Kurt Diemberger MIMO NEBEZPECI. V tomto c ısle

H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u Rocnık

2, cıslo 8

M IMO

NEBEZPECI

VYDA

VA

HOROLEZECKY

ODDI L

CAO DE

C I N

Srpen

2000

Kurt Diemberger í V ıt e , p r oc lezete? Ne. Na tuto ota zku nelze odpove de t. Je z o d p o ve z e n a tım , co de la te: T v o rı t e . M y s l ı t e . C ıt ıt e s e s ý a s t n y. C ı t ı t e p ra t e l s t v ı n e k o h o d r u hžh o . J e t o p r o s t e zi v o t a vy jej p r o zı v a t e “ Ö

V tomto c ısle v

Co nove ho v CAO Dˇcın

v

Vıkend s O tzikem

v

Wildspitze podruhe

v

Der Berg ruft!

v

Jo , to jsem jes tˇ pil

v

Vysoke Tatry

v

Strıpky

v

Vyrocı

v

Pozvanka na sportovnı akce

v

Oke nko HK Varnsdorf

v

C eka nas

a dals ıě

Emilio Comici, Dolomity 1934 CAO News 1

Co nove ho v CAO De c ın? Informace z oddılovýho de nı. JirıChara Predseda CAO Dˇcın

r a z d n i n y vrcholı. Oddılovou schuzi me l tentokra t rıdit Jirka Kudrna c , protoz e Cha ra odjel do C eskšho ra je na dovolenou. Na schuzi vsak prisel jako poslednıÖ Neprobe hla ani redakc nırada, Zippich nevydrz el a odesel.

P

Protoz e prı stıschuze CAO De c ı n vychazıdo termı nu hlavnı oddı lovÖ akce, posouva se jejıkonanıaz na nejbliz sıstredu, tedy na 13.9.2000 v pravidelnÖm c ase na pravidelnÖm mı ste . Oddıl ope t hodne cestoval. Hned dvakra t se c a st lezcuvydala do O tzta lsky ch Alp Š nejprve sami muz i, podruhš i s manz elkami. V obou prıpadech vystoupili na nejvyssı vrchol tšto oblasti Wildspitze 3.772 m. Milan Spatenka si vytvoril novy vy skovy rekord. Navstıvili jsme takš Vysokš Tatry. Hokejka sice nevysla, ale i tak se vylezlo dost pe kny ch a hodnotny ch cest. Lezli jsme A dru, na Kleti, na Suska ch, na Zelenšm vrchu, v Prıhrazech a samozrejme i v “nasichÚ oblastech Š v Laba ku, Tisš, Ra jci a Ostrove . Srpen dopra l prechodne trochu klidu nasim strojum Š horska kola pove tsinou slouz ila pouze jako vynikajıcı dopravnı prostredek. Prıstı me sıc bychom me li ope t trochu zme rit sıly v podzimnıch oddılovy ch c asovka ch (viz da le). Blız ıcı se “babı lštoÚ slibuje velkš mnoz stvı akcı. Spolec ne s HO Spartak Ustı nad Labem jede c a st oddılu do Svy carska na Eiger, v prvnım ty dnu v za rı odjız dı expedic nı vozidla na ty den do Dolomit a v pla nu jsou dalsıalpskš kopce na kratsıvy jezdy. Letosnı lšto zatım nebylo nic moc. Snad se druha pule povede vıc.

Takto byl í Ledovy muzÖ nebo takž O tzik nalezen. Te lo bylo zpola zalitž v ledu. (zdroj i-net)

z ne j ucha zı z ivot, prıroda ho milosrdne prikry va sne hovou perinou a pripravuje ho na spa nek, ktery bude trvat pe t a pul tisıce let. V nede li dne 19. za rı roku 1991 manz elš Erika a Helmut Simonovi z Norinberka probudili muz e z ledovce, nalezli jeho mrtvolu tšme r ve stavu, jak zalehl pred tisıci lety.

Vıkend s O tzikem Petr StÓ pan CAO Dˇcın

e a s i konec lšta. Muz atletickš postavy, sto sedesa t centimetruvysoky , ve ve ku mezi 25 Š 40 let pomalu sestupuje po zasne z enšm üboc ı hory. Ta hora se dnes jmenuje Finallspitze 3.516 m. Stojı na hranici mezi Rakouskem a Ita liı. To muz tehdy nemohl ve de t a ani ho to prılis nezajımalo. Me l jinš starosti, jak ulovit lisku a nakrmit se, jak vyde lat kuz i a oblšci se. Na sobe ma tri vrstvy oblec enı, je pripraven na mrazivš poc ası. Na nohou ma dobre zateplenš boty, siroky opasek, legıny, koz ich, kaba t a c epici vyrobenou z medve dı kuz e. U sebe ma toulec plny sıpu, me de nou sekyru s rukojetı, batoh s dreve nou krosnou, dve na doby vyrobenš z kury. V jednš z nich je uhlı. Takš ma opasek s malou tastic kou na mensı pomucky, jako je kremen a podobne . Na te le ma tetova nı. Na hle zac ına foukat silny vıtr od severu, poc ası se zhorsuje, poletuje snıh. Muz se snaz ı dostat do doliny. Sbıha po zledovate ly ch kamenech. Smeka se mu noha a pada do kamennš rokle, s dırou v hlave se plazı po ledovci. Pod velky m kamenem zusta va lez et a pomalu

J

Led jiz ca stecne odta l - O tzik se setka va s dvaca tym stoletım“

V sobotu 5.7.2000 CAO De c ın ve sloz enı Kudrna c , Spatenka, Ste pa n stojı pod okapem infostrediska ve vesnici Vent v O zta lsky ch Alpa ch. Kosı takovou silou, z e se cesty me nı v potoky. C eka me na dvana ctou, podle pa na Boha na jedena ctou, ktera rozhodne. Takš jo. Kostelık odbıjı dvana ct (jedena ct), presta va prset a my vyra z ıme na Breslauer Hňtte 2.840 m. Kolem druhš hodiny jsme na chate . Nocleh stojı 160 silinku, na prukazky dosta va me polovic nı slevu. Neprsı, tak vystupujem na Urkandkolm 3.140 m. Ra no je zataz eno, poletuje snıh. Vycha zıme na turu, protoz e cıl tšto akce je vystoupit na vrchol Wildspitze 3.772 m. Precha zıme Mitterkraener a pod sedlem Mitterkarjoch doha nıme konvoje, kterš vysly pred na mi, vy stup se zpomaluje. Skupiny pred na mi proslapujı stopu, pres noc napadlo tricet cm sne hu. Vsak se takš zac ınajı vysypa vat z leby.

CAO News 2

Krok za krokem stoupa me. Gora c ova bunda, boty Alaska gore, myslım na O tziho “Muz e z ledovceÚ, jak asi stoupal on v bota ch z kuz e a v c epici z medve da. Na vrcholu jsme v pul jedena ctš, mrzne a fouka vıtr. U krız e se fotıme, Milan Spatenka ma vy skovy rekord. Jeste ten den sestupujeme do Ventu a odjız dıme do Tumpenu, asi dvacet km. Kempujeme pod Engelswand, prıjemna lezecka ste na. Padesa t vyny tovany ch cest, jedna az tri dšlky. Lezeme celš dopoledne, sem tam poprcha va . Nad na mi jsou previsy, tak jsme v pohode . Hory jsou v mlze. Stale mi nejde do hlavy ten O tzik, moje gorac ovÖ boty od Hudyho a ty jeho trepky. Byl to tvrdy chlapı k.

Wildspitze podruhe JirıKudrnac CAO Dˇcın

Pri stoupa nı z labem do sedla (nejna roc ne jsı c a st vy stupu) bylo jiz nesnesitelnš vedro. I kdyz s na mi sli da my Š manz elky ne ktery ch novy ch adeptu lezenı v hora ch, dosa hli jsme vrcholu Wildspitze v docela slusnšm c ase. Byl super vy hled Š fakt bomba. Akora t nad Svy carskem se chystala ne jaka bourka, a tak jsme po 45 minuta ch oslav na vrcholu utıkali dolu. Ten üprk byl docela opodstatne ny , protoz e brzo zac alo sne z it. Pri üte ku po moršne ledovce jsme si vzpomne li na Jardu Uhera na Matterhornu Š neboď cely prostor byl nabit elektrinou a ne ktery m kolegum zac ali “prskatÚ spic ky cepınu. Rychle jsem dobe hli do chaty a oslavili vıte zstvı. V nede li 13.8. jsme zase za na dhernšho poc ası sestoupili do Ventu.

a l o b y se rıct, z e Wildspitze (3.774 m) se stala oddılovou horou CAO, alespon pro c a st lezcu se za jmy o VHT. Tentokra t jsme vyrazili v pa tek dopoledne 11.8. Poc ası bylo super, a tak jsme hned v sobotu ra no vyrazili sme rem Breslauer hutte (2.900 m). Zamluvili jsme si nocleh a po kra tkš pauze vyrazili sme r vrchol. Slo to docela dobre, pouze snıh byl velmi rozbredly , a tak ne kterı jedinci bez koz eny ch bot me li brzo rybnık v ponoz ka ch.

D

Pa r udaj˚pro pr ıpadne za jemce : DC Š Kufstein Š Vent : 730 km Parkovnš Vent Š 50 ATS / den Vent Š Breslauer hute Š 2.5 hod Breslauer hutte Š Wildspitze Š 3.5 hod. (nena roc nš) Breslauer Hutte Š prespa nı, 80 ATS pro c leny AV nebo C HS Pivo na Breslauer hutte Š 45 ATS Ostatnı160 ATS (spaca k nenınutny Š jsou tam deky) Kemp Solden (stan, auto, 2 osoby ) Š cca 250 ATS (Fotografie jsou z vystupu 27. Ř 30. cervence 2000) CAO News 3

WILDSPITZE 11.-13.8.2000 Milan Cestr CAO Dˇcın

a p o s l e d n ı schuzi CAO prinesl Petr Ste pa n a Milan Spatenka fotky z vy stupu na druhou nejvyssı horu Rakouska Š Wildspitzi (3772 m). Ja jsem s nimi bohuz el jet nemohl a chte l jsem vyrazit o ty den pozde ji. Milan Spatenka mi vsak navrhnul, z e za 14 dnı s Filipem Secky m a manz elkami chte jı vystoupit na Dachstein. Me se toto zamlouvalo a nadhodil jsem Milanovi, zda se nepokusit znovu o Wildspitzi vc etne nasich drahy ch polovic ek, jelikoz se mi Wildspitze zda la zajımave jsı. V tšto chvıli se dostavil na schuzi i Kudrna, povypra ve l o jejich vy stupu a kdyz jsme mu prozradili, co jsme s Milanem vymysleli, rekl, z e si vse rozmyslıa da ve de t, zda pojede. Vsechny predpove di na 11.13.8. slibovaly pe knš poc ası a tak zby vala poslednı ota zka, zda pojede Kudrna c i nikoli. Predpove ö ho ale presve dc ila a v pa tek dopoledne vsichni vyra z ıme sme r Rakousko Š Vent. Vec er kolem osmš prijız dıme do Soldenu. Ubytova va me se v kempu ve stanech, protoz e pro vy stup na chatu Breslauer hňtte bylo jiz pozde . Ra no se probouzıme, na obloze “plechÚ a tak v 8 hodin naseda me na lanovku ve Ventu a necha va me se vyvšzt asi 500 vy skovy ch metru. Odtud zac ına vlastnı vy stup na chatu Breslauer a Wildspitzi. Po zhruba jednš hodine pricha zıme na chatu. Zde si zajisďujeme ubytova nı a po obc erstvenı vyra z ıme v 11 hodin na vrchol. Podpurnš druz stvo (Radka Kurdna c ova ) na na s c ekalo zde. Po pulhodine chuze se zac ınajı kameny me nit ve snıh, nezby va na m tedy nic jinšho, nez nazout z eleza pokrac ovat. Zac ına se blız it asi nejte z sı mısto vy stupu, 100m dlouhy vysne z eny z lab. Zdola va me ho vsak pomocı jiste nı celkem snadno. V sedle nad z labem se navazujeme na dve lana. Prvnı vedl Kudrna, za nım Lenka a ja . Druhš ve sloz enı Filip, Mirka, Katka a Milan. Pres sne hovš plato vsak cesta neubıha tak rychle, jak jsme poc ıtali. Snıh byl jiz me kky a nohy se zac ınali borit, projevuje se i vy ska. Pred tretı hodinou dora z ıme te sne pod vrchol, kde je jediny lezecky üsek. Poslednıch 20 m a vrchol je na s. Na dhernš panora ma, kterš jsem vnımal jiz pri vy stupu jsem si naplno vychutnal v klidu az zde. Vzpomne l jsem si na Petra Ste pa na, ktery tu byl pred 14 dny a moc toho nevide l (snad mu vse vynahradı alespon nase za be ry). Za chvıli dora z ı Filip se svy mi kolegy na lane . Zac ına me toc it vrcholovš za be ry, jeste ne jakš snımky a zac ına probıhat oslava v duchu “Jirko Ö Filipe Ö Milane Ö atdÚ.

N

Ze siesty na s ale vyva dı üder hromu na obzoru. Pri pohledu na opa leny vrsek vrcholovšho krız e v 16.00 velmi rychle opoustıme vrchol, druz stvo nova c ku pres nejte z sı üsek spoustıme se slovy, z e je potreba co nejrychleji sestoupit. (dohnali jsme je az pod z labem, vzali nase slova velmi va z ne ). Do chaty jsme naste stı dorazili vc as, jeste nez zac alo prset a prihnala se boure, pozde ji zac alo i sne z it. Chata byla pora dne narvana , naste stı jsme si zajistili nocleh pred vy stupem. V hospode nebylo z a dnš volnš mısto a tak jsme si dali s Kudrnou alespon “toc ena kaÚ na doplne nı tekutin. Ra no byla obloha zase vymetena , nejvyssı stıty byly lehce pocukrova ny novy m sne hem. Pred na mi byl jiz pouze sestup do Ventu. Nasedli jsme do aut a pod me stec kem Au jsme se v mıstnı rıc ce vykoupali. Holky na s chte li za kerne natoc it, ale vlivem teploty vody zjistili, z e to nema cenu. Po koupeli a obe de jsme vyrazili domu. Myslım si, z e se vy let velmi vydaril. Drobnš sra my se jiste velmi rychle zahojı a zustanou na dhernš vzpomınky. C tyri c lenovš vy pravy se v te chto mıstech pohybovali poprvš, vytvorili si vy skovy rekord a ve rım, z e to v nich zanechalo velky za z itek.

Vy let do Alp oc ima manz elky milovnıka hor AUTOR: LENKA CESTROVA FOTO: ARCHIV J. KUDRNA C E

Nejsem typ c love ka, ktery by k z ivotu potreboval huntovat si te lo chozenım po horach. Proto, kdyz mi muj milovany manz el navrhl odjet na vıkend do Alp a vylýzt si na Wildspitzi, moc jsem se s te stım nerozply vala. Ale nakonec jsem preci jen na tento napad ky vla. Vz dyŠ to bylo jen na dva dny. On jich, chudak, musel u more pretrpe t c trnact! Jes te pred odjezdem jsme se ses li s Kudrnac ovy mi a Jirka zac al vyprave t, jak oni, c trnact dnı predtım, tuto horu pokorili. Zac ala jsem silne pochybovat o tom, zda jsem se se souhlasem, zdolat tento kopec, neukvapila. V patek rano jsme preci jen vyrazili spolu s Kudrnac ovy mi, S patenkovy mi a Secky mi. Cesta byla dlouha a vedro v aute c love ku taky neprida. Vec er jsme dojeli do alpskýho me stec ka So lden, kde jsme se ubytovali v mıstnım kempu. Kdyz jsem vide la vy s ku kopcu okolo nas, znova se objevily pochybnosti nad mou üc astına tomto zajezdu. To preci nemuz u vyjıt!

CAO News 4

Nastal den D. V sobotu jsme vyjeli z kempu do nedalekýho Ventu, kde zac al nas vy stup. Sice kousek lanovkou, ale od vy s ky 2300 m jsme s lapali pe s ky. Asi po hodine cesty, ktera mi vubec nepripadala tak te z ka, jak jsem si predstavovala, jsme dorazili na Breslauer hÁtte. Doplnili jsme sıly a v jedenact hodin hura k vrcholu. To co nasledovalo bych shrnula asi takto: kameny, skaly a pak uz jen snıh a snıh. Stale jsem nechapala, co je na tom krasnýho, takhle se drıt. Nakonec, po c tyrech hodinach, jsme vylezli na vrchol. Prestavala jsem se divit, co Milan a jemu podobnı, na horach vidı. Jako na dlani jsme me li vs echny kopce v s irokým okolı, vs ude byl klid, z adnı lidýě Proste pohoda. Z tý nas ovs em za chvıli vyvedla blız ıcı se bourka. Proto jsme zabalili ve ci potrebný k oslave zdolanı vrcholu a rychle (mısty az moc) sestoupili na chatu, kde byl zajis te n nocleh. V nede li nas jes te c ekal sestup do Ventu k autum a v poledne jsme vyrazili k nas im domovum.

A jak bych zhodnotila tento vıkend? Mısty spa leny oblic ej a krk (pry jsem vypadala jak malomocna ), bolave nohy, puchy re, ale super pocit, ze jsem zdolala druhou nejvyssı horu Rakouska. Byla to drina, ale sta la za to!

Der Berg ruft! Zajımavy tip na vy stavu Zdroj i-net d o b e o d 15. dubna 2000 do 4. listopadu 2001 prob ıha v Altenmarktu v rakouskš spolkovš zemi Salcbursko jedinec na a origina lnı vy stava "Der Berg ruft!" (Hora vola ) o historii horolezectvı a alpinismu. Altenmarkt je jedno z vyhleda vany ch stredisek salcburskšho sportovnıho area lu SPORTWELT AMADE, kterš se rozkla da cca 40 km jiz ne od Salcburku u da lnice Tauernautobahn blızko da lnic nıkriz ovatky Ennstal. Vy stava se kona pri prılez itosti 200. vy roc ı prvšho vy stupu na nejvyssı rakousky vrchol Groäglockner. Tomuto tšmatu je na vy stave ve nova na jedna samostatna a rozsa hla expozice s mnoha specificky zame reny mi predstavenımi a predna skami vc etne unika tnı vıcedimenziona lnıprojekce. Vy stavu charakterizuje a bude charakterizovat mnoho samostatny ch predna sek, sympoziı a expozic po celou dobu 18-ti me sıcu trva nı vy stavy. Je moz nš surfovat v databance stovky nejzajımave jsıch hor a lidı, kterı je zdolali, nebo podniknout virtua lnı vy let na kluza ku, ktery va s dopravı be hem trı minut k Mount Everestu, Matterhornu nebo Kilimanz a ru. Ve vysoce modernım kine s 250 mısty muz ete shlšdnout nejnapınave jsı dokumenty i amatšrskš filmy... Takova to vy stava s mnoz stvım rozlic ny ch expozic, s mnoz stvım dobovy ch i souc asny ch velkoplosny ch fotografiı, s mnoz stvım multimedia lnıch animacı, s rozsa hly m mnoz stvım historicky ch dokumentu popisujıcıch a zachycujıcıch aktivnı c innost c love ka v hora ch a predevsım v alpskšm regionu, s informacemi o osudu mnoha objeviteluhor, s informacemi o minulšm a souc asnšm horolezectvı, o horolezectvı z en atd., dosud nebyla v Evrope organizova na. Organizac nı zajiste nı vy stavy realizuje spolec nost SALZBURGER LAND TOURISMUS GmbH. Organiza tori poc ıtajı s üc astı okolo 480 tisıc na vste vnıkuz celšho sve ta.

V

Vysoke Tatry Malý ohlýdnutıza navs te vou kdysi tak navs te vovany ch hor Petr StÓ pan CAO Dˇcın

s o b o t u 5.8.2000 v Tatra ch prsı. C eka me v hospode ve Staršm Smokovci co bude da l. Chceme vylšzt Hokejku v za padnı Lomnici. Tak se jdem alespon zeptat na horskou sluz bu, jaka je predpove ö . Sluz bu ma zrovna Gejza Hak. “Kdyz je v Tatra ch Gejza Hak, na obloze ani mrak.Ú Toto porekadlo dnes zda se nefunguje. Na dotaz jakš bude poc ası rozsafne odve til: “JÉ, to kebych vedel. Ale ina c je to celkom dobre, aj kokot mi este stojı..Ú Da le jsme se dozve de li, z e na Teryne je plno Š probıha ty den JAMES, oslavuje se 50 let vy roc ı vy stupu Hokejky. Zme na pla nu Š jdeme na Zbojandu. Milan Mysık, Martin Chmelac , Radek Machar, Jarda Uher, Fanda Svandrlık a ja . Stoupa me Velkou studenou dolinou, poc ası se vylepsuje, zac ına svıtit slunce, vsude tec ou potoky vody, z prahu pod Slavkovskou prehybou spada vodopa d. Kladu si ota zku, proc jsem tolik let, tak kra snš hory zanedba val. Pe t a pul hodiny jızdy autem! Kra c ım na c ele, kaz dšho dle zvyku slusne a hlasite zdravım, ve tsinou dosta va m odpove ö . Na hle se z pod previsu prede mnou vztyc uje urostly stra z ce TANAPu. Hlasite zdravım “Hore zdar!Ú. Nic. Jen vysılene hledı kamsi do Vareskovy kotliny a bedlive sleduje, jestli se svisti dobre pasou. Pasa k

V

svisďu je za to placeny . Prıste pozdravım Grňss Gott Š to si ude la bouli na c ele, jak se bude klane t. Na Zbojande na s chata r ubytoval na podvalu za sto pade s povinou snıdanı. Sleva na prukazku funguje. V nede li po snıdani hodinka chuze a jsme pod Sirokou. Poc ası dobry , trosku fouka vıtr. Uher, Svandrlık a ja nastupujem do cesty Tresnovy pilır za V od Pa lenıc ka. Mysa k, Chmela a Machar na cestu za VI vpravo od Motyky. Pod na stupem se oblška me a navazujem, pohlšdnu na Fandu a trestım neve rıcne oc i. Fanda to me l rychly , vzal si na sebe kraďasy a na te lnık, jak v Tisš. Oblec enı ma pry na chate . Fandu jsme oblškli a uz se lezlo. Cesta je to pe kna , doporuc uji. Sestoupili jsme z vrcholu do Priec neho sedla nad na mi Za padnı hrana na Priec nu vez u za V, tak jsme ji s Jardou dali. Fanda si nata hl ruku a uz s na mi nelezl. Mezi tım kluci sestoupili a nalezli do Motyky (V). Slanili jsme z Priec nš vez e a potoz e byl jeste c as, tak jsme nastoupili za klukama. Na vrcholu jsme byli za 1.45 min. Pak jsme se loudali na chatu a vedli rec i. V noci bourka, ra no mraky. Poc ası nic moc. Padlo rozhodnutı Š sestup a na hradnı program lezenı v Demenovskš doline . Ve dvana ct hodin jsme uz lezli na va pne . A o pulnoci jsme byli doma. Sec teno a podtrz eno tri cesty v Tatra ch a pa r cest na va pne . Celkem dobry vıkend.

Hlavnımi tšmaty vy stavy jsou: Direttissima - Nejvš ts ı stš ny v Alpa ch (Eiger, Matterhorn, Mont Blanc, Monte Rosa, Bernina, Ortler, Drei Zinnen, Marmolada, jsou pojmy, kterš majı na vy stave svou rozsa hlou historickou i souc asnou prezentaci)

CAO News 5

Osmitisıcovky - Str echa svš ta (Cesty na 14 osmitisıcovy ch vrcholu jsou nejen obtız nš, nebezpec nš, c i prıkrš. Jsou to cesty, ktery mi procha zel vy voj sve tovšho horolezectvı, od rozsa hly ch ty movy ch expedic az po jednoduchy a rychly alpsky styl. Vy stavy se üc astnı i mnoho vy znamny ch souc asny ch osobnostı sve tovšho horolezectvı.) 10+ - Horolezectvı jako dobrodruzstvı (V 70.letech prina sı do Evropy americ tı lezci filozofii volnšho lezenı. Jednım z vy znamny ch predstavitelu tohoto zpusobu lezenı je i tyrolsky alpinista, fotograf a spisovatel Heinz Zak. Jeho fotografie i myslenky jsou souc a stı rozsa hlš expozice na vy stave .) Z eny - Revoluce v hora ch (Ve sve te ovla danšm muz i i z eny dosahujı svy ch cılu, proz ıvajı vlastnı dobrodruz stvı, realizujı prvovy stupy... Kdysi musely svou c innost tajit a prova de ly vy stupy dokonce v prevlec enıza muz e.) Povš ry, ba je a myty o vrcholech hor i o horske m svš tš (Odve ka touha c love ka odhalit tajemstvı nedostupny ch oblastı, objevit horskš skrıtky a setkat se s ba jny mi bytostmi pretrva va dodnes.) Serpove a jejich svš t (Portršty slavny ch Serpu, lidı malšho vzrustu, ale slavny ch svou odvahou a vytrvalostı, uka zky tradic nıch serpsky ch jıdel Momos a Tsampa,..) Messner jako umš lec (Reinhold Messner inicioval ume lecky projekt "Ka men vyssınez muz "...) ..a dalsı doprovodne vystavy a expozice (Vy stava je vy znamny m mezina rodnım fÉrem. Jsou zde organizova na setka nı s vy znamny mi horolezci a alpinisty z celšho sve ta, jsou organizova na diskusnı pa sma s promıta nım diapozitivuz mnoha horsky ch oblastı sve ta, ..) Otevıracıdoba vystavy: lšto: ponde lı az nede le od 10:00 - 18:00 zima: ponde lı az nede le od 14:00 - 21:00 Vstupne : Dospe lı: 160 ATS De ti (8-18): 80 ATS Rodina (2 dospe lıa vsechny de ti): 390 ATS Skupina (15 a vıce osob): dospe lı 130 ATS, de ti 50 ATS

Jak ten c as letı Prina sıme va m ne kolik zna mych lezeckych osobnostı na fotografiıch z naseho archivu. Pozna te je?

(R esenı: Jaroslav Uher, Simona Burdov a , Karel Be lina, Pavel Pavouk Cerny, Ivo Fompe Novy, Radek Soucek, Zdene k Hubka, Petr Lastovicka ml., Jaromır Pospısil)

å JO

,

TO JSEM JES TE

PIL,

aneb jak se lezlo kdyz pivec ko stalo kac ku s edesat... V dobach, kdy jsme se vıce druz ili, bivakovali a posedavali po lezenı u ohnıcku ve skalnım kralovstvı, vypravˇly se prıbˇhy lezcu. Mobilova doba prıbˇhum nepreje. Vypravˇnı se smrsklo na prijetı esemesky a prıbˇhy upadajı pomalu v zapomenutı. Aby se tak nestavalo, k tomu by mˇla slouz it nas e rubrika s nazvem ú Jo , to jsem jes tˇ pil, aneb jak se lezlo kdyz pivecko stalo kacku s edesat. Nebojte se zverejnit svoje Řlety, po le tech se stavajı balzamem, ktery osvˇz ı horolezeckou, osmami ztyranou dus i. CAO News 6

Zde va m nabızıme prıbe h druhy:

–

Zombie TEXT: JIRIHOUBA CHA RA

Blahž pame ti, kdy horolezecka akce Podzimnı lezenı jeste byvala na Vrabinci, se uda lo toto: V pa tek, v prvnı den srazu, jsme po lezenı sesli do Te chlovic do restaurace Pod kastanem, objednali si pivo a te sili se na dalsı kamara dy. Brzy dorazil i Hynek. Prijel z Teplic ve wartburgu, kteržho si pujcil od otcıma. Zaparkoval pred hospodou vedle nasich expedicnıch vozidel. Za bava dosta vala sta le ve tsı obra tky, nikomu se moc nechte lo do vlhkžho a studenžho listopadovžho vecera. Vsimli jsme si, ze v restauraci se pozvolna zacınali scha zet hosıci s holymi lebkami. My jsme rozjarenı a v cervenych ve trovka ch pusobili mezi cernymi bundami a maska covymi kalhotami dost divne , a tak nebylo divu, ze to brzy zacalo v hospode jiskrit. Byl cas vypadnout. Zaplatili jsme a me li se k odchodu. Spolecne s na mi se vsak v houstnoucı atmosfžre zvedla cela obrovska grupa lebkounu. Nejmın se jim lıbil kupodivu pra ve Hynek Ř byl v tž dobe drobounky, hubenoucky, ale nava to me l notne . Vra voravym krokem zamıril prımo k wartburgu a skini mu zastoupili cestu. Vypukla strkanice, kdy jsme jednak odra zeli toky lebek a jednak se snazili Hynkovi sebrat klıce od vozu. V nastalžm zmatku Hynek preci jenom ne jak vlezl do auta, nahodil motor a s nejvyssımi moznymi ota ckami prudce vyrazil za ohlusujıcıho revu vzteklych skinu, kterym tım ujızde la vyhlıdla obe ý. Stihli pouze ne kolikra t kopnout do blatnıku, ci trısknout do kapoty. Hynek zmizel v oblaku prachu. Bylo jasnž, ze na hrada budeme my. Takž jsme na nic necekali a po loka lnıch bojuvka ch se propracovali k autum a takž ujeli, zanecha vajıc za sebou rozzurenž na cky, kterı se z nedostatku jinž moznosti zacali rezat alespon mezi sebou. Auta jsme nechali pod Vrabincem (wartburg nikde) a pomalu stoupali nahoru. Dosli jsme na vrchol, pa rkra t zavolali na ztracenžho Hynka a pak zalezli do spaca ku. Ra no varıme snıdani a ceka me, zda se Hynek neobjevı. Pak jsme sesli pod dolnı cestu a zacali lžzt. Asi za hodinku se pod ste nou objevila velice zvla stnı postavicka Ř spıs stın nez clove k. Odne kud se vyloupl zjevne nesvuj Hynek bez ve cı, sedl si na parez a pobledly oblicej skryl v dlanıch. Hned jsme se sebe hli a Hynek, ktery vypadal jako Zombie na m vypra ve l, jak skoncila jeho nocnı jızda. V rychlosti, kterou pomalu nabıral po odjezdu od restaurace, prejel obvyklž mısto na parkova nı pod Vrabincem a uha ne l nocı sta le da l az skoncil v jednž z prudkych zata cek i s vypujcenym autem v prıkope . Auto trcelo zadnı ca stı sice trochu do vozovky, nicmžne Hynek usoudil, ze ma vcelku dobrou polohu na prenocova nı. Sklopil sedacku a usnul sladkym spa nkem spravedlivych. Ra no bylo te zkž, prevelice te zkž probuzenı. Z nocnıho neochve jnžho reka nezustalo vubec nic. Sklesle dosel do vesnice pro traktor, aby ho vyta hl, ohledal skody zpusobenž pa dem do skarpy, a pak, jako ve sna ch, dosel pod ska ly pro mora lnı podporu spolubojovnıku pred neveselou cestou domu. Prıstıho rocnıku nez castnil“

se

Hynek

z ne jakžho

TETA KLA

RA,

aneb stezky manz elky horolezceě

duvodu

uz

A protoz e vesele prıhody zaz ıvajı nejen drsnı lezci, ale i jejich drahe polovicky ci prıtelkynˇ, je zde druha rubrika vyhradnˇ (anebo te mˇr vyhradnˇ) pro z eny. Tam-tamy nesly nade jnou zpravu, ze s prıbe hem prijde Simona Burdova. Snad v prıs tım c ısleú

Vyrocı zarı

2000

Dne 4. zarıoslavısvý narozeniny Milan Schwarz, znama osobnost z restaurace Pod cısarem v Ostrove . Prejeme pevný zdravıa stale stejne z ivotnıho elanu! Dne 7. zarıoslavısvý narozeniny (34) taký s pic kovy lezec a vy borny kamarad Pavel Pavouk Cerny z Bynova, c len CAO De c ın. Prejeme vs e nejleps ı, mnoho sportovnıch üspe chu a rodinou pohodu!!! Pouhy den potý, 8. zarıoslavınarozeniny (35) horolezec David LosŠa k, z De c ına. Prejeme hodne s te stıv meditaci, praci i osobnım z ivote ! Dne 12. zarıoslavısvý narozeniny (54) taký vy konnostnıhorolezec a kamarad Petr Zippich S t pa n, z Labský Strane , c len CAO De c ın. Takz e vs echno nejleps ıa hodne pe kny ch zaz itku z cest! Dne 18. zarıoslavısvý narozeniny Alena And lova , z Labský Strane . Prejeme pevný zdravı a rodinou pohodu! -jch-

— Ø

S USKA

Nic co by sta lo za to, prohnat to bulva remÖ

~ DVE

SE.

STR I PKY ZPRA VY Z

TATER

VYSOKE TATRY, SLOVENSKO C ERVENEC 2000 . c e r v e n c e (SITA) - V ütery vec er nasli dva horolezci te lesnš pozustatky ve znac nšm stupni rozkladu. Na za klade nalezeny ch dokumentu se zjistilo, z e jde o sedmadvacetiletšho Tomasze Andrzeje Mirowskšho.

5

CAO News 7

y s o k š T a t r y 12. c ervence - Bylo nalezeno te lo ve sne hovšm poli pod sedlem Prielom. Zatım nebylo identifikova no, ale pravde podobne jde o Pola ka Michala S., ktery je nezve stny uz od 19. prosince.

V

CHMATA

WAS IST DAS ‚PASTY R ‘? OSTROV C ERVENEC

2000

s m e v n a p rıh o d a se prihodila Karlovi Be linovi a Mz ourkovi. Karel daroval svšmu zna mšmu z Ne mecka prvovy stup na masıv Pasty r. Dole se pak lezec z Ne mecka ptal, co to znamena Ne mecky pasty r. Karel s Mırou chvıli premy sleli a pak povıdajı. “Das ist SchĚffer.Ú

U Mırovi

CI OPE T NA TAHU

DŠC IN, TEPLICKA ULICE 25. C ERVENCE 2000

e n sım r o z l a d e n ım skonc il v ütery 25.7. pravidelny lezecky den ve skala ch. Sraz byl jako obvykle v 15.00 hod. pred budovou energetiky na Teplickš ulici. Tam lezci z CAO nasedli do jednoho vozu a druhy ponechali na parkovisti. Po pe knšm odpoledni v Tisš se pred desa tou hodinou vec ernı vra tili do De c ına na parkoviste . Druhš auto se zda lo by t v pora dku, takz e se v klidu rozlouc ili a rozjeli k domovum. A az doma majitel zjistil, z e mu ne kdo auto vykradl a slusne za sebou zavrel. Do jednš hodiny v noci pak trvalo sepisova nı protokolu na policii (koncert pro dva prsty a staric ky psacıstroj). Skoda 10.000,- Kc .

M

Tak se jmenoval i jejich ne mecky kolegaÖ

Podstatne hur dopadl pred c asem kolega Honza Saska Š tomu v pravš poledne ukradli ze stejnšho parkoviste rovnou celš auto - novou audinuÖ JÉ, tak uz to ne kdy u na s chodı. Ale jak podotkl s üsme vem Zippich: ňAspon bude o cem psa t“ Č

Pozdrav z Francie prisel od Jindrisky R eha kovž.

OSTROV „ CAMP 4. OD NASEHO ZPRAVODAJE 22. C ERVENCE 2000

s t r o v s e sta le drz ı na prednım mıste v pomyslnšm z ebrıc ku oblıbenosti lezecky ch oblastı Severoc eskšho kraje o c emz sve dc ıjeho navste vovanost.

O

Kaz da oblast ma samozrejme svš vyznavac e i odpurce Š extršmnı lezci vyhleda vajı sta le c aste ji oba brehy Labskšho üdolı, hledac i klidu si zajedou na Toka n c i do Jetrichovic, pohodlny mi na stupy a rozmanitou ska lou cest se vyznac uje Tisa , ale Ostrov jakoby skloubil od kaz dšho ne co.

K oblıbenosti vsak nemalou me rou prispıvajı i mıstnı osve z ovny Š restaurace Nova peka rna a zejmšna restaurace Pod cısar em u kempu. O vıkendu je to takovy mensıCamp 4.

Horolezec Reinhold Messner chce po letech ope t zdolat Nanga Parbat PRAHA 4.C ERVENCE 2000

"N

a n g a P a r b a t je vy zva. Ta hora je mojı prvnı osmitisıcovkou a za roven my m prokletım. Va bı me svy m osudem," rekl v neda vnšm rozhovoru pro SME slavny italsky horolezec Reinhold Messner - c love k, ktery 16. rıjna 1986 zdolal jako prvnı c love k na sve te i poslednı himala jskou osmitisıcovku. Svš rozhodnutı ope t vystoupit na Nanga Parbat potvrdil ve c tvrtek 29. c ervna, v den trica tšho sedmšho vy roc ı smrti svšho bratra Gňntera, ktery zahynul pra ve na tšto 8125 metruvysokš hore. "Zac al jsem uz s prıpravou, o konec nšm termınu jeste nejsem rozhodnut," rekl pe tapadesa tilety Messner na sve tovš vy stave EXPO v Hannoveru, kde ma svojı samostatnou expozici. "Vy stup na Nanga Parbat byl mojı prvnı expedicı v Himala jıch a hned klıc ovou vy pravou mšho z ivota," vzpomına Messner. "Nauc il jsem se na nı z ıt ve vsech dimenzıch vc etne tš nejve tsı v lidskšm z ivote , kterou je smrt. Na stıt jsme zaütoc ili spolu s Gňnterem, ale pri sestupu na s zastihlo hroznš poc ası. Museli jsme nouzove bivakovat v osmitisıcovš vy sce, ale neme li jsme spaca ky. Najednou na s chytila lavina a ja myslel, z e je po na s. Po prvnım soku jsem si uve domil, z e se muz u pohybovat a pome rne rychle jsem se zpod nı dostal." Samotnšho Messnera povaz ovali za mrtvšho. Kdyz se po sesti dnech objevil mezi lidmi, lekli se ho jako prızraku. Skonc il na klinice, kde mu amputovali te z ce omrzlš prsty a propustili ho az po

CAO News 8

trech me sıcıch. "Pochopil jsem, z e od smrti svšho bratra neutec u, kdyz opustım hory. Proto jsem se vra til ke svšmu snu." K Messnerovy m prukopnicky m himala jsky m vy stupum patrı i zdola nı Mount Everestu, ktery roku 1978 spolu s Petrem Habelerem poprvš zlezl alpsky m zpusobem bez kyslıkovy ch prıstroju, coz pozde ji poprvš v de jina ch zopakoval i jako sÉlo vy stup. V poslednıch letech se Messner zviditelnil jako c len Evropskšho parlamentu za Evropskou alianci zeleny ch, ale i jako autor bestselleru Yetti - legenda a skutec nost.

Za hadny e-mail plny otaznık˚pr is el od Honzy Hora ka: Nazdar Jirko. Jak zijes? Jak bylo na dovoleny? Pocası je hnusny a tak me ani nevadı, ze musim bejt v praci. No teř uz velkej napor prestal. Musim vydelavat, protoze jsem trochu naboril auto. Clanek ode me urcite nebude. Je jedno proc. Rekni Liborovi. Zatim cau Horacek

SLONI

Prvovy stup Kammerlandera pred jeho sjezdem z K2

KAMENY

LUZ ICKE HORY C ERVENEC 2000

PRAHA 22. C ERVNA 2000

E

skupin lidı. Byly dny, kdy se poc et lidı na Gerlachu blız il ke stovce," rekl reditel Sta tnıch lesu Tatranskšho na rodnıho parku Mikula s Michelcık. Uvahy o zprıstupne nı Gerlachu nemajı podle ne ho opodstatne nı ani z hlediska ekonomiky, ekologie c i bezpec nosti. "Vytvorenı znac enšho chodnıku v te z kšm uz horolezeckšm teršnu by bylo financ ne na roc nš. Krome toho by se vy razne zvy sila ürazovost. Podobny mi na pady se muz eme zaby vat, az doka z eme zajistit üdrz bu existujıcıch chodnıku," dodal. Na starosti je majı pra ve Sta tnı lesy TANAP-u. Roc ne do üdrz by investujı od 600-tisıc do miliÉnu korun. "V absolutnıch c ıslech je to stejna suma jako pred deseti lety, vubec tam nenı zohledne na inflace, rust na kladu. De la me to asi za c tvrtinu toho, co pred lety," dodal Maria n Sturcel ze Sta tnıch lesuTANAP-u. Mnohš z chodnıkujsou naprıc snaze o üdrz bu prımo v dezola tnım stavu, zejmšna v c a stech sedel a vysokohorsky ch prechodech. Tento rok by na radu me li prijıt opravy a vy me na technicky ch pomucek jako rete zua skob v Priec nom sedle, Prielome, c i na Poz skom hrebeni. Po letosnı tvrdš zime , lavina ch a kalamite bude nutnš investovat i do opravy cest v dolina ch. Naprıklad Ticha dolina je tuto sezÉnu üplne uzavrena , lavina strhla rozsa hlou c a st chodnıku. Proto üvahy o vytva renı novy ch znac eny ch chodnıkuzusta vajı ve Vysoky ch Tatra ch nada le jen v poloze sne nı.

a k o h rb e t y bıly ch slonupusobına diva ka pri pohledu od JZ kuriÉznı skupina skal nazy vany ch Bılš, nebo takš vy stiz ne ji, Slonı kameny. Kdysi horolezecka oblast, dnes (od roku 1955) prırodnı rezervace. Prestoz e ska ly majı v na zvu “kamenyÚ, jedna se o pome rne velikš pıskovcovš ve z e. Na nejve tsı (Velky slon) vede cesta po ume ly ch stupech. O Malšm slonu v pruvodci z roku 1980 tvrdı, z e je jiz nelezitelny . Jako jediny ma na vrcholu sta le jeste slanovacı kruh. Neznıto tak trochu jako vy zva?

J

x t r š m n ım u

horolezci Hansi Kammerlanderovi (43) z jiz nıch Tirol a jeho spolulezci Konradu Auerovi se v ra mci himala jskš expedice na K2 podaril prvovy stup. Oba vystoupili - jak rıkajı, jako aklimatizac nı turu - na vrchol 6250 metruvysokš hory nad predsunuty m za kladnım ta borem K2. Sde lil to mluvc ı Kammerlandera, Sieghard Pircher, v rozhovoru pro agenturu APA. Po kra tkš regeneraci v za kladnım ta bore postavenšm ve vy sce 5800 metru hodla Kammerlander bez kyslıkovy ch prıstroju a bez nosic u zlšzt tuto s 8611 metry druhou nejvyssı horu sve ta. Na extršmne lehky ch lyz ıch se specia lnım titanovy m va za nım, kterš ma vylouc it moz nost odepnutı, se potom chysta K2 sjet. Podle slov svšho mluvc ıho musı nejdrıve Kammerlander, ktery vyrazı ke zdola nı svš jiz 13. osmitisıcovky, presne zjistit sne hovš podmınky a moz nou trasu sjezdu. "V na sledujıcıch dvou dnech bude ve vy sce 6.500 metru vybudova n vy skovy ta bor", sde lil Pircher. Pircher: "Kdy Hans Kammerlander na osmitisıcovku vyrazı, nenı dosud presne napla nova no. To bude za lez et na dobe nezbytnšho odpoc inku a takš na poc ası." Kammerlander jiz muz e mıt nabra ny vsechny sıly pro vy stup, ale poc ası na m nemusı vyjıt vstrıc, rekl mluvc ı. "Vhodny by byl vy stup mezi 9. a 13. c ervnem. To je üplne k a tak by poc asıme lo by t stabilne jsı", dodal Pircher.

Uvahy o zprıstupne nı Gerlachovskšho stıtu jsou nerea lnš.

KALIBUS V OSTROVE

VYSOKE TATRY 24. C ERVENCE 2000

OSTROV SRPEN 2000

e r l a c h o v s k y stıt jako dominanta Tater a nejvyssı vrchol na Slovensku je pro na vste vnıky hor prıstupny pouze v doprovodu kvalifikovanšho horskšho vudce s mezina rodne platnou licencı. V minuly ch letech se sta valo, z e na 2.655 metru vysokš hore sta valo o mnoho vıce lidı, nez dovoloval na vste vnı ra d Tatranskšho na rodnıho parku. Moz na i proto se tatransky m pohorım zac aly sırit üvahy o moz nosti zprıstupne nıGerlachu pro turisty znac eny m chodnıkem. "Takovšto snahy jsou nerea lnš a na pad zrejme vznikl jako reakce na obrovsky tlak na toto üzemı. Autorum na padu slo o eliminova nı nelega lnı vudcovskš c innosti. Na Gerlach muz e horsky vudce všst najednou maxima lne pe t lidı, denne muz e na vrchol vyjıt nejvıce pe t

o d e l s ı dobe se v tomto me sıci objevil v Ostrove Karel Kalibus Kruschina, kdysi nade jny lezec. Prestoz e bylo jeste vide t, k lezenı jsem ho bohuz el nepremluvil.

G

P

Doufejme, z e se ve skala ch objevı c aste ji a prıste snad i s vercajkem! Haj hou.

CAO News 9

TA

NA

LOSTA

KOVA SE U SPE SNE ZOTAVUJE

Zde jsou dva obra zky z letosnı jarnı ca sti:

DŠC IN SRPEN 2000 d a s e , z e Ta na Losďa kova se üspe sne zotavuje po neda vnš autohava rii. Jak jsme informovali v minulšm c ısle, me la Ta na spolec ne s Liborem Svobodou va z nou nehodu, kdyz jim na Kamenickš ulici prımo pred kola motocyklu vjel podnapily muz se skodovkou. Ta ne v üsteckš nemocnici vyrobili kruny r prımo na mıru. Ten bude muset nosit nejmšne tri me sıce. Nicmšne oba jsou jiz v pohode (v ra mci moz nostı) a uz s na mi navstıvili napr. ska ly v Ostrove i kdyz zatım jen jako diva ci.

Z

Casovka na 100 km 26.3.2000 (zleva: Jerabek, Charova, Uher, Chara, Hofman, Ste pan, Jerabek jr., Vlc ek.) FOTO: MILAN UHDE CESTR

(Na snımku Ta na s Liborem v Labskž stra ni.)

BRAVO ROSTO! DŠC IN SRPEN 2000 a vy kony Rosti Stefa nka se v MONTAN c asto objevovaly reakce typu: “Tak to bych teda chte l vide t na vlastnı oc i!Ú, “Proc pak to nepreleze pred ne ky m z na s!Ú atd., atd. Hlavnım inkvizitorem v tomto taz enı se ustanovil RT = Rosďa Tomanec. Muset ne komu dokazovat svou pravdu je protivna ve c. Uz Leonardo da Vinci radil svy m blızky m: “Nikdy nevysve tluj! Pra telš to nepotrebujıa nepra telš ti stejne neuve rı.Ú I k prelezenı svy ch trapny ch sedmic ek (VII) potrebuji ve tsinou pohodu a klid a taky parďa ka, se ktery m si rozumım. Pocit, z e ne kdo stojı dole a v duchu si vlastne preje, abych to nevylezl, nenı zrovna motivac nı. Rosďa Stefa nek vsak vsem vytrel zrak (i kdyz si to zatım nepriznali). Zavolal Tomancovi a pozval vsechny za jemce aď se jedou podıvat, jak se traverz za 8b leze. Nikdo najednou neme l za jem, jen RT uz couvnout nemohl. A tak jeli. Ve Fontainebleau Stefa nek pred RT prelezl traverz 8b. Tec ka.

N

(Zpracova no dle MONTANY 4/2000)

Cyklisticke casovky CAO DÓ cın Pozvanka na sportovnı akci Presnˇ po pul roce opˇt zmˇrıme sve sıly v cyklistickych casovkach. Termıny podzimnı casti jsou: nede le 24.9. c asovka na 100 km a utery 26.9. c asovka do vrchu. Trasy obou casovek i pravidla zustavajı stejne , jako v jarnı casti.

Nepropasni svou s anci prodat, co jsi za 6 me sıc˚ tvrde natr–noval!!

Casovka do vrchu 28.3.2000 (zleva: Chara, Hanus, Vlc kova, Ste pan, Vaishar a Vlc ek.) FOTO: JAROSLAV UHER Pozna mka: Z jarnı ca sti casovek existuje v archivu CAO De cın velice zdarily film, ktery muze pomoci prohlždnout taktiku jednotlivych castnıku! Doporucuji film pred startem shlždnout.

GRAND PRIX SLOVAKIA 2000 SILICKA PLANINA 21. ú 23. C ERVENCE 2000

n e d e l i 23. c ervence t.r. skonc ila na Slovensku GRAND PRIX SLOVAKIA 2000 v orientac nım be hu. Z naseho oddılu se Velkš ceny züc astnili Jana a Jaromır Pospısilovi. K za vodu Jaromır poznamenal:

V

í Naprosto neopakovatelny teržn. Tady se to bloudı!Ö

(Bliz s ıinformace poda Chara, Uher.) CAO News 10

LUCKA HROZOVA

na vrcholu je dobıra k. K puvodnım 12 ti cesta m pribylo dalsıch 7 a pa r variant. Pe knš lezenı na jedno dopoledne (nebo odpoledne) Š jinak ope t pouze mıstnı vy znam.

DŠC IN SRPEN 2000

t e c h t o d n e c h se dokonc uje dokumenta rnı film o mladš lezkyni Lucce Hrozovš z De c ına Boletic, ktery u na s nata c el sta b ne meckš televize. Lucka leze opravdu dobre (viz. naprıklad zpra va v CAO News 5) a neusta le se zlepsuje.

V

(Velky ka men - viz. malž foto.)

V nejbliz sım okolı te chto dvou navstıveny ch oblastı je ne kolik dalsıch skal, ale vsechny bez rozdılu jsou zarostlš a pro lezce bez zajımavosti Š ZLATE

CECHY SEVERNI!

i

C EKA

NA S.

K A L E N D A R A K C I C A O D E C IN Nenı nutne vyhrat ale zucastnit se...

Lucka Hrozova leze cestu Skalda Xa v Tise .

JIZNI C ECHY „ LEZECK

-

Mezinarodnı festival horolezeckych film˚. Od 24. do 27. srpna probˇhne v Teplicıch nad Metujı dals ı rocnık MFHF. Festival je doplnˇn radou doprovodnych akcı ú ruzne zavody (lezenı, MTB, bˇh), vystavy a koncerty. V okolı nepreberne mnoz stvı lezeckych cılu.

-

Soute ska ť zavod na MTB. Dne 26.8.2000 se kona v okolı Dˇcına zavod na horskych kolech. Tra„ mˇrı kolem 90 km.

-

Hlavnı akce CAO ú v prvnım tydnu v zarı (1. 10.9.2000). Zajezd do Dolomit do oblasti Brenta. Lezenı, Via Ferraty, turistika. Odjezd v patek 1.9. z Dˇcına. Info Chara.

-

Cyklistick– c asovky CAO De c ın ú v nedˇli 24.9. casovka na 100 km, v Řtery 26.9. casovka do vrchu. Trasa zustava stejna, jako v jarnı casti. Nepropasni s anci prodat, co jsi za 6 mˇsıcu natre noval!! Info Chara, Uher.

TER NY

OK

Z CHYSTANY CH AKCIHK

p r a z d n i n a c h navstıvil na s reportšr be hem svš dovolenš na Sumave dve tamnı lezeckš oblasti. Zde jsou jeho postrehy:

O

1.

2.

NKO

HK VARNSDORF

SUMAVA SRPEN 2000

Ska ly na Kleti. Kleďsky granulit, nacha zı se asi 500 m pod vrcholem Kleti. Jedna dvojita ve z , ostatnı masıvky. Ska ly jsou utopenš v lese a proto dost vlhkš. Jiste nı ny ty, nenı zde vrcholova kniha ani slane nı. Jen loka lnı vy znam. Z Kleti pe kny vy hled Š napr. na TemelınÖ

VARNSDORF

za rı rıjen

Velky ka men. Ne kdy takš Ska la na Zelenšm vrchu. Mezi mıstnımi je zna ma pod na zvem Krız ovy vrch podle velkšho bılšho z eleznšho krız e na vrcholu. Cesty vedou v pevnšm materia lu, jiste nı ny ty a kruhy, CAO News 11

- lezenı v pıskovcovych oblastech (Vlhos „, Blız evedly) - zavod horskych kol “Podzimnı dychanek®, Srbska Kamenice - lezenı v Jizerskych horach - Poslednı slanˇnı Jetrichovice (25.-26.10.)

Informace na tel.: 0413/373 101, 370 987, 373 333 nebo mobil 0606 27 72 74

UPOZORNE

C AO N ew s

PRO C LENY

H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u

NI

CAO DE C IN

POZOR! V UTERY 29. SRPNA V OSTROVŠ PROBŠHNE PO PRAVIDELNEM LEZENI KRA TKA SCH ZKA UC ASTNIK ZA JEZDU DO DOLOMIT!

Vy zva: Hledame touto cestou pro nas c asopis stal– zpravodaje (dopisovatele) z cel–ho Severoc esk–ho kraje i z jinych region˚. Zajemci pis te na adresu: Redakce CAO News, Hrdinu 365, Dˇcın 32, 407 11 anebo volejte na telefonnı cıslo 0412 55 30 91.

PRISTIODDILOVA SCH ZE SE VZHLEDEM K TOMUTO ZA JEZDU DO DOLOMIT BUDE KONAT AZ NEJBLIZ SIDALSISTREDU PO NA VRATU ú TJ. 13. ZA RI2000 V RESTAURACI ZA VŠTREM. ZAC A TEK SCH ZE JE JAKO VZ DY OD 18:00 HOD. PRO C LENY REDAKC NIRADY CAO News OD 17:45 HOD. NA PROGRAMU BUDE LEZENI, FOTO, CYKLISTICKE C ASOVKY A DALSI PRIPRAVOVANE AKCE! TE SIM SE NA SETKANIS VAMI!

Vas im Řkolem by bylo zpracovavanı kratkych zprav ci reportaz ı z dˇnı kolem horolezeckych (sportovnıch) oddılu, rozhovoru se zajımavymi lidmi, aktualit i informacı o pripravovanych akcıch atp.

Abychom casopis jes tˇ vıce zkvalitnili pristoupili jsme v cervenci k nˇkolika zmˇnam. Prednˇ jsme rozs ırili redakcnı radu. Zejme na teÚ o prazdninach je nas na praci kolem casopisu malo. Podarilo se nam sehnat (a stale shanıme dals ı) nˇkolik stalych zpravodaju z nejbliz s ıho okolı ale i ze vzdalenˇjs ıch kraju. Vˇrıme, z e forma stalych zpravodaju pomuz e zleps it obsahovou stranku. Stale platı, z e velice radi zverejnıme i vas e zpravy, clanky, nazory, fotografie atd. Nemusı to byt na dvˇ stranky ú stacı kratce co se kde dˇlo nebo bude dıt. Velice bychom take privıtali informace o novych cestach ( od I do XIIa..). Forma je libovolna ú nejleps ı je samozrejmˇ e-mail, ale stacı i zavolat.

Malš ohlšdnutıza prvnım pololetım letosnıho roc nıku CAO News. Titulnıstranky CAO News - leden az c ervenec 2000

Snad se vam tedy bude osmic ka CAO News lıbit. A az budete balit svuj expedic nıkletr, nezapomente pribalit blok a tuz ku na vs echny ty krasný zaz itky, který Vas jiste na cestach potkajı! My ostatnıse na ne te s ıme!

Prıjemn– prozitı zbytku prazdnin, mnoho zajımavych zazitk˚ a s Ěastn– navraty ze vs ech dobrodruzstvı preje svym c tenar˚m redakc nı rada CAO News.

V prıstım c ısle: Nový cesty Dolomity oblast Brenta Pravidelný rubriky Tretıprıbe h J , to jsem jes te pil Informace z regionu a mnoho dals ıhoě

Neoznacene prıspˇvky jsou dılem redakcnı rady. Redakcnı rada se schazı pravidelnˇ 15 minut pred zahajenım schuze CAO Dˇcın anebo dle potreby na zavolanı.

Chces by t

IN? Tak c ti CAO News!!!

CAO News - C asopis horolezecke ho oddılu CAO Dˇcın ú Pouze pro vnitrnı potrebu oddılu ú Sıdlo redakce: CAO Dˇcın, Hrdinu 365, Dˇcın XXXII, 407 11, Czech republic, tel.: 0412 55 30 91 nebo 0603 727753 - Naklad: neuveden ú Sazba: Microsoftď Word 2000 ú Zdarma Climbing ú Adventure - Outdoors CAO News 12