Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Diplomová práce. Bc. Eva Macková

Vysoká škola ekonomická v Praze

Fakulta managementu v Jindřichově Hradci

Diplomová práce

Bc. Eva Macková 2011

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta Managementu v Jindřichově Hradci Katedra managementu veřejného sektoru

Mapování podmínek pro vytváření klastrů využívajících místní obnovitelné zdroje energie v regionech

Vypracovala: Bc. Eva Macková

Vedoucí práce: RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc. Dolní Cerekev, duben 2011

Anotace Diplomová práce se zabývá vytvořením studie podmínek omezujících nebo podmiňujících vytváření dodavatelsko – odběratelských vztahů (klastrů, sítí), zaměřených na využívání obnovitelných zdrojů energie – rychlerostoucích dřevin (dále jen RRD) v mikroregionech. Teoretická část bude pojednávat o obecné problematice klastrů a zaměří se především na obecné definování klastrů, na jejich financování a v neposlední řadě na jejich samotné fungování. Část práce bude věnována jednak problematice obnovitelných zdrojů energie, biomasy a jednak významu pěstování RRD. Diplomová práce také seznamuje s problematikou ekonomických hledisek produkce RRD. Cílem práce je nastínění ekonomické náročnosti projektu a ověřit, zda je z ekonomického hlediska projekt realizovatelný. V praktické části bude vytvořen přehled zásad a pravidel při pěstování RRD. Práce podrobněji rozebírá přehled výnosů, nákladů podle jednotlivých fází a jejich celkové zhodnocení. Na závěr budou zhodnocena případná rizika projektu a možná doporučení k realizaci úspěšné strategie.

Annotation My thesis deals with a creating study of conditions, which limit or implicate the creation of customer – supplier relationships (clusters) focused on exploitation of renewable energy in regions. The theoretical part is focused on general issues of clusters, especially their definition, financing and last but not least their function. One part is focused on renewable energy, biomass and the cultivation of fast-growing trees. The thesis also deals with the economic aspects of production of the fast-growing trees. The target of my thesis is to sketch the demandingness of the project and to verify if this project is realizable from the economic aspect. The practical part of my thesis is focused on creating principles and rules for the cultivation of fast-growing trees. This part analyses the summary of revenues, costs and their total appreciation. The final part of my thesis evaluates relevant risks of this project and possible recommendations for the implementation of the successful strategy.

Na tomto místě je mi ctí poděkovat všem, kteří mě podpořili při psaní této diplomové práce a přispěli tím k jejímu zdárnému dokončení. Velké dík patří mému vedoucímu diplomové práce, jímž je RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc. Chtěla bych poděkovat za odborné vedení práce, osobní setkání, konzultace a poskytnutí informací potřebných pro moji práci, ale také samozřejmě za velikou trpělivost a ochotu. Mou povinností je poděkovat ostatním kolegům, kteří se podíleli na projektu. Jejich dílčí podklady mi poskytly přehledné informace o celé problematice, které jsem měla možnost prověřit a využít i v praxi. V neposlední řadě jsem zavázána své rodině a přátelům za trpělivost a podporu, bez jejichž pomoci by nebylo možné práci dokončit.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci na téma „Mapování podmínek pro vytváření klastrů využívajících místní obnovitelné zdroje energie v regionech“ zpracovala samostatně a bez cizí pomoci jen s použitím literatury, jejíž seznam uvádím.

V Dolní Cerekvi, dne 21. 4. 2011

Podpis:

…………………………………………

Obsah 1

ÚVOD .............................................................................................................................1

2

TEORETICKÁ ČÁST ..................................................................................................4 2.1

DEFINICE KLASTRŮ ..................................................................................................4

2.1.1

HISTORIE .............................................................................................................5

2.1.2

DRUHY KLASTRŮ .................................................................................................6

2.2

FUNGOVÁNÍ KLASTRU ..............................................................................................7

2.2.1

VZNIK KLASTRU...................................................................................................7

2.2.2

ZALOŽENÍ KLASTRU .............................................................................................8

2.2.3

PRÁVNÍ FORMA ....................................................................................................9

2.2.4

FACILITACE........................................................................................................11

2.2.5

PŘEDNOSTI KLASTRU .........................................................................................13

2.3

FINANČNÍ PROSTŘEDKY PRO KLASTRY ...................................................................14

2.4

KLASTROVÁ INICIATIVA ČR ..................................................................................15

2.5

EKONOMICKÉ HLEDISKO PŘI ZAKLÁDÁNÍ KLASTRŮ ...............................................16

2.6

PŘÍPRAVA PROJEKTU ..............................................................................................17

2.6.1

PROCES INVESTOVÁNÍ ........................................................................................17

2.6.2

EKONOMICKÁ STUDIE ........................................................................................18

2.6.3

EKONOMICKÉ HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI PROJEKTU .........................................19

2.7

OBNOVITELNÝ ZDROJ ENERGIE ..............................................................................21

2.8

BIOMASA JAKO ENERGETICKÝ ZDROJ .....................................................................24

2.9

VÝZNAM PĚSTOVÁNÍ RYCHLEROSTOUCÍCH DŘEVIN ...............................................26

2.10 ZÁSADY A PRAVIDLA PŘI PĚSTOVÁNÍ RRD ............................................................27

3

PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................................................31 3.1

METODIKA VÝPOČTŮ .............................................................................................32

3.2

VÝPOČET NÁKLADŮ A VÝNOSŮ ..............................................................................33

3.2.1

NÁKLADY DLE JEDNOTLIVÝCH FÁZÍ ...................................................................33

3.2.2

PŘEHLED CELKOVÝCH NÁKLADŮ .......................................................................43

3.2.3

VÝNOSY Z PRODEJE Z VYTĚŽENÉ ŠTĚPKY ..........................................................46

3.2.4

ZHODNOCENÍ CELKOVÝCH NÁKLADŮ A VÝNOSŮ ...............................................48

3.2.5

FAKTORY, KTERÉ OVLIVŇUJÍ EKONOMIKU PLANTÁŽE RRD ...............................51

3.3

4

SWOT ANALÝZA ...................................................................................................52

3.3.1

VOLBA STRATEGIE .............................................................................................58

3.3.2

NÁVRH A DOPORUČENÍ KE SPLNĚNÍ STRATEGIE .................................................58

3.3.3

RIZIKA PROJEKTU...............................................................................................59

3.3.4

DISKUSE ............................................................................................................60

ZÁVĚR ........................................................................................................................68 SEZNAM LITERATURY ......................................................................................................71 SEZNAM ZKRATEK ...........................................................................................................77 SEZNAM OBRÁZKŮ ...........................................................................................................78 SEZNAM GRAFŮ ...............................................................................................................79 SEZNAM TABULEK ...........................................................................................................79

1 Úvod Dnešní svět je závislý na několika málo „bohem obdařených“ zemích. Tyto země jsou velmi často hlavními producenty „černého zlata“ a mají velkou vyjednávací sílu vzhledem k ostatním zemím, které nedisponují tímto přírodním bohatstvím. Ostatním zemím nezbývá nic jiného, než se vydat cestou hledání alternativních zdrojů energie. Důvodem této strategie je obava z nepředvídatelných událostí, např. v době přírodních katastrof nebo nestabilní politické situace v zemích bohatých na naleziště ropy nebo zemního plynu. Je to jeden z mnoha důvodů, proč je nutné v blízké budoucnosti více myslet na zužující se zásoby fosilních paliv a hledat tak jiné zdroje energie. Za tímto účelem můžeme slyšet o sdruženích (klastrech), které vznikají za účelem splnění určitého cíle. V tomto případě se jím stala myšlenka zpracování a využití rychlerostoucích dřevin (dále jen RRD) v mikroregionech jako zdroje „zelené“ energie a zvýšení energetické nezávislosti země nebo mikroregionu. Cílem diplomové práce je zmapování podmínek, které omezují nebo vybízí k vytvoření

klastrů

za

účelem

využívání

místních

obnovitelných

zdrojů

energie

v mikroregionech. Dílčím cílem je popsání ekonomických hledisek produkce RRD a zhodnocení nákladů a výnosů vzhledem k ekonomické náročnosti projektu a následně uvedení podmínek, které jsou překážkou nebo podnětem k vytvoření klastru. Rozhodla jsem se zpracovat toto téma na základě doporučení pana RNDr. Oldřicha Syrovátky, CSc. Zajímavý pro mě byl fakt, že všichni, kteří se na projektu budou podílet, zpracují jednotlivá dílčí témata. Díky tomu získám mnoho důležitých podkladů, které použiji pro napsání mé diplomové práce. Další motivací se pro mě stala myšlenka, že tento projekt se dá realizovat v praxi a přispěje např. k jinému pohledu na využívání místních obnovitelných zdrojů energie k energetickým účelům, využití méně kvalitních zemědělských ploch a ke zvýšení kvality života a životního prostředí. Moje diplomová práce se skládá z teoretické a z praktické části. V teoretické části se budu zabývat stručným vysvětlením základních pojmů, které souvisejí pro mnohé s neznámým pojmem „klastr“. V další části se zmíním o počátcích existence klastrů. Dále budu pokračovat jednotlivými druhy klastrů a způsobem jejich vzniku. Dle občanského zákoníku a dalších příslušných zákonů o sdružování občanů vyjmenuji jednotlivé právní formy, mezi kterými si mohou účastníci sdružení (klastru) volit. Poté vymezím největší přednosti klastrů, které jsou spojené s účastí v něm. 1

Tyto výhody budu dále členit podle subjektů např. firma, vysoká škola nebo regionální samospráva. Následně představím metodu, která se využívá při skupinových jednáních či vedení různých prezentací. Tuto metodu využiji při rozvoji poznatků a komunikačních dovedností, při práci facilitátora, např. na semináři v Bernarticích. Zde budu prezentovat poznatky z oblasti ekonomického hlediska produkce RRD a rámcový odhad nákladů a výnosů produkce RRD. Pro úspěšné splnění strategie klastru je nutné zajistit dostatek finančních prostředků. Z toho důvodu uvedu tři modely financování. Jedná se o model veřejného sektoru, soukromého sektoru a spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Po stručné kapitole Klastrové iniciativy přejdu k problematice Ekonomického hlediska při založení plantáže RRD. Zde uvedu, jaké faktory musí brát pěstitel v úvahu při založení plantáže RRD. Dále budu pokračovat popisem procesu přípravy a investováním projektu. Tento teoretický postup rozdělím v menší kapitole na jednotlivé fáze přípravy projektu. Po této kapitole následuje text o ekonomickém hodnocení investic vložených do projektu. Závěr teoretické části bude věnován obnovitelným zdrojům energie (dále jen OZE). Uvedu vysvětlení k pojmu „biomasa“ a také popíši její formy. Zaměřím se na RRD. Zásady při pěstování RRD mi poslouží jako základ pro výpočet nákladů a výnosů, který provedu v praktické části. V praktické části budu navazovat na teoretický základ, podle kterého vypracuji rámcový odhad nákladů a výnosů produkce RRD. Zajímavý bude přehled nákladů, který vytvořím nejprve podle jednotlivých fází pěstování RDD a poté podle jednotlivých třech cyklů existence projektu. Zaměřím se na zhodnocení těchto nákladů a výnosů a uvedu faktory, které by mohly mít vliv na ekonomiku plantáže RRD. Velmi přínosná bude pro mě účast na seminářích a prezentacích, kde se sejdou zájemci o tuto problematiku z řad představitelů měst, obcí, ale také jednotlivci. Všichni tito účastníci přispějí určitým způsobem do diskuze a přednesou také své námitky nebo zkušenosti, které mají s tímto zdrojem energie nebo s využíváním RRD pro vytápění domácností. Zpracuji také SWOT analýzu projektu, na jejímž základě určím strategii projektu a doporučení, kterých by se měli realizátoři projektu držet pro splnění navržené strategie. Každý projekt s sebou nese určitá rizika. Není tomu jinak ani v tomto případě. Proto se pokusím vyjmenovat taková, která by mohla ohrozit existenci projektu.

2

Vzhledem k charakteru mé práce využiji při řešení zadaného tématu především sběr informací z různých zdrojů, které se objeví v diskusích týkajících se možnosti využívání místních zdrojů k energetickým účelům. Dále jsem popsala základní informace o klastrech, problematice biomasy, OZE a základní fáze založení plantáže RRD. Pozorováním toho, jak daný problém vidí lidé z praxe, představitelé měst, obcí a jednotlivci, kteří se již o problematiku využití lehké energie zajímají, nashromáždím dostatečné množství informací o možnosti využívání lehkého zdroje energie k vytápění. Tyto zdroje mi pomohou proniknout do dané problematiky. Potřebné informace, získané z účasti na seminářích, budu sumarizovat a výsledky prezentovat v praktické části. Tyto poznatky z praxe porovnám s teoretickým základem dané problematiky. Věřím, že moje práce v budoucnu poslouží jako teoretická pomůcka pro další zájemce o problematiku využití místních obnovitelných zdrojů nebo jako návod pro investory uvažující o podnikání v tomto oboru.

3

2 Teoretická část Teoretická část se skládá ze dvou částí. V první části se budu věnovat klastrům, přesněji řečeno vysvětlením a popsáním základních pojmů. Ve zbylé části se zaměřím na problematiku RRD, biomasy a ekonomického hlediska při zakládání plantáže RRD. Klastry nejsou zcela novou záležitostí, hlavně tedy v zahraničí. Přesto během posledních desítek let se koncepce klastrů stává stěžejní ideou konkurenceschopnosti a hospodářského rozvoje. S množícími se informacemi o významu klastrů je problém tyto informace zpracovat a dále vyhodnocovat. Řešení spočívá v dobrém manažerském vedení projektu a správném manažerském rozhodování v různých oblastech lidského působení. Pak bude společný zájem zúčastněných subjektů hnací silou k vytváření místních sítí (klastrů) a k udržování a pěstování dlouhodobé spolupráce všech zúčastněných stran.

2.1 Definice klastrů Existuje mnoho definic, které jsou k dispozici v odborných publikacích nebo v článcích na internetu. Vybrala jsem pro srovnání dvě definice. Agentura pro podporu podnikání a investic definuje klastr jako: „Soubor regionálně propojených společností (podnikatelů) a přidružených institucí a organizací - zejména institucí terciárního vzdělávání (vysokých škol, vyšších odborných škol) - jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti“.1 Podle M. Portera je klastr: „Geograficky blízké seskupení vzájemně provázaných firem, specializovaných dodavatelů, poskytovatelů služeb a souvisejících institucí v konkrétním oboru i firem v příbuzných oborech, které spolu soutěží, ale také spolupracují, mají společné znaky a také se doplňují“.2 Lze tedy říci, že klastr je místní (regionální) seskupení podnikatelských subjektů, firem, které mají určitý společný zájem. Dlouhodobou spoluprácí a koordinací činností tento zájem uspokojují a tak mohou obstát v konkurenci podnikatelského prostředí.

1 Klastry [online]. Czechinvest; . 2

14:19

[cit.

10.

března

2011].

Dostupné

na

Internetu:

PORTER, MICHAEL E.: The Competitive advantage of nations. New York: The Free Press, 1990. 855 stránek. ISBN

0-02-925361-6.

4

2.1.1 Historie Počátek historie lze spatřit v období, ve kterém došlo k poklesu výroby v mnoha odvětvích (textil, ocel). Hlavním úkolem bylo podpoření výroby, a to přilákáním nových firem a odvětví do regionů, přičemž náklady na dopravu tvoří jen malou část celkových nákladů a nezáleží tedy na poloze regionů. Průvodce klastrem uvádí3, že první zmínky o klastrech vyslovil britský ekonom Alfred Marshall ve své knize Principles of Economics („Zásady ekonomie“), která vyšla v roce 1890. Klastry tzv. industrial districts („průmyslové okrsky“) neboli seskupování firem určitých odvětví, se vyznačovaly vysokou mírou propojenosti podniků. Tato geografická koncentrace umožňovala vznik lokalizačních úspor. Přínosy z externalit (úspory) pak lákaly firmy, které dodávaly vstupy nebo specializované služby do odvětví. Výsledkem bylo zvýšení konkurenceschopnosti odvětví v určité oblasti. Vztah mezi geografickou koncentrací a mírou hospodaření zkoumal Weber. K určení definice klastru pomohl také J. A. Schumpeter, který sledoval technologické změny a jejich vliv na průmyslový rozvoj. Jako první zavádí pojem inovace. Mezi další autority v oblasti definování klastrů patří Hayek (1945), Nordhaus (1962), Olsson (1965) a Williamson (1985), italšti ekonomove Bagnasco, Becattini a Brusco v ramci tzv. teorie výrobnich okrsků, Lundvall nebo Malmberg a teorie učících se regionů. Neméně významnou osobností se stal M. E. Porter a jeho dílo Konkurenceschopnost národů (1990). Autor se věnuje modelu diamantu tzv. Porterův diamant. Ten umožňuje provedení analýzy konkurenční výhody. Pozornost je upírána na 4 faktory a to: strategie firem, struktura a konkurenti, podmínky faktorů, podmínky poptávky a spřízněná a podporující odvětví.

3

Průvodce klastrem [pdf dokument online]. Praha: Czechinvest; 14:00 [cit. 5. listopadu 2010]. 107 stránek. Dostupné na Internetu: .

5

2.1.2 Druhy klastrů Skladba klastru může být velmi nesourodá. Rozmanitost se odvíjí od zaměření, počtu členů a vnějších podmínek. Toto vše závisí na dynamice regionu, vzájemném vztahu mezi zainteresovanými stranami a zaměření klastru. Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen MPO) uvádí minimální počet 15 členů v souvislosti s podmínkami žádosti o financování. „Obecně rozeznáváme základní dva typy klastrů nacházející se v České republice:“4
Klastry založené na hodnotovém řetězci „Tyto klastry jsou obecně definovány sítí dodavatelských vazeb“.5 To znamená skutečnost, že dochází k propojení od surovin po konečný výrobek. Například automobilový klastr spojuje výrobce automobilů s jeho dodavateli. Ti udržují kontakt s výrobci specializovaných průmyslových zařízení, elektroniky, plastů, gumy a textilu. Řadí se sem například projekty dřevařského klastru v Moravskoslezském kraji, klastru obalových systémů v Pardubickém a Královehradeckém kraji nebo projekt technických textilií v NUTS II. Severovýchod.
Klastry založené na kompetencích Zde je pozornost upřena na expertizu v technické oblasti či kompetence v regionu (výzkumné nebo vzdělávací dovednosti). V tomto případě nehovoříme o dodavatelském propojení v odvětví, ale hlavní roli hraje aplikace znalostí křížem všech hospodářských aktivit. Např. na webových stránkách MPO6 se jedná o informační technologie a software v Moravskoslezském kraji, projekt biotechnologie v Jihomoravském kraji, jejichž geografická koncentrace může být zřejmá, avšak aplikace a klienti pro tyto dovednosti jsou velmi různorodé.

4

NEUŽILOVÁ, I.: Národní klastrová strategie 2005 - 2008 [online]. 14:15; [cit. 14. července 2010]. Dostupné na Internetu: . 5

Průvodce klastrem [pdf dokument online]. Praha: Czechinvest; 14:17 [cit. 14. července 2010]. 107 stránek. Dostupné na Internetu: . 6

NEUŽILOVÁ, I.: Národní klastrová strategie 2005 - 2008 [online]. 14:38; [cit. 5. listopadu 2010]. Dostupné na Internetu: .

6

Lze říci, že klastry jsou formovány v různých podobách a nikdy nejsou žádné dva klastry stejné. Kategorizujeme je dle různých aspektů, jsou jimi například velikost, úroveň rozvoje. Klastr obsahuje především malé a střední firmy. Tak, jak se liší jednotlivá odvětví, stejně tak se liší i povaha klastrů. Vymezené území není pevně stanové, jelikož se stále více objevují nové technologie, nová odvětví a nové firmy vstupující na trh. Hranice klastru se proto může stále více rozšiřovat nebo naopak s úpadkem odvětví nebo odcházení firem z trhu se hranice klastru zmenšují.

2.2 Fungování klastru V následujících podkapitolách se budu zabývat způsoby, jak může klastr vzniknout, právní formou klastru a metodou facilitace. Na závěr vyjmenuji přednosti klastru, které plynou účastníkům z účasti v klastru.

2.2.1 Vznik klastru „K nejzákladnějším a obecně akceptovaným typům vzniku klastrů patří tyto dva:“7 •

Zdola nahoru – vzniká spontánně a přirozenou cestou. Určujícím prostředkem je potřeba členů navázat těsnější vztah. V případě potřeby vznikne posléze klastrová iniciativa (dále jen KI) a dojde k formalizaci vazeb.

•

Shora dolů – nevznikají přirozenou cestou. Iniciativa vzniku přichází zvenčí (např. od zástupců státní správy). Nutné posílení nebo vybudování sociální vazby na principech spolupráce a důvěry. Je žádoucí, aby byl formulován cíl, vize a mechanismy, zabezpečující správné fungování klastrů.

Efektivní vznik klastru spočívá v kombinaci obou popsaných typů.

7

BUDÍN, T.: Studie klastrů v České republice [rukopis]: Bakalářská práce. Jindřichův Hradec, VŠE, Fakulta managementu v Jindřichově Hradci, 2008. 68 stránek. Vedoucí bakalářské práce RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc.

7

2.2.2 Založení klastru Existuje mnoho návodů, jak založit klastry. Nelze tyto návody považovat za univerzální pro všechny případy, ale většinou v sobě zahrnují aktivity, které jsou společné a směřují tak k založení klastru. Klastr obecně vzniká dvěma způsoby. Prvním je vznik přirozenou cestou a druhým pak cílenou činností (klastrové iniciativy). V této kapitole se pokusím popsat klíčové činnosti pro založení klastru. První činností bývá identifikace, následuje nalezení potencionálních účastníků, ze kterých se vytvoří řídící skupina. Ta správně definuje cíle a vizi, což je považováno za další fázi. Následně už klastr může vytvářet aktivity, které povedou k naplnění účelu jeho vzniku. Významná je také otázka financování. Ta je řešena v další části práce. •

Identifikace klastru: Výstupem této fáze vyhledání vhodných potencionálních firem s jejich konkurenčními výhodami, které přispějí k dosažení společných cílů. Proces mapování zahrnuje tyto aktivity: identifikace stávajících či potencionálních klastrů v kraji nebo v ČR, stanovení klíčových problémů a příležitostí pro potencionální účastníky, zpracování plánů s cílem řešit společně problém.8 Pro mapování a identifikace klastrů se uplatňují již zmíněné dva různé přístupy: „shora dolů“ („top down“) a „zdola nahoru“ („bottom up“). Mapovací studie by měla poskytnout především tyto informace:9 zda vůbec může klastr vzniknout, cíle klastru, členů identifikace členů klastru a vazeb mezi nimi - tzv. mapa klastru, přínosů klastru pro členy, navržení struktury, složení řídící skupiny, vize budoucnosti klastru a rozpočet klastru.

8

Průvodce klastrem [pdf dokument online]. Praha: Czechinvest; 17:02 [cit. 8. listopadu 2010]. 107 stránek. Dostupné na Internetu: . 9

Založení a rozvoj klastru [online]. Czechinvest; 17:08 [cit. 8. listopadu 2010]. Dostupné na Internetu: .

8

•

Kdo by měl do klastru vstoupit: Klastr tvoří průmyslové subjekty, vláda nebo instituce terciální sféry a jejich zástupci, kteří se podílejí na rozvoji a řízení klastru. Každý ze subjektů má v klastru určité zastoupení a svoji roli, z níž plynou i kompetence. Firmy do klastru vstupují za účelem maximalizace svých užitků a zájmů. Instituce veřejného sektoru poskytující dotace, podpory, jsou zapojeny v KI. Zástupci vědy přináší do klastru především znalosti.10

•

Cíle založení klastru a stanovení vize: Klíčovým faktorem úspěchu je správné nadefinování cílů a následně pak strategie klastru. Cíle musí být v souladu s vizí. Nejčastějšími cíly jsou posílení pozice oboru, zvyšování konkurenceschopnosti firem a jejich rozvoj.

•

Organizace: Ta bývá úzce spjata se vznikem. Pokud klastr vznikl z KI, je organizován. Klastry, které vznikly zdola nahoru, pak nejsou organizovány ani formalizovány. Právní formy klastru popisuje následující kapitola.

2.2.3 Právní forma „Klastr je oficiálním sdružením“.11 I v tomto případě musí být sdružení založeno podle platného zákona. Právní forma sdružení nemusí být striktně vybírána a volí se, až po promyšlení myšlenky a strategie klastru. Existuje možnost volby mezi obchodní společností nebo nadací (tato forma však neodpovídá klasickému poslání klastru). Ideální formou se v současnosti jeví sdružení. Podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů v platném znění: „Občané mohou zakládat spolky, společnosti, svazy, hnutí, kluby a jiná občanská sdružení, jakož i odborové organizace (dále jen "sdružení") a sdružovat se v nich“.12 Tato forma je určena právnickým (dále jen PO) i fyzickým osobám (dále jen FO) a návrh na registraci mohou podávat nejméně tři občané.

10

BUDÍN, T.: Studie klastrů v České republice [rukopis]: Bakalářská práce. Jindřichův Hradec, VŠE, Fakulta managementu v Jindřichově Hradci, 2008. 68 stránek. Vedoucí bakalářské práce RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc. 11 Klastr: Nečekané příležitosti pro všechny zúčastněné [on-line]. Měšec.cz; 17: 15 [cit. 15. července 2010]. Dostupné na Internetu: < http://www.mesec.cz/clanky/klastr-necekane-prilezitosti/>.

12

Zákon č. 83. / 1990 o sdružování občanů v úplném znění § 1 odst. 1 [on-line]. Právník.cz; 17: 23 [cit. 15. července 2010]. Dostupné na Internetu: .

9

V zákonech je i další sdružení, které umožňuje členství pouze PO. Podle § 20 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku v platném znění: „K ochraně svých zájmů nebo k dosažení jiného účelu mohou právnické osoby vytvářet zájmová sdružení právnických osob (dále jen "sdružení")“.13 „Je vhodné vědět, jaké výhody a nevýhody obsahují právní struktury v České republice (dále jen ČR), např.:“14 •

Klastr jako součást jiné asociace: není samostatný právní subjekt, silné zázemí (administrativní podpora, etablované postavení).

•

Sdružení podle § 20 obč. zák. č. 40/64 Sb.: členství pouze PO, registrace v registru zájmových sdružení PO vedeného na krajských úřadech, řídí se stanovami, účtuje podle pravidel neziskové organizace.

•

Sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů: členství jak PO tak i FO, registrace na Ministerstvu vnitra České republiky, řídí se stanovami a účtuje podle pravidel neziskové organizace.

•

Volné sdružení (konsorcium) podle Občanského zákoníku § 829 : nevzniká nový právní subjekt, členové dají zmocněnci konsorcia plnou moc, na základě které funguje, samostatná právní subjektivita členů konsorcia napomáhá, např. v uzavírání samostatných smluv členů s vnějším subjektem.

•

Nadace: zaměření klastru neodpovídá poslání nadace.

•

Obchodní společnost: výběr formy dle obchodního zákoníku.

13

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník § 20f [on-line]. Businesscenter.cz; 17: 53 [cit. 15. července 2010]. Dostupné na Internetu: . 14

Průvodce klastrem [pdf dokument online]. Praha: Czechinvest; 14:40 [cit. 16. července 2010]. 107 stránek. Dostupné na Internetu: .

10

2.2.4 Facilitace „Facilitace je účinná metoda, jak vést a zvládat i velmi složitá skupinová nebo vícestranná jednání“.15 Všichni účastní se tak mohou zcela soustředit na podstatu problému. Facilitace je také specifický způsob vedení setkání a proces zohledňující specifika skupiny, časový rozsah jednání a cíle a výstupy, kterých se má dosáhnout. Za proces jednání plně odpovídá facilitátor. Ten se snaží o to, aby jednání bylo dynamické, efektivní, pro všechny srozumitelné a aby výsledek jednání byl reálný. Zásadní podmínkou facilitace je skutečnost, že facilitátor by měl být nestranný. Zastupování některých stran facilitátorem by vedlo k pochybnostem o nestrannosti facilitátora a ke ztrátě důvěryhodnosti jednání a následně pak i výsledků. Facilitaci lze využít při vedení pracovních porad, konferencí a workshopů, veřejných setkání občany, při učení, skupinové terapii, vedení skupin osobnostně sociálního rozvoje, vedení lidí v pracovních týmech. Mezi přednosti jsou zařazovány tyto skutečnosti: např. možnost vyjádření všech účastníků jednání, dochází k efektivnímu řešení a ke kritickému hodnocení, vzniká vhodná atmosféra přispívající k dohodě, různí lidé s různým postavením mají rovnoprávné postavení a tím se jim naskýtá možnost ovlivnit rozhodnutí a přispět svými názory do diskuze, výrazným znakem je vzájemná spolupráce a dosažení společných výstupů. Jak již bylo uvedeno výše, techniku facilitace využívá nezávislý člověk, facilitátor (nositel základních hodnot a vize klastru). Facilitátor pro potencionální členy klastru organizuje společná setkání, prezentace, semináře a na základě získaných informací definuje vztahy a vazby mezi všemi články klastru. Pro potřeby aplikování této metody je nutné, aby měl dostatečné znalosti o problematice a teorii klastrů. To vyplývá ze skutečnosti, že je facilitátor považován za „studnici“ informací, které jsou poskytovány zájemcům o problematiku klastrů. Ve vztahu k vytváření klastrů (sítí) je jeho povinností a zájmem motivovat k takovému jednání, které dá vzniknout spolupráci mezi potencionálními členy klastru. Proces facilitace je započat „vnuknutím“ prvotní myšlenky a vize, kterou si převezme facilitátorem vytvořená akční skupina. Poté, co je tato skupina vytvořena, ustupuje facilitátor do pozadí a iniciativu přebírají zástupci nebo představitelé potencionálních účastníků. Žádoucím výsledkem procesu je dosáhnutí stavu založení klastru. 15

Facilitace [on-line]. Conflict Management; 12: 31 [cit. 13. července 2010]. Dostupné na Internetu:

.

11

„Facilitátor klastru je osoba, jejíž prací je předcházet a čelit nepřetržitému sledu překážek a krizí nejrůznějšího druhu“.16 Za facilitátora lze označit osobu zajišťující rovnovážné zapojení účastníků skupiny. Z tohoto důvodu je žádoucí, aby se zapojilo co nejvíce účastníků. Tento člověk zná a využívá nástroje k následujícím činnostem, které podporují diskuzi (každý má právo na názor, všechny názory jsou rovnocenné): •

identifikuje a podněcuje klastrové a networkingové příležitosti v kraji a aktivně je rozvíjí

•

hledá možnosti propojení firem tam, kde existují shodné zájmy a potřeby

•

facilituje představení a prezentace konceptu klastrů pro skupinu firem z určitého odvětví, představitele relevantních univerzit a kraje

•

zprostředkovává kontakty, navazuje, rozvíjí a udržuje vztahy v rámci skupiny subjektů, které chtějí založit klastr

•

působí jako neutrální prostředník, nositel změn a katalyzátor, který usnadňuje (facilituje) dialog mezi účastníky klastru, regionem, soukromými podniky a vládou

•

snaží se o dosažení toho, aby mezi vůdčími účastníky uvnitř klastru panovala důvěra v procesu vytváření a rozvoje klastru (může být cenné využití facilitátora, který nepochází z daného regionu)

•

napomáhá založení řídicí skupiny klastru, vedené soukromým sektorem

•

napomáhá růstu existujících firem, přilákání nových společností, vyhledání příležitostí k inovacím v klastru

•

16

snaží se o zvyšování schopnosti klastru přitahovat do komunity bohatství

Facilitátoři [on-line]. Czech invest; 12: 33 [cit. 13. července 2010]. Dostupné na Internetu:

.

12

2.2.5 Přednosti klastru Dle Technologického centra Hradec Králové17 jsou výhody děleny na výhody pro firmy, vysoké školy a regionální samosprávy. V této kapitole stručně popíši jen nejdůležitější výhody. •

Výhoda pro firmy

Úspěšné klastry nabízejí zúčastněným společnostem mnoho konkrétních přínosů. Poskytují úspory z rozsahu a snižují náklady; snižují omezení menších firem a zvyšují specializaci, čímž posilují jejich konkurenceschopnost; zvyšují místní konkurenci a rivalitu a tím globální konkurenční výhodu; v důsledku blízkosti firem a silných vazeb zvyšují rychlost přenosu informací a technologií; podněcují vládu k investicím do specializované infrastruktury; umožňují efektivní propojení a partnerství.18 •

Výhoda pro vysoké školy

Úzká spolupráce univerzity se skupinou společností ve specializovaných sektorech nabízí možnost zdokonalování znalostí a porozumění podnikatelským postupům a potřebám. Přínosem vysokým školám je znalost potřeb průmyslu; vzdělávání na míru pro studenty; aplikovaný výzkum (spolupráce na reálných projektech), zisk ze společných projektů výzkumu a vývoje, transfer technologií do praxe a přístup k dalším zdrojům financování (soukromé zdroje, grantové prostředky atd.).19

17

Co je to klastr? [on-line]. Technologické centrum Hradec Králové; 12: 35 [cit. 14. července 2010]. Dostupné na Internetu: . 18

BUDÍN, T.: Studie klastrů v České republice [rukopis]: bakalářská práce. Jindřichův Hradec, VŠE, Fakulta managementu v Jindřichově Hradci, 2008. 68 stránek. Vedoucí bakalářské práce RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc. 19

Průvodce klastrem [pdf dokument online]. Praha: Czechinvest; 14:47 [cit. 14. července 2010]. 107 stránek. Dostupné na Internetu: .

13

•

Výhoda pro regionální samosprávy

Klastrování značí regionální rozvoj. Dochází k dialogu mezi aktéry v regionu, kteří se orientují na regionální růst. Spolupráce mezi firmami a veřejnými institucemi napomáhá úsporným nákupům ze strany veřejné sféry, která se zároveň více dozvídá o potřebách podnikatelů.20

2.3 Finanční prostředky pro klastry Aby byla spolehlivě naplněna strategie, mise a efektivní fungování, je nepostradatelné, aby byl zajištěn dostatek finančních prostředků. Tyto prostředky poskytuje veřejný sektor (dále jen VS), soukromý sektor (dále jen SS), popřípadě jejich kombinace. Jelikož samotný proces vzniku a založení klastru je velmi náročný na čas a na potřebu dostačujících finančních prostředků, pomoc poskytují jiné subjekty, než jsou členové sdružení, kteří počítají s rizikem návratnosti a tudíž je jejich účast na financování ve srovnání se sektory minimální. Průvodce klastrem hovoří o těchto třech modelech financování:21 VS: vzácnější model, pro nové sektory se stává iniciátorem centrální či regionální vláda (biotechnologie, optoelektronika) díky neexistenci kritického množství firem. Mezi nejdůležitější zdroje patří rozpočty municipálních (krajských) samospráv, rozpočty univerzit, strukturální fondy a státní fondy či fondy Evropské unie (dále jen EU). SS: finance od klastrových firem, kde vystupuje jeden vůdčí podnik. Ten většinou využije KI k optimalizaci dodavatelského řetězce (př. klastr automobilového průmyslu). Mezi zdroje se řadí vlastní zdroje firem (členské příspěvky), bankovní produkty, sponzorství. VS a SS: pokud klastr bude fungovat jako nástroj k regionálnímu průmyslovému rozvoji, podíl VS bude větší. Většinou se jedná o nejrůznější modely společného financování, kdy důležitou roli hrají strukturální fondy, státní a regionální rozpočty, grantové programy.

20

Průvodce klastrem [pdf dokument online]. Praha: Czechinvest; 15:40 [cit. 14. července 2010]. 107 stránek. Dostupné na Internetu: . 21

Průvodce klastrem [pdf dokument online]. Praha: Czechinvest; 16:23 [cit. 16. července 2010]. 107 stránek. Dostupné na Internetu: .

14

Na druhé straně velká spoluúčast VS nebo SS znamená zvětšující se závislost klastru na těchto způsobech poskytování prostředků a liší se také tím, v jaké fázi rozvoje se klastr nachází. Strukturální fondy EU znázorňují nepostradatelnou a nejdůležitější složku financování. Co se týče strukturálních fondů, má velké zastoupení Operační program Průmysl a podnikání OPPP. Cílem Programu podpory KLASTRY je: „Podpora projektů zakládání a rozvoje odvětvových sdružení, tzv. klastrů, na regionální i nadregionální úrovni“.22

2.4 Klastrová iniciativa ČR Klastry nejsou zcela novou záležitostí, hlavně tedy v zahraničí. Přesto během posledních desítek let se koncepce klastrů stává stěžejní ideou konkurenceschopnosti a hospodářského rozvoje. S množícími se informacemi o významu klastrů, stávají se převládající částí národních a regionálních ekonomik. Není pochyb o tom, že významnou podpůrnou roli sehrávají jak vlády, tak regionální samosprávy. Tam, kde se podařilo všechny činnosti a prvky spojit do uceleného celku činností napomáhající k rozvoji klastrů, hovoříme o KI. Zelená kniha klastrových iniciativ shromažďuje informace o více než 250 iniciativách po celém světě a to na základě celosvětového průzkumu z roku 2003. Zelená kniha uvádí23, že KI znázorňují úsilí, které je zaměřeno na zvýšení konkurenceschopnosti klastrů v regionech (účast klastrové firmy, vlády, výzkumné instituce). Zelená kniha navrhuje model – výkonnostní model kostrových iniciativ. Model se využívá pro analýzu a následné hodnocení KI.

22

Program podpory KLASTRY [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu; 14:18 [cit. 15. července 2010]. Dostupné na Internetu: . 23

SÖLLVELL, Ö., LINDQVIST, G., KETELS, C: Zelená kniha klastrových iniciativ [pdf dokument online]. Ivory Tower AB 2003, 14:46 [cit. 15. července 2010]. 94 stránek. Dostupné na Internetu: . ISBN: 91- 974783- 3-4.

15

2.5 Ekonomické hledisko při zakládání klastrů Potencionální zájemce o vytvoření plantáže RRD musí brát v úvahu mnoho hledisek a faktorů ovlivňujících pěstování RRD. Ekonomické hledisko je velmi důležité, ale nelze opomenout ani další hlediska. Mezi další významné faktory patří ekologické aspekty, kdy v době stále častějších záplav hraje plantáž RRD velmi důležitou roli při zpevňování půdy. Jmenovala bych také způsob a zpracování RRD, podmínky technologie těžby, agrotechnická hlediska, možnost čerpání dotací, význam zaměstnanosti v zemědělství, legislativní podmínky, apod. Milan Šinkora uvádí24, že v podmínkách ČR je nutné zvážení hlediska dostupnosti dotací, výkupní ceny, jaký způsob pěstování a jaké plodiny budou zvoleny. Vzhledem k tomu, že se neustále mění podmínky dotačních programů a ceny energií, je ekonomika RRD velmi složitá a je nutno počítat i s nulovou dotací. I přes tyto skutečnosti, je zakládáno stále více plantáží RRD a stávají se tak zajímavou alternativou pro zemědělce na místo tradičně pěstovaných plodin. Hodnotit ekonomiku plantáže RRD je velmi komplikovaný proces. Je nutné obsáhnout a zahrnout do ní všechny nákladové položky, problematiku cen (dotování státem), poptávky, lokální podmínky apod. Z tohoto důvodu se budeme setkávat s rozdílnými výsledky, od velké neziskovosti a potřeby poskytnutí finančních prostředků z dotačních titulů po poměrně výnosné projekty se zdaleka menší velikostí finanční podpory. Snížení ceny štěpky by bylo dosaženo při zvětšení rozlohy plantáže nebo zefektivněním způsobu sklizně.25 Zvýšit zatím poměrně malou poptávku po biopalivech by bylo možno zatížením fosilních paliv velmi vysokou daní. Pak by se stala výhodnější poptávka po biopalivech než po fosilních palivech.

24

ŠINKORA, M.: Topoly a vrby pro energetiku. Biom.cz [online]. 16:20 [cit. 6. listopadu 2010]. Dostupné na Internetu: . ISSN: 1801-2655. 25

WEGER, J., HAVLÍČKOVÁ, K.: Zásady a pravidla pěstování rychle rostoucích dřevin (r.r.d.) ve velmi krátkém obmýtí. Biom.cz [online]. 22:15 [cit. 4. Prosince 2010]. Dostupné na Internetu: . ISSN: 1801-2655.

16

2.6 Příprava projektu V této části se pokusím popsat proces investování projektu a jeho jednotlivé fáze. V další části definuji podmínky budoucí realizace a provozu projektu. V neposlední řadě věnuji pozornost nejdůležitější části realizace projektu, kterou je ekonomické hodnocení investice. Pro tyto účely použiji informace z publikace Biomasa jako obnovitelný zdroj energie – Ekonomické a energetické aspekty a také aplikuji informace ze studie v rámci projektu „Možnosti lokálního vytápění a výroby elektřiny z biomasy“, kterou provedla v roce 2008 VŠB – Technická univerzita Ostrava.26

2.6.1 Proces investování Výše investic potřebných pro projekt se ve většině případů liší projekt od projektu. Celý proces investování autoři dělí do tří skupin.
Předinvestiční fáze: Důležitým faktem je, abychom měli mnoho přesných informací a také proveden propočet nákladů na investici do zařízení, nákladů spojených s provozem. Z tohoto důvodu je tato fáze zásadní, neboť se v ní činí rozhodnutí, na kterých stojí buď úspěch, nebo krach celého projektu. Tato fáze se dále člení na jednotlivé etapy: např. identifikace investičních příležitostí (analýza trhu, možnosti exportu, dostupnost surovin, aj), předběžný výběr a definování projektu (u velkých projektů, vede k pokračování nebo zamítnutí), podrobné formulování projektu, hodnocení a rozhodnutí o přijetí projektu (studie proveditelnosti).

26

OCHODEK, T., KOLONIČNÝ, J., BRANC, M: Ekonomika při energetickém využívání biomasy [online]. Ostrava 2008, 12:12 [cit. 1. října 2010]. 116 stránek. Dostupné na Internetu: .

17


Investiční fáze: tento proces vede k samotné realizaci projektu. Je nutné brát v úvahu časový úsek, ve kterém dochází k realizaci. Jednotlivé etapy investiční fáze jsou: vytvoření právní, organizační a finanční základny, zpracování projektové dokumentace, zajištění inženýringu a získání pozemků, výběr dodavatelů, smluvní zajištění financí, samotná výstavba, montáž a provedení předvýrobních činností, personální zajištění a zaškolení, dokončení výstavby a zkušební provoz.
Provozní fáze: Navazuje na předešlou fázi. Je pravděpodobné, že se v provozní fázi vyskytnou problémy, ať už je to nezvládnutá technologie, špatná organizace, apod. (většinou krátkodobý charakter) nebo vyšší náklady, nižší výnosy (dlouhodobý charakter). Tyto potíže reagují na zvýšení cen vstupů nebo snížení poptávky.

2.6.2 Ekonomická studie Další součást, která se také zahrnuje do přípravy projektu, je ekonomická studie. Ta se zabývá rozborem technicko – ekonomických podmínek. Řadí se sem komerční podmínky – v tomto případě se jedná o marketing, konkurenci a poptávku, technické - technologie, výkony, lokalizace, ekonomické – náklady, ceny, výnosy a faktor času. Autoři uvádí27 tyto části, které se do studie zařazují. Např. analýza trhu a marketingové strategie, technicko – ekonomické parametry, umístění projektu, materiálové vstupy a energie, lidské zdroje, organizace a řízení provozu, finančně – ekonomická analýza hodnocení, analýza rizik, plán realizací.

27

OCHODEK, T., KOLONIČNÝ, J., BRANC, M: Ekonomika při energetickém využívání biomasy [online]. Ostrava 2008, 12:32 [cit. 1. října 2010]. 116 stránek. Dostupné na Internetu: .

18

2.6.3 Ekonomické hodnocení efektivnosti projektu Z pohledu potencionálního investora hraje důležitou roli ekonomika projektu. Investor vstoupením do projektu podstupuje určité riziko a očekává dosažení určité míry zisku nebo zhodnocení svých vložených investic. Tato situace ovlivňuje postoj investora, zda do projektu vstoupí nebo zda své finanční prostředky nevloží do jiného projektu. V konečné fázi má jednání investora vliv na udržitelnost, realizovatelnost projektu a tudíž na dosažení efektů, které by byly výsledkem realizace projektu. Lze očekávat, že se bude ekonomický subjekt chovat racionálně. Bude tedy optimalizovat své výdaje vzhledem k očekávaným ziskům. Chování nepodnikatelských subjektů je ovlivněno jinými faktory, než je maximalizace svého zisku. Jedná se především o morální či sociální aspekty, normy chování jedince v určitém sociálním seskupení. Motivací pro vstup těchto seskupení do projektu jsou společensky neúnosné modely chování (znečišťování životního prostředí, plýtvání potravinami, energiemi. Nadměrná produkce odpadů, znečišťování spodních vod, apod.). Autoři Havlíčková, Knápek, Vašíček, Weger ve své publikaci uvádí dvě základní otázky, které by si měl každý potencionální investor při realizaci projektu položit.28 První otázka se zabývá efektivností projektu jako takového. Není podstatné, kdo bude projekt financovat a jaký ekonomický efekt bude projekt přinášet, respektive jak se rozdělí výsledný efekt mezi všechny účastníky projektu. Druhá otázka v sobě zahrnuje uvažování o dostupnosti zdrojů finančních prostředků. V této fázi rozhodování o vstupu investora do projektu se projevuje jeho motivace, která pramení z ekonomického, finančního zájmu. Důležitou roli zde hraje možnost získání státní podpory a také její výše. Výsledkem je pak rozpor mezi různými podněty, které vedou investora ke vstupu do projektu. Souladu mezi těmito podněty bude dosaženo tehdy, pokud ceny všech forem energií budou znázorňovat nejen náklady na získání, přenos a distribuci, ale budou také obsahovat náklady vyjadřující důsledky na jiné subjekty (znečišťování životního prostředí, poškození zdraví, apod.). Ke zmenšení toho nesouladu byly zavedeny tzv. ekologické daně, jejichž propracování není na tak vysoké úrovni jako v zahraničí. Z důvodu vysoké administrativní náročnosti je vhodné tyto daně zohlednit v již existujících daních, jako je například daň z přidané hodnoty.

28

HAVLÍČKOVÁ, K., KNÁPEK, J., VAŠÍČEK, J., WEGER, J.: Biomasa jako obnovitelný zdroj energie. Ekonomické a energetické aspekty, 2005. 61. stránek. ISSN: 0374 - 5651.

19

Hodnocení investičních akcí se nejčastěji provádí za pomoci základních veličin, např. Cash Flow (CF), prostá návratnost investice (Ts), čistá současná hodnota (NPV), index rentability (IR), vnitřní výnosové procento (IRR), průměrné roční náklady, diskontované náklady, apod. Výše zmíněné metody jsem v mé práci nepoužila. Je to z toho důvodu, že pro provedení těchto výpočtu je potřeba mnohem více vstupních údajů, než které budu mít k dispozici. V mé práci provedu pouze zhodnocení vypočítaných nákladů a výnosů. Pokud bude projekt ztrátový, uvedu faktory ovlivňující tento výsledek a také to, kdy se vložené peněžní prostředky investorovi vrátí. Toto vše bude uvedeno v praktické části. Na druhé straně potom vyjmenuji způsoby, kterými lze snížit nákladové položky nebo zvýšit výnosy. Hodnocení ekonomické efektivnosti se provádí prostřednictvím peněžních jednotek, proto ve výpočtu musí být obsaženy pouze penězi měřitelné veličiny. Ekonomické hodnocení odpovídá na otázky, kolik nás projekt stojí a jaký bude výsledný ekonomický efekt. Avšak závěrečné rozhodnutí leží na straně investora. Toto rozhodování o investici nemusí být založeno na získání ekonomického efektu, ale může být ovlivněno zájmem přispět ke zlepšení životního prostředí. Z tohoto pohledu lze také změřit peněžní prostředky, které s sebou rozhodnutí o vstupu do projektu ponese.

20

2.7 Obnovitelný zdroj energie Biomasa se stává v několika posledních letech atraktivním zdrojem energie a také módním trendem. Stále častěji je téma biomasy medializováno a stává se předmětem politických debat. Lze jen spekulovat o tom, co je hlavním důvodem a příčinou velkého zájmu o tento zdroj energie. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice (dále jen VÚKOZ) hovoří o těchto důvodech:29 •

Problémy rozvoje energetiky: V mnoha zemích vůbec nedochází ke snižování spotřeby fosilních paliv. Zdroje těchto paliv jsou omezené a důsledkem neustálého vyčerpávání se neustále zvyšuje potřeba importu těchto komodit. Na základě odborných předpokladů lze očekávat, že EU zvýší v roce 2030 dovoz primárních energetických zdrojů ze současných 50 % na 70 %. Musí se ale vypořádat s omezenými možnostmi při hledání nových nalezišť.

•

Vyspělé země se snaží snižovat rizika změn klimatu v důsledku emitovaných skleníkových plynů. Pokud se bude pro tento účel využívat OZE, nebude docházet k emisím skleníkových plynů. Při spalování štěpky je do atmosféry uvolněno jen takové množství oxidu uhličitého, které bude odčerpáno pro vytvoření biomasy při fotosyntéze rostlin.

•

Využití půdy používané pro zemědělskou produkci: tímto se řeší problém nadprodukce některých zemědělských komodit. Regiony budou směřovat k větší energetické nezávislosti za vzniku nových pracovních míst na venkově.

29

HAVLÍČKOVÁ, K., KNÁPEK, J., VAŠÍČEK, J., WEGER, J.: Biomasa jako obnovitelný zdroj energie. Ekonomické a energetické aspekty, 2005. 61. stránek. ISSN: 0374 - 5651.

21

V našich zeměpisných podmínkách se využívají především tyto obnovitelné zdroje (voda, vítr, slunce, biomasa). Můžeme se setkat i s názory, které zařazují geotermální energii, energii přílivu nebo odlivu, bioplyn, skládkový plyn také do OZE. Pro stručnou charakteristiku obnovitelných zdrojů jsem využila informace, které poskytuje webová stránka Zelené energie.30 Voda: V současnosti jsou dominantním zdrojem energie vodní elektrárny. Z hlediska všech OZE Skupiny ČEZ mají vodní elektrárny dominantní postavení a na výrobě energie se podílejí největším dílem. Jmenovala bych jen některé vodní elektrárny, které provozuje skupina ČEZ, např. Čeňkova pila, Dalešice, Dlouhé Stráně, Hracholusky, Lipno, Mohelno, Orlík, Slapy, Štěchovice, aj. Biomasa: „Pod tímto pojmem si lze představit organickou hmotu, jako je rostlinná biomasa pěstovaná v půdě nebo ve vodě, živočišná biomasa, vedlejší organické produkty nebo organické odpady“.31 Ta je spalována v tepelných elektrárnách a to spolu s uhlím. Dochází k úsporám fosilního paliva, snižují se škodlivé emise oxidů síry. Oproti spalování fosilních paliv má spalování biomasy nulovou hodnotu CO2, který patří mezi skleníkové plyny. Pro tyto účely se dřevo tzv. štěpkuje, piliny se lisují do pelet a briket. Využívá se sláma jak obilná, tak z olejnin, např. z řepky, lisuje se či se z ní také vyrábějí brikety a granule. Do seznamu „energetických rostlin“ patří např. laskavec, konopí seté, sléz přeslenitý, pupalka dvouletá, komonice bílá, mužák prorostlý, čičorka pestrá nebo z hlediska energetického využití nejperspektivnější šťovík krmný. Lze využít i rychlerostoucí topoly, vrby, olše, akát, platan apod. Mezi elektrárny skupiny ČEZ spalující biomasu patří Elektrárna Tisová, Elektrárna Poříčí, Elektrárna Hodonín, Teplárna Dvůr Králové, Energetické centrum Jindřichův Hradec.

30

Obnovitelné zdroje energie [online]. Zelená energie; 17:30 [cit. 30. září 2010]. Dostupné na Internetu: . 31

Biomasa [online]. Výroba elektřiny; 17:47 [cit. 30. září 2010]. Dostupné na Internetu:

.

22

Biomasa se stává velmi perspektivním OZE. Zatímco kapacita vodních toků, která se využívá pro získávání energie, je již téměř vyčerpána a pro využití větru nemáme tak dobré podmínky, biomasu lze zužitkovat ve všech moderních tepelných elektrárnách.32 Vítr: V naší zemi nejsou tak dobré podmínky pro využití větru jako v jiných (především přímořských) státech. I když má využití větru v ČR svoji tradici, podíl na výrobě energie je malý. Skupina ČEZ tak plánuje v nejbližších letech instalovat a provozovat větrné elektrárny ve vybraných lokalitách po celém území ČR. Odborné studie říkají, že největší potenciál větrné energie má oblast severních Čech a severní Moravy, následuje jižní Morava a západní Čechy. Nejméně „větrné“ jsou jižní Čechy.33 Slunce: „Přímé využití energie slunečního záření patří z hlediska ochrany životního prostředí k nejčistším a nejšetrnějším způsobům výroby elektřiny“.34 Je na místě označit tento zdroj jako zdroj, kterého je a dlouho bude dostatek. I když je množství energie získané ze slunečního záření zanedbatelné, do budoucnosti může představovat velký potenciál. Elektřinu lze získat ze sluneční energie přímo i nepřímo. Přímá přeměna využívá fotovoltaického jevu, při kterém se v určité látce působením světla uvolňují elektrony, nepřímá je založena na získání tepla pomocí slunečních sběračů. Skupina ČEZ provozuje v České republice Fotovoltaickou (sluneční) Dukovany, Fotovoltaickou elektrárnu Hrušovany a Fotovoltaickou elektrárnu Přelouč.35

32

Jak funguje výroba energie z biomasy [online]. Výroba elektřiny; 18:10 [cit. 30. září 2010]. Dostupné na Internetu: . 33

Obnovitelné zdroje energie [online]. Zelená energie; 18:25 [cit. 30. září 2010]. Dostupné na Internetu: . 34

Využití sluneční energie [online]. Výroba elektřiny; 19:16 [cit. 30. září 2010]. Dostupné na Internetu: . 35

Fungování slunečních elektráren [online]. Výroba elektřiny; 19:34 [cit. 30. září 2010]. Dostupné na Internetu: .

23

2.8 Biomasa jako energetický zdroj Pod pojmem biomasa si můžeme představit hmotu všech organismů na Zemi. Biomasu tvoří tělesné schránky, živé a neživé produkty jejich činnosti (semena, dřevo, exkrementy). Rozeznáváme různé druhy biomasy podle jejího původu, způsobu vzniku. Jmenovala bych např. fytomasu – vzniká z produkce rostlin, dále zoobiomasu – z produkce organismů a dendromasu – produkty dřevin. Základním stavebním prvkem živé hmoty je uhlík (uhlíková vazba) obsahující energii. Proto je teoreticky možné využívat biomasu pro produkci energie. Například v publikaci autorů Havlíčkové a Knápka36 se hovoří o různých formách biomasy. •

Biomasa jako surovina: Rozvíjející průmysl si žádá biomasu jako surovinu potřebnou pro výrobu bioplastů nebo stavebních prvků. Avšak předmětem vědy a výzkumu se v poslední době stala otázka využití biomasy pro produkci kapalných biopaliv tzv. rychlou pyrolýzou a jako zdroj vodíku do palivových článků.

•

Biomasa jako pevné biopalivo: Ke spalování je vhodná zejména fytomasa z různých druhů plodin, která má v suchém stavu velmi podobné chemické složení a následně i skoro stejné spalné teplo. Biopaliva disponují mnoha přednostmi. Jmenovala bych především fakt, že až na výjimky neobsahují síru a spalování není zdrojem SO2. Obsah popela je velmi nízký. Výhřevnost biomasy ovlivňuje obsah vody, která s obsahem vody klesá. Doporučuje se vlhkost v rozmezí 20 – 30 %. Při této vlhkosti má lesní štěpka výhřevnost 14,30 – 12,20 MJ/kg.

•

Biomasa – lokální a tradiční zdroj energie: Tato forma získávání energie z biomasy má v ČR dlouhou tradici. Z historie se jedná o dřevoplynové agregáty Další známý program podporovaný ze státních prostředků bylo pěstování brambor pro výrobu lihu v meziválečné Československé republice. Bramborový líh se využíval pro výrobu směsné pohonné hmoty s benzínem pro letadla. Za období největšího rozmachu bylo považováno období před nástupem spalovacích motorů. Třetina produkce obilnin se používala pro krmení hospodářských a tažných zvířat. Ta ji biologicky transformovala na energii kinetickou.

36

HAVLÍČKOVÁ, K., KNÁPEK, J., VAŠÍČEK, J., WEGER, J.: Biomasa jako obnovitelný zdroj energie. Ekonomické a energetické aspekty, 2005. 61. stránek. ISSN: 0374 - 5651.

24

•

Základní formy biomasy: pro energetické účely se dělí na odpadní, zbytkovou, recyklovanou - odpad z pilařské výroby, z dřevozpracujícího průmyslu, těžební odpad, sklizňové zbytky – sláma, štěpka z údržby břehových porostů, krajinné zeleně, organické nebo rostlinné zbytky, recyklované dřevo ze stavebního průmyslu) a záměrně pěstovanou biomasu z porostů energetických plodin - štěpka z RRD), palivové dříví, sláma z nedřevnatých plodin – šťovík Uteuša.

•

Odpadní biomasa: Jedná se o snadno dostupnou a levnou formu biopaliva, kdy nejčastějším zdrojem jsou pilařské a dřevozpracující závody. Poskytují odpadní produkt (piliny, odřezky). Jelikož tato forma obsahuje poměrně málo vody a nečistot, čím dál častěji se využívá pro výrobu pelet a briket, ale také ke spoluspalování s uhlím. Lesnická zbytková biomasa (štěpka) a zemědělské sklizňové zbytky (sláma) existují jako významný zdroj biomasy.

•

Záměrně pěstovaná biomasa: V této souvislosti máme na mysli porosty tzv. energetických plodin. Energetické rostliny jsou pěstovány pro záměrnou produkci biomasy. Některé energetické plodiny (dřeviny, byliny) byly uznány jako vhodné pro tyto účely a jejich pěstování podporuje EU i ČR prostřednictvím dotací. Některé druhy dřevin a keřů jsou schopny vysokého výnosu nadzemní biomasy. Jedná se o produkci výmladkových plantáží s využitím RRD, tedy dřevnatých energetických plodin nebo také o produkci nedřevnatých energetických plodin.

Biomasa, respektive, její spalování nezatěžuje životní prostředí. I když při tomto procesu také vzniká oxid uhličitý, rostlina ho při svém růstu spotřebuje. Popel se využívá jako vysoce kvalitní hnojivo. Lze tedy říci, že při spalování obnovitelného zdroje nevzniká žádný odpad. Je tedy na místě zamyslet se nad možností, jak tohoto využít při výrobě tepla a dodávat tak elektřinu za přijatelnou cenu. V budoucnosti snad nebude velkokapacitní kotelna a elektrárna na biomasu raritou, jak je tomu dnes, ale stane se využívaným způsobem při výrobě tepla a distribuce elektřiny.

25

2.9 Význam pěstování rychlerostoucích dřevin Cílené pěstování energetických plodin pro energetické účely v současné době nabývá stále více na významu. Je to především z toho důvodu, že RRD se dají pěstovat a propívají i na méně úrodných půdách. Proto je důležitá podpora rozvoje tohoto druhu hospodaření ze strany státu. V roce 2008 byly zrušeny dotace na toto určené a tento krok se projevil poklesem ploch, které by se daly využít pro pěstování RRD. Podle mého názoru by se měl význam cíleného pěstování posílit tím, že se činnosti v tomto oboru zaměří na nalezení vhodných nástrojů., Došlo by tak k podpoře významu, rozvoje pěstování RRD pro energetické účely. RRD však nejsou využívány jen v oboru fytoenergetiky (technologie umožňující energetické využívání biomasy). Své postavení mají i v oblasti životního prostředí, především jejich pěstování spočívá v posílení ekologické stability krajiny, rozšíření druhové skladby (biodiverzity), snížení negativních důsledků skleníkového efektu. Slouží také jako ochrana proti přírodním jevům (povodně), kdy je půda zpevněna RRD a nedochází tak k sesuvům půdy. Aby se podpořilo jejich cílené pěstování, musí se rozšířit vhodné plochy k pěstování. Tyto vybrané druhy je nutné pečlivě a důkladně prověřit v praxi a rozšířit zkušenosti s pěstováním. Mezi další výhody je to, že se biomasa může zpracovávat v místě její produkce (regionální teplárny, spalovny) a není třeba řešit v této souvislosti problémy s transportem a logistikou. V posledních letech se význam cíleného pěstování RRD stále zvyšuje. Účelem není jen získat obnovitelný zdroj energie a nahradit fosilní paliva, ale svojí roli mají RRD v zemědělství, ekologii. Přechod k využívání OZE přisívá také k získání energetické nezávislosti regionů, popřípadě krajů. Všestranný pozitivní význam RRD ve vztahu k prevenci negativních dopadů klimatických změn shrnuje pan RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc.37

37

SYROVÁTKA, O. [pdf dokument]: Krajinně ekologická hlediska prevence negativních dopadů klimatických změn v krajině. Jindřichův Hradec, VŠE, Fakulta managementu v Jindřichově Hradci, 2008. 60 stránek. 14:15; [cit. 12. dubna 2011].

26

Autor v publikaci zmiňuje tyto hlavní funkce pěstování RRD v krajině: díky pěstování RRD jsou obnovovány organické složky půd, dochází k dekontaminaci půdy, potažmo k celkovému zlepšování fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy. RRD zabraňují erozi půdy tím, že chrání svahy a stabilizují břehy řek. RRD přispívají ke stabilizaci odtoků nebo místního klimatu. Zároveň také vytvářejí podmínky a úkryty pro různé druhy živočichů. V současné době je přínos RRD spatřován především ve stabilitě globálního klimatu (využívání RRD k energetickým účelům přispívá k omezení spalování fosilních paliv). Dřevní hmota má široké využití v dřevním průmyslu a na místní úrovni RRD představují významný zdroj energie a určitou formu zachování zaměstnanosti na venkovech. Dopady

klimatických

změn

podmiňují

spolupráci

obyvatel

mikroregionů.

V návaznosti na různé ekonomické problémy nabývá na významu možnost zakládání a vytváření klastrů (sítí), které budou vidět společný zájem v péči o ekologickou stabilitu a možnosti využití místních zdrojů energie a jejichž součástí se mohou stát jak podnikatelské subjekty, tak neziskové organizace, výzkumné instituce nebo obce.

2.10 Zásady a pravidla při pěstování RRD Plantáže RRD jsou sklízeny ve velmi krátkém obmytí (3 - 7 let). Tu lze opakovat několikrát po sobě bez potřeby nové výsadby. Produktem plantáží RRD je dřevní biomasa, která se využívá především jako palivo (vytápění, sdružená výroba elektřiny) nebo jako průmyslová surovina (výroba tekutých paliv, konstrukčních materiálů). Mezi argumenty pro využívání tohoto způsobu se řadí využití zemědělské půdy pro nepotravinářskou produkci – snížení přebytků potravin, rozvoj zemědělských oblastí – nová pracovní místa, posílení ekonomiky, snížení znečištění ovzduší – pokuty za emise. Existuje mnoho odborných informací a textů, jak postupovat při založení plantáže RRD. Pro účely této diplomové práce budu vycházet z textu, který byl vypracován pracovníky VÚKOZ Průhonice. Ten poskytuje informace pro pěstitele a uživatele biomasy. Tento text usnadňuje orientaci ve fázi přípravy, plánování, dále pak poskytuje fakta z praxe o zakládání, pěstování, sklízení a rušení plantáží RRD.38

38

WEGER, J., HAVLÍČKOVÁ, K.: Zásady a pravidla pěstování rychle rostoucích dřevin (r.r.d.) ve velmi krátkém obmýtí. Biom.cz [online]. 12:20 [cit. 6. listopadu 2010]. Dostupné na Internetu: . ISSN: 1801-2655.

27

A. SORTIMENT DŘEVIN A MATEČNIC PRO PLANTÁŽE RRD: V ČR existuje mnoho výzkumných institucí, které se zabývají šlechtěním. Ty mají k dispozici klonové archivy jako zdroj genového materiálu a matečnicemi (reprodukční porosty určené k produkci sadebního materiálu) Pracovníci těchto institucí pomáhají pěstiteli při výběru vhodné dřeviny. Nabídka dřevin je rozmanitá. Dřeviny se dělí do následujících skupin: •

v ČR ověřené: topoly, vrby,

•

v ČR ověřované: pajasan, jilmy,

•

v ČR perspektivní: růže zejm. trnité, olše, lípy, lísky, jeřáby.

Pro produkci biomasy se v současné době nejvíce využívají vybrané druhy topolů, vrb, jilm, pajasan, líska, dále pak některé druhy trvalek a bylin. B. VÝBĚR STANOVIŠTĚ: Důležitou skutečností je důkladně znát půdní a klimatické podmínky. Této znalosti potom přizpůsobí pěstitel výběr vhodné dřeviny či klonu RRD. Na trhu existuje nepřeberné množství vhodných klonů, které se používají pro energetické účely. Patří mezi ně především klony vrb a topolů. Ty preferují vodou dobře zásobenou půdu a nevadí jim dočasné zaplavení (50 – 60 dní). Vyznačují se dobrým růstem na říčních náplavách, na površích bez vegetace. Vlastností vrb je dobrá snášenlivost vody, a proto se umisťují na podmáčené lokality. Pěstitel však musí velice pečlivě zvážit použití mechanizace na této podmáčené ploše. C. ZAKLÁDÁNÍ PLANTÁŽE RRD: •

Příprava pozemku před výsadbou: S přípravou lokality se začíná rok dopředu před výsadbou. Pokud je lokalita zaplevelena, musí se provést intenzivní odplevelení. Příprava půdy se provádí tak, aby ji nebylo na jaře nutné orat, ale jen vyrovnat.

•

Výsadba: Obvykle probíhá od poloviny března do dubna (max. do poloviny května), v závislosti na půdní vlhkosti. Sází se osní řízky nařezané z jednoletých případně dvouletých přírůstků v matečnicích RRD, optimální délka řízku je 20-30 cm a průměr od 0,5 do 2,5 cm. Praktikuje se výsadba v jedno nebo dvojřádcích. Výhodou dvojřádku (následující obrázek) je to, že zmenšují mechanizovaně udržovanou

plochu

na

minimum,

a

tím

šetří

náklady

na

údržbu.

28

Nevýhodou je náročnost na ruční nebo polo-mechanizované odplevelování uvnitř dvojřádku. Používají se hlavně pro vrbové a topolové plantáže.39 Obrázek 1: Plantáž japonského topolu v prvním roce

Pramen: http://www.rrd-japonskytopol.cz

D. ÚDRŽBA: •

Ochrana proti plevelům: Provádí se mechanicky nebo ručně. Mechanický způsob odplevelení se praktikuje před výsadbou a 1 až 2 roky po výsadbě. Většinou se s chemickou ochranou proti plevelům začíná před výsadbou, např. přípravkem Roundup.

•

Hnojení: V rámci údržby není vhodné hnojit průmyslovými hnojivy. Avšak při správném dávkování odborníci doporučují občas přihnojovat. Potřebné živiny může také zajistit spadlé listí, které v tomto případě slouží jako přirozené hnojivo.

E. SKLIZEŇ: Sklizeň probíhá ve velmi krátkém obmytí, tedy mezi 3 - 6 lety. Při existenci plantáže 15 - 25 let bude sklizena 4 - 5 krát. Odborníci nedoporučují provádět sklizeň v kratších intervalech, protože by se tímto mohla snížit produkce. Pokud pěstitel shledá situaci na trhu jako nevhodnou ke sklizni, může ji odložit na další roky. Sklizeň je vhodné provést v zimním období, tedy od prosince do března.

39

WEGER, J., HAVLÍČKOVÁ, K.: Zásady a pravidla pěstování rychle rostoucích dřevin (r.r.d.) ve velmi krátkém obmýtí. Biom.cz [online]. 17:30 [cit. 16. února 2011]. Dostupné na Internetu: . ISSN: 1801-2655.

29

Děje se tak z toho důvodu, že dřeviny obsahují málo vody a pěstitelé mohou využít volné pracovní síly (sezónní nezaměstnaní, brigádníci).40 F. RUŠENÍ A NÁVRAT PLANTÁŽE DO PŮVODNÍHO STAVU: Kolem 15 – 25 let existence plantáže začíná klesat produkce a výnos z plantáže. Proto je vhodné plantáž zrušit a vrátit stanoviště do původního stavu. Toto je však finančně náročné. K tomuto účelu se využívají speciální půdní frézy a rotavátory.41 G. DOTACE A LEGISLATIVA: Tento způsob hospodaření je v posledních letech stále více využíván nejen v zahraničí, ale také v ČR. Technologii pěstování RRD mají mnohem lépe propracovanou v zahraničí. S tím souvisí také legislativa a zákonné předpisy, které upravují podmínky zakládání plantáží RRD. Ve srovnání s ostatními státy nemá ČR tak propracovanou legislativu, jak by bylo potřeba. Především v oblasti využívání OZE, čerpání a využití finanční podpory z dotačních titulů. Mezi nejvýznamnější dokumenty patří Usnesení vlády č. 480/1998 ze dne 8. 7. 1998, které obsahuje Státní program podpory úspor a obnovitelných zdrojů energie. Dalším dokumentem je Nařízení vlády č. 505/2000.

40

WEGER, J., HAVLÍČKOVÁ, K.: Zásady a pravidla pěstování rychle rostoucích dřevin (r.r.d.) ve velmi krátkém obmýtí. Biom.cz [online]. 17:20 [cit. 16. února 2011]. Dostupné na Internetu: . ISSN: 1801-2655. 41

WEGER, J., HAVLÍČKOVÁ, K.: Zásady a pravidla pěstování rychle rostoucích dřevin (r.r.d.) ve velmi krátkém obmýtí. Biom.cz [online]. 12:20 [cit. 16. února 2011]. Dostupné na Internetu: . ISSN: 1801-2655.

30

3 Praktická část V praktické části se budu zabývat ekonomickými hledisky, výpočtem nákladů a výnosů. Tyto konkrétní výsledky zhodnotím vzhledem k efektivnosti projektu. Zmíním také problémy a rizika, které s sebou projekt ponese. Ve své práci jsem nepracovala s výhřevností, protože si myslím, že nemá dostatečně vypovídající hodnotu vzhledem k charakteru mé práce. Dále se pokusím navrhnout řešení, která by přispěla k rozvoji klastrů. Nastíním rizika, která mohou vzniknout v případě realizace projektu. Popíši možné alternativy, které podle mého názoru mohou pomoci eliminovat rizika projektu. V této práci se nezabývám přímo klastry, ale významnou úlohu bude hrát spolupráce více subjektů v těchto sdruženích (zemědělci, neziskové organizace, starostové měst a obcí). Jejich spojením vzniknou dohody (zde už lze hovořit o klastrech), které zajistí odběratelům určité ceny a které přispějí k eliminaci již zmíněných rizik. Takto bude také zajištěna určitým způsobem udržitelnost projektu. Mým úkolem a cílem této práce bylo provést rámcový odhad nákladů a výnosů. Takovýto projekt si v praxi žádá vytvoření podnikatelského plánu. Podnikatelský záměr se aplikuje na konkrétní projekt. Při vytváření podnikatelského plánu je potřeba zabývat se všemi oblastmi, kterých se podnikatelský plán dotýká. Jedná se například o konkrétní místo realizace projektu, dodavatelské a odběratelské zajištění, potřebu vstupů, zajištění financování projektu, personální zajištění, marketing projektu a rozbor trhu, analýzu rizik a v neposlední řadě ekonomickou stránku projektu. Existuje mnoho publikací a informací o tom, jak by měl podnikatelský plán vypadat, co všechno by měl obsahovat, apod. Avšak tato problematika je tak rozsáhlá, že by na toto téma mohla napsat druhá diplomová práce. Z tohoto důvodu se tvorbou podnikatelského záměru projektu nebudu zabývat.

31

Data zpracovávaná v diplomové práci jsem získala z diplomových a bakalářských prací, konzultacemi s odborníky, návštěvou výtopny ve Starém městě pod Landštejnem a semináře se starosty sdružení obcí v Bernarticích. Mnoho dat bylo čerpáno z odborných článků a diskuzí na internetu. Značnou část informací o pěstování a založení plantáže RRD jsem čerpala z internetových zdrojů www.vukoz.cz a www.biom.cz. Mnoho skutečností bylo obohaceno vlastními zkušenostmi, zkušenostmi mé rodiny, výměnou informací s ostatními členy týmu a vědomostmi, které jsem získala díky studiu na Fakultě managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. Všechny poznatky jsem konzultovala s mým vedoucím diplomové práce, s RNDr. Oldřichem Syrovátkou, CSc. Výpočet nákladů a výnosů jsem provedla na základě svého logického úsudku. Pro vytvoření SWOT analýzy jsem vycházela z vědomostí, které jsem nabyla v předmětu Teorie a praxe managementu veřejné správy. Výslednou SWOT analýzu jsem konzultovala s Ing. Janou Krbovou, Ph.D. Výsledné údaje a poznatky mohou sloužit jako orientační základ pro další zájemce o tuto problematiku.

3.1 Metodika výpočtů Na základě teoretické části, kde jsou popsané jednotlivé postupné kroky k založení plantáže (potřebná mechanizace, technologie, agrotechnická hlediska, apod.), budou v praktické části vypočítány jednotlivé nákladové položky a výnosy z prodeje štěpky. Všechny výpočty budou provedeny na základě logického úsudku a co nejpřehlednějším způsobem. Pro každý výpočet budu potřebovat vstupní údaje, díky kterým bude položka vypočítána. Po shromáždění těchto údajů budu moci přistoupit ke stanovení hodnot používaných jednotek. Ve většině případů se bude jednat např. o cenu řízků v Kč/ks, cenu v Kč s DPH, cenu v Kč bez DPH, mzdové sazby v Kč/hod. (včetně odvodů), spotřebu na 100 km v Kč/hod., cenu paliva v Kč/1 litr, půjčovné zemědělské mechanizace v Kč/den nebo cenu na hektar plochy v Kč/ha. V praktické části budu pracovat s průměrnými veličinami. Po shromáždění všech vstupních údajů mohu vypočítat příslušné nákladové položky nebo velikost výnosů z produkce. Situace na trhu, stav nabídky a poptávky po klasických zdrojích energie, poptávka po OZE, vliv domácí nebo světové politiky a tudíž i použité ceny se mohou během psaní diplomové práce změnit. Proto částky nemusí odpovídat mým aktuálním výpočtům a jejich výše se může mírně lišit.

32

3.2 Výpočet nákladů a výnosů Vzhledem k tomu, že neuvažuji konkrétní oblast nebo území, pro základní ekonomický model a výpočet nákladů či výnosů projektu byla stanovena rozloha hypotetického území o rozloze 1 ha. V této části vyjmenuji a vyčíslím všechny výdaje, které s sebou projekt nese, dle jednotlivých fází (přípravy, plánování, zakládání, pěstování, sklízení a rušení plantáže). K tomuto účelu využiji informace Bc. Lucie Krulové zabývající se agrotechnickými hledisky produkce RRD a také Bc. Martina Strnada, který se zabývá technologií sklizně RRD. Na základě výše vypočítaných příjmů a výdajů bude rozhodnuto o ekonomické efektivnosti projektu. Pro ekonomiku pěstování RRD musíme vzít na vědomí podmínky určitého roku (cena pohonných hmot, náklady na stroje, mechanizaci a pracovní sílu). Ke každé etapě popíši vliv dalších faktorů, které by mohly ovlivnit konkrétní položku. Pokusím se charakterizovat stav, kdyby opravdu ke změně došlo a jaký vliv by měla změna na celý projekt.

3.2.1 Náklady dle jednotlivých fází Na základě teoretických poznatků v této kapitole uvedu náklady, které pro přehlednost vypočítám a rozdělím dle jednotlivých fází při založení plantáže RRD. A. VÝBĚR A NÁKUP VHODNÉ RRD Hlavním důvodem, proč pěstovat RRD, je vlastní ekonomické a ekologické palivo. Z veliké nabídky RRD použijeme Japonský topol (obr. 4). „Tato dřevina je vhodná nejen k pěstování na poli, ale také stále častěji je využívána jako větrolam, protihluková clona či k rekultivaci orné půdy“.42 Japonský topol vydrží krátkodobé zaplavení a až dvouměsíční sucho. Odborná literatura uvádí maximální vhodnou nadmořskou výšku do 550 m.n.m. Na složení půdy nezáleží, stačí jen slunce a voda. Výhřevnost dřeva z biomasy (Japonského topolu) se pohybuje mezi 4,3 - 4,5 kWh, 14,5 MJ na 1 kg dřeva při 20 % vlhkosti (dřevní hmota při přirozeném odvětrání se sníží na 20 % za 1 rok). Výsadba bude provedena takovým způsobem, že každá rostlina bude mít prostor 1 m2. To představuje vzdálenosti 1 m mezi řádky při výsadbě 10 000 kusů sazenic na 10 000 m2.

42

O dřevině [online]. RRD Japonský topol; 12:46 [cit. 2. října 2010]. Dostupné na Internetu:

.

33

Obrázek 2: Japonský topol

Pramen: http://www.energeticky.cz

Nákup lze uskutečnit od mnoha dodavatelů, ale pro naše účely zvolím nákup od Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. (VÚKOZ), který sídlí u Prahy v Průhonicích. Výzkumný ústav se pyšní dlouholetou působností na trhu a zabývá se výzkumnou, odbornou a informační činností. V tomto ústavu mají lidé možnost zakoupit si rychlerostoucí dřeviny. Nabídka rostlinného materiálu obsahuje ceny bez daně z přidané hodnoty (dále jen DPH), avšak já do výpočtu zahrnu DPH, která činí 10 %. Podle mého názoru je cena přijatelná vzhledem k možnosti velkoodběru. Pro tento výpočet budu uvažovat plochu o velikosti 1 ha, to znamená nákup 10 000 sazenic topolů ve dvojřádkovém schématu. Cena 1 řízku činí 3,60,- Kč včetně 10 % DPH při velkoodběru.43 Myslím si, že tato cena je přijatelná. Pokud by se jednalo o nákup většího množství sazenic, cena by se navýšila, ale mnoho dodavatelů rostlinného materiálu nabízí množstevní slevy. Špatný vliv na cenu má nepříznivý vývoj počasí, kdy by japonský topol nemohl pořádně růst a vykazoval by tak špatné přírůstky. Bylo to ovlivněno klimatem v ČR (extrémní sucho) a také výbuch sopky, který následně změnil klima v celé Evropě. Příliš nízké přírůstky se tak mohou nepříznivě promítnout do velikosti poptávky po této rostlině. Ztráty zapříčiněné klesající poptávkou by dodavatelé kompenzovali zvýšením cen japonského topolu.

43

Nabídka sadby (řízků) topolů a vrb pro produkci biomasy na zemědělské půdě [online]. ISOZE; 11:06 [cit. 3. prosince 2010]. Dostupné na Internetu: .

34

V dnešní době neustále stoupají ceny dřeva, a to z důvodu stále se zvětšující poptávky po alternativních zdrojích paliva. Ideální je tedy investovat do dřeva japonského topolu, jehož cena každým rokem roste. Výpočet celkové částky, potřebné na nákup řízků japonského topolu: Cena (DPH) = 10 000 kusů x 3,60,- Kč = 36 000,- Kč

B. VÝBĚR STANOVIŠTĚ K výběru vhodných lokalit se v praxi využívá rámcová typologie zemědělských půd, kterou zpracovali odborníci ve VÚKOZU. Tato typologie obsahuje tzv. schválené nebo doporučené klony na výzkumných plochách a bonitaci zemědělských půd. Tato bonitovaná jednotka označuje půdní a klimatické podmínky, které by mohly ovlivnit produkční schopnost půdy. Při výběru stanoviště se vyhodnocují tyto faktory: půdní úrodnost, klimatické podmínky, dostupnost vody, podzemní vody, nevhodnost rašelinných půd, topografické a geografické hledisko, divoká zvěř, infrastruktura a dostupnost pro vozidla, vzdálenost od spotřebitele, velikost plantáže. Na závěr lze říci, že výběr vhodného stanoviště ovlivňuje výnos a ekonomiku produkce biomasy z plantáže více než výběr vhodného klonu. Náklady na výběr stanoviště tedy představují náklady na sběr informací o vhodnosti stanoviště, popřípadě náklady na studie, které provádí odborníci na žádost potencionálního pěstitele. C. ZAKLÁDÁNÍ PLANTÁŽE RRD Příprava pozemku před výsadbou: Před samotnou výsadbou se provádí intenzivní odplevelení. Literatura doporučuje mechanické odplevelování, ale nedoporučuje se využívání chemických prostředků z důvodu ochrany přírody. Výsadba: Výsadba se provádí od poloviny března do konce dubna. Výsadbu lze provést ručně s využitím kolového traktoru. Předpokládám, že sázení bude probíhat do relativně studené půdy, předpřipravené traktorem pro ruční výsadbu.

35

Upřednostním ruční výsadbu z důvodu eliminace poškození řízku. Pro výsadbu použiji kolový traktor MT545B TS značky Phoenix-Zeppelin44 (obr. 5) s přídavným závěsem, který dokáže připravit půdu a dopravit sazenice na místo vysázení. Cena sazenic není v celkovém pohledu na náklady podstatnou položkou. Naopak cena lidského kapitálu utváří hlavní podíl nákladů a při výskytu levné pracovní síly by se mohly ceny snížit na minimum. Obrázek 3: Kolový traktor MT545B TS značky Phoenix-Zeppelin

Pramen:http://www.p-z.cz

Výsadbu bude provádět 5 pracovníků po dobu 5 dní v týdnu 8 hodin denně za 100 Kč,-/hod. Mzdové náklady budou činit:

Mzdové náklady = 5 lidí x 5 dní x 8 hod x 100 Kč = 20 000,- Kč

Půjčovné kolového traktoru na 5 dní činí 5 000,- Kč.

Průměrná spotřeba traktoru

s naloženým návěsem je přibližně 25 litrů nafty na 100 km. Předpokládáme, že cena nafty zůstane na hodnotě 30,- Kč/1 litr.45

Spotřeba na 100 km = 25 litrů x 30,- Kč/litr = 750,- Kč Celkové náklady na výsadbu = mzdové náklady 20 000,- Kč + půjčovné traktoru 5 000,Kč + spotřeba/100 km 750,- Kč = 25 750,- Kč

44 MT545B TS [online]. Phoenix Zeppelin.; 16:06 [cit. 3. prosince 2010]. Dostupné na Internetu: . 45

Vývoj ceny benzínu, cena nafty, aktuální cena, podrobný graf [online]. Kurzy.cz.; 16:35 [cit. 3. prosince 2010]. Dostupné na Internetu: .

36

D. ÚDRŽBA: Ochrana proti plevelům: Zabezpečuje se většinou dvěma způsoby. První variantou je ruční odplevelení, při kterém není prostředí zatěžováno chemickými prostředky. Druhý způsob využívá chemické likvidace plevelů. Plevel je nutné likvidovat nejvíce v prvním roce růstu, další roky pomáhá tlumit plevel padlé listí. Z tohoto důvodu výpočet provedu pouze pro první rok. Japonský topol je velice háklivý v prvních dvou letech na zaplevelení. Důkladné odplevelení a následné udržení plantáže bez nežádoucí vegetace plevele odborníci považují za zásadní faktor ovlivňující přírůstky v prvních dvou letech. Přípravky Roundup bio activ nebo Dominátor 360 sl jsou většinou doporučovány pro chemickou likvidaci. Likvidaci plevele provedeme přípravkem Roundup (ředitelný 100 % koncentrát - na hubení plevele postačí postřik o 2 % - 8 % koncentraci). Dle hustoty zaplevelení se doporučuje cca 5 l roundupu na 1 ha. Cena za 1 l se pohybuje okolo 650,- Kč.46 Na plochu o velikosti 1 ha je třeba 5 l. Cena pro první rok (DPH) = 1 litr x 650,- Kč = 650,- Kč Cena pro první rok (DPH) = 5 litrů x 650,- Kč = 3 250,- Kč Cena pro první dva roky = 2 roky x 3 250,- Kč = 6 500,- Kč

Předpokládejme využití nátěru proti okusu zvěří STOPKUS, kdy cena za jeden kilogram činí 68,40,- Kč. Podle informací z47 10 – ti kilogramové balení vystačí na nátěr 3 000 sazenic a cena tohoto balení bude ve výši 684,- Kč (včetně 20 % DPH). To znamená, že na nátěr 10 000 sazenic potřebujeme 3 balení STOPKUSU po 10 – ti kg a 1 balení 2 - 5 – ti kg zhruba na 1 000 sazenic. Cena pro první rok (DPH) = 3 balení po 10 – ti kg x 684,- Kč = 2 052,- Kč Cena pro první rok (DPH) = 1 balení po 5 – ti kg x 64,80,- Kč = 342,- Kč Celkové náklady na ochranu proti okusu = 2 052,- Kč + 342,- Kč = 2 394,- Kč

46 Přípravky proti plevelům [online]. Zahrady a jezírka.E-shop.; 14:15 [cit. 2. října 2010]. Dostupné na Internetu: < http://www.zahrady-jezirka.cz/eshop/index.php?main_page=product_info &products_id=3119>. 47

Repelenty proti okusu zvěří [online]. E-shop L.E.S. CR; 15:55 [cit. 1. října 2010]. Dostupné na Internetu: .

37

Tento výpočet byl proveden na nátěr pro první rok. Pro následující roky by byl odvozen analogicky od předchozího výpočtu, přičemž 6 rok je rok obmytí, kdy se sklízí výmladková plantáž. Cena pro první dva roky pro 3 balení po 10 – ti kg = 2 roky x 2 052,- Kč = 4 100,- Kč Cena pro první dva roky pro 1 balení po 5 – ti kg= 2 roky x 342,- Kč = 684,- Kč Celkem pro první dva roky = 4 100,- Kč + 684,- Kč = 4 788,- Kč

Cena na šest let pro 3 balení po 10 – ti kg = 6 let x 2 052,- Kč = 12 312,- Kč Cena na šest let pro 1 balení po 5 – ti kg = 6 let x 342,- Kč = 2 052,- Kč Celkem pro šest let = 12 312,- Kč + 2 052,- Kč = 14 364,- Kč

Velikost nákladů na údržbu je závislá na ceně chemických přípravků. Pokud bychom se rozhodli nevyužít této chemické ochrany, výrazně by klesly náklady. Na druhé straně je ale nutné počítat s tím, že plevel je považován za faktor, který ovlivňuje velikost produkce zvláště v prvním roce. Hnojení: Odborná literatura uvádí, že produktivnost plantáží lze dlouhodobě udržovat bez přihnojování, kdy opad listů totiž slouží jako vlastní hnojivo. Hnojení hnojivy, ale pochopitelně zvyšuje výnos. Pro naše účely budu počítat s opadaným listím sloužícím jako hnojivo. Mzdové náklady na údržbu: Jelikož jedna rostlina připadá na 1 m2, budou mezery mezi jednotlivými stromy činit 1 m. To znamená, že se mezi mezery při údržbě nevejde žádná technika. Proto se bude údržba provádět ručně. Pro tuto potřebu budu uvažovat 2 pracovníky, kteří se budou střídat a pracovat 8 hodin denně, 50 dnů v roce. I v tomto případě výši celkových nákladů ovlivní cena lidské práce. Při využití levné pracovní síly (brigádníci, členové rodiny) je možno tyto náklady snížit. Roční mzdové náklady = 800,- Kč x 50 dnů = 40 000,- Kč Celkové náklady na údržbu činí = chemické odplevelení 3 250,- Kč + ochrana proti okusu 2 394,- Kč + roční mzdové náklady 40 000,- Kč = 45 644,- Kč

38

E. SKLIZEŇ: Sklizeň bude probíhat ve velmi krátkém obmytí (mezi 3 – 6 lety). Pokud bude plantáž existovat 15 – 25 let, bude sklizena 4 – 5 krát. Musíme brát v úvahu fakt, že výnosnost plantáže s delší dobou existence klesá. V našich zeměpisných podmínkách se sklizeň provádí v zimním období. Důvodem je skutečnost, že jsou stromy bez listí a v pletivech je nejmenší obsah vody za celý rok. Další výhoda sklizně v tomto období se skýtá v zmrzlé půdě, která usnadňuje pohyb mechanizace po plantáži. V praxi se rozlišují tři nejčastější způsoby těžby. První metoda těžby se nazývá metoda kmenových výřezů, druhou je svazková metoda a poslední je uváděna metoda štěpkování. Charakteristikou těchto metod se zabývat v této práci nebudu. Pro účely mé práce si postačím se skutečností, že při sklizni bude aplikována metoda štěpkování. Po sklizení biomasy v šestém roce se půda neupravuje, protože stromy obrazí a rostou dál. Následně spočítám mzdové náklady na 5 pracovníků, kteří budou pracovat 7 dnů v týdnu po 8 hodinách za 100,- Kč/hod. Dále bude potřeba si zapůjčit štěpkovač (obr. 6). Cena se pohybuje okolo 3 000,- Kč/den.48 Do této fáze jsou započítány i náklady na půjčení kolového traktoru, které jsou už vypočítány dříve. Náklady na dopravu jsou odvozeny z výše uvedeného výpočtu, v této fázi počítáme s 50 jízdami. Nevíme přesně, jaké množství štěpky bude sklizeno, proto je výpočet proveden na 50 jízd s přibližnou jízdou po plantáži (20 km). Neuvažuji náklady na skladování. To bude probíhat ve vlastních prostorech, ve kterých se bude štěpka přirozeným procesem dosoušet. Pokud nebudou k dispozici vlastní skladovací prostory, náklady se zvýší o tuto položku.

48

Půjčovna strojů [online]. Gardenstudio.cz.; 11:51 [cit. 4. prosince 2010]. Dostupné na Internetu: .

39

Obrázek 4: Štěpkovač

Pramen: http://www.forestgamp.eu/

Mzdové náklady = 5 pracovníků x 7 dní x 8 hodin denně x 100,- Kč/hod. = 28 000,- Kč Náklady na půjčení štěpkovače = 3 dny x 3 000,- Kč = 9 000,- Kč Náklady na půjčení kolového traktoru s přívěsem = 7 dní x 1 000,- Kč = 7 000,- Kč Spotřeba na 100 km = 25 litrů x 30,- Kč/litr = 750,- Kč Náklady na dopravu štěpky = 50 jízd x 20 km = 1 000 km Náklady na dopravu = 750,- Kč x 10 (1 000/100) = 7 500,- Kč Celkové náklady na sklizeň = mzdové náklady 28 000,- Kč + půjčovné štěpkovače 9 000,Kč + půjčovné traktoru 7 000,- Kč + náklady na dopravu 7 500,- Kč = 51 500,- Kč F. RUŠENÍ A NÁVRAT PLANTÁŽE DO PŮVODNÍHO STAVU: Průměrná doba existence plantáže se pohybuje okolo 20 – ti let. Po této době je vhodné plantáž zrušit, jelikož je velmi pravděpodobné, že výnosnost bude už jen velmi malá. Technologie rušení plantáže jsou více propracovány v zahraničí. Pro rušení plantáže se využívá půdní fréza či rotavátor. Nebudu uvažovat náklady na rušení plantáže. Po poslední sklizni budou půdními frézami odstraněny pařízky, popřípadě část kořenového systému. Zbytek kořenů je pak vyorán rotavátorem (obr. 7).49

49

Půjčovna strojů [online]. Gardenstudio.cz.; 20:51 [cit. 3. prosince 2010]. Dostupné na Internetu: .

40

Zbytky kořenů v půdě slouží jako drenáž a provzdušnění hlubších vrstev ornice. Pro zpracování půdy bude zapůjčen nosič nářadí Agria 5900 Bison s půdní obracecí frézou STM. Tento nosič bude půjčen na 2 dny při minimálním půjčovném na den za 3 000,- Kč. Náklady na nosič s obracecí frézou = 2 dny x 3 000,- Kč = 6 000,- Kč

Obrázek 5: Nosič nářadí a obracecí fréza

Pramen: http://www.gardenstudio.cz

Předpokládám, že rotavátor (obr. 8) bude pro tyto účely zapůjčen.50 Za 2 dny půjčení stroje vynaložíme 940,- Kč. Náklady na půjčení rotavátoru = 2 dny x 470,- Kč = 940,- Kč Celkové náklady na potřebnou techniku = náklady na frézu 6 000,- Kč + půjčovné rotavátoru 940,- Kč = 6 940,- Kč

Obrázek 6: Rotavátor

Pramen: http://www.pujcsi.cz

50

Rotavátor - kultivátor [online]. Pujcsi.cz.; 20:31 [cit. 3. prosince 2010]. Dostupné na Internetu: .

41

G. MOŽMOST ZÍSKÁNÍ DOTACE PRO PĚSTOVÁNÍ RRD ZA ÚČELEM PRODUKCE BIOMASY K ENERGETICKÉMU UŽITÍ: Podle aktuálních informací, které uvádí Ministerstvo zemědělství (dále jen Mze), je připravován návrh na finanční podporu zakládání a pěstování porostů RRD za účelem produkce biomasy k energetickému využití. Tato podpora by měla fungovat v rámci Programu rozvoje venkova (dále jen PRV – EAFRD) v Ose I, která se zaměřuje na modernizaci zemědělských podniků. Podpora se má týkat oprávněných nákladů na založení porostů RRD (40 % – 60 %). Dotace na technologické vybavení nebude pravděpodobně poskytována. Je nutné podotknout, že tento návrh je v jednání a konečný rámec podpory může být odlišný. Reálné spuštění této dotace je naplánováno v tomto roce 2011. O dotaci na hektar osázené plochy poskytovaná z SAPS (Single Area Payment Scheme, dále jen SAPS) a TOP - UP je od roku 2010 možno požádat přímo. Od roku 2010 se nebude vyplácet dotace „uhlíkový kredit“, kterou bylo nutno dříve získat. Poskytovatel dotace je Státní zemědělský intervenční fond (dále jen SZIF), který také zveřejňuje podmínky pro žádost o podporu.51 Žádost o finanční podporu se vyplácí každoročně na již existující porost RRD. Vývoj dotací od roku 2000 zachycuje následující tabulka. Tabulka 1: Vývoj podpor pro zakládání a pěstování produkčních porostů RRD

Období

Typ programu

Dotace na založení plantáže RRD

2000 - 2003

NV 500/2000 a 505/2002

30 tis. Kč/ha

2004 - 2006

NV 308/2004 Sb. HRDP

60 tis. Kč/ha

2007 - 2013

Program rozvoje venkova PRV (EAFRD) - OSA I

není dostupná

2007 - 2013 SAPS (plošné platby na veškerou půdu v evidenci LPIS) TOP - UP (národní dorovnání 2008 - 2013 plošných plateb) 2007 - 2010 Uhlíkový kredit

Dotace na pěstování RRD 4 000 Kč/ha/rok

2792–3072 Kč/ha/rok 1341–1350 Kč/ha/rok 31,5–45 € /ha/rok

Pramen: Konstrukce autora

51

Dotace pro RRD [online]. ISOZE.; 17:31 [cit. 8. prosince 2010]. Dostupné na Internetu: .

42

Platbou SAPS (Single Area Payment Scheme) pak rozumíme jednotnou platbu na plochu. Toto žádost je základní a nejrozšířenější. Není rozhodující, jaká kultura se na půdě pěstuje. Zahrnuje podporu pro energetické jednoleté plodiny a pro RRD. Podmínkou podání žádosti je minimálně 1 ha zemědělské půdy evidovaný v LPIS (zemědělský registr půdy). Top-Up jsou národní doplňkové platby poskytované k SAPS. Pokud není žadateli přiznána dotace SAPS, nemá nárok ani na platbu TOP-UP. Slouží jako dorovnání přímých plateb na 55 % – 65 % úroveň plateb v EU. Uhlíkový kredit je dotace pro pěstování energetických plodin, které jsou určené k produkci energetických výrobků (např. obilniny, olejniny, RRD, šťovík). Podpora se poskytuje na pozemek o výměře nejméně 1 ha, který musí být vedený v LPIS. Tato podpora v roce 2010 končí. Do tohoto projektu nejsou zahrnuty dotace či jiné finanční podpory z důvodu proměnlivosti politické situace, která následně ovlivňuje vypsání konkrétního dotačního titulu a případnou výši poskytovaných dotací.

3.2.2 Přehled celkových nákladů V této kapitole jsou přehledně zobrazeny všechny nákladové položky. Jedná se o náklady, které je nutno vynaložit v prvním roce existence plantáže a také souhrn nákladů pro jeden cyklus. Popis a odůvodnění velikosti jednotlivých nákladových položek jsem provedla v předchozím textu. Tabulka 2 ukazuje přehled nákladů, které budeme muset vydat během prvního roku. Vidíme, že nejvíce finančních prostředků bude vynaloženo na údržbu. Tabulka 2: Přehled nákladů pro první rok

Nákladová položka Výběr a nákup vhodné RRD

Částka 36 000,- Kč

Zakládání plantáže RRD

25 750,- Kč

Údržba Celkem

45 644,- Kč 107 394,- Kč

Pramen: Konstrukce autora

43

Tabulka 3 znázorňuje znázorňuje veškeré výdaje projektu. Do kalkulací nejsou započítány zapo náklady na rušení a obnovu plantáže, která se provádí kolem 20 – tého roku existence plantáže. Moje výpočty čty jsou prováděny provád na dobu 6 let. Tabulka 3:: Souhrnné náklady na jeden cyklus

Nákladová položka Výběrr a nákup vhodné RRD

Částka 36 000,- Kč

Zakládání plantáže RRD

25 750,- Kč

Údržba Sklizeň:

260 864,- Kč 51 500,- Kč

Celkem

374 114,- Kč

Pramen: Konstrukce autora

Tento graf zobrazuje sumu nákladů, náklad , kterou budeme muset vynaložit na jednotlivé fáze projektu. Z grafu je patrné, že největší nejv tší položkou jsou náklady na údržbu, v tom především mzdové náklady na pracovníky, kteří k í budou plantáž udržovat po dobu 6 let. Graf 1: Vynaložení nákladů náklad na jednotlivé fáze

Nákup RRD Založení plantáže Údržba Sklizeň

Pramen: Konstrukce autora

44

Spojnicový graf znázorňuje vývoj nákladů v jednotlivých letech existence plantáže. Graf 2: Vývoj nákladů během prvních třech cyklů projektu

120 000 100 000

Náklady

80 000 60 000 40 000 20 000 0 0

1

2

3

4

5

6

1

2

3

4

5

6

1

2

3

4

5

6

Roky Pramen: Konstrukce autora

Spojnicový graf zachycuje náklady během existence třech cyklů projektu. Z grafu je patrné, že nejvíce finančních prostředků bude vynaloženo v prvním roce existence projektu. Celkové náklady pro první rok činí 107 394,- Kč. Jedná se o náklady na nákup řízků 36 000,Kč, náklady na výsadbu plantáže 25 750,- Kč, náklady na ochranu proti okusu 2 394,- Kč a na odstranění plevele 3 250,- Kč, mzdové náklady 40 000,- Kč. Druhý rok existence plantáže zahrnuje náklady na okus 2 394,- Kč, náklady na ochranu proti plevelům 3 250,- Kč a mzdové náklady 40 000,- Kč (celkem 45 644,- Kč). Náklady ve třetím roce jsou ve výši 42 394,- Kč, přičemž obsahují náklady na okus 2 394,- Kč a mzdové náklady 40 000,- Kč. Neuvažuji zde náklady na plevel, jelikož zohledňuji fakt, že v následujících letech není potřeba vynakládat prostředky na ochranu proti plevelům a plevel bude tlumit spadlé listí. Pro následující tři roky se náklady pohybují ve stejné výši jako v roce třetím. V šestém roce bude provedena sklizeň. V této fázi náklady činí 93 894,- Kč. Přesněji řečeno náklady na sklizeň ve výši 51 500,- Kč, náklady na okus 2 394,- Kč a mzdové náklady 40 000,- Kč. V tomto roce je završen celý cyklus a celý proces začíná znovu. Náklady v prvním roce druhého cyklu činí 45 644,- Kč. Obsahují peněžní prostředky vydané na ochranu proti okusu a mzdové náklady. V tomto roce už není zahrnut nákup řízků.

45

Ze spojnicového grafu vyplývá, že nejvíce finančních prostředků bude potřeba v prvním roce při založení plantáže a dále pak v posledním roce, kdy bude probíhat sklizeň a znovuobnovování plantáže.

3.2.3 Výnosy z prodeje z vytěžené štěpky Účelem je spočítat co nejpřesněji náklady i výnosy, které s sebou projekt nese. Nemůžeme s určitostí říci, jak velká bude produkce. Jak již bylo zmíněno, mohou se projevit faktory, které negativně ovlivní velikost produkce. Budu proto pracovat s průměrnými nebo odhadovanými veličinami. Pro výpočet výnosů musíme znát odhadované množství produkce biomasy. Průměrná hmotnost stromu v čerstvém stavu v šestém roce stáří činí přibližně 28,63 kg.52 Celková hmotnost produkce topolu pro 10 000 kusů = 10 000 x 28,60 = 286 300 kg Tato produkce není vhodná ke spalování, protože se jedná o čerstvou biomasu. Ta obsahuje 65 % vody. Aby se mohla biomasa dále zpracovávat, musí se průměrná vlhkost pohybovat okolo 20 %. Různé zdroje uvádějí, že se průměrná vlhkost může pohybovat okolo 40 %, kdy je biomasa mokřejší a tudíž se prodává za nižší cenu. Výpočet tržní ceny provedu na základě porovnání produkce biomasy s 20 % vlhkostí a se 40 % vlhkostí.

Výpočet příjmů pro biomasu s 20 % vlhkostí za šestileté období Musím vypočítat, kolik čisté váhy sušiny vypěstuji z uvažované plantáže. 286 300 kg x 35 % (65 % vlhkost) = 100 205 kg Musíme ale získat sušinu, která bude obsahovat 20 % vody (20 % vody + sušina). (100 205 kg / 80 %) x 100 % = 125 256 kg Nyní už mohu vypočítat příjmy z prodeje této biomasy. Výkupní cena suché štěpky se pohybuje kolem 2,56,- Kč.53 Příjmy z prodeje = 125 256 kg x 2, 56,- Kč = 320 655,- Kč

52

HANČL, M.: Produkce rychle rostoucích dřevin v zemědělství České Kanady [rukopis]: Bakalářská práce. Jindřichův Hradec, VŠE, Fakulta managementu v Jindřichově Hradci, 2010. 65 stránek. Vedoucí bakalářské práce RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc. 53

Cena štěpky a první sklizeň [online]. Biomasa Habartice.; 14:31 [cit. 4. prosince 2010]. Dostupné na Internetu: .

46

Za prodej vytěžené biomasy z uvažované plantáže lze získat 320 655,- Kč, přičemž se jedná o příjem za jeden cyklus, tedy za šest let. Tento samý postup použiji pro výpočet sušiny s 40 % vlhkostí, kterou lze také prodávat.

Výpočet příjmů pro biomasu s 40 % vlhkostí za šestileté období 286 300 x 35 % (65 % vlhkost) = 100 205 kg Sušina obsahující 40 % vody (40 % vody + sušina). (100 205 kg / 60 %) x 100 % = 167 008 kg

Výkupní cena mokré štěpky se pohybuje kolem 1,42,- Kč.54 Nyní mohu vypočítat příjmy z prodeje této biomasy. Příjmy z prodeje = 125 256 kg x 1, 42,- Kč = 237 152,- Kč

Na první pohled je vidět, že je výhodnější prodávat štěpku s 20 % vlhkostí, která je oceněna vyšší tržní cenou na rozdíl od štěpky mokré. Nicméně výše těchto cen nemusí odpovídat skutečnosti na trhu. Určujícím faktorem při prodeji štěpky jsou obchodní schopnosti prodejce, jelikož trh je nenasycený a štěpka se může stát žádanou surovinou pro spalovny a teplárny. Jak již bylo zmíněno, je výhodnější prodávat kvalitnější štěpku, to znamená štěpku s co nejnižším procentem vlhkosti. Avšak není to podmínkou. Zemědělci, kteří mají možnost skladovat štěpku ve vlastních prostorech, nemusí štěpku hned po sklizni prodat. Mohou tak v různých halách skladovat vlhkou štěpku, která se samovolným procesem bude pomalu dosoušet. Lze předpokládat, že se může změnit výkupní cena na trhu a prodej štěpky budou moci uskutečnit později a za jiných podmínek, než by tomu bylo hned po sklizni.

54

Cena štěpky a první sklizeň [online]. Biomasa Habartice.; 14:31 [cit. 4. prosince 2010]. Dostupné na Internetu: .

47

Dotace patří k další kladné položce, které patří do projektu. Využití dotací dává projektu větší šanci na uplatnění na trhu. Do roku 2009 byla poskytována podpora na založení porostů jednorázovou částkou ve výši 60 000,- Kč. Podpora z PRV (EAFRD) – OSA I pro období 2007 – 2013 není dostupná. Bude poskytována podpora na oprávněné náklady na založení RRD (v rozmezí 40 % – 60 %). Dříve dostupná dotace na technologické vybavení již nebude poskytována.

3.2.4 Zhodnocení celkových nákladů a výnosů Cílem veškerého podnikání je maximalizace zisku. Není však jediným úmyslem. Investoři sledují monetární (maximalizace obratu, podílu na trhu, apod.) a nemonetární cíle (zajištění samostatnosti a dosažení nezávislosti, apod.). Nelze však zapomenout na fakt, že výše zisku je spjata s určitým rizikem, které musí podnikatel podstoupit se vstupem do projektu či podnikání. Mezi těmito dvěma veličinami existuje přímá úměra. Vyšší zisk je dosažen při vyšším podstoupeném riziku. Projekt by měl dosáhnout určité konkurenční výhody v porovnání s podobnými nebo konkurujícími si projekty. Výsledkem tak musí být produkt, který bude lépe vyhovovat potřebám občanům nebo celé společnosti. Pro určení vhodné strategie rozvoje projektu lze využít marketing a dobře zvolené marketingové nástroje (marketingový mix). Pro ovlivňování potřeb a přání zákazníků, formujících se na konečném trhu, se může použít jednoho či více nástrojů marketingového mixu, např. produkt, prodejní cena, podněcování odbytu (komunikační mix) a prostorové přemisťování (tržní logistika). Souhrnné náklady na jeden cyklus činí 374 114,- Kč. Suma výnosů je 320 655,- Kč. Na první pohled se může zdát, že je projekt ve ztrátě - 53 459,- Kč. Výše ztráty po prvním cyklu se nepohybuje ve vyšších částkách, ale pokud chceme dosáhnout co nejrychlejšího navrácení investice, můžeme ovlivnit celkovou výši nákladů. Jedním ze způsobů, jak snížit náklady, je jejich správné naplánování. Plánování nákladů aktivně vytvoří tlak na redukci nákladů ve všech oblastech projektu. Snížením nákladových položek, jako jsou již v předešlých odstavcích zmíněné mzdové náklady nebo náklady na chemii, by také mohlo dojít k redukci celkových nákladů a tím také následně ke snížení ztráty z prvního cyklu. Tato ztráta však nepředstavuje žádné komplikace pro celý projekt. Projekt musíme brát minimálně jako dvacetiletou investici do podnikání v tomto oboru.

48

V následujícím grafu naznačím daleko podstatnější údaj a to vývoj toku příjmů a výdajů za celý projekt. K sestrojení grafu mi pomohou údaje z tabulky, která je uvedena níže. Úmyslně nebudu uvažovat míru inflace, tudíž příjmy a výdaje nebudou diskontovány a půjde jen o znázornění přehledu toků příjmů a výdajů. Účelem je zjištění ziskovosti nebo ztrátovosti celkového projektu a jednotlivých variant návrhu na dosažení většího zisku. Tabulka 4: Přehled příjmů a výdajů po jednotlivých cyklech

Rok Příjmy Výdaje

6

12

18

24

320655 374117

320655 312364

320655 312364

320655 312364

Zisk/Ztráta Příjmy

-53462 400000

-45171 350000

-36880 350000

-28589 350000

Výdaje

374117

312364

312364

312364

Zisk/Ztráta Příjmy Výdaje

25883 320655 339000

63519 320655 279000

101155 320655 279000

138791 320655 279000

Zisk/Ztráta Příjmy Výdaje

-18345 400000 339000

23310 350000 279000

64965 350000 279000

106620 350000 279000

Zisk/Ztráta

61000

132000

203000

274000

Pramen: Konstrukce autora

Graf představuje čtyři základní varianty. Černá barva představuje základní variantu projektu s maximálními náklady a minimálními příjmy. V modré variantě je obsažena možnost prodání štěpky za vyšší, než průměrnou výkupní cenu. Podle mého názoru je nutné dobře zvolit vhodného odběratele, který by mohl využít své vyjednávací síly a tlačit na zvyšování ceny. Další možností, jak by se dala případná ztráta krýt, je prodej drobným odběratelům, např. přes internet. Na různých webových stránkách jsou umístěny inzeráty, kde spotřebitel poptává štěpku. Tato štěpka je kupována do regionálních tepláren, spaloven, ale také po soukromou spotřebu domácností. Zde výše prodejní ceny mírně převyšuje průměr na trhu, proto počítám se ziskem po šesti letech okolo 350 000,- Kč. V této modelové situaci se nám navíc podařilo získat dotaci ve výši 50 % nákladů na založení porostu RRD, což je přibližně 50 000,- Kč. Fialová linie znázorňuje snahu minimalizovat veškeré náklady zhruba o 10 %. Každý rok se mi podařilo ušetřit až 5 000,- Kč. Tohoto stavu jsem dosáhla především minimalizováním nákladů na chemickou ochranu proti okusu, přípravou půdy před výsadbou nebo snížením mzdových nákladů. Určitě se dá ušetřit mnohem větší částka než je 5 000,- Kč. 49

Záleží na rozhodnutí konkrétního subjektu, v jaké oblasti a jakou částku se rozhodne ušetřit. Nejlepší variantu mých návrhů zlepšení reprezentuje červená barva. Jedná se o kombinaci snížených nákladů a vyšších příjmů, jak ze samotného prodeje, tak ziskem dotací. V této variantě po skončení projektu dosáhne investor zisku 274 000,- Kč z 1 ha půdy.

Graf 3: Tok příjmů a výdajů za celou dobu existence projektu 300000

200000

100000 1. varianta

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 -100000

2. varianta 3. varianta 4. varianta

-200000

-300000

-400000 Pramen: Konstrukce autora

Dále uvažujme situaci, kdy bude mít podnikatel k dispozici více hektarů půdy, což se dá očekávat u investorů do podobných projektů. Pokud investor bude vlastnit šest hektarů, tak během prvních šesti let dojde šestkrát k zasazení řízků a následně každý rok ke sklizni. Každý rok bude probíhat výsadba na jiném poli a tím pádem se bude sklízet střídavě rok od roku na jiném poli. Prvních pět let existence plantáže je činnost nevýdělečná, jelikož ke sklizni dochází až v závěru cyklu, tedy v šestém roce. Takto by byl zajištěn trvalý příjem peněz po celou dobu investice, nejen na konci každého cyklu (graf č. 4).

50

Graf 4: Srovnání navržených variant 1500000

1000000

500000 Pro 6 ha Pro 1 ha 0 1

3

5

7

9

11 13 15 17 19 21 23 25 27 29

-500000

-1000000 Pramen: Konstrukce autora

Projekt není koncipován tak, aby jeho existence byla podmíněna získáním dotace. Dobře vypracovaný a životaschopný projekt by měl fungovat i bez finanční podpory státu. Bez započítání finanční podpory se sice pohybujeme po delší dobu v záporných částkách, ale určitě je projekt schopný vrátit nám naše vložené úsilí do něj, ať už v podobě zisku, tak i v podobě nezávadného a k přírodě šetrného energetického zdroje.

3.2.5 Faktory, které ovlivňují ekonomiku plantáže RRD Znalosti o ekonomice pěstování RRD jsou v určitém slova smyslu omezené díky malému množství ploch, krátkodobosti experimentování, nevyřešenému způsobu sklizně dřevin a i nedostatečné znalosti zařazení vlivu krajiny do ploch plantáží. Odborné diskuze a výzkum se zaměřuje na optimální výběr stanoviště, které by bylo vhodné pro pěstování RRD (topol, vrby). Cena jakékoliv komodity, tedy i cena biomasy bude určena na základě nabídky a poptávky. V ceně se odrazí vládní zásahy, dotace, minimální výkupní cena. Poptávka po biomase je ovlivněna růstem ceny „klasických“ zdrojů energie (uhlí, zemní plyn, ropa). Pokud začnou růst ceny těchto komodit, lze očekávat, že lidé začnou vyhledávat substituty a nahrazovat tak dražší komoditu levnější. Růst cenové hladiny tradičních zdrojů se projeví ve zvýšení konkurenceschopnosti biomasy a OZE. Stát realizuje mnoho programů, ze kterých mohou být čerpány podpory využití OZE pro energetické účely. Snadná dostupnost těchto podpor se odrazí ve zvýšené poptávce a zároveň v růstu ceny biomasy. 51

Na straně nabídky hraje důležitou roli potencionální investor a míra dosažení očekávaného výnosu. Investor na prvním místě očekává zhodnocení svých vložených prostředků při podstoupení určitého rizika, který s sebou nese jakýkoliv investiční projekt. Pro investora je tedy klíčovou situací to, do jaké míry byly prostředky zhodnoceny a zda bylo dosaženo alespoň minimální ceny biomasy. Ta by zaručovala alespoň minimální dosažení úrovně ekonomické efektivnosti projektu, kterou investor požadoval. Pokud nebude dosaženo této minimální úrovně, investor přehodnotí své investiční akce a dostupný kapitál vloží do jiných projektů. Určení minimální ceny je mimo rozsah této práce.55 V posledních letech se zvyšuje použití biomasy ve velkých teplárnách a elektrárnách. Při obecně platných pravidlech trhu to způsobilo velký nárůst poptávky po levné a snadno dostupné biomase. Avšak další zvyšování poptávky po biomase s sebou ponese problémy s krytím této poptávky. Především z důvodu nevyužití potenciálu zbytků po těžbě dřeva v lese či omezené kapacity potencionálních ploch.

3.3 SWOT analýza I když po celkové sumarizaci nákladů a výnosů je projekt ztrátový, disponuje i některými příznivými skutečnostmi. V této kapitole zpracuji analýzu silných (tab. 5), slabých stránek (tab. 6) a příležitostí (tab. 7) a hrozeb (tab. 8), kterým je projekt vystaven. SWOT analýze (tab. 4) je třeba podrobit celý proces (produkce biomasy, trendy, vztahy, klastrová politika, marketing, konkurenci). SWOT analýzu jsem konzultovala s Ing. Janou Krbovou, Ph.D. Tato analýza by měla vyhodnotit klíčové souvislosti pro potencionální účastníky klastru nebo pro instituce, které podporují jejich činnost. Výsledkem jsou pak strategie, která zabezpečí splnění cílů projektu. Pro tento projekt jsem zpracovala SWOT analýzu, jež byla vyhotovena na základě dostupných informací, vlastní znalosti problematiky, její ekonomické stránky a zčásti objektivně. K jednotlivým faktorům byly přiřazeny váhy a body. Váhy jsou zadány expertním způsobem a s určitou mírou objektivnosti tak, že jejich celkový součet musí být roven 1. Body jsou přiděleny stejným způsobem v rozmezí 1 – 5, kdy bodové ohodnocení 5 znamená nejvyšší významnost.

55

HAVLÍČKOVÁ, K., KNÁPEK, J., VAŠÍČEK, J., WEGER, J.: Biomasa jako obnovitelný zdroj energie. Ekonomické a energetické aspekty, 2005. 61. stránek. ISSN: 0374 - 5651.

52

Tabulka 5: SWOT analýza projektu

SWOT ANALÝZA SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY


Vypracovaný systém vzájemné spolupráce s ostatními klastry, podnikatelskými subjekty
Dobrá znalost konkurentů


Malá ekonomická výnosnost
Náročný způsob procesu založení, údržby, sklizně plantáže RRD
Nedůvěra mezi členy klastru


Nízké výrobní náklady


Vysoké dopravní náklady


Výroba zelené energie
Příznivý vliv na životní prostředí (zvyšování kvality ovzduší, ochrana půdy proti erozi, povodním, dobrý vliv na biodiverzitu krajiny, eliminace produkce CO2)


Efektivní způsob řízení vysokého počtu firem
Nedůvěra v novou formu spolupráce


Využívání moderních technologií
Tvorba nových pracovních míst
Zlepšení klastru

komunikace

mezi

účastníky

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY


Realizace aktivit pro rozvoj regionu, kraje


Politická situace (změna legislativy)


Kvalifikovaná pracovní síla regionu


Nepříznivé počasí – špatná produkce, škůdci


Využití nezaměstnaných v regionu
Možnost využití dotačních titulů

podpory

z fondů,


Dopad ekonomické krize
Malá výkupní cena biomasy


Existence nových potencionálních partnerů, podnikatelů


Nedostatečné informace založení klastru


Zvyšující se konkurenceschopnost regionu


Složitá administrativa – žádost o prostředky z dotačních titulů


Důraz na zvyšování samostatnosti regionu

energetické


Podpora spolupráce s dalšími vědeckými institucemi, vládou

o

možnosti

klastry,

Pramen: Konstrukce autora

53

Tabulka 6: Silné stránky projektu

Váha

Body

Vážené skóre

Vypracovaný systém vzájemné spolupráce s ostatními klastry, podnikatelskými subjekty

0,25

5

1,25

Dobrá znalost konkurentů

0,15

4

0,6

0,15

4

0,6

Výroba zelené energie

0,10

3

0,3

Příznivý vliv na životní prostředí

0,10

3

0,3

Využívání moderních technologií

0,10

3

0,3

Tvorba nových pracovních míst

0,10

3

0,3

Nízké výrobní náklady

0,05

2

0,1

Faktor

Zlepšení klastru

komunikace

mezi

Součet

účastníky

1

3,75

Pramen: Konstrukce autora

54

Tabulka 7: Slabé stránky projektu

Váha

Body

Vážené skóre

0,40

5

2,0

0,20

4

0,8

Nedůvěra v novou formu spolupráce

0,15

3

0,45

Vysoké dopravní náklady

0,15

3

0,45

Nedůvěra mezi členy klastru

0,05

2

0,1

0,05

2

0,1

Faktor Malá ekonomická výnosnost Náročný způsob procesu založení, údržby, sklizně plantáže RRD

Efektivní způsob řízení vysokého počtu firem

Součet

1

2,10

Pramen: Konstrukce autora

55

Tabulka 8: Příležitosti projektu

Váha

Body

Vážené skóre

Realizace aktivit pro rozvoj regionu, kraje

0,20

5

1

Zvyšující se konkurenceschopnost regionu

0,15

4

0,6

Důraz na zvyšování samostatnosti regionu

0,15

4

0,6

0,15

4

0,6

0,10

3

0,3

Kvalifikovaná pracovní síla regionu

0,10

3

0,3

Využití nezaměstnaných v regionu

0,09

2

1,8

0,06

1

0,06

Faktor

energetické

Podpora spolupráce s dalšími vědeckými institucemi, vládou Existence nových partnerů, podnikatelů

klastry,

potencionálních

Možnost využití podpory z fondů, dotačních titulů

Součet

1

5,26

Pramen: Konstrukce autora

56

Tabulka 9: Hrozby projektu

Faktor Politická situace (změna legislativy)

Váha

Body

Vážené skóre

0,3

5

1,5

0,20

4

0,8

0,20

4

0,8

0,15

3

0,45

0,10

2

0,2

0,05

2

0,1

Nepříznivé počasí – špatná produkce, škůdci Dopad ekonomické krize Nedostatečné informace založení klastru

o

Složitá administrativa – prostředky z dotačních titulů Malá výkupní cena biomasy

Součet

možnosti žádost

o

1

3,85

Pramen: Konstrukce autora

57

3.3.1 Volba strategie Při vyhodnocování všech vlivů a okolností jsem dospěla k závěru, že je pro projekt typický přístup S – O (MAXI – MAXI) při tvorbě strategie. To znamená, že strategie projektu bude postavena na rozvoji silných stránek s využitím příležitostí a posilování postavení na trhu mezi podobnými projekty. Tabulka 10: Přístupy při tvorbě strategie

VNĚJŠÍ STRÁNKY SYSTÉMU

VNITŘNÍ STRÁNKY SYSTÉMU VOLBA

SILNÉ STRÁNKY

STRATEGIE VE VAZBĚ NA SWOT

SLABÉ STRÁNKY

(S)

(W)

ANALÝZU

WO

SO

PŘÍLEŽITOSTI (O)

MINI - MAXI

MAXI - MAXI

ST

HROZBY (T)

WT

MAXI - MINI

MINI - MINI

Pramen: Konstrukce autora

3.3.2 Návrh a doporučení ke splnění strategie Strategie realizace projektu a posílení postavení klastru by měla být útočná a ofenzivní, aby přesvědčila co nejvíce podnikatelských subjektů účastnit se projektu. Cílem je ukázat alternativní možnost, jak vyrábět energii a teplo a zároveň být šetrní a ohleduplní k životnímu prostředí. Na základě provedené SWOT analýzy už víme, že výsledná strategie je MAXI MAXI. Proto podle mého názoru by se zadavatelé projektu měli důkladně zabývat marketingovou

stránkou

projektu.

Velkým

problémem

by se

mohla

lehce

stát

neinformovanost u občanů i podnikatelů o existenci klastrů a o jejich funkci. Důležitá bude i informovanost o možnosti využívat tzv. „zelenou energii“ jako dalšího způsobu využití energie.

58

3.3.3 Rizika projektu Potencionální účastníky by od vstupu do projektu mohla odradit potřeba vysoké vstupní investice, riziko malé ekonomické výnosnosti, rostoucí cena pohonných hmot a v současnosti minimum využitelných dotací, náročný proces založení plantáže RRD, údržby a sklizně. Podnikatelé se musí potýkat s nedůvěrou zemědělců vůči RRD, energetickému výtápění a s požadavky na ochranu přírody a půdy. Výběr vhodné lokality a odrůdy zásadním způsobem ovlivňuje výnos a ekonomiku produkce biomasy z výmladkové plantáže. Proto je nutné věnovat pozornost tomuto výběru z hlediska požadavků na sázecí, sklízecí mechanizaci, bonitu půdy, ochranu přírody, požadavků odběratelů nebo nájmu pozemků. Pro tyto potřeby již existuje zpracovaná rámcová typologie zemědělských půd. Podle mého názoru je výše produkce závislá na klimatických podmínkách, především v prvním roce existence plantáže. Nevhodné klimatické poměry by mohly negativně ovlivnit velikost produkce vypěstované biomasy. Mezi rizika patří také malá poptávka po štěpce. Nutností je zajistit odbyt štěpky v mikroregionu a věnovat se také dodavatelsko – odběratelským vztahům. Dodavatel může využít své vyjednávací síly a tlačit na růst ceny. Potencionální zákazník svoji vyjednávací síly může využít k požadování růstu kvality a snížení ceny. V poslední době jsou jedinými odběrateli štěpky lokální (regionální) spalovny a teplárny, které nabízí zajímavé výkupní ceny. Zájem o biomasu také projevují papírny, výrobci pelet a briket. Současně na trhu převažuje poptávka nad nabídkou. Vyjmenovala jsem obecná a nejvíce zmiňovaná rizika, která jsou uváděna v odborných článcích a v různých diskuzích. Myslím si, že k těmto rizikům zaujímá každý svůj postoj. Proto se názory na významnost rizik liší. Například představitelé veřejné sféry budou pokládat za významná jiná rizika, než potencionální investor, který očekává zhodnocení svých vložených investic nebo ekologové sledující požadavky na ochranu přírody. Proto při současných podmínkách musí potencionální investor vzít v úvahu všechny faktory, které by mohly zásadně ovlivnit ekonomiku plantáže RRD.

59

3.3.4 Diskuse Výše vypočítaných nákladů se nabízí jako téma k diskusi. Všechny výpočty jsem provedla na plochu o velikosti 1 ha. Neuvažovala jsem konkrétní půdně – klimatické podmínky. Také jsem neuvažovala využití jiné RRD dřeviny, jelikož v podmínkách České republiky má topol největší přírůstky. Pro zahrnutí všech oblastí a ostatních skutečností do projektu, je třeba provést důkladnější analýzu vhodnosti stanoviště, výběru klonu, kalkulaci nákladů, možnosti, jak snížit nákladové položky. Na druhou stranu je třeba hledat na trhu další příležitosti využití štěpky a zvyšovat tržby z prodeje. Pro diplomovou práci byla velmi podnětná návštěva výtopny ve Starém Městě pod Landštejnem. Cílem této exkurze bylo získání podstatných informací, které se týkaly ekonomického, technologického hlediska, problematiky rozvoje, zaměstnanosti a možnosti založení plantáže RRD na pozemcích obce. O provoz této výtopny se stará technik, který nás celým objektem provedl a poskytl nám mnoho informací. V této části diplomové práce popíši skutečnosti, které mají podle mého názoru velký vliv na samotné založení, fungování plantáže RRD a posléze i na výstavbu objektů využívající štěpku jako zdroj tepla. Mezi zásadní skutečnosti, které podle mého názoru ovlivňují samotnou existenci plantáže, výtopny nebo jiného objektu zpracovávající štěpku, patří získání potřebných pozemků. V tomto směru mají lepší postavení zemědělci, kteří na své pozemky získávají dotace na údržbu. Pokud Pozemkový fond nepřidělí pozemky, musí obec nebo jiný subjekt tento problém vyřešit tak, že budou využívat jen vlastní pozemky. Toto byl případ již zmíněného Starého Města pod Landštejnem, které nezískalo zemědělské pozemky. Štěpku (obr. 9) proto získává jen z vlastních lesů. Další možností získání štěpky je odpadové dřevo, různé větve, drobné probírky, prořezávky, které by museli občané na své náklady odstranit. Takto vzniká velmi prospěšná spolupráce. Občané poskytují obci dřevní materiál a obec může využívat další možnost, jak získat štěpku. Takto získanou štěpku výtopna spaluje a teplo transportuje do všech domácností v obci. Technologie toho procesu je nad rámec této práce a nebudu se jí tudíž zabývat.

60

Obrázek 7: Štěpka

Pramen: RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc

Důležitým faktorem jsou také náklady na těžbu, zpracování a sušení štěpky. Pokud budou tyto procesy prováděny ve vlastní režii, tyto náklady se nebudou pohybovat ve velkých částkách. Větší množství peněžních prostředků bývá většinou vydáno na nákup vlastního štěpkovače, traktoru s přívěsy, kotle na spalování štěpky. Většina odborných článků poukazuje na tu skutečnost, že pro spalování je nejvhodnější štěpka s co nejmenším procentem vlhkosti. Tento způsob upozorňuje na to, že není nutné v každém případě striktně dbát na 20 – ti procentní vlhkosti štěpky, která se dá spalovat i při vyšší vlhkosti. Pro snížení nákladů na sušení bývá zásadní způsob skladování a sušení štěpky. Výhoda pramení z toho, že se štěpka skladuje ve vlastní hale a dosouší se přirozeným procesem v prostoru, kde je uskladněna (obr. 10).

61

Obrázek 8: Skladování štěpky

Pramen: RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc

Vlhkost štěpky není přesně určena. Přibližně 10 dní čerstvá štěpka páří a dosouší se. Pokud je štěpka velmi mokrá, část zahnije a tudíž se spotřebuje na výrobu tepla větší množství štěpky. Dochází ke ztrátám, které však nejsou velké. Další skutečnost, která ovlivňuje výši či potřebu finančních prostředků, je spalování štěpky a vliv na životnost kotlů. Pokud se spaluje štěpka bez zeminy nebo písku, nedochází k tak rozsáhlému opotřebování kotle (obr. 11) a prodlužuje se tudíž jeho životnost. Proto není nutné vynakládat peněžní prostředky na častější výměnu roštů, roštnic nebo vyzdívek.

62

Obrázek 9: Kotel na spalování štěpky

Pramen: RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc

Závěrem lze říci, že provoz výtopny nezatěžuje v zásadní míře životní prostředí. Popílek, který vzniká při spalování štěpky, je shromažďován v kontejnerech a následně pak odvážen na obecní skládku. Ovzduší není zatěžováno zplodinami či nepříjemným zápachem. Tak nedochází k negativním ohlasům ze strany veřejnosti a provoz výtopny je šetrnější k životnímu prostředí. Pro provoz výtopny je zásadní čerpání zkušeností ze zahraničí, kde existuje mnohem více výtopen nebo podobných projektů, které vznikají za účelem využití RRD či zpracování štěpky. Technik obsluhující výtopnu má možnost získat zkušenosti např. z Rakouska, kde je technologie zpracování RRD na mnohem vyšší a propracovanější úrovni. Z tohoto důvodu veškerá technologie, která se nachází ve výtopně, pochází z Rakouska. Při spolupráci se zahraničními partnery dochází k výměně informací, zkušeností, zaškolování při manipulaci s dodanou technikou (kotle, zásobníky).

63

Z již zmíněných faktů docházím k názoru, že zakladatelé jakéhokoliv projektu by měli nasbírat zkušenosti tam, kde už projekt existuje a kde je úspěšný. Jaký vývoj budou mít plantáže RRD vývoj, nelze s určitostí říci. Impuls k zakládání plantáží nebo projektů využívající štěpku by měl přicházet přirozeně a snažit se využít zemědělské plochy, které leží ladem a které nejsou obdělávané. Tak se zvýší biodiverzita přírody, zlepší se ovzduší a životní prostředí. Podle mého názoru je neúspěšný ten přístup, který je stavěn na poskytování finančních prostředků z různých dotačních programů. Projekty by neměly být závislé na podpoře např. z EU, ministerstva životního prostředí MZP, SZIF, apod. Takto by byly schopné existence jen opravdu úspěšné projekty. Projekty, které by byly založeny jen za účelem snadného získání peněžních prostředků, většinou nenaplní účel a smysl své existence. Co se týká praktických zkušeností s pěstováním RRD byla pro mne přínosná prezentace v Bernarticích (obr. 12), kde jsem s ostatními kolegy měla možnost prezentovat své poznatky z oblasti ekonomie produkce RRD (obr. 13). Obrázek 10: Prezentace v Bernarticích

Pramen: RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc

64

Obrázek 11: Prezentace tématu Ekonomická hlediska produkce RRD

Pramen: RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc

Této prezentace se účastnili představitelé obcí, zemědělci či soukromé osoby, které se nějakým způsobem zajímají o problematiku RRD nebo v této oblasti již působí a mají tak bohaté zkušenosti s tímto novým druhem hospodaření (obr. 14). Mohla jsem tak obohatit své vědomosti, které jsem při psaní této diplomové práce doposud získala. Účast na tomto setkání mi umožnila teoretický základ porovnat s tím, jak pěstování RRD a ekonomika plantáže funguje v praxi. Obrázek 12: Účastníci setkání

Pramen: RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc

65

Během diskuse mezi všemi zúčastněnými zaznělo mnoho otázek nebo námětů k zamyšlení. V následujících řádcích zmíním ty podněty, které byly předloženy a které stojí za to se o nich zmínit. Mezi prvními otázkami se objevil dotaz: „Proč by měli pěstitelé využívat právě topol? Proč nezpracovávat spadlé dřevo nebo jiný druh RRD?“ Mnoho odborných článků proklamuje nebo doporučuje topol jako vhodnou RRD k produkci biomasy pro energetické využití. V ČR existuje seznam schválených či ověřovaných RRD. Mezi tyto RRD patří právě topol, jak jsem už uvedla v teoretické části. Odborné instituce doporučují určité odrůdy RRD, ale potencionální pěstitel už většinou nebere v úvahu podmínky (vhodnost odrůdy a vybraného stanoviště, růstové vlastnosti klimatické poměry, apod.). Proto se stále častěji pracuje s myšlenkou, jaké jiné odrůdy by mohly být perspektivní v budoucnosti. Mezi tyto perspektivní RRD patří olše, které mají větší přírůstky než topol, který má v podmínkách ČR velmi dobré růstové vlastnosti. Vzhledem k velké propagaci či populismu topolu nejsou jiné druhy RRD moc využívány. Na českém trhu se lze setkat i s odrůdami z Itálie, které konkurují schváleným odrůdám RRD nižší cenou. Nevýhodou těchto nových klonů je především to, že v našich klimatických poměrech nebudou vykazovat tak velké přírůstky jako v Itálii. Pro pěstitele je lepší, aby měli k dispozici své vlastní odrůdy, které by nebyly drahé. Zároveň by dobře prospívaly v podmínkách ČR a staly by se tak konkurencí pro zahraniční nové klony. Pokud se zájemce o pěstování RRD rozhodne pro realizaci podobného projektu, měl by mít zajištěné dostatečné množství štěpky. Pokud by toto nevzal v úvahu a poptávka po štěpce by byla větší, než jakou odhadoval, musel by chybějící množství štěpky zajistit jiným způsobem, např. dovozem z jiných oblastí. Toto by však bylo spojeno s vyššími náklady na dopravu a logistiku. Další část diskuse se týkala výše nákladů a možnosti, jak tyto náklady snížit. Snížení nákladů by mělo být na takové úrovni a v takové výši, aby toto snížení nebylo na úkor kvality štěpky. Přehodnocení vynaložených nákladů by se týkalo finančních prostředků na chemickou údržbu nebo ochranu před okusem zvěře. Pěstitelé RRD využívají přípravky s pachovými značkami, které odradí zvěř a nedochází k poškození řízku. Tato ochrana před zvěří je levnější než klasické chemické přípravky (viz teoretická část) a využívání této metody šetří pěstiteli náklady.

66

Peněžní prostředky, které jsou potřeba na založení plantáže, by se měly většinou po prvním obmytí vrátit a další roky by plantáž měla už jen vydělávat. Problémem však zůstává fakt, kde na tyto projekty vzít dostatek peněz. V obcích, ve kterých je zavedena plynofikace, se zástupci těchto projektů setkávají s nezájmem ze strany občanů. Důvod lze spatřovat v demografickém rozložení obyvatelstva obce (většinou starší obyvatelé), v povahových rysech (konzervativní názory), nedostatku informací o jiných možnostech vytápění domácností. Na druhou stranu je třeba podotknout, že místní surovina (štěpka) by nebyla v takové míře závislá na trhu jako například ropa, zemní plyn, apod. Jako další pozitivum vidím v tom, že budou hledány a využívány jiné perspektivní projekty než se v poslední době staly výstavby fotovoltaických elektráren. Lidé si s přibývajícím věkem budou chtít ušetřit práci a možnost zajištění lokálního vytápění pro ně bude vhodnou variantou, jak si zajistit pohodlné žití. Provedená kalkulace nákladů byla vyhotovena na základě teoretického základu a ne jako jasně daný postup, jak provést propočet. Ve skutečnosti je třeba počítat se změnou mnoha faktorů, jako je např. dotační politika, energetická politika, vývoj mezd a cen práce, ceny pohonných hmot, přírodní podmínky, apod. Není podmínkou dodržovat výše uvedené chemické přípravky, počty zaměstnanců či využitou techniku. Ve skutečnosti je potřeba vzít do úvahy možnosti, kde a jak snížit náklady projektu. Tento úkol bude prvním zamyšlením toho, kdo projekt bude realizovat a za jakým účelem. Např. odborníci doporučují použít chemickou ochranu proti okusu. Avšak, jak jsem se dověděla, není třeba zmíněné chemické přípravky nutně používat. Záleží na oblasti, výskytu „vysoké“ a na postoji pěstitele. V některých oblastech jsou porosty okusovány zvěří a je nutné použít ochranu proti okusu, jinde tomu tak není. Peněžní prostředky se dají snadno ušetřit i např. na mzdových nákladech nebo v nákladech na přípravu půdy před výsadbou. Jak již bylo řečeno, záleží na tom, kdo projekt realizuje. Obec se bude jistě snažit zrealizovat vyrovnaný výsledek hospodaření, naopak na druhé straně podnikatel bude chtít docílit co možná největšího dosažitelného zisku a nejvyššího zhodnocení svých investic.

67

4 Závěr Na základě skutečností uvedených v diplomové práci se domnívám, že projekty na využití biomasy k energetickým účelům budou v budoucnosti schopné konkurovat tradičnímu způsobu výroby energie a tepla prostřednictvím fosilních paliv. Podle mého názoru bude obyvatele k výrobě „zelené energie“ motivovat mnoho faktorů a důvodů, které s sebou ponese další vývoj lidské společnosti. Jmenovala bych například růst obyvatel Země, který přináší velkou spotřebu energie a jiných statků. Charakteristickým rysem současné mentality lidí se stalo plýtvání se statky, kterých je dostatek. Je nutné si uvědomit, že zdroje nerostných surovin, paliv nebo jiné materiály k výrobě statků lidské spotřeby, bohužel nejsou nevyčerpatelné. Další důvod lze také spatřovat v tom, že by lidé měli mít zájem na ochraně životního prostředí, snížení vlivu globálního oteplování, snížení znečištění vod, půd, apod. Země, regiony nebo jednotlivci se pokusí snížit energetickou závislost, ať už na zemích bohatých na ropu a zemní plyn, nebo na závislost na tradičních zdrojích energie. Všichni bychom se měli zamyslet nad stylem našeho života, pokusit se změnit způsob našeho myšlení a také více se zamyslet nad tím, jak naše činy ovlivní život dalších generací. To znamená pokusit se více hledět do budoucnosti a nežít pouze přítomným okamžikem. Hlavním cílem bylo provést studii a zmapování podmínek, které omezují nebo podmiňují vytváření klastrů využívajících místních obnovitelných zdrojů energie. Podle mého názoru jsem dodržela tento cíl a výrazně jsem neodbočila od zadání práce. V praktické části diplomové práce jsem se zaměřila na ekonomická hlediska projektu, stanovila jsem podmínky založení, fungování a ukončení projektu. Nedílnou součástí byla i provedená kalkulace přímých nákladů a zisků z projektu, která by měla podpořit rozhodování o vstupu do projektu. Každého zájemce o investování do tohoto projektu bude zajímat, jak je projekt výhodný či nevýhodný, kolik finančních prostředků je potřeba do projektu vložit a za jak dlouho dojde k návratnosti investice. Považuji tyto otázky za zcela logické a povinné údaje pro každého rozhodujícího se investora, a proto jsem se snažila na ně v průběhu praktické části odpovědět.

68

Projekt sám o sobě není nikterak finančně náročný, pokud nebudu trvat na tom, aby všechny postupy, uvedené jak v teoretické tak praktické části, jsem musela dělat vlastními stroji. V dnešní době je velmi běžné si spoustu zařízení a strojů půjčit pouze na pár dní, kdy jsou potřeba a nevystávají tak náklady s pořízením a údržbou těchto strojů. Pouze jsem počítala s vlastními pozemky, na kterých bude probíhat fungování plantáže a s jednou vlastní nemovitostí pro sušení vypěstované štěpky. Poté jsem provedla samotný výpočet na jeden cyklus projektu a následně na celou dobu existence, to znamená na dobu dvaceti a více let trvání projektu. Všechny výpočty jsou znázorněny v tabulkách a grafech v praktické části a pouze bych tu chtěla zmínit několik výsledků. Do samotného projektu jsem zahrnula průměrně vyšší náklady na zaměstnance i na ošetřování a ochranu dřevin a naopak jsem počítala s průměrně nižšími zisky a nezahrnula jsem žádné dotace. I v důsledku těchto faktů se projekt pohyboval v záporných číslech a dvaceti - čtyřleté hospodaření vyšlo několik tisíc v mínusu. Dále jsem proto uvedla několik variant zefektivnění hospodaření. Nejprve jsem počítala s částečnou dotací na založení plantáže a zároveň s vyššími zisky z prodeje, které zaručil internetový prodej maloodběratelům. V druhé variantě jsem použila původní výnosy, ale naopak jsem se snažila minimalizovat náklady. Obě tyto varianty už přinesly sta - tisícové zisky v korunách a relativně brzkou dobu návratnosti investice. Objektivně hodnotím tyto varianty jako ideální pro menší obce, které disponují volnými nevyužívanými pozemky a neočekávaly by od takovéto dlouholeté investice pravidelný a vysoký finanční přírůstek. Pokud by naopak chtěl kdokoliv investovat za účelem zisku, musel by se zaměřit na přísné dodržování nejnižších nákladů a získávání vysokých tržeb z prodeje i dotací. A na závěr jsem uvedla zajímavou variantu hospodaření na větších plochách než 1 ha půdy, která jsou ideální pro velká zemědělská družstva nebo soukromé vlastníky rozlehlých málo využívaných pozemků. Pohrála jsem si s myšlenkou zasadit dřeviny během šesti let na šesti místech a poté následně od šestého roku mít pravidelně každý rok sklizeň a tím i zisk pokrývající náklady na další rok fungování šesti plantáží. V prvních letech to sice přineslo vyšší investiční náročnost okolo jednoho milionu korun, ale po konci projektu jsem se mohla těšit téměř dvoumilionovému zisku. Proto po vypracování rámcového odhadu nákladů a výnosů všech variant jsem došla k závěru, že je projekt soběstačný a schopný existence.

69

Tuto diplomovou práci jsem zpracovala jako počáteční projekt pro zájemce o investování v tomto oboru. Snažila jsem se postihnout všechna rizika spojená s podnikáním v tomto relativně novém a neznámém prostředí. Proto považuji výsledky práce za největší přínos mé diplomové práce. Doufám tak, že má práce poslouží jako přehledný a úplný návod těm, kteří budou potřebovat zjistit základní informace o tomto druhu podnikání a že přesvědčí váhající zájemce k realizaci takovéhoto projektu. Chtěla bych, aby má práce ukázala, že je na trhu nová alternativa výroby energie a tepla, která je ohleduplná k životnímu prostředí a do budoucna se může stát prvkem energetické samostatnosti obcí a krajů.

70

Seznam literatury 1. Klastry [online]. Czechinvest; 14:19 [cit. 10. března 2011]. Dostupné na Internetu: . 2. PORTER, MICHAEL E.: The Competitive advantage of nations. New York: The Free Press, 1990. 855 stránek. ISBN 0-02-925361-6. 3. Průvodce klastrem [pdf dokument online]. Praha: Czechinvest; 14:00 [cit. 5. listopadu 2010]. 107 stránek. Dostupné na Internetu: . 4. NEUŽILOVÁ, I.: Národní klastrová strategie 2005 - 2008 [online]. 14:15; [cit. 14. července 2010]. Dostupné na Internetu: . 5. Průvodce klastrem [pdf dokument online]. Praha: Czechinvest; 14:17 [cit. 14. července 2010]. 107 stránek. Dostupné na Internetu: . 6. NEUŽILOVÁ, I.: Národní klastrová strategie 2005 - 2008 [online]. 14:38; [cit. 5. listopadu 2010]. Dostupné na Internetu: . 7. BUDÍN, T.: Studie klastrů v České republice [rukopis]: Bakalářská práce. Jindřichův Hradec, VŠE, Fakulta managementu v Jindřichově Hradci, 2008. 68 stránek. Vedoucí bakalářské práce RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc. 8. Průvodce klastrem [pdf dokument online]. Praha: Czechinvest; 17:02 [cit. 8. listopadu 2010]. 107 stránek. Dostupné na Internetu: . 9. Založení a rozvoj klastru [online]. Czechinvest; 17:08 [cit. 8. listopadu 2010]. Dostupné na Internetu: . 10. BUDÍN, T.: Studie klastrů v České republice [rukopis]: Bakalářská práce. Jindřichův Hradec, VŠE, Fakulta managementu v Jindřichově Hradci, 2008. 68 stránek. Vedoucí bakalářské práce RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc. 11. Klastr: Nečekané příležitosti pro všechny zúčastněné [on-line]. Měšec.cz; 17: 15 [cit. 15. července 2010]. Dostupné na Internetu: < http://www.mesec.cz/clanky/klastr-necekane-prilezitosti/>. 71

12. Zákon č. 83. / 1990 o sdružování občanů v úplném znění § 1 odst. 1 [on-line]. Právník.cz; 17: 23 [cit. 15. července 2010]. Dostupné na Internetu: . 13. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník § 20f [on-line]. Businesscenter.cz; 17: 53 [cit. 15. července 2010]. Dostupné na Internetu: . 14. Průvodce klastrem [pdf dokument online]. Praha: Czechinvest; 14:40 [cit. 16. července 2010]. 107 stránek. Dostupné na Internetu: . 15. Facilitace [on-line]. Conflict Management; 12: 31 [cit. 13. července 2010]. Dostupné na Internetu: . 16. Facilitátoři [on-line]. Czech invest; 12: 33 [cit. 13. července 2010]. Dostupné na Internetu: . 17. Co je to klastr? [on-line]. Technologické centrum Hradec Králové; 12: 35 [cit. 14. července 2010]. Dostupné na Internetu: . 18. BUDÍN, T.: Studie klastrů v České republice [rukopis]: bakalářská práce. Jindřichův Hradec, VŠE, Fakulta managementu v Jindřichově Hradci, 2008. 68 stránek. Vedoucí bakalářské práce RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc. 19. Průvodce klastrem [pdf dokument online]. Praha: Czechinvest; 14:47 [cit. 14. července 2010]. 107 stránek. Dostupné na Internetu: . 20. Průvodce klastrem [pdf dokument online]. Praha: Czechinvest; 15:40 [cit. 14. července 2010]. 107 stránek. Dostupné na Internetu: . 21. Průvodce klastrem [pdf dokument online]. Praha: Czechinvest; 16:23 [cit. 16. července 2010]. 107 stránek. Dostupné na Internetu: .

22. Program podpory KLASTRY [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu; 14:18 [cit. 15. července 2010]. Dostupné na Internetu: . 23. SÖLLVELL, Ö., LINDQVIST, G., KETELS, C: Zelená kniha klastrových iniciativ [pdf dokument online]. Ivory Tower AB 2003, 14:46 [cit. 15. července 2010]. 94 stránek. Dostupné na Internetu: . ISBN: 91- 974783- 3-4. 24. ŠINKORA, M.: Topoly a vrby pro energetiku. Biom.cz [online]. 16:20 [cit. 6. listopadu 2010]. Dostupné na Internetu: . ISSN: 1801-2655. 25. WEGER, J., HAVLÍČKOVÁ, K.: Zásady a pravidla pěstování rychle rostoucích dřevin (r.r.d.) ve velmi krátkém obmýtí. Biom.cz [online]. 22:15 [cit. 4. Prosince 2010]. Dostupné na Internetu: . ISSN: 18012655. 26. OCHODEK, T., KOLONIČNÝ, J., BRANC, M: Ekonomika při energetickém využívání biomasy [online]. Ostrava 2008, 12:12 [cit. 1. října 2010]. 116 stránek. Dostupné na Internetu: . 27. OCHODEK, T., KOLONIČNÝ, J., BRANC, M: Ekonomika při energetickém využívání biomasy [online]. Ostrava 2008, 12:32 [cit. 1. října 2010]. 116 stránek. Dostupné na Internetu: . 28. HAVLÍČKOVÁ, K., KNÁPEK, J., VAŠÍČEK, J., WEGER, J.: Biomasa jako obnovitelný zdroj energie. Ekonomické a energetické aspekty, 2005. 61. stránek. ISSN: 0374 - 5651. 29. HAVLÍČKOVÁ, K., KNÁPEK, J., VAŠÍČEK, J., WEGER, J.: Biomasa jako obnovitelný zdroj energie. Ekonomické a energetické aspekty, 2005. 61. stránek. ISSN: 0374 – 5651. 30. Obnovitelné zdroje energie [online]. Zelená energie; 17:30 [cit. 30. září 2010]. Dostupné na Internetu: .

31. Biomasa [online]. Výroba elektřiny; 17:47 [cit. 30. září 2010]. Dostupné na Internetu: . 32. Jak funguje výroba energie z biomasy [online]. Výroba elektřiny; 18:10 [cit. 30. září 2010]. Dostupné na Internetu: . 33. Obnovitelné zdroje energie [online]. Zelená energie; 18:25 [cit. 30. září 2010]. Dostupné na Internetu: . 34. Využití sluneční energie [online]. Výroba elektřiny; 19:16 [cit. 30. září 2010]. Dostupné na Internetu: . 35. Fungování slunečních elektráren [online]. Výroba elektřiny; 19:34 [cit. 30. září 2010]. Dostupné na Internetu: . 36. HAVLÍČKOVÁ, K., KNÁPEK, J., VAŠÍČEK, J., WEGER, J.: Biomasa jako obnovitelný zdroj energie. Ekonomické a energetické aspekty, 2005. 61. stránek. ISSN: 0374 - 5651. 37. SYROVÁTKA, O. [pdf dokument]: Krajinně ekologická hlediska prevence negativních dopadů klimatických změn v krajině. Jindřichův Hradec, VŠE, Fakulta managementu v Jindřichově Hradci, 2008. 60 stránek. 14:15; [cit. 12. dubna 2011]. 38. WEGER, J., HAVLÍČKOVÁ, K.: Zásady a pravidla pěstování rychle rostoucích dřevin (r.r.d.) ve velmi krátkém obmýtí. Biom.cz [online]. 12:20 [cit. 6. listopadu 2010]. Dostupné na Internetu: . ISSN: 18012655. 39. WEGER, J., HAVLÍČKOVÁ, K.: Zásady a pravidla pěstování rychle rostoucích dřevin (r.r.d.) ve velmi krátkém obmýtí. Biom.cz [online]. 17:30 [cit. 16. února 2011]. Dostupné na Internetu: . ISSN: 18012655.

40. WEGER, J., HAVLÍČKOVÁ, K.: Zásady a pravidla pěstování rychle rostoucích dřevin (r.r.d.) ve velmi krátkém obmýtí. Biom.cz [online]. 17:20 [cit. 16. února 2011]. Dostupné na Internetu: . ISSN: 18012655. 41. WEGER, J., HAVLÍČKOVÁ, K.: Zásady a pravidla pěstování rychle rostoucích dřevin (r.r.d.) ve velmi krátkém obmýtí. Biom.cz [online]. 12:20 [cit. 16. února 2011]. Dostupné na Internetu: . ISSN: 18012655. 42. O dřevině [online]. RRD Japonský topol; 12:46 [cit. 2. října 2010]. Dostupné na Internetu: . 43. Nabídka sadby (řízků) topolů a vrb pro produkci biomasy na zemědělské půdě [online]. ISOZE; 11:06 [cit. 3. prosince 2010]. Dostupné na Internetu: . 44. MT545B TS [online]. Phoenix Zeppelin.; 16:06 [cit. 3. prosince 2010]. Dostupné na Internetu: . 45. Vývoj ceny benzínu, cena nafty, aktuální cena, podrobný graf [online]. Kurzy.cz.; 16:35 [cit. 3. prosince 2010]. Dostupné na Internetu: . 46. Přípravky proti plevelům [online]. Zahrady a jezírka.E-shop.; 14:15 [cit. 2. října 2010]. Dostupné na Internetu: < http://www.zahradyjezirka.cz/eshop/index.php?main_page=product_info &products_id=3119>. 47. Repelenty proti okusu zvěří [online]. E-shop L.E.S. CR; 15:55 [cit. 1. října 2010]. Dostupné na Internetu: . 48. Půjčovna strojů [online]. Gardenstudio.cz.; 11:51 [cit. 4. prosince 2010]. Dostupné na Internetu: . 49. Půjčovna strojů [online]. Gardenstudio.cz.; 20:51 [cit. 3. prosince 2010]. Dostupné na Internetu: .

50. Rotavátor - kultivátor [online]. Pujcsi.cz.; 20:31 [cit. 3. prosince 2010]. Dostupné na Internetu: . 51. Dotace pro RRD [online]. ISOZE.; 17:31 [cit. 8. prosince 2010]. Dostupné na Internetu: . 52. HANČL, M.: Produkce rychle rostoucích dřevin v zemědělství České Kanady [rukopis]: Bakalářská práce. Jindřichův Hradec, VŠE, Fakulta managementu v Jindřichově Hradci, 2010. 65 stránek. Vedoucí bakalářské práce RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc. 53. Cena štěpky a první sklizeň [online]. Biomasa Habartice.; 14:31 [cit. 4. prosince 2010]. Dostupné na Internetu: . 54. Cena štěpky a první sklizeň [online]. Biomasa Habartice.; 14:31 [cit. 4. prosince 2010]. Dostupné na Internetu: . 55. HAVLÍČKOVÁ, K., KNÁPEK, J., VAŠÍČEK, J., WEGER, J.: Biomasa jako obnovitelný zdroj energie. Ekonomické a energetické aspekty, 2005. 61. stránek. ISSN: 0374 - 5651.

Seznam zkratek RRD

— rychle rostoucí dřeviny

OZE

— obnovitelný zdroj energie

MPO

— ministerstvo průmyslu a obchodu

KI

— klastrová iniciativa

PO

— právnická osoba

FO

— fyzická osoba

ČR

— Česká republika

VS

— veřejný sektor

SS

— soukromý sektor

EU

— Evropská unie

VÚKOZ

— Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví

DPH

— daň z přidané hodnoty

Mze

— Ministerstvo zemědělství

PRV – EAFRD SAPS

— Program rozvoje venkova

— Single Area Payment Scheme

TOP – UP — národní dorovnání plošných plateb LPIS

— veřejný registr půdy

SZIF

— Státní zemědělský intervenční fond

Seznam obrázků Obrázek 1: Plantáž japonského topolu v prvním roce ..............................................................29 Obrázek 2: Japonský topol ........................................................................................................34 Obrázek 3: Kolový traktor MT545B TS značky Phoenix-Zeppelin .........................................36 Obrázek 4: Štěpkovač ...............................................................................................................40 Obrázek 5: Nosič nářadí a obracecí fréza .................................................................................41 Obrázek 6: Rotavátor ................................................................................................................41 Obrázek 7: Štěpka .....................................................................................................................61 Obrázek 8: Skladování štěpky ..................................................................................................62 Obrázek 9: Kotel na spalování štěpky ......................................................................................63 Obrázek 10: Prezentace v Bernarticích .....................................................................................64 Obrázek 11: Prezentace tématu Ekonomická hlediska produkce RRD ....................................65 Obrázek 12: Účastníci setkání ..................................................................................................65

Seznam grafů Graf 1: Vynaložení nákladů na jednotlivé fáze ........................................................................44 Graf 2: Vývoj nákladů během prvních třech cyklů projektu ....................................................45 Graf 3: Tok příjmů a výdajů za celou dobu existence projektu ................................................49 Graf 4: Srovnání navržených variant ........................................................................................51

Seznam tabulek Tabulka 1: Vývoj podpor pro zakládání a pěstování produkčních porostů RRD .....................42 Tabulka 2: Přehled nákladů pro první rok ................................................................................43 Tabulka 3: Souhrnné náklady na jeden cyklus .........................................................................44 Tabulka 4: Přehled příjmů a výdajů po jednotlivých cyklech ..................................................49 Tabulka 5: SWOT analýza projektu .........................................................................................53 Tabulka 6: Silné stránky projektu .............................................................................................54 Tabulka 7: Slabé stránky projektu ............................................................................................55 Tabulka 8: Příležitosti projektu.................................................................................................56 Tabulka 9: Hrozby projektu ......................................................................................................57 Tabulka 10: Přístupy při tvorbě strategie ..................................................................................58