Bogle Architects získali MIPIM Award 2016 Development news | 6.4.2016 | Rubrika: Téma / Topic | Strana: 16 | Autor: ARNOŠT WAGNER | Téma: Dolní Břežany
V kategorii Průmyslové a logistické nemovitosti byl v soutěži MIPIM Awards 2016 na veletrhu v Cannes vítězem zvolen projekt ELI Beamlines v Dolních Břežanech, nedaleko Prahy. S ředitelkou pražské pobočky Bogle Architects Viktorií Souč -kovou jsme hovořili o oceněném projektu. * Mohla byste na úvod krátce představit váš ateliér? Bogle Architects je mezinárodní architektonické studio, které založil v roce 2012 Ian Bogle. V Praze působíme již osm let. S Ianem jsme se potkali zhruba před 16 lety v ateliéru Normana Fostera v Londýně. Následně jsme přešli do firmy Hamiltons, která se pak přejmenovala na Bogle Flanagan Lawrence Silver (BFLS). Před čtyřmi roky jsme se oddělili a založili vlastní ateliér Bogle Architects. V Praze vedu pobočku s 18 architekty, v Londýně pracuje přes 20 lidí a další ateliér máme v Hongkongu. Náš tým se skládá ze skupiny vysoce tvůrčích a zkušených architektů a inženýrů, kteří sdílejí společnou touhu navrhovat a stavět progresivní, nápaditou a inovativní architekturu. * Jak byste popsala styl práce Bogle Architects? Usilujeme o elegantní konstrukční řešení, jakkoli je zadání složité. Filozofie našeho studia je založena na jasnosti myšlení, širokém úhlu pohledu a těsné spolupráci s klientem a celým týmem při procesu navrhování. Zakládáme si na tom, že jsme především designéři, ale rozumíme i komerční stránce projektů, umíme velmi dobře spolupracovat s klienty. At´už jde o jakýkoli projekt, klademe důraz na konzistentní a dynamický dialog. Ptáme se, kreslíme, modelujeme a opět se ptáme, až je zadání a náš návrh v souladu. Navíc se na každý projekt snažíme dívat trochu jinak. Naši klienti oceňují, že nejsme architekti, kteří něco jen nakreslí, ale tým, který věnuje pozornost všem aspektům projektu. Všechno je promyšlené do detailu, každá část má nějaký smysl, nějakou racionální funkci. Zároveň víme, že nemá cenu kreslit něco, co skončí v šuplíku a nikdy se nepostaví. My rádi stavíme, takže musíme vědět, že to, co nakreslíme, je zároveň proveditelné. To je vlastně případ ELI, který jsme tady v našem ateliéru kompletně do detailu kreslili, doslova takřka do posledního šroubku. Protože to byla veřejná zakázka, prováděcí projekt musel být velmi, velmi podrobný. * Jste v ateliéru jen samí architekti? Je tu s námi několik inženýrů a samozřejmě spolupracujeme se statiky a dalšími potřebnými profesemi. Což je rozdíl mezi Prahou a Londýnem. V Anglii to funguje tak, že architekt působí jako team leader, vede skupinu konzultantů, ale klient si najímá každého zvlášť. Tady si klient vybere architekta – a ten si nasmlouvá všechny potřebné specialisty. * Na jaké projekty se specializujete? Nesoustředíme se na jeden typ projektů. Naše portfolio zahrnuje urbanismus, stavby
administrativní, rezidenční, pro výzkum a vzdělávání aj. Stavíme například školy v Singapuru nebo ve Vietnamu, nyní také navrhujeme jednu soukromou školu na Slovensku. Máme rozdělaných několik kancelářských budov po Praze a několik projektů v Bratislavě. Dále máme hezký luxusní rezidenční projekt do 50 bytů v Praze 6, který se letos začne stavět. * Jaké byly počátky prací na ELI? Projekt jsme získali na základě vítězství v mezinárodní architektonické soutěži vypsané Fyzikálním ústavem Akademie věd ČR v roce 2009. Byla to veřejná zakázka a my si ji našli na webu, kde jsou zveřejněny tendry EU. Bylo zde jednoduché zadání: návrh laserového centra. Podmínkou bylo, že všechno musí být vypracováno v češtině, byly definovány odhadnuté náklady na projekt a čas, kdy má být stavba dokončena. Soutěž byla dvoukolová. V prvním kole každý architekt musel prezentovat své zkušenosti, takže jsme poslali brožuru s projekty, které jsme dělali v podobné hodnotě a rozsahu. Do druhého kola postoupilo asi 12 ateliérů z Čech, protože jednou z podmínek bylo, že ateliér musí mít kancelář v ČR. Nakonec jsme v září 2009 soutěž vyhráli. Následovala další podmínka: Do šesti týdnů jsme museli podat dokumentaci pro územní řízení. Protože stavba není v Praze, bylo třeba daleko méně vyjádření dotčených orgánů. V našem ateliéru na projektu skutečně velmi intenzivně pracovalo asi 10 lidí, kteří se věnovali podrobné dokumentaci. Při rozpracování návrhu s námi též spolupracovali specialisté fyzikálního ústavu z Anglie, Francie, Belgie a Německa. Následovala práce na další čtyři až pět let s projektanty dílčích profesí, např. PBA, Němec a Polák, AED, a během výstavby též se zhotovitelem, sdružením firem Metrostav, VCES a OHL ŽS (MVO). Podobných projektů nebylo ani v celosvětovém měřítku postaveno mnoho a samozřejmě neexistuje žádná příručka, kde je napsáno, jak má laserové centrum vypadat. * Co všechno obsahovalo zadání? S kancelářemi jsme si na základě našich zkušeností poradili, stejně jako s přednáškovým sálem a přilehlými prostory, ale srdce objektu - budova pro laserové technologie byla skutečnou výzvou. Věděli jsme, že půjde o rozměrný železobetonový box o velikosti fotbalového hřiště v hloubce asi 8m pod zemí a výšce 12 m nad zemí. Má železobetonové zdi o tloušťce až 1,6 m. Požadavky na to, co se bude dít uvnitř, vlastně vznikaly současně s tím, jak vědci vymýšleli celé zařízení. To znamená, že na začátku měli dané určité parametry a průběžně domýšleli technické podrobnosti a návaznosti. Zjednodušeně řečeno, v budově budou nainstalovány mimořádně silné lasery vystřelující paprsky dlouhé asi 1,5 km a letící neuvěřitelnou rychlostí. * Tak mimořádná budova určitě vyžadovala speciální parametry… Základním zadáním bylo, že budova musí být naprosto pevná a stabilní, protože přístroje uvnitř jsou mimořádně citlivé na sebemenší pohyb. Proto je těžká monolitická konstrukce budovy ukotvená přímo ke skále. Dalším důležitým požadavkem bylo, aby celá laserová technologie byla osazena ve velmi čistém prostředí, kam smí proniknout minimum prachových částic. Jde o špičkové laboratorní prostředí, kde se např. teplota musí udržovat v přesném rozmezí s odchylkou pouze plus/minus 0,5 °C a všichni pracovníci se zde pohybují jen ve speciálních oděvech. * Kdy bude laserové centrum zprovozněno?
Existuje detailní 3D model samotného laserového zařízení velmi podrobně zpracovaný. V různých zemích např v ČR, v Německu, USA aj., se již vyrábějí jeho části, které se na místě poskládají. Počítá se, že odhadem do tří let by mohl ústav plně fungovat. Kolaudace proběhla úspěšně po 2,5 letech výstavby koncem minulého roku. V kancelářské části budovy se už pracuje. * Ve francouzském Cannes jste získali cenu v kategorii Průmyslové a logistické nemovitosti. Jak k tomu došlo? Protože jezdíme tradičně na mezinárodní veletrh nemovitostí MIPIM, tak víme, že existuje soutěž AWARDS. Po dokončení stavby v Dolních Břežanech jsme si řekli, že určitě má smysl projekt zaregistrovat. Celkem bylo do všech kategorií přihlášeno okolo 2 500 projektů. ELI byl jedním ze čtyř projektů v užším výběru v kategorii Průmyslové a logistické nemovitosti. Většinou jsme soupeřili s logistickými centry. * Jak probíhalo hlasování? Hlasy mezinárodní poroty mají 50 % v celkovém součtu a druhou polovinu představuje hlasování účastníků samotného veletrhu. Všichni nám radili, že musíme jít do PR kampaně a projekt propagovat. Na panelech jsme byli na samém začátku chodby, kde se soutěžní návrhy prezentovaly podle abecedy. Náš panel na horizontu krásně zářil mezi ostatními, což mohlo ovlivnit celou řadu hlasujících. * Co podle vás nakonec rozhodlo, že ELI vyhrál? Hlavně důmyslnost návrhu, zdařilá architektonická koncepce, která dává smysl a jasnou vizi. Věděli jsme, jaká je hranice rozpočtu a podle toho jsme vypracovali řešení. Lehká bílá stínicí konstrukce tzv. canopy sjednocuje jednotlivé funkční části komplexu budov – kanceláře, přednáškový sál, knihovnu, kantýnu a laserovou budovu. Je to srozumitelné pro všechny návštěvníky ELI: Tady jsou kanceláře, tady jsou výukové a jednací prostory a dál je laserová budova, jejíž důležitou součástí je tzv. návštěvnická galerie, kde je možné vidět, co se odehrává v laserových laboratořích. Celkově objekt působí jako „kampus“ slučující přehledně všechny funkce, které centrum ELI Beamlines pro svůj provoz vyžaduje. * Jaká byla večerní party ve filmovém paláci v Cannes? Ceremoniál se odehrál ve velkém sále, skoro jako na Oscarech. Pro nominované byla vyhrazena místa. Krásná moderátorka francouzsky a anglicky vyhlašovala vítěze v různých kategoriích. No, a když přišla ta naše a moderátorka vyhlásila projekt ELI jako vítěze, nadšeně jsme s kolegyní vykřikly, vyskočily a šly si převzít cenu na pódium. Všichni nominovaní měli za úkol si připravit video v délce 30 vteřin o svém projektu. Po jeho promítnutí jsem měla krátký proslov, kde jsem vyjádřila naši radost a díky všem, kteří se na projektu podíleli. Získat tuto cenu byl mimořádný zážitek a to, že jsem stála na pódiu bylo velkou poctou jak pro mne, naši firmu, tak i pro všechny, kteří na projektu spolupracovali. * Co pro ateliér Bogle Architects toto prestižní ocenění znamená? Je to obrovské PR… Jste připraveni na nové zakázky?
Je to potvrzení našeho motta: Kvalita a zase kvalita. Všechno, co opustí naši kancelář, musí mít špičkovou kvalitu – prověřeno, zkontrolováno. Nicméně jsme otevření všem zakázkám. Rádi bychom měli co nejširší portfolio. Doufáme, že cena nám pomůže, že se staneme známější. Často se účast -níme soutěží, kde také často končíme druzí. Pak se ptáme, co bychom měli zlepšit. A zadavatel nám odpoví: „Děláte to skvěle, takovou prezentaci jsme ještě neviděli, všechno bylo domyšlené propracované do detailu, ale nejste tak slavní jako Frank Gehry nebo Norman Foster.“ Tak doufáme, že se to díky této ceně změní! Brání nám v tom něco? *** Bogle Architects wins MIPIM Award 2016 The winning project in the category of Industrial and Logistics Real Estate at the MIPIM Awards 2016 was the ELI Beamlines project in Dolní Břežany near Prague. We spoke about the winning project with Viktorie Součková, Director of the Prague office of Bogle Architects: * Could you briefly introduce your studio? Bogle Architects is an international architectural studio founded in 2012 by Ian Bogle. We have been operating in Prague for eight years. I met Ian about 16 years ago at Norman Foster’s studio in London. We subsequently joined Hamiltons, a large London practice that was eventually reformed as Bogle Flanagan Lawrence Silver (BFLS). Bogle Architects was founded four years ago and I head up the Prague office which has 18 architects, while the London office has more than 20 people. We have a third studio in Hong Kong. Our team comprises of highly creative and experienced architects who share the same passion to design and build progressive, imaginative and innovative architecture. * How would you describe work by Bogle Architects? We endeavour to achieve elegant constructional solutions, however complex the design challenge. Our studio’s philosophy is based on clear thinking and broad perspectives, as well as close co-operation with the client and the whole team during the design process. We take pride in the fact that we are primarily designers though we also understand a project’s commercial point of view and are able to co-operate with clients successfully. Irrespective of the project, we place great emphasis on a consistent and dynamic dialogue. We ask, we draw, we model, we think and we ask again…until the brief and our proposal are aligned. In addition, we always try to bring a new perspective when approaching a new project. Our clients value the fact that we are not just architects who simply draw, but rather a team that brings forensic attention to every aspect of a scheme - everything is fully considered right through to the smallest detail, every element has a rationale, a function. We are also keenly aware that there is no point in designing something that is going to end up in a drawer and will never be realised. We like to build, so we must ensure that whatever we design is also feasible. That is certainly the case with ELI, which we designed at our studio down to the very last detail, literally down to the last screw! And as it was a public procurement, the
implementation documentation for the project had to be exceptionally detailed. * Are there only architects at the studio? We also have some engineers here and obviously we also cooperate with structural engineers and other necessary professions. Which is the difference between Prague and London. In England, the architect acts as team leader who heads up a group of consultants, but the client hires everybody separately. Here, the client chooses the architect – and he/she makes arrangements with all necessary specialists. * What projects do you specialise in? We don’t specialise in just one type of project. Our portfolio includes urban planning, administrative buildings, residential buildings, research and education facilities, and many others. We are, for instance, building schools in Singapore and Vietnam. Now we are designing a private school in Slovakia. We have several administrative buildings throughout Prague and several projects in Bratislava in progress. We also have a luxurious residential project with up to 50 apartments in Prague 6, which will commence on site this year. * What was the start like for ELI? We acquired the project by winning an international architectural tender announced by the Institute of Physics at the Czech Academy of Science Czech Republic in 2009. It was a public procurement, announced on an EU website advertising tenders. It was a simple assignment: a project for a laser centre. The condition was to execute everything in Czech. There were estimated costs for both project and time when the building was to be completed. The tender had two rounds. In the first round, each architect had to demonstrate his/her experience, so we sent a brochure including projects of similar value and scale that we had completed. There were about 12 studios from the Czech Republic who proceeded to the second round as one of the conditions was that the studio must have an office in the Czech Republic. Eventually, we won the tender in September 2009. This was followed by yet another condition: We had to submit documentation for a planning permit within six weeks. As the building is not situated in Prague, significantly fewer statements were required from the relevant authorities. There were about 10 people working intensively on the project in our studio, attending in detail to the documentation. While developing our ideas, we reached out to specialists from Physics Institutes in England, France, Belgium and Germany. This was followed by another four or five years collaborating with planning engineers from component professions, for instance, PBA, Němec and Polák, AED, and during the construction also with the contractor, an association of companies Metrostav, VCES and OHL ŽS (MVO). There are very few similar projects in existence anywhere in the world, and there was no manual saying what the laser centre should look like. * What did the assignment include? Given our previous experience, the design of the offices as well as the lecture theatre and adjacent premises was relatively straightforward but the heart of the scheme – the vast structure containing the actual lasers, was something of a challenge. We knew that it would be a massive concrete box comparable in size to a football pitch and positioned at a depth of
approximately 8 m underground and 12 m above ground. The concrete walls were required to be up to 1.6 m in thickness. The requirements regarding the building’s actual function was being developed in parallel, with the scientists developing their ideas regarding the specifics of the new facility. This meant they had certain parameters at the beginning and were coming up with technical details and connections as it progressed. Put simply, the building will contain extremely powerful lasers emitting beamlines of approximately 1.5km in length, travelling at enormous speed. * Such an exceptional building certainly required special parameters… The basic assignment stated that the building must be entirely rigid and stable, given that the instruments inside are exceptionally sensitive to the merest movement. That is why the heavy monolithic structure is anchored to the bedrock. Another important requirement was for all laser equipment to be installed in a super-clean environment, as far as possible free of all dust particles. This is a cutting-edge laboratory environment, where the temperature must be kept within an exact range with a deviation of plus/minus 0.5 °C and all the workers must operate wearing special clothing. * When is the laser centre to be put into operation? There is a very thoroughly elaborated 3D digital model of the laser. In Czech Republic, Germany, the USA and others, there are already parts of the apparatus being produced. All will be assembled on site. The estimate is that the institute should operate fully within three years. Final building approval progressed successfully, after 2.5 years of construction, at the end of last year. The administrative part of the building is already in operation. * You received an award in the category of Industrial and Logistics Real Estate in Cannes, France. How did that occur? As we attend the prestigious MIPIM international real estate conference every year, we were aware of the AWARDS competition. When we completed the work in Dolní Břežany, we agreed that it certainly made sense to enter the project. Some 2,500 projects were submitted this year, across all categories! ELI was one of four projects short-listed in the Industrial and Logistics Category. We were mostly competing against logistics centres. * How did the voting proceed? Votes by the international jury total 50%. The other half is from the participants of MIPIM. Everybody advised us to engage actively with the PR campaign and promote the project. As for the panels, we were at the very beginning of the hall where the competing projects were displayed in alphabetical order. Our panel stood out nicely against the others, which might have influenced a whole number of voters. * What do you think was the reason for choosing ELI as the winner? Mainly the ingenuity of the project and its successful architectural concept, which makes good sense and offers a clear vision. We knew the budget constraints and designed the project accordingly. A light white canopy unifies the individual functional parts of the complex
of buildings – offices, lecture theatre, library and laser building. It is clearly legible as an ensemble for all visitors to ELI: here are the offices, here the educational and meeting premises and there is the laser building with its visitors’ gallery, where one can see everything that happens in the laser laboratories. Overall, the project gives the impression of a ‘campus’ merging all functions that the ELI Beamlines centre requires for its operation. * How was the evening party at the film palace in Cannes? The ceremony was held at the large hall, and felt rather like the Oscars! The nominated project teams had designated seats. A very elegant presenter announced the winners from various categories in French and English. And when our category came up and the presenter announced the ELI project as the winner, we just shrieked with excitement, leapt to our feet and dashed up onto the stage to receive our prize. All those nominated had been asked to prepare a 30-second video to introduce the project. After that was screened, I made a short speech expressing our happiness and thanks to all who had participated in the project. Winning this award was an extraordinary experience and standing on stage to receive the prize was a great personal honour for me, our company and for everyone who co-operated on the project. * What does this prestigious award mean for the Bogle Architects studio? It is great PR… Are you prepared for new contracts? It confirms our motto: Quality and again quality. Everything that leaves our office must be top quality – thoroughly checked and verified. And we are open to all work contracts. We would like to have as broad a portfolio as possible. We hope that the award will also help us to become better recognised. We often enter open competitions and frequently find ourselves in second place. You inevitably have a ‘post-mortem’ asking yourself how or what we should improve. And the organisers tell us: ‘You are doing great. We haven’t seen a presentation like that before. Everything was thought through to the smallest detail but you are not as famous as Frank Gehry or Norman Foster.’ Well now, following this award, let’s hope things are going to change! The sky’s the limit?
