VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI
Bakalářská práce
2013
Michaela Čiháková
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA MANAGEMENTU VEŘEJNÉHO SEKTORU
Hodnocení projektu Modernizace a přístavba plaveckého bazénu v Jindřichově Hradci
Autor bakalářské práce: Michaela Čiháková Vedoucí bakalářské práce:Ing. Martin Luštický Rok obhajoby: 2013
Čestné prohlášení
Prohlašuji, ţe bakalářskou práci na téma Hodnocení projektu Modernizace a přístavba plaveckého bazénu v Jindřichově Hradci jsem vypracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloţeném seznamu.
V Lokti dne 24. června 2013
................................................. Michaela Čiháková
Anotace Práce se zabývá problematikou veřejných výdajů. Nejprve vymezuje samosprávu, a to především samosprávu územní. Následují definice veřejné zakázky a veřejného projektu. Tato práce nezůstane dluţná ani v přesnějším vymezení druhů veřejných zakázek. Ústřední částí celé práce bude samotné hodnocení veřejných zakázek, případně projektů. V této části práce popisuje ekonomické metody hodnocení a dále upřesňuje zákonem stanovené hodnocení. Dále bakalářská práce uvede praktické zhodnocení konkrétního projektu na základě ekonomických jedno-kriteriálních metod, a to přesněji metodou CBA. V poslední části se práce zabývá zhodnocení spokojenosti veřejnosti s daným veřejným projektem.
Klíčová slova Veřejné projekty, veřejné zakázky, hodnocení veřejných projektů, hodnocení veřejných zakázek, Cost-benefit analýza
Annotation The thesis is dealing with issues of public expenditures. In the very beginning, it defines self-government, mostly local self-government. Definition of public contract and public project follows. This bachelor´s thesis does not owe even precise defining of types of public contracts. The main part of whole paper is evaluation of mentioned contracts and projects. In that section of the paper are described economic methods of evaluation, further more it clarifies evaluation prescribed by law. Further the paper introduces practical evaluation of a specific project based on economic monocriterial method exactly by Cost benefit analysis. In the end the thesis deals with evaluation of public satisfaction with mentioned public project.
Keyword Public projects, public contracts, evaluation of public projects and contracts, Cost-benefit analysis
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Ing. Martinovi Luštickému, vedoucímu mé práce, za cenné rady, připomínky a poznatky při jejím zpracování. Dále bych velmi ráda poděkovala paní Bc. Karolíně Průšové a Bc. Martině Pechové, které pracují na Městském úřadě v Jindřichově Hradci, za jejich ochotu a spolupráci při zjišťování potřebných informací ohledně projektu rekonstrukce plaveckého bazénu. Mé poděkování patří téţ všem zúčastněným respondentům dotazníkového šetření. V neposlední řadě také děkuji mé matce a rodině, která mě podporovala v průběhu nejen tvorby bakalářské práce, ale celého mého studia.
Obsah Úvod .................................................................................................................................. 8 1. Samospráva .............................................................................................................. 10 1.1. Vymezení územní samosprávy ............................................................................. 11 1.2. Funkce a financování územních samospráv .......................................................... 13 2. Veřejné projekty a zakázky ...................................................................................... 15 2.1. Veřejný projekt...................................................................................................... 15 2.2. Veřejná zakázka .................................................................................................... 16 2.2.1. Fáze veřejné zakázky ......................................................................................... 20 3. Hodnocení veřejných projektů a veřejných zakázek................................................ 22 3.1. Nákladově-výstupové metody ............................................................................... 22 3.2. Modely respektující roli času (peněţní hodnocení investic) ................................. 25 3.3. Ostatní metody hodnocení..................................................................................... 27 3.4. Hodnocení veřejných zakázek dle české legislativy ............................................. 28 4. Popis projektu Modernizace a přístavba plaveckého bazénu v Jindřichově Hradci 29 5. Zhodnocení projektu ................................................................................................. 35 5.1. Informační zdroje pro hodnocení .......................................................................... 35 5.2. CBA analýza ......................................................................................................... 37 5.3. Zhodnocení produktu z pohledu veřejnosti ........................................................... 43 5.4. Celkové zhodnocení projektu................................................................................... 47 Závěr ............................................................................................................................... 48 Zdroje .............................................................................................................................. 49
Úvod Z praxe v rámci problematiky veřejného financování nebo plánování se ukazuje, ţe je zapotřebí podrobně obeznámit pracovníky veřejné sféry se správným teoretickým postupem. Tento postup by po převedení do praxe měl být hospodárný, transparentní a cílený. Věřím tedy, ţe na příkladu projektu Modernizace a přístavba plaveckého bazénu v Jindřichově Hradci se mi povede ukázat teoretická východiska v praxi a zároveň, ţe dokáţu oprávněnost takovéhoto vyuţití veřejných zdrojů. Abych danou problematiku uvedla do uţších souvislostí, budu se v počátku věnovat vymezení pojmu samospráva obecně a později popíši územní samosprávní celky detailněji. Uvedu legislativní východiska územních samospráv a nejvíce se zaměřím na popis obce jako základního územně samosprávného celku. Jak uvádí profesor Ochrana (2011), je nutné, aby si obec (jakýkoli místní samosprávný celek) ujasnila, jaký projekt chce realizovat. Je tedy nutné vědět, čeho chce obec dosáhnout v rámci svých vyšších zájmů (vize, koncepce, strategie města). Při rozhodování jaký projekt se vlastně bude realizovat, by si měla obec poloţit několik zásadních otázek, a to jiţ ve fázi plánování projektu: Jaký je cíl projektu a jaké potřeby veřejnosti pokrývá? Není postradatelný? Jsou jeho výstupy měřitelné? Je přiměřený vůči očekáváním, která má uspokojit? Je reálný? Je jednoznačně formovaný pro další pouţití jako podkladu pro zadání veřejné zakázky? apod. Po zhotovení projektu můţe zadavatel dále zkoumat uţitnost vynaloţených financí a zda se střetly předchozí prognózy s realitou a jsou tak naplněny předem dané hodnoty uţitku pro místní obyvatelstvo. Z předchozího tedy vyplývá, ţe kaţdý projekt můţeme zkoumat před samotnou realizací (hodnocení projektů), v jejím průběhu (kontrola čerpání nákladů) a také po dokončení zakázky a uvedení do provozu, případně i ve fázi ukončení projektu, kdy projektu skončila jeho "ţivotnost". V teoretické části uvedu legislativní východiska pro danou problematiku v ČR (týkající se hospodaření územních samospráv, veřejných zakázek a jejich hodnocení), princip 3E (effectivness, efficiency, economy - hospodárnost, efektivnost a uţitnost), zachování
8
hospodářské soutěţe v rámci veřejných soutěţí a samozřejmě také upravující veřejné zakázky a projekty. Cílem mé práce je zhodnocení konkrétního projektu, v mém případě projektu Modernizace a přístavba plaveckého bazénu v Jindřichově Hradci, případně navrhnu určitý druh doporučení a moţná doporučení pro vylepšení sluţeb bazénu pro veřejnost. K takto stanovenému cíli se doberu za pomoci metody finanční analýzy, která je všeobecně odbornou veřejností uznávaná, a to přesněji jedno-kriteriální nákladově-výstupovým modelem CBA (Cost benefit analysis) - Analýza nákladů a přínosů. Dále za pomoci dotazníkového šetření zjistím, zda je veřejnost ochotna platit, případně akceptovat nastavenou cenovou nabídku ze strany města, resp. společnosti města, která provozuje plavecký bazén. Dalším výstupem dotazníkového šetření bude určení spokojenosti veřejnosti s konečným výstupem tohoto projektu a jeho případná vylepšení. Do dotazníkového šetření zahrnu místní obyvatelstvo všech věkových skupin se zastoupením všech druhů vzdělání, které se bude moci vyjádřit ke vhodnosti alokace veřejných zdrojů do tohoto projektu a také, zda cena vstupného odpovídá nabízeným sluţbám. Moje práce je rozdělena do dvou hlavních částí, teoretické a praktické. Do teoretické části spadají kapitoly jedna aţ tři, ve kterých se zabývám teoretickými východisky samosprávy, vymezením veřejných projektů a zakázek. Třetí kapitola je hlavním bodem teoretické části, a to samotné hodnocení veřejných projektů, kde se také zmíním o hodnocení veřejných zakázek, které vychází ze zákona. Praktická část se skládá ze čtvrté a páté kapitoly, ve kterých je na projektu rekonstrukce plaveckého bazénu prakticky provedeno hodnocení manaţerskou metodou, přesněji provedení analýzy CBA (Cost benefit analysis). Dále se podívám na projekt také z pohledu veřejnosti jako na specifický produkt nabízený obcí. Na závěr této části shrnu a zhodnotím projekt, jeho ekonomickou způsobilost a z dotazníkového šetření uvedu moţná vylepšení poskytovaných sluţeb plaveckého bazénu.
9
1. Samospráva Pro vysvětlení slova samospráva je nutné zasadit ji do širšího kontextu. Jako nejširší okruh si tedy vezmeme veřejnou správu jako celek. Veřejná správa jako správa veřejných záleţitostí státu se dělí na tři hlavní sekce. První částí je státní správa jako taková, která je zastoupena ústředními státními úřady (ministerstva, vláda, zastupitelské úřady v zahraničí, veřejné bezpečnostní sbory, nezávislé správní úřady). Druhou část tvoří ostatní veřejná správa, která je v tomto případě zastupovaná subjekty, které jsou zřizované zákonem nebo rozhodnutím na základě zákona (veřejný ústav - Česká filharmonie; veřejný podnik; nadace a nadační fondy; obecně prospěšné společnosti; veřejné výzkumné instituce). Třetí a pro mou práci nezbytnou částí je veřejná samospráva. Tato část výkonu přísluší jiným neţ ústředním orgánům státu. Podle Horzinkové a Novotného (2010) je samospráva právo uspořádat a řídit část veřejných záleţitostí ve vlastním zájmu, na vlastní zodpovědnost, vlastními silami a prostředky. Podle obsahu činnosti jednotlivých samosprávných institucí je lze rozdělit do tří částí, a to územní, zájmové a ostatní. Zájmová samospráva je obecně popisována stejně jako i ostatní části samosprávy, avšak se svými odlišnostmi. Zájmová samospráva má pouze personální základ, lze tedy říci, ţe jde o samosprávu profesních komor. Členství v určité zájmové komoře nevzniká automaticky, ale pro přijetí je nutné splnit určité předpoklady, především se jedná o vzdělání v oboru, praxi, sloţení zkoušek odborné způsobilosti apod. Orgány komory dohlíţejí nad kvalitou výkonu povolání. Mezi zástupce zájmových samospráv (jinými slovy profesní samosprávy) patří např. Česká advokátní komora, Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora anebo Česká komora autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě. (Horzinková, 2010). Ostatní samosprávou se rozumí subjekty, které mají pouze některé znaky samosprávného postavení a zároveň podléhají výkonu státní správy. Mohou ji vykonávat instituce s pouze určitými prvky samosprávy, ačkoli se jedná o samostatnou instituci. Příkladem takovýchto institucí jsou veřejné pojišťovny, školské samosprávy, samospráva vysokých škol. Dále se v literatuře také hovoří (Hendrych, 2007, In Horzinková) o ostatních vykonavatelích veřejné správy, kam patří subjekty jako Vinařský fond, Potravinářská komora, anebo Hospodářská komora České republiky.
10
Poslední a pro mou práci stěţejní částí samosprávy je samospráva územní. Územní samospráva je tedy podle Pekové, Pilného a Jetmara (2008) "…realizace práva občanů na vlastní samosprávu, právo na spravování určitého území menšího než je stát na základě působnosti stanovené ústavou a příslušnými zákony při vytvoření potřebných ekonomických podmínek". V roce 1997 došlo k zatím poslední změně v územní samosprávě zákonem o územních samosprávách, a to na 14 krajů (včetně hlavního města Prahy), avšak ke skutečné realizaci došlo aţ v roce 2001 při reálném vytvoření krajských úřadů a většiny krajských soudů. Obce a kraje jsou tedy nyní samostatnou, samosprávnou a ekonomicky nezávislou právnickou osobou. Ani územní samospráva by ovšem nemohla fungovat bez jakéhosi systému, v teorii se vyskytují tři hlavní systémy. První moţností je angloamerický systém, kde je územní správa naprosto samostatná, jde zde tedy o model úplné samosprávy. Druhou moţností je francouzský systém, ve kterém na úrovni regionů fungují obě části veřejné správy (státní a samosprávní) samostatně vedle sebe. Třetí a pro Českou republiku stěţejní systém je smíšený, jinými slovy středoevropký, kde orgány vykonávají jak samostatnou, tak i přenesenou (státní) správu (Horzinková, 2010).
1.1.
Vymezení územní samosprávy
Základní vymezení a předpoklad k fungování územních samospráv se nachází jiţ v Ústavě České republiky, ve které se ve článcích č. 99 aţ č. 105 řeší ústavní právo na územní samosprávu.
Základními
územně
samosprávnými
celky
jsou
obce
a
vyššími
samosprávnými celky jsou kraje. Dále je v Ústavě ČR stanoveno, ţe územní samosprávné celky mohou mít vlastní majetek a mohou s ním hospodařit podle svého rozpočtu. Jiným článkem je upraveno klasické hlasování do zastupitelstev, aby tím byla zajištěna demokracie i v místní samosprávě. Dále se jiţ v Ústavě ČR hovoří o přenesené státní působnosti na úrovni orgánů územní samosprávy. K takovéto pohnutce úpravy Ústavy ČR vedly mezinárodní závazky známé jako Charta místní samosprávy, která vytváří evropský standard místní samosprávy (v Čechách uvedená jako zákon č. 181/1999 Sb. a zákon č. 369/1999 Sb.). Kromě ústavy se touto strukturou územní samosprávy zabývá také zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů a také zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské
11
zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Nesmím zapomenout zmínit ani zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praha, ve znění pozdějších předpisů. (Peková, 2008). Legislativa tedy upravuje vznik, působnost, pravomoci, kompetence a odpovědnosti celků územní samosprávy. Dále také vymezuje jejich strukturu a orgány, jejich samostatnou a přenesenou funkci a v neposlední řadě také práva a povinnosti vůči státu, ostatním krajům a obcím mezi sebou. Zároveň upravuje ekonomické funkce místních veřejných korporací, a to například zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který ve svých 42 ustanoveních podrobně rozebírá tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samospráv, dále také zakládání právnických osob územních samosprávných celků. Další ekonomickou funkčnost těchto celků také určuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů, kde byla poslední změna schválena dne 23. května 2012, která např. zvyšuje objem sdílených daní obcí ze státního rozpočtu o 12 mld. Kč. (www.mfcr.cz, 23.5.2012). Vymezení obce je tedy celkem snadné, jak z ústavy vyplývá, je to základní územně samosprávný celek a společenství občanů, které je vymezeno hranicí území obce. Je veřejnoprávní korporací, která má ústavní právo na vlastní majetek a hospodaření s ním. Dále je obec právnickou osobou, která vzniká a zaniká pouze na základě zákonných úprav, stejně tak svá práva a povinnosti nabývá ze zákona. Jiným privilegiem obce je moţnost zakládat své vlastní právní subjekty (společnosti). Obec musí splňovat tato základní kritéria: musí mít obyvatele obce, kteří mají na jejím území trvalý pobyt, musí mít své vlastní území, musí plnit veřejnoprávní úkoly (Horzinková, 2010). Obce lze rozdělit do několika hlavních skupin, a to na obec jako takovou, coţ je základní typ územně samosprávného celku. Dalším typem je městys, který je přechodem mezi obcí a městem. Za město, ačkoli zákonem není ustanoveno, je povaţovaná obec, která má alespoň 3000 obyvatel, případně byla-li historicky za město povaţovaná. Dalším typem obce je statutární město, které má zákonnou moţnost dělit se na obvody nebo části, kde kaţdá organizační část má vlastní orgány jako je např. zastupitelstvo nebo rada obvodu nebo městské části. Kontrolní, ale i výkonnou činnost na vyšší hierarchické úrovni je poté zastupitelstvo, rada případně jiné orgány statutárního města jako takového. Zvláštní postavení potom má Hlavní město Praha.
12
Pro úplnost ještě uvádím popis kraje, který je dán jako vyšší územně samosprávný celek. A je stejně jako obec veřejnoprávní korporací, která je oprávněna zakládat a rušit své společnosti. Dále je pro něj taktéţ nezbytné území a obyvatelé jako u obcí, kraj má také za povinnost všeobecný rozvoj jak svého území, tak i svého obyvatelstva. V současnosti má Česká republika 13 krajů a také za samostatný kraj povaţované Hlavní město Praha (tudíţ 14 krajů).
1.2.
Funkce a financování územních samospráv
Nyní se přesunu od popisu územní samosprávy k jejím hlavním funkcím. Asi tou nejjednoznačnější funkcí je ta politická, která by měla poukazovat na demokraticky zaloţenou zemi, včetně všech svých územních samospráv (pro zjednodušení budu nadále pouţívat pouze označení obec), ve kterých jsou demokraticky voleni její představitelé. Zbylé tři funkce obce se veskrze prolínají; ekonomická, sociální a územně technická. Tyto další funkce mají jednu společnou vlastnost, a to odpovědnost obce za svůj vlastní vývoj a pokud moţno trvalý udrţitelný rozvoj včetně poskytování veřejných sluţeb a statků, které jsou státem nařízené (tzv. mandatorní, upravené zákonnými předpisy). (Peková, 2011). Na výkon takovýchto funkcí musí mít obec své finanční prostředky, které získává různými způsoby. Největším příjmem do obecního rozpočtu všeobecně bývají daňové příjmy, které se skládají ze skupin daní jako jsou sdílené daně (DPH, DPPO), výlučné daně (z nemovitosti, DPPO, kde je zřizovatelem a poplatníkem příslušná obec) a poplatky (správní, místní). Dalším moţným příjmem jsou tzv. nedaňové příjmy, mezi které patří poloţky jako zisk z vlastních podniků, příjmy z pronájmu a prodeje majetku, příjmy z obchodování s cennými papíry, příjmy z vlastní činnosti - poplatky za smíšené veřejné statky a sluţby. Dále také určitou část tvoří kapitálové příjmy např. z prodeje vlastního majetku, nebo příjmy z úvěru (ve formě cizího návratného příjmu). Ovšem na straně druhé samozřejmě jsou výdaje, kterých není málo. Na záporné straně rozpočtu obcí tedy můţeme najít kapitoly jako běţné výdaje (mzdy, materiál, energie, sociální pojištění, nájemné, pokuty, úroky) anebo kapitálové výdaje. Do kapitálových výdajů obcí spadají výdaje na hmotný a nehmotný majetek, nákup cenných papírů, splátky úvěrů a samozřejmě investiční výdaje. (Krbová, 2010). A především právě z posledních zmiňovaných investičních výdajů jsou kryty veřejné zakázky, které jsou mým hlavním tématem práce. 13
Počet VZ (ks) Celkem VZ (mld. Kč) HDP ČR (mld. Kč) Poměr
2008 8155 535 3848
2009 9 748 583 3739
2010 8922 594 3775
2011 8627 496 3809
13,9 %
15,6 %
15,7 %
13,0 %
Tabulka 1 - Poměr financí vynaloţených na VZ a HDP ČR v letech 2008 aţ 2009 ( MMR ČR, vlastní)
Územní samospráva je z hlediska své objemnosti tou největší součástí systému veřejné správy v ČR, a proto také právě na této úrovni je nejdůleţitější dosahovat co moţná největší efektivnosti výdajů. Jen přes veřejné zakázky na úrovni územních samospráv ročně průměrně projde mezi 11 - 20 % HDP. (Pavel, 2007)
14
2. Veřejné projekty a zakázky Na tomto místě vysvětlím rozdíl mezi veřejným projektem a veřejnou zakázkou. Veřejný projekt je plán nebo zamýšlená investiční akce, která je rozloţená v čase a mnohdy přesahuje dané rozpočtové období. Profesor Ochrana (2007), který se zabývá touto problematikou, uvádí, ţe: "Veřejný projekt je (zpravidla) realizován formou veřejné zakázky.".
Veřejný projekt Veřejná zakázka č.1
Veřejná zakázka č. 2
Veřejná zakázka č. 3
Obrázek 1 - Projekt versus zakázka (vlastní)
2.1.
Veřejný projekt
Podle obecné definice projektu, je to něco, co má začátek a konec, tedy přesně stanovené termíny zahájení a ukončení, jasně stanovené cíle, definovanou strategii vedoucí k dosaţení stanovených cílů, omezené zdroje a náklady. Kaţdý projekt je tedy charakterizován svou jedinečností, systémovostí, svými vymezenými zdroji, nejistotou a určitou mírou rizika. (Piroţek, 2006). V pojetí veřejné sféry z předcházejícího vyplývá, ţe veřejný projekt je určitou investiční činností, kterou mohou navrhovat, případně obdrţené návrhy upravovat a dále také schvalovat příslušné orgány obce. Jako projekt obecně musí i veřejný projekt splňovat určité charakteristiky, mezi ně patří stanovení očekávaných přínosů, soupis potřebných zdrojů pro krytí nákladů, definované činnosti, které jsou znázorněny a popsány v projektovém plánu, časové vymezení apod.
15
Veřejné potřeby a veřejné zájmy
Záměry uspokojení veřejných potřeb
Formulace očekávání
Cíle veřejného projetku
Ukončení projektu
Realizace a exploatace
Veřejná zakázka
Obrázek 2 - Schéma projektu (Ochrana, 2007)
Z předcházejícího schématu je zřejmé, ţe veřejný projekt bude procházet určitými vývojovými fázemi, které se pokusím dále osvětlit. První a velmi důleţitou částí kaţdého projektu je bezesporu fáze přípravná, která se zabývá činnostmi jako je identifikace veřejné potřeby, zjištění současného stavu, definice očekávaných přínosů (cílů), stanovení hodnotících kritérií a poţadavků, vypracování moţností pro poţadovaný cíl nebo získání různých nabídek na realizaci veřejné zakázky, hodnocení nabídek a variant podle předem daných poţadavků, výběr nejlepší varianty. Ve chvíli, kdy je vybraná vhodná varianta, která se bude realizovat, přechází projekt do další fáze a to jeho vlastní realizace, ke které dochází za postupu dle navrhovaného realizačního projektového plánu, který vychází z přípravné fáze. Exploatační fáze neboli průběh ţivotnosti projektu je rozpoznatelná díky činnostem jako je uvedení do ţivotního cyklu a získávání benefitů z dané investiční akce. Poslední a také závěrečnou fází projektu je fáze ukončení, která nastane v závislosti na ţivotnosti nabízeného produktu.
2.2.
Veřejná zakázka
"Veřejnou zakázkou je zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy." (Zákon č. 137/2006 Sb., § 7). Tento zákon od svého vzniku prošel jiţ 18 změnami, tento odkaz na ustanovení § 7 je z nejnovější úpravy. Ačkoli se tato citace snaţí osvětlit problematiku, zavádí místo toho další pojmy, které je nutné vysvětlit, pokud toto téma mám dále prohlubovat.
16
V předchozích částech jsem zmiňovala příjmy a výdaje z obecních rozpočtů, nyní osvětlím způsob získávání nebo spíše moţnost poskytování veřejných statků a sluţeb. Pokud má některá municipalita poskytovat veřejný statek, má několik moţností realizace. Jednou moţností realizace je vlastní činností, coţ znamená samotný výkon činnosti např. úředníků a jiných zaměstnanců obce, případně neziskovými organizacemi, které jsou zřízeny pro tyto účely danou obcí. Pokud ovšem tato varianta vlastní činnosti není vhodná ze značně technologicky, investičně nebo kvantitativně náročné situace, má obec i jinou moţnost, a to spolupráci se soukromým sektorem. Nezhostí-li se tedy obec této činnosti vlastní aktivitou, nastupují alternativní metody zabezpečování veřejných statků. Mezi základní druhy těchto metod patří systém B.O.T. (build, operate and transfer), ve kterém soukromý sektor financuje, vystaví po určitou dobu, neţ se mu investice navrátí, provozuje a poté převede do vlastnictví municipality. (Peková, 2011). Další moţností je koncesní smlouva, ve které orgán obce předává právo na výběr poplatků za poskytované stanovené
sluţby.
Avšak
nejvýznamnějším
druhem
alternativních
metod
je
tzv. kontraktace, kde obec představuje spotřebitele a za pomoci smluvní úpravy se soukromým podnikem zajistí poskytování veřejných sluţeb a statků, které jsou vymezeny ve smlouvě, v poţadovaném mnoţství a kvalitě, buď za stanovenou cenu za statek anebo cenou odvíjející se od nákladů. (Musil, 2008). V tomto případě lze mluvit o veřejné zakázce. Dále upřesním, kdo je to zadavatel. V tomto případě je za zadavatele povaţován (zákon č. 137/2006 Sb.; Ochrana, 2004):
veřejný zadavatel - Česká republika, státní příspěvková organizace, územní samosprávný celek, nebo jím zřízená příspěvková organizace, jiná právnická osoba
dotovaný zadavatel - je právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku, kterou bude financovat z 50 % a více z veřejných financí anebo jsou-li poskytnuté veřejné prostředky vyšší neţ 200.000.000 Kč
sektorový zadavatel - taková osoba, která vykonává některou z činnost v oblasti např. plynárenství, teplárenství, vodárenství, dopravních sítí, poštovních sluţeb
Dalšími subjekty vztahujícími se k veřejným zakázkám jsou zájemce a uchazeč o veřejnou zakázku. Uchazeč je dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení. Zatímco zájemce
17
je dodavatel, který podal ve stanovené době ţádost o účast v uţším řízení, v jednacím řízení s uveřejněním nebo v soutěţním dialogu, nebo byl dodavatelem k účasti vyzván. (Ochrana, 2004, 2001; zákon č. 137/2006 Sb.). Poslední nezbytností, kterou jsem povinna uvést, jsou druhy veřejných zakázek. Dělit je můţeme dvěma styly, a to dle jejího předmětu, anebo dle objemnosti zakázky. Dle předmětu, to jsou veřejné zakázky na:
dodávku - předmětem je pořízení věci
stavební práce - provedení stavební práce, projektová a inţenýrská činnost s nimi související, zhotovení stavby
sluţby - taková zakázka, která není veřejná zakázka na dodávku nebo na stavební práce
v oblasti obrany nebo bezpečnosti - dodávky vojenského materiálu, citlivého materiálu, stavební práce čistě pro vojenské účely
Dle objemnosti vloţeného kapitálu do veřejné zakázky:
nadlimitní - dále vymezené limity dle zákona
podlimitní 1 - na dodávky a sluţby tvoří nejméně 1.000.000 Kč (bez DPH), na stavební práce nejméně 3.000.000 Kč (bez DPH)
malého rozsahu 2 - hodnota této veřejné zakázky na dodávku nebo sluţbu ani 1.000.000 Kč a v případě veřejné zakázky na stavební práce nedosáhne ani 3.000.000 Kč
významná veřejná zakázka - předpokládaná hodnota veřejné zakázky (ČR, státní příspěvková organizace) nejméně 300.000.000 Kč (v případě, ţe zadavatelem je územní samosprávný celek, nebo jiná PO poté nejméně 50.000.000 Kč)
1
podle nejnovější úpravy zákona, jehoţ účinnost nastane 1. ledna 2014, z. č. 55/2012 Sb., je podlimitní veřejná zakázka taková, která bude mít předpokládanou hodnotu nejméně 1.000.000 Kč a nebude záleţet na jejím druhu jako v předchozí úpravě 2 podle nejnovější úpravy zákona, jehoţ účinnost nastane 1. ledna 2014, z. č. 55/2012 Sb., je veřejná zakázka malého rozsahu taková, jejíţ hodnota nepřesáhne 1.000.000 Kč a nebude záleţet na druhu dané veřejné zakázky jako v předchozí úpravě
18
Předcházející dělení je jednoznačné a můţeme podle zákona rozlišovat druh zakázky a také její velikost, ale ještě zbývá další velmi důleţitá moţnost členění. Tento druh členění se zabývá způsobem nebo chcete-li formou zadávání veřejných zakázek. V této části se musím drţet zákonných mantinelů, které jsou vymezeny. Dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), je druhů zadávacího řízení šest. Prvním je otevřené řízení, v tomto případě můţe podat zadavateli svou nabídku kdokoli, kdo splní podmínku kvalifikace. Zadavatel má v tomto případě povinnost uveřejnit svou nabídku na zákonem daném formuláři, který publikuje dle zákona na příslušných místech. Druhým způsobem zadání je uţší zadávací řízení. Zadavatel oznamuje neomezenému počtu dodavatelů (omezení pro sektorového zadavatele a zadavatele v oblasti obrany a bezpečnosti na minimální počet) své rozhodnutí ohledně vypsání veřejné zakázky a vyzývá je tedy k podání nabídky a v zákonné lhůtě prokázání své kvalifikace. Třetí formou je jednací řízení s uveřejněním, v tomto jednání zájemci nejprve podají ţádost o účast, teprve po vyhodnocení splnění kvalifikace mohou zájemci podat svou nabídku. V této formě řízení můţe veřejný (v případě obrany nebo bezpečnosti) a sektorový zadavatel omezit počet zájemců; veřejný zadavatel musí obeznámit nejméně pět zájemců a sektorový nejméně tři zájemce. Pokud se do soutěţe nepřihlásí ani takovýto počet, můţe v soutěţi veřejný i sektorový zadavatel pokračovat s takovým počtem, který prokázal svou kvalifikaci. Čtvrtou moţností, která můţe nastat, je jednací řízení bez uveřejnění. Zadavatel zde písemně oznamuje omezenému počtu dodavatelů své rozhodnutí o zadání veřejné zakázky. Takovéto řízení je moţné podat, pokud jsou k tomu technické důvody, důvody ochrany duševního a průmyslového vlastnictví, či je to nutné z důvodu krizové situace. Dalším způsobem veřejné zakázky je tzv. soutěţní dialog, který je v mnohé literatuře opomíjen, avšak je zákonem upraven, a tudíţ je legální. V tomto druhu řízení můţe zadavatel poskytnout účastníkům soutěţního dialogu soutěţní ceny za to, ţe jejich řešení bylo vybráno veřejným zadavatelem. Posledním způsobem zadávání veřejných zakázek je zjednodušené podlimitní řízení, je oznámeno minimálně pěti dodavatelům za účelem jejich podání nabídky a splnění předpokladu kvalifikace. Zadavatel je v tomto případě povinen ohodnotit i nabídky dodavatelů, kteří původně nebyli informováni.
19
2.2.1. Fáze veřejné zakázky Odborník na problematiku veřejných zakázek profesor Ochrana (2011, 2007, 2004) uvádí ve svých publikacích některé fáze veřejné zakázky.
Rozvaha a specifikace
Volba formy veřejné zakázky
Vyhlášení veřejné zakázky
Výzva k nabídkám
Uzavření smlouvy
Hodnocení nabídek a jejich posouzení
Obrázek 3 - Schéma fází veřejné zakázky (vlastní)
Začátkem celého tohoto procesu je fáze rozvahy a specifikace, ve které je nutné se rozhodnout, zda je vůbec pro veřejný sektor vhodné zasahovat a pokusit se tak řešit selhání trhu. Je nezbytně nutné si také uvědomit ostatní související předpoklady, pokud skutečně chce obec veřejnou zakázku zahájit. Jakým způsobem dosáhnout uspokojení stanovených cílů, má obec dostatečné finanční zdroje nebo je má kde získat, to jsou otázky, které by měly následovat ve chvíli, kdy je jednoznačně určen cíl nebo cíle, díky kterým obec uspokojí zájmy a potřeby veřejnosti. Výsledek této rámcové analýzy povede k rozhodnutí, ţe je nezbytná kontraktace se soukromým sektorem a tedy vyhlášení veřejné zakázky. V důsledku předchozí fáze je nutné vyjasnit si, jaký způsob, resp. jakou formu veřejné zakázky vyhlásí. Obec si musí vybrat jednu ze šesti moţných forem zadání, můţe tak učinit, kdyţ si určí velikost (předběţnou cenu) a druh veřejné zakázky (na dodávku, sluţbu, stavební práce). Po výběru formy zadání přichází další fáze, a to samotné vyhlášení veřejné zakázky. Zadavatel (obec) se musí drţet podmínek daných zákonem o veřejných zakázkách, který určuje podmínky soutěţe, které musí být v zadání uvedeny. Do těchto podmínek spadá například předmět plnění (zadávací dokumenty nebo moţnost přístupu k nim), adresa zadavatele, termín (lhůta) a místo podání nabídek, poţadavky na kvalifikační předpoklady, kritéria hodnocení nabídek, dále také např. počet uchazečů. Dále musí mít zadavatel definované soutěţní a zadávací lhůty. Má-li obec toto vše připravené, je na místě podat výzvu k nabídkám. V tuto chvíli je nezbytně nutné jmenovat komisi pro otevírání obálek a komisi pro hodnocení nabídek. Prvním krokem této fáze jsou
20
přijímány nabídky, po otevření obálek o tom vytvoří komise protokol, dále nastává samotné hodnocení nabídek komisí, kterou řídí její předseda. Hodnocení nejprve podléhá formální kontrole v pořadí předání nabídek, a to zda je zpracovaná ve správném jazyce, podepsaná oprávněnou osobou a úplná. Z hlediska poţadavků dále komise hodnotí nabídky podle předem stanovených kritérií, která budu podrobněji rozebírat v samostatné kapitole. Tato hodnotící komise poté sestaví zprávu o posouzení nabídek. Na zadavateli je rozhodnutí o přijetí a výběru nejvhodnější nabídky. Poslední závěrečnou fází veřejné zakázky je samotné uzavření smlouvy s dodavatelem, který podal vítěznou nabídku. Předcházející text dovedl pomyslnou obec k uzavření smlouvy na zadanou veřejnou zakázku. Avšak tím celý proces rozhodně nekončí. Teprve v tuto chvíli totiţ konečně přichází na řadu samotná realizace zamýšlených cílů (exploatace). Jiţ během samotné realizace, ale i po jejím skončení a zařazení výstupu do provozu je nutné provádět monitoring, kontrolu chcete-li. A aţ v této fázi jsme tedy skutečně schopni říci, zda obec (zadavatel) dosáhla svých vytyčených cílů a skutečně pokryla potřeby a zájmy cílené veřejnosti.
21
3. Hodnocení veřejných projektů a veřejných zakázek Nyní lze jiţ rozlišit veřejný projekt a veřejnou zakázku, v následující kapitole budou prohloubeny a vysvětleny okolnosti spojené s hodnocením veřejných projektů a okrajově zmíněno hodnocení veřejných zakázek. Jak mnohá literatura uvádí, je nezbytně nutné, aby všechny veřejné projekty prošly podrobným hodnocením. (Ochrana, 2007; Peková 2011; Pavel, 2009). Také by měly splňovat uznávaný princip 3E, pod kterým se skrývají pojmy jako hospodárnost, efektivnost a účelnost (economy, efficiency and effectivness). Tento princip má určitý základ jiţ v zákoně o veřejných zakázkách, ale také v zákoně o finanční kontrole, kde je především zmíněn pojem hospodárnost, coţ v tomto případě znamená pokud moţno, co nejniţší vstupy, ze kterých lze získat co nejvyšší uţitek. Princip 3E tedy není hodnotící metoda, avšak ať uţ zadavatel nebo projektový manaţer, který daný projekt připravuje, by jej měl mít na mysli. Hodnocení projektů a zakázek je v mnoha rysech podobné. V kaţdém případě je nutné znát některé esenciální informace. Tyto informace získáme za pomocí některých metod, a to především
nákladově-výstupových
(input-output
analysis).
Velmi
důleţitou
roli
v plánování projektu má ovšem i čas, tedy je nezbytné znát i dynamické peněţní metody. Jinými méně známými metodami jsou např. metody kontingentního hodnocení veřejných projektů (WTA, WTP), časové hodnocení projektových činností nástroji síťové analýzy (CPM, PERT), pouţívání stupnic a vah k ohodnocení, případové studie, rozhodovací strom v podmínkách neurčitosti, kvalitativní metody ohodnocování. (Ochrana, 2007).
3.1.
Nákladově-výstupové metody
V rámci této podkapitoly shrnuji metody, které se zabývají poměrem vstupů (náklady) k výstupům (uţitek, přínos nebo efektivnost). Do této skupiny metod patří čtyři velmi známé analýzy, a to analýza minimalizace nákladů (CMA), analýza nákladů a přínosů (CBA), analýza efektivnosti nákladů (CEA) a analýza uţitečnosti nákladů (CUA). V následující tabulce je přehled všech těchto metod, které na vstupu zajímají náklady, výstupy jsou jednoznačně dané ve třetím sloupci tabulky a nejsou vynechány ani příklady pouţití jednotlivých analýz. Zdůrazňuji, ţe nejjednodušší metodou je hned první CMA,
22
která se potýká pouze s náklady na vstupu a ty porovnává mezi jednotlivými variantami v poměru na jeden kus nebo na jednotku poskytované sluţby. Nejvíce pouţívanou metodou je metoda CBA, která poměřuje náklady s přínosy, obě tyto veličiny jsou vyjádřeny v peněţních jednotkách. (Ochrana, 2004). Metoda
Vstupy
Jednotka výstupů
CMA
náklady
nic
CBA
náklady
přínosy
CEA
náklady
efekty (naturální)
CUA
náklady
uţitečnost
Pouţití výběr varianty, jednotlivé prvky stavební projekty, ekologické projekty, protidrogové programy logistické projekty, vzdělávací projekty zdravotní programy, nabídky veřejných soutěţí
Tabulka 2 - Druhy nákladové-výstupových metod (Ochrana, 2007, 2001; vlastní zpracování)
Metoda CMA (cost minimalize analysis) má několik předpokladů, které musí být splněny. Aby mohla tato analýza fungovat, je nezbytně nutné mít několik variant k porovnávání, tyto varianty musí vést k výstupu, který bude mít stejnou kvantitu a kvalitu a musíme být schopni určit přesné náklady. Ke zjištění co nejpřesnějších nákladů můţeme vyuţít např. průmyslově inţenýrskou metodu (kalkulaci nákladů aditivním způsobem). Pokud nejsme schopni pouţít tuto metodu, můţeme vyuţít alternativu ve formě parametrického odhadu nákladů (sčítání jednotlivých dílčích parametrických odhadů, parametry určíme na základě charakteristiky zadání). Máme-li vypočítané náklady na porovnávané varianty se stejnými výstupy, porovnáme varianty na základě kritéria minimální ceny. Přesné příklady pouţití této metody jsou jakékoli reorganizační snahy institucí jako třeba ministerstev, kde se tato metoda pouţívá v kombinaci s metodou lean managementu (sníţení počtu potřebných pracovníků - zeštíhlování). (Ochrana, 2007, 2004). Metoda CBA (cost benefit analysis) si stanovuje za svůj cíl přesný popis veškerých nákladů a přínosů za celou dobu veřejného projektu, od vzniku aţ po ukončení jeho ţivotnosti. Je tedy nezbytné v tomto případě brát v úvahu roli času. CBA analýza je obtíţná především ve vyjádření svých veličin. Do nákladů samozřejmě spadají přesné náklady na realizaci, ale počítá se zde i s oportunitními náklady vynaloţených zdrojů
23
(kdybychom je pouţili na jiný projekt, přinášely by nějaké benefity). Ani vyjádření přínosů není jednoduché, pouţívají se tedy tzv. stínové ceny, které se snaţí co moţná nejpřesněji vyjádřit přínos (nebo i náklad) investice. Přínos nemusí být pouze přesný finanční obnos, který obec z konečného výstupu získá, ale můţe to být např. příliv turistů, kteří v obci více utratí, zvýší se spokojenost obyvatelstva, přistěhují se mladé rodiny do obce nebo daný projekt přiláká do města další investory nebo podnikatele. Z těchto důvodů se konstruují modely náhraţkových trhů, kde se fiktivně vypočítávají takovéto ceny. Pro přijetí projektu hodnoceného metodou CBA je tedy zapotřebí splnění obecného pravidla (č. 1). (Ochrana, 2007). (č. 1)
Z předcházejícího vzorce vyplývá, ţe je nutné, aby součet všech rozdílů mezi přínosy a náklady projektu, které jsou upraveny o časové rozlišení, byl větší neţ nula. Pokud porovnáváme více variant touto metodou, tak po stanovení všech nákladů a přínosů provedeme párové srovnání, případně srovnání na základě většího přínosu z projektu. Přesným příkladem poté můţe být například stavba bazénu, stavba mostu, stavba silnice apod. Metoda CEA je, dá se říci, pouze drobnou úpravou CBA analýzy, jelikoţ CEA analýzy má stejné vstupy, a to náklady, avšak pouze skutečné náklady, které se vztahují ke vzniku výstupu projektu. Na straně výstupů se ale nepoměřují peněţní přínosy, ale naturální. Příkladem naturálního přínosu je zvýšený počet ošetřených pacientů, zvýšený počet obslouţených klientů dopravního oddělení obecního úřadu apod. Budeme-li tedy provádět porovnání několika variant veřejných projektů, musí mít stejný nebo velmi podobný cíl, přesněji výstup, který budou poskytovat za určitou sumu nákladů na vstupu. Na CEA analýze poté je, aby porovnala náklady na jednotku výstupu (x Kč na 1 ošetření pacienta) a určila nejhospodárnější variantu. Hodnotitel si ovšem musí být dobře vědom kapacity a mnoţství, které je potřebné, protoţe pokud by hleděl pouze na vstupní náklady, mohl by se dopustit zjednodušení a mohlo by dojít ke ztrátě jednotek výstupu jiné varianty. Tato
24
analýza je vhodná v situacích, kde se jedná o hromadnou obsluhu s obtíţně finančně kvantifikovatelnými výstupy. (Ochrana, 2007, 2004). Metoda CUA se taktéţ zabývá problematikou výběru vhodné varianty. V tomto případě analýza probíhá na základě porovnávání přírůstku vstupů a přírůstku výstupů, který se neměří v penězích, ale ve výši uţitku pociťovaném uţivatelem. Ke zjištění uţitku se pouţívá bodovacích stupnic, pokud je zadáno více kritérií, pouţije se tzv. multi-goal analysis. Multi-goal analysis pomůţe se zváţením určitého počtu kritérií s přidělenými různě vysokými vahami předem daných variant. (Ochrana, 2004, 2001). Kritérium číslo 1 2 3 4 5 Celkový uţitek
Váha kritéria 10 6 5 10 5
Alternativa A 4 2 5 5 2 137
Alternativa B 4 3 5 5 1 137
Alternativa C 9 6 3 9 3 246
Tabulka 3- Váţené uţitnosti daných variant, metoda CUA (Ochrana, 2001, str. 55)
Kritérium č. 1: odstranění technických bariér brzdících administrativní činnosti
Kritérium č. 2: moţnost parkování
Kritérium č. 3: moţnosti vyuţití veřejné dopravy
Kritérium č. 4: moţnost další výstavby
Kritérium č. 5: akceptace dané varianty existujícím personálem
3.2.
Modely respektující roli času (peněžní hodnocení investic)
Tyto modely jsou původně zkonstruovány pro pouţití v soukromém sektoru, ale právě ve veřejných zakázkách a projektech, kde obec vystupuje v roli spotřebitele, a tedy investora, je moţné pouţít tyto metody se stejným úspěchem i v sektoru veřejném. Podnikoví ekonomové vyuţívají metody výpočtů jako je výpočet budoucí hodnoty, vzorec pro výpočet čisté současné hodnoty, rentabilitu investice a návratnost investic. Po zjištění hodnot těchto modelů pro všechny varianty, nám mohou tyto výpočty usnadnit rozhodnutí výběru. Nejprve musím osvětlit problematiku budoucí hodnoty. Pro tento výpočet (č. 2) je nutné znát úrokovou míru (r), která je klíčovým faktorem, který v čase (t - počet let) zhodnocuje
25
současnou hodnotu investice (PV-present value). Pokud provedeme tento výpočet správně, vyjde nám budoucí hodnota (FV-future value) dané investice, kterou chceme hodnotit, vyčíslená v takové částce, kterou by investice stála, pokud bychom ji celou podnikli za x let. (Ochrana, 2007, 2004). (č. 2) Opačnou modifikovanou moţností je čistá současná hodnota (NPV - net present value, č. 3), která převede všechny budoucí toky příjmů (FV) z investice do finanční hodnoty, která je v současnosti, a to za pomoci tzv. odúročitele. Při veřejných projektech se kalkuluje s tzv. společenskou úrokovou mírou (r), která je určená mírně pod hodnotou klasické komerční úrokové míry. Proto jsou přijímány i veřejné projekty, které by v soukromém sektoru neprošly. Stát toto rozhodnutí činí z důvodu dlouhodobých budoucích dopadů i pro příští generace. (č. 3)
Metoda rentability investic (ROI - returne of investment, č. 4) podává informaci o tom, kolik nám daný projekt přesněji vloţený kapitál přináší zisku za jeden rok. Vypočítáváme tedy podíl mezi finančním tokem přínosů (CF-cash flow) a vloţeným kapitálem (C-costs). Podíl poté představuje jakousi úrokovou míru. Pokud je vyšší neţ klasická komerční, je tento projekt vhodné zrealizovat, samozřejmě s uváţením ostatních variant, mezi kterými si vybereme nejvyšší podíl.
(č. 4)
A poslední z nejznámějších modelů pro hodnocení investic je model návratnosti investice (PI - payback index, č. 5), jinými slovy také model splácení investic. Výpočet tohoto modelu nám ukáţe, za jak dlouho se z finančních toků (příjmů) pokryje původní vloţený
26
kapitál. Tento vzorec je opět pouze modifikovanou verzí předchozího model rentability investic. Platí, ţe čím kratší je doba návratnosti investice, tím je projekt výhodnější. (č. 5)
3.3.
Ostatní metody hodnocení
Další velmi zajímavou metodou ohodnocení projektu, nebo spíše ceny, která bude za projekt veřejnosti "účtována", je metoda Ochoty platit (willingness to pay - WTP). Podstatou této metody je dotazníkové šetření, na jehoţ základě se od respondentů dozvídáme, jak jsou ochotni podílet se na nákladech projektu. Ke zjišťování hodnot WTP se pouţívá tzv. nabídková hra (bidding game), ve které dotazovatel stanoví cenu a na respondentovi záleţí, zda je ji ochoten přijmout, či nikoli. Takovýmto způsobem přihazování, případně sniţování ceny, se dozvíme, na kolik si respondent skutečně cení daný projekt. Podobné modifikované metody jsou Ochota akceptovat (willingness to accept - WTA) nebo metoda ber, nebo neber (take-it-or-leave-it). Jinou moţností hodnotit veřejné projekty je časové ohodnocení projektových činností na základě síťových analýz. Při pouţívání těchto metod se zabýváme především síťovým grafem nebo stochaistickou metodou PERT (Program Evaluation and Review Technique). Na základě těchto grafů můţeme určit minimální potřebnou dobu, která je zapotřebí k uskutečnění daného projektu. Tuto dobu reprezentuje např. CPM (Critical Path Method kritická cesta). Mezi poslední moţnosti hodnocení patří kvalitativní techniky hodnocení veřejných projektů, tj. metoda brainstormingu (skupinové generování nápadů), modifikace brainstormingu je metoda brainwritingu (skupina řešitelů sepíše návrhy, jiná skupina je poté hodnotí a vybere), metoda 635 (6 řešitelů, kaţdý sepíše 3 návrhy, list s návrhy se předá 5 hodnotitelům; tento postup se pětkrát opakuje, vznikne tedy 90 námětů), Diskuze 66 (6 členů týmu diskutuje 6 minut nad určitým problémem, nebo projektem), metody zjišťování názorů veřejnosti (výzkumy - přímý dotazník, poštovní rozesílání, panelové šetření; ankety - novinové, poštovní, telefonní, online). (Ochrana, 2007, 2004).
27
3.4.
Hodnocení veřejných zakázek dle české legislativy
Abychom byli schopni hodnotit veřejnou zakázku dle české právní úpravy, je nutné, aby veřejný zadavatel ustanovil hodnotící komisi, která musí mít minimálně 5 členů. Ti jsou vybíráni z veřejného seznamu hodnotitelů, který obsahuje informace o odbornosti hodnotitele. Na první schůzi hodnotící komise vybere komise ze svého středu svého předsedu a místopředsedu, dále jsou také určeni náhradníci za jednotlivé členy komise. O tomto jednání je poté sestaven protokol, jako z kaţdé další schůze komise. Vrcholným dokumentem komise je poté seznam nabídek, seřazený podle jejich hodnocení. (Zákon č. 137/2006 Sb.). Komise nejprve hodnotí splnění zákonných poţadavků a poţadavků zadavatele. Pokud tyto poţadavky uchazeč nesplnil, jeho nabídka musí být vyřazena. Pokud nabídka splní tyto poţadavky, postupuje hodnotící komise na základě dvou moţných kritérií daných zákonem č. 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to přesněji kritérium nejniţší cenové nabídky nebo ekonomické výhodnosti nabídky. Rozhodne-li se zadavatel pro hodnocení veřejné zakázky na základě nejniţší cenové nabídky, musí komise stanovit seznam podle nabídkových cen. V případě, ţe dodavatel je plátce daně z přidané hodnoty, posuzuje cenu bez daně z přidané hodnoty a pro neplátce je nabídková cena posuzovaná s daní z přidané hodnoty. Pokud se mezi nabídkami objeví mimořádně nízká nabídková cena, vyţádá si komise písemné vysvětlení od uchazeče. Jako moţné aspekty bere komise v potaz ekonomické aspekty konstrukční metody či technologie výrobního procesu, objevení technického řešení, originalitu stavebních prací, dodávek nebo sluţeb. Pokud veřejný zadavatel udá jako základní kritérium výběru ekonomickou výhodnost nabídky, musí určit i podrobnější kritéria, podle kterých bude dále hodnotící komise rozhodovat. Takovýmto kritériem můţe být např. nabídková cena, kvalita, technické řešení, estetické a funkční vlastnosti nabídky, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postiţením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční nebo pozáruční servis. Kaţdému z těchto kritérií dále musí stanovit váhu, podle které se bude dané kritérium započítávat do celkového rozhodování.
28
4. Popis projektu Modernizace a přístavba plaveckého bazénu v Jindřichově Hradci Předmětem projektu Modernizace a přístavba plaveckého bazénu v Jindřichově Hradci (dále jen Projekt) byla rekonstrukce stávajícího plaveckého bazénu, včetně výměny technologického zařízení a přístavba relaxačního křídla, kde byl umístěn bazén s vodními atrakcemi, parní saunou a odpočinkovou terasou. Stavba se nachází na sídlišti Vajgar čp. 865 v Jindřichově Hradci. (Ţádost, 2008). Všeobecným cílem Projektu bylo odstranění zásadních nedostatků v infrastrukturní vybavenosti Jindřichohradecka, zkvalitnění a rozšíření nabídky pro trávení volného času aktivním způsobem; odstranění bariér pro zdravotně handicapované obyvatele; odstranění řady stavebních a technologických závad. Předcházející stav plaveckého bazénu měl značně nevyhovující tepelně-technické parametry, nízký komfort prostředí, malou atraktivnost, nízkou teplotu povrchů. Projekt se pokusil o sníţení ztrátovosti provozu, zvýšení nabídky volnočasových aktivit a zlepšení hygienických podmínek. Cílem dále bylo vybudování moderního zařízení, které by poskytovalo své sluţby celoročně, a doplnění poskytovaných sluţeb o novinky a zachování výuky plavání všech vrstev a věkových skupin obyvatelstva. Globálním cílem celého Projektu bylo vytvoření podmínek pro rozvoj sídelních funkcí měst a obcí. Takto stanovený cíl odpovídal regionálnímu operačnímu programu NUTS II Jihozápad, prioritní ose 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí, oblast podpory 2.2 Rozvojové projekty spádových center. Avšak tento cíl odpovídá také jiným strategicky rozvojovým dokumentů (programům) jako např. Program rozvoje Jihočeského kraje 2007-2013 v bodech lidské zdroje a sociální soudrţnost, podpora volnočasových aktivit, rozvoj urbánních prostor a řešení vnitřních problémů měst. Jiným rozvojovým programem je program mikroregionu Jindřichohradecka v bodech kvalita ţivota a podpory sportu jako součásti ţivota. V porovnání s ostatními projekty Jindřichova Hradce byl
tento projekt jedním
z nejnákladnějších. Celkové výdaje na realizaci tohoto projektu byly 181.510.488,60 Kč. Do těchto nákladů spadají poloţky jako technické zhotovení stavby, stavba parkoviště,
29
pořízený dlouhodobý majetek, samostatné movité věci, drobný dlouhodobý majetek, zaškolení personálu. Jednou z nejdůleţitějších součástí této částky byly také náklady na projektovou dokumentaci, na kterou byly vynaloţeny téměř tři miliony. Další částky tvořily poloţky jako technický dozor investora, reţijní náklady, účetní audit a podstatnou částku tvořilo DPH. Je zřejmé, ţe takto nákladný projekt by město nemohlo zrealizovat samo, na základě vypracování ţádosti o příspěvek (ţadatelem bylo město Jindřichův Hradec v té době zastupováno starostou Ing. Karlem Matouškem a místostarostou Ing. Pavlem Vejvarem) zn. CZ.1.14/2.2.00/03.00994
získalo
dodatečný
kapitál
z
fondů
Evropské
unie
z regionálního operačního programu z druhé prioritní osy Stabilizace a rozvoj měst a obcí, přesněji Rozvojové projekty spádových území. Po přezkoumání ţádosti město obdrţelo k dispozici částku ve výši 55.136.184,34 Kč, ze které po vyúčtování bylo proplaceno méně a to 54.799.675,58 Kč. Dále na pokrytí investice získalo město investiční dotaci ze státního rozpočtu ve výši 4.835.265,49 Kč. Ostatní způsobilé i nezpůsobilé náklady investice pokrylo město, přesná částka výdajů města činí 121.875.547,9 Kč. Do tzv. nezpůsobilých nákladů spadají částky jako projektová dokumentace stavby, technický dozor investora, ekonomické a technologické poradenství, reţijní náklady, účetní audit a platba DPH. (Ţádost o příspěvek, 2008).
Příspěvek ze strukturálních fondů Státní rozpočet Příspěvek obce Celkové nezpůsobilé výdaje projektu Celkové výdaje projektu
Rozpočet dle ţádosti 55 136 184,36 Kč 4 863 815,34 Kč 64 838 007,21Kč 1 500 Kč 124 839 506,91 Kč
Proplaceno 54 799 675,58 Kč 4 835 265,49 Kč 44 670 463,14 Kč 77 205 111,79 Kč 181 510 489 Kč
Tabulka 4 - Rozpočet a čerpání nákladů (zdroj Projektová ţádost, vlastní úprava)
Aby ţadatel (město Jindřichův Hradec) získal takovýto příspěvek, musel ve své ţádosti prokázat několik splněných kritérií včetně finančního zdraví, marketingové SWOT analýzy (strenght, weaknesses, opportunities, threats - silné a slabé stránky, příleţitosti a hrozby), udrţitelnost rozvoje a také rovnost příleţitostí. V kritériu udrţitelnosti musel ţadatel prokázat, ţe tento projekt nikterak nenaruší ţivotní prostředí a bude ho co nejvíce šetřit, k tomu dopomohly nové solární kolektory a elektrovoltaické články. Dalším bodem
30
udrţitelnosti rozvoje byla ekonomická a sociální udrţitelnost. Dále také ţadatel prokázal, ţe projekt nebude mít negativní vliv na rovné příleţitosti, u kterých uvedl, ţe projekt obsahuje vybudování zařízení, které zlepší pohyb osob se sníţenou mobilitou, přispěje také ke zlepšení sluţeb pro rodiče s dětmi, dále přispěje ke zvýšení prevence sociálně patologických jevů a také povede ke zlepšení pohybu osob se sníţenou orientací. Zahájení projektu Zahájení realizace projektu Ukončení realizace projektu Ukončení projektu (výstavby) Celková doba trvání projektu
1. 1. 2008 1. 11. 2008 31. 12. 2009 20. 1. 2010 24,6 měsíců
Tabulka 5 - Harmonogram projektu (Ţádost , 2008)
Hlavními cílovými skupinami tohoto Projektu byli obyvatelé spádového území Jindřichohradecka (cca 100.000 obyvatel), obyvatelé města (23.000 obyvatel), obce ve správním území Jindřichova Hradce (58 obcí), základní školy, které nabízejí moţnost plaveckého výcviku (47), ţáci základních škol (cca 35.000), tělesně handicapované osoby, rodiče s dětmi. Nad celým průběhem dohlíţel projektový tým, který se skládal z několika klíčových osob. Hlavním členem byl Zdeněk Maryška, který v průběhu realizace stavby zodpovídal a dohlíţel na výběrové řízení, vytvořil smlouvu o dílo, kterou později podepsal. Dále byl účastníkem kontrolních dnů, řídil finanční stránku projektu, zajišťoval publicitu a předával dílo do provozu. Stavební dozor zastával Vladimír Krampera, který dále zajišťoval financování projektu, zastřešoval kolaudační řízení a účastnil se na zpracování vyúčtování. Další významnou osobou byla paní Martina Pechová, která zpracovala ţádosti o podporu, zajistila také veškeré podklady pro zpracování, dále zpracovala vyúčtování dotace, vypracovala průběţné a monitorovací zprávy, shrnula účetní doklady a také zajistila účetní audit. Dále projekt zastřešovali Ing. Zdeněk Turyna a paní Zdeňka Stašková. Na realizaci Modernizace a přístavby plaveckého bazénu vyhlásilo město výběrové řízení, se zadanou projektovou dokumentací. Tuto soutěţ vyhrály spolupracující společnosti STAVCENT, a.s. a ARSTAV, s.r.o. . Projektantem byla společnost JPS Jindřichův Hradec,
31
s.r.o. S těmito společnostmi město smluvně ošetřilo město Jindřichův Hradec realizaci jako takovou (Smlouva o dílo s dvěma dodatky). I tento Projekt jako kaţdý jiný měl několik důleţitých fází, do kterých byl rozloţen. V první fázi se především rozhodovalo o Projektu v orgánech města. Dále v této fázi Projektu probíhaly činnosti jako technická příprava, vypracování celkové projektové dokumentace (Architektonicko-stavební řešení, Poţární zabezpečení objektu, Výkaz výměr, Elektroinstalace, Vzduchotechnika, Ústřední topení, Ozvučení a evakuační rozhlas, Bazénové technologie, Závlahový systém), změna územního plánu, zařazení investiční činnosti do rozpočtu města v roce 2009, podání ţádosti o grant z Evropské unie z Regionálního operačního programu ROP NUTS II, vypsání výběrového řízení, smluvní ošetření investiční akce s dodavatelem stavebních prací. Následující druhá fáze, a to fáze investiční, probíhala především ve formě stavby samotné. Další činnosti, které se během této fáze odehrávaly byly zkušební provoz, kolaudace stavby, autorský dohled, technický dozor investora, marketing a publicita projektu, kontrolní činnost formou kontrolních dnů. V závěru druhé fáze Projektu vzniklo vyúčtování a závěrečná zpráva stavby. Třetí a závěrečnou fází bylo personální zajištění chodu zařízení, drobné opravy a reinvestice, údrţba provozu a s provozem spojené zaškolení personálu. V průběhu Projektu byly odstraněny veškeré rozvody a byly nahrazeny novými. Proběhlo vybourání téměř všech konstrukcí, došlo k opravě podkladových vrstev podlah. Zdivo v nových příčkách bylo izolováno proti vlhkosti, došlo k celkovým opravám omítek, obkladů a dlaţeb. V návaznosti na rekonstrukci došlo ke změnám prostor saun, masáţí, kadeřnictví a kosmetiky. Samozřejmostí byla rekonstrukce původního plaveckého bazénu. Obvod stavby byl zateplen a obloţen pohledovými panely, dále došlo k výměně oken. Prosklené části fasády byly řešeny osazenými hliníkovými rámy s vloţenými izolačními skly. Střecha byla lépe tepelně izolována a došlo také ke zvýšení solárního systému na celkový počet 46 panelů. Ve výsledku došlo také ke kompletní rekonstrukci bazénové technologie a rozšíření technologie pro relaxační část bazénu. Díky tomuto projektu byly modernizovány i prostory jako šatny, sprchy a osušovny. Přístavba dala domov novému relaxačnímu bazénu. V suterénu budovy je dále nově provozováno vaničkové koupání
32
pro kojence, centrum s bylinnou, finskou a infra saunou, kadeřnictví, masáţní centrum a kosmetika. Dále v budově nově najdeme mokrý a suchý bufet. Rekonstrukcí bazénu vzniklo moderní sportovně rekreační zařízení, které nabízí různé sportovní a rekreační sluţby. Toto zařízení bylo hned po zařazení investice do majetku města pronajato za částku 1.522.500 Kč ročně původně společnosti SPORTRELAX s.r.o., jejímţ 100% vlastníkem bylo město Jindřichův Hradec, a která provozovala další sportovní zařízení na území města. Později se společnost SPORTRELAX s.r.o. sloučila s další společností, kterou taktéţ vlastnilo město Jindřichův Hradce MIHOS s.r.o. a vznikla nová společnost, která v současnosti provozuje všechny sportovní a rekreační zařízení na tomto území, a to Sluţby města Jindřichův Hradec s.r.o. . Dále také poskytuje i pohřební sluţby, provozuje krematorium, silniční motorovou dopravu, podniká v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady, poskytuje masérské, rekondiční a regenerační sluţby a hostinskou činnost. (ARES, 2013).
Veřejnost Plavecká škola Ostatní organizace Návštěvnost celkem za rok
Před rekonstrukcí 61 574 18 465 21 923 101 962
Po rekonstrukci 114 007 34 126 40 669 188 802
Tabulka 6 - Návštěvnost bazénu (vlastní úprava, projektová dokumentace)
Z předcházející tabulky je zřejmé, ţe Projekt byl úspěšný, co se počtu návštěvníků (klientů) modernizovaného zařízení týče. Hodnoty před rekonstrukcí vznikly z průměrných hodnot z let 2003 aţ 2007. Hodnoty po rekonstrukci jsou získané z dokumentů poskytnutými plaveckým bazénem za období prosinec 2011 aţ listopad 2012. Pod proměnnou Ostatní organizace se skrývají střední a základní školy (celkem 31 škol), OKNA o.p.s., kurzy pro batolata, cvičící ţeny, VŠE, přesněji Univerzitní sportovní klub a plavecké hodiny, jiné kurzy a návštěvy sauny. Avšak návštěvnost není jediným ukazatelem vývoje plaveckého bazénu po modernizaci. Jiným ukazatelem mohou být např. akce, které bazén nabízí a pořádá. Příkladem těchto sportovních událostí jsou akce jako Okresní školní plavecká olympiáda pro ZŠ a SŠ, Přebory Jihočeského kraje nejmladšího ţactva, Dětský den v bazénu, Závody v Triatlonu, Den otevřených dveří, Léto u vody, Plavecká soutěţ
33
měst anebo Zimní přebor Jihočeského kraje v plavání ţáků, dorostu, muţů a ţen. Mimo tyto akce pořádá plavecký bazén také kurzy plavecké školy od nejmenších (vaničkové plavání, kojenci a batolata), přes ţáky a dorost (letní prázdninové kurzy, odpolední kurzy, kurzy pro MŠ, předplaveckou výuku, základní výuku a zdokonalovací kurzy pro ZŠ a SŠ, kurzy pro speciální školy) aţ po kurzy plavání pro dospělé. Základní ceny vstupného jsou pro návštěvníky stanoveny na 90 Kč za hodinu pro dospělého, 45 Kč pro skupinu Junioři (mladší 18 let a výšky od 110 do 160 cm), děti od 1 roku do výšky 110 cm mají vstup zdarma. Dále také plavecký bazén umoţňuje rodinné vstupné (viz příloha - Vstupné). Nebyla opomenuta ani publicita celého projektu, která probíhala jiţ od prvopočátku projektu především ze strany vedení města a mluvčí městského úřadu, kteří vydávali a poskytovali tiskové a mediální zprávy novinářům. Další informace o vznikajícím a probíhajícím projektu našli obyvatelé města a ostatní veřejnost na stálých informačních deskách města. Asi nejvýznamnější reklamní akcí ovšem byly billboardy, ze kterých veřejnost mohla zjistit, ţe se otevírá nový modernizovaný plavecký bazén. Na publicitu bylo vydáno z celkového rozpočtu pouze 59.000 Kč. (Ţádost, 2008).
34
5. Zhodnocení projektu Modernizace a přístavba plaveckého bazénu v Jindřichově Hradci V této kapitole praktické části provedu zhodnocení daného Projektu jak z ekonomického pohledu, tak z pohledu specifického produktu města. Uvedu strukturu dotazníku a její zdůvodnění, termín provádění průzkumu, odůvodnění počtu respondentů, vyhodnocení jednotlivých otázek a provedu CB analýzu (Cost-benefit). V další části se zaměřím na projekt modernizace jako na specifický produkt města Jindřichův Hradec a zjistím pohled na něj ze strany veřejnosti. Prozkoumám spokojenost s jádrem produktu s rozšířeným produktem a zjistím, zda cena vstupného odpovídá názoru návštěvníků se vstupným.
5.1.
Informační zdroje pro hodnocení
Hodnocení se opírá o kvantitativní zdroje finančního účetnictví, kde jsou jasně vyjádřeny náklady investiční, provozní a zároveň také přínosy ve formě trţeb ze vstupného. Dále se hodnocení taktéţ opírá o zjištění z dotazníkového šetření. Sestavený dotazník byl nejprve zkoumán na menším vzorku (15 respondentů), poté proběhla úprava do finální podoby (viz Příloha Dotazník) a samotný sběr dat. Ten probíhal v několika termínech, přesněji ve dnech 13. 5. aţ 16. 5. 2013 několik hodin denně osobně před plaveckým bazénem, dále byl po dobu od 13. 5. do 23. 5. 2013 dotazník umístěn u pokladen v plaveckém bazénu. V neposlední řadě také probíhal elektronický sběr dat na internetové adrese http://www.vyplnto.cz/databaze-dotazniku/cost-benefit-analyza-projekt/, kde byl vytvořen shodný dotazník v elektronické podobě a byl přístupný pouze uzavřenému okruhu osob, které obdrţely tento odkaz. Tato část probíhala taktéţ od 13. 5. do 25. 5. 2013. Za pomoci mého spoluţáku Tomáše Klímy při sběru dat, bylo v tomto průzkumu celkem shromáţděno 104 vyplněných dotazníků od respondentů. Ti odpovídají svým rozloţením normálnímu rozdělení české populace a také tento počet respondentů odpovídá 5% návštěvníků plaveckého bazénu ze dnů osobního dotazování před plaveckým bazénem. Dotazník byl sestaven na základě obdobných dotazníkových šetření, zjišťující podklady pro CBA analýzu. (Hájčíková, 2006; Vavrečka, 2009). Vytvořený dotazník se skládá z úvodní základní části a dalších 4 částí, které se jiţ podrobněji zabývají jednotlivými
35
okruhy, kaţdá část řeší specifický tematický okruh. První část se zabývá finančním ohodnocením provedených změn v plaveckém bazénu. Druhá část hodnotí jádro produktu, a tedy plavecký bazén jako takový, ve třetí části respondenti hodnotí tzv. rozšířený produkt, coţ jsou další rozšiřující nebo navíc poskytované sluţby. A v poslední čtvrté části se poté hodnotí komunikace s veřejností a distribuce ve formě otevírací doby a dostupnosti. Tato struktura odpovídá marketingovému pojetí, které je v tomto případě zastoupeno čtyřmi hlavními nástroji, a to produktem, cenovou politikou, komunikačním mixem a distribucí. Úvodní část je klasicky sestavena pro všeobecný popis respondentů, kde se nachází proměnné jako pohlaví (muţ x ţena), věk (do 25 let x 26-60 let x více neţ 60 let), vzdělání (základní x střední x vysokoškolské) a bydliště (Jindřichův Hradec x okres Jindřichův Hradec x jiné s upřesněním vzdálenosti v km) respondenta a také četnost jeho návštěv v místním plaveckém bazénu s moţnostmi 1x měsíčně, 2x měsíčně, 1x týdně, častěji neţ 1x týdně a jiná s upřesnění počtu. Z odpovědí respondentů na tyto otázky je moţné určit normální rozdělení respondentů, jejich místní příslušnost a případně jsou odpovědi vyuţity při dalších výpočtech přínosů projektu.
Graf 1 - Relativní vyjádření odpovědí vyplývající ze základní části dotazníku
Z předcházejícího je zřetelné, ţe rozloţení dat proměnných Pohlaví a Vzdělání zhruba odpovídá klasickému rozdělení české populace. Proměnná Věk se od běţného odlišuje především z důvodu produktu, který je nabízen, a to jsou sluţby plaveckého bazénu, které
36
jsou spojeny se sportovními aktivitami, které jsou dle grafu v tomto případě nejčastěji vyuţívány generací do 25 let věku. Co se týče dalších proměnných zkoumaných v základní části dotazníku, které jsou Bydliště a Četnost návštěv, jsou prezentovány v následující tabulce. Bydliště respondentů Počet respondentů 41 47 16
Četnost návštěv v bazénu Varianta Jindřichův Hradec Jiné Okres J. Hradec
Počet respondentů 19 18 19 10 38
Varianta 1x měsíčně 2x měsíčně 1x týdně Častěji neţ 1x týdně Jiná
Tabulka 7- sumarizované výsledky proměnných Bydliště a Četnost návštěv bazénu
Dále u proměnné Bydliště ve variantě Jiné je vzdálenost v průměru těchto respondentů 158 km od Jindřichova Hradce. V případě proměnné Četnosti návštěv dále respondenti upřesňovali varianty Častěji neţ 1x týdně (v průměru poté vyšlo, ţe tato skupina respondentů navštěvuje plavecký bazén 3x týdně) a varianta Jiná navštěvuje plavecký týden zhruba čtyřikrát ročně (viz příloha - Datová matice).
5.2.
CBA analýza
Jak z teoretické části vyplývá, manaţerská metoda hodnocení CBA analýza poměřuje náklady (investiční, provozní a ostatní) s přínosy. Obě předcházející proměnné musí být finančně ohodnoceny. Pro provedení CBA analýzy jsou zvaţovány náklady způsobilé a nezpůsobilé z investiční fáze a provozní náklady z průběhu ţivotnosti Projektu. Druhou zvaţovanou proměnnou jsou přínosy, které jsou vyjádřeny v dokumentaci Projektu.
NÁKLADY Náklady můţeme v případě bazénu rozdělit do několika typů. Aby některé náklady nebyly zahrnuty vícekrát, byly vymezeny tyto typy nákladů: způsobilé, nezpůsobilé a provozní. Do těchto skupin mohu zahrnout všechny vzniklé náklady v průběhu celého Projektu od předinvestiční fáze aţ po ukončení Projektu, které můţe nastat aţ se skončením ţivotnosti celé investiční akce.
37
Náklady Projektu Proplacené způsobilé náklady Proplacené nezpůsobilé náklady Celkové investiční náklady Roční provozní náklady
104 305 377,21 Kč 77 205 111,79 Kč Ʃ 181 510 489 Kč 19 321 836,04 Kč
Tabulka 8 - Jednotlivé náklady investičního projektu modernizace bazénu (Ţádost, 2008; Účetní výkaz)
Souvisejícím problémem s provozními náklady je jejich postupné narůstání s plynutím ţivotnosti projektu, s jeho opotřebováním a následnou údrţbou, ať uţ preventivními náklady, běţnými nebo havarijními náklady. Dále je nezbytně nutné uvést, zda bude při výpočtu pouţita metoda, která bude nebo nebude respektovat roli času, a tedy zda bude pouţíván ukazatel úročitele, případně odúročitele. S tím dále také souvisí problematika inflace, se kterou by se při takto dlouhé ţivotnosti projektu mělo taktéţ počítat. Avšak tyto proměnné (úroková míra a inflace) jsou velmi obtíţně odhadnutelné. investiční fáze 2008
2010
ţivotnost Projektu
2012
2019
Obrázek 4 - vývoj projektu od zahájení stavby po předpokládané ukončení ţivotnosti projektu
Z důvodu metody hodnocení respektující čas je potřebné určit, k jakému termínu bude současná hodnota jak nákladů, tak i přínosů aktualizována (úročena případně odúročena). V tomto případě byla zvolena moţnost aktualizovat veškeré částky k roku 2012, ze kterého byly vyuţity finanční dokumenty o provozních nákladech, dále také byla pouţita úroková sazba a inflace z tohoto roku. (ČSÚ, 2013; MMR, 2013). Náklady investiční fáze byly vynaloţeny v průběhu roku 2009, tyto budou tedy úročeny po dobu dvou let k aktualizovanému roku 2012. 𝑅𝑈𝑀 = (𝑁𝑈𝑀 − 𝐿)/1 + 𝐿 𝑅𝑈𝑀 = (0,0384 − 0,033)/1 + 0,033 𝑅𝑈𝑀 = 0,00523 = ˃ 0,523%
(č. 6)
𝐹𝑉𝐼 = 𝑃𝑉𝐼 𝑥(1 + 𝐼)𝑛 𝐹𝑉𝐼 = 181510489 𝑥 (1 + 0,00523)3 𝐹𝑉𝐼 = 184373309,1 𝐾č
38
Provozní náklady budou první dva roky úročeny z důvodu aktualizace k roku 2012 a na následujících osm let ukazatel odúročitel, za jehoţ pomoci taktéţ bude uvedena odpovídající hodnota budoucích nákladů k současnému roku 2012. 𝐹𝑉𝑂𝐶 = 19321836 𝑥 (1 + 0,00523)2 + 19321836 𝑥 (1 + 0,00523) 𝐹𝑉𝑂𝐶 = 38947360,11 𝐾č Provozní náklady (OC - Operating costs) za rok 2010 a 2011 úročené k roku 2012 jsou celkem 38 947 360, 11 Kč. Náklady roku 2012 zůstanou neúročeny, jelikoţ jejich hodnota odpovídá té současné. Od následujícího roku budou provozní náklady diskontovány a
budou tak přivedeny
do stejné hodnoty v roce 2012. 𝑃𝑉𝑂𝐶 = 𝐹𝑉𝑂𝐶 𝑥 (1 + 𝐼) − 𝑁 𝑃𝑉𝑂𝐶 = 19321836 + 19321836𝑥 1 + 0,00523 + 19321836𝑥 1 + 0,00523 −7 𝑃𝑉𝑂𝐶 = 132467183 𝐾č
−1
+⋯
Po sečtení předcházejících aktualizovaných hodnot (investičních nákladů a provozních nákladů) k roku 2012 vychází, ţe současná hodnota investičních a provozních nákladů plaveckého bazénu je celkem vyjádřena částkou ve výši 375 109 688, 3 Kč. Je nutné brát na zřetel, ţe tato hodnota je do značné míry orientační, jelikoţ není moţné určit přesný vývoj zvyšování nákladů na provoz, které se s postupující ţivotností budou zajisté také zvyšovat. Úroková míra a inflace je také omezená ve své vypovídací schopnosti, pro všechny roky jsou pouţity stejné hodnoty těchto proměnných z roku 2012, jelikoţ předpovídání jejich vývoje by bylo velmi obtíţné a do značné míry nepřesné.
PŘÍNOSY Přínosy budou vyjádřeny za pomocí první části otázek z dotazníkového šetření, které za pomoci váţeného aritmetického průměru budou převedeny na celkovou návštěvnost, která je povaţována za objektivní proměnnou. Dalším druhem přínosů tohoto projektu jsou trţby plaveckého bazénu ze vstupného. Všechny benefity poté budou stejně jako náklady převedeny do aktualizovaného roku 2012. (Podrobné přepočty jsou uvedeny v příloze).
39
Odpovědi první části dotazníku 60%
54%
50%
44%
40% 30% 20%
33%32%
29%30% 18%
15%
14%
19%
16%
8%
10%
31%
27% 15% 5%
4%
4% 0%
2%
0% Otázka č. 1
Otázka č. 2
Otázka č. 4
Otázka č. 6
Název osy Graf 2 Relativní vyjádření odpovědí na otázky č. 1, 2, 4 a 6
Absolutní vyjádření odpovědí na otázky č. 1, 2, 4 a 6 Varianta/Počet respondentů 1. varianta 2. varianta 3. varianta 4. varianta 5. varianta
Otázka č. 1 16 30 31 19 8
Otázka č. 2 15 34 33 17 5
Otázka č. 4 56 28 15 4 0
Otázka č. 6 46 32 20 4 2
Tabulka 9 - Absolutní vyjádření odpovědí na první část dotazníku
Po přepočtu jednotlivých odpovědí na základě váţeného průměru relativních četností (viz příloha - Přepočet) bylo zjištěno, ţe v případě první otázky, která se zabývá příspěvku k jednomu vstupu, díky kterému by se zvýšil komfort, by zvýšený přínos činil ročně 2 081 372, 5 Kč. To činí po převedení do současné hodnoty k roku 2012 částku ve výši 38 987 362, 9 Kč. V případě druhé otázky, která finančně ohodnocuje taktéţ na jeden vstup teoretickou přestavbu na bezbariérové zařízení plaveckého bazénu, byla tato přezkoumána a přepočtena na základě váţené odpovědi respondentů na celkový roční příjem 1 947 260 Kč, coţ po aktualizaci k roku 2012 činí finančně vyjádřenou hodnotu ve výši 19 222 465, 3 Kč.
40
Na otázku č. 3 týkající se jednorázových příspěvků na vybudování moderního zařízení s moţností volné odpovědi bylo zjištěno, ţe kaţdý návštěvník je ochoten v prvním roce přispět 113,4 Kč, coţ činí celkový přínos 21 406 348, 6 Kč. V otázce č. 4 byla řešena problematika úspor z cestovního času a nákladů spojených s ním. Tyto úspory respondenti ohodnotili na 32 623 640,5 Kč ročně. Po následujícím přepočtu na současnou hodnotu za dobu ţivotnosti bazénu celkem činí 322 045 744 Kč. Pátá
otázka
zjišťovala
jednorázové
příspěvky návštěvníků,
které
by
přispěly
k neznečišťování ţivotního prostředí a jeho zachování. Tuto otázku respondenti průměrně ohodnotili částkou ve výši 94, 6 Kč. Celkově tento benefit činí 17 857 152, 3 Kč. Co se týče reálných přínosů, zjištěných z účetních výkazů plaveckého bazénu, které jsou vyjádřeny veličinou celkových trţeb ze vstupného, je celková diskontovaná výše těchto benefitů 119 978 490, 3 Kč. Benefity Projektu Zkoumaná proměnná Otázka č. 1 Otázka č. 2 Otázka č. 3 Otázka č. 4 Otázka č. 5 Trţby z provozu Ʃ
Zjištěná hodnota (v Kč) 2081 372, 5 1 947 260 113, 4 32 623 640, 5 94,6 13 332 130, 3
Přepočtená hodnota (v Kč) 38 987 362, 9 19 222 465, 3 21 406 348, 6 322 045 744 17 857 152, 3 119 978 490, 3 539 497 563, 4 Kč
Tabulka 10 - Celková suma přínosů projektu
Celkový finančně vyjádřitelný aktualizovaný přínos realizace tohoto projektu k roku 2012 činí 539 497 563, 4 Kč. Tuto částku dále porovnáme s celkovými aktualizovanými náklady, a tím bude ekonomicky vyjádřena vhodnost realizace tohoto projektu.
41
CBA analýza
41,01% 58,99%
Náklady Benefity
Graf 3 - Grafické znázornění celkových nákladů a benefitů projektu rekonstrukce plaveckého bazénu
Náklady = 375 109 688, 3 Kč ˂ Přínosy = 539 497 563, 4 Kč
Z předcházejících výpočtů a grafu je zřejmé, ţe celkové náklady tohoto projektu vyjádřené metodou respektující faktor času, jsou 375 109 688, 3 Kč. Dále je taktéţ zřetelné, ţe celkové aktualizované příjmy k roku 2012 jsou v celkové výši 539 497 563, 4 Kč. Po porovnání těchto dvou částek je jednoznačné, ţe tento projekt je zjevně přínosový, a tedy vhodný k realizaci, jelikoţ benefity tohoto projektu jsou více neţ 1,4x vyšší neţ náklady. Další skutečností vycházející z teoretických poznatků, která odůvodňuje realizaci, je ukazatel čistého přínosu projektu očištěný o faktor času, který musí být vyšší neţ 0. Čistý přínos projektu Modernizace a přístavba plaveckého bazénu odpovídá částce 164 387 875, 1 Kč, coţ rozhodně splňuje teoretické kritérium stanovené v odborné literatuře profesora Ochrany (2007).
42
5.3.
Zhodnocení produktu z pohledu veřejnosti
Dále je vyjádřeno opodstatnění stanovené ceny vstupného do plaveckého bazénu. Toto bylo zjištěno ze šesté otázky z části finančního hodnocení projektu, v níţ byla poloţena otázka, jakou částku by byli respondenti ochotni zaplatit za vstup do plaveckého bazénu.
Výše vstupného do bazénu 3,85%1,92%
19,23% 80 Kč 44,23%
81-90 Kč 91-12 Kč 121-150 Kč více než 150 Kč
30,77%
Graf 4 - Relativní vyjádření odpovědí na otázku výše vstupného do rekonstruovaného plaveckého bazénu
Současná cena vstupného do plaveckého bazénu činí 90 Kč. Z předcházejícího grafu je zřejmé, ţe návštěvníci jsou ze 44% ochotni platit za jednu návštěvu plaveckého bazénu ve stavu po rekonstrukci 80 Kč. To by teoreticky nasvědčovalo špatnému nastavení ceny produktu. Avšak cena v rozmezí od 81 do 90 Kč (vstup v současnosti 90 Kč) odpovídá respektování i ostatních skupin, které vyjádřily souhlas i s mnohem vyšší cenou, jak je taktéţ zřejmé z grafu, ţe více neţ polovina návštěvníků by byla ochotna platit více neţ 81 Kč. Plavecký bazén má tedy cenu vhodně nastavenu.
Spokojenost návštěvníků s nabízenými sluţbami Tuto skutečnost lze hodnotit na základě získaných dat z dotazníkového šetření, které se v částech 2, 3 a 4 zabývalo hodnocením jádra produktu, rozšířeného produktu, coţ
43
představuje další poskytované sluţby bazénu, a v další části se zaobíralo také distribucí a komunikací s veřejností. V druhé části mohli respondenti šetření odpovídat pouze ve formě uzavřených odpovědí s moţnostmi hodnotit danou otázku příslušnou známkou jako ve škole, tedy 1 aţ 5.
Hodnocení jádra produktu 60 51 50
52
50
46
39
40
29
28
26
30 20
49
46
18
19
18
13 1
1
Otázka č. 1
Otázka č. 2
4
19 19
17
15
12
9
6
10
22
3
5 0
1
Otázka č. 4
Otázka č. 5
5
0 Otázka č. 3
Otázka č. 6
Graf 5 - Absolutní vyjádření odpovědí respondentů na otázky druhé části dotazníku
Z průzkumu vyplývá, ţe dotazovaní návštěvníci bazénu jsou s hlavní částí zařízení, tedy plaveckého bazénu jako takového, spokojeni celkově na velmi dobré úrovni, kterou vyjádřili svým hodnocením v průměrné výši 2,237 (za jednotlivé otázky je průměr 2,5; 2,24; 2,317; 1,75; 2,24; 2,375). Nejhorší odpovědi této části získala otázka spokojenosti s novým plaveckým bazénem, dále byla značná nespokojenost s provedením sociálního zázemí, kde bylo i mnohem vyšší mnoţství vysloveně negativních odpovědí. Ve třetí části dotazníku bylo zkoumáno hodnocení respondentů na téma rozšířeného produktu, coţ představuje další nabízené sluţby nad rámec plaveckých drah a základního vybavení. Pod tímto rozšířeným produktem si lze představit sluţby bufetu, relaxační zónu, toboganový systém, parní komory a sauny. Také v této části bylo celkem šest otázek s uzavřenými odpověďmi a polouzavřenými otázkami.
44
Všechny odpovědi byly taktéţ hodnoceny jako ve škole v rozmezí 1 aţ 5. Avšak tato část měla výjimku otázku č. 3, kde respondenti měli polouzavřenou nabídku odpovědí (viz příloha -Dotazník).
Rozšířený produkt 60 51
48
50 41 40
46 42
39
35 31 27
30
27 23
20 10
17
15
13
13
12 7
6
3
0
7
6
10
0
0
0 Otázka č. 1
Otázka č. 2
Otázka č. 4
Otázka č. 5
Otázka č. 6
Graf 6 - Absolutní vyjádření odpovědí na otázky třetí části dotazníku
V porovnání s předcházející druhou částí je spokojenost s rozšířeným produktem, který nabízí další sluţby o 0,3478 horší. Celková průměrná spokojenost s dalšími nabízenými sluţbami odpovídá tedy výši 2,5848, coţ by po zaokrouhlení a školním vyjádření byla známka dobrá (tedy za známku 3). V případě třetí otázky, této části respondenti odpovídali v reakci na druhou otázku, a tedy pokud nejsou úplně spokojeni s nabízenými sluţbami, z jakého
důvodu
to
takto
je.
Moţnosti
odpovědí
byly
nedostačující
kvalita
(15 respondentů), chybějící sluţby (36 respondentů), nízké kapacity (32 respondentů) anebo jiný důvod (9 respondentů. Pod jiným důvodem se skrývají odpovědi jako špatné převlékárny, nepropracovaný systém toboganu, studená voda ve vířivé vaně, malý prostor a kapacita páry. Dalšími poznatky z této části produktu byl například nedostatečný počet vířivých van (3x zmíněno) a výkonnost fukarů v osušovnách (7x). Závěrečná část dotazníku zkoumala spokojenost návštěvníků s otevírací dobou, dostupností bazénu, webovými stránkami a další komunikací s veřejností.
45
Hodnocení komunikace a distribuce 45
42
41
40
35
39
37
33
35 30
27
27 24
25
20
20
17 12
9
10 5
14 14
13
15
9
2
2
0
0 Otázka č. 1
Otázka č. 2
Otázka č. 3
Otázka č. 4
Graf 7 - Absolutní četnosti odpovědí hodnocení komunikace a distribuce
První dvě otázky představují dotazy na komunikaci s veřejností, ve formě webových stránek a celkové informovanosti o produktu plaveckého bazénu včetně blíţících se akcí a aktivit v něm. V této části byla respondenty vyjádřena značná nespokojenost oproti ostatním zkoumaným proměnným. Průměr této proměnné (komunikace s veřejností) odpovídá hodnota 3,2 (otázka č. 1 - 3,4 a otázka č. 2 - 2,99). Spokojenost s distribucí, a tedy otevírací dobou a dostupností produktu, je celkově 2,31. Další nápady, postřehy, poznatky nebo názory, které respondenti uvedli v otevřených otázkách byly např. "Rekonstrukce bazénu špatně provedená, nevhodná dlažba - klouže, odpadává obklad a nerezavé zařízení koroduje, přepadové kanálky jeví známky plísně.". Několikrát taktéţ byla zmíněna cena vstupného, kterou by návštěvníci rádi rozdělili na skutečnou návštěvu pouze plaveckého bazénu (drah na plavání) a celkového vyuţití. K této odpovědi ovšem uvádím, ţe není reálná moţnost kontroly skutečné návštěvy pouze pro plavání, navíc jsou zajisté rozmělněny celkové náklady všech sluţeb do ceny jednoho vstupu.
46
5.4. Celkové zhodnocení projektu Na několika předcházejících stránkách jsem uplatnila ekonomickou
metodu (CBA
s faktorem času) a prozkoumala spokojenost veřejnosti dotazovací metodou: 1. Co se týče finanční stránky projektu, lze konstatovat vysokou přínosnost jak pro stát, město Jindřichův Hradec, tak i pro veřejnost a návštěvníky nového plaveckého bazénu. Celkový čistý přínos této investiční akce města odpovídá částce ve výši 164 387 875,1 Kč. 2. Dalším bodem zkoumání bylo vstupné do bazénu, které podle zjištěných údajů odpovídá ochotě návštěvníků platit dané vstupné. Ačkoli byla nejčastější zvolená částka vstupného 80 Kč za hodinu, bylo prokázáno, ţe více neţ polovina návštěvníků by byla ochotna platit vyšší částku. Vstupné je tedy ze strany plaveckého bazénu vhodně nastaveno ve výši 90 Kč za hodinu pro dospělého. 3. Celkové shrnutí spokojenosti s nově vzniklým produktem města Jindřichův Hradec a tedy potaţmo s investičním projektem Modernizace a přístavba plaveckého bazénu je ve školním vyjádření velmi dobré, v číselném vyjádření je to 2,49. Je tedy moţné zhodnotit spokojenost s tímto rekonstruovaným produktem, jako velmi dobrou. Tím lze povaţovat projekt za značně úspěšný a zdárně realizovaný. Pokud tedy mohu zhodnotit celkový náhled na projekt modernizace, tak si dovolím kladně ohodnotit jak předinvestiční fázi, ve které byly kvalitně zpracovány veškeré podklady, dokumentace a ţádosti o dotace a příspěvky na realizaci, tak i průběh výstavby, kde bylo provedeno několik kontrolních dnů, díky kterým bylo moţné napravit některé odchylky od plánu. Před skutečným uvedením do provozu proběhl zkušební provoz, který odhalil některé drobné nedostatky a uvedl je do očekávaného stavu. A jak z celého dotazníkového šetření a ekonomických manaţerských metod vyplývá, je s některými výjimkami Projekt velmi dobře zrealizován, coţ podtrhuje spokojenost návštěvníků zjištěná ze sesbíraných dat. Jediné, co lze vytknout a případně doporučit k nápravě, je forma komunikace s veřejností. Podle průzkumu vyjadřují dotazovaní značnou nespokojenost s přehledností a pochopitelností webových stránek a s jinými formami komunikace plaveckého bazénu. Bylo by tedy vhodné, pokud by měl být tento projekt ještě více úspěšný, vylepšit tento velmi silný marketingový nástroj propagace (komunikačního mixu).
47
Závěr Závěrem shrnuji předcházející strany celé mé práce. V teoretické části bylo přesně a dopodrobna vymezeno několik pojmů. Mezi tyto patří pojmy týkající se samosprávy a legislativních východisek pro obec, kraj a územní samosprávy. Na tomto místě se věnuji teoretickému rozdělení samospráv, jejich základních funkcí. K popisu obcí a krajů uvádím především legislativní východiska, která vymezuji především jako ústavní úpravu územních samospráv, dále se zabývám zákonem o obcích a o krajích a zákony týkajícími se rozpočtového určení daní a dalších veřejných rozpočtů. Dále práce řeší problematiku veřejných projektů a zakázek, přesné vymezení jejich rozdílu a legislativní podklady pro zadávání veřejných zakázek. V další části práce jsem podrobně vysvětlila všechny moţnosti hodnocení veřejných zakázek a projektů. K tomu jsem uvedla nákladověvýstupové metody, metody respektující faktor času a legislativou dané metody pro hodnocení veřejných zakázek. V praktické části jsem řešila hlavní výzkumný cíl především za pomocí metody CBA. Nejprve jsem popsala zkoumaný projekt Modernizace a přístavba plaveckého bazénu. Ten jsem rozebrala, určila jeho marketingový mix, a to jako produkt ve všech vrstvách, který představuje nabízené plavecké, sportovní, rekreační a relaxační sluţby; dále jeho cenovou politiku; distribuci produktu formou jeho otevírací doby a dostupnosti pro návštěvníky a poslední neopominutelnou částí byl komunikační mix. Na základě dotazníkového šetření jsem zjistila, a tudíţ byla schopna ohodnotit vhodnost a úspěšnost realizace daného veřejného projektu. Projekt finančně prokázal odůvodněnost jeho realizace, coţ jsem ověřila pomocí metody CBA. Projekt prokázal 1,4x vyšší benefity oproti nákladům. Po vyhodnocení odpovědí respondentů na výši vstupného jsem dospěla k závěru, ţe nastavení cen ve výši 90 Kč do plaveckého bazénu koresponduje s ochotou návštěvníků tuto cenu zaplatit. Dále jsem také zjistila spokojenost klientů s realizací této rekonstrukce, která odpovídá školním vyjádření hodnotou za dvě, nebo-li velmi dobře. V bakalářské práci jsem popsala Cost benefit analýzu a provedla její praktickou aplikaci na zadaný projekt Modernizace a přístavba plaveckého bazénu v Jindřichově Hradci. Po vyhodnocení finanční analýzy jsem prokázala celkovou přínosnost projektu. Jak z předcházejícího vyplývá, domnívám se, ţe cíle zadané práce byly naplněny.
48
Zdroje ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Míra inflace. [online]. [cit. 2013-06-14].Dostupné z: ˂www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace˃ HÁJČÍKOVÁ, Petra. Vlivy na ŽP jako vstup do CBA, Brno: Masarykova univerzita, 2006, Diplomová práce. Vedoucí diplomové práce HORZINKOVÁ, Eva a Vladimír NOVOTNÝ. Základy organizace veřejné správy v ČR. 2. upr. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, 233 s. ISBN 978-8073802-639. KRBOVÁ, Jana. Přednášky pro předmět Územní aspekty veřejných financí, Jindřichův Hradec, 2012 MĚSTO JINDŘICHŮV HRADEC, Žádost o grant. Pechová M.2008. k nahlédnutí MěÚ Jindřichův Hradec MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY, O změnách v zákoně 250/2000 Sb. o rozpočtovém
určení
daní. [online].
[cit. 2013-04-14].
Dostupné
z:
˂http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_70506.html?year=2012 ˃ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR, Průměrná úroková sazba za rok 2012 a výše státní podpory hypotečního úvěrování platné pro období od 01.02.2013 do 31.01.2014. Praha. [online]. [cit. 2013-06-14].Dostupné z: ˂www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-abytova-politika/Bytova-politika/Informace-Udalosti/Prumerna-urokova-sazba-za-rok-2012-a-vyse-statni-p˃
MUSIL, Martin. Přednášky pro předmět Veřejná ekonomika. Jindřichův Hradec, 2008 OCHRANA, František. Veřejné výdajové programy, veřejné projekty a zakázky: jejich tvorba, hodnocení a kontrola. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 219 s. ISBN 978-80-7357-644-8. OCHRANA, František. Manažerské metody ve veřejném sektoru: teorie, praxe a metodika uplatnění. 2., upr. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2007, 178 s. ISBN 978-80-86929-23-1.
49
OCHRANA, František. Efektivnost zabezpečování vybraných veřejných služeb na úrovni obcí: teorie, praxe a metodika uplatnění. 2., upr. a rozš. vyd. Praha: Oeconomica, 2007, 149 s. ISBN 978-80-245-1259-4. OCHRANA, František. Hodnocení veřejných projektů a zakázek. 3., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2004, 195 s. ISBN 80-735-7033-5. OCHRANA, František. Veřejné zakázky. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2004, 173 s. ISBN 80861-1979-3. PAVEL, Jan. Veřejné zakázky v České republice. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2009, 105 s. Studie (Národohospodářský ústav Josefa Hlávky). ISBN 80-8672947-8. PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 587 s. ISBN 978-807-3576-141. PEKOVÁ, Jitka a kol. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008, 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5. PIROŢEK, Pomůcka pro distanční studenty předmětu Projektový management, Jindřichův Hradec,
2008,
[online].
[cit. 2013-02-22].
Dostupné
z:
˂https://home1.fm.vse.cz/oneNet/NetStorage/KLOKAN/PED/KMH/verejny/pirozek/6MP396/dist%20pomu cka6MP_396%20(2).pdf˃
STAVCENT
a.s.
MF
ČR. ARES [online].
[cit. 2013-04-14].
Dostupné
z:
˂http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ares/darv_rzp.cgi?ico=26043335&jazyk=cz&xml=1&rozsah=0˃ Ústava České republiky, č. 1/1993 Sb. čl. 99 - 105 VAVREČKA, Martin. Kvantifikace ekonomických dopadů regionálních rozvojových projektů - Doprava. Brno: Masarykova univerzita, 2009, Diplomová práce, Vedoucí diplomové práce Ing. Petr Halámek, PhD. Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách: Koncesní předpisy. Ostrava: Sagit, 2012, č. 914.
50
Seznam grafů, obrázků, rovnic a tabulek GRAF 1 - RELATIVNÍ VYJÁDŘENÍ ODPOVĚDÍ VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZÁKLADNÍ ČÁSTI DOTAZNÍKU....................................................... 36 GRAF 2 RELATIVNÍ VYJÁDŘENÍ ODPOVĚDÍ NA OTÁZKY Č. 1, 2, 4 A 6 ................................................................................ 40 GRAF 3 - GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ CELKOVÝCH NÁKLADŮ A BENEFITŮ PROJEKTU REKONSTRUKCE PLAVECKÉHO BAZÉNU ............... 42 GRAF 4 - RELATIVNÍ VYJÁDŘENÍ ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU VÝŠE VSTUPNÉHO DO REKONSTRUOVANÉHO PLAVECKÉHO BAZÉNU ......... 43 GRAF 5 - ABSOLUTNÍ VYJÁDŘENÍ ODPOVĚDÍ RESPONDENTŮ NA OTÁZKY DRUHÉ ČÁSTI DOTAZNÍKU ......................................... 44 GRAF 6 - ABSOLUTNÍ VYJÁDŘENÍ ODPOVĚDÍ NA OTÁZKY TŘETÍ ČÁSTI DOTAZNÍKU................................................................ 45 GRAF 7 - ABSOLUTNÍ ČETNOSTI ODPOVĚDÍ HODNOCENÍ KOMUNIKACE A DISTRIBUCE .......................................................... 46 OBRÁZEK 1 - PROJEKT VERSUS ZAKÁZKA (VLASTNÍ) ...................................................................................................... 15 OBRÁZEK 2 - SCHÉMA PROJEKTU (OCHRANA, 2007) ................................................................................................... 16 OBRÁZEK 3 - SCHÉMA FÁZÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY (VLASTNÍ) ............................................................................................... 20 OBRÁZEK 4 - VÝVOJ PROJEKTU OD ZAHÁJENÍ STAVBY PO PŘEDPOKLÁDANÉ UKONČENÍ ŽIVOTNOSTI PROJEKTU ........................... 38 TABULKA 1 - POMĚR FINANCÍ VYNALOŽENÝCH NA VZ A HDP ČR V LETECH 2008 AŽ 2009 ( MMR ČR, VLASTNÍ) ................... 14 TABULKA 2 - DRUHY NÁKLADOVÉ-VÝSTUPOVÝCH METOD (OCHRANA, 2007, 2001; VLASTNÍ ZPRACOVÁNÍ) ........................... 23 TABULKA 3- VÁŽENÉ UŽITNOSTI DANÝCH VARIANT, METODA CUA (OCHRANA, 2001, STR. 55) .......................................... 25 TABULKA 4 - ROZPOČET A ČERPÁNÍ NÁKLADŮ (ZDROJ PROJEKTOVÁ ŽÁDOST, VLASTNÍ ÚPRAVA) ............................................ 30 TABULKA 5 - HARMONOGRAM PROJEKTU (ŽÁDOST , 2008) .......................................................................................... 31 TABULKA 6 - NÁVŠTĚVNOST BAZÉNU (VLASTNÍ ÚPRAVA, PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE) ....................................................... 33 TABULKA 7- SUMARIZOVANÉ VÝSLEDKY PROMĚNNÝCH BYDLIŠTĚ A ČETNOST NÁVŠTĚV BAZÉNU............................................. 37 TABULKA 8 - JEDNOTLIVÉ NÁKLADY INVESTIČNÍHO PROJEKTU MODERNIZACE BAZÉNU (ŽÁDOST, 2008; ÚČETNÍ VÝKAZ) ............. 38 TABULKA 9 - ABSOLUTNÍ VYJÁDŘENÍ ODPOVĚDÍ NA PRVNÍ ČÁST DOTAZNÍKU...................................................................... 40 TABULKA 10 - CELKOVÁ SUMA PŘÍNOSŮ PROJEKTU ...................................................................................................... 41
Seznam příloh
Přepočet přínosy
Dotazník
Náklady a trţby plaveckého bazénu
Fotografie plaveckého bazénu a jeho rekonstrukce
Ceník vstupného
51
Přílohy Přepočet přínosů Návštěvnost za rok - 188 802 Počet respondentů - 104 Otázka č. 1 - Komfort B - Přepočet na C - Příspěvek k celkové jednomu vstupu návštěvníky (v Kč) 29 038 0 54 469 4,5 56 282 13 34 494 21,5 14 519 25 188 802
16x 0 Kč 30x 1-8 Kč 31x 9-17 Kč 19x 18-25 Kč 8x více neţ 25Kč Ʃ
A - Relativní vyjádření (v %) 15,38 28,85 29,81 18,27 7,69 100
15x 0 Kč 34x 1-8 Kč 33x 9-17 Kč 17x 18-25 Kč 5x více neţ 25Kč Ʃ
Otázka č. 2 - Bezbariérový přístup A - Relativní B - Přepočet na C - Příspěvek k vyjádření celkové jednomu vstupu (v %) návštěvníky (v Kč) 14,42 27 225 0 32,69 61 719 4,5 31,73 59 907 13 16,35 30 869 21,5 4,81 9 082 25 100 188 802
56x do 150 Kč 28x 151-200 Kč 15x 201-250 Kč 4x 251-300 Kč 0x více neţ 300Kč Ʃ
Otázka č. 4 - Úspory z cestovního času A - Relativní B - Přepočet na C - Příspěvek k vyjádření celkové jednomu vstupu (v %) návštěvníky (v Kč) 54,38 102 671 150 27,18 51 316 175,5 14,56 27490 225,5 3,88 7325 275,5 0 0 300 100 188 802
46x 80 Kč 32x 81-90 Kč
A - Relativní vyjádření (v %) 44,23 30,77
Otázka č. 6 - Vstupné B - Přepočet na C - Příspěvek k celkové jednomu vstupu návštěvníky (v Kč) 83 507 80 58 094 85,5
D - Přínos za rok (v Kč; BxC) 0 245 111,5 731 666 741 621 362 975 2 081 372, 5
D - Přínos za rok (v Kč; BxC) 0 277 735, 5 778 791 663 683, 5 227 050 1 947 260
D - Přínos za rok (v Kč; BxC) 15 400 650 9 005 958 6 198 995 2 018 037, 5 0 32 623 640,5
D - Přínos za rok (v Kč; BxC) 6 680 560 4 967 037
52
20x 91-120 Kč 4x 121-150 2x více neţ 150 Kč Ʃ
19,23 3,85 1,92 100
36 307 7 269 3 625 188 802
105,5 135,5 151
3 830 388,5 984 949,5 547 375 17 010 310
Přepočet skutečných návštěvníků Absolutní vyjádření odpovědi-četnost 19x 18x 38x 19x 10x
Návštěvníci Přepočet na celkové návštěvníky 34 494,13 32 681,63 68 988,25 34 494,13
Relativní vyjádření (v %) 18,27 17,31 36,54 18,27
Ʃ
9,62
18 162,75
100
188 802
Četnost návštěv 1x měsíčně (/12) 2x měsíčně (/24) Jiná (/4) 1x týdně (/52) Častěji neţ 1x týdně (/156)
Počet skutečných reálných návštěvníků 2 874,5 1 362,7 17 247,06 663,34 116,43 22 263,03
Výpočty současných hodnot nákladů a přínosů FV=PVx(1+i)n
PV=FVx(1+i)-n
FV- future value, budoucí hodnota PV - present value, současná hodnota i- reálná úroková míra n - počet let úročení Náklady FVI = 181 510 488, 6 x (1 + 0,00523) 2 = 184 373 309,1 Kč FVOC = 19 321 836 x (1 + 0,00523)2 + 19 321 836 x (1 + 0,00523) = 38 947 360,11 Kč PVOC2012 = 19 321 836 Kč PVOC = 19 321 836 x (1 + 0,00523)-1 + 19 321 836 x (1 + 0,00523)-2 + 19 321 836 x (1 + 0,00523)-3 + 19 321 836 x (1 + 0,00523)-4 + 19 321 836 x (1 + 0,00523)-5 + 19 321 836 x (1 + 0,00523)-6 + 19 321 836 x (1 + 0,00523)-7 = 132 467 183 Kč Celkové náklady investičního projektu = FVI+FVOC+PVOC2012+PVOC TCIP = 184 373 309,1 + 38 947 360,11 + 19 321 836 + 132 467 183 = 375 109 688, 3 Kč Přínosy Komfort:
FV = 2 081 372,5x(1+0,00523)2 + 2 081 372x(1+0,00523) FV = 4 195 458,666 Kč PV2012 = 2 081 372,5 Kč
53
PV = 2 081 372,5x(1+0,00523)-1 + 2 081 372,5x(1+0,00523)-2 + +2 081 372,5 x(1+0,00523)-3 + 2 081 372,5x(1+0,00523)-4 + +2 081 372,5x(1+0,00523)-5 + 2 081 372,5x(1+0,00523)-6 + +2 081 372,5x(1+0,00523)-7 PV = 32 710 531,75 Kč Celkový přínos = 38 987 362,91 Kč Bezb. přístup: FV = 1 947 260x (1+0,00523)2+ 1 947 260x (1+0,00523) FV = 3 925 125,773 Kč PV2012 = 1 947 260 Kč PV = 1 947 260x(1+0,00523)-1 + 1 947 260x(1+0,00523)-2 + +1 947 260x(1+0,00523)-3 + 1 947 260x(1+0,00523)-4 + +1 947 260x(1+0,00523)-5 + 1 947 260x(1+0,00523)-6 + +1 947 260x(1+0,00523)-7 PV = 13 350 079,52 Kč Celkový přínos = 19 222 465,3 Kč Čas:
FV = 32 623 640,5x(1+0,00523)2 + 32 623 640,5x(1+0,00523) FV = 65 760 037,27 Kč PV2012 = 32 623 640,5 Kč PV = 32 623 640,5x(1+0,00523)-1+32 623 640,5x(1+0,00523)-2+ +32 623 640,5x(1+0,00523)-3+32 623 640,5x(1+0,00523)-4+ +32 623 640,5x(1+0,00523)-5+32 623 640,5x(1+0,00523)-6+ +32 623 640,5x(1+0,00523)-7 PV = 223 662 066,2 Kč Celkový přínos = 322 045 744 Kč
Reálné výnosy z provozu FV = 13 332 130,3 x (1+0,00523)2 + 13 332 130,3x(1+0,00523) FV = 26 873 806, 4 Kč PV2012 = 13 332 130,3 Kč PV = 13 332 130,3 x (1+0,00523)-7 +13 332 130,3 x (1+0,00523)-6 + 13 332 130,3 x (1+0,00523)-5 + 13 332 130,3 x (1+0,00523)-4 + 13 332 130,3 x (1+0,00523)-3 + 13 332 130,3 x (1+0,00523)-2 + 13 332 130,3 x (1+0,00523)-1 PV = 79 772 553. 55 Kč Celkový přínos = 119 978 490,3 Kč
54
Dotazníkové šetření Cost-benefit analýza projektu Modernizace a přístavba plaveckého bazénu v Jindřichově Hradci Dobrý den, ve městě Jindřichův Hradec proběhla rekonstrukce plaveckého bazénu. Hlavním cílem dotazníkového šetření je ocenit dopad těchto změn pro cílové skupiny projektu. Jednotlivé situace jsou uvedeny modelově. Výsledky dotazníku budou pouţity v bakalářské práci a nikterak neovlivní ceny vstupenek plaveckého bazénu. Pohlaví Věk Vzdělání Bydliště jiné Četnost návštěv
muţ ţena do 25 26 - 60 více neţ 60 základní středoškolské vysokoškolské Jindřichův Hradec okres Jindřichův Hradec; vzdálenost ___km 1x měsíčně 2 x měsíčně 1 x týdně častěji neţ 1 x týdně
1. část - finanční ohodnocení provedených změn Příklad: Za zvýšený komfort bazénu (zlepšení vybavení, teplot povrchů apod.) jste ochoten(a) připlatit za vstupenku: 0 Kč 1 - 8 Kč 9- 17 Kč 18- 25 Kč více neţ 25 Kč Příklad : Zvýšení ceny vstupu do bazénu by umoţnilo přestavbu bazénu na bezbariérové zařízení. Jak vysoký "příplatek" k vstupnému by jste byli ochotni akceptovat? 0 Kč 1 - 8 Kč 9- 17 Kč 18- 25 Kč více neţ 25 Kč Příklad: Ve vašem městě existuje zastaralý plavecký bazén, s nevyhovujícím stavem pro návštěvníky. Kolik byste byli ochotni jednorázově přispět na vybudování moderního plaveckého bazénu s kvalitními poskytovanými sluţbami? ______________________Kč Jakou částkou byste ohodnotili svůj ušetřený čas a náklady spojené s jednou návštěvou jiného plaveckého bazénu v okolí před rekonstrukcí jindřichohradeckého bazénu (případně úplnou absencí zařízení)? do 150 Kč 151 - 200 Kč 201- 250 Kč 251 - 300 Kč více neţ 300 Kč Příklad: Jakou částku byste byli ochotni jednorázově přispět bazénu na zlepšení podmínek ke zlepšení vlivu na ţivotního prostředí (spotřeba energie, odpady apod)? _____________________Kč Kolik byste byli ochotni zaplatit za jeden vstup do jindřichohradeckého bazénu? 80 Kč 81-90 Kč 91-120 Kč 121-150 Kč více neţ 150 Kč
55
2. část - hodnocení jádra produktu - plavecký bazén jako takový Jak jste spokojeni s novým plaveckým bazénem? (hodnoťte jako ve škole) 1 2 3 4 5 Je počet plaveckých drah dostačující? (hodnoťte jako ve škole) 1 2 3 4 5 Je teplota plaveckého bazénu vyhovující? (hodnoťte jako ve škole) 1 2 3 4 5 Je bazén čistý? (hodnoťte jako ve škole) 1 2 3 4 5 Povaţujete komfort bazénu za : (hodnoťte jako ve škole) 1 2 3 4 5 Sociální zázemí (sprchy, toalety, osušovny) bazénu je vyhovující. (hodnoťte jako ve škole) 1 2 3 4 5 Máte nějaký další nápad, postřeh nebo názor, který byste rádi uvedli? _________________________________________________________________________ 3. část hodnocení rozšířeného produktu - navíc poskytované sluţby Poskytuje jindřichohradecký bazén dostatečné doplňkové sluţby? (hodnoťte jako ve škole) 1 2 3 4 5 Jsem s nabízenými sluţbami spokojen(a) : (hodnoťte jako ve škole) 1 2 3 4 5 Pokud s nabízenými sluţbami nejste spokojen(a), je to z důvodu : nedostačující kvalita chybějící sluţby nízké kapacity sluţeb jiný důvod _____________ Jsem spokojen(a) s poskytovanými sluţbami bufetu : (hodnoťte jako ve škole) 1 2 3 4 5 Je dostačující kapacita v saunách a parní komoře? (hodnoťte jako ve škole) 1 2 3 4 5 Vyhovuje Vám relaxační zóna? (hodnoťte jako ve škole) 1 2 3 4 5 Máte nějaký další nápad, postřeh nebo názor, který byste rádi uvedli? _________________________________________________________________________
56
4. část hodnocení distribuce - otevírací doba, dostupnost Jste dostatečně informováni o akcích a aktivitách konajících se v jindřichohradeckém plaveckém bazénu? (hodnoťte jako ve škole) 1 2 3 4 5 Povaţujete webové stránky plaveckého bazénu za přehledné a vhodně koncipované? (hodnoťte jako ve škole) 1 2 3 4 5 Je otevírací doba zařízení vyhovující vašim potřebám? (hodnoťte jako ve škole) 1 2 3 4 5 Přístup a dostupnost plaveckého bazénu je: (hodnoťte jako ve škole) 1 2 3 4 5 Máte nějaký další nápad, postřeh nebo názor, který byste rádi uvedli? _________________________________________________________________________ Mnohokrát děkuji za Váš čas, Michaela Čiháková
57
Náklady a výnosy provozu plaveckého bazénu
58
Fotografie plaveckého bazénu a jeho rekonstrukce
59
Vstupné do plaveckého bazénu
60
