Vodní plochy. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva. Bakalářská práce

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva

Bakalářská práce

Vodní plochy

Bc.Irena Vocásková,DiS. 2009

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Vodní plochy zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny“.

OBSAH

1. ÚVOD ...................................................................................... 4 2. HISTORIE ............................................................................... 5 2.1 H I S T O R I E V O D N Í H O P R Á V A ...................................................... 5 2.2 H I S T O R I E K A T A S T R U .............................................................. 6 3. DŮLEŽITÉ POJMY ............................................................... 10 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5

Z Á K L A D N Í P O J M Y D L E V O D N Í H O Z Á K O N A ................................ P O J E M V O D N Í D Í L A .............................................................. Z Á K L A D N Í P O J M Y D L E K A T A S T R Á L N Í C H P Ř E D P I S Ů .................... P O J E M V O D N Í P L O C H Y .......................................................... M A J E T K O P R Á V N Í R E Ž I M V O D A V O D N Í C H D Ě L ..........................

10 12 15 17 18

4. ZÁKLADNÍ PRAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY ............................. 19 4.1 4.2 4.3 4.4

V O D N Í Z Á K O N ..................................................................... S P R Á V N Í Ř Á D ...................................................................... S T A V E B N Í Z Á K O N ................................................................ P Ř E D P I S Y K A T A S T R Á L N Í .......................................................

19 21 23 23

5. VODNÍ PLOCHY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ ................... 26 5.1 P Ř E D M Ě T A O B S A H K A T A S T R U N E M O V I T O S T Í ........................... 26 5.2 V O D N Í P L O C H Y J A K O P O Z E M K Y V K A T A S T R U N E M O V I T O S T Í ....... 27 5.2.1 Druhy pozemků ............................................................. 28 5.2.2 Změna druhu pozemku a způsobu využití .......................... 29 5.2.3 Způsob využití pozemku vodní plochy .............................. 31 5.2.4 Způsob ochrany pozemku vodní plochy ............................ 32 5.2.5 Změna způsobu ochrany pozemku vodní plochy ................ 34 5.2.6 Evidence pozemku vodní plochy v SPI ............................. 34 5.2.7 Evidence pozemku vodní plochy v SGI ............................. 35 5.3 V O D N Í D Í L A V K A T A S T R U N E M O V I T O S T Í ................................. 36 5.3.1 Vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí . 37 5.3.2 Povinnost vlastníků zaevidovat vodní dílo do katastru nemovitostí ........................................................................... 38 5.3.3 Technickobezpečnostní dohled nad vodními díly ............... 39 5.3.4 Typ a způsob využití stavby a způsob ochrany vodního díla 40 5.3.5 Evidence vodního díla v SPI ........................................... 41 5.3.6 Evidence vodního díla v SGI .......................................... 42 6. ZÁPIS VĚCNÝCH PRÁV K VODNÍM PLOCHÁM DO KATASTRU NEMOVITOSTÍ ..................................................... 44 6.1 6.2 6.3 6.4

V K L A D ............................................................................... Z Á Z N A M ............................................................................. P O Z N Á M K A ......................................................................... Z Á P I S J I N Ý C H N E Ž V Ě C N Ý C H P R Á V K V O D N Í M P L O C H Á M ............ 2

44 47 48 48

6.5 Z Á P I S J I N Ý C H Ú D A J Ů A Z M Ě N D O K A T A S T R U N E M O V I T O S T Í ........ 49 7. SROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH PRÁVNÍCH ÚPRAV ................ 50 8. ZAJÍMAVOST Z PRAXE ........................................................ 52 9. ZÁVĚR .................................................................................. 54 PŘÍLOHA 1. .............................................................................. 56 PŘÍLOHA 2. .............................................................................. 57 RESUMÉ ................................................................................... 59 POUŽITÉ PRAMENY ................................................................ 60

3

1. Úvod Vod a je nedílnou a nezb ytnou sou částí n ašeho život a. Je na ní závisl á nejen exi stence vš ech živočichů a ro stlin, ale i existence a fu ngován í celé plan ety. Přest o je součástí vel mi opo míjenou. Větš inou lidí je brán a jako s amozřej mo st. Něco, co tu v žd y bylo, j e a bud e. Ano, po kud b y nebylo li dských zásahů, mo hlo by to tak být. Č lověk ovš em vodu využív á k cel é řadě úkonů a činnos tí, který mi silně ovlivňuje jakost a kvali t u vody n ej en pitn é, ale i t é ostatní . Na druhou stranu tyto zás ah y ko mpen zuje rů zn ý mi pros tředky, které mají kvalit u a j ak ost vody chránit. Přesto se do mnív ám, že js me pro v odu špatný m p ánem a n aš e činnosti a zás ahy ji ovlivňují před evší m n egativ ně. Tato bakal ářsk á práce j e věnov án a právě t o muto mo cnému a cenn ému živlu-vod ě, resp ek tive vod ní m plochám. Téma j e bezpo chyb y vel mi široké, a proto j e úžeji s p ecifiko váno. Tato práce s e má soust ředit n a problema tiku vodn ích ploch dle vodn ího záko n a a n a so uvislost takový ch ploch s k atastrem nemovito stí. Je p ochopitel né, že případy v řízeních před k atastrální m úřad em, které ma jí za před mět vodní ploch u, jsou vel mi ojedinělé, co ž však neubírá tématu na zaj í mavosti. Mojí snahou b ude přibl ížit tuto problematiku včetně zákl adní ch poj mů

a

zákl adn ích

pramenů

p ráv ní

úprav y

tak,

aby

práce

byl a

pochopitelná a zají mavá i pro laickou veřejno st. Zaměří m se i na histori i vodního práv a a samotné eviden ce nemovit ostí, neb oť je to téma dle mého n ázoru vel mi zají mav é a práci t o oživí.

4

2. Historie 2.1 Historie vodního práva Vzhl edem k to mu, že vo da dop rov ází lidsko u rasu od prvopo čát ku jej í existen ce, mo hli b ycho m o vodní m p rávu v širokém slo va s mysl u hovoři t již od n ejran ějších dob n aší histo rie. Bud u se vš ak věnov at pouze pozdější m předpis ů m, kt eré nahrazov aly dosav adní rozt říštěnost p rávníc h úprav, a které hrál y pro dnešní vodní právo, al espoň po dle mého názo ru, významn ou roli. V pol ovině 19. století byla sestavena sp eciální ko mise, která měla za úkol přip ravit tako vý zák on, který by uceleně upravil a st melil veškeré vodní právo v jedi ný předpi s. Vznikl tak vod ní zákon č. 93/18 69 ř.z. 1 Tento rámcový předpis upravoval právní vlast nosti vod a jejich užíván í , vody rozděloval n a veřejn é a souk ro mé ad . Sp olu s pro váděcí mi předpisy platil až do roku 1955. Tento zák o n byl samo zřej mě zákon em říšský m. Umožňo v al ale, aby si jed notlivé zemské s n ěmy upravily tuto oblast samy. V Čechách t ak tento říšský zák on doplni l český zemní vod ní zák o n č. 71/187 0 čes. z.z. Tento zákon platil pouze v Čech ách. T ak é on rozděloval vod u podl e typu vlas tnictví na vodu v eřejno u (řeky, v eletoky, po toky jezera… ) a vodu sou kro mou (držiteli p ozemku náležela voda pod zemní, srážkov á, voda v e studních a jiný ch nádržích na j eho po zemku, dál e vod a v trubkách a k anál ech, kt eré si držit el nechal zhotovit pro sv é s oukro mé účely, a také vod a, která z předešl e j menov aných o dteče). By lo zd e uprav eno i důležit é vodop rávní řízení, při kt erém měl y přísluš nost tzv. politické úřady. Další m důležit ý m předp isem vo d ního práv a byl zák on č.11/1 955 Sb., o vodní m hospodářství. Pojem sou kro mé vody v něm n eexistoval, nebo ť všechn a vodstva p řešla do vlastnictv í státu, čímž bylo zásadně o mezen o soukro mé vlastnictví. V to mto zákon ě chyběl y úpravy vel mi zásadní ch oblastí,

např.

po vodní.

Pojem

v o dní

1

dílo

byl

Pekárek, M. a kol. Péče o životní prostředí. Brno:Masarykova univerzita, 1994, s.89

5

změněn

na

díl o

vodohosp odářsk é, předpis v šak postrádal jeji ch, alesp o ň demons trativní , výčet.

Vzhled em

k velkému

mno žství

nedostatků

byl

zákon

čast o

kritizován a v yžád al si brzk ou nov elu (v roce 1 959). Přesto však nakon ec platil až do roku 1 973. Záko n o vodním hosp od ářství byl nahrazen zákonem č. 138/1 973 Sb., o vodách, který b y l na ro zd íl od něj po měrn ě pokrokov ý m a v p raxi se vel mi os vědčil. Nově zd e byl řešen insti tut správ y vodních toků , obsahov al také pojem vod n í tok a způsob jeh o označování a ev idování v evidenci nemovit ostí. Poprvé je v zákoně obs ažen výčet vodních (resp . vodohosp odářsk ých) děl, a to jak pozitivn í, tak n egativní. S tí mt o zákon em úzce so uvisel i zákon č. 130/197 3 Sb., o státní správ ě ve vodní m h ospodářství, který upravo val oblast vo dohospod ářský ch o rgánů. V po revoluční ch letech začala být připravována novela zákona o vodách z roku 19 73, nebo ť tento dosavad ní předpis p řestal vy hovov at nově nas talé situaci ve státě a byl přek ážko u v možnosti dodržov án í principů demokracie. I kdy ž se na novele p racov alo již dlouho , nový zákon by l schválen až v ro ce 2001, a to jako zákon č. 254/20 01 Sb., o vodách. To muto předpisu je více věnováno v kapitole 4.1.

2.2 Historie katastru Nedíl nou

sou částí

tét o

práce

je

tématik a

věnovaná

katast r u

nemovito stí, proto mi přijd e vhodn é a jistě ne nezají mavé, k rátce s e věnov at i historii samotnéh o katastru (slovo katastr p ochází z latin y a znamená soupis). První zápisy soukro mé ho práva na maj etek si začala zajišťovat šlechta v e 14.stol etí, a to zápisem do tzv. zemský ch des ek , které původně sloužily k zápisů m o soud ních sporech. Oproti to mu maj etek – tedy držebnosti po ddaný ch a jejich p ovinnosti – byly zapisován y do tzv. urbáře. P ozemky v něm zap sané se n azýv aly u rbární, ru stikální, později kontribuentní. Pozemky v zemských deskách byly pan ské, do minikální nebo dv orské a n eb yly až d o počátku 1 8. století podrob en y žádn é d ani.

6

V ro ce 1650 p ak vznikl berní katastr, zvaný též ru stikální katastr nebo také první b erní rula (n ásledn ě d oplněná d ruhou b erní rulou). Tent o soupis

sloužil

k vy měřo vání

daně

ze

statků

a

pozemků

v držb ě

poddaný ch. Tento katastr nahradil v roce 1749 tzv. první terezi ánský katas t r rustikální (též třet í berní rula), po něm násl edoval d ruhý tereziánský katastr rustikální (čtvrt á berní rula) z roku 1 757. Ješt ě před tí m byl y nově zav edeny p ři znáv ací l isty pro statky do minik ální, aby mo hla být sprav edli vě vyro v nána d aň jak za p ozemky rustikální, tak za p ozemky do minik ální.

Elab orát

v zn iklý

z to hoto

šet ření

se

nazýv al

panské

vyrovn án í a byl základem p ro terezián ský katas tr domini kální. Násl edný josefský kat as tr (1789 -1790) by l první m katastrem, kt erý byl postaven na p ří mém měření sk u tečného s tavu v terénu. Šlechta si však po jeho krát ké platn osti vy mohla zno vuzav edení terezi ánskéh o katastru . I ten však platil jen po k rátk ou dobu, neboť p ři měření v terén u v rámci j osefsk ého katast ru se zjistil o mnoho nedostatk ů a n esprávnost í ve

vý měrách

k atastru

tereziáns kého,

b yl

tedy

zav eden

katas t r

tereziáns ko-josefs ký, který ko mbinov al výhody obojího. Významný m předpisem pak b yl Všeob ecn ý zákoní k občans ký, který byl císařs ký m pat entem vyh lášen p od č. 946/1 811 Sb.z. s. Ten ob sahoval ustanov ení o tom, že st avba je součástí pozemk u, a že k převo du vlastnick ých práv je třeb a zápisu do pozemk o vých knih . O něk olik let později vznikl tzv. stabilní katastr, kt erý byl založe n již na v ědeckých základ ech v elko měřítkov ého map ového dí la. T ento katastr b yl základ em pro v ydání n ej vyššího p atentu rakouského císa ře Františka I. z roku 1817, o dani pozemko vé a vy měření půdy, kt erý by l zase zákl adem dn ešního n ovodobéh o kat astru. In formace a údaje ve stabilní m katast ru však stárly mnoh em ry chl eji, než se předp okládal o , neboť

n ebyla

zajištěna

jeho

pravid eln á

údržb a.

Byla

nařízen a

reamb ulance (dopl nění), al e práce byly konány vel mi narychl o, a tak původní kvalita stabilního katastru notně utrpěla. Zák ony věnu jící s e pozemk o vý m knih ám, vyd ané v s ed md esátý ch letech 19.století stanovil y,

7

že v p ozemko vých knihách se zapis ují všech ny nemo vitosti i práv a a povinnost i

s ni mi

spojené.

Pozemkové

kni hy

byly

veřejn é,

práv a

zapisov an á do po zemkový ch knih s e nabý vala vklad em = intabulací. Zaved ení m intabu lačního p rincipu (ztotožn ěn í okamžiku nabyt í práva s okamži kem jeho veřej né publicity v pozemkové kni ze) a stanovení m přísných a přesný ch formáln ích pravi del, byl zajištěn velký soulad mezi stavem v katastru a stavem v terénu. Bylo však nutné katastr průběžn ě udržov at, kontrolo vat a d op lňovat. V roce 189 8 bylo v katastru zaved en o používání metrick é míry, pro nové zaměřo ván í bylo po stupně op uštěn o od metod y grafick é a začalo se vyu ží vat číseln ého měření. Záko n č. 177/1927 S.z.n., o pozemkov ém kat astru a jeho veden í pozměnil ofici áln ě dos avadní katas tr dan ě pozemk o vé n a po zemkov ý katastr,

který

t ak

začal

zás adn ě

měnit

svůj

účel

a

stal

se

nepostrad atelnou s oučástí v šech práv ních jedn ání o nemovitostech a jeho dosavadn í daňov é poslání se přeměnilo n a poslán í spíše právní a hospodářské. Map y v této d obě byly na vysok é techni cké úrovni , začalo se pou žív at moderní a vyso ce p řesn é zobrazen í. Katast r byl určen jako veřejn ý. Bylo tak é poprvé definov áno kat astrální řízení, jak o místní měření n ebo š etření slouží cí k zalo žení n eb o obnov ení pozemkového katastru . Dá se říci, že až do rok u 1938 byl pozemkový katastr vel mi přesn ý , později s e již na j eho údržb u tolik nedbalo, po roce 194 5, kdy do cházel o k povál ečný m k onfiskací m a přídělov ý m ří zení m se již hrubě rozcházel se skutečný m st av em a po roce 195 6 se přest al udržov at úplně. V to mt o čase, v n ově panu jících po litických po měrech, zcela upadl zájem o evidování soukro mých práv k nemov itostem. Od pozemko vého katast ru bylo zcel a upušt ěn o a v ro ce 1956 b yla založena t zv. J ednotná evidenc e půdy, její ž podst at ou bylo evidování užívání p ůdy zcela bez ohledu n a vlastnick é vzt ahy. Soukro má práva k nemovit ostem v l etech 19 51-196 4 nebyla ev idována v žádn é sy stematick é evid enci. V ro ce 1964 n abyl ú čin nosti nov ý zák on č. 22/196 4 Sb., o eviden ci nemovito stí. Převod nemo vitostí měl být kro mě s mlouvy o převod u

8

stvrzen j eště její registrací státní m notářství m, což o všem plat ilo pouze nešlo-li o převod do soci alistickéh o vlastni ctví. Evi dence n emovitostí podle

v ýše

uv edenéh o

předpisu

měla

evidovat

hlavně

údaje

o

nemovito stech , kt eré b yly potřebn é pro pláno vání a ří zení hospo dářstv í (zej ména pak zemědělsk é výroby). Dost nešťastn ě bylo, dle méh o názo ru, řešeno zab ezp ečení souladu s tavu evid ence se s kutečný m stav em, které byl o zajištěno pouze ohlašovací povinn ostí uživatelů nemovitostí národní mu výboru a následně pak oznamo vací pov inností národníh o výboru v ůči orgán ů m geo dézie. Sou částí mělo být i evi dování právních vztahů k nemovito stem, které od ro k u 1951 n eexistovalo, a jeh ož nové založení t rvalo až d o roku 19 88. 2 V ro ce 1993 n abyla ú či nnosti no vá právní úprava, která s nevelký mi změn ami platí dod nes. Jd e o zákony, které jso u uveden é v k apit ole 4.4 , neboť

s polutvoří

základ ní

prameny

právní

úpravy

popisovan é

problema tiky. Přijetí těcht o zákon ů a vznik nového soupisu evidence nemovito stí

–

tzv.

katast ru

nemo vitostí,

bylo

nut ným

v yú stění m

dosavadn í situace, charakterizované neúplnost í a nedok onalý mi princip y v evidenci nemovit ostí a práv k ni m n áležející m. Je

jasné,

před cházela

že

kvalita

vzni ku

a

přes nost

současného

evidence

katastru

n emovitost í,

nemovi tostí,

b yla

která siln ě

poznamen aná panu jící politickou sit uací, která v pods tatě vylu čoval a soukro mé vlastnict ví a práv a s ní m s pojená. P ozemky b yly zab av ovány a užívány dle potřeb ko mun istických straníků , a to bez jak ý chkoli v nabýv ací ch titulů a opráv nění. I v dnešní době stále vyplou vají n a povrch

p roblémy

s nepřesnost mi

ve

vý měrách

p ozemků,

v osobác h

vlastníků apod., k teré b yly způsob eny nejen ko munistický mi způsoby naklád ání s nemovi tost mi, al e tak é řadu let trv ající neex istencí p řesného a soulad n ého evi denčního sy stému.

2

Katastr nemovitostí. Historie katastru. [citováno 15.2.2009]. dostupný z: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=10&MENUID=10017&AKCE=DOC:10KATASTR_HISTORIE

9

3. Důležité pojmy 3.1 Základní pojmy dle vodního zákona Ne k aždý práv ní předpi s obsahuj e ustanov ení o důl ežitých p oj mech dané p ro blematiky . Vodní zákon 3 vy mezuje n ejzákl adn ější poj my v §2. Jsou zd e vysvětlen y termíny :


povrch ov é vody – vody, které s e při rozeně vy skytují na zemsk é m povrch u;

tuto

charakteris tiku

nezt rácejí

an i

v případech,

kd y

přechodn ě proték ají zak ryt ý mi úsek y, přirozený mi dutinami p od zemský m povrch em nebo v n adzemních vedeních
podzemní vody – v ody, které se vys k ytují přirozen ě po d zemsk ý m povrch em v pás mu nasycení v pří mém styk u s hornin ami, a dál e vody, které proték ají dren ážní mi syst émy a v o dy ve stu dních
vodní útvar – vy mezené vý znamn é soustřed ěn í povrchových neb o podzemní ch

vod

v určitém

prostředí,

jenž

je

charakteristi ck é

společn o u formou jejich v ýskytu, s polečný mi vlastnost mi vod a znaky hy drologick ého reži mu; dělí s e na útv ary povrch ových vo d a útvary p o dzemní ch vod
útvar p ov rchov é vo dy – vy mezené v ýznamné so ustřed ění povrch ov é vody v u rčitém prostředí (např. v j ezeře, vo dní nádrži, v koryt ě vodního t oku)
silně ovl ivněný v odní útv ar – útv ar p ovrchové vod y, který je podstatně charakt erově změněn půso bení m lid ské činno sti
u mělý vo dní útvar – vodní útvar povrchové vo dy, který je vytvořen u měle, t edy lidsko u činností
útvar po dzemní vody – vy mezené soustřed ění podzemní vo dy v kolekto ru(-rech), vrstvu

3

nebo

přičemž

so uvrství

kolekt orem hornin

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů

10

ro zu mí me

s dostatečnou

horninov o u pro pustností,

u mo žňují cí význ amno u sp ojitou ak u mul aci vody, jej í proudění nebo od b ěr
vodní zd roj – pov rchové nebo podzemní v ody , které se využív aj í nebo mo hou být využíván y pro uspokojení lidských potřeb, a to zej mén a pro pitné účely
naklád ání s vodami – jde o jejich vzdouvání po mocí v odních d ěl , využívání

jejich

energet ického

potenci ál u,

jejich

využí ván í

k plavb ě, plavení dřev a, k chovu drůbeže, jej ich odb ěr, vypoušt ění odpadní ch vod do nich a další čin nosti a způsoby k terý mi lz e využívat

jejich

vlastnosti ,

regulo vat

jejich

mno žs tví,

průtok,

výskyt, jakost
povodí – území, ze kteréh o veškerý povrch ový odto k teče sí tí vodních t oků k určitému mís tu vodního toku (obvykle jd e o soutok s jiný m vodní m t okem n ebo vyúst ění vodn ího toku do jiného vodního útvaru ); povodí je ohrani čeno ro zvodnicí, kterou j e myšl ená hranice geo morfo logického rozh ran í mezi sousední mi povodí mi ;

plocha

povodí

zahrn uj e

také

plochy

p ovrcho vý ch

vodních ú tvarů v p ovodí
hydrog eo logický rajon – ú zemí s o bdobný mi hydrog eologický mi po měry, typem ro zvodnění a oběhe m podzemní vody

Vy me zení těch to poj mů je důležit é pro obl ast vodní ho práv a, i když jde op rav du o zák ladní poj mosloví. Pro potřeby této b akalářské prá ce však v od ní zákon upravuj e i další t ermíny, jeji chž vysv ětlení je n ezbytn é k pocho p ení

pro b lematiky

vodních

ploch

ve

v zt ahu

ke

katastru

nemovito stí. Jde p ředevší m o tyto:
ochranná pás ma vodních zdrojů (§ 30) – o chrann é p ás mo, kt eré stanoví v odoprávn í úřad k ochraně j akosti, vydatnosti a zdravo tní nezávadn osti

zdrojů

po vrchov ých

využívan ých n eb o využit elných

11

nebo

podzemní ch

p ro zásob ování

vo d

pi tnou vod ou

s prů měrn ý m odb ěrem p řes 1 0 000 m 3 za rok, po případ ě i pro zdroj e s nižší kapacitou
vodní toky (§43) – povrchové v o dy tekou cí vlastn í m spáde m v korytě trvale nebo po p řevažující část rok u, a to včetn ě v od v nich u měl e vzd utých, v od ve slepých ramenech a v úsecí ch přechodn ě tek oucí ch p řirozený mi du tinami po d ze mským povrch e m nebo zakrytý mi ús eky
koryta vo dních tok ů (§44 ) – pokud v odní tok proték á p o pozemk u, který j e v katast ru nemovit ostí evid ován j ak o vodní plochy, j e korytem vodního t oku tento pozemek ; protéká-li po pozemku který tak evid ován není, je korytem

vodního toku část pozemk u

zahrnující dno a břehy koryta až po břehovou čáru určenou hladinou vody, kt erá zpravi dla stačí proték at tí mto k orytem, ani ž se vylév á do přileh lého území
vodopráv ní úřad (§ 104 a násl.) – úřady, které n a to mto ús ek u, společn ě s Českou inspek cí životníh o prostředí, popř. s krajsk o u hygienick ou stanicí , vykon áv ají státní správu; v odoprávn í mi ú řady jsou obecní úřad y, újezd ní úřady , obecní

úřady s rozšířen ou

působnos tí, krajsk é úřady, ministerst va
vodopráv ní řízení – správní řízení p řed vod op rávní mi ú řady, jeh ož výsledk em je vydání rozho d nutí

3.2 Pojem vodní díla Pojem vodní dí la je v zákoně po měrně po drobně charakteri zován a navíc má ve vztahu k probírané témati ce zás adn í význam. Proto si podl e mého n ázoru zaslo uží samos tatnou kapitolu. Vodní díla (jak je charakteri zuje §55) jso u stavby, jenž slo uží ke vzdouv án í a zadržování vo d, u mělému us měrňování o dtokovéh o reži mu povrch ov ých

vod,

k ochraně

a

užívání

vo d,

k nakl ádání

s vodami,

ochraně před ško dlivý mi účinky v od, k úpravě vodn ích po měrů nebo k jiný m

účelů m

sledo vaný m

tí mto

12

zákonem.

Zákon

obsahu je

demonstrativní po zitivní vý čet vod ních děl a na druhé straně i n egativn í vy mezení tohoto p oj mu. Mezi vodní díla patří :

 přeh rady, hráze, v odní nád rže, j ezy a zd rže – lze je za vodní dí la považovat pouze tehdy, js ou-li zároveň stavbami (moh ou b ýt pouhou s oučástí v odních k oryt); ro zdíly mezi přeh radami a jezy nejsou zcela j asn é a zřetelné, v České republice se pou ží v á nejčast ěji rozliš ení z hl edisk a vod oho spodářs ké funk ce – jez pou ze vzdouv á vodu, u p řehrady s e nah ro maděn á vo da využí vá k další mu hospodaření s vod ou;  stavby, ji miž se

u pravují, mění neb o zřizují koryta v o dních tok ů

(tedy i dn o a břehy ) – patří sem nap ř. stavby zajišťující stabilitu a odolnost koryta, opevněn í vodní části náb řežní ch zdí, stav by spádový ch objekt ů a stav by sp eci álních o bjektů (n apř. bro dy, propustky , náplav k y);  stavby v odovodní ch řadů a vodárenských o bjektů včetně úpraven vody,

k analizačn ích

stok,

kanalizační ch

objektů,

čistíren

odpadní ch vod, jakož i stavby k čiš tění odpadních vo d před jejich vypouštění m do kanalizace;  stavby na och ranu před po vodněmi – och ran né a po b řežní hráze, ochranné zdi aj.;  stavby

k vod ohospodářský m

melio rací m,

zavl ažování

a

odvodňov ání pozemků a k ochraně před ero zní činno stí vody – stavby zajišťující úpravu v odního reži mu půd tak, aby jejich st av odpovídal předpo k ládan é činnosti na pozemku, popř. vláhov é potřeb ě pěstovan ých plodin; přesn é vy mezení těchto stav eb stanov í zvláštní p ředpis; 4  stavby, k teré se k plaveb ním účelů m zři zují v korytech vodní ch toků neb o na jejich březích – různ é břehov é úpravy , n ábřežní zdi v přístav ech, pl avební most y, ko mory a k an ály, plavební tunel y ad.; 4

Vyhláška č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu rozsahu péče o ně

13

 stavby k využití vodní energie a energetick éh o potenci álu – stav by získáv ající tep eln ou en erg ii povrch ových nebo pod zemní ch vo d k její mu

další mu

využití,

vodní

části

staveb,

průtočn ých,

aku mulačních a p řečerp ávajících vo dních el ektráren, j enž vo dn í energii v yužívají k výrob ě elektri cké energie a dále v odní část i staveb, k teré vod ní en ergi i využív ají pří mo k poho nu strojů a zaří zení;  stavby od kališť;  stavby sl oužící k pozoro vání stavu povrch ov ých n ebo pozemní ch vod – s louží předevší m k měření hladiny, průtoku a jakos ti povrch ov ých vod v e vodní ch tocích;  studny – a to studny všech dru h ů, tedy šachtov é – kopan é spouštěn é, s radi ál ní mi sb ěrači; i trub ní - vrtan é studny;  stavby k hrazení b ystřin a s trží – by střina je vodní tok s menší m povodí m a s náhl ý mi a v ýrazný mi změn ami průtoků a strmý mi průtokov ý mi vl nami, kt eré prohlubuj í dno, po demílají paty břeh ů a tak tvoří aku mulo vané n ád rže sh ro mažďující vodu obsaženou ve vlnách; d o hrazení bystřin patří stavby, které upravuj í s měrov é po měry b ystřin, zaústění jej ich příto ků, uprav ující pod élný sklo n nivelit dna a průto čného p rofilu, dál e stavby zaru čující odolnost a stabilitu koryta b y střin, náb řežní zdi atd.;  jiné stav by potřeb né pro n aklád ání s vodami povolovaného po dle §8 vodní ho zákon a – sem patří vo d ní části s taveb slo užící cho vu ryb, vodn í drůbeže či jiných vodních živočichů , tzv. ryb í přech od y apod.;

Někt erá vod ní díla lze zahrnout i do více skupin předcho zíh o výčtu, jiná naop ak nemu s í najít sv oji kateg orii.

Za vo dní díla se op roti to mu n epovažují jednodu chá zaří zení mi mo koryta vo dních tok ů na jedn otlivých pozemcích a stavb ách k zachycen í vody a k ochraně jednotlivých po zemků a staveb proti šk odlivý m

14

účinků m vod, d ále nejsou vodní m dílem j ednodu ch á zařízen í mi mo koryta vo dních tok ů k aku mulaci odp adních vo d (žu mpy ) a vodov odní a kanalizační

přípo jky

(pok ud

před pisy 5

zvláš tní

průzku mn é hydrol ogické v rty a další

zařízení

nes tanoví

jinak),

realizovan á v rámci

geologick ých prací . Pokud n astanou p ochybnos ti, zda jd e o vod ní dílo či nikoliv, rozhodn e o věci p ří slušný vo dohospod ářský ú řad. S poj me m vod ní díla so uvisí dalš í zají mav ý termín, a si ce o chranná pásma vo dních děl (§58 od st.3), kd y vodoprávní úřad mů že n a návrh vlastníka vodního díla v záj mu j eho ochrany ro zho dnutí m s tanovi t ochranná pás ma po dél něho a zakázat nebo o mezit n a ni ch podl e povah y vodního d íla u mísť ování a p rovád ění některých staveb n ebo čin no stí. Nel ze zde opo menout j eště j eden termín, který s ouvisí s vodní mi díly. Jak již bylo u veden o, j edná se o stavby, a proto po važuji za nutné, upřesnit j eště termín stavba , tak jak jej uprav uje stav ební zák o n v §2, odst.3 – stavba je každ é stavební dílo, které vzniká stavební nebo mont ážní technolo gií, bez zřetel e na jeho stav ebně tech nické pro vedení , použité s tavební v ýrobky, mat eri ály a konstrukce, na účel

v yužití a

dobu trv ání 6.

3.3 Základní pojmy dle katastrálních předpisů Vzhledem k t o mu, že podle zadání se má tato bak alářs ká prác e zabýv at

problema tikou

vo dních

pl och

t ak,

jak

vy plývá

z právní ch

předpisů vztahují cí se ke katastru nemo vitostí, považuji za nutn é vy mezit také zákl adní poj my z kat astrální problema tiky, které budo u v práci p oužíván y. ● katastr nemovitostí – ucelen ý, průb ěžně akt uali zovan ý in formačn í systém,

obsahující

soubor

údajů

o

nemov itostech

v Česk é

republi ce, zahrnují cí jejich soupis, p opis, geo met rick é a polohov é 5 6

Zákon č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

15

určení; jeho součástí je evidence vlastnick ých a jiných prá v k nemovit ostem;

i nformace

obsažené

v kat astru

nemovitost í

slouží k ochraně práv k nemovitost em, p ro d aňové a poplatkov é účely, k ochraně životního prostřed í, zeměd ělského a lesního půdního fondu, n erostn ého bohatstv í, kulturních p amátek, p ro rozvoj

ú zemí,

k oceňo ván í

nemovi tostí,

pro

účely

vědecké ,

hospodářské a st atistické a pro tvorbu d alších in formační ch systémů ( § 1 zák. č.344/19 92 Sb., o katastru nemovito stí České republiky – dále j en katast rální zákon ) ● pozemek

–

přirozen á

část

zemsk ého

pov rchu

o d dělen á

od

sousední ch částí hranicí územní správní jedn otky neb o hranicí katastráln ího území, hranicí vlastnickou, hran icí držby , hranicí druhů po zemků, p řípadně rozhraní m zp ůsobu vy užití pozemku ● parcela – obraz po zemku, kt erý je g eo metrick y a poloh ově určen , zobrazen svislý m p rů mětem hranic v katastráln í mapě a ozn ačen parcelní m číslem; stavební parcelou je pak p o zemek, evidovan ý v druhu pozemk u jako zastavěn á p locha a nádvoří; pozemk o vá parcela j e pozemek , který n ení staveb ní parcel ou ● katastráln í map a – polohopi sná map a velkého měřítka (1:5 000) s popisem, která zobrazuj e všechny nemovit osti a katastrální území, kt eré jso u p řed mět em katastru nemovito stí ● katastráln í území – technická jednot ka, kt ero u tvoří místopisn ě uzav řený a v katastru nemovitostí společn ě evidov aný soub o r nemovito stí; v katastru nemovitostí se označuje 6-ti místn ý m číselný m kódem tzv. jednot ného čís elníku pro storových jednotek ● nemovito st – všechny pozemky a st avby spojené se zemí p evný m základem 7 ● geo met rický plán – je to výs ledek země měři čs kých činn ostí, který je podkl adem listi n, na jeji chž základě s e do katastru n emovitost í zapisují nové stav by, reáln ě oddělo vané část i nemo vitostí nebo věcn á b řemena k části po zemku, pot ažmo listi n, podle kterých má 7

Kuba, B., Olivová, K. Katastr nemovitostí České republiky. Praha : Linde Praha, a.s., 9.vydání, 2005, s.30-34

16

být prov eden zápis do kat as tru nemo vitostí, je-li třeba před mět zápisu zo brazit do katastrál ní mapy; je vždy v ýsledkem pří méh o měření v terénu 8

Všech ny poj my , které by ly v před cházející ch kapito lách uv ed eny jso u opravd u j en poj my zákl adní mi. V prů běhu p ráce k ni m celá řada t ermín ů přibude a některé z výše pop saných bu dou podrobněji ro zebrány.

3.4 Pojem vodní plochy V samotném vo dní m zák oně se p ojem vod ní plocha nevyskyt uje. J e logické, že v širo kém slo v a s mysl u půjde o každou plo chu, na k teré leží pozemek pokrytý v odou, pozemek jeh ož součás tí je vodní dílo, popř. za splnění u rčitých p od mín ek (zej ména z hledis ka po zemkového p ráva) i pozemek, na němž se v oda sice nev yskytuje, ale který leží v blízkost i pozemk ů

vodou

pokrytý ch

a

na

jeho

užívání

závisí

řád ný

cho d

hospodaření s tou to vodou . V rámci právní definice dle po zemko véh o práv a

sem

vš ak

mů žeme

začl enit

i

pozemky,

které

jsou

vodní m

hospodářství m o mezov ány, popřípadě je nutné před ú čin ky vod chrániti. V podstat ě je ted y pro tyto potřeby vodní plo chou i pl ocha, na které s e voda n ev yskytuje. 9 Oproti vodní mu zákonu obsah uj e tzv . k atastrální vyhlášk a 10 pojem vodní plo cha po měrně hojně a s tí mt o termín em běžně pracuje. Vodn í plochou je zde v šak pouze pozeme k, na kterém se vyskytuje koryto vodního toku, vod ní nád rž, močál, mok řad n ebo b aži na. Po zemek, n a kterém st ojí vodní dílo je p ro potřeby katast rál ních záležitostí po važov án za zastav ěnou plo chu. N ejzákladněj ší vy mezení je obsaženo dl e méh o názo ru

v příloze

katastrální

vyh lášky,

k terá

st anovuje

t echni cké

8

Bumba, J. Geometrický plán. Praha : Linde Praha, a.s., 1999, s. 33

9

Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo. Brno : Masarykova univerzita, 2. vydání, 2003, s. 330 Vyhl.č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen katastrální vyhláška) 10

17

podrobno sti potřeb né pro sp rávu k atastru. Tat o problematik a vš ak bud e dále rozv inuta v následujících kapitol ách.

3.5 Majetkoprávní režim vod a vodních děl Do mn ívám se, že k e s právn ému a jasnému p och opení po pisovan é problema tiky je nu tné vysv ětlit i maj etkoprávn í reži m v od a v odn ích děl , tedy prob lematiku jejich vlastnictví. Zákon č. 254/200 1 Sb., o vodách , jasně říká, že povrchové a p odzemní vody nejs ou před mětem vlas tnictví, tedy nikdo je nemů že vlastnit, a to ani stát. Tyto vody také nejso u příslušen ství m p o zemku, n a němž s e nacházejí, stejně tak nej sou an i součástí nebo p říslušenství m vo dních děl. Oproti tomu p ozemky, n a kterých s e tyto vo dy nacházejí i vo dní díla své vlast níky mají . Voda, která je odebraná z povrch ových n ebo podzemní ch vo d svého vlastníka má, je jí m o dběratel nebo t en, pro n ějž byl a odebrána. Stejně tak koryt a vodních t oků mají své vlast níky, neb oť jde vždy o pozemek. Co se týče vlastnictv í vodních děl, jedná se o stavby, a ty nepochyb ně

sv éh o

vlastn íka

mají .

Podle

ustano vení

ob čansk éh o

zákoník u 11 však st avba nen í součást í pozemk u, a pro to může dojít k situaci, kdy bude odlišný vlastník u vodníh o díla a odlišný vlastník u pozemk u. Dříve s e taková situace nijak neřešila, neboť minu lý reži m u mo žňov al státu, potažmo jeho různý m o rganizací m, ab y zřizov al y stavby n a pozemcích jiných vlastníků v pod statě bez o mezení. Nov ý stavební zákon vš ak v situ aci, kdy by mělo dojít k rů znosti vl astníků pozemk u

a stav by, výsl ovně p o žaduj e (j ako po d kladu p ro vydání

územního rozhodn u tí, územn ího souhlasu a stav ebního po volení) s mluv n í ujednání mezi vl astníkem pozemk u a stavebníkem o tom, že stavb u vodního d íla na sv ém po zemku povolu je. 12

11

§120 odst. 2. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník §86 odst.2 písm.a) a §96 odst.3 písm.a) a §110 odst.2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu 12

18

4. Základní prameny právní úpravy Vodní právo řadí me mezi práv o veřejn é, ovš em nelze mu u přít některé prvky p ráva so uk ro mého (např. úp rava vlastnictví). Oblast vodního práv a zasahuje d o mnoh a právních oblastí, proto je výčet pramenů

právní

úpravy

vodníh o

práv a

opravdu

obsáhlý.

Zej ména

problema tika ochrany v ody v rámci životníh o prost ředí a nejrůznějš í technické

normy

a

pos tupy

jsou

uprav eny

v mnoha

zákonech,

vyhlášk ách, normá ch a jiný ch p ředpi sech. Pro potřeby této bakalářs k é práce vš ak pov ažuji za zb ytečn é v šechny t yto přepisy uvád ět, nebo ť s danou p roblemati kou pří mo nesouvi sí. V této kapitole budou u veden y základní prameny právní úp ravy s principy su bsidiarity tak, jak je dl e mého n ázoru potřebné pro p ochop ení řešeného tématu. V úvo du pov ažuji za v hodné, o světlit p ojem subsidiarita. Tent o pojem j de ruku v ru ce s poj mem jiný m, a sice se specialit ou. Tyto páro v é termíny v podstat ě vyjad řu jí vzájemné vzt ah y právních předpis ů. Tyto vzájemn é vztahy moh ou v ystupovat jak v ro vině pro cesn ěpráv ní, tak v rovině h motn ěprávní. Předpis speciální je použit přednostn ě v rámci dané pro blematiky . Pokud speciál ní předpis danou otázku neu pravuj e, použije s e předpis subsidiární, jinak řečeno po dpůrný.

4.1 Vodní zákon Speci ální m a stěžejní m předpis em je zd e jednozn ačně vo dní zákon, tedy záko n č. 25 4/ 2001 Sb., o vod ách a změn ě někt erý ch zákon ů.

Ač

tento zák on nabyl účinnost i 1.ledna 2002, n ahrazov al normy p latné o d sed mdes átých let minul ého století, které pos trádaly d emokratičnost a upředn ost ňovaly záj my polit ických či nitelů před zájmy veřejn ý mi a před záj my zaj išťující mi ochranu vody a ži votního p rostředí v ůbec. Z tohot o pohledu je tedy tento nový vodní zák on normo u vel mi zásadní. Vychází mi mo jin é ze zák ladních u stanovení Ústavy České republiky, Listiny základních práv a svobod a koncep tů rámco vé s měrn ice Evro pského

19

parlament u a Rad y 2000/6 0/ES, které l ze t í mto taktéž zařadi t mezi základní prameny právní ú p ravy. Vodní zákon j e rozs áhl ý předpi s, který obsahuj e h motn ěp rávní i procesněprávní u s tanovení. Je ro zděl en do třin ácti hlav . Hlav a první ob sahuje úv odní ustanovení, k teré určuj e účel (o chrana vod jako části živo tního pro středí, úp rava j ejich hospod árného u žívání, ochrana j akosti vod a zajištění staveb vodních děl) a před mět (úprav a a ochrana právní ch vztahů os ob k vod ám, pozemků m a stavbám s vodami souvisejí cí mi, o ch rana p řed účinky povodní a such a…). Dále jsou zde vy mezeny zákl adn í poj my, jak byl y popsán y v kapit ole 3.1, práv a k vodám a právní povah a v od. Hlav a druhá řeší naklád ání s vod ami, užív ání vod k plavbě, povolen í k nakládání s vodami a n ěkt erá d alší povolení. Součástí druhé hl avy j e také vod oprávní eviden ce, a pro nás důležité údaj e zapiso vané d o katastru n emovitost í. Hlav a třetí upravuje st av povrcho vých a po dzemní ch vod. Hlav a čtvrtá o bsahuje u stanovení ohledně plánování v oblasti vod , cíle och rany vody jako složk y životní ho prostředí, plán y hlavních povod í a oblastí povodí. Hlav a pátá je věnov ána ochran ě vodních po měrů a vodních zdrojů, ochraně jakosti v od, vy mezuje cit livé a zraniteln é oblasti, dále s e zmi ňuje o vodách využívaných ke koupání, o podpoře života ryb a o ochraně

mno žství

vod.

Dále

ob sahuje

u stanovení

o

hav áriích

a

povinnost ech, p opř.opatření ch k n ápravě p ři haváriích. Hlav a šestá po jednáv á o vodních tocích, k orytech v odních to ků, a o ochraně a správ ě v odních to ků. Ustan ovení hlavy sed mé uprav uje správu p ovodí. Hlav a os má s e věnuje vodní m dílů m, jejich u žívání, o chran ě a technicko bezp ečno stní mu d o hledu. Hlav a dev átá řeší probl ematiku povodní, ochrany před pov odněmi , záplavov ých území, stupňů povodňov é aktivity a povod ň ových o rg ánů.

20

Hlav a desátá j e věnován a nejrů zn ější m p op latkům a všemu, co s ni mi souvisí. Hlav a jeden áct á podrob ně uprav uje výko n státní správy v oblasti vodního p ráva, vy mezuje j ed notlivé v odoprávn í úřady, j ejich ko mpeten ce a povinno sti. Hlav a dvanáctá vy mezuje sank ce a pokuty. Poslední, třináctá hlava, obsahuj e společn á a přecho dná ustan ovení. Záko n dále ob sahuje d vě příloh y, z nich ž jedna upravuj e zvláš ť nebezpečné látky a jejich s kupiny, d ruhá s e v ěnuje s azbám popl atků pr o výpočet

plateb

za

skutečně

odeb rané

mno žství

po dzemní

vody

a

h motn ost ní a kon centrační l i mity zpo platnění.

4.2 Správní řád Vodo právní ří zení j e zvláštní m správní řízení m, kdy vo dopráv ní úřady rozhodují ve věcech u prav ených vodní m záko nem. Obecné správ n í řízení, po stupy, práva a pov innosti sp rávní m orgánů při těchto ří zeníc h upravuj e a důležitý m subsidi ární m předpisem k vodnímu zákon u je zákon č.500/200 4 Sb., o správní m řízení, v e zn ění p ozdější ch před pisů (dál e jen správní řád). Správní řád je předpis, který lze považovat za procesněprávní základ téměř všech forem výkonů veřejn é správy (s výji mko u normati vních akt ů). Pozit ivní vy mezení ro zsahu pů s obnosti obsahuj e §1 odst .1 příslu šného p ředpisu, k terý řík á „zákon upravuj e postup o rgánů moci výko nné, or g ánů úz emně sa mos právných cel ků a jiných

o rgánů,

p rávnických

a

fyz ických

o sob,

po kud

vyko návaj í

působnos t v oblast i veřejn é správy“. Negativ ní vy mezení pak o bsahu j e §1 odst.3 – zákon nebud e p oužit pro občans k oprávní, obchodn ěprávní a pracovněprávní ú kony pro váděn é s právní mi orgán y a na vzt ahy mezi orgány t éhož územn ě samospráv ného celku při vý konu samost atn é působnos ti. Jeho subsidiárn í povaha je vyjádřena v §1 odst.2, který říká , že podl e správní řádu se p ostupuje vždy, n es tanoví-li zvláštní předpis jinak. I k dyž v něk terých případech v odní záko n použití správníh o řád u

21

výslovně vylučuje, je nutn é dodržet pravidlo uvedené v §177 odst.1 správníh o řádu, že při vý konu veřejné správy je nutné do držov at základní zásady či nnosti sp rávních o rgánů uv eden é v §2-§8 správníh o řádu i teh dy, když se správ n í řád v os tatních věcech nepo užije, a zárov eň použitý zvláštní předpis základní zás ady neobs ah uje. Vod ní zákon skutečn ě výčet těchto zásad neobsahu je, a prot o je vždy nutné pou žít tat o ustanov ení správ n ího řádu . Základ ní zás ady činnosti správní ch orgán ů vyjadřují nutné pri ncipy, které je potřeba dod ržovat při každ ém sp rávní m řízení. Jd e zej mén a o zás adu legality-neboli zákonnosti (jednat v souladu s platný mi

právní mi

před pisy),

zásadu

p roporcion ality

(pravo moc

uplatňovat jen k t akovému účelu a v takov ém rozs ah u, v jak ém b yla svěřena), zás adu d obré víry a p ři měřenosti (orgány veřejné sp ráv y šetří práv a a o právn ěné záj my os ob nabyté v dobré víře; do t ěchto práv moh o u zasahovat jen n a základě zákon a a v ro zsah u stanov eném zákonem), zásadu

účelnosti

a

před vídatelno sti(rozh o dnutí

ve

věci

musí

bý t

v souladu s veřej n ý m záj mem a musí odpovíd at okolnostem p od obnéh o případu ), zásadu mat eri áln í pravdy (zjistit stav věci v rozsah u dané m zákon em, včet ně h odnocení a provád ění důkazů ), zásad u veřejné správy jako služby (ch ovat se k ob čanů m slu šně a zdv ořile, v čas ji m po s kytovat potřebn é informace, pou čit je o jeji ch právech a povin nostech ), zás ad u s mírného řeš ení (pokud t o jde, v yřešit v ěc s mírčí cestou ), zás ad u rychlosti a hospod árnosti ( řešit věci bezodkl adně, pok ud to nelze, pak dodržo vat

záko nn é

lhůty,

dbát

na

nízk ou

náklado vost

a

zamezit

zbytečnému plýtv ání finan cí, ale i času ob čanů), zás adu nest rannosti a rovnosti (ve všech věcech postupo vat n estranně, respektovat rovnost všech účastníků), zásadu sp olupráce a souladu postupů (správní orgán y vzájemn ě spolupracují, podobné pří pady vyžadují obdobný po stup) a další.

22

4.3 Stavební zákon

Další m

su bsi diární m

předpis em

k vod ní mu

zákonu

je

záko n

č.

183/2006 Sb., o územní m p lánování a stavebn í m řádu (dále jen s tavebn í zákon ), který v rámci v od ního práva up rav uje postu py vodop rávníc h úřadů při povolov ání stav eb vodních d ěl, jejich užívání, opravy , ú držbu , odstraňo v ání,

a

dále

up ravuje

práv a

a

povinn osti

vyplývající

ze sp rávn ěprávních vztah ů d ané p robl ematiky. Z uveden ého vypl ývá, že se stavební záko n pou žije subsid iárně vý hradn ě p ři řešení otáz ek týkajících se stav eb vodních děl.

4.4 Předpisy katastrální Vzhl edem k to mu, že s e má tato práce věnov at vodní m plochá m v souvisl osti s kat astrem n emovitost í, je jas n é, že k at astrální p ředpisy budou patřit do základních pramenů právní ú p ravy. Ať už jde o vodn í plochy jako pozemky nebo o vodní díl a. Co se týče záp isu vodních děl do katastru nemovito stí, použí vají se tyto před pisy podpůrně až od 1.ledna 2007. I když ani v kat astrální ch předpis ech, ani ve vodní m zákon u není výslovně uvedeno, že jsou katastráln í předpis y subsidiární mi předpisy k vodnímu zákon u, dá se tato skutečn os t logicky vyvodit a je nutné, tyto předpisy p ři zápisu staveb vodních děl i při jiných řízení ch ohledně vodních ploch v katast ru nemovito stí vždy p oužít. Jední m

z těch to

před p isů

je

zákon

č.3 44/1992

Sb.,

o

katastru

nemovito stí České republik y, dále j en katastrální záko n. Ten j e jední m ze zákl adních k at astrální ch před pisů a obs ah uje ob ecné info rmace o katastru nemovito stí, jeho správ ě, o bnově a revizi k atastru, některých povinnost ech vl ast níků pozemků atd. Na něj nav azuj e zákon č.265/199 2 Sb., o zápis ech vlastnických a jiných v ěcných práv k n emovitostem. Tato n orma u pravuje po d mínk y zápisu

v lastnického

práva,

zást av ního

23

práva,

práv a

odpoví dající h o

věcn ému

břemen i

a

předkupního

práva

s účink y

věcn ého

práv a

k nemovit ostem, a to formou vkladu, zázn amu nebo pozn ámky, po případ ě jejich vý mazu. Podle mn e nej zásadn ější m a nejv ý znamn ějš í m k atast rální m předpisem je provád ěcí vyhláška č. 26/ 2007 Sb., tzv. katastrální vy hláška, kt erou s e provádí dva výš e uved ené záko ny ve zn ění pozd ějších předpi sů. Tat o vyhlášk a podrobn ěji upravuj e před mět a obsah katastru , činnosti při jeh o správ ě

a

obn ov ě,

zeměměřičsk é

činnost i

pro

účely

k atastru ,

vyhotovo vání geo met rický ch plánů, upřesn ěných pří dělových plánů a vytyčov ání hranic pozemků , označov ání územních hranic obcí a hrani c pozemk ů trvalý m způso bem, postu py při zápisu v kladem, po známko u nebo zázn amem. K pro vedení zápisu stav by vodní ho díla d o katast ru nemovi tostí byla Ministers tvem zemědělství po dohod ě s Český m úřadem zeměměřičský m a

katast rální m

vy mezení

vy dána

vodních

děl

v y hláška

č.

evidovaný ch

23/200 7

Sb.,

v kat astru

o

podro bnostech

nemovitostí

Česk é

republiky . Ta stan oví pod robnější v y mezení staveb vodních d ěl, jen ž jsou evid ované v k atastru n emovitostí České republiky a jsou spojené se zemí p ev ný m základem. Nutno dodat, že i v obl asti katastru nemovitostí existují základ n í zásady, k teré je n utné p ři katastráln í m řízení dodržov at. N ejso u tí m popřen y

základ ní

zásad y

uvedené

ve

správní m

řádu,

který

je

subsidiární m před pisem. Tyto zásad y jsou však o něco speci fičtější a konkrét nější k dan é problemati ce. J edná s e zej mén a o zásadu priority (s měro dat né je pořadí zápis ů dle doručení), zásad a formál ní publicity (každý může n ahlí žet a p ořizovat si výpisy a náčrty, lze to o mezit jen zákon ný m způs o bem), zásada mat eriální p ublicity (je ch rán ěna do brá víra v e správn ost údajů v katastru nemovit ostí), zás ada kons titutivní (intabulační p rincip – vš echny s ml uvní převody a j iná v ěcn á práv a vznikají, mění se a zanikaj í dnem p roved ení vkladu p ráva či vý maze m práv a

v katastru

nemovito stí

na

základ ě

p ravo mo cn ého

ro zh odnutí

katastráln ího úřad u), zásad a závazn osti (záv azný mi ú daji jsou pouze

24

parcelní číslo, geo metrick é určení nemovito sti, název a g eo met rick é určení katastrálníh o území ).

25

5. Vodní plochy v katastru nemovitostí Pojem vodní plochy jsem se sn ažila vysvět lit v kapitole 3.4. Z ahrnul a jsem pod tento pojem n ejen vodní plochy jako druhy pozemk ů podle katastráln ích předp isů, ale i vodní díl a. V násl edujících kapitolách budou vodní pl ochy v ši rší m slo v a s myslu rozd ělen y na vodní ploch y jako určitý d ruh pozemku a vod n í díla, a t o z toho důvodu, že vodní d íla jsou z hledisk a katastrální prob lematiky vel mi specifický m tématem a nel z e tuto tématiku odbý t pouze zmínko u o podobno sti řízení o vodních dílech v rámci k atastru n emovitost í s řízení m o vod ních plo chách -pozemcích . Obsah kapitol, které budou následov at, podle mne vyžaduje zaměřit s e úvodem n a před mět a obsah katastru .

5.1 Předmět a obsah katastru nemovitostí V k atastru nemovitostí se evidují a jeho před měte m jsou: kat astrál n í území, nemovitosti (pozemk y v podo bě p arcel , budovy spojen é se zemí pevný m základ em, byty a nebytové p rostory, ro zestavěn é budovy a vodní díla), věcná práv a k nemo vitostem a některá další práv a stanoven á zvláštní m před pisem. Ke každé z těchto kateg orií se zapisují ko nkrétní údaje, které t voří obsah katastru nemovito stí. Z těchto úd ajů jsou záv azn é pouze p arcelní čís lo, geo metrick é u rčení n emovitosti , název a geo met rické určení katastrál ního území. Obs ah katastru nemovi tostí je pak

usp ořád án

podle

j ednotlivý ch

katastrálních

území

v tzv.

katastráln ích operátech. Kat ast rální op erát je listinná a ma pová do k u mentace. Tvoří jej: 

soubor

g eodetický ch

informací

(dále

jen

SGI)

–

ten

zahrnuje

katastráln í mapu, p opř. její číselné vyj ádření 

soubor p opisných informací (dále jen SPI) – zah rnuje úd aje o katastráln í m ú zemí, parcelách, stavbách, vodní ch dílech, vlastnící ch a jiných op rávn ěných a o p rávních v ztazích



souhrnn é přehledy o půdní m fondu z údajů k atastru

26



doku ment ace výsl edků šetření a měření pro vedení a obnovu SGI, včetn ě seznamu mí stního a p o místního názvo slo ví



doku ment ace činn ostí prov áděný ch při veden í SPI (zej ména sb írka listin, spisy z řízení o n ávrhu na po volení vk ladu p ráv , protok o ly o vkladech, zázname ch, o vý sledcích revize, li sty vlast nictví a další souvisejí cí doku menty. 13

5.2 Vodní plochy jako pozemky v katastru nemovitostí Pro ú čely kat astru je pojem v od ní plocha vysvětlo ván jako druh pozemk u, na kterém je kory to vodního toku, vodní nádrž, mok řad , močál nebo baži na 14. Patří sem v šechny rybní ky, přeh rady, řeky , potoky a další přírodou

i

člověkem

vyb udovan é

vodní

plochy.

Z celko vé

vý měry

pozemk ů v České republice, tvoří pozemk y pokryté vodou asi 2%, tj. okolo 16 0 tis. hektarů. S amotn é vo dstvo není před mětem vlastnictví , avšak pozemky, n a kterých js ou koryt a vodních toků a p o zemky, n a nich ž se vod a nach ází, svého vl astníka mají. N edá se vš ak ří ci, že b y pr o vlastníky takových pozemk ů plynuly z této skutečno sti nějaké zvláštn í výhody. Právě n aopak, vl astnické p rávo těch to osob je vel mi o mezeno , musí plni t nejrů zn ější povi nnosti(ud ržov at břehy koryt a vodní ho toku v e stavu

p o třebné m

k zajištění

n ešk odného

odtoku

vody,

o d straňov at

přek ážky a cizo rod é před mě ty ve vod ní m toku, ohlašovat zjevné záv ad y v korytě vodního toku ap o d.), musí strpět n a sv ém pozemku břehov é porosty, vodní díla, u místění nejrů znějších zařízení k e sledov ání stavu vod, strp ět průch o d osob podél vodní ch toků aj. Podobně jsou o mezeni i vlastníci pozemk ů sousedící ch s vod ní m k ory tem

a vlastníci s taveb a

zaří zení v korytech vodních toků neb o sousedí cích s ni mi. T ato o mezen í nejsou řešena fo rmou v ěcných břemen, která by by la zapiso vána d o katastru n emovitost í, ale vyp lývají z v odního zákona.

13

Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo. Brno : Masarykova univerzita, 2. vydání, 2003, s. 215-221

14

Dudová, J. Pozemkové právo. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2007, s. 56

27

5.2.1 Druhy pozemků Dru h pozemk u je závazně st an ovená ch arakt eristika účelu užívání pozemk u.

Katastrální

zákon

děl í

pozemky

na

zeměd ělské

a

nezeměd ělské. Do zeměd ěl ských po zemku p atří orná půda, ch mel nice, vinice, zahrady, ov ocné sady a t rvalé t ravní porosty. Do nezeměd ělských jsou pak zařazen y lesní pozemk y, vodní p lochy, zastavěn é plochy a nádvoří a ostatní plochy (po zemek, který nel ze zařadit d o jiné kategorie , např. dál nice, h řb itov atp.). Podle d řívější ju dikatury, konkrétn ě podl e zákon a č. 22/1964 Sb., o ev idenci n emovitostí , se po čet druhů p o zemků snížil, neboť dřívější katego rie louky a katego rie pastvin y byly sloučen y do jedné katego rie trvalé travní poro sty. Také vodní plochy dřív e tvoři l y dvě kat egorie, a sice ry bn íky a pot oky s ch ovem ry b a ostatn í vodní plochy. K těmto spojení m došlo novelizací katastráln ího záko na v roce 2000. Ačk ol iv údaj o účelo vé katego rii pozemku , tedy o druhu p o zemku , nepatří k tzv. záv azný m údajů m kat as tru (viz k apitola 5. 1), jde přesto o informaci vel mi dů ležitou. T ento úd aj je výcho diskem p ro zp raco váván í územn ě

plánovací ch

doku mentací

a

územn ě

plánov acích

po dkladů ,

pracuje s e s ni mi i v rámci pozemk o vých ú prav. Pro s amotn ého vlastník a je tento údaj potřebný zej ména p ři převod u nemovit osti, neb oť i při oceňo ván í

pozemku

se

s údaji

o

druzí ch

pozemk u

dle

k atastru

nemovito stí pracu je (i kd yž p ředn ost tady má st av v terén u; naví c oceňo vací předpis y rozd ělu jí pozemk y podle t rochu odlišných hl edisek ). Svoji úlohu seh rává druh pozemk u např. při povolov ání stavb y, čast o dochází k to mu , že vl astn íci si musí žád at o vyj mutí pozemku ze zeměděls kého p ůd ního fon du neb o lesního fondu, což čast o nebý vá jednodu chý m a v j ejich pros pěch v yřešený m p roces em.

28

5.2.2 Změna druhu pozemku a způsobu využití Je-li pozemek trvale u žíván k j inému účelu, než jaký je v yjádře n v katast ru nemovit ostí jeho zařazení m k urči tému dru hu pozemku a způsobu j eho vyu ži tí, je nutné, ab y b yly tyto skutečno sti změn ěn y a ab y došlo

po

realizaci

v terén u

ke

změně

d ruhu

pozemku

v

katastru

nemovito stí. K tak ové změn ě mů že d ojít na základě ohl ášení vlas tníka, rozhodnutí , souhlasu nebo oznámení v ydaného příslušný m org ánem, revi zí údaj ů katastru nebo n a zákl adě zjištění a zaměření d ro bných p ozvolný ch dlouhodo bých po s unů hrani c pozemk ů (pod rob nosti upravuje k at astrální zákon ).

Ne

vš echny

změ ny

druh u

pozemku

mají

stejný

postup.

V někt erý ch případech pos tačí pouze ohlášení vlastníka, v jiných j e nutný sou hlas přísl ušného st átního orgánu. V příp adě vod n ích ploch přichází v úvahu několik druhů změn . Vzhledem k to mu, že vody b ývají čast o před mě tem o chrany, patří změn a této kateg orie n a jinou (pop řípadě jin é katego ri e na tuto katego rii) k těm přísnější m postu p ů m, k dy musí být vždy dol oženy po třebné do klady od správní ch orgánů. J de o tyto případy (vodní plo chy jsou zde rozd ěleny n a dvě kateg orie – a)rybník s chovem ryb nebo vodní drů beže a b)ostatní vodní plo chy): 

změn a z druhu po zemku ry bník s ch ovem ryb nebo vo dní drůbeže nebo ostatní vodní plocha na ornou pů du, ch mel nici, vini ci, zahrad u , ovocný s ad nebo trvalý travní porost – tady musí být ohlášení vlastníka doložen o rozhod nutí m o využití území (§76 a násl. zák. č.183 /2006Sb.,

o územní m pl ánování

a staveb ní m řádu ) a

povolení m vo doprávního ú řadu (§ 15 vodního zákona) 

změn a z rybníku s chove m ryb nebo vodní drůbeže, popř. z ostatní vodní plo chy, n a l esní po zemek – nu tno doložit rozhod nutí orgán u státní správy lesů o prohl áš ení po zemku za p ozemek u rčen ý k p lněn í funkcí lesa (§3 od st.4 zák. č. 289/19 95 Sb., o lesích a o změně a

29

doplnění některých zákonů )v ydaný m n a zákl adě rozhodn utí o využit í území, a povolení m vo doprávního ú řadu (§ 15 vodního zákona) 

změn a z rybníku s chovem ryb neb o vodní drů beže n a o statní vo dní plochy – jen se s ouhlasem orgán u ochrany zeměděls kého pů d ního fondu (§ 9 a 10 zák. č. 3 34/1992 Sb., o ochraně zemědělsk ého půdního fondu) a povolen í m vodo právníh o úřadu (§15 vod ního zákon a)



změn a ry bníka s chovem ryb nebo vodní drůbeže n a zastavěnou plochu a nádvo ří, popř. n a ostatní plochu – nutno doložit územní rozhod nu tí nebo j iné ro zh odnutí p odle stav ebního zákona, jehož součástí je souhlas orgán u ochrany zeměděl ského pů dního fo nd u k trvalému

odnětí

ze

zemědělsk ého

půdního

fondu

a

povolen í

vodopráv ního úřad u 

změn a os tatní vod ní ploch y na ryb ník s cho vem ry b nebo v o dní drůbeže – zde je zapotřebí jen povolení vod oprávní ho úřadu (§15 vodního zákona)



změn a os tatní vod ní plochy na zastavěnou pl o chu a nád voří nebo n a ostatní plochu – je třeba ú zemní ro zh odnutí nebo jiné ro zhodnutí dl e stavebníh o záko na a povol en í vodoprávního úřadu



změn a orné půdy, ch melni ce, vinice, zahrady, ovocnéh o sadu neb o trvaléh o travního porostu na ryb ník s ch ovem ry b nebo vodn í drůbeže – je nutn é doložit ú zemní ro zhodnutí dle stav ebního řád u a povolení vodopráv ního úřad u



změn a orné půdy, ch melni ce, vinice, zahrady, ovocnéh o sadu neb o trvaléh o travního porostu na ostatní vodní plochu – je třeba územního

rozhod nutí

dle

stavebn ího

záko na,

jeho ž

záv azn o u

součástí je souhlas orgán u ochrany zeměděl ského pů dního fo nd u k trvalému odnětí z tohoto fo ndu a po v olení vod oprávní h o úřad u 

změn a lesního po zemku n a jako uk oliv vod ní ploch u – musí být rozhod nu tí orgánu státní správy l esů vydan é n a základ ě rozhodnu tí o využití ú zemí dle stavebníh o záko na a povol en í vodoprávního úřadu

30



změn a zastavěn é p lochy a nádvoří a ostatní plochy na jakou k oliv vodní plochu – dokládá se územn í rozhod nutí podle staveb níh o zákon a a povolení vodopráv ního úřad u. Tyto změ ny se v k atastru provádí formou tzv. zápis u j iných ú d ajů

(viz k ap. 6.5).

5.2.3 Způsob využití pozemku vodní plochy K přesnější mu charakterizování vodní plochy se používá t ypologie dle způso bu jejího využití. T yto způs o by jsou p řesně vy mezeny v bodu 2 . přílohy k e katast rální vyhl ášce. Mezi způso by vyžití vodní plochy se řadí:
rybník – u mělá vodní nádrž u rčená předevší m k chovu ryb a u mo žňují cí úplné a pravid el né vypo u štění
přirozené nebo u prav ené koryto v odního t oku – k oryto, kt eré vzniklo působení m tekou cí vody a dalších příro dních fakto rů (bystřin a, potok, řeka) n eb o koryto, jehož p řírodní charakter je změn ěn t echni cký mi zás ah y (např. břeh ový m o pevn ění m nebo ohrázování m)
u mělé ko ryto vod ního toku – koryt o, které byl vytvořeno u mě le (nap ř. op evněn é k oryto vod ního toku , průplav, kanál )
přírodní vodní n ádrž – po zemek, na kterém j e vod ní n ádrž, kt erá nebyla vy tvořen a záměrn ou lidskou činností (n apř. jezero, příro d ní deprese n aplněn á v odou)
u mělá v o dní nád rž – pozemek, n a kt erém j e v odní nádrž vytvo řená lidskou činností s výji mko u rybníku a bazénu ke

koupání (nap ř.

velká vo dní nád rž vytvořen á přehrad ou, mal á vodní nádrž, n ád rž vytvořená zatop ení m vyt ěžených plo ch)
zamok řen á plocha – zems ký povrch, který je trv al e neb o po přev ážno u část rok u rozb řed lý (močál, mo křad, bažina)
vodní plocha s b udovou – pozeme k vodní plochy, n a kterém je postavena budova.

31

U dru hu pozemku vod ní plocha, není-li k němu připojen a budova, musí být vždy vy značen způsob vy užití tohoto pozemku. U variant y vodní plo cha s bud ovou, jsem s e n ej prve myl ně do mnívala, že půjde o vodní dílo. To vš ak může být evidováno j en na po zemku s druh e m zastav ěn á ploch a a nád voří. Nepůj de o v o dní dílo, ale n ap říklad o rekreační objekt (chata), k terý zas ahuje do vodní pl ochy. V praxi s i předst av me n apří klad chat u stojící na pilířích, která ční nad rybníke m apod. Pod obný přík lad je znázorn ěn na v příloze 1. této práce. Při změn ě vyu žití pozemk u dokládá v lastník p ovolení v odoprávn ího úřadu. Jd e-li o změnu z ryb níka s ch ovem ryb nebo vo dní drůbeže n a vodní nádrž neplnící tuto funkci, pak musí být ještě souhlas orgán u ochrany zeměd ělsk ého půd ního fondu k odnětí z fondu.

5.2.4 Způsob ochrany pozemku vodní plochy K úd ajů m

o

o chraně

n emovitost i

jsou

v případ ě

vodních

ploch

zřizov án a a v kat as tru nemo vitostí vyznačován a och rann á pás ma vodních zdrojů. T ato o chranná p ás ma slou ží j ako ploš n ý nástroj ochrany v odních zdrojů,

tedy

po vrchov ých

i

po dzemní ch

vod

v yužívan ých

n ebo

využiteln ých pro zásobov án í pitnou vodou, mají-li prů měrný od běr větší než 10 0 00 m 3 za rok. V závažných případech může vodopráv ní úřad stanovit ochranné pás mo i u zdro je s nižš í m prů měrný m o dběrem. Ochrann á

pás ma

slouží

k ochraně

vydat nosti,

jakosti

a

zdravot ní

nezávadn osti uvedených vodních zdrojů. Js ou zřizo vány na základ ě ochrany veřejn ého záj mu, neboť pit ná vod a je potřebná pro v šechny obyvatel e našeh o ú zemí. Och ranná vodopráv ní m

pás ma řízení,

v odn ích jeh ož

zdro jů

zřizu je

výsl edkem

je

vodo právní ro zho dnutí.

ú řad

ve

T akov ý m

rozhod nu tí m může vodoprávní úřad stanovení ochran ného pás ma změnit, popřípadě

i

zrušit,

zej ména

odpadne-li

d ůvod

ochrany.

Ř ízení

je

zah ajováno bu ď na n ávrh nebo z vlastního podnětu, přičemž samotn é podání n ávrhu mů že být tí mto o rgánem i uloženo, a to těm s u bjektů m,

32

které maj í povolen í k nakládání s vo dní m zdrojem, který splňuj e kritéri a nutné ochrany, p otažmo t ěm s ubjektů m, kt eré o n akládání s vodní m zdroje m teprve žádají. V rozhod nu tí je stanoven mi mo jiné okruh činností, které v takovém pás mu nel ze provád ět, protože ohrožují neb o pří mo po škozují v ydatnost, jakost či zd rav otní nezávadnost vodníh o zdroje. M ůže zd e u ložit i po vinnost p rovést některá speciální technick á opatření, která je n utné v rámci och rany prov és t. Rozhod nutí m mů že tak é vodopráv ní úřad o mezit způsob a dobu užívání p ozemků a staveb nach ázejících se v blízkost i ochran ného p ás ma. Za takové prokázan é o mezení náleží vl astníků m pozemků a staveb náh rad a. Veš keré nákl ady vynaložené na sp lnění výše uveden ých povi nností přito m nes e ten, o jehož po volení k odběru v ody z ochrann ého pás ma s e jed ná, kdo tot o povolení již má, popřípadě vlastn íci

neb o staveb níci vod ních děl

sloužících ke v zdo uvání vod y. 15 Och ranná pás ma s e d ělí na ochranné pás mo I. stupně a ochran n é pás mo II. stupně. Přísnější reži m panuje v p ří padě och ranných p ásem I. stupně, k teré slou ží k o chraně vodn ího zd roj e v b ezp rostřední m okolí jí macího nebo od b ěrného zařízení. J de o

so uvislá území u vy braný ch

vodních t oků, u vo dních n ád rží určen ých výh radně pro zásobov án í pitno u vodou (mini máln ě pro celou plochu hladiny nádrže při maxi mální m vzdutí), u ostatní ch nád rží s jiný m využití m (s mini mál ní vzdálenost í hranice j eho vy me zení n a h ladině n ádrže 100 m od odb ěrného zařízení ), u zd rojů podzemní vody (s mini máln í vzd álen ostí hranice j eho v y mezen í 10 m o d odběrn éh o zařízen í), a v d alších příp adech dl e individu álního posouzen í, přičemž může b ýt stanov eno i v menší m rozsahu. Och ranné pás mo II.stupn ě se stan o ví vně ochrann ého pás ma I. stupn ě. Je tvořen o jední m souvislým nebo více odd ělený mi území mi v rámci hydrologi ckého po vodí nebo hydrolog ického rajonu.

15

Pekárek, M. a kol. Právo životního prostředí 2.díl. Brno : Masarykova univerzita, 2. vydání, 2007, str. 87-88

33

5.2.5 Změna způsobu ochrany pozemku vodní plochy Z měn a údajů o typu a způsobu ochran y vodní plochy se provád í v katast ru nemovit ostí na základ ě grafický ch a písemn ých pod k ladů o ochranném p ás mu vodního zdroj e a rozho dn utí vodop rávního ú řadu dl e vodního zákona. Po dkladem j e zd e ko p ie kat astrální mapy se zobrazení m průběh u o chrannéh o pás ma mapovou značkou (bod 10.3 a 11.1 pří lohy k e katastr. vyhlášce), zázn am podrobn ého měření změn, které o bsahuje geo met rické a pol ohové určení oblasti ochranného p ás ma (pok ud tat o hranice není sho dná s hranicemi p arcel v k atastrální map ě) a list i n a obsahující

sezn am

chráněn ých

n emovitostí

označený ch

úd aji

pod l e

katastru a kódem vyjadřují cí m typ a způsob ochrany nemovito sti podle přílohy k atastrální vyhlášky .

5.2.6 Evidence pozemku vodní plochy v SPI V sou boru pop isných in formací je vodní plocha evidován a údaji o parcele, k terý mi js ou:  příslušno st parcely do katastrálního ú zemí  druh čísl ování p arcel ro zliš ující stav ební a p o zemkov é parcely  parcelní číslo  vý měra p arcely (n a cel é m 2 )  kvalita v ý měry, kt erá o značuje způso b a přesn ost výpočtu vý měry parcely  druh po zemku a zp ůsob jeho využití  typ a zp ů sob och rany nemov itosti  příslušno st k vlast níku nemovitosti uvedení m čísla listu vlastnict ví  právní v ztah  označení listu katastrální mapy, na n ěmž je p arcel a zob razena bu ď celá nebo z větší části

34

 souřad nice defini čního bod u parcel y uveden é v souřadnicov ém systému

S-JTS K(S-JTS K

je

s ouřadni co vý

syst ém

jedn otn é

trigono metrick é sí tě katast rální)  další údaje, zej mé na upo zo rnění, že zaps ané právní vztahy js ou dotčeny změnou n ebo moho u být dot čeny pro bíhající m řízení m o oprav ě ch yby, obno vou, pod anou žal ob ou atd.

5.2.7 Evidence pozemku vodní plochy v SGI V k atastru n emovitostí se jako parcel a eviduje p ozemek s druhe m vodní plo cha, n a kt erém se n ach ází vo dní nádrž a pozemek tvoří cí koryt o vodního toku, je-l i jeho ko ryto širo ké nej méně 2 m. T yto ploch y jsou geo met ricky a pol ohově určeny číselný m vyj ádření m hranic p ozemků daný m so uřadni cemi lo mov ých bodů určen ých v S-JT SK nebo v jiné m souřad nicovém sys tému a j ejich spoj nicemi, n ebo jen zobrazení m h rani c těchto p ozemků v katast rální mapě. Kat astrální map a je záv azn ý m státní m mapový m dílem v elkého měřítka. Obsahuje body pol ohovéh o bodovéh o , poloho pis a po pis. Polohopis ob sahuje zobrazení hrani c katastráln ích území, územní ch správ ních jed n otek, hranic ochranných pásem, h ranice rozsahu věcného břemena atd. V SGI js ou geo me tricky a polohově určeny také další prvky pol ohopisu, který mi je napříkl ad i osa koryta v o dního tok u s šířkou koryta menší než 2 m. Pro v yznačování vodních ploch v katastrál ních map ách a plánech s e používají speciální značk y, které jso u vodítkem k určení, že jde o vodn í plochu. Koryto v odního to ku je vyznačov áno šipkou →, která je 6 mm dlouhá a 1 mm široká. U v odní nádrže jsou t o dvě za sebou jdo ucí čá ry  , které jsou 6 mm dl ouhé a mezera mezi ni mi je 3 mm ši roká. Zamokřen á plocha (močál, mok řad, bažin a) s e označuje čárou — 6 m m dlouhou. Na ro zdíl od vodního díla v SGI nejs o u u vod ních plo ch žádné zvláštní specifik ace k jeho eviden ci v SGI. J de o pozemek jak o každý jiný. Je j asné, že při země měřičsk ý ch činno s tech v t erénu, moh ou nastat

35

určité p roblémy způsob en é nap říklad nest álostí vodní hladin y. Dl e informací , které js em ob držela na Katastrální m úřadě v Pardubi cích je v podstat ě na vůli pracovník a, který p rvotní zaměření provádí, ab y zvolil hranici v odní plo chy podl e břehov é čáry, popří padě dle aktuálníh o stav u vodní hladiny. V případ ě některých významných vod ních tok ů (neb o problema tických míst) se tyto činnosti v terénu mohou provádět za účasti pracovník a vodop rávního úřadu. Nutno podotkn out, že ty to zaměřo vací a vy tyčovací práce jso u vel mi složitou a odborno u činnost í vyžaduj ící zvlášt ní znalost i. Nepov ažuji za vhodné j e v této práci pod ro bněji pop isovat.

5.3 Vodní díla v katastru nemovitostí Vodní záko n, konkrét ně §20, od st.1, ve spojení s ustanov ení m § 2 odst.1 pís m. f) kat astrálního zákona, říká, že některá v odní díla (která podrobn ě vy mezuj e vyhláš ka č.23/2 007Sb., o podrob nostech vy mezení vodních děl evido vaných v katastru nemovito stí) se evidují v katastru nemovito stí. Samo tný vodní zákon o bsahuje t oto ustan ovení již od jeho vydání,

avšak

k 1.lednu

2007

186/2006

Sb.,

k atastrální byla o

předpis y

novelizací

změn ě

tuto

problema tiku

katastrálníh o

některý ch

záko nů

zákon a

neřešily.

Až

(zák on em

č.

souvi sejících

s přijetí m

stavebníh o zákon a a zákon a o vyvlastnění) v odní díla výslovně vyňat a z reži mu drobný ch staveb. Nově vyd aná kat as trální vy hláška č. 26/200 7 Sb., s účinností k 1.3.2007 pak upravila pod robnější postupy v rámci evidování vodních děl v kat astru n emovitostí. Vodní díl o bylo zařazen o jako p átá skupina typů stav eb,

které jsou p řed mětem evidence k atastru

nemovito stí.

neb ylo

Do

této

d oby

nemovito stí jako st avby zaev idovat.

36

možné

vod n í

díla

v katast ru

5.3.1 Vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí Ne vš echn a vo dní díla se v katastru ne movitostí evidují. K jeji ch upřesn ění

byla

Ministers tvem

zemědělství

vydán a

v roce

2007

vyhlášk a 16, která po drobně v y mezuj e, které stavby vodn ích děl mají být v katast ru nemovit ostí evidovány. C o mají tato vodní díla společn é j e jejich sp ojení se zemí pev ný m zákl adem, kt eré j e nezbytný m kritérie m pro jejich začl eněn í do následujícího výčtu. První skupino u takový ch vodní ch děl js ou přeh rady. Jde o stavby , které přehrazují vodní tok nebo údolí. Přehradu tvoří přehrad ní hráz včetn ě

funkčních

zaří zen í,

která

slouží

k trval ému

v zdo uvání

a

aku mulaci povrch ových vo d ve vod ní nádrži za ú čelem ří zení odto k u těchto vo d. Další m skupin ou jsou hráze, op ět včetn ě jejich funkčních zařízení. Hráze mů žeme ro zdělit do t řech kat egorií pod le účelu, ke kterému byly postaven y. První m typem js ou hráze, které přehrazují v odní tok či údolí a

slouží

k trvalému

n ebo

dočasn ému

vzd ouvání

nebo

ak u mul aci

povrch ov ých vod. Druh á sk upina hrází slouží k ochraně proti povodní m, a

v nep o slední

řadě

třetí

typ

hrází,

které

se

ev idují

v katastru

nemovito stí jsou hráze, které slouží k ohrazování vodních nádrží. Jez je další m t ypem stavby, která je uv ed ená ve zmiňov ané vyhlášce. Je to vo d ní dílo, k teré přeh razuj e vo dní tok n ebo úd olí a spolu s jeho funkční m zaří zení m slou ží ke vzd ou vání pov rchové vody ve zdrži. Další skupinou vodních děl, která jsou před mětem evidence k atastru nemovito stí jsou s tavby, kt eré jsou zřízené v korytě v odního to ku neb o na jeh o březích jako st avby so u visející s plavbou 17. Jde o stavby k plavebn í m účelů m, včetn ě jejich funkční ho zaří zení, kon krétně o plavební ko mo ry, lodní zdvihadla, úsporné ko mo ry, plavebn í mos t y , plavební

16 17

tunely,

lodní

propusti,

uzaví rací

objek ty

na

p lavební ch

Vyhl. č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky §1 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě

37

kanál ech, plavební kanál v četně rej d nebo v odní část přístavů včetn ě bazénu, n ábřežních zdí a v el ínu pro ří zení pl av ebního p rovozu. Patří sem t aké stavby průtočných, přečerp ávacích nebo aku mu lačních vodních elektráren, včetn ě funkční ch zařízení a jiný ch souvi sejících objektů (nap ř. vt okového

objektu , přivad ěče, odp adního k análu, a

vyrovn áv ací ko mo ry neb o v případ ě přečerp áv ací vod ní elektrárn y hrá ze horní nád rže a u mě lé nád rže). Do p oslední skupiny těchto vo dních děl pak řadí Ministerstv o zemědělst ví svoji vyhláško u stavby odkališť. Jde o stavby předevší m hrázovéh o systému , která u mo žňuje t rvalé, po případ ě dočasn é us kladněn í zvodn ělého mat eriálu. Součástí stav by je základní, zvyšovací a dělící hráz, včetně funk čních zaří zení, p ro storu odk aliště a odběrn éh o neb o vypouštěcího zařízení.

5.3.2 Povinnost vlastníků zaevidovat vodní dílo do katastru nemovitostí Od účinnosti nové katas trální vyhlášky, tedy od 1.března 2 007, l ze vodní díl o evido v at v k atastru n emovitostí jako st av bu. Do t éto dob y nebyly

v lastníci

vodních

děl

povi nni

tuto

stavbu

zaevid o vat.

Od

zmí něn éh o data vš ak tato p ovinnost existuje. Pro nově postav en á vodn í díla

by

mělo

být

jejich

zaevidov ání

v kat astru

n emovitost í

samozřej mostí. Katastrální zák on, konkrét ně §2 od st. 1 pís m.d), že vlastníci a jiní oprávn ění jsou povinni ohlásit katastrální mu úřad u nejdéle d o 30 dnů ode dne jejich vzniku změny údajů týkající s e jejich nemovito sti. Doko nčení n ov é stavby bezpo chy by takovo u skutečn ostí je. U vo dních d ěl , která b yla doko nčen a před ro kem 2007, j e zat í m soulad jej ich evid ence v k at astru ne movitostí se skutečn ý m st avem v el mi nedostat ečný, neb o ť vlastníci těchto staveb dos ud nebyli ničí m nu ceni o zápis stavby požádat. Tuto skutečn o st mohl ovlivnit napříkl ad převod vlastnictv í k tako vé stavb ě, kdy b y nový v lastník nech al nemovitos t zaps at, o všem je nutné po dotknout, že k p řevodu vlastnických práv k e

38

stavbám vodních děl doch ází vel mi zřídka, a proto se nelze spo lehnout , že postu pný mi převody bu dou vešk erá vodní díla zaevidován a. Naví c k zápisu vodního díla nemusí ani p ři převod u práv dojít, neb oť zápi s stavby vo dního díla není po d mínk ou toho, aby byl přev od vlastn ických práv k němu ú činn ý. Proto bylo změnový m předpisem 18 stanoven o, že vlastníci vodních děl doko nčený ch před 1. l ednem 2 007 jsou povinni nejdéle d o 1. led na 2011 předlo ži t přísluš nému k at astrální mu úřad u veškeré p odklady, které jso u potřebn é pro zap sání stav by vodní ho díla. Tato zák onná lhůt a se však ukázal a příliš krátkou, vzh ledem k existenci po měrn ě velkého mno žství vodních děl, a t aké v zhl edem k faktu, že k to mut o

vel mi

potřebn á

katast rální

vyhl áška

nab yla

účin nosti

až

v březnu 2007. Uk ázalo s e, že neb ude možné tu to lhůtu dodržet a je třeb a povinnost zápisu v hodněji časově rozvrstvit. 19 Tento proces byl tedy rozděl en na dvě fáze. V p rvní fázi budo u povinnost zápisu do katast ru nemov itostí plnit vlastníci vodních děl , která jso u zařazená z hlediska technickob ezpečnostního dohledu d o katego rie I až III, kteří tak musí u činit nej později d o 1. l edn a 201 1. Vlastníci vodních děl, která spadají z hledisk a tech nickobezpečnostníh o dohledu do kateg orie IV., nebo v odních d ěl, která to muto dohled u nepodléh ají, je tato lhůta prodlou žena až do 1.ledna 2021. 20 Je tedy jasné, že až po to mto d atu by měla být evidence vodních děl v katastru nemovito stí ucelen á a d efini tivní.

5.3.3 Technickobezpečnostní dohled nad vodními díly Jak j e z předchozích v ět patrné, důležit ý m as pektem p ro zjištění zákon né l hůty pro předlo žen í dokladů potřebný ch k zaps ání vodní ho dí l a do katast ru nemov itostí, je jeho zařazení, pop ř.nezařazení do kategori í 18

Čl.II. odst. 1 zákona č.20/2004 Sb., kterým se mění zákon č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č.239/2000Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 19

Poslanecká sněmovna České republiky. Důvodová zpráva k novele vodního zákona. [citováno 22.2.2009]. dostupný z: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=20287 20 Poslanecká sněmovna České republiky. Sněmovní tisk 396/0. [citováno 22.2.2009]. dostupný z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=396&CT1=0

39

z hledisk a jeho p odléhání technicko bezp ečno stní mu dohledu. Vy mezen í vodních děl, které takov ému dohl edu podléhají upravuje vyh láška č. 471/2001 Sb., o technickob ezpečnostn í m dohl ed u nad vo d ní mi díly. Techn ickobezp ečnostní dohled je speciální institut, který se vztahuj e na vodní díla určená ke vzd ouvání n ebo zadržo vání vody . Účelem tohot o institutu je prav idelně zj išťovat t echni cký stav vodních d ěl, a to před evší m z b ezp ečnostní ch hledisek a mo žných pří čin jejich poruch. Tento do hled je provád ěn zej mén a prohlídkami a pozorování m vodníh o díla, měření m j eh o deformací, sled ování m p růsaku v od, hodn ocení m výsledků všech pozoro vání a měření ve vztahu k předem určený m mezní m či kritický m hodnot ám. Pro v ádí jej os oby odbo rně způso bilé a pověřené Ministerstvem zemědělství . Jednotl ivá vodní díla jsou pak zařazena do jedné ze čty ř katego rií, podle to ho, do jaké mí ry moh o u ohrozit lidské živ oty, poškodit majetek, který se nachází v přilehl é m území a zapří činit ztráty z o mezení funkcí a užitků, kt erý m je t řeba ve veřejn ém záj mu zabránit. 21

5.3.4 Typ a způsob využití stavby a způsob ochrany vodního díla U vo d ního díla jsou důl ežitý mi p oj my ty p a způso b využití stavby, neboť

ho

odlišují

od

staveb

ost atních,

a

také

způsob

ochran y

nemovito sti, v tomto pří p adě vod n ího díla. Všech n y tyto kategori e rozd ěluje

katast rální

vy hláška

ve

sv é

příloze

o

technických

podrobno stech p ro správu katastru. Jako t yp stavb y je u dan é problematik y zvolen typ vodní dílo, co s e způsobu využití s tavby tý ká, tad y výše zmiňov aná příloha vych ází z vyhláš k y

č.23/2 007

Sb.,

o

podrobnostech

vy mezení

vodn ích

děl

evidovan ých v k at astru n emovitostí České republiky. Způsoby využití jsou shodné s vý čtem, který tato vyhláška obsahuj e (přehrad a, hráz, stavba o d kaliště…). 21

Pekárek, M. a kol. Právo životního prostředí 2.díl. Brno : Masarykova univerzita, 2. vydání, 2007, str. 122-123

40

Z měn a zp ůsob u vyu žití stavby p robíhá na zákl adě ohlášení vlastník a nebo jiné oprávněné osoby, popřípad ě na zákl adě zjištění katastrálníh o úřadu při místní m šetření a musí bý t doložen a ro zhod nutí m st avebníh o úřadu o změně u ží vání stav by. Podle vodního zákon a se v kat astru nemovitostí vyznačují ochranná pás ma vo dních děl právě zmiňovaný mi údaji o ochraně n emovitost i. Tat o ochranná pás ma mů že st anovit vo dopráv ní úřad na návrh vlastníka vodního díla, a t ak po dél něj zak ázat neb o o mezit umísťov ání a provád ění některých staveb nebo či nností. J e-li toto ochrann é pás mo stanoven o, má vlastník vod ního díla vůči vlastníků m po zemků a stave b dotčený ch tí mto typem o chrany p ovinnost nahradit jim majetkovou új mu tí m vzniklou. Z měn a typu a způsobu ochrany vodního díla pro bíhá obd ob ně jak o u změny ty pu a způs obu och rany vodníh o zdroj e (viz kap. 5. 2.5).

5.3.5 Evidence vodního díla v SPI Vodní díla se evidují v SPI údaj i o vodn í m díle, které stanovuj e katastráln í vyhlášk a v §9 o d ts.1. Těmito údaji jsou:  příslušno st do katastrálního území  údaje o p arcele, p opřípad ě parcelách , stojí-li vodní díl o n a více po zemcí ch různých vl as tníků  číslo popi sné nebo eviden ční (bylo-li přiděleno )  příslušno st k části obce (jd e-li o bu dovu,kdy bylo při dělen o číslo popi sné nebo eviden ční )  typ a zp ů sob využi tí stavby  typ a zp ů sob och rany nemov itosti  číslo listu vlastnictví  právní v ztahy a d al ší práv a  souřad nice definičního bodu vodního díla v S-J TSK

41

 další úd aje, zej ména u pozornění, že zapsan é práv ní v ztah y jsou dotčeny změn ou nebo moh ou b ýt dotčen y probíhající m řízení m o oprav ě chyby, obn ovou, pod anou žalo bou atd.

Co se týče údajů o p arcele, v odn í dílo mů že b ýt ev idováno pouze n a parcele s druhem pozemk u zastav ěn á plocha a nádvo ří bez v yznačení způsobu využití p ozemku .

5.3.6 Evidence vodního díla v SGI Vodní dílo se v SGI evi duje po mocí prů mětu obvo du vodní ho díla. Obvod vo dního díla, pak od povídá průniku vnějšího obvodu vodn ího díla s terén em. Pokud by svislý prů mět vodního díla přesahoval plochu průniku vnějšího obvodu vodního díla s terénem, pak by ob vod toho to díl a odpovídal svislému prů mětu vnějšího obvodu v odního dí la na terén. U vo dních d ěl však může d ojít k situaci , kdy část obvod u takov é stavby n elze st an ovit z dů vodu jeh o zatop ení nebo trvaléh o p řelév ání vodou. V takov ém p řípad ě je nut né k e st anovení geo met rického a polohového určení této čás ti dané n emovitost i použít údaje ob sažen é v doku mentaci skut ečn ého provedení s tavby, n ení-li tato k dispozi ci, pak postačí údaje z t zv. zjed nodušen é doku mentace (p odrobn ěji stanoví stavební zákon v § 125 odst. 1 a 3). Při st anovov án í obvodu vodního díla jso u samo zřej mě n ezbytnou součástí zeměměři čské úko ny v terénu. U vo dního díla moho u být tyto práce zn emožn ěny mnoh a skutečn ost mi, k e který m by v p řípade ch většiny jiných stav eb došlo jen sotva. Může jít o již zmi ňovan é zatopen í nebo p řel évání vo dou části vodního díla, které měření znemo žň uje, al e také o terén ní nedostupno st, přílišný průni k vodního díla s terén em, které je t ak obtížené od sebe odlišit, popřípadě může jít o nezřetelno u hranici mezi vodní m dílem a terén em. V tak ovém pří padě se p ostupuj e

42

podle ust anovení § 88 katas trální vy hlášky o trvalém o značován í hrani c pozemk ů. Mapo vá zn ačk a vodního díla je vl novka ~ , která j e 2,5 mm d louhá a 1 mm ši roká.

43

6. Zápis věcných práv k vodním plochám do katastru nemovitostí Vodní dílo je stavbou , vodní plocha j e pozemkem. Stavbu ani pozemek nelze zap sat do katastru n emovitostí bez toho , aby spo lu s t í m nebylo zapsáno věcné právo náležející k této n emovitost i. Jinak řečeno , nemovito st má vždy svého vlastník a a j eho vlastnické právo j e u k ažd é stavby u veden o. A nejd e jen o p rávo vlastn ické. Zápis věcn ých prá v k nemovit ostem p atří k nejv ýznamn ěj ší m činn ostem n a úseku katastru nemovito stí. Před mět em t ohoto zápisu jsou právní vztahy v podob ě vlastnick ého práva, práv a o dpovídají cího věcn ému břemeni, zástavní a podzást av ní

práv o a předku pní práv o (pokud má věcně právní ú činky) 22.

Před mět em můžo u být i jiná práv a, pokud t ak stano ví zvláštní předpis . Právní ú prav a p ak rozlišu je tři formy zápis u těchto právní ch vztahů . Jedná s e o vklad, zázn am a poznámk u, a to i v četně jeji ch vý mazu.

6.1 Vklad Pokud není uv edeno jin ak, p ak zmiňov aná práva v znikají, mění se nebo zan ikají dnem vklad u do k atastru, zápis vkl adem má pro t o konstitutivní povah u. Vklad em se rozu mí zápis do katast rálních o perátů . Lze jej p rovést jen na zákl adě prav o mo cnéh o rozhod nutí katastrálního úřadu o p ovolení v kladu neb o vý mazu práv a do katastru nemovito stí. Jde o právní úkon, kt erý je právní m způ sobem n abytí a následné ex istence vlastnick ého

neb o

jiného

věcn éh o

práv a

k nemo vitosti

a

je

vžd y

pod mí něn existen cí platné s mlouv y nebo jiné listiny. Vý maz v kladu j e pak práv ní m způs obem zán iku vlast nického nebo jiného věcného práv a

22

Zákon č.40/1964 Sb., občanský zákoník, tato práva vymezuje: vlastnické právo–vlastník je oprávněn držet a užívat předmět svého vlastnictví, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním, nesmí tím obtěžovat nebo ohrožovat jiného nebo omezit vlastnické právo jiného nad mez stanovenou zákonem; právo věcného břemene-omezuje vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat; zástavní právo-slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn a lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžením zástavy;podzástavní právo-vzniká zastavením pohledávky, která je již zajištěná zástavním právem;předkupní právo-má ho ten, prodá věc s výhradou, že mu ji kupující nabídne ke koupi, kdyby ji chtěl prodat.

44

k nemovit osti a je t aké v ždy pod mí něn ý existen cí platné s mlouv y či jin é listiny. Mezi s ml ouvy, které jsou p od mín kou vkladu n ebo jeh o vý mazu , patří nej častěji s ml ouva o převodu vl astnictví k nemovito sti, s mlo uvy o zástav ní m, podzástavní m n ebo p ředk upní m právu, s mlouvy o vy pořád án í podílovéh o spoluvl astnictví nebo spol ečn ého j mění man želů apod . V ří zení o po vo lení vkl adu nebo v ý mazu vk ladu po stupuje k at astráln í úřad po d le správn ího řádu, pokud zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnick ých a jiný ch práv k nemovito stem nest anoví jin ak. Řízen í je zah ájeno dn em doru čení náv rhu na vklad. Náv rh musí b ý t písemný, popř. ú stní nebo podan ý telegraficky neb o elektro nicky (j e nutné j ej do 3 d nů doplnit pí semně nebo ústně do proto k olu). Účastníky řízení js o u poto m účastní ci práv ního úkonu, na jeh ož podklad ě má bý t vklad

proveden

(účastník

s mlou v y).

N ávrh

mů že

podat

kterýkoli v

z účastní ků nebo jen někt eří z nich, popřípadě jen j eden z účastníků. V příp adě že návrh není podán všemi účastníky , musí je katastráln í úřad vyrozu mět o zah ájení řízení. V n áv rhu musí být uvedena p ráva, která mají vkladem v zniknout, změnit s e nebo zan iknout. Katastrální úřad s e musí tí mt o náv rhem řídit a nes mí ro zhodnout o povolení více vkladů, než je v něm uvedeno. Z návrhu musí bý t jasné, kterých p ráv a kt erých nemovitostí se týká. K náv rhu musí být přiložen y nezbytn é dokl ady , bez kt erých n elze vklad provést. J sou to:  listina, n a základ ě které má být zaps áno p ráv o do katast ru n emov itostí (písemn á s mlouv a, dohoda, p rohláš ení )  geo met rický plán, který je nedílnou součástí výše uvedené listi ny, pokud je třeba před mět zápisu zobrazit do katastráln í mapy nebo jedná-li se o náv rh vklad u práva odpovídaj ícího věcnému břemeni k části po zemku  plná moc, je.li někt erý z účastníků zastupován zmocn ěncem  výpis z o bchodníh o rejstřík u, je-li účastník em ří zení právni cká osoba, jejíž v zni k je zápi sem do tohoto rej stříku po d mín ěn (popř. z ji ného rejstříku )

45

 listina (a to origi nál nebo úředn ě ověřená kopie), k terá p rok azuj e oprávn ění vlastník a nebo ji né opráv něné os o by, jehož právní ú činky nastaly p řed 1.led n em 1993  úředn ě o věřený p řeklad li stiny, na její mž základě má být vklad proved en a tato n en í sepsán a v česk ém jazyce  další

přílohy

dokladující

požado vané

sk utečnosti

dle

specifi k

jednotliv ých ne mo vitostí a k ni m váznoucí m p rávů m. Kat ast rální úřad zazn amená do šlý návrh na vklad v prot okolu o vkladech. Nejpo zději násl edující p raco vní den vy značí u příslušn é parcely v katastru nemovito stí tzv.pl o mb u. T a vyjadřuje skutečn ost, že práv a k d otčen é nemovitosti jsou dotčen é změnou. Poté katastrál ní úřad prozko u mává listiny z hled isek, které jsou zákon em o zápis ech práv taxativn ě vy mezen y, a to ke dni návrhu n a vklad. Pokud návrhu nic nebrání, pak k atas trální ú řad ro zhod ne, že vk lad pov oluje. N a základ ě pravo mo cného ro zhodnutí, které k to mu vyd á, pak vloží (zapíše) právo do kat ast ru. N a li stinu, která b yla p řílohou n ávrhu vy značí kat astrál n í úřad dol ožku s ú daji o to m, kdo rozhodnutí vydal, kdy bylo právo vloženo a pod j aký m ro zhod nutí m (čí slo jedn ací), a k d y vznikly právn í účinky vk ladu, pop řípadě ob sahuje do ložka vý čet práv, k terých s e vklad týkal, by lo-li jich více. S mlouv u s doložko u, razítk em a po dpise m oprávn ěn ého zamě stnance p ak k atast rální ú řad doru čí všem ú častníků m řízení d o vlastních rukou. Pokud katastrál ní úřad zj istí nějak é nedost atky nebo přek ážky bránící vkladu, p ostupuje podle ch arakt eru těchto v ad. Je-li t o mo žné, vyzv e navrho vat ele, aby nedostatk y ve stan ovené lh ůtě odstranil nebo naříd í ústní jed nání, při kterém se moho u nesprávnosti odstranit p opřípad ě přeruší ří zení o v kladu a vrátí n áv rh n avrh ovateli k jeho do plnění či přep racov ání. Kat astrální úřad mů že t aké zastavit řízení o vkladu, jestliže n avrhov atel ani po výzvě n ezaplatí d o 15 dnů správní poplatek , neodstran í ani po výzvě nedostatk y návrh u nebo v ezme návrh zp ět (ostatní ú častníci však mu s í souhlas it). Proti to muto rozhodnutí se l ze odvolat v e lhůtě 15 dnů ode dne do ručení.

46

Pokud návrh n a vklad nesplňuje záko nné pod mí nky nebo o bsahu j e nedostatk y, které n elze odstranit, je n ávrh n a v klad zamí tnut. Opravný m prostředk em je zd e žalo ba p odaná k p říslušnému krajskému (městskému ) soudu. Po vk ladu p ráv a (n ebo nabytí p rávní mo ci rozh od nutí o zastavení řízení o p ovolení v kladu) k atastrální úřad zruš í plo mb u. 23 Logicky

se

t edy

zápi su

vklad em

pou žije

nej častěji

při

změn ě

vlastnictv í, tedy p rodeji n ebo darov ání pozemku s vo dní ploch ou nebo vodního díla, při zřízení v ěcn ého b řemen e k stavbě v odního dí la neb o k poze mk u s vodn í plocho u a při dalších skutečn ostech v edoucí ch k vzniku, změn ě n ebo zánik u věcn ých práv k vodní m plochám a dílů m.

6.2 Záznam Zázname m se do katast ru nemov itostí zap isují práv a, která vznikla, změnila s e nebo zanikla na základ ě skutečn os tí, s ni miž zákon účink y jejich vzniku, změny nebo zániku pří mo sp ojuje, tedy ze zákona, rozhod nu tí m správ ního orgánu, příkl epem lici tátora v e veřejn é dražbě, vydržení m, pří růs tkem a zpracov ání m. Z ap isují se na základě listin vyhotovených stát ní mi o rgány, popří padě jiný ch listin podle zvl áštn í ch předpisů nebo pří mo n a základ ě zákona. Účinky záznamu jso u pouz e deklarato rní pov ah y, pou ze osvědčují již v znik lý, změněný nebo zaniklý právní vztah. V případě záp isu zázn ame m n ejd e o správ ní řízení, ale o jinou formu činno sti katast rálních ú řadů. Lis tiny, které jsou po dklade m pro prov edení zázn amu, jsou povinny zasílat k atastrální mu ú řadu orgány , které je v yhotovují , a to do 30 dnů od nabytí právní moci nebo od jejich zhotovení. Další k roky s e v podstat ě shod ují se zápis em vkl ad em. O záznamech vede katastrální úřad p rot okol o záznamech. 24 Zápis formo u záznamu se pou žij e u již zmiňov aného zápisu novéh o vodního d íla do kat astru n emovitostí. 23

Průchová, I. Základní pojmy a instituty pozemkového práva (obecná část). Brno : Masarykova univerzita, 1996, s.129-130 24

Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo. Brno : Masarykova univerzita, 2. vydání, 2003, s. 235-238

47

6.3 Poznámka Na základ ě d oručenéh o rozh od nutí neb o oznámení správ ce d aně, soudu, s práv ce p odniku, vyvlastňo vacího ú řadu, s o udního exekutora nebo

os oby

op rávněn é

provád ět

dražbu,

zapíše

katastrální

úřad

poznámk u. Jde zej ména o výkon rozhod nu tí prodej em nemo vitosti, vyhlášení konkursu proti vlastníkovi nemovito sti apod. Tyto skut ečnosti , které

vedou

oznamo vat

k zápisu

p oznámk y,

katast rální mu

úřadu

jsou

n ejdéle

příslušné do

30

orgány d nů

od

povinni zah ájen í

před mětn ého řízení, popř. od n ab ytí práv n í mo ci rozhodnutí v ně m vydan ém. Po skončení řízení katastrál ní úřad p oznámk u zruší. Po známky se po užij e i p ři p robíhající m soudní m sporu o oprávn ěnosti v právn í m vztahu. Stejně jak o u zázn amu mají účinky p o známky p ouze dekl arato rní povahu a ani zd e se nejedn á o správ ní řízení. 25

6.4 Zápis jiných než věcných práv k vodním plochám Kro mě již uvedenéh o zápisu v ěcných práv k vodní m ploch ám, moho u být zaps ána i jiná než věcná práv a. Postup při zápis u těchto práv je vel mi ob dobný j ak o u zápis u věcných práv zázname m. Patří sem zej mé n a zápis t ak ových sk utečností jako je příslušnost organi začních slo žek stát u a státních organi zací hospod ařit s maj etkem státu, správ a nemovit ostí ve vlastnictv í státu, k raje nebo obce, sv ěřen á sp ráva n emo vitostí městský m částem nebo obvod ů m (ve vl astnictví statutární ch měst n ebo hl. m. Prahy), příslušno st k organizační s ložce právnické o soby, pří slušnost k útvaru Ministers tva obran y. Přecho dně až d o jejich vý mazu s e evidují práv a hospodaři t s majet kem stát u, právo trval éh o užív án í nemovi tosti a prozatí mní správ a maj etku.

25

Bradáč, A., Fiala, J. Nemovitosti-Oceňování a právní vztahy. Praha – Linde Praha, a.s., 3. vydání, 2004, s.6667

48

6.5 Zápis jiných údajů a změn do katastru nemovitostí Do katastru nemovitostí se zapis ují i jiné údaje, kt eré n emu sí nutn é souviset se vznik em, změnou neb o zánikem vlastn ických a jiných věcný ch práv k nemovitost em. Tyto údaje jso u zapisovány na zákla d ě ohlášení vlastníka nemovitosti nebo jiné oprávněn é o soby, rozhodnutí , souhlasu nebo o zn ámení p říslušného státního orgánu , moho u být také přev zaty z jiných informačních sy stémů a registrů nebo mohou bý t zjištěny při mí stn í m š etřen í. Při pos tupu zápisu těchto údajů a změn s e opět po stupuje o bd obně, o j ejich p ro vedení katastrální úřad neo znamuje. Proved e je vždy, a pokud to muto n ěco brání, pak je osoba, které se t o týká, vy zvána k od stranění n edostatků brání cí m zápisu. Z jedn odušších, opravd u jen kos meti cký ch změn, které s e tí mt o způsob em zapisují patří například změna n ěkteréh o s osobních údajů vlastníka nebo jin é oprávn ěné oso b y, které se do kat astru nemovitostí zapisují (příj mení, trval é b ydliště, s ídlo apod .). Co se týče tématu tét o bakal ářsk é práce, pak n emohu nezmínit, že k těmto údajů m b ezes po ru patří i již zmiň ovaná změna druhu po zemku, v yužití po zemku či stavby a změny tý kající se ochranný ch pás em vodních d ěl a vod ních zd rojů . 26

K předešlý m k apitolám je nutné zmí nit, že z pod ob ných dův odů, pro které do chází k zápisu prob raný ch skutečno stí, může dojít i k vý mazu vkladu,

záznamu,

poznámky

nebo

zápisu

jiných

práv

a

údaj ů

k nemovit ostem.

26

Kuba, B., Olivová, K. Katastr nemovitostí České republiky. Praha : Linde Praha, a.s., 9.vydání, 2005, s. 158-

166

49

7. Srovnání jednotlivých právních úprav Jak j e pat rné z kapitoly 4., nejvýznamn ější m právní m předpi s e m vodního práv a je bezpoch yby vodn í záko n. Tématik a této bakalářs k é práce s e má soust ředit na v odní plochy dle vo dního zákona a n a jejich souvislos ti s katas trem n emovitostí. Nutno po dotknout, že v s amotn ém vodní m zákonu je pouze uv edeno, že některá vodní díla, ochran ná pás ma vodních děl a ochrann á p ás ma vo dních zd rojů se evidují v katastru nemovito stí. Tato informace je dle mého názoru troch u dezori entující, neboť se jeví, jako by jiné v odní plochy této evidenci n epodléh al y. Opak je ale pravdou. Evi denci p o dléhají jezera, ryb níky, vod ní toky, zkrátk a veškeré

vodní

plochy,

kt eré

se

na

naš em

území

vyskytují.

Tyto

skutečn os ti však u pravuj e p ouze kat astrální zákon, resp ektive kat astrální vyhlášk a. Úžeji jsou v těcht o předpis ech uprav ena vodní díla. Dá se říci, že vodní plochy (jako druh pozemku ) jsou zahrnuty pod reži m práv n í úpravy

pozemk ů

obecně,

zatí mco

vodní

díla

jsou

samostatn é

rozp racov ány jako vel mi s pecifický druh stavby , navíc js ou samos tatný m obsahe m vyhlášky, která přesně vy mezuje, která vodní d íla se v k atastru evidují, a dále ob s ahuje n ěk terá sp eci fika evid ence v S GI. Další odlišností těchto předpi sů je skutečnost, že vod ní zák o n obsahuj e celou řad u povinn ostí a o mezení pro vlastník y pozemk ů, kter é nějak so uvisí s v odní mi p lochami. Z hledis ka předp isů katas trálních , potažmo občans ko právní ch předpis ů, by se tato práva zapis ovala d o katastru nemovito stí jako věcn á břemena. Tady ovšem zůstáv á pouze u vy mezení vodní m zákonem a k zápisu do katastru nemovi tostí nedo chází. Je to zřej mě způs obeno tí m, že tat o o mezen í a povinnosti něco strpět, něčeho se zdržet a něco k on at, jsou často způs obeny v eřejný m záj me m a práv a z n ich plyno ucí moh o u mnohd y využív at všichn i (např. chůze po pozemk u podél ko ryta vodní ho toku). Dál e bylo vlastníků vodn ích děl uloženo, že mají pov innost do určen é doby zaevidovat s vé vodní dílo v k atastru n emovitost í, resp. do této doby předložit pot řebn é do klady. V žádn ém z těchto p ředpisů js em však

50

neobjevil a, které potřebn é dokl ad y to jso u. Vod ní zák on, ani jeh o novelizace, tuto in formaci neobsahu jí a kat astrální předpisy (a to i ty vnitřní) p ouze stan ovují co má žad at el o zápis stavby, p ozemku , věcn ého práv a

nebo

jiných

skutečností

doložit

za

obecn é

doklady .

Žádn é

speciál ní doklady k vodnímu dílu, které n avíc byl o postav eno před mno ha lety, určen y nejsou. Na katastrální m úřad ě mi poskytli stejn o u informaci , zřej mě by řešili případ od případ u, což však do jist é míry porušuje zásad y správní ho řízení, podle kterých má být dosažen o souladnos ti postup ů v podo bných pří padech, a to nej en v rámci jednoh o úřadu, ale v rámci celé sít ě t akový ch orgánů . Do mn ívám se, že p ropoj ení předp isů katast rálních s předpisy vodního práv a

není

p říliš

d okonalé.

Vzhl edem

k problema tickému

maj etkop rávní mu reži mu v od, by se laik mo hl do mní vat, že k dyž vo da svého vlastníka n emá, nemůže ho l ogicky mít ani po zemek po d ní, a proto nemá nikdo povinno st takový pozeme k do kat astru n emovitostí zaevidov at. Vodní zákon b y měl jasně obsahovat klauzuli, že i tyto pozemk y se v kat astru nemovitostí evidují, neboť mají svého vl astníka, nebo by se k t éto problema tice n eměl vyjad řo vat ani v případ ě vodních děl a o ch ranný ch pásem a ponechat tuto oblast čistě n a úpravě předpisů katastráln ích, které se v tomto s měru věnují vodní m p lochám mno hem významn ěji.

51

8. Zajímavost z praxe Jední m z mý ch cílů bylo obohat it tuto práci prakt ický m příkladem nebo st at istický mi údaji. Co se tý če st atistických ú dajů o četnosti případů, ve kterých v rámci katastrál ního řízení (na celém území ČR) figuruje v odní plocha, ať už jako po zemek n ebo jako v od ní dílo, t ak tyto údaje bý vají nejčastěji nulové. K těmto příp adů m dochází opravdu jen vel mi o mezeně. U vodních děl je to způsob en o zej ména skutečn ostí, že většina jich je ve vlastnictv í státu, a ten je téměř n ep řevádí. Převod y pozemk ů s vodní plocho u zřej mě li mitují zn ačn á o mezen í a četn é povinnost i

s ni mi

spojen é,

které

tak

činí

tyto

p ozemky

obtížn ě

převodit elné a sni žují jejich mo žnos ti na trh u nemovi tostí. To je jistě podpořen o i mno žství m p ovodní, které s e u nás v posledn í době vyskytují . Statistika by ted y v to mto p řípadě nebyla příli š zají mav ou. Uvádí m proto příklad z prax e, se který m jsem se setkala běhe m získáv ání

a

vyhledáv ání

potřeb ných

po dkladů

k mojí

práci

na

katastráln í m úřadě. Byl podán návrh n a zápis d o katastru nemovit ostí, v e kterém

bylo

po žadov áno ,

aby

b yl

rybní k

zaps án

do

vlastnictví

navrho vat ele j ako stavb a vodního díla s tí m, že rybník by l u měl e postaven za ú čel em chovu ryb. Katastrální ú řad vš ak rybník jak o vodní dílo do vlastnictv í nezaps al, a to zcela op rávněně. P ro nechápavos t navrho vat ele s e vš ak příp ad se dost al až k vrch ní mu sou du, který rozhod l tak, že rybník, by ť u měl e vytvořen ý, nemůže býti stavbou, n eboť jej nelze od dělit od pozemk u, který tv oří jeho dno a břehy. Nen í tedy samostatn ou práv n í věcí, s e ktero u by moh lo být naklád áno, není samostatn ý m o bjek tem občanskopráv ních vzt ahů a n emůže b ýt proto stavbou. Jde o pozemek s druhem v od ní ploch a a j en jak o tento p ozemek mů že být zaps án do vlastn ictví. Jak o vodní dílo mů že být zap saná jen hráz (hrázový sys tém), nik oliv celý rybník. Do mnív ám s e, že tento příklad může vysv ětlit a přiblížit, co je vodn í dílo a co nikoliv, co lze považovat za stav b u vodního díla a co za po zemek vodn í plochy. Laik b y se mohl do mnívat, že vš e, co je u měl e vyt vořen é – tedy co něk d o

52

postavil- lze považovat za st avbu, v t o mto příp adě za vodní dílo. To úzce souvisí s tí m, jak j e pojem s tavba chápán v rámci jedn otlivých právní ch úprav, k onkrétn ě stavebn ích před pisů a p ředpisů občans ko právní ch. V dan ém případ ě totiž nelze cháp at pojem stavba j en podle předpisů stavební ch. Ty jej chápou vel mi d y namicky, jako činnost neb o soubor činností, které s mě řují k usk utečn ění díla, popřípadě i jako dílo samotn é. Pro účely občansk oprávní ch vztahů j e nutné chápat stavbu jako věc v právní m s myslu, k d y jde o v ýsledek s tavební činnosti, který je zp ůsobil ý být

před mět em

o bčansk op rávních

vztahů.

Takov á

stavba

musí

být

samostatn ou věcí. V příp adě vodních děl s e vš ak často setkáme s tí m, že stavbu nelze fakticky ani h ospodářs ky odděli t od pozemku neb o že je obtížné určit h ranici mezi poze mkem a v odní m dí lem. Stavba tak s pozemk em splýv á, stáv á se jeho n eoddělit elnou součástí. Mno hdy j e vel mi obt ížné odliš it, kdy se jedná samost atný před mět práv s vlastní mi právy a p ovinnost mi, a kd y jen o s oučást po zemku. Tuto skutečnost j e nutno zv ažov at in dividuáln ě pro k aždý případ . Je ovšem zřej mé , že n e každ é vo dní dílo, které t ak ch ápeme v rámci st av ebních (potaž mo vodních a kat astrálních) p ředpisů, nemusí b ýt ještě s tavbou v e s mys l u občans ko právní m, tedy n emusí samos tatný m před měte m právní ch vztah ů (nap ř. vlastnictví). Jako d alší praktický příkl ad pak uv ádí m příl ohy 1. a 2., které obsahu j í znázorn ění vodní plochy s budov ou (rek reační ob jekt, který z část i zasahuje do pozemku k oryta vodn ího toku) a vodní plochy s vodní m dílem.

53

9. Závěr Na závěr bych

ráda shrnula mé dojmy

z této

problematiky.

Tématem této bakalářské práce byly vodní plochy. Pro mne bylo toto téma poměrně obtížné, neboť jsem se předtím o problematiku vodních ploch nijak zvlášť nezajímala. Původně jsem chtěla práci směrovat k ochraně vod, ovšem dle zadání bylo téma zúženo na problematiku vodních

ploch

v souvislosti

s katastrem

nemovitostí,

které

nasměrovalo moji práci zcela jinou cestou. Zprvu mi přišlo nemožné abych o tak specifickém tématu napsala celou bakalářskou práci, nakonec jsem se však pro tento námět zcela zapálila a rozsah práce notně

překročila.

vyčerpala.

Snažila

Domnívám jsem

se

se, práci

že

jsem obohatit

toto

téma

ještě

o

dostatečně zajímavosti

z historie, příklad z praxe, který mne zaujal, a navíc jsem připojila i vzory geometrických plánů, které napomohou představit si popisované situace v praxi. Samotné vodní plochy jsem si vysvětlila pomocí jejich definování v rámci pozemkového práva, zde je jejich vymezení v nejširším slova smyslu. Samotné katastrální předpisy užívají pojmu vodní plocha pouze v souvislosti s druhem pozemku. Při použití této širší definice jsem mohla práci obohatit i o vodní díla a ochranná pásma vodních děl a vodních zdrojů, tedy o plochy, na kterých se voda ani nemusí vyskytovat. I když se vodní díla nejčastěji vyskytují na vodní ploše, je pozemek, na kterém je vodní dílo vystavěné, označen jako zastavěná plocha, nikoliv plocha vodní. Ochranná pásma vodních zdrojů a vodních děl jsou pak vodoprávními úřady určeny na pozemcích různých druhů (většinou na „souši“). Kdybych použila striktního výkladu katastrálních předpisů, pak bych tyto zajímavé pojmy musela vynechat. Samotná tématika je podle mého názoru dosti opomíjená, o čemž vypovídá zejména neexistence odborné literatury věnující se čistě

54

tomuto tématu. V publikacích věnujících se katastru nemovitostí, jsou většinou jen minimální zmínky o vodních plochách a vodních dílech. Čerpala jsem tedy převážně ze zákonů a vyhlášek. S několika dotazy jsem se obrátila i na pracovníky Katastrálního úřadu v Pardubicích, kteří

mi

sice

ochotně

poradili,

avšak

při

našich

rozhovorech

vyplynulo, že ani tito odborní pracovníci nemají s touto problematikou mnoho zkušeností. To je samozřejmě způsobeno velmi specifickou povahou vodních ploch, kdy jen velmi málo dochází k převodům nebo jiným úkonům, zapisovaným do katastru nemovitostí a souvisejícím s vodními plochami. Doufám, že moje práce bude přínosem pro další studenty, kteří si toto téma zvolí pro svoji bakalářskou práci, stejně jako pro ostatní, které tato tématika zaujala.

55

Příloha 1. Vzor geometrického plánu – rekreační objekt, který z části zasahuje do pozemku koryta vodního toku (k dispo zici pouze v psan é formě)

56

Příloha 2. Vzor geo met rick éh o plánu – vodní to k s vodní m díle m (k dispo zici pouze v psan é formě)

57

58

Resumé Wat er is the vital part of our existence, the life would n ot exist without it . Nev erth eless we co mprehend it i mp liedly an d don not mind i t so, how we sho uld. The topic of t hat wo rk is also water, to b e more s pecifi c it is abou t water areas and t h eir co nnection wit h the real estate register. Lo ts which are coat ed by water occupy about 2 % of Czech Republic total area. I h ave also i ncl uded wat erwo rks, protectiv e zone of wat erwo rks an d protectiv e zon e of water sou rces in to my con ception of water areas. The waterwo rks are very specific const ruction ty pe. Onl y so me o f them are entered into the real es tate regi ster, wh ere they have an inco mput able posi tion. They are ev en separat ely modified in a speci al public no tice. This work is d ivided int o nine ch apters. After th e i ntroducti on there is a chapter d evot ed to th e h istory of aquatic ri ghts and cad astre. Further the fun damental t erms are explained. I d escri be b asic sources o f leg al regulatio ns in the next ch ap ter. Head section o f my wo rk is abo ut wat er areas in the real estat e register, firstly they are about pieces of land and afterwards about waterwo rks. There is a type and way of usage o f property and its protectio n describ ed. I exp lain the met hod o f recordi ng in the cadast ral survey. F urther in my work I pres ent reco rdin g of Mat erial regi stration and other rights into the real estate register. T he registration is precede d through deposit, entry, no tice inclu ding thei r clearan ce. T here is als o attach ed an interes ting example fro m practi ce and two objective exhibits in appen d ix of that work. In the first appen dix there is a geo metri c plan which pi ctured a recreatio nal object, which partly trenches to a water area. In t he seco nd appendix you can find a geo metric p lan showi ng the water area with the water wo rk. I think that I wrote ou t the topic suffici ently and my work will beco me a benefit for other s tudents, who are i nterest ed in that to pic.

59

Použité prameny (v abecedním pořadí)

1. BRADÁČ A., FIALA, J. Nemovitosti – Oceňování a právní vztahy. Praha – Linde Praha a.s., 3.vydání, 2004. ISBN 80-7201-441-2

2. BUMBA, J. Geometrický plán. Praha : Linde Praha, a.s., 1999. ISBN 80-7201-180-4

3. DUDOVÁ, J. Pozemkové právo. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2007. ISBN 978-80-87071-26-7

4. KUBA, B., OLIVOVÁ, K. Katastr nemovitostí České republiky. Praha : Linde Praha, a.s., 9. vydání, 2005. ISBN 80-7201-545-1

5. PEKÁREK, M. a kol. Péče o životní prostředí. Brno : Masarykova univerzita, 1994. ISBN 802100715X

6.

PEKÁREK,

M.,

PRŮCHOVÁ,

I.

Pozemkové

právo.

Brno

:

Masarykova univerzita, 2. vydání, 2003. ISBN 80-210-3238-3

7. PEKÁREK, M. a kol. Právo životního prostředí 2.díl. Brno : Masarykova univerzita, 2.vydání, 2003. ISBN 978-80-210-3078-0

60

8. PRŮCHOVÁ, I. Základní pojmy a instituty pozemkového práva (obecná část). Brno : Masarykova univerzita, 1996. ISBN 80-210-1278-1

9. Vyhláška č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a rozsahu způsobu péče o ně.

10. Vyhláška č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.

11. Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (katastrální vyhláška). 12. www.cuzk.cz 13. www.psp.cz 14. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 15. Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. 16. Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky(katastrální zákon). 17. Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě. 18. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů. 19. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změněn některých zákonů. 20. Zákon č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č.239/2000Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

61

21. Zákon č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád). 22. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

62