Vysoká škola ekonomická v Praze DIPLOMOVÁ PRÁCE Veronika Bezděková

Vysoká škola ekonomická v Praze

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2012

Veronika Bezděková

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Arts management

Název diplomové práce:

Možnosti a meze sociokulturní animace historických českých klášterů

Autor: Bc. Veronika Bezděková Vedoucí práce: Ing. Vojtěch Kouba, Ph.D.

Prohlašuji na svou čest, že diplomovou práci na téma „Možnosti a meze sociokulturní animace historických českých klášterů“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 19. prosince 2012

………………………. Podpis studenta

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu své diplomové práce Ing. Vojtěchu Koubovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky.

Za vstřícnost, spolupráci a laskavé poskytnutí informací si poděkování zasluhují: probošt Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou P. Josef Hudec O.Cr., velmistr Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou Mgr. PharmDr. Josef Šedivý O.Cr., David Kučerka O.Cr., Mons. Prof. PhDr. Tomáš Halík Th. D, ekonom pražské arcidiecéze Ing. Karel Štícha, ředitel Správy majetku Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou JUDr. Pavel Papoušek, ekonom Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou Ing. Josef Civín, převor benediktinského arciopatství v Břevnově P. Prokop Siostrzonek OSB, superior emauzského opatství P. Marián Klener OSB, Klára Simandlová z Kanceláře emauzského opatství, představená kláštera na Bílé hoře Sr. Anežka Najmanová OSB, magistr kleriků Královské kanonie premonstrátů na Strahově a čestný konventuální kaplan Řádu maltézských rytířů P. Filip Milan Suchán, O. Praem., opat Královské kanonie premonstrátů na Strahově P. Michael Pojezdný O. Praem., superior milevského kláštera P. Řehoř Jiří Žáček O. Praem., opat kláštera v Nové Říši P. Marián Rudolf Kosík, O. Praem., kvadrián a provinční vikář konventu u kostela Panny Marie Sněžné P. Vianney Jan Dohnal, OFM, kvadrián kláštera kapucínů v Praze na Hradčanech P. Kryštof Javůrek OFM.Cap, místní vikář kláštera kapucínů v Praze na Hradčanech br. Josef Gabarík OFM.Cap, provinciál Řádu bratří kazatelů P. Benedikt Mohelník OP, farní vikář farnosti u sv. Tomáše na Malé Straně v Praze P. Juan Provecho, OSA, zástupce představeného řádu Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly P. Karel Hanslík OM, rektor kostela sv. Ignáce v Praze P. Josef Čunek SJ, SM. Pavla Bučková OSU, převorka Karmela sv. Josefa Milada Jiřina Burgerová, OCD, bratr Jan Andil, OCD, SM. Fidelis Sedláková SCB, zástupce představeného kláštera v Novém Dvoře P. Prokop Maria Hlaváč OCSO a opat kláštera Schlägl Martin Felhofer O. Praem.

Bc. Veronika Bezděková

NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE Možnosti a meze sociokulturní animace historických českých klášterů ANOTACE Diplomová práce se zabývá problematikou animace (oživení) historických klášterů v České republice. V praktické části práce na vybraných příkladech zkoumá možnosti a meze sociokulturního využití klášterních budov v dnešní společnosti. Práce také reaguje na současné dění a přináší shrnutí problematiky majetkového vyrovnání státu s církvemi, které zásadním způsobem ovlivní činnost řeholních řádů. Součástí práce jsou také ukázky úspěšných zahraničních animačních projektů. KLÍČOVÁ SLOVA animace, restituce, řeholní řád

TITLE OF THE MASTER´S THESIS The possibilities and the limits of the sociocultural animation of the historic Czech monasteries ANNOTATION The master´s thesis deals with the animation of the historic monasteries in the Czech Republic. On the selected examples the practical part of the master´s thesis explores the possibilities and the limits of the sociocultural use of the monastic buildings in today´s society. The master´s thesis also responds to the current events and it brings the summary of the issues of the state property settlement with churches which significantly affects the activities of the religious orders. There are also examples of the successful international animation projects in the master´s thesis. KEYWORDS Animation, restitution, religious order

OBSAH PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................ 1 ÚVOD ................................................................................................................................................... 2 METODIKA SBĚRU DAT A INFORMACÍ....................................................................................... 6 1

ANIMACE KULTURNÍHO DĚDICTVÍ ................................................................................... 7

2

VÝZNAM ŘEHOLNÍHO ŽIVOTA V KATOLICKÉ CÍRKVI ................................................ 9

3

4

5

2.1

ZÁKLADNÍ POSLÁNÍ ŘÁDŮ ......................................................................................................... 9

2.2

SMYSL KLÁŠTERŮ A ŘEHOLNÍHO ŽIVOTA .................................................................................... 9

HISTORIE ČESKÝCH KLÁŠTERŮ – VYBRANÉ ZLOMOVÉ OKAMŽIKY..................... 11 3.1

OSVÍCENSKÁ REFORMA CÍRKVE ............................................................................................... 11

3.2

KATOLICKÁ CÍRKEV ZA VLÁDY TOTALITNÍHO REŽIMU .............................................................. 13

CÍRKEVNÍ RESTITUCE......................................................................................................... 18 4.1

CHUDÁ CÍRKEV? ..................................................................................................................... 18

4.2

ARGUMENTY PROTI CÍRKEVNÍM RESTITUCÍM ............................................................................ 19

4.3

HISTORIE MAJETKOVÉHO VYROVNÁNÍ...................................................................................... 21

4.4

ROZSAH VYDÁVANÉHO MAJETKU ............................................................................................ 23

4.5

POSTUP NAVRÁCENÍ PŮVODNÍHO CÍRKEVNÍHO MAJETKU ........................................................... 24

4.6

JAK NALOŽÍ KATOLICKÁ CÍRKEV S RESTITUOVANÝM MAJETKEM?.............................................. 25

4.7

VÝHODNOST PRO CÍRKEV, NEBO PRO STÁT?.............................................................................. 29

PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÉ ANIMACE KLÁŠTERŮ V ČESKÉ REPUBLICE ........................... 34 ANIMACE KLÁŠTERŮ ........................................................................................................................ 34 5.1

BENEDIKTINSKÉHO ARCIOPATSTVÍ SV. VOJTĚCHA A SV. MARKÉTY V PRAZE-BŘEVNOVĚ ........... 36

5.1.1

Poslání řádu a historie kláštera ..................................................................................... 36

5.1.2

Současné využití kláštera ............................................................................................... 37

5.1.3

Financování kláštera ..................................................................................................... 39

5.1.4

Možnosti budoucího rozvoje .......................................................................................... 42

5.2

BENEDIKTINSKÉ OPATSTVÍ PANNY MARIE A SV. JERONÝMA V EMAUZÍCH ................................. 42

5.2.1


5.2.2


5.2.3


5.2.4


5.3

KLÁŠTER BENEDIKTINEK NA BÍLÉ HOŘE .................................................................................. 46

5.3.1


5.3.2


5.3.3


5.3.4 5.4


KLÁŠTER MALTÉZSKÝCH RYTÍŘŮ ............................................................................................ 50

5.4.1


5.4.2


5.4.3


5.4.4


5.5

STRAHOVSKÝ KLÁŠTER ........................................................................................................... 54

5.5.1


5.5.2


5.5.3


5.5.4


5.6

KLÁŠTER MILEVSKO ............................................................................................................... 59

5.6.1


5.6.2


5.6.3


5.6.4


5.7

KLÁŠTER NOVÁ ŘÍŠE .............................................................................................................. 62

5.7.1


5.7.2


5.7.3


5.7.4


5.8

KONVENT U KOSTELA PANNY MARIE SNĚŽNÉ .......................................................................... 66

5.8.1


5.8.2


5.8.3


5.8.4


5.9

KLÁŠTER KAPUCÍNŮ PRAHA – HRADČANY ............................................................................... 69

5.9.1


5.9.2


5.9.3


5.9.4


5.10

DOMINIKÁNSKÝ KLÁŠTER PŘI KOSTELE SV. JILJÍ .................................................................. 73

5.10.1

Poslání a historie řádu.............................................................................................. 74

5.10.2

Současné využití kláštera .......................................................................................... 74

5.10.3

Financování kláštera ................................................................................................ 77

5.10.4

Možnosti budoucího rozvoje ...................................................................................... 78

5.11

KLÁŠTER RYTÍŘSKÉHO ŘÁDU KŘIŽOVNÍKŮ S ČERVENOU HVĚZDOU ...................................... 78

5.11.1

Poslání řádu a historie kláštera ................................................................................ 79

5.11.2

Současný stav a využití kláštera ................................................................................ 80

5.11.3


5.11.4 5.12


KLÁŠTER U SV. TOMÁŠE ..................................................................................................... 82

5.12.1


5.12.2


5.12.3


5.12.4


5.13

DUCHOVNÍ CENTRUM SV. FRANTIŠKA Z PAULY .................................................................... 87

5.13.1


5.13.2


5.13.3


5.13.4


5.14

REZIDENCE U KOSTELA SV. IGNÁCE ..................................................................................... 90

5.14.1


5.14.2


5.14.3


5.14.4


5.15

KLÁŠTER ŘÍMSKÉ UNIE ŘÁDU SV. VORŠILY V PRAZE............................................................ 92

5.15.1


5.15.2


5.15.3


5.15.4


5.16

KARMEL SV. JOSEFA ........................................................................................................... 96

5.16.1


5.16.2


5.16.3


5.16.4

Možnosti budoucího rozvoje .................................................................................... 100

5.17

KLÁŠTER NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE ........................................................................................ 100

5.17.1

Poslání řádu a historie kláštera .............................................................................. 101

5.17.2

Současné využití kláštera ........................................................................................ 101

5.17.3

Financování kláštera .............................................................................................. 102

5.17.4


5.18

KLÁŠTER KONGREGACE MILOSRDNÝCH SESTER SV. KARLA BOROMEJSKÉHO ..................... 103

5.18.1


5.18.2


5.18.3


5.18.4


5.19

OPATSTVÍ NOVÝ DVŮR..................................................................................................... 107

5.19.1


5.19.2


5.19.3


5.19.4 6


PŘÍKLADY ZAHRANIČNÍ PRAXE ..................................................................................... 111 6.1

KLÁŠTER SCHLÄGL ............................................................................................................... 111

6.1.1

Poslání řádu a historie kláštera ................................................................................... 111

6.1.2

Současný stav a využití kláštera ................................................................................... 112

6.1.3

Financování kláštera ................................................................................................... 113

6.2

KLÁŠTER ZWETTL ................................................................................................................. 114

6.2.1


6.2.2

Současné využití kláštera ............................................................................................. 115

6.2.3


6.3

ABBAYE SAINT-MICHEL DE FRIGOLET ................................................................................... 116

6.3.1


6.3.2

Současné využití kláštera ............................................................................................. 117

6.3.3


ZÁVĚR............................................................................................................................................. 120 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................................. 124 OSOBNÍ KONZULTACE .................................................................................................................... 124 LITERATURA .................................................................................................................................. 125 INTERNETOVÉ ZDROJE .................................................................................................................... 126 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK .............................................................................................. 136 TABULKY ...................................................................................................................................... 136 OBRÁZKY ...................................................................................................................................... 136

PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK OCD

Ordo Carmelitanorum Discalceatorum (Řád bosých karmelitánů)

OCr

Ordo militaris Crucigerorum cum rubeo stella (Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou)

OCSO

Ordo Cisterciensis Reformatorum seu Strictioris Observantiae (Řád cisterciáků přísné observance)

OSA

Ordo Eremitarum S. P. Augustini (Řád sv. Augustina)

OSB

Ordo Sancti Benedicti (Řád svatého Benedikta)

OSU

Ordo Sanctae Ursulae (Řád svaté Voršily)

OFM

Ordo Fratrum Minorum (Řád menších bratří)

OFMCap

Ordo Fratrum Minorum Capuccinorum (Řád menších bratří kapucínů)

OM

Ordo Minimorum (Řád nejmenších bratří sv. Františka z Pauly)

OP

Ordo (Fratrum) Praedicatorum (Řád bratří kazatelů)

OPraem

Sacer et candidus Ordo Canonicorum regularium Praemonstratensium (Řád premonstrátských řeholních kanovníků)

SCB

Congregatio Sororum Misericordiae S. Caroli Borromei (Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského)

SJ

Societas Jesu (Tovaryšstvo Ježíšovo)

1

ÚVOD Tématem této diplomové práce jsou možnosti a meze sociokulturní animace českých historických klášterů. Problematika animace (oživení) a potažmo ekonomizace církevních památek je velmi složitá. Je nutné najít kompromis mezi idealistickou vizí církevní památky s důrazem na její takřka pietní uchovávání a čistě ekonomickými cíli. Navíc u historických klášterních objektů musíme rozlišovat mezi těmi, které stále slouží řeholním komunitám a mají proto zcela jiné funkce než ty, jež společnost uchovává především pro jejich památkovou hodnotu. Podstatná část památkového fondu v České republice je tvořena stavbami ve vlastnictví církevních institucí. Z celkového počtu cca 40 tisíc nemovitých kulturních památek je asi jedna třetina církevních. Kulturní památky jsou chráněny zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Z tohoto zákona mimo jiné vyplývá povinnost vlastníka starat se o svoji památku. Zde ovšem vyvstává problém, na jehož politické řešení se čekalo dlouhých 23 let. Vzhledem k neprovedenému vyrovnání státu s církvemi nebylo zřejmé, jak mají církevní instituce údržbu a obnovu svých památek financovat, když byly za minulého režimu prakticky zbaveny veškerého svého majetkového zázemí. Zákonem č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností na sebe stát převzal povinnost o církve hospodářsky pečovat. Stát však tyto svoje povinnosti neplnil dostatečně, a to často ani v současných demokratických poměrech. Výsledkem je velmi špatný stav církevních památek na jedné straně, a nepříliš aktivní a na státu ekonomicky závislé církevní právnické organizace na straně druhé. Samotné církevní instituce však i po vyrovnání státu s církvemi nebudou schopny samy financovat všechny náklady na údržbu církevních památek (které vznikaly za zcela jiných sociokulturních podmínek a plnily jiné funkce, než dnes). Situace je ještě žalostnější tím, že většina církevních památek byla po roce 1948 ponechána devastaci, nebyla-li dokonce záměrně ničena. Specifickou část církevního majetku tvoří klášterní areály. Kláštery byly od počátku svého vzniku centry nejen duchovního života, ale také vzdělanosti a kultury. Současně byly

hospodářsky zcela

samostatné a soběstačné.

Byly

nadány polnostmi,

hospodářskými budovami, rybníky a lesy. Vznikaly při nich mlýny, různé dílny nebo pivovary. Poskytovaly ubytování a stravu poutníkům a chudým, ale také pracovní 2

příležitosti na svých hospodářstvích. Svůj provoz si byly schopny zajistit hospodařením z vlastních zdrojů, a to až do roku 1950, kdy byly zcela protiprávně zestátněny a řeholní život byl (alespoň oficiálně) ukončen a zakázán. Čtyřicet let násilného přerušení činnosti znamenalo výraznou pauzu nejen v duchovním životě klášterů a jejich členů, ale i v klášterním podnikání a v celé klášterní ekonomice. Kromě duchovní práce byly řeholní řády v 90. letech náhle postaveny i před problém správy zdevastovaného majetku a hospodaření v éře svobodného podnikání. Některé z řádů se vydaly směrem k prosperitě, jiné jsou dnes na hranici ekonomické existence a bez vnější podpory by mohly fungovat pouze stěží. Na konci 90. let bylo provedeno vyčíslení potřebných oprav u sakrálních staveb. Celková částka nutná k odstranění dlouhodobé zanedbanosti památek ve vlastnictví římskokatolické církve byla v tehdejších cenách odhadnuta na 29,4 mld. Kč. Jen pro představu uvádím, že příspěvky státu na celkové fungování všech církví (tedy nejen katolické) se pohybují okolo 1,4 mld. Kč ročně.1 Historická tradice financování majetku katolické církve na území českých zemí vychází z výnosů vlastního majetku – především z kapitálového vkladu předků (dědictví a darování členů církví zejména z řad šlechty a měšťanstva). Dalšími zdroji příjmů se staly výnosy z Náboženské matice, která byly vytvořena za vlády Josefa II. z peněz ze zrušených klášterů a z odvodů solní pokladny, tedy cla, které bylo určeno jako náhrada pro církev za nerestituovaný majetek. Mezi nezanedbatelné zdroje majetku tradičně také patří dary a příspěvky věřících. Po roce 1989 bylo výčtovými zákony č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého v aktuálním znění zákona č. 338/1991 Sb. obnoveno vlastnické právo mužských a ženských řeholních řádů a kongregací včetně 170 klášterů na území České republiky. Vlastnické právo k hlavnímu zdroji příjmů – k hospodářským pozemkům – ale obnoveno nebylo. Řády tuto situaci řeší různými způsoby. Objekty, které nejsou využity jako vlastní sídla konventů nebo v nich nejsou zřízeny církevní sociální zařízení a nemocnice, jsou často pronajímány jako sídla firem či kulturních institucí, aby pomohly financovat chod jednotlivých řádů. Další zdroj financování je představován státními dotacemi a subvencemi. Od 1. 1. 1991 jsou jednotlivým diecézím katolické církve

1

Zpravodaj Podněty.cz: Fakta k zákonu o církevních restitucích. [online]. [cit. 2012-12-05]. Dostupné z:

http://zpravodaj.podnety.cz/clanek-371-fakta-k-zakonu-o-cirkevnich-restitucich.html 3

vypláceny částky na zabezpečení platů duchovenstva. Stejně jako všichni ostatní vlastníci kulturních památek mohou také církevní právnické osoby žádat o státní dotace vypisované jednotlivými ministerstvy, kraji a městy. Běžné je také žádat o dotace z mezinárodních prostředků, nejčastěji z evropských a Norských fondů.2 Zvláště v současné době, kdy byl přijat zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů a kdy se český stát konečně rozhodl vypořádat s církvemi a náboženskými společnostmi, je téma možného a přípustného využití církevních památek včetně budov klášterů velmi aktuální. Dalším problémem, se kterým se dnes mužské i ženské řehole stále potýkají, je obnova řeholního života přerušeného komunistickým režimem. Po listopadu 1989 vstupovaly katolické řehole do „nového světa“ oslabeny. Po čtyřiceti letech přerušené činnosti se svobody dočkalo cca 3500 z původních 12 000 řádových sester a méně než tisícovka ze 3000 bratří3. Dlouhé období nečinnosti mělo vliv na všechny oblasti řádového života (duchovní, kulturní, sociální i materiální). Zároveň je třeba vzít na vědomí fakt, že nová doba s sebou přináší nové požadavky i na život v klášterních společenstvích. Ačkoliv se řády snaží dodržovat život dle řehole po vzoru svých zakladatelů, je patrné, že u většiny řádů jsou pravidla stále více uvolňována, protože potřeby současných komunit, ale i společnosti, jsou jiné než dříve (existují samozřejmě i výjimky, jakými jsou v Čechách nově usídlení trapisté). Aby mohly kláštery přežít v současném světě, je nutné hledat nové formy jejich působení tak, aby byly co nejvíce užitečné pro širokou (nejen katolickou) veřejnost. Moje diplomová práce vychází z výše uvedených aktuálních problémů. Nejvýraznější problémové okruhy budou demonstrovány na příkladu 19 významných klášterů v České republice. Práce bere v úvahu také rozdílnost mezi využitím klášterů v městské zástavbě a kláštery venkovskými, neboť jejich pozice a možnosti animace jsou diametrálně odlišné. Na několika příkladech ze zahraničí také ukáže, jakým směrem by se mohly české kláštery dál ubírat. Neopomene ani problematiku církevních restitucí a změnu, kterou bude majetkové vyrovnání pro klášterní život znamenat.

2

RAJMUND, Jiří. Stát a církve v České republice. s. 120 - 134. Magazín ChristNet.cz: Obnova života katolických řeholí není podle církve dokončena. Zpravodaj PODNĚTY.CZ [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=1186 3

4

Cílem práce je zmapovat možné využití vybraných klášterních budov a posoudit možnost přenositelnosti těchto využití i na další klášterní objekty v České republice.

5

METODIKA SBĚRU DAT A INFORMACÍ Teoretická část práce se opírá především o odbornou literaturu, v případě problematiky tzv. církevních restitucí také o internetové zdroje a názory odborníků zabývajících se touto oblastí. Na téma majetkového vyrovnání jsem vedla řízený rozhovor s Ing.

Karlem Štíchou, ekonomem pražské arcidiecéze, Ing. Josefem Civínem,

ekonomem Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou, JUDr. Pavlem Papouškem, ředitelem Správy majetku Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou a Davidem Kučerkou, O.Cr. Přínosem byla také účast na odborné diskuzi v Dominikánském klášteře při kostele sv. Jiljí na téma „Chudá církev?“, kdy jedním z témat byla právě otázka majetkového vyrovnání a všeobecně vztah církve k majetku. Diskuze se účastnila poslankyně Helena Langšádlová, historik a pracovník AV ČR Jaroslav Šebek, ekonom pražské arcidiecéze Karel Štícha a farní vikář dominikánského kostela sv. Jiljí P. Ludvík Grundman OP. Stěžejními materiály pro vznik praktické části diplomové práce byly řízené rozhovory se zástupci jednotlivých řeholních řádů. Jediným větším problémem, se kterým jsem se při práci setkala, bylo získávání ekonomických údajů týkajících se jednotlivých klášterů. Ve většině případů mi bylo sděleno, že tyto informace nejsou veřejnosti sdělovány. Církevní řády jsou soukromoprávní subjekty, které za hospodaření zodpovídají samy sobě, ze zákona nemají povinnost zveřejnění účetní závěrky. Státní účetní výkazy jsou řády povinny předávat pouze na dvě místa – na finanční úřady a na ČSÚ. V některých případech jsou dokonce sami řeholníci podle pravidel komunity zavázáni diskrétností a nemohou tyto informace sdělovat.

6

1 ANIMACE KULTURNÍHO DĚDICTVÍ Pojem animace kultury je dnes stále více používaným termínem. Definice tohoto pojmu však není jednoznačná. Termín „animace“, který je odvozen z latinského „animare“, v nejširším slova smyslu znamená zapojení kulturního vzorce do života společnosti. Základním smyslem tohoto pojmu je však „vdechovat život“, „oživovat“.4 V oblasti náboženství je výklad slova užíván ve smyslu „oduševnění“ (z latinského „anima“, tj. duše). V oblasti památkové péče se termín „animace“ používá ve dvou rovinách. První z nich se zaměřuje na nalezení nového vhodného využití kulturní památky. Druhá rovina se týká znovuoživení kulturního vzorce, který v současné společnosti ztratil svůj význam, pozbyl ekonomické opodstatnění a zcela vypadl ze života společnosti. Jedná se tedy o „reanimaci“ kulturní památky. V oblasti urbanismu a krajinotvorby je pak animace chápána

jako

synonymum

k termínu

revitalizace

a

vztahuje

se

zejména

k plnohodnotnému společenskému využití konkrétních urbanistických celků, mezi které patří také církevní památky včetně rozsáhlých klášterních komplexů. Právě zapojení církevních památek do života společnosti je v České republice specifickým problémem. V důsledku činnosti minulého politického režimu, který je záměrně vyřadil ze života společnosti, dnes existuje velké množství chátrajících církevních památek, pro které se stále nenašlo využití. Komunismus narušil kontinuitu sociálního, kulturního i ekonomického vývoje a většina církevních památek zůstala bez konkrétního socioekonomického projektu. Při přípravě jakéhokoliv animačního projektu je ovšem nutné pamatovat na autenticitu. Animace kulturního dědictví znamená hledání adekvátních funkcí kulturního vzorce pro stávající společnost. Srovnatelné kulturní vzorce, v našem případě tedy areály klášterních budov, představují logickou konfiguraci architektonických, přírodních a sociokulturních struktur. Jejich porušení je vždy spojeno s popřením smyslu společenské autenticity – výpovědní schopnosti těchto funkčních struktur (např. kostel změněný na tělocvičnu v chotěšovském klášteře).5

4 5

TYSLOVÁ, Irena. Metody animačních procesů – sborník z workshopu. s. 10. TYSLOVÁ, Irena. Metody animačních procesů – sborník z workshopu. s. 6 – 14.

7

Důraz na autenticitu není jediným požadavkem, který je kladen na případné animační projekty. Zvláště u církevních památek nelze neuvažovat genius loci neboli duch místa. Proto je nezbytné snažit se naleznout takový projekt, který nenaruší neopakovatelné kouzlo místa, např. svými nevhodnými architektonickými zásahy. Začleněním kulturního statku do ekonomického rámce se snažíme o co nejefektivnější využití (zhodnocení) kulturního statku. V případě církevních památek tak můžeme usilovat alespoň o nalezení minimálního ekonomického kontextu pro zachování kulturního vzorce. Je nutné vždy pečlivě zvážit, jaký projekt zrealizovat, protože především krátkodobé projekty s neodbornými stavebními zásahy jsou často přímým ohrožením samotného památkového objektu. Možností využití památkových objektů je jistě mnoho (zpřístupnění památky veřejnosti a její využívání pro nejrůznější kulturní a společenské akce, reprezentativní sídla firem a správních orgánů či využití pro obytné účely), ale ne všechny jsou pro některé typy objektů vhodné. Vždy je třeba brát v potaz etické a historické souvislosti daného objektu. Základní podmínkou pro zapojení dané památky do života soudobé společnosti se tak stává vzájemná provázanost sociální a ekonomické stránky animačního projektu.6 Stabilizovaný ekonomický projekt je nutnou podmínkou k zachování památkových objektů nejrůznějšího charakteru a k zajištění jejich samotné existence. Je nutné mít na paměti také fakt, že kulturní dědictví je významným zdrojem pozitivních externalit: v místě kulturní památky dochází s přílivem domácích i zahraničních turistů k rozvoji služeb nejen cestovního ruchu7, ale také k vytváření nových pracovních míst, případně ke kultivaci místního obyvatelstva. To vše je však podmíněno nalezením (staro)nového využití památky, které zásadním způsobem nenaruší charakter objektu, ale které ho „oživí“, zapojí do života současné společnosti, tedy animuje.

6

TYSLOVÁ, Irena. Metody animačních procesů – sborník z workshopu. s. 18. Bylo by možné tvrdit, že katolická církev se svými chrámy a kláštery státu vydělává ročně miliardy korun, protože mnozí turisté přijíždějí do České republiky obdivovat krásu sakrálních staveb – v čele s katedrálou sv. Víta. Takové oddělování by ale k ničemu nevedlo. Jde o to, památky co nejvíce začlenit do společnosti, ne je z ní uměle vytrhovat. 7

8

2 VÝZNAM

ŘEHOLNÍHO

ŽIVOTA

V KATOLICKÉ

CÍRKVI 2.1 Základní poslání řádů Různorodost poslání duchovních řádů a kongregací je obrovská. Podle strahovského opata Michaela Pojezdného O. Praem. je základem společného života společný vztah k Pánu Bohu, čili modlitba. To platí nejen pro řeholníky, ale pro všechny věřící. 8 Mezi společné znaky řádů patří zachovávání evangelijních rad čistoty, chudoby a poslušnosti. Každý řád se vyznačuje specifickým charismatem, spiritualitou a zaměřením. Vše vychází ze specifik prostředí, ve kterém se klášter nachází a z kapacit klášterní komunity. Jednotlivým posláním příslušných řádů, které zásadně ovlivňují možnosti a zároveň tvoří meze animace klášterů, se zabývám v praktické části diplomové práce.

2.2 Smysl klášterů a řeholního života Život v klášteře je již od středověku chápán jako alternativa běžného života ve světě. Je třeba si však uvědomit, že ačkoliv řeholníci a řeholnice žijící „za zdmi kláštera“, neznamená to, že by snad žili „mimo realitu“. Naopak, „vnější“ svět je ovlivňuje a tento vztah je vzájemný. V historii díky klášterům vznikla nejkrásnější díla církevní architektury, nejcennější knihovny s rukopisnými knihami a knižními malbami a nejeden řeholní světec patřil mezi významné postavy své doby. Kláštery byly také od nepaměti spjaty se vzděláváním a klášterními školami. Tradičně tedy kláštery představovaly neopominutelný prvek hospodářského, duchovního a obecně kulturního života společnosti. Nesmíme také opomenout klášterní dobročinnou činnost, kterou z velké části vykonávají zvláště ženské řehole. Při klášterech vznikla řada špitálů a útulků pro nemocné. Řádové sestry patří dodnes pro svůj přístup k práci, kterou berou jako službu Kristu ve svých bližních, mezi výrazné poskytovatelky sociálních služeb. Kláštery byly (a částečně také jsou) místy, která poskytovala ubytování poutníkům či stravování pro chudé.

8

Osobní rozhovor s P. Michaelem Pojezdným O. Praem. 31. 10. 2012

9

Dalším důležitým vlivem, který kláštery měly na své okolí, je působení modlitby. Nejen z hlediska čistě duchovního. Modlitba byla totiž ve středověku „placenou službou“ a sloužila jako spolehlivá a rychlejší cesta duše z očistce do nebe9. Kláštery tak byly ohniskem celého křesťanského života, což dokumentuje také obliba městských řádů (mendikantů) v nově zakládaných středověkých městech. Kláštery byly zakládány biskupy, kteří byli odpovědní za péči o chudé, ale také šlechtici a laiky, kteří na ně přenášeli sociální a charitativní služby. První poustevníci, kteří záměrně odcházeli na opuštěná místa s cílem vést o samotě asketický život, se objevují již ve 3. století. Postupně se začali shromažďovat na jednom místě a vést společný život podle pevně stanovených pravidel a pod vedením představeného. Existují řehole mužské a ženské. Řídí se jednou z pěti řeholí (tj. základních pravidel řeholního života): sv. Basilia (†379), sv. Benedikta (†543), sv. Augustina (†430), sv. Františka z Assisi (†1226) nebo sv. Ignáce z Loyoly (†1556).10 Řeholního život je podle probošta Rytířského řádu Křižovníků s Červenou hvězdou P. Josefa Hudce, O.Cr. jedním z hlavních pilířů života katolické církve. „Jako řeholníci máme světu ukazovat duchovní hodnoty“, uvádí Hudec.11 Kromě období rozkvětu ve vrcholném středověku a v době barokní, byly řády většinou perzekuovány, v protestantských zemích často zcela zanikly. V Čechách mezi nejvýraznější období tzv. sekularizace klášterů patří doba husitská a pohusitská, josefínské reformy a samozřejmě perzekuce katolické církve v době komunismu. Podrobné zkoumání celé, mnohdy pohnuté historie katolické církve není předmětem této práce, v další kapitole budou proto zmíněny jen klíčové okamžiky církevních dějin, které dodnes ovlivňují život řádů a klášterních společenstev. 12

9

KRÜGEROVÁ, Kristina. Řády a kláštery : 2000 let křesťanského umění a kultury. s. 8 – 9.; BALÍK, Stanislav. HANUŠ Jiří. Katolická církev v Československu 1945-1989. s. 153. 10 Broumovsko: K otázce využití venkovských klášterů (časopis Zprávy památkové péče). [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://oldnase.broumovsko.cz/nazory/k-otazce-vyuziti-venkovskych-klasterucasopis-zpravy-pamatkove-pece.html 11 Písemné vyjádření P. Josefa Hudce, O.Cr. 27. 11. 2012 12 VLČEK, Vojtěch. Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948 – 1964. s. 21

10

3 HISTORIE

ČESKÝCH

KLÁŠTERŮ

–

VYBRANÉ

ZLOMOVÉ OKAMŽIKY 3.1 Osvícenská reforma církve Osvícenecká doba byla charakteristická odklonem od nadpřirozeného zákona Božího Zjevení a příklonem k čistě přirozenému zákonu.13 Učení církve sice nebylo popřeno, ale prioritou se stala spíše obava o hmotné zabezpečení než obava z Boha, a tak se církev postupně dostala do područí státu. V roce 1740 nastoupila na trůn Marie Terezie, věřící císařovna, která v katolické církvi viděla „duševní tepnu své říše“. Postupem času se však její vláda měnila ve vládu osvíceneckou. Docházelo k omezování svobody církevního majetku a papežské pravomoci. Církev se tak měla vrátit „k čistotě“, zbavit se „škodlivého“ bohatství a zastavit navyšování stavu konventů, neboť mnoho mladých kněží a řeholníků mělo být spíše využito pro ochranu státu než pro ochranu duše.14 O reformu katolické církve se pokusil především syn Marie Terezie, císař Josef II. V roce 1780 zakázal novým řeholníkům do té doby běžně praktikovanou věc – odkazování osobního majetku řádu. Také stanovil pevný „ceník poplatků“ za církevní úkony: křty, pohřby, svatby. Ovšem nejzávažnější opatření učinil 29. listopadu 1782, kdy nařídil zrušení těch klášterů, které se neúčastnily duchovní správy anebo neplnily sociální funkci. Důsledkem byl nejen zánik cca 2000 klášterů, kostelů a kaplí, ale také zničení staletých kulturních památek, především klášterních knihoven, neboť sekularizace byla prováděna barbarským způsobem bez ohledu na umělecké hodnoty klášterů. Posvátné nádoby, mešní roucha a další drobné předměty byly draženy veřejně v kostelích, staré historické zvony se prodávaly do starého železa a cenné knihy byly rozprodány do vetešnických obchodů, případně vyvezeny za hranice. Z bývalých klášterů se tak stala civilní zařízení, řeholníci byli „propuštěni“ a veškerý majetek jim byl zabaven. Z takto získaného majetku byl ustanoven tzv. náboženský fond, který sloužil k financování nově vzniklých farností a biskupství. Kláštery, které díky svému charitativnímu poslání, nebyly zrušeny, se musely stát buď středisky duchovní správy, nebo středisky péče o chudé. Pro tyto kláštery však začala platit řada omezení, a to 13 14

ZLÁMAL, Bohumil. Příručka českých církevních dějin. s. 249. ZLÁMAL, Bohumil. Příručka českých církevních dějin. s. 249-250, 274, 401.

11

v počtu noviců a v nutnosti dosazování komendatárních opatů do bohatších klášterů s cílem odvádět přebytky z hospodářství pro státní pokladnu.15 K usměrnění církevního života byla zřízena tzv. Duchovní dvorská komise, která byla složena z duchovních i světských osob. Tímto krokem byly potlačeny citové a umělecké prvky bohoslužby. Například bylo omezeno pořádání procesí, nařízena délka bohoslužeb nebo stanoven počet svíček na hlavním oltáři. Dále bylo zakázáno putování na vzdálená poutní místa (Svatá hora, Stará Boleslav). Celá monarchie byla rozdělena do nového systému farností s hustou sítí far a církevních institucí. K reorganizaci došlo tak, aby každá diecéze byla řízena vlastním biskupem. Dále došlo k rozmnožení sítě městských i venkovských farností, cílem bylo, aby byla v každé vesnici, která měla alespoň 700 obyvatel a od farního kostela byla vzdálena hodinu chůze, zřízena nová fara. V Čechách a na Moravě tak vzniklo na 550 nových far a prostých farních kostelíků, často s orlem na průčelí a s vnitřním vybavením přeneseným ze zrušených kostelů. Výrazně potlačena byla umělecká složka církevních staveb, neboť kostely byly zbaveny veškerých okras. Duchovní se stali nejen služebníky Božími, ale také služebníky státu, neboť jim byla přidělena péče o matriky. Kněží začali vykonávat „službu“ nejen na kazatelně, ve zpovědnici a na hřbitově, ale také ve škole nebo kanceláři. Císař Josef II. si byl vědom faktu, že potřebuje „vzdělané schopné kněze“, proto byly zřízeny generální semináře a prosemináře. Leč bohužel o výchovu a výuku budoucích kněží se starali „osvícenečtí“ duchovní, takže ze seminářů vycházeli novokněží oddaní zásadám státního prospěchu a obecného blaha, kteří tak byli spíše prostředníky mezi lidem a státní správou než mezi Bohem a lidem. Po smrti Josefa II. byly tyto generální semináře zrušeny a výchova budoucích kněží byla vrácena biskupům. Postupně byla také usměrněna některá nařízení týkající se závislosti duchovenstva na státu a klášterům byla umožněna svobodná volba jejich představených. Dál bylo opět dovoleno konat slavné bohoslužby s hudbou a od roku 1820 chodit v procesích a s křížem na významná poutní místa.16

15

ZLÁMAL, Bohumil. Příručka českých církevních dějin. s. 341. KADLEC, Jaroslav. Dějiny katolické církve. s. 423 – 424., ZLÁMAL, Bohumil. Příručka českých církevních dějin. s. 327, 377, 378. 16

12

3.2 Katolická církev za vlády totalitního režimu Nejdramatičtější okamžiky pro řádová společenství nastaly v období čtyřicetileté nadvlády komunistického režimu. Krátké poválečné období obnovy řeholních komunit i jejich

klášterních

budov

bylo

přerušeno

únorovým

převratem

roku

1948.

V Československu byl nastolen režim, který považoval katolickou církev za nepřítele. Církev byla systematicky potlačována, ať už pokusy o odříznutí od mezinárodních kontaktů (Vatikán, mateřské kláštery), tak snahou eliminovat vliv římskokatolické církve na věřící. Církev se navíc ocitla bez vedení, neboť většina jejích představitelů byla internována a začalo být důsledně potlačováno právo na veřejné projevování víry. Dne 15. června 1949 se v Praze sešli na tajné biskupské konferenci čeští i slovenští biskupové, výsledkem konference byl pastýřský list, který měl být přečten na slavnost Božího těla v neděli 19. června 1949. List byl nakonec přečten i přes četné výhrůžky jednou třetinou všech kněží. List obsahoval kromě výčtu proticírkevních opatření (cenzura náboženských knih, omezování náboženské výchovy, zabírání církevních budov aj.) také povzbuzení svých věřících k odvaze a věrnosti svému vyznání. 17 Přísný státní dozor nad církvemi a náboženskými společnostmi byl ustanoven zákonem č. 217/1949 Sb. o zřízení Státního úřadu pro věci církevní. 18 Vztahy mezi světskou a duchovní mocí byly zatíženy totálním převratem v hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností, a to zákonem č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, kdy se církve staly zcela závislé na státu. Církvím byl zabaven veškerý majetek. Dále se stát zavázal, že bude platit veškeré platy duchovním, ale to pouze na základě „státního souhlasu pro výkon duchovenské služby“, v případě, že ho kněz nezískal, musel vykonávat civilní (často dělnické) povolání. 19 A o tom, jak stát „pečoval“ o církevní stavby, se můžeme přesvědčit pohledem na polorozpadlé a dále chátrající památkově a kulturně historicky významné církevní památky. 20 K likvidaci hospodářské základny katolické církve byly použity zákony č. 142/1947 Sb. o revizi první pozemkové reformy a zákon č. 46/1948 Sb. o nové pozemkové reformě, podle kterého je možné do vlastnického vztahu zasáhnout i pod stanovenou maximální 17

VLČEK, Vojtěch. Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948 – 1964. s. 30 – 33., BALÍK, Stanislav; Hanuš Jiří. Katolická církev v Československu 1945 – 1989. s. 160. 18 TRETERA, Jiří. Stát a církve v České republice. s. 46. 19 PODZIMEK, Michal. Judaismus a křesťanství : (religionistika II.). s. 95. 20 VALEŠ, Václav. Restituce církevního majetku v České republice po roce1989. s. 15-16.

13

výměru 50 ha, podle zásady “půda patří těm, kdo na ní pracují“. Koncem roku 1948 tak došlo k zásadnímu omezení církevního majetku – půdy. 21 V roce 1950 byl zřízen tzv. Státní úřad pro věci církevní (SÚC). SÚC a jeho pobočky vykonávaly přímý dozor nad církví. A tak začala plánovaná likvidace církve. Byly zrušeny všechny kláštery, katolické bohoslovecké fakulty a kněžské semináře všech diecézí. Kromě zákazu vydávání katolického tisku a zrušení církevního školství byly na národní výbory převedeny matriky z far a zavedeny povinné občanské sňatky. Kněží byli vězněni nebo pod záminkou vojenské služby nasazeni na nucené práce v Pomocných technických praporech.22 Zvlášť důležitou roli v boji státu proti církvi hrály církevní procesy. Cílem se stala snaha o izolaci, případně změnu církevní hierarchie tak, aby byl prostor volný pro vytvoření hierarchie nové - bez Vatikánu a k ovládnutí celé katolické církve. Komunisté chtěli vyvolat dojem, že Vatikán je nástroj amerického imperialismu a funguje jako špionážní centrum a kdokoli poslouchá jeho pokynů, slouží cizí moci a stává se nepřítelem státu. Úder proti katolické církvi začal prostřednictvím tzv. monstrprocesů s představiteli významných řádů, které se měly stát záminkou k jejich likvidaci. Řády byly prezentovány jako špionážní centra.23 Tzv. zázrak v Čihošti se rovněž stal jedním z faktorů, který figuroval v žalobě proti představitelům řádů, některým biskupům, ale i předním katolickým spisovatelům, vědcům a umělcům. Dne 28. ledna 1950 byl zatčen číhošťský farář Josef Toufar za údajné zinscenování zázraku – 11. prosince předchozího roku se totiž měl o třetí adventní neděli při kázání o Janu Křtiteli a o „hlasu volajícím na poušti“ znatelně vychýlit křížek na hlavním oltáři. Kněz na následky brutálního vyšetřování o měsíc později zemřel. Hlavní vyšetřovatel případu Ladislav Mácha byl v roce 1998 odsouzen na pět let nepodmíněně za zneužití úřední moci a těžké ublížení na těle.24 Tím ovšem nespravedlnost vůči katolické církvi, jejím kněžím a řeholníkům nekončila.

21

TRETERA, Jiří. Stát a církve v České republice. s. 45. KADLEC, Jaroslav. Dějiny katolické církve. s. 423 – 424; VLČEK, Vojtěch. Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948 – 1964. s. 33. 23 Kaplan, Karel. Nekrvavá revoluce. S. 266, 268-269. 24 Totalita.cz: Číhošťský zázrak. [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://www.totalita.cz/vysvetlivky/a_cihost.php VLČEK, Vojtěch. Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948 – 1964. s. 3334. 22

14

O pár měsíců později, v dubnu 1950 proběhla násilná likvidace mužských řádů známá jako „akce K“ nebo také „Bartolomějská noc českých klášterů“, během které byly zrušeny veškeré mužské kláštery. 25 Kláštery totiž představovaly pro svou značnou oblibu, hospodářský a intelektuální vliv na společnost či jistou autonomii v hierarchii církve velmi problematický prvek stojící v cestě nastolení nového režimu. 26 „Akci K“, která nebyla založena na žádné platné právní normě, předcházely tzv. „monstrprocesy“ s významnými představiteli řádů, během kterých měla být veřejnost přesvědčena o tom, že kláštery jsou centra velezrádné a špionážní činnosti, a získat tak její podporu v boji proti „nepříteli republiky“. V noci ze 13. na 14. dubna proběhla první etapa „Akce K“, při které byli členové sedmi nejpočetnějších řádů (jezuité, salesiáni, premonstráti, redemptoristé, dominikáni, salvatoriáni a františkáni) z jednotlivých klášterů převezeni do centralizačních středisek (centralizační střediska v českých zemích: Bohosudov, Osek, Broumov, Králíky, Hejnice). Druhá etapa proběhla ve dnech 27. – 28. dubna a týkala se zbylých řeholí. Z 69 klášterů byli do centralizačních táborů převezeni další řeholníci (minorité, salvatoriáni, piaristé, kapucíni, křížovníci, maltézští rytíři, benediktini, petrini, bosí augustiniáni, cisterciáci a servité). Celkem bylo zasaženo 2376 řeholníků v celém Československu, z nichž 2201 bylo odvezeno do výše zmíněných centralizačních táborů a 175 bylo internováno.27 Bartolomějská noc se netýkala pouze řádu milosrdných bratrů, a to z důvodu jejich nenahraditelnosti v nemocnicích a ústavech pro těžce nemocné a staré lidi. Roli jistě hrál také fakt, že komunisté nechtěli být přirovnáváni k nacistům, kteří tento řád zakázali. Nicméně i jejich činnost byla značně omezena, téměř všichni představení jednotlivých domů byli odsouzeni a v nemocnicích mohli bratři sloužit pouze jako jednotlivci, nikoli jako komunita28.

25

VLČEK, Vojtěch. Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948 – 1964. s. 3334. 26 BALÍK, Stanislav. HANUŠ, Jiří. Katolická církev v Československu 1945 – 1989. s. 165. 27 VLČEK, Vojtěch. Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948 – 1964. s. 6975. 28 BALÍK, Stanislav. Katolická církev v Československu 1945-1989. s. 167.

15

Kněží a řeholníci v centralizačních klášterech byli vystaveni „zvláštní péči“ a rozděleni dle stupně politické nespolehlivosti do tří skupin, pro zvlášť těžké práce v dolech byli zařazeni „vůdčí nebezpečné osobnosti reakce“. 29 Ani ženské řády nebyly ušetřeny. Ve dvou vlnách od konce července do konce září 1950 byly řádové sestry převáženy do soustřeďovacích středisek. Některé byly nasazeny na práci v textilním průmyslu a v zemědělství, některé byly „pouze“ přesunuty do pečovatelských ústavů a domovů, kde ale byly vystavovány nejrůznějším šikanám. 30 Celá akce představuje jeden z největších přesunů majetku u nás. Všechen majetek, movitý (např. Národní knihovna, státní vědecké knihovny a archívy převzaly z klášterů 1 260 000 cenných knih) i nemovitý, přešel do vlastnictví státu. Mnohé budovy klášterů a jejich mobiliáře byly ničeny, rozkradeny anebo přestavovány, např. na zemědělská družstva či armádní budovy, často tedy na zcela nedůstojné účely. I přes slibované poskytnutí klášterů rodinám či nemocnicím získaly budovy převážně ministerstvo vnitra a armáda. Mnoho budov zůstalo nevyužito a začalo chátrat. Mnohé z nich chátrají dodnes. 31 Rok 1968, tedy rok „Pražského jara“, sice přinesl částečnou úlevu, ale bohužel jen krátkodobě. Biskupové se většinou vrátili do svých působišť, došlo k výrazné revitalizaci výuky náboženství, ženské řehole mohly obnovit svou činnost apod. Brzy se však normalizací útisk vrátil zpět a vystupňoval.32 Nicméně i v průběhu nesvobody členové řádů tajně uskutečňovali svoji činnost, snažili se žít řeholní život při výkonu běžného civilního povolání, přijímali nové členy, konali kapituly apod.

Do doby

svobody tak řády vstoupily s částečně obnovenou personální základnou.33 K významným zlomům ve vývoji událostí kolem katolické církve patřilo v roce 1978 zvolení papeže Jana Pavla II. Nový papež znalý komunistického režimu, s kontakty na kardinála Tomáška a značnou oblibou nejen u věřících, znamenal naději na lepší zítřky. Pouť na Velehrad v roce 1985 i přes zakázanou účast papeže a veškerou snahu režimu

29

KAPLAN, Karel. Nekrvavá revoluce. s. 197. VLČEK, Vojtěch. Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948 – 1964. s. 8182. 31 VLČEK, Vojtěch. Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948 – 1964. s. 3435, 75. 32 BALÍK, Stanislav. Katolická církev v Československu 1945-1989, s. 44-45. 33 BALÍK, Stanislav. Katolická církev v Československu 1945-1989, s. 177. 30

16

zaznamenala rekordní návštěvu mladých věřících a posílila skrytou činnost katolické církve. 34 Závěr komunistické etapy je korunován svatořečením české princezny Anežky České dne

12.

listopadu

roku

1989.

Komunismus

byl

svržen

o

pět

dní

později, 17. listopadu 1989.35 Po opětovném oficiálním povolení se radikálně změnil život ve většině řádů. Původní, často uzavřený způsob života ustupuje snaze a nutnosti zapojit se do společnosti, především ve službě slabým a potřebným. A tak řada řeholníků a řeholnic vyměnila odloučenost v klauzuře za práci v nejrůznějších sociálních oblastech, klid tichých klášterních knihoven za vzdělávací práci ve prospěch potřebných apod. Vzhledem k tomu, že k financování klášterů nestačí dary a majetek, musí si kláštery na svůj život co nejvíce samy vydělávat. Při klášterech jsou tak provozovány nejrůznější činnosti – pohostinství, ruční výroba nebo pořádání kulturně-vzdělávacích aktivit. Především ty kláštery, které leží ve venkovských oblastech, se otevřely tzv. lehkému turismu, kdy za úplatu může návštěvník nahlédnout za zdi klášterního života.36

34

BALÍK, Stanislav. Katolická církev v Československu 1945-1989. s. 60-62. BALÍK, Stanislav. Katolická církev v Československu 1945-1989. s. 60-62. 36 KRÜGEROVÁ, Kristina. Řády a kláštery: 2000 let křesťanského umění a kultury. s. 400 – 402. 35

17

4 CÍRKEVNÍ RESTITUCE „Restituce“ (z latinského „restitutio in integrum“) znamenaná „navrácení v předešlý stav“.37 V tomto případě se jedná o nápravu, narovnání a nastolení nových majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi. Podle superiora premonstrátského kláštera Milevsko P. Řehoře Jiřího Žáčka O. Praem. církevní restituce zásadně změní situaci. „Jde o to, z čích peněz budeme žít. Zdali ze svých nebo z cizích. Zdali se budeme živit sami, či zdali budeme jako doposud v područí státu… Restituce jsou osvobozením“. 38

4.1 Chudá církev? V souvislosti s restitucemi církevního majetku se v poslední době často zmiňuje otázka bohatství a chudoby církve. Podle P. Tomáše Halíka jsou v klasickém církevním učení tři polohy. Bohatství znamená, že člověk má více než potřebuje, chudoba je to, že má pouze to, co potřebuje a nic navíc a bída, že nemá ani to, co nutně potřebuje.39 Jako nejvhodnější kombinace pro duchovní život se vždy chápala chudoba. Nicméně je důležité, aby v církvi byli také bohatí lidé a instituce, aby mohli podporovat sociálněcharitativní a uměleckou činnost církve. „Je však potřeba připomínat bohatým (i bohatým uvnitř církve), aby vůči majetku měli jakousi vnitřní svobodu, protože bohatství s sebou nese určitá pokušení, pokušení pýchy, pokušení sobectví, pokušení toho, že na tom člověk lpí“, uzavírá P. Halík.40 P. Josef Čunek SJ, rektor kostela sv. Ignáce v negativním slova smyslu definuje bohatství jako sobecký postoj. „Ale čím víc dá člověk Bohu, tím bohatší bude. Lidé si dodnes s chudobou a bohatstvím nevědí rady. Proč to tolik závidí té církvi? Protože církev má katedrálu, církev má kostel sv. Ignáce, církev má všecko, co je nejvíc vidět, co je nekrásnější, co je nejdražší. Ale já na tom nelpím!“41 Podle strahovského opata P. Michaela Pojezdného O. Praem. majetek sám o sobě není špatný. Ale jestliže na něm člověk ulpí, tak po tom se pro něho stává zkázou. 37

KOLÁŘ, Petr; KŘÍŽ, Jakub. Narovnání vztahu mezi církvemi a státem. s. 18. Písemné vyjádření P. Řehoře Jiřího Žáčka O. Praem. 25. 11. 2012 39 Osobní rozhovor s P. Tomášem Halíkem 1. 11. 2012 40 Osobní rozhovor s P. Tomášem Halíkem 1. 11. 2012 41 Osobní rozhovor s P. Josefem Čunkem SJ 26. 10. 2012 38

18

„Řeholník je vždycky svobodným člověkem. Žije – nechci říkat v chudobě – myslím, že chudí nejsme, ale žijeme tak nějak střídmě. Taky, co je potřeba k tomu normálnímu životu? Žádný přepych.“42 Podle P. Mariána Rudolfa Kosíka O. Praem., opata kláštera v Nové říši musí vše, co člověk vlastní, pomáhat k dobrému. „Pokud člověk s bohatstvím dobře hospodaří, platí spravedlivé mzdy a financuje sociální či zdravotní síť a sám mnoho nepotřebuje a nehromadí, žije vlastně v chudobě“.43 Také podle P. Josefa Hudce, O.Cr., probošta Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou je majetek prostředkem ke konání dobra, a to v oblasti hmotné i duchovní. 44 Podle farního vikáře dominikánského kostela sv. Jiljí P. Ludvíka Grundmana OP je ideál chudoby jistým způsobem samozřejmostí pro celou církev. Chudoba ale neznamená bídu. A církev nikdy nehlásala, že by chtěla nebo měla žít v bídě. Bohatství pro církve znamená dvě stejně nebezpečná úskalí. Jednak to, že se církev místo „hlásání radostné zprávy evangelia“ bude věnovat správě a rozšiřování majetku, ale také, že bude kvůli majetku „držena na řetězu“ ideologií a světskou mocí, která se ji bude snažit dostat do područí. Nicméně faktem zůstává, že aby církev mohla fungovat a pomáhat potřebným, tedy těm, kteří jsou v bídě, je potřeba mít nějaký základ – majetek, protože je nutné si uvědomit, že i „chudoba něco stojí“.45

4.2 Argumenty proti církevním restitucím Jeden z hlavních argumentů proti vyrovnání státu s církvemi je, že církve majetek, který spravovaly, nikdy nevlastnily, popř. ho nevlastnily od dob Josefa II. Skutečností ale je, že církev je u nás vlastníkem majetku od dohody na Šacké hoře v roce 122146. Za Josefa II. byl církevní majetek koncentrován do tzv. náboženských fondů, pozdější Náboženské matice. Stále ale sloužil církvi – právě z těchto prostředků, které plynuly převážně ze zrušených klášterů, byly církve podporovány. Podle Jaroslava Šebka je to v podstatě důkaz, že církevní majetek stále koloval v oběhovém systému 42

Osobní rozhovor s P. Michaelem Pojezdným O. Praem. 31. 10. 2012 Písemné vyjádření P. Mariána Rudolfa Kosíka 8. 12. 2012 44 Písemné vyjádření P. Josefa Hudce, O.Cr. 27. 11. 2012 45 Diskuze v Dominikánském klášteře při kostele sv. Jiljí na téma „Chudá církev?“ 46 Český rozhlas: Toulky českou minulostí - 73. schůzka: Jednooký král. [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/0073-schuzka-08-12-1996-jednookykral--242278 43

19

církevních záležitostí, a že i když církev přišla o pozici suverénního vlastníka, nikdy jím zcela být nepřestala.47 Šebek vysvětluje také to, že ačkoliv se často objevují názory, že církev dle § 38 zákona ze dne 7. května 1874, ř.z. č. 50, kterým se upravují zevní poměry církve katolické, podléhala státnímu vlivu a že stát rozhodoval o nakládání s majetkem církve sám, § 38 pouze znamená, že stát měl možnost dohledu nad zachováním podstaty církevních statků. Tedy důvodem tohoto nařízení nebyl dozor nad ekonomickými záležitostmi, ale pouhý dohled nad zachováním jmění kostelů a církevních institucí.48 Podle občanského zákoníku z roku 1811, který byl účinný až do roku 1950, byly církve vlastníky majetků zapsaných v pozemkových knihách, tzn., že církevní majetek byl skutečně vlastněn církevními institucemi. Podléhal však vyšší kontrole než jiné subjekty. Do popředí se dostává účelovost církevního majetku, který má sloužit k výkonu kultovní služby (bohoslužeb), ale také k udržení církevních objektů včetně sociálních, charitativních a školských zařízení. 49 Po vzniku Československé republiky došlo v roce 1919 k pozemkové reformě. Bylo deklarováno, že do záboru majetku patří i církevní majetek (asi 16 %.). Například klášter ve Vyšším Brodě přišel o větší část pozemků, za kterou získal peněžní náhradu, již mohl použít na další rozvoj kláštera a potažmo ekonomického zázemí cisterciácké komunity. Zde se tedy nabízí otázka, proč by stát vyplácel finanční náhradu za zábor „své vlastní“ půdy. 50 Po roce 1948 byla drtivá většina církevního majetku zabrána státem, především na základě zákona č. 142/1947 Sb., o revisi pozemkové reformy a na základě zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě. Dnešní odpůrci majetkového vyrovnání s církvemi tvrdí, že tzv. církevní restituce prolamují restituční hranici roku 1948. S tím ale nelze souhlasit. Dle paragrafů § 7 zákona č. 142/1947 Sb. a § 9 zákona č. 46/1948 47

Diskuze v Dominikánském klášteře při kostele sv. Jiljí na téma „Chudá církev?“, Radio Praha - zprávy z České republiky: Církevní restituce v historických souvislostech. [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://www.radio.cz/cz/rubrika/historie/cirkevni-restituce-v-historickych-souvislostech 48 Diskuze v Dominikánském klášteře při kostele sv. Jiljí na téma „Chudá církev?“ 49 Studio STOP - Český rozhlas 6 - analýzy, komentáře, dokumenty diskuze: Církevní restituce rozvířily předvolební kampaň i celospolečenskou diskusi. [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://m.rozhlas.cz/cro6/stop/_zprava/cirkevni-restituce-rozvirily-predvolebni-kampan-icelospolecenskou-diskusi--1100733 50 Diskuze v Dominikánském klášteře při kostele sv. Jiljí na téma „Chudá církev?“

20

Sb.) měla být za zkonfiskovaný majetek vyplacena finanční náhrada, což se však nestalo. Na závěr je nutné zdůraznit, že i při samotném vyvlastňování majetku státní orgány uváděly, komu majetek konfiskují – církevní právnické osobě. Církevní majetek byl vždy řádně evidován v příslušných veřejných knihách, ať už se jednalo o středověké zemské desky nebo o pozemkové knihy, vedené od roku 1871 dle zákona č. 95/1871 ř.z. o zavedení obecného zákona o pozemkových knihách. Tyto majetkové evidence obsahují jak výčet nemovitostí, tak údaje o vlastníkovi. V případě katolické církve je za vlastníka považován klášter, řád, kapitula, farnost, biskupství, arcibiskupství apod.51

4.3 Historie majetkového vyrovnání Od roku 1989 bylo učiněno několik návrhů majetkového vyrovnání, přičemž navrhované postupy se pohybovaly mezi těmito dvěma krajními polohami. 52 Po pádu komunismu se katolická církev těšila pozitivnímu hodnocení většiny veřejnosti za svůj statečný protikomunistický postoj. Impulsem pro otevření otázky restitucí církevního majetku se stalo obnovení činnosti řeholních řádů a kongregací. Výčtovými zákony č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého a č. 338/1991 Sb. (příloha zákona č. 298/1990 Sb.) došlo k „rozdělení“ někdejšího církevního majetku na dvě části. První nepatrná část zabaveného majetku, cca 170 budov, byla v letech 1990 – 1991 vrácena původním vlastníkům. Objekty však byly často v havarijním stavu a vzhledem k tomu, že nedošlo k navrácení těch nemovitostí, především pozemků, lesů a lukrativních hospodářských budov, které tvořily před rokem 1948 základ jejich hospodářského zabezpečení, ocitli se řeholníci před existencionální nutností tyto objekty na své náklady opravit, aby vůbec svou činnost mohli začít opět vykonávat. Druhá část je však mnohonásobně vyšší, jedná se o cca 180 000 ha lesní půdy, 72 000 ha zemědělské půdy, 3600 ha vodních ploch, obrovské množství cenných

51

Ministerstvo kultury: Vlastnické právo církví a náboženských společností. [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/cirkve-a-nabozenske-spolecnosti/majetkove-narovnani/vlastnickepravo-cirkvi-a-nabozenskych-spolecnosti-123127/ 52 Diskuze v Dominikánském klášteře při kostele sv. Jiljí na téma „Chudá církev?“

21

movitých věcí. Právě tato druhá část byla Nejvyšším soudem vyloučena, a tak se z výčtových zákonů staly spíše zákony konfiskační než restituční povahy. 53 Výčtové zákony měly představovat jakési provizorní řešení, které zajistí naléhavou potřebu obnovy fungování řádů a kongregací těsně po revoluci a celistvé komplexní řešení bude posléze následovat. Již v roce 1991 se předpokládalo, že proběhne náprava majetkových křivd formou restitučního zákona, který měl církvím vrátit majetek především naturálně. Povinnými osobami tehdy měly být všechny osoby, vyjma fyzických, tedy obce, města nebo právnické osoby. Ke schválení zákona však nedošlo. Byly zavedeny tzv. blokační paragrafy, které měly zabránit nakládání s církevním majetkem (§3 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, §29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku). Tento zákaz byl však často obcházen a nerespektován. Blokovaný majetek byl například formou pronájmu přenechán k investiční výstavbě, čímž se stal do budoucna nerestituovatelným. 54 Navíc zákazem dispozic s církevním majetkem bylo obcím znemožněno jakékoliv nakládání s tímto majetkem, což samozřejmě brání jejich rozvoji. 55 Pro více než pět set obcí tedy bude majetkové narovnání představovat velkou úlevu. Zrušení tzv. blokačních paragrafů bude znamenat možnost schvalovat územní plány a tím pádem žádat dotace na rozvoj z různých dotačních programů, především z programů EU na roky 2014-2020.56 Druhou krajní polohu představoval návrh zákona z roku 2008, který navrhoval, že diecézím a jejím subjektům bude majetek nahrazen finančně a pouze řádům bude vrácen majetek naturální, a to s ohledem na jejich poslání. U mnohých řádů je totiž práce na hospodářských objektech podstatným prvkem jejich spirituality. Navrhovaná finanční

53

VALEŠ, Václav. Restituce církevního majetku v České republice po roce1989. s. 17 -21. Občanský institut: Jak dál s restitucemi církevního majetku. [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://www.obcinst.cz/cs/Jak-dal-s-restitucemi-cirkevniho-majetku-c1093/ 55 VALEŠ, Václav. Restituce církevního majetku v České republice po roce1989. s. 22-26. 56 Tiskové středisko České biskupské konference: Částečné narovnání v otázkách a odpovědích – část 1. [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://tisk.cirkev.cz/z-domova/castecne-narovnani-v-otazkach-aodpovedich-cast-1 54

22

náhrada byla ve výši 270 miliard a stát ji měl splácet 60 let a naturální vrácení se týkalo jen 39 % majetku.57 Zákon ovšem znovu nebyl schválen. Dne 8. 11. 2012 byl přijat zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), který vycházel z návrhu zákona z roku 2008. Definitivní přijetí zákona bylo potvrzeno dne 22. 11. 2012, kdy ho prezident Václav Klaus „nechal projít“, a to bez svého podpisu jako výraz „distancování se od zpracování tohoto zákona“. V reakci na definitivní přijetí zákona předseda ČSSD Bohuslav Sobotka uvedl, že hned po vydání zákona ve sbírce zákonů církevní restituce napadne u Ústavního soudu.58 Ústavní stížnost bude podána na (údajné) porušení jednacího řádu během schvalování zákona, na nerovnost zacházení s restituenty a na fakt, že náhrady dostanou i církve, které o žádný majetek nepřišly. 59 Pro porušení legitimity a jednacího řádu60 připravuje ústavní stížnost také KSČM a Věci veřejné dokonce chystají novelu celého zákona61.

4.4 Rozsah vydávaného majetku Celkový objem majetku, který bude církvím vrácen, je 134 miliard korun. Objem naturálních restitucí, který je tvořen především poli, lesy, vinicemi, rybníky a souvisejícími stavbami, dosahuje výše 75 miliard korun. Např. z původních 181 000 ha lesní půdy by církve mohly získat až 150 000 ha zpět. Co se týče zemědělské půdy, církev by mohla z původních cca 72 000 ha získat pouhých 30 000 ha62. Finanční 57

Občanský institut: Jak dál s restitucemi církevního majetku. [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://www.obcinst.cz/cs/Jak-dal-s-restitucemi-cirkevniho-majetku-c1093/, Diskuze v Dominikánském klášteře při kostele sv. Jiljí na téma „Chudá církev?“ 58 Český rozhlas: Církevní restituce platí. Prezident zákon nevetoval, ale ani nepodepsal. [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/zakon-o-cirkevnich-restitucichplati-prezident-ho-nevetoval-ale-ani-nepodepsal--1140298 59 ČeskéNoviny.cz, zpravodajský server ČTK: Klaus ČSSD zklamal, strana církevní restituce napadne u Ústavního soudu. [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/klaus-cssdzklamal-strana-cirkevni-restituce-napadne-u-ustavniho-soudu/869110 60 ČT24 - Česká televize: Filip: Podáme ústavní stížnost proti církevním restitucím. [online]. [cit. 201212-08]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/202844-filip-podame-ustavni-stiznostproti-cirkevnim-restitucim/ 61 IDnes.cz: VV podají ústavní stížnost na církevní restituce, chtějí zákon změnit. [online]. [cit. 2012-1208]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/veckari-chystaji-novelu-zakona-o-cirkevnich-restitucich-pez/domaci.aspx?c=A121127_134859_domaci_im 62 Novinky.cz: Restituce udělají z církve největšího majitele půdy. A to té nejlukrativnější. [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/275022-restituce-udelaji-z-cirkve-nejvetsihomajitele-pudy-a-to-te-nejlukrativnejsi.html

23

náhrady za majetek, který již nelze církvím vrátit, budou vyplaceny v hodnotě 59 miliard korun a budou spláceny po dobu třiceti let.63 Restituční nároky nelze vztahovat na zemědělské usedlosti, školy a zdravotnická zařízení (např.

Nemocnice Na

Františku,

statek v Nebušicích

nebo

bývalé

Arcibiskupské gymnázium v Bubenči).64 Katolická církev dostane finanční náhradu ve výši 47 200 000 000 Kč. Mimo to bude ještě po dobu 17 let církvím vyplácen příspěvek na podporu jejich činnosti, a to první tři roky stejně jako doposud (1,4 mld. Kč), ale postupně dojde ke snižování příspěvku o pět procent každý rok.65 Pro jednotlivé řeholní řády je výše finanční náhrady dána dohodou mezi Českou biskupskou konferencí a Konferencí vyšších řeholních představených. Konkrétní částky se stanovují podle výše historického majetku a počtu členů řeholních řádů.66

4.5 Postup navrácení původního církevního majetku67 Schválení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi neznamená, že církve automaticky dostanou zpět majetek, který jim patřil po 25. únoru 1948. Následující text shrnuje přehled kroků nutných k vydání církevního majetku. 1. Žádost o vydání majetku O vydání majetku si musí církve a náboženské společnosti zažádat ve lhůtě do 31. prosince 2013. Mezi povinné osoby patří Pozemkový fond České republiky, Lesy České republiky a státní organizace. Nelze tedy žádat o navrácení majetku ve vlastnictví obcí, krajů a fyzických nebo právnických osob.

63

Vláda České republiky: Zákon o narovnání státu a církví bude platit. [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/zakon-o-narovnani-statu-a-cirkvi-bude-platit101169/ 64 Deník.cz: Praha a církevní restituce: o majetky zažádají církve co nejdříve. [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://www.denik.cz/praha/praha-a-cirkevni-restituce-o-majetky-zazadaji-cirkve-co-nejdrive20121112-mogh.html 65 Vláda České republiky: Vláda schválila navrácení majetku církvím. [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/zakon-o-narovnani-statu-a-cirkvi-bude-platit101169/ 66 Osobní rozhovor s Davidem Kučerkou, O.Cr. 5. 12. 2012 67 Ministerstvo kultury: Postup vydávání církevního majetku. [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/cirkve-a-nabozenske-spolecnosti/majetkove-narovnani/vlastnicke-pravo-cirkvi-anabozenskych-spolecnosti-123127/

24

2. Prokázání vlastnictví nárokované věci Církevní subjekt musí prokázat, že v období 25. 2. 1948 – 1. 1. 1990 byl prokazatelným vlastníkem nárokované nemovitosti. U každé žádosti provede pozemkový úřad srovnávací sestavení parcel, tedy provede srovnání údajů z pozemkového katastru v roce 1948 a dnešního katastru nemovitostí. 3. Dohoda o vydání věci Po doložení vlastnických práv bude uzavřena dohoda s povinnou osobou, a to do šesti měsíců ode dne doručení výzvy. V případě nesouhlasu povinné osoby rozhodne pozemkový úřad. 4. Přezkoumání dohody o vydání věci pozemkovým úřadem Pokud nebude dohoda pozemkovým úřadem schválena, může se církevní subjekt obrátit na soud s žádostí o přezkoumání. V případě schválení dohody, bude dohoda do 30 dnů ode dne nabytí právní moci předložena katastrálnímu úřadu, který provede zápis do katastru nemovitostí. 5. Vytvoření seznamu vydávaných věcí Povinné osoby musí Ministerstvu kultury ČR nahlásit všechny převody nemovitostí ze státu na církevní subjekty. Ministerstvo kultury je bude dále předávat Ministerstvu financí a Českému statistickému úřadu.

4.6 Jak naloží katolická církev s restituovaným majetkem? Církve si pro svou vlastní potřebu vytvořily interní seznamy majetku, který jim bude pravděpodobně navrácen. Ovšem tyto seznamy nechtějí zveřejnit. A to z obavy z toho, že žádaný majetek by mohl být těsně před restitucí drancován, například nadměrnou těžbou lesů, které by pak nemohly přinést potřebný užitek.68 To, že hrozí reálné nebezpečí, že lesy budou na poslední chvíli drancovány a církvím se vrátí jako bezcenné, potvrzuje také Karel Štícha, který denně dostává podněty, kde všude se na poslední chvíli plošně mýtí lesy. 69

68

Tiskové středisko České biskupské konference: Částečné narovnání v otázkách a odpovědích – část 1. [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://tisk.cirkev.cz/z-domova/castecne-narovnani-v-otazkach-aodpovedich-cast-1 69 Osobní rozhovor s Ing. Karlem Štíchou 27. 11. 2012

25

Enormní kácení lesů zaznamenal například převor cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě P. Jan Justin Berka, O. Cist., který uvedl, že na klášterním historickém lesním území probíhá rozsáhlé kácení stromů, několikrát větší než v posledních letech. Stromy jsou navíc odváženy do Rakouska. „Když jsme se proti tomu ohradili, bylo nám sděleno, že kácí podle plánu. Přitom zdejší pily musí propouštět zaměstnance a krachují, poněvadž nemají dřevo, které je prodáváno za více peněz do ciziny. Je to smutné“. 70 Dalším příkladem může být vykácení 130 let starého lesa, který historicky patřil farnosti Olešnice na Blanensku.71 Podle mluvčího Lesů ČR Zbyňka Boublíka však Lesy ČR musí zajišťovat obnovu a ochranu lesa také na pozemcích, kterých se pravděpodobně budou restituce týkat, a v tomto konkrétním případě pouze došlo ke “zmlazení listnatých stromů“.72 Celá záležitost je věcí etiky a právně se jí nedá zabránit. Pavel Papoušek se domnívá, že v zákoně měl být dodatek o zákazu těžby v lesích ihned po přijetí zákona o majetkovém vyrovnání, protože je možné, že církvím se některé lesy vrátí jako bezcenné. A minimálně po dobu dalších 30-40 let, než dojde k jejich obnově, z nich církev, kromě povinnosti platit lesní hospodáře, nebude mít žádné výnosy. Navíc na ni přejde povinnost do dvou let prázdné lesy zase zalesnit. 73 Jak vlastně církev bude s nově nabytým majetkem hospodařit? Podle Štíchy budou jednotlivé subjekty církve (farnosti, diecéze, biskupství a řády) hospodařit tak, že budou pokračovat v pronájmech zemědělských pozemků. Lesní hospodářství se stane významnější spíše v těch velkých celcích, které vlastnila biskupství. A budovy budou opravovat a pronajímat.74

70

Magazín ChristNet.cz: Nemůžeme čekat na restituce, to by klášter spadl. [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=3775 71 ČT24 - Česká televize: Lesy ČR dál kácí stromy určené k restituci, zákon ale neporušují. [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/203635-lesy-cr-dal-kaci-stromyurcene-k-restituci-zakon-ale-neporusuji/ 72 Kurzy.cz: Lesy ČR vykácely v Olešnici 130 let starý les, který měl připadnout v restituci církvi. [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://tema.kurzy.cz/detail/lesy-cr-vykacely-v-olesnici-130-letstary-les-ktery-mel-933714.html 73 Osobní rozhovor s JUDr. Pavlem Papouškem 12. 11. 2012 74 Osobní rozhovor s Ing. Karlem Štíchou 27. 11. 2012

26

Možná je také jistá přirozená obměna souboru nemovitostí však. Ale týká se cca 1 % z obrovského množství nemovitostí, které jsou v nějakém specifickém postavení. 75 Obecný návod, jak s majetkem nakládat, neexistuje. Vše je záležitostí konkrétního ekonomického propočtu. Někde může být výnosnější řádové podnikání na základě vlastního rozhodnutí a vlastním jménem, jinde naopak bude výhodnější objekt poskytnout k pronájmu jinému subjektu, který budovu renovuje, opraví a bude ji sám provozovat. Podobně to platí pro zemědělskou půdu a lesy. Stěžejní je ovšem otázka, jestli jsou tady řády proto, aby věnovaly svoji energii hospodaření, nebo aby se věnovaly svému poslání. Navíc většina řeholníků je spíše „pastoračního typu“ a na podnikání je potřeba schopné manažery. Jedním z klíčových problémů je hledání odborníků s patřičným právním a ekonomickým vzděláním, kteří by pro ni mohli restituované majetky spravovat. Josef Civín se domnívá, že řády a kongregace by měly fyzicky, právně a ekonomicky oddělit svoji primární, tedy pastorační činnost a činnost ekonomickou. Měly by založit obchodní společnosti, do kterých převedou veškeré svoje hospodářské aktivity. V případě krachu této společnosti by totiž nebyla ohrožena pastorační činnost, která je hlavním posláním řeholních řádů. Tyto činnosti lze samozřejmě oddělit pouze účetně, kdy řády budou v rámci jednoho svého střediska provádět hospodářské aktivity a v rámci jiného střediska pastorační činnost. Toto řešení je však rizikové a navíc existuje možnost, že smíchání pastorační činnosti s ekonomickou činností bude narušovat jednu nebo druhou aktivitu. Civín však dodává, že z ekonomického hlediska je sice vhodnější právě faktické oddělení těchto činností, ale na druhou stranu je potřeba nalézt takové zaměstnance, kteří budou zodpovědně hospodařit s majetkem v intencích daného řádu a zisk z těchto společností bude sloužit jako další zdroj pro financování řádu.76 Karel Štícha je však v tomto ohledu zdrženlivější. Domnívá se, že oddělení pastorační a hospodářské činnosti není nutné. Je důležité si uvědomit, že zřízení dalšího subjektu s sebou přinese okamžité zvýšení nákladů a obrovské množství administrativních a právních problémů. Lepším řešením, jak dospět k nějakému optimálnímu stavu, je podle

75

Např. zasíťované pozemky, které jsou díky plánované výstavbě připraveny k prodeji jako stavební pozemky, a díky jejichž prodeji se pak můžou nakoupit pozemky mnohem větší a ty pak dále pronajímat. Pozn. aut. 76 Osobní rozhovor s Ing. Josefem Civínem 14. 11. 2012

27

něj zahájit hospodářskou činnost pod hlavičkou jednotlivých řádů (či jiných subjektů katolické církve) a projít celým procesem přejímání a rozjetí provozu. Například žádat o dotace (a ty pak také závěrečně zúčtovat, proplácet faktury atd.) totiž ve většině případů může jenom vlastník. Navíc i pro pastorační činnost je nutné mít správu majetku. Takže nemá smysl, alespoň pro začátek, financovat dvojí profesionální aparát, který se bude zabývat v rámci řádu správou jeho pastorační činnosti a v rámci zřízeného subjektu správou hospodářské činnosti. 77 S tím ale nesouhlasí David Kučerka, O.Cr., podle kterého nezáleží na tom, zda nárůst administrativy bude uvnitř řádu nebo v nově vzniklé společnosti, protože se znovunabytím historického majetku se stejně správa majetku bude muset zvýšit. Zdvojení administrativy se týká spíše výstupů vůči státním úřadům, kdy daňové přiznání bude podávat řád i právnická osoba, ale to se týká jen daně z příjmu. A ani zdvojení mzdových nákladů nebude podle něj mít zásadní ekonomický dopad, protože nárůst mzdových nákladů se může pohybovat okolo 10 %, což je zanedbatelná položka.78 Pokud se do budoucna řád rozhodne oddělit pastorační a hospodářskou činnost, musí zvážit, jakým způsobem. Může se jednat o církevní subjekt, kde je ovšem hospodářskou činnost možné provozovat pouze jako činnost doplňkovou. Výhodou oddělení pastorační a hospodářské činnosti je, že každá církevní právnická osoba (řád jich může založit několik) může využívat daňové úlevy a snižovat tak daňový základ. Její velkou nevýhodou ale je, že zřizovatel ručí za veškeré její závazky. Pokud se hospodářská činnost rozroste, lze uvažovat například o zřízení společnosti s ručením omezeným. Za závazky společnosti z obchodní činnosti ručí zakladatel jen do výše základního jmění. Nevýhodou je, že ztrácí daňové zvýhodnění (s.r.o. není osvobozeno od darovací daně). I zde existují dvě možnosti: buď do této společnosti převést majetek, anebo ji nechat vykonávat správu majetku bez vlastnických práv (a počítat s tím, že nebude moci vykonávat řadu právních úkonů, jako jsou např. zmíněné žádosti o dotace). Zřízením s.r.o. získává řád pouze přenesený dohled. Na druhou stranu bude ale 100% společníkem a bude moci omezit jednatele společnosti tím, že veškeré úkony 77 78

Osobní rozhovor s Ing. Karlem Štíchou 27. 11. 2012 Osobní rozhovor s Davidem Kučerkou, O.Cr. 5. 12. 2012

28

společnosti se budou dělat pouze s podpisem např. člena řádu. Podle Davida Kučerky, O.Cr. je samozřejmě nutné vybrat takové zaměstnance, kterým se dá důvěřovat. Dodává však, že bez důsledné kontroly a faktického dohledu nad činností těchto společností členy řádů, případně biskupské kurie, se zřízení těchto společností neobejde.79 Výhodou odděleného hospodaření je větší bezpečnost a ochrana před případným krachem. Nicméně církev byla vždy konzervativním vlastníkem, a pokud si nebude brát nerozumné úvěry, je nebezpečí ohrožení vlastní solventnosti malé. Podle Štíchy je tedy bezpečnější hospodařit pod vlastním jménem a o případném osamostatnění hospodářské činnosti uvažovat v horizontu několika let.80 Jisté je, že se (nejen) katolická církev v nejbližších letech bude muset znovu naučit sama hospodařit se svým vlastním majetkem. Podle P. Tomáše Halíka to nebude mít vůbec snadné, neboť především katolická církev je „rozmazlená“ zahraniční pomocí, které se jí dostávalo po roce 1989. Velká většina objektů byla opravena právě díky vnitro-církevní solidaritě, kdy zejména německé a americké církevní orgány poskytly nemalé dotace na obnovu komunismem zdevastovaných církevních staveb a vlastně i na obnovu církevního života v České republice. To bylo na jednu stranu samozřejmě velmi žádoucí, ale na druhou stranu to způsobilo, že se církev nenaučila s majetkem hospodařit, protože se až moc spoléhala na zahraniční pomoc.81

4.7

Výhodnost pro církev, nebo pro stát?

Přijatý zákon o majetkovém vyrovnání začíná slovy: „Parlament, pamětliv trpkých zkušeností z dob, kdy lidská práva a základní svobody byly na území dnešní České republiky potlačovány, odhodlán střežit a rozvíjet zděděné kulturní a duchovní bohatství, veden snahou zmírnit následky některých majetkových a jiných křivd, které byly spáchány komunistickým režimem v období let 1948 až 1989…“82 Fakt, že došlo k majetkové křivdě, není názorem (jen) katolické církve, ale také názorem zákonodárce.

79

Osobní rozhovor s Davidem Kučerkou, O.Cr. 5. 12. 2012 Osobní rozhovor s Ing. Karlem Štíchou 27. 11. 2012 81 Osobní rozhovor s P. Tomášem Halíkem 1. 11. 2012 82 Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR: Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi). [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=580&CT1=0 80

29

Podle Karla Štíchy je přijaté řešení lepší než žádné řešení. Často se mluví o zvýhodňování církví oproti jiným restituentům, ale objektivní srovnání restitučních metod není reálné. Pokud by církve na toto srovnávání měly přistoupit, je možné naopak vyzvednout ty parametry, které v mnoha ohledech znevýhodňují právě (především katolickou) církev. Nebude například vyplacena žádná náhrada za živý a mrtvý inventář, žádné vypořádání za zabraný majetek, není možnost žádat o tzv. náhradní restituce, povinnou osobou nejsou obce atd. Existuje pouze paušální, dopředu vypočítaná náhrada.83 Na druhou stranu právě tato náhrada umožní realizovat přechod z jednoho systému řízení ekonomiky církevních subjektů do jiného. Umožní jejich samostatnost a osvobodí stát od finančních vazeb k církvím. Z hlediska regionální i národní ekonomiky zde vznikne další zaměstnavatel a odblokuje se majetek na katastru stovek obcí. Dojde ke skutečné nezávislosti církve na státu. „Pro církve to znamená daleko větší díl odpovědnosti a množství práce, ale to je cena svobody“84, uzavírá Ing. Karel Štícha. Podle Tomáše Halíka je zákon o majetkovém vyrovnání výhodný především pro stát a společnost. A to z několika důvodů. Například fond na financování církví a náboženských společností, který je tvořen převážně ze zabaveného majetku katolické církve, by do budoucna nemohl stačit na financování nově vznikajících církví. Dalším důvodem je „odblokování“ chátrajícího majetku, který poškozuje města a obce, ale samozřejmě i objekty samotné. Navíc nepřijetím zákona hrozilo nebezpečí, že by jednotlivé církevní instituce řešily své majetkoprávní požadavky soudní cestou a mohly se tak domoci mnohem většího majetku, než jaký jim bude vrácen. Na druhou stranu považuje přijetí zákona pro církev za pozitivní v tom, že bude ušetřeno „mnoho zlé krve“, která by právě těmito žalobami vznikla.85 Halíkova slova potvrzuje také poslankyně Parlamentu ČR Helena Langšádlová, podle které hrozilo, že jednotlivé církve mohly začít žádat o vydávání majetku u obecních soudů. To by znamenalo postupné vydávání nejenom toho majetku v hodnotě 75 mld. korun, ale začal by být vydáván i majetek, který zůstává ve vlastnictví obcí, krajů,

83

Osobní rozhovor s Ing. Karlem Štíchou 27. 11. 2012 Osobní rozhovor s Ing. Karlem Štíchou 27. 11. 2012 85 Osobní rozhovor s P. Tomášem Halíkem 1. 11. 2012 84

30

fyzických a právnických osob, a za který bude církvím vyplacena finanční náhrada 59 mld. korun.86 Také podle P. Filipa Milana Suchána, O. Praem. mohl stát katolické církvi zaplatit podstatně více peněz, kdyby se (čistě teoreticky) Česká biskupská konference rozhodla zažalovat stát za neplnění zákonem určených povinností, protože zákonem č. 218/1949 Sb. ze dne 14. října 1949. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem přešla na stát povinnost starat se o majetek, kterou prokazatelně v mnoha případech nevykonával. 87 Výhodnost církevních restitucí pro stát potvrzuje také člen Národní ekonomické rady vlády Jiří Schwarz, podle kterého církevní restituce budou pro stát krátkodobě sice znamenat vyšší výdaje, ale v dlouhodobém měřítku převáží výnosy a za 50 let vynesou státu 28 miliard korun. Za 30 let, tedy od roku 2043, přestane stát církve ze svého rozpočtu zcela financovat a po roce 2055 začne do státní pokladny plynout čistý příjem z majetkových daní a z příjmů, které budou restituovaným majetkem generovány. Dalším přínosem budou pracovní místa, která budou církve nabízet.88 Podle Pavla Papouška vyhovuje zákon asi 20 nebo 30 % církevním subjektům a finanční náhrady budou stačit na rekultivaci pozemků a správu budov pouze z cca 60 %. Kromě výše zmíněného nadměrného vytěžování lesů se také obává toho, že stavební úřady začnou udělovat sankce církvím za nedostatečnou péči o kulturní památky bez ohledu na to, v jakém stavu jim byly vráceny. Pro katolickou církev byl tak spíše výhodný současný stav, kdy dostává peníze na provoz a nemá takřka žádnou odpovědnost za majetek. Přijetí zákona situaci změní a vrácený majetek si na sebe jen těžko vydělá. Církev se bude muset začít chovat ekonomicky a nějakým způsobem začít vydělávat.89 Opačný názor má Josef Civín, podle kterého je zákon v podobě, v jaké byl přijat, dostačující. Navíc vítá fakt, že církev bude ekonomicky naprosto samostatná. Nicméně připouští výhodu současného stavu, kdy se o platy duchovních staral stát, ale je

86

Diskuze v Dominikánském klášteře při kostele sv. Jiljí na téma „Chudá církev?“ Osobní rozhovor s P. Filipem Milanem Suchánem, O. Praem. 9. 11. 2012 88 ČT24 - Česká televize: Člen NERVu: Církevní restituce jsou pro stát výhodné, přinesou mu zisky. [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/193897-clen-nervucirkevni-restituce-jsou-pro-stat-vyhodne-prinesou-mu-zisky/ 89 Osobní rozhovor s JUDr. Pavlem Papouškem 12. 11. 2012 87

31

přesvědčen, že na základní provoz církve i platy kněží bude příspěvek od státu stačit. Církve budou po dobu dalších 17 let dostávat příspěvek na činnost, který se bude sice postupně snižovat, ale i tak bude zdrojem pro financování církve. Civín se domnívá, že finanční náhrada bude na provoz katolické církve stačit a věří, že za dobu třiceti let církev také něco ušetří a získá další zdroje svou vlastní činností. Řeholní řády už dnes financují svoji činnost samy a jediné, co od státu dostávají, jsou platy představených. Co se týče restituovaných budov, Civín doporučuje, aby si řády zažádaly jen o to, co má nějaký potenciál a ne o to, co by pro ně mělo být přítěží.90 Zde se ovšem dostáváme k dalšímu problému, který je spojen s tím, že přijetím zákona by mělo dojít k podepsání smlouvy91, v níž se registrované církve a náboženské společnosti mají zavázat, že nebudou žádat navrácení dalšího majetku, na který se zákon o majetkovém vyrovnání nevztahuje. Zákon přímo stanovuje režim, který po jeho přijetí zmocňuje premiéra, aby tuto smlouvu podepsal s každou církví (za katolickou církev ji bude podepisovat předseda České biskupské konference kardinál Dominik Duka OP). Teprve tento oboustranný akt zajistí setrvalost podmínek, které jsou v zákoně stanoveny, na straně státu dodržení závazku vyplácet církvím finanční náhrady po dobu 30 let, na straně církví se jedná o deklaraci, že přijetím zákona budou nároky, které vůči státu měly, považovat za vyrovnané, podané žaloby ztratí svůj smysl a spory o majetek tak budou ukončeny. 92 Štícha se domnívá, že není jisté, že do budoucna nemohou vzniknout nové spory tam, kde by v rámci aplikace zákona došlo k situaci, kdy bude různý pohled na interpretaci zákona na straně státu a na straně církví. Je nutné rozlišit, co bylo převedeno v rozporu s blokačním paragrafem a co bylo převedeno, aniž by blokační paragraf porušovalo.93 Některé řády si ale přesto budou na tento historický majetek dělat nárok podle jiného právního titul – totiž že jde o majetek, u kterého nebyly splněny všechny tři podmínky 90

Osobní rozhovor s Ing. Josefem Civínem 14. 11. 2012 Novinky.cz: Církve mají slíbit, že už po státu nebudou nic chtít. [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/284209-cirkve-maji-slibit-ze-uz-po-statu-nebudou-nic-chtit.html 92 Osobní rozhovor s Ing. Karlem Štíchou 27. 11. 2012 93 Hlavní blokační paragraf byl přijat v zákoně č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Do majetku obcí byly nemovitosti z majetku státu převáděny podle zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Tento zákon byl přijat o měsíc dřív než tzv. zákon o půdě, tedy před přijetím blokačního paragrafu. Z toho vyplývá, že tyto majetky přešly do majetku obcí bez porušení blokačního paragrafu a zůstávají tak v majetku obcí. Žalovat lze pouze ty případy, kdy byl v rozporu se zákonem č. 29/229 Sb. majetek převeden jiným osobám. Zde mají církve právo požadovat, aby se tento majetek vrátil zpět Pozemkovému fondu ČR, který ho církvím bude moci zrestituovat. 91

32

pro vyvlastnění (vyvlastnění může probíhat pouze ve veřejném zájmu, za náhradu a na základě zákona). V případě, že kardinál Dominik Duka OP, který je zmocněn jednat za Svatý stolec jako organizaci katolické církve, která je zřizovatelem všech církevních právnických osob, podepíše smlouvu, bude tato smlouva zavazovat všechny církevní subjekty a ačkoliv zákon umožní o tento historický majetek žádat, budou vázány projevem vůle zřizovatele a budou nuceni se tohoto práva vzdát.94 Majetek, kterého se zákon sice týká, ale o který si církevní subjekty v zákonem stanovené lhůtě nepožádají, nebude po podepsání smlouvy vymahatelný. Jednotlivé subjekty tedy musí jednat uvážlivě a nebrat na sebe břemeno, které nebudou schopny zvládnout, ale zároveň se zbytečně nevzdat části majetku kvůli strachu ze správy mnohdy zdevastovaných budov. Ani církevní restituce nevyřeší fakt, že aby mohla církev, potažmo řeholní řády v současném světě samostatně fungovat, musí se přizpůsobit současné realitě, a to nejen ve smyslu ekonomickém. Doba, kdy zemědělská a lesní půda představovala stabilní zdroj zisků, je totiž dávno pryč. Klášterům a dalším subjektům nezbude nic jiného, než se začít angažovat v různých komerčních činnostech a více se otvírat veřejnosti, což je trend, který je v západních zemích zcela běžný. Jakým činnostem se vybrané české řeholní řády věnují již dnes, odhalí následující část práce. Kláštery jsou seřazeny chronologicky, podle vzniku jednotlivých řádů.

94

Osobní rozhovor s Davidem Kučerkou, O.Cr. 5. 12. 2012, Osobní rozhovor s JUDr. Pavlem Papouškem 12. 11. 2012

33

5 PŘÍKLADY

ÚSPĚŠNÉ

ANIMACE

KLÁŠTERŮ

V ČESKÉ REPUBLICE Animace klášterů Termín „animace“ můžeme použít jak pro popis obnovy klášterních budov, tak pro sociální činnost klášterů (ve smyslu animace jako osvěty), tedy činnost, která je s řeholními řády spojena od prvopočátku jejich činnosti. Otázka animace klášterních budov proto nemůže být vyřešena jejich pouhou opravou, bez nalezení hlubšího smyslu jejich existence. V tom se animace liší od běžně vnímané „pouhé“ ekonomizace.95 Podle dominikánského provinciála P. Benedikta Mohelníka OP je vždycky lepší, aby v klášteře alespoň částečně fungovala řeholní komunita. I kdyby samotný objekt bylo možné využít nějakým jiným způsobem, který by byl ekonomicky výhodnější, znamenalo by to velkou duchovní, kulturní a sociální ztrátu.96 To potvrzuje i P. Josef Čunek SJ, podle kterého budou kláštery tím smysluplnější, čím věrnější budou své identitě, protože poslání kláštera je povolání od Boha.97 V České republice přitom (oficiální) řeholní život čtyřicet let prakticky nefungoval. P. Benedikt Mohelník OP zdůrazňuje, že během dvaceti let svobody byly kláštery obnoveny prakticky z ničeho. Ani návrat řeholníků do jejich domovů (tedy do klášterů) automaticky neznamenal, že by snad byly kláštery „hotové“, protože sami řeholníci se museli učit společnému způsobu života a církev si musela zvykat na opětovnou existenci řeholních společenství. Postupem času začaly kláštery fungovat jako výraznější entity a začaly opět působit na veřejnost. Každý řád by se měl snažit nalézt takové využití svých budov, které souvisí s řádovým charismatem a posláním. Od samotných představitelů řeholních řádů je možné slyšet více nebo méně konkrétní: „A když ten klášter neslouží k tomu poslání, tak ať klidně spadne!“98 Historické klášterní budovy současně nejsou „jen“ místy řeholního života. Jde velmi často o mimořádné památky dané staletými kontinuálními ekonomickými projekty, díky nimž mohly kláštery financovat vynikající umělce a stát se tak zhmotnělým otiskem své 95

Viz např. KOUBA, Vojtěch. Možnosti nového využití českých sakrálních staveb: ekonomizace nebo animace? In: Církevní dějiny 9/2012, CDK, Brno. 96 Osobní rozhovor s P. Benediktem Mohelníkem OP 31. 10. 2012 97 Osobní rozhovor s P. Josefem Čunkem SJ 26. 10. 2012 98 Osobní rozhovor s P. Benediktem Mohelníkem OP 31. 10. 2012

34

doby. Kláštery často vznikaly za podpory dobrodinců a mecenášů, kteří od nich na oplátku očekávali nějakou duchovní službu. Dnes je odpovědností celé širší občanské společnosti, aby se nějakým způsobem o tyto kulturní hodnoty postarala. Jak připomíná Benedikt Mohelník OP: „Není to primárně odpovědností řeholního společenství. Když nějaký klášter spadne, tak je to jako, když spadne barokní palác. Anebo prostě jiná kulturní hodnota a je to víc odpovědnost té společnosti jako takové než té řeholní rodiny. Prostě to spadne – to se nedá nic dělat“99. Tak vyhrocený postoj ovšem není nutný. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že klášterní budovy lze využívat i k jiným účelům (animovat), a to za plného provozu řeholního života. Nahlížení na památky jako na „přítěž“, kterou má společnost povinně udržovat „v setrvalém stavu“, je spíše českým specifikem než nutností. Moderní pohled na ekonomiku památek, daný především multiplikačními efekty, které dané objekty přinášejí, ukazují, že historické kláštery mohou být vnímány jako zdroj – jejich oprava a údržba se v dlouhodobém horizontu vyplatí i čistě ekonomicky. Ekonomická činnost klášterů není nic nového. Míra otevřenosti řeholních komunit je dána především tím, o jaký typ kláštera a řeholní spirituality se jedná. Podle opata kláštera v Nové říši P. Mariána Rudolfa Kosíka samozřejmě musí kláštery v první řadě plnit své konkrétní poslání. Ke své činnosti však potřebují také finance. Proto je nutné hospodařit, popřípadě podnikat, aby majetek vynášel na činnost kláštera.100 Klášterní ekonomiky vycházejí z hesla „ora et labora“ („modli se a pracuj“). Pro každou dobu a každé společenství se jedná se o nalezení správného poměru a způsobu modlitby a práce tak, aby jedno druhému nepřekáželo. Podle P. Tomáše Halíka je vhodné hledat takové způsoby využití klášterních budov, které nějakým způsobem navazují na tradici a na kulturní vyzařování klášterů. Vhodné jsou např. knihovny, tiskárny a vydavatelství. Zajímavé je použít historický prostor v kombinaci se současným uměním a vytvořit tím netradiční galerii umění, která využívá určité napětí mezi tradiční architekturou a moderním uměním. K tradici, zvlášť v poutních místech, patřilo i vaření piva, takže obnovování pivovarů a restaurací při klášterech se přímo nabízí. Ty objekty, které už řád nemůže udržet a které jsou zcela

99

Osobní rozhovor s P. Benediktem Mohelníkem OP 31. 10. 2012 Písemné vyjádření P. Mariána Rudolfa Kosíka O. Praem. 8. 12. 2012

100

35

sekularizovány a převedeny do světských rukou, by měly být prodávány s podmínkou, že nové využití nebude v rozporu s důstojností daného místa.101 P. Juan Provecho OSA vidí velkou chybu církve (podpořené konzervačními snahami orgánů památkové péče) v tom, že se snaží za každou cenu zachovávat kláštery v dochovaném stavu, když už z důvodu nedostatku řeholníků nejsou z hlediska řeholního života potřeba. Kláštery vždy sloužily svým obyvatelům a měly by nějakým novým způsobem sloužit i nyní. 102 Oproti tomu mnozí konzervativnější představitelé uzavřenějších řádů o možnostech využití svých objektů vůbec neuvažují.

5.1 Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v PrazeBřevnově Obrázek 1: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze -Břevnově

Zdroj: http://media.novinky.cz/893/348933-top_foto1-isdr2.jpg

Břevnovské arciopatství se nachází v Praze 6 v Markétské ulici 1.

5.1.1 Poslání řádu a historie kláštera Řád sv. Benedikta založil na přelomu 5. a 6. století sv. Benedikt. Benediktinský život je rozdělen mezi společnou modlitbu a společnou práci, kterou benediktini považují za 101 102

Osobní rozhovor s P. Tomášem Halíkem 1. 11. 2012 Osobní rozhovor s P. Juanem Provecho OSA 22. 10. 2012

36

jistý druh modlitby. Podle břevnovského převora P. Prokopa Siostrzonka OSB je v dnešní době důležité hledat nové formy společného života a nezůstávat uzavřeným, čistě kontemplativním klášterem. Velká část řádové komunity se věnuje lidem, tedy duchovní správě ve farnosti sv. Markéty. Součástí řádu jsou však také bratři následující starobylou benediktinskou tradici, kteří se v ústraní věnují publikační a archivní činnosti. Tito bratři, kteří zdánlivě nevycházejí ven, s veřejností komunikují právě prostřednictvím knih, které trpělivě překládají a poté vydávají v rámci vydavatelství Pietas Benedictina.103 Břevnovský klášter byl jako první mužský klášter na našem území založen roku 993 knížetem Boleslavem II. Pobožným a pražským arcibiskupem sv. Vojtěchem. Podle Benediktovy řehole má všechno potřebné mnich najít „pod jednou střechou kláštera“. Proto jsou kláštery, které se řídí touto řeholí, tak rozsáhlé komplexy, které historicky vlastnily hospodářská stavení, pole, lesy a zahrady. Sv. Benedikt říká, že mnich je pravým mnichem, když si na své živobytí vydělává prací vlastních rukou. Při zakládání klášterů se vždycky počítalo s tím, že bude něčím nadán, tzn., že bude mít nějaké polnosti, lesy a vesnice. Stejně tak tomu bylo i v případě Břevnova.104 Z novodobé historie je stejně jako u všech dalších klášterů klíčový rok 1950, kdy byl klášter zabrán a řeholníci internováni. Za minulého režimu byl v části kláštera státní archív českého ministerstva vnitra, ve správní budově (Sartoriův konvent) sídlila Státní bezpečnost (útvar zaměřený na sledování cizinců) a další část kláštera byla využívána pro potřeby Stavebního bytového družstva Remostav. Farnost mohla využívat pouhé tři místnosti z celého areálu a kostel. 105

5.1.2 Současné využití kláštera Dnes je areál z velké části rekonstruován a takřka plně využit. Společně se Spolkem břevnovských živnostníků106 pořádá klášter několik kulturních akcí přímo v areálu břevnovského kláštera. Jedná se například o tradiční břevnovské posvícení, pálení

103

Osobní rozhovor s P. Prokopem Siostrzonkem OSB 27. 11. 2012 Osobní rozhovor s P. Prokopem Siostrzonkem OSB 27. 11. 2012 105 Osobní rozhovor s P. Prokopem Siostrzonkem OSB 27. 11. 2012 106 Spolek břevnovských živnostníků má kořeny již v 19. století, jedná se o sdružení několika desítek břevnovských podnikatelů a živnostníků, kteří mají „chuť a sílu dodržovat staré tradice a zakládat nové“. Spolek břevnovských živnostníků: Historie. [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.spolekbrevnovskychzivnostniku.cz/index.php?mid=54 104

37

čarodějnic, masopustní průvod a bál nebo slavnostní rozsvícení břevnovského vánočního stromu.107 Obrázek 2: Bazilika sv. Markéty a Klášterní šenk

Zdroj: Vlastní fotografie

Reprezentační prostory kláštera (bazilika sv. Markéty, románská krypta, barokní prelatura s Tereziánským sálem, studánka Vojtěška – místo setkání sv. Vojtěcha a knížete Boleslava při založení kláštera) jsou pravidelně zpřístupňovány při komentovaných prohlídkách a lze si je pronajmout pro různé společenské akce.108 Ročně klášter navštíví přibližně pět až sedm tisíc turistů.109 Mimo komerční akce se často jedná o akce ve spolupráci s místními školami, které prostory v klášteře používají např. pro předávání vysvědčení, vítání žáků, koncerty ZUŠ apod. Tyto akce jsou dotovány klášterem jako „vklad do kulturního dění“. 110 V části kláštera funguje Hotel Adalbert, první ekologický hotel v České republice. V další budově je Staročeský restaurant Klášterní šenk. Na dlouhou tradici břevnovského piva navazuje Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha umístěný v barokním objektu bývalých stájí, který čepuje pivo pod značkou Břevnovský Benedict.111 Objekty jsou pronajímány krátkodoběji, nájemní smlouvy nejsou delší než

107

Spolek břevnovských živnostníků: Pořádané akce. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.spolekbrevnovskychzivnostniku.cz/index.php?mid=44 108 Břevnovský klášter: Prohlídky v Břevnovském klášteře. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://brevnov.cz/CS/prohlidky 109 Osobní rozhovor s P. Prokopem Siostrzonkem OSB 27. 11. 2012 110 Osobní rozhovor s P. Prokopem Siostrzonkem OSB 27. 11. 2012 111 Břevnovský klášter: Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://brevnov.cz/CS/klasterni-pivovar

38

na 10 let. Opravy proběhly částečně na náklady komunity, nájemci si spíše opravili a přizpůsobili vnitřky objektů a zhodnotili tak právě tyto části objektů. Obrázek 3: Klášterní pivovar


Pro veřejnost je otevřena112 také nově zrehabilitovaná klášterní zahrada. Poslední dosud nevyužitou částí areálu je sýpka, která zatím hledá vhodné využití. Z možných návrhů lze zmínit muzeum a galerii anebo archiv Parlamentu ČR.

5.1.3 Financování kláštera Do roku 1950 byla ekonomika kláštera založená právě na výnosech z hospodářství. Když byl klášter bez původního hospodářského zázemí benediktinům v roce 1990 vrácen, museli benediktini hledat jiné zdroje pro provoz i nutné opravy, zvlášť proto, že se blížilo jeho milénium – 1000 let od založení kláštera v roce 1993.113 Na nejnutnější opravy byl ihned poskytnut finanční příspěvek od státu 500 000 Kč, a tak se již v srpnu 1990 benediktini mohli usídlit v části kláštera v tzv. Sartoriově konventu (dnešní Hotel Adalbert). Vnější tvář (asi tři čtvrtiny) kláštera byla financována z peněz 112

Přístupnost klášterní zahrady: sobota a v neděle od 6:45 – 20:00, ostatní dny od 6:45-8:00 a od 17:00 – 20:00 113 Převor Siostrzonek však objektivně dodává, že i minulý režim se o některé církevní památky staral. Konkrétně v břevnovském klášteře byl na přelomu 70. a 80. let proveden archeologický průzkum a zpřístupněna románská krypta. Také byl vymalován kostel a opraveny fresky. Se samotným klášterem to už ovšem bylo horší.

39

Ministerstva vnitra, které v areálu stále mělo svůj archív. Z dotací Ministerstva kultury byly opraveny vnitřní reprezentační prostory kláštera. Dalším zdrojem byl také pronájem hospodářských budov americké ambasádě, který tvořil asi čtvrtinu zdrojů na opravy a provoz roku 1993. O další finanční prostředky bylo žádáno v souvislosti s připravovaným výročím úmrtí zakladatele kláštera sv. Vojtěcha (v roce 1997) a papežskou návštěvou. Především z příspěvku Magistrátu hl. m. Prahy se podařilo opravit další část střech hospodářského dvora. Podle převora se nejpřívětivěji k celému areálu chová právě Magistrát hl. m. Prahy a Městská část Prahy 6. Celková investice do oprav kláštera od roku 1990 je přibližně 450 milionů korun, z toho asi ¾ byly získány z veřejných zdrojů a ¼ z nájmů kláštera. Prakticky celý vnitřek kláštera byl rekonstruován z tzv. Ostfondu, který vytvořilo Sdružení nejvyšších představených

rakouských,

německých

a

švýcarských

klášterů

(Salzburger

Äbtekonferenz).114 Běžný provoz kláštera je financován především z jeho nájmů – tedy z Hotelu Adalbert, Klášterního šenku, Klášterního pivovaru, Automechanické dílny a z pronájmu a prohlídek115 reprezentačních prostor kláštera. Tabulka 1: Ceník pronájmu reprezentačních prostor v 1. patře prelatury116

Prostory Tereziánský sál

Časové období celý den do 24:00

Cena bez DPH 65 000 Kč

Opatská jídelna + přilehlé salonky

celý den do 24:00

45 000 Kč

Celé patro

celý den do 24:00

90 000 Kč

Na větší investice je nutné žádat o dotace. Poslední velký projekt se týkal Rehabilitace a zpřístupnění klášterní zahrady veřejnosti včetně rekonstrukce oranžerie. Projekt byl zrealizován za pomoci Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost (prioritní osa 2: Životní prostředí, oblast podpory 2.1 – Revitalizace a ochrana území). Celkové

114

Osobní rozhovor s P. Prokopem Siostrzonkem OSB 27. 11. 2012 Vstupné: dospělí 80 Kč, snížené vstupné 50 Kč 116 Zaslaný ceník z břevnovské správy majetku 115

40

náklady 1. fáze projektu realizovaného v období od 26. 10. 2009 do 17. 3. 2012 činily 75 600 000 Kč, výše schválené podpory z OPKK činila 69 046 772,38 Kč.117 Obrázek 4: Stav oranžerie před rekonstrukcí

Zdroj: Břevnovské arciopatství

Obrázek 5: Stav oranžerie po rekonstrukci


Podíl vlastníka (tedy Břevnovského kláštera) uhradil Spolek břevnovských živnostníků, který také vyhlásil veřejnou sbírku na opravu varhan v kostele sv. Markéty. Celkem bylo na varhany vybráno 12 009 698 Kč (Státní rozpočet 5,46 mil Kč, MČ Praha 6 3,60 mil Kč, veřejnost 2,45 mil Kč, Ministerstvo kultury 0,50 mil Kč).118

117

Břevnovský klášter: Rehabilitace klášterní zahrady. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://brevnov.cz/soubory/rehabilitace/panel_vstup_nahled_%281%29.pdf 118 Spolek břevnovských živnostníků: Sbírka na varhany. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.spolekbrevnovskychzivnostniku.cz/index.php?mid=35

41

5.1.4 Možnosti budoucího rozvoje Podle převora je jediným větším otazníkem do budoucna využití sýpky, jinak jsou všechny části areálu využity. Komunita „čeká na restituce“, protože posílený příjem by znamenal možnost vytvořit na tomto místě „něco kulturního, protože kultura bývá z větší části dotována a sama na sebe si nevydělá“. Siostrzonek však jedním dechem dodává, že břevnovský klášter byl i před restitucemi a případně bude i bez nich. 119

5.2 Benediktinské opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích Obrázek 6: Benediktinské opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích


Benediktinské opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích se nachází v Praze na Novém Městě v ulici Vyšehradská 49/320.

5.2.1 Poslání řádu a historie kláštera Vzhledem k tomu, že se jedná o benediktinský klášter, poslání řádu je stejné jako v případě břevnovského kláštera. Emauzský klášter byl založen Karlem IV. v roce 1347. Záhy se stal střediskem pěstování liturgie ve staroslověnštině a studia biblických jazyků. Za dobu svého 119

Osobní rozhovor s P. Prokopem Siostrzonkem OSB 27. 11. 2012

42

fungování překonal několik těžkých období, ať už se jedná o husitské války, vpád pasovských vojsk, působení gestapa, které z kláštera udělalo lazaret, poškození při spojeneckém náletu i období komunismu, kdy jeho budovy osídlily zdravotní a vědecké instituce. 120 Areál kláštera se skládá ze „starého“ kláštera, „nového“ kláštera a domu v zahradě pod svahem. Z velké části je dnes využíván ke komerčním účelům. Je to dáno tím, že benediktinská komunita je tvořena pouhými třemi členy, z nichž jeden působí na Moravě. Podle slov bývalého převora P. Mariána Klenera OSB Emauzy dokonce „duchovně živoří“.121 Klener si je ale současně vědom toho, že aby budova byla schopná financovat svůj běžný provoz, musí mít nějaké prostředky. 122 Starost o tyto záležitosti však komunita přenechává kanceláři opatství a stará se spíše o duchovní správu areálu.

5.2.2 Současné využití kláštera Klášter v Emauzích patří k památkově velmi cenným, avšak překvapivě ne úplně navštěvovaným pražským památkám. Podle Kláry Simandlové, která má v Emauzích na starost pronájmy sálů, prohlídky a archiv, navštěvuje Emauzy jen pět tisíc návštěvníků ročně.123 Klášter je otevřen návštěvníkům, kteří si mohou prohlédnout křížovou chodbu s malířskou výzdobou ze 14. století, barokní refektář, císařskou kapli a kostel Panny Marie, sv. Jeronýma a slovanských patronů.124 V případě zájmu je možné zajistit také komentovanou prohlídku. 125 V klášterním kostele Panny Marie, Jeronýma a slovanských patronů se denně konají bohoslužby od 10 hodin a večer od 18 hodin pak latinsky zpívané nešpory. Mimo to se

120

Benediktinské opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích: Stručné dějiny opatství. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://emauzy.cz/cz/index.php?id=3 121 Osobní rozhovor s P. Mariánem Klenerem OSB 25. 10. 2012 122 Osobní rozhovor s P. Mariánem Klenerem OSB 25. 10. 2012 123 Osobní rozhovor s Klárou Simandlovou 22. 11. 2012 124 Vstupné: dospělí 50 Kč, studenti 30Kč 125 Benediktinské opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích: Prohlídky a informace. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://emauzy.cz/cz/index.php?id=4

43

v kostele konají různé koncerty, včetně koncertů Emauzského sboru a orchestru. Kostel sv. Kosmy a Damiána je ve správě řeckokatolické církve.126 Přímo v opatství jsou pro pořádání různých společenských akcí pronajímány tři sály – bývalý klášterní refektář, divadelní sál a výstavní sál. 127 Pronájem bývalého refektáře, který se nachází v původním gotickém klášteře (v tzv. „starém klášteře“), je nejdražší a jeho využití je nutné opatrně skloubit s provozem domu, protože v prvním patře starého kláštera sídlí benediktinská komunita. Z tohoto důvodu refektář nebývá pronajímán v neděli, protože se v budově dodržuje klášterní klid. Využití divadelního sálu, který se nachází v „novém“ klášteře je volnější, protože má samostatný vchod a je možno ho snadněji vyčlenit z ostatního provozu. Pravidelně se v něm konají taneční kurzy, příležitostně je sál pronajímán na různé společenské akce a probíhají v něm divadelní představení Divadla Neklid. V suterénu pod divadelním sálem je umístěna restaurace, která je otevřena ve všední dny od 11 do 14 hodin a zároveň poskytuje cateringové služby pro akce konané v sálech (kávová přestávka, oběd, raut). Posledním sálem je výstavní sál v přízemí starého kláštera, ve kterém se převážně v létě konají výstavy, popřípadě je pronajímán menším skupinkám (do 40 osob) pro pořádání seminářů nebo konferencí. Podle Kláry Simandlové se vždy dohlíží na to, aby nájemce prostory kláštera nevyužíval v rozporu s duchovním a kulturním posláním benediktinského řádu a katolické církve obecně. Projekty výstav, které se mimo Výstavního sálu mohou konat také v Křížové chodbě starého kláštera, se vždy předkládají ke schválení představeným kláštera.128

126

Benediktinské opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích: Bohoslužby v Emauzích. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://emauzy.cz/cz/index.php?id=3 127 Osobní rozhovor s Klárou Simandlovou 22. 11. 2012 128 Osobní rozhovor s Klárou Simandlovou 22. 11. 2012

44

Obrázek 7: Oživení kláštera během historických slavností

Zdroj: Kancelář opatství

Poslední větší akce, která areál kláštera oživila, se konala před dvěma lety během Králodvorských slavností. Celou akci zajistil organizátor, po kterém klášter nechtěl žádný nájem. Dnes by ovšem vedení kanceláře opatství požadovalo alespoň úhradu vlastních nákladů. 129

5.2.3 Financování kláštera Provoz kláštera je z větší části financován z dlouhodobých pronájmů. Prostory opatství jsou pronajímány jako kanceláře různým institucím, nájemníkem je například zmiňovaná Restaurace Emauzy nebo Ústav estetické medicíny. Pořádání kulturních a společenských akcí je spíše doplňkovým příjmem. Propagace těchto akcí je záležitostí jednotlivých pořadatelů, opatství umísťuje informaci o koncertech a výstavách na svoje webové stránky, případně vyvěšuje plakáty v areálu a předává seznam kulturních akcí lokálnímu tisku.130

129 130

Osobní rozhovor s Klárou Simandlovou 22. 11. 2012 Osobní rozhovor s Klárou Simandlovou 22. 11. 2012

45

Tabulka 2: Ceník pronájmu reprezentačních prostor131

Časové období

Prostor Refektář

Divadelní sál

Cena bez DPH

Celodenní využití refektáře a zázemí (7:00 – 22:00)

19 000 Kč

Akce do 6 hodin

7 000 Kč

Dětské, studentské a amatérské koncerty do 19. 00

2 200 Kč

Celodenní využití sálu (7:00 do 24:00) Akce do 6 hodin

10 000 Kč 3 000 Kč

5.2.4 Možnosti budoucího rozvoje Podle slov P. Klenera je potřeba vytrvat ve snaze udržovat klášter v provozuschopném stavu. „Ale to dělají světští lidé. Ne my, já to jenom užívám, a to je všechno. Snažím se, aby aspoň ta duchovní věc, ta mše svatá v našem krásném kostele byla sloužena. Protože tam, kde není mše svatá, tam to prostě nežije“.132

5.3 Klášter benediktinek na Bílé Hoře Obrázek 8: Klášter benediktinek na Bílé Hoře


Klášter benediktinek na Bílé Hoře se nachází v ulici Karlovarská 3/6 v Praze.

131 132

Zaslaný ceník z Kanceláře opatství Osobní rozhovor s P. Mariánem Klenerem OSB 25. 10. 2012

46

5.3.1 Poslání řádu a historie kláštera Poslání ženské větve benediktinského řádu představuje sestra představená kláštera na Bílé Hoře, Sr. Anežka Najmanová OSB „Benediktinskou zásadou je, že sestry dělají cokoliv, co je potřeba v jejich okolí, nejlépe v klausuře. Ale my jsme vykročily trošku do budoucna. Zrušily jsme povinnost pracovat jenom v rámci kláštera, ale děláme prostě to, co každá z nás umí.“133 Komunita Venio OSB na Bílé Hoře je závislým klášterem Komunity Venio OSB v Mnichově. Právě mnichovská komunita je specifikem celého benediktinského řádu, protože je úplně jiná než všechny ostatní benediktinské kláštery. Sestry, přestože chodí v civilu a vykonávají svá občanská zaměstnání, žijí benediktinským způsobem života a ctí zásadu: „Ničemu nedávat přednost před bohoslužbou a před láskou ke Kristu“.134 Mnichovská komunita Venio OSB byla založena v roce 1926, ale do benediktinské konfederace byla po mnoha žádostech začleněna až v roce 1992. Vzhledem k tomu, že komunita v České republice působí od roku 2007, není nijak spojena se stavem před rokem 1948. Má tedy šanci budovat něco úplně nového.135 Klášter na Bílé Hoře s poutním kostelem Panny Marie Vítězné je majetkem benediktinského arciopatství na Břevnově, které ho benediktinkám pronajímá. Dne 8. listopadu roku 1620 poblíž místa, kde nyní stojí klášter, proběhla bitva, která zpečetila osud českého stavovského povstání. Na místě bitvy byla o dva roky později vystavěna kaple zasvěcená sv. Václavovi, později Panně Marii. Právě za pomoci Matky Boží totiž dle legendy slavila Armáda katolické ligy vítězství, což dodnes v poutním kostele Panny Marie Vítězné připomíná gotický obraz Narození Krista ze Strakonic, kterým karmelitán Dominik à Jesu Maria před bitvou žehnal katolickému vojsku. Obraz později dostal jméno "Maria Victoria - Marie Vítězná".136

133

Osobní rozhovor se Sr. Anežkou Najmanovou OSB 9. 11. 2012 Osobní rozhovor se Sr. Anežkou Najmanovou OSB 9. 11. 2012 135 Osobní rozhovor se Sr. Anežkou Najmanovou OSB 9. 11. 2012, Benediktinky - Komunita Venio: Komunita Venio. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://benediktinky.cz/rad-a-dum/OnasKV.html 136 Benediktinky - Komunita Venio: Bílá hora. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://benediktinky.cz/zajimavosti/Zajimavosti-BilaHora.html 134

47

5.3.2 Současné využití kláštera Klášter je veřejnosti otevřený především v době bohoslužeb, na prohlídku areálu se lze ale se sestrami individuálně dohodnout. Mimo to se v areálu tradičně konají oslavy k výročí bitvy na Bílé hoře a každých cca 6 týdnů přednášky s volným vstupem nebo koncerty v kostele.137 V letošním roce byl zprovozněn dům pro hosty s jedenácti pokoji. Zajímavá je jeho „propagace“. Podle Sr. Anežky totiž žádná oficiální není, dokonce ani na jejich webových stránkách, ale přesto je dům stále plný, neboť informace o něm se šíří „vnitro-církevně“. 138 Obrázek 9: Dům pro hosty


Obrázek 10: Pokoj pro hosty

Zdroj: Komunita Venio

137 138

Osobní rozhovor se Sr. Anežkou Najmanovou OSB 9. 11. 2012 Osobní rozhovor se Sr. Anežkou Najmanovou OSB 9. 11. 2012

48

5.3.3 Financování kláštera Provoz kláštera je financován z vlastních zdrojů – z platů sester, kterých je v celém klášteře pouze pět. Vzhledem k tomu, že dům před jejich nastěhováním prošel generální rekonstrukcí, nemusely sestry řešit žádné jiné mimořádné výdaje.139 Dům pro hosty je také financován převážně z vlastních zdrojů, příspěvek na jeho stavbu ale poskytl Česko-německý fond budoucnosti. O tom, jestli se Dům stane ekonomicky samostatným, se zatím může jen spekulovat, protože funguje jeden rok.140

5.3.4 Možnosti budoucího rozvoje V současné době benediktinky řeší, jakým způsobem otevřou klášter veřejnosti. Za tímto účelem sestavily tým (členy jsou samotné sestry, zástupci farnosti, architekt Michal Ibl, Pavel Štingl a další), jehož úkolem bude vymyslet takové budoucí využití kláštera, které bude sloužit současným potřebám lidí a bude také do budoucna ekonomicky udržitelné. 141 Celý projekt „Rehabilitace poutního místa P. Marie Vítězné na Bílé Hoře“ je zatím tedy ve fázi příprav. Odhadovaná cena celého projektu je 30 milionů korun. Projekt má být financován z Norských fondů, kde je ovšem nutný 20% podíl žadatele.142 Sestrám se již podařilo nashromáždit takřka celou potřebnou částku, a to díky darům a také pořádáním benefičních koncertů. Co však stále schází, je definitivní vize projektu. Přestože je areál zatížen svou minulostí, je především poutním místem, kam se věřící přicházejí modlit. Mimo to by se však v areálu kláštera měly pravidelněji konat různé kulturní akce: výstavy, divadla, koncerty a workshopy. Všechny akce by měly být jen dočasné, aby klášter nebyl ničím zatížený natrvalo. 143 Zvláštní duch a atmosféra místa bitvy by se však také mohly v novém využití odrazit, komunita uvažuje o vytvoření pomoci pro lidi, kteří s něčím bojují. „Uvažujeme o spolupráci s nějakým psychologem. Je to místo bitvy, něco se tu dělo, má to nějakou 139

Osobní rozhovor se Sr. Anežkou Najmanovou OSB 9. 11. 2012 Osobní rozhovor se Sr. Anežkou Najmanovou OSB 9. 11. 2012 141 Osobní rozhovor se Sr. Anežkou Najmanovou OSB 9. 11. 2012 142 Benediktinky-Komunita Venio: Projekt Obnovy. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.benediktinky.cz/vstup/Projekt.html 143 Osobní rozhovor se Sr. Anežkou Najmanovou OSB 9. 11. 2012 140

49

paměť. A když někdo s něčím bojuje, tak se s tím musí taky nějak vyrovnávat. Možná právě tady by se to dalo nějak řešit, pomoct nějakému vnitřnímu boji“, vysvětluje Sr. Anežka Najmanová OSB. 144

5.4 Klášter Maltézských rytířů Obrázek 11: Maltézský konvent a kostel P. Marie pod řetězem

Zdroj: http://www.praguewelcome.cz/srv/www/cs/objects/detail.x?id=45228

Maltézský konvent a kostel P. Marie pod řetězem se nachází v ulici Lázeňská 287/4 v Praze na Malé Straně.

5.4.1 Poslání řádu a historie kláštera Poslání Suverénního řádu maltézských rytířů je vyjádřeno ve dvou slovních spojeních: „Obrana víry a péče o chudé“ („Defensio fidei et obsequium pauperum“). Původně byl řád založen jako ošetřovatelský řád pro poutníky ve Svaté zemi. Vznikl ze společenství špitálu sv. Jana v Jeruzalémě v roce 1099, nezávislost mu byla přiznána v roce 1113. Ozbrojená složka vznikla až později, a to nejen jako útočná armáda, ale také jako garda,

144

Osobní rozhovor se Sr. Anežkou Najmanovou OSB 9. 11. 2012

50

která měla doprovázet poutníky po celé Svaté zemi. Posléze se rytíři začali účastnit útočných výbojů a z řádu se stala regulérní armáda. Dnes se řád navrátil ke svému původnímu, tedy charitativnímu zaměření. 145 „U Maltézských rytířů je zvláštní způsob nazývání chudých lidí – nejsou to nějací chudí nebo klienti, ale v oficiálních dokumentech se o nich mluví jako o Pánech nemocných. Vůle nemocného je vždycky nejvyšší zákon. Povinností maltézského rytíře je mu pomoci, protože je v nouzi – ne proto, že je katolík. Pro Pána nemocného není nikdy nic dostačující, v dostačující kvalitě, pořád se musí hledat lepší řešení“146 vysvětluje P. Filip Milan Suchán, O. Praem., magistr kleriků Královské kanonie premonstrátů na Strahově, který je současně čestným konventuálním kaplanem maltézského řádu. Suverénní řád maltézských rytířů má zcela specifické postavení a jeho struktura se nedá připodobnit k žádnému jinému řádu v katolické církvi. Řád má nejen řeholní část, která spadá pod pravomoc papeže, ale současně je také suverénním subjektem mezinárodního práva. Vlastní několik historických budov po celém světě, včetně České republiky. Po pádu komunismu byl řádu vrácen Velkopřevorský palác na Malé Straně v Praze a Maltézský konvent s kostelem P. Marie pod řetězem. 147 Obrázek 12: Velkopřevorský palác

Zdroj: http://www.velkoprevorskypalac.cz/Photos/GetPhoto.aspx?FotkaId=2

145

Osobní rozhovor s P. Filipem Milanem Suchánem, O. Praem. 9. 11. 2012, Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci: O Suverénním řádu maltézských rytířů. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/vatican/cz/o_velvyslanectvi/o_s_r_m_r.html 146 Osobní rozhovor s P. Filipem Milanem Suchánem, O. Praem. 9. 11. 2012 147 Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci: O Suverénním řádu maltézských rytířů. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/vatican/cz/o_velvyslanectvi/o_s_r_m_r.html

51

5.4.2 Současné využití kláštera K naplnění svého poslání zřizují maltézští rytíři tři organizace – Maltézskou pomoc, Českou maltézskou pomoc a Nadační fond Lurdy. Všechny tři organizace se zabývají sociální a charitativní pomocí. Nadační fond Lurdy organizuje velkou pouť nemocných (včetně těžce nemocných) do Lurd, cena je 16 000 Kč. V létě také pořádá výpravu na Malta Summer Camp, tábor pro postiženou mládež. 148 Maltézská pomoc je třetí nejvytíženější organizací v Praze a Středočeském kraji, ve které pracuje na devadesát dobrovolníků. Mezi poskytované služby, uskutečňované nejen v Praze, ale také v dalších městech České republiky (Brno, Česká lípa, České Budějovice, Hradec Králové, Mělník, Olomouc, Otrokovice, Pardubice, Přerov, Uherské Hradiště a Žatec), patří osobní asistence, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, doprava dětí s postižením, vzdělávání seniorů v oblasti moderních technologií. Mezi dobrovolné programy patří dopisování s vězni, aktivizační aktivity pro seniory a zdravotně postižené, podpora rodičů dětí se zdravotním postižením. 149 Také Česká maltézská pomoc se věnuje charitativní činnosti a ochraně víry každého člověka. Suverénní řád maltézských rytířů těmto organizacím dává oprávnění používat název „maltézský“ a používat kříž.150

5.4.3 Financování kláštera Činnost maltézského řádu je financována z vlastních zdrojů. Zásadou rytířů a dam maltézského řádu je, že pomoc nabízejí zdarma. Na chod výše uvedených organizací ale přispívá také stát svými dotacemi (např. dotace od Hl. m. Prahy, MPSV apod.), nezanedbatelné jsou také dary od soukromých i firemních dárců. 151 Velkopřevorský palác slouží jednak pro potřeby samotného řádu (budova je sídlem českého velkopřevora a jeho administrativy, tvoří zázemí Maltézské pomoci a Velvyslanectví maltézských rytířů), ale je také pronajímán ke komerčním účelům. 148

Osobní rozhovor s P. Filipem Milanem Suchánem, O. Praem. 9. 11. 2012 Maltézská pomoc - obecně prospěšná společnost: Projekty. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.maltezskapomoc.cz/ 150 Osobní rozhovor s P. Filipem Milanem Suchánem, O. Praem. 9. 11. 2012 151 Osobní rozhovor s P. Filipem Milanem Suchánem, O. Praem. 9. 11. 2012 149

52

V budově sídlí Anglo-americká vysoká škola a také kavárna s restaurací Campanulla. Mimo to je palác často využíván k pořádání nejrůznějších společenských akcí, jako jsou bankety, recepce, semináře, tiskové konference nebo svatby. Tabulka 3: Ceník pronájmu reprezentačních prostor152

Prostor k pronájmu

Cena 65 000 Kč 35 000 Kč

1. patro Zahrada, Salla Terrena a 2 salonky v přízemí Celý palác

85 000 Kč

5.4.4 Možnosti budoucího rozvoje R. D. Filip Milan Suchán, O. Praem. vidí zásadní rozdíl mezi premonstráty a maltézským řádem v tom, že se zcela liší jejich poslání, které se tak logicky odráží v jejich působení na veřejnost. Prioritou Strahovského kláštera je knihovna a obrazárna, jeho užitečnost společnosti je tedy kromě duchovní péče především v péči o hmotné památky a vzdělanost. Prioritou maltézských rytířů je naopak pomoc Pánům nemocným, udržování památek a kultura je až na druhém místě. Právě péči o potřebné se řád chce dále věnovat a svoji činnost dle zásady „pro Pány nemocné jen to nejlepší“ dále rozvíjet.153

152

Velkopřevorský palác: Ceník. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.velkoprevorskypalac.cz/Text/cenik?MenuItemId=7 153 Osobní rozhovor s P. Filipem Milanem Suchánem, O. Praem. 9. 11. 2012

53

5.5 Strahovský klášter Obrázek 13: Strahovský klášter

Zdroj: Fotoarchiv Královské kanonie premonstrátů na Strahově

Strahovský klášter se nachází v Praze na Strahovském nádvoří 1/132.

5.5.1 Poslání řádu a historie kláštera Královská kanonie premonstrátů na Strahově patří mezi kanovnické řády. Již od svého založení v roce 1120, které bylo vnímáno jako snaha o reformu kanovnického a kněžského života, žijí premonstráti život tzv. premonstrátského patera (liturgický, kající, eucharistický, mariánský a apoštolský). 154 Důraz je kladen především na společnou slavnostní chórovou modlitbu, ale také na práci mezi lidmi. Život premonstrátů stojí na čtyřech pilířích – communio (společenství), contemplatio (kontemplace), actio (činnost) a stabilitas (stabilita místa).155 Jak objasňuje strahovský opat P. Michael Pojezdný O. Praem.:

154

Strahovský klášter: Královská kanonie premonstrátů na Strahově. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.strahovskyklaster.cz/ 155 Premonstráti - Stránky o premonstrátské spiritualitě, premonstrátech a jejich životě dnes: Spiritualita. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.premonstrati.org/?s=spiritualita

54

„U premonstrátů se spojuje dohromady vnitřní život a poslání navenek. Čili my, už tradičně historicky tady v našich zemích a v Evropě, působíme v duchovní správě, máme dosti far, ve kterých jsme činní a zároveň také chceme žít společně, každý chce mít nějaké společenství, aby se tam společně mohlo žít, modlit, působit. A žít podle přikázání: Miluj Boha a bližního svého jako sám sebe, kterému podřizujeme veškeré naše rozhodování“.156 Strahovský klášter, který byl založen v roce 1143, je jedním z nejstarších premonstrátských klášterů na světě. Za dobou své existence vzdoroval požárům, válkám i komunistickému režimu. 157V roce 1950 Strahovský klášter přestal fungovat jako klášter a pravidelný řeholní život skončil. Řeholníci byli internováni, případně na mnoho let uvězněni. Klášter sloužil jako sídlo Památníku národního písemnictví a Akademie věd ČR.158 Po návratu komunity znovu kulturně, ale především duchovně ožívá.

5.5.2 Současné využití kláštera Strahovský klášter patří mezi exponované pražské památky. Rozsáhlý klášterní komplex je maximálně využíván: duchovně, kulturně i podnikatelsky, především pro cestovní ruch. P. Michael Pojezdný O. Praem. právě v umění a v kultuře vidí způsob, jakým strahovští premonstráti slouží veřejnosti (samozřejmě kromě slavení liturgie v basilice Nanebevzetí Panny Marie). Strahovský klášter je často spojován s kulturou, především se slavnou Strahovskou knihovnou a obrazárnou. Strahovská knihovna obsahuje kolem 260 000 svazků uložených v Teologickém a Filozofickém sále a v přilehlých depozitářích, nejcennější prvotisky a rukopisy jsou pak uchovávány ve speciální trezorové místnosti. Nechybí ani kabinet kuriozit, neboli Wunderkammer. V letech 1994 – 1995 byl rekonstruován Teologický sál, v letech 2009 – 2010 Filosofický sál a nyní přichází na řadu rekonstrukce vstupní budovy a stávajících depozitářů, aby mohla knihovna i nadále sloužit veřejnosti. V letošním roce byla vyhlášena Sbírka na obnovu Strahovské 156

Osobní rozhovor s P. Michaelem Pojezdným O. Praem. 31. 10. 2012 Strahovský klášter: Královská kanonie premonstrátů na Strahově. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.strahovskyklaster.cz/ 158 Osobní rozhovor s P. Michaelem Pojezdným O. Praem. 31. 10. 2012 157

55

knihovny, která bude pokračovat ještě v roce 2013. Celková rekonstrukce je odhadnuta na 150 milionů korun.159 Při knihovně je také vydávána ročenka Bibliotheca Strahoviensisi. Obrázek 14: Strahovská knihovna

Zdroj: http://www.virtualnipraha.cz/cs/subjekt/1207-strahovska-knihovna

Strahovská obrazárna obsahuje cca 2500 malířských a sochařských děl a předmětů uměleckého řemesla. Expozice je rozdělena na dvě části – Expozice A zahrnuje historické sály, kapitulní síň a ambity a je v ní stálá expozice o premonstrátském klášteře a cyklus monumentálních obrazů o životě sv. Norberta. Expozice B zahrnuje kromě Expozice A také stálou expozici obrazů od gotiky k romantismu.160 V minulosti byl v majetku Strahovského kláštera také obraz Albrechta Dürera Růžencová slavnost161.

159

Strahovský klášter: Sbírka na rekonstrukci Strahovské knihovny - III. etapa. [online]. [cit. 2012-1209]. Dostupné z: http://www.strahovskyklaster.cz/sbirka-na-rekonstrukci-strahovske-knihovny-iii-etapa 160 Strahovský klášter: Obrazárna a historické sály. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z http://www.strahovskyklaster.cz/obrazarna-a-historicke-saly-konventu-obnova-pamatek/obrazarna-ahistoricke-saly 161 Obraz koupil v roce 1793 tehdejší opat Václav Mayer za 22. Vzhledem ke zhoršené hospodářské situaci kláštera po roce 1918 začali premonstráti uvažovat o prodeji nejcennějšího skvostu obrazárny. Nejmenované konsorcium ze Spojených států amerických údajně klášteru za obraz nabídlo 34 000 000 Kč, což byla na tehdejší dobu astronomická částka (pro srovnání Renoirův obraz Milenci v roce 1923 stál 783 475 Kč). Záhy se objevily spekulace, že se jedná pouze o snahu premonstrátů zvýšit kupní cenu obrazu. Skutečností zůstává, že v korespondenci strahovské kanonie se žádná taková nabídka neobjevila. Bez ohledu na existenci nebo neexistenci tohoto zájemce však tato zpráva přiměla k aktivitě zájemce o koupi z Československa a z Německa. Právě tyto zprávy o pokusech prodeje obrazu do zahraničí spolu se zvěstmi o milionových nabídkách učinily z Růžencové slavnosti národní symbol. Vlivem především

56

Za slabinu P. Pojezdný označuje nemožnost poskytnout návštěvníkům kláštera prostory k ubytování. Na Strahově se totiž nachází hrob zakladatele řádu sv. Norberta, a proto tam často přijíždějí bratři z ciziny. A vzhledem k tomu, že v klášteře je jen několik místnůstek pro návštěvníky, nemůže klášter vyhovět poptávce lidí po klášterním pobytu. „Ale vím, že v některých klášterech i tímto způsobem jsou otevřeni. Lidé tam mohou přijít, odpočinout si, zotavit se, společně se modlit s řeholníky, podílet se na tom jejich životě. Je to velmi dobrá věc, dodává Pojezdný“.162

5.5.3 Financování kláštera Když se premonstráti po revoluci na Strahov vrátili, museli začít hledat finanční prostředky, kterými by zajistili nutné opravy nejen strahovského areálu, ale samozřejmě všech dalších budov, které spravují. „Abychom mohli sloužit lidem, tak musíme hledat příjmy, abychom mohli pro ty lidi něco dělat. Kultura se nikdy sama nezaplatí. Ta se musí vždycky dotovat“, říká opat, podle kterého představuje samotný Strahovský klášter bohatství, které se dá jen obtížně číselně vyjádřit, ale přitom neustále vyžaduje další péči, aby zůstalo v řádném stavu a mohlo dál sloužit.163 Obrázek 15: Klášterní restaurace a pivovar


politických událostí a stavu obrazu byl nakonec státu prodán za 9 614 494 korun a jeden haléř. KOTKOVÁ, Olga. Albrecht Dürer – Růžencová slavnost 1506-2006. s.161, 236-247. 162 Osobní rozhovor s P. Michaelem Pojezdným O. Praem. 31. 10. 2012 163 Osobní rozhovor s P. Michaelem Pojezdným O. Praem. 31. 10. 2012

57

Aktivity v areálu kláštera jsou pestré. Prostory kláštera jsou pronajímány Památníku národního písemnictví, Galerii MIRO, Museu miniatur, ale také několika restauracím (Velká klášterní restaurace a pivovar, Restaurant Peklo, Bellavista) a hotelům (Hotel Crowne Plaza Prague Castle, Hotel Questenberk****, Pension).164 Mezi další ekonomické aktivity patří pronájmy Letního a Zimního refektáře. Tabulka 4: Ceník pronájmu reprezentačních prostor165

Prostor Letní refektář Zimní refektář Společně

Počet hodin

Cena

1 hodina - vlastní akce

13 000 Kč

1 hodina - příprava, likvidace a úklid po akci

6 500 Kč


11 000 Kč


5 500 Kč


20 000 Kč


10 000 Kč


10 000 Kč

Klášter spravuje a provozuje Strahovskou knihovnu166 a Strahovskou obrazárnu167, které jsou také zdroji příjmů ze vstupného.168 V roce 2011 obě navštívilo 26 387 návštěvníků.169

5.5.4 Možnosti budoucího rozvoje Na otázku ohledně činnosti premonstrátů v příštích letech odpovídá opat následujícím způsobem: „Tak my už to máme dáno. My chceme dělat to, co děláme opravdu dobře. To duchovní poslání tak to máme, máme kněze v duchovní správě, máme kněze, kteří působí na vysokých školách. A tady v klášteře? Tak to je dáno tím, čím Strahov je.“

164

Strahovský klášter: Ostatní aktivity v areálu. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.strahovskyklaster.cz/sprava-klastera/ostatni-aktivity-v-arealu 165 Strahovský klášter: Informace o komerčních pronájmech. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.strahovskyklaster.cz/informace-o-komercnich-pronajmech 166 Vstupné 80 Kč, snížené vstupné 50 Kč 167 Expozice A: Vstupné: 40 Kč, snížené 20 Kč., Expozice B :Vstupné: 80 Kč, snížené 40 Kč. 168 Strahovský klášter: Informace pro návštěvníky. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z http://www.strahovskyklaster.cz/obrazarna-a-historicke-saly-konventu-obnova-pamatek/obrazarna-ahistoricke-saly/informace-pro-navstevniky, Strahovský klášter: Strahovská knihovna. [online]. [cit. 201212-09]. Dostupné z http://www.strahovskyklaster.cz/strahovska-knihovna-archiv-a-dalsisbirky/strahovska-knihovna 169 NIPOS: Základní statistické údaje o kultuře v České republice. [online]. [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2011_I.KULTURNIDEDICTVI_web.pdf

58

5.6 Klášter Milevsko Obrázek 16: Klášter Milevsko

Zdroj: http://www.ceske-pamatky.com/klastery/313-klaster-milevsko/

Řeholní dům premonstrátů v Milevsku se nachází v ulici U Bažantnice 556 v městě Milevsko v Jižních Čechách.

5.6.1 Poslání řádu a historie kláštera Klášter Milevsko patří mezi objekty, které má pod patronací Královská kanonie premonstrátů na Strahově. Také superior milevského kláštera P. Řehoř Jiří Žáček O. Praem. vidí hlavní smysl svého řádu jednak v prožívání společenství a společném slavení liturgie, ale také v práci ve farnostech.170 Klášter založený v roce 1187 je nejstarším klášterem Jižních Čech. Velkého rozkvětu se dočkal ve 13. století, kdy mu byl svěřen patronát nad rakouským klášterem Schlägl. Od roku 1683 je podřízen Strahovu. Klášter sehrál důležitou roli v životě strahovské kanonie v době minulého režimu, protože se stal tajným centrem duchovní formace nových povolání pro strahovskou kanonii. Krátce po revoluci byl vrácen do vlastnictví premonstrátského řádu a byl zde noviciát.171 V současné době v Milevsku žije sedm

170 171

Písemné vyjádření P. Řehoře Jiřího Žáčka O. Praem. 25. 11. 2012 Klášter Milevsko: Současnost. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://old.milevskoklaster.cz/,

59

premonstrátů. Význam kláštera Milevsko je podtržen tím, že byl v roce 2008 prohlášen za národní kulturní památku.

5.6.2 Současné využití kláštera Podle superiora kláštera P. Řehoře Jiřího Žáčka O. Praem. je dnes nejdůležitější osobní setkávání s lidmi a budování kvalitních vztahů. Proto se komunita snaží o přesah své základní činnosti (tedy duchovní) také na pole kultury, vzdělávání a cestovního ruchu. Záměrem premonstrátské rodiny je, aby se klášter znovu stal duchovně-kulturním centrem města i kraje.172 S pohnutou historií a částmi kláštera se může návštěvník seznámit během turistické prohlídky s průvodcem. Součástí prohlídky je gotická opatská kaple P. Marie Bolestné, neoromanská Bazilika Navštívení Panny Marie, rajská zahrada a románský konvent, románsko-gotický kostel sv. Jiljí a tzv. Latinská škola s barokní knihovnou se 1758 svazky knih. 173 Obrázek 17: Latinská škola

Zdroj: http://nd03.jxs.cz/162/769/1c97ae9a12_88806439_o2.jpg

Právě Latinská škola je významným prvkem animační činnosti. V přízemí budovy ze 14. století se nachází galerie a lapidárium. V galerii se příležitostně konají výstavy. V patře najdeme knihovnu a klášterní sál, který je využíván k pořádání kulturních a Milevský klášter a rodina okolních farností: Historie kláštera. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.milevskoklaster.cz/historie-klastera 172 Písemné vyjádření P. Řehoře Jiřího Žáčka O. Praem. 25. 11. 2012 173 Milevský klášter a rodina okolních farností: Prohlídková trasa. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.milevskoklaster.cz/prohlidkova-trasa

60

vzdělávacích akcí, jakými jsou diskusní Večery v Latinské škole se zajímavými hosty, vernisáže, koncerty a tematické duchovní přednášky. Tyto kulturní činnosti klášter financuje ze svých zdrojů. 174

5.6.3 Financování kláštera Klášter je od svého znovu převzetí premonstráty postupně rekonstruován. První nádvoří je kromě střechy na bývalém opatství dokončené. Druhé nádvoří má jediný zrekonstruovaný objekt – barokní dům čp. 557, ve kterém bude v příštím roce otevřeno Milevské muzeum. To je právě z důvodu stěhování z budovy barokní prelatury v prvním nádvoří kláštera od 1. 9. 2012 uzavřeno. V roce 2011 je navštívilo 4 180 návštěvníků.175 Rekonstrukce byla možná díky třináctimilionové dotaci z Regionálního operačního programu Jihozápad, oblast podpory Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu. Tato dotace pokryla cca 90% finančních prostředků (zbytek uhradil Strahovský klášter). Třetí nádvoří podle slov P. Řehoře Jiřího Žáčka O. Praem. zřejmě v tempu, v jakém se daří shánět finance, „kompletně spadne“. 176Všechny dosavadní opravy probíhají za pomocí grantu Ministerstva kultury, kraje, evropských fondů. Podíl vlastníka vždy hradí Strahovský klášter. Provoz kláštera jako domácnosti je financován z vlastních zdrojů komunity, tedy z kněžských platů. Provozní náklady (energie) jsou největším dílem pokryty z příspěvků mateřského kláštera na Strahově, protože na udržování energeticky neefektivní budovy, která je navíc památkově chráněná, a případné zásahy podléhají přísnému dohledu památkové péče, již vlastní příjmy nestačí. Podle P. Řehoře Jiřího Žáčka O. Praem. je hlavním důvodem, proč komunita žije v tak energeticky náročném objektu, především dodržování tradice a kontinuity. 177 Další příjem tvoří příspěvky farností, protože klášter je centrem a kanceláří všech sedmnácti spravovaných farností. Farnosti získávají příjmy z darů a dotací například od

174

Písemné vyjádření P. Řehoře Jiřího Žáčka O. Praem. 25. 11. 2012, Klášter Milevsko: Prohlídka kláštera. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://old.milevskoklaster.cz/ 175 NIPOS: Návštěvnost muzeí a galerií v krajích ČR. [online]. [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2009/03/Navstevnost-muzea-pamatniky-a-galerie-2011.pdf 176 Písemné vyjádření P. Řehoře Jiřího Žáčka O. Praem. 25. 11. 2012 177 Písemné vyjádření P. Řehoře Jiřího Žáčka O. Praem. 25. 11. 2012

61

obecních

úřadů,

případně

z pronájmu

polností.

Poslední

příjem

přináší

vstupné178z turistických prohlídek a akcí konaných v Latinské škole.179 O běžný provoz domu se premonstráti z finančních důvodů starají sami, jediným zaměstnancem je kuchařka, která však pracuje spíše za symbolickou mzdu.180

5.6.4 Možnosti budoucího rozvoje Možnosti budoucího rozvoje velmi zásadně změní restituce (viz vyjádření Žáčka na straně 17 této práce). Do budoucna komunita uvažuje o znovuobnovení duchovních cvičení a pobytů v klášteře. Problémem je nedostatek vhodných prostor i personálu. Prozatím chybí finanční zdroje jak na vytvoření zázemí, tak na platy pracovníků, kteří by návštěvníkům podobných akcí poskytovali základní servis (vaření, úklid apod.). Dále se uvažuje o zřízení parku nebo rekreační zóny. 181

5.7 Klášter Nová Říše Obrázek 18: Klášter Nová Říše

Zdroj: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/cirkevni-3/?id=1609

Klášter Nová Říše se nachází v Nové Říši v ulici U kláštera 1 v kraji Vysočina. 178

Cena vstupného: dospělí 60Kč, důchodci 50Kč, děti 30Kč Milevský klášter a rodina okolních farností: Informace pro návštěvníky – prohlídky. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.milevskoklaster.cz/informace-pro-navstevniky--prohlidky 180 Písemné vyjádření P. Řehoře Jiřího Žáčka O. Praem. 25. 11. 2012 181 Písemné vyjádření P. Řehoře Jiřího Žáčka O. Praem. 25. 11. 2012 179

62

5.7.1 Poslání řádu a historie kláštera Opat P. Marián Rudolf Kosík, O. Praem. vidí hlavní poslání Kanonie premonstrátů v Nové Říši ve společném životě v modlitbě a práci podle vzoru apoštolů. Všichni bratři z konventu se schází ke společné chórové modlitbě, ale zároveň vykonávají duchovní správu ve vlastních i diecézních farnostech. „Každý den máme společně Boha oslavovat modlitbou a být zde pro druhé – apoštolovat“.182 Klášter v Nové Říši na Moravě byl založen v roce 1211. Až do roku 1942 byl nejen duchovním, ale i hospodářským centrem okolí. Provozoval čtyři statky, cihelnu a lihovar a zaměstnával na 150 osob.183 Po atentátu na říšského protektora Heydricha byl klášter v roce 1942 přepaden jednotkami SS. Premonstráti byli odvezeni do Osvětimi, kde až na tři novice všichni zahynuli. Z kláštera se stalo středisko Hitlerjugend. Po válce se premonstráti do kláštera vrátili, ale záhy, v roce 1950, byli opět odvezeni, tentokrát do vězení, případně internačních a pracovních táborů. Z kláštera se stalo vojenské skladiště.184 Od února roku 1991, kdy se premonstráti snad již definitivně do zchátralého kláštera vrátili, probíhá postupná obnova jak řeholního života, tak nutná rekonstrukce klášterního areálu. Obrázek 19: Stav kláštera těsně po roce 1989

Zdroj: http://www.klaster.novarise.cz/fotogalerie/displayimage.php?album=1&pos=11

182

Písemné vyjádření P. Mariána Rudolfa Kosíka O. Praem. 8. 12. 2012 Písemné vyjádření P. Mariána Rudolfa Kosíka O. Praem. 8. 12. 2012 184 Klášter Nová Říše: Historie. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.klaster.novarise.cz/historie_cz.php 183

63

5.7.2 Současné využití kláštera Klášter je otevřen veřejnosti, protože komunita aktivně rozvíjí kontakty se svým okolím, tj. s obcí, s krajem, s kulturními spolky apod. a podporuje projekty na poli kulturním, vzdělávacím i v cestovním ruchu. V klášteře se konají koncerty a přednášky, stejně jako běžné turistické prohlídky. V roce 2011 klášter navštívilo 1500 návštěvníků.185 Prohlídková trasa186 je rozdělena do tří okruhů: okruh A zahrnuje opatský kostel svatých Petra a Pavla a kapli sv. Anny (kapitulní síň), okruh B knihovnu s přibližně 20 000 svazky, z nichž je 88 rukopisů, 55 prvotisků a 3/5 knih byly vytištěny před rokem 1800187 a reprezentativní sály, okruh C hudební sál a prelaturu (bývalé opatské pokoje).188 Klášter také poskytuje možnost ubytování, a je tak místem rekreace a odpočinku „v tichu“. Především o prázdninách sem přijíždí děti z města, aby zde našly osvěžení. Zároveň je klášter také místem načerpání duchovních sil pro dospělé. 189

5.7.3 Financování kláštera Před rokem 1950 klášter prosperoval, po revoluci se však hospodářské činnosti (činnost na statcích, polnostech a v lesích) nepodařilo obnovit, protože značná část historického majetku nebyla vrácena (vráceny nebyly ani hospodářské budovy, které jsou nyní většinou polorozbořené nebo prodané). 190 Také samotné budovy kláštera byly ve velmi špatném stavu, ale pomocí dotací se je daří opravovat. Celkové náklady na obnovu areálu byly podle opata přibližně 20 milionů korun.191 Na rekonstrukci věže kostela sv. Petra a Pavla s celkovými náklady ve výši 3 692 394 Kč byla poskytnuta dotace 3 166 607 Kč z Finančních mechanismů

185

NIPOS: Návštěvnost památek v krajích ČR. [online]. [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.niposmk.cz/wp-content/uploads/2009/03/Navstevnost-pamatky-20111.pdf 186 Cena vstupného jednotlivých okruhů je 30 Kč pro dospělé, 20 Kč pro studenty a důchodce. Cena všech okruhů společně je 80 Kč a 50 Kč. 187 Klášter Nová Říše: Knihovna. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://klaster.novarise.cz/historie_cz.php#knihovna 188 Klášter Nová Říše: Turistické informace. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://klaster.novarise.cz/cenik_cz.php 189 Písemné vyjádření P. Mariána Rudolfa Kosíka O. Praem. 8. 12. 2012 190 Písemné vyjádření P. Mariána Rudolfa Kosíka O. Praem. 8. 12. 2012 191 Písemné vyjádření P. Mariána Rudolfa Kosíka O. Praem. 8. 12. 2012

64

EHP/Norska – Programu „Kulturní dědictví Vysočiny“ v prioritní oblasti Uchování Evropského kulturního dědictví192. Na projekt "Po stopách iluzivní výmalby Jana Lukáše Krackera na Moravě", jehož cílem bylo kromě vytvoření atraktivní prohlídkové trasy především restaurování těchto výmaleb včetně oprav statických trhlin a dokončení oprav střešního pláště v kostele sv. Petra a Pavla, byla v rámci programu ROP JV poskytnuta dotace ve výši 9 049 964 Kč (z toho příspěvek ve výši 7 692 470 Kč poskytl Evropský fond pro regionální rozvoj).193 Obrázek 20: Iluzivní výmalby Jana Lukáše Krackera na Moravě

Zdroj: http://klaster.novarise.cz/fotogalerie/displayimage.php?album=38&pos=12

5.7.4 Možnosti budoucího rozvoje Podle Kosíka musí kláštery v první řadě plnit své konkrétní poslání. Každý podle svého zaměření a svých možností. Ke své činnosti samozřejmě potřebují i finance. Proto je nutné hospodařit, popřípadě podnikat, aby majetek vynášel na činnost kláštera.

192

Regionální rozvojová agentura Vysočina: Podpořené projekty - Nová Říše. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.rdavysocina.cz/fm_files/download/Podporene_projekty_nova_rise_%282%29.pdf 193 Dotace z Evropské unie - ROP JV: Po stopách iluzivní výmalby Jana Lukáše Krackera na Moravě. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/rack/dotace/0000492, Klášter Nová Říše: Projekt Po stopách J.L.Krackera na Moravě. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http:// http://www.klaster.novarise.cz/projekt.php

65

V restitucích budou klášteru vráceny lesy, na kterých bude řád hospodařit sám a polnosti, které bude pronajímat.194

5.8 Konvent u kostela Panny Marie Sněžné Obrázek 21: Konvent u kostela Panny Marie Sněžné

Zdroj:http://www.digitalguide.cz/media/thumbs/digital_guide/pamatky_by_divine/Stare_Mesto/Kostel_Panny_Marie_Snezne/001_ Kostel_Panny_Marie_Snezne_jpg_800x800_q85.jpg

Konvent u kostela Panny Marie Sněžné se nachází na Jungmannově náměstí 18 v Praze.

5.8.1 Poslání řádu a historie kláštera Řád byl založen sv. Františkem z Assisi v roce 1209. Postupem času se rozdělil na tři samostatné větve – na františkány (Řád menších bratří „Ordo Fratrum Minorum, OFM“), na minority (Řád menších bratří konventuálů „Ordo Fratrum Minorum Conventualium, OFMConv) a na kapucíny (Řád menších bratří kapucínů „Ordo Fratrum Minorum Capucinorum, OFMCap).195 Kvadrián a provinční vikář Konventu u kostela Panny Marie Sněžné P. Vianney Jan Dohnal, OFM shrnuje poslání svého řádu: „Žijeme duchovni odkaz sv. Františka, který

194 195

Písemné vyjádření P. Mariána Rudolfa Kosíka O. Praem. 8. 12. 2012 FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. s. 72, 79, 99.

66

se snažil žít evangelium. Takže naším posláním je: žít evangelium v dnešní době.“196 Řád tedy nemá žádné specializované zaměření, v České republice slouží především v pastorační službě: „Máme několik farností, což je samo o sobě obrovské poslaní, protože se tam zpovídá, slouží se tam mše svaté, dělají se katecheze, připravují se děti na první svaté přijímaní, připravují se snoubenci, nebo když se pohřbívá, prostě to je tak plné setkávání, že je člověk z toho za ten den až vyčerpaný, ale příjemně.“197 Přímo v konventu u Panny Marie Sněžné, který františkáni obývají od roku 1604, sídlilo za komunismu Ministerstvo vnitra. Toto místo bylo natolik přebudováno, že zde byl „cítit proticírkevní duch“198, proto musela být po revoluci provedena rozsáhlá rekonstrukce.

5.8.2 Současné využití kláštera V současnosti (konec roku 2012) klášter u Panny Marie Sněžné doslova „žije“ blahořečením čtrnácti pražských mučedníků, které proběhlo dne 13. 10. 2012 v katedrále sv. Víta. Obrázek 22: Výstava 14 pražských mučedníků

Zdroj: http://tisk.cirkev.cz/res/data/152/017335_58_118863.jpg?seek=1348584431

V ambitu kláštera se konala od 25. září do 25. listopadu výstava „Čtrnáct pražských mučedníků“, která seznámila veřejnost s pohnutým příběhem nově blahořečených františkánů. Ti přišli v roce 1604 z různých evropských zemí (Itálie, Německo, Španělsko, Holandsko) do trosek bývalého kláštera karmelitánů Panny Marie Sněžné a

196

Osobní rozhovor s P. Vianneyem Janem Dohnalem OFM 29. 10. 2012 Osobní rozhovor s P. Vianneyem Janem Dohnalem OFM 29. 10. 2012 198 Osobní rozhovor s P. Vianneyem Janem Dohnalem OFM 29. 10. 2012 197

67

začali ho rekonstruovat. Na masopustní úterý dne 15. února 1611 však byli bez milosti pobiti lůzou, která je obvinila z ukrývání pasovských vojáků uvnitř kláštera.199 Část kláštera je dnes využívána ke kulturním akcím. Další část je pronajímána Knihkupectví Paulinky, Farní charitě Praha 1 a v objektu sídlí také Rakouské kulturní fórum v Praze. Samotní františkáni nicméně nevyvíjejí žádné podnikatelské aktivity. Bratři se věnují spíše pastorační činnosti ve svých farnostech nebo setkávání s návštěvníky, kteří přicházejí do kostela Panny Marie Sněžné. „Ti lidé se setkávají s živým řeholníkem, který si s nimi chvilku popovídá. Na to prostě člověk nemusí mít program, to je součást poslání, tak proč dělat program na něco umělého, když tady vlastně člověk má od nevidím do nevidím náplň danou. Nemusí se nic vyhledávat“, vysvětluje Dohnal. 200 Kromě toho se bratři angažují v Institutu františkánských studií, což je františkánské formační centrum, jehož posláním je prohloubení spirituality prostřednictvím společného studia a vzájemného poznávání pod vedením vyučujících bratří a sester. Institut je otevřen všem lidem se zájmem o poznání františkánské spirituality. Provozní náklady IFS jsou hrazeny z poplatků, které zaplatí každý posluchač na začátku školního roku. Výše je „stanovena podle současné finanční situace.“201 Dalším projektem jsou tzv. Františkánské misie – víkendové nebo i týdenní duchovní obnovy pro mladé lidi, které pořádají bratři františkáni spolu se Školskými sestrami sv. Františka202.

5.8.3 Financování kláštera Nutná rekonstrukce kláštera po roce 1990 byla financována z platů a důchodů bratří, z darů převážně zahraničních dárců a postupně také z grantů. Po roce 2000 se

199

Farnost Panny Marie Sněžné v Praze: Čtrnáct pražských mučedníků. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://pms.ofm.cz/14.html 200 Osobní rozhovor s P. Vianneyem Janem Dohnalem OFM 29. 10. 2012 201 Institut františkánských studií: Statuta Institutu františkánských studií. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.frantiskanstvi.cz/index.htm 202 Františkánské misie: Františkánské duchovní obnovy. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.frantiskanskemisie.cz/obnovy/

68

františkánům podařilo získat grant na opravu střechy, cca osm let dostávali dotaci od Magistrátu hl. m. Prahy, která stačila na 95% opravy. 203 O běžný provoz kláštera se starají z velké části sami s pomocí množství dobrovolníků, kteří zde pracují „z lásky“204. Zaměstnance mají pouze tři – vrátného, pradlenu a odborníka na granty. Největší příjem pochází z výše uvedených nájmů v klášterním areálu. P. Vianney Jan Dohnal hodnotí jako nejziskovější aktivitu „sloužení mše svaté a zpovídání.“205

5.8.4 Možnosti budoucího rozvoje Na otázku, jaká je vize a plán do budoucna, odpovídá P. Vianney Jan Dohnal dvěma slovy: „zachovat věrnost“. 206

5.9 Klášter kapucínů Praha – Hradčany Obrázek 23: Klášter kapucínů Praha

Zdroj: http://www.mistnikultura.cz/files/klaster_kapucini.jpg

Kapucínský klášter se nachází na Loretánském náměstí 99/6 v Praze na Hradčanech. 203

Osobní rozhovor s Vianneyem Janem Dohnalem OFM 29. 10. 2012 Osobní rozhovor s Vianneyem Janem Dohnalem OFM 29. 10. 2012 205 Osobní rozhovor s Vianneyem Janem Dohnalem OFM 29. 10. 2012 206 Osobní rozhovor s Vianneyem Janem Dohnalem OFM 29. 10. 2012 204

69

5.9.1 Poslání řádu a historie kláštera Poslání řádu je podle kvardiána kláštera kapucínů v Praze na Hradčanech P. Kryštofa Javůrka OFM.Cap univerzální a odpovídá potřebám doby. Neměnný je pouze styl poustevnického života uprostřed civilizace. Kapucínské kláštery byly vždy stavěny na krajích měst, na periferiích, aby bratři měli klid pro modlitbu, ale zároveň, aby byli blízko lidem a mohli jim pomáhat podle toho, co je v té době aktuální. 207 Kapucínský klášter na Hradčanech je nejstarší kapucínský klášter u nás. Jeho historie sahá až do roku 1600, kdy byl položen základní kámen stavby. Klášter měl a má svoje poslání ve studiu a vzdělávání – probíhalo v něm řádové studium teologie. V roce 1950 museli bratři klášter opustit a místo řeholníků se v něm usídlila armáda. První bratři se do areálu vrátili již v roce 1990, ale jen do několika místnůstek, do tzv. přístavků do ulice. Obrázek 24: Stav kláštera po roce 1989

Zdroj: Kapucínský klášter na Hradčanech

V roce 1999, kdy se slavilo 400 let od příchodu kapucínů, byl již klášter zrekonstruován. 208 Podle místního vikáře br. Josef Gabaríka OFM.Cap se i dnes na Hradčany vracejí bratři, kteří sem nastupovali jako chlapci na studia a chtějí tady zakončit svoji životní pouť. Klášter zároveň funguje jako postulát (první etapa řádové formace), tzn., že do kláštera

207 208

Osobní rozhovor s P. Kryštofem Javůrkem OFM.Cap 26. 10. 2012 Osobní rozhovor s P. Kryštofem Javůrkem OFM.Cap 26. 10. 2012

70

přicházejí zájemci, kteří chtějí vstoupit do řádu a žijí spolu s mnichy, účastní se jejich duchovního života a snaží se rozpoznat povolání k řeholnímu životu.209 Obrázek 25: Stav kláštera dnes

Zdroj: Kapucínský klášter na Hradčanech

5.9.2 Současné využití kláštera Rozsáhlý areál kláštera je z velké části otevřený pro veřejnost. Klausura tvoří jen asi třetinu jeho prostor. V klášteře je několik sálů, které jsou pronajímány veřejnosti k pořádání společenských akcí. Prostor je vhodný např. pro rekolekce farností, školení, přednášky apod. Klášter poskytuje také ubytování pro vysokoškolské studenty (v době prázdnin jsou tyto prostory využívány pro exercitanty). Program duchovních cvičení si skupiny většinou zajišťují samy, samotní kapucíni se ale často zapojují, např. svými přednáškami. 210 Nejvýznamnějšími kulturními akcemi, které se v klášteře konají každou první středu v měsíci, jsou koncerty z cyklu „Večery u kapucínů“. V letošním roce pozváni přijali například Ivo Jahelka, Miroslav Paleček nebo skupina Kakofon. 211Během těchto koncertů bratři kapucíni prochází mezi publikem a vybírají peníze na předem určený charitativní účel. 212 Řád má ve správě jedno z nejkrásnějších mariánských poutních míst u nás – Pražskou Loretu. Podle bratra Josefa Gabárika je Loreta stále ještě spíše turistické místo (za 209

Osobní rozhovor s br. Josefem Gabaríkem OFM.Cap 12. 11. 2012 Osobní rozhovor s P. Kryštofem Javůrkem OFM.Cap 26. 10. 2012 211 Večery u kapucínů: Interpreti. [online]. [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.veceryukapucinu.cz/oddily/interpreti.html 212 Osobní rozhovor s P. Kryštofem Javůrkem OFM.Cap 26. 10. 2012 210

71

komunismu sloužila jako muzeum sakrálního umění a místo pořádání koncertů), ale kapucíni se ji postupně snaží také duchovně oživovat.213 V Loretě jsou pravidelně slaveny mše svaté a od dubna do října se tam konají poutní soboty o posledních sobotách v měsíci. 214 Bohoslužby jsou doprovázeny barokní hudbou v podání loretánských souborů -

Komorního souboru pražské Lorety Societas Musicalis a

souboru Collegium Quod Libitum et Columba Lauretana.215 Mimo to se v Loretě konají koncerty, včetně známých adventních koncertů České televize. Loreta dále nabízí prostor pro pořádání autorských výstav současných umělců, zejména těch, jejichž tvorba reflektuje duchovní a křesťanské hodnoty. 216

5.9.3 Financování kláštera Rekonstrukce kláštera byla hrazena převážně z vlastních řádových zdrojů, včetně mezinárodních. Dalším, o poznání menším zdrojem, byly dotace a také dary. Provoz kláštera je financován z vlastních zdrojů (platy duchovních a důchody) a z příjmů získaných za poskytované ubytování studentům217. Kapucíni také nabízí možnost krátkodobého ubytování (ve čtyřech pokojích o třiceti dvou lůžcích), vhodné především pro školní výlety, společenství mládeže, schóly apod. 218 Další příjem představují pronájmy reprezentativních prostor kláštera k pořádání akcí a také pronájem garáží a parkovacích míst. Tabulka 5: Ceník pronájmu reprezentačních prostor219

Prostor k pronájmu

Kapacita

Cena za hodinu

Cena za celý den

Společenský salónek (Malý refektář)

20

300 Kč

2 500 Kč

Malý konferenční sál

45

450 Kč

3 500 Kč

213

Osobní rozhovor s br. Josefem Gabaríkem OFM.Cap 12. 11. 2012 Loreta Praha: Pravidelný celoroční program. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.loreta.cz/cz/poutnickyservis.htm 215 Loreta Praha: Hudební program. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.loreta.cz/cz/programovanabidka.htm 216 Loreta Praha: Výstavy. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.loreta.cz/cz/vystavy_hlavni.htm 217 Cena 3 lůžkového pokoje je 2.400 Kč za osobu, 2 lůžkového 2.800 Kč za osobu a 1 lůžkového pokoje 3.500 Kč za osobu 218 Kapucini.cz: Ubytování/Accommodation. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.kapucini.cz/index.php/hradcany/ubytovanihrad 219 Kapucini: Prostory k pronájmu. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.kapucini.cz/index.php/hradcany/pronajemhrad 214

72

Další příjem plyne z provozu Lorety, která si výběrem vstupného220 a pořádáním koncertů a výstav vydělá nejen na svůj vlastní provoz, ale pomáhá financovat provoz samotného kláštera221. V loňském roce Loretu navštívilo 178 243 návštěvníků.222

5.9.4 Možnosti budoucího rozvoje Kromě rozvoje kulturních a duchovních aktivit podle br. Josefa Gabárika řád připravuje obnovení výroby tzv. kapucínského balzámu. Ten je podle Gabárika „lékem na všechno“. 223 Jeho receptura a výroba přešla v padesátých letech do Krakova. V současné době bratři čekají na vyslovení souhlasu kapucínského provinciála.

5.10 Dominikánský klášter při kostele sv. Jiljí Obrázek 26: Rajský dvůr dominikánského kláštera

Zdroj: http://www.dominikanska8.cz/rekonstrukce-dominikanskeho-klastera?detail=1

Dominikánský klášter při kostele sv. Jiljí se nachází v Husově ulici 234/8 na Starém Městě v Praze. 220

Vstupné: dospělí 130 Kč, studenti 100 Kč, rodinné vstupné 270 Kč. Loreta Praha: Otevírací doba. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.loreta.cz/cz/turistickyservis.htm , Osobní rozhovor s br. Josefem Gabaríkem OFM.Cap 12. 11. 2012 222 NIPOS: Základní statistické údaje o kultuře v České republice. [online]. [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2011_I.KULTURNIDEDICTVI_web.pdf 223 Osobní rozhovor s br. Josefem Gabaríkem OFM.Cap 12. 11. 2012 221

73

5.10.1 Poslání a historie řádu Dominikánský řád založil v roce 1215 sv. Dominik Guzmán. Církevně byl řád schválen v roce 1216. Podle provinciála Řádu bratří kazatelů P. Benedikta Mohelníka OP dominikánský řád kombinuje monastický život, tzn. společný život, společnou modlitbu, důraz na liturgii a její krásu s veřejným působením, a to především kázáním. Kombinuje dva zdánlivě protichůdné prvky, jednak jakýsi vnitřní soustředěný a kontemplativní život spolu s vnějším aktivním působením. 224 Klášter dominikánů u sv. Jiljí vždy býval centrem kulturního i intelektuálního života225. V letech 1811 – 1884 v něm sídlila Pražská konzervatoř.226 Postupně se dominikáni snaží svoji pozici kulturně - duchovního centra obnovit. První ideje na oživení a rekonstrukci kláštera se začaly formulovat v roce 2006. Na jaře roku 2011 byla vypracována architektonická studie „Záchrana a obnova dominikánského kláštera v Praze“, která je dílem významného českého architekta Ing. arch. Josefa Pleskota.227

5.10.2 Současné využití kláštera Po revoluci stáli dominikáni před úkolem, jak znovu oživit svůj klášter, který převzali po pádu komunismu v ne úplně dobrém stavu. Byli si vědomi toho, že pouhá rekonstrukce nestačí. Pokud má budova znovu „žít“, je třeba otevřít klášter ve prospěch široké církevní, ale i necírkevní veřejnosti. A tak vznikl projekt „Dominikánská 8“, jehož realizace již byla úspěšně zahájena. Projekt „Dominikánská 8“ představuje P. Benedikt Mohelník OP: „První myšlenka byla právě, jak využít ten klášter k poslání řádu. A je to v logice dominikánské spirituality, ten řád je městský, vzniká ve městě, pro město, pro působení ve společnosti, která ho obklopuje. No a to, že tady máme klášter na Starém Městě v centru Prahy s výrazným a hlubokým kulturním i duchovním dědictvím, no tak to je jakási zodpovědnost, jak tohle nabídnout. Ty programy, co tady nabízíme, jsou v té linii kázat evangelium, svědčit o

224

Osobní rozhovor s P. Benediktem Mohelníkem OP 31. 10. 2012 Dominikánská 8 – Místo vzdělání a kultury při klášteře sv. Jiljí v Praze: O nás. [online]. [cit. 2012-1209]. Dostupné z: http://www.dominikanska8.cz/dominikanska-8-o-nas 226 Pražská konzervatoř: Historie Pražské konzervatoře. [online]. [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.prgcons.cz/historie 227 Dominikánská 8 – Místo vzdělání a kultury při klášteře sv. Jiljí v Praze: Záchrana a obnova dominikánského kláštera v Praze. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.dominikanska8.cz/rekonstrukce-dominikanskeho-klastera 225

74

křesťanských hodnotách, nabízet je co nejširší společnosti v dnešní době. Je to vlastně velmi jednoduché.“228 Samozřejmostí projektu je zachování všech historicky cenných částí objektů a zároveň snaha vdechnout klášteru nový život, aby mohl sloužit veřejnosti. 229 Architektonické řešení obnovy se skládá ze čtyř bodů. První z nich se týká vytvoření nového přívětivého vstupu pro veřejnost v místě, kde se křižují ulice Řetězová, Jalovcová a Husova. Druhý pak nabídne „široce otevřenou náruč“ pro veřejnost – ubytování pro hosty, kteří si budou chtít vyzkoušet život v klášteře nebo jen najít vlídné ubytování uprostřed rušného centra Prahy. V klášteře by také měla vzniknout literární kavárna či nová jídelna. Třetí bod je spojen s obnovou prvků, které kdysi těsněji spojovaly klášter s kostelem sv. Jiljí, tedy vytvoření těsnějšího přimknutí budovy ke kostelu. A v neposlední řadě je zde snaha o oživení středověké úrovně (dnešní uliční úroveň je přibližně o 4 metry nad středověkým stavem). Pod současnou úrovní ulic budou vytvořeny nové prostory – velký multifunkční sál pro přednášky a výstavní prostory současného umění. Díky tomu, že se sál bude nacházet v podzemí, nebude narušeno tolik potřebné tiché prostředí kláštera.230

228

Osobní rozhovor s P. Benediktem Mohelníkem OP 31. 10. 2012 Český rozhlas: Proměna dominikánského kláštera v Praze. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/902582 230 Dominikánská 8 – Místo vzdělání a kultury při klášteře sv. Jiljí v Praze: Záchrana a obnova dominikánského kláštera v Praze. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.dominikanska8.cz/rekonstrukce-dominikanskeho-klastera 229

75

Obrázek 27: Multifunkční sál

Zdroj: http://www.dominikanska8.cz/rekonstrukce-dominikanskeho-klastera?detail=7

Předběžný odhad nákladů celého projektu, který by měl být financován z velké části z dotací, je 150 milionů korun. V souvislosti s první etapou se mluví o Norských fondech, protože charakter projektu „Dominikánská 8“ odpovídá požadavkům a kritériím programu – klášter je kulturní památka a bude veřejně využitelný pro konání různých kulturních a vzdělávacích aktivit. Na komerční část projektu, především na vybudování ubytovacích kapacit, se hledají další zdroje jak soukromého, tak veřejného charakteru. Platforma „Dominikánská 8“ již funguje, v barokním refektáři se pořádají koncerty, semináře a diskuze.231 V rámci projektu Dominikánská 8 bylo 1. března 2012 v prostorách dominikánského kláštera otevřeno nové knihkupectví Oliva, které nabízí obsáhlou škálu nejen náboženských knih. 232 Už dnes se dominikáni snaží otevřít svůj klášter pro návštěvníky Prahy, kteří touží po duchovním odpočinku. Pro ně je přímo v areálu připravena možnost ubytování. „Hosté“ tak mají možnost čerpat z duchovní atmosféry historických budov kláštera. K dispozici jsou jim tří a čtyřlůžkové pokoje, je možnost si pokoj rezervovat i soukromě. Cena,

231 232

Osobní rozhovor s P. Benediktem Mohelníkem OP 31. 10. 2012 Knihkupectví Oliva: Novinky. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.oliva.op.cz/

76

která je na webových stránkách prezentována jako „laskavý dar na provoz kláštera“, je 400 Kč na osobu a noc.233 Obrázek 28: Klášterní cela pro hosty

Zdroj:http://www.kostel-praha.cz/ubytova

5.10.3 Financování kláštera Provoz kláštera se dá rozdělit na dvě části, na náklady komunity a na běžný provoz kláštera. Náklady na živobytí si desetičlenná komunita pokryje sama ze svých vlastních zdrojů, tedy z platů. O správu majetku se starají sami členové řádu. Klášter si na svůj běžný provoz vydělá svou vlastní činností. Mezi hlavní zdroje příjmů patří pronájmy – kostel je pronajímán k pořádání chrámových koncertů, části kláštera a barokního refektáře slouží pro pořádání seminářů, koncertů, ale i rautů, svateb, promocí, křtin apod. Kapacita sálu barokního refektáře je sto míst k sezení u stolu, samozřejmostí je i zázemí pro catering v galerii ambitu. Ceník zobrazuje následující tabulka. Tabulka 6: Ceník pronájmu barokního refektáře234

Počet hodin

Cena bez DPH

1 hodina

4 000 Kč

Půldenní (7h, max. do 22.00

15 000 Kč

Celodenní (9 - 23.00)

30 000 Kč

Vícedenní (za každý započatý den)

25 500 Kč

233

Kostel sv. Jiljí Praha - Kostel a farnost sv. Jiljí: Ubytování v klášteře v centru Prahy. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.kostel-praha.cz/ubytovani-praha/ 234 Barokní refektář Dominikánského kláštera sv. Jiljí na Starém Městě pražském: Barokní refektář pronájem sálu na Praze 1. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.refektar.cz/

77

Dalším zdrojem jsou příjmy z poskytování ubytování. Zapomenout nelze ani na dary. Pro realizaci zásadních oprav a restaurování památek řád potřebuje vnější zdroje a dotace. Na běžný provoz a menší stavebně-technické zásahy si ale vydělá vlastní činností.

5.10.4 Možnosti budoucího rozvoje Vize do budoucna je podle P. Mohelníka jasná: „Rozvíjet tu činnost, kterou jsme začali pod platformou Dominikánská 8. Nejdůležitější je ale to, co se děje v kostele. To je jasné. No, a to vnější, to záleží na tom, jak se bude dařit shánět finanční prostředky“.235

5.11 Klášter Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou Obrázek 29: Klášter Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou

Zdroj: Správa majetku Řádu

Klášter křižovníků se nachází v ulici Platnéřská 191/4 v Praze na Starém Městě.

235

Osobní rozhovor s P. Benediktem Mohelníkem OP 31. 10. 2012

78

5.11.1 Poslání řádu a historie kláštera Poslání jediného původního českého řádu, který jako laické špitální bratrstvo založila v roce 1233 česká princezna sv. Anežka Česká, představuje velmistr Mgr. PharmDr. Josef Šedivý, O.Cr.: „Poslání řádu je dáno jeho zakladatelkou, svatou Anežkou, která tento řád založila pro český národ. Takže poslání řádu je působit v tomto národě, pro tuto zemi. Je to především kněžská služba, duchovní správa a také charitativní činnost a pomoc těm, kteří to potřebují, těm, kteří jsou v nouzi, ať už hmotné nebo duchovní“.236 Základní kámen ke stavbě nového237 sídla křižovníků na staroměstské straně Juditina mostu slavnostně položila sama sv. Anežka dne 21. 5. 1252. Tato výhodná poloha přinesla řádu v letech 1252 – 1342 privilegium vybírat mýtné a clo, ale také povinnost most opravovat.238 Téměř celý konvent (s výjimkou generalátu, původního kostela sv. Ducha a barokního chrámu sv. Františka z Assisi) byl na počátku 20. století zbourán. Základní kámen k současnému konventu byl položen dne 13. 11. 1910.239 Za nacistické okupace byl klášter využíván pro potřeby protektorátu a sídlilo zde Gestapo. Po roce 1950 byly řádu zabaveny všechny statky, které představovaly jeho hospodářské zázemí. Na Velký pátek roku 1950 byl konvent přepaden a přišel o knihovnu čítající více než 50 000 cenných svazků, obrazárnu, listinný a hudební archiv, který obsahoval na 2000 skladeb. Hudební archiválie byly svezeny do několika institucí, především do Českého muzea hudby. 240 Do prvního patra kláštera se nastěhovalo Ministerstvo vnitra, jehož kancelář vznikla stavební úpravou konventní kaple. Ostatní část konventu využívala Správa Státní bezpečnosti. V části areálu, která sloužila k pronájmům měšťanských bytů, vznikly byty pro důstojníky StB.241 Kromě výrazného zásahu do prostoru konventní kaple a zazdění přístupu do kostela však naštěstí nedošlo k výraznějším stavebním úpravám, které by zásadním způsobem

236

Osobní rozhovor s P. Josefem Šedivým, O.Cr. 17. 12. 2012 Původní sídlo bylo u kostela sv. Haštala v Praze 238 BUBEN, Milan. Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou. s. 7. 239 BUBEN, Milan. Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou. s. 49. 240 BUBEN, Milan. Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou. s. 50. 241 Osobní rozhovor s Davidem Kučerkou, O.Cr. 5. 12. 2012 237

79

poznamenaly budovu konventu a generálního domu. V roce 1990 byl řádu objekt vrácen včetně knihovny a hudebních archiválií. 242

5.11.2 Současný stav a využití kláštera V současné době řád pro svoje potřeby využívá asi 1/3 kláštera. Kromě sídla velmistra (generalát) se v klášteře nachází noviciát a klerikát. Hlavním účelem současného konventu je poskytování zázemí pro formační období nových členů, a to jak v rámci řeholního zasvěcení (od kandidatury přes noviciát), tak i v rámci přípravy ke kněžské službě (studium teologie na KTF UK).243 Obrázek 30: Klášterní dvůr

Zdroj: Správa majetku Řádu

Zbytek areálu je pronajímán, především pro administrativní činnost. Za symbolickou částku je část kláštera pronajata Dívčí katolické škole. V další části areálu se nachází muzeum. Řád podporuje pořádání kulturních akcí, například Oslavy sv. Jana Nepomuckého. Šedivý uvádí, že hlavní činností řádu je ale především duchovní služba. V obou kostelích se konají bohoslužby a pravidelné pobožnosti244.

242

Osobní rozhovor s Davidem Kučerkou, O.Cr. 5. 12. 2012 Osobní rozhovor s Davidem Kučerkou, O.Cr. 5. 12. 2012 244 Osobní rozhovor s P. Josefem Šedivým, O.Cr. 17. 12. 2012 243

80

5.11.3 Financování kláštera Po navrácení kláštera do vlastnictví řádu probíhá jeho postupná rekonstrukce, která je financována i z veřejných prostředků, konkrétně z Grantů hl. m. Prahy vlastníkům památkově významných objektů. Tabulka 7: Náklady na rekonstrukci generalátu245

Rok 2008 2011 2012

Akce 1. rekonstrukce fasád generalátu oprava fasády a oken 2. rekonstrukce fasád generalátu

Celkové náklady

Poskytnutá dotace

4 511 145 Kč

2 000 000 Kč

2 159 838 Kč

1 560 000 Kč

4 013 390 Kč

2 000 000 Kč

V letošním roce (2012) byla podána žádost o dotaci na 3. etapu rekonstrukce fasád generalátu. Rozpočet na tuto rekonstrukci je 3 454 871 Kč. Běžný provoz kláštera je financován z nájemného za pronajaté prostory. Ekonom řádu Josef Civín uvádí, že vzhledem k atraktivní lokalitě není v klášteře ani 1 m2, který by nebyl pronajatý. 246Ekonomicky využíván je i kostel sv. Františka z Assisi, ve kterém se konají koncerty vážné hudby. 247 Činnost řádu je podporována také z darů.

5.11.4 Možnosti budoucího rozvoje Oblastí, kterým se křižovníci chtějí věnovat, je mnoho. Podle velmistra je důležité, aby majetek, který jim je svěřen, byl použit pro ty, kteří ho potřebují nejvíc.248 „Směr činnosti řádu závisí na tom, jak budeme hospodařit v této době, kdy se nám vrací pozemky, lesy a nejrůznější majetky. Chtěli bychom s nimi hospodařit tak, aby to bylo ve prospěch chudých a potřebných. Snažíme se rozvíjet křižovnickou pečovatelskou službu.“249

245

Vlastní zpracování na základě dat poskytnutých od Správy majetku Řádu Osobní rozhovor s Ing. Josefem Civínem 14. 11. 2012 247 Osobní rozhovor s Ing. Josefem Civínem 14. 11. 2012 248 Osobní rozhovor s P. Josefem Šedivým, O.Cr. 17. 12. 2012 249 Osobní rozhovor s P. Josefem Šedivým, O.Cr. 17. 12. 2012 246

81

Vizí do budoucna je větší otevřenost pro veřejnost. Připravují se prostory, které budou sloužit k prezentaci křižovníků a jejich působení v českých zemích. Probíhají také přípravy na znovuzpřístupnění hudebního archivu a klášterní knihovny. 250

5.12 Klášter u sv. Tomáše Obrázek 31: Klášter u sv. Tomáše

Zdroj: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Klaster-a-kostel-sv--Tomase-na-Male-Strane.aspx

Klášter u sv. Tomáše se nachází v Praze v ulici Josefská 8.

5.12.1 Poslání řádu a historie kláštera Řád sv. Augustina vznikl sloučením několika poustevnických společenství, papežem byl potvrzen v roce 1256. Podle slov farního vikáře farnosti u sv. Tomáše na Malé Straně v Praze P. Juana Provecho, OSA: „Augustiniáni můžou dělat cokoliv. To znamená, že pro nás je důležité ne to, co děláme, ale jak to děláme. My jsme k dispozici pro to, co církev potřebuje. Potřebuje, abychom pracovali v duchovní správě farnosti? Tady jsme. Potřebuje,

250

Osobní rozhovor s P. Josefem Šedivým, O.Cr. Kučerkou, O.Cr. 5. 12. 2012

82

17. 12. 2012, Osobní rozhovor s Davidem

abychom pracovali ve školství? Tady jsme. Potřebuje, abychom pracovali na misiích? Tady jsme. Tenhle způsob, ta forma, to je pro nás důležité“.251 P. Juan Provecho, OSA přišel do České republiky s dalšími čtyřmi spolubratry ze Španělska v roce 1997 s cílem obnovit přítomnost augustiniánů v České republice.252 Před rokem 1948 klášter u sv. Tomáše fungoval jako provinční dům a poskytoval ubytování pro studenty teologie a chlapce ve věku dvanáct až osmnáct let. Významnou součástí areálu byl také pivovar. Když byl klášter po roce 1989 řádu vrácen, byly z něj ruiny. Řád je v očích širší veřejnosti známý především kvůli odvážné přestavbě části kláštera u sv. Tomáše na Malé Straně na luxusní Hotel Augustine Prague. Obrázek 32: Hotel Augustine Prague

Zdroj: http://cdni.condenast.co.uk/646x430/a_c/Augustine_Prague_GoldList12_PR.jpg

5.12.2 Současné využití kláštera P. Juan Provecho, OSA vysvětluje, že augustiniáni si jsou vědomi důležitosti kulturního dědictví, a právě proto se rozhodli hledat využití, které pomůže zachránit celý klášter, jenž jim byl po pádu komunismu vrácen ve značně neuspokojivém stavu. Augustiniáni hledali několik let firmu, která by byla schopna udělat kompletní rekonstrukci areálu a poté používat část kláštera pro komerční účely. Po osmi letech podepsali smlouvu se společností Rocco Forte, která se specializuje na přeměny 251 252

Osobní rozhovor s P. Juanem Provecho OSA 22. 10. 2012 Osobní rozhovor s P. Juanem Provecho OSA 22. 10. 2012

83

historických budov na luxusní hotely. Rocco Forte zajistila na svoje vlastní náklady (asi 43 milionů EUR) rekonstrukci velké části areálu. Určené prostory kláštera, které slouží pro provoz Hotelu Augustin, získala firma do pronájmu do roku 2036. Zatím platí relativně malý pronájem, od roku 2036 bude ale tento nájem odpovídat běžnému nájemnému na Malé Straně.253 Na místě pěti historických budov kláštera se sídlem České provincie řádu sv. Augustina dnes stojí luxusní pětihvězdičkový hotel za přibližně 1,7 miliardy korun, jehož součástí je 101 luxusních pokojů vč. prezidentského apartmá, restaurace a bary, konferenční prostory, stylová pivnice, wellness, beauty centrum, sala terrena, zahradní restaurace a společenská zahrada.254 Celý projekt byl sledován odbornou i laickou veřejností. Proti projektu se postavil především Klub Za starou Prahu, který odmítal propojení více historicky samostatných objektů, zastavění volných půdních prostor s cennými barokními a klasicistními krovy, exploataci archeologických terénů, zastavování vnitřních dvorů a bezohlednost vůči autentickému inventáři (historické dveře, okna, podlahy, krovy). Realizaci celého projektu považuje za prohru památkové péče.255 Obrázek 33: Hotel Augustine Prague

Zdroj: vlastní fotografie

Postup řádu obhajuje P. Juan: „Veřejnost se postavila trošku proti, protože tvrdili, že se zničí spousta historických věcí. Ale já si myslím, že veřejnost taky musí pochopit, že 253

Osobní rozhovor s P. Juanem Provecho OSA 22. 10. 2012 Časopis stavebnictví: Hotel Augustine Prague v areálu sv. Tomáše. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.casopisstavebnictvi.cz/hotel-augustine-prague-v-arealu-sv-tomase_N3592 255 Klub Za starou Prahu: Nejnovější vývoj v kauze hotel u svatého Tomáše. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://stary-web.zastarouprahu.cz/kauzy/augustiniani/P_v2-06.htm 254

84

musíme zachovávat naše kulturní dědictví a na to je potřeba mít peníze. Když někdo chce udělat z kláštera krásný hotel, jako tady u nás, zviditelnit ho a všecko opravit, tak si ještě stěžujeme“. 256 Přínosem celého projektu je kvalitní rekonstrukce celého kláštera u sv. Tomáše a stabilní příjem z pronájmu objektu, který umožní řádu, aby mohl naplňovat svoje poslání. Všechny peníze, které plynou z komerční oblasti, augustiniáni investují do vzdělávání. Řád od roku 2010 provozuje mateřskou školu a od roku 2011 také základní školu sv. Augustina v Krči. Škola klade důraz nejen na tradiční křesťanské hodnoty, ale také na výuku cizích jazyků.257

5.12.3 Financování kláštera Od roku 1997 bylo do rekonstrukce kláštera investováno asi 35 milionů korun. Mezi hlavní zdroje patří bezúročná půjčka od augustiniánské curie v Římě (60%) a později také zdroje z pronájmu kláštera (40%). Výše půjčky se vyšplhala až na milion EUR. Bez této vnitrořádové pomoci by klášter zřejmě nemohl vůbec fungovat. Na financování oprav kláštera se podílí také stát, ale pouze nepatrně, většinou z grantů Ministerstva kultury. Výše dotací však klesá, před šesti až sedmi roky řád dostával 3-4 miliony ročně (ovšem na všechny objekty, celkem pět klášterů), v letošním roce to bylo cca 800 000 Kč. 258 Vlastní provoz kláštera je financován z vlastních zdrojů, tedy z platů řeholníků. Klášter zaměstnává pouze dva civilní zaměstnance: vrátného, který je zároveň i kostelníkem a knihovníka. Na otázku, jestli bylo pro řád těžké se po roce 1989 ekonomicky stabilizovat, odpovídá P. Juan Provecho, OSA tak, že řád ještě stabilizován není, protože v současné době dluží „Římu“ 850 000 EUR (tedy necelých 20 milionů korun) a navíc ještě dostává další finanční prostředky na stavbu nové školy.

256

Osobní rozhovor s P. Juanem Provecho OSA 22. 10. 2012 Osobní rozhovor s P. Juanem Provecho OSA 22. 10. 2012 258 Osobní rozhovor s P. Juanem Provecho OSA 22. 10. 2012 257

85

Výstavba školy, která je odhadována na 70-75 milionů korun, je financována převážně z půjčky z Říma (asi 80%), zbylých 20% plyne z výnosů z hotelu Augustin. Provoz školy je financován z dotace ministerstva školství a z darů, včetně příspěvku 1000 korun měsíčně od rodičů dětí. „Filosofie je taková, že ten, který může dát, dá klidně dvojnásobek, ten, který nemůže, dá třeba půlku nebo nedá nic.“ říká Provecho.259 Investice, které bude muset řád vložit do realizace svých projektů během příštích pěti let (asi 50 milionů korun), bude vracet z prostředků, které přinese majetkové vyrovnání státu s církvemi: „Jako augustiniáni dostaneme asi 2 mil. ročně. A ty peníze budeme investovat do školy. Během příštích pěti let musíme investovat 50 mil. korun, abychom připravili dobré gymnázium. To znamená, že příštích dvacet pět let budeme dostávat peníze, které ale potřebujeme proinvestovat teď, během příštích pěti let“.260

5.12.4 Možnosti budoucího rozvoje Hlavním cílem do budoucna je vybudovat osmileté církevní gymnázium. Škola je budována postupně, v současné době funguje mateřská škola a první a druhá třída. „Pro nás je nejdůležitější, že jsme před třemi roky založili školu, to je pro nás platforma, abychom mohli splnit naše poslání. Máme spoustu dětí, které s námi budou od 3 do 18 let. Předpokládám, že mezi nimi by mohl někdo pocítit povolání, že by mohl říct: Tvůj způsob života mě přitahuje, já bych chtěl být jako Ty, chtěl bych sloužit lidem a sloužit i Bohu. To je pro nás naše poslání, na tom bychom chtěli pracovat“, uzavírá Provecho.261

259

Osobní rozhovor s P. Juanem Provecho OSA 22. 10. 2012 Osobní rozhovor s P. Juanem Provecho OSA 22. 10. 2012 261 Osobní rozhovor s P. Juanem Provecho OSA 22. 10. 2012 260

86

5.13 Duchovní centrum sv. Františka z Pauly Obrázek 34: Duchovní centrum sv. Františka z Pauly

Zdroj: http://www.arch.cz/pachner/

Duchovní centrum sv. Františka z Pauly se nachází na Vranově u Brna.

5.13.1 Poslání řádu a historie kláštera Posláním řádu, který založil v roce 1435 sv. František z Pauly, je žít a zvěstovat evangelijní obrácení a pokání a vybízet k proměně života vlastním příkladem, kajícím životem a hlásáním Božího slova.262 Za doby Josefa II. byl původní paulánský klášter zrušen. Většina klášterních budov z roku 1634 byla zbořena. Zůstalo jen křídlo přilehlé ke chrámu Narození P. Marie, které sloužilo jako fara. Od roku 1992, kdy se pauláni na Vranov vrátili, dochází k postupné znovuvýstavbě tří zbořených křídel klášterní kvadratury, které už nyní slouží jako Duchovní centrum. 263

5.13.2 Současné využití kláštera Zřízení Duchovního centra sv. Františka z Pauly je plně v souladu s posláním řádu. Konají se zde exercicie pro kněze a zasvěcené osoby a různé duchovní obnovy (např.

262 263

Propagační leták vranovské farnosti FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. s. 754-755.

87

pro seniory, pro mládež, pro mariánské ctitele, pro podnikatele, pro nemocné, trpící a nesoucí kříž apod.). Většinu náplně duchovních programů vytvářejí bratři pauláni, část tvoří také vlastní programy skupin. Centrum je otevřeno i návštěvníkům, kteří chtějí prožít týden v tichu, aniž by se účastnili nějakého programu.264 Obrázek 35: Kaple


Centrum je vybaveno několika sály včetně multimediálního sálu s nejnovější technikou. Nechybí ani ekumenická kaple pro bohoslužby různých církví a církevních organizací. Ubytovací kapacita centra je 81 lůžek. 265

5.13.3 Financování kláštera Stavba Duchovního centra probíhá po etapách od roku 1997 a je financována převážně z darů. Více než 2/3 finančních prostředků pochází ze zahraničí – pomoc poskytla Kirche in Not, ale také drobní dárci, převážně z Itálie, kde si lidé dokonce ve dvou paulánských klášterech mohli koupit „zlatou cihlu pro Vranov“ a přispět tak na výstavbu vranovského centra.266

264

Osobní rozhovor s P. Karlem Hanslíkem OM 3. 11. 2012 Duchovní Centrum Vranov u Brna: Nabídka ubytování a pronájmu prostor [online]. http://www.dcvranov.cz/index.php/ubytovani-a-pronajmy-prostor. [cit. 2012-12-10]. 266 Osobní rozhovor s P. Karlem Hanslíkem OM 3. 11. 2012 265

88

Na provoz centra, o které se stará několik civilních zaměstnanců (ředitel, tři kuchaři, čtyři uklízečky), si stále ještě nedokončený areál vydělá sám (z příjmů z ubytování a pronájmů). Řád se finančně podílí pouze na jeho stavbě. 267 Tabulka 8: Ceník ubytování268

Prostor

Cena za 1 - 2 noci

Cena za 3 a více nocí

Apartmán

550 Kč

500 Kč

Samostatný pokoj

450 Kč

400 Kč

Dvoulůžkový pokoj

300 Kč

250 Kč

Třílůžkový pokoj

250 Kč

200 Kč

Čtyřlůžkový pokoj

210 Kč

180 Kč

Pětilůžkový pokoj

210 Kč

180 Kč

Tabulka 9: Ceník prostor k pronájmu269

Prostor k pronájmu

Kapacita

Cena za celou akci

60

1 500 Kč

20-25

700 / 1 500 Kč v topné sezóně

Velký audio sál

110

2 500 Kč

Salonek

10

600 Kč

Přednáškový sál Malý sál

Svou činnost centrum propaguje hlavně na stránkách Katolického týdeníku a ve vysílání Ráda Proglas.

5.13.4 Možnosti budoucího rozvoje „Vize do budoucna řádu i centra jsou úzce spjaté. Cílem je pokračovat ve službě lidem, kteří přicházejí do Duchovního centra.“, uzavírá Hanslík.270

267

Osobní rozhovor s P. Karlem Hanslíkem OM 3. 11. 2012 Duchovní Centrum Vranov u Brna: Nabídka ubytování a pronájmu prostor [online]. http://www.dcvranov.cz/index.php/ubytovani-a-pronajmy-prostor. [cit. 2012-12-10]. 269 Duchovní Centrum Vranov u Brna: Nabídka ubytování a pronájmu prostor [online]. http://www.dcvranov.cz/index.php/ubytovani-a-pronajmy-prostor. [cit. 2012-12-10]. 270 Osobní rozhovor s P. Karlem Hanslíkem OM 3. 11. 2012 268

89

5.14 Rezidence u kostela sv. Ignáce Obrázek 36: Kostel sv. Ignáce

Zdroj: http://www.fototuristika.cz/data/wysiwyg/tips/485/image/kostel_sv.Ign%C3%A1ce_1.jpg

Rezidence s kostelem sv. Ignáce se nachází v Praze v ulici Ječná 2.

5.14.1 Poslání řádu a historie kláštera Tovaryšstvo Ježíšovo tvoří dnes se svými 20 000 příslušníky největší mužský řád na světě. Řád byl založen v roce 1534 sv. Ignácem z Loyoly. Posláním řádu je starat se s Boží pomocí nejen o spásu a dokonalost vlastních duší, nýbrž stejně usilovně pracovat na spáse a dokonalosti bližních, a to především vyučováním a poskytováním duchovních cvičení, pastorační činností mezi studenty a ve farnostech.271 Z historických důvodů je dnes v České republice, kde stojí množství historických jezuitských staveb, Tovaryšstvo Ježíšovo takřka bez nemovitého vlastnictví. „My nemáme kláštery v tom klasickém slova smyslu, ale vlastně to by ani nevadilo, protože je jedno, jestli tomu říkáme dům, rezidence nebo klášter (jezuité nežijí v klášterech, ale v kolejích, rezidencích a exercičních domech, pozn. aut.), ale hlavně: jezuité jsou takovou výjimkou, nic nemají, protože všechno jim bylo vzato. Vzato tak, že už to nejde

271

Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova: Charakteristika řádu. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.jesuit.cz/charakteristika.php

90

vrátit. Bylo nám to vzato ne před padesáti, ale před třemi sty lety“, vysvětluje P. Josef Čunek SJ.272 Tzv. První Tovaryšstvo Ježíšovo bylo zrušeno papežem už v roce 1773. Řád byl v roce 1804, respektive 1814 znovu obnoven, ale majetek se jezuitům nevrátil. 273 V současné době je podle slov P. Čunka rezidence u kostela sv. Ignáce jediným významnějším objektem, který řád vlastní. Jezuité působí na mnoha dalších místech v celé České republice, ale žádné další významnější objekty nevlastní. V jezuitské rezidenci byl za minulého režimu tzv. kněžský domov, takže budova nebyla na rozdíl od jiných církevních staveb tak zdevastovaná. Nicméně nebyla ani moc udržovaná, takže bylo potřeba provést její celkovou rekonstrukci. 274

5.14.2 Současné využití kláštera Obrázek 37: Setkání dětí v klubovně

Zdroj: http://www.jesuit.cz/galerie_picture.php?id=97&obr=1.jpg

V rezidenci (především v klubovně nebo v sále Ignáce Raaba) se konají nejrůznější aktivity pro všechny věkové skupiny. Schází se v ní různá společenství (společenství studentů, dospělých, matky s dětmi, „chlapi“, mariánská družina apod.), probíhá výuka katechismu pro děti i pro dospělé a duchovní obnovy, během kterých je zajištěno hlídání dětí. Rezidence poskytuje svoje prostory pro zkoušení sborů a divadelního souboru Divadla Vječné. Pro děti od tří do šesti let se každou středu v sále Ignáce Raaba

272

Osobní rozhovor s P. Josefem Čunkem SJ 26. 10. 2012 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova: Historie české provincie. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.jesuit.cz/historie.php 274 Osobní rozhovor s P. Josefem Čunkem SJ 26. 10. 2012 273

91

pořádají Tanečky a zpívání pro nejmenší. V budově jednou týdně také funguje bezplatná právní poradna. Novinkou je zahájení provozu farní knihovny. 275

5.14.3 Financování kláštera Mezi zdroje financování řádu patří především vlastní zdroje – tedy platy (duchovních, ale třeba i za jiné pozice, například plat vysokoškolského profesora apod.), pronájmy jednoho křídla rezidence a dary. 276

5.14.4 Možnosti budoucího rozvoje Hlavním cílem do budoucna je rozvíjet pedagogickou činnost a činnost ve studentských centrech. Konkrétně v rezidenci u kostela sv. Ignáce je v plánu vytvořit nové lepší zázemí pro studenty a „konkurovat“ tak studentskému kostelu sv. Salvatora – tedy právě v bývalém jezuitském Klementinu. 277

5.15 Klášter Římské unie řádu sv. Voršily v Praze Obrázek 38: Klášter Římské unie řádu sv. Voršily

Zdroj:http://www.archetypm.cz/web/www_a.nsf/0/18467FB563498688C1257AB8005A40D4?OpenDocument&inf=det&proundefi ned

Klášter sester voršilek se nachází ve Voršilské ulici 139 v Praze.

275

Kostel sv. Ignáce v Praze: Aktivity. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://ignackostel.webnode.cz/aktivity/ 276 Osobní rozhovor s P. Josefem Čunkem SJ 26. 10. 2012 277 Osobní rozhovor s P. Josefem Čunkem SJ 26. 10. 2012

92

5.15.1 Poslání řádu a historie kláštera Vznik řádu sv. Voršily se datuje do roku 1535, kdy jej tehdy jako družinu založila v severoitalské Brescii Angela de Merici. V roce 1612 byly voršilky zařazeny mezi řády. Sestry kromě slibu chudoby, čistoty a poslušnosti zachovávají také slib čtvrtý – zavázaly se vychovávat dívky. Hlavním posláním členek řádu je tedy evangelizační výchova a vzdělávání dívek.278 Voršilský klášter v Praze byl založen v roce 1672. U kláštera byla rozsáhlá zahrada a dívčí internátní škola. Před válkou řád také provozoval dívčí reálné gymnázium, které se nacházelo ve vedlejší budově v Ostrovní ulici. Klášter sestry finančně udržovaly tím, že vyučovaly děti nejenom chudé, ale i bohatší, ze kterých tak měly příjmy. Ty chudé braly zadarmo a často jim na vzdělání přispívaly. S nástupem komunistického režimu byla ale veškerá činnost sester přerušena, z kláštera se stal internát pro studentky konzervatoře a gymnázium bylo přetransformováno na obecnou školu. Po roce 1989, kdy se sestry voršilky vrátily zpět, dochází k postupné obnově jak jejich řeholního života, tak k renovaci kláštera, ve kterém sídlí Českomoravská provincie Římské unie řádu sv. Voršily. 279

5.15.2 Současné využití kláštera Obrázek 39: Dvůr kláštera


278 279

FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. s. 132. Osobní rozhovor se SM. Pavlou Bučkovou OSU 31. 10. 2012

93

V současné době je klášter obýván osmi sestrami. Vzhledem ke šťastným okolnostem – budova kláštera byla těsně před revolucí zrekonstruována pro potřeby ubytování studentek – se sestry po sametové revoluci vrátily do relativně zrekonstruovaného kláštera. Tím pádem tedy mohly veškerou svou energii a finance vložit do obnovy své školy. Dnes v Ostrovní ulici funguje církevní základní škola sv. Voršily v Praze s rozšířenou výukou jazyků a také mateřská škola sv. Voršily. Samotný klášter je částečně pronajímán. Značnou část areálu má v pronájmu Endokrinologický ústav. Existuje reálná možnost, že se ústav do tří let z vlastní vůle přestěhuje jinam. Pro voršilky to bude znamenat kromě ztráty stálého příjmu také nutnost hledat si nového (vhodného) nájemníka. V části kláštera, kterou má pronajatou Endokrinologický ústav, se nachází sál, který bývá využíván například pro kulturní akce školy, jako je předávání vysvědčení, mikulášská nadílka apod.280 Kromě Endokrinologického ústavu je část kláštera pronajímána např. Galerii Nová síň, o kterou se stará Jednota umělců výtvarných a která se nachází v přestavěné hospodářské části kláštera.281V části kláštera v těsném sousedství Národního divadla funguje klášterní vinárna Ill Convento. Dalším nájemníkem je Občanské sdružení ONŽ – pomoc a poradenství pro ženy a dívky, které však podle sestry Pavly platí minimální nájemné, což sestrám nevadí, protože zcela podporují jejich činnost – pomoc pro dívky v těžké životní situaci. V klášteře byla v pronájmu také Nadace sv. Františka, jejímž členům část kláštera voršilky pronajaly zdarma. Nadace klášter využívala ke skladování a balení prostředků na misie. Kvůli probíhající rekonstrukci se však musela odstěhovat.282

5.15.3 Financování kláštera Rekonstrukce kláštera je financována z vlastních zdrojů komunity (pronájmy, platy, důchody) a z velké části s pomocí zahraničních sester. Nedílnou součásti areálu je také kostel sv. Voršily, ve kterém se kromě pravidelných bohoslužeb konaly také koncerty. Dnes jsou bohužel koncerty odmítány, protože příjem 280

Osobní rozhovor se SM. Pavlou Bučkovou OSU 31. 10. 2012 Jednota umělců výtvarných: Specifikace Galerie Nová síň. [online]. [cit. 2012-12-15]. Dostupné z: http://www.juv-novasin.cz/nova-sin.php 282 Osobní rozhovor se SM. Pavlou Bučkovou OSU 31. 10. 2012 281

94

nepokryl ani náklady. 283 Na opravu fasády kostela získaly voršilky několikamilionovou dotaci z dotačního programu Ministerstva kultury, konkrétně z Programu Záchrany architektonického dědictví. Tabulka 10: Dotace od MK 284

Rok 2009 2010

Výše příspěvku 1 600 000 Kč 600 000 Kč

2011 2012

630 000 Kč 460 000 Kč

Prostředky na běžný provoz kláštera a na financování čtyř voršilských škol (MŠ a ZŠ v Praze, Církevní gymnázium v Kutné hoře a ZŠ v Olomouci) jsou získávány z pronájmů. Mimo pražského kláštera pronajímá řád také bývalý voršilský klášter v Brně, který funguje jako obchodní dům Klášter a bývalý klášter v Liberci, kde je poliklinika.

5.15.4 Možnosti budoucího rozvoje Do budoucna komunita plánuje soustředění všech sester (nyní jich je dvacet osm) do zrekonstruovaného kláštera v Praze. V plánu je také znovuobnovení nabídky ubytování pro dívky, žádné další aktivity pro veřejnost se neplánují. „Je to možné v tom případě, když to ten řád ekonomicky zvládne, protože z těchto kulturních a duchovních aktivit není žádný zvláštní zisk. Náš řád v současné době na to nemá, živí čtyři církevní školy. To je naše kultura – vzdělávat budoucí generaci“. 285 Obrázek 40: Sestra voršilka při práci s dětmi

Zdroj: http://www.nase-rodina.cz/article.php?clanek=130 283

Osobní rozhovor se SM. Pavlou Bučkovou OSU 31. 10. 2012 Ministerstvo kultury: Program záchrany architektonického dědictví. [online]. [cit. 2012-12-10]. 285 Osobní rozhovor se SM. Pavlou Bučkovou OSU 31. 10. 2012 284

95

5.16 Karmel sv. Josefa Obrázek 41: Karmel sv. Josefa


Karmel sv. Josefa se nachází v Praze na Hradčanském náměstí 184/3.

5.16.1 Poslání řádu a historie kláštera Vznik řádu je spojen s osobností sv. Terezie od Ježíše, která založila první konvent bosých karmelitek v roce 1562 v rodné Ávile.286 Spolu s bosými bratry tvoří karmelitky jedinou řeholní rodinu, jejíž hlavou je generální představený celého řádu.287 Bosé karmelitky žijí v přísné papežské klausuře. Den bosých karmelitek je rozdělen mezi společnou liturgickou modlitbu, osobní vnitřní modlitbu, duchovní četbu v cele, čas pro práci v mlčení a v samotě a v čas rekreace, kdy sestry pracují společně a mají možnost spolu rozmlouvat.288 V bývalém barnabitském klášteře u kostela sv. Benedikta se karmelitky usadily v roce 1792 a působily v něm až do roku 1950, kdy byly násilně vyvezeny na práci v továrnách

286

FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských s. 82. Karmel Matky Boží, klášter Řádu bosých karmelitek: Stručná historie řádu. [online]. [cit. 2012-1209]. Dostupné z: http://www.karmelitky.cz/bose-karmelitky/ 288 Karmel Matky Boží, klášter Řádu bosých karmelitek: Komunitní život. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z:http://www.karmelitky.cz/komunitni-zivot/ 287

96

v Hejnicích, Broumově a Jiřetíně pod Jedlovou.289 Personálně značně oslabená komunita (pouhých pět sester) se na Karmel vrátila v roce 1992. Brzy se však rozrostla na tolik, že musel (v jednom klášteře může podle přání zakladatelky řádu žít maximálně dvacet jedna sester) být založen další klášter – Karmel Matky Boží v Dačicích. 290

5.16.2 Současné využití kláštera Vzhledem ke způsobu života členek řádu lze jen těžko hovořit o „oživování“ jejich kláštera. Uzavřenost klausury ale neznamená uzavřenost pro okolní svět. Jak uvádí P. Josef Čunek SJ, principem křesťanství je právě otevírání se světu: “Ať jsou to bosé karmelitky nebo papež nebo kdokoliv, tak je to pořád všechno otevřené, je to pro svět, pro jeho zušlechtění Božím plánem. Právě tím, že člověk žije s Bohem, tak tím víc přitahuje lidi, kterým skutečně o Boha jde, kterým skutečně jde o obnovu svého života. Křesťanství nikdy není zavřené. Ani žádný kontemplativní klášter není zavřený, vždycky tam může přijít člověk a mluvit právě s tou duchovní osobou, a čím víc ona je duchovní, tak tím více lidí za ní bude přicházet, protože je obohatí.“291 Je třeba si uvědomit, že základním smyslem kláštera není kulturní, vzdělávací či dokonce podnikatelská činnost, ale právě modlitba. Ale přesto (nebo právě proto) nelze tento klášter vynechat, už kvůli otázce vhodnosti dnes tak populárního otevírání klášterů veřejnosti. Bosé karmelitky nejsou světu uzavřené. Mají pouze přísnější pravidla než jiné, např. apoštolsky činné řády. Takřka nevychází z kláštera (jen ve výjimečných případech jako jsou zdravotní prohlídky nebo volby) a samozřejmě ani nevpouští návštěvníky dovnitř (vyjma rodinných příslušníků jednou za měsíc, a to pouze do tzv. hovorny, která je oddělená mřížemi). Ale přesto jsou s okolním světem v kontaktu.

289

Karmel Matky Boží, klášter Řádu bosých karmelitek: Založení Karmelu v Dačicích [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z:http://www.karmelitky.cz/komunitni-zivot/ http://www.karmelitky.cz/zalozeniKarmelu-vDacicich/ 290 Osobní rozhovor s převorkou Miladou Jiřinou Burgerovou, OCD 25. 10. 2012 291 Osobní rozhovor s P. Josefem Čunkem SJ 26. 10. 2012

97

Obrázek 42: Hovorna


Převorka Milada Jiřina Burgerová, OCD vysvětluje, jakým způsobem sestry komunikují se světem: „Komunikace s okolím probíhá buďto skrze liturgii v kostele sv. Benedikta, i když ani tam nás nemohou lidé vidět, protože nechodíme přímo do kostela mezi lidi, ale do chóru, který je oddělený mřížemi, takže lidé mohou pouze slyšet, jak se modlíme nebo jak odpovídáme při mši svaté. Anebo skrze naše výrobky: keramiku, zdobené svíce, hedvábí, přáníčka nebo růžence, které ručně vyrábíme v našem klášteře. Lidé chodí do naší Galerie Karmel na Radnických schodech a ty výrobky si kupují.“292

5.16.3 Financování kláštera Po návratu sester na Karmel bylo nutné objekt zrekonstruovat. I když za totality klášter fungoval jako luxusní Hotel ÚV KSČ a budova byla udržovaná, bylo nutné přizpůsobit prostory kláštera zpět pro potřeby komunity. Celková investice do oprav293 kláštera od roku 1992 je přibližně 15 milionů korun. Tyto opravy byly financovány z velké části (80 %) z vlastních zdrojů sester – z peněz, které 292 293

Osobní rozhovor s převorkou Miladou Jiřinou Burgerovou, OCD 25. 10. 2012 Nejnutnější a nejnákladnější rekonstrukce, hrazená z vlastních zdrojů komunity, proběhla v roce 1992

98

sestry

našetřily

během

práce

v továrnách

za

totality

a

ze

zahraničních,

převážně německých Karmelů. Dalším zdrojem byly dotace od ministerstva kultury (např. na opravu krovu střechy nebo fasády). Dnes jsou sestry schopny z vlastních zdrojů pokrýt 20-30% potřebných nákladů, o zbytek musí žádat.294 Protože se jedná o rozjímavý řád, věnují karmelitky převážnou část svého času, asi sedm až osm hodin denně, modlitbě. Na práci jim zbude přibližně pět hodin. Obrat z obchůdku, kde jsou klášterní výrobky prodávány, však pokryje pouze polovinu ročních nákladů. V komunitě žije osm sester, plat od státu dostává pouze převorka a podpřevorka, ostatní sestry jsou osoby nevýdělečně činné, nebudou tedy dostávat ani důchody. Na pokrytí běžného provozu kláštera včetně platů čtyř zaměstnanců (dvě vrátné, prodavačka v Galerii Karmel a paní, která sestrám nakupuje) vlastní příjmy nestačí.295 Obrázek 43: Sortiment zboží Galerie Karmel


Podle převorky se našlo těsně po revoluci hodně dárců, kteří nabízeli příspěvek na činnost výměnou za to, že se za něj budou sestry modlit. Dnes však vlivem různých okolností (finanční krize, ateismus) těchto darů ubývá, a tak musí sestry žádat o příspěvky podpůrné organizace, jako je například Kirche in Not.296

294

Osobní rozhovor s převorkou Miladou Jiřinou Burgerovou, OCD 25. 10 Osobní rozhovor s převorkou Miladou Jiřinou Burgerovou, OCD 25. 10 296 Osobní rozhovor s převorkou Miladou Jiřinou Burgerovou, OCD 25. 10 295

99

5.16.4 Možnosti budoucího rozvoje Vzhledem k tomu, že klášter je jen těžko finančně udržitelný a také proto, že má jen malou zahradu, která spolu s budovou tvoří jediný životní prostor komunity, uvažují sestry o prodeji paláce a přestěhování se za Prahu. V současné době hledají vhodný pozemek v okolí Prahy, kde by si chtěly do budoucna postavit nový klášter. Ten by měl být provozně úspornější. Komunitě by také odpadly starosti s památkáři. V novém klášteře by měl být i domov pro hosty, který by byl mimo klausuru, kde by mohly probíhat duchovní obnovy. 297

5.17 Klášter Nejsvětější Trojice Obrázek 44: Klášter Nejsvětější Trojice

Zdroj:http://www.klasterslany.cz/galerie/category/19-klaster

Klášter Nejsvětější Trojice Řádu bosých karmelitánů se nachází na Hlaváčkově náměstí 221 ve Slaném ve Středočeském kraji.

297

Osobní rozhovor s převorkou Miladou Jiřinou Burgerovou, OCD 25. 10. 2012

100

5.17.1 Poslání řádu a historie kláštera Řád bosých karmelitánů patří mezi kontemplativně-činné řády. Kontemplace tvoří osu karmelitánské spirituality, vycházející zejména z mystické zkušenosti sv. Terezie z Ávily a sv. Jana od Kříže, jenž reformoval mužskou větev řádu v roce 1562. Činnost řádu představuje bratr Jan Andil, OCD: „...spočívá ve zprostředkování duchovní zkušenosti ve formě duchovních cvičení. Na tuto činnost bezprostředně navazuje udělování svátostí, duchovní rozhovory, návštěva nemocných, výuka náboženství nebo přednášková činnost“. 298 Vzhledem k tomu, že Řád bosých karmelitánů byl na našem území zrušen a veškerý jeho majetek zabrán Josefem II., museli si karmelitáni pro své působení nalézt vhodný objekt. Od roku 1996 žijí v klášteře Nejsvětější Trojice ve Slaném. Klášter byl původně františkánský, za dob komunismu byl využíván jako věznice s lehkou ostrahou, jako zoologická zahrada nebo autoškola. Po revoluci byl klášter františkánům vrácen, ti ho vzhledem k nedostatku svých členů a neuspokojivému stavu objektů prodali právě Ligurské provincii bosých karmelitánů. 299

5.17.2 Současné využití kláštera Činnost bosých karmelitánů je velmi rozmanitá. Nabízí individuální konzultace, ale také možnosti

vyzkoušet

si

život

v klášteře

prostřednictvím

pobytů

v komunitě.

Samozřejmostí je i pořádání duchovních cvičení pro různé skupiny lidí (ženy, muže, manželské páry, mladé lidi) a vzdělávání pro dospělé formou večerních kurzů a přednášek. Program i zázemí duchovních cvičení zajišťuje komunita. Účast na exerciciích není zpoplatněna, účastníci hradí pouze náklady spojené s ubytováním a stravováním, nikoliv samotnou činnost vedoucího duchovních cvičení. V klášteře se také koná řada kulturních aktivit, jako jsou koncerty nebo výstavy. 300

298

Písemné vyjádření br. Jana Andila OCD 27. 10. 2012 Písemné vyjádření br. Jana Andila OCD 27. 10. 2012 300 Písemné vyjádření br. Jana Andila OCD 27. 10. 2012 299

101

„Žádnou z těchto aktivit bych nenazval slovem komerční, vzhledem k tomu, že cena těchto akcí pokrývá pouze náklady. Spíše se jedná o reakci na potřeby současné společnosti, kde je patrná krize rodiny, identity a smyslu života jako takového.“301 Přímo v klášteře bratři vyrábí klášterní džemy. Většina ovoce je z klášterního sadu, exotické ovoce se pak dováží z Itálie. Obrázek 45: Prodej klášterních džemů

Zdroj: http://www.klasterslany.cz/galerie/category/56-prodej-dem-na-francouzskych-trzich

„Džemy jsou pro nás i dobré PR - sladké džemy ze Slaného - to zní taky dobře. Inspirovali jsme se u našich spolubratrů v Itálii, kde už je v jednom klášteře vyrábějí“, říká podpřevor kláštera P. Pavel Pola OCD.302

5.17.3 Financování kláštera Rekonstrukce kláštera trvala od roku 1996 až do roku 2010 s tím, že drobné práce probíhají prakticky dodnes. Opravy jsou financovány z vlastních zdrojů a z dotací.303

301

Písemné vyjádření br. Jana Andila OCD 27. 10. 2012 Český rozhlas: Město Slaný má další regionální produkt: klášterní džemy. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: 1.1.1 http://www.rozhlas.cz/strednicechy/aktualne/_zprava/mesto-slany-ma-dalsi-regionalniprodukt-klasterni-dzemy--1066488 303 Písemné vyjádření br. Jana Andila OCD 27. 10. 2012 302

102

Provoz kláštera je financován z vlastních zdrojů komunity, včetně jejích provincií. Jde o příjmy z výše zmíněných pořádání duchovních cvičení, ale také z výroby a prodeje výběrových klášterních džemů, které se dají zakoupit nejen ve Slaném, ale také například u Pražského Jezulátka v Praze.304

5.17.4 Možnosti budoucího rozvoje Na otázku týkající se plánu činnosti na příštích několik let odpovídá Andil: „Vzhledem k přechodnému charakteru komunit klášterů společnému všem mendikantským řádům, kdy po každých třech v případě naší provincie/letech může docházet k obměnám komunity, jsem se zatím s ničím takovým nesetkal.“305

5.18 Klášter Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského Obrázek 46: Dům sv. Notburgy


Sídlo Kongregace a generální dům Milosrdných sester sv. Karla Boromejského se nachází v Praze v ulici Šporkova 12. 304

Na výběr je jahoda, kiwi, meruňka, hořký pomeranč, švestka či broskev. Cena 380 g sklenice je 95,Kč. Viz Klášter bosých karmelitánů ve Slaném: Klášterní výběrové džemy. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.klasterslany.cz/klaterni-produkce 305 Písemné vyjádření br. Jana Andila OCD 27. 10. 2012

103

5.18.1 Poslání řádu a historie kláštera Založení Kongregace inicioval mladý advokát Josef Chauvenel. Na základě jeho předsmrtně vysloveného přání byl v roce 1652 ve francouzském městě Nancy postaven „Dům milosrdenství“ pro chudé lidi zasažené třicetiletou válkou. Původní název „Společnost Svaté Rodiny Ježíše, Marie a Josefa“ byl později nahrazen dnešním názvem, vycházejícím z milosrdenství sester a připomínajícím sochy sv. Karla Boromejského umístěné v původním „mateřinci“. 306 Posláním boromejek je služba chudým, nemocným a všem potřebným. „Služba boromejky neznamená jen profesionální výkon, ale má přinášet útěchu, pochopení a účast na fyzické, duševní i duchovní bolesti trpícího. Má být charakterizována radostnou obětavostí a soucitem, pokorou a tichostí, ale také statečností a pevností“, upřesňuje SM. Fidelis Sedláková SCB.307 Již v roce 1842 koupily sestry dva domy pod Petřínem s cílem zřídit tam svůj mateřinec a nemocničku s šesti lůžky. Dnes sestry na stejném místě zřizují Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. České sídlo řádu se nachází od roku 1996 v domu sv. Notburgy v Praze pod Petřínem. V těsné blízkosti je také dům sv. Kříže a Nazaret. V každém domku sídlí komunita sester.

5.18.2 Současné využití kláštera Hlavní činností kongregace je poskytování sociálních služeb. Ani zde se logicky nedočkáme „typického“ otevírání kláštera veřejnosti. Podle SM. Fidelis Sedlákové SCB rozvíjejí boromejky kontakty s okolím mimo vlastní práce s nemocnými a potřebnými především tím, že pracují s civilními zaměstnanci ve všech zařízeních. „Naším posláním není dělat kulturní činnost pro veřejnost. My se máme starat o nemocné, o různě postižené nebo chudé lidi, a to právě provozujeme v našich zařízeních. Na nějakou kulturní činnost my nejsme. Na to jsou např. dominikáni, my v klášterech žijeme, ale nejsme pro veřejnost. Pro veřejnost jsme v těch zařízeních.“308

306

FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. s. 63. Osobní rozhovor se SM. Fidelis Sedlákovou SCB 22. 10. 2012 308 Osobní rozhovor se SM. Fidelis Sedlákovou SCB 22. 10. 2012 307

104

Nicméně i sestry boromejky, spolu s Nemocnicí Milosrdných sester Karla Boromejského, pořádají různé kulturní akce, ať už benefiční koncerty v kostele sv. Karla Boromejského nebo např. drakiádu pro děti. Samotná nemocnice patří mezi vyhledávané a pacienty pro nadstandardní péči oblíbené nemocniční zařízení, které však nutně potřebuje rekonstrukci. Domov Karla Boromejského v Řepích představuje unikátní propojení čtyř odlišných světů: světa starých a nemocných lidí, světa řeholních sester, světa civilních zaměstnanců a světa odsouzených žen. Sestry dům koupily v roce 1858 a založily v něm sirotčinec, který byl později zrušen kvůli epidemii. V roce 1865 budovu pronajaly státu, který v něm zřídil trestnici pro ženy. O jejich převýchovu se staraly právě sestry boromejky. Díky vysoce funkční metodice práce (sestry spolu s trestankyněmi pracovaly na přilehlých hospodářstvích, ručních dílnách, v kuchyni nebo v prádelně) tvořila trestnice před rokem 1948 hospodářské zázemí Nemocnice. Po revoluci byla činnost Domu obnovena a k péči o odsouzené byla přidána další oblast – péče o staré a nemocné lidi. 309 Obrázek 47: Péče o pacienty

Zdroj:http://www.boromejky.cz/53frepy/jpg

5.18.3 Financování kláštera Rekonstrukci objektů310, které byly Kongregaci v 90. letech vráceny, hradily sestry ze svých zdrojů, a to jednak z našetřených peněz, z peněz dárců a dále z prodeje dvou

309

Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského: Domov sv. Karla Boromejského. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.boromejky.cz/24.htm 310 Jednalo se o: Dům u sv. Antonína v Moravských Budějovicích, klášter v Albrechticích, Dům u sv. Notburgy, budovu v Karlíně, která byla darována Salesiánkám, Domov důchodců v Prachaticích, jehož

105

budov (kláštera na Smíchově a budovy v Českých Budějovicích), které jim byly výčtovým zákonem vráceny. 311 To hodnotí Ing. Civín jako velmi dobrý krok, kdy si sestry uvědomily, že nemají finanční prostředky na provoz všech restituovaných objektů, a tak se některých vzdaly, aby mohly další zrekonstruovat.312 Běžný provoz svých objektů Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského hradí jednak z vlastních prostředků (především z platů) a jednak s pomocí dárců, nadací, ale i z grantů a (ojedinělých) státních dotací z prostředků Ministerstva kultury, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí. 313 Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského je financována dary, případně dědictvím ve prospěch nemocnice, příjmy z vlastní činnosti a příspěvky ze státního rozpočtu a samozřejmě samotnou Kongregací. 314 Domov sv. Karla Boromejského funguje na základě vícezdrojového financování, jak ukazuje tabulka č. 11. Tabulka 11: Zdroj financování Domu sv. Karla Boromejského 315

Finanční částka

Zdroj financování Tržby

41 048 000 Kč

Dotace a granty (MPSV, MZ, MČ Praha 6, 17, 4, 2 a 13) Výnosy z veřejných sbírek

6 068 000 Kč 647 000 Kč

Dárcovské SMS

99 162 Kč

Sponzorské dary

3 664 000 Kč

5.18.4 Možnosti budoucího rozvoje Z jasně definovaného poslání vyplývá, že sestry se do budoucna budou snažit o jeho naplnění. Plán činnosti upřesňuje na každých šest let generální kapitula, tomu pak musí

část slouží jako klášter a část je pronajatá Hospici sv. J. N. Neumanna, dům v Piešťanech, který byl darován sestrám de Notre Dame a Domov důchodců ve Frýdku Místku, který je dnes pronajat. 311 Osobní rozhovor se SM. Fidelis Sedlákovou SCB 22. 10. 2012 312 Osobní rozhovor s Ing. Josefem Civínem 14. 11. 2012 313 Osobní rozhovor se SM. Fidelis Sedlákovou SCB 22. 10. 2012 314 Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského: Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.boromejky.cz/23.htm 315 Domov sv. Karla Boromejského: Zpráva o hospodaření za rok 2011. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.domovrepy.cz/m06zprava/zprava2011.pdf

106

odpovídat hospodaření. „Plán do budoucna je postarat se o své nejstarší sestry a potom udržet ta zařízení, která máme.“, uzavírá SM. Fidelis Sedláková.316

5.19 Opatství Nový Dvůr Obrázek 48: Opatství Nový Dvůr

Zdroj: Opatství Nový Dvůr

Opatství Nový Dvůr leží v Toužimi v Karlovarském kraji.

5.19.1 Poslání řádu a historie kláštera Řád cisterciáků přísné observance vznikl v 17. století ve francouzském klášteře La Trappe jako odnož cisterciáckého řádu. Život podle řehole sv. Benedikta a cisterciácká tradice v sobě pojí společný život v chudobě (ale ne v bídě), ticho, samotu, práci a modlitbu, které umožňují v bratrském společenství směřovat k Bohu.317 Klášter Matky Boží, který vznikl na místě bývalého barokního statku v západočeském Novém Dvoře, je jedinou klášterní novostavbou v regionu, postiženém poválečným odsunem obyvatelstva. Příchodem řeholní komunity byl vdechnut nový život nejen 316 317

Osobní rozhovor se SM. Fidelis Sedlákovou SCB 22. 10. 2012 Nový Dvůr - Sept Fons: Na počest otce Jeronýma (1907-1985), mnicha-kněze ze Sept-Fons. s. 28.

107

bývalému baroknímu statku, ale i celému okolí. Přestavba bývalého barokního statku na klášter je zcela ojedinělým příkladem animace v českém prostředí.

Zástupce představeného P. Maria Prokop (Jiří Hlaváč) vysvětluje volbu místa pro vznik nového kláštera: „Kontemplativní život vyžaduje jistou odloučenost od světa, proto jsme zvolili tuto dosti opuštěnou krajinu, kde navíc byl již barokní statek vyhovující našim záměrům“.318 Trapisté si záměrně vybrali české pohraničí, aby zde mohli v tichosti žít dle řehole sv. Benedikta a hesla: „Ora et labora“. Denní režim mnichů je velmi náročný a plně tuto premisu naplňuje. Řád trapistů totiž patří mezi nejpřísnější řády vůbec. Důraz je kladen na těžkou tělesnou práci, na zachovávání mlčení a na celoživotní půst od masa, ryb a vajec.319 Pravidla trapistického řádu jsou velmi přísná. Mniši se zcela radikálně vzdávají soukromí. Nemají vlastní celu – pouze místo v dormitáři (společná ložnice) a stůl ve společném skriptoriu. Ti bratří, kteří nevycházejí z kláštera, nemají ani vlastní kabát, v případě nutnosti si ho půjčí od těch, kteří z pracovních důvodů brány kláštera opouští. 320 O založení nového kláštera u nás se zasloužilo několik českých noviců, kteří se po roce 1991 dostali do francouzského kláštera v Sept-Fons. Během dalších let prošlo tímto klášterem několik desítek českých mužů, z nichž patnáct složilo slavné sliby. 321 Na vybudování nového střediska duchovního života v České republice se spolupodíleli britský minimalistický architekt John Pawson a český architekt Jan Soukup, odborník na rekonstrukce barokních objektů. Oba dva, stejně jako další spolupracující subjekty, pracovali za cenu nižší než je cena obvyklá, neboť projekt, financovaný s podporou mnoha dobrodinců z celého světa, pro ně představoval „životní výzvu a příležitost, na které se chtěli podílet.“322

318

Písemné vyjádření P. Maria Prokopa 20. 10. 2012 VLČEK, Pavel. SOMMER, Petr. FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášter. s. 163. 320 Zprávy z opatství Sept-Fons a Nový Dvůr 2. číslo 321 Klášter Nový Dvůr - OCSO: Historie zakládání kláštera. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.novydvur.cz/cz/history.html 322 Klášter Nový Dvůr - OCSO: Dárci a poděkování. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.novydvur.cz/cz/donors.html 319

108

V březnu 2001 byl položen základní kámen nového kostela a dne 20. srpna 2002 byl založen klášter Matky Boží v Novém Dvoře. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl slavnostně vysvěcen dne 2. 9. 2004.323

5.19.2 Současné využití kláštera Obrázek 49: Dům pro hosty

Zdroj: http://www.novydvur.cz/cz/photos/071.html

Pro veřejnost trapisté nabízí možnost „sdílet mnišský život a modlitbu“ s komunitou, která je tvořena dvaceti pěti členy. Pro tyto účely byl z bývalého ovčína vybudován dům pro hosty. V něm jsou přijímáni pouze hosté, kteří si přejí strávit nějaký čas v usebranosti a tichu. Mniši neorganizují společné programy ani duchovní cvičení, návštěvníci se však mohou účastnit společných bohoslužeb a při tichém obědě poslouchat četbu z refektáře. Obrázek 50: Při práci

Zdroj: http://www.novydvur.cz/cz/photos/094.html 323

Klášter Nový Dvůr - OCSO: Historie zakládání kláštera. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.novydvur.cz/cz/history.html

109

Pro mladé muže, kteří by chtěli v komunitě zůstat déle, je možnost dlouhodobého pobytu. Ti by pak sdíleli jednak modlitby, ale také práci mnichů. 324 Jedna noc v domě pro hosty stojí 250 Kč, resp. 350Kč za pokoj s příslušenstvím. Nicméně platí pravidlo, že kdo nemá dost peněz, tomu je po dohodě cena snížena, anebo odpuštěna.325

5.19.3 Financování kláštera Podle řádových pravidel je nutné, aby byl každý klášter finančně zcela samostatný. Proto mniši v Novém Dvoře chovají ovce a krávy, obhospodařují les, vyrábějí reparační krém, sprchový gel a hořčici podle originální trapistické receptury.326 V nejbližší době budou v Novém Dvoře k dostání také potravinářské doplňky (želé, sušenky, zavařeniny atd.) z kláštera Sept-Fons.327 „Protože je naše hospodaření zdravé, dáváme jiným, kdykoli je to možné, část výtěžku své práce“.328 V duchu Matoušova výroku „Když ty prokazuješ dobrodiní, ať neví tvá levice, co činí pravice“ (Mt, 6,3), však této dobročinnosti mniši nedělají „reklamu“.

5.19.4 Možnosti budoucího rozvoje Podle P. Maria Prokopa je vizí řádu do budoucna vést mnišský život co nejvěrněji a snažit se všechny problémy (včetně ekonomických) podřizovat právě tomuto cíli. 329

324

Klášter Nový Dvůr - OCSO: Dům pro hosty v Novém Dvoře. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.novydvur.cz/cz/guests.html 325 Písemné vyjádření P. Maria Prokopa 20. 10. 2012 326 Písemné vyjádření P. Maria Prokopa 20. 10. 2012 327 Klášter Nový Dvůr - OCSO: Produkty kláštera. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.novydvur.cz/cz/products.html 328 Zprávy z opatství Sept-Fons a Nový Dvůr 2. číslo 329 Písemné vyjádření P. Maria Prokopa 20. 10. 2012

110

6 PŘÍKLADY ZAHRANIČNÍ PRAXE 6.1 Klášter Schlägl Obrázek 51: Klášter Schlägl

Zdroj:http://www.josef-reiter.com/uploads/pics/Schlaegl9Z1777.jpg

Premonstrátský klášter Schlägl se nachází v hornorakouském městě Schlägl na pomezí Rakousko - českých hranic.

6.1.1 Poslání řádu a historie kláštera Poslání řádu je stejné jako u českých premonstrátů. Také tamější opat Martin Felhofer zdůrazňuje slavnostní slavení liturgie a dodržování sborových modliteb doprovázených na varhany. Činnosti jednotlivých členů řádu jsou rozmanité. V klášteře žije čtyřicet dva bratrů, z nichž čtyři jsou v důchodu, dva v noviciátu a tři na studiích. Bratři jsou zaměstnáni různými činnostmi, ať už uvnitř kláštera jako knihovníci, archiváři,

111

kostelníci aj., anebo jako lesníci, učitelé a správci jednotlivých farností. V současné době má klášter na starosti dvacet čtyři farností v diecézi Linec.330 Klášter Schlägl byl založen v roce 1218, první premonstráti, kteří v něm působili, přišli z českého kláštera Milevsko, který je tedy jejich „mateřským klášterem“. 331

6.1.2 Současný stav a využití kláštera Klášter je významným centrem duchovního, kulturního a hospodářského života celého regionu. V rámci turistické prohlídky332 může návštěvník zhlédnout gotický klášterní kostel, románskou kryptu, křížovou chodbu a navštívit obrazárnu nebo neobarokní knihovnu se 70 000 knihami, včetně vzácných rukopisů a prvotisků. 333 Při klášteře také funguje hudební škola a několik sborů (smíšených, dívčích, dětských), centrum mládeže, řemeslné dílny, prádelna a malá elektrárna. Klášter nabízí možnost ubytování v Stift Schlägl Seminarzentrum s kapacitou osmdesát pět lůžek. Hosté sem nemusí jezdit jen na duchovní cvičení, ale také za odpočinkem. Podle zájmu se samozřejmě mohou účastnit i společných modliteb komunity. V klášteře jsou připravovány různé kulturně duchovní akce a přednášky. V jedné z klášterních budov je také regionální muzeum (nazvané „Muzeum Kultur.Gut Oberes Mühlviertel“), které je věnováno venkovským řemeslům, místním tradicím, a také lidové zbožnosti.334 Kromě toho klášter provozuje pivovar (Stiftsbrauerei Schlägl), s ročním výstavem 23 000 hektolitrů piva „Stift Schlägl Bier“. K pivovaru patří také několik restaurací. Klášter dále z 50% vlastní lyžařské středisko Hochficht Bergbahnen, založené na klášterních pozemcích v roce 1958.335

330

Písemné vyjádření P. Martina Felhofera 28. 11. 2012 Stift Schlägl: Die Geschichte des Klosters Schlägl [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.stift-schlaegl.at/prodon.asp?peco=&Seite=360&Lg=1&Cy=1&UID= 332 Cena vstupného: 5,50€, snížené vstupné 3 € pro studenty, 2,50€ pro školy, rodinná vstupenka 12€ 333 Stift Schlägl: Öffnungszeiten und Eintrittspreise. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.stift-schlaegl.at/prodon.asp?peco=&Seite=346&Lg=1&UID=&Cy=1 334 Stift Schlägl: Rundgang durch die Ausstellung Bäuerliches Kultur.Gut. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.stift-schlaegl.at/prodon.asp?peco=&Seite=344&Lg=1&Cy=1&UID= 335 Písemné vyjádření P. Martina Felhofera 28. 11. 2012 331

112

Obrázek 52: Klášterní pivovar Schläg

Zdroj: http://www.vyletyrakousko.cz/ausflugstipp/100165074/klasterni_pivovar_schlaegl

6.1.3 Financování kláštera Klášter je díky svým podnikům zcela samostatný, všechny provozní náklady areálu jsou financovány z vlastní činnosti. Největší příjem plyne z prodeje dřeva (klášter má ve vlastnictví 6 500 ha lesa včetně lesního jezera Attersee), dále také z nájmů a obvykle také z prodeje piva, i když kvůli velkým investicím do vybavení pivovaru zisk v posledních letech pokrývá jen náklady. Přibližně 10% zisku komunita věnuje na podporu sociálních a kulturních aktivit. Klášter je významným zaměstnavatelem, neboť poskytuje pracovní místa pro 170 – 200 pracovníků (v závislosti na sezonních pracích).336

336

Písemné vyjádření P. Martina Felhofera 28. 11. 2012

113

6.2 Klášter Zwettl Obrázek 53: Klášter Zwettl

Zdroj: http://www.wandern.com/uploads/tx_housing/Bild_Stift_Zwettl.jpg

Cisterciácký klášter Zwettl se nachází v severozápadním regionu Dolního Rakouska v oblasti Waldviertel.

6.2.1 Poslání řádu a historie kláštera Cisterciácký řád je jednou z reformních větví benediktinského řádu. Založili ho mniši z opatství Molesme v roce 1098. Důraz je kromě kontemplace kladen na těžkou manuální práci, což vysvětluje hospodářské zaměření řádu v zemědělství a lesním hospodářství.337 Klášter, který byl založen v roce 1137, patří k významným cisterciáckým klášterům. Dnes zde žije dvacet jedna bratrů. Většina mnichů v Zwettlu se věnuje především pastoraci a vzdělávání. 338

337

FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. s. 64. Stift Zwettl: Ordensspiritualität. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.stiftzwettl.at/glaube.htm 338

114

6.2.2 Současné využití kláštera Zwettl je duchovním, vzdělávacím, ale i ekonomickým centrem regionu. Návštěvník si může prohlédnout část jeho areálu (barokní knihovnu s freskami Paula Trogera, křížovou chodbu, kašnu, dormitorium, kapitulní síň a část sklepů s gotickou klenbou) buď s „živým“ nebo s audiovizuálním průvodcem339. Obrázek 54: Křížová zahrada

Zdroj: http://www.kloesterreich.at/magazin/00/artikel/3075/doc/d/Zwettl_Kreuzgarten.jpg?ok=ja

V barokním prostředí klášterní knihovny v létě probíhá festival „Hudba v knihovně“. Při klášteře funguje chlapecký pěvecký sbor Zwettler Sängerknaben. 340 Klášter Zwettl je otevřený nejen pro návštěvníky bohoslužeb a pro turisty, ale také nabízí prostory k pronájmu pro různé společenské akce: v zahradním domku a v oranžerii. V areálu kláštera funguje restaurace a klášterní obchod, ve kterém je možné zakoupit suvenýry, ale také džemy, sušenky, med, čaje a koření. 341 Klášter provozuje vzdělávací centrum (Bildungshaus), kde se konají různé konference, semináře a přednášky. 342

339

Stift Zwettl: Besichtigung des Stiftes Zwettl. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.stiftzwettl.at/fuehrungen.htm 340 Stift Zwettl: Zwettler Sängerknaben. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.stiftzwettl.at/saengerknaben.htm 341 Stift Zwettl: Klosterladen & Zwettler Stiftsschätze. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.stift-zwettl.at/klosterladen.htm 342 Stift Zwettl: Bildungshaus. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.stiftzwettl.at/bildungshaus.htm

115

Od roku 1990 je zřizovatelem soukromé střední školy zaměřené na enviromentální výchovu (Höhere Lehranstalt für Umwelt und Wirtschaft). Školné na rok 2012/2013 činilo 939,25 Euro.343

6.2.3 Financování kláštera Základem klášterní ekonomiky je lesní hospodářství (klášter vlastní lesy o rozloze 2600 ha), doplněné chovem ryb, především kaprů, kteří jsou chováni na 95 ha rybníků. Dále klášter vlastní zemědělskou půdu o rozloze 170 ha a 30 hektarů vinic. Další příjmy plynou ze vstupného344 a z pronájmů částí kláštera (restaurace, bydlení). Klášter poskytuje pracovní místa pro devadesát dva lidí. 345

6.3 Abbaye Saint-Michel de Frigolet Obrázek 55: Abbaye Saint-Michel de Frigolet

Zdroj: http://imgll.trivago.com/uploadimages/60/96/6096592_l.jpeg

Opatství se nachází v jižní Francii, v srdci Provence, přibližně 15 kilometrů od Avignonu. 343

Höhere Lehranstalt für Umwelt und Wirtschaft in Ysper: Kosten. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.hlaysper.ac.at 344 Vstupné: Dospělí 9,9€, děti 4,5€, rodinná vstupenka 19.80€ 345 Materiál poskytnutý z kanceláře správy majetku kláštera

116

6.3.1 Poslání řádu a historie kláštera Poslání premonstrátského řádu – viz výše uvedené premonstrátské kláštery. První písemná zmínka o klášteře ve Frigolet pochází z roku 1133. Konvent je obýván patnácti bratry, z toho pět žije na farách v okolí. Součástí kláštera bývala chlapecká hudební škola a sbor, který zpíval při bohoslužbách.346

6.3.2 Současné využití kláštera Vzhledem k atraktivní lokalitě se komunita rozhodla z bývalých hospodářských budov vybudovat malý dvouhvězdičkový turistický hotel – Hôtel Saint-Michel, který může ubytovat čtyřicet šest lidí v jednadvaceti pokojích. U hotelu je také Bar a Restaurace Le Fournil de l'Abbaye.347 Z bývalé školy se stala „turistická ubytovna“, vhodná především pro katolickou mládež, školní výlety, skauty apod. Část opatství (St. Norbert Conference Room) si lze také pronajmout pro různé semináře a školení, kapacita je osmdesát míst. Obrázek 56: L'hôtellerie Saint Augustin

Zdroj: http://www.frigolet.com/en/lodging/spiritual-retreats

346

Osobní rozhovor s P. Filipem Milanem Suchánem, O. Praem. 9. 11. 2012 Hotellerie Frigolet: Bienvenue sur la page de l'hôtel Saint-Michel. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.hotellerie-frigolet.fr/pages/hotel-saint-michel.php 347

117

Nejzajímavější ovšem je, že přímo v konventu, v části, která není v klauzuře, se nachází ještě jeden hotel – L'hôtellerie Saint Augustin, který je určen pro ty, kteří chtějí prožít nějaký čas v tichu a modlitbě. Tito hosté se zapojují do života komunity. Nejsou pro ně připravovány žádné speciální programy, ale mohou se účastnit společných modliteb, stolovat s řeholníky v refektáři apod. V případě touhy po duchovním rozhovoru je jim k dispozici kněz.348 V areálu také funguje obchůdek, ve kterém je možné si zakoupit různé suvenýry, knihy a také frigoletské bylinné likéry, které jsou vyráběny přímo v opatství podle prastaré receptury. Na výběr jsou tři druhy likérů: Liqueur des Prémontrés, Verveine des Prémontrés, Norbertine. 349 Opatství je centrem kulturního života, každoročně se tam koná sympozium Feriae Latinae Ferigoletenses350 a koncerty vážné hudby v Abbey basilica a v Saint-Michel church. 351

6.3.3 Financování kláštera Provoz kláštera je financován jednak z vlastních zdrojů komunity (platy), ale také samozřejmě z příjmů Hôtelu Saint-Michel, Baru a Restaurace Le Fournil de l'Abbaye, z prodeje likéru a z pronájmů Norbert Conference Room. Tabulka 12: Ceník pronájmu Norbert Conference Room352

Typ skupiny Standardní skupina

Léto/Zima 229/229 €

Katolická skupina

53.5/84 €

Skupina, která zůstane déle než 2 noci

46/84€

Skupina, která zůstane méně než 2 noci

53.5/84€

348

Osobní rozhovor s P. Filipem Milanem Suchánem, O. Praem. 9. 11. 2012 Abbaye Saint-Michel de Frigolet: Herb Liqueurs from Frigolet. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.frigolet.com/en/bookshop-boutique/herb-liqueurs-from-frigolet 350 Abbaye Saint-Michel de Frigolet: Feriae Latinae Ferigoletenses. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.frigolet.com/en/cultural-life/feriae-latinae 351 Abbaye Saint-Michel de Frigolet: Concerts "Frigolet en Musique" - 2012 Season. [online]. [cit. 201212-10]. Dostupné z: http://www.frigolet.com/en/cultural-life/concerts-music-frigolet-abbey-provencefrance 352 Abbaye Saint-Michel de Frigolet: Seminars and Receptions. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.frigolet.com/en/lodging/seminars-and-receptions 349

118

V hotelu L'hôtellerie Saint Augustin každý návštěvník obdrží tzv. denní řád komunity, kde se dozví informace o chodu kláštera, informace o atraktivitách v okolí apod. Součástí denního řádu je také podrobná informace o nákladech pobytu (jídlo, ubytování, energie aj.). Je na každém návštěvníkovi, aby zaplatil takový obnos, jaký uzná za vhodný. Podle P. Filipa Suchána O. Praem., který je se situací obeznámen, protože své spolubratry ve Francii pravidelně navštěvuje, tento systém funguje a hotel si vydělá víc, než kdyby byly ceny za pobyt povinné.353

353

Osobní rozhovor s P. Filipem Milanem Suchánem, O. Praem. 9. 11. 2012

119

ZÁVĚR Po roce 1989 byly personálně oslabené řeholní řády u nás postaveny před nelehký úkol: prakticky z ničeho obnovit řeholní život v republice a zároveň zrekonstruovat kláštery, které byly před rokem 1950 prosperujícími budovami s fungujícím hospodářským zázemím, v roce 1990 byly ale často vráceny jako ruiny. Všechny kláštery sledované v této práci dokázaly během 23 let opětovné existence zasvěceného života u nás obnovit svoji činnost, anebo (v případě paulánů) vytvořit zcela nové dílo a stát se znovu legitimní součástí společnosti. Konkrétní míra působení klášterních komunit navenek je dána především typem jejich spirituality. Při srovnání českých klášterů se zahraničními zjistíme, že možnosti animace u nás nebyly ještě ani zdaleka vyčerpány. Důvodem je především dlouhodobý odklad vyrovnání státu s církvemi a z toho plynoucí podfinancování řeholních řádů, pečujících často o mimořádně cenné památky ve velmi špatném stavu. Mnoho českých klášterů by bez pomoci svých zahraničních kurií, případně velkých dárců, mohlo fungovat jen stěží. Kláštery byly vždy centry duchovního, ale také společenského a hospodářského života lokalit a regionů. Kromě primárních duchovních aktivit v nich bylo pěstováno umění a vzdělanost, současně to však byly prosperující hospodářské celky, které nabízely pracovní příležitosti. Při klášterech se vařilo pivo, provozovaly restaurace, fungovaly hospodářské budovy. Kláštery vlastnily rozsáhlé lesy a polnosti, jejichž výnosy pokrývaly jak běžný provoz kláštera, tak další, ať již kulturní nebo dobročinné charitativní aktivity. Klášterní komunity často navazují na původní modely hospodaření. To však někdy není možné nejen kvůli zatím stále neprovedeným restitucím, ale také kvůli širším celospolečenským změnám. Modernizace společnosti ale nabízí mnohá nová využití pro klášterní objekty, především v různých podobách cestovního ruchu. Najít takový způsob využití, který představuje ekonomický přínos, ale zároveň neodporuje poslání konkrétního řeholního řádu a vůbec smyslu kláštera, není vždy lehké. Univerzální řešení na využití klášterů neexistuje. Model využití, který se někde osvědčil, nelze automaticky aplikovat kdekoliv. Determinující faktory, které ovlivňují úspěšnost animačních projektů, jsou jak fyzické parametry budovy, její technický stav apod., ale také poslání konkrétního řeholního 120

řádu, schopnost a ochota ke komunikaci s „okolním světem“ a samozřejmě „lidský faktor“ – tedy konkrétní lidské vlastnosti představitelů jednotlivých řádových společenství. Živý klášter je primárně místem modlitby a rozjímaní, a proto základním požadavkem pro nové využití je nenarušení posvátnosti daného místa. V kontemplativních klášterech by jakýkoliv komerční hospodářský provoz narušoval samotnou podstatu řehole a jejího žití. Tyto komunity musí hledat jiný způsob hospodářského využití, aby mohly zabezpečit základní chod kláštera. Často se tak při kontemplativních klášterech vyrábí produkty, které mají v řádu tradici – např. víno, hořčice, likéry, pivo, med, džemy, sušenky, čokolády, potom také dekorační předměty jako jsou svíčky a keramika, dále hedvábné šály, křestní roušky, ale i kosmetika apod. Další možnou ekonomickou aktivitou je poskytování duchovních cvičení nebo i „pouhé“ přijímání hostí, kteří mají potřebu ztišení a chtějí nějaký čas pobýt v klášteře. Animační projekty výrazně závisí také na lokalitě. Ve městech, zvláště v Praze, je samozřejmě mnohem více možností využití klášterních prostor, zvlášť v turisticky exponovaných místech. Nejde jen o komerční pronájem pro administrativní činnost, ale také o kulturně vzdělávací aktivity a poskytování ubytovacích a restauračních služeb, které jsou ostatně s kláštery tradičně spjaty. Výhodou komerčních pronájmů je, že se jedná pouze o výkon vlastnického práva a samotný řád se tak nemusí zapojovat vlastní činností. V takovém případě je ale nutné důsledně ošetřit, aby v důsledku nedostatečně sepsaných podmínek v nájemních smlouvách nedošlo k situaci, že při klášteře vzniknou takové aktivity, které jsou neslučitelné s etikou konkrétního církevního řádu. Také kláštery v periferních oblastech se dnes snaží oživovat svoji činnost různými kulturními akcemi. Výraznější je také role cestovního ruchu, především nabídka pobytů v rytmu řeholního života, duchovních obnov a podobně. Této činnosti se úspěšně věnují např. trapisté v Novém dvoře, kde si návštěvník může několik dní vyzkoušet duchovní, ale i pracovní život s komunitou v klášteře. Kláštery dále pronajímají své objekty jako skladové prostory, na garáže, případně pro další řemeslné využití. Dalším faktorem, který ovlivňuje, jakým směrem se řád ubírá, je osobnost představeného. Ten by neměl být jenom charismatickým člověkem. V ideálním případě by se mělo duchovní charisma spojit s racionálním řízením kláštera, resp. získáním lidí, 121

kteří budou vykonávat majetkovou správu v intencích řádu. Představitelé církve u nás byli čtyřicet let zvyklí na to, že nesmějí nic dělat a že se nesmějí o nic starat. V této praxi se však někde pokračuje i 23 let po změně režimu. Situace se změní přijetím zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Až stát přestane církve financovat, budou zcela odkázány na svou hospodářskou činnost. V takové chvíli je dobré hledat poučení v zahraničí, i když je zřejmé, že přijetí zahraničních trendů nebude rychlé ani jednoduché. Zatímco kláštery v zahraničí více méně kontinuálně fungují po staletí, vlastní rozsáhlé majetky, skládající se z lesů, pozemků, rybníků a řadu dlouhodobě prosperujících podniků – nejen restaurací, hotelů, pivovarů, různých řemeslných dílen, ale také třeba lyžařských středisek, v České republice jsou kláštery teprve ve fázi, kdy hledají možnosti, jakým způsobem fungovat tak, aby mohly znovu ekonomicky prosperovat. Dalším problém představuje také to, že je česká společnost vůči katolické církvi zaujatá. Jakákoliv „jiná“ než pastorační činnost je okamžitě odsuzována. Budování komerčních provozů (např. restaurací či pivovarů, natož hotelů) budí nesouhlas části veřejnosti s tím, že kláštery mají být chudé a nemají se věnovat žádným neduchovním aktivitám. Nedávná mediální kampaň související s majetkovým vyrovnáním státu s církvemi je toho jasným důkazem. Problémem české společnosti není ani tak to, že se prohlašuje za ateistickou, ale spíše nedostatek vzdělání a nadbytek předsudků. Jak jinak si lze vysvětlit, že 70% veřejnosti je dlouhodobě proti vyrovnání státu s církvemi? Právě církevní restituce otevřou nové možnosti hospodaření řeholních řádů. Postupně by tak mělo dojít alespoň k částečné obnově hospodářského zázemí klášterů a především k ekonomickému osamostatnění římskokatolické, ale i ostatních církví. Posláním řeholních řádů není vydělávat peníze. Na druhou stranu samozřejmě i řeholníci musí být z něčeho živi, takže se přiměřeně snaží svoji činnost ekonomizovat. Mnoho klášterů, zvláště těch, které jsou umístěny v atraktivních lokalitách v centru měst, by mohlo generovat mnohem větší zisky. To ale není jejich posláním, což za všechny shrnuje P. Benedikt Mohelník, OP: „Ano, mohli bychom být ekonomicky úspěšnější, ale my nechceme. Protože tím bychom ztratili něco podstatného z toho, proč

122

tady jsme“. 354 Cílem animace klášterů není co nejvyšší zisk, ale získání prostředků potřebných pro plnění poslání konkrétních řádových společenství, jejichž úloha je i ve 21. století v evropské společnosti nezastupitelná.

354

Osobní rozhovor s P. Benediktem Mohelníkem OP 31. 10. 2012

123

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Osobní konzultace [1] Mons. Prof. PhDr. Tomáš Halík Th. D [2] Ing. Karel Štícha [3] JUDr. Pavel Papoušek [4] Ing. Josef Civín [5] P. Prokop Siostrzonek OSB [6] P. Marián Klener OSB [7] Klára Simandlová [8] Sr. Anežka Najmanová OSB [9] P. Filip Milan Suchán, O. Praem. [10]

P. Michael Pojezdný O. Praem.

[11]

P. Řehoř Jiří Žáček O. Praem.

[12]

P. Marián Rudolf Kosík, O. Praem.

[13]

Vianney Jan Dohnal, OFM

[14]

P. Kryštof Javůrek OFM.Cap

[15]

Br. Josef Gabarík OFM.Cap

[16]

P. Benedikt Mohelník OP

[17]

Mgr. PharmDr. Josef Šedivý O.Cr.,

[18]

David Kučerka O.Cr.,

[19]

P. Josef Hudec O.Cr.,

[20]

P. Juan Provecho, OS

[21]

P. Karel Hanslík OM

[22]

P. Josef Čunek SJ, SM. Pavla Bučková OSU

[23]

Sr. Jiřina Burgerová, OCD

[24]

Br. Jan Andil, OCD

[25]

SM. Fidelis Sedláková SCB

[26]

P. Prokop Maria Hlaváč OCSO

[27]

P. Martin Felhofer O. Praem.

124

Literatura [1] BALÍK, Stanislav; HANUŠ Jiří. Katolická církev v Československu 1945 – 1989. 1. vydání. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2007. 399 s. ISBN 97880-7325-130-7. [2] BUBEN, Milan. Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou. 1. Vydání. Praha: Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou. 1996. 67 s. [3] BULÍNOVÁ, Marie; JANIŠOVÁ, Milena; KAPLAN, Karel. Církevní komise ÚV KSČ 1949 – 1951. Brno: Doplněk, 1994. 504 s. ISBN 80-85765-34-9. [4] FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. 1.vydání. Praha: Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8. [5] KADLEC, Jaroslav. Dějiny katolické církve. 3. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1993. 499 s. ISBN 80-7067-285-4. [6] KAPLAN, Karel. Nekrvavá revoluce. 1. vydání. Praha: Mladá fronta, 1993. 447 s. ISBN 80-204-0145-8. [7] KRÜGER, Kristina. Řády a kláštery: 2000 let křesťanského umění a kultury. Praha: Slovart, 2008. 431 s. ISBN 978-80-7391-121-8. [8] KOLÁŘ, Petr; KŘÍŽ, Jakub. Narovnání vztahu mezi církvemi a státem. 1. vydání. 163 s. 978-80-87125-08-3. [9] KOTKOVÁ, Olga. Albrecht Dürer – Růžencová slavnost 1506-2006. Katalog k výstavě. 1. vydání. Praha: Národní galerie. 2006. ISBN 80-7035-331-7. [10]

KOUBA, Vojtěch. Možnosti nového využití českých sakrálních staveb:

ekonomizace nebo animace? In: Církevní dějiny 9/2012, CDK, Brno. [11]

Nový Dvůr - Sept Fons: Na počest otce Jeronýma (1907-1985), mnicha-kněze ze

Sept-Fons. Nový Dvůr: Triáda, 2006. ISBN 80-86138-84-4. [12]

PODZIMEK, Michal. Judaismus a křesťanství : (religionistika II.). 1. vydání.

Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2006. 109 s. 80-7372-107-4. [13]

REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomická dimenze křesťanství a církve: její reflexe v

ČR. 1. vydání. Brno: MU, 2000. 206 s. ISBN 80-210-2293-0. [14]

TRETERA, Jiří Rajmund. Stát a církve v České republice. Kostelní vydří:

Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 2002. 156 s. ISBN 80-7192-707-4. [15]

TYSLOVÁ, Irena. Metody animačních procesů: sborník z workshopu. 1. vydání.

Praha: Oeconomica, 2011. 95 s. 978-80-245-1827-5.

125

[16]

VALEŠ, Václav. Restituce církevního majetku v České republice po roce 1989.

1. vydání. Brno: Moravsko-slezská křesťanská akademie, 2009. 101 s. 978-80904075-1-0 [17]

VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých

klášterů. 1. vydání. Praha: Libri, 1997. 782 s. ISBN 80-85983-17-6. [18]

VLČEK, Vojtěch. Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým

režimem 1948 – 1964.1. vydání. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2004. 597 s. ISBN 80-7266-179-5. [19]

ZLÁMAL, Bohumil. Příručka českých církevních dějin. V. 1. vydání. Olomouc:

Matice cyrilometodějská, 2008. 414 s. ISBN 978-80-7266-301-9.

Internetové zdroje [1] Abbaye Saint-Michel de Frigolet: Feriae Latinae Ferigoletenses. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.frigolet.com/en/cultural-life/feriae-latinae [2] Abbaye Saint-Michel de Frigolet: Herb Liqueurs from Frigolet. [online]. [cit. 201212-10]. Dostupné z: http://www.frigolet.com/en/bookshop-boutique/herb-liqueursfrom-frigolet [3] Abbaye Saint-Michel de Frigolet: Seminars and Receptions. [online]. [cit. 2012-1210]. Dostupné z: http://www.frigolet.com/en/lodging/seminars-and-receptions [4] Barokní refektář Dominikánského kláštera sv. Jiljí na Starém Městě pražském: Barokní refektář - pronájem sálu na Praze 1. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.refektar.cz/ [5] Benediktinky - Komunita Venio: Bílá hora. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://benediktinky.cz/zajimavosti/Zajimavosti-BilaHora.html [6] Benediktinky - Komunita Venio: Komunita Venio. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://benediktinky.cz/rad-a-dum/OnasKV.html [7] Benediktinky - Komunita Venio: Projekt Obnovy. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.benediktinky.cz/vstup/Projekt.html [8] Benediktinské opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích: Bohoslužby v Emauzích.

[online].

[cit.

2012-12-10].

http://emauzy.cz/cz/index.php?id=3

126

Dostupné

z:

[9] Benediktinské opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích: Prohlídky a informace.

[online].

[cit.

2012-12-10].

Dostupné

z:

http://emauzy.cz/cz/index.php?id=4 [10]

Benediktinské opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích: Stručné dějiny

opatství.

[online].

[cit.

2012-12-10].

Dostupné

z:

http://emauzy.cz/cz/index.php?id=3 [11]

Broumovsko: K otázce využití venkovských klášterů (časopis Zprávy památkové

péče).

[online].

[cit.

2012-12-08].

Dostupné

z:

http://oldnase.broumovsko.cz/nazory/k-otazce-vyuziti-venkovskych-klasterucasopis-zpravy-pamatkove-pece.html [12]

Břevnovský klášter: Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha. [online]. [cit.

2012-12-10]. Dostupné z: http://brevnov.cz/CS/klasterni-pivovar [13]

Břevnovský klášter: Prohlídky v Břevnovském klášteře. [online]. [cit. 2012-12-

10]. Dostupné z: http://brevnov.cz/CS/prohlidky [14]

Břevnovský klášter: Rehabilitace klášterní zahrady. [online]. [cit. 2012-12-10].

Dostupné

z:

http://brevnov.cz/soubory/rehabilitace/panel_vstup_nahled_%281%29.pdf [15]

Časopis stavebnictví: Hotel Augustine Prague v areálu sv. Tomáše. [online]. [cit.

2012-12-09].

Dostupné

z:

http://www.casopisstavebnictvi.cz/hotel-augustine-

prague-v-arealu-sv-tomase_N3592 [16]

Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova: Historie české provincie. [online]. [cit.

2012-12-09]. Dostupné z: http://www.jesuit.cz/historie.php [17]

Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova: Charakteristika řádu. [online]. [cit.

2012-12-09]. Dostupné z: http://www.jesuit.cz/charakteristika.php [18]

ČeskéNoviny.cz, zpravodajský server ČTK: Klaus ČSSD zklamal, strana

církevní restituce napadne u Ústavního soudu. [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/klaus-cssd-zklamal-strana-cirkevni-restitucenapadne-u-ustavniho-soudu/869110 [19]

Český rozhlas: Církevní restituce platí. Prezident zákon nevetoval, ale ani

nepodepsal.

[online].

[cit.

2012-12-08].

Dostupné

z:

http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/zakon-o-cirkevnich-restitucich-platiprezident-ho-nevetoval-ale-ani-nepodepsal--1140298 [20]

Český rozhlas: Město Slaný má další regionální produkt: klášterní džemy.

[online].

[cit.

2012-12-14]. 127

Dostupné

z:

1.1.1

http://www.rozhlas.cz/strednicechy/aktualne/_zprava/mesto-slany-ma-dalsiregionalni-produkt-klasterni-dzemy--1066488 [21]

Český rozhlas: Proměna dominikánského kláštera v Praze. [online]. [cit. 2012-

12-09]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/902582 [22]

Český rozhlas: Toulky českou minulostí - 73. schůzka: Jednooký král. [online].

[cit.

2012-12-08].

Dostupné

z:

http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/0073-schuzka-08-12-1996jednooky-kral--242278 [23]

ČT24 - Česká televize: Člen NERVu: Církevní restituce jsou pro stát výhodné,

přinesou

mu

zisky.

[online].

[cit.

2012-12-08].

Dostupné

z:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/193897-clen-nervu-cirkevni-restitucejsou-pro-stat-vyhodne-prinesou-mu-zisky/ [24]

ČT24 - Česká televize: Filip: Podáme ústavní stížnost proti církevním

restitucím.

[online].

[cit.

2012-12-08].

Dostupné

z:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/202844-filip-podame-ustavni-stiznostproti-cirkevnim-restitucim/ [25]

ČT24 - Česká televize: Lesy ČR dál kácí stromy určené k restituci, zákon ale

neporušují.

[online].

[cit.

2012-12-08].

Dostupné

z:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/203635-lesy-cr-dal-kaci-stromy-urcene-krestituci-zakon-ale-neporusuji/ [26]

Deník.cz: Praha a církevní restituce: o majetky zažádají církve co nejdříve.

[online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://www.denik.cz/praha/praha-acirkevni-restituce-o-majetky-zazadaji-cirkve-co-nejdrive-20121112-mogh.html [27]

Dominikánská 8 – Místo vzdělání a kultury při klášteře sv. Jiljí v Praze: O nás.

[online].

[cit.

2012-12-09].

Dostupné

z:

http://www.dominikanska8.cz/dominikanska-8-o-nas [28]

Dominikánská 8 – Místo vzdělání a kultury při klášteře sv. Jiljí v Praze:

Záchrana a obnova dominikánského kláštera v Praze. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.dominikanska8.cz/rekonstrukce-dominikanskeho-klastera [29]

Domov sv. Karla Boromejského: Zpráva o hospodaření za rok 2011. [online].

[cit.

2012-12-09].

Dostupné

http://www.domovrepy.cz/m06zprava/zprava2011.pdf

128

z:

[30]

Dotace z Evropské unie - ROP JV: Po stopách iluzivní výmalby Jana Lukáše

Krackera

na

Moravě.

[online].

[cit.

2012-12-09].

Dostupné

z:

http://www.jihovychod.cz/rack/dotace/0000492 [31]

Duchovní Centrum Vranov u Brna: Nabídka ubytování a pronájmu prostor

[online].

http://www.dc-vranov.cz/index.php/ubytovani-a-pronajmy-prostor.

[cit.

2012-12-10]. [32]

Farnost Panny Marie Sněžné v Praze: Čtrnáct pražských mučedníků. [online].

[cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://pms.ofm.cz/14.html [33]

Františkánské misie: Františkánské duchovní obnovy. [online]. [cit. 2012-12-

10]. Dostupné z: http://www.frantiskanskemisie.cz/obnovy/ [34]

Höhere Lehranstalt für Umwelt und Wirtschaft in Ysper: Kosten. [online]. [cit.

2012-12-10]. Dostupné z: http://www.hlaysper.ac.at [35]

Hotellerie Frigolet: Bienvenue sur la page de l'hôtel Saint-Michel. [online]. [cit.

2012-12-10].

Dostupné

z:

http://www.hotellerie-frigolet.fr/pages/hotel-saint-

michel.php [36]

IDnes.cz: VV podají ústavní stížnost na církevní restituce, chtějí zákon změnit.

[online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/veckari-chystajinovelu-zakona-o-cirkevnich-restitucich-pez/domaci.aspx?c=A121127_134859_domaci_im [37]

Institut františkánských studií: Statuta Institutu františkánských studií. [online].

[cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.frantiskanstvi.cz/index.htm [38]

Jednota umělců výtvarných: Specifikace Galerie Nová síň. [online]. [cit. 2012-

12-15]. Dostupné z: http://www.juv-novasin.cz/nova-sin.php [39]

Kapucini: Prostory k pronájmu. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z:

http://www.kapucini.cz/index.php/hradcany/pronajemhrad [40]

Kapucini: Ubytování/Accommodation. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z:

http://www.kapucini.cz/index.php/hradcany/ubytovanihrad [41]

Karmel Matky Boží, klášter Řádu bosých karmelitek: Komunitní život. [online].

[cit. 2012-12-09]. Dostupné z:http://www.karmelitky.cz/komunitni-zivot/ [42]

Karmel Matky Boží, klášter Řádu bosých karmelitek: Stručná historie řádu.

[online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.karmelitky.cz/bose-karmelitky [43]

Karmel Matky Boží, klášter Řádu bosých karmelitek: Založení Karmelu v

Dačicích

[online].

[cit.

129

2012-12-09].

Dostupné

z:http://www.karmelitky.cz/komunitni-zivot/

http://www.karmelitky.cz/zalozeni-

Karmelu-vDacicich/ [44]

Klášter bosých karmelitánů ve Slaném: Klášterní výběrové džemy. [online]. [cit.

2012-12-09]. Dostupné z: http://www.klasterslany.cz/klaterni-produkce [45]

Klášter Milevsko: Prohlídka kláštera. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z:

http://old.milevskoklaster.cz/ [46]

Klášter Milevsko: Současnost. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z:

http://old.milevskoklaster.cz/ [47]

Klášter Nová Říše: Historie. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z:

http://www.klaster.novarise.cz/historie_cz.php [48]

Klášter Nová Říše: Knihovna. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z:

http://klaster.novarise.cz/historie_cz.php#knihovna [49]

Klášter Nová Říše: Projekt Po stopách J.L.Krackera na Moravě. [online]. [cit.

2012-12-09]. Dostupné z: http:// http://www.klaster.novarise.cz/projekt.php [50]

Klášter Nová Říše: Turistické informace. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z:

http:// http://klaster.novarise.cz/cenik_cz.php [51]

Klášter Nový Dvůr - OCSO: Dárci a poděkování. [online]. [cit. 2012-12-09].

Dostupné z: http://www.novydvur.cz/cz/donors.html [52]

Klášter Nový Dvůr - OCSO: Dům pro hosty v Novém Dvoře. [online]. [cit. 2012-

12-09]. Dostupné z: http://www.novydvur.cz/cz/guests.html [53]

Klášter Nový Dvůr - OCSO: Historie zakládání kláštera. [online]. [cit. 2012-12-

09]. Dostupné z: http://www.novydvur.cz/cz/history.html [54]

Klášter Nový Dvůr - OCSO: Produkty kláštera. [online]. [cit. 2012-12-09].

Dostupné z: http://www.novydvur.cz/cz/products.html [55]

Klub Za starou Prahu: Nejnovější vývoj v kauze hotel u svatého Tomáše.

[online].

[cit.

2012-12-09].

Dostupné

z:

http://stary-

web.zastarouprahu.cz/kauzy/augustiniani/P_v2-06.htm [56]

Knihkupectví Oliva: Novinky. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z:

http://www.oliva.op.cz/ [57]

Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského: Domov sv. Karla

Boromejského.

[online].

[cit.

http://www.boromejky.cz/24.htm

130

2012-12-09].

Dostupné

z:

[58]

Kongregace

Milosrdných

sester

sv.

Karla

Boromejského:

Nemocnice

Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.boromejky.cz/23.htm [59]

Kostel sv. Ignáce v Praze: Aktivity. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z:

http://ignackostel.webnode.cz/aktivity/ [60]

Kostel sv. Jiljí Praha - Kostel a farnost sv. Jiljí: Ubytování v klášteře v centru

Prahy.

[online].

[cit.

2012-12-09].

Dostupné

z:

http://www.kostel-

praha.cz/ubytovani-praha/ [61]

Kurzy.cz: Lesy ČR vykácely v Olešnici 130 let starý les, který měl připadnout v

restituci

církvi.

[online].

[cit.

2012-12-08].

Dostupné

z:

http://tema.kurzy.cz/detail/lesy-cr-vykacely-v-olesnici-130-let-stary-les-ktery-mel933714.html [62]

Loreta Praha: Hudební program. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z:

http://www.loreta.cz/cz/programovanabidka.htm [63]

Loreta Praha: Otevírací doba. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z:

http://www.loreta.cz/cz/turistickyservis.htm [64]

Loreta Praha: Pravidelný celoroční program. [online]. [cit. 2012-12-10].

Dostupné z: http://www.loreta.cz/cz/poutnickyservis.htm [65]

Loreta

Praha:

Výstavy.

[online].

[cit.

2012-12-10].

Dostupné

z:

http://www.loreta.cz/cz/vystavy_hlavni.htm [66]

Magazín ChristNet.cz: Nemůžeme čekat na restituce, to by klášter spadl.

[online].

[cit.

2012-12-08].

Dostupné

z:

http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=3775 [67]

Magazín ChristNet.cz: Obnova života katolických řeholí není podle církve

dokončena.

[online].

[cit.

2012-12-08].

Dostupné

z:

http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=1186 [68]

Maltézská pomoc - obecně prospěšná společnost: Projekty. [online]. [cit. 2012-

12-09]. Dostupné z: http://www.maltezskapomoc.cz/ [69]

Milevský klášter a rodina okolních farností: Informace pro návštěvníky – prohlídky.

[online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.milevskoklaster.cz/informace-pro-

navstevniky--prohlidky [70]

Milevský klášter a rodina okolních farností: Prohlídková trasa. [online]. [cit.

2012-12-09]. Dostupné z: http://www.milevskoklaster.cz/prohlidkova-trasa

131

[71]

Ministerstvo kultury: Postup vydávání církevního majetku. [online]. [cit. 2012-

12-08].

Dostupné

z:

http://www.mkcr.cz/cz/cirkve-a-nabozenske-

spolecnosti/majetkove-narovnani/aktualni-informace-143903/ [72]

Ministerstvo kultury: Program záchrany architektonického dědictví. [online].

[cit. 2012-12-10]. [73]

Ministerstvo kultury: Vlastnické právo církví a náboženských společností.

[online].

[cit.

2012-12-08].

Dostupné

z:

http://www.mkcr.cz/cz/cirkve-a-

nabozenske-spolecnosti/majetkove-narovnani/vlastnicke-pravo-cirkvi-anabozenskych-spolecnosti-123127/ [74]

NIPOS: Návštěvnost muzeí a galerií v krajích ČR. [online]. [cit. 2012-12-11].

Dostupné

z:

http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2009/03/Navstevnost-

muzea-pamatniky-a-galerie-2011.pdf [75]

NIPOS: Návštěvnost památek v krajích ČR. [online]. [cit. 2012-12-11].

Dostupné

z:

http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2009/03/Navstevnost-

pamatky-20111.pdf [76]

NIPOS: Základní statistické údaje o kultuře v České republice. [online]. [cit.

2012-12-11].

Dostupné

z:

http://www.nipos-mk.cz/wp-

content/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2011_I.KULTURNIDEDICTVI_web.pdf [77]

NIPOS: Základní statistické údaje o kultuře v České republice. [online]. [cit.

2012-12-11].

Dostupné

z:

http://www.nipos-mk.cz/wp-

content/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2011_I.KULTURNIDEDICTVI_web.pd [78]

Novinky.cz: Církve mají slíbit, že už po státu nebudou nic chtít. [online]. [cit.

2012-12-08]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/284209-cirkve-maji-slibitze-uz-po-statu-nebudou-nic-chtit.html [79]

Novinky.cz: Restituce udělají z církve největšího majitele půdy. A to té

nejlukrativnější.

[online].

[cit.

2012-12-08].

Dostupné

z:

http://www.novinky.cz/domaci/275022-restituce-udelaji-z-cirkve-nejvetsihomajitele-pudy-a-to-te-nejlukrativnejsi.html [80]

Občanský institut: Jak dál s restitucemi církevního majetku. [online]. [cit. 2012-

12-08]. Dostupné z: http://www.obcinst.cz/cs/Jak-dal-s-restitucemi-cirkevnihomajetku-c1093/

132

[81]

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR: Zákon o majetkovém vyrovnání s

církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi). [online]. [cit. 2012-12-08].

Dostupné

z:

http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=580&CT1=0 [82]

Pražská konzervatoř: Historie Pražské konzervatoře. [online]. [cit. 2012-12-11].

Dostupné z: http://www.prgcons.cz/historie [83]

Premonstráti - Stránky o premonstrátské spiritualitě, premonstrátech a jejich

životě

dnes:

Spiritualita.

[online].

[cit.

2012-12-09].

Dostupné

z:

http://www.premonstrati.org/?s=spiritualita [84]

Radio Praha - zprávy z České republiky: Církevní restituce v historických

souvislostech.

[online].

[cit.

2012-12-08].

Dostupné

z:

http://www.radio.cz/cz/rubrika/historie/cirkevni-restituce-v-historickychsouvislostech [85]

Regionální rozvojová agentura Vysočina: Podpořené projekty - Nová Říše.

[online].

[cit.

2012-12-09].

Dostupné

z:

http://www.rda-

vysocina.cz/fm_files/download/Podporene_projekty_nova_rise_%282%29.pdf [86]

Spolek břevnovských živnostníků: Historie. [online]. [cit. 2012-12-13].

Dostupné z: http://www.spolekbrevnovskychzivnostniku.cz/index.php?mid=54 [87]

Spolek břevnovských živnostníků: Pořádané akce. [online]. [cit. 2012-12-10].

Dostupné z: http://www.spolekbrevnovskychzivnostniku.cz/index.php?mid=44 [88]

Spolek břevnovských živnostníků: Sbírka na varhany. [online]. [cit. 2012-12-

10]. Dostupné z: http://www.spolekbrevnovskychzivnostniku.cz/index.php?mid=35 [89]

Stift Schlägl: Öffnungszeiten und Eintrittspreise. [online]. [cit. 2012-12-10].

Dostupné

z:

http://www.stift-

schlaegl.at/prodon.asp?peco=&Seite=346&Lg=1&UID=&Cy=1 [90]

Stift Schlägl: Rundgang durch die Ausstellung Bäuerliches Kultur.Gut. [online].

[cit.

2012-12-10].

Dostupné

z:

http://www.stift-

schlaegl.at/prodon.asp?peco=&Seite=344&Lg=1&Cy=1&UID= [91]

Stift Zwettl: Besichtigung des Stiftes Zwettl. [online]. [cit. 2012-12-10].

Dostupné z: http://www.stift-zwettl.at/fuehrungen.htm [92]

Stift

Zwettl:

Bildungshaus.

[online].

http://www.stift-zwettl.at/bildungshaus.htm

133

[cit.

2012-12-10].

Dostupné

z:

[93]

Stift Zwettl: Klosterladen & Zwettler Stiftsschätze. [online]. [cit. 2012-12-10].

Dostupné z: http://www.stift-zwettl.at/klosterladen.htm [94]

Stift Zwettl: Ordensspiritualität. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z:

http://www.stift-zwettl.at/glaube.htm [95]

Stift Zwettl: Zwettler Sängerknaben. [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z:

http://www.stift-zwettl.at/saengerknaben.htm [96]

Strahovský klášter: Informace o komerčních pronájmech. [online]. [cit. 2012-12-

09].

Dostupné

z:

http://www.strahovskyklaster.cz/informace-o-komercnich-

pronajmech [97]

Strahovský klášter: Informace pro návštěvníky. [online]. [cit. 2012-12-09].

Dostupné z http://www.strahovskyklaster.cz/obrazarna-a-historicke-saly-konventuobnova-pamatek/obrazarna-a-historicke-saly/informace-pro-navstevniky [98]

Strahovský klášter: Královská kanonie premonstrátů na Strahově. [online]. [cit.

2012-12-09]. Dostupné z: http://www.strahovskyklaster.cz/ [99]

Strahovský klášter: Obrazárna a historické sály. [online]. [cit. 2012-12-09].

Dostupné z http://www.strahovskyklaster.cz/obrazarna-a-historicke-saly-konventuobnova-pamatek/obrazarna-a-historicke-saly [100] Strahovský klášter: Ostatní aktivity v areálu. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné

z:

http://www.strahovskyklaster.cz/sprava-klastera/ostatni-aktivity-v-

arealu [101] Strahovský klášter: Sbírka na rekonstrukci Strahovské knihovny - III. etapa. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.strahovskyklaster.cz/sbirka-narekonstrukci-strahovske-knihovny-iii-etapa [102] Strahovský klášter: Strahovská knihovna. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z http://www.strahovskyklaster.cz/strahovska-knihovna-archiv-a-dalsisbirky/strahovska-knihovna [103] Studio STOP - Český rozhlas 6 - analýzy, komentáře, dokumenty diskuze: Církevní restituce rozvířily předvolební kampaň i celospolečenskou diskusi. [online].

[cit.

2012-12-08].

Dostupné

z:

http://m.rozhlas.cz/cro6/stop/_zprava/cirkevni-restituce-rozvirily-predvolebnikampan-i-celospolecenskou-diskusi--1100733 [104] Tiskové středisko České biskupské konference: Částečné narovnání v otázkách a

odpovědích

–

část

1.

[online].

[cit.

2012-12-08].

Dostupné

http://tisk.cirkev.cz/z-domova/castecne-narovnani-v-otazkach-a-odpovedich-cast-1 134

z:

[105] Totalita.cz: Číhošťský zázrak. [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://www.totalita.cz/vysvetlivky/a_cihost.php [106] Večery u kapucínů: Interpreti. [online]. [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.veceryukapucinu.cz/oddily/interpreti.html [107] Velkopřevorský palác: Ceník. [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://www.velkoprevorskypalac.cz/Text/cenik?MenuItemId=7 [108] Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci: O Suverénním řádu maltézských

rytířů.

[online].

[cit.

2012-12-09].

Dostupné

z:

http://www.mzv.cz/vatican/cz/o_velvyslanectvi/o_s_r_m_r.html [109] Vláda České republiky: Vláda schválila navrácení majetku církvím. [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/zakon-onarovnani-statu-a-cirkvi-bude-platit-101169/ [110] Vláda České republiky: Zákon o narovnání státu a církví bude platit. [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: http://vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/zakon-onarovnani-statu-a-cirkvi-bude-platit-101169/ [111] Zpravodaj podněty.cz: Fakta k zákonu o církevních restitucích. [online]. [cit. 2012-12-05]. Dostupné z: http://zpravodaj.podnety.cz/clanek-371-fakta-k-zakonu-ocirkevnich-restitucich.html

135

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Tabulky TABULKA 1: CENÍK PRONÁJMU REPREZENTAČNÍCH PROSTOR V 1. PATŘE PRELATURY .............................. 40 TABULKA 2: CENÍK PRONÁJMU REPREZENTAČNÍCH PROSTOR .................................................................. 46 TABULKA 3: CENÍK PRONÁJMU REPREZENTAČNÍCH PROSTOR .................................................................. 53 TABULKA 4: CENÍK PRONÁJMU REPREZENTAČNÍCH PROSTOR .................................................................. 58 TABULKA 5: CENÍK PRONÁJMU REPREZENTAČNÍCH PROSTOR .................................................................. 72 TABULKA 6: CENÍK PRONÁJMU BAROKNÍHO REFEKTÁŘE ........................................................................ 77 TABULKA 7: NÁKLADY NA REKONSTRUKCI GENERALÁTU....................................................................... 81 TABULKA 8: CENÍK UBYTOVÁNÍ ............................................................................................................ 89 TABULKA 9: CENÍK PROSTOR K PRONÁJMU ............................................................................................ 89 TABULKA 10: DOTACE OD MK .............................................................................................................. 95 TABULKA 11: ZDROJ FINANCOVÁNÍ DOMU SV. KARLA BOROMEJSKÉHO ................................................ 106 TABULKA 12: CENÍK PRONÁJMU NORBERT CONFERENCE ROOM ........................................................... 118

Obrázky OBRÁZEK 1: BENEDIKTINSKÉ ARCIOPATSTVÍ SV. VOJTĚCHA A SV. MARKÉTY V PRAZE -BŘEVNOVĚ ......... 36 OBRÁZEK 2: BAZILIKA SV. MARKÉTY A KLÁŠTERNÍ ŠENK ...................................................................... 38 OBRÁZEK 3: KLÁŠTERNÍ PIVOVAR ......................................................................................................... 39 OBRÁZEK 4: STAV ORANŽERIE PŘED REKONSTRUKCÍ .............................................................................. 41 OBRÁZEK 5: STAV ORANŽERIE PO REKONSTRUKCI.................................................................................. 41 OBRÁZEK 6: BENEDIKTINSKÉ OPATSTVÍ PANNY MARIE A SV. JERONÝMA V EMAUZÍCH ............................ 42 OBRÁZEK 7: OŽIVENÍ KLÁŠTERA BĚHEM HISTORICKÝCH SLAVNOSTÍ ....................................................... 45 OBRÁZEK 8: KLÁŠTER BENEDIKTINEK NA BÍLÉ HOŘE ............................................................................. 46 OBRÁZEK 9: DŮM PRO HOSTY ............................................................................................................... 48 OBRÁZEK 10: POKOJ PRO HOSTY ........................................................................................................... 48 OBRÁZEK 11: MALTÉZSKÝ KONVENT A KOSTEL P. MARIE POD ŘETĚZEM ................................................ 50 OBRÁZEK 12: VELKOPŘEVORSKÝ PALÁC ............................................................................................... 51 OBRÁZEK 13: STRAHOVSKÝ KLÁŠTER.................................................................................................... 54 OBRÁZEK 14: STRAHOVSKÁ KNIHOVNA ................................................................................................. 56 OBRÁZEK 15: KLÁŠTERNÍ RESTAURACE A PIVOVAR................................................................................ 57 OBRÁZEK 16: KLÁŠTER MILEVSKO ....................................................................................................... 59 OBRÁZEK 17: LATINSKÁ ŠKOLA ............................................................................................................ 60 OBRÁZEK 18: KLÁŠTER NOVÁ ŘÍŠE ....................................................................................................... 62 OBRÁZEK 19: STAV KLÁŠTERA TĚSNĚ PO ROCE 1989 .............................................................................. 63 OBRÁZEK 20: ILUZIVNÍ VÝMALBY JANA LUKÁŠE KRACKERA NA MORAVĚ ............................................. 65 OBRÁZEK 21: KONVENT U KOSTELA PANNY MARIE SNĚŽNÉ .................................................................. 66 OBRÁZEK 22: VÝSTAVA 14 PRAŽSKÝCH MUČEDNÍKŮ ............................................................................. 67

136

OBRÁZEK 23: KLÁŠTER KAPUCÍNŮ PRAHA............................................................................................. 69 OBRÁZEK 24: STAV KLÁŠTERA PO ROCE 1989 ........................................................................................ 70 OBRÁZEK 25: STAV KLÁŠTERA DNES ..................................................................................................... 71 OBRÁZEK 26: RAJSKÝ DVŮR DOMINIKÁNSKÉHO KLÁŠTERA ................................................................... 73 OBRÁZEK 27: MULTIFUNKČNÍ SÁL ........................................................................................................ 76 OBRÁZEK 28: KLÁŠTERNÍ CELA PRO HOSTY ........................................................................................... 77 OBRÁZEK 29: KLÁŠTER RYTÍŘSKÉHO ŘÁDU KŘIŽOVNÍKŮ S ČERVENOU HVĚZDOU ................................... 78 OBRÁZEK 30: KLÁŠTERNÍ DVŮR ............................................................................................................ 80 OBRÁZEK 31: KLÁŠTER U SV. TOMÁŠE .................................................................................................. 82 OBRÁZEK 32: HOTEL AUGUSTINE PRAGUE ............................................................................................ 83 OBRÁZEK 33: HOTEL AUGUSTINE PRAGUE ............................................................................................ 84 OBRÁZEK 34: DUCHOVNÍ CENTRUM SV. FRANTIŠKA Z PAULY ................................................................. 87 OBRÁZEK 35: KAPLE ............................................................................................................................ 88 OBRÁZEK 36: KOSTEL SV. IGNÁCE......................................................................................................... 90 OBRÁZEK 37: SETKÁNÍ DĚTÍ V KLUBOVNĚ ............................................................................................. 91 OBRÁZEK 38: KLÁŠTER ŘÍMSKÉ UNIE ŘÁDU SV. VORŠILY ...................................................................... 92 OBRÁZEK 39: DVŮR KLÁŠTERA ............................................................................................................. 93 OBRÁZEK 40: SESTRA VORŠILKA PŘI PRÁCI S DĚTMI ............................................................................... 95 OBRÁZEK 41: KARMEL SV. JOSEFA ........................................................................................................ 96 OBRÁZEK 42: HOVORNA ....................................................................................................................... 98 OBRÁZEK 43: SORTIMENT ZBOŽÍ GALERIE KARMEL ............................................................................... 99 OBRÁZEK 44: KLÁŠTER NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE ..................................................................................... 100 OBRÁZEK 45: PRODEJ KLÁŠTERNÍCH DŽEMŮ ........................................................................................ 102 OBRÁZEK 46: DŮM SV. NOTBURGY ..................................................................................................... 103 OBRÁZEK 47: PÉČE O PACIENTY .......................................................................................................... 105 OBRÁZEK 48: OPATSTVÍ NOVÝ DVŮR.................................................................................................. 107 OBRÁZEK 49: DŮM PRO HOSTY............................................................................................................ 109 OBRÁZEK 50: PŘI PRÁCI ...................................................................................................................... 109 OBRÁZEK 51: KLÁŠTER SCHLÄGL ....................................................................................................... 111 OBRÁZEK 52: KLÁŠTERNÍ PIVOVAR SCHLÄG ........................................................................................ 113 OBRÁZEK 53: KLÁŠTER ZWETTL ......................................................................................................... 114 OBRÁZEK 54: KŘÍŽOVÁ ZAHRADA ....................................................................................................... 115 OBRÁZEK 55: ABBAYE SAINT-MICHEL DE FRIGOLET ........................................................................... 116 OBRÁZEK 56: L'HÔTELLERIE SAINT AUGUSTIN .................................................................................... 117

137

Vysoká škola ekonomická v Praze DIPLOMOVÁ PRÁCE Veronika Bezděková

Recommend Documents