Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci
Diplomová práce
Bc. Lenka Vetýšková 2012
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Institut managementu zdravotnictví
Produkce rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě: ekonomická analýza záměru
Vypracovala: Lenka Vetýšková
Vedoucí diplomové práce: RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc.
2012
Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Produkce rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě: ekonomická analýza záměru“ jsem vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály uvádím v seznamu použité literatury.
Ve Zdešově, dne 27. 8. 2012
………………………………………….. podpis
Anotace Diplomová práce se zabývá podnikatelským záměrem založit plantáž rychle rostoucích topolů na zemědělské půdě za účelem produkce energie. Cílem práce je vytvořit a analyzovat konkrétní podnikatelský plán na produkci rychle rostoucích dřevin v kraji Vysočina. Teoretická část pojednává o obecné problematice rychle rostoucích dřevin, energetické koncepci České republiky a samozřejmě také obsahuje návod pro napsání kvalitního podnikatelského plánu. Praktická část obsahuje rozšířenou verzi podnikatelského plánu na založení plantáže rychle rostoucích topolů, detailní strategickou analýzu, ekonomické aspekty a zhodnocení celého záměru. Nezbytnou součástí jsou také návrhy na zlepšení celého projektu, tak aby byl pro zadavatele co nejvíce přínosný.
Srpen 2012
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mojí diplomové práce panu RNDr. Oldřichu Syrovátkovi, CSc., za ochotu, cenné rady a podněty, kterými přispěl k vypracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat všem osobám, které mi poskytly informace, abych lépe pronikla do problematiky rychle rostoucích dřevin, a trpělivě odpovídaly na všechny mé otázky. V neposlední řadě bych ráda poděkovala svému otci panu Zdeňkovi Vetýškovi za jeho pomoc při shánění informací a rady, které významně přispěly k dokončení celé práce. Velký dík patří i zbytku rodiny za jejich podporu a nekonečnou trpělivost.
Obsah 1
ÚVOD
2
TEORETICKÁ ČÁST
9 11
2.1 Stručná historie podnikání v České republice
11
2.2 Podnikání a podnikatel
12
2.2.1
Podnikání na základě živnostenského oprávnění
13
2.2.2
Veřejná obchodní společnost
14
2.2.3
Komanditní společnost
14
2.2.4
Akciová společnost
15
2.2.5
Společnost s ručením omezeným
15
2.2.6
Družstvo
16
2.3 Co je podnikatelský plán
17
2.4 Struktura podnikatelského plánu
17
2.4.1
Titulní strana
18
2.4.2
Executive Summary – Stručné shrnutí
18
2.4.3
Popis podniku a produktu
19
2.4.4
Analýza okolí podniku
20
2.4.5
Marketingový plán
26
2.4.6
Finanční plán
28
2.4.7
Hodnocení rizik
30
2.4.8
SWOT analýza
30
2.4.9
Přílohy
31
2.5 Energetická koncepce EU a ČR
31
2.6 Rychle rostoucí dřeviny
34
2.6.1
Co jsou RRD
34
2.6.2
Druhy RRD
34
2.6.3
Využití
35
2.6.4
Proces pěstování
35
2.6.5
Ekonomické aspekty a výtěžnost
36
2.6.6
Výhody a nevýhody
38
3
PRAKTICKÁ ČÁST
39
3.1 Executive summary
39
3.2 Popis podniku
40
3.2.1
Produkt
41
3.3 Analýza okolí podniku
43
3.3.1
Analýza makrookolí
43
3.3.2
Analýza trhu
48
3.3.3
Analýza odvětví
51
3.3.4
Analýza konkurenčního prostředí
52
3.4 Marketingový plán
53
3.5 Finanční plán
58
3.5.1
Celkové náklady na jednotlivé činnosti po celou dobu existence plantáže
59
3.5.2
Výnosy z produkce
70
3.5.3
Příjmy a výdaje v jednotlivých letech
73
3.5.4
Výkaz zisku a ztrát v prvních třech letech
74
3.5.5
Analýza bodu zvratu
76
3.5.6
Odhad cash flow
77
3.6 Hodnocení rizik
77
3.7 SWOT analýza
79
4
ZÁVĚR
84
5
LITERATURA
86
6
SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK
91
1 Úvod Téma obnovitelných zdrojů energie je v dnešní době jedním z nejdiskutovanějších a nejsledovanějších vůbec. Životní styl lidí v západních zemích se pozvolna mění, informovanost obyvatel roste a s ní i ekologická odpovědnost jednotlivců a velkých společností. Společnost si konečně začíná uvědomovat, že zásoby fosilních paliv nejsou nevyčerpatelné a je třeba redukovat množství skleníkových plynů, které způsobují globální změny klimatu. Orientace na alternativní zdroje energie, třídění odpadu a využívání recyklovatelných materiálů, je dnes doslova „módní“ záležitostí. Právě v důsledku uvědomění si nutnosti orientovat se i na jiné tepelné zdroje, než je např. uhlí, se dostaly do popředí zájmu i tzv. energetické plodiny, mezi které patří mimo jiné i rychle rostoucí dřeviny. Plodiny, které mohou nahradit běžná paliva a zároveň je možné je opětovně a snadno produkovat, mají obrovský potenciál budoucího využití. Lidská populace neustále roste takovým tempem, že její potřeby nebude možné pokrýt dosud využívanými zdroji. Proto budoucnost patří zdrojům, které bude možné snadno obnovovat a které poskytnou přibližně stejné množství energie jako zdroje neobnovitelné. Přesto, že v některých evropských státech má pěstování rychle rostoucích dřevin mnohaletou tradici, u nás se jedná o relativně mladou záležitost. Mnoho lidí vůbec pojem rychle rostoucí dřeviny (dále jen RRD) nezná. V posledních několika málo letech se RRD dočkaly určité medializace a dá se říci, že pomalu přichází jakási „osvěta“, která má za cíl informovat o jejich potenciálu a možnostech využití. Cílem mé diplomové práce je rozvést a zanalyzovat podnikatelský plán produkce rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě. Podnikatelský plán byl zpracován ve velmi zkrácené a „hrubé“ verzi jako nutná příloha k žádosti o dotaci na zahájení činnosti mladého zemědělce (realizovaná z Programu rozvoje venkova). Po rozvedení plánu podle hlavních požadavků „zadavatele“ – soukromého zemědělského podnikatele bude zanalyzován a zhodnocen. V případě zjištění nedostatků budou navrhnuta taková opatření, aby podnikatelský plán byl konkurenceschopný a realizovatelný. Zadavatel by chtěl produkovat RRD na 10 hektarech půdy a doufá, že mu tato výměra postačí k tomu, aby tato investice nebyla ztrátová již po první sklizni.
9
Jako pracovní hypotézu jsem si tedy zvolila tvrzení, že již po první sklizni bude možné pokrýt finanční ztrátu z prvních několika let. V rámci podnikatelského plánu bude použita strategická analýza (trhu, makrookolí – PEST analýza, odvětví a konkurenčního prostředí – Porterův model pěti sil). V části projektu, která je věnovaná financím, bude např. výkaz zisku a ztrát, analýza nákladů, analýza výnosů…atd. Pro znázornění silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb jsem zvolila SWOT analýzu. Informace pro vypracování plánu jsem získávala převážně osobními konzultacemi se zadavatelem, oslovením některých dodavatelů a pěstitelů RRD, z odborné literatury, diplomových prací mých kolegů, kteří se úspěšně problematikou RRD zabývali, a v neposlední řadě z internetu.
10
2 Teoretická část V úvodu teoretické části je zmíněno několik základních informací o podnikání a jeho formách v České republice. Hlavním tématem teoretické části je však podnikatelský plán, především jeho význam a popis jednotlivých částí, které většina kvalitních plánů obsahuje. Protože se celý podnikatelský plán týká rychle rostoucích topolů, bude i tomuto tématu věnována značná pozornost, aby bylo možné rámcově se orientovat v problematice technologie sadby, udržování a sklízení rychle rostoucích dřevin.
2.1 Stručná historie podnikání v České republice Podnikání jako takové je u nás relativně mladou záležitostí a jeho rozvoj je výrazně spjat s politickým vývojem naší země. „Před druhou světovou válkou bylo Československo považováno za jednu z nejlépe funkčních, vysoce sociálně stabilních a kulturně rozvinutých parlamentních demokracií v Evropě. Jeho tržní ekonomika byla charakterizována pevným průmyslovým základem a stabilní měnou. Československá ekonomika byla moderní, otevřená a silně pro-exportně orientovaná.“1 V této době vznikla řada celosvětově známých a úspěšných podniků, které fungují dodnes. Příkladem takové společnosti je například Baťa. Během druhé světové války utrpělo Československo značné ztráty na životech i majetku, přesto však nebyla průmyslová výroba natolik zdevastovaná jako v jiných státech. Paradoxem je, že německá okupace přinesla do naší země nové výrobní postupy a „know-how“, které u nás před válkou nebyly tak běžné. Na těchto základech se později dalo úspěšně stavět a průmyslovou výrobu rychle oživit. Podle Jiráska 2 bylo období mezi lety 1945 a 1948 považováno za „poválečný zázrak“, kdy se ve velice krátké době československý průmysl znovu přiblížil světové výkonnosti. Hlavním důvodem tak rychlého hospodářského růstu byla podobná úroveň poválečné obnovy v mnoha zemích a změna výrobního způsobu v naší zemi.
1 2
Hanzelková, A.; Re-Establishing Traditional Czech Family Businesses. UNIVERSITY OF JYVÄSKYLÄ 2004 Jirásek, J.; Transformační řízení, Grada Publishing, a.s., Praha 1993. 288s.; ISBN 80-85623-71-4
11
Po roce 1948 se situace výrazně změnila. S nástupem komunistického režimu byla většina soukromých podniků znárodněna ve prospěch společnosti. Jakákoliv podnikatelská činnost byla po mnoho desetiletí považována za něco nežádoucího a záměrně potlačována. Soukromé podnikání se v České republice začalo opět plně rozvíjet až po roce 1989, kdy došlo ke změnám politického systému. Zatímco v západních zemích podnikatelské prostředí kvetlo, u nás bylo nutné ho znovu od základů vybudovat. V té době vznikla celá řada podnikatelských subjektů. Vzniklo velké množství nejenom obchodních společností, ale došlo i k rozvoji podnikání na živnostenský list. Dalším mezníkem pro podnikání v České republice byl vstup do Evropské unie, který znamenal otevření nejen hranic, ale například i pracovního trhu v některých zemích a tím podpořil větší mobilitu obyvatel a zboží. Zatímco společná politika EU může být v některých odvětvích přínosem, v jiných odvětvích (např. zemědělství) může být poněkud problematická. Podle údajů Českého statistického úřadu bylo nejoblíbenější formou podnikání v České republice v první polovině roku 2011 podnikání na základě živnostenského oprávnění. Na živnostenský list v té době podnikalo celkem 1 896 8573 soukromých podnikatelů. Následovaly obchodní společnosti s počtem 358 1233. Nejpopulárnější obchodní společností byla stejně jako v předchozích letech společnost s ručením omezeným.
2.2 Podnikání a podnikatel Podnikáním se dle obchodního zákoníku rozumí: „Soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“4 Podle tohoto zákona je podnikatelem:
osoba zapsaná v obchodním rejstříku
osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění
osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů
osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu 3
Počty jednotek v registru ekonomických subjektů [online]. [cit. 2012-03-02]. ČSÚ. Dostupné z WWW:
4 Obchodní zákoník [online]. [cit. 2012-03-02]. Business center. Dostupné z WWW:
12
V České republice je v současnosti možné podnikat jako: fyzická osoba – na základě živnostenského oprávnění obchodní společnost podnikání v rámci družstva
2.2.1 Podnikání na základě živnostenského oprávnění Živností je podle živnostenského zákona: „Soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“ 5 Živnost může být v ČR provozována osobou, která:
dosáhla věku 18 let
je způsobilá k právním úkonům
je bezúhonná Může být provozována fyzickou i právnickou osobou a to i zahraniční, pokud řádně splní podmínky poskytnutí živnostenského oprávnění. Živnosti se dělí na:
Ohlašovací (lze je provozovat na základě ohlášení): řemeslné – u tohoto druhu živnosti je nutné prokazovat odbornou způsobilost. Odbornou způsobilostí může být například vyučení v oboru nebo školení a několikaletá praxe. vázané – odborná způsobilost je upravena zvláštními předpisy. Mezi tyto živnosti patří např. výroba tabákových výrobků. volné – není třeba prokazovat odbornou způsobilost.
Koncesované (tyto živnosti mohou být provozovány pouze na základě zvláštního oprávnění – koncese). Příkladem koncesované živnosti jsou např. pohřební služby, výroba střeliva…atd.
5
Živnostenský zákon [online]. [cit. 2012-03-02]. Business center. Dostupné z WWW:
13
Mezi hlavní výhody podnikání na živnost patří bezpochyby nižší administrativní náročnost a žádná povinná výše základního kapitálu. Proto je tento start podnikání asi nejjednodušší variantou. Poplatky za živnostenské oprávnění se pohybují ve zcela jiné rovině než např. výše základního kapitálu u společnosti s ručením omezeným. Také vedení účetnictví je v případě živnostníka jednodušší než u obchodních společností. Nevýhodou tohoto způsobu podnikání je však fakt, že podnikatel ručí za závazky celým svým majetkem.
2.2.2 Veřejná obchodní společnost Veřejnou obchodní společností je podle obchodního zákoníku společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společně a nerozdílně celým svým majetkem.6 Mezi hlavní výhody veřejné obchodní společnosti patří skutečnost, že se nemusí vytvářet základní kapitál. Tento typ u nás není tak běžný jako např. společnost s ručením omezeným a jiné, a to hlavně z důvodu již zmíněného ručení jednotlivých společníků za závazky celým svým majetkem.
2.2.3 Komanditní společnost „Komanditní společnost je společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři).“7 Tak jako v případě veřejné obchodní společnosti není nutné vytvářet základní kapitál. Tato forma podnikání má však i své nevýhody. Mezi nevýhody by bylo možné zařadit například to, že komanditisté nemohou rozhodovat o vedení společnosti, protože společnost řídí komplementáři. Tento typ obchodní společnosti v současné době také není příliš oblíbenou variantou.
6
Obchodní zákoník [online]. [cit. 2012-03-02]. Business center. Dostupné z WWW: 7 Obchodní zákoník [online]. [cit. 2012-03-02]. Business center. Dostupné z WWW:
14
2.2.4 Akciová společnost „Akciová společnost je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určený počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení závazků celým svým majetkem.“8 „Akcie je cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře. Jde hlavně o právo podílet se na řízení akciové společnosti, na jejím zisku nebo likvidačním zůstatku při zániku.“9 Obsah a náležitosti akcie jsou závazně stanoveny obchodním zákoníkem. I vydávání akcií se přesně řídí zákonem. Akciovou společnost je možné založit dvěma způsoby:
„Sukcesivním způsobem (s veřejnou nabídkou akcií) Pokud nemohou zakladatelé upsat celý základní kapitál sami, musí zajistit, aby část jeho sumy, která převyšuje sumarizovanou hodnotu jejich vkladů, byla opatřena postupem označovaným jako upisování akcií.
Simultánním způsobem (bez veřejné nabídky akcií) Zakladatelé se zavazují splatit celý základní kapitál sami. Veřejné vypisování akcií je tedy vyloučeno. Základní kapitál musí mít výši minimálně 2 mil. Kč.“10
Hlavní nevýhodou akciové společnosti je velká kapitálová náročnost při zakládání a to oběma způsoby, sukcesivním i simultánním. Složitější je i celý proces založení a následné fungování společnosti. Výhodou tohoto typu společnosti je především to, že akcionář neručí za závazky společnosti.
2.2.5 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je nejrozšířenějším typem obchodní společnosti v České republice. Její výhoda spočívá v omezeném ručení za závazky společnosti, relativně nízké hodnotě minimálního základního jmění a malé administrativní náročnosti.
8
Obchodní zákoník [online]. [cit. 2012-03-02]. Business center. Dostupné z WWW: 9 Synek, M a kol.; Manažerská ekonomika, Grada Publishing, a.s., Praha 2007. 464 s.; ISBN 978-80-247-1992-4 10 Srpová, J., Řehoř, V.; Základy podnikání, Grada Publishing, a.s., Praha 2010. 427 s.; ISBN 978-80-247-33395
15
„Jistým způsobem společnost s ručením omezeným subjektivně posunuje úroveň podnikání od fyzické osoby výše k profesionálnějšímu přístupu. Částečnou nevýhodou pro začínající podnikatele je v tomto případě nutnost vedení (podvojného) účetnictví a výše posunutá laťka v jednání s úřady.“ 11
2.2.6 Družstvo „Družstvo je společenstvím neuzavřeného (předem nestanoveného) počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Musí mít alespoň pět členů; to neplatí, jsou-li jeho členy alespoň dvě právnické osoby. Každé družstvo je právnickou osobou a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. Členové družstva za jeho závazky v obecném případě neručí. Výjimka může být upravena pouze ve stanovách družstva, členská schůze poté může rozhodnout o určité výši uhrazovacích poplatků pro některé členy na krytí ztrát družstva“ 12 Mezi nesporné výhody patří možnost založit družstvo i pro nepodnikatelské záměry. Další výhodou je omezené ručení členů družstva za jeho závazky. Nevýhodou je přísný zákaz konkurence, který říká, že: „Členové představenstva a kontrolní komise družstva, prokuristé a ředitel nesmějí být podnikateli ani členy statutárních a dozorčích orgánů právnických osob s obdobným předmětem činnosti“12 Také počet zakládajících osob je poměrně vysoký, jelikož pro založení družstva je třeba minimálně 5 fyzických nebo dvě právnické osoby. Pro začínajícího podnikatele, který se chce zabývat pěstováním RRD, je nevhodnější varianta podnikání na živnostenský list nebo v rámci společnosti s ručením omezeným. Tyto formy jsou nejvýhodnější z hlediska administrativní náročnosti vedení a založení společnosti i požadavků na základní kapitál.
11
Shrnutí základních informací o společnostech s ručením omezeným [online]. [cit. 2012-03-02]. Business center. Dostupné z WWW: < http://business.center.cz/business/pravo/formypodn/sro/shrnuti.aspx > 12 Shrnutí základních informací o družstvu [online]. [cit. 2012-03-02]. Business center. Dostupné z WWW:
16
2.3 Co je podnikatelský plán Podnikatelský plán je důležitým dokumentem nejenom pro začínající podniky, ale i pro již existující společnosti. Je to dokument, který komplexně prezentuje záměry, jichž chce společnost dosáhnout. Dle Orlíka je podnikatelský plán písemný dokument, který popisuje všechny podstatné vnější i vnitřní okolnosti související s podnikatelským záměrem. „Je to formální shrnutí podnikatelských cílů, důvodů jejich reálnosti a dosažitelnosti a shrnutí jednotlivých kroků vedoucích k dosažení těchto cílů.“13 Každý podnikatel se jistě setkal se situací, kdy jeho prostředky nepokrývaly potřeby podnikání, a proto byl nucen část svých aktivit financovat z cizích zdrojů. Pro úspěšné jednání s případným investorem je však potřeba mít jasně stanovenou představu o svém podniku a jeho dalším vývoji. Právě v těchto případech je podnikatelský plán jedním z hlavních pomocných materiálů každého podnikatele. V případě, že podnikatel svou činnost zahajuje, je podnikatelský plán naprosto klíčový. Nejenom, že slouží jako ucelený popis projektu pro možné investory, ale je i detailním rozpracováním představ podnikatele. Díky podnikatelskému plánu můžeme již v začátku podnikání odhalit případné slabiny a hrozby nebo zjistit, zda je naše myšlenka vůbec životaschopná.
2.4 Struktura podnikatelského plánu Jak již bylo uvedeno, podnikatelský záměr je důležitým dokumentem při komunikaci s potenciálním investorem. Velice často je kvalita podnikatelského plánu hlavním kritériem pro rozhodování o poskytnutí úvěru nebo případné financování projektu ze strany investora. Proto je důležité psát podnikatelský plán srozumitelně, stručně a pozorně. Plán by měl mít také přehlednou strukturu. Jednotná struktura podnikatelského plánu však neexistuje a může se měnit případ od případu. Záleží na mnoha okolnostech, jako je například typ projektu nebo zda se jedná o již existující firmu…atd. Jinak bude vypadat plán, který budeme sestavovat, pokud začínáme podnikat a zcela jinak vypadá podnikatelský plán pro žádosti o dotace v rámci strukturálních fondů EU. V některých případech lze použít zkrácenou verzi
13
Orlík, T.; Tvorba, hodnocení a financování podnikatelských projektů. Přednáška na VŠE v Praze v rámci předmětu Strategie a podnikatelský plán MSP, katedra managementu, 2011.
17
podnikatelského plánu, jindy je třeba plán důkladně rozpracovat, to záleží především na účelu, který má plán plnit. Přestože se mezi sebou jednotlivé plány významně liší, můžeme v nich najít určité společné rysy, které by se daly shrnout do následujícího seznamu. Každý kvalitní podnikatelský plán by měl obsahovat: Titulní strana Stručné shrnutí Popis podniku a produktu Analýza okolí podniku Marketingový plán Finanční analýza záměru – finanční plán Hodnocení rizik SWOT analýza Ukončení Přílohy
2.4.1 Titulní strana Na titulní straně podnikatelského plánu by měl být uveden název záměru, zpracovatel plánu a místo a datum jeho vytvoření.
2.4.2 Executive Summary – Stručné shrnutí „Každý kvalitní podnikatelský plán by měl začínat shrnutím nejdůležitějších bodů, které nepřesahují tři strany velikosti A4. Hlavním cílem shrnutí je zaujmout čtenáře a nalákat ho ke čtení dalších kapitol. Investoři a pracovníci úvěrových oddělení si vždy nejprve prostudují toto shrnutí, proto by mělo být napsáno jasně, kvalitně a přesně. Doporučuje se doplnit shrnutí tabulkou obsahující základní informace.“14
14
Srpová, J.; Podnikatelský plán, Oeconomica , Praha 2007. 242 s.; ISBN 978-80-245-1263-1
18
Srpová také uvádí, že hlavní informace, které by se měly ve shrnutí objevit, jsou: „Podnikatelský záměr. Popis předmětu podnikání, výrobků, služeb a trhů, na kterých chce společnost působit. Faktory úspěchu. Identifikace významné konkurenční výhody, popis užitku pro zákazníka a osobní předpoklady pro podnikání v dané oblasti. Podnikové cíle. Objasnění cílů a možností růstu firmy. Optimistický a realistický popis záměru. Ekonomické veličiny a potřeba kapitálu. Zde by měl být uveden předpokládaný zisk, požadovaná výše kapitálu pro úspěšný start podnikání a informace o budoucím zhodnocení kapitálu.“15
2.4.3 Popis podniku a produktu V této části je vhodné uvést stručnou historii (pokud se jedná o podnik, který již nějakou dobu existuje) a popis činnosti, kterou se bude společnost zabývat, popřípadě se jí již zabývá. Začínající podnikatel by si měl v této části ujasnit, jak se bude jeho podnik jmenovat a jakou právní formu bude mít. Důležitým faktorem pro úspěšné podnikání je lokalita, ve které bude společnost působit, proto je nutné výběr místa podnikání důkladně zvážit. Případným investorům by měly být jasné i důvody, proč chce tvůrce plánu realizovat právě tuto myšlenku. Jaké má předpoklady a motivaci k podnikání ve vybrané oblasti…atd. Až do teď jsem se zabývala převážně podnikem, jeho formou…atd. To nejdůležitější pro dobré podnikání ale není jméno, právní forma nebo vlastnická struktura, ale nápad. Kvalitní a originální produkt nebo služba je základním kamenem každého úspěšného podnikání. Laické veřejnosti může být produkt nebo služba dosud neznámá. Proto by měl plán obsahovat detailní popis nejen produktu ale i postupu při výrobě, všech použitých materiálů i technologií. Pro lepší názornost lze popis doplnit náčrty produktu. Samostatnou kapitolu tvoří „právní náležitosti“ projektu, které zahrnují patenty, ochranné známky, smlouvy…atd. V případě, že se jedná o odvětví, které je regulováno mnoha zákony, by bylo dobré nechat 15
Srpová, J.; Podnikatelský plán, Oeconomica , Praha 2007. 242 s.; ISBN 978-80-245-1263-1
19
zhotovit odbornou právní analýzu, aby se předešlo případným sporům nebo problémům s dodržováním zákonů.
Shrnutí hlavních bodů, nad kterými se budoucí podnikatel musí zamýšlet: Podnik
Místo
Produkt
Technické provedení výrobku
Bezpečnost okolí
Hlavní odlišnosti od konkurenčních výrobků
Velikost potřebných prostor
Jedinečnost výrobku
Přístupnost objektu
Přibližný harmonogram zahájení činnosti
Způsob prodeje
Demografická struktura obyvatelstva
Historie (pokud ji podnik má)
Použité technologie
Možnosti rozšiřování
Cíle podnikání
Použité materiály
Kvalita lidských zdrojů v okolí
Důležité dokumenty (patenty, licence)
Doplňkové služby
Podpora podnikání ze strany obce/města
Právní forma
Důvod založení
Obor podnikání
Zdroj: Vlastní konstrukce
2.4.4 Analýza okolí podniku Každý podnikatel musí věnovat pozornost nejen vnitřním aspektům svého podniku ale i faktorům, které na něj působí z vnějšího prostředí. Tyto faktory mohou zásadním způsobem ovlivnit jeho další vývoj. Vnější prostředí totiž může přinést nejen nové příležitosti ale také hrozby, kterým bude muset podnik čelit. V externím prostředí podniku je nutno zkoumat makrookolí, vývoj odvětví, tendence trhu a konkurenční prostředí. Protože by se tomuto tématu dala věnovat samostatná diplomová práce, na následujících několika stranách se budu věnovat pouze shrnutí toho nejdůležitějšího z analýzy makrookolí, odvětví, trhu a konkurenčního prostředí.
20
2.4.4.1 Analýza trhu Při analýze trhu se věnuje pozornost převážně velikosti trhu, míře růstu, vývoji nabídky a poptávky, měnícím se tržním trendům a změnám v potřebách zákazníků. „Častými chybami začínajících podnikatelů je příliš úzké nebo naopak široké vymezení trhu, na který se chystají vstoupit. Tyto chyby mohou mít pro podnikatele nepříjemné dopady, kterým by se však dalo důkladnější přípravou předcházet. Jestliže je definice trhu příliš úzká, zůstávají nepovšimnuti potenciální konkurenti i možné požadavky zákazníků, a podnik většinou zkrachuje při změnách na trhu. Při širokém vymezení budou zákazníci směřovat k někomu, kdo lépe uspokojí jejich potřeby.“16 2.4.4.2 Analýza makrookolí Na každý podnik působí řada vnějších vlivů, které významným způsobem ovlivňují jeho vývoj a další růst. Cílem analýzy makrookolí je identifikovat tyto případné příležitosti a hrozby a vnímat vlastní společnost v širších souvislostech. Nejpoužívanější metody pro analýzu makrookolí jsou PEST a 4C analýza. Pro činnosti, jako je zavedení nového produktu a rozšíření svých aktivit, je vhodnější PEST analýza. Analýza 4C pomáhá podnikatelům v rozhodování, zda působit na regionálním trhu nebo zda se orientovat více globálně, je tedy vhodná spíše pro již fungující podnik. PEST analýza Jedná se o podrobnou strategickou analýzu vnějšího prostředí firmy, která se zaměřuje na detailní rozbor politických, ekonomických, sociálních a technologických vlivů, které mohou na podnik působit. Hlavním cílem PEST analýzy není detailně rozebrat všechny složky jednotlivých faktorů, ale odhalit ty, které mají pro podnik nějaký význam a přinášejí podniku příležitosti, popřípadě hrozby. Používá se především v situacích, kdy se společnost rozhoduje o nějakém dlouhodobém strategickém záměru, kterým může být například vstup na nový trh nebo zavedení nové technologie, výrobku…atd. PEST analýza se nedělá tedy tak často jako jiné strategické 16
Analýza trhu [online]. [cit. 2012-03-04]. Businessinfo. Dostupné z WWW:
21
analýzy, ale častokrát je daleko podrobnější a nezřídka může mít několik desítek až stovek stran. Příklady jednotlivých vlivů, které mohou společnost z externího prostředí ovlivňovat, jsou uvedeny v následujícím obrázku.
Obrázek 1 Makroekonomické faktory, které mohou na podnik působit
Zdroj: PEST [online]. [cit. 2012-03-04]. Byznys slovíčka. Dostupné z WWW:
2.4.4.3 Analýza odvětví „Za odvětví můžeme považovat skupinu firem, jejichž produkty mají tolik společných charakteristik, že spolu soutěží o stejného zákazníka. Aby bylo možné síly a mechanismy, které odvětví utvářejí, zkoumat, je nutné identifikovat jednotlivé prvky, ze kterých se odvětví skládá a určit vazby mezi těmito prvky. Síly a mechanismy působící v odvětví mu dávají směr a ukazují jeho atraktivitu a výhled do budoucna.“ 17 Základní charakteristiky odvětví jsou např. rozsah konkurence, vstupní a výstupní bariéry, kupní síla zákazníků, diferenciace produktu atd. Díky těmto základním charakteristikám
17
Kovář F.; Strategický management; Vysoká škola ekonomie a managementu; Praha 2008. 206 s.; ISBN 97880- 86730-33-2
22
můžeme určit, zda se naše společnost pohybuje spíše v monopolistické konkurenci, na oligopolním nebo na monopolním trhu. Monopolistická konkurence se vyznačuje těmito vlastnostmi: Velký počet firem na trhu Diferenciace produktu Nízké bariéry vstupu do odvětví Žádná z firem nemůže významně ovlivnit cenu Oligopol: Malé množství firem Vyráběný produkt může být diferenciovaný ale i homogenní Existují bariéry vstupu do odvětví Monopol: Jedna společnost má výsadní postavení Velké bariéry vstupu do odvětví Firma v postavení monopolu má sílu ovlivňovat cenu
Při analýze odvětví je také nutné sledovat historický vývoj odvětví a stadium v jakém se nyní nachází. Většina odvětví prochází pěti etapami (vznikem, růstem, dospělostí, dozráváním a úpadkem), přičemž změny, které během tohoto vývoje probíhají, znamenají pro podnik různé příležitosti a hrozby. V jednotlivých etapách životního cyklu se zkoumá především kupní chování zákazníků, jejich množství a přírůstek popřípadě úbytek. Tempo růstu odvětví je silně vázáno na vývoj poptávky, pokud poptávka roste, je odvětví v nejlepší fázi, naopak pokud poptávka po výrobku nebo službě klesá, je odvětví ve fázi útlumu. „Tento model je však pouze zevšeobecnění – některá odvětví neprochází všemi fázemi, protože na ně působí i mnoho jiných sil, které se samy časem mění. Ty nejvýznamnější se nazývají hybné změnotvorné síly. Mezi nejběžnější patří např. demografické charakteristiky, životní styl, očekávání od výrobku, objem a frekvence užívání produktu, sociálně – ekonomické charakteristiky, nové formy marketingu, rostoucí globalizace…atd.“18 . 18
Kovář F.; Strategický management; Vysoká škola ekonomie a managementu; Praha 2008. 206 s.; ISBN 97880- 86730-33-2
23
Obrázek 2 Fáze životního cyklu odvětví
Zdroj: Analýza vnějšího prostředí II [online]. [cit. 2012-03-04]. Dostupné z WWW:
Na základě vyhodnocení výše uvedených analýz může management podniku definovat klíčové faktory úspěchu, které určují schopnost podniku přežít a prosperovat. „Klíčových faktorů úspěchu má podnik jen zcela výjimečně více než tři nebo čtyři. Častěji se jedná o jeden či dva faktory, které svojí důležitostí předstihují ostatní.“19 Provedené analýzy rovněž pomohou managementu rozhodnout o atraktivitě či neatraktivitě odvětví a následně i o orientaci strategie. 2.4.4.4 Analýza konkurenčního prostředí Nejdůležitějším krokem při analýze konkurenčního prostředí je identifikace klíčových hráčů na trhu. Po jejich identifikaci by se měl podnikatel zaměřit na jejich historii, nabídku, přednosti a slabiny. Slabá místa svých „protihráčů“ by se měl každý dobrý podnikatel snažit využít co nejvíce ve svůj prospěch. I ta nejmenší konkurenční výhoda může zajistit majiteli přežití v tvrdém boji na trhu. Jednou z metod, kterou můžeme při analýze konkurence použít, je Porterův model pěti sil. „Porterův model pěti sil umožňuje popsat a pochopit podstatu konkurenčního prostředí uvnitř každého odvětví a tak vytvořit informační základnu pro rozhodování o tvorbě konkurenční výhody podniku.“20
19
Kovář F.; Strategický management; Vysoká škola ekonomie a managementu; Praha 2008. 206 s.; ISBN 97880- 86730-33-2 20 Strategická situační analýza [online]. [cit. 2012-03-04]. Stratég. Dostupné z WWW: < http://www.strateg.cz/Strategicka_analyza.html >
24
Díky tomuto modelu můžeme pochopit situaci v odvětví a identifikovat případné možnosti pro naši společnost. Odhalíme také, na co si budeme muset při působení naší firmy na daném trhu dát pozor a jaké jsou naše konkurenční možnosti.
Obrázek 3 Porterův model 5F
Zdroj: Kovář F.; Strategický management; Vysoká škola ekonomie a managementu; Praha; 2008. 206 s.; ISBN 978-80- 86730-33-2
Porter identifikoval pět největších tržních sil, jsou to: Stávající konkurenti Nově vstupující do odvětví, tedy noví konkurenti Zákazníci Dodavatelé Substituty
Stávající konkurenti Konkurenční tlak a rivalita v odvětví se zvyšují, například pokud rostou fixní náklady nebo pokud jsou si konkurenti rovni a žádný z nich nějakým způsobem nevybočuje. Pak je třeba mezi sebou soutěžit o zákazníka i jinými prostředky například kvalitní reklamou…atd. Každá akce vyvolá na trhu odezvu konkurentů a tyto boje mohou být nejen vyčerpávající, ale pro některé společnosti i likvidační. 25
Noví konkurenti „Nové firmy, které do odvětví vstupují, přinášejí novou kapacitu a často významné zdroje. Ceny se mohou s růstem nabídky snižovat nebo náklady nafouknout, což sníží ziskovost. Hrozba vstupu do odvětví závisí na existujících bariérách vstupu a na reakci současných konkurentů vůči nově vstupující firmě“ 21 Zákazníci Existuje-li v odvětví velká kupní síla zákazníka, mohou zákazníci tlačit na snižování cen, zvyšování kvality a zlepšování poskytovaných služeb. Firmám pak nezbývá, než se tlaku zákazníků přizpůsobit a reagovat na jejich požadavky, což vede ke snižování zisku a k větší rivalitě mezi firmami navzájem. Dodavatelé Čím vyšší je závislost společnosti na jednom dodavateli, tím vyšší je jeho vyjednávací síla. Dodavatelé s velkou vyjednávací silou mohou významným způsobem ovlivňovat ceny a tím mohou ovlivnit i zisky v odvětví. Před zahájením podnikání je proto důležité dodavatelské prostředí důkladně zmapovat a zvolit nejlepší možnost spolupráce. Substituty „Substituční výrobek je takový výrobek, který lze snadno zaměnit s jiným výrobkem, aniž by se změnil užitek pro zákazníka.“21 Je zřejmé, že v odvětví, kde je snadná substituce výrobků, bude konkurence intenzivnější. Výrobky, které mohou plnit stejnou funkci jako náš výrobek, je nutné brát v úvahu a nepodceňovat je.
2.4.5 Marketingový plán Podle Kotlera je marketingový plán psaný dokument, který obsahuje vše, co se lze dozvědět o trhu. „Ukazuje, jak firma plánuje dosáhnout svých cílů a obsahuje taktické návody k marketingovým programům a rozpočty na plánované období. Většina marketingových plánů pokrývá období jednoho roku.“22
21
Kovář F.; Strategický management; Vysoká škola ekonomie a managementu; Praha 2008. 206 s.; ISBN 97880- 86730-33-2 22 Kotler, P., Keller, K. L.; Marketing management, Grada Publishing, a.s., Praha 2007. 788 s.; ISBN 978-80247-1359-5
26
V marketingovém plánu je obsažena hlavní marketingová strategie, prognózy tržeb a nákladů na její uskutečnění a nejdůležitější informace o strategii odbytu, tvorbě ceny, distribuci a propagaci produktu. Propracovaná marketingová strategie může zajistit příliv nových zákazníků, proto bychom měli při její tvorbě postupovat důsledně a uvážlivě. „Marketingová strategie v podstatě řeší tři okruhy problémů (tři typy rozhodnutí): Výběr cílového trhu Určení tržní pozice produktu Rozhodnutí o marketingovém mixu Východiskem pro výběr cílového trhu je segmentace trhu. Při výběru segmentu zvažujeme jeho velikost a kupní sílu, na základě kterých určíme hodnotu segmentu. Po výběru cílového trhu určíme, jakou pozici chceme zaujmout ve vybraných segmentech. Určení tržní pozice produktu je vyjádřením postavení konkrétního produktu mezi konkurenčními produkty na trhu.“23 Na závěr rozhodujeme o složení marketingového mixu, který je tvořen: Produktem Cenou Distribucí
Propagací
Někdy se k marketingovému mixu řadí ještě lidské zdroje – tedy personální obsazení. V marketingovém mixu detailně rozebereme jednotlivé aspekty stanovení cen, způsobu distribuce, vhodné formy propagace…atd. Dále bychom se měli věnovat důkladnému demografickému a geografickému popisu trhu, potřebám trhu a trendům na trhu.
23
Srpová, J., Svobodová, I., Skopal, P., Orlík, T.; Podnikatelský plán a strategie, Grada Publishing, a.s., Praha 2011. 200 s., ISBN 978-80-247-4103-1
27
2.4.6 Finanční plán Finance jsou jednou z nejdůležitějších částí kvalitního podnikatelského plánu. Mělo by být jasné, jakým způsobem chceme celé naše podnikání financovat, tedy zda máme vlastní zdroje nebo budeme potřebovat úvěr. Finanční část projektu pomáhá odhalit, do jaké míry je náš podnikatelský plán reálný a jaký objem investic budeme na jeho realizaci potřebovat. Ve finančním plánu by mělo být obsaženo:
Zakladatelský rozpočet V počáteční rozvaze jsou zobrazena aktiva a pasiva společnosti ke dni zahájení podnikání. Na stranu aktiv patří například dlouhodobý hmotný, nehmotný a finanční majetek, zásoby, pohledávky…atd. Na stranu pasiv náleží například základní kapitál, úvěry a ostatní krátkodobé a dlouhodobé závazky.
Plánovaný výkaz zisku a ztrát V plánovaném výkazu zisku a ztrát je hlavním cílem odhadnout tržby v prvních letech podnikání. Tržby se většinou odhadují v jednotlivých měsících, aby bylo možné brát v potaz možné sezónní výkyvy…atd.
Odhad cash flow Je důležité mít přehled o skutečných příjmech a výdajích podniku. Prognóza stavu cash flow pomáhá podnikateli zjistit, zda si bude muset v budoucnu zajistit úvěr nebo zda mu stačí vlastní finanční prostředky. I když je tato část velice přínosná a je vhodné mít tyto prognózy na paměti, je třeba brát v úvahu, že jde jen o odhad a stát se může cokoliv.
Analýza bodu zvratu „Bodem zvratu projektu rozumíme takovou hodnotu určitého rizikového faktoru ovlivňujícího hospodářské výsledky projektu, při které tento projekt dosahuje určité hraniční hodnoty zvoleného ekonomického kritéria. Pokud je tímto kritériem zisk, pak bod zvratu představuje takovou hodnotu rizikového faktoru, při které projekt dosahuje nulového zisku. Výnosy projektu pokrývají právě jen jeho náklady. Nejčastěji se chápe z hlediska objemu produkce. Čím je tento bod vyšší, tím je projekt méně odolný vzhledem k poklesu poptávky a tím i následnému poklesu produkce, neboť se rychleji dostává (za jinak stejných podmínek) do ztráty.“24
24
Fotr, J., Souček, I.; Podnikatelský záměr a investiční rozhodování, Grada Publishing, a.s., Praha 2005. 356 s.; ISBN 978-80-247-1992-4
28
Díky bodu zvratu můžeme zjistit, jaký objem produkce bude potřeba, aby se výsledek hospodaření změnil ze ztráty v zisk. „Bodu zvratu je dosaženo, když se cena rovná průměrným nákladům (součtu fixních nákladů připadajících na jednotku produkce a variabilních nákladů na jednotku produkce.“25
Bod zvratu: Kde F jsou fixní náklady, p je jednotková cena a b jsou variabilní náklady na jednotku. Obrázek 4 Bod zvratu
Zdroj: Krycí příspěvky a bod zvratu [online]. [cit. 2012-03-04]. Synext. Dostupné z WWW:
25
Synek, M a kol.; Manažerská ekonomika, Grada Publishing, a.s., Praha 2007. 464 s.; ISBN 978-80-247-1992-
4
29
2.4.7 Hodnocení rizik Riziko k podnikání neodmyslitelně patří. Můžeme ho chápat jako odchylku od stavu, kterého jsme chtěli dosáhnout a to jak pozitivním, tak negativním směrem. Jak již bylo uvedeno, na podnik působí velké množství vnějších ale i v nitřních vlivů, které mohou ohrozit správný vývoj podnikání, proto je nutné identifikovat možná rizika, jak z vnějšího tak vnitřního prostředí organizace a promyslet možná řešení a postupy, které by případným potížím zabránily.
2.4.8 SWOT analýza Díky SWOT analýze jsme schopni identifikovat silné a slabé stránky, které se nacházejí uvnitř naší společnosti. Ve vnějším prostředí jsme zase schopni na základě této analýzy odhalit případné hrozby a příležitosti a pokusit se je odvrátit nebo využít ve svůj prospěch. „Kombinací silných a slabých stránek firmy a příležitostí a hrozeb vznikají různé varianty strategického chování podnikatelského subjektu ve vztahu k budoucímu vývoji. Podle charakteru odvětví a kombinací vnitřních i vnějších stránek pak lze pro organizaci volit různé varianty strategií, které vycházejí ze čtyř možných zjednodušených přístupů“26
Přístup S – O: využívat silných stránek a příležitostí, které nabízí okolí podniku
Přístup W – O: snažit se neutralizovat slabé stránky za pomoci příležitostí z okolí
Přístup W – T: snažit se vyřešit nepříznivý stav I za cenu likvidace organizace
Přístup S – T: využívat svých silných stránek pro eliminaci hrozeb
26
Kovář F.; Strategický management; Vysoká škola ekonomie a managementu; Praha 2008. 206 s.; ISBN 97880- 86730-33-2
30
Obrázek 5 SWOT analýza
Zdroj: Neuvážený vstup může podnikateli srazit vaz. [online]. [cit. 2012-03-04]. Podnikatel. Dostupné z WWW: < http://www.podnikatel.cz/clanky/neuvazeny-vstup-na-trh-muze-podnikateli-srazit-vaz/>
2.4.9 Přílohy Do této části patří vše, co nějakým způsobem souvisí s naším projektem, ale nelze to zařadit ani do jedné části plánu. Jedná se především o projektovou a technickou dokumentaci záměru, smlouvy…atd.
2.5 Energetická koncepce EU a ČR V současné době je na energetickou politiku (a to nejen evropskou) kladen značný důraz. Ještě do nedávna tomu tak ale nebylo. Změna v myšlení a posun k větší důležitosti energetické politiky byly podmíněny celou řadou globálních změn. Hlavními důvody pro větší orientaci jednotlivých států a mezinárodních uskupení na energetickou politiku byly hlavně vysoké ceny energie, nerovnováha mezi produkcí a spotřebou energie a v neposlední řadě také dnes hojně diskutované negativní dopady na klimatické podmínky. S těmito problémy se potýkají nejen státy ve světě, ale i všechny státy Evropské unie, včetně České republiky. Aby bylo možné účinným způsobem tyto problémy řešit, je potřeba, aby státy spolupracovaly a snažily se problémy řešit nejen na národní úrovni, ale i na úrovni
31
evropské. Vzhledem k situaci byla zahájena řada aktivit, které mají napomoci snížit závislost států Evropské unie na vnějších dodávkách ropy a zemního plynu, omezit negativní vlivy, které způsobují nezvratné změny klimatu a zároveň zachovat ekonomický růst zemí. Tyto aktivity mohou být nazývány evropskou energetickou politikou. „Cílem EU na tomto poli je dosáhnout větší teritoriální diverzifikace dodavatelů, pestřejší palety využívaných zdrojů, posílení obnovitelných zdrojů a vytvoření skutečně jednotného trhu energií v rámci EU, který by umožňoval solidaritu v krizových situacích. Celkově je třeba směřovat ke snižování energetické náročnosti ekonomiky a snížení dopadů energetiky na životní prostředí na evropské i celosvětové úrovni.“27 Hlavním cílem této politiky je tedy zajistit dostatek energie a pohonných hmot pro všechny obyvatele, které je možné zakoupit za příznivé ceny, takovými způsoby, které by nezatěžovaly životní prostředí. Důležitým mezníkem pro společnou energetickou politiku EU bylo přijetí Lisabonské smlouvy, ve které je již energetice věnován celý samostatný oddíl. Do té doby to byla otázka jednotlivých států, jakým způsobem se budou tomuto tématu věnovat. S postupem času bylo nutné řešení na nadnárodní úrovni a spolupráce mezi jednotlivými státy. S Lisabonskou smlouvou se však státy vzdaly části své suverenity ve prospěch evropského společenství. Státní energetická koncepce České republiky je dokumentem, který stanovuje strategické cíle státu v energetickém hospodářství s výhledem na 30 let. Klíčovou součástí této koncepce je scénář předpokládaných základních trendů vývoje energetiky do roku 2050. „Výhled do roku 2030 má charakter podrobné strategie a v dalších letech potom charakter strategické vize. Státní energetická koncepce se zaměřuje jak na politickou sféru, tak na sféru podnikatelskou. Pro podnikatelskou sféru poskytuje informaci o dlouhodobých strategických záměrech státu a jeho programu, který garantuje stabilitu a předvídatelnost vývoje legislativy a vymezuje konkrétní oblasti podporované státem. Tím vytváří stabilní prostředí pro plánování, rozhodování a investice soukromého sektoru. Mezi hlavní pilíře koncepce patří konkurenceschopnost, bezpečnost dodávek energie a udržitelný rozvoj. V rámci udržitelného rozvoje je hlavním cílem mimo jiné např. zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na 13% z celkové spotřeby – tento závazek vyplývá z členství ČR v EU. Pro většinu ostatních
27
Energetická politika EU a její nástroje. [online]. [cit. 2012-04-11]. Businessinfo. Dostupné z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/politiky-eu/energeticka-politika-eu-nastroje/1000521/36951/>
32
zemí je to 20%. Nebo zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v dopravě v každém z členských států na 10%.“28 V energetické koncepci je také stanovena podpora rozvoje obnovitelných zdrojů energie a to pomocí různých nástrojů, které mají provozovatele motivovat k co největší efektivnosti výroby energie z těchto zdrojů za podmínky šetrnosti k životnímu prostředí a klimatickým podmínkám. Zároveň je v aktualizované verzi koncepce přímo uvedeno, že nadále nebude podporována stavba fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě. Je v ní také uvedeno, že v případě biomasy bychom se měli zaměřit na pěstování speciálních energetických plodin a rychle rostoucích dřevin.
Obrázek 6 Skladba struktury energetického mixu do roku 2050
Zdroj: Aktualizace státní energetické koncepce České republiky. [online]. 2010. [cit. 2012-04-13]. MPO. Dostupné z WWW: < http://www.isover.cz/data/files/statni-energeticka-koncepce-2010-514.pdf>
28
Aktualizace státní energetické koncepce České republiky. [online]. [cit. 2012-04-13]. MPO. Dostupné z WWW: < http://www.isover.cz/data/files/statni-energeticka-koncepce-2010-514.pdf>
33
2.6 Rychle rostoucí dřeviny 2.6.1 Co jsou RRD Pojem rychle rostoucí dřeviny (RRD) označuje dřeviny s krátkou dobou obmýtí, které v poměrně krátké době dosáhnou vysokého přírůstku hmoty. Právě pro tuto svou vlastnost je vhodné rychle rostoucí dřeviny pěstovat jako zdroj obnovitelné energie. „Jako obnovitelné zdroje energie nazýváme přírodní energetické zdroje, které mají schopnost částečné nebo úplné obnovy. Patří mezi ně především sluneční, větrná a vodní energie a biomasa. V některých částech světa lze využít také energii mořského přílivu nebo energii geotermální.“29
2.6.2 Druhy RRD Dřeviny, které lze označovat, jako rychle rostoucí, můžeme v ČR rozdělit na následující skupiny:
v ČR ověřené: topoly, vrby,
v ČR ověřované: pajasan, jilmy,
v ČR perspektivní: růže zejm. trnité, olše, lípy, lísky, jeřáby.
„V současné době tedy připadají v úvahu z hlediska produkce biomasy vybrané druhy topolů a vrb. Kromě těchto dvou tradičních dřevin existují také pokusy a sbírky dalších druhů dřevin (např. jilmu, pajasanu, lísky), které jsou potenciálně vhodné pro produkci biomasy, ať již jako produkční nebo jako doplňkové plodiny. Pro opláštění produkčních porostů je možné využívat i jiné dřeviny a keře (např. lísky nebo olše). Topoly a vrby se v přírodě šíří hlavně semeny, ale pro potřeby zakládání plantáží se využívá jejich schopnost vegetativního rozmnožování (tzv. osními řízky). Hlavním genovým zdrojem dřevin pro zakládání plantáží jsou klonové archivy a matečnice.“30
29
Obnovitelné zdroje energie. [online]. [cit. 2012-04-15]. Nazeleno. Dostupné z WWW: 30 Zásady a pravidla pro pěstování rychle rostoucích dřevin ve velmi krátkém obmýtí. [online]. [cit. 2012-04-15]. Biom. Dostupné z WWW: < http://biom.cz/cz/odborne-clanky/zasady-a-pravidla-pestovani-rychle-rostoucichdrevin-r-r-d-ve-velmi- kratkem-obmyti >
34
2.6.3 Využití Topoly a vrby mají velice široké spektrum využití. Samozřejmě nejčastěji jsou využívány na topení ve formě dřevní štěpky, dřevěných pelet nebo klasicky jako palivové dříví. Můžeme se však setkat i s využitím v nábytkářském průmyslu. Výroba pelet Vhodným materiálem pro výrobu pelet je např. dřevní štěpka nebo piliny. „Materiál na vstupu do granulačního procesu by měl mít stabilizovanou vlhkost 10 - 12 %. Sušší materiál vyžaduje pečlivější zpracování, ale výsledkem jsou velmi kvalitních granule. Vlhčí materiál (do 18 %) sníží dlouhodobou kvalitu finálního produktu, i když se lépe granuluje a pelety jsou zpočátku „pevnější“. Za krátkou dobu se ale začnou drobit.“31 Vlastní peletování se provádí peletovacím lisem, který slisuje vstupní hmotu pod obrovským tlakem a vytvoří z ní drobné pelety. Obrázek 7 Pelety
Zdroj: Pelety. [online]. [cit. 2012-04-15]. Pila Kamenický. Dostupné z WWW: < http://www.pila-kamenicky.cz/pelety.html >
2.6.4 Proces pěstování „Pozemek by se měl připravovat již rok před výsadbou. Nejprve se provede odplevelení. Na těžkých půdách je nutná hluboká orba. Co se týče sadebního materiálu, řízky se odebírají z jednoletých prýtů, které se odebírají z matečnic, jejichž délka by měla dosahovat 20 – 30 cm a šířka 0,5 – 2,5 cm. 31
Výroba pelet – technické a ekonomické aspekty. [online]. [cit. 2012-04-15]. Biom. Dostupné z WWW: < http://biom.cz/cz/odborne-clanky/vyroba-pelet-z-biomasy-technicke-a-ekonomicke-aspekty >
35
Řízky je nutné skladovat v optimálních podmínkách (cca při teplotě 2 – 4 °C) a jeden den před výsadbou je nutné řízky namočit do vody. Optimální období pro výsadbu je jaro, nejlépe od poloviny března do dubna. Sázení je možné provádět ručně nebo pomocí speciálně upravených sazeček.“ 32 Důležité je také oplocení plantáže nebo repelentní přípravky, které zamezí nežádoucímu okusování stromků zvěří. Dále je důležitý boj proti plevelům, které mohou v prvním roce silně omezovat růst nově zasazených rostlinek. Chemická ochrana proti plevelům je složitá, protože topoly a vrby jsou velmi citlivé na chemikálie. Nežádoucímu výskytu plevelů lze zamezit např. mulčováním. Výmladkové plantáže se sklízí ve velmi krátkém obmýtí, v našich podmínkách se pohybuje mezi 3 – 6 rokem. Životnost plantáže se předpokládá mezi 15 – 25 lety, což znamená, že bude sklizena 4 – 8 krát. Pokud situace na trhu není příznivá, je možné sklizeň odložit na další roky. Plantáž na štěpku se sklízí většinou v intervalu 3 – 4 roky a k jejímu vyčerpání dojde zhruba po 12 letech. To znamená, že bude možné sklízet 3 x až 4x. Plantáž na palivové dřevo se sklízí v delším časovém intervalu. Většinou to bývá 4 až 5 let. K vyčerpání plantáže dochází zhruba po 20 – 25 letech. Likvidace plantáže se provádí nejčastěji pomocí pařezové frézy. Tento způsob rušení plantáže je rychlý, efektivní a není příliš nákladný. Existuje ale i celá řada dalších způsobů likvidace, např. chemická likvidace, po které pařezy uschnou a následně se rozpadnou. Z ekologického hlediska je však tento způsob likvidace nevhodný.
2.6.5 Ekonomické aspekty a výtěžnost Z hlediska nákladů je podle následující tabulky nejvýhodnější variantou vytápění rodinného domu vytápění rychle rostoucími dřevinami – konkrétně japonským topolem. Naopak nejméně úsporná je varianta vytápění elektřinou, jejíž ceny navíc neustále rostou. Varianta vytápění RRD je úspornější než vytápění klasickým dřevem v kombinaci s černým nebo hnědým uhlím. Navíc množství získaného tepla z japonského topolu se příliš neliší od množství tepla, které lze získat spalováním hnědého uhlí.
32
Zásady a pravidla pro pěstování rychle rostoucích dřevin ve velmi krátkém obmýtí. [online]. [cit. 2012-04-15]. Biom. Dostupné z WWW: < http://biom.cz/cz/odborne-clanky/zasady-a-pravidla-pestovani-rychle-rostoucichdrevin-r-r-d-ve-velmi- kratkem-obmyti
36
Tabulka 1 Finanční náročnost vytápění rodinného domu podle druhu paliva Porovnání nákladů na vytápění klasického rodinného domu (cca 100m2) za jednu sezónu dle jednotlivých druhů paliva v roce 2011 Typ využitého paliva pro vytápění
Náklady na jednu sezónu v Kč (cca)
Japonský topol využitý na dřevoplyn
4200,-
Japonský topol spálený klasicky
5000,-
Dřevo
13900,-
Dřevní štěpka
16000,-
Hnědé uhlí
20200,-
Dřevěné pelety
21900,-
Tepelné čerpadlo
22800,-
Dřevěné brikety
24400,-
Černé uhlí
25200,-
Centrální vytápění
32700,-
Zemní plyn
36600,-
Elektřina-akumulační kamna
51800,-
Elektřina-přímotop
63100,-
Zdroj: Ekonomika pěstování. [online]. [cit. 2012-04-15]. Japonský topol. Dostupné z WWW: < http://www.rychlerostoucitopol.cz/36-ekonomika-pestovani/>
Z další tabulky vyplývá, že výtěžnost z jednoho hektaru osázeného rychle rostoucími dřevinami je několikrát vyšší než výtěžnost klasického lesa. Průměrná roční výtěžnost z jednoho hektaru se pohybuje kolem 15 tun sušiny při optimálních podmínkách. Rychle rostoucí dřeviny jsou tak vedle šťovíku jednou z energetických plodin s největší výtěžností na osázený hektar. Tabulka 2 Roční výtěžnost energetických plodin a srovnání spalného tepla některých energetických plodin Průměrná roční výtěžnost biomasy na 1 ha (tun sušiny, optimální stanoviště) Klasický les
Obilná sláma
Energetické obilí
Šťovík (Uteuša)
Klony Vrb
Klony Jap. topolu
3
5
13
18
22
12-16
Porovnání spalného tepla topných surovin nejčastěji využívaných v České republice /MJ/Kg/ Lesní štěpka 60%
Lesní štěpka 20%
Topolová štěpka 20%
Vrbová štěpka 20%
Řepková sláma
9.2
14,3
18,7-19,2
18,5
17,5
Hnědé uhlí Černé uhlí Zemní plyn 14,5-16,5
28
Zdroj: Ekonomika pěstování. [online]. [cit. 2012-04-15]. Japonský topol. Dostupné z WWW: < http://www.rychlerostoucitopol.cz/36-ekonomika-pestovani/>
37
33,5
2.6.6 Výhody a nevýhody Mezi nesporné výhody RRD patří jejich velice nízká doba obmýtí, která se pohybuje většinou mezi 3-7 lety. Doba růstu lesních stromů se pohybuje v řádech desítek let. Rychle rostoucí dřeviny je možné několikrát opakovaně sklízet bez nutnosti nové výsadby Tyto dřeviny lze využívat i k jiným účelům než energetickým, např. při výrobě nábytku, překližek…atd. RRD je vhodné vysazovat do podmáčených a jinak znevýhodněných ploch. Je možné je použít i jako větrolamy. RRD jsou poměrně snadné na pěstování. Proces pěstování a sklízení zvládne i laik. Nevýhodou RRD je jejich náchylnost k herbicidům, proto je nutné se vyvarovat chemických postřiků nebo používat šetrnější přípravky Mohou být napadeny škůdci nebo okousány zvěří, proto je třeba zajistit vhodnou ochranu. Počáteční investice do založení plantáže je poměrně vysoká.
Je třeba počítat s návratností investice nejdříve po první sklizni, což je zhruba po 3 – 5 letech. Jde tedy o dlouhodobou investici.
38
3 Praktická část V praktické části bude zpracován podnikatelský plán pro zemědělského podnikatele pana Vlastimila Krátkého. Podnikatelský záměr se bude zabývat rozšířením produkce pana Krátkého založením plantáže japonských topolů. Pan Vlastimil uvedl, že pro svůj záměr vyčlenil ze svých polí 10 ha, které chce využít jako plantáže. Tento podnikatelský plán byl ve zkrácené podobě použit při žádosti o dotaci Programu rozvoje venkova I. 3. 2 – Zahájení činnosti mladých zemědělců. Požadovanou dotaci žadatel nakonec nezískal z důvodu nízkého počtu preferenčních bodů a vysokého počtu žadatelů o dotaci, nikoliv tedy z nedostatečně zpracované žádosti a nutných příloh (tedy i zkráceného podnikatelského plánu). Pan Vlastimil však od svého záměru neupustil a rád by ho nyní zrealizoval. Hlavním cílem této práce je tedy rozvést zkrácenou verzi podnikatelského plánu, ekonomicky jej zhodnotit a v případě zjištění nedostatků v projektu se pokusit navrhnout taková opatření, která by pomohla panu Krátkému s jeho záměrem uspět.
3.1 Executive summary Pan Vlastimil Krátký je mladý zemědělský podnikatel, který bude v blízké budoucnosti rozšiřovat svou produkci. V letošním roce založí desetihektarovou plantáž japonských topolů. Produkovat bude hlavně štěpku, která bude prodávána v suchém stavu papírnám a teplárnám a palivové dřevo, které bude prodávat na špalky jednotlivým domácnostem. Doplňkovým produktem budou dřevěné pelety, které budou vyráběny z 30 tun štěpky a budou primárně určeny pro prodej domácnostem. Pozemky, na kterých budou topoly pěstovány, se nachází v mikroregionu Stražiště nedaleko Pacova. To umožňuje orientovat se na zákazníky nejen z oblasti Pacovska, ale i Vlašimska a Táborska. Prvotní investice na založení plantáže by se měla pohybovat okolo 418 000 Kč. V dalších letech jsou počítány náklady na údržbu plantáže v řádech několika desítek tisíc korun na rok. Finanční prostředky na úvodní investici budou pořízeny z úspor pana Vlastimila (300 000 Kč) a zbytek peněz bude zapůjčen od jeho rodičů. Tímto krokem se chce vyhnout nutnosti vzít si bankovní úvěr. Zákazníky pana Vlastimila budou převážně papírny, teplárny a domácnosti. Hlavními způsoby propagace budou internetová stránka farmy a inzerce v pátečním vydání Táborského a Pelhřimovského deníku. 39
Jedná se o dlouhodobější investici s návratností do pěti let, která může být po uplynutí tohoto období velice výnosná a do budoucna má díky rostoucí podpoře a sílícímu zájmu o využití RRD značný potenciál.
3.2 Popis podniku Pan Vlastimil Krátký vlastní 28,3 ha zemědělské půdy v malé vesničce Zhořec nedaleko Pacova v okrese Pelhřimov. V zemědělství podniká již od roku 2008 a v současnosti se věnuje převážně produkci rostlinné výroby. Na svých polích pěstuje hlavně okopaniny a různé druhy obilovin. Pro hospodaření vlastní nezbytnou zemědělskou techniku, která zahrnuje např. traktor značky Zetor, žací stroj, postřikovač, mulčovač, návěs…atd. Součástí podnikání je i několik objektů pro skladování zemědělské produkce. Mezi tyto objekty patří seník a tři stodoly. Pan Vlastimil vystudoval na střední zemědělské škole obor agropodnikání, a proto má pro zemědělskou činnost, které se již několik let věnuje, ty nejlepší předpoklady. Mimo to pochází z rodiny, ve které je práce v zemědělství dlouholetou tradicí. V současné době působí spolu se svým otcem jako zemědělský podnikatel a podniká na základě osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele. Tuto právní formu podnikání by si chtěl prozatím ponechat. Nyní by chtěl pan Vlastimil založit dvě plantáže japonských topolů. Na svůj záměr má připraveno 10 ha zemědělské půdy, kterou vlastní. Na ostatních hektarech bude pokračovat v již zaběhlé zemědělské produkci a cca 5 ha pronajímá soukromým osobám a zemědělskému družstvu. V případě, že by pěstování rychle rostoucích topolů zabíralo většinu jeho času a bylo výnosnější než jeho zaběhnutá produkce zemědělských plodin, přenechal by zemědělskou produkci otci a sám se věnoval pouze plantážím RRD. Hlavním účelem pěstování topolů bude výroba dřevní štěpky a palivového dříví a jejich následný prodej. V úvahu připadala ještě možnost věnovat se prodeji sadebního materiálu, ale z důvodu určité přesycenosti trhu (v posledních několika letech se takových společností objevila celá řada), užšího okruhu potenciálních zákazníků (mezi zákazníky by patřili hlavně budoucí pěstitelé RRD) a nechuti pana Vlastimila, jsme se rozhodli věnovat se pěstování topolů pouze pro energetické účely.
40
Topoly pro účely výroby dřevní štěpky budou pěstovány na 5 ha zemědělské půdy. Zbytek plánované produkce, tedy topoly na palivové dříví se budou pěstovat na zbývajících 5 ha půdy. Pan Krátký se o problematiku pěstování a využití energetických dřevin zajímal již v minulosti a absolvoval několik odborných seminářů o tomto tématu. Obrázek 8 Mapa Pacovska
Zdroj: Pacov. [online]. [cit. 2012-04-19]. Google maps. Dostupné z WWW:
3.2.1 Produkt Jak již bylo zmíněno, hlavním produktem bude palivové dříví a dřevní štěpka, které budou dále prodávány. Doplňkovým produktem budou dřevěné pelety. Pro pěstování bude použit klon J – 105. „Při pěstování Japonských topolů na dřevní štěpku se, vzhledem ke krátké době obmýtí 2-3 roky, nemusí brát velký ohled na prostor pro jednotlivý strom. Zde je důležité získat z plochy v krátké době co nejvíce dřevní hmoty, proto se Japonské topoly sází v hustším sponu. Jediné, co je zde důležité akceptovat, je mechanizace, jakou se bude dřevní štěpka sklízet. V případě sklizně pomocí řezačky, by se měly mezi jednotlivými řádkami nechat tři metry mezery a stromy v řadách 50 cm od sebe. Po obmýtí se nechají z pařezu růst všechny nové výhony až do dalšího obmýtí. Životnost takto osázené plantáže je v závislosti na dané lokalitě a výživnosti
41
půdy cca 12-15 let.“33 Z dřevní štěpky budou následně vyráběny pelety, nebo bude prodávána v surovém stavu papírnám a teplárnám. Obrázek 9 Plantáž japonských topolů
Prodej sazenic japonských topolů. [online]. [cit. 2012-04-19]. Tribase. Dostupné z WWW:
Na dalších pěti hektarech bude japonský topol pěstován převážně na palivové dříví, s tím také přichází drobné odlišnosti nejen v pěstování, ale i v sázení. „V případě, že se stromy sázejí příliš hustě, tak si nepřiměřeně konkurují a to jak při získávání vláhy a živin, tak především světla, které je pro růst velice důležité. Proto stromy rostou velice rychle do výšky, ale nesílí. Z výše uvedených důvodů se doporučuje topoly sázet v řadách od sebe 2,5-3 metry a stromy v řadách 1,5-2 metry. Po obmýtí se postupně vyštípají všechny slabé výhony vyrůstající z pařezu a nechává se růst jen jeden nejsilnější, tak aby vytvořil nový terminál stromu. Životnost takto osázené plantáže je v závislosti na dané lokalitě a výživnosti půdy cca 20-27 let.“33 Uvádí se, že na vysázení jednoho hektaru plantáže je potřeba 8 000 – 10 000 řízků, záleží to především na hustotě, v jaké chceme sázet. Pokud bychom tedy brali variantu hustší výsadby u plantáže na produkci štěpky, potřebovali bychom na celých 5 ha celkem 50 000 řízků. U plantáže na produkci palivového dříví by bylo nutné nechávat mezi jednotlivými stromy větší mezery, a proto počítáme zhruba s 8 000 řízky na hektar, tedy na dalších 5 ha 40 000 řízků. Celkem by bylo tedy potřeba 90 000 řízků.
33
Příprava plantáže a sadba. [online]. [cit. 2012-04-19]. Japonský topol. Dostupné z WWW:
42
Na pěstování a případné kácení rychle rostoucího topolu není třeba vyřizovat jakákoliv povolení, protože se na něj nepohlíží jako na strom, ale jako na polní plodinu. Výroba dřevní štěpky je nejčastějším způsobem, jakým se dají rychle rostoucí dřeviny využívat. Tento způsob využití se vzhledem ke stále rostoucím cenám ostatních paliv těší značné oblibě a předpokládá se nárůst poptávky v několika dalších letech.
3.3 Analýza okolí podniku Abychom byli schopni odhadnout možná rizika, která by mohla podnikání pana Krátkého znepříjemnit, rozhodli jsme se věnovat značnou pozornost analýze okolí podniku. Zabývali jsme se převážně vývojem odvětví, trhu, konkurence a makrookolí.
3.3.1 Analýza makrookolí Pro přehlednější analýzu makrookolí jsem použila PEST analýzu, díky které lze odhalit možné problematické faktory, které mohou ovlivňovat postavení na trhu a úspěšnost našeho záměru. Při zpracovávání PEST analýzy jsem vycházela z metody MAP. To znamená, že po identifikaci jednotlivých faktorů jsem popsala jejich dosavadní a očekávaný budoucí vývoj a oznámkovala je dle důležitosti pro další vývoj podnikání pana Krátkého, kdy známka 5 znamená největší vliv a známka 1 vliv nejnižší.
Ekonomické faktory
Politicko-právní faktory
HDP Nezaměstnanost Ekonomický cyklus Ceny energií Ekonomický vývoj v EU
Sociálně-kulturní faktory
Daňová politika Stabilita vlády Zákony na ochranu přírody Ekologické závazky ČR Členství v mezinárodních společenstvích
Technologické faktory
Demografický vývoj Životní styl Trendy v bydlení Informovanost veřejnosti o RRD
Možnost spolupráce Výzkum klonů a nových technologií péče o plantáž
Zdroj: Vlastní konstrukce
43
Ekonomické faktory Faktor
Trend - dosavadní vývoj
Dopad - předpokládaný vývoj
Urgentnost
HDP
HDP v minulých letech rostlo jen velmi pomalu34 a to hlavně z důvodu ekonomické krize, která se po USA rozšířila i do Evropy. V roce 2009 se hrubý domácí produkt podle ČSÚ dokonce dostal do záporných čísel. V dalších letech potom vykazoval jen pomalý růst, který se koncem roku 2011 a začátkem roku 2012 snižoval.
Budoucí vývoj HDP se odvíjí od mnoha faktorů, které nejsme schopni ovlivnit, mezi tyto faktory patří mimo jiné např. situace v některých státech Eurozóny. Proto je odhad vývoje HDP značně nejistý a je třeba počítat spíše s méně příznivou variantou.
2
Vzhledem k ekonomické nejistotě v některých evropských státech bude pravděpodobně v několika následujících letech situace obdobná.
3
Očekává se mírný pokles nezaměstnanosti, který by měl přijít s postupným zotavováním a ekonomickým růstem.
2
Ekonomika v ČR se v několika minulých letech potýkala, stejně Ekonomický cyklus jako mnoho dalších zemí, s recesí.
Míra nezaměstnanosti
Cena energií
Ekonomický vývoj v zemích EU
V důsledku již zmiňované ekonomické krize se míra nezaměstnanosti znatelně zvýšila35.
V letošním roce se očekává Po mírném poklesu v roce 2010, další nárůst cen energií a to se začaly ceny energií opět hlavně elektřiny a plynu. Tato zvyšovat36. skutečnost by mohla ovlivnit poptávku po jiných zdrojích. Mezi státy, které mají problémy, patří momentálně např. Španělsko a Itálie. Zároveň není jasné, jak se Finanční pomoc Řecku, které se nakonec vyřeší situace Řecka a dostalo do finančních obtíží, to hlavně z toho důvodu, že zatížila mnoho zemí EU, a to není schopno sestavit kvalitní převážně ty země, které jsou vládu, která by se k řešení součástí Eurozóny. Nyní se do problému zodpovědně podobné situace jakou zažívá postavila. Neustálá podpora Řecko, dostávají i některé další Řecka značně zatěžuje ostatní státy EU. země. V zemi panuje politická i sociální nestabilita a případný odchod Řecka z Eurozóny, by ovlivnil vývoj ostatních zemí. Zdroj: Vlastní konstrukce
34
5
5
Aktuální prognóza ČNB. [online]. [cit. 2012-04-27]. ČNB. Dostupné z WWW: 35 Nezaměstnanost v ČR. [online]. [cit. 2012-04-27]. Kurzycz. Dostupné z WWW: 36 Ceny energetických komodit – současnost a očekávaný vývoj. [online]. [cit. 2012-04-27]. Proenergy. Dostupné z WWW: < http://www.pro-energy.cz/clanky9/4.pdf >
44
Největší vliv na podnikání v oblasti produkce RRD má vývoj v ostatních státech EU. Jejich špatný ekonomický vývoj by mohl ovlivňovat nejen nezaměstnanost a ekonomický růst naší země, ale i ceny vstupů a energií, které mají pro tento obor podnikání také velký význam. Pokud porostou ceny energií, jako je např. plyn nebo elektřina, lidé začnou šetřit a budou hledat levnější varianty vytápění svých domů. Politicko-právní faktory Faktor Daňová politika (DPH)
Stabilita vlády
Trend - dosavadní vývoj
Dopad - předpokládaný vývoj
Od roku 2012 je základní sazba DPH 20% a snížená sazba 14%, která může být uplatňována např. na knihy, palivové dřevo, sportovní činnosti…atd. Od posledních voleb se vláda již několikrát pozměnila a v podstatě od počátku svého fungování čelí skandálům. Většina vládních kroků způsobuje nepokoje a vláda ztrácí důvěru voličů.
V roce 2013 stoupne DPH pravděpodobně na 15 a 21%.37 To ovlivní příjmy obyvatel a sníží poptávku po některých produktech a službách. Vzhledem ke korupčním kauzám a značné nedůvěře mezi jednotlivými členy vlády je pravděpodobné, že vláda bude nestabilní až do konce tohoto volebního období.
Urgentnost
3
3
Významným zákonem je Zákon o ochraně krajiny a přírody 114/1992 Sb38. Účelem tohoto zákona je přispět k udržení a Zákony na ochranu obnově rovnováhy v krajině, k ochraně přírodních krás a k přírody šetrnému hospodaření s přírodními zdroji. Povinnost respektovat tento zákon má každá fyzická a právnická osoba.
Ekologicky odpovědný podnikatel se snaží o to, aby jeho podnikatelská činnost měla co nejnižší negativní dopad na životní prostředí. Vysazování RRD má pozitivní vliv na krajinu např. v zamokřených oblastech a navíc není omezeno žádnými zákony.
1
Protože je ČR členem EU, musí se řídit některými jejími nařízeními. Energetická koncepce ČR proto vychází z evropské energetické politiky.
Evropská energetická politika určuje jasný směr, jakým by se měly jednotlivé země vydat. To zavazuje i ČR, aby zvýšila podíl využívání obnovitelných zdrojů energie.
5
Tyto závazky spolu se závazky V roce 199839 podepsala ČR k EU se bude ČR snažit Ekologické závazky Kjótský protokol, ve kterém dodržet, a proto se očekává zavazuje snížit emisi skleníkových ČR větší podpora využívání plynů. obnovitelných zdrojů energie.
5
Členství v mezinárodních společenstvích
Zdroj: Vlastní konstrukce
37
Vláda schválila vyšší DPH od roku 2013, novou daň z vysokých příjmů, omezení paušálů i konec zelené nafty. [online]. [cit. 2012-05-27]. Patria online. Dostupné z WWW: 38 Zákon o ochraně přírody a krajiny. [online]. [cit. 2012-05-27]. Mzp. Dostupné z WWW: 39 Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu. [online]. [cit. 2012-05-27]. Mzp. Dostupné z WWW:
45
Nejdůležitějšími politicko-právními faktory jsou v tomto případě ekologické závazky a členství v mezinárodních společenstvích, díky kterým se ČR zavázala k omezení produkce skleníkových plynů a k podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie, mezi které patří i rychle rostoucí dřeviny. Sociálně-kulturní faktory Faktor
Trend - dosavadní vývoj
Dopad - předpokládaný vývoj
Urgentnost
Demografický vývoj
U populace nejen v ČR, ale i v ostatních západních zemích dochází k nezadržitelnému stárnutí. Rodí se málo dětí a lidí v důchodovém věku neustále přibývá.
Stárnutí populace bude mít vliv hlavně na ekonomicky aktivní obyvatelstvo, protože pracující nebudou schopni přispívat na takové množství důchodců. Bude nutná rozsáhlá reforma nejen důchodového systému.
2
Životní styl
Současným trendem je vše tzv. "eko". Lidé se zajímají o životní prostředí, recyklují, používají přírodní materiály…atd. Tomuto trendu se přizpůsobují i výrobci, kteří zvětšují svoji nabídku ekoproduktů. Eko je dnes v podstatě všechno, ekokosmetika, ekofarmy, ekodovolená…atd.
Díky těmto novým trendům a větší environmentální informovanosti obyvatel se dá předpokládat zvýšený zájem o obnovitelné zdroje energie, tedy i využití rychle rostoucích dřevin.
4
Trendy v bydlení
V několika minulých letech stavby rodinných domů výrazně převažovaly nad výstavbou nových bytových domů.40 Lidé začali více investovat do vlastního bydlení. I přesto, že po roce 2008 došlo k mírnému poklesu novostaveb, stále se každoroční počet nových domů pohybuje v řádech desítek tisíc.
V dnešní nelehké ekonomické situaci si mnoho lidí nemůže dovolit platit hypotéku, a proto se dá očekávat dočasný útlum stavební činnosti.
5
Informovanost veřejnosti o RRD
Přestože v jiných státech Evropy má jejich pěstování dlouholetou tradici, o tématu RRD se u nás začalo mluvit teprve nedávno
I když se u nás jedná o poměrně "mladý" obor, lidé se budou vzhledem k neustále rostoucím cenám tepla snažit hledat levnější varianty vytápění, tudíž i cestu k RRD.
5
Zdroj: Vlastní konstrukce
40
Stavebnictví, byty. [online]. [cit. 2012-05-27]. ČSÚ. Dostupné z WWW:
46
Důležitým faktorem, díky kterému dochází k větší poptávce po zdrojích energie, které by byly šetrné k přírodě, je současný životní styl. Ochrana životního prostředí je momentálně v „módě“ a lidé si více uvědomují svůj podíl na současném nežádoucím stavu, který se projevuje mimo jiné např. globálním oteplováním, vymíráním rostlinných a živočišných druhů…atd. Přestože výstavba nových domů spíše klesá, na distribuci štěpky nebo palivového dřeva z RRD by to nemělo mít příliš vliv, protože mezi potencionální zákazníky nepatří pouze majitelé novostaveb, ale i majitelé starších nemovitostí, tepláren…atd. Zájem o problematiku RRD stále roste, přesto je tato oblast poměrně početné skupině obyvatel téměř neznámá. Často mají hrubou představu, co rychle rostoucí dřeviny vlastně jsou, ale potenciál využití RRD jim zatím uniká. Problematika rychle rostoucích dřevin bude ještě muset projít určitou osvětou, aby se dostala do širšího povědomí občanů ČR. Technologické faktory Faktor
Trend - dosavadní vývoj
Dopad - předpokládaný vývoj
Možnost pronájmu techniky umožňuje majitelům plantáže Některé firmy nabízí pronájem ušetřit náklady. Přínosem může techniky, která je potřebná pro být také vzájemná spolupráce sklizeň plantáže RRD. V majitelů plantáží na regionální nabídce renomovaných firem úrovni. Díky této spolupráci by lze nalézt také další techniku, bylo možné hromadně si Možnost spolupráce která majitelům plantáže může pronajímat techniku, vzájemně v rámci klastru usnadnit život a pomoci snížit si vypomáhat při sklizni a náklady. Majitel plantáže tedy vyměňovat si zkušenosti s nemusí potřebnou techniku pěstováním. Zajímavá je také nakoupit, ale může si ji výhodně možnost navázat spolupráci pronajmout. s dalšími subjekty např. školami, obcemi…atd.
Výzkum klonů a technologií péče o plantáž
Stále probíhá výzkum v oblasti křížení a pěstování nových klonů. V zemích, kde má pěstování RRD dlouholetou tradici probíhají další výzkumy technologie sklízení, skladování a sázení.
Nové technologie mohou pomoci výrazným způsobem snížit náklady na pěstování, a proto jsou pro efektivní péči o plantáž velice důležité.
Urgentnost
5
5
Zdroj: Vlastní konstrukce
Možnost spolupráce s dalšími pěstiteli je pro začínajícího majitele plantáže velkou výhodou. Může tak získat nejen cenné rady, ale případnou technickou pomoc při sázení nebo při své první sklizni. Sledování nejnovějších výzkumů provedených v zahraničí může podnikateli poskytnout důležité informace o nových klonech, které lze použít pro pěstování a nových technologií skladování a sklizně, díky kterým může ušetřit jeho čas i peníze, proto je tento faktor hodnocen známkou nejvyšší důležitosti. 47
3.3.2 Analýza trhu 3.3.2.1 Představení mikroregionu Stražiště „Vesnička Zhořec náleží do mikroregionu Stražiště. Tento mikroregion se rozkládá v západní části okresu Pelhřimov, na rozhraní okresů Pelhřimov a Tábor. Sdružuje celkem 20 samostatných obcí (s celkovým počtem obyvatel 9 041), které zabírají rozlohu 17 928 ha. Největší obcí je město Pacov s 5 232 obyvateli. Stražiště leží na rozhraní Českomoravské Vysočiny, jižních a středních Čech, v nejzápadnější části kraje Vysočina a náleží do něj území města Pacov a obcí Bratřice, Cetoraz, Čáslavsko, Důl, Eš, Kámen, Lesná, Lukavec, Mezilesí, Pošná, Salačova Lhota, Samšín, Těchobuz, Útěchovice pod Stražištěm, Velká Chyška, Vyklantice, Vysoká Lhota a Zhořec. Mikroregion dostal svůj název podle 744 m vysokého lesnatého vrchu Stražiště, který je viditelný z širokého okolí.“41 3.3.2.2 Souhrnné informace o trhu V roce 2011 bylo v České republice 1 772 909 obydlených domů, z toho 122 262 jich bylo v Jihočeském kraji a 107 914 v kraji Vysočina. Do těchto statistik se započítávají jak rodinné domy, tak domy obytné. Trvale obydlených bytů bylo v roce 2011 celkem 3 884 210 a z toho jich bylo 238 257 v kraji jihočeském a 182 537 v kraji Vysočina.42 Ze zdrojů mimo byt je u nás vytápěno 49% bytů, z toho je 41% vytápěno z tepláren, elektráren a výtopen, 5% z blokových a 3% z domovních kotelen. 43 Výdaje na bydlení zaujímají spolu s výdaji na jídlo nejvýznamnější místo v rozpočtu většiny domácností. Podíl výdajů za bydlení závisí na několika faktorech, například na typu a lokalitě bydlení nebo na skutečnosti, zda se jedná o nájem nebo o osobní vlastnictví. Čím větší je velikost měst, tím významnější položkou je v rodinném rozpočtu položka nájemného a plateb za vodu a teplo. Spotřební výdaje na bydlení podle rodinných účtů v průměru představovaly ve 4. čtvrtletí roku 2011 částku 5 030 Kč měsíčně na domácnost. 41
41
Základní informace. [online]. [cit. 2012-05-27]. Mikroregion Stražiště. Dostupné z WWW: 42 Vybrané údaje o bydlení 2011. [online]. [cit. 2012-05-27]. Mmr. Dostupné z WWW: 43 Přístup českých tepláren k využití biomasy pro výrobu elektřiny a tepla. [online]. [cit. 2012-05-27]. Teplárenské sdružení. Dostupné z WWW: < http://www.biomasa-info.cz/cs/doc/S2_06.pdf >
48
Tabulka 3 Podíl výdajů domácností na konečnou spotřebu v bydlení v letech 2005 - 2010 za předpokladu běžných cen (v mil. Kč.)
Zdroj: Vybrané údaje o bydlení 2011. [online]. [cit. 2012-05-27]. Mmr. Dostupné z WWW:
Z tabulky je patrné, že výdaje za teplo, elektřinu, plyn a paliva jsou druhou největší skupinou výdajů domácností na bydlení. Podle ČSÚ představují náklady na bydlení každý měsíc určitou zátěž pro více než 70% obyvatel kraje Vysočina. Kolem 20% uvedlo, že tyto náklady jsou pro jejich domácnost velkou zátěží. Naopak méně než 10% uvádělo, že pro jejich domácnost nepředstavují žádnou zátěž. Z tohoto vyplývá, jak důležité je pro domácnosti snižování těchto nákladů. Obdobné výsledky uváděli obyvatelé i v Jihočeském kraji.
Zdroj: Statistická ročenka kraje Vysočina 2011. [online]. [cit. 2012-05-27]. ČSÚ. Dostupné z WWW: Vlastní úprava
49
Z grafu podílu paliv na výrobě tepelné energie z roku 2009, který vytvořilo Teplárenské sdružení ČR44, je patrné, že Vysočina je krajem s největším podílem biomasy na produkci tepla. Proto jsou zde příznivé podmínky pro pěstování a využívání RRD jako paliva nejen pro teplárny a výtopny, ale i pro rodinné domy. Pro zajímavost: Ing. Kalaš45 ve své diplomové práci spočítal, že pro potřebu jednoho rodinného domu stačí výnos z 0,53 hektaru plantáže (při nižší výtěžnosti) na celou jednu topnou sezónu.
Zdroj: Podíly paliv pro výrobu tepelné energie v krajích v roce 2009. [online]. [cit. 2012-05-27]. Teplárenské sdružení. Dostupné z WWW: < http://www.tscr.cz/?lang=cz&pg=09>
44
Podíly paliv pro výrobu tepelné energie v krajích v roce 2009. [online]. [cit. 2012-05-27]. Teplárenské sdružení. Dostupné z WWW: < http://www.tscr.cz/?lang=cz&pg=09> 45 KALAŠ, V.; Stanovení rozlohy porostů rychle rostoucích dřevin pro udržitelné zásobování teplem malé obce (Úsilné u Českých Budějovic) [rukopis]. Diplomová práce, 2011.
50
Česká republika si v rámci Národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů stanovila cílovou hodnotu energie z obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 13,5 %.46 V roce 2010 zaujímala podíl 87,8% na teple vyrobeném pomocí obnovitelných zdrojů energie biomasa. Z toho pocházelo podle zprávy ministerstva průmyslu a obchodu 0,7% z palivového dřeva, 15,3% ze štěpky a 0,6% z briket. 47 Podíl hrubé výroby tepelné energie z OZE se na celkové výrobě tepelné energie pohyboval v roce 2010 zhruba okolo 8 %.
Velmi příznivý je trend ve využívání pelet. „V roce 2010 bylo vyrobeno zhruba 145 tisíc tun dřevěných pelet, z toho vývoz činil 111 tisíc tun, dovoz přesáhl 13 tisíc tun. Tuzemská spotřeba se tak pohybuje ve výši cca 50 tisíc tun.“48 Poptávka roste i po automatických kotlích na pelety – v roce 2010 se jich prodalo přes 4800, což bylo především zapříčiněno možností dotace z programu Zelená úsporám.46 Mnoho výrobců pelet se však potýkalo s problémem nedostatku vstupů (dřeva) a jeho vysoké ceny. Řada z nich byla nucena přejít na výrobu rostlinných pelet. Proto jsou rychle rostoucí dřeviny pro výrobu pelet vhodnou variantou do budoucna. K významnému posunu došlo i ve využívání a výrobě briket. Z dotazníkového šetření MPO46, které provedlo u výrobců dřevěných briket, vyplynulo, že poptávka po produktech se zvyšuje a umožňuje se více věnovat zákazníkům v okolí jejich podniků. Nicméně z tohoto šetření také vyplynul nárůst cen vstupních surovin pro výrobu briket, což znamená pro výrobce určitou zátěž. Vzhledem k ekologickým závazkům ČR a stále rostoucím cenám ostatních zdrojů energie lze očekávat spíše rostoucí trend trhu, tedy růst poptávky.
3.3.3 Analýza odvětví Obnovitelné zdroje energie patří do stejného odvětví jako např. fosilní paliva nebo jaderná energie. Všechny tyto zdroje můžeme použít k výrobě tepla, proto prodejci a poskytovatelé těchto forem energie mezi sebou soutěží o stejného zákazníka. V minulosti se u nás k těmto 46
Nároční akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů. [online]. [cit. 2012-05-27]. MPO. Dostupné z WWW: < http://www.mpo.cz/dokument79564.html > 47 Obnovitelné zdroje energie v roce 2010. [online]. [cit. 2012-06-05]. MPO. Dostupné z WWW: 48 Pelety a brikety v roce 2010. [online]. [cit. 2012-06-05]. MPO. Dostupné z WWW:
51
účelům využívala hlavně fosilní paliva, později doplňována elektrickou energií. Trend se ale změnil s ubývajícími přírodními zdroji. Zásoby uhlí a plynu se neustále tenčí, důvěra lidí v jadernou energii je po špatných zkušenostech a přírodních katastrofách typu Černobyl a Fukušima oslabena, proto se v odvětví začínají prosazovat obnovitelné zdroje stále více. Jejich význam i využití neustále roste a vzhledem k ekologickým závazkům ČR se očekává, že se podíl jejich využití v následujících letech ještě zvýší. Hlavní hybné síly tohoto odvětví jsou tedy zákony a závazky ČR, kterými se snažíme přispět ke zlepšení životního prostředí a životní styl obyvatel, který diktuje ekologickou odpovědnost a boj proti globálnímu oteplování. Energetické odvětví je poměrně stálé, mění se jen poměr jednotlivých zdrojů, které jsou využívány. Pokud například zdraží elektřina nebo uhlí, projeví se to zvýšenou poptávkou po ostatních zdrojích a změnou rozložení sil mezi hráči v odvětví.
3.3.4 Analýza konkurenčního prostředí Největším konkurentem pana Krátkého na regionální úrovni bude nově vznikající farma manželů Bartoňových, kteří by se pěstování rychle rostoucích dřevin chtěli také věnovat. Manželé Bartoňovi žijí nedaleko Pelhřimova a svou produkci by chtěli zahájit na 18 hektarech. Jejich farma se nachází přibližně 30 km od farmy pana Krátkého. Pan Vlastimil se s manželi osobně zná a panují mezi nimi velice přátelské vztahy. Jejich vztahy jsou tak příznivé, že společně plánovali určitou formu spolupráce, která by podle nich spočívala převážně ve vzájemném zapůjčení techniky a poskytování nových informací, které se týkají pěstování RRD a možnosti získání dotací. V oblasti, kde má svou farmu pan Vlastimil, není žádný jiný pěstitel dřevin s krátkou dobou obmýtí. Nejbližší konkurent pana Krátkého působí na Pelhřimovsku a obě farmy jsou vzdáleny více než 30 km. Na Pacovsku se nachází i několik firem prodávající palivové dřevo a pelety, jsou to především prodejce palivového dříví ADEMA PACOV, s.r.o. a Dřevovýroba Nacházel, kde prodávají palivové dříví a pelety. Tyto firmy se zabývají převážně prodejem palivového dřeva, výrobu a prodej pelet mají jako doplňkovou činnost. Mezi stávající konkurenty lze zařadit v širším významu také poskytovatele jiných zdrojů tepla, tedy např. prodejce elektřiny, plynu a uhlí. Mezi tyto společnosti patří například E. ON, RWE, ČEZ. Mezi prodejce uhlí, působící v okolí farmy pana Vlastimila, patří např. Uhelné sklady Pacov nebo Uhelné sklady Kamenice nad Lipou – pana Miloslava Lišky.
52
Zákazníci mají samozřejmě možnost změnit variantu zajištění tepla v jejich domech a bytech. I teplárny a výtopny mají možnost změnit dodavatele a topit jiným (levnějším) zdrojem. V současné ekonomické situaci je hledání úspornějších řešení nutností pro úspěšné překlenutí nepříznivého finančního stavu domácností a podniků. Změna zdroje energie často znamená nemalé náklady, a proto taková rozhodnutí zákazníci velmi pečlivě promýšlejí a propočítávají. Jednu z největších hrozeb v konkurenčním prostředí představují substituční výrobky. V tomto odvětví mohou palivovému dřevu a peletám konkurovat všechny ostatní zdroje tepelné energie, tedy nejenom plyn, elektřina a uhlí, ale i ostatní energetické plodiny jako je např. šťovík…atd.
3.4 Marketingový plán Marketingový plán je založen na informacích o trhu a potenciálních zákaznících. Většina informací o trhu byla rozebrána v analýze okolí, proto se v marketingovém plánu budu věnovat převážně rozšíření některých již uvedených informací a doplnění zásadních informací o segmentech trhu, které nebyly uvedeny. Mezi cílové trhy patří trh s tepelnou energií – palivové dřevo, štěpka, pelety. Hlavními produkty bude štěpka a palivové dřevo. Doplňkovým produktem budou dřevěné pelety. Demografické a geografické rozlišení trhu Zákazníky pana Krátkého budou nejprve obyvatelé žijící v mikroregionu Stražiště a okolí. Mezi hlavní odběratele můžeme zařadit jak domácnosti, které vlastní kotel na pelety, tak domácnosti, které topí palivovým dřevem. Významným odběratelem štěpky jsou také papírny, které štěpku využívají při výrobě svých produktů. Dalšími potenciálními zákazníky jsou teplárny a výtopny, které topí biomasou a palivovým dřevem. Podle výsledků sčítání lidu z 26 března roku 2011 je na Vysočině 182 537 obydlených bytů, z toho je jich 3 535 v Pacově a 16 363 v Pelhřimově.
53
Tyto byty jsou vytápěny následujícím způsobem: Tabulka 4 Vytápění bytů v kraji Vysočina Převládající způsob vytápění
Energie používaná k vytápění
ústřední
kotel v bytě
kamna
kotelna mimo dům
uhlí, koks, uhelné brikety
plyn
elektřina
dřevo
131 508
25 979
19 601
35 836
28 040
74 988
12 496
23 880
Zdroj: Výsledky sčítání lidu z roku 2011. [online]. [cit. 2012-07-03]. ČSÚ. Dostupné z WWW: Vlastní úprava
Tabulka 5 Vytápění bytů na Pacovsku Převládající způsob vytápění
Energie používaná k vytápění
ústřední
kotel v bytě
kamna
kotelna mimo dům
uhlí, koks, uhelné brikety
plyn
elektřina
dřevo
2 317
487
616
40
994
1 127
416
724
Zdroj: Výsledky sčítání lidu z roku 2011. [online]. [cit. 2012-07-03]. ČSÚ. Dostupné z WWW: Vlastní úprava
Tabulka 6 Vytápění bytů na Pelhřimovsku Převládající způsob vytápění
Energie používaná k vytápění
ústřední
kotel v bytě
kamna
kotelna mimo dům
uhlí, koks, uhelné brikety
plyn
elektřina
dřevo
11 736
2 105
2 044
3 483
3 574
4 133
1 658
2 867
Zdroj: Výsledky sčítání lidu z roku 2011. [online]. [cit. 2012-07-03]. ČSÚ. Dostupné z WWW: Vlastní úprava
Mikroregion Stražiště leží nedaleko jihočeského města Tábor, proto můžeme potenciální zákazníky najít i na Táborsku. V okrese Tábor je podle sčítání lidu z roku 2011 celkem 30 681 obydlených bytů, které jsou vytápěné: Tabulka 7 Vytápění bytů na Táborsku Převládající způsob vytápění
Energie používaná k vytápění
ústřední
kotel v bytě
kamna
kotelna mimo dům
uhlí, koks, uhelné brikety
plyn
elektřina
dřevo
23 285
2 422
3 959
10 698
5 648
5 081
4 158
3 517
Zdroj: Výsledky sčítání lidu z roku 2011. [online]. [cit. 2012-07-03]. ČSÚ. Dostupné z WWW: Vlastní úprava
54
Okruh potenciálních klientů pana Vlastimila je tedy podle výše uvedených průzkumů značný. Podle šetření Teplárenského sdružení, z roku 200949, je vytápění biomasou v celé České republice zastoupeno nejvíce právě na Vysočině. Potřeby trhu Pan Krátký bude poskytovat převážně palivové dřevo, štěpku a pelety, které by chtěl produkovat v nejvyšší možné kvalitě, aby byli jeho zákazníci spokojeni, vraceli se k němu a dále jeho produkty doporučovali svým známým. Pelety z kvalitního dřeva poskytují více tepla a lépe hoří. Z rozhovorů s některými majiteli kotlů na pelety vyplynulo, že zákazníci očekávají kvalitní produkt, který nejenom dobře hoří, ale je také snadno dostupný a za rozumnou cenu. Jeden potenciální zákazník při rozhovoru uvedl, že pelety, které kupuje v místě svého bydliště, silně nevyhovují jeho požadavkům na kvalitu (velmi špatně hoří), a proto je nucen pelety zakupovat a dovážet od dodavatele, který je vzdálen téměř 80 km. Trendy na trhu Současným trendem je podpora různých forem obnovitelných zdrojů, proto poptávka po peletách a kotlích na pelety roste a tento trend bude vzhledem k rostoucím cenám ostatních paliv a podpoře státu a Evropské unie minimálně několik příštích let pokračovat. Klíčové faktory úspěchu Předpokládáme, že důležitým prvkem budoucího úspěchu bude kvalita prodávaných produktů, té bude dosaženo nákupem klonů od certifikovaného prodejce s kvalitními referencemi. Dalším faktorem bude rozvíjení dobrých vztahů se svými zákazníky a vhodné druhy propagace, těmi budou zejména inzeráty, letáky a propracované internetové stránky, se všemi potřebnými informacemi. Jak již bylo uváděno, z rozhovorů s případnými zákazníky vyplynulo, že je pro ně kvalita produktu naprosto klíčová. Důležitá je pro ně také doprava zakoupených produktů a celkový vstřícný přístup. Proto budou služby rozšířeny o možnost výhodné dopravy zakoupeného palivového dřeva nebo pelet až do domu zákazníka. Možnost spolupráce s dalším pěstitelem topolů a dalšími zájemci o problematiku RRD, kteří by mohli napomoci rozvoji podnikání pana Krátkého, je dalším faktorem, který může být v rámci konkurenčního boje klíčový. Důležitou součástí budoucího pěstování RRD je také sledování
49
Podíly paliv pro výrobu tepelné energie v krajích v roce 2009. [online]. [cit. 2012-05-27]. Teplárenské sdružení. Dostupné z WWW: < http://www.tscr.cz/?lang=cz&pg=09>
55
nejaktuálnějších výzkumů a nových trendů nejen v pěstování, skladování a sklizni ale také v technice, kterou lze pro jednotlivé činnosti použít.
Marketingová strategie a marketingový mix Marketingová strategie bude klást důraz především na udržování dobrých vztahů se zákazníky a kvalitu prodávaných produktů. V prvním roce se budeme zaměřovat především na potenciální zákazníky z mikroregionu a blízkého okolí. Zákazníky budou převážně jednotlivci (domácnosti), teplárny, výtopny a papírny. Pan Vlastimil chce zaujmout stabilní pozici na regionálním trhu s palivovým dřevem a peletami a vybudovat pevné vztahy se zákazníky. Rád by poskytoval co nejkvalitnější palivové dřevo a štěpku a rozšiřoval služby a doplňkové produkty podle zájmu a potřeb zákazníků. Marketingové a finanční cíle Získat stabilní pozici na trhu v co nejkratším možném časovém úseku Udržovat dobré vztahy se zákazníky Orientovat se na potřeby zákazníků a včas reagovat na jejich potřeby Dosahovat přiměřeného zisku, potřebného na další provoz, co nejdříve, tedy již v prvních několika letech podnikání Udržovat stabilní ekonomickou situaci podniku Hlavní strategií bude prodávat kvalitní produkt za co nejnižší cenu, která bude zákaznicky příznivá. To zajistí dobrou pozici podniku na trhu a zároveň napomůže k vytvoření pevných vztahů se zákazníky. V prvních letech to může ovlivnit zisk, který může být díky této snaze nižší než v případě vyšších cen a nižší kvality, ale pan Krátký si zakládá na dobré pověsti a očekává, že se mu jeho snaha o spokojenost zákazníků vyplatí. Marketingový mix Produkt – Hlavním produktem bude palivové dřevo z japonského topolu a dřevní štěpka později zpracovaná do pelet. Doplňkovou službou bude doprava zákazníkům.
56
Place / distribuce – Plantáž by měla vzniknout nedaleko Pacova na pozemku o rozloze 10 ha, které pan Krátký na tento projekt vyčlenil. Pan Krátký hospodaří celkem na 28,3 ha půdy, kde pěstuje další zemědělské plodiny, které následně prodává. Pozemky pana Krátkého se nachází v mikroregionu Stražiště, který sousedí s Jihočeským krajem a Středočeským krajem. Pro svůj odbyt se chce orientovat především na tento mikroregion a dále na oblast Pelhřimovska a Táborska. Všechny produkty bude prodávat v prostorách své farmy. Zákazníci mají možnost osobního odběru a odvozu, nebo jim bude výhodně zprostředkována doprava nákladním autem pana Soukupa, který je přítelem rodiny Krátkých. Propagace – Hlavním propagačním zdrojem budou propracované internetové stránky, kde budou přehledným způsobem prezentovány produkty, doplňkové služby a aktuální informace o tématu státní podpory obnovitelných zdrojů, pěstování RRD a novinkách v oblasti biomasy a jejího využití. Dalším důležitým zdrojem propagace budou inzeráty v novinách, letáky a plakáty. Nesmíme zapomenout ani na ústní doporučení od spokojených klientů, kteří by mohli pana Vlastimila doporučit svým známým. Cena 100 letáků o velikosti 95 x 210 mm nebo 139 x 107 mm se u specializované firmy pohybuje v cenové relaci okolo 300 Kč.50 Ceny tvorby www stránek s optimalizací pro vyhledávače (SEO) pro přední pozice ve vyhledávačích se pohybují okolo 10 – 15 000 za jednodušší variantu (bez JavaScriptu …atd.) např. od malé, ale úspěšné firmy Chci WWW. 51 Inzeráty by byly převážně v Pelhřimovském a Táborském deníku a to v pátečním vydání, protože má nejvíce čtenářů. Cena inzerce je úměrná tomu, že se jedná o nejčtenější týdenní vydání. Jeden řádek stojí v pátečním vydání 63 Kč i s DPH
52
, v případě 5 řádkového sdělení by tedy náklady na jeden inzerát činily 315
Kč. Pokud bychom inzerovali 2x za měsíc po dobu jednoho roku, celkové náklady na inzerci v Pelhřimovském deníku by se vyšplhaly na 7 560 Kč na rok (315 x 2 x 12). Cena za inzerci v Táborském deníku se pohybuje okolo 72 Kč za řádek, tedy 360 Kč na pětiřádkové sdělení. Pokud bychom uvažovali nad stejným schématem inzerce 2x měsíčně v pátečním vydání, celkové roční náklady na inzerci v Táborském deníku by se rovnaly 8640 Kč. Dohromady tedy náklady na celou inzerci v obou denících činí 16 200 Kč.
50
Letáky 95 x 210 mm. [online]. [cit. 2012-07-09]. Vistaprint. Dostupné z WWW: 51 Tvorba webových stránek – ceník. [online]. [cit. 2012-07-09]. Chciwww.cz. Dostupné z WWW: 52 Ceník řádkové inzerce - Vysočina. [online]. [cit. 2012-07-09]. VLP. Dostupné z WWW:
57
Cena – Cena bude vytvořena podle cen konkurence a standardních cen výkupu papírnami a teplárnami. Cena mokré štěpky byla proto stanovena tak, aby vyhovovala oběma stranám a byla přijatelná pro pana Krátkého i pro zákazníky (v tomto případě teplárny a papírny) na 1 500 Kč/tunu. Cena sušší štěpky bude 2,6 Kč/Kg. Tato štěpka je kvalitnější, a proto je i její cena vyšší. Cena palivového dřeva je o něco nižší než konkurenční ceny, ale její výše je taková aby se to panu Krátkému stále vyplatilo a zároveň přilákala další odběratele. Byla stanovena na 645 Kč/m3. Cena pelet bude 5,2 Kč (s DPH) za kilogram. Podle předběžného průzkumu se i ostatní ceny na trhu pohybují kolem této hodnoty. Personální zdroje – V prvních letech se nepočítá se vznikem nového pracovního místa. Pan Vlastimil si chce většinu prací na plantáži zajistit vlastní silou za pomoci jeho rodiny, která se skládá ze čtyř dalších osob. Pokud by bylo nutné počítat s výpomocí (hlavně při sklizni a sázení), bylo by to řešeno formou brigády.
3.5 Finanční plán Pan Vlastimil prozatím nepočítá s žádostí o úvěr. Založení a péči o plantáž bude v prvních letech financovat ze svých úspor a úspor rodičů, kteří mu v prvních letech finančně vypomohou. Při zahájení podnikání by měl disponovat částkou kolem 540 000 Kč. V projektu není počítáno s dotacemi na plochu. Na tyto dotace jsme samozřejmě nezapomněli, ale v rámci projektu nebudou vůbec použity, protože pan Vlastimil využívá tyto zdroje na své další činnosti, tedy pěstování zemědělských plodin.
Soupis majetku použitého pro realizaci projektu (Kč) Traktor Zetor
457 000
Mulčovač
52 000
Návěs
35 000
Pila
10 000
Křovinořez 2x
22 000
Kancelářské vybavení
18 000
Peněžní prostředky na účtu
543 000
Vložený majetek celkem Zdroj: Vlastní konstrukce
58
1 137 000
3.5.1 Celkové náklady na jednotlivé činnosti po celou dobu existence plantáže Náklady na založení plantáže Cena řízků se nyní pohybuje okolo 3,5 Kč za kus, samozřejmostí jsou množstevní slevy, které mnoho společností nabízí. V našem podnikatelském plánu budeme počítat s variantou 3,5 Kč, která je průměrem zjišťovaných cen několika společností nabízejících řízky japonského topolu. Jednou z možností je např. nákup řízků od společnosti Výsadba topolu s.r.o.53, která sídlí v Pelhřimově. Ceny řízků byly zjišťovány s DPH. Při podrobnějším zkoumání vhodných dodavatelů byla nalezena společnost nabízející jeden řízek za cenu 1,5 kč
54
i společnost
prodávající řízek za více než 4 Kč.55 Při výběru vhodné sadby je důležité hledat kvalitní řízky od certifikovaného pěstitele. Méně kvalitní sadba by se mohla negativně odrazit například na výnosnosti plantáže nebo na kvalitě paliva. Pro výsadbu bude nutné zapůjčit si nezbytnou techniku. Pan Vlastimil vlastní traktor značky Zetor, proto by bylo ideální zapůjčit pouze sazečku. Zapůjčení pouze sazečky však společnosti umožňují jen velmi zřídka, v jejich nabídce je možné nalézt pouze kompletní služby sázení nebo zapůjčení sazečky i s traktorem. Jednou ze společností, které nabízí zapůjčení techniky pro sadbu, je např. Topol Bečkov
56
, Capital Solutions s.r.o.
57
nebo již
zmiňovaná společnost Výsadba topolu s.r.o. Oblíbenou službou je tzv. výsadba na klíč, kdy kompletní proces sázení zajistí externí firma, která si přiveze vlastní techniku. Pokud bychom zvolili variantu ručního sázení, pak by náklady na osázení jednoho hektaru podle diplomové práce Ing. Evy Mackové58 činily 20 750 Kč. Mzdové náklady na 5 lidí, kteří by pracovali 5 dní v týdnu 8 hodin denně, jsou podle této diplomové práce 20 000 Kč na hektar a náklady na naftu 750 Kč. V našem případě by tedy celkové náklady na ruční sázení 10 hektarů byly 20 750 x 10 = 207 500 Kč. Z hlediska ceny by se tedy spíše vyplatilo pronajmout traktor se sazečkou, než najmout pracovníky na ruční sázení.
53
Cena řízku. [online]. [cit. 2012-07-09]. Výsadba topolu s.r.o. Dostupné z WWW: < http://www.vysadba-topolu.cz/2.9.cenik/> 54 Japonský topol – rychlerostoucí dřevina. [online]. [cit. 2012-07-09]. Japan – topol, Marek Čadan. Dostupné z WWW: < http://www.japan-topol.cz/> 55 Ceník sadby. [online]. [cit. 2012-07-09]. Japonský topol. Dostupné z WWW: 56 Služby. [online]. [cit. 2012-07-09]. Topol Bečkov. Dostupné z WWW: < http://www.beckov.cz/sluzby /> 57 Služba sázení. [online]. [cit. 2012-07-09]. Super topoly. Dostupné z WWW: 58 Macková, E.; Mapování podmínek pro vytváření klastrů využívajících místní obnovitelné zdroje energie v regionech [rukopis]. Diplomová práce, 2011.
59
Celkové náklady na výsadbu Činnost
Popis
Celkem (Kč)
Odplevelení
Před sadbou je nutné pole připravit a odplevelit. K tomu je možné použít některý z dostupných herbicidů např. Roundup aktiv. Na jeden hektar se spotřebuje celkem 5 l Roundupu. 59 Na 10 hektarů bude tedy třeba zakoupit 50 litrů. Balení 20l stojí 3 450 Kč s DPH56 a balení 5l je možné pořídit za 975 Kč.
8850
Nákup sadebního materiálu (řízků)
Na výsadbu 1 ha je potřeba cca. 10 000 řízků. Na výsadbu celé plantáže o rozloze 5 ha bude potřeba zhruba 50 000 řízků. Na plantáž, která bude využívána na palivové dříví, je potřeba 8 000 řízků, tedy na celých 5 ha to bude 40 000 řízků. Celková suma je 90 000 řízků. Jeden řízek stojí průměrně podle porovnávání několika certifikovaných prodejců 3,5 Kč. (Cena je již uvedena s DPH)
315 000
Zapůjčení techniky (sazečky)
Na sázení řízků bude nutné půjčit si profesionální techniku, díky, které bude sadba efektivnější a rychlejší. Certifikovaní prodejci sadby většinou za poplatek půjčují sazečku i s traktorem a jedním pracovníkem, který má sloužit jako odborný dozor. Při počtu do 100 000 kusů je cena výsadby jednoho řízku 1 Kč u firmy Capital Solutions s.r.o. U společnosti Bečkov je to 0,5 – 2,5 Kč podle velikosti pozemku. V ceně služby je zahrnuta cena za pronájem traktoru Fendt 209FA, pronájem jednořádkové sázečky Egedal Energy Planter, náklady na naftu po dobu sázení, jedna osoba sloužící jako odborný dozor a zároveň obsluha traktoru. Tímto způsobem je možné zasázet 0,5 ha za jednu hodinu. Sadba celé plantáže by tedy trvala 20 hodin a práce by musela být rozdělena do dvou dnů. Zvolená varianta sadby od společnosti Capital Solutions s.r.o. byla z oslovených společností nejlevnější.
90 000
Mzdové náklady
Jak bylo uvedeno, sadba plantáže potrvá 20 hodin a zaměstná dva sazeče. Při hodinové čisté mzdě 100 Kč by byly náklady na jednoho pracovníka 2000 Kč.
4 000
Náklady celkem
417 850 Kč Zdroj: Vlastní konstrukce
59
Roundup Klasik 20 l. [online]. [cit. 2012-07-09]. Inpest. Dostupné z WWW: < http://www.inpest.cz/herbicidy/totalni-herbicidy/roundup-klasik-20l >
60
Náklady na udržování plantáže Největší péči vyžaduje plantáž první rok po založení, kdy se provádí ochrana proti okusu zvěří a ochrana proti plevelům, která se řeší hlavně mulčováním a v některých nutných případech i šetrným chemickým zásahem. Pan Vlastimil vlastní starší mulčovač značky Honda Hurricane F-700, který lze využívat i při udržování plantáže. Při spotřebě kolem 8 litrů na hektar a průměrné ceně benzínu na Pelhřimovsku 36 Kč/l 60 by náklady na pohonné hmoty byly na mulčování 1 hektaru 288 Kč. Mulčování celé plantáže by za použití vlastního stroje stálo 2 880 Kč. Ing. Raszka61 ve své diplomové práci uvádí, že plantáž by se měla mulčovat v roce založení 3x, v následujícím roce 2x a v roce sklizně 1x. Životnost plantáže RRD na štěpku je 12 let. Za tuto dobu bude sklizena 4x v tříletých intervalech. Celkem tedy bude třeba tuto pěti hektarovou plantáž mulčovat 24 x. Plantáž na palivové dřevo bude sklízena ve 4 až pětiletých intervalech. Životnost této plantáže je 20 let. Pokud budeme sklízet v pětiletých intervalech, musíme mulčovat 32x. Jako ochrana proti okusu zvěří bude použit repelentní přípravek Aversol. Cena desetikilogramového balení se pohybuje kolem 530 Kč.62 Na 1000 sazenic jsou potřeba 4 kg Aversolu.63 Na celou plantáž budeme potřebovat 360 kg. Náklady na ochranu proti okusu zvěří budou tedy 19 080 Kč v prvním roce. Nátěr proti nežádoucímu poškození divokou zvěří bude proveden ještě ve druhém roce pěstování, dokud jsou stromky ještě mladé. V dalších letech by měli být natolik silné, že je případný okus, nepoškodí. Celkové náklady na 2 roky nátěru budou v případě použití přípravku Aversol 38 160 Kč.
60
Vysočina – výpis aktuálních cen benzínu. [online]. [cit. 2012-07-09]. Český benzín. Dostupné z WWW: < http://www.ceskybenzin.cz/aktualni-ceny-PHM/Vysocina/Natural-95 > 61 Raszka, D.; Vybraná ekonomická hlediska pěstování rychle rostoucích dřevin a jejich využití [rukopis]. Diplomová práce, 2011 62 Ochrana proti okusu zvěří. [online]. [cit. 2012-07-10]. Japonský topol. Dostupné z WWW: < http://www.rychlerostoucitopol.cz/78-ochrana-proti-okusu-zveri/#Aversol > 63 Přípravek na ochranu rostlin – Aversol. [online]. [cit. 2012-07-10]. Chemicor. Dostupné z WWW: < http://www.chemicor.cz/data/Aversol.pdf >
61
Celkové náklady na údržbu Činnost
Popis
Celkem (Kč)
Mulčování
Mulčování bude provedeno vlastním strojem značky Honda Hurricane F - 700. Do nákladů byly tedy započítány pouze pohonné hmoty. V prvním roce budeme mulčovat 3x, ve druhém 2x a ve třetím roce 1x. V roce sklizně 1x. Náklady na mulčování 5 ha jsou 1440 Kč.
80 640
Ochrana proti okusu
Jako účinná a zároveň levná varianta byl zvolen repelentní přípravek Aversol, který bude aplikován v prvním a druhém roce. V dalších letech bude aplikován pouze v případě potřeby, tedy pokud by stromky nebyly dost silné a byly zvěří ničeny. Na ochranu 1000 sazenic jsou potřeba čtyři kilogramy, na ochranu celé plantáže budeme potřebovat 360 Kg Aversolu. Při ceně 530 Kč za desetikilové balení budou náklady na ochranu plantáže v jednom roce 19 080 Kč. Natírat musíme v roce založení plantáže, v prvním roce po založení a potom v roce sklizně a v prvním roce po sklizni, kdy jsou stromky malé a zranitelné, v dalších letech ne. Na pěti hektarovou plantáž určenou na štěpku bude spotřebováno 200 Kg přípravku. Na dalších 5 ha 160 Kg (stromky na palivové dřevo jsou dál od sebe, a proto jich je na plantáži menší množství než na druhé plantáži). Podrobněji (podle let) jsou náklady rozepsány v následující tabulce.
152 640
Mzdové náklady
Odhadujeme, že mulčování jednoho hektaru by mohlo trvat 4 – 5 hodin. Uvažujeme, že by pracovník, který bude údržbu provádět, dostával plat 100 Kč za hodinu. Za celou dobu existence plantáže se bude mulčovat prvních 5 hektarů 24 x a dalších 5 ha 32x. Mzdové náklady by byly (25 hodin x 100 Kč = 2500Kč/5ha) x 24 v případě první plantáže a x32 v případě druhé plantáže.
140 000
Náklady celkem
373 280 Kč Zdroj: Vlastní konstrukce
62
Péče o plantáž na štěpku Rok
Mulčování
Ochrana proti okusu
Mzdové náklady
1 - výsadba 2 3 - sklizeň 4 5 6 - sklizeň 7 8 9 - sklizeň 10 11 12 - sklizeň
4 320 2 880 1 440 4 320 2 880 1 440 4 320 2 880 1 440 4 320 2 880 1 440
10 600 10 600 10 600 10 600 10 600 10 600 10 600 10 600 -
7 500 5 000 2 500 7 500 5 000 2 500 7 500 5 000 2 500 7 500 5 000 2 500
Celkem
34 560
84 800
60 000
Zdroj: Vlastní konstrukce
Péče o plantáž na palivové dříví Rok
Mulčování
Ochrana proti okusu
Mzdové náklady
1 - výsadba 2 3 4 5 - sklizeň 6 7 8 9 10 - sklizeň 11 12 13 14 15 - sklizeň 16 17 18 19 20 - sklizeň
4 320 2 880 1 440 1 440 1 440 4 320 2 880 1 440 1 440 1 440 4 320 2 880 1 440 1 440 1 440 4 320 2 880 1 440 1 440 1 440
8 480 8 480 8 480 8 480 8 480 8 480 8 480 8 480 -
7 500 5 000 2 500 2 500 2 500 7 500 5 000 2 500 2 500 2 500 7 500 5 000 2 500 2 500 2 500 7 500 5 000 2 500 2 500 2 500
Celkem
46 080
67 840
80 000
Zdroj: Vlastní konstrukce
63
Náklady na sklizeň První sklizeň bude provedena ve třetím nebo čtvrtém roce pěstování z pěti hektarů, které byly určeny pro topoly na štěpku. Další sklizeň bude v pátém nebo šestém roce pěstování podle velikosti stromků a podmínek na trhu – v tomto roce se budou sklízet stromky převážně určené na palivové dřevo. Nejlepším obdobím pro sklizeň jsou zimní měsíce, jak uvádí některé zdroje,64 v období od prosince do března je obsah vody v pletivech nejnižší a půda je dostatečně zmrzlá a zpevněná pro sklízení pomocí techniky. Další výhodou sklizně v tomto období je více času, protože pan Krátký a jeho rodina nebude muset svůj čas dělit mezi péči o ostatní plodiny, které pěstuje a plantáž. Všechny stromky z 5 ha, které byly určeny pro štěpku, budou posekány a ponechány několik měsíců na plantáži, aby dostatečně vyschly. K těmto úkonům budou použity buď motorové pily, nebo přídavné zařízení (pila) za traktor (tento stroj si pan Krátký nebude muset půjčovat, protože by si ho rád sám vyrobil – počítá, že vlastní výroba přídavného zařízení pro kácení topolů nepřesáhne 10 000 Kč), poté budou štěpkovány zapůjčeným štěpkovačem - např. štěpkovačem Eliet Super Prof. Půjčovné na 1 den je s DPH 2116 Kč
65
(spotřeba 3,2 l/hod,
pracovní výkon 6 m3/hod). Ke kácení budou v případě topolů určených jako palivové dřevo použity opět buď motorové pily, nebo přídavné zařízení za traktor.
64
Pěstování topolů pro energetické účely. [online]. [cit. 2012-07-10]. Biom. Dostupné z WWW: < http://biom.cz/cz/odborne-clanky/pestovani-topolu-pro-energeticke-ucely-3> 65 Štěpkovač – drtič větví. [online]. [cit. 2012-07-10]. DKNV. Dostupné z WWW: < http://www.dknv.cz/zahradni-technika/stepkovace/676-stepkovac-drtic-vetvi-max12-cm-mot-eliet-super-prof2000>
64
Celkové náklady na sklizeň Produkt
Popis
Celkem (Kč)
Výroba přídavného zařízení za traktor (pily)
Zařízení na kácení topolů by si pan Krátký rád vyrobil vlastními silami spolu se svým otcem. Jednalo by se o zařízení za traktor. Náklady na výrobu pan Vlastimil odhaduje na několik tisíc, předpokládá jako horní hranici výrobních a mzdových nákladů 10 000 Kč.
10 000
Doprava
Spotřeba traktoru Zetor, který bude používán je při normální zátěži a přepravě 4,48l ha.66 Na deset hektarů spotřebujeme 44,8 litrů. Při ceně 36 Kč 67 za litr nafty, budou náklady na palivo při osmi sklizních za celou životnost plantáží 6451 Kč. (Budeme sklízet každou plantáž v jiný rok, proto 8x5 hektarů). Připočítáme k těmto nákladům ještě 5000 Kč na jako rezervu, kdyby bylo třeba uskutečnit další nepředvídané jízdy.
11 451
Uvažujeme výnos z jednoho hektaru plantáže 300 m3 již suchého dřeva (vlhkost 20 %), výnos z 5 ha = 1500 m3. Zapůjčeným štěpkovačem lze uštěpkovat 6 m3/hod - celý výnos seštěpkujeme za 250 hodin, tj. při osmihodinové směně přes 31 dnů. Půjčovné na 1 den je s DPH 2116 Kč. Půjčovné celkem = 65 596 Kč. Spotřeba nafty je 3,2 l/hodinu. Cena nafty se pohybuje kolem 36 Kč/l. Celkové náklady na štěpkování jedné plantáže (5 ha) jsou 94 396. Za dobu existence plantáže budou 4 sklizně.
377 584
Odhadujeme, že by sklizeň 1 hektaru mohla při práci dvou lidí trvat 5 - 6 hodin. Sklizeň pěti hektarů bude trvat 30 hodin. Při čisté hodinové mzdě 100 Kč budou náklady na práci jednoho pracovníka na 5 ha plantáži 3000 Kč. Náklady na oba pracovníky jsou tedy 6000 Kč. Sklízet se bude 8x za celou dobu existence plantáží. Bude připočítaná ještě rezerva, kdyby práce nešly tak rychle, jak se předpokládalo, a to 5000 Kč. Mzdové náklady na štěpkování (celý výnos za 250 hodin) jsou 25 000 Kč na jedno štěpkování. Náklady na čtyři štěpkování jsou 100 000 Kč.
153 000
Štěpkování
Mzdové náklady
Náklady celkem
544 035 Kč. Zdroj: Vlastní konstrukce
Sklizeň bude probíhat v zimních měsících tedy v rozmezí prosinec až březen, poté budou topoly ponechány na plantáži 3 – 6 měsíců, aby řádně vyschly a až poté budou štěpkovány. Vzhledem k tomu, že nevíme přesně, jak budou jednotlivá pracovní období dlouhá, budeme uvádět celkové náklady a výnosy ze štěpkování již v roce sklizně. V nákladech na dopravu je uvedena i rezerva 5 000 Kč na neočekávané cesty, které rozložíme do několika let, ve kterých probíhá sklizeň, takže ke každému roku sklizně připočítáme 1250 Kč. 66
Test traktorů. [online]. [cit. 2012-07-10]. Zetor. Dostupné z WWW: < http://www.zetormorava.cz/fotky525/zetor_2011/Test_traktor_Zetor_Forterra_135.pdf > 67 Vývoj ceny benzínu, nafty. [online]. [cit. 2012-07-10]. Kurzycz. Dostupné z WWW: < http://www.kurzy.cz/komodity/benzin-nafta-cena/>
65
Sklizeň plantáže na štěpku (5 ha) Rok
Doprava
Štěpkování
Mzdové náklady
1 - výsadba 2 3 - sklizeň 4 5 6 - sklizeň 7 8 9 - sklizeň 10 11 12 - sklizeň
2056,4 2056,4 2056,4 2056,4
94 396 94 396 94 396 94 396
31000 31000 31000 31000
Celkem
8225,6
377 584
124 000
Zdroj: Vlastní konstrukce
Sklizeň plantáže na palivové dříví (5 ha) Rok
Doprava
Štěpkování
Mzdové náklady
1 - výsadba 2 3 4 5 - sklizeň 6 7 8 9 10 - sklizeň 11 12 13 14 15 - sklizeň 16 17 18 19 20 - sklizeň
806,4 806,4 806,4 806,4
-
7 250 7 250 7 250 7 250
Celkem
3225,6
-
29 000
Zdroj: Vlastní konstrukce
66
Náklady na výrobu pelet Pro výrobu pelet bude pořízen peletovací lis Profi JGE 12068, který stojí s DPH kolem 55 000 Kč. Za hodinu lze zpracovat 75 Kg štěpky. Výnos z hektaru – odhadujeme cca. 40 tun sušiny (s vlhkostí mezi 10 – 20%) se zpracuje za 534 hodin, tedy při osmihodinové směně by to bylo 67 dní. Celou produkci štěpky však nebudeme peletovat. Zpočátku vyzkoušíme peletovat po 30 tunách (30 000 Kg) z každé sklizně. Takové množství bude možné zpracovat za 400 hodin. To je při osmihodinové směně za 50 dní. Při dvanáctihodinové směně za 34 dní. Mzdové náklady při práci 8 hodin denně a 100 Kč na hodinu by byly 40 000 Kč. Pan Krátký počítá s variantou, že vyrábět pelety a zároveň pečovat o plantáž bude pouze on a jeho rodina. Proto bude zpočátku peletovat sám a množství 30 tun se mu pro začátek jeví jako optimální. Spotřebu elektrické energie v našem případě pomineme, protože neznáme budoucí ceny elektřiny ani spotřebu energie peletovače.
Celkové náklady na peletování Produkt
Celkem (Kč)
Popis Jde o peletovací lis Profi JGE 120, který dokáže za hodinu
Nákup peletovacího zpracovat 75 - 100 Kg materiálu. V případě štěpky je to lisu 75 Kg. 30 tun bude zpeletováno za 400 hodin.
55 000
Jak bylo uvedeno, 30 tun bude zpeletováno za 400 hodin, což je při práci jednoho pracovníka a klasické osmihodinové směně 50 dní. Čistá hodinová mzda je 100 Kč. Mzdové náklady na jedno peletování jsou 40 000 Kč. Peletování proběhne 4x.
160 000
Mzdové náklady
Náklady celkem
215 000 Kč Zdroj: Vlastní konstrukce
Náklady na propagaci Detailnější popis všech nákladů na propagaci záměru je uveden v marketingovém plánu.
68
Peletovací lisy PROFI. [online]. [cit. 2012-07-15]. Green Energy. Dostupné z WWW: < http://briketovacilis.eu/peletovaci-lisy-profi#pr8>
67
Celkové náklady na propagaci Činnost
Popis
Celkem (Kč)
Internetové stránky
Dobře zpracované internetové stránky jsou důležitou vizitkou společnosti. V dnešní době je pro prosperující společnost téměř nutnost mít kvalitní internetovou stránku, protože velká část potenciálních zákazníků využívá internet každý den a je pro ně důležitým zdrojem informací.
15 000
Propagační letáky
Nejprve bude vyrobeno 100 letáků buď o velikosti 95 x 210 nebo 139 x 107 mm. Cena za požadované množství letáků se u oslovovaných firem pohybovala kolem 300 Kč.
300
Inzerce v novinách
Inzerce v novinách by se týkala hlavně Pelhřimovského a Táborského deníku a to převážně pátečního vydání, protože se jedná o vydání nejčtenější. Tomu však odpovídá i cena inzerce, která se pohybuje mezi 60 - 70 Kč za řádek. Konkrétně je to 63 Kč za řádek v Pelhřimovském deníku (tedy 315 Kč za 5 řádků) a 72 Kč za pět řádků v Táborském deníku (tedy za jeden inzerát 360 Kč). Inzeráty by byly uveřejňovány 2x měsíčně. Roční náklady inzerce v novinách jsou 16 200 Kč. Inzerce bude uveřejněna hlavně v letech sklizně, tedy celkem v osmi letech.
Náklady celkem
129 600
144 900 Kč Zdroj: Vlastní konstrukce
Náklady na zrušení plantáže Likvidace plantáže není příliš finančně ani časově náročná. Provádí se nejčastěji pomocí pařezové frézy, se kterou je možné denně upravit až 3 hektary.69 Pařezovou frézu lze zapůjčit již za 2 628 Kč na den. Celá plantáž velikosti 5 ha bude hotová za dva dny. Nájem za celé dva dny bude 5256 Kč 70. A mzdové náklady na jednoho pracovníka při hodinové mzdě 100 Kč a osmihodinové pracovní době jsou 1600 Kč. Celkové náklady na rušení plantáže jsou 6856 Kč. V následující tabulce jsou shrnuty náklady podle jednotlivých činností v každém roce existence plantáží, čísla v celkových nákladech v každém roce byla pro přehlednost zaokrouhlena.
69
Rušení plantáže. [online]. [cit. 2012-07-15]. Japonský topol. Dostupné z WWW: < http://www.rychlerostoucitopol.cz/35-ruseni-plantaze/> 70 Pařezová fréza. [online]. [cit. 2012-07-15]. Phoenix Zeppelin. Dostupné z WWW: < http://www.p-z.cz/cs/site/pz-pujcovna/pu-cat-rental-store/pu-cat-online-katalog/pu-cat-detailproduktu.htm?idCategory=13209430&idSubCategory=13210122&idProduct=14472648>
68
Tabulka 8 Souhrn všech nákladů Péče o plantáž (štěpka)
Rok
Péče o plantáž (palivové dřevo)
Sklizeň plantáže (štěpka)
Sklizeň plantáže (dřevo)
Peletování
Propagace
Založení Likvidace
Náklady v jednotlivých letech
1.
4 320
10 600
7 500
4 320
8 480
7 500
-
-
-
-
-
-
-
417 850
460 570
2.
2 880
10 600
5 000
2 880
8 480
5 000
-
-
-
-
-
-
-
-
34 840
3.
1 440
-
2 500
1 440
-
2 500
2056,4
94 396
31000
-
-
95 000
31 500
-
261 832
4.
4 320
10 600
7 500
1 440
-
2 500
-
-
-
-
-
-
-
-
26 360
5.
2 880
10 600
5 000
1 440
8 480
2 500
-
-
-
806,4
7 250
-
16 500
-
6.
1 440
-
2 500
4 320
8 480
7 500
2056,4
94 396
31000
-
-
40 000
16 500
7.
4 320
10 600
7 500
2 880
-
5 000
-
-
-
-
-
-
-
-
30 300
8.
2 880
10 600
5 000
1 440
-
2 500
-
-
-
-
-
-
-
-
22 420
9.
1 440
-
2 500
1 440
-
2 500
2056,4
94 396
31000
-
-
40 000
16 500
10.
4 320
10 600
7 500
1 440
8 480
2 500
-
-
-
806,4
7 250
-
16 500
-
59 396
11.
2 880
10 600
5 000
4 320
8 480
7 500
-
-
-
-
-
-
-
-
38 780
12.
1 440
-
2 500
2 880
-
5 000
2056,4
94 396
31000
-
-
40 000
16 500
6 856
202 628
13.
-
-
-
1 440
-
2 500
-
-
-
-
-
-
-
-
3 940
14.
-
-
-
1 440
-
2 500
-
-
-
-
-
-
-
-
3 940
15.
-
-
-
1 440
8 480
2 500
-
-
-
806,4
7 250
-
16 500
-
36 976
16.
-
-
-
4 320
8 480
7 500
-
-
-
-
-
-
-
-
20 300
17.
-
-
-
2 880
-
5 000
-
-
-
-
-
-
-
-
7 880
18.
-
-
-
1 440
-
2 500
-
-
-
-
-
-
-
-
3 940
19.
-
-
-
1 440
-
2 500
-
-
-
-
-
-
-
-
3 940
55 456 208 192
191 832
20.
-
-
-
1 440
-
2 500
-
-
-
806,4
7 250
-
16 500
6 856
35 352
Celkem
34 560
84 800
60 000
46 080
67 840
80 000
8 226
377 584
124 000
3 226
29 000
215 000
147 000
431 562
1 708 877
Zdroj: Vlastní konstrukce
69
3.5.2 Výnosy z produkce Tržby z plantáže na štěpku Z 1 hektaru plochy je možné získat zhruba 70-100 tun dřevní štěpky s vlhkostí okolo 53% 71. V prvním roce bývá výnos slabší – kolem 40 tun, štěpky s vlhkostí kolem 53%. Výtěžnost plantáže však závisí na mnoha faktorech, proto není možné přesně určit, kolik plantáž v jednotlivých obmýtích vynese. Roční výnos, v závislosti na délce cyklu a odrůdě, se pohybuje od 8 do 25 t/ha sušiny při obsahu vody 50–60%.72 Tato štěpka je poptávána hlavně papírnami a teplárnami, které ji vykupují za cenu 1400 – 1 800 Kč za tunu.73 Cena mokré štěpky proto byla stanovena na 1 500 Kč/tunu. Po vyschnutí, které trvá obvykle 2 měsíce až půl roku, obsahuje štěpka 20 – 30% vlhkosti.74 Tato štěpka je kvalitnější a proto i její výkupní cena je vyšší, pohybuje se okolo 2,6 Kč za kilogram.75 Samozřejmě nemůžeme zcela přesně určit, kolik tun štěpky, která obsahuje 20 % vlhkosti, nakonec sklizní získáme, jak již bylo zmíněno, záleží to na mnoha faktorech. Proto budeme počítat s odhadem 40 tun štěpky (vlhkost kolem 20%). Tržby z plantáže na palivové dřevo V případě topolů na palivové dřevo je výtěžnost z jednoho hektaru 300 – 500 m3.
70
Stromy
dosahují výšky 13 metrů a kmeny mají průměr 18 - 25 cm. Ing. Raszka76 ve své diplomové práci, která se zabývala ekonomickými hledisky pěstování RRD, stanovil nákladovou cenu 1 prm (prostorový metr) na 364 Kč. Pokud počítáme, že 1 prostorový metr (prm) je 0,65 m3, je nákladová cena 560 Kč/m3. Cena palivového dřeva pana Krátkého bude 645 Kč/m3.
71
Výnos japonského topolu. [online]. [cit. 2012-07-15]. Japonský topol. Dostupné z WWW: < http://japonske-topoly.com/vynos-japonskeho-topolu/> 72 Topoly a vrby pro energetiku. [online]. [cit. 2012-07-15]. Biom. Dostupné z WWW: < http://biom.cz/cz/odborne-clanky/topoly-a-vrby-pro-energetiku > 73 Ekonomika pěstování. [online]. [cit. 2012-07-15]. Japonský topol - biomasa. Dostupné z WWW: < http://biomasa.wz.cz/Ekonomika-pestovani.html > 74 Pěstování výmladkových plantáží rychle rostoucích dřevin. [online]. [cit. 2012-07-15]. VÚKOZ. Dostupné z WWW: < http://mail.vukoz.cz/vuoz/biomass.nsf/pages/zasady.html > 75 Cena štěpky a první sklizeň. [online]. [cit. 2012-07-15]. Habartice. Dostupné z WWW: 76 Raszka, D.; Vybraná ekonomická hlediska pěstování rychle rostoucích dřevin a jejich využití [rukopis]. Diplomová práce, 2011
70
Tržby z pelet Uvádí se, že na 1 tunu pelet je potřeba 1,8 tun materiálu.77 Při našich počítaných 30 tunách štěpky by tedy bylo možné vyrobit 16,6 tun pelet. Cena byla stanovena na 5,2 Kč/Kg pelet. Celkové tržby V následující tabulce jsou uvedeny předpokládané tržby z prodeje jednotlivých produktů. Ve všech případech je počítáno spíše s pesimističtější variantou. Tabulka je koncipována na další sklizně. První sklizeň topolů na štěpku totiž bývá slabší (kolem 30 tun na hektar). S tímto scénářem počítáme v jedné z následujících tabulek. Například při produkci pouze mokré štěpky, získáme z jedné sklizně 450 000 Kč (pokud bychom produkovali pouze tento jeden produkt). Výnosy z jednotlivých produktů - jedna sklizeň Produkt
Popis
Celkem (Kč)
Mokrá štěpka
Vlhkost této štěpky se pohybuje mezi 50 - 60 % a je poptávaná hlavně papírnami a teplárnami. Z jednoho hektaru je možné získat 70-100 tun. Cena za tunu je 1 500 Kč. Pokud by se celých 5 hektarů nesušilo a rovnou prodalo, byl by výnos při nepříznivé variantě tedy 60 tun na hektar za 1500 Kč. (60x5x1500)
450 000
Suchá štěpka
Vlhkost štěpky je v rozmezí 20 - 25 %. Protože se jedná o kvalitnější produkt je vykupována za cenu 2,6 Kč za kilogram = 2600 Kč/tunu. V případě pesimistické varianty a výtěžnosti jen 40 tun/ha bychom z celých 5 ha (tedy dohromady 200 tun) získali 520 000 Kč.
520 000
Palivové dřevo
Výtěžnost topolů na palivové dřevo z jednoho hektaru je 300 - 500 m3. Cena za m3 je v našem případě 645 Kč. Budeme opět uvažovat spíše pesimistickou variantu, tedy výtěžnost 300 m3/ha. Výtěžnost bude 300 x 5 = 1500 m3.
967 500
Dřevěné pelety
Na výrobu pelet nebude použita všechna suchá štěpka, ale pouze část (zhruba 30 tun). Z 30 tun štěpky lze vyrobit 16,6 tun peletek. Cena byla stanovena na 5,2 Kč/Kg. Z jedné tuny získáme 5200 Kč.
86 320
Zdroj: Vlastní konstrukce
Kombinace produktů byla zvolena tak, aby pro podnikatele představovala co největší výnos. Z hlediska výnosů by nejlepší variantou produkce bylo 5 hektarů na suchou štěpku. To je při výtěžnosti 40 tun/hektar celkem 200 tun dřevní hmoty. Z toho 30 tun ze začátku na výrobu
77
Energetická náročnost výroby pelet z biomasy. [online]. [cit. 2012-07-15]. Biom. Dostupné z WWW: < http://biom.cz/cz/odborne-clanky/energeticka-narocnost-vyroby-pelet-z-biomasy >
71
pelet a zbylých 180 tun prodat za cenu 2,6 Kč/Kg. Zbylých 5 hektarů nechat na palivové dřevo. Výnosy z jedné sklizně - ideální rozvržení produktů Produkt
Popis
Celkem (Kč)
Suchá štěpka
Vlhkost štěpky je v rozmezí 20 - 25 %. Protože se jedná o kvalitnější produkt je vykupována za cenu 2,6 Kč za kilogram = 2600 Kč/tunu. V případě pesimistické varianty a výtěžnosti jen 40 tun/ha bychom z celých 5 ha (tedy dohromady 200 tun) získali 520 000 Kč. My však 30 tun produkce suché štěpky použijeme na výrobu pelet. Celkový výnos se tedy bude počítat ze 180 tun.
468 000
Palivové dřevo
Výtěžnost topolů na palivové dřevo z jednoho hektaru je 300 - 500 m3. Cena za m3 je v našem případě 645 Kč. Budeme opět uvažovat spíše pesimistickou variantu, tedy výtěžnost 300 m3/ha. Výtěžnost tedy bude 300 x 5 = 1500 m3.
967 500
Dřevěné pelety
Na výrobu pelet nebude použita všechna suchá štěpka, ale pouze 30 tun. Z 30 tun štěpky lze vyrobit 16,6 tun peletek. Cena byla stanovena na 5,2 Kč/Kg. Z jedné tuny získáme 5200 Kč.
86 320
Zdroj: Vlastní konstrukce
Při první sklizni topolů na štěpku však podle zkušeností pěstitelů bývá výnos z jednoho hektaru nižší než při dalších sklizních. Výnos při první sklizni se podle pěstitelů pohybuje kolem 30 tun/ha. Proto i celkové výnosy budou po první sklizni výrazně nižší. Výnosy z plantáže - první sklizeň Produkt
Popis
Celkem (Kč)
Suchá štěpka
Vlhkost štěpky je v rozmezí 20 - 25 %. Protože se jedná o kvalitnější produkt je vykupována za cenu 2,6 Kč za kilogram, což je 2600 Kč/tunu. V prvním roce je výtěžnost slabší a pohybuje se jen okolo 30 tun/ha. Z celých 5 hektarů bychom získali 150 tun štěpky. My však 30 tun produkce suché štěpky použijeme na výrobu pelet. Celkový výnos se tedy bude počítat ze 120 tun.
312 000
Palivové dřevo
Výtěžnost topolů na palivové dřevo z jednoho hektaru je 300 - 500 m3. Cena za m3 je v našem případě 645 Kč. Budeme opět uvažovat spíše pesimistickou variantu, tedy výtěžnost 300 m3/ha. Výtěžnost tedy bude 300 x 5 = 1500 m3.
967 500
Dřevěné pelety
Na výrobu pelet nebude použita všechna suchá štěpka, ale pouze 30 tun. Z 30 tun štěpky lze vyrobit 16,6 tun peletek. Cena byla stanovena na 5,2 Kč/Kg. Z jedné tuny získáme 5200 Kč.
86 320
Zdroj: Vlastní konstrukce
72
Tabulka 9 Celkové výnosy
Rok
Tržby z plantáže (štěpka)
Tržby z plantáže (palivové dřevo)
Tržby z prodeje pelet
Celkové tržby v jednotlivých letech
1.
0
0
0
0
2.
0
0
0
0
3.
312 000
0
86 320
398 320
4.
0
0
0
0
5.
0
967 500
0
967 500
6.
468 000
0
86 320
554 320
7.
0
0
0
0
8.
0
0
0
0
9.
468 000
0
86 320
554 320
10.
0
967 500
0
967 500
11.
0
0
0
0
12.
468 000
0
86 320
554 320
13.
0
0
0
0
14.
0
0
0
0
15.
0
967 500
0
967 500
16.
0
0
0
0
17.
0
0
0
0
18.
0
0
0
0
19.
0
0
0
0
20.
0
967 500
0
967 500
Celkem
1 716 000
3 870 000
345 280
5 931 280
Zdroj: Vlastní konstrukce
V tabulce jsou uvedeny tržby z prodeje produktů v jednotlivých letech existence plantáže na štěpku i plantáže na palivové dřevo. Celkové tržby za celou dobu existence plantáží jsou téměř 6 milionů. Největší tržby budou z prodeje palivového dřeva a nejnižší podle propočtů z 16,6 tun vyrobených peletek.
3.5.3 Příjmy a výdaje v jednotlivých letech V následující tabulce jsou uvedeny nejen příjmy a výdaje ale také zisk popřípadě ztráta. Průměrný zisk za jeden rok je 211 120 Kč. Za celou dobu existence plantáží (na štěpku i na dřevo).
73
Tabulka 10 Zisk/ztráta v jednotlivých letech
Rok
Výdaje
Příjmy
Zisk/Ztráta v jednotlivých letech
1.
460 570
0
-460 570
2.
34 840
0
-34 840
3.
261 832
398 320
136 488
4.
26 360
0
-26 360
5.
55 456
967 500
912 044
6.
208 192
554 320
346 128
7.
30 300
0
-30 300
8.
22 420
0
-22 420
9.
191 832
554 320
362 488
10.
59 396
967 500
908 104
11.
38 780
0
-38 780
12.
202 628
554 320
351 692
13.
3 940
0
-3 940
14.
3 940
0
-3 940
15.
36 976
967 500
930 524
16.
20 300
0
-20 300
17.
7 880
0
-7 880
18.
3 940
0
-3 940
19.
3 940
0
-3 940
20.
35 352
967 500
932 148
Celkem
1 708 874 5 931 280 Zdroj: Vlastní konstrukce
4 222 406
3.5.4 Výkaz zisku a ztrát v prvních třech letech Jak jsme předpokládali, v prvních dvou letech dojde ke ztrátě. V roce první sklizně by mělo dojít ke snížení ztráty z prvních dvou let pěstování, na pokrytí celé ztráty však výnos z první sklizně stačit nebude. V následující tabulce je uveden předpokládaný výkaz zisku a ztrát na několik let dopředu. Jedná se pouze o odhad, protože je možné, že například výše daně a některé další údaje se budou v budoucnu ještě měnit. Mohou se také objevit i nějaké dodatečné náklady.
.
74
Tabulka 11 Plánovaný výkaz zisku a ztrát na deset let 2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
315 000
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
65 000
0
0
0
0
0
0
0
Mzdy
19 000
10 000
76 000
10 000
14 750
81 000
12 500
7 500
76 000
17 250
Pohonné hmoty
8 640
5 760
33 736
5 760
5 126
36 616
7 200
4 320
33 736
6 566
Sadba Technika - nákup
Herbicid
8 850
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Ochrané prostředky
19 080
19 080
0
10 600
19 080
8 480
10 600
10 600
0
19 080
Půjčovné strojů
90 000
0
65 596
0
0
65 596
0
0
65 596
0
Internetové stránky
0
0
15 000
0
0
0
0
0
Propagační materiály
0
0
300
0
300
300
0
0
300
300
Reklama - inzerce
0
0
16 200
0
16 200
16 200
0
0
16 200
16 200
Náklady celkem
460 570
34 840
271 832
26 360
55 456
208 192
30 300
22 420
191 832
59 396
Tržby ze štěpky
0
0
312 000
0
0
468 000
0
0
468 000
0
Tržby z pelet
0
0
86 320
0
0
86 320
0
0
86 320
0
Tržby z palivového dřeva
0
0
0
0
967 500
0
0
0
0
967 500
Výnosy celkem
0
0
398 320
0
967 500
554 320
0
0
554 320
967 500
- 460 570
- 34 840
126 488
- 26 360
912 044
346 128
- 30 300
- 22 420
362 488
908 104
0
0
24 033
0
173 288
65 764
0
0
68 873
172 540
- 460 570
- 34 840
102 455
- 26 360
738 756
280 364
- 30 300
- 22 420
293 615
735 564
Výsledek hospodaření před zdaněním Daň Výsledek hospodaření za běžný rok
Zdroj: Vlastní konstrukce
75
0
3.5.5 Analýza bodu zvratu
Analýza bodu zvratu - štěpka Průměrný příjem na jednotku
2 600 Kč
Průměrné náklady na jednotku
957,18 Kč
Odhadnuté fixní náklady
272 925 Kč
Bod zvratu v jednotkách
166 tun
Bod zvratu v tržbách Zdroj: Vlastní konstrukce
431 943 Kč
Aby bylo dosaženo zisku za prodej štěpky, museli bychom jí vyrobit a prodat více než 166 tun. U palivového dřeva je bod zvratu 2311 m3, to znamená, že abychom dokázali pokrýt náklady na výrobu palivového dřeva a zároveň již z tohoto produktu začali dosahovat zisku, museli bychom prodat více než 2311 m3. U pelet tento bod připadá na 20 tun. V prvních několika letech bude dosažení těchto bodů problematické. Náklady v těchto letech převyšují výnosy, proto v tomto období bude docházet ke ztrátě. V tabulkách jsou uvedena pro větší přehlednost zaokrouhlená čísla. Jednotkou je jedna tuna a v případě palivového dřeva 1 m3.
Analýza bodu zvratu - palivové dřevo Průměrný příjem na jednotku
645 Kč
Průměrné náklady na jednotku
560 Kč
Odhadnuté fixní náklady
196 425 Kč
Bod zvratu v jednotkách
2 311 m3
Bod zvratu v tržbách
1 490 519 Kč
Analýza bodu zvratu - pelety Průměrný příjem na jednotku
5 200 Kč
Průměrné náklady na jednotku
2 410 Kč
Odhadnuté fixní náklady
55 000 Kč
Bod zvratu v jednotkách
20 tun
Bod zvratu v tržbách Zdroj: Vlastní konstrukce
76
102 509 Kč
3.5.6 Odhad cash flow 2012
2013
2014
2015
2016
Počáteční stav peněžních prostředků
543 000
82 430
47 590
-248 275
-274 635
Sadba
315 000
0
0
0
0
0
0
65 000
0
0
Mzdy
19 000
10 000
76 000
10 000
14 750
Pohonné hmoty
8 640
5 760
33 736
5 760
5 126
Herbicid
8 850
0
0
0
0
Ochrané prostředky
19 080
19 080
0
10 600
19 080
Půjčovné strojů
90 000
0
65 596
0
0
Internetové stránky
0
0
15 000
0
0
Propagační materiály
0
0
300
0
300
Reklama - inzerce
0
0
16 200
0
16200
Daň z příjmů za běžnou činnost
0
0
24 033
0
173 288
Náklady celkem
460 570
34 840
295 865
26 360
228 744
Tržby ze štěpky
0
0
312 000
0
0
Tržby z pelet
0
0
86 320
0
0
Tržby z palivového dřeva
0
0
0
0
967 500
Výnosy celkem
0
0
398 320
0
967500
-460 570
-34 840
102 455
-26 360
738 756
82 430
47 590
-248 275
-274 635
464 121
Technika – nákup, výroba
Čistý peněžní tok Konečný stav peněžních prostředků
Zdroj: Vlastní konstrukce
I z odhadovaného cash flow můžeme vypozorovat ztrátu v prvních letech existence plantáže. V těchto letech bude založena plantáž a tak budou v prvním roce vysoké náklady hlavně na založení. V dalších letech až do první sklizně to budou hlavně náklady na údržbu plantáže. Ani po první sklizni 5 ha, kde budou topoly pěstovány na štěpku, výnosy nepokryjí náklady, a proto bude konečný stav peněžních prostředků opět minusový. Tato investice je však chápána jako dlouhodobá a již po druhé sklizni (tedy sklizni 5 ha na palivové dřevo) se pan Vlastimil dostane do kladných hodnot a tedy i zisku.
3.6 Hodnocení rizik Každý začínající podnikatel je v začátcích vystaven riziku neúspěchu. Vybudovat si stabilní pozici na trhu a úspěšně přežít několik prvních let je obtížné a pro řadu podnikatelů likvidační. Proto je důležité věnovat se již před „startem“ možným budoucím problémům a faktorům, které by je mohly zapříčinit. Tato rizika nemusí být pouze z vnějšího prostředí, ale často jsou to faktory z vnitřního prostředí podniku, které mají na podnikání zásadní vliv. 77
Jedním z hlavních rizik je péče o plantáž. Náklady na péči se mohou zvýšit například v důsledku ohrožení škůdci a nemocemi. Výnos z plantáže závisí převážně na kvalitě půdy a počasí, které je nevyzpytatelné, a proto by mohlo zásadním způsobem ovlivnit výnos ze sklizně, a tím i příjmy. Při sklizni hrozí i riziko nežádoucích ztrát v důsledku vnějších zásahů – například krádeží. V době vysychání topolů určených pro štěpku budou stromky nechány na plantáži. Tím se zvyšuje riziko krádeže, protože není možné plantáže neustále hlídat, tak jako například farmu. Tomu by se dalo alespoň částečně zamezit zvýšeným dohledem nad plantáží a to hlavně přes noc. To však zabírá nemálo času a jsou to další náklady. Kvalita řízků, kterými bude plantáž osázena, je také klíčovým faktorem pro budoucí příjmy, proto se musí věnovat pozornost především tomu, aby byl sadební materiál nakoupen od zkušeného a hlavně certifikovaného pěstitele. Rizikem může být i vytíženost pana Krátkého. Zpočátku počítá, že péči o plantáž i jeho další aktivity (pěstování dalších zemědělských plodin) bude zvládat vlastními silami za pomoci rodiny. V případě časové i fyzické náročnosti by musel přijmout další pracovníky a to by znamenalo další náklady. Dalšími riziky jsou chování konkurence, která se může svými cenami snažit vyrovnat panu Vlastimilovi a může mu převzít některé zákazníky. Podpora alternativních zdrojů nemusí být poskytována v takové míře, jakou se ČR zavázala dodržovat. Tato varianta je teoreticky možná, ale spíše se přikláním k názoru, že zatím není až tak pravděpodobná. Nicméně je dobré být připraven na všechny alternativy. Všechny náklady v tomto plánu jsem se snažila vyčíslit co nejreálněji a nejpřesněji, nicméně vždy existuje riziko, že nakupované služby a materiál se budou nakonec pohybovat ve zcela jiné rovině, může dojít například ke zdražení pohonných hmot, půjčovného strojů…atd. I náklady na práci se mohou pohybovat v odlišných mezích, a to hlavně z toho důvodu, že bylo předpokládáno, že většinu práce budou vykonávat členové rodiny, kteří nemají takové nároky na mzdu (častokrát pracují zadarmo) a do mzdových nákladů byla zahrnuta i práce pana Krátkého, který si sám sobě ale nic platit nebude. Tyto náklady by měly být chápány spíše jako náklady na čas, který by mohl věnovat péči o ostatní plodiny na zbytku svých polí. Každá činnost se může díky nepředvídatelným okolnostem prodloužit nad rámec očekávané doby trvání. Dalším rizikem může být poškození strojů, které jsou ve vlastnictví majitele plantáže ale i strojů zapůjčených. Zranění pracovníků například při sklizni, kdy je největší riziko při řezání topolů a různé přírodní katastrofy, jsou také nezanedbatelnými rizikovými faktory. Z toho důvodu je dobré přemýšlet nad vhodným pojištěním.
78
3.7 SWOT analýza Silné stránky
Slabé stránky
Všechny pozemky v osobním
vlastnictví
Interní analýza
Zpočátku životnosti plantáže žádný zisk
Podpora a pomoc rodinných
Zisk až po první sklizni
příslušníků
Vysoké počáteční náklady
Kvalitní webová prezentace
Žádná nová pracovní místa - pouze
Znalost konkurenční prostředí
Dobrá orientace v problematice
výpomoc členů rodiny
Další zemědělská produkce mimo plantáž RRD
RRD
Neustálé vzdělávání se v oboru
Většina strojů pro údržbu a
Žádné praktické zkušenosti s pěstováním RRD
sklizeň ve vlastnictví majitele farmy
Široký sortiment nabízených produktů
Příležitosti
Externí analýza
Hrozby
Spolupráce s dalšími pěstiteli
Nepříznivé počasí
RRD
Škůdci a nemoci RRD
Podpora státu (dotace,
Krádeže volně vysychajícího dřeva
školení…atd.)
Nekvalitní sadební materiál
Umístění farmy na hranicích tří
Snížení podpory obnovitelných
krajů - větší okruh potenciálních zákazníků
zdrojů
Vysoký podíl využívání biomasy jako paliva na Vysočině
vývoji na energetickém trhu ČR
Rostoucí potenciál využití RRD
Možnost dalšího rozšíření služeb
Možnost odložit sklizeň v případě nižší poptávky nebo nepříznivého počasí
Evropská energetická koncepce a další ekologické závazky ČR Zdroj: Vlastní konstrukce
79
Výrazné změny v rozložení a Rozmach plantáží RRD a s ním i příliv dalších nových konkurentů
Silné stránky Kritérium
Váha
Body
Skóre
Všechny pozemky v osobním vlastnictví
0,2
5
1
Podpora a pomoc rodinných příslušníků
0,1
4
0,4
Internetová prezentace
0,1
4
0,4
Znalost konkurenčního prostředí
0,2
5
1
Dobrá orientace v problematice RRD
0,05
1
0,05
Neustálé vzdělávání se v oboru
0,05
2
0,1
Většina strojů pro údržbu a sklizeň ve vlastnictví majitele farmy
0,2
3
0,6
Široký sortiment nabízených produktů
0,1
4
0,4
Celkové skóre
3,95
Zdroj: Vlastní konstrukce
Slabé stránky Kritérium
Váha
Body
Skóre
Zpočátku životnosti plantáže žádný zisk
0,25
5
1,25
Zisk až po první sklizni (po třech letech)
0,25
5
1,25
Vysoké počáteční náklady
0,2
2
0,4
Žádná nová pracovní místa - pouze výpomoc členů rodiny
0,05
1
0,05
Další zemědělská produkce mimo plantáž RRD
0,2
3
0,6
Žádné praktické zkušenosti s pěstováním RRD
0,05
1
0,05
Celkové skóre
3,6
Zdroj: Vlastní konstrukce
80
Příležitosti Kritérium
Váha
Body
Skóre
Spolupráce s dalšími pěstiteli RRD
0,05
3
0,15
Podpora státu (dotace, školení…atd.)
0,1
3
0,3
Umístění farmy na hranicích tří krajů - větší okruh potenciálních zákazníků
0,2
5
1
Vysoký podíl využívání biomasy jako paliva na Vysočině
0,05
5
0,25
Rostoucí potenciál využití RRD
0,05
2
0,1
Možnost dalšího rozšíření služeb
0,05
2
0,1
Možnost odložit sklizeň v případě nižší poptávky nebo nepříznivého počasí
0,2
3
0,6
Evropská energetická koncepce a další ekologické závazky ČR
0,3
5
1,5
Celkové skóre
4
Zdroj: Vlastní konstrukce
Hrozby Kritérium
Váha
Body
Skóre
Nepříznivé počasí
0,3
3
0,9
Škůdci a nemoci RRD
0,02
2
0,04
Krádeže volně vysychajícího dřeva
0,25
5
1,25
Nekvalitní sadební materiál
0,05
5
0,25
Snížení podpory obnovitelných zdrojů
0,2
3
0,6
Výrazné změny v rozložení a vývoji na energetickém trhu ČR
0,08
3
0,24
Rozmach plantáží RRD a s ním i příliv dalších nových konkurentů
0,1
3
0,3
Celkové skóre
3,58
Zdroj: Vlastní konstrukce
81
Vzhledem k tomu, že nejvyšší hodnoty celkového skóre vyšly u silných stránek a příležitostí, bude nejvhodnější přístup S – O, tedy snažit se maximálně využít silných stránek projektu a reagovat na příležitosti, které přicházejí. Je pravděpodobné, že podpora obnovitelných zdrojů bude i nadále pokračovat a rozšiřovat se, a proto se očekávají další příležitosti k rozvoji podnikání v tomto směru. Hlavní silnou stránkou projektu je bezpochyby vybavenost pana Vlastimila nezbytnou technikou. Vzhledem k tomu, že již nějakou dobu podniká v zemědělské výrobě, vlastní řadu zemědělských strojů, které se dají využít i sklizni a péči o plantáž. Tato skutečnost má významný vliv na náklady, které jsou znatelně nižší, protože odpadá závislost na pronájmu techniky. I pozemky, na kterých plantáže budou založeny, jsou v osobním vlastnictví. Nemusíme se zabývat náklady na pronájem pozemků. Rodina, převážně otec, který je také zemědělec, je připravena v prvních letech životnosti plantáže pomoci se sadbou, péčí i sklizní, tím se snižují i náklady na pracovní sílu. V dnešním světě je pro dobrý chod podnikání prakticky nutnost prezentovat se nějakým způsobem na internetu. Dnes už totiž většina zákazníků hledá nejprve na internetu a až potom využívá i jiné možnosti. Kvalitní stránky také poskytují potenciálním zákazníkům důležité informace, podle kterých se mohou později rozhodnout pro nákup produktu. Mezi nejzávažnější slabiny projektu patří hlavně skutečnost, že projekt v prvních letech nepřináší žádný zisk, ale pouze výdaje. Počáteční náklady na sadbu deseti hektarů jsou v nemalé výši, a protože první sklizeň je možná až po třech letech, první dva roky mohou být výrazně ztrátové. Na plantáž japonských topolů se však musí dívat jako na dlouhodobou investici, která je schopná vynést v celkovém součtu za celou existenci plantáže značný zisk. Slabší stránkou by mohlo být předpoklad, že se o plantáž bude starat pouze sám její majitel a jeho rodina. Vzhledem k další zemědělské produkci pana Krátkého bude velmi obtížné starat se o plantáž a zároveň se dál věnovat pěstování obilnin a dalších plodin. V případě, že by péči o tyto další zemědělské plodiny přenechal otci, pak by zase ztratil cennou pomocnou sílu na plantáži RRD. Proto budou vypomáhat i ostatní členové rodiny. Přestože se pan Vlastimil zúčastnil několika školení a sám se o problematiku RRD delší dobu aktivně zajímá, nikdy plantáž nezakládal a nemá s touto plodinou žádné praktické zkušenosti, proto bude muset v případě nejasností čerpat informace také od zkušených pěstitelů. Příležitostí je v případě tohoto projektu celá řada. Důležité proto bude umět je co nejlépe využít ku prospěchu farmy a zákazníků. Významnou příležitostí je možná spolupráce
82
s dalšími pěstiteli (v našem případě farmou manželů Bartoňových), se kterými je možné sdílet informace o pěstování, vzájemně si vypomoci při sklizni a půjčovat si techniku. Dalšími partnery by pro vzájemnou spolupráci mohli být velcí odběratelé a to hlavně papírny a teplárny, které by mohly být významným zdrojem odbytu. Farma má strategicky velmi vhodné umístění, protože se nachází na pomezí třech krajů, Vysočiny, Jihočeského a Středočeského, nemusíme se tedy orientovat pouze na Pelhřimovsko, ale mikroregionu jsou blízko také Táborsko, popřípadě Vlašimsko. Stát nyní vzhledem ke svým ekologickým závazkům podporuje využívání obnovitelných paliv, a proto se diskutuje i o možnostech dotací na založení plantáže. Negativní vlivy, které mohou ohrožovat podnikání pana Vlastimila, jsou hlavně nekvalitní sadební materiál, nepřízeň počasí, díky které může být výnos ze sklizně nízký a další zásahy, jako např. krádeže volně ležícího dřeva. Hrozbou mohou být i změny v rozložení a vývoj na energetickém trhu, kdyby například ostatní energie výrazně zlevnily, pak by někteří zákazníci mohli přejít na tyto levné zdroje (nejedná se jen o plyn…atd. ale konkurenční plodinou pro RRD je například i šťovík). S takto výraznou změnou rozložení sil v odvětví se prozatím vzhledem k nedávnému vývoji a energetické koncepci příliš nepočítá.
83
4 Závěr Cílem mé diplomové práce bylo rozvést a zanalyzovat podnikatelský plán produkce rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě. Zadavatelem byl pan Vlastimil Krátký, který se věnuje zemědělské produkci a v současnosti plánuje využít deset hektarů půdy pro založení plantáže japonských topolů. Plán byl rozveden přesně podle požadavků zadavatele. Pan Vlastimil doufal, že se ztráta z prvních dvou let vyrovná již po první sklizni. Proto jsem si jako pracovní hypotézu zvolila tvrzení, že již po první sklizni bude možné pokrýt finanční ztrátu z prvních několika let. Tato hypotéza se však nepotvrdila. V průběhu zpracování finančního plánu se ukázalo, že výnos z první sklizně, která by měla proběhnout po třech letech, náklady na založení a péči v prvních letech nepokryje. Do kladných hodnot se hospodaření pana Krátkého dostane podle odhadů z finančního plánu až při další sklizni, tedy v pátém roce při sklizni plantáže na palivové dřevo. Pan Vlastimil se nechce zabývat prodejem sadebního materiálu, ale rád by produkoval RRD pro energetické využití. Jako hlavní produkt byla tedy zvolena štěpka a palivové dřevo. Nejlepší kombinace produktů je pěstování pěti hektarů na štěpku a pěti hektarů na palivové dřevo. Zadavatel chtěl do projektu zahrnout i zpracování štěpky na peletky. Podle propočtů by však tato varianta nebyla tak výnosná, jak si zadavatel představoval. Pokud by se peletky vyráběly z předpokládaných 30 tun materiálu, celkové výnosy by byly jen o zhruba 100 000 větší než v případě, že by pelety nebyly vyráběny vůbec. Když připočítáme náklady na peletování a čas, který bude muset pan Krátký peletování věnovat, výrobu pelet mu nedoporučuji. Ideální variantou by byla pouze produkce suché štěpky a palivového dřeva. Pokud by se ale zadavatel nechtěl výroby pelet vzdát, musel by uvažovat o výrobě z většího množství materiálu. To by znamenalo snížení výnosů ze suché štěpky a zároveň by bylo nutné najmout na peletování další pracovní sílu. Vhodným řešením by bylo založení další plantáže, ze které by všechna štěpka byla zpeletována. Panu Vlastimilovi doporučuji také promyslet nákup štěpkovače, díky kterému může ušetřit náklady a není vázán na třetí osobu, od které si ho bude pronajímat. Pan Vlastimil pronajímá několik hektarů dalším osobám. Tato plocha by mohla v budoucnu sloužit jako další plantáž, která by mohla být založena například po první sklizni plantáže na palivové dřevo. V té době by byl projekt již ziskový, a proto by bylo možné uhradit náklady
84
na založení další plantáže opět bez nutnosti půjčky. Pokud by přibyla ještě další plantáž, bylo by možné sklízet téměř každý rok a nedocházelo by ke ztrátovým rokům, kdy se nesklízí. Podle analýzy vnějšího a vnitřního prostředí je záměr pěstování rychle rostoucích dřevin v oblasti, kde se nachází farma pana Vlastimila, vhodný. Nejen, že současná politika a trendy v bydlení využívání těchto zdrojů přejí, ale existuje i poměrně široká základna potenciálních zákazníků, mezi které patří nejenom papírny a teplárny, se kterými pan Krátký předběžně jednal, ale také jednotlivé domácnosti. Strategická poloha na hranici tří krajů zajišťuje dobré možnosti působení jak v oblasti Pelhřimovska, tak v oblasti Táborska a popřípadě i Vlašimska. Propagace bude probíhat převážně formou inzerce a kvalitně zpracovaných internetových stránek, které jsou v dnešní době naprostou nutností. Pan Krátký si zakládá na kvalitě všech svých produktů, proto je dobrou formou propagace i jeho dobrá pověst. Po rozpracování podnikatelského plánu, provedení propočtů výnosů a nákladů a detailní analýze vnitřního a vnějšího prostředí, jsem přesvědčena o tom, že tento projekt je životaschopný a pokud se na něj bude nahlíženo jako na dlouhodobou investici, může být do budoucna dobrým zdrojem zisku. To jak bude projekt výnosný, záleží především na časovém rozložení jednotlivých sklizní i na konečném rozhodnutí o produktech. Pokud se pan krátký rozhodne pro kombinaci pouze štěpka a palivové dřevo, může dosáhnout vyššího zisku než v případě jiné kombinace. V případě založení další plantáže je možné kombinovat sklizně tak, aby docházelo ke stabilním příjmům každý rok. Konečné rozhodnutí o podobě svého podnikání však musí udělat zadavatel. Tato diplomová práce má být pouze detailním materiálem, který bude sloužit pro podporu jeho rozhodování.
85
5 Literatura Písemné zdroje FOTR, J., SOUČEK, I.; Podnikatelský záměr a investiční rozhodování, Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 356 s. ISBN 978-80-247-1992-4 HANZELKOVÁ, A.; Re-Establishing Traditional Czech Family Businesses, UNIVERSITY OF JYVÄSKYLÄ, 2004. 310 s. [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné z WWW: < http://www.knihovna.utb.cz/ebooks/knihy/Hanzelkova.pdf > JIRÁSEK, J.; Transformační řízení, Praha: Grada Publishing, a.s., 1993. 288 s. ISBN 8085623-71-4 KALAŠ, V.; Stanovení rozlohy porostů rychle rostoucích dřevin pro udržitelné zásobování teplem malé obce (Úsilné u Českých Budějovic), Diplomová práce, Jindřichův Hradec: VŠE, 2011. 89 s. [rukopis] KOTLER, P., KELLER, K. L.; Marketing management, Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 788 s. ISBN 978-80-247-1359-5 KOVÁŘ, F.; Strategický management; Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2008. 206 s. ISBN 978-80- 86730-33-2 MACKOVÁ, E.; Mapování podmínek pro vytváření klastrů využívajících místní obnovitelné zdroje energie v regionech, Diplomová práce, Jindřichův Hradec: VŠE, 2011. 86 s. [rukopis]
ORLÍK, T.; Tvorba, hodnocení a financování podnikatelských projektů. Přednáška na VŠE v Praze v rámci předmětu Strategie a podnikatelský plán MSP, katedra managementu, 2011. RASZKA, D.; Vybraná ekonomická hlediska pěstování rychle rostoucích dřevin a jejich využití, Diplomová práce, Jindřichův Hradec: VŠE, 2011. 128 s. [rukopis] SRPOVÁ J.; Podnikatelský plán, Praha: Oeconomica, 2007. 242 s. ISBN 978-80-245-1263-1 SRPOVÁ, J., SVOBODOVÁ, I., SKOPAL, P., ORLÍK, T.; Podnikatelský plán a strategie, Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 200 s. ISBN 978-80-247-4103-1 SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V.; Základy podnikání, Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 427 s. ISBN 978-80-247-3339-5 SYNEK, M a kol.; Manažerská ekonomika, Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4
86
Internetové odkazy Biom: Zásady a pravidla pro pěstování rychle rostoucích dřevin ve velmi krátkém obmýtí. [online]. [cit. 201204-15]. Dostupné z WWW: < http://biom.cz/cz/odborne-clanky/zasady-a-pravidla-pestovani-rychle-rostoucichdrevin-r-r-d-ve-velmi- kratkem-obmyti > Business center: Obchodní zákoník [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné z WWW: Business center: Obchodní zákoník [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné z WWW: Business center: Obchodní zákoník [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné z WWW: Business center: Obchodní zákoník [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné z WWW: Business center: Shrnutí základních informací o společnostech s ručením omezeným [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné z WWW: < http://business.center.cz/business/pravo/formypodn/sro/shrnuti.aspx > Business center: Shrnutí základních informací o družstvu [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné z WWW: Business center: Živnostenský zákon [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné z WWW: Businessinfo: Analýza trhu [online]. [cit. 2012-03-04]. Dostupné z WWW: Businessinfo: Energetická politika EU a její nástroje. [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/politiky-eu/energeticka-politika-eu-nastroje/1000521/36951/> Byznys slovíčka: PEST [online]. [cit. 2012-03-04]. Dostupné z WWW: Celjak, I.: Pěstování topolů pro energetické účely. Biom.cz [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW: Celjak, I.: Pěstování topolů pro energetické účely III. Biom.cz [online]. [cit. 2012-07-10]. Dostupné z WWW: < http://biom.cz/cz/odborne-clanky/pestovani-topolu-pro-energeticke-ucely-3> Chciwww.cz: Tvorba webových stránek – ceník. [online]. [cit. 2012-07-09]. Dostupné z WWW: Chemicor: Přípravek na ochranu rostlin – Aversol. [online]. [cit. 2012-07-10]. Dostupné z WWW: < http://www.chemicor.cz/data/Aversol.pdf > Český benzín: Vysočina – výpis aktuálních cen benzínu. [online]. [cit. 2012-07-09]. Český benzín. Dostupné z WWW: < http://www.ceskybenzin.cz/aktualni-ceny-PHM/Vysocina/Natural-95 > ČNB: Aktuální prognóza ČNB. [online]. [cit. 2012-04-27]. ČNB. Dostupné z WWW: ČSÚ: Statistická ročenka kraje Vysočina 2011. [online]. [cit. 2012-05-27]. ČSÚ. Dostupné z WWW: Vlastní úprava ČSÚ: Stavebnictví, byty [online]. [cit. 2012-05-27]. Dostupné z WWW:
87
ČSÚ: Počty jednotek v registru ekonomických subjektů [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné z WWW: ČSÚ: Výsledky sčítání lidu z roku 2011. [online]. [cit. 2012-07-03]. ČSÚ. Dostupné z WWW: DKNV: Štěpkovač – drtič větví. [online]. [cit. 2012-07-10]. DKNV. Dostupné z WWW: < http://www.dknv.cz/zahradni-technika/stepkovace/676-stepkovac-drtic-vetvi-max12-cm-mot-eliet-super-prof2000> Google maps: Pacov. [online]. [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: Green Energy: Peletovací lisy PROFI. [online]. [cit. 2012-07-15]. Dostupné z WWW: < http://briketovacilis.eu/peletovaci-lisy-profi#pr8> Habartice: Cena štěpky a první sklizeň. [online]. [cit. 2012-07-15]. Dostupné z WWW: http://biomasa.habartice.cz/cena-stepky-a-prvni-sklizen Inpest: Roundup Klasik 20 l. [online]. [cit. 2012-07-09]. Inpest. Dostupné z WWW: < http://www.inpest.cz/herbicidy/totalni-herbicidy/roundup-klasik-20l > Japan – topol, Marek Čadan: Japonský topol – rychlerostoucí dřevina. [online]. [cit. 2012-07-09]. Dostupné z WWW: < http://www.japan-topol.cz/> Japonský topol: Ceník sadby. [online]. [cit. 2012-07-09]. Japonský topol. Dostupné z WWW: Japonský topol: Ekonomika pěstování. [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW: < http://www.rychlerostoucitopol.cz/36-ekonomika-pestovani/> Japonský topol: Ochrana proti okusu zvěří. [online]. [cit. 2012-07-10]. Dostupné z WWW: < http://www.rychlerostoucitopol.cz/78-ochrana-proti-okusu-zveri/#Aversol > Japonský topol: Příprava plantáže a sadba. [online]. [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: Japonský topol: Rušení plantáže. [online]. [cit. 2012-07-15]. Dostupné z WWW: < http://www.rychlerostoucitopol.cz/35-ruseni-plantaze/> Japonský topol: Výnos japonského topolu. [online]. [cit. 2012-07-15]. Dostupné z WWW: < http://japonske-topoly.com/vynos-japonskeho-topolu/> Japonský topol – biomasa: Ekonomika pěstování. [online]. [cit. 2012-07-15]. Japonský topol - biomasa. Dostupné z WWW: < http://biomasa.wz.cz/Ekonomika-pestovani.html > Kaufmann, P.: Přístup českých tepláren k využití biomasy pro výrobu elektřiny a tepla. Teplárenské sdružení ČR [online]. [cit. 2012-05-27]. Dostupné z WWW: < http://www.biomasa-info.cz/cs/doc/S2_06.pdf > Klimánková, O.: Neuvážený vstup může podnikateli srazit vaz. Podnikatel.cz [online]. [cit. 2012-03-04]. Dostupné z WWW: Kott, J.: Výroba pelet – technické a ekonomické aspekty. Biom.cz [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW: < http://biom.cz/cz/odborne-clanky/vyroba-pelet-z-biomasy-technicke-a-ekonomicke-aspekty > Kurzycz: Nezaměstnanost v ČR. [online]. [cit. 2012-04-27]. Kurzycz. Dostupné z WWW:
88
Kurzycz: Vývoj ceny benzínu, nafty. [online]. [cit. 2012-07-10]. Kurzycz. Dostupné z WWW: < http://www.kurzy.cz/komodity/benzin-nafta-cena/> Lyčka, Z.: Energetická náročnost výroby pelet z biomasy. Biom.cz [online]. [cit. 2012-07-15]. Dostupné z WWW: < http://biom.cz/cz/odborne-clanky/energeticka-narocnost-vyroby-pelet-z-biomasy > Mikroregion Stražiště: Základní informace. [online]. [cit. 2012-05-27]. Dostupné z WWW: Mmr: Vybrané údaje o bydlení 2011. [online]. [cit. 2012-05-27]. Dostupné z WWW: MPO: Aktualizace státní energetické koncepce České republiky. [online]. 2010. [cit. 2012-04-13]. Dostupné z WWW: < http://www.isover.cz/data/files/statni-energeticka-koncepce-2010-514.pdf> MPO: Nároční akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů. [online]. [cit. 2012-05-27]. Dostupné z WWW: < http://www.mpo.cz/dokument79564.html > MPO: Obnovitelné zdroje energie v roce 2010. [online]. [cit. 2012-06-05]. MPO. Dostupné z WWW: MPO: Pelety a brikety v roce 2010. [online]. [cit. 2012-06-05]. MPO. Dostupné z WWW: Mzp: Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu. [online]. [cit. 2012-05-27]. Dostupné z WWW: Mzp: Zákon o ochraně přírody a krajiny. [online]. [cit. 2012-05-27]. Dostupné z WWW: Nazeleno: Obnovitelné zdroje energie. [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW: Patria online: Vláda schválila vyšší DPH od roku 2013, novou daň z vysokých příjmů, omezení paušálů i konec zelené nafty. [online]. [cit. 2012-05-27]. Dostupné z WWW: Phoenix Zeppelin: Pařezová fréza. [online]. [cit. 2012-07-15]. Dostupné z WWW: < http://www.p-z.cz/cs/site/pz-pujcovna/pu-cat-rental-store/pu-cat-online-katalog/pu-cat-detailproduktu.htm?idCategory=13209430&idSubCategory=13210122&idProduct=14472648> Pila Kamenický: Pelety. [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW: < http://www.pilakamenicky.cz/pelety.html > Stratég: Strategická situační analýza [online]. [cit. 2012-03-04]. Dostupné z WWW: Super topoly: Služba sázení. [online]. [cit. 2012-07-09]. Dostupné z WWW: Synext: Krycí příspěvky a bod zvratu [online]. [cit. 2012-03-04]. Dostupné z WWW: Šinkora, M.: Topoly a vrby pro energetiku. Biom.cz [online]. [cit. 2012-07-15]. Dostupné z WWW: < http://biom.cz/cz/odborne-clanky/topoly-a-vrby-pro-energetiku > Škola spectator: Analýza vnějšího prostředí II [online]. [cit. 2012-03-04]. Dostupné z WWW:
89
Štěpán, V.: Ceny energetických komodit – současnost a očekávaný vývoj. Proenergy [online]. [cit. 2012-04-27]. Dostupné z WWW: < http://www.pro-energy.cz/clanky9/4.pdf > Teplárenské sdružení ČR: Podíly paliv pro výrobu tepelné energie v krajích v roce 2009. [online]. [cit. 2012-0527]. Dostupné z WWW: < http://www.tscr.cz/?lang=cz&pg=09> Topol Bečkov: Služby. [online]. [cit. 2012-07-09]. Topol Bečkov. Dostupné z WWW: < http://www.beckov.cz/sluzby /> Tribase: Prodej sazenic japonských topolů. [online]. [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: Vistaprint: Letáky 95 x 210 mm. [online]. [cit. 2012-07-09]. Dostupné z WWW: VLP: Ceník řádkové inzerce - Vysočina. [online]. [cit. 2012-07-09]. VLP. Dostupné z WWW: Výsadba topolu s.r.o.: Cena řízku. [online]. [cit. 2012-07-09]. Výsadba topolu s.r.o. Dostupné z WWW: < http://www.vysadba-topolu.cz/2.9.cenik/> Weger, J.: Pěstování výmladkových plantáží rychle rostoucích dřevin. VÚKOZ [online]. [cit. 2012-07-15]. Dostupné z WWW: < http://mail.vukoz.cz/vuoz/biomass.nsf/pages/zasady.html > Zetor: Test traktorů. [online]. [cit. 2012-07-10]. Zetor. Dostupné z WWW: < http://www.zetormorava.cz/fotky525/zetor_2011/Test_traktor_Zetor_Forterra_135.pdf >
90
6 Seznam obrázků a tabulek Obrázek 1 Makroekonomické faktory, které mohou na podnik působit ................................22 Obrázek 2 Fáze životního cyklu odvětví ................................................................................24 Obrázek 3 Porterův model 5F .................................................................................................25 Obrázek 4 Bod zvratu .............................................................................................................29 Obrázek 5 SWOT analýza ......................................................................................................31 Obrázek 6 Skladba struktury energetického mixu do roku 2050............................................33 Obrázek 7 Pelety .....................................................................................................................35 Obrázek 8 Mapa Pacovska ......................................................................................................41 Obrázek 9 Plantáž japonských topolů .....................................................................................42
Tabulka 1
Finanční náročnost vytápění rodinného domu podle druhu paliva ......................37
Tabulka 2
Roční výtěžnost energetických plodin a srovnání spalného tepla .......................37
Tabulka 3
Podíl výdajů domácností na konečnou spotřebu v bydlení .................................49
Tabulka 4
Vytápění bytů v kraji Vysočina ...........................................................................54
Tabulka 5
Vytápění bytů na Pacovsku .................................................................................54
Tabulka 6
Vytápění bytů na Pelhřimovsku...........................................................................54
Tabulka 7
Vytápění bytů na Táborsku ..................................................................................54
Tabulka 8
Souhrn všech nákladů ..........................................................................................69
Tabulka 9
Celkové výnosy ...................................................................................................73
Tabulka 10 Zisk/ztráta v jednotlivých letech ..........................................................................74 Tabulka 11 Plánovaný výkaz zisku a ztrát na deset let...........................................................75
91
Seznam použitých zkratek RRD – rychle rostoucí dřeviny PEST – analýza vnějšího prostředí ČR – Česká republika EU – Evropská unie HDP – hrubý domácí produkt ČSÚ - Český statistický úřad DPH - daň z přidané hodnoty OZE – obnovitelné zdroje energie SWOT – analýza vnějšího a vnitřního prostředí (silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby) cm - centimetr °C - stupeň Celsia kg – kilogram mm – milimetr Ha - hektar Kč – koruny Sb. – sbírka zákonů Eko - ekologický Km - kilometr s.r.o. – společnost s ručením omezeným SEO – Search Engine Optimization WWW – World Wide Web m3 – krychlový metr Ing. – titul inženýr l – litr hod. – hodina tj. – to je prm – prostorový metr atd. – a tak dále 92