Větrník se těší přízni magistrátu Deník Směr | 6.1.2006 | rubrika: Teplicko | strana: 16 | autor: EVA STIEBEROVÁ Teplice - V letošním roce uplyne osm let od založení, ve své době ojedinělého Občanského sdružení Nová Ves, které svými aktivitami velkou měrou přispívá ke zkvalitnění života obyvatel v této části města a zaslouží si respekt ostatních místních nestátních neziskových organizací. Jak říká Hana Uhríková, jsou pro práci každé neziskové organizace důležité tři faktory: peníze, dobrovolníci a aktivní členové. Kromě dotací Ministerstva práce a sociálních věcí a Komunitní nadace Euroregionu Labe, které se podařilo získat na konkrétní projekty v loňském roce, je pro činnost Občanského centra Nová ves nejdůležitější stálá podpora Magistrátu města Teplice, který se podílí na úhradě nákladů na provoz v mateřském centru Větrník a přispívá na sportovní vybavení a pořádání sportovních akcí pro děti do osmnácti let. "Díky dotaci magistrátu jsme loni uspěli i v projektu Ministerstva práce a sociálních věcí na podporu rodin s dětmi do 6 let, zaplatili jsme mzdu pracovní síle na 1,5 úvazku a mohli vyplatit odměny pro účetní, lektorku angličtiny a nejaktivnější dobrovolníky," zdůrazňuje Hana Uhríková. "Občanské sdružení Nová ves je od počátku jedno z mála, které se nejprve předvede a teprve potom natahuje ruku. Na rozdíl od jiných, která ještě nic neukázala, ale už po městě chtějí peníze," říká primátor Jaroslav Kubera. V loňském roce OS Nová ves rozšířilo své prostory o klubovnu s posilovacím strojem pro školáky a kancelář, zřídilo vlastní webové stránky. Mohlo si dopřát prodloužení otevírací doby mateřského centra, což ve výsledku vedlo ke zvýšení počtu jeho členů i účastníků akcí. "Ve spolupráci s mateřskými centry jsme se podíleli na projektu Tesco Charita roku, jehož součástí byly čtyři výtvarné dílny a prezentace MC Dubí, Kadaň, Most a Teplice, při němž jsme do sbírkových kasiček vybrali celkem 18 045 korun." Zástupkyně Mateřského centra Větrník za podpory nadace Bernard van Leer Foundation se zúčastnily regionálních setkání v Ústí nad Labem a Děčíně a uspořádaly regionální setkání v Teplicích. V pátek 13. ledna se zúčastní konference Sítě mateřských center v České republice, která se koná v Brně. "V letošním roce bychom rádi za podpory Magistrátu města Teplice dovybavili posilovnu a s primátorem Jaroslavem Kuberou jsme hovořili o potřebě zázemí pro mládež na sídlišti Nová ves," plánuje Hana Uhríková. "Zvažujeme internetové připojení pro lepší informovanost i rozšíření nabídky vzdělávacích programů, což předpokládá zajištění kvalitnějšího počítače a tiskárny. Nově začíná působit sportovní kroužek pro školáky v tělocvičně Základní školy Buzulucká v Teplicích."
V Ústí pokračuje sbírka na oživení dominikánského kláštera Zpravodajství ČTK | 12.1.2006 | 13:13 | rubrika: Sociální problémy - Ústecký kraj | autor: eli ÚSTÍ NAD LABEM 12. ledna (ČTK) - V Ústí nad Labem dnes skončil třetí ročník sbírky na oživení dominikánského kláštera, kterou pořádá ústecké křesťanské sdružení YMCA. Návštěvníci koncertů a výstav v kostele svatého Vojtěcha, který je součástí klášterního areálu, vhodili do kasičky za uplynulé tři roky přes 30.000 korun. Sbírka bude pokračovat i v letošním roce. Vyhlášena bude při velikonočním koncertu 13. dubna na Zelený čtvrtek, řekl ČTK Filip Hušek z ústecké YMCA. Dosavadní výtěžek ze sbírky by podle něj v žádném případě na plánované rekonstrukce nestačil. Proto byl v prosinci založen Fond obnovy areálu dominikánského kláštera u
Komunitní nadace Euroregionu. Hušek přesto zdůraznil, že si "malých" peněz ze sbírky YMCA velmi váží. Kostel svatého Vojtěcha a přilehlý klášter včetně zahrady se v restitucích vrátil dominikánům, kteří pak chtěli areál v centru Ústí nad Labem prodat. Před komunálními volbami v roce 2002 dokonce některé politické strany v Ústí nad Labem uvažovaly o koupi celého objektu a jeho přeměně na kulturní centrum. Dominikáni se nakonec dohodli na využití kostela, kláštera a zahrady se sdružením YMCA. YMCA v klášteře již otevřela například nízkoprahové centrum pro děti a mládež ve věku 12 až 17 let. Později přibylo i mateřské centrum Pohádka pro maminky s dětmi. Nyní sdružení plánuje rekonstrukci sklepních prostor na Literární kavárnu. Každoročně YMCA pořádá v areálu řadu výstav a koncertů, na které loni přišlo zhruba 10.000 lidí. K nejúspěšnějším patřily výstava Od Mistra Jana Husa k současnosti a adventní koncerty.
Sbírka klášteru vydělala šestnáct tisíc Ústecký deník | 13.1.2006 | rubrika: Ústecko | strana: 14 | autor: (dts) Ústí nad Labem - Více než 16 tisíc korun obsahovala pokladnička veřejné sbírky na obnovu Dominikánského kláštera, kterou včera odpečetilo sdružení mladých lidí YMCA a zástupce Úřadu městského obvodu (ÚMO) Ústí. Potvrdila to Radka Němcová, referentka správního odboru ÚMO. Sbírka, pro klášter třetí, začala v březnu 2005. "Cílem je získávat peníze pro chystanou obnovu klášterní zahrady a rekonstrukci sklepních prostor na Literární kavárnu s nezbytnou klimatizací," uvedl Pavel Hušek, ředitel YMCA. Klášteru pomůže i Fond obnovy areálu Dominikánského kláštera u Komunitní nadace Euroregionu Labe (KNEL), založený v prosinci 2005. Peníze bude shromažďovat v dlouhodobějším časovém horizontu pro finančně náročnější investice. Kasička vedle mincí a bankovek obsahovala dětské peníze i bouchací sirku. Vhodit ji někdo do kasičky zapálenou, je po sbírce. "Loni se vybralo 12 tisíc, předloni 2 800 korun," prozradil Hušek s tím, že YMCA by ráda do příštího roku shromáždila pro klášter minimálně 300 tisíc. "To abychom již mohli začít realizovat 1. etapu stavebních a sadovnických prací v zahradě a ve sklepních prostorách," uvedl šéf YMCA. Zatím má bezmála 40 tisíc. Projekt Literární kavárny ve sklepení kláštera přijde na více než 2 miliony korun. Součástí letošního výtěžku je dobrovolné vstupné ze 4 adventních koncertů i peníze od návštěvníků unikátní putovní výstavy Od Mistra Jana Husa k současnosti. "Další sbírka začne 13. dubna 2006, opět na Zelený čtvrtek. Od krajského úřadu máme povolení na pořádání sbírky až do roku 2007," dodal Filip Hušek.
Sdružení bude vzdělávat ostatní Děčínský deník | 19.1.2006 | rubrika: Děčínsko | strana: 13 | autor: (mc) Děčín - Ústecké sdružení pro vzdělávání komunit nabízí neziskovým organizacím také v Děčíně možnost vzdělávání. Cílem je zlepšit kvalitu poskytovaných služeb. "Do programu přijmeme deset neziskových organizací pracujících se sociálně ohroženými skupinami, přičemž upřesnostňujeme ty z okrajových částí města nebo venkovského prostředí," uvedl Petr Veselý z Komunitní nadace Euroregionu Labe, která projekt podporuje. Přihlášku mají šanci sdružení podat až do třetího února.
Sbírka dala třicet tisíc na oživení kláštera Právo | 20.1.2006 | rubrika: Ústecký kraj | strana: 10 | autor: (rup) ÚSTÍ N. L. - Sbírka na oživení dominikánského kláštera, kterou pořádá ústecké křesťanské sdružení YMCA, zatím přinesla přes 30 tisíc korun. Návštěvníci koncertů a výstav v kostele sv. Vojtěcha je vhodili do kasičky za uplynulé tři roky. Sbírka pokračuje i letos. „Dosavadní výtěžek ze sbírky by na plánované rekonstrukce nestačil. Proto byl v prosinci založen Fond obnovy areálu dominikánského kláštera u Komunitní nadace Euroregionu,“ informoval Právo Filip Hušek z ústecké YMCA. Kostel sv. Vojtěcha a klášter se zahradou se v restitucích vrátily dominikánům, kteří chtěli areál v centru Ústí prodat. Před komunálními volbami v roce 2002 dokonce některé politické strany uvažovaly o koupi celého objektu a jeho přeměně na kulturní centrum. Dominikáni se nakonec dohodli na využití areálu právě se sdružením YMCA. YMCA v klášteře již otevřela například nízkoprahové centrum pro děti a mládež ve věku 12 až 17 let. Později přibylo i mateřské centrum Pohádka pro maminky s dětmi. Nyní sdružení plánuje rekonstrukci sklepních prostor na Literární kavárnu. Každoročně YMCA pořádá v areálu řadu výstav a koncertů, na které loni přišlo zhruba 10 000 lidí. Knejúspěšnějším patřily výstava Od Mistra Jana Husa k současnosti a adventní koncerty.
V mateřské škole se staví rehabilitační místnost Deník Lučan | 25.1.2006 | rubrika: Lounsko, Žatecko, Podbořansko | strana: 16 | autor: Bc. ZDEŇKA NEUDERTOVÁ Získala pro své děti i novou zdravotní kárku Louny - Mateřská škola speciální Louny díky Komunitní nadaci Euroregionu Labe z programu T-Mobile a ve spolupráci s městem Louny právě provádí stavební práce. Vzniká tam Kneippova rehabilitační místnost. Od února v ní budou moci děti denně podstupovat léčbu vodou. Díky sponzorům Provident Financial Prama a Aisan Bitron Loun zakoupila školka také novou zdravotní kárku za bezmála 25 tisíc korun. Školka peníze na kárku sháněla delší dobu. Z Centra služeb pro zdravotně postižené má bezplatně zapůjčenou další kárku, kterou využívají další dvě děti při pohybu venku. Nová kárka slouží pro pobyt venku, ale i při přechodu s dítětem do sauny, na rehabilitaci či na logopedii.
Když je krušno, pomůže poradna Ústecký deník | 26.1.2006 | rubrika: Ústecko | strana: 14 | autor: (dts) Ústí nad Labem - Účinněji pomáhat občanům z Děčínska a Teplicka s rodinnými krizemi a problémy okolo bydlení či rozvodů umožní ústecké Poradně pro mezilidské vztahy (PPMV) nový projekt Když je krušno Krušnohorcům. Dvaceti a půl tisíci jej podpořila v 10. otevřeném grantovém kole Komunitní nadace Euroregionu Labe (KNEL). Roční projekt startoval 1. ledna 2006. "Vznikl proto, abychom mohli poskytnout poradenské služby i mimoústeckým klientům. Na Děčínsku a Teplicku byly podobné poradny v 90. letech zrušeny, nejbližší mimo Ústí je v Litoměřicích," uvedla Lucie Horká z PPMV. "Děčín i Teplice jsou přitom města s vysokým počtem obyvatel, kteří by tyto služby měli mít k dispozici."
Komunitní nadaci přišlo 76 žádostí o grant. Podpořila jich 18, Krušnohorci ji zaujali netradičním literárním zpracováním. "A samozřejmě i tím, komu projekt pomůže," řekla Kateřina Niklová z KNEL. Minulý rok ústeckou poradnu požádalo o pomoc či radu 400 lidí. Absolvovali zde na 1 100 konzultací, 18 procent občanů bylo z Děčínska a Teplicka. "Nejčastěji řešíme s klienty chronické krize v partnerství a manželství, nevěru, poruchy komunikace, otázky okolo rozvodu, bydlení a finanční problémy," konstatovala Lucie Horká. Náš region má podle ní dost vysokou rozvodovost, kriminalitu, nezaměstnanost a potratovost. "Myslím, že to jsou dostatečně přesvědčivé důvody pro vznik takovéhoto projektu. Rodina ovlivňuje náš život, chování k druhým, řešení konfliktů a naše další vztahy, které během života vytváříme s ostatními," řekla Lucie Horká. "Budeme-li se více snažit o zlepšení vztahů v partnerství a rodině a pomáhat lidem v řešení jejich problémů, jistě se to odrazí na celkově příznivějším klimatu ve společnosti," věří pracovnice ústecké Poradny pro mezilidské vztahy.
Na hřiště přispěje nadace Euroregionu Krušnohoří Deník Lučan | 31.1.2006 | rubrika: LOUNSKO, ŽATECKO, PODBOŘANSKO | strana: 14 | autor: (vvn) Louny - Také letos pomohou vylepšit školní sportoviště nebo další hřiště v různých částech Loun různé nadace a granty. Tak například na hřišti v Šafaříkově ulici budou vyměněny hrací prvky za peníze z nadačního příspěvku Komunitní nadace Euroregionu Labe. Z fondu dopravní infrastruktury budou vybudovány další bezbariérové nájezdy na chodníky pro vozíčkáře. Loni jich vzniklo s využitím fondu třináct.
Už nejste sami! Ústecký deník | 3.2.2006 | rubrika: Ústecko | strana: 18 | autor: HANA KNOLOVÁ NAPSALI JSTE Možná právě teď prožíváte pocity nepochopení, beznaděje a vlastní neschopnosti coby rodiče... Příčinou toho může být vaše trochu "jiné" dítě. Přesto, že se snažíte ze všech sil, vaše dítě -které možná ani nemluví, dívá se jakoby skrz vás anebo úplně mimo a někdy máte dokonce pocit, že vás neslyší - veškerou vaši péči odmítá. A leckdy i váš dotek. Třeba hledáte pomoc u odborníků a možná ji nenalézáte. Mnozí z nás prožívali to, co vy. Ale teď už nejste sami. Před necelým rokem totiž vzniklo občanské sdružení APLA Severní Čechy (Asociace Pomáhající Lidem s Autismem). Vzniklo z iniciativy rodičů dětí s poruchou autistického spektra (dále jen PAS). Dnes máme 31 členů. Většinu tvoří rodiče a dále odborníci, zabývající se diagnostikou a odbornou pomocí dětem a osobám s PAS. Vznik sdružení je reakce na chybějící specifickou pomoc osobám s PAS v Ústeckém kraji. Jedním z našich cílů je seznamování odborné i laické veřejnosti s problematikou výchovy a vzdělávání osob s PAS. Během roku 2005 proběhlo 6 setkání rodičů a odborníků. Loni sdružení získalo finanční prostředky od Komunitní nadace Euroregionu Labe. Byly použity k výrobě informačních letáků o problematice PAS a na nákup odborné literatury. Máme své internetové stránky www.2000online.cz/apla. Snažíme se zmapovat možnosti odborné pomoci v Ústeckém kraji. Podle současných informací je v našem regionu 71 dětí s PAS. Vedou je v evidencích speciálně pedagogická centra. Podle neoficiálních odhadů je těchto osob mnohem více, číslo
například neobsahuje dospělé osoby s PAS. Dítě s PAS bez mentální retardace bývá často považováno za nezvladatelné, nevychované. Dochází k chybné diagnóze, či diagnoza úplně chybí. Pokud vy sami, rodiče, máte pochybnosti, obraťte se na dětského psychiatra, psychologa či speciální centrum v místě vašeho bydliště. Samozřejmě se můžete obrátit i na nás a my vás na příslušného odborníka nasměrujeme.
Kasa je zpět, sbírka má pomoci klášteru Ústecký deník | 18.2.2006 | rubrika: Ústecko | strana: 16 | autor: (dts) Ústí nad Labem - Zapečetěním kasy pokračuje sbírka Křesťanského sdružení mladých lidí YMCA. "Cílem je získávat peníze pro obnovu klášterní zahrady a rekonstrukci sklepních prostor na Literární kavárnu," uvedl ředitel YMCA Filip Hušek. Historické stavbě pomůže i Fond obnovy areálu kláštera. Vznikl u Komunitní nadace Euroregionu Labe (KNEL). "Bude shromažďovat peníze v dlouhodobějším časovém horizontu pro finančně náročnější investice," potvrdila Kateřina Niklová z KNEL. Prosklená kasa je zpět v kostele sv. Vojtěcha, veřejná sbírka končí příští rok. Sdružení chce i díky ní sehnat 300 tisíc korun, aby mohla začít 1. etapa prací v zahradě a ve sklepě. "Na sbírkovém kontu YMCA je přes 19,5 tisíce korun. Poprvé lze přispět na oživení kulturní památky na Zelený čtvrtek v rámci Benefičního velikonočního koncertu v kostele sv. Vojtěcha," řekl Hušek.
Dominikánský klášter užívá YMCA Ústecký deník | 18.3.2006 | rubrika: SD magazín | strana: 41 Na článek z minulého týdne o veřejných sbírkách navazuje i dnešní stať o ústeckém kostele sv. Vojtěcha a přilehlém dominikánském klášteře, jehož budoucnost se již odvíjí podle přesně zpracovaného plánu. Fond obnovy areálu kláštera byl slavnostně založen 1. 12. 2005 a jeho cílem je získávat a shromažďovat finanční prostředky od právnických a fyzických osob, které mají zájem podílet se na revitalizaci a obnově klášterní zahrady i rekonstrukci klášterního sklepa, kde má časem vzniknout nová Literární kavárna. Celý areál má ve své správě sdružení křesťanské mládeže YMCA v Ústí n. L. (ředitel Filip Hušek), které je spolu s firmou CoProSys s.r.o. zakladatelem fondu; jeho administrátorem je komunitní nadace Euroregionu Labe. Číslo účtu pro příjem vkladů je 15769963/0300, var. symbol 9016. Vraťme se však ještě na chvíli do historie. Pokud toužíte po "kulatějším" letopočtu, pak můžeme posloužit rokem 1186, kdy tady český kníže Bedřich I. provdal svou dceru za syna míšeňského markraběte Oty. Nejstarší ústecký kostel byl tehdy součástí hradu; první samostatná zpráva o něm pochází až z roku 1342. V 15. stol. byl kostel sv. Vojtěcha označován jako "český" a přijímalo se zde pod obojí. Dominikáni přišli v roce 1617 a skoro sto let užívali gotickou stavbu; barokní areál vybudoval až v letech 1704-1734 litoměřický stavitel Octavio Broggio. Další stavební činnost probíhala před koncem poloviny 19. století v souvislosti s rušením městského opevnění a interiér kostela byl restaurován ještě v letech 1928-30. Není snad ani nutno zdůrazňovat, že byl v naprostém pořádku, i když roku 1945 v blízkosti kostela padaly bomby. Až v 50. a 60. letech 20. století došlo k jeho devastaci (chrám byl mj. využíván jako sklad pneumatik), větší část mobiliáře odešla do nenávratna a nakonec zbyly jen holé zdi. Ústečtí ultralevičáci ovšem navrhovali jeho demolici. Naštěstí se v klášteře
usídlilo Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, které jej spolu s projektanty SURPMO velmi citlivě adaptovalo. Vstupní dveře např. vyřezal podle návrhů Miroslava Houry bývalý osecký mnich František Andrýs. Do roku 1971 byl adaptován i kostel, bohužel již jen jako Výstavní a koncertní síň Bedřicha Smetany - jedním z mála normalizačních pozitiv byla instalace nových špičkových varhan z Krnova. Na přilehlou klášterní zahradu se už nedostalo, přestože architekt ing. Pavel Hušek vypracoval v roce 1973 projekt a připravil jej k realizaci. V roce 1996 památkáři celý areál odevzdali zpět církvi. Do kostela se zatím vrátil rozměrný oltářní obraz "Glorifikace sv. Vojtěcha" (500 x 200 cm) od děčínského rodáka Benedikta Kerna (17041777), který v roce 1755 objednal převor Štěpán Franzl za honorář 200 dukátů.
Peníze od zaměstnanců pivovaru pomohly koupit dětem stavebnice Deník Lučan | 23.3.2006 | rubrika: Lounsko, Žatecko a Podbořansko | strana: 17 | autor: (jon, kas) Louny, Ústí - Firma Drinks Union a její zaměstnanci nashromáždili ve fondu Občanská volba 160 tisíc korun. Peníze byly následně rozdělené na čtyři projekty. Část financí získala speciální mateřská škola v Lounech. Bylo to vůbec poprvé, kdy šly prostředky z tohoto fondu do zařízení v okrese Louny, potvrdil Martin Jonáš, mluvčí Drinks Union Ústí nad Labem. Ta provozuje i lounský pivovar. "Přispěli jsme tam 36 tisíci korunami na nákup celodřevěných dětských stavebnic, které pomáhají při rozvoji dítěte," uvedl Michal Tomev z výboru Občanské volby. Peníze dosud zaměstnanci předali do Masarykovy nemocnice a Speciální mateřské školy v Lounech. "Jsme za tento dar velmi rádi. Šlo o největší částku, kterou naše mateřská škola od dárců dostala. Děti stavebnice dennodenně používají při hře i sportování," řekla ředitelka speciální mateřské školy Zdeňka Neudertová. Další peníze šly na terapii prováděnou s pomocí psa do jedné z mateřských škol v Ústí nad Labem, do ústecké Masarykovy nemocnice a pro Registr dárců kostní dřeně ve Fakultní nemocnici v Plzni. Do sbírky Občanská volba, kterou spravuje Komunitní nadace Euroregionu Labe, pravidelně každý měsíc přispívá téměř 300 zaměstnanců společnosti Drinks Union, což je více než polovina z celkového počtu lidí pracujících ve firmě. Drinks Union je česká nápojová skupina, zastřešuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře.
Peněžní dary pomohou hlavně dětem, třeba pro canisterapii Právo | 30.3.2006 | rubrika: Ústecký kraj | strana: 11 | autor: Rudolf Prchal Desítky tisíc korun, které věnovali zaměstnanci ústecké společnosti Drinks Union, opět pomohou potřebným. Zaměstnanci vloni vložili do svého fondu Občanská volba téměř 79 000 korun. Stejnou částkou pak přispěla samotná firma. Celkem tak na čtyři konkrétní projekty zaměstnanci a firma přispějí sumou téměř 160 000 korun. „Zaměstnanci rozhodli, že největší část - téměř 43 000 korun -věnujeme na canisterapii v jedné z mateřských škol v Ústí nad Labem. Peníze tak, vůbec poprvé, pomohou dětem při speciální terapii se psem,“ informoval Právo Michal Tomev z výboru Občanská volba společnosti Drinks Union. Shodně, více než 39 000 korun, získá dětská jednotka intenzívní péče v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem a Registr dárců kostní dřeně ve FN v Plzni. „V Masarykově nemocnici zkompletujeme vybavení, které jsme financovali již v minulých letech. Tentokrát půjde o pacientské stolky k lůžkům,“ upřesnil Tomev.
Zbylých zhruba 36 000 korun ze sbírky poputuje do speciální mateřské školy pro mentálně a tělesně postižené v Lounech. Tady přispějí na nákup celodřevěných dětských stavebnic, které pomáhají při rozvoji dítěte. Peníze dosud zaměstnanci předali do Masarykovy nemocnice a Speciální mateřské školy v Lounech. „Jsme za tento dar velmi vděční. Šlo o největší částku, kterou kdy naše mateřská škola od dárců dostala. Děti stavebnice dennodenně používají při hře i sportování,“ prohlásila ředitelka speciální mateřské školy Zdeňka Neudertová. Do sbírky Občanská volba, kterou spravuje Komunitní nadace Euroregionu Labe, pravidelně každý měsíc přispívá téměř 300 zaměstnanců společnosti Drinks Union, což je více než polovina z lidí pracujících ve firmě. Díky nim již v minulosti byly například zařízeny dva pokoje na dětské jednotce intenzívní péče v ústecké nemocnici.
Mladí mohou své plány uskutečnit Deník Litoměřicka | 18.4.2006 | rubrika: Litoměřicko | strana: 18 | autor: PETR WEIKERT Dárcovský fond Hennlich pro ně má čtyřicet tisíc Grant ve výši 5 000 korun je možno žádat pro projekt z oblasti ekologie, kultury, vzdělávání, sportu či sociální oblasti. Litoměřice - Čtyřicet tisíc korun je připraveno pro mladé lidi, kteří žijí či studují v Litoměřicích a chtějí realizovat své plány, na něž jim chybí prostředky. Ty mohou sehnat v Dárcovském fondu Hennlich, jehož grantové kolo se právě rozjelo. "Na každý projekt je možné z fondu získat pět tisíc korun, přičemž jeden subjekt může žádat i o podporu pro více projektů," uvedl jednatel společnosti Hennlich Pavel Šumera. Témata projektů nejsou přesně ohraničena, mohou se pohybovat v oblasti ekologie, kultury, vzdělávání, sportu či sociální oblasti. Zástupci Komunitní nadace Euroregionu Labe jsou schopni mladým pomoci s formulací projektu a podáním žádosti. "Důležité je, aby se mladí nebáli požádat o podporu. Administrativní proces není složitý, formuláře jsou dostupné na našich webových stránkách i stránkách společnosti Hennlich," uvedla Kateřina Niklová z komunitní nadace. Uzávěrka přihlášek je 31. května. Formuláře přijímá komunitní nadace v Ústí, lidé je mohou podávat i do sídla litoměřické společnosti. Úspěšné projekty budou vyhlášeny v polovině června, na realizaci budou mít vítězové téměř rok. Letošní rok je již druhým, kdy bylo grantové kolo vyhlášeno. Vloni fond podpořil celkem čtyři projekty.
V Litoměřicích rozdají peníze na podporu aktivit pro mladé ČRo - sever.cz | 19.4.2006 | rubrika: sever / portal | strana: 0 | autor: Miroslav Zimmer Dárcovský fond Hennlich v Litoměřicích, který si dal do vínku podporu aktivit mladých lidí, vyhlásil spolu s Komunitní nadací Euroregionu Labe další kolo projektů. Zájemci se v něm mohou ucházet o celkem čtyřicet tisíc korun. Je to trojnásobek částky vložené do fondu při jeho loňském vzniku. Mladí lidé od patnácti do dvaceti pěti let, kteří žijí či studují v Ltm, mohou na každý projekt získat až pět tisíc korun oproti loňským třem tisícům. Společnost tak podle jednatele Pavla Šumery reagovala na zájem o fond. Kateřina Niklová z Komunitní nadace uvedla, že témata projektů zůstávají. Je to ochrana životního prostředí, zlepšení podmínek provozu na silnicích, kultura, sportovní aktivity, vzdělávání či pomoc sociálně slabým. Uzávěrka je do konce
května, vyhodnocení pak v polovině června. Na realizaci budou mít vítězové téměř rok. Loni podpořil fond celkem čtyři projekty.
V Matýsku chtějí novou hernu Deník Litoměřicka | 27.4.2006 | rubrika: Litoměřicko | strana: 14 | autor: (tuc) Roudnice nad Labem - Až přidělení finančních prostředků z grantu komunitní nadace Euroregionu Labe může odstartovat plánované vybudování nové herny v roudnickém mateřském centru Matýsek. Ta by měla být maminkám s dětmi k dispozici nejdříve v září. "Zažádali jsme o dvacet tisíc korun na potřebné vybavení. Zda finance dostaneme, či nikoliv, budeme vědět zhruba v červnu," konstatovala Jana Štronerová, předsedkyně Občanského sdružení Matýsek. Nyní dochází v centru k omezení provozní doby, neboď ve slunečných dnech, hlavně odpoledne, se maminky s dětmi pohybují především venku a hojně využívají především prostorů zahrady u Domu dětí a mládeže Trend. "Dopoledne je zájem stále velký, ale odpoledne bude otevřeno jen od 16 do 17 hodin," informovala rodiče Štronerová.
U radnice se sejdou maminky s kočárky Deník Směr | 16.5.2006 | rubrika: Teplicko | strana: 16 | autor: EVA STIEBEROVÁ Teplice - Občanské sdružení Nová ves se připojilo k celorepublikové kampani s názvem "Jak se žije maminkám s kočárky." Také V Teplicích se maminky s kočárky i handicapovaní lidé, kteří jsou nuceni zdolávat nástrahy města na vozíčku či o berlích, mohou zítra připojit k průvodu, jehož start je v 10 hodin u radnice na náměstí Svobody. "Prostřednictvím této akce chceme zástupce města a občany, kterých se tato problematika týká, upozornit na místa v Teplicích, která jsou pro maminky s kočárky a handicapované občany špatně přístupná," vysvětluje Hana Uhríková, členka Rady Sítě mateřských center v ČR a spoluzakladatelka Občanského sdružení Nová ves. Zároveň zdůrazňuje, že nejde o protest, neboť problémy s chodníky, zastávkami MHD a nezakrytými kanály "její" občanské sdružení řeší s teplickým magistrátem už od roku 1998 a byl to jeden z důvodů jeho vzniku. "Přístup úředníků magistrátu k těmto otázkám je vstřícný a situace na sídlišti Nová ves se hodně zlepšila. Chápeme, že vše se řeší postupně a kvitujeme, že střed města je bezbariérový, ale stále je co napravovat," dodává Hana Uhríková. Připravovaná trasa průvodu vede středem města a pokračuje k Mateřskému centru Větrník. Ke kampani byli přizváni všichni zastupitelé, svou účast potvrdil primátor Jaroslav Kubera. "Ing. Kohlíček se mnou celou trasu absolvoval v předstihu, protože námi navržený termín mu nevyhovoval." Akci vyhlašuje Síť mateřských center v ČR a OS Nová ves se k ní připojilo v rámci projektu Komunitní život na Teplicku, podporovanému Komunitní nadací Euroregionu Labe. REPUBLIKOVÁ KAMPAŇ * maminky s kočárky a handicapovaní se mohou zítra zúčastnit průvodu, který startuje v 10 hodin u radnice na náměstí Svobody * akci organizuje Občanské sdružení Nová ves * primátor Kubera potvrdil svoji účast
Nadace po diskuzi rozdávala peníze Ústecký deník | 18.5.2006 | rubrika: Ústecko | strana: 17 | autor: (dts) KRÁTCE Ústí nad Labem - Devět tisíc korun rozdělila včera mezi tři studenty, vítěze soutěže "Jsme odlišní a přede jiní" na téma euroobčanství, Komunitní nadace Euroregionu Labe. Štědrá byla na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně po veřejné diskuzi na téma Euroobčanství. Vítězové Eliška Dubská, Zuzana Gyssiová a Martin Matějček jsou ze čtvrtých ročníků Gymnázia Jateční.
Litoměřice - Live city jsi ty Veřejná správa | 18.5.2006 | rubrika: Zpravodajství | strana: 6 | autor: -mřMladí lidí, žijící nebo studující v Litoměřicích, se mohou hlásit se svými projekty o granty z Rádcovského fondu Hennlich. Druhé grantové kolo vyhlásili zástupci litoměřické firmy a Komunitní nadace Euroregionu Labe, která prostředky fondu spravuje. K tematickým okruhům patří kultura.ochrana životního prostředí, sportovní aktivity, vzdělávání, pomoc sociálně slabým, zlepšení podmínek provozu na silnicích. Maximální výše na jeden projekt je stanovena na pěti tisíc korun, avšak jeden žadatel může přihlásit několik projektů. Termín uzávěrky je 31. května.
Firma rozdá neziskovkám z Ústí a Děčína 40 tisíc Ústecký deník | 1.6.2006 | rubrika: Ústecko | strana: 16 | autor: (dts) Povrly - Společnost Měď Povrly podpoří také v letošním roce obecně prospěšné projekty neziskových organizací na Ústecku a Děčínsku. Firma to včera stvrdila podpisem smlouvy s Komunitní nadací Euroregionu Labe (KNEL). Za dárcovskou společnost podepsal uvedený závazek její generální ředitel Ladislav Plinta, za partnery z nadace ředitel KNEL Tomáš Krejčí. Měď Povrly v minulém roce u Komunitní nadace Euroregionu Labe založila svůj dárcovský fond. "Letos tato společnost uvolnila 40 tisíc korun na podporu sedmi zajímavých a důležitých veřejně prospěšných projektů," uvedla Kateřina Niklová, manažerka nadace pro vztah s dárci. Všech sedm podpořených neziskových organizací bude své projekty realizovat v průběhu roku 2006.
V centru Ústí vyroste zahradní koutek Ústecký deník | 9.6.2006 | rubrika: Ústecko | strana: 16 | autor: PETRA FLEKOVÁ Ústí nad Labem - Centrální obvod poskytne Křesťanskému sdružení mladých lidí Ymca příspěvek 150 000 korun na výstavbu dětského koutku Rolnička v zahradě kláštera sv. Vojtěcha. "Hlavním cílem projektu je nabídnout rodičům možnost relaxace a dětem zajistit bezpečné hraní venku," řekl starosta Radek Vonka s tím, že stavba splní i přísné podmínky Evropské unie. Náklady dosáhnou 264 054 korun. Ymca bude z vlastních zdrojů investovat zhruba čtvrtinu, další příspěvky získala od Českého Telecomu a Komunitní nadace Euroregionu
Labe. "Jelikož už máme povolení, začali jsme s prvními úpravami terému," uvedl ředitel sdružení Filip Hušek. V průběhu měsíce by měly být instalovány atrakce pro děti, oficiálně pro veřejnost bude koutek uveden do provozu v září. Zájemcům bude k dispozici denně od 8.30 do 12.00 a od 14.00 do 18.00 hodin. "Rodiče s dětmi budou mít možnost se v centru města společně setkávat, pro jejich ratolesti bude k dispozici řada aktivit," slíbil Hušek.
Velvyslanec USA pomůže sehnat nové investory Ústecký deník | 14.6.2006 | rubrika: Ústecko | strana: 14 | autor: PETRA FLEKOVÁ Zástupce Spojených států v České republice William J. Cabaniss je s rozvojem Ústeckého kraje nadmíru spokojen Na závěr pracovní návštěvy se zúčastnil i první benefiční večeře pořádané Komunitní nadací Euroregionu Labe. Ústí nad Labem - Na pracovní návštěvu s představiteli kraje a zástupci místních firem přijel včera do Ústí americký velvyslanec William J. Cabaniss. Tématem diskusního setkání byla především kvalita podnikatelského prostředí v regionu a možnosti ekonomického rozvoje kraje. "V rámci těchto návštěv regionů diskutujeme se zástupci politické, ekonomické a vzdělávací sféry o tom, jak podpořit zlepšování obchodního prostředí v České republice," upřesnil Cabaniss s tím, že kromě podnikatelských aktivit bude úsilí Americké obchodní komory v regionu směřovat také do oblasti vzdělání. "Vzdělávací systém je totiž nutné nastavit tak, aby produkoval kvalifikované lidi pro konkrétní podniky a nikoli pro kolonky na úřadu práce," doplnil hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc. Během pracovního oběda pak měli zástupci jednotlivých sfér příležitost vyměnit si řadu myšlenek a názorů. "Mluvili jsme také o příchodu nových investrorů do průmyslové zóny v Předlicích, kteří by se měli zaměřit především na hi-tech technologie," uvedl náměstek ústeckého primátora Jan Kubata. Od poslední návštěvy v roce 2004 se podle jeho názoru v regionnu leccos změnilo. "Vývoj v Ústeckém kraji na mě udělal skutečně velký dojem," pochválil Cabaniss. "Je ale vždy co zlepšovat, aby se vztahy mezi danými subjekty nadále prohlubovaly a rozvíjely," dodal. V závěru návštěvy Ústí nad Labem přijal americký velvyslanec také pozvání na první benefiční večeři pořádanou Komunitní nadací Euroregionu Labe. "Výtěžek z této akce půjde na navýšení základního jmění nadace, jejíž hlavní aktivitou je poskytování příspěvků potřebným organizacím a jednotlivcům," uvedl ředitel Komunitní nadace Tomáš Krejčí.
V klášterní zahradě vznikne dětský koutek Rolnička Právo | 20.6.2006 | rubrika: Ústecký kraj | strana: 12 | autor: Rudolf Prchal Radní městského obvodu Ústí nad Labem-město se na základě žádosti ústeckého Křesťanského sdružení mladých lidí YMCA (garant projektu) rozhodli poskytnout finanční příspěvek 150 000 korun na vybudování dalšího dětského koutku v centru města. Jeden již je zprovozněn v Dlouhé ulici za cukrárnou Barborka a o jeho využívání je velký zájem. „Bude se jednat o zahradní koutek Rolnička v klášterní zahradě v centru města. Hlavním cílem tohoto projektu je nabídnout rodičům možnost oddechu a relaxace a dětem zajistit bezpečné hraní venku. Realizace projektu dětského koutku by měla být na ploše 70 metrů
čtverečních a navíc bude splňovat i přísné podmínky Evropské unie,“ informoval Právo Radek Vonka (ODS), starosta centrálního městského obvodu. Celkové náklady na tuto akci činí 264 054 korun. Z vlastních zdrojů bude sdružení investovat 69 054 korun, další příspěvek ve výši 40 000 korun poskytne Český Telecom a pět tisíc korun Komunitní nadace Euroregionu Labe. Dětský sportovní koutek bude součástí Mateřského centra Pohádka. Pro hřiště budou využity prostory klášterní zahrady, která svou polohou je vhodným místem právě pro tento dětský areál. Centrum bude otevřeno pro klienty Mateřského centra Pohádka a samozřejmě i pro širokou veřejnost v rámci provozní doby mateřského centra a Klubu Freestyl denně od 8.30 do 12 hodin a od 14 do 18 hodin s přístupem přes mateřské centrum. V budoucnu se počítá i s přístupem přímo z centra města. „Navržený finanční příspěvek bude ještě předložen ke schválení na jednání Zastupitelstva městského obvodu Ústí nad Labemměsto,“ doplnil Vonka.
Nadace pomohla autistům, poradně i festivalu Ústecký deník | 21.6.2006 | rubrika: Ústecko | strana: 15 | autor: RADEK STRNAD Ústí nad Labem - Částku 5 až 20 tisíc korun dostalo 15 neziskových organizací z Ústí, Děčína a Litoměřic od Komunitní nadace Euroregionu Labe (KNEL). Ta mezi mladé a začínající neziskovky rozdělila 192,5 tisíce korun a podpořila tak jejich veřejně prospěšné projekty. "Upřednostnili jsme organizace, které vznikly během posledních 2 let a jejichž roční rozpočet nepřesahuje 1 milion korun," uvedl Petr Veselý, grantový manažer KNEL. O peníze se hlásilo 54 projektů 48 organizací. Ty vítězné jsou zaměřeny na různé aktivity, od kultury a umění, přes sociální služby až k životnímu prostředí. Odstartují 1. července 2006, skončí rok poté. Ústečané se mohou těšit na umění, do ulic města jej dostane nezávislé sdružení autorů Anymous Art. Rozhlednu na Vlčí hoře zrekonstruuje Klub českých turistů z Krásné Lípy, na Litoměřicku bude -v rámci projektu Paper University - pracovat metodami našich předků občanské sdružení Dílna ručního papíru. Zde půjde zároveň o ekologickou recyklaci," řekl Veselý. Nadšenci z Teplic se chystají chránit sovu pálenou. Z Ústí uspěli pořadatelé 2. literárního festivalu ULF, který se uskuteční na podzim v Činoherním studiu. Plnou částku, 20 tisíc korun, dostalo Sdružení rodičů autistických dětí APLA Severní Čechy. KNEL podpořila jeho projekt, zahrnující besedy s odborníky i informační materiály pro veřejnost. Poradna pro mezilidské vztahy za 13,5 tisíce udělá sérii přednášek Muž z Marsu a žena v Venuše. "Cílem je odbourat společensky zažité představy o rolích žen a mužů ve společnosti," vysvětlila Lucie Nováková, pracovnice poradny. "Neziskovky mají často zajímavé nápady, úroveň některých projektů ale bývá horší," povzdychla si Kateřina Niklová z KNEL. Upozornila, že kvalitní nepodpořené projekty neskončily v koši, ale v zásobníku projektů. "Ten nabízíme firmám, s nimiž spolupracujeme. Naši dárci si mohou ze zásobníku vybrat projekt, který se jim líbí a podpořit jej," dodala Niklová. Neziskovky dostaly 192 tisíc korun * Komunitní nadace Euroregionu Labe podpořila 15 organizací z Ústí, Teplic, Děčína, Litoměřic. * Z Ústí pomohla sdružení Oberig, Poradně pro mezilidské vztahy, 2. Ústeckému literárnímu festivalu, časopisu Zrcadlo duševně nemocných klientů Fokusu, mateřskému centru Sluníčko, akčnímu umění i rodičům dětí s autismem.
Podporu získalo Dubíčko Deník Směr | 22.6.2006 | rubrika: Teplicko | strana: 15 | autor: (ot) Dubí - Do jedenáctého otevřeného grantového kola, zaměřeného na podporu veřejných projektů malých a začínajících neziskových organizací, se jich z oblasti Euroregionu Labe přihlásilo 48. Komunitní nadace Euroregionu Labe podpořila 15 projektů finanční částkou ve výši 192 500 korun. Mezi vítězné projekty se dostalo i občanské sdružení Dubíčko, které na projekt Hravá ekologie získalo příspěvek 10 000 Kč. Základem projektu je příprava a realizace souboru akcí pro neorganizované děti z Teplicka se zaměřením na životní prostředí a jeho ochranu. "V případě 11. otevřeného grantového kola platí, že poptávka převyšuje nabídku. Ke dni uzávěry jsme obdrželi 54 žádostí, v součtu neziskové organizace poptávaly 1 milion korun. Bohužel nadace mohla podpořit pouze 20% žádostí," uvedla manažerka Kateřina Niklová.
Mladí mají peníze na plány Deník Litoměřicka | 28.6.2006 | rubrika: Litoměřicko | strana: 15 | autor: PETR WEIKERT Litoměřice - Celkem sedm projektů, které podporují aktivity mladých lidí žijících či studujících v Litoměřicích, podpořil v rámci programu "Litoměřice - Live city jsi ty" Dárcovský fond Hennlich. Fond, který před rokem založila litoměřická společnost Hennlich Industrietechnik při Komunitní nadaci Euroregionu Labe rozdělil téměř 35 tisíc korun. Zbylých více než pět tisíc korun z celkové částky určené na 2. grantové kolo projektu zůstane pro podporu projektů v dalších letech. Grantový výbor fondu rozhodl, že po pěti tisících korunách, tedy maximální částku, dostane celkem šest projektů. Jde o Dětské zastupitelstvo města Litoměřice, Klub ochotníků a přátel loutkového divadla, pořadatele Mistrovství ČR ve footbagu, litoměřický oddíl ledního hokeje ji získá na pořádání vánočního turnaje pro mladé hokejisty a Pavel Hlušicka na podporu vydání hudebního CD. Celkem 4 600 korun pak získá FK Litoměřice na uspořádání turnaje pro mladé fotbalisty. Podpory se dočkal i projekt Žonglovací společnost. "Žonglování je pro mě určitou formou relaxace. Mělo by se tak dostat i do povědomí společnosti, kde je zakořeněno spíše jako umění, které patří do cirkusu," uvedl Miroslav Kaška, který včera projekt představil. Cílem projektu bude postupně naučit jeho účastníky žonglování a předvést pak sérii vystoupení. "Ve druhém roce života fondu se sešlo více žádostí než loni, za což jsem samozřejmě rád. Líbí se mi, že projekty jsou skutečně různorodé i od jednotlivců či neformálních skupin. Potvrzuje to smysluplnost našeho fondu," řekl Pavel Šumera, jednatel Hennlich Industrietechnik.
Nadace uspořádala první benefiční večeři Lobby | 29.6.2006 | rubrika: Maecenas | strana: 11 Komunitní nadace Euroregionu Labe uspořádala 13. června na zámečku Větruše první benefiční večeři, na kterou přijal pozvání velvyslanec Spojených států amerických v Praze Jeho Excelence William J. Cabaniss a další významní představitelé regionu zejména z
podnikatelské sféry. Výtěžek z benefiční večeře půjde na navýšení základního jmění Komunitní nadace. „Benefiční večeře jsou zejména ve Spojených státech amerických velmi oblíbené, protože se při nich setkávají významní představitelé města nebo regionu, ti svou účastí na benefiční večeři demonstrují svou podporu jak dobročinnosti obecně, tak i konkrétní neziskové organizace, v jejíž prospěch výtěžek z benefiční večeře jde. Neméně důležitý je i rozměr lidský, tedy příležitost potkat se se zajímavými lidmi a významnými osobnostmi. Proto jsme se rozhodli přenést tento motiv i do našeho regionu a uspořádat první benefiční večeři, na niž přijal pozvání velvyslanec Spojených států amerických Jeho Excelence William J. Cabaniss,“ uvedl Tomáš Krejčí, ředitel Komunitní nadace. Hlavní aktivitou Komunitní nadace Euroregionu Labe je poskytování příspěvků (grantů) potřebným organizacím a jednotlivcům v euroregionu Labe, tj. na Děčínsku, Litoměřicku, Teplicku a Ústecku. Jedná se přitom o podporu projektů z nejrozmanitějších oblastí lidské činnosti, od oblasti sociálně-zdravotní, přes oblast kultury a umění, vzdělávání až po oblast životního prostředí. Podpora těchto projektů probíhá v tzv. otevřených grantových kolech, ve kterých jsou transparentně a kvalifikovaně vybrány ty nejlepší projekty, pro které se podaří zajistit prostředky. Neméně významným úkolem Komunitní nadace je dbát na její stabilitu a dlouhodobou udržitelnost navyšováním základního jmění, jehož výnosy jsou využívány ve prospěch potřebných. Komunitní nadace Euroregionu Labe Jedná se o nevládní neziskovou organizaci, která usiluje o otevřené lidské společenství a zlepšování podmínek života v euroregionu Labe. Za třináct let své činnosti Komunitní nadace Euroregionu Labe (bývalá Komunitní nadace Ústí nad Labem) podpořila více než 350 projektů v celkové hodnotě přes 12 mil. Kč v oblastech sociálních služeb, životního prostředí, kultury a umění, vzdělávání a lidských zdrojů. Více na www.komunitninadace.cz.
Na nádraží se objeví drezíny a kuriozity Ústecký deník | 3.7.2006 | rubrika: Ústecko | strana: 14 | autor: (dts) Zubrnice - Malé nádraží, na němž před 31 lety vznikal film Páni kluci, bude od 6. července po tři dny patřit Setkání historických drezín a jiných kolejových kuriozit. Akci pořádá spolek nadšenců Zubrnická museální železnice (ZMŽ), podpoří ji Komunitní nadace Euroregionu Labe, Česko-německý fond budoucnosti a další. Mediálním partnerem je Ústecký deník. "Vlastní akce pro veřejnost začíná ve čtvrtek 6. července a potrvá do sobotního odpoledne 8. července," uvedl Radek Kubala, člen ZMŽ. Na každý den jsou v plánu komentované přehlídky vozidel v 10.15 a 14.30 hodin. Výjimkou je pátek, kdy čeká návštěvníky i noční přehlídka od 21.30 hodin. Čas před ní bude krátit živá hudba, autobus zpět do Ústí je zajištěn. V předváděném konvoji bude na 20 pojízdných drážních vozidel, drezín a kolejových kuriozit. "Ostatní neprovozní vozidla budou jen vystavena bez představení," upozornili pořadatelé.
Umělec varoval před chemií Ústecký deník | 12.7.2006 | rubrika: Ústecký kraj | strana: 2 | autor: (dts)
Ústí nad Labem - Bílý plášť, rouška na ústech, nad hlavou černá rukavice. Tak upozorňoval včera plzeňský umělec a performer Anym 2 na nebezpečí chemických provozů v centru Ústí. "Obyvatelé tu mají permanentní strach," soudil. "To je kvůli tomu úniku chloru z chemičky?," ptaly se dívky, které potkal na železničním mostě. "Je divnej," tvrdila na Západním nádraží žena z Děčína. "Protestuje kvůli zdravotnictví, nebo špatnému vzduchu," hádala. V Ústí je umělec čtyři dny. U magistrátu ale "narazil", když proti akci Slzy zasáhla městská policie (MP). Musel zpět do kašny vylít vodu, kterou nabral do sáčků z igelitu. "MP se tak stala součástí mé performace," řekl. Akce Anyma 2 podpořila Komunitní nadace Euroregionu Labe, umělec tvoří i v zahraničí. "Venku lidé podobné akce znají, v ČR se často tváří, jako bych jim ubližoval. U nás je tedy i vychovávám," přiznal.
Vlk pronikl mezi bezdomovce Ústecký deník | 13.7.2006 | rubrika: Ústecko | strana: 13 | autor: RADEK STRNAD Ústí nad Labem - Návštěvníci tržnice včera nevěřili vlastním očím. U stolku s bezdomovci jedl kuře a pil pivo vlk. Hlavu z krabice od bot, na sobě pracovní oblek. Tak vyšel mezi sociálně slabé Anym 2, umělec a performer z Plzně. V Ústí šokoval i v pondělí, kdy mu strážníci nařídili vrátit vodu ze sáčků do kašny u úřadu. Proč se člen uměleckého sdružení Anymous, jehož akce podpořila Komunitní nadace Euroregionu Labe, rozhodl jít mezi bezdomovce? "Zajímalo mě, jak rychle mě přijmou. A jestli jim jako vlk nebudu vadit," řekl. Zabodoval díky kuřecí pečínce, kterou dal "do placu." Hned se na ni vrhlo 6 lidí, sedět zůstal jen bezdomovec František Vereš, podle ostatních ex policista. "Kuře je lepší než pes na česneku," smál se. "Je to recese," hodnotil chování performera a zahrál na harmoniku. "Někdo dal bezdomovcům kuře? To se mi líbí! I já dal dnes bezdomovci 20 korun, úplně se chudák klepal. Sám vím co to je mít absťák," řekl Josef Haruda. "Že tu ten umělec protestoval proti chemii? Tak to mě naštval. V chemičce jsem dělal řadu let, nedám na ni dopustit," dodal.
O hodiny pečuje údržbář z daleka - z jižní Afriky Deník Lučan | 18.8.2006 | rubrika: LOUNSKO, ŽATECKO, PODBOŘANSKO | strana: 17 | autor: (kas) Krásný Dvůr - Přes 65 tisíc korun obdržel obecní úřad v krásném Dvoře od Komunitní nadace Euroregionu Labe - Tmobile na údržbu tamního kostela. Peníze jsou určené na opravu fasády a natření věže kostela, což vzhledem k náročnosti provedou horolezci. "Před časem část kostela natřeli hasiči, jejich výšková technika ale výš nedosáhne," uvedl místostarosta František Kuna. Plánuje se také úprava věžních hodin, které se nyní musejí denně natahovat. Obecnímu úřadu se nabídl práci provést Pavel Kučera, jenž nyní žije v jižní Africe. Už loni zajistil seřízení ciferníků tak, aby všechny ukazovaly stejný čas. "Po úpravě by se seřizování dělo automaticky," doplnil místostarosta.
Matýsek rozšíří své aktivity Deník Litoměřicka | 18.8.2006 | rubrika: Litoměřicko | strana: 19 | autor: (tuc) Roudnice n. L. - Roudnické mateřské centrum Matýsek určené maminkám funguje o prázdninách jen ve středu odpoledne. Již se však připravuje na plné zahájení zářijového provozu, zpestřeného o řadu novinek. "Chceme například rozšířit večerní aktivity o aerobik či výtvarné kurzy. Přibýt by měl i kurz angličtiny pro maminky i děti, masáže kojenců, hlídání dětí, poradna psychologa nebo počítačové kurzy, neboť tu nově máme připojení na internet," konstatovala vedoucí Občanského sdružení Matýsek Jana Štronerová. Sdružení se podařilo získat více peněz na provoz centra. S přispěním komunitní nadace Euroregionu Labe tak mohla být dokončena nová podpůrná herna. O provoz se stará člověk, jehož mzdu hradí úřad práce.
Operátor rozdělí dva miliony Deník Lučan | 19.8.2006 | rubrika: Lučan | strana: 13 | autor: (zpp) Louny - Bezmála dva miliony korun rozdělí Fond TMobile mezi neziskové organizace v lounském okrese. Do grantového programu se letos přihlásilo 93 projektů z regionu. V rámci okresu hodnotitelé vybrali 28 úspěšných projektů, mezi které rozdělí 1,99 milionu korun. "Symbolické šeky na získané částky budou předány v úterý," sdělila Kateřina Niklová, manažerka pro vztah s dárci Komunitní nadace Euroregionu Labe. Více než 63 tisíc korun získal například žatecký dětský domov na vlastivědně poznávací výlety pro děti. Na chráněný venkovní prostor, sloužící k odpočinku a hrám rodičů s dětmi získal Dům dětí a mládeže Postoloprty sto tisíc. Prostředky poputují také například do rozšíření lounského baseballového hřiště, na výstavbu hřiště v Pnětlukách či Svazu tělesně postižených v Podbořanech. Granty pomohou především při budování a úpravě hřišť, renovaci památek nebo při začleňování zdravotně postižených lidí do běžného života.
Nejvíce peněz míří na Lounsko Mladá fronta DNES | 28.8.2006 | rubrika: Severní Čechy | strana: 2 | autor: (tka) Severní Čechy - Miliony korun letos dostanou na severu Čech desítky neziskových organizací prostřednictvím Komunitní nadace Euroregionu Labe. Největší částka, dva miliony korun, zamířila do okresu Louny. Peníze plynou z grantů nadnárodní společnosti T-Mobile. "Česká republika je pilotním programem pro rozdělování peněz. My je umíme vydělat, vy zase umíte vymyslet projekty," uvedl při předávání symbolických šeků neziskovým organizacím Petr Hermann z T-Mobilu. Kromě lounského okresu dostávají peníze už jen neziskové organizace v Praze a v okolí Hradce Králové. Vybrat nejlepší projekty pomáhá právě nadace Euroregionu Labe. Téměř 64 tisíc korun dostal Dětský domov v Žatci. Díky nim pojedou na výlety. "Pro naše děti jsou velkou vzácností i výlety do okolí, natož do jiných okresů," řekla ředitelka domova Jaroslava Kohoutová.
Už podruhé pomohou peníze zvelebit Ústav sociální péče Tuchořice. Tentokrát dostanou 110 tisíc. Loni ústav grant využil k dokončení malé zoologické zahrady, do které se chodí dívat nejen lidé z vesnice, ale i školy z nedalekého Žatce. Celkem dostalo peníze od T-Mobilu 28 organizací z lounského okresu. Desítky dalších projektů na Děčínsku, Litoměřicku, Ústecku a Teplicku pak podporuje nadace euroregionu. V Litoměřicích nadace pomůže vánočnímu hokejovému turnaji žáků. Patnáct tisíc korun dostane organizace, která se snaží na Teplicku a Litoměřicku zachránit ohroženou sovu pálenou. Kolem 50 tisíc míří na opravu historického hřbitova nebo muzeální železnici v Zubrnicích na Ústecku. Celkem letos nadace rozdělila již milion korun pro více než padesátku projektů.
Fond T-Mobile: Suprácká knihovna vítá první čtenáře mesec.cz | 7.9.2006 | strana: 0 Praha/Louny, 7. září 2006 – Beruška, na které se dá sedět i ležet, pohodlná sedadla a lehadla, barevné kapsáře s časopisy, magnetické tabule ve tvaru zvířátek, malované zástěny a další s fantazií pojaté, přesto praktické předměty čekají ode dneška na své čtenáře v Suprácké knihovně v ulici SNP v Lounech. Vybavení přišlo na 70 000 Kč. Městská knihovna tyto finanční prostředky pro vylepšení dětského oddělení získala z Fondu T-Mobile prostřednictvím Komunitní nadace Euroregionu Labe. „Letos jsme ve Fondu T-Mobile výrazně navýšili objem peněz určených pro neziskových sektor. Zatímco loni bylo v grantovém řízení rozděleno necelých 2,5 milionu korun, letos je to trojnásobek,“ konstatuje Martina Kemrová, tisková mluvčí společnosti, a dodává: „Na Lounsku bude z Fondu T-Mobile financováno celkem 28 projektů ve výši téměř 2 miliony korun.“ Do pobočky lounské Městské knihovny, ode dneška Suprácké knihovny, denně zavítá kolem padesátky dětských čtenářů. K dispozici je kromě knih i bohatý archiv CD-ROMů a počítače s přístupem na internet. „Výborná je také naše spolupráce s místními mateřskými, základními a středními školami, pro které pravidelně připravujeme knihovnické vzdělávací lekce,“ dodává Dagmar Bahnerová, ředitelka Městské knihovny. Suprácká knihovna bude otevřena v pondělí a pátek od 10 do 15.30 hodin a v úterý a ve čtvrtek od 10 do 17.30 hodin. Kromě udílení grantů z Fondu T-Mobile určených pro regiony, kde T-Mobile působí – tedy Lounsko, Královéhradecko a městská část Praha 11 – proběhl letos také 1. ročník Fondu TMobile pro zaměstnance. Ti mohli doporučit jakoukoliv neziskovou organizaci, jejíž činnost je jim sympatická, nebo ve které přímo sami pracují. Na základě tohoto doporučení pak příslušná organizace mohla přihlásit svůj projekt do grantového řízení. Kompletní seznam podpořených organizací a podrobné informace o úspěšných projektech naleznete na stránkách www.lepsisvet.cz a stránkách nadací www.nadacevia.cz a www.komunitninadace.cz.
Šance pro regiony Veřejná správa | 14.9.2006 | rubrika: Informace | strana: 9 | autor: -řeKomunitní nadace Euroregionu Labe vyhlašuje výzvu k předkládání projektů zaměřených na podporu veřejně prospěšných projektů v oblastech: Kultura a umění, Životní prostředí, Vzdělávání a lidské zdroje, Sociální služby, Volná témata. V grantovém kole budou podpořeny projekty splňující následující kritéria: Ve výběrovém řízení se lze ucházet o získání nadačního příspěvku na podporu projektů realizovaných pouze na území bývalých okresů Děčín, Litoměřice, Teplice a Ústí nad Labem.
Ve dvanáctém otevřeném grantovém kole budou rozdělovány prostředky pocházející z výnosů příspěvku Nadačního investičního fondu a z příspěvků místních dárců. Maximální výše nadačního příspěvku činí padesát tisíc korun. O příspěvek mohou zadat mohou všechny typy neziskových organizací registrované v České republice: občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, veřejnoprávní instituce, neziskové organizace zřizované obcemi a kraji, nadace a nadační fondy a církevní právnické osoby. Neziskové organizace zřizované obcemi či kraji a veřejnoprávní instituce (například obce a svazky obcí) mohou žádat o nadační příspěvek v maximální výši 50 procent z celkových nákladu projektu, nadace a nadační fondy mohou žádat pouze za předpokladu, že nejméně 80 procent žádaného příspěvku rozdělí dalším subjektům. Jeden subjekt může podat i více projektů ve více tematických oblastech. Projekt se všemi náležitostmi je nutné doručit osobně nebo poštou na kontaktní adresu nadace nejpozději do 29. září.
Kaplička už je opravena Žatecký a lounský deník | 19.9.2006 | rubrika: Lounsko, Žatecko | strana: 18 | autor: (hd) Z obcí Ročov, Břínkov - Kapličku v Břínkově opravil Spolek pro obnovu Ročova ve spolupráci s obcí Ročov. "Obec zajistila ze svého rozpočtu opravu střechy a krovů. Spolek pro obnovu Ročova zajistil opravu fasády a oken," řekl Karel Chlouba, místopředseda spolku. "Část peněz přidal také mobilní operátor T-mobile prostřednictvím Komunitní nadace Euroregionu Labe," dodal. Spolek pro obnovu Ročova nedávno opravil také novogotickou fasádu kostela v Horním Ročově.
I firemní dárcovství by mělo mít svůj řád Litoměřický deník | 5.10.2006 | rubrika: Litoměřicko | strana: 21 | autor: (kn) Ústí nad Labem/Litoměřicko - V ústeckém sídle společnosti Severočeská plynárenská se včera sešlo více než dvacet zástupců firem sídlících v okrese Děčín, Litoměřice, Teplice a Ústí nad Labem. Ti se přišli seznámit s výsledky výzkumu na téma "firemní dárcovství na Ústecku", realizovaného Komunitní nadací Euroregionu Labe, a zároveň projednat deklaraci směřující k vytvoření standardů kultury firemního dárcovství. Tyto aktivity jsou součástí projektu s názvem "Transparency", který je podpořen Evropskou komisí, z DG Justice, Freedom and Security. Dotazníkové šetření, které probíhalo během prázdninových měsíců, zahrnovalo 120 firem, a to přes velké zahraniční korporace, až po ryze české firmy, od velkých akciových společností se stovkami zaměstnanců, až po malé společnosti do padesáti zaměstnanců. Na otázky typu "kolik prostředků věnovala vaše společnost v minulém roce" nebo "na základě jakých kritérií vybíráte organizace, které podporujete", odpověděla nadaci každá pátá oslovená firma. "Domníváme se, že pozitivní zprávou pro místní neziskový sektor může být fakt, že firmy, které zaslaly vyplněný šestistránkový dotazník, se již firemnímu dárcovství věnují a bez výjimky se mu chtějí věnovat v budoucnu. O tom svědčí i fakt, že tyto firmy věnovaly minulý rok na "dobrou věc" v součtu přes 28,5 milionů korun," řekl ředitel Komunitní nadace Tomáš Krejčí. Komunitní nadace chce nadále se společnostmi pracovat a postupně vytvořit "minimum" kultury firemního dárcovství. Mělo by se jednat o jakési desatero, které vznikne na základě konsenzu a mělo by firmám napomoci v efektivním darováním a ve zlepšení komunikace s
neziskovým sektorem. "Rádi bychom z pozice regionální nadace, která rozděluje finance neziskovému sektoru přes deset let, pomohli zprostředkovat dialog mezi firmami a neziskovým sektorem s takovým výsledkem, aby vznikla spokojenost na obou stranách," dodala Kateřina Niklová, manažerka pro vztah s dárci. Celý proces týkající se přijetí minima kultury firemního dárcovství bude ukončen pravděpodobně do konce letošního roku. Projekt Transparency, jehož součástí je i analýza firemního dárcovství, vyvrcholí konferencí, která se koná v Ústí nad Labem dne 26. října.
Firmy nejvíce peněz darují dětem Děčínský deník | 6.10.2006 | rubrika: Děčínsko | strana: 22 | autor: MARTIN CHLOUBA Děčín - Nejvíce peněz dávají firmy na amatérský sport. To vyplynulo mimo jiné z průzkumu, který mezi děčínskými firmami uspořádala Komunitní nadace Euroregionu Labe. Mezi oblíbenými oblastmi, kam společnosti peníze rády dají, je také kultura a umění a oblast sociálně-zdravotní. Mezi nejčastější cílovou skupinou jsou pak děti a mládež. Peníze hlavně dávají velké firmy. Z pohledu vlastnictví je filantropie oblíbená u nadnárodních korporací i společností ryze českých. Nadace vytvoří desatero Loni oslovené společnosti věnovaly téměř devětadvacet milionů korun na bohulibé účely. Problémem jsou nejasná pravidla, podle nichž společnosti mezi žádostmi rozhodují. "Firmy jsou každý měsíc osloveny množstvím neziskových organizací i jednotlivců. Sdružení očekávají pravidla pro žádání a případně zdůvodnění zamítnutí, která nepřichází. To chceme zlepšit," uvedla Kateřina Niklová z nadace. Komunitní nadace chce vytvořit kulturu firemního dárcovství, která by pomohla v rozhodování při žádostech o pomoc. "Mělo by jít o jakési desatero, které firmám pomůže v efektivním darování a zlepšení komunikace s neziskovým sektorem," dodal ředitel nadace Tomáš Krejčí.
I dárcovství by mělo mít svůj řád neziskovky.cz | 11.10.2006 | rubrika: zprávy z regionů | strana: 0 Na začátku října se v sídle společnosti Severočeská plynárenská, a.s. na Klíši sešlo více než dvacet zástupců firem sídlících v okrese Děčín, Litoměřice, Teplice a Ústí nad Labem. Ti se přišli seznámit s výsledky výzkumu na téma „firemní dárcovství na Ústecku“ realizovaného Komunitní nadací Euroregionu Labe, a zároveň projednat deklaraci směřující k vytvoření standardů kultury firemního dárcovství. Tyto aktivity jsou součástí projektu s názvem „Transparency“, který je podpořen Evropskou komisí, z DG Justice, Freedom and Security. Dotazníkové šetření, které probíhalo během prázdninových měsíců, zahrnovalo 120 firem, přes velké zahraniční korporace až po ryze české firmy, od velkých akciových společností se stovkami zaměstnanců až po malé společnosti do padesáti zaměstnanců. Na otázky typu „kolik prostředků věnovala vaše společnost v minulém roce“ nebo „na základě jakých kritérií vybíráte organizace, které podporujete“, odpověděla nadaci každá pátá oslovená firma. "Domníváme se, že pozitivní zprávou pro místní neziskový sektor může být fakt, že firmy, které zaslaly vyplněný šestistránkový dotazník, se již firemnímu dárcovství věnují a bez výjimky se mu chtějí věnovat v budoucnu. O tom svědčí i fakt, že tyto firmy věnovaly minulý rok na „dobrou věc“ v součtu přes 28.5 mil. Kč," řekl ředitel Komunitní nadace Tomáš Krejčí.
Nicméně je stále co zlepšovat. Komunitní nadace chce nadále se společnostmi pracovat a postupně vytvořit „minimum“ kultury firemního dárcovství. Mělo by se jednat o jakési desatero, které vznikne na základě konsenzu a mělo by firmám napomoci v efektivním darováním a ve zlepšení komunikace s neziskovým sektorem. "Firmy jsou každý měsíc osloveny množstvím neziskových organizací i množstvím jednotlivců, kteří žádají o finanční prostředky na nejrůznější aktivity. A protože zdroje jsou vždy omezené, musí management zvažovat, jaké žádosti dá přednost, a kterou bude muset zamítnout. Neziskové organizace na druhé straně očekávají jasná pravidla pro žádání a zdůvodnění případných zamítavých rozhodnutí, která většinou nepřichází. Rádi bychom z pozice regionální nadace, která rozděluje finance neziskovému sektoru přes deset let, pomohli zprostředkovat dialog mezi firmami a neziskovým sektorem s takovým výsledkem, aby vznikla spokojenost na obou stranách," řekla Kateřina Niklová, manažerka pro vztah s dárci. Celý proces týkající se přijetí minima kultury firemního dárcovství bude ukončen pravděpodobně do konce letošního roku. Zda neziskové organizace pocítí změnu, bude záležet na zahrnutí navržených zlepšení do strategií jednotlivých společností. Projekt Transparency, jehož součástí je i analýza firemního dárcovství, vyvrcholí konferencí, která se koná v Ústí nad Labem dne 26.10. 2006.
Literární festival se vrátil Ústecký deník | 1.11.2006 | rubrika: Ústecko | strana: 16 | autor: RADEK STRNAD Dvoudenní akce začne dnes v Malém divadle Setuzy Střekov - Druhý ročník Ústeckého literárního festivalu začíná dnes v 19.00 hodin v budově Malého divadla Setuza. Na akci jsme se zeptali pořadatelky Pavly Kudrlové. * V čem se bude letošní ročník festivalu lišit od toho loňského? "Určitě tím, že se nám podařilo festival rozprostřít do 2 dnů a pochopitelně i pozvanými hosty. Určitě jsme na letošním ročníku pracovali daleko víc a intenzivněji než loni." * Jak konkrétně? "Založili jsme občanské sdružení ULF, které celou akci pořádá. Podařilo se nám získat finanční prostředky z grantů Českého literárního fondu a Komunitní nadace Euroregionu Labe, máme skvělou grafiku. Jednoznačně posun o velký kus dál." * Co je podle vás největším lákadlem akce? "Na to je hrozně těžké odpovědět. Pokud chcete jména, tak asi Vít Slíva, Jiří Hájíček, Kateřina Rudčenková... Záleží na každém návštěvníkovi, co si vybere, pohledy mohou být různé. Pro mě jsou to všichni, kdo na festivalu budou číst - proto jsme je pozvali." * Vyjde k festivalu i sborník? "O tom uvažujeme už dlouho. Loni na to nebyly finanční prostředky a obávám se, že letos to bude podobné. Nicméně se té myšlenky nevzdáváme." * Je Činoherák pro akci ideální? "Loni jsme pořádali ULFa v Činoherním studiu a moc se nám tam líbilo. Letos se nepodařilo sladit datum konání festivalu s volným místem, takže jsme volili prostor nový, resp. staronový - Malé divadlo Setuza. Poté, co se odtud před 2 lety odstěhovalo Činoherní studio, je tenhle skvělý a originální prostor naprosto nevyužitý, což je škoda. Doufám, že se nám ho podaří alespoň na chvíli rozhýbat."
* Dostanou návštěvníci šanci zapojit se? Třeba recitovat vlastní verše? "O tom jsme zatím neuvažovali." * Spolupracujete na přípravě Ulfu s ústeckým literárním časopisem Pandora? "Ano. Už jen kvůli tomu, že část realizačního týmu ULFa je v její redakci." * Co návštěvníky čeká? "První den začínáme v 19.00 hodin. Na programu je autorské čtení Boženy Správcové, Martina Fibigera, Emila Hakla, Víta Slívy a Kateřiny Rudčenkové. Mezi jednotlivými čteními zahraje kapela Bez názvu. Druhý den nás ve stejný čas čeká autorské čtení Radka Fridricha, Tomáše Řezníčka, Sabinne Eschfaeller a Jiřího Hájíčka. Poté je naplánováno divadelní představení Boršč." * Uvidíme i něco zvláštního? "Jednu opravdu mimořádnou věc chystáme. Bude to projekce asi 10 let starého záznamu autorského čtení Radka Fridricha a Tomáše Řezníčka, který se shodou okolností odehrával také v Malém divadle Setuza." * Má letošní ročník moto, podtitul? "Podtitul letošního ročníku je Děsné, neodbytné a literatura, možná spíš proces psaní takový je. Můžete se snažit sebevíc a stejně vás ovládne a možná i trochu poničí. Výsledek pak ale bývá pozitivní. Náš záměr při přípravě projektu byl, aby se letošního ročníku zúčastnili autoři, kteří přesně tak k psaní přistupují. A to se, myslím, povedlo."
Komunitní nadace řešily téma transparentnosti a rozvoje neziskovky.cz | 24.11.2006 | rubrika: celorepublikové akce | strana: 0 První konferenci se zahraniční účastní uspořádala na konci měsíce října v Interhotelu Bohemia v Ústí nad Labem Komunitní nadace Euroregionu Labe. Konference s názvem „Dvoukonference“ byla časově i tématicky rozdělena do dvou bloků. První den byl věnována transparentnosti procesů na místní úrovni a to v oblastech transparentnost firemního dárcovství, transparentnost grantových mechanismů veřejné správy a transparentnost fungování a hospodaření nevládních neziskových organizací, druhý den byl zaměřen na rozvoj komunitních nadací v České republice. Na padesát účastníků konference se sjelo do Ústí nad Labem nejenom z různých koutů České republiky, ale i z Německa, Polska, Bulharska, Slovenska a Spojených států amerických. Základním východiskem prvního dne konference bylo téma transparentnosti. Na transparentnost bylo nahlíženo zásadně jinak než na téma kontroly. Transparentnost byla pojímána jako otázka otevřeného hledání a sdílení určitého typu jednání, standardních forem a postupů, jako otázka kultivace prostředí, důvěry a zájmu. Otázka nalézání dlouhodobého úzu, kdy na jedné straně stojí dobrovolný závazek a rozhodnutí příslušného subjektu učinit něco z toho, co koná o své vůli, veřejně přístupné a na straně druhé pak zájem o takovou činnost, o její výsledky a o způsoby dosahování cílů. „Naproti tomu transparentnost jako povinnost, kterou lze vynucovat, je nasměrována jinam, jejím výsledkem je uzavření tématu do nalinkovaných plošných řešení, převedení odpovědnosti na kontrolu a na garanta vymahatelnosti kontrolních mechanismů. V takovém případě nejde o účast a spoluodpovědnost za formování standardů jednání a společenské
praxe, ale o to, co nám ještě projde, jestli nás chytí nebo ne a jestli bude dost důkazů. Z porovnání uvedených protipólů v základním přístupu k věci je snad zřejmé, proč jsme v rámci projektu v přístupu k transparentnosti zdůrazňovali především otevřenost, dobrovolný závazek a deklaratorní princip,“ uvedl Jan Kroupa z organizace Podnos, která je jedním z partnerů projektu Transparency of Procedures at local level. Přihlášení se k deklaraci a přijetí minima je proces, o který se starají tři nadace. Nadace Vltava na jihu Čech intenzivně komunikuje s představiteli veřejných správ, Nadační fond Via Vitae na Ostravsku spolupracuje s představiteli neziskových organizací a Komunitní nadace Euroregionu Labe v severních Čechách podněcuje spolupráci se zástupci firem. Na programu druhého dne konference byla problematika rozvoje komunitních nadací v ČR. Budování komunitních nadací je celosvětovým procesem započatým ve 20. letech minulého století ve Spojených státech amerických, v 70. letech vznikaly první komunitní nadace v západní Evropě a v 90.letech vznikaly první komunitní nadace i ve střední a východní Evropě. Nicméně, faktem zůstalo, že i přes masivní rozvoj komunitních nadací v Evropě, Komunitní nadace Euroregionu Labe byla stále jedinou komunitní nadací v ČR, která se k tomuto konceptu otevřeně hlásila. To by se mělo v nejbližších letech změnit. Symbolicky hodinu před zahájením druhého dne konference, v pátek 27.10. 2006, se v Ústí nad Labem sešla ustavující schůze občanského sdružení A.K.N. (české asociace komunitních nadací a komunitní nadace podporujících subjektů). Cílem A.K.N. je podporovat rozvoj komunitních nadací a organizací, které se komunitními nadacemi nebo nadačními fondy chtějí stát; podporovat jejich vzájemné kontakty a spolupráci, a popularizovat myšlenku působení komunitních nadací. A.K.N. se vnitřně člení na dvě organizační části. První část, „nadační“, tvoří nadace nebo nadační fondy přihlášené ke komunitnímu zaměření činnosti. Druhou část, „podpůrnou“, tvoří subjekty, které se různými způsoby podílejí na šíření a podpoře myšlenky působení komunitních nadací, např. samy směřují ke vzniku komunitní nadace, pomáhají komunitním nadacím nebo jejich vzájemným stykům, vytvářejí pro ně podmínky atd. Prvními členy nadační části se staly Komunitní nadace Euroregionu Labe, Nadace Vltava a Nadační fond Via Vitae. Prvními členy podpůrné části se stali Jiří Bárta, ředitel Nadace VIA, občanské sdružení Echo Moravia (Iniciativa pro vznik komunitní nadace v Břeclavi a Hodoníně), občanské sdružení Podnos, občanské sdružení NETT. Konferenci uspořádala Komunitní nadace Euroregionu Labe ve spolupráci s partnery projektů občanským sdružením PODNOS, Nadací Vltava, Nadačním fondem VIA VITAE, Komunitnou nadáciou Prešov a občanským sdružením NETT za finanční podpory Evropské komise, DG - justice, freedom and security v rámci programu "Actions in support of civil society in the Member States which acceded to EU on 1st May 2004" a Nadace VIA v rámci programu „Trust pro občanskou společnost ve střední a východní Evropě.“
Co prozradily PRŮZKUMY HR Forum | 7.12.2006 | rubrika: Téma forum | strana: 10 Je pro firmy v České republice společenská zodpovědnost podniků málo známou či okrajovou záležitostí, nebo se stává i součástí jejich firemní filozofie? Jaké oblasti a formy při svých CSR aktivitách využívají především? Je společenská zodpovědnost firem výhradní záležitostí těch velkých, nebo oslovuje také malé a střední? A jakou budoucnost může firemní filantropie v České republice očekávat? Odpovědi na tyto i další otázky naznačují průzkumy mezi firmami. Přinášíme některé poznatky, které přinesly dva průzkumy. První je z roku 2004, kdy ho realizovalo Fórum dárců ve spolupráci s AGNES za podpory programu Phare – Dlouhodobá udržitelnost rozvoje
občanské společnosti. Byl celorepublikový a v podstatě od té doby se takto rozsáhlý průzkum v ČR neuskutečnil. Druhý z průzkumů se uskutečnil letos a zaměřil se na firemní filantropii v okrese Ústí nad Labem. Celorepublikový výzkum Fóra dárců Hlavním záměrem výzkumu bylo analyzovat současný stav firemního dárcovství v ČR, stanovit jak jeho úspěšné strategie, tak slabiny a naznačit perspektivy jeho dalšího vývoje u nás. Výzkum měl dvě hlavní části, a to kvantitativní sociologický výzkum firem a kvalitativní dotazování zástupců komerčního a neziskového sektoru. Kvantitativní výzkum zahrnoval 63 otázek členěných do čtyř tématických okruhů (rozsah filantropických aktivit, strategie firemní filantropie, motivace k filantropii a potenciál firemní filantropie). Zúčastnilo se ho 577 firem z celé ČR. Cílovou skupinou výzkumu byly osoby, které jsou ve firmě zodpovědné za rozdělování příspěvků (darů, sponzoring) – tj. ředitel marketingu, ředitel PR, člen představenstva. Kvalitativního výzkumu se zúčastnilo 20 zástupců firemních dárců a nestátních neziskových organizací. Byl zaměřen na podrobnější analýzu výsledků výzkumu. Výběrový vzorek kvantitativního výzkumu Základní kategorie dotazovaných firem jsou: – firmy podle převažující oblasti podnikání (výroba, obchod, služby) – firmy podle počtu zaměstnanců (malé firmy do 49 zaměstnanců, střední firmy od 50 do 249 zaměstnanců, velké firmy nad 250 zaměstnanců) – firmy podle struktury kapitálu (české firmy, firmy s převážně českým investorem, firmy s převážně zahraničním investorem, zahraniční firmy) – firmy podle úrovně působení (regionální a místní firmy, celostátní firmy, mezinárodní firmy) Co výzkum přinesl? Výzkum ukázal, že firemní filantropie v ČR je již poměrně značně rozvinutá a dynamicky se vyvíjí. Za poslední tři roky vzrostl počet firem, které se věnují dárcovství, o 12 %. Existuje také řada úspěšných konkrétních příkladů v oblasti firemní filantropie (hlavní z nich zpracovalo Fórum dárců jako case studies) i příklady spolupráce firem v oblasti rozvoje firemního dárcovství (Klub firemních dárců DONATOR). Za trvající překážky rozvoje firemního dárcovství považuje většina firem nízké daňové zvýhodnění a v neposlední řadě též nepříznivý postoj médií a nedodatečné společenské uznání. Rozsah firemní filantropie Tato část výzkumu sledovala angažovanost firem ve filantropii (podporované oblasti, cílové skupiny a subjekty, objem poskytnutých prostředků, způsoby a formy realizace podpory). Výzkum zjistil, že filantropii se věnuje 67 % firem. Ze všech dotázaných firem se 25 % věnuje pouze dárcovství, 42 % firem se vedle dárcovství věnuje také sponzoringu, 19 % firem se věnuje pouze sponzoringu a 14 % firem se dárcovství ani sponzoringu nevěnuje vůbec. Dárcovství se nejvíce věnují velké firmy. Až 86 % velkých firem věnuje podporu na veřejně prospěšné aktivity. U ostatních firem je to ve srovnání méně: 58 % malých firem a 72 % středných firem, a to nejvíce u firem, které působí v oblasti výroby. Oblasti podpory a cílové skupiny pro firemní dárcovství V dárcovství i ve sponzoringu patří mezi nejpodporovanější cílové skupiny děti a mládež, dospělí a studenti. Naopak, nejméně podporovaní jsou bezdomovci, etnické a národnostní menšiny a drogově závislí. Pokud sledujeme oblasti podpory firem, zjišťujeme, že firemní dárci nejvíce podporují volný čas a amatérský sport, humanitární oblast a sociální oblast. Nejméně podporované oblasti jsou výzkum, lidská práva a veřejná politika. Firmy směrují svoje filantropické aktivity nejvíc směrem na nestátní neziskové organizace (69 %), příspěvkové organizace zřízené státem nebo samosprávou (55 %), méně pak jednotlivce (39 %) a komerční organizace (10 %). Pokud firma podporuje jednotlivce, jde nejčastěji o handicapované, seniory a nemocné.
Zdroje pro firemní dárcovství Až 96 % firemních dárců získává prostředky na své filantropické aktivity z rozpočtu firmy. Až 15 % firem má také zkušenosti se sbírkou mezi zaměstnanci, 13 % firem získává prostředky odvodem z prodaného zboží (causerelated marketing), 6 % provozuje matchingový fond a 1 % firem získává finanční prostředky pro dárcovství formou aukce. Sbírkou mezi zaměstnanci získávají zdroje na dary zejména velké zahraniční firmy s celostátní působností, podnikající v oblasti služeb. Odvod z prodaného zboží, tzv. cause related marketing využívají nejvíce velké obchodní firmy s převážně českým investorem, s celostátní působností. Matchingový fond jako alternativní zdroj prostředků pro své dárcovské aktivity preferují velké obchodní mezinárodní firmy s převážně českým investorem. Forma firemní filantropie Podpora subjektů finančním příspěvkem – darem – zůstává u firem nejvíce využívanou formou podpory. Peněžnímu dárcovství se věnuje 87 % firem. Silně je zastoupeno i dárcovství formou věcného daru (77 %). Své služby v rámci firemní filantropie naopak poskytuje jen 31 % firem, dobrovolnou práci svých zaměstnanců věnuje 13 % firem. V porovnání s výsledky z roku 2000 (Frič, 2001) se ukazuje, že počet peněžních i nepeněžních dárců za poslední čtyři roky vzrostl. (Pro porovnání: v roce 2000 poskytlo finanční dar 82 % firem a věcný dar 60 % firem). Naopak však ubylo firem, které darují služby nebo dobrovolnou práci svých zaměstnanců. (V roce 2000 poskytlo služby 46 % firem a dobrovolnou práci zaměstnanců 23 % firem.) Strategie firemní filantropie Z výsledků výzkumu vyplývá, že 40 % firem má nějakou strategii v oblasti firemní filantropie, z toho jedna čtvrtina má strategii dlouhodobou a komplexní. Avšak 60 % firem strategii nemá. Strategii mají vypracovanou v naprosté většině velké a zahraniční firmy s mezinárodní působností. Malé a regionální firmy až na výjimky strategii nemají. Firemní filantropie jako součást PR a komunikační strategie Aktivity v oblasti firemní filantropie tvoří součást PR a komunikační strategie pouze u 29 % firem. Jen 22 % firem zveřejňuje údaje o objemu prostředků, které poskytly a 31 % firem zveřejňuje informace o tom, komu tyto prostředky poskytly. Tyto informace firmy zveřejňují ve výročních zprávách (77 %), v propagačních materiálech firmy (56 %), prostřednictvím médií (40 %) a na webových stránkách firmy (29 %). Odpisy darů z daní Asi 51 % firem využívá možnost odepisovat dary ze základu daně v plné míře, 34 % firem využívá tuto možnost částečně a 15 % firem možnost odepisovat dary z daňového základu nevyužívá. Motivace k firemní filantropii Tato část výzkumu sledovala základní činitele, které motivují firmu k filantropickému chování, a také odpovídá na otázky, proč se některé firmy filantropii brání. Z výsledků vyplývá, že sdílenou motivací téměř všech firem je pomoc potřebným a podpora dobré věci (91 % firem). Ze specifických motivací je pro firmy nejdůležitější možnost pomoci spřátelenému subjektu, a dále zlepšit povědomí o společnosti, zlepšit image firmy a podpořit public affairs a vztahy v rámci regionu. Z výzkumu jednoznačně vyplývá, že firmy by k dalšímu rozvoji dárcovství nejvíce motivovalo zvýšení možnosti odpisů pro dary (možnost snížení základu daně právnických osob o hodnotu poskytnutého daru) – tento požadavek uvedlo 60 % firem. Zdroj: Fórum dárců, AGNES Firemní filantropie v okrese Ústí nad Labem Výzkum firemní filantropie mezi firemními subjekty působícími v okrese Ústí nad Labem realizovala v srpnu 2006 Komunitní nadace Euroregionu Labe v rámci projektu „Transparency“, který je spolufinancován Evropskou komisí – Directorate general – Justice,
Freedom and Security. Hlavním záměrem výzkumu bylo analyzovat současný stav firemní filantropie v tomto regionu, a to z hlediska rozsahu firemního dárcovství, jeho strategií, forem a perspektiv do budoucna. V rámci průzkumu bylo osloveno celkem 120 firem z interní databáze Komunitní nadace Euroregionu Labe, převážně se sídlem v Ústí nad Labem nebo sousedících okresech. Do průzkumu se zapojilo vyplněním dotazníku celkem 22 firem, návratnost tedy dosáhla 18,3 %. Průzkum zahrnoval 21 otázek a zúčastnilo se jej 16 firem. Byl zaměřen do několika oblastí: – základní profil firemních dárců, – oblasti podpory a cílové skupiny a objekty, – forma firemní filantropie, – strategie firemní filantropie, pravidla rozhodovací procedury a kontrola, – firemní filantropie jako součást PR a komunikační strategie, – potenciál firemní filantropie. Základní charakteristika respondentů průzkumu Základní kategorizace respondentů byla provedena následovně: – firmy podle výše obratu v Kč za rok 2005, – firmy podle počtu zaměstnanců (malé = do 49 zaměstnanců, střední = od 50–249 zaměstnanců, velké = nad 250 zaměstnanců), – firmy podle původu – struktury kapitálu (české, se zahraniční účastí, součást nadnárodní korporace). Hlavní výsledky výzkumu Oblasti podpory, cílové skupiny a organizace Tato část výzkumu sledovala formu angažovanosti firem ve filantropii (podporované oblasti, cílové skupiny a objekty, objem poskytnutých prostředků, způsoby a formy realizace podpory). Výsledky výzkumu ukazují, že drtivá většina oslovených firem, které se zapojili do výzkumu, se firemní filantropii již věnuje (21 firem z celkového počtu 22), což je mj. dané charakteristikou základního souboru, který tvořila databáze Komunitní nadace Euroregionu Labe, která s firemními dárci pracuje. V dárcovství firem patří mezi nejpodporovanější oblasti – sociální a zdravotní, kultura a umění a vzdělávání a lidské zdroje. Nejméně podporovanou oblastí je beze sporu životní prostředí. Pokud se podíváme na cílové skupiny, zjišťujeme, že největší přízni ze strany firem se těší handicapovaní lidé, děti a mládež, následovaní kategorií sportovci. Naopak nejméně podporovanou cílovou skupinou jsou bezdomovci a etnické menšiny. Které organizace firmy nejčastěji podporují? Firmy směřují svůj filantropický hledáček nejčastěji na nestátní neziskové organizace (tuto volbu označili všechny firmy věnující se dárcovství). V kombinaci s tímto zaměřením pak nejčastěji firmy uváděly jako druhý typ subjektu směřování jejich podpory příspěvkové organizace, zřízené státem nebo samosprávou. Nejmenší podporu získaly (podle očekávání) komerční ziskové subjekty. A jak firmy zohledňují regionální hledisko při svých filantropických aktivitách? Směřují firmy svou podporu do aktivit v místě jejich působení? Jak výsledky výzkumu ukazují, většina firem toto zohledňuje vždy a necelá třetina firem částečně. Formy firemní filantropie Jaký způsob podpory volí firmy při podpoře vybraných subjektů? Nejčastěji má podobu finančního příspěvku – tuto možnost uvedlo 20 z 21 firem věnujících se firemní filantropii. Z těchto 20 firem se část (13 z nich) zapojuje zároveň do filantropie také prostřednictvím materiálních darů. Své služby v rámci firemní filantropie pak poskytuje třetina dotázaných firem a formu dobrovolné práce svých zaměstnanců využívá pouze jedna z dotázaných firem. Výše příspěvků vybraným subjektům se pohybovala u zkoumaných firem od 20 tis. Kč (česká firma s nejnižším počtem zaměstnanců ve zkoumaném výběrovém souboru) až do 14,282 mil. Kč (součást nadnárodní korporace s nejvyšším počtem zaměstnanců ve zkoumaném výběrovém souboru). Co se týče počtu podpořených subjektů jednotlivých firem, průměrný počet podpořených subjektů byl 13, přičemž rozptyl hodnot byl poměrně velký – nejnižší počet podpořených subjektů byl dva a nejvyšší 50. Poměrně konzistentní byly údaje ohledně nejvyššího příspěvku jednomu subjektu. Zde se nejčastěji tato částka pohybovala od 50 tis. Kč (u pěti firem ze zkoumaného výběrového vzorku) až po 150
tis. Kč (u tří firem ze zkoumaného výběrového vzorku). Výjimku tvořila firma, která darovala jednomu subjektu částku 4 mil. Kč. Vynechámeli tedy z průměru tuto částku, pak u zbývajících 12 firem činil průměrný nejvyšší příspěvek jednomu subjektu 84 tis. Kč. Poměrně málo firem uvedlo podíl vynaložených finančních prostředků na dary, vztažený k čistému zisku firmy. U oněch sedmi firem, které na toto odpověděly, se dostáváme k hodnotám v rozmezí: od 0.08–0.9. Přičemž velkou výjimku v tomto vzorku je firma, která uvedla tento podíl ve výši 50 % (darovala celkem dary ve výši 10 mil. Kč, jež rozdělila mezi 50 subjektů). Pro informaci dokládáme též fakt, že právnické osoby registrované na území ČR mají možnost odečíst za zdaňované období od základu daně poskytnuté dary až do výše 5 % základu daně. Z výsledků výzkumu vyplývá, že pouze jedna firma z 21 má na oblast dárcovství speciálně vyhrazeného pracovníka, který se této činnosti věnuje většinu svého času, 11 firem disponuje pracovníky, kteří se této problematice věnuje v rámci svých dalších úkolů (nevěnuje se jí tedy výhradně). Naopak devět z 21 firem se vyjádřilo v tom smyslu, že v průběhu několika let nehodlají pro tuto oblast činnosti nikoho vyčlenit. Potenciál firemní filantropie Závěrečné otázky z dotazníku byly zaměřeny na identifikaci trendů v oblasti firemní filantropie ve dvouletém výhledu a také na skutečnost, zda by firmy uvítaly v oblasti dárcovství spolupráci s profesionálním externím subjektem. Z odpovědí vyplývá, že drtivá většina firem (20 z 21) věnující se firemní filantropii neplánuje své aktivity v této oblasti rozšiřovat, nýbrž zachovávat jejich rozsah i formu. Potěšující je jistě fakt, že jedna z dotazovaných firem chce s dárcovstvím začít a jiná chce své aktivity v rámci firemního dárcovství dále rozšiřovat. Z toho se dá usuzovat, že pokud bude narůstat v tomto regionu firemní filantropie, pak nejspíše u těch firemních subjektů, které se jí dosud nevěnují a vnímají to v porovnání s ostatními firemními subjekty v daném regionu jako konkurenční nevýhodu.
Neziskovky, které nic nedostaly, se ozvaly Ústecký deník | 15.12.2006 | rubrika: Moje Ústecko | strana: 9 | autor: RADEK STRNAD Ústí nad Labem - Dva a půl měsíce čekalo 57 neziskových organizací z Děčínska, Litoměřicka, Teplicka a Ústecka, zda jim dá peníze Komunitní nadace Euroregionu Labe (KNEL) ve 12. otevřeném grantovém kole. Naprázdno jich nevyšlo 17, nadace rozdělila 450 tisíc korun. Po zveřejnění výsledků chtělo několik organizací vědět, proč nic nedostaly. "Důvodů je víc. Například že organizace nepřiložila povinné přílohy, projekt doručila pozdě či nedodala dost kopií," řekla Kateřina Niklová, manažerka KNEL pro vztah s dárci. "Nejvíc limitujícím faktorem při rozhodování bylo ale množství peněz, které máme k dispozici," dodal Petr Veselý, grantový manažer nadace. Hodnotící komise ze zástupců neziskového, podnikatelského a státního sektoru, to neměla snadné. Žádosti přišly z oblastí kultury a umění, vzdělávání a lidských zdrojů i sociálních služeb. Z Ústí byl úspěšný Demosthenes, na projekt Se zvířátky do pohádky aneb pes a kůň pro zdraví dostal 26,5 tisíce korun. Sdružení pro péči o duševně nemocné Fokus má 30 tisíc korun na Týdny pro duševní zdraví 2007. Uspělo i sdružení Zubr: 18,5 tisíce použije na festival Nezávislý Zubr 2007. Stejné obce se týká projekt Železniční muzeum 2007, na nějž má Zubrnická museální železnice od KNEL 18,7 tisíc.
Nadace pomohla i časopisu Zrcadlo pro uživatele psychiatrické péče. Šanci začínajícím interpretům dá Ústecké hudební studio, od nadace dostalo 23 tisíc.
Podpoří finančně White Light I. Teplický deník | 16.12.2006 | rubrika: Teplicko | strana: 11 | autor: (pes) Teplice – Společnost White Light I se stala jednou z několika zaškrtnutých položek v seznamu Komunitní nadace Euroregionu Labe. Znamená to, že obdrží dotaci ve výši 30 000 korun pro rozvoj a práci v oboru sociálních služeb. Jak informovala protagonistka centra White Light I, Michaela Nekolová, půjde v první řadě o zajištění zdravotnického materiálu (injekční stříkačky atd.) , potřebného k realizaci terénního programu.
Pod stromeček dostali peníze na projekt Děčínský deník | 16.12.2006 | rubrika: Děčínsko | strana: 10 | autor: (mc) Šluknov/Rumburk - Radost Agentuře Pondělí ze Šluknova udělala komunitní nadace Euroregionu Labe. Na projekt, který by měl s pomocí dobrovolníků vyplnit čas postiženým lidem, jim věnovala v grantovém kole třicet tisíc korun. Agentura Pondělí ještě bude k třiceti tisícům korunám shánět další zdroje na spoluúčast financování projektu. Cílem je umožnit lidem se zdravotním postižením ze Šluknovského výběžku aktivně trávit volný čast stejně jako jejich vrstevníci. „S handicapovanými lidmi budou chodit dobrovolníci ze středních škol, jejichž spolupráci v regionu již máme přislíbenou,“ uvedla Monika Lampová z Agentury Pondělí. Dobrovolníci budou s klienty navštěvovat divadlo, koncerty, sportovní utkání ale i třeba taneční a účastnit se různých veřejných akcí. Agentura bude mít koordinátora, který bude shromažďovat zájmy dobrovolníků a klientů a podle toho je dávat dohromady. „Zjistíme, co je baví a jaké mají koníčky a nabídku a poptávku bude náš vyškolený člověk spojovat,“ doplnila Monika Lampová. Výhodou projektu je, že už nepůjde o akce velkých skupin klientů z ústavu, ale integrace do společnosti bude probíhat zcela přirozeně. „Společně studenti a klienti mohou chodit i na relativně jednoduché věci jako výběr vlastních šatů na taneční,“ popsala Monika Lampová. Mezi další důležité projekty patří pomoc lidem s handicapem naučit je sociální a pracovní dovednosti, které pak uplatí v chráněných bytech a dílnách či vytvoření chráněných bytů.
Agentura dostala vánoční dárek Děčínský deník | 16.12.2006 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: (mc) DĚČÍNSKO Děčín - Radost Agentuře Pondělí ze Šluknova udělala komunitní nadace Euroregionu Labe. Na projekt, který by měl s pomocí dobrovolníků vyplnit čas postiženým lidem, jim věnovala v grantovém kole třicet tisíc korun. Agentura ještě bude k třiceti tisícům korunám shánět další zdroje na spoluúčast financování projektu.
Sytý hladovému nevěří aneb jak banky přispívají na dobročinnost penize.cz | 22.12.2006 | rubrika: hlavní zpráva | strana: 0 | autor: Kateřina Boušová O Vánocích si možná více než kdy jindy uvědomujeme, že ne všichni se mají tak dobře, a vedle koupě vánočních dárků pro své blízké věnujeme část svého výdělku na pomoc potřebným. Tuzemské banky se bezpochyby dobře mají, díky velkému zájmu o půjčky letos dosahují rekordních zisků. Proto nás zajímalo, do jaké míry jsou banky ochotné se o svůj úspěch alias vydělané peníze podělit. Vedle "klasických" bank jsme oslovili i hypoteční banky a stavební spořitelny, kterým se tento rok díky úvěrovému "šílenství" také mimořádně daří. Skutečnost, že banka významně přispívá na veřejně prospěšné projekty pravděpodobně nebude hlavním důvodem, proč se stát jejím klientem, ale sociálně smýšlející jedinci to jistě ocení. Zajímavým momentem je i určitý posun ve sdílnosti bank ohledně částky, kterou přispívají. V loňském roce, kdy jsme před Vánoci zkoumali totéž (viz článek Jak české firmy investují do veřejně prospěšné činnosti) a banky ohledně výše příspěvků na charitu mlčely, letos většina z nich konkrétní částku uvedla. O Vánocích si možná více než kdy jindy uvědomujeme, že ne všichni se mají tak dobře. Charita očima finančních institucí Mínění jednotlivých bank se od sebe poněkud liší. Převažuje však názor, že úspěšné a silné finanční instituce by pomáhat měly a charitativní činnost by měla být součástí jejich podnikání. Většinou banky dobročinnost chápou jako určitý závazek (někdy dokonce i jako povinnost či přirozenost) a otázku společenské zodpovědnosti. Touto formou tak vrací část úspěchu společnosti, která jim pomohla uspět. Jinými slovy banky si obvykle uvědomují, že nebýt klientů, nebylo by zisků. Každopádně banky pochopitelně nezapomínají ani na svoji image. Uvědomují si, že filantropie je v současnosti důležitým nástrojem budování značky a pověsti finanční instituce. Filantropie se ve světě stává jakýmsi standardem, novodobí majetní se musí snažit dostat nejen na list miliardářů, ale také na list filantropů, viz článek Světoví boháčifilantropové: již nestačí jen mít, musí se i dávat. Pouze Raiffeisenbank uvedla, že pomoc chápe jako "soukromou" věc banky a od charitativních projektů neočekává žádnou publicitu či reklamní přínos. Naopak eBanka kladla důraz právě na firemní image s tím, že záleží vždy na daném subjektu, zda se rozhodne na charitu přispívat, jakým způsobem a v jakém rozsahu. Většinou však banky na image myslí spíše v souvislosti s volbou konkrétního projektu, nikoli dobročinností samotnou. Je pochopitelné, že např. stavební spořitelny, které by obecně měly lidem pomáhat k bydlení si často vybírají charitativní projekty související s bydlením (viz tabulku níže). Charita očima neziskových organizací Podle Josefa Šplíchala z Informačního centra neziskových organizací většina klíčových finančních institucí, které působí na českém trhu vykazuje alespoň dílčí charitativní činnost. Nedá se však říct, že by ze statistik nebo jiných ukazatelů byl během Vánoc zřejmý nárůst charitativní činnosti u finančních institucí, a to ani přesto, že konec roku je posledním možným termínem pro možné odpisy darů z daňového základu firem. Zajímavým projektem z oblasti veřejně prospěšných činností je také Druhá spořitelna alias "Banka pro lidi bez banky". Tato banka nabízí časově omezený účet Rakušanům, kteří ztratili přístup k bankovním službám, ať už z ekonomických či sociálních důvodů. Více informací se dočtete v článku Nemáte bankovní účet? Nedostanete práci. Ty největší bankovní ústavy se pak pravidelně objevují na žebříčcích nejštědřejších dárců, např. v anketě Top Firemní Filantrop, kterou každoročně vyhlašuje občanské sdružení Fórum dárců. Podle objemu poskytnutých prostředků se letos Česká spořitelna umístila na 4. místě, Komerční banka na 9. a ČSOB na 10. místě. Kompletní výsledky letošního ročníku najdete zde. Podle Šplíchala koncept společenské odpovědnosti firem platí pro finanční instituce tím spíše, že často mají zahraniční vlastníky, kteří tyto principy uznávají a přenášejí do českých podmínek. Kateřina Niklová z Komunitní nadace Euroregionu Labe zase upozorňuje na skutečnost, že pro nadace je důležité dobré jméno. Při práci s dárci se často setkává s počáteční nedůvěrou. Na jaké charitativní projekty přispívají banky a kolik? Banka Projekt
Částka Živnostenská banka (BAZB) od roku 2005 spolupracuje s Nadací Terezy Maxové 700 000 Kč ročně Hypoteční banka (BHCMBH) od roku 2001 pomáhá SOS Dětským vesničkám v Medlánkách u Brna za každou uzavřenou hypotéku v síti Hypoteční banky dává z vlastních zdrojů 20 Kč, celkem již takto poskytla 844 800 Kč eBanka (BAEB) v současné době žádné projekty nepodporuje 0 Kč ING Bank (BAING) spolupracuje s motolskou nemocnicí v Praze (dětská hematologie a klinická onkologie) v ČR méně než 1 000 000 Kč Komerční banka (BAKB) má vlastní projekt Nadace KB - Jistota, podporuje hlavně oblast zdravotnictví letos 11 000 000 Kč Česká spořitelna (BACS) má vlastní projekt - nadaci České spořitelny, v současnosti se zaměřuje zejména na podporu seniorů, drogově závislých, tělesně a mentálně postižených a na ochranu životního prostředí 51 000 000 Kč v roce 2005, 92 045 000 Kč v roce 2006 ČSOB (BACSOB) v rámci projektu Vzděláváním proti sociálnímu vyloučení podporuje zdravotně a sociálně handicapované mladé studenty (Fond vzdělání Nadace Olgy Havlové), dále seniory (sdružení Život 90 Internet pro seniory) a děti a mladé lidi ze sociálně slabších skupin obyvatelstva (Člověk v tísni) 11 521 000 Kč Fondu vzdělání Nadace Olgy Havlové (v letech 1995-2006), 714 000 Kč Životu 90 (v letech 2005-2006) a 2 047 500 Kč Člověku v tísni (v roce 2006) Raiffeisenbank (BARB) podporuje především oblast vzdělání a charity nezveřejňuje, neočekává publicitu HVB Bank (BAHVB) spolupracuje s Nadací Leontina (děti se zrakovým postižením) + regionální projekty cca 1 450 000 Kč Citibank (BACITI) v rámci finanční skupiny má vlastní projekt - nadaci Citigroup Foundation + lokálně projekt Peníze pro život (začlenění mladých lidí z dětských domovů do společnosti) + zaměstnanecký charitativní fond 4 175 000 Kč v roce 2005 (+ 605 000 Kč ze zaměstnaneckého charitativního fondu) letošní rok ještě není uzavřen Raiffeisen stavební spořitelna (SSRA) spolupracuje s Integračním centrem Zahrada (denní stacionář pro děti s kombinovanými vadami) IC Zahrada 215 850 Kč + další projekty částkou v řádu několika desítek až staticíce korun Stavební spořitelna České spořitelny (SSCS) je generálním partnerem benefiční kampaně Akce Cihla (začlenění mentálně postižených do společnosti) letos 1 500 000 Kč Wüstenrot stavební spořitelna (SSWU) zaměřuje se na pomoc handicapovaným dětem konkrétní částku neuvedla, prý jde každoročně o statisíce korun HYPO stavební spořitelna (SSHY) samostatně žádné projekty nepodporuje 0 Kč Českomoravská stvební spořitelna (SSCM) podporuje projekty z oblasti vzdělávání, kultury a zdravotnictví letos 800 000 Kč Zdroj dat: banky Modrá pyramida (SSKB) a GE Money Bank (BAGECB) přes urgenci do uzávěrky odpověď neposlaly. Jakou roli hrají daně? Dárceprávnická osoba má v ČR nárok na daňový odpis, pokud hodnota jednoho daru (nebo všech darů jedné organizaci) bude činit alespoň 2 000 Kč. Základ daně však lze snížit nejvýše o 5 % a odepisovanou částku navíc nelze rozložit na delší časové období. Většina bank uvedla, že daňová úleva není a neměla by být jediným důvodem charity. Přesto banky připouští, že možnost výraznějších odpisů z daní by obecně byla velmi prospěšná, protože by motivovala více společností. Daňové prostředí pro dárce v České republice nepovažuje za ideální a motivační ani Šplíchal. Niklová k tomu dodává, že na základě výzkumu jejich nadace zjistila, že daňové odpisy a jejich nastavení je jedním z nejvýznamnějších faktorů, který ovlivňuje výši darovaných prostředků. Týká se to však hlavně menších firem, u finančních institucí tvoří limit 5 % z hrubého ročního zisku (základu daně) poměrně vysokou částku. Např. ve Velké Británii a Irsku si firmy mohou své dary odepsat až do výše 100 % hodnoty daru. Firmy ve Francii si mohou odepsat až 60 % hodnoty darů pro veřejně prospěšnou organizaci, a to až do výše 0,5 % jejich obratu. A pokud darovaná částka převýší 0,5 % obratu, může si firma tento dar odepsat v dalších 5 letech. V Německu to funguje stejně jako ve Francii, jen s podmínkou, že částka darovaná na vědecké, dobročinné nebo kulturní účely je vyšší než 25 000 eur. V Maďarsku si firmy při podpoře veřejně prospěšných projektů prostřednictvím obecně prospěšných organizací mohou z daňového základu odečíst 20 % až 25 %. V Lotyšsku se jedná dokonce o 85 % ze základu daně. Ucházíte se o dotaci z Evropské unie? Nevíte
přesně jak na to? Informujte se u nás jak postupovat! Zhodnotíme, zda má váš konkrétní projekt šanci na získání dotace, poradíme, na jaké dotace má šanci firma vaší velikosti a zaměření. Potřebujete zjistit, jaké je finanční zdraví vaší firmy, což je nutná podmínka pro získání dotace, nebo "jen" chcete pomoci se zpracováním žádosti či s výběrem vhodného dotačního titulu? Přečtěte si naše poradenské texty a obraťte se na naši novou unikátní poradnu získávání dotací ze strukturálních fondů EU! Čím více konkrétních informací nám poskytnete, tím přesnější odpověď získáte. Co si myslíte o dobročinnosti tuzemských bank? Přispívají dost, nebo málo? Nakolik je pro vás důležité, zda banka podporuje veřejně prospěšné projekty? Myslíte si, že vyšší daňové odpočty by přinesly vyšší dary?
