VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI. Bakalářská práce Michaela Aubrechtová

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI

Bakalářská práce

2014

Michaela Aubrechtová

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA MANAGEMENTU

Základní školy v malých obcích

Autor bakalářské práce: Michaela Aubrechtová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jana Krbová, Ph.D. Rok obhajoby: 2014

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Základní školy v malých obcích“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V Jindřichově Hradci dne 17. 4. 2014

................................................. podpis autora

Anotace Tato bakalářská práce se věnuje problematice základních škol v malých obcích. Je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části je rozebrána základní charakteristika školství, jeho právní úprava a financování. Dále je v této části popsán školský systém České republiky, přičemž hlavní pozornost je věnována školám základním. Je popsáno jejich financování a hospodaření, vysvětleny vztahy mezi školami a jejich zřizovateli a nakonec jsou charakterizovány málotřídní školy. V praktické části je provedena analýza současné situace třech venkovských škol pomocí rozsáhlého průzkumu. Výsledky průzkumu jsou vyhodnoceny a v závěru práce jsou popsány jejich současné problémy, identifikovány důvody pro jejich zachování a zhodnocena jejich udržitelnost. Klíčová slova Školství, Školský systém, Základní škola, Málotřídní základní škola, Zřizovatel školy

Annotation This graduation thesis is focused on the topic of primary schools based in small villages. It is divided into two parts, theoretical and empirical. The theoretical part brings basic characteristic of education system, its legislation and financing. There is also described education system of the Czech Republic in the theoretical part and main focus is on primary schools, their financing, management, relationships between schools and their founders. There is mentioned characteristic of small primary schools as well. The empirical part contains description of large research followed by analysis of the current situation of three primary village schools. Results of the research are evaluated and in the conclusion their current issues are described. There are also identified reasons why these schools should be preserved and their sustainability is evaluated.

Key words Education, Education system, Primary school, Small primary school, Primary school founder

Poděkování

Tímto děkuji Ing. Janě Krbové, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, konzultace a cenné připomínky. Dále bych chtěla poděkovat ředitelům základních škol analyzovaných v praktické části práce za spolupráci a poskytnutí potřebných informací, konkrétně děkuji Mgr. Pavlíně Karlové, Mgr. Janu Mikešovi a Mgr. Marii Žáčkové. Mé poděkování za poskytnutí informací patří také starostce obce Sázavka, a starostům obcí Leština u Světlé a Dolní Město.

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 9 I. Teoreticko-metodologická východiska ................................................................. 11 1

Vzdělávání a školství v ČR ................................................................................ 11 1.1

Právní úprava školství, orgány podílející se na jeho správě a financování

školství v ČR ...................................................................................................................... 13 1.2 2

Školský systém v České republice ................................................................ 16

Základní školství v ČR ....................................................................................... 18 2.1

Typologie základních škol v ČR ................................................................... 21

2.2

Zřizovatelé a orgány ZŠ ................................................................................ 22

2.3

Financování základních škol ......................................................................... 23

2.3.1 Normativní metoda ................................................................................. 24 2.4

Hospodaření základních škol ........................................................................ 27

2.4.1 Peněžní fondy základních škol ................................................................ 28 2.5

Málotřídní základní školy.............................................................................. 29

II. Identifikace důvodů pro zachování ZŠ v malých obcích .................................... 32 3

Analýza vybraných základních škol v okrese Havlíčkův Brod ...................... 34 3.1

Základní charakteristika vybraných škol....................................................... 34

3.2

Analýza názorů ředitelů a zřizovatelů vybraných škol na činnost těchto škol

a jejich udržitelnost............................................................................................................. 37 3.2.1 ZŠ Sázavka .............................................................................................. 37 3.2.2 ZŠ Dobrnice ............................................................................................ 40 3.2.3 ZŠ Dolní Město ....................................................................................... 43 3.2.4 Shrnutí ..................................................................................................... 46 3.3

Analýza názorů rodičů žáků vybraných škol na tyto školy a jejich činnost . 48

Závěr .............................................................................................................................. 62 Seznam použité literatury ............................................................................................ 65

Seznam obrázků ............................................................................................................ 67 Seznam tabulek ............................................................................................................. 67 Seznam grafů ................................................................................................................. 68 Seznam příloh ................................................................................................................ 69

Úvod Vzdělání můžeme bezesporu označit za jeden z nejvýznamnějších činitelů, které ovlivňují chování člověka a které mají vliv na všechna jeho rozhodnutí. Již Marie Terezie pochopila, že stát by měl mít zájem na základním vzdělání veškerého obyvatelstva. Proto v roce 1774 provedla školskou reformu a zavedla v českých zemích povinnou školní docházku. V současné době je v České republice právo na bezplatné vzdělání zakotveno v Listině základních práv a svobod. Přestože je vzdělání poskytováno bezplatně, člověk musí do neustálého sebevzdělávání investovat spoustu energie a především času, kterého máme v dnešní době čím dál méně. I tak považuje většina lidí investice do vzdělání za ty nejlepší, protože s rostoucím vzděláním roste i naše konkurenceschopnost pro uplatnění se na trhu práce. Vzdělání každého jedince začíná na základní škole, přičemž máme dva typy těchto škol. Školy plně organizované, kde má každý ročník svoji třídu. Tyto školy jsou označovány i jako školy městské, protože je nalezneme většinou ve větších sídlech. Oproti tomu na vesnicích se většinou nachází druhý typ základních škol – školy málotřídní. Málotřídní znamená, že mají menší počet tříd než ročníků. Z uvedeného vyplývá, že mezi městskými a venkovskými školami je značný počet rozdílů. A tak, když ve 2. polovině 20. století začalo masové rušení základních škol, jednalo se především o školy venkovské, jejichž počet klesl několikanásobně. Financování provozu školy v každé obci se zdálo být vysoce nákladné a při snižujícím se počtu dětí ve věku povinné školní docházky, nemohlo dojít k ničemu jinému než k uzavírání těchto škol. Přitom plnění povinné školní docházky na málotřídní škole přináší žákům spoustu výhod. Nemluvě o výhodách, které přináší škola obci. Všechna tato fakta mě vedla ke zpracování právě tohoto tématu a analyzování současné situace málotřídních škol. Hlavním cílem bakalářské práce je identifikovat důvody pro zachování základních škol v malých obcích a zhodnotit jejich udržitelnost do budoucna. Dále se práce zaměřuje na analýzu současné situace ve venkovských školách a jejich problémů, a na identifikaci výhod a nevýhod těchto škol z různých úhlů pohledu. Pro dosažení stanovených cílů práce byl proveden průzkum v několika školách v okrese Havlíčkův Brod. Vybranými školami jsou Základní a Mateřská škola Sázavka, Mateřská a Základní škola Dobrnice okres Havlíčkův Brod a Základní a Mateřská škola Dolní Město. V každé z těchto škol byl realizován rozhovor s jejich ředitelem a zástupcem zřizovatele, a také

-9-

dotazníkový průzkum mezi rodiči žáků. Metod bylo použito několik především proto, aby mohla být problematika prozkoumána z různých hledisek. Teoretická část práce je rozdělena do dvou kapitol. První je zaměřena na charakteristiku školství v České republice, jeho právní úpravu a financování. Dále je v této kapitole podrobněji popsán školský systém. Ve druhé kapitole je pozornost soustředěna na základní školy. Je analyzován vývoj jejich počtu, jsou rozebrána jednotlivá kritéria, podle kterých lze základní školy rozlišovat, podrobněji je popsáno i financování a hospodaření těchto škol. Nakonec jsou charakterizovány málotřídní základní školy. Praktická část práce je věnována analýze vybraných venkovských škol. Nejdříve je popsána jejich stručná charakteristika a poté je vyhodnocen realizovaný průzkum. Jako první jsou vyhodnoceny rozhovory v jednotlivých školách a je provedeno porovnání těchto výsledků. Poté jsou analyzovány názory rodičů na vybrané málotřídní školy, které byly získány pomocí dotazníkového průzkumu. V samotném závěru práce jsou identifikovány problémy, se kterými se školy potýkají, a důvody pro jejich zachování. Dále je zhodnocena budoucí udržitelnost těchto škol a jsou rozebrány faktory, které na ní mají vliv. Výsledkem celé práce by tak měl být ucelený pohled na současnou situaci venkovských základních škol.

-10-

I.

Teoreticko-metodologická východiska Tato část je věnována popisu základních pojmů a souvislostí, které se týkají vzdělávání

a školství v České republice a jejichž znalost je nezbytná pro pochopení významu základního vzdělávání. Především pro porozumění problematice základních škol v malých obcích, jimiž se tato práce zabývá. Kromě vysvětlení základních pojmů je zde charakterizován princip financování školství, popsány orgány podílející se na jeho správě a školský systém. Dále jsou podrobněji analyzovány základní školy a vývoj jejich počtu, definovány jejich zřizovatelé a orgány, popsáno jejich financování a hospodaření. Na závěr je uvedena základní charakteristika málotřídních základních škol.

1 Vzdělávání a školství v ČR Vzdělávání je proces získávání a osvojování vědomostí, dovedností, postojů a hodnot jedince. Výsledkem tohoto procesu je vzdělání. Vzdělání je společensky organizovaná činnost, kterou zabezpečují instituce školství. Ze socioekonomického hlediska lze vzdělání definovat jako jednu z kategorií charakterizujících lidskou populaci neboli vlastnost populace, kterou ovlivňují jak sociální, tak ekonomické faktory.1 Školství je důležitou součástí veřejného sektoru, která produkuje především veřejné statky. Pojem veřejné statky znamená takové služby, které jsou v určité míře prospěšné celé společnosti, jejich spotřeba je kolektivní a jedná se především o statky netržní. Proto je ve většině případů efektivnější, když je zabezpečuje veřejný sektor, tzn. stát a územní samospráva.2 Školy a školská zařízení mohou být zřízeny krajem, obcí, svazkem obcí, ministerstvem, registrovanou církví nebo náboženskou společností jako příspěvkové organizace, organizační složky státu, školské právnické osoby nebo jiné právnické osoby podle zvláštních právních předpisů.3

1

PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška, MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 3.vyd. Praha: Portál, 2001. 328s. ISBN 80-7178-579-2. 2 PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3.vyd. Praha: ASPI, 2008. 712s. ISBN 978-80-7357-351-5. 3 Předpis č.561/2004 Sb. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon). Praha: 2004. [cit. 19.10.2013]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561.

-11-

Jako měřítko potřebné k rozhodování o tom, které školy by měl veřejný sektor zřizovat a provozovat, slouží hodnota lidského kapitálu. Tento pojem je definován jako předmět působení efektů vzdělávání, nebo také znalosti, dovednosti a zkušenosti jedince. Problémem je však jeho měření. V odborné literatuře se uvádí tento způsob měření: „Velikost lidského kapitálu se nejčastěji měří podle dosaženého vzdělání ve vztahu ke kvalitě pracovní síly, resp. k jejím schopnostem a dovednostem.“ [Peková, Pilný, Jetmar, 2008, str. 305]. Mnoho odborníků se na základě dlouholeté praxe shoduje na tom, že mezi pracovními schopnostmi a úrovní dosaženého vzdělání existuje silná přímá souvztažnost. Dále se pro účely rozhodování o existenci příslušných škol, a tedy i pro rozhodování o rozdělování zdrojů, měří výstupy. K tomuto měření slouží dva ukazatele. Prvním je počet žáků, studentů nebo posluchačů v daném školském zařízení, a druhým je velikost výdajů na daný druh vzdělávání. Avšak ani jeden z těchto ukazatelů v sobě nezohledňuje kvalitu výstupů. Ta je často hodnocena jen velmi obecně, například podle schopnosti uplatnit se na daném pracovním místě. A jako poslední důležitý ukazatel pro výše uvedené rozhodování se uvádí měření velikosti poměru mezi vstupy a výstupy. Toto hodnocení, které je opět značně problematické, se snaží změřit, jak silně ovlivňují investice do lidského kapitálu nárůst jeho výkonnosti.4 Pedagogický slovník definuje pojem školství následovně: „Součást celkového vzdělávacího systému, dnes označovaná jako jedna ze sfér sociálních služeb. Zahrnuje školy, školská zařízení a lidské zdroje jako subjekt i produkt školství.“ [Průcha, 2001]. Školství

považuje

převážná

část

obyvatel

většiny

zemí

světa

za

jednu

z nejzákladnějších povinností státu. A stát by tedy měl zabezpečit školství, které je důležitou součástí veřejného sektoru tak, aby bylo dostupné pro všechny obyvatele daného státu a měl by podporovat zájem společnosti na vzdělávání. A zároveň by se vzdělávání a školství mělo stát důležitým zájmem státu, protože výchova a vzdělávání mají rozhodující vliv na společnost a její rozvoj.5 České školství má velmi dlouhou historii. První školy, které sloužily především pro potřeby církve, vznikaly zároveň se vznikem českého státu (10. století), dalšími vznikajícími školami byly školy městské (13. století). Významným mezníkem je rok 1348, kdy byla založena Karlova univerzita. Od té doby prošlo české školství dlouhým vývojem, mnoha významnými historickými událostmi a velkým počtem více či méně podstatných PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3.vyd. Praha: ASPI, 2008. 712s. ISBN 978-80-7357-351-5. 4

5

OCHRANA, František, PAVEL, Jan, VÍTEK, Leoš, a kol. Veřejný sektor a veřejné finance. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 264s. ISBN 978-80-247-3228-2.

-12-

reforem. Do současné podoby se školství začalo transformovat po roce 1989, kdy školy po dlouhém vývoji získaly právní subjektivitu. Kromě státních škol začaly vznikat i školy soukromé, tedy školy zřizované církvemi, soukromými osobami nebo dalšími společnostmi. Školy nabyly větší samostatnosti v oblasti učebních plánů a osnov, volby používaných učebnic a v možnosti vytvářet vlastní vzdělávací program.6

1.1 Právní úprava školství, orgány podílející se na jeho správě a financování školství v ČR Základní legislativní normou, která upravuje existenci a fungování školství v České republice, je Zákon č.561/2004 Sb., Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání neboli Školský zákon, který byl Parlamentem ČR přijat 24. 9. 2004, a účinný je od 1. 1. 2005.7 A s ním související Zákon č. 562/2004 Sb., Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona, který byl schválen Parlamentem ČR a účinnosti nabyl zároveň se Školským zákonem.8 Dále je školství upraveno vysokým počtem dalších právních norem – například nejrůznějšími nařízeními vlády, nebo vyhláškami, sděleními a vnitřními předpisy ministerstev, zejména MŠMT9. Souhrn všech těchto předpisů je možné označit jako Legislativní rámec školství. Na správě školství se podílí velký počet subjektů, které se dají rozdělit do dvou skupin: 

orgány vykonávající státní správu (MŠMT, Česká školní inspekce, jiné ústřední orgány státní správy, kraje a ředitel školy),



orgány vykonávající samosprávu (obce, kraje, popř. rady škol).10

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je ústředním orgánem státní správy pro všechny typy školských a vzdělávacích zařízení, pro výzkum a vývoj a také mezinárodní spolupráci v této oblasti.

Jeho hlavním úkolem je budovat vhodné podmínky pro plnění

výchovných a vzdělávacích cílů. Dále určuje například roční velikost neinvestičních výdajů

6

VALIŠOVÁ, Alena aj. Pedagogika pro učitele. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 404s. ISBN 978-80247-1734-0. 7 Předpis č.561/2004 Sb. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon). Praha: 2004. [cit. 19.10.2013]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561. 8 Předpis č.562/2004 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona. Praha: 2004. [cit. 19.10.2013]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-562. 9 MŠMT=ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 10 POLIÁN Milan. Organizace a činnost veřejné správy. 1.vyd. Praha: PROSPEKTRUM, 2001. 432s. ISBN 807175-098-0.

-13-

a mzdových prostředků přepočtených na jednoho žáka, stanovuje finanční prostředky školských úřadům nebo vede seznam zřizovatelů všech školských zařízení.11 Dalším orgánem činným v oblasti školství je Česká školní inspekce, která je přímo podřízená MŠMT. Je to organizační složka státu, rozpočtová organizace s celostátní působností, v jejímž čele stojí ústřední školní inspektor, který je jmenován MŠMT. Hlavními aktivitami školní inspekce jsou hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání ve školách, hodnocení

efektivnosti

hospodaření

s prostředky

ze

státního

rozpočtu

a

kontrola

nad dodržováním obecně závazných právních předpisů. Tyto činnosti jsou realizovány prostřednictvím školních inspektorů, kteří vypracovávají inspekční zprávy, do kterých zaznamenávají výsledky kontroly a příslušná hodnocení.12 Kraje, obce a jejich orgány se na správě škol podílí jakožto zřizovatelé daných škol. A ředitel je statutárním orgánem školy, který je jmenován zřizovatelem. V článku 33 Listiny základních práv a svobod České republiky je zakotveno právo na bezplatné vzdělání absolvované v základních a středních školách, a podle schopností jedince a možností společnosti i na bezplatné vzdělání na vysokých školách.13 Většinová část českého školství je financována z veřejných zdrojů. Je však nutné připomenout, že i tyto zdroje jsou omezené a proto se vláda snaží najít co nejvíce zdrojů, které by se daly použít na financování stále rostoucího počtu žáků a studentů českých škol. Kvalita poskytovaných statků a služeb v jednotlivých školských zařízeních je závislá především na množství finančních i nefinančních prostředků, které má zařízení k dispozici. Stát má zájem na produkci statků ve školství, ale i na jejich spotřebě, neboť spotřeba statků z oblasti vzdělávání má pozitivní vliv na rozvoj a kvalitu společnosti.14,15 Hlavním zdrojem finančních a ostatních prostředků českého školství jsou veřejné rozpočty. Dalším zdrojem jsou příspěvky obcí a měst, které jsou určeny převážně na provozní výdaje. Obce získávají prostředky na toto financování prostřednictvím účelové neinvestiční

11

POLIÁN Milan. Organizace a činnost veřejné správy. 1.vyd. Praha: PROSPEKTRUM, 2001. 432s. ISBN 807175-098-0. 12 Tamtéž. 13

Předpis č.2/1993 Sb. Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky. Praha: 1992. [cit. 19.10.2013]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-2. 14 PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3.vyd. Praha: ASPI, 2008. 712s. ISBN 978-80-7357-351-5. 15 OCHRANA, František, PAVEL, Jan, VÍTEK, Leoš, a kol. Veřejný sektor a veřejné finance. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 264s. ISBN 978-80-247-3228-2.

-14-

dotace ze státního rozpočtu, a protože tato dotace není dostačující, tak dávají stranou i část dalších prostředků ze svého rozpočtu.16 Pro účely financování školství jsou vytvořeny limity MŠMT, které limitují velikost prostředků určených na platy, velikost prostředků určených na ostatní platby a počet zaměstnanců. A také prostřednictvím těchto limitů ministerstvo stanovuje průměrný měsíční plat ve školství a usměrňuje objem zaměstnanosti v organizačních složkách a příspěvkových organizací v této oblasti.17 Podle odborné literatury se finanční prostředky v resortu školství dají rozdělit podle druhu správy dané školy. Rozlišují se školy přímo řízené a financované, kam se řadí především vysoké školy, dále školy regionální, kam spadají všechny ostatní školy, a nakonec ostatní přímo řízení organizace, mezi které patří např. Výzkumný ústav pedagogický nebo Česká školní inspekce.18 Protože tato bakalářská práce je zaměřena na základní školy, je financování regionálního školství podrobněji popsáno v podkapitole 2.4. Obrázek 1 Toky finančních prostředků ve školství ČR (r. 2008)

Zdroj: PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3.vyd. Praha: ASPI, 2008. 712s., str. 309. Vlastní zpracování.

16

PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3.vyd. Praha: ASPI, 2008. 712s. ISBN 978-80-7357-351-5. 17 Tamtéž. 18 Tamtéž.

-15-

1.2 Školský systém v České republice Pojem školský systém je v odborné literatuře definován jako: „Propojený komplex škol a školských zařízení zajišťující formální vzdělávání.“ [Průcha, 2009, str. 56] Je oporou celkového vzdělávacího systému země, avšak tyto pojmy nejsou totožné. Vzdělávací systém obsahuje všechny vzdělávací instituce a vzdělávací procesy, tedy je to širší pojem, který zahrnuje formální (především vzdělávání dětí a mládeže) i neformální vzdělávání (vzdělávání dospělých osob).19 S pojmem školský systém se z velké části kryje pojem „regionální školství“. Rozdíl je v tom, že do regionálního školství se nezařazují vysoké školy, avšak do školského systému dané země se vysoké školy zahrnují. Školský systém se dělí na vzdělávání: 

předškolní,



základní (první a druhý stupeň),



střední,



následné vzdělávání, které se nezahrnuje do terciárního,



a terciární vzdělávání.20

Školský systém v České republice se dá rozčlenit na jednotlivé druhy škol, podle dvou kritérií, a to kritéria věku vzdělávajících se subjektů a kritéria úrovně vzdělávání (typ a náročnost vzdělávání). Pro kritérium úrovně vzdělávání je využívána mezinárodní norma ISCED, kterou přijaly členské státy UNESCO jako společný dokument pro popis a klasifikaci školství. Při zkombinování obou kritérií lze vymezit následující druhy škol:

19 20



mateřské,



základní,



střední,



vyšší odborné,



vysoké.

PRŮCHA, Jan. Pedagogická encyklopedie. 1.vyd. Praha: Portál, 2009. 936s. ISBN 978-80-7367-546-2. Tamtéž.

-16-

Přičemž za součást školského systému jsou považovány i speciální školy, které existují na úrovni MŠ, ZŠ a SŠ, a které zajišťují vzdělávání osob se zdravotním postižením či znevýhodněním nebo se znevýhodněním sociálním. A za součást školského systému jsou považována i školská zařízení a instituce školských služeb, která se dále dělí na: 

zařízení ústavní a ochranné výchovy (např. dětské domovy, diagnostické ústavy atd.),



zařízení školská (např. poradenská, výchovná a ubytovací zařízení atd. nebo zařízení pro zájmové vzdělávání jako např. základní umělecké školy, školní družiny a kluby atd.),



školní knihovny a knihovny VŠ.21

„Podmínkou výkonu činnosti školy nebo školského zařízení je zápis do školského rejstříku.“ [Školský zákon, 2004, část I., § 7] Další možné členění škol je podle jejich zřizovatele. V tomto ohledu je základní členění na školy veřejně spravované a školy církevní. Do první kategorie patří základní školy, jejichž zřizovatelem jsou obce nebo svazky obcí, dále střední školy, vyšší odborné školy a část škol speciálních, jejichž zřizovatelem jsou kraje. Mimoto mohou být zřizovatelem i ministerstva. Školy církevní jsou zřizovány církvemi.22

21

PRŮCHA, Jan. Pedagogická encyklopedie. 1.vyd. Praha: Portál, 2009. 936s. ISBN 978-80-7367-546-2. VALIŠOVÁ, Alena aj. Pedagogika pro učitele. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 404s. ISBN 978-80247-1734-0. 22

-17-

2 Základní školství v ČR Podle základní legislativní normy, která upravuje oblast školství, jsou cíle základního vzdělávání následující: „Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění.“ [Školský zákon, 2004, hl. II., § 44] Jinými slovy by se daly cíle základního vzdělávání zobecnit jako určité zaměření vzdělávání. Toto zaměření směřuje stát takovým směrem, který považuje za nejvhodnější, a o kterém je přesvědčen, že díky němu bude vzdělávání efektivní. Předpokladem je, že školy budou toto zaměření respektovat a realizovat. Z cílů vychází i pojetí základního vzdělávání, které se dá charakterizovat jako souhrn všech potřeb, práv, povinností, zdrojů, vztahů a vnějších i vnitřních podmínek, které jsou nutné pro naplnění očekávaných cílů základního vzdělávání.23 Rozlišují se dva stupně: stupeň základního vzdělání a stupeň základů vzdělání. Každý žák, který úspěšně ukončí vzdělávací program základního vzdělávání, získá stupeň základního vzdělání. Ať už navštěvoval základní školu, nižší stupeň víceletého gymnázia, odpovídající část vzdělávacího programu na konzervatoři, nebo absolvoval kurz pro získání základního vzdělání. A stupeň základy vzdělání získá ten žák, který ukončí vzdělávací program speciální základní školy.24 Základní vzdělávání, které je zároveň vzděláváním všeobecným, v České republice zajišťují základní školy. Základní vzdělávání probíhá v rámci povinné devítileté školní docházky, jejíž doba je stanovena zákonem. V základních školách se tedy většinou vzdělávají žáci ve věku 6-15let, a základní vzdělávání je jediná etapa vzdělávání, které se povinně musí

23

TUPÝ, Jan. Pojetí a cíle základního vzdělávání. In: rvp.cz [online]. 19.10.2005 [cit. 16.11.2013]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/340/POJETI-A-CILE-ZAKLADNIHO-VZDELAVANI.html/. 24

VALENTA, Jiří. Právní rámec řízení škol a školských zařízení. 2.vyd. Praha: PARIS, 2013. 356s. ISBN 97880-87173-22-0.

-18-

zúčastnit každá osoba v ČR. Základní školy se řadí do regionálního školství, a v rámci něj patří k nejrozšířenějším vzdělávacím institucím.25 České ZŠ se člení na 2 stupně: 

1. stupeň (v mezinárodní terminologii ISCED nazýván jako „primární vzdělávání“, jinými slovy „úroveň 1“), který je tvořen 1. - 5. ročníkem,



2. stupeň (v ISCED označován jako „nižší sekundární vzdělávání“, „úroveň 2“), který je sestaven z 6. - 9. ročníku.

Rozdíl mezi těmito dvěma stupni je především v tom, že na 1. stupni v podstatě všechny předměty vyučuje jeden učitel. Zatímco na druhém stupni je obsah výuky členěn do několika samostatných předmětů, které vyučují specializovaní učitelé.26 Tabulka 1 Počet ZŠ, tříd a žáků

Školní rok 2005/2006 2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013

Počet škol Počet tříd Počet žáků 4474 45769 916575 4199 44527 876513 4155 43433 844863 4133 42498 816015 4125 41941 794459 4123 41720 789486 4111 42105 794642 4095 41739 807950

Zdroj: Statistické ročenky školství – výkonové ukazatele. [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2013. [cit. 16.11.2013]. Dostupné z: http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp. Vlastní zpracování.

Z tabulky vyplývá, že od školního roku 2005/2006 se počet základních škol v ČR postupně snižoval, rozdíl mezi školními roky 2005/2006 a 2012/2013 je 379 základních škol. Počet žáků se mezi školními roky 2005/2006 a 2010/2011 také postupně snižoval, ovšem od školního roku 2011/2012 opět stoupá. Pro větší názornost jsou níže přiloženy grafy 1 a 2 zobrazující tyto jevy.

25

26

PRŮCHA, Jan. Pedagogická encyklopedie. 1.vyd. Praha: Portál, 2009. 936s. ISBN 978-80-7367-546-2. Tamtéž.

-19-

Graf 1 Vývoj počtu základních škol ve školních letech 2005/2006 – 2012/2013

4600 4500 4400 4300 4200 Počet škol 4100 4000 3900

Zdroj: Statistické ročenky školství – výkonové ukazatele. [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2013. [cit. 16.11.2013]. Dostupné z: http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp. Vlastní zpracování. Graf 2 Vývoj počtu žáků na ZŠ ve školních letech 2005/2006 – 2012/2013

950000 900000 850000 800000

Počet žáků

750000 700000

Zdroj: Statistické ročenky školství – výkonové ukazatele. [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2013. [cit. 16.11.2013]. Dostupné z: http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp. Vlastní zpracování.

-20-

2.1 Typologie základních škol v ČR Tabulka 2 Typologie českých základních škol

Rozlišovací kritérium

Varianty škol

Zřizovatel

veřejné / soukromé a církevní

Celistvost školy

1.-9.ročník / pouze 1.-5. ročník

Organizace vyučování

plně organizované / málotřídní

Populace žáků

běžná / se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávací programy

standardní / alternativní

Přístup

otevřený / selektivní

Typ lokality

městské / venkovské / velkoměstské

Vyučovací jazyk

český / polský / německý

Zdroj: PRŮCHA, Jan. Pedagogická encyklopedie. 1.vyd. Praha: Portál, 2009. 936s., str. 77. ISBN 97880-7367-546-2.

Z tabulky je patrné členění základních škol podle různých kritérií. Kritérium zřizovatele školy bude podrobněji rozebráno v následující kapitole této práce. Co se týče kritéria celistvosti, z tabulky vyplývá, že se základní školy člení na kompletní školy se všemi devíti ročníky a školy pouze se samostatným prvním stupněm. Těchto „nekompletních“ škol je v České republice v současné době přibližně 37%, přičemž se jedná především o školy v malých obcích27, na které konkrétně je zaměřena praktická část této práce. Podle organizace vyučování lze školy rozdělit na plnotřídní, kde je každá jednotlivá třída vyhraněna pro jeden ročník, a na školy málotřídní, ve kterých je v jedné třídě pospojováno několik ročníků. To je většinou případ právě základních škol v malých obcích.28 Kritérium populace žáků rozděluje školy podle toho, jestli je škola zaměřena na běžnou populaci žáků nebo na žáky se speciálními potřebami. Speciální vzdělávací potřeby se týkají žáků se zdravotním postižením nebo se zdravotním či sociálním znevýhodněním.29 Členění škol na standardní a alternativní se týká vzdělávacího programu, který škola realizuje. Do roku 2005 existovaly tři oficiálně schválené programy, ze kterých si škola vybírala. Škola se standardním programem Základní škola, byla školou standardní a škola s jiným programem (Obecná škola, Národní škola) byla školou alternativní. V roce 2006 byly tyto vzdělávací programy nahrazeny novým dokumentem RVP ZV, který by měl vést 27

PRŮCHA, Jan. Pedagogická encyklopedie. 1.vyd. Praha: Portál, 2009. 936s. ISBN 978-80-7367-546-2. Tamtéž. 29 Tamtéž. 28

-21-

ke zvýšení kvality vzdělávání na českých školách. Alternativnost dané školy se od zavedení tohoto dokumentu odvíjí od toho, jak odlišný bude její vlastní školní vzdělávací program od modelu předepsaného RVP ZV.30 V České republice existuje ještě jeden druh základní školy a to ZŠ s rozšířeným vyučováním předmětů/oborů. Žáci do těchto škol jsou vybíráni podle úspěšnosti u přijímacích zkoušek, kde se hodnotí jak jejich studijní předpoklady, tak jejich nadání. Tyto školy mohou být zaměřeny např. na umění, informační technologie matematiku, atd.31

2.2 Zřizovatelé a orgány ZŠ Zřizovateli základních škol v České republice jsou obce, kraje, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, soukromé osoby (fyzické nebo právnické) a církev. Školy se zřizují podle Zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. O zřízení se vydává buď zřizovací listina, a to v případě, že je škola zřizována jedním zřizovatelem, anebo zřizovací smlouva, pokud je ZŠ zřizována společně více zřizovateli. Základní škola je tedy školskou právnickou osobou, konkrétně příspěvkovou organizací, která vzniká dnem zápisu do Rejstříku školských právnických osob.32 Nejčastějším zřizovatelem je obec, se skoro 89% podílem na celkovém počtu zřizovaných škol. Tyto školy (zřizované obcí), spolu se školami zřizovanými krajem a Ministerstvem školství, dohromady tvoří sektor veřejného školství. Soukromé a církevní školy tvoří neveřejný sektor.33 Tabulka 3 Počet základních škol zřizovaných jednotlivými zřizovateli ve školním roce 2012/2013

Celkem MŠMT Obec Kraj Soukromník Církev Absolutně 4095 46 3634 282 91 42 Relativně (v %) 100% 1,12% 88,74% 6,89% 2,22% 1,03% Zdroj: Statistické ročenky školství – výkonové ukazatele. [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2013. [cit. 16.11.2013]. Dostupné z: http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp

Tabulka potvrzuje, že výrazná většina škol je zřizována obcemi. Na druhém místě jsou školy zřizované krajem a podíl škol zřizovaných ostatními subjekty je téměř zanedbatelný. Zřizovatel školy má poměrně širokou působnost, do které patří vydávání zřizovací listiny/smlouvy, případně rozhodování o změnách v tomto dokumentu. Dále rozhodování 30

31

PRŮCHA, Jan. Pedagogická encyklopedie. 1.vyd. Praha: Portál, 2009. 936s. ISBN 978-80-7367-546-2. Tamtéž.

32

Předpis č.561/2004 Sb. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon). Praha: 2004. [cit. 19.10.2013]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561. 33 PRŮCHA, Jan. Pedagogická encyklopedie. 1.vyd. Praha: Portál, 2009. 936s. ISBN 978-80-7367-546-2.

-22-

o sloučení, rozdělení anebo zrušení školské právnické osoby, jmenování, případně odvolání ředitele školy a rozhodování o jeho platu nebo mzdě. A také schvalování rozpočtu školy, zlepšeného výsledku hospodaření a schvalování tvorby peněžních fondů školy.34 Statutárním orgánem školy je ředitel školy, který jedná jménem školy a rozhoduje ve věcech školské právnické osoby. Je jmenován zřizovatelem, který ho může i odvolat. Za svou činnost je odpovědný školské radě.35 Školská rada je orgán, který umožňuje zákonným zástupcům žáků, zletilým žákům, pedagogickým pracovníkům a zřizovateli podílet se na správě školy. Radu zřizuje zřizovatel, který také stanoví počet členů a jmenuje jednu jejich třetinu. Druhou volí zákonní zástupci žáků a zletilí žáci a třetí pedagogičtí pracovníci. Rada plní funkci veřejné kontroly. Do jejích pravomocí a povinností spadá např. schvalování vzdělávacích programů, výroční zprávy, školního řádu, projednávání návrhu rozpočtu nebo může podat návrh na odvolání ředitele školy. Zasedá podle potřeby, nejméně však dvakrát ročně.36 Jako poradní orgán může ředitel školy zřídit pedagogickou radu, kterou tvoří všichni pedagogičtí pracovníci školy. Pedagogická rada se vyjadřuje ke všem důležitým pedagogickým záležitostem a opatřením, které se týkají vzdělávací činnosti školy.37

2.3 Financování základních škol Jak již bylo uvedeno v kapitole Financování školství v ČR, základní školy se z hlediska jejich financování řadí do regionálního školství. Kromě základních škol patří do této kategorie také mateřské školy a předškolní zařízení, speciální školy, gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště a jako poslední i vyšší odborné školy. O přerozdělování finančních prostředků v regionu většinou rozhodují instituce pověřené výkonem státní správy v daném sektoru školství. Tím se myslí např. obce, odbory školství krajských úřadů (zkr. OŠ KÚ), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (zkr. MŠMT), školské rady, ředitelé školy a další subjekty. Velikost přidělených prostředků dílčím školám udává počet jejich žáků.38 Nejvýznamnějšími zdroji finančních prostředků škol a školských zařízení, které zřizují kraje, obce a svazky obcí, jsou státní dotace, příspěvky od zřizovatele a také vlastní doplňková 34

Předpis č.561/2004 Sb. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon). Praha: 2004. [cit. 19.10.2013]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561. 35 Tamtéž. 36 Tamtéž. 37 Tamtéž. 38 PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3.vyd. Praha: ASPI, 2008. 712s. ISBN 978-80-7357-351-5.

-23-

činnost. Ta musí navazovat na hlavní činnost, kterou nesmí žádným způsobem omezovat, nebo to může být taková aktivita, která napomáhá kompletnějšímu uplatnění odborné kvalifikace zaměstnanců. Kromě těchto zdrojů mohou školy také využívat prostředky ze svých fondů, z programů Evropské Unie a také peněžité dary od právnických či fyzických osob.39 Prostředky na financování regionálního školství ze státního rozpočtu rozděluje MŠMT podle jednotlivých krajů České republiky.40 Rozděluje především prostředky na přímé výdaje, které jsou ve školském zákoně vymezeny jako výdaje na platy a jejich náhrady nebo výdaje na mzdy a jejich náhrady, výdaje na odměny a odstupné, výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a na všeobecné zdravotní pojištění, na úhradu příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, výdaje na náklady spojené s výukou zdravotně postižených dětí, výdaje na školní potřeby a pomůcky a další výdaje vymezené tímto zákonem.41 Právě regionální školství tvoří největší položku rozpočtu MŠMT.42

2.3.1 Normativní metoda Normativní metoda tvoří základ pro rozdělování finančních prostředků ve školství. Spočívá v určení průměrných neinvestičních výdajů, které připadají na jednu jednotku výkonu. Jsou to tedy veškeré výdaje, které souvisí se vzděláváním jednoho žáka. 43 „Základním principem normativní metody v úrovni rozpisu z MŠMT na jednotlivé OŠ KÚ je stanovení republikových hodnot normativů: a) počtu žáků na 1 plný úvazek pedagoga – Np, b) počtu žáků na 1 plný úvazek nepedagogického zaměstnance – No, c) variabilních ostatních NIV na 1 žáka – ONIV, d) fixních ostatních NIV na jednu třídu.“ [Peková, Pilný, Jetmar, 2008, str. 326]. Prostředky přidělované MŠMT jsou rozdělovány podle republikových (státních) normativů. Ministerstvo je přidělí ve formě dotace na speciální účet kraje a poté je krajský úřad

39

OCHRANA, František, PAVEL, Jan, VÍTEK, Leoš, a kol. Veřejný sektor a veřejné finance. 1.vyd.Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 264s. ISBN 978-80-247-3228-2. 40 Tamtéž. 41 Předpis č.561/2004 Sb. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon). Praha: 2004. [cit. 19.10.2013]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561. 42 OCHRANA, František, PAVEL, Jan, VÍTEK, Leoš, a kol. Veřejný sektor a veřejné finance. 1.vyd.Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 264s. ISBN 978-80-247-3228-2. 43 PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3.vyd. Praha: ASPI, 2008. 712s. ISBN 978-80-7357-351-5.

-24-

rozvrhne podle krajských (místních) normativů jednotlivých školským zařízením.44 Normativní rozpis se skládá ze dvou dílčích postupných kroků. Nejprve se určí normativní počet pracovníků (pedagogických i nepedagogických) a k němu se přiřadí přiměřená velikost mzdových prostředků. A teprve potom se určí normativní výše ostatních neinvestičních výdajů. Nejdůležitější hodnotou je hodnota normativu Np, který je výše vysvětlen jako počet žáků na jeden úvazek pedagoga. Vzorec pro jeho výpočet je uveden v knize Veřejná správa a finance veřejného sektoru od autorů Jitka Peková, Jaroslav Pilný a Marek Jetmar45, takto: Np = Ž/(H/VP), kde

Ž = průměrný počet žáků ve třídě, H = finančně zabezpečený průměrný počet hodin odučených týdně ve třídě včetně nezbytně nutného počtu dělených hodin odpovídajících počtu žáků ve třídě, VP = průměrná míra vyučovací povinnosti pedagogů v hodinách týden. Často jsou zde uváděny pojmy republikový, krajský a finanční normativ, proto je

důležité vysvětlit, co který znamená. Republikovým normativem se rozumí průměrný státní příspěvek na náklady na jednoho žáka v příslušném školském zařízení. Určuje je MŠMT zvlášť pro neinvestiční výdaje (NIV), mzdové prostředky (MP), odvody a další neinvestiční výdaje (ONIV) a také určuje limit počtu zaměstnanců (PZ) připadajících na 1 000 dětí.46 Přičemž prostředky se poskytují nejenom podle počtu žáků, ale také podle nákladnosti poskytovaného vzdělávání.47 V odborné literatuře zabývající se touto problematikou jsou uvedeny tyto zásady používané při rozpisu finančních prostředků školám: „spravedlnost, průhlednost, objektivnost, demokratičnost a hospodárnost“ [Peková, Pilný, Jetmar, 2008, str. 326]. Krajské normativy jsou členěny podrobněji než republikové. Stanovují je odbory školství krajských úřadů. Při rozdělování prostředků jednotlivým školám se řídí krajský úřad hlavně ukazatelem NIV (významné jsou především prostředky na platy a další platby za provedené práce) a limitem počtu zaměstnanců, přičemž musí dodržovat zásady průhlednosti, tedy zveřejňování metodiky rozpisu, bilance rozpočtu a dalších ukazatelů. 44

OCHRANA, František, PAVEL, Jan, VÍTEK, Leoš, a kol. Veřejný sektor a veřejné finance. 1.vyd.Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 264s. ISBN 978-80-247-3228-2. 45 PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3.vyd. Praha: ASPI, 2008. 712s. ISBN 978-80-7357-351-5. 46 OCHRANA, František, PAVEL, Jan, VÍTEK, Leoš, a kol. Veřejný sektor a veřejné finance. 1.vyd.Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 264s. ISBN 978-80-247-3228-2. 47 PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3.vyd. Praha: ASPI, 2008. 712s. ISBN 978-80-7357-351-5.

-25-

Odbory školství krajských úřadů přidělují především prostředky na mzdové výdaje, na výdaje na učebnice a další školní pomůcky a potřeby žáků hrazené státem, na náklady související se vzděláváním zdravotně znevýhodněných či handicapovaných žáků a také přidělují prostředky na investiční výdaje jako účelovou položku ze státního rozpočtu.48 Přehled státních normativů za rok 2013 je uveden v následující tabulce: Tabulka 4 Republikové normativy pro rok 2013

Věk 3 - 5 let 6 - 14 let 15 - 18 let 19 - 21 let

NIV celkem MP celkem vč. odvodů Kč/žáka Kč/žáka 38 833 38 333 49 825 48 825 57 718 56 648 49 245 48 545

ONIV celkem Kč/žáka 500 1 000 1 070 700

Limit PZ Z./1000ž. 128,607 130,6 145,555 128,607

Zdroj: Republikové normativy škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky na rok 2013. [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2013. [cit. 16.11.2013]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/ekonomika-skolstvi/republikove-normativyskol-a-skolskych-zarizeni-zrizovanych-4. Vlastní zpracování.

A v další tabulce je uveden celkový normativní rozpis Kraje Vysočina na rok 2013: Tabulka 5 Normativní rozpis Kraje Vysočina na rok 2013

NIV celkem tis. Kč MP celkem tis. Kč Odvody pojistné celkem tis. Kč Odvody FKSP celkem tis. Kč ONIV celkem tis. Kč

3 930 163 2 858 426 971 865 28 174 71 698

Limit PZ Z./1000ž.

10 683,6

Zdroj: Metodika rozpisu rozpočtu přímých výdajů na vzdělávání na rok 2013. [online]. Krajský úřad Kraje Vysočina, 2013. [cit. 16.11.2013]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/2013/ds302439/p1=58618. Vlastní zpracování.

Dalším významným pojmem používaným v oblasti financování regionálního školství je finanční normativ. To je v podstatě průměrná peněžní částka přidělená státem na pokrytí nákladů na jednoho žáka na dané škole za jeden rok. Do těchto nákladů se počítají nejen náklady na jeho vzdělávání, ale také na stravování, ubytování nebo další aktivity s ním spojené.49 Při určování výše normativů platí zásada, že stejné typy škol by měly mít v podstatě stejné krajské normativy. U stejných typů základních škol může navíc odbor školství krajského úřadu daný místní normativ rozdělit do dalších několika pásem a tím vytvořit tzv. pásmový 48

PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3.vyd. Praha: ASPI, 2008. 712s. ISBN 978-80-7357-351-5. 49 Tamtéž.

-26-

normativ. Ten je významný hlavně pro málotřídní základní školy, protože jim pomáhá vyřešit jejich nákladnější provoz.50 Kromě prostředků od státu získávají školská zařízení také prostředky od svých zřizovatelů. Škola vytváří na každé rozpočtové období finanční plán, který se může během tohoto období měnit, a který zřizovatel schvaluje. Zřizovatel sestavuje rozpočet, ve kterém zohledňuje finanční potřeby školského zařízení hlavně na provoz. Finanční vypořádání se provádí na konci rozpočtového období.51

2.4 Hospodaření základních škol Základní školy jsou příspěvkovými organizacemi a zároveň samostatnými právními subjekty. Hospodaření s prostředky ze státního rozpočtu upravují zákony i vyhlášky České republiky, např. Školský zákon (Zákon č.561/2004 Sb.), Zákon o rozpočtových pravidlech (Zákon č.218/2000 Sb.), nebo Vyhláška ministerstva financí o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací (Vyhláška 150/1991 Sb.).52 Hlavní položkou na straně příjmů rozvahy školy je dotace od příslušného krajského úřadu, která je vlastně dotací z rozpočtu MŠMT poskytovaná prostřednictvím krajských úřadů. Dalšími položkami jsou úroky z vlastních finančních prostředků, výnosy z prodeje majetku anebo jiné výnosy. Škola si může tvořit i další zdroje na své investice a to odepisováním investičního hmotného majetku. Mezi hlavní výdaje na provoz školy se řadí náklady na mzdy, včetně sociálního a zdravotního pojištění, a příděl do Fondu kulturních a sociálních potřeb, náklady na energie a materiál, na daně a poplatky, náklady na služby a cestovné a další. Většina výdajů jsou výdaje neinvestiční. Pokud má škola na konci účetního období k dispozici přebytek (tzv. zlepšený hospodářský výsledek), může danou částku použít na financování činností v dalším období, a přesto se o tuto částku nezkrátí přidělené prostředky na toto období.53

50

PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3.vyd. Praha: ASPI, 2008. 712s. ISBN 978-80-7357-351-5. 51 OCHRANA, František, PAVEL, Jan, VÍTEK, Leoš, a kol. Veřejný sektor a veřejné finance.1.vyd.Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 264s. ISBN 978-80-247-3228-2. 52 PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3.vyd. Praha: ASPI, 2008. 712s. ISBN 978-80-7357-351-5. 53 Tamtéž.

-27-

Školy mohou vykonávat vlastní hospodářskou činnost, ale ta nesmí nikterak omezovat jejich poslání a činnosti s ním související. Výsledky dané hospodářské činnosti poté používají na dotování příslušných fondů. 54 Bezpochyby největší položkou výdajů jsou mzdové a materiální výdaje. Podíl výdajů na mzdy se pohybuje okolo 60-65% na celkových neinvestičních výdajích ročního rozpočtu. Výše těchto výdajů je závislá na mzdových předpisech používaných ve školství a také na organizačních pokynech MŠMT v kategorii velikosti tříd a kategorii dělení tříd na menší celky, např. pro potřeby výuky cizích jazyků. Součet všech nákladů potřebných na provoz školy a její modernizaci, včetně nákladů na údržbu, tvoří materiální výdaje. 55 Aktivity ve školách se dělí do dvou kategorií stanovených ve vztahu k financování. První kategorií jsou aktivity započítané, do kterých patří vzdělávání právě základních škol, a dále také škol středních, speciálních a navíc i aktivity dětských domovů a vzdělávacích ústavů. Druhou kategorií jsou aktivity nezapočítané, které mají povahu sociálních dávek. Sem patří např. školní stravování a ubytování, školní družiny, zájmová činnost domovů dětí a mládeže, školy v přírodě nebo sportovní kurzy. Přednost při finančním zajištění mají aktivity započítané, zatímco aktivity nezapočítané jsou financovány ze zbylých finančních prostředků. Odbory školství krajských úřadů přidělují prostředky na započítané aktivity podle krajských normativů, přitom platí, že republikové normativy stanovují závaznou minimální výši přidělených prostředků pro danou školu. Pro druhou kategorii aktivit jsou vytvořeny tzv. orientační ceny dílčích druhů aktivit na jednoho žáka. Všechny normativy mají zvlášť vyčleněné prostředky na mzdové výdaje.56

2.4.1 Peněžní fondy základních škol Příspěvkové organizace a tedy i základní školy zřizují několik typů peněžních fondů. Všechny školské právnické osoby vytváří rezervní a investiční fond. A navíc ty školy, jejichž zřizovatelem je ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí vytváří ještě fond kulturních a sociálních potřeb.57 Rezervní fond tvoří příspěvková organizace ze zlepšeného výsledku hospodaření, který se ale sníží o určitou částku, jež se převádí do fondu odměn. Toto rozdělení schvaluje 54

PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3.vyd. Praha: ASPI, 2008. 712s. ISBN 978-80-7357-351-5. 55 Tamtéž. 56 Tamtéž. 57 Předpis č.561/2004 Sb. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon). Praha: 2004. [cit. 1.12.2013]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561.

-28-

zřizovatel organizace.58 Prostředky z rezervního fondu školské právnické osoby jsou určeny v první řadě na uhrazení ztráty, která vznikla hlavní činností v minulých letech. A dále jsou určeny na zvýšení kvality a rozvoj hlavní činnosti nebo na úhradu sankcí.59 Investiční fond je tvořen odpisy z majetku školy, investičními dotacemi získanými od zřizovatele, investičními příspěvky ze státních fondů, příjmy z prodeje majetku, dary a příspěvky, a také převody z rezervního fondu schválenými zřizovatelem. Hlavním účelem fondu investic je financovat investiční výdaje školské právnické osoby. Dále např. hradit investiční úvěry či posilovat finanční zdroje, které jsou určeny na opravy a údržbu majetku organizace.60,61 Fond kulturních a sociálních potřeb tvoří školská právnická osoba z ročního objemu výdajů na platy a jejich náhrady popř. mzdy a jejich náhrady. Tento fond slouží k financování kulturních a sociálních potřeb současných zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků a také bývalých zaměstnanců, kteří jsou již v důchodu.62 Fond odměn je vytvářen, ze zlepšeného výsledku hospodaření, pokud ho příspěvková organizace dosáhne, a jen do určité výše prostředků určených na platy. Rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření schvaluje zřizovatel. Fond odměn je určen na vyplacení odměn zaměstnancům, a především na financování překročení objemu prostředků na platy.63,64

2.5 Málotřídní základní školy Tato bakalářská práce je zaměřena na školy v malých obcích, u kterých se většinou jedná o školy málotřídní, proto je dále uvedena definice a základní charakteristika tohoto typu školy. „Za málotřídní školu je označována taková škola, v jejíž alespoň jedné třídě jsou vyučováni žáci více než jednoho ročníku“ [Trnková, Knotová, Chaloupková, 2010, str.11].

58

Předpis č.250/2000 Sb. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Praha: 2000. [cit. 1.12.2013]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-250#cast2. 59 Předpis č.561/2004 Sb. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon). Praha: 2004. [cit. 1.12.2013]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561. 60 Předpis č.250/2000 Sb. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Praha: 2000. [cit. 1.12.2013]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-250#cast2. 61 Předpis č.561/2004 Sb. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon). Praha: 2004. [cit. 1.12.2013]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561. 62 Tamtéž. 63 Předpis č.250/2000 Sb. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Praha: 2000. [cit. 1.12.2013]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-250#cast2. 64 Předpis č.561/2004 Sb. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon). Praha: 2004. [cit. 1.12.2013]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561.

-29-

Málotřídní škola je tedy základní škola neúplně organizovaná, která má méně než 5 tříd, jelikož v České republice je dovoleno organizovat malotřídně pouze první stupeň ZŠ. Dalším charakteristickým rysem tohoto typu škol je, že se většinou nachází na venkově, proto jsou často v odborné literatuře také označovány jako školy venkovské.65 Pojem málotřídní škola se v legislativě České republiky v současné době nevyskytuje. Nalézt ho však lze v různých typech dokumentů vydávaných školskou správou, např. ve Výročních zprávách.66 Bohužel není možné nalézt údaje o přesném počtu málotřídních škol na našem území, protože školská statistika se od roku 2004 již nezveřejňuje. Podle odborné literatury, která se podrobně zabývá tématem málotřídních škol a jejich podmínek pro fungování, byl počet těchto škol na konci září 2007 kolem 1400, tedy cca 33% ze všech ZŠ v České republice [Trnková, Knotová, Chaloupková, 2010, str. 11]. V následujícím

grafu

číslo

3

je

znázorněno

rozložení

malotřídních

škol

v České republice podle jednotlivých krajů. Graf 3 Podíl malotřídních škol a jejich žáků na základním školství v příslušném kraji (v%) (rok 2004/2005)

0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

Vysočina Králové-hradecký Pardubický Středočeský Olomoucký Plzeňský Liberecký Jihomoravský Jihočeský Moravsko-slezský Ústecký Zlínský Karlovarský Česká republika celkem Podíl malotřídních škol v kraji

Podíl žáků malotřídních škol v kraji

Zdroj: Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji 2006. [online]. Středočeský Kraj, 2006. [cit. 1.12.2013]. Dostupné z: http://krstredocesky.cz/portal/odbory/skolstvi/koncepcni-materialy-a-analyzy/dlouhodobe-zamery-v-regionalnimskolstvi.htm. Vlastní zpracování. 65

TRNKOVÁ, Kateřina, KNOTOVÁ, Dana, CHALOUPKOVÁ, Lucie. Málotřídní školy v České republice. 1.vyd. Brno: Paido, 2010. 197s. ISBN 978-80-7315-204-8. 66 Tamtéž.

-30-

Z grafu je patrné, že nadpoloviční podíl tohoto typu škol se nachází v kraji Vysočina, Královéhradeckém a Pardubickém. Více než 40% podíl mají kraje Středočeský, Olomoucký, Plzeňský a Liberecký. Naopak nejméně malotřídek je v kraji Karlovarském, Zlínském a Ústeckém. Malotřídní školy existují v jednotřídní až čtyřtřídní podobě, přičemž musí splňovat podmínku minimálního počtu žáků ve třídě. Tyto počty stanovuje Vyhláška č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Pro školu, která je tvořena jen jednou třídou prvního stupně, je tento počet nejméně 10 žáků ve třídě, pro školu dvojtřídní průměrně min. 12 žáků na třídu, pro trojtřídní pak nejméně 14 žáků v průměru na jednu třídu. Pro výše organizované první stupně ZŠ je minimální počet žáků 15 v průměru na třídu.67 Pokud škola podmínku minimálního počtu žáků nesplní, může jí zřizovatel udělit výjimku, ovšem tím mu vzniká povinnost uhradit zvýšené výdaje na vzdělávací činnost školy způsobené právě malým počtem žáků.68 Jak vyplývá ze samotné definice, málotřídní základní školy jsou specifickým typem školy. Mají své specifické funkce a také problémy, které se značně liší od škol plně organizovaných, ležících ve větších obcích a městech. A právě touto problematikou se zabývá praktická část této bakalářské práce.

67

Předpis č.48/2005 Sb. Vyhláška o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Praha: 2005. [cit. 21.1.2014]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-48#f2901408. 68 TRNKOVÁ, Kateřina, KNOTOVÁ, Dana, CHALOUPKOVÁ, Lucie. Málotřídní školy v České republice. 1.vyd. Brno: Paido, 2010. 197s. ISBN 978-80-7315-204-8.

-31-

II. Identifikace důvodů pro zachování ZŠ v malých obcích Cílem této bakalářské práce je identifikovat důvody pro zachování základních škol v malých obcích a zhodnotit jejich budoucí udržitelnost. K naplnění stanoveného cíle by mělo dojít pomocí průzkumu v základních školách v okrese Havlíčkův Brod. Tento region jsem si vybrala ze dvou důvodů. První důvod je, že kraj Vysočina má nejvyšší podíl málotřídních škol na základním školství ze všech krajů České republiky69, jak je uvedeno v podkapitole 2.6 v první části práce. A druhým důvodem je moje bydliště právě v okrese Havlíčkův Brod. Počet základních škol v tomto regionu je podle Rejstříku škol a školských zařízení 48, z nichž málotřídních škol nacházejících se v malých obcích je cca 20. Ve vybraných školách byl proveden řízený rozhovor s řediteli škol a se starosty obcí, jakožto se zástupci zřizovatele školy, a také dotazníkový průzkum mezi rodiči žáků těchto škol. Díky těmto metodám byla analyzována současná situace základních škol v malých obcích, byly identifikovány jejich aktuální problémy a důvody pro jejich zachování. Použité metody V analýze je použito několik technik sběru dat a to především proto, aby mohla být daná problematika prozkoumána z různých hledisek. Těmito technikami jsou: studium dokumentů, rozhovor a dotazníkový průzkum. Studium dokumentů je možné charakterizovat jako studium jakýchkoliv spisů nebo jiných hmotných záznamů lidské činnosti, které byly vytvořeny za jiným účelem, než je náš výzkum.70 Tato technika tedy využívá již dříve zpracované poznatky. Pro účely této práce byly studovány strategické dokumenty školství a především data poskytnutá školami, např. výroční zprávy. Druhou použitou technikou je řízený rozhovor, ve kterém jsou dopředu připraveny otázky. Výhodou rozhovoru je možnost pokládat doplňující otázky pro zpřesnění respondentovi odpovědi a také je pro respondenta obtížnější vynechat odpověď na některou otázku.71 Technika řízeného rozhovoru byla použita ve všech školách při rozhovorech s jejich

69

TRNKOVÁ, Kateřina, KNOTOVÁ, Dana, CHALOUPKOVÁ, Lucie. Málotřídní školy v České republice. 1.vyd. Brno: Paido, 2010. 197s. ISBN 978-80-7315-204-8. 70 DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost – Příručka pro uživatele. 3.vyd. Praha:Karolinum, 2006. 374s. ISBN 80-246-0139-7. 71 Tamtéž.

-32-

řediteli a také při rozhovorech se zástupci obcí. Vede ke zjištění problémů, se kterými se venkovské školy potýkají, a identifikuje faktory podporující jejich udržitelnost. Poslední technikou je dotazníkové šetření mezi rodiči žáků malotřídních škol. Tato technika slouží v tomto případě především ke zjištění názorů rodičů na venkovské školy a ke zjištění jejich spokojenosti s činností těchto škol. Mezi výhody dotazníku patří možnost získat informace od většího počtu respondentů při relativně nízkých nákladech a v poměrně krátkém čase, oproti rozhovoru.

-33-

3 Analýza vybraných základních škol v okrese Havlíčkův Brod Tato kapitola se věnuje analýze vybraných základních škol a je rozdělena do tří částí. První část je věnována stručným charakteristikám vybraných základních škol a jejich zřizovatelů. Vybranými školami jsou ZŠ a MŠ Sázavka, MŠ a ZŠ Dobrnice okres Havlíčkův Brod a ZŠ a MŠ Dolní Město. Ve druhé části jsou vyhodnoceny rozhovory s řediteli a zřizovateli jednotlivých škol a porovnány a shrnuty výsledky těchto průzkumů. Poslední část kapitoly je zaměřena na názory rodičů žáků málotřídních škol, které byly zjišťovány pomocí dotazníků.

3.1 Základní charakteristika vybraných škol Základní škola a Mateřská škola Sázavka je málotřídní základní škola provozující pouze 1. stupeň ZŠ. Jedná se o školu jednotřídní, přičemž zde mohou žáci navštěvovat první čtyři ročníky ZŠ. Od 1.1.2003, kdy škola získala samostatnou právní subjektivitu, se součástí školy staly také mateřská škola, školní družina a školní jídelna. Ředitelkou školy je Mgr. Pavlína Karlová. Škola je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je obec Sázavka. Organizace je registrována u Krajského soudu v Hradci Králové, a od 1.1.2005 je zapsána v Rejstříku škol a školských zařízení MŠMT. Škola má podle zřizovací listiny ve své správě budovu školy a okolní pozemek, které jsou v majetku zřizovatele. Všechny části školy jsou umístěny v jedné budově. Pro výuku ZŠ jsou vyhrazeny dvě učebny, v jedné jsou spojeny všechny 4 ročníky, druhá se využívá pro potřeby dělení hodin na některé předměty. Kromě ředitelky školy zajišťují výuku v ZŠ další dvě pedagožky, jedna na plný úvazek a jedna na částečný. Aktuální počet dětí v základní škole je 16.72 Obec Sázavka se nachází v okrese Havlíčkův Brod v nadmořské výšce 497 m n.m. Leží severně od Světlé nad Sázavou ve vzdálenosti cca 10 km, a přibližně 20 km severozápadně od Havlíčkova Brodu. Katastrální výměra obce je 1099 ha. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226, kdy byla ještě svobodným městem, ve kterém se nacházel hrad a také tvrz. Obec nesla do roku 1964 název Smrdov, poté byla přejmenována podle místní říčky

72

NEJEDLÁ, Hana. Výroční zpráva o činnosti školy ve školním roce 2012/2013. Sázavka. 2013.

-34-

na Sázavku.73 K 1.1.2013 byl počet obyvatel obce 330.74 Mezi pamětihodnosti obce se řadí kostel sv. Jana Křtitele, evangelický kostel, kaplička nebo smírčí kříž. Z pohledu občanské vybavenosti bychom zde našli např. základní a mateřskou školu, poštovní úřad, obecní knihovnu, obchod se smíšeným zbožím, sportovní hřiště a několik místních firem. Obec je dostupná autobusovou dopravou a nachází se zde také železniční zastávka, která leží na železniční trati Kolín – Světlá nad Sázavou. Základní škola Dobrnice se nachází na území Dobrnic, přičemž jejím zřizovatelem je obec Leština u Světlé. Součástí školy je také mateřská škola, školní družina a školní jídelna, které mají sídlo v Leštině u Světlé. Škola má od 1.1.2003 samostatnou právní subjektivitu a od 1.9.2007 je zapsána do Rejstříku škol a školských zařízení pod názvem Mateřská škola a Základní škola Dobrnice okres Havlíčkův Brod.75 Jedná se o základní školu jednotřídní, ve které je spojeno všech 5 ročníků prvního stupně ZŠ, avšak výuka některých předmětů je dělená do dvou tříd. Kapacita školy je 45 dětí, v současné době školu navštěvuje 23 dětí. Ředitelem školy je Mgr. Jan Mikeš, kromě něj zajišťují výuku v ZŠ další 2 pedagogické pracovnice, jedna na plný a jedna na částečný úvazek. Dobrnice jsou jednou ze čtyř částí obce Leština u Světlé a leží přibližně 1,5 km směrem na západ od Leštiny. Leština u Světlé je středně velká obec, která se nachází přibližně 25 km severozápadně od Havlíčkova Brodu. Dělí se na čtyři katastrální území, kterými jsou Leština u Světlé, Dobrnice, Štěpánov a Vrbice. Celková plocha obce je 1821 ha, přičemž katastrální území Dobrnic zabírá pouze 8 km2. První písemná zmínka o obci Leština pochází z roku 1327. Počet obyvatel všech 4 částí obce je 610, počet trvale žijících obyvatel Dobrnic je 75.76,77 V Leštině u Světlé se nachází železniční zastávka a obec je také dobře přístupná autobusovou dopravou. V obci nalezneme obchod se smíšeným zbožím, pohostinství, poštovní úřad, masážní salon, sportovní hřiště a několik podnikatelských subjektů. Základní škola a Mateřská škola Dolní Město je příspěvková organizace zřízená obcí Dolní Město. Od 1.1.2003 má samostatnou právní subjektivitu a od 1.1.2005 je zapsána v Rejstříku škol a školských zařízení MŠMT. Předmětem činnosti školy je především poskytovat předškolní a základní vzdělávání, zájmové vzdělávání a školní stravování. 73

Historie obce. Oficiální web obce Sázavka. [online]. [cit. 24.2.2014]. Dostupné z: http://www.obecsazavka.cz/historie/historie-obce/ 74 Český statistický úřad. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1.1.2013. [online]. Zveřejněno dne: 30.4.2013. [cit. 24.2.2014]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/1301-13-r_2013 75 MIKEŠ, Jan. Výroční zpráva školní rok 2012/2013. Dobrnice. 2013 76 Údaj platný na konci roku 2012. 77 O obci. Leština u Světlé oficiální web obce. [online]. 2009. [cit. 24.2.2014]. Dostupné z: http://www.lestinausvetle.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=8054&id_ktg=50&n=o-obci&p1=52

-35-

Příspěvková organizace má od zřizovatele k dispozici 2 budovy. V jedné se nachází základní škola se školní družinou, ve druhé mateřská škola a školní jídelna. Ředitelkou organizace je Mgr. Marie Žáčková, která zároveň v základní škole vyučuje. Výuku v ZŠ dále zabezpečují další 2 pedagogické pracovnice. Základní škola je trojtřídní a zabezpečuje povinnou školní docházku pro děti navštěvující všech 5 ročníků prvního stupně. Aktuální počet žáků školy je 49.78 Obec Dolní Město leží přibližně 16 km západně od Havlíčkova Brodu v nadmořské výšce 440 m n.m. Písemně je obec doložena k roku 1226. Katastrální území obce má rozlohu 1880 ha. Dolní Město se dělí na šest částí, konkrétně na části: Dobrá Voda Lipnická, Dolní Město, Loukov, Meziklasí, Rejčkov a Smrčensko. K 1.1.2013 žilo v obci 902 obyvatel.79 Mezi pamětihodnosti obce lze zařadit kostel sv. Martina s dochovanými původními gotickými freskami nebo kostel sv. Markéty, který se nachází v Loukově.80 Občané mají k dispozici nově zrekonstruované sportovní hřiště, obecní knihovnu nebo poštovní úřad. V Dolním Městě má také sídlo několik podnikatelských subjektů.

78

ŽÁČKOVÁ, Marie. Výroční zpráva o činnosti školy ve školním roce 2012-2013. Dolní Město 2013. Český statistický úřad. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1.1.2013. [online]. Zveřejněno dne: 30.4.2013. [cit. 3.3.2014]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/1301-13-r_2013. 80 Dolní Město. Města, obce a vesnicev ČR. [online]. 2011. [cit. 3.3.2014]. Dostupné z: http://www.obcemesta.info/obec.php?id=Dolni-Mesto-568601 79

-36-

3.2 Analýza názorů ředitelů a zřizovatelů vybraných škol na činnost těchto škol a jejich udržitelnost Ve vybraných školách byly uskutečněny řízené rozhovory s jejich řediteli a starosty obcí. Výzkumným cílem této analýzy je zhodnotit situaci v málotřídních školách, identifikovat jejich současné problémy a důvody pro jejich zachování. Rozhovory jsou rozděleny do výzkumných oblastí, ke kterým jsou přiřazeny výzkumné úkoly. Rozhovor se starostou obce, jakožto zástupcem zřizovatele školy, je rozdělen do 4 oblastí. V rozhovoru s ředitelem školy je jedna oblast navíc. Pro přehlednost jsou výzkumné oblasti a úkoly znázorněny v následující tabulce. Vzory rozhovorů jsou přiloženy na konci práce jako přílohy číslo 1 a 2. Tabulka 6 Výzkumné oblasti analýzy vybraných škol

Výzkumná oblast

Výzkumný úkol

Výhody a nevýhody málotřídní školy pro její žáky

Analyzovat rozdíly (výhody i nevýhody) málotřídní školy oproti škole městské. Potvrdit, že škola plní v obci i další funkce, nejen vzdělávací.

Funkce vesnické školy Předpokládaná udržitelnost školy

Zhodnotit udržitelnost školy do budoucna.

Finanční situace školy

Zhodnotit finanční situaci školy.

Personální obsazení školy

Analyzovat situaci v personálním obsazení v málotřídních školách. Zdroj: Vlastní zpracování.

3.2.1 ZŠ Sázavka V ZŠ a MŠ Sázavka byl proveden řízený rozhovor s ředitelkou školy Mgr. Pavlínou Karlovou, která je ředitelkou této školy již 8. školní rok, a se starostkou obce Evou Vávrovou. Výhody a nevýhody málotřídní školy pro její žáky Hlavní výhodu málotřídní školy pro její žáky spatřuje starostka obce v její blízkosti k bydlišti dětí, kdy děti mohou chodit do školy pěšky a nemusejí dojíždět do jiné obce či města. Jako druhý důležitý přínos zdůrazňuje malý počet žáků ve škole, který umožňuje individuální přístup učitelů ke každému z nich. Ředitelka školy uvádí celou řadu výhod málotřídní školy. Kromě výhod zmíněných starostkou obce uvádí bezpečné a příjemné prostředí školy, kde se všechny děti i zaměstnanci navzájem znají a díky čemuž se prvňáčci na školu lépe -37-

adaptují. Dále vidí velkou výhodu ve spojení několika ročníků v jedné třídě, což vede ke vzájemné spolupráci dětí různého věku, a tím k jejich větší zodpovědnosti a samostatnosti. Malý počet dětí také umožňuje rychlejší rozvoj komunikačních dovedností, protože každé dítě přijde v hodině víckrát na řadu a tak mluví častěji a déle. Podle názoru ředitelky školy, pokud dítě projde obecnou školou, má bližší vztah k obci, tudíž si obce v podstatě vychovávají své budoucí obyvatele. Málotřídní škola má ale také svoje nevýhody. Jako velkou nevýhodu pro dítě, které přešlo z vesnické školy do školy městské, uvádí ředitelka problematické vybudování si sociální pozice v nové třídě, kde se ostatní děti již znají. Dále se zmiňuje o menším rozvinutí jazykového kódu dítěte, což je způsobeno tím, že na vesnici se mluví jinak než ve městě. Nevýhodou málotřídní školy je také malá nabídka zájmových kroužků a aktivit. Na rozdíl od městské školy, je vesnická škola většinou spojena se školou mateřskou. V ZŠ Sázavka funguje toto spojení tak, že se děti potkávají především při zpracovávání projektů nebo na mimoškolních aktivitách a školních výletech. Navíc předškoláci chodí často do výuky ZŠ, aby viděli, jak to ve škole chodí a aby si zvykali na nové prostředí. Vesnické školy navzájem aktivně spolupracují. ZŠ Sázavka je v nepřetržitém kontaktu se ZŠ Dobrnice, se kterou se dělí o autobus na plavecký výcvik a jezdí také společně na výlety. Dále je škola zapojena v projektu Moderní venkovské málotřídky, ve kterém spolupracuje cca 15 škol. Pracovníci školy jezdí na různá setkávání a školení, kde si navzájem vyměňují cenné zkušenosti. Funkce vesnické školy Obě respondentky se shodují, že škola s obcí spoluorganizují během roku velké množství veřejných akcí. Např. společně pořádají Dětský den, Drakiádu, Lampiónový průvod, Maškarní průvod nebo Vánoční dílny. Většinou funguje spojení tak, že škola vše organizuje a obec zařizuje prostory nebo finančně přispívá. Kromě společných akcí spolupracuje obec se školou hlavně v oblasti finanční podpory a v údržbě školy a jejího vybavení, přičemž ředitelka dodává, že se obec vždycky snaží vyjít škole ve všech požadavcích vstříc. Na organizaci kulturních akcí, které škola (nebo škola společně s obcí) pořádá, se aktivně podílí i rodiče žáků. Rodiče i ostatní obyvatelé obce je také ve velkém počtu navštěvují. Škola dále pravidelně pořádá setkání seniorů s dětmi, kde obě skupiny vzájemně spolupracují a něco společně vyrábějí. Což jen potvrzuje výrok starostky: „Díky škole je život v obci bohatší.“ Starostce byla položena otázka, zda jsou v obci nějaké možnosti trávení

-38-

volného času spojené se školou. Odpověď zněla, že kromě akcí pořádaných školou jsou pravidelně využívány prostory školy a školní hřiště pro různé aktivity ostatních obyvatel. Obě respondentky odpovídaly na otázku, jaké jsou výhody existence ZŠ pro obec, přičemž se shodly, že největší přínos je kulturní funkce školy. Starostka dále uvedla školu jako jeden z důležitých znaků dobré občanské vybavenosti obce a ředitelka zdůraznila, že děti nemusí nikam dojíždět. Dále se obě shodly na významné motivaci pro přistěhování nových obyvatel do obce, kterou může škola být. Ředitelka jako důvod pro zachování ZŠ v malých obcích zdůraznila také výchovnou funkci školy, protože obecní škola zvyšuje sounáležitost dětí s obcí. Předpokládaná udržitelnost školy Počet žáků školy je v současné době 16, přičemž se jedná především o místní děti, pouze několik jich dojíždí z blízkých vesnic. Podle obou respondentek dojíždí právě sem, protože chtějí chodit do málotřídní školy, kde je možnost individuálního přístupu ke každému dítěti. Starostka uvádí, že jedna místní dívka dojíždí do městské školy, protože ve městě její rodiče pracují a tak jí vozí s sebou autem. Počet žáků je podle ředitelky v letošním školním roce nižší než v loňském, ale v příštích letech by se měl zase zvýšit. Takže škola problém s nedostatkem dětí momentálně nemá, avšak podle ředitelky by zajištění pravidelné dopravy pro děti z okolních vesnic mohlo počet žáků zvýšit. Z pohledu zřizovatele se najdou i nějaké nevýhody existence školy pro obec, ale je jich tak málo, že výhody jednoznačně převažují. A proto se obec bude vždy snažit školu udržet. I pokud by nastala situace, že by počet žáků školy nesplňoval zákonné minimum, udělala by obec vše pro to, aby škola zůstala otevřená. Finanční situace školy Podle starostky připadá na provoz školy cca 8,3% rozpočtu obce, přičemž se tyto výdaje v porovnání za posledních 5 let mírně zvyšují. Obec poskytuje škole příspěvek nejen na provoz, ale i na další aktivity nebo pomůcky, pokud o to škola požádá. Dále se obec stará o větší opravy v budově školy a momentálně dokončuje její rozsáhlou rekonstrukci. Běžnou údržbu financuje škola ze svého rozpočtu. Ředitelka školy se snaží získávat finanční prostředky i jinými cestami, než je příspěvek ze státního rozpočtu a příspěvek od zřizovatele. Snaží se např. čerpat dotace z EU především na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Občas přispívají finančním nebo věcným darem škole i rodiče. V roce 2010 se škole podařilo vyhrát v soutěži, která spočívala ve sbírání účtenek za nákup stanovených výrobků, částku 500 000Kč bez DPH na rozvoj školy. Díky této -39-

sumě mohla škola obnovit velkou část vybavení školy a postavit altán pro potřeby venkovní výuky. Pravděpodobně i díky této výhře hodnotí ředitelka školy materiálně-technické vybavení jako dostačující. Jediné, co podle ní škole chybí, je větší tělocvična s potřebným vybavením. Na otázku, ve které oblasti škole chybí finanční prostředky, ředitelka odpovídá, že mají problém s nedostatkem státních peněz, především prostředků na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Škola dostává od státu určitou částku a z ní musí platit kromě školení také pomůcky pro děti i učitele, nemocenské a další věci, takže je těžké na školení nějaké peníze ušetřit. Personální obsazení školy Podle ředitelky školy má práce učitele na málotřídní škole svoje výhody i nevýhody. Mezi výhody malého počtu žáků ve třídě řadí např. více času, který může učitel věnovat každému dítěti, nebo možnost častějšího využívání různých pomůcek při výuce, což je často při velkém počtu dětí komplikovanější. Nevýhodou je složitá příprava na vyučování daná spojením více ročníků v jedné třídě a také snahou učitele věnovat se každému dítěti individuálně. S nedostatkem zaměstnanců ředitelka problém momentálně nemá, s kvalifikací částečně. Jedna pedagožka, která zde učí na částečný úvazek angličtinu, není kvalifikovaná. Sehnat učitele na plný úvazek podle ředitelky problém není, ale na málotřídních školách jde většinou o práci na částečný úvazek, a když se k tomu přičte nutnost dojíždění, tak většina učitelů o takovou práci nestojí. Problémem vesnické školy může být také nepřítomnost pedagoga z důvodu školení nebo nemoci. V ZŠ Sázavka jsou zaměstnány na plný úvazek jen ředitelka školy a jedna další učitelka, a proto pokud jedna není přítomna, musí ji druhá ve výuce zastoupit.

3.2.2 ZŠ Dobrnice Na otázky řízeného rozhovoru v ZŠ Dobrnice odpovídal ředitel školy Mgr. Jan Mikeš, který zde pracuje poměrně krátce – od května roku 2012, a starosta obce Leština u Světlé Jaromír Vadinský. Výhody a nevýhody málotřídní školy pro její žáky Jako první a největší výhodu málotřídní školy ZŠ Dobrnice uvádí oba respondenti blízkost školy k bydlišti. Ředitel zmiňuje i další výhody, jako je rodinné prostředí školy nebo spojení více ročníků ve třídě, které vede děti ke vzájemné spolupráci. Avšak spojení ročníků má podle něj nevýhodu v tom, že se v jedné třídě probírá najednou víc témat. A jako -40-

další nevýhodu vidí především menší možnost navazování sociálních vztahů oproti městské škole. Spojení mateřské a základní školy se projevuje především při organizaci různých akcí pořádaných školou, kde se děti potkávají. Také jezdí společně na některé výlety nebo se potkávají ve školní jídelně. Důležitá je na tomto spojení, podle ředitele školy, především návaznost docházky, a i proto by chtěl do budoucna pořádat v ZŠ dny pro děti z mateřské školy, aby si zvykaly na školní prostředí a těšily se do školy. ZŠ Dobrnice spolupracuje se Základní školou Sázavka, se kterou se dělí o autobus na plavecký výcvik a jezdí na společné výlety. A také se ZŠ Komenského ve Světlé nad Sázavou, kam jezdí na různé akce pro děti. Funkce vesnické školy Starosta i ředitel školy se shodují na tom, že obec podporuje školu především finančně, a snaží se vycházet vstříc jejím požadavkům. Dále oba respondenti zmínili společné pořádání některých akcí, kterými jsou například Setkání se seniory nebo Rozsvícení vánočního stromu. Podle ředitele na organizaci školních i mimoškolních akcí aktivně spolupracuje i většina rodičů žáků. Tyto akce jsou určené především pro rodiče a příbuzné dětí, avšak většinou se na nich setkávají téměř všichni občané. Na otázku zjišťující přínos školy pro obec odpověděli respondenti odlišně. Podle starosty obce by škola přinášela větší prospěch, kdyby zaměstnávala více místních obyvatel, protože v současné době je místní pouze jeden zaměstnanec. A kromě školou pořádaných akcí nejsou v obci žádné možnosti trávení volného času spojené se školou. Ředitel vidí hlavní přínos školy v podpoře kulturního života obce a také v pravidelném setkávání rodičů žáků ve škole. Ani v názoru na školu jako motivaci pro přilákání nových obyvatel do obce se respondenti plně neshodují. Podle starosty je to velká motivace, má zkušenosti s vyptáváním se na možnost docházky dětí do místní školy ze strany zájemců o domy nebo parcely. Avšak podle ředitele je to motivace pouze částečná, podle jeho názoru se lidé stěhují za prací a „škola je jen takový bonus“. Ředitel jako odpověď na otázku, proč by měly být ZŠ v malých obcích zachovány, uvádí, že děti nemusí v takto útlém věku sami dojíždět do města, a také podle něj málotřídní školy nejsou finančně náročnější než školy plně organizované. Doslova říká: „Myslím, že jestli se má někde ve městě vytápět velká budova nebo se má na vesnici topit ve 2 místnostech, je to jedno. A i na učitele to vyjde nastejno, tudíž nevidím nějaký vážný důvod, proč školy rušit.“ -41-

Předpokládaná udržitelnost školy Ve škole plní v současné době povinnou školní docházku 23 dětí. Podle ředitele školy se počet žáků ve srovnání s posledními 5 lety zvýšil. Jak potvrdil i starosta obce, za bývalé ředitelky nebyla spousta rodičů se školou spokojena a nechali děti raději dojíždět do města. Nyní již chodí většina místních dětí do této školy, a pokud některé děti ne, je to z důvodu dojíždění rodičů za prací do města, kam s sebou vozí i děti do školy. Podle obou respondentů navštěvují školu kromě místních dětí i děti ze všech částí Leštiny u Světlé. Podle ředitele je to dáno dlouholetou tradicí a blízkostí školy. Ředitel uvádí, že škola problémy s nedostatkem dětí nemá a do budoucna je ani nepředpokládá. Budou sice nejspíš nuceni příští školní rok zrušit pátý ročník, kvůli malému počtu dětí v tomto věku, ale i tak budou mít dětí dostatek. Starostovi byla položena otázka zjišťující nevýhody existence ZŠ pro obec, ale ten žádné neshledává. Obec se sice musí starat o budovy školy, ale to by prý dělala, i kdyby škola v obci nebyla a budovy by byly využity jiným způsobem. Existence školy přináší spoustu výhod, a proto se ji obec bude snažit za všech okolností udržet. V minulosti se již potýkali s nízkým počtem dětí, a přesto situaci zvládli. Tudíž v budoucnu, pokud v obci budou nějaké děti, chce obec školu zachovat. Finanční situace školy Obec přispívá na provoz školy částkou, která tvoří cca 10% obecního rozpočtu, uvádí starosta obce. Přičemž peníze jsou určeny i na drobné opravy a revize. Pokud škole po uhrazení těchto nákladů peníze zbývají, používá je i na nákup pomůcek nebo zbylou část převádí do rezervního fondu. Podle starosty jsou výdaje za posledních 5 let přibližně stejné a to mimojiné i díky zavedení plynu do školy, čímž škola ušetří nemalou částku za energie. Ředitel školy potvrzuje dostatek finančních prostředků od obce, se kterými bez větších problémů vychází. Kromě obecních a státních příspěvků se snaží čerpat prostředky i z evropských dotací a z dotací Kraje Vysočina. Momentálně má v plánu žádat Kraj o dotaci na

rekonstrukci

kuchyně.

Avšak

zmiňuje

nedostatek

finančních

prostředků

v oblasti investičních výdajů. Podle něj by bylo třeba zrekonstruovat a zateplit budovy, což se snad v blízké době uskuteční, protože starosta obce prozradil schválenou žádost o dotaci právě na tento účel. Na otázku, zda mají dostatek prostředků na další vzdělávání pedagogů, odpovídá ředitel ano, ale na úkor jiných potřebných věcí, jako je například moderní vybavení školy.

-42-

Personální obsazení školy Jako poslední jsou vyhodnoceny odpovědi ředitele školy na otázky týkající se situace v personálním obsazení. Jako jediný problém této oblasti uvádí ředitel částečné úvazky, protože každý člověk hledá práci na plný úvazek a nejen na pár hodin týdně, jak je tomu v málotřídních školách. Na plný úvazek není problém někoho sehnat, ale nikoho takového momentálně neshánějí, jelikož na něj je zaměstnán ředitel školy a další jedna učitelka. Dále ve škole učí jedna učitelka právě na částečný úvazek, ale to z důvodu mateřské dovolené. Řešením by podle něj bylo, kdyby se našel někdo, kdo by měl částečný úvazek ve zdejší škole, a částečný třeba ve škole v Sázavce. Na otázku zaměřenou na kvalifikaci pedagogů na této škole ředitel odpovídá, že on i druhá pedagožka mají aprobaci pouze na druhý stupeň ZŠ, ale momentálně dokončují studium potřebné k získání aprobace pro první stupeň. Navíc jezdí na různá další školení čtenářské gramotnosti, matematiky, češtiny apod., tudíž se musí ve výuce navzájem zastupovat. Výhodu práce učitele na málotřídní škole spatřuje ředitel v malém počtu dětí a také v menším stresu oproti velké škole. Nevýhodou pro učitele je podle něj složitější příprava na výuku spojených ročníků, kdy musí pro každý ročník připravit práci v souvisejících oblastech. A nevýhodu práce ředitele málotřídní školy vidí v nutnosti sám obstarat všechnu práci související s chodem školy.

3.2.3 ZŠ Dolní Město V ZŠ Dolní Město byl uskutečněn rozhovor s ředitelkou školy Mgr. Marií Žáčkovou, která v této škole působí již 32 let, a dále se starostou obce panem Jaroslavem Vencem. Výhody a nevýhody málotřídní školy pro její žáky Starosta obce se s ředitelkou školy shoduje na obrovské výhodě málotřídní školy pro její žáky, kterou je klidnější, rodinné prostředí zdejší školy a také individuální přístup ke každému žáku daný menším počtem dětí. Jako další výhodu starosta uvádí, že děti nemusí dojíždět nikam do města. Ředitelka zdůrazňuje těsnější kontakt mezi pedagogy a rodiči a častý přechod z místní mateřské školy do známého prostředí školy základní. Žádnou nevýhodu ani jeden z respondentů nezmiňuje. Součástí školy je také mateřská škola a podle ředitelky se děti ze ZŠ s dětmi z MŠ často potkávají, protože společně pořádají různé akce, jezdí společně na plavecký výcvik a školní jídelna je v budově mateřské školy. Často také předškoláci chodí do výuky základní školy,

-43-

aby si zvykali na nové prostředí, a žáci ZŠ navštěvující dramatický kroužek pořádají představení pro mateřskou školu. Podle ředitelky je škola v neustálém kontaktu se školami v okolí. V největší míře spolupracují se školou v Lipnici nad Sázavou, kam jezdí na různé akce a představení, a také společně s touto školou mohou děti z Dolního Města jezdit na zájezdy do zahraničí. Ředitelka uvádí: „Lipnice je bývalá spádová škola naší školy, takže se tak trochu snaží různými akcemi a prezentacemi „nalákat“ naše žáky na druhý stupeň právě na jejich školu. Protože v současnosti už si rodiče vybírají, kam chtějí děti na druhý stupeň ZŠ poslat, a tak žáci dojíždí i do základních škol ve Světlé nad Sázavou. Ale většina jich pořád přestupuje právě na Lipnici.“ Dále spolupracuje ZŠ Dolní Město se školou v Krásné Hoře nebo v Okrouhlici. Funkce vesnické školy Oba respondenti se shodují na snaze obce vycházet škole vstříc a podporovat ji nejen finančními prostředky. Obec plní požadavky školy na opravy a různé investice a také se školou spolupracuje na veřejných akcích. Například obec pořádá oslavu Mezinárodního dne žen, na které děti ze školy vystupují, nebo pan starosta chodí na některé akce do školy. Na organizaci akcí pořádaných školou se často podílí také rodiče žáků i ostatní obyvatelé obce, ať už jednotlivě anebo prostřednictvím Svazu žen, Sboru dobrovolných hasičů apod. Jako největší přínos školy pro obec vidí oba respondenti kulturní funkci školy, kdy se škola stará o organizaci různých veřejných akcí. A shodují se na tom, že škola je jakýsi základ obce, pojítko pro místní občany a jeden z hlavních pilířů obce, bez kterého by přestala kulturně žít a nepřitahovala by nové obyvatele. Oba ji vnímají i jako jedno z hlavních kritérií při hledání bydliště. Ředitelka také zmiňuje výchovnou funkci školy – obec si vychovává svoje budoucí občany, protože žáci venkovské školy mají ke své obci bližší vztah. Předpokládaná udržitelnost školy Školu v současné době navštěvuje 49 žáků, přičemž se většinou jedná o místní děti. Přesto do škol dojíždí i žáci z okolních vesnic, na čemž má zásluhu hlavně obec, jak se oba respondenti shodují. Obec totiž organizuje školní svoz, kdy každé ráno obecní auto sváží děti z okolních vesnic do školy a po škole je zase rozváží domů. Pro rodiče je to nejlevnější a nejjednodušší varianta, díky které nemá školy problémy s nedostatkem dětí. Ředitelka uvádí rostoucí počet dětí za posledních 5 let, avšak pro příští školní rok očekávají mírný pokles daný velkým počtem dětí v pátém ročníku.

-44-

Ředitelka vidí velký přínos v přístupu obce, která pomáhá udržet počet žáků školy v zákonném minimu. Organizuje již zmiňovaný svoz žáků a také v minulosti využila dotace k výstavbě sociálních bytů, díky čemuž se měl zvýšit počet nových obyvatel a tím i žáků školy. Bohužel se řešení ukázalo jako nevhodné, protože se sociálně znevýhodněnými rodinami byly různé problémy, a tak se nyní tyto byty nabízí především místním obyvatelům. Starosta potvrzuje udržitelnost školy v obci jako jeden z primárních obecních zájmů, tudíž i v případě nedostatečného počtu dětí by obec udělala vše pro zachování školy. Podle něj jedinou nevýhodou spojenou se školou jsou finanční náklady, ale výhod je tolik, že nad touto nevýhodou jednoznačně převažují. Finanční situace školy Příspěvek na provoz školy činí podle starosty přibližně 5,5% obecního rozpočtu, přičemž výdaje za posledních 5 let jsou zhruba na stejné úrovni. Na stejné úrovni jsou podle starosty i díky výrazné úspoře energií, které obec dosáhla rekonstrukcí budov školy a zavedením plynového vytápění. Všechny opravy platí také obec a podle slov starosty nemusí škola do majetku investovat žádné peníze. Ředitelka školy se snaží kromě státních a obecních peněz čerpat prostředky i programů a dotací EU. Sponzory škola prý nemá, pouze jednou za rok místní organizace škole věnují cca 2 000Kč na hračky do mateřské školy. Přesto ředitelka potvrzuje dostatek finančních prostředků a to hlavně díky štědrému příspěvku od obce. Státní peníze prý často nestačí na pokrytí všech potřeb, na které jsou určeny. V tom případě se na ně používají peníze obecní. Dále potvrzuje, že na energiích díky rekonstrukci budov ušetří ročně nemalou částku, kterou mohou použít na nákup vybavení a pomůcek pro děti. Personální obsazení školy Podle ředitelky ZŠ Dolní Město má práce učitele na málotřídní škole velkou výhodu v klidnějším prostředí oproti škole městské a také ve větší možnosti poznat dětí blíž, a díky tomu se jim více věnovat. Ale zároveň přiznává, že výuka ve třídě, kde je spojeno více ročníků, je mnohem náročnější a znamená víc práce. Velkou nevýhodu venkovské školy spatřuje i v malém počtu zaměstnanců, kteří musí všechno zařídit a zvládnout sami. Musí se starat nejen o výuku dětí, ale například si sami spravovat počítačovou síť apod. A spousta práce navíc je také s organizací školních akcí anebo zájmových kroužků. S problémem nedostatku zaměstnanců nebo s problémem nekvalifikovaných pedagogů se ředitelka nepotýká, avšak přiznává problém, kterým je hledání nového učitele, a to hlavně kvůli dojíždění. Na otázku, jak řeší nepřítomnost některého pedagoga, -45-

odpovídá: „Nepřítomnost učitelky se řeší většinou tak, že ji ve výuce zastoupí vychovatel ze školní družiny, přičemž s dětmi samozřejmě neprobírá žádnou novou látku, ale něco s nimi procvičuje.“ Ředitelka uvádí aktivní snahu o další vzdělávání pedagogů, díky čemuž učitelé často jezdí na různá školení. Státních peněz má škola nedostatek, přičemž se z nich musí zaplatit spousta dalších výdajů. Proto když se použijí na školení, nezbývají prostředky např. na učebnice.

3.2.4 Shrnutí Výhody a nevýhody málotřídní školy pro její žáky Výzkumným úkolem této oblasti je analyzovat rozdíly málotřídní školy oproti škole městské a to jak ty pozitivní, tak negativní. Ve všech školách se respondenti shodují na množství výhod i nevýhod málotřídní školy pro žáky, přičemž v součtu výhody převažují. Nejčastěji respondenti uváděli tyto výhody: 

blízkost školy k bydlišti,



klidnější a bezpečnější prostředí školy,



malý počet dětí umožňující individuální přístup pedagogů,



spolupráce mezi dětmi různého věku daná spojením více ročníků v jedné třídě,



bližší vztah dítěte k obci.

Mezi uváděné nevýhody patří menší možnost navazování sociálních vztahů, problematické vybudování si sociální pozice v nové třídě nebo spojení více ročníků v jedné třídě, které zapříčiňuje, že se v jednu chvíli probírá více témat. Další rozdíl málotřídní školy oproti městské je spojení s mateřskou školou. Ve všech analyzovaných školách se toto spojení projevuje podobným způsobem, a to setkáváním dětí především při různých akcích a výletech. Základní školy dále umožňují předškolákům, aby navštěvovali školní výuku a zvykali si na nové prostředí. Provedený průzkum potvrzuje aktivní vzájemnou spolupráci venkovských škol. Všechny analyzované školy jsou v kontaktu s několika jinými školami a aktivně s nimi spolupracují. Funkce vesnické školy Výzkumným úkolem této oblasti je potvrdit, že škola v obci neplní jenom vzdělávací funkci, ale že jejích funkcí je více. Proto byly zástupcům zřizovatelů a ředitelům škol pokládány otázky zaměřené na tuto tématiku. -46-

Výzkumnou hypotézu průzkum ve vybraných školách potvrdil. Všichni respondenti spatřují i další funkce školy, přičemž nejčastěji uváděná je funkce kulturní. Tuto funkci potvrzuje i vzájemná spolupráce několika zájmových skupin na organizaci různých školních a mimoškolních aktivit a veřejných akcí. Těmito skupinami jsou škola, obec a rodiče žáků školy. Škola tedy napomáhá udržovat kulturní život v obci a její akce jsou hojně navštěvovány všemi občany. Jako další přínosy a výhody existence školy v obci byli nejčastěji uváděny tyto skutečnosti: 

znak dobré občanské vybavenosti,



pojítko pro obyvatele obce,



výchova budoucích občanů,



motivace pro přistěhování nových a udržení stávajících obyvatel.

Předpokládaná udržitelnost školy Jak je uvedeno v kapitole 2.6 této práce, zákon stanovuje minimální počty dětí v jednotlivých třídách málotřídních škol. Pokud škola tento počet nesplní, může jí zřizovatel udělit výjimku, ale musí sám uhradit zvýšené výdaje spojené s malým počtem žáků. Proto byly v této části analýzy respondentům pokládány otázky zaměřené na počet žáků školy a starostům byla přímo položena otázka, zda je v zájmu obce udržení školy i do budoucna, především v případě malého počtu žáků. Podle výsledků rozhovorů se dá předpokládat, že školy ve vybraných obcích zůstanou zachovány i nadále. Podle prognóz ředitelů nebudou mít školy v nejbližších letech problém s nedostatkem žáků, a kdyby přesto tato situace nastala, zřizovatelé považují za prioritní cíl školu v obci zachovat. Všichni starostové se shodují na převažujícím počtu výhod existence školy v obci nad nevýhodami. Otázka je, jakým způsobem by situaci opravdu řešili. Zda by školu více finančně podporovali nebo by se snažili zvýšit počet žáků nad zákonné minimum. Jedno z možných řešení takové situace by mohlo být podobné jako v obci Dolní Město, kde obec organizuje zmiňovaný školní svoz dětí z okolních vesnic. Finanční situace školy Výzkumným úkolem této oblasti je zhodnotit finanční situaci ve vybraných obecních školách. Posoudit, zda se školy potýkají s nedostatkem finančních prostředků a případně v jakých oblastech jim peníze schází. Z průzkumu vyplývá podobná finanční situace všech vybraných škol. Finanční podporu od obce považují za více než dostačující, ale potýkají se s problémem nedostatečného -47-

příspěvku ze státního rozpočtu. Ve všech třech školách dochází k situaci, kdy státní příspěvek nepokryje všechny potřeby, na které je určen, a často musí školy tyto potřeby financovat z peněz obecních, které jsou primárně určeny na provozní výdaje. Nejčastěji se jedná o situaci, kdy školy zaplatí ze státních peněz další vzdělávání pedagogických pracovníků a kvůli tomu musí učební pomůcky platit z peněz obecních.

Naštěstí obce vychází školám ve všech

požadavcích vstříc a aktivně je podporují. Všechny školy se také aktivně snaží získávat prostředky z evropských dotací a programů, především na školení pedagogů nebo investiční výdaje. Personální obsazení školy Poslední výzkumná oblast se zaměřuje na situaci v personálním obsazení škol, proto byly otázky z této oblasti pokládány jen ředitelům vybraných škol. Výzkumným úkolem je zhodnotit situaci v personálním obsazení a identifikovat problémy, se kterými se školy v této oblasti potýkají. Průzkum ukazuje, že největším problémem jsou částečné úvazky. Podle ředitelů škol není problém sehnat kvalifikovaného zaměstnance na plný úvazek, ale plných úvazků je v malých školách poskromnu. Častěji hledají zaměstnance na úvazek částečný, o který většina lidí nemá zájem. Navíc musí většinou zaměstnanec do dané školy dojíždět, což také snižuje pravděpodobnost nalezení vhodného zaměstnance. S kvalifikacemi pedagogů je to ve vybraných školách různé. V ZŠ Sázavka učí na částečný úvazek nekvalifikovaná učitelka, v ZŠ Dobrnice si ředitel i druhá učitelka dodělávají aprobaci na první stupeň ZŠ. Oproti tomu v Dolním Městě jsou kvalifikováni všichni pedagogové. Všechny školy se také starají o další vzdělávání pedagogů, kteří pravidelně jezdí na různá školení.

3.3 Analýza názorů rodičů žáků vybraných škol na tyto školy a jejich činnost Ve vybraných školách byl kromě rozhovorů proveden také dotazníkový průzkum mezi rodiči žáků těchto škol. Dotazníky slouží ke zjištění názorů rodičů na školu, jejich spokojenost s její činností a také ke zjištění důvodů, proč jejich děti navštěvují právě danou málotřídní školu. Dotazník se skládá celkem z 16 otázek a je rozdělen do 4 výzkumných oblastí. Vzor dotazníku je přiložen na konci práce jako příloha číslo 3. První oblast je zaměřena na zjištění názorů rodičů na vybavení školy, vztahy v ní panující a na kvalitu výuky. Druhá oblast -48-

zjišťuje, zda rodiče považují mimoškolní aktivity školy za důležité a dostačující. Třetí oblast otázek identifikuje hlavní důvody, proč rodiče vybrali pro svoje děti danou školu, a také názory rodičů, proč by škola měla v obci být. A poslední výzkumná oblast by měla potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že rodiče jsou ochotni se aktivně zapojit do činnosti venkovské školy, a proč tomu tak je. V každé škole byly rozdány dotazníky podle pravidla: „jeden dotazník do rodiny“, což dohromady činí 61 dotazníků. Vyplněných dotazníků se vrátilo 44, návratnost je tedy 72%. Přičemž nejvyšší návratnost je v ZŠ Sázavka, kde činí 85,7%, na druhém místě je ZŠ Dobrnice s návratností 73,3%, a nejnižší návratnost 65,6% je v ZŠ Dolní Město. Hodnocení školy V první otázce měli rodiče zhodnotit uvedené hmotné vybavení školy. Jejich odpovědi jsou pro přehlednost znázorněny v grafech 4 a 5. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že rodiče jsou s většinou hmotného vybavení škol, až na výjimky, spokojeni. Pouze vybavení tělocvičny v ZŠ Sázavka a v ZŠ Dobrnice nepovažují za vyhovující a jako nedostačující hodnotí i školní hřiště ve všech 3 školách. Dá se tedy říci, že podle rodičů nemají školy dostatečné hmotné zázemí pro výuku tělesné výchovy. Graf 4 Hmotné vybavení vybraných škol, část 1

80% 70% 60% 50%

Zcela vyhovující

40%

Spíše vyhovující

30%

Spíše nevyhovující

20%

Vybavení tříd

Šatna

Sociální zařízení

ZŠ Dolní Město

ZŠ Dobrnice

ZŠ Sázavka

ZŠ Dolní Město

ZŠ Dobrnice

ZŠ Sázavka

ZŠ Dolní Město

ZŠ Dobrnice

ZŠ Sázavka

Nedokážu posoudit ZŠ Dolní Město

0% ZŠ Dobrnice

Zcela nevyhovující ZŠ Sázavka

10%

Nevyplněno

Tělocvična

Zdroj: Vlastní zpracování.

-49-

Graf 5 Hmotné vybavení vybraných škol, část 2

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Zcela vyhovující Spíše vyhovující

Jídelna

Družina

Vybavení výpočtení technikou pro výuku

Zcela nevyhovující

ZŠ Dolní Město

ZŠ Dobrnice

ZŠ Sázavka

ZŠ Dolní Město

ZŠ Dobrnice

ZŠ Sázavka

ZŠ Dolní Město

ZŠ Dobrnice

ZŠ Sázavka

ZŠ Dolní Město

ZŠ Dobrnice

ZŠ Sázavka

Spíše nevyhovující

Nedokážu posoudit Nevyplněno

Vybavení školního hřiště

Zdroj: Vlastní zpracování.

Otázka číslo 2 vede rodiče ke zhodnocení vzájemných vztahů panujících v jednotlivých školách. Výsledky jsou pozitivní, přístup učitelů k žákům hodnotí ve všech školách více než 80% rodičů jako velmi dobrý. Přístup ředitelky a učitelů k rodičům hodnotí jako velmi dobrý více než 70% rodičů. Názory na vztahy mezi dětmi navzájem jsou v jednotlivých školách odlišné. Všechny výsledky jsou graficky znázorněny v grafu 6. Graf 6 Vzájemné vztahy ve vybraných školách

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Velmi dobrý Spíše dobrý Spíše špatný

Přístup učitelů k žákům

Přístup ředitelky a učitelů k rodičům

ZŠ Dobrnice

ZŠ Dolní Město

ZŠ Sázavka

ZŠ Dobrnice

ZŠ Dolní Město

ZŠ Sázavka

ZŠ Dobrnice

ZŠ Dolní Město

ZŠ Sázavka

Velmi špatný Nedokážu posoudit Nevyplněno

Vztahy mezi dětmi navzájem

Zdroj: Vlastní zpracování.

-50-

V další otázce měli rodiče za úkol oznámkovat podle školní stupnice kvalitu výuky ve vybrané škole. Jak vyplývá z grafu 7, nejlepšího výsledku dosáhla výuka v ZŠ Sázavka, které dalo známku 1 více než 80% rodičů. V Dolním Městě hodnotí výuku více než polovina rodičů také známkou 1, a necelých 40% rodičů známkou 2. V Dobrnicích byly z vybraných škol odpovědi nejrozdílnější, přesto kvalita výuky je téměř v 82% hodnocena známkou 1 a 2. Graf 7 Kvalita výuky ve vybraných školách

90% 80% 70%

Výborně

60%

Chvalitebně

50%

Dobře

40%

Dostatečně

30%

Nedostatečně

20%

Nevyplněno

10% 0% Sázavka

Dobrnice

Dolní Město

Zdroj: Vlastní zpracování.

Následující otázka vybízí rodiče k vyjádření názoru na to, jak spojení více ročníků v jedné třídě ovlivňuje kvalitu výuky. Odpovědi jsou různé, celkově se však dá říci, že ve všech školách vnímá vliv spojení ročníků na kvalitu výuky více než polovina rodičů pozitivně popř. „spíše pozitivně“. Grafické znázornění odpovědí na tuto otázku je možné vidět v grafu 8. Graf 8 Vliv spojení ročníků na kvalitu výuky

60% 50% Pozitivně 40%

Spíše pozitivně Spíše negativně

30%

Negativně 20%

Nedokážu posoudit Nevyplněno

10% 0% Sázavka

Dobrnice

Dolní Město

Zdroj: Vlastní zpracování.

-51-

Poslední otázka této výzkumné oblasti je otázka otevřená a zjišťuje, zda v jejich škole existuje něco, co se rodičům nelíbí a rádi by to změnili. Většina respondentů na otázku neodpověděla. V Sázavce se objevil tento názor: „Uvítala bych výpravy za poznáním (výstavy, naučné výlety, praktické zkušenosti…).“, který souvisí s mimoškolními aktivitami. A v Dolním Městě dva rodiče znovu uvedli, že nejsou spokojeni se školním hřištěm. Hodnocení mimoškolních aktivit V první otázce této části dotazníku měli rodiče, jejichž dítě navštěvuje školní družinu, zhodnotit svou spokojenost s rozmanitostí aktivit, které družina dětem nabízí, a s přístupem vedoucího družiny. Ve všech školách hodnotí školní družinu převážná většina rodičů kladně. Jen v zanedbatelném počtu odpovědí se objevil názor „spíše nevyhovuje“. Podle počtu nevyplněných odpovědí na tuto otázku lze usuzovat, že školní družinu nenavštěvuje pouze jedno dítě v ZŠ Sázavka a dvě děti v ZŠ Dolní Město. Přehled odpovědí je znázorněn v grafu číslo 9. Graf 9 Spokojenost se školní družinou

70% 60% 50%

Zcela vyhovuje

40%

Spíše vyhovuje

30%

Spíše nevyhovuje

20%

Zcela nevyhovuje Nedokážu posoudit

10%

Nevyplněno

0% Sázavka

Dobrnice

Dolní Město

Rozmanitost aktivit pro děti

Sázavka

Dobrnice

Dolní Město

Přístup vedoucího družiny

Zdroj: Vlastní zpracování.

Další otázka hodnotí nabídku zájmových kroužků v jednotlivých školách. Odpovědi v těchto školách se výrazně liší, jak je vidět v grafu číslo 10. Zatímco v ZŠ Dolní Město je převážná většina respondentů se zájmovými kroužky ve všech ohledech spokojena, ve zbylých školách je situace zcela jiná. V ZŠ Sázavka nevyhovuje počet nabízených kroužků 58% respondentů a hmotné zázemí pro kroužky 50%. V ZŠ Dobrnice se ve velkém počtu odpovědí objevil názor „nedokážu posoudit“, přesto téměř polovině rodičů nevyhovuje ani počet nabízených kroužků a jejich rozmanitost, ani hmotné zázemí.

-52-

Z těchto výsledků lze usoudit, že rodiče žáků málotřídních škol by uvítali pestřejší a rozsáhlejší nabídku zájmových aktivit. Z rozhovorů s řediteli se dá vyvodit, že hlavním problémem v této oblasti je nejspíš nedostatek pracovníků. Na malé škole musí všechny činnosti zajistit malý počet zaměstnanců a to může být leckdy značně obtížné. Graf 10 Hodnocení zájmových kroužků

60% 50% 40% 30%

Zcela vyhovuje

20%

Spíše vyhovuje

10% Spíše nevyhovuje

Různorodost nabízených kroužků

Počet nabízených Hmotné zázemí kroužků pro organizaci kroužků

Dolní Město

Dobrnice

Sázavka

Dolní Město

Dobrnice

Sázavka

Dolní Město

Dobrnice

Sázavka

Dolní Město

Dobrnice

Sázavka

0%

Zcela nevyhovuje

Schopnosti vedoucích kroužků

Zdroj: Vlastní zpracování.

Všechny vybrané školy se snaží často organizovat různé výlety a exkurze, ať už na kulturní nebo poznávací akce. Z grafu číslo 11, který znázorňuje názory rodičů na tuto problematiku, je patrné, že více než 90% rodičů hodnotí přínos těchto výletů pozitivně. Za zbytečné považuje školní výlety pouze necelých 5% rodičů žáků ZŠ Dolní Město. Graf 11 Přínos školních výletů

70% 60% Přínosné

50%

Spíše přínosné

40%

Spíše zbytečné

30%

Zbytečné

20%

Nedokážu posoudit Nevyplněno

10% 0% Sázavka

Dobrnice

Dolní Město

Zdroj: Vlastní zpracování.

-53-

Školy organizují kromě výletů i různé akce pro rodiče a veřejnost, což souvisí s kulturní funkcí školy v obci. Někteří rodiče mohou však mít obavy, zda kvůli přípravě na veřejná vystoupení apod. děti nezanedbávají výuku. Proto v další otázce dotazníků hodnotili přínos takovýchto akcí. Graf číslo 12 tuto domněnku vyvrací. Jen v zanedbatelných 10% odpovědí v Dolním Městě se objevil názor, že jsou tyto akce „spíše zbytečné“. Všichni ostatní rodiče hodnotí přínos těchto akcí kladně. Graf 12 Přínos mimoškolních akcí

90% 80% 70% 60%

Přínosné

50%

Spíše přínosné

40%

Spíše zbytečné Zbytečné

30%

Nedokážu posoudit

20%

Nevyplněno

10% 0% Sázavka

Dobrnice

Dolní Město

Zdroj: Vlastní zpracování.

Důvody pro výběr málotřídní základní školy V první otázce této výzkumné oblasti rodiče uváděli způsob, jakým se jejich dítě dostává do školy a kolik času mu cesta přibližně zabere. Z grafu číslo 13 je vidět, že do ZŠ Sázavka dochází 83% žáků pěšky, ať už s doprovodem nebo bez něj, zatímco do ZŠ Dobrnice dojíždí 72% žáků autobusem. To je dáno tím, že škola je v Dobrnicích, ale většina žáků bydlí v Leštině u Světlé. Do ZŠ Dolní Město se 57% žáků dostává pěšky, téměř 24% žáků vozí rodiče autem a 14,3% respondentů označilo možnost „jiný způsob“, ke kterému připsali, že se jedná o školní svoz organizovaný obcí.

-54-

Graf 13 Způsob dopravy žáků do škol

80% 70% 60% Pěšky s doprovodem

50%

Pěšky bez doprovodu

40%

Autobus

30%

Auto

20%

Jiný způsob

10% 0% Sázavka

Dobrnice

Dolní Město

Zdroj: Vlastní zpracování.

V dalším grafu (graf číslo 14) je znázorněna doba, kterou cesta do školy dítěti zabere. V ZŠ Sázavka, kde je nejčastěji uváděná cesta pěšky, tato cesta trvá 60% žáků 5 minut nebo ještě méně. V Dobrnicích, kam žáci jezdí ve většině případů autobusem, je doba cesty téměř rovnoměrně rozložena, avšak nejčastěji dítěti zabere 11-15 minut. V Dolním Městě bylo uváděno nejvíce způsobů dopravy a také nejrůznější časy, což je nejlépe viditelné z grafu číslo 14. Z předchozích výsledků je patrné, že málotřídní školy mají pro své žáky značnou výhodu v blízkosti k bydlišti. Všem žákům vybraných škol trvá cesta z domova do školy méně než 15 minut. Graf 14 Doba trvání cesty do školy

100% 80% 60%

0-5 minut 6-10 minut

40%

11-15 minut Nevyplněno

20% 0% Pěšky

Autobus

Sázavka

Dobrnice

Pěšky

Auto

Obecní svoz

Dolní Město Zdroj: Vlastní zpracování.

-55-

V další otázce rodiče hodnotili jednotlivé důvody pro výběr základní školy podle toho, jak silně je při rozhodování ovlivnily, přičemž hodnocení bylo provedeno podle stupnice s bodovou škálou 1-5.81 Grafické znázornění odpovědí respondentů je možné posoudit v grafech 15, 16 a 17. Výsledky v jednotlivých školách jsou mírně rozdílné, avšak nejčastěji byly jako nejvíce důležité označovány tyto důvody: přechod z místní mateřské školy do známého prostředí školy základní, blízkost školy k bydlišti, bezpečnější prostředí malé obce oproti městu, nižší počet dětí umožňující individuálnější přístup učitelů a bližší vztah mezi učiteli a dětmi. V ZŠ Dolní Město se jako významný důvod, který ovlivnil rozhodování většiny rodičů, ukázalo i dobré jméno školy v okolí. Nejméně respondenty při výběru školy pro své děti ovlivnilo to, že by nedůvěřovali městské škole. V ZŠ Sázavka dále rodiče významně nepřihlíželi k tomu, jak dobré má škola hmotné vybavení, zatímco ve zbylých dvou školách rodiče nepovažují za významné, zda školu navštěvuje sourozenec nebo kamarád dítěte. Respondenti měli na výběr i možnost „jiný důvod“, kde mohli dopsat co dalšího a jak, je ovlivnilo při výběru školy pro své děti. Avšak většina respondentů tuto možnost nevyužila, pouze v ZŠ Dolní Město jeden z nich uvedl jako významný důvod přechod z městské školy. Graf 15 Důvody pro výběr ZŠ Sázavka

80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

1 2

Dobré hmotné vybavení školy

Nedůvěra k městské škole

Známý učitel/ředitel

Přítomnost sourozence/kamaráda

Dobré jméno školy v okolí

Kvalita pedagogického sboru

Bližší vztah mezi učiteli a dětmi

Nižší počet dětí - individuální přístup

Bezpečnější prostředí malé obce

Blízkost školy k bydlišti

Přechod z místní mateřské školy

3 4 5 Nevyplněno

Zdroj: Vlastní zpracování.

81

1 = nejméně, 5 = nejvíce

-56-

0,00%

82

škol jsou pro přehlednost znázorněny v grafu číslo 18.

1 = nejméně důležité, 5 = nejvíce důležité

-57Dobré hmotné vybavení školy

Nedůvěra k městské škole

Známý učitel/ředitel

Přítomnost sourozence/kamaráda

Dobré jméno školy v okolí

Kvalita pedagogického sboru

Bližší vztah mezi učiteli a dětmi

Nižší počet dětí umožňující individuálnější přístup

Bezpečnější prostředí malé obce oproti městu

Blízkost školy k bydlišti

Přechod z místní mateřské školy do známého prostředí…

Dobré hmotné vybavení školy

Nedůvěra k městské škole

Známý učitel/ředitel

Přítomnost sourozence/kamaráda

Dobré jméno školy v okolí

Kvalita pedagogického sboru

Bližší vztah mezi učiteli a dětmi

Nižší počet dětí umožňující individuálnější přístup

Bezpečnější prostředí malé obce oproti městu

Blízkost školy k bydlišti

Přechod z místní mateřské školy do známého…

Graf 16 Důvody pro výběr ZŠ Dobrnice

70,00%

60,00%

50,00%

40,00%

30,00% 1

20,00%

10,00% 2

0,00% 3

4

5

Nevyplněno

Zdroj: Vlastní zpracování.

Graf 17 Důvody pro výběr ZŠ Dolní Město

70,00%

60,00%

50,00%

40,00%

30,00% 1

20,00% 2

10,00% 3

4

5

Nevyplněno

Zdroj: Vlastní zpracování.

Poslední otázka této výzkumné oblasti zjišťuje, zda rodiče vnímají více funkcí školy

v obci než jen funkci vzdělávací a více důvodů pro její budoucí zachování. Respondenti

hodnotili jednotlivé možnosti na bodové škále 1-5.82 Odpovědi rozdělené podle jednotlivých

Výsledky potvrzují, že rodiče vnímají více důvodů, proč by měla v jejich obci škola být. Nejčastěji jsou jako nejvýznamnější důvody označovány tyto skutečnosti: škola je tradiční součástí obce, je motivací pro přilákání nových obyvatel do obce a pro udržení stávajících, a napomáhá zvyšovat prestiž obce. Graf 18 Důvody pro školu v obci

80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

1 2 3 Dolní Město

Dobrnice

Sázavka

Dolní Město

Dobrnice

Sázavka

Dolní Město

Dobrnice

Sázavka

Dolní Město

Dobrnice

Sázavka

Dolní Město

Dobrnice

Sázavka

Dolní Město

Dobrnice

Sázavka

4 5 Nevyplněno

Tradiční Kulturní Pojítko pro Součást Zvyšuje Motivace pro součást obce funkce školy obyvatele občanské prestiž obce nové obce vybavenosti obyvatele obce

Zdroj: Vlastní zpracování.

Míra zapojení rodičů do života školy Výzkumným úkolem této oblasti je potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že rodiče žáků venkovských škol jsou ochotni se více zapojit do života školy, podporovat její aktivity a činnosti, a zjistit, proč tomu tak je. Graf číslo 19 znázorňuje odpovědi respondentů z jednotlivých škol na první otázku této oblasti, ve které uváděli, jak často se účastní akcí pořádaných školou. Z grafu je viditelné, že převážná většina rodičů se snaží školní akce navštěvovat co nejčastěji. Odpovědi „pravidelně“ a „spíše pravidelně“ označilo v ZŠ Sázavka 91,67% rodičů, v ZŠ Dobrnice 72,73% a v ZŠ Dolní Město 95,24% rodičů.

-58-

Graf 19 Návštěvnost školních akcí

80% 70% 60% Pravidelně

50%

Spíše pravidelně

40%

Spíše nepravidelně

30%

Nepravidelně

20%

Nedokážu posoudit

10% 0% Sázavka

Dobrnice

Dolní Město

Zdroj: Vlastní zpracování.

V další otázce rodiče vyjadřovali svůj názor na to, zda by se i oni měli podílet na zajištění chodu školy a jakou formou, přičemž hodnotili jednotlivé možnosti na bodové škále 1-5 (1 = nejméně, 5 = nejvíce). Odpovědi potvrzují hypotézu této výzkumné oblasti, i když se v jednotlivých školách výrazně liší. Nejvíce ochotni školu podporovat jsou rodiče žáků ZŠ Sázavka. V každé škole si více než polovina rodičů myslí, že by se měli na činnosti školy podílet formou vlastní práce. Rodiče se také shodují na tom, že by neměli škole dávat finanční příspěvky. Graf 20 Forma podpory školy od rodičů 60% 50% 40% 1 30%

2 3

20%

4

10%

5

Finanční příspěvek

Věcný dar

Dolní Město

Dobrnice

Sázavka

Dolní Město

Dobrnice

Sázavka

Dolní Město

Dobrnice

Sázavka

0%

Nevyplněno

Vlastní práce

Zdroj: Vlastní zpracování.

-59-

Další otázka má za úkol zjistit, proč se rodiče aktivně podílejí na činnosti školy a co je k tomu vede. Z grafu číslo 21 je patrné, že většina rodičů žáků jednotlivých škol je ochotna se na jejich činnosti podílet především proto, aby zlepšili podmínky pro vzdělávání svých dětí. Další nejčastěji uváděný důvod je, že to považují za nutné, aby mohla být škola v obci i nadále zachována. Graf 21 Důvody pro zapojení rodičů pro činnosti školy

60% 50% 40% 30%

1

20%

2

10%

3 Dolní Město

Dobrnice

Sázavka

Dolní Město

Dobrnice

Sázavka

Dolní Město

Dobrnice

Sázavka

Dolní Město

Dobrnice

Sázavka

0%

4 5 Nevyplněno

Považují to za Chtějí zlepšit Chtějí se setkávat Podílí se, protože nutné, aby mohla podmínky pro s ostatními rodiči to dělají i ostatní být škola v obci vzdělávání svých rodiče zachována dětí Zdroj: Vlastní zpracování.

V poslední

otázce

dotazníku

rodiče

hodnotí

svoji

celkovou

spokojenost

se školou na školní stupnici. ZŠ Sázavka oznámkovalo 83,33% rodičů známkou 1, ZŠ Dolní Město 71,43% rodičů. V ZŠ Dobrnice převažuje známka 2, kterou škole věnovalo 54,55% rodičů. Celkově se tedy dá říci, že rodiče žáků málotřídních škol jsou se svými školami a jejich činnostmi spokojeni.

-60-

Graf 22 Celková spokojenost se školou

90,00% 80,00% 70,00% 60,00%

Výborně

50,00%

Chvalitebně

40,00%

Dobře

30,00%

Dostatečně

20,00%

Nedostatečně

10,00% 0,00% Sázavka

Dobrnice

Dolní Město Zdroj: Vlastní zpracování.

Celkově z výsledků dotazníkového průzkumu vyplývá spokojenost rodičů s vybranými školami a jejich činností. Podle rodičů tedy málotřídní školy v ničem nezaostávají za školami plně organizovanými. Proto školy aktivně podporují a jsou proti jejich zavírání. To potvrzuje i názor jednoho z rodičů ze ZŠ Dobrnice, který v prostoru pro připomínky uvedl: „Naši dědové stavěli školy v obcích, protože věděli, co dělají, a používali selský rozum. Ti, co je ruší, žádný rozum nemají. Přeju naší Dobrnické škole, ať přežije tuto divnou dobu. Chodil jsem do ní já, teď moje děti a doufám, že jednou budou i moje vnoučata.“

-61-

Závěr V souladu se zadáním této práce byla jejím tématem analýza současné situace základních škol v malých obcích. Práce se zaměřila převážně na zjištění problémů tohoto typu škol a na identifikaci důvodů pro jejich zachování. Cíl byl naplněn pomocí průzkumu ve 3 vybraných školách v okrese Havlíčkův Brod, přičemž průzkum zahrnoval několik metod sběru dat. Nejprve byly získány teoretické poznatky z odborné literatury, popř. z legislativních předpisů, a po získání základního přehledu o situaci málotřídních základních škol byl proveden průzkum vedoucí k naplnění cílů práce. Průzkum se skládal ze 3 částí. První byl rozhovor s řediteli jednotlivých škol, druhou rozhovor se zástupci zřizovatele a třetí částí byl dotazníkový průzkum mezi rodiči žáků vybraných škol. Výsledky celého průzkumu umožňují ucelený pohled na situaci venkovských škol z různých hledisek. Z výsledků průzkumu vyplývá, že základní školy v malých obcích se setkávají s množstvím problémů, které se značně liší od problémů plně organizovaných škol. Všechny vybrané školy se skládají ze základní a mateřské školy, školní družiny a školní jídelny. To pro ředitele znamená nutnost osvojit si znalosti ze všech zmíněných oblastí a efektivně propojit fungování jednotlivých částí školy. Navíc mají k dispozici jen omezené množství zaměstnanců, přesto musí různorodé činnosti související s chodem školy v tomto nízkém počtu obstarat. V této souvislosti vzniká problém i ve výuce, pokud např. některý z pedagogů onemocní. V tom případě není pro školu jednoduché obstarat za něj záskok a zajistit výuku v jeho třídě. V personální oblasti se školy dále potýkají s problémem částečných úvazků. V praxi to znamená obtížné hledání zaměstnanců, především pedagogů. Ředitelé vybraných škol se shodují na nedostatečném zájmu kvalifikovaných pedagogů o částečné úvazky na venkovských školách, v čemž hraje roli i nutnost dojíždění. Společný problém mají vybrané školy i ve finanční oblasti a to nedostatečný příspěvek ze státního rozpočtu. Tento příspěvek je určen na financování značného množství potřeb, a proto často dochází k situaci, kdy na úkor jedné potřeby nepokryje potřeby ostatní. Například z něj škola zaplatí další vzdělávání pedagogických pracovníků na úkor nákupu nových učebních pomůcek. Poslední problém zjištěný provedeným průzkumem je nedostatečné hmotné zázemí pro výuku tělesné výchovy, což je způsobeno především omezenými prostory, které mají školy k dispozici a také zmíněným nedostatkem finančních prostředků na investiční výdaje.

-62-

Hlavním cílem celé práce je identifikovat důvody pro zachování základních škol v malých obcích. Prostřednictvím realizovaného šetření ve vybraných školách byl cíl naplněn. Jako nejčastěji uváděný důvod je množství funkcí školy pro obec. Venkovská škola neplní pouze funkci vzdělávací, ale také funkci kulturní, kdy vystupuje jako častý iniciátor společenských událostí pro veřejnost. Dalšími funkcemi obecní školy jsou: pojítko pro obyvatele – škola zvyšuje sounáležitost občanů a je více spjata s místní komunitou, výchovná funkce – žáci venkovské školy mají ke své obci bližší vztah, motivační funkce – škola v obci je jedním z významných faktorů ovlivňující výběr bydliště, a tradice – školy v obcích mají dlouholetou tradici a pomáhají udržovat občanskou vybavenost na vyšší úrovni. Jako další důvod pro zachování málotřídních základních škol vystupuje celá řada výhod pro jejich žáky. Bezesporu největší výhodou je blízkost školy k bydlišti. Dalšími výhodami jsou například malý počet dětí umožňující individuální přístup pedagogů, klidnější a bezpečnější prostředí malé školy, kde se všichni navzájem znají, spojení více ročníků v jedné třídě, které vede ke vzájemné spolupráci dětí různého věku, a velmi častý přechod z místní mateřské školy do školy základní, jejíž prostředí děti dobře znají. Jako další důvod pro zachování venkovských škol by se dala uvést i celková spokojenost rodičů žáků těchto škol s jejich činností, která vyplývá z dotazníkového šetření ve vybraných školách. Na budoucí udržitelnost venkovských základních škol má vliv několik faktorů. Z výsledků realizovaného šetření byly identifikovány tři nejvýznamnější. Prvním z nich je dostatek finančních prostředků na zajištění chodu a činnosti těchto škol. Jako další významný vliv se ukázal vývoj počtu žáků školy a posledním důležitým faktorem je postoj zřizovatele k budoucnosti školy. Ani jedna z vybraných škol se nenachází v neudržitelné finanční situaci, naopak všechny se setkávají s více než dostačující finanční podporou od svého zřizovatele. Zástupci zřizovatelů se shodují na převažujícím množství výhod nad nevýhodami školy v obci, a tudíž považují její zachování za prioritní obecní cíl. Důležitou roli zde hraje počet žáků školy, který nesmí klesnout pod zákonné minimum, jinak se výdaje zřizovatele na školu několikanásobně zvýší. Přesto se zřizovatelé shodují, že i v takovém případě udělají pro zachování školy všechno, co bude v jejich silách. Podle prognóz ředitelů a zřizovatelů vybraných škol nebudou mít v nejbližších letech problém s nedostatečným počtem žáků, tudíž nebyl identifikován žádný důvod pro uzavření některé z těchto škol. Na základě provedené analýzy vybraných škol bych doporučila základním školám Sázavka a Dobrnice a především jejich zřizovatelům, aby věnovaly větší pozornost udržování

-63-

zákonného počtu žáků. Měly by se snažit přilákat do své školy více dětí z okolních vesnic. V současnosti sice školy zákonné minimum splňují, a podle prognóz by měli i v následujících letech, přesto by bylo dobré se této problematice věnovat v předstihu. Zřizovatelé by se mohli inspirovat v přístupu obce Dolní Město, která pro tyto děti organizuje školní svoz, což se setkává s kladným ohlasem rodičů i ředitelky školy. Pro obec je tento svoz sice finančně náročnější, avšak zajišťuje škole dostatečný počet žáků, což se ukazuje jako nejdůležitější faktor ovlivňující její budoucnost.

-64-

Seznam použité literatury Odborná literatura DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost – Příručka pro uživatele. 3.vyd. Praha:Karolinum, 2006. 374s. ISBN 80-246-0139-7. OCHRANA, František, PAVEL, Jan, VÍTEK, Leoš, a kol. Veřejný sektor finance.1.vyd.Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 264s. ISBN 978-80-247-3228-2.

a veřejné

PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3.vyd. Praha: ASPI, 2008. 712s. ISBN 978-80-7357-351-5. POLIÁN Milan. Organizace a činnost veřejné správy. 1.vyd. Praha: PROSPEKTRUM, 2001. 342s. ISBN 80-7175-098-0. PRŮCHA, Jan. Pedagogická encyklopedie. 1.vyd. Praha: Portál, 2009. 936s. ISBN 978-80-7367-5462. PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška, MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 3.vyd. Praha: Portál, 2001. 328s. ISBN 80-7178-579-2. TRNKOVÁ, Kateřina, KNOTOVÁ, Dana, CHALOUPKOVÁ, Lucie. Málotřídní školy v České republice. 1.vyd. Brno: Paido, 2010. 197s. ISBN 978-80-7315-204-8. VALENTA, Jiří. Právní rámec řízení škol a školských zařízení. 2.vyd. Praha: PARIS, 2013. 356s. ISBN 978-80-87173-22-0. VALIŠOVÁ, Alena aj. Pedagogika pro učitele. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 404s. ISBN 978-80-247-1734-0.

Zákony a další právní normy Předpis č.2/1993 Sb. Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky. Praha: 1992. [cit. 19.10.2013]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-2. Předpis č.48/2005 Sb. Vyhláška o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Praha: 2005. [cit. 21.1.2014]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/200548#f2901408. Předpis č.250/2000 Sb. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Praha: 2000. [cit. 1.12.2013]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-250#cast2. Předpis č.561/2004 Sb. Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon). Praha: 2004. [cit. 19.10.2013]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561. Předpis č.562/2004 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona. Praha: 2004. [cit. 19.10.2013]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-562.

-65-

Internetové zdroje Český statistický úřad. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1.1.2013. [online]. Zveřejněno dne: 30.4.2013. [cit. 24.2.2014]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/1301-13r_2013. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji 2006. [online]. Středočeský Kraj, 2006. [cit. 1.12.2013]. Dostupné z: http://krstredocesky.cz/portal/odbory/skolstvi/koncepcni-materialy-a-analyzy/dlouhodobe-zamery-vregionalnim-skolstvi.htm. Dolní Město. Města, obce a vesnice v ČR. [online]. 2011. [cit. 3.3.2014]. Dostupné z: http://www.obcemesta.info/obec.php?id=Dolni-Mesto-568601. Historie obce. Oficiální web obce Sázavka. [online]. 2013. [cit. 24.2.2014]. Dostupné z: http://www.obecsazavka.cz/historie/historie-obce/. Metodika rozpisu rozpočtu přímých výdajů na vzdělávání na rok 2013. [online]. Krajský úřad Kraje Vysočina, 2013. [cit. 16.11.2013]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/2013/ds-302439/p1=58618. O obci. Leština u Světlé oficiální web obce. [online]. 2009. [cit. 24.2.2014]. Dostupné z: http://www.lestinausvetle.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=8054&id_ktg=50&n=o-obci&p1=52. Republikové normativy škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky na rok 2013. [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2013. [cit. 16.11.2013]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/ekonomika-skolstvi/republikove-normativy-skol-askolskych-zarizeni-zrizovanych-4. Statistické ročenky školství – výkonové ukazatele. [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2013. [cit. 16.11.2013]. Dostupné z: http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp. TUPÝ, Jan. Pojetí a cíle základního vzdělávání. In: rvp.cz [online]. 19.10.2005 [cit. 16.11.2013]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/340/POJETI-A-CILE-ZAKLADNIHOVZDELAVANI.html/.

Další použité a prostudované zdroje NEJEDLÁ, Hana. Výroční zpráva o činnosti školy ve školním roce 2012/2013. Sázavka. 2013. MIKEŠ, Jan. Výroční zpráva školní rok 2012/2013. Dobrnice. 2013. ŽÁČKOVÁ, Marie. Výroční zpráva o činnosti školy ve školním roce 2012-2013. Dolní Město 2013.

-66-

Seznam obrázků Obrázek 1 Toky finančních prostředků ve školství ČR (r. 2008) ............................................... 15

Seznam tabulek Tabulka 1 Počet ZŠ, tříd a žáků .................................................................................................. 19 Tabulka 2 Typologie českých základních škol ........................................................................... 21 Tabulka 3 Počet základních škol zřizovaných jednotlivými zřizovateli ve školním roce 2012/2013 ................................................................................................................................... 22 Tabulka 4 Republikové normativy pro rok 2013 ....................................................................... 26 Tabulka 5 Normativní rozpis Kraje Vysočina na rok 2013 ........................................................ 26 Tabulka 6 Výzkumné oblasti analýzy vybraných škol ............................................................... 37

-67-

Seznam grafů Graf 1 Vývoj počtu základních škol ve školních letech 2005/2006 – 2012/2013 ...................... 20 Graf 2 Vývoj počtu žáků na ZŠ ve školních letech 2005/2006 – 2012/2013 ............................. 20 Graf 3 Podíl malotřídních škol a jejich žáků na základním školství v příslušném kraji (v%) ... 30 Graf 4 Hmotné vybavení vybraných škol, část 1........................................................................ 49 Graf 5 Hmotné vybavení vybraných škol, část 2........................................................................ 50 Graf 6 Vzájemné vztahy ve vybraných školách ......................................................................... 50 Graf 7 Kvalita výuky ve vybraných školách .............................................................................. 51 Graf 8 Vliv spojení ročníků na kvalitu výuky ............................................................................ 51 Graf 9 Spokojenost se školní družinou ....................................................................................... 52 Graf 10 Hodnocení zájmových kroužků ..................................................................................... 53 Graf 11 Přínos školních výletů ................................................................................................... 53 Graf 12 Přínos mimoškolních akcí ............................................................................................. 54 Graf 13 Způsob dopravy žáků do škol ....................................................................................... 55 Graf 14 Doba trvání cesty do školy ............................................................................................ 55 Graf 15 Důvody pro výběr ZŠ Sázavka ..................................................................................... 56 Graf 16 Důvody pro výběr ZŠ Dobrnice .................................................................................... 57 Graf 17 Důvody pro výběr ZŠ Dolní Město ............................................................................... 57 Graf 18 Důvody pro školu v obci ............................................................................................... 58 Graf 19 Návštěvnost školních akcí ............................................................................................. 59 Graf 20 Forma podpory školy od rodičů .................................................................................... 59 Graf 21 Důvody pro zapojení rodičů pro činnosti školy ............................................................ 60 Graf 22 Celková spokojenost se školou ..................................................................................... 61

-68-

Seznam příloh Příloha č. 1: ……………..….. Otázky na rozhovor s řediteli vybraných málotřídních škol Příloha č. 2: ………………… Otázky na rozhovor se zřizovateli vybraných málotřídních škol Příloha č. 3: ……………….... Dotazník pro rodiče žáků vybraných málotřídních škol

-69-

Příloha č. 1: Otázky na rozhovor s řediteli vybraných málotřídních škol 1. Jak dlouho pracujete v ZŠ Dolní Město? 2. Jaké výhody a nevýhody pro žáky vidíte v plnění povinné školní docházky na málotřídní základní škole oproti škole plně organizované? 3. Jak funguje spojení ZŠ s mateřskou školou? Potkávají se děti v rámci výuky nebo mimoškolních aktivit? 4. Jaký je aktuální počet dětí ve škole, dochází do Vaší školy kromě místních dětí i děti z okolních vesnic? Pokud ano, proč myslíte, že si vybraly právě tuto školu? 5. Jak se změnil počet žáků Vaší školy za posledních 5 let? 6. Jestliže se potýkáte s problémem nedostatku dětí, jak ho řešíte? Jak se případně snažíte přilákat děti z okolních vesnic? 7. Jaký je hlavní přínos existence ZŠ pro obec? 8. Myslíte si, že existence ZŠ je motivací pro přistěhování mladých lidí do obce? 9. Co je podle Vás hlavním důvodem, proč by měly být ZŠ v malých obcích i nadále zachovány? 10. Spolupracujete se zřizovatelem školy na nějakých školních projektech či akcích? Jak spolupráce probíhá? 11. Spolupracujete s rodiči při organizaci akcí (např. Drakiáda nebo Dětský den)? Účastní se rodiče aktivně těchto akcí a projektů? 12. Jsou do života školy zapojeni i ostatní obyvatelé obce, nejen rodiče? Pořádá škola i veřejné akce? 13. Spolupracujete s jinými školami? Jak konkrétně (např. společné akce, společný autobus na plavecký výcvik, apod.)? 14. Jaké výhody a nevýhody má práce učitele na málotřídní základní škole oproti škole plně organizované? 15. Jak to vypadá s personálním obsazením Vaší školy? Máte problémy s nedostatkem zaměstnanců nebo s nedostatečnou kvalifikací zaměstnanců, zvláště pak pedagogů? 16. Jak probíhá další vzdělávání pedagogických pracovníků? Jsou na něj finanční prostředky? Jak řešíte nepřítomnost pracovníka z důvodů školení, kdo ho ve výuce zastupuje? 17. Hospodaříte jen s prostředky od státu a od zřizovatele nebo se snažíte shánět prostředky i jinak? Např. hledáte sponzory nebo čerpáte i dotace nebo prostředky z fondů EU? 18. Potýkáte se v současné době s problémem nedostatků finančních prostředků? V jaké oblasti Vám peníze chybí? 19. Jak byste zhodnotil/a materiálně-technické vybavení Vaší školy? Postrádáte momentálně něco důležitého pro bezproblémový chod školy?

Příloha č. 2: Otázky na rozhovor se zřizovateli vybraných málotřídních škol 1. Podporuje obec činnost školy? Jak? 2. Spoluorganizuje obec se školou nějaké akce pro veřejnost? 3. Navštěvují místní školu všechny místní děti, nebo některé dojíždí do jiné školy? Pokud ano, proč myslíte, že to tak je? 4. Dojíždí do školy i děti z jiných obcí? Pokud ano, proč myslíte, že dojíždí právě sem? 5. Jaké výhody má existence školy pro děti, které jí navštěvují? 6. Jaké vidíte přínosy existence školy pro ostatní obyvatele obce, tedy nejen děti a jejich rodiče? 7. Jaké možnosti, jak trávit svůj volný čas, mají obyvatelé v obci? Jsou tyto možnosti spojeny se školou? 8. Přináší existence školy nějaké výhody i přímo pro obec jako celek? Jaké? 9. Myslíte si, že existence školy by mohla být motivací pro přistěhování mladých lidí do Vaší obce? A motivací stávajících obyvatel, proč tady zůstat? 10. Existují i nějaké nevýhody existence místní školy pro obec, jaké? 11. Je v zájmu obce udržení školy i nadále? I v případě nedostatku dětí, a tedy nutnosti větší finanční podpory ze strany obce? 12. Jak velká část rozpočtu obce připadá na provoz školy? Přispíváte škole i na investiční výdaje nebo např. na nákup pomůcek? 13. Za posledních 5 let se výdaje na školu zvyšují/snižují/jsou stejné? 14. Budova, ve které se škola nachází, je majetkem obce. Jak je to s financováním její údržby a oprav?

Příloha č. 3: Dotazník pro rodiče žáků vybraných málotřídních škol První blok otázek se zaměřuje na hodnocení školy. 1. Pokuste se prosím, zhodnotit úroveň hmotného vybavení školy. (v každém řádku označte pouze jednu možnost) Zcela vyhovující

Spíše vyhovující

Spíše nevyhovující

Zcela nevyhovující

Nedokážu posoudit

□ □ □ □ □ □ □ □

□ □ □ □ □ □ □ □

□ □ □ □ □ □ □ □

□ □ □ □ □ □ □ □

□ □ □ □ □ □ □ □

Vybavení tříd Šatna Sociální zařízení Tělocvična Jídelna Družina Vybavení výpočetní technikou pro výuku Vybavení školního hřiště

2. Zhodnoťte prosím, vzájemné vztahy panující ve škole. (v každém řádku označte pouze jednu možnost) Velmi dobrý

Spíše dobrý

Spíše špatný

Velmi špatný

Nedokážu posoudit

□ □ □

□ □ □

□ □ □

□ □ □

□ □ □

Přístup učitelů k žákům Přístup ředitelky a učitelů k rodičům Vztahy mezi dětmi navzájem

3. Pokuste se zhodnotit kvalitu výuky ve škole. Oznámkujte ji stejně, jako jsou známkovány Vaše děti. (1 = výborně, 5 = nedostatečně) (označte jednu možnost) 1

2

3

4

5

□

□

□

□

□

4. Jak si myslíte, že spojení několika ročníků v jedné třídě kvalitu výuky ovlivňuje? (označte jednu možnost) Spíše Spíše Nedokážu Pozitivně Negativně pozitivně negativně posoudit

□

□

□

□

□

5. Existuje něco, co se Vám ve škole opravdu nelíbí a chtěli byste to změnit? Např. něco ve vybavení školy, v přístupu pracovníků školy, apod.? Pokud ano, doplňte prosím, co.

Druhý blok otázek se zaměřuje na hodnocení mimoškolních aktivit. 6. Pokud Vaše dítě navštěvuje školní družinu, pokuste se prosím, zhodnotit spokojenost s její činností. (v každém řádku označte pouze jednu možnost) Zcela vyhovuje

Spíše vyhovuje

Spíše nevyhovuje

Zcela nevyhovuje

Nedokážu posoudit

□ □

□ □

□ □

□ □

□ □

Rozmanitost aktivit pro děti Přístup vedoucího družiny

7. Jak jste spokojeni s nabídkou zájmových kroužků ve škole? (v každém řádku označte pouze jednu možnost) Zcela Spíše Spíše Zcela Nedokážu vyhovuje vyhovuje nevyhovuje nevyhovuje posoudit Různorodost nabízených □ □ □ □ □ kroužků Počet nabízených □ □ □ □ □ kroužků Hmotné zázemí pro □ □ □ □ □ organizaci kroužků Schopnosti vedoucích □ □ □ □ □ kroužků 8. Škola pořádá různé výlety za kulturou i poznáním. Zhodnoťte prosím, přínos těchto akcí. (označte jednu možnost) Přínosné

Spíše přínosné

Spíše zbytečné

Zbytečné

Nedokážu posoudit

□

□

□

□

□

9. Škola organizuje různé akce pro děti i veřejnost, např. Vánoční besídka, Pracovní dílničky, apod. Jak hodnotíte přínos těchto aktivit? (označte jednu možnost) Přínosné

Spíše přínosné

Spíše zbytečné

Zbytečné

Nedokážu posoudit

□

□

□

□

□

Třetí blok otázek je zaměřen na důvody, které Vás vedly k výběru ZŠ pro Vaše dítě. 10. Uveďte způsob, jakým se v tomto školním roce dostává Vaše dítě nejčastěji do školy. K němu, prosím, připojte odhad, kolik času mu cesta zabere. (označte jednu odpověď, připojte počet minut) Způsob dopravy

□ □ □ □ □

Dochází pěšky s doprovodem Dochází pěšky bez doprovodu Dojíždí autobusem Dojíždí autem Jiný způsob (uveďte jaký)

Přibližný čas, který mu doprava zabere (v minutách)

11. Vzpomeňte si na dobu, kdy jste vybírali základní školu pro Vaše dítě, a pokuste se zhodnotit jednotlivé důvody podle toho, jakým způsobem ovlivnily Vaše rozhodnutí vybrat právě tuto školu. (v každém řádku označte pouze jednu možnost podle kritéria: 1 = nejméně, 5 = nejvíce, a pokud nějaký důvod, který Vás mohl ovlivnit chybí, doplňte jej a ohodnoťte) 1 2 3 4 5 Přechod z místní mateřské školy do známého prostředí ZŠ □ □ □ □ □

□ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □

Blízkost školy k bydlišti Bezpečnější prostředí malé obce oproti městu Nižší počet dětí umožňující individuálnější přístup Bližší vztah mezi učiteli a dětmi Kvalita pedagogického sboru Dobré jméno školy v okolí Přítomnost sourozence/kamaráda Známý učitel/ředitel Nedůvěra k městské škole Dobré hmotné vybavení školy Jiné (uveďte jaké)

□ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □

□ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □

□ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □

□ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □

12. Myslíte si, že škola v obci plní pouze vzdělávací funkci nebo vidíte i další přínosy její existence? Pokud vidíte další důvody, proč by měla v obci škola být, zhodnoťte je prosím, podle jejich významnosti. (v každém řádku označte pouze jednu možnost podle kritéria: 1 = nejméně, 5 = nejvíce, a pokud nějaký důvod chybí, doplňte jej a ohodnoťte) Škola je tradiční součástí obce Plní kulturní funkci Slouží jako pojítko pro obyvatele obce Je součástí občanské vybavenosti obce Zvyšuje prestiž obce Může být motivací pro přilákání mladých rodin, a pro udržení stávajících obyvatel Další funkce (uveďte jaké)

1

2

3

4

5

□ □ □ □ □ □ □

□ □ □ □ □ □ □

□ □ □ □ □ □ □

□ □ □ □ □ □ □

□ □ □ □ □ □ □

Čtvrtý blok otázek zjišťuje míru zapojení rodičů do života školy 13. Jak často se účastníte akcí pořádaných školou, jako jsou např. Besídky nebo Pracovní dílničky? (označte jednu možnost) Spíše Spíše Nedokážu Pravidelně Nepravidelně pravidelně nepravidelně posoudit

□

□

□

□

□

14. Na zajištění chodu školy se podílí stát (příspěvek ze státního rozpočtu, dotace) a obec (příspěvek na provoz, údržba budovy). Myslíte si, že by se měli podílet také rodiče? Pokud ano, v jaké formě? (v každém řádku označte pouze jednu možnost podle kritéria: 1 = nejméně, 5 = nejvíce, a pokud nějaká forma podpory chybí, doplňte jí a ohodnoťte) Finanční příspěvek Věcný dar Vlastní práce – např. pomoc při organizaci akcí Jiná forma (uveďte jaká)

1

2

3

4

5

□ □ □ □

□ □ □ □

□ □ □ □

□ □ □ □

□ □ □ □

15. Co si myslíte, že rodiče vede k tomu, aby se na chodu školy podíleli? (v každém řádku označte pouze jednu možnost podle kritéria: 1 = nejméně, 5 = nejvíce, a pokud nějaký důvod chybí, doplňte jej a ohodnoťte) 1 2 3 4 5 Považují to za nutné, aby mohla být škola v obci zachována □ □ □ □ □

□ □ □ □

Chtějí zlepšit podmínky pro vzdělávání svých dětí Chtějí se setkávat s ostatními rodiči Podílí se, protože to dělají i ostatní rodiče Jiný důvod (uveďte)

□ □ □ □

□ □ □ □

□ □ □ □

□ □ □ □

16. Na závěr, prosím zhodnoťte Vaši celkovou spokojenost se školou a její činností tak, jako jsou známkovány Vaše děti. (1 = výborně, 5 = nedostatečně) (označte jednu možnost) 1

2

3

4

5

□

□

□

□

□

DĚKUJI VÁM ZA VYPLNĚNÍ DOTAZNÍKU. Prostor pro Vaše případné připomínky: