Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci
Diplomová práce
Bc. Natalija Lichnovská 2008
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci
Vyhodnocení efektivity plánu sociálních služeb ve vybraném území
Vypracoval: Bc. Natalija Lichnovská
Vedoucí diplomové práce: Mgr. Sedláková Jaroslava, Ph.D.
Praha, červen 2008
Prohlášení
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma »Vyhodnocení efektivity plánu sociálních služeb ve vybraném území« jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
Praha, červen 2008
podpis studenta
Anotace
Vyhodnocení plánu sociálních služeb ve vybraném území Cílem práce je navrhnout systém monitorování a hodnocení plánu sociálních služeb ve vybraném území, kde probíhá proces. Student se zapojí do procesu komunitního plánování sociálních služeb, zmapuje výchozí informace pro přípravu monitorovacích a vyhodnocovacích aktivit, navrhne aktivity, činnosti a procesy směřující k efektivnímu naplňování komunitního plánu sociálních služeb.
červen 2008
Poděkování
Za cenné rady, náměty a inspiraci bych chtěla poděkovat Mgr. Sedlákové Jaroslavě, Ph.D., z Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty managementu v Jindřichově Hradci
Úvod .....................................................................................................................................................1 1.
Metodická východiska................................................................................................................3 1.1
Cíl práce ..............................................................................................................................3
1.2
Cíle jednotlivých částí..........................................................................................................3
1.2.1 2.
Teoretická část............................................................................................................................7 2.1
Definice komunitního plánování a vymezení základních pojmů ..........................................7
2.2
Subjekty komunitního plánování sociálních služeb .............................................................9
2.3
Počátky komunitního plánování sociálních služeb v České republice...............................10
2.4
Charakteristické znaky a principy komunitního plánování ...............................................11
2.4.1
Základní znaky...............................................................................................................11
2.4.2
Základní principy komunitního plánování sociálních služeb ........................................12
2.5
Důležité body v procesu plánování rozvoje sociálních služeb...........................................14
2.6
Monitorování a hodnocení komunitního plánu sociálních služeb .....................................17
2.6.1
3.
Dílčí cíle a sběr dat .........................................................................................................3
Výchozí informace pro přípravu monitorovacích a vyhodnocovacích aktivit ...............17
2.7
Příprava systému monitorování a vyhodnocování aktivit..................................................19
2.8
Zpracování plánu monitoringu ..........................................................................................20
2.8.1
Vypracování základního seznamu monitorovaných aktivit ...........................................20
2.8.2
Analýza rizikových položek v seznamu monitorovaných aktivit ....................................22
2.8.3
Definice stupňů monitoringu .........................................................................................23
2.8.4
Sestavení plánu monitoringu .........................................................................................24
2.9
Monitorování a vyhodnocování .........................................................................................24
2.10
Systém řízení změn.............................................................................................................25
2.11
Aktualizace.........................................................................................................................26
Praktická část ...........................................................................................................................28 3.1
Základní údaje o městské části Praha 12 a procesu komunitního plánování....................28
3.2
Struktura komunitního plánování sociálních služeb v městské části Praha 12 .................29
3.3
Zmapování výchozích informací pro přípravu systému monitoringu ................................33
3.3.1
Východiska ....................................................................................................................33
3.3.2 3.4
Úrovně monitorování a vyhodnocování ........................................................................34 Příprava systému monitorování a vyhodnocování aktivit..................................................38
3.4.1
Zřízení monitorovacího týmu.........................................................................................39
3.4.2
Organizace monitorovacího týmu .................................................................................40
3.5
Zpracování návrhu plánu monitoringu..............................................................................40
3.5.1
Vypracování základního seznamu monitorovaných aktivit ...........................................41
3.5.2
Analýza rizikových položek v seznamu monitorovaných aktivit ....................................43
3.5.3
Stupně monitorování......................................................................................................45
3.5.4
Plán monitorování.........................................................................................................46
3.6
Monitorování a vyhodnocení .............................................................................................48
3.7
Systém řízení změn.............................................................................................................49
3.8
Aktualizace.........................................................................................................................50
Závěr ..................................................................................................................................................53 Literatura...........................................................................................................................................57 Seznam příloh....................................................................................................................................59
Úvod Cílem diplomové práce je navrhnout systém monitorování a hodnocení plánu sociálních služeb ve vybraném území, kde již probíhá proces komunitního plánování sociálních služeb. Tímto tématem jsem se rozhodla zabývat proto, abych lépe pochopila pojem „komunitní plánování“, procesy s ním spojené a zákonitosti jeho fungování. Pro účel zpracování diplomové práce jsem si vybrala městskou část Praha 12, a to z důvodu největších zkušeností s procesem komunitního plánování ze všech městských částí Hlavního města Prahy. Je faktem, že po prostudování podkladů k dané problematice jsem zjistila, že mnou vybraná městská část nemá vypracovaný jednotný systém monitorování a hodnocení. Z těchto důvodů bylo pro mne určitou výzvou pokusit se navrhnout takový systém monitorování a hodnocení, který by mohl přispět k zefektivnění naplňování komunitního plánu rozvoje sociálních služeb. Práce je strukturována do metodické, teoretické a praktické části. V první části práce uvádím metodická východiska, ve kterých se zaměřuji na postup práci ke každému dílčímu cíli. V teoretické části nejprve definuji některé základní pojmy, které jsou s procesem komunitního plánování sociálních služeb spojené a stručně popisuji počátky komunitního plánování sociálních služeb v České republice. Následně uvádím charakteristické znaky a principy komunitního plánování, subjekty podílející se na tvorbě plánu, důležité body v procesu plánování a rozvoje sociálních služeb, součástí kterých je i systém monitorování a hodnocení. V další podkapitole vymezuji výchozí informace potřebné pro přípravu monitorovacích
a
vyhodnocovacích
aktivit
a
základní
úrovně
monitorování
a
vyhodnocování. Samostatná podkapitola je vyhrazena popisu průběhu procesu monitorování a vyhodnocování komunitního plánování a rozboru jeho jednotlivých kroků. První podkapitola praktické častí je věnována stručnému vysvětlení základních údajů, procesů a struktuře komunitního plánování městské části Praha 12. Následně je předložen zkrácený návrh Akčního plánu realizace priorit. Dále uvádím informace, ze kterých se bude vycházet pří přípravě návrhu systému monitorování a vyhodnocování. Poslední části mé diplomové práce jsou zaměřené na návrh systému monitorování a hodnocení plánu sociálních služeb vybrané městské části. U každého jednotlivého kroku je
1
uveden současný stav situace a následně jsou navrženy konkrétní aktivity a činnosti, které by mohly vést k zefektivnění naplňování opatření komunitního plánu sociálních služeb. Na závěr jsou rozebrány zjištěné nedostatky a navrženy kroky pro jejich odstranění.
2
1.
Metodická východiska
1.1
Cíl práce Cílem práce je navrhnout systém monitorování a hodnocení plánu sociálních služeb
v městské části Praha 12, kde od roku 2003 probíhá proces komunitního plánování sociálních služeb. Dále pak zmapovat výchozí informace pro přípravu monitorovacích a vyhodnocovacích aktivit, navrhnout aktivity, činnosti a procesy směřující k efektivnímu naplňování komunitního plánu sociálních služeb.
Cíle jednotlivých částí
1.2
Teoretická část – cílem této části je definovat základní pojmy, bezprostředně spojené s procesem komunitního plánování sociálních služeb. Popsat jeho subjekty, charakteristické znaky, principy a nastínit důležité body v procesu plánování a rozvoje sociálních služeb. Praktická část – cílem této části je zmapovat výchozí informace pro přípravu monitorovacích a vyhodnocovacích aktivit plánu sociálních služeb na území městské části Praha 12. Na základě předložených informací navrhnout systém monitorování a hodnocení plánu sociálních služeb na vybraném území. Navrhnout aktivity, činnosti a procesy které by mohly vést k zefektivnění naplňování komunitního plánu prostřednictvím systému monitorování a hodnocení v následujícím plánovacím období. 1.2.1 Dílčí cíle a sběr dat: Teoretická část -
definovat základní pojmy – komunitní plánování, jako metoda, proces, nástroj, jeho cíle,
-
popsat subjekty podílející se na komunitním plánování rozvoje sociálních služeb, charakteristické znaky, principy a důležité body v procesu plánování a rozvoje sociálních služeb,
-
vymezit
výchozí
informace
potřebné
pro
přípravu
monitorovacích
a
vyhodnocovacích aktivit a základní úrovně monitorování a vyhodnocování, -
vysvětlit průběh procesu monitorování a vyhodnocování komunitního plánování a rozebrat jeho jednotlivé kroky.
3
Pro naplnění dílčích cílů teoretické časti byly použity informace získané z odborné literatury, internetových zdrojů a z informačních materiálů poskytnutých ředitelem Centra pro komunitní práci území jižní Čechy panem Danielem Roseckým. Praktická část 1)
zjišťovaní základních údajů o městské částí Prahy 12 a procesu plánování sociálních služeb,
2)
zmapovaní
výchozích
informací
pro
přípravu
monitorovacích
a
vyhodnocovacích aktivit plánu sociálních služeb na území městské části Praha 12 (návrh Akčního plánu realizace priorit, výběr konkrétního opatření k provedení návrhu systému monitorování), 3)
zmapování informací o aktivitách vybraného opatření, jeho účelu a cílech jednotlivých aktivit potřebných k jeho realizaci,
4)
zmapování současného způsobu provádění monitorování a hodnocení aktivit komunitního plánu sociálních služeb, příprava systému monitorování a vyhodnocování. Na základě vyhodnocení současného stavu provést návrh systému monitorování a hodnocení plánu sociálních služeb na území městské části Praha 12. Navrhnout určité aktivity, činnosti a procesy směřující k zefektivnění naplňování opatření komunitního plánu sociálních služeb.
Pro zjištění informací k naplnění cíle 1 byl kontaktován koordinátor pro komunitní plánování pan Ladislav Marek, z odboru kanceláře starosty Úřadu městské části Praha 12. Ten se podílel na rozpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb v městské částí Prahy 12 na období 2006-2014 a na přípravě Zprávy o naplňování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb v roce 2007 a na dalších podkladech, ze kterých byly čerpány informace. Byly zjišťovány základní informace o městské části Praha 12 a průběhu procesu plánování sociálních služeb, jeho členění, demografické údaje, další specifické informace o tomto území, spojené s plánováním sociálních služeb. Pro cíl 2 byly zjištěny a zpracovány interní materiály poskytnuté Úřadem městské častí Praha 12. Pro potřeby naplnění tohoto cíle byly zjištěny aktuální informace o konkrétních opatřeních a aktivit potřebných k jejích realizaci. Jako podklad k vytvoření návrhu Akčního plánu realizace priorit bude použit dokument Komunitní plán rozvoje sociálních služeb v městské částí Prahy 12 na období 2006-2014. Následně byla zpracována souhrnná tabulka jednotlivých opatření a aktivit potřebných pro jejich realizaci. Provedeno zjištění informací o průběhu jednotlivých opatření a na jeho základě bylo rozhodnuto
4
o výběru konkrétního opatření, pro které byl navržen systém jeho monitorování a hodnocení. Informace pro naplnění dílčího cíle 3 byly poskytnuty koordinátorem pro komunitní plánování panem Ladislavem Markem a vedoucí skupiny odpovědné za realizaci vybraného opatření paní PaedDr. Marií Maníkovou. Bylo provedeno zmapování informačních materiálu ke všem aktivitám vybraného opatření, zjištění jeho účelu a cílů jednotlivých aktivit potřebných k jeho realizaci. Při zpracování posledního dílčího cíle byla provedena příprava systému monitorování a vyhodnocování aktivit, kde bylo odpovězeno na základní otázky o cíli, účelu, přínosu a výstupech monitoringu vybraného opatření. Dále bylo navrženo složení monitorovacího týmu (u tohoto dílčího cíle se vycházelo ze zkušeností koordinátorů komunitního plánování a informací zjištěných na Semináři plánování rozvoje sociálních služeb ze dne 14.5.2008). Následně, při zpracování návrhu plánu monitoringu, byl vypracován základní seznam monitorovaných aktivit. Ten ukazuje, u každé aktivity navržené pro monitorování, časový rámec jejich provedení, dokumentaci a postupy, poskytovatelé finančních zdroje potřebných na realizaci a určuje její konkrétní výstupy. Dalším krokem bylo provedení Analýzy rizikových položek v seznamu monitorovaných aktivit. Bylo provedeno vyhodnocení jednotlivých aktivit z hlediska jejích silných a slabých stránek a stanovena míra rizika, kterou realizace konkrétní aktivity může přinést. Podkladem pro provedení analýzy byla příslušná dokumentace k jednotlivým aktivitám (projekty, realizační záměry, zápisy z jednáni, harmonogramy a rozhodnutí Rady a Zastupitelstva). Analýza byla provedena pomocí posouzení jednotlivých parametrů každé aktivity podle tabulky interpretace bodové škály 1 , která je podrobně vysvětlena v teoretické časti. Následně byla sestavena tabulka souhrnné analýzy silných a slabých stránek aktivit, do které byly zaneseny korigované hodnoty, ukazující míru rizika provedení aktivity navrženým způsobem. Dále byly definované stupně monitoringu. Na základě výstupů z provedené analýzy silných a slabých stránek byly následně přiřazeny příslušné stupně monitoringu k jednotlivým aktivitám. 1
Kapitola 2.8.2 Analýza rizikových položek v seznamu monitorovaných aktivit, s. 22.
5
Dalším krokem bylo sestavení plánu monitorování, kde u každé aktivity byl uveden časový rámec, stupeň a navrhnuty termíny monitorovacích dní. Dále byl předložen návrh struktury a postupu monitorovacích návštěv, kde byl uveden postup, použitelný pro provedení monitorování na městské části Praha 12. Jako podklad pro návrh byla provedena konzultace s vedoucí pracovní skupiny odpovídající za příslušné opatření 2 . Pro následující krok, zohlednění dopadu neočekávaných situací na plnění naplánovaných úkolů, bylo doporučeno zavedení systému řízení změn. Posledním krokem je navržení způsobu provedení aktualizace komunitního plánu. U každého jednotlivého kroku je uveden současný stav situace a následně jsou navrženy konkrétní aktivity a činnosti.
2
Vedoucí pracovní skupiny Senioři paní PaedDr. Marie Maníková.
6
2.
Teoretická část
2.1
Definice komunitního plánování a vymezení základních pojmů Pro pojem komunitní plánování existuje několik definic, které vysvětlují jeho
podstatu. „Komunitní plánování je metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce i kraje, a zároveň výrazně posílit principy zastupitelské demokracie. Charakteristickým znakem je důraz kladený na zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká, na dialog a vyjednávání, a na dosažení výsledku, který je přijat a podporován většinou účastníků“ 3 . Dále lze pojímat komunitního plánování jako „postup, který má zmapovat místní potřeby sociálních služeb a porovnat je s místními zdroji“ 4 . Pod pojmem zdroje autor považuje jak veřejné peníze na služby vynaložené, tak i občany a podnikatelské subjekty, kteří přispějí svojí prací nebo finančními zdroji. Následující pojetí představuje komunitní plánovaní jako „proces aktivní spolupráce se všemi zainteresovanými subjekty v zjišťování potřeby ve stanoveném území a hledání způsobu jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů“ 5 . A nakonec zákon o sociálních službách definuje termín „plán rozvoje sociálních služeb“ (tedy Komunitní plán) jako „výsledek procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů, jehož obsahem je popis a analýza existujících zdrojů a potřeb, včetně ekonomického vyhodnocení, strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb, povinnosti zúčastněných subjektů, způsob sledování a vyhodnocování plnění plánu a způsob, jakým lze provést změny v poskytování sociálních služeb“ 6 . 3
MATEROVÁ, Jitka. Komunitní plánování sociálních služeb – metodika [online]. Praha: Agora CE, 2004
[cit. 2008-03-15]. Dostupné z URL< http://www.agora -ce.cz/dokumenty/publikace/Metodika.pdf >. 4
MATOUŠEK, Oldřich, et al. Sociální služby: Legislativa, ekonomika,plánování,hodnocení. 1. vyd. Praha:
Portal, 2007. 184 s. ISBN 987-80-7367-310-9. Kapitola 7, Plánování sociálních služeb, s.113. 5
PRŮŠA, Ladislav. Ekonomie sociálních služeb. 2. aktualiz. vyd. Praha: Aspi, 2007. 180 s. ISBN 978-80-
7357-255-6. Kapitola 3. Plán rozvoje sociálních služeb, s. 81. 6
Zákon č. 108 ze dne 14. března 2006 o sociálních službách. In Sbírka zákonů České republiky, 2006, částka
37, s. 1257-1289. Dostupné také z URL < http://www.mvcr.cz/sbirka/2006/sb037-06.pdf >.
7
Komunitní plánování sociálních služeb je metoda, umožňující na úrovni obcí nebo krajů naplánovat sociální služby tak, aby odpovídaly potřebám jednotlivých občanů podle místních specifik. Je to aktivní proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních služeb, otevřený všem zainteresovaným subjektům. Lze ho vnímat i jako nástroj, který napomůže zajistit dostupnost sociálních služeb na jednotlivých územích. Ve své podstatě se všechny definice shodují v tom, že komunitní plánování by mělo zajistit všeobecnou dostupnost sociálních služeb. Dosáhnout tohoto cíle by bylo možné po porovnání analýzy existujících zdrojů (finančních prostředků), které obec nebo kraj chce vynaložit na oblast sociálních služeb a analýzy potřeb obyvatel dané lokality. Výsledkem by bylo sestavení komunitního plánu rozvoje sociálních služeb s ohledem na místní specifika. Při plánování sociálních služeb se vychází zejména z porovnání existující nabídky sociálních služeb se zjištěnými potřebami (potenciálních) uživatelů služeb. Výsledek provedeného srovnání slouží jako jeden z klíčových podkladů pro zformulování priorit v oblasti sociálních služeb. Postupy a techniky komunitního plánování lze použít v podstatě pro jakékoliv oblasti týkající se veřejného života, protože slouží k tomu, aby dotčené cílové skupiny a široká veřejnost mohly vyjádřit své názory a také se aktivně zapojovat do přípravy nezbytných podkladů pro strategická rozhodnutí kraje či obce. Hlavním cílem komunitního plánování sociálních služeb je nastavení systému sociálních služeb tak, aby předcházel sociálnímu vyloučení a podporoval sociální začleňování jednotlivců a skupin. Aby byl systém schopen pohotově a zároveň efektivně reagovat na potřeby uživatelů a tím jim umožnit dosažení jejich cíle, kterým je obecně „vést plnohodnotný a spokojený život, k jehož dosažení potřebují služby, které jsou poskytované lidsky, jsou dostupné fyzicky i finančně, jsou kvalitní a především jsou poskytovány s respektem k důstojnosti a jedinečnosti každého člověka 7 “. 7
MATEROVÁ, Jitka. Komunitní plánování sociálních služeb – metodika [online]. Praha: Agora CE, 2004
[cit. 2008-03-15]. Dostupné z URL< http://www.agora -ce.cz/dokumenty/publikace/Metodika.pdf >.
8
2.2
Subjekty komunitního plánování sociálních služeb V procesu komunitního plánování vystupují subjekty 8 , které mají největší podíl na
tvorbě procesu, tedy zadavatelé, poskytovatelé a uživatelé. Avšak neméně důležitou roli v procesu má i širší veřejnost a další organizace. Například zájmové skupiny, místní organizace a také odbor sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, obecní zastupitelstva a rady, zákonodárci, neziskové organizace působící na území daného regionu, lokální média a profesionální organizace, zabývající se komunitním plánováním sociálních služeb. Zadavatelé sociálních služeb jsou především obce a kraje. Poskytují finanční zdroje na naplňování potřeb komunity a odpovídají za zajištění sociálních služeb na příslušném území. V procesu figurují jako aktivní účastníci vzhledem k tomu, že jsou garanty realizace výstupů komunitního plánování. Územní samosprávné celky vytvářejí zejména příležitosti pro dlouhodobé zapojování a spolupráci občanů, vyvíjejí aktivitu v oblasti rozšiřování řady metod řízení a plánování sociálních služeb a jejich koordinace s ostatními veřejnými službami, podporují spoluúčast občanů na rozhodovacím procesu o sociálních službách, zveřejňují všechny podstatné informace o procesu i výsledcích procesu a stanovují jasná pravidla financování sociálních služeb. Proto podpora komunitního plánování ze strany obce nebo kraje představuje nejdůležitější podmínku pro jeho uskutečňování. Poskytovatelé sociálních služeb jsou různé subjekty, které služby poskytují a nabízejí (nestátní neziskové organizace, organizace zřízené obcí nebo krajem, příp. státem). Poskytovatelé mohou pomoci naplnit konkrétní potřeby komunity. Vědí nejlépe, jak služby fungují, mají informace týkající se provozních záležitosti, stávající poptávky a většinou se perfektně orientují v celé problematice. Proto jsou v tomto směru nenahraditelné. Uživatelé sociálních služeb jsou nejdůležitějšími účastníky procesu komunitního plánování, vystupují jako klienti sociálních služeb. Jsou to lidé v nepříznivé sociální situaci, kterým jsou služby určeny. Tím, že ukazují svůj pohled na situaci nebo brání své zájmy a vyjadřují co se jim jeví jako nejlepší a nejpotřebnější, se mohou podílet na utváření podoby sociálních služeb. Na základě vyjádření uživatelů je možné získat informace o kvalitě sociálních služeb a podklady pro hodnocení jejich efektivity. V komunitním plánování 8
ŽEŽULA, Ondřej, VASKOVÁ, Vladana. Komunitní plánování - věc veřejná: Jak zjistit, co lidé opravdu
chtějí?: Jak zlepšit život obcí?. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věd , 2002. 15 s. ISBN 80-6552-30-6.
9
sociálních služeb je na zapojení uživatelů a zjišťování jejich názorů a potřeb kladen velký důraz. Výše uvedené skupiny, v rámci společných jednání a setkávání, vytvářejí efektivní systém spolupráce, podílejí se na návrhu podoby sociálních služeb a na realizaci jednotlivých konkrétních opatření, která jsou popsána v komunitním plánu. Pracovní skupina je složena z uživatelů, poskytovatelů, zadavatelů sociálních služeb a případně dalších
zájemců o proces komunitního plánování. Tato skupina se
v procesu zabývá řešením konkrétních úkolů v rámci komunitního plánování (návrh úkolů, řízení a kontrola). V rámci procesu může být vytvořeno více pracovních skupin. Řídící skupina je utvořena na samém počátku procesu komunitního plánování sociálních služeb. Je složena z uživatelů, poskytovatelů, zadavatelů sociálních služeb a případně dalších zájemců o proces komunitního plánování. Odpovídá za průběh, rozhoduje v zásadních věcech a řídí proces komunitního plánování.
2.3
Počátky komunitního plánování sociálních služeb v České republice Komunitní plánování sociálních služeb původně vzniklo za účelem zajištění
dostupnosti a transparentního rozhodování o podobě sociálních služeb. Komunitní plánování v České republice bylo zaváděno 9 Ministerstvem práce a sociálních věcí od roku 1999 podle metody z Velké Británie Projekt česko-britské spolupráce probíhal v rámci modulu „Podpora Ministerstva práce a sociálních věcí při reformě sociálních služeb“ v oblasti reformy sociálních služeb v letech 2000-2003. Byl odstartován 4. 10. 2000 v Písku. Cílem projektu bylo využít zkušenosti v procesu komunitního plánování sociálních služeb, které se ve Velké Británii osvědčily dříve 10 .. Projekt trval 3 roky a byl rozvržen do několika etap, během nichž se v důsledku spolupráce obou stran rozběhl proces komunitního plánování sociálních služeb ve městě Písek a získané zkušenosti se staly 9
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky: Základní informace o komunitním plánovaní sociálních
služeb [online]. MPSV, 2004 , 28.4.2005 [cit. 2008-03-19]. Dostupné z URL
. 10
Rosecký, Daniel, Oriniaková, Pavla. Komunitní plánování sociálních služeb:Materiál pro účastníky
školicího programu. Plzeň: Centrum pro komunitní práci, 2003.
10
podkladem pro komunitní plánování v ostatních regionech a nového zákona o sociálních službách 11 . Od roku 1998 nezávisle na zmíněných aktivitách Ministerstvo prací a sociálních věcí započalo plánování sociálních služeb v Ústí nad Labem, kde začal vznikat historicky první komunitní plán péče pro období let 2001-2003. Z měst, kde účastníci komunitního plánování prošli všemi standardními fázemi plánovacího procesu včetně vyhodnocení plnění plánu, lze uvést například Ústí nad Labem, Písek a Český Krumlov. V současné době je v tomto procesu postupně zapojeno několik desítek měst ve všech krajích České republiky. Komunitní plánování sociálních služeb bylo na různých místech prováděno různým způsobem a odlišnými metodami, tudíž i s různými výsledky a v rozdílné kvalitě.
2.4
Charakteristické znaky a principy komunitního plánování Pro pochopení základní podstaty komunitního plánování sociálních služeb jsou níže
definovány jeho základní znaky a principy. 2.4.1 Základní znaky Pro komunitní plánování sociálních služeb je charakteristické zapojování všech dotyčných, jichž se zpracovávaná oblast týká, důraz je kladen na dialog a vyjednávání a na dosažení výsledků, které jsou přijaty a podporovány většinou účastníků 12 . Podstatou komunitního plánování sociálních služeb je navázání partnerského vztahu mezi základními stranami (zadavateli, poskytovateli a uživateli sociálních služeb). Navázání tohoto vztahu je základem metodiky pro komunitní plánování. Komunitní plánování používá metody, které vedou k efektivní spolupráci zmíněných skupin v procesu plánováni tak, aby bylo dosaženo všeobecné shody. Hlavním, avšak nikoli jediným, výstupem procesu komunitního plánování je komunitní plán sociálních služeb, který by měl být dohodou mezi zadavateli, poskytovateli a uživateli služeb. Pro jeho následné začlenění je klíčové, aby jej přijaly za své i instituce garantující jeho jednotlivé aktivity 13 . 11
Zákon č. 108 ze dne 14. března 2006 o sociálních službách. In Sbírka zákonů České republiky, 2006, částka
37, s. 1257-1289. Dostupné také z URL < http://www.mvcr.cz/sbirka/2006/sb037-06.pdf >. 12
ŽEŽULA, Ondřej, VASKOVÁ, Vladana. Komunitní plánování - věc veřejn: Jak zjistit, co lidé opravdu
chtějí?: Jak zlepšit život obcí?. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věd , 2002. 15 s. ISBN 80-6552-30-6. 13
Rosecký, Daniel, Oriniaková, Pavla. Komunitní plánování sociálních služeb:Materiál pro účastníky
školicího programu. Plzeň: Centrum pro komunitní práci, 2003.
11
Tyto subjekty po navázání vztahu společně plánují sociální služby pro konkrétní oblast. Přímo se podílejí na zpracování analytické a strategické části komunitního plánu. Proto je žádoucí, aby jejich zástupci byli od začátku do komunitního plánování zapojeni. Konečné rozhodující slovo má ovšem vždy zastupitelstvo obce. 2.4.2 Základní principy komunitního plánování sociálních služeb Principy 14 komunitního plánování jsou základními pravidly, která definují podstatu a odlišují jeho metodu komunitního plánování od jiných plánovacích postupů. Míra jejich naplňování a respektovaní je rozhodující pro kvalitu celého procesu. Ministerstvo práce a sociálních věcí, které je garantem komunitního plánování v České republice vymezuje následující principy tohoto procesu: Princip triády 15 V rámci metody komunitního plánování sociálních služeb spolu plánují a spolupracují minimálně tři strany: uživatelé, zadavatelé a poskytovatelé. Spoluprací získáváme udržitelnost projektu a zvyšujeme pravděpodobnost přijetí projektu ze strany veřejnosti. Schéma 1:
„Triangl“
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí: Hlavní zásady a principy komunitního plánování sociálních služeb [online]. MPSV, 2004 , 28.4.2005 [cit. 2008-03-20]. Dostupné z URL .
Podnět k partnerství může dát kterákoliv strana "trianglu". Možnost navrhnout další partnery musí mít každá ze zúčastněných stran. Jiné partnery navrhne zadavatel (nejspíše instituce a organizace veřejné správy), jiné poskytovatel (nestátní organizace, jejichž působnosti se problematika dotýká), jiné uživatel (organizace podporující uživatele, neformální nebo svépomocné skupiny i jednotlivce). 14
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky: Průvodce procesem komunitního plánování sociálních
služeb . Praha: [s.n.], 2004. 59 s. ISBN 80-86878-03-1. Kapitola 1. 15
Výraz kterým označováno partnerství mezí uživatelem, poskytovatelem a zadavatelem sociálních služeb.
12
Princip rovnosti Každý má právo starat se o věci veřejné a společné. Metoda komunitního plánování propojuje rozhodování na obecním úřadě s aktivitou a potřebami občanů. Ve většině případů je obecní úřad zároveň i zřizovatelem zařízení poskytujících sociální služby. Mnoho poskytovatelů a většina uživatelů je mimo rámec tohoto úřadu. Je důležité, aby zastupitelé vnímali další subjekty poskytující sociální služby v rámci obce jako rovnocenné partnery organizace vůči nimž plní funkci zřizovatele. Každý má právo se vyjádřit. Je legitimní mluvit za sebe samotného i bez pověření, funkce či mandátu od zájmové skupiny. Nikdo nesmí být vylučován a diskriminován. Organizace a procesy komunitního plánování musí zajistit všem účastníkům nejen rovnost postavení, ale i právo hlasu v průběhu všech jednání. Jedině pak je možná spolupráce, při níž budou využity znalosti, zkušenosti a dovednosti všech jednotlivců ke společnému prospěchu. Princip skutečných potřeb Komunitní plán je především dohodou mezi uživateli, zadavateli a poskytovateli o podobě sociálních služeb. Analýzy, popisující stav sociálních služeb a jejich porovnání s normativy 16 mohou být užitečnou pomůckou pro tuto dohodu, ale nemohou nahradit aktivní zjišťování skutečných potřeb všech zúčastněných stran 17 . Přání lidí je víc než normativy. Princip dohody Komunitní plán představuje určitý druh smlouvy, ve které se strany (podle principu triády) navzájem zavazují ke spolupráci a součinnosti. Souhlas musí být svobodný a musí byt poskytnut po dokonalé informovanosti a spolupráci. Dohoda se musí týkat nejenom záměrů, ale i způsobů a postupů realizace předem odsouhlasených aktivit. Bez dohody není komunitního plánování. Princip „Vše je veřejné“ Komunitní plánování sociálních služeb se především zabývá věcmi veřejnými. Informace o dění v komunitním plánování jsou veřejně dostupné a jednání jsou otevřená. Informace o průběhu a výstupech komunitního plánování jsou veřejnosti aktivně předávány během celého procesu. 16
Normativ - předpis, ustanovení, pravidlo.
17
HAVLÍK, Miloš, et al. Metodiky pro plánování sociálních služeb. 1. vyd. Praha: Centrum pro komunitní
práci, 2007. 136 s. ISBN 978-80-86902-44-9.Kapitola 1.
13
Princip dosažitelnosti řešení Komunitní plánování může být zaměřeno na jeden nebo více problémů v sociální oblasti. Šíře záběru musí být přiměřená místnímu společenství, jeho podmínkám, přání lidí a lidským i materiálním zdrojům. Princip cyklického opakování Komunitní plánování tvoří spirálu, v níž se fáze, témata a mnohé problémy cyklicky opakují a je nutné se jimi opětovně zabývat na nové úrovni vývoje. Princip kompetence účastníků V procesu řízení komunitního plánování je důležitá profesionální úroveň, kompetence a zodpovědnost lidí na konkrétní pozici. Demokratické spolupráci napomáhá dobrá koordinace, mediace, koučování a řízení a také dovednost budovat týmy, projektově řídit a plánovat. Princip přímé úměry Průběh komunitního plánování je stejně důležitý jako jeho výsledek. Kvalitně probíhající proces komunitního plánování je pro společnost a občany stejně přínosný jako konkrétní plán. Kvalita výstupů komunitního plánování je přímo úměrná kvalitě jeho průběhu.
2.5
Důležité body v procesu plánování rozvoje sociálních služeb V procesu komunitního plánování sociálních služeb probíhá vždy zároveň několik
činností a úkolů. Ty se v určitých bodech schází a vytváří požadovaný výstup. Důležitými body 18 v procesu plánování sociálních služeb jsou: 1.
Stanovení a formulace poslání plánování sociálních služeb.
2.
Získání politické podpory pro plánování sociálních služeb.
3.
Vytvoření organizační struktury a definování konkrétních kompetencí a odpovědností.
18
4.
Popsání sociální situace v daném území.
5.
Stanovení priori.t
6.
Zpracování plánu rozvoje sociálních služeb.
7.
Monitorování realizace opatření a aktivit.
8.
Vyhodnocení.
HAVLÍK, Miloš, et al. Obecná metodika. In Metodiky pro plánování sociálních služeb . 1. vyd. Praha :
Centrum pro komunitní práci, 2007. 136 s. ISBN 978-80-86902-44-9. Kapitola 1
14
Stanovení a formulace poslání plánování sociálních služeb Plán rozvoje sociálních služeb je závaznou dohodou mezi členy triády (uživateli, poskytovateli, zadavateli sociálních služeb a případně dalšími zájemci o proces komunitního plánování) o tom: -
jaký systém sociálních služeb v daném území mít,
-
jak ho podporovat,
-
které problémy tohoto systému řešit nejdříve a jakým způsobem.
Stanovit poslání znamená zformulovat odpověď na otázku: "Proč a z jakého důvodu plánujeme v daném území (obci, kraji) rozvoj (síť, systém) sociálních služeb?". Poslání je vyjádření představy toho, čeho chceme společně dosáhnout. Je určeno nejen účastníkům procesu, ale též veřejnosti. Mělo by být praktické, srozumitelné a stručné, aby mu porozuměli i další lidé, kteří se na procesu přímo nepodílí a nejsou odborníky na oblast sociálních služeb. Získání politické podpory pro plánování sociálních služeb Jde o formálně vyjádřený souhlas politických představitelů lokality s plánováním sociálních služeb a metodu plánování. Doporučená forma souhlasu je usnesení zastupitelstva. Vytvoření organizační struktury a definování konkrétních kompetenci a odpovědností Kvalitní a udržitelný proces vyžaduje přehlednou organizační strukturu, do které se mohou jednotliví účastníci snadno zapojovat a kde existují jasná pravidla a systém pro horizontální i vertikální spolupráci. Přehledná organizační struktura znamená, že u všech subjektů (řídící, pracovní, úkolové skupiny apod.), které ji tvoří, jsou stanoveny kompetence, odpovědnosti (za koordinaci, řízení, přenos a sdílení informací), úkoly, náplň práce a zadání. Popsání sociální situace v daném území Pro následující rozhodování o prioritách a směrech plánování je nutné mít soubor faktů a informací, které popisují současný stav a aktuální sociální situaci v území, pro které plánujeme sociální služby. Popis by měl obsahovat jen takové informace a data, která jsou pro další postup procesu potřebná a využitelná nebo jsou nezbytná při argumentaci o další strategii a směrech plánovacího procesu. Popis sociální situace je souhrnem získaných dat a jejich interpretací.
15
Stanovení priorit Priority by měly být stanoveny na základě známých a zjištěných údajů o současném stavu, aktuálních tématech a problémech v sociální oblasti. Zpracování plánu rozvoje sociálních služeb Plán rozvoje sociálních služeb je výstupem: -
aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území,
-
analýzy existujících zdrojů,
-
navržení a schválení strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb.
Plán je tvořen jako společná dohoda triády, a to postupným stanovením opatření a aktivit. Plán ukazuje, jak se bude postupovat ve stanoveném čase (kdo, kdy a s kým co bude dělat a co vše k tomu potřebuje). Dříve než je zpracovaný plán předložen ke schválení je nutné s jeho obsahem seznámit veřejnost a poskytnout jí dostatek prostoru se k němu vyjádřit. Monitorování realizace opatření a aktivit Při realizaci a plnění konkrétních dohodnutých opatření a aktivit je nezbytné sledovat, zda se tak děje v souladu se schváleným plánem. Způsob monitorování se navrhuje již ve schváleném plánu a dle potřeby se dále rozpracovává. Vyhodnocení Uskutečňuje se poté, co uplynulo období, na které byl schválený plán rozvoje sociálních služeb určen. Týká se celého plánu. Vyhodnocení a revize stávajícího plánu ve své podstatě otevírá další plánovací cyklus. Účelem vyhodnocení je zjistit: -
co se změnilo v prioritních oblastech,
-
zda uskutečněné aktivity byly účinné,
-
zda se neobjevily nové oblasti a témata,
-
zda se systém, nabídka či kvalita poskytovaných služeb posunuly ve směru společné představy,
-
zda systém funguje efektivně.
Tématu práce se týkají zejména dva posledních body, jimž se bude dále věnováno podrobněji.
16
2.6
Monitorování a hodnocení komunitního plánu sociálních služeb Monitoring procesu komunitního plánování se může zaměřovat na to, zda realizace a
následně plnění opatření probíhá v souladu s dohodnutým plánem. Dalším cílem monitoringu může byt identifikace odchylek a zamezení zpoždění realizaci některých aktivit od naplánovaného termínu. Monitoring může dále zahrnovat způsob, kterým provozovatel procesu informuje příslušné jiné organizace například orgány státu, samosprávy a veřejnost o průběhu procesu (www stránky, media apod.). Takovým způsobem prováděný monitoring zvyšuje důvěryhodnost projektu. Správně zvolený systém může přispět k rozpoznání různých ohrožení realizace procesu a přinést důležité informace, které mohou v budoucnu přispět k úpravám procesu. Hodnocení průběhu procesu může probíhat podle různých kriterií. Hodnotit lze dodržení harmonogramu, způsob provedení výstupu nebo výsledky. 2.6.1 Výchozí informace pro přípravu monitorovacích a vyhodnocovacích
aktivit Východiska Výstupem procesu tvorby plánu rozvoje sociálních služeb by měla být dohoda všech zúčastněných stran a odpovědi na otázky o tom, jak budou sociální služby v daném území a čase vypadat, jak se budou vyvíjet a které oblasti se budou řešit nejdříve. V rámci komunitního plánování se tyto oblasti nazývají priority. Priority vymezují oblasti naplnění hodnot, oblast, témat a problémů, kterými se aktuálně chystáme zabývat. Jejich dosažení ve stanoveném čase je podstatou realizace komunitního plánování. K tomu slouží časový harmonogram. Časový harmonogram Stanovení časového harmonogramu by mělo nastat nejpozději v době, kdy je plán rozvoje sociálních služeb přijat příslušným orgánem a přistupuje se k jeho realizaci. Jedná se o činnost systematickou, plánovanou a průběžně vyhodnocovanou. 19 K zajištění 19
HAVLÍK, M., VESELKA, J., KOLDINSKA, J. Vyhodnocování efektivity plánu sociálních služeb. In
Metodiky pro plánování sociálních služeb. 1. vyd. Praha : Centrum pro komunitní práci, 2007. 136 s. ISBN 978-80-86902-44-9. Kapitola 6.
17
naplňování priorit jsou proto přijímána příslušná opatření, které podrobněji rozvádějí jednotlivé priority. Každé opatření obsahuje dílčí aktivity s popisem, který říká, jak se budou aktivity provádět a jak se bude hodnotit postup jejich realizace a dosažené výstupy 20 . Aktivity představují konkrétní úkoly nebo projekty, za které v rámci priorit odpovídají určené zodpovědné osoby nebo organizace. Souhrn opatření, a z nich vyplývajících aktivit a plánu, představuje Akční plán realizace priorit. Nedílnou součástí plánu realizace priorit je systém monitorování a vyhodnocování efektivity. Povinnosti vyplývající z legislativy Kraje mají zákonem stanovenou povinnost sledovat a vyhodnocovat „plnění plánů rozvoje sociálních služeb za účasti zástupců poskytovatelů sociálních služeb a zástupců osob, kterým jsou sociální služby poskytovány“ 21 . A proto je velmi důležité začít s přípravou systému sledování a hodnocení již při zpracovávání tohoto plánu. Schéma 2:
Základní úrovně hierarchie kroků a pojmů KPSS
Priorita 1
Priorita 2
Opatření 1
Aktivita 1.1
Priorita 3
Opatření 2
Aktivita 2.1
Aktivita 1.2
Opatření 3
Aktivita 2.2
Aktivita 3.1
Aktivita 3.2
Zdroj: HAVLÍK, M.-VESELKA, J.-KOLDINSKA, J. Vyhodnocování efektivity plánu sociálních služeb. In Metodiky pro plánování sociálních služeb. 1. vyd. Praha: Centrum pro komunitní práci, 2007. 136 s. ISBN 978-80-86902-44-9. Kapitola 6, s. 99.
20
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky: Průvodce procesem komunitního plánování sociálních
služeb. Praha: [s.n.], 2004. 59 s. ISBN 80-86878-03-1. 21
Zákon č. 108 ze dne 14. března 2006 o sociálních službách. In Sbírka zákonů České republiky, 2006, částka
37, s. 1257-1289. Dostupné také z URL < http://www.mvcr.cz/sbirka/2006/sb037-06.pdf >.
18
Základní úrovně monitorování a vyhodnocování Úroveň 1 – komunitní plánování sociálních služeb Stanovuje priority. Ty jsou následně monitorovány a vyhodnocovány v rámci dalšího cyklu procesu plánování sociálních služeb v rámci revize stávajícího plánu. Účelem vyhodnocování na této úrovni je zjistit případné změny prioritních oblastí a jsou-li opatření a aktivity zaměřené na jejich řešení efektivní a účinné. Úroveň 2 – stanovení opatření Konkretizuje stanovená opatření, která jsou přijatá k řešení jednotlivých priorit a následně monitorována a vyhodnocována z důvodu, zda byla zvolena správně a nejoptimálněji v rámci řešení dané priority. Úroveň 3 – souhrn naplánovaných aktivit (Akční plán realizace priorit) Jedná se o souhrn dílčích naplánovaných aktivit nebo projektů. Týká se nejdůležitější oblasti monitorování a vyhodnocování při sledování efektivity naplňování jednotlivých opatření.
2.7
Příprava systému monitorování a vyhodnocování aktivit Základem efektivního monitorování a vyhodnocování je zvolení vhodného systému
práce, který pomůže získat ucelený obraz o stavu realizační fáze komunitního plánování. Na začátku vlastní práce monitorování a vyhodnocování se doporučuje projednat v řídící skupině základní cíl a účel monitoringu (jeho přínos, využití výstupů). Výsledek bude sloužit jako výchozí informace pro přípravu monitorovacích a vyhodnocovacích aktivit. V této fázi se přijímají rozhodnutí o monitorování a vyhodnocování realizačního plánu. Provedení jednání je důležité zejména pro vyjasnění a sjednocení představy o: -
účelu a formách plánovaných monitorovacích a vyhodnocovacích aktivit
-
jejich přínosu pro realizaci plánu.
Navrhuje se složení monitorovacího týmu a stanovují se základní zadání pro jeho práci. Výstupem tohoto kroku je dokument, obsahující základní informace pro přípravu systému hodnocení. Zřízení monitorovacího týmu Zřízení monitorovacího týmu probíhá na základě výstupů práce v předchozím kroku. Dále se jmenuje osoba zodpovědná za jeho vedení a vymezují se její pravomoci.V této fázi se pověřuje monitorovací tým zpracováním plánu monitoringu a stanovuje se datum jeho předložení ke schválení Řídící skupině. 19
Výstupem tohoto kroku je zřízení monitorovacího týmu, určení osoby odpovědné za jeho vedení, zadání zpracování plánu monitoringu a stanovení termínu jeho předložení. Monitorovací tým Před započetím zpracování plánu monitoringu se stanovují pravomoci jednotlivých členů týmu, pravidla práce, pravidla komunikace a plán práce. Dále se rozdělují jednotlivé úkoly a začíná se samotné zpracování plánu monitoringu. Výstupem je stanovení základních mechanismů potřebných pro práci týmu a přidělení úkolů konkrétním osobám. Výstupem je dokončená příprava na zpracování plánu monitoringu.
2.8
Zpracování plánu monitoringu Monitoring je primárně zaměřen na naplňování Akčního plánu realizace priorit a
vyhodnocování jeho výstupů. Tento plán je souborem jednotlivých aktivit (projektů), které mají svoje realizační schémata a projektové záměry. Schémata a záměry popisují podrobně postupy, výstupy a činnosti, jejich seznam je základním východiskem pro monitorování a vyhodnocování a musí byt obsazen v realizačních schématech a projektových záměrech aktivit. Ke každé položce základního seznamu lze ještě připojit časové údaje jejího zhotovení, výši prostředků určených na financování její realizace, konkrétní osoby, které se na realizaci budou podílet včetně jejich pravomocí a konkrétní postupy vedoucí k jejímu dokončení. Další důležitou součástí monitorování a vyhodnocování je také stanovení měřítek pro výstupy 22 . 2.8.1 Vypracování základního seznamu monitorovaných aktivit V daném kroku se sestaví základní seznam monitorovaných aktivit. K tomu je potřeba detailní znalost Akčního plánu realizace priorit a potřebné dokumentace, (projekty, realizační záměry, postupy, harmonogramy, rozhodnutí apod.) příslušné k jednotlivým aktivitám. Základní seznam monitorovaných aktivit je uspořádaný do následující tabulky, která obsahuje v řádcích všechny aktivity a ve sloupcích k nim příslušné důležité postupy a výstupy, které mohou ovlivnit naplnění Akčního plánu realizace priorit. 22
Výstupy jsou přesně definovaným souborem měřítek (měřitelných kritérií), které zaručí, že je předem daný
jednoznačný popis výstupů. Měřítka by měla být předem vyjednána a známa všem účastníkům komunitního plánování.
20
Tabulka 1:
Základní seznam monitorovacích aktivit
Kód
Název
Doba
Finanční
Odpovídá
Dokumentace
aktivity
aktivity/projektu
trvání
zdroje/částka
spolupráce
a postupy
1.
Aktivita 1.1
od
100 000
p. Novák
Dokumentace
Výstup
projektu 1.1
1.1
Dokumentace
Výstup
projektu 1.1
1.1
1.1.XX do
Výstupy
5.9.XX 2.
Aktivita 1.2
od 1.3 do 31.12.XX
100 000
pí. Nová
Zdroj: HAVLÍK, M., VESELKA, J., KOLDINSKA, J. Vyhodnocování efektivity plánu sociálních služeb. In Metodiky pro plánování sociálních služeb . 1. vyd. Praha: Centrum pro komunitní práci, 2007. 136 s. ISBN 978-80-86902-44-9. Kapitola 6, s. 103.
Kód aktivity – označení položky seznamu, která identifikuje příslušnou aktivitu. Název aktivity/projektu – název úkolu, úkonu, postupu atd., dle rozsahu a členění příslušné aktivity a míry intenzity předpokládaných monitorovacích aktivit. Doba trvání – konkrétní časový úsek, ve kterém má být aktivita realizována a ukončena. Finanční zdroje/částka – celková částka, která je na realizaci aktivity/projektu, úkolu plánována. Odpovídá/spolupráce – důležité osoby odpovědné za realizaci aktivity a osoby, které se na realizaci podílí. Dokumentace a postupy – dokumenty, které konkretizují údaje o aktivitě, plánu její realizace a předpokládaných výstupech a jsou základem pro sestavení Akčního plánu realizace priorit i plánu monitoringu. Výstupy – produkty, které díky realizaci aktivity vzniknou a mohou mít různou podobu (např. denní stacionář ve městě X, studie a průzkumy, adresáře, pořízení nového vozu pro pečovatelskou službu, zřízení nové pracovní pozice v rámci komunitního plánu atd.). Množství položek seznamu se stanovuje na základě míry intenzity předpokládaných monitorovacích aktivit, rozsahu a členění příslušných aktivit, kvality zpracování dílčích realizačních plánů aktivit a kapacity monitorovacího týmu. Jedná se o informované rozhodnutí monitorovacího týmu, zda-li bude aktivita v seznamu zastoupena více položkami či nikoli. Výstupem tohoto kroku je základní seznam monitorovaných aktivit.
21
2.8.2 Analýza rizikových položek v seznamu monitorovaných aktivit Aktivity, k nimž není potřebná dokumentace (plány, realizační záměry, postupy, harmonogramy, rozhodnutí apod.) a existují pouze ve formě názvu nebo stručné anotace, patří k rizikovým. U těchto aktivit je potřeba pátrat po důvodech zařazení těchto aktivit do Akčního plánu realizace priorit. Existuje pravidlo 23 , podle kterého jediná jistota v realizačních procesech, je změna. Změna oproti původním představám je lépe řešitelná, když je s ní předem počítáno a jsme připraveni s riziky pracovat. Proto by součástí realizační dokumentace a realizačních plánů jednotlivých aktivit i Akčního plánu realizace priorit měla být analýza rizik, která slouží pro monitorovací tým jako pomůcka při sestavení plánu monitoringu. Pokud není vyhodnocení rizik k dispozici, lze prostřednictvím Řídící skupiny vyhodnotit jednotlivé aktivity z pohledu jejich silných a slabých stránek a pokusit se stanovit míru rizika, kterou jejich realizace při daném postupu může přinést. Aktivita patří k silným stránkám Akčního plánu realizace priorit tehdy, když: -
její postupy jsou dobře strukturované,
-
má jasné metriky a parametry,
-
parametry aktivit jsou známé,
-
celková logická stavba realizačního postupu dává jasnou představu o tom, jakým způsobem a kdy dosáhnete vytyčených cílů.
Aktivita patří k slabým stránkám a přináší určitou míru rizika Akčního plánu realizace priorit tehdy, když: -
v některých oblastech svého realizačního plánu vykazuje méně uspokojivých parametrů,
-
jedná se pouze o nejasnou představu.
Pro rozdělení aktivit na silně a slabé, pokračujeme v hodnocení podle bodové škály, kde každý bod odpovídá míře rizika, která vzniká při daném postupu realizace. 23
HAVLÍK, M.,VESELKA, J., KOLDINSKA, J. Vyhodnocování efektivity plánu sociálních služeb. In
Metodiky pro plánování sociálních služeb . 1. vyd. Praha: Centrum pro komunitní práci, 2007. 136 s. ISBN 978-80-86902-44-9. Kapitola 6.
22
Tabulka 2:
Interpretace bodové škály
3
Výborné provedení
zanedbatelná míra rizika
2
Velmi dobré provedení
velmi nízká míra rizika
1
Dobré provedení
nízká míra rizika
0
Standardní provedení
obvyklá míra rizika
-1
Provedení vykazující drobné, ale lehce odstranitelné nedostatky
zvýšená míra rizika
-2
Provedení vykazující závažnější, ale ještě odstranitelné nedostatky
vysoká míra rizika
-3
Nedostatečné provedení
velmi vysoká míra rizika
Zdroj: HAVLÍK, M., VESELKA, J., KOLDINSKA, J. Vyhodnocování efektivity plánu sociálních služeb. In Metodiky pro plánování sociálních služeb . 1. vyd. Praha: Centrum pro komunitní práci, 2007. 136 s. ISBN 978-80-86902-44-9. Kapitola 6, s. 105.
V předešlých krocích byl sestaven základní seznam aktivit, pomocí kterého se bude monitorovat. U aktivit byla určena míra rizika, kterou jejich realizace při daném postupu může přinést. K sestavení plánu monitoringu bude nutné definovat tzv. stupně monitoringu. 2.8.3 Definice stupňů monitoringu Stupně monitoringu jsou předem určené postupy, ve kterých je určeno co a v jakém časovém intervalu se bude monitorovat a vyhodnocovat. Stanovení počtu stupňů monitoringu závisí na posouzení situace v monitorovacím týmu. Měl by se brát ohled na konkrétní potřeby a zkušenosti s podobnými aktivitami. Při definování jednotlivých stupňů monitoringu je potřeba vzít v úvahu zadání Řídící skupiny (priority monitoringu) a také důležitá ustanovení a závazky vyplývající ze smluvních ujednání. Nižší stupeň se přiřazuje položkám, které budou monitorovat méně podrobně a vyšší stupeň těm, na které se plánujeme zaměřit víc. Vyšší stupeň se přiřazuje i v případě, že u některé aktivity se vyskytnou nějaké potíže s realizací. Po definici stupňů je potřeba je přiřadit k jednotlivým aktivitám v seznamu monitorovaných aktivit. Přiřazuje se na základě výstupů z analýzy rizik. Platí, že čím vyšší míru rizika aktivita vykazuje, tím vyšší stupeň monitoringu k ní přísluší. Podle logiky by měly být aktivity, kterým se budeme věnovat podrobněji, odlišeny od ostatních aktivit, kterým se budeme věnovat méně a v delším časovém intervalu, přiřazením příslušného stupně monitoringu. Výstupem tohoto kroku je definice stupňů monitoringu a jejich přiřazení k aktivitám v seznamu.
23
2.8.4 Sestavení plánu monitoringu Další důležitou činností, spadající do kompetencí monitorovacího týmu, je sestavení plánu monitoringu. Tento plán v podstatě slouží pro přípravu a následné provádění monitorovacích aktivit a jejich koordinaci. Tvoří základ celého systému monitoringu a vyhodnocování. K sestavení plánu monitoringu je důležité si ujasnit, co monitorovat (základní seznam monitorovaných aktivit), kdy monitorovat (doba trvání, základní časové intervaly definované ve stupních monitoringu, časová kapacita monitorovacího týmu, specifika časových plánů realizačních schémat), kdo bude monitorovat (členové monitorovacího týmu, popřípadě další přizvaní odborníci). A nakonec jak monitorovat (například pomocí metodických postupů pro práci monitorovacího týmu). Na základě předchozích kroků se přiřazují k aktivitám v seznamu monitorovaných aktivit stupně monitoringu a jednotlivým členům monitorovacího týmu konkrétní aktivity. Stanovují se konkrétní datumy monitorovacích dní. Výstupem kroku je sestavení plánu monitoringu a jeho schválení Řídící skupinou.
2.9
Monitorování a vyhodnocování Cílem monitorování a vyhodnocování je zjištění shody nebo neshody mezi
probíhající realizací a Akčním plánem realizace priorit a zjištění, zda bylo dosaženo žádaných parametrů u jednotlivých výstupů. Shoda těchto parametrů s původními předpoklady slouží jako důležitý indikátor úspěchu realizačních procesů. Z toho vyplývá, že monitoring je nedílnou součástí procesů podílejících se na úspěchu a efektivitě komunitního plánování. Monitoring v podstatě probíhá pomocí monitorovacích návštěv neboli naplánovaných schůzek. Monitorovací návštěva je pracovní setkání osob odpovědných za monitoring konkrétní aktivity a osob odpovědných za její realizaci. Tyto schůzky mohou být předem plánované nebo akční (neplánované) v případě, že se vyskytnou nějaké nečekané problémy, které vyžadují okamžité řešení. Výstupem každé monitorovací schůzky je zpráva, přinášející důležité informace Řídící skupině a týmům podílejících se na realizaci konkrétní aktivity. Pomocí monitorovacích schůzek lze identifikovat a zaznamenat postupy, které byly navrženy nesprávně a tím předejít ohrožení dosažených dílčích výstupů a priorit nebo identifikovat postupy, které jsou efektivní. Proto by měly mít všechny monitorovací
24
schůzky jednotnou strukturu a dodržovat předem zvolený postup tak, aby byly výstupy v případě potřeby navzájem porovnatelné. Výstupem kroku je realizace monitorovacích schůzek, vyhotovení zpráv z monitoringu a jejich předání příslušným orgánům a osobám (řídící skupině, osobám odpovědným za realizaci příslušné aktivity a dalším předem určeným osobám).
2.10 Systém řízení změn Podle existujících a navzájem se ovlivňujících základních třech úrovních monitorovaní procesů komunitního plánování, má změna v každé úrovni dopad na ostatní úrovně. V průběhu realizace komunitního plánování může dojít k neočekávaným okolnostem, které mohou vést i ke změně priorit. Tato změna priorit je velmi zásadní, protože na jejím základě musí dojít k aktualizaci opatření a dále i k úpravám Akčního plánu realizace priorit. Změny mohou být zapříčiněné i chybou v zadání dílčího projektu nebo v průběhu realizace mohou byt nalezena vhodnější řešení, mohou se změnit požadavky na parametry výstupů a nakonec může dojit i k změně legislativy. Každá změna v Akčním plánu realizace priorit znamená i změnu která souvisí se strukturou aktivit, dílčích činností, plánů i výstupů. A to by mělo mít za důsledek „přeplánování“ monitorovacích návštěv a promítnutí i do plánu monitoringu. V tomto případě lze pro řešení změn v Akčním plánu realizace priorit využít systém řízení změn 24 , ve kterém monitoring a vyhodnocování hrají důležitou úlohu, vzhledem k tomu, že poskytuje informace Řídící skupině a dalším odpovědným osobám o dopadu těchto změn a účinnosti nově přijatých nebo aktualizovaných opatření. Každá změna potřebuje řešení a to je spojeno s požadavkem na změnu, který musí být někým přijat a vede k přechodu od původně naplánovaného stavu do stavu nového. Při zavádění systému změn se doporučuje postupovat následujícím způsobem: 1. Řízení změn se rozdělí do několika následujících fází: -
identifikace situace nebo odchylky od základního plánu, který vyžaduje změnu,
24
-
ohlášení změny a vytvoření požadavku,
-
zaevidování požadavku,
-
odsouzení a nahlášení požadavku,
Zohlednění dopadů důležitých a neočekávaných okolností na plnění naplánovaných úkolů v průběhu
plánovacího období
25
-
schválení požadavku,
-
realizace změny,
-
monitoring a vyhodnocení dopadu změny.
2. Stanoví se osoby odpovědné za provedení jednotlivých fází procesu změn a vytvoření předem daných postupů, které se k nim budou vztahovat. 3. Pravidelně se provádí informování všech odpovědných osob se systémem řízení změn. Tato pravidla pro řízení změn se musí vytvořit a odsouhlasit dříve než k samotným změnám vůbec dojde, to znamená na začátku realizace Akčního plánu realizace priorit.
2.11 Aktualizace Aktualizace v podstatě představuje použití získaných informací a zkušeností pro následující plánovací období. Bez tohoto závěrečného kroku by byl celý systém monitorování a hodnocení pouhým opakováním předchozích omylů a chyb. Diagram 1
Cyklický proces zlepšování Návrhy,
Realizační
zlepšení a jejích
plán
zapracování
Analýza výstupů,
Realizace
vyhodnocení
aktivity
informaci
Monitoring ověření shody Zdroj: HAVLÍK, M., VESELKA, J., KOLDINSKA, J. Vyhodnocování efektivity plánu sociálních služeb. In Metodiky pro plánování sociálních služeb. 1. vyd. Praha: Centrum pro komunitní práci, 2007. 136 s. ISBN 978-80-86902-44-9. Kapitola 6, s. 112.
V diagramu je znázorněn cyklický proces zlepšování, který lze využít při realizaci komunitního plánování a monitorovací a vyhodnocovací aktivity jsou jeho důležitou součástí.
26
Na začátku každé realizace stojí vždy nějaký nápad a existují různé varianty provedení, která jsou za pomocí různých plánovacích procesů (např. plánování zdrojů, postupů nebo termínů), přeměněna na realizační plán aktivity. Aktivita je potom na základě tohoto plánu realizována a v pravidelných intervalech monitorována. Výstupem monitoringu bude informace o tom, zda se aktivita provádí ve shodě s plánem. Všechny výstupy této aktivity jsou následně zanalyzovány a vyhodnoceny s cílem získat informace, které lze využít v následujících plánovacích cyklech. Tyto informace se třídí na ty, které ukazují dosažení výstupů dle základních předpokladů v souladu s realizačním plánem a danými indikátory úspěchu a ty, které ukazují problémy při realizaci a neshodě se základními představami. A na informace o postupech a výstupech přinášejících určitou přidanou hodnotu (nepředpokládaný přínos). Výstupem kroku je zavedení systému vyhodnocování a následného systematického předávání informací využitelných pro zlepšování v následujících cyklech komunitního plánování.
27
3.
Praktická část
3.1
Základní údaje o městské části Praha 12 a procesu komunitního plánování Následující kapitola je věnována popisu základních údajů o vybrané městské části,
jejího členění, demografických údajů a počátkům komunitního plánování sociálních služeb na území městské části Praha 12. Městská část Praha 12 se rozkládá na jižním okraji hlavního města Prahy po pravém břehu řeky Vltavy. Území je na severu vymezeno hranicí městské části Praha 4, východně navazuje městská část Libuš, na západě je ohraničeno tokem Vltavy a jižní vymezení tvoří vnější hranice hlavního města Prahy. Městská část Praha 12 je součástí území hlavního města Prahy, v rámci kterého tvoří správní obvod. Žije zde 56 244 obyvatel (údaj platný k 4. 10. 2005). Městská část Praha 12 je tvořena obcí Modřany, Komořany, Cholupice, Točná a Kamýk. Největší z nich jsou Modřany. 25 Obce městské části Praha 12 vykonávají samosprávnou působnost, dále existuje správní obvod Praha 12 (ten vykonává státní správu) – tvoří ho městská část Praha 12 a městská část Praha – Libuš. Městská část Praha 12, zpočátku Praha – Modřany, po osamostatnění od městské části Praha 4 musela začít budovat vlastní síť sociálních služeb, protože všechna zařízení a služby zůstaly v Praze 4. Přibližně od roku 1992 se začal rozvíjet systém komplexní péče o obyvatele městské části, a to od nejmenších až k těm nejstarším. Péče je v současné době poskytovaná jak obecními, tak státními a neziskovými organizacemi 26 . Městská část v zájmu rozšiřování služeb poskytuje podporu činnosti těchto organizací (například prostory za minimální nájemné, udílení grantů atd.). Radnice každoročně organizuje Veletrh sociálních služeb a volného času, aby umožnila obyvatelům se lépe seznámit se službami a aktivitami, které jsou jim k dispozici a které mohou využívat. Spektrum sociálních služeb se postupně rozšiřuje. Samotný souhrn služeb však nedává sám o sobě představu o tom, zda jsou tyto služby dostačující, které služby obyvatelé postrádají a naopak, zda tady neexistují takové, které nejsou využívány a 25
Informace o postupech procesu komunitního plánování v Městské části Praha 12 byly získány od pana Bc.
Ladislava Marka, koordinátora procesu a jeho kolegů. 26
Příloha č. 2 Seznam poskytovatelů sociálních služeb městské části Praha 12.
28
jsou proto neekonomické. Z tohoto důvodu se přikročilo k vytvoření komunitního plánu, jehož cílem a účelem je poskytnout přehled o tom, co je potřebné v oblasti sociálních služeb a jak toho dosáhnout. Proces komunitního plánování sociálních služeb zde běží od konce roku 2003, kdy bylo schváleno usnesení Rady městské části, které legitimuje proces a stanovuje jeho zásady. Avšak už od roku 1995 se realizovala řada aktivit, které později vyústily právě v tento proces plánování. Jedná se například o neformální setkávání zástupců sociálního odboru městské části a organizací z oblasti sociálních služeb, pravidelnou akci Veletrh sociálních služeb a „momenty sdílení informací“ 27 a spolupráce mezi poskytovateli.
3.2
Struktura komunitního plánování sociálních služeb v městské části Praha 12 Strukturu komunitního plánování v současnosti zachycuje následující schéma.
Schéma 3:
Struktura komunitního plánování v městské častí Praha 12 Zastupitelstvo a Rada městské části
Komise pro koordinaci komunitního plánování
Veřejnost
Pracovní
Poskytovatelé
skupiny
sociálních služeb
Zdroj: Úřad městské části Praha 12: Komunitní plán rozvoje sociálních služeb v městské častí Prahy 12 v letech 2006-2014 [online]. 2004 [cit. 2008-02-25]. Dostupné z URL .
27
Úřad městské části Praha 12: Komunitní plán rozvoje sociálních služeb v městské častí Prahy 12 v letech
2006-2014 [online]. 2004 [cit. 2008-02-25]. Dostupné z URL .
29
Níže jsou vysvětleny jednotlivé složky schématu: Zastupitelstvo a Rada městské části Rada městské části Praha 12 a Zastupitelstvo městské části Praha 12 tvoří samosprávu Prahy 12. Tyto orgány městské části jsou vymezeny zákonem 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze a Statutem hlavního města Prahy (vyhláška hl.m. Prahy č. 55/2000 Sb.). Zastupitelstvo městské části Praha 12 má 35 členů a Rada 9. Jednání zastupitelstva jsou veřejnosti přístupná a konají se zhruba 5x ročně. Jednání rady jsou neveřejná a konají se zpravidla každých 14 dní. Plní schvalující a zároveň kontrolní funkci. Komise pro koordinaci komunitního plánování (dále jen komise) Na počátku roku 2007 byla Radou městské části Praha 12 zřízena komise pro koordinaci komunitního plánování, která v rámci organizační struktury převzala činnost řídící skupiny. Komise je složena z 15 lidí , a to z 9 zadavatelů, 3 poskytovatelů a 3 uživatelů. 28 Postavení a definice komise pro koordinaci komunitního plánování. Komise je zřízena Radou městské části Praha 12 usnesením č. 03.12.06 ze dne 21.11.2006 dle §101odst. 1 zákona č.131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, jako „iniciativní a poradní orgán rady městské části Praha 12, jehož postavení je dále definováno v Jednacím řádu komisí rady městské části Praha 12“ Komise pro koordinaci komunitního plánování je složena ze zástupců uživatelů sociálních služeb, zástupců poskytovatelů sociálních služeb a zástupců zadavatele. Komise ke své činnosti využívá práci pracovních skupin. 29 . Komise má za úkol: -
spolupracovat s pracovními skupinami na realizaci Komunitního plánu,
-
povinnost sledovat naplňování komunitního plánu je rozdělena mezi komisi a pracovní skupiny.
28
Interní zdroje. Organizační řád komunitního plánování v městské části Praha 12: Příloha usnesení rady
městské části Praha 12 č . 17.39.07. Článek I. Praha: Úřad městské části Praha 12, 2007 [cit. 2008-04-20] 29
Interní zdroje. Organizační řád komunitního plánování v městské části Praha 12: Příloha usnesení rady
městské části Praha 12 č . 17.39.07. Článek II. Praha: Úřad městské části Praha 12, 2007 [cit. 2008-04-20]
30
-
sledovat „naplňování usnesení Zastupitelstva městské části č . 435/2006 z 19.9.2006 a Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb městské části v letech 2006 - 2014“ 30 (dále jen Komunitní plán), zpracovávat jednoleté evaluační zprávy k realizaci naplňování Komunitního plánu a následně je předkládat Radě městské části, Průběh naplňování Komunitního plánu byl v roce 2007 sledován komisí pro
koordinaci komunitního plánování. Pracovní skupiny Pracovní skupiny jsou základním článkem tvorby a naplňování komunitního plánování. Jejich náplní je: -
řešení problematiky sociální integrace v příslušné oblasti sociálních služeb a péče,
-
podání vyjádření a připomínek k analytické části komunitního plánu,
-
vytvářeni návrhů strategií a návrhů možných projektů v oblasti sociálních služeb,
-
podílení na propojování a spolupráci jednotlivých služeb mezi jednotlivými oblastmi sociálních a souvisejících služeb. 31 Výsledky jednání pracovních skupin se zabývá komise. Ve struktuře komunitního plánování městské častí Praha 12 existují 4 pracovní
skupiny, které jsou otevřené: -
Senioři
-
Lídě se zdravotním postižením
-
Lídě s mentálním postižením
-
Rodina, dětí a mládež V podstatě existuje 5 skupin. Poslední skupina, kterou v práce neuvádím, je skupina
Dětská hřiště, která je odnoží skupiny Rodina, děti a mládež. V čele každé skupiny je vedoucí, který je zvolen neformálně ostatními členy skupiny. Jeho úkolem je zajišťovat jednání pracovních skupin, pořizovat záznamy a ve spolupráci s koordinátorem komunitního 30
Úřad městské části Praha 12: Komunitní plán rozvoje sociálních služeb v městské častí Prahy 12 v letech
2006-2014 [online]. 2004 [cit. 2008-02-25]. Dostupné z URL . 31
Interní zdroje. Organizační řád komunitního plánování v městské části Praha 12: Příloha usnesení rady
městské části Praha 12 č . 17.39.07. Článek III. Praha: Úřad městské části Praha 12, 2007 [cit. 2008-04-20]
31
plánování tyto záznamy zveřejňovat. Ve všech skupinách jsou zastoupeni uživatelé, zadavatelé a poskytovatelé, jejich zastoupení není vždy proporcionální. Skupiny se scházejí 1 x za 6 týdnů. Jejich úkolem je docházet na jednání pracovních skupin, konstruktivně jednat a na základě jednání zpracovávat jednoleté evaluační zprávy32, které budou prostřednictvím komise předloženy Radě městské části. Pro každou oblast stanoví pracovní skupina vize 33 , ze kterých se pak odvozují priority, a to na základě informací a podkladů a ve spolupráci s koordinační komisí. Tyto priority jsou zapracovány do komunitního plánu. Schválení komunitního plánu, a tedy rozhodnutí o tom, které priority se budou realizovat na Praze 12, je plně v kompetenci Zastupitelstva městské části. 34 Veřejnost Ve schématu 3 35 se pod pojmem veřejnost rozumí snaha zapojit všechny zájemce, kterým nejsou lhostejné sociální služby a kteří se mohou aktivně zapojit do procesu komunitního plánování a přispět k jeho vytvoření a realizace. V městské části Praha 12 probíhalo zapojení obyvatel do procesu komunitního plánování různými metodami: -
dotazník v novinách městské části, kde byli obyvatelé dotazováni, zda má radnice nabídnout obyvatelům možnost podílet se na přípravě plánu dalšího rozvoje sociálních služeb. Následně byla tato možnost zapojit se přímo do tohoto plánování nabídnuta (v dotazníku bylo možno vypsat kontakt na sebe a dotyční pak byli následně pozváni na veřejné setkání),
-
veřejné setkání, na kterých, po prezentaci sociálně-demografické analýzy a výzkumu potřeb veřejnosti, byla občanům předložena možnost zapsat se do jedné z pracovních skupin,
32
další dotazníky na internetu a telefonické dotazování (zjišťovaní potřeb veřejnosti).
Evaluační zprávy by měly obsahovat „údaje o sledování naplňování Priorit a Opatření komunitního plánu,
návrhy na doplnění či případné změny v něm, aktualizované SWOT analýzy a další vhodné materiály. 33
Vize je vyjádření toho, jak by měly vypadat sociální služby pro danou cílovou skupinu za období 5 – 10 let,
jedná se o krátké stručné vyjádření popisující, jak by měla vypadat kvalita života lidí z jednotlivých cílových skupin. 34
Interní zdroje. Organizační řád komunitního plánování v městské části Praha 12: Příloha usnesení rady
městské části Praha 12 č . 17.39.07. Článek III. Praha: Úřad městské části Praha 12, 2007 [cit. 2008-04-20]. 35
Kapitola 3. 2, s.29.
32
Poskytovatelé Do procesu komunitního plánování je momentálně zapojeno 20 poskytovatelů 36 , z nichž většina je z městské části Praha 12. Pro poskytovatele je důležitý moment komunikace a sdílení informací mezi poskytovateli navzájem. Metody zapojování: -
osobní dotazování formou telefonického kontaktu ( bylo nejefektivnější),
-
organizace Veletrhu, informace pro databázi poskytovatelů (rozeslání pozvánek)
-
poskytovatelé kontaktují realizátora s žádostí o zapojení do procesu,
-
dotazníky pro poskytovatele v místních novinách. V současné době na městské části Praha 12 funguje koordinátor procesu komunitního
plánování. Je zaměstnancem Úřadu městské části Praha 12 (dále jen Úřad), nespadá však do oblasti přenesené působnosti státní správy (sociální odbor). V organizační struktuře Úřadu spadá pod samosprávu, je součástí oboru kanceláře starosty. Toto umístění mu v organizační struktuře umožňuje úzkou komunikaci s vedením městské časti, ale není podřízen vedoucímu odborů.
3.3
Zmapování výchozích informací pro přípravu systému monitoringu
3.3.1 Východiska Systém monitorování a hodnocení, jak již bylo řečeno výše, nebyl doposud zpracován. Většina opatření momentálně čekají na schválení nebo se nachází ve stádiu přípravy na realizaci konkrétních aktivit. Z tohoto důvodu již v průběhu shromažďování podkladů pro diplomovou práci bylo zjištěno, že navrhnout komplexní systém pro monitorování a hodnocení celého komunitního plánu bude velmi složité. Proto se praktická část věnuje návrhu systému šitého na míru jednomu z opatření, které bylo již zčásti zrealizované a ke kterému bylo možné sehnat potřebné podklady pro zpracování návrhu. Následný návrh lze použit na kterékoliv opatření komunitního plánu. Pro návrh systému monitorování a hodnocení bylo vybráno opatření z I. etapy komunitního plánu na období 2006-2010. U jednotlivých kroků se uvádí současný stav, návrh a doporučení. Při tvorbě návrhu bylo čerpáno především z Metodik pro plánování 36
Příloha č. 2. Seznám poskytovatelů sociálních služeb městské častí Praha 12
33
sociálních služeb 37 a z doporučení získaných na konzultacích s koordinátorem pro komunitní plánování městské části Praha 12. 3.3.2 Úrovně monitorování a vyhodnocování V následující tabulce jsou uvedeny prioritní oblasti navržené na období 2006-2010 (I. etapa) a k nim přiřazená jednotlivá opatření. Znázorňují první a druhou základní úroveň monitorování a vyhodnocení. Tabulka 3:
Základní úrovně monitorování a hodnocení
PRIORITY Podpora seniorů
Podpora lidí se
Podpora rodin s dětmi a
Podpora lidí s mentálním
zdravotním
mládeží
postižením
postižením OPATŘENÍ 1. Zkvalitnění
1. Zkvalitnění
4. Vznik domova
2. Zvýšení kapacity
předávaní a
předávaní a
sloužícího pro přechodné
denního stacionáře
komplexnosti informací
komplexnosti
ubytování (I. etapa)
o sociálních službách
informací o sociálních službách
2. Zvýšení kapacity
9. Podpora asistenční
5. Rozšíření dostupnosti
6. Zvýšení kapacity
denního stacionáře
služby
nízkoprahové klubové
možností společenského
sociální práce v rámci
setkávání lidí s postižením
dalších lokalit městské
včetně zvýšení možností
částí Praha 12
seznámení
3. Zvýšení kapacity
10. Zajištění
7. Podpora pěstounské
8. Zavedení koordinační
míst v domě
bezbariérového pohybu
péče
činnosti pro rodiny s
s pečovatelskou
osob se sníženou
službou (I.etapa)
možností pohybu
osobami s postižením
Zdroj : Městský úřad Praha 12: Komunitní plán rozvoje sociálních služeb v městské častí Prahy 12 v letech 2006-2014 [online]. 2004 [cit. 2008-02-25]. Dostupné z URL http://www.praha12.cz/doc/komunit_plan/komplan-soc-sluzeb-2008-01.pdf>.
V tabulce se nacházejí pod každou prioritní oblastí opatření k ní se vztahující. Opakující se opatření se týkají několika prioritních oblastí. Na stanovení priorit se podílely pracovní skupiny společně s komisí pro koordinaci plánování. Jednotlivá opatření byla naplňována či připravována k naplnění organizacemi, které se v rámci komunitního 37
HAVLÍK, Miloš, et al. Metodiky pro plánování sociálních služeb . 1. vyd. Praha: Centrum pro komunitní
práci, 2007. 136 s. ISBN 978-80-86902-44-9
34
plánování přihlásily k jejich realizaci. Předcházející výčet obsahuje Opatření schválená Zastupitelstvem městské části Praha 12 pro léta 2006 – 2010. V rámci třetí úrovně se řeší monitorování a vyhodnocování naplánovaných aktivit. Jeho souhrn představuje Akční plán realizace priorit. Následuje část 38 tabulky s vybraným opatřením a aktivitami k němu se vztahujícími, ostatní opatření a aktivity se nacházejí v příloze č.1. Tabulka 4:
Opatření č.1 a aktivity k němu přiřazené
Opatření 1. Zkvalitnění předávání a komplexnosti informací Aktivity
- potvrzení zájmu obyvatel o informace z oblasti sociálních služeb, - projevení vůle městské části realizovat tuto aktivitu, - následně vytvoření internetové databáze poskytovatelů sociálních služeb, - umístění na webových stránkách městské části. Databáze poskytovatelů bude tříděna podle typologie poskytovaných služeb. - informování občanů pomocí vydávání Katalogu služeb a informačních letáků, - zajištění přímého kontaktů s občany pomocí organizace konferencí o sociálních službách, - organizace veletrhu zaměřeného na prezentaci poskytovatelů služeb, - vydání aktualizovaného katalogu nabídky sociálních služeb
Zdroj : Interní zdroje. Materiály k Opatření č. 4.1.1 Zkvalitnění předávání a komplexnosti informací o sociálních službách. Praha: Úřad městské části Praha 12, 2004 [cit. 2008-04-27]
Ke každému opatření jsou přiřazeny aktivity navržené v pořadí. 39 Pro návrh, jak bylo uvedeno na začátku kapitoly, bylo vybráno jedno z opatření, tedy konkrétně opatření č.1 - Zkvalitnění předávání a komplexnosti informací o sociálních službách. Toto opatření souvisí bezprostředně s poskytováním sociálních služeb. Hlavním cílem je zlepšení orientace a přehled veřejnosti o dostupných sociálních službách. Účelem opatření je vytvoření informačního systému, zvýšení propojenosti poskytovatelů sociálních služeb, zvýšení přehledu a orientace o sociálních službách u klientů, veřejnosti, poskytovatelů, zdravotní péče a školství. 38
Opatření č.2-8 se nachází v Příloze č. 1 Akční plán realizace priorit
39
Úřad městské části Praha 12: Komunitní plán rozvoje sociálních služeb v městské častí Prahy 12 v letech
2006-2014 [online]. 2004 [cit. 2008-02-25]. Dostupné z URL .
35
Cíle jednotlivých aktivit 1. Potvrzení zájmu obyvatel o informace z oblasti sociálních služeb – zjištění rozsahu informovanosti veřejnosti i uživatelů služeb. Realizace výzkumu, který by zjistil, zda-li existuje v městské části potřeba informaci o sociálních službách. 2. Projevení vůle městské části realizovat tuto aktivitu - cílem je zajištění institucionální podpory městské části. 3. Vytvoření internetové databáze poskytovatelů sociálních služeb - cílem je poskytnutí potřebných informací za účelem zvýšení informovanosti veřejnosti. Očekávaná rychlá aktualizace a pružné zveřejňování informací (na rozdíl od tištěného textu). 4. Umístění databáze na webových stránkách městské části - cílem je udržení tohoto informačního kanálu, pravidelná aktualizace databáze a využití její zprostředkovatelské funkce k vedení dialogu s částí veřejnosti. 5. Informování občanů pomocí vydávání Katalogu služeb a informačních letáků. Cílem je doplnit spektrum informování veřejnosti o cílenou informační strategii k aktuálním potřebám poskytovatelů i uživatelů služeb. Pravidelná příprava, tvorba a tisk aktuálních materiálů. 6. Zajištění přímého kontaktu s občany pomocí organizace konferencí o sociálních službách - cílem je informovat veřejnost o nových možnostech využívání služeb a programů či o změnách v poskytování sociálních služeb. 7. Organizace veletrhu zaměřeného na prezentaci poskytovatelů služeb - zajištění přímého kontaktu s občany pomocí organizace konferencí o sociálních službách. V pravidelných intervalech (1x ročně) pořádat setkání s veřejností a dalším novinkám v sociální oblasti na území města. 8. Vydání aktualizovaného katalogu nabídky sociálních služeb - cílem je udržení povědomí o sociálních službách ve městě, posílení spolupráce a zainteresovanosti poskytovatelů na zveřejňování aktuálních informací v této oblasti. Na základě dat z sociálně demografické analýzy40 , která byla zpracována pro potřeby komunitního plánování v městské části respondenti většinou neví, kam se obrátit o pomoc při řešení závažných životních situací. Nejvíce bezradní by byli v situaci, kdyby potřebovali 40
KARMELITOVÁ, Pavla, TÝČ, Martin. Závěrečná zpráva Sociálně demografická analýza MĚSTSKÉ
ČÁSTI PRAHY 12 v kontextu komunitního plánování rozvoje sociálních služeb [online]. Aktualizovaná verze. Praha: Úřad městské části Praha 12, 2004 , březen 2004 [cit. 2008-03-12]. Dostupné z URL .
36
získat informaci o pomoc s péčí o mentálně postiženého, člověka trpícího duševní chorobou, nebo seniora. Z následujícího grafu vyplývá, že nejčastějším zdrojem informací o sociálních službách je zejména Úřad městské části, následují přímo organizace, které dané služby poskytují, lékař a Noviny Prahy 12. Graf 1:
Kde by respondenti hledali informace o sociálních službách. 0%
10% 20% 30% 40% 50% 60% 29%
člověk , k terý se s problémem již setk al
43%
organizace , k terá službu posk ytuje 23%
přatelé, rodina
20%
internet
21%
Noviny Prahy 12
37%
lék ař
54%
ÚMČ Praha 12 veletrh sociálních služeb
6%
občansk á poradna
7%
jíné
7%
nevím
5%
Zdroj: KARMELITOVÁ, Pavla, TÝČ, Martin. Závěrečná zpráva Sociálně demografická analýza MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHY 12 v kontextu komunitního plánování rozvoje sociálních služeb [online]. Aktualizovaná verze. Praha: Úřad městské části Praha 12, 2004 , březen 2004 [cit. 2008-03-12]. Dostupné z URL .
V roce 2005 byl proveden společností Agora CE 41 názorový průzkum potřeb obyvatelů městské časti Praha 12. Z telefonické ankety a dotazníkového šetření na otázku „Jaké jiné způsoby informování by přispěly ke zlepšení informovanosti o sociálních službách“ 42 , se respondenti z 58 % shodli na potřebě informační brožury – adresáře 41
Agora Central Europe –občanské sdružení podporující demokratické procesy. Cíle: zlepšení spolupráce a
komunikace mezi občany a radnicemi, rozšíření možnosti místních samospráv otevřeně plánovat a rozhodovat o věcech za účasti občanů, vzbuzení zájmu občanů o problémy komunity. 42
Agora Central Europe.Výzkum názorů obyvatelů městské části Praha 12 pro potřeby komunitního plánování.
Praha: Úřad městské části Praha 12, 2005 [cit. 2008-03-18].
37
sociálních služeb. Každý čtvrtý respondent by uvítal více informací na webových stránkách městské části a nebo v informační kanceláří Úřadu městské části. Tabulka 5:
Způsoby informování které by přispěly ke zlepšení informovanosti o
sociálních službách podle názoru obyvatel městské části Praha 12 Kategorie
Četnost relativní v %
Informační brožura
58%
Webové stránky Prahy 12
27%
Informační kancelář ÚMČ
25%
Vývěsky radnice
20%
Nevím/bez odpovědí
18%
Celkem
xxxx
xxxx - Součet není 100 %, protože dotázaní mohli zvolit více odpovědí Zdroj: Agora Central Europe. Výzkum názorů obyvatelů městské části Praha 12 pro potřeby komunitního plánování. Praha: Úřad městské části Praha 12, 2005 [cit. 2008-03-18].
Na rozpracování tohoto opatření a návrhu aktivit k realizaci se podíleli dvě pracovní skupiny - senioři a lidé se zdravotním postižením. Organizace participující na naplňování opatření, byly městská část Prahy 12, Společnost „E“ a všichni poskytovatelé sociálních služeb 43 . Většina aktivit spojených s realizací tohoto opatření již proběhla, avšak průběh opatření je rozvržen a začleněn do Komunitního plánu na období 2006-2010.
3.4
Příprava systému monitorování a vyhodnocování aktivit
Současný stav: Neexistuje ucelený systém. Monitorování zatím probíhá jen za účelem zjištění, zda byla aktivity k jednotlivým opatřením provedeny. Hodnotí se pouze, zda aktivita byla realizována nebo ne. Návrh řešení: Na začátku práce týkající se monitorování a vyhodnocovaní bude určen základní cíl a účel monitoringu, jaký přínos tato aktivita bude mít a k čemu pak využiji její výstupy. Proto je potřeba odpovědět na následující otázky: 43
Příloha č. 2- Seznám poskytovatelů sociálních služeb městské častí Praha 12
38
K čemu poslouží monitorování a vyhodnocování Akčního plánu realizaci priorit? Cílem monitorování bude zjištění shody nebo neshody mezi probíhající realizací (stávajícím stavem) a plánem. Půjde o proces sběru informací o finanční a technické realizaci komunitního plánu. Cílem sběru dat bude umožnění efektivní a profesionální úrovně hodnocení účinnosti plánu a jeho složek z hlediska dosažení cílů v nich stanovených. Sběr dat bude probíhat během realizace celého plánu. Tato plánována činnost poslouží k průběžnému ověřování shody mezi plánem a aktuálním stavem realizace. Napomůže k identifikaci odchylek a poskytne potřebné impulsy k řešení a neustálému zlepšování dílčích aktivit a postupů. Důležité bude i získání a zpracování potřebných informací pro komisi. Které aktivity, postupy a procesy budou vhodné pro monitorování a vyhodnocování? Aktivity uvedené v realizačním plánu a činností, procesy a postupy, které povedou k naplnění plánu. V jakém časovém intervalu se bude monitorovat a vyhodnocovat? Dle stanoveného harmonogramu a po dokončení důležitých výstupů v plánu, v rámci ověření parametrů výstupů. 3.4.1 Zřízení monitorovacího týmu Současný stav: Funkci monitorovacího týmu zastupuje komise pro koordinaci komunitního plánování. Hodnocení provádí koordinátor komise. Návrh řešení: Monitorování realizace komunitního plánu bude zajišťovat komise pro koordinaci komunitního plánování ve spolupráci s pracovními skupinami a poskytovateli služeb. Bude průběžně zaznamenáván postup realizace jednotlivých aktivit. Současně budou zjišťovány důvody pro případné neplnění plánu. Jednou ročně prostřednictvím monitorovacího týmu bude připravena monitorovací zpráva o realizaci komunitního plánu. Do monitorovacího týmu mohou být navrženy osoby z komise pro koordinaci komunitního plánování. Tento tým by se skládal ze 4 osob, jedna z nich by byla pověřena řízením týmu a další by mohli být navrženy v následujícím pořadí – jedna osoba zvolená ze zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů. Vycházelo se z návrhu pracovní skupiny a logického předpokladu, že monitorovat práci pracovních skupin by měl orgán nadřízený a vybavený určitými pravomocemi. Dalším
39
úkolem by bylo pověření monitorovacího týmu zpracováním plánu monitoringu a stanovení data předložení tohoto plánu. 3.4.2 Organizace monitorovacího týmu Současný stav: Koordinátor z komise určuje osoby odpovědné za plnění jednotlivých aktivit. Byl vypracován systém odpovědností za plnění, není avšak úplně dopracován. Podle systému by měly pracovní skupiny sledovat naplňování plánu průběhu jednotlivých aktivit a podílet se na realizaci. Budou jim přiděleny určité úkoly. Pracovní skupiny se scházejí 1 x za 6 týdnů. Komunikace mezi koordinátorem a pracovními skupiny probíhá telefonický, emailem a při schůzích pracovních skupin. Není zpracován systém výměny informací mezi členy pracovních skupin. Návrh řešení: Tento krok je poměrně rozpracován. Pouze určení osob odpovědných za plnění jednotlivých aktivit by mohlo být ve spolupráci s vedoucím příslušné pracovní skupiny, a to z toho důvodu, že vedoucí má lepší přehled o schopnostech a možnostech členů své skupiny. Po sestavení monitorovacího týmu by měli členové vytvořit plán postupů práce v týmu (například konkrétní postup při monitorování a vyhodnocování výstupu komunitního plánu). Tento plán by měl obsahovat i časové intervaly, ve kterých bude průběžná hodnotící zpráva zveřejňována (například 4x ročně). Pro zajištění zpětné vazby by se mohli jednotliví členové pracovních skupin na schůzích k těmto zprávám průběžné vyjadřovat.
3.5
Zpracování návrhu plánu monitoringu
Současný stav: Tento krok se v současnosti neřeší. Návrh řešení: Monitoring bude zaměřen v daném případě na naplnění vybraného opatření a vyhodnocování výstupů, vyplývajících z realizace příslušných aktivit. V následující podkapitole se uvádí návrh vypracování základního seznamu monitorovaných aktivit pro vybrané opatření. V seznamu se odrážejí jednotlivé aktivity, časové údaje jejich zhotovení, postupy vedoucí k jejich dokončení a výstupy z aktivit vyplývající. Záměrně byl z tabulky vypuštěn sloupec konkrétních osob podílejících a odpovídajících za realizaci. Pod tabulkou je uvedeno, kdo odpovídá za realizaci opatření.
40
3.5.1 Vypracování základního seznamu monitorovaných aktivit Vypracování návrhu základního seznamu monitorovaných aktivit k opatření č. 1 Zkvalitnění předávání a komplexnosti informací o sociálních službách. Tabulka 6: Kód
Návrh základního seznamu monitorovaných aktivit k opatření č. 1
Název aktivity
aktivity
Časový rámec
Dokumentace a postupy
Finanční zdroje
Výstupy
44
aktivit 1.
2.
Potvrzení zájmu
2004 -
-provedení sociálně demografické Dotace
obyvatel o
2005
analýzy
Ministerstva problematiku ze
informace z oblasti
-názorový průzkumu obyvatel
práce a
sociálních služeb
-dotazníkové šetření potřeb
sociálních
veřejnosti pomocí novin městské
věcí na rok
časti Prahy 12
2004
-zpracování podkladů pro
Rozpočet
Opatření
městské části
vytvoření systému
městské
schválená
realizovat tuto
-zajištění finančních prostředků
části Prahy
zastupitelstvem
Projevení vůle
2005
aktivitu
12
45
Zájem o danou strany veřejností
na období 20062010
3.
Vytvoření
2005-
-zkontaktování poskytovatelů
Rozpočet
Vytvořena
internetové
2006
-sběr podkladů
městské
internetová
databáze
-třídění podkladů dle typologie
části Prahy
databáze
poskytovatelů
služeb
12 na rok
poskytovatelů
sociálních služeb
-grafické a technické zpracování
2006
sociálních služeb
Rozpočet
Umístěna na
městské
www.praha12.cz
stránkách městské
části Prahy
a spuštěna
části Praha 12
12 na rok
1/7/2006
-zpřístupnění veřejnosti. 4.
Umístění databází
2005-
na webových
2006
-správa internetových stránek
2005
44
Finanční prostředky na realizaci jednotlivých aktivit byly poskytnuty z rozpočtu městské části Prahy 12 a
z dotací Hlavního města Praha. 45
Interní zdroje. Rozpočet městské části Praha 12 na rok 2005. Praha: Úřad městské části Praha 12, 2005 [cit.
2008-04-25].
41
5.
Informování
do
-zkontaktování poskytovatelů
Rozpočet
Vytvořen tištěný
občanů pomocí
konce
-vytipování míst distribuce
městské
katalog a letáky,
vydávání Katalogu 2006
-sběr podkladů
části Prahy
připravené
služeb a
-třídění podkladů dle typologie
12na rok
k distribucí
informačních
služeb
2006
1/10/2006
letáků
-grafické a technické zpracování -zpřístupnění veřejnosti
6.
Zajištěni přímého
9/2006
-přípravná schůzka poskytovatelů Rozpočet
Realizovaná
kontaktu s občany
-zajištěný prostor náplně a
městské
konference o
pomocí organizací
programu
části Prahy
sociálních
konferencí o
-distribuce pozvánek
12 na rok
službách
sociálních
-realizace
2006
službách
-zpracování výstupů a jejich distribuce
7.
Organizace
9/2008
-přípravná schůzka poskytovatelů Rozpočet
Bude realizován
veletrhu
-zajištěný prostor náplně a
městské
veletrh
zaměřeného na
programu
části Praha
sociálních služeb
prezentaci
-distribuce pozvánek
12 na rok
poskytovatelů
-realizace
2008
služeb
-zpracování výstupů a jejich distribuce
8.
Vydaní
do
-kontaktování poskytovatelů
Rozpočet
Bude vytvořen
aktualizovaného
konce
-vytipování míst distribuce
městské
aktualizovány
katalogu nabídky
2008
-sběr podkladů
části Praha
tištěný katalog a
sociálních služeb a
-třídění podkladů dle typologie
12 na rok
připraven
pomoci
služeb
2008
k distribuce do
-grafické a technické zpracování
konce 2008
-zpřístupnění veřejnosti Zdroj: Interní zdroje. Materiály k Opatření č. 4.1.1 Zkvalitnění předávání a komplexnosti informací o sociálních službách. Praha: Úřad městské části Praha 12, 2004 [cit. 2008-04-27]
Za provedení tohoto opatření odpovídá společnost „E“ 46 ve spolupráci s městskou částí Praha 12. 46
Příloha č. 2- Seznám poskytovatelů sociálních služeb městské častí Praha 12
42
3.5.2 Analýza rizikových položek v seznamu monitorovaných aktivit Současný stav: Analýza rizik nebyla zpracována. Návrh řešení: Vzhledem k tomu, že analýza rizik není k dispozici, budou jednotlivé aktivity vyhodnoceny z hlediska jejich silných a slabých stránek a stanovena míra rizika ,kterou jejích realizace může přinést. Analýzy ostatních aktivit jsou uvedeny v příloze č.3 Tabulka 7:
Analýza silných a slabých stránek aktivity podle bodové škály
1. Potvrzení zájmu obyvatel o informace z oblasti sociálních služeb
Silné
Slabé stránky
stránky Parametry/Bodová škála
3
Aktivita je srozumitelně popsána a k jejímu dokončení vedou konkrétní,
X
2
1
0
-1
-2
-3
identifikovatelné a měřitelné činnosti. *Materiály k Opatření č. 4.1.1 Zkvalitnění předávání a komplexnosti informací o sociálních službách. Činnosti mají své výstupy.
X
*Zápis z jednání pracovní skupiny „Senioři“ konané dne 5. 11. 2004 *Zápis z jednání pracovní skupiny „Lidé se zdravotním postižením“ konané dne 1. 12. 2004. Výstupy mají svoji předpokládanou konečnou podobu - parametry, které
X
jsou základem pro jejich vyhodnocování *Zápis z jedná ní pracovní skupiny „Senioři“ konané dne 10. 12. 2004 *Zápis z jednání řídící skupiny komunitního plánování sociálních služeb v městské části Praha 12 konané dne 19. 1. 2005. Aktivita a její činnosti mají stanoven časový plán.
X
*Zápis z jednání řídící skupiny komunitního plánování sociálních služeb v městské části Praha 12 konané dne 19. 1. 2005. Příloha I. V časovém plánu jsou vymezeny milníky vztažené k jednotlivým
X
výstupům (body, kdy bude jednotlivá dílčí práce/výstup hotova, nebo body, kdy by hrozilo nějaké nebezpečí či ohrožení jiných aktivit, pokud by hotova nebyla). *Hodnocení provedeno na základě informací poskytnutých koordinátorem. Jsou stanoveny určité časové rezervy, které nás informují o možném,
X
ještě akceptovatelném prodlení v termínech zhotovení. *Zápis z jednání řídící skupiny komunitního plánování sociálních služeb v městské části Praha 12 konané dne 19. 1. 2005. Příloha I. Za dosažení a naplnění aktivity, činností a jejich výstupů odpovídají
X
konkrétní osoby.
43
* Zápis z 15. zasedání zastupitelstva městské části Praha 12 konané dne 22. 02. 2005. Jsou jasně dány kompetence, odpovědnosti a pravomoci.
X
*Hodnocení provedeno na základě informací poskytnutých koordinátorem. Rozpočet aktivity je zpracován a jeho struktura a náklady na jednotlivé
X
položky jsou v souladu s potřebami aktivity. * 9. řádné zasedání zastupitelstva městské části Praha 12 konané dne 17. 02. 2004. Příloha k důvodové zprávě 120/2004 Rozpočet městské části Praha 12 na rok 2004. Náklady na aktivitu jsou stanoveny v souladu s efektivním využíváním
X
finančních zdrojů. *Hodnocení provedeno na základě informací poskytnutých koordinátorem. X
Reálnost získání předpokládaných finančních zdrojů na pokrytí nákladů realizace aktivity (v případě, že budou teprve uvolněny, jsou uvolňovány etapově nebo o jejich uvolnění bude jednáno v následujících obdobích, schvalované projektové žádosti/schválené projekty přinášející finanční zdroje apod.). * 9. řádné zasedání zastupitelstva městské části Praha 12 konané dne 17. 02. 2004. Příloha k důvodové zprávě 120/2004 Rozpočet městské části Praha 12 na rok 2004. Plán realizace aktivity počítá s vnějšími vlivy (např. politické,
X
ekonomické) a jsou zpracována alternativní řešení. *Hodnocení provedeno na základě informací poskytnutých koordinátorem. Průměrná hodnota
1,16
Korigovaná hodnota
1
Zdroj: HAVLÍK, M., VESELKA, J., KOLDINSKA, J. Vyhodnocování efektivity plánu sociálních služeb. In Metodiky pro plánování sociálních služeb . 1. vyd. Praha: Centrum pro komunitní práci, 2007. 136 s. ISBN 978-80-86902-44-9. Kapitola 6, s. 106. Údaje pro provedení hodnocení jednotlivých aktivit označené (*) jsou čerpány z interních materiálů městské části Praha 12
Přidělení bodového hodnocení bylo provedeno na základě podkladů k jednotlivým aktivitám označených přímo v tabulce (*) a tabulky interpretací bodové škály z kapitoly 2.8.2 z teoretické části. Následující tabulka uvádí souhrnnou analýzu silných a slabých stránek aktivit uvedených v základním seznamu monitorovaných aktivit.
44
Tabulka 8:
Souhrnná analýza silných a slabých stránek aktivit
Analýza silných a slabých stránek aktivit Bodová škála /míra rizika
Silné
Slabé
stránky
stránky
3
2
1
1. Potvrzení zájmu obyvatel o informace z oblasti sociálních služeb
X
2. Projevení vůle městské části realizovat tuto aktivitu
X
3. Vytvoření internetové databáze poskytovatelů sociálních služeb
X
4. Umístění databáze na webových stránkách MČ 5. Informování občanů pomocí vydávání Katalogu služeb a informačních
0
-1
-2
-3
X X
letáků 6. Zajištění přímého kontaktu s občany pomocí organizování konferencí o
X
sociálních službách 7. Organizace veletrhu zaměřeného na prezentaci poskytovatelů služeb
X
8. Vydání aktualizovaného katalogu nabídky sociálních služeb a pomoci
X
Zdroj: : HAVLÍK, M., VESELKA, J., KOLDINSKA, J. Vyhodnocování efektivity plánu sociálních služeb. In Metodiky pro plánování sociálních služeb . 1. vyd. Praha: Centrum pro komunitní práci, 2007. 136 s. ISBN 978-80-86902-44-9. Kapitola 6, s. 106. Údaje pro vyplnění hodnocení jednotlivých aktivit Příloha č. 3.
Z tabulky vyplývá, že aktivity č. 1 - 3 vykazují nízkou míru rizika, č. 4 velmi nízkou míru rizika, č. 5 zanedbatelnou míru rizika, č. 6 vysokou , č. 7 - 8 zvýšenou míru rizika. Aktivity č. 1 - 5 znamenají pro realizační procesy menší ohrožení a jejich monitorování by nemuselo být tak intenzivní, zbývající aktivity by měly být monitorovány a vyhodnocovány intenzivně. 3.5.3 Stupně monitorování Současný stav: Tento krok se v současností neřeší. Návrh řešení: Dalším krokem je definování stupňů monitoringu. Budou definovány dva stupně monitorování, které se přiřadí k jednotlivým položkám v seznamu monitorovaných aktivit. -
stupeň 1 bude přiřazen položkám, které se budou monitorovat méně podrobně,
-
stupeň 2 bude přiřazen položkám, kterým bude potřeba věnovat víc pozornosti, a nebo v případě, že u některé aktivity vyskytnou problémy s realizací.
Monitoring 1. stupně -
měsíc po zahájení a při ukončení realizace aktivity u aktivity trvající méně než rok,
-
v jedné třetině, polovině a při ukončení realizace aktivity, minimálně však 2x ročně u aktivity trvající déle než rok. 45
Monitoring 2. stupně -
měsíc po zahájení, v polovině a při ukončení realizace aktivity u aktivity trvající méně než rok,
-
měsíc po zahájení, v polovině a při ukončení realizace aktivity, dále ve specificky stanovených termínech dokončení důležitých výstupů nebo etap vyplývajících z časového plánu realizace aktivity, minimálně však 2x ročně u aktivit trvajících déle než rok.
Přiřazení stupňů monitoringu k aktivitám Na základě výstupu z provedené analýzy silných a slabých stránek (určené míry rizika) bude přiřazen k jednotlivým aktivitám, příslušný stupeň monitoringu. Platí, že čím vyšší míru rizika aktivita vykazuje, tím vyšší stupeň monitoringu k ní přísluší. 3.5.4 Plán monitorování Současný stav: Tento krok se v současností neřeší. Návrh řešení: Na základě předchozí práce budou k aktivitám v seznamu monitorovaných aktivit přiřazené stupně monitorování a stanovené eventuální termíny monitorovacích dní. Tabulka 9: Kód
Návrh plánu monitorování
Název aktivity
aktivity
Časový
Stupeň
Termíny
rámec
monitorování monitorování
aktivit 1.
Potvrzení zájmu obyvatel o informace z oblasti
2004 -
sociálních služeb
2005
1
2/2004 3/2005 12/2005
2.
Projevení vůle městské části realizovat tuto aktivitu
2005
1
2/2005 l2/2005
3.
Vytvoření internetové databáze poskytovatelů
2005-
sociálních služeb
2006
1
2/2005 4/2006 12/2006
4.
Umístění databáze na webových stránkách městské části 2005-
1
2/2005 4/2006
2006
12/2006 5.
Informovaní občanů pomocí vydávání Katalogu služeb a informačních letáků
2006
1
2/2006 12/2006
46
6.
Zajištění přímého kontaktu s občany pomocí
2006
2
2/2006 6/2006
organizování konferencí o sociálních službách
12/2006 7.
Organizace veletrhu zaměřeného na prezentaci
do
poskytovatelů služeb
9/2008
2
2/2008 4/2008 9/2008
8.
Vydání aktualizovaného katalogu nabídky sociálních
do
služeb a pomoci
12/2009
2
2/2008 6/2008 12/2008
Zdroj: HAVLÍK, M., VESELKA, J., KOLDINSKA, J. Vyhodnocování efektivity plánu sociálních služeb. In Metodiky pro plánování sociálních služeb . 1. vyd. Praha: Centrum pro komunitní práci, 2007. 136 s. ISBN 978-80-86902-44-9. Kapitola 6, s. 109. Údaje pro vyplnění stupňů monitoringu a terminu vycházejí z předchozího návrhu.
Pro aktivity č. 1 - 5 navrženo přiřadit stupeň monitorování č. 1 a monitorovat zda: aktivita naplňuje původní účel a cíl, pro který je realizována -
na aktivitě se podílejí určené osoby,
-
aktivita se započala v naplánovaném termínu a v naplánovaném termínu skončí,
-
jsou k dispozici plánované finanční částky a jsou-li čerpány v rozsahu,
-
předem daném rozpočtem,
-
výstupy odpovídají předem daným parametrům a neodchylují se od nich,
-
do budoucna byly vytvořeny opatření v případě vznikajících nedostatků v průběhu realizace,
-
neočekávané přínosy jsou využity v procesech zlepšování. Monitoring bude probíhat měsíc po zahájení a při ukončení realizace aktivity (žádná
z aktivit nepřesahuje dobu trvání 1 rok). Pro aktivity č.6 - 8 navrženo přiřadit stupeň monitorování č. 2 a monitorovat zda: -
aktivita naplňuje původní účel a cíl, pro který je realizována,
-
aktivita se započala v naplánovaném termínu a v naplánovaném termínu skončí,
-
odpovídá průběhu realizace harmonogramu prací,
-
na aktivitě se podílejí určené osoby v daném rozsahu,
-
jsou k dispozici plánované finanční částky a jsou čerpány v rozsahu předem daném rozpočtem,
-
jsou průběžně čerpány jednotlivé položky rozpočtu,
47
-
dodržuje se struktura dílčích výstupů (např. u aktivity č. 8 - návrh nové struktury třídění podkladů dle typologie služeb, nové grafické úpravy, nový návrh elektronické a tištěné verze katalogu apod.),
-
výstupy odpovídají předem daným parametrům a neodchylují se od nich,
-
do budoucna budou vytvořeny opatření v případě vznikajících nedostatků v průběhu realizace,
-
neočekávané přínosy jsou využity v procesech zlepšování. Monitoring může probíhat měsíc po zahájení, v polovině a při ukončení realizace
aktivity (žádná z aktivit nepřesahují dobu trvání 1 rok).
3.6
Monitorování a vyhodnocení
Současný stav: Průběžný monitoring jednotlivých aktivit probíhá formou emailového nebo telefonického dotázání, neprobíhají žádné monitorovací návštěvy. K hodnocení nejsou stanovena kritéria, hodnotí se pouze to, zdá opatření bylo splněno, či nikoliv. Návrh řešení: Návrh struktury a postupu monitorovacích návštěv 1. Oznámení monitorovací návštěvy osobě odpovědné za realizaci aktivity a potvrzení určeného termínu stanového v plánu monitorování. 2. Sdělení účelu monitoringu, časového rozsahu návštěvy, požadovaných materiálů. 3. Určení osob pověřených monitorováním. 4. Seznámení s dokumentací vztahující se k příslušné aktivitě. 5. Příprava obsahového a časového rámce monitorovací návštěvy. 6. Provedení monitoringu. 7. Zpracování monitorovací zprávy. 8. Předložení monitorovací zprávy komise pro koordinaci a osobě odpovědné za realizaci aktivity.
48
3.7
Systém řízení změn
Současný stav: Tento krok se v současností neřeší. Návrh řešení: V případě vzniku neočekávaných situací (změn) a jejích následnému dopadu na plnění naplánovaných úkolů, bude využit systém řízení změn 47 . Řízení změn se může rozdělit na následující podle fází: 1. Identifikace situace nebo odchýlení od původního plánu, které vyžaduje změnu. Pro účely návrhu se vybere aktivita, která bude vyžadovat v průběhu realizace změnu. Například aktivita č. 8 - Vydání aktualizovaného katalogu nabídky sociálních služeb a pomoci. U naplánované aktivity se v průběhu realizace zjistí nedostatečná kapacita finančních prostředků na dokončení realizace, například z důvodu grafického a technického zpracování (grafické studio zdražilo poskytované služby) o 20 %. 2. Ohlášení změny a vytvoření požadavku. Osobou odpovědnou za ohlášení vzniklé změny v tomto případě může být vedoucí pracovní skupiny odpovídající za realizaci opatření. Úkolem bude popsat vzniklou situaci, ohlásit změnu od původního plánu komise pro koordinaci, vytvořit požadavek na změnu (v daném případě se bude jednat o požadavek dodatečného financování 20 % nákladů projektu z městského rozpočtu). 3. Přijetí, zaevidování a posouzení požadavku. Odpovědným orgánem za přijetí požadavku na změnu bude komise pro koordinaci. Úkolem komisí bude přijmout a zaevidovat, posoudit požadavek na změnu a následně zpracovat a podat žádost o navýšení finančních prostředků pro Radu a Zastupitelstvo městské částí Prahy 12. 4. Schválení požadavku. Odpovědným orgánem za schválení požadavku na změnu bude Rada a Zastupitelstvo městské části. V jejich kompetenci bude rozhodování o schválení nebo neschválení žádosti a informování komise (ve zmiňovaném případě bude například Zastupitelstvem rozhodnuto o poskytnutí dofinancování prostředků do plné výše). 5. Realizace změny. Odpovědným orgánem za evidenci vyřízení požadavku na změnu je komise pro koordinaci. Úkolem bude zaevidování výsledku rozhodnutí, posouzení dopadů schválené změny na plánovanou aktivitu, zajištění promítnutí změny všech souvisejících aktivit a dokumentů, poskytnutí informací o schválení požadavku vedoucímu a pokynutí k realizaci změny. 47
Kapitola 2. 10 Systém řízení změn. s.25.
49
6. Monitorování a následující vyhodnocování dopadů změny. Osobou odpovědnou za realizaci změny je v tomto případě vedoucí pracovní skupiny. Úkolem vedoucího bude zaevidovaní výsledku rozhodnutí o požadavku na změnu a posouzení dopadů schválené změny na další realizaci aktivity. Dále bude muset poskytnout informace dalším členům skupiny a informovat členy monitorovacího týmu o změně v realizaci opatření (v rozpočtu opatření). Potom zajistit distribuci a výměnu nové verze rozpočtu aktivity do všech úrovní, ve kterých se s dokumentací aktivity pracuje. Nastavení systému řízení změn určí zodpovědné osoby rozhodující o změnách a stanoví konkrétní kroky, jak se bude postupovat v okamžiku zjištění změny situace. Zajistí komplexní informovanost a distribuci podkladů ke změně všem zodpovědným za změnu osobám.
3.8
Aktualizace
Současný stav: Z poskytnutých informací vyplývá, že jednou ročně
koordinátor z komise pro
komunitní plánování na základě podkladu pracovních skupin zpracuje „Zprávu o naplňování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb“, kterou následně předloží Radě a Zastupitelstvu městské části Praha 12. Zpráva obsahuje velmi stručné údaje o opatřeních, stavu její realizace k určitému datu a vyčíslení finančních nákladů vynaložených na realizaci v daném roce. Návrh řešení: Pravidelná aktualizace komunitního plánu napomůže jeho přizpůsobení novým podmínkám a trendům. Informace získané z provedeného monitorování aktivit lze využít k tvorbě návrhů na zlepšování podobných a opakujících se činnosti. Ke sběru informací lze využít pravidelné monitorovací zprávy, ze kterých by šlo získat představu o současné situaci realizace konkrétních aktivit. Navržená vyhodnocovací tabulka uvedená níže může být použita pro účely zpracování monitorovacích zpráv. Tabulka 10:
Vyhodnocovací tabulka
Cíl
Splněn/částečné splněn/ nesplněn + slovní zhodnocení a zdůvodnění
Název
Plán realizace
Stav realizace
Realizátor
Slovní komentář
aktivity Zdroj: Informace z odborného semináře. Plánování rozvoje sociálních služeb: Monitorování a hodnocení komunitních plánů včetně konkrétních příkladů. Praha, 14. 5. 2008.
50
Název aktivity – název konkrétní aktivity, potřebné k plnění monitorovaného opatření Plán realizace – plánovaný postup její realizace Stav realizace – situace v době monitorování Realizátor – osoba/y odpovědné za realizaci aktivity Slovní komentář – průběh aktivity, zaznamenané změny, podařilo se provést aktivitu, čí nepodařilo. V následující tabulce půjde o návrh provedení monitorovaní jednotlivé aktivity. Vzhledem k tomu byla vybraná aktivita jíž zrealizovaná, s konkrétními výstupy, které by bylo možno ohodnotit. Například pro účely návrhu bude použita aktivita č. 1. Potvrzení zájmu obyvatel o informace z oblasti sociálních služeb. Cílem aktivity bylo zjištění rozsahu informovanosti veřejnosti i uživatelů služeb, pomocí realizace výzkumu, který by zjistil, zda-li existuje v městské části zájem o informace o sociálních službách. Tabulka 11: Cíl
Návrh vyplnění vyhodnocovací tabulky Cíl byl naplněn - z provedeného výzkumu vyplývá, že dotázaní nevědí, kam se obrátit o pomoc při řešení závažných životních situací a nejčastějším zdrojem informací o sociálních službách je zejména Úřad městské části Praha 12. Dále se dotázaní z 58 % shodují na potřebě informačního katalogu sociálních služeb a 25 % by uvítalo více informací na webových stránkách městské části nebo v informační kanceláři Úřadu městské části Praha 12. Z toho vyplývá, že obyvatelé Prahy 12 mají zájem o informace z oblastí sociálních služeb.
Název
Plán
Stav
Realizátor
Slovní komentář
aktivity
realizace
realizace
1.Potvrzení
Provedení
Realizováno
Městská část
Z analýzy bylo zjištěno, že podle dat se dá
zájmu
sociálně
2004
Praha 12
předpokládat v nejbližších letech prudké
obyvatel o
demografické
stárnutí populace v městské části, proto
informace
analýzy
bude nutné věnovat pozornost právě těm
z oblasti
městské části
typům sociálních služeb, které jsou určeny
sociálních
Praha 12 pro
seniorům. Z těchto důvodů jsou pro
služeb
účely
odpovědné plánování kvalitního systému
komunitního
sociálních služeb velmi důležité kapitoly
plánování
této studie, které se zabývají prognózou vývoje sociálně demografických ukazatelů v nejbližších letech.
51
Provedení
Realizováno
Agora CE +
Dotazníku se zúčastnilo 313 obyvatel. Z
dotazníkového
2005
městská část
tohoto počtu odpovědělo 121
Praha 12
prostřednictvím telefonické ankety a 192
šetření potřeb veřejnosti
respondentů vyplnilo tištěný dotazník v
pomocí novin
Novinách Prahy 12.
městské části Prahy 12 a telefonické ankety Vyhodnocení
Realizováno
Agora CE +
Zejména dotazníková část názorového
názorového
2005
městská část
průzkumu oslovila zřejmě nejpočetnější
Praha 12
skupinu uživatelů sociálních služeb v této
průzkumu obyvatel
městské části, a to seniory. Výrazně více byly také zastoupeny ženy. Získané výsledky proto nelze brát jako zcela reprezentativní obrázek názorů občanů Prahy 12, ale jako názory lidí, kteří se o sociální služby zajímají a chtěli se k jejich budoucnosti vyjádřit.
Zdroj: Informace z odborného semináře. Plánování rozvoje sociálních služeb: Monitorování a hodnocení komunitních plánů včetně konkrétních příkladů. Praha, 14. 5. 2008. Údaje pro provedení hodnocení jednotlivých aktivit označené jsou čerpány z interních materiálů městské části Praha 12
Aktualizaci komunitního plánu může zajišťovat pověřený člen komise pro koordinaci komunitního plánování. Aktualizace bude probíhat pravidelně (navrhuje se aktualizovat minimálně 1x za 3 roky) v těchto krocích: -
aktualizace sociálně demografické analýzy,
-
stanovení prioritních oblastí pro nové období,
-
dopracování podrobných analýz pro prioritní oblasti,
-
návrh priorit a projektů.
52
Závěr Všeobecně pojem „monitorování“ označuje sledování něčeho, co se konkrétně událo. Pojem „vyhodnocování“ znamená, jak aktivita nebo činnost proběhla a v případě nekonání se zkoumá proč. Systém monitorování a hodnocení by měl být nedílnou součásti komunitního plánu sociálních služeb. Jeho proveditelnost závisí na kvalitě plánu. Bez předběžného naplánování procesu monitorování a vyhodnocování nemá komunitní plán smysl. Proces komunitního plánování sice probíhá v městské části Praha 12 delší dobu, avšak v současné době nelze hodnotit výstupy prvního komunitního plánu, který byl navržen na období let 2006-2010. Zhodnocení by bylo možné provést nejdříve až po zpracování plánu na další období. Zatím jsou k dispozici výsledky pouze k některým složkám komunitního plánování. Lze stěží ohodnotit situaci vzhledem k tomu, že neexistuje ucelený systém monitorování a hodnocení výstupu komunitního plánu městské částí Praha 12. Základním nedostatkem komunitního plánu městské části Praha 12 se jeví to, že v plánu není popsán způsob monitorování a vyhodnocování plnění plánu, jakým způsobem získávat informace nebo jak lze provádět změny v plánu. Monitorování zatím probíhá jen za účelem zjištění, zda byla aktivity k jednotlivým opatřením provedeny. K hodnocení nejsou stanovena kriteria. Hodnotí se pouze zda aktivita byla či nebyla realizována. Nelze tedy dosáhnout efektivního ohodnocení účinnosti plánu a jeho složek z hlediska dosažení cílů v nich stanovených ani účinně identifikovat odchylky a vyvodit z nich závěry pro budoucí proces plánování. Podle autorky se významně na tom nedostatku podílí neexistence monitorovací skupiny, která by se mohla věnovat průběžnému monitorování jednotlivých aktivit naplňujících opatření a následně provádět ve spolupráci s pracovními skupinami jejich vyhodnocení, identifikaci odchylek od původního plánu a zjišťování případné neefektivností aktivit. Dalším velkým nedostatkem bylo průběžné nenaplňování stanovených priorit, které je spojené s tím, že naplňování priorit stanovených komunitním plánem není závazné a výstupy lze v průběhu částečně měnit. Bohužel v realitě komunitního plánování neexistuje možnost vynucení dodržení termínu splnění od realizátora, nelze mu uložit sankce ani pokuty. S tím je spojen i problém nemožností přesného dodržení časového
53
harmonogramu. Vzhledem k tomuto faktu nebude dostatečně efektivní jakékoliv monitorování. V současné době nelze vzhledem k nezávazností vyřešit tento nedostatek. Podle Metodik pro plánování sociálních služeb je nutné, aby každý výstup komunitního plánu byl průběžně monitorován a následně vyhodnocen. Zpráva o naplňování jejích priorit a z nich vycházejících opatření, by měla odrážet pohled všech zúčastněných stran (zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů) a zároveň by měla poskytovat komplexní přehled o průběhu probíhajících aktivit. Z poskytnutých informací ovšem vyplývá, že tato zpráva je neúplná a obsahuje pouze stručné údaje o naplňování opatření (stav jejich realizací k určitému datu a vyčíslení finančních nákladů vynaložených na realizaci v daném roce). Neuvádí se ani informace o průběhu aktivit potřebných pro realizací konkrétních opatření ani hodnocení, zda byl či nebyl cíl naplněn. Nelze ohodnotit aktivitu, když nevíme jak se průběžně realizuje a v jakém stadiu se momentálně se nachází. Zpráva o naplňování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb je následně předkládána Radě a Zastupitelstvu městské části Praha 12. Na základě této zprávy Zastupitelstvo městské částí rozhoduje o začlenění jednotlivých priorit a s tím i z nich vyplývajících opatření do komunitního plánu na další období. Zde je možno vytknout to, že schválení komunitního plánu a důležité rozhodnutí o prioritách, které se budou realizovat, je plně v kompetenci Rady a Zastupitelstva, které se vyjadřují k problematice především ze svého pohledu, tudíž subjektivně. Problémem se jeví to, že zástupci zadavatelé (zástupce samosprávy, radní a zastupitelé), nebyli začleněni do aktivní práce na procesu a rozhodují na základě Zprávy, která je neúplná, tudíž nemají dostatek informací k rozhodování. S tím je spojen i další zjištěný nedostatek, a to je nedostatečná komunikace mezi zadavatelem (Úřad městské části Praha 12) a ostatními zúčastněnými stranami. Monitorování a vyhodnocování výstupu komunitního plánu v určitých stanovených intervalech by mohlo sloužit jako zpětná vazba, týkající se toho, zda se stav realizace shoduje s původním plánem všech zúčastněných stran procesu a zároveň podpořit motivací k pokračování práce v oblastí sociálních služeb. Na druhou stranu je potřeba kladně ohodnotit snahu zapojovat do procesu plánování veřejnost. Radnice každoročně organizuje Veletrh sociálních služeb a volného času, aby umožnila obyvatelům se lépe seznámit se službami a aktivitami, které jsou jim k dispozici a které mohou využívat. V současné době se veletrhu účastní všichni poskytovatelé sociálních služeb v regionu a několik dalších, kteří v Praze 12 sice nesídlí, ale nabízejí služby
54
uživatelům z městské části. Pravidelně o průběhu procesu plánování obyvatele můžou informovat v novinách Prahy 12, na webu městské části a na veřejných setkáních. Napravením zmíněných nedostatků se ale nevyřeší problémy s monitorováním a hodnocením. Pro efektivní provádění monitorování a vyhodnocování je důležité zvolit vhodný systém práce, který pomůže získat komplexní obraz o stavu realizační fáze komunitního plánování. Správně zvolený systém poskytne
v každém monitorovaném
okamžiku oprávněným osobám informace o stavu realizace. Přispěje k včasnému rozpoznání případných ohrožení procesu realizace a získá cenné informace využitelné pro korekci a jeho zlepšování. Jak tedy začít? Na začátek by měla byt provedena příprava systému monitorování a vyhodnocování aktivit, kde bude odpovězeno na základní otázky o cíli, účelu, přínosu a výstupech monitoringu vybraného opatření. Dalším krokem musí být sestavení monitorovacího týmu a jeho následná organizace. Monitorování realizace komunitního plánu a následné hodnocení by mohla zajišťovat komise pro koordinaci komunitního plánování ve spolupráci s pracovními skupinami a poskytovateli služeb. Organizace se může týkat postupu práce, četností schůzek týmu, přidělení konkrétních úkolů, časové intervaly vypracování hodnotících zpráv apod). Pokračuje se zpracováním návrhu plánu monitoringu, součástí kterého musí být vypracování základního seznamu monitorovaných aktivit, ve kterém se odrážejí jednotlivé aktivity, časové údaje jejich zhotovení, postupy vedoucí k jejich dokončení a výstupy z aktivit vyplývající. Další součásti je analýza rizikových položek v tomto seznamu, kde se jednotlivé aktivity hodnotí z hlediska jejích silných a slabých stránek a stanovuje se míra rizika, kterou provedení aktivity navrženým způsobem může přinést. Následně se sestaví tabulka souhrnné analýzy silných a slabých stránek aktivit do které se uvádí korigované hodnoty, ukazující míru rizika. Na základě výstupů z provedené analýzy silných a slabých stránek se zpracuje poslední součást návrhu - definovaní stupňů monitoringu. Nakonec se přejde k sestavení plánu monitorování, kde u každé aktivity je uveden časový rámec, stupeň a navrhnou se termíny monitorovacích dní. Dalším krokem je monitorování a vyhodnocení, kde se stanoví struktura a postup monitorovacích návštěv. Pro následující krok, zohlednění dopadu neočekávaných situací na plnění naplánovaných úkolů, bylo doporučeno zavedení systému řízení změn, který napomůže
55
rychle a komplexně informovat odpovědně osoby o vzniklých změnách a jejich dopadech na plnění úkolů. Závěrečným krokem je návrh způsobu aktualizace komunitního plánu. Pravidelnou aktualizaci komunitního plánu lze přizpůsobit tento plán novým podmínkám a trendům. Informace získané z provedeného monitorování aktivit lze využít k tvorbě návrhů na zlepšování podobných a opakujících se činností. Co se týče naplnění cíle diplomové práci byly získány potřebné podklady a výchozí informace nezbytné pro zjištění současného průběhu procesu komunitního plánování a následnou přípravu monitorovacích a vyhodnocovacích aktivit. Následně byl předložen základní návrh systému monitorování a následného hodnocení plánu komunitního plánování aplikovaného na konkrétní opatření. Navržené aktivity a činnosti autorkou by mohly zlepšit a zefektivnit naplňování komunitního plánování v následujícím plánovacím období. Na závěr je potřeba říci, že navzdory tomu, že městská část Praha 12 musela za poměrně krátkou dobu vybudovat vlastní síť sociálních služeb a nepochybně jí čeká ještě spousta práce v oblasti komunitního plánování, je mezi městskými částmi hlavního města Praha „průkopníkem“ v zavedení
komunitního plánování (městské centrum sociálních
služeb se oficiálně vydává za koordinátora komunitního plánování sociálních služeb v Praze).
56
Literatura Zdroje -
HAVLÍK, Miloš, et al. Metodiky pro plánování sociálních služeb. 1. vyd. Praha: Centrum pro komunitní práci, 2007. 136 s. ISBN 978-80-86902-44-9
-
MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce. 1. vydání. Praha: Portál, 2003. 288 s. ISBN 807178-549-0.
-
MATOUŠEK, Oldřich, et al. Sociální služby: Legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. 1. vyd. Praha: Portal, 2007. 184 s. ISBN 987-80-7367-310-9.
-
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky: Průvodce procesem komunitního plánování sociálních služeb . Praha : [s.n.], 2004. 59 s. ISBN 80-86878-03-1.
-
PRŮŠA, Ladislav. Ekonomie sociálních služeb. 2. aktualiz. vyd. Praha: Aspi, 2007. 180 s. ISBN 978-80-7357-255-6.
-
ŽEŽULA, Ondřej, VASKOVÁ, Vladana. Komunitní plánování - věc veřejná : Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí?: Jak zlepšit život obcí?. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věd, 2002. 15 s. ISBN 80-6552-30-6.
Elektronické zdroje -
KARMELITOVÁ, Pavla, TÝČ, Martin. Závěrečná zpráva Sociálně demografická analýza MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHY 12 v kontextu komunitního plánování rozvoje sociálních služeb [online]. Aktualizovaná verze. Praha: Úřad městské části Praha 12, 2004 , březen 2004 [cit. 2008-03-12]. Dostupné z URL .
-
MATEROVÁ, Jitka. Komunitní plánování sociálních služeb – metodika [online]. Praha: Agora CE, 2004 [cit. 2008-03-15]. Dostupné z URL< http://www.agora ce.cz/dokumenty/publikace/Metodika.pdf >.
-
Ministerstvo práce a sociálních věcí: Hlavní zásady a principy komunitního plánování sociálních služeb [online]. MPSV, 2004 , 28.4.2005 [cit. 2008-03-20]. Dostupné z URL .
-
Úřad městské části Praha 12: Komunitní plán rozvoje sociálních služeb v městské častí Prahy 12 v letech 2006-2014 [online]. 2004 [cit. 2008-02-25]. Dostupné z URL .
Zákony -
Zákon č. 108 ze dne 14. března 2006 o sociálních službách. In Sbírka zákonů České republiky, 2006, částka 37, s. 1257-1289. Dostupné také z URL < http://www.mvcr.cz/sbirka/2006/sb03706.pdf >.
57
Další zdroje -
Agora Central Europe.Výzkum názorů obyvatelů městské části Praha 12 pro potřeby komunitního plánování. Praha : Úřad městské části Praha 12, 2005 [cit. 2008-03-18].
-
Interní zdroje. Rozpočet městské části Praha 12 na rok 2005. Praha : Úřad městské části Praha 12, 2005 [cit. 2008-04-25].
-
Interní zdroje. Úřad městské části Praha 12, 2007
-
Informace z odborného semináře. Plánování rozvoje sociálních služeb: Monitorování a hodnocení komunitních plánů včetně konkrétních příkladů. Praha, 14. 5. 2008
-
Rosecký, Daniel., Oriniaková, Pavla. Komunitní plánování sociálních služeb:Materiál pro účastníky školicího programu. Plzeň: Centrum pro komunitní práci, 2003.
58
Seznam příloh Příloha č. 1:
Akční plán realizace priorit
Příloha č. 2:
Seznám poskytovatelů sociálních služeb městské častí Praha 12
Příloha č. 3:
Analýza silných a slabých stránek aktivit 2-8
59
Příloha č. 1 Akční plán realizace priorit (Opatření 2 – 10 s aktivitami k ním se vztahujícími) Opatření 2. Zvýšení kapacity denního stacionáře Aktivity
-
potvrzení zájmu obyvatel o umístění v denním stacionáři,
-
projevení vůle městské části podporovat provozování stacionáře,
-
vytipování vhodné ho prostoru pro umístění stacionáře (u stacionáře pro seniory propojení se stávajícím zařízením v Zárubově ulici);
-
u stacionáře pro mentálně postižené – dostavba či pronájem prostor a s tím spojené úkony,
-
získání dostatečného množství finančních prostředků na dostavbu a provoz (kombinované financování – poplatky klientů, granty, příspěvek MČ ),
-
zajištění technických podmínek, to je zpracování technické dokumentace,
-
získání územního rozhodnutí a stavebního povolení,
-
výběr dodavatele stavby,
-
zahájení a dokončení výstavby včetně kolaudace,
-
zajištění materiálně technické ho vybavení prostor
-
zajištění provozu výběrem vhodné ho provozovatele, výběr a umístění klientů.
-
- zajištění informovanosti obyvatel v tisku, propagačními materiály jednotlivých zařízení atd.
Opatření 3. Zvýšení kapacity míst v domě s pečovatelskou službou – I.etapa Aktivity
-
potvrzení zájmu obyvatel o přidělení bytu zvláštního určení,
-
rozhodnutí městské části o vybudování dalšího domu s pečovatelskou službou,
-
vytipování vhodné ho pozemku a jeho svěření ze strany Magistrátu hl. mě sta Prahy,
-
získání dotace z prostředků Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Magistrátu hlavního mě sta Prahy,
-
zpracování technické dokumentace,
-
získání územního rozhodnutí a stavebního povolení, které proběhnou v I. etapě .
-
výběr dodavatele stavby,
-
zahájení a dokončení výstavby včetně kolaudace,
-
zajištění materiálně technické ho vybavení prostor a zajištění provozu výběrem vhodné ho provozovatele,
-
výběr nájemníků bude probíhat ve II. etapě jež by mě la být realizována v dalším období 2010 2014.
Opatření 4. Vznik domová sloužícího pro přechodné ubytování – I. etapa Aktivity
-
zmapování potřeb,
-
monitoring a vytipování klientů,
-
zajištění poskytovatele,
-
zajištění prostor pro službu,
-
spolupráce se stávajícími poskytovateli,
-
školení odborníků,
-
informační kampaň,
1
-
vytvoření metodiky služby (zvážit propojení potřeb více městských částí, např. sousedících).
Opatření 5. Rozšíření dostupnosti nízkoprahové klubové sociální práce v rámci dalších lokalit městské částí Praha 12 Aktivity
-
zajištění prostor, vyhledání vhodných prostor v oblasti Na Beránku a Kamýku,
-
zkontaktování poskytovatelů a další aktivity,
-
registrace poskytovatelů,
-
proškolení odborné ho týmu,
-
vytvoření metodiky a zavedení standardů kvality služeb,
-
informační kampaň,
-
technický servis (tel. linka, zázemí, vývařovna, prádelna,..).
Opatření 6.Zvýšení kapacity možností společenského setkávání lidí s postižením včetně zvýšení možností seznámení Aktivity
-
nalezení prostor pro realizaci opatření s důrazem na bezbariérovost,
-
kulturní, sportovní a společenské programy,
-
seznamka,
-
nalezení poskytovatelů, kteří budou participovat na realizaci opatření (aktivní realizací, propůjčením prostor, publicitou atd.)
-
zapojení DDM či SOU Smolkova ,
-
využití jejich programů,
-
- zajištění publicity.
Opatření 7. Podpora pěstounské peče Aktivity
-
informační kampaň,
-
nábor pěstounů
-
školení odborníků (pracovníci sociálně právní ochrany dětí, učitelé, další sociální pracovníci),
-
školení pěstounů,
-
vyhledání partnerů,
-
metodiky a jejich aplikace,
-
vyhodnocení situace dětí,
-
průběžná a následná podpora pěstounských rodin,
-
komunikace se zákonodárci,
Opatření 8. Zavedení koordinační činnosti pro rodiny s osobami s postižením Aktivity
vyčlenění pracovníka v rámci Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Úřadu městské části Praha12, který se bude zabývat aktivním poradenstvím a pomocí pro rodiny pečující o osoby s postižením.
Opatření 9. Podpora asistenční služby
2
Aktivity
-
vytvoření databáze, portálů pro osobní asistenci (obousměrný tj. sledující nabídku této služby, ale i aktivní práce s poptávajícími),
-
vzdělávání zájemců (např. rekvalifikační kurzy atd.),
-
vyhledávání, propagace a informační kampaň,
-
vzdělávání uživatelů technické vybavení,
-
zapojení úřadu práce.
Opatření 10. Zajištění bezbariérového pohybu osob se sníženou možností pohybu Aktivity
-
zmapování veřejných budov a obecních domů s potřebou vybudování bezbariérových vstupů,
-
informační kampaň,
-
zajištění podpory při komunikaci s majiteli domů,
-
vybudování bezbariérových úprav.
3
Příloha č. 2 Seznám poskytovatelů sociálních služeb městské častí Praha 12 Název organizace
Typ sociální služby:
Městské centrum sociálních služeb a prevence - Poradna
sociální poradenství
pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy - detašované pracoviště v Praze 12 Společnost "E"/Czech Epilepsy Association
ROST - rodina s tématem
Proxima Sociale, Komunitní centrum Krok
Pedagogicko-psychologická poradna
Kolpingova rodina Smečno ( Poradna pro ženy a dívky-
sociální poradenství,denní stacionář
sociální poradenství, psychologické poradenství v oblasti rodiny a školy, speciálně pedagogická práce sociální poradenství, azylový dům, sociální poradenství, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež sociální poradenství formou občanské poradny, sociální poradenství, terénní programy sociální poradenství, ranná péče, krizová pomoc
pobočka Praha 12) Klub maminek Balónek - mateřské centrum
Škola SPMP Modrý klíč
Terénní pečovatelská služba
sociálně aktivizační služ by pro rodiny s dětmi sociální poradenství, odlehčovací služby, centrum denních služeb, chráněné bydlení, sociálně terapeutické dílny sociální poradenství, pečovatelská služba sociální poradenství, tlumočnické služby, denní stacionář, raná péče,
Svaz neslyšících a nedoslýchavých, Pražský spolek
sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením,
neslyšících kurzy znakového jazyka Svaz neslyšících a nedoslýchavých, základní organizace v
sociální poradenství, tlumočnické služby
Praze-Modřanech Spin
sociální poradenství sociální poradenství, pečovatelská služ ba, odlehčovací služby centra
Sociální služby Městské části Praha 12
denních služeb, denní stacionáře, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, azylové domy, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením
Sdružení zdravotně postižených, základní organizace
sociální poradenství, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se
Praha 12
zdravotním postižením
1
Příloha č.3 Analýza silných a slabých stránek aktivit 2-8 Analýza silných a slabých stránek aktivity:
Silné stránky
Slabé stránky
2. Vytvoření internetové databáze poskytovatelů sociálních služeb Parametry/Bodová škála
3
Aktivita je srozumitelně popsána a k jejímu dokončení vedou konkrétní,
X
2
1
0 -1
-2
-3
identifikovatelné a měřitelné činnosti Činnosti mají své výstupy Výstupy mají svoji předpokládanou konečnou podobu - parametry, které
X X
jsou základem pro jejich vyhodnocování Aktivita a její činnosti mají stanoven časový plán
X
V časovém plánu jsou vymezeny milníky vztažené k jednotlivým
X
výstupům (body, kdy bude jednotlivá dílčí práce/výstup hotova, nebo body, kdy by hrozilo nějaké nebezpečí či ohrožení jiných aktivit, pokud by hotova nebyla) Jsou stanoveny určité časové rezervy, které nás informují o možném,
X
ještě akceptovatelném prodlení v termínech zhotovení Za dosažení a naplnění aktivity, činností a jejich výstupů odpovídají
X
konkrétní osoby Jsou jasně dány kompetence, odpovědnosti a pravomoci Rozpočet aktivity je zpracován a jeho struktura a náklady na jednotlivé
X X
položky jsou v souladu s potřebami aktivity Náklady na aktivitu jsou stanoveny v souladu s efektivním využíváním
X
finančních zdrojů. Reálnost získání předpokládaných finančních zdrojů na pokrytí nákladů
X
realizace aktivity (v případě, že budou teprve uvolněny, jsou uvolňovány etapově nebo o jejich uvolnění bude jednáno v následujících obdobích, schvalované projektové žádosti/schválené projekty přinášející finanční zdroje apod.)
1
Plán realizace aktivity počítá s vnějšími vlivy (např. politické,
X
ekonomické) a jsou zpracována alternativní řešení Průměrná hodnota
1.25
Korigovaná hodnota
1
1
Analýza silných a slabých stránek aktivity:
Silné stránky
Slabé stránky
3. Projevení vůle městské části realizovat tuto aktivitu. Parametry/Bodová škála
3
2
Aktivita je srozumitelně popsána a k jejímu dokončení vedou
1
0
-1
-2
-3
X
konkrétní, identifikovatelné a měřitelné činnosti Činnosti mají své výstupy
X
Výstupy mají svoji předpokládanou konečnou podobu -
X
parametry, které jsou základem pro jejich vyhodnocování Aktivita a její činnosti mají stanoven časový plán
X
V časovém plánu jsou vymezeny milníky vztažené k
X
jednotlivým výstupům (body, kdy bude jednotlivá dílčí práce/výstup hotova, nebo body, kdy by hrozilo nějaké nebezpečí či ohrožení jiných aktivit, pokud by hotova nebyla) Jsou stanoveny určité časové rezervy, které nás informují o
X
možném, ještě akceptovatelném prodlení v termínech zhotovení Za dosažení a naplnění aktivity, činností a jejich výstupů
X
odpovídají konkrétní osoby Jsou jasně dány kompetence, odpovědnosti a pravomoci Rozpočet aktivity je zpracován a jeho struktura a náklady na
X X
jednotlivé položky jsou v souladu s potřebami aktivity Náklady na aktivitu jsou stanoveny v souladu s efektivním
X
využíváním finančních zdrojů. Reálnost získání předpokládaných finančních zdrojů na
X
pokrytí nákladů realizace aktivity (v případě, že budou teprve uvolněny, jsou uvolňovány etapově nebo o jejich uvolnění bude jednáno v následujících obdobích, schvalované projektové žádosti/schválené projekty přinášející finanční zdroje apod.)
1
Plán realizace aktivity počítá s vnějšími vlivy (např. politické,
X
ekonomické) a jsou zpracována alternativní řešení Průměrná hodnota
0.75
Korigovaná hodnota
1
1
Analýza silných a slabých stránek aktivity: 4.Umístění databázi na webových stránkách městské části Praha 12 Parametry/Bodová škála Aktivita je srozumitelně popsána a k jejímu dokončení vedou
Silné
Slabé stránky
stránky 3
2
1
0
-1
-2
-3
X
konkrétní, identifikovatelné a měřitelné činnosti Činnosti mají své výstupy
X
Výstupy mají svoji předpokládanou konečnou podobu - parametry,
X
které jsou základem pro jejich vyhodnocování Aktivita a její činnosti mají stanoven časový plán
X
V časovém plánu jsou vymezeny milníky vztažené k jednotlivým
X
výstupům (body, kdy bude jednotlivá dílčí práce/výstup hotova, nebo body, kdy by hrozilo nějaké nebezpečí či ohrožení jiných aktivit, pokud by hotova nebyla) Jsou stanoveny určité časové rezervy, které nás informují o možném,
X
ještě akceptovatelném prodlení v termínech zhotovení Za dosažení a naplnění aktivity, činností a jejich výstupů odpovídají
X
konkrétní osoby Jsou jasně dány kompetence, odpovědnosti a pravomoci Rozpočet aktivity je zpracován a jeho struktura a náklady na jednotlivé
X X
položky jsou v souladu s potřebami aktivity Náklady na aktivitu jsou stanoveny v souladu s efektivním využíváním
X
finančních zdrojů. Reálnost získání předpokládaných finančních zdrojů na pokrytí nákladů
X
realizace aktivity (v případě, že budou teprve uvolněny, jsou uvolňovány etapově nebo o jejich uvolnění bude jednáno v následujících obdobích, schvalované projektové žádosti/schválené projekty přinášející finanční zdroje apod.) Plán realizace aktivity počítá s vnějšími vlivy (např. politické,
X
ekonomické) a jsou zpracována alternativní řešení
1
Průměrná hodnota
1.25
Korigovaná hodnota
1
1
Analýza silných a slabých stránek aktivity:
Silné stránky
Slabé stránky
5. Informovaní občanů pomocí vydávání Katalogu služeb a informačních letáků Parametry/Bodová škála
3
Aktivita je srozumitelně popsána a k jejímu dokončení vedou
X
2
1
0
-1
-2
-3
konkrétní, identifikovatelné a měřitelné činnosti Činnosti mají své výstupy
X
Výstupy mají svoji předpokládanou konečnou podobu -
X
parametry, které jsou základem pro jejich vyhodnocování Aktivita a její činnosti mají stanoven časový plán
X
V časovém plánu jsou vymezeny milníky vztažené k jednotlivým
X
výstupům (body, kdy bude jednotlivá dílčí práce/výstup hotova, nebo body, kdy by hrozilo nějaké nebezpečí či ohrožení jiných aktivit, pokud by hotova nebyla) Jsou stanoveny určité časové rezervy, které nás informují o
X
možném, ještě akceptovatelném prodlení v termínech zhotovení Za dosažení a naplnění aktivity, činností a jejich výstupů
X
odpovídají konkrétní osoby Jsou jasně dány kompetence, odpovědnosti a pravomoci
X
Rozpočet aktivity je zpracován a jeho struktura a náklady na
X
jednotlivé položky jsou v souladu s potřebami aktivity Náklady na aktivitu jsou stanoveny v souladu s efektivním
X
využíváním finančních zdrojů. Reálnost získání předpokládaných finančních zdrojů na pokrytí
X
nákladů realizace aktivity (v případě, že budou teprve uvolněny, jsou uvolňovány etapově nebo o jejich uvolnění bude jednáno v následujících obdobích, schvalované projektové žádosti/schválené projekty přinášející finanční zdroje apod.) Plán realizace aktivity počítá s vnějšími vlivy (např. politické,
X
ekonomické) a jsou zpracována alternativní řešení
1
Průměrná hodnota
1.83
Korigovaná hodnota
2
1
Analýza silných a slabých stránek aktivity:
Silné stránky
Slabé stránky
6. Zajištěni přímého kontaktů s občany pomocí organizaci konferencí o sociálních službách Parametry/Bodová škála
3
Aktivita je srozumitelně popsána a k jejímu dokončení vedou
X
2
1
0
-1
-2
-3
konkrétní, identifikovatelné a měřitelné činnosti Činnosti mají své výstupy
X
Výstupy mají svoji předpokládanou konečnou podobu -
X
parametry, které jsou základem pro jejich vyhodnocování Aktivita a její činnosti mají stanoven časový plán
X
V časovém plánu jsou vymezeny milníky vztažené k
X
jednotlivým výstupům (body, kdy bude jednotlivá dílčí práce/výstup hotova, nebo body, kdy by hrozilo nějaké nebezpečí či ohrožení jiných aktivit, pokud by hotova nebyla) Jsou stanoveny určité časové rezervy, které nás informují o
X
možném, ještě akceptovatelném prodlení v termínech zhotovení Za dosažení a naplnění aktivity, činností a jejich výstupů
X
odpovídají konkrétní osoby Jsou jasně dány kompetence, odpovědnosti a pravomoci
X
Rozpočet aktivity je zpracován a jeho struktura a náklady na
X
jednotlivé položky jsou v souladu s potřebami aktivity Náklady na aktivitu jsou stanoveny v souladu s efektivním
X
využíváním finančních zdrojů. Reálnost získání předpokládaných finančních zdrojů na pokrytí
X
nákladů realizace aktivity (v případě, že budou teprve uvolněny, jsou uvolňovány etapově nebo o jejich uvolnění bude jednáno v následujících obdobích, schvalované projektové žádosti/schválené projekty přinášející finanční zdroje apod.) Plán realizace aktivity počítá s vnějšími vlivy (např. politické,
X
ekonomické) a jsou zpracována alternativní řešení
1
Průměrná hodnota
2.66
Korigovaná hodnota
3
1
Analýza silných a slabých stránek aktivity:
Silné stránky
Slabé stránky
7. Organizace veletrhu zaměřeného na prezentaci poskytovatelů služeb Parametry/Bodová škála
3
Aktivita je srozumitelně popsána a k jejímu dokončení vedou
2
1
0
-1
-2
-3
X
konkrétní, identifikovatelné a měřitelné činnosti Činnosti mají své výstupy
X
Výstupy mají svoji předpokládanou konečnou podobu -
X
parametry, které jsou základem pro jejich vyhodnocování Aktivita a její činnosti mají stanoven časový plán
X
V časovém plánu jsou vymezeny milníky vztažené k
X
jednotlivým výstupům (body, kdy bude jednotlivá dílčí práce/výstup hotova, nebo body, kdy by hrozilo nějaké nebezpečí či ohrožení jiných aktivit, pokud by hotova nebyla) Jsou stanoveny určité časové rezervy, které nás informují o
X
možném, ještě akceptovatelném prodlení v termínech zhotovení Za dosažení a naplnění aktivity, činností a jejich výstupů
X
odpovídají konkrétní osoby Jsou jasně dány kompetence, odpovědnosti a pravomoci Rozpočet aktivity je zpracován a jeho struktura a náklady na
X X
jednotlivé položky jsou v souladu s potřebami aktivity Náklady na aktivitu jsou stanoveny v souladu s efektivním
X
využíváním finančních zdrojů. Reálnost získání předpokládaných finančních zdrojů na pokrytí
X
nákladů realizace aktivity (v případě, že budou teprve uvolněny, jsou uvolňovány etapově nebo o jejich uvolnění bude jednáno v následujících obdobích, schvalované projektové žádosti/schválené projekty přinášející finanční zdroje apod.) Plán realizace aktivity počítá s vnějšími vlivy (např. politické,
X
1
ekonomické) a jsou zpracována alternativní řešení Průměrná hodnota
-0.66
Korigovaná hodnota
-1
1
Analýza silných a slabých stránek aktivity: 8. Vydaní aktualizovaného katalogu nabídky sociálních služeb a
Silné
Slabé
stránky
stránky
pomoci Parametry/Bodová škála
3
Aktivita je srozumitelně popsána a k jejímu dokončení vedou konkrétní,
X
2
1
0
-1
-2
-3
identifikovatelné a měřitelné činnosti Činnosti mají své výstupy
X
Výstupy mají svoji předpokládanou konečnou podobu - parametry, které
X
jsou základem pro jejich vyhodnocování Aktivita a její činnosti mají stanoven časový plán
X
V časovém plánu jsou vymezeny milníky vztažené k jednotlivým
X
výstupům (body, kdy bude jednotlivá dílčí práce/výstup hotova, nebo body, kdy by hrozilo nějaké nebezpečí či ohrožení jiných aktivit, pokud by hotova nebyla) Jsou stanoveny určité časové rezervy, které nás informují o možném,
X
ještě akceptovatelném prodlení v termínech zhotovení Za dosažení a naplnění aktivity, činností a jejich výstupů odpovídají
X
konkrétní osoby Jsou jasně dány kompetence, odpovědnosti a pravomoci Rozpočet aktivity je zpracován a jeho struktura a náklady na jednotlivé
X X
položky jsou v souladu s potřebami aktivity Náklady na aktivitu jsou stanoveny v souladu s efektivním využíváním
X
finančních zdrojů. Reálnost získání předpokládaných finančních zdrojů na pokrytí nákladů
X
realizace aktivity (v případě, že budou teprve uvolněny, jsou uvolňovány etapově nebo o jejich uvolnění bude jednáno v následujících obdobích, schvalované projektové žádosti/schválené projekty přinášející finanční zdroje apod.) Plán realizace aktivity počítá s vnějšími vlivy (např. politické,
X
ekonomické) a jsou zpracována alternativní řešení
1
Průměrná hodnota
0.25
Korigovaná hodnota
0
1
