VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI
Bakalářská práce
2012
Monika Lorencová
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA SPOLEČENSKÝCH VĚD
Studie názorů klientů – rekreantů na úroveň a možné rezervy služeb a propagaci Jindřichohradeckých místních drah
Autor: Monika Lorencová
Vedoucí: RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc.
Rok obhajoby: 2012
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Studie názorů klientů – rekreantů na úroveň a možné rezervy služeb a propagaci Jindřichohradeckých místních drah“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.
V Jindřichově Hradci dne…………
................................................. podpis autora
Anotace Bakalářská práce je zaměřena na studium názorů klientů – rekreantů na úroveň služeb a propagace Jindřichohradeckých místních drah (JHMD) a hledá možné rezervy, které by pomohly zvýšit poptávku po jejich službách mezi turisty.
Annotation The thesis is focused on the study of opinions of clients – holidaymakers to the level of service and promotion Jindřichův Hradec Local Railways and looking for possible reserves, which would help increase demand for their services among tourists.
Poděkování Velké poděkování patří především vedoucímu mé bakalářské práce panu RNDr. Oldřichu Syrovátkovi, CSc., za ochotu, cenné rady, trpělivost a pomoc při zpracovávání mé práce. Za spolupráci při tvorbě práce a za poskytnuté informace bych chtěla poděkovat panu Ing. Janu Šatavovi a vedoucímu dopravy panu Bc. Martinu Vochozkovi. Mé poděkování patří i panu Mgr. Františku Prokopovi za gramatickou a stylistickou korekturu.
Obsah Úvod ...........................................................................................................................10 I. TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................12 1. Doprava...................................................................................................................12 2. Železniční doprava..................................................................................................13 2. 1. Výhody železniční dopravy ............................................................................13 2. 2. Služby vztahující se k provozu po železniční dopravní cestě.........................13 2. 3. Služby nesouvisející přímo s provozem po železniční dopravní cestě ...........15 3. Vývoj železniční dopravy .......................................................................................16 3. 1. Lokální železniční doprava .............................................................................17 4. Financování železniční dopravy .............................................................................18 5. Cestovní ruch ..........................................................................................................19 5. 1. Dopravní služby ..............................................................................................19 5. 2. Trh cestovního ruchu ......................................................................................20 6. Služby .....................................................................................................................21 6. 1. Vlastnosti služeb .............................................................................................21 6. 2. Marketing služeb ............................................................................................23 6. 3. Marketingový mix služeb ...............................................................................23 7. Marketingový výzkum ............................................................................................25 7. 1. Proces marketingového výzkumu ...................................................................25
7. 2. Segmentace trhu..............................................................................................27 7. 3. SWOT analýza ................................................................................................28 7. 4. Komunikační mix ...........................................................................................28 II. PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................32 1. Cíle a výzkumné otázky..........................................................................................32 1. 1. Hlavní cíle .......................................................................................................32 1. 2. Dílčí cíle..........................................................................................................32 1. 3. Výzkumné otázky ...........................................................................................32 2. Výzkumný soubor a výzkumný vzorek ..................................................................34 2. 1. Výzkumný soubor ...........................................................................................34 2. 2. Výzkumný vzorek ...........................................................................................35 3. Metody získávání a zpracování dat.........................................................................36 3. 1. Metody získávání dat ......................................................................................36 3. 2. Metody zpracování dat ...................................................................................36 4. Česká Kanada .........................................................................................................37 4. 1. Vymezení České Kanady................................................................................37 4. 2. Příroda České Kanady ....................................................................................37 4. 3. Památky v České Kanadě ...............................................................................38 5. Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) ...............................................................41 5. 1. Historie JHMD................................................................................................41 5. 2. Služby a obchod JHMD ..................................................................................42
5. 3. Propagace a marketing JHMD ........................................................................44 6. Prezentace a interpretace výsledků .........................................................................45 6. 1. Interpretace jednotlivých otázek .....................................................................47 7. Diskuse a marketingová doporučení .......................................................................60 Závěr ...........................................................................................................................63 Prameny ......................................................................................................................65 Seznam obrázků ..........................................................................................................79 Seznam tabulek ...........................................................................................................80 Seznam příloh .............................................................................................................80
Úvod Bydlím v Nové Bystřici v Nádražní ulici. Každý pohled z okna mého pokoje směřuje na úzkorozchodnou trať Jindřichohradeckých místních drah. V zimě je tu klid a vláčky jezdí jen zřídka. V létě však Nová Bystřice ožívá. Každý den budí celou ulici houkání vláčku a nezapomenutelný zvuk vypouštění páry z parní lokomotivy. Pohled na černou lokomotivu s robustním komínem, ze kterého se valí černý dým, člověka vrátí o celé století zpět. Historickou atmosféru dokreslují zelené vagónky zapojené k lokomotivě a jedinečný zvuk vypouštěné páry. Z nádraží se každoročně ženou přívaly turistů, na které nejen Nová Bystřice, ale i obce v okolí úzkorozchodné trati čekají celý rok. Turisté přináší zdejším obcím a podnikatelům velké příjmy, především místním památkám, kempům, hotelům a restauracím. Z vlastní zkušenosti vím, jak je pro většinu restaurací v Nové Bystřici příval turistů z úzkokolejky důležitý. Když přijede vláček, najednou se všechny restaurace zaplní hosty a takhle to v létě chodí každý den. Toto téma bakalářské práce jsem si vybrala jednak proto, že je úzkokolejka součástí prostředí, ve kterém žiji, a jednak proto, že velice ovlivňuje turismus v tomto regionu především o letních prázdninách. Již sedm let každoročně vypomáhám v jedné novobystřické restauraci a tak se mě přímo dotýká postupně ubývající přísun turistů přicházejících z vláčku. Z tohoto důvodu bych chtěla pomoci Jindřichohradeckým místním drahám najít způsob, jak získat více návštěvníků pro jejich krásnou atrakci a tím přivést i více rekreantů do obcí v České Kanadě a podpořit tak rozvoj mikroregionů. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část je zaměřena především na železniční dopravu, na její výhody, vývoj a financování, dále na cestovní ruch, služby a marketingový výzkum. Praktická část pojednává o vymezení a památkách České Kanady a dále o historii, nabízených službách a propagaci JHMD. V této části pomocí grafů interpretuji a prezentuji informace získané z dotazníkového šetření.
Cílem studie je pomocí dotazníkového šetření zjistit názory turistů na provoz a nabídku služeb Jindřichohradeckých místních drah a dále zjistit požadované podmínky zákazníků, které by zvýšily poptávku po službách JHMD. Z výsledků studie bude vytvořeno marketingové doporučení pro JHMD, které by mohlo pomoci ke zlepšení jejich propagace a marketingové komunikace se svými zákazníky.
I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Doprava Doprava je charakterizována jako „Činnost spjatá s cílevědomým přemísťováním osob a hmotných předmětů v nejrůznějších objemových, časových a prostorových souvislostech za použití různých dopravních prostředků a technologií.“1 Dnešní doprava nabízí cestujícím i přepravcům mnoho možností. Světová doprava spojuje rychlost, bezpečnost, hospodárnost a pohodlí. Rozvoj dopravy je také spjat s hospodářstvím jednotlivých zemí i s rozvojem nové techniky. Rozlišuje se několik druhů dopravy: železniční, silniční, letecká, vodní a potrubní. [1] Posláním dopravy je uspokojování potřeb při přemísťování lidí a hmotných statků, které probíhá v těchto sférách: [1] Přemísťování hmotných statků probíhá v těchto sférách:
ve sféře jednotlivých fází výroby až do fáze finálního výrobku,
ve sféře realizace ekonomického oběhu od výroby po spotřebu výrobku,
ve sféře spotřeby, kdy se spotřebiteli pomocí přemísťování výrobků umožňuje jejich další spotřeba.
Přemísťování lidí doprava uskutečňuje:
1
dopravou pracovní síly do pracovního procesu a z něho,
ve sféře spotřeby, v níž uspokojuje osobní potřeby jednotlivců.
ZELENÝ, L. – PEŘINA, L.: Doprava: dopravní infrastruktura s. 5.
12
2. Železniční doprava Železnice patří k nejvýznamnějším, ale i nejstarším dopravním oborům. Co se týče osobní železniční dopravy, konkuruje jí nejvíce silniční a letecká doprava. Především automobily a autobusy nabízejí cestujícím pružnější a rychlejší reakce na změny v poptávce po přepravě osob. To je dáno zejména velkou hustotou silniční sítě a v případě individuální automobilové dopravy nezávislostí na jízdních řádech hromadné dopravy. V dnešní době patří železniční dopravě především přeprava osob na střední vzdálenosti, příměstská hromadná doprava a dálková osobní doprava rychlými vlaky s vysokým cestovním komfortem. [1]
2. 1. Výhody železniční dopravy Železniční doprava má oproti ostatním druhům dopravy mnoho výhod. Na rozdíl od silniční a letecké dopravy má nižší energetickou náročnost, zábor půdy pro nové železniční tratě je podle výše zmíněných autorů dvakrát až třikrát menší než pro nové dálnice. Další výhodou oproti automobilové dopravě je vyšší bezpečnost přepravovaných osob a nákladů. Železniční doprava také nezatěžuje životní prostředí v takové míře jako silniční doprava. [1]
2. 2. Služby vztahující se k provozu po železniční dopravní cestě „Za provoz po železniční dopravní cestě lze považovat všechny činnosti, které bezprostředně souvisejí s pohybem železničních vozidel po kolejích.“2 Základním úkolem provozu po železniční dopravní cestě je uskutečnění přepravy nákladů nebo
2
ZELENÝ, L. – PEŘINA, L.: Doprava: dopravní infrastruktura s. 36.
13
osob podle požadavků zákazníků. S tímto provozem souvisí i široké spektrum služeb, které provozovatelé železniční dopravy poskytují svým zákazníkům [1] Mezi poskytované služby podle Zeleného a Peřiny [1] patří:
informační
servis
(provozování
informačních
kanceláří,
instalace
informačních automatů na nádražích, distribuce informačních programů (IDOS), zveřejňování informací o osobní dopravě na internetu aj.),
rezervační systémy (prostřednictvím těchto systémů má cestující možnost rezervovat si před nástupem do vlaku místo k sezení),
služby zvyšující pohodlí cestujícího přímo ve vlaku (jídelní, lehátkové a lůžkové vozy, roznáška občerstvení ve vlaku aj.),
poskytování slev (různé druhy zlevněných jízdenek, např. pro různé věkové skupiny cestujících, pro rodiny, víkendové zlevněné jízdenky aj.),
doplňkové přepravy (možnost přepravy objemnějších věcí, které si cestující normálně nemůže vzít s sebou do osobního vozu, např. kočárky, jízdní kola, sportovní lodě nebo osobní automobily).
Mezi služby zvyšující atraktivitu nákladní železniční dopravy podle Zeleného a Peřiny [1] patří:
zákaznický
informační
servis
(informace
o
nákladních
tarifech,
o nejoptimálnějších trasách přepravy zboží),
poskytování slev (množstevní slevy, slevy za přepravu na určité trase),
provádění administrativních úkonů (vyplňování nákladních listů, ověřování železničních dokladů aj.),
zabezpečování nakládky a vykládky železničních vozů.
14
2. 3. Služby nesouvisející přímo s provozem po železniční dopravní cestě Provozovatelé železniční dopravy se snaží získat co největší přízeň zákazníků tím, že poskytují služby, které nesouvisí přímo s provozem železniční dopravy ani neovlivňují kvalitu samotného přemisťovacího procesu. Tyto služby můžeme chápat jako doplněk k poskytovaným přepravním službám. [1] Za doplňkové služby k osobní přepravě lze podle Zeleného a Peřiny [1] považovat např.:
nabídku obstarání ubytování pro cestující prostřednictvím cestovních kanceláří,
nabídku možnosti výměny valut pro zahraniční cestující prostřednictvím směnáren v nádražních halách,
změnu funkce nádražních budov, které se stávají spíše rozsáhlým komplexem obchodů nebo restaurací,
budování terminálů hromadné dopravy.
Mezi doplňkové služby pro nákladní přepravu lze podle Zeleného a Peřiny [1] zařadit např.:
nabídku skladování zboží v místech nakládky, vykládky nebo překládky,
zřizování spedičních a celních služeb v místech nakládky a vykládky,
zjišťování hmotnosti přepravovaných zásilek.
15
3. Vývoj železniční dopravy První vlaky se na železničních tratích začaly objevovat v první polovině 19. století. V té době však neexistovala letadla ani automobily, které by jim mohly konkurovat. Vlak se velmi rychle stal nejsnadnějším prostředkem pro spojení s okolním světem. Místa, kam vedly koleje, hospodářsky vzkvétala. Železnice s sebou také přinášela práci pro tisíce lidí, podněcovala technický rozvoj a umožnila rozšíření mezinárodního obchodu. [1] Po 2. světové válce nastal velký rozvoj automobilové a letecké dopravy a to vedlo k postupnému poklesu významu železniční dopravy. [1] V České republice je železniční síť rozložena rovnoměrně. Základy této sítě položila jako první koněspřežná železnice z Českých Budějovic do rakouského Lince, vybudovaná v letech 1825–1832. Potom následovaly další železnice, nejdříve koněspřežná z Prahy do Lán a pak už s parním provozem z Vídně do Brna. [1] Po 2. světové válce se u českých železnic začala uplatňovat elektrifikace. [1] Podoba současné železniční sítě se formovala přibližně 170 let a směrování hlavních tratí bylo podmíněno hospodářsko-politickými faktory, jakými byly potřeby technického zdokonalení a zvýšení kapacity tehdejších významných obchodních cest, potřeby mezinárodního spojení velkých center a potřeby zajištění dopravy uhlí a jiných nerostných surovin z dolů do průmyslových center. [1] Železnice hraje v současné dopravě jinou roli, než tomu bylo před 100 lety. Tehdy byla nejdůležitějším dopravním prostředkem. Dnes má však železnice silnou konkurenci v silniční a letecké dopravě. Na důležitosti získaly nákladní automobily, které dokáží dopravit zboží až na místo určení, lidé se přepravují osobními automobily a těch, kteří by dávali přednost železniční dopravě, ubývá. [2]
16
Aby železnice udržela krok s moderními dopravními prostředky, musela v posledních letech zavést mnoho změn. Kvůli zrychlení dopravy se dnes po celé Evropě budují vysokorychlostní železniční tratě a vyvíjejí se stále rychlejší a komfortnější vlaky s pohodlnými sedadly a klimatizací. [2]
3. 1. Lokální železniční doprava Místní dráhy neboli lokální dráhy jsou železnice, při jejichž výstavbě bylo využito technických a finančních úlev zakotvených v zákonech o místních drahách z let 1880, 1887 a 1910. Tyto úlevy umožnily vznik velkému množství krátkých tratí, kterým se přiváděla železnice do měst, obcí a oblastí, kterým se tento nový dopravní prostředek doposud vyhýbal. Lokální dráhy byly odbočky od hlavních tratí a v oblastech, kudy hlavní tratě nevedly, vznikly celé sítě místních drah. [3] Tyto dráhy se mohly díky technickým úlevám přimknout k okolnímu terénu, což sice výstavbu zlevňovalo, ale zároveň to vedlo k nízké rychlosti. Nízká rychlost přetrvává na většině lokálních drah dodnes. [3]
17
4. Financování železniční dopravy „Financováním železniční dopravy se rozumí opatřování a používání peněžních a kapitálových prostředků pro zabezpečení činnosti podniku.“3 Podnik železniční dopravní cesty je financován především: [1]
z tržeb za úhradu poplatku za použití dopravní železniční cesty,
z cizích zdrojů, jakými jsou např. úvěry a půjčky,
z dotací.
Výnosy z hlavních činností „Výnosy z hlavních činností jsou peněžní částky, které podnik získává jako tržby za provozování svých aktivit v oblasti železniční dopravní cesty.“4 Tyto tržby podnik získává v podobě poplatků za užívání dopravní cesty od dopravců, kteří provozují své vlaky na jím udržovaných železničních tratích. [1]
Výnosy z ostatních činností „Výnosy z ostatních činností jsou peněžní částky, které získá správce dopravní cesty díky svým podnikatelským aktivitám mimo oblast železniční dopravy.“5 Může se jednat např. o tržby z pronájmu pozemků, budov a bytů, tržby z neželezničních stavebních aktivit, tržby z průmyslové výroby a řemeslných prací nebo tržby z provozování neželezniční dopravy. [1]
3
ZELENÝ, L. – PEŘINA, L.: Doprava: dopravní infrastruktura, s. 46.
4
ZELENÝ, L. – PEŘINA, L.: Doprava: dopravní infrastruktura, s. 44.
5
ZELENÝ, L. – PEŘINA, L.: Doprava: dopravní infrastruktura, s. 45.
18
5. Cestovní ruch „Cestovní ruch zahrnuje aktivity lidí, kteří cestují na místo nebo se zdržují na místě mimo své trvalé bydliště ne déle než jeden rok za účelem zábavy, obchodními účely a z jiných důvodů.“6 Do roku 1989 přetrvávaly politické zásahy státu do oblasti cestovního ruchu a jeho základem tedy byl domácí cestovní ruch. Padesátým létům vládla éra chataření a chalupaření, cestovní ruch byl vázán na závodní rekreace, zájezdy kolektivů nebo rekreace ROH. [4] Po tomto období se radikálně zlepšily podmínky pro cestovní ruch především z důvodu zrušení vízové povinnosti, uzavření bezdevizového styku s většinou turistických destinací, převládaly krátkodobé poznávací zájezdy do sousedních států a v neposlední řadě vznikalo čím dál více cestovních kanceláří. [4] Základní kategorie cestovního ruchu podle Heskové [4] jsou:
vnitřní cestovní ruch, který zahrnuje cesty obyvatel po vlastní zemi a cesty a pobyt cizinců v dané zemi,
národní cestovní ruch, který zahrnuje cesty obyvatel po vlastní zemi a výjezdové cesty obyvatel dané země do cizích destinací,
mezinárodní cestovní ruch, který zahrnuje cesty a pobyt cizinců v dané zemi a výjezdové cesty obyvatel země do cizích destinací.
5. 1. Dopravní služby Doprava ve všech jejích formách je základní podmínkou realizace cestovního ruchu. Rozvoj dopravní infrastruktury umožňuje rozšiřovat regionální nabídku 6
HESKOVÁ, M.: Základní problémy cestovního ruchu, s. 12.
19
cestovního ruchu v národním i v mezinárodním měřítku. V souvislosti s rozvojem cestovního ruchu se některá doprava buduje výhradně pro potřeby turistiky, např. lanovky, lyžařské vleky, horské tratě apod. Ve vztahu dopravy k cestovnímu ruchu se ale projevují i negativní důsledky, zejména ve spojitosti s automobilovou dopravou, která zhoršuje životní prostředí především v oblastech s velkou koncentrací cestovního ruchu. [4] Železniční doprava byla prvním odvětvím dopravy, které podnítilo rozvoj a využití atraktivních středisek v mezinárodním cestovním ruchu. Pro potřeby cestovního ruchu se vytváří speciální nabídka vyhlídkových vagónů v zajímavých přírodních lokalitách, zřizují se expresní spoje do turisticky přitažlivých oblastí nebo turistické jízdy v historických železničních soupravách. [4]
5. 2. Trh cestovního ruchu Charakteristické rysy trhu cestovního ruchu se odvíjejí od charakteru produktu, který představuje služba. „Cestovní ruch je prostředkem uspokojování potřeb reprodukce fyzických a duševních sil lidí, ke kterému dochází v jejich volném čase a mimo místo jejich bydliště.“7 Cestovním ruchem lze uspokojit potřeby odpočinku, kulturního vyžití, poznání, vzdělávání a sportování. [4] Potřeby cestovního ruchu mohou být primárního nebo sekundárního charakteru. Primární potřeby představují motiv cestování. Jejich účinek může být umocněn vlastní zkušeností, doporučením známých, módou a tradicí. Uspokojování primárních potřeb je vázáno na určitou destinaci. Uspokojování sekundárních potřeb je vázáno na úroveň stravovacích, ubytovacích a dopravních zařízení. [4]
7
HESKOVÁ, M.: Základní problémy cestovního ruchu, s. 16
20
6. Služby „Služba je jakákoliv činnost nebo výhoda, kterou jedna strana může nabídnout druhé straně, je v zásadě nehmotná a jejím výsledkem není vlastnictví. Produkce služby může, ale nemusí být spojena s hmotným produktem.“8 Služby jsou nehmotné, neoddělitelné ze spotřeby, heterogenní, zničitelné a není možné je vlastnit. [5]
6. 1. Vlastnosti služeb Nehmotnost služeb Nehmotnost je nejcharakterističtější vlastnost služeb a od ní se vyvíjejí další vlastnosti. Službu není možné zhodnotit žádným fyzickým smyslem. Nelze si ji před koupí prohlédnout a v mnoha případech ani vyzkoušet. [5] Nehmotnost služeb je příčinou toho, že zákazník obtížně hodnotí konkurující si služby, obává se rizika při nákupu služby, dává přednost osobním zdrojům informací a jako základ pro hodnocení kvality služby používá cenu. [5]
Neoddělitelnost služeb ze spotřeby Služby jsou produkovány v přítomnosti zákazníka, který se účastní jejich poskytování. Zákazník je tedy neoddělitelnou součástí produkce služeb. Nemusí být přítomen po celou dobu poskytování služby (např. jídlo v restauraci je uvařeno bez jeho osobní přítomnosti). Některé veřejné služby naopak vyžadují potřebu zákazníka (např. lékař nemůže pacienta ošetřit bez jeho účasti). [5] Neoddělitelnost má vliv na využívání marketingových nástrojů při prodeji i vývoji služeb. Služby jsou nejprve prodány a pak teprve produkovány a ve stejný čas také spotřebovány (např. hromadní doprava, koupě dovolené, návštěva divadla atd.). [5]
8
JANEČKOVÁ, L. – VAŠTÍKOVÁ, M.: Marketing služeb, s. 12.
21
Heterogenita služeb V procesu poskytování služby jsou přítomni zákazníci a poskytovatelé služby. Jejich chování nelze vždy předvídat a proto je možné, že způsob poskytnutí jedné a té samé služby se liší, a to dokonce i v jedné firmě (např. každá kadeřnice může nabídnout jinou kvalitu obsluhy a konečný výsledek kvality účesu se může lišit). Může dojít např. k tomu, že jeden a týž člověk může v jeden den poskytovat pokaždé jinou kvalitu nabízené služby. [5]
Zničitelnost služeb Nehmotnost služeb vede k tomu, že je nelze skladovat, uchovávat, znovu prodávat nebo vracet. Např. schopnosti marketingového poradce nebo znalosti jazykového lektora, které nejsou využity, neboli prodány v čase, kdy jsou nabízeny, nelze skladovat ani později prodat a pro tento daný okamžik jsou ztracené, zničené. [5] Zákazník obtížně reklamuje službu. Pokud je poskytnutá služba nekvalitní, lze ji v některých případech nahradit poskytnutím jiné, kvalitní služby. Většinou lze náhradou vrátit zaplacenou cenu služby, nebo poskytnout slevu z ceny. [5]
Nemožnost vlastnictví služeb Nemožnost vlastnit službu souvisí s její nehmotností a zničitelností. Při nákupu zboží přechází na zákazníka právo vlastnit zboží, ale při poskytování služby zákazník nezískává žádné vlastnictví. Kupuje si pouze právo na poskytnutí služby. [5]
22
6. 2. Marketing služeb Marketing je definován jako „manažerský proces, zodpovídající za identifikaci, předvídání a uspokojování požadavků zákazníků při dosahování zisku.“9 Cílem organizace je vytvořit, získávat a udržet si zákazníka. Ke splnění tohoto cíle musí organizace vyrobit, vytvořit a dodat zboží nebo služby, které zákazníci chtějí a které uspokojí jejich potřeby. Pokud má být organizace při realizaci těchto činností zisková, musí její příjem přesahovat vynaložené náklady. Organizace si také musí udržet náskok před nabídkou své konkurence. Každá organizace si také musí objasnit své cíle a strategie potřebné k jejich dosažení a tyto cíle předávat svým zaměstnancům. [5]
6. 3. Marketingový mix služeb Marketingový mix představuje soubor nástrojů, jejichž pomocí se utváří vlastnosti služeb nabízených zákazníkům. Jednotlivé prvky mixu lze namíchat podle potřeby v různé intenzitě a pořadí. Nastavení všech prvků však směřuje ke stejnému cíli, uspokojit potřeby zákazníků a přinést organizaci zisk. [5] Marketingový mix podle Janečkové a Vaštíkové [5] původně obsahoval 4 prvky (v angličtině 4P):
produkt (product) – vše, co organizace nabízí spotřebitelům k uspokojování jejich hmotných i nehmotných potřeb,
cenu (price) – významný ukazatel kvality, zahrnuje slevy, platební podmínky, vnímání hodnoty služeb zákazníkem apod.,
9
distribuci (place) – usnadnění přístupu zákazníků ke službě,
JANEČKOVÁ, L. – VAŠTÍKOVÁ, M.: Marketing služeb, s. 24.
23
komunikaci (promotion) – zahrnuje reklamu, osobní prodej, propagaci.
Aplikace marketingové orientace v organizacích poskytujících služby ukázala, že tyto čtyři prvky nejsou pro vytváření marketingových plánů dostačující a tak bylo nutno připojit ještě další 3 prvky (3P). Jak uvádí Janečková a Vaštíková [5], těmito prvky jsou:
materiální prostředí (physical evidence) – pomáhá zhmotnění služby,
lidé (people) – umožňuje kontakt mezi poskytovateli služby a zákazníky,
procesy (process) – podrobné zkoumání toho, jak je služba poskytována.
Marketing služeb se liší jak podle charakteru poskytovaných služeb, tak i velikostí organizace, která služby poskytuje. Důsledkem všech vlastností služeb, jako je jejich nehmotnost, zničitelnost a neoddělitelnost od poskytovatele byl vytvořen rozšířený marketingový mix služeb, díky kterému se nabízená služba přibližuje zákazníkovi a zviditelňuje daný produkt. [5]
24
7. Marketingový výzkum Marketingový výzkum lze definovat jako „spojení firmy poskytující služby s trhem prostřednictvím informací. Informace jsou systematicky získávané, analyzované a jejich interpretace slouží jak pro řízení marketingových činností firmy, tak i pro řízení firmy samotné.“10 Marketingový výzkum má uplatnění v řadě různých aplikací, mezi které Boučková [6] zahrnuje např.:
výzkum trhu, který se zabývá zkoumáním rozsahu, umístění a charakteristik trhu, analýzou trhu a prognózováním vývoje trhu,
výrobkový výzkum, který se zaměřuje na otázky spotřebitelské akceptace stávajících nebo nových výrobků a na specifikaci charakteristik výrobků z hlediska potřeb a požadavků spotřebitelů,
výzkum propagace, který je zaměřen na hodnocení a měření účinnosti propagace a také na výběr nejvhodnějších propagačních médií.
7. 1. Proces marketingového výzkumu V průběhu marketingového výzkumu obecně rozlišujeme dvě hlavní etapy, a to etapu přípravy výzkumu a etapu přípravy realizace výzkumu. V rámci těchto dvou hlavních etap se uskutečňuje několik za sebou následujících kroků, které spolu souvisejí a vzájemně se podmiňují. [6]
10
JANEČKOVÁ, L. – VAŠTÍKOVÁ, M.: Marketing služeb, s. 42
25
Příprava výzkumu Příprava výzkumu obsahuje kroky, které vedou k vytvoření předpokladů pro zahájení realizace výzkumu. Mezi tyto kroky podle Boučkové [6] patří:
definování problému, který má být řešen a vymezení cílů výzkumu,
specifikace shromažďovaných a zkoumaných informací,
identifikace zdrojů informací podle primárních údajů (pracovníci podniku, experti, konzultanti, odběratelské firmy, spotřebitelé apod.) a podle sekundárních údajů (evidenční záznamy, dokumentace podniku, odborné publikace apod.),
stanovení metod sběru informací, které jsou ovlivněny účelem a cíli výzkumu, na kterých závisí kvalita požadovaných informací,
vypracování projektu výzkumu, který umožňuje kontrolovat průběh celého výzkumu.
Realizace výzkumu Na základě připraveného projektu se uskutečňuje vlastní výzkum, do kterého Boučková [6] zahrnuje:
získávání informací,
zpracování a analýzu informací,
interpretaci a prezentaci výsledků výzkumu.
Pro marketingový výzkum je charakteristická jednak jedinečnost a vysoká vypovídací schopnost získaných informací, ale také vysoká náročnost na kvalifikaci pracovníků, čas a použité metody. V praxi se často setkáváme s pojmy průzkum a výzkum. Rozdílem mezi nimi je časový horizont, kdy průzkum je kratší a nezachází do takové hloubky jako výzkum. [7]
26
Cílem marketingového výzkumu ve službách je omezení nejistoty rozhodování při zásadních činnostech firmy, správné nastavení všech prvků marketingového mixu a sledování a kontrola výsledků marketingových aktivit. [5]
7. 2. Segmentace trhu „Segmentace trhu může být definována jako způsob, jakým si podnik formuluje skupiny spotřebitelů na základě jejich různých potřeb nebo preferencí k dosažení specifických soustřeďováni
předností.“11[8] do
menších
V procesu skupin
segmentace podle
trhu
znaků,
jsou které
spotřebitelé mají
vliv
na jejich chování na trhu. Segment trhu tedy tvoří soubor potenciálních zákazníků, kteří mají podobné potřeby a požadavky a kteří na určité marketingové podněty reagují podobně. [6] Cílový segment představuje tu část trhu, kterou si organizace vybrala podle rozhodujících kritérií, která jsou podle Janečkové a Vaštíkové [5]:
geografická – určují, na jakém území se bude služba poskytovat,
demografická – poskytování služby zákazníkům na základě demografických vlastností, jako je věk, pohlaví, stav apod.,
socioekonomická – poskytování služby v závislosti na sociálním postavení, příjmu, zaměstnání, návycích rodiny,
psychologická – rozlišení podle hledaných výhod nebo preferencí skupiny spotřebitelů (názory, postoje, zájmy, životní styl), [5] [6]
11
Segmentace trhu [on-line]. Economic Wizard, Poslední aktualizace 2004. [cit. 2012-02-23].
Dostupné z: http://www.ewizard.cz/logistika-slovnik.php?detail=291
27
charakterizovaná podle chování – zkoumají, kdy zákazníci nakupují určitou službu (např. letní a zimní zájem o dovolenou, předvánoční úklid, jarní prohlídky a opravy vozů apod.),
spotřebitelská – záleží na uváženém rozhodování, zvyku nebo náhlém impulzu zákazníka.
7. 3. SWOT analýza SWOT analýza je nástrojem pro „stanovení firemní strategické situace vzhledem k vnitřním i vnějším firemním podmínkám. Podává informace jak o silných (Strenght) a slabých (Weakness) stránkách firmy, tak i o možných příležitostech (Opportunities) a hrozbách (Threaths).“12 Cílem firmy by mělo být omezovat své slabé stránky, podporovat své silné stránky, využívat příležitostí a snažit se zamezit hrozbám. Touto analýzou spolu s dostatkem informací z firmy i jejího okolí dosáhneme konkurenčních výhod nad ostatními firmami. [7] Silné a slabé stránky se vztahují k vnitřní situaci firmy. Příležitosti a hrozby vyplývají z vnějšího prostředí, které obklopuje danou firmu. [7] Tvorba marketingové strategie vychází z marketingových cílů, kterým předchází analýza podnikatelského prostředí, SWOT analýza, segmentace trhu, analýza zákazníka, analýza konkurence a analýza prvků marketingového mixu. [5]
7. 4. Komunikační mix Pro každou organizaci je velmi důležité udržovat dobré vztahy jak se svými současnými, tak i s potencionálními zákazníky. Marketing pro komunikaci se zákazníky používá celou řadu nástrojů, jako jsou reklama, podpora prodeje, osobní prodej, public relations, přímý marketing nebo internetová komunikace. [5]
12
KOZEL,R. a kolektiv: Moderní marketingový výzkum, s. 39
28
Reklama Reklamu lze považovat za velmi důležitou součást marketingové komunikace, protože ze všech složek komunikačního mixu se s ní spotřebitel setkává nejčastěji. Reklama může být definována jako [6] „Neosobní forma komunikace firmy se zákazníkem prostřednictvím různých médií. Je to záměrná činnost, která potenciálnímu zákazníkovi přináší informace o existenci produktu, o jeho vlastnostech, přednostech, kvalitě apod. a pak věcnými či emociálními argumenty se snaží vzbudit zájem o daný výrobek a posléze spotřebitele přimět, aby učinil kupní rozhodnutí.“13
Podpora prodeje Podpora prodeje patří mezi nástroje, které doplňují reklamu. Lze ji charakterizovat jako [6] „činnosti nebo materiály, které působí jako přímý stimul, nabízející dodatečnou hodnotu nebo stimul pro výrobek prostředníkům na distribuční cestě, prodejcům nebo spotřebitelům.“14 Většina činností podpory prodeje se provádí nepravidelně a je zaměřena na dosažení okamžitých, krátkodobých efektů. Mezi nástroje podpory prodeje patří např. kupóny, vzorky zdarma, cenově výhodná balení, spotřebitelské soutěže, předvedení výrobku, dárky, výstavní zařízení a materiály v místě prodeje, prodejní výstavy a další. [6]
13
KOLEKTIV AUTORŮ: Základy marketingu, s. 170
14
KOLEKTIV AUTORŮ: Základy marketingu, s. 172
29
Osobní prodej „Je to přímá komunikace a pěstování obchodního vztahu mezi 2 nebo několika osobami s cílem prodat výrobek nebo službu a zároveň vytvářet dlouhodobě pozitivní vztah.“15 Význam osobního prodeje ve službách plyne z neoddělitelnosti, tedy z osobní interakce mezi poskytovatelem služby a zákazníkem. Osobní prodej má oproti ostatním nástrojům komunikačního mixu ve službách výhody, jako jsou osobní kontakt se zákazníkem, vytváření přátelských vztahů mezi prodejcem a kupujícím, stimulace nákupu dalších služeb, harmonizace nákupu pomocí zjišťování přání a požadavků zákazníka a další. [5]
Public relations Public relations se charakterizuje jako „činnost, jejímž smyslem a cílem musí být vytvoření kladných představ o organizaci a spoluvytváření podmínek pro realizaci jejích cílů.“16 Pomocí public relations se organizace snaží vytvářet dobré vztahy s veřejností, a to jak s obyvatelstvem, tak i s orgány státní správy. Činnosti spojené s public relations si nekladou za cíl přímo podpořit prodej svých produktů. Jejich hlavním záměrem je vytvořit v povědomí veřejnosti kladnou představu o podniku, o jeho záměrech, který se snaží část svého zisku věnovat na realizaci akcí, které jsou ku prospěchu celé společnosti. [6]
Přímý marketing „Původně se za přímý marketing považovalo zasílání výrobků od výrobce přímo spotřebiteli bez jakékoli zprostředkující distribuční cesty. Později tento termín 15
KOLEKTIV AUTORŮ: Základy marketingu, s. 176
16
KOLEKTIV AUTORŮ: Základy marketingu, s. 178
30
znamenal marketing provozovaný prostřednictvím pošty, a to buď zasíláním katalogů, nebo přímým zasíláním výrobků.“17 Mezi hlavními nástroji přímého marketingu Boučková [6] uvádí:
katalogový prodej,
zásilkový prodej,
telemarketing.
Internetová komunikace Internetová komunikace umožňuje levně komunikovat prakticky s celým světem z jediného místa, což je velmi efektivní. V případě využití internetu lze provést zákazníka celým přesvědčovacím procesem – od oslovení potenciálního zákazníka animovanými reklamními pruhy přes poskytnutí bližších informací až po získání objednávky. Při realizaci celého procesu mohou dodavatelé propagovat, nabízet a prodávat své produkty a dále získávat mnoho cenných informací o zákaznících. [5] Komunikační mix je pro marketing služeb nezbytný především proto, že přibližuje svůj produkt spotřebiteli a tím snižuje jeho nejistotu při výběru a nákupu. Pro úspěch komunikačního mixu hraje velkou roli správný výběr komunikačního nástroje a zhodnocení jeho působení na cílovou skupinu zákazníků. [5]
17
KOLEKTIV AUTORŮ: Základy marketingu, s. 182
31
II. PRAKTICKÁ ČÁST 1. Cíle a výzkumné otázky 1. 1. Hlavní cíle Hlavním cílem praktické části této práce je zjištění názorů vybraných cílových skupin (turistů) na provoz a nabídku služeb Jindřichohradeckých místních drah (JHMD) a dále zjištění požadovaných potřeb zákazníků, které by pomohly JHMD rozhodovat o vytváření podmínek pro zvýšení poptávky po jejich službách například při tvorbě nových produktů. Jedná se pouze o orientační studii, která je zpracována jako základ pro budoucí soustavnější a podrobnější šetření.
1. 2. Dílčí cíle Dílčí cíle této studie jsou: 1. zjištění názorů na nabídku služeb a povědomí o JHMD mezi turisty (odkud znají JHMD, spokojenost se službami, znalost nabídky služeb), 2. zjištění dalších potřeb a požadavků turistů (poptávka po nových produktech).
1. 3. Výzkumné otázky Zjišťování demografických údajů V demografických údajích se zajímám o region, ze kterého turisté pochází, o to, jakého jsou pohlaví a věku, dále o to, zda s respondenty cestují nezletilé děti a jestli cestují sami, s partnerem nebo ve skupině.
32
Zjišťování povědomí o JHMD V této části sleduji, odkud znají respondenti JHMD, co je přivádí do České Kanady a okolí, dále zjišťuji, jaký je cíl jejich cesty vláčkem, jestli mají povědomí o službách, které JHMD nabízejí, a jak daleko jsou návštěvníci ubytovaní od nejbližší železniční zastávky JHMD.
Zjišťování potřeb a požadavků turistů V poslední části dotazníku se zajímám o to, zda JHMD podle návštěvníků poskytují dostatek informací o kulturních a přírodních památkách a o ubytovacích a stravovacích zařízeních, jestli turistům vyhovují příjezdy a odjezdy vlaků a jestli mají problémy najít v obcích zastávku JHMD. V této části také zjišťuji, které další služby by turisté od JHMD rádi uvítali.
33
2. Výzkumný soubor a výzkumný vzorek 2. 1. Výzkumný soubor Výzkumným souborem jsou turisté, kteří navštívili JHMD v období letní sezony od června 2010 do srpna 2010. Počet odbavených cestujících v závazku veřejné služby v obsazených stanicích v sezoně 2010 Počet prodaných jízdenek Stanice Jindřichův Hradec Kunžak-Lomy Albeř Nová Bystřice
červen
červenec
705
433
3 681 600 1 361 2 568
srpen
celkem
3 315 528 847 2 451
7 701 1 128 2 208 5 452
Celkem
16 489
Tabulka 1: Počet cestujících – veřejná služba. Zdroj: statistiky od JHMD, vlastní úprava
Počet odbavených cestujících mimo závazek veřejné služby (parní trakce) v obsazených stanicích v sezoně 2010 Počet prodaných jízdenek Stanice Jindřichův Hradec Kunžak-Lomy Albeř Nová Bystřice
červen
červenec
33
8
Celkem
1 152 976 418 663
srpen 1 131 820 266 570
celkem 2 316 1 796 684 1 241 6 037
Tabulka 2: Počet cestujících – parní trakce. Zdroj: statistiky od JHMD, vlastní úprava
34
Jak lze pozorovat z tabulek poskytnutých JHMD, od června do srpna 2010 se v závazku veřejné služby (v motorovém vlaku) prodalo 16 489 jízdenek a mimo závazek veřejné služby (parní vlak) se prodalo 6 037 jízdenek, což je dohromady 22 526 jízdenek, tedy 22 526 cestujících. Všechny tyto údaje platí jen pro trasu Nová Bystřice – Jindřichův Hradec.
2. 2. Výzkumný vzorek Výzkumným vzorkem jsou všichni cestující, kteří vyplnili dotazníky rozdávané v parním i motorovém vlaku na trase Nová Bystřice – Jindřichův Hradec. Z 22 526 cestujících jsem se pomocí dotazníkového šetření pokusila oslovit 1 000 respondentů, což je 4,44 %. Z tohoto počtu 1 000 dotazníků se vrátilo 350, což je 35% návratnost. Výzkumný vzorek je tedy 350 vyplněných dotazníků.
35
3. Metody získávání a zpracování dat 3. 1. Metody získávání dat Získávání dat probíhalo formou dotazování mezi turisty v motorových i parních vlacích JHMD. Distribuce dotazníků probíhala prostřednictvím průvodčích, kteří náhodně oslovovali cestující a žádali je o vyplnění dotazníků. Průvodčí shromažďovali vyplněné dotazníky u vedoucího přepravy pana Vochozky, který mi je následně předal.
3. 2. Metody zpracování dat Po získání vyplněných dotazníků jsem dotazníky roztřídila a potřebné údaje jsem zapsala do počítačového programu MS Excel 2010, aby bylo možné data dále zpracovávat. Údaje z dotazníků jsem zpracovala do finální podoby pomocí grafů, které pomohou odpovědět na výzkumné otázky. Informaci jako celkový počet cestujících přepravených za rok 2010 jsem získala od pana Vochozky z JHMD. V praktické části se kromě interpretací zpracovaných dat zaobírám zpracováním informací o České Kanadě (vymezením, přírodou a památkami) a JHMD (historií, nabízenými službami a marketingem). Všechny tyto informace jsem shromáždila z internetových stránek o České Kanadě a JHMD. Přírodních a kulturních památek v České Kanadě je velké množství. Proto jsem se snažila vybírat ty, které jsou v blízkosti trasy úzkokolejky ve směru J. Hradec – N. Bystřice a které jsou podle mého názoru nejzajímavější a doporučuji je navštívit.
36
4. Česká Kanada 4. 1. Vymezení České Kanady Česká Kanada je oblast o rozloze více než 300 km2, která se rozkládá mezi městy Kunžakem, Dačicemi, Slavonicemi, Novou Bystřicí a Jindřichovým Hradcem. [9] „V rámci této oblasti je vymezeno území definované Nařízením Jihočeského kraje, které požívá vyšší stupeň ochrany a tím je Přírodní park Česká Kanada o rozloze 18700 ha s několika přírodními rezervacemi.“18 Místopisný název Česká Kanada je odvozen od přírodního charakteru krajiny s početnými vodními plochami, rozsáhlými lesy s rozesetými balvany, sychravějším podnebím, nižšími průměrnými teplotami a vydatnými srážkami. [9] Region se vymezuje v hranicích Přírodního parku Česká Kanada, ale jeho vymezení se vrací až k državám Krajířů v regionu. [10] „Jako přirozené území regionu České Kanady považujeme linii obcí Nový Vojířov – Sedlo – Nová Ves – Malíkov nad Nežárkou – Horní Pěna – Hrutkov – Kačlehy – Kunžak – Heřmaneč – Lipnice – Markvarec – Český Rudolec – Dolní Bolíkov – Vlastkovec – Maříž, uzavřené na jižní straně státní hranicí.“19
4. 2. Příroda České Kanady Nejvyšším vrcholem České Kanady je Vysoký kámen u Kunžaku, který dosahuje nadmořské výšky 738 m. Česká Kanada je obepínána řekami Nežárka a Moravská Dyje. Západní část oblasti je velmi bohatá svými rybníky. Mezi nejdůležitější patří Kačležský, Krvavý, Ratmírovský, Hejtman, Osika, Pěněnský a Komorník. Tyto 18
http://www.ceska-kanada.cz/ceska-kanada-1.html
19
http://www.ceska-kanada.cz/vymezeni-regionu.html
37
rybníky byly především vybudovány za účelem chovu ryb, ale v létě se některé z nich mění v oblíbená koupaliště (Komorník, Ratmírovský, Pěněnský a Zvůle). [11] Kromě jmenovaných vrcholů a rybníků můžeme v České Kanadě najít i národní přírodní památky v podobě rašelinišť u Kaprouna, Skalky a Klenové, přírodní rezervace jako Hadí vrch, Fabián nebo Blanko a v neposlední řadě například památné stromy, jako je lípa malolistá (stáří 400 let), Kalopanax pestrý (stáří 150 let) nebo klášterská lípa (stáří 400 let). [12]
4. 3. Památky v České Kanadě V České Kanadě můžeme najít mnoho rozmanitých památek. Jsou to nejen hrady a zámky, ale také církevní a technické památky.
Landštejn Hrad Landštejn je jedním z nejvyhledávanějších míst návštěvníky České Kanady. Najdeme tu průsečík mnoha turistických tras a cyklotras. Tento hrad byl vybudován Přemyslovci na počátku 13. století. Představuje ojedinělý komplex svého druhu v Čechách a je jedním ze tří dochovaných románských hradů u nás a jednou z nejvýznamnějších románských památek ve střední Evropě. [13]
Areály československého opevnění Československé pohraniční opevnění bylo budováno v letech 1935 – 1938 ve dvou liniích. První linie je vede od Staňkovského rybníka přes Novou Bystřici a Slavonice až k Vratěnínu a je poměrně dobře zachována. Další zajímavé objekty se nachází nedaleko Starého Města pod Landštejnem, jsou zrekonstruované, vyzbrojené a přístupné veřejnosti. [14]
38
Klášter – kostel Nejsvětější Trojice Tento kostel z druhé poloviny 17. století, je jednou z nejvýznamnějších barokních památek Jižních Čech. Nyní je z velké části zrekonstruován. Dřevěný oltář patří k nejunikátnějším ve střední Evropě. Kostel má dokonce i své katakomby, do kterých je možné se svíčkou v ruce nahlédnout. [15]
Nová Bystřice Město Nová Bystřice leží při česko-rakouské hranici. Roku 1420 bylo vypáleno Žižkovým vojskem, a protože muselo být nově vystavěno, nese název Nová Bystřice. Významnou událostí bylo také zřízení úzkorozchodné železnice. [16] Mezi památky města Nová Bystřice patří renesanční zámek, kostel sv. Petra a Pavla, kostel sv. Kateřiny, historické centrum města obklopené na jižní straně zbytky opevnění z 15. století a v neposlední řadě i židovský hřbitov. [16] V Nové Bystřici není nouze ani o sportovní vyžití. Sportovní nadšenci mohou využít golfové hřiště, víceúčelové hřiště, tenisové kurty, kuželnu nebo sportovní halu. V zimě pak mohou lyžovat na nedaleké sjezdovce Hradiště. [16]
Slavonice Slavonice jsou unikátní svými renesančními památkami. Jejich náměstí je klenotem zejména kvůli svému lichoběžníkovému tvaru a téměř každý dům, kterým je náměstí obklopeno, je historickou památkou. Na náměstí stojí kašna s barokní soškou Panny Marie. K děkanskému kostelu Nanebevzetí Panny Marie ze 14. století je připojena městská věž, která slouží jako vyhlídková. Velkým lákadlem pro turisty jsou Slavonické podzemní chodby ze 13. století, jejichž část je v sezoně otevřena pro veřejnost. Tento propracovaný systém vznikl nejen jako odvodňovací, ale také jako obranný systém města. [17]
39
Kaproun Tato malá víska čítá jen několik domů, ale zajímavá je zejména nedalekou lesní zastávkou úzkorozchodné železnice. V roce 2000 zde byla odhalena pamětní deska Mistra Járy Cimrmana a v roce 2002 i jeho socha. [18] Tuto zastávku Cimrman proslavil, když tam byl vyloučen z vlakové přepravy. Cimrman neměl jízdenku a předstíral hluboký spánek. Průvodčí se ho snažil probudit a zkontrolovat jeho jízdenku. Při bezvýsledných pokusech o zkontrolování Cimrman upadl nejdříve pod lavici a potom i do mdlob. Když se po důkladné osobní prohlídce ukázalo, že je slepý, zatáhl vlakvedoucí za táhlo záchranné brzdy a vlak uprostřed hustých lesů zastavil. Poté slepý pasažér Cimrman z vlaku za pomoci vlakové čety a několika cestujících vystoupil. [19]
Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec patří k nejdůležitějším střediskům Jižních Čech. Je to město pětilisté růže, význačných památek, město obklopené čistou jihočeskou přírodou, lesy a rybníky. [20] K nejvýznamnějším památkám Jindřichova Hradce patří bez pochyby státní hrad a zámek. Je to složitý komplex budov různého stáří. Nádvoří zámku obklopují převážně renesanční budovy. Prvky starého hradu jsou hlavně románsko-gotická Černá věž a v jejím sousedství stojící věž Menhartka. V jihozápadní části zámku se nachází krásná zámecká zahrada s Rondelem. [21] Mezi další kulturní a historické památky města patří např. muzeum Jindřichohradecka, proboštský kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple sv. Máří Magdaleny, kostel sv. Kateřiny, kostel sv. Jakuba s Černínskou hrobkou, kostel sv. Václava nebo měšťanské domy na hlavním náměstí. [22]
40
5. Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) Společnost Jindřichohradecké místní dráhy, a.s., je prvním soukromým provozovatelem veřejné železniční dopravy v Čechách. Na tratích Jindřichův Hradec – Nová Bystřice a Jindřichův Hradec – Obrataň provozují pravidelnou osobní a nákladní dopravu v motorové trakci, během letní sezóny pravidelné parní vlaky s historickými vozy a na objednání vypravují i zvláštní vlaky. [19] Tratě z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a z Jindřichova Hradce do Obrataně o celkové délce 79 km mají rozchod 760 mm. Na tratích je celkem 30 stanic a zastávek. Nejvyšší povolená rychlost na těchto tratích je 50 km/h. [19]
5. 1. Historie JHMD Začátek 70. let 20.století přinesl první politické tlaky na zrušení tehdy neefektivních provozů v dopravě, kam úzkokolejky spadly. Na základě této politické objednávky vznikla studie o řešení málo využité trati ČSD Jindřichův Hradec – Nová Bystřice. Tato studie vyvolala velký nesouhlas se zrušením trati, ale hrozbu jejího zániku přinesl až konec 70. let. Po pádu socialismu, v roce 1992, se tlak na rušení ztrátových vedlejších tratí objevil znovu, tentokrát šlo o snížení nákladů státní organizace ČSD. Toto bylo jedním z důvodů, proč v roce 1993 vyhlásila vláda ČR jindřichohradecké úzkokolejky jako první železniční tratě k privatizaci. V roce 1995 byla společnost zapsána do obchodního rejstříku a začala skutečně fungovat. [19] Základním cílem společnosti bylo zprivatizovat a chránit jindřichohradecké úzkokolejky před likvidací a úspěšně je provozovat. Navzdory všem snahám přišla v roce 1996 zpráva, že trať do Nové Bystřice bude uzavřena kvůli špatnému technickému stavu. Záchraně trati nepomohla ani petice se 40 tisíci podpisy. V roce 1997 vyjel na trať poslední vlak v čele se dvěma lokomotivami a šesti vozy plně obsazenými cestujícími. Tato akce měla obrovský úspěch a to způsobilo, že se dlouho odkládaná privatizace opět pohnula. V roce 1997 byla tedy schválena
41
privatizace jindřichohradeckých úzkokolejek akciové společnosti Jindřichohradecké místní dráhy. [19]
5. 2. Služby a obchod JHMD „Mezi služby poskytované v cestovním ruchu jsou počítány především tři základní okruhy činností, kterými jsou ubytování, doplňkové služby k objednaným vlakům a prodej souvisejícího zboží (občerstvení a upomínkové předměty).“20
Ubytování JHMD
poskytují
zákazníkům
rekreační
ubytování
v plně
vybavených
apartmánech ve zrekonstruovaných budovách nádraží Střížovice, Hůrky, KunžakLomy, Albeř a Nová Bystřice. [19] Ubytovací kapacita zařízení na trati Jindřichův Hradec – Nová Bystřice je ustálena na 50 lůžkách a možnosti výstavby nebo úprav ubytovacích kapacit jsou již vyčerpány. [23]
Doplňkové služby Doplňkové služby, jako jsou catering, animační programy, populárně naučné programy jako exkurze do jednotlivých provozů dráhy s výkladem, odborné přednášky nebo navazující autobusová doprava jsou poskytovány zejména ve vazbě na objednané vlaky jako součást jejich programu na základě objednávky zákazníka. K pořádání těchto služeb slouží multifunkční základna v Hůrkách, která je jinak využívána pro tradiční kulturní programy pro veřejnost (military vystoupení, letní večerní akce. [23] 20
HRUŠKA, Jan. Výroční zpráva 2009 [online]. Jindřichův Hradec, 2010 [cit. 2012-02-27].
Dostupné z: http://www.jhmd.cz/docs/jhmd-vz-2009.pdf
42
Další specialitou je vypravení zvláštního svatebního vlaku s možností obřadu v historických prostorách radnice v Nové Bystřici nebo v prostorách zámku Kamenice nad Lipou. V ceně je vyzdobení svatebního vlaku před jízdou. [19] JHMD pořádají kromě výše jmenovaných akcí i mnoho dalších, např. Mikulášskou jízdu, Silvestrovskou jízdu nebo Velikonoční jízdu, kde jsou vlaky tažené parní lokomotivou.
Prodej zboží Prodej zboží (mapy, knihy, brožury, suvenýry atd.) a občerstvení (sladkosti, nanuky, brambůrky, oříšky atd.) se uskutečňuje ve vlacích a stanicích JHMD. Prodej zboží je zajišťován ve všech obsazených stanicích JHMD a v parních vlacích. Prodej občerstvení je uskutečňován v Nové Bystřici, Kamenici nad Lipou, Albeři, Kunžaku – Lomech a v Jindřichově Hradci. Část občerstvení je zajišťována v bufetovém voze a ve skladišti v Hůrkách v rámci konaných akcí. [23]
Tisk jízdenek V rámci obchodní činnosti se společnost zabývá výrobou a prodejem tradičních lepenkových jízdenek, které byly po dlouhá desetiletí nedílnou součástí cestování po železnici. Jedná se o zcela monopolní výrobu. Jízdenky jsou tištěny klasickou technologií bez použití počítačové simulace. [23] [19]
Ostatní služby Mimo uvedené hlavní služby se JHMD zabývají odborným poradenstvím v drážní dopravě, poskytováním reklamních služeb, pronájmem bytů a prostor a službami v drážní dopravě externím subjektům (jde o zapůjčení speciální techniky, o obsluhu speciálních vozidel atd.). [23]
43
5. 3. Propagace a marketing JHMD Provozování železnice je spojeno s propagací a s marketingem služeb, který se zaměřuje především na provoz pravidelných parních vlaků, jakožto výkladní skříně. [23] Základním pilířem marketingových aktivit je účast na veletrzích cestovního ruchu. Tradiční akcí je účast na lednovém veletrhu Regiontour v Brně s účastí parní lokomotivy přímo na místě, která expozici velmi oživuje. [23] Pilířem Public Relations (vytváření kladných představ veřejnosti o společnosti JHMD) jsou velmi kvalitně vedené internetové stránky JHMD s možností on-line rezervací ubytování. Návštěvnost stránek dosahuje přibližně 322 tisíc přístupů. Internetové stránky JHMD se pravidelně aktualizují a jsou k dispozici v českém i v anglickém jazyce. [23] Mezi další prostředky tvorby dobrého jména společnosti a jejího zviditelňování patří práce s médii. JHMD se pravidelně objevuje v televizním i rozhlasovém vysílání a v celostátním i regionálním tisku. JHMD navázala spolupráci s deníkem Mladá Fronta DNES formou výměny reklamního prostoru. Tento deník poskytuje od července do září denní tisk, který si mohou cestující přečíst během cesty vlakem. [23]
44
6. Prezentace a interpretace výsledků Tato část práce pojednává o prezentaci a interpretaci výsledků zjištěných z dotazování, které probíhalo od června do srpna 2010 v motorových i parních vlacích. V mé práci se zabývám pouze trasou Jindřichův Hradec – Nová Bystřice. Jak již bylo řečeno na začátku praktické části, z 1000 dotazníků jich bylo vyplněno 350, což je 35% návratnost. Na trase Jindřichův Hradec – Nová Bystřice bylo od června do srpna 2010 přepraveno dohromady 22 526 cestujících (viz Tabulka 1 a Tabulka 2). 350 vyplněných dotazníků je tedy pouhých 1,55 % z uvedeného celkového počtu cestujících. Výsledky všech otázek budou v této části práce graficky zobrazené. Některé otázky budou zobrazeny výsečovými grafy a některé sloupcovými z důvodu přehlednosti. U sloupcových grafů se jedná hlavně o zobrazení otázek, které jsou polootevřené a otevřené. Výsledné informace lze použít pouze na výzkumný vzorek, který je stanoven v rámci dosažení hlavního cíle. Dotazníky vyplňovali respondenti sami během jízdy vlakem a každý dotazník obsahoval 14 otázek. Rozlišení otázek:
Identifikační otázky Otázka č. 1: Odkud jste? (Stačí uvést region) Otázka č. 2: Vaše pohlaví? Otázka č. 3: Jaký je Váš věk? Otázka č. 4: Cestují s Vámi nezletilé děti?
45
Uzavřené otázky Otázka č. 5: S kým cestujete? Otázka č. 8: Poskytují podle Vás JHMD dostatek informací pro turisty (např. o kulturních a přírodních památkách, ubytovacích a stravovacích zařízeních atd.)?
Otevřené otázky Otázka č. 9: Jaký je cíl Vaší cesty vláčkem? Otázka č. 12: Vzpomenete si, jaké služby JHMD nabízejí? Otázka č. 13: Jaké další služby byste uvítali? Otázka č. 14: Jak daleko jste ubytovaní od nejbližší zastávky JHMD? (Stačí přibližný odhad)
Polootevřené otázky Otázka č. 6: Odkud znáte úzkokolejku? Otázka č. 7: Co Vás přivádí do České Kanady a okolí? Otázka č. 10: Vyhovují Vám příjezdy a odjezdy vláčků? Otázka č. 11: Dělá Vám problémy najít v obcích zastávku vláčku?
46
6. 1. Interpretace jednotlivých otázek 1. Odkud jste? (stačí uvést region)
Obrázek 1: Počet návštěvníků podle krajů
Jak lze vyčíst z obrázku 1, z celkového počtu 350 respondentů je nejvíce zastoupen kraj Hlavní město Praha (84 respondentů – 24 %) a to téměř o polovinu oproti Jihomoravskému kraji (44 respondentů – 13 %), který je podle obrázku 1 na druhém místě. Naopak nejméně zastoupené kraje jsou Karlovarský, Pardubický nebo Moravskoslezský. Do tohoto grafu jsem nezapočítala 34 respondentů, což je 10 % z celkového počtu dotazovaných, kteří tuto otázku nevyplnili, avšak v dalších otázkách jsou už zahrnuti.
47
2. Vaše pohlaví
Obrázek 2: Zastoupení mužů a žen mezi dotazovanými
Druhá otázka pojednává o zastoupení mužů a žen z celkového počtu respondentů. Obrázek 2 ukazuje, že zastoupení mužů a žen, je téměř vyrovnané. Počet mužů mezi dotazovanými je 170, což je 49 % a počet žen je 180, což je 51 %. Rozdíl pouhých 2 % může být způsoben větší ochotou žen při dotazování.
3. Jaký je Váš věk?
Obrázek 3: Věkové rozložení návštěvníků
48
Tato otázka se týká věkového rozložení návštěvníků. Věkovou strukturu jsem rozdělila do tří kategorií. Jak lze vyčíst z obrázku 3, více než polovina cestujících spadá do druhé věkové kategorie od 31 do 50 let. Tato věková kategorie pravděpodobně představuje rodiny s dětmi, pro které je úzkokolejka velkou atrakcí a to nejspíš vysvětluje velký podíl této věkové kategorie na celkovém počtu cestujících. Věkové skupiny do 30 let a nad 51 let jsou zastoupeny přibližně ve stejném počtu.
4. Cestují s Vámi nezletilé děti?
Obrázek 4: Cestují s Vámi nezletilé děti?
Jak je možné vidět na obrázku 4, větší podíl je cestujících, kteří cestují s dětmi, než těch, co cestují bez nich, a to o 14 %. Když porovnám obrázek 4 s obrázkem 3, zjišťuji, že mají podobné rozdělení. Cestující, kteří mají s sebou děti, by mohli patřit do věkové kategorie 31–50 let. Usuzuji tak z velmi podobných čísel z těchto dvou obrázků. Když sečtu dvě zbývající věkové kategorie, dostávám se k téměř stejnému číslu jako na obrázku 4, kde respondenti cestují bez dětí. Toto je pouze moje domněnka, kterou se pokusím ověřit v dalších krocích této práce.
49
5. S kým cestujete?
Obrázek 5: S kým cestujete?
Jak ukazuje obrázek 5, návštěvníci nejraději cestují ve skupině ať už s přáteli nebo s rodinou. Další početnou skupinou jsou ti, kteří cestují s partnerem. Podle mého názoru by se mohlo v těchto dvou skupinách jednat o návštěvníky, kteří jsou v České Kanadě na dovolené nebo sem přijeli pro zážitek z jízdy parní lokomotivou. Malé procento respondentů je zastoupeno těmi, kteří cestují sami.
6. Odkud znáte úzkokolejku?
Obrázek 6: Odkud znáte úzkokolejku?
50
Otázka číslo 6 zjišťuje, odkud znají návštěvníci úzkokolejku. Tato otázka je polootevřená a respondenti mají možnost označit více možností. Z obrázku 6 lze vypozorovat, že nejvíce návštěvníci znají úzkokolejku z doslechu (téměř polovina dotázaných). Toto zjištění je pro mě v dnešní „internetové době“ velmi překvapující. Pro potenciální návštěvníky úzkokolejky je pravděpodobně ze všech prostředků nejúčinnější a nejpřitažlivější vyprávění osobami, které už mají zážitky z jízdy vláčkem. Velkou roli zde hrají i propagační materiály (více než 1/3 dotázaných), které podle mého názoru viděli návštěvníci v restauracích, v ubytovacích zařízeních nebo v infocentrech. V novobystřickém infocentru jsem se zajímala o to, jaké nabízejí propagační materiály k JHMD. Mimo suvenýrů s potiskem JHMD mi poskytli čtyři velmi zdařile zpracované letáčky, které nabízejí turistům mnoho informací o dovolené na nádraží, o výletních vlacích na objednávku, o tisku lepenkových jízdenek a o exkurzi do této dílny. Třetím nejvíce rozšířeným informačním zdrojem o úzkokolejce mezi respondenty je internet (více než 1/3 dotázaných). Internet je velmi důležitým nástrojem komunikačního mixu se zákazníky a proto je důležité neustále aktualizovat informace na webových stránkách JHMD a využívat i reklam na internetu. Musím podotknout, že na většině webových stránkách jihočeských obcí je pro turisty zmínka o Jindřichohradecké úzkokolejce s odkazem na webové stránky JHMD. Pouze zanedbatelný počet respondentů zná úzkokolejku z dětství, z televize, ze školy nebo je fanouškem železnice. Další návštěvníci se k úzkokolejce dostali nejspíš náhodou při projíždění Českou Kanadou nebo úzkokolejnou trať vyhledali na mapě.
51
7. Co Vás přivádí do České Kanady a okolí?
Obrázek 7: Důvod návštěvy České Kanady
Sedmá otázka zjišťuje, co přivádí turisty do České Kanady. Tato otázka je opět polootevřená s možností označit více možností. Z obrázku 7 je patrné, že bezmála polovina turistů měla důvod navštívit Českou Kanadu kvůli přírodním a kulturním památkám. Téměř 1/4 jsou milovníci cyklistiky a jistě tu využili mnoha cyklostezek. Menší část respondentů navštívila Českou Kanadu, aby si dopřála odpočinek v kempu, v lese při sbírání hub a lesních plodů nebo sem přijela strávit letní dovolenou. Někteří návštěvníci přijeli vyloženě kvůli jízdě úzkokolejkou, jiní kvůli turistice, rybaření nebo zážitku.
52
8. Poskytují podle Vás JHMD dostatek informací pro turisty (např. o kulturních a přírodních památkách, ubytovacích a stravovacích zařízeních apod.)?
Obrázek 8: Poskytují JHMD dostatek informací pro turisty?
Obrázek 8 zjišťuje, zda podle dotázaných poskytují JHMD dostatek informací pro turisty o památkách, o ubytovacích a stravovacích zařízeních apod. Téměř většina cestujících uvádí, že JHMD poskytují dostatek informací, menší procento návštěvníků si myslí opak. To by mohlo být způsobeno tím, že se tito respondenti k informacím nedostali nebo se ani nesnažili je vyhledávat.
53
9. Jaký je cíl Vaší cesty vláčkem?
Obrázek 9: Cíl cesty vláčkem
Devátá otázka zjišťuje, jaký je cíl cesty vláčkem turistů. Tato otázka je otevřená a já jsem ze všech odpovědí vybrala ty, které se vyskytovaly nejvíce. Hlavním cílem cesty většiny dotazovaných byla samotná jízda vláčkem. Další cíl směřoval do Nové Bystřice a do Jindřichova Hradce. Do Albeře turisté směřovali nejspíš kvůli návštěvě autokempu Osika, který je vzdálen několik metrů od zastávky JHMD. Menší část dotazovaných lákala turistika, cyklistika a vesničky na trati úzkokolejky, jako Kaproun (uctění památky Járy Cimrmana), Hůrky, kde probíhají různé akce, o kterých jsem se zmiňovala v kapitole 5. 2. Služby a obchod JHMD na str. 30 a 31 nebo Kunžak, kde mohli turisté navštívit například autokemp Komorník nebo nejvyšší bod regionu Vysoký kámen. Pro představu bych chtěla ještě uvést odpovědi, které jsem nezahrnula do obrázku 9 z důvodu ojedinělého výskytu. Těmi jsou například obce Lomy, Senotín, Malý Ratmírov, Jindřiš, zámek Červená Lhota nebo hrad Landštejn. Překvapilo mě, že tak kouzelný zámek blízko Jindřichova Hradce, jako je Červená Lhota nebo hrad Landštejn, který patří mezi hlavní symboly České Kanady, se v odpovědích nevyskytovaly skoro vůbec.
54
10. Vyhovují Vám příjezdy a odjezdy vlaků?
Obrázek 10: Spokojenost s příjezdy a odjezdy vlaku
Tato polootevřená otázka pojednává o spokojenosti cestujících s příjezdy a odjezdy vlaků. 92 % respondentů je s příjezdy a odjezdy spokojeno. U odpovědi „ne“ žádám respondenty o uvedení důvodu. Z 8 % všech nespokojených by většina uvítala častější intervaly odjezdů vlaku. Podle jízdního řádu JHMD jezdí vlaky z J.Hradce do N.Bystřice od 7:25 hodin ráno do 18:25 hodin večer celkem devětkrát. Když vezmu v úvahu, že motorový vlak přejede tuto trasu za 1 hodinu a 15 minut a parní vlak přibližně za 2 hodiny, přijdou mi tyto intervaly dostačující. Musím brát ohled i na naplnění kapacity vozů. Na zpáteční trase z N.Bystřice do J.Hradce je situace obdobná. Odjezdy vlaků tu navazují na příjezdy vlaků z J.Hradce. Další dotazovaní požadují přidat více parních vlaků a také přidat jeden spoj v dopoledních hodinách. Zde nejspíš mají na mysli spoj z N.Bystřice, protože tady je 3hodinový interval mezi odjezdem motorového vlaku v 8:56 hodin a parního vlaku až ve 12:10 hodin. Tato 3hodinová prodleva zřejmě závisí na zmiňované návaznosti parního vlaku z trasy J.Hradec – N.Bystřice a zpět. Parní vlak mezi příjezdem a odjezdem stojí na zastávce 30 minut až 1 hodinu nejspíš kvůli údržbě a také proto, aby si jej mohli turisté dostatečně prohlédnout. Další požadavky, jako přidat více večerních spojů nebo více spojů v zimě, závisí na naplnění kapacity vozů.
55
11. Dělá Vám problémy najít v obcích zastávku vláčku?
Obrázek 11: Problémy s nalezením zastávky
Otázka 11 byla sestavena na stejném principu jako otázka 10. Opět byla polootevřená s požadavkem uvést, co by respondenti změnili. Z obrázku 11 lze vyčíst, že téměř většině respondentů nedělá problémy zastávku v obcích najít. Jediné, co by změnili dotazovaní, kteří měli problémy najít zastávku, bylo přidat více ukazatelů.
12. Vzpomenete si, jaké služby JHMD nabízejí?
Obrázek 12: Služby nabízené JHMD
56
Otázka 12 byla otevřená a dotazovaní měli dostatek místa na vypsání co nejvíce informací. Z odpovědí jsem vybrala jen ty nejvyskytovanější. Podle obrázku 12 si největší podíl respondentů (téměř 1/5) vzpomněl na možnost zakoupení občerstvení a bufet. Dotazovaní mají povědomí o možnosti ubytování na nádraží a jako službu vnímají i jízdu parní lokomotivou. Pouze minimum cestujících uvedlo možnost přepravy jízdních kol, rozvozy autobusy k památkám, pořádání různých kulturních akcí, pronájmy vozů, prodej suvenýrů apod. Podle mého názoru se návštěvníci ve službách JHMD moc neorientují. Musím dodat, že při vyhodnocování dotazníků jsem byla u některých respondentů mile překvapena, na kolik služeb si vzpomněli, ale těch bylo opravdu minimum. Většina dotázaných uvedla jen jednu nebo dvě služby nebo si na žádné nevzpomněla. Možná o nabízených službách JHMD nevědí nebo jen nebyli ochotní tuto otázku vyplnit. Dotazovaní si jen zřídka vzpomněli na tisk lepenkových jízdenek nebo na denní tisk, který každodenně dodává Mladá Fronta DNES do vlaků. Dále např. uvedli, že jim při prodeji jízdenek byly předem naplánované příjezdy a odjezdy vlaku nebo si vzpomněli na mikulášskou jízdu.
13. Jaké další služby byste uvítali?
Obrázek 13: Požadované služby
Tato otázka byla opět otevřená. Do grafu v obrázku jsem vygenerovala odpovědi, které se v dotaznících objevovaly nejčastěji. Jak ukazuje obrázek 13, na tuto otázku
57
odpovědělo ještě méně dotazovaných než na předchozí, a to o více než polovinu. Cestující by podle obrázku 13 nejvíce uvítali půjčovny kol, úschovny kol a zavazadel a rozvoz autobusy k památkám v okolí. Jak jsem vyčetla z letáčku JHMD, rozvozy historickými i současnými autobusy k památkám jsou poskytovány skupinám, které si tuto službu předem objednají. Mezi další požadavky patří více informací o památkách a občerstvení ve vlaku. Pro upřesnění nabídky občerstvení ve vlaku bych chtěla dodat, že podle jízdního řádu JHMD se občerstvení (lahvové nebo balené nápoje, sušenky) prodává v obou směrech jízdy v každém motorovém vlaku kromě dvou spojů (prvního ranního do N. Bystřice a posledního večerního z N. Bystřice). Ke každému parnímu vlaku je připojen bufetový vůz, kde se prodávají alkoholické i nealkoholické nápoje, párky, klobásy, sladkosti pro děti apod. Dalším požadavkem je zřídit na nádraží kvalitní restauraci. Ve vlacích i ve vlakových stanicích se dají koupit nápoje i občerstvení, ale brambůrky, nanuky ani jiné sladkosti nenahradí cestujícím plnohodnotný oběd. Doporučovala bych JHMD alespoň rozšířit sortiment nabízeného občerstvení např. o bagety, pečivo, párky v rohlíku apod. Mezi služby, které by cestující rádi uvítali a nebyly zahrnuty do grafu na obrázku, bylo např. více spojů na Červenou Lhotu, projížďky na koni (napadá mě např. spolupráce JHMD s chovateli koní v Hůrkách), večerní programy a více atrakcí pro turisty.
14. Jak daleko jste ubytovaní od nejbližší železniční zastávky JHMD? (Stačí přibližný odhad)
Obrázek 14: Vzdálenost ubytování od zastávky
58
Poslední otázka zjišťuje, z jaké vzdálenosti jsou turisté ochotni navštívit úzkokolejku. Odpověď 15 respondentů, kteří jsou ubytováni přímo na nádraží, svědčí o tom, že o ubytování v nádražních budovách je velký zájem. Nejvíce ubytovaných se pohybuje do 1 km a od 1 do 20 km, což je logické, protože jde o spádovou oblast JHMD. Významný počet dotázaných ubytovaných v rozsahu 6–20 km a 21–50 km může naznačovat, že blíže k železnici není dostatek ubytovacích kapacit.
Závislost věkového rozložení respondentů na tom, zda s nimi cestují nezletilé děti
Obrázek 15: Závislost věkové rozložení vs. děti
Ověřením této závislosti bych chtěla doplnit otázku č. 3 a 4. Při interpretaci těchto dvou otázek mě zaujalo podobné rozložení grafů a chtěla jsem zjistit, zda cestující ve věkové kategorii 31–50 let jsou převážně rodiny, které cestují s dětmi. Jak lze pozorovat z obrázku 15, toto tvrzení mohu opravdu potvrdit. Se zmiňovanou kategorií cestuje 65 % dětí. Zbylých 35 % dětí připadá do kategorie do 30 let nebo 51 let a více. JHMD by se tedy mohly více zaměřit právě na tuto věkovou kategorii s dětmi a nabídnout jim různé atrakce pro zpestření výletu nebo je upozorňovat na akce, které budou probíhat na trase úzkokolejky, např. v Nové Bystřici, Jindřichově Hradci nebo na Landštejně, kam JHMD vypravují autobusy.
59
7. Diskuse a marketingová doporučení V této kapitole bych se chtěla pokusit navrhnout některá marketingová doporučení pro firmu Jindřichohradecké místní dráhy, která by jim podle mého názoru pomohla zvýšit poptávku po nabízených službách mezi turisty.
Internetová komunikace V otázce číslo 6 „Odkud znáte úzkokolejku?“ odpověděla 1/3 respondentů, že jí zná z internetu. Více respondentů odpovědělo, že se jim úzkokolejka dostala do povědomí především z doslechu nebo z propagačních materiálů, což mě překvapilo, protože jsem čekala, že nejvíce se úzkokolejka dostane cestujícím do povědomí právě prostřednictvím internetu. Myslím, že by bylo dobré ještě více posílit internetovou komunikaci se zákazníky. Navrhuji založit profil na Facebooku, kde by JHMD mohly uvádět stále nové a nové informace pro turisty a zveřejňovat i plánované akce. Spousta uživatelů Facebooku by jejich stránky sdílela a podle mého názoru by se o službách JHMD dozvědělo touto řetězovou reakcí více potencionálních zákazníků z celé republiky. Jelikož komunikace prostřednictvím Facebooku je velmi snadná a v dnešní době využívá této služby téměř každý, JHMD by okamžitě mohly získávat reakce a zajímavé podněty od uživatelů prostřednictvím komentářů. Webové stránky JHMD, www.jhmd.cz, jsou zpracované v české i v anglické verzi a podle mého názoru jsou přehledné a pro uživatele jednoduché na orientaci. Myslím, že by bylo vhodné přeložit webové stránky také do německého jazyka. JHMD své webové stránky často aktualizují, což je pro fungující stránky velmi důležité. Osobně bych zvýraznila design stránek a upravila záložky v hlavní nabídce. Ze záložky „Společnost“ bych vyjmula několik podsložek, které bych kvůli rychlejší orientaci zařadila mezi ostatní hlavní záložky a to: Fotogalerie, Zajímavosti, Kontakt.
60
K nim bych vytvořila další záložku, která by obsahovala informace pro turisty o památkách v České Kanadě.
Propagační materiály Jak zmiňuji v otázce číslo 6 na straně 51, JHMD poskytují turistům mnoho informací o své společnosti v podobě letáčků nabízených v infocentrech, v nádražích, v restauracích nebo v ubytovacích zařízeních. Myslím, že by bylo vhodné, kdyby kromě dosud nabízených letáčků s informacemi o JHMD byly vyrobeny i letáčky s informacemi pro turisty o památkách v okolí úzkorozchodné tratě. Jak lze vypozorovat z dotazníkového šetření, turisté nemají příliš velké povědomí o tom, jaké možnosti a nevšední zážitky jim JHMD nabízí. Doporučila bych zviditelnit propagaci nabízených služeb na webových stránkách JHMD (fotografiemi, videi, zajímavým popisem atrakce) a také prostřednictvím informačních plakátů umístěných např. na nástupištích, v nákupních střediscích v obcích, v autokempech, na hradech, v zámcích a u jiných památek, v restauracích a v hotelích nebo v penzionech apod.
Půjčovny jízdních kol Jak vyplývá z dotazníkového šetření, turisté by uvítali, kdyby JHMD zřídily půjčovny jízdních kol. Myslím, že by bylo dobré, kdyby půjčovny kol byly buď v nádražních budovách, aby je zájemci o vypůjčení mohli snadno a rychle najít, nebo by si jízdní kola mohli zapůjčit přímo ve vlaku v zapojeném vagoně. Druhá varianta by turistům usnadnila vypůjčení i vrácení kola v kterémkoliv místě na trase vláčku.
Rozvoz autobusy k památkám Tento bod je dalším požadavkem respondentů. Jak zmiňuji v otázce číslo 13 na straně 57, tuto službu JHMD poskytují, avšak z jejich letáčku vyplývá, že je určena pouze pro předem objednané skupiny. Stálo by za zvážení, jestli by se alespoň v některé dny nevyplatilo vypravit jeden autobusový spoj k památkám, jako je např. Červená Lhota nebo Landštejn. Například každou středu o letních prázdninách
61
by navazoval autobusový spoj z vlakového nádraží v Nové Bystřici na hrad Landštejn a každou sobotu by navazoval autobusový spoj z Jindřichova Hradce na zámek Červená Lhota. Autobusy by turisty dovezly k památkám i zpět na nádraží tak, aby na sebe spoje opět navazovaly.
Občerstvení ve vlaku Doporučení k tomuto požadavku jsem navrhla již v otázce číslo 13 na straně 57. JHMD by měly uvažovat o rozšíření sortimentu. I když bufetové vozy jezdí často a občerstvení je možno zakoupit ve vlacích i ve vlakových stanicích, respondentům nabízené produkty nejspíš nevyhovují. Kromě párků, klobás, sladkostí pro děti, brambůrků a nanuků by JHMD mohly rozšířit svůj sortiment nabízeného občerstvení na základě podrobného zpracování průzkumu poptávky cestujících.
Další služby Mezi další služby, které by respondenti uvítali, patří projížďky na koních. Podle mého názoru tento nápad skvěle umocní zážitek z jízdy vlakem s historickou parní lokomotivou. Toto by bez pochyby byla velká atrakce nejen pro děti, ale i pro všechny milovníky koní. Napadá mě spolupráce s chovateli koní ve Dvorečku nebo v Hůrkách, kde by tuto spolupráci jistě uvítali. Turisté by dále uvítali, kdyby JHMD pořádaly více večerních programů a atrakcí pro turisty. Co se týče večerních programů, napadá mě opět zrealizovat letní kino. Před několika lety jsem navštívila letní kino v Hůrkách a toto byl opravdu krásný zážitek. Protože nejvíce respondentů cestuje s dětmi, mohly by se prázdninové akce zaměřit především na ně. Například by pro ně mohlo být zajímavé uskutečnit „Večerní pohádkovou jízdu“, kde by je na trase vláčku překvapily pohádkové postavy. Pro starší generaci by se pak v Kaprouně na počest Járy Cimrmana mohlo odehrát jedno z jeho divadelních představení.
62
Závěr Účelem bakalářské práce bylo zjištění názorů turistů na provoz a nabídku služeb Jindřichohradeckých místních drah a zjištění požadovaných potřeb turistů, které by pomohly Jindřichohradeckým místním drahám zvýšit poptávku po jejich službách a které by daly podnět k tvorbě nových produktů. Jak vyplývá z dotazníkového šetření, turisté jsou z velké míry spokojeni s nabízenými službami. Podle velké většiny turistů JHMD poskytují dostatek informací o památkách a o ubytovacích a stravovacích zařízeních. Turistům vyhovují příjezdy a odjezdy vláčků a nedělá jim problémy najít zastávku v obcích. Co se týče znalosti nabídky služeb poskytovaných JHMD, někteří respondenti byli schopni uvést mnoho nabízených služeb, ale většina dotázaných si téměř na žádné nevzpomněla. Turistům se nejvíce dostala do povědomí možnost zakoupit si ve vlacích nebo na nádražích občerstvení, možnost ubytovat se na nádraží a také uváděli samotnou jízdu s parní lokomotivou. Přitom JHMD nabízejí daleko více rozmanitých služeb pro turisty, o kterých by bez pochyby měli návštěvníci této historické památky vědět. Turisté by podle dotazníkového šetření měli zájem o nové produkty, mezi kterými uvedli především půjčovny kol, úschovny kol a zavazadel, rozvoz autobusy k památkám, pořádání více akcí pro turisty nebo projížďky na koních. V práci jsem podala souhrnné informace o JHMD, kde jsem nastínila jejich historii, nabízené služby a propagaci. V kapitole o České Kanadě jsem shrnula památky, které podle mého názoru patří mezi ty nejzajímavější a stojí za to je navštívit. Výčet těchto památek je však jen zlomkem toho, co turistům Česká Kanada nabízí. Tato oblast je protkána sítí cyklistických a turistických stezek a svým návštěvníkům nabízí mnoho sportovního vyžití. Jelikož v této oblasti bydlím, mohu potvrdit, že o letních prázdninách jsou cesty plné nadšených cyklistů, kteří sem
přijíždí za krásami a zajímavostmi České Kanady. Jelikož JHMD svým zákazníkům nabízejí i přepravu jízdních kol, mohli by cyklisté tuto službu využít a zároveň si zpestřit svůj výlet na kole vyhlídkovou jízdou ve vláčku. Tato práce svým rozsahem slouží Jindřichohradeckým místním drahám pouze jako orientační studie a pro přesnější informace by bylo vhodné provést větší výzkum a rozsáhlejší dotazníkové šetření. Velmi by mě potěšilo, kdyby alespoň některé podněty a marketingová doporučení přinesla této společnosti ještě více spokojených zákazníků, kteří budou vyprávět svým známým a dalším generacím nevšední zážitky, které prožili v České Kanadě díky Jindřichohradeckým úzkokolejkám a kteří se do této oblasti budou rádi vracet s přesvědčením, že tu opět zažijí krásnou dovolenou plnou nevšedních zážitků.
Prameny [1] ZELENÝ, Lubomír; PEŘINA, Luboš. Doprava: dopravní infrastruktura. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000. ISBN 80-245-0110-4. [2] BARTELSHEIM, Ursula, et.al. Co, jak, proč: Železnice. 1. vydání. Plzeň: Fraus, 2007. ISBN 978-80-7238-478-5. [3] PAVLÍČEK, Stanislav. Naše lokálky. 1. vydání. Praha: Dokořán, 2002. ISBN 80-86569-13-6. [4] HESKOVÁ, Marie. Základní problémy cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. ISBN 80-7079-147-4. [5] JANEČKOVÁ, Lidmila; VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb. 1. vydání. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-7169-995-0. [6] BOUČKOVÁ, Jana, et.al. Základy marketingu. 4. vydání. Praha: Oeconomica, 2011. ISBN 978-80-245-1760-5. [7] KOZEL, Roman, et.al. Moderní marketingový výzkum. 1. vydání. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-0966-X. [8] Segmentace trhu [on-line]. Economic Wizard, Poslední aktualizace 2004. [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.ewizard.cz/logistika-slovnik.php?detail=291 [9] Česká Kanada: Česká Kanada [on-line]. Poslední aktualizace 2011 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.ceska-kanada.cz/ceska-kanada-1.html
[10] Česká Kanada: Vymezení regionu [on-line]. Poslední aktualizace 2011 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.ceska-kanada.cz/vymezeni-regionu.html [11] MUŠKA, Karel. Česká Kanada. [on-line]. Poslední aktualizace 12. 3. 2011 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.rudolec.cz/kanad-cz.html [12] Česká Kanada: Příroda [on-line]. Poslední aktualizace 2011 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.ceska-kanada.cz/priroda.html [13] Česká Kanada: Landštejn [on-line]. Poslední aktualizace 2011 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.ceska-kanada.cz/landstejn.html [14] MUSIL, Martin. Jindřichův Hradec a Česká Kanada: Turistický informační portál. [on-line]. Poslední aktualizace 9. 1. 2011 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.novadomus.cz/pamatky/opevneni.php [15] MUSIL, Martin. Jindřichův Hradec a Česká Kanada: Turistický informační portál. [on-line]. Poslední aktualizace 9. 1. 2011 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.novadomus.cz/pamatky/klaster.php [16] MUSIL, Martin. Jindřichův Hradec a Česká Kanada: Turistický informační portál. [on-line]. Poslední aktualizace 9. 1. 2011 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.novadomus.cz/pamatky/novabystrice.php [17] MUSIL, Martin. Jindřichův Hradec a Česká Kanada: Turistický informační portál. [on-line]. Poslední aktualizace 9. 1. 2011 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.novadomus.cz/pamatky/slavonice.php
[18] MUSIL, Martin. Jindřichův Hradec a Česká Kanada: Turistický informační portál. [on-line]. Poslední aktualizace 9. 1. 2011 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.novadomus.cz/pamatky/obceck.php [19] Jindřichohradecké místní dráhy [on-line]. [cit. 2012-02-27]. Dostupné z: http://www.jhmd.cz/index.htm [20] MUSIL, Martin. Jindřichův Hradec a Česká Kanada: Turistický informační portál. [on-line]. Poslední aktualizace 9. 1. 2011 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.novadomus.cz/jhradec.php [21] Zámek Jindřichův Hradec. [on-line]. Poslední aktualizace 16. 1. 2011 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.castles.cz/zamek-jindrichuv-hradec/popis.html [22] Město: Město Jindřichův Hradec. [on-line]. Poslední aktualizace 2011 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.jh.cz [23] HRUŠKA, Jan. Výroční zpráva 2009 [on-line]. Poslední aktualizace 2010 [cit. 2012-02-27]. Dostupné z: http://www.jhmd.cz/docs/jhmd-vz-2009.pdf
Příloha 1: Trasa Jindřichohradecké úzkokolejky
Obrázek 16: Trasa Jindřichohradecké úzkokolejky. Zdroj:www.jhmd.cz
Příloha 2: Fotogalerie
Obrázek 17: Cimrmanův pomník v Kaprouně. Zdroj: vlastní tvorba
Obrázek 18: Vysoký kámen. Zdroj: vlastní tvorba
Obrázek 19: Areál československého opevnění. Zdroj: vlastní tvorba
Obrázek 20: Landštejn. Zdroj: vlastní tvorba
Obrázek 21: Klášter – kostel Nejsvětější Trojice. Zdroj: http://www.panoramio.com/photo/40615855
Obrázek 22: Zámek Jindřichův Hradec. Zdroj: http://honzamisinger1.borec.cz/hrady_zamky.html
Obrázek 23: Červená Lhota. Zdroj: vlastní tvorba
Obrázek 24: Parní lokomotiva a motorový vlak JHMD. Zdroj: http://www.mapy.cz/#x=15.115873&y=49.019284&z=14&t=s&d=base_1706_1
Obrázek 25: Historický vagon. Zdroj: vlastní tvorba
Příloha 3: Dotazník Dotazník k bakalářské práci na téma „Studie názorů klientů – rekreantů na úroveň a možné rezervy služeb a propagaci Jindřichohradeckých místních drah (JHMD)“. Tento dotazník je určen pro letní sezonu. Prosím, aby ho vyplnili pouze dospělí. Děkuji za Vaši ochotu a přeji příjemnou cestu. 1. Odkud jste? (Stačí uvést region) ............................................................................................................................. .................. 2. Vaše pohlaví □ Muž □ Žena 3. Jaký je Váš věk? □ 0 – 30
8. Poskytují podle Vás JHMD dostatek informací pro turisty (o kulturních a přírodních památkách, ubytovacích a stravovacích zařízeních apod.?) □ Ano □ Ne 9. Jaký je cíl Vaší cesty vláčkem? ............................................................................................................................. ..................
□ 31 - 50
□ 51 a více
4. Cestují s Vámi nezletilé děti? □ Ano □ Ne 5. S kým cestujete? □ Sám (sama) □ S partnerem (partnerkou) □ Ve skupině 6. Odkud znáte úzkokolejku? □ Z internetu □ Z propagačních materiálů □ Z doslechu □ Jiné ............................................................................................................................. ........ 7. Co Vás přivádí do České Kanady a okolí? □ Sport (jaký?) ............................................................................................... ........................ □ Camping □ Rybaření □ Kulturní a přírodní památky □ Houbaření, sběr lesních plodů □ Jiné ........................................................................................................................ .............
10. Vyhovují Vám příjezdy a odjezdy vláčků? □ Ano □ Ne (co byste změnili?) ....................................................................................................... 11. Dělá Vám problémy najít v obcích zastávku vláčku? □ Ano (co byste změnili?) .................................................................................................... ............................................................................................................................. .................. □ Ne 12. Vzpomenete si, jaké služby JHMD nabízejí? ............................................................................................................................. .................. ............................................................................................................................. .................. ............................................................................................................................................... ............................................................................................................................. .................. 13. Jaké další služby byste od JHMD uvítali? ............................................................................................................................................... ............................................................................................................................. .................. ............................................................................................................................. .................. ............................................................................................................................. .................. 14. Jak daleko jste ubytovaní od nejbližší železniční zastávky JHMD? (Stačí přibližný odhad) ............................................................................................................................. ..................
Příloha 4: Výsledky dotazníkového šetření. Zdroj: vlastní tvorba Absolutní četnost
Relativní četnost
8
2%
Olomoucký kraj
31
9%
Zlínský kraj
10
3%
Jihomoravský kraj
44
13%
Kraj Vysočina
18
5%
Pardubický kraj
6
2%
Liberecký kraj
9
3%
Královéhradecký kraj
11
3%
Hlavní město Praha
84
24%
Středočeský kraj
31
9%
Jihočeský kraj
27
8%
Plzeňský kraj
20
6%
Ústecký kraj
16
5%
1
0%
34
10%
Absolutní četnost
Relativní četnost
Muž
170
49%
Žena
180
51%
Absolutní četnost
Relativní četnost
0 - 30
70
21%
31 - 50
198
56%
82
23%
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ne
143
43%
Ano
188
57%
1. Odkud jste? (Stačí uvést region) Moravskoslezský kraj
Karlovarský kraj Neuvedeno
2. Vaše pohlaví
3. Jaký je Váš věk
51 a více
4. Cestují s Vámi nezletilé děti?
Absolutní četnost
Relativní četnost
20
6%
S partnerem
117
34%
Ve skupině
206
60%
Absolutní četnost
Relativní četnost
Z internetu
96
23%
Z propagačních materiálů
99
24%
165
40%
33
8%
Fanoušek železnice
7
2%
Náhodou
4
1%
Z mapy
6
1%
Ze školy
3
1%
Z televize
3
1%
Absolutní četnost
Relativní četnost
172
40%
Cyklistika
80
19%
Kemping
54
13%
Houbaření
39
9%
Dovolená
32
7%
Úzkokolejka
17
4%
Turistika
16
4%
Zážitek
10
2%
Rybaření
3
1%
Geocaching
2
0%
Možnost bydlet na železniční zastávce
1
0%
Pivo
1
0%
Letní tábor
1
0%
Rádioclub Hůrky
1
0%
Zaměstnání
1
0%
5. S kým cestujete Sám
6. Odkud znáte úzkokolejku?
Z doslechu Z dětství
7. Co Vás přivádí do České Kanady a okolí? Památky
8. Poskytují podle Vás JHMD dostatek informací pro turisty?
Absolutní četnost
Relativní četnost
ano
280
89%
ne
34
11%
Absolutní četnost
Relativní četnost
132
43%
N. Bystřice
75
24%
J. Hradec
21
7%
Albeř
20
6%
Turistika
11
4%
Kaproun
9
3%
Hůrky
8
3%
Kunžak
6
2%
Cyklistika
4
1%
Lomy
3
1%
Senotín
3
1%
Malý Ratmírov
3
1%
Osika
3
1%
Zámek Červená Lhota
2
1%
Dovolená
2
1%
Blažejov
2
1%
Jindřiš
1
0%
Střížovice
1
0%
Radouň
1
0%
Landštejn
1
0%
9. Jaký je cíl Vaší cesty vláčkem? Jízda vláčkem
Absolutní četnost
Relativní četnost
292
92%
ne (co byste změnili?)
25
8%
Častější intervaly
15
10. Vyhovují Vám příjezdy odjezdy vlaků? ano
Návaznost na další dopravu (autobusy)
3
Přidat 1 spoj dopoledne
3
Více spojů v zimě
1
Delší prodleva parního vlaku v NB
1
Večerní jízdy
1
Více parních vlaků
1
11. Dělá Vám problémy najít v obcích zastávku vláčku? ano (co byste změnili?) Více ukazatelů (6 z 15 dotazovaných) ne
Absolutní četnost
Relativní četnost
15
5%
6 305
95%
Absolutní četnost
Relativní četnost
Bufet
71
21%
Ubytování na nádraží
67
20%
Parní lokomotiva
62
19%
Přeprava kol
31
9%
Rozvozy autobusem
18
5%
Různé kulturní akce
17
5%
Pronájmy vozů
16
5%
Prodej suvenýrů
13
4%
Denní tisk
11
3%
Tisk lepenkových jízdenek
8
2%
Propagační materiály
7
2%
Svatební vláček
6
2%
Mikulášská jízda
2
1%
Provoz na kadaňských lokálkách
1
0%
Nezmar expres
1
0%
Úschova zavazadel
1
0%
Naplánování příjezdů a odjezdů
1
0%
Mimořádné jízdy ve spolupráci s rakouskými železnicemi
1
0%
12. Vzpomenete si, jaké služby JHMD nabízejí?
Absolutní četnost
Relativní četnost
Půjčovny kol
41
33%
Úschovny kol a zavazadel
27
22%
Rozvoz autobusy k památkám
19
15%
Občerstvení ve vlaku
13
10%
Více informací o památkách
5
4%
Kvalitní nádražní restaurace
3
2%
Projížďky na koni
2
2%
Více spojů na Červenou Lhotu
1
1%
Něco pro malé děti ve vlaku
1
1%
Pořádání železničářských workshopů
1
1%
Větší hygiena na WC
1
1%
Připojení na internet
1
1%
Večerní program
1
1%
K vlakům připojit vagon na kola
1
1%
Autobusovou dopravu napojit na vlaky
1
1%
Informační středisko
1
1%
Více atrakcí pro lidi
1
1%
Více upomínkových předmětů
1
1%
Vyznačení významných památek v ČK
1
1%
Krátká přestávka k uctění památky Cimrmana
1
1%
Zvýšit jízdné
1
1%
Absolutní četnost
Relativní četnost
Na nádraží
15
6%
do 1 km
57
22%
1 - 5 km
54
21%
6 - 20 km
74
29%
21 - 50 km
39
15%
Nejsou ubytovaní
20
8%
13. Jaké služby byste od JHMD uvítali?
14. Jak daleko jste ubytováni od nejbližší železniční zastávky JHMD?
Seznam obrázků Obrázek 1: Počet návštěvníků podle krajů Obrázek 2: Zastoupení mužů a žen mezi dotazovanými Obrázek 3: Věkové rozložení návštěvníků Obrázek 4: Cestují s Vámi nezletilé děti? Obrázek 5: S kým cestujete? Obrázek 6: Odkud znáte úzkokolejku? Obrázek 7: Důvod návštěvy České Kanady Obrázek 8: Poskytují JHMD dostatek informací pro turisty? Obrázek 9: Cíl cesty vláčkem Obrázek 10: Spokojenost s příjezdy a odjezdy vlaku Obrázek 11: Problémy s nalezením zastávky Obrázek 12: Služby nabízené JHMD Obrázek 13: Požadované služby Obrázek 14: Vzdálenost ubytování od zastávky Obrázek 15: Závislost věkové rozložení vs. děti Obrázek 16: Trasa Jindřichohradecké úzkokolejky. Zdroj:www.jhmd.cz Obrázek 17: Cimrmanův pomník v Kaprouně. Zdroj: vlastní tvorba Obrázek 18: Vysoký kámen. Zdroj: vlastní tvorba Obrázek 19: Areál československého opevnění. Zdroj: vlastní tvorba
Obrázek 20: Landštejn. Zdroj: vlastní tvorba Obrázek 21: Klášter – kostel Nejsvětější Trojice. Zdroj: http://www.panoramio.com/photo/40615855 Obrázek 22: Zámek Jindřichův Hradec. Zdroj: http://honzamisinger1.borec.cz/hrady_zamky.html Obrázek 23: Červená Lhota. Zdroj: vlastní tvorba Obrázek 24: Parní lokomotiva a motorový vlak JHMD. Zdroj: http://www.mapy.cz/#x=15.115873&y=49.019284&z=14&t=s&d=base_1706_1 Obrázek 25: Historický vagon. Zdroj: vlastní tvorba
Seznam tabulek Tabulka 1: Počet cestujících – veřejná služba. Zdroj: statistiky od JHMD, vlastní úprava Tabulka 2: Počet cestujících – parní trakce. Zdroj: statistiky od JHMD, vlastní úprava
Seznam příloh Příloha 1: Trasa Jindřichohradecké úzkokolejky Příloha 2: Fotogalerie Příloha 3: Dotazník Příloha 4: Výsledky dotazníkového šetření
