Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Bakalářská práce Monika Dolistová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci

Bakalářská práce

2013

Monika Dolistová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Katedra managementu

Analýza hospodaření města Tábor

Autor bakalářské práce: Monika Dolistová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jana Krbová, Ph.D. Rok obhajoby: 2013

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Analýza hospodaření města Tábora“ jsem zpracovala samostatně a že jsem vyznačila prameny, z nichž jsem pro svou práci čerpala, způsobem ve vědecké práci obvyklým.

V Jindřichově Hradci, dne 26. 4. 2013

podpis:............................

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat mé vedoucí Ing. Janě Krbové Ph.D. za její čas, ochotu a také její rady a připomínky k mé bakalářské práci. Také bych ráda poděkovala své rodině za trpělivost a podporu.

Anotace Tato bakalářská práce se věnuje analýze hospodaření města Tábora v letech 2008 až 2011. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou uvedeny a vysvětleny pojmy orgány obce, obsah rozpočtu obce, rozpočtový proces a metody analýzy hospodaření v územně samosprávných celcích.

V návaznosti na

teoretickou část, je v praktické části provedena analýza hospodaření města Tábor za roky 2008 až 2011. Nejprve je krátce popsána charakteristika města, a dále je věnována pozornost rozboru rozpočtů v jednotlivých letech a analýze vybraných ukazatelů hospodaření města.

Annotation This bachelor thesis is devoted to analysis of Tabor town financial management from 2008 to 2011. Structurally it is divided in to two parts, theoretical and practical. The first part explains key terms and concepts of town management, contents of its budget, budgeting process, and methods and analysis of financial management metrics of territorial self-governing units. Practical part focuses on analysis of Tabor’s financial management from 2008 to 2011. Firstly describing brief characteristic of the town and then analyzing town’s each year’s budgets and selected key financial indicators.

1 Obsah Úvod ........................................................................................................................... 1 Teoreticko- metodologická východiska ............................................................... 3

I. 1

Vymezení základních pojmů a souvislostí ........................................................... 4 1.1

Pojetí rozpočtu obce ..................................................................................... 6

1.1.1 Příjmy obcí .............................................................................................. 9 1.1.2 Výdaje obcí ........................................................................................... 13 2

Metodika analýzy hospodaření územně samosprávných celků ......................... 16 2.1

Finanční analýza......................................................................................... 19

2.1.1 Ukazatele likvidity ................................................................................ 20 2.1.2 Ukazatele zadluženosti .......................................................................... 20 2.1.3 Další vybrané ukazatele ........................................................................ 21 II. Analýza hospodaření města Tábor ......................................................................... 25 3

Základní informace o Táboře ............................................................................ 26

4

Analýza hospodaření města Tábor .................................................................... 29 4.1

Vývoj kapitálových příjmů a výdajů .......................................................... 40

4.2

Vybrané ukazatele hospodaření města ....................................................... 42

Závěr ........................................................................................................................ 48 Referenční seznam ................................................................................................... 51 Seznam obrázků ....................................................................................................... 54 Seznam grafů............................................................................................................ 54 Seznam tabulek ........................................................................................................ 54

Úvod Od konce roku 2009, kdy svět, tedy i naši zemi, pohltila hospodářská krize, musí všichni lépe hospodařit. Většina z nás šetří i na zajištění základních potřeb jako je bydlení či jídlo. Náklady na život se zvyšují nepřímo úměrně tomu, jak se zvyšuje životní minimum nebo i minimální mzda. Lidé musejí více počítat a přemýšlet, než si koupí nějaký dražší výrobek. Tento problém se však dotýká i územních samosprávných celků, jako obcí, měst a krajů. Města mají menší obnos peněz, se kterým mohou hospodařit a musí tedy více šetřit a více přemýšlet, do jakých projektů budou v budoucnosti investovat. Pokud by vložili peníze tam, kde by je nečekala žádná návratnost (jak finanční, tak nefinanční), mohlo by to vážně ohrozit jejich existenci. Město Tábor má 35 tisíc obyvatel, patří tedy mezi větší města v České republice. Hospodařit a spravovat takové město jistě není snadné, pokud je vzato v potaz, co vše je potřeba zajistit k funkčnosti města. A to je také jeden z důvodů, proč jsem si vybrala město Tábor a analýzu jeho hospodaření, ve kterém už od narození žiji. Protože nejen lidé musí šetřit, ale i samotná veřejná správa, tak by mě tedy zajímalo, jak město hospodaření s penězi svých obyvatel. Hlavním cílem této práce je zhodnotit hospodaření města Tábor s pomocí vybraných ukazatelů finanční analýzy a posoudit, jak město nakládá s vlastními a cizími prostředky. Cílem této analýzy je také rozebrat zadluženost města a důvody, které k ní vedly. Práce se také zaměřuje na vývoj a zhodnocení investičních výdajů a příjmů města. Teoretická část je zaměřena na fungování obce. Budu se věnovat orgánům města, které rozhodují a také v jaké působnosti. Větší pozornost bude kladena na rozpočet obce. Důkladněji budou analyzovány položky rozpočtu a jejich třídění podle různých kritérií. Druhá kapitola se věnuje další důležité stránce teorie pro vypracování praktické části a to metod, jakým se dá posuzovat hospodaření města. V těchto metodách se podíváme podrobněji na ukazatel dluhové služby, ukazatel SIMU a největší pozornost bude věnována finanční analýze, a to zejména poměrovým ukazatelům. Praktická část je zaměřena na strukturu rozpočtu od roku 2008 do roku 2011, abych zjistila, zda jsou rozpočty schodkové či přebytkové. Porovnány budou skutečné rozpočty se schválenými a nakonec také příjmy a výdaje v průběhu jednotlivých sledovaných let.

1

Další podkapitola je věnována kapitálovým výdajům a příjmům, kde bude sledován jejich vývoj. Dále již bude věnována pozornost analýze vybraných ukazatelů hospodaření, které byly uvedeny v teoretické části. Nejprve budou zhodnoceny hodnoty ukazatele SIMU, dále bude následovat rozbor dalších ukazatelů, zejména z oblasti finanční analýzy. Zdůrazněny budou ty, které se dají použít při analýze hospodaření územně samosprávných celků. Výsledkem mé bakalářské práce by mělo být zhodnocení finanční situace města Tábor a jeho zadluženosti, a to na základě výpočtu vybraných ukazatelů.

2

I.TEORETICKO- METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA

Pod pojmem veřejná správa si lze představit správu veřejných záležitostí, které vykonávají subjekty veřejné správy a jejich orgány. Veřejné záležitosti, byť nejsou právně vymezeny, jsou záležitosti, které jsou obecně prospěšné pro celou společnost. Při uskutečňování těchto záležitostí se uplatňuje veřejná moc, která rozhoduje o zákonem přiznaných právech a povinnostech subjektů. Veřejná správa se pak člení podle subjektů na státní správu, veřejnou samosprávu a ostatní veřejnou správu. Státní správa je činnost státu, která je prováděna přímo. Mezi vykonavatele státní správy patří vláda, ministerstva, veřejné sbory, popřípadě další organizační složky státu a subjekty, na které byl výkon státní správy přenesen. Nejen státní správa může vykonávat veřejné úkoly, ty mohou být prováděny na základě delegace kompetencí i orgány samosprávy. (Horzinková-Novotný, 2010) Veřejnou samosprávu lze dále členit na územní samosprávu a zájmovou skupinu. Pod pojmem zájmová skupina si lze představit zastupování lidí se společným zájmem, například profesní komory. Územní samospráva je součástí veřejné správy, která není vykonávaná z pozice státu, ale veřejnoprávních korporací. To znamená, že má právo rozhodovat o svých záležitostech v souladu s ústavou České republiky. Územní samosprávu tvoří obce (základní územní samosprávný celek) a kraje (vyšší územně samosprávný celek). Mimo tyto součásti veřejné správy existují i další orgány, které jsou zařazeny do veřejné správy, jedná se o instituce s vlastní právní subjektivitou (Česká televize, Česká národní banka, Všeobecná zdravotní pojišťovna atd.) (Provazníková, 2009) V této práci se budu věnovat převážně druhému typu subjektu, a to konkrétně základnímu územně samosprávnému celku.

3

1 Vymezení základních pojmů a souvislostí Jak již bylo zmíněno, základním typem jednotky územní samosprávy je obec. Dalšími typy mohou být městys, město nebo statutární město. Tato pojmenování se však získávají pouze za splnění některých podmínek. (Horzinková-Novotný, 2010) V zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích je obec definována jako základní územně samosprávné společenství občanů, tvořící územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Každá obec má tři základní znaky, které ji charakterizují, a to působnost, občané a území. Působnost obcí v České republice je dvojí, a to samostatnou, což znamená, že spravuje ty úkoly, které jsou v zájmu obce a jejích občanů a přenesenou působností vykonávají obce některé úkoly státní správy. (Provazníková, 2009) Obyvatele obce jsou ti, kteří trvale bydlí ve správním území obce, popř. splňují jiné podmínky, a to bez ohledu na věk. Věkem jsou však omezena některá práva, která občan nabývá až v 18 letech. V tomto věku může občan volit a být volen do zastupitelstva, nebo například hlasovat v místním referendu. (Horzinková-Novotný, 2010) Obec se rozprostírá na jednom nebo více katastrálních území. Podle těchto území se obec člení na části obce. Všechny obce v ČR jsou zařazeny do určitého správního obvodu okresu a do územního obvodu kraje. Avšak je třeba říci, že ač jsou obce zařazeny pod vyšší územní samosprávný celek, zůstávají suverénní a kraji nepodléhají. (Peková-Pilný-Jetmar, 2012) Obec je spravována orgány obce, kterými jsou zastupitelstvo obce, rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Na Obrázku 1 je zobrazena hierarchie orgánů obce. Každé město ji může mít mírně odlišnou, v zásadě je však všude stejná, všude figurují stejné orgány se stejnými kompetencemi.

4

Obrázek 1 – Orgány obce

Obec

Zastupitelstvo

Výbory

Rada

Komise

Starosta

Obecní úřad

Místní policie

Zvl. orgány

Povodňová komise

Další, pokud stanoví zákon

finanční

kontrolní

osadní (místní)

pro národnostní menšiny ostatní podle rozhodnutí zastupitelstva

Zdroj: Horzinková, E. – Novotný, V.: Základy organizace veřejné správy v ČR, vlastní zpracování

Zastupitelstvo obce je kolektivní volený orgán, který má nejdůležitější pravomoci v samostatné působnosti obce. Členové zastupitelstva jsou voleni na 4leté funkční období. Mají ze zákona povinnost se scházet minimálně 4x ročně, přičemž jednání zastupitelstva jsou veřejná. Zastupitelstvo může rozhodovat v rámci samostatné působnosti obce a také v majetkových záležitostech. Mezi nejdůležitější pravomoci patří: 

rozhodování a schvalování rozpočtu, závěrečného účtu a rozpočtového výhledu obce,



vytváření rozpočtová opatření,



poskytování dotací a půjček,



obecně závazné vyhlášky v rámci samostatné působnosti,



hospodaření s majetkem. 5

Rada obce je výkonný orgán, který může rozhodovat v přenesené působnosti jen, stanoví-li to tak zákon. V samostatné působnosti je nadřazeno zastupitelstvo obce. Počet členů rady je vždy lichý, tvoří ho starosta, místostarostové a další členové. Jednání rady obce jsou neveřejná. Je však třeba říci, že ne každá obec má povinnost zřizovat radu. Tato povinnost je dána počtem obyvatel. Obce, které mají do 10 000 obyvatel, mohou ustanovit radu obce fakultativně, není to tedy jejich povinnost. Představitelem obce, který zastupuje obec navenek, je starosta. Svou činností je odpovědný zastupitelstvu obce. Mezi jeho pravomoci patří příprava, svolávání a řízení schůzí zastupitelstva a rady obce, a je odpovědný za objednání a provedení auditu hospodaření obce. Pokud je starosta nepřítomen, místostarosta ho zastupuje. Další orgány jsou výbory, které jsou kontrolními orgány zastupitelstva obce. Jejich počet je závislý na rozhodnutí zastupitelstva, počet členů musí být vždy lichý. Předsedou každého výboru je vždy člen zastupitelstva. Dle zákona musí být vždy zřízen finanční výbor (kontroluje hospodaření s majetkem obce) a kontrolní výbor (kontroluje jak se plní usnesení zastupitelstva rady obce a dodržování právních předpisů). Dále může být volen výbor osadní nebo výbor pro národnostní menšiny (pokud se podle posledního sčítání lidu hlásí v obce alespoň 10% občanů k jiné národnosti než české). Jako poradní orgány rady obce fungují komise. Mohou dávat návrhy a náměty v rámci samostatného působení obce. Pokud jim starosta dá na starosti výkon státní správy, potom jsou výkonnými orgány v přenesené působnosti. Výkon v obou působností správy (přenesenou i samostatnou) vykonává obecní úřad. Funkčnost úřadu má na starosti tajemník obce, pokud je tedy tato funkce zřízena. Pokud ne, jeho povinnost je převedena na starostu obce. (Peková-Pilný-Jetmar, 2008)

1.1 Pojetí rozpočtu obce Rozpočtová soustava České republiky se dělí na soustavu veřejných rozpočtů a mimorozpočtové fondy. Do soustavy veřejných rozpočtů je zařazen státní rozpočet, rozpočty měst a obcí, rozpočty krajů a rozpočty dobrovolných svazků obcí, rozpočty příspěvkových organizací a rozpočty regionálních rad regionů soudržnosti. Mezi mimorozpočtové fondy řadíme státní fondy, mimorozpočtové fondy základních územně samosprávných celků a mimorozpočtové fondy vyšších územně samosprávných celků. (Peková-Pilný-Jetmar, 2008)

6

Obce každý rok mají povinnost sestavovat svůj rozpočet, který obsahuje plánované příjmy a výdaje. Příjmy obce lze dělit na běžné a kapitálové. Mezi běžné jsou řazeny daňové a nedaňové, zisk z obecních podniků, příjmy z vlastní činnosti, dividendy z akcií, transfery a nedaňové poplatky. Do kapitálových příjmů zařazujeme příjmy z prodeje majetku, z prodeje akcií a majetkových podílů, kapitálové investiční transfery, přijaté úvěry příjmy z emise komunálních obligací a přijaté splátky půjček. Do ostatních příjmů patří doplňkové příjmy a přijaté splátky půjček. Výdajová stránka rozpočtu obce je složena stejně jako příjmy, běžné a kapitálové. Do běžných (tedy neinvestičních) výdajů patří mandatorní (neboli povinné výdaje), dotace, úroky a pokuty. Do kapitálových výdajů patří veškeré investiční výdaje na nákup hmotného i nehmotného majetku, nebo na půjčky či úvěry. Podrobnější dělení viz následující podkapitoly. (Peková, 2005) Rozpočtová skladba, která je vyhovující z mezinárodního hlediska byla přijata vyhláška Ministerstva financí č. 440/2006. Sb., o rozpočtové skladbě. „Rozpočtová klasifikace v České republice upravuje způsob třídění všech peněžních operací veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů státu, obcí i krajů, dobrovolných svazků obcí i organizačních složek, u kterých jsou stát, obce nebo kraje zřizovatelem.1“Je dodržována zásada jednotnosti a závaznosti třídění v celé rozpočtové soustavě. Současná rozpočtová skladba zahrnuje čtyři druhy třídění příjmů a výdajů, a to druhové, odpovědnostní, odvětvové a konsolidační třídění. (Provazníková, 2009) Základním tříděním je třídění druhové. Zahrnuje všechny typy peněžních operací a třídí je do tří základních okruhů, tj. příjmy, výdaje a financování. Tyto peněžní operace jsou členěny do 8 tříd s konkrétnějším tříděním v každé třídě. Druhové třídění využívá čtyřmístný číselný kód pro určení tříd. Tento kód se skládá z tříd, seskupení položek, podseskupení položek a jednotlivé položky. (Peková, 2009) Dalším typem třídění je odpovědnostní (dříve nazývané jako organizační nebo kapitolní). Tento typ třídění se povinně využívá jen u státního rozpočtu ČR. V současné době se počet kapitol pohybuje kolem čísla 40. (Peková-Pilný-Jetmar, 2012)

1

Provazníková, R.: Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe; Grada; 2009; ISBN 987-807261-086-4; str. 109

7

Jak již název napovídá, odvětvové třídění vychází z účelů, pro který se vynakládají peněžní prostředky pro zajištění potřeb. Tento typ třídění také využívá čtyřmístný kód, má však jiné složení než druhové třídění. Skládá se tedy ze skupiny, oddíly, pododdíly a paragrafy. Konsolidační třídění, je významné tím, že prvky jsou zde záznamové jednotky. „Konsolidace umožňuje vyloučit duplicity na základě interních transferů mezi peněžními fondy (mimorozpočtovými) a korekci příjmů na straně jedné a korekci výdajů na straně druhé (…).“2 Souhrn činností, které jsou nezbytné k hospodaření obce v určitém rozpočtovém období, nazýváme rozpočtový proces. V České republice se rozpočet sestavuje na jeden kalendářní rok, samotný proces je ale mnohem delší. Než projde rozpočet všemi fázemi, uplyne 1,5 až 2 roky. (Provazníková, 2009) „Jednotlivé fáze rozpočtového procesu lze rozdělit do těchto etap: 1.

analýza minulosti a stanovení priorit pro rozpočtové období;

2.

sestavení návrhu rozpočtu;

3.

projednávání a schválení;

4.

kontrola plnění rozpočtu;

5.

přehled o skutečném plnění rozpočtu – závěrečný účet;

6.

následná kontrola;

7.

aktualizace programu rozvoje a rozpočtového výhledu.“3

Sestavování rozpočtu jen na jeden rok má však mnoho nedostatků, protože jde o velice krátké období. Zaprvé proto, že působení zastupitelstev po volbách je pouze čtyřleté a za druhé proto, že také smluvní vztahy a povinnosti mají delší trvání než jen kalendářní rok a je teda třeba to vzít v úvahu. Pro tyto účely je vytvářen povinně ze zákona rozpočtový výhled, který slouží pro střednědobé plánování hospodářství v územních samosprávních celcích. Sestavuje se na základě již přijatých smluv a závazků na 2-5 let následujících po roce, na který obec sestavuje svůj rozpočet. Co se týče formy, není v zákoně č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů předepsaná žádná konkrétní forma, kterou musí obce dodržovat. 2

Peková, J. – Pilný, J. – Jetmar, M.: Veřejný sektor – řízení a financování; Wolters Kluwer, 2012; ISBN 978-80-7357-936-4; str. 216 3 Provazníková, R.: Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe; Grada; 2009; ISBN 987-807261-086-4; str. 70

8

Jediné, co obce musí dodržovat, je postupovat dle platné rozpočtové skladby. Jak už bylo řečeno, rozpočtový výhled by měl obsahovat základní informace o příjmech a výdajích, a to především o dlouhodobějších závazcích a pohledávkách, a potřebách dlouhodobějších záměrů obce. (Pařízková, 2008)

1.1.1 Příjmy obcí Veřejné příjmy mají za úkol krytí veřejných výdajů. Obce musí tvořit účetně vyrovnaný rozpočet, což znamená, že i když bude rozpočet schodkový nebo přebytkový, tento rozdíl musí být kryt z jiných zdrojů. Jak již bylo zmíněno, rozpočtová skladba závazně třídí příjmy i výdaje územních rozpočtů. Příjmy se dají pojmout z více hledisek. Nejpoužívanější a nejvýznamnější z hledisek je návratnost, podle kterého rozlišujeme návratné a nenávratné příjmy. Návratné příjmy jsou ty, které jsou čerpané jen na určitý časový úsek a po jeho uplynutí se finanční prostředky musí vrátit. Do tohoto druhu příjmů patří například krátkodobý bankovní úvěr. (Peková-Pilný-Jetmar, 2008) Zatímco nenávratné veřejné příjmy jsou tzv. „příjmy, které plynou do veřejného rozpočtu jako peněžního fondu od různých subjektů (občanů, firem, z jiných článků rozpočtové soustavy).“4 Podrobnější rozdělení návratných a nenávratných příjmů můžeme vidět na Obrázku 2. Další z hledisek je časové, v rámci něhož příjmy dělíme na běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou takové příjmy, které se každoročně opakují, i když v rozdílné výši. Svými vlastnostmi jsou určeny k financování výdajů, které jsou buďto nárokované ze zákona nebo mají povahu mandatorních výdajů. Tvoří největší skupinu veřejných příjmů. Běžné příjmy můžeme dále dělit na daňové nenávratné příjmy, a na nedaňové, které můžou být jak návratné (krátkodobé úvěry), tak nenávratné (příjmy z pronájmu). (Peková, 2005)

4

Peková J. – Pilný, J. – Jetmar, M.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru; ASPI; 2008; ISBN 978-80-7357-351-5; str. 222

9

Obrázek 2 – Příjmy rozpočtu obce svěřené daně

sdílené daně daňové místní poplatky

správní poplatky

vlastní

z majetku

z podnikání nedaňové Nenávratné

uživatelské poplatky ostatní z mimorozpočt. fondů účelové dotace neúčelové úvěr, půjčky

Návratné z emise komunálních obligací

Zdroj: Peková, J -Pilný, J- Jetmar, M.; Veřejný správa a finance veřejného sektoru; 2008; strana 267, vlastní zpracování

Nejvýznamnější skupinou příjmů územních rozpočtů jsou příjmy daňové, které mají charakter běžných výdajů. V ČR je používán termín rozpočtové určení daní neboli tzv. daňové určení. Ten určuje druhy daní, které se vybírají celostátně podle stejných pravidel, avšak výnos z těchto daní putuje celý do rozpočtů obcí nebo regionů. To jsou svěřené daně. Také ještě existují sdílené daně, což jsou takové daně, u kterých se stanoví podíl, který plyne do rozpočtu obce nebo regionu. S daňovým určením také souvisí pojem daňová pravomoc. Tento pojem znamená, že musí být určeno, kdo ovlivňuje předmět a způsoby počítání daně, kdo daň vybírá atd. Co se týče územní samosprávy, ta má jen velmi omezenou daňovou pravomoc, všechny právní náležitosti upravuje celostátně platný zákon. Větší pravomoc mají obce u místních (municipálních) daní. V zákoně je uvedená soustava místních poplatků, ze kterých si obce 10

mohou vybrat ty, které si ve své obci zavedou. V tomto zákoně jsou uvedeny všechny potřebné informace – rozmezí sazeb, nebo také úlevy a osvobození od placení daní. Obce si mohou tyto místní daně v rámci zákona upravovat. (Peková, 2011) Co se týče sdílených daní, byl v roce 2012 přijat návrh na změnu zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Hlavním účelem tohoto návrhu je posílení sdílených daní a zároveň snížení nesouměrnosti příjmu na obyvatele mezi obcemi. Tímto návrhem se mění struktura sdílených daní tak, že se objem zvýší o 12 mld. Kč (včetně 1,5 mld. Kč dosavadního příspěvku na školství). Nově tedy od roku 2013, kdy tento zákon vešel v platnost, mají obce mnohem více prostředků do svých rozpočtů.5 Kromě svěřených a sdílených daní řadíme do daňových příjmů i místní poplatky. Do této kategorie poplatků, které může obec vybírat, patří nejčastěji tyto: „poplatek ze psů, poplatek za lázeňský a rekreační pobyt, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek ze vstupného, poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj, poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů“ 6 . Tyto poplatky mají v dnešní době fakultativní charakter, což znamená, že rozhodnutí o tom, jaké poplatky bude obec vybírat a jestli vůbec, má na starosti zastupitelstvo obce. Poslední poplatky, které zařazujeme do daňových příjmů obecních rozpočtů, jsou správní poplatky. Tyto poplatky jsou vybírány za správní úkony v rámci přenesené působnosti. (Peková-Pilný-Jetmar, 2008) Jak již plyne z názvu, nedaňové příjmy nepochází z daní, které platí většina obyvatel obce. Do nedaňových příjmů jsou řazeny například příjmy z vlastního podnikání, z vlastních neziskových organizací, příjmy z pronájmu majetku a další. Příjmy od vlastních neziskových organizací nebo zisk z vlastního podnikání může být vítaným příjmem rozpočtu obce. Pokud se jedná o neziskové organizace, ty mohou, nebo i většinou jsou spíše ztrátové, avšak zajišťují potřebné sociální služby, které by jinak ve městě chyběly. Zisk z vlastního podnikání sebou nese určité riziko podnikání, se kterým musí obec počítat. Proto by také obec měla důkladně promyslet, jestli se do tohoto

5

Ministerstvo financí ČR; Tisková zpráva; Vláda schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní; [online]; 23. 5. 2012; [cit. 2013-3-8]; dostupné na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_70506.html 6 Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

11

podnikání vůbec pustí. Měla by také podrobit svého budoucí partnera důkladné analýze. Pokud toto všechno zváží, podnikání by pro obec měl být výnosnější byznys než například pronájem nebo i prodej nemovitého majetku. Přinesl by totiž pravidelný příjem do městské kasy. Výše příjmů z pronájmu a prodeje majetku závisí na tom, jaký má obec majetek. Měla by svůj majetek podrobit důkladné analýze, jestli je výhodnější majetek pronajmout či prodat, a to jak z krátkodobého, tak z dlouhodobého hlediska. Je tedy se potřeba rozhodnout, jestli obec majetek prodá a získá tím do svého rozpočtu jednorázový příjem, nebo ho raději pronajme a tím získá pravidelný příjem. (Peková, 2004) V případě, že má obec volné finanční prostředky, mohla by i finančně investovat, například do nákupu cenných papírů. V České republice příjmy z obchodování s cennými papíry nepředstavuje významnější příjem v rozpočtech. Nejbezpečnější investování by pro obce bylo nakupování státních dluhopisů. Ty však obce, až na výjimky, nemohou nakupovat. Nabízí se tedy možnost, aby obce své volné finanční prostředky uložily na termínovaný vklad u soukromých peněžních ústavů. Připsané úroky jim mohou přinést alespoň nějaký zisk. Příjem z uživatelských poplatků je většinou jen provozovatele, v několika případech však plynou přímo do rozpočtu obce, pokud obec spravuje smíšené statky pro své občany. O konkrétní výši rozhoduje vždy zastupitelstvo obce. Často je tento poplatek v menší či větší míře dotovaný daňovými výnosy. Pokud nelze přesně spočítat cenu za spotřebu jedné měrné jednotky, stanovuje se obvykle paušální uživatelský poplatek. Do nedaňových příjmů můžeme také ještě řadit ostatní příjmy, jako různé výnosy ze sbírek nebo dary. Zařadit sem ale můžeme i sankční pokuty, které obec může dát subjektům v přestupkovém řízení. Obec může tímto způsobem pokárat subjekty za chování, které je v rozporu s obecně závaznými předpisy, například za znečišťování veřejných prostranství nebo za nepořádek. (Peková-Pilný-Jetmar, 2008) V dnešní době jsou pro rozpočet obce velice významné i dotace. Pokud jsou poskytovány účelově, což znamená, že jsou udělovány na splnění určitého účelu, který se musí dodržet. Nebo jsou poskytovány neúčelově, což pro obec znamená, že peněžní prostředky může využít libovolně. Účelové dotace stát poskytuje obcím buď ze státního rozpočtu, nebo ze státních účelových fondů a ostatních mimorozpočtových fondů. Běžné

12

dotace mohou být určené na výkon státní správy nebo na zajištění sociálních služeb v obci. Kapitálové dotace slouží ke konkrétním investicím, většinou jsou velice přísně účelové, pokud se jedná o dotace ze státních účelových fondů. Nejčastěji se jedná o Státní fond životního prostředí. V České republice je udělován jen jeden druh neúčelové dotace, a to tzv. územně vyrovnávací dotace. (Hamerníková-Maaytová, 2010) V současnosti obce často čerpají dotace z Evropské unie, což je i výhodné. Cílem evropských fondů je snižovat regionální rozdíly (a to jak ekonomické tak sociální). V ČR je možné si požádat o dotace z 26 operačních programů, které se dělí na sedm regionálních, osm tematických operačních programů a devět programů Evropské územní spolupráce. Po poskytnutí dotace musí však příjemce zajistit tzv. udržitelnost projektu, nejčastěji po dobu pěti let. To znamená, že například bude-li obec čerpat dotaci na plynové autobusy, musí v jejím majetku a v provozu zůstat minimálně po danou dobu. Pokud by obec tuto podmínku nesplnila, musela by dotaci v celé nebo částečné výši vrátit. Důležité je také poznamenat, že dotace nikdy nepokryjí celý projekt, Evropská unie financuje maximálně 85% projektu. O tom, že evropské dotace jsou nezanedbatelným příjmem, svědčí i částka, která je pro Českou republiku určená pro období 2007-2013: 752,70 mld. Kč.7 Kapitálové příjmy jsou převážně příjmy, které nemají opakující se charakter. Tyto kapitálové příjmy můžeme rozdělit do dvou odlišných skupin. Zaprvé se jedná o příjmy návratné, které obci vznikají při čerpání dlouhodobějších úvěrů a za druhé jsou to příjmy nenávratné, které obci vznikají při prodeji jejího nemovitého majetku. (Peková, 2005)

1.1.2 Výdaje obcí Výdaje územních samosprávných celků jsou stále vyšší, což dokazuje, že jejich autonomie a odpovědnost se neustále zvyšuje. Rozsah těchto výdajů ovlivňuje samostatnost obce za zabezpečení veřejných potřeb. Všeobecně se můžeme setkat s některými hledisky, jak členit výdaje územní samosprávy, těmi nejpoužívanějšími jsou: 

ekonomické hledisko,



z hlediska rozpočtové skladby,



z hlediska infrastruktury,



dle funkcí veřejných financí,

7

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR; Informace o fondech EU; [online]; [cit. 2013-3-8]; dostupné na: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU

13



dle rozpočtového plánování.

Podle ekonomického hlediska se výdaje dělí na běžné a kapitálové. Běžné výdaje jsou ty, které se opakují každý rok, a ze kterých se financují běžné potřeby jako energie nebo platy zaměstnanců. Na rozdíl od běžných výdajů, kapitálové výdaje slouží k financování dlouhodobých, především investičních potřeb, přesahující více než jeden rozpočtový rok. Další členění běžných a kapitálových příjmů je na následujícím obrázku. Obrázek 3 – Výdaje rozpočtu obce vlastní výdaje obecního úřadu dotace podnikatel. subjektům neinvestiční nákupy

dotace neziskovým organizacím

neinvestiční transfery

dotace a příspěvky OS,PO

neinvestiční půjčky

transfery obyvatelstvu

ostatní

transfery jiným rozpočtům

Běžné

transfery vlastním fondům

Kapitálové

investiční výdaje

podnikatel. subjektům

nákup akcií a majetkových podílů

neziskovým organizacím

kapitálové transfery

jiným rozpočtům

investiční ůjčky

PO

ostatní

vlastním fondům

Poznámka: OS = organizační složka; PO= příspěvková organizace Zdroj: Peková, J -Pilný, J- Jetmar, M.; Veřejný správa a finance veřejného sektoru; 2008; strana 276, vlastní zpracování

Z hlediska rozpočtové skladby je pro územní samosprávné celky závazné druhové členění, které výdaje dělí na běžné a kapitálové (třída 5 a 6). Srozumitelnější a lepší členění je však podle odvětvového třídění, které výdaje rozděluje do šesti skupin. Rozpočtová skladba také umožňuje členění na výdaje návratné a nenávratné.

14

Třetí členění podle charakteru infrastruktury dělí výdaje na infrastrukturu ekonomickou a sociální. Ekonomická skupina obsahuje především ty výdaje, které zabezpečují služby pro obecní a regionální podniky. V praxi sem patří výdaje na údržbu a výstavbu veřejných komunikací, prostranství, veřejného osvětlení a další. Do výdajů na sociální infrastrukturu jsou zařazeny výdaje na vzdělání, péči o zdraví nebo výdaje na provoz sociálních zařízení. Dále se výdaje dají posuzovat podle funkce veřejných financí. Jedná se o funkci alokační, stabilizační a redistribuční. Z hlediska funkce alokační sem patří výdaje na nákup služeb nebo zboží od soukromých podniků nebo neziskových organizací. Lze do nich také zařadit výdaje na čisté veřejné statky, výdaje na smíšené statky a výdaje na poplatkové služby. Výdaje mají také stabilizační účinky. Tím že obce zaměstnávají občany a nakupují služby a statky, vytváří poptávku po pracovní příležitosti, čímž pozitivně ovlivňují míru zaměstnanosti na území své obce. Třetí funkcí, kterou výdaje podle tohoto členění mají, je redistribuční funkce. Jak už vyplývá z názvu, souvisí s přerozdělováním peněz obyvatelům. Jedná se však pouze o doplňkové transfery, jejichž cílem je zlepšit nerovnoměrný ekonomický vývoj v regionu. Posledním kritériem rozdělování výdajů je rozpočtové plánování. Jak už název napovídá, zde jsou výdaje rozděleny podle toho, zda jsou plánovatelné nebo neplánované. Plánovatelné jsou takové výdaje, které mají mandatorní charakter, jsou běžné a každoročně se opakují. To jsou výdaje spojené s provozem a výkonem obce. I v případě, že nedojde k naplnění příjmů rozpočtu, musí tyto výdaje přesto obec vynaložit. Patří sem výdaje typu sankčního nebo například výdaje na odstraňování škod po živelných nebo přírodních pohromách. (Provazníková, 2009)

15

2 Metodika analýzy hospodaření územně samosprávných celků Nově získaná samostatnost a suverenita obcí jim dala možnost, aby se samy staraly o svůj finanční i nemovitý majetek. To v některých probudilo značnou podnikavost a vůli zvelebit město a všechno, co k němu patří. Avšak obnova památek nebo infrastruktury je velice finančně náročná a obce se tak musí obracet na soukromé subjekty, protože jejich běžné příjmy nejsou dostačující na pokrytí těchto nákladů. Problém však je v tom, že většinou se jedná o neziskové projekty, které obcím nevygenerují žádný příjem na splacení úvěru. Zvyšování dluhu také může nastat tím, že obec chce obdržet dotace ze strukturálních fondů Evropské Unie. Čerpání peněz z těchto fondů je ale podmíněno tím, že obec tento projekt musí spolufinancovat. Nejprve si musí na celý projekt vzít úvěr, a až po jeho realizaci a splnění všech podmínek jim Evropská unie proplatí slíbené peníze. Další problém může nastat v malých obcích, kde je kvalifikace jejích představitelů mnohdy na nízké úrovni. Těmito i jinými důvody ale vzniká obci riziko zadluženosti. Zatímco v roce 1994 vykázalo zadluženost 31,7% obcí v České republice, v roce 2011 bylo zadluženo už 49,5 % obcí.8 Tabulka 1 – Vývoj zadluženosti obcí (v %)

1994

2006

2007

2008

2009

2010

2011

31,7

51,9

51,8

51,7

52,0

49,8

49,5

Zdroj: Ministerstvo financí ČR, Zadluženost územních samosprávných celků, vlastní zpracování

I přesto, že se toto číslo zdá poměrně dost velké, jak lze vidět v Tabulce 1, v porovnání s lety minulými je počet stabilizován, dokonce pomalu mírně klesá. I přesto je potřeba hladinu zadluženosti neustále sledovat a monitorovat jí. Na základě toho ministerstvo financí (ale nejen ono) sleduje hospodaření obcí prostřednictvím různých ukazatelů.

8

Ministerstvo financí ČR; Zadluženost územních samosprávných celků v roce 2011; [online]; 18. 6. 2012; [cit. 2013-3-3]; dostupné na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zadluzenost_uzem_sprav_celku_71005.html

16

V roce 2004 Vláda ČR přijala návrh na počítání ukazatele dluhové služby, aby měla přehled o tom, jak které obce jsou zadluženy. Pokud nastala situace, že obec překročí státem stanovenou hranici 30%, obdržela obec dopis z Ministerstva financí, aby v následujícím období přistoupila k takovým opatřením, aby ukazatel dluhové služby již v příštím roce nepřekročila. Navíc by měly do 3 měsíců zdůvodnit důvody překročení tohoto ukazatele a informovat MF o tom, jaká opatření do příštího roku zavedou, aby se situace už neopakovala. Ukazatel dluhové služby se vypočítá dle dále uvedeného vzorce. Tabulka 2 – Ukazatel dluhové služby

Číslo řádku

Název položky

1 2

Daňové příjmy Nedaňové příjmy Přijaté dotace souhrnného finančního vztahu Dluhová základna Úroky Splátky jistin a dluhopisů Splátky leasingu Dluhová služba Ukazatel dluhové služby

3 4 5 6 7 8 9

Odkaz na rozpočtovou skladbu Třída 1 Třída 2 Seskupení položek 4112+4212 ř.1+ř.2+ř.3 Položka 5141 Položky 8xx2 a 8xx4 Položka 5178 ř.5+ř.6+ř.7 ř. 8 děleno ř. 4

Zdroj: Ministerstvo financí ČR, Regulace zadluženosti obcí a krajů – ukazatel dluhové služby, vlastní zpracování

Ukazatel dluhové služby=

dluhová služba * 100 9 dluhová základna

Jak je vidět z výše uvedené tabulky a vzorce, ukazatel dluhové služby se skládá z dluhové základny, která obsahuje vybrané příjmy, a z dluhové služby, která reprezentuje splátky a úroky. Počet obcí, které ukazatel dluhové služby překročily, stále stoupá již od roku 2004. Zatímco v roce 2004 jich bylo 171, v roce 2007 už obcí bylo 245, což je nárůst o 43,3 %. Tento vzrůst je však způsoben ve většině tím, že obce splatily vysokou jednorázovou splátku úvěrů a půjček nebo využily kontokorentní úvěr, to se ale nebere jako problémová situace.

9

Ministerstvo financí ČR; Regulace zadluženosti obcí a krajů- ukazatel dluhové služby; [online]; [cit. 2013-3-2]; vlastní zpracování; dostupné na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zpravy_mf_12197.html?year=2008

17

Monitorování zadluženosti obcí tímto ukazatelem se však ukázalo v průběhu let jako nevyhovující, tudíž Ministerstvo financí přikročilo k lepšímu sledování zadluženosti územních samospráv, a to k Soustavě informativních a monitorujících ukazatelů. Tento způsob kontrolování zadlužení se začal provádět od roku 2008. Jak už bylo řečeno, nahradila Soustava informativních a monitorujících ukazatelů (dále jen SIMU) ukazatel dluhové služby. Tento výpočet provádí také ministerstvo financí, výsledky jsou vyhodnoceny vždy k 31. 12. uběhlého roku. SIMU se používá jen na obce a na jejich příspěvkové organizace, které zřídily. Jak již vyplývá z názvu, vzorce na výpočet se skládají z informativních a z monitorujících ukazatelů. Celkem se jich ve vzorci objevuje 18. (Provazníková, 2009) A.

Informativní ukazatele

1)

Počet obyvatel

2)

Příjem celkem (po konsolidaci)

3)

Úroky

4)

Uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředků

5)

Dluhová služba celkem

6)

Ukazatel dluhové služby (v %)

7)

Aktiva celkem

8)

Cizí zdroje a přijaté návratné finanční výpomoci

9)

Stav na bankovních účtech

10)

Úvěry a komunální obligace

11)

Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy

12)

Zadluženost celkem

14)

Podíl zadluženosti na cizích zdrojích a přijatých návratných finančních výpomocích (v %)

15)

8-leté saldo

16)

Oběžná aktiva

17)

Krátkodobé závazky

B. Monitorující ukazatele 13) Podíl cizích zdrojů a přijatých návratných finančních výpomocí k celkovým aktivům (v %)

18

18) Celková (běžná) likvidita (current ratio)10

Obce by v souvislosti s tímto ukazatelem měly dodržet dvě hranice. Ukazatel celkové likvidity má být vyšší než 1 a zároveň podíl cizích zdrojů naopak nesmí být vyšší než 25%. Oba tyto ukazatele přitom mají být dodrženy současně. Pokud ne, stejně jako v případě dluhové služby, Ministerstvo financí obešle příslušné obec se žádostí o zdůvodnění tohoto stavu. (Provazníková, 2009)

2.1

Finanční analýza Hodnotit hospodaření obce lze nejen z hlediska dluhové služby nebo ukazatelem

SIMU. Dalším z nástrojů jak kontrolovat a zkvalitnit hospodaření obce je finanční analýza. Tu využívají především soukromé firmy, avšak i ve veřejném sektoru je velmi užitečná, i přesto, že v některých směrech je od soukromého sektoru rozdílná. Kvalitně provedená finanční analýza pomáhá nejen analyzovat hospodaření za uplynulý rok, ale také odstranit negativní faktory a zároveň podpořit ty pozitivní, které působí na hospodaření konkrétní samosprávy. (Peková, 2004) Mezi hlavní oblasti finanční analýzy patří: 

„běžné hospodaření,



investiční činnosti a její financování,



hospodaření s majetkem.“11

Finanční analýza konkrétní obce se provádí za pomocí informačních zdrojů – jedná se o účetnictví, kalkulaci a rozpočet, popř. závěrečný účet. Za pomoci těchto materiálů se dá poměrně snadno analyzovat hospodaření, v našem případě obce. Použít se dají i poměrové ukazatele, které se sice používají převážně ve firmách, své využití mohou mít i při analýze rozpočtu města. Hlavním z důvodu, proč použít zrovna poměrové ukazatele je fakt, že při těchto výpočtech se vychází jen z údajů z veřejně dostupných účetních výkazů. Jak už samotný název vypovídá, poměrové ukazatele se počítají jako poměr jedné nebo více účetních položek k jiné nebo více položkám.

10

Usnesení vlády ČR č. 722/2012 – o změnách v monitoringu hospodaření obcí; [online]; 3. 10. 2012, [cit. 2013-3-27]; dostupné na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_monitoring_hospodareni_obci.html 11 Peková, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy; Management Press; 2004; ISBN 80-7261086-4; str. 215

19

Pro potřeby této bakalářské práce budou zmíněny jen některé poměrové ukazatele, které se dají rozdělit do dvou skupin: (Růčková, 2011) 

ukazatele likvidity a



ukazatele zadluženosti.

2.1.1 Ukazatele likvidity Nejprve je důležité zdůraznit, co to vůbec slovo likvidita znamená. Likvidita určité složky představuje vyjádření vlastnosti dané složky rychle a bez velké ztráty hodnoty se přeměnit na finanční hotovost. 12Používají se zpravidla tři základní ukazatele likvidity: 

okamžitá likvidita,



pohotová likvidita,



běžná likvidita.

Okamžitá likvidita Tento typ likvidity bývá označován jako likvidita 1. Stupně. Jedná se o ukazatel, který vyjadřuje okamžitou schopnost obce splácet své závazky. Pro Českou republiku je doporučovaná hodnota mezi 0,6 -1,1. Pohotová likvidita Pod pojmem likvidita 2. stupně se v literatuře uvádí pohotová likvidita. Tato likvidita však není možná počítat pro analýzu města neboť je potřeba znát hladinu zásob. Běžná likvidita Likvidita 3. stupně neboli běžná likvidita vyjadřuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky. Jinak řečeno, kdyby obec proměnila v určeném okamžiku svá oběžná aktiva na hotovost, jak by tím uspokojila své věřitele.

2.1.2 Ukazatele zadluženosti Zadluženost je stav, kdy obec používá k financování aktiv cizí zdroje, tím se tedy stává dlužníkem. Pokud by však obec používala výhradně jen svůj kapitál, snížila by se výnosnost tohoto vloženého kapitálu. Výpočtem ukazatelů zadluženosti lze najít optimální vztah mezi vlastním a cizím kapitálem. 12

Růčková, P. - Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi; 4. aktualizované vydání; Grada; 2011; ISBN 978-80-247-3916-8; str. 48

20

Ukazatel úrokového krytí Pro zjištění, zda pro ni ještě dluhové zatížení ještě zvladatelné, je vytvořen ukazatel úrokového krytí. Určuje, kolikrát je zisk větší než úroky, ukazuje, jak velkou rezervu mají věřitelé. V zahraničí je optimální až trojnásobek hodnoty úroků nebo ještě více. Ukazatel věřitelského rizika Ukazatel věřitelského rizika poměřuje, zda je hodnota vlastního kapitálu přiměřena závazkům subjektu. Všeobecně platí, že čím vyšší je hodnota ukazatele, tím vyšší je riziko pro věřitele. Ti tedy preferují co nejmenší hodnoty věřitelského rizika. Koeficient samofinancování Dalším způsobem měření zadluženosti se používá poměr vlastního kapitálu k celkovým aktivům, tento způsob se nazývá koeficient samofinancování. (Růčková, 2011)

2.1.3 Další vybrané ukazatele Kromě ukazatelů, které sleduje Ministerstvo financí a kromě základních ukazatelů, které se počítají ve finanční analýze, lze také analyzovat hospodaření města z jiných úhlů. Tyto další výpočty mohou přiblížit, jak je na tom město se svými financemi i z dalších hledisek jako je finanční stabilita, podíl zastaveného majetku či další.

Úvěrové zatížení Výpočtem úvěrového zatížení lze zjistit, kolik si město půjčilo na úvěr u různých institucí. Kromě půjček od komerčních bank si obce půjčují ze státních fondů. Nejvíce se čerpá ze Státního fondu rozvoje bydlení a ze Státního fondu životního prostředí. Výpočet úvěrového zatížení je součtem všech úvěrů od všech institucí.

Podíl zastaveného majetku na celkové hodnotě majetku města S pojmem úvěrového zatížení souvisí také pojem zastavený majetek. Banky, ani státní fondy nepůjčují peníze jen tak, město musí ručit nějakým majetkem, že určitý závazek splatí. (Marek, 2009)

Analýza příjmů a výdajů Analyzovat lze také jednotlivé příjmy a výdaje. Jejich rozborem lze určit, jak se jednotlivé výdaje nebo příjmy podílí na celkových výdajích nebo příjmech. I tyto výpočty

21

se mohou zařadit mezi poměrové ukazatele, vzhledem k tomu, že všechny z nich se počítají nějakým podílem. Podíl jednotlivých druhů příjmů na celkových příjmech Výpočtem těchto podílů lze zjistit, jak se které příjmy podílí na celkových příjmech. Díky tomu se dá porovnat struktura jednotlivých příjmů a jejich vývoj v průběhu let. Příjmy na 1 obyvatele V některých městech se vytváří rozpočet nejen jako celek, ale také je vytvářen rozpočet, kde jsou všechny příjmy a výdaje přepočítané na jednoho obyvatele daného města. Tímto se dá určit, kolik jeden obyvatel přináší v průměru příjmů a výdajů. Podíl jednotlivých druhů výdajů k celkovým výdajům Stejně jako se dají analyzovat jednotlivé druhy příjmů, totéž lze provést při rozboru jednotlivých výdajů. V případě výdajů bude proveden rozbor běžných a kapitálových výdajů. Pomocí vzorců uvedených v Tabulce 3 lze tyto podíly spočítat. Výdaje na 1 obyvatele Stejným způsobem, jakým se počítají příjmy na 1 obyvatele, se počítají i výdaje na jednoho obyvatele. Tyto ukazatele jsou užitečné především při porovnávání s jinými městy.

Finanční stabilita Česká národní banka definuje finanční stabilitu jako stav, kdy finanční systém nevykazuje nežádoucí poruchy a zároveň je odolný vůči výkyvům. 13 Jednoduše řečeno, čím vyšší je výsledná hodnota finanční stability, tím je obec odolnější vůči vnějším výkyvům a tím klesá její závislost na občasných příjmech (především kapitálové povahy – jako prodej bytů, pozemků atd.). (Kraftová, 2002)

13

Česká národní banka; Finanční stabilita; [online]; http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/

22

[cit. 2013-3-27], dostupné na:

Tabulka 3 – Vzorce ukazatelů finanční analýzy

Okamžitá likvidita

Krátkodobý finanční majetek krátkodobé závazky

Běžná likvidita

Oběžná aktiva krátkodobé závazky

Ukazatel úrokového krytí

EBIT nákladové úroky

Ukazatel věřitelského rizika

Cizí kapitál celková aktiva

Koeficient samofinancování

Vlastní kapitál celková aktiva

Podíl zastaveného majetku na celkové hodnotě majetku Podíl daňových příjmů na celkových příjmech Podíl nedaňových příjmů na celkových příjmech Podíl kapitálových příjmů na celkových příjmech Podíl přijatých dotací na celkových příjmech

Zastavený majetek celková hodnota majetku Daňové příjmy celkové příjmy Nedaňové příjmy celkové příjmy Kapitálové příjmy celkové příjmy Přijaté dotace celkové příjmy Celkové příjmy počet obyvatel

Příjmy na 1 obyvatele Podíl běžných výdajů na celkových výdajích Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích

Běžné výdaje celkové výdaje Kapitálové výdaje celkové výdaje

Výdaje na 1 obyvatele

Celkové výdaje počet obyvatel

Finanční stabilita

Běžné příjmy celkové příjmy Zdroj: vlastní zpracování

Po seznámení se základními pojmy, které s touto problematikou souvisí, jako obec, skladba rozpočtu obce, příjmy a výdaje obce, jsem se přesunula k rozboru samotné analýzy hospodaření. V kapitole 2 jsem se věnovala hlavně ukazatelům, které se dají použít při

23

posuzování hospodaření základního územně samosprávného celku, tedy obce. Zdůrazněny byly především ukazatele likvidity, zadluženosti a další vybrané ukazatele z finanční analýzy. Veškeré tyto poznatky teď budou využity v praktické části práce, analýze hospodaření na konkrétním příkladu města Tábora.

24

II. ANALÝZA HOSPODAŘENÍ MĚSTA TÁBOR

25

3 Základní informace o Táboře Tábor je město v Jihočeském kraji, které se počtem svých obyvatel (35 tisíc) dostal až na druhou příčku v tomto kraji, tedy

Obrázek 4 – Znak města Tábor

co se velikosti týče. Z těchto, ale i jiných důvodů, se stalo významným hospodářským, dopravním a kulturním centrem v regionu. Je položeno 437 m. n. m zhruba 80 kilometrů jižně od hlavního města Prahy. Strategicky významná pozice byla v roce 1420 využita husity, kteří zde, v čele s Janem Žižkou, založili město pojmenované Tábor. Až do roku 1434 byl Tábor střediskem radikálního husitského svazu. Slavné období husitů však ukončila v témže roce bitva u Lipan, kde bylo vojsko husitských radikálů

Zdroj: Internetové stránky města Tábor

poraženo. Ve městě se však objevily problémy se zásobováním pitnou vodou, a tak roce 1492 byl přehrazen Tismenický potok a byla vytvořena vodní nádrž Jordán. Od té doby Tábor vzkvétal a rozrůstal se. V roce 1903 zde byla uvedena do provozu historicky první česká elektrická železnice, kterou navrhl František Křižík. Ve městě se však dají navštěvovat i jiné památky. Mezi ně patří i věž Kotnov, ke které dříve patřil i hrad, do dnešní doby však zůstala zachována pouze věž. V místní části Měšice se také nalézá barokní zámek, který je zpřístupněn veřejnosti. Ve městě se také nachází botanická zahrada, která je druhá nejstarší v České republice. Hojně navštěvované je také táborské podzemí, tyto středověké prohlídky pořádá husitské muzeum Tábor. (Augusta-Klínková, 2001) V roce 2010 zde proběhly, stejně jako

Obrázek 5 – Prapor města Tábor

v jiných

městech,

komunální

volby

do

zastupitelstva města. V těchto volbách bylo zvoleno 27 zastupitelů, z nichž byl zvolen starosta Ing. Jiří Fišer (Tábor 2020), a tři místostarostové: Mgr. Emil Nývlt (ČSSD), Ing. Olga Bastlová (ČSSD) a Ing. Lenka Horejsková (TOP 09). Pod zastupitelstvem Zdroj: Internetové stránky města Tábor

města je také zřízen kontrolní výbor, který má

26

8 členů, a finanční výbor, který představuje 7 členů. Zastupitelstvo se schází na veřejných zasedáních několikrát ročně, v roce 2013 to bude 8krát. Na první ustavující schůzi zastupitelstva jsou zvoleni členové rady, kterých se volí devět. Radu města tvoří starosta, místostarostové a další radní. Jednání rady jsou neveřejná. V roce 2013 se rada města Tábora sejde celkem 20krát. Samotnou funkčnost města zajišťuje 13 odborů, městská policie a kancelář starosty. Odbory jsou uspořádány dle svého zaměření, můžeme zde tedy najít například odbor dopravy, odbor financí, nebo odbor správy majetku města. Posledním dvěma orgány, které jsou v Táboře zřízené je bezpečností rada města a krizový štáb obce s rozšířenou působností (dále jen Bezpečností rada ORP). Zatímco krizový štáb funguje jako pracovní orgán starosty, Bezpečnostní rada ORP je poradním orgánem na přípravu krizové situace. Některé organizace v Táboře, jsou také založené a zřízené městem. Do těchto organizací patří Bytes Tábor s.r.o., který opatruje městské byty v Táboře, Technické služby Tábor s.r.o., které se starají o celkovou údržbu města, G-centrum Tábor, které má na starosti péči o seniory a Tělovýchovná zařízení města Tábora s. r.o., které mají pod záštitou sportovní zařízení jako zimní stadion, plavecký bazén a další. Dalšími organizacemi, které zřídilo město je městská knihovna Tábor nebo Správa lesů města Tábor s.r.o. V neposlední řadě je Tábor zřizovatelem mateřských, základních a středních škol a středních odborných škol. V Táboře se také nacházejí dvě pracoviště vysokých škol, Vysoká škola chemickotechnologická v Praze a Slezská univerzita v Opavě. Město Tábor také provozuje Infocentrum, které má provozovnu na Žižkově náměstí, tedy na největším náměstí v Táboře. Nutno říci, že toto místo je velice strategické, většina turistů a návštěvníků Tábora směřuje při své návštěvě na toto náměstí a proto je infocentrum všem

Obrázek 6 – Logo města Tábor

dobře přístupné. Infocentrum nejen pomáhá turistům, kteří si chtějí město prohlédnout, ale také si zde mohou občané zakoupit vstupenky na různé kulturní akce, které město Tábor pořádá.

27

Zdroj: Internetové stránky města Tábor

Tábor také spadá do svazku obcí mikroregionu Táborsko, který byl založen v roce 2004. Kromě Tábora sem spadá dalších 13 měst a obcí. Jejich zájmem je předkládat požadavky obcí a hájit a prosazovat jejich společné zájmy. Organizační struktura Správní uspořádání města Tábor je rozděleno do pěti úseků. Každý z těchto úseků je spravován někým z vedení města. První úsek je veden starostou, který má na starosti vnitřní audit a 4 odbory městského úřadu (kancelář starosty, územní rozvoj, dopravy, investic a strukturálních fondů). Kromě nich má také pod sebou městskou polici. Druhý úsek je veden 1. místostarostou, který vede dva odbory, odbor správy majetku města a školství, mládeže a tělovýchovy. Mimo jiné má také na starosti společnost Bytes Tábor s.r.o. a Tělovýchovná zařízení města Tábora s.r.o. Vzhledem ke svému zaměření se stará také o školy s právní subjektivitou. Třetí úsek je veden 2. místostarostkou, která pečuje o odbory financí a sociálních věcí, dále také o G-centrum Tábor a správu lesů. O čtvrtý úsek se stará 3. místostarostka, která své kompetence směřuje do vnitřních věcí, životních prostředí, kultury a cestovního ruchu. Ve výkonu zřizovatelské funkce se stará o technické služby a městskou knihovnu. Posledním úsekem je ten, který je spravován tajemníkem městského úřadu, ten tedy spravuje zbývající odbory (stavební, živnostenský úřad, úřad dopravně-správních agend). Organizační struktura je přehledná, každému určuje jeho pole působnosti, o které se má starat. Tato struktura je také výhodná. Nejen že ušetří čas, ale také by každý svému úřadu měl rozumět. Pokud by se každý měl věnovat všem odborům, způsobovalo by to jen zmatky. Toto organizační schéma je zobrazeno v příloze.

28

4 Analýza hospodaření města Tábor V této části práce se již budu věnovat praktické analýze hospodaření na konkrétním příkladu města – Tábor. Nejprve provedu rozbor rozpočtů v jednotlivých letech, porovnání příjmů a výdajů plánovaného a skutečného rozpočtu. V případě větších odchylek se pokusím vysvětlit, z jakých důvodů k nim došlo. Na závěr budou rozpočty analyzovány se zaměřením na vývoj příjmů a výdajů. Aby byla kapitola přehlednější a snáze pochopitelnější, bude jí ilustrovat množství tabulek a grafů. Data byla čerpána z rozpočtů a závěrečných účtů, které jsou veřejně dostupné na internetových stránkách města. Rozpočet 2008 Rozpočet na rok 2008 je prvním rozpočtem, který bude rozebrán. Jak lze vidět, plánovaný rozpočet na tento rok byl schválen jako přebytkový, i když tento přebytek nebyl ve velké výši. Schválený rozpočet po konsolidaci měly tedy tvořit příjmy ve výši 850 548 tis. Kč, a výdaje ve výši 846 919 tis. Kč. Výsledné saldo rozpočtu bylo tedy plánováno na 3 629 tis. Kč. Skutečný rozpočet se však od schváleného výrazně liší. Tabulka 4 – Plnění rozpočtu v roce 2008 (v tis. Kč)

V tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Ostatní Celkové příjmy Běžné výdaje Kapitálové výdaje Celkové výdaje Saldo rozpočtu

Schválený rozpočet 436 141 177 314 44 778 192 315 0 850 548 676 052 170 867 846 919 3 629

Skutečný rozpočet 462 912 196 384 101 651 256 744 17 127 1 034 818 757 262 157 794 915 056 119 762 Zdroj: Rozpočet, vlastní zpracování

Jak je vidět, největším příjmem v rozpočtu jsou daňové příjmy. K 1. 1. 2008 vstoupila v platnost novela zákona o rozpočtovém určení daní, která zvýšila podíl obcí na celostátním výnosu daní z příjmů. Tento podíl se zvýšil na 21,5 %, což znamenalo nárůst oproti minulému roku v daňových příjmech. Největší nárůst byl u daně fyzických osob z kapitálových výnosů, oproti plánovanému rozpočtu byl skutečný příjem téměř

29

dvojnásobný. Je třeba vzít v úvahu, že i přes takový nárůst, má položka jen 1% zastoupení v celkových příjmech. Také kapitálové příjmy se zvýšily oproti schválenému rozpočtu o více jak polovinu. Tento fakt je zapříčiněn prodejem 214 bytových jednotek, které byly ve vlastnictví města. Mohla by nás však napadnout otázka, proč tyto příjmy nebyly zahrnuty již v plánovaném rozpočtu. To je způsobeno tím, že i když má město záměr prodat bytové jednotky, ne všichni nájemníci mohou mít o ně zájem. A pokud se neshodne alespoň určitá část nájemníků, že si byty odkoupí, město si je ponechá ve svém vlastnictví. Naopak, některé panelové domy mohou mít zájem byty odkoupit, a pokud město souhlasí, vznikne tím neplánovaný příjem do rozpočtu obce. Některé tyto žádosti se řeší v průběhu roku a město tedy nemůže počítat s tím, že se tyto prostředky do rozpočtu zařadí. Prodej městských bytů v roce 2008 přinesl do rozpočtu 85 178 tis. Kč. O více jak 60 000 tis. Kč se také navýšila položka přijatých dotací. Největší položkou, která navýšila přijaté dotace, byl na výplatu příspěvku na sociální péči, který představoval více jak 29 000 tis. Kč. Graf 1 – Čerpání jednotlivých položek běžných výdajů v roce 2008

Čerpání jednotlivých položek běžných výdajů ostatní neinvestiční výdaje 10%

ostatní 0%

Úroky 1%

nákupy materiálu 2%

příspěvky přísp. org. 8% neinvestiční transfery 7%

mzdové náklady 15%

nákup služeb 20%

dopravní obslužnost 3% opravy a udržování 11%

sociální dávky 23%

Zdroj: Rozpočet, vlastní zpracování

Navýšení běžných výdajů bylo způsobeno tím, že provozní výdaje se pro rok 2008 zvýšily o 10% oproti roku 2007. Největší navýšení zaznamenaly sociální dávky a nákupy 30

služeb. Nezanedbatelnou částku v běžných příjmech jsou mzdové náklady, které pro rok 2008 činily 113 570 tis. Kč. Jak si lze všimnout, město uspořilo na kapitálových výdajích, nejvíce na rezervách kapitálových výdajů, které byly rozpočtovány na 30 000 tis. Kč, a ve skutečnosti tato položka zůstala nevyčerpaná. Co se týče výsledného salda rozpočtu, které dle schváleného rozpočtu mělo být 3 629 tis. Kč, zvýšilo se o 116 133 tis. Kč. Výsledné saldo skutečného rozpočtu tedy činilo 119 762 tis. Kč. Tento přebytkový rozpočet byl kryt kategorií financování, a to hlavně položkou změna stavu na účtech. Rozpočet 2009 Na rozdíl od rozpočtu v roce 2008, byl rozpočet na rok 2009 vytvářen jako schodkový. Oproti minulému roku se zvýšily předpokládané příjmy i výdaje. Příjmy byly plánovány na 962 607 tis. Kč, výdaje na 1 002 954 tis. Kč. Saldo rozpočtu tedy bylo ve schváleném rozpočtu v mínusu, a to přesně 40 347 tis. Kč. Ovšem v roce 2009 postihla naší republiku finanční krize, která se odrazila i v územních rozpočtech. Tabulka 5 – Plnění rozpočtu v roce 2009 (v tis. Kč)

V tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Ostatní Celkové příjmy Běžné výdaje Kapitálové výdaje Celkové výdaje Saldo rozpočtu

Schválený rozpočet 467 854 195 227 87 129 212 397 0 962 607 742 131 260 823 1 002 954 -40 347

Skutečný rozpočet 419 625 196 303 138 945 291 524 17 225 1 064 622 833 217 444 750 1 277 967 -213 345 Zdroj: Rozpočet, vlastní zpracování

Objemově nejvýznamnější položkou v daňových příjmech je příjem z daně z přidané hodnoty. Vzhledem k ekonomické recesi, která, jak již bylo řečeno, v tomto roce ochromila naší zem, je jasné, že meziročně byl zaznamenán pokles inkasa této daně, což je ovlivněno především tím, že klesla spotřeba domácností. Pokles inkasa byl také u daně z příjmů fyzických i právnických osob, který byl způsoben stejným důvodem (propouštění,

31

nižší objem vkladů na bankovních účtech od podnikatelů). Zajímavé je, že poplatek za svoz a likvidaci komunálního odpadu byl naplněn pouze na 90% kvůli nárůstu dlužníků. Skutečné nedaňové příjmy pro rok 2009 se téměř nelišily od plánovaných. Jediné, co se částečně nenaplnilo, byly příjmy z pronájmu, které ovšem byly zapříčiněny prodejem některých městských bytů, za které již dále nájemníci neplatí nájem. Tento příjem se však projeví v kapitálových příjmech. Pronájem z nemovitostí tvoří více než 70% celkových nedaňových příjmů města, jedná se tedy o důležitou položku. Navýšení kapitálových příjmů bylo způsobeno prodejem bytů, se kterými město při schvalování rozpočtu nepočítalo. Město prodalo celkem 357 bytů, z toho 340 bytů bylo prodáno nájemníkům a pouze 17 bytů, které byly volné. Neinvestiční přijaté transfery zastupují 95% v celkových přijatých dotacích. Tyto dotace jsou určeny například pro výkon státní správy nebo na financování školství. Finance jsou přijímány od obcí, z Jihočeského kraje a ze státního rozpočtu. Zatímco přijaté investiční dotace jsou čerpány navíc ještě ze státního fondu životního prostředí a z regionálních operačních programů. Většina projektů investičního charakteru byla právě v tomto roce realizována, a inkaso těchto dotací proběhne až v příštím roce. Stejně jako některé příjmy nezůstaly v tomto roce naplněny, tak se i některé výdaje v roce 2009 výrazně zvýšily oproti plánovanému rozpočtu, které město schválilo. V tomto roce se oproti minulému zvýšily provozní výdaje, a také se zvýšil počet vyplacených sociálních dávek. Vzrostly také výdaje v oblasti tělovýchovy, které však souvisely s pořádáním IV. Letní olympiády dětí a mládeže. Také nakládání s odpady zaznamenalo nárůst, jedním z důvodů byly výměny a opravy stávajících kontejnerů. Jak lze vidět z Grafu 2, největší zastoupení kapitálových výdajů mají budovy a stavby. Nejvíce výdajů bylo poskytnuto na odpočinkovou zónu Komora (86 661 tis. Kč) a na odpočinkovou zónu Jordán (49 788 tis. Kč). Další výdaje byly vynaloženy na různé typy rekonstrukcí, například chodníků nebo parků. Veškeré nevyčerpané prostředky byly převedeny do Fondu rezerv a rozvoje.

32

Graf 2 – Struktura kapitálových výdajů v roce 2009

Struktura kapitálových výdajů v roce 2009 Pozemky 2%

Investiční dotace 2%

Ostatní 4% Programové vybavení 1%

Stroje a přístroje 1% Investiční půjčené prostředky 9%

Budovy, stavby 81%

Zdroj: Rozpočet, vlastní zpracování

Výsledné saldo rozpočtu tedy výrazně překročilo schválený rozpočet. Nenaplněny zůstaly některé příjmy, které město očekávalo a zároveň výdaje (jak běžné, tak kapitálové) byly různými vlivy zvýšeny. Výsledný rozpočet byl tedy schodkový a to o 213 345 tis. Kč. Tento schodek byl financován především z Fondu rezerv a rozvoje, který je městem zřízen. Rozpočet 2010 Schválený rozpočet pro rok 2010 byl přebytkový, a to o 72 416 tis. Kč. Celkové schválené příjmy byly schváleny ve výši 1 065 781 tis. Kč, zatímco výdaje byly rozpočtovány v celkové hodnotě 993 365 tis. Kč. U výdajů došlo jen k minimálnímu poklesu oproti loňskému schválenému rozpočtu.

33

Tabulka 6 – Plnění rozpočtu za rok 2010 (v tis. Kč)

V tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Ostatní Celkové příjmy Běžné výdaje Kapitálové výdaje Celkové výdaje Saldo rozpočtu

Schválený rozpočet 410 775 208 161 71 000 375 845 0 1 065 781 738 086 255 279 993 365 72 416

Skutečný rozpočet 444 274 228 464 138 041 488 033 13 000 1 311 812 813 265 217 506 1 030 771 281 041 Zdroj: Rozpočet, vlastní zpracování

Z Grafu 3 lze usoudit, že se v tomto roce trochu změnila struktura příjmů. Přijaté dotace mají 38% zastoupení, což je tedy více než daňové příjmy. Tento fakt je způsoben tím, že město přijalo investiční dotace z regionálních operačních programů. Jedním z důvodů, že v roce 2009 byl rozpočet plánován jako schodkový, bylo i to, že město muselo zafinancovat některé projekty. V roce 2010 však byly tyto prostředky inkasovány, což opět způsobilo změnu ve struktuře celkových příjmů. Graf 3 – Podíl jednotlivých druhů příjmů na celkových příjmech v roce 2010

Podíl jednotlivých druhů příjmů na celkových příjmech kapitálové 11% dotace 38%

daňové 34%

nedaňové 17%

Zdroj: Rozpočet, vlastní zpracování

Po výrazném poklesu daňových příjmů, které v roce 2009 postihly město Tábor, došlo k jejich opětovnému růstu. V absolutních hodnotách se zvýšily o 5,9%, ovšem ani toto zvýšení zcela nesmazalo propad, který byl způsoben krizí v roce 2009. Meziročně se 34

také zvýšil příjem z inkasa daně z přidané hodnoty, které bylo ovlivněno zvýšením sazby DPH, a to jak snížené (z 9% na 10%), tak základní sazby (z 19% na 20%). Místní poplatky, které také řadíme do daňových příjmů, nebyly naplněny podle plánovaného rozpočtu, a to u poplatku za výherní hrací přístroj. Skutečný příjem nebyl naplněn o 990 tis. Kč, což je zdůvodňováno tím, že tyto výherní hrací přístroje jsou nahrazovány modernějšími videoterminály. Největší nárůst oproti roku 2009 zaznamenala daň z nemovitostí. Tato daň patří mezi výlučné daňové příjmy obce, její celý příjem tedy jde do rozpočtu města. Tento nárůst je způsob dvěma novelami zákona. První novela ukončila patnáctileté osvobození od daně z nemovitosti pro majitele novostaveb, a druhá novela dvojnásobně zvýšila zákonem danou sazbu daně. Příjem z daně byl o 12 392 tis. Kč vyšší než v roce 2009. Stejně jako daňové příjmy, tak i nedaňové příjmy překročily plánovaný rozpočet. Výrazně se zde zvýšil příjem z pronájmu nemovitostí díky zvýšení regulovaného nájemného u bytů. Tento příjem znamenal oproti roku 2009 zvýšení o 26 839 tis. Kč. Oproti jiným letem se také změnila struktura přijatých dotací. Neinvestiční dotace dosahovaly 59% celkových dotací, investiční dotace tedy měly zastoupení 41%. Od regionální rady Jihozápad město obdrželo 161 985 tis. Kč na různé investiční akce. Největší objem financí od této rady putoval do odpočinkové zóny Komora, která byla v tomto roce dokončena, dále se z těchto prostředků rekonstruovaly autobusové zastávky nebo modernizovali školy a školky. V kapitálových příjmech se opět projevil příjem za prodej bytů, kterých bylo prodáno 426. Běžné výdaje v roce 2010 byly přečerpány o 75 179 tis. Kč vlivem několika skutečností. Především se zvýšily vyplacené sociální dávky. Ze sociálních dávek bylo nejvíce vyplaceno za příspěvek na péči, a to 167 554 tis. Kč, přičemž celkové náklady na sociální péči činily 194 943 tis. Kč. Také nákupy služeb se zvýšily o více jak 15 miliónů korun. Na rozdíl od minulého roku, došlo k poklesu kapitálových výdajů, neboť v roce 2009 byla realizována většina dotovaných investičních akcí. Byla provedena úprava nebo rekonstrukce několika panelových domů na Pražském sídlišti. Další rozsáhlejší investicí bylo rozšíření a rekonstrukce sběrného dvora v Klokotech za 24 miliónů korun.

35

Rozpočet 2011 Posledním rozpočtem, který bude analyzován, je rozpočet na rok 2011. I tento rozpočet byl schválen jako přebytkový, výsledné saldo schváleného rozpočtu mělo být 25 205 tis. Kč. Pokud srovnáme schválený rozpočet z roku 2011 s rokem 2010, klesly plánované příjmy, ale také výdaje. Tabulka 7 – Plnění rozpočtu za rok 2011 (v tis. Kč)

V tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Ostatní Celkové příjmy Běžné výdaje Kapitálové výdaje Celkové výdaje Saldo rozpočtu

Schválený rozpočet 443 206 195 564 54 488 247 388 0 940 646 758 508 156 933 915 441 25 205

Skutečný rozpočet 424 666 238 201 109 141 326 828 15 288 1 114 124 808 052 212 069 1 020 121 94 003 Zdroj: Rozpočet, vlastní zpracování

Z daňových příjmů zůstaly nenaplněny především příjmy z daní. Konkrétně například daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti, která byla rozpočtována na 13 270 tis. Kč, ovšem naplnit se jí podařilo pouze z 39%, tedy v absolutní hodnotě 5 227 tis. Kč. U ostatních daňových příjmů nebyl pokles tak markantní, ale i přesto se ve skutečnosti vybralo méně, než bylo plánováno. Výše poplatku za provozovaný herní přístroj pro tento rok stoupl, a to díky legislativě, která umožnila vybírat poplatek i za jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu. Tento poplatek je však příjmem státního rozpočtu. Z nedaňových příjmů největší příjem opět znamenaly příjmy z pronájmu nemovitého majetku. Tyto příjmy představovaly 159 654 tis. Kč, a to je významný příjem do rozpočtu města. Je však potřeba vzít na vědomí, že každý rok město prodává stovky svých bytů, což pro město znamená, že v budoucnosti lze očekávat pokles tohoto příjmu. Celkové příjmy z pronájmu majetku však oproti loňskému roku vzrostly vlivem zvýšení příjmu z pronájmu pozemků.

36

Stejně jako v minulých letech, i letos kapitálové příjmy byly ve skutečnosti vyšší než plánované.

Tak jako i předtím, tento nárůst je způsobem především prodejem

městských bytů, které zvedl příjmy z prodeje nemovitostí o více jak polovinu oproti plánovanému rozpočtu. Prodáno jich bylo celkem 322, přičemž 37 volných bytů a 285 bytů nájemníkům. Příjmy z prodeje pozemků zahrnuly pouze 6% z kapitálových příjmů. V roce 2011 se opět vrací struktura přijatých dotací do normálu, tedy že neinvestiční dotace se na celkových přijatých dotacích podílí 85%, zatímco investiční 15%. Tento pokles je kvůli dofinancování projektů, které byly zahájeny v minulých letech. V důsledku krácení dotace na výkon státní správy se snížily i neinvestiční dotace. Od svazku obcí mikroregionu Táborsko také město získalo 2 641 tis. Kč, které mají sloužit na zajištění obslužnosti městské hromadné dopravy v Táboře. Tyto peníze jsou čerpány každý rok. Graf 4 – Výdaje na investice včetně projektů v roce 2011

Výdaje na investice včetně projektů v roce 2011

veřejná zeleň 3%

protipovodňová ochrana 1%

nakládání s odpady 3% doprava 38%

bydlení a komunální služby 52%

školství 3%

Zdroj: Rozpočet, vlastní zpracování

Z Grafu 4 lze vidět, do jakých oblastí město nejvíce investuje. Vzhledem k tomu, že ve městě jsou sídliště, kterým ale už končí doba jejich životnosti, je tedy potřeba, aby jí město prodloužilo. Musí investovat do rozsáhlých oprav panelových domů, je potřeba domy zateplit, vyměnit okna, popřípadě vyměnit balkóny a upravit fasádu. To všechno jde

37

do řádů desítek miliónu na jeden panelový dům. Další oblastí, do které musí město investovat, je doprava. Zde se jedná hlavně o opravu silnic, nebo její kompletní opravu. Doprava a bydlení a komunální služby tedy „spolknou“ 90% výdajů na investice. Rozpočty na rok 2012, 2013 Vzhledem k období, kdy je tato bakalářská práce sepisována, nejsou ještě k dispozici závěrečné účty pro rok 2012. Jsou však k dispozici rozpočty na roky 2012 a 2013. Ač nelze posoudit skutečné dodržení schválených rozpočtů, díky těmto rozpočtů se dá zjistit, jakým směrem se vývoj rozpočtů města Tábor ubírá. Tabulka 8 – Plánované rozpočty na rok 2012 a 2013 (v tis. Kč)

V tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Ostatní Celkové příjmy Běžné výdaje Kapitálové výdaje Celkové výdaje Saldo rozpočtu

2012 437 984 193 571 74 488 61 038 0 767 081 598 217 149 789 748 006 19 075

2013 430 344 182 779 54 488 283 084 0 950 695 597 127 346 047 943 174 7 521 Zdroj: Rozpočty, vlastní zpracování

V Tabulce 8 lze vidět tendenci města vytvářet vyrovnaný rozpočet, alespoň částečně přebytkový. Otázkou však zůstává, jestli s takto malým přebytkem je schopno město vyjít. Z let minulých lze usoudit, že spíše ano, většinou jsou přebytky navyšovány. Ovšem vzhledem ke stále se snižujícím dotacím od státu, který se také snaží šetřit, je to velice diskutabilní. Při tvorbě rozpočtů je vidět, že je město obezřetné. Očekává spíše stejné příjmy, ne-li nižší. Od roku 2012 je z rozpočtu města vyřazena dotace na sociální dávky. Nyní je vyplácení těchto dávek v rukou Úřadu práce. Na saldo rozpočtu to však nemá podstatný vliv. Protože se obdržené peníze neobjeví v položce dotací, tak se sníží celkové příjmy, na druhou stranu však město nic nevydá, takže se sníží i položka běžných výdajů, a s tím i celkové.

38

V roce 2013 si lze všimnout obrovského nárůstu přijatých dotací, které připadají na akci „Obnova rybníka Jordán“, na kterou je vyčleněno 199 223 tis. Kč. Tato investiční akce začala v listopadu 2011 a hotová by měla být v červenci roku 2014. Celkové stanovené náklady by měly být 466 402 461 Kč. Objemem je to jedna z největších zakázek v Jihočeském kraji. Dle oficiálních stránek města Tábor by tato akce měla být dotována z 85% z Evropské Unie a 5% by měl poskytnout stát ze svého rozpočtu. Dotovaná část je tedy 90% ze způsobilých výdajů, nezpůsobilých výdajů je 24 miliónů korun. Město tedy ze svých prostředků bude muset doplatit více než 71 miliónů korun, na které si bude muset vzít úvěr. Nyní po rozboru rozpočtů v jednotlivých letech jsou již objasněny výkyvy, které v nich nastaly. Je však potřeba podívat se na rozpočty jako na celý systém, protože například některé projekty byly financovány v rámci několika let. Graf 5 – Grafické shrnutí příjmů a výdajů v letech 2005-2011 (v tis. Kč)

Porovnání příjmů a výdajů v letech 2005-2011 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 2005

2006

2007

2008

Příjmy

2009

2010

2011

Výdaje Zdroj: Rozpočty města, vlastní zpracování

Tento graf shrnuje příjmy a výdaje od roku 2005 do roku 2011. Graf jsem pro lepší zařazení a přehlednost rozšířila o roky 2005-2007. Tendence města je vždy udržet vyrovnaný rozpočet, což se mu vcelku dařilo. Výjimkou jsou roky 2005 a 2009, kdy výdaje výrazněji převýšily příjmy. Rok 2009 byl však kritický a město, který plánovalo částečně schodkový rozpočet, bylo nuceno tento schodek ještě navýšit. Sešlo se tedy více

39

aspektů, které zapříčinily nárůst schodku. Je třeba vzít v úvahu, že se město snaží modernizovat a opravovat, což vyžaduje velké investice.

4.1

Vývoj kapitálových příjmů a výdajů

Kapitálové příjmy, ale i výdaje mají v rozpočtu nezastupitelné místo. Z jejich hodnot lze určit, jak město nakládá se svým majetkem. Cílem města by mělo být správně investovat, tak aby v budoucnu z těchto investic mohlo profitovat, a to jak finančně, tak i nefinančně. Jak již bylo řečeno, město se snaží vkládat do rozvoje velké částky peněz, ať už se jedná o výstavbu nových odpočinkových zón, opravu zastaralých sídlišť či opravu komunikací nebo například vodovodních potrubí. Pro znázornění tendence kapitálových příjmů a kapitálových výdajů města Tábor slouží Graf 6. Graf 6 – Vývoj kapitálových příjmů a kapitálových výdajů (v tis. Kč)

Vývoj kapitálových příjmů a kapitálových výdajů 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2008

2009

2010

kapitálové příjmy

2011

kapitálové výdaje Zdroj: Rozpočty města, vlastní zpracování

Z grafu lze usoudit, že hladina kapitálových příjmů se v průběhu let příliš nemění. Kapitálové příjmy se pohybují 100-150 mil. Kč. Tyto příjmy jsou převážně z prodeje bytů či pozemků, které město postupně prodává svým nájemníkům i ostatním zájemcům. Oproti kapitálovým příjmům, kapitálové výdaje se v jednotlivých letech mění. Tento fakt je způsoben především financováním různých investičních akcí, které řadíme právě do kapitálových výdajů. Jak si lze všimnout, kapitálové výdaje jsou vyšší než kapitálové příjmy, což je zapříčiněno tím, že město na své investiční projekty získává dotace, které se projeví v přijatých dotacích, a nikoli v kapitálových příjmech.

40

Pro lepší porovnání jsem ještě vytvořila Grafy 7 a 8, které znázorňují strukturu jednotlivých příjmů a výdajů města Tábor. Graf 7 znázorňuje vývoj jednotlivých příjmů v průběhu let. Jak si lze všimnout, struktura je pravidelná až na výjimku v roce 2010, kdy přijaté dotace dosáhly vyšší hodnoty než všechny ostatní příjmy. Kapitálové příjmy jsou nejmenší položkou v příjmech, a na této hladině se pohybovaly po celé sledované období. Graf 7 – Porovnání jednotlivých příjmů v letech 2008-2011 (v tis. Kč)

Porovnání jednotlivých příjmů 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2008

2009

2010

Daňové příjmy

Nedaňové příjmy

Kapitálové příjmy

Přijaté dotace

2011

Zdroj: Rozpočty města, vlastní zpracování Graf 8 – Porovnání jednotlivých výdajů v letech 2008-201 (v tis. Kč)

Porovnání jednotlivých výdajů 900 000 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2008

2009

2010

Běžné výdaje

2011

Kapitálové výdaje Zdroj: Rozpočty města, vlastní zpracování

41

Oproti tomu Graf 8 vyjadřuje, jakých hodnot dosahovaly sledované kapitálové výdaje. I zde lze říct, že se pohybovaly na podobné hladině, tedy kromě roku 2009. Jak již však bylo řečeno, tento rok byl ve znamení investic do majetku města, což navýšilo kapitálové výdaje.

4.2

Vybrané ukazatele hospodaření města

Po seznámení s jednotlivými rozpočty provedu analýzu hospodaření města v průběhu sledovaných let. Vypočítám ukazatele, které byly zmíněny v teoretické části. Data k určení jednotlivých ukazatelů jsem čerpala ze závěrečných účtů v jednotlivých letech, a účetních závěrek. Všechny ukazatele jsou vypočítány pro roky 2008-2011, aby byl lépe vidět vývoj těchto ukazatelů. V teoretické části jsem zmínila ukazatel dluhové služby, který byl však později nahrazen novým ukazatelem a to ukazatelem SIMU. Tento ukazatel však v sobě ukazatel dluhové služby obsahuje, takže dále budeme analyzovat pouze ukazatel SIMU. Jak již bylo řečeno, tento ukazatel počítá Ministerstvo financí pro každou obec zvlášť. Skládá se z 16 informativních ukazatelů a 2 monitorujících ukazatelů. Ministerstvo se přitom zajímá nejvíce o dva výsledky. Prvním je ukazatel celkové likvidity, který by měl být vyšší než 1 a za druhé, že podíl cizích zdrojů nesmí být vyšší než 25%. Tabulka 9 – Soustava informativních a monitorujících ukazatelů

2008

2009

2010

2011

Podíl cizích zdrojů

7,89

9,70

9,29

7,37

Celková likvidita

2,46

1,58

1,87

1,93

Zdroj: Rozpočty, vlastní zpracování

Z tabulky výše lze říci, že město Tábor obě dvě podmínky splňuje. Podíl cizích zdrojů se pohybuje okolo podobné hladiny (7-9 %), což pro město Tábor nepředstavuje riziko. Co se týče celkové likvidity, i ta se pohybuje nad doporučenou hladinou. Jako další ukazatele budou spočítány ukazatele likvidity. Jak jsem již zmínila v teoretické části, analyzována bude jen okamžitá a běžná likvidita. Je však zřetelné, že očekávané výsledky budou v normě, což můžeme usoudit i z výše vypočítané celkové likvidity.

42

Tabulka 10 – Okamžitá likvidita (v tis. Kč)

2008

2009

2010

2011

Krátkodobý finanční majetek

241 735

123 416

250 943

122 322

Krátkodobé závazky

176 344

199 860

302 113

180 788

Okamžitá likvidita

1,37

0,62

0,83

0,68

Zdroj: Rozvahy, vlastní zpracování

Z výpočtů vyplývá, že okamžitá schopnost splácet pohledávky je relativně dobrá. V jednotlivých letech se okamžitá likvidita pohybovala v daných normách (0,6-1,1). Výjimku tvoří rok 2008, kdy krátkodobý finanční majetek výrazně převýšil krátkodobé závazky a hodnota okamžité likvidity se tak dostala na hodnotu 1,37, která je v České republice nad doporučenými hodnotami. Tabulka 11 - Běžná likvidita (v tis. Kč)

2008

2009

2010

2011

Oběžná aktiva

433 731

315 518

563 497

349 261

Krátkodobé závazky

176 344

199 860

302 113

180 788

Běžná likvidita

2,46

1,58

1,87

1,93

Zdroj: Rozvahy, vlastní zpracování

Běžná likvidita značí, kolikrát běžná aktiva pokrývají krátkodobé závazky. Z výsledků můžeme určit, že všechny hodnoty jsou více jak 1, což je pozitivní. V průběhu všech let jsou ukazatele v podobné hladině, z čehož můžeme usoudit, že město nemá problém dostát svým závazkům. Stejně jako při výpočtu okamžité likvidity si lze všimnout výrazně většího výsledku v roce 2008, kdy byla velice nízká hodnota krátkodobých závazků a zároveň oběžná aktiva byla relativně vysoká. Do finanční analýzy řadíme nejen ukazatele likvidity, ale také ukazatele zadluženosti. Jak moc je město zadlužené se dá určit z následujících výpočtů. Tabulka 12 – Ukazatel věřitelského rizika (v tis. Kč)

2008

2009

2010

2011

Cizí kapitál

379 709

506 686

529 956

392 924

Celková aktiva

5 076 519

5 386 710

5 706 467

5 327 899

Ukazatel věřitelského rizika

0,075

0,094

0,093

0,074

Zdroj: Rozvahy, vlastní zpracování

43

Ukazatel věřitelské rizika říká, jak moc se cizí zdroje podílí na celkovém kapitálu. Čím nižší jsou hodnoty, tím nižší je riziko pro potencionální věřitele. Z výše uvedených výpočtů lze usoudit, že město se snaží hospodařit s penězi, a míru cizího kapitálu drží na přiměřené hranici. Tabulka 13 – Koeficient samofinancování (v tis. Kč)

2008

2009

2010

2011

Vlastní kapitál

4 696 810

4 880 024

5 176 511

4 934 975

Celková aktiva

5 076 519

5 386 710

5 706 467

5 327 899

Koeficient samofinancování

0,925

0,906

0,0907

0,926

Zdroj: Rozvahy, vlastní zpracování

S věřitelským rizikem přímo souvisí koeficient samofinancování. Jak již vyplývá z názvu, ukazuje nám, jaký poměr má město vlastních zdrojů oproti celkovým zdrojům. Na rozdíl od předchozího ukazatele je žádoucí, aby byl co nejvyšší, přičemž hodnoty 1 by dosáhl, kdyby město nevyužívalo žádné cizí zdroje. Čím blíž se tedy blíží této hodnotě, tím je město ve svém hospodaření samostatnější. V průběhu všech sledovaných let vyšel koeficient samofinancování velmi vysoký, město je tedy ve financování téměř samostatné. Cizí zdroje tedy využívá pouze na nezbytné projekty, na které by ve svém rozpočtu tolik peněz najednou nezajistilo. Dalšími ukazateli, které budou analyzovány, jen lze potvrdit a doplnit to, co již bylo zjištěno z předchozích ukazatelů. Město se snaží udržovat hladinu cizích zdrojů na přijatelné hladině. V souvislosti s tím se však dají sledovat i další ukazatele, jako úvěrové zatížení nebo podíl zastaveného majetku. Tabulka 14 – Úvěrové zatížení (v tis. Kč)

Úvěrové zatížení

2008

2009

2010

2011

187 750

310 372

203 115

195 573

Zdroj: Závěrečné účty, vlastní zpracování

V roce 2009 se úvěrové zatížení města výrazně lišilo od jiných let. Tento fakt je dám tím, že byl v tomto roce čerpán úvěr na dvě velké investiční akce (Odpočinková zóna Jordán a Komora), které bylo potřeba dofinancovat. V tom samém roce se také rekonstruovalo chladící zařízení na zimním stadionu, což si vyžádalo čerpání úvěru se zůstatkem 916 tis. Kč.

44

Tabulka 15 – Podíl zastaveného majetku na celkové hodnotě majetku (v %)

Podíl zastaveného majetku

2008

2009

2010

2011

13,22

10,91

13,04

13,62

Zdroj: Závěrečné účty, vlastní zpracování

Podíl zastaveného majetku byl v průběhu posledních čtyřech letech téměř konstantní, až na výjimku v roce 2009, kdy se tento podíl výrazně snížil. Jak si ale lze všimnout, výrazně se v tom samém roce zvýšilo úvěrové zatížení města, což se dá vyložit pravděpodobně tak, že i když se město více zadlužilo, nevyžadovaly tyto úvěry zástavu majetku. Podíl zastaveného majetku se tak snížil, protože město splatilo některé úvěry, které vyžadovaly ručit majetkem. Analýza příjmů a výdajů Nyní již lze říci, jak město nakládá s cizími zdroji a jaké je jeho úvěrové zatížení. Tyto údaje jsem čerpala především z rozvah a závěrečných účtů. Nyní se podíváme do samotných rozpočtů na strukturu příjmů a výdajů vzhledem k počtu obyvatel, a podíl jednotlivých příjmů a výdajů na celkových hodnotách. Tabulka 16 – Příjmy a výdaje na 1 obyvatele

2008

2009

2010

2011

35 769

35 593

35 484

35 196

Příjmy na 1 obyvatele (v tis. Kč)

28,9

29,9

37,0

31,7

Výdaje na 1 obyvatele (v tis. Kč)

25,6

35,9

29,1

29,0

Počet obyvatel (k 1.1.)

Zdroj: ČSÚ, rozpočty, vlastní zpracování

Příjmy a výdaje se také dají vztáhnout k počtu obyvatel ve městě. Lze tedy zjistit, kolik příjmů pro město vytvoří jeden obyvatel, a zároveň, kolik pro město tento obyvatel znamená výdajů. Dle vypočítaných hodnot se příjmy i výdaje na jednoho obyvatele neustále mění, a příjmy se tak pohybovaly v průběhu posledních čtyřech let v rozmezí 2837 tis. Kč na jednoho obyvatele, zatímco výdaje byly mezi 25-35 tis. Kč. Stejně jako celkové rozpočty byly kromě roku 2009 všechny přebytkové, nejinak je tomu i zde.

45

Tabulka 17 – Podíl jednotlivých druhů příjmů na celkových příjmech

2008

2009

2010

2011

Daňové příjmy

0,45

0,39

0,34

0,38

Nedaňové příjmy

0,19

0,19

0,17

0,21

Kapitálové příjmy

0,10

0,13

0,11

0,10

Přijaté dotace

0,25

0,27

0,37

0,29

Zdroj: Závěrečné účty, vlastní zpracování

Město se snaží využívat různých možných dotací a tímto i zvelebovat město. Dotace jsou čerpány především ze státních fondů a fondů Evropské Unie. Tím přináší do rozpočtu větší obnos peněz, který může vhodně investovat. S těmito dotacemi však přichází i povinnost spolufinancovat tyto projekty, a na základě toho je město nuceno využívat cizí zdroje a využívat různé úvěry na dofinancování projektů. Tabulka 18 – Podíl jednotlivých druhů výdajů na celkových výdajích

2008

2009

2010

2011

Běžné výdaje

0,83

0,65

0,79

0,79

Kapitálové výdaje

0,17

0,35

0,21

0,21

Zdroj: Závěrečné účty, vlastní zpracování

Podíl běžných výdajů se v roce 2009 se snížil vlivem zvýšení podílu kapitálových výdajů, které město vydalo na rekonstrukce, obnovy a vytváření rekreačních zón. V tomto roce se uskutečnila většina velkých investic, což mělo velký vliv na kapitálové výdaje. Tyto dvě poslední tabulky jsou částečně zopakováním toho, co bylo zjištěno již v analýze rozpočtů. Na shrnutí této kapitoly můžeme říci, že město se snaží využívat minimum cizích zdrojů a snaží se vystačit si s vlastními zdroji. Z důvodů značných investic, které město v poslední letech provedlo, je však částečně zadluženo. Tyto úvěry jsou však dostatečně kryty, a tak město nemá problém s tím je včas a řádně splácet. Z analýzy těchto vybraných ukazatelů tedy lze říci, že se město snaží správně nakládat s penězi daňových poplatníků a vhodně je investovat. Bohužel, je tu však i druhá stránka věci. V říjnu roku 2012 proběhla médii zpráva o tom, že město Tábor aspiruje na nejdražší město na bydlení v České republice. Již nyní obyvatelé Tábora platí největší cenu na vodné a stočné, absolutně je to 124 Kč. Pro lepší porovnání, v hlavním městě činí tyto sazby 66 Kč. Tato zpráva byly zveřejněna v souvislosti s plánovaným zvýšením poplatků za svoz komunálního odpadu, které měly

46

dosáhnout výše 720 Kč. Díky petici, kterou podepsalo několik tisíc obyvatel města, se však poplatek zvýšil pouze na 550 Kč. Navíc byly zavedeny i slevy pro studenty studující v jiných městech a další výhody. Plánované také bylo zavedení placení městské hromadné dopravy pro seniory, ale i to kvůli značným protestům a medializaci problému není prozatím zavedeno.14Otázkou tedy zůstává, kdo ve skutečnosti tyto modernizace ve větší míře zaplatí, a jestli opravdu je město Tábor tak vhodným místem na bydlení. Tato poznámka je zde zmíněna však jen na okraj z důvodu upřesnění, že tato problematika nemá jen jednu stranu, ale i tu druhou. Tato analýza by však vyžadovala další rozbor, což by přesahovalo rámec této bakalářské práce.

14

Televize Nova; Tábor aspiruje na nejdražší město v Česku; [online]; 22. 10. 2012; [cit. 2013-4-8]; dostupné na: http://tn.nova.cz/zpravy/ekonomika/tabor-aspiruje-na-nejdrazsi-mesto-v-cesku-jak-se-plati-vjinych-mestech.html

47

Závěr Hlavním cílem této práce bylo věrohodně posoudit, jak město Tábor hospodaří se svým majetkem, vlastními a cizími prostředky a zjistit, jakou mírou je město zadluženo. Tato práce je zaměřena na analýzu rozpočtů v letech 2008-2011, kde jsou porovnávány a analyzovány schválené rozpočty se skutečnými. V rámci tohoto rozboru byla věnována pozornost struktuře jednotlivých druhů příjmů a výdajů. Pro lepší představu vývoje hospodaření města, byly rozebrány ještě schválené rozpočty na roky 2012 a 2013. Vzhledem k datu zpracování bakalářské práce však pro rok 2012 ještě není vytvořen závěrečný účet města a nelze tedy posoudit skutečné rozpočty. Následně se práce věnuje analýze finančních ukazatelů hospodaření. Provedena je analýza ukazatele SIMU a dalších finančních poměrových ukazatelů, na základě kterých byla posouzena zadluženost a likvidita města. Údaje pro praktickou část práce byly čerpány z veřejně dostupných dokumentů nacházejících se na oficiálních internetových stránkách města. Jedná se o rozpočty, závěrečné účty, zprávy auditora a další. Nejasné či nedostačující informace byly konzultovány s vedoucí oddělení účetnictví města Tábor, paní Evou Šimončíkovou. Nejprve bych ráda zhodnotila vývoj sledovaných rozpočtů. Dle výsledků, které jsem zjistila při analýze rozpočtů, můžu říci, že město se z dlouhodobého pohledu snaží o vyrovnané hospodaření. Převážně byly rozpočty přebytkové, kromě roku 2009, kdy vlivem dofinancování investičních akcí byl rozpočet schodkový. V roce 2008 byly skutečné příjmy ve výši 1 034 mil. Kč, celkové výdaje činily 915 miliónů Kč. Přičemž město plánovalo příjmy ve výši 850 mil. Kč a výdaje 846 mil. Kč. Příjmy i výdaje tedy překročily plánovaný rozpočet. V roce 2009 město plánovalo schodkový rozpočet se saldem -40 mil. Kč, skutečné saldo však bylo mnohem vyšší, -213 mil. Kč. Příjmy se oproti plánování zvýšily z 962 mil. Kč na 1 064 mil. Kč, ovšem ještě více se zvýšily výdaje, místo 1 002 mil. Kč výdaje činily 1 277 mil. Kč. Pro rok 2010 byl již schválen opět přebytkový rozpočet, kdy plánované příjmy byly ve výši 1 065 mil. Kč a výdaje 993 mil. Kč. Ve skutečnosti se však výrazně navýšily příjmy na 1 311 mil. Kč, výdaje se změnily jen mírně na 1 030 tis. Kč, výsledné skutečné saldo rozpočtu bylo tedy 281 mil. Kč. Poslední sledovaný rok 2011 byl také rozpočtován v kladných číslech, příjmy ve výši 940 mil. Kč a výdaje 915 mil. Kč. Oproti minulým letem se skutečné rozpočty příliš nelišily od plánovaných, kde byly příjmy ve výši 1 114 mil. Kč a výdaje 1 020 mil. Kč. Z těchto čísel

48

lze usoudit, že město bylo v plánování obezřetné a spíše počítalo s nižšími příjmy. Dle mého názoru město dostatečně využívá dotací, a to jak od státu, tak i z Evropské unie. Další podkapitola, které byla v praktické části věnována pozornost, se týkala kapitálových příjmů a výdajů. Zde jsem zjistila, že kapitálové příjmy drží město v podobné hladině,

zatímco

kapitálové

výdaje

jsou

vystaveny

některým

výkyvům.

Ten

nejmarkantnější byl v roce 2009, kdy se kapitálové výdaje dostaly až na hladinu 444 miliónů Kč, což je navýšení oproti sledovaným letem o 200 miliónů Kč. Bylo to zapříčiněno dokončením více investičních projektů v tomto roce, což si vyžádalo takto velké náklady. Při rozboru ukazatelů města byly všechny vypočítané ukazatele v normě. Výpočet ukazatele SIMU, který sleduje Ministerstvo financí, byl jak podíl cizích zdrojů, tak i celkové likvidita ve všech sledovaných letech v normách. Dále byly sledovány ukazatele likvidity, tedy jak je město schopno splácet své závazky. Zde byly zjištěny zvýšené hodnoty v roce 2008, kdy město pravděpodobně mělo více závazků. Jak okamžitá, tak běžná likvidita však nebyly v takových hodnotách, že by město přestalo být schopno platit své závazky. Při analýze zadluženosti byly počítány dva ukazatele, které spolu úzce souvisí, a to koeficient samofinancování a ukazatel věřitelského rizika. Díky těmto hodnotám lze určit, jak město využívá cizí zdroje. Z výsledků se dá říci, že je využívá obezřetně, a pouze v případech, kdy není schopno vyčlenit tak vysokou částku ze svého rozpočtu najednou (na větší investiční akce). Posledními analyzovanými ukazateli bylo jen potvrzeno, co již bylo zjištěno. Podíl zastaveného majetku na celkové hodnotě majetku se drží v hodnotách okolo 13%. Ukazatel úvěrového zatížení byl ve sledovaných letech rozdílný, z důvodů různých investičních akcí, které vyžadovaly úvěry od státních či soukromých institucí. Jako poslední byly analyzovány příjmy a výdaje. Znovu byla probrána struktura jednotlivých příjmů a výdajů k celkovým příjmům a výdajům, kde bylo potvrzeno, že město se snaží do svých příjmů přidat co nejvíce dotací, v roce 2010 dokonce přijaté dotace tvořily 37% celkových příjmů města. Spočítány byly také příjmy a výdaje jako poměrné částky na jednoho obyvatele, které se pohybovaly v řádech 25-35 tisíc na jednoho obyvatele. Jak vypadá z této analýzy hospodaření, město velice efektivně spravuje své finance a majetek, snaží se čerpat z různých fondů a investovat do modernizace města, usiluje o co nejnižší využívání cizích zdrojů a snaží se vše si financovat ze svého kapitálu. Je však třeba podotknout, že existuje i druhý pohled, co to znamená pro jeho obyvatele a jestli je

49

opravdu Tábor ideálním místem na bydlení. Většina poplatků, které vybírá a určuje město, jsou zde v neúměrné výši oproti jiným, mnohem větším městům. Za všechny bych zdůraznila vodné a stočné, které jsou v tomto městě mnohem vyšší než například ve velkoměstech jako Prahy, nebo dokonce i Paříž. Tato problematika by však vyžadovala ještě podrobnější analýzu, která by již přesáhla rozměr této práce. Je však třeba říci, že i přesto, že jsem se snažila o podrobnou a důvěryhodnou analýzu hospodaření, dozajisté ne všechny pohledy sem v této práci dostatečně popsala. Jistě je velmi složité pro město jako celek vytvořit vyrovnaný rozpočet, a uspokojit všechny obyvatele města. Co se týče struktury příjmů a výdajů, mohu říci, že město správně investuje své peníze, snaží se hospodařit se zdroji které má a půjčuje si jen na nejnutnější projekty. Na základě provedených analýz mě příliš doporučení pro toto město nenapadá. Snad jen, aby se dále snažilo držet taktiky hospodaření jako doposud. Mělo by se vyvarovat tedy zbytečnému půjčování od jiných institucí, což sebou nese závazky do budoucnosti a zvyšuje to zadluženost města pro příští generace, a zároveň se dále snažit zvelebovat a zkulturňovat město různými akcemi, které mohou přilákat turisty a přinést tak užitek hlavně obyvatelům. Na závěr bych chtěla říci, že díky této práci jsem zjistila, jak město hospodaření s penězi svých obyvatel, a do kterých míst putuje nejvíce výdajů. Samozřejmě největší skupinou výdajů jsou ty běžné, spojené se samotným fungováním města jako mzdy pracovníkům nebo ceny za energie. Možná by jen město mohlo být přívětivější k obyvatelům, kteří v době, kdy je vysoká nezaměstnanost, nemají peněz nazbyt, a mohlo by jim ulehčit od některých svých neúměrně vysokých poplatků.

50

Referenční seznam Bibliografické zdroje [1]

Augusta, A. – Klínková, H.: Kniha o městě Tábor; MILPO; 2001; ISBN 8086098-18-4

[2]

Hamerníková, B. – Maaytová, A. et al: Veřejné finance; 2. vydání; Wolters Kluwer; 2010; ISBN 978-80-7357-497-0

[3]

Horzinková, E. – Novotný, V.: Základy organizace veřejné správy v ČR; 2. upravené vydání; Plzeň; 2010; ISBN 978-80-7380-263-9

[4]

Kraftová, I.: Finanční analýzy municipální firmy; C.H.Beck; 2002; ISBN 807179-778-2

[5]

Marek, P. a kol. :Studijní průvodce financemi podniku; 2. aktualizované vydání; Ekopress, 2009; ISBN 978-80-86929-49-1.

[6]

Pařízková, I.: Finance územní samosprávy; Masarykova univerzita; 2008; ISBN 978-80-210-4511-8

[7]

Peková, J. – Pilný, J. – Jetmar, M.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru; 3. aktualizované a rozšířené vydání; ASPI; 2008; ISBN 978-80-7357-351-5

[8]

Peková, J. – Pilný, J. – Jetmar, M.: Veřejný sektor- řízení a financování; Wolters Kluwer ČR, 2012; ISBN 978-80-7357-936-4

[9]

Peková, J.: Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR; Wolters Kluwer, 2011; ISBN: 978-80-7357-614-1

[10]

Peková, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy; Management Press; 2004; ISBN 80-7261-086-4

[11]

Peková, J.: Veřejné finance, úvod do problematiky; 3. přepracované vydání; ASPI; 2005; ISBN 80-7357-049-1

[12]

Provazníková, R.: Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe; 2. aktualizované a rozšířené vydání; Grada; 2009; ISBN 987-80-7261-086-4

51

[13]

Růčková P.: Finanční analýza - metody, ukazatele, využití v praxi; 4. rozšířené vydání; Grada; 2011; ISBN 978-80-247-3916-8

Internetové a elektronické zdroje [14]

Česká národní banka; Finanční stabilita; [online]; [cit. 2013-3-27], dostupné na: http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/

[15]

Ministerstvo financí ČR; Zadluženost územních samosprávných celků v roce 2011;

[online];

18.

6.

2012;

[cit.

2013-3-3];

dostupné

na:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zadluzenost_uzem_sprav_celku_7100 5.html [16]

Ministerstvo financí ČR; Tisková zpráva; Vláda schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní; [online]; 23. 5. 2012; [cit. 2013-3-8]; dostupné na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_70506.html

[17]

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR; Informace o fondech EU; [online]; [cit. 2013-3-8];

dostupné

na:

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-

EU/Informace-o-fondech-EU [18]

Televize Nova; Tábor aspiruje na nejdražší město v Česku; [online]; 22. 10. 2012; [cit. 2013-4-8]; dostupné na: http://tn.nova.cz/zpravy/ekonomika/taboraspiruje-na-nejdrazsi-mesto-v-cesku-jak-se-plati-v-jinych-mestech.html

[19]

Usnesení vlády ČR č. 722/2012 – o změnách v monitoringu hospodaření obcí; [online]; 3. 10. 2012; [cit. 2013-3-27]; dostupné na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_monitoring_hospodareni_obci.htm l

Zákony a vyhlášky [20]

Vyhláška Ministerstva financí č. 440/2006. Sb., o rozpočtové skladbě.

[21]

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů

[22]

Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Dokumenty města Tábor [23]

Rozpočty za rok 2008, 2009, 2010, 2011, 2012 a 2013; [online]; [cit. 2013-329]; dostupné na: http://taborcz.eu/hospodareni-mesta/ds-1116/p1=1009

52

[24]

Závěrečné účty za rok 2008,2009, 2010 a 2011; [online]; [cit. 2013-3-29]; dostupné na: http://taborcz.eu/hospodareni-mesta/ds-1116/p1=1009

53

Seznam obrázků Obrázek 1 – Orgány obce........................................................................................... 5 Obrázek 2 – Příjmy rozpočtu obce ........................................................................... 10 Obrázek 3 – Výdaje rozpočtu obce .......................................................................... 14 Obrázek 4 – Znak města Tábor ................................................................................ 26 Obrázek 5 – Prapor města Tábor .............................................................................. 26 Obrázek 6 – Logo města Tábor ................................................................................ 27

Seznam grafů Graf 1 – Čerpání jednotlivých položek běžných výdajů v roce 2008 ...................... 30 Graf 2 – Struktura kapitálových výdajů v roce 2009 ............................................... 33 Graf 3 – Podíl jednotlivých druhů příjmů na celkových příjmech v roce 2010....... 34 Graf 4 – Výdaje na investice včetně projektů v roce 2011 ...................................... 37 Graf 5 – Grafické shrnutí příjmů a výdajů v letech 2005-2011 (v tis. Kč) .............. 39 Graf 6 – Vývoj kapitálových příjmů a kapitálových výdajů (v tis. Kč) ................... 40 Graf 7 – Porovnání jednotlivých příjmů v letech 2008-2011 (v tis. Kč) .................. 41 Graf 8 – Porovnání jednotlivých výdajů v letech 2008-201 (v tis. Kč) ................... 41

Seznam tabulek Tabulka 1 – Vývoj zadluženosti obcí (v %) ............................................................. 16 Tabulka 2 – Ukazatel dluhové služby ...................................................................... 17 Tabulka 3 – Vzorce ukazatelů finanční analýzy ...................................................... 23 Tabulka 4 – Plnění rozpočtu v roce 2008 (v tis. Kč) ................................................ 29 Tabulka 5 – Plnění rozpočtu v roce 2009 (v tis. Kč) ................................................ 31 Tabulka 6 – Plnění rozpočtu za rok 2010 (v tis. Kč) ................................................ 34 Tabulka 7 – Plnění rozpočtu za rok 2011 (v tis. Kč) ................................................ 36 Tabulka 8 – Plánované rozpočty na rok 2012 a 2013 (v tis. Kč).............................. 38 Tabulka 9 – Soustava informativních a monitorujících ukazatelů ........................... 42 Tabulka 10 – Okamžitá likvidita (v tis. Kč) ............................................................. 43

54

Tabulka 11 - Běžná likvidita (v tis. Kč).................................................................... 43 Tabulka 12 – Ukazatel věřitelského rizika (v tis. Kč) .............................................. 43 Tabulka 13 – Koeficient samofinancování (v tis. Kč) .............................................. 44 Tabulka 14 – Úvěrové zatížení (v tis. Kč) ................................................................ 44 Tabulka 15 – Podíl zastaveného majetku na celkové hodnotě majetku (v %) ......... 45 Tabulka 16 – Příjmy a výdaje na 1 obyvatele .......................................................... 45 Tabulka 17 – Podíl jednotlivých druhů příjmů na celkových příjmech ................... 46 Tabulka 18 – Podíl jednotlivých druhů výdajů na celkových výdajích ................... 46

55

Příloha – Organizační struktura města Tábor