Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci
Diplomová práce
2008
Věra Hanzlová
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Katedra managementu veřejného sektoru Hlavní specializace: Management
Diplomová práce
Zaměstnanost na Novobystřicku
Školní rok 2007/2008
Diplomant: Věra Hanzlová
Vedoucí diplomové práce: Mgr. Jaroslava Sedláková, Ph.D.
Prohlášení
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Zaměstnanost na Novobystřicku“ jsem vypracovala samostatně a že jsem uvedla veškerou použitou literaturu a podkladové materiály, ze kterých jsem čerpala v seznamu literatury
V Kunžaku dne 16. června 2008
Podpis:
Poděkování Děkuji za spolupráci při zpracování analytické části diplomové práce paní ředitelce Úřadu práce v Jindřichově Hradci Ing. S. Zemanové a za užitečné rady a pomoc vedoucí diplomové práce Mgr. J. Sedlákové, Ph.D.
A notace Diplomová práce na téma „Zaměstnanost na Novobystřicku“ si klade za cíl provést analýzu trhu práce v tomto regionu ke konci roku 2007. Na základě zjištěných poznatků budou stanoveny kritické oblasti z pohledu zaměstnanosti a navržena doporučení, která by mohla zaměstnanost v regionu Novobystřicko zvýšit.
The main objective of the diploma work on topic „Employment in the region of Novobystricko“ is to analyse the labour market of this region to the end of 2007. On the basis of realized data the critical sections for employment will be set and the recommendation for the increase in employment in the region of Novobystricko will be proposed.
Obsah Úvod............................................................................................................................................1 1. Nezaměstnanost a její vývoj ...................................................................................................3 2. Nezaměstnanost – základní pojmy .........................................................................................4 3. Pohledy ekonomů na nezaměstnanost ....................................................................................6 4. Druhy nezaměstnanosti...........................................................................................................9 5. Důsledky nezaměstnanosti....................................................................................................12 6. Zaměstnanost a legislativa ....................................................................................................14 7. Trh práce a politika zaměstnanosti v EU ..............................................................................17 8. Trh práce v ČR na konci roku 2007.....................................................................................20 9. Aktivní politika zaměstnanosti v ČR ....................................................................................22 9.1 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti.........................................................................22 9.2 Cílené programy k řešení zaměstnanosti .......................................................................24 9.3 Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti......................................................................26 10. Poptávka po práci v regionu Novobystřicko......................................................................28 10.1 Okres Jindřichův Hradec a region Novobystřicko......................................................28 10.2 Zaměstnanost v okrese Jindřichův Hradec .................................................................29 10.3 Vývoj nezaměstnanosti v okrese J. Hradec a v regionu Novobystřicko....................30 10.4 Volná pracovní místa v okrese J. Hradec k 31. 1. 2008 .............................................31 10.5 Významní zaměstnavatelé okresu J. Hradec...............................................................34 10.6 Významní zaměstnavatelé regionu Novobysřicko .....................................................36 10.7 Významní zaměstnavatelé v oblasti Slavonic a Dačic................................................37 11. Dopravní infrastruktura v regionu Novobystřicko............................................................39 12. Novobystřicko a pracovní příležitosti v cestovním ruchu ................................................40 13. Analýza lidských zdrojů regionu Novobystřicka...............................................................43 13.1 Základní informace o obyvatelstvu regionu .............................................................43 13.2 Dotazníkové šetření mezi nezaměstnanými regionu Novobystřicko........................44 14. SWOT analýza regionu Novobystřicko z pohledu zaměstnanosti.....................................57 14.1 Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby z pohledu zaměstnanosti .......................57 14.2 Kritické oblasti z hlediska zaměstnanosti, strategie vedoucí ke zlepšení situace.....60 15. Závěr ..................................................................................................................................63 Literatura...................................................................................................................................66 Přílohy.......................................................................................................................................68
Úvod V naší kultuře má placená práce v zaměstnání hluboké kořeny v uspořádání společnosti, stejně jako v psychice člověka. Zaměstnání je jakýmsi středem našeho života. Veškeré cíle, sociální kontakty, struktura našeho života a společenský status se odvozují od našeho zaměstnání. Vzdělávání je přípravou na zaměstnání a volný čas slouží k nasbírání sil pro další práci v zaměstnání. Proto je ztráta zaměstnání u většiny práceschopných jedinců velkou ránou, a to jak z pohledu ekonomického, tak i sociálního.
Z pohledu ekonomů je nezaměstnanost v podstatě přirozeným jevem svobodné společnosti, založené na demokracii a tržním mechanismu. Toto platí, pokud se nezaměstnanost nestane masovou. Pak se stává závažným problémem, a to jak ekonomickým, tak sociálním, se kterým se v současné době potýkají mnohé vyspělé tržní ekonomiky.
Pro svou diplomovou práci jsem si zvolila téma zaměstnanosti (nezaměstnanosti) v regionu Novobystřicka, do kterého spadá město Nová Bystřice a jeho třináct místních částí. Dále jsem do tohoto regionu začlenila také obce Číměř a Staré Město pod Landštejnem s místními částmi, které do oblasti Novobystřicka územně spadají.
Oblast Novobystřicka byla od nepaměti poznamenána svou polohou na hranici Čech a Rakouska. Již ve středověku tudy vedla solná stezka a s ní spojený čilý obchodní ruch. Před druhou světovou válkou a následným neprodyšným uzavřením hranice spolu žili česky a německy mluvící občané ve shodě a v pohraniční oblasti kvetl obchod a především textilní výroba, která zajišťovala dostatek pracovních příležitostí. Odsun německých obyvatel po roce 1945 a osídlení oblasti přistěhovalci z vnitrozemí, kteří neměli vztah k lehce nabyté půdě a majetku a dále také uzavření hranic s Rakouskem znamenalo pro tuto oblast počátek období zapomnění a dlouholetého úpadku. Teprve politické změny po Sametové revoluci v roce 1989 s sebou přinesly nové možnosti pro využití pohraničí a s tím spojené nové pracovní příležitosti a též možnost českých občanů ucházet se o práci za hranicemi Rakouska. Příznivý vývoj oblasti z hlediska pracovních příležitostí poznamenala v roce 2006 vlna propouštění u největšího zaměstnavatele v regionu, textilní firmy Alma, a.s., na kterou byl počátkem roku 2007 vyhlášen konkurs. Míra nezaměstnanosti se vyhoupla na téměř 12%. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla provést analýzu trhu práce v oblasti Novobystřicka.
Záměrem diplomové práce je poskytnout ucelený přehled pracovních příležitostí v regionu Novobystřicka ke konci roku 2007 a zhodnotit silné a slabé stránky a možné příležitosti a hrozby pro region z hlediska trhu práce.
Ke splnění záměru práce přispějí následující stanovené cíle. Cílem teoretické části práce je seznámit čtenáře s ekonomickým pohledem na zaměstnanost a s problematikou vývoje zaměstnanosti v České republice a provést srovnání s vývojem v dalších státech Evropské unie. Praktická část diplomové práce si klade za cíl provést důkladnou analýzu trhu práce v regionu Novobystřicko za pomoci SWOT analýzy. Součástí analýzy je také dotazníkové šetření mezi nezaměstnanými regionu, jehož výsledky umožňují provést srovnání se situací v celém okrese Jindřichův Hradec, pro který jsou k dispozici statistická data Úřadu práce.
V závěru diplomové práce shrnu získané poznatky a pokusím se navrhnout strategii, která by mohla vést ke zlepšení úrovně zaměstnanosti v regionu Novobystřicko.
2
1. Nezaměstnanost a její vývoj Nezaměstnaností je v ekonomické teorii nazýván stav, kdy osoba schopná práce nemůže najít placené zaměstnání.
Z historického pohledu se vznik problému nezaměstnanosti pojí s rozvojem tržního hospodářství. Podle Mareše1, byla klíčovým momentem průmyslová revoluce v první polovině 19. století, která způsobila, že téměř celý příjem jedince začal být získáván pouze na trhu práce prostřednictvím zaměstnání, což vedlo k postupné existenční i sociální závislosti na zaměstnání. Na počátku 19. století se nezaměstnanost v evropských zemích pohybovala podle dostupných neúplných záznamů kolem 30% ekonomicky aktivních osob. Na konci 19. století došlo ke snížení nezaměstnanosti na přibližně 7%, což bylo způsobeno zákazem dětské práce a uzákoněním možnosti vzdělávání pro ženy. Počátek 20. století byl obdobím prvních politických debat na téma nezaměstnanosti jako sociálního problému celé společnosti.
V Československu se situace vyvíjela až do 30. let 20. století poměrně příznivě, ale období krize ve 30. letech přineslo dramatický nárůst nezaměstnanosti na přibližně 20%. Nárůst počtu nezaměstnaných osob byl spojený i s poklesem jejich mezd. Šok spojený s nezaměstnaností třicátých let 20. století, který vedl k výraznému poklesu životní úrovně obyvatel, byl natolik silný, že pozdější komunistická vláda všemi prostředky úspěšně prosazovala až do 80. let politiku plné zaměstnanosti.
V období po 2. světové válce se dařilo v evropských zemích udržovat nezaměstnanost na 34%. Toto bylo dáno především poválečnou rekonstrukcí ekonomik, technologickým rozvojem, vznikem nových výrobků masové spotřeby a rozvojem služeb. Až do konce 60. let 20. století bylo možno hovořit o plné zaměstnanosti. Od 70. let 20. století docházelo ke zvyšování nezaměstnanosti na 8 až 15 % a masová nezaměstnanost se stala běžnou skutečností. Od konce 80. let míra nezaměstnanosti ve vyspělých průmyslových zemích Evropy klesá, ale přesto se současná evropská průměrná míra pohybuje kolem 7%, z toho tvoří přibližně polovinu dlouhodobě nezaměstnaní. Tento fakt nutí vlády neustále hledat cesty, jak problém nezaměstnanosti co nejefektivněji řešit.
1
Mareš, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém,1994, str. 35-40
3
2. Nezaměstnanost – základní pojmy V této kapitole si připomeneme některé základní pojmy spojené s nezaměstnaností a metody zjišťování nezaměstnanosti tak, jak jsou uváděny v ekonomické teorii.
Základní pojmy
Zaměstnaní jsou lidé, kteří jsou v pracovně právním poměru nebo osoby samostatně výdělečně činné.
Nezaměstnaní jsou lidé, kteří podle metodiky Mezinárodního úřadu práce v Ženevě dosáhli minimálně věku 15 let a splňují následující tři podmínky: -
nejsou zaměstnaní
-
aktivně hledají práci
-
jsou schopni nastoupit do práce kdykoli (max. do 14 dnů)
Prakticky se jedná o osoby registrované na úřadu práce.
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří celkový počet zaměstnaných plus celkový počet nezaměstnaných.
Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo jsou lidé, kteří jsou nezaměstnaní a nejsou ekonomicky aktivní. Patří sem zejména ženy v domácnosti, studenti, invalidé, penzisté…
Podpora v nezaměstnanosti je vyplácena jako plnění z účasti na sociálním pojištění, na které zaměstnanec povinně přispívá ze své mzdy. Jedná se podíl z výše posledního výdělku a jeho vyplácení je časově omezeno. Pokud nemá nezaměstnaný nárok na plnění z pojištění, je mu vyplácena sociální dávka, která se vypočítává vzhledem k životnímu minimu a minimální mzdě.
Pracovní trh je místo, kde se střetává nabídka práce s poptávkou po práci. Na rozdíl od klasického trhu zde na cenu práce významným způsobem působí zásahy státu a odborů. Veřejně prospěšná pracovní místa jsou práce, které pro nezaměstnané organizuje stát a také pracovní místa, na jejich zřízení stát podnikatelům přispívá. 4
Metody zjišťování nezaměstnanosti Výběrové šetření Nezaměstnanost lze zjišťovat pomocí výběrového šetření prováděného pravidelně v populaci zpravidla telefonicky. Výhodou této metody je, že zachycuje jak nezaměstnané registrované na pracovních úřadech, tak i nezaměstnané neregistrované, tzv. skryté.
Součet osob registrovaných na ÚP Častěji používanou metodou zjišťování nezaměstnanosti je sčítání osob registrovaných na úřadech práce.
Nezaměstnanost lze vyjádřit absolutním číslem (počet nezaměstnaných) nebo relativně pomocí míry nezaměstnanosti, která se vypočítá pomocí vzorce: nezaměstnaní/ekonomicky aktivní obyvatelstvo X 100 Zjištěný výsledek udává, kolik procent práceschopného obyvatelstva je bez zaměstnání.
Statistický úřad Eurostat zpracovává tzv. harmonizovanou míru nezaměstnanosti, která slouží pro srovnání s ostatními zeměmi EU a může být až o procento nižší než tzv. registrovaná míra nezaměstnanosti, která je dána součtem uchazečů o práci registrovaných na úřadech práce.
5
3. Pohledy ekonomů na nezaměstnanost V různých společnostech je nezaměstnanost vnímána rozdílným způsobem, který je dán vývojem a kulturními tradicemi jednotlivých zemí. Tento způsob vnímání předurčuje, jakým způsobem a v jakém rozsahu se jí snaží společnost čelit a zmírňovat její důsledky pomocí služeb sociálního státu. Od doby, kdy se nezaměstnaností začali ekonomové zabývat jako ekonomickým problémem, se postupně rozvíjelo několik základních pohledů na nezaměstnanost, z nichž vyplývají i doporučení, jak nezaměstnanosti čelit. Mareš2 i další ekonomové uvádějí následující přístupy:
Liberální pohled Z pohledu liberalistické a neoklasické ekonomie je nezaměstnanost pouze výsledkem působení tržního mechanismu. Je to projev krátkodobého narušení ekonomické rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou práce, které tržní mechanismus sám po určité době odstraní. Potřeba lidí měnit zaměstnání se současně střetává s malou informovaností o volných místech, neochotou se za prací stěhovat a přijmout zhoršené mzdové podmínky. Určitá míra nezaměstnanosti je liberalisty chápána jako přirozená a rovná se nezaměstnanosti dobrovolné.
Pohled liberalistů na sociální stát je skeptický, neboť jistota příjmu z dávek sociálního státu oslabuje motivaci k práci. Existence štědrého sociálního státu znamená též vysoké daňové zatížení pro podnikatelskou sféru, jejímž důsledkem je neochota investovat. Liberalisté označují sociální stát také za zdroj inflace. Boj s inflací, omezení síly sociálního státu a mzdová regulace jsou podle liberálů prvořadé úkoly vedoucí k úspěšnému řešení problému nezaměstnanosti.
Keynesiánský pohled Jeden z nejvýznamnějších ekonomů 20. století, matematik a filosof J.M. Keynes již v roce 1936 zavrhl liberální pohled na nezaměstnanost a jako výchozí bod stanovil uznání existence stálé nedobrovolné nezaměstnanosti. Podle Keynese3 jsou dvě rozhodující příčiny masové a dlouhodobé nezaměstnanosti. První z nich je technologický pokrok, který nahrazuje lidskou práci technikou. Druhou příčinou je nedostatečná poptávka daná malou kupní silou 2 3
Mareš, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, 1994, str. 27-32 Keynes, J.M.: Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz, 1936
6
obyvatel a omezováním investic. Keynesovo učení vneslo do ekonomické teorie nový pohled na mzdu. Mzda tak není považována pouze za náklady pro firmy, ale také jako hlavní zdroj kupní síly obyvatelstva, které tvoří poptávku na trhu. Keynesovi stoupenci docházejí k závěru, že nezaměstnanost je možné regulovat pouze pomocí státních intervencí (především formou veřejných výdajů) do ekonomiky, které budou stimulovat poptávku. Sociální stát je chápán jako faktor ovlivňující zaměstnanost pozitivně, neboť udržuje koupěschopnost obyvatelstva a zajišťuje tak růst počtu pracovních míst a v konečném důsledku snižování nezaměstnanosti.
Marxistický pohled Marxisté spojovali existenci nezaměstnanosti s kapitalismem, který není schopen se vyhnout opakujícím se krizím a masové nezaměstnanosti z důvodu vnitřních rozporů. Nezaměstnanost je podle marxistů důsledkem nerovnováhy mezi reprodukcí pracovních sil a akumulací kapitálu. Zvyšuje-li akumulace kapitálu poptávku po práci na straně jedné, na straně druhé pak zvyšuje nabídku pracovní síly jejím uvolňováním. Tlak nezaměstnaných nutí současně zaměstnané produkovat více práce a tím se stává nabídka práce částečně nezávislou na nabídce pracovníků. Nezaměstnaní jsou chápáni jako jakási „rezervní záloha pracovní síly“, která je připravena pro případ náhlých pohybů kapitálu v odvětvové struktuře. Jedinou cestou k odstranění nezaměstnanosti je podle marxistů zrušení soukromého vlastnictví výrobních prostředků.
Monetaristický pohled V 70. a
80. letech 20. století zasáhla všechny vyspělé tržní ekonomiky krize spojená
s masovou nezaměstnaností. Bylo zřejmé, že snaha o zajištění plné zaměstnanosti pomocí státních zásahů neuspěla. Toto vedlo k obecné skepsi vůči státní regulaci ekonomiky a k návratu
k neoklasické
ekonomii.
Monetaristé
došli
k závěru,
že
vysoká
míra
nezaměstnanosti je důsledkem nevyhovující distribuce práce mezi odvětvími způsobená dlouhodobými státními zásahy do ekonomiky. Růst nezaměstnanosti je tu chápán jako oběť za životně důležité snižování inflace. Úkolem monetární politiky je zajistit, aby nabídka peněz byla v souladu s produkcí zboží a služeb. Snižování nezaměstnanosti by mělo být dosahováno nikoli zvyšováním veřejných výdajů, ale podporou rekvalifikací, mobility pracovní síly a podobně. Státní politika zaměstnanosti se v současné době realizuje jednak 7
pasivním způsobem, tzn. zmírňováním dopadů nezaměstnanosti vyplácením dávek v nezaměstnanosti. Stále více se však setkáváme s aktivním přístupem vlád, které se zaměřují na snižování nezaměstnanosti pomocí podpory tvorby nových pracovních míst, rekvalifikací, migrace za prací či zlepšování informovanosti o volných pracovních místech.
8
4. Druhy nezaměstnanosti Nezaměstnanost můžeme rozlišovat podle příčin, které vedou k jejímu vzniku, či podle dalších
charakteristik. Jak uvádí Buchtová4 či Mareš5, můžeme vymezit druhy
nezaměstnanosti podle rozsahu jejich dopadu na společnost nebo podle její zjevnosti a změřitelnosti.
Druhy nezaměstnanosti podle příčin Nezaměstnanost lze rozlišit podle příčin vedoucích k jejímu vzniku na tři základní druhy – nezaměstnanost frikční, strukturální a cyklickou.
Frikční nezaměstnanost Jedná se o přechodnou nezaměstnanost, která vzniká v důsledku přesunu pracovníků mezi pracovními místy. Doba nezaměstnanosti je v tomto případě pouze čas nutný k nalezení nového uplatnění, který je ovlivněn především strukturou pracovního trhu a státem danými podmínkami pro získání sociálních podpor a obvykle nepřesahuje dobu třech měsíců.
Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost je výsledkem nerovnováhy mezi nabízenou pracovní silou a požadavky zaměstnavatelů. Na vznik strukturální nezaměstnanosti upozorňuje výskyt velkého počtu nezaměstnaných a zároveň výskyt velkého počtu volných pracovních míst. Může se jednat jak o kvalifikační, tak o regionální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po práci, přičemž tento nesoulad nelze s jistotou předvídat či jej zcela odstranit. Tento typ nezaměstnanosti též souvisí s technologickým pokrokem, který způsobuje, že zanikají neefektivní podniky i celé staré obory a s nimi spojená povolání nebo jsou živí pracovníci nahrazováni technikou. Nezaměstnaní jsou pak postaveni před nutnost dojíždění za prací, stěhování či rekvalifikace, aby našli uplatnění ve svém nebo jiných oborech Trvání tohoto druhu nezaměstnanosti obvykle nepřesáhne dobu jednoho roku.
4 5
Buchtová, B. a kol.: Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém, 2002, str. 64-70 Mareš, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, 1994, str. 17-21
9
Cyklická nezaměstnanost Tento druh nezaměstnanosti odráží fázi hospodářského cyklu. V době recese, kdy se snižuje poptávka po zboží, dochází také k poklesu poptávky po práci. Období recese nepřesahuje zpravidla dobu dvou let, po ní přichází opět oživení ekonomiky a nárůst poptávky po práci. Pokud se cyklická nezaměstnanost opakuje pravidelně s přírodním cyklem, hovoříme o sezónní nezaměstnanosti. Vyskytuje se především v oblasti zemědělství, turistického ruchu nebo stavebnictví.
Další druhy nezaměstnanosti Přirozená nezaměstnanost Přirozenou míru nezaměstnanosti tvoří součet frikční a strukturální nezaměstnanosti. Jde o nejnižší možnou míru nezaměstnanosti, při které jsou síly působící na cenovou a mzdovou inflaci v klidu. Její výše závisí především na ochotě nezaměstnaných hledat si práci a přizpůsobovat se požadavkům zaměstnavatelů. Tato ochota souvisí s výší podpor v nezaměstnanosti a také se státní regulací pracovních trhů. Jak uvádí Holman6, v České republice se míra přirozené nezaměstnanosti pohybuje přibližně mezi 6-8%. Přirozená míra nezaměstnanosti má v posledních letech při plné zaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva tendenci k neustálému růstu. Příčinou tohoto trendu jsou jednak změny struktury ekonomicky aktivního obyvatelstva, kdy práci hledají ve větší míře skupiny s větší tendencí k nezaměstnanosti (mládež, ženy, menšiny). Další příčinou je vliv štědrých sociálních dávek od státu, které snižují zájem o hůře placenou práci. A v neposlední řadě jsou to strukturální změny v ekonomice, kterým se pracovníci jen pomalu přizpůsobují.
Masová nezaměstnanost O masové nezaměstnanosti hovoříme podle Mareše7 tehdy, když zasahuje značný počet ekonomicky aktivních osob – obvykle je to nezaměstnanost nad hranicí 10% s vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných. Jedním ze způsobů, jak může společnost čelit masové nezaměstnanosti, je podpora tzv. neúplné nezaměstnanosti. Nejčastěji jde o zkrácenou pracovní dobu nebo o sdílení jednoho pracovního místa dvěma pracovníky. Další možností je 6 7
Holman, R.: Mikroekonomie, 2002, str. 424 Mareš, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, 1994, str. 139
10
snížení počtu hodin pracovní doby plošně pro všechny pracovníky, které umožňuje zaměstnání více osob, především mladých nezaměstnaných.
Dlouhodobá nezaměstnanost Za nejvíce problematickou je považována dlouhodobá nezaměstnanost. Za dlouhodobou nezaměstnanost lze podle některých zdrojů (např. Holman8) pokládat nezaměstnanost, která trvá déle než jeden rok. Úřady práce však ve svých statistikách označují za dlouhodobou již nezaměstnanost trvající déle než 6 měsíců. Problémem stavu dlouhodobé nezaměstnanosti je skutečnost, že člověku, který dlouhodobě nepracuje, se snižuje kvalifikace, obvykle ztrácí pracovní návyky a postupně i ochotu pracovat. Zvykne si na sociální podpory, práci nehledá a stane se tak pro potenciální zaměstnavatele nepřijatelným.
Skrytá nezaměstnanost V souvislosti se zjišťováním skutečné míry nezaměstnanosti se hovoří o tzv. skryté nezaměstnanosti. Mezi skryté nezaměstnané řadíme jedince, kteří nepracují, práci nehledají a ani nejsou jako nezaměstnaní registrováni. Jedná se o osoby, které na hledání práce rezignovaly nebo si práci hledají samy bez pomoci pracovního úřadu. Zjišťování míry skryté nezaměstnanosti je možné prakticky pouze pomocí výběrového šetření, přičemž skupina takovýchto osob bývá velmi početná.
Nepravá nezaměstnanost Teorie zaměstnanosti hovoří též o nepravé nezaměstnanosti. Jedná se osoby nezaměstnané, které však práci nehledají, případně práci odmítají. Jejich cílem je získat co nejvíce sociálních podpor od státu. Počítáme sem i osoby, které pracují nelegálně, přičemž jsou registrované na úřadu práce a pobírají podporu v nezaměstnanosti.
8
Holman, R.: Mikroekonomie, 2002, str. 427
11
5. Důsledky nezaměstnanosti Vyšší než přirozená nezaměstnanost s sebou přináší nejen ekonomické, ale i politické a sociální problémy.
Ekonomické důsledky nezaměstnanosti Z pohledu makroekonomického vede situace, kdy ekonomika nemůže vytvořit dostatek pracovních příležitostí pro všechny lidi se zájmem pracovat, k nevyužití práce jako významného výrobního faktoru, a toto má za následek velké ztráty na produktu, který by nezaměstnaní mohli vyrobit. Jak uvádí Holman9, tento problém zachycuje tzv. Okunův zákon, který říká, že každá 2%, o něž hrubý národní produkt poklesne vzhledem k potenciálnímu produktu, zvýší míru nezaměstnanosti o 1 %. Nedostatek finančních prostředků mezi lidmi má za následek nedostatečnou poptávku po domácích výrobcích a službách, která způsobuje pokles úrovně výroby, což dále vede ke snižování stavu zaměstnanosti z důvodu nadbytečnosti. Životní úroveň nezaměstnaných se snižuje. Náklady boje proti nezaměstnanosti představují velkou zátěž pro státní rozpočet. Jedná se především o aktivní politiku zaměstnanosti, tvorbu nových pracovních míst a sociální transfery vlády.
Sociální a politické důsledky nezaměstnanosti Lidský kapitál představuje vzdělání a nabyté dovednosti a schopnosti jedince. Především dlouhodobá nezaměstnanost přispívá ke ztrátě těchto schopností a k poklesu pracovní morálky a k celkovému snížení hodnoty lidského kapitálu. U některých jedinců může být nezaměstnanost spojená se snahou získat peníze nelegálním způsobem, což vede ke zvyšování kriminality. Ztráta zaměstnání je pro mnohé jedince traumatizující událostí. Dlouhodobá nezaměstnanost pak může vést ke ztrátě sebeúcty, zhoršení fyzického i psychického zdraví, vyššímu
9
Holman, R.: Makroekonomie, 2004, str. 305
12
výskytu alkoholismu a sebevražd. Podle Buchtové10 přináší nezaměstnanost významný negativní zásah do rodinného života. Zvyšuje se hladina napětí v rodině vyplývající ze změny zvyklostí, u dětí se projevují poruchy chování a dochází k vyšší rozvodovosti. Stát svými zásahy reguluje trh práce. Rozhodnutí o zásahu státu do ekonomiky může vést ke ztrátě popularity u voličů. Proto se vlády nepopulárním opatřením zpravidla vyhýbají.
10
Buchtová, B. a kol.: Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém, 2002, str. 108
13
6. Zaměstnanost a legislativa Základním předpisem platným v České republice pro oblast zaměstnanosti je Zákon o zaměstnanosti11,
který
v souladu
s právem
Evropských
společenství
upravuje
zprostředkování zaměstnání, působnost úřadů práce a aktivní politiku zaměstnanosti státu, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrany proti nezaměstnanosti. Úvodní I. část zákona (§1-13) kromě jiného vysvětluje funkci Státní politiky zaměstnanosti ČR a úřadů práce. Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát a vykonávají ji Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a úřady práce. Tato politika
zahrnuje především
zabezpečování práva na zaměstnání, poskytování podpory v nezaměstnanosti, poradenství, sledování, hodnocení a koordinaci opatření na trhu práce, zapojení do mezinárodních projektů na podporu zaměstnanosti a eliminaci diskriminace všeho druhu na trhu práce. Úřady práce především zprostředkovávají zaměstnání uchazečům a zájemcům o zaměstnání. Dále vedou evidence volných pracovních míst, uchazečů o zaměstnání, osob se zdravotním postižením a další a vyplácí podpory v nezaměstnanosti. Soustavně sledují situaci na trhu práce ve svém obvodu a zpracovávají koncepce na podporu zaměstnanosti. Mezi důležité činnosti úřadů práce patří také uplatňování nástrojů a podpora aktivní politiky zaměstnanosti (více o této problematice v kapitole 9). Právem na zaměstnání je zákonem míněno právo fyzické osoby na získání zaměstnání v pracovněprávním vztahu a na zprostředkování zaměstnání a dalších služeb. Zákon též vymezuje informace, na které se zaměstnavatel při výběru zaměstnanců nesmí dotazovat. Ve své II. části (§14-66) upravuje zákon zprostředkování zaměstnání. Jedná se o vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly, zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, který práci přiděluje a dohlíží na její provedení a patří sem též poradenská a informační činnosti v oblasti pracovních příležitostí. Stejná část zákona vymezuje podmínky, za kterých má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti a na podporu při rekvalifikaci. Zákonem je též upraveno zprostředkování zaměstnání agenturami práce, které mohou tuto činnosti provozovat na základě povolení MPSV.
11
Zákon o zaměstnanosti č.435/2004 Sb., ve znění zákona č. 181/2007 Sb.
14
Část III. (§67-84) zákona o zaměstnanosti upravuje specifika zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kterým je poskytována zvýšená ochrana na trhu práce. Osobou se zdravotním postižením se rozumí fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení uznány plně nebo částečně invalidními nebo rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými. Úřad práce tyto osoby eviduje a poskytuje jim služby dané zákonem, ke kterým patří mimo jiné i pracovní rehabilitace. Zaměstnavatelé mohou na základě dohody s úřady práce a za jejich finančního přispění vytvořit pro zdravotně postižené chráněná pracovní místa.
Ve IV. části zákona (§85-103) jsou vymezeny podmínky pro zaměstnávání osob, které nejsou občany České republiky ani EU. Tyto osoby mohou být na základě povolení úřadu práce přijaty na volná pracovní místa, na která nelze přijmout uchazeče o zaměstnání s českým občanstvím.
Aktivní politikou zaměstnanosti České republiky se zabývá část V. zákona o zaměstnanosti (§104-120). Jedná se o soubor opatření, která mají vést k zajištění maximální možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti je zabezpečována MPSV a úřady práce ve spolupráci s dalšími subjekty. Mezi nástroje aktivní politiky zaměstnanosti patří zejména: rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, příspěvek na dopravu zaměstnanců, na zapracování, na nový podnikatelský program a překlenovací příspěvek. Více o této problematice v kapitole 9.
V VI. části zákona (§121-124) je upraven výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětí mladších 15ti let (starších 15ti let v případě nedokončené povinné docházky). Jedná se o činnosti pro právnické či fyzické osoby, které musí být přiměřené věku dítěte, bezpečné pro zdravotní, duševní a morální rozvoj a nesmí bránit jeho vzdělání a docházce do školy. Tyto činnosti může dítě vykonávat pouze na základě povolení vydaného pro konkrétní dítě a činnost.
Část VII. (§125-141) vymezuje rozsah kontrolních pravomocí MPSV, úřadů práce a celních úřadů. Ministerstvo kontroluje zejména plnění dohod o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst, na rekvalifikace a školení a plnění cílených celostátních programů. Úřady práce kontrolují dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů, zprostředkovatelů zaměstnání a rekvalifikací a u fyzických osob, které využívají služeb dle 15
zákona o zaměstnanosti. Pracovní povolení cizinců jsou oprávněni kontrolovat rovněž celní úřady. Zákon dále vyjmenovává přestupky a správní delikty fyzických a právnických osob a cizinců a stanoví pokuty, které za takové porušení zákona hrozí.
V závěrečné, VIII. části (§142-151) zákona jsou uvedena společná, přechodná a závěrečná ustanovení. Přílohy zákona o zaměstnanosti obsahují seznam úřadů práce v České republice a vymezení jejich územních obvodů. Dalšími právními předpisy, které souvisí s problematikou zaměstnanosti jsou Zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, Zákon č. 140/1994 Sb., o sociálním zabezpečení, Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
16
7. Trh práce a politika zaměstnanosti v EU Trh práce v EU V 60. letech 20. století se pohybovala nezaměstnanost v zemích dnešní EU kolem 2%, ale na konci 20. století to už bylo kolem 10%. Jak uvádí Holman12, hlavní příčinu lze hledat ve skutečnosti, že evropské trhy práce ztratily pružnost. EU má vysoké podpory v nezaměstnanosti a zákonné minimální mzdy. Zaměstnanci v EU jsou chráněni pracovními zákony, které spolu s odbory téměř znemožňují zaměstnavatelům propustit neschopné zaměstnance. Mzdy na evropském trhu práce se neřídí nabídkou a poptávkou, ale podmínkami, na kterých se shodnou odbory, vláda a zaměstnavatelé. Takto vytvořené mzdy jsou příliš vysoké a znamenají spolu s vysokým povinným pojištěním zaměstnanců velké náklady pro firmy, které se pak brání zřizování nových pracovních míst. V EU vytváří nová pracovní místa převážně veřejný sektor, který je financován z daní. Daně jsou tím pádem vysoké a v konečném důsledku vedou k tomu, že evropské firmy přesunují výrobu do oblastí s levnou pracovní silou. Z údajů Evropského statistického úřadu Eurostat13 vyplývá, že průměrná nezaměstnanost v EU v roce 2007 činila 7,1 %. Nejnižší nezaměstnanost na úrovni 3,2% zaznamenalo Nizozemí, dále Dánsko s 3,7% následované Kyprem s 3,9% a Litvou s 4,3%. Naopak zemí s nejvyšší zjištěnou mírou nezaměstnanosti je Slovensko s 11,3% a na druhém místě Polsko s 9,6%. Meziročně zaznamenaly na konci roku 2007 nárůst nezaměstnanosti pouze 2 členské země EU, Portugalsko a Irsko. Česká republika byla s nezaměstnaností ve výši 5,3% na devátem místě zemí EU s nejnižší nezaměstnaností.
Při srovnávání zemí bývalého
socialistického bloku vykazuje nejnižší nezaměstnanost Litva s 4,3% a nejvyšší míru nezaměstnanosti má Slovensko s 11,3%. České republice patří při tomto srovnání třetí místo za Litvou a Estonskem.
12 13
Holman, R.: Makroekonomie, 2004, str. 166 Eurostat, Euro-indicators, 22.3.2008
17
Tabulka č. 1 Nezaměstnanost v EU, prosinec 2007 Nezaměstnanost %) Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie EU celkem
v EU27(v 2007 7,5 6,9 5,3 3,7 4,9 6,9 8,3 4,5 6 (3/2007) 3,9 4,3 5,9 4,7 7,2 6,3 8,4 3,2 9,6 8 4,4 7,2 8,2 (3/2007) 11,3 4,7 8,3 6,1 5,2 7,1
Zdroj: ČSÚ
Politika zaměstnanosti v EU Základy evropské politiky zaměstnanosti jsou zakotveny v dokumentu o Podmínkách přistoupení České republiky k EU uzavřené na kodaňském summitu EU v prosinci roku 2002. Politika zaměstnanosti EU je úzce provázána se sociální politikou. Mezi hlavní priority politiky zaměstnanosti EU patří například prevence dlouhodobé nezaměstnanosti, zvyšování motivace pracovat, podpora podnikání, boj proti nelegálnímu zaměstnávání, investování do lidských zdrojů apod. Jedním z cílů evropské politiky zaměstnanosti je zajištění více pracovních míst, a to zejména pro znevýhodněné skupiny a jejich zkvalitnění.
18
Cílem EU je dále zajistit zaměstnancům důstojné pracovní podmínky, chránit jejich práva, zdraví a bezpečnost při práci. Hlavní odpovědnost za realizaci politiky zaměstnanosti nesou členské státy. Evropská unie ale také aktivně zasahuje do sociální politiky jednotlivých členských států například stanovením minimálních standardů chránících zaměstnance v pracovněprávních vztazích (stanovení pracovních podmínek, podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ochrana proti diskriminaci atd.). Mezi další činnosti EU v oblasti politiky zaměstnanosti patří podpora spolupráce a výměny zkušeností mezi jednotlivými státy tak, aby byly dosaženy společně dohodnuté cíle, které EU každoročně stanovuje. Významnou je finanční podpora národních politik zaměstnanosti a sociální soudržnosti z Evropského sociálního fondu. Při tvorbě a realizaci politiky zaměstnanosti v EU hrají důležitou roli zaměstnavatelské organizace a odbory. Na základě Dohody o sociální politice z roku 1992 se odbory a organizace zaměstnavatelů staly zvláštními poradci evropských institucí a Smlouva o ES změněná Amsterodamskou smlouvou z roku 1997 jim poskytla oprávnění spolurozhodovat. S těmito partnery jsou konzultovány všechny významné dokumenty z oblasti zaměstnanosti a sociální politiky a navíc se mohou sami aktivně zapojit do přípravy nových opatření. K řešení nezaměstnanosti v EU byla na zasedání Evropské rady v roce 2000 vyhlášena tzv. Lisabonská strategie. Cílem strategie je přeměna evropské ekonomiky spočívající v modernizaci hospodářství EU při zachování jejího specifického sociálního modelu. Na základě této strategie vyhlásila česká vláda v říjnu 2005 Národní lisabonský program 2005 – 2008 (Národní program reforem České republiky). Cílem programu je seznámit širokou veřejnost s prioritami politiky zaměstnanosti a s nezbytností přijetí reformních kroků. Zprávy o pokroku v jednotlivých členských státech zveřejňuje každoročně Evropská komise, přičemž první zpráva byla publikována v říjnu 2006. Aktuální je zpráva Evropské komise z října 200714, která uvádí mimo jiné trend meziročního snižování nezaměstnanosti, trend růstu počtu volných pracovních míst evidovaných úřady práce a kroky vedoucí k reformě veřejných financí.
14
Zpráva o plnění národního lisabonského programu 2005-2008, říjen 2007
19
8. Trh práce v ČR na konci roku 2007 Nezaměstnanost v České republice dosáhla v posledním čtvrtletí roku 2007 nejnižší hranice za posledních jedenáct let. Jak uvádí ČSÚ15, počet nezaměstnaných dosáhl podle Mezinárodní organizace práce 252,8 tisíc lidí. Meziročně se počet nezaměstnaných snížil na konci 4. čtvrtletí 2007 o 86,5 tisíc lidí. Počet dlouhodobě nezaměstnaných se přitom snížil o 63,3 tisíc lidí a tvoří v současné době méně než polovinu všech nezaměstnaných (48,6%). Harmonizovaná míra nezaměstnanosti dosáhla na konci roku 2007 desetiletého minima 4,9%. Obecně se nezaměstnanost rychleji snižovala u osob v mladším a středním produktivním věku. Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává mezi osobami se základním vzděláním, činí 19,6%. Nízkou míru nezaměstnanosti mají naproti tomu trvale vysokoškoláci (1,8
%)
a
osoby
s
úplným
středním
vzděláním
s
maturitou
(3
%).
Počet lidí hledajících práci jeden a více roků stále přesahuje polovinu všech nezaměstnaných (54,8 %). Celkový počet nezaměstnaných déle než čtyři roky se snížil o 8,4 % na 52,1 tisíc osob. Český statistický úřad uvádí na konci roku 2007 celkový počet 252,8 tisíc nezaměstnaných, z toho 143,6 tisíc žen. Česká republika se tak řadí mezi téměř tři čtvrtiny všech evropských regionů, kde je nezaměstnanost žen vyšší než nezaměstnanost mužů. Region Praha však získal primát mezi regiony EU s nejnižším procentem nezaměstnanosti žen (2,7%). Pokud se Ministerstvu práce a sociálních věcí podaří prosadit návrh na finanční zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří umožní částečný úvazek ženám s malými dětmi, či podporu firemních mateřských školek, mohla by se nezaměstnanost žen v rámci celé České republiky do budoucna snižovat.
Regionální míra nezaměstnanosti (registrovaná) se pohybovala od 2,2 % v Praze a 2,7 % ve Středočeském kraji do 8,3 % v Karlovarském a 9,3 % v Ústeckém kraji. Snížení míry nezaměstnanosti se projevilo ve všech krajích republiky, nejvíce v oblastech s přetrvávající vysokou nebo nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, tj. v Moravskoslezském, Libereckém a Ústeckém kraji.
Snižování nezaměstnanosti je v roce 2007 přímo úměrné růstu zaměstnanosti. Roste počet zaměstnanců, podnikatelů a vzniká více volných pracovních míst. Hlavní příčinu vidí ekonomové v hospodářském růstu založeném na rozšiřování výrobních zdrojů, tedy i zaměstnanosti. Další příčinou příznivého vývoje jsou vzrůstající zahraniční investice do české 15
ČSÚ, Zaměstnanost, nezaměstnanost, 1.2.2008
20
ekonomiky, které s sebou
přinášejí vznik nových pracovních míst. Největší růst
zaměstnanosti se projevil ve zpracovatelském průmyslu.
Statistiky za poslední roky
dokládají, že se trvale snižuje zaměstnanost v zemědělství a narůstá zaměstnanost v oblasti průmyslu a služeb.
Tabulka č. 2 : Zaměstnanost v národním hospodářství ČR dle sektorů (v tisících osob)
2003
2007
Zemědělství 213,9
172,3
Průmysl
1854,8
2014,8
Služby
2654,7
2779,5
Zdroj: ČSÚ
Na druhé straně se dlouhodobý trend poklesu nezaměstnanosti začíná projevovat problémy, které vyplynuly z ankety uskutečněné v polovině roku 2007 Hospodářskou komorou ČR (13.8.2007) mezi 1905ti firmami v České republice o velikosti od padesáti do více než 250ti zaměstnanců. Téměř tři čtvrtiny oslovených firem mají problém s nalezením nových zaměstnanců. Nedostatek pracovních sil se týká všech profesí. Šedesát procent firem pociťuje ze strany potenciálních zaměstnanců zvyšující se požadavky na výši mzdy.
21
9. Aktivní politika zaměstnanosti v ČR Aktivní politika zaměstnanosti (APZ)je základním nástrojem pro boj s nezaměstnaností. Jak uvádí Potůček16, jedná se o politiku, která klade důraz na vytváření nových pracovních příležitostí a na přípravu pracovních sil pro uplatnění na trhu práce. Rozvoj APZ závisí na tom, jak velký politický důraz na ni budou české vlády klást.
Kromě sociálně-psychologických přínosů má aktivní politika zaměstnanosti také pozitivní ekonomické dopady na státní rozpočet. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí17 , výdaje vynaložené na APZ snižují výdaje na pasivní politiku (zejména u mladých lidí) a na sociální dávky. Ve chvíli, kdy uchazeč o zaměstnání nastoupí do nové práce, vrací se část prostředků vynaložených na APZ zpět do státního rozpočtu ve formě odvedených daní ze mzdy. Zaměstnaný uchazeč také přináší úspory výdajů státu na zdravotním pojištění a na sociální dávky. Nová práce znamená také větší koupěschopnost uchazeče, což přináší další kladný efekt pro ekonomiku státu. Aktivní politiku zaměstnanosti upravuje Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.5 ve své V. části (§104-120). Jak již bylo uvedeno výše, jedná se o souhrn opatření k zajištění maximální možné úrovně zaměstnanosti, která zavádí MPSV a úřady práce ve spolupráci s dalšími subjekty. Aktivní politika zaměstnanosti je v České republice realizována pomocí níže uvedených nástrojů. Kromě nástrojů mají v aktivní politice zaměstnanosti své místo také cílené programy k řešení zaměstnanosti.
9.1 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Rekvalifikace Cílem rekvalifikace je zvýšit, rozšířit nebo prohloubit dosavadní kvalifikaci nebo získat novou kvalifikaci. Rekvalifikace mohou provádět pouze akreditovaná vzdělávací nebo zdravotnická zařízení. Rekvalifikaci podstoupí uchazeč o zaměstnání po dohodě s úřadem práce, který za uchazeče hradí náklady rekvalifikace
16 17
Potůček, M.: Křižovatky české sociální reformy, 1999, str. 195-197 Tisková zpráva MPSV: Aktivní politika zaměstnanosti se vyplácí, 11.8.2004
22
Investiční pobídky MPSV může na základě rozhodnutí o příslibu investiční pobídky poskytnout hmotnou podporu zaměstnavateli na vytváření nových pracovních míst a na rekvalifikace či školení nových zaměstnanců. Možnost získat investiční pobídku je závislá na výši nezaměstnanosti v regionu, kde zaměstnavatel provozuje svoji činnost.
Veřejně prospěšné práce Zákon o zaměstnanosti popisuje veřejně prospěšné práce jako časově omezené pracovní příležitosti (max. 12 po sobě jdoucích měsíců). Zejména se jedná o údržbu veřejných prostranství, budov a komunikací a jiné podobné činnosti ve prospěch obcí, státních a jiných obecně prospěšných institucí. Zaměstnavatel může na vytvoření těchto pracovních příležitostí získat příspěvek od úřadu práce.
Společensky účelná pracovní místa Jedná se o pracovní místa zřízená zaměstnavatelem po dohodě s úřadem práce pro uchazeče o zaměstnání, kterým nelze zajistit práci jiným způsobem. Pokud se uchazeč po dohodě s úřadem práce rozhodne pro výkon samostatné výdělečné činnosti, jedná se rovněž o společensky účelné pracovní místo. Na takto zřízená pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek.
Překlenovací příspěvek Uchazeč o práci, který se rozhodl pro výkon samostatně výdělečné činnosti a získal příspěvek na vytvoření společensky účelného pracovního místa, může dále požádat úřad práce o poskytnutí překlenovacího příspěvku na dobu max. 3 měsíců od uzavření dohody o vytvoření společensky účelného pracovního místa.
23
Příspěvek na dopravu zaměstnanců Příspěvek na každodenní dopravu zaměstnanců do zaměstnání může úřad práce poskytnout zaměstnavateli v případě, kdy dopravu prokazatelně nelze zajistit hromadnými dopravními prostředky. )
Příspěvek na zapracování Pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči, může na dobu max. 3 měsíců požádat o poskytnutí příspěvku na zapracování.
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a není proto schopen zajistit pro své zaměstnance práci po celou týdenní pracovní dobu, může mu být úřadem práce na dobu max. 6 měsíců poskytnut příspěvek na částečnou úhradu náhrady mzdy.
9.2 Cílené programy k řešení zaměstnanosti Cíleným programem se rozumí veškerá opatření zaměřená na zvýšení možnosti jednotlivců nebo skupin uplatnit se na trhu práce.
Do cílených programů k řešení
zaměstnanosti patří národní a mezinárodní programy a programy financované v rámci Strukturálních fondů Evropského společenství a další programy. Cílené programy celostátního charakteru schvaluje vláda České republiky a programy obecního, okresního a krajského charakteru ministerstvo. Česká vláda vyhlásila v říjnu 2005 Národní lisabonský program 2005 – 2008 (Národní program reforem České republiky), jehož obsahem je řada opatření zaměřených na podporu zaměstnanosti. Konkrétní kroky na podporu zaměstnanosti jsou součástí vládního návrhu reformy veřejných financí, která je rozdělena do tří etap. První etapa již byla schválena Poslaneckou sněmovnou ČR v srpnu 2007. Další etapy budou vládou předloženy do poloviny roku 2008. Reformy jsou kromě jiného zaměřeny také na změny daňového a sociálního systému, které by měly mít dopad na občany, kteří si zvykli žít na sociálních dávkách a 24
nejsou motivováni k aktivnějšímu přístupu při hledání zaměstnání. V roce 2007 schválila vláda ČR technickou novelu zákoníku práce, která umožní rozšíření smluvní volnosti v pracovně právních vztazích. Dále vstoupila v platnosti novela zákona o státní sociální podpoře, která zpřísňuje podmínky nároku na dávky a posiluje motivaci k nalezení práce. Všechny úřady práce v ČR jsou napojeny informační a poradenský systém EURES, který umožňuje získávat informace o volných pracovních místech v EU a o životních a pracovních podmínkách v těchto zemích. Jsou realizovány programy na podporu vzniku nových pracovních míst, které se podílí na zvýšení územní mobility zaměstnanců. Mezi realizované projekty na podporu zaměstnanosti patří „Operační program Rozvoj lidských zdrojů“ financovaný z Evropského sociálního fondu. Jedná se zejména o opatření k odstraňování bariér na trhu práce a pomoci získat zaměstnání. V rámci tohoto programu realizují pověřené úřady práce dva druhy národních projektů „Návrat do práce“ (především pro ženy po rodičovské dovolené) a „Najdi si práci“. Dalším realizovaným nadregionálním projektem je „Začlenění skupin ohrožených sociálním vyloučením“, který je zaměřen na osoby na okraji trhu práce – romské komunity, zdravotně postižené, starší osoby a mladé do 25 let bez nebo s nízkou kvalifikací. Cílem národního projektu „Příprava na práci“ je vyrovnání příležitostí v přístupu ke vzdělání a zaměstnání příslušníků skupin ohrožených sociálním vyloučením. Na podporu vzdělávání a rekvalifikací je zaměřen projekt „Rozvoj kapacit
dalšího
profesního
vzdělávání“.
Projekt
„Adaptabilita
a
podpora
konkurenceschopnosti podniků a organizací“ si klade za cíl rozvoj odborných znalostí a zvyšování kvalifikace zaměstnavatelů i zaměstnanců ve vazbě na probíhající strukturální změny v odborném vzdělávání. Regionální projekty na podporu zaměstnanosti se realizují především o oblastech s vysokou nezaměstnaností (severní Čechy a severní Morava). Situace na trhu práce se mění a tyto změny si vyžadují též změnu organizačního uspořádání služeb zaměstnanosti a sociálních služeb. Jak uvádí zpráva o plnění národního lisabonského programu, MPSV připravuje k 1.1.2009 návrh nového uspořádání orgánů zaměstnanosti a sociální správy, tzv. Národní úřad pro zaměstnanost a sociální správu, jejímž základem bude dosavadní soustava úřadů práce. Cílem je sjednocení administrativy sociálních dávek a činností v oblasti zaměstnanosti do jednoho místa (podpora klientského přístupu), snaha o synchronizaci činností, zvýšení efektivnosti a také vytvoření lepších podmínek pro plnění mezinárodních závazků státu.
25
9.3 Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti Podle údajů Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí18, tvoří výdaje na politiku zaměstnanosti 0,4% HDP a 2,1% celkových výdajů na sociálně-zdravotní systém v České republice. Celorepublikově se částka výdajů na politiku zaměstnanosti rok od roku zvyšuje. Zatímco v roce 2000 činily tyto výdaje 9.086.623 tis. Kč, v roce 2006 už to bylo 14.202.321 tis. Kč. Z uvedených částek tvořily výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti v roce 2000 částku 3.406.154 tis. Kč a v roce 2006 částku 5.300.675 tis. Kč, tedy přibližně jednu třetinu celkových výdajů na politiku zaměstnanosti. Z výpočtů MPSV vyplývá, že výdaje na APZ skutečně
snižují
výdaje
na
pasivní
politiku
zaměstnanosti
(vyplácení
podpory
v nezaměstnanosti) a v konečném efektu přináší úspory pro státní rozpočet. Na základě uvedených čísel lze říci, že přestože jsou pozitivní dopady APZ známé a tento způsob řešení nezaměstnanosti je všeobecně podporován, poměr výdajů na APZ k výdajům na pasivní politiku zaměstnanosti se za poslední roky nezvýšil. Pokud bychom porovnávali výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti podle krajů v České republice (podle dostupných údajů za rok 2006 na integrovaném portálu MPSV19), nejvyšší výdaje vykazují za rok 2006 kraje s nejvyšší nezaměstnaností, Ústecký kraj (734.185 tis.Kč) a Moravskoslezský kraj
(623.321 tis. Kč). Naopak nejnižší výdaje na APZ jsou uváděny
v Praze (98.623 tis.Kč) a v kraji Karlovarském (108.016 tis. Kč). Jihočeský kraj, který patří mezi kraje s nejnižší nezaměstnaností, je s částkou 236.741 tis. Kč mezi kraji na devátém místě v pořadí nejnižších výdajů. V rámci Jihočeského kraje vydává na APZ nejvíce okres České Budějovice (102.990 tis. Kč). Okres Jindřichův Hradec vydal v roce 2006 na APZ částku 13.859 tis. Kč, v roce 2007 to bylo 12.209 tis. Kč. Jak uvádí Výroční zpráva úřadu práce za rok 200720, více než polovinu této částky tvořily v roce 2007 náklady na zřízení vyhrazených společensky účelných míst a míst zřizovaných pro výkon samostatné výdělečné činnosti. V rámci jednotlivých nástrojů APZ se podařilo v roce 2007 umístit na nově vytvořená pracovní místa celkem 322 uchazečů o zaměstnání.
18
VÚPS, Relace výdajů základních složek sociálně zdravotního systému 1990-2006 k HDP Integrovaný portál MPSV, Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti 20 Úřad práce Jindřichův Hradec, Výroční zpráva 2007 19
26
Okres Jindřichův Hradec se prostřednictvím úřadu práce zapojil v roce 2007 do projektů na podporu zaměstnanosti pro různé kategorie uchazečů o práci. Z národních projektů lze jmenovat „Najdi si práci v Jihočeském kraji“, Návrat do práce v Jihočeském kraji“ a „Příprava na práci v Jihočeském kraji“. Další aktivitou v rámci APZ byla spolupráce na regionálních projektech „Cesta ke změně“, „Rekvalifikační kurz se zaměřením na získání praxe pro osoby do 25 let věku a absolventy VŠ“, „Nová příležitost“ a „?O-sto-myš!?“. Mezi další projekty, do kterých se uchazeči o zaměstnání z okresu Jindřichův Hradec úspěšně zapojili, patří rekvalifikační kurz projektu „E.U.M.A.N - Profesionál pro Evropské fondy“, „Odrazový můstek pro mladé“ či nadregionální projekty „Myš není pro kočku!“ a „Vícestupňová podpora žen textilního a oděvního průmyslu ohrožených nezaměstnaností v důsledku liberalizace světového obchodu textilem od 1.1.2005“.
27
10. Poptávka po práci v regionu Novobystřicko 10.1 Okres Jindřichův Hradec a region Novobystřicko Nejdůležitějším ekonomickým odvětvím okresu Jindřichův Hradec je průmysl. Největší zastoupení má strojírenství, následuje stavebnictví, zpracování dřeva, zemědělství a lesnictví, výroba elektrických strojů a zařízení, oděvní průmysl a další. Podle údajů v registru ekonomických subjektů21 bylo k 30.9.2007 zapsáno celkem 2 480 průmyslových subjektů se sídlem na území okresu. V průběhu posledních let došlo v důsledku dovozu levného asijského textilu k útlumu místního textilního a oděvního průmyslu a textilní výroba byla ukončena v podniku Jitka a.s. v Jindřichově Hradci.
Velice důležitým surovinovým zdrojem je dřevo z lesních porostů. Téměř polovina katastrální výměry okresu je využívána k zemědělské prvovýrobě. Rostlinou výrobu představují obilniny, brambory a řepka. V živočišné výrobě má největší význam chov prasat a ryb. Projevuje se zde trend útlumu rozvoje zemědělské výroby a tím snižování počtu pracovních příležitostí v zemědělství.
Z pohledu
zaměstnanosti
je
území
okresu
rozčleněno
na
tři
mikroregiony:
do
mikroregionu
Jindřichohradecko, Třeboňsko a Dačicko (viz mapka Příloha č. 2).
Region
Novobystřicko
náleží
z hlediska
zaměstnanosti
Jindřichohradecko. Region se nachází v jižní části okresu Jindřichův Hradec, při hranici s Rakouskem. V období před rokem 1989 byla celá oblast přísně střežena pohraniční stráží, což nepřispívalo k rozvoji průmyslu ani cestovního ruchu. Dlouhou tradici v oblasti měl pouze textilní průmysl, který však vlivem dovozu levného zboží z východu začal stagnovat a v roce 2007 ukončením výroby ve firmě ALMA Nová Bystřice byl významně omezen. Současný průmysl zastupuje výroba domovních světlíků, výroba dětského textilu, výroba plastových a kovových komponent, zpracování dřeva a těžba žuly. Region nenabízí příliš příznivé podmínky pro zemědělskou výrobu (nadmořská výška je okolo 500 m). Velká část oblasti je zalesněna, významnější podíl mají pastviny využívané pro chov skotu.
21
ČSÚ, Registr ekonomických subjektů
28
Okres Jindřichův Hradec je součástí Euroregionu Silva Nortica22, který zahrnuje 4 jihočeské a 5 rakouských příhraničních okresů. Cílem činnosti Euroregionu Silva Nortica je podpora trvale udržitelného rozvoje příhraničí. Jedná se především o podporu rozvoje infrastruktury, zemědělství, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a kvality života občanské společnosti na obou stranách státní hranice. Projekty jsou podporovány z programu EU INTERREG III A. Podmínkou pro získání podpory je, že žadatel musí mít přeshraničního partnera v příslušném příhraničním území. Mezi grantové programy vyhlášené na období 2004-2006 patřil také program na dopravní infrastrukturu (částka 2,3 mil. EUR) a program na přeshraniční sítě a lidské zdroje (částka 1,8 mil. EUR). Nový operační program příhraniční spolupráce na roky 2007-2013 bude vyhlášen koncem března 2008. Město Nová Bystřice uzavřelo v roce 2002 partnerství s
rakouským městem
Heidenreichstein. V Nové Bystřici bylo v témž roce otevřeno Impuls centrum, jehož úkolem je koordinace přeshraniční spolupráce obcí a podnikatelů, plánování, příprava a realizace nejrůznějších projektů a v neposlední řadě také zpracování žádostí do programů EU. Od vzniku partnerství se Nová Bystřice zapojila do řady projektů podporovaných fondy EU, především v oblasti kultury, cestovního ruchu a ochrany životního prostředí.
10.2 Zaměstnanost v okrese Jindřichův Hradec V registru ekonomických subjektů
bylo k
30. 9. 2007
zapsáno celkem 19272
podnikatelských subjektů se sídlem v okrese Jindřichův Hradec. Míra nezaměstnanosti za celý okres k 31. 12. 2007 činila 4,5%. V porovnání se šesti sousedními okresy je Jindřichův Hradec na čtvrtém místě. Nejnižší nezaměstnanost zaznamenal okres Pelhřimov (3,2%), nejvyšší naopak okres Znojmo (11,5%).
Největší počet firem byl zapsán v kategorii Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (4794 firem), dále pak v kategorii Stavebnictví (2587 firem), Zpracovatelský průmysl (2458 firem),
Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu;
podnikatelské činnosti (2432 firem) a Zemědělství, myslivost, lesní hospodářství (2129 firem).
22
Euroregion Silva Nortica, http://www.ersn.cz/
29
Počet malých organizací do 25 zaměstnanců k 31.12.2007 je na území okresu 1622 a velkých organizací nad 25 zaměstnanců 274.
Podle údajů Okresní správy sociálního zabezpečení celková zaměstnanost v okrese k 31. 12. 2007 činí 40859 osob, z toho je ve velkých organizacích zaměstnáno 26325 osob.
Z údajů získaných od zaměstnavatelů v lednu 2008 vyplývá, že se na území okresu nacházejí dvě firmy zaměstnávající více než 1000 zaměstnanců. V kategorii nad 500 zaměstnanců jsou to také dvě firmy a v kategorii nad 250 zaměstnanců jedenáct firem. Z hlediska právní formy podniká v okrese nejvíce fyzických osob nezapsaných v obchodním rejstříku (13330), dále pak jsou nejpočetněji zastoupeny společnosti s ručením omezeným (1271), fyzické osoby ostatní nezapsané v obchodním rejstříku (864) a samostatně hospodařící rolníci nezapsaní v obchodním rejstříku (756).
10.3 Vývoj nezaměstnanosti v okrese J. Hradec a v regionu Novobystřicko V posledních třech letech míra nezaměstnanosti v rámci celé České republiky klesá. Tento trend je patrný i v okrese Jindřichův Hradec. Na Novobystřicku je míra nezaměstnanosti stále vysoká, ale od roku 2005 také dochází k výraznému poklesu. Následující tabulka a graf shrnují vývoj nezaměstnanosti v České republice, v okrese Jindřichův Hradec a regionu Novobystřicko od roku 2000 (udaná průměrná míra nezaměstnanosti je vždy za prosinec uvedeného roku).
Tabulka č.3
: Vývoj nezaměstnanosti 2000-2007 (%)
Rok Česká republika okres Jindřichův Hradec 2000 8,3 6,6 2001 7,8 6,5 2002 7,3 8,4 2003 7,8 8,5 2004 8,2 9,8 2005 7,8 9,4 2006 6,5 7,4 2007 5,8 5,9 Zdroj: ČSÚ, Úřad práce Jindřichův Hradec
30
region Novobystřicko 10,0 11,2 11,8 11,0 12,8 14,8 13,1 9,7
16 14 12 10 8 6 4 2 0
ČR okres JH Novobystřicko
20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07
míra nezaměstnanosti v %
Vývoj nezaměstnanosti 2000-2007
rok Zdroj: ČSÚ, Úřad práce Jindřichův Hradec
10.4 Volná pracovní místa v okrese J. Hradec k 31. 1. 2008 Zaměstnavatelé mají podle §35 Zákona o zaměstnanosti povinnost do 10 kalendářních dnů oznámit příslušnému úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku a neprodleně, nejpozději do 10 kalendářních dnů, oznámit obsazení těchto míst. Zaměstnavatelé mají dále možnost se registrovat na místně příslušném úřadu práce a po zaevidování firmy do databáze získají oprávnění udržovat volná pracovní místa přes internet (tzn. nahlašovat nová místa, provádět opravy a rušit volná místa).
Úřad práce registr zaměstnavatelů pravidelně
aktualizuje.
V okrese Jindřichův Hradec bylo na konci ledna 2008 evidováno úřadem práce 690 volných pracovních míst. Dle informací z úřadu práce počet nově hlášených volných pracovních míst neustále narůstá. Zatímco na počátku roku 2007 připadalo na jedno volné pracovní místo 6,7 uchazeče, na konci ledna 2008 to bylo 3,8 uchazeče.
31
Nejžádanější profese podle počtu evidovaných volných pracovních míst
Poptávka po některých profesích jako jsou například řidiči, švadleny, obsluha strojů, zámečníci či svářeči je trvalá a v uplynulých letech se neustále opakuje. Příčinu vidí úřad práce v tom, že nabídka uchazečů těchto profesí je malá a uchazeči často nesplňují všechny požadavky zaměstnavatelů.
Tabulka č. 4 : Nejžádanější profese podle volných pracovních míst (k 31. 1. 2008) Profese zedník, stavební dělník montér sádrokarton. desek řidič motorových vozidel strojírenská výroba-obsluha strojů montážní dělník-ruční montáže dělník v kamenolomu číšník, servírka, barman
Počet volných míst 75 73 43 36 36 30 25
svářeč
24
švadlena, šička
23
zámečník
23
tesař, truhlář
23
kuchař Zdroj: Úřad práce Jindřichův Hradec
19
Nejžádanější uchazeči podle dosaženého stupně vzdělání
Největší poptávka na trhu práce je po vyučených pracovnících (55% volných pracovních míst). Poměrně vysoký je také zájem o pracovníky bez vzdělání (14%) a se základním vzděláním a praktickou školou (15%). Na dalších místech z hlediska zájmu zaměstnavatelů jsou pracovníci se středoškolským vzděláním s maturitou bez vyučení (5%) a vyučení s maturitou (5%). Pracovní místa s požadavkem na úplné vysokoškolské vzdělání tvoří 2,5% všech volných pracovních míst. Nulová poptávka je po zaměstnancích s neúplným základním vzděláním a s bakalářským a doktorským vzděláním.
32
Tabulka č. 5 : Nejžádanější uchazeči podle dosaženého stupně vzdělání (k 31. 1. 2008) Stupeň vzdělání Počet volných míst Střední odborné (vyučen) 374 Základní+prakt.škola 103 Bez vzdělání 93 Střední odborné (maturita) 37 Stř.odb.(vyučen+maturita) 34 Vysokoškolské 17 Úplné střední všeobecné 13 Vyšší odborné 6 Nižšší střední 2 Neúplné základní 0 Bakalářské 0 Doktorské (vědec.výchova) 0 Zdroj: Úřad práce Jindřichův Hradec
Poptávka po uchazečích dle vzdělání
34
17 13620 Vyučen
37
ZŠ+praktická Bez vzdělání Odborné-maturita Vyučen+maturita
93
VŠ
374
Střední všeobecné Vyšší odborné Nižší střední Neúplná ZŠ Bakalářské
103
Doktorské
Možnosti zaměstnání v Rakousku
Pokud je jedná o možnost získat zaměstnání v Rakousku, se kterým okres Jindřichův Hradec sdílí 100km státní hranici, platí dohody o zaměstnávání občanů v příhraničních oblastech. Příhraniční pracovník musí mít trvalé místo bydliště v okrese přímo sousedícím s Rakouskem a do bydliště se musí vracet denně.
33
Na Úřadu práce působí poradce EURES, který zprostředkovává volná pracovní místa nabízená zaměstnavateli ze zahraničí. Pod zkratkou EURES se skrývá Evropský portál pracovní mobility, který nabízí snadný přístup k informacím o pracovních místech a příležitostech ke vzdělávání v rámci Evropy, a to jak uchazečům o zaměstnání, tak zaměstnavatelům. Zvlášť důležitou roli hrají poradci EURES v přeshraničních regionech, kde poskytují pomoc a poradenství ohledně práv a povinností pracovníků, kteří dojíždí za prací z jedné země do druhé.
Na rakouském trhu práce mají největší šanci na uplatnění zejména kuchaři, číšníci/servírky, řezníci, a řemeslnické profese jako elektrikáři, technici, mechanici, tesaři a truhláři. Dle údajů z Úřadu práce v Jindřichově Hradci a služby EURES23 bylo v roce 2007 rakouskými úřady schváleno 6 žádostí s příslibem zaměstnání a další 3 žádosti bez příslibu zaměstnání od žadatelů z okresu Jindřichův Hradec byly zamítnuty. Další možností, jak využít pracovní nabídky v Rakousku je vyřízení pracovního povolení. Tento proces trvá cca 6 týdnů a může být zkrácen pro sezónní pracovníky. Sezónní pracovní povolení se uděluje na dobu 6 měsíců a může být prodlouženo až na 9 měsíců. První krok je vždy na zaměstnavateli, který musí o povolení požádat rakouský úřad práce. Obecně platí, že udělování pracovních povolení v Rakousku závisí na výši stanovených kvót, tzn. na míře nezaměstnanosti a struktuře nezaměstnaných dle profesí.
10.5 Významní zaměstnavatelé okresu J. Hradec Mezi
největší zaměstnavatele v okrese patří následující firmy (údaje k 31.1.2008 od
zaměstnavatelů):
1) Moeller Elektrotechnika s.r.o., Suchdol nad Lužnicí, 1170 zaměstnanců - výroba domovních jističů a rozvodnic, výroba proudových chráničů 2) TRW-DAS, a.s., Dačice, 1085 zaměstnanců - výroba manuálního řízení, ventilů a dílů pro osobní a nákladní automobily 3) Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s., 705 zaměstnanců 4) Centropen a.s.,Dačice, 502 zaměstnanců
23
Integrovaný portál MPSV, EURES, Rakousko
34
- výroba psacích a kreslicích potřeb 5) Magna Cartech spol. s r.o., České Velenice, 440 zaměstnanců -
lisování a sváření plechových dílů karosérií
-
firma nabízí studentům odbornou praxi a stáže během studia
6) Stavcent a.s., Jindřichův Hradec, 430 zaměstnanců -
stavební firma
7) JEDNOTA s.d., Jindřichův Hradec, 352 zaměstnanců -
síť maloobchodních prodejen
-
spotřební družstvo realizuje projekt Evropského sociálního fondu s názvem „Vzděláváním v Jednotě Jindřichův Hradec k zachování venkovského obchodu a udržení pracovních míst“.
8) Ústav sociálních služeb Jindřichův Hradec, 326 zaměstnanců - ústavní zařízení pro seniory, ošetřovatelské a zdravotnické služby 9) ČSAD Jindřichův Hradec, a.s., 274 zaměstnanců -
autobusová doprava
10) Kasalova pila s.r.o., Jindřichův Hradec, 269 zaměstnanců -
pilařská a stavebně truhlářská výroba
11) Tecnocap, s.r.o., Střížovice, 253 zaměstnanců - výroba kovových konzervových obalů, víček na sklenice, šroubovacích uzávěrů a krytek 12) DK OPEN, spol. s r.o., Jindřichův Hradec, 248 zaměstnanců - pekárna 13) Madeta a.s., Jindřichův Hradec, 230 zaměstnanců - mlékárna 14) Otavan Třeboň, a.s., Slavonice, 180 zaměstnanců - oděvní výroba 15) Rudolf Koller, s.r.o., Jindřichův Hradec, 152 zaměstnanců - vývoj a výroba plastových elementů pro hydromasážní systémy 16) Motor Jikov Strojírenská a.s., Jindřichův Hradec, 117 zaměstnanců -
výroba nýtovacích nástrojů a vzduchových brzdových soustav pro nákladní automobily
-
společnost realizuje projekt z oblasti výchovy a vzdělávání v rámci volby povolání. Spolupracuje se základními, středními a vysokými školami a odbornými učilišti s cílem vychovávat žáky k výběru vhodného studijního či učebního oboru v oblasti strojírenství a získat vhodné a talentované 35
pracovníky. Pro studenty vysokých škol vytváří v rámci projektu podmínky pro zpracování diplomových či jiných odborných prací, pro absolvování placené odborné praxe s možností získání zaměstnání odpovídající kvalifikaci uchazeče.
10.6 Významní zaměstnavatelé regionu Novobysřicko Mezi největší zaměstnavatele se sídlem v Nové Bystřici, Starém Městě pod Landštejnem a Číměři patří firmy (údaje k 31. 1. 2008 od zaměstnavatelů):
1) Technika denního světla s.r.o., Nová Bystřice, 73 zaměstnanců (40% ženy) - výroba střešních světlíků, zařízení pro odvod tepla a kouře -
oproti údajům k 31.12.2006 byl zaznamenán 100% nárůst počtu zaměstnanců, firma dále rozšiřuje výrobu
-
od roku 2006 realizuje firma projekt „Training Management Academy“ zaměřený na studium praktických dovedností studentů Fakulty managementu VŠE v reálném životě
2) NB – TEXTIL, spol. s r.o., Nová Bystřice, 70 zaměstnanců (99% ženy) - výroba dětského textilu - počet zaměstnanců je již několik let stabilní
3) TERMOPLAST, s.r.o., Nová Bystřice, 49 zaměstnanců (75% ženy) - výroba plastových vstřikovaných polotovarů a forem – lisovna plastů - počet zaměstnanců se v roce 2007 nezměnil
4) BOVIS N.B., spol. s r.o., Nová Bystřice, 45 zaměstnanců (22% ženy) - zemědělská výroba - počet zaměstnanců se zvyšuje v době sezónních prací
5) PETRA - Lom Číměř, s.r.o., Číměř, 20 zaměstnanců (10% ženy) - těžba a zpracování granitu
36
6) DAJA WOOD s.r.o., Matějovec (Albeř), 16 zaměstnanců (10% ženy) - výroba palivového dřeva, těžba a doprava dřeva, obchod s kulatinou
7) B.I.T. spol. s r.o., Nová Bystřice, 11 zaměstnanců (27% ženy) - kovovýroba
8) HANS OETIKER spol. s r.o., Nová Bystřice, 10 zaměstnanců (30% ženy) - výroba automatických rychlospojek a hadicových spon - počet zaměstnanců se snižuje
9) ZEMPLAST N.B. s.r.o., Nová Bystřice, 10 zaměstnanců (0% ženy) -
výroba čistíren odpadních vod, plastových bazénů, septiků, filtrů a dalších výrobků z plastu
-
počet zaměstnanců se v uplynulém roce 2007 snížil cca o polovinu
10.7 Významní zaměstnavatelé v oblasti Slavonic a Dačic Jak již bylo zmíněno, oblast Novobystřicka zahrnuje obce Nová Bystřice, Číměř a Staré Město pod Landštejnem. Pokud uchazeči o zaměstnání nenajdou pracovní uplatnění přímo v těchto obcích, mají možnost využít pracovních nabídek od zaměstnavatelů především v Jindřichově Hradci (zejména uchazeči z Nové Bystřice, Číměře) a ve Slavonicích a Dačicích (zejména uchazeči ze Starého Města pod Landštejnem a Nové Bystřice). Pro úplnost tedy uvádím analýzu významných zaměstnavatelů v oblasti Slavonic a Dačic k 31.1.2008 (údaje od zaměstnavatelů):
1) TRW-DAS, a.s., Dačice, 1085 zaměstnanců (40% ženy) -
výroba manuálního řízení, ventilů a dílů pro osobní a nákladní automobily
-
od roku 2003, kdy firma zaznamenala útlum výroby a zaměstnávala přibližně 770 zaměstnanců, dochází k dynamickému rozvoji
37
-
společnost spolupracuje se strojírenskými fakultami vysokých škol na společních projektech a dále nabízí studentům vyplácení stipendií s podmínkou uzavření pracovní smlouvy s poskytovatelem po ukončení studia
2) Centropen a.s., Dačice, 502 zaměstnanců (60% ženy) - výroba psacích a kreslicích potřeb - za uplynulý rok 2007 došlo k nárůstu počtu zaměstnanců o cca 5%
3) Otavan Třeboň, a.s., Slavonice, 180 zaměstnanců (90% ženy) - výroba textilní konfekce - počet zaměstnanců je již několik let stabilní
4) PKD, s.r.o., Dačice, 145 zaměstnanců (10% ženy) -
výroba ocelových hal a strojů a zařízení pro dřevařský průmysl a průmyslových kotlů na zpracování biomasy
-
v roce 2007 se firma získala prostředky ze Společného regionálního operačního programu na projekt pořízení nové technologie, v jehož rámci bude v horizontu několika let vytvořeno minimálně 12 nových pracovních míst
-
v roce 2006 zaznamenala firma nárůst počtu zaměstnanců o cca 20%, během roku 2007 se početní stav nezměnil
5) Heltos a.s., Slavonice, 70 zaměstnanců (10% ženy) - výroba stolních a sloupových vrtaček a brusek - počet zaměstnanců se v roce 2007 nezměnil
6) Slavona, s.r.o., Slavonice, 25 zaměstnanců (48% ženy) - výroba značkových dřevěných oken a dveří - počet zaměstnanců se v roce 2007 nezměnil
38
11. Dopravní infrastruktura v regionu Novobystřicko Novobystřicko je příhraničním regionem a tato skutečnost má negativní vliv na dopravní infrastrukturu. Silniční síť není příliš hustá ani kvalitní. Hlavní dopravní tepnou je silnice II. třídy č. 128 z Jindřichova Hradce na hraniční přechod s Rakouskem v Nové Bystřici. Další silnice II. třídy č. 152 spojuje Novou Bystřici a Slavonice. Ostatní komunikace regionu mají charakter silnic III. třídy. Nenajdeme zde dálkové autobusové ani vlakové spoje. V zimním období může díky drsnějšímu podnebí (nadmořská výška 500-700 m) docházet k dopravním komplikacím.
Vlakovou dopravu v regionu zajišťuje úzkokolejná trať z Nové Bystřice do Jindřichova Hradce, která však pro svou malou rychlost není pro cestování do zaměstnání příliš vhodná a má spíše rekreační charakter. Například cesta z Nové Bystřice do Jindřichova Hradce (33 km) trvá 80 minut. Ve východní části regionu (Staré Město pod Landštejnem a okolí) lze využít při cestách za prací železniční trať Slavonice – Dačice, je nutné se však nejprve jiným způsobem dopravit do Slavonic. V pracovních dnech je na trati Slavonice - Dačice k dispozici 10 vlakových spojů a 10 spojů jede opačným směrem. Z údajů autobusových přepravců24 vyplývá, že autobusové spojení na trase Nová Bystřice – Číměř – Jindřichův Hradec je poměrně dobré. K dispozici je v pracovních dnech 13 spojů tam a 14 zpět. Pro cestu pracovníka zaměstnaného v Jindřichově Hradci z odpolední směny do Nové Bystřice je k dispozici spoj v lichých týdnech.
Poněkud horší situace je na trase Staré Město pod Landštejnem – Jindřichův Hradec, kde jsou k dispozici pouhé 3 spoje tam a 5 zpět v pracovních dnech a doba cestování se pohybuje kolem 60 minut. Pro cestu z odpolední směny z Jindřichova Hradce do Starého Města pod Landštejnem není k dispozici žádný spoj.
Pro obyvatelé Starého Města pod Landštejnem, kteří pracují v nedalekých Slavonicích (10 km), je k dispozici 6 spojů tam a 7 zpět, ovšem spoj v případě odpolední směny chybí. Pokud by obyvatelé Starého Města pod Landštejnem využili pracovních příležitostí v Dačicích (30 km), nabízí se jim 5 spojů tam a 4 zpět, ovšem vždy je nutný přestup ve Slavonicích a minimální doba cestování je 60 minut pro jednu cestu. Pro cestu z odpolední směny je k dispozici spoj z Dačic, který však končí ve Slavonicích. 24
IDOS jízdní řády
39
12. Novobystřicko a pracovní příležitosti v cestovním ruchu Z předběžné statistiky Českého statistického úřadu v Českých Budějovicích za rok 2007 vyplývá, že Jihočeský kraj navštívilo a ubytovalo se zde 300.000 zahraničních návštěvníků. Největší počet návštěvníků byl tradičně ze Spolkové republiky Německo, dále pak z Rakouska a Nizozemí. Oproti roku 2006 došlo k úbytku počtu zahraničních hostů o přibližně 26.000 osob.
Poloha regionu, přírodní podmínky a atraktivity regionu Novobystřicko leží v oblasti zvané Česká Kanada, která se rozprostírá při historické hranici Čech a Moravy podél státní hranice s Rakouskem. Státní hranici je možné překročit na hraničním přechodu Nová Bystřice – Grametten. Z informací města Nová Bystřice25 a turistických průvodců26 je zřejmé, že se na území regionu Novobystřicka nachází mnoho atraktivit vhodných pro cestovní ruch. Jedná se výjimečné přírodní zdroje, řadu historických památek a další kulturně společenské a sportovní atrakce.
Životní prostředí regionu Novobystřicka je čisté a zachovalé, mezi největší přírodní atraktivity lze zařadit přírodní rezervaci Blanko nedaleko Nové Bystřice, množství rekreačních rybníků a lesy vhodné ke sběru hub a lesních plodů. Na farmě u Starého Města pod Landštejnem si lze prohlédnout stádo bizonů amerických
Bezesporu největší architektonickou atraktivitou regionu je veřejně přístupná zřícenina středověkého hradu Landštejn. Za návštěvu stojí také Muzeum československého opevnění nebo pozůstatky středověké osady Pfaffenschlag. S regionem Novobystřicka přímo sousedí město Slavonice s renesančním náměstím zapsaným na seznamu UNESCO. Z druhé strany státní hranice zve k návštěvě zámek v Litschau či vodní hrad v Heidenreichsteinu.
25 26
Město Nová Bystřice, Informační středisko, www.novabystrice.cz David, P., Soukup, V: Česká Kanada, Jindřichohradecko – průvodce, 1999
40
V místní části Nové Bystřice Klášter se nachází nejstarší církevní památka v regionu, barokní kostel Nejsvětější Trojice (dříve klášter řádu paulánů).
Unikátní technickou památkou je úzkorozchodná trať (33 km) z Nové Bystřice do Jindřichova Hradce. Trať je celoročně v provozu a v letním období či při významných příležitostech je zde možnost cestování v historických vozech tažených parní lokomotivou s doprovodným programem.
Regionem Novobystřicka vede řada značených turistických a cykloturistických tras, které protínají území bývalého hraničního pásma a procházejí vesnicemi zbořenými v 50. letech 20. století. Značené cyklostezky navazují na cykloturistickou trasu Praha – Vídeň. V zimním období, za příhodných sněhových podmínek, je možno využít některou z mnoha upravovaných tras pro běžecké lyžování. Pro sjezdové lyžaře je k dispozici lyžařský vlek (350m) v Hradišti, místní části Nové Bystřice. Pro vyznavače golfového sportu slouží 9 jamkové golfové hřiště u Nové Bystřice.
Zaměstnavatelé v oblasti cestovního ruchu v regionu Novobystřicko Stravovací a ubytovací služby jsou zejména v Nové Bystřici poměrně početné, což by mohlo tvořit základ pro podnikání v cestovním ruchu. Ubytování nabízí aktuálně 4 hotely, 20 penzionů a téměř 40 dalších soukromých ubytovatelů. Celková ubytovací kapacita regionu Novobystřicka je podle údajů z Informačního střediska města Nová Bystřice cca 550 lůžek. Tento počet se v období letních prázdnin navyšuje o lůžka v chatách a stanech autokempu u rekreačního rybníka Osika nedaleko Nové Bystřice.
Silnou stránkou je cenová konkurenceschopnost služeb spojených s cestovním ruchem, a to nejen pro návštěvníky ze sousedního Rakouska, ale i pro domácí turisty, např. v porovnání s regionem Šumava.
Mezi významnější zaměstnavatele regionu v oblasti cestovního ruchu patří zejména větší hotely s celoročním provozem. Jedná se o Lesní hotel Peršlák v Novém Vojířově, Hotel Landštejnský dvůr v Landštejně a Hotel-Restaurant Fogl v Nové Bystřici. V letním období se počty zaměstnanců výrazně navyšují o sezónní brigádníky.
41
V polovině 90. let 20. století vznikl projekt holandských investorů na vybudování obřího rekreačního areálu v lokalitě zaniklé obce Rajchéřov v katastru Starého Města pod Landštejnem. Areál měl mít kapacitu 2.800 osob a znamenal by pro region výrazný nárůst pracovních příležitostí. Projekt byl však natolik rozsáhlý, že by negativně zasáhl do životního prostředí oblasti. Proto mu počátkem roku 1997 nebyla Ministerstvem pro životní prostředí udělena výjimka a projekt byl zastaven.
Díky výše popsaným atraktivitám, zachovalému životnímu prostředí a rostoucí oblibě domácí aktivní dovolené se domnívám, že potenciál regionu je v rozvoji služeb v cestovním ruchu, ovšem v přiměřeném rozsahu, které by přinesly nové pracovní příležitosti pro místní obyvatele.
42
13. Analýza lidských zdrojů regionu Novobystřicka 13.1 Základní informace o obyvatelstvu regionu Oblast Novobystřicka je součástí okresu Jindřichův Hradec. Okres Jindřichův Hradec je největším okresem v České republice. Dle údajů z úřadu práce zde k 30. 9. 2007 žilo celkem 92 716 obyvatel, z toho 47 122 (50,8%) žen. Hustota osídlení je jedna z nejnižších v ČR, 47,7 obyvatele na 1 km2 a čtvrtina obyvatel žije v okresním městě. Z pohledu územně správního je okres rozdělen do 106 obcí. V okrese žilo k 31. 12. 2007 celkem 46.792 ekonomicky aktivních obyvatel.
Průměrná měsíční mzda zaměstnance v Jihočeském kraji v 1 - 3. čtvrtletí 2007 činila 18 483 Kč. V oblasti Novobystřicka, kam náleží město Nová Bystřice a obce Staré Město pod Landštejnem a Číměř, žilo k 30. 9. 2007 celkem 4.563 obyvatel, z toho 2.800 v produktivním věku (2.328 ekonomicky aktivních). Podle databáze měst a obcí27 je průměrný věk obyvatel regionu 36,2 roků. Pro srovnání průměrný věk obyvatel celého okresu Jindřichův Hradec uvádění ČSÚ k 31. 12. 200628 byl 40 let. Z údajů získaných při sčítání lidu v roce 200129 vyplývá, že v Jihočeském kraji byly nejvíce zastoupeny osoby se středním vzděláním (38,7%), dále pak s úplným středoškolským vzděláním s maturitou (25,1%) a se základním vzděláním (23,5%). Vysokoškolsky vzdělaní tvořili 7,8 %. Situace ve všech krajích České republiky byla obdobná.
27
Veřejná správa online, Města a obce online ČSÚ, Věkové složení obyvatel 29 ČSÚ, Úroveň vzdělání obyvatelstva podle výsledků sčítání lidu 28
43
13.2 Dotazníkové šetření mezi nezaměstnanými regionu Novobystřicko
Výzkumný cíl dotazníkového šetření Cílem dotazníkového šetření bylo zmapovat, jakými volnými pracovníky trh práce na Novobystřicku disponuje na konci roku 2007 (pohlaví, věk, dosažené vzdělání, ochota se vzdělávat, rekvalifikovat, cestovat a stěhovat se za prací). Dále bylo na výzkumném souboru zjišťováno, zda se v tomto regionu jedná o nezaměstnanost spíše dlouhodobou či krátkodobou. Posledním cílem výzkumu bylo zjistit sociální dopad nezaměstnanosti na nezaměstnané v regionu z hlediska psychického zdraví a rodinného života.
Období pořízení dat: 1. 11. 2007 – 15. 12. 2007
Výzkumný soubor:
nezaměstnaní Novobystřicka (obce Nová Bystřice, Staré Město pod Landštejnem a Číměř) registrovaní na Úřadu práce v Jindřichově Hradci k 31.10.2007
Velikost výzkumného souboru: 155 nezaměstnaných
Metoda sběru dat:
dotazníkové šetření
Metodika dotazníkového šetření V období 1.11.2007 až 15.12.2007 bylo provedeno ve spolupráci s Úřadem práce v Jindřichově Hradci dotazníkové šetření mezi nezaměstnanými regionu Novobystřicka registrovanými na ÚP v Jindřichově Hradci k 31.10.2007.
Osloveno bylo celkem 155 nezaměstnaných, kterým byl dotazník předán při pravidelné návštěvě ÚP a následně po vyplnění odpovědí sebrán od respondentů tak, aby byla zachována jejich anonymita.
44
Dotazník obsahoval identifikační otázky (věk, pohlaví, vzdělání) a dále pak 9 otázek zjišťujících délku nezaměstnanosti, podmínky pro cestování za prací v regionu, ochotu pro získání zaměstnání něco udělat (vzdělávat se, cestovat, stěhovat se) a vliv nezaměstnanosti na psychický stav a rodinné vztahy nezaměstnaných (dotazník viz Příloha č. 1).
Výsledky dotazníkového šetření
Z oslovených 155 nezaměstnaných se dotazníkového šetření zúčastnilo 98 osob – jedná se tedy o 63% návratnost, odpovídalo 74 žen a 24 mužů. Pro srovnání uvádím v tabulce v levém sloupci výsledky dotazníkového šetření na Novobystřicku a v pravém sloupci (pokud jsou zjišťovány) údaje Úřadu práce za celý okres Jindřichův Hradec za prosinec 2007. Údaje jsou v procentech z celkového počtu oslovených (NB) nebo registrovaných na úřadu práce (JH).
Identifikační otázky dotazníku přibližují charakter zkoumaného souboru: 1) Věková struktura
Z hlediska věkové struktury v regionu Novobystřicka mírně převažují nezaměstnaní ve věku nad 50 let (36% oslovených). Nejvyšší počet nezaměstnaných žen je zastoupen ve věkové kategorii 35-49 let a 50 a více let. Z mužů mají největší problém najít práci věkové kategorie 20-34 let a 50 a více let. Z porovnání zjištěných údajů za region Novobystřicka s údaji za celý okres Jindřichův Hradec za prosinec 2007 vyplývá, že situace je téměř vyrovnaná. Tabulka č.6 Struktura nezaměstnaných NB a JH dle věku
Věk do 19 let 20-34 let 35-49 let 50-více let
NB 4% (2 muži, 2 ženy) 30% (9 můžů, 20 žen) 30% (4 muži, 26 žen) 36% (9 můžů, 26 žen)
JH 5% 31% 31% 33%
Zdroj: Vlastní šetření, 11/2007
45
Struktura nezaměstnaných NB dle věku
4% 36%
do 19 let
30%
20-34 let 35-49 let 50 a více let 30%
2) Dosažené vzdělání
V regionu Novobystřicko jsou nejsilněji zastoupeni nezaměstnaní se základním vzděláním (48% oslovených) následováni uchazeči o práci s výučním listem (37% oslovených). Více než polovina nezaměstnaných se základním vzděláním je starší 50 let. Údaje za celý okres Jindřichův Hradec uvádí, že zde je situace jiná. Převládají vyučení nezaměstnaní (47%) a uchazeči o zaměstnání se základním vzděláním jsou na druhém místě (30%). Tabulka č. 7 Struktura nezaměstnaných NB a JH dle dosaženého vzdělání
Vzdělání Základní Střední-vyučen Střední-maturita Vyšší odborné/bakalářské Vysokoškolské Neuvedeno
NB 48% 37% 12% 0% 1% 2%
JH 30% 47% 19% 1% 3% -
Zdroj: Vlastní šetření, 11/2007
Struktura nezaměstnaných NB dle vzdělání 2% 1% 0% základní
12%
vyučen 48%
maturita vyšší-bakalář
37%
VŠ neuvedeno
46
3) Délka nezaměstnanosti
Vzhledem k poměrně vysoké míře nezaměstnanosti ve zkoumaném regionu (statistika za prosinec 2007 uvádí 9,72%, tj. umístění v první třicítce obcí s vysokou nezaměstnaností z celkem 106 obcí v okrese Jindřichův Hradec) jsem očekávala, že podíl dlouhodobě nezaměstnaných bude významný, předpoklad byl okolo 60% oslovených. Ekonomové považují za dlouhodobou nezaměstnanost delší než 1 rok. Do této kategorie spadá v regionu Novobystřicka 46% dotázaných (8 mužů, 37 žen). Více než 2 roky bez práce je 33% nezaměstnaných, což je oproti celému okresu Jindřichův Hradec hodnota téměř dvojnásobná. Pokud budeme za krátkodobou považovat nezaměstnanost do 1 roku, tato činí v regionu 52%, přičemž největší část představuje nezaměstnanost kratší než 3 měsíce (26 z 51 oslovených).
Naproti
tomu
v celém
okrese
Jindřichův
Hradec
tvoří
dlouhodobá
nezaměstnanost pouze 29% a krátkodobá 71%. Největší část i zde představuje nezaměstnanost kratší než 3 měsíce, ovšem s hodnotou 45% všech nezaměstnaných, což je podstatně více než v regionu Novobystřicka. Oproti očekáváním uvedeným v pracovní hypotéze (cca 60%) je zjištěná dlouhodobá nezaměstnanost na Novobystřicku nižší (46%).
Tabulka č. 8 Struktura nezaměstnaných NB a JH dle délky nezaměstnanosti
Doba nezaměstnanosti Do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-12 měsíců 1-2 roky Více než 2 roky Neuvedeno
NB 27% 11% 14% 13% 33% 2%
JH 45% 14% 12% 11% 18% -
Zdroj: Vlastní šetření, 11/2007
Struktura nezaměstnaných NB dle délky nezaměstnanosti 2% 27% 33%
do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-12 měsíců 1-2 roky
11% 13%
14%
2 a více let neuvedeno
47
Další otázky dotazníku zjišťovaly údaje vedoucí k naplnění výzkumného cíle:
4) Rekvalifikace, další vzdělávání
Podle údajů ÚP je v celém okrese J. Hradec největší zájem o vyučené uchazeče (63,5%) a k nejžádanějším profesím patří zedník, řidič, svářeč, dělník ve strojírenství a švadlena. Na některé z těchto profesí jsou úřadem práce zabezpečovány rekvalifikační kurzy. Proto jsem předpokládala, že zájem o rekvalifikaci a další vzdělávání bude mít v regionu Novobystřicka vysoké procento oslovených, kolem 80% oslovených.
Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že mezi oslovenými převažuje ochota se dále vzdělávat či se rekvalifikovat (63%). Neochota se dále vzdělávat je nejvýraznější u osob starších 50 let. Z oslovených „neochotných“ tvoří osoby nad 50 let věku 60%. Z údajů dostupných z úřadu práce za okres Jindřichův Hradec lze vyčíst, že v roce 2007 prošlo rekvalifikačními kurzy celkem 106 uchazečů z celého okresu. Počet zájemců o rekvalifikaci se podle ÚP neustále snižuje.
Oproti očekáváním uvedeným v pracovní hypotéze (cca 80%) je zájem o další vzdělávání či rekvalifikaci v regionu nižší (63%). Tato skutečnost je zřejmě dána vysokým podílem uchazečů o zaměstnání nad 50 let, u kterých je obecně zájem o další vzdělávání nižší. V tomto bodu je patrný jistý nesoulad – zatímco většina oslovených nezaměstnaných Novobystřicka vyjádřila ochotu se rekvalifikovat či dále vzdělávat, úřad práce pociťuje nízký zájem o rekvalifikace ze strany uchazečů o zaměstnání.
Tabulka č. 9
Struktura nezaměstnaných NB dle ochoty se vzdělávat, rekvalifikovat
Ochota ke vzdělávání Ano Ne Neuvedeno
NB 63% 36% 1%
Zdroj: Vlastní šetření, 11/2007
48
Struktura nezaměstnaných NB dle ochoty se vzdělávat,rekvalifikovat 1% 36%
Ano Ne Neuvedeno
63%
5) Práce na směny
U žen z řad nezaměstnaných jsem očekávala výrazně vyšší neochotu/neschopnost pracovat na směny než u mužů. Důvodem je tradiční rozdělení rolí v rodině, kdy většinou velkou část péče o děti zajišťuje žena. Podobný výsledek jsem předpokládala i v případě otázky na ochotu/schopnost za prací dojíždět. Neschopnost/neochota pracovat na směny se projevuje především u žen, 46 nezaměsnaných z 57 oslovených, kteří odpověděli na tuto otázku „neochoten/neschopen“, jsou ženy (81%). K odpovědi na tuto otázku byl často připsán důvod „malé děti“. Zde je zřejmá shoda s předpokladem uvedeným v pracovní hypotéze.
Tabulka č. 10 Struktura nezaměstnaných NB dle ochoty pracovat na směny Práce na směny NB Ano 42% Ne 58% Zdroj: Vlastní šetření, 11/2007
49
Struktura nezaměstnaných NB dle ochoty pracovat na směny
42%
Ano Ne
58%
6) Cestování do zaměstnání
Velká část oslovených nezaměstnaných Novobystřicka je ochotna/schopna cestovat do zaměstnání denně maximálně 20 km (48%). Do 50 km je ochotno/schopno cestovat 20% oslovených. Nechce nebo nemůže do práce denně dojíždět 32% dotázaných. Převážnou většinu uchazečů, kteří nemohou nebo nechtějí do zaměstnání cestovat tvoří ženy. Tabulka č. 11 Struktura nezaměstnaných NB dle možnosti a ochoty dojíždět do zaměstnání
Dojíždění do zaměstnání Nechci/nemohu dojíždět Do 20 km Do 50 km Více než 50 km
NB 32% 8 mužů, 23 žen 48% 20% 0%
Zdroj: Vlastní šetření, 11/2007
Struktura nezaměstnaných NB dle možnosti a ochoty dojíždět do zaměstnání
20%
0% 32%
Ne do 20km do 50km 50km a více
48%
50
7) Dopravní spojení v regionu v souvislosti s cestováním do zaměstnání Region Novobystřicka je příhraniční oblastí se slabší dopravní infrastrukturou (viz kapitola 11). Na základě uvedených informací jsem předpokládala, že cestování do zaměstnání a dopravní infrastrukturu v regionu bude negativně hodnotit přibližně 50% nezaměstnaných.
Většina oslovených (54%) považuje dopravní spojení v regionu Novobystřicka z hlediska cestování do zaměstnání nevyhovující. Odpověď „nevím“ zvolilo 26% dotázaných, jedná se zřejmě o uchazeče, kteří do zaměstnání nemohou nebo nechtějí cestovat a tudíž se o úroveň dopravního spojení nezajímají. Jen 20% dotázaných je s úrovní dopravního spojení spokojeno. Výsledky se shodují s předpokladem uvedeným v pracovní hypotéze.
Tabulka č. 12 Hodnocení úrovně dopravního spojení NB
Úroveň Vyhovující Nevyhovující Nevím
NB 20% 54% 26%
Zdroj: Vlastní šetření, 11/2007
Hodnocení úrovně dopravního spojení NB
20%
26%
Vyhovující Nevyhovující Nevím 54%
8) Stěhování za prací Podle průzkumu společnosti STEM z dubna 2007 (STEM, Trendy 2001 až 2007) by při hrozbě ztráty zaměstnání volilo stěhování za prací pouze 41% českých pracujících. Předpokládala jsem, že situace na Novobystřicku bude obdobná. Co se týče práce v zahraničí, očekávala jsem, že zde by díky sousedství regionu s Rakouskem a existenci Dohody mezi 51
vládou České republiky a vládou Rakouské republiky o zaměstnávání občanů v příhraničních oblastech (zdroj MPSV) mohl být zájem vysoký. Ochotu se za prací přestěhovat vyjádřilo pouze 20% dotázaných, což je o polovinu méně než je celorepublikový trend, zmíněný v pracovní hypotéze.
Tabulka č. 13 Struktura nezaměstnaných NB dle ochoty ke stěhování za prací
Stěhování za prací Ano Ne
NB 20% 80%
Zdroj: Vlastní šetření, 11/2007
Struktura nezaměstnaných NB dle ochoty stěhovat se za prací
20% Ano Ne 80%
9) Využití pracovní nabídky v zahraničí
O přijetí pracovní nabídky v zahraničí někdy uvažovalo pouze 26% dotázaných, nebyl tedy naplněn můj předpoklad uvedený v pracovní hypotéze, že by zájem o práci v sousedním Rakousku mohl být vysoký.
Tabulka č. 14 Struktura nezaměstnaných NB dle zájmu o práci v zahraničí
Zájem Ano Ne Neuvedeno
NB 26% 73% 1%
Zdroj: Vlastní šetření, 11/2007
52
Zájem o práci v zahraničí NB
1% 26% Ano Ne Neuvedeno 73%
10) Negativní vliv nezaměstnanosti na psychický stav nezaměstnaného Jako duševní následky nezaměstnanosti se v odborné literatuře (Buchtová30) uvádí například ztráta sebeúcty, pocit vlastní nepotřebnosti, pocit závislosti na druhých, postrádání své sociální role a strach z budoucnosti. V extrémních případech může vést ztráta zaměstnání k alkoholismu, poruchám chování, sebevraždám, domácímu násilí a dalším jevům. Domnívám se, že rozsah uvedených duševních následků je závislý na délce nezaměstnanosti. Protože jsem očekávala, že podíl dlouhodobé nezaměstnanosti bude v regionu významný, předpokládala jsem také, že bude ve vyšší míře ovlivňovat psychický stav i rodinné vztahy nezaměstnaných. Zde je zřejmý vliv délky nezaměstnanosti na psychický stav nezaměstnaného – odpověď „rozhodně ano“ zvolilo 24 respondentů, z nichž je 72% nezaměstnaných déle než půl roku. Odpověď „spíše ano“ zvolilo 38 respondentů, z toho 58% nezaměstnaných déle než půl roku. Věk oslovených nemá velký vliv na snášení stavu bez práce po psychické stránce. V odpovědích „rozhodně ano“ a „spíše ano“ jsou rovnoměrně zastoupeny všechny věkové kategorie kromě kategorie do 19 let, která se v těchto odpovědích vůbec nevyskytuje. Celkově lze říci, že stav nezaměstnanosti má významný vliv na psychiku oslovených nezaměstnaných. Tabulka č. 15 Negativní vliv nezaměstnanosti na psychiku nezaměstnaných NB
Negativní vliv Rozhodně ano Spíše ano Rozhodně ne Spíše ne Neuvedeno
NB 25% 39% 12% 23% 1%
Zdroj: Vlastní šetření, 11/2007
30
Buchtová, B. a kol.: Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém, 2002, str. 110
53
Negativní vliv nezaměstnanosti na psychiku nezaměstnaných NB
1% Ano
35%
Ne 64%
Neuvedeno
11) Negativní vliv nezaměstnanosti na rodinné vztahy nezaměstnaného
Zjištěný negativní vliv nezaměstnanosti na rodinné vztahy nezaměstnaného je v případě nezaměstnanosti v trvání do 1 roku malý. Při dlouhodobější nezaměstnanosti začíná tento stav výrazněji negativně ovlivňovat rodinné vztahy. Odpověď „rozhodně ano“ zvolilo 18 oslovených, z toho 14 nezaměstnaných déle než 1 rok (78%). Odpověď „rozhodně ne“ zvolilo 33 oslovených, z toho 20 nezaměstnaných méně než 1 rok (61%). Pokud se tedy nejedná o nezaměstnanost dlouhodobou, není její negativní vliv na rodinné vztahy příliš výrazný.
Tabulka č. 16 Negativní vliv na rodinné vztahy nezaměstnaných NB
Negativní vliv Rozhodně ano Spíše ano Rozhodně ne Spíše ne
NB 18% 23% 34% 25%
Zdroj: Vlastní šetření, 11/2007
Negativní vliv nezaměstnanosti na rodinné vztahy NB
41% 59%
Ano Ne
54
12) Původní profese
Součástí dotazníku byla také otázka na původní povolání nezaměstnaných, ve snaze porovnat zjištěné profese s poptávkou po pracovnících v okrese Jindřichův Hradec. Jelikož však 48% oslovených má dokončené základní vzdělání a tedy žádnou konkrétní profesi, odpovídali na tuto otázku převážně nezaměstnaní se středním odborným a vysokoškolským vzděláním. Odpovědělo celkem 50% dotázaných. Mezi profesemi, které se často opakovaly, jsou: prodavač/ka (8), švadlena (7), kuchař/ka, číšník/číšnice (6), tkadlena/přadlena (5) a pracovníci v administrativě (5). Prodavač, švadlena a číšník/servírka se přitom objevují v první dvanáctce zaměstnavateli nejžádanějších profesí na trhu práce v okrese J. Hradec.
Závěrečné shrnutí výsledků dotazníkového šetření Nezaměstnanost v celém okrese Jindřichův Hradec činila v prosinci 2007 4,53%, na Novobystřicku to bylo 9,72%. Skutečnost, že nezaměstnanost na Novobystřicku je vysoká ve srovnání se situací v jiných částech okresu Jindřichův Hradec, byla tedy zřejmá ze statistických údajů úřadu práce ještě před provedením dotazníkového šetření. Pomocí dotazníku se však podařilo provést podrobnější analýzu nabídky práci v regionu Novobystřicka z hlediska věku, dosaženého vzdělání, ochoty se vzdělávat, cestovat či stěhovat se za prací. Byly položeny otázky, které napomohly ke zjištění vlivu nezaměstnanosti na psychiku a rodinný život nezaměstnaných v regionu.
Na základě výsledků dotazníkového šetření lze říci, že region Novobystřicka je oblastí, kde jsou nezaměstnaností postiženy zejména ženy, a to již ve věku nad 35 let. Z hlediska vzdělání převládají uchazeči o práci se základním vzděláním. Dlouhodobě nezaměstnaní tvoří téměř polovinu všech nezaměstnaných s velmi vysokým podílem osob bez práce po dobu delší než 2 roky.
Většina z oslovených nezaměstnaných je ochotna si pro získání nové práce zvyšovat kvalifikaci či se rekvalifikovat. Neochota se dále vzdělávat je patrná u uchazečů starších 50ti let.
Úřad práce v Jindřichově Hradci pravidelně informuje o volných pracovních místech u zaměstnavatelů v okrese podle stupně vzdělání. V měsíci prosinci 2007 bylo k dispozici 644 55
volných pracovních míst. Největší zájem je trvale o vyučené uchazeče, na druhém místě je požadavek na uchazeče se základním vzděláním + praktickou školou, dále pak zaměstnavatelé žádají uchazeče se středním odborným vzděláním s maturitou. Z uvedených čísel se zdá, že by téměř každý nezaměstnaný regionu Novobystřicka mohl mít velkou šanci získat zaměstnání v okrese svého bydliště. Jak vyplynulo z dotazníkového šetření, jsou zde však zřejmé jiné překážky, které získání zaměstnání brání, jako je dojíždění a práce na směny.
Více než polovina dotázaných nezaměstnaných hodnotí dopravní spojení v souvislosti s dojížděním do zaměstnání za nevyhovující. Práce na směny pak nevyhovuje zejména ženám s malými dětmi. Přestože region Novobystřicka přímo sousedí s Rakouskem, o práci v zahraničí uvažuje pouze čtvrtina nezaměstnaných. Podobné je to v případě ochoty ke stěhování za prací. Situace je zřejmě ovlivněna vysokým podílem nezaměstnaných nad 50 let, kteří již obtížněji mění svůj způsob života.
Ze zkoumání sociálních dopadů nezaměstnanosti vyplynulo, že většina oslovených nezaměstnaných pociťuje negativní vliv nezaměstnanosti na svoji psychickou pohodu. V případě vlivu nezaměstnanosti na rodinné vztahy je situace opačná, většina dotázaných nepozoruje negativní dopad stavu nezaměstnanosti na svůj rodinný život. Krátkodobá nezaměstnanost ovlivňuje rodinné vztahy negativně jen v minimální míře, s délkou nezaměstnanosti se negativní vliv stává výraznější.
Na základě poznatků z teorie nezaměstnanosti lze nezaměstnanost na Novobystřicku označit z hlediska trvání jako středně až dlouhodobou a z hlediska příčin jako strukturální, kdy je patrný vliv kvalifikačního i regionálního nesouladu mezi nabídkou a poptávkou po práci a vliv zániku významných zaměstnavatelů.
Mezi nejvýznamnější příčinu vysoké nezaměstnanosti v regionu Novobystřicka lze dle výsledků dotazníkového šetření považovat velký podíl uchazečů o zaměstnání se základním vzděláním ve věku na 50 let, pro které je nalezení pracovního uplatnění velmi obtížné. Problémem je také nevyhovující dopravní spojení v regionu, které omezuje možnost do zaměstnání dojíždět.
56
14. SWOT analýza regionu Novobystřicko z pohledu zaměstnanosti SWOT analýza regionu Novobystřicka (analýza vnitřních silných a slabých stránek a vnějších potenciálních příležitostí a hrozeb) je nástrojem, který je východiskem pro navržení strategie regionu v oblasti zvyšování zaměstnanosti. Podklady pro vypracování SWOT analýzy byly získány z veřejně přístupných zdrojů státní správy, z regionálního tisku a od zaměstnavatelů regionu. V rámci analýzy SWOT byla provedena analýza dopravní infrastruktury v regionu Novobystřicka, analýza zaměstnavatelů na Jindřichohradecku a Novobystřicku, analýza volných pracovních míst na Novobystřicku k 31. 1. 2008 a analýza regionu Novobystřicka z hlediska pracovních příležitostí v oblasti cestovního ruchu. .
14.1 Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby z pohledu zaměstnanosti Na základě provedených analýz byly stanoveny silné a slabé stránky a možné příležitosti a hrozby pro region Novobystřicko z pohledu zaměstnanosti
Silné stránky regionu Novobystřicko •
Příznivý vývoj, rozšiřování výroby u významných zaměstnavatelů regionu
•
Partnerství města Nová Bystřice s rakouským Heidenreichsteinem – možnost podílet se na projektech v oblasti infrastruktury a lidských zdrojů podporovaných EU
•
Členství Novobystřicka v Euroregionu Silva Nortica – možnost účastnit se projektů podporovaných z evropských fondů
•
Ochota nezaměstnaných regionu se rekvalifikovat a dále vzdělávat – možnost získat zaměstnání či začít samostatně podnikat
•
Blízkost hranic s Rakouskem – možnost rozvíjet cestovní ruch a služby pro turisty a projíždějící návštěvníky - možnost využívat zahraniční pracovní nabídky ve zjednodušeném příhraničním režimu - možnost „nalákat“ do oblasti zaměstnavatele z Rakouska 57
•
Čisté a atraktivní životní prostředí – potenciál pro zvyšování zaměstnanosti v oblasti cestovního ruchu
•
Množství lesních porostů – možnost pro podnikání v oblasti zpracování dřeva a dřevovýroby
•
Existence státních mateřských škol v Nové Bystřici, Starém Městě p. L. a Číměři
Slabé stránky regionu Novobystřicko
•
Poloha regionu v pohraničí, mimo hlavní obchodní a dopravní tahy z pohledu republikového i evropského
•
Nedostatečné dopravní spojení s okolními městy, zejména ve východní části regionu – negativní vliv na dojíždění do zaměstnání
•
Vyšší nezaměstnanost se značným podílem osob starších 50 let
•
Nižší úroveň vzdělanosti mezi nezaměstnanými regionu – omezení možnosti získat vhodné zaměstnání v ČR i v sousedním Rakousku
•
Horší kvalita pozemních komunikací, zejména v zimním období horší dopravní dostupnost a obslužnost
•
Poměrně nepříznivé přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu – negativní vliv na snižování zaměstnanosti v zemědělství
•
Malá míra zapojení se do projektů v oblasti dopravní infrastruktury a lidských zdrojů podporovaných EU
•
Málo ubytovacích kapacit na špičkové úrovni v regionu – možný negativní vliv na rozvoj zaměstnanosti v cestovním ruchu
•
Neochota (nemožnost) nezaměstnaných dojíždět do zaměstnání, stěhovat se za prací
•
Neochota nezaměstnaných přijmout pracovní nabídku v sousedním Rakousku
•
Nedostatek pracovních příležitostí zejména v obci Číměř a Staré Město pod Landštejnem
58
Příležitosti pro region Novobystřicko •
Podpora rozvojových projektů v pohraničních oblastech z fondů EU
•
Možnost získat finanční podporu z fondů EU na projekty v oblasti lidských zdrojů, dopravní infrastruktury atd.
•
Růst zahraničních investic do nových výrobních kapacit na území České republiky zejména v oblasti elektrotechnického průmyslu a plastových dílů (ČSÚ, Analýza vývoje průmyslu ve 4. čtvrtletí 2007) – možnost vzniku nebo rozšíření výroby firem v regionu
•
Možnost posílit veřejnou hromadnou dopravu v regionu – šance pro zlepšení cestování za prací
•
Vstup České republiky do Schengenského prostoru
•
Trend zvyšujícího se podílu zaměstnanosti v oblasti služeb a průmyslu v rámci celé ČR
•
Rostoucí zájem obyvatel České republiky i ze zahraničí o pobyt v čistém životním prostředí, o cykloturistiku, agroturistiku, ekologické produkty
•
Lepší jazyková vybavenost mladší generace – větší šance na získání zaměstnání v zahraničí (Rakousku)
•
Možná podpora zkrácené pracovní doby pro ženy s malými dětmi a firemních mateřských škol – návrh MPSV31
Hrozby pro region Novobystřicko •
Snižující se podíl zaměstnanosti v oblasti zemědělství v rámci celé ČR
•
Trend zvyšování věku pro odchod do důchodu
•
Celorepublikový trend stárnutí populace, vylidňování malých obcí v regionu (ČSÚ, Pohyb obyvatelstva-rok 2007, 20.3.2008, Složení obyvatelsva podle pohlaví a věku k 31.12.2007)
•
Hrozba uzavření některých firem (zejména textilních) v regionu, které zaměstnávají převážně ženy
•
31
Rostoucí konkurence v boji o získání investic do regionu
MPSV, Částečné pracovní úvazky pro matky s malými dětmi mají budoucnost, 25.2.2008
59
•
Riziko zhoršování životního prostředí vlivem neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu a vlivem globálních změn
•
Riziko zhoršování ekonomické situace v ČR a Evropě – snížení podpory z finančních fondů
14.2 Kritické oblasti z hlediska zaměstnanosti, strategie vedoucí ke zlepšení situace Z výsledků SWOT analýzy lze vyvodit a pojmenovat následující oblasti, které jsou pro region Novobystřicka kritické: 1) Věková a vzdělanostní struktura nezaměstnaných Novobystřicka 2) Nedostatek pracovních příležitostí přímo v regionu samotném 3) Nevyhovující dopravní spojení s okolními městy
Strategie vedoucí ke zlepšení situace v oblasti zaměstnanosti na Novobystřicku
Na základě provedených analýz a stanovených silných a slabých stránek a možných příležitostí a hrozeb navrhuji strategii vedoucí ke zlepšení v oblasti zaměstnanosti na Novobystřicku založenou na minimalizaci slabých stránek při současném maximálním využití příležitostí.
V rámci strategie ke zlepšení stavu zaměstnanosti v regionu Novobystřicka je nutno se zaměřit na tyto oblasti: •
Stav dopravní infrastruktury o maximálně využít rozvojové projekty v pohraničních oblastech z fondů EU na obnovu pozemních komunikací ve spolupráci s partnerským městem v Rakousku (vypracovat projekty a žádosti o dotace s pomocí najatých odborníků) o provést analýzy zájmu o posílení dopravních spojů mezi obyvateli
a
zaměstnavateli regionu, po jednání s dopravci sladit dopravní spoje tak, aby byli co nejlépe využity, pro méně využívané spoje použít mikrobusy atd.
60
•
Lidské zdroje o maximálně využít rozvojové projekty z fondů EU v oblasti lidských zdrojů o podporovat vzdělávání všech věkových kategorií (rekvalifikační, jazykové kurzy, motivační programy pro děti), maximálně využít všech nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti jak ze strany uchazečů o zaměstnání, tak ze strany zaměstnavatelů v regionu (úzká spolupráce s Úřadem práce v Jindřichově Hradci) o podporovat mladé rodiny (např. v oblasti bydlení, služeb mateřských škol), aby nedocházelo k jejich odchodu z regionu o snaha najít uplatnění pro dlouhodobě nezaměstnané přímo v regionu (sezónní práce, veřejně prospěšné práce atd.) o zvyšovat motivaci nezaměstnaných k hledání práce (např. podpořit plánované zpřísnění vyplácení podpor v nezaměstnanosti) o podpořit návrh MPSV na možnost zkrácení pracovní doby pro ženy s malými dětmi
•
Orientace regionu v oblasti zemědělství, průmyslu a služeb o v oblasti zemědělské využít image čistého životního prostředí a více se orientovat na „žádané“ produkty (biopotraviny, agroturistika) o spolupracovat
a
podporovat
podnikatele
v regionu
(umožnit
jim
spolurozhodovat v určitých záležitostech, zapojit je do společenského života) o propagovat region v České republice i sousedním Rakousku s cílem přilákat turisty i podnikatele, podporovat podnikání v oblasti služeb a cestovního ruchu o využít fondů EU na podporu cestovního ruchu
Zvolená strategie by obecně měla vést ke snížení nezaměstnanosti v regionu Novobystřicka, a to prostřednictvím: •
zlepšení dopravní infrastruktury vedoucí jednak ke zvýšení zájmu podnikatelů o region a také ke zlepšení možnosti obyvatel cestovat za prací do okolních větších center
•
zvyšování kvalifikace a přizpůsobení se požadavkům trhu práce především v kategorii dlouhodobě nezaměstnaných a žen s malými dětmi prostřednictvím vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů 61
•
změny portfolia
podnikatelských
aktivit
v regionu
podle současných
požadavků trhu vedoucí k vyšší zaměstnanosti (orientace na eko-zemědělství, cestovní ruch)
62
15. Závěr Česká republika prošla v uplynulých osmnácti letech obdobím významných změn a vrátila se po padesáti letech k tržní ekonomice. Tyto události s sebou přinesly řadu pozitivních změn, ale také ekonomických problémů, z nichž k významnějším patří právě nezaměstnanost. Lze říci, že v České republice převažuje nezaměstnanost strukturální. Tento stav je zřejmě dán polistopadovým vývojem české ekonomiky, kdy některá odvětví prakticky zanikla a naopak se začala rychle rozvíjet nová odvětví, která potřebují kvalifikované pracovníky. Jako většina evropských zemí český stát reguluje trh práce a činí ho tak neefektivním a nepružným. Hlavním problémem je především vysoké zdanění práce a demotivující systém sociálních dávek. České vlády se svou politikou zaměstnanosti v uplynulých obdobích soustředily převážně jen na zvyšování minimální mzdy a snižování daně pro skupiny obyvatel s nízkými příjmy. Tato opatření však neposkytují žádnou motivaci k práci lidem, kteří pracovat opravdu nechtějí, neboť jsou dostatečně zajištěni systémem sociálních dávek. Zvyšování minimální mzdy pak zvyšuje náklady zaměstnavatelů a pro stát neznamená žádnou úsporu.
V posledních letech narůstá tlak na zavedení opatření, která budou znamenat úsporu pro stát a povedou ke snížení nezaměstnanosti. Jedná se zejména o snížení daňového zatížení pro zaměstnance a snížení sociálních dávek a podpor tak, aby lidem zajistily důstojný život, ale zároveň, aby se nevyplatilo nepracovat. Takováto opatření se však zejména z politických důvodů obtížně prosazují. Další prioritou se stává aktivní politika zaměstnanosti, která má za cíl zvýšit šance nezaměstnaných uplatnit se na trhu práce.
Přes všechny uvedené problémy se v roce 2007 situace na českém trhu práce zlepšila a míra nezaměstnanosti poklesla. Důvodem je podle ekonomů stálý růst české ekonomiky a investiční politika státu, které podporují vytváření nových pracovních míst prakticky ve všech odvětvích. Naopak, některá odvětví už začala pociťovat nedostatek pracovních sil. Uchazeči nově vstupující na trh práce se tak dostávají do výhodné pozice a zaměstnavatelé musí častěji přistupovat na zvyšující se mzdové požadavky.
Situace na trhu práce na Novobystřicku kopíruje trend uplatňující se v celé České republice a míra nezaměstnanosti, přestože je v této oblasti výrazně vyšší než ve zbytku okresu, rok od roku klesá. Až překvapivě dobře si trh práce poradil s nárůstem nezaměstnanosti na počátku
63
roku 2007, který vznikl v důsledku uzavření největšího zaměstnavatele regionu, textilní továrny Alma v Nové Bystřici.
Záměrem diplomové práce bylo provést analýzu trhu práce v regionu Novobystřicko a s pomocí SWOT analýzy určit silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby pro region z pohledu zaměstnanosti. Tento záměr byl splněn prostřednictvím dílčích analýz, které se zaměřily na zaměstnavatele v oblasti, dopravní infrastrukturu a lidské zdroje na Novobystřicku. Součástí analýzy lidských zdrojů bylo dotazníkové šetření mezi nezaměstnanými regionu, jehož cílem bylo prověřit nabídku práce na Novobystřicku. Dotazováním bylo mimo jiné zjištěno, že velkou část dlouhodobě nezaměstnaných tvoří lidé starší 50ti let a lidé se základním vzděláním. Problém s nalezením zaměstnání mají také ženy a to již od 35ti let věku. Nezaměstnanost v tomto regionu na konci roku 2007 dosáhla téměř 10%. Přestože mezi respondenty dotazníkového šetření ve věku do 50ti let výrazně převažuje ochota se rekvalifikovat či se dále vzdělávat, Úřad práce v Jindřichově Hradci se paradoxně potýká s malým zájmem o rekvalifikační programy na podporu zaměstnanosti ze strany uchazečů. Jako další nesoulad se jeví skutečnost, že přestože bylo k 31.1.2008 v okrese J. Hradec poptáváno téměř 200 pracovních míst s požadavkem na žádné nebo základní vzdělání, bylo na Novobystřicku registrováno 47 nezaměstnaných s tímto typem vzdělání. Lze se tedy ptát, proč se nezaměstnaní Novobystřicka nezúčastňují ve větší míře rekvalifikačních kurzů či proč nepřijmou nabízenou práci? Brání jim v tom jiné překážky? Z analýz zaměstnavatelů a dopravního spojení na Novobystřicku vyplývá, že významným problémem a zároveň slabou stránkou jsou nepříznivá věková i vzdělanostní struktura nezaměstnaných, malé pracovní možnosti přímo v regionu a nedostatečná dopravní infrastruktura v příhraničí. Naopak za silné stránky lze považovat rozšiřování výroby u významných zaměstnavatelů přímo v regionu Novobystřicka i v celé okrese Jindřichův Hradec. Silnou stránkou může být i blízkost hranic s Rakouskem ať už z pohledu zahraničních pracovních příležitostí či cestovního ruchu. Rozvoji cestovního ruchu a s ním spojených pracovních příležitostí nahrává i čisté a atraktivní životní prostředí. Na základě uvedených slabých stránek regionu z pohledu zaměstnanosti lze stanovit oblasti, na které by se měla zaměřit pozornost jak Úřadu práce a dalších orgánů státní správy, tak zastupitelstev jednotlivých obcí Novobystřicka. Jedná se zejména o posílení dopravní infrastruktury v regionu a následné zvýšení mobility obyvatel, přizpůsobení uchazečů o práci požadavkům zaměstnavatelů a podporu místních podnikatelských aktivit, které povedou k vyšší zaměstnanosti. Potenciál regionu vidím v rozvoji služeb cestovního ruchu. 64
Závěrem lze říci, že pokud bude pokračovat trend nárůstu volných pracovních míst a podaří se zvýšit mobilitu obyvatel a najít pracovní uplatnění pro početnou skupinu dlouhodobě nezaměstnaných ve věku nad 50 let a ženy s malými dětmi, nemusela by pro Novobystřicko nezaměstnanost v budoucnu představovat velký problém.
65
Literatura BUCHTOVÁ, B. a kol.: Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. Grada 2002, ISBN 80-247-9006-8 DAVID, P., Soukup, V.: Česká Kanada, Jindřichohradecko – průvodce. Soukup&David, Praha 1999 FORRESTEROVÁ, V.: Hospodářská hrůza. Doplněk, Brno 2001, ISBN 80-7239-101-1 HOLMAN, R.: Mikroekonomie. C.H.Beck, Praha 2002, ISBN 80-7179-737-5 HOLMAN, R.: Makroekonomie. C.H.Beck, Praha 2004, ISBN 80-7179-764-2 MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém. SLON, Praha 1994, ISBN 80-901424-9-4 POTUČEK, M.: Křižovatky české sociální reformy. SLON, Praha 1999, ISBN 80-85850-70-2
Internetové zdroje ČSÚ. Věkové složení obyvatel, URL:
, citováno 12.3.2008 ČSÚ. Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS - 4. čtvrtletí 2007, URL: , citováno 21.1.2008 ČSÚ České Budějovice. Zahraniční návštěvnost, URL: , citováno 25.2.2008 Eures. Práce v EU, URL: , citováno 20.3.2008 Euroregion Silva Nortica, URL: www.ersn.cz, citováno 25.2.2008
Euroskop.cz. Podmínky přistoupení ČR k EU, URL:, citováno 17.11.2007 Eurostat. Euro-indicators, URL:, citováno 25.1.2008 Hospodářská komora České republiky. Anketa hospodářské komory, URL:, citováno 25. 2. 2008 Integrovaný portál MPSV. Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, URL: , citováno 18.2.2008 Město Nová Bystřice, URL: , citováno 25.2.2008 MPSV. Částečné pracovní úvazky pro matky s malými dětmi mají budoucnost, URL:, citováno 20. 3. 2008
66
Novinky.CZ. Praha má nejnižší nezaměstnanost žen v celé Evropě, URL:, citováno 25.2.2008 Registr ekonomických subjektů. ČSÚ, URL:< http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/registr_ekonomickych_subjektu> , citováno 20.3.2008 Úřad práce v Jindřichově Hradci. Výroční zpráva 2007, URL: < http://portal.mpsv.cz/sz/local/jh_info/sz/zpravy>, citováno 27.2.2008 U.S. Labor Force Statistics, URL:, citováno 25.1.2008 Veřejná správa online. Města a obce online, URL:, citováno 12.3.2008 VÚPSV. Relace výdajů základních složek sociálně zdravotního systému 1990-2006 k HDP, URL: , citováno 24.2.2008 Zpráva o plnění národního lisabonského programu 2005-2008, říjen 2007, URL:, citováno 25.1.2008
Zákony Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Zákon č. 140/1994 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 181/2007 Sb.
Tabulky Tabulka č. 1 Nezaměstnanost v EU prosinec 2007, ČSÚ, 21.1.2008 Tabulka č. 2 Zaměstnanost v národním hospodářství ČR dle sektorů (v tisících osob), ČSÚ, 21.1.2008 Tabulka č. 3 Vývoj nezaměstnanosti 2000-2007 (%), ČSÚ, ÚP J. Hradec, 25.1.2008 Tabulka č. 4 Nejžádanější profese podle volných pracovních míst (k 31. 1. 2008), ÚP J. Hradec, 20.2.2008 Tabulka č. 5 Nejžádanější uchazeči podle dosaženého stupně vzdělání (k 31. 1. 2008), ÚP J. Hradec, 20.2.2008 Tabulka č. 6 Struktura nezaměstnaných NB a JH dle věku, vlastní šetření, 11/2007 Tabulka č. 7 Struktura nezaměstnaných NB a JH dle dosaženého vzdělání, vlastní šetření, 11/2007 Tabulka č. 8 Struktura nezaměstnaných NB a JH dle délky nezaměstnanosti, vlastní šetření, 11/2007
67
Tabulka č. 9 Struktura nezaměstnaných NB dle ochoty se vzdělávat, rekvalifikovat, vlastní šetření, 11/2007 Tabulka č. 10 Struktura nezaměstnaných NB dle ochoty pracovat na směny, vlastní šetření, 11/2007 Tabulka č. 11 Struktura nezaměstnaných NB dle možnosti a ochoty dojíždět do zaměstnání, vlastní šetření, 11/2007 Tabulka č. 12 Hodnocení úrovně dopravního spojení NB, vlastní šetření, 11/2007 Tabulka č. 13 Struktura nezaměstnaných NB dle ochoty ke stěhování za prací, vlastní šetření, 11/2007 Tabulka č. 14 Struktura nezaměstnaných NB dle zájmu o práci v zahraničí, vlastní šetření, 11/2007 Tabulka č. 15 Negativní vliv nezaměstnanosti na psychiku nezaměstnaných NB, vlastní šetření, 11/2007 Tabulka č. 16 Negativní vliv na rodinné vztahy nezaměstnaných NB, vlastní šetření, 11/2007
Přílohy Příloha č. 1
Formulář dotazníku
Příloha č. 2
Mapa okresu J. Hradec – rozdělení na mikroregiony, zdroj: ÚP J. Hradec
68
Příloha č. 1 Formulář dotazníku
DOTAZNÍK Dobrý den, ráda bych Vás požádala o zodpovězení níže uvedených otázek, které se týkají nezaměstnanosti a trhu práce ve Vašem regionu. Tento dotazník poslouží jako podklad pro zpracování diplomové práce na téma Zaměstnanost na Novobystřicku. Děkuji Vám za Váš čas. Věra Hanzlová, 5. ročník Fakulty managementu VŠE v Jindřichově Hradci U každé otázky zvolte prosím vždy jen jedinou odpověď. Vámi zvolenou odpověď označte laskavě křížkem. Kolik je Vám let:
do 19 let
20 - 34 let
35 – 49 let
50 a více let
Jste:
žena
muž
Dosažené vzdělání:
základní
střední odborné (vyučen) střední odborné s maturitou
vyšší odborné/bakalářské vysokoškolské Vaše původní profese: …………………………………………………………………………….. 1) Jak dlouhou dobu se pokoušíte najít práci? do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 12 měsíců
1 – 2 roky více než 2 roky
2) Jste ochoten/ochotna se pro získání zaměstnání rekvalifikovat či se dále vzdělávat? ano ne 3) Jste ochoten/ochotna a schopen/schopna pracovat na směny? ano ne 4) Jak daleko jste schopen/schopna a ochoten/ochotna cestovat každý den do zaměstnání? nechci/nemohu cestovat méně než 20 km méně než 50 km více než 50 km 5) Myslíte si, že je dopravní spojení v souvislosti s cestováním do zaměstnání ve Vašem regionu vyhovující? ano ne nevím 6) Byl byste ochoten/ochotna se za prací přestěhovat? ano ne 7) Uvažoval/uvažovala jste někdy o možnosti ucházet se o zaměstnání v zahraničí? ano ne 8) Má skutečnost, že jste momentálně bez zaměstnání negativní vliv na Váš psychický stav? rozhodně ano spíše ano rozhodně ne spíše ne 9) Má skutečnost, že jste momentálně bez zaměstnání negativní vliv na Vaše rodinné vztahy?
rozhodně ano
spíše ano
rozhodně ne
69
spíše ne
Příloha č. 2 Mapa okresu Jindřichův Hradec – rozdělení na mikroregiony
Zdroj: Úřad práce J. Hradec
70
71
