Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce Bc. Veronika Chaloupková

Vysoká škola ekonomická v Praze

Diplomová práce

2013

Bc. Veronika Chaloupková

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Arts management

Název diplomové práce:

Vizuální styl hip hopové subkultury s přihlédnutím na koncepce vizuálního stylu hudebního festivalu Hip hop kemp

Autor diplomové práce:

Bc. Veronika Chaloupková

Vedoucí diplomové práce:

Mgr. Barbara Hucková

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Vizuální styl hip hopové subkultury s přihlédnutím na koncepce vizuálního stylu hudebního festivalu Hip hop kemp“ vypracovala samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.

V Praze dne 18. 12. 2013

Podpis:

Poděkování:

Při příležitosti odevzdání mé diplomové práce k posouzení na Vysoké škole ekonomické v Praze si dovoluji vyslovit poděkování vedoucí mé diplomové práce Mgr. Barbaře Huckové za cenné rady a připomínky, které přispěly k úspěšnému dokončení a zkvalitnění mé diplomové práce. Dále bych ráda poděkovala své rodině za morální i finanční podporu při studiu.

Název diplomové práce: Vizuální styl hip hopové subkultury s přihlédnutím na koncepce vizuálního stylu hudebního festivalu Hip hop kemp Abstrakt: Cílem diplomové práce je charakterizovat prostředí hip hopové subkultury v České republice a vymezit její vizuální projevy pro účely komunikace s touto skupinou. Teoretické část je zaměřená na definování pojmu subkultura. Přibližuje hip hopové prostředí s jeho historií a řeší oblast vizuálního projevu a vizuálního stylu. V praktické části jsou tyto teoretické poznatky aplikovány na festivalu Hip Hop Kemp, který je zde představen. Závěrem práce je rozbor vizuálního stylu tohoto festivalu a vyhodnocení návaznosti na vizuální styl subkultur.

Klíčová slova: subkultura, hip hop, vizuální styl, hudební festival, Hip hop kemp

Title of the Master´s Thesis: The visual style of hip-hop subculture with regard to the concept of visual style music festival Hip hop camp Abstract: The aim of the thesis is to characterize the environment of hip hop subculture in the Czech Republic and to define its visual manifestations for the purposes of communication with this group. The theoretical part is focused on defining the concept of subculture. Bring nearer hip hop environment with its history and address the areas of visual expression and visual style. In the practical part, these theoretical knowledge is applied to the Hip Hop Kemp Festival, which is presented in my work. In conclusion, thesis analyze the visual style of the festival and evaluation of response to visual style of subcultures. Key words: subculture, hip hop, visual style, music festival, Hip Hop Kemp

Obsah 1 ÚVOD ....................................................................................................................... 1 1.1 CÍLE PRÁCE ..................................................................................................................... 3 1.2 METODOLOGIE PRÁCE ................................................................................................ 3 2 SUBKULTURA ..................................................................................................... 6 2.1 POJMY .............................................................................................................................. 8 2.1.1 Neosubkultura, kmen ............................................................................................. 8 2.1.2 Subkultury mládeže ................................................................................................ 9 2.1.3 Rozdíl subkultura, menšina, hnutí ................................................................. 10 2.1.4 Scéna ......................................................................................................................... 10 2.1.5 Stupeň angažovanosti jedince ......................................................................... 11 2.1.6 Ziny ............................................................................................................................ 11 2.1.7 Ženy v subkulturách ............................................................................................ 11 2.1.8 Postoj k drogám ................................................................................................... 13 2.1.9 Globální subkultury ............................................................................................ 13 2.1.10 Kontrakultura ..................................................................................................... 14 2.2 HISTORIE A VÝVOJ SUBKULTUR ............................................................................ 15 2.2.1 České subkultury .................................................................................................. 16 2.3 HISTORIE STUDIA SUBKULTUR ............................................................................... 18 2.3.1 Chicagská škola .................................................................................................... 18 2.3.2 Birminghamská škola ......................................................................................... 19 2.3.3 Post subkulturní teorie ....................................................................................... 20 2.3.4 Studium subkultur v Čechách .......................................................................... 21 3 VIZUÁLNÍ PROJEV, STYL ............................................................................ 23 3.1 STYL SUBKULTUR ....................................................................................................... 23 3.2 VIZUÁLNÍ KOMUNIKACE .......................................................................................... 25 3.3 JEDNOTNÝ VIZUÁLNÍ STYL ...................................................................................... 26 3.4 PRINCIPY VIZUÁLNÍ KOMUNIKACE ....................................................................... 27 4 HIP HOPOVÁ KULTURA ............................................................................... 28 4.1 ELEMENTY .................................................................................................................... 29 4.1.1 DJing ........................................................................................................................ 29 4.1.2 MCing ....................................................................................................................... 30 4.1.3 Bboying .................................................................................................................... 32 4.1.4 Graffiti ...................................................................................................................... 32 4.1.5 Human beatbox ..................................................................................................... 34 4.2 SLAM POETRY .............................................................................................................. 35 4.3 HISTORIE HIP HOPU .................................................................................................... 35 4.4 HISTORIE ČESKÉ HIP-HOPOVÉ SUBKULTURY .................................................... 38 5 VIZUÁLNÍ STYL ČLENA HIP HOPOVÉ SUBKULTURY .................... 40 6 PŘÍPADOVÁ STUDIE HIP HOP KEMP ..................................................... 44 7 HIP HOP KEMP ................................................................................................. 44 7.1 FESTIVAL PARK ........................................................................................................... 46 7.2 HISTORIE HIP HOP KEMPU ....................................................................................... 46 7.3 DRAMATURGIE FESTIVALU ..................................................................................... 47 7.4 CÍLOVÁ SKUPINA HIP HOP KEMPU ....................................................................... 48 7.5 FINANCOVÁNÍ HIP HOP KEMPU .............................................................................. 49 7.6 CENA HIP HOP KEMPU PRO NÁVŠTĚVNÍKA ........................................................ 52

8 VIZUÁLNÍ STYL NÁVŠTĚVNÍKA FESTIVALU ..................................... 57 9 VIZUÁLNÍ KOMUNIKACE FESTIVALU HIP HOP KEMP ................. 57 9.1 LOGO .............................................................................................................................. 60 9.2 FONT ............................................................................................................................... 61 9.3 PLAKÁTY ....................................................................................................................... 62 9.4 LETÁKY .......................................................................................................................... 63 9.5 MAPA AREÁLU ............................................................................................................. 64 9.6 FESTIVALOVÝ PRŮVODCE ........................................................................................ 64 9.7 MOBILNÍ APLIKACE ................................................................................................... 65 9.8 IDENTIFIKAČNÍ NÁRAMEK ....................................................................................... 66 9.9 WEBOVÉ STRÁNKY .................................................................................................... 66 9.10 ALTERNATIVNÍ PROPAGACE – GRAFFITI A STREET ART .............................. 67 9.11 MERCHANDISING ..................................................................................................... 68 9.12 SWOT ANALÝZA VIZUÁLNÍHO STYLU HIP HOP KEMPU .............................. 69 10 ZÁVĚR .................................................................................................................. 71 10.1 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZ ...................................................................................... 72 11 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................. 74 12 INTERNETOVÉ ZDROJE ............................................................................... 75 13 SEZNAM TABULEK ......................................................................................... 76 14 SEZNAM GRAFŮ .............................................................................................. 76 15 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................ 76 16 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................. 76 17 PŘÍLOHY ............................................................................................................. 77

2

1 Úvod Na přebalu knihy Kmeny, kterou připravil český rapper a výtvarník Vladimír 518 se spisovatelem Karlem Veselým a celým autorským týmem se dočteme: „Města jsou jako vězení a jejich ulice labyrinty, ze kterých se snažíme vymotat. Na cestě za svobodou potkáváme spiklence, se kterými malujeme paralelní mapy našeho světa a sepisujeme nové mytologie, jež nám mají pomoci přežít. Oblékáme se přitom do vlastních uniforem a mluvíme jazykem, kterému rozumíme jen my sami. Pro ostatní jsme buď neviditelní, anebo výtržníci, kteří se odmítají chovat normálně. A přitom nechceme nic jiného než si žít po svém. Jsme kmeny.“1 Kniha, která vzdává hold současným alternativním způsobům života v Praze, byla jedním z prvních impulzů k vybrání tématu. Nalezneme v ní nejen popis a výběr partiček a skupin, ale i přes tři stovky fotografií, které kladou důraz na vizuální projevy přívrženců jednotlivých subkultur. Právě díky těmto vizuálním projevům se může náhodný pozorovatel, ale i člen skupiny dopátrat jisté sounáležitosti pozorovaného, který se tak snaží vyjádřit svůj postoj. Ještě že kniha vznikla. V dnešní konzumní společnosti, kdy hraje největší roli být „trendy a In“, nikdo nám přímo nepřikazuje jak vypadat a v době online nakupování postupně oslabuje význam odlišení se vzhledem. Například takové Máničky. Dnešní obliba dlouhých vlasů u mužů už není reakcí na hnutí beat generation, hippies nebo součást undergroundové kultury, ani to není forma protestu proti komunistické moci. Je to pouze součást vizáže, jakou si dotyčný zvolil. Zároveň svým účesem říká, že nechce vypadat podle klasických norem, že se jemu tento styl vzhledu líbí. Hraje tedy vzhled zevnějšku, jakým se prezentujeme stále nějakou roli? Dnes, kdy je možné si vybírat z neuvěřitelně velké nabídky oblečení a doplňků nezbývá tolik času přemýšlet, proč právě na kožené bundě visí zavírací špendlíky.

1

VLADIMÍR 518, Karel VESELÝ a Tomáš SOUČEK. Kmeny: Současné městské subkultury. Praha: Bigg Boss & Vinachi, 2011. ISBN 978-80-903973-2-3.

1

Každý dnes pozná hiphopera. Vytahané kalhoty s rozkrokem nízko u kolen, velká mikina a kšiltovka. Jasné poznávací znaky. Rozhodně to nejsou všechny. Jak tento styl vznikl? Stejně jako u Mániček, i zde díky bližšímu prozkoumání subkultury můžeme vysledovat příčiny těchto vizuálních projevů. Za poznáním hip hopové subkultury v Čechách, která se k nám dostala přes naše sousedy až z dalekého New Yorku, vyrazím s mnohaletou zkušeností s jejími členy a elementy. Hip hop stále pro širokou veřejnost zůstává určitou záhadou. A to i v době, kdy hudebně zaměřené akce navštěvují stovky až tisíce převážně mladých lidí, s graffiti se setkáme pomalu již v každé větší vesnici, kde se zároveň schází parta mladých lidí, aby se zdokonalovala v akrobatickém tanečním umění breakdance. A to vše se současně stává velmi výnosným pro mnoho zúčastněných. To platí i pro největší hip hopový svátek nejen v Čechách, ale celé střední Evropě – Hip hop kempu. Z malého festivalu se třemi tisíci návštěvníky, pořádaný naprostými nadšenci, vyrostl v mezinárodní festival. Sami pořadatelé možná ani takový úspěch nečekali a už vůbec ne, že bude zařazen mezi padesát nejlepších festivalů světa dle zpravodajské televize CNN.2 Abychom pochopili důležitost vizuálního stylu subkultur, je třeba v úvodu teoretické části charakterizovat, co to vlastně subkultury jsou a jak se vyvíjely nejen samotné, ale i zájem o ně a jejich studium. Tato teorie poslouží jako základ pro vlastní pozorování subkultury. Je třeba též objasnit pojmy vizuálního stylu subkultur. Pokud poznáme, co to hip hop je a jaká je jeho historii, snáze pochopíme styl, jakým se členové této subkultury prezentují. Praktická část práce představuje český festival Hip hop kemp, na kterém se mísí všechny prvky hip hopu. Je to přehlídka aktuálních trendů, které se zároveň promítají do vizuálního stylu samotného festivalu. Rozbor tohoto vizuálního stylu, kterým se Hip hop kemp představuje veřejnosti, je

2

Kultura Idnes: Hip hop kemp potvrdil, proč patří mezi 50 nejlepších festivalů světa [online]. 2013 [cit. 2013-12-15]. Dostupné z: http://kultura.idnes.cz/hip-hop-kempchu-/hudba.aspx?c=A130825_152927_hudba_ts

2

závěrem práce společně s vyhodnocením základních prvků, typických pro českou hip hopovou subkulturu.

1.1

Cíle práce

Cílem práce je charakterizovat doposud nepříliš probádané prostředí hip hopové subkultury v České republice a vymezit její vizuální projevy pro účely komunikace s touto skupinou. Popsat vývoj, který od doby přijetí hip hopu na našem území nastal, a který odráží jak vlny popularizace této subkultury v zahraničí, tak v domácím prostředí. Vizuální styl subkultur sledujeme na jejich vnějších projevech. Dalším cílem je potvrdit nebo vyvrátit dvě následující hypotézy: Hypotéza č. 1 – Hip hopová subkultura na našem území je jednotná ve svém vizuálním projevu Hypotéza č. 2 – Vizuální styl festivalu Hip hop kemp je komplexní a vychází z vizuálního projevu české hip hopové subkultury Hypotézy budu demonstrovat na praktickém příkladu největší hip hopové události u nás – festivalu Hip hop kemp, který má více jak desetiletou tradici a je stále hojně navštěvován. Na festivalu se setkávají přívrženci všech elementů hip hopu (konzumenti/fanoušci subkultury, umělci, organizátoři). Závěrem práce je rozbor vizuální stylu Hip hop kempu a nalezení všeobecných souvislostí s projevy hip hopové subkultury, v posledních letech spojené s její popularizací a komercionalizací. Tyto výsledky vyhodnotit a poskytnout doporučení pro komunikaci se subkulturou.

1.2 Metodologie práce Ve studiu subkultur je kladen důraz na zkušenosti, hodnoty a na samotné vnímání dané subkultury jejími členy a členkami. Pozitiv, ale i negativ takzvaného vnitřního výzkumu, kdy je prováděn osobou „zasvěcenou“ do

3

dané problematiky, je několik. Výhody spatřujeme v usnadnění samotného výzkumného procesu, jelikož výzkumník je v určitém blízkém vztahu k členům subkultury a vyzná se v jejich prostředí. To může přinést reálnější popis a možnost získat informace díky větší otevřenosti a ochotě spolupracovat ze strany příslušníků subkultury. Na druhé straně může být pohled na problematiku do jisté míry zkreslený či osobně zaujatý. Je třeba se co nejvíce od toho odprostit a otevřít se i jiným pohledům na danou oblast zkoumání. Postup výzkumu pro účely práce začíná pozorováním a sběrem dat. Pravidelné návštěvy hip hopových koncertů, tanečních soutěží a graffiti jamů na lokální, ale i národní úrovni během minulých deseti let by měli být kvalitním základem informací. Díky těmto zkušenostem lze snadněji nalézt pravidelnost a opakující se důležité prvky pro formulaci a následné vyhodnocení

hypotéz.

Duální

pozice

tak

umožňuje

čerpat

jak

z akademického prostředí, tak ze zkušeností s prostředím subkultury. Použité techniky sběru dat pro účely práce lze rozčlenit do tří kategorií. Zkoumání zúčastněným pozorováním i z „interní“ pozice. Dále byly použity metody nestandardizovaných neformálních rozhovorů a jejich vyhodnocení a analýza osobních dokumentů a materiálů nasbíraných během střetávání se subkulturou. Mezi podklady práce patří i subkulturně zaměřená literatura a odborná literatura.

4

Teoretická část

5

2 Subkultura Než přistoupíme k vymezení pojmu hip hop jako městské subkultury, je důležité nejdříve objasnit, co pojem subkultura vlastně znamená a jak se studia subkultur v sociálně-vědním prostředí vyvíjela. Pro každého z nás je život tvořen především nikdy nekončícím přejímáním vzorců a standardů předávaných společností, se kterou se dostáváme do kontaktu. Běžně se setkáváme s fanoušky hudebních žánrů či členy jednotlivých subkultur, kteří to o sobě veřejně prohlašují, a nebo je sami podle různých indicií do těchto skupin zařazujeme. Při snaze o vyčlenění se z většinové společnosti vede cesta v mnoha případech k začlenění se do různých subkultur, jež jsou charakterizovány specifickými vnějšími projevy jako je slang, účes, oděv, až paradoxní uniformita. V subkulturách vzniká ideové paradigma, díky kterým se jedinec formuje, vytváří si postoje, hodnoty a vztahy nejen k okolnímu světu, ale i k sobě samému. Přesvědčení a ideály, které příslušníci subkultury společně sdílejí, mají individuální sílu důležitosti, někdy může jít pouze o sdílený zájem. V některých případech se však myšlenka může vytratit a potom zůstanou pouze sdílené znaky. Idea může být ale i tak silná, že své přívržence zfanatizuje či se přemění společně s členy subkultury. Svou povahou anebo výrazně kritickým postojem vůči uspořádání může dospět až do stadia kontrakultury. Přístupy k subkulturám se mění vzhledem k různým pohledům, a to jak zevnitř (jaké konkrétní skupiny se za subkulturu považují) tak z venku v rámci ukotvení k jiným sociálním faktům a kategoriím jako je společnost, třída, věk a podobně. Dále se definice subkultur dělí dle toho, zda se snaží vystihnout podstatu slova, tedy definice substanční, či vystihuje funkce definice funkcionální.

3

Kritikou může být právě

zjednodušení výrazu, kdy se stručně shrne, že vyjadřuje cokoliv, co se týká mladých, stylu a hudby. Často se používá v mnoha významech a tím 3

SMOLÍK, PH.D., PhDr. Josef. Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2781-3.

6

pádem není výraz jednoznačný a dalo by se říct, že téměř každý autor/ka definuje pojem odlišně. Proto uvádím více nejběžnějších definic. 1. Slovo subkultura je složeno z latinské předložky „sub“, do češtiny překládané jako pod a slova „kultura“. Sub by tedy mohlo poukazovat na „nízké“ společenské postavení dané kultury. 2. „Sub-kulturu

lze

už

z hlediska

jazykového

považovat

za

podkategorii. Jenks [2005] uvádí, že ji lze v sociologii používat analytický koncept k označení podkategorie bez hodnotících soudů. Subkultura je tedy podkategorií kultury, v tomto smyslu o ní uvažoval Gordon [1997(1947)], jenž ji viděl jako podmnožinu kulturních vzorců, jejich nositelem je segment populace národního státu. Dnes je brán zřetel na to, že subkultury fungují transnacionálně a přesahují hranice národních kultur. 3. Subkulturu můžeme vnímat jako volbu životního stylu. Bennet [2004] chápe subkulturní činnosti jako součást strategií životního stylu mladých v odpovědi na každodenní lokální zkušenost. 4. Subkultury se nejčastěji považovaly za skupiny mimo společnost nebo spočívající na jejím dně. 5. Subkultury se vyznačují odporem a resistencí buď z pohledu věku, či vůči rodičům, nebo i dokonce vůči společnosti a některé subkultury přímo brojí za sociální změny. 6. Subkultury charakterizuje styl. Dle Featherstona [2007] je přijetí a prezentování stylu založeno na tom, že ostatní jsou schopni styl rozpoznat a číst, styl tedy musí být sociálně rozeznatelný.“4

4

KOLÁŘOVÁ, Marta. Revolta stylem: Hudební subkultury mládeže v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011. ISBN 978-807-3301-941.

7

7. „Termín subkultura se v sociologickém pojetí vztahuje na specifickou skupinu, která je tvůrkyní a nositelem zvláštních, odlišných norem, hodnot vzorců chování a životního stylu, i kdy se podílí na fungování širšího společenství. 8. Významný sociolog a teoretik subkultur Cohen zastává názor, že subkultura vzniká, když určitý počet lidí s podobnými problémy se sociálním přizpůsobením má dostatečný počet interakcí a vytváří si vlastní pohled na společnost.“5 9.

Pro účely práce jsem shrnula na základě výše uvedených definic takto: Jedná se o společenství lidí, které je charakteristické svými znaky (symboly, hodnotami, chováním, zvyky, vzhledem) uvnitř širšího kulturního rámce, do něhož se řadí. Subkultura záměrně udržuje svou odlišnost vůči dominantním kulturám a normám, z nichž některé zcela vědomě neguje.

2.1 Pojmy 2.1.1 Neosubkultura, kmen V posledních letech se přestává uvažovat o subkulturách pouze jako o společenské rezistenci. Proto se někdy mluví o neosubkulturách či postsubkulturních studiích. Ty pracují se vstřícným termínem městských či nových kmenů (neotribalism), pod které se mohou řadit i sportovní či profesní skupiny (skateboardisté, cirkusáci atd.). Termín městské kmeny (urban tribes) zavedl francouzský sociolog Michel Maffesoli už v roce 1985, používá se ve shodě s pojmem subkultury. 6

5

SMOLÍK, PH.D., PhDr. Josef. Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky. Praha:

Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2781-3. 6 VLADIMÍR 518, Karel VESELÝ a Tomáš SOUČEK. Kmeny: Současné městské subkultury. Praha: Bigg Boss & Vinachi, 2011. ISBN 978-80-903973-2-3.

8

2.1.2

Subkultury mládeže

Do poloviny sedmdesátých let dvacátého století byla uplatňována teze, že existuje jednotná kultura mládeže. Následně přišlo uvědomění si, že díky možnosti seberealizace jedince i skupiny, nárůstu volného času, získáním kapesného, vzniku ekologických hnutí, vztahu k novým médiím a technologiím a dalších faktorů se mládež diverzifikuje. Dalším motivem k tomuto pohledu byl zájem o problémy mládeže, jako narkomanie, nezaměstnanost a rodinné problémy. Autoři Peter Willmotta a David Downes na základě sociologického výzkumu ohledně života adolescentů z working class naprosto zamítli beztřídní kulturu mládeže. Ve zkoumání subkultur mládeže dnes je tendence k vědomému sebe uzavírání, k utváření tzv. skupinových subkulturních hranic, které by měly vést k sebe udržení a sebeochrany. Existuje obecné přesvědčení, že přívrženci jednotlivých subkultur jsou především mladí a nedospělí a že až vyrostou, subkulturu opustí a to se stane znakem jejich připravenosti na spořádaný život. Rozdílnost je však nejen mezi jednotlivými subkulturami, ale v jejich vnitřku. Dnes nemůžeme subkultury přisuzovat pouze nedospělým jedincům, ale mluvíme o síle dané komunity, která je schopna pracovat i s něčím jiným než pouze s „generační revoltou.“ Důkazem nám může být právě přetrvání mnoha subkultur do dnes. Bohužel tento názor nebyl doposud více propracován a vychází se z literatury, která stále přisuzuje subkultury především mládeži.7 Dle Grubera (1997) plní subkultury mládeže ve společnosti několik funkcí

•

„Poskytují specifické „útočiště“ nesocializovaným jedincům

•

Umožňují komunikaci potřebnou pro výkon té které zájmové činnosti

•

Ve své existenci subkultury umožňují realizovat a vyzkoušet nové vzorce chování

•

Existence subkultur je zároveň symptomem takovýchto vzorců

7


9

•

Existence některých subkultur může být pro společnost zdrojem značných problémů (kriminalita, rasové bouře atd.)

•

Subkultury mládeže jsou i vyjádřením míry demokracie a svobody ve společnosti“8

2.1.3

Rozdíl subkultura, menšina, hnutí

Subkultury, sekty a národnostní, etnické menšiny mají ve společenské struktuře blízké menšinové postavení. Jsou na jejím pomyslném okraji. Prvotní rozdíl nalezneme v legitimizovaném postavení národnostních a etnických menšin oproti subkulturám, i když prožívání subkultur může nabývat až podoby, kterou zažívá příslušní menšin a etnik. Od významu jazyka po vnitřní kulturní hodnoty, které je oddělují od společnosti. Ta může angažovaného jedince za svůj životní postoj odmítat a vytěsnit na její pomyslný okraj. Pojem hnutí též není shodný se subkulturou. Hnutí klade mnohem větší důraz na splnění svých stanovených cílů, politických, kulturních či společenských oproti subkulturám, kdy jsou seskupována do formálních organizací a vyvíjejí aktivity pro dosažení svého cíle. Subkultury nepotřebují se hnát za vytyčeným cílem, ale spíše tak naplňují svůj volný čas.

2.1.4

Scéna

„Scéna je moderní městská forma společenského styku, ve které mají účastníci stejný zájem na trávení volného času nebo se zaměřují na stejný životní styl, ale nemusí se vzájemně znát.“9 Podstatné je jen místo a čas střetávání a nemusí se tak ztotožňovat s konkrétní subkulturou. Scéna může být spojnicí mezi více subkulturami. Hip hopová subkultura používá pojem pro lokální označení například „na pražské scéně“ nebo fráze „být na scéně“ ve smyslu být u toho, aktuální dění, či být aktuálně úspěšný.

8

SMOLÍK, PH.D., PhDr. Josef. Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2781-3. 9 KOLÁŘOVÁ, Marta. Revolta stylem: Hudební subkultury mládeže v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011. ISBN 978-807-3301-941.

10

2.1.5

Stupeň angažovanosti jedince

Dalším důležitým faktorem je určitý stupeň angažovanosti jedince. V každé subkultuře mládeže lze vysledovat několik typů „přívrženců“. Kromě aktivních členů, kteří se podílejí na činnostech jako například vydávání magazínů, pořádání koncertů, vydávání a prodeji hudebních nosičů je tu i pasivní širší část příznivců – konzumentů, kteří se na vytváření hodnot podílejí minimálně a pouze přijímají a třetím typem člena může být jedinec mimo scénu, který pouze sleduje módní trendy a nevnímá ideologii subkultury.

2.1.6

Ziny

K šíření (i ilegálně), komunikaci a předávání názorů může sloužit televize, rozhlas, magazíny, Ziny, letáky, příručky a dnes nejoblíbenější internet, kde jsou pro tyto účely nesledovanější blogy. Ziny vznikly z malých literárních a uměleckých časopisů čtyřicátých a padesátých let, ale také z disidentských

samizdatových

publikací

vycházejících

v zemích

komunistického území. Fenomén zinů (odvozené od slova fanzine – časopis pro fanoušky) se zavedl v poválečném Hollywoodu. Z některých zájmových titulů jako Flipside, Maximumrocknroll, Punk Slash se staly profesionální. Zinová kultura prožila největší rozmach v polovině osmdesátých let, kdy úzce profilované a často ručně vyráběné publikace sloužily především k přeměnění tvůrce samotného v idol. V současné době internet ziny potlačuje zmíněnými blogy, stále však vycházejí a v mnoho případech jsou oceňovány jako sběratelské kousky.10

2.1.7

Ženy v subkulturách

Birminghamská škola byla kritizována za svůj přístup k ženám v rámci subkultur. Oprávněně. Ženy byly jen výjimečně ve studiích zohledňovány, chyběl jejich popis, role, názory, způsoby chování atp. Jedním z argumentů byl ten, že se v subkulturách často nepohybují. Nejčastější byly vnímány jako sex symboly, doplňky partnera, pasivní konzumentky. V mnoha 10


11

subkulturních skupinách jsou obsaženy prvky maskulinity (skinheads byly na začátku dle sepsaných pravidel zásadně mužskou záležitost, později se objevily první dívky, které se označovali skinhead girls, skingirls nebo renees. V hudbě také převažovali muži, a pokud se objevily čistě dívčí skupiny, jejich častým tématem písní byl právě vztah k mužům. Přesto se objevili úspěšné zástupkyně subkultur (například zpěvačka Janis Joplin či oblíbená černošská herečka Queen Latifah).11 Některé subkultury i dnes podporují sexismus až dokonce násilí na ženách (například některé proudy hip hopu), jiné skupiny toto zcela odmítají a kritizují nerovnoprávné a podřadné postavení žen. Silný vliv mají texty, videoklipy hudebních skupin a videa na internetu následně vytvářejí „běžný“ model, jak se chovat (nejenom) k ženám v rámci subkultury. Pokud se snažíme udělat jakýsi přehled postavení žen, dá se kategorizovat takto: 1) „interpretky, autorky či dívčí hudební skupiny (např. TLC), které jsou aktivními a výraznými postavami 2) přítelkyně autorů, interpretů 3) fanynky („groupies“), obdivovatelky“12 Radikální reakcí na mizivý vliv žen nejenom v rámci subkultur byl vznik alternativy v devadesátých letech 20. století. Riot grrrls, byly spojeny s myšlenkami feminismu a kritikou mainstreamového (hlavní proud, nebo hlavní směr) náhledu na ženy. Členky se zabývaly zakládáním hudebních kapel, psaním fanzinů, pořádáním vlastních festivalů, kurzů bojového umění či přednášek. Kritizovali nejen nerovnoprávné postavení žen ve společnosti, ale upozorňovali také na problematiky typu znásilnění, incest, prostituce, šikana, body image a pojímání sexuality. Kombinovaly image hodné mladé slečny s tou naštvanou zlou. V zahraničí Riot grrrls nejvíce proslavily hudební kapely Bikini Kill, Hole, L7, aktuálně do širokého 11

KOLÁŘOVÁ, Marta. Revolta stylem: Hudební subkultury mládeže v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011. ISBN 978-807-3301-941. 12 SMOLÍK, PH.D., PhDr. Josef. Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2781-3.

12

povědomí přišly Pussy Riot u nás byl styl reprezentován časopisem Bloody Mary.13

2.1.8

Postoj k drogám

Drogy jsou u subkultur vnímány odlišně než u většinové společnosti. Jde o jejich všeobecnou toleranci, konzumaci a v některých případech i prodej (neplatí však pro všechny subkultury, například Straight edge sXe – vyznavači spojují abstinenci s očistou a kontrolou nad svým tělem). Podle typu subkultury se také setkáváme s rozdílnými typy a toleranci k jejich užívání. Skinheads a punkeři preferují legální drogy typu alkohol, tabák (odmítají lehké drogy), u vyznavačů hip hopové subkultury nejčastěji ucítíte vůni marihuany, k psychedelickým látkám se nejčastěji přiklánějí návštěvníci techno parties. Pro členy subkultur však užívání drog není povinnost (mnoho například hudebních vzorů vybízí k protidrogové prevenci), často však uživatelé drog uvádějí, že jde málokdy o individuální osamocenou spotřebu. Pojí je kolektivní spotřeba, kdy sledují užitím záměr – pocit sounáležitosti, snaha zapadnout do party, nalézt inspiraci pro hudební tvorbu a podobně.

2.1.9

Globální subkultury

Převážnou část českých subkultur je třeba zařadit do mezinárodních sítí, neboť jen málo subkultur vzniklo na našem území. Převážně vznikly a rozšířili se díky inspiraci ze zahraničí, nejvíce ze západu Evropy a USA. V Česku měl na rozmach zajisté velký vliv západní trh a média, podpora konzumního způsobu života. Projevila se zde oceňovaná možnost volby. Podle Syrového (1999) se u nás v 90. letech mísily různé subkultury, které se jinde vyvíjely delší dobu. Například český hip hop se od amerického (odkud byl k nám rozšířen) lišil jinými sociálními podmínkami členů. Místní nejsou gangsteři nebo nezaměstnaní černoši se zkušeností s pobytem ve vězení. Nejsou v denním kontaktu se zbraněmi a nečelí životu pod hranicí chudoby. Subkultura hip hop k nám nepřišla do 13

KOLÁŘOVÁ, Marta. Revolta stylem: Hudební subkultury mládeže v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011. ISBN 978-807-3301-941.

13

migračních komunit jako je tomu například v Německu a jen s nadsázkou lze mluvit o přirovnání k příchodu přes skupiny nezaměstnaných mladých na sídlištích, jako tomu bylo v Polsku. Můžeme však vidět náznaky mísení s romskou kulturou a dokonce můžeme sledovat antirasistické a antifašistické postoje. Stále však význam hip hopu jako kultury černého odporu se ztratil v překladu a transformoval se v souladu s českými hodnotami.14 U všech subkultur se využívala metoda DIY (do-it-yourself) neboli udělej si sám – získávání a vlastnoruční výroba oblečení a doplňků. Používalo se to, co bylo dostupné – materiály vojenské, nebo po dědovi. Dnes je to považováno za old-school (starou školu) a při lehké dostupnosti kompletních oděvů a pomůcek je to považováno za z nouze ctnost. 15 „Nejen styl oblečení, ale i komunikaci a subkulturní kapitál ve formě vědění ovlivnily globální toky informací v čele s internetem.“16 V dnešní době je velmi lehké propojení s ostatními členy subkultury, sbírání

informací,

stahování

a

uchování

hudby,

či

nakupování

subkulturních prvků. Tuto situaci však především starší příslušníci subkultur považují za ztrátu autentičnosti, zejména ve spojení ke komunitě, kde jejich povahy byly založeny především na setkávání tváří v tvář a individuální prožívání „vysedáváním“ u počítače.

2.1.10 Kontrakultura Pod pojmem kontrakultura nalezneme ve Velkém sociologickém slovníku dvě

základní

vysvětlující

rozlišení. První

typ

říká:

„Kontrakultura vznikající na okraji společnosti (marginalizované skupiny narkomanů, alkoholiků, bezdomovců, zločineckých gangů), u druhého typu se jedná o: že kontrakulturu spojovanou s potřebou protestu, resp. s potřebou změny nevyhovujících poměrů. Tyto kontrakultury lze spojovat s 14

KOLÁŘOVÁ, Marta. Revolta stylem: Hudební subkultury mládeže v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011. ISBN 978-807-3301-941. 15 Ibidem. 16 Ibidem.

14

nejrůznějšími hnutími reagujícími na sociální a politické klima ve společnosti,

na

nemožnost

seberealizace,

na

obtížnost

politické

participace, na diskriminující charakter legislativy, oficiální politiky či oficiální kultury. S tímto druhým typem kontrakultury se lze setkat u revoltujících skupin mládeže snažících se o určitý sociální, umělecký, ekologický či politický program, který ale není součástí dominantní kultury.“17

2.2 Historie a vývoj subkultur S popisem vývoje subkultur je spjat i způsob jejich sledování a studia. Pojem se začal používat v polovině 20. století v Americe s prvním vysledováním těchto specifických skupin a to zejména mládeže s atypickým životním stylem. Ty v mnohém převzaly dědictví uměleckých avantgardních komunit fungujících na bázi dadaismu, surrealismu a futurismu. Od umělecky založených komunit se však liší vyšším důrazem na ideologii životního stylu. Rozmach a vznik subkultur, jak je známe dnes, přišel až po druhé světové válce. Je kladen důraz na vývoj a na hodnotová měřítka kmenů, tak jak se utvářela v 50. letech v Americe u beatniků, hoboes, Yippies a hipsterů a postupně pronikajících do poválečné Británie, kde působili Teddy Boys (předchůdci rock’n’rolu). Šedesátá léta patřila především hippies a konec desetiletí rockerům. Následně ožívá styl mods v 70. letech v Británii jako reakce na hippies, který otevřel cestu dalším - Rude Boys, budoucím skinheads a punkerům. V USA jsou vytvářeny v New Yorku v prostředí černošských a portorikánských ghett první graffiti, jež se prostřednictvím hip hopu v 80. a 90. letech šíří po Evropě, včetně České republiky. Významnou a obsáhlou subkulturou jsou od 70. let až do dnešních dní punkeři. Od přelomu 70. a 80. let až do let 90. se v Evropě rozvíjejí squatterská a anarchistická iniciativa. 90. léta jsou do jisté míry směsí všech předchozích hnutí a subkultur. Za velký trend v kultuře mládeže lze označit prudký rozmach takzvané taneční scény, která, ač zasahuje převážnou část populace mládeže, dává vzniknout novým 17

VODÁKOVÁ, Alena. SOCIOLOGICKÝ ÚSTAV AKADEMIE VĚD ČR. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996, 747 s. ISBN 80718416411.

15

módním i sociálně politickým a undergroundovým subkulturám, například techno punkerům či počítačovým pirátům/hackerům.18

2.2.1

České subkultury

Česká republika může být považována (i díky svému pozdějšímu procitnutí k větší svobodě) laboratoří subkultur, neboť co jinde prožívali postupně, se u nás odehrává zrychleně a na mnoha místech zároveň. Díky poloze a povaze jsme vhodným zázemím pro rozvoj již fungujících ale i nově se rozvíjejících subkultur. Kulturní okruh Sovětského bloku byl odlišný od vývoje zbytku světa a především podmínky pro fungování kmenů byly v komunistickém režimu omezené. Stejně tak na studium subkultur se přistoupilo ve společenských vědách a dalších oblastech později. Badatelé též upozornili na rozdíl kulturního kontextu a tedy na problematiku aplikace západních teoretických studií na naše prostředí. Západní koncept subkultur byl znám v sedmdesátých letech, ale byl považován za ideologii, nikoli jako teoretický nástroj a byl kritizován jako buržoazní – byl považován za problematiku generační ne třídní. Později se subkultury začali bádat v devadesátých letech, kdy byly chápány spíše jako volba životního stylu než třídní úděl. V Československu se otázce subkultur začalo věnovat již před sametovou revolucí a to v marxistické sociologii. Tato teorie se však hodnotově odmítá. Výzkumem marginalizované mládeže se zabýval Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV, jeho výsledky práce však byly velice povrchní bez adekvátního teoretického zázemí. V devadesátých letech se pozornost výzkumníků ubírá dvěma proudy – muzikologický přehled dějin československé rockové hudby a historické pojetí nezávislých skupinových aktivit před rokem 1989 – hlubší zaměření na subkulturní kontext však tyto studiím chybí. Současné české sociální studie se tématu subkultur věnují 18

HEBDIGE, Dick. Subculture: The Meaning of Style. New York: Routledge, 1979, viii, 195 s. ISBN 04-150-3949-5.

16

spíše okrajově v podobě ojedinělých studií. Česká i ruská společnost se potýkala s problémem napodobování západních subkultur mládeže, neformální skupiny, které se nechtěly formovat v komunistických mládežnických organizacích. Komunisté, aby potlačili tyto vznikající kontrakultury, začali podporovat i neformální aktivity a sdružení, které však zapadaly do ideologické linie.19„Autor Kabátek sám pojem subkultur spíše odmítá a mluví o kultuře mládeže nebo o mladé generaci, která si vlastní hodnoty přenáší do dalšího života a ovlivňuje následný vývoj společnosti. Kulturní profil utvořený v mládí zůstává v mnoha ohledech dominantní i v dalších obdobích vývoje konkrétní generace.“20 Mezi nejrozšířenější subkulturu u nás patří zajisté vlna punku o kterém nelze mluvit pouze o jako převzatém (k nám přišel ze západu a rozšířil se kolem roku 1976) a na naše podmínky adaptovaném stylu, ale jako o svébytné, i z domácích podmínek vyrůstajícím postoji části české mládeže a její hudební tvorbě. „ Texty se sarkastickým humorem vyjadřovaly pocity mladé generace, která se snažila vybočit z šedé reality normalizační kultury“21 Dá se říct, že nejvíce studií našich subkultur je zaměřeno, anebo právě vzniká z důvodu zachycení právě punku. Nicméně se v našich podmínkách mísí subkultury vzniklé jako mix globálních a lokálních zdrojů, ale existuje i několik tradičních jako je tramping. Nikde neexistuje kompletní jmenný seznam všech subkultur. Je to dáno nejen jejich množstvím, ale i již zmíněným problémem různého chápání pojmu subkultur. Určitý přehled a průzkum aktuálními subkulturami v českém prostředí se zabývá kniha kolektivu autorů kolem Vladimíra 518 a Karla Veselého. Eseje a rozhovory s nesmírným množstvím fotografií je jistě nejobsáhlejší publikací na našem území. To, že není kompletní, dokazuje i aktuálně vycházející volné pokračování Kmeny 0, které zmapují subkultury u nás před rokem 1990, jejíž významnou kapitolou je příspěvek o české hip hopové scéně. Náhled do knihy v příloze č. 1. Přestože se 19

KOLÁŘOVÁ, Marta. Revolta stylem: Hudební subkultury mládeže v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011. ISBN 978-807-3301-941. 20 Ibidem. 21 Ibidem.

17

nejedná o odborné publikaci, zmiňuji je zde z toho důvodu, že její vydání rozpoutalo živý zájem o tuto problematiku ve většině mainstreamových médií. Je to užitečný impuls k tomu, aby se národní vědecké instituce o současnou situaci a subkulturní problematiku u nás hlouběji zabývaly.

2.3 Historie studia subkultur Teorie subkultur dle českého autora Josefa Smolíka, který se problematikou zabývá, vychází z toho, že subkultury mládeže vznikají na pozadí vrstevnických skupin, subkulturních part. Tyty party slouží jako základní jednotky subkultur. V těchto subkulturách se i formuje tzv. ideové paradigma, v němž si jednotlivci utvářejí hodnoty, postoje a vztahy k okolnímu světu a k sobě samému.22 Do historie výzkumu subkultur se zapsaly nejvíce tři vlivné sociologické školy, které formovaly základní poznatky. Sociologický pohled na problematiku však nebyl jediný. Fenoménem se ve velkém zaobírali i kriminologové a sociální pracovníci. Proto je nutné zdůraznit, že na subkultury bylo prvotně nahlíženo jako na delikventní a výzkumy byly zaměřeny prakticky na snižování kriminality ve velkoměstech. Typickým příkladem praktického výzkumu je chicagská škola.23

2.3.1

Chicagská škola

První výzkumy subkultur proběhly již ve dvacátých letech 20. století. Chicagská škola se zaměřila především na deviantní jedince a to především biografickými metodami a skládala charakteristické znaky pro konkrétní subkultury. Americké město Chicago bylo tehdy „laboratoří“ pro studium městského života díky jeho rozmanitosti a změn způsobených vlnou imigrantů. Vzniklo několik myšlenkových vln, které přispěly k rozvoji

22

SMOLÍK, PH.D., PhDr. Josef. Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2781-3. 23 HEBDIGE, Dick. Subculture: The Meaning of Style. New York: Routledge, 1979, viii, 195 s. ISBN 04-150-3949-5.

18

sociologie.

Důležitým

přínosem

chicagské

školy

je

studium

prostřednictvím přímého kontaktu s lidmi.24 Subkultura jako pojem tehdy vyjadřovalo především skupiny „mimo“ či „ divné“. Druhá a třetí generace chicagské školy se zasloužila o nové metody a způsoby nahlížení na subkultury.25 Významný představitel třetí generace Albert Cohen, rozpracoval výsledky prvního výzkumů a na jejich základě vymodeloval teorii delikventní subkultury, ze které vyšlo: „subkultura znamená kolektivní reakci na problémy vznikající ze sociální nerovnosti, kdy společnost není s to jedinci nabídnout uspokojivé řešení jeho situace podmíněné sociálními důvody.“ 26 Velký rozvoj studia subkultur nastal po druhé světové válce, kdy proběhla změna způsobu formování kultury mládeže. Ta dle Smolíka zprvu vznikala v rozporu s převládající kulturou charakter.

Následníci

chicagské

dospělých, později dostala nový školy

v New

Yorku

analyzovali

mládežnické gangy. Další velké výzkumy proběhli i ve Velké Británii, ale i například v Polsku.27

2.3.2

Birminghamská škola

Od šedesátých let 20. století je nejvýznamnější škola na poli studia subkultur ta Birminghamská ve Velké Británii reprezentovaná Centrem pro současná kulturní studia. Navázala na chicagskou, která připravila teoretické podklady pro užívání pojmu subkultur. V té době vznikaly specifické subkultury dospívajících jako protiproud ke kultuře dospělého světa, postupně však získala autonomní charakter. Ke vzniku tohoto centra přispělo několik nových faktorů, jako zrod nových subkultur v Anglii, změna uspořádání anglické společnosti, politickou situací, zvýšenou 24

KOLÁŘOVÁ, Marta. Revolta stylem: Hudební subkultury mládeže v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011. ISBN 978-807-3301-941. 25 HEBDIGE, Dick. Subculture: The Meaning of Style. New York: Routledge, 1979, viii, 195 s. ISBN 04-150-3949-5. 26 SMOLÍK, PH.D., PhDr. Josef. Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2781-3. 27 KOLÁŘOVÁ, Marta. Revolta stylem: Hudební subkultury mládeže v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011. ISBN 978-807-3301-941.

19

migrací a rozvojem médií. Zásadními tématy výzkumu se zařadili právě média, subkultury mládeže, výchova a vzdělání, rasa, gender a autoritářský stát. 28 Autoři v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století vnímali subkultury jako symbolický důsledek strukturálních problémů tříd, které se snaží řešit vytvářením hromadné a individuální identity. Zaměřili se na další tématiku jako je jazyk, film, fotografie, móda, styl, volný čas, úprava účesu a významy, kterým mladí přikládali nadměrný význam. Studium úpadku britské dělnické třídy a jejího vztahu k majoritní kultuře představuje subkulturu mládeže jako výraz odporu části dělnické mládeže k třídní krizi. Clark, Hall, Jefferson a Roberts sepsali sborník Resistance Through Rituals, kde v úvodu pracují s konceptem třídy a odporu části této mládeže vůči hegemonní kultuře. Projevy specifické subkultury jako je jiné chování, poslouchání specifického hudebního žánru či styl odívání souvisejí se sociálním zařazením a jsou kolektivní reakcí na strukturální změny v poválečné britské společnosti. Birminghamská škola se tak především zaměřovala na styl, módu a image jednotlivých členů subkultur, zaměřila se na vztah médií, vzdělávacího systému, hodnot etnických menšit, problémů třídních a vztahů mezi dílčími subkulturami.29

2.3.3

Post subkulturní teorie

Třetí školou je post subkulturní přístup. Od devadesátých let 20. století, až do dnešní doby se situace subkultur a jejich studia výrazně změnila. Rozvoj médií a další faktory zapříčinily vzniku velkého množství nových stylů a mimo jiné z důvodu rozšíření taneční scény (house, jungle, techno, tekno atd.) a vzniklo nepřeberné množství stylů, než nebylo možné jednotlivě definovat. Dle některých autorů tak nyní nelze mluvit o tradičních subkulturách, ale spíše o jednotlivých scénách, stylech, klubové kultuře, kmenech, neo-tribes. Některé subkultury také mohou dostávat nový

obsah,

zajímat

se

o

nová

témata

jako

je

feminismus,

multikulturalismus, sexismus, ochrana životního prostředí apod. Přichází tak kritika předešlé Birminghamské školy. Výtky přicházeli především z 28

SMOLÍK, PH.D., PhDr. Josef. Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2781-3. 29, Ibidem.

20

důvodu, že do studia subkultur škola nezahrnovala některá témata jako ženy v subkulturách, vlivy rodiny, geografické vlivy a například možnost připojení se člena k subkultuře z důvodu pouze legrace. Rozdíl mezi moderním a postmoderním přístupem ukazuje tabulka z knizy Josefa Smolíka. Tabulka č.1: Rozdíl mezi moderním a postmoderním přístupem k subkulturám 30 Moderní éra

Postmoderní éra

Jasná skupinová identita

Fragmentovaná, roztříštěná identita

Stylová homogenita

Stylová heterogenita, pluralita Flexibilní překračování subkulturních

Rigidní dodržování subkulturních hranic

hranic

Subkultura je vnímaná jako hlavní identita

Mnoho stylových identit

Vysoký stupeň ztotožnění

Nízký stupeň ztotožnění

Členství vnímané jako permanentní

Členství vnímané jako přechodné

Nízký stupeň subkulturní mobility

Přechodná náklonnost k subkultuře

Důraz na přesvědčení a hodnoty

Fascinace stylem a image

Politické vyjádření odporu

Apolitické cítění

Zaměřenost proti médiím, nedůvěra

Pozitivní vnímání médií

Autentické vnímání sebe (self-perceptin)

Vědomost neautentičnosti

Postmoderní éra zdůrazňuje fragmentaci jednotlivých stylů. Často více než o hodnoty jde mnohdy o vzhled a módní trendy, image. Oblečení a vzhled tak nejsou ve všech situacích určujícími prvky, které by o člověku vypovídaly. Přejímání a kombinování stylů jsou běžnou praxí a proces znovuobjevování, imitování a vznik nových stylů je mnohem rychlejší.31

2.3.4

Studium subkultur v Čechách

Studium subkultur na českém území začalo až na sklonku osmdesátých let minulého století, kdy u nás některé subkultury už byly pevně zakotvené, 31


21

ovšem v minulém režimu se dostávaly do rozporu s dominantní kulturou, byly vykládané jako politicky motivované. Z pozice režimu byl jejich subkulturní styl potlačován a v mnohých případech podroben i velmi tvrdým represím. Výzkumu marginalizované mládeže (terénní sledování punkáčů, skinheads atd.) se věnoval Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV 32 , výsledky jeho práce však byly povrchní bez adekvátního teoretického podkladu. V devadesátých letech se zájem výzkumníků ubíral dvěma směry – muzikologické zmapování dějin československé rockové hudby a historické pojetí nezávislých aktivit do roku 1989 – hlubší zaměření na subkulturní kontext však tyto studie neposkytují. Současné české sociální studie se tématu subkultur věnují spíše okrajově v podobě ojedinělých výzkumů. Za odpornou publikaci na téma subkultur lze považovat kniha Josefa Smolíka Subkultury mládeže, dále je zde několik dalších publikací na toto téma, vycházejících z vnitřního pozorování nejrozšířenějších subkultur u nás.33

32

ČSAV – Československá akademie věd. SMOLÍK, PH.D., PhDr. Josef. Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2781-3. 33

22

3 Vizuální projev, styl Směr, který se soustředí na sebe-prezentaci vizuálních informací. Největší barevnost ve stylech a rozdílnost můžeme vidět ve městech. Je to způsobeno větší anonymitou, lidé neznají své sousedy. Velká část populace žije v urbanistických celcích (tento počet stále roste), kde se člověk nemůže vyhnout obrovskému množství informací, která se na něho „valí“.

Například na počítači je možné blokovat reklamy,

v reálném životě to není tak jednoduché. Čím více vjemů člověk vnímá, tím více se k nim stává netečný. Vše, co se dotýká módy, jako je oblečení, doplňky, účesy, tetování, vše je plné nejrůznější symboliky. Právě díky této „módní symbolice“ je možná vizuální komunikace mezi jednotlivými členy subkultur a zároveň vůči okolí. Je zde patrná snaha odlišovat se, upoutat, šokovat, vyjádřit názor, patřit někam a prezentovat se „jinak“. Řada výhod (jako překonání jazykových bariér apod.) dělá vizuální komunikaci velice podstatnou součást celkově života lidí. Zrak je jedním z nejvíce užívaných smyslů lidského organismu. Jsme schopni si zapamatovat 80-85 % z toho, co jsme viděli ale už jen 15-20 % z toho, co jsme slyšeli.34 Symbolika je v prostředí subkultur důležitá stejně jako řeč. Symbolem se může stát samotné gesto, pojem, barva, zvuk (například to může být hudební skladba nebo skandovaný pokřik).

3.1 Styl subkultur Subkultury se vymezují svým stylem, který ji identifikuje a vypovídá o ní. Tvorba vlastního stylu a image je aktivitou, která slouží pro sdělování významů, zejména těch, co slouží k odlišení se od většiny a zároveň dávají najevo příslušnost k určitému „kmeni“.

35

Image se stává formou

každodenní mikro politiky lidí – vyjadřuje politické a jiné názory, typ aktivit a zájmů, známých a přátel apod. Ovlivňují je lidé kolem nich a prostředky, kterými si mohou styl vytvořit (dnes lze například oblečení a 34

HORNÝ, Stanislav. Vizuální komunikace firem. V Praze: Oeconomica, 2004, 134 s. ISBN 8025418367. 35 KOLÁŘOVÁ, Marta. Revolta stylem: Hudební subkultury mládeže v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011. ISBN 978-807-3301-941.

23

doplňky sehnat před internet, dříve více fungoval princip „vyrob si sám“ z věcí, co jsou dispozici – materiály a oblečení po rodičích, staré vojenské oblečení, atd.). Zakódované zkušenosti se proměňují v závislosti na různém prostředí – domov, práce, škola a všechny tyto kulturní vzorce přinášejí vlastní jedinečnou subkulturu, vlastní pravidla a významy, hodnotovou hierarchii. Vnější projev vypovídá o skupině a může být chápán jako znak či symbol. Tento symbol však nemusí nutně vypovídat o nějaké hlubší myšlence, nemusí být polickým odpůrcem či naopak přívržencem nějakého hnutí. Může jít pouze o člena zájmové subkultury, který si ani nakonec nemusí svůj vzhled uvědomovat – subkultura hráčů online her (MMORPG – Massive Multiplayer Online Role Playing Game – tedy tisíce lidí připojených k jedné online hře) o vzhledu ani nepřemýšlí, nikterak se vzhledově nechtějí odlišovat. V mnoha případech se naopak oblékají tak, aby byli co nejméně vidět.36 Vnější projev se skládá se z image, vystupování (výrazy, gesta, styl chůze, tanec, postoj těla td.), argotu (speciální slovní zásoba a způsob, jakým je pronášen), prostředí, ve kterém se subkultura pohybuje (kluby, místa pro srazy atd.), hudební styl (která poslouchají), vnitřní pravidla subkultury a další. Pro účely vizuální komunikace subkultury je důležitá Image/vzhled. Ta je tvořena způsobem oblékání, účesem a líčením, doplňky, tetováním, piercingy a dalším zdobením těla a podobné. Do vizuální komunikace lze zařadit i způsob vystupování. Podle výrazu ve tváři a postoje či gesta mohou členové mezi sebou komunikovat i bez jediného slova. To platí i od nich s veřejností. A na tom všem se někdo obohacuje. Dnes už málokterý člen subkultury si podomácku vyrábí doplňky svého stylu a oblečení. Už i někteří pankáči si svá „čirá“ (vyčesaný účes do kohouta) gelují profesionálními přípravky (původně používají například pivo, či kombinace vody a cukru) a nechávají si barvit vlasy od kadeřníků. A ti co kdysi vyráběli oblečení pro své 36

VESELÝ, Karel. Hudba ohně: radikální černá hudba od jazzu po hip hop a dále. V

Praze: BiggBoss, 2010, 431 s. ISBN 978-809-0397-316.

24

přátelé, dnes mají internetové obchody, prostřednictví kterých zasílají svoji podobu „image“ po celém světě. A možná už to ani oni nejsou. Přebrali či odkoupili je velké společnosti, které profitují z prodeje předraženého oblečení ve velkém. A právě tyto společnosti udávají trendy. V hudebním průmyslu je to zřejmé. Společnost nabídne za finanční kompenzaci (podpora hudebníka) oblečení do videoklipu interpretovi. To vidí jeho fanoušci a ti si ihned oblečení nakoupí. Na tomto příkladu je vidět jeden ze způsobů komercionalizace subkultur.

3.2 Vizuální komunikace Jedním z prvků rychlého šíření subkultur je internet. Je to přísun informací a možnost vzájemné komunikace mezi členy. Vznikají specializované stránky, na kterých se členové schází. Vyměňují si zkušenosti a doporučují si produkty, kterými se v rámci stylů odlišují. Každá subkultura má svůj styl, který se promítá i do vizuálního stylu, který užívá na zmíněných stránkách, ale to platilo i dříve. Typicky vyvedené magazíny a plakáty, které upozorňovaly například na koncerty byly vždy v rámci stylu rychle identifikovatelné. Tedy se dá říct, že styl subkultur se promítá do vizuální komunikace. Členové subkultur si žádají různé specifické produkty, které též jsou buď sami stylově vyvedené, nebo alespoň jejich propagace má svůj způsob. Může to být i naopak a druh produktu ovlivňuje jeho propagaci. Pokud toto shrneme, subkultura, která má svůj specifický vizuální styl, promítá tento styl i produktů, které si žádá a do vizuální komunikace určené ke komunikaci (propagování produktů a akcí, prodeje například oblečení, předávání informací mezi členy). Vizuální komunikací se rozumí prezentace informací a sdělení založená na grafickém zpracování a určitém vzhledu. Využívá celou škálu barev, symbolů, tvarů, obrázků a druhů písma, které slouží k upoutání pozornosti lidského oka. A proto bývá propagační kampaň organizací, ale i kulturních akcí založena především na vizuálních prvcích. Pořadatel, propagátor subkultury (fyzická osoba) i organizace, kteří si přejí odlišit se od ostatních a být tak snadno zapamatovatelní, dát veřejnosti najevo svou filozofii, musí

25

vystupovat na veřejnosti i vizuálně jednotným způsobem. Do vizuální komunikace patří tzv. jednotný vizuální styl. Praktická část je mimo jiné zaměřená právě na vizuální styl (Corporate Design) organizace, která pořádá festival Hip hop kemp. Proto je nutné si přiblížit, co je to jednotný vizuální styl.

3.3 Jednotný vizuální styl Jednotný vizuální styl nebo také anglicky Corporate Design je společně s firemní komunikací, firemní kulturou a produktem podkategorií firemní identity (Corporate Indentity). Za rozhodující faktor vytvoření identity organizace, projektu (například festivalu) se považuje koncipovaný a prezentovaný obraz představený corporate designem. Z tohoto pojmu „obraz“ se odvozuje tendence zužování komplexní oblasti corporate identity na pouze tvorbu corporate designu (viz nabídka mnohých neodborných „reklamních agentur” a grafických studií zabývajících se rádoby tvorbou „corporate identity”). Tato práce je právě úzce zaměřená na vizuální styl tedy rozbor vizuálního stylu nikoliv celé identity. Jedná se o koncept kombinace jednotlivých prvků vizuální prezentace.37 Subjekt ve smyslu pořadatel festivalu. Mezi základní účely vizuálního stylu patří:

•

„Úroveň a styl vizuální prezentace má pro image subjektu klíčový a prakticky rozhodující význam

•

Subjekt, který se chce odlišit, být snadno zapamatovatelný, dát najevo svou filosofii, musí vystupovat na veřejnosti vizuálně jednotným předem dobře promyšleným způsobem“ 38

37

ZÁRUBA, Alan, Michal RICHTR a Dagmar KOUDELKOVÁ. CI.CZ 1990-2007: corporate identity in the Czech Republic. Prague: CI.CZ, 2008, 234 s. ISBN 978-80-2541836-9. 38

HORNÝ, Stanislav. Vizuální komunikace firem. V Praze: Oeconomica, 2004, 134 s.

ISBN 8025418367.

26

Subjekty si musí vypracovat systematicky připravené principy vizuální komunikace – tzv. manuál vizuálního stylu, dle kterého se řídí příprava všech vizuálních prostředků, jimiž organizace vizuálně komunikuje s veřejností.

Pro úspěšné řízení celé komunikace je třeba promyšlené

zpracování a dodržování vizuálního stylu z manuálu. Základním cílem je zvýšení identifikace subjektu pro veřejnost. Prakticky slouží zejména v oblasti prodeje, direkt marketingu a reklamy a určuje formu, jak bude komunikace probíhat. Na vytváření se podílejí zadavatel, marketingový manažer a grafik. 39 Mezi jednotlivé prvky vizuálního stylu patří:40 •

logo

•

název společnosti

•

firemní tiskoviny (hlavičkové papíry, obálky, vizitky)

•

propagační tiskoviny (letáky, brožury, katalogy)

•

malá architektura (nástěnky, navigační systém v areálu firmy)

•

webové stránky

3.4 Principy vizuální komunikace Denně se setkáváme s vizuálními prvky a to doslova na každém kroku. Jsou o obrazové zprávy, které nám předávají informace aniž bychom nutně četli textové zprávy. Množství prvků stále roste, a proto je při tvorbě samotné důležité dodržovat několik zásad pro efektivní a divácky srozumitelnou komunikaci. Nejdříve je nutné určit si minimum nezbytných informací a ty logicky rozčlenit, aby potencionální divák byl schopen je lehce vyhodnotit ne nebyl zahlcen nepodstatným sdělením. Důležitá je čitelnost a přehlednost vizuální komunikace. Dobře zvolený název a logotyp, znaky a písma, 39

HORNÝ, Stanislav. Vizuální komunikace firem. V Praze: Oeconomica, 2004, 134 s. ISBN 8025418367. 40 ZÁRUBA, Alan, Michal RICHTR a Dagmar KOUDELKOVÁ. CI.CZ 1990-2007: corporate identity in the Czech Republic. Prague: CI.CZ, 2008, 234 s. ISBN 978-80-2541836-9.

27

jejich velikost, tvar, barva, kontrast atd. dokáže upoutat. Poslední zásadou je návaznost informací a jejich jednotnost z hlediska názvosloví. Nesmí se zapomínat ani na kontrolu umístění v prostoru a přizpůsobení se cílové skupině, pro kterou je akce určena.41

4 Hip hopová kultura Hip hop je široká směsice uměleckých forem, které vznikly v rámci marginalizované subkultury USA v jižním Bronxu mezi černou a latinskoamerickou mládeží v sedmdesátých letech v New Yorku . Výraz hip hop Je charakterizován čtyřmi základními prvky, které představují různé projevy kultury: rap music (orální), DJing (zvukové) , bboying (fyzický) a graffiti umění (vizuální). Více autorů zabývajících se touto subkulturou uvádí jako pátý element beatboxing (do dnešní doby se hip hopová kultura rozvíjela a dá se říct, že zahrnuje mnohem více činností). I přes kontrast se elementy propojili díky prostředí, ze kterého vyšly. Jejich historický kontext tvoří chudoba a násilí a ty také dali vzniknout této kultuře. „Černá hudba se však nedá definovat pouze skrze barvu kůže svých tvůrců, to by byl hloupý (a ve skrze rasistický) omyl. Černé hudební kontinuum, které zahrnuje blues a jazz, soul i funk a také styly jako disco, techno či hip hop spojuje především zkušenost diaspory, kulturního vyčlenění, která překračuje hranice rasy a s nimiž se mohou ztotožňovat i jiné společenské skupiny.“ 42 Jednotlivé elementy sloužily jako prostředky k vyjádření nespokojenosti, možnosti sebevyjádření, útěk od strádání nebo jen k zachycení atmosféry. Často je pod pojmem hip hopem chápán pouze hudební styl, jde však o celý životní styl. K hop hopu patří i to, čemu se říká „attitude“ neboli „postoj“, vyjádřený stylizovaným oblečením, jazyky a gesty, které vychází z městských pouličních kultur.43

41

HORNÝ, Stanislav. Vizuální komunikace firem. V Praze: Oeconomica, 2004, 134 s. ISBN 8025418367. 42


Praze: BiggBoss, 2010, 431 s. ISBN 978-809-0397-316. 43 Ibidem.

28

„Rap is something you do Hip Hop is something you live - KRS One“44 První autorkou celistvé a podrobné studie hiphopové subkultury je Tricia Rose. Dle Rose v knize „Black Noice“ si v symbolické úrovni hiphopová společnost přivlastňuje městský prostor prostřednictvím specifického stylu, tance a hudby.45 Pojem hip hop či hip-hop je kombinace dvou slangových termínů. První část „hip“ vyjadřuje v angličtině slova „current“ nebo „now“ tedy do českého jazyka přeloženo jako současný, aktuální, nyní. „Hop“ vychází z anglického „hopping“, tedy poskok v tanci. Druhé vysvětlení jednoduše říká, že hudba, nebo spíše beat (základní rytmus jazzu46) zní jako hip hop.47

4.1 Elementy Hip hopová kultura se dělí na čtyři základní elementy i když ji tvoří mnohem více prvků. Mnoho autorů za pátý element uvádí human beatbox a z toho důvodu je popsán v následujícím textu. 4.1.1

DJing

Vznik DJingu je spojován se samotným „praotcem“ hip hopu, s Koolem Hercem a jeho následovníky, kteří začali z hudebních nahrávek (většinou funkových či soulových) oddělovat zvuk bicích a přidali jej do svých nahrávek, tím získali tanečně zajímavější hudbu, přirozenější pro afroamerický rytmus. Deejayové používali klasicky dva speciálně upravené gramofony, pomocí kterých vytvářeli nové zvuky. Způsob úpravy zvuku se označují jako „sampling“. Následně vstoupila do úpravy zvuku digitální technologie, která poskytla zcela přesné opakování vybraných úseků nahrávek, které je pro tuto hudbu typické. Vystřihování zvuku z cizích nahrávek bylo považováno za nerespektování autorských práv, proto 44

JEFFRIES, Michael P. Thug life: race, gender, and the meaning of hip-hop. Chicago: University of Chicago Press, 2011, x, 263 p. ISBN 02-263-9585-5. 45 KOLÁŘOVÁ, Marta. Revolta stylem: Hudební subkultury mládeže v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011. ISBN 978-807-3301-941. 46 BBarák [online]. 2010 [cit. 2013-10-09]. Dostupné z: http://www.bbarak.cz/clanky/rozhovory/ 47 Hiphopstage: historie hip-hopové kultury a hudby [online]. 2008 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://www.hiphopstage.cz/clanky/historie-hip-hopove-kultury-a-hudby-castprvni/

29

vydávání nových nahrávek balancovalo na hraně zákona. Vydavatelé tento problém často ignorovali a asi nejslavnější soud ohledně tantiemů vyhrál Jamese Brown nad Dj, kteří „vykradli“ jeho nahrávky z 60. a 70. let.48

4.1.2

MCing

MCing nebo rapování či rap se poprvé zazněl, když mladí Afroameričané v New Yourku komponovali své básně do jazzové hudby a bicích. Výraz „rap“ je americkým název pro projev spočívající v rytmickém a extatickém přednesu, který přichází ve zpěvní projev. Zjednodušeně řečeno, původně jde o mluvení DJ do mikrofonu za zvuků mixované hudby. Samotný výraz rap má v americké angličtině několik významů – v první oblasti označuje tlachání, debatu nebo kritiku, ve druhé významové oblasti slangově označuje zavraždění, obvinění nebo zatknutí. Pojem rap může být také vykládán jako zkratka znamenající Rythmic American Poetery.49 Interpreti sdělují rapovými texty své vnitřní pocity a rozpoložení, životní zkušenosti, strasti, ale i radosti. Často popisují poměry nebo životní situace, do kterých se za nelehkých životních podmínek dostali. Často odkazují na vztahy v rámci samotné hip hopové subkultury, vychvalují její znaky, nezřídka se texty dotýkají také sexu a drog. V rámci boje s rasismem, hospodářskou a kulturní marginalizací a ve snaze si „žít americký sen“ byl vytvořen rap jako plán sebevědomé podnikatelské činnosti (od začátku byla vidět snaha zpeněžení – prodej nelegálních nahrávek atd.), stejně jako kulturní forma a estetická podoba. Šíření hudebních nahrávek mimo centra rapu zpočátku spočívala v nahrávání tzv. „party tapes“ – magnetofonových pásek, které vznikaly přímo během koncertu, a pak se prodávaly v menších obchodech. Nahrávky byly zpravidla nekvalitní, měly mnoho šumu, přesto zachytily ojedinělou atmosféru raných hip hopových událostí.50

48

VESELÝ, Karel. Hudba ohně: radikální černá hudba od jazzu po hip hop a dále. V Praze: BiggBoss, 2010, 431 s. ISBN 978-809-0397-316. 49 Ibidem. 46 Ibidem.

30

V osmdesátých letech se rap začal dělit do několika stylů. Nejčastější byl freestyle rap, který spočívá v improvizaci interpreta, který si vymýšlet texty přímo na podiu „z patra“. Tento způsob rapování se stal velmi oblíbenou soutěžní disciplínou, která přerostla v osobní nebo teritoriální boje (battly). Později, kdy tento styl přitvrdil, tak vznikl nový směr, tzv. gangsta rap. Je charakteristický silnými útoky proti veřejným autoritám, jako je policie, politika či náboženství. Interpreti gangsta rapu se díky svým útočným textům dostávali často do konfliktu se zákonem. Tento styl je spojován i s mladistvými gangy, často se u nich projevuje kriminální chování, které se objevuje i v textech. V devadesátých letech vzniká typ muziky s výraznějším syntetickým zvukem, hlubokými basy a v pozadí s ženským zpěvem, tento styl se vžil pod označením G-funk. V kontrastu s gangsta rapem vzniká umírněná forma, tzv. pop rap, který se vyznačuje promyšlenou a vtipnou formou textů. Tento styl se stal velmi úspěšnou formou rapu v komerčním prostředí. V polovině osmdesátých let proniká pop rap do hitparád nadnárodního televizního kanálu MTV, některé slavné kapely vystupují spolu s rappery, koncerty se přesouvají z klubů na stadiony a hip hop proniká i do Hollywoodu a masově se šíří po světě. Dalším zlomem bylo, když vydala bělošská kapela Bestie Boys album „Licensed To Ill“, kterým ukázala, že solidní rap mohou dělat také běloši. Tehdy se prodalo více než devět milionů desek. V roce 1988 v rámci udílení cen Grammy byla vytvořena kategorie rapu, takže v devadesátých letech už hrály tento žánr všechny rozhlasové stanice zaměřené na populární hudbu. Vizualizace hudby má celkově dalekosáhlý účinek na hudební a populární kulturu, když divák v televizi vidí umělce zasazeného do určitého prostředí, více vnímá to, jak umělec vypadá a kde se pohybuje, než samotný obsah toho, co nám sděluje zpěvem, můžeme tedy říci, že image aktéra a prostředí jde ruku v ruce s hudbou a dokáže silně ovlivnit příjemce A to obzvlášť v rapu – rapová videa byla situována do prostředí, ze kterého rap vychází a ve kterém žije – do opuštěných rozpadajících se budov pomalovaných graffiti, do metra nebo do centra černošské městské čtvrti.51 51


31

4.1.3

Bboying

„Bboying“, „Breaking“ nebo také „Breakdancing“ jsou názvy pro druh tanečního stylu „street dance“, který se rozšířil z New Yourku začátkem sedmdesátých let. Pro tanečníky a tanečnice se vžilo také označení „Bboys“ a „B-girls“. Ze začátku se breakdance tančil v ulicích, teprve postupně se dostal na pódia hip hopových klubů. Vývoj breakdance souvisí s vývojem stylu hudby, které se improvizované akrobatické pohyby musely přizpůsobit. Tento taneční styl až do osmdesátých let rostl samostatně a zpočátku se o něm ani neuvažovalo jako o součásti hip hopové subkultury. Postupně se rozvíjely různé styly a formy tohoto tance, kdy na začátku se jednalo o „freestyle“(volnou techniku), se základními tanečními prvky točení, padání na zem a opětovném vzpírání se do vzduchu na rukou. Charakteristická prvky bojového umění skrýval styl „uprock“, a proto byl vnímán jako dosti agresivní. Tanec Dalšími typy byly například toprock, footwork, doplněné o gymnastické pohyby. Tanec je velice variabilní a stále se rozrůstá o nové taneční styly a stává se čím dál tím víc populární. Pořádají se taneční soutěže tzv. „Battly“ (souboje). U našich sousedů v Německu se pořádá jedna z nejlepších tanečních soutěží na světě Battle of the Year (BOTY). Mezi největší taneční špičky patří Francouzi, Američané či Korejci.52 V Čechách je bboying, ale i celkově street dance čím dál tím oblíbenější a už i každé menší město má minimálně jednu taneční skupinu.

4.1.4

Graffiti

Začalo to s tagy – podpisy (vymyšlené přezdívky) spreji na zdech budov. New Yorský poslíček viděl nápis na zdi JULIO 204 a tak druhý den vybavený sprejem přidal odpověď TAKI 183. To byl počátek hip hopového elementu graffiti. Prvními sprejery byli teenageři hispánského a afroamerického původu v chudinských čtvrtích a graffiti se tak mohli přirozenou cestou propojit s hiphopovou kulturou. Když se mladí malíři se Praze: BiggBoss, 2010, 431 s. ISBN 978-809-0397-316. 52 Bboymap [online]. 2012 [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: http://www.bboymap.com/

32

spojovali do „crews“ neboli skupin a graffiti byli k vidění po celém New Yorku, začali se o ně zajímat lidé bez rozdílu věku, sociálního postavení nebo barvy pleti. To nyní platí pro celou hip hopovou subkulturu. Výraz graffiti pochází z řeckého slova graphein (tedy psát, výraz graffiti je zároveň množným číslem italského slova graffito, škrábanec).53 Z počátku bylo podstatou mít svůj podpis na co nejvíce místech. S přibývajícími writery, jak se těmto sprejerům také říká, se tagy měnily. Přišly nové techniky, velikosti obrazců, umístění. Používají se fixy, značkovače a aerosolové spreje, metoda škrábání atd. Writeři stejně jako celá hip hopová subkultura používají slang k označení metod a míst pro tvorbu. Oblíbené bylo pomalovat vlaky metra, které jezdily po vzdálených místech New Yorku. Do historie se zapsali writeři s pseudonymy SUPER KOOL 223, FLINT 707, CAIN, MAD 103 A FLAME ONE. Postupně taky přibývalo nových opatření proti graffity – zákony, omezení, speciální nátěry. Pro writera bylo vrcholem vytvořit tzv. Wholecar – tedy pokrýt barvou všechny vagóny metra i okna. Tito umělci tvoří svá díla ilegálně na cizí majetek, a proto převážně malují po nocích. Prolézají tunely metra, utíkají před policií, lezou po rozpadlých domech. Nejen tedy porušují zákony, ale zároveň se dostávají do nebezpečných situací. Při překračování kolejí a nepozorném útěku je může i srazit vlak. Tento adrenalin je však součástí graffiti a mnoho writerů maluje i z tohoto důvodu. O graffiti se začali zajímat odborníci v oboru umění.54 Odborníci v oboru výtvarného umění se začali o nový fenomén hlouběji zajímat. V roce 1973 se v newyorské čtvrti Soho v Razor Gallery prezentovala první výstava graffiti umění. Od osmdesátých let se objevovaly první fotografické publikace, které mapovaly ty nejzajímavější a nejzdařilejší díla. Publikace dodnes vychází a dokumentují tuto subkulturu.55 53

KOLÁŘOVÁ, Marta. Revolta stylem: Hudební subkultury mládeže v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011. ISBN 978-807-3301-941. 54 SMOLÍK, PH.D., PhDr. Josef. Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2781-3. 55 Ibidem.

33

V Čechách se graffiti objevili až po roce 1989 i když jiné formy psaní po zdech již existovaly (v roce 1980 se na zdi Maltézské zahrady objevil nápis „Za Johna Lennona“, pod kterým mladí zapalovali svíčky). Stejně tak jako v zahraničí, mnoho raperrů minimálně mělo graffiti historii. Mezi nejznámější graffiti crew dle Martiny Overstreet (tvůrkyně knihy In graffiti we trust, jedné nejobsáhlejší knih zabývajících se touto problematikou u nás) patří například NNK,DDG, GEGOS, CSB, AST, CSA, TCP a další. Tvůrci vyráží za inspirací, ale i představit svá díla za hranice našeho území. Mezi další formy pouličního umění patří malba, přes šablony, lepení samolepek, tvoření plastik. Ve světě jsou v tomto oboru známí Banky, JR, Obey či Faffi. Za české zástupce můžeme jmenovat například Pastu Onera či Jan Kana Kalába. „České centrum“ graffiti je zajisté bývalý industriální prostor Trafačka, sloužící současnému umění. 56

4.1.5

Human beatbox

Někteří autoři zařazují mezi hip hopové prvky také i tzv. human beatbox, který zpočátku využívali chudí Afroameričané v Bronxu, jelikož si nemohli dovolit pořídit nákladné hudební nástroje. Jde o hudební podklad „hraný na ústa“ – vytváření rytmických a basových zvuků pusou a i. Beatboxing se tedy

stal

alternativou

hudebního

doprovodu

k rapování.

V tomto

neinstrumentálním pojetí hudby se začaly konat soutěže, dnes dokonce existuje i světový šampionát v beatboxingu. Termín „beatboxing“ je odvozen od prvních automatických bicích, známých jako beatboxes. Existuje mnoho technik (dýchací metody apod.), které se do dnešní doby silně rozvinuly. Mezi nejznámější představitele ve světě patří The Fat Boys, Rahzel, Killa Kela, Hopsin. V Čechách se beatboxem proslavili například BeatBurger Band ve složení Jaro Cossiga, Tiny Beat, Streno a Ondřej Ruml.57 Pro zajímavost velmi blízko beatboxu byl právě Vlasta Burian, který napodoboval ve svých filmech zvuky nástrojů.

56

OVERSTREET, Martina. In graffiti we trust. Praha: Mladá fronta, 2006, 230 s. ISBN 80-204-1325-1. 57 Human Beatbox [online]. 2010 [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: https://www.humanbeatbox.com/forum/content.php

34

4.2 Slam poetry Stranou hlavní hip hopové scéně v Čechách stojí zajímavý fenomén – Slam poetry. V Americe vznikl tento zajímavý fenomén pod názvem poetry slam. Jedná se o svéráznou formu sebe reprezentace přednesu a zdůrazňování svých předností, ve které formou poezie a improvizovanou performancí mezi sebou soutěží několik interpretů a hodnotí je publikum. Přednes je podobný rapu, ale je méně agresivní a méně předvídatelný, jde především o poezii. Dva čeští autoři Martin Pluháček a Bohdan Bláhovec, kteří se zasloužili o rozšíření u nás, slova v názvu přehodili a pojali soutěž více jako improvizovanou „poezii z nenadání“, než čtení a přednes připraveného textu. Nejedná se o typicky hip hopový žánr, ale mnoho interpretů se rekrutuje mezi MS, nebo naopak díky poetry slam se k hip hopu dostali.58 Přestože má poetry slam kořeny v hip-hopové subkultuře, vyznavači se s ní zcela neztotožňují a vnímají ji na jiné intelektuální rovině. Hlavní rozdíl je vidět v odlišném publiku i vnímání veřejností. Například v českém prostředí už od svého počátku jsou tyto soutěže podporovány různými kulturními a veřejnými institucemi (nejvýraznější česká soutěž ve slam poetry probíhá v pražském Rock Café a podporují ji mimo jiné Ministerstvo kultury ČR a Magistrát hl. města Prahy).59

4.3 Historie hip hopu Základy hip-hopové subkultury byly položeny koncem 60. let 20. století a rozvíjejí se do dnešní doby. Za desítky let se kultura neuvěřitelně rozrostla a proměnila. Pouliční kultura existovala ve všech zemích po celém světě, ale v USA měla černošská a latinskoamerická ghetta svůj typický ráz. Za

58

ČOPJAKOVÁ, Kateřina. Češi se spletli a vytvořili unikát - slam poetry. In: Lidovky.cz [online]. 2011 [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/cesise-spletli-a-vytvorili-unikat-slam-poetry-fl5/kultura.aspx?c=A111221_131131_ln_kultura_btt 59

Slam Poetry [online]. 2007 [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: http://www.slampoetry.cz/

35

skutečné rodiště je považován jižní Bronx - černošské ghetto New Yorku, jedno z nejchudších čtvrtí okupované mnoha gangy.60 Kořeny černošské hudby a hip hopové subkultury sahají do až do doby, kdy John Hawkins přepravil první otroky z Afriky na americký kontinent.61 Ale kultura, jak ji známe dnes, vyšla ze sídlišť Bronxu. Za „praotce“ hip hopové kultury je považován Clive Campbell alias DJ Kool Herc, který se zasloužil o její rozšíření. Tento Jamajčan, který se v roce 1967 přestěhoval do New Yorku, přinesl nový pohled na tehdejší hudební tvorbu. Použil typický jamajský styl zpěvu, který se dá charakterizovat jako improvizovaný přednes veršů do specifického beatu. „Vznikl tak nový pojem brak beat. Oproti lineárnímu rytmu, jako má třeba house nebo disko se zde používá takzvaný zlomený (bradek) nelineární rytmus. Tento rytmus se stal základem pro první hip-hopové tracky. Typicky se používá dvou gramofonů pro smíchání a asynchronnímu pouštění dvou beatů.“62 Tento rytmus byl základem pro první hip-hopové skladby. Hip hopová hudba tak vzniká spojením rytmů mixovaných Djem a veršů, které do nich zapojuje Rapper, též nazývaný jako MC (Master of Ceremony).63 Dalším Djem, který se zapsal do historie je DJ Afrika Bambaataa z hip hopového uskupení Zulu Nation. Tento autor označil za součást hiphopové kultury právě prvky jako MCing, DJing, B-boying a graffity. Prvním známým hip hopovým trackem o kterém se ví je „Rappers Delight“ (rapperovo potěšení) od dnes již nefungujících Sugar Hill Gang. Skladby se tenkrát prodalo na dva miliony kusů, což byl naprosto neuvěřitelný úspěch, za kterým stála černá podnikatelka Sylvie Robinson – majitelka hudebního labelu Suger Hill Records. A takto si začal hip hop

60

VESELÝ, Karel. Hudba ohně: radikální černá hudba od jazzu po hip hop a dále. V Praze: BiggBoss, 2010, 431 s. ISBN 978-809-0397-316. 61 JEFFRIES, Michael P. Thug life: race, gender, and the meaning of hip-hop. Chicago: University of Chicago Press, 2011, x, 263 p. ISBN 02-263-9585-5. 62 Hiphopstage: historie hip-hopové kultury a hudby [online]. 2008 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://www.hiphopstage.cz/clanky/historie-hip-hopove-kultury-a-hudby-castprvni/ 63 Ibidem.

36

budovat infrastrukturu neformální ekonomiky.64 Můžeme v tom ale vnímat i počátek komercializace hip hopu, jež je v dnešní době téměř standardem a nikdo se za to nestydí. Dnes už symbolem, ale pro rozšíření hip hopu základním kamenem jsou magnetofonové kazety s nahrávkami hudebních vystoupení. Skvěle zachytily tehdejší atmosféru doby. Kazety se pouštěly z aut a přenosných kazeťáků a staly se symbolem hip-hopu. Na začátku osmé dekády přišly první oficiální hip hopové nahrávky.65 Období, kdy stále hip-hop sloužil jako alternativní místo, ve kterém se utvářela multikulturní, antirasistická komunita a ještě nebyl novým popem, či na prvních místech v nahrávacích studiích, autoři zabývající se historií ve Spojených státech tato období označují jako „zlaté časy“ hip-hopu, odehrávající se v letech 1984 až 1992. Každý ze čtyř základních prvků hip-hopu má svoji bohatou a zajímavou historii, včetně „velkých otců“ a příběhů o vzniku. Pro účely práce však není podstatné vystihnout všechny podrobné detaily, což ani i vzhledem k jejímu rozsahu není možné. Aby člověk pochopil, jak obrovským vývojem hip-hop prošel, je dobré shlédnout film Beat Street z roku 1984, porovnat dnes již klasickou a pořád oblíbenou nahrávku „The Message“ z roku 1982 od Grandmaster Flash a The Furious Five s nahrávkami například dnes jednoho z neuznávanějších a nejvíce vydělávajících raperů Jay-z.66 Jedním z nejdůležitějších faktorů byla také nová informační technologie, která zaznamenává prodej hudebních nosičů – SoundScan. Díky této metodě se nahrávací společnosti dozvěděly, že hip hop je mnohem populárnější, než předpokládaly. Velké nahrávací společnosti začaly skupovat malé nezávislé, produkující hiphopovou hudbu a tak se z hudebního stylu, který se jevil jen jako pouhá přechodná záležitost, stal

64

VESELÝ, Karel. Hudba ohně: radikální černá hudba od jazzu po hip hop a dále. V Praze: BiggBoss, 2010, 431 s. ISBN 978-809-0397-316. 65 JEFFRIES, Michael P. Thug life: race, gender, and the meaning of hip-hop. Chicago: University of Chicago Press, 2011, x, 263 p. ISBN 02-263-9585-5. 66 Ibidem.

37

obří multimilionový, hiphopový průmysl.67 Od této chvíle se hip hop šířit po celém světě.

4.4 Historie České hip-hopové subkultury Hip hop se nejdříve z USA šířil do západní Evropy. První element, který se na západě uchytil, byl breakdance. Z pohledu Evropana neměl tak agresivní pozadí jako rap. Evropská hip hopová subkultura byla založena na odlišných základech, než americká, nevznikla spontánně, ale byla převzata podle amerického vzoru. Evropští zpočátku napodobovali americké hudební vzory, ale rychle si styl přizpůsobili, ve vztahu k vlastním sociálním strukturám. Vzniklo tak mnoho dalších podtypů hiphopu.68 Na našem území má hip-hop již mnohaletou tradici a to od 80. let 20. století. První se představilo rapové seskupení Manželé, které v roce 1984 vydala své první hudební album Kamufláž. Leader Manželů Lesík Hajdovský k rapu přišel tak, že na západoněmeckém rádiu uslyšel skladbu New York, New York od Grandmaster Flash a Melle Mel a přesně podle toho vytvořil už legendární píseň „Jižák“. V roce 1994 ji předělala skupina PSH (Peneři strýčka Homeboye). Za další stopu hip-hopu v minulém režimu můžeme pokládat televizní vystoupení Jiřího Korna z roku 1985, kde předvádí jeden z elementů - breakdance. Hip-hopová kultura začala naplno proudit do Česka po pádu režimu. Rozšířila se po stránce výtvarné, kdy mladí lidé jezdili do Berlína, který patřil mezi jedno z nejvíce „pomalovaných“ měst v Evropě. Objevili tak fenomén zvaný graffiti. „Obecně je za prvního českého „writera“ považován MANIAC z Ostravy, který se ještě bez znalosti širších souvislostí pokoušel o výtvarné zpracování městského prostoru, zejména se

67

KOLÁŘOVÁ, Marta. Revolta stylem: Hudební subkultury mládeže v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011. ISBN 978-807-3301-941. 68 Ibidem.

38

snažil o barevné oživení šedivého prostředí Ostravy“ 69 Ani ostatní elementy nebyly pozadu. Velký úspěch sklidil rap. První rapová uskupení vznikala od roku 1993 (WWW, Peneři Strýčka Homeboye, Jižní pionýři). První česká rapová seskupení natáčela své nahrávky svépomocí a většinou je šířili půjčováním mezi přáteli. Hip hopová komunita tehdejší doby byla celkem uzavřená, takže se všichni mezi sebou většinou znali. Čeští fanoušci stylu pocházeli z různých sociálních vrstev mládeže naší společnosti. První největší komerční úspěch zažila skupina Chaozz vletech 1996-2002, a která vydala celkem čtyři alba. Jejich videoklipy se objevily v televizních hudebních hitparádách a skladba „Vodopády“ hrála v rádiích. V dnešní době se čeští rapeři sdružují do tzv. labelů (z anglického slovíčka label – štítek, označení) pod kterými vydávají své nahrávky. K nejznámějším patří české labely Big Boss, Hypno 808 a Ty Nikdy. Parta mladých lidí založila v roce 2001 specializovaný magazín o hip hopu Bbarák a tak se zasloužila o rozšíření hip hopové subkultury v Čechách. Od roku 2002 vydavatelé Bbaráku pořádají hip hopový festival Hip Hop kemp, který patří mezi největší hip hopové festivaly ve střední Evropě. Můžeme říct, že Hip Hop kemp je „Mekkou“ pro naši hip hopovou subkulturu.70 Český hip hop není v naší „kotlině“ izolovaný, ale je úzce spjatý se Slovenským. Právě na Hip hop kempu jsou hojně zastoupeni i polští umělci, nalezneme však spolupráce i s našimi dalšími sousedy Němci i Rakušany. Stejně tak jako ostatní subkultury dnešní doby, tak i hip hop je ve vysoké míře zastoupen na internetu – najdeme tak desítky stránek zabývajících se graffiti – od prezentace vlastních výtvorů po mezinárodní prezentace nejoceňovanějších děl, po stránky věnující se rapu a breakdance nebo desítky internetových obchodů, které nabízejí veškeré produkty dotýkající se hip hopu.71 Elementy hip hopu jsou u nás prezentovány v několika médiích. Výrazným 69

SMOLÍK, PH.D., PhDr. Josef. Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2781-3. 70 Ibidem. 71 KOLÁŘOVÁ, Marta. Revolta stylem: Hudební subkultury mládeže v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011. ISBN 978-807-3301-941.

39

prvkem v historii je pořad TV stanici Óčko - 5. element nebo v Českém rozhlase pořad To Da Beat Yo!. Při předvádění graffiti jako vizuálního média je v časopisech dbáno na kvalitní barevné provedení a dobrý design více než na velkou produkci v jejich rozšíření, proto většinou tyto magazíny vycházejí v menším nákladu. Zatímco webové prezentace málokdy prezentují nelegální tvorbu, časopisy naopak předvádějí tu legální.72 Hip hop v Čechách, na rozdíl od Spojených států, vyrostl v klidném klimatu. Není poznamenaný diskriminací, násilím ani městskými boji. V dokumentu „Bask in da děsy“ jeden z respondentů odpovídá: „Nikdo nemá tak velký problémy a není tak drsnej typ, aby dělal nějakej hip hop. Hip hop v Čechách žádnej není jako.“ 73 Hip hopová subkultura prošla od devadesátých let neuvěřitelným vývojem, kdy samotná hip hopová muzika se mísila s jinými hudebními styly za účelem úspěšného prodeje svých nahrávek. Zkomercializovaný hip-hop je „cool stylem“ mladých. Vladimír 518 se k tématu vyjadřuje takto: „hip hop se stal obětí únosu a následnýho znásilnění.“74

5 Vizuální styl člena hip hopové subkultury „Významným rysem subkultur je styl.“75 Autor Ken Gelder říká: „Styl, tak jak je manifestován skrze oblečení, vzhled, zvuk, performanci a tak dále, je mocným prostředkem, jenž poskytuje skupině validitu a koherenci…je to něco, co dává jednotlivci možnost viditelně vyjádřit přináležitost k určité skupině.“76 V rámci hiphopové komunity je styl opravdu důležitý. Členové a členky hiphopové subkultury mají svůj specifický způsob oblékání. Vzhled je 72

BBarák [online]. 2010 [cit. 2013-10-09]. Dostupné z: http://www.bbarak.cz/clanky/rozhovory/ 73 KOLÁŘOVÁ, Marta. Revolta stylem: Hudební subkultury mládeže v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011. ISBN 978-807-3301-941. 74 BBarák [online]. 2010 [cit. 2013-10-09]. Dostupné z: http://www.bbarak.cz/clanky/rozhovory/ 75 HEBDIGE, Dick. Subculture: The Meaning of Style. New York: Routledge, 1979, viii, 195 s. ISBN 04-150-3949-5. 76 Ibidem.

40

odlišuje od klasického módního stylu většinové společnosti. Styl oblékání se zrodil ve velkým amerických městech a každé město přispělo různými prvky a dotvořilo styl. Tato móda doplňuje výrazy a postoje hip hopové kultury obecně a postupně se rozvíjela s populární kulturou a dnes bez ohledu na etnickou příslušnost je oblíbená po celém světě. Pro hip hop je typické uvolněné a neformální oblečení, kalhoty a trika o pár čísel větší, mikiny s kapucí, kšiltovky (sneapbacks), šátky, tenisky (sneakers), basketbalové dresy a jiné. I hip hopová móda prošla svým vývojem. Na mužích nově najdeme vypasované kalhoty, i když přes boky stále volné (je vidět část spodního prádla), co nejdražší luxusní oblečení a doplňky. Sluneční brýle a šperky jsou důležitou součástí (obligátní zlaté řetězy na krku, diamantové náušnice, piercing, velké prsteny, grilzz (ozdobné zlacené násady na zuby vysázené drahými kameny)). Vlasy si (i běloši) často upravují do afro-amerických účesů a copánků. Běžně je vidět tetování (zobrazení rodiny, náboženství, symbolika, zbraně, násilí) Ačkoliv je hiphopová móda určena pro ženy i muže, lehce lze rozeznat mužskou a ženskou linii odívání, toto rozdělení však není striktní (podle amerického vzoru z videoklipů se ženy mají oblékat převážně vyzývavě, více „na tělo“, aby vynikly ženské křivky). Nejen v Čechách si mnoho žen oblíbilo pánský hip hopový styl. Svůj styl oblékaní měly i americké gangy, které se díky různým prvkům a barvám od sebe odlišovaly (červené šátky a modré šátky). Šátky se však běžně prodávají a jsou zároveň módním doplňkem, které spousta vyznavačů hip hopu nosí uvázané po vzoru amerických raperů, kteří se hlásí či hlásily do příslušných gangů. Gangstři, ale i rappeři si vypůjčovali styl od starých mafiánů – buřinky, dvojitá saka, saténové košile apod. Mezi interprety, kteří ovlivnili podobu hip-hopové subkultury, a to dost výrazně, patří slavní Run D.M.C. Kromě svojí hudby se proslavili svým vzhledem. Nosili značku Adidas (která do té doby vyráběla pouze sportovní oblečení) a k tomu masivní zlaté řetězy. Dali tak základ hip hopové módě oblékání. Na této vlně se svezla spousta firem, z nichž některé fungují dodnes (jako např. již zmíněný Adidas, či Nike) a dala i

41

vzniku dalším novým značkám.77 V příloze č.2 se nachází fotografie Run D.M.C. Trochu jiný vzhled a styl mají tanečníci. Často nosí pohodlné teplákové kalhoty, které se dobře přizpůsobí pohybu a navíc je v něm pohyb výraznější a tvrdší. Mezi trendy do tohoto stylu patří například vytažená jedna nohavice, ohrnuté rukávy u trička atd.). Writeři se schovávají do černých mikin s kapucí, aby je kamery při noční práci nezachytily.78 V rámci hiphopové subkultury je vzhled důležitý jak pro mužskou, tak pro ženskou

část

subkultur.

Dokladem

tomu

je

velké

množství

specializovaných obchodů (dříve především u nás skateshopy, dnes už běžně přímo hip hop obchody, nabízející kompletní sortiment), které hiphopovou módu nabízejí, ale také obrázky rapperů a rapperek v médiích nebo pohled na návštěvníky hiphopových akcí (koncerty, festivaly). Dálo by se říci, že mužská starost o vizáž zde přechází hranice tradičního genderového přístupu , který připisuje péči o vzhled a starost o módu především ženám.79

77

VESELÝ, Karel. Hudba ohně: radikální černá hudba od jazzu po hip hop a dále. V Praze: BiggBoss, 2010, 431 s. ISBN 978-809-0397-316. 78 JEFFRIES, Michael P. Thug life: race, gender, and the meaning of hip-hop. Chicago: University of Chicago Press, 2011, x, 263 p. ISBN 02-263-9585-5. 79 JEFFRIES, Michael P. Thug life: race, gender, and the meaning of hip-hop. Chicago: University of Chicago Press, 2011, x, 263 p. ISBN 02-263-9585-5.

42

Praktická část

43

6 Případová studie Hip hop kemp Praktická část je zaměřena na největší hip hopovou událost v Čechách. Analýza je zpracována na základě desetileté zkušenosti s festivalem a v posledních dvou letech z pozice externího člena týmu produkce. Je možné tedy hodnotit jak pozice návštěvníka, tak interně. Druhým zdrojem jsou jasně daná fakta, uvedená od pořadatelů festivalu, z webových stránek či z osobních rozhovorů s dalšími návštěvníky. Hip hop kemp jako festival nevznikl za účel vydělat peníze, ale ze samotného nadšení zakladatelů. To se projevuje i v přístupu majitelů k programu a celkově organizaci festivalu. Sami jsou zainteresování v subkultuře, nebo spíše jsou to právě oni, kdo udává hip hopu v Čechách směr. A dle tohoto taky připravují festival i s jeho vizuální podobou.

7 Hip hop kemp Festival Hip Hop Kemp je zaměřený na celou hiphopovou subkulturu, a tedy postihuje všechny elementy hip hopu. V programu festivalu je na prvním místě zájmu hudba zahrnující rap a Djs, na druhém místě je tanec a potom graffiti a ostatní doprovodné činnosti. Všechny prvky jsou soustředěné na jednom místě a propojují se skrze návštěvníky. Na hlavním pódiu se představují velké hvězdy světové scény, kterým předskakují nejlepší domácí interpreti. Vedlejší menší pódia v hangárech (vše se odehrává na královéhradeckém letišti) okupují další a třeba i začínající interpreti a „battlují“ mezi sebou. Velký parket pod širým nebem je k dispozici tanečníkům a writeři neustále během celé doby konání festivalu zdobí z obou stran plot festivalu. V rámci doprovodného programu probíhají souboje ve freestylu, taneční lekce, rajčatové bitvy, návštěvníci si mohou zahrát basketball nebo si zajezdit v U-rampě na skateboardu (a mnoho dalšího; doprovodný program se neustále obměňuje, aby bylo pro návštěvníky nachystáno vždy něco nového). Velkou část areálu zabírají stánky s jídlem, ale i s hiphopovým oblečením či hudbou. Součástí hip hop kempu je stanové město, kam se dokonce i autobusy sváží návštěvníci.

44

Festival je určený pro návštěvníky z celých Čech, ale i pro návštěvníky z celého světa (poslední tři ročníky na hlavním pódiu probíhá uvedení i v Anglickém jazyce). V některých evropských zemích jako je Polsko, Rakousko, Německo či Slovensko má dokonce své základny pro šíření a prodej vstupenek a je propagován na mnoha zahraničních televizních hudebních kanálech a rádiových stanicích. Tradičně se Hip hop kemp odehrává každý rok v srpnu a v roce 2014 se bude konat již po třinácté. Na festival se návštěvníci sjíždí od středy na „zahajovací party“ (warm-up) a koncerty probíhají od čtvrtka do soboty večer. Od čtvrtého ročníku je domovem pro festival areál Festivalparku na letišti v Hradci Králové. Jelikož je Festivalpark v pronájmu organizátorů Hip Hop Kempu, má v tomto ohledu velké výhody, především co se týče kvalitního zázemí a vybavení. Návštěvnost Hip hop kempu od prvního ročníku dodnes výrazně vzrostla, i když v posledních letech trochu kolísá. Na prvním ročníku byla návštěvnost 3 500 lidí a na desátý jubilejní ročník v roce 2011 přijelo až 25 000 návštěvníků. Po výročním nastal očekávaný návrat na necelých 20 000 lidí (z důvodu slabšího programu, menší propagace).80 Graf č.1: Vývoj návštěvnosti festivalu81

Návštěvnost Hip hop kempu 30000 25000 20000 15000

Návštěvnost

10000 0

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

5000

80

Hip hop kemp [online]. 2002-2013 [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: http://www.hiphopkemp.cz/ 81 Ibidem.

45

7.1 Festival park Projekt festival parku je vytvořený pro hudební, sportovní a kulturní akce. Pořadatelé Hip hop kempu jsem aktuálně v pronájmu tohoto prostoru rozkládajícího se na 33 ha a poskytující možnosti díky rozsáhlému technickému vybavení pořádat akce venkovní i uvnitř hangárů (park leží na 3. rozptylu bývalého vojenského letiště v Hradci Králové). Do areálu se vejde minimálně 40 000 návštěvníků, kterým je k dispozici parkoviště a prostor pro kamponování. Mimo Hip hop kempu se v areálu poslední rok konaly festivaly Rock For People, Sun Festival a Student Formula.82

7.2 Historie Hip hop kempu Festival Hip Hop Kemp se řadí mezi největší festivaly svého druhu a to v celé Evropě. Nápad uspořádat festival zaměřený na hiphopovou subkulturu vznikl před více jak dvanácti lety a pravděpodobně nikdo z organizátorů nečekal, jak se za těch dvanáct let rozroste. První dva ročníky Hip hop kempu se uskutečnily v roce 2002 v Pardubicích na koupališti Cihelna, které nabízelo dobré zázemí pro menší počet návštěvníků. První ročník s účastí 3 500 lidí zde proběhl jako větší hiphopová událost bez menších problémů, ale pro druhý ročník s nečekaně 7 000 návštěvností bylo koupaliště moc malé. Proto se organizátoři rozhodli změnit místo působení. Město Pardubice o festival nejevilo zájem, ale naštěstí se přihlásilo město Hradec Králové a nabídlo organizátorům rekreační kemp Stříbrný rybník. Tak se roku 2004 konal první festival v Hradci Králové. Areál Stříbrného rybníku se zdál být vyhovující, ale na skoro dvojnásobný nápor návštěvníků nebyl vhodný. Poslední posun díky Magistrátu města Hradec Králové se konal v roce 2005 a festival se přestěhoval do svého současného domova na letišti. Pronájem byl sjednán za symbolickou částku na několik let za předpokladu mnoho oprav, údržby a změn. Pořadatelé

si

vybudovali

kvalitní

zázemí

a

vytvořili

několik

83

protihlukových opatření. Areál nabízí stálé zázemí pro produkční tým, 82

Festival park [online]. 2008-2013 [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: http://www.festivalpark.cz/ 83 Hip hop kemp [online]. 2002-2013 [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: http://www.hiphopkemp.cz/

46

sklady techniky v hangárech, zázemí pro brigádníky, pro pár interpretů, sociální zázemí a další.

7.3 Dramaturgie festivalu Festival je aktuálně takto jediný takto žánrově zaměřený festival v Čechách. Konkurence je v okolních zemích, ale tyto festivaly nemají tak dlouhou tradici. Festival chce dosáhnout několika základních cílů, podle kterých organizátoři jednají a snaží se je naplnit. Tím nejzákladnějším, bez kterého by Hip hop kemp nefungoval, je nabídnout ten nejkvalitnější program. Prací dramaturgů je zajistit prvotřídní interprety světového měřítka, kteří v roce konání festivalu nebo v nejbližší minulosti vydali nové album, nebo dle doporučení či vlastního odhadu se z nich brzy stanou hvězdy světové úrovně (to se podařilo v roce 2012, kdy vystoupili američtí Macklemore, kteří se na podzim téhož roku proslavili písní “Thrift Shop” po celém světě). Velký důraz je kladen na kvalitu, rozložení a sílu tzv. „headlinerů“ (tahounů, hlavních hvězd). S dalším cílem se může ztotožnit určitě většina kulturních akcí a to snaha přilákat co největší počet návštěvníků. Co se týká konkrétně dramaturgie, kapely se zamlouvají převážně s ročním až půlročním předstihem, ale někdy se i stane, že se kapela zajišťuje s mnohem větším předstihem ze zahraničí. Samozřejmě je to někdy riskantní domlouvat kapelu s takovýmto předstihem, protože se každý rok stane, že nejméně jedna potvrzená skupina zruší například dva měsíce před akcí svoji účast. Hip Hop Kemp má za svého hlavního dramaturga Affra (David Man Maryško), který patří k zakladatelům festivalu a podílí se na mnoha hip hopových a hudebních projektech. Důležité jsou jeho dobré kontakty po celém světě, na základě kterých může Hip hop kemp existovat. Hip hop kemp jak už bylo zmíněno je takovou „Mekkou“ hip hopu a má své pravidelné návštěvníky. S věkem jich však i hodně přestane jezdit, na druhou stranu je hip hop čím dál tím víc oblíbený a přitahuje zase nové mladé konzumenty kultury. Důležitým prvkem je i dramaturgicky

47

zvládnutý doprovodný program. Nakombinovat podle odhadu zájmu program hlavního pódia s vedlejšími pódii. Je nutné i přemýšlet o vztazích mezi raperry, nebo se snažit získat účinkují v rámci jejich turné po Evropě - 2013 vystoupil v rámci tour Kendrick Lamar, který vzápětí dostal sedm nominací na prestižní hudební cenu Grammy. Různorodost a síla programu přitáhne i návštěvníky, kteří nemají zájem strávit na hip hop kempu celé tři dny, ale přijedou pouze na jeden koncert. I tato účast, která přivede někoho, kdo by se o festival nezajímal, je úspěchem. Třetím cílem je pochopitelně zvýšit zájem o celou Českou republiku, a především tedy o Královéhradecký kraj a Hradec Králové. Tento cíl vychází ze spolupráce organizátorů s Magistrátem města Hradec Králové, který se snaží vycházet organizátorům velice vstříc (což pro něj není jistě lehké – zvýšení kriminality (krádeží) a nepořádku v jinak velmi čistém a udržovaném městě, nutnost posílení městských spojů, řešení stížností na hluk apod. Posledního ročníku festivalu se zúčastnilo na 550 účinkujících z celého světa, mezi nimiž byli kapely, rappeři, tanečníci nebo street-art umělci.84

7.4 Cílová skupina Hip Hop kempu • Primární - Festival je určen primárně posluchačům hip hopové muziky z České a Slovenské republiky a blízkého zahraničí (Polským, Rakouským, Německým příznivcům). Mužům a ženám ve věku 18 – 30 let (Z blízkého okolí dojíždí i ve věkové i mladší od 15 let). V rámci této cílové skupiny je hip hop kemp ve velmi dobrém povědomí, velká část návštěvníků si kupuje vstupenku hned po spuštění předprodeje, aniž by věděla, jaký vůbec bude mít chystaný ročník program (např. na kemp v srpnu v roce 2014 předprodej nejlevnějších vstupenek začal již v září 2013). Organizátoři se proto v posledních letech snaží zaměřit také na sekundární cílovou skupinu.

84

Hip hop kemp [online]. 2002-2013 [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: http://www.hiphopkemp.cz/

48

• Sekundární - Mladí lidé ve věku 18 – 30 let, kteří v prvním plánu nejednou na festival kvůli muzice, ale spíše kvůli přátelům, kultuře a zábavě všeobecně. Objevily se i případy, kdy se přijedou bavit (ve velkém se opíjet) pouze do stanového města a do areálu se ani za celou dobu nepodívají. Ale i ti, co nemají prvoplánově zájem o hip hopové elementy, mohou zde strávit příjemný víkend ve společnosti přátel a bavit se u toho pouze doprovodným programem, do kterého lze zařadit bunjee jumping, basketbalové hřiště, stánkařskou zónu, půjčovnu longboardů, U-rampu pro skate, vyhlídkové lety vrtulníkem, rajčatovou bitvu a další. Do sekundární skupiny se řadí i vyznavači dalších elementů – writeři a tanečníci, kterým sice hlavní pódium nepatří, ale mají své programy plně nabité na tanečních parketech a v graffiti zóně.

7.5 Financování Hip hop kempu Chod takto velkého festivalu je velmi složitá a nákladná záležitost. Je profinancován průběžně a to způsobem více zdrojového financování. Pořadatelem celé události je Radek Maliník. Hip hop kemp rozhodně není jeho jedinou činností. Pořádá další festivaly, produkčně se podílí na mnoha projektech, vede několik firem a to především Festivalpark s.r.o. a Festival park production s.r.o., které souvisí s Hip hop kempem. Jak bylo zmíněno výše, Hip hop kemp se od roku 2005 koná na královéhradeckém letišti, které získal Festivalpark do pronájmu. Financování festivalu tak nezávisí pouze na financích a ziscích akce, ale zároveň má podporu v další činnosti pořadatele. Jako hlavní cíl, který si však jako organizátor společně se svým produkčním týmem klade, lze jasně označit shromáždění dostatečně velkého množství financí, ze kterých lze pokrýt následující náklady – pronájem areálu a jeho údržba a rozvoj, zajištění programu festivalu (viz kapitola

dramaturgie

festivalu),

vyplacení

zaměstnanců,

hrazení

případných škod a další. Platí zde jednoduchá rovnice, která praví: čím více máme finančních prostředků, tím lepší můžeme připravit festival.

49

a) Prodej vstupenek – Cena jedné vstupenky na celou dobu festivalu se pohybuje v rozmezí od 1000 do 1500 Kč̌ za normální vstupenky a za VIP je to mezi 2200 – 2700 Kč, která platí pro vstup do VIP kempu, speciální bar a další výhody. Cena vstupného se liší v závislosti na datu jeho zakoupení. Při spuštění předprodeje v září je cena nejnižší, postupně roste a na místě konání je vstupenka za nejvyšší cenu. (viz kapitola vstupné) Vzhledem k tomu, že poslední ročníky navštívilo vice než 20 000 návštěvníků (viz kapitola návštěvnost) jde o nejdůležitější zdroj financí. b) Pronájem areálu stánkařům – poslední a neméně důležitou příjmovou hodnotou je pronájem prostoru pro jednotlivé stánkaře. Ti jsou rozděleni do dvou kategorií. Stánky s jídlem a stánky s dalším zbožím. Bary s nápoji si zařizují pořadatelé sami se svými partnery. Pro stánkaře se cena určí dle velikosti stánku a místa, na kterém se stánek nachází. I v areálu totiž existují prostory více a méně atraktivní. Hned za vstupní branou pro návštěvníky je stánkařská zóna s nejrůznějšími produkty a představuje jakési nákupní centrum. Nejvíce se zde objevuje právě oblečení a doplňky, hudba, sportovní a umělecké potřeby a podobně. Další část areálu je vyhrazena stánkům s jídlem kde se po celou dobu mohou návštěvníci občerstvovat. Jelikož návštěvníci nemají moc možností jak se na festivalu občerstvit, výnosy stánkařů jsou veliké, to si však uvědomují i pořadatelé a proto nájemné je i přiměřeně stanoveno. Díky tomu je příjem z nájmu též vysoký. c) Činnosti Festival park s.r.o. a Festivalpark Production s.r.o. - Mezi činnosti Festival společností patří provozování festivalového areálu. Za nabízené služby můžeme jmenovat pronájem prostor, pronájem a poskytování technického vybavení (možno s obsluhou), event management a provozování adrenalinové zóny a autodromu. Co se týče technického zajištění je Hip Hop Kemp festival ve výhodě, jelikož firma vlastní technické zařízení a tak v tomto směru ušetří mnoho peněz. d) Partnerství – sponzoři nebo partneři festivalu ve většině případech poskytují pořadatelům finanční částky, za které jim pořadatelé zajistí jistý

50

druh propagace. Správně zvolený sponzor festivalu dokáže také pracovat jako spojnice mezi návštěvníkem a organizátorem. Čím známější a silnější partneři festivalu, tím více seriózně působí a může tak přilákat další návštěvníky. Mezi hlavní aktuální partnery akce se řadí Zlatopramen, Semtex, Plať mobilem, Mbankomat.cz, Represent, Growshop, Taxi Agent, Kofola a Gentses. Mediálními partnery jsou rádio Spin, BBaraák magazín, Prima Cool, Seznam.cz a další. Partneři se podílí i na programu festivalu. Například jedno pódium i výstavbou zařizuje Prima Cool, taneční parket Semtex apod. Přispívají občerstvením pro účinkující a například poskytují dárky do soutěží. e) Podpora města Hradec Králové - Nejdůležitější podporou od města bylo přijetí Festival parku a poskytnutí pronájmu bývalého vojenského letiště na několik let za symbolickou částku. V roce 2011 byla smlouva prodloužena na dalších šestnáct let, což je velkým úspěchem, jelikož budou mít organizátoři vyšší šanci dostat se k dotacím, což se doposud nedařilo. Dalším zdrojem financí je příspěvek od města v rámci zařazení festivalu do cyklu Calendarium Regina. Ten sdružuje nejdůležitější akce v Hradci Králové. Za druh podpory lze také považovat pomoc při organizování dopravy. Pořadatel festivalu kontaktuje Dopravní Podnik města Hradec Králové a projeví zájem na posílení některé z pravidelných denních spojů MHD a vytvoření kyvadlové linky zdarma. Na posílení se finančně podílí a též se zaručí za případné nutné opravy po devastaci autobusu návštěvníky festivalu. Hip hop kemp se snaží spolupracovat i s dalšími organizacemi a zahraničními instituty. V roce 2011 získal příspěvek od Francouzského institutu v souvislosti s vystoupením francouzské kapely s příslibem i na další ročníky, na který je již domluvená spolupráce i například s Polským institutem. Samozřejmě s příjmy souvisí i mnoho nákladů a protislužeb a základě toho jsou i finanční prostředky přijímány. Pořadatelé si jasně uvědomují jedinečného postavení festivalu na trhu a dokáží ho plně využít tak, aby festival mohl být komerčně úspěšný.

51

Graf č.2: Příklad rozložení zdrojů financí v roce 201185

Financování festivalu v roce 2011 10%

-‐1%

Vlastní zdroje Sponzoring

90%

Příspěvek Magistrátu města Hradec Králové

7.6 Cena Hip hop kempu pro návštěvníka Tří a více denní festival není rozhodně levnou záležitostí. Spousta lidí musí volit mezi dovolenou a festival. Někdo se rozhoduje mezi takto žánrově vyhrazeným festivalem a multižánrovým. Skalní fanoušci hip hopu to mají jasné. Na kolik je takový prodloužený víkend vyjde peněz? V následující tabulce jsou uvedeny tři varianty běžného návštěvníka a jeho útraty za festival dle zkušeností s festivalem a při cenách z posledního ročníku (ty podle organizátorů budou stejné i pro ročník následující) a cen vstupného pro rok 2014. Počítáme s třídenním festivalem (bez zahajovací party). Pro upřesnění, Hip hop kemp je rozložen na několika místech – parkoviště pro auta, stanové městečko, VIP kemp s vlastním parkovištěm, areál s programem, zázemí pro techniku, zaměstnance, produkci a „backstage“ (zázemí za pódiem) pro účinkující. První fanoušek A, aby ušetřil, koupí si lístky hned v prvním předprodeji. Cestuje hromadnou dopravou, spí v obyčejném kempu a stravuje se buď z vlastních zásob, nebo si kupuje to nejlevnější jídlo, které je k dispozici. Návštěvník B sice nikterak zvlášť nešetří. Koupí si vstupenku na místě a přijíždí autem. Utrácí za běžné věci 85

STRUHAŘOVÁ, Bc. Michaela. Hudební festival Hip hop kemp: Management a organizace v oblasti kreativní kultury. Praha, 2012. Semestrální práce. Vysoká škola ekonomická v Praze.

52

na festivalu. Fanoušek C chce to nejlepší a proto bydlím ve VIP kempu a festival si pořádně užívá, nakupuje si to nejlepší. Pro účely srovnání všichni tři dojíždí ze vzdálenosti 100 km. Tento přehled může také sloužit jako popis života na hiphopově zaměřeném festivalu. Tabulka č. 2: Tři varianty útraty na festivalu86

Cesta – počítáme s dojezdovou vzdáleností 100 Km. Návštěvník A cestuje vlakem či autobusem. Na tuto vzdálenost počítáme pro zjednodušení s průměrnou cenou 100 Kč (záleží, jakou dopravce použije, z jakého směru) Tedy zpáteční 200 Km, zajištěná kyvadlová doprava z centra města (od Hlavního nádraží) je zajištěna zdarma. Při průměrné spotřebě 7l/100 Km. Počítáme s cenou benzínu 37 Kč/l. Vjezd autem – vjezd na parkoviště stojí 200 Kč a platí po celou dobu festival. Návštěvníci občas parkují mimo areál, buď na zakázaných 86

Zdroj: Autor

53

místech, kde jim hrozí odtažení nebo na vzdálenějších parkovištích. VIP mají tento poplatek v ceně lístku. Stanové městečko – návštěvníci mohou přespávat ve stanovém městečku, kde se ubytovávají s vlastními stany. Poplatek činní 250 Kč. Také si zaplatí zálohovaný pytel na odpadky za 50 Kč a poplatek jim je při odjezdu vrácen. Vstupné – je odstupňované podle doby předprodeje. Nejdražší je na místě. Pro účely výpočtu očekáváme, že návštěvník A si pořídí nejlevnější variantu v září. B si koupí vstupenku na místě a C má zaplacený VIP kemp na místě. Do ceny se mu počítají další poplatky a to například za splachovací záchody v areálu atd. Sprchy – sprchy jsou k dispozici v kempu za žetony, které si ubytovaní nakoupí u vstupu. VIP kempaři mají v ceně vstupenky udržovanější variantu ve svém kempu. Toalety – velký problém festivalu. Přenosné toalety navzdory údržby bývají v špatném stavu od návštěvníků. Proto je možnost za 10 Kč chodit na udržované splachovací toalety. Opět VIP návštěvníci mají v ceně. Jídlo – návštěvníci si do kempu vozí snídaně, převážně pak si kupují obědy a večeře v areálu. Cena jídla se pohybuje od 50,- do 150,-. Návštěvní A je šetřivý a bude si kupovat jídla pouze za 50,-, B si nakoupí v průměru za 100,- a C návštěvník za 120,-. Ve studii uvažujeme tři dny konání, tedy částky pro násobíme třikrát a počítáme s tím, že tyto částky utratí každou za oběd a za večeři. Nápoje – do areálu nesmí návštěvníci nosit nápoje ani jídlo. Proto počítáme, že každý utratí peníze alespoň za nealkoholické nápoje (ani ty nejsou příliš levné v areálu). Převážná část návštěvníku si kupuje alkohol. Pro návštěvníka A počítáme s vodou a třemi pivy, tedy při ceně piva 40 Kč za nápoje za den zaplatí přibližně 160Kč. Návštěvníci B a C budou pít více

54

a to i tvrdý alkohol či koktejly. Jejich útrata je stanovena na 400 Kč a 800 Kč za den. Samozřejmě jsou návštěvníci, kteří utratí mnohem více. V rámci ekologického chování se na hip hop kempu používají vratné kelímky na pivo za zálohu 50 Kč. Pokud ho někdo vyhodí, spousta jiných návštěvníku ho ze země sebere a vydělá si tak zmíněných 50 Kč. Šikovný člověk si tak může i něco vydělat i na pobyt na kempu. Platí však převážně, že si díky úchytu každý svůj kelímek hlídá, někdo si ho nechá jako suvenýr (na kelímku je logo festivalu). Merchadising – z anglického slova merchandise (zboží, obchodovat) v tomto případě jako součást marketingového mixu, kdy je Hip hop kemp domluvený s českou značkou oblečení Represent a ti vyrobí a na festivalu prodávají trička a doplňky s logem (zajímavě graficky zpracovaným). Pro náš příklad počítáme, že si B a C koupí tričko Hip hop kempu, které stojí 390 Kč.87 Zábava – návštěvníci se mohou v areálu zabavit i zadarmo, je zde však rozšířený doprovodný program o různé atrakce, motokáry, poker, nedaleký paintball, vyhlídkový let vrtulníkem atd. Koupaliště – festival má to štěstí, že jen málokterý ročník bylo nepříznivé počasí. Bývá pravidlem, že hodně lidí od rána či odpoledne odjíždí k nedalekým rybníkům či na nové koupaliště Plachta. Tam stojí vstupné 60Kč. Suvenýry – pod kategorii suvenýry patří zboží, které si hip-hopeři odvezou od rozsáhlé nabídky stánkařů. Na Hip hop kempu se prodává oblečení, doplňky, hudební CD a vinyly či kazety, kuřácké potřeby, čaje a mnoho dalšího. Vyhodnocení, kolik stojí běžného návštěvníka takovýto festival, je následující. Návštěvník A, který se snažil co nejvíce šetřit a zaplatil si 87

Represent e-shop [online]. 2008-2013 [cit. 2013-10-14]. Dostupné z: http://www.represhop.eu/hiphopkemp+cat/cz/

55

pouze nezbytné věci, utratil 2 190 Kč. Návštěvník, který si užil festival naplno, i když bydlel v běžném kempu, utratil 6 338 Kč, což už je rozdíl o 4 148 Kč. Třetí návštěvník, který utrácel nejvíce a který bydlel ve VIP kempu, zaplatil za třídenní akci 8 958 Kč s rozdílem od návštěvníka A 6 768 Kč. Samozřejmě by se dalo na festivalu utratit více. Pít pouze drahý alkohol, jíst ještě dražší jídlo, vice se bavit na atrakcích a nakoupit si třeba hudbu a oblečení za mnoho tisíc. Ve studii se vychází z vlastních zkušeností a znalostí prostředí. Pokud vezmeme návštěvníka A zjistíme, že se festival dá zažít za velmi příznivou cenu, zvážíme-li nebitý program na tři dny. Pokud by si zašel například na koncert v Praze, vstupné podle typu stojí od 100 Kč po 1600 Kč, jedná-li se o velkou hudební hvězdu. Zde jich je několik celosvětově uznávaných a počet účinkujících se za poslední ročníky pohybuje kolem 500 (počítáme-li i tanečníky, kteří předvádějí své umění a Djs atd.). Pokud si někdo chce festival užít, bývá to varianta B a C a tak si může vyzkoušet vše, co mu program nabízí. Částky u B a C už jsou poměrně vysoké a proto pro některé návštěvníky je pobyt na festivalu letní dovolenou.

56

8 Vizuální styl návštěvníka festivalu Po charakteristice Hip hop kempu a popisu možností pro návštěvníka (jak může trávit svůj čas na festivalu), je na řadě zaměření se na jeho vizuální projev. Návštěvník festivalu má svůj styl. Pro něho je to událost roku a chce se předvést, i když celé tři dny spí ve stanu a vzhled si v zrcadle taktéž nezkontroluje. I přesto však vyrazí ve svém „kroji“ a pravděpodobně na sobě bude mít volné rifle či kraťasy, barevné tričko s logem a kšiltovku. Na nohách drahé sportovní boty (sneakersky), tetování, krátký sestřih a pravděpodobně drahé hodinky. Toto je základní vypozorovaný model vzhledu hip hopera. Slečna má většinou upnuté oblečení sportovního stylu a na nohách žabky či také tenisky. Z davu nejvíce pak vyčnívají draze oblečení jedinci, kteří to dávají na obdiv (vše barevné, výrazné, lepší materiály, přehnané kotníčkové boty atd.), nebo návštěvníci s výraznými účesy ve stylu černošského afra a dramaticky zapletených copánků. Festival zároveň slouží jako přehled nejnovějších trendů a mnozí si sebou přiváží hodně peněz, aby si nakoupili z nové nabídky stánkařů v „nákupní zóně.“ Zde se sjíždí obchody takto žánrově zaměřené (někdy to jsou pouze e-shopy, ale zde si vytvoří stánek).

9 Vizuální komunikace festivalu Hip hop kemp Aby se o festivalu dozvědělo co nejvíce lidí, musí ho pořadatelé veřejně prezentovat a tady komunikovat s návštěvníky. K hlavní komunikaci nejlépe slouží webové stránky. Na ně lze přehledně umístit velké množství informací a zároveň je snadné rychle je obnovovat. Dále se festival uveřejňuje pomocí plakátů, letáků, televizních spotů a podobně. Propagací však komunikace nekončí a pokračuje i během festivalu (mapky, brožury, telefonní aplikace, navigační cedule apod.). Proběhnout by měla i po ukončení. Všechny tyto prvky mají společnou vlastnost – musí upoutat pozornost. K tomu slouží vytvořený vizuální styl, který se aplikuje na jednotlivé složky.

57

Festival Hip hop kemp má za sebou již dvanáct ročníků, a také má to štěstí, že již první rok kvalitně připravil logo. Nikterak na první pohled související s hip hopem. V jeho jednoduchosti je však síla a stalo se častým námětem graffiti writerů, kteří ho šíří díky svému umění dál. A na tomto kvalitním základě si festival (grafický designér) postupně budoval vizuální styl celého Hip hop kempu. Do dnešní doby,

dalo by se říct, že je

kompletní, leč nemá konkrétně vypracovaný grafický manuál. Mezi nejdůležitější složku identity hudebního festivalu, kterou se snaží vybudovat, je corporate designem, neboli jednotný vizuální styl, pomocí kterého pořadatelé festivalu komunikují s veřejností a návštěvníky. U Hip hop kempu je takovýto druh komunikace snad ještě mnohem významnější z důvodu, že celá hip hopová subkultura je ve svém jádru postavená nejen na hudbě a názorech umělců, ale též na jakémsi pozlátku. Všechno musí vypadat dobře a být „cool“ a stylové. Proto je jasné, že festival primárně zaměřený na hip hopové publikum, bude muset pro svoji úspěšnost zvolit takový vizuální styl, který bude zároveň pro hiphopery dostatečně atraktivní. Díky jednotnému grafickému stylu se festival vymezuje vůči konkurenčním událostem a zároveň pomáhá účastníkům v jednodušší a logické orientaci. Vizuálně komunikuje s potenciálním zákazníkem akce nikoli pomocí slov, ale pomocí jeho ztvárnění a symboliky. K nejdůležitějším prvkům vizuálního stylu v oblasti kultury patří především logo, webová stránky dané kulturní organizace či pořádané akce, dále také letáky, samolepky, plakáty a brožurky. Při tvorbě stylu by měl designér vycházet z marketingové strategie, navázat na ni a pokusit se ji co nejlépe kreativně ztvárnit. Pokud dojde k jakékoli změně marketingové nebo komunikační taktiky firmy, dochází v mnoha případech i ke změně loga či celého vizuálního stylu organizace. Případnou změnu loga je nutné důkladně zvážit. Tvorba vizuálního stylu v oblasti kultury bývá často mnohem svobodnější a kreativnější v porovnání s komerčními společnostmi. Pořadatelé tohoto typu událostí, hudebních festivalů, ve většině případů nejsou omezeni žádnými normami, jak to ve společnostech bývá nastavené. Mohou si proto

58

dovolit více se „odvázat“ a oslovit jedinečností a nápaditostí či uměleckým vyjádřením designéra. Vše by však mělo korespondovat se záměrem pořadatelů, image, kterou chtějí vytvořit a vědět pro jakou cílovou skupinu je vizuální styl určen. Corporate Design festivalu Hip hop kemp, zejména z důvodů flexibility celkového vizuálního stylu a částečné tvůrčí volnosti grafika Martina Kafese, nemá teoreticky pevný grafický manuál (soubor prvků definujících podobu a užití jednotného vizuálního stylu). Prakticky je však pouze jeden grafik, kterému vše „projde rukama“ a zpracovává materiály jednotným způsobem. Také poskytl pořadatelům font, který užívají, připravil a přednastavil rozhraní pro zadávání informací na webové stránky. Pracuje s několika zásadami. Především si zachovává logo, které pro každý ročník kreativně rozvíjí o doplňky (např. přidáním křídel) a které prošlo jedním větším redesignem (přestavění do nové podoby) do 3D tvaru. Logo je ve vizuálním stylu Hip hop kempu ústředním bodem a symbolem. Dá se říct, že festival navázal na první základní styl z roku 2002 a úspěšně ho rozvíjí. Grafik Martin ztvárňuje veškeré vizuální a propagační materiály a vnáší do nich nejen svoji tvořivost, ale i přizpůsobení potřebám hip hopové subkultury. Hlavní prvky vizuální stylu Hip hop kempu jsou: • logo • font • webové stránky • plakát • leták • mapa • brožura • mobilní aplikace • identifikační náramek • graffiti a street art

59

9.1 Logo K nejvýznamnějším prvkům vizuálního stylu patří zejména logo. Festival se už od prvního ročníku profiluje jako letní, přinášející pohodu, relaxaci a uvolnění. I proto má ve svém logu festival grafické ztvárnění zářícího slunce. Paradoxem je, že opravdu nebyl ročník, na kterém by slunce alespoň jeden den pořádně nesvítilo. Tento prvek doprovází převážnou většinu všech propagačních materiálů spojených s festivalem – letáky, plakáty, webové stránky, vstupenky, trička (marchadising), nálepky, parkovací lístky a další. Promotéři také rádi šíří pověst o tom, že díky tomuto logu prozatím festival nepostihnuly žádné velké komplikace s počasím na rozdíl od konkurenčního festivalu v Německu Splash! (šplouchnutí), který dříve míval ve znaku kapku vody, a většina ročníků pak byla sužována dlouhými dešti. Z praxe známe tři základní druhy log (firemní značky): obrazové, typografické a kombinované. V prvních ročnících bylo logo pouze grafickou obrazovou značkou, která obsahovala symbol zmíněného slunce. V roce 2009 byla z grafické značky přetvořena 3D verze evokující kostku a byl k ní dosazen text – tedy jde o logo kombinované. Kromě ústředního motivu slunce je velmi důležitým a silným faktorem vizuální komunikace její barevnost. Ta udává dva základní barevné motivy, jimiž jsou modrá a žlutá. Tyto barvy samy o sobě splňují „pohodovou“ podmínku, protože opět evokují letní atmosféru. Žlutá je spojena se sluncem, pískem a pláží. Dalším významem je chápána touha po rozvíjení se, ve žluté je naděje, povzbuzuje a osvobozuje, působí vesele a otevřeně. Vesměs jí volí organizace, které chtějí působit dynamicky, otevřeně, srdečně. Modrá evokuje jasnou oblohu, vodu. Modrá působí uklidňujícím dojmem, je přívětivá, symbolizuje něhu, věrnost a důvěru, může znamenat nastolení míru a spokojenosti. Dále reprezentuje tradici, stálost a spolehlivost a také komunikaci. Z kombinace modré a žluté se skládá většina propagačních materiálů festivalu. V posledních ročnících pořadatelé akce v těchto barvách vyrábí i dekorace v areálu. Od vstupní

60

brány, přes pódium a jednotlivé scény až po bary a navigační systém. Logem a namodro je i pomalován vyřazený tank umístěný na vrcholku jednoho hangáru (viz příloha číslo 3), na protihlukové bariéře jsou umístěny obří ozdobné kostky jako zhmotnění loga (viz příloha číslo 4). Úspěšnost loga Hip hop kempu spočívá právě v jeho jednoduchosti. Writeři ho volně přenášejí do tvorby, vznikly i street artové šablony, přes které je logo nekresleno na zdech a mostech po celých Čechách. Zde jistě platí známé rčení v jednoduchosti je krása. I přes redesign loga do 3D formy, stále je v paměti jeho „placatá“ verze. Návštěvníci si sami tvoří trička, kšiltovky, šaty se symbolem sluníčka, kreslí nebo si vytváří samolepky na auta či stany. To je jedním z důkazů úspěšnosti loga. Vývoj loga a jeho verze je zaznamenán v příloze číslo 5. Obrázek č.1: Původní logo z roku 200288

Obrázek č.2: 3D verze loga89

9.2 Font Od roku 2006 je vidět také na veškerých propagačních materiálech jednotný písemný font, tedy dva. Jeden klasický základní pro veškerý text a pak jeden výraznější. Toto písmo je použito zejména u nadpisů a jiných částí textů, které je třeba nějakým způsobem zvýraznit. K vidění je i v prostorách areálu a využívá se například k označení jednotlivých pódií, 88

Hip hop kemp press [online]. 2002-2013 [cit. 2013-12-15]. Dostupné z:

http://www.hiphopkemp.cz/?l=press 89 Ibidem.

61

nebo uvedení programů atd. Ukázka fontu je označení prostoru hřiště pro basketbalová utkání. Obrázek č. 3: Ukázka písemného fontu90

9.3 Plakáty Za velké samostatné téma by se daly považovat plakáty. Pořadatelé využívají především plošný výlep plakátů velikosti A1 jako jeden z hlavních propagačních materiálů. Poprvé vydají plakáty na jaře (duben) při prvním sestavení programu. Bohužel jak bylo zmíněno, vždy alespoň jeden účinkující odvolá svoji účast a proto se „Line–up“ (anglický výraz pro program festivalu) mění a obsazuje novými jmény. Následně většinou probíhají nové výlepy. Nejvíce však plakáty můžeme vidět těsně před festivalem na přelomu července a srpna. Historický vývoj plakátu (viz příloha obrázek vývoje plakátu přílohy číslo 6) je poměrně návazný. Převážně vychází z barev loga (první plakát a poslední dva ročníky mají jiné odstíny žluté a i více barev, v roce 2003 byl dokonce plakát bílý). Plakáty se od sebe liší jen mírně. Dominuje logo ve středu horní části. Je to tedy i přehled vývoje úpravy loga. Přehled vývoje od prvního ne příliš povedeného do dnešní formy je opravdu zajímavý. Je na něm vidět návaznost, díky které je plakát každý rok rychle identifikovatelný. Zároveň je vidět posun a zdařilá modernizace (autor nezaspal a motivy dále rozvíjí). Mezi nápadité plakáty můžeme zařadit ten z roku 2004, kdy se ještě kemp konal v Hradci Králové na Stříbrném jezeře. Znázornil postavy Vinnetou a Old Shatterhanda s odkazem na film Poklad na Stříbrném jezeře a doplnil plakát písmem a dekorací ve stylu western. To vše kombinuje ve stylu graffiti a street art společně s písmem a ornamentem ve stylu western (viz obrázky v příloze). Odkaz na graffity či 90

zdroj: archiv pořadatelů festivalu

62

street art (tagy, rozteklá barva apod.) se opakuje téměř na každém plakátu. Výroční plakát z roku 2011 upozorňuje na oslavu. Logo je složené jakoby z nafukovacích balónků a s konfetami odkazují na slavení výročí. Na závěr jubilejního ročníku také jako překvapení bylo vypuštěno velké množství těchto balónků – dobrá provázanost. Na několika plakátech se objevuje heslo „Festival with Atmosfere“. Texty na plakátech jsou vytvořeny pomocí zmíněného festivalového fontu a převažuje barva černá. Text je na všech plakátech umístěn ve spodní části. Důležité informace jako datum a místo konání ve většině případů jsou vyvedené v inverzní bílé barvě. Další doplňující informace jsou též v bílé barvě. Ulehčuje to přehlednost. Hlavní hvězdy jsou velkým písmem a zbytek jmen je postupně zmenšován. Na plakátu nechybí odkaz na spolupracující organizace DEPO Crew, BBarak hip hop magazín, Festival Park s.r.o. (organizátor) a velké množství partnerů festivalu. Za nejméně zdařilé plakáty lze považovat plakáty z prvních dvou ročníků. Následně se série velice úspěšně „rozjela“. Možná je škoda, že hlavně poslední ročník nemá své typické zbarvení podkladu žluté či modré – barvy jsou návštěvníky vryty do paměti. Uvidíme, kam se bude vizuální styl v dalším roce směřovat, zda se designér vrátí k původní barevnosti, nebo zda si tak otevřel nové možnosti zpracování. Podoba plakátu bude známa v dubnu 2014.

9.4 Letáky Pořadatelé také připravují propagační letáky velikosti A5, které mají stejný styl, či jsou zmenšenou variantou plakátu s dobrou gramáží. Umísťují se na akce pořádané stejnými organizátory (koncerty a další festivaly), do klubů a na další vhodné události. Zbytek je rozdán na aktuálním Hip hop kempu. Na druhé straně je možná inzerce či propagace jiné akce. V příloze je uvedena ukázka pod číslem 8.

63

9.5 Mapa areálu Mapa areálu je vysoce užitečná věc. Celý prostor festivalu je na velké rozloze, jinde je vstup pro zaměstnance umělce, jinde pro VIP kempaře a jinde pro běžné návštěvníky. Pro urychlení organizace a především ubytování v průměru 20 000 lidí jsou užitečné přehledné mapky. Ty jsou v několika vyhotoveních umístěny v samotném areálu festivalu, ve stanovém městu a při vjezdu. Díky velkému rozměru a pevnému umístění tedy fungují

jako

informační

tabule,

které

se

nachází

na

nejvíce

frekventovaných místech a umožňují návštěvníkům snazší orientaci v prostoru. Mapa, stejně jako plakát, obsahuje modré pozadí. Výhodou je podobné rozložení areálu již po několik let a proto se mapky pouze flexibilně upraví o nové atraktivity. Na mapce nechybí logo, informace o aktuálním ročníku s místem konání. Na pravé straně nechybí vysvětlivky/legenda - číselný popis jednotlivých bodů na mapě se stručným popisem. Organizátoři používají mnoho anglických názvů z důvodu velké návštěvnosti cizinců, zároveň základní znalost angličtiny by měla být pro hiphopery samozřejmostí – jedná se především o názvy jednotlivých pódií. U bodů, kde by bylo vzhledem k tomu, že se stále o český festival, nevhodné psát pouze anglicky, se nachází dvojjazyčná česko-anglická verze. Nejdůležitější částí je samotná mapa barevně rozlišená. Ta logicky zabírá největší plochu letáku. Jsou na ní vyznačené všechny důležité body a to i okolní. Mapka je vytvořená poměrně přehledně, občas si dopomáhá barevným rozlišením jednotlivých částí areálu. Jasně tak vyznačuje vstup, jednotlivé staře, stanové městečko a další. Výhodou je opakování, kdy se pravidelní návštěvníci ihned zorientují. Mapka je také umístěna do festivalového průvodce, který dostane návštěvník při příchodu na kasách. Ukázka mapy k porovnání z roku 2011 a 2013 v příloze číslo 6.

9.6 Festivalový průvodce Festivalový průvodce je užitečnou malou brožurou pro běžného

64

návštěvníka. Ten ji získá při prvním vstupu do areálu, kdy si kupuje či pouze mění vstupenku za identifikační festivalový náramek. Tento věrný průvodce obsahuje nejdůležitější informace pro návštěvníky. Nalezne tam časový harmonogram všech stagí, mapku, otvírací dobu, profily nejvýznamnějších účinkujících, informace o doprovodném programu a na závěr praktická sdělení o sprchách, taxi, úschovně, a mnoho dalších. Na závěr brožurky jsou fotografie minulých ročníků. Vše je pojato velmi osobně (tykání atd.) jak je tomu v hiphopu zvykem. Brožurka je vyhotovena ve formátu A5 a má od 20 stran po 30 stran (podle množství inzerce daný rok) a je distribuována u vstupu do areálu každému návštěvníku zdarma. Velkou součástí je inzerce, která je průběžně v celé malé knížce. Objevuje se ve třech základních velikostech: celá strana, půl strany a třetina strany. Na předposlední straně průvodce se nachází speciálně zaměřená rubrika s logy všech partnerů. Bohužel množství inzerce znepřehledňuje celou brožuru. Platí to u všech vydaných brožur. Než se návštěvník dopátrá informací, musí chvíli listovat. Praktická organizace jinak je celkem ucházející. Některé ročníky měly samotný lineup vyvedený na šířku brožury. Graficky je zajímavě vyveden především přebal. Vnitřek z praktických důvod je barevně zpracován celkem jednoduše pro přehlednost. V roce 2011 byl ze všech ročníku nejméně přehledný program. Stručné představení interpretů je též vždy přeloženo do anglického jazyka. Pro inzerci překlad neplatí, za tu je zodpovědný inzerent. V příloze je uvedena ukázka pod číslem 7.

9.7 Mobilní aplikace Mezi poslední novinky, v rámci modernizace festivalu, patří možnost pro návštěvníky si během konání využít připravenou mobilní verzi průvodce s rozhraním pro Adnroid a pro telefony Iphone. Naleznou v ní především program na každý den a mohou si nastavit upozornění na konkrétní koncert. Vzhled aplikace je čistý za použití základního fontu. Leč aplikace funguje dobře, bohužel není příliš propagovaná a ne všichni majitelé chytrých telefonů o ní vědí. Navíc používání vybíjí již tak málo držící

65

baterie těchto telefonů, návštěvníci však mají možnost si telefon nechat nabít v několika stáncích.

9.8 Identifikační náramek Pro označení návštěvníků se zaplaceným vstupem, ale i pro rozlišení od pracovníků, umělců, produkce atd. slouží identifikační náramek. Tato praktická páska slouží od prvního ročníků. Přibližně posledních sedm se používá látková, kterou pracovník u vstupu nasadí a kovovou sponu speciálními kleštěmi stlačí. Látkový materiál nelze jednoduše přetrhnout ani se nerozlepí. Náročnější práce brigádníků u vstupů se vyplatí pořadatelům. Odpadají z velké části problémy se spadnutím a díky nasazení pracovníků není možné si pásky přetahovat (a tak zadarmo provádět další návštěvníky). Náramek je již od prvního Hip hop kempu barevně vyvedený. Je na něm uveden název akce a v některých ročnících i jméno sponzora (např. Semtex). Látkové náramky jsou velice oblíbené a návštěvníci si je na ruce ponechávají i po konci festivalu. Ještě v zimě tak můžete potkat někoho s rukou plnou náramků posbíranými na festivalech. Stejně jako brožura či leták může návštěvníku sloužit jako upomínkový předmět. Jak je uvedeno výše, náramky se barevně odlišují pro různé pozice na hip hop kempu. Praktické je i změnit barevné provedení od předešlých ročníků. I když nápis a logo vyšité na náramku může být jiné, ve spěchu může ochranka při vstupu do areálu zaměnit náramky. Díky jednoduchosti loga je vyšité i na úzkém náramku společně s jednoduchým textem a proto jsou zde tyto identifikační náramky zařazeny.

9.9 Webové stránky Úplně nejzákladnější složkou komunikace festivalu jsou webové stránky. Na nich by měly být zveřejněny všechny důležité informace pro návštěvníky. Pokud nelze dnes něco najít na internetu, jako by to

66

neexistovalo. Toto rozhodně nejvíce platí na projekty, které jsou určeny mladým lidem. Webová stránka by měla být funkční a zajímavě esteticky provedená. Reflektovat aktuální trendy a obsahovat aktuální informace. Je důležité, aby všechny její části co nejvíce vyhovovaly uživatelům a především na nich šlo vše lehce najít. Aktuální podoba k 1. 11. 2013 je velmi vydařená. Přehledná a obsahuje všechny nezbytné informace. Opět je ústředním bodem logo a z barev klasicky převažuje modrá doplněná o žlutou, bílou a černou (převážně text). Na podkladu je domodra vyvedena fotografie publika z festivalu. Nechybí odkazy na Facebook a Youtube kanál festivalu.91 Nutné je zmínit, že stránky jsou provedeny až v devíti jazykových mutacích (v českém, německém, polském, anglickém, maďarském, italském, ruském, chorvatském a srbském jazyce). Při změně jazyka se otevřou nové stránky, které zpravují v daném jazyce zástupci Hip hop kempu v těchto zemích. Vzhledově se proto i poněkud liší podkladem a rozložením. Nejvíce propracované a zdařilé jsou jistě stránky české. Pro představu o stránkách je uveden náhled s číslem 9.

9.10 Alternativní propagace – graffiti a street art Jedním ze základních elementů hip hopu jsou graffiti, které mají i své místo na festivalu. Writeři přijíždí na Hip hop kemp malovat z celého světa. Velká část z nich promítá festival do své tvorby a často si vypůjčuje i logo – slunce, které je zažitým symbolem pro festival a není třeba už nic více uvádět (viz obrázek v příloze s číslem 10). Tito umělci netvoří pouze na místě festivalu. S Hip hop kempem je spojena problematika sprejerství jak ve městě Hradec Králové, tak už na spojích, kterými se do města malíři dostávají. S tímto se dopředu počítá a existuje několik opatření, které organizátoři a město využívá. Nejprve organizátoři vyzívají účastníky, aby se takovéto tvorbě vyhnuli a zpracovávali především plochy, které jim festival nabízí. Samozřejmě i přesto je tvorba vidět – nezákonné malování 91


67

je základ graffiti. Proto město i Hip hop kemp mají dopředu vyčleněné peníze na opravy a kompenzace. Dále se začínají více využívat ochranné nátěry, díky kterým lze sprej či fix lépe odstranit. Jedním z metod je i škrábání – to už má větší následky. Proto Hip hop kemp platí opravy například posílených spojů městské dopravy. V posledních letech jsou i připravené spoje, které jsou již ve špatném stavu a vyjíždí pouze v období festivalu. Stejně tak to platí u přenosných toalet. Jak už bylo zmíněno, festival je pro účelu Hip hop kempu vlastní a používá je jen pro tuto příležitost. Ty jsou totiž extrémně pomalované (a poničené). Za tyto problémy je festival kritizován. Není to však jediná subkultura, která musí být takto kontrolována. Vezměte si takové hooligans (radikální fotbaloví fanoušci), kteří musí mít speciální policejní doprovod a kteří už cestou na zápas dokáží poničit spoustu věcí. Sluníčko v černém rámečku se stalo symbolem pro festival. Je však otázka, zda nastříkané logo přes šablony a graffiti s tímto obrázkem a odkazem na Hip hop kemp, mají na svědomí přímo organizátoři festivalu (v rámci alternativní propagace), či je to pouze práce fanoušků. Formou pouličního umění je i lepení samolepek. Hip hop kemp v některých ročnících přikládal na vstupu právě samolepky, jsou však malého formátu 5x5 cm. Ty si lidé lepí na osobní věci a velice často jsou vidět na autech. Na festivale se objevilo i několik problému s pomalováním (poničením) aut zaparkovaných na připojeném parkovišti. Proto mnoho lidí zvažuje příjezd aut (a to především pokud mají bílé auto či bílou dodávku – ty totiž „si říkají“ o pomalování nejvíce). Ukázka loga na autu sprejem v příloze v kompilaci obrázků pod číslem 11.

9.11 Merchandising Jak už bylo zmíněno výše, festival Hip hop kemp spolupracuje s českou oděvní značkou Represent, která má stejně jako Hip hop kemp dlouho tradici sportovního oblečení především na skate. Každý rok sama značka (jejich grafik) tvoří nové náměty potisků poměrně kreativně (viz náhledy

68

v příloze). Ty jsou vždy schváleny organizátory festivalu. Nejpopulárnější jsou trička různých barem, kšiltovky, trenýrky, opasky a potítka. 92

9.12 SWOT analýza vizuálního stylu Hip hop kempu Tabulka č. 3: SWOT analýza vizuálního stylu festivalu

STRENGHTS (silné stránky)

WEAKNESSES (slabé stránky)

• logo

• opakování

• dlouhý vývoj – má minulost

• změna barev u plakátu

• napojení na vizuální styl

• změna „zajetého loga“

subkultury • možnosti areálu (pomalovat zdi, vytvořit rekvizity atd.) • profesionalita grafika

• jednoduchost webových stránek • chybí komplexní grafický manuál

• merchandising

OPPORTUNITIES (příležitosti)

THREATS (hrozby)

• růst popularity hip hopu

• komercializace hip hopu

• graffiti, street art

• nezájem o festival

• nové technologie a techniky

• upuštění od hip hop stylu

grafiky • nové hudební styly v hip hopu spojené s vizuálním stylem • přiměřeně volný prostor pro

• ztráta identity • zaspání • nedostatek finančních prostředků

grafika

92

Represent e-shop [online]. 2008-2013 [cit. 2013-10-14]. Dostupné z: http://www.represhop.eu/hiphopkemp+cat/cz/

69

Mezi silné stránky vizuálního stylu Hip hop kempu jasně patří logo. To je oblíbené nejen grafikem, který ho používá jako ústřední bod všech materiálů, ale především si ho oblíbili návštěvníci a veřejnost. Stalo se symbolem festivalu a lidé si ho sami znázorňují. V něm je síla celého stylu. Grafik s ním může navíc dál kreativně pracovat a rozvíjet ho. Další silnou stránkou je samotný areál festivalu, který nabízí možnosti tvorby „kulis“. Vrata hangárů, vyřazený tank, kostky, papírové figury robotů v nadživotní velikosti atd. V areálu je stále potenciál tvořit další dekorace, které se zdobí právě logem, modrou a žlutou barvou. To vychází z kreativity samotné kultury, která se projevuje mnoha prvky a symboly (například, kazety a přenosná rádia, vulgární gesta, graffiti nápisy, symbol dolaru a velké zlaté řetězy atd. Ty jsou již všeobecně známé a poměrně dobře zpracovatelné. Kriticky lze nahlížet právě na časté opakování prvků. Zda už není vizuální styl moc „okoukaný“. Grafik se poslední ročník pustil do nových barev u ztvárnění loga a plakátů. Může dojít ke ztrátě identity, i když obrysy a font zůstaly. Nové barvy mohou působit až komerčním a populárním dojmem a je zde cítit odklon od tradičních prvků hip hopu a graffiti především. Stejně jako v hip hopové kultuře se řeší problematika opouštění od klasické „underground“ školy a existují kritiky nových komerčních stylů, může být i nový vizuální styl vnímán jako „zaprodaný.“ Nové styly v hip hopu však přináší i nové možnosti pro grafiku. To platí i pro nové technologie, rozvoj grafických programů a příslušenství. To na druhé straně může být i hrozbou, jelikož za nové technologie a programy se platí poměrně vysoké částky, na které organizátoři nemusí přistoupit.

70

10 Závěr Cílem diplomové práce bylo charakterizovat prostředí hip hopové subkultury v Čechách a vymezit její vizuální projevy použitelné ke komunikaci s touto skupinou. Pro účely práce bylo sesbíráno mnoho dat, ze kterých se dá vysledovat, jak vizuální styl hip hopové subkultury vznikl a vyvinul se. Byli to afroameričtí černoši v chudinských čtvrtích, kteří postupně styl budovali. Nosili volné sportovní oblečení, které měli k dispozici, a pro odlišení ho stylizovali a upravovali do různých podob. Trávili čas na ulicích, kde si styl předávali a hravě vymýšlely nové prvky. Barevným oblečením se od sebe odlišovali členové gangů, ke kterým se hlásilo mnoho rapperů. Styl oblékání se spolu s elementy hip hopu začal šířit za hranice, až se postupně dostal do Čech. Nebyla to revolta proti chudobě a utlačovaní, která zapříčinila rozšíření hip hopu (alespoň ne tak silná jako v Americe). Bylo to především nadšení z melodie a stylu produkování hudby, v případě graffiti to bylo tvoření něčeho nezákonného a nebezpečného, budování si postavení mezi ostatními členy a postupného poznávání celého životního stylu, který k tomu patří. Uvolněnost a zábava byly hlavním krédem. Vzhled českého hiphopera se mísil se vzhledem „skejťáka“, jelikož dříve nebylo typické oblečení k dispozici. Vzhled se kopíroval podle videoklipů, které se k nám postupně dostávali a přizpůsobil se českým podmínkám. Důležitou roli hrály symboly a gesta. Kapely měly vlastní loga a symboly, které fanoušci šířili překreslováním do různých podob (na zdi budov spreji, tetování, přes internet apod.). Mezi projevy aplikovatelné při komunikaci se subkulturou se řadí módní styl volného oblečení sportovního typu, založený na určitých módních značek. Důležité jsou v tomto ohledu drahé, jedinečně zpracované boty a doplňky. Američtí rappeři dávají rádi na obdiv kolik si vydělají, svými doplňky. To však souvisí i s americkou povahou pochlubit se, „co jsem dokázal, co jsem vydělal“. V českém prostředí toto není běžné, a proto členy hip hopové subkultury s obřími řetězy nespatříte. V Americe však takto vydělává pouze elita lidí. Převážně buď hudební produkcí, nebo nelegálně. V České republice není trh tak velký, aby si zde rapper vydělal

71

na tak drahé doplňky. Stejně tak, ve srovnání s americkým prostředím, se čeští následovníci hip hopu neživí ilegální činností, anebo to alespoň nedávají takto najevo. Za další prvky lze označit komunikace skrze graffiti a street art, které mají stále větší oblibu. Začíná se komercializovat, objevuje se ve videoklipech popových hvězd. Postupně se toto umění dokonce dostává do galerií. Nejen festival hip hop kemp používá typ písma v grafickém designu ve stylu graffiti. Prvek stékající barvy (vzniká při nutnosti rychlé tvorby) doprovází snad všechny grafické styly spojené s hip hopem. Stejně tak symboly spreje, kazety, mikrofonu, postavy tanečníka v breakdance pozici, loga Wu-tang clan a další.

10.1 Vyhodnocení hypotéz Dalším cílem práce bylo vyhodnocení dvou hypotéz. Na základě stanovených hypotéz byla sesbírána data, která jsou vnímána jako přínosná k danému tématu. Vycházelo se z vlastních zkušeností se subkulturou a znalostí

jejího

prostředí.

Dále

z odborné

literatury

a

informací

poskytnutých pořadateli. Hypotéza číslo jedna byla vyhodnocena jako nepravdivá. Hypotéza č. 1 – Hip hopová subkultura na našem území je jednotná ve svém vizuálním projevu Rozmanitost hiphopu s jeho mnohaletou historii vylučuje jednotnost vizuálního projevu této subkultury. Na první pohled se člověku, který není v bližším kontaktu se subkulturou,

může zdát uniformní, ale existuje

mnoho hudebních stylů a odnoží, kdy se styly neslučují. Už zmíněný popis tanečníka ve stylu breakdance je odlišný od graffiti malíře. Tanečník chce být výrazný, aby v davu mezi ostatními vynikl. Malíř se schovává před zraky, a proto volí vzhled (bez doplňků, odlišné značky oblečení od tanečníků atd.) střídmě. U členů subkultury panují rozdílné názory ve vnímání nových „moderních vlnách“. Existují přívrženci staré školy hip-

72

hopu, kteří nepovažují nové styly za hip hop a nebo naopak do subkultury vstupují noví členové na základě zmíněných změn a modernizace. Silný vliv má i reklama, která prostřednictvím interpretů (idolů) udává, co si mají fanoušci kupovat. K subkultuře se hlásí mnohem více lidí, než při jejím zrodu (ti byli naprostí nadšenci, kteří se podstrčenou reklamní kampaní nenechali ihned strhnout). Ti, co byli u začátků české hip hopové scény, dnes už často nemají potřebu zkupovat nové hip hopové trendy a oblékají se a vypadají stále stejně. Anebo jak stárnou, upustili od nápaditého vzhledu a zvolili střídmější styl. Jsou však stále v srdci i duši hiphopery. Hypotéza číslo dvě byla potvrzena, i když místy kriticky zhodnocena. Hypotéza č. 2 – Vizuální styl festivalu Hip hop kemp je komplexní a vychází z vizuálního projevu české hip hopové subkultury Z rozboru vizuálního stylu Hip hop kempu vyplívá, že je jednotný i když nemá komplexně zpracovaný grafický manuál. Pro takto velký komerční projekt, kde se klade na vzhled důraz, by jistě měl být manuál připraven. V týmu pracuje na přípravě festivalu mnoho externistů, a těm by ulehčil práci. Na druhou stranu je pouze jeden grafik, který udává směr. Vychází z všeobecně oblíbeného loga, které si vytvořili před více jak deseti lety. Kreativně logo zpracovává, poskytuje a připravuje materiály zbylému produkčnímu týmu, který tak používá jednotný styl. A zda vychází vizuální styl festivalu z vizuálního stylu subkultury? Ano, vychází. Vytvořili ho lidé, kteří i koneckonců vytvořili hip hopovou scénu u nás. Logo sice nemá na první pohled spojitost s hip hopem, je však připraveno s hravostí a nadsázkou, která je hip hopu vlastní. Do vizuální stylu festivalu je zapojováno mnoho hiphopových prvků a symbolů, které byly zmíněny víše. Patří k tomu i uvolněná, kreativní atmosféra, která je vyžadována i na festivalu.

73

11 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY KOLÁŘOVÁ, Marta. Revolta stylem: Hudební subkultury mládeže v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011. ISBN 978-‐807-‐ 3301-‐941. HEBDIGE, Dick. Subculture: The Meaning of Style. New York: Routledge, 1979, viii, 195 s. ISBN 04-‐150-‐3949-‐5. SMOLÍK, PH.D., PhDr. Josef. Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-‐80-‐247-‐2781-‐3. VESELÝ, Karel. Hudba ohně: radikální černá hudba od jazzu po hip hop a dále. V Praze: BiggBoss, 2010, 431 s. ISBN 978-‐809-‐0397-‐316. JEFFRIES, Michael P. Thug life: race, gender, and the meaning of hip-‐hop. Chicago: University of Chicago Press, 2011, x, 263 p. ISBN 02-‐263-‐9585-‐5. OVERSTREET, Martina. In graffiti we trust. Praha: Mladá fronta, 2006, 230 s. ISBN 80-‐204-‐1325-‐1. VLADIMÍR 518, Karel VESELÝ a Tomáš SOUČEK. Kmeny: Současné městské subkultury. Praha: Bigg Boss & Vinachi, 2011. ISBN 978-‐80-‐903973-‐2-‐3. VODÁKOVÁ, Alena. SOCIOLOGICKÝ ÚSTAV AKADEMIE VĚD ČR. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996, 747 s. ISBN 80718416411. HORNÝ, Stanislav a Stanislav HORNÝ. Vizuální komunikace firem. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2004, 134 s. ISBN 80-‐245-‐0762-‐5. ZÁRUBA, Alan, Michal RICHTR a Dagmar KOUDELKOVÁ. CI.CZ 1990-‐2007: corporate identity in the Czech Republic. Prague: CI.CZ, 2008, 234 s. ISBN 978-‐ 80-‐254-‐1836-‐9.

74

PROF.PHDR.RUDOLF, Kohoutek,CSc a A OVĚŘIL EDITOR. ABZ.CZ: Slovník cizích slov [online]. 2010[cit. 2013-‐11-‐13]. ISBN ČSN ISO 690-‐2 (01 0197). Dostupné z: www.slovnik-‐cizich-‐slov.abz.cz STRUHAŘOVÁ, Bc. Michaela. Hudební festival Hip hop kemp: Management a organizace v oblasti kreativní kultury. Praha, 2012. Semestrální práce. Vysoká škola ekonomická v Praze.

12 INTERNETOVÉ ZDROJE Festival park – www.festivalpark.cz Festival Hip hop kemp – www.hiphopkemp.cz Festival Splash! Festival -‐ www.splash-‐festival.de Hip hop magazín BBarák -‐ www.bbarak.cz Hip hop magazín Hiphopstage -‐ www.hiphopstage.cz Slam Poetry -‐ www.slampoetry.cz Street dance portál Bboymap -‐ www.bboymap.com Beatbox portál Human Beatbox -‐ www.humanbeatbox.com Zpravodajství Kultura Idnes – www.kultura.idnes.cz Zpravodajství Lidovky.cz -‐ www.lidovky.cz Represent e-‐shop -‐ www.represhop.eu

75

13 Seznam tabulek Tabulka č.1: Rozdíl mezi moderním a postmoderním přístupem k subkulturám Tabulka č. 2: Tři varianty útraty na festivalu Tabulka č. 3: SWOT analýza vizuálního stylu festivalu

14 Seznam grafů Graf č.1: Vývoj návštěvnosti festivalu Graf č.2: Příklad rozložení zdrojů financí v roce 2011

15 Seznam obrázků Obrázek č.1: Původní logo z roku 2002 Obrázek č.2: 3D verze loga Obrázek č. 3: Ukázka písemného fontu

16 Seznam příloh Příloha č. 1: Obrázek z knihy o českých subkulturách Kmeny 0 z nakladatelství Bigg Boss Příloha č. 2: Skupina RUN-D.M.C. Příloha č. 3: Vyřazený tank umístěný na vrcholu hangáru v areálu, pomalovaný Příloha č. 4: Dekorace v prostorách areálu s logem festivalu Příloha č. 5 Varianty loga Hip hop kempu Příloha č. 6: Přehled vývoje plakátu: Příloha č. 6: Mapy areálu z roku 2011 a z roku 2013 Příloha č. 7: Ukázky z brožury festivalu Příloha č. 8: Ukázka letáků z roku 2011 Příloha č. 9: Náhled na úvodní stranu www.hiphopkemp.cz Příloha č. 10: Ozdobená vrata hangáru graffiti/street art v areálu festivalu Příloha č. 11: Návštěvníci Hip hop kemp festivalu

76

17 Přílohy Příloha č. 1: Náhled knihy o českých subkulturách Kmeny 0 z nakladatelství Bigg Boss93

Příloha č. 2: Skupina RUN-D.M.C.94

93

Česká televize: Kmeny 0 zapouštějí kořeny subkultur v dobách normalizace [online]. 2013 [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz:8001/ct24/kultura/254439-kmeny-0-zapousteji-korenysubkultur-v- dobach-normalizace/ 94 zdroj: archiv autorky

77

Příloha č. 3: Vyřazený tank umístěný na vrcholu hangáru v areálu, pomalovaný95

Příloha č. 4: Dekorace v prostorách areálu s logem festivalu96

95 96

Zdroj: Archiv autorky Ibidem

78

Příloha č. 5 Varianty loga Hip hop kempu97

97


79

Příloha č. 6: Přehled vývoje plakátu98

98


80

Příloha č. 6: Mapy areálu z roku 2011 a z roku 201399

99


81

Příloha č. 7: Ukázky z brožury festivalu100

100

Archiv pořadatelů festivalu

82

Příloha č. 8: Ukázka letáků z roku 2011101

Příloha č. 9: Náhled na úvodní stranu www.hiphopkemp.cz102

101

zdroj: archiv pořadatelů festivalu Hip hop kemp [online]. 2002-2013 [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: http://www.hiphopkemp.cz/ 102

83

Příloha č. 10: Ozdobená vrata hangáru graffiti/street art v areálu festivalu103

Příloha č. 11: Návštěvníci Hip hop kemp festivalu104

103

Hip hop kemp [online]. 2002-2013 [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: http://www.hiphopkemp.cz/ 104 Hip hop kemp [online]. 2002-2013 [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: http://www.hiphopkemp.cz/

84

Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce Bc. Veronika Chaloupková

Recommend Documents