V tomto c ısle LEZENI NADEVSE

H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u Rocnık

3, cıslo 5

VYDA

VA

HOROLEZECKY

ODDI L

CAO DE

C I N

Kvřten

2001

L EZENI NADEV S E

Catherine

Destivelle í Lezenı se nakonec dostane do p o p re d ı, p re d v s e c h n o o s t a t n ı. A j a p r o zıv a m obnovene potů s enı ze z k u s e n o s t i , ze to dů la m pro sebe samu. Je d u l e zi t e l e z t pro svuj vlastnı dobry pocit. Pokud se va m to p o d a rı, v a s e nads enı a motivace va m u m o zn ı postupovat rychleji nez o s t a t n ım “ ü

V tomto c ısle v

Co nove ho v CAO Dˇcın

v

Na plny peckyá

v

Lhasa on line

v

Jaro v Alpa ch

v

Nove cesty

v

Strıpky

v

Oke nko HK Varnsdorf

v

C eka na s

a dals ıě

El Potrero Chico, MEXICO CAO News 1

Co nove ho v CAO De c ın?

Na plny pecky

Informace z oddılovýho de nı.

aneb Prvovy stup postaruě MILAN SVINAR IK HOROKLUB CHOMUTOV

JirıChara Predseda CAO Dˇcın

r v n ı j a r n ı clenska schu zka oddılu probehla podle planu ve stredu 4. dubna 2001 v restauraci Za vetrem. Jaro ovs em bylo pouze podle kalendare, takze jsme opet nemohli vyuzıt pekne upravenou terasu pred restauracı. Program dubnovČ schu ze byl nasledujıcı: - CAO News (Redakcnı rada) - C lenskČ zalezitosti (novČ pru kazy, doobjednanČ znamky apod.) - Organizace a prıprava HOCYBOJe 2001 - Spravcovstvı skal - Velikonoce na HrubČ Skale - Informace o cyklistickych casovkach, vysledky - ALPY, organizace, termıny - ICM, Mezinarodnı lezecky sraz 2001 „ VRATA, 20. az 30.8.2001, Slovinsko - PINV - Lezenı, novČ cesty - Informace o postupu pracı na pru vodci (Labak, Bela..) - Ru znČ

P

Nas lapany program prinesl podle ocekavanı vzrus enČ debaty. NicmČne nakonec jsme se jako vzdy domluvili. Pavel C erny ma pru vodce po Labaku tesne pred dokoncenım, do prıpravy HOCYBOJe se zapojil Milan Cestr, naplanovali jsme zajezdy do Alp a pripravili seznam nadhernych cest, kterČ tam chceme uskutecnit (z nas ı oddılovČ Bible “100 extrČmnıch cest v Alpach… ), Karel Belina nas informoval o provedenych pracıch ve skalach (vymenenČ vadnČ kruhy, vymenenČ deravČ ci znicenČ krabice, dodanı chybejıcıch knih, odstranenı suchych kerıku apod.) a takČ jsme se rozhodli, ze na Velikonoce pojedeme do Skalaku (to byl napad „ viz strıpky)ú Pocası zacatkem dubna bylo pod psa. Prs elo, snezilo, byla zima. Velikonoce byly v tomto smeru prımo katastrofou, ale ani zbytek mesıce nam na lezenı moc nepral. Presto, jakmile to jenom trochu s lo, jsme byli ve skalach. Na SvatČho Jirı se ukazalo i slunıcko a hned se nas plno ses lo pod stenami (nes lo to vydrzet „ jedni museli utČct z prace, jinı ze s koly). V Ostrove se po dels ı odmlce objevil i Jan Josef Palivec a hned dvakrat zabodoval s “Horam zdar!… (Jelenı vez, Pusty zamek).

V

e n k u je typicke listopadove pocası, kdy jen tu a tam vykukujı Krusne hory z mlzne ho za voje. V te hle dobˇ, kdy uz mra z zale za za nehty, se jen ma lokdo da ukecat k lezenı po vlhky ch skala ch. Tak vyra zım na kole sa m do hloubi Krusnohorsky ch lesu. Vcera jsem si koupil origina l sekacı soupravu a chci ji vyzkouset v akci. Uz dlouho ma m vyhle dnutou kra snou logickou linii na Jiznı vˇzi na Jedla ku. Je to asi 15 m vysoka , kolma , za padnı stˇna, jejı leva ca st protkana plytky mi trhlinami. O te to linii jsem uz mluvil kdysi da vno s Oóa kem, pak s Leosem, ale vzdy se na nı zapomnˇlo. Z hlediska lezenı je Jiznı vˇz asi to nejkvalitnˇjsı, co lze na Jedla ku nale zt. Dıky sve odlehlosti a nama have mu prıstupu tu sta le zby vajı, a nejen tady, logicke linie pro na s dobrodruhy-prvovy stupce. A tak se stalo, ze so lo lezu prvnıch sedm metru az kam to jde a zatlouka m dvˇ skoby do vodorovne trhliny. V nich pak sedım dalsı 2 hodiny a rucnˇ seka m dıru o prumˇru 14 mm celkem 50 mm hlubokou. Nejprve pouzıva m vy hradnˇ roura k od Pestra, ale ten se za hy otupil, a tak dle rady maza ka Zizky ho strıda m s obycejny m vidiovy m vrta kem prumˇru 14 mm. Obcas pouziju trojhranny seka c jestˇ z doby predrevolucnı. C iste ho casu mi seka nı zabralo 1 hod. 45 min. Musım rıct, ze jsem znacnˇ zmakanej a zpocenej kromˇ zadku, ktery mi celou dobu mrznul. Osadil jsem origina l Pestr ny t, oznacil prvovy stup smyckou a slanil. Jestˇ jsem ani nedojel na zem a uz se tˇsım na jaro, kdy

Pr ıstıoddılova schuzka CAO De c ın se bude konat ve str edu, 6.6.2001 v restauraci Za ve trem v De c ıne Skrabka ch od 18.00 hodin. CAO News 2

budu moct prvovy stup dokoncit. Napadajı mˇ mozne na zvy, vˇtsinou ovlivnˇne ponury m pocasım. Je fajn mıt se na co tˇsit. Konecnˇ jsem se dockal a stojım opˇt pod Jiznı vˇzı. Do kazde ho koutu hor se jiz plnou silou zakouslo jarnı slunce, brehy potoku rozkvetly zlutou barvou blatouchu, vzrostle buky se zacınajı zelenat. Bra cha a jeho ka mos Bˇta spali pod vˇzı od vcerejska a majı za sebou vy stup Velky kout. Pry mrznou prsty. Na lada je vıc nez vy borna , a tak se bez okolku poustım do dokoncenı prvovy stupu. Hned napoprve jsem se dostal az do tupe police nad ny t. Byl jsem tak prekvapeny , ze jsem promrhal dost casu a sil, nez jsem se zacal jistit. Mikrofrend c.1 a friend c. 2 vˇzı v trhlinˇ vzdy jen za dva segmenty, coz nenı dobre . Tak napul visım v nich a napul na rukou a klepu se jak drahej pes. Asi metr nade mnou je m ˇlka trhlina, do ktere se pokousım usadit skobu "Sa dkovku". Po prvnı ra nˇ kladivem mi spadla na hlavu, ale chytil jsem ji. Provazuji jejı oko a znovu se ji pokousım zatlouct. Darı se. I kdyz je jen necele dva centimetry v trhlinˇ, pro tuto chvıli je to pro mˇ tutovka, ve ktere muzu viset a uvolnit otekle ruce. Po chvıli stepova nı na sleduje klıcovy krok, ktery se mi darı dıky bruta lnı sıle a za povzbuzova nı bra chy-jistice stoupa m o pa r metru vy se na sokola a z poslednıch sil zandava m frienda c. 1, ve ktere m odpocıva m a hleda m dalsı cestu. Jestˇ kousek prımo vzhuru a pak traverz doprava do spa r. Zda nlive capa ky jsou jen obliny, a tak prijisóuji dalsım mikrofriendem. Poslednı tˇzky krok v traverzu a uz jsem v za bovacıch spa ra ch. Jelikoz jsem za bovacı maniak, tak vım, ze odsud uz nespadnu a pokracuji plynule sikmo vlevo pode l previsly ch spa r s tutovy mi friendy na vrchol. Bandasky ma m takove , ze ma m proble m udrzet vrcholove madlo jak umyvadlo. Na vrcholu si vychutna va m koktejl radosti a slunecnıch paprsku. Pak dobıra m svy dva paróa ky, kterı se na cestˇ taky pˇknˇ potra pili a spolecnˇ pak cestu nazy va me podle jednoho povelu, jez zaznˇl pri prvovy stupu "Na plny pecky" a klasifikujeme to na 7 UIAA. Do tretice stojım pod svou novou cestou. Tentokra t s Chose m, ktery sehnal na radı, a tak muzu ze slanˇnı doosadit druhy ny t, na coz ma m jako prvovy stupce pra vo. Nejprve jsme se dohodli, kam ho da t, aby se bezpecnˇ cvakal. Je to jasne . Bude v ďrovni skoby, kterou pak vytluceme. Tak jsme s akuvrtackou za neuvˇritelnˇ kra tkou dobu osadili ny t a pak jestˇ prejistili dalsı dvˇ jine cesty, nez se vybily baterie. Teň je Jiznı vˇz vyzdobena novou bezpecnˇ zajistˇnou liniı a je zase o nˇco lezecky zajımavˇjsı, nez byla pred rokem. Ale hlavnı je to, ze jsme si uzili dobrodruzo, ze jsme se spickovˇ vyba li, ze jsme doka zali, ze to jde i po staru a ze na s to pora d bavı. A kdyz nˇkde potka te borha ky, ny ty a slana ky, vˇrte, ze je tam nepricarovali skalnı skrıtci, ale ze za jejich osazenım stojı ochota nˇkolika nadsencu obˇtovat cas, na mahu a mnohdy i penıze. Nadsencum Zdar! Leonardo da Svinchi

Na Lesnou jsme prijeli asi v 16 hodin. Zaparkovali jsme u hrbitova, kde bylo Edovo auto. Na kopecku za hrbitovem vla l zluty praporek, ktery urcoval smˇr a sılu vˇtru, a ktery na s nasmˇroval na ten spra vny kopec. Eda byl uz na mıstˇ a vybaloval na radıcko. Pro jistotu jsme si s bra chou vzali lezenı, kdyby se na m “nechtˇlo dnes le tat–. Dosli jsme na kopec a prvnı lekce le ta nı mohla zacıt. Eda na m nejdrıve uka zal jak se le ta . Nadhodil bravurnˇ krıdlo a snesl se do ďdolı nad pasoucı se kra vy. Prista l na pastvinˇ pred kravami asi 200 m od na s. Vubec to nevypadalo, ze je to tˇzke . S bra chou jsme si strihli, kdo zacne. Ja vyhra l, a tak byl na radˇ David. Eda na m vysvˇtlil jak se zabalit do postroje, co drzet, kdy pustit, jak zata cet, jak brzdit a hlavnˇ jak a kam prista t. Vcelku jednoduche , az na to, ze tolik informacı najednou, kdyz si je clovˇk trochu nejisty , se neda zapamatovat. A jdeme na to! David, nava zany v postroji, se rozebıha a krıdlo se pomalu nafukuje. Eda kricı co ma David dˇlat. Poustı prvnı pa r popruhu a vzna sı se vzhuru. Chvıle ticha. David letı nad pastvinou, mıjı remızek a zacına se sta cet vlevo. Jenze zata cenı trochu preta hl a vracı se zpa tky k remızku. Ale ztratil vy sku a tak jde na prista nı. Prista l tˇsnˇ vedle rostı remızku tak, ze se neudrzel na nohou a odrel pozadı postroje. Ovsem krıdlo zustalo ve vˇtvıch stromu. Zacala za chranna akce. Nastˇstı vozım s sebou sekeru. Zrejmˇ jsme upoutali pozornost ve vesnici, jede k na m gazık. Vystupuje rozzlobeny soukromnık, ze mu slapeme po jeho pronajate m pozemku a ze ra dı slintavka, kulhavka a sıleny kra vy a tak ma me okamzitˇ zmizet. Nastˇstı po rozmluvˇ pochopil, ze mu nechceme znicit jeho sta do krav a tak svolil, ze si muzeme jestˇ jednou zale tat. Na radˇ jsem byl ja . Nastˇstı jsem byl poucen Davidovy mi chybami a tak let probıhal bez proble mu. Preletˇl jsem remızek, lehce se stocil vlevo a sel pomalu na prista nı. Prista l jsem kra snˇ, dosedl jsem jako ca p. Krıdlo mi zustalo pa r vterin nad hlavou, nez se vyfouklo a spadlo na zem. Ten pocit spokojenosti mi stoj ı za to Ú to zkusit znovu. Prıstˇ pujdu ra d zase. Zbylo trochu casu a tak doslo i na Vrabinec. Vylezli jsme tri sestky a za tmy jsme sli unavenı a “vysma tı–zpˇt k domovu.

“ Ej od Buchlovaí aneb Na jih za sluncem, vınem a pıskovci STANDA EMINGR HO BOR EN

Prvnı letos nı let VLADISLAV PRCEK NEHASIL e s t r e d a 11. dubna a jak uz by va letos zvykem, dopoledne poprcha valo a ra z pocası pripomına pozdnı podzim. Od brezna se s bra chou snazıme drzet lezecke stredy a pra vˇ dnes odpoledne jsme chtˇli jıt le zt na Vrabinec. Vsechno ale prekazil telefona t od Edy Puncmana, ktery na s uz rok premlouva , abychom sli s nım le tat na svahove m pada ku a ze ma me prijıt nad Lesnou na Hurku.

J

a t e r a d i “pısek– a nechce se va m zusta vat v le tˇ doma (rozumˇj - Laba k, Tisa , Ostrov apod)? Nema te chuó na mˇkke pısky Dubska ci C eske ho ra je a na Suska ch je jiz “vyproda no–? Nesedı va m adrspasske spa rokomıny s kruhy po triceti metrech a nema te cas, penıze ani chuó se v le tˇ trma cet do vˇhlasny ch zahranicnıch oblastı? Vzdyó na jihu Evropy je v le tˇ stejnˇ vedro a v hora ch zase velmi casto prsı. Pojeňte tedy na Jiznı Moravu a to konkre tnˇ do Chribu!.

M

Aby tento ty dennı “vejlet– sta l za to, musıme do sve ho ctyrkole ho mila cka, mimo manzelky (popr. milenky, druzky, psa) a dˇtı, jestˇ vtˇsnat matros na lezenı a zabudovat nosic na kola. Navstıvit tuto oblast bez “bajku–a lezecke ho na radıcka by bylo trestuhodne . Ma me-li sbaleno, vyrazıme. Z Mostu (Dˇcına, Ustı, atd.) do Prahy a po da lnici az za Brno. Da le do Slavkova a po E 50 smˇrem na Uherske Hradistˇ. A az se pred va s CAO News 3

z roviny postavı souvisly pa s lesu, silnice zacne stoupat a po leve stranˇ uvidıte zna mou siluetu hradu Buchlova, jste na mıstˇ. Sjedete uz jen dolu do Buchlovic, odbocıte vpravo a po silnici kolem Sovınske prehrady (spıse vˇtsı rybnık) dojedete do strediska s poeticky m na zvem “Smraňavka–. Muzete se ale samozrejmˇ ubytovat i jinde, moznostı v te to oblasti je rada. Ze severu C ech az sem je to norma lnı jızdou 4 az 5 hodin, to za lezı hlavnˇ na ucpanosti Prahy. Smraňavka, cili La znˇ Leopoldov, jak se tento area l te z nazy va , lezı v zalesnˇne m ďdolı Chribu, kousek od Buchlovic. Je to idea lnı vy chodisko k cyklovy letum. Je zde kemp, chatova osada a ubytovna. V area lu je koupalistˇ a restaurace. V blızkosti kempu je obchod a area l stary ch la znı Ú tzv. Lovecky za mecek s letnı restauracı, kam muzete vyrazit za za bavou (vecer hudba). Jsme tedy ubytovanı, vecer jsme si byli zajuchat a je ra no. Nanda me matros do ba glu, nasedneme na kola a muzeme vyrazit. Nejzajımavˇjsı skalnı vˇzı zdejsı oblasti je bezesporu Kozel (na obra zku s vyznac eny mi cestami).

Aby toho lezenı nebylo moc je dobre ho zkombinovat i s kulturnˇ Ú pozna vacı cinnostı. Pri pobytu v tomto kraji by va skoro povinnostı vystoupat na hrad Buchlov. Jde to autem, pˇsky i na kole. Na vedlejsım vrcholu, kousek od hradu, stoj ı dalsı dominanta tohoto kraje - kaple Sv. Barbory a pod nı dalsı lezecka oblast. Skaly pod Barborkou je asi nejvˇtsı skalnı skupina ve Chribech. Nacha zı se v prıkre m jiznım svahu a tvorı jı 12 skalnıch bloku a vˇzı (90 cest od trojek, az po nˇkolik devˇtmınusek). Stejnˇ jako predesle oblasti byla v minuly ch letech prejistˇna. Pokud se spustıte od tˇchto skal dolu, dorazıte po chvilce do Buchlovic. Zde urcitˇ udˇla te radost zenske ca sti vası vy pravy. Prımo v obci je totiz na dherny park se za mkem, ktery rozhodnˇ stojı za na vstˇvu. Pa nska ca st vy pravy nebude rovnˇz zoufat, v Buchlovicıch je nˇkolik dobry ch hospod a i nˇjaky ten vinny sklıpek se najde. I okolı zalesnˇny ch Chribu stojı za na vstˇvu. Cyklotrasa muze ve st do pama tne ho Velehradu, Uherske ho Hradistˇ a jezer (zatopeny ch pıskoven) u Ostrozske Nove Vsi. Hezky je te z za mek v Miloticıch, vinarska oblast a sklıpky v Bzenci, Stra znice. No a do vinny ch sklepu v Borsicıch to ma me z kempu opravdu kousek. V tomto kra tke m vy ctu jsem nevzpomnˇl oblast, ktera lezı v nejsevernˇjsı ca sti Chribu. Je to Budac ina, ta se jaksi nevesla do me ho ty dennıho programu. Stejnˇ tak oblasti lezıcı az za rekou Moravou, na severovy chod od Chribu. Jsou to Moravske pıskovce lezıcı v Hosty nsky ch a Vsetınsky ch vrsıch. Jsou vˇtsı, vyssı, majı vıce cest, rozprostırajı se na vˇtsı plose atd. To uz je ale jiny kraj a jiny prıbˇh. Takze, nˇkdy prıstˇ.

Tato skalnı vˇz je vysoka asi 20 metru a nale za se v hlavnım hrebeni Chribu, nˇkolik kilometru od zrıceniny hradu Cimburka. Z naseho kempu se k nı dostaneme po silnici vedoucı ďdolım proti proudu Dlouhe reky (ve skutecnosti je to docela obycejny potok). V mıstech “Na pile– vystoupa me po cervene tur. znacce na hlavnı hreben a pres vrch Oca sek a okolo skalnı Kazatelny sta le po “cervene – az pod tuto skalnı vˇz. Jedna se opravdu o hezky skalnı ďtvar, ktery tvorı pevny pıskovec. Ska la cest je od jedne dvojky (komın) pres 3+ az po 9. Celkem na Kozla vede 24 cest (bez variant). Pro klasiky je zde devˇt cest od 4 po 6. Pro aktivnı lezce, deset cest od klas. 7- do 8- a pro “nabusence– je zde jedna osmpluska a pˇt cest za 9. Zkra tka pro kazde ho nˇco. A az toho budete mıt dost, nasednˇte na kola a sjeňte na zrıceninu hradu Cimburka. Stojı za na vstˇvu a navıc spra vce proda va dobre chlazene lahva ce z hradnıho sklıpku. Od hradu se vyda me po zlute turisticke cestˇ smˇrem na hreben, kde se cesta napojuje na silnici. Po n ı se spustıme do Osvˇtiman kde je koupalistˇ, hospoda, kde dobre a levnˇ varı, cepujı obstojne pivo a zacına zde vinarska oblast. Podle de lky zdrzenı v te to obci budeme volit dobu a trasu n a vratu. Dalsı zajımave skalnı ďtvary se nacha zejı pra vˇ nad touto obcı. Jedna se o Osve timansk´ skaly. Popis prıstupu k nim je dobre popsa n na internet. stra nka ch (adresa Ú viz nıze). Pro dalsı dny je mozne zvolit si pra vˇ je. Jedna se o skupinu pıskovcovy ch skalisek, tvorıcıch romanticky labyrint. Lezecky vyuzıvane jsou Tank, Druha vˇz, Hlava a Jehla. Pruvodce uda va asi 28 cest od 3 do 9- a vˇtsina z nich je novˇ zajistˇna. Dalsı skalky se nacha zejı v ďpatı Hole ho kopce, coz je vrch naproti hradu Buchlovu. Zbojnık a Karlova skala, jak se tyto ska ly jmenujı, jsou ukryty v bukove m lese a vede na nˇ 37 cest s prumˇrnou klasifikacı 4 Ú 5, max. klas. je zde za 7.

Na za vˇr nutno podotknout, ze zdejsı pısky netvorı velka skalnı mˇsta a s vy skou vy stupu take nemohou konkurovat vˇhlasny m cesky m skala kum, ale majı nˇco, co nase pısky nemajı. Je to atmosfe ra te to ca sti jiznı Moravy, se sluncem, vınem, vinny mi sklıpky a dominantou hradu Buchlova, tvorıcıho vzdy neodmyslitelnou kulisu zdejsıho kraje. Info: Kompletnı lezecky pruvodce pro Moravske pıskovce najdete na internetove adrese: www.climbweb.cz a k orientaci v tere nu va m postacı mapa KC T c. 89-90 Chriby 1:50 000.

Jarnı Alpy 2001 aneb jak jsme pas ovali kulhavy sala m po Evrope VLASTA DOMES u vodne jsme si predstavovali stravit poslednı breznovy tyden v teplČm jarnım slunci ve skalach na brehu LigurskČho zalivu ve Finale Ligure. Ze ctyr ócastnıku jsme nakonec zbyli sami s Karlem cımz se zdvojnasobil rozpocet na jednu osobu a cıl nas ı cesty se priblızil k hranicım nas ı zeme - lezeckaoblast Arco Falesie u jezera Lago di Garda uprostred Dolomit nedaleko od órodnČho slunnČho ódolı Adige. Panovala opravnenanejistota ohledne pocası vzhledem k rocnımu obdobı a umıstenı oblasti uprostred hor.

P

Pred odjezdem se nam exócastnık Davy sveril, ze uprostred Alp existuje bezcelnı zona Samnaun s bezkonkurencne nızkymi cenami pohonnych hmot. Vs imli jsme si, ze kousek za Samnaunem, ktery lezı ve S vycarsku u hranic s Rakouskem a Italiı, se nachazı krasnČ pohorı Bernina s pomerne jednodus e prıstupnym vrcholem Piz Bernina (klasickou cestou) a tahlym ledovcem Morteratsch. Nas li jsme par informacı o letnım lezenı v tČto oblasti. O zimnıch vystupech jsme bohuzel nenas li nic. Na mıste uvidıme podle mnozstvı snehu, dostupnČ dokumentace (hlavne kudy pres zasnezeny ledovec) a pocası, zdali pu jdeme nahoru. Vzali jsme potrebnou vystroj (cepın,

CAO News 4

macky, lana, skoby). Pokud nebudou vhodnČ podmınky, prevalıme do Italie za teplem.

Cesta V sobotu 24.brezna 2001 v 8 hodin jsme vyrazili smer Cheb, kde jsme dotankovali plnou. Odhadovali jsme, kolik jıdla nam na hranicıch seberou. Se dvema s is kami salamu a s pekem jsme se rozloucili uz predem. Konzervy snad zachranıme. Vs e ókladne sbaleno na dne "zraloka" nejvets ıho z batohu . Na hranicıch jsme uvideli odstavenou dodavku a du kladnou kontrolu vecı v plnČm proudu. Ach jo ! K nas emu velkČmu ódivu jen kontrola pasu , nemecky celnık jen znechucene mavl rukou a s is ky salamu byly v Unii. Prvnı laďka padla. V Nemecku kratky zmatek u najezdu na dalnici, na mape mame jes te NDR, dalnice je znacena az o kus dal, navigator pıs e SMSky, vyjızdıme smer Berlın. Pres Berlın je to "mırna" zajız°ka, a tak se na nejblizs ım sjezdu otacıme. Mnichov centrum, navigator pıs e SMSky. "Kudy dal?" "Pockej, jen to odes lu...kde jsme?" "V Mnichove." "To na mape nenı." "Vrrr." Dale smer Garmisch Partenkirchen, na hranicıch nikdo a tak s is ky salamu uz mame s sebou v Rakousku. Pokracujeme na Landeck mimo dalnice, na Gierssen k hranicım Rakouska, Italie a S vycar. Nikde ani dus e a tak uz tus ıme, ze o salamy neprijdeme. Odbocujeme na Samnaun, je to slus ny krpal, samČ 180ň zatacky, ózkČ prıkrČ silnice, neosvetlenČ tunely, kameny na silnici. U vjezdu do Samnaunu je celnı kontrola. Benzınka je uz zavrena, ale je zde automat. Popisy pouze nemecky. Automat bere nominalnı hodnoty 10 DM, 10 000 ITL, 10 CHF atd, meny nelze kombinovat. Pro ty, kterı majı problČmy s nemcinou, prikladam priblizny cesky navod k obsluze: 1. Postupne vlozit bankovky jednČ meny a uvedenČ nominalnı hodnoty 2. Vybrat cıslo stojanu 3. Stisknout tlacıtko pod napisem "Ja" 4. Natankovat Vyber z menu je casove limitovan. Lze pouzıt i platebnı kartu. Bereme plnou za 70 DM. Litr za neuveritelnych 23,- Kc ! S koda, ze jsme nevzali par kanystru . Na zpatecnı ceste nas zastavujı celnıci. "Whiskey opravdu nevezeme a cigarety taky ne, jen benzın." Po kontrole pasu nas pous tejı. Dal pokracujeme na St.Moritz pres Martinu. Druhasilnice na St.Moritz je docasne zavrena. Navigatorovi dos la baterka a vıcemČne óspes ne se snazı zapojit nabıjecku. Vjızdıme na kruhak. "Kam odbocıme?" "Moment!" - navigator konecne vyloudil z nabıjecky zelenČ svetlo. Jezdıme po kruhaku, cekam na radu navigatora. Otevıram okČnko a navrhuji odpojit adaptČr a celČ komunikacnı zarızenı premıstit mimo vozidlo tak, abych ho mohl pri dals ım pru jezdu kruhakem du kladne rozdrtit. Nakonec nahodile odbocuji a kupodivu jedeme spravne. EngadinskČ ódolı projızdıme, bohuzel, pozde v noci, silnice je mısty hodne rozbitaa pos kozenaod sesuvu . V pu l dvanactČ odbocujeme na Berninapass, projızdıme Pontresinou a prijızdıme na parkovis te za kempem Plauen pod ledovcem Morteratsch. Pada snıh s des tem, ochadilo se, jsme asi v 1600 metrech. Tachometr ukazuje 900 km. Spıme v aute.

Bernina Rano padadČs ď se snehem, vstavame kolem 11 hod. Kratce snıdame a prebalujeme veci na 2-3 dny na ledovci. Jedeme cca 2km smer Berninapass k lanovce na Diavolezzu. Je zde pu jcovna lyzı a obrovskČ neplacenČ parkovis te. Dle informacnı tabule lavinovČ nebezpecı nenı. Obdivuji lyzarskČ trasy pres ledovec Morteratsch (tedy pouze na velkČ mape v hale stanice lanovky). Slecna v pokladne nam lamanou anglictinou o predpovedi pocası moc nerekla, horolezeckČ pru vodce zde nemajı, odbyla nas

mapkou sjezdovek a cenıkem lanovČ drahy. Odjızdıme do St.Moritz shanet pru vodce. Viditelnost je na 300 metru . Vrchol Berniny ani okolnı kopce videt nejsou. Stavıme se v kempu Plauen. Kemp je otevren celorocne, spravce je zde pouze rano do 11 hod. a vecer od 17 do 19 hod. Z cenıku v nemcine odhadujeme, ze v tomto obdobı je cena za ponechanı auta v kempu je cca 7,50 CHF a za osobu 12 CHF. V kempu jsou tČmer dvoumetrovČ snehovČ zaveje, prostor pro auta je upraven pluhem. Volnych mıst je dost. Za kempem je hotel a znacenaturistickaznacka k ledovci Morteratsch. Jsou zde upravovanČ bezeckČ stopy, mohli jsme si s sebou vzıt bezky. Vs ude u hotelu je parkovanı za 0,5 CHF/hod. Odjızdıme do St.Moritz shanet pru vodce oblasti. Zastavujeme na parkovis ti pred velkym hotelem. Kolem behajı bezkari. Zacalo huste prs et. Ani trochu jim ty bezky v des ti nezavidıme. Z auta se nam v takovČm slejvaku nechce. C ekame. Stale cekame. Zacınahuste snezit. Po pu l hodine jsou na aute 3 cm snehu a my premys lıme co dal. Doma jsme se dıvali na predpove° CNN pro Arco a St.Moritz. V sobotu a v nedeli melo byt promenlivo, dČs ď, v St.Moritz snezenı, v pondelı a ótery melo v Arcu prs et a v St.Moritz snezit. Predpove° pro St.Moritz na nedeli vys la, jen nas zaskocilo mnozstvı snehu. S pribyvajıcım snehem a zhors ujıcı se viditelnostı mizı chuď na vystup. Navıc nemame sneznice a nevıme kolik je nahore snehu a v jakČm je stavu. Vıme jen, ze nenı lavinovČ nebezpecı. Rozhodujeme se pro odjezd do Arca a o vystup na Berninu se pokusit az na zpatecnı ceste, pokud se pocası do tČ doby umoudrı. Bude leps ı snas et dČs ď v Arcu nez tenhle mokry snıh tady. Brrrr. Jedeme smet Berninapass, pres prednı sklo nenı tČmer videt. Na sedle ve vys ce 2308m zastavujeme. Venku je chumelenice, fouka vıtr, naveje kolem silnice dosahujı mısty i 10 metru . Pokracujeme dal na Poschiavo. Po prvnım smyku zpomalujeme, na silnice je vrstva rozbredlČho snehu, kterarychle mizı s ubyvajıcı vys kou. Cestou zastavujeme u zbytku starČ mohutnČ laviny nad jednım z tunelu . Projızdıme okolo Lago di Bianco. Zastavujeme, na chvilku se objevilo slunıcko, viditelnost vyborna. Karel dovaril kafe, odhaduji dČs ď za 2 minuty. Tak uz nas to zase dohnalo, je cas vypadnout. Projızdıme Poschiavem, na S vycarskoItalskych hranicıch nas kontrolujı jak S vycari tak ItalovČ. Hned za hranicemi se zózily silnice a zmenil se jejich sklon. Jsme v Italii. Projızdıme serpentynami okolo rezervace Adamello, mısty se objevilo ItalskČ nebe, zastavujeme a kochame se vyhledem. Na sedle prazı silnČ jarnı slunce. Pokracujeme na Madonnu di Campiglio, kratka zastavka za Madonnou, kochame se pohledem na Dolomity Brenta zahalenČ do podvecernı cervene. Jakpak znı to anglickČ prıslovı "Evening red and morning gray is a sign of beauty day" - jestli i v Italii platı toto anglicka prıslovı a rano bude zatazeno, tak by zıtra mohlo byt hezky. Mylne odbocujeme jes te pred Sarcem a pres kopecky to mame jes te par kilometru do Riva del Garda. Serpentynami sjızdıme do Rivy. Premys lım, kde budeme spat, do Arca samotnČho se mi nechce, u Laga bude zima a jsou tam jen tri mısta na parkovanı pred tunelem. Jako prvnı lezeckou oblast jsme planovali Crossano, tak jedeme tam. Krome Crossana je v Arcu dals ıch 40 oblastı. V Crossanu je velkČ parkovis te a je to dal od rus nych mest jako je Riva, Nago a Arco. Pokracujeme na Torbole, z kruhaku na Nago, dal po hlavnı na Mori, uprostred Mori vpravo odbockou na Bretonnico, u hotelu odbocka vlevo na Crossano, zde se proplČtame ulickami a mame problČm vu bec zatocit jak jsou ózkČ. Konecne se dostavame na "silnici" a po kilometru nachazıme v zatacce na pravČ strane velkČ parkovis te. Je skoro jedenact hodin, ujeli jsme 300km. Neprs ı, ale je zima. Neco

CAO News 5

teplČho do zaludku a jdeme spat do auta.

Arco V devet rano nas probouzı ostrČ rannı slunce. Za hodinu uz behame kolem auta v kraďasech jakČ je teplo. Beze spechu snıdame, z auta znı hlas Michal TucnČho, chytame jarnı bronz, ItalskČ nebe je tČmer bez mracku, okolo kvetou kere zlatČho des te. Prijızdı dvojka lezcu z Nemecka. Vzpomıname na to, jak jsme byli odrazovani od Arca, ze je to v horach a urcite tam v breznu bude zima a prs et a snad i snezit. Haha. Pravda, teplotnı rozdıly ve dne na slunıcku a vecer jsou velkČ. Odhadujeme, ze na slunıcku je ke 30ňC, ve stınu okolo 20ňC. Idealnı pocası na lezenı. V C echach pry snezı. V poledne stale jes te vychutnavame hrejivČ slunce, obedvame a vyrazıme do skal. Steny jsou nad silnicı. Pod stenami je prırodnı posilovna v mırnČm stadiu rozkladu. Jsou zde 4 sektory A-D. Zacıname v levČ casti nejlehcıho sektoru A cestami klasifikace 5B-6A. Strıdame se po 5 cestach. V chytu to obcas zasycı a vykoukne jes terka. Jednou na me tak roztomile zırala, ze jsem si nechal poslat do steny foďak. Zvakla spous ď a z chytu koukal uz jen ocas. Pokracujeme v sektoru C, sektor B s tezs ımi cestami ponechame na zıtrek - nechceme se znicit hned prvnı den. Celkova bilance - 20 vylezenych cest. Notne unaveni, opaleni a hladovi se v s est vracıme k autu na kus zvance. Objevilo se par mraku , spadlo par kapek, spıs e to osvezilo. Vecer asi hodinu souvisle prs ı. V ótery se opakuje pondelnı pocası (panu m meteorologu m v CNN to s predpovedı nejak nevys lo). Dopoledne si vychutnavame hrejivČ slunce a odpoledne vyrazıme do sektoru B a D. V sektoru B prelČzame 6 cest klasifikace 6a-6b+. Proti vcerejs ku je to boj. Sektor D je asi nejhors ı a cesty majı neprıjemne previslČ nastupy. Karel vylezl dve tezkČ 6a, ja se "svezl" na konci. Mame toho dost. V s est balıme. Vecer je obloha plnahvezd. Spat se nam nechce a tak vyrazıme do Torbole podıvat se na nocnı Lago. Jedeme pres ódolı Adige na Roveretto a zpet na Mori, je to leps ı cesta nez pres Crossano. Na plazi je zima, fouka vıtr. Jedeme se podıvat do Rivy. Zaskocıme na capuccino a zpatky do Crossana. Ve stredu rano souvisle prs ı. Navıc dos el cukr a Karel zacına mıt abstinencnı prıznaky z nedostatku slazenČ kavy. Balıme a jedeme nakoupit na Torbole. Supermarket je hned za kruhakem pri vjezdu do Torbole. Stale poprchava. Viditelnost se zhors uje. Dnes jsme se chteli presunout do oblasti Nago, ta je cela zahalena v mlze. Vypada to, ze tam prs ı. Nic moc. Rozhodujeme se opustit Arco a zajet se podıvat do Sextenskych Dolomit na Tre Cime di Lavaredo a na Marmoladu. Stravıme des tivČ pocası na ceste v aute a zıtra snad bude lČpe.

Tre Cime di Lavaredo Jedeme za postupne ustavajıcıho des te pres Trento, Ora, Moenu. Na pru smyku Passo Pordoi 2239m kratce zastavujeme, snezı. Tabule s panoramatickou fotografiı svedcı o nadhernČm vyhledu na Marmoladu. V hustČ mlze jsme radi, ze vidıme aspon silnici. Do Cortiny d'Ampezzo prijızdıme vecer. HorolezeckČ centrum Dolomit je zivČ i v nocnıch hodinach. Po prohlıdce centra mesta odjızdıme do Moosu pod Tre Cima di Lavaredo. Spıme v aute u silnice kousek za mestem. Vecer kvu li pocası visı ve vzduchu odjezd domu , ale rano se mısty protrhavaoblacnost a rychle balıme. Dnes nı cıl je cesta pod Tre Cima di Lavaredo. Vrcholy zatım nejsou videt.

Vracıme se do Moosu, odbocujeme na Campo Fiscalino. V bistru kupujeme podrobnou mapu okolı. Zdase, ze bude hezky. Snıh je hodne mokry a hodne se borı, cesta je v lČte turisticka, tak nechavame macky i cepın dole, bereme si po jednČ hu lce, navleky, do baglu s usďaky a trochu jıdla a pitı. Nechal jsem v aute foďak, tak se jes te jednou vracıme a bereme si i slunecnı bryle, protoze svıtı slunıcko! Cimy jsou stale v mlze, je videt pouze masıv Cima Una. Je poledne, coz je v horach dost pozde na to nekam vyrazit, presto konecne vyrazıme. C eka nas kilak prevys enı. Na konci silnice pokracujeme po vys lapanČ stope po turistickČ ceste c.102. Prichazıme k tabuli s panoramatickym obrazkem okolnıch kopcu . Pokracujeme ve stopach, kterČ brzy koncı. Dale jsou jen zavatČ stopy od skialpinistu . Snıh se radne borı, mısty po pas. Tenka slupka od skialpinistickČ stopy casto praska. Obcas nachazıme znacku. Je teplo a z protisvahu Cima Una padajı malČ lavinky. S koda, ze s sebou nemame skialpy. Kolem ctvrtČ hodiny uz nenı po slunıcku ani pamatky, padla mlha, snıh se borı cım dal vıc. Stale se snazıme vıce mČne óspes ne drzet stop po lyzıch. Traverzujeme svahy Cima Punta. Hu lky byly vyborny napad. V hlubokČm snehu se jde jen tezko. V pet hodin se uz zacıname shanet po chatach pod Tre Cime, odhadujeme kterym smerem by mohly byt (tım smerem nebyly!) a domlouvame se, ze pu jdeme nanejvys do s esti a pak zpatky. Uz jsme se smırili s tım, ze vrchol Tre Cime dnes neuvidıme. Najednou slys ım optimisticky vykrik "Taaamhle !". Vlevo jsou videt pravidelnČ obrysy - opravdu jsou to chaty. Kousek pred chatami to otacıme - vlastne co tam - skoro nenı videt. Je s est hodin. Cestou dolu se borıme jes te vıce. Zkous ıme sjızdet po zadku, ale snıh je tak mekky, ze to vu bec nejede. Spasny napad - budeme valet sudy. Jde to rychle, obcas par kotrmelcu . Chudak foďak. Dole vravorame jak se nam tocı hlavy, v navlhlČm oblecenı zacına byt zima. Konec cesty bezıme mırnym poklusem. U auta jsem v osm hodin, jes te je svetlo, skupince Rakus anu odpovıdame, ze snehu je nahore opravdu dost - chtejı zıtra vyrazit na skialpy. Bistro je zavrenČ, notne nam vyhladlo a ladujeme do sebe jednu konzervu za druhou. Se zleps enım pocası nepocıtame a rozhodujeme se pro odjezd domu . Vyrazıme smer Samnaun pres Bolzano a Merano. Cestou prıs erne prs ı. Navigator stale perlı. Na Reschenpass parkujeme auto za svodidla par set metru pred italskou celnicı. Huste snezı. V noci na auto dopada snıh se s terkem patrne od pluhu. Takova pecka, ze jsme se hned probudili. Rano nas kolem jezdı lesnı stroje. Pokracujeme v ceste domu . Do Samnaunu prijızdıme s blikajıcı rezervou, tankujeme plnou. Navigator zase pıs e SMSky, Mnichov projızdıme dvakrat, pred dalnicı hodinu popojızdıme v zacpe. Na ceskČ celnici hodinova fronta. Dezinfikujeme si boty a kola. "Z hor ?" "Z hor." "Vezete jıdlo ?" "Vs echno z C ech.". Doma prijızdıme o pu lnoci, zivı a az na Karla i zdravı - tyden nelČcenaangına asi moc zdravanenı.

Na za ve r 1. Vylezeno 28 cest na vapne za dva dny 2. Vypoceny kilacek pod Tre Cime 3. Zmapovany (pro nas) novČ oblasti 4. Naklady 3500,-Kc/os (benzın a jıdlo), ujeto 2500 km 5. Navigator se naucil cıst z mapy

CAO News 6

Podarilo se skloubit lezenı v teple na vapne s turistikou v horach. PromenlivČ jarnı pocası by to nemuselo tolik prehanet s mlhou, nevideli jsme ani jeden z dominantnıch vrcholu . Prıs te skialpy urcite s sebou (Karle, mel bys ty sjezdovky alespon zkusit, uvidıs , pojede to samo) a bezky by se taky neztratily. Na Berninu i na Tre Cime se urcite vratıme za stabilnejs ıho letnıho nebo podzimnıho pocası.

Lhasa on line JirıKudrna c na m zprostredkoval dals ıinformace od Otakara Jirgla z cyklistický expedice do Tibetu. Dals ızpra vy va m prineseme v prıs tım c ısle. Takze ope t tros ku zprav ze Lhasy! Mozna jste prekvapeni, ze tu jestˇ jsme, ale ta vy ska si to doopravdy vyzaduje. Vcerejsek (tretı den) byl na aklimatizaci asi ten nejhorsı. Vyjıt schody do druhe ho patra v nasem hotelu je docela zabıracka, funıme jestˇ asi tak 2-3 minuty po vy stupu. Takze jsme na kola nemˇli ani pomyslenı. Abych va s neunavoval vy ctem vsednostı z dnu stra veny ch zde (napr. bolesti hlavy, spatny spa nek, Kanicka vyhra l sedmu...), popısu va m trosku mıstnı kontrasty. 1) Tibet vs. C ına Tento kontrast je asi nejvıce sokujıcı. Hned pri prıjezdu z letistˇ se jede po hlavnı trıdˇ okolo Potaly (sıdlo Dalajla mu - dnes samozrejmˇ polopra zdne ). Tato stavba je doopravdy impozantnı a to jak umıstˇnım (na ska le, nad mˇstem a pritom ve mˇstˇ), tak i velikostı / architekturou. Take trochu dıky velke investici (ďdajnˇ USD 4mil!) vypada na dhernˇ. No ale sotva odtrhnete oci od Potaly uvidıte stavby komunisticke ho razenı hlavnˇ velke , beton, sklo... Nˇkolik takovy chto staveb je v te nejtˇsnˇjsı blızkosti Potaly. Pro jistotu, kdyby jste se snad pohledem vyhnuli tˇmto hruzostavba m, tak uprostred velke ho na mˇstı pred Potalou stojı stoza r s cınskou vlajkou. Fotit tak musıte trosku z boku. Vlajku hlıda nˇkolik cınsky ch voja ku.

si opravit kolo prımo na ulici. Kanicka to dokonce dnes vyuzil. Praskl mu sroub u sedlove trubky. U na s by mu asi rekli, ze musı koupit novou sedlovku a asi nejsp ıs i se sedlem, protoze to je stary typ. Zde vsak Kanicka ra no vybˇhl pred hotel a za 15 minut byl zpˇt a proble m byl vyresen. Pro pracovnıky FMCG - taky potˇsujıcı pohled. Da se tu koupit doopravdy vse (Panthene sampon, Signal pasta, Coca Cola, Lipton caj, Omo pra sek...). To vse samozrejmˇ taky v tˇch zacouzeny ch, nˇkolik desıtek (mozna stovek) let stary ch, maly ch kra mcıch. Asi jsme to vsak necekali v takove m mˇrıtku. Kdyz uz jsem zmınil zubnı pasty a pracı pra sky - vse dokonale zabalene Ú tak je nutno, pro dokreslenı obra zku maly ch kra mku, zmınit, jak se tu proda va maso. Nenı to nic slozite ho prostˇ na drevˇne m stole lezı velky fla k vˇtsinou asi jacıho masa (nˇktere kusy mohly mıt ke 100 kg). Neexistuje za dna lednice. Svıtı na to slunce, pra sı se z ulice... Kdyz si chcete maso koupit, tak va m kus odkrojı a je to. 4) Modernı technologie DVD proda vane na ulici + mobily u mnichu jsem ji z zmınil. Je tu asi taky vıce internetovy ch kava ren nez v cele Praze. Vedle sebe na ulici se potka vajı lide ta hnoucı rebrina k nalozeny ruzny m zbozım (samozrejmˇ taky riksi) a lide rıdıcı poslednı modely LandRoveru, VW Passatu... Asi je to vsak nutne vidˇt. Popisuje se to docela tˇzko. Celkovy dojem je vıce nez smıseny . Na zave r odpove di na ne kolik otazek + doporuc enı z vas ich mailu: Trasa - pojedeme z Lhasy do Ka thmandď po friendship highway. “Odehra va " se to v prumˇrne nadmorske vy sce 4.000 m.n.m. Po cestˇ je 5 horsky ch sedel v 5.000 metrech. Na za vˇr cesty na s ceka 150 km sjezd s celkovy m prevy senım 3.500 metru! Teploty - v noci se to blızı ve Lhase k 0Ů Celsia, pres den az k 25Ů C.

Jinak Lhasa je te mˇr dokonale rozdˇlena na tibetskou a cınskou ca st. My bydlıme ve vy chodnı ca sti (tibetske ). Potka va me mnozstvı poutnıku, lidı v tradicnıch oblecıch a modlıcıch se lidı - ti se nedajı prehle dnout, mumlajı svoje motlitby, tocı modlıcımi mly nky, a pocıtajı kora le na svy ch “ruzencıch–. Vsude tu visı modlitebnı praporky, jsou tu ďzke ulicky a take nˇkolik zachovaly ch chra mu. Naproti tomu v cınske ctvrti uvidıte siroke ulice (az ctyrproude ), cınske sta nky s umˇlohmotny mi miskami, zidlemi, hrebeny... Vcera jsme vidˇli dokonce poulicnı prodejce DVD! Nechybı vsak ani la kava cınska poulicnı kuchynˇ. Samozrejmˇ po puvodnı tibetske architekture ani pama tky - pouze sklo, beton a hlavnˇ vse velke .

Hlıdat Zipa, aby zase ne co neprivezl do C R - samozrejmˇ na nˇj da va me bacha. Holky od nˇj odha nıme, da va me mu vyprat pra dlo a jeho norma lnıch 10 piv za vıkend jsme mu taky nepovolili (takze ani tu opici snad nepriveze).

2) Historick´ vs. modernı

Strıbrny pohled - Jihoza padnıhrana VIIIa. J¨rgen Hofer s druhem. jaro 2001

To se da dokumentovat na nˇkolika prıkladech. Naprıklad na s hotel. Nenı tu topenı, tepla voda ve spolecny ch sprcha ch je pouze od 9 - 19.00, za chody - slapky jsou tri na cele jedno patro (cca 17 pokoju), na pokoji ma me stojan ve ktere m je lavor s vodou na mytı. No ale co nechybı na za dne m pokoji je stereo televize!

Me jte se dobre - zdravıva s, O+K+J Otakar Jirgl, [email protected]

Nove cesty OD NASICH DOPISOVATELĚ

Hrensko

Jihozapadnı hranou (2 kruhy) na vrchol.

Vž z Strıbrne stž ny - U dolnıza blesk VIIb. J¨rgen Hofer s druhem 5.4.2001

Vcera jsme byli v chra mu Yokhang. Je to ďdajnˇ duchovnı srdce Tibeóanu. Chra m, prestoze byl C ınany vyrabova n, je opˇt opraven i upraven a hlavnˇ funguje. Co se zde vsak da zcela norma lnˇ vidˇt, je pravy tibetsky duchovnı s mobilnım telefonem v ruce!?

Uplne vpravo na jiznı strane z bloku stenou k ózkČmu komınu s previslym sokolıkovym nastupem, jım na balkon. Vpravo zlabem a stenou na trenı s ikmo vlevo pres 2 kruhy ke hrane. Zlabem na podstavec. “Starou cestou… na vrchol.

3) Nakupy

Vž z Strıbrne stž ny - Zlate mısto IXa. J¨rgen Hofer s druhem 1.4.2001

Veskere na kupy / prodeje se odehra vajı az na male vy jimky (cınsky supermarket) v maly ch kra mcıch cca 5 m ctverecnıch. Vypada to, jako ze se tu proda va pouze zbozı 2. kategorie. No ale pro kutily je to tu ra j na zemi. To, co se u na s neda sehnat anebo za velke penıze v super Bauhausech, tak to tu najdete na kazde m rohu a skoro zadarmo. Nenı tu taky proble m nechat

Jako “Dlouhastena… pres kruh, dale stenou ke 2.kruhu. S ikmo vlevo stenou po stupnıch pres 3.kruh ke “StrıbrnČmu sokolıku… . Tım 5 m a k 5.kruhu. S ikmo vlevo (6.kruh) a zlabem na balkon. Jihozapadnı hranou (jako “Strıbrny vylom… ) na vrchol.

CAO News 7

S USKA -

Divoke Velikonoce

SE.

ze pry se v Alpach mezi sutı obcas valı i opravdu zajımavČ mineraly. Tento mesıc tam nalezl jeden s ďastlivec nekolika kilogramovy valoun ryzıho zlataú

STR I PKY

Potrefena husa ? PETR S TEPAN CAO DEC IN o p r e ct e n ı cla nku ohlasy na internetu jsem vzal motyku a zakopal se sto sa hu pod zem. Neboó mi Verical limit nastavil krisóa love zrcadlo a ja coby smˇsny kra l vy sin setrva m v hlubinˇ zemske kury az do konce sve ho horolezecke ho zivota. Sedım v temnotˇ a premy slım o te modernı poha dce, o vˇcne m souboji dobra a zla, ktera byla urcena lidem a horolezcum se zdravy m rozumem a duchem, kterı se prisli prostˇ bavit. Ja ten rozum ztratil kdyz jsem vytlacil sedesa tikorunu, abych se dozvˇdˇl, ze zranˇne mu spolulezci nenı treba podat le k, protoze stejnˇ umre tak co. Jestˇ ze za porny hrdina nemˇl hlad, mohl si z mrtve ho kamara da odkrojit kus stehna nez ho odkrvil. Spokojenı byly diva ci Ú laikove , spokojen byl producent, spokojen byl p redstavitel titulnı role s dvaceti melouny dola cu, jen ten blb Stˇpa n se v tom sóoura a pripomına slova pana Jırıho Menzla ktery rıka , okrikujeme moralisty, ze jim nikdo nedal pra vo urcovat co je dobre a co spatne . A dopada to tak (jak dobre vidıme kolem sebe), ze pra vo urcovat, co je dobre a co spatne , ma ten, kdo ma penıze. A penıze ma ten, kdo umı vydˇla vat na lidske hlouposti, kdo nabızı neslusnost. A tım sve diva ky a ctena re nena padnˇ, ale jistˇ k te neslusnosti vychova va . Filmy, televize, knihy, casopisy plne reklam a povrchnıch skanda lu posvˇcujı sobectvı, honbu za ďspˇchem, odnaucuji soucitu, touze po dobru. Ty kola cky jsou trochu tvrde , tak je nezer.

13.-16.4.2001 HRUBA SKALA a t e k t r i n a c t e h o a jestˇ k tomu “Velky pa tek–. To bylo tucne sousto pro astrology, kterı varovali pred vsemozny mi na strahami nebezpecne konstelace. Karel Bˇlina, Michal Svajgl a Jirı Cha ra na jejich sy ckova nı nedali a jiz ra no zvesela uha nˇli vlakem do C eske ho ra je, ktery se mˇl pro prıstı sva tecnı dny sta t i jejich ra jem lezecky m. V Sedmihorka ch chumelilo jako o va nocıch a tak to, vˇrte Ú nevˇrte, vydrzelo cely vıkend.

P

Cely den chodili mlsnˇ pod tˇmi na dherny mi skalami a kleli tak, ze se to neda prezentovat ani v nasem bulva rnım pla tku CAO News.

P

Horolezecke kˇtiny D n e 16. kve tna 2001 tj. ve stredu v byte c .p. 1014, c .o. 41, ulice Antala Stas ka, obec HornıKrc , c tvrČ 4, me sto Praha, republika C eska , region Evropsky , od 19 hodin probıhajıhoro(plazecký,chodecký a lezecký) krtiny Anez ky S lechtove narozený 31.3.2001 v 19:50 hod.

Na mejdan zvou manzele Martina a Jan S lechtovi.

Ra no se presunuli do oblasti u rybnıku Vidla k. Svˇtly m okamzikem bylo zjistˇnı, ze je zde opravdu mnoho moznostı prvovy stupu. Na c tyri dny volna ve skala ch trochu mala na plastČ

Japonsky sedmdesa tnık se chysta zle zt Mount Everest TOKYO 10. DUBNA 2001

U

s n o u t na vavrınech odmıta japonsky profesionalnı lyzar a dobrodruh Yuichiro Miura, ktery planuje v roce 2003, kdy mu bude jiz vıce nez 70 let, zlČzt Mount Everest. Informovala o tom agentura Kyodo. Miura drzı rekord ve sjezdu vs ech sedmi nejvys s ıch vrcholu vs ech svetadılu , vcetne sjezdu z Jiznıho sedla Mount Everestu v roce 1970. V roce 1966 sjel australsky vrchol Mt.Kosciusko (2230 m), o rok pozdeji aljas skou ledovou kralovnu McKinley (6194 m), v roce 1981 zlezl a sjel Mt.Kilimanjaro (5895 m) v Africe, v roce 1983 Vinson Massif (5140 m) v Antarktide a v roce 1985 evropsky Elbrus (5633 m) a jihoamerickou Aconcaguu (6959 m). Miura, ktery oslavı svČ 70-tČ narozeniny v rıjnu 2002, jiz zahajil prıpravy k vystupu na Everest, kam se chysta spolecne se skupinou dals ıch 5 horolezcu . V lČte minulČho roku vedl skupinu svych vysokos kolskych studentu na 5360 metru vysoky vrchol Gokyo v Himalaji, v polovine letos nıho dubna planuje vystoupit a nasledne sjet na lyzıch 6476 metru vysoky himalajsky Mera Peak. Pokud Miura v roce 2003 na Everestu uspeje, stane se nejstars ım clovekem, ktery kdy vystoupil na nejvys s ı vrchol sveta, a prekonatak rekord, ktery vytvoril v kvetnu minulČho roku jiny japonsky horolezec Toshio Yamamoto (63 let).

New Cooperation OSTROV DUBEN 2001 a l s ı m mıstem, kde se muzete setkat s horolezecky m casopisem CAO News, bude restaurace Pod C ısarem v Ostrovˇ. Majitele restaurace pripravili, po dohodˇ s nasim vydavatelstvım, pro sve za kaznıky male prekvapenı. Ke kazde mu jıdelnımu lıstku bude prilozeno vzdy aktua lnı cıslo CAO News. Na vstˇvnıci se tak budou moci sezna mit s dˇnım v Ostrovˇ i nedaleke m okolı, dozvı se o pripravovany ch sportovnıch akcıch, o novy ch cesta ch a podobnˇ. Dobrou chu…!

D

Vecer dorazil na mısto pla novane ho oddılove ho srazu v restauraci Pod Hlavaticı jenom Jirka Kudrna c. Ten vecer zklamane hochy rozpa lilo az vystoupenı skupiny Funk Corporation, zejme na vy kony jejich svudne saxofonistky.

Vek ostatnıch peti horolezcu , kterı budou Miuru doprovazet, a kterı se kazdy pys nı bohatymi horolezeckymi zkus enostmi, se pohybuje v rozmezı od 55 do 68 let. "Zdase, ze Japonci se stavajı pohodlnejs ımi a vıc sedı doma. Chci vs echny svČ krajany s okovat a ukazat jim, co vs echno dokaze 70-lety muz. Chci je povzbudit k cinnosti navzdory starnoucı japonskČ spolecnosti," rekl ke svČmu planu zdolat Mount Everest Miura. Aby Miura ostatnım ukazal, ze je moznČ se starı vzeprıt a odhalit i v pozdejs ım veku obrovsky potencial, ktery v sobe kazdy clovek ukryva, zacal se na svČ dobrodruzstvı v roce 2003 pripravovat óplne

CAO News 8

odlis nym zpu sobem, nez dosud. Minuly rok prestal sledovat svou vahu a ómyslne prestal pecovat o svoji fyzickou kondici. "Myslım, ze by bylo dobrČ, abych se pred zahajenım trČninku dostal do fyzickČ kondice typickČ pro muze mČ vekovČ kategorie," rekl Miura. Japonec je 165 centimetru vysoky a jeho nejleps ı vaha se pohybuje nekde mezi 63 a 65 kilogramy. Behem svČho procesu tloustnutı dosahl v jednu chvıli vahy 81 kg a obsah tuku v jeho tele prekrocil 30 procent. V ten okamzik zacal opet budovat svou fyzickou sılu. Nejdrıve zaótocil na svoji nadvahu, coz v podstate znamenalo redukci prıjmu potravy na s alek denne. V soucasnosti vazı 73 kg, jeho telo je svalnatejs ı a obsah tuku klesl pod óroven 25 procent. Podle horolezce je jeho metoda znovunabytı fyzickČ sıly a zivotnı energie aplikovatelnana kohokoliv a to nejen v jeho veku. Podle expertu klesajı kinetickČ schopnosti cloveka na vrcholu Mount Everestu na pouhych 30 procent z pu vodnıch 100 procent odpovıdajıcıch schopnostem na órovni morskČ hladiny (na vrcholu Mt.Fuji pry poklesne vykonnost cloveka na cca 70 procent). Miura planuje behem svČ vypravy v roce 2003 maximalne vyuzıt nejnovejs ı komunikacnı technologie, jeho vystup na Mount Everest bude mozno sledovat v prımČm prenosu na internetu. (Pr evzato z Horolezeckych novin)

Ostrov v nove m havu OSTROV DUBEN 2001 onec brezna a zaca tek dubna letosnıho roku byl v kempu Pod Cısarem v Ostrovˇ u Tise zcela ve znamenı intenzivnıch pracı na zvelebenı tamnı restaurace. Byla naprıklad dokoncena rekonstrukce strechy, vybudova ny nove “ctyrhvˇzdickove – ubytovacı prostory prımo nad restauracı a pod vedenım Miroslava Mzourka byly prova dˇny pra ce na oblozenı budovy. A to technologiı, ktera zakryje ďzasne oblozenı sklenˇny mi dlazdickami aěla radostny socialismus a navra tı stavbˇ puvodnı ra z a charakter.

K

Na snımku restaurace Pod Cısarem s jes tů rozestavů nou strechou.

Josef Rakoncaj oslavil padesa tiny Praha 5. dubna 2001

(Martin Stanů k, HN a C TK)

o s e f R a k o n c a j , nejóspes nejs ı cesky himalajsky horolezec, ktery se svymi vykony zaradil do svetovČ extratrıdy, v patek oslavı padesatČ narozeniny. Behem svČ sportovnı kariČry devetkrat pokoril osmitisıcovku a dodnes je jedinym clovekem na svete, jenz stanul na vrcholu hory K-2 o vys ce 8611 metru dvakrat. Rakoncaj se jiz od roku 1971 specializoval na zahranicnı velehory (Kavkaz, Pamir, Andy, Alpy) a poslČze se orientoval na zdolavanı nejvys s ıho pohorı sveta. Prvnım himalajskym vrcholem, kam se v roce 1977 dostal prvovystupem severnı stenou, byla Kalanka (6963 m). Zahy se zameril na osmitisıcovky. Uz v roce 1983 vystoupil jako clen italskČ expedice na K-2, po Mount Everestu nejvys s ı horu sveta.

J

Vytvoril tım tehdejs ı ceskoslovensky vys kovy rekord. Na stejny masiv se vratil v roce 1986, aby se stal jedinym horolezcem, ktery jej zlezl ze severu i z jihu. Nasledovaly dals ı osmitisıcovky - Lhoce S ar (1984), Broad Peak (1986), Annapurna (1988), Manaslu (1989), C ho Oju (1990), Shisha Pangma (1990), Nanga Parbat (1992). Jen Mount Everest mu trikrat odolal. Jednou mel Rakoncaj k vrcholu pu l kilometru (1987), podruhČ dve ste metru (1988). Pri jeho tretım pokusu pokazil plany prvnı ceskČ expedice na Mount Everest (1994) vytrvaly snıh. Podle jeho vlastnıch slov jej vs ak skutecnost, ze nezdolal nejvys s ı vrchol sveta, prılis nemrzı. V jednom z rozhovoru uvedl: "Zajımaly me prvovystupy. Prvnı jsme byli na Kalance. Na S is a Pangmu jsme vylezli prvovystupem v severnı stene, ktera je vysoka tri kilometry. Na Lhoce S ar jsme uskutecnili prvovystup jiznı stenou. Proc bych mel sbırat Everest?" Pri zdolavanı nejvys s ıch svetovych velikanu se Rakoncaj nekolikrat ocitl na hranici zivota a smrti. Jeho prvnı vystup na K-2 provazelo velice dramatickČ prenocovanı s Italem Agostinem da Polenzou ve vys ce 8550 metru . Oba tehdy prezili asi jeden z nejvys s ıch bivaku v historii horolezectvı. "Bivak s Agostinem, to byl zazitek na cely zivot. Uz bych to nikdy nechtel prozıt," vzpomınal po letech Rakoncaj. "Kvu li nemu jsem, myslım, nevylezl ve ctyriadevadesatČm Everest, protoze jsem si uvedomil, ze bych tam musel zu stat pod vrcholem pres noc ve vys ce 8500 metru . A to se mi moc nechtelo," podotkl. Pri svych vystupech Rakoncaj nikdy nepouzil umely kyslık z lahve. "Je to totalnı degradace. Kdo vylezl Everest s kyslıkem, tak jej prakticky nevylezl," komentoval stroze. Stejne tak manegativnı nazor na komercnı expedice: "TakovČ vyuzitı hor je absolutne s patna zalezitost. Ano, jsou milovnıci hor, ale v komercnıch expedicıch jsou z devadesati procent lidČ spjatı s byznysem, reklamou - a chtejı byt zajımavı vu ci svČmu okolı." V nejvys s ım pohorı sveta Himalaji uz nehodla pu sobit. Jiz pred nekolika lety se rozhodl, ze mısto rus nČho prostredı s pocetnymi vypravami z celČho sveta chce vyhledavat novČ terČny, kterČ donedavna predstavovaly z horolezeckČho hlediska bıla mısta. Na otazku novinaru , zda by se jes te nekdy vratil do nejvys s ıch hor, Rakoncaj loni odpovedel: "Do osmi tisıc? Ja to nemam zapotrebı, abych tam lezl. Presne vım, co by me tam cekalo. Asi bych se uz nedovedl fyzicky pripravit a takČ nemam cas nekde byt tri mesıce." Josef Rakoncaj se narodil 6. dubna 1951 ve Dvore KralovČ nad Labem. Pred rokem 1989 pracoval v narodnım podniku Dioptra v Turnove, potČ zacal pu sobit jako profesionalnı horolezec, publicista a podnikatel. Je majitelem firmy Sir Joseph, ktera s ije pČrovČ bundy a pČrovČ spacı pytle. Je zenaty a ma dve dnes jiz dospelČ deti - syna Lukas e a dceru Lucii. Vlastnı dve lehkaletadla a kdyz chce relaxovat, rad se proletı nad C eskym rajem.

Va zenıpra telý horolezectvı, dne 6. c ervna 2001 se v klubovne HO Alpin IV kona od 20 hodin promıta nı videofilmu ze souc asnosti i pro pame tnıky z oblastı Vysoký Tatry, Dachstein, Ortler, Peak Lenin a Mont Blanc, vzhledem k aktua lnosti te chto nadcha zejıcıch akcı. Taktýz taktika a strategie te chto akcıbude se probırati. Klubovna se nalýza v Praze, ulice Bude jovicka 69 v suterýnu. ZdravıJan C ervena c ek S lechta P.S.: Zbrane se odkla dajı u vchodu, horolezec tı rasistý budou verejne oznac eni.

CAO News 9

Tibesti

Midnight Lightning 2. LEGENDA BOULDERINGU PR EKONANA DRUHOU ZENOU

íTahle cesta je vıc, nezjen lezecky problem. Tohle je pocit, legenda, pˇıb“h,… ˇekl chlapık s rukama bıly ma od magnesia. íTohle ječ … Chlapık se na moment odmlcel. Potom pomalu pohledl vzh˚ru. íTohle je SEN!…

i b e s t i „ tak se jmenuje zapomenutČ pohorı lezıcı v samČm srdci africkČ Sahary. ZapomenutČ do tČ mıry, ze se dostalo az na stranky Atlasu panenskych mıst, ktery zpracoval Roger Few. Ve svČm atlase uvadı tech nekolik malo lokalit nas ı planety, kterČ se mohou prıvlastkem “panenska… pochlubit. Tibesti pritom zaujımaplochu vets ı nez S vycarsko!

T

Prestoze lezı uprostred nejznamejs ı pous te, uchovavasi dıky krajinnČmu reliČfu vlastnı klima. Teploty zde pres den nevystupujı nad 20ňC a v noci klesajı pod bod mrazu. TakČ je zde vıce srazek a vıce mıst, kde lze nalČzt vodu a tım i zivot. Nejvys s ı horou je Emi Koussi. Merı 3415 metru a je charakteristickasvou dramaticky vyhlızejıcı 900 metru vysokou ódolnı stenou. Ovs em daleko vıce oblast charakterizujı obrovitČ a neprıstupnČ pıskovcovČ veze, kterych je v Tibesti ohromnČ mnozstvı a casto vytvarejı i skalnı mesta podobnatem nas im ovs em v jinČm merıtku. Kdyz jsem v knize panenskych mıst Tibesti nalistoval, hned jsem si v duchu vybavil obrazek od Edwarda Whympera “Mont inaccessible… „ tak nejak si totiz prvnı pokoritel Matterhornu predstavoval … Horu nedostupnosti… . -jch-

Aktua lnıinformace o webovych stra nka ch VLASTA DOMES o r o l e z e c k y pruvodce Labsky ch pıskovcu (adresa www.lap.host.sk) byl kompletnˇ preveden do databa ze a je nynı mozne jej on-line opravovat (pouze s patricny m opra vnˇnım) a take komentovat jednotlive cesty. Pro prıstup do pruvodce je nutne si zalozit vlastnı ďcet (to aby se dalo poznat, kdo to ten komenta r k cestˇ vlastnˇ napsal).

H

U jednotlivy ch vˇzı budou postupnˇ doplnova ny fotografie a pla nky (kostra je hotova, nynı vse za visı na prısunu podkladu). Do budoucna pla nujeme zave st diskuznı fo ra (napr. pla novane akce, dojisóova nı cest, horobazar, uzavrena fo ra pro oddıly, skupiny i s moznostı zakla da nı vlastnıch te mat) a prene st cele stra nky na jiny (nejspıse placeny ) server, jelikoz rychlost sta vajıcıho (neplacene ho) serveru je horsı nez mizerna . Bohuzel je o umıstˇnı stra nek na tomto serveru velky za jem a tudız je velmi vytızen. Na stra nky byly zarazeny i odkazy do jiny ch lezecky ch oblastı, zatım pouze v C echa ch. Hora m zdar!

Tımto citatem jsme v CAO News 12/2000 uvedli clanek o slavnČm boulderovČm problČmu. Nynı obletela svet po internetu zprava, ze cestu Midnight Lightning prekonala Lisa Randsova. Stala se tak teprve druhou zenou, ktera boulder o obtıznosti V8/9 v Yosemitech prelezla. Prvnı zensky prelez se podaril na jare roku 1998 Americance Linn HillovČ. SvČ pocity z óspechu Lisa Randsova popisuje takto: žKdyz jsem pr ekonala nejte zsı mısto, cıtila jsem se jako v exta zi. Vzdy jsem chte la vyl“zt Midnight Lightning a najednou jsem byla v za ve rec nych chytech. Bylo to jako sen! -jch-

Kde se doc tete o pripravovanych akcıch CAO Dec ın? Kromˇ kalenda re akcı na prıslusny rok, ktery je k dispozici na schuzıch CAO Dˇcın, se o pripravovany ch akcıch muzete dozvˇdˇt v rubrice C eka na s (zhruba na jeden az dva mˇsıce dopredu), na nasich webovy ch stra nka ch http://mujweb.cz/www/caodc a v prıpadˇ potreby take na INFO kana lu kabelove televize.

V Tatrach zahynuli tri skialpinist´ VYSOKĎ TATRY 16. DUBNA 2001 l o v e n s k e hory si o dubnove m vıkendu vyza daly lidske obˇti. Pod lavinou v Ziarske dolinˇ v Za padnıch Tatra ch prisel v sobotu 14.4. odpoledne o zivot 27lety cesky skialpinista z Trince, o den pozdˇji tragicky skoncil na hrebeni Dumbiera vy stup dvou zkuseny ch dvacetilety ch skialpinistu ze Zvolena a Martina. Jak C TK sdˇlila Tatranska horska sluzba, k prvnımu nestˇstı doslo, kdyz dvojice skialpinistu z C R pri vy stupu dolinou v oblasti Trı kop uvolnila lavinu, ktera se jednomu z nich stala osudnou. Druhy z dvojice lyzaru vyva zl bez zranˇnı se sokem.

S

Podle informacı za chrana ru oba ceske skialpinisty nesla lavina asi 300 metru. Za chrana re na nestˇstı upozornili lyzari, kterı byli v te dobˇ poblız. Ani rychly za sah s lavinovy mi psy vsak nepomohl zachra nit zivot 27lete mu mladıkovi, ktere ho se podarilo najıt zhruba po dvou hodina ch. Pod dvojicı slovensky ch skialpinistu se podle slovenske ho zpravodajske ho serveru SME pravdˇpodobnˇ zrıtila snˇhova prevˇj na hrebeni Dumbiera a oba spadli do asi 400 metrove rokliny. Tˇzky m zranˇnım podlehli. Letos uz v Tatra ch prislo o zivot pˇt lidı, z toho ctyri z C eske republiky. Poslednı tragicky prıpad se stal zaca tkem brezna, kdy v Nızky ch Tatra ch zemrela 53leta zena z Prahy. Podle odbornıku sance na prezitı v lavinˇ, jak plyne cas, velmi rychle klesajı, pricemz po 45 minuta ch pod snˇhem uz sance prakticky neexistujı, i kdyz statistiky registrujı i vy jimecne prıpady. Za chrana ri turisty neusta le varujı, aby zbytecnˇ neriskovali. V Tatra ch totiz v uplynuly ch dnech napadlo nˇkolik desıtek centimetru nove ho snˇhu, pod ktery m je ovsem vrstva starsıho zmrzle ho snˇhu, coz zvysuje lavinove nebezpecı. Proto by se turiste vzdy pred vy letem mˇli informovat v Domu horske sluzby ve Stare m Smokovci na aktua lnı stav snˇhu a poslechnout doporucenı za chrana ru ci pracovnıku Strediska lavinove prevence. -zpravodaj C TK-

CAO News 10

MEZINA RODNI MISTROVSTVI CR

Vyrocı

V LEZENI NA RYCHLOST (SPEEDCLIMBING)

Kveten

2001

2. kve tna

Milan Dra sta, CAO De c ın

17. kve tna

JirıHouba Cha ra, CAO De c ın

26. kve tna

Miroslav Bılek, Praha

Vsem oslavencum pr ejeme vse nejlepsı, hodne zdravıa spokojenosti v pra ci i v rodinn“m zivote !!

OKÉNKO

HK V A R N S D O R F Z

CHYSTANY CH AKCI

HK VARNSDORF

KVETEN 12. „ 13.5. sraz v LabskČm ódolı 12. „ 27.5. autobusovy zajezd na Sardinii C esky horolezecky svaz TJ Jiskra Novy Bor Novy Bor, sportovnı hala TJ Jiskra Novy Bor Sobota 26. kvetna 2001 Libor Hroza Slava Hrkal st. Petr Manek, Ing. Vladimır Svıtek Slavek Vomacko MUDr. Ivan Rotman Zaci,zakyne nar. 1986 a mlads ı Dorostenci nar. 1984 a 1985 Juniorky nar. 1985 az 1982 Juniori nar. 1982 a 1983 Muzi, zeny nar. 1981 a drıv Ceny: Prvnı tri v kategorii obdrzı medaili, diplom a vecnou cenu, vıtez zıskatitul Mezinarodnı mistr C R pro rok 2001.V poradı 1.lezec z C R zıskavatitul Mistr C R. Mistrovstvı CR 2001 je soucasne nominacnı zavodem pro ucast zavodnık˚ na MS v rychlolezenı. Namitky: Do patnacti minut po skoncenı kategorie spolu s vkladem 300,- Kc hl. rozhodcımu. V prıpade neuznanı protestu vklad propadave prospech poradatele. Casovy program: 8.00-9.45 prezentace v kancelari zavodu VolnČ rozcvicenı v 1. sektoru 9.00 technick y meeting 9.50 slavnostn ı nastup 10.00 zah ajenı zavodu (kvalifikace) 16. 00 predpokladanČ ukoncenı zavodu Vyhl as enı vıtezu - pru bezne behem zavodu Pr ihlasky - nutno se pr ihlasit pr edem na adresu: Petr Manek, Smetanova 521, Novy Bor - C R 473 01 nebo fax 0412-548855 nebo E-mail: [email protected] Uzaverka prihlas ek je 20.5.2001 Startovn : 100,-Kc za clena C HS 200,-Kc za neclena C HS Ubytovanı: Poradatel nezajis ďuje. Lze vyuzıt ubytovnu TJ Jiskra ve Sloupu v C ., tel. 0603-923224, ubytovnu a.s. Crystalex v N. Boru a dals ı. K dispozici bude telocvicna TJ Jiskra N.Bor v sokolovne (vl. karimatky a spacaky) Tech. udaje: Vys ka steny 10 m, previs 8 m Tri sektory - 1. slouzı k rozcvicenı, ve 3. budou dve zavodnı cesty. Jistıcı material zajis ďuje poradatel Losovanı: Bude provedeno pred zahajenım zavodu Podmınky ucasti: Zavodnık mlads ı 18 let startuje v doprovodu dospelČho. Vstup do sportovnı haly jen po prezutı!!!! Vıce informacı: Slava Hrkal tel. 0606-154 298 Libor Hroza tel.0603-156 755 Petr Manek tel.0424-221 420 Por adatel: Tech. uspor adanı: Mısto konanı : Datum konanı: R editel MCR: Stavec cest: Tech. zabezpecenı: Hlavnı rozhodcı: Delegat CHS: Kategorie:

C ERVEN 2. „ 3.6. sraz v Roklici, Horolezecky oddıl C eskaLıpa 9. „ 10.6. sraz HK Varnsdorf v Jetrichovicıch 30.6. LuzickČ sedmistovky, 6. rocnık zavodu horskych kol • lezenı v pıskovcovych oblastech V pru behu celČho roku moznost individualnıch trČninku v Boulder centru ve sportovnı hale. Nekterauvedenadata jsou bez zaruky, presnČ konanı akce bude vcas upresneno. PravidelnČ schu ze se konajı kazdy poslednı patek v mesıci v restauraci Hranicnı buk od 20:00 hod.

Informace na tel.: 0413 / 373101, 370987, 373333 0606 / 277274

C EKA

NA S.

K A L E N D A R A K C I C A O D E C IN Nenı nutne vyhrat ale zucastnit se... 19.-20.5. Rocking na Borni. Horolezecke za vody zapocıta vane do Alpinske ho poha ru 2001. Pora da ALPIN IV. Start za vodu je v sobotu v 10.00 hodin. (Viz. Alpinsky poha r) 18.-20.5. Jiz 36. rocnık Zabilkova srazu horolezcu v Labske m ďdolı. Info Jaroslav Uher Ú reditel srazu 25.-27.5. HOCYBOJ Ú Prıchovice Ú Labska Stra n. Info Mysık, Cha ra 25.-27.5. Bezmezna Mezna Ú hudebnı festival 25.-27.5. Sraz horolezcu v Jetrichovicıch Info Stˇpa n 1.-3.6.

Sraz horolezcu v Roklici

21.6.

Letnı Silvestr - akce CAO, IV. rocnık. Nebetycna ozıracka na oslavu nejdelsıho dne a nejkratsı noci. Stary skandina vsky zvyk. Karta cv Bˇle , sraz v 19.00 hod. Info Cha ra

22.-30.6. Hochschwaben Alpen Ú za jezd do na dherne alpske oblasti. Lezenı, turistika. 30.6.

CAO News 11

Sedmistovky Ú za vod na MTB. Info Stˇpa n, Hofman

Alpy zachvatila zlatahorecka

C AO N ew s

CURYCH DUBEN 2001

H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u

t o v k y S vycaru a Rakus anu mırı do Alp s nadejı, ze se jim podarı nalČzt zlato. Zlatou horecku v Alpach odstartoval amatČrsky hledac pokladu , ktery na óbocı nejmenovanČ hory v kantonu Graub¨nden nas el zlaty valoun o vaze tČmer jednoho kilogramu, jehoz hodnota presahuje 4 miliony korun.

S

Pra ve jste doc etli kve tnový c ıslo CAO News.

Jak napsal britsky list The Sunday Times, k nalezu dos lo jiz loni v srpnu, informace o nem se dostala na verejnost az nynı. Zajmu amatČrskych zlatokopu se snazı vyuzıt turistickČ kancelare, kterČ pro potencialnı prospektory organizujı zajezdy. SvČ zakaznıky ovs em varujı, ze zrejme naleznou jen nekolik drobnych zlatych zrnek. Podle odbornıku je totiz nalez velkČho nugetu z lonskČho srpna v Alpach naprostou raritou.

Pro ve ts inu z na s se rozbıha hlavnısportovnısezona a je to vide t na kazdým kroku po cesta ch i necesta ch se proha nınadupanıcyklistý, voda ci opras ujıka noe, rafty c i jina plavidla, na ste na ch visısta le vıce pestrobarevny ch lezcu a do Alp i ostatnıch zahranic nıch oblastızac ınajı sme rovat nate s enıhoralýě A neprımo je to vide t i z obsahu Vas ich c la nku a zpra vic ek, který jsou odrazem toho vs eho. Za vs echny prıspe vky Va m de kujeme a pokud jste je snad nenalezli v tomto c ısle, urc ite jsou jiz vysa zeny v tom c ervnovým!

Prevzato z Lidovych novin

In z e r c e : Ahoj lezci a lezkyne, chteli bychom Vam touto cestou nabıdnout moznost spolecnČho cestovanı po USA. Jsme dva lezci z NovČho Mesta nad Metujı, momentalne v USA. Na srpen az rıjen planujeme cestu po narodnıch parcıch a lezeckych oblastech. Pokud mate zajem nebo vıte o nekom, koho by to zajımalo, kontaktujte me na e-mail: [email protected]. 300 000 korun - na drevo. C ago Jıra a Vıďa

UPOZORNE PRO C LENY

NI

CAO DE C IN

PRISTIODDILOVA SCHĚ ZE SE BUDE KONAT VE STREDU 6. 6. 2001 V RESTAURACI ZA VETREM. ZAC ATEK SCHĚ ZE JE OD 18:00 HOD. PRO C LENY REDAKC NIRADY CAO News OD 17:45 HOD. NA PROGRAMU BUDOU VYSLEDKY PROBEHLYCH SPORTOVNICH AKCI, INFORMACE Z LEZENI , PLAN NA PRISTIMESIC, FOTOGRAFIE A MNOHO DALSI HO! TE S IM SE NA SETKA NI S VA MI!

V prıs tım c ısle Kromˇ pravidelny ch rubrik, vy sledkovy ch listin, informacı o novy ch cesta ch a podobnˇ, Va m prineseme poslednı zpra vy z cyklisticke expedice do Tibetu, cla nek Jakuba Kronovetra o oblasti Peilstein poblız Vıdnˇ, zpra vu ze za jezdu do Jiznı Francie od Michala Burdy, zpra vicky o prubˇhu pa lenı carodˇjnic, oslava ch 1. Ma je a mnoho dalsıho!

Nezapomen Ú prıstı cıslo CAO News vycha zı jiz 6.6.2001.

Doufa me, ze se va m kve tnový c ıslo CAO News lıbilo. Prıs tıc ıslo vyjde 6. c ervna 2001. Za celou redakc nıradu Va m kra sný dny, suchou stezku a plno zlaty ch valounu preje JirıHouba Cha ra. Neoznacene prıspˇvky jsou dılem redakcnı rady. Redakcnı rada se scha zı pravidelnˇ 15 minut pred zaha jenım schuze CAO Dˇcın anebo dle potreby na zavola nı.

CAO News Ú Horolezecky casopis severoceske ho regionu Ú Vyda va HO CAO Dˇcın Ú Pouze pro vnitrnı potrebu oddılu Ú Sıdlo redakce: CAO Dˇcın, Hrdinu 365, Dˇcın XXXII, 407 11, Czech republic, tel.: 0412 55 30 91 nebo 0603 727753, E-mail: [email protected], WWW: http://mujweb.cz/www/caodc - Sazba: MicrosoftŘ Word 2000, Climbing Ú Adventure - Outdoors CAO News 12