Péče o diabetika v domově pro seniory

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta

Péče o diabetika v domově pro seniory bakalářská práce

Autor práce:

Helena Syrovátková

Studijní program:

Ošetřovatelství – Prezenční studium

Studijní obor:

Všeobecná sestra

Vedoucí práce:

PhDr. Hana Sloupová Bürgerová R.N.

Datum odevzdání práce: 13.8. 2012

 

Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na „Péči o diabetika v domově pro seniory.“ Teoretická část práce se zabývá obecnou charakteristikou onemocnění diabetes mellitus, klasifikací, klinickým obrazem diabetes mellitus, diagnostikou a screeningem, prevencí diabetu mellitu, terapií a komplikacemi diabetes mellitus. Další část práce je zaměřena na edukaci pacienta, diabetes mellitus u seniorů ve stáří, formy péče o seniory, domovy pro seniory a specifika ošetřovatelské péče u diabetika v domově pro seniory. Cíle práce byly stanoveny dva. Prvním cílem bylo zjistit, jaké ošetřovatelské problémy spojené s onemocněním diabetes mellitus sestry řeší v domovech pro seniory. Druhým cílem bylo zjistit, jakou specifickou ošetřovatelskou péči poskytují sestry pečující o diabetiky v domovech pro seniory. Ke sběru dat byla použita kvantitativní metoda, která probíhala výzkumnou formou dotazníků. Dotazníkové šetření probíhalo v domovech pro seniory v Českých Budějovicích a Písku. Dotazník byl anonymní a obsahoval 25 otázek, které byly určeny všeobecným sestrám pracujících v domovech pro seniory. Byl zaměřený na specifika péče o diabetiky a komplikace týkající se onemocnění diabetes mellitus. Šetření se soustředilo na tři stanovené hypotézy. H1: Sestry v domovech pro seniory hodnotí jako náročnější péči o akutní komplikace onemocnění diabetes mellitus než o chronické komplikace klientů. H2: Sestry se v rámci specifik péče o diabetiky v domovech pro seniory soustředí především na zvýšenou péči o kůži. H3: Sestry v rámci péče o diabetiky dohlíží na dodržování diabetické diety u klientů, přičemž považují klienty v této oblasti za edukované. Na závěr lze podotknout, že sestry pracující v domově pro seniory vnímají péči o diabetiky za náročnou. Sestry vědí, jak se v dané situaci zachovat a jak ji řešit.

 

Abstract Bachelor thesis is focused on diabetes care in the home for the elderly. The theoretical part deals with general characteristics illness of diabetes mellitus, classification, clinical picture of diabetes mellitus diagnosis and screening, prevention of diabetes mellitus, therapy and complications of diabetes mellitus. Anoter part is focused on patient education, diabetes mellitus by the elderly, form of care for the elderly, homes for elderly and specific nursing care by a diabetic patient in the home for elderly. There were set objectives of the work. The first objective was to determine which nursing problems associated with diabetes mellitus and nurses have to settle them in homes for the elderly. The second objective was to determine which specific nursing care is provided by nurses caring for diabetics in homes for the elderly. We used a quantitative method to collect the data. It was in the form of research questionnaires. The questionnaire survey was carried out in homes for the elderly České Budějovice and Písek. The questionnaire was anonymous and contained 25 questions which were designed for nurses working in the homes for the elderly. It was focused on a specifics of care for diabetics and complications related to illness diabetes mellitus. The investigation was focused on the set three hypotheses. H1: Nurses in nursing homes for elderly people assessed as harder a care for acute complications of diabetes mellitus than chronic complications of clients. H2: Nurses in care for diabetics in homes for the elderly are focused especially on skin care. H3: Nurses in the care of diabetics supervise the diabetic diet for clients considering the clients well educated in this sphere. To sum up, it can be noted that nurses working with seniors consider diabetes for demanding. Nurses know how to keep in a specific situation and how to deal with it.

 

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Péče o diabetika v domově pro seniory“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to – v nezkrácené podobě – v úpravě vzniklé vypuštěním vyznačených částí archivovaných fakultou – elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejich internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází

kvalifikačních

prací

Theses.cz

provozovanou

Národním

registrem

vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. V Českých Budějovicích ……………………….. ………………………. Helena Syrovátková

 

Poděkování Ráda bych tímto poděkovala své vedoucí bakalářské práce PhDr. Haně Sloupové Bürgerové R.N. za její vedení, cenné rady a trpělivost při zpracování mé práce. Též děkuji zdravotním sestrám v Domově pro seniory, které se do výzkumného šetření zapojily. A v neposlední řadě děkuji své rodině za podporu a trpělivost při psaní bakalářské práce.

 

Obsah ÚVOD ………………………………………………………………………………......4 1. SOUČASNÝ STAV…………………………………………………………………..5 1.1 Diabetes mellitus a jeho charakteristika..........................................................5 1.1.1 Klasifikace diabetu mellitu...........................................................................5 1.1.2 Klinický obraz diabetu mellitu…………………………………………….7 1.1.3 Diagnostika a screening diabetu mellitu……………………….................8 1.1.4 Prevence diabetu mellitu………………………………………..………...8 1.2 Terapie diabetu mellitu………………………………………………………9 1.3 Diabetes mellitus a jeho komplikace……………………………………….13 1.3.1 Akutní komplikace diabetu mellitu……………………………………….13 1.3.2 Chronické komplikace diabetu mellitu………………………………….. 15 1.3.3 Syndrom diabetické nohy………………………………………………...16 1.4 Edukace diabetického pacienta…………………………………………….18 1.5 Diabetes mellitus ve stáří…………………………………………………...19 1.6 Péče o seniory……………………………………………………………….20 1.7 Formy péče o seniory………………………………………………………..20 1.8 Domov pro seniory…………………………………………………………..20 1.9 Specifika ošetřovatelské péče u diabetika v domově pro seniory…………..22 2. CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY…………………………………………………….24 2.1 Cíle práce……………………………………………………………………24 2.2 Hypotézy…………………………………………………………………….24 3. METODIKA………………………………………………………………………..25 3.1 Metodika práce……………………………………………………………...25 3.2 Charakteristika výzkumného souboru……………………………………...25 4. VÝSLEDKY VÝZKUMU…………………………………………………………28 5. DISKUZE…………………………………………………………….......................53 6. ZÁVĚR……………………………………………………………………………...60 7. SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ……………………………………………….62

8. KLÍČOVÁ SLOVA………………………………………………………………...65 9. PŘÍLOHY…………………………………………………………………………..66

Seznam použitých zkratek ADA - Americká diabetologická asociace IDF - Mezinárodní diabetologická federace DM - diabetes mellitus ČDS - Česká diabetologická společnost oGTT - orální glukózový toleranční test PAD - perorální antidiabetika CSII - kontinuální subkutánní infúze inzulínu

Úvod Název bakalářské práce je „Péče o diabetika v domově pro seniory“. Diabetes mellitus neboli úplavice cukrová je závažné chronické onemocnění. Výskyt diabetu stále stoupá a to i ve vyspělých zemích a postihuje milióny lidí po celém světě. Řadí se mezi civilizační choroby. Preventivní opatření vztahující se k diabetu spočívá především v dodržování zásad správného životního stylu. Znamená to dodržování pravidel diabetické diety, dostatek pohybové aktivity, užívání medikamentů, zákaz kouření a alkoholu, vyvarování se stresu a udržování tělesné hmotnosti. K nejčastějším příznakům diabetu patří nadměrná žízeň, časté močení, pocit únavy, slabosti, úbytek váhy, pomalé hojení ran a neostré vidění. Ne každý senior má štěstí prožít důstojné stáří v kruhu rodinném, a proto raději volí možnost strávit zbytek života v zařízeních pro seniory. Posláním těchto domovů je poskytnout obyvatelům dostatek soukromí, komfortu, zdravotní péče a zajistit dostatečné zázemí pro důstojný život ve stáří. V domovech pro seniory jsou ubytovány i osoby s chronickým onemocněním či jiným zdravotním postižením. Velmi často se zde setkáváme právě s diabetem mellitus. Kromě lékařů, kteří pravidelně docházejí do těchto zařízení, se o klienty starají všeobecné sestry 24 hodin denně. Ty aplikují inzulín, edukují, dohlížejí na stravu klientů, starají se o drobné poranění, promazávají kůži a provádějí jiná ošetření. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké ošetřovatelské problémy spojené s onemocněním diabetes mellitus sestry řeší v domovech pro seniory a jakou specifickou ošetřovatelskou péči poskytují sestry pečující o diabetiky v domovech pro seniory. Dané téma jsem si zvolila z důvodu mé praxe v zařízení pro seniory, kterou jsem vykonávala již na střední škole a také na této fakultě. Péče o osoby s diabetem mellitus mne velmi oslovila a naplňovala. Klienti s touto nemocí byli vždy vděční za každou radu a poskytnutou pomoc. Odměnou za moji pomoc mi byl úsměv a já si plně uvědomila, jakou úctu a pokoru musíme k těmto lidem mít.

4

1. SOUČASNÝ STAV 1.1 Diabetes mellitus a jeho charakteristika Diabetes mellitus neboli úplavice cukrová je onemocnění látkové výměny, které je způsobeno nedostatkem inzulínu. Řadí se mezi metabolická onemocnění (1). Jde o chronické onemocnění, které vede k trvalému zvýšení hladiny cukru v krvi (hyperglykémie). Glykémie čili hladina glukózy v krvi je měřena v milimolech na litr (mmol/l). U zdravého jedince je poměrně stálá hladina krevního cukru 3 – 7 mmol/l (3). První zmínka o onemocnění byla zaznamenána již 2000 let před Kristem (2). Mezi regulátory glykémie patří tyto následující hormony: 1. inzulín: využívá glukózu ve tkáních, podporuje ukládání glukózy do zásob, tlumí rozklad zásobního glykogenu a tlumí novotvorbu glukózy (3). Inzulín je tvořen speciálními buňkami, které nazýváme beta – buňky (4). 2. adrenalin, glukagon, kortizon a růstový hormon: podporují rozklad glykogenu, podporují tvorbu cukru a uvolňují cukr z tkání (2). 1.1.1 Klasifikace diabetu mellitu Současná klasifikace diabetes mellitus a hraničních poruch glukózové homeostázy byla navržena ADA (Americkou diabetologickou asociací) v roce 1997 a v roce 1999 IDF (Mezinárodní diabetologickou federací) (5). Klasifikace diabetu rozlišuje jednotlivé typy diabetu a jsou dány další jednoznačné kategorie diabetu mellitu (6). Diabetes mellitus: A. DIABETES MELLITUS: 1. Diabetes mellitus 1. typu : A – autoimunitní B – idiopatický 2. Diabetes mellitus 2. typu : A – převážně inzulinrezistentní B – převážně inzulindeficitní 3. Ostatní specifické typy 4. Gestační diabetes mellitus

5

B. DALŠÍ PORUCHY HOMEOSTÁZY GLUKÓZY: 1. Zvýšená glykémie nalačno 2. Porušená glukózová tolerance (5). C. OSTATNÍ SPECIFICKÉ TYPY DIABETU: 1. Genetický defekt funkce B-buněk 2. Genetický defekt účinku inzulínu 3. Onemocnění exokrinního pankreatu 4. Endokrinopatie 5. Chemicky a léky indukovaný diabetes 6. Infekce 7. Neobvyklé formy imunologicky podmíněného diabetu 8. Genetické syndromy asociované s diabetem (7). Diabetes mellitus 1. typu – inzulín - dependentní, který především postihuje mladší věkové skupiny a také děti. Hlavní podíl na jeho vzniku má za následek dědičnost. Pacienti s DM 1. typu jsou zcela závislí na inzulínu (8). Klasickými příznaky jsou hubnutí, polyurie, žízeň, rozvoj ketoacidózy (3). Diabetes mellitus 2. typu – noninzulín - dependentní. Tímto typem onemocní nejčastěji lidé nad čtyřicet let věku (8). Je to nevyléčitelné chronické onemocnění. Pokud není včas odhaleno a léčeno, dochází k řadě komplikací, které mohou vést k invalidizaci nebo až k úmrtí. Lidé trpící diabetem 2. typu mohou mít nedostatek inzulínu nebo naopak nadbytek. Důvod je v tom, že inzulín nepůsobí dostatečně ve tkáních v důsledku inzulínové rezistence. Hlavní roli při vzniku DM 2. typu hraje nesprávná životospráva a postihuje osoby s nadváhou a obezitou. Proto je důležitým léčebným opatřením u osob s diabetem 2. typu redukce váhy a dodržování diabetické diety. Člověk s tímto typem diabetu je léčen z části perorálními tabletami a část vyžaduje aplikaci inzulínu. Diabetes mellitus 2. typu je nejrozšířenější ve vyspělých státech celého světa (9).

6

1.1.2 Klinický obraz diabetu mellitu Pro diabetes mellitus je charakteristická změna v metabolismu glukózy, jejíž koncentraci organismus není schopen udržet v normálním rozpětí hodnot (6). Toto onemocnění nejčastěji bývá charakterizováno přítomností hyperglykémie a jejími důsledky. Hyperglykémie se může však vyskytovat z různých příčin, které vedou k příznakům diabetu (7). Klinické projevy bývají ze začátku často nenápadné, onemocnění probíhá dlouho, skrytě a poté se může projevit komplikacemi (3). Mezi hlavní příznaky rozvinutého diabetu patří polyurie (časté a vydatné močení)

a

polydipsie (nadměrná žízeň). Oba dva tyto příznaky jsou podmíněné především ztrátou glukózy do moči (glykosurie). Trvá-li glykosurie delší dobu, dochází k dehydrataci, která

vyvolá

pocit

žízně;

polydipsie

již

je

jejím

následkem.

Při

déle

nediagnostikovaném diabetu dochází i k hmotnostnímu úbytku, může dosahovat i 10 kilogramů. Dostavuje se i zhoršená chuť k jídlu a celková únava člověka. V některých případech bývá chuť k jídlu zachována. Hmotnostní úbytek má za vinu především dehydratace organismu a nízký příjem jídla u starších pacientů. Mezi klinické příznaky diabetu patří: nykturie (časté močení v noci), slabost, vleklá únava, bolest nebo křeče ve svalech, kožní hnisavé infekce, recidivující mykózy, svědění kůže, mohou nastat poruchy vidění, (nejčastěji zraková ostrost), vypadávají zuby a dochází ke kazivosti. Často také dochází k rozvíjení cévních komplikací z urychlené aterosklerózy: infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, ischemická choroba dolních končetin. Pokud se vyskytnout tyto příznaky, není diagnóza diabetes mellitus obtížná a vyšetření glykémie je jednoznačným důkazem. V rámci preventivních prohlídek u rizikové populace lze odhalit diabetes mellitus jen cíleným prováděním screeningu. Proto by diabetik neměl podceňovat pravidelné kontroly u lékaře, měl by navštěvovat očního lékaře, ženy by měly chodit na pravidelné gynekologické prohlídky a v neposlední řadě se doporučuje návštěva kardiologa (6).

7

1.1.3 Diagnostika a screening diabetu mellitu Podle nynějších standardů péče o pacienta s diabetem mellitus České diabetologické společnosti (ČDS) se při podezření na diabetes mellitus musí ověřit diagnóza nad 7,0 mmol/l standardním postupem. Při diagnóze diabetu je nutné standardní laboratorní metodou vyšetřit glykémii, diagnózu však nelze stanovit a provést detekčními proužky (7). Hlavními změnami proti stávajícím kritériím: 1. příznaky diabetu plus náhodná koncentrace plazmatické glukózy ≥ 11,1 mmol/l. Náhodně stanovená kdykoliv v průběhu dne a bez ohledu na časový interval od posledního jídla. Příznaky diabetu jsou polyurie, polydipsie a hubnutí. 2. plazmatická glukóza nalačno ≥ 7,0 mmol/l. Nalačno bez příjmu energie minimálně po dobu 8 hodin. 3. dvouhodinová plazmatická glukóza ≥ 11,1 mmol/l v oGTT. Provádí se zátěžovou dávkou, která je 75g glukózy a je rozpuštěná ve vodě (10). Screening je použití diagnostických testů k vyhledávání nemocných nebo rizikových jedinců v populaci. K vyhledávání diabetu se používá metoda glykémie. Provádí se v ordinacích u praktických lékařů. Vždy se provádí jednou za dva roky u nerizikových jedinců jako součást preventivní prohlídky a jednou ročně u osob se zvýšeným rizikem (kardiovaskulární onemocnění, DM v rodině, obézní lidé, věk nad 40 let a u osob, které mají vysoký tlak) (11). 1.1.4 Prevence diabetu mellitu V České republice i v celém světě počet diabetiků neustále stoupá (6). Podle červnové statistiky roku 2011 je evidováno 800 000 diabetiků (12). Na výrazně narůstajícím počtu diabetiků se podílí zejména diabetes mellitus 2. typu. Jeho nárůst je dán především změnami životního stylu, poklesem fyzické aktivity a nadměrným energetickým příjmem. S tím souvisí i výskyt obezity v populaci, která je nejhlavnější civilizační chorobou. Změny životního stylu mají vliv na prevenci diabetu mellitu 2. typu, ale také i redukce váhy, dietní vlivy a fyzická aktivita. Z nejasných důvodů mírně přibývá i počet nemocných s onemocněním diabetes mellitus 1. typu (6). Prevence diabetu mellitu není složitá, ale závisí především na dodržování správné životosprávy.

8

Má několik základních pravidel. Pravidelné vyšetřování: pokud má jedinec sklon k onemocnění, měl by si zajistit pravidelné vyšetření na hladinu cukru v krvi. Cukry a tuky zatěžují organismus včetně pankreatu, který se časem unaví a vyvolá diabetes. Tímto způsobem se dá předejít vzniku a vývoji diabetických komplikací (13). Diabetes mellitus je onemocnění, které může být život ohrožující a může každému jedinci s onemocněním velmi znepříjemnit život (14). 1.2 Terapie diabetu mellitu Základním cílem péče o pacienta s diabetem je umožnit nemocnému plnohodnotný aktivní život (15). Diabetes mellitus je metabolická porucha, která podmiňuje změny v metabolismu proteinů, lipidů a sacharidů. Základní a nejdůležitější opatření při léčbě diabetu je diabetická dieta, která má přidělené číslo 9 (16). V některých případech stačí dodržovat dietu, aby onemocnění bylo správně kompenzované, jindy se však dieta kombinuje s dalšími složkami léčby, do kterých patří perorální antidiabetika a inzulín (10). V ošetřovatelském plánu vždy zhodnotí sestra stupeň soběstačnosti pacienta s diabetem, podle výsledků vyhodnocení provede příslušná opatření. Sestra monitoruje fyziologické funkce a hladinu glykémie pomocí glukometru, do něhož patří: dodržování diety a správná životospráva, účinek léčiv, jakékoli změny na kůži; porušení kožní integrity kůže a tělesnou hmotnost. Důležitou roli zde hraje zvýšená péče o kůži a péče o nohy. Při vzniklém poranění je nutné sterilně ránu ošetřit a informovat lékaře. Velký důraz se především klade na pozornost při péči o diabetického pacienta, která vede k zabránění vzniku dekubitů a opruzenin (16). Diabetická dieta patří mezi základní léčebná opatření (17). Jejím cílem je dodávat organismu optimální množství sacharidů a udržovat stálou hladinu krevního cukru (8). Hodnota glykémie v krvi diabetika je závislá na jídle a druhu stravy. Přívod jídla by měl být ovlivňován věkem, typem diabetu, pohlavím, ale současně i hmotností a fyzickou aktivitou pacienta. Pacient s diabetem má mít dietu, která je s nízkým obsahem cukrů, s nízkým obsahem tuků a s nízkým obsahem soli. Diabetická dieta je základním opatřením, zejména u diabetu mellitu 2. typu. Stanovená dietní opatření a fyzická aktivita se zahrnuje individuálně. Lékař stanoví energetický obsah stravy podle tělesné hmotnosti, věku a režimu pacienta. Rozhodne,

9

zda postačí diabetická dieta nebo zda bude vhodnější dieta redukční (dieta u obézních pacientů). Diabetickou dietou je v současné době léčeno 30% diabetiků, u ostatních diabetiků je dieta vždy součástí komplexní terapie. U pacientů s diabetem by se měl příjem bílkovin pohybovat v rozmezí 10-20% z celkového denního příjmu, odpovídá tomu 1-1,5 g na kilogram fyzické hmotnosti. Celkový příjem tuků je doporučeno snížit na 35% denního příjmu. U pacientů s obezitou či nadváhou by neměl denní příjem tuků přesáhnout 30% z denního celkového příjmu. Sacharidy by měly tvořit v jídelníčku diabetika 45-60% z celkového denního příjmu. Denně by ve stravě diabetika mělo být zahrnuto 40g vlákniny, konzumace ovoce a zeleniny, porce luštěnin 5krát do týdne a denně zařadit výrobky bohaté na vlákninu. Diabetik by neměl konzumovat více než 6 g soli denně (17). Doporučený počet jídel během dne je 5 – 6, stravování s časovými odstupy 2,5 – 3 hodiny. Složení potravin je totožné se zásadami zdravého stravování (18). U diabetika je velice důležitý dostatečný příjem tekutin. Pacient může pro slazení využívat náhradní sladidla (např. sacharin). Sacharin je nekalorický cukr, který je asi o 300 krát sladivější než cukr obyčejný. Je vhodný pro slazení nápojů, ale také i do vařených jídel a pečení. Nedodává žádnou energii, a proto v lidském těle není odbouráván. Při výběru umělých sladidel je třeba věnovat pozornost jejich energetické hodnotě (2). K léčbě diabetu mellitu používáme perorální antidiabetika (PAD) a inzulín. Perorální antidiabetika se mohou kombinovat s inzulínem i vzájemně mezi sebou (3). Jsou to léky, které snižují glykémii. Léky se liší mechanickým účinkem a chemickou strukturou a zaujímají místo v léčbě diabetu mellitu 2. typu tehdy, pokud se nepodaří dosáhnout kompenzace diabetu režimovým opatřením: dietou a pohybem. Léčba je zahajována malou dávkou zvoleného preparátu a postupně se upravuje. Perorální antidiabetika nedokážou nahradit dodržování režimových opatření. Rozvrh podávání by měl být jednoduchý, zejména u pacientů s vyšším věkem; doporučena je ranní a večerní dávka (2).

10

Inzulín Objev inzulínu pro nemocné s diabetem mellitem 1. typu znamenal zásadní změnu v prognóze dosud smrtelného onemocnění. Pacienti s diabetem umírali do několika týdnů až měsíců po určené diagnóze onemocnění. Na odhalení základní příčiny nemoci, nedostatku inzulínu a na jejím prvním léčení inzulínovou náhradou se podíleli výzkumníci z Kanady Banting a Best a dánský profesor Hagedorn. Léčba inzulínem je indikována u všech nemocných s diabetem mellitem 1. typu. Při zjištění diagnózy je ihned nutné zahájit inzulinoterapii. Základním aplikačním způsobem je subkutánní podání (s.c.). Aplikace se provádí několikrát denně zpravidla pomocí stříkačky nebo inzulinového pera. Sestra aplikuje inzulín 10 – 20 minut před každým jídlem. Používají se i inzulínová analoga, která se vstřebávají z místa aplikace injekce do krve jinou rychlostí a začínají působit již za několik minut po aplikaci. Každá sestra by měla znát techniku aplikace injekcí, a tak edukovat pacienta a jeho rodinu (2). Při subkutánní aplikaci se vstřebává inzulín nejrychleji z krajiny břicha, pak ze zevní strany paží, stehen a hýždí. Dávkování inzulínu se provádí v mezinárodních jednotkách (IU). Koncentrace inzulínu v České republice je 100 IU/ml (19). K léčbě diabetu mellitu se v současné době užívají tyto typy inzulínu: lidské (humánní) a inzulínová analoga. Inzulíny rozdělujeme podle rychlosti nástupu biologického účinku, vrcholu působení a trvání účinku po podkožním podání. Rozdělujeme je do čtyřech skupin: 1. Ultrakrátce působící inzulíny: (Začátek působení za 10 – 15 minut, maximální účinek mezi 30 – 45 minut, doba působení 2 – 5 hodin). Někteří zástupci: Humalog, NovoRapid, Apidra. Tyto inzulíny se rychleji a pravidelněji vstřebávají z podkoží. 2. Krátce působící inzulíny: jsou neutrální vodné roztoky inzulínu určené k nitrožilní, subkutánní, intramuskulární a intraperitoneální aplikaci a mohou se použít do inzulínových pump. (Začátek působení nastupuje za 30 minut, maximální účinek mezi 1 – 3 hodinami, doba působení je 4 – 6 hodin). Zástupci: Inzulín – HM R, Actrapid HM, Humulin R. 3. Středně dlouze působící inzulíny: zkalené substance, určené pouze pro subkutánní a intramuskulární podání. Nelze je aplikovat nitrožilně. (Začátek působení účinku za 1 – 3

11

hodiny, vrcholu dosahuje mezi 4 – 16 hodinami a doba působení je 12 – 24 hodin). Zástupci: Insulatard, Humulin N, Humalog. 4. Dlouze působící inzulíny: suspenze nebo roztoky s velmi pomalou absorpcí, určené pouze pro subkutánní a intramuskulární podání, jejichž účinek přetrvává déle než 24 hodin. (Začátek působení je za 2 – 3 hodiny, maximální účinek mezi 10 – 18 hodinami a doba působení je 24 – 36 hodin). Zástupci: Humulin U, Lantus, Levemir (6). Inzulínová pumpa Je kontinuální subkutánní infúze inzulínu = CSII, proto je relativně nejdokonalejší formou intenzifikované léčby inzulínem. Inzulínová pumpa je malý přístroj, jimž se podávají trvale mikrodávky ultrakrátce nebo krátce působícího inzulínu. Inzulín se při léčbě aplikuje kanylou, která je zavedena obvykle do podkoží břicha (6). V případě podávání inzulínu lze bazální a bolusový program inzulínové pumpy považovat za výhodný způsob léčby. Léčba inzulínovou pumpou v dnešní době představuje moderní léčebnou metodu, která se používá zvláště v léčbě u diabetu mellitu 1. typu. Možno ji použít v určitých případech i u diabetu mellitu 2. typu. Inzulínové pumpy mají výhodu, že mohou plynule po 24 hodin zajišťovat dostupnost inzulínu a optimalizují terapii diabetu i v tom smyslu, že umožňují soulad podávání inzulínu, příjem potravy a fyzickou aktivitu, aby jeho výsledná hladina byla fyziologická a pacient se mohl vyhnout výkyvům glykémie (jako je hypoglykémie a hyperglykémie). Hlavní indikace inzulínových pump je labilní, nestabilní diabetes s častými hypoglykémiemi, a to zejména nočními, který nelze ovlivnit různými inzulínovými režimy. Glykémii se doporučuje kontrolovat 4krát denně (7). Zahájení léčby inzulínovou pumpou i její vedení musí probíhat na pracovišti, které má s touto terapií zkušenosti. Poté se jim na tomto specializovaném pracovišti během 3 – 5 denní hospitalizace inzulínová pumpa zavede. Výměna kanyly se doporučuje jednou za 2 – 3 dny. Absolutní podmínkou je dobře edukovaný a spolupracující pacient (6).

12

1.3 Diabetes mellitus a jeho komplikace Komplikace diabetu mellitu se rozlišují na náhle vzniklé, takzvané akutní, a komplikace chronické neboli pozdní, rozvíjející se zvolna a plíživě (4). 1.3.1 Akutní komplikace diabetu mellitu Mezi akutní komplikace diabetu mellitu řadíme hypoglykémii, diabetickou ketoacidózu, hyperglykemický hyperosmolární syndrom a laktátovou acidózu. Hypoglykémie je laboratorní a klinický pojem, charakterizován jednak nálezem snížené koncentrace glukózy (cukru) v krvi, jednak přítomností klinické symtomatologie (6). Hypoglykémie se objeví vždy, když vznikne nerovnováha mezi nadbytkem inzulínu a nedostatkem glukózy. Definovat hypoglykémii můžeme jako koncentraci glukózy v krvi nižší, než je dolní hranice fyziologického rozpětí, a to je 3,8 mmol/l. U všech pacientů s diabetem mellitem léčených inzulínem nebo PAD je občasná hypoglykémie prakticky nevyhnutelná. Problém se stává především u pacientů s diabetem mellitu 1. typu, kdy je těžká hypoglykémie definována jako stav s vážnou poruchou vědomí. Hodnota takto těžkých hypoglykémií je 1,1 – 1,6 mmol/ l (10). Hypoglykémie patří mezi nejběžnější komplikace inzulínové terapie. Mezi nejčastější klinické příznaky hypoglykémie patří: pocení, palpitace, třes rukou, hlad, bledost, únava, slabost, nauzea, sucho v ústech, bolest hlavy. Kombinací těchto příznaků mohou být i neurologické projevy: zmatenost, ospalost, poruchy koordinace, poruchy zraku, brnění kolem úst, obtížná řeč. Nejčastějšími příčinami hypoglykémie jsou: nadměrná dávka inzulínu a preparátu PAD, nadměrná fyzická aktivita, neadekvátní nebo opožděný příjem potravy, zpoždění, malé množství jídla, zvracení, anorexie, alkohol (7). Zjistíme-li, že u pacienta se projevují určité příznaky, ihned zajistíme léčbu. Pokud je pacient při vědomí, podává se 5 – 20g sacharidů ve formě ovocných nápojů, neředěného sladkého sirupu, cukru. Pokud se hypoglykémie objevila před plánovaným jídlem, doporučuje se snít jídlo o něco dříve. Pokud pacient vykonával aktivní fyzickou činnost, je nutné ji přerušit, aby snížil výdej energie. U těžších projevů, jako jsou křeče, porucha vědomí je nutné zabránit poranění, zabránit zapadnutí jazyka. Nikdy nepodáváme žádné tekutiny ústy, kvůli případné aspiraci. V případě, že je pacient

13

v bezvědomí, aplikujeme 50 ml 40% glukózy i.v., kterou můžeme opakovat, poté pokračujeme podáním 10% glukózy v infúzi, abychom udrželi glykémii vyšší než 5,6 mmol/l (10). Diabetická ketoacidóza předchází relativnímu nebo absolutnímu deficitu inzulínu, v důsledku této výrazné metabolické poruchy dochází k hyperglykémii. Jedná se o akutní stav diabetu mellitu, který pacienta ohrožuje na životě. Nejvíce se vyskytuje u pacientu s diabetem. Pokud je spojena s poruchou vědomí, užívá se název hyperglykemické ketoacidotické kóma. Příznaky ketoacidózy se běžně projevují zvracením, zápachem z úst po acetonu, bolestí břicha, které mohou přejít až v paralytický ileus a zpomalené dýchání. Nejčastější příčinou je nedostatečná nebo přerušená léčba inzulínem, infekce nebo jiná přidružená závažná onemocnění (7). Hyperglykemický hyperosmolární syndrom je stav charakterizovaný výraznou hyperglykémií (často vyšší než 50 mmol/l), vysokou hyperosmolaritou (výrazně nad 320 mmol/kg) a dehydratací. Často vzniká současně s renální insuficiencí. Pacient je výrazně dehydratovaný a mívá různé stupně poruch vědomí od somnolence až po kóma (6). Nejčastěji se vyskytuje u pacientů s diabetem mellitu 2. typu (7). Vyvolávající příčinou diabetu bývá infekce, zejména střevní, která vyvolává zvracení a průjem. Léčba spočívá v podávání inzulínu a důkladné rehydrataci. Spotřeba tekutin u těchto stavů je obrovská. Může dosahovat i přes 10 litrů za prvních 24 hodin (6). Laktátová acidóza je metabolická acidóza, která je výsledkem nahromadění laktátu v organismu. Dochází k ní při zvýšené koncentraci laktátu v arteriální krvi a jeho pH se snižuje. Hodnoty laktátu jsou kolem 5 mmol/l, u těžkých případů nad 7 mmol/l, normální hodnota je do 2 mmol/l. Může vzniknout u pacientů s diabetem nebo i bez diabetu. Vyskytuje se dosti vzácně u diabetiků 2. typu, pokud nejsou dodržovány kontraindikace při léčbě biguanidy (perorální antidiabetika). Projevy laktátové acidózy jsou bolesti břicha , dušnost a poruchy vědomí (10).

14

1.3.2 Chronické komplikace diabetu mellitu Chronické komplikace diabetu mellitu mohou být záludné. Rozvíjejí se, aniž by byly nápadné, aniž by člověku činily obtíže a projeví se až po několika letech takovými příznaky, které mohou ohrozit i život (4). Diabetes mellitus je chronické onemocnění, které vede k nezvratným změnám cévní stěny a pojiva a rozvoji dlouhodobých cévních komplikací (makroangiopatie, mikroangiopatie). Mezi specifické, mikrovaskulární komplikace patří: diabetická retinopatie, diabetická neuropatie a diabetická nefropatie. V patogenezi cévních změn hraje při jejich vzniku nejdůležitější roli základní metabolická změna; hyperglykémie (10). Diabetická retinopatie je onemocnění postihující primárně cévy sítnice u pacientů s diabetem mellitus. Jedná se o typickou, mikrovaskulární komplikaci diabetu, vzniká na podkladě specifických změn, které jsou v důsledku metabolické poruchy u diabetického syndromu. U diabetu mellitu 1. typu, tak i u diabetu mellitu 2. typu je typickou komplikací. Diabetická retinopatie je v současnosti nejčastější příčinou slepoty, riziko oslepnutí u diabetika je vyšší až 20krát než u pacienta bez diabetu. Nemusí to být způsobené jen diabetickou retinopatií, ale i jiným postižením oka (7). Na vzniku diabetické retinopatie se podílí nejdůležitější faktory hyperglykémie, dále hypertenze, porucha metabolizmu lipidů, kouření a genetická dispozice a délka trvání diabetu. K dalším očním onemocněním, která souvisejí s diabetem, patří šedý zákal, poruchy zaostřování a onemocnění optického nervu. Základním opatřením je především preventivní vyšetření jedenkrát ročně všech diabetiků u očního nebo praktického lékaře. Mezi terapeutická opatření patří úprava krevního tlaku a fyziologická hladina glykémie (10). Diabetická nefropatie je onemocnění ledvin a je jedna z nejčastějších příčin předčasné smrti diabetiků. Jedná se o chronické onemocnění, které je charakterizované v typických případech proteinurií a vyskytující se hypertenzí. Postihuje pacienty obou typů diabetu. Závislá je na včasné diagnostice a zahájení léčby, proto je nezbytné diabetickou nefropatii odhalit co nejdříve ihned v počátečních stadiích (5).

15

Mezi další chronickou komplikaci patří diabetická neuropatie, kterou lze definovat jako difúzní nezánětlivé poškození funkce a struktury periferních somatických nebo autonomních nervů. Jsou postiženy různé části nervového systému, a proto se prezentuje různými klinickými projevy (6). Mezi subjektivní projevy patří: bolest, pálení, brnění, mravenčení, v noci se zhoršuje po přikrytí, pocity chladu nebo snížená citlivost, svalová slabost, nejistá chůze, křeče a zvýšená únava končetin. Do objektivních projevů řadíme: svalovou atrofii, změny na kloubech, otoky, změny barvy, poruchy citlivosti, vedení pocitu tepla či chladu. Základní léčbou diabetické neuropatie je udržování glykémie ve fyziologických hodnotách a do medikamentózní léčby patří užívání benfotiaminu, analgetika a kyselina alfa – lipoová (10). Mezi nespecifické komplikace diabetu mellitu patří řada komplikací, které se vyskytují častěji. Řadíme sem diabetickou makroangiopatii. Diabetická makroangiopatie je souhrn označení pro aterosklerotické projevy na velkých

tepnách

nemocných

s diabetem.

Nejsou

žádné

změny,

odlišující

makroangiopatii diabetiků od aterosklerotických změn pacientů bez diabetu. U diabetiků se vyskytuje 2 – 4krát častěji, stejné je postižení mužů i žen. Diabetická makroangiopatie se projevuje jako: ICHS (ischemická choroba srdeční), ICHDK (ischemická choroba dolních končetin) a ischemické onemocnění centrální nervové soustavy. Základem preventivního opatření a terapie je odstranění rizikových faktorů, jako je kouření, redukce hmotnosti, fyzická aktivita, léčba hyperglykémie, hypertenze a hyperlipoproteinémie (5). Mezi ostatní orgánové nespecifické komplikace diabetu mellitu patří gastroenterologické komplikace, urogenitální komplikace, kožní komplikace, postižení kloubů a kostí, kardiovaskulární onemocnění, hypertenze, obezita, diabetická dyslipoproteinemie, stomatologické komplikace a syndrom diabetické nohy (7).

16

1.3.3 Syndrom diabetická nohy Syndrom diabetické nohy je definován jako postižení dolní končetiny diabetika distálně od kotníku, buď infekcí, ulcerací nebo destrukcí hlubokých tkání. Jedná se o komplikaci, která ohrožuje kvalitu života diabetika. Do syndromu diabetické nohy se řadí i stavy po amputacích na dolních končetinách (20). Hlavním faktorem, který vede k syndromu diabetické nohy, je diabetická neuropatie, ischemická choroba dolních končetin a infekce. Infekce hraje významnou roli a často je hlavní příčinou obtížného hojení a amputací. U diabetiků je počet amputací 15krát vyšší než u pacientů bez diabetu. Dalšími faktory, které vedou ke vzniku ulcerací, jsou deformity, edémy a porušená pohyblivost kloubů. K nejčastějším vyvolávajícím příčinám ulcerací patří: otlaky z nesprávné obuvi, popáleniny, dekubity, drobné úrazy, mykózy a ragády (bolestivé trhlinky kůže) (6). Klasifikace syndromu diabetické nohy se dělí na primární a sekundární. Primární se dělí podle příčiny na neuropatickou, ischemickou a neuroischemickou ulceraci. Sekundární se pak dělí na nekomplikovanou a komplikovanou ulceraci Stupeň 0 – noha s vysokým rizikem ulcerací Stupeň 1 – povrchová ulcerace kůže Stupeň 2 – hlubší ulcerace přesahující do podkoží bez postižení kosti, ale bez známek infekce Stupeň 3 – spojeno s hlubokou infekcí – absces, flegmóna, atd. Stupeň 4 – lokalizovaná gangréna, nejčastěji na prstech, přední části nohy či na patě Stupeň 5 – gangréna celé nohy (7). Syndrom diabetické nohy je třeba léčit vždy komplexně, opomenutí jakékoli součásti léčby má za následek zpomalení hojení nebo zhoršení ulcerace a zbytečnou amputaci. Cílem léčby je odlehčení ulcerací, zlepšení prokrvení, léčba infekcí pomocí antibiotik prevence reulcerací (vhodná obuv, edukace pacientů). Pacienti se syndromem diabetické nohy by měli pravidelně navštěvovat zdravotnický personál v podiatrické ambulanci (6).

17

1.4 Edukace diabetického pacienta Edukace je vzdělávací proces, výchova, předávání informací nemocnému, které vedou ke kompenzaci a stabilizaci onemocnění (21). Začíná prvním kontaktem pacienta se zdravotní sestrou či jiným zdravotnickým personálem. Úkoly, které musí pacient s diabetem zvládnout, jsou často náročné, proto je mu nutné poskytnout odborné vysvětlení (10). Cílem edukace je pozitivně působit na chování nemocného takovým způsobem, aby léčba onemocnění byla úspěšná. Samotná edukace je často namáhavá, časově náročná, někdy i bez výrazných výsledků a mnohdy se zdá i zbytečná. Pacientovi je důležité vysvětlit, že jeho onemocnění může být nevyléčitelné, ale ukázat mu především způsob, jak může sám ovlivnit kvalitu svého života (21). Edukace se dělí na individuální nebo skupinovou, měla by být cílená a trvalá. Každý, kdo ji provádí, by měl být trpělivý (10). Vhodné je poskytnout pacientovi příručky a edukační letáky týkající se jeho choroby. Informace, které pacient získá, by si měl zapamatovat, proto je občas nutná kontrola jeho znalostí a dovedností. Mezi nejdůležitější témata edukace u pacienta s diabetem mellitem patří: zdravý životní styl, stanovení vhodného jídelníčku, vhodná nutriční podpora, pohybový režim, správná a zvýšená hygiena (používání kosmetických přípravků, které jsou vhodné pro diabetika), postup při ošetřování defektu, nutná speciální obuv pro diabetika a další pokyny ošetřování u pacientů s diabetem. Při léčbě a péči o každého pacienta je velmi důležitá týmová spolupráce, tedy spolupráce zdravotních sester, lékařů a v neposlední řadě i spolupráce samotného pacienta a jeho rodiny. Úkolem zdravotní sestry i jiného zdravotního personálu je cíleně vedená edukace. Důležité je pacienta přimět k pozitivnímu myšlení, pomoci mu pochopit závažnost jeho onemocnění a naučit jej s ním žít. Sám pacient musí pochopit, že je zodpovědný za své zdraví, a proto by měl dodržovat stanovený léčebný režim a životosprávu. Nejdůležitější z celé edukace je zpětná vazba (21). Při edukaci diabetika sestra doporučuje tato základní opatření: léčbu diabetu inzulínem (praktický nácvik aplikace, včetně zacházení s pomůckami pro aplikaci, druhy inzulínu, místa vpichu, doba působení a uchování), samostatnou kontrolu glykémie, kontrolu krevního tlaku, vedení záznamu glykémií a dávek inzulínu, obsluhu glukometru, akutní

18

komplikace diabetu (hypoglykémie, hyperglykémie, ketoacidóza; příznaky, léčba, prevence, příčiny), dietní léčba: hlavní zásady, dělení potravin podle obsahu a druhu sacharidů včetně výměnných jednotek, náhradní sladidla. Diabetická noha: prevence a léčba (druhy kožních onemocnění), vhodná obuv, ponožky bez gumiček a nechodit bos, hygiena, při pedikúře dávat pozor na stříhání nehtů, denní kontroly nohou, zákaz kouření a alkoholu. Při jakýchkoli potížích by měl pacient s diabetem mellitu vyhledat ošetřovatelskou pomoc (10). 1.5 Diabetes mellitus ve stáří Ve vyšším věku se setkáváme s diabetikem, u něhož choroba probíhá řadu let (6). Do této kategorie řadíme osoby ve věku 65 let a starší. Většina pacientů s tímto onemocněním patří ve stáří do skupiny diabetu 2. typu (22). Onemocnění neustále stoupá v zastoupení starších osob v populaci. Příznaky diabetu, které jsou ve stáří typické: žízeň, zvýšené močení, dále nedostatek energie, úbytek hmotnosti a infekce (10). Ke staršímu nemocnému se volí individuální přístup. Způsob léčby je ovlivňován řadou faktorů: samostatnost nemocného či závislost na jiné osobě, jeho biologický věk, lpění na starých zásadách, pohybové potíže, porucha zraku, třes rukou, kloubní změny aj. (2). Cílem léčby je snížení rizika hyperglykémie a zabránění rozvoje diabetických komplikací. Léčba je obdobná jako u mladších klientů - léčba diabetické diety, perorálními antidiabetiky, inzulínem nebo případně kombinací perorálních antidiabetik a inzulínem. Některé tipy pro život s diabetem u seniorů: 1. Nemocný by měl nosit identifikační náramek nebo známku, případně kartu s informacemi ohledně druhu a množství používaného inzulínu v peněžence. 2. Pokud se diabetik necítí dobře, měl by vyhledat lékařskou pomoc a dodržovat pravidelné zdravotní kontroly. 3. Pravidelná návštěva pedikéra, sami by si neměli stříhat nehty na nohou. 4. Pokud žije diabetik sám, měl by udržovat pravidelný kontakt s rodinou nebo přítelem/přítelkyní.

19

5. U sebe by měl mít zásobu inzulínu nebo perorální antidiabetika, aby náhle nedošly. Vždy by měl nosit s sebou cukr (10). 1.6 Péče o seniory Do oblasti péče o seniory patří především sociální a zdravotní služby. Jejich cílem je podpora zdraví a pohody seniora, prevence nemocí a soběstačnosti, zajištění základních životních potřeb, podpora co nejdelšího setrvání v domácím prostředí. Zhorší-li se zdravotní stav nebo soběstačnost seniora natolik, že mu již nelze péči zajistit v domácím prostředí, nastupuje pomoc zdravotní a pomoc sociální služby (23). Ošetřovatelská péče by měla vycházet z potřeb seniorů (24). Ošetřování seniorů je velmi náročné po psychické, fyzické a sociální stránce. Liší se v péči od ostatních věkových skupin (25). 1.7 Formy péče o seniory Péče o seniory se dělí to tří skupin: péče zajišťovaná rodinou, zdravotní péče (včetně ošetřovatelské péče), sociální péče. Mezi zdravotní péči řadíme nemocnice, hospice, ambulantní a terénní služby, geriatrická denní centra. Do sociální péče patří domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, domovy s pečovatelskou službou, domovinky, pečovatelské služby, denní stacionáře, týdenní stacionáře (25). 1.8 Domov pro seniory Jedná se o celoroční pobytovou službu. Ošetřovatelská péče je poskytována imobilním, nebo částečně mobilním pacientům, kteří nemohou žít sami ve vlastní domácnosti a potřebují trvalou komplexní péči (25). Zde jsou poskytovány ošetřovatelské, ale i pečovatelské služby (23). Domov pro seniory poskytuje pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení a vyžadují pomoc druhé osoby. V domově pro seniory jsou umístěny osoby s chronickým duševním onemocněním, stařeckou demencí, Alzheimerovou chorobou či jiným zdravotním postižením, patří sem senioři od 65 let (26). Domov pro seniory poskytuje obyvatelům dostatek soukromí, komfortu a zajišťuje dostatečnou míru zázemí pro důstojný život ve stáří. Většina domovů nabízí

20

bezpečný

pobyt

s bezbariérovým

pohybem,

také

nezbytnou

a

nepřetržitou

ošetřovatelskou a zdravotní péči (27). V domově je poskytována nepřetržitá ošetřovatelská péče, kterou zajišťuje tým kvalifikovaných odborných pracovníků celých 24 hodin denně. Lékař do domova pro seniory dochází (28). Zdravotnický tým je tvořen lékařem, vrchní sestrou, staniční sestrou, zdravotními sestrami, fyzioterapeuty, nutričním terapeutem, ošetřovateli, psychologem a ostatními pracovníky domova pro seniory (26). Hlavním úkolem domova pro seniory je poskytnout obyvatelům dostatek soukromí, komfortu a zajistit zázemí k důstojnému životu ve stáří (29). V domově pro seniory probíhá individuální plánovací systém. To znamená, že každý jedinec si objednává jmenovitě určité služby a zařízení mu je poskytne (18). Mezi poskytované činnosti ošetřovatelské péče patří odběry biologického materiálu, aplikace injekcí včetně inzulínové terapie, podávání léků, péče o rány, ošetřování kožních defektů, péče o permanentní močové katétry, ošetřování stomií, péče o pacienty v terminálním stádiu. V některých domovech pro seniory jsou osobní lůžka pacientů polohovací, která usnadňují zdravotním sestrám přístup k samotným klientům. Tato lůžka mohou být doplněna antidekubitárními matracemi, podložkami a různými pomůckami k polohování nemocných (28). Nejdůležitějším cílem všech aktivit je spokojenost, udržení soběstačnosti co nejdelší dobu, podpora seniora, aby mohl žít běžným způsobem života, udržet a uchovávat kontakt s rodinou a přáteli, rozvoj dovedností, zájmů a zálib jedinců (30). Ošetřovatelská péče je poskytována individuálně k potřebám jedince. Cílem ošetřovatelské péče je dosáhnout tělesné, duševní a sociální pohody, zachování lidské důstojnosti, poskytování kvalitní a odborné péče, podporovat a upevňovat zdraví, v souladu s co nejlepší odborností (26). Domovy pro seniory jsou státní nebo soukromá zařízení. Ve státních domovech pro seniory si pacient platí stravu, ubytování, ošetřovatelskou péči, pomoc při hygieně samotného jedince a ostatní služby (31). V domově pro seniory jsou přítomny zdravotní sestry a jiný ošetřovatelský personál, kteří provádějí ošetřovatelské výkony a činnosti jedinci (32).

21

1.9 Specifika ošetřovatelské péče u diabetika v domově pro seniory Diabetes mellitus je celoživotní onemocnění, které je způsobeno poruchou metabolismu cukrů. Diabetes mellitus 2. typu postihuje starší osoby a jednice s nadváhou a obezitou. Příčiny vzniku onemocnění mohou být: nadměrný stres, nedostatečný pohyb, nepravidelné stravování a především genetická dispozice. Charakteristická u diabetu mellitu 2. typu je inzulinorezistence neboli nedostatečná citlivost účinku k inzulínu (33). Léčba diabetu mellitu 2. typu sestává z dodržování diabetické diety a léčby perorálními antidiabetiky, aktivního pohybu, dodržování správné životosprávy a udržení správné tělesné hmotnosti (34). Pacienti však mohou časem přejít z užívání perorálních antidiabetik k léčbě inzulínem (33). U diabetiků v domově pro seniory, kteří jsou obtížně mobilní nebo ležící, napomáhá zejména lidský přístup a jedinečná vlastnost vžít se do jejich pocitů a potřeb. Inzulín v domově aplikuje registrovaná sestra dle ordinace lékaře. Pokud je pacient v hypoglykémii, tento stav sestra musí umět poznat a včas reagovat. Musí poskytnout první pomoc podáním sladkých nápojů a kontroluje se hladina cukru v krvi pomocí glukometru. Pro diabetiky je důležitá pravidelná strava a dostatek tekutin. Dodržování diety je přímo na diabetikovi samotném nebo na rodině pacienta. Důležitá je edukace seniora i jeho rodiny sestrou. V domově pro seniory je nutné akceptovat práva a svobodu seniora, i on má právo rozhodnout, zda bude dodržovat dietu nebo riskuje komplikace. U diabetika je nutná pravidelná kontrola pokožky nohou. Každé zranění, drobné ranky, trhlinky je potřeba prokonzultovat se zdravotním personálem. Kvůli bezpečnosti pacienta s diabetem se musí dbát na opatrnost při stříhání nehtů ostrými nůžkami, aby nezpůsobila poranění. Pravidelná kontrola o pokožku nohou se provádí každý den, pokud se objeví nějaké poranění, ihned je nutné jej sterilně ošetřit (34). Do domova pro seniory dochází pedikérka, senioři mají možnost využívat jejích služeb (35). Péče o hygienu vychází z úrovně soběstačnosti a sebepéče. Největší pozornost by měla být věnována kůži. Měla by se promazávat alespoň jednou denně. U diabetiků se hůře

22

hojí poranění i malých oděrek. Každá rána musí být vydezinfikována a sterilně ošetřena (34). Velkou výhodou pro sestru je, že zná zvyklosti seniorů, o které pečuje, a stará se o ně. Sestra domova pro seniory zná obtíže, návyky i osobnost svěřeného seniora. Ví, kdy přišla rodina na návštěvu, zda snědl celou porci. Zná jeho zdravotní stav a léky, které užívá. Sestra dbá na jeho psychickou pohodu, stálým zájmem o něj mu dává pocit jistoty a bezpečí (36).

23

2. CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY

2.1 Cíle práce Cíl 1: Zjistit, jaké ošetřovatelské problémy spojené s onemocněním diabetes mellitus sestry řeší v domovech pro seniory. Cíl 2: Zjistit, jakou specifickou ošetřovatelskou péči poskytují sestry pečující o diabetiky v domovech pro seniory. 2.2 Hypotézy Hypotéza 1: Sestry v domovech pro seniory hodnotí jako náročnější péči o akutní komplikace onemocnění diabetes mellitus než o chronické komplikace klientů. Hypotéza 2: Sestry se v rámci specifik péče o diabetiky v domovech pro seniory soustředí především na zvýšenou péči o kůži. Hypotéza 3: Sestry v rámci péče o diabetiky dohlíží na dodržování diabetické diety u klientů, přičemž považují klienty v této oblasti za edukované.                              

24

3. METODIKA

3.1 Metodika práce V rámci bakalářské práce bylo prováděno kvantitativní šetření metodou dotazování, technikou dotazníku. Dotazník byl rozdán všeobecným sestrám pracujících v domově pro seniory v Českých Budějovicích a Písku. České Budějovice: Domov pro seniory Máj, Domov pro seniory Hvízdal, Domov pro seniory Chvalkov a Domov pro seniory – CSS Staroměstská. V Písku: Domov pro seniory Světlo Drhovle, Domov pro seniory Světlo pobočka Písek, Seniorský dům Písek a středisko Blanka – Diakonie Písek. V domově pro seniory Dobrá Voda u Českých Budějovic byl výzkum zamítnut z důvodu rekonstrukce. Sběr dat probíhal vždy po předchozí domluvě s vrchními sestrami domovů pro seniory. Výzkum byl prováděn v průběhu měsíce dubna a května 2012. O spolupráci na výzkumu bylo požádáno 8 domovů pro seniory. Celkem bylo rozdáno 110 dotazníků. Z celkového počtu dotazníků se vrátilo 85, z toho 2 dotazníky byly vyřazeny, 25 dotazníků nebylo vůbec vyplněno. K výzkumnému šetření plně odpovídalo 83 dotazníků (100%). Dotazník byl anonymní, tvořilo jej 25 otázek, z toho 19 otázek uzavřených a 6 otázek otevřených. Oslovení respondenti označovali buďto jednu vybranou odpověď nebo bylo možno v otázce označit více odpovědí. Data získaná dotazníky byla následně zpracována pro přehlednost do grafické podoby, výstupy v grafech jsou uváděny v procentech. 3.2 Charakteristika výzkumného souboru Kvantitativní šetření probíhalo v domově pro seniory v Českých Budějovicích a Písku. Osloveno bylo 8 zařízení. Výzkumný soubor tvořily všeobecné sestry pracující v domovech pro seniory. Pro kvantitativní výzkum bylo rozdáno celkem 110 dotazníků (v Českých Budějovicích bylo rozdáno 60 a v Písku 50). České Budějovice – Domov pro seniory Máj (20), Domov pro seniory Hvízdal (15), Domov pro seniory Chvalkov (10) a Domov pro seniory – CSS Staroměstská (15). V Písku – Domov pro seniory

25

Světlo Drhovle (15), Domov pro seniory Světlo pobočka Písek (10), Seniorský dům Písek (15) a středisko Blanka – Diakonie Písek (10). Návratnost dotazníku byla 85, z toho 2 byly vyřazené pro neúplnost vyplnění. Do výzkumného šetření bylo zahrnuto celkem 83 vyplněných dotazníků (100%). Přehled vybraných domovů pro seniory je přidán v tabulce 1.

26

Tabulka 1.

Název domova pro seniory

Rozdané dotazníky Návratnost dotazníků

České Budějovice DpS Máj

20

18

DpS Hvízdal

15

10

DpS CSS Staroměstská

15

7

DpS Chvalkov

10

8

DpS Světlo Drhovle

15

11

Seniorský dům Písek

10

7

DpS Světlo pobočka Písek

15

15

středisko Blanka- Diakonie Písek

10

7

Celkem

110

83

Písek

27

4. VÝSLEDKY VÝZKUMU Otázka 1. Věk respondentů Graf 1. Kolik Vám je let?

33,7% 35,0% 30,0%

20-29 let

22,9%

21,7%

21,7%

30-39 let

25,0%

40-49 let

20,0%

50 a více let

15,0% 10,0% 5,0% 0,0%

Graf 1 zobrazuje celkový počet dotazovaných respondentů 83 (100%), z toho 19 (22,9%) respondentů je věková kategorie 20 – 29 let, 18 (21,7%) respondentů označilo kategorii 30 – 39 let, 28 (33,7%) respondentů označilo kategorii 40 – 49 let a 18 (21,7%) respondentů označilo kategorii věku 50 a více let.

28

Graf 2. Délka praxe v domově pro seniory Otázka 2. Jak dlouho pracujete v Domově pro seniory?

41,0% 45,0%

36,1% 0-5 let

40,0% 35,0%

22,9%

30,0%

6-10 let 11 a více let

25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%

Graf 2 zobrazuje celkový počet dotazovaných respondentů 83 (100%), z toho je 34 (41,0%) respondentů, kteří pracují v domově pro seniory 0 – 5 let, 30 (36,1%) respondentů pracuje v domově pro seniory 6 – 10 let a 19 (22,9%) respondentů označilo, že pracují v domově pro seniory 11 a více let.

29

Graf 3. Nejvyšší dosažené vzdělání Otázka 3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

80,0%

72,3%

70,0%

Středoškolské - SZŠ

60,0%

Vyšší odborné - Dis

50,0%

Vysokoškolské - bakalářské

40,0% Vysokoškolské - magisterské

30,0% 10,8%

20,0%

13,3% 3,6%

10,0% 0,0%

Graf 3 zobrazuje celkový počet dotazovaných 83 (100%) respondentů, z toho 60 (72,3%) respondentů označilo, že mají středoškolské vzdělání – SZŠ, 9 (10,8%) respondentů absolvovalo vyšší odborné – Dis, 11 (13,3%) respondentů vysokoškolské bakalářské a 3 (3,6%) respondenti mají vzdělání vysokoškolské magisterské.

30

Graf 4. Vzdělávací akce Otázka 4. Zúčastnila jste se někdy vzdělávací akce na téma „Péče o diabetika“ ?

80,7% 90,0%

Ano

80,0% 70,0%

Ne

60,0% 50,0% 19,3%

40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%

Graf 4 zobrazuje celkový počet dotazovaných 83 (100%) respondentů, z toho 67 (80,7%) respondentů označilo, že se zúčastnilo vzdělávací akce na téma „Péče o diabetika“ a 16 (19,3%) respondentů se nezúčastnilo žádné vzdělávací akce.

31

Graf 5. Témata týkající se seniorů s diabetes mellitus Otázka 5. Pokud jste se nezúčastnila, jaká témata týkající se seniorů s diabetes mellitus byste uvítala?

31,3%

Výživa DM

35,0% 30,0%

Komplikace DM

24,1% 20,5%

Péče o kůži diabetika

25,0% 20,0%

Diabetická noha 12,0%

Hojení ran u diabetika 8,4%

15,0%

Jiné 3,7%

10,0% 5,0% 0,0%

Graf 5 zobrazuje celkový počet dotazovaných 83 (100%) respondentů, z toho 26 (31,3%) respondentů by se chtělo zúčastnit tématu výživa u pacientů s diabetem mellitus, 20 (24,1%) respondentů by se chtělo zúčastnit tématu komplikace diabetes mellitus, 17 (20,5%) respondentů by mělo zájem o vzdělávací akci na téma péče o kůži diabetika, 10 (12,0%) respondentů by se chtělo zúčastnit akce na téma diabetická noha, 7 (8,4%) respondentů by preferovalo přednášky na téma hojení ran u diabetika a 3 (3,7%) respondenti by se zúčastnili znova všech témat týkající se onemocnění.

32

Graf 6. Aplikace inzulínu Otázka 6. Čím častěji aplikujete inzulín Vašim klientům?

100,0% 100,0% 90,0% 80,0%

Inzulínová stříkačka

70,0% 60,0%

Inzulínové pero

50,0% 40,0% 30,0% 20,0%

0,0%

10,0% 0,0%

Graf 6 zobrazuje celkový počet dotazovaných 83 (100%) respondentů, z toho 83 (100%) respondentů uvedlo odpověď, že v domově pro seniory aplikují inzulín inzulínovým perem, žádný respondent 0 (0,0%) neuvedl možnost inzulínová stříkačka.

33

Graf 7. Nejčastější projevy u klientů s diabetem mellitus Otázka 7. Uveďte, jaké projevy pozorujete u Vašich klientů s diabetem mellitus?

Hypoglykémie 80 100,0% 90,0% 80,0% 70,0%

Kožní defekty, zhoršené hojení ran

71 64

Nedodržování diety 52 45

42

Nevolnost, únava

60,0%

Nadměrná žízeň

50,0% 40,0%

23 10

30,0% 20,0%

Nadměrné močení Nedostatečná fyzická aktivita

10,0% 0,0%

Demence

Graf 7 zobrazuje nejčastější projevy, které sestry pozorují u klientů v domově pro seniory. Respondenti zde mohli uvést více odpovědí. Z celkového počtu 387 odpovědí bylo zaznamenáno 80 odpovědí pro možnost hypoglykémie, možnost kožní defekty a zhoršené hojení ran bylo uvedeno 71x, nedodržování diety bylo uvedeno celkem 64x. Dále uváděli respondenti projevy nevolnosti a únavy 52x, možnost pro nadměrnou žízeň byla označena 45x, 42 odpovědí pro nadměrné močení, 23 odpovědi označovaly nedostatečnou fyzickou aktivitu a 10 odpovědí bylo uvedeno jako demence.

34

Graf 8. Nejčastější komplikace Otázka 8. S jakými nejčastějšími komplikacemi se setkáváte u Vašich klientů? (možno označit více odpovědí)

72

Alergie

90,0% 80,0%

Hyperglykemické kóma

50

70,0% 60,0%

Hypoglykemické kóma

38

50,0%

Oční komplikace

28

40,0% 30,0%

Diabetická noha

20,0% 10,0%

8

0

Jiné

0,0%

Graf 8 zobrazuje nejčastější komplikace, které se vyskytují u klientů v domově pro seniory. Respondenti zde mohli uvést více odpovědí. Z celkového počtu 196 odpovědí bylo zaznamenáno, že žádný z respondentů neuvedl možnost alergie. Dále 28 odpovědí zaznamenalo

možnost

hyperglykemické

kóma,

72x

byla

uvedena

možnost

hypoglykemické kóma, 50x oční komplikace, 38x byla uvedena možnost diabetická noha a 8x bylo označena možnost jiné, kdy 4x byly uvedeno kožní projevy, 3x opruzeniny a 1 respondent uvedl demenci.

35

Graf 9. Hůře zvládnutelné komplikace Otázka 9. Které z těchto kómat považujete z vlastní zkušenosti pro sestru za hůře zvládnutelnou komplikaci?

59,0% 60,0%

41,0%

Hyperglykemické kóma

50,0% 40,0%

Hypoglykemické kóma

30,0% 20,0% 10,0% 0,0%

Graf 9 zobrazuje celkový počet dotazovaných 83 (100%) respondentů, z toho 34 (41,0%) respondentů označilo možnost hyperglykemické kóma a 49 (59,0%) respondentů označilo z vlastní zkušenosti za hůře zvládnutelnou komplikaci hypoglykemické kóma.

36

Graf 10. Hyperglykemické kóma Otázka 10. Jak reagujete, když má klient hyperglykemické kóma?

95,2% 100,0% 80,0% 60,0% 40,0%

4,8%

20,0% 0,0%

Graf 10 zobrazuje celkový počet dotazovaných 83 (100%) respondentů. Otázka byla otevřená a respondenti na ni měli odpovědět. Celkem 79 (95,2%) respondentů odpovědělo, že informují lékaře, změří glykémii, dle pokynů lékaře aplikují inzulín, zajistí tekutiny- hořký čaj, změří fyziologické funkce, pokud se nenachází v domově pro seniory lékař, volají RZP, tyto všechny pokyny neuvedli 4 (4,8%) respondenti.

37

Graf 11. Hypoglykemické kóma Otázka 11. Jak reagujete, když má klient hypoglykemické kóma?

86,7% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0%

13,3%

30,0% 20,0% 10,0% 0,0%

Graf 11 zobrazuje celkový počet dotazovaných 83 (100%) respondentů. Otázka byla otevřená a respondenti na ni měli odpovědět. Celkem 72 (86,7%) respondentů odpovědělo, že informují lékaře, změří glykémii, podají sladký čaj, pokud by byl klient v bezvědomí, uloží ho do zotavovací polohy, dle pokynů lékaře aplikují 40% glukózu i.v., pokud se nenachází lékař v domově pro seniory, volají RZP, tyto všechny pokyny neuvedlo 11 (13,3%) respondentů.

38

Graf 12. Názor v léčbě diabetes mellitus Otázka 12. Co je dle Vašeho názoru pro klienty s diabetem mellitus na Vašem oddělení v rámci léčby obtížné? (možno označit více odpovědí)

79

100,0%

Aplikace inzulínu

90,0% 80,0%

Podávání perorálních antidiabetik

50

70,0%

Dodržování diabetické diety

60,0% 50,0%

Fyzická aktivita

40,0% 30,0% 20,0% 10,0%

10

Jiné

5 3

0,0%

Graf 12 zobrazuje názor v léčbě diabetu mellitus. Respondenti zde mohli uvést více odpovědí. Z celkového počtu 147 odpovědí bylo zaznamenáno 10 odpovědí aplikace inzulínu, 5x byla označena možnost podávání perorálních antidiabetik, 79x byla možnost dodržování diabetické diety, 50x byla označena možnost fyzická aktivita a 3 odpovědi možnost jiné, kdy 3x bylo uvedeno, že klienti porušují diabetickou dietu.

39

Graf 13. Hygiena kůže Otázka 13. Provádíte u imobilních klientů s diabetem mellitus hygienu kůže každý den?

100,0% 100,0%

Ano

90,0% 80,0%

Ne

70,0% 60,0%

Jiné

50,0% 40,0% 30,0% 20,0%

0,0%

0,0%

10,0% 0,0%

Graf 13 zobrazuje celkový počet dotazovaných 83 (100%) respondentů, z toho všech 83 (100%) respondentů označilo možnost ano. Žádný (0,0%) z respondentů neoznačil možnost ne a možnost jiné také nebyla označena žádným (0,0%) respondentem.

40

Graf 14. Kontrola kůže Otázka 14. Kontrolujete stav kůže u imobilních klientů s diabetem mellitus každý den?

91,6% 100,0%

Ano

90,0% 80,0%

Ne

70,0%

Jiné

60,0% 50,0% 40,0% 30,0%

8,4% 0,0%

20,0% 10,0% 0,0%

Graf 14 zobrazuje celkový počet dotazovaných 83 (100%) respondentů, z toho 76 (91,6%) respondentů označilo možnost ano, 7 (8,4%) respondentů označilo možnost ne a žádný (0,0%) z respondentů neuvedl možnost jiné.

41

Graf 15. Kontrola chodidel Otázka 15. Provádíte kontrolu chodidel u imobilních klientů s diabetem mellitus každý den?

57,8% 60,0% 50,0%

Ano

40,0%

Ne

30,0%

19,3%

22,9%

Jiné

20,0% 10,0% 0,0%

Graf 15 zobrazuje celkový počet dotazovaných 83 (100%) respondentů, z toho 48 (57,8%) respondentů označilo možnost ano, 16 (19,3%) respondentů označilo možnost ne a 19 (22,9%) respondentů označilo možnost jiné, většina uváděla při celkové koupeli.

42

Graf 16. Kůže chodidel Otázka 16. Čeho si všímáte na kůži chodidel u imobilních klientů s diabetem mellitus na Vašem oddělení?

Zarudnutí kůže 100,0%

78

Defekty kůže

90,0% 80,0% 70,0%

62

61

Oděrky

58 55

52

Zarostlé nehty 48 43

60,0%

Otoky DK

41

50,0%

Plísně

40,0%

Otlaky

30,0%

16

20,0%

Suchá pokožka Teplota a barva kůže

10,0%

Drobné ranky

0,0%

Graf 16 zobrazuje všímání kůže chodidel u imobilních klientů. Respondenti zde mohli uvést více odpovědí. Z celkového počtu 514 odpovědí bylo zaznamenáno 78 odpovědí pro zarudnutí kůže, 62 odpovědí defekty kůže, 61 odpovědí na možnost oděrky, 58 odpovědí zarostlé nehty, 55 odpovědí byla označena možnost otoky dolních končetin, 52 odpovědí plísně, 48 odpovědí možnost otlaky, 43x suchá pokožka, 41x byla označena možnost teplota a barva kůže a 16x byla možnost drobné ranky.

43

Graf 17. Stříhání nehtů na nohou Otázka 17. Stříháte klientům s diabetem mellitus nehty na nohou?

78,3%

80,0%

Ano

70,0% 60,0%

Ne

50,0% 40,0%

21,7%

30,0% 20,0% 10,0% 0,0%

Graf 17 zobrazuje celkový počet dotazovaných 83 (100%) respondentů, z toho 18 (21,7%) respondentů označilo možnost ano a 66 (78,3%) respondentů označilo možnost ne.

44

Graf 18. Služba pedikérky Otázka 18. Využívají Vaši klienti služeb pedikérky?

96,4% 100,0%

Ano

90,0% 80,0%

Ne

70,0% 60,0%

Jiné

50,0% 40,0% 30,0%

3,6% 0,0%

20,0% 10,0% 0,0%

Graf 18 zobrazuje celkový počet dotazovaných 83 (100%) respondentů, z toho 80 (96,4%) respondentů označilo možnost ano, 3 (3,6%) respondenti označili možnost ne a žádný (0,0%) z respondentů neoznačil možnost jiné.

45

Graf 19. Hygienické přípravky Otázka 19. Jaké hygienické přípravky používáte u klientů s diabetem mellitus při ošetřování kůže? (možno označit více odpovědí)

59

Hydratační krémy

80,0%

54

70,0%

Balzámy

60,0%

Emulze

50,0% 40,0%

Oleje

26 19

Jiné

30,0% 6

20,0% 10,0% 0,0%

Graf 19 zobrazuje hygienické přípravky. Respondenti zde mohli uvést více odpovědí. Z celkového počtu 164 odpovědí bylo zaznamenáno 59 odpovědí jako možnost hydratační krémy, 19 odpovědí možnost pro balzámy, 26 odpovědí emulze, 54 odpovědí možnost oleje a 6 odpovědí jiné, kdy 4x byly uvedeny čistící pěny a 2x menalindové krémy.

46

Graf 20. Promazávání kůže Otázka 20. Promazáváte imobilnímu klientovi s diabetem mellitus kůži každý den?

81,9% 90,0% 80,0%

Ano

70,0%

Ne

60,0%

Jiné

50,0% 40,0% 30,0%

9,6%

8,5%

20,0% 10,0% 0,0%

Graf 20 zobrazuje celkový počet dotazovaných 83 (100%) respondentů, z toho 68 (81,9%) respondentů označilo možnost ano, 8 (9,6%) respondentů označilo možnost ne a 7 (8,5%) respondentů označilo možnost jiné, většina uváděla dle potřeby a při koupeli.

47

Graf 21. Edukace o diabetické dietě Otázka 21. Edukujete blízké klientů s diabetem mellitus o diabetické dietě?

100,0% Ano

100,0% 90,0%

Ne

80,0% 70,0%

Jiné

60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0%

0,0%

0,0%

10,0% 0,0%

Graf 21 zobrazuje celkový počet dotazovaných 83 (100%) respondentů, všech 83 (100%) respondentů označilo možnost ano. Žádný (0,0%) z respondentů neoznačil možnost ne a možnost jiné také nebyla označena žádným (0,0%) respondentem.

48

Graf 22. Informace o diabetické dietě Otázka 22. Respektují blízcí Vašich klientů informace o diabetické dietě?

72,3% 80,0%

Ano

70,0% 60,0%

Ne

50,0%

Jiné

40,0% 30,0%

16,9%

10,8%

20,0% 10,0% 0,0%

Graf 22 zobrazuje celkový počet dotazovaných 83 (100%) respondentů, z toho 9 (10,8%) respondentů označilo možnost ano, 60 (72,3%) respondentů označilo možnost ne a 14 (16,9%) respondentů označilo možnost jiné. Většina respondentů uváděla, že někteří příslušníci rodiny nerespektují informace od zdravotního personálu, a uváděli, že jim chce rodina dopřát.

49

jiní

Graf 23. Edukace o dodržování diabetické diety Otázka 23. Edukujete klienty s diabetem mellitus o dodržování diabetické dietě?

96,4% 100,0%

Ano

90,0% 80,0%

Ne

70,0% 60,0%

Jiné

50,0% 40,0% 30,0% 20,0%

3,6% 0,0%

10,0% 0,0%

Graf 23 zobrazuje celkový počet dotazovaných 83 (100%) respondentů, z toho 80 (96,4%) respondentů označilo možnost ano, žádný (0,0%) respondent neoznačil možnost ne a 3 (3,6%) respondenti označili možnost jiné. Všichni odpověděli, že edukují klienty, i když mají diabetes mellitus, ale jako přidružené onemocnění mají demenci, a proto si nepamatují, že jim někdo něco říkal.

50

Graf 24. Dodržování pitného režimu Otázka 24. Snažíte se u imobilních klientů s diabetem mellitus o dodržování pitného režimu?

100,0%

100,0% 90,0%

Ano

80,0% 70,0% 60,0%

Ne

50,0% 40,0% 30,0% 0,0%

20,0% 10,0% 0,0%

Graf 24 zobrazuje celkový počet dotazovaných 83 (100%) respondentů, všech 83 (100%) respondentů označilo možnost ano. Žádný z respondentů neuvedl možnost ne.

51

Graf 25. Péče o diabetiky Otázka 25. Co považujete při péči o diabetiky z hlediska sestry za nejnáročnější?

Dodržování diabetické diety 100,0% 90,0% 80,0% 70,0%

75 72

65

Zabránit komplikacím 64

Péči o kůži 55

Zabránit hypoglykemickému kómatu Hojení ran

60,0% 50,0%

33

40,0% 15

30,0%

Udržet správnou hladinu cukru v těle Jiné

20,0% 10,0% 0,0%

Graf 25 zobrazuje péči o diabetika. Respondenti zde mohli uvést více odpovědí. Z celkového počtu 379 odpovědí 75 odpovědí zaznamenalo dodržování diabetické diety, 72x se vyskytla možnost zabránění komplikacím, 65x péče o kůži, 64x zabránění hypoglykemickému kómatu, 55x pro možnost hojení ran, 33 odpovědí pro udržení správné hladiny cukru v těle a 15 odpovědí možnost jiné, kdy 7x bylo uvedeno dodržování pitného režimu, 5x edukace a 3x fyzická aktivita.  

52

5. DISKUZE Bakalářské práce s názvem „Péče o diabetika v domově pro seniory“ byla zaměřena na stanovené cíle a hypotézy. V souladu s předmětem výzkumného šetření byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké ošetřovatelské problémy spojené s onemocněním diabetes mellitus sestry řeší v domovech pro seniory. Druhým cílem bylo zjistit, jakou specifickou ošetřovatelskou péči poskytují sestry pečující o diabetiky v domovech pro seniory. Během výzkumného šetření bylo zjišťováno, zda-li sestry mají informace v dané problematice týkající se oblasti péče o diabetika v domově pro seniory. Výzkumné šetření probíhalo kvantitativní metodou. Techniku sběru informací tvořil anonymní dotazník (viz. příloha 1), který obsahoval 25 otázek. Dotazník byl určen a rozdán všeobecným sestrám pracujících v domově pro seniory v Českých Budějovicích a Písku. České Budějovice – Domov pro seniory Máj, Domov pro seniory Hvízdal, Domov pro seniory Chvalkov a Domov pro seniory – CSS Staroměstská. V Písku – Domov pro seniory Světlo Drhovle, Domov pro seniory Světlo pobočka Písek, Seniorský dům Písek a středisko Blanka – Diakonie Písek. V domově pro seniory Dobrá Voda u Českých Budějovic mi byl výzkum zamítnut z důvodu rekonstrukce. Celkem bylo rozdáno 110 dotazníků. Zpětně bylo vybráno 85 dotazníků, z toho 2 dotazníky byly vyřazeny pro neúplnost. K výzkumnému šetření bylo použito 83 dotazníků ( 100% ). Pro výzkumné šetření byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza zní: „Sestry v domovech pro seniory hodnotí jako náročnější péči o akutní komplikace onemocnění diabetes mellitus než o chronické komplikace klientů“. První hypotéza byla ověřována pomocí otázek 8, 9, 10, 11 (výsledky v grafech 8, 9, 10, 11). Druhá hypotéza zní: „Sestry se v rámci specifik péče o diabetiky v domovech pro seniory soustředí především na zvýšenou péči o kůži“. Druhou hypotézou byly ověřovány otázky 13, 14, 15, 16, 17, 18, 20 (grafy 13, 14, 15, 16, 17, 18, 20).

53

Třetí hypotéza zní: „Sestry v rámci péče o diabetiky dohlíží na dodržování diabetické diety u klientů, přičemž považují klienty v této oblasti za edukované“. Pro třetí hypotézu byly stanoveny otázky číslo 21, 22, 23, 24 (grafy 21, 22, 23, 24). Prvních sedm otázek bylo obecných. V prvních třech obecných otázkách jsme se zaměřily na věk respondentů, dosažené vzdělání a délku praxe (graf 1, 2, 3). Z výsledku vyplynulo, že v našem výzkumném vzorku je průměrnou sestrou pracující v domově pro seniory žena ve věku 40 – 49 let (33,7%), která pracuje v zařízení 0 – 5 let (41,0%) a její nejvyšší dosažené vzdělání je středoškolské – SZŠ (72,3%). Naopak nejméně sester pracujících v domově pro seniory je ve věku 30 – 39 let a 50 a více let (21,7%), jejich délka praxe je 11 a více let (22,9%) a tři sestry uvedly, že mají magisterské studium (3,6%). Ve čtvrté a páté otázce (graf 4, 5) bylo nutno zjistit, zda sestry pracující v domově pro seniory se někdy zúčastnily vzdělávací akce na téma „Péče o diabetika“. Z výsledku vyplynulo, že většina sester (80,7%) pracujících v domově pro seniory se zúčastnila vzdělávací akce. Pátá otázka byla otevřená. Dotazovaly jsme se respondentů na otázku, pokud se nezúčastnili vzdělávací akce na téma „Péče o diabetika“, jaké téma by uvítali. Z výsledku vyplynulo, že sestry pracující v domově pro seniory by se rády, zúčastnily vzdělávací akce na téma výživa diabetického klienta (31,3%), dále by se zúčastnily témat: komplikace diabetu mellitus, péče o kůži diabetika, pacient s diabetickou nohou, edukace pacienta s diabetem mellitus a hojení ran u diabetika. Někteří respondenti (3,7%), uváděli, že by se zúčastnili znova. Dle mého názoru je pozitivním zjištěním, že sestry mají potřebu se vzdělávat. Další otázkou (graf 6) se ptáme sester, jakým způsobem častěji aplikují inzulín klientům v domově pro seniory. Všech 83 respondentů (100%) odpovědělo, že aplikují inzulín inzulínovým perem. Dle Martincové a Jodasové, aplikuje inzulín v domově pro seniory registrovaná sestra podle ordinace lékaře, který však není trvale přítomen v zařízení. Sestra zajišťuje aplikaci podle standardu péče a kontroluje exspirace inzulínu (36). Poslední obecná otázka (graf 7) byla zaměřena na to, jaké projevy diabetu mellitu sestry pozorují u klientů v domově pro seniory. Nejčastější projevy diabetu, které sestry

54

pozorují u klientů v domově pro seniory, byly: hypoglykémie, která byla uvedena 80x (96,4%), dále nadměrná žízeň, nadměrné močení, kožní defekty, zhoršené hojení ran, nedostatečná fyzická aktivita, nevolnost a únava a nedodržování diabetické diety. Mezi projevy diabetu byla uvedena 10x možnost demence (12,0%). Pro výzkumné šetření byla stanovena hypotéza 1 – Sestry v domovech pro seniory hodnotí jako náročnější péči o akutní komplikace onemocnění diabetes mellitus než o chronické komplikace klientů. Tato hypotéza byla zvolena, protože z literatury a praxe mám informace a zkušenost, že se sestry více setkávají s akutními komplikacemi a jsou pro ně více náročnější než komplikace chronické. Hypotézu 1 jsme zjišťovaly otázkami číslo 8, 9, 10, 11. Zajímalo nás, s jakými nejčastějšími komplikacemi se setkávají sestry u klientů v domově pro seniory, sestry měly možnost označit více odpovědí (graf 8). Z výsledku je patrné, že se ve více případech respondenti setkávají s hypoglykemickým kómatem (86,7%), dále byla označena možnost hyperglykemické kóma, oční komplikace, diabetická noha, také byla označena možnost jiné, kdy 4x byly uvedeny kožní projevy, 3x opruzeniny a 1 respondent uvedl demenci. Naopak žádný z respondentů neuvedl možnost alergie, protože tato odpověď byla kontrolní. Dle výsledku této otázky se sestry v domově pro seniory setkávají více s akutními komplikacemi. Podle Lebla a Průhové se komplikace diabetu mellitu rozlišují na náhle vzniklé (akutní) a pozdní (chronické) (4). Škrha ve své literatuře uvádí, že akutní komplikace se dělí na: hypoglykémii, diabetickou ketoacidózu, hyperglykemický hyperosmolární syndrom a laktátovou acidózu (6). V následující otázce (graf 9) bylo potřeba zjistit, které z kómat považují sestry z vlastní zkušenosti za hůře zvládnutelnou komplikaci. Z výsledku respondentů vyplynulo, že z vlastní zkušenosti je pro ně za hůře zvládnutelnou komplikaci považováno hypoglykemické kóma (59,0%). Další otázkou (graf 10) se ptáme, jak reagují sestry, když má klient hyperglykemické kóma. Otázka byla otevřená, a proto respondenti mohli otevřeně odpovídat. Z výsledku vyplývá, že většina respondentů (95,2%) nejprve informuje lékaře, změří hodnotu glykémie, dle pokynů lékaře aplikuje inzulín, zajistí tekutiny,

55

nejlépe hořký čaj, změří fyziologické funkce, pokud se nenachází v domově pro seniory lékař, volají RZP. Naopak 4,8% respondentů neuvedlo všechny tyto pokyny týkající se hyperglykemického kómatu. V následující otázce (graf 11) se ptáme, jak reagují sestry, když má klient hypoglykemické kóma. Otázka byla otevřená, a proto mohli respondenti odpovídat. Z výsledku je patrné, že většina respondentů (86,7%) nejprve informuje lékaře, změří glykémii, pokud je klient při vědomí, podá mu sladký čaj, dle pokynů lékaře aplikuje 40% glukózu i.v., pokud se nenachází lékař v domově pro seniory, volá RZP. Naopak 13,3% respondentů neuvedlo všechny tyto pokyny. V obou dvou otázkách většina respondentů uvedla všechny pokyny, které sestra dodržuje při hyperglykemickém i hypoglykemickém kómatu. Na základě výsledku o výše uvedených byla hypotéza 1 potvrzena. Na následující otázku (graf 12) měli respondenti uvést, co je v rámci léčby obtížné u klienta s diabetem mellitus na oddělení. Respondenti zde mohli označit více odpovědí. Z výsledku vyplývá, že nejčastěji respondenti uváděli možnost dodržování diabetické diety a to celkem 79 odpovědí (95,2%), dále fyzickou aktivitu, aplikaci inzulínu, podávání perorálních antidiabetik a 3 odpovědi (3,6%) možnost jiné, kdy 3x bylo uvedeno, že klienti porušují diabetickou dietu. I já se shoduji s většinou respondentů, že je v rámci léčby obtížné dodržování diabetické diety. Když rodina navštěvuje klienta, nosí mu některé potraviny, které klient nemůže, i když ví, že je diabetik. Rodina mu chce „vyhovět“, dopřát mu, ale musí si uvědomit, že hrozí klientovi možné komplikace. Hypotéza 2 – Sestry se v rámci specifik péče o diabetiky v domovech pro seniory soustředí především na zvýšenou péči o kůži. Hypotézu 2 jsme zjišťovaly otázkami číslo 13, 14, 15, 16, 17, 18, 20. V otázce číslo 13 (graf 13) se ptáme, zda provádějí sestry u imobilních klientů s diabetem mellitus hygienu kůže každý den. Z výsledku vyplývá, že všech 83 respondentů (100%) provádí hygienu kůže každý den. Velice mě potěšila odpověď, že se sestry starají a dbají o hygienu kůže imobilního klienta každý den.

56

Další navazující otázkou (graf 14) bylo nutno zjistit, zda sestry kontrolují stav kůže u imobilního klienta s diabetem mellitus každý den. Z výsledku vyplývá, že respondenti odpovídali nejčastěji na možnost ano (91,6%), že kontrolují kůži klienta každý den. Sestry by si měly uvědomit důležitost péče o kůži diabetického pacienta. Mohou tak předcházet nepříjemným a finančně nákladným komplikacím. Je potřeba si všímat i sebemenších trhlinek, drobných ranek, oděrek a defektů (viz literatura č. 34). Otázkou číslo 15 (graf 15) jsme se dotazovali respondentů, zda provádějí kontrolu chodidel u imobilního klienta s diabetem mellitus každý den. Většina respondentů odpověděla, že ano (57,8%). Někteří respondenti označili možnost jiné (22,9%), většinou uváděli při celkové koupeli. Malíková ve své literatuře uvádí, že u diabetika se provádí hygiena a pravidelná kontrola pokožky nohou každý den (31). V následující otázce (graf 16) jsme zjišťovaly, čeho si sestry všímají na kůži chodidel u imobilního klienta s diabetem mellitus. Otázka byla otevřená, a proto respondenti mohli otevřeně odpovídat. Z výsledku vyplývá, že nejčastěji si respondenti všímají zarudnutí kůže, celkem 78x (94,0%), dále si všímají defektů na kůži, oděrek, zarostlých nehtů, otoků dolních končetin, plísní, otlaků, suché kůže, teploty, barvy kůže a drobných ranek. Shoduji se s respondenty, že by se mělo dbát na končetiny diabetika. Sestry by si měly všímat otlaků, zarudnutí kůže, drobných oděrek, následné změny barvy a teploty kůže, různých trhlinek a ranek, zarostlých nehtů a plísní, atd. Další otázkou (graf 17) se ptáme, zda sestry stříhají klientům s diabetem mellitus nehty u nohou. Z výsledku vyplývá, že 21,7% stříhá klientům nehty u nohou a 78,3% sester nestříhá. Otázka číslo 18 (graf 18) navazuje na předchozí. Ptaly jsme se respondentů, zda využívají klienti služby pedikérky. Většina respondentů (96,4%) označila možnost ano. Z toho můžeme usoudit, že většina klientů využívá služeb pedikérky, která dochází do domova pro seniory. Poslední otázkou k hypotéze číslo 2 jsme zjišťovaly, zda sestry promazávají klientovi s diabetem mellitus kůži každý den (graf 20). Celkem 81,9% sester odpovědělo, že promazávají klientovi s diabetem mellitus kůži každý den. Mlýnková ve své literatuře uvádí, že největší pozornost by měla být věnována kůži. Kůže by se měla promazávat alespoň jednou denně (34). Tuto skutečnost potvrdilo i více než 80% sester,

57

které se věnují promazávání kůže seniorům denně. Na základě výsledků byla hypotéza 2 potvrzena. V následující otázce číslo 19 (graf 19) jsme zjišťovaly, jaké hygienické prostředky používají sestry u klienta s diabetem mellitus při ošetřování kůže. Respondenti zde mohli označit více odpovědí. Z výsledku vyplývá, že nejčastěji sestry používají při hygieně hydratační krémy, celkem 59 odpovědí (71,9%). Dále používají různé oleje, emulze a nejméně používají balzámy. Možnost jiné byla uvedena 6x, kdy 4x byly uvedeny čistící pěny a 2x přípravky od firmy menalind - krémy. Hypotéze 3 – Sestry v rámci péče o diabetiky dohlíží na dodržování diabetické diety u klientů, přičemž považují klienty v této oblasti za edukované. Tato hypotéza byla zvolena z toho důvodu, že se domnívám, že edukovat klienty o dodržování diabetické diety je nutné. Hypotézu 3 jsme ověřovaly otázkami číslo 21, 22, 23, 24. V otázce číslo 21 (graf 21) se ptáme respondentů, zda edukují blízké klientů s diabetem mellitus o diabetické dietě. Všech 83 respondentů (100%) uvedlo, že edukují blízké klientů s diabetem mellitus o diabetické dietě. Myslím si, že je důležité, aby se rodinný příslušník zapojil do edukačního procesu a sestry tohoto faktu jsou si také vědomy. Další otázkou (graf 22) se ptáme, zda respektují blízcí klientů informace o diabetické dietě. Z výsledku vyplývá, že (72,3%), nerespektují informace. Možnost ano uvedlo 10,8% respondentů a 16,9% označilo možnost jiné, kdy většina respondentů odpovídala, „jak která rodina“. Dle mého názoru by se rodina měla řídit informacemi, které jim poskytne zdravotní personál. V následující otázce (graf 23) jsme se dotazovaly, zda sestry edukují klienty s diabetem mellitus o diabetické dietě. Z výsledku vyplývá, že 96,4% respondentů odpovědělo ano. Možnost jiné označila 3,6% respondentů, kdy uváděli, že mají demenci, a proto je needukují. Dle mého názoru je edukace důležitá a nezbytná ke správné ošetřovatelské péči. U edukace se musí brát ohled na zdravotní stav a stádium nemoci klienta. I ze své vlastní zkušenosti vím, že záleží na správné edukaci. Sestra by si při edukaci klienta měla uvědomit, že musí zvolit vhodný výklad tak, aby to klient

58

pochopil, zvláště u starých nemocných lidí. Myslím si, že součástí správné edukace je i neustálé vzdělávání zdravotních sester. Dle Míčkové je edukace vzdělávací proces, výchova, předávání informací nemocnému, které vedou ke kompenzaci a stabilizaci onemocnění (21). Další otázkou číslo 24 (graf 24) se ptáme, zda se sestry snaží u imobilních klientů s diabetem mellitus o dodržování pitného režimu. Z výsledku vyplývá, že všech 83 respondentů (100%) se o toto snaží. V literatuře Kroužková uvádí, že je u diabetiků důležitý dostatečný pitný režim (17). Tuto skutečnost potvrdilo všech 83 respondentů (100%). Na základě výsledku byla hypotéza 3 potvrzena. V poslední otázce číslo 25 (graf 25) se ptáme, co se považuje při péči o diabetika z hlediska sestry za nejnáročnější. Otázka byla otevřená, a proto respondenti mohli otevřeně odpovídat. Nejčastější odpovědí bylo dodržování diabetické diety ze strany pacientů, tato možnost byla uvedena 75x, to je (90,4%). Další možností bylo zabránění hypoglykemickému kómatu, dále zabránění komplikací, péče o kůži, hojení ran, udržení správné hladiny cukru v těle. Možnost jiné bylo uvedeno 15x (18,1%), kdy 7x bylo uvedeno dodržování pitného režimu, 5x edukace a 3x fyzická aktivita. Dle mého názoru jsou všechna tato tvrzení z hlediska sestry náročné. Dodržování diabetické diety, zabránění komplikací, dodržování pitného režimu, hojení ran, ale i aplikace inzulínu.

59

6. ZÁVĚR Diabetes mellitus je celoživotní onemocnění, které je způsobeno poruchou metabolismu cukrů. Onemocnění je řazeno mezi civilizační choroby. V domovech pro seniory jsou umístěni senioři od 65 let. Hlavním cílem domova pro seniory je zajistit dostatek soukromí, komfortu, ošetřovatelskou péči a zázemí k důstojnému životu ve stáří. Výzkumná část bakalářské práce byla zpracovaná kvantitativní metodou, pomocí dotazníkového šetření. Dotazník byl určen a rozdán všeobecným sestrám pracujících v domově pro seniory v Českých Budějovicích a Písku. V bakalářské práci byly zvoleny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké ošetřovatelské problémy spojené s onemocněním diabetes mellitus sestry řeší v domovech pro seniory. Druhým cílem bylo zjistit, jakou specifickou ošetřovatelskou péči poskytují sestry pečující o diabetiky v domovech pro seniory. Na základě cílů byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza 1 – Sestry v domovech pro seniory hodnotí jako náročnější péči o akutní komplikace onemocnění diabetes mellitus než o chronické komplikace klientů. Tato hypotéza byla potvrzena. Respondenti uvádí, že akutní komplikace jsou náročnější než chronické a také se s nimi více setkávají. Hypotéza 2 – Sestry se v rámci specifik péče o diabetiky v domovech pro seniory soustředí především na zvýšenou péči o kůži. Tato hypotéza byla potvrzena, protože 100% respondentů provádí u imobilních klientů hygienu kůže každý den. Dále kontrolují stav kůže a kontrolují chodidla. Hypotéza 3 – Sestry v rámci péče o diabetiky dohlíží na dodržování diabetické diety u klientů, přičemž považují klienty v této oblasti za edukované. Tato hypotéza byla potvrzena. Edukovat klienty o dodržování diabetické diety je nutné. Výsledky výzkumné práce nám přinesly zjištění o informovanosti sester v oblasti péče o diabetika v domově pro seniory. Z výzkumu práce lze vyčíst, že většina sester má dostatek znalostí a vědomostí při péči o diabetika, a proto může poskytovat profesionálně ošetřovatelskou péči klientům v domově pro seniory. Většina sester hodnotí svoji práci v domovech pro seniory jako náročnou.

60

V závěru mé bakalářské práce bych chtěla připomenout, že onemocnět touto nemocí – diabetem mellitus může každý. Ať již v raném věku či ve stáří. Často vidím, jak díky této nemoci přicházejí lidé o končetiny, ztrácí zrak, a proto bych si přála, aby o seniory, kteří z jakéhokoli důvodu skončí v domovech, bylo dobře postaráno a byla jim poskytnuta co nejlepší zdravotnická péče z řad rukou všeobecných sester. Vždyť spokojené stáří je i obrazem společnosti. Nápomocný musí být zejména lidský přístup a umění se vžít do pocitů klientů a jejich potřeb.

61

7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. ŠAFRÁNKOVÁ, A., NEJEDLÁ, M. Interní ošetřovatelství II. Praha: Grada Publishing a.s., 2006. 211 s. ISBN 978-80-247-1777-7. 2. BĚLOBRÁDKOVÁ, J., BRÁZDOVÁ, L. Diabetes mellitus. Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. 1. vyd. Brno, 2006. 161 s. ISBN 80-7013-446-1. 3. KLENER, P. a kol. Vnitřní lékařství III. Pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2002. 196 s. ISBN 80-86073-98-x. 4. LEBL, J., PRŮHOVÁ, Š. Abeceda diabetu: příručka pro děti, mladé dospělé a jejích rodiče. 2. vyd. Praha: Maxdorf, 2004. 183 s. ISBN 80-7345-022-4. 5. DÍTĚ, P. et al. Vnitřní lékařství. 2. dopl. a přeprac. vyd. Praha: Galén, 2007. 586 s. ISBN 978-80-7262-496-6. 6. ŠKRHA, J. et al. Diabetologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 417 s. ISBN 978-807262-6077. RYBKA, J. Diabetes mellitus-komplikace a přidružená onemocnění. Diagnostické a léčebné postupy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 317 s. ISBN 978-80-247-1671-8. 8. VALACHOVÁ, L.: Informovanost a edukace klientů o diabetu mellitu. In Sestra. 2009, roč. 19, č. 12, s 42. ISSN 1210-0404. 9. Diabetes a já, Diabetes mellitus II. typu. [ online ]. [cit. 2011-03-12]. Dostupné z:

http://www.diabetesaja.cz/diabetes-mellitus-ii-typu-1/ .

10. RYBKA, J a kol. Diabetologie pro sestry. Praha: Grada Publishing a.s., 2006. 288 s. ISBN 80-247-1612-7. 11. Diabetes mellitus 2.typu, Screening. [online]. [cit.2011-25-11]. Dostupné z: http://www.lecbacukrovky.cz/cs/slovníček-diabetika/screening__s572x7501.html . 12. SLUKOVÁ, K., POHLOVÁ, A.: Informovanost diabetiků o onemocnění a komplikacích. In Sestra. 2011, roč. 21, č. 06, s 54-56. ISSN 121-0404. 13. Diabetická asociace ČR, Data o diabetu v ČR. [online]. [cit. 2011-15-12]. Dostupné z:

http://www.diabetickaasociace.cz/co-je-diabetes/data-o-diabetu-v-cr .

14. Prevence cukrovky, Cukrovka-příznaky. [online]. [cit. 2011-10-12].

62

Dostupné z:

http://cukrovka.priznaky.eu/cukrovka-prevence .

15. BARTOŠ, V., PELIKÁNOVÁ, T. a kol. Praktická diabetologie. 3. vyd. Praha: Maxdorf, 2003. 479 s. ISBN 80-85912-69-4. 16. VOJTÁŠKOVÁ, A., PALUZGOVÁ, R.: Diabetes mellitus s mnohočetnými komplikacemi. In Sestra. 2010, roč. 20, č. 09, s 68-69. ISSN 1210-0404. 17. KROUŽKOVÁ, P.: Diabetická dieta. In Sestra. 2009, roč. 19, č. 05, s 29, s 29. ISSN 1210-0404. 18. KAPOUNOVÁ, G. Ošetřovatelství v intenzivní péči. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. 368 s. ISBN 978-80-247-1830-9. 19. VLČEK, J., FIALOVÁ, D. a kol. Klinická farmacie I. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. 368 s. ISBN 978-80-247-3169-8. 20. PELIKÁNOVÁ, T. Diabetologie a vybrané kapitoly z metabolismu. Praha: Triton, 2003, 119 s. ISBN 80-7254-358-x. 21. MÍČKOVÁ, E.: Edukace jako nedílná součást ošetřovatelského procesu. In Sestra. 2009, roč. 19, č. 12, s 44-45. ISSN 1210-0404. 22. MAHROVÁ, G., VENGLÁŘOVÁ, M. a kol. Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. 1.vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 168 s. ISBN 978-80-247-2138-5. 23. JAROŠOVÁ, D. Péče o seniory. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 2006. 96 s. ISBN 80-7368-110-2. 24. KRUTÍLKOVÁ, E.: Geriatrický klient v domácí péči. In Sestra. 2010, roč. 20, č. 06, s 74-75. ISSN 1210-0404. 25. MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany: Učebnice pro obor sociální činnost. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-3872-7. 26. TŘÍSKOVÁ, Z. Problematika generace 50 Plus. In Cíle ošetřovatelské péče v domově pro seniory Hvízdal, PO, České Budějovice. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta. 2010. 135 s. ISBN 978-80-7394-260-1. 27. Seniorský dům Písek, Seniorský dům Písek. [online]. [cit. 2012-16-01]. Dostupné z: .

63

28. Domov pro seniory Máj České Budějovice, Zdravotní péče. [online]. [cit. 212-1601]. Dostupné z:

http://www.ddmajcb.cz/index.php?nid=3064&lid=cs&oid=349464 .

29. JAROŠOVÁ, D. Úvod do komunitního ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. 100 s. ISBN 978-80-247-2150-7. 30. Světlo domov pro seniory, Domov pro seniory Světlo v Písku. [online]. [cit. 201216-01]. Dostupné z: . 31. MALÍKOVÁ, E. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 328 s. ISBN 978-80-247-3148-3. 32. CEJHONOVÁ, M.: Ošetřovatelská péče o geriatrického pacienta. In Sestra. 2009, roč. 19, č. 01, s 45-46. ISSN 121-0404. 33. KLABNÍKOVÁ, M.: Ošetřování diabetika v domácí péči. In Sestra. 2010, roč. 20, č. 09, s 78-80. ISSN 1210-0404. 34. MLÝNKOVÁ, J. Pečovatelství 2 díl: učebnice pro obor sociální péče-pečovatelská činnost. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. 315 s. ISBN 978-80-247-3185-8. 35. BARONOVÁ, L., GOTTWALDOVÁ, K.: Péče o pacienta s diabetem mellitem. In Sestra. 2009, roč. 19, č. 03, s 50. ISSN 1210-0404. 36. MARTINCOVÁ, J., JODASOVÁ, M.: Péče o diabetika v domově pro seniory. In Sestra. 2010, roč. 20, č. 12, s 48-49. ISSN 1210-0404.

64

8. KLÍČOVÁ SLOVA diabetes mellitus diabetická dieta ošetřovatelská péče sestra senior domov pro seniory edukace

KEY WORDS diabetes mellitus diabetic diet nursing care nurse senior home for the elderly education

65

9. SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Dotazník pro všeobecné sestry domova pro seniory                                                        

66

Příloha 1 Vážená kolegyně, jmenuji se Helena Syrovátková a studuji na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, obor všeobecná sestra. Velice ráda bych Vás požádala o vyplnění tohoto dotazníku, který je určen zdravotním sestrám. Dotazník je anonymní a bude použit ve výzkumné části mé bakalářské práce na téma ,,Péče o diabetika v domově pro seniory“. Vámi vybranou odpověď/ odpovědi prosím označte či doplňte. Předem děkuji za Váš čas při vyplnění dotazníku. 1. Kolik Vám je let? a) 20 – 29 let b) 30 – 39 let c) 40 – 49 let d) 50 a více let 2. Jak dlouho pracujete v Domově pro seniory? a) 0 – 5 let b) 6 – 10 let c) 11 a více let 3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) Středoškolské – SZŠ b) Vyšší odborné – DIS c) Vysokoškolské – bakalářské d) Vysokoškolské – magisterské 4. Zúčastnila jste se někdy vzdělávací akce na téma „Péče o diabetika“? a) Ano b) Ne

5. Pokud jste se nezúčastnila, jaká témata týkající se seniorů byste uvítala? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 6. Čím častěji aplikujete inzulín Vašim klientům? a) Inzulínovou stříkačkou b) Inzulínovým perem 7. Uveďte, jaké projevy pozorujete u Vašich klientů s diabetem mellitus? …………………………………………………………………………………………… ……...…………………………………………………………………………………… ……………......................................................................................................................... 8. S jakými nejčastějšími komplikacemi se setkáváte u Vašich klientů? (možno označit více odpovědí) a) Alergie b) Hyperglykemické kóma c) Hypoglykemické kóma d) Oční komplikace e) Diabetická noha f) Jiné:……………………………………………………………………………………… 9. Které z těchto kómat považujete z vlastní zkušenosti pro sestru za hůře zvládnutelnou komplikaci? a) Hyperglykemické kóma b) Hypoglykemické kóma 10. Jak reagujete když má klient hyperglykemické kóma? ……………………............................................................................................................. ............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................

11. Jak reagujete když má klient hypoglykemické kóma? …………………………………………………………………………………………… ……...…………………………………………………………………………………… ……………..…………………………………………………………………………… 12. Co je dle Vašeho názoru pro klienty s diabetem mellitus na Vašem oddělení v rámci léčby obtížné? (možno označit více odpovědí) a) Aplikace inzulínu b) Podávání perorálních antidiabetik c) Dodržování diabetické diety d) Fyzická aktivita e) Jiné:…………………………………………………………………………………… 13. Provádíte u imobilních klientů s diabetem mellitus hygienu kůže každý den? a) Ano b) Ne c) Jiné……………………………………………………………………………………… 14. Kontrolujete stav kůže u imobilních klientů s diabetem mellitus každý den? a) Ano b) Ne c) Jiné……………………………………………………………………………………… 15. Provádíte kontrolu chodidel u imobilních klientů s diabetem mellitus každý den? a) Ano b) Ne c) Jiné…………………………………………………………………………………......

16. Čeho si všímáte na kůži chodidel u imobilních klientů s diabetem mellitus na Vašem oddělení? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 17. Stříháte klientům s diabetem nehty u nohou? a) Ano b) Ne 18. Využívají Vaši klienti služeb pedikérky? a) Ano b) Ne c) Jiné…………………………………………………………………………………… 19. Jaké hygienické přípravky používáte u klientů s diabetem mellitus při ošetřování kůže? (možno označit více odpovědí) a) Hydratační krémy b) Balzámy c) Emulze d) Oleje e) Jiné:…………………………………………………………………………………… 20. Promazáváte imobilnímu klientovi s diabetem mellitus kůži každý den? a) Ano b) Ne c) Jiné…………………………………………………………………………………… 21. Edukujete blízké klientů s diabetem mellitus o diabetické dietě? a) Ano b) Ne c) Jiné…………………………………………………………………………………… 22. Respektují blízcí Vašich klientů informace o diabetické dietě? a) Ano b) Ne c) Jiné……………………………………………………………………………………

23. Edukujete klienty s diabetem mellitus diabetické diety? a) Ano b) Ne c) Jiné:…………………………………………………………………………………… 24. Snažíte se u imobilních klientů s diabetem mellitus o dodržování pitného režimu? a) Ano b) Ne 25. Co považujete při péči o diabetiky z hlediska sestry za nejnáročnější? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ………………..................................................................................................................... Děkuji Vám za spolupráci při vyplňování dotazníku, za Vaši vstřícnost a ochotu.