VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI. Diplomová práce Věra Zelinková

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI

Diplomová práce

2012

Věra Zelinková

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA MANAGEMENTU VEŘEJNÉHO SEKTORU

Analýza ubytovacích kapacit v agroturistických zařízeních

Autor diplomové práce: Bc. Věra Zelinková Vedoucí diplomové práce: Ing. Martin Musil Rok obhajoby: 2012

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Analýza ubytovacích kapacit v agroturistických zařízeních“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V Praze dne 7. června 2012

....................................... podpis

1

2

Anotace Tato

diplomová

práce

se

zabývá

analýzou

ubytovacích

kapacit

v agroturistických zařízeních na Jižní Moravě. Práce analyzuje ubytovací zařízení na Znojemské, Velkopavlovické a Mikulovské vinařské stezce. Analyzuje nabídky ubytovacích kapacit podle typu ubytování, sezónnosti, cen za ubytování, nabízených doplňkových služeb na každé vinařské stezce, je zde provedena prostorová analýza. Nabídky jsou porovnány mezi jednotlivými stezkami.

3

Poděkování

Chtěla bych poděkovat svému vedoucímu diplomové práce za podnětné připomínky, vstřícnost a vedení při zpracování této práce. Chci také poděkovat svým nejbližším za jejich podporu.

4

Obsah Obsah ................................................................................................................................ 5 Úvod .................................................................................................................................. 7 Metodika práce ............................................................................................................... 12 I. TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 14 1. Teorie cestovního ruchu jako průmyslového odvětví .................................... 14 1.1 Definice pojmů .......................................................................................... 14 1.2 Význam cestovního ruchu......................................................................... 21 1.3 Faktory rozvoje cestovního ruchu ............................................................ 23 1.4 Vývoj až k moderním formám a druhům cestovního ruchu ..................... 25 2. Trh cestovního ruchu, nabídková a poptávková strana trhu.......................... 27 3. Turistická infrastruktura ................................................................................. 30 3.1 Suprastruktura - ubytovací zařízení a jejich kvalitativní rozdělení ........... 30 3.2 Suprastruktura - stravovací zařízení ......................................................... 33 3.3 Doprovodná turistická infrastruktura ....................................................... 35 4. Venkovský cestovní ruch................................................................................. 38 4.1 Obecné výhody venkovského cestovního ruchu ...................................... 40 4.2 Formy venkovského cestovního ruchu ..................................................... 41 4.3 Doprovodné programy venkovského cestovního ruchu .......................... 43 4.4 Instituce regulující/podporující venkovský cestovní ruch ........................ 44 4.5 Produkty venkovského cestovního ruchu................................................. 46 4.5.1. „Prázdniny na venkově“ .................................................................... 47 4.5.2. „Heritage Trails“ – Stezky dědictví – aktivní a poznávací programy . 48 4.5.3. Zelené stezky - „Greenways“ ............................................................. 49 4.5.4. Moravské vinařské stezky .................................................................. 49 4.5.5. Dálkové cyklostezky ........................................................................... 50 4.5.6. „Zelené prázdniny“ ............................................................................ 50 II. PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................. 51 5. Analýza destinace Jižní Morava ...................................................................... 54 5.1 Základní informace a administrativní vymezení ....................................... 54 5.2 Primární potenciál..................................................................................... 55 5.3 Sekundární potenciál ................................................................................ 58 5.4 Terciární potenciál .................................................................................... 60 5.5 Doprovodná turistická infrastruktura ....................................................... 62 5.6 Sekundární potenciál tří vinařských stezek – podrobněji k ubytovacím kapacitám............................................................................................................ 65 6. Znojemská vinařská stezka ............................................................................. 67 6.1 Srovnání nabídky všech ubytování podle celkového počtu lůžek ............ 67 6.2 Srovnání nabídky ubytování podle počtu lůžek ........................................ 70 6.3 Srovnání nabídky ubytování podle ceny ................................................... 72 6.4 Srovnání nabídky ubytování podle sezónnosti ......................................... 74 6.5 Srovnání nabídky podle typu ubytování ................................................... 75 6.6 Podnikatelé v ubytování a v zemědělství/vinařství .................................. 76 6.7 Nabídka doplňkových služeb .................................................................... 77 6.8 Prostorová analýza ubytování podle lůžkové kapacity ............................. 80 7. Velkopavlovická vinařská stezka ..................................................................... 81 7.1 Srovnání nabídky všech ubytování podle celkového počtu lůžek ............ 81 5

7.2 Srovnání nabídky ubytování podle počtu lůžek ........................................ 83 7.3 Srovnání nabídky ubytování podle ceny ................................................... 84 7.4 Srovnání nabídky ubytování podle sezónnosti ......................................... 86 7.5 Srovnání nabídky podle typu ubytování ................................................... 87 7.6 Podnikatelé v ubytování, kteří působí v zemědělství/vinařství ................ 88 7.7 Nabídka doplňkových služeb .................................................................... 89 7.8 Prostorová analýza ubytování podle lůžkové kapacity ............................. 91 8. Mikulovská vinařská stezka............................................................................. 92 8.1 Srovnání nabídky všech ubytování podle celkového počtu lůžek ............ 92 8.2 Srovnání nabídky ubytování podle počtu lůžek ........................................ 94 8.3 Srovnání nabídky ubytování podle ceny ................................................... 95 8.4 Srovnání nabídky ubytování podle sezónnosti ......................................... 97 8.5 Srovnání nabídky podle typu ubytování ................................................... 98 8.6 Podnikatelé v ubytování a v zemědělství/vinařství .................................. 99 8.7 Nabídka doplňkových služeb .................................................................. 100 8.8 Prostorová analýza ubytování podle lůžkové kapacity ........................... 102 9. Srovnání tří vinařských stezek mezi sebou ................................................... 103 9.1 Celoroční provoz a lůžková kapacita....................................................... 103 9.2 Srovnání podle cen a podílu agroturistických zařízení na stezce ........... 107 9.3 Srovnání podle typu ubytování ............................................................... 109 9.4 Srovnání podle doplňkových služeb ....................................................... 109 10. Shrnutí poznatků z analýzy tří stezek ......................................................... 110 11. Závěr ........................................................................................................... 113 12. Zdroje .......................................................................................................... 118

6

Úvod Cestovní ruch se stal jedním z významných průmyslových odvětví. Často se dokonce přímo hovoří o průmyslu cestovního ruchu. Zároveň jde o velmi dynamické odvětví a také velmi kreativní. Z ekonomického pohledu můžeme na cestovní ruch nahlížet dvojí optikou.

Z prvního úhlu pohledu je nutno cestovnímu ruchu přiznat velmi významnou roli při spotřebě lidí. Automaticky se dnes předpokládá, že „každý“ jede v létě na dovolenou a v zimě „na lyže“. Přitom ještě před nedávnou dobou (před druhou světovou válkou) šlo o spotřebu vyhrazenou vysoce příjmové části obyvatel. Role cestovního ruchu jako významného „obsluhovatele“ potřeby trávení volného času zejména městského obyvatele roste celosvětově. Průmysl cestovního ruchu „objevuje“ každý rok nové destinace a nové „zábavní činnosti“ tak, aby byl uspokojen stále nenasycený hlad spotřebitelů.

Z druhého úhlu pohledu je cestovní ruch významný přispěvatelem k HDP – někdy je role cestovního ruchu až úsměvná – viz debaty o možnostech záchrany Řecka tím, že „budeme v Německu rozdávat poukázky na dovolenkové pobyty v řeckých letoviscích“. Průmysl cestovního ruchu je velmi významným zaměstnavatelem – velká část služeb cestovního ruchu jsou služby osobního charakteru, které se bez zaměstnanců neobejdou a které lze velmi obtížně či vůbec nahradit automatizací či pomocí IT. Zároveň má cestovní ruch velmi

podstatnou

roli

v segmentu

SME1

a umožňuje

stálý

„přísun“

podnikatelských možností. v cestovním ruchu také platí, že existují poměrně malé vstupní bariéry, nízké investiční náklady a možnosti jak rychle prorazit s pouhým dobrým nápadem.

V rámci vývoje cestovního ruchu se vyčlenilo relativně nové odvětví, kterému se dnes říká agroturistika. Velmi zjednodušeně řečeno jde o aplikace „zeleného

7

přístupu“ na turistiku, na jakýsi návrat ke kořenům, k práci našich předků, k pokusu městského člověka poznat vesnici, ovšem způsobem, který je mu stále ještě relativně blízký. Agroturistika dnes obsahuje různé přístupy, jeden z nich se zabývá turismem spojeným s konkrétním produktem zemědělství, v případě diplomové práce jde zejména o aktivity navázané na víno jako koncový produkt vinařského kraje. Tím dochází také k syntéze a symbióze obou průmyslových odvětví, turistiky a zemědělství. Agroturistika spojená s vínem má již tradici a vzor (typicky francouzské a rakouské vinné kraje). Producenti vína pochopili, že jedna věc je samotná produkce vína a druhá možnost značného přivýdělku a někdy i hlavního výdělku je poznávací – zážitková – turistika pro zájemce všeho druhu. Produkce vína je jako ostatně většina zemědělské produkce poměrně riziková a hlavně sezónní práce. U vinic navíc značně investičně náročná s dlouhou dobou návratnosti – vinice rodí cca po sedmi letech od založení, každoroční starostlivost o vinné keře je enormní, vyžaduje jak lidskou práci, tak techniku, a velké provozní výdaje. Vinná réva je také velmi citlivá na klima a povětrnostní podmínky a i při vší péči se lehce stane, že práce a investice celého roku končí malým výnosem nebo špatným vínem. „Vinná turistika“ tak přináší vítaný zdroj peněz, který stabilizuje hospodářský cyklus výroby vína, umožňuje dát větší jistotu zaměstnancům a lépe projektovat další vývoj hospodaření vinaře. Vinné kraje, kde donedávna nebylo nic než vinice a sklepy, jsou tak dnes opředeny sítí cyklostezek a naučných stezek, dříve nevídanými možnostmi ubytování a možnostmi zábavy, pořádají se zde hudební festivaly, regiony se spojují do společných projektů, které jdou i mimo hranice České republiky a z vinařů se stávají hoteliéři a provozovatelé penzionů či jiných ubytovacích zařízení a turistických podniků.

Přitom je zřejmé, že dobrý vinař na začátku většinou vůbec nerozumí tomu, jak má úspěšný přístup k tomuto pro něj úplně novému oboru podnikání vypadat. Zdá se, že dříve oblíbenému způsobu „vyklidíme průjezd, ze sádrokartonu 1

SME - small and medium enterprises

8

uděláme příčky, dáme tam pár postelí a turisté se jen pohrnou“ již definitivně „odzvonilo“ a přístup je profesionálnější, s větším respektem k požadavkům klientů – turistů. Přesto je oblast agroturistiky v raném stadiu vývoje, ve stavu zejména více či méně povedeného kopírování z jiných zemí, zejména z Rakouska a hledání vlastního efektivního přístupu. Na druhé straně jde o odvětví velmi populární, podporované jak médii, státem či Evropskou unií a to nejen slovy a propagací, ale i velkou částkou peněz (jak ostatně svědčí mnohé projekty podpořené různými fondy Evropské unie).

Cílem diplomové práce je analyzovat nynější stav možností ubytování v agroturistických zařízeních ve vinařském regionu Jižní Moravy, zhodnotit jejich kvalitu a nedostatky a tím přispět k rozvoji této významné části českého turistického průmyslu.

Turismus obecně má pro Českou republiku oplývající neobvyklým množstvím kulturních i přírodních památek velký ekonomický význam, a proto je v zájmu této země využít jeho potenciál co nejlépe. Region vinařské Moravy jsem zvolila logicky jako jediný větší územní celek v zemi, který se systematicky zabývá již delší dobu agroturistikou obecně. Prozkoumala jsem statistická data ČSÚ a dostupná syntetická data na internetu, abych se ujistila v předpokladu, že právě v tomto regionu se vyskytuje dostatečně hustá síť agroturistických zařízení. Obecně region Jižní Moravy je považován za nositele tradičního přístupu, za centrum zemědělství celé země, za vinařské centrum a v neposlední řadě za významný zdroj nových turistických zážitků, který není zcela využit a tudíž má značný potenciál rozvoje do budoucna. v regionu je přítomen takřka ideální mix pro turisty – tradiční řemesla a zvyky, historické památky, přírodní bohatství, hlavní jednotící produkt - víno. Významná je i plynulá návaznost na příhraniční regiony rakouské, kde jen umělá diskontinuita komunistické „železné opony“ vnesla disharmonii ve vývoji na obou stranách hranic, která po staletí pro vinaře byla jen jakousi čarou mezi jejich vinicemi.

9

Vinařský region je poměrně rozsáhlý a organicky se dělí do různých částí. Jako ideální pro téma této práce se jeví jeho srdce přímo navazující na stejnou oblast v Rakousku – Podyjí. Jde o část, která má geograficky nejblíže ke vzoru agroturistické velmoci – rakouským vinařským krajům. Jde o část vinicemi nejproslavenější i mezi lidmi, kteří o pěstování vína jinak nejeví valný zájem. Jedná se tedy o region části Jižní Moravy a severního Rakouska, spojené do celku kolem řeky Dyje – proto Podyjí. Dnes je to region praktikující tzv. příhraniční spolupráci a snažící se vystupovat jako celek, pro který státní hranice znamená opět již jen čáru na mapách vinic anebo kus přírodní rezervace kolem řeky Dyje.

„Turistika vína“, jak se někdy označuje agroturistika ve vinařských krajích, je v tomto regionu ve středu dění a je hlavní linkou, ke které se vše vztahuje, a to jistě nejen v pozitivním smyslu.

Diplomová práce si neklade ambici zpracovat agroturistický průmysl celé republiky či její nabídky ubytování. Podyjí představuje vzorek s již zavedenými přístupy a možnostmi, které mohou působit jako pozitivní i negativní inspirace pro jiné oblasti. Toto téma jsem si zvolila také z důvodu svého vlastního profesního

vývoje

–

pracovala

jsem

v nadnárodní

síti

luxusních

a superluxusních hotelů s velkými ubytovacími kapacitami, s doslova staletími pěstovanými pravidly, s obrovskými rozpočty a s přístupem, že hostovi se má splnit i to, co je běžně nemožné splnit. Agroturistika pro mne představuje opačný extrém. Agroturistické kapacity provozují často lidé neznalí hoteliérství, s malými rozpočty, s malými možnostmi a přitom tato oblast dokáže splnit také „nemožné“ a nečekaně často a možná lépe než pětihvězdičkový hotel uprostřed Paříže - neopakovatelné a nezapomenutelné zážitky konkrétních lidí.

10

Teoretická část je věnována teoretickým základům, vysvětlením základních pojmů z dané problematiky, zařazením do cestovního ruchu a popisu Jižní Moravy jako takové. Z těchto teoretických poznatků dále práce vychází v praktické části, kde jsou tyto poznatky aplikovány.

V praktické části se diplomová práce věnuje terénnímu popisu aktuálního stavu na místě samém - nabídce ubytovacích služeb a doprovodných služeb na vinařských stezkách. Věnuji se průzkumu typů zařízení činných ve vinařské agroturistice

na

Jižní

Moravě

a pokouším

se

na

nabídku

agroturistických zařízení podívat novým pohledem – zejména jaké jsou možnosti agroturistiky z pohledu posledních trendů ve světě.

Průzkum se snaží odpovědět na otázku, zda existují nějaké zásadní rozdíly mezi agroturistickými zařízeními na jednotlivých vinařských stezkách a jaký podíl má agroturistika ve srovnání s ostatními nabídkami ubytování, v kterých částech stezek se tato zařízení nachází, v jakých cenových relacích se nabídky pohybují, jestli jejich provoz je celoroční nebo sezónní a jaké další služby nabízejí. Rovněž bude analyzováno, jak se jednotlivé nabídky na jednotlivých stezkách liší a jestli některé závěry průzkumů cestovního ruchu, které byly provedeny, se dají aplikovat na agroturistiku. Také se průzkum věnuje otázce konkurence agroturistickým zařízení a vzájemné odlišnosti těchto dvou segmentů cestovního ruchu. Věřím, že práce bude obsahovat natolik zajímavé myšlenky a náměty, aby byla přínosná i pro osoby, které v agroturistice podnikají.

11

Metodika práce V teoretické části je nejdříve provedena rešerše literatury, která souvisí s cestovním ruchem zaměřeným na venkovskou turistiku. Rešerše je zaměřena na teorii cestovního ruchu obecně. Nejdříve jsou definovány pojmy ve smyslu, ve kterém budou použity v diplomové práci. Je popsán význam a faktory rozvoje cestovního ruchu, druhy a formy moderního cestovního ruchu. V další kapitole je definován trh cestovního ruchu a potenciál na straně nabídky a poptávky. Dále je popsána turistická infrastruktura. Poslední kapitola v teoretické části je věnována venkovskému cestovnímu ruchu. Jsou zde popsány výhody, formy, produkt a instituce regulující/podporující venkovský cestovní ruch.

V praktické části je zmapována aktuální nabídka suprastruktury (ubytování, doplňkové

služby

atd.)

na

třech

vinařských

stezkách:

Znojemské,

Velkopavlovické a Mikulovské. Je provedena analýza nabídky agroturistických zařízení, která souvisí s vinařskou turistikou. Přestože vinařských stezek na Jižní Moravě je jedenáct, podrobně jsou popsány jen 3 vinařské stezky, které jsou nejnavštěvovanější. Pro sběr dat byla použita metoda tzv. „od stolu“, data byla shromážděna z internetových nabídek, propagačních materiálů, informací poskytnutých

turistickým

informačním

centrem

ve

Znojmě,

centrálou

cestovního ruchu Czechtourism, studiem materiálů.

Tyto informace byly analyzovány a hledány souvislosti a podobnost mezi jednotlivými službami. Protože agroturistická zařízení jsou podle výkladu Stříbrné

definována

kapacitou

do

10

lůžek2,

byl

vyhodnocen

podíl

agroturistických zařízení k celkové nabídce ubytování v daném vzorku dat u každé vinařské stezky. Další hodnocení nabídek podle různých kritérií a hledisek je pouze u agroturistických zařízení, která mají kapacitu do 10 lůžek a tyto analýzy jsou vyhodnoceny na každé stezce. Je provedena prostorová

12

analýza nabídky ubytování podle velikosti lůžek na každé stezce, která je zpracována pomocí programu Dia. Vybraný vzorek dat byl zpracován a vyhodnocen v programu Excel. Zároveň je provedena komparace vlastního zpracování těchto dat mezi nabídkami ubytovacích zařízení mezi těmito vinařskými stezkami.

2

Stříbrná: Venkovská turistika a agroturistika, Praha, Profi Press, též u definice pojmu, s. 16

13

I. TEORETICKÁ ČÁST 1.

Teorie cestovního ruchu jako průmyslového odvětví

Cestovní ruch jako takový se stal významným multi-oborovým odvětvím, které zaujímá široké spektrum lidských činností spojených s využíváním volného času. v hospodářsky vyspělých zemích světa zaujímá cestovní ruch významné místo v životní úrovni obyvatelstva. Po změně politického režimu v roce 1989 se otevřely opět hranice a možnosti obyvatel této země. Cestovní ruch tak prochází explozivním rozvojem, který je ovšem poněkud brzděn nutností nahradit škody vzniklé před rokem 1989 (a špatnými pokusy po roce 1989) a tak zvaně „dohnat svět“, nejen v materiální stránce, ale snad zejména v úrovni služeb.

1.1

Definice pojmů

Samotný pojem Cestovní ruch je mnohoznačný a definice je jakýsi úzus než opravdová exaktní definice pojmu. Definic cestovního ruchu existuje velmi mnoho a každá z nich klade důraz na jiný úhel pohledu. Přidržme se základní definice ze standardní učebnice Vysoké školy ekonomické:

„Cestovní

ruch

představuje

zejména

cestování,

ubytování,

stravování

a pohostinství. Aby se dala daná aktivita označit jako cestovní ruch, musí splňovat tyto podmínky: •

cestování mimo obvyklé působiště,

•

cesta kratší než jeden rok za účelem trávení volného času,

•

cesta nevýdělečného charakteru s budováním nových vztahů mezi lidmi.“3

3

Malá a kolektiv: Základy cestovního ruchu, Praha, VŠE, 2002, s. 23

14

Podle Malé je cestovní ruch složitý jev a poukazuje na to, že „mnohooborovost a průřezovost cestovního ruch činí obtížným i jeho přesné a z hlediska teorie i praxe jednotné definování.“ 4

O určitou jednotnost v terminologii se snaží významné nadnárodní organizace. Všeobecně uznávanou definicí je definice vytvořená Světovou organizací cestovního ruchu UNWTO.5 Definice říká, že cestovní ruch je: „sociální, kulturní a ekonomický jev, který znamená pohyb osob do zemí či do místa mimo jejich obvyklé prostředí z osobních či pracovních důvodů. Tito lidé jsou označováni jako účastníci (což mohou být turisté nebo návštěvníci, rezidenti či nerezidenti) a cestovní ruch má co do činění s jejich aktivitami, z nichž některé předpokládají výdaje na cestovní ruch.“6

Návštěvníci jsou účastníci cestovního ruchu. v domácím cestovním ruchu je chápán jako osoba, která cestuje na jiné místo než je její trvalé bydliště a pobyt na tomto místě je kratší než půl roku. Do termínu návštěvník se zahrnuje také turista a výletník. Motivací pro cestu není výdělečná činnost v tomto místě.7

Turista je účastník cestovního ruchu, fyzická osoba, která alespoň jednou přenocuje mimo své obvyklé prostředí. 8

Rezident neboli místní obyvatel je osoba, která žije alespoň šest měsíců po sobě jdoucích v jednom místě před příchodem do jiného místa na dobu kratší než 4


5

United Nations World Tourist organization

Dostupné z: http://media.unwto.org/en/content/understanding-tourism-basic-glossary.html, ze dne 5. 6. 2012 6

7


Pásková, Zelenka: Výkladový slovník cestovního ruchu, Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, s. 62

8

15

šest měsíců. Je neodmyslitelnou součástí cestovního ruchu, který výrazně napomáhá vytvářet prostředí destinace. 9

Výkladový slovník cestovního ruchu definuje výletníka jako fyzickou osobu, která je účastníkem cestovního ruchu a která cestuje mimo své trvalé bydliště do jiného místa na dobu kratší než jeden den. 10

Podle

Stříbrné

do

agroturistických

ubytovacích

zařízení

zahrnujeme

komornější ubytování do 10 osob11, které je spojeno s turismem, který je navázán na zemědělství.12 Z pohledu legislativy musí splňovat vyhlášku Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb., o ubytovacích zařízeních, a zároveň usnesení vlády č. 717 z roku 1999 o koncepci státní politiky cestovního ruchu České republiky. Standardy, které upravují certifikaci a standard ubytovacích služeb zajišťují společně Ministerstvo pro místní rozvoj a jednotlivá profesní sdružení. Svaz podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice ručí za ubytování v soukromí, kempy a chatové osady – živnostenské společenstvo ručí za ubytování v kempech a chatových osadách, Klub českých turistů ručí za ubytování v turistických ubytovnách. Tato jednotlivá profesní sdružení provádějí také kontroly dodržování kvality jednotlivých služeb. 13

Podle definice Ministerstva životního je životní prostředí „systém složený z přírodních, umělých a sociálních složek materiálního světa, jež jsou nebo Pásková, Zelenka: Výkladový slovník cestovního ruchu, Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, s. 55

9

Pásková, Zelenka: Výkladový slovník cestovního ruchu, Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, s. 85 10

11

Základní definice počtu lůžek používaná pro vyhodnocení zařízení v této práci.

12

Stříbrná: Venkovská turistika a agroturistika, Praha, Profi Press, s. 31-34

Dostupné z: http://profesni-vzdelavani.viarustica.cz/page/agroturistika/?type=69050.html, ze dne 8. 6. 2012 13

16

mohou být s uvažovaným objektem ve stálé interakci. Je to vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů, včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Složkami je především ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.“ 14

Výkladový slovník cestovního ruchu vymezuje destinaci cestovního ruchu v užším smyslu jako cílovou oblast v daném regionu, která je typická významnou nabídkou atraktivit cestovního ruchu a infrastruktury cestovního ruchu. v širším smyslu vysvětluje, že se jedná o země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami cestovního ruchu a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků. 15

Management destinace, čili destinační management, je definován jako „soubor řídících opatření a nástrojů, které jsou využívány pro oblast plánování, organizování, promotion a rozhodovací procesy“. Základní okruhy činností destinačního managementu jsou vymezeny rozvojem v souladu s trvalou udržitelností životního prostředí a vytyčováním ekonomických cílů (např. podpora malého a středního podnikání).16 Výsledkem tohoto procesu jsou udržitelné a konkurenceschopné produkty cestovního ruchu, společně sdílené logo, značka kvality, společný informačně-rezervační systém, apod. 17 Ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu je udržitelný turismus definován jako cestovní ruch, který dlouhodobě nenarušuje přírodní, kulturní a sociální Dostupné z: http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPKBFB1O09O.html, ze dne 21. 4. 2009 14

15 Pásková, Zelenka: Výkladový slovník cestovního ruchu, Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, s. 43 16

Hesková: Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy, Fortuna, Praha, s. 156


17

prostředí. Udržitelný rozvoj turismu uspokojuje potřeby současných turistů a hostitelských regionů a zároveň chrání a zvyšuje tyto možnosti do budoucna. Má vést k řízení všech zdrojů, a to tak, aby byly uspokojeny ekonomické, sociální a estetické potřeby při zachování kulturní integrity, nejdůležitějších ekologických procesů, biologické různorodosti a procesů, které umožňují život.

Problematika udržitelného rozvoje turismu se začala objevovat v druhé polovině 20. století a různé studie začaly upozorňovat na problém limitovaných zdrojů a nemožnost nekonečného růstu bez trvalých následků na životní prostředí. Myšlenka dodržování ekologických principů při rozvoji ekonomik se objevuje ve významných dokumentech světových organizací a proniká i do legislativy. Udržitelný rozvoj se tak stal globálním problémem a vlády, nevládní organizace, různá občanská sdružení se tak snaží najít nejlepší koordinovaný přístup k jejímu řešení.18 Poslední konference Organizace spojených národů věnovaná udržitelnému rozvoji pojmenovaná Rio+20 se zaměřila na 7 oblastí, které potřebují naléhavé řešení – pracovní příležitosti, energetika, potraviny, udržitelné zemědělství, vodní hospodářství, udržitelný rozvoj měst a připravenost na katastrofy. Všemi hlavními oblastmi se prolíná důraz na hospodářskou a sociální soudružnost, zachování a ochranu přírodních zdrojů. 19

Produkty udržitelného turismu jsou produkty, které fungují v souladu s místním životním prostředím, společností a kulturou tak, aby z nich životní prostředí, společnost a kultura měly užitek, a aby se nestaly obětí rozvoje turismu.20

Cestovní ruch pro všechny. Dostupné z: http://www.kcr.vse.cz/wp-content/uploads/2010/11/CR-pro-vsechny-publikace.pdf, ze dne 30. 6. 2012 18

19Dostupné

z: http://www.uncsd2012.org/7issues.html ze dne 30. 6. 2012


18

Formu turismu označujeme za ekoturismus, pokud splňuje další kritéria - jde o všechny formy turismu, které motivují turisty k pozorování, chránění a uvědomění si přírody, přispívající k jejímu zachování a ochraně, současně vytvářející minimální dopad na přírodní prostředí i kulturní dědictví.21 Jednou ze subforem je např. ekoagroturistika, jejíž účastníci jsou motivováni pobytem na rodinných farmách zabývajících se alternativním zemědělstvím. Mezi atraktivity pro návštěvníky patří zejména konzumace vypěstovaných bio potravin ze zdrojů farmy, práce na farmě, jízda na koni či blízký kontakt s přírodou.

Mezinárodní ekoturistická společnost The International Ecotourism Society definuje ekoturistu jako vysoce uvědomělého turistu, jež minimalizuje své dopady na životní prostředí výběrem vhodné dopravy, upřednostňováním certifikovaných výrobků a služeb a šetrným chováním v destinaci. Též upřednostňuje lokální výrobky a služby, čímž zároveň podporuje místní komunitu, má zájem o vzdělávání se v oblasti udržitelného rozvoje a je ochoten přispívat na ochranu přírody v navštívené oblasti. 22

Nutno dodat, že ekoturismus lze z principu správně provozovat jen v malých skupinách.23

Dodavatelé služeb v cestovním ruchu jsou k ekologickému chování motivováni i v České republice. Za poskytnutí šetrné formy dopravy nebo za úspornost při spotřebě energetických zdrojů mohou podnikatelé obdržet certifikát, jenž má hodnotu ceněné marketingové značky. Zájemci o tuto velmi módní specifickou podobu turismu se tedy např. při výběru zájezdů se vyplatí sledovat, zda Švejdová: Diplomová práce Podpora cestovního ruchu v České republice a ve vybraných zemích EU, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, s. 10 21

22

Dostupné z: http://www.ecotourism.org/what-is-ecotourism.html, ze dne 7. 7. 2012

23

Dostupné z: https://www.ecotourism.org/become-eco-tourist.html, ze dne 7. 7. 2012

19

cestovní agentura nebo kancelář patří mezi nositele příslušných státních certifikací.24

Běžně se také používá termín trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Podle jiného zdroje jej lze definovat jako takový rozvoj, který zabezpečuje zajištění současných potřeb účastníků cestovního ruchu a přitom pomáhá rozvoji území; a který s přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot vede k dlouhodobé prosperitě v dané oblasti.25 Cestovní ruch je významným faktorem pro rozvoj daného území. Environmentálním dopadům na cestovní ruch nebyla dlouho věnována pozornost a dá se říci, že tato oblast není dosud plně prozkoumána – dodnes není prozkoumán dopad cestovního ruchu na obyvatelstvo měst, obcí či území. Cestovní ruch může být pro danou destinaci i škodlivý, tento fenomén je nazýván také jako „ničení turismu turismem“. Vlivem

nekoordinovaného

rozvoje

cestovního

ruchu

může

docházet

k poškozování životního prostředí, nadměrného používání přírodních zdrojů, zejména neobnovitelných, hrozí i vznik konfliktních situací mezi rezidenty a návštěvníky např. z důvodu odlišných zvyklostí a způsobu chování. 26

Udržitelný rozvoj se v českých podmínkách stal součástí legislativy a je součástí strategií rozvoje státu, územně právních celků, managementu destinací i cestovního

ruchu

jako

takového.

Hospodářská,

sociální

a ekologická

udržitelnost jsou zásadními činiteli pro konkurenceschopnost turistických destinací a životní úrovně místních obyvatel, ale i pro vytváření pracovních míst a ochranu přírodního a kulturního dědictví.

Dostupné z: http://www.relaxuj.cz/art_doc-4BC3ED4E883478EBC12571D50023EC81.html, ze dne 7. 12. 2011 24

25

Dostupné z: http://www.eden-czechtourism.cz/udrzitelny-cestovni-ruch/ ze dne 30. 6. 2012

Cestovní ruch pro všechny. Dostupné z: http://www.kcr.vse.cz/wp-content/uploads/2010/11/CR-pro-vsechny-publikace.pdf, ze dne 14. 6. 2012 26

20

Podle Heskové je materiálně technická základna tvořena souhrnem hmotných prostředků, které jsou podmínkou pro realizaci cestovního ruchu, účast na cestovním ruchu, realizaci služeb cestovního ruchu a pro naplnění cílů, které účastníci cestovního ruchu očekávají. Zařízení materiálně technické základny vznikají jako součást vybavenosti sídel. Zahrnuje ubytovací, stravovací, sportovně rekreační, zábavní a dopravní zařízení s rekreační funkcí.27

Podle Úmluvy o ochraně světového a přírodního dědictví UNESCO se za přírodní dědictví považují jakékoliv výrazné rysy přírody, které jsou vytvářené fyzickými a biologickými entitami všeobecné hodnoty z vědeckého nebo estetického pohledu, geologické a fyzicko-geografické informace a společenstva živočichů a rostlin univerzální hodnoty vzhledem k jejich zachování nebo vědeckému významu, místa v přírodě a oblasti všeobecné hodnoty z hlediska vědy, jejich zachování nebo přirozené krásy. 28

Kulturní dědictví představují stavby a skupiny staveb všeobecné hodnoty, umělecká díla, prostranství hodnotná z historického, estetického, etnologického a antropologického pohledu. Patří do něj i nehmotné dědictví, kulturní diverzita, tradice, jazyk, životní styl.29

1.2

Význam cestovního ruchu V dnešní době se cestovní ruch stal neodmyslitelnou součástí životního

stylu a potřeb lidí. Jeho přínosy jako významného ekonomického odvětví se projevují v makroekonomických peněžních a měnových vztazích, v ekonomice 27


Dostupné z: http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/umluva-o-ochrane-svetoveho-kulturniho-aprirodniho-dedictvi-unesco.html, ze dne 25. 6. 2010 28

Dostupné z: http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPKBFB1O09O.html, ze dne 21. 4. 2009 29

21

mnoha podnikatelských odvětví spjatých s cestovním ruchem i ve vytváření nových pracovních míst, a to i v problémových regionech.

Cestovní ruch je tak stabilizujícím významný potencionální prvek rozvoje regionů, jehož velký přínos se může projevit i v regionech, kde je jiných ekonomických aktivit nedostatek.30 Rozvoji cestovního ruchu se věnuje mnoho agentur, municipalit a institucí, které akcentují nejen podporu cestovního ruchu, ale mají často za úkol se věnovat i jeho regulaci.31 Stát považuje rozvoj tohoto průmyslu často za nástroj blahobytu a zaměstnanosti, ale i nástroj k plnění dalších úloh zejména v oblasti udržení kultury dané země, tradic, rozvoje venkova, udržení stability venkovských sídel apod. Mnohé země si již dávno uvědomily, že investice do cestovního ruchu jsou i investicemi do kultury dané země, do kvality života jejích občanů a do rozvoje drobného podnikání apod.32

Zároveň se jedná o trvale udržitelnou a na zdroje relativně nenáročnou oblast ekonomiky, která nepodléhá měnící se světové technologické konkurenci v takové míře jako většina jiných oblastí ekonomiky. Ve světě je tento typ průmyslu na 3. místě dle tržeb a zároveň dle počtu zaměstnaných lidí v oboru. 33

v České republice je cestovní ruch stále hluboko pod svým potenciálem.

Cestovní ruch je do jisté míry charakterizován seberealizací velmi malých 30

Kiraľová: Marketing destinace cestovního ruchu, Ekopress, Praha, s. 22-24

Udržitelný rozvoj cestovního ruchu (metody, postupy, přístupy, teoretické aspekty). Dostupné z: http://www.fm.vse.cz/kmvs/wp-content/uploads/2010/09/KS_HUCR_sbornik_2010.pdf, ze dne 14. 6. 2012 31

32

Kiraľová: Marketing destinace cestovního ruchu, Ekopress, Praha, s. 24

Dostupné z: http://www.wttc.org/tsa_fullscreen_v2.php?LANG=eng&tsa01=WORLD&tsa02=1&tsa03=2,4, 5&tsa04_from=1988&tsa04_to=2012.html, ze dne 19. 4. 2012 33

22

podnikatelských jednotek. Vlastně jde o jednu z velmi svobodných oblastí podnikání.34

Rozvoj cestovního ruchu je komplikován velmi významně tím, že celé odvětví cestovního ruchu v ČR je vnitřně hluboce zadluženo a podfinancováno a na dlouhá desetiletí ztratilo kontakt zejména se západním světem.

1.3

Faktory rozvoje cestovního ruchu

Na vzniku a vývoji cestovního ruchu se podílí různí činitelé: charakter krajiny, vzdálenost, poloha destinace, hustota a věková struktura obyvatelstva, vzdálenost

a dopravní

obslužnost,

politické,

psychologické

a majetkové

podněty.

Faktory rozvoje cestovního ruchu dělíme podle geografického a ekonomického hlediska na: 35 •

Selektivní faktory – demografické, ekonomické, sociální, politické a urbanizační faktory;

•

Realizační faktory – materiálně technická základna, dopravní předpoklady;

•

Lokalizační faktory – kulturně historické podmínky, přírodní podmínky.

Selektivní faktory se vyznačují vlivem na míru účasti obyvatelstva na cestovním ruchu. Z ekonomického hlediska jsou to činitelé, které stimulují poptávku po cestovním ruchu.

Bartoněk, Beneš, Müller-Funk, Polleross: Průvodce krajem a jeho kulturou Waldviertel, Weinviertel, Jižní Morava, Moraviapress, Břeclav, s. 65-70 34

35

Vystoupil, Šauer: Základy cestovního ruchu, ESF MU, Brno, s. 59-66

23

Selektivní faktory dále členíme na: •

Demografické faktory – důležitá je věková struktura obyvatelstva, jeho rekreační nároky a preference, pohlaví, vzdělání, rodinný stav či ekonomická aktivita. Tyto faktory ovlivňují intenzitu obyvatelstva na cestovním ruchu a to jak na straně poptávky, tak i nabídky; 36

•

Urbanizační faktory – rozdílné nároky obyvatel z měst a lidí z vesnice.

Sociologické

a urbanistické

studie

pokládají

za

rozhodující faktor velikost měst. Např. fenomén chalupaření je typický pro městského obyvatele; •

Ekonomické faktory – cestovní ruch je ovlivňován ekonomickou situací země, hospodářským cyklem, nabídkou, propagací a cenou služeb a zboží;

•

Sociální faktory – podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu je fond volného času obyvatel a životní úroveň;

•

Politické faktory – cestovní ruch ovlivňuje vnitropolitická situace, charakter politického zřízení, frekvence střídání vlád, kriminalita apod.

Realizační faktory umožňují rekreaci v dané destinaci a realizaci cestovního ruchu.

Patří

sem

využití

materiálně

technické

základny

a dopravní

předpoklady, které zajišťují prvek cestování. 37

Lokalizační předpoklady rozhodují o využití destinace cestovního ruchu z hlediska charakteru, možností a atraktivit přírodního a kulturního dědictví. 38

36


37


38


24

1.4

Vývoj až k moderním formám a druhům cestovního ruchu

Obecně je studium forem cestovního ruchu důležitým podkladem při geografických výzkumech cestovního ruchu a slouží především obchodní, propagační nebo pracovní praxi. Formy cestovního ruchu nepředstavují klasifikaci, ale vycházejí ze zaměření cestovního ruchu na uspokojování určitých potřeb, které mají specifických charakter na způsob realizace, rozsah či kvalitu poskytovaných služeb.

Podle Malé rozlišujeme tyto formy cestovního ruchu: •

Rekreační (jedná se o pobyt na jednom místě spojený s regenerací fyzických i duševních sil, včetně pobytů na chatě či na zahrádce);

•

Poznávací;

•

Kulturní (cílem je nejen poznávání, ale i kulturní prožitky);

•

Sportovně-turistický

(upevňování

fyzické

kondice,

utváření

vlastností); •

Léčebný (jeho funkcí není jen odstraňování chorob, ale i jejich prevence);

•

Specifické formy cestovního ruchu (mototuristika, sociální turistika – speciální programy pro sociálně slabší (v současnosti se rozvíjí ve Francii), kongresová turistika, návštěvy sportovních akcí, pobyty s vytvářením iluze – dobrodružství nebo historických období). 39

Oproti formám cestovního ruchu druhy cestovního ruchu berou v úvahu způsob

realizace

cestovního

ruchu

v závislosti

na

geografických,

ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakož i jeho účinky.

39

Malá a kolektiv: Základy cestovního ruchu, Praha, VŠE, 2002, s. 40-45

25

Podle Stříbrné můžeme členit cestovní ruch podle těchto znaků: •

Rozložení cestovního ruchu během roku – celoroční, sezónní (letní, zimní);

•

Délka pobytu účastníků – dlouhodobé, krátkodobé (1 - 3 dny), speciálními případy jsou víkendový a jednodenní cestovní ruch;

•

Cestovní cíl – rekreační, poznávací, sportovní, turistický, léčebný, náboženský;

•

Organizace účastníků – neorganizovaný (individuální, volný), organizovaný (kolektivní, hromadný, vázaný, skupinový);

•

Teritoriální rozmístění – domácí (vnitrozemský), zahraniční;

•

Výběr účastníků – volný nebo výběrový (podle předem stanovených podmínek, např. léčba v lázních). 40

40

Stříbrná: Venkovská turistika a agroturistika, Praha, Profi Press, s. 7-8

26

2.

Trh cestovního ruchu, nabídková a poptávková strana trhu

Trh cestovního ruchu tvoří směnné vztahy mezi subjekty, které prodávají služby cestovního ruchu a zboží (představujícími nabídku) a kupujícími zboží a zejména služeb cestovního ruchu (představujícími poptávku). Součástí trhu je i ekonomický mechanismus, který umožňuje zjistit až na trhu, zda náklady vynaložené na výrobu zboží a poskytnuté služby byly opodstatněné. Trh cestovního ruchu je ovlivňován vnějšími událostmi. Hlavní odlišností trhu cestovního ruchu, které vyplývají ze specifik turismu, jeho struktury a heterogenity jsou: 41 •

Služby cestovního ruchu se vyznačují neoddělitelností místa, času čerpání, nehmatatelností, subjektivitou vnímání, vysokou mírou heterogennosti;

•

Trh cestovního ruchu je volatilní a náchylný na vychýlení vnějších vztahů z rovnováhy. Na základě negativní události může dojít k silné recesi a dojít tak ke změně produktu nebo snížení služeb;

•

Nízká míra kontroly kvality produktu destinace ze strany turistických profesních organizací. Je to způsobeno tím, že produkt destinace cestovního ruchu je poskládán z dílčích produktů poskytovatelů služeb;

•

Produkt cestovního ruchu má pomíjivý charakter a dochází k zániku služby, pokud není poskytnuta v daný moment;

•

Cestovní ruch je více než jiná odvětví určován nabídkou, blíží se tak prodejnímu stupni marketingu, kdy k danému produktu se dohledává kupující;

•

Trh cestovního ruchu se vyznačuje sezónností a nerovnoměrným rozložením během roku;

•

Na trhu cestovního ruchu je vysoký podíl lidské práce a lidé jsou základním faktorem, který ovlivňuje kvalitu služeb;

41

Palatková: Marketingová strategie destinace cestovního ruchu, Praha, Grada Publishing, s. 67

27

•

Produkt destinace je těžké objektivně ocenit, protože zahrnuje fázi předcestovní, cestu samotnou a fázi pocestovní, do kterých se promítá individuální míra subjektivity. Zákazník nemá možnost si služby vyzkoušet předem.42

Pro subjekty, které podnikají v cestovním ruchu, je zásadní znát požadavky a potřeby návštěvníků destinace, tak i své vlastní možnosti, rizika a příležitosti, které se mohou na trhu vyskytnout. Neustálý vývoj cestovního ruchu, potřeb a požadavků spotřebitelů tak vytváří tlak na nové a dokonalejší produkty. Rozsah a struktura strany nabídky bude vždy záviset na nabídce a charakteru destinace, na jeho aktivitách, prostředí i poptávce po něm.

Podle Kiraľové nabídka cestovního ruchu destinace je tvořena primárním, sekundárním a terciárním potenciálem. 43

Primárním potenciálem pro návštěvnost jsou přírodní, kulturní a společenské atraktivity, které motivují účastníky cestovního ruchu k návštěvě místa. Venkovská krajina jako taková vytváří ideální předpoklady pro využívání objektů individuální rekreace a tím i spojené doprovodné služby spojené s aktivním odpočinkem (pěší a horská turistika, vodní sporty, hipoturistika, cykloturistika, zimní sporty, lov, rybolov, sběr lesních plodů). Patří sem i různé slavnosti spojené s lidovými zvyky, řemesly, lidovou kuchyní, sportovní i kulturní akce (poutě, masopusty, setkání rodáků apod.). 44

Sekundární potenciál tvoří materiálně technická základna, služby ubytovací kapacity, stravovací služby a ostatní služby, které tvoří infrastrukturu 42


43


44


28

cestovního ruchu a umožňující čerpat primární potenciál (ubytování na farmě, jízdárna, dopravní dostupnost). 45

Terciární potenciál má roli organizovat, řídit, vzdělávat a podporovat rozvoj podnikatelské sféry – kompletní marketingový monitoring a marketing, regionální územní plánování. 46

Podle Malé je poptávka po produktu cestovního ruchu chápána jako projev potřeby účastníka cestovního ruchu podložený konkurenceschopností. Na straně poptávky rozhoduje životní úroveň obyvatelstva, fond volného času, potřeba regenerace fyzických i duševních sil, spotřebitelskými preferencemi, motivací, cenovou hladinou nabízených služeb. Nositelem poptávky je účastník cestovního ruchu. 47 Specifické rysy poptávky v cestovním ruchu jsou: •

poptávka je diferencována;

•

masovost;

•

komplexnost služeb, které cestovní ruch uspokojuje;

•

sezónnost, periodicita poptávky;

•

neustálé změny rozsahu a struktury.

45


46


47


29

3.

Turistická infrastruktura

Turistická infrastruktura je nejdůležitější částí materiálně technické základny a patří mezi realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu destinace. Pojem suprastruktura cestovního ruchu označuje zejména ubytovací a hostinská zařízení a jejich kapacity, zjednodušeně řečeno to, co umožňuje návštěvníkům pobyt v destinaci. Infrastruktura představuje vybavenost místa jak pro návštěvníky, tak i rezidenty. Zahrnuje veškeré dopravní, turistické, bankovní, telekomunikační, zdravotnické, poštovní služby apod. 48

Stupeň rozvinutosti suprastruktury a infrastruktury destinace určuje tak její atraktivitu – čím vyšší kvalita infrastruktury a suprastruktury, tím větší koncentrace návštěvníků. Cena a kvalita ovlivňují složení zákazníků. 49

3.1

Suprastruktura - ubytovací zařízení a jejich kvalitativní rozdělení

Hustota ubytovacích zařízení a jejich kapacita představují jeden z ukazatelů úspěšnosti turistické destinace a hrají tak důležitou roli pro rozvoj cestovního ruchu. Protože tato diplomová práce analyzuje nabídku ubytovacích kapacit v agroturistických zařízeních, vycházím z definice hromadných ubytovacích kapacit podle Českého statistického úřadu (ČSÚ), který je definuje jako „zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky, sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod.“ 50 48


49


50

Dostupné z: http://www.czso.cz/lexikon/uz.nsf/o_apl.html, ze dne 19. 4. 2012

30

Do hromadných ubytovacích zařízení patří hotely, motely, turistické ubytovny, botely,

penziony,

chatové

osady,

kempy

a ostatní

zařízení.

Protože

agroturistická zařízení jsou definována kapacitou do 10 lůžek51 a metodika ČSÚ nemapuje menší zařízení, přičemž do agroturistických zařízení zahrnujeme i ubytování v soukromí, kempy, chaty a chalupy, menší penziony apod. Zejména v oblasti ekoagroturistiky se setkáme s podstatně menší ubytovací kapacitou až na úrovni jednoho pokoje pro dva.

Kategorizace – počet „hvězdiček“ – má pomoci v orientaci všech stran na trhu a zároveň jde o jakousi normotvornou snahu – o obecně velmi jednoduchou normu52. Obecná kategorizace ubytovacích zařízení má za cíl lepší orientaci nejen individuálních zákazníků – hostů, ale i cestovních kanceláří a všech orgánů a institucí zapojených v cestovním ruchu.

Kategorizaci mohou zajišťovat centrály turistiky, stát, asociace cestovního ruchu, sdružení ubytovatelů53 nebo vydavatelé průvodců. Kategorizace stanovuje úroveň bezpečnostních zařízení pokojů, jejich vybavení, stanovuje zejména termíny pro výměnu lůžkovin, ručníků a dalšího prádla, dostupnost telefonu, vybavení rozhlasem, televizí, úroveň hygienických zařízení a dalších servisních služeb, včetně stravování a dalšího občerstvení. 54 Např. vlastní vanu a klozet na pokoji, či legendární hotelové visačky s upozorněním NERUŠIT či 51 Stříbrná: Venkovská turistika a agroturistika, Praha, Profi Press, 2005. Též u definice pojmu, str. 18.

Nutno podotknout, že na základě této „normy“ zejména v rámci nadnárodních řetězců mohou vznikat velmi rozsáhlé manuály popisující, co vše musí splnit ubytovací kapacita, aby mohla být zařazena do jistého „počtu hvězdiček“. 52

Např. Svaz venkovské turistiky (www.svazvt.cz) – dobrovolné sdružení podnikatelů ve venkovském cestovním ruchu. Provádí certifikaci standardu ubytovacích služeb na venkově (ubytování v soukromí, kempy a chatové osady). 53

Dostupné z: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=998a01a7-d9e6-4420-aaad0dcaae0c5275.html, ze dne 19. 4. 2012 54

31

UKLIDIT lze vyžadovat až od úrovně čtyř hvězdiček. Tím ovšem není řečeno, že na úrovni zařízení tří hvězdiček se nemohou používat55. Kupříkladu rozhlas a televizi najdete na pokojích v ubytovacích zařízeních se třemi hvězdičkami spíše než vlastní klozet či vanu.

Hotel je ubytovací zařízení s nejméně deseti pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (zejména stravovací). Člení se do pěti tříd, většinou podle hvězdiček. „Hotel garni“ má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně). 56

Motel je ubytovací zařízení s nejméně deseti pokoji pro hosty, poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené pro motoristy. Člení se do čtyř tříd vyjádřených většinou hvězdičkami. 57

Penzion je ubytovací zařízení s nejméně pěti pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb. Člení se do čtyř tříd, které se většinou vyjadřují hvězdičkami. 58

Turistické ubytovny jsou taková zařízení, která nabízejí jen ubytování. Pokoje mají větší počet lůžek a společné sociální zařízení. Turisté mohou využít vybavené kuchyně pro vaření. 59 Bohužel neexistuje shoda na systému „hvězdiček“. Systém je na jedné straně „nabouráván“ podnikateli, kteří se snaží chlubit kategorií vyšší, než je obvyklé – např. typický je rozdíl mezi ubytovacími kapacitami na Blízkém Východě a v severní Africe versus český standard; a z druhé strany podnikateli, kterým nedostačuje vžité označení pomocí pěti hvězdiček, kde nejvyšší kategorie má status mezinárodního luxusního hotelu. Dnes tak např. existuje neoficiální kategorie sedm hvězdiček, takzvané superluxusní hotely. 55

Dostupné z: http://www.cestovni-ruch.cz/kategorizace/on735412.htm#A11.html, ze dne 19. 4. 2012 56



32

Chatová osada je typ ubytování hostů ve srubech, chatách, chatkách, případně bungalovech s různým stupněm vybavením. v areálu je možnost stravování nebo prodej základních potravin. Sociální zázemí - jako jsou např. umývárny mohou být odděleně. Chatové osady mají většinou sezónní provoz. 60

Kempy poskytují ubytování hostů ve vlastním stanu, maringotce nebo přívěsu apod. Sociální zázemí je odděleně. Provoz je sezónní. 61

Ubytování v soukromí představuje turistické ubytování ve stavbách (bytový dům, rodinný dům, stavba pro individuální rekreaci), které vzhledem ke svému specifickému

charakteru

neodpovídají

svým

vymezením

jednotlivým

kategoriím ubytovacích zařízení dle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Ubytování v soukromí poskytuje omezený počet samostatných ubytovacích jednotek ke krátkodobému pronájmu turistům (objekt, části objektu – obytné místnosti), které jsou ve vlastnictví nebo užívání podnikatelského subjektu a jsou vybaveny pro účely přechodného ubytování.62

3.2

Suprastruktura - stravovací zařízení

Stravovací služby se podílí na výživě obyvatelstva. Stravování může být zajištěno vlastními silami nebo ve stravovacích zařízeních. Nejčastější typy jsou restaurace, pekárny, cukrárny, hotely, hospody, bistra, pizzerie, vinárny apod. Dostupné z: http://www.cestovni-ruch.cz/kategorizace/on735412.htm#A11.html,ze dne 19. 4. 2012 59



Dostupné z: http://www.fast10.vsb.cz/.../ubytování/standardy%20venkov%20a%20agroturistika.doc, ze dne 30. 11. 2010 62

33

Stravování může být poskytnuto pro určitou uzavřenou klientelu, jde o služby typu catering.

Stravování, v tomto případě je lepší hovořit spíše o gastronomickém zážitku, může být i samotným důvodem pro cestu do destinace.63 U vinařského regionu se díky orientaci na víno očekává minimálně slušná úroveň stravovacích zařízení. Vysoká úroveň stravovacích služeb je tak předpokladem celkové spokojenosti hosta.

Stravování je také jednou z nejdůležitějších příjmových složek z hlediska finanční udržitelnosti ruchu destinace.

Podnikání ve stravovacích službách patří mezi významně regulované oblasti, v případě větších a luxusnějších zařízení jde navíc o podnikání s vyššími bariérami64 pro vstup do oboru. Podnikání je regulováno legislativou65 a hygienickými požadavky HACCP – „Hazard Analysis and Critical Control Points“.66

63 Zde nelze nezmínit speciální obor tzv. „michelinské turistiky“, čili objíždění, cestování, do míst s restauracemi (a šéfkuchaři), které ve světoznámém michelinském průvodci dostaly alespoň jednu hvězdičku – maximum je tři hvězdičky.

Např. slušné vybavení restaurační kuchyně pro 30 hostů se pohybuje v řádech milionů a přitom nejde o žádné luxusní nároky, ale jen o to, co splní jak požadavky regulace, tak nakonec i zdravého rozumu - i když jak se dobře ukázalo v populárním českém televizním pořadu (reality show) pana Pohlreicha „Ano, šéfe“, někteří podnikatelé ve stravování nemají ani základní hygienické návyky nebo správnou lednici… 64

65 Pro provoz stravovacího zařízení je třeba vyšší kvalifikace, získání koncese atp., nestačí běžný živnostenský list pro „nějakou“ volnou živnost. 66

Dostupné z: http://haccp.webnode.cz/co-je-to-haccp/.html, ze dne 31. 3. 2012

34

3.3

Doprovodná turistická infrastruktura

Doprovodná turistická infrastruktura zahrnuje dostupnost dané destinace. Řadíme sem dopravní infrastrukturu, kulturní služby, informační centra a také sportovně-rekreační služby.67

Dopravní

infrastruktura

je

nezbytná

pro

realizaci

cestovního

ruchu

a dostupnost destinace. Dopravní služby slouží návštěvníkům i rezidentům. Dopravní služby musí být místně a cenově dostupné, frekventované, bezpečné, kapacitně dostačující a pohodlné. Dopravní infrastruktura zahrnuje silniční, železniční, leteckou, lodní ale také pěší, cyklistickou dopravu.68

Silniční doprava je nejvýznamnější částí dopravní infrastruktury. Výhodou je mobilita, propojení s dalšími trasami, flexibilita, návaznost na další druhy dopravy.69

Železniční doprava v České republice je charakteristická hustou železniční sítí. Mezi výhody patří ekologický a ekonomický provoz, hromadnost a bezpečnost. Mezi nevýhody můžeme řadit menší dostupnost, nutnost přestupů a nižší kvalita cestování. 70

Letecká doprava se dále dělí na vnitrostátní a mezinárodní, osobní a nákladní, pravidelnou a charterovou. Výhodou letecké dopravy je její bezpečnost, Dostupné z: http://www.olicognography.org/social%20infrastructures/tourisminfrastructures.html, ze dne 31. 3. 2012 67

68


69


70


35

pohodlnost, kapacita a rychlost. Nevýhodou jsou vysoké náklady, množství zplodin a nedostupnost. 71

Lodní doprava je významná zejména pro nákladní dopravu, v osobní dopravě jde spíše o rekreační formu dopravy. Výhodou je pohodlí, bezpečnost, lacinost, většinou ekologický provoz, nevýhodou je pomalost a závislost na počasí.72

Pěší a cyklistickou dopravu můžeme dělit na rekreační a účelovou. Jejím cílem je převážně návštěva jinak nedostupných, prostorově oddělených míst. Výhodou je především kladný vliv na zdraví a poznání nedostupných míst. 73

Kulturní služby poskytované „kulturně společenskými zařízeními“ jsou důležitými složkami produktu v destinaci. Patří sem kina, koncerty, muzea, galerie, divadla, kulturních akce apod. 74

Informační centra poskytují bezplatné informace (informační služby) v souladu se zákonem 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Doplňkovou službou mohou být další služby, jako je předprodej vstupenek či průvodcovské služby. 75

Sportovně-rekreační

služby

doplňují

a zlepšují

podmínky

pro

využití

potenciálu destinace. Tyto služby jsou dostupné jak rezidentům, tak návštěvníkům. Osobám pobývajícím v dané destinaci nabízí alternativní aktivity, které nejsou závislé na počasí a umožňují individuálnější strávení 71


72


73


74


Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=19341&id_u=4022&p1=1002.html, ze dne 3. 7. 2012 75

36

volného času. Mohou být zaměřeny na wellness služby, zdravý životní styl, kulturu těla a ducha apod. 76

76


37

4.

Venkovský cestovní ruch

Jak již je uvedeno částečně výše, a zde nyní bude rozvedeno, protože jde o hlavní subobor cestovního ruchu, kterým se tato práce primárně zabývá; venkovský cestovní ruch představuje souborné označení pro cestovní ruch s vícedenním aktivním pobytem na venkově, který spojuje ohleduplnost vůči přírodě a prostředí. Venkovský turismus podporuje využití prostředků hromadné dopravy, nabídek místních živnostníků, zdrojů apod. Představuje finančně nenáročnou dovolenou pro všechny věkové kategorie a tvoří potenciál pro vznik malých ubytovacích jednotek ve venkovském prostoru. Venkovský cestovní ruch představuje významný ekonomický růst regionu a destinace, může pomocí multiplikačních efektů přenést kapitál a příjmy z městských a rozvinutých průmyslových oblastí do hospodářsky zaostalých regionů a venkova.77

Podle Stříbrné venkovský cestovní ruch ve všech podobách musí splňovat tyto předpoklady:78 •

je budována na rysech venkova (malovýroba, otevřený prostor, ohleduplný vztah k přírodě a krajině, dědictví minulosti, tradiční zvyky a tradice);

•

je venkovský ve svém měřítku - malé budovy, malá sídla apod.;

•

je rozvíjen s cílem dlouhodobého rozvoje dané oblasti;

•

rozvoj pomáhá udržovat zvláštní venkovský charakter dané oblasti, neměl by likvidovat místní zdroje;

•

málo návštěvníků a turistů, téměř komorní rodinné zázemí;

•

lidé, kteří pracují ve venkovské turistice, se tu většinou narodili;

•

v cestovním ruchu pracuje mnoho lidí na částečný úvazek;

Šimková: Manažerské a marketingové přístupy ve venkovské turistice, Hradec Králové, Gaudeamus, 2008, s. 22

77

78

Stříbrná: Venkovská turistika a agroturistika, Profi Press, Praha, s. 5

38

•

turistika je sezónní;

•

pochopení pro individuální aktivity návštěvníků a turistů;

•

zúžený marketing;

•

neprofesionalita řízení ve srovnání s turistikou turistických center;

•

slabá infrastruktura;

•

ubytování

s omezenou

ubytovací

kapacitou,

což

eliminuje

negativní dopady, jako je devastace krajiny, po dobu turistické sezóny; •

pronájem chalup a chat;

•

symbióza se zemědělstvím, která vede k originální nabídce služeb cestovního ruchu, poskytování čerstvých produktů hospodářství (např. ekologických potravin);

•

firmy jsou většinou vlastněny místními podnikateli.

Produkt, který venkovský cestovní ruch nabízí, souvisí s ochranou přírody, rozvojem oblasti a může mít mnoho podob. v nabídce cestovních kanceláří nebo na internetu lze najít tyto formy venkovské dovolené: 79

79

•

pěší turistika,

•

dovolená za „dobrodružstvím“,

•

jízda na koních,

•

dovolená na farmě,

•

myslivost,

•

poznávání vinných stezek,

•

cyklistika nebo výlety na kolech,

•

obdiv ke krajině,

•

obdiv kulturního dědictví,

•

studium venkovských tradic,

Stříbrná: Venkovská turistika a agroturistika, Profi Press, Praha, s. 5-6

39

•

návštěva venkovských slavností (dožínky, poutě, velikonoce, vinobraní, posvícení apod.),

•

4.1

pronájem chat a chalup.

Obecné výhody venkovského cestovního ruchu

Venkovský cestovní ruch má velký význam v udržování krajiny a využívání jejích zdrojů, šetrně přistupuje k přírodě a místním obyvatelům, podporuje rozvoj místních zvyků, tradic a historických událostí a má pozitivní vliv na rozvoj místních podnikatelů, maloobchodníků a celého regionu. Zkušenosti řady zemí ze zahraničí (Rakousko, Irsko, Francie apod.) dokazují, že cestovní ruch dokáže „nabudit“ další odvětví hospodářství a vyvolat tak ekonomické oživení regionů.

Podle

Stříbrné

výhody

venkovského

cestovního

ruchu

lze

shrnout

následovně:80 •

představuje hlavní nebo alternativní podnikatelskou činnost šetrnou k životnímu prostředí;

•

uchovává většinu příjmů z turismu u místních lidí;

•

vytváří pracovní příležitosti;

•

podporuje místní zvyky, tradice a připomíná historické události;

•

vytváří šetrný přístup této oblasti cestovního ruchu k přírodě a místním obyvatelům;

•

ovlivňuje rozvoj místních podnikatelů a maloobchodníků;

•

buduje blízký kontakt návštěvníků se skutečným venkovem;

•

utváří samozásobitelství;

•

zhodnocení nemovitostí;

•

možnost práce pro ženy – možnost pracovat z domova, současně se věnovat rodině a domácnosti, menší dojíždění;

• 80

zvyšování životní a kulturní úrovně;


40

•

rozvoj území a péče o krajinu;

•

malé ubytovací kapacity;

•

komorní, rodinné prostředí;

•

ubytování maximálně do 10 osob (možnost poskytování snídaní v rámci volné živnosti ubytovací služby);

4.2

•

provozování zejména fyzickými osobami;

•

individuální přístup návštěvníkům;

•

rustikální prostředí.

Formy venkovského cestovního ruchu

Formy venkovského cestovního ruchu nepředstavují klasifikaci, ale vycházejí ze zaměření cestovního ruchu na uspokojování určitých potřeb, které mají specifických charakter na způsob realizace, rozsah či kvalitu poskytovaných služeb. Podle Stříbrné jsou formy venkovského cestovního vymezeny primárně vesnickou turistikou, která se dále dělí na agroturistiku, ekoagroturistiku, chataření a chalupaření. 81

Lze ale říci, že samotná tato definice je zřejmě již zastaralá, protože tato část nabídky cestovního ruchu se vyvíjí velmi rychle až překotně, a jakékoli učebnicové definice jen zpětně reflektují vývoj. Podle mého názoru je nutno definice brát jen jako příkladmý výčet.

Vesnická turistika má v dnešní době mnoho podob. Zahrnuje dovolenou s ubytováním na farmách (agroturistiku), obsahuje i dovolenou v přírodě, ekoturistiku, dovolenou s pěší turistikou, jezdectví na koni, sportovní a zdravotní turistiku, horolezectví, myslivost, cesty za poznáním, turistiku za

81


41

uměním a dědictvím minulosti a v některých oblastech i etnickou turistiku. Turisté mohou být ubytováni na farmě nebo v rekreačních zařízeních. 82

Agroturistika je forma venkovského cestovního ruchu, která je spjata se zemědělstvím a zemědělskými objekty. Smyslem je přiblížit turismus spojený s konkrétním produktem zemědělství městskému člověku způsobem, který je mu relativně blízký. Agroturistika dnes obsahuje různé přístupy, jeden z nich se zabývá turismem spojeným s konkrétním produktem zemědělství, v případě diplomové práce jde zejména o aktivity navázané na víno jako koncový produkt vinařského kraje. Tím dochází také k syntéze a symbióze obou průmyslových odvětví, turistiky a zemědělství. Agroturistika spojená s vínem má již tradici a vzor (typicky francouzské a rakouské vinné kraje). Producenti vína pochopili, že jedna věc je samotná produkce vína a druhá možnost značného přivýdělku a někdy i hlavního výdělku je poznávací – zážitková – turistika pro zájemce všeho druhu. Agroturistika zahrnuje poznání tradic, přírody, zemědělství, života zemědělců a venkova, kontakt se zvířaty, ale i vztahu k půdě. Podnikatelé, jejichž primární činností je zemědělská výroba, si mohou provozováním agroturistiky obstarat dodatečné příjmy, které jim pomáhají rozvíjet a udržet hlavní zemědělskou činnost. Agroturistika tak umožňuje použít vlastní zemědělskou produkci tím, že je prodána turistům.83 Podle (již neplatného) zákona o soukromém podnikání občanů je agroturistika definována jako „specifická forma venkovské turistiky, která využívá přírody a krajiny venkova a má bezprostřední vztah k zemědělským pracím nebo usedlostem se zemědělskou funkcí. Agroturistika je provozována podnikateli v zemědělské prvovýrobě“.84

82


83


84 Zákon č. 105/1990 Sb. o soukromém podnikání občanů; jediný zákonný text s definicí agroturistiky.

42

Je třeba zdůraznit, že zemědělci patří mezi nejohroženější podnikatele, protože čelí větším rizikům než podnikatelé ostatních odvětví národního hospodářství. Mezi rizikové faktory patří například klimatické výkyvy, časté změny v poptávce či konkurence levné dotované produkce ze zahraničí. Dalším nepříznivým faktorem jsou podmínky, se kterými zemědělci začínali své podnikání, a které je zatěžuje dodnes – neochota bank poskytovat úvěry, navrácení majetku v poškozeném stavu apod.

Ekoagroturistika je forma agroturistiky, která je provozována na ekologicky certifikovaných farmách.85 Tento druh turistiky se stal velmi populární pro ty hosty, kteří vyhledávají zdravý životní styl a jsou ochotni vynaložit větší finanční prostředky na své zdraví. S ekoagroturistikou velmi úzce souvisí ekologicky pěstované potraviny tzv. „bio“. Ostatní rysy jsou stejné jako u agroturistiky. Chataření a chalupaření je český fenomén, který bývá označován jako „cestovní ruch veřejné formy“. Jedná se o rekreaci vázanou na rekreační objekt.86

4.3

Doprovodné programy venkovského cestovního ruchu

Doprovodné programy zvyšují atraktivnost nabízených služeb a dávají tak charakter celému produktu, který podnikatel nabízí. Podnikatel tak má určitou výjimečnost a přitom není nutné, aby doprovodné služby organizoval sám. Jen o těchto programech musí informovat své hosty, respektive je zprostředkovat.

85

Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/?show=059006#8.html, ze dne 25. 3. 2009

86


43

Mezi doprovodné programy v agroturistice lze zařadit87:

4.4

•

stravování,

•

houbaření,

•

cyklistika,

•

projížďky na koních,

•

tematické poznávání regionu,

•

rybaření,

•

návštěva historických míst,

•

folklór, festivaly, lidová kultura a kulturní akce,

•

letní a zimní sporty,

•

lov nebo pozorování zvěře,

•

atp.

Instituce regulující/podporující venkovský cestovní ruch

Jak již uvedeno hned v úvodu, cestovní ruch je dnes rozsáhlé průmyslové odvětví a jako takové se nemůže vyhnout zejména státnímu dohledu, čili regulaci.

Instituce

regulují

či

podporují

odvětví

cestovního

ruchu

prostřednictvím politiky cestovního ruchu. Nositeli politiky cestovního ruchu jsou veřejnoprávní instituce (stát, regiony, obce) v decizní sféře. Ve vlivové sféře se jedná o soukromoprávní instituce (profesní svazy, zájmová sdružení, podnikatelská sdružení) a dobrovolné zájmové skupiny. Uvádíme příkladmý výčet z uvedených kategorií.

•

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR88 – metodický a koordinační orgán na národní úrovni politiky cestovního ruchu; tvůrce legislativy pro vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu. Střednědobým strategickým dokumentem rozvojových možností

87


88

www.mmr.cz

44

je Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 20072013.89

•

Ministerstvo zemědělství ČR90 – řídící orgán Programu rozvoje venkova ČR pro období 2007-2013.

•

Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism91 – příspěvková organizace MMR ČR, zřízena za účelem propagace České republiky na zahraničním i domácím trhu. Zaměřuje se na propagaci konkrétních oblastí cestovního ruchu (např. česká gastronomie), aktivně propaguje regionální akce.

•

Krajské a obecní úřady.

•

Svaz venkovské turistiky92 – dobrovolné sdružení podnikatelů ve venkovském

cestovním

ruchu.

Přispívá

k ekonomickému,

kulturnímu a společenskému oživení venkova, obnově jeho tradic, údržbě krajiny i ke stabilizaci jeho osídlení. Provádí certifikaci standardu ubytovacích služeb na venkově (stavby, kempy a chatové osady, turistické ubytovny). Nabízí specifický produkt „Prázdniny na venkově“. Produkt zahrnuje nejen oficiální nabídku ubytovacích venkovských kapacit (webová i tištěná verze), ale i motivační a kvalifikační program pro podnikatele ve venkovské turistice a agroturistice.

V prioritě 1, Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu, je oblast „venkovský cestovní ruch a agroturistika“ zařazena mezi nejvýznamnější formy cestovního ruchu (dovolená v přírodě), pro které má Česká republika nejlepší předpoklady a má být přednostně podporována a rozvíjena. 89

90

www.mze.cz

91

www.czechtourism.cz

92

www.svazvt.cz

45

•

ECEAT

CZ93

–

přispívá

k rozvoji

venkova

a napomáhá

k rozšiřování šetrných forem cestovního ruchu. Provádí certifikaci ubytovacích služeb na základě systému hodnocení „eko“ kvality – ECEAT Quality Label. Rozvíjí projekt „Stezky dědictví“, který nabízí

zahraničním

i domácím

návštěvníkům

regionální

gastronomii.

•

Turistická informační centra – poskytují kompletní informace o službách související s cestovním ruchem (ubytování, stravování, kultura, doprava, přírodní zajímavosti, společenské akce). Jejich zřizovatelem je většinou obec.

4.5

Produkty venkovského cestovního ruchu

Přestože cílem produktu venkovského cestovního ruchu je přinést zisk, řídí se také odpovědnými principy. Tyto odpovědné principy jsou prioritou tohoto produktu. Produkt, který venkovský cestovní ruch nabízí, bezprostředně souvisí s ochranou přírody, ochranou přírodních zdrojů a krajinotvorbou, tj. s faktory, které tvoří základ pozitivního přístupu k „užívání“ a ochraně přírodního a životního prostředí. Ve výsledné nabídce produktu se tak prolíná ekonomický, sociální a ekologický rozměr.

Ekonomický rozměr představuje udržitelný hospodářský rozvoj spojený s rostoucími příjmy obyvatel. Náplní sociálního rozměru je potřeba důstojného života,

rozvoje

lidské

společnosti,

sociální

uznání,

zdraví,

vzdělání,

spravedlnost, soudržnost a rozvoj kultury. Ekologický rozměr představuje nutnost zachovat dlouhodobě a na přijatelné úrovni statky a služby, které lidské společnosti poskytuje příroda.

93

Evropské centrum pro eko-agro turistiku - www.eceat.cz

46

Na produktu venkovského cestovního ruchu je tak vidět souvztažnost prvků udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Návštěvník i hostitel se navzájem obohacují o ekonomické, společenské a ekologické hodnoty, aniž by ztráceli vlastní identitu. Zároveň v nich probíhá i určitý výchovný proces vštěpování úcty k ochraně životního prostředí.94 Děti se naučí, že kráva není fialová jako ta z reklamy na Milku, a děti i dospělí uvidí „výrobu“ potravin.

Přestože produkt venkovského cestovního ruchu má jasné rysy, nelze ho definovat jen podle druhu dovolené. Důležitou roli hraje intenzita využívání nabízených služeb, lokalita, integrace s komunitou, kontinuita prolínání oblastí a další faktory. Šest hlavních nabízených (a státem podporovaných nebo aspoň „vzatých na vědomí“) produktů venkovského cestovního ruchu popíšeme v následujících subkapitolách. 95

4.5.1.

„Prázdniny na venkově“

Cílem tohoto projektu je podpořit vznik a využití venkovských ubytovacích kapacit – penzionů, chalup, malých kempů apod. Tento projekt představuje motivační a kvalifikační program pro podnikatele ve venkovské turistice a agroturistice a zároveň produktem venkovského cestovního ruchu zaměřeným na individuální cestovatele. Poskytuje začínajícím podnikatelům know-how, vytváří pracovní příležitosti a podporuje v obcích ekonomický rozvoj bez nutností vysokých investic. Stávajícím ubytovacím zařízením nabízí lepší využití ubytovacích kapacit tím, že zajišťuje efektivní propagaci, která probíhá zejména na internetu. Tento produkt je podporován také agenturou CzechTourism.

94


Dostupné z: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=68c498e0-3dbb-4f2d-9c8bc336435253b7.html, ze dne 4. 8. 2012 95

47

Podnikatelům ve venkovské turistice jsou nabízeny různé programy, které umožňují lepší využití kapacit. Jde o následující programy: •

Program „DIRECT“ – tento program umožňuje přímý kontakt se zákazníky z celého světa přímo, bez zprostředkovatele. Je to nejúčinnější a ekonomicky výhodný způsob prezentace, zvláště výhodný pro malé kempy, chalupy, letní byty a penziony, které musí být certifikovány Svazem podnikatelů.

•

Program „SPECIAL“ – program nevyžaduje žádnou certifikaci, stejně jako program DIRECT umožňuje přímý kontakt se zákazníky z celého světa bez zprostředkovatele.

•

Program „GRATIS“ – ekonomicky výhodný způsob prezentace chalupy nebo penzionu, které musí být certifikovány Svazem podnikatelů. Adresa se nezveřejňuje a veškeré rezervace zajišťuje výhradně rezervační centrum „Prázdnin na venkově“, za certifikace ani propagaci se nic neplatí.

•

Program „CK“ – propagace pro cestovní kanceláře a agentury umožňuje reklamní banner na http://www.prazdninynavenkove.cz/, reklamu v tištěných katalozích a průvodcích. Cena za propagaci se stanovuje individuálně. 96

4.5.2.

„Heritage Trails“ – Stezky dědictví – aktivní a poznávací programy

Tento turistický produkt je marketingovým nástrojem na propagaci a rozvoj cestovního ruchu mikroregionů a krajů. „Stezky“ jsou dobře propojenou fungující sítí turistických zařízení v dané oblasti, služeb, přírodního, kulturního a technického bohatství a folklóru. Provozování stezek musí splňovat kritéria udržitelného rozvoje a příjmy z tohoto produktu by měly sloužit místním Dostupné z: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=68c498e0-3dbb-4f2d-9c8bc336435253b7.html, ze dne 4. 8. 2012 96

48

komunitám. Stezky dědictví se orientují na nezávislé, přemýšlivé a zodpovědné cestovatele a prezentují to nejlepší z přírodního a kulturního dědictví ČR. 97

4.5.3.

Zelené stezky - „Greenways“

Tento asistenční a grantový program Nadace Partnerství poskytuje podporu a pomoc organizacím a projektům přispívajícím k udržitelnému rozvoji podél stezek a přírodních koridorů. Cílem programu je vytvořit síť organizací a projektů, které si mohou navzájem vyměňovat zkušenosti a spolupracovat jako mezi sebou, tak s partnerskými organizacemi doma i v zahraničí. Greenways se zaměřují na větší bezpečí cyklistů a chodců, ochranu přírody a kulturního dědictví, rozvoj šetrného cestovního ruchu a zdravý životní styl. Projekty stezek a koridorů a místní aktivity podél nich mohou získat známku Zelené stezky – Greenways, pokud je prokazatelný jejich soulad se zásadami trvale udržitelného rozvoje, přínos k zachování kulturního a přírodního dědictví a rozvoj šetrné rekreace a turistiky ve prospěch místní komunity. 98

4.5.4.

Moravské vinařské stezky

Jsou dlouhodobým projektem rozvoje vinařství a turistiky na jižní Moravě a jsou přímo řízeny programem Zelené stezky Greenways. Za čtyři roky se do projektu zapojilo 230 vinařských obcí, bylo vyznačeno 1090 km cyklistických tras, vydány turistické mapy, byla vybudována odpočívadla pro cyklisty, vydáno CD pro podnikatele „Jak podnikat na vinařských stezkách“, zpracována studie záchrany lidové architektury vinných sklepů, zprovozněny internetové

stránky

http://www.stezky.cz/,

byla

navázána

spolupráce

s rakouskými vinařskými stezkami. Moravské vinařské stezky využívá řada Dostupné z: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=68c498e0-3dbb-4f2d-9c8bc336435253b7.html, ze dne 4. 8. 2012 98 Dostupné z: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=68c498e0-3dbb-4f2d-9c8bc336435253b7.html, ze dne 4. 8. 2012 97

49

obcí a malých podnikatelů jako nástroj rozvoje šetrné turistiky a podpory malého podnikání. Ekonomický přínos je přímo svázán s úctou ke krajině, zachováním lidových tradic a obnovou kulturního dědictví spojeného s vinařstvím. 99

4.5.5.

Dálkové cyklostezky

Další forma venkovského cestovního ruchu je cykloturistika. Programy pro cyklostezky nesmí poškozovat přírodu a splňovat tak podmínky udržitelného cestovního ruchu. Cykloturistika je v České republice oblíbená, proto je sestaveno velké množství dálkových a místních tras. Zmiňme např. Českomoravskou trasu, Beskydsko-karpatskou magistrálu, Moravskou stezku, Jantarovou stezku, Greenways Praha – Vídeň, trasu Jeseník - Znojmo, Šumavskou magistrálu a další. 100

4.5.6.

„Zelené prázdniny“

„Zelené prázdniny“ jsou produktem cestovního ruchu s garantovanou „eko“ kvalitou, prověřeným na trhu od roku 1993. Jsou cíleny na podnikatele a destinace. „Zelené prázdniny“ nabízejí informace, poradenský servis, služby hostům i podnikatelům. 101

Dostupné z: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=68c498e0-3dbb-4f2d-9c8bc336435253b7.html, ze dne 4. 8. 2012 100 Dostupné z: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=68c498e0-3dbb-4f2d-9c8bc336435253b7.html, ze dne 4. 8. 2012 101 Dostupné z: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=68c498e0-3dbb-4f2d-9c8bc336435253b7.html, ze dne 4. 8. 2012 99

50

II. PRAKTICKÁ ČÁST

Na rozdíl od výše uvedených definic a prohlášení o významu agroturistiky včetně programů podpory102 je praxe poněkud tristní. První ukázkou stavu podpory státu této oblasti průmyslu je statistická báze dat pro dané odvětví. Neexistuje žádná centrálně vedené – zejména ČSÚ103 – „výkaznictví“ agroturismu po regionech, natož s nějakou mírou podrobností – např. z hlediska typu ubytování, počtu hostů, délky pobytu či dalších kategorií. Ta data, která jsou dostupná o agroturistice, nejsou aktuální, poslední výběrové šetření Českého statistického úřadu o počtu agroturistických zařízení proběhlo v roce 2005. Česká centrála cestovního ruchu – jako hlavní státní „agentura“ pro cestovní ruch - nemá o agroturistice žádná aktuálnější data k dispozici.104

Z toho ze zřejmé, že z hlediska celkového objemu průmyslu cestovního ruchu se jeví agroturistika jako nepříliš významná, tzv. pod rozlišovací schopnost centrálních orgánů státu, což je přitom v příkrém rozporu s jeho prohlášeními. Na nižší úrovni se agregátními daty zabývají agentury ECEAT a Mag Consulting – ovšem jen na úrovni krajů.

Relevantní data pro téma této práce jsem tak našla zejména ve studii Masarykovy univerzity v Brně, která zpracovala poměrně rozsáhlou analýzu návštěvnosti Jižní Moravy v letech 2001 až 2009. Zadavatelem analýzy byl Krajský úřad Jihomoravského kraje. Další data pochází z kvalitativních odhadů agentur

činných

v cestovním

ruchu

v regionu

samém

a z materiálů

poskytnutých Informačními centry ve Znojmě, v Praze a v Mikulově. 102

Viz bezprostředně předcházející text této kapitole…

Přitom je nutno poznamenat, že jinak tento úřad sleduje všechno možné a vyžaduje součinnost od stovek tisíc podnikatelů ročně, ale v této oblasti tomu tak zjevně není… 103

104

Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/agrocenzus_2005.html, ze dne 31. 3. 2012

51

Pro doplnění a pro aktuálnost dat byla část dat získána osobním průzkumem. Tato metoda je nezbytně nutně pouze kvalitativní, výběrová a nemůže si klást nárok na komplexnost a přesnost. Data byla takto získávána osobní návštěvou zařízení, řízenými rozhovory a vlastní analýzou nabídky služeb podnikatelů v oboru s vinařskou turistikou.

Je nutno též zdůraznit, že jistá část dat má systémovou vadu spočívající v samém pojetí tohoto „byznysu“, a to je značný vliv šedé ekonomiky. Nejen historicky zakořeněné stereotypy ale i prosté ekonomické chování obou stran obchodního vztahu vede k tomu, že se část výnosů a k tomu souvisejících nákladů odehrává v šedé zóně, kterou lze těžko rekonstruovat či odhadovat. Toto chování se projevuje nejen známou praxí „služeb bez účtenky“, ale i falšováním všech možných oficiálních statistik, údajů atd., např. typu „nabízíme sice deset pokojů, ale pro finanční úřad máme jen pět“; nebo „vína z daňových důvodů vyrábíme jen 995 litrů ročně, protože nebudeme přece překračovat státem daný limit 1.000 litrů, ale pokud byste chtěli, rádi vám prodáme i tyto demižonečky (po 100 litrech), máme jich tu padesát z loňské sklizně“ atp.….

Protože se tato práce zabývá analýzou nabídky, rozdělila jsme zkoumání do několika hierarchicky navazujících částí. Nejprve se zabývám analýzou destinace Jižní Morava a vymezením oblasti z administrativního pohledu.

Dalším stupněm je analýza primárního, sekundárního a terciárního potenciálu destinace. Poté následuje zmapování aktuálního stavu suprastruktury: rozdělení podle typu ubytování, podle počtu lůžek, podle typu podnikatele – zejména zda je zároveň zemědělec, v případě této práce tedy zejména zda je aktivním vinařem nebo zda je vinařství součástí konkrétního podniku; podle nabídky doprovodných služeb.

52

Tato kritéria pak aplikuji na vybrané tři tzv. vinařské stezky a to včetně prostorové analýzy agroturistických zařízení na těchto vybraných vinařských stezkách. Logicky pak následuje srovnání těchto tří stezek mezi sebou s ambicí nalézt nějaké obecněji platné závěry.

Ve své práci se nezabývám analýzou stravovacích služeb. Nejen z důvodů nedostatečných a neúplných dat, ale i z povahy spíše doplňkového charakteru služby k primární službě ubytovací.

53

5.

Analýza destinace Jižní Morava

Tato část bude věnována analýze destinace Jižní Morava a jejímu primárnímu, sekundárnímu a terciárnímu potenciálu.

5.1

Základní informace a administrativní vymezení

Jižní Morava se nachází v jihovýchodní části České republiky při hranicích se Slovenskem a Rakouskem a odedávna představuje strategickou křižovatku Evropy.105 Turistický region Jižní Morava je agenturou CzechTourism vymezen Jihomoravským krajem.106 Momentálně je Jihomoravský kraj po Praze nejnavštěvovanějším regionem České republiky.107

Území kraje je vymezeno 7 okresy – Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. v kraji je 673 obcí, které se dělí do 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. v Jihomoravském kraji dochází k aktivnímu zakládání sdružení obcí - tzv. mikroregionů, příp. přeshraničních mikroregionů -, které napomáhají aktivnímu řešení společných problémů. Ze správního hlediska jde o sdružení obcí s různou právní subjektivitou. Jejich cílem je společný rozvoj území, který je vymezen v katastru všech obcí. V květnu 2005 existovalo v Jihomoravském kraji 61 mikroregionů. Průměrná velikost mikroregionu činila 10 obcí, průměrná rozloha je 10.500 ha a průměrná populační velikost téměř 11 tisíc obyvatel. Vznik mikroregionů je důležitým a pozitivním trendem pro společné prosazování zájmů a záměrů 105

Dostupné z: http://www.jizni-morava.cz/?tpl=20&lang=1.html, ze dne 4. 7. 2012

Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/kov/seminare/manualy_2012/jizni_morava.pdf.html, ze dne 5. 7. 2012 106

Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/zpravy-z-profesnich-organizaci/tiskova-zprava-jccr-jihoceskykraj-prilakal-vloni-vice-zahranicnich-turistu.html, ze dne 31. 3. 2012 107

54

zejména venkovských obcí s cílem dosažení žádoucích změn ve všech obcích území. 108, 109

5.2

Primární potenciál

Přírodní podmínky jsou v Jihomoravském kraji různorodé a ovlivňují způsob využívání krajiny a život v dané lokalitě. v rámci kraje lze rozlišit čtyři odlišné charaktery základních krajinných typů: 110

•

Rozsáhlé jeskynní komplexy Moravského krasu v severní části kraje, známé hlavně propastí Macochou, skalními úbočími a množstvím chráněných lokalit. Řada jeskyní této unikátní oblasti (která patří mezi nejčistším v ČR), je zpřístupněna a hojně navštěvována našimi i zahraničními turisty.

•

Jižní část kraje je převážně rovinatá a mírně zvlněná oblast polí, luk a vinic se zbytky lužních lesů podél řeky Dyje a Moravy. Národní park Podyjí v jihozápadním cípu kraje je ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině. Množství vodních ploch při řece Dyji mezi Znojmem a Břeclaví se stalo ideálním hnízdištěm vodního ptactva. Symbolem této části jižní Moravy je Pálava a Lednicko – Valtický areál, který je zapsán do seznamu historického dědictví UNESCO. Milovníci všech

Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=148659&TypeID=5.html, ze dne 4. 7. 2012 108

Expertní analýza poklesu návštěvnosti v Jihomoravském kraji. Dostupné z: http:// www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=146146&TypeID=7.html, ze dne 5. 7. 2012 109


55

vodních sportů a rybaření navštěvují každoročně soustavu vodních nádrží Nové Mlýny111 a Vranovskou přehradu.

•

Za řekou Moravou ve východní části se krajina postupně zdvihá do pohoří Bílých Karpat. Tato biosférická rezervace, která zahrnuje

zbytky

původního

lužního

lesa

a pralesa,

patří

k nejcennějším přírodním oblastem v Evropě a je též zapsána v seznamu historického dědictví UNESCO.

•

Krajina v okolí Brna je sice ovlivněna existencí velké městské aglomerace, přesto je okolí města považováno za jedno z nejkrásnějších v republice. Na severu k němu těsně přiléhají lesy Moravského krasu, na jihu jsou otevřené roviny jižní Moravy a přímo k hranicím města přiléhá Brněnská přehrada.

Jižní Morava je turisticky atraktivní a návštěvníkům přináší různorodou krajinnou oblast se zachovalým přírodním bohatstvím, velké množství historických a kulturních památek, tradici i moderní životní styl a kulturní vyžití. Bohatou historii kraje dokazují zdejší archeologická naleziště, zámky, hradní zříceniny, kostely a katedrály, boží muka, kláštery, muzea či galerie.

Jsou zde čtyři lokality, které jsou zapsány do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jako příklad soustavy lesů, luk a vodních ploch, doplněných romantickými stavbami chrámů a altánů a především spolu se zámky v Lednici a Valticích jde tzv. Lednicko-Valtický areál. Meziválečnou moderní architekturu zastupuje vila Tugendhat v Brně. 112

111

Jejichž nepříliš citlivá výstavba ovšem také spáchala značné škody na přírodě…


56

Výsadní postavení se svými kulturními památkami zaujímá i metropole Brno. Nedaleko Brna, na cestě do Slavkova u Brna113, leží bojiště jedné z nejkrvavějších napoleonských válek, která je známá jako „bitva tří císařů“. Bohatou historii dokazují zdejší archeologická naleziště zejména z období Velké Moravy a asi nejznámější archeologická vykopávka celé České republiky, malá soška Věstonické Venuše114. Nalézáme zde mnohé zámky, hradní zříceniny, kláštery, kostely a synagogy.

Lidovou architekturu mohou návštěvníci poznat ve strážnickém skanzenu. Hojně se udržují lidové slavnosti jako fašanky, hody, jízda králů115, stavění májů a jarmarky. v regionu, který je znám vinařskou tradicí, se nachází řada unikátních vinařských staveb. Zmiňme v Příměticích jeden z největších křížových sklepů na světě, v Pavlově unikátní barokní sklepy nebo památkově chráněné petrovské Plže.116

Bitva sama se ovšem konala zhruba na půli cesty mezi Brnem a Slavkovem, na tzv. Prateckém kopci nebo též Stará hora, kde je dnes velkolepý památník Mohyla Míru. 113

Věstonická Venuše je keramická soška nahé ženy vyrobená z pálené hlíny z doby mladého paleolitu, datovaná do období 30 000 – 25 000 př. n. l. Celosvětově patří k vůbec nejstarším ukázkám umělecké tvorby tohoto druhu. Je 11,5 cm vysoká a v bocích 4,3 cm široká. Soška byla nalezena týmem známého badatele Karla Absolona 13. července 1925 v popelišti v horní části pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem. 114

Jízda králů je stará lidová slavnost doposud neznámého původu, spojená povětšinou s tradičním křesťanským svátkem. U nás se udržuje už jen na moravském Slovácku a na Hané, ačkoliv dříve byla po celé České republice velmi hojná. Od roku 2011 je zapsána organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva. Nejpopulárnější, i díky umělcům jako byl Joža Uprka, se jezdí každý rok ve slováckém Vlčnově. Na Dolňácku se jezdí ve Skoronicích u Kyjova při příležitosti kyjovského Slováckého roku od roku 1921 za organizace Sokola Karla Kozánka, poté ve městech jako Kunovice, Hluk, Kyjov a dalších. V Kunovicích jízdu pořádají každý druhý rok a každé tři roky ji pořádá v rámci svých Dolňáckých slavností město Hluk. Na Hané jsou to Doloplazy, Chropyně, kde se nazývá „Jízda krále Ječmínka“, obnovená je i v hanácké obci Kojetín. Vzkříšená byla jízda i v Hroznové Lhotě, kde ji v devadesátých letech jezdívaly několikrát i dívky. Zdroj: Národní ústav lidové kultury ve Strážnici. 115

Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=39410&TypeID=12.html, ze dne 28. 6. 2012 116

57

5.3

Sekundární potenciál

Jak je popsáno v teoretické části, sekundární potenciál tvoří materiálně technická základna, zejména ubytovací a stravovací služby.

Vinařství a jeho využití v cestovním ruchu a turismu se po roce 1989 opět dostalo do popředí zájmu. Vinařský region láká návštěvníky na víno nejen jako součást příjemně stráveného večera ve vinném sklípku, ale i také na projížďku nebo procházku či vzdělávací trasu po Moravských vinařských stezkách určených sportovněji založeným turistům.

Moravské vinařské stezky představují dlouhodobý projekt ochrany kulturního dědictví a rozvoje vinařské turistiky na jižní Moravě. Unikátní 1.175 km dlouhá síť značených cyklostezek prochází územím všech jihomoravských oblastí. Návštěvníkům se tak nabízí možnost výběru z jednodenních i vícedenních výletů za poznáním folklóru, vína i památek. Do projektu, který koordinuje Nadace Partnerství a je financován Evropskou unií, se zapojilo 230 vinařských obcí. Trasy jednotlivých okruhů i páteřní Moravské vinné stezky jsou zpracovány do map s informacemi o jejich délce, výškovém profilu a stavu povrchu.

Tyto

informace

umožňují

naplánovat

trasu

po

klidných

komunikacích, které jsou ideální pro rodiny s dětmi.117 Mapy jsou běžně k dispozici v informačních centrech.

Na zajímavosti a služby podél trasy upozorňují informační tabule a směrovky s piktogramy. Síť cyklistických tras a stezek je však jen jednou částí celého projektu, který je orientován na zlepšení infrastruktury a nabídky turistických cílů a služeb v regionu.118 Dostupné z: http://www.stezky.cz/cze/trasy/vinarske_stezky.html, ze dne 10. 12. 2010 117

Dostupné z: http://www.stezky.cz/cze/trasy/vinarske_stezky/moravska_vinna.html, ze dne 10. 12. 2010 118

58

Pro ukázku současného „provozu“ stezek uvádím data z výzkumu Nadace partnerství. Tato nadace monitoruje návštěvnost stezek Greenways119 a v dubnu 2009 bylo provedeno sčítání návštěvníků na stezce v Brně-Modřicích, kterou využívají kromě cyklistů také in-line bruslaři a pěší. Během jediného týdne využilo stezku více než 21 000 lidí, nedělní hodnota dosáhla 5 600 záznamů.120 Bohužel exaktní data z jiných stezek na Jižní Moravě nejsou známa, jiný monitoring na moravských vinařských stezkách dosud nebyl proveden.

Vzhledem k tomu, že analýza stavu sekundárního potenciálu na vinařských stezkách představuje hlavní cíl této práce, budou jí věnovány tři následující121 samostatné kapitoly, každá o jedné ze stezek.

Tabulka č. 2, Přehled moravských vinařských stezek122 Síť cyklistických stezek, tras, komunikací a přírodních koridorů, které jsou využívány v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci http://www.nadacepartnerstvi.cz/greenways.html 119

Dostupné z: http://is.hvjdesign.eu/clanky_files/files/df2cf8e1911804bf9a4efcfcc32f4095.pdf, ze dne 7. 4. 2012 120

Společný základ, kap. 6 a kapitoly 7, 8 a 9, každá o jedné ze stezek; kapitola 10, srovnání stezek 121

122

Dostupné z: http://www.stezky.cz/cze/trasy/vinarske_stezky.html, ze dne 7. 4. 2012

59

5.4

Terciární potenciál

Jihomoravský kraj jako orgán státní správy a samosprávy pravidelně monitoruje cestovní ruch ve spolupráci s agenturou CzechTourism od roku 2001. Poslední data k dispozici jsou za léto a zimu roku 2011. Tento monitoring je zaměřen na domácí cestovní ruch a provádí se na úrovni krajů s jednotnou metodikou. Mapuje spokojenost návštěvníků a turistů, délku pobytu, frekvenci návštěvnosti hlavních turistických oblastí, bariéry návštěvnosti, identifikuje slabé stránky pro danou destinaci.

Tyto získané informace jsou použity pro strategické koncepce, programy podpory a rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Tyto studie slouží dále k rozhodnutí o marketingovém mixu marketingové a PR komunikace.

Jihomoravský kraj se tak snaží zvýšit svůj příjem v rozpočtu a posilovat tak hlavní produkty cestovního ruchu, oslovit potenciální návštěvníky a zároveň propojit různé aktivity v regionu, podporovat nové produkty a tím se tak odlišit od jiných krajů a získat konkurenční výhodu.123

Ze všech analýz, které jsou o Jihomoravském kraji k dispozici od roku 2001 vyplývá, že cestovní ruch v Jihomoravském kraji je sezónní a orientuje se na letní sezónu, kdy lidé více cestují. Tomu odpovídá i nabídka destinace. Ve srovnání s ostatními kraji v republice také patří mezi levnější. Na základě provedeného výzkumu agenturou CzechTourism za rok 2010, který se zaměřuje na návštěvnost a profil návštěvníka kraje, vyplývá, že převažujícím důvodem návštěvy Jižní Moravy je poznání atraktivit kraje, následováno relaxací a dále turistikou a sportem. Pro spokojenost návštěvníků je velmi důležitá kvalita ubytovacích služeb. Hlavním dopravním prostředkem do


60

destinace je automobil. Dá se říci, že s růstem příjmu obyvatelstva klesá využití hromadné dopravy. Návštěvníci jsou tak časově flexibilní, mohou naplánovat svoji cestu podle svých představ, a jak chtějí svůj pobyt strávit. Je také obecně známo, že cena hromadné dopravy stále roste a mnohdy se její využití ani nevyplatí. Dále podle této studie je venkovská turistika (do které agroturistika patří) lákává jen pro 1,9 % dotázaných návštěvníků. Návštěvníci Jižní Moravy využívají nejvíce informace z internetu (58,1 % dotázaných), dále informací od příbuzných či známých – označovaných také jako „Word-of-mouth“ - (28,1 % dotázaných) – a také informace od turistických informačních center (21,1 % dotázaných). Překvapivě nejméně jsou využívány služby cestovních kanceláří a agentur (2,5 % dotázaných). Turisté, kteří na Jižní Moravu zavítají, přijíždí i ze vzdálenějších koutů republiky. Většinou jedou pouze na jednodenní výlet s partnerem. Pokud návštěvníci zůstávají na více dní, přespávají nejčastěji v penzionu nebo kempu/tábořišti. Převážná část návštěvníků využívá služeb stravovacích zařízení.

Podle této studie je nejefektivnější prezentace daného kraje internetová reklama a venkovní reklama.124

Dalším subjektem, který podporuje cestovní ruch v tomto kraji, je Regionální rozvojová agentura Jižní Moravy, která působí jako nástroj regionální politiky státu a krajů. Agentura působí zejména ve sféře přípravy projektů do Strukturálních fondů EU, podpory investic do regionu, poskytuje služby orgánům veřejné správy, poskytuje vybrané informační služby (Grantový kalendář pro municipální sféru, RIS – regionální informační servis), zabývá se administrací Fondu Malých projektů v regionu Jižní Morava/Dolní Rakousko v rámci Evropské územní spolupráce.125 Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=39410&TypeID=12.html, Metodika_monitoring_2010-1.pdf, ze dne 7. 4. 2012 124

125

Dostupné z: http://rrajm.cz/o-nas.html, ze dne 10. 7. 2012

61

Je potřeba také zmínit agenturu ECEAT126, která kromě systému hodnocení kvality ubytovacích služeb, poskytuje zájemcům poradenství, semináře o venkovské turistice pro podnikatele. Tato agentura zrealizovala desítky projektů a v poslední době se specializuje na Program rozvoje venkova (PRV) Ministerstva zemědělství, Regionální operační program (ROP) jednotlivých krajů a dále na programy přeshraniční spolupráce. 127

5.5

Doprovodná turistická infrastruktura

Dopravní infrastruktura Dopravní dostupnost Jihomoravského kraje je obecně velmi dobrá - ale také svým stavem odpovídající současnému stavu celé České republiky. Je zde hustá železniční a silniční síť, v Brně-Tuřanech se nachází mezinárodní letiště, lodní doprava je zastoupena rekreačními vyjížďkami na vodní nádrži Nové Mlýny (a na Brněnské přehradě). Pěší a cyklistická doprava je zastoupena sítí cyklostezek Greenways a síť turistických naučných tras Moravské vinařské stezky. Cyklostezky a turistické naučné stezky jsou poměrně husté a dobře značené. 128

Silniční síť je zastoupena komunikacemi I., II. a III. třídy. Mezi nejvýznamnější komunikace I. třídy patří silnice I23, I38, I40, I50, I52, I53, I54 a I55, které mají celorepublikový význam a které navazují na dálnice D1, D2 nebo na mezinárodní spoje.

129

Silnice II. a III. třídy mají především oblastní význam

a díky nedostatku peněz je jejich stav obecně velmi špatný. Zejména vlivem 126

Viz výše, str. 48

127

Dostupné z: http://www.eceat.cz/eceat-expertise/.html, ze dne 10. 7. 2012

Dostupné z: http://vinarske.stezky.cz/?aspxerrorpath=/cze/trasy/vinarske_stezky/.html, ze dne 3. 7. 2012 128

129

Dostupné z: http://www.rsd.cz/mapy/soubor-map---kraje.html, ze dne 3. 7. 2012

62

nákladní automobilové dopravy dochází ke zhoršování jejich technického stavu a zatěžování životního prostředí. 130

Železniční síť má hustou síť hlavních i regionálních železničních tratí. Jihomoravským krajem prochází 2 tranzitní železniční koridory, významnými železničními uzly jsou města Brno, Hodonín, Blansko, Tišnov, Břeclav, Veselí nad Moravou a Znojmo. Železniční doprava ke kraji neodmyslitelně patří od roku 1834 a disponuje i značným turistickým potenciál – např. zážitkové jízdy parních lokomotiv. 131,132 Informační služby Informační služby jsou poskytovány jednotlivými obcemi prostřednictvím internetových stránek. Informace pro turisty bývají velmi omezené. Informační centrum ve Znojmě poskytuje informační servis návštěvníkům města i regionu a to v tomto rozsahu: •

Infoservis o nabídce ubytování, stravování, sportu, kultuře, kam za vínem, památkách a zajímavostech regionu

•

Poskytování zdarma propagačních materiálů regionu

•

Informace o spojeních

•

Předprodej vstupenek

•

Vydává

měsíční

zpravodaj

kulturních

pořadů

a kalendář

kulturních, společenských a sportovních akcí133 •

Kopírování a faxové služby, Internet

Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=175697&TypeID=2.html, ze dne 3. 7. 2012 130

131

Dostupné z: http://www.jizni-morava.cz/?tpl=51&typ=2&id=8065.html, ze dne 3. 7. 2012

Dostupné z: http://www.cd.cz/jihomoravsky-kraj/cd-jihomoravsky-kraj/-7355/.html, ze dne 3. 7. 2012 132

Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=19341&id_u=4022&p1=1002/.html, ze dne 6. 7. 2012 133

63

•

Tipy na výlety, prohlídky města a prohlídky města s průvodci.

Sportovně-rekreační služby Turisté rádi tráví v destinaci volný čas aktivitami ve sportovních a rekreačních zařízeních a pokouší se tak regenerovat své síly. v Jihomoravském kraji jsou jistá sportovně rekreační zařízení, bohužel na vinařských stezkách chybí významnější zařízení s celoročním provozem, které by přispělo k rozvoji cestovního ruchu a prodloužení sezónnosti. v oblasti jsou tyto možnosti: •

Sportoviště – golfový areál Královská vinice ve Znojmě, tenisové kurty, fotbalová hřiště, koupaliště, plovárny, rybolov na přehradě Těšetice, vodní dílo Nové Mlýny, kde je možné provozovat windsurfing a rybolov, k dispozici je i minigolf, hřiště na plážový volejbal, kurt na nohejbal, ve Znojmě najdeme Bowlingbar.

•

Vodní plochy – zejména rybníky, kde je možnost koupání či rybolovu.

•

Pěší turistika – Jižní Moravou a vinařskými stezkami prochází řada turisticky značených tras.

•

Cykloturistika - v oblasti je hustá síť cyklostezek Greenways a komunikací III. třídy s malou hustotou provozu.

•

Hipoturistika – opět velmi módní jízdy na koních a výuku jízdy na koni najdeme v nabídce Horsefarm Kroutilík, Farma Trnka, Jízdárna

Sokolnická

chata

Znojmo,

Osada

Koňská

louka

a dalších.134

134

Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/jezdectvi/os-3898/p1=4891.html, ze dne 6. 7. 2012

64

5.6

Po

Sekundární potenciál tří vinařských stezek – podrobněji k ubytovacím kapacitám

dohodě

s vedoucím

diplomové

práce

byla

detailně

zmapována

a zanalyzována aktuální nabídka suprastruktury - ubytovacích kapacit v agroturistických zařízeních na vinařských stezkách. Hlavní důvod této orientace je, že víno je právě s touto částí republiky spojeno jako symbol a na Jižní Moravě pochopili nebo od sousedů v Rakousku se již alespoň částečně naučili, jak s vínem propojovat zážitkovou turistiku. Zpracovala jsem detailně nabídku na těchto vinařských stezkách: Znojemské, Velkopavlovické a Mikulovské. Znojemská stezka je nejdelší. Díky Velkým Pavlovicím, velmi známému místu vinařského průmyslu je Velkopavlovická stezka zřejmě nejznámější. Mikulovská je specifická svou nejhustší nabídkou ubytování.

Z metodického hlediska jsem pro sběr dat vycházela z materiálů poskytnutých informačním centrem ve Znojmě, Českou centrálou cestovního ruchu a z internetových stránek jednotlivých poskytovatelů a z prezentací projektu Moravských vinařských stezek.

Protože velikost vzorku se na jednotlivých vinařských stezkách liší a to statisticky významně, data jsem porovnávala v procentech. V první fázi šetření jsem provedla analýzu všech ubytovacích kapacit, které jsou na každé vinařské stezce bez ohledu na skutečnost, jestli splňují podmínku rozsahu ubytování v oboru agroturistiky nebo ne. Účelem bylo zjistit, jak velký počet zařízení, které jsou na konkrétní vinařské stezce, jsou aktivní ve vinařské turistice, a jak je tento druh cestovního ruchu významný ve srovnání s ostatními nabídkami ubytovacích zařízení.

65

Do agroturistických zařízení zahrnujeme v souladu s teoretickou definicí takové subjekty, které mají kapacitu do 10 lůžek včetně135, nemusí být činné v zemědělství, ale nabídka jejich služeb je spojená s vinařskou turistikou. Spojení „s vínem“ je typicky návštěva vinného sklípku. Ale také může jít o jiné aktivity: jsou zapojeni do projektu Moravských vinařských stezek, košty vín, odborný výklad o víně, semináře o technologii výroby vín, průvodcovské služby po okolí, prodej vín místních vinařů, půjčovna kol na cesty po stezce apod.

Ve vinařské turistice působí i hotely, velkokapacitní ubytovny a velké penziony. Protože agroturistická zařízení jsou definována kapacitou do 10 lůžek136, nabídky těchto zařízení nejsou jejich nabídky zahrnuty, i když byly v průběhu sběru dat monitorovány.

Orientačně se dá ze sledování nabídek těchto zařízení vyvodit, že se vinařská turistika stává populární či módní a tudíž se i tyto „velkokapacitní“ ubytovací zařízení snaží přilákat klientelu na tento typ zážitkové turistiky.

Do počtu 10 lůžek jsou zahrnovány i přistýlky.

135 Stříbrná: Venkovská turistika a agroturistika, Praha, Profi Press, 2005; Též u definice pojmu, str. 18 této práce.

Stříbrná: Venkovská turistika a agroturistika, Praha, Profi Press, 2005. Též u definice pojmu, str. 18. 136

66

6.

Znojemská vinařská stezka

Tato vinařská stezka je nejdelší ze všech vinařských stezek a spojuje na 165 km téměř 60 vinařských obcí. Trasa vinařské stezky na Znojemsku netvoří uzavřený okruh, ale prochází napříč nejzajímavějšími místy vinařské oblasti. Oblast kolem řeky Dyje nabízí rovné silniční úseky a příjemné cesty mezi poli a vinicemi, milovníci náročnějších terénů si vychutnají Národní park Podyjí. v této oblasti dominují aromatická bílá vína a každý si přijde na své. Milovníkům vína, lidové architektury a tajemných sklepních labyrintů doporučujeme návštěvu obcí jižně od Znojma. Nejvýznamnější vinařské lokality v obcích Šaldorf – Sedlešovice, Hnanice, Šatov, Chvalovice, Vrbovec a Jaroslavice nabízí skvělá vína i jedinečnou atmosféru sklepních uliček.137

6.1

Srovnání nabídky všech ubytování podle celkového počtu lůžek

V první fázi šetření jsem provedla analýzu všech ubytovacích kapacit, které jsou na Znojemské vinařské stezce bez ohledu na skutečnost, jestli splňují podmínky agroturistiky138 nebo ne. Účelem bylo zjistit, jak velký počet zařízení je aktivní ve vinařské turistice – tedy jak je tento druh cestovního ruchu významný ve srovnání s ostatními ubytovacími zařízeními.

Na znojemské vinařské stezce jsem do vlastního výběru nabídky ubytování zahrnula 87 nabídek ubytování, které dohromady představují 2 828 lůžek. Dostupné z: http://www.stezky.cz/cze/trasy/vinarske_stezky/znojemska.html, ze dne 10. 12. 2010 137

Stříbrná: Venkovská turistika a agroturistika, Praha, Profi Press, 2005. Též u definice pojmu, str. 18. 138

67

Následující graf ukazuje, že agroturistická zařízení139 jsou významnými hráči, jejich podíl na celkové lůžkové kapacitě představuje 30,59 %.140

Z grafu lze pozorovat zajímavé rozdělení nabídky po padesáti procentech zařízení do 20 lůžek a padesáti procent nad 20 lůžek - vždy s poklesem u druhé poloviny těchto skupin, z čehož lze podložit názor, že agroturistická zařízení jsou vážnými konkurenty zařízením, která mají 11 až 20 lůžek. Do této kategorie v mém výběrovém souboru patří větší penziony, 1 hotel a 1 privát. Tento segment má 20 % podíl na nabídce ubytování na znojemské vinařské stezce. Samozřejmě si lze též položit otázku, zda naopak nejde o doplněk agroturistických zařízení, o jakási „přerostlá“ agroturistická zařízená, nebo dokonce „oběti vlastního úspěchu“, kdy pod zájmem o zužitkování nějaké výhody, popularity apod. se pragmaticky preferuje zvětšení prostoru a třeba i opuštění některých aktivit typických pro malá zařízení. Rozhodnout mezi těmito pohledy je zřejmě nemožné, oba jsou zastoupeny, nakonec se mohou velmi dobře doplňovat. To se u některých zařízení projevilo např. tím, že spolupracují s agroturistickým zařízením např. při zajištění stravování nebo doplňkových služeb pro návštěvníky a to vzájemným sdílením svých možností.

Čili zařízení, která splnila definici agroturistického zařízení, v praxi s jistou nutnou tolerancí. Není jediným kriteriem počet lůžek do deseti, ale je třeba splnit i méně určité podmínky než jen tuto základní kapacitní podmínku. Z reálné zkušenosti osobního mapování konkrétních stezek lze prohlásit, že každé ubytování do 10 lůžek na stezce splňuje většinu požadavků na agroturistické zařízení. Zařízení zaměřené na ubytování na vinných stezkách jsou svým zaměřením až vzácně koherentní. 139

140

Viz předchozí poznámku.

68

Graf č. 1, Podíl zařízení dle počtu lůžek Znojemská stezka, vlastní zpracování

69

6.2

Srovnání nabídky ubytování podle počtu lůžek

Z vybraných 87 objektů je 26 agroturistických zařízení se součtem kapacity 166 lůžek. Ubytování je provozováno převážně soukromými fyzickými osobami – podnikateli. Nejčastější kapacita je 5 až 7 lůžek.

Ubytování najdeme hlavně v penzionech, v druhé řadě v soukromí, dále v chatách. Následující graf ukazuje zastoupení jednotlivých skupin nabídek ubytování.

Graf č. 2, Podíl zařízení dle počtu lůžek agroturistická zařízení Znojemská stezka - vlastní zpracování

V daném vzorku 26 subjektů jen 2 subjekty byly činné přímo v zemědělství. Konkrétně se jedná o Penzion a restauraci U Slovana v Horních Dunajovicích, kde pěstují divokou zvěř (muflony a divoká prasata), a kromě ubytování má také vlastní restauraci.

70

Druhým zařízením je Vinařství Poppovi v Šatově, které se orientuje na vinařskou turistiku a cykloturistiku. Kromě penzionu mají vlastní sklep a vinárnu, ve které pořádají večírky, rauty, degustace vín, firemní večírky, pronájmy kol, prodej vín od místních vinařů apod.

71

6.3

Srovnání nabídky ubytování podle ceny

Z nabídky všech 26 subjektů vyplynulo, že se nedá jednoznačně říci, na jakou klientelu se orientují, ale jsou flexibilní v tom, co pro své klienty dovedou zařídit. Ceny, které jsou v nabídkách uvedeny, nejsou přizpůsobeny (odlišeny) jednotlivým sezónám a jsou jednotné pro celý rok.

do 150Kč; Podíl zařízení dle ceny lůžka za noc; 26,92%

do 150Kč

Nad 150Kč do 250Kč

Nad 1500Kč; Podíl zařízení dle ceny lůžka za noc; 3,85%

Graf č. 3, Podíl zařízení dle ceny lůžka za noc Znojemská stezka - vlastní zpracování

Cena je velmi ekonomickým důležitým kritériem téměř pro každého, pro účely rozdělení jsme zavedli tato rozpětí podle ceny za lůžko a noc.

72

•

Ubytování do 150 Kč za noc je možné pouze v jediném případě, v chatě - podíl nabídky ubytování 3,85 %.

•

Další skupinou je ubytování od 150 Kč do 250 Kč, což představuje 26,92 %. v této cenové relaci nabízí ubytování 7 zařízení, a to 5 ubytování v soukromí a 2 penziony. Stojí i za zmínku, že tato zařízení jsou situována na venkově, pouze 2 se nachází ve městě.

•

Nejvíce ubytování se pohybuje v cenové skupině od 250 Kč do 500 Kč, což je 34,62 %. Tuto cenovou nabídku představuje 9 subjektů – 1 ubytování v soukromí a 8 penzionů. Ubytování v soukromí se nachází v Dobšicích, 7 penzionů se nachází přímo ve Znojmě a 1 penzion se nachází v Moravském Krumlově.

•

Třetí největší skupinou představuje ubytování od 500 Kč do 750 Kč. V této cenové nabídce se pohybuje 6 zařízení – 3 ubytování v soukromí a 3 penziony. Pět zařízení se nachází ve městě a jedno na venkově.

•

V cenové relaci od 750 Kč do 1.000 Kč za noc nabízí ubytování ve 2 penzionech, které jsou situovány ve Znojmě a tvoří tak 7,69 %.

•

Poslední skupinou je ubytování od 1.000 Kč a výše. v této cenové relaci se nabízí ubytování v luxusní chatě poblíž Znojma. Tato skupina tvoří 3,85% z celkové nabídky.

Ceny ubytování nejsou ve většině případnou rozlišeny podle délky ubytování – podle počtu nocí, což odpovídá trendu všeobecné návštěvnosti Jižní Moravy turisté přijíždí krátkodobě a postrádá smysl byť i jen inzerovat delší pobyty. i současná ekonomická situace přispívá ke zkrácení doby pobytu v dané destinaci. Nicméně jsem si ověřila osobně, že platí pravidlo, že majitelé zařízení jsou při delších pobytech ochotni stanovit cenu za ubytování dohodou.

73

6.4

Srovnání nabídky ubytování podle sezónnosti

Dalším srovnávacím parametrem jsem zvolila sezónnost. Z následujícího grafu vyplývá, že vinařská turistika může být provozována celoročně. Tento fakt také vysvětluje, proč většina ubytovacích zařízení má jednotnou cenu pro celý rok.

Ve zkoumaném souboru je 92,31 % ubytovacích zařízení otevřeno celoročně a jen 7,69 % funguje pouze v letní sezóně. Konkrétně se jedná o ubytování ve 2 chatách s letním provozem.

Celoroční provoz; Podíl zařízení s celoročním a sezoním provozem; 92,31%

Celoroční provoz Sezónní provoz Sezónní provoz; Podíl zařízení s celoročním a sezoním provozem; 7,69%

Graf č. 4, Podíl zařízení dle provozu Znojemská stezka - vlastní zpracování

74

6.5

Srovnání nabídky podle typu ubytování

Na Znojemské vinařské stezce je nabídka ubytování poskytována v soukromí, v penzionech a v chatách. Následující graf ukazuje, že nejvíce lůžek je nabízeno v penzionech – 69,23 %, následováno ubytováním v soukromí – 23,08% a poslední skupinu tvoří ubytování v chatách – 7,69 %.

Graf č. 5, Podíl zařízení dle typu ubytování Znojemská stezka - vlastní zpracování

Podle rozhovorů s klienty se jeví jako potvrzené to, že zejména ubytování v soukromí a v malých penzionech si udržuje oblibu u turistů, kteří vyhledávají jakékoliv formy venkovské turistiky.

75

6.6

Podnikatelé v ubytování a v zemědělství/vinařství

Dalším kritériem, je podnikatelova aktivita v zemědělství/vinařství. Na znojemské stezce v zemědělství podniká Penzion u Slovana, který chová také divokou zvěř. Již zmíněné Vinařství Poppovi v Šatově má vlastní vinohrad.

Z následujícího grafu vyplývá, že subjektů, které poskytují ubytování a zároveň má vlastní zemědělskou nebo vinařskou činnost, je menšina – pouze 19,23 %. Podnikatelé, kteří nabízí pouze ubytování, tvoří 80,77 %.

Toto rozdělení je naopak podle mého názoru poněkud v rozporu s ideou agroturistiky a považuji to za překvapivé zjištění. Znamená to, že ubytovací kapacity spíše participují na „ekosystému služeb“ než že by byly jeho klíčovými body jako tvůrci. Také idea, že ubytování se přidalo k původní agrotechnické aktivitě, se zde nepotvrzuje.

Graf č. 6, Podíl zařízení se zemědělskou/vinařskou činností Znojemská stezka - vlastní zpracování

76

6.7

Nabídka doplňkových služeb

První otázka – kvantitativní – zněla: jak velké procento firem nabízí doprovodné služby; druhá – kvalitativní – zněla, jaká je struktura, tedy nabídka doplňkových služeb. Přitom se narazilo na zásadní nedostatek informací u jednotlivých zařízení - v mnoha případech tyto služby nebyly vůbec detailněji popsány. Jsou „prý“ sice přítomny, ale tím informace končí.

Považuji za zjevné, že to souvisí s nedostatečnou propagací služeb jako takových a také s tím, že podnikatelé se nesnaží více odlišit od svých konkurentů.

Podle následujícího grafu jsou doprovodné služby nabízeny jen 38,46 % podnikatelů. Podle osobní zkušenosti se lze domnívat, že tyto informace jsou doslova nepoužitelné, protože zařízení malého typu se snaží vytvořit přátelskou atmosféru a nabídnout hostům informace o místních službách a podporovat tak místní cestovní ruch.

77

Graf č. 7, Podíl zařízení s nabídkou doprovodných služeb Znojemská stezka vlastní zpracování

V nabídce doplňkových služeb jsou nejvíce zastoupeny degustace vín, které představují 33,33 % podíl. Tyto ochutnávky jsou pořádány ve sklepech místních vinařů, jsou často řízeny sommeliérem, který návštěvníky seznámí s vínem a technologií vína. Během řízené degustace se podává většinou 12 vzorků (jakostní, přívlastkové a na závěr ledové nebo slámové víno). Během této degustace se podávají nealko nápoje a jídlo (chleba, kýta, šunka, špek, sýr, okurky, hořčice, čokoláda apod.). Sommeliér také vysvětlí, jaké víno se hodí k určitým druhům jídla.

Další skupinou jsou služby, které jsou nabízeny ostatními firmami, tvořící 20 %. Patří sem například průvodcovské služby, hlídání dětí apod. v mnoha případech tyto služby nejsou blíže popsány.

78

Půjčování kol a služby pro cyklisty jsou zastoupeny stejně jako téměř obligátní možnost pořádání firemních večírků a rautů.

Cyklistika na Jižní Moravě je stále více populární, oslovuje širokou skupinu návštěvníků – rodiny s dětmi, sportovněji založené turisty apod.

Pořádání firemních večírků a rautů je nabízeno na míru a externě.

Zbývající typy služeb tvoří grilování/udírna, floatting koupele a možnost připojení na WIFI internet.

Graf č. 8, Struktura doplňkových služeb Znojemská stezka - vlastní zpracování

79

6.8

Prostorová analýza ubytování podle lůžkové kapacity

Následující mapa zobrazuje, v kterých místech najdeme jakou lůžkovou kapacitu. Kategorie ubytování do 4 lůžek je označena červeně, kapacita 5 až 7 lůžek je označena žlutě, fialově jsou označeny nabídky ubytování s 8 až 10 lůžky. Tato prostorová analýza nemapuje hustotu těchto zařízení v dané lokalitě, ale pouze lokality, ve kterých se agroturistická zařízení nacházejí.

Mapa č. 1, Prostorová analýza Znojemská stezka - vlastní zpracování

80

7.

Velkopavlovická vinařská stezka

Severní část 110 km dlouhé bohatě větvené stezky vede asi neznámější vinařskou oblastí celé republiky s atraktivním terénem a dalekými výhledy. Z Velkopavlovicka, kraje živé vinařské turistiky s řadou otevřených vinných sklepů, trasa pokračuje Dolnomoravským úvalem a kolem Novomlýnských nádrží do Lednicko-Valtického areálu. Tato stezka vede mezi vinohrady, které určují tvář vinařské oblasti nejlepších červených vín ve střední Evropě. Návštěvníky čekají táhlá stoupání v kopcích Ždánického lesa, výhledy do údolí folklórní oblasti Hanáckého Slovácka, romantické stavby Lednicko-Valtického areálu a harmonickou krajinnou kompozici Lichtenštejnů, která patří mezi nejvýznamnější kulturní památky lidstva.

K mimořádným zážitkům putování po stezce patří ochutnávky nejlepších vín oblasti ve Stálé vinařské expozici v Hustopečích, krása lidové architektury ve sklepních uličkách a poznání území, které bylo pro svou výjimečnou hodnotu zapsáno do seznamu památek chráněných UNESCO.141

7.1


Velkopavlovická vinařská stezka má obdobnou nabídku ubytování jako Znojemská vinařská stezka. Obdobně jako u znojemské stezky byla mapována významná agroturistická zařízení v rámci této stezky ve srovnání s ostatními typy ubytování. Na cele stezce byl identifikován vzorek 92 nabídek ubytování, které představují celkem 2.825 lůžek.

Dostupné z: http://www.stezky.cz/cze/trasy/vinarske_stezky/velkopavlovicka.htm#208.html, ze dne 10. 12. 2010 141

81

Následující graf ukazuje, že ubytování s lůžkovou kapacitou do 10 lůžek představuje 33,70 % nabídek ve výběrovém souboru a má tak největší zastoupení. Subjekty s kapacitou 11 až 20 lůžek mají podíl 28,26 %, zařízení s kapacitou 21 až 50 lůžek 19,57 % a zařízení s kapacitou nad 50 lůžek mají 18,48 %.

I v případě této stezky lze tedy vyvozovat podobné závěry o vzájemné konkurenci či doplňkovosti zařízení142, byť zde graf není tak výrazně rozdělen na 2 poloviny a v rámci každé poloviny na další poloviny se zřetelným odstupem. Na zařízení do 20 lůžek zde připadá cca 60 procent, zatímco u Znojemské stezky cca 50 procent celkové kapacity.

Graf č. 9, Podíl zařízení dle počtu lůžek Velkopavlovická stezka - vlastní zpracování

142

Viz str. 71, odpovídající subkapitola Znojemské stezky

82

7.2


Z vybraného souboru 92 objektů je 31 agroturistických zařízení s celkovou kapacitou 224 lůžek. i na této stezce je ubytování nabízeno převážně soukromými fyzickými osobami a nejvíce jsou zastoupeny zařízení, která mají kapacitu 8 až 10 lůžek. Ubytování najdeme hlavně v soukromí, v penzionech, v chatách, v ubytovnách a v kempu. Následující graf ukazuje zastoupení jednotlivých skupin nabídek ubytování.

od 5 do 7 lůžek; Podíl zařízení dle počtu lůžek; 45,16%


do 4 lůžek od 5 do 7 lůžek od 8 do 10 lůžek do 4 lůžek; Podíl zařízení dle počtu lůžek; 3,23%

Graf č. 10, Podíl agroturistických zařízení dle počtu lůžek Velkopavlovická stezka - vlastní zpracování

83

7.3


Obdobně

jako

u znojemské

stezky

porovnáváme

nabídku ubytování

v agroturistických zařízeních podle ceny za lůžko a noc.

•

Ubytování do 150 Kč za noc je možné v 5 zařízeních. Čtyři se nachází v Šakvicích a ubytování je poskytováno v soukromí. Jedno

je

v ubytovně,

kterou

provozuje

Jezdecká

škola

v Uherčicích. v rámci výběrového souboru představuje podíl nabídky ubytování 16,13 %. •

Další skupinou je ubytování od 150 Kč do 250 Kč, to představuje 25,81 %. v této cenové relaci nabízí ubytování 8 zařízení - a to 4 ubytování v soukromí, 1 ubytovna, 1 ubytování v soukromí, které má i vlastní kemp, a 2 chaty.

•

Nejvíce ubytování se pohybuje v cenové skupině od 250 Kč do 500 Kč, které má majoritní podíl ve vybraném sběru dat – 51,61 %. Tuto cenovou nabídku představuje 16 subjektů – 8 ubytování v soukromí, 6 penzionů a 2 chaty. Ubytování v chatách se nachází v obci Křepčice, ubytování v penzionech se nachází v Rakvicích, v Zaječí, ve Starovicích a Vrbici, ubytování v soukromí se nachází v Rakvicích, Uherčicích, Šakvicích, ve Velkých Bílovicích a ve Vrbici.

•

V cenové relaci od 500 Kč do 750 Kč za noc je ubytování jen ve Velkých Bílovicích. Toto ubytování v soukromí je jediné v tomto cenovém rozpětí a představuje 3,23 %.

•

Stejný podíl – 3,23 % – má ubytování v penzionu Vila Kurdějov, v Kurdějově s cenou do 1.000 Kč.

•

Ubytování nad 1.000 Kč za noc nenabízí žádný ubytovatel.

84

Nad 250Kč do 500Kč; Podíl zařízení dle ceny lůžka za noc; 51,61%

do 150Kč Nad 150Kč do 250Kč Nad 250Kč do 500Kč Nad 500Kč do 750Kč

Nad 150Kč do 250Kč; Podíl zařízení dle ceny lůžka za noc; 25,81% do 150Kč; Podíl zařízení dle ceny lůžka za noc; 16,13%

Nad 750Kč do 1000Kč Nad 1000Kč

Nad 500Kč do 750Kč; Podíl zařízení dle ceny lůžka za noc; 3,23% Nad 750Kč do 1000Kč; Podíl zařízení dle ceny lůžka za noc; 3,23% Nad 1000Kč; Podíl zařízení dle ceny lůžka za noc; 0,00%

Graf č. 11, Podíl zařízení dle ceny lůžka za noc Velkopavlovická stezka vlastní zpracování

85

7.4


Podle následujícího srovnání nabídka ubytování s celoročním provozem představuje 80,65 % a sezónní provoz je provozován v 19,35 % zařízení. Sezonní provoz tedy vykazuje téměř třikrát více zařízení než na Znojemské stezce.


Sezónní provoz; Podíl zařízení s celoročním a sezoním provozem; 19,35%

Celoroční provoz Sezónní provoz

Graf č. 12, Podíl zařízení dle provozu Velkopavlovická stezka - vlastní zpracování

86

7.5


Ve vybraném souboru je na Velkopavlovické vinařské stezce nabídka ubytování poskytována

v soukromí,

v chatách/chalupách,

v penzionech

a v ubytovnách. Následující graf ukazuje, že nejvíce lůžek je nabízeno shodně v kategorii

v soukromí

a

v kategorii

v chatách/chalupách

–

32,26

%,

následováno ubytováním v penzionech – 29,03 %. Procentuálně poslední skupinu tvoří ubytování v ubytovnách – 6,45 %.

ubytování v soukromí; Podíl zařízení dle typu ubytování; 32,26%

penzion; Podíl zařízení dle typu ubytování; 29,03%

chata/chalupa; Podíl zařízení dle typu ubytování; 32,26%

ubytování v soukromí penzion ubytovna ubytovna; Podíl zařízení dle typu ubytování; 6,45%

chata/chalupa

Graf č. 13, Podíl zařízení dle typu ubytování Velkopavlovická stezka vlastní zpracování

87

7.6

Podnikatelé v ubytování, kteří působí v zemědělství/vinařství

Na Velkopavlovické stezce nabízejí ubytování podnikatelé podnikající zároveň v zemědělství nebo vinařství v majoritním podílu - jejich podíl ve výběrovém souboru je 51,61 %. Tento fakt je dán polohou stezky a tím, že většina ubytování je nabízena v oblasti, kde je hustota osídlení menší a více půdy je aktivně obděláváno. Podíl podnikatelů, kteří nabízejí jen ubytování a nejsou činní v zemědělství nebo vinařství, zde představuje 48,39 %.

s zemědělskou/vinař skou činností; Podíl zařízení s zemědělskou/vinař skou činností; 51,61%

bez zemědělské/vinařs ké činnosti; Podíl zařízení s zemědělskou/vinař skou činností; 48,39%

s zemědělskou/vinařskou činností bez zemědělské/vinařské činnosti

Graf

č.

14,

Podíl

zařízení

se

zemědělskou/vinařskou

Velkopavlovická stezka - vlastní zpracování

88

činností

7.7


V následujícím grafu jsou zobrazeny procentuální podíly firem, které doplňkové služby nabízejí. Doplňkové služby jsou nabízeny 61,29 % firem. Firmy, které nenabízejí žádné doplňkové služby, představují 38,71 % ve výběrovém vzorku. i v tomto případě jsem osobním průzkumem nabyla přesvědčení, že procento firem, které doplňkové služby reálně nabízí, je mnohem vyšší, jen to jejich zveřejněná nabídka nezobrazuje.

nabízí doprovodné služby; Podíl zařízení s nabídkou doprovodných služeb; 61,29%

nenabízí doprovodné služby; Podíl zařízení s nabídkou doprovodných služeb; 38,71% nabízí doprovodné služby nenabízí doprovodné služby

Graf

č.

15,

Podíl

zařízení

s nabídkou

doprovodných

služeb

Velkopavlovická stezka - vlastní zpracování

Pokud se podíváme na strukturu nabídky doplňkových služeb, tak v tomto případě nabídka koštů vín představuje 55 %, je zřejmé, že tato skutečnost je dána propojením vlastní zemědělské činnosti, která na této stezce značně

89

převažuje, se službami, které jednotliví podnikatelé nabízí; také lze konstatovat, že je to nejpřirozenější a nejjednodušší využití potenciálu vinaře.

Druhou skupinu s největším podílem představují služby zprostředkování služeb okolních firem. Potom následuje nabídka projížďky na koních a na závěr nabídka využití bazénu nebo půjčování a servis kol.

degustace vín; Struktura doplňkových služeb; 55,00%

zprostředkování služeb okolních firem; Struktura doplňkových služeb; 25,00%

půjčování/servis kol degustace vín bazén

půjčování/servis kol; Struktura doplňkových služeb; 5,00%

projížďky na koních; Struktura doplňkových služeb; 10,00%

projížďky na koních zprostředkování služeb okolních firem

bazén; Struktura doplňkových služeb; 5,00%

Graf č. 16, Struktura doplňkových služeb Velkopavlovická stezka - vlastní zpracování

90

7.8


Následující mapa zobrazuje, v kterých místech najdeme jakou lůžkovou kapacitu. Kategorie ubytování do 4 lůžek je označena červeně, kapacita 5 až 7 lůžek je označena žlutě, fialově jsou označeny nabídky ubytování s 8 až 10 lůžky. Tato prostorová analýza nemapuje hustotu těchto zařízení v dané lokalitě, pouze lokality, ve kterých se agroturistická zařízení nachází.

Mapa č. 2, Prostorová analýza Velkopavlovická stezka - vlastní zpracování

91

8.

Mikulovská vinařská stezka

Na této stezce najdeme významné architektonické a archeologické památky Jižní Moravy. Tato stezka tvoří uzavřený okruh a svými povrchy i výškovým profilem je vhodná pro každé kolo v dobrém technickém stavu. Z Mikulova směrem na západ vede výhradně po stezkách mimo silniční dopravu. Už kousek za Mikulovem najdeme turistické i vinařské zajímavosti kraje: sklepní kolonie a cihlové lisovny patří k nejpůsobivějším souborům vinařských staveb na Moravě.143

8.1


Mikulovská vinařská stezka má nejhustší nabídku ubytování ze všech vinařských stezek. Zmapováno bylo celkem 261 nabídek ubytování, které představují 6.633 lůžek. Následující graf ukazuje, že ubytování s lůžkovou kapacitou do 10 lůžek představuje 38,40 % a má největší podíl nabídek ve výběrovém souboru. Subjekty s kapacitou 11 až 20 lůžek mají podíl 29,60 %, zařízení s kapacitou 21 – 50 lůžek 20,00 %, zařízení s kapacitou nad 50 lůžek mají 12,00 %. Závěr o konkurenci a doplňkovosti144 jako u předchozích stezek lze konstruovat též, ovšem s dodatkem, že výrazně převyšuje právě nabídka malých kapacit, ubytování do 20 lůžek představuje téměř 70 procent celku.

Dostupné z: http://www.stezky.cz/cze/trasy/vinarske_stezky/mikulovska.htm#132.html, ze dne 10. 12. 2010 143

144

Viz str. 71 a str. 85 výše, odpovídající text u ostatních stezek

92

Graf č. 17, Podíl zařízení dle počtu lůžek Mikulovská stezka - vlastní zpracování

93

8.2


Z vybraného souboru 261 subjektů vyhovuje definici agroturistických zařízení 96 subjektů s celkovou kapacitou 684 lůžek. Ubytování nabízeno převážně soukromými fyzickými osobami a nejvíce jsou zastoupeny zařízení, která mají kapacitu 8 až 10 lůžek. Ubytování najdeme hlavně v soukromí, v penzionech, v chatách a v ubytovnách. Následující graf ukazuje zastoupení jednotlivých skupin nabídek ubytování.



do 4 lůžek do 4 lůžek; Podíl zařízení dle počtu lůžek; 14,58%

od 5 do 7 lůžek od 8 do 10 lůžek

Graf č. 18, Podíl agroturistických zařízení podle počtu lůžek Mikulovská stezka - vlastní zpracování

94

8.3


Obdobně jako u předchozích stezek byla porovnána nabídka ubytování v agroturistických zařízeních podle ceny za lůžko a noc. •

Ubytování do 150 Kč za noc je možné v 2 zařízeních. První se nachází v Dolních Věstonicích a ubytování je v penzionu, druhé je poskytováno v soukromí a nachází se v Bulharech. Podíl je tedy 2,08 % celku.

•

Další skupinou je ubytování od 150 Kč do 250 Kč, to představuje 28,13 % celku. v této cenové relaci nabízí ubytování 27 zařízení a to ve 3 chatách, v 1 ubytovně, 3 ubytování v penzionu a 20 ubytování v soukromí.

•

Nejvíce ubytování se pohybuje v cenové skupině od 250 Kč do 500 Kč s majoritním podílem - 58,33 %. Tuto cenovou nabídku představuje 56 subjektů – 34 ubytování je nabízeno v soukromí, 16 v penzionech, 6 v chatách - a to zejména ve Valticích, v Mikulově, v Březí,

v Dolních

Věstonicích,

v Bulharech,

v Hlohovci,

v Dobrém Poli, v Lednici, v Ivani, v Pasohlávkách, v Novém Přerově, v Pavlově a ve Strachotíně. •

V cenové relaci od 250 Kč do 500 Kč je 8 zařízení. Ubytování se nachází

ve

Valticích,

v Hlohovci,

v Lednici,

v Mikulově,

v Milovicích, v Pavlově, v Pasohlávkách v Hlohovci a v Brodu nad Dyjí, nabídka v tomto cenovém rozpětí představuje 8,33 % celku. •

Poslední relace od 750 Kč do 1000 Kč představuje v daném souboru podíl 3,23 % celku a jde o ubytování ve 3 zařízeních – ubytování v soukromí v Hlohovci, chata v Hlohovci a penzion ve Valticích.

•

Ubytování nad 1.000 Kč za noc nenabízí žádný ubytovatel.

95


do 150Kč Nad 150Kč do 250Kč Nad 250Kč do 500Kč Nad 500Kč do 750Kč Nad 750Kč do 1000Kč



Nad 1000Kč


do 150Kč; Podíl zařízení dle ceny lůžka za noc; 2,08%

Nad 1000Kč; Podíl zařízení dle ceny lůžka za noc; 0,00%

Graf č. 19, Podíl zařízení dle ceny lůžka za noc Mikulovská stezka vlastní zpracování

96

8.4


Podle následujícího srovnání nabídka ubytování s celoročním provozem představuje 85,42 % a sezónní provoz je provozován v 14,58 % zařízení. To zhruba odpovídá Velkopavlovické stezce.


Celoroční provoz Sezónní provoz Sezónní provoz; Podíl zařízení s celoročním a sezoním provozem; 14,58%

Graf č. 20, Podíl zařízení dle sezónnosti Mikulovská stezka - vlastní zpracování

97

8.5


Ve vybraném souboru je na Mikulovské vinařské stezce nabídka ubytování poskytována

v soukromí,

v chatách/chalupách,

v penzionech

a v ubytovnách. Následující graf ukazuje, že většina lůžek je nabízena v kategorii v soukromí – 57,29 %, následováno ubytováním v penzionech – 28,13 % a v chatách/chalupách 12,50%. Procentuálně poslední skupinu tvoří ubytování v ubytovnách – 2,08 %.

Graf č. 21, Podíl zařízení dle typu ubytování Mikulovská stezka - vlastní zpracování

98

8.6

Podnikatelé v ubytování a v zemědělství/vinařství

Na mikulovské stezce nabízejí ubytování zemědělští podnikatelé podílem 43,75 % všech podnikatelů. Tato skutečnost je dána hlavně klimatickými podmínkami pro pěstování vinné révy, polohou stezky a tím, že většina ubytování je nabízena v oblasti, kde je hustota osídlení menší. Podíl podnikatelů, kteří nabízejí jen ubytování a nejsou činní v zemědělství nebo vinařství, tak představuje 56,25 %.

s zemědělskou/vinař skou činností; Podíl zařízení s zemědělskou/vinař skou činností; 43,75%

bez zemědělské/vinařsk é činnosti; Podíl zařízení s zemědělskou/vinař skou činností; 56,25%

s zemědělskou/vinařskou činností bez zemědělské/vinařské činnosti

Graf č. 22, Podíl zařízení se zemědělskou/vinařskou činností Mikulovská stezka - vlastní zpracování

99

8.7


V následujícím grafu jsou zobrazeny procentuální podíly firem, které doplňkové služby nabízejí. Doplňkové služby jsou nabízeny 55,21 % firem. Firmy, které nenabízí žádné služby, představují 44,79 % ve výběrovém vzorku. v případě mikulovské stezky je struktura nabídka doplňkových služeb mnohem širší – zejména díky většímu vzorku dat ve výběrovém souboru. Nabídky na této stezce byly obsáhlejší a detailnější, podnikatelé se snažili odlišit navzájem, vliv konkurence byl velmi znatelný.

poskytuje doplňkové služby; Podíl zařízení s poskytováním doplňkových služeb; 55,21%

nespokytuje doplňkové služby; Podíl zařízení s poskytováním doplňkových služeb; 44,79%

poskytuje doplňkové služby nespokytuje doplňkové služby

Graf

č.

23,

Podíl

zařízení

s poskytováním

doplňkových

služeb

Mikulovská stezka - vlastní zpracování

Pokud se podíváme na strukturu nabídky doplňkových služeb, tak v tomto případě nabídka koštů vín představuje 45,35 %. Další typy služeb s největším podílem představují shodně prodej vín a produktů místních vinařů a druhý

100

okruh, nabídka fitness služeb a/nebo využití bazénu. Obě skupiny mají 22,09 %. Služby zprostředkování služeb okolních firem jsou zastoupeny podílem 13,95 % celku. Půjčování kol nabízí 5,81 % podnikatelů, služby pro rybáře jsou zastoupeny 3,49 %, díky blízkosti nádrže Vodní Mlýny na stezce.

Nejméně zastoupené jsou typy služeb s podílem pouze 1,16 %: bowling, projížďky na koních, firemní večírky a rauty. Malá nabídka firemních večírků a rautů

je

až

překvapivá,

protože

je

to

jedna

z „nejoblíbenějších“

marketingových činností ubytovatelů obecně…

degustace vín; Struktura doplňkových služeb; 45,35%

degustac e vín prodej produktů; Struktura doplňkových služeb; 22,09%

zprostředkování služeb okolních firem; Struktura doplňkových služeb; 13,95%

půjčování/servis kol; Struktura doplňkových služeb; 5,81%

projížďky na koních; Struktura doplňkových služeb; 1,16%

firemní večírky/rauty; Struktura doplňkových služeb; 1,16%

bazén/fitness; Struktura doplňkových služeb; 22,09%

101

projížďky na koních zprostře dkování služeb okolních firem prodej

služby pro rybáře; produktů Struktura doplňkových služeb; 3,49% bowling; Struktura bazén/fit doplňkových služeb; ness 1,16%

Graf č. 24, Struktura doplňkových služeb Mikulovská stezka - vlastní zpracování

půjčován í/servis kol

8.8


Následující mapa zobrazuje, kde najdeme jakou lůžkovou kapacitu. Kategorie ubytování do 4 lůžek je označena červeně, kapacita 5 až 7 lůžek je označena žlutě, fialově jsou označeny nabídky ubytování s 8 až 10 lůžky. Tato prostorová analýza nemapuje hustotu těchto zařízení v dané lokalitě, pouze lokality, ve kterých se agroturistická zařízení nacházejí.

Mapa č. 3, Prostorová analýza Mikulovská stezka - vlastní zpracování

102

9.

Srovnání tří vinařských stezek mezi sebou

Aby práce mohla nabízet relevantní data pro vyvození jakýchkoliv závěrů, je nutno po analýze jednotlivých vinařských stezek je srovnat mezi sebou.

Vzorek dat se u stezek významně liší svým rozsahem, nicméně podíl agroturistických zařízení je vždy cca třetinový; počet ubytovacích zařízení je zobrazen v této tabulce:

Vinná stezka Znojemská Velkopavlovická Mikulovská

Počet agroturistických ubytovacích zařízení 26 31 96

Počet všech zkoumaných zařízení 87 92 261

Počet celkem 153 440 Tabulka č. 3, Srovnání stezek dle počtu zařízení – vlastní zpracování

9.1

Celoroční provoz a lůžková kapacita

Následující tabulka vyjadřuje kolik procent zařízení je otevřeno celoročně a jak velká zařízení podle počtu lůžek jsou na jednotlivých stezkách zastoupena.

Z tabulky vyplývá, že nejvíce zařízení s celoročním provozem je na Znojemské vinařské stezce - 92,31 %. Tato skutečnost souvisí s faktem, že ubytování je nabízeno v hustěji obydlených částech vinařské stezky a tudíž je zde vyrovnanější poptávka po službách. Zároveň Znojmo i Moravský Krumlov jsou významná kulturní a historická centra, suprastruktura je zde na vysoké úrovni. Ve Znojmě najdeme síť čerpacích stanic, banky, směnárny, cyklopůjčovny, cykloopravny a servis pro cyklisty, informační centra, je to významný dopravní uzel, je zde velké informační centrum pro turisty, ale i služby jako je půjčovna aut, sportovní vyžití, galerie a muzea, kulturní akce pořádané celoročně apod.

103

Provoz

Kapacita zařízení Do 4 lůžek

od 5 do 7 lůžek

od 8 do 10 lůžek

Vinná stezka

Celoroční

Znojemská

92.31%

23.08%

50.00%

26.92%

Velkopavlovická

80.65%

3.23%

45.16%

51.61%

Mikulovská 85.42% 14.58% 38.54% 46.88% Tabulka č. 4, Srovnání stezek dle kapacity a provozu – vlastní zpracování

Zařízení, která jsou na Velkopavlovické vinařské stezce otevřena celoročně, představují 80,65 %. Tento podíl je oproti Znojemské stezce nižší, protože tato stezka je v méně hustě zabydlených oblastech, a působí zde více podnikatelů, kteří jsou zemědělci nebo vinaři. Velkopavlovická stezka prochází významnými vinařstvími, která jsou zejména v Rakvicích, Velkých Bílovicích, Kobylí, Zaječí, Uherčice nebo Šakvice. Trasa prochází územím, označovaným také jako Hanácké Slovácko a vinařská stezka je otevřena celý rok. Na této stezce je starobylá lidová architektura, udržují se zde místní kulturní slavnosti jako např. posvícení, jízda králů, masopust nebo pouť, při kterých se místní obyvatelé oblékají do krojů, zpívají lidové písně a hraje cimbálovka. Tyto slavnosti jsou atraktivní pro spoustu návštěvníků a podporují tak místní cestovní ruch. Právě proto je příjem z ubytování i zajímavým přilepšením pro podnikatele v agroturistice, zejména v době, kdy se nemusí věnovat své hlavní činnosti např. v zimě.

Z objektů, které se nachází na Mikulovské stezce, je 85,42 % otevřeno celoročně. Ubytovací zařízení se nacházejí jak v hustěji obydlených místech jako je Mikulov nebo Hustopeče, tak na venkově. Místní památky a příroda na této stezce patří mezi nejnavštěvovanější části Jižní Moravy vůbec a příjem z cestovního ruchu je pro místní obyvatele důležitý. i zde se pořádají kulturní akce během celého roku. Rozdělení kapacity ubytovacích zařízení podle skupin podle počtu lůžek je následující – ubytování do 4 lůžek je nejméně zastoupeno na Velkopavlovické stezce, tj. 3,23 %. Na Mikulovské představuje 14,58 % a na znojemské 23,08 %. 104

Zařízení, která nabízí ubytování od 5 do 7 lůžek, jsou zastoupena na Znojemské stezce 50 %, na Velkopavlovické 45,16 % a na Mikulovské 38,54 %. Kapacity od 8 do 10 lůžek představují na Znojemské stezce 26,92 %, na Velkopavlovické 51,61 % a na Mikulovské 46,88 %.

Z tohoto rozdělení lze vypozorovat, na jaké zákazníky se snaží jednotliví podnikatelé orientovat na které stezce a jaké jsou omezení. Např. na Znojemské stezce je hodně zastoupeno zařízení do 4 lůžek – 23,08 % a zařízení od 5 do 7 lůžek - 50 %. Domnívám se, že to souvisí s možnostmi, které jsou v hustěji obydlených místech a s cenou za pronájem takových prostor nebo s náklady na jejich pořízení a provoz. Naopak na Velkopavlovické a Mikulovské stezce jsou hodně zastoupeny kapacity od 8 do 10 lůžek – Velkopavlovická 51,61 %, Mikulovská 46,88 %. Protože obě stezky jsou situované v méně obydlených částech Jižní Moravy, nejsou zde tak vysoké náklady na pronájem nebo na jejich pořízení a provoz. Výjimkou budou tvořit zařízení zejména ve Valticích. Zároveň podnikatelé, kteří jsou i zemědělci/vinaři se snaží orientovat na větší skupiny zákazníků a nabídka je tomu přizpůsobena.

105

od 8 do 10 lůžek; Znojemská; 26,92%

od 8 do 10 lůžek; Velkopavlovická; 51,61%

od 5 do 7 lůžek; Velkopavlovická; 45,16%

do 4 lůžek; Znojemská; 23,08%

od 8 do 10 lůžek; Mikulovská; 46,88%

od 5 do 7 lůžek; Znojemská; 50,00% od 5 do 7 lůžek; Mikulovská; 38,54% do 4 lůžek; Velkopavlovická; 3,23%

do 4 lůžek; Mikulovská; 14,58%

do 4 lůžek od 5 do 7 lůžek od 8 do 10 lůžek

Graf č. 25, Srovnání stezek dle lůžkové kapacity- vlastní zpracování

106

9.2

Srovnání podle cen a podílu agroturistických zařízení na stezce

Důležité je srovnání stezek podle cen mezi sebou. Následující přehled sleduje kategorie ubytování na jednotlivých stezkách. Ubytování je nejvíce nabízeno v rozmezí od 250 Kč do 500 Kč za noc na všech stezkách. v této cenové relaci tak bude největší konkurence mezi podnikateli. Domníváme se, že zařízení v méně obydlených oblastech nabízejí lepší poměr kvality služeb a ceny.

Dále

srovnáváme,

jak

velké

procento

podnikatelů

je

činných

také

v zemědělství/vinařství (v tabulce označeno jako Agro). Nejmenší procento je na Znojemské stezce, kde nejvíce ubytování je poskytováno v hustěji obydlených

oblastech

a nejsou

tak

pro

spojení

ubytování

se

zemědělstvím/vinařstvím vhodné podmínky.

Vinná stezka Znojemská Velkopavlovická Mikulovská

Cena lůžka nad nad nad nad 250Kč 500Kč 750Kč do 150Kč do do nad do do 150Kč 250Kč 500Kč 750Kč 1000Kč 1000Kč 30.77 15.38% 19.23% % 23.08% 7.69% 3.85% 51.61 16.13% 25.81% % 3.23% 3.23% 0.00% 58.33 2.08% 28.13% % 8.33% 3.13% 0.00%

Agro

19.23% 51.61% 43.75%

Tabulka č. 5, Srovnání stezek dle ceny ubytování a zemědělské činnosti – vlastní zpracování

107

Graficky je znázorněno cenové rozložení na všech stezkách následovně.

nad 250Kč do nad 250Kč do500Kč; Mikulovská; 500Kč; 58,33% Velkopavlovická; nad 1000Kč; 51,61% nad 250Kč do Znojemská; 3,85% 500Kč; Znojemská; nad 1000Kč; nad 750Kč do 30,77% 1000Kč; Znojemská; Velkopavlovická; nad 150Kč do 0,00% nad 500Kč do 7,69% 250Kč; Znojemská; 750Kč; Znojemská; nad 750Kč do nad 1000Kč; 19,23% 1000Kč; Mikulovská; 0,00% 23,08% Velkopavlovická; nad 750Kč do 3,23% 1000Kč; Mikulovská; 3,13%

nad 150Kč do 250Kč nad 250Kč do 500Kč nad 500Kč do 750Kč nad 750Kč do 1000Kč nad 1000Kč

nad 500Kč do 750Kč; Velkopavlovická; nad 150Kč do 3,23% 250Kč; nad 150Kč do nad 500Kč do Velkopavlovická; 250Kč; Mikulovská; 750Kč; Mikulovská; 25,81% 28,13% 8,33%

Graf č. 26, Cenové rozložení na stezkách - vlastní zpracování

108

9.3

Srovnání podle typu ubytování

Následující přehled vyjadřuje ubytování v jednotlivých kategoriích – penzion, ubytovna, ubytování v soukromí, chata/chalupa. Nejméně nabídek najdeme v ubytovnách na všech stezkách. Nejvíce jsou zastoupeny penziony na Znojemské stezce, ubytování v soukromí na Velkopavlovické a Mikulovské stezce.

Typ ubytování

Vinná stezka

ubytování v soukromí

Pension

chata/chalupa

Ubytovna

Znojemská

23.08%

69.23%

7.69%

0.00%

Velkopavlovická

32.26%

29.03%

32.26%

6.45%

Mikulovská

57.29%

28.13%

12.50%

2.08%

Tabulka č. 6, Typ ubytování na stezkách – vlastní zpracování

9.4

Srovnání podle doplňkových služeb

Při porovnání struktury nabídky doplňkových služeb zjistíme, že jsou nejvíce zastoupeny košty vín, zprostředkování služeb okolních firem, prodej vín a firemní akce.

Ve vybraném souboru byly nabídky služeb nejhůře popsány na Znojemské a Velkopavlovické stezce. Spousta podnikatelů tyto služby vůbec neuváděla, přestože je v realitě nabízí. Podnikatelé jsou tak sami proti sobě, protože nedostatek informací je může připravit i o potenciální zákazníky.

Doplňkové služby byly nejlépe popsány na Mikulovské stezce, kde je nejvíce ubytovacích zařízení ze všech stezek. Podnikatelé se tak snaží odlišit jeden od druhého.

109

10. Shrnutí poznatků z analýzy tří stezek Při analýze suprastruktury pro každou vinařskou stezku jsem se snažila najít dostatečný vzorek dat a informací, které by byly porovnatelné jak v rámci jednotlivých stezek, tak i mezi stezkami jako takovými. Samozřejmě bylo nutno některá zařízení i vyloučit, protože nabídka jejich služeb neposkytovala dostatečné informace. Nakonec bylo analyzováno 153 zařízení splňujících kritéria.

Jistou zajímavostí je fakt, že nebylo nalezeno žádné agroturistické zařízení, které by nabízelo spolupráci s dobrovolníky – tzv. WOOFerství145.

Při analýze agroturistických zařízení jsem zjistila, že zejména podnikatelé, kteří jsou i zemědělci/vinaři, pochází z rodin, které zde žijí po několik generací a jejich život je s půdou a hospodářstvím spjat. Podnikatelé, kteří nabízí pouze ubytování, jsou svým způsobem zapojeni také do vinařství/zemědělství. Lidé, kteří v agroturistice podnikají, jsou zejména fyzické osoby, často manželské páry.

Současná vinařská turistika již není provozována jen v tradičních starších budovách, ale také v moderních nově postavených budovách – zejména v moderních penzionech a chatách. Agroturistika tak konkuruje českému fenoménu - chataření.

Ze všech porovnání, která jsem provedla, je největší nabídka v cenové relaci 250 Kč až 500 Kč za lůžko a noc, a to na všech stezkách. Zároveň nejvíce ubytování je nabízeno v zařízeních od 5 do 7 lůžek na všech stezkách. Nejvíce zastoupený typ ubytování je na každé stezce jiný – na Znojemské jsou to penziony, na 145 WOOF, WOOFerství – celosvětová výměnná síť, kde dobrovolníci vypomáhají v době potřeby na ekologické farmě za stravu a ubytování. Délka pobytu není limitována, záleží na dohodě mezi dobrovolníkem a farmou, řídí se ročním obdobím a momentální potřebou práce na farmě.

110

Velkopavlovické ubytování v soukromí a chaty/chalupy, na Mikulovské je to ubytování v soukromí.

Nejvíce zařízení s celoročním provozem se nachází na Znojemské stezce. Nejvíce podnikatelů, kteří jsou také zemědělci nebo vinaři se nachází na Velkopavlovické stezce.

Po provedené analýze jsem dospěla závěru, že největší hustota ubytovacích zařízení se nachází na Mikulovské stezce, zároveň tato stezka má nejširší nabídku doplňkových služeb a to i díky své poloze: je nedaleko Lednickovaltického areálu, nachází se zde vodní nádrž Nové Mlýny, kde se v současnosti rozšiřují lázně v Paskovicích, v rámci této stezky se nachází také Mikulov a Dolní Věstonice. Tato destinace nabízí široké možnosti pro širokou skupinu návštěvníků - možnosti poznání, odpočinku, sportovní vyžití, ochutnávka vín, cyklistiku apod. Možnosti trávení volného času na této stezce jsou větší ve srovnání s ostatními stezkami a domnívám se, že tato stezka je více populární mezi návštěvníky.

Absolutně převažují zařízení otevřená celoročně, což je dle mého názoru překvapující výsledek, na základě definice agroturismu očekávám daleko větší sezónnost.

Informačně nejslabší nabídky ubytování měli podnikatelé, kteří nabízeli ubytování do 4 lůžek. Tyto nabídky obsahovaly minimum informací a byly neprofesionálně zpracovány.

Při analýze dat se bohužel velmi často setkáme s nabídkou, která je uvedena jen v českém jazyce a obsahuje omezené informace o nabízených doplňkových službách - které by bylo velmi žádoucí doplnit. Obecně lze shrnout, že úroveň prezentace

jednotlivých

zařízení

jak

na

internetových

stránkách,

tak

v informačních letácích či brožurách je na slušné úrovni – když už existuje.

111

Problémem je, že u mnoha zařízení informace na internetu neexistují. Obdobně bohužel

propagace

jednotlivých

podnikatelů

na

vinařských

stezkách

a destinace jako takové je velmi nízká, což jistě částečně souvisí s provázaností se zemědělskou činností (nebo jinou), která je hlavním zdrojem příjmu podnikatele. Je zřejmé, že podnikatelé jako celek nevyužívají možnosti webových stránek, reklamy, sjednoceného rezervačního systému, spolupráce s ostatními podnikateli apod.

Obecně můžeme říci, že nabídka suprastruktury na vinařských stezkách na Jižní Moravě je pestrá - rozmístění jednotlivých ubytovacích kapacit je graficky znázorněno

na

mapách

pro

každou

geografickému profilu stezky.

112

vinařskou

stezku

a odpovídá

11. Závěr Cílem diplomové práce bylo analyzovat nabídku agroturistických zařízení na vybraném území. Za nosný produkt bylo vybráno víno, a tedy analyzujeme nabídku vinné či vinařské turistiky. Po dohodě s vedoucím práce byly vybrány tři nejnavštěvovanější regiony vinařské turistiky na Jižní Moravě.

Výhodou agroturistiky z pohledu národního hospodářství je rozvoj cestovního ruchu, který pomáhá udržovat venkovský charakter dané oblasti, dále podpora zaměstnanosti - obecně platí, že cestovní ruch je náročnější na počet pracujících. Agroturistika je (nebo by aspoň měla být) rozvíjena s cílem dlouhodobého rozvoje dané oblasti, nabízí ubytování s omezenou ubytovací kapacitou, což eliminuje negativní dopady, jako je devastace krajiny a životního prostředí v destinaci. Symbióza se zemědělstvím vede k originální nabídce služeb cestovního ruchu, zvyšuje životní a kulturní úroveň obyvatelstva a zachovává tradice. Většina zařízení je vlastněna místními podnikateli, je vázána na služby v cestovním ruchu v daném místě a podporuje tak další podnikatele - a zároveň jde o základ moderní společnosti, protože jde o segment SME146, malých a středních podniků.

V teoretické části práce jsou po prostudování podkladů popsány základní druhy a charakteristiky cestovního ruchu, šetrné formy a druhy cestovního ruchu, definice, typy venkovské turistiky, potenciál na straně nabídky a poptávky, suprastruktura, turistický potenciál a produkty venkovského cestovního ruchu.

Praktická část tvořící hlavní část práce je vytvořena na základě zmapování potenciál na straně nabídky na Jižní Moravě a aktuální nabídky suprastruktury agroturistických zařízení na 3 vinařských stezkách. Tato část je rozdělena na 146

SME Small and medium enterprise / small and medium-sized enterprise

113

společnou charakteristiku (kapitola 5), na popis každé stezky (kapitoly 6, 7, 8), srovnání stezek mezi sebou (kapitola 9) a shrnutí poznatků v kapitole 10.

Pro každou vinařskou stezku bylo nutno najít dostatečný a zároveň relevantní vzorek dat a informací, které by byly porovnatelné jak v rámci jednotlivých stezek, tak i mezi stezkami jako takovými. Při vyhledávání dat bylo nutno některé subjekty vyloučit, protože nabídka jejich služeb neposkytovala dostatečné informace; nebylo jich ovšem mnoho, na každé stezce méně než deset procent celkového počtu agroturistických zřízení. Zde je jistý problém kvantifikace závěrů, protože výzkum nutně trpí výběrem zařízení a variabilitou zpracování nabídek zařízení. Jde tedy o kvantifikaci kvalitativního výzkumu s aspirací na co největší komplexitu, která se ukázala nemožnou. Mnohé informace bylo nutno doplnit osobním angažmá na místě samém a i při vší snaze o kladení stejných otázek nebo o řízený rozhovor se jistě nepodařilo dosáhnout stoprocentně koherentního souboru dat. Na druhé straně, ve výzkumech, se kterými jsem se seznámila, provedených i renomovanými autory jako Masarykova univerzita v Brně, se museli vypořádávat s podobnými problémy.

Výsledky srovnání v jednotlivých vybraných a pro tuto práci zvolených kategoriích (hustota ubytování na jednotlivých stezkách, ceny, typy ubytování, sezónnost, kdo je zemědělec/vinař, jaké jsou doplňkové služby) shrnuty do jedné věty říkají, že třetinový podíl agroturistických zařízení na všem ubytování vytváří největší hustotu ubytovacích zařízení na Mikulovské stezce, nejvíce podnikatelů v zemědělství/vinařství se nachází na Velkopavlovické stezce, největší nabídka ubytování je v cenové relaci od 250 Kč do 500 Kč na všech stezkách, nejvíce podnikatelů, kteří jsou zároveň zemědělci/vinaři, se nachází na Velkopavlovické stezce.

Za velké překvapení považuji naprosto mizivou orientaci na zahraniční klientelu, a to přes přímé sousedství jihomoravských vinic s těmi rakouskými.

114

Pro rozvoj agroturistiky v tomto regionu do budoucna bude určitě důležité se orientovat také na zahraniční klientelu: nabídky bude nutné zpracovávat v cizích jazycích, jazykové vybavení podnikatelů v agroturistice se z jednoho jazyka (myšlen ten mateřský) musí zvýšit, webové stránky by měly být nejen vícejazyčné, ale také „zalistovány“ v zahraničních databázích a webech věnujícím se agroturistice a cestovnímu ruchu.

Relativně překvapující je též míra nedostatečné informovanosti o zařízení samých, a to jak na internetu, tak na místě samém. Vzhledem k mizivým údajům na celonárodní úrovni typu statistické údaje apod. lze říci, že nelze naplnit cíl diplomové práce analýzou tzv. od stolu, kontrola a doplnění údajů na místě naprostou nezbytností. Souhrnné informace na celonárodní úrovni by obsáhly asi jen polovinu zařízení. Všeobecné srovnání míry informovanosti se stejně zaměřeným regionem Rakouska dopadá značně v neprospěch Jižní Moravy a přitom nejde o až zase tak náročnou „disciplínu“. Každopádně toto je velký problém, kterému je zapotřebí se věnovat.

Jistě důležité je také zlepšení spolupráce s ostatními podnikateli v destinaci, kteří jsou provázáni s cestovním ruchem, a vůbec s dalšími činiteli jak v kraji samém, tak na vyšší úrovni. Samozřejmě také lze kritizovat státní a samosprávné orgány za většinový přístup, který by se dal nejlépe charakterizovat heslem „spousta řečí a skutek utek“. K investicím do infrastruktury a suprastruktury je jistě žádoucí využít regionální nebo státní podpory, které zvýší atraktivitu destinace. Tam, kde nějaká podpora zabrala, jsou výsledky velmi pozitivní – třeba projekt Moravských vinařských stezek je úctyhodný. Velkým přínosem pro rozvoj podnikání samého či vzdělávání podnikatelů v agroturistice mohou být dotace z evropských fondů. Je ovšem velmi žádoucí, aby tyto investice, ať již původu jakéhokoliv, byly využity efektivně, neplatily se z nich zcela zhůvěřilé projekty a nerozkrádaly se či nevyužívaly korupčním způsobem, jak se bohužel často děje.

115

Jak již řečeno výše, k rozkvětu tohoto cestovního ruchu značně přispěje lepší propagace a reklama jednotlivých podnikatelů a jejich sdružení či sdružujících projektů. Je také důležité, aby podnikatelé hledali způsoby, jak zlepšit kvalitu svých služeb. Jedním z řešení může být certifikace vinařské turistiky. S ohledem na stárnutí současné populace by další - či lépe u nás téměř novou - příležitostí mohly být nabídky služeb pro seniory, kteří často mají dostatečné finanční zdroje a disponují dostatkem času a motivací si užít. v neposlední řadě lze opět upozornit na vhodnost „zrušení hranice“ s Rakouskem a Slovenskem nejen díky Schengenskému prostoru, ale zejména v myslích lidí, jejich znalostech a jazykové vybavenosti, všeobecně v odstraňování všech zbytečných bariér pro přeshraniční turistiku a spolupráci tak blízkých regionů, které v historii někdy i tvořily region jeden.

Z hlediska

cílů

této

diplomové

práce

jsem

přesvědčena,

že

bylo

předpokládaného cíle dosaženo a na vybraném vzorku vinařských stezek bylo prozkoumáno velké množství zařízení, které vyhovují přijaté definici agroturistického zařízení. Počet zařízení přesáhnul očekávání asi dvakrát a je zřejmé, že kraj Jižní Moravy lze označit za jakousi „velmoc“ mezi kraji v Česku v agroturistice.

Za problematickou stránku výzkumu této práce lze považovat to, že nedává přesnou odpověď v počtech zařízení na stezkách, nakonec na výběr zařízení musel být aplikována kvalitativní metoda, protože mnohá zařízení existovala jen na papíře či o nich nebyly dostatečné informace, ani se je nepodařilo nijak doplnit. Nicméně dle získané zkušenosti lze prohlásit, že tato chyba v zachycení komplexního obrazu o třech stezkách činí do deseti procent vzorku a tudíž jde rozhodně o popis situace v dostatečné míře relevance a učiněné závěry jsou činěny na základě dostatečně reprezentativního vzorku.

Osobně mne provedené analýzy obohatily o zcela rozdílný přístup ke světu ubytování, než jsem sama znala ze své předešlé praxe (tedy opačný extrém

116

pětihvězdičkových hotelů typu Marriott zejména pro obchodní klientelu). Tyto základní ubytovací jednotky o několika málo pokojích ale nakonec mají podobné problémy, jen je řeší diametrálně jinými prostředky a způsoby a ve zcela

jiném

rozsahu.

Jako

příklad

lze

uvést

otázku

obsazenosti

a informovanosti…

Za hlavní nalezené pozitivum práce považuji to, že zařízení je hodně a ve srovnání s minulostí se tento segment cestovního ruchu opravdu rozvíjí jak kvantitativně, tak kvalitativně, což je znát např. i z toho, že různé statistické údaje staršího data dnešní situaci velmi výrazně neodpovídají. Naopak za hlavní kritický poznatek celé práce bych označila překvapivou nízkou míru informací o mnoha zařízeních a jejich minimální sebepropagaci. Podstatným závěrem práce je fakt, že se sice liší hustota zařízení na různých místech (zejména podle toho, zda jde spíše o venkov nebo o příměstskou aglomeraci), ale podíl agroturistických zařízení je na všech stezkách podobný a to třetinový. Čili jde o podstatnou část cestovního ruchu a tento podíl opravňuje i požadavky na pozornost tomuto odvětví a nakonec i oprávněnost tématu této práce – na začátku jsme čelila poznámkám o marginálnosti zkoumaného jevu…

117

12. Zdroje

Odborná literatura

[1] Bartoněk, Beneš, Muller-Funk, Polleros: Průvodce krajem a jeho kulturou Waldviertel, Weinviertel, Jižní Morava, Moraviapress, Břeclav, ISBN 80-86181-15-4

[2] Hesková: Cestovní ruch pro vyšší a vysoké školy, Fortuna, Praha, 2006, ISBN 807168-948-3

[3] Kiraľová A: Marketing destinace cestovního ruchu, Ekopress, Praha, 2003, ISBN 80-86119-56-4

[4] Malá a kolektiv: Základy cestovního ruchu, VŠE, Praha, 2002, ISBN 80-2450439-1

[5] Palatková: Marketingová strategie destinace cestovního ruchu, Grada Publishing, Praha, 2006, ISBN 80-247-1014-5

[6] Pásková, Zelenka: Výkladový slovník cestovního ruchu, Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, 1. Vydání, 2002, ISBN 80-239-0152-4

[7] Pourová M: Agroturistika, možnosti rozvoje a perspektiva v České republice, Kufr, Praha, 2000, ISBN 80-213-0672-6

[8] Stříbrná M: Venkovská turistika a agroturistika, Profi Press, Praha, 2005, ISBN 80-86726-14-2

118

[9] Šimková: Manažerské a marketingové přístupy ve venkovské turistice, Gaudeamus, Hradec Králové, 2008, ISBN 978-80-7041-586-3 [10] Vystoupil, Šauer: Základy cestovního ruchu, ESF MU, Brno, 1. Vydání, 2006, ISBN 80-210-4205-2

Internetové zdroje

[11] Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava: o Jižní Moravě. [online]. Poslední aktualizace: 2010. [cit. 4. 7. 2012]. Dostupné z:

[12] Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava: o Jižní Moravě. [online]. Poslední aktualizace: 2010. [cit. 3. 7. 2012]. Dostupné z: [13] Czechtourism: Cestovní ruch a obnova hmotného dědictví. [online]. Poslední aktualizace: 2008. [cit. 30. 6. 2012]. Dostupné z: < http://www. edenczechtourism. cz/udrzitelny-cestovni-ruch. html. >

[14] Česká centrála cestovního ruchu: Charakteristika a význam cestovního ruchu. [online]. Poslední aktualizace: 2/2009. [cit. 25. 3. 2009] Dostupné z:

[15] Česká centrála cestovního ruchu: Report Jihomoravský kraj. [online]. Poslední aktualizace: 3/2012. [cit. 5. 7. 2012]. Dostupné z:

119

[16] Česká centrála cestovního ruchu: Tisková zpráva JCCR - Jihočeský kraj přilákal vloni více zahraničních turistů. [online]. Poslední aktualizace 11. 2. 2011. [cit. 31. 3. 2012]. Dostupné z:

[17] Český statistický úřad: Agrocenzus 2005. [online]. Poslední aktualizace: 6/2006. [cit. 31. 3. 2012]. Dostupné z:

[18] Český Statistický úřad: Lexikon definic a pojmů. [online]. Poslední aktualizace 2011. [cit. 19. 4. 2012]. Dostupné z:

[19] FM VŠE: Udržitelný rozvoj cestovního ruchu (metody, postupy, přístupy, teoretické aspekty). [online]. Poslední aktualizace: 2010. [cit. 14. 6. 2012]. Dostupné z:

[20] Jihomoravský kraj: Základní údaje o Jihomoravském kraji. [online]. Poslední aktualizace 20. 6. 2011. [cit. 4. 7. 2012]. Dostupné z:

[21] Jihomoravský kraj: Expertní analýza návštěvnosti v Jihomoravském kraji. [online]. Poslední aktualizace 22. 9. 2010. [cit. 5. 7. 2012]. Dostupné z:

[22]Jihomoravský kraj: Metodika_monitoring_2010-1. [online], Poslední aktualizace 31. 3. 2011, [cit. 7. 4. 2012], Dostupné z:

120

[23] Jihomoravský kraj: Turistické informace. [online]. Poslední aktualizace 31. 1. 2011. [cit. 28. 6. 2012]. Dostupné z:

[24] Krajské sdružení NS MAS ČR Jihomoravského kraje: Tradice a současnost vinařství Jižní Moravy a tvorba pěších tras, venkovských muzeí a dalších produktů venkovského cestovního ruchu. [online]. Poslední aktualizace 2010. [cit. 7. 4. 2012]. Dostupné z:

[25] Klíč k bezpečnému stravování: Co je to HACCP. [online]. Poslední aktualizace 2012. [cit. 31. 3. 2012]. Dostupné z:

[26] Ministerstvo pro místní rozvoj: Kategorizace ubytování. [online]. Poslední aktualizace: 2010. [cit. 19. 4. 2012]. Dostupné z:

[27] Ministerstvo pro místní rozvoj: Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky. [online]. Poslední aktualizace: 2011. [cit. 31. 3. 2012]. Dostupné z:

[28] Ministerstvo životního prostředí: Environmentální politika a nástroje. [online]. Poslední aktualizace: 20. 12. 2008, [cit. 21. 4. 2009]. Dostupné z: ,

121

[29] Moravské vinařské stezky: Moravská vinná stezka. [online]. Poslední aktualizace 12. 10. 2010. [cit. 10. 12. 2010]. Dostupné z: [30] NFR, HO. RE. KA, ČCCR a MMR: Standardizace ubytovacích zařízení. [online]. Poslední aktualizace: 7. 2. 2009. [cit. 19. 4. 2012]. Dostupné z: ,

[31] Numerato: Je cestovní ruch k ekologii stále lhostejný? [online]. Poslední aktualizace: 7. 5. 2011. [cit. 7. 12. 2011]. Dostupné z: ,

[32] Oficiální stránky: České dráhy v Jihomoravském kraji. [online]. Poslední aktualizace 23. 3. 2012. [cit. 3. 7. 2012]. Dostupné z: < www. cd. cz/jihomoravsky-kraj/cd-jihomoravsky-kraj/-7355/. html>

[33] Oficiální stránky: ECEAT. [online]. Poslední aktualizace 29. 6. 2012. [cit. 10. 7. 2012]. Dostupné z:

[34] Oficiální stránky: Greenways zelené stezky. [online]. Poslední aktualizace 11. 7. 2012. [cit. 11. 7. 2012]. Dostupné z: [35] Oficiální stránky: Mikulovská vinařská stezka. [online]. Poslední aktualizace 12. 10. 2010. [cit. 10. 12. 2010]. Dostupné z:

[36] Oficiální stránky: Moravské vinařské stezky. [online]. Poslední aktualizace 12. 10. 2010. [cit. 10. 12. 2010]. Dostupné z:

122

[37] Oficiální stránky: Regionální rozvojová agentura Jižní Moravy. [online]. Poslední aktualizace 9. 7. 2012. [cit. 10. 7. 2012]. Dostupné z:

[38] Oficiální stránky: Ředitelství silnic a dálnic [online]. Poslední aktualizace 2012. [cit. 3. 7. 2012]. Dostupné z: < http://www. rsd. cz/mapy/soubor-map--kraje. html> [38] Oficiální stránky: Velkopavlovická vinařská stezka. [online]. Poslední aktualizace 12. 10. 2010. [cit. 10. 12. 2010]. Dostupné z:

[39] Oficiální stránky: Znojemská vinařská stezka. [online]. Poslední aktualizace 12. 10. 2010. [cit. 10. 12. 2010]. Dostupné z:

[40] OSN: Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. [online]. Poslední aktualizace: 2005. [cit. 25. 6. 2010]. Dostupné z:

[41] The Ecotourism Society: What is Ecotourism?. [online]. Poslední aktualizace: neuvedeno. [cit. 7. 7. 2012]. Dostupné z:

[42] The Ecotourism Society: What is Ecotourism? [online]. Poslední aktualizace: neuvedeno. [cit. 7. 7. 2012]. Dostupné z:

123

[43] Turistická infrastruktura: Tourism infrastructures and Ecological Anthropy. [online]. Poslední aktualizace: 2011. [cit. 31. 3. 2012] Dostupné z:

[44] UNWTO. Glossary. [online]. Poslední aktualizace: neuvedeno. [cit. 5. 6. 20012]. Dostupné z

[45] Via Rustica: Agroturistika a alternativní zdroje příjmů v zemědělství. [online]. Poslední aktualizace: neuvedeno. [cit. 8. 6. 20012]. Dostupné z: [46] VŠB: Standardy venkovská turistika a agroturistika. [online]. Poslední aktualizace: neuvedeno. [cit. 30. 11. 2010] Dostupné z: http://www. fast10. vsb. cz/. . . /ubytování/standardy%20venkov%20a%20agroturistika. doc. html>

[47] VŠE: Cestovní ruch pro všechny. [online]. Poslední aktualizace: 25. 10. 2010. [cit. 30. 6. 2012]. Dostupné z:

[48] VŠE : Venkovský cestovní ruch, jeho specifika a podmínky pro rozvoj. [online]. Poslední aktualizace 2007. [cit. 4. 8. 2012]. Dostupné z:

[49] UNCSD: Rio +20 Conference on sustainable development. [online]. Poslední aktualizace: 5. 6. 2012. [cit. 30. 6. 2012]. Dostupné z:

124

[50] World Travel Tourism Council: Tourism economic impact across the world, Methodical Framework. [online]. Poslední aktualizace 2012. [cit. 19. 4. 2012]. Dostupné z:

[51] Znojmo: Turistické informační centrum Znojmo. [online]. Poslední aktualizace: neuvedeno. [cit. 3. 7. 2012]. Dostupné z:

[52] Znojmo: Turistické informační centrum Znojmo. [online]. Poslední aktualizace: neuvedeno. [cit. 6. 7. 2012]. Dostupné z: < http://www. znojmocity. cz/jezdectvi/os-3898/p1=4891. html>

Zákony

[53] Sbírka zákonů: Zákon č. 105/1990 Sb. o soukromém podnikání občanů

Ostatní zdroje

[54] Švejdová: Diplomová práce Podpora cestovního ruchu v České republice a ve vybraných zemích EU, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2008

125

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI. Diplomová práce Věra Zelinková

Recommend Documents