VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Úrove znalostí ve ejnosti o domácí ošet ovatelské pé i Bakalá ská práce
Autor: Kate ina Neshybová Vedoucí práce: Mgr. Jana Truplová Jihlava 2013
Anotace Bakalá ská práce zjiš uje úrove
znalostí ve ejnosti o domácí ošet ovatelské pé i.
Teoretická ást práce se zam uje na historii ošet ovatelství, pé i domácí, primární, komplexní domácí a domácí ošet ovatelskou pé i. Praktická ást seznamuje s výsledky šet ení znalostí ve ejnosti v pr b hu ledna až dubna, provád ného v Da icích a okolí. Úrove znalostí ve ejnosti o ošet ovatelské pé i byla zjiš ována formou dotazníkového šet ení. Klí ová slova: domácí ošet ovatelská pé e, rehabilita ní ošet ovatelství, komunikace, primární pé e, domácí pé e, multidisciplinární tým
Annotation The bachelor thesis investigates the level of public knowledge about home nursing. The theoretical part of the work focuses on the history of nursing, home care, primary, complex home and home nursing. The practical part acquaints with the results of public knowledge survey from March to April. It was carried out in Da ice and its surroundings. The level of public knowledge of home care was inquired by the form of questionnaire survey. Key words: home nursing, rehabilitation nursing care, communication, primary care, home care, multidisciplinary team
Prohlašuji, že p edložená bakalá ská práce je p vodní a zpracoval/a jsem ji samostatn . Prohlašuji, že citace použitých pramen je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona . 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zm n n kterých zákon , v platném zn ní, dále též „AZ“). Souhlasím s umíst ním bakalá ské práce v knihovn VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnit ní pot eb VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalá skou práci se pln vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na v domí, že VŠPJ má právo na uzav ení licen ní smlouvy o užití mé bakalá ské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s p ípadným užitím mé bakalá ské práce (prodej, zap j ení apod.). Jsem si v dom/a toho, že užít své bakalá ské práce i poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat p im ený p ísp vek na úhradu náklad , vynaložených vysokou školou na vytvo ení díla (až do jejich skute né výše), z výd lku dosaženého v souvislosti s užitím díla i poskytnutím licence. V Jihlav dne ...................................................... Podpis
Pod kování D kuji p edevším Mgr. Jan Truplové za odborné vedení, podn tné p ipomínky, konzultace a veškerý as, který mi v novala. Dále d kuji pracovník m domácích pé í, zdravotním sestrám z ordinace a všem, kte í mi umožnili dotazníky vypl ovat. Mé díky pat í i všem respondent m, kte í si našli as se nad dotazníky zamyslet a vyplnit.
1
2
Úvod.......................................................................................................................... 8 1.1
Cíle práce ......................................................................................................... 10
1.2
Pracovní hypotézy ............................................................................................ 10
Teoretická ást ........................................................................................................ 11 2.1
Historie ošet ovatelství..................................................................................... 11
2.1.1
K es anské ošet ovatelské ády ................................................................ 11
2.1.2
Ošet ovatelství v echách 19. století ........................................................ 12
2.1.3
Ošet ovatelství 1918 – 1948 ..................................................................... 12
2.1.4
Ošet ovatelství 20. Století ......................................................................... 13
2.2
Významné osobnosti ošet ovatelství ................................................................ 13
2.2.1
Anežka eská ........................................................................................... 13
2.2.2
Florence Nightingalová............................................................................. 14
2.2.3
Alice Masaryková ..................................................................................... 16
2.3
Primární pé e .................................................................................................. 17
2.4
Komunitní pé e ................................................................................................ 17
2.5
Komplexní domácí pé e ................................................................................... 19
2.6
Domácí pé e ..................................................................................................... 20
2.6.1
Cíle domácí pé e ....................................................................................... 20
2.6.2
Kvalita domácí pé e.................................................................................. 21
2.6.3
Výhody domácí pé e ................................................................................ 21
2.6.4
Dostupnost domácí pé e ........................................................................... 22
2.6.5
Služby domácí pé e .................................................................................. 22
2.6.6
Formy domácí pé e ................................................................................... 23
2.6.7
Agentura domácí pé e .............................................................................. 24
2.6.8
Vybavení domácí pé e .............................................................................. 24
2.6.9
Ošet ovatelská pé e v domácí pé i ........................................................... 26
2.7
2.7.1
Komunikace se seniorem .......................................................................... 26
2.7.2
Komunikace se zrakov postiženým......................................................... 27
2.7.3
Komunikace s t lesn postiženým ............................................................ 27
2.7.4
Komunikace s dít tem .............................................................................. 27
2.7.5
Komunikace s paliativním nemocným ..................................................... 27
2.7.6
Komunikace se sluchov postiženým ....................................................... 28
2.8 3
Komunikace s klientem .................................................................................... 26
Rehabilita ní ošet ovatelství ............................................................................ 28
Praktická ást .......................................................................................................... 30 3.1
Metodika výzkumu........................................................................................... 30
3.2
Charakteristika vzorku respondent ................................................................. 30
3.3
Charakteristika výzkumného prost edí ............................................................ 30
3.4
Pr b h výzkumu............................................................................................... 30
3.5
Zpracování získaných dat ................................................................................. 31
3.6
Výsledek výzkumu ........................................................................................... 32
3.7
Diskuze............................................................................................................. 52
3.8
Návrh ešení a doporu ení pro praxi ................................................................ 54
4
Záv r ....................................................................................................................... 55
5
Seznam použité literatury: ...................................................................................... 58
6
Seznam zkratek ....................................................................................................... 60
7
Seznam p íloh ......................................................................................................... 60
1 Úvod Bakalá skou práci na téma „Úrove znalostí ve ejnosti o domácí ošet ovatelské pé i“ jsem si vybrala z d vodu
astého využívání domácí pé e a málo rozší ené
informovanosti o domácí pé i. Cht la jsem zjistit, jaký p ehled má ve ejnost o domácí pé i a jak asto ji využívají. Nejen informovanost o domácí pé i, ale i spokojenost klient využívajících služeb domácí pé e. Na tuto práci byl vzorek respondent z široké v kové škály ve ejnosti. Bakalá ská práce se skládá z ásti teoretické, kde je popsána domácí pé e, a ásti praktické. Teoretická ást se zam uje na ošet ovatelství a domácí pé i. Zpo átku je zam ena na historii a vznik ošet ovatelství s významnými osobnostmi historie ošet ovatelství, které m ly velký vliv na vývoj. Dále se nachází v teoretické ásti rozd lení pé í na primární, komunitní a komplexní domácí pé i. Najdeme zde i domácí pé i, komunikaci s r znými klienty, kte í pot ebují speciální znaky komunikace, i rehabilita ní ošet ovatelství. Praktická ást je složena nejvíce z dotazníkového šet ení a hodnocení jednotlivých cíl a hypotéz. V této práci se zabývám 3 cíli a 3 hypotézami. Zjiš uji znalost informací o domácí ošet ovatelské, ke kterému se vztahuje hypotéza, že služby domácí pé e bude znát více než 60 %. Dalším cílem je ur it nejvhodn jší p ístup v p edávání informací o domácí ošet ovatelské pé i. K tomuto cíly se vztahuje hypotéza, která p edpokládá, že nejvhodn jší p ístup v p edávání informací o domácí ošet ovatelské pé i bude o odborného i praktického léka e. Posledním cílem je zjistit spokojenost klient s domácí ošet ovatelskou pé í a více než 75 % klient bude spokojeno s domácí ošet ovatelskou pé í. Téma je aktuální z d vodu astých zdravotních problém ve ejnosti. Dle doporu ení obvodního i praktického léka e lze provád t ošet ení pacient v domácím prost edí. Díky služb
domácí pé e je možno zkrátit pobyt hospitalizace. Této služby se
v posledních letech využívá stále více. V dnešní dob hojn využívaná a pom rn dost známá v podv domí ve ejnosti. 8
Otázky z dotazníku se zabývají zjiš ováním cíl a zárove i hypotéz. K prvnímu cíly se vztahují otázky íslo 3, 4, 5. K druhému cíly se vztahují otázky z dotazníku íslo 6, 7, 8, 13. K poslednímu, t etímu cíly, se vztahují otázky íslo 12, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20. Podle mého názoru je v poslední dob domácí pé e velmi rozší ená a proto, ji bude v dnešní dob znát víc a víc lidí. Už jen z d vodu letá k u doktor v ekárnách, reklamních potisk na aut . Díky dotazník m jsem se dostala k práci zdravotních sester v domácí ošet ovatelské pé i blíž, než jsem si kdy mohla myslet. Setkala jsem se s jejich každom sí ní uzáv rkou pacient
a výkaz . Vykazují kilometry, provedené služby, standardní i
nadstandardní, utracené peníze za benzín i naftu, poplatky za p j ené pom cky. Každý m síc se sejdou s vedoucí domácí pé e.
eší zde novinky v poskytování pé e, kdy se
koná n jaké užite né školení vhodné pro sestry domácí pé e, kdy si, která sestra pot ebuje vzít dovolenou, aby se našla náhrada po dobu její dovolené. B hem její dovolené není možné nechat klienty bez zdravotnické pé e, na kterou mají klienti nárok.
9
1.1 Cíle práce Cílem práce je za pomoci dotazníkového šet ení zjistit znalosti ve ejnosti o možnostech a službách domácí pé e. Dalším cílem je ur it nejvhodn jší p ístup v p edávání t chto informací.
Posledním,
t etím
cílem
je
zjistit
spokojenost
klient
s domácí
ošet ovatelskou pé í. Cíl: 1. Zjistit znalosti ve ejnosti o službách domácí pé e. 2. Ur it nejvhodn jší p ístup v p edávání informací o domácí ošet ovatelské pé i. 3. Zjistit spokojenost klient s domácí ošet ovatelskou pé í.
1.2 Pracovní hypotézy Hypotéza . 1: Domnívám se, že více než 60% respondent bude znát služby domácí pé e. Hypotéza . 2: P edpokládám, že nejvhodn jší zp sob p edávání informací o domácí ošet ovatelské pé i bude u odborného i praktického léka e. Hypotéza . 3: Domnívám se, že více než 75% klient
bude spokojeno s domácí
ošet ovatelskou pé í.
10
2 Teoretická ást 2.1 Historie ošet ovatelství Historie ošet ovatelství se za ala vyvíjet už za átkem st edov ku, kdy byla velice asto spojována s k es anstvím. Nej ast ji se na uzdravování používaly bylinky, odvary z bylinek, masti. Nejv tší p ínos pro rozvoj ošet ovatelství byly války. Ve válce byla pot eba zvýšit pé i a léka ské ošet ování. V letech 1853 – 1856 se konala Krymská válka, která m la pro rozvoj ošet ovatelské pé e nejv tší p ínos, hlavn díky Florence Nightingalové. P ed Krymskou válkou umíralo na nedostatek hygieny více lidí, než ve vále ném poli. Praktická a ú elná hygienická opat ení nahradila používání modliteb, pov r, relikvií, zaklínání a amulet (Kutnohorská, 2010). Jsou 3 druhy pé e, které se vyskytovaly už d íve.
adí mezi n laickou, charitativní
a organizovanou lé ebnou pé i. Laickou pé i poskytovali p íbuzní nemocných. Charitativní pé i organizovaly církevní ády nebo organizace. Organizovaná lé ebná pé e vznikala až s válkami (Kutnohorská, 2010).
2.1.1 K es anské ošet ovatelské ády „Charitativní
ošet ovatelství
úzce
souvisí
se
zakládáním
církevních
ád .“(Kutnohorská, 2010, str. 17) Ošet ovatelská pé e vznikala na základ
víry v Boha, v ící mu cht li sloužit. Z
filozofie nemoci nevychází. K es anské ády se d lily na 3 ásti: církevní, rytí ské, sv tské. Církevní poskytovaly sestry v klášterech. Rytí ské ády vznikaly za válek, kde leny byli rytí i. Sv tské Nejznám jší
ády
se
ády vycházely z filozofie pomoci bližnímu svému.
zabývaly
praktickým
ošet ováním
nemocných,
ale
i
shromaž ováním zkušeností. Mezi tyto ády pat í diakonky, klarisky, ád milosrdných brat í, Kongregace sv. Zdislavy (zdislavky), alžb tinky, Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského (Kutnohorská, 2010).
11
2.1.2 Ošet ovatelství v echách 19. století Profesionální ošet ovatelství vznikalo práv v 19. století. Zna nou ást ošet ovatelského personálu v nových nemocnicích tvo ily ženy. základem. Postupn
ádová a charitativní pé e se stala
na n m bylo založeno profesionální ošet ovatelství (Vojtová,
2012). B hem 19. století se za aly prosazovat emancipa ní snahy a myšlenky. Sou ástí širšího emancipa ního myšlenkového proudu bylo ženské emancipa ní hnutí. Odrazovým m stkem emancipa ního hnutí bylo osvícenství a z ásti Velká francouzská revoluce. V ele emancipa ního hnutí byla Božena N mcová, Eliška Krásnohorská i Karolína Sv tlá. V roce 1871 založila Karolína Sv tlá Ženský výrobní spolek eský v Praze. První ošet ovatelská škola byla zp ístupn na v roce 1874 až do roku 1881. Pozornost léka
stále více sm ovala do oblasti zkoumání lidského t la, nových lé ebných
a diagnostických postup . K tomuto pot ebovali spolehlivé pracovníky k pacient m na l žku, kde by byli pacient m i léka m nápomocni (UK, 2006).
2.1.3 Ošet ovatelství 1918 – 1948 Toto období bylo charakterizováno prudkým rozvojem vzniku nemocnic. Sou asn p i zakládání nemocnic vznikaly ošet ovatelské školy. Ošet ovatelské školy dosazovaly své absolventky do pé e o nemocné v nemocnicích. Nemocni ní personál nej ast ji tvo ily eholní sestry. Nejvíce vynikali milosrdní brat i z mužských
ád . Za podpory
prezidenta T. G. Masaryka a jeho dcery Alice Masarykové se vyvíjel eský ervený k íž. Spolu s eským erveným k ížem se vyvíjela ošet ovatelská a sociální pé e. Alice Masaryková p ivedla do
SR vzd lané americké sestry. Zárove umožnila sestrám
z SR studium v zahrani í. Po 2. sv tové válce z stalo kv li odchodu n meckých léka
plno nemocnic v ubohém
stavu a nezaopat ených léka skou pé í. Krátkodobé kurzy pomohly ešit pot ebu zdravotní pé e. V roce 1945 vznikla dvouletá Vyšší škola pro vzd lávání sociálních pracovnic, která kon ila maturitou. V eskoslovenské republice v roce 1946 bylo 29
12
státních škol. Základ povále ného zdravotnického školství u nás byl položen v letech 1946 – 1947 (Kutnohorská, 2010).
2.1.4 Ošet ovatelství 20. Století Po únoru 1948 byly zrušeny ošet ovatelské školy, kde vyu ovaly ádové sestry. Nep átelské názory k lidové demokracii rozši ující i ve svém povolání ošet ovatelek. K zestátn ní zdravotnických škol došlo v roce 1949. Na po átku 60. let 20. století vznikl v Brn
a Bratislav
Ústav pro další vzd lání st edních zdravotnických
pracovník , který m l pro vzd lání sester velký význam. Specializa ní vzd lání sester a další odborné kurzy dodnes probíhají v brn nském, dnes Národním centru ošet ovatelství a neléka ských zdravotnických obor (UK, 2006). Sestra pracovala jako pravá ruka léka e v ambulantní i l žkové pé i. Na aktivní vyhledávání a uspokojování pot eb nemocného i zdravého lov ka v pé i o jeho zdraví se zam ovala komplexní ošet ovatelská pé e (UK, 2006). Role zdravotník se neustále m nila. Pod vedením WHO v 11 evropských zemích se uskute nil v letech 1978 – 1985 výzkum lidských pot eb z pohledu ošet ovatelské pé e. „Hlavním cílem ošet ovatelství je systematicky a komplexn
uspokojovat pot eby
lov ka s respektem k individuální kvalit život , vedoucí k udržení nebo navrácení zdraví, zmírn ní fyzické a psychické bolesti v pr b hu umírání.“ (Kutnohorská, 2010, str. 116)
2.2 Významné osobnosti ošet ovatelství Tyto vybrané osobnosti m li veliký p ínos pro ošet ovatelství a byli velkými osobnostmi za átku ošet ovatelství.
2.2.1 Anežka eská Pocházela z rodu P emyslovc . Žila v letech 1211 – 1282. Život zasv tila církvi a Bohu. Vzd lání získala v klášte e v Doksech. V roce 1233 založila klášter sv. Františka. Rok poté i špitál Na Františku. V témže roce vstoupila do kláštera. Roku 1238 se vzdala 13
funkce abatyše kláštera a eholnické funkce, avšak z stala starší sestrou. Byla první ženou, která vstoupila do chudého kláštera, ádu sv. Kláry, z královského rodu. Jako první žena založila mužský ád a eský ošet ovatelský ád. Život zasv tila pomáhání nemocným a chudým (Kutnohorská, 2010). „Svatá Anežka
eská položila základy ošet ování nemocných v echách a nedot eny
z stávají její pokyny, jak pe ovat o nemocné a chudé, jedná se o první etický kodex zásad ošet ovatelské pé e v raném st edov ku.“ (Kutnohorská, 2010, str. 29)
2.2.2 Florence Nightingalová Narodila se 12. kv tna 1820 ve Florencii, po které je pojmenovaná. 7. února 1837 k ní promluvil B h a povolal ji do služeb. V tu dobu se rozhodla být bezd tná a svobodná. M la vynikající vzd lání (Kutnohorská, 2010). „Studovala historii, filozofii, klasickou literaturu spolu s hudbou a um ním. M la rovn ž nadání pro matematiku a statistiku. Na doporu ení otce a pod jeho dohledem se u ila latinu, e tinu, francouzštinu, n m inu, italštinu.“ (Kutnohorská, 2010, str. 38) V roce 1851 se stala studentkou ošet ovatelství ve škole pastora Theodora Fliednera a také absolvovala t ím sí ní kurz v nemocnici sv. Vincence z Pauly v Pa íži. Nau ila se zde tehdy vyhlášené metody ošet ování ran (Plevová, 2011). „V roce 1853 se stala vrchní sestrou Ústavu pro nemocné šlechti ny v Londýn . V té dob za ala provád t své, na tehdejší dobu úsp šné revolu ní zm ny, nap .: Výtah pro jídlo z kuchyn p ímo na odd lení, signaliza ní systém od l žka pacienta se zvonkem na chodb , teplá tekoucí voda v každém pat e nemocnice, pavilónový typ za ízení, ve kterém byli pacienti umis ováni podle chorob. Postupn se stala odborníkem pro nemocnice a ve ejné zdravotnictví.“(Plevová, 2011, str. 28) Krymská válka vypukla v roce 1853. V londýnských novinách vyšel lánek o hr zných podmínkách ve válce. Florence byla požádána o pomoc, kterou sama také nabídla. Dobré jméno získala už v Anglii. Vzala s sebou dobrovolnice a roku 1854 odjely na frontu. Poté zjistili hr zný stav nemocnic a vysoký po et ran ných a nemocných. 14
Byly zablešené, plné krys a brouk . Nebyly v nich toalety, ani p ívody vody. Nemocní ob as nedostali žádné jídlo. Sestry zakrátko zprovoznily kuchy , ve které p ipravovaly nemocným pravidelné jídlo. (Kutnohorská, 2010). „Její šokující zpráva (zaslaná ješt k provád ní zm n. Už v lét
b hem války v zim
1854) p im la vládu
1855 byla otev ena nová nemocnice pro 300 voják
a v prosinci druhá s 1000 l žky. Budovy m ly samostatná k ídla, odd lení s vlastní pracovnou sester, záchodem, koupelnou, centrálním odpadem, s ventilací, lékárnou. Samoz ejmostí byla kuchyn , prádelna, pekárna, kotelna a vodovod.“ (Kutnohorská, 2010, str. 41) P elomový zvrat v jejím život nastal za Krymské války. Onemocn la tzv. Krymskou hore kou. Trp la posttraumatickým syndromem a syndromem z vy erpání. P esto pokra ovala v ošet ovatelské práci, ve ve ejném zdravotnictví, ve výchov a vzd lání. Vojáci z Krymské války i bývalí pacienti p ispívali do fondu, který Florence založila. P edpokládalo se, že od roku 1857 byla invalidní. V roce 1860 se stala
lenkou
Statistické spole nosti, jako první žena ve Spojeném království Velké Británie, díky svému p ínosu do vojenské statistiky. Za ala pracovat na projektech porodnic, vojenských kasáren i domácí ošet ovatelské pé i od roku 1864. Jako první technicky rozd lila poskytování ošet ovatelské pé e podle pacient . P edtím se umis ovalo ženské i mužské pohlaví spole n na jednom pokoji. N kdy se s nimi umis ovaly i d ti. V roce 1883 jí královna Viktorie ud lila Královský ervený k íž. Statisticky zpracovala sledované problémy. Florence byla systematická a pe livá. Roku 1887 byla založena Britská asociace sester, kterou iniciovala a organizovala Florence Nightingalová. (Kutnohorská, 2010). „B hem p l roku se snížila úmrtnost ran ných voják z neuv itelných 60 % na 2 % a ke konci války dokonce na 1 %.“ (Kutnohorská, 2010, str. 40) Florence se vrátila jako poslední. Spolu s Florence se vrátil poslední nemocný. Stala se z ní skute ná hrdinka voják
i jejich rodin. Jelikož v noci s olejovým kahanem
obcházela pacienty, ob as i za nimi, za alo se proslýchat o Florence, že byla paní 15
s lampou. Lampa se stala symbolem pé e o nemocné a ran né. Lampa se ocitla taktéž i na odznacích sester (Kutnohorská, 2010). Florence zpracovala a rozeslala dotazníky jednotkám do Indie. Po vypracování sepsala komisi 2000 stran zprávy. Florence z tohoto ud lala výpisky s grafy a obrázky. Pracovala na reform vojenského zdravotnictví v Indii, více než p t let. Ve válce v Jižní Africe, Egypt a Spojených státech se stala konzultantkou pro zdravotní pé i pro ran né a nemocné vojáky (Kutnohorská, 2010). V nejv tší epidemii cholery, jí sama Florence ocho ela. Po nocích spala nejvíce ty i hodiny za noc. Neustále podávala hlášení správní hygienické komisi. To m lo leny komise p im t k organiza ním zm nám. V publikaci „Zápisky o armád a nemocnici“ prezentovala grafy a diagramy, které sama vytvo ila a prakticky využila (Kutnohorská, 2010). „Roku 1897 definitivn ulehla na l žko a byla na n j upoutaná až do konce života. Velice se jí zhoršoval zrak, posledních 10 let byla úpln slepá. V roce 1907 jí král Edward VII., jako první žen v historii, p edal Vyznamenání za zásluhy.“ (Kutnohorská, 2010, str. 39)
2.2.3 Alice Masaryková Narodila se ve Vídni roku 1879. Studovala na 4 univerzitách filozofii, sociologii a historii. Byla v zn na za ú ast na odboji v letech 1915 – 1916. Byla p edsedkyní eskoslovenského erveného k íže ( S K) 20 let, který založila v roce 1919. V témže roce založila Vyšší sociální školu v eskoslovenské republice. Sestry za aly samostatn pracovat v roce 1929 v ošet ovatelské a zdravotní pé i v rodinách.
S K z izoval
i terénní a návšt vní služby, sociální a výchovnou pé i v poradnách, na které byly dob e p ipraveny. Po smrti matky se za ala v novat pé i o prezidentskou domácnost svého otce. V roce 1948 emigrovala do Spojených stát Masaryková umírá. Pozd ji díky
amerických. Roku 1966 Alice
S K byly její ostatky odeslány do Lán , do
rodinného hrobu (Knihovni ka, 2008)
16
2.3 Primární pé e „Primární pé e je individuální pé e zabezpe ující komplexní zdravotn -sociální služby ob an m. Zam uje se na individuální praktickou pé i je již kvalita je garantována odpovídajícími poskytovateli, odborníky s ud lenou licencí. Smyslem služeb primární pé e je podpora zdraví, prevence nemocí, vyšet ování, lé ení, rehabilitace, ošet ování.“ ( eledová, 1998, str. 18) Podmínka pro ud lení znamená mít vybavení, zázemí zdravotnických pracovník , které odpovídá požadavk m a spln ní hygienických požadavk pro zdravotnické za ízení. V bydlišt klienta, nep etržit a v domácím prost edí by m la být primární pé e. Mimo ordina ní dobu musí být zajišt ny pohotovostní služby ( eledová, 1998). Mezi rozvoj domácí a komunitní pé e se adí m nící se rodinné struktury, technika v terénní pé i, globální stárnutí populace, informovanost p íjemce zdravotní pé e, krize ošet ovatelství a postmoderní spole nost (Jarošová, 2007). Mezi primární pé i se po ítají prakti tí léka i pro dosp lé, pro d ti a dorost a další odborné ambulance - nap íklad gynekologická, stomatologická, pohotovostní služba, agentury komplexní domácí pé e (Domácí pé e, 2006).
2.4 Komunitní pé e „Komunita je definována jako souhrn osob, které žijí v ur itém vymezeném prost edí, kde vykonávají každodenní aktivity, a obvykle tvo í autonomní jednotku. Je to typ organizace, kde jsou odstran ny vztahy nad ízenosti a pod ízenosti, ímž se dosahuje lepší komunikace a spolupráce.“(Zdravotnické noviny, 2012) „Komunita – zdraví celé komunity zahrnuje dobrovolnou innost jednotlivých len komunity, skupin i terénních pracovník .
innost je zam ená na podporu zdraví,
informování ve ejnosti a plánování a realizaci zdravotnických aktivit komunit.“ (Jarošová, 2007, str. 24) 17
„Komunitní pé e znamená poskytovat služby a podporu ob an m na správné úrovni, ve správné podob
a ve správné chvíli tak, aby ob an dosáhl co nejvyšší úrovn
nezávislosti (samostatnosti a sob sta nosti).“ (Jarošová, 2007, str. 27) Podle Bluma d líme základní typologii komunity na dev t ástí. Na komunitu tvá í v tvá , podle okolí, podle soudního rozhodnutí, podle zájm , s ekologickými problémy, se schopností zm n, s akceschopností, se schopností identifikovat pot eby a komunitu se speciálními zájmy. V tšina autor se shoduje na t ech spole ných prvcích, jako je místo, lidé a funkce. Lidé jsou obyvatelé nebo lenové komunity (Jarošová, 2007). Funkce jsou aktivity a cíle komunity a místo je asového nebo geografického ur ení. Svépomoc v sou innosti s r znými formami lokálních nebo státních program a mobilizace ob anské pomoci je posláním komunitní pé e. Prosazování práce v komunit
je v naší zemi velice obtížné, díky neustálené místní a státní správ ,
neinformovanosti obyvatelstva. Profesní zájem rozši ující se v osmdesátých letech minulého století na pé i o seniory, t lesn i mentáln zdravotn postižené, dlouhodob i nevylé iteln nemocné pacienty. Organizovaná komunitní pé e v eské republice se za ínala op t vyvíjet v devadesátých letech minulého století (Jarošová, 2007). Komunitní pé e je spektrem sociálních a zdravotních služeb. Je poskytována zdravým i nemocným lidem a etnickým i geografickým skupinám a rodinám (Jarošová, 2007). Služby dopl ující primární pé i, jsou alternativou institucionální a specializované pé e poskytované na regionální úrovni. Komunitní pé e je orientovaná na innosti vycházejí z pot eb komunity. Cíl je poskytovat pé i v domácím prost edí i p i zdravotním postižení, závislosti, chronické nemoci a umožnit co nejdelší setrvání v komunit . (Jarošová, 2007, str. 25) Poskytování fyzických, psychologických, duchovních a paliativních služeb se vztahuje do konceptu komunitní pé e. Postižení, nemocní, rodinní ošet ovatelé, sociální a zdravotní pracovníci tvo í tým komunitní pé e, jehož základem spolupráce jsou rodiny. Aktivity a služby ošet ovatelské pé e tvo í primární ást zdravotnických služeb. Komunitní sestry mají za úkol zprost edkovávat ošet ovatelskou a zdravotní pé i 18
len m komunity. Všeobecná sestra vykonává plno d ležitých rolí, jako jsou nap íklad management, sb r dat a výzkum, edukace komunity a jedince, poskytování specifické ošet ovatelské pé e. innosti všeobecných sester jsou u nás stále nedocen ny (Jarošová, 2007).
2.5 Komplexní domácí pé e V primární pé i je novým pojmem. Zárove navazuje na komunitní pé i. Dle ordinace praktického i ošet ujícího léka e je poskytována komplexní domácí pé e, ve vlastním sociálním za ízení. Charakteristická je tím, že vychází z aktuálních pot eb jedince. Na základ
komplexní diagnostiky stavu klienta a stavu sociálního prost edí jsou
diagnostikovány pot eby klienta. V rámci komplexní domácí pé e jsou poskytovány variabilní formy sociální, laické i zdravotní pé e. Nestátní agentury domácí pé e vznikají hojn . Dopl ují primární pé i v sociálním za ízení klienta. Základními podmínkami pro kvalitní domácí pé i je multidisciplinární vzd lání ošet ovatelského týmu ( eledová, 1998). „Cílovým stavem v oblasti komplexní domácí pé e je funk ní sí agentur, které budou ve spolupráci s ob any, ošet ujícími zdravotníky, nevládními organizacemi, státní správou a samosprávou poskytovat kvalitní, efektivní, humánní, komplexní (zdravotní, sociální a laickou) domácí pé i 24 hodin denn . V rámci komplexní domácí pé e je vhodné rozvíjet preventivní programy (výchova k rodi ovství, správnému životnímu stylu, pé e o t lesné a duševní zdraví) a monitorovat zdravotní a sociální stav jedince i populace, a v as signalizovat zm ny odborník m. ( eledová, 1998, str. 19) Mezi komplexní pé i se adí obecné principy: -
ty iadvacetihodinová dostupnost základní pomoci
-
ú elnost náklad
-
individuální p ístup
-
snadná dostupnost zdravotních a sociálních služeb
-
návaznost pé e
-
možnost výb ru služeb
-
diskrétnost 19
-
multidisciplinární spolupráce a koordinace inností
-
rychlé p edávání klienta odpovídajícím službám (Jarošová, 2007)
2.6 Domácí pé e Domácí komplexní pé e je formou integrované pé e, které pat í do primární pé e. Domácí pé e se zam uje na primární prevenci, což je upev ování, podpora a posilování zdraví, pozitivní spoluú ast jednotlivc , rodin a komunit na rozvíjení zdraví spole nosti, prevenci nemocí. Sekundární prevence se podílí na pomáhání lidem zlepšovat zdraví po p ekonaných zdravotních problémech a na aktivitách sm ujících k navrácení zdraví. Terciální prevence je pé e lidem v každém v ku v rámci hospicové ošet ovatelské pé e, na poskytování út chy a p edcházení komplikacím chronických onemocn ní (Hanzlíková, 2007). Nejrychleji rozvíjející sektor zdravotnictví je domácí pé e. „Pokrok v oblasti medicínských obor a ošet ovatelství umož uje poskytovat pacient m kvalitní pé i také v jeho p irozeném domácím prost edí, které p ispívá k pohod
lov ka a hraje
významnou úlohu v procesu uzdravování.“ (Jarošová, 2007, str. 60) Vliv na rozvoj domácí pé e mají politické faktory, rostoucí poptávka ve ejnosti po službách v domácí pé i, náklady stoupající na zdravotní pé i, rozvoj moderních technologií, stárnutí populace. Podle WHO, Sv tové zdravotnické organizace je domácí pé e definovaná jako forma pé e poskytovaná lidem v jejich domácím prost edí. K domácí pé i pat í zajišt ní duchovních, fyzických, psychických a paliativních pot eb (Jarošová, 2007).
2.6.1 Cíle domácí pé e Mezi cíle domácí se adí: -
zajiš ovat dodržování lé ebného režimu, snižovat negativní vliv onemocn ní na celkový stav duševní i zdravotní rodiny i pacienta
-
pomáhat jednotlivci a rodin dosáhnut duševního, t lesného a sociálního zdraví a pohody v souladu s jejich sociálním prost edím 20
-
udržovat a zvyšovat sob sta nost pacienta v b žných denních innostech
-
zachovat kvalitu života a umožnit nemocným v terminálním stádiu života umírat v rodinném kruhu a doma
-
edukovat klienta s rodinou k zodpov dnosti za své duševní i t lesné zdraví
-
zabezpe it komplexní pé i s ústavní pé í a se zdravotnickými a sociálními za ízeními prost ednictvím multidisciplinárního týmu a služeb ( AS, 2013)
Multidisciplinárním týmem pracovník je zajiš ována domácí pé e zdravotní, která poskytuje
pé i
dle
aktuálního
stavu
pacienta
v domácím
prost edí.
Do
multidisciplinárního týmu spadá rodina, léka , fyzioterapeut, psycholog, sociální pracovník, nutri ní terapeut, sestra, ergoterapeut. Aktivní participant je sebe pé e a vzájemná pomoc klienta s rodinou. Principem subsidiarity je aktivní pé e a pomoc ke svépomoci na podporu a rozvoj všech zbytkových potenciálu pacienta (Jarošová, 2007).
2.6.2 Kvalita domácí pé e Kvalita, která je ovliv ována principy vycházející z filozofie domácí pé e: -
kontinuální odborný r st a celoživotní vzd lávání poskytovatel domácí pé e
-
komplexnost (integrace sociální a zdravotní pé e na všech úrovních)
-
humanizace zdravotní pé e
-
cílené a efektivní využití finan ních prost edk ur ených na zdravotní pé i
-
orientace na nemocného i zdravého lov ka a na podporu zdraví spole nosti
-
respektování základních lidských práv
-
standardizace ošet ovatelských a sociálních intervencí
-
chápání lidské bytosti ve vztahu s prost edím (Jarošová, 2007)
2.6.3 Výhody domácí pé e Mezi výhody se adí: -
víceoborovost – tým poskytující zdravotní pé i je multidisciplinární
-
komplexnost – poskytovány lé ebné, rehabilita ní, sociální, ošet ovatelské, psychoterapeutické innosti v domácí pé i
-
podpora zdraví – zahrnuje prevence primární, sekundární a terciální
-
ekonomi nost – kratší hospitalizace snižuje náklady na lé bu
-
dlouhodobá pé e – délka pé e o pacienta vychází z jeho i pot eb rodiny 21
-
individualizovaná pé e – pé e na založená na osobních pot ebách klienta (Jarošová, 2007)
2.6.4 Dostupnost domácí pé e O tom, zda pacient pot ebuje domácí pé i, rozhoduje ve v tšin p ípad obvodní léka , v mén p ípadech ošet ující léka nebo léka propoušt jící pacienta do domácí pé e z nemocnice. Rozhoduje i o obsahu, frekvenci a rozsahu pé e. Na lé ebnou pé i praktických léka
navazuje domácí pé e. Hospicovou paliativní pé i zajiš uje domácí
pé e a pokra uje v odborné pé i, která byla pacientovi poskytována v ústavech sociální pé e. Domácí ošet ovatelská pé e je poskytována všem bez rozdílu rasy, v ku, pohlaví, politického i náboženského vyznání. Ošet ovatelská dokumentace je vedená u všech klient . Dokumentace zaznamenává zdravotní stav a plán pé e (Jarošová, 2007).
Dostupnost domácí pé e je nep etržitá 24 hodin denn , 7 dní v týdnu a 365 dní v roce. Omezení poskytované zdravotní domácí pé e není, pokud ji pacient pot ebuje a léka ordinuje, pacient pé i dostane dle stavu i nep etržit . Indikovaná ošet ujícím léka em je v rámci domácí pé e hrazena zdravotními pojiš ovnami. Na služby domácí pé e p ispívá i klient. Odborná zdravotní pé e v domácí pé i je stanovena na maximáln 3 hodiny denn . V od vodn ných p ípadech až 5 hodin denn . Je rozd lena do ty typ návšt v, lišící se asovým rozdílem. Jedná se o 15 minut, 30 minut, 45 minut a 60 minut. Proto sestra, když má klienta zapsaného v 60 – ti minutovém intervalu, m že klienta navštívit pouze t ikrát za den (Jarošová, 2007).
2.6.5 Služby domácí pé e Domácí pé e poskytuje preventivní, rehabilita ní, ošet ovatelskou, sociální, lé ebnou, psychoterapeutickou pé i v domácím prost edí klienta, dle odborného léka e u všech v kových kategorií. Dle aktuálního stavu a doporu ení léka e je poskytována základní sociální a zdravotní pé e, jako je p íjem tekutin a stravy, prevence dekubit , hygiena, obklady. Dále je poskytována odborná sociální a zdravotní pé e (Jarošová, 2007). Zdravotní a sociální pé e zahrnuje spirituální pé i, aplikaci diagnostických p ístroj , odborný monitoring chronicky nemocných, podp rnou psychoterapii. Snahou domácí pé e je zajistit integrovanou formu zdravotní pé e a sociální pomoci. Podíl zdravotní 22
pé e tvo í 2/3. Domácí pé e v eské republice je svým rozsahem p sobnosti, materiálním, diagnostickými a indika ními skupinami klient , personálním a v cným vybavením, odpovídající svým charakterem inností pojmu Home Care (domácí pé e), který je využívaný v Austrálii a ve Spojených státech amerických. V Evrop je v tšinou podíl pé e opa ný, 1/3 zdravotní pé e a 2/3 sociální pé e (Misconiová, 2013).
2.6.6 Formy domácí pé e V eské republice je domácí pé e poskytována v p ti formách: 1.
Akutní domácí pé e (domácí hospitalizace) U klient , kte í mají krátkodobé akutní onemocn ní nevyžadující hospitalizaci. Nej ast jšími
indikacemi
jsou
choroby
kardiovaskulární,
urologické,
gastrointestinální a neurologické. Tato forma pé e vyžaduje specializovanou pé i. Poskytuje se p evážn n kolik dn až týdn - v tšinou poopera ní i poúrazové stavy. 2.
Dlouhodobá domácí pé e Pro chronicky nemocné, vyžadující pravidelnou a dlouhodobou pé i zkušeného personálu. Indikuje se lidem s roztroušenou sklerózou, s áste ným i plným ochrnutím, po cévní mozkové p íhod , s duševním onemocn ním, chronickou bolestí, s komplikovanou cukrovkou, s imunodeficitem. Pé e bývá v rozsahu n kolik m síc až let. Pé e se nazývá komplexní domácí pé e.
3.
Preventivní domácí pé e Na doporu ení ošet ujícího léka e se provádí pravideln preventivní monitorování duševního a zdravotního stavu. Sestry domácí pé e m í fyziologické funkce, monitorují celkový stav pacienta a všechny zm ny neprodlen hlásí léka i. Provádí se týdn nebo m sí n .
4.
Domácí hospicová pé e 23
Zahrnuje pé i v preterminálním a terminálním stádiu života. Pé e se poskytuje, pokud léka p edpokládá ukon ení terminálního stavu do šesti m síc . Mírní utrpení klienta i blízkých v procesu umírání, poskytují odbornou pé i, management bolesti a emocionální podporu. 5.
Domácí pé e ad hoc (jednorázová domácí pé e) Jednorázové využití na provedení jednorázových výkon z ordinací léka e. Jedná se o odborné výkony jako je odb r biologického materiálu, aplikace jednorázové injekce. Indikovaná u p ípad
kdy z provozních d vod
nezajistíme návšt vní
službu sester u pacient , jejichž stav to vyžaduje (Jarošová, 2007).
2.6.7 Agentura domácí pé e „Je to samostatná funk ní jednotka, umož ující ošet ovatelské monitorování, stanovení ošet ovatelských diagnóz na základ
pot eb klienta, následné plánování, realizaci
a vyhodnocení poskytované ošet ovatelské pé e v prevenci, terapii a rehabilitaci v etn poradenství a zdravotn -sociální a výchovné pé e.“ (Hanzlíková, 2007, str. 249) Krátkodobá
domácí
ošet ovatelská
pé e
bývá
t eba
pé e
o
šestined lky,
somatopsychická p íprava na porod, poopera ní stavy. Dlouhodobá pé e je pé e o umírající, chronicky nemocné a geriatrické pacienty. V R p evládá terciální a dlouhodobá pé e. Agentura domácí ošet ovatelské pé e (ADP) je organizátorem domácí ošet ovatelské pé e (Hanzlíková, 2007).
2.6.8 Vybavení domácí pé e Vybavení musí spl ovat ur itá kritéria. Musí mít místnost vybavenou pro administrativní práci a místnost pro uskladn ní zdravotnického materiálu. Mezi doporu ené vybavení pat í sk í na lé iva a kartotéka na zdravotnickou dokumentaci klient , které se dají zamykat, nábytek kancelá ský pro administrativní práci, mobilní i pevné telefon se záznamníkem, záložní zdroje s informa ní technologií a ledni ka s chladícím boxem. Mezi doporu ená vybavení pat í smluvn zajišt ná doprava nebo osobní automobil ve vlastnictví a dále p ístroje a pom cky. 24
Mezi p ístroje a pom cky pat í: -
teplom ry
-
glukometry
-
pinzety, n žky, emitní misky, peány
-
injek ní jehly a st íka ky
-
obvazový materiál nesterilní, sterilní
-
tonometry
-
zajišt ná sterilizace nebo sterilizátor
-
elektroodsáva ka
-
fonendoskopy
-
nesterilní a sterilní rukavice
-
dezinfek ní prost edky
-
rektální rourky, irigátor, cévky
-
nesterilní a sterilní roušky
-
boxy na likvidaci kontaminovaného materiálu
-
p enosné EKG
-
sklad na pom cky pro pot eby klient
-
ochranné od vy a pom cky pro personál
-
brašny pro terénní pracovníky
Mezi doporu ené pom cky adíme: -
Inhalátor
-
Infúzní pumpa
-
Oxygenátor
-
Nemocni ní l žka
-
Infúzní stojan
-
Ambuvak
-
Biotinová lampa
-
Injek ní dávkova
-
Dle specifikace a pot eby st ediska (domácí pé e, 2006)
25
2.6.9 Ošet ovatelská pé e v domácí pé i Sestry v domácí pé i vykonávají všechny pot ebné úkony, které je pot eba vykonat. Provádí rehabilitaci, m ení fyziologických funkcí, p ípravu a aplikaci lék , odb r biologického materiálu, provádí p evazy, inhala ní a lé ebnou terapii. Dohlíží nad infúzní terapií. Monitorují klienta, u kterého hrozí dekompenzace stavu, provádí ošet ení kožních lézí, lokálních ran, poran ní, aplikace parenterální terapie na zajišt ní hydratace. Mezi další innosti pat í ošet ování stomií, podávání klysmat, výplach , cévkování, ošet ování permanentních katetr , hygienickou pé i, rehabilitaci kondi ní, dechovou, aktivizování klienta. Nacvi ují sob sta nost, sebeobsluhu, nácvik aplikace inzulínu pacientem. Provád jí, aplikace enterální formy lé iv, kontrolují expirace a použití, lé bu bolesti. Pe ují o pacienty v terminálním stádiu. Po výkonu vše zaznamenávají do dokumentace. Výkony sdružené v ošet ovací návšt v mají minimální spot ebu materiálu. Ošet ující léka ordinuje optimální materiálové vybavení (domácí pé e, 2006).
2.7 Komunikace s klientem Komunikace s klientem se provádí vždy, jakmile p ijde sestra za klientem do jeho domácího prost edí. Komunikuje se jak verbáln tak neverbáln . Verbální komunikace je komunikace slovní, zatímco neverbální komunikace je za pomoci gest, mimiky - tedy vše co není mluvené i psané slovo (Plevová, 2011).
2.7.1 Komunikace se seniorem Vliv na komunikaci mají n které nemoci ve stá í. Se seniory by se nem lo mluvit nesrozumiteln a potichu, ale nem lo by se zase k i et. M l by se od nich udržovat ur itý odstup a mluvit v krátkých, ale dob e artikulovaných v tách. Nasloucháme, povzbuzujeme úsm vem, pochvalou, pohlazením, užíváme dotekový kontakt. V rozhovoru udržujeme ur itý kontakt o ní, zachováváme trp livost a v nujeme rozhovoru dostatek asu, ob as udržujeme ml ení (Williams, 2005).
26
2.7.2 Komunikace se zrakov postiženým P i komunikaci nepoužíváme slovní ur ení místa slovy tady a tam. Komunikujeme s pacientem p ímo, i když má doprovod. Pokud má vodícího psa, bez souhlasu ho neoslovujeme. P i prvním kontaktu pozdravíme a p edstavíme se. Uvedeme své pracovní a funk ní za ízení. Z pacientova dosahu odstraníme p ekážky, ostré a nebezpe né p edm ty. V místnosti popisujeme, kde se co nachází, kde jsou stálé p ekážky i sociální za ízení. Nespoléháme na neverbální komunikaci. P i výkonu popisujeme postup a pom cky. Nepohybujeme se tiše, odchody a p íchody z místnosti hlásíme (Špatenková, 2009).
2.7.3 Komunikace s t lesn postiženým P i komunikaci s pacientem na vozí ku je vhodné si sednout nebo se snížit, abychom byli s o ima zhruba na stejné úrovni. Zjistíme si pohybové a komunika ní možnosti. Konverzaci v nujeme dostatek asu. Nabízíme pomoc, ale nevnucujeme ji. Využíváme prost edky i neverbální zp soby komunikace k dorozum ní. Pozorn
klientovi
nasloucháme. Komunikujeme jak se zdravými lidmi a neupozor ujeme na nedostatky t lesného znevýhodn ní (Venglá ová, 2006).
2.7.4 Komunikace s dít tem Dít oslovujeme jménem a komunikujeme pomocí hra ek. Dáváme dostatek asu pro navození d v ry. Nezvyšujeme hlas, uklid ujeme. Dít informujeme a necháváme ho rozhodovat. Spolupracujeme s rodi i. Mluvíme stru n , jasn , z eteln . Dít se snažíme motivovat, chválit, oce ovat (Plevová, 2011).
2.7.5 Komunikace s paliativním nemocným V rozhovoru s pacientem klademe otev ené otázky jako je nap íklad otázka: Jak se dnes cítíte? Rozhodn
nesd lujeme informace o zdravotním stavu, toto necháváme na
ošet ujícím léka i. Úzkost, strach a obavy se snažíme chápat. Navozujeme u pacienta prost edí d v ry a p istupujeme k n mu s respektem a empatií. Žijeme s pacientem p ítomností. Snažíme se poskytovat pravdivé, ale zárove shodné informace s jinými
27
poskytovateli informací. Vyhradíme si dostatek asu na rozhovor a povzbuzujeme klienta dokon it v ci, které cht l. Nesmíme zapomínat zapojit rodinu (Plevová, 2011).
2.7.6 Komunikace se sluchov postiženým Na za átku komunikace navážeme kontakt lehkým dotknutím. Musíme navázat zrakový kontakt, který se snažíme po celý rozhovor udržet. Zjistíme, jakou formou se mu lépe komunikuje, zda znakovými pohnutky
i za pomoci artikulace. V ty používáme
jednoduché, správn artikulujeme a mluvíme pomalu (Plevová, 2011).
2.8 Rehabilita ní ošet ovatelství Je základní sou ástí v ošet ování nemocného. Významnou sou ástí lé by se stala celková aktivita a pohybová lé ba. Zm na k p ístupu v lé b pacient je u klient po infarktu srde ního svalu, po operacích, po úrazech je asná aktivace. P istupujeme taktn , trp liv
a citliv . Cílem rehabilita ního ošet ovatelství je zachování co
nejvyššího stupn
sob sta nosti klienta, preventivn
p sobit proti hypostatické
bronchopneumonii a trombembolické nemoci, zabránit vzniku kontraktur a dekubit , udržet fyziologický rozsah pohybu v kloubech, minimalizovat úbytek svalové síly a zvýšit ji k maximu možného, optimalizovat dechové funkce. Ne innost zp sobující adu negativních zm n jako je t eba porucha ortostatických vazomotorických reflex , ztráta svalové hmoty a psychické zm ny zp sobují podn t zahájení rehabilitace. Úkolem je zamezit a p edcházet komplikacím, ke kterým pat í t eba imobiliza ní syndrom. P i dlouhodobém pobytu na l žku vznikají zm ny na t lních systémech, na nervovém, mo ovém, ob hovém, zažívacím systému, na k ži, m ní se innost srdce a pohybový aparát (VOŠZ a SZŠ, 2006). Klienta bychom m li co nejd íve aktivizovat. Vést ho systematicky k prohloubenému dýchání, sob sta nosti, posazování, k aktivnímu pohybu a ke stoji i ch zi. Pokud by klient z stával dlouhodob v jedné poloze, mohlo by dojít ke zkrácení šlach a sval . Kontraktury zp sobují omezení pohybu v kloubu. Prevencí je procvi ování kloub k udržení fyziologického rozsahu pohybu a polohování. Pohyb provádíme bez trhavých
28
pohyb , pomalu a plynule. Všeobecné sestry používají metody rehabilita ního ošet ovatelství. Mezi úkony rehabilita ního ošet ovatelství pat í: -
polohování
-
aktivní a pasivní cvi ení
-
v asnou mobilizaci
-
dechovou gymnastiku
-
nácvik sob sta nosti (VOŠZ a SZŠ,2006)
29
3 Praktická ást V praktické ásti se zabývám popisem metodiky výzkumu, charakteristikou respondent a výzkumného prost edí, popisem pr b hu výzkumu a výsledky výzkumu.
3.1 Metodika výzkumu Jako výzkumnou metodu jsem zvolila kvantitativní výzkum za pomoci dotazníkového šet ení. Dotazník byl ur en široké ve ejnosti. Respondenti odpovídali anonymn na 20 otázek. Otázky byly uzav ené a polootev ené. Dotazník (viz p íloha 1) se skládal ze dvou
ástí. V první
ásti se zam oval na znalosti o domácí ošet ovatelské pé i
a nejvhodn jší p ístup p edávání informací, ve druhé ásti na spokojenost klient s domácí ošet ovatelskou pé í. K vyhodnocení jsem si vybrala tabulky, ve kterých se bude nacházet relativní a absolutní etnost. Myslím si, že vyhodnocení v tabulkách bude p ehledn jší než v grafech.
3.2 Charakteristika vzorku respondent Mezi respondenty dotazníkového šet ení byla zahrnuta široká ve ejnost i klienti domácí pé e. Dotazníky vyplnila mladá tak i starší populace. Výzkumu se zú astnilo 132 lidí. Z toho 29 muž a 103 žen. Nejstarší ú astnici dotazníku bylo 92 let. Nejmladší 16 let.
3.3 Charakteristika výzkumného prost edí Dotazníky byly vráceny ve 2/3, tudíž 68,8 %. Z domácí pé e Mgr. Šaboukové mi nevrátili 60 dotazník , zhruba 1/3 dotazník , tudíž 31,3 %. V ostatních st ediskách byli velmi ochotní a ob taví. Dotazník jsem vložila i na internetové stránky www.vyplnto.cz. Vypln né dotazníky jsem pozd ji vypl ovala na t chto stránkách, aby všechny dotazníky byly pohromad .
3.4 Pr b h výzkumu Výzkum probíhal od ledna 2013 až do 16. dubna 2013. Dotazník se žádostí o provedení dotazníkového šet ení jsem rozdala v Domácí pé i v Da icích, u paní 30
Ba ákové a Mgr. Šaboukové, v Lékárn
Sluní ko, v Bistru Sluní ko, v ordinaci
MUDr. Richarda Štrobla, v Domácí pé i Diana, kade nictví Michaela, kosmetice Kamila, cukrárn dokonce i na internetových stránkách – v místech v tšího pohybu lidí. Dotazníky byly vyhodnocovány 16. dubna.
3.5 Zpracování získaných dat V tšina otázek je uzav eného typu s n kolika danými možnostmi odpov dí. Najdou se zde i polootev ené otázky, kde respondenti mohou napsat svoji možnost odpov di. P i zpracování získaných dat jsem používala Microsoft Word a Microsoft Excel. Za pomoci vložení dotazník do internetového portálu vyplnto.cz, mi vysko ilo vyhodnocení v grafech, tabulkách i v Microsoft Excel. Poté za použití výsledk z internetového portálu, za ínala se vyvíjet kapitola výsledek výzkumu.
31
3.6 Výsledek výzkumu Otázka . 1: Váš v k (dopl te) ………………… V ková rozmanitost dotazníku byla velice pestrá. Celkem se dotazníkové šet ení zú astnilo 132 lidí, tedy 100 %. Z 34 lidí ve v kové kategorii 56 – 65 let (25,8 %), 27 lidí (20,5 %) ve v kové kategorii 16 – 25 let. Se stejnou ú astí po 15 lidech (11,4 %) ve v kových kategoriích 46 – 55, 66 – 75 a 76 – 85 let. Lehce za nimi byla kategorie 36 – 45 let s ú astí 14 lidí (10,6 %). Nejstarším ú astníkem byla žena ve v ku 92 let a nejmladším ú astníkem byla op t žena ve v ku 16 let. Nejmén lidí bylo ve v ku 86 - 95 let. P ed nejstarší v kovou kategorií s 10 lidmi (7,6 %) skon ila kategorie 26 – 35 let.
Tabulka 1 V k
V k
Absolutní etnost
Relativní etnost (%)
16 – 25
27
20,5
26 – 35
10
7,6
36 – 45
14
10,6
46 – 55
15
11,4
56 – 65
34
25,8
66 – 75
15
11,4
76 – 85
15
11,4
86 – 95 Celkem
2 132
1,5 100
32
Otázka . 2: Vaše pohlaví: Otázka je uzav ená s danými možnostmi odpov dí. Žen se zú astnilo 103 (78 %) a muž 29 (22 %). Ve v tší mí e je zde vid t zájem žen pomoci druhým, i když jen ve vypl ování dotazník .
Tabulka 2 Pohlaví
Pohlaví
Absolutní etnost
Relativní etnost (%)
Muž
29
22
Žena
103
78
Celkem
132
100
33
Otázka . 3: Víte, co je domácí pé e? V této otázce bylo zjiš ováno, zda široká ve ejnost má p ehled a ví co je domácí pé e. V tšina z ve ejnosti odpov d la, že ví co je domácí pé e. Ze 100 % odpov d lo 95,5 % (126 lidí) ano a 4,5 % odpov d lo ne a domnívá se, že neví co je domácí pé e.
Tabulka 3 Víte, co je domácí pé e?
Domácí pé e
Absolutní etnost
Relativní etnost (%)
Ano
126
95,5
Ne
6
4,5
Celkem
132
100
34
Otázka . 4: Co podle Vás zajiš uje domácí pé e? (možnost více odpov dí) V této otázce, která je op t uzav ená s n kolika možnými odpov
mi, mohli
respondenti ozna it více odpov dí, které si myslely, že jsou správné. Z nabízených možností byly 4 z 5 jako správná možnost toho, co domácí pé e zajiš uje. Celkem zde bylo zvoleno 421 odpov dí. Nej ast ji správná odpov
byla p evazy, tuto možnost
zvolilo 106 lidí (25,2 %). Další správn zvolenou možností bylo m ení fyziologických funkcí zvolenou 95 lidmi (22,6 %). Provád ní hygienické pé e zvolilo 93 lidí (22,1 %). Rehabilitaci si vybralo 21,6 % respondent . Nejmén správnou i nesprávnou možnost, která byla zajiš ování chodu domácnosti, si zvolilo 36 respondent .
Tabulka 4 Co podle Vás zajiš uje domácí pé e?
Služby
Absolutní etnost
Relativní etnost (%)
Provád ní p evaz
126
25,2
Hygienickou pé i
93
22,1
M ení FF
95
22,6
Rehabilitaci
91
21,6
Chod domácnosti
36
8,5
Celkem
421
100
35
Otázka . 5: Znáte n jakou domácí pé i? Mezi 132 respondenty se našlo 15 respondent (11,3 %), kte í neznají domácí pé i. Z celkového po tu zbývá 117 respondent , kte í znají domácí pé i, alespo z doslechu. Tato otázka poukazuje na znalost domácí pé e z ur ité ásti respondent , kte í byli osloveni.
Tabulka 5 Znáte n jakou domácí pé i?
Domácí pé e
Absolutní etnost
Relativní etnost (%)
Ano
117
88,7
Ne
15
11,3
Celkem
132
100
36
Otázka . 6: Jak jste se dozv d li o domácí pé i? V této otázce bylo za úkol zjistit, odkud se respondenti dozv d li o domácí pé i. Možnosti odpov dí byli r zné, ale nejvíce se lidé shodli, že se o domácí pé i dozv d li od léka e, známého a informa ního letáku. Od léka e se to dozv d lo 46 respondent (28 %), od známého se to dozv d lo 45 respondent (27,4 %) a z informa ního letáku se to dozv d lo 40 respondent (24,4 %). Pom rn dost respondent se dozv d lo o domácí pé i z internetu. Internet zvolilo 20 respondent (12,2 %). Ze školy, na které studují, se dozv d lo 5 lidí (3 %). Z práce se to dozv d li 3 respondenti (1,8 %). Od 3 respondent pracuje rodinný p íslušník v domácí pé i. Pouze 1 respondent uvedl, že se o domácí pé i dozv d l z reklamy na firemním aut domácí pé e a 1 respondent v nemocnici. Tabulka 6 Jak jste se dozv d li o domácí pé i?
Zjišt ní
Absolutní etnost
Relativní etnost (%)
Léka e
46
28
Známého
45
27,4
Informa ního letáku
40
24,4
Internetu
20
12,2
Ve škole
5
3
V práci
3
1,8
Rodinný p íslušník, pracující v DP Z firemních aut V nemocnici
3
1,8
1 1
0,6 0,6
Celkem
132
100
37
Otázka . 7: Kde by podle Vás m ly být informace o domácí pé i? Respondenti zde mohli zvolit více možností. Celkem zde bylo zvoleno 176 odpov dí. Podle široké ve ejnosti by m ly být informace hlavn u léka e, kde tuto možnost zvolilo 123 respondent (69,9 %). Dále by informace m ly být v lékárn . Možnost informací v lékárn zvolilo 40 respondent (22,7 %). Možnost, že by informace m ly být v letáku, zvolili 4 lidi (2,3 %). Informace v nemocnicích, všude, a v médiích zvolili každou možnost po 2 respondentech (1,1 %). Zatímco v bufetech, na ú adech a sama domácí pé e zvolili respondenti po 1 (0,6 %). Tabulka 7 Kde by podle Vás m ly být informace o domácí pé i?
Nacházení informací
Absolutní etnost
Relativní etnost (%)
U léka e
123
69,9
V lékárn
40
22,7
Leták
4
2,3
V nemocnicích
2
1,1
Všude
2
1,1
Na ú adech
1
0,6
V médiích
2
1,1
Bufet, ve ejná nást nka Sama DP
1
0,6
1
0,6
Celkem
176
100
38
Otázka . 8: V jaké form by tyto informace m ly být? (možnost ozna it více odpov dí) Úkolem otázky bylo zjistit, v jaké form by m ly být informace p edávány. Respondenti zde mohli zvolit více možností. Celkem zde bylo zvoleno 215 odpov dí. Více jak polovina respondent se shodla, že nejvhodn jší forma na p edávání informací je ve form letáku nebo brožurky. Tuto možnost zvolilo 120 respondent (55,8 %). Další možností v jaké form by informace m ly být p edávány, zvolili lidé ve form informací na internetu. Tuto možnost zvolilo 57 respondent (26,5 %). Poslední možnost p edávání informací pomocí reklam v televizi zvolilo 38 respondent (17,7 %). Tabulka 8 V jaké form by tyto informace m ly být?
Informace
Absolutní etnost
Relativní etnost (%)
Brožurka/leták
120
55,8
Na internetu
57
26,5
V televizi
38
17,7
Celkem
215
100
39
Otázka . 9: Kdy si myslíte, že byste služby domácí pé e využil/a? Úkolem této otázky bylo zjistit, kdy si respondenti myslí, že by služeb domácí pé e využili. Respondenti zde mohli zvolit více možností. Celkem zde bylo zvoleno 165 odpov dí. Nejvíce ozna ovaná možnost byla p i nemožnosti se o sebe postarat zvolaná 83 respondenty (62,9 %). Na doporu ení léka i by využilo 56 respondent (42,4 %). P i zvážení svého zdraví by využilo domácí pé i 23 respondent (17,4 %). Po 1 respondentovi byly zvoleny možnosti nevím, vždy a pov sit záclony. Tabulka 9 Kdy myslíte, že byste služby domácí pé e využil/a?
Využití
Absolutní etnost
Relativní etnost (%)
P i nemožnosti se o sebe postarat Na doporu ení léka e P i zvážení svého zdraví Pov sit záclony
83
62,9
56
42,4
23
17,4
1
0,8
Vždy
1
0,8
Nevím
1
0,8
Celkem
165
100
40
Otázka . 10: Je ve Vašem okolí domácí pé e? Pomocí této otázky zjiš ující, zda mají lidí ve svém okolí domácí pé i, odpovídalo celkem 132 lidí. Ze 132 lidí odpov d lo pouze 12 lidí (9,1 %), že ve svém okolí se nenachází žádná domácí pé e, kterou by mohli využívat. Zatím co 120 respondent má svém okolí domácí pé i, kterou by mohli využívat. Tabulka 10 Je ve Vašem okolí domácí pé e?
Okolí
Absolutní etnost
Relativní etnost (%)
Ano
120
90,9
Ne
12
9,1
Celkem
132
100
41
Otázka . 11: Pokud ano, jak daleko? Pokud ne, nevypl ujte. Otázka zjiš ující jak daleko ve svém okolí mají klienti domácí pé i. Celkem se této otázky zú astnilo 120 respondent , jelikož 12 lidí v p edchozí otázce odpov d lo, že ve svém okolí nemá domácí pé i. Více než 75 % (91 respondent ) má do 10 km domácí pé i. Mezi 11 – 20 km daleko nacházející se domácí pé e má 17 klient . Více než 21km daleko domácí pé i má 12 klient (10 %). Tabulka 11 Jak daleko?
Vzdálenost
Absolutní etnost
Relativní etnost (%)
0 – 10 km
91
75,8
11 – 20 km
17
14,2
Více než 21 km
12
10
Celkem
120
100
42
Otázka . 12: Využíváte domácí pé i nebo n kdo z vaší rodiny? Otázka se dv ma danými možnostmi, zjiš ující kolik lidí využívá služeb domácích pé e. A sami klienti i jejich blízká osoba nebo rodinný p íslušník. Ze 132 dotazovaných lidí využívá 48 lidí (36,4 %). Zbylá ást dotazovaných, 84 lidí (63,6 %), nevyužívá služby domácí pé e. Od této otázky, se po et respondent zúžil, jelikož všichni respondenti nevyužívají služeb domácí pé e. Tabulka 12 Využíváte domácí pé i nebo n kdo z vaší rodiny?
Pé e
Absolutní etnost
Relativní etnost (%)
Ano
48
36,4
Ne
84
63,6
Celkem
132
100
43
Otázka . 13: Kdo Vám doporu il domácí pé i? Otázka zjiš ující, kdo nejvíce doporu uje služby domácí pé e. Celkem se této otázky zú astnilo 54 respondent , jelikož ostatní respondenti odpov d li, že nevyužívají služeb domácí pé e. 6 respondent se nejspíše podívali jinam a pokra ovali dál. Na prvním míst by m l být léka , který zná klient v zdravotní stav, s celkovým po tem 37 klient (68,5 %) z celkového po tu 54 klient . Na doporu ení známého reagovalo 12 respondent (22,2 %). Domácí pé i si za své pomoci vyhledali 3 klienti (5,6 %). Pouze 2 klienti dostali doporu ení od zdravotní sestry. Tabulka 13 Kdo Vám, doporu il domácí pé i?
Doporu ení
Absolutní etnost
Relativní etnost (%)
Léka
37
68,5
Známý
12
22,2
Zdravotní sestra
2
3,8
Sami
3
5,6
Celkem
54
100
44
Otázka . 14: Jste spokojeni se službami domácí pé e? U této otázky jsem sledovala, zda jsou klienti domácí pé e spokojeni se službami i sestrami domácí pé e. Této otázky se zú ast ovali pouze respondenti, využívající služby domácí pé e. Pouze jeden jediný respondent byl nespokojený se službami domácí pé e a 1 respondent, který zodpov d l p edchozí otázku, zde neodpov d l. Zatímco 52 klient bylo spokojených se službami domácí pé e. Tabulka 14 Jste spokojeni se službami domácí pé e?
Spokojenost
Absolutní etnost
Relativní etnost (%)
Ano
52
98,1
Ne
1
1,9
Celkem
53
100
45
Otázka . 15: Jak asto k Vám jezdí domácí pé e? Otázka s možnostmi i otev ená. Cílem bylo zjistit, jak moc asto lidé využívají i pot ebují služeb domácí pé e. Celkem se této otázky zú astnilo 51 respondent , 1 respondent zde neodpov d l. Nej ast ji využívá 17 klient domácí pé e 2x týdn a 11 klient 3x týdn . Denn služeb domácí pé e využívá 7 klient . Služeb 1x týdn využívá 8 klient . Vícekrát, mén krát i nikoliv využívá jen pár klient domácí pé e. Tabulka 15 Jak asto k Vám jezdí domácí pé e?
etnost
Absolutní etnost
Relativní etnost (%)
Denn
7
13,7
1x týdn
8
15,7
2x týdn
17
33,3
3x týdn
11
21,6
4x týdn
1
2
5x týdn
2
3,9
1 za 14 dní
1
2
Nejezdí Dle pot eby
3 1
5,9 2
Celkem
51
100
46
Otázka . 16: Narušuje domácí pé e Váš denní harmonogram? Otázka je uzav ená s danými možnostmi odpov dí. V této otázce jsem u klient domácí zjiš ovala, jestli pracovníci domácí pé e narušují jejich denní innosti. Celkem se této otázky zú astnilo 51 respondent . Nenašel se nikdo, komu by narušovaly harmonogram i denní innosti klienta. Všech 51 lidí, tudíž 100 %, odpov d lo ne. Tabulka 16 Narušuje domácí pé e Váš denní harmonogram?
Harmonogram
Absolutní etnost
Relativní etnost (%)
Ano
0
0
Ne
51
100
Celkem
51
100
47
Otázka . 17: Vy izuje Vaše domácí pé e problémy, i nedostatky lék u Vašeho léka e? Tato otázka byla uzav ená a m la pevn dané odpov di. V této otázce m zajímalo, jak moc vychází domácí pé e vst íc lidem se zdravotními problémy nebo s nedostatkem lék u obvodního léka e. Celkem se této otázky zú astnilo 49 respondent , 2 respondenti zde neodpov d li. Ve v tšin p ípad se domácí pé e vychází vst íc, jak nám ukázaly výsledky dotazník . Ze 49 lidí odpov d lo 40 lidí (81,6 %) ano. Zbylých 9 lidí (18,4 %) odpov d lo ne s tím, že jejich domácí pé e nevy izuje nic za klienty u obvodních léka . Tabulka 17 Vy izuje Vaše domácí pé e problémy, i nedostatky lék u Vašeho léka e?
Nedostatky
Absolutní etnost
Relativní etnost (%)
Ano
40
81,6
Ne
9
18,4
Celkem
49
100
48
Otázka . 18: Aktivizuje sestra p íslušníky rodiny b hem ošet ování? Otázka je uzav ená s danými možnostmi odpov dí. Tato otázka se zam ovala na zapojování neboli aktivizování rodiny b hem doby ošet ování domácí pé í. Celkem se této otázky zú astnilo 48 respondent , 1 respondent zde neodpov d l. Na tuto otázku odpovídalo 48 lidí, z toho 37 respondent (77,1 %) odpov d lo, že b hem ošet ování jsou lenové rodiny aktivizováni zdravotní sestrou. Zatímco 11 respondent (22,9 %) uvedlo, že lenové rodiny nejsou aktivizování zdravotní sestrou domácí pé e. Tabulka 18 Aktivizuje sestra p íslušníky rodiny b hem ošet ování?
Aktivizování
Absolutní etnost
Relativní etnost (%)
Ano
37
77,1
Ne
11
22,9
Celkem
48
100
49
Otázka . 19: Informuje Vás a Vaše rodinné p íslušníky b hem ošet ování? Otázka zam ená na informace od zdravotní sestry jak klient m, tak i rodinným p íslušník m. Za úkol bylo zjistit kolik lidí, se do ká informací s rodinnými p íslušníky. Otázka byla op t uzav ená s pevn danými možnostmi odpov dí. Celkem se této otázky zú astnilo 48 respondent . Respondent odpovídalo na tuto otázku 48. Možnost odpov di ano si zvolilo 47 respondent (97,9 %), pouze jediný respondent zvolil možnost ne. Tabulka 19 Informuje Vás a Vaše rodinné p íslušníky b hem ošet ování?
Informování
Absolutní etnost
Relativní etnost (%)
Ano
47
97,9
Ne
1
2,1
Celkem
48
100
50
Otázka . 20: Umož uje Vaše domácí pé e bezplatné zap j ení kompenza ních pom cek (hole, vozík, ..)? Uzav ená otázka s danými možnostmi ano a ne. Úkolem otázky bylo zjistit, zda domácí pé e poskytuje bezplatn zap j ení kompenza ních pom cek jako je nap íklad invalidní vozík, hole, pojízdný klozet, ortopedické pom cky i antidekubitní matrace. Celkem se této otázky zú astnilo 46 respondent , 2 respondenti zde neodpov d li. Ve 2/3 se lidé shodli v odpov di ano, což je 30 lidí a 65,2 %. S odpov dí ne souhlasila 1/3 lidí, to je 16 lidí neboli 34,8 %. Tabulka 20 Umož uje Vaše domácí pé e bezplatné zap j ení kompenza ních pom cek (hole, vozík,..)?
P j ování
Absolutní etnost
Relativní etnost (%)
Ano
30
65,2
Ne
16
34,8
Celkem
46
100
51
3.7 Diskuze Hlavním cílem této práce bylo zjistit úrove znalostí ve ejnosti o domácí ošet ovatelské pé i. Tohoto cíle bylo dosaženo pomocí dotazník , které byly zam eny na domácí pé i. Dotazníky byly vypln ny ve ejností a následn zp t odevzdány a vyhodnoceny. P i vyhodnocení jsem došla k íslu 95,5 %. Toto íslo ur uje procentuální ást ve ejnosti, která má znalosti o možnostech domácí pé e. Stanoveny byly celkem t i hypotézy, z toho se všechny hypotézy potvrdily. Jedna hypotéza se týkala znalosti respondent o službách domácí ošet ovatelské pé e. V hypotéze se potvrdilo, že více než 60 % zná služby domácí ošet ovatelské pé e. Druhým cílem bylo ur it nejvhodn jší zp sob v p edávání informací o domácí ošet ovatelské pé i. Cíle bylo v práci dosaženo. Druhá hypotéza byla také potvrzena. Jako nejvhodn jší zp sob v p edávání informací bylo vyhodnoceno formou brožurky nebo letáku. Tuto formu zvolilo 55,8 % respondent . Nejvhodn jší zp sob p edávání informací o domácí ošet ovatelské pé i by se m l nacházet u odborných i praktických léka . Možnost kde by m ly informace být, zda u léka e i v lékárn byla jednozna ná. Informace by se m ly nacházet u léka e, podle 93 % respondent . T etím cílem bylo zjistit spokojenost klient s domácí ošet ovatelskou pé í. Cíl byl v této práci dosažen pomocí dotazník . T etí hypotéza se potvrdila. Spokojenost klient s domácí ošet ovatelskou pé í je více než 75 %. Spokojenost klient s domácí pé í, pomocí dotazníkového šet ení byla tém 100 %. Podle dotazník je 98 % respondent spokojeno se službami domácí pé e. Cíl i hypotéz bylo v práci dosaženo. Po ádný výzkum k tématu nebyl nalezen, nebo výzkum na téma domácí pé e nebyl doposud zpracován. M j výzkum jsem nem la s ím porovnat, abych zhodnotila, jaká je informovanost ve ejnosti o domácí
52
ošet ovatelské pé i. Výzkum na téma domácí pé e by byl velice p ínosný nejen pro moji bakalá skou práci. Výzkum ohledn domácí pé e by byl vhodný i pro samotné agentury domácí pé e. Domácí pé e je sama o sob velice zajímá nejen z pohledu sester domácí pé e, ale i z pohledu ve ejnosti i student studující všeobecnou sestru. Domácí pé e je zajímavá a stále málo známá.
53
3.8 Návrh ešení a doporu ení pro praxi Z této výzkumné práce vyplynulo, že informovanost respondent není na p íliš vysoké úrovni. Informovanost ve ejnosti by se m la rozvíjet více. Nejenom pomocí brožurek u léka e v ekárn , ale kdekoli na ve ejném míst , na ú adech, v nemocnicích na chodbách a v lékárnách. Nejvíce p ínosné informace budou ve form brožurek a taktéž i jako reklama v televizi i v rádiu. Informovat pacienty o pot eb a možnosti využití domácí pé e by m l ošet ující, obvodní nebo praktický léka , který zná pacient v stav. Nejvíce do kontaktu s domácí pé í se dostávají starší lidé, pacienti po n jakém úrazu i nesob sta nosti stavu. S domácí ošet ovatelskou pé í jsem se setkala p i využívání služeb domácí ošet ovatelské pé e u mé babi ky. K babi ce chodila zdravotní sestra, z agentury domácí pé e Diana, aktivizovat a rehabilitovat. Postupem
asu jsem absolvovala
odbornou praxi v domácí pé i. V domácí pé i jsem se setkala s r znými typy lidí, s r znými pot ebami pomoci od zdravotních sester. S lidmi, kte í využívali služeb na doporu ení obvodního, praktického i ošet ujícího léka e. Setkala jsem se osobn i s prací sester p i odborných výkonech i rehabilitacích. Léka i málokdy informují klienty o možnostech domácí pé e. Jelikož zdraví máme jen jedno, je t eba se o sv j zdravotní stav a možnosti zlepšení zdravotního stavu starat a zajímat sami. V n kterých ekárnách praktických léka
pro dosp lé se dají najít
letá ky s nejasnými možnostmi domácí pé e. Sestry domácí pé e by m ly více prezentovat své služby v ordinacích léka , v l žkových zdravotnických a sociálních za ízeních, ale i na ve ejnosti (nap . inzercí v tisku, vytvo ením propaga ních materiál , seznámení s nabídkou prost ednictvím sociálních pracovník apod.). Dále bych doporu ila sestrám domácí pé e postupné další vzd lávání na speciálních školeních, které by pro sestry m ly veliký p ínos. Doporu ila bych vytvo ení nabídky standardních a nadstandardních služeb a propagovat domácí pé i více lidem i pacient m i jejich blízkým. 54
4 Záv r Moje bakalá ská práce se zam ovala na výzkum znalostí ve ejnosti o domácí ošet ovatelské pé i. V teoretické ásti jsem rozebrala jednotlivé ásti týkající se této oblasti. Nejprve jsem se zam ila na historii ošet ovatelství a vývoj ošet ovatelství. Dále jsem se zabývala rozd lením ošet ovatelství a jednotlivých pé í. V praktické ásti je popsaná metodika výzkumu, kde jsem hodnotila výsledky dosažené výzkumem. Výzkum probíhal ve ve ejn dostupných a navšt vovaných místech a ve 3 agenturách domácích pé í. Dohromady jsem m la 132 respondent . V tšina respondent
byla ženského pohlaví. Otázky v dotazníku jsem skládala na základ
absolvované odborné praxe v agentu e domácí pé e a na základ otázek ve ejnosti na domácí pé i. Do dotazníku jsem zvolila testové otázky. Dále je v této kapitole popisováno prost edí, kde výzkum probíhal a pr b h výzkumu. Nejv tší ást tvo í výsledky výzkumu. Hodnotila jsem 20 otázek z dotazníku, které jsem doplnila pro p ehlednost tabulkami. Pro hodnocení výsledk jsem si stanovila 3 cíle a 3 hypotézy. Cíl i hypotéz bylo zdárn dosaženo. Z výsledk je patrné, že ve ejnost ví, co je domácí pé e, ale nemají dostatek informací o všech možných službách domácí pé e. Prvním cílem bylo: Zjistit znalosti ve ejnosti o službách domácí pé e. Za pomoci dotazníkové šet ení, jsem zjistila, že první cíl zjistit znalosti ve ejnosti domácí ošet ovatelské, byl za ú elem výzkumným zjišt n. V tšina lidí má dobré znalosti o službách domácí ošet ovatelské pé e a více než 95 % lidí tvrdí, že ví co je domácí pé e. P es 91 % lidí správn ozna ilo správné možnosti a ví, jaké služby nabízí domácí pé e. U tohoto cíle byla hypotéza, že více než 60% respondent bude znát služby domácí pé e. Podle výsledk se tato hypotéza potvrdila a služby domácí pé e zná více než 90 % respondent .
55
Druhým cílem bylo ur it nejvhodn jší p ístup v p edávání informací o domácí ošet ovatelské pé i. Za pomoci dotazníkového šet ení a odpov dí respondent v dotazníku bylo zjišt no, že nejlepším a nejvhodn jším p ístupem v p edávání informací, bude pomocí brožurek nebo letáku na ve ejn dostupných místech, nej ast ji u léka
i v nemocnicích. O domácí pé i byli respondenti informováni od léka e,
známého a z informa ního letáku. Od léka e se to dozv d lo 46 respondent , od známého 45 respondent
a z informa ního letáku 40 respondent . Pom rn
dost
respondent se dozv d lo o domácí pé i z internetu. Internet zvolilo 20 respondent . Dále se respondenti dozv d li o domácí pé i ze školy, z práce i z firemních aut domácí pé e. Podle široké ve ejnosti by se m ly informace nacházet hlavn u léka e, kde tuto možnost zvolilo 123 respondent . Dále by informace m ly být v lékárn . Možnost informací v lékárn
zvolilo 40 respondent . Možnost, že by informace m ly být
v letáku, zvolili 4 respondenti. Informace v nemocnicích, všude a v médiích zvolili každou možnost po 2 respondentech. Více jak polovina respondent se shodla, že nejvhodn jší forma na p edávání informací je ve form letáku nebo brožurky. Tuto možnost zvolilo 120 respondent , více než polovina respondent . Další možností v jaké form by informace m ly být p edávány, zvolili lidé ve form informací na internetu. Tuto možnost zvolilo 57 respondent . Poslední možnost p edávání informací pomocí reklam v televizi zvolilo 38 respondent . Otázka zjiš ující, kdo nejvíce doporu uje služby domácí pé e. Na prvním míst by m l být léka , který zná klient v zdravotní stav, s celkovým po tem 37 klient z celkového po tu 54 respondent . Na doporu ení známého reagovalo 12 respondent z celkového po tu 54 respondent . Druhá hypotéza: Ur it nejvhodn jší zp sob p edávání informací o domácí ošet ovatelské pé i bude u odborného i praktického léka e. Za pomoci dotazníkové šet ení se i druhá hypotéza potvrdila.
56
T etím a posledním cílem bylo: Zjistit spokojenost klient s domácí ošet ovatelskou pé í. Ze 132 dotazovaných lidí využívá 48 lidí služeb domácí pé e. Otázky, zda jsou klienti spokojeni se službami domácí pé e, se zú ast ovali pouze respondenti využívající služby domácí pé e. Pouze jeden jediný respondent byl nespokojený se službami domácí pé e. Zatímco 52 klient , více než 95 %, bylo spokojených se službami domácí pé e. Nej ast ji využívá 17 klient domácí pé e 2x týdn a 11 klient 3x týdn . Denn služeb domácí pé e využívá 7 klient . Služeb 1x týdn využívá 8 klient . Vícekrát, mén krát i nikoliv využívá jen pár klient domácí pé e. Tímto jsme zjistili od jednotlivých respondent , jak asto využívají služeb domácí pé e. Dále je zajímavé, že denní harmonogram klient domácí pé í není nijak narušován. Denní harmonogram není narušován nám u lidí, kte í užívají služeb domácí pé e. Ve v tšin p ípad se domácí pé e snaží vyjít vst íc, jak nám ukázaly výsledky dotazník . Ze 49 lidí odpov d lo 40 lidí, více než 80 % respondent , ano. Zbylých 9 respondent odpov d lo ne s tím, že jejich domácí pé e nevy izuje nic za klienty u obvodních léka . Otázka zam ující se na zapojování neboli aktivizování rodiny b hem doby ošet ování domácí pé í, odpovídalo 48 lidí, z toho 37 respondent , více než 75 % odpov d lo, že b hem ošet ování jsou lenové rodiny aktivizováni zdravotní sestrou. Zatímco 11 respondent , více než 20 %, uvedlo, že lenové rodiny nejsou aktivizování zdravotní sestrou domácí pé e. Ze 48 respondent mi ozna ilo 47 respondent možnost, že rodina i klient jsou b hem ošet ování informováni. Pouze u jednoho respondenta informovanost nebývá. Na záv r m zajímalo, zda domácí pé e umož uje bezplatné zap j ení kompenza ních pom cek jako je nap íklad p j ení holí, vozíku, klozetu a plno dalších pom cek. Z toho 2/3 respondent odpov d lo, že jim domácí pé e umož uje bezplatné zap j ení pom cek. T etí hypotéza: Domnívám se, že více než 75 % klient bude spokojeno se službami domácí ošet ovatelské pé e, byla op t po dotazníkovém šet ení potvrzena. 57
5 Seznam použité literatury: 1. Alice Masaryková. Knihovni ka [online]. 2008 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.knihovnicka.net/autor/12835-masarykova-alice/zivotopis-biografie/
2.
eledová, L. Primární pé e [online]. 1998 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: www.apra.ipvz.cz/download.asp?docid=59
3. Domácí pé e. Domácí pé e [online]. 2008 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.sekcedomacipece.cz/o-nas/
4. HANZLÍKOVÁ, A. a kolektiv Komunitní ošet ovatelství. Martin: Osveta, 2007. ISBN 978-80-8063-257-1. 5. JAROŠOVÁ, D. Úvod do komunitního ošet ovatelství. Praha: Grada publishing, 2007. ISBN 978-80-247-2150-7. 6. Komunitní ošet ovatelství. Zdravotnické noviny [online]. 2012. vyd. 2012 [cit. 2013-0420]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/teorie-a-praxe-komunitnihoosetrovatelstvi-463437
7. Koncepce domácí pé e. Domácí pé e [online]. 2006 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.domaci-pece.info/koncepce-domaci-pece0
8. KUTNOHORSKÁ, J. Historie ošet ovatelství. Praha: Grada publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3224-4. 9. Obsahy výkonu. Domácí pé e [online]. 2006 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.domaci-pece.eu/obsahy-vykonu/
10. Ošet ovatelství na UK. 1.léka ská fakulta Univerzity Karlovy [online]. 2006 [cit. 201304-18]. Dostupné z: http://www1.lf1.cuni.cz/utpo1/mater/Osetrovatelstvi_na_UK.pdf
11. PLEVOVÁ, I. Ošet ovatelství II. Praha: Grada publishing, 2011. ISBN 978-80247-3558-0
58
12. POKORNÁ, A. Komunikace se seniory. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3271-8. 13. Primární pé e. Domácí pé e [online]. 2006 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.domaci-pece.info/primarni-pece
14. Rehabilita ní ošet ovatelství. VOŠ zdravotnická a St ední zdravotnická škola [online]. 2006 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://ose.zshk.cz/vyuka/terapie.aspx?tid=99
15. SLOWÍK, J. Komunikace s lidmi s postižením. Praha: Portál, 2010. ISBN 97880-7367-691-9. 16. ŠPATENKOVÁ, N., KRÁLOVÁ, J. Základní otázky komunikace: Komunikace (nejen) pro sestry. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-80-7262-599-4. 17. VENGLÁ OVÁ, M., MAHROVÁ, G., Komunikace pro zdravotní sestry. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1262-8. 18. VOJTOVÁ, Jitka. Historie ošet ovatelství.
Ošet ovateství [online]. 2012 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.osetrovatelstvi.eu/index.php/osetrovatelstvi/9-osetrovatelstvi/3historie-osetrovatelstvi 19. Wikiskripta. D jiny ošet ovatelství [online]. 2011 [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/D%C4%9Bjiny_o%C5%A1et%C5%99ovatelstv%C3 %AD/19._stolet%C3%AD
20. WILLIAMS, K., KEMPER, S., HUMMERT, M. L. Enhancing Comumunication With Older Adults. Overcomming Elderspeak. Journal of Gerontological Nursing 2004, ISSN 0098-9134.
59
6 Seznam zkratek ADP – Agentura domácí pé e S K – esko slovenský ervený k íž SR – eskoslovenská republika WHO – World Health Organization (Sv tová zdravotnická organizace)
7 Seznam p íloh P íloha 1 – Dotazník
60
P íloha 1
! " # !
$
! ' ()
&
%
$ !
%
$ %
% +
$ &
% + ,"
%
! .
% *%
$
%
$
+
*
+
" /+
"
!0
1
" .!
! 2
%
%
* 3 4444444 '
3 $ 3 5 63
+ 7 3 8 3
93 #
% 3 3 3 3 3
:
; < + = : ! > ! %? ! - % < & @
A3 =
!
+ 72
-
2
$
! 3
3
+7
3 8 3
61
>
! ! C3
!
%
% ! ! 3 3 3 3 3
D D E = &2
+7
* 3 4444444444444444444444444 !
G3
B
+
B3 3 F 3 3
+
&
-
+7
! 2 -
3 H $ 3 3
* 3 4444444444444444444444" !
-
!
& 72
$
% +
! 3
I %
J3
$
$
+
$ I 7
3 > % $ % 3 + 3 > $ 3 2 * 3444444444444444444444444444 K3
+ 7 3 8 3
L3 >
7>
*
"
3 M 1 6M 3 66 1 9M 3 $ 96 6M3
$
+
!
%
7
3 8 3 >
! !
>
! !
!
% +
! %
% 66
" "
62
663
+ 3 E 3 = 3
+7
& 2
* 3 44444444444444444444444
693
$
+ 7
3 8 3 6A3
+ 3 3 3 3 3
%
+ 7
6N & ! 9N & ! AN & ! . ! 44444444444444"
6C3
+
<
7
3 8 3 6B3
%
+
+
?
7
3 8 3 6G3 8
%
!
7
3 8 3 6J3 D -
!
7
% ?+
% +
3 8 3 6K3 F
$* % ""3 7
+
%
?
2
3 8 3
63
