VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE. Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Hlavní specializace: Mezinárodní obchod Vedlejší specializace: Iberoamerická studia

Diplomová práce na téma:

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem

Vypracovala: Adéla Krmelová Vedoucí diplomové práce: Ing. Františka Müllerová


PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že diplomovou práci na téma "Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem" jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne ……………………. Podpis: …………………………..

-2-


PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěla poděkovat Ing. Františce Müllerové za její trpělivost a ochotu při zpracování této diplomové práce, a dále bych chtěla poděkovat své rodině a všem, kteří mě podporovali během mého studia.

Použité zkratky: MXP

Mexické peso -3-

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem USD

Americký dolar

EUR

Evropská měna euro

HDP

Hrubý domácí produkt

ČSR

Československá Republika

PZI

Přímé zahraniční investice

EU

Evropská Unie

ČR

Česká Republika

NAFTA

Severoamerická zóna volného obchodu

OAS

Organizace amerických států

SELA

Latinskoamerický ekonomický systém

ALADI

Latinskoamerická integrační asociace

MCCA

Společný trh Střední Ameriky

CAN

Andská skupina národů

G3

Skupina tři

AEC

Asociace karibských států

MMF

Mezinárodní měnový fond

SB

Světová banka

GATT

Všeobecná dohoda o clech a obchodu

ZVO

Zóna volného obchodu

MERCOSUR Společný trh jihu EGAP

Exportní garanční a pojišťovací společnost

-4-


Obsah

ÚVOD.…………………………………….……………………………………………..-5 –

1

OBECNÉ ÚDAJE O MEXIKU ................................................................ - 9 1.1 OFICIÁLNÍ INFORMACE .............................................................................. - 9 1.2 VNITROPOLITICKÉ POMĚRY MEXIKA ....................................................... - 12 1.2.1 VÝKONNÁ MOC A PREZIDENT ............................................................... - 12 1.2.2 ZÁKONODÁRNÁ MOC ........................................................................... - 13 1.2.3 SOUDNÍ MOC ........................................................................................ - 13 1.2.4 POLITICKÉ STRANY .............................................................................. - 14 1.2.5 PREZIDENTSKÉ VOLBY ......................................................................... - 17 -

2

EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA MEXIKA ............................ - 19 2.1 EKONOMICKÝ VÝVOJ VE 20. STOLETÍ ....................................................... - 19 2.2 ZÁKLADNÍ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE SOUČASNOSTI .................... - 21 2.3 HLAVNÍ ODVĚTVÍ MEXICKÉ EKONOMIKY ................................................. - 23 2.4 DOHODY O ZÓNĚ VOLNÉHO OBCHODU ..................................................... - 27 2.4.1 NAFTA ................................................................................................. - 27 2.4.2 ZVO S EVROPSKOU UNIÍ ..................................................................... - 30 2.5 POSTAVENÍ MEXIKA V RÁMCI LATINSKÉ AMERIKY ................................. - 31 -

3 VZÁJEMNÁ HOSPODÁŘSKÁ SPOLUPRÁCE MEXIKA A ČESKÉ REPUBLIKY .................................................................................................. - 34 3.1 SMLUVNÍ ZÁKLADNA ............................................................................... - 34 3.2 BILANCE VZÁJEMNÉ OBCHODNÍ VÝMĚNY................................................. - 34 3.2.1 KOMODITNÍ STRUKTURA ČESKOSLOVENSKÉHO VÝVOZU A DOVOZU DO MEXIKA ......................................................................................................... - 36 3.2.2 SOUČASNÁ OBCHODNÍ VÝMĚNA ........................................................... - 39 3.3 KOMODITNÍ STRUKTURA ČESKÉHO EXPORTU ........................................... - 40 3.4 KOMODITNÍ STRUKTURA ČESKÉHO IMPORTU ........................................... - 42 3.5 ANALÝZA MEXICKÉHO TRHU – PŘÍLEŽITOSTI A RIZIKA ............................. - 44 3.6 OBLASTI DALŠÍ MOŽNÉ OBCHODNÍ A HOSPODÁŘSKÉ SPOLUPRÁCE............ - 46 3.7 ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PRO UPLATNĚNÍ ČESKÝCH VÝROBKŮ NA MEXICKÉM TRHU .............................................................................................................. - 47 3.8 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ČESKÉ FIRMY A JOINT-VENTURES V MEXIKU ............... - 51 3.9 NEJVĚTŠÍ MEXIČTÍ INVESTOŘI V ČESKÉ REPUBLICE ................................. - 51 3.10 INVESTIČNÍ KLIMA NA MEXICKÉM TRHU ............................................... - 52 -5-


4

KULTURNÍ SPECIFIKA MEXIKA ..................................................... - 57 4.1 OBCHODNÍ ZVYKLOSTI A MÍSTNÍ ZVLÁŠTNOSTI ........................................ - 58 4.2 HOFSTEDEHO KULTURNÍ DIMENZE A MEXICKÁ SPOLEČNOST ..................... - 62 4.3 ČESKO-MEXICKÉ KULTURNÍ VZTAHY ....................................................... - 69 ZÁVĚR…………………………………………………………………... -71PŘÍLOHA……………………………………………………………….. -73SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY………………………………… ... ‐80‐

-6-


Úvod Mexiko by se bez pochyby dalo charakterizovat jako jedna z nejkrásnějších zemí na naší planetě. Jednak proto, že je nesmírně bohatá na přírodní krásy a úkazy, které jsou pro Mexiko charakteristické,

a

které

bychom

v jiné

zemi

nenašli:

například

vyprahlé

pouště

s dvoumetrovými kaktusy, tropické pralesy, nádherné pláže, které ročně přilákají miliony turistů. Dalším důkazem tohoto tvrzení je bohatá historie mexického národa. Mexiko odpradávna bylo říší tamních indiánů. Nejznámějšími kmeny byli Májové a Aztékové, kteří již ve své době vynikali vysokým stupněm rozvoje své kultury a vědomostmi. Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala Mexiko z toho důvodu, že se velmi zajímám o svět, kulturu a ekonomické dění Latinské Ameriky. Hispánský svět se rovněž stal předmětem mé vedlejší specializace Iberoamerická studia, kde jsem měla možnost tyto země blíže poznat. Cílem této práce je analyzovat hospodářskou situaci Mexika v minulosti a v současnosti s důrazem na kulturní odlišnosti, které hrají důležitou roli při styku s mexickými obchodními partnery. Rovněž bych se ráda zaměřila na analýzu vzájemných obchodních vztahů Mexika a České Republiky, které se těší dlouhodobé tradici již téměř celé století. V posledních letech se zapojením České Republiky do Evropské unie naše hospodářské vztahy posílily a objemově několikanásobně vzrostly. Jaké jsou perspektivy mexického trhu pro české exportéry, a překážky vzájemného obchodu se budu snažit popsat na následujících stránkách. Diplomová práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. V první kapitole se věnuji základním údajům o Mexiku a všeobecné charakteristice této země. Zmiňuji zde integrační uskupení, ve kterém má Mexiko své členství. Podrobněji rozvádím v této kapitole rovněž politický systém v Mexiku. Uvádím zde konkrétní politické strany a jejich dosavadní vliv na politické a ekonomické dění v zemi. Blíže se rovněž vyjadřuji k prezidentským volbám, které proběhly v roce 2006, a které byly s napětím sledované po celém světě. Druhá kapitola je věnována ekonomické charakteristice Mexika. V této kapitole podrobněji rozebírám ekonomický vývoj země ve 21. století a zabývám se postavením Mexika ve světové ekonomice, neboť Mexiko se významným způsobem podílí na světové obchodní výměně a jeho význam neustále posiluje. Může za to ve velké míře NAFTA, neboli dohoda, -7-

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem kterou Mexiko v devadesátých letech podepsalo. Tuto dohodu a dohodu o zóně volného obchodu mezi Mexikem a Evropskou Unií podrobněji zkoumám rovněž v této kapitole. Třetí kapitola je zaměřena výhradně na podrobnou charakteristiku česko-mexických obchodních vztahů. Zabývám se zde analýzou vzájemné obchodní výměny z hlediska komoditní struktury našich vývozů i dovozů z Mexika ve dvou obdobích. Jednak v období komunistického Československa v letech 1948 až 1980, kdy stát měl na zahraniční obchod monopol, a naše země byla uzavřená vůči okolnímu západnímu světu. Druhé období, které se stalo předmětem mého zájmu, je konec devadesátých let a první dekáda 21. století. V této době byla naše ekonomika již plně liberalizovaná a zapojená do mezinárodních ekonomických struktur, což se také projevilo na výsledcích našeho exportu nejen do Mexika. Strukturu a orientaci našeho exportu rovněž velkou měrou ovlivnilo náš vstup do Evropské Unie v květnu v roce 2004, kdy jsme přijali společnou obchodní politiku Evropské Unie. V poslední, čtvrté kapitole se věnuji česko-mexickým kulturním vztahům, které mají bohatou historii a tradici. Uvádím zde naše první setkání s mexickou kulturou a osobnosti, které se v Mexiku proslavili již v době, kdy létat letadlem bylo naprosto nemyslitelné a přenos informací velice složitý a zdlouhavý. V této kapitole rovněž uvádím rysy mexické kultury, které jsou přece jen odlišné od té naší, a proto by bylo dobré ji poznat blíže. Zároveň zde zmiňuji informace, které jsou důležité pro každého obchodníka, který se dostane do kontaktu s mexickým obchodním partnerem. Pro úspěšné obchodní jednání a následné uzavření obchodních kontraktů jsou tyto informace nepostradatelné. Ocenit je zajisté mohou nejet obchodníci, ale i případní turisté, kteří se rozhodnou tuto nefalšovaně nádhernou a rozmanitou zemi navštívit.

-8-


1 OBECNÉ ÚDAJE O MEXIKU 1.1 OFICIÁLNÍ INFORMACE Spojené státy mexické, jak zní oficiální název Mexika, jsou velmi svérázným federativním svazkem 31 států a jednoho Federálního distriktu na území hlavního města. Každý stát má svou vládu, parlament a guvernéra a je oprávněn působit ve věcech týkajících se vlastních záležitostí, přičemž jeho samostatnost je omezená federativními zákony a ústavou. Rozloha Mexika činí 1 972 550 km čtverečních a počet obyvatel dosahuje výše 108 700 8911. obyvatel. Mexiko zaujímá velmi výhodnou polohu, neboť leží ve Střední Americe na jih od Spojených Států Amerických, které jsou jeho velmi významným sousedem a obchodním partnerem. Na jihu hraničí Mexiko se státy Guatemala a Belize. Mexiko obklopují z obou stran hluboké vody – ze západu je to Severní tichý oceán, z východu je to Mexický golf a Karibské moře. Tato strategicky výhodná poloha je pro Mexiko důležitá hned z několika důvodů. Jednak teplé podnebí téměř po celý rok zaručuje příjmy z cestovního ruchu, který je nejvýznamnější složkou terciárního sektoru. Dále pak je poloha Mexika je určující při rozdělení celého amerického kontinentu na jednotlivé části. Zatímco pod pojem „Severní Amerika“ přiřadíme státy Kanada a Spojené Státy Americké, Mexiko spadá do oblasti Latinské Ameriky. Důvodem tohoto zařazení je jednak historická provázanost na španělské kolonizátory, dále pak také menší hospodářská vyspělost a hluboké sociální rozdíly mezi lidmi, typické až na výjimky pro všechny státy Latinské Ameriky. Ačkoliv se Mexiko stále řadí mezi rozvojové země, v kontextu hospodářského vývoje amerického kontinentu patří k těm nejrozvinutějším a nejlépe fungujícím ekonomikám. Důkazem tomu je i jeho členství v mnoha mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních. Hlavním městem Mexika je Ciudad de México, které má podle oficiálních statistik mexického statistického úřadu na území Federálního distriktu 8 720 916 počet obyvatel, přičemž neoficiální statistiky zahrnující i všechna předměstí uvádějí číslo mnohem vyšší,

1

CIA WorldFactbook – Mexico: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mx.html

-9-

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem pohybující se na úrovni až 25 miliónů obyvatel. Oficiální měnou je mexické peso. Avšak jak tomu bývá v mnoha turisticky oblíbených destinacích, i v Mexiku se dá v oblastech hojně navštěvovaných turisty neoficiálně platit americkými dolary USD či eury EUR. Úředním jazykem je španělština, avšak někteří obyvatelé zejména na venkově mluví indiánskými jazyky nahuátl, tzotzil a mayským dialektem, naopak v oblastech navštěvovaných turisty je již možné se domluvit anglicky. Jednotlivé etnické skupiny tvoří mesticové (60%), původní indiánské obyvatelstvo (30%), běloši (9%) a jiní (1%). Mezi nejrozšířenější náboženství patří Římsko-katolické (76,5%), Protestanské (6,3%), přičemž ateistů je zhruba 3,1% celkové populace. Obrázek 1: Mapa Mexika

Zdroj: CIA WorldFactbook – Mexico: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mx.html

Jednotlivé státy tvoří: Aguascalientes, Baja California, Baja California Sur, Campeche, Chiapas, Chihuahua, Coahuila de Zaragoza, Colima, Distrito Federal, Durango, Guanajuato, Guerrero, Hidalgo, Jalisco, Mexico, Michoacan de Ocampo, Morelos, Nayarit, Nuevo Leon, Oaxaca, Puebla, Queretaro de Arteaga, Quintana Roo, San Luis Potosi, Sinaloa, Sonora, Tabasco, Tamaulipas, Tlaxcala, Veracruz-Llave, Yucatan, Zacatecas.

- 10 -

Persp pektivy hosspodářskýcch vztahů s Mexikem Mezi mexxické národdní symboly y patří státnní vlajka, státní s znak a státní hy ymna. Státn ní o. Zelená jee vlajka je symetriccky rozděleena do tří svvislých pruhhů – zelenéého, bílého a červeného b bílá barva značí čistootu ideálů a červená jee symbolem m symboolem nadějee na lepší budoucnost, prolitéé krve za svvobodu zem mě. V bílém pruhu uproostřed je stáátní znak. T Ten tvoří orrel sedící naa skále, která vystuupuje z vodd jezera. V jednom drrápu drží haada a v druuhém věnecc z kaktusů ů. dos Unidoss Znak lemuje věnnec z vavříínových listů, který v horní částti uzavírá nápis Estad Mexiccanos. Státnní hymnu sloožil Francissco Gonzalees Bocanegrra. Text vznnikl po poráážce Mexikaa Spojennými Státy Americkým mi a má boojovný charrakter. Denn nezávislossti připadá na 16. zářří 1810, kdy bylo Španělsko definitivnně poraženoo. K uznáníí nezávisloosti Mexikaa ze stranyy d až v ro oce 1821. Ústava Ú pochází z roku 1917. 1 Výkonnou moc reprezentuje r e Španělska však došlo H Z Zákonodárnou moc máá preziddent, v současné době je to Felipe de Jesus Calderón Hinojosa. Kongrres, který see skládá z Poslanecké P S mocc reprezentu uje Nejvyšší sněmovny a Senátu. Soudní soud. Obrázek 2: Státníí vlajka a znnak Mexika

Zdroj: Velvyslanectv V ví Mexika v ČR, http://www w.sre.gob.mx/rrepublicachecca/cz/indexcz.hhtm

k zemi hhrozí, se řaddí tsunami, vulkány, zeemětřesení a Mezi základní přírodnní hrozby, které hurikáány. Životníí prostředí sužuje zejm ména nedosstatek pitné vody a jejjí znečištěn ní hlavně naa severuu země, dáále velmi špatná š kvallita vody nna jihovýchhodě, prům myslové zneečištění řek k, odlesňňování, erozze půdy, zhoršování z kvality zem mědělské půdy, p zvětššuje se ploocha pouštíí. Mexikko je signaatářem Kjóótského prootokolu. Mexiko M je bohaté b na přírodní zd droje, mezi nejdůlležitější patřří: ropa, střííbro, měď, zlato, z zinek,, plyn, olovo a dřevo.

- 11 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem Účast v nejdůležitějších mezinárodních organizacích: APEC

Dohoda o Asijsko – Pacifické spolupráci

EBRD

Evropská banka pro obnovu a rozvoj

FAO

Organizace pro výživu a zemědělství

IBRD

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (skupina Světové banky)

ICC

Mezinárodní trestní soud

IDA

Mezinárodní asociace pro rozvoj (skupina Světové banky)

IFC

Mezinárodní finanční korporace (skupina Světové banky)

ILO

Mezinárodní organizace práce

IMF

Mezinárodní měnový fond

Interpol

Mezinárodní policejní organizace

NAFTA

Severoamerická zóna volného obchodu

OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

UNCTAD

Konference OSN o obchodu a rozvoji

UNESCO

Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu

WHO

Mezinárodní zdravotnická organizace

WTO

Mezinárodní obchodní organizace

1.2 VNITROPOLITICKÉ POMĚRY MEXIKA Mexiko je federativní republikou s prezidentskou formou vlády. Současná platná ústava pochází původně z 5. února 1917 a poté byla náležitě upravena při několika příležitostech. V ní je také zakotven prezidentský systém vlády a Kongres, který má relativně široké pravomoce. Svrchovaná moc federace se dělí na moc výkonnou, zákonodárnou a moc soudní.

1.2.1

VÝKONNÁ MOC A PREZIDENT

Výkonnou moc má prezident republiky spolu se svým kabinetem, jehož jednotlivé členy jmenuje. V současnosti tvoří kabinet 18 ministerstev. Prezident je zároveň předsedou vlády.

- 12 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem Členové vlády – ministři se zodpovídají za svou činnost prezidentovi a ten je zodpovědný Kongresu. Prezident má právo navrhovat zákony, nemá právo rozpustit Kongres. Jmenuje členy Nejvyššího soudu, guvernéry států a federálního distriktu, ministry a ředitele klíčových institucí. Je vrchním velitelem ozbrojených sil a vyhlašuje válku či výjimečný stav. Prezidentem může být osoba starší 35 let, která je řádně zvolena v přímých volbách konajících se jednou za šest let.

1.2.2

ZÁKONODÁRNÁ MOC

Zákonodárnou moc představuje Kongres, který se skládá ze dvou komor – Poslanecké sněmovny a ze Senátu. Poslanecká sněmovna má 500 členů, kteří se obměňují každé tři roky. Jejich hlavní kompetencí je kromě legislativní činnosti rovněž procedura schvalování rozpočtu. Další pravomoce poslanců vymezuje ústava. Senát tvoří 128 členů (4 členové za každý federativní stát), kteří jsou voleni na 6 let. Mezi jejich hlavní pravomoci patří otázky týkající se zahraniční politiky, ratifikace důležitých smluv a dokumentů, odsouhlasení vyslání vojsk do zahraničí, rozhodují o kompetentnosti státní moci atd. Poslanci a senátoři nemohou být voleni opětovně pro další bezprostředně následující volební období.

1.2.3

SOUDNÍ MOC

Nejvyšší soudní moc reprezentuje Nejvyšší soud, který je tvořen 11 členy, a který ochraňuje ústavní právo. Rada federálního soudu je orgán, který se zabývá výkonem soudní moci federace. V mexickém soudnictví je patrná dualita soudních orgánů, neboť se rozlišují soudy na úrovni státní (jednotlivých států) a na úrovni federální. Nižší stupeň soudní moci představují okruhové tribunály, okresní soudci a obvodní soudy. Nejvyšší soudní instanci jednotlivých států představuje Nejvyšší soudní tribunál. Za určitou zvláštnost mexického

- 13 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem soudnictví lze označit tzv. žádost o pomoc soudu, kdy se jednotliví občané mohou obrátit na federální soud v případě, že byl porušen některý ústavní zákon. Každý stát federace má vlastní zemskou vládu a zákonodárné shromáždění, v jejímž čele stojí guvernér, který je volený a schvalovaný prezidentem na 6 let. V čele federálního distriktu stojí primátor (Jefe de Departamento del Distrito Federal), který podléhá přímo prezidentovi. Jednotlivé státy jsou samostatné s vlastní zákonodárnou, výkonnou a soudní mocí.

1.2.4

POLITICKÉ STRANY

Mezi hlavní politické strany Mexika patří:

1)

PRI (Partido Revolucionario Institucional) – Ústavní revoluční strana Tato strana byla založena v roce 1929 pod názvem Národní revoluční strana (Partido Nacional Revolucionario PNR). Účelem založení této strany byla snaha omezit moc katolické církve a dělnických a zemědělských spolků, které v té době vznikaly. Její zakladatel, Plutarco Elias Calles (1924-1928) prosazoval myšlenku vzniku nové politické strany, která by vytvořila institucionální rámec pro centrální vládu a vyřešila otázku prezidentského nástupnictví. Strana měla uvnitř absorbovat militantní zemědělce, statkáře, armádní velitele, průmyslníky, obchodníky a odborové předáky. Všechny tyto sociální skupiny, které měly zájem o podíl na moci, se měly sdružit v novou politickou stranu PNR. Tato strana byla u moci již od svého založení do roku 2000. Všichni mexičtí prezidenti v tomto období (1929 – 2000) byli členové právě této strany. Strana původně vznikla ve snaze stabilizovat politickou moc v zemi po skončeném revolučním procesu. Po založení této strany došlo k relativnímu politickému uklidnění a stabilizaci v zemi. V roce 1938 mexický prezident Lázaro Cárdenas (1934-1940) přizval do strany zástupce dělníků a stranu přejmenoval na Stranu mexické revoluce (Partido de la Revolución Mexicana PRM). Tato strana byla nejrevolučnější právě v 30. letech minulého století. Cárdenas znárodnil ropný průmysl a provedl reformu zemědělství. - 14 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem Vytvořil státní ropnou společnost PEMEX (Petróleos Mexicanos), která se stala symbolem národního nacionalismu. Znárodnění ropných společností však přispělo k ochlazení Mexika a Velké Británie a USA. PRI si však byla velmi dobře uvědomovala vysoký nacionalismus, který ve společnosti převládal, a proto pro získání větší obliby používala některé triky – za barvy své strany zvolila zelenou, bílou a červenou, tedy barvy státní mexické vlajky. Při svých kampaních zdobila těmito barvami téměř všechny mexické vesnice a zároveň jejich používání zakazovala ostatním stranám. S podporou státu vznikala zemědělská hospodářství nazývaná ejidos. Jednalo se speciální jednotky tvořené ze stovek až tisíců rodin, kterým stát přerozděloval půdu. Ve 40. letech však strana opustila tuto cestu a stala se byrokratičtější, konzervativnější, ale bohužel i zkorumpovanější. Cardenas, ve snaze získat si potřebnou podporu, liberalizoval pracovní právo, posílil odbory a sjednotil všechny své muže, kteří podporovali jeho režim. Konečně v roce 1946 s cílem zdůraznit začátek nové epochy, kde by v čele vlády již nestáli revoluční lídři, nýbrž státní instituce, změnila strana opět svůj název na Ústavní revoluční stranu (Partido Revolucionario Institucional – PRI). V 80. letech se z této strany odštěpilo levicové křídlo, z kterého vznikla Strana demokratické revoluce PRD. Současnou předsedkyní strany je Beatriz Paredes Rangel.

2)

PAN (Partido de Acción Nacional) – Strana národní akce Jedná se o stranu křesťanskodemokratickou středo-pravicovou, uvnitř strany existují další proudy, které se více hlásí od středu směrem k pravici. Strana byla založena v roce 1939 a ve 20. století to byla jediná opoziční strana v Mexiku. Cílem založení této strany bylo zvětšit podporu katolíků v zemi a dát jim možnost konkurovat tehdejšímu vládnoucímu systému. Tyto snahy vedly ke sjednocení katolíků s liberálními ekonomickými elitami, kterým se tehdy nelíbilo vládnutí PRI v otázkách mexického hospodářství. Tato koalice se ukázala být velmi silná, což také přispělo k posunu vládní politiky směrem doprava. Po roce 1989 zvítězila ve volbách v některých federativních státech a v roce 2000 triumfovala v prezidentských volbách v čele s kandidátem

- 15 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem Vincentem Foxem Quesadou. Nynější prezident rovněž pochází z této strany. PAN má největší podporu ve více urbanizovaných a industrializovaných oblastech s malou mírou negramotnosti. Současným předsedou strany je Manuel Espino Barrientos.

3)

PRD (Partido de la Revolución Democrática) – Revoluční demokratická strana Tato strana byla založena v roce 1989 jako koalice několika levicových stran, poté byla sjednocena a přijala svůj současný název. Stranu nejvíce ovlivnily dva levicové idealistické proudy – jednak to byl tradiční revolucionářský levicový proud PRI, dále pak se na utváření PRD podílela rovněž socialistická strana PCM – (Partido Comunista Mexicano) neboli Komunistická strana Mexika. PRD má nejvíce příznivců na jihu a nejméně na severu země, což je také dáno ekonomickou vyspělostí jednotlivých regionů. Strana nic nenamítá proti volnému obchodu, avšak obhajuje účast státu ve strategických sektorech, zejména energetickém a ropném. Co se týče sociálních otázek, podporují stoupenci této strany práva žen na potraty, sňatky mezi partnery stejného pohlaví, eutanásii a vzdělání pro všechny zdarma. Současným předsedou strany je Leonel Cota Montaño. Když v roce 2006 vyhrál prezidentské volby opoziční kandidát, začala PRD aktivně usilovat o zneuznání voleb. Podle poraženého kandidáta byly volby zmanipulované, výsledky zfalšované a své stoupence vyzval k pouličním protestům a sám výsledek voleb soudně napadl. Dva měsíce trvalo, než mexický Federální volební soud rozhodl o regulérnosti voleb, které nakonec uznal za platné. PRD je podporováa především v oblastech s vysokou průmyslovou výrobou, kde je obyvatelstvo více vzděláno, přičemž se jedná o oblasti jak městské, tak i zemědělské.

- 16 -


1.2.5

PREZIDENTSKÉ VOLBY

Poslední prezidentské volby se konaly 2. července 2006, příští volby by se měly konat 1. července 2012. V létě minulého roku lidé rozhodovali o prezidentském nástupci Vincenta Foxe, který vyhrál volby v roce 2000 a jehož vítězství bylo velmi pozoruhodné a zajímavé zejména z toho důvodu, že se jednalo o vítězství kandidáta strany PRI po více než sedmdesátiletém vládnutí strany PAN. Volby v roce 2006 byly tedy do jisté míry rovněž velmi napínavé, neboť se do poslední chvíle nevědělo přesně, pro koho se nakonec lidé rozhodnou a odhady předběžných výsledků se zdály být velmi vyrovnané. Volbám předcházela tvrdá a mnohdy velmi „špinavá“ volební kampaň, ve které se kandidáti navzájem dráždili. Hlavními tématy předvolebního programu sehrály ekonomické reformy, tvorba pracovních příležitostí, sociální situace v zemi a problémy s chudobou. Rozhodujícím faktorem pro středové voliče se však paradoxně stala situace ve Venezuele. Ideové zaměření kandidáta PRI Manuela Lópeze Obradora se totiž srovnávalo s ideovými postoji levicového venezuelského prezidenta Huga Cháveze a Venezuela byla uváděna jako příklad země, kde je demokracie stále více omezována. Navíc vznikly spekulace o venezuelské finanční podpoře volební kampaně Obradora. Nakonec tedy ve volbách zvítězil pravicový liberální kandidát PAN Felipe de Jesús Calderón Hinojosa (zkráceně Felipe Calderón) a sice získal 35,9% hlasů, což je o pouhých 0,56% hlasů více než jeho protikandidát Andres Manuel Lopez Obrador z politické strany PRI, který získal 35,33% hlasů. Za nimi následoval kandidát Roberto Madrazo s 22,26%.2 Vlády se ujal Felipe Calderón 1. Prosince 2006 a stal se tak nejen prezidentem Spojených Států Mexických, ale i šéfem vlády a svého kabinetu. Po svém jmenování zveřejnil Calderón politický projekt s pěti základními osami, které se zaměřují na: respektování práva sociálních jistot obyvatel, konkurenceschopnost ekonomiky a tvorba nových pracovních míst, rovnost příležitostí, udržitelný rozvoj a dodržování demokracie. Zároveň přislíbil, že provede hluboké strukturální reformy, zejména fiskální reformu, reformu trhu práce, energetickou a celkovou státní reformu. Je ovšem třeba podotknout, že vzhledem k relativně silnému zastoupení opozice v Kongresu musí Calderón uskutečňovat především politiku kompromisu, tedy takovou politiku, která může počítat i s podporou opozice, zejména stran PRI a PRD.

2

CIA The World Factbook – Mexico https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mx.html

- 17 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem Felipe Calderón se narodil v roce 1962, vystudoval dvě vysoké školy - první v Mexiku, obor ekonomie a právo a druhou na Harvardské universitě ve Spojených Státech, obor veřejná správa. Dříve zastával post ministra energetiky. Calderón je považován za ekonomického liberála, avšak společenského konzervativce. Co se týče společenských témat, staví se proti potratům, eutanásii, antikoncepci i registrovanému partnerství. Co se týče ekonomických otázek, hájí rovnou daň, volný trh a vyrovnanou fiskální politiku. Ve své vládní agendě se rovněž snažil zahrnout i program svého levicového oponenta. Jedním z těchto programů byl Pakt stabilizující ceny tortilly, neboť ceny obilí, z něhož se tortilla vyrábí, zaznamenaly radikální růst, což vyvolalo vlnu protestů a tlaku národních producentů na vládu. Calderón rovněž přijal První zaměstnanecký program, který si dal za cíl vytvořit nové příležitosti pro občany nově vstupující na mexický trh (zejména tedy absolventi a ženy, které předtím nikdy nepracovaly).

- 18 -


2 EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA MEXIKA 2.1 EKONOMICKÝ VÝVOJ VE 20. STOLETÍ Již v poválečných letech bylo pro Mexiko charakteristické vysoké tempo ekonomického růstu. V prvních třech desetiletích dosahoval tento růst 6 % ročně. V 70. letech se však tento vývoj zastavil a objevila se vysoká inflace, rozpočtová nerovnováha a schodek zahraničního dluhu. Vlivem těchto nedostatků vypukla v roce 1982 tzv. dlužnická krize. Na základě této skutečnosti muselo Mexiko přistoupit na liberalizaci své ekonomiky prostřednictvím strukturálních reforem a programů na posílení mezinárodní spolupráce. Prvním krokem k liberalizaci obchodu bylo přijetí Mexika do GATT. Díky snaze tehdejších vlád se Mexiku brzy podařilo transformovat se z protekcionistické země na jednu z nejliberálnějších na světě. V roce 1988 vyhlásil tehdejší prezident Salinas de Gortari tak zvaný Národní program solidarity, podle kterého se měly neefektivní státní podniky transformovat na tržně orientované s cílem posílit sociální jistoty obyvatel. Došlo také na privatizaci bank, telekomunikací a významných průmyslových podniků. V letech 1991 – 1993 proběhl proces bankovních reforem, ve kterém byly zprivatizovány všechny banky v zemi, a zároveň byla vyhlášena nezávislost centrální banky. Avšak nezkušenosti a nekalé praktiky vedly k tomu, že záhy 7 bank zkrachovalo. Po dlužnické krizi koncem osmdesátých let se Mexiku podařilo opět nastartovat ekonomický růst s přírůstkem 3,5 % ročně3. Rovněž se podařilo snížit inflaci, zredukovat deficity a stabilizovat měnu. Ke zpomalení došlo znovu v roce 1993, kdy se hospodářský růst propadl na 0,6 % HDP. Snížila se domácí poptávka. Hospodářská politika byla restriktivní, což ve spojení s nadhodnoceným pesem vedlo k přílivu dovozů a poklesu vývozů. Měla však pozitivní vliv na inflaci, která se držela na 10 %. Nezaměstnanost však rostla. Koncem roku 1993 činil deficit běžného účtu přes 6 % HDP. V roce 1994 vstoupila v platnost dohoda NAFTA a vzhledem k tomu, že se jednalo o volební rok, vzrostly veřejné výdaje i investiční činnost. V roce 1994 však na Mexiko dopadla řada ekonomických i politických šoků. Ve státě Chiapas došlo k obrovským povstáním, v jednom z nejzaostalejších a nejchudších států Mexika. 3

The OECD Observer. Organization for Economic Cooperation and Development. Paris. Červen, červenec.1994.

- 19 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem Původní indiánské obyvatelstvo se zde domáhalo uznání autonomie. S povstalci byl nakonec uzavřen mír na základě přislíbených reforem a finančních investic do regionu. Neblahý vliv na mexickou ekonomiku v roce 1994 mělo rovněž zvýšení úrokových sazeb v USA, kde zahraniční investoři museli přehodnotit svoje původní úmysly. Vláda se snažila zamaskovat krizi likvidity tím, že na konci roku 1994 rozšířila přípustné fluktuační pásmo o 15%, čímž otevřela prostor pro pád kurzu pesa. Tento zásah byl natolik znepokojující, že investoři zpanikařili a hromadně začali ztrácet důvěru v mexickou národní měnu. Mexická vláda tehdy potřebovala nutně finanční prostředky k profinancování neúměrně vysokého schodku obchodní bilance, neměla se však na koho obrátit o pomoc. Celá tato situace vytvářela navíc obrovský tlak na národní mexickou měnu, která nakonec tlaku podlehla. Příliv kapitálu totiž již nestačil na vyrovnání deficitu běžného účtu, navíc devizové rezervy se začaly vyčerpávat. Deficit běžného účtu se ocitl na 29,5 miliardách USD, přičemž zahraniční dluh vzrostl až na 130 miliard USD4. Nadhodnocení pesa se stalo fatální chybou, za kterou musela ekonomika později tvrdě platit. Koncem roku 1994 byla centrální banka Mexika nucena měnu devalvovat. To vedlo k obrovské panice investorů a jejich útěku ze země. Neměli totiž zájem kupovat státní cenné papíry v mexickém pesu. Devizové rezervy mezitím klesly z 24,5 miliard USD v roce 1993 na 6,5 miliard USD v lednu 1995. Nominální znehodnocení pesa činilo téměř 100% a následovalo téměř okamžitě po úplném uvolnění kurzu 22. Prosince 1994. Zatímco 19. prosince kurz pesa k americkému dolaru byl 3,146 MXP/USD, o několik dnů později to bylo již 6 MXP/USD a znehodnocení měny pokračovalo i v dalších měsících, například v březnu se směnný kurz ocitl na 6,78 MXP/USD. Z krize se snažil Mexiku pomoci jak Mezinárodní měnový fond, tak i USA vzhledem k uzavřené dohodě NAFTA. Mexiko dostalo celkovou finanční pomoc ve výši 47,8 miliard USD, přičemž celých 20 miliard USD poskytly Mexiku Spojené Státy. Mezinárodní měnový fond poskytl částku 10 miliard USD a dalších 10 miliard USD poslala na účet mexické vlády Banka pro mezinárodní vyrovnání. Za to bylo Mexiko povinno nastoupit ozdravný ekonomický program, jehož cílem bylo stabilizovat peso. Vláda byla nucena provádět přísnou monetární a fiskální politiku. Ozdravný program rovněž spočíval v pokračování s privatizacemi

4

Pushmann J. Mexiko: teritoriální informace pro exportéry a investory. Czech Trade. 1998. Strana 11.

- 20 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem a strukturálními reformami. Finanční krize ovlivnila negativně nejen samotnou zemi, nýbrž také jeho vztahy s okolním světem a na jeho největší obchodní partnery. Tabulka č. 1: Základní makroekonomické ukazatele v letech 1992 – 1995 UKAZATEL

1992

1993

1994

1995

HDP (mld. USD)

334,4

403,1

421,6

286,8

HDP/ OBYV.(USD)

3791

4479

4592

3061

PŘÍRŮSTEK HDP %

2,8

0,7

3,5

-6,2

INFLACE

15,5

9,7

6,9

52,2

NEZAMĚSTNANOST

2,9

3,4

11,6

6,3

Zdroj: Pushmann J. Mexiko: teritoriální informace pro exportéry a investory. Czech Trade. 1998.

2.2 ZÁKLADNÍ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE SOUČASNOSTI Ze skupiny zemí Latinské Ameriky patři Mexiko bezesporu k zemím nejvíce rozvinutým a ekonomicky nejsilnějším, co se týče ukazatele HDP na obyvatele, zaujímá Mexiko první místo, hned za ním jej následuje Brazílie, Chile a Argentina. Již ve středověku se stalo Mexiko důležitým územím pro tehdejší kolonizátorský stát Španělsko především díky svému prioritnímu bohatství - zásobám zlata a stříbra. V novodobé historii Mexiko prošlo významným procesem industrializace, který přispěl k modernizaci a zvýšeni konkurenceschopnosti mexického hospodářství. V současné době disponuje tato země velkými zásobami barevných a vzácných kovů a především energetickými zdroji - uhlím, zemním plynem a ropou. S tím souvisí bouřlivý rozvoj petrochemického průmyslu a na něj navazujících odvětví. Jedním s oboru, které vyžadují restrukturalizaci, je zemědělství. Zatímco zemědělská výroba zaměstnává pres 40 % ekonomicky aktivní populace, podíl zemědělské výroby na HDP je minimální a má tendenci se stale snižovat. To představuje určitou hrozbu pro Mexiko, neboť počet obyvatel dramatiky roste, zatímco zemědělská výroba klesá. Země je tak nucena dovážet velkou část potravin z okolních států, což se negativně projevuje do obchodní bilance. Mezi konkurenční výhody Mexika patří bohaté zásoby přírodních zdrojů, vysoký stupeň rozvoje výrobních sil,

- 21 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem početná konkurenceschopná pracovní síla, strategická pozice na jihu Spojených Států, vysoký potenciál ekonomického sektoru a dohody o volném obchodu uzavřené se 44 zeměmi. Co se týče obchodních dohod, mezi nejdůležitější patří NAFTA a dohoda o ZVO s EU. Tabulka č. 2: Vývoj makroekonomických ukazatelů mexického hospodářství UKAZATEL

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

HDP %

6,6

7

4,3

-1,5

1,1

5,23

4,5

HDP/ OBYVATELE

5110

5560

5940

6230

6790

7220

7590

INFLACE

8,96

4,4

5,7

3,98

5,19

3,3

4,3

NEZAMĚST.NANOST 2,2

2,76

2,98

3,41

3,92

3,58

3,53

ÚROKOVÉ SAZBY

17,6

8,01

7,3

5,7

8,57

7,74

7,06

FISKÁLNÍ DEFICIT

1,1

0,7

1,2

0,6

0,2

0,1

0,0

Zdroj: Czechtrade. www.czechtrade.cz sekce Mexiko

Makroekonomické ukazatele vykazují v posledních letech stabilní růst ekonomiky. V roce 2007 se odhaduje hospodářský růst na úrovni 3, 4 % HDP, inflace na úrovni 3,5% a úroková míra by měla mírně klesat až na 7 %. Pro tento rok je rovněž předpovídán deficit obchodní bilance na úrovni 12,4 miliard USD. Podle odhadů by PZI měly letos činit zhruba 18,5 miliard USD. Deficit veřejných financí by stejně jako vloni měl dosáhnout nuly. Faktory, které by mohly negativně ovlivnit ekonomický vývoj tento rok, jsou jednak neuskutečněné strukturální reformy, ochabnutí světové ekonomiky a s tím související pokles poptávky na světovém trhu, a dále bezpečnostní situace v zemi. Rovněž nekontrolovatelný růst ceny elektrické energie, plynu a vody. Přetrvávajícím problémem, se kterým se Mexiko musí stále potýkat, je život více než 37 % obyvatelstva pod hranicí chudoby a až 15 % obyvatelstva žijící pod hranicí extrémní chudoby. Naopak plus pro mexickou ekonomiku představuje vysoký růst ceny mexické ropy, což má pozitivní efekt zejména pro státní pokladnu. K silnému hospodářskému růstu by měly rovněž přispět vysoké příjmy z těžby ropy a opětovný příliv přímých zahraničních investic do země. Vláda má za úkol pokračovat v započatých strukturálních reformách. Jejich prosazování je však vzhledem k poměru sil politických stran nesnadné, což se může negativně projevit v udržení konkurenceschopnosti země. - 22 -


2.3 HLAVNÍ ODVĚTVÍ MEXICKÉ EKONOMIKY PRŮMYSL Sektor průmyslu tvoří velmi významnou složku mexického hospodářství díky velkému nerostnému bohatství, které země má. Mezi nejvýznamnější průmyslové činnosti patří těžba a zpracování ropy a nerostných surovin jako je uhlí, zemní plyn a drahé kovy a zpracovatelský průmysl. Dále je průmyslový sektor zaměřen na automobilový, potravinářský, strojírenský, textilní, kožedělný, metarulgický, papírenský, tabákový a dřevozpracující průmysl. V roce 2006 tvořila průmyslová výroba 27% HDP. Ze všech zemí Latinské Ameriky patří Mexiko k největšímu producentovi ropy a patří mezi prvních deset největších exportérů surové ropy. Mexický státní podnik PEMEX, který je třetí největší těžařskou společností na světě, je stále ve státním vlastnictví a na těžbu ropy má monopol. V roce 2006 vyvezla téměř 60% vytěžené ropy, nejčastěji do USA. Denně se zde vytěží přes 3,383 milionů barelů denně, z čehož 1,95 milionu barelů se exportuje do zahraničí. PEMEX kryje svými daňovými odvody z ropy téměř jednu třetinu všech příjmů státního rozpočtu. Tento státní podnik je symbolem mexického nacionalismu, i když v posledních letech se potýká s řadou problémů, zejména s poklesem těžby ropy. Důvodem je především neefektivní řízení společnosti a malé investice do vědy a výzkumu. PEMEX ovlivňuje nejen petrochemický průmysl, ale také pracovní trh. V roce 2005 bylo jeho zaměstnanci 142 145 pracovníků, z toho je přibližně 99 000 lidí členy odborového svazu Pemexu. Jedná se o velmi silnou zájmovou skupinu ve společnosti, která má na ekonomické dění státu velký vliv. Stále se však vládě nepodařilo provést řádnou energetickou reformu, která by problémy Pemexu vyřešila. Za vlády mexického prezidenta Vicenta Foxe (2000 – 2006) tu zde sice byla snaha otevřít ropný průmysl soukromým investorům, setkala se však s negativní odpovědí v Kongresu, který soukromé investice do Pemexu nepodpořil. Podle mexické ústavy má pouze národ právo těžit hydrokarbonáty. Zákon sice umožňuje, aby soukromé společnosti vykonávaly různé veřejné služby, na druhé straně však zakazuje jakoukoli formu spolupráce nebo joint Ventures mezi zahraniční společností a Pemexem. Týká se to možnosti sdílet investice, zisky, výnosy či rezervy. Ráda bych zde zmínila, že energetické reformy a privatizace Pemexu byla i jedním z hlavních témat proběhách prezidentských voleb proběhách v roce 2006. Kandidáti za stranu PRD a PRI byli spíše opatrnější s navrhovanými reformami, zatímco jejich protikandidát a pozdější vítěz voleb Felipe Calderón ze strany PAN - 23 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem se otevřeně postavil za návrh otevření energického sektoru soukromým investorům. Soukromé investice do energetického průmyslu jsou potřebné a vláda si to dobře uvědomuje. Překážkou potřebné reformy však může být opět Kongres, který se k dané záležitosti staví nejednotně. Kromě těžby ropy patří mezi další velmi perspektivní obory těžba zlata a stříbra, olova, zinku, mědi, síry a železné rudy. Těžba zlata probíhá ve státech Durango, Sonora a Chihuahua. Těžba stříbra ve státech Zacatecas, Durango a Chihuahua, extrakce a získávání olova ve státech Zacatecas, Chihuahua a San Luis Potosí, měď ve státě Sonora, zinek se těží ve státech Zacatecas, Chihuahua a San Luis Potosí, železná ruda ve státech Colima, Coahuila a Michoacán, síra ve státech Tabacso, Chiapas a Guanajuato, fluority ve státech San Luis Potosí a Coahuila, výroba koksu je ve státě Coahuila. Významný je rovněž ocelářský průmysl. Přes 90% všech ocelářských produktů se však exportuje do USA. Mexiko je druhou největší ocelářskou velmocí v celé Latinské Americe hned po Brazílii. Automobilový průmysl je velmi dynamickým oborem, který je však pod velkým vlivem zahraničních společností, zejména z USA. Mezi hlavní automobilové továrny, které v Mexiku působí, patří: Ford, Volkswagen, General Motors, Nissan a Chrysler. maquiladoras5 Zcela specifickým prvkem mexické ekonomiky jsou tzv. maquiladoras, což jsou průmyslové podniky zahraničních společností u mexicko-amerických hranic, které využívají levné mexické pracovní síly. Většinou se jedná o montovny a fabriky provádějící montáž komponentů, které se později použijí do finálních výrobků. V polovině roku 1997 bylo v Mexiku přes 2600 závodů maquiladoras. Z toho bylo 38% podniků vytvořených ryze americkým kapitálem, dále 43% vytvořených ryze mexickým kapitálem a 14% bylo vytvořeno jako smíšené podniky.

Původně byly založeny tyto továrny v 60. letech pro posílení

vzájemného obchodu mezi USA a Mexikem. Mexiko tehdy importovalo bezcelně polotovary, které následně levné pracovní síly zpracovávaly a poté se opět posílaly zpátky do Spojených Států. Původními vlastníky těchto továren byly pouze americké společnosti, které tak tímto způsobem mohly investovat v Mexiku. Největší výhodou mexických maquilador byly v té době nízké logistické náklady díky těsné blízkosti USA a dále také produktivita práce. Výhodou pro 5

Slovo maquiladoras pochází ze španělštiny a prakticky znamená výrobní činnost s nízkou přidanou hodnotou

- 24 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem investory bylo, že v 80. letech rostla produktivita práce rychleji než mzdy (po finanční krizi, která ekonomiku postihla na počátku 80. let, klesla produktivita práce sice o 30%, avšak mzdy klesly o 44%!) Od konce 80. let však už produktivita práce i mzdy rostly stabilním tempem, takže existenci maquilador začaly ohrožovat země s ještě levnější pracovní silou, než bylo Mexiko. Jednalo se především o státy z jihovýchodní Asie, zejména o Čínu. Tím také nastala krize maquilador počátkem nového tisíciletí. Investice totiž do tohoto odvětví ustaly a naopak mnoho zahraničních i mexických firem se rozhodlo výrobu přemístit do méně nákladných zemí. Nižší náklady nejsou však jediným argumentem pro přesun výroby. Důvodem jsou i daňové úlevy, flexibilnější pracovní zákony či technologické parky, které nabízí například Čína. Největší krize postihla továrny v roce 2001-2002, kdy ztratilo práci přes čtvrt miliónu pracovníků. Důvodem krize byla jednak v té době právě probíhající recese v USA, takže investiční nápor do maquilador dost zeslábl. Další negativní efekt měla i apreciace mexického pesa vůči americkému dolaru.

Jak už jsem se zmínila v úvodu, průmyslová výroba

v maquiladorách je vysoce závislá na poptávce z USA. V posledních letech se postavení maquilador změnilo v souvislosti s tvrdou asijskou konkurencí. V této souvislosti se snažila mexická vláda podniknout kroky, kterými by zastavila směr, jakým se nyní realita maquilador ubírá. Především se nyní snaží investorům nabízet dokonalejší průmyslovou infrastrukturu a kvalifikovanější pracovní sílu.

ZEMĚDĚLSTVÍ Zemědělský sektor, včetně potravinářsko-zpracovatelského sektoru tvoří 12% podíl na HDP. V posledních letech vykazuje zemědělská výroba dynamický růst a rovněž produktivita práce v zemědělství vzrostla. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva činí zhruba 20%. Přestože zemědělství a na něj navazující potravinářský průmysl má pro mexickou ekonomiku obrovský význam, ukazuje se, že je potravinově nesoběstačné a je proto nuceno dovážet potraviny ze zahraničí pro pokrytí spotřeby domácího obyvatelstva. Jedná se především o mléčné výrobky a zrniny. Klimatické podmínky pro pěstování zemědělských plodin se liší podle polohy. Zatímco v oblastech mírného pásu je možná sklizeň pouze jednou do roka, v tropických oblastech je možná úroda prakticky po celý rok. Z celkové rozlohy Mexika je obděláváno 22% půdy, 25% tvoří lesy a 45% představují pastviny. Zbytek tvoří pouště a polopouště. Mezi hlavní plodiny, které se v Mexiku pěstují, patří: kukuřice, obilí, luštěniny, - 25 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem ovoce a zelenina, káva, cukrová třtina a bavlna. Nejvíce zásobuje Mexiko potravinami USA (přes 79% veškerého importu potravin), dále Kanada (6,3%) a Evropská Unie (5,8%). S Evropskou Unií se obchodní vztahy řídí podle Dohody o přidružení k EU, podle které dochází k postupnému uvolňování překážek vzájemného obchodu. Dohoda má 7 kategorií a vztahuje se i na zemědělské výrobky. V první kategorii v roce 2000 se odstranilo clo na kávu a kakao, v druhé kategorii se to týkalo v roce 2003 vína, oliv a zeleniny. Ve třetí kategorii dochází k postupnému snižování cla každým rokem o 11% až do roku 2008 a týká se to především vepřového masa, mouky, pitné vody, brandy a vermutu. Pro čtvrtou kategorii platí, že se cla odbourávají odlišně a to až do roku 2010 a vztahuje se to na slunečnicový a sójový olej, čerstvé ovoce a nápoje. V páté kategorii se objevují citlivé položky jako je obilí, kukuřice, rýže, žito, cukr či hovězí maso. Zrušení cel se přitom v této kategorii hodnotí individuálně. Šestá kategorie obsahuje postup pro odbourání cla na tuňák a v sedmé poslední kategorii se objevuje Chicle, což je pryskyřice ze stromu zapote. Obchodní bilance týkající se zemědělských výrobků mezi EU a Mexikem je vyrovnaná, představuje zhruba 5,8% celkového importu a exportu těchto členů. Mexiko do Evropské Unie vyváží především citrony, hroznové víno, avokádo, cibuli, ananas a boby6.

SLUŽBY Sektor služeb se řadí jednoznačně mezi nejvýznamnější odvětví mexického hospodářství. Významně se přitom na tom podílí sektor cestovního ruchu, neboť příjem z cestovního ruchu představuje pro Mexiko významnou složku příjmu deviz. S cestovním ruchem souvisí rovněž rozvoj služeb v podobě hotelů, obchodů a restaurací. Na tvorbě HDP se podílí téměř 70%. V poslední době je však trend takový, že počet zahraničních turistů v mexickém cestovním ruchu klesá. Důvodem je jak zastaralá infrastruktura, znečistěná mořská voda, tak i vysoká kriminalita, která je zaměřena právě na zahraniční turisty. Zatímco v roce 1970 činil podíl zahraničních turistů 67%, v roce 2005 to bylo méně než 20%.7 Mexická vláda se snaží tyto problémy řešit. Mexický prezident se pravidelně setkává s ministry turistiky jednotlivých států, se kterými se snaží problémy cestovního ruchu řešit. Jedním z výsledků je

6

Businessinfo (http://www.businessinfo.cz/cz/sti/mexiko-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000581/)

7

Businessinfo (http://www.businessinfo.cz/cz/sti/mexiko-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000581/)

- 26 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem založení turistické policie, která se snaží zahraniční turisty ochránit před nebezpečnými gangy zlodějů a rovněž poskytuje turistům místní informace. Celkový příjem z turismu v roce 2003 představoval 9% HDP, zatímco v roce 2005 to bylo již 12,8% HDP. Velkou měrou se na tom podílí národní turistika, která představuje přes 80% veškerého mexického cestovního ruchu. Vláda se ji snaží podporovat za účelem zachování vysokého standardu světově známých mexických center. Zatímco v roce 2003 utratil průměrný turista v Mexiku 625 USD na osobu a pobyt v průměru sedmidenní pobyt, v roce 2004 to bylo 711 USD.

2.4 DOHODY O ZÓNĚ VOLNÉHO OBCHODU 2.4.1

NAFTA

Severoamerickou dohodu o zóně volného obchodu (anglicky the North American Free Trade Agreemen, španělsky Tratado de Libre Comercio de America del Norte) podepsalo Mexiko v prosinci roku 1992 s Kanadou a Spojenými Státy Americkými. Dohoda vstoupila v platnost 1. 1. 1994 a zásadním způsobem ovlivnila hospodářské vztahy mezi zastoupenými stranami. Smlouva představuje dohodu mezi vládami zúčastněných států o vytvoření zóny volného obchodu. Mezi hlavní cíle smlouvy se považuje:

1. Odstranění obchodních překážek a usnadnění volného pohybu zboží a služeb 2. Podpora zóny volného obchodu 3. Zvýšení přílivu zahraničních investic 4. Ochrana práv duševního vlastnictví 5. Podpora vzájemné spolupráce Pro mexickou ekonomiku znamenala tato dohoda průlom v její dosavadní orientaci. Mexická ekonomika, konkrétně sektor služeb se otevřel americkým a kanadským společnostem a tyto zahraniční podniky získaly přístup k mexickým vládním zakázkám. Byl sjednocen závazný postup při řešení obchodních sporů týkajících se otázek ochrany duševního vlastnictví. - 27 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem Pro Mexiko měl vstup do NAFTA řadu výhod. Jednak se mohlo těšit rostoucímu přílivu přímých zahraničních investic a tedy přílivu kapitálu, který po vyčerpání se po finančních krizích logicky potřebovalo. Další výhodou byl příslib rychlého ekonomického rozvoje a růstu životní úrovně obyvatelstva díky přístupu na vyspělé kapitálové trhy. Podmínkou takového rozvoje však byla potřeba dokončit strukturální reformy. Očekávalo se rovněž vyřešení sociálních problémů a problémů týkajících se chudoby a nezaměstnanosti. Zlepšení se rovněž očekávalo v oblasti ochrany životního prostředí díky zavedením nových ekologických technologií, které by stále zhoršující se životní prostředí ochránily. S přechodem na NAFTA se zahraniční obchod Mexika realizuje téměř z 80 % se státy této dohody. Znamená to, že je mexická ekonomika enormně závislá na konjunktuře amerického hospodářství. Pro vývoj mexické ekonomiky mají USA zásadní význam, neboť jsou největším mexickým obchodním a investičním partnerem. Ve smlouvě se strany dohodly na vzájemném odstranění cel a netarifních překážek a volném pohybu služeb a kapitálu. Volný pohyb pracovních sil byl umožněn pouze určitým kategoriím zaměstnanců. Předmětem smlouvy se nastal společný celní sazebník, který používá například společná obchodní politika Evropské Unie. Liberalizace celního systému byla hned od počátku nesymetrická, ve prospěch Mexika. Spojené Státy odstranily 75 % cel na mexické výrobky hned po uzavření smlouvy, u zemědělských výrobků a některých výrobků zpracovatelského průmyslu bylo odbourání cel posunuto. Naopak u mnoha zemědělských výrobků, kde se dříve uplatňovala řada restrikcí v podobě produkčních kvót, importních a exportních licencí, regulovaných cen či kontroly distribuce a skladování, se tyto překážky úplně zrušily. Naproti tomu bylo odstraněno pouze 55 % mexických cel na americké a kanadské zboží. Cla u nejcitlivějších položek zůstanou zachována až do roku 2009, kdy má zóna volného obchodu začít plně fungovat. V roce 1994 činily mexické vývozy do USA 53,128 milionů dolarů. O deset let později, v roce 2004 to bylo již 168,445 milionů dolarů. Export Mexika tedy minimálně trojnásobně vzrostl a dá se říci, že z ekonomického hlediska NAFTA uspěla, neboť stimuluje obchod i investice. Ze zavedení zóny volného obchodu však nepanovaly pouze kladné ohlasy, nýbrž ozvaly se i negativní ohlasy, které byly proti zavedení systému NAFTA. Tak například v USA panoval strach z toho, že většina malých podnikatelů bude donucena uzavřít své podniky pod tlakem velkého přílivu levných mexických importů, či alespoň výrobu přemístit do nákladově přijatelnějších - 28 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem hraničních oblastí Mexika. Obavy rovněž panovaly na straně chudého mexického venkova, kde se očekával prudký nárůst nezaměstnanosti a migrace části obyvatel z venkova do velkých měst, popřípadě do USA a Kanady. Nespokojenost rovněž vyjadřovali zemědělci, kteří museli čelit subvencovaným dovozům kukuřice, obilí a rýže z Kanady a USA. Na téma dopady NAFTA na jednotlivé účastnické státy bylo provedeno mnoho mezinárodních studií. Některé z nich předpokládaly obrovský odliv pracovních míst z USA, ve skutečnosti se však tato prognóza nepotvrdila. Ačkoliv k několika málo zrušení výroby v USA došlo, na druhé straně byl vytvořen velký počet nových pracovních míst s vyšší produktivitou práce. Americké hospodářství dokázalo po založení NAFTA milióny nových pracovních míst a zaměstnanost obecně tedy vzrostla. Mexiko mělo smůlu v tom, že krátce po vstoupení dohody v platnost se ocitlo ve finanční krizi (1994-1995), která s sebou nesla vážné ekonomické i sociální dopady. Příčinou byl masivní odliv zahraničního kapitálu po předchozím prudkém přílivu zahraničních investic. To vedlo k devalvaci národní měny a zhroucení finančního sektoru. Musela tedy zasáhnout vláda, která se snažila podlomeným finančním institucím pomoci. Finanční pomoc přišla rovněž ze zahraničí, zejména od členů dohody NAFTA (USA a Kanady). Tak se tedy mexické vládě podařilo krizi poměrně brzy překonat a ekonomika mohla pokračovat ve svém růstu.

- 29 -


2.4.2

ZVO S EVROPSKOU UNIÍ

V roce 1991 podepsalo Mexiko spolu s Evropským společenstvím kooperační dohodu druhé generace, která tehdy představovala velmi podrobnou úpravu svého druhu a měla podobu Rámcové dohody o spolupráci (Framework Agreement for Cooperation between the European Economic Community and the United Mexican States)8. Ve smlouvách třetí generace se vyskytly podmiňovací doložky o respektování demokratických přístupů a lidských práv) a rovněž evoluční doložky. V roce 1996 začala Evropská Unie jednat s Mexikem o detailní bilaterální smlouvě. V roce 1997 se podařilo uzavřít první asociační dohodu – Dohodu o hospodářském partnerství, politické koordinaci a spolupráci. Do té doby byly vztahy mezi Mexikem a Evropskou Unií upraveny kromě Rámcové dohody o spolupráci rovněž Interim dohodou o obchodě a věcech souvisejících s obchodem (Interim Agreement on Trade and Trade-related Matters between European Community and the United Mexican States). Tato dohoda vstoupila v platnost v roce 1998. Zároveň s touto smlouvou se uzavřely Dodatečné sektorové dohody o chemických substancích a značení alkoholických destilátů a rovněž Společné deklarace o politickém dialogu a o dialogu na parlamentní úrovni. Dohoda o hospodářském partnerství, politické koordinaci a spolupráci s Mexikem, která rovněž zahrnovala zónu volného obchodu (tzv. Globální dohoda) vstoupila plně v platnost 1. července roku 2000. Strategické plány této dohody byly v roce 2005 rozšířeny o strategické plány pro roky 2007 – 2013, ve kterých jsou hlavními prioritami sociální koheze, ekonomika a konkurenceschopnost a vzdělání a kultura. V roce 2005 byla rovněž uzavřena mezi oběma stranami třetí sektorová dohoda, Dohoda o vědeckotechnické spolupráci. Vzájemný obchod mezi Mexikem a Evropskou Unií se zvyšoval již od počátku devadesátých let, přičemž především rostl objem evropských investic plynoucích jak do Mexika, tak i do zemí Latinské Ameriky. Vzájemný obchod se více než zdvojnásobil během let 1990-2005. Do roku 2003 vstupovalo do Mexika více než 50 % vývozů z EU bezcelně a zbývající celní sazby byly sníženy z nejvyšších 35 % sazeb na maximální zbytkové sazby ve výši 5 %. Do roku 2007 měla být odstraněna všechna cla na vývozy z Evropské Unie do Mexika. Co se týče mexických dovozů do EU, začaly vstupovat do Unie bezcelně počátkem 8

Cihelková, Eva: Vnější ekonomické vztahy Evropské Unie. 1.vydání. Praha. C.H. Beck, strana 432.

- 30 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem roku 2003 (platí i pro průmyslové výrobky). Dohoda totiž počítala s rychlejším liberalizačním programem ve prospěch Mexika. V oblasti služeb telekomunikací a finančních služeb, kde má Evropská Unie prioritní zájmy, mají hospodářské subjekty EU při vývozu do Mexika výhody z doložky o nejlepším možném zacházení. Dohoda dále zaručuje přístup na mexický trh za nejlepších podmínek pro subjekty z EU v oblasti zadávání veřejných zakázek a ochrany duševního vlastnictví. Co se týče zemědělských výrobků a výrobků z ryb, Mexická strana je povinna zrušit většinu cel na tyto výrobky obsažené v Dohodě do roku 2010 a Evropská Unie do roku 2008. Doposud se tedy stále uplatňují celní kvóty na některé zemědělské a rybí výrobky. V roce 2004 se konalo zasedání společné rady EU a Mexika, na kterém došlo mezi oběma stranami k uzavření dohody o uplatňování revizních klauzulí v kapitolách dohody zemědělství, služby a investice. Tato dohoda pojednávala jak o přístupu zboží a služeb na trh, tak i o pravidlech původu, technických předpisech, sanitárních, fytosanitárních a ochranných opatřeních, investicích, veřejných zakázkách, hospodářské soutěži, řešení sporů a o právech k duševnímu vlastnictví. V roce 1998 směřovalo do Mexika 11 699 milionů USD. V roce 2005 to bylo 24 786 milionů USD. Znamená to, že se dovoz z EU více než zdvojnásobil. Nejinak tomu bylo u mexických exportů do EU. Zatímco v roce 1998 mexický export činil 3 889 milionů USD, v roce 2005 to již bylo 9 712 milionů USD. Mexická strana tedy dokázala téměř ztrojnásobit objem svých vývozů do Evropské Unie9.

2.5 POSTAVENÍ MEXIKA V RÁMCI LATINSKÉ AMERIKY Mexiko bylo vždy v poměrně otevřeném obchodním kontaktu s ostatními státy Latinské Ameriky a svědčí o tom i jeho účast v mnoha regionálních a integračních uskupení, která na tomto kontinentu vznikla. Jako příklad mohu uvést: Latinskoamerické integrační sdružení ALADI, Latinskoamerický ekonomický systém SELA, Skupina Rio, Skupina Tři (Grupo Tres), Sdružení karibských států AEC, Středoamerický společný trh MCCA – SICA či Andské společenství národů CAN.

9

Ministerstvo hospodářství Mexika.(Secretaría de Economía: www.economia-snci.gob.mx)

- 31 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem MERCOSUR Mercosur

představuje

mezivládní

integrační

dohodu

uzavřenou

v rámci

Latinskoamerické integrační dohody ALADI (Asociación Latinoamericana de Integración). Hlavním cílem této dohody bylo nastolení vnitřního trhu, prohloubení vzájemné obchodní výměny a procesu integrace v regionu. Dohoda byla uzavřena mezi státy Argentina, Brazílie, Uruguay a Chile v roce 1991 podepsáním Dohody z Asunciónu. V platnost dohoda vstoupila v roce 1994. V roce 1996 se k dohodě přidružily státy Bolívie a Chile, následovány Peru v roce 2003 a Venezuelou, Kolumbií a Ekvádorem v roce 2004. Prvotním smyslem Dohody z Asunciónu byla integrace prvních čtyř členů prostřednictvím volného pohybu osob, služeb a výrobních faktorů, stanovení společných celních sazeb a přijetí společné obchodní politiky, koordinace makroekonomických politik a harmonizace legislativy v příslušných oblastech, což mělo vést k posílení procesu integrace v latinskoamerickém regionu. Na sjezdu hlav států v Ouro Pretu v prosinci 1994 byl schválen dodatečný materiál k Dohodě z Asunciónu, a sice Protokol z Ouro Preto, který měl za cíl stanovit institucionální strukturu Mercosuru. Mexiko podalo oficiální žádost o členství v Mercosuru v červenci 2004 prostřednictvím tehdejšího prezidenta Vicenta Foxe na sjezdu členů Mercosuru. Mexiku bylo přislíbeno, že jeho členství vstoupí v platnost, jakmile skončí vyjednávání o smlouvě o zóně volného obchodu mezi Mexikem a Mercosurem, která byla zahájena v roce 2005. V současné době Mexiko působí v Mercosuru jako pozorovatel a může se účastnit společných setkání. S Brazílií má Mexiko uzavřenou dohodu z roku 2002, která se týká vzájemného odstranění cel zemědělských a průmyslových výrobků. Obě země se rovněž dohodly na vzájemné podpoře, co se týče řešení problému deficitu obchodní bilance Mexika vůči Brazílii, který je nebývale velký. Země se rovněž dohodly na společném spolupráci v oblasti těžby energetických zdrojů, neboť obě země těží ropu u pobřeží. S Argentinou uzavřelo Mexiko rozsáhlou dohodu týkající se preferenčního celního režimu a obchodních a investičních dohod. V roce 2007 se tato smlouva rozšířila o pět druhů zboží, na které bude uplatňováno postupné odbourávání celních tarifů: plasty, elektrické a informatické přístroje, chemické výrobky, gumové výrobky a některé zemědělské výrobky. Argentina vykazuje přebytek obchodní bilance ve vztahu k Mexiku, neboť její exporty do Mexika jsou mnohonásobně vyšší (1,1 miliard USD) ve srovnání s mexickými importy (800 miliónů USD). S třetím členem uskupení Mercosur - 32 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem Chile má Mexiko podepsanou Ekonomickou komplementační dohodu ECA (Economic Complementation Accord) z roku 1992. Od té doby se jejich vzájemný obchod mnohonásobně zvýšil, přičemž Mexiko se konvertovalo v jednoho z nejdynamičtějších obchodních partnerů Chile. Obě strany podepsaly Dohodu o volném obchodu, která je v platnosti od roku 1999. S dalším členem Mercosuru, Uruguají, podepsalo Mexiko Ekonomickou komplementační dohodu rovněž v roce 1999. Tato smlouva se zaměřovala na rozšíření preferenčních celních sazeb, určovala pravidla původu zboží a vstupu zboží na trh, celní odbavení, obsahovala technické i fytosanitární normy, problematiku obchodních sporů a vzájemné podpory a ochrany investic. Jejich vzájemná obchodní výměna, stejně jako v případě ostatních členských států Mercosur, po uzavření vzájemné dohody začala stoupat. V roce 2005 byly mexické exporty do Uruguaje na hodnotě 676 miliónů USD a importy z Uruguaje činily 262 miliónů USD. Mexiko si tak dlouhodobě udržuje přebytek obchodní bilance ve vztahu k této zemi.

- 33 -


3 VZÁJEMNÁ HOSPODÁŘSKÁ SPOLUPRÁCE MEXIKA A ČESKÉ REPUBLIKY 3.1 SMLUVNÍ ZÁKLADNA

Česká republika uzavřela s Mexikem řadu dohod o vzájemné spolupráci. Některé z těchto dohod byly již schváleny místními vládami, jiné jsou stále ještě ve fázi čekající na proces ratifikace. K první úpravě smluvních vztahů v oblasti obchodu v roce 1937, kdy byla mezi oběma státy sjednána obchodní dohoda. Po druhé světové válce byla roku 1947 podepsána platební dohoda a v roce 1949 obchodní smlouva obsahující doložku nejvyšších výhod. Tato dohoda však nebyla ratifikována. Platební smlouva byla Mexikem vypovězena v roce 1960. Smluvní rámec obchodních a hospodářských vztahů určovala před vstupem České Republiky do Evropské Unie smlouva uzavřená v roce 1999, Dohoda o obchodu a ekonomické spolupráci. Tato smlouva byla po našem vstupu do EU vzájemně zrušena a nahrazena Dohodou o volném obchodu EU s Mexikem. Naše hospodářská spolupráce se tedy nyní řídí pravidly společné obchodní politiky Evropské Unie, které jsou stejné pro všechny členské státy Unie.

3.2 BILANCE VZÁJEMNÉ OBCHODNÍ VÝMĚNY Naše vzájemná obchodní výměna trvá téměř celé století a ve své podstatě navazuje na tradiční obchodní vztahy již za doby Rakousko-Uherska. Už tehdy patřilo Mexiko včetně dalších latinskoamerických států mezi naše obchodní partnery. Od počátku dvacátého století a v průběhu dvou světových válek se na mexickém uplatňovaly české výrobky převážně spotřebního charakteru, zejména bižuterie a textil, své zastoupení v Mexiku již tehdy měly Baťovy závody či automobilový podnik Škoda, některé textilní a sklářské závody. Z Mexika tehdejší Československo dováželo především zemědělské produkty, jako byly káva či kakaové boby. Po znárodnění československého zahraničního obchodu bylo v Mexiku vytvořeno obchodní oddělení, které zpracovávalo státy Střední Ameriky a Karibiku. Rozhodujícím rokem - 34 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem byl rok 1956, kdy byla v Mexiku vytvořena stálá výstava našich strojů, spolu s konsignačním skladem kovoobráběcích strojů, kompresorů a další strojů. Tehdy začal náš vývoz do Mexika stoupat rychleji a rostl podstatně více než dovoz. Důvodem nižšího dovozu v průběhu studené války bylo částečné embargo na vývoz do ČSSR, později pak Mexičané upřednostňovali vývoz ve velkých kvantech do Západní Evropy, takže se k nám potřebné mexické zboží dostávalo spíše zprostředkovaně. V průběhu dalších let jsme začali vyvážet do Mexika i výrobky technologicky náročnější: strojírenské výrobky, průmyslová zařízení, zejména textilní, obuvnické a obráběcí stroje, zbraně, investiční celky jako elektrárny, pivovary, cementárny. Rovněž dovozy z Mexika se rozrostly o řadu dalších výrobků a materiálů: bavlna, vlákno, textilní výrobky, tropické ovoce a konzervy. Od poloviny devadesátých let se naše hospodářská spolupráce stala pevnější a intenzivnější. České vývozy do Mexika objemově stouply z 10,2 milionů US dolarů v roce 1995 na 129,8 milionů US dolarů v roce 2005. Co se týče dovozů z Mexika, ty stouply ze 7,4 milionů US dolarů v roce 1996 na 111 milionů US dolarů v roce 2005. Ačkoliv patřilo Mexiko od počátku mezi země, se kterými jsme měli kladnou obchodní bilanci, od roku 1998 se trend obrátil a naše obchodní bilance s touto zemí se dostala do záporných hodnot. (V roce 1998: -1,7 mil. USD, v roce 2000: -23,1 mil. USD, v roce 2004 postupně kleslo na 12,1 mil. USD, až v roce 2005 se bilance opět přehoupla z mínusu do plus 18,8 mil. USD). Celkový obrat vzájemného obchodu v roce 2005 vzrostl, přičemž vykázal hodnotu 240,8 milionů USD.10

V roce 2006 se hodnota obchodní výměny zvýšila o 300

milionů USD, čímž se celkový obrat zvýšil o 25 %.11

10 11

EXPORTÉR, magazín HN, č. 5, květen 2006, str. 28 BUSINESSINFO.CZ – Oficiální portál pro podnikání a export. Souhrnné teritoriální informace Mexiko.

- 35 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem Tabulka č. 3: Přehled československého zahraničního obchodu s Mexikem (1948 – 1980) ROK

OBRAT

VÝVOZ

DOVOZ

SALDO

1948

15 554

9 537

6 017

+3 520

1950

12 318

10 472

1 846

+8626

1955

12 647

9 298

3 349

+5949

1960

21 905

17 344

4 561

+12 783

1965

29 618

18 797

11 021

+7 776

1970

31 604

26 924

4 684

+22 240

1975

67 107

55 029

13 078

+41 951

1980

183 500

119 500

64 000

+55 000

Zdroj: Beneš, V. Kubík, L.: MEXIKO. Institut zahraničního obchodu /ČTK-PRESSFOTO Praha 1981

3.2.1

KOMODITNÍ STRUKTURA ČESKOSLOVENSKÉHO VÝVOZU A

DOVOZU DO MEXIKA Rozhodující skupinou zboží v československém vývozu do Mexika byly stroje a zařízení. Toto zboží se podílelo v roce 1948 sice jen 7,9 %, avšak v roce 1950 již téměř 47 % a do roku 1980 vzrostl tento podíl na 83,6 %. Vývoz průmyslového spotřebního zboží se udržoval na stejné výši, avšak vzhledem k téměř desetinásobnému vzrůstu celkového objemu vývozu se podíl tohoto zboží snížil ze 73 % v roce 1948 na pouhých 15,2 % v roce 1980. Vývoz surovin a polotovarů, farmaceutik, chemikálií pro průmyslové zpracování, kaolínu a skleněných kamenů měl spíše klesající tendenci a potraviny se do Mexika vyvážely spíše výjimečně.

- 36 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem Graf 1: Vývoj zahraničního obchodu mezi ČSR a Mexikem 140 000 120 000 100 000 80 000 VÝVOZ 60 000

DOVOZ

40 000 20 000 0 1948

1950

1955

1960

1965

1970

1975

1980

Zdroj: Beneš, V. Kubík, L.: MEXIKO. Institut zahraničního obchodu /ČTK-PRESSFOTO, Praha 1981

Graf 2: Struktura československého vývozu do Mexika v roce 1948 v roce 1980

0% 8%

1%

15%

19% 0% 73%

84%

Stroje

Suroviny

Stroje

Suroviny

Potraviny

Průmyslové zboží

Potraviny

Průmyslové zboží

Zdroj: Zdroj: Beneš, V. Kubík, L.: MEXIKO. Institut zahraničního obchodu /ČTK-PRESSFOTO, Praha 1981

Z jednotlivých organizací zahraničního obchodu byly největším československým vývozcem do Mexika tyto podniky (podíl vývozu v % v roce 1980)12:

12

Beneš, V. Kubík, L.: MEXIKO. Institut zahraničního obchodu /ČTK-PRESSFOTO Praha 1981.strana 234.

- 37 -


Investa: 41 % o Strojimport: 33 % o Skloexport: 2,5 % o Motokov: 4 % o Jablonex: 8 % o Chemapol: 1,6 % o Čs. hudební nástroje: 1,5 % o Čs. keramika: 0,3 % Co se týče mexického dovozu do Československa, ten se nevyvíjel tak rovnoměrně jako vývoz. Během 22 let od roku 1948 do roku 1976 vzrostl téměř osminásobně, přičemž nejnižší mexický dovoz byl zaznamenán v roce 1950 (1,8 milionů KČS), zatímco nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 1976 (48,3 milionů KČS). Převládaly zde suroviny a polotovary a rovněž podíl potravin zde byl značný (28 %). Mezi nejvýznamnější zbožové položky tehdejší doby patřila: kyselina fosforečná, káva, koření, tabákové výrobky, rostlinná vlákna, ovoce a zeleninové produkty. Mezi nejvýznamnější podniky podílející se na mexickém dovozu figurovaly: o Ligna – technická rostlinná vlákna o Koospol – zelená káva o Transakta – tabákové výrobky, zlatnické výrobky, ozdobné předměty, rybí konzervy a ovocné a zeleninové výrobky o Petrimex o Chemapol - kyseliny o Jablonex – bižuterie

- 38 -


Graf 3: Přehled zbožové struktury čs. dovozu z Mexika v roce 1948 a 1976

0%

0% 4%

0%

0%

28%

72% 96%

Stroje a zařízení

Suroviny a polotovary

Potraviny

Průmyslové spot. zboží

Stroje a zařízení

Suroviny a polotovary

Potraviny

Průmyslové spot. zboží

Zdroj: Beneš, V. Kubík, L.: MEXIKO. Institut zahraničního obchodu /ČTK-PRESSFOTO Praha 198. Strana 240.

3.2.2

SOUČASNÁ OBCHODNÍ VÝMĚNA

V současné době patří Mexiko do řady takzvaných prioritních zemí, tedy zemí, na jejichž spolupráci má Česká Republika zvýšený zájem. Z celého latinského kontinentu se mezi tyto tzv. prioritní země řadí ještě Brazílie, Chile a Argentina. Česká Republika má snahu nastolit takový trend vzájemné obchodní výměny s těmito státy, který by nastolil trvalý objemový nárůst našich exportů a zaručil tak stálé aktivní saldo naší vzájemné obchodní výměny. Podařit se nám to může jednak zvýšením vývozu tradičních českých výrobků, dále pak také rozvojem nových projektů a obchodních příležitostí zejména v perspektivních oblastech. V současnosti zabírá Mexiko v žebříčku obchodních partnerů České Republiky až 40. místo co se týče exportních partnerů a až 44. místo v oblasti importních partnerů. Z toho můžeme logicky vyvodit, že dosavadní český export je nedostatečný a zdaleka nevyužívá všechny možnosti a příležitosti, které českým podnikům mexický trh nabízí. Z hlediska svého postavení se jedná o trh dosud nenasycený a pro náš export tedy mimořádně perspektivní.

- 39 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem Tabulka č. 4: Přehled vzájemné obchodní výměny mezi lety 1993 a 2005, v tisících USD Vývoz

Umístění

Dovoz

Umístění

Obrat

Umístění

Saldo

1993

31 695

41.

4 196

66.

35 891

46.

27 499

1994

16 566

55.

6 741

65.

23 307

60.

9 825

1995

10 163

71.

9 044

62.

19 207

71.

1 119

1996

13 735

66.

7 546

73.

21 281

68.

6 189

1997

18 466

56.

13 241

61.

31 707

63.

5 225

1998

22 017

53.

23 738

50.

45 755

58.

-1 721

1999

19 979

52.

31 337

46.

51 316

52.

-11 358

2000

24 840

54.

48 013

47.

72 853

51.

-23 173

2001

29 097

53.

50 224

46.

79 321

51.

-21 127

2002

28 581

59.

50 145

46.

78 726

54.

-21 564

2003

50 486

48.

69 105

44.

119 591

50.

-18 619

2004

93 217

43.

105 308

43.

198 525

47.

-12 091

129 796 40. 110 992 44. 2005 240 788 Zdroj: EXPORTÉR, magazín HN, č. 5, květen 2006. Strana 29

46.

18 804

3.3 KOMODITNÍ STRUKTURA ČESKÉHO EXPORTU Trendy, které lze vysledovat v komoditní struktuře českého exportu do Mexika: Tradičními vývozními artikly byly textilní, obuvnické, kožedělné, obráběcí, polygrafické stroje, skleněná a kovová bižuterie, chemické a farmaceutické produkty, dekorativní a užitkové sklo, kovové roury, kuličková ložiska, hudební nástroje V současné době roste podíl strojírenských výrobků Tabulka č. 6: Růst podílu strojírenských výrobků na českém exportu 2003 60%

2004 66%

2005 68%

Zdroj: EXPORTÉR, magazín HN, č. 5, květen 2006

Zvýšený vývoz artiklů týkajících se oblasti energetiky – parní turbíny

- 40 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem Obecně se dá říci, dlouhodobě vývozními komoditami našich firem jsou:13 Elektrotechnické výrobky

40%

Automobilové komponenty

20%

Průmyslové stroje a zařízení

15%

Bižuterie a bižuterní polotovary

8%

Textilní polotovary

4%

Tabulka č. 5: Komoditní struktura českého exportu Nomenklatura HS4 Kód

tis. Kč Podíl v % tis. USD

Název

8415 Zařízení klimatizační

313 921

10,30

13 396

8512 Přístroje el. osvětlovací aj., stěrače ap. pro vozidla motor., kola

210 843

6,92

8 946

7018 Perly, imitace perel, drahokamů ap. ze skla, figurky (ne bižuterie)

199 562

6,55

8 530

8708 Části, součásti traktorů, vozidel motor. osobních, nákladních ap.

140 571

4,61

5 975

4011 Pneumatiky nové z pryže

138 099

4,53

5 872

8414 Čerpadla, vývěvy vzduchové, kompresory, ventilátory ap.

120 528

3,95

5 176

8409 Části, součásti pro motory pístové zážehové, vznětové

110 678

3,63

4 653

7616 Výrobky ostatní z hliníku (hřebíky, šrouby, jehlice, tkaniny aj.)

106 595

3,50

4 601

8419 Stroje ke zprac. materiálu změnou teplot, ohřívače vody neelektr.

102 562

3,37

4 320

99 948

3,28

4 261

Pod limitem 90 000 tis. Kč

1 504 270

49,36

64 064

Celkem

3 047 577

8302 Úchytky, kování, věšáky, háčky ap., zavírače dveří z kovů obecných

100,00 129 796

Zdroj: Ministerstvo obchodu a průmyslu: Strategie prosazování obchodně ekonomických zájmů ČR v Brazílii, Mexiku, Argentině a Chile. 2006. (http://www.mpo.cz/dokument14164.html)

13

BUSINESSINFO.CZ – Oficiální portál pro podnikání a export. Souhrnné teritoriální informace Mexiko.

- 41 -


3.4 KOMODITNÍ STRUKTURA ČESKÉHO IMPORTU Trendy v dovozu z Mexika: •

Od počátku 90. let došlo k výrazné změně ve struktuře mexického dovozu

•

Zatímco dříve se dovážely výrobky převážně primárního sektoru a výrobky strojírenské tvořily téměř nulový podíl, v současnosti je situace opačná

•

Strojírenské výrobky tvoří až 70% celkového dovozu z Mexika

•

Velký podíl na tom má zavedení nových komodit, jako jsou: zařízení k automatickému zpracování dat, motory pro osobní automobily Škoda, diody, tranzistory, elektrické přístroje a zařízení, převodové hřídele a kliky, nehnané nápravy14

Tabulka č. 8: Komoditní struktura českého importu z Mexika Nomenklatura HS4 Kód

tis. Kč

Název

Podíl v %

tis. USD

8471 Zařízení pro automatické zpracování dat, jednotky, snímače ap.

278 378

10,69

11 817

8409 Části, součásti pro motory pístové zážehové, vznětové

168 493

6,47

7 260

8536 Přístroje elektrické k ochraně ap. elekt. obvodů do 1000 v

161 428

6,20

6 877

9018 Nástroje lékařské, chirurgické, zubolékařské, zvěrolékařské aj

150 673

5,79

6 429

8473 Části strojů psacích, počítacích aj., automat. zpracování dat

150 480

5,78

6 395

8703 Auta osobní aj. vozidla motorová pro přepravu osob

141 946

5,45

6 006

9026 Přístroje k měření, kontrole průtoku, tlaku ap. kapalin, plynů

122 527

4,71

5 235

8507 Akumulátory elektrické vč. separátorů

118 081

4,54

5 091

105 771

4,06

4 511

76 687

2,95

3 327

71 480

2,75

3 036

Pod limitem 70 000 tis. Kč

1 057 285

40,61

45 010

Celkem

2 603 230

100,00

110 992

1302

Šťávy, výtažky rostlinné, pektiny ap., slizy ost. rostlinné i upravené

8542 Obvody integrované elektronické, mikrosoustavy 8529

Části přístrojů vysílacích, přijímacích, televizních, rozhlasových

Zdroj: Oficiální podklady MPO (www.mpo.cz)

14

Ministerstvo obchodu a průmyslu: Strategie prosazování obchodně ekonomických zájmů ČR v Brazílii, Mexiku, Argentině a Chile. 2006. (http://www.mpo.cz/dokument14164.html)

- 42 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem Po všeobecném poklesu českého zahraničního obchodu začátkem 90. let má obchodní výměna mezi Mexikem a Českou republikou vzestupnou tendenci. Během dekády 1995 – 2005 se vzájemně zvýšil vývoz i dovoz více než desetinásobně, což je zřejmé hned na první pohled z následujícího grafu. Pozitivní saldo obchodní bilance se nám podařilo obrátit v náš prospěch. I přes tento silný růst našeho exportu do Mexika se nám však stále nedaří využít veškerý potenciál, který nám mexická ekonomika nabízí. V našem exportu v posledních letech převládají

průmyslové

výrobky,

jako

jsou

automobilové

komponenty,

výrobky

elektrotechnického průmyslu, stroje a zařízení, skleněná a kovová bižuterie, ložiska. Zatímco struktura našeho importu se výrazně změnila, neboť narostl dovoz strojírenského zboží, jako jsou zařízení na automatické zpracování dat, motory pro automobilku Škoda, diody, tranzitory a jiné elektronické přístroje. Graf 2: Vzájemný obchod ČR – Mexiko 270 000

240 000 210 000

180 000 150 000 V ývoz D ovoz

120 000

O brat S aldo

90 000

60 000

Zdroj: 30 000 oficiální podklady MPO. (www.mpo.cz) 0

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 -30 000

Zdroj: Oficiální podklady MPO (www.mpo.cz)

- 43 -


3.5 ANALÝZA MEXICKÉHO TRHU – PŘÍLEŽITOSTI A RIZIKA Silné stránky mexického trhu15: •

Široký okruh spotřebitelů, více než 100 miliónů obyvatel dosud nesaturovaného trhu

•

Dlouhodobá politická stabilita země, jak politická, tak ekonomická

•

Mexický trh je vysoce liberalizovaný, dovozy nejsou omezovány

•

Nízká míra inflace a trvale regulovaný kurz mexického pesa vůči americkému dolaru, euru a dalším měnám

•

Mexiko je členem mnoha globálních (WTO, OSN, MMF, SB, IBRD, EBRD, OECD, APEC, NAFTA) i několika regionálních organizací (OAS, SELA, ALADI, MCCA- SICA, CAN, SKUPINA TŘI, AEC).

•

Prioritou mexické vlády jsou zejména trhy USA i trhy Evropské Unie

•

Mexiko má uzavřenou dohodu o volném obchodu s Evropskou Unií, členství České Republiky v EU tedy zvyšuje naši důvěryhodnost pro obchodní a hospodářskou spolupráci

•

Smluvní základnu tvoří rovněž bilaterální smlouvy uzavřené mezi ČR a Mexikem, například: Dohoda o podpoře a ochraně investic, dohoda o zamezení dvojího zdanění, bezvízová dohoda atp., viz Kapitola 3.1.)

Rizika mexického trhu: •

Slabý dolar v souvislosti se silnou závislostí mexického hospodářství na ekonomice USA a posilující hospodářská expanze Číny

•

Nedokončená legislativa v oblasti přímých zahraničních investic

•

Legislativně nezajištěný vstup a podíl soukromého sektoru v největších státních podnicích PEMEX (státní ropná společnost) a CFE (státní energetická společnost)

15

EXPORTÉR, magazín HN, č. 5, květen 2006, str. 28

- 44 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem •

Vzdálenost a značná rozloha Mexika z hlediska geografického pokrytí trhu

•

Únosy podnikatelů, vysoký stupeň kriminality, války drogových gangů

•

Korupce a nízká rozhodovací transparentnost soudů na všech stupních

•

Nízká průhlednost vypisovaných veřejných zakázek a výběrových řízení

•

Nízká úroveň rozvoje místní justice

•

Doporučuje se využívat ke konzultacím a průzkumu trhu místní specializované firmy

•

Vysoká míra nezaměstnanosti jak ve městech, tak i v zemědělských oblastech, malá tvorba nových pracovních příležitostí

•

Pomalé snižování daňové zátěže daňovým poplatníkům

•

Nejistá návratnost vynaložených prostředků na vybudování obchodních zastoupení

•

Mexický trh představuje vysoce konkurenční tržní prostředí

Rizika pro české firmy: •

Silná koruna

•

Nepružnost českých firem při uspokojování zvýšené poptávky

•

Absence úvěrových linek při krytí platebních podmínek a financování exportu

•

Jazykově nedostatečná příprava českých firem, nabídky musejí být předkládány ve španělském jazyce

•

Vysoce nákladná fyzická přítomnost na mexickém trhu

•

Nedostatečné využívání veletrhů a výstav, organizování podnikatelských misí

Příležitost pro české firmy: •

V květnu v roce 2006 byla otevřená nová kancelář CzechTrade v hlavním městě Mexika Ciudad de México, v budově českého velvyslanectví.

- 45 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem Úkolem kanceláře CzechTrade v Mexiku je zastupovat české firmy a jejich výrobky a usnadňovat jim vstup na trh •

Navázání na dlouholetou tradici česko-mexických vztahů, obnovení dobrého jména českých výrobků

3.6 OBLASTI DALŠÍ MOŽNÉ OBCHODNÍ A HOSPODÁŘSKÉ SPOLUPRÁCE Jako perspektivní se jeví pro budoucí poměry investice do energetiky, těžby ropy a zemního plynu, uhlí a rud. České firmy mohou najít zejména uplatnění při rekonstrukci a modernizaci zařízení na výrobu elektrické energie, které by byly šetrné k životnímu prostředí. Našim výrobcům se již tato zakázka jednou povedla, a sice při výstavbě elektrárny v Monterrey. Česká společnost Škoda Praha podepsala v roce 2005 se španělsko-americkou investorskou společností GENERMEX kontrakt na výstavbu paroplynové elektrárny. Zakázka činila téměř sto milionů dolarů a jednalo se o komplexní vybudování nové elektrárny na zelené louce.16 Tato elektrárna byla situována do průmyslového města Monterrey na úpatí hor Cerro de la Silla, které má pověst města s vysokou úrovní kvality života. Po chilském Santiago de Chile a brazilském Sao Paolu se drží na třetí pozici, co se týče nejlepších míst Latinské Ameriky. Jedním z největších plus je skutečnost, že kriminalita je zde menší a příjmy Mexičanů vyšší oproti průměru jiných velkoměst Mexika. Dalším perspektivním oborem se zdá být infrastruktura. Konkrétně se jedná o výstavbu a obnovu infrastruktury, řešení dopravních systémů, dodávky dopravních prostředků, dodávky komponentů pro železnice a metro, pro automobilový průmysl, přímá výrobní kooperace s mexickými

i

zahraničními

firmami.

Patří

sem rovněž

propojení

elektrických

a

telekomunikačních systémů. Co se týče ochrany životního prostředí, vykazuje Mexiko bohužel ne příliš pozitivní výsledky. Mexiko si je toho samo vědomo a musí se snažit řešit problém ochrany životního

16

EXPORTÉR, magazín HN, č. 5, květen 2006 str. 27

- 46 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem prostředí jednak v souvislosti s mezinárodními smlouvami, které je k tomu zavazují, dále pak také z hlediska vlastního zájmu – turistika tvoří jeden z hlavních příjmů státního rozpočtu a bez patřičné ochrany životního prostředí není dost dobře možné ji dále rozvíjet. Proto zde důležitou úlohu hrají ekologické projekty, zejména spalovny a třídírny odpadů, čističky a úpravny vod, technologie pro výrobu biopaliv, zalesňování ochrana půdy proti erozi. Dále sem patří zařízení, která by upozorňovala a předcházela vzniku živelných pohrom, a dále stroje a zařízení určené na odstraňování jejích následků. Jako perspektivní se jeví rovněž spolupráce v oblasti informatiky a dále v oblasti vojenství – české firmy mohou najít uplatnění při dodávkách speciálního materiálu pro letecký průmysl, vojenské a zabezpečovací techniky. V neposlední řadě je v Mexiku poptávka po českých zemědělských strojích a traktorech, po zařízení pro zavlažování, zalesňování a zpracování dřeva, výrobků z oceli a ze železa. Mezi neméně perspektivní vývozní komodity se rovněž řadí léčiva, zdravotní technika, dětská výživa, sušené mléko, máslo a mléčné výrobky, čokoládové cukrovinky, obilí, bramborový škrob, dále plastické hmoty, chemikálie, hnojiva a prostředky na rozvoj cestovního ruchu.17

3.7 ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PRO UPLATNĚNÍ ČESKÝCH VÝROBKŮ NA MEXICKÉM TRHU Pokud se české firmy rozhodou vstoupit na mexický trh, neměly by zapomenout na skutečnost, že je tento trh značně konkurenční a tvrdý. Tento fakt je dán tím, že mexické firmy jsou zvyklé obchodovat s partnery z USA a mají tedy své zkušenosti i taktiky. Trh je americkými firmami prakticky ovládán, v menší míře jim pak konkurují dodavatelé z Evropské Unie. Přípravu na vstup na tento trh by tedy česká firma neměla podcenit a měla by se na ni řádně a promyšleně připravit. Firma by si měla nechat vypracovat kvalitní marketingovou

17

Ministerstvo obchodu a průmyslu: Strategie prosazování obchodně ekonomických zájmů ČR v Brazílii, Mexiku, Argentině a Chile. 2006. (http://www.mpo.cz/dokument14164.html)

- 47 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem studii, ve které by byly uvedeny všechny potřebné informace a analýzy o trhu. Exportní cenová nabídka by měla být vypracovaná buď v cenách CIF Veracruz, či v jiných doložkách, které by zahrnovaly i dopravné a pojištění až do místa určení, například CIP či DDP. Samozřejmostí je nabídka vypracovaná ve španělském jazyce a doprovázena vzorky, referencemi, prezentacemi či propagačními materiály. Exportér by si rovněž měl být vědom toho, že se od jeho služeb očekává rovněž dodatečný poprodejní servis a zpětná vazba s klienty či dodavateli. Velký význam při vstupu na mexický trh má marketing a podpora prodeje. V tomto ohledu páchají české firmy největší chyby, neboť při vstupu na mexický trh mnohdy nemají zajištěnu dostatečnou marketingovou podporu, což se může v některých případech stát kamenem jejich úrazu. V současné době je podpora prodeje jedním ze základních pilířů, na kterých musí každá exportní firma stavět, chce-li být úspěšná a prosperující. Co se týče financování, před vstupem na trh by si firma měla uvědomit, jak bude obchodní transakce financovat a zda se pojistí proti rizikům insolvence mexického odběratele. K tomuto rozhodnutí může českým firmám významně pomoci česká instituce na podporu exportu EGAP – Exportní garanční a pojišťovací společnost či ČEB – Česká exportní banka. Obě tyto instituce nabízejí různé druhy pojištění, které mohou české firmy při exportu využít a eliminovat tak rizika svého neúspěchu na minimum. V současné době EGAP nabízí 7 různých základních druhů pojištění: pojištění typu B, C, D, E, F, I, P, V, Z. Jednotlivé druhy se od sebe liší jednak délkou trvání, dále pak také rozsahem krytí teritoriálního rizika. Klasifikace zemí podle míry teritoriální rizika se provádí každoročně podle aktuálních údajů MMF a Světové Banky, které hodnotí finanční, ekonomickou situaci a platební schopnost jednotlivých zemí. Země se potom klasifikují do 7 rizikových kategorií. Země s nejvyšším stupněm rizika představují kategorii číslo 7 a země s nejnižším rizikem kategorii 1. Zvláštní skupinu tvoří země kategorie 0, kde je příjem na jednoho obyvatele vysoký a tudíž se nepředpokládají teritoriální rizika. Mexiko se řadí mezi země se stupněm teritoriálního rizika číslo 2.

•

typ B = pojištění krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru

•

typ C = pojištění bankou financovaného krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru - 48 -


- 49 -


typ D = pojištění vývozního odběratelského úvěru

•

typ E = pojištění potvrzeného akreditivu

•

typ F = pojištění úvěru na předexportní financování

•

typ I = pojištění investic českých právnických osob v zahraničí

•

typ P = pojištění úvěru na financování prospekce zahraničních trhů

•

typ V = pojištění proti riziku nemožnosti plnění smlouvy o vývozu

•

typ Z = pojištění bankovních záruk vystavených v souvislosti s exportním kontraktem

Dále by firma měla rovněž vstoupit v jednání s tuzemskými organizacemi na podporu obchodu a využít jejich služeb, včetně využití jejich odborných kurzů a školení a informačních zdrojů v případě, kdy nemá pro export zboží připraven dostatečně kvalitní personál. Tyto vládní agentury mohou pomoci firmám nejen po stránce finanční, ale i poradenské. Firmy totiž před vstupem na nové zahraniční trhy by měly zpracovat základní charakteristiky trhu, co se týče vývoje poptávky, nové trendy na trzích, jaká je struktura dovozu v daných zemích. Další důležitou součástí je segmentace trhů, čili určení tržních segmentů podle typů zákazníků a produktových řad. Při analýze vlivu zahraničního prostředí by neměla chybět analýza v oblasti legislativy, daní, bariér zahraničního obchodu. Jednou z nejdůležitějších oblastí, na kterou by se firmy měly zaměřit, jsou alespoň základní informace o konkurenci, konkrétně její značky a jejich síla, konkurenční skupiny, koncentrace a přístup k distribučním kanálům. V neposlední řadě by měla být provedena zjištění ohledně bariér vstupu na trh, v podobě například technických překážek, předpisů či certifikací. Firmy, podle svého zaměření, by rovněž neměly zapomínat na monitoring veletrhů a výstav, které mají obzvláště velikou důležitost při vyhledávání nových obchodních partnerů, se kterými mohou navázat obchodní kontakty a úzké vazby do budoucnosti, což ve své podstatě povede k budoucí prosperitě a novým šancím pro zdravě se rozvíjející podniky. Jako nejefektivnější formy distribuce se v mexickém doporučuje prodej prostřednictvím místních obchodních zástupců. Další možností je účast na výstavách a veletrzích, na kterých české firmy mohou rovněž navázat kontakt se svými mexickými obchodními partnery. - 50 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem Doporučuje se zřídit si v zemi vlastní kancelář či společný podnik, pokud to možnosti firmy dovolí. Pokud se firma k tomu rozhodne, musí počítat s časově a administrativně náročným procesem, který však ve svém důsledku může vést k velmi pozitivním ekonomickým výsledkům české firmy. Náklady spojené se založením firmy činí asi 1500 US dolarů.

3.8 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ČESKÉ FIRMY A JOINT‐VENTURES V MEXIKU Mezi tyto firmy patří:18 STROJIMPORT INTERNACIONAL, S. A. – Firma zabývající se prodejem a servisem textilních strojů a náhradních dílů k nim COMERSA, S. A. – firma zabývající se prodejem a servisem obuvnických, koželužských, polygrafických a jiných strojů a náhradních dílů k nim BISUTERÍA MODERNA, S. A. – firma zabývající se výrobou a prodejem bižuterie CGS LLANTAS DE MÉXICO, (Sociedad de responsabilidad limitada) – obdoba naší s.r.o., jedná se o firmu, která provozuje svoji činnost v gumárenském průmyslu RADKA DE MÉXICO, S. A. – firma provozující obchodní činnost se šperky, bižuterií a uměleckými díly ZKL RODAMIENTOS DE MÉXICO, S.A. – předmětem obchodu této firmy jsou kuličková ložiska

3.9 NEJVĚTŠÍ MEXIČTÍ INVESTOŘI V ČESKÉ REPUBLICE Mezi největší mexické investory patří firma: NEMAK, která postavila v Havrani u Mostu závod na výrobu hliníkových hlav motorů pro osobní automobily. Slavnostní otevření továrny proběhlo v roce 2003. RICOLINO, závod na výrobu želatinových bonbónů u Ostravy BARCEL, závod na výrobu kukuřičných lupínků Firmy RICOLINO A BARCEL jsou součástí velkého koncernu BIMBO, který 18

BUSINESSINFO.CZ – Oficiální portál pro podnikání a export. Souhrnné teritoriální informace Mexiko.

- 51 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem podniká například ve Španělsku v oblasti potravinářského průmyslu.

3.10

INVESTIČNÍ KLIMA NA MEXICKÉM TRHU

Mexiko je pro zahraniční investory jedním z hlavních teritorií, do kterých vstupují a investují. Hlavní příčinou, která tuto skutečnost podněcuje, je vstup Mexika do zóny volného obchodu s USA a Kanadou, kterou uzavřely v roce 1994. V devadesátých letech se díky tomu stalo jednou z nejatraktivnějších zemí podle počtu přímých zahraničních investic, konkrétně zahraniční podniky do země investovaly od počátku devadesátých let již přes 120 miliard amerických dolarů. V porovnání s ostatními státy Latinské Ameriky je to právě Mexiko, které se drží na první příčce v příjmu PZI. Rozvoji PZI nahrává i současný postoj vlády, který se snaží podporovat toky investic prakticky do všech možných hospodářských odvětví kromě ropného a energetického průmyslu, ve kterém se snaží udržet si státní kontrolu. Po zkušenosti z finanční krize z roku 1994 a 1995, kdy jednou z hlavních příčin krize byla závislost ekonomiky na krátkodobém spekulativním kapitálu, se vláda snaží vytvářet příznivé podmínky pro příliv dlouhodobých přímých zahraničních investic. V devadesátých letech činil příliv PZI do země okolo 10 miliard USD ročně, v roce 2005 to již bylo 17,8 miliard USD, což představuje asi 2 % podíl na mexickém HDP. V roce 2006 se PZI vyšplhaly na 18,9 miliard USD a v roce 2007 se očekává podobná situace, zhruba 18,5 miliard USD. Dalo by se však říci, že vzhledem k mezinárodním aspektům jako je válka USA v Iráku PZI spíše stagnují. Pravidla v oblasti zahraničních investic stanovuje zákon o zahraničních investicích19 a čtyři instituce: Generální ředitelství zahraničních investic – jeho hlavním úkolem je přispívat ke zlepšování investičního a právního prostředí, v němž se investice realizují připravuje smlouvy o vzájemné ochraně a podpoře investic Národní registr zahraničních investic - připravuje smlouvy o vzájemné ochraně a podpoře investic Národní komise pro zahraniční investice – jedná se o orgán, který rozhoduje o možnosti navýšení zahraničního kapitálu nad hranice stanovené zákonem 19

http://www.cddhcu.gob.mx/leyinfo/

- 52 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem Bancomext – agentura s podobnou náplní jako náš CzechTrade či CzechInvest, adresuje investiční poptávky a výjimečně se podílí na financování projektů Všechny přímé zahraniční investice, které do Mexika plynou, vyžadují autorizaci na základě dekretů a schválení Národní komise pro zahraniční investice. Podle zákona o zahraničních investicích náleží státu strategické oblasti, ve kterých nelze investovat. Těmito oblastmi jsou těžba ropy a petrochemický průmysl, elektřina, výroba jaderné energie, radioaktivní nerosty, pošta a telegraf, emise bankovek a ražba mincí, kontrola a dohled nad přístavy a letišti20. Pouze mexické společnosti mohou podnikat v oblasti maloobchodu a distribuce benzinu a ropy, v oblasti televizního vysílání a v pozici úvěrových institucí. Fiskální i nefiskální pobídky si vytvářejí jednotlivé federativní státy. Na úrovni federální se lze setkat s fiskálními pobídkami výjimečně u velkých strategických projektů. Mezi typické fiskální pobídky, které mexické státy nabízejí, může patřit:

100 % osvobození od daně ze mzdy na určitou dobu

10 % snížení daně z nemovitosti

Odpočet domovní daně

10 % snížení silniční daně

10 % snížení platby spojené s obstaráváním řidičského průkazu

Osvobození či snížení veškerých daní první 4 roky provozu

Financování pozemků infrastruktury či daňové úlevy spojené s jejich získáním

Snížení poplatků spojených se zápisem do katastru nemovitostí

Dodatečné daňové úlevy pro podniky při vytvoření minimálně 500 pracovních míst či tehdy, mají-li pro stát strategický význam

20

http://www.cddhcu.gob.mx/leyinfo/

- 53 -


Subvence celé částky spojené se zapsáním právnické osoby do obchodního rejstříku

Mezi příklady nefiskálních pobídek mohu uvést:

Podpora při hledání nejlepší lokality pro otevření výrobního podniku

Podpora při dodávkách pitné vody a dalších služeb

Podpora při obstarávání licencí a povolení

Kompletní informace technické, sociální a ekonomické povahy

Vzdělávací programy pro zaměstnance z výrobního sektoru

Stipendia pro vzdělávání pracovníků

Evropská komise Mexiku vytýká velkou neprůhlednost při schvalování PZI a při vyplácení zisku do zahraničí. Můžeme se zde setkat i s názory, podle kterých jsou přímé investice pro mexické hospodářství nezdravé a Mexiko by se jich tedy mělo co nejlépe vyvarovat. Vzhledem k provázanosti mexického hospodářství s hospodářstvím Spojených Států a světa jako celku je ovšem jakýkoliv pokus o uzavření se a omezení vstupu na domácí trh spíše zpátečnické. Mexiko dosud uzavřelo Dohodu o podpoře a ochraně investic s: Argentinou, Belgií, Nizozemskem, Rakouskem, SRN, Španělskem, Švédskem, Českou Republikou, Koreou, Francií, Itálií, Dánskem, Finskem, Řeckem, Portugalskem, Švýcarskem, Uruguají a Kubou. Na vstup v platnost zatím čekají dohody podepsané s Velkou Británií, Austrálií, Islandem a Panamou. Vztahy ohledně zahraničních investic se Spojenými Státy a Kanadou řeší Dohoda o zóně volného obchodu NAFTA. Tabulka č. 9: Přímé zahraniční investice (v miliardách dolarů) Rok

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Objem

12,41

13,63

17,59

27,15

18,27

14,18

18,67

18,06

Zdroj: Ministerstvo hospodářství Mexika www.inexi.gob

- 54 -

Persp pektivy hosspodářskýcch vztahů s Mexikem V roce 200 05 směřovaaly PZI zejm ména do těch hto odvětví: •

Zppracovatelsk ký průmysl (48,9 %)

•

Finnanční služb by (25 %)

•

Ob bchod (9 %))

•

Osstatní služby y (9,3 %)

•

Do oprava (4,2 %)

Graf 3: 3 PZI do Mexika M podlee sektoru

50,00% %

48.990%

Zprac covatelský Elektrronický

40,00% %

obcho od

30,00% %

% 25,00% 9,000%

20,00% % 10,00% %

1,00%

finanč ční služby

4,220% 1,,10%

těžba

9,30%

0,20% %

0,00% %

stavittelský dopra ava zeměd dělský jiné

mext. www w.bancomextt.com Zddroj: Bancom Největším m příjemcem m PZI je Ciudad C de México M Distrito Federral, který čerpá č téměřř o León, Baaja Californ nia. Na příliivu PZI do o země mají poloviinu, dále sttáty Chihuaahua, Nuevo nevětšší podíl Spoojené Státy Americké (56 %), Niizozemí (10 0,8 %), Špaanělsko (10 0 %), Velkáá Britán nie (4,2 %),, Kanada (3 3,4 %), Něm mecko (2,77 %), Japon nsko (2,1 % %), Švýcarsk ko (1,6 %)). Čína a země Latin nské Ameriky mají zan nedbatelný vliv. v Jako neperspektiv n vnější se jev ví investice

- 55 -

Persp pektivy hosspodářskýcch vztahů s Mexikem votního pro ostředí, zpraacování kom munálních oodpadů, gum márenského o do eneergetiky a eekologie živ průmy yslu,

doprravy

a

a automobilov vého

prům myslu,

teleekomunikaccí,

textilníí

průmysll,

potrav vinářství, vý ýpočetní tecchnika a spo otřební elek ktronika. Prroblémem eenergetiky je však stálee ještě nedořešená n legislativa,, která prozzatím neum možňuje vstu up cizího sooukromého sektoru do o státem m vlastněnýcch podniků CFE a PEM MEX. R v Mexiku jee dodávka investičního i o Velkou přřímou zahraaniční invessticí České Republiky 21 celku Škoda Prah ha pro elek ktrárnu v Monterrey M . Českých zahraničních z h investic je v Mexiku u

m čtrnáct. N Nejvíce jich plyne do ob bchodu (8 m milionů USD), zpracovvatelského průmyslu p (3 3 celkem milion ny USD). Celková C hod dnota český ých investicc v Mexiku v období 11994 až 200 06 činí 4, 9 milion nů USD22. ZI do Mexik ka podle zem mě Graf 4: PZ

1,6 1,9 2,8

2,,6

U USA

0.5

Španělsko

1,90,,8

N Nizozemí

8

V Velká Britá ánie

9,9

K Kanada

61,4

V Virginské ostrovy o N Německo

10,2

Švýcarsko D Dánsko B Belgie JJiné Zdroj: Bancomex xt. www.ban ncomext.com m

21 22

podrrobnější údaje viz kapitola 3.6. 3 BUSIINESSINFO.C CZ Oficiální portál p pro poddnikání a expoort. Souhrnné teritoriální t infformace Mexiiko.

- 56 -


4 KULTURNÍ SPECIFIKA MEXIKA Znalost sociálně kulturního prostředí a mentality osob v zemích, ve kterých hodlá firma podnikat či navazovat nové obchodní styky, je fundamentálním prvkem, který by si měla každá firma důsledně osvojit. Zvláště důležitá se tato znalost jeví v pojetí dnešního světa, který je díky globalizaci stále více provázaný a velký podíl na tom mají také velké nadnárodní společnosti, které se vyskytují téměř ve všech vyspělých i rozvojových zemích, a které přicházejí do styku s cizí kulturou dnes a denně. Seznámení s odlišnou kulturou nám může usnadnit mnoho potenciálních problémů, pomůže nám vyhnout se nedorozumění a vzniku případných konfliktů. Pokud se již firma rozhodla, že chce vstoupit na nový trh a učinila k tomu všechny patřičné kroky, pak by rozhodně rovněž neměla opomenout seznámení se s kulturou, se kterou přichází do styku, jejími zvyky, odlišnostmi a specifiky. Obchodní partneři to jistě ocení a navíc se tím mohou usnadnit obchodní jednání či navazování nových obchodních styků. Ráda bych se v této kapitole věnovala specifikám a odlišnostem mexické kultury, které je třeba znát při obchodním jednání s partnery z této země. Povaha Mexičanů je dána zejména jejich dávnou a bohatou historií, která sahá až do dob indiánských kmenů Májů a Aztéků. Na Mexičany se rovněž můžeme dívat jako na představitele Latinské kultury, neboť Mexiko řadíme pod kolos zvaný Latinská Amerika. Pro ni je typický určitý vzorec chování, který bychom mohli definovat takto: lidé jsou otevření, přátelští, srdeční, hlasití a pohostinní. Tyto vzorce chování samozřejmě neplatí pro každého, neboť Latinská Amerika je velice rozsáhlý kontinent, takže provést jednotnou charakteristiku regionu by bylo obtížné. Mezi jednotlivé prvky kultury Mexika patří jeho historie, původ, náboženství, vztah muže a ženy, rodina, společenský status, čas a vnímání času, nepřímý způsob vyjadřování, fyzický kontakt, přístup k práci a zodpovědnosti, otevřenost, kolektivismus.

- 57 -


4.1 OBCHODNÍ ZVYKLOSTI A MÍSTNÍ ZVLÁŠTNOSTI Zahraniční obchodníci při styku s mexickými partnery musejí vzít v potaz skutečnost, že zde dochází ke kombinaci moderního podnikatelského prostředí s kulturními tradicemi místních obyvatel. Dalo by se říci, že ačkoliv Mexičané jsou ovlivněni americkou kulturou, která je obklopuje téměř na každém kroku, přesto lpí na svých tradicích a dodržují mnoho svých zvyků nejen v osobním životě, ale i v obchodních vztazích. Jednací jazyk Obchodní jednání jsou vedena většinou ve španělštině. I když se anglicky dá dohovořit s většinou mexických obchodníků, neboť většina z nich obchoduje převážně se Spojenými Státy, přece jenom se doporučuje používat během jednání španělštinu. Protější strana to zajisté ocení. Pokud tento jazyk neovládáme, budeme nuceni si sjednat tlumočníka. Je rovněž nezbytně nutné, aby byly veškeré propagační materiály, navštívenky a nabídky v jazyce španělském. Představování Při pozdravu je obvyklé podání rukou, v soukromém styku je zcela normální polibek na tváře u žen a pro muže je typické vřelé objetí a poplácání po zádech. Tituly se při představování ani později neuvádějí. Oslovování Běžná je vazba seňor a příjmení. Vzhledem ke komplikované výslovnosti některých českých příjmení mohou mexičtí partneři upřednostňovat oslovení křestním jménem, například seňor David. Tituly se při oslovování mohou používat, ale není to příliš obvyklé a rozhodně by se to nemělo přehánět. Je možné použít španělsky titul: licenciado pro ekonomické vysokoškolské obory, ingeniero pro technické obory a doctor pro lékaře (například seňor

- 58 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem doctor). Oblékání Na oblékání je kladen velký důraz. Muži nosí vždy oblek – kalhoty, košili, kravatu a sako. Snahou Mexičanů je zachovat si styl a eleganci, základem je čistota a upravený zevnějšek a zejména čisté boty. Styl oblékání rovněž hodně ovlivňuje klimatické podnebí, to znamená místo, kde s mexickým obchodním partnerem jednáme. V případě, že se jedná o oblast s tropickým podnebím, je pro muže přípustná i košile s krátkým rukávem, rozhodně ale nenosí krátké kalhoty. Pro ženy je typické, že se v obchodním styku oblékají střídmě, i když elegantně a moderně. Minisukně či krátké šaty jsou pro ně spíše výjimkou. Obě pohlaví, muži i ženy, mají v oblibě drahé a značkové parfémy. Na pozvánkách se ve většině firem uvádí vhodná forma oblečení na pořádanou akci. Obchodní jednání Snad největším nedostatkem Mexičanů je jejich nedochvilnost. Skutečnost, že přijde mexický obchodní partner pozdě se bohužel stává spíše pravidlem než výjimkou. Musíme tedy na jeho příchod čekat. Pokud bychom odešli, považoval by to za urážku. Od Evropana se naopak vyžaduje přesnost a dochvilnost. Samotné obchodní jednání probíhá většinou v příjemné a přátelské atmosféře. Samotnému jednání může předcházet úvodní nezávazný seznamovací rozhovor. Tento rozhovor, ačkoliv se zdá být neformální, může být klíčovým pro další směr vzájemných obchodních vztahů. Mexický partner si totiž při něm udělá o nás celkový obrázek, který ať vědomě či nevědomě ovlivňuje veškeré další dění a jednání. Je proto nutné, aby byl úvodní rozhovor co nejvíce přátelský a neformální, tak abychom partnerovi „padli do oka“. Navázání vřelého osobního kontaktu je totiž základním předpokladem úspěchu. Mexičtí manažeři upřednostňují dlouhodobé obchodní vztahy založené na vzájemné důvěře a spolehlivosti a vztah a přátelství hodnotí více než jméno či prestiž protější strany. V samém procesu jednání jsou Mexičané disciplinovaní a na profesionální úrovni. Při déle trvajícím pracovním kontaktu se nám může stát, že nás náš mexický protějšek pozve na oběd či na večeři domů. Jedná se o pozvání řídké, spíše u partnerů, kteří se znají dlouhodobě. Při této příležitosti - 59 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem je třeba splnit neformální požadavek, kterým je předání drobného daru. U žen tímto darem bývají nejčastěji květiny. V chování jsou Mexičané velice přátelští a zábavní a emocionální, a to i při jednání. Proto se českým obchodníkům mohou zdát někdy jako neseriózní či neupřímní. Je třeba ale brát toto jejich chování v širším kontextu a nezapomínat na kulturní zázemí, ze kterého pocházejí. Mexičané na většinu otázek neodpovídají přímo a snaží se vyhýbat negativní odpovědi „ne“. V případě, že jsou k tomu nuceni, radši zvolí taktiku „ano“, i když to nemyslí upřímně anebo začnou mluvit o něčem jiném a vyhnou se tak odpovědi. Konkrétní odpověď – ano – či – ne- jim může vyznít jako nezdvořilá a nezávazná. Jednání obvykle probíhá v několika kolech. Trpělivost je proto nezbytně nutná. Závěrečná fáze jednání může být dokončena setkáním obou protějšků z vrcholové úrovně manažerů. Nelze očekávat, že se obchody uzavřou pouze telefonicky. Písemné potvrzení je třeba vyžadovat téměř vždycky, neboť právě mexická povaha způsobuje, že ústně se slíbí cokoliv, avšak na dodržení se už zapomíná. Při odmítnutí nabídky není vhodné dělat příliš mnoho ústupků, neboť se to může projevovat za projev slabosti a nekompetentnosti. Slovo „mañana“ lze chápat nejen jako zítra, či někdy v budoucnu, ale dokonce i jako nikdy. V obchodních vztazích lze tuto situaci vysvětlit velice často jako zdvořilé odmítnutí. Velice důležitá je při jednání osobnost jednajícího obchodního partnera. Z české strany by se mělo jednat o osobu charismatickou, otevřenou, zdvořilou, s určitým společenským postavením. Rozhodně by tento český jednající neměl být příliš vážný, zamlklý či seriózní, neboť by v mexickém protějšku nevzbudil příliš důvěry a ochoty dále spolupracovat, což ve svém důsledku by mohlo mít katastrofické následky pro vzájemný obchod. Obchodní etika se pomalu přibližuje standardům platným jak USA, tak i v Evropě. Co se týče platební morálky, ta je v Mexiku spolehlivá a neustále se zlepšuje. Zadlužené společnosti jsou spíše vzácností. Konverzační témata Mezi nejtypičtější a nejvhodnější konverzační témata mohou být zařazena témata: sport, zejména fotbal, jídlo, hudba, rodina, literatura, společné historické momenty či historie Mexika. Naopak jako nevhodné mohou být označena témata týkající se výše platu, majetku, či určitých soukromých záležitostí, jako je například bydliště obchodního partnera. Dále se nedoporučuje - 60 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem probírat některé politické problémy země, zejména vztah Mexika a USA, rozdíly v sociálních vrstvách (bohatí versus chudí), drogové mafie, nelegální pobyt cizinců, korupce či náboženství.

Společné stolování Mexičané jsou velmi pohostinní. Rádi spojují pracovní záležitosti s příjemným prostředím, které může vhodně vybraná restaurace nabídnout. Obchodní jednání tak probíhá v méně formálním prostředí, což obě jednající strany zajisté ocení. Při jednání v kanceláři se obvykle podává káva či nealkoholické nápoje. Pití tvrdého alkoholu během jednání je nezdvořilé a rozhodně se nedoporučuje. Zakončení jednání je obvykle spojené s obědem či večeří v restauraci. Obědy začínají ve 14 či 15 hodin odpoledne a obvykle trvají dvě hodiny, i když v závislosti na délce jednání a počtu chodů se mohou protáhnout až do pozdních večerních hodin. Obvyklý čas pro večeře je 21 hodin. Večeře probíhají poněkud méně formálně než oběd, většinou bývají spojeny s oslavou či společenským večerem. Pozvánky na společenské party, takzvané fiesty, bývají dobrým znakem toho, že náš obchodní vztah přerostl ve vztah přátelský. Je vhodné přinést nějaký menší dárek. Při neformální večeři je obvyklé, že platí nejstarší osoba ve skupině, avšak je vhodné toto pozvání co nejdříve nějakým způsobem oplatit. Pracovní den Délka pracovní doby je různá v závislosti na regionu a typu organizace. V hlavním městě a na jih od něj platí pracovní doba od 9:00 do 18:00 s dvouhodinovou přestávkou na oběd. Na severu země bývá obvyklé začít pracovat již dříve, od 8:00 do 17:00. Úřady a banky bývají otevřeny pouze dopoledne do 14:00. Obvyklá prodejní doba obchodů je od 9 či 10:00 hodin dopoledne až do 20:00 či 21:00 odpoledne s polední přestávkou na oběd mezi 14 a 16:00 hodinou. Není zde obvyklé pracovat v sobotu. V případě, že na nějaký den v týdnu připadá volno, spojí se tento den s bývajícími dny spojující víkend a vytvoří se tzv. puente, kdy lidé nepracují a mají volno. Na tuto dobu není vhodné plánovat obchodní jednání. Rovněž je třeba si uvědomit, že léto a prázdniny v Mexiku začínají od poloviny prosince, kdy je u nás zimní roční období. Prázdniny trvají až do konce ledna a většina pracujících si bere na tuto dobu dovolenou.

- 61 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem Rovněž v únoru, kdy probíhají karnevaly po celé Latinské Americe, nepracuje téměř nikdo. Tuto skutečnost je třeba brát na vědomí, jestliže plánujeme důležité obchodní cesty do Mexika. Státní svátky Tabulka č. 10: Státní svátky Mexika 1. leden

Nový rok

6. leden

Tři králové

1. únor

Den Candelarie

5. únor

Den ústavy

24. únor

Den vlajky

21. březen

Narození Benita Juáreze

1. květen

Svátek práce

5. květen

Bitva u Puebla (výročí nezávislosti)

1. září

Zpráva o stavu národa

16. září

Den nezávislosti Mexika

12. října

Den Razy (Objevení Ameriky)

1. listopadu

Den všech svatých

2. listopadu

Památka zesnulých

20. listopadu

Výročí mexické revoluce

12. prosince

Svátek Panny Marie Guadalupské

25. prosince

Vánoce

4.2 HOFSTEDEHO KULTURNÍ DIMENZE A MEXICKÁ SPOLEČNOST Sociální diverzifikace a politický systém Kultura předurčuje charakter společnosti, který je dán jednak její sociální diversifikací a také charakterem politického života. Hodnotovou strukturu společnosti představují normy a principy, podle kterých se pak daná společnost chová. Na hodnotovou strukturu společnosti působí vnitřní i vnější vlivy. Mezi vnitřní vlivy se počítá například ekonomický rozvoj, - 62 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem urbanizace či vzdělání. Mezi vnější vlivy patří globalizace či kulturní vliv Spojených Států. Působením všech těchto vlivů se kultura vyvíjí a mění. Mezi diverzifikací sociálních vrstev mexické společnosti a politickým systémem dochází k vzájemnému propojení, neboť sociální diverzifikace dovoluje tvorbu nedemokratického politického systému, který zpětně přispívá k jejímu upevnění a zachování. Diverzifikace mexické společnosti vede k mnoha základním společenským problémům, jako je kriminalita, negramotnost, korupce, chudoba a podobně. Co se týče politického vývoje Mexika, vykazuje patřičnou odlišnost od vývoje zbývajícího latinskoamerického kontinentu. Zatímco vývoj naprosté většiny latinskoamerických zemí byl formován řadou vojenských převratů, bojů o moc a válek, vývoj v Mexiku byl výrazně stabilní a obešel se bez většího násilí na obyvatelstvu. Za více než sedmdesátiletém vládnutí strany PRI stojí specifický politický systém založený na sociální diverzifikaci, který si strana dokázala ve společnosti prosadit. V současnosti dochází k dynamickému vývoji mexické společnosti, jejímiž rysy jsou demokratizace politického života a liberalizace hospodářství. Hofstedeho analýza Gerhard Hofstede je jedním z nevýznamnějších osobností, které svými prácemi přispěly k obohacení

oborů

managementu,

sociologie,

psychologie,

antropologie

a

dalších

interkulturálních studií obecně. Tento holandský odborník zkoumal jednotlivé kulturní odlišnosti v různých kulturních prostředích více než padesáti zemí světa. Na základě svých výzkumů potom formuloval výsledky podle jednotlivých kritérií do skupin, na základě kterých pak vytvořil kulturní dimenze. Kulturní dimenze jsou tedy kritéria získaná dlouhodobým pozorováním, které charakterizují klíčové odlišnosti jednotlivých národů. Stanovily se indexy v rozmezí hodnot 0 – 100, které umožňují srovnávání daných národních kultur. Mezi čtyři základní kulturní dimenze patří tato kritéria: •

Rozpětí moci

•

Individualismus x kolektivismus - 63 -


Feminita x maskulinita

•

Vyhýbání se nejistotě

Původní Hofstedeho výzkum obsahoval čtyři základní dimenze, avšak později, pod vlivem výzkumů kulturních rozdílů asijských zemí, byla přidána pátá kulturní dimenze Dlouhodobá x krátkodobá orientace. Důvodem byla skutečnost, že dlouhodobá orientace je velmi typickým znakem asijských kultur a tvoří součást asijského způsobu myšlení a rozhodování. Rozpětí moci (index PDI) Definice říká: „Jedná se o míru, do které jsou členové s nižší mocenskou pozicí v instituci nebo organizaci ochotni připustit, že moc je rozdělena nerovnoměrně.“ 23 Ve výzkumech provedených v 70. Letech byla pro Mexiko zjištěna hodnota 81, což značí vysokou hodnotu rozpětí moci. Všeobecně vysoké hodnoty tohoto indexu byly naměřeny pro celou latinskou Ameriku, nejvyšší pak byly zjištěny ve státech Střední Ameriky. Latinskoamerický průměr tohoto indexu PDI pak činil 70. Z tohoto faktu se dá usuzovat několik základních poznání. Moc je ve společnosti rozdělena nerovnoměrně, přičemž se jedná o všeobecně společensky akceptovanou skutečnost. Jednotlivé vrstvy společnosti se hodnotí podle bohatství, společenského postavení, znalostí a mocenské síly. Zároveň to souvisí s tím, že moc má větší sílu než právo a jedná se tedy o základní společenský fakt. Hranice vytvořené mezi sociálními vrstvami jsou pevně dané a respektované, sociální mobilita vykazuje jen malou flexibilitu. Je známá skutečnost, že střední třída v Mexiku je velmi malá, téměř neexistuje. Organizace jsou uspořádány hierarchicky a k autoritám se udržuje úcta. Možné příčiny vysoké hodnoty indexu rozpětí

moci bychom mohli najít v dávné

historii. V období více než tisíc let před naším letopočtem nastal obrovský rozmach Římské říše. Tehdy se rozšířila přes celou jižní Evropu, severní Afriku až na Střední východ. Veškerá

23

Hofstede, Geert: Kultury a organizace: software lidské mysli: spolupráce mezi kulturami a její důležitost pro přežití. Univerzita Karlova, filozofická fakulta. Praha. 1999.

- 64 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem moc byla soustředěná v Římě, odkud byly vedeny a spravovány všechny římské kolonie. Španělsko patřilo tehdy pod tato podmaněná území, bylo tedy pod silným vlivem Římské říše. O mnoho století později, na přelomu 15. A 16. století se Španělsko stalo velkým kolonizátorem téměř celé Latinské Ameriky, včetně Mexika. Dalo by se tedy usuzovat, že tehdejší rané zkušenosti se státní mocí měly velký vliv na tento národ a ovlivnily jeho myšlení v rámci politického

a

sociálního

systému.

Dalším

nezanedbatelným

zdrojem

zdůrazňujícím

společenskou hierarchii je katolictví, další faktor, který do Mexika přivezli španělští kolonizátoři. Hofstede ve svých analýzách vysvětluje, že vztah k autoritě je nejvýznamněji ovlivněn zeměpisnou šířkou dané země, počtem obyvatel a bohatstvím země.24 Velikost populace je podporuje závislost na autoritě v tom smyslu, že více lidnatá země musí přijmout politickou moc, která je pro ni více oddálená a méně přístupná než je tomu u zemí s nízkým počtem obyvatel. Co se týče zeměpisné šířky, země v nízkých zeměpisných šířkách mívaly dostatečný zdroj obživy, avšak musely bojovat s dalšími kmeny o tyto zdroje. Z tohoto hlediska měly větší šanci na přežití ty skupiny lidí, které měly centrální autoritu, která stanovovala řád a hierarchické uspořádání. Individualismus x kolektivismus (index IDV) Obecně se dá tato dimenze charakterizovat takto: „Individualismus přísluší společnostem, v nichž jsou svazky mezi jedinci volné. Předpokládá se, že se každý stará sám o sebe a svou nejbližší rodinu. Kolektivismus naopak přísluší ke společnostem, ve kterých jsou lidé od narození po celý život integrováni do silných a soudržných skupin, které je chrání výměnou za jejich věrnost.“ 25 Individualismus znázorňuje postoj jednotlivce, který se cítí být oddělen od skupiny a vystupuje samostatně sám za sebe. Opakem individualismu je kolektivismus, který zdůrazňuje zájmy skupiny nad osobními zájmy jednotlivce. Osoby jsou členy skupin, které jsou jejich autoritou a ke kterým jsou loajální po celý život. V kulturách, kde kolektivismus převládá, jsou 24

Hofstede, Geert: Kultury a organizace: software lidské mysli: spolupráce mezi kulturami a její důležitost pro přežití. Univerzita Karlova, filozofická fakulta. Praha. 1999. 25 taktéž

- 65 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem lidé od dětství vychováváni ve smyslu „my“, nikoliv „já“. Zatímco u individualismu se předpokládá, že každý se postará sám o sebe, v kolektivismu je tato situace jiná. Lidé jsou členy určité skupiny, od které se automaticky očekává, že se o své členy postará a zajistí jim ochranu. Co se týče výzkumu Geerta Hofstedeho, v Mexiku byla naměřena nízká hodnota indexu IDV, přičemž průměr pro Latinskou Ameriku činil 21. Poměrně nízká hodnota tohoto indexu se dá vysvětlit tím, že jedinci přísluší k určité sociální vrstvě, jejíž zájmy jsou automaticky i zájmy jedinců. Jednotlivé názory, postoje i zákony se mohou odlišovat podle příslušnosti k jednotlivým skupinám. V těchto kolektivech hraje velkou úlohu stát. Obecně platí, že velká míra kolektivismu je charakteristická spíše pro chudé a zemědělsky založené země. Kolektivismus je však patrný i ve většině vyspělých asijských státech jako je Japonsko nebo Čína. maskulinita x feminista (index MAS) Přesná definice dimenze maskulinity a femininity zní takto: „Dimenze maskulinity a femininity vyjadřuje míru, v níž hodnoty jako asertivita, úspěch, výkon a soutěživost, které jsou téměř ve všech společnostech charakteristické pro roli muže, dominují nad hodnotami ostatními. Mezi takové ostatní hodnoty patří i například kvalita života, udržování dobrých osobních vztahů, péče o slabé, solidarita, tj. takové vlastnosti, které jsou ve všech společnostech charakteristické pro ženy.“26 Jednotlivé kultury je možné rozdělit na dva proudy: maskulinní a femininní. Maskulinní je společnost, kde převládá mužský prvek, kde muž má hlavní slovo a je vůdcem. Žena má v takovéto společnosti vedlejší postavení, její hlavní rolí je být matkou a pečovat o rodinu. Je od nich očekávána poddajnost a oddanost. Jinak je tomu ve společnosti, která má tendenci být spíše femininní. V takové společnosti se rodové role vzájemně překrývají a doplňují, takže činnosti, které jsou typické jen pro ženy, vykonávají i muži a naopak. Ženy si v této společnosti

26


- 66 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem vydobyly svoje postavení, které je rovnocenné s postavením muže v této společnosti. Ženy jsou hojněji zastoupeny například v politice či jiných povoláních, dříve přijatelné jen pro muže. Vysoká hodnota indexu maskulinity je všeobecně charakteristická pro celou Latinskou Ameriku. Pro Mexiko byla naměřena hodnota 69, což je druhá největší na tomto kontinentu. Příčiny tohoto jevu nejsou tak jednoznačné. Za jednu možnou příčinu lze považovat jednak kolonizaci mexického území středověkými španělskými dobyvateli, ale i rovněž lze příčinu spatřovat v původních indiánských kulturách, které v Mexiku dříve působily. Patří mezi ně jak kultura aztécká, která měla poněkud drsný charakter (neustálé boje a mnohatisícové oběti bohům nebyly pro tento národ výjimkou), potom také kultura aztécká, která se vyznačovala jemnějšími povahovými rysy. Obě tyto kultury představují indiánské kulturní dědictví, které se promítají i do dnešní mexické společnosti. Vyhýbání se nejistotě (index UAI) Definice kulturní dimenze vyhýbání se nejistotě říká: „Index vyhýbání se nejistotě vyjadřuje stupeň, v němž se příslušníci dané kultury cítí ohroženi nejistotou nebo neznámými situacemi, jako míru preferencí strukturovaných situací oproti nestrukturovaným v dané kultuře.“27 V případě, že se jedná o společnost s vysokým stupněm vyhýbání se riziku a nejistotě, cítí se členové této společnosti více ohrožováni nejistými, neznámými či rizikovými situacemi. Tito jedinci pak postupují v souladu se stanovenými harmonogramy a plány, dodržují přesné normy a pravidla za účelem omezení případného rizika na minimum. Naopak u společnosti, která má nízkou míru rizika, je ochota poznat nové a neznámé či případně podstoupit hrozícímu riziku mnohem vyšší. Tito lidé se nesnaží omezit budoucí možné nezdary na minimum, naopak je zahrnou do svých očekávání a počítají s nimi. Jedná se tak o kulturu odvážnější a otevřenou.

27


- 67 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem Výzkumy provedené v 70. letech týkající se indexu vyhýbání se nejistotě zjistily, že Latinská Amerika vykazuje velmi vysokou hodnotu tohoto indexu. Konkrétně Mexiko dosahuje hodnoty 82, což je vysoké číslo. Společnost má tedy velkou tendenci vyhýbat se neznámému, dosud nepoznanému. Typické pro tento postoj je konzervatismus a náboženství. V případě Mexika hraje důležitou roli katolická církev, která je v Mexiku velmi rozšířená a zahrnuje naprostou většinu věřících. V Mexiku se vyskytuje v této souvislosti ještě jeden fenomén, a sice extrémistické skupiny, které mohou některé obyvatele státu svým chováním ohrožovat. Proti tvrzení, že Mexiko je zemí, která se silně vyhýbá nejistotě, však stojí mexická národní povaha. Pro Mexičany je charakteristické, že dodržování organizačních pravidel a směrnic není jejich silnou stránkou. Závažné dodržování závazků totiž nemají příliš v oblibě. Snažila jsem se popsat všechny Hofstedeho kulturní dimenze i se všemi svými rysy a protiklady. Tyto dimenze jsou rozhodující nejen pro oblast sociologie, ale jsou rovněž významným prvkem managementu. Je ovšem třeba mít na paměti, že jsou pouze obecným popisem kulturních rozdílů mezi zeměmi a jednotlivými kulturami. Kulturní dimenze mají své klady, pro které bývají vyzdvihovány, ale také mají i své zápory, pro které bývají kritizovány. Mezi hlavní klady patří přehlednost, jednoduchost, strukturovanost a možnost vzájemného srovnání různých kultur. Zároveň se jim však vytýká, že takto stanovené parametry mohou příliš snadno vést ke zjednodušujícím předsudkům, stereotypizaci, a mohou vynechat v potaz některé nové vlivy a formy kulturních standardů, které vznikly interakcí více kultur. Dlouhodobá x krátkodobá orientace (index LTO) Dlouhodobá orientace značí zaměření se do budoucna, jedinci se soustředí nikoliv na současné či krátkodobé věci, ale vytyčují si dlouhodobé cíle, které jsou pro ně určující. Jedná se tedy o orientaci na výsledky, nikoliv pouze krátkodobé efekty. Opačně tomu je u kultur, jejichž zaměření je spíše krátkodobé. Tyto společnosti vnímají pouze minulost a přítomnost, budoucnosti nevěnují přílišnou pozornost. Obvykle vyznávají respekt k tradicím a orientují se pouze na činnosti, které jim přinášejí okamžitý či krátkodobý výsledek.

- 68 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem Podle provedených průzkumů je mexická společnost orientovaná více krátkodobým směrem. Mexičané dávají přednost momentální stabilitě, orientují se na rychlý zisk a s dlouhodobým plánováním si hlavu nelámou. Jednou z cest k dosažení okamžité osobní stability a satisfakce je i materiální spotřeba statků výrobků. Pro Mexičany je typické, že si potrpí na luxusní značkové výrobky a bouřlivé a okázalé večírky, ačkoliv jejich finanční situace tomu zrovna neodpovídá.

4.3 ČESKO‐MEXICKÉ KULTURNÍ VZTAHY Není překvapením, že naše vzájemné kulturní vztahy sahají hluboko do historie. Naše oficiální diplomatické vztahy trvají již od počátku minulého století. Krátce po první světové válce byly navázány první oficiální styky na konzulární úrovni. V dubnu 1922 otevřelo Mexiko v Praze generální konzulát, který byl činným až do okupace Československa roku 1938, kdy byl poté převzat do rukou Němců. Československý generální konzulát zahájil svou činnost v Mexiku 17. července 1922. V roce 1927 povýšila československá vláda oficiální zastoupení v Mexiku na velvyslanectví, které zahájilo svou činnost 11. listopadu 1927. V období mezi světovými válkami udržovala ČSR v Mexiku honorární konzuláty v Tampicu a Gomez Palaciu, mexická strana měla honorární konzulát v Brně. Po okupaci Československa byly diplomatické styky dočasně přerušeny a opět navázány až v roce 1942. V roce 1959 po oboustranné dohodě tehdejších vlád bylo diplomatické zastoupení povýšeno opět na úroveň velvyslanectví. Vůbec první zmínka o stopách Čechů v Mexiku pochází již z 16. století, kdy jistý Čech Andrés Morab či Andrés Alemán byl v Novém Španělsku28 udán svým sousedem za sympatie k protestantismu, což ve Španělsku a španělských koloniích ve třicátých letech 16. století byl těžký zločin. Trestem mu byl návrat do Španělska a od té doby o něm není více záznam. Jméno tohoto Čecha bylo nejpravděpodobněji Ondřej Morava či Ondřej Němec. (jedno z těchto dvou variant). Další zmínky o českých osobnostech v Mexiku pocházejí ze 17. století. Šimon Boruhradský rekonstruoval koncem 17. Století místokrálovský palác, který byl zničený při povstání Indiánů proti koloniální správě. V roce 1813 vydal poprvé v Mexiku svou knihu o medicíně a chirurgii český lékař Jan Steinhöfer. Mezi významnými 28

Nové Španělsko se tehdy nazývalo Mexiko v 16. století v období španělské rekonquisty

- 69 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem českými osobnostmi působícími v Mexiku byli botanici Tadeáš Haenke a Benedikt Roetzl. Severočeský rodák Tadeáš Haenke se zúčastnil proslulé španělské vědecké výpravy koncem 18. století, kde zkoumal mexické přírodní bohatství v okolí Acapulca. Nakonec v Americe zůstal a vydal tam několik botanických herbářů, které jsou v současné době vystaveny v muzeu v Madridu i v Praze. Český botanik a zahradník Benedikt Roetzl cestoval po Mexiku, sbíral orchideje a také se zúčastnil války proti francouzsko-rakouskému vpádu a bojoval aktivně proti habsburskému císaři Maxmiliánovi. V hlavním městě Mexika byl v roce 1974 pověřen vypracováním projektu městských sadů a stromovou a květinovou výzdobou ulic a náměstí. Za vlády Maxmiliána přicházeli do Mexika rovněž čeští misionáři, kteří zde byli pověřeni šířit křesťanství. Do Mexika se rovněž dostali čeští vojáci v rámci rakouské armády, kteří se tu později usadili a oženili s místními ženami. Čeští vojáci nesmírně ovlivnili mexickou lidovou hudbu, když pochodovali s trubkami a dalšími žesťovými nástroji, které byly do té doby v Mexiku neznámé. Známí mexičtí hudebníci tak zvaní mariachi se považují za následovníky českých vojenských hudebních kapel. Dodnes existuje spor mezi mexickou a českou stranou o původ písně La Paloma, neboť se rytmicky až příliš nápadně podobá české písni Hřbitove hřbitove, zahrado zelená. Na začátku 20. století přišel do Mexika významný český antropolog Aleš Hrdlička, který zde začal pracovat na své práci o původu amerických obyvatel. V roce 1928 bylo v Mexiku založeno Sdružení přátel Československa, nejstarší sdružení v celé Latinské Americe. V čele tohoto sdružení stál rodák Václav Vrátný a působilo až do roku 1948. Druhá světová válka přerušila naše styky, ačkoliv mexický národ přijal zprávu o utrpení české vesničky Lidice. Zpráva o zničení Lidic zapůsobila na Mexičany tak silně, že pojmenovali jedno z předměstí hlavního města San Jeronymo na San Jeronymo de Lidice jako výraz hluboké úcty k obětem fašismu. Vzpomínkový akt při výročí lidické tragédie se koná až do současnosti každoročně za účasti mexických činitelů a našich zástupců. V hlavním městě, v jedné z velkých městských čtvrtí je až do současnosti třída, která nese název po našem prvním československém prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi. Takto pojmenovaná je již od roku 1936, kdy mexický prezident Lázaro Cárdenas z úcty k Masarykovi pojmenoval tuto třídu právě po něm. V roce 1990 zde byla rovněž slavnostně - 70 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem odhalena pamětní deska T. G. Masaryka. V roce 1991 založili tehdy demokraticky smýšlející Češi nové sdružení Asociaci Tomáše Garrigue Masaryka. Asociace působí i v současné době a schází se pravidelně na velvyslanectví České Republiky, kde pořádají setkání krajanů. Na těchto setkáních se oslavují významná česká výročí a svátky.

- 71 -


Závěr V této diplomové práci jsem se snažila pojmout v co nejširším rozsahu téma mexickočeských vztahů, jak obchodních, tak i kulturních. Vycházela jsem přitom ze skutečnosti, že ačkoliv je Mexiko země exotická a vzdálená, naše historické pouto je velmi silné a kulturně bohaté. Spojují nás nejen jména českých osobností působících v Mexiku, ale také mexická přítomnost v Čechách. Pevné základy naší vzájemné spolupráce byly položeny již v 17. století a od té doby jsou naše vztahy výrazně pozitivní. Nikdy jsme se nemuseli obracet k Mexiku zády, i když náš politický režim nebyl v minulosti ani demokratický ani liberální. Rovněž naše obchodní vztahy mají dlouholetou tradici již od počátků minulého století, na které jsme mohli plynule a intenzivněji navázat v devadesátých letech po opětovném otevření se naší ekonomiky světu. Rovněž Mexiko si během dvou desetiletí prošlo řadou pozitivních změn, kdy se jako jedna z nejvíce protekcionistických zemí proměnilo na jednu z nejliberálnějších ekonomik současnosti. Mexiko v posledních letech bylo rovněž svědkem mnoha významných procesů, které se udály uvnitř země a mezi něž patří především změna na politické scéně či intenzivnější zapojení se do světového obchodu. Všechny tyto změny mají bezesporu pozitivní vliv jak na rating Mexika z pozice mezinárodních organizací, tak i na samotné obyvatele tohoto státu. Otázkou zůstává, jak oni sami hodnotí hospodářský boom své země a zda nějaké zlepšení své životní situace pociťují. Až donedávna patřilo Mexiko mezi země rozvojové, kde hlavním předmětem obživy bylo zemědělství, a chudoba obyvatel dosahovala vysokých čísel. S nástupem industrializace a rozvojem průmyslu se tento trend Mexiku naštěstí podařilo zvrátit, avšak za cenu zvýšení propasti mezi vrstvou chudých a bohatých. Jedním ze zásadních problémů, které tedy této zemi zůstávají k dořešení, je právě snížení rozdílu sociálních vrstev a zmírnění negativních důsledků zóny volného obchodu se Spojenými Státy a Kanadou. Z hlediska zájmů České republiky je Mexiko jednou z prioritních zemí. O spolupráci s Mexikem máme tedy velký zájem a svědčí o tom i čísla vykazující rostoucí obrat vzájemného obchodu. Zatímco až donedávna byla naše obchodní bilance s Mexikem pasivní, teprve předloni se nám tento neblahý trend podařilo zvrátit a nyní naše exporty převyšují mexické importy. Velkou zásluhu na tom má i skutečnost, že se česká vláda reprezentovaná ministerstvem průmyslu a obchodu rozhodla spolupracovat s českou mezivládní organizací CzechTrade a - 72 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem společně podporují export českých firem do Mexika prostřednictvím různých programů, rad a informací. Ministerstvo průmyslu a obchodu vypracovalo Exportní strategii pro rok 2006 až 2010, z které vyplývá, že je Mexiko důležitý obchodní partner. Naše podniky by měly využít co nejvíce všechny příležitosti a nabídky, které jim perspektivní mexický trh nabízí. Jedná se především o perspektivní investice do energetiky, těžby ropy a zemního plynu a uplatnění při rekonstrukci a modernizaci zařízení na výrobu elektrické energie. Mezi významné české účasti v Mexiku patří například smlouva českého podniku Škoda Praha s mexickou společností Genermex S. A., která zahrnovala výstavbu termoelektrárny v Monterrey. Tato zakázka navíc představovala návrat Škody Praha na mexický trh po více než 15 letech nepřítomnosti. Mezi další perspektivní obory se řadí infrastruktura, konkrétně by naše firmy mohly najít uplatnění při výstavbě a obnovy dopravních systémů, dodávek komponentů pro železnice, metro a automobilový průmysl. Významná je pro nás rovněž spolupráce v oblasti informatiky a vojenství, kde české firmy mohou realizovat dodávky speciálních materiálů pro letecký a vojenský průmysl. V neposlední řadě se naše spolupráce rovněž specializuje na dodávky českých zemědělských strojů, traktorů a speciálních přístrojů využitelných v zemědělství. Jedním ze základních předpokladů úspěšnosti na mexickém trhu je rovněž znalost místních zvyků a tradic. Mexické kulturní prostředí je velmi svérázné a odlišné od prostředí, na které jsme zvyklí, a proto připravenost na neznámé nám může ulehčit práci a dovést až k vítězství. Čeští exportéři by obchodní jednání s Mexičany neměli podcenit, ale naopak se na něj dobře připravit. Měli bychom si uvědomit, že k úspěšnému uplatnění v zahraničí nestačí jen konkurenceschopný výrobek či služba, ale i umění jednat a přesvědčit svého obchodního partnera. Z tohoto důvodu oblast kulturních odlišností a specifik hrají důležitou roli. Mexičané jsou ve svých projevech živí, temperamentní a ve vztahu k obchodnímu partnerovi neformální a přátelští. Oceňují příjemnou atmosféru, humor a vše, co může jednání zpříjemnit. Z hlediska hierarchie svých hodnot jsou zaměřeni na rodinu a všechny příznivé stránky, které život s sebou přináší. Jedná se o národ s bohatou kulturou a tradicí, který zajisté stojí zato poznat.

- 73 -


Příloha Mezi platné mezistátní dohody uzavřené mezi Mexikem a Českou Republikou patří29: Dohoda o kulturní spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Spojenými státy mexickými (Mexiko, 9. 8. 1968, vstup v platnost 28. 10. 1970) Obchodní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Spojených států mexických (Mexiko, 15. 11. 1974, vstup v platnost 6. 9. 1976) Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojených států mexických o letecké dopravě (Mexiko, 14. 8. 1990, vstup v platnost 22. 1. 1991) Dohoda mezi Ministerstvem zemědělství České republiky a Ministerstvem zemědělství a vodních zdrojů Spojených států mexických na úseku veterinárním (Mexiko, 18. 10. 1993, vstup v platnost 18. 10. 1993) Základní dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Spojených států mexických (Mexiko, 4. 5. 1995, vstup v platnost 4. 1. 1996) Dohoda o obchodu a ekonomické spolupráci (Mexiko, 26. 11. 1999, vstup v platnost 29. 8. 2000) Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro držitele všech cestovních pasů (Mexiko, 25. 11. 1999, vstup v platnost 24. 1. 2000)

29

Velvyslanectví ČR v Mexiku (http://www.czechembassy.org/wwwo/default.asp?ParentIDO=367&ido=372&amb=51&idj=1)

- 74 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů (Mexiko, 25. 11. 1999, vstup v platnost 24. 1. 2000 Dohoda o zamezení dvojímu zdanění (Mexiko, 4.4. 2002, vstup v platnost 27. 12. 2002) Dohody, které byly uzavřené, avšak dosud ještě nevstoupily v platnost: 1.

Fytosanitární dohoda (Mexiko, 13. 3. 2000, doposud nevstoupila v platnost)

2.

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států mexických o školské a

kulturní spolupráci (Praha, 11. 10. 2001, doposud nevstoupila v platnost) Mezi dohody, které jsou stále v jednání, patří: 1.

Dohoda o ochraně a podpoře investic

2.

Prováděcí plán ke kulturní dohodě

3.

Ujednání o spolupráci v oblasti cestovního ruchu

Perspektivní mezistátní dohody: 1.

Memorandum o spolupráci mezi MZV

2.

Smlouva o právní pomoci

3.

Smlouva o extradici

4.

Smlouva o zaměstnávání rodinných příslušníků diplomatů a ATP pracujících na ZÚ

5.

Smlouva o vzájemné pomoci v celních otázkách

6.

Dohoda o spolupráci v boji proti organizovanému zločinu

7.

Dohoda o spolupráci v oblasti tělovýchovy a sportu

Známé dohody mezi institucemi: 1.

Dohoda o spolupráci mezi Akademií věd České republiky a mexickou Národní radou pro vědu a technologii CONACYT

2.

Dohoda o spolupráci mezi UK a univerzitou UNAM - 75 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem 3.

Dohoda o spolupráci mezi UK a Universidad Michoacana v Morélii

4.

Dohoda o spolupráci mezi ČVUT a TEC Monterrey, Campus México

5.

Memorandum o vzájemné spolupráci mezi Mexickou radou zahraničního obchodu (COMCE) a HK ČR

Připravované dohody mezi institucemi: 1.

Dohoda o komerčním vysílání studentů TEC Monterrey do letních kurzů na UK

- 76 -

Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem Tabulka 1: Příliv přímých zahraničních investic do Mexika (v milionech USD) Rok

Celkový objem

USA

VB

Německo

Japonsko

Švýcarsko

Francie

1999

13 712.2

7 433.0

-187.5

764.4

1 232.7

125.3

168.1

2000

17 789.5

12 707.7

282.6

347.8

419.1

148.4

-2 483.0

2001

27 448.9

21 384.1

131.6

-109.4

187.8

-176.7

392.6

2002

19 363.1

12 995.9

1 248.9

595.6

166.3

461.7

349.5

2003

15 340.1

9 612.1

1 056.1

462.6

121.9

285.5

535.1

2004

22 395.9

8 217.1

138.3

399.1

363.2

1 099.6

157.0

2005

19 736.2

10 208.0

967.9

347.4

88.1

170.5

452.0

2006

15 935.4

10 366.5

746.9

79.9

74.9

326.6

697.3

Zdroj: Ministerstvo hospodářství Mexika, Mexický statistický úřad http://www.inegi.gob.mx/est/contenidos/espanol/rutinas/ept.asp?t=sext03&c=5005

Tabulka 2: Příliv přímých zahraničních investic do Mexika (v milionech USD) Rok

Celkový objem

Španělsko

Švýcarsko

Kanada

Holandsko

Itálie

Ostatní

1999

13 712.2

1 042.1

690.5

625.3

1 088.9

35.4

694.0

2000

17 789.5

2 112.7

-279.4

699.7

2 682.6

36.4

17 789.5

2001

27 448.9

734.6

-123.8

992.2

2 598.1

17.8

27 448.9

2002

19 363.1

734.8

-38.4

221.1

1 475.4

37.6

19 363.1

2003

15 340.1

1 776.1

-41.0

258.0

565.5

9.4

15 340.1

2004

22 395.9

7 434.1

125.4

499.0

3 324.7

166.4

22 395.9

2005

19 736.2

1 453.7

35.4

301.1

2 201.8

30.4

19 736.2

2006

15 935.4

602.7

-28.3

476.1

1 309.9

12.0

15 935


Tabulka 3: PZI podle jednotlivých sektorů (v milionech USD) - 77 -


Rok

Celkový objem

Zemědělství

Těžební průmysl

Zpracovatelský Elektřina a průmysl voda

1999

13 712.2

82.5

138.2

9 160.0

150.3

2000

17 789.5

91.6

198.9

9 926.5

134.0

2001

27 448.9

63.8

21.5

5 788.5

333.4

2002

19 363.1

92.7

247.8

8 650.5

397.6

2003

15 340.1

10.6

80.0

6 676.9

322.5

2004

22 395.9

17.0

146.3

12 755.4

202.4

2005

19 736.2

4.3

69.5

11 443.4

192.3

2006

15 935.4

19.5

193.8

9 249.9

-102.2


Tabulka 4: PZI podle jednotlivých sektorů (v milionech USD) Rok

Celkový objem

Stavebnictví

Obchod

Doprava

Finanční služby

1999

13 712.2

109.6

1 409.0

295.5

774.7

1 592.4

2000

17 789.5

171.1

2 439.3

-2 081.6

4 857.9

2 051.8

2001

27 448.9

108.0

2 249.8

2 781.9

14 443.5

1 658.5

2002

19 363.1

348.7

1 778.8

832.0

5 768.4

1 246.6

2003

15 340.1

80.6

1 397.7

1 630.8

3 308.8

1 832.2

2004

22 395.9

390.1

1 210.5

1 253.5

5 503.3

917.4

2005

19 736.2

282.4

2 673.9

1 426.8

1 150.0

2 493.6

2006

15 935.4

350.7

309.0

384.4

2 796.4

2 733.9


Tabulka č. 5: Platební bilance Mexika ve vybraných letech - 78 -

Ostatní služby


2004 Položka Běžný účet

2004 -6 690.7

2005 -4 908.4

2005

2006 -1 852.9

IV

I

II

III

IV

-4 341.7

-2 499.0

-46.5

-356.7

-2 006.2

64 896.2

70 259.2

54 183.3

59 177.8

64 820.2 53 977.0

Příjmy

224 785.7 256 777.9 296 793.6

58 852.3

56 802.3

Export zboží

187 998.5 214 233.0 249 997.2

49 543.4

46 894.8

Služby nevýrobní

13 955.1

16 066.3

16 332.1

3 661.5

4 282.5

3 954.1

3 852.3

3 977.5

Služby výrobní

5 708.4

5 938.0

6 946.0

1 298.6

1 434.3

1 545.3

1 286.8

1 671.6

Transfery

17 123.7

20 540.7

23 518.3

4 348.9

4 190.8

5 343.8

5 573.8

5 432.3

Výdaje

231 476.3 261 686.3 298 646.5

63 194.1

59 301.4

65 252.9

72 265.4

Import zboží

196 809.6 221 819.5 256 130.4

54 763.5

48 772.0

55 871.4

62 521.4

Služby nevýrobní

18 561.9

20 779.4

22 359.4

5 198.4

4 640.8

5 301.7

5 212.0

5 625.0

Služby výrobní

16 024.7

19 030.8

20 106.8

3 176.2

5 878.9

4 905.2

4 143.0

4 103.7

Transfery

80.0

56.6

49.8

56.0

9.7

5.0

26.6

15.4

Kapitálový účet

11 930.0

12 785.3

378.5

9 698.4

2 632.4

-87.3

1 001.2

9 239.0

Pasiva

23 695.2

26 978.0

15 334.3

8 367.4

11 688.9

4 648.0

5 527.4

5 113.6

Vklady a půjčky

-4 643.2

-2 947.1

-5 967.7

-1 230.5

-325.1

-1 979.1

-938.7

295.8

Zahraniční investice 28 338.4

29 925.1

21 302.0

9 597.8

12 014.0

6 627.1

6 466.1

4 817.8

64 866.7 54 654.7

PZI

22 396.0

19 736.3

19 037.4

6 870.8

5 859.6

4 992.0

4 911.5

3 973.1

Investice

5 942.4

10 188.8

2 264.5

2 727.0

6 154.4

1 635.1

1 554.5

844.7

-14 955.8

1 331.0

-9 056.5

-4 735.4 -4 526.1

Aktiva

-11 765.2 -14 192.6

4 125.4

Chyby a opomenutí

-1 181.1

-712.5

471.5

-1 478.8

110.4

167.9

414.1

-1 404.9

Devizové reservy

4 061.4

7 172.6

-989.2

3 881.4

242.3

35.2

1 062.3

5 832.8

Odchylky

-3.2

-8.2

-13.7

-3.5

1.5

-1.1

-3.7

-4.9

Zdroj: Banco de México (Banxico) http://www.inegi.gob.mx/est/contenidos/espanol/rutinas/ept.asp?t=eext22&c=2547

Tabulka č. 6: Platební bilance Mexika - 79 -


2006

2007

II 693.8

Export zboží

I 872.7 70 134.5 58 852.4

III -1 177.8 74 622.4 63 160.3

IV -2 241.6 76 141.1 64 171.2

I -2 758.2 71 875.6 60 142.4

Služby nevýrobní

4 155.3

4 043.3

3 667.7

4 465.8

4 737.3

Služby výrobní

Import zboží

1 825.7 5 301.1 69 261.8 58 119.3

1 677.7 6 361.3 75 201.8 63 965.3

1 651.5 6 142.9 75 800.2 65 783.2

1 791.2 5 712.9 78 382.6 68 262.6

1 525.6 5 470.3 74 633.8 62 781.6

Služby nevýrobní

4 996.6

5 793.9

5 698.7

5 870.1

5 297.0

Služby výrobní Transfery

6 141.4 4.5

5 429.9 12.7

4 286.4 31.9

4 249.2 0.8

6 547.8 7.5

Kapitálový účet

-872.8

10 987.1

-10 695.4

959.6

4 762.6

Pasiva Vklady a půjčky

6 283.2 -1 197.8

12 529.2 5 678.1

-5 045.2 -1 285.5

1 567.1 -9 162.5

9 530.6 1 411.4

Zahraniční investice

7 481.0

6 851.1

-3 759.7

10 729.6

8 119.2

PZI

3 938.7 3 542.3 -7 155.9

5 237.5 1 613.6 -1 542.1

4 938.0 -8 697.7 -5 650.2

4 923.2 5 806.4 -607.5

6 553.6 1 565.6 -4 768.0

Chyby a opomenutí Devizové reservy

-1 189.2

-429.4

435.0

1 655.2

-492.4

-1 181.8

11 255.6

-11 440.1

377.1

1 515.8

Odchylky

-7.5

-4.1

1.8

-3.9

-3.9

Běžný účet Příjmy

Transfery Výdaje

Investice Aktiva

Zdroj: Banco de México (Banxico) http://www.inegi.gob.mx/est/contenidos/espanol/rutinas/ept.asp?t=eext22&c=2547

- 80 -


Seznam použité literatury

Publikace

•

Beneš, V. Kubík, L.: MEXIKO. Institut zahraničního obchodu. ČTK-Pressfoto. Praha 1981.

•

Cihelková, E.: Vnější ekonomické vztahy Evropské Unie. C.H.Beck.1.vydání.Praha.

•

Exportér, magazín Hospodářských novin. Číslo 5, květen 2006.

•

Hofstede,G.: Kultury a organizace: software lidské mysli: spolupráce mezi kulturami a její důležitost pro přežití. Univerzita Karlova, filozofická fakulta. Praha. 1999.

•

Kašpar, O. Mánková, E.: Dějiny Mexika. Nakladatelství Lidové noviny. Praha 1999.

•

Ministerstvo průmyslu a obchodu. Strategie prosazování obchodně ekonomických zájmů České republiky v Brazílii, Mexiku, Argentině a Chile. 2006.

•

Nový, I. a kol.: Interkulturální management. Grada Publishing. Praha. 1996.

•

Pushman, J.: Mexiko – teritoriální informace pro exportéry a investory. Czechtrade. Praha. 1998.

•

The OECD Observer. Organisation for Economic Cooperation and development. Paris. Červen, červenec. 1994.

Periodika •

Nesnadné namlouvání. Ekonom č.19.2006. strana 78.

•

Summit v rytmu levicové samby. Ekonom č.20. 2006. Strana 71.

•

Nový muž a staré břímě. Ekonom č.27. 2006. Strana 23.

•

Zastánce chudých. Ekonom č. 26. 2006. Strana 68.

•

Latinská Amerika: Nespoléhejte na maňana. Ekonom č.32. strana 44.

- 81 -


Mluvte s Mexičany jen španělsky. Exportér, magazín Hospodářských novin. Číslo 5, květen 2006. Strana 29.

•

Exportérům pomůže v Mexiku právě otevřená kancelář Czechtrade. Exportér, magazín Hospodářských novin. Číslo 5, květen 2006. Strana 30.

Internetové stránky

•

www.Businessinfo.cz (oficiální portál pro podnikání a export ČR)

•

www.MPO.cz (ministerstvo průmyslu a obchodu)

•

www.cddhcu.gob.mx/leyinfo/

•

www.inexi.gob (Ministerstvo hospodářství Mexika)

•

www.bancomext.com

•

www.sre.gob.mx (velvyslanectví Mexika v ČR)

•

www.cia.gov (CIA The World Factbook – Mexico)

•

www.czechtrade.cz

•

www.export.cz (Jednotné teritoriální informace MZV)

•

www.czechembassy.org (Velvyslanectví ČR v Mexiku)

- 82 -

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE. Perspektivy hospodářských vztahů s Mexikem

Recommend Documents