázek 2 Zdroj:
www.kolorektum.cz www.linkos.cz www.onkomajak.cz Rakovina tlustého střeva a konečníku-Štěpán Suchánek, Jaroslava Barkmanová a Přemysl Frič ISBN: 978-80-204-204-24747.
http://www.lecba-rakoviny.cz/novinky/hlidejte-sico-jite-strava-vam-pomuze-zvladnout-boj-protinadoru-730
Obrázek 1 Zdroj: http://www.kolorektalnikarcinom.cz/rizikove-faktory
Obrázek 3 Zdroj: http://www.ecigareta-marion.cz/marion/3-Vse-o-ekoureni/48-Fyzicka-aObrázek 4 a 5 Zdroj: http://www.kolorektum.cz/index.php?pg=proodborniky--organizace--screeningovy-proces Obrázek 6 Zdroj: http://productivelifeconcepts.com/25-things-to-addto-your-stop-list
