H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u Rocnık
3, cıslo 4
VYDA
VA
HOROLEZECKY
ODDI L
CAO DE
C I N
Duben
2001
R ISKUJETE RA D ?
Riccardo
Cassin
á Ano, ra d d el a m v ec i , kterž jsou povaz ova ny za n e b e z p e cn ž , ale riziku ce l ı m s v y m i z k u se n o s t m i a p rı p r a v o u . P ri j ı m a m p o u z e p r o p o cı t a n ž riziko. A pokud uplatnujete t e n t o p rı s t u p , nenı ani ten n e j o b t ı z n e j sı vy stup n e b e z p e c n e j sı n e z o b y ce j n a procha zka“ ü
V tomto c ısle v
Co nove ho v CAO Dˇcın
v
Zimnı radova nky
v
Jak najıt par…a kař
v
Vysoke Tatry
v
Skialpinismus v Rakousku
v
Nove cesty
v
Strıpky
v
Oke nko HK Varnsdorf
v
C eka na s
a dals ıě South Dakota, U.S.A. CAO News 1
Co nove ho v CAO De c ın? Informace z oddılovžho de nı. JirıChara Predseda CAO Dˇcın
P r a v i d e l n a clenska schuzka oddılu probehla ve stredu 7. brezna 2001 v restauraci Za vetrem. Program breznov– schuze byl na sledujıcı: - CAO News (Redakcnı rada) - Organizace a prıprava HOCYBOJe 2001 - Velikonoce na Hrub– ska le - VK š informace a za pis z jedna nı - Mirasuv svih - Cyklistick– casovky - Ota zka spra vcovstvı skal (Hrensko, Tisa , Ra jec) - Modransky Tarzan 7.4.2001 (splh) Krome programovych bodu toho bylo na poradu schuze mnohem vıce. Schuze se zžcastnil i Milan Mysa k Mysık, takze po HOCYBOJi jsme pla novali i dalsı cyklisticko - lezeck– akce. Vybrali jsme (vetsinou z knihy “100 extr– mnıch vystupu v Alpa chť) ctyri alpsk– oblasti, kter– letos chceme navstıvit (Dachstein, Vychodnı stenu Watzmannu, Hochschwaben, Dolomity oblast Brenta). Hora cek prinesl cerstv– zpra vy z žspesn– ho za jezdu do Tater, Pavouk na s informoval o postupu pracı na nov– m pruvodci, diskutovali jsme o PINV (Programu Intenzivnıho Navysenı Vykonnosti), o probl– mu dojisň ova nı ci nedojisň ova nı hotovych cest, o žrovni pra ce jednotlivych spra vcu skalnıch oblastı, o ochrane a “ochraneť prırody a o mnoha dalsıch probl– mech. Tak– jsme samozrejme napla novali nejblizsı vıkendovou akci. Mela jı byt vyprava do Sloupu a Svojkova, ale vzhledem k spatn– mu pocası to nakonec byla Boren . A povedla se! Ostatne jako vzdy va m o vetsine uskutecnenych akcı prineseme kra tk– zmınky v tomto cısle CAO News. Nezapomen - prı stıoddı lova schu zka CAO De cı n se bude konat ve stredu, 2.5.2001 v restauraci Za ve trem v De cı ne Skrabkach od 18.00 hodin. Prijž mezi nas i TY !!!
Zimnı radovanky PETR PITRS LASTOVIC KA ML. HUDY SPORT e p a t e k 9. unora vecer, ma m narozeniny, ale mısto darenky se macka m v autˇ s Ondrou Humlem (Dˇcın), Romanem Blahnıkem (Prıbram) a Christianem Zahaiskim (Halle). A jestˇ se spoustou horolezecke ho harampa dı. Nasım cılem je Francie - nikoliv slunna provence, ale chladne zimnı Chamonix.
J
SOBOTA - DEN 1. V 6:00 jsme na mıstˇ. Po celonocnı jızdˇ (1100 km) ani nevyle za me z auta a spıme. Teprve po dvou hodina ch se odhodla va me k cinu a vystupujeme ven. Je jasno, ma lo snˇhu, ale hodnˇ zimy. Varıme caj a premyslıme, co teů. Kam vlastnˇ p˚jdeme? Jak se tam dostaneme? A co tam budeme d ˇlat? C ekal jsem v horolezecke Mekce spoustu lidı ovˇsenych lany, mackama a cepıny, ke kterym se pouze pripojıme a oni na s povedou. Ale nikde nikdo. Ovsem mimo desıtek az stovek lyz ar˚.
Vzpomına m si na radu, z e pokud se postavım za dy k pomnıku tˇch dvou, co prvnı vylezli na Mont Blanc a p˚jdem rovnou za nosem, najdeme D˚m horskych v˚dc˚. Tady se dajı nale zt nejd˚lez itˇjsı informace: o pocası, o lavina ch a hlavnˇ o tom, kde se da le zt. D˚m (zeleny) opravdu nacha zıme, a tak se dozvıda me potrebne informace, kupujeme mapu a vyra z ıme na Aiguille du Midi. Podle doporucenı bychom mˇli vyjet na vrchol lanovkou, ale Ondra s Christianem se rozhoduj ı pro aklimatizacnı vystup pˇsmo. Prida va m se i ja s Romanem. Od zaca tku tunelu pod Mont Blancem, kde p red dvˇma lety uhorelo pˇknych pa r lidı (sta le nenı v provozu) se hrdinnˇ dereme vzh˚ru do kopce. Cesta vede lesem, jel po n ı jen jakysi magor na lyz ıch - samozrejmˇ dol˚. Snıh je cım da l tım hlubsı a batohy tˇz sı. Po trech hodina ch hancova nı vytahujeme mapu a zjis…ujeme, z e jsme uplnˇ jinde nez byt ma me. Sekli jsme se hned u auta zaparkovane ho u tunelu. Nezbyva nic jine ho nez se vra tit, dostat rozum a vyjet nahoru lanovkou. Je uz ovsem 16:00 a poslednı kabinka na vrchol Aiguille du Midi n a m ujız dı pred nosem. Musıme pockat na prvnı rannı spoj a prespat na parkovisti u lanovky. NEDELE - DEN 2. Kupodivu vsta va me brzy a stıha me prvnı lanovku v 8:00 hodin. Ta va s vyveze za 207 FR (tam i zpˇt) za 20 minut do vysky 3795 m. To je, doprdele, aklimatizace. Mısto nohou bolı hlava, nikdy bych nerekl, z e je ta vyska tak zna t. Tunelem, kterym je vrchol Aiguille du Midi provrta n, procha zıme na hreben, ktery vede na ledovec. Teů pricha zı hodina pravdy - kde vlastnˇ budeme spa t? Podle mapy zjis…ujeme, kde je chata Cosmiques (zavrena ) a Abri Simond (otevrena ). S nadˇjı k nim vyra z ıme a po kilometrove m pochodu objevujeme pod chatou Cosmiques d revˇnou boudu, jako vystriz enou z Rychlych sıp˚. Prıstup k nı je po ocelove m z ebrıku, v boudˇ (chata se tomu rozhodnˇ rıkat neda ) je pra zdno a mısto, tak akora t pro na s ctyri. Plni energie varıme caj. To znamena nabrat plny esus snˇhu, ten rozpustit na varici a z toho dostanete sa lek vody. Takz e musıte neusta le vybıhat pro dalsı snıh, abyste dostali plny esus vody. Je poledne a tak se rozhodujeme je stˇ pro lezbu. Ale kde? Prımo naproti na m cnı stˇna Triangle du Tacul (3970 m) a ja ma m na nı z Montany dokonce okopceny cesty. Tudız nenı co resit. Volıme starou klasiku Le Petit Fronnet (sk a la II, led 3) a vyra z ıme. Pres ledovec je to pod stˇnu asi p˚l hodiny, pak snˇhovym a ledovym polem pod se raky nahoru do skal a tˇmi na vrsek stˇny. Asi v p˚lce stˇny se ohle dneme za sebe dol˚ a zjis…ujeme, z e cely na stup pod cestu je zavalen ledovymi bloky velikosti telefonnıch budek, ktere se utrhly ze se rak˚. Jıt o nˇco de le, mohlo to byt vesele . Na vrchol dole za me pro pozdnı na stup k veceru. Popsany sestup znamena vyle zt jestˇ hreben na vrchol Mont Blanc du Tacul, po jiz nım hrebeni a pozdˇji ledovci sejıt dol˚. Na to ovsem nenı cas ani sıla. To ale nevadı, protoz e vpravo od na s je pˇkny snˇhovy svah, pro sestup jako dˇlany. Zaca tek je v pohodˇ, pak kopec nabıra na strmosti a najednou zjis…ujeme, z e pod slabou vrstvou snˇhu je tvrdy led. Sle za me solo, kaz dy s jednım kladivem a bojıme se. Najednou Ondra nade mnou vykrikne: “Bacha, Pıtrsi, chy… mˇ!Ž - A uz si to svistı dol˚ na ledovec. Vola m na nˇj: “Zab se sa m, ty vole!Ž - Ale neposloucha , a kdyz mˇ mıjı, snaz ı se mˇ chytit. Pouze se mu podarı prastit mˇ cepınem do ruky a strhnout s sebou. Ze s tˇma lidma p˚jde o z ivot jsem vˇdˇl uz pri odjezdu, ale zabıt se hned na prvnı cestˇ? No prostˇ sm˚la. Snad to nebude bolet. Letıme dol˚ a v hlavˇ se mi samovolnˇ objevujı vzpomınky z da vnych tatranskych kurz˚. Ani nevım jak, borım spicku cepınu do ledu a snˇhu sta le hloubˇji az stojım. Nevım proc, ale B˚h mˇ ma ra d. Asi i Ondru, protoz e ten se zastavuje po preletu dvou ledovcovych trhlin asi 20 m pode mnou, 50 m od kolm e ledovcove stˇny. Zacına m se sma t a pozoruji Romana s Christianem, pred kterymi jsme zıskali slusny na skok. Uplnˇ
CAO News 2
vyrızenı pricha zıme s Ondrou na chatu a varıme caj pro kluky, kterı pricha zejı az hodinu po na s.
vrcholu s…astny, z e uz nikam vys slapat nem˚z u. Sestup je rychly, ale i tak se vracım na boudu uplnˇ grogy.
PONDELI - DEN 3.
Unavenı uz jsme ale vsichni, proto chceme da t prıstı den oraz - coz v nası boudˇ (svinˇ jedna studena ) nejde. Proto vecer balıme spaca ky a jıdlo a jdeme prespat na lanovku. Jejı obsluha na m odemyka dvere WC, ktere jsou pro na s branou do ra je, to znamena tepla a sucha. Jedinou chybou je, z e tu zase nikde netece ta zkurvena voda.
Nasım cılem je opˇt stˇna Triangle du Tacul, cesta Galotte Chere (ska la III, led 4, 80ň). Vyra z ıme bez Ondry, ktere ho po vcerejsıch kotrmelcıch bolı kotnık. Cesta je kra sna , vıceme nˇ pouze led. Protoz e se hodnˇ leze, jsou v ledu vyseka ny od macek uz stupy, ktere obtız nost velmi sniz ujı. V dolnı ca sti jsou na standech nyty a celou cestu lze zase slanit. Co si vıce pra t. Pouze by nemuselo tolik foukat. U TERY - DEN 4. Rozhodujeme se pro novou cestu na Aiguille du Midi Cascade des Cosmiques, o ktere jakysi nˇmec v Chamonix prohla sil, z e je to nejtˇz sı cesta, kterou tady lezl. A to uz je vyzva, ne? Vyra z ıme opˇt bez Ondry (kotnık, mrcha, pora d bolı). Na na stupu Christiana zaujme cosi vycnıvajıcıho ze snˇhu. Hra bnem pro to a ma me v ruce pˇkne ledovcove kladivo Simond. Pˇkny da rek pro Ondru, ktery do Alp vyjel s jednım cepınem samorobo od nejzna mˇjsıho prıbramske ho lezce Algeny.
C TVRTEK - DEN 6. Ra no si v teple slastnˇ vychutna va me, radujıcı se z toho, z e nikam nemusıme. Pouze Ondra se oble ka a vyra z ı pod stˇnu Triangle. Dva dny vlastnˇ sukal po boudˇ s chromym kotnıkem, jak babicka po svˇtnici sem a tam, tak ma ela n, syca k. Chce solo vyle zt toho Contaminiho, ktere ho jsme vcera kv˚li vˇtru vzdali. Dnes je totiz , jak to pri restdayıch byva , kra snˇ slunecno a po vˇtru ani pama tky. Na s zbytek varı a pozoruje (nebo na opak?) sta le houstnoucı str˚dly turist˚. Za chvıli je Ondra vidˇt na na stupu pod stˇnou. Odsud cesta vypada dost sılenˇ. Pred nım uz jsou v nı nalezlı dva lidi, a tak si rıka m, z e Ondru snad vezmou za sebe. Po nahle dnutı do dalekohledu vsak zjis…uji, z e ten magor nema kromˇ dvou zbranı nic. Neohroz enˇ mıjı lezoucı dvojici (pry se slovy “SchŘ ne wetter, co?Ž) a rychle postupuje vzh˚ru. Asi za 3 hodiny je na same m vrcholu Mont Blanc du Tacul. Je to pˇkny vykon a za vidım mu - pocası, slunce, samotu (ty turisti uz mˇ serou) a adrenalin v krvi. Mezery mezi pozorova nım Ondry vyplnujeme varenım caje, ka vy jıdla a focenım. Ve tri odpoledne uz toho ma me plny zuby, balım a vracım se z teple lanovky do te nası leda rny. Vidım, z e i Ondra se vracı a vım, z e v boudˇ nenı varic, na ktere m by roztocil ten kolotocrozpoustˇnı snˇhu, aby se clovˇk mohl napıt. A protoz e s sebou ve stˇnˇ nemˇl nic k pitı, bude urcitˇ sm¨dny ako …ava (ve skutecnosti to bylo jestˇ horsı). Odpocinutı dosta va me pˇknˇ blby na pad - ra no vstaneme drıv a vysla pneme si na Mont Blanc. PA TEK - DEN 7.
Cesta vede z labem a jedna se spıse o mixove lezenı. Nenı to zadarmo, ale z a dny extre m to take nenı. Vyle za me na hreben des Cosmiques. Roman je unaveny a slanuje zpˇt do udolı. My s Christianem vyra z ıme hrebenem za III na vrchol (tedy lanovku) Aiguille du Midi. Vˇtsinou lezeme soucasnˇ a mıjıme nˇkolik jednode lkovych skalnıch pra sk˚ na vˇz e v hrebeni. V le tˇ to musı byt na dherne lezenı v na dherne z ule. Po z ebrıku vyle za me na vyhlıdkovou plosinu lanovky - pˇknˇ technicke zakoncenı cesty. STR EDA - DEN 5. Ra no opˇt stojıme pod stˇnou Triangle du Tacul. Ondra s Romanem nale zajı do cesty Contamine - Maze¨d (ska la II, led 3). Je to prvnı cesta vylezena v roce 1963 na tuto stˇnu. Ale za 10 minut jsou kluci zase zpa tky. Strasnˇ fouka a snıh boda do ocı tak, z e je stˇz ı udrz ıte otevrene . Vzda vajı i dvˇ party Frantık˚, co jsou tam s na ma. Ondra s Romanem valı do jihu na Aiguille, ja s Christianem se rozhodujeme pro turistiku. T o znamena vyle zt na vrsek Mont Blanc du Tacul (4248m). Cesta vede po vıce ci me nˇ (spıse vıce) strme m ledovci. V polovinˇ se navazujeme kv˚li trhlina m, takz e jsem na lanˇ Christianem sta le vlecen vzh˚ru, jako v˚l na pora z ku. Sasık jezdı kaz dy rok do Ruska dobyvat tamnı sedmitisıcovky. Ma o sto procent lepsı fyzicku nez ja , cely rok napojeny na pıpu u Kosti ve Zlebu a nasa vajıcı omamny namodraly hospodsky luft. Dole za me na hreben. Je mırnˇ do kopce, ale s ledem jak na rybn ıce. Jsem unaveny, sılenˇ fouka a uz se mi v˚bec nikam nechce. Ale jsem nava za n a tım pa dem sta le vlecen k vrcholu. Uz nem˚z u a pada m na led. To zabrzdı i tu lokomotivu, a tak da va me cokola du, caj a ja se snaz ım vydychat. Za ctvrt hodiny stojım na
Vsta va me ve 3:20. Varıme caj a bujon z vody zıskane ze snˇhu minule ho vecera a prechova vane pres noc v nasich spaca cıch. Vyra z ıme za tmy, ale je jasno, hvˇzdy svıtı jako lampiony, nefouka a cestu na Mont Blanc du Tacul u z zna me. Presto toho ma m uz po p˚l hodinˇ dost a rıka m si: “Vyser se na to. Ma s to zapotrebı se tu takhle drıt? Vz dy… je to jen blba turistika do kopce - kurva ta ale bolı!Ž Kluci, ale sta le stoupajı vzh˚ru, byl bych srab, kdybych to zabalil dokud jsem z ivy. Za vychodu slunce jsme na hrebeni Mont Blanc du Tacul. Christian vˇtrı trhliny, tak se navazujeme na lano a sch a zıme z mırne ho kopecku pod dalsı kopec na nası cestˇ - Mount Maudit. Norma lnˇ se vysla pne pravou ca stı severnı stˇny do sedla pod vrcholem a traverzem se pokra cuje da le k Mont Blancu. Na m se, ale nelıbı snıh, ktery se zda hluboky, trhliny, ktere se zdajı byt siroke a se raky, ktere jsou zcela jistˇ vysoke . Proto dalsı postup volıme severnım hrebenem prımo pres vrchol Mount Maudit (4342 m). Jdeme s olo, ze zaca tku je to v pohodˇ, ovsem s pribyvajıcı vyskou je kopec zledovatˇly, strmy a prıpadny pa d by urcitˇ kaz de ho zbavil vsech existencnıch proble m˚. Nakonec se dosta va me do skal, pod na mi minima lnˇ 300 metrova dıra, je to para da. Asi za dvˇ hodiny jsme z Taculu na vrcholu Mont Maudit. Teů na s ceka sestup, chvıli rovina, zase sestup a pak vystup na samotny cıl naseho tra penı - Mont Blanc. Zaca tek stoupa nı je vylednˇny, musı se le zt, ale zbytek cesty na vrchol pripomına hodnˇ zasnˇz eny R ıp. Nadmorska vyska uz je dost cıtit, proto kaz dou chvıli zastavujeme a odpocıva me. Jenom Christian bˇz ı podobnˇ, jako kdyz jeho dˇd zdrhal od Stalingradu do kopce. Taky je na vrcholu o 15 minut drıve nez my. Pak tam stojıme i my - po osmi hodina ch od na stupu.
CAO News 3
Vrchol Mont Blancu (4807 m) tvorı zasnˇz eny hreben, na ktere m nenı v˚bec nic, ani hospoda. Nad hlavami n a m prele tne motyl - jasny d˚kaz globa lnıho oteplova nı zemˇkoule a pˇkne ho pocası. Varıme caj, bastıme a po p˚l hodinˇ se vracıme dol˚. Z kopce to jde daleko lıp a za chvıli stojıme pod Mont Mauditem. Uz nechceme le zt pres vrchol, ale traverzovat horu pres sedlo. Snıh je hluboky a zjis…ujeme, z e jsme udˇlali dobre, kdyz jsme cestu tam zvolili hrebenem pres vrchol. Nastˇstı s na ma z a dna lavina neujela a po jednom slan ˇnı ze sedla, nˇkolika trhlina ch a neprıjemne m traverzu pod mohutnymi se raky jsme na hrebeni Mont Blanc du Tacul. Teů uz je to jenom z kopce, a tak po 12 hodin a ch od na stupu sedıme v nası boudˇ, uplnˇ vyrızenı, ale s…astnı, z e jsme to doka zali a hlavnˇ, z e uz to ma me za sebou. Mora lka na dalsı lezenı je mizerna , proto se rozhodujeme, z e ra no pojedem dom˚. SOBOTA - DEN 8.
Nejhorsı byl tluchuba, na nˇmz nejsportovnˇjsı byly Š botasky. Oma mit jsem se nenechala ani dal sım, co Š nastˇstı jen do telefonu Š kra snˇ vrnˇl, avsak za hy sv˚j hlas nebezpecnˇ vyostril: To kdyz jsme zabrousili do politiky. On by tu hnedky udˇlal pora dek! Vyklubal se z nˇj Sla dkovec!! Ja se opupınkovala, a zna most skoncila drıv, nez zacala. Jiny poslal fotku. Chlapa k jak malovany, jak kdyz vyskocil ze severskych roma n˚ Jacka Londona. Srdecnˇ zval prımo do hor Skalistych! A pak jsem ho cirou (a blahou) na hodou vidˇla. V Doremi!! Nevrnˇl, hrımal nˇjakou country, usi by jakz takz poslouchaly, ale oci se kroutily: Profil mˇl tak na dvojcata! Ty Skalisty hory by mohl akora t fotit. S dalsım zas cloumaly hormony, odkojen vıc Perıckem, nez horami. Jiny mˇl sic lano ve vybavˇ, nikoli vsak karta cek na zuby. A podobnˇ dalsı Š lezl a dokonce psal o tom ba jecne knız ky, ale mydlo pouz ıval sporadicky (to s jelenem). A tak da l, a tak podobnˇř
Ra no v klidu vsta va me, balıme a jdeme na lanovku, kterou uplnˇ sami sjız dıme do udolı. Nahore svıtı slunce, asi ve 2000 m je mracny poklop a v Chamonix tudız zamraceno. Auto je na sve m mıstˇ, ovsem tradicnˇ vykradene . Nastˇstı jsme mˇli skoro vsechno s sebou nahore, a tak je skoda minima lnı. Jestˇ procha zka po mˇstˇ a frcıme dom˚. Presnˇ o p˚lnoci jsme v Praze a vysazujeme Romana s Christianem. Val ıme s Ondrou k Dˇcınu, kde na s cekajı manz elky, dˇti, tepla voda, mydlo a podobne vydobytky civilizace.
Jak naj´t partaka, nejen do nepohody O tetelenıse, o radosti, o proz ıva nıě Jindris ka R ehakova CAO D…cın
N
o j o . Co se o te la sce v minule m cısle CAO News suskalo, to se nemyliloř A protoz e to byla take legrace, nˇco va m o tˇch lechtivostech povypra vım. Neboja cnˇ.
Jenz e kdo hleda , ten najde. I ja si naslař A nemyslete, z e se fla ka me. Dost kilometr˚ uz jsme spolu dali, pˇsky, na kole, na vodˇ, lyz mo i tˇch bruslıch. Namlouvali jsme se prımo v Ra ji! (Ve slovenskym. To bez ujmy. Tˇsnˇ pote tam zabıjel poz a r.) Na spolecne lano jsme se prvnˇ nava zali v kra sne oblasti va pencove ho Drevenıka. A silvestrovali jsme v Jesenıka ch. Kdyz zrovna nesnˇz ilo, sa pali jsme se na kdejakou skalku, kdy z snˇz ilo hojnˇ, hledali jsme na bˇz ka ch “Snˇz ne ho muz eŽ (to je vˇz ). A taky jsme se po india nsku proplız ili (a borili se) raselinistˇm, plne m rojovnıku bahennıho, ve strez ene oblasti Mechove ho jezırka. Hora m zdar jsme dali u na s, na Stra z ce Modlive ho dolu. Vrsek pˇknˇ zasnˇz en. Na zdejsım Skuneru na m ho vyfouknul Pıtrs Lastovicka. Mˇl tam pozna mku o 21ňC, my mˇli o hodnˇ zimnˇji. Ale preju mu to. Dobre, kdyz sem Dˇcına ci zavıtajı, je tu hezky a ma me tu (v Nove m Boru) i para dnı lezeckou stˇnu. Jo a lezli jste nˇkdy v lyz arskych botka ch?? Jde to, tedy kdyz nemajı ty vysunuty spicky. Takhle jsme se vyskra bala na Babizny, takove dva sutry pod Luz ı. Tam jsme taky dali prvnı za pis roku. Pod ska lou byl jestˇ ozdobeny va nocnı smrcek. Jestli zvˇr nez ere bonbony, najdete tam viset i jeden cokola dovy ode mne.
Tedy, jak ho najıt, jak vyhma tnout? Aby byl nejen z horolezecke ho ranku. Aby byl smrncnuty dobrodruz nˇji, sirokospektreji!
S tou zvˇrı je to taky zajımavy: Kousek od sloupskyho jezera, na skaliska ch Ortelu, natrefili jsme na prave ho, nefalsovane ho kamzıka! Doslova na m pozoval pro fo…a k, p˚vabnˇ a absolutnˇ nevzrusenˇ, zatımco ja se tise tetelila radostıř
Nebudu va s napınat. Montana je dobra , Dobrodruh je lepsı (se se fredaktorem Milosem Kuba nkem). Zpoca tku to jednoduche nebylo, a jak by taky mohlo. Kdyz chcete chlapıka nejen vzhledne ho, ale i mladsıho (aby byl dlouho pri sıle), chytre ho, laskave ho, ciperne ho, atd., atp. Kdyz si prejete, aby mˇl odvahu vˇtsı nez ramena, aby nejen lezl, ale i lyz oval, bruslil, plaval, pa dloval, “hocybojovalŽ a ja nevımcovseckoř A navıc doufa te, z e bude mıt ra d kytky, ba snicky a Š v neposlednı radˇ taky mne, z e jo. Tady se asi outrpnˇ pousmˇjete, a moz na va s napadne uslovı, z e “z enska vlastnˇ ani nevı, co chce, ale neda pokoj, dokud to nedostaneŽ. Omyl! Ja to vˇdˇla a pokoje jsem si nedalař A teů si zkuste predstavit ty preka z ky, co musıte prekonat! Jestˇz e ma m ty nezdolne horolezecke krvinky. (Dıky, Jirıku Kasa ku! Tys mnˇ je imputoval, kdyz jsi mne vzal v tom pama tne m roce 1978 prvnˇ na lano!) Tedy zpˇt k tˇm na padnık˚m. Bylo nutno probrat tu smˇsku. Nevˇrili byste, kdo vsechno cte zrovna takove specifikum, jako je Dobrodruhř
CAO News 4
A tak mne napada , z e vlastne o t o h l e kra c ı vz dy a vs ude: O to “tetelenı seý! O tu radost! O to proz ıva nı! Je jaro a s nım erupce inspiracıř Takz e va m preji ba jecne akce a najmˇ:
Spousty cest, co srdce r a c ı! A ke slysenı p ıs n e p t a c ı!
Vysoke Tatry
p˚dˇ pripravujeme vˇci na zıtra - vˇci na lezenı, jıdlo, pitı, vse tak, abychom ra no ve ctyri hodiny nic nesha nˇli a nebudili ostatnı spa ce. Spa t jdeme velmi brzo!
28.2. - 5.3.2001
Ve ctyri budık odpornˇ pıpa a na m se nikam nechce. K snıdani si da va m dvˇ Tatranky (jsem preci v Tatra ch) a Libor lacnˇ saje CARBOSNACK.
TEXT: JAN HORA C EK HORA K POZNAMKAMI DOPLNIL: LIBOR HROZA CAO DE C IN ˚ v o d n ı p l a n odjet 23. unora ztroskotal na blbe m pocası. Na teploty okolo -20ňC, vıtr v na razech 120 km/h a na velke mnoz stvı cerstvˇ napadane ho snˇhu (a tım i na laviny) nebyl nikdo zvˇdavy.
P
Domlouva me se tedy tak, z e Libor odjede uz v utery 27. 2. a ja za nım ve ctvrtek dorazım na Popradsky. Ve stredu se scha zıme v Dˇcınˇ na na draz ı a ja se divım, z e tu sedı. Pockal na mˇ. Trochu mˇ tˇsı, z e ma tentokra t vˇtsı ba gl nez ja . A dokonce ma i igelitku. Ja mˇl minule dvˇ. Jednu s mackama. Na na draz ı zaz ıva me - uz standardnˇ - male drama. Vlak na m chtˇl ujet a Libor jestˇ k tomu spadl na kolejıch prımo pred lokomotivu. (Poznamka Libora: Ktera nebyla v pohybu. To aby to nebylo tak dramaticky .) V Praze se setka va me s mymi zna mymi. Bylo jich asi patna ct a taky jeli na Popradsky. Cesta byla celkem v pohodˇ. Da se rıct, z e jsem celou noc spal nataz enej na sedadle. Libor to mˇl horsı. Musel se celou noc o sedacku dˇlit s nˇjakym chlapıkem, a tak se moc nevyspal. (Poznamka Libora: Rano mi pak rekl, ze mel nutkanı si to se mnou vymenit, kdyz uz jsem ten starsı model, ale nestihl to, protoze usnul.) Ra no trochu snˇz ı, ale jinak to jde. Letnı cesta na Popradsky ubıha rychle, i kdyz se musı proslapa vat. Snˇhu je dost, ale na snˇz nice, ktere ma m pripnute na batohu to jestˇ nenı. Na chatˇ da va me kra tkou rec s persona lem (dozvıda me se mimo jine , z e znovu spadla lavina na chatu pod Rysmi. Prorazila strechu a Viktor ma snıh v kuchyni) a prebalujeme lezeckej matros do malejch ba gl˚. To byla taky vˇc, kterou jsme minule nemˇli a na ramnˇ se osvˇdcila. Vzpomnˇl jsem si na to, jak se mˇ o Va nocıch Jarka ptala, jestli jsem neztratil cepın. Nˇkdo ho donesl na chatu. Zeptal jsem se jı, jestli se o nˇj tenkra t nˇkdo prihla sil. Pora d ho tam mˇla, a tak mi ho dala. Kladivocepın Cassin - starej, oprejskanej, tupej, ale jako t retı, na hradnı zbran dobrej. Vyra z ıme tedy do Mengusovske doliny, pod vychodnı stˇnu Zadnı Basty - sundat pytel z cesty Pravym pilırem (Zamkovsky) klasifikace V. Cesta je ze zaca tku pˇknˇ proslapana , a tak se jde rychle. Pozdˇji nasazuji snˇz nice (o kterych Libor prohla sil uz v Dˇcınˇ na na draz ı, z e jsou k nicemu, na hovno, tˇz ky atd.) a ma m radost, z e se te mˇr neborım. (Poznamka Libora: Sneznice nesl do kopce, nesl je i z kopce. Sikmo svahem v nich jıt neslo, neslo s nima jıt ani pres kosovku a vystouplň skalky. Kdyz je zrovna nenasazoval nebo nesundaval, tak je pripevnoval k batohu. Jo, chvilku v nich i sel.) V kombinaci s h˚lkama je to poha dka. Ty h˚lky. To je taky skvˇlej vyna lez. Bez nich si hrbolatou cestu nedok a z u predstavit. Kolena by mˇ opustila uz asi na Strbske m plese. Za dvˇ hodiny jsme pod na stupem. Snˇz ı, ale prachove lavinky nepadajı, protoz e snıh se drz ı na zmrzle m podkladˇ. Lezeme uz zna mou de lku. V de lce druhe se Libor sekl. Musel slanit a na mıstˇ nechat dvˇ skoby a expresku. Da va me dvˇ sedesa ti metrova lana na fix, slanujeme a jdeme zpˇt na chatu. Vecer na
Teplota je Š10ňC a hvˇzdy za vodı s Mˇsıcem o to, kdo osvıtı vˇtsı plochu. Na cestu nemusıme ani svıtit. Jen obcas, kdyz je cesta hodnˇ zafoukana a neznatelna . Za za dy se na m objevuje nejdrıve takove jemne r˚z ovo, ktere se pozdˇji pozdˇji sta va sta le intenzivnˇjsı. Nakonec je z toho prekra sny vychod slunce. Zase se ujis…uji o tom, proc ti bla znivy lide po tˇch hora ch lezou. Je to kra sa. V p˚l sedme jsme pod stˇnou a v sedm zacına me j˝marovat po fixech. To na s docela zahreje.
Je kra snž pocası a my zacına me jumarovat prvnı dž lky v Zamkovskž m“
Prvnı (respektive 3) de lka je celkem lehka . Jenom mi vadı asi dvoumetrova smycka z lana, ktera byla hozena pres sutr jako stand. Pri j˝marova nı se uzel uta hl a ja ho nemohl rozva zat. Musım ale teda rıct, z e jenom kv˚li sve lenosti sundat si silne rukavice. Dalsı de lka mˇ pora dnˇ vyskolila. Nejdrıve takovy maly skalnı schod. Dlouho jsem premejslel, jak na nˇj. Pak traverz doprava po te mˇr hladke plotnˇ, na ktere byl sice snıh, ale v˚bec nedrz el. To uz jsem si fakt myslel, z e mˇ nic horsıho nem˚z e potkat. Ale previsly koutek byl jako nocnı m˚ra. Macky klouzaly, cepıny nedrz ely a sıla docha zela. Az dosla. Musel jsem si odsednout do skoby a da t chvıli oraz. V koutku jsem vyuz ıval techniky, o kterych se mi predtım ani nesnilo a povaz oval jsem je za techniky o mnoho tˇz sıch, modernıch cest. Jako naprıklad da nı lopatky cepınu za spoůa ka, rukojetı nahoru a pa cenı vsı silou. A za to le zt. Oci jsem mˇl vyvaleny snad az na stˇnˇ. Dost dobre jsem nemohl pochopit, jak to Libor vyvedl, zajistil a ocistil od snˇhu a to vse v kuse. Obcas si da va me pauzu na tatranku a na polıvku z termosky. Dalsı de lky uz odsejpaly rychle. V jedne z poslednıch dylek Libor kufruje. Uhyba doprava mısto doleva. Na slednˇ musı 90% dylky sle zt. Pak uz jenom mixy, snıh a za vˇrecna prevˇj. Je asi 16:45 a jsme na vrcholu (teda v sedle). Na konci na sı cesty.
CAO News 5
Slanujeme do Mlynicke doliny. Jestˇ na s ceka nama havy sestup na Strbske pleso a mˇ jestˇ vystup na Popradske . Cca 4 hodiny. Libor z˚stal pres noc na Strbskym u kamara da. Mısto celovky mi na cestu svıtı mˇsıc. V lese uz je to horsı, ale jde to. Jdu letnı cestou, ktera je nynı uzavrena . Na za vore je velka cedule s na pisem LAVINY. V polovinˇ cesty, na mıstˇ, ktere nenı kryte stromy, se vyslapana cesta ztra cı. Kouka m, z e jdu po velike lavinˇ, ktera musela spadnout nˇkdy neda vno. Kdyz jsme sli ve ctvrtek na Popradsky, nic tam nebylo. Dosta va m trochu strach a pospıcha m do lesa, kde se cıtım trochu bezpecnˇji. Cesta je zdlouhava a ja jsem po 16 hodina ch strasnˇ unavenej. Na chatu docha zım okolo deva ty. Uz v predsıni (recepci) se hroutım na zem. Da va m chvıli oraz a jdu na p˚du. Tam je tma a nikde nikdo. Jenom na se dva spaca ky a kopec jıdla, ktery na m tam nechali hodnı horolezci. Prvnı mi do oka padl pytlık s cukrem. Jestˇ v rukavicıch ho beru a sypu cukr do pusy. Mimo jine na m nechali nˇkolik druh˚ caj˚, vlocky, mĚsli, suseny mle ko, sala m, pastiku a jine dobroty. DEKUJEME! Da va m vsechno susit a varım rejz i. Zase na sladko. Potom pada m v neklidny spa nek.
me zbranˇ od firmy Grivel - THE MACHINE. Mla cenı do ska ly, ledu pa cenı hrot˚, vklinova nı tlouk˚ a lopatky - tım vsım prosly a musım rıct, z e na jednicku. Libor si sve Quarky od Charlet Moser taky vychvaloval, jak mohl. Jenom se mi zda , z e jeho hroty jdou do prdele mnohem vıc nez ty moje. Quarky jsou zase lehcı, a tak se clovˇk tak neunavı. (Poznamka Libora: Skutec ne se mu to jen zda a navıc je nasranej, ze mam lepsı zbrane a na to je Horac ek moc haklivej. Taky nenapsal, ze dva dny pilnıkem piloval zuby toho svy ho zazraku, protoze zjistil, ze muj cepın se daleko lňpe chova v ledu.)
Ra no pricha zı Libor. Do 12 se va lıme a spıme. Nic se na m nechce, ale musıme zabalit a presunout se na Brnca lu. Stˇstı na m preje a my se vezeme dol˚ na zasta vku elektricky autem. Z Tatranske Lomnice na m jede autobus do Bıly Vody az ve ctyri. Tedy za hodinu. Libor jde na obˇd a ja jdu zkusit stˇstı do penzionu Horec, ve kterym jsem minule spal. Kamara dka Janka tam je, a tak chvıli povıda me. Ze zasta vky Bıla Voda je to na chatu pri Zelenom Plese 3 hodiny mırnˇ do kopce. Cesta je nudna a dlouha , i kdyz nijak nama hava . Libora bolı kotnık a palec. Kaz dych asi 50 metr˚ zastavujeme a odpocıva me. Vivat h˚lky. Jestˇ pˇkny kus od chaty vidıme na Male m Kez marske m stıtˇ svıtit nˇkolik celovek. Dohadujeme se jestli je to za chranka nebo jestli nˇkdo sestupuje. Byli to borci, sestupuj ıcı z cesty Levy Ypsilon. Na chatˇ jsme pred sedmou. Je plna lidı. Lezci z Polska, Slovenska i od na s z Brna i od jinud. Taky spousta skialpinist˚. Da va me si veceri a platıme za 1 noc. Postel 150 Sk. Chata je mnohem hezcı nez hotel na Popradskym. Zda se, z e je cistsı (koupelny a sprchy urcitˇ), utulnˇjsı a jıdlo je levnˇjsı. Takova “horolezecka Ž. Snaz ıme se vysondovat, kdo kam p˚jde, ale celkem bezuspˇsnˇ. My chceme jıt na Maly Kez marsky stıt, cestu Weberovku. Proto se rozhodujem, z e vstaneme uz pred pa tou, aby na s nikdo nepredbˇhl. Ra no ani nevarıme a vyra z ıme. Uz od chaty vidıme, z e na stˇnˇ jsou dvˇ dvojky. Pozdˇji se dozvıda me, z e vsta valy uz v p˚l ctvrty. Pod na stupem jsme za slabou hodinku. Borci, co lezou Superdiretissimu na s nezajımajı. Ale ti, co nastupujı do Weberovky ano. Libor se jich jestˇ pro jistotu pta , co polezou - a z e Weberovku. Nechceme se s nimi ma ckat, a tak nalejza me do cesty “Levym vhloubenım Š YŽ. Pola ci, svina ci, po nˇkolika metrech uhybajı do Ploten Weberovky. My uz jsme ale nalezlı v Y, a tak do Weberovky uz nejdeme. Cesta je kra tka a celkem pohodova . Vetsinou se leze jen na Nˇmeckej z ebrık, kam ji lezeme i my. Na standech jsou stabilnı skoby a cestou se taky obcas nˇjaky najdou. Pocası je nic moc. Je teplo a nˇkdy prsı. Snıh hroznˇ ztˇz kl a zacal se sılenym zp˚sobem lepit na macky. Nejtˇz sı usek je asi 8 metr˚ dlouhy. Prvnıch pa r metr˚ je skoro previslych a pak je tam takovej ra doby koutek se spa rkama. Ty jsou tak uzke nebo tak siroke , z e prsty i bez rukavic se tam nevejdou a na hroty cepın˚ jsou zase siroke . Libor usek ha kuje po vklınˇncıch, kterych tam jde dost a dost. Ja to prele za m s vykulenyma ocima cistˇ. Ale je to zatım to nejtˇz sı, co jsem takhle lezl. Tento usek perfektnˇ provˇril
Libor predva dı sv– zbrane v prvnıch d– lka ch Zamkovsk– hoö
Lezeme jestˇ jednu de lku a pod snˇhovymi poli Nˇmecke ho z ebrıku koncıme. Libor mi chtˇl z ebrık uka zat, ale kvalita snˇhu je spatna a bylo by to riskantnı. Proto radˇji slanujeme. Na poslednım standu (prvnım od spodu) s Liborem vypadla skoba. Nastˇstı to bylo slanˇnı snˇhovym svahem, a tak se Libor zapıchl do bıle hmoty a nikam nespadl. Skobu zatloukl a slanovalo se vesele da l. (Poznamka Libora: Ja jsem ale rıkal, ze se budeme jen pridrzovat, protoze ta skoba nic nevydrzı. Horac ek, ze nň, tak jsem ji poradne zatızil a vyrval jsem ji. Ale opravdu o nic neslo. Ovsem vypada to dramaticky.) Na chatˇ jsme za p˚l hodiny. Rychle varıme polıvku a balıme. Ja pora d premejslım, jestli ma m jet dom˚ v nedˇli s Liborem vlakem nebo stopem. A jestli stopem, tak jestli je stˇ v nedˇli nebo az v pondˇlı ra no. Nakonec se rozhoduji pro pondˇlnıho stopa. Na zasta vce v Bıle Vodˇ prebaluji batoh. Libor mi vzal velkej ba gl vlakem a ja si s sebou na stopa vzal jenom spaca k, karimatku, hadry a jıdlo do maly Tatonky. Da l se premis…ujeme autobusem. Ja do Lomnice a Libor do Popradu. Do vecera jsem v Tatransky Lomnici u Janky v penzionu, a i kdyz tam ma m zajistˇny nocleh, jdu spa t ven. Tatry bez alespon jednoho bivaku venku by nebyly to prave . V noci prsı, a tak jsem celej mokrej. Stıha m prvnı vlak do Popradu v 5:27. Tam si jdu koupit snıdani a uz v 7 hodin stojım na stopu. Prsı, je mi zima a aut jezdı moc. Ale nikdo mi nechce zastavit. Jsem uz
CAO News 6
dost zoufalej, a kdyz si o 100 metr˚ da l stoupnou dvˇ z ensky a odjedou bˇhem pˇti minut, jsem uplnˇ na pra sky. V 8:50 mi zastavuje prvnı auto - Avie. R idicje nˇjaky biker a vytahuje se, z e minulej rok najel 5500 km. Veze m ˇ do Liptovske ho Mikula se a protoz e rozva z ı pecivo, da va mi nˇjake koblihy a obrovsky kola c. Za dvˇ minuty mi zastavuje dalsı Avie a jedeme do Roz umberka. Tam zase stojım dost dlouho. Asi 45 minut. Zase prsı a uz mˇ to nebavı. Zastavuje mi sympaticky starsı chlapık a veze mˇ az do Ziliny. Dokonce az na vypadovku na Bratislavu. Nez bych se sa m protloukl mˇstem trvalo by to hroznˇ dlouho. Pak uz jedu celkem v pohodˇ pres Kuty az na hranici. Slovensky celnık mi da va zvıdave dotazy o tom odkud jdu a podobnˇ. C esky celnık se na mˇ jenom podıval a rekl: “Kde ma s lyz e?Ž Jeho ota zce jsem se moc nedivil. Ve skeletech a v goretexovejch hadrech. A to bylo zrovna slunıcko na kra tkej ruka v. Za hranicı mi zastavuje nˇjakej cizinec. Veze mˇ dost rychle az skoro do Prahy. Vysadil mˇ asi 30 km od nı. Pak jedu te mˇr hned. Jsem vdˇcnej, protoz e uz je tma a to se stopuje dost blbˇ. Stopova nı koncı na na draz ı v nˇjake mˇ nezna me ca sti Prahy. Vlak prımo do Prahy na Masarykovo na draz ı mi ale ujel asi o ctyri minuty a tım pa dem nestıha m vlak v 19:41 do Dˇcına. Preci to zkousım. Naseda m do autobusu, ktery mˇ veze na cerny most. Bez lıstku jedu vıc jak 20 minut a jsem trochu nervoznı. Hned jak jsem vystoupil z autobusu jsem si lıstky koupil. Ve stanici metra vlak u z sta l a vypadal, z e chce ujet. Tak se nezdrz uji cvaka nım lıstk˚ a na poslednı chvıli ska cu do dverı. Vlak do Dˇcına mi stejnˇ o 7 minut ujel. Dalsı jede az ve 23:30. To ma m dost casu. Jen tak se jdu podıvat na Florenc, jestli na hodou nejede nˇjakej autobus. Nez , v sice prehledne m, ale rozsa hle m jızdnım ra du zjistım, z e prımo do Dˇcına nic nejede a z e jede jenom do Ustı je 20:13. A autobus odjız dı ve 20:15 ze 17. na stupistˇ. Bˇz ım a stıha m. V Ustı mi navazuje vlak skoro hned, a tak uz jsem pred jedena ctou v Dˇcınˇ. Takto vypadal na stup do á Zamkovskž hoü 26.12.2000“
Tımto dekuji Honzovi Robkovi, za to, ze me nechal napsat tento c lanek ve skole o firme.
Skialpinismus v Rakousku LIBOR VINKLA T IRC A HAVLIC KOVA
r a z s k a F T V S spolecne se zna mou horolezkynı Son ou Voma ckovou pora daly prvnı tyden v breznu skialpinistickou vypravu do Rakouska. Cılem byl horsky masıv Tennengebirge, coz je skupina hor jen o ma lo nizsı nez Tatry na dohled za padne od masıvu Dachstein. Vrcholnou tžrou pak mel byt vystup na Hochkonig (2941m), ktery se vypına na za pad od Tennengebirge, a ktery na severoza pade sousedı se zna mym vrcholem Watzmann v Bertechsgadenskych Alpa ch.
P
K Tennengebirge se da dostat z jihu ci ze severu, my jsme po sestihodinovy ceste autem dorazili do vesnicky Werfenweng, ktera je na jiznı strane hor. Mıstnı znalci hodnotili stav lavin za 2-3, tj. mırn– az strednı nebezpecı. Zaca tek tydne bylo dost zatazeno, mlha a mokrej snıh, takze prvnı dve tžry byly spıs lehcı. Na konci tydne se zase prudce oteplilo, prisla obleva, prselo a snıh rychle ta l. Nastestı v žtery a ve stredu bylo jasno, coz na m umoznilo udelat hlavnı tžry na Eiskogel (2321m) a Hochkonig (2941m). V prıpade horsıho pocası jsou vhodnymi cıly v tyhle oblasti vystup z Wengerau na chatu Werfener Hutte (1969m) a t– mer kilometrovy sjezd ždolım okolo chaty Elmaualm, nebo vystupy na ponekud nizsı vrcholy Korein (1850m) a Frommer Kogel (1883m) s nescetnymi moznostmi sjezduruznymi typy svahua ter– nut– mer vsemi smery. Pri vystupu na Korein ze St. Martin se traverzuje na severnı strane kopce, kde cesta protına mnoho malych ci vetsıch zlebu, kterymi casto padajı laviny. Kdyz jsme tam sli v pondelı 5. brezna, bylo kolem vıc jak metr snehu a cestou jsme prekracovali nekolik lavinisň . Z Koreinu jsme sjızdeli pomerne prudkym prusekem v lese severovychodnım smerem az na sirokou uklonenou louku, kde jsme uhybali ostre na vychod a sjızdeli pomerne tezkym lesnım ter– nem a pot– po sjezdovce az do mestecka k hlavnı silnici. Na žtery bylo ohla seno jasno, takze jsme napla novali vystup do centra lnı ca sti Tennengebirge na Eiskogel (2321m). Cesta vede z parkoviste ve Wengerau severovychodnım smerem kolem chaty Dr.-Henrich-Hackel Hutte na vyrazny a siroky hrbet, ktery se zareza va mezi kolm– skalnı masıvy. V prıpade zvysen– ho lavinov– ho nebezpecı je lepsı nejıt prımo k chate, ale traverzovat jeste kousek da l na vychod k nekolika salasım a teprve od nich stoupat prımo vzhuru, cımz se podcha zı zvlneny lavin– znı ter– nnı zlom. Vystupem po prudkym snehovym svahu jsme se dostali do sedla a da l mırne vlevo jiz t– mer po rovine jsme asi po trech hodina ch dostoupali do sedla pod Eiskogel (asi 2100m). Odtud se nabızı nekolik moznostı. Vystup na Eiskogel sikmym traverzem po sirok– m a stredne prudk– m svahu na m trval asi 20 minut. Z vrcholu je prımo jihoza pad videt protejsı masıv Hochkonigu (2941m) a hlavnı vystupovou trasu, kterou jsme pla novali na dalsı den. Na za pade skoro na dosah ruky se vypına Dachstein.
CAO News 7
ï Sjezd z Eiskogelu byla lahudka pro fajnsmekry. Vystupy se dajı opakovat, pricemz svah nabızı nekolik variant s ruznymi sklony. Naproti Eiskogelu je dalsı vrchol Briefkogel (2316m), na ktery se da vystoupat buó sirsım zlebem vıce vlevo, nebo uzsım zlebem vpravo. Zvolili jsme zleb vlevo a dusledne jsme pocma rali jeho Sjezd z vrcholu Eiskogelu nedotcen– snehobıl– plato. Ze sedla pod Eiskogelem se ale da pokracovat po ceste da l na sever, kde se asi po kilometru v dalsım sedle cesta rozdvojuje a pri ceste na severovychod lze dojıt na vrchol jeste o 100m vyssıho Bleikogelu (2411m) nebo prıp. prejıt cely masıv az na jeho severnı stranu. Sjezd s prevysenım t– mer 1500m mezi skalami byl opet lahudkou, i kdyz hrozny vedro a odpolednı tezky snıh byly docela probl– m. Bohuzel smulu mela Son a. Pri sjezdu v hlubokym snehu telo zatocilo, ale noha s lyzı uz ne, coz nevydrzelo koleno. Son a zkousela dojıt z kopce pesky (!), vezla se i na improvizovanych sanıch z lyzı, ale nakonec musel zasa hnout vrtulnık a Son u odvyzt do nemocnice. Let se sice Sone lıbil, ale natazeny vazy v kolene znamenaly pro Son u konec letosnı skialpinisticky sezüny. Doufejme, ze se Son a rychle uzdravı a nebude ohrozen jejı pla novany vystup na K2 letos v l– te!
zlebem. Do hornı ca sti kotle jsme dorazili asi za 4 hodiny, odtud je jiz videt vrchol Hochkonigu s jeho vrcholovou chatou. Poslednı hodina vystupu vede t– mer po rovine, vystup na samotny vrchol k chate je opet prudce do kopce. Chata je v zime zavrena , ale je zde otevreny winteraum, kde se da prebivakovat. Vevnitr je ale žplne stejna zima jako venku. Sjezd zpet vystupovou cestou byl nezapomenutelny. Pivo na Mitterfeldalm sice sta lo 35 silinku, ale proste nebylo sıly ho vynechat. Pod trıkilometrovymi kopcem, z kteryho jsme pra ve sjeli, jsme si pripili na sň astnej na vrat a taky na to, ze tenhle sport je proste skvelej.
Irena Havlıckova & Libor Vinkla t
Skialpinismu zdar!
Otvıranı studanek 17.3.2001 VLADISLAV PRCEK NEHASIL
V
s o b o t u 17. brezna v 9.00 hodin jsme ve trech (Zuzka, Helca a ja ) vyrazili z konecn– autobusu smer Vojtech. Ostatnım se nechtelo tak brzo vsta vat nebo je odradilo nepekn– pocası.
Ve stredu ra no jsme vyrazili na Hochkonig (2941m).
Sli jsme po zelen– znacce do Loubı, kde zacalo drobne prset. To na s ale neodradilo. Pokracovali jsme za zahra dkami lehce stoupajıcı pesinou pod Ruzov– hrebeny. Kra sne zpıvali kosa ci a sem tam nejaky mobil v batohu s omluvou nebo dotazem kde jsme a kde na s ten dotycny najde.
Vy stup ledovcovy m kotlem na Hochko nig.
Autem se sjızdı z da lnice na Bischofshofen, pokracuje se do vesnicky MŠhlbach a u cedule Arthurhaus doprava uhnout vpravo a vyjet az na poslednı velk– parkoviste u t– to chaty (1502m). Cesta da l vede na severovychod k chate Mitterfeldalm (1670m), odkud se pokracuje dost neprıjemnym traverzem prudkyho lavin– znıho svahu pod stenami Hochkonigu na na stup do ledovcov– ho kotle. Rozhodne se vyplatı zajıt pred traverzem na chatu a zeptat se majitele na jeho na zor na stav snehu. Po prekona nı traverzu na sleduje vıce nez kilometrovy vystup ledovcovym kotlem, sevrenym skalnımi sra zy z obou stran. Cesta se vine mnozstvım uzsıch ci sirsıch zlebu a pruchodu a slalomu mezi skalkami a roztrousenymi kameny. V hornı ca sti koncı ždolı stredne prudkym, asi 200m vysokym a rovnomerne tvarovanym
Pod Ruzovym hrebenem vytahuji motorovou pilu na padly smrk pres cestu. Uz jsem ji nezandal, za okamzik na sledovaly dalsı. Kdyz jsme dosli pod Rudolfuv ka men a uvideli mısto lesa vyka cenou holinu a z cesty rozjezdeny bahn a k, bylo na m jasn– , ze studa nka, ktera pramennı pra ve na byval– cesticce, je tota lne znicena . Takze lezci vyskrtnete si z Vasich map pramen pod Rudolfovym kamenem. Dalsı pramen na sledoval pod Josefovou hlavou, kde sbernice vypadala dobre, vyrezali jsme padl– stromy v recisti a vycistili jsme odtok. Pramen pod Duhovou stenou byl v pora dku. Vycistili jsme odtok od napadan– ho listı. Z kamene nad vytokovou rourou se na na s dıval celou dobu mlok a Zuzka se lekla mal– ropuchy, ktera se zalekla jarnıho žklidu a odskocila se pred žklidem schovat. Z mrholenı se sta va slejva k. Dalsı telefon, David s Ilonou z Ruzov– ho hrebene. “Kde prej smeť. Kdyz jsem mu vysvetlil a detailne popsal stav nasich pracı š pramen pod Duhovkou je t– mer hotov, tak prohla sil, ze jdou po cerven– k Vojtechovi a pujdou na m naproti.
CAO News 8
Od pramene pod Duhovou stenou jsme zacali sbırat odpadky do igelitov– ho pytle, docela se rychle plnil. Dalsı pramen byl pod Tyrsovkama. Asi v nejhorsım stavu. Listı v pramenu uz zahnıvalo. Vycistili jsme sbernici i cely pramen, udelali z kamenu kruh a vycistili rouru i cely odtok. Pramen jsme zakryli kuly, jen drobny pruzor zustal otevreny. Cela operace trvala hodinu a pul. Celı promocenı jsme sli do bivaku pod Vojtecha. Nastestı nejacı horolezci vyrazili l– zt a pocası je zahnalo do bivaku. Ohen dosud pla polal a tak jsme vyndali burty obstoupili ohen a kla bosili. Za chvıli dorazil David s Ilonou. Vycistili studa nku pod Krkavcem. D– sň zesılil a tak jsme ustoupili do Ka mena na obcerstvenı. Po jıdle, zacali dora zet ostatnı. Zbynek s Lıbou a Kla rou, Radek s Danielem a pozdeji Jirka. Spolecenskou ca st akce si nenechali ujıt.
-
-
-
U spesne jsme se propili do zavıracky. Ve vesel– na lade z kra sne prozit– ho dne jsme se rozesli spa t domu.
Uz se te sı me na prı stırok a doufame v lepsıpocası .
-
Za pis
-
schva lenı predlozili horolezci z Nemecka. Prehled je v prıloze za pisu. David Nehasil upozornil na nutnost hla sit VK spatn– slan ovacı kruhy ale i dalsı potrebn– veci (vrcholov– knihy, krabice, stenov– kruhy atd.). Nedostatky nebo pozadavky je mozn– poda vat prostrednictvım e-mailu:
[email protected] . Michal Burda a Rostislav Sedlisky predlozili pısemny na vrh na dojistenı vybranych nebezpecnych cest (vcetne Star– cesty na Vojtecha). Nad na vrhem se rozproudila nejdelsı diskuse. Na na vrh Jindricha Svihnose se hlasovalo o obecnou ota zku, zda osazovat star– cesty novymi kruhy (krome tech, kde doslo k nemoznosti vyuzıt puvodnıho prırodnıho jistenı š naprıklad praskl– hodiny). Pro osazova nı hlasovalo 5 prıtomnych, proti 6, zdrzelo se 2. Na vrh na dojistenı vybranych cest byl zamıtnut. Prıtomnı byli sezna meni se jm– ny jednotlivych spra vcuoblastı. Bylo konstatova no, ze nekterı si neplnı povinnosti vyplyvajıcı z t– to funkce. Nejhorsı situace je v techto oblastech: Hrensko (spra vce Milan Krauskopf), Tisa a Ra jec (Jirı Malık). VK promluvı se sta vajıcımi spra vci, poprıpade navrhne spra vu jinym subjektum (jednotlivcum nebo oddılum). Volba nov– ho predsedy VK. Jindrih Svihnos predlozil VK svojı rezignaci na funkci predsedy VK (je za roven predsedou Obcansk– ho sdruzenı Labsk– pıskovce). Novym predsedou byl zvolen Vladislav Nehasil plnym poctem hlasu. Poslednım bodem byla diskuse.
z jedna nı Vrcholove komise Labske pı skovce konan– dne 28. žnora 2001 na Strelnici v Decıne.
Zapsal: Jirı Cha ra V Decıne dne 28. ůnora 2001
Pr ı tomni: Pavel Cerny, Martin Cervenka, Vlasta Domes, Radek Fa bera, Pavel Henke, Zbynek Homola, Jirı Cha ra, Petr Lastovicka ml., Rısa Litochleb, David Nehasil, Vladislav Nehasil, Eduard Puncman, Petr Stepa n, Jindrich Svihnos Jedna nı zaha jil a rıdil Vladislav Nehasil. Pred jedna nım byla prıtomnym predvedena motorova vrtacka, ktera byla porızena z prostredkuuvolnenych Svazem (CHS). O zapujcenı se mohou hla sit spra vci jednotlivych oblastı, vyjimecne i jednotlivci.
Bor en a Zlatnı k zprava vrcholovň komise (k dodatec ne zaslanym protokolum o prvovystupu za rok 1999 a 2000)
1. Schva lene a zaregistrovane prvovystupy: Oblast: ZLATNIK Ř Skaly u Skunera: a)
MAJA K: vsechny cesty vylezen– K. Belinou 16.-17.10. 1999, jedna se o cesty: DČ lova roura 3, Lodnicka 4, Z bloku 4, Pira tska 4, Str ednı4, C a ra ponoru 4.
b)
SKUNER: c. Kova r ova 5; K. Belina, M.Borkovec, 12.9. 1999. Ze svahu (od SZ) doprava na levy okraj 1. terasy. Previslou stenou pres 2 BH na levy okraj 2. terasy (jistenı). Da le previslym vhloubenım pres 2 BH na vrchol.
c)
MOLO: vsechny cesty vylezen– K. Belinou v rıjnu 1999, jedna se o cesty: Lodivod 5, Vratiplachta 4, Kr esadlo 4, Pru vlak 4 a Kapita nsky mu stek 3.
Oblast: BOR EN - Zapad a)
Petr Lastovicka a Pavel Henke nad motorovou vrta ckou pred jedna nım VK
Hlavnıbody jedna nı : -
-
Bylo konstatova no, ze se VK scha zı po dvou letech David Nehasil a Vladislav Nehasil zhodnotili dvoulet– obdobı, predlozili prıtomnym seznam provedenych pracı v oblasti Vlasta Domes informoval o novych webovych stra nka ch, vyzval prıtomn– aby prisli s na vrhy ci na pady, jak stra nky vylepsit. Adresa stra nek je www.lap.host.sk . Schvalova nı novych cest za rok 2000. VK schva lila predlozen– protokoly o prvovystupech za rok 2000. Nejvıce pozadavkuna
MALE VARHANY: cesta Pira tsky mu stek 5; K. Belina, J.Nescheida, 28.11.1999. Z plosiny na na stupu (hodiny) na hranu a po nı pres 3 BH na vrchol. b) ASTRA (ODDYCHOVA SKA LA): Kanape 5; K.Belina, M.Svajgl, 14.10.2000. Z travnat– plosiny v lev– ca sti steny sokolıkem, vyse pak stenou a opet spa rou na vrchol (2 BH). Rannıstolice 4+; J.Cha ra, J.Kudrna c, 14.10.2000. V prav– ca sti vhloubenı, kter– je asi uprostred steny, previslou rozsirujıcı se spa rou do komına, jım na spici pilıre, kde cesta pokracuje cestou “Strednı hlıdacť na vrchol. Str ednıhlı dac 4; K.Belina, M.Svajgl, 13.10.2000. Ze skalnıho bloku pod stenou pilırem pres 2 BH na spici pilıre. Da le stenou pres 3. BH na vrchol. 2. Prvovystupy ve schvalovacı m rı zenı: (To jsou vy stupy, kterž je nutnž proverit v pr˚behu roku 2001. To znamena zıskat mj. vıce informacı o konkrž tnı ceste, napr. zda cesta nebyla vylezena jiz drıve, jaky m zp˚sobem byla vytvorena, popr. jejı prelezenı atd“ ) Oblast: BOR EN Ř Sever a)
SEVERNISTŘNA: volny prelez cesty Expedicnı ; K. Belina / P. Resch / J.Turek ö
CAO News 9
Oblast: BOR EN - Zapad b)
VELKE VARHANY : Cesta pro Da n u 4; J.Uher, P.Stepa n, J.Hora k, 14.10.1999.
c)
ASTRA (ODDYCHOVA SKA LA): Rucnı pra ce 5; K.Belina, M.Svajgl, 14.10.2000.
3. Zrusene prvovystupy (popr . autorstvıcesty): Oblast: BOR EN - Zapad a)
ASTRA (ODDYCHOVA SKA LA): Z ezicka spa ra 4; K.Belina, M.Svajgl, 13.10.2000. š viz pruvodce Podivna spa ra, jeste drıve Dr ina š lezeno jiz pred rokem 1980 Hlavnıspa ra 3; K.Belina, M.Svajgl, 13.10.2000. š lezeno jiz pred rokem 1980 Kohoutı hr eben 3; K.Belina, M.Svajgl, 13.10.2000. š lezeno jiz pred rokem 1980 Za cvikova 3; K.Belina, M.Svajgl, 26.12.2000. š lezeno jiz pred rokem 1980
4. Ostatnı : Oblast: BOR EN a)
ASTRA (ODDYCHOVA SKA LA): Cesta nazvana K.Belinou jako Dr ina je s nejvetsı pravdepodobnostı prvovystup. Proto oceka va me, ze se prihla sı prvovystupce s uda nım nov– ho na zvu cesty, jm– na prvovystupcu, vc. datumu vystupu, klasifikace atd. !
Pozna mka ke zpra vČ vrcholove komise Vrcholova komise (VK) se nezabyvala vystupy na tzv. “Kostelıkť (dle K.Beliny). Zde platı to sam– co pro ostatnınezverejnen– skalnı žtvary š tj. za kaz dela nı prvovystupu. Teó je mi jasn– , ze bylo chybou nezverejnit soupis techto “skalekť, alespon pro internı potrebu oddılu. V zivote by me vsak nenapadlo, ze nekdo muze zacıt delat cesty (podotyka m, ze na Borni !) na takov– skalnı žtvary jako je ona skalka pod Astrou. Vzdyň v Za padnım a Severnım prostoru Borne se naskytuje moznost dela nı novych cest ci prelezu v takov– m mnozstvı o kter– m se va m v jinych lezeckych oblastech muze jenom zda t. Presto pro žplnost uva dım skalnı žtvary kterych se onen “nepsanyť za kaz tyka : Na JIHU je to “Dracı hrbetť, na SEVERU to je “Polednı ka menť a na ZA PADŘ se to tyka nekolika metrov– skalky pod “Astrou š Oddychovou sk.ť (Belina ji nazval “Kostelıkť , v nekterych starsıch sch– matech je nazyva na “Oddychova ť). Pak se jedna o vsechny ska ly a skalky v prostoru pod turistickou cestou vedoucı k vrcholu a to od jejı odbocky pod Jiznım prostorem az k suň ov– mu poli vedoucımu od “Varhanť dolu k “Basteť. Vyjimku tvorı na hornı stena Skolky do kter– lze nastoupit prımo z turistick– cesty. Vse se ale muze zmenit jiz v tomto roce, kdy se oceka va jedna nı za stupcu CHS a Ministerstva zivotnıho prostredı CR. Pokud se obe strany dohodnou a za kazy se jeste vıce nerozsırı, je zde velka sance otevrıt i vyse popsan– skalnı žtvary. Kdy presne se ale toto jedna nı uskutecnı nenı zatım jasn– . Osobne jsem zasılal na CHS fax a nekolik e-mailu (v rıjnu a prosinci 2000), kde jsem upozorn oval mj. na ukoncenı platnosti vyjimky povolenı horolezeck– cinnosti na Borni v roce 2001. Do dnesnıho dne se vsak nikdo z Cesk– ho horolezeck– ho svazu neozval. A proto, pokud ma te nekdo z va s zna m– na “žstredıť, zmin te se jim o tomto probl– mu. Na moje faxy, e-maily a dokonce i na telefona ty nikdo neodpovıda . Pro CAO News Standa EMINGR E-mail:
[email protected]
ALPINSKY ALPINISTICKY POHAR Zkouska sil do velky ch hor JAN C ERVENA C EK S LECHTA ALPIN IV PRAHA
Po sestupu polskym Obra kem stanulo na startu pred Domem Lomnicznym (1002 m n.m.) 7 statecnych ze 2 ceskych alpinistickych klubu. Prevysenı 600 m, vzda lenost ke stredu
hory nepatrna . Z Polska prosvecovalo mlhavy za voj slunce, na cesk– strane sedely tehotn– desň ov– kapky, zatım schovan– v mraku. Exkomunikace od vsemoznych civilizacı žplatnych autorit v tuto chvıli nehrozila. Pocit individuelnı svobody se prelil do nežprosn– ho souboje s vlastnım telem, psychikou a mora lkou, aby se na vrcholu vra til v podobe euforie a vnitrnıho pozna nı: jsem to sta le jeste ja a mohu do velkych hor. ZAVOD NA SNEZKU 10.3.2001 Por. I. II. III. IV. V. VI. VII. Por. I. II.
Zavodnı k Milan Marhan Martin Peka rek Pavel Honza tko Michal Nehasil Milos Piskitel Jan Slechta - vetera n Martin Mach Druzstvo AlpinIV DoHor1980 RezHo
Cas 31:02 32:50 57:31 58:50 61:30 69:40 82:00 Cas 2:13:32 3:18:21
Klub AlpinIV DoHor1980 AlpinIV DoHor1980 RezHo RezHo AlpinIV DoHor1980 AlpinIV DoHor1980 RezHo Svaz CHS CHS
Termıny a Umıstenı zby vajıcıch soutezı 8. rocnıku Rocking: Artwall: Rallye:
19.-20.5. 10hod. Bor en 18.11. 10hod. StČ chovicka pr ehrada Svatoja nske proudy 1.-2.12. 10hod. Harrachov Vosecka b. Lucnıb. PomeznıBoudy
Vesker– dalsı informace o Alpinsk– m Alpinistick– m Poha ru dostanete na telefonnıch cıslech 02/41441334 nebo 02/22135488. Pokud chcete informaci pısemne, na za znamnık, faxem nebo e-mailem, piste na adresu Jan Slechta, Antala Staska 41, 140 00, Praha 4 - Krc, faxujte na c. 02/22135490, mailujte na
[email protected]
Novň cesty OD NASICH DOPISOVATELÍ
Boren Stena u Dablovy kazatelny ö Totemova cesta IV. Karel Belina, Petr Stepa n, Jirı Cha ra 3.3.2001 V prav– ca sti steny pod previsly na stup do spa ry, zprava do spa ry a spa rou na vrchol.
Rac š Hradiste u Habrı Liberecka 6+ Vladislav a David Nehasilovi 24.3.2001 Vlevo od Decınsk– cesty stenou (1.kruh) na polici. Stavenım pres previs a stenou prımo (pres 4 kruhy) na vrchol.
Pravy kout 4+ Vladislav a David Nehasilovi 24.3.2001 Pravym koutem na vrchol. Frendy vsech velikostı s sebou, lze se jistit po 2 metrech.
Vy chodnıcesta RP 6+ Vladislav a David Nehasilovi 24.3.2001 Pravdepodobne prvnı volny prelez cesty od vychodu (asi Vychodnı cesta, pres 8 skob.) Obtıznost RP tak 6+.
CAO News 10
Vysoka Lıpa Kulisak - Podly vy strel VI. Vla –a a Zuzka Nehasilovi 10.3.2001 Pod– l za padnı hrany (kruh) na vrchol.
S USKA -
SE.
Nic, co by sta lo za to, prohnat to bulva remö
STR I PKY
Pozor na MYSLIVCE!! HRADISTE U HABR I 24. BR EZNA 2001
V
s o b o t u bylo docela dobre, tak jsme s bra chou byli na Raci a dodˇlali rozdˇlanou cestu - Liberecka 6+ (viz. Novž cesty. Pozn. redakce). Vlevo od Dˇcınske cesty stˇnou (1.kruh) na polici. Stavˇnım pres previs a stˇnou prımo pres 4 kruhy na vrchol. Stavˇnı jsem uz prelezl, ale v kuse jestˇ ne. Bylo jestˇ dost mokro. Udˇlali jsme jestˇ jednu cestu (pokud ji jestˇ nikdo nevylezl) a nazvali ji Pravy kout 4+. Take jsme prelezli cestu od vychodu (asi Vychodnı cestu), tu pres 8 skob. Obtız nost RP tak 6+ od nezna mych prvovystupc˚.
filmu je bavit a nikoliv samolibe nudit nezůcastnenž ho diva ka dokumentem o jejich dozajista bohulibž profesi. Kupodivu se ukazuje, ze zrejme nejvıce pritroubly ch jesit˚, neschopny ch jakž koliv sebereflexe, je pra ve mezi horolezci. (I tady ovsem platı neprıma ůmera ť cım mž ne toho dotycny ve skutecnosti opravdu umı, tım kritictejsı je ke vsemu a vsem kolkolem svž ho ega.) Beda tomu, kdo by se opova zil natocit film z jejich posva tnž ho sveta hor, ktery patrı jen a jen jim. Zda se, ze neschopnost tolerance a nadhledu, neschopnost uvolnit a bavit se je castou smutnou souca stı jejich skutecnž ho charakteru. V tomto ohledu snımek Vertikal limit nastavil temto nesebekriticky m hysterik˚m z rad horolezc˚ prımo kris a lovž zrcadlo. Spokojenı diva ci-laikovž opoustejıcı promıtacı sa ly byli casto hned v pomalu se sunoucı rade obtezova ni kdektery m supermanem v goretexovž bunde, ktery hrave zdola va obtıznost 5.7 a byl jiz dokonce na Mont Blancu, jeho zasveceny mi vy roky o tom, ze to byly vsechno jenom triky (jak skvely postreh) a v˚bec ze to byla ůplna blbost! To on, kdyby to natocil“ Smutnž . By va valo, ze pra ve mezi horolezci byl doma zdravy duch pra telstvı, tolerance a nadhledu, radosti ze zivota a schopnosti vnımat svet, jako kra snou nekoncıcı poha dku o vecnž m souboji dobra a zla. Modernı poha dka Vertical limit (stejne jako vsechny poha dky) nebyla urcena hlupa k˚m, kterı mısto za za bavou prisli pred filmovž pla tno s neukojitelnou touhou seberealizovat se duchapust y m komentova nım kazdž scž ny pozna mkami á to by nemohl skocit, to by neudrzel, to nenı mozny “ ü. Byla urcena lidem i horolezc˚m se zdravy m rozumem a duchem, kterı se prisli proste pobavit. To jen aby VAM bylo jasno, vy politova nıhodnı a smesnı kra lovž vy sin, hrdinovž kolmy ch sten, oslehanı supermani rıdkž ho vzduchu.ü“
Neprılis lichotiv– , ze? -jch-
Pak na s vyrusili myslivci, kterı si z kulovnice prisli zastrılet na terc. Tercumıstili tak nesikovnˇ, z e jsme radsi zvolili ustup. Vla ťa Nehasil
VERTICAL LIMIT aneb JAK SE VA M LIBIL? Asi vetsina z na s navstıvila v minulych dnech thriller VERTICAL LIMIT. Sa m jsem byl svedkem naprosto rozdılnych reakcı (jednem se film jednoduse lıbil a prıjemne se pobavili, druzı to, jak se rıka , nemohli rozdychat). Horlivost, s jakou nekterı lezci film haneli, ve mne vyvolala zvedavost podıvat se na nekter– ohlasy na internetu. Tady je ca st jednoho z nich (dost jich bylo v podobn– m duchu):
Mrazek ohromil Osp PRAHA 28.UNORA 2001 s m n a c t i l e t y mistr republiky Toma s Mra zek ma fazonu jako drak. Na vypravˇ do Ospu s autorem zpra vy vylezl 21. nora za jediny den na ctvrty pokus nejzkousenˇjsı 8c v Ospu TALK IS CHEAP! Jedna se s nejvˇtsı pravdˇpodobnostı celkovˇ o osmy prelez, zato druhy nejrychlejsı. Pouze svˇtove hvˇzdˇ prvnı velikosti Yujimu Hirayamovi se podaril rovnˇz jednodennı prelez, a to na tri pokusy. To je fantasticke a Tom si vyslouz il okamz ite gratulace slovinske spicky (Golob, Grom ...) i prıtomne ho Alexe Hubera.
O
Do Ospu jsme prijeli v pondˇlı 19. nora vecer. Prvnı den jsme dali sedm cest na rozlezenı do 7c. Jen lehce. Druhy 6b+ dvˇ de lky, 7a+ a sli do Talk is Cheap. Mra za prvnım pokusem ma lem flashl klıcove mısto (dosahoval nespra vny chyt). Druhym uz to hrnul az do stisku, metr pod dırou na no-hand. Nedbalost s nohama a pa d. Hodina presta vka. Tretı pokus drz ı stisk po nejtˇz sıch krocıch, ukvapeny skok do dobre ho chytu pod dırou a pa d. Necha se presvˇdcit, aby zlepsil nohy v poslednım kroku. Nabuzeny na explozi, ani po spustˇnı nesunda va lezecky. Varuji ho, ale nevnıma mˇ, musı - chce vyle zt hned! Deset minut. Jde do toho. Tˇlo je viditelnˇ slabsı, ale nohama pracuje konecnˇ s detailnı preciznostı, ani se mu neodlepı od ska ly a ma dıru - rev. Drtive fixy nad dırou na konci dvana ctimetrove strechy na hladkych sikmina ch, velmi zle stupy, ale Mra za nohy udrz ı na ska le. Kra sny, obdivuhodny prelez. “ á Je zna mo, ze snımky, kterž se doty kajı urcitž profese, jsou odprada vna poznamena ny casto az hystericky mi reakcemi prımo ůmerny mi tomu, nakolik jsou prıslusnıci tž danž profese ha klivejsı na svoji nedotknutelnou cechovnı prıslusnost. A tak hranž filmy z lž karskž ho prostredı prudı lž kare, filmy o historii prudı historiky, filmy o prırode prudı zoology, filmy o kaskadž rech prudı kaskadž ry a tak da le. Jakoby vsichni zapomneli, ze tım hlavnım posla nım hranž ho
Ihned debata o klasifikaci: "Ne z tvrde 8b+, dal bych asi radsi lehcı 8c, mezistupnˇ neda va m. Je to jen deset tvrdych krok˚ za sebou, ale tak tˇz ke jsem na ska le jestˇ nedˇlal." R ekl Toma s Mra zek bezprostrednˇ na zemi. Jure Golob druhy den: "Ja jsem po sve m prelezu rekl 8b+ tvrde , ale myslım, z e by se hodilo 8b+/8c. 8c je to lehke . Ale oproti Missink link 8b+ je to v yraznˇ tˇz sı." Yuji po prelezu: "8b+."
CAO News 11
Rozhodnˇ je to moc pritaz liva strecha. Huber v nı pracoval dennˇ, ale o tom i jine m NEXT.
Cyklistickec asovky CAO Dí c ın Jarnı cast
(RosČa Zico Tomanec v Horolezeckych novina ch)
1. Casovka na 100 km.
Totemova cesta BOR EN 3. BR EZNA 2001
Na nedˇli 25. brezna 2001 byla napla nova na cyklisticka c asovka na 100 km. Bohuz el pro neprızen pocası (vytrvaly de s…) musela byt zrusena. Nejlepsı cas tak z˚sta va v drz enı Petra Stˇpa na mladsıho Š jeho hodnota je 3:12:50.
a k o v – m a l – ťbyt ve spra vnou chvıli, na spra vn– m mısteť se podarilo Belinovi, Cha rovi a Stepa novi v sobotu 3.3.2001. Na vetsine mıst desň ov– nebo snehov– preha n ky a lezava zima, na jihu Borne sucho a dobr– lezeck– podmınky. Dokonce se na okamzik i modra obloha uka zala.
T
2. Casovka do vrchu. Hned na utery 27. 3. byla napla nova na druha casovka jarnı ca sti Š tentokra t do vrchu. Pres trvajıcı neprızen pocası se tato casovka uskutecnila. Jak zna mo, tra… te to casovky je velice kra tka Š pouhych 13,5 km Š zato vsak s velkym prevysenım. Start byl standardnˇ od restaurace Na Kova rnˇ v Nebocadech, cıl na Bukove hore. Teplomˇr ukazoval jarnıch Š4ňC, foukal neprıjemny, ledovy vıtr a od Rychnova byly cesty na mnoha mıstech pokryte ledem. Za dny div, z e se na start postavili jen ctyri statecnı.
Nekolik vylezenych cest v okolı D a blovy kazatelny korunoval prvovystup Totemova cesta peknou spa rou v prav– ca sti Steny u D a blovy kazatelny. Na snımku autor cesty na povestnž m á TOTEMUü
Za jezd do Francie odlozenč Jak na s informoval Michal Burdych Burda, byl pro nep rızen pocası preloz en pla novany za jezd do francouzske oblasti Baude 4 Ouro na neurcito.
C eska televize pripravuje cyklus mapujıcı c eske horolezectvı PRAHA 14. UNORA 2001
H
i s t o r i i dobyva nı 14 nejvyssıch hima lajskych vrchol˚ ceskymi horolezci zmapuje sedmidılny dokument C eske hima lajske dobrodruz stvı, ktery pripravuje C eska televize v koprodukci se Studiem Budıkov. Jeho se f Martin Kratochvıl ve stredu novina r˚m rekl, z e cyklus by mˇl byt dokoncen koncem kvˇtna 2002. Na obrazovka ch se ma objevit o pˇt mˇsıc˚ pozdˇji.
Rez ise r seria lu Zdenek Gawlik rekl, z e cyklus by nemˇl byt pouze kronikou ceske ho a ceskoslovenske ho horolezectvı. "Kaz dy dıl zamˇrıme na urcite te ma, ktere zaujme i laika," rekl. Diva k se tak dıky seria lu dozvı, jak jsou na tom horolezci pri na rocnych vystupech s hygienou a stravova nım. Poradem bude prova zet cesky horolezec a pokoritel osmi ze ctrna cti osmitisıcovek Josef Rakoncaj. Autori cyklu, jehoz sce na r pripravuje spisovatel Milon Jasansky, se chystajı vyuz ıt archivnı za bˇry ceskych i zahranicnıch horolezc˚. Pla nujı take nata cenı aktua lnıch rozhovor˚ v autenticke m prostredı.
Velice tˇz ky za vod prinesl opravdu necekany vysledek Š Jan Hora c ek Hora k doslova proletˇl celou trasu za neuvˇritelnych 42:37 minut! Pred druhym v poradı Jirım Cha rou to bylo o vıce nez deset minut! Klobouk dol˚, Hora cku. Bude nesmırnˇ zajımave , jaka bitva se strhne v podzimnı ca sti, obzvla stˇ pokud hozenou rukavici nadupanym mla dım zdvihnou matadori Pavel C erny a Honza Bicenc, kterı uz zajeli cas tˇsnˇ nad 45 minut. Bohuz el, po sjezdu z Bukove hory, byli vsichni ucastnıci naprosto zmrzlı, proto neprobˇhlo tradicnı vyhodnocenı a vyhla senı vysledk˚ v restauraci Na kova rnˇř Vy sledkova listina - C asovka do vrchu - muzi Por.
Jm no
Oddı l
Rocnı k
Cas
Pru me rna rychlost
Kolo
1.
Jan Hora k
CAO Decın
1981
42:37
19,06
MTB
2.
Cha ra Jirı
CAO Decın
1960
53:04
15,28
MTB
3.
Petr Vlcek
KOB Decın
1964
54:36
14,86
MTB
4.
Jaroslav Uher
HK Decın
1942
1:09:45
11,61
MTB
-jch-
Kde se doc tete o pr ipravovanych akcıch CAO Dec ın? Kromˇ kalenda re akcı na prıslusny rok, ktery je k dispozici na sch˚zıch CAO Dˇcın, se o pripravovanych akcıch m˚z ete dozvˇdˇt v rubrice C eka na s (zhruba na jeden az dva mˇsıce dopredu), na nasich webovych stra nka ch http://mujweb.cz/www/caodc a v prıpadˇ potreby take na INFO kana lu kabelove televize.
Prvnı ceskoslovenska vyprava se do Hima laje vydala na podzim roku 1969. Tehdy zdolala vrchol Annapurny IV. ve vysce 7525 metr˚ nad morem. Od te doby se uskutecnilo te mˇr 100 dalsıch expedic. C eskoslovenstı a pozdˇji i cestı lezci objevili 25 novych cest na nejvyssı hima lajske vrcholy. Ve dvou prıpadech pak jako prvnı vystoupili na do te doby nezdolane hory.
Proda m boty Makalu vel. 10, Gore-texov– oblecenı, zbrane do ledu The Machine, macky Foot Fang, helmu a nekolik ledovcovych sroubu.
(C TK)
Petr Lastovicka, Dolnı Zleb.
Inzerce:
CAO News 12
Lhasa on line
zeleninove a 1x masove . Chyba ovsem nebyla v nı. Napsal jsem totiz 2x pod sebe zeleninove momo!!! Takz e hlava opravdu nenı 100%.
JirıKudrna c na m zprostredkoval informace Otakara Jirgla z jednoho cyklistickžho za jezdu do Tibetu tžme r on line. Dals ı zpra vy va m prineseme v prıs tım c ısle.
5)Lhasa dnes 18/3
Zdravım va s vsechny ze Lhasy! Doopravdy to nenı forek! Dorazili jsme sem a da se rıci, z e bez vˇtsıch proble m˚, kdyz si odmyslım ty nervy co jsme zaz ili na letisti v Ka thmandu a pak jestˇ ve Lhase. Ma m takove tusenı, z e m˚j poslednı e-mail z Ka thmandu neodesel. Bohuz el.
Musım to urychlit - koncı mi ma 1 hodina na internetu. Dnes jsme sli za pakupkami. Sha nıme jestˇ varic, rousky pres usta (nosı je tu vˇtsina z enskych) a taky cepice. Nakupova nı je docela sranda, sehnat se tu da vsechno (i kvalitnı toaletnı papır - priorita dne) a usmlouvat taky. Alesi sem by jsi mˇl zajet. Teů se vsak uz konecnˇ vrhneme na montova nı rozloz enych kol. Ani jestˇ nevıme, jestli jsou cela . Takze konc ı m. Zdar, O+J+K
1) 17/3/2001 Odjezd na letis te v Ka thmandu. Vsta vat jsme museli 17/3 jiz v 6.00 hod. Po vecırku na pokoji v Marco Polo - hra li jsme karty, vykourili jeden doutnık a vypili nˇkolik piv San Miguel - se nevsta valo moc dobre. Vecırek byl dokonce tak hlucny, z e okolo 24.00 hod na m na pokoj prisel nocnı hlıdac s vˇtou "NOISE HERE???". My jsme samozrejmˇ nevˇdˇli o cem hovorı, ale po tomto lehke m upozornˇnı jsme to radˇji ukoncili. Za ten hluk jsme ale vlastnˇ moc nemohli - za to mohlo pivo San Miguel. Trosku si pohra lo s nasim zaz ıvacım traktem, takz e jsme pak museli vsem zvuk˚m da t volny pr˚chod. Jinak bychom asi neprez ili. Ra no po budıcku jsme se rychle omyli, oholili, zabalili zbytek vˇcı, ktere nebudeme potrebovat v Tibetu, do pytle. Ten jsme dali do depositu v hotelu. Vyta hli jsme nase zabalena kola na ulici a zacali sha nˇt taxi. Velitel dne - Jirka - ho sehnal rychle. Dokonce i usmlouvana cena za dopravu na mısto srazu nebyla vysoka . Za hy jsme se mˇli dozvˇdˇt proc. Narvali jsme se totiz do extre mnˇ male ho taxıku. 2 kola byla na strese - nepriva zana !!! Jedno kolo v kufru. Prırucnı zavazadla a 2 velke pytle s ostatnımi vˇcmi jsme museli vzıt s Kanickou na klın. Taxikem by neproletˇla ani moucha. My dva vzadu jsme ani nemohli dychat. Kanicka pak dokonce vypra vˇl, z e dıky te to cestˇ si pochroumal z aludek! Jirka, ackoli sedˇl ve predu (luxus), to ale nemˇl taky lehke . Taxika r na s totiz zrejmˇ chtˇl povozit trosku po Ka thmandu. Jel rychle jak cvok, takz e v jedne zata cce musel Jirka vystrcenou rukou chytat kola na strese. Nakonec na nˇj celych 5 minut kricel kam to vlastnˇ chceme, a… jede pomalu a z e mu nezaplatıme vıc, nez jsme si dohodli. Nakonec jsme dorazili na seradistˇ, ale tam nikdo. 30 minut jsme premysleli, jestli jsme nalıtli na fintu cestovky nebo ne. Nakonec jsme zjistili, z e seradistˇ bylo jinde, a tak jsme nakonec na letistˇ dorazili v celku v klidu. Tam ale cekalo nˇkolik stresık˚ - museli jsme zaplatit 16 USD letistnı poplatek. Ten jsme se domnıvali mˇl byt zaplacen cestovkou. Pak na m jeden Da n naznacil, z e ma me stary typ vız do Tibetu. Pak jsme se celou dobu klepali, kolik zaplatıme za nadva hu (oceka vali jsme nˇco okolo 40 USD). Va hu na zavazadle nakonec trosku premluvila spicka mojı boty, a taky pomohl trosku chaos pri odbavova nı. Prıplatek jsme nezaplatili. Pred na stupem do letadla na s C ınani dokonale prosahali. Dokonce se museli odevzda vat i kapesnı noz ıky.
Otakar Jirgl,
[email protected]
Vyrocı Duben
2001
4. dubna
Jindriska R ehakova, CAO De c ın
5. dubna
Adam Chara a Daniel Holzl, CAO De c ın
10. dubna
Jan Bodlak, CAO De c ın
12. dubna
Vladimır Jirkal, CAO De c ın
25. dubna
JirıKudrnac , CAO De c ın
26. dubna
Lenka Charova, CAO De c ın
10. dubna
Jan Bodlak, CAO De c ın
Vsem oslavencum prejeme vse nejlepsı, hodne zdravıa spokojenosti v praci i v rodinnňm zivote!!
Nastupujı cı generace se hla sıo slovo
2) Let Ka thmandu - Lhasa
V galerii nadˇjnych horolezc˚ va m tentokra t na snımku predstavujeme Ondru Uhdeho Cestra v plne zbroji v Tisskych skala ch.
Za letu z Ka thmandu do Lhasy Boeigem 727-200 (to jsme doopravdy necekali) jsme vidˇli na dhernˇ Mount Everest!!! V letadle jsem pokecal se dvˇma Slova ky (Heny, vy jste doopravdy vsude) a kra tce taky s jednım amıkem, ktery studoval v Praze. Takz e v letadle jako doma. 3) Letis te Lhasa Tady zacal doopravdy chaos a trosku stres. Museli jsme se proka zat jako 1 skupina. Samozrejmˇ 2 Nˇmci z nası skupiny se nˇkam nahrnuli sami. Pak na s cekala fronta na pasove odbavenı. Vsichni vyplnovali Entry Form. Na m cınska policajtka opakovanˇ (asi 5x) rekla, z e s nasima vızama to vyplnovat nemusıme. Samozrejmˇ, kdyz na na s vysla rada, tak to po na s chtˇli. Ale vyplnili jsme to bleskurychle a ackoliv specia lnˇ na nase vıza koukali divnˇ (vsichni ostatnı mˇli ta nova ), tak jsme prosli. Byla to doopravdy velka ra na. Uz jsme zacali vˇrit, z e na ty kola v Tibetu nasedneme.
Pravda, zatım jsou sice karabiny ma lem vˇtsı, nez je on sa m, ale pockejme za pa r let!
4) Lhasa Airport - Lhasa me sto Jeli jsme autobusem asi 1.5 hod. Docela prıjemne . Prıznaky vyskove nemoci se jestˇ nezacali projevovat. Takz e jsme mˇli vtipnou. Jirka zjis…oval detaily o smˇnova nı, ubytova nı... Dorazili jsme v pohodˇ a dıky dokonalym informacım v Lonely planet jsme skoncili hned v prvnım hotelu, ktery jsme si vytipovali. Slusna cena (10 Kcna hlavu a noc) a friendly service. Hlavnˇ pak v hospodˇ, ktera je na dvorku tohoto penzionu. Domluva je vsak doopravdy tˇz ka . Trosku taky vsak dıky na m. Zacali se totiz trosku projevovat prıznaky te vysoke nadmorske vysky (3.700 n.m.). Pri objedna va nı vecere, po na s mıstnı hostinska chtˇla, abychom napsali co vlastnˇ chceme. Napsal jsem to krasopisnˇ za vsechny Š chtˇli jsme tri r˚zne druhy momo - sa tecku (jablkove , masove a zeleninove ). Ona pak samozrejmˇ donesla nˇco jine ho - 2x
Rostislav Stefanek ve Svy carsku Jak jsme byli informova ni, Ros…a Stefa nek se vra til z lezenı ve Svycarsku, kde kromˇ jine ho vylezl dost boulder˚ okolo 8a. Take dalsı Dˇcına k Michal Ros˚lek se vra til z lezecke ho za jezdu - tentokra t z Francie. Do prıstıho cısla CAO News se va m pokusıme pripravit nˇkolik bliz sıch informacı.
CAO News 13
OKÉNKO
HK V A R N S D O R F Z
CHYSTANY CH AKCI
HK VARNSDORF
C AO N ew s
H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u
Pra ve jste doc etli dubnovž c ıslo CAO News.
DUBEN • lezenı v nepıskovcovych oblastech (Konigshein, Boren , Vrabinec) • lezenı na pısku v Laba ku a Nemecku (dle pocası)
KVŘTEN 12. š 13.5. sraz v Labsk– m ždolı 12. š 27.5. autobusovy za jezd na Sardinii
Jsme skutec ne velice ra di, z e na m pıs ete, ale bohuz el nebylo v nas ich sila ch dostat vs echny prıspe vky do tohoto c ısla aČ z duvodu kapacitnıch, tak z duvodu nedostatku c asu. Vas e c la nky jsou uz ovs em pripraveny v c ısle kve tnovžm, takz e se ope t ma me na co te s it. Krome jinžho to bude c la nek od Milana Svinarıka o jednom prvovystupu v nepra vem mžne navs te vovanž oblasti Krus nych hor. Doufa me, z e se va m dubnovž c ıslo CAO News lıbilo. Prıs tıc ıslo vyjde 1. kve tna 2001.
V prubehu cel– ho roku moznost individua lnıch tr– ninkuv Boulder centru ve sportovnı hale. Nektera uvedena data jsou bez za ruky, presn– kona nı akce bude vcas upresneno.
Za celou redakc nıradu JirıHouba Cha ra. Neoznacene prıspˇvky jsou dılem redakcnı rady. Redakcnı rada se scha zı pravidelnˇ 15 minut pred zaha jenım sch˚ze CAO Dˇcın anebo dle potreby na zavola nı.
Pravideln– schuze se konajı kazdy poslednı pa tek v mesıci v restauraci Hranicnı buk od 20:00 hod.
Informace na tel.: 0413 / 373101, 370987, 3733 33 0606 / 277274
C EKA
NA S.
K A L E N D A R A K C I C A O D E C IN Nenı nutne vyhrat ale zucastnit se... 13.-16.4. Hruba ska la. Za jezd do lezecke oblasti. Info Stˇpa n, Uher. 19.-20.
Rocking na Borni. Horolezecke za vody zapocıta vane do Alpinske ho poha ru 2001. Pora da ALPIN IV. Start za vodu je v sobotu v 10.00 hodin. (Viz. Alpinsky poha r)
18.-20.5. Jiz 36. rocnık Zabilkova srazu horolezc˚ v Labske m udolı. Info Jaroslav Uher Š reditel srazu 25.-27.5. HOCYBOJ Š Prıchovice Š Labska Stra n. Info Mysık, Cha ra 25.-27.5. Bezmezna Mezna Š hudebnı festival 25.-27.5. Sraz horolezc˚ v Jetrichovicıch Info Stˇpa n
UPOZORNE PRO C LENY
NI
CAO DE C IN
PR I STIODDI LOVA SCHÍZE SE BUDE KONAT VE STR EDU 2. KVETNA 2001 V RESTAURACI ZA VETREM. ZAC ATEK SCHÍZE JE OD 18:00 HOD. PRO C LENY REDAKC NIRADY CAO News OD 17:45 HOD. NA PROGRAMU BUDOU VY SLEDKY PROBEHLY CH SPORTOVNI CH AKCI , INFORMACE Z LEZENI , PLAN NA PR I STIMESI C, HOCYBOJ, FOTOGRAFIE A MNOHO DALSI HO! TE S IM SE NA SETKA NIS VA MI!
V pr ı s tı mcı sle Kromˇ pravidelnych rubrik, informacı o novych cesta ch, vysledkovych listin a podobnˇ, va m prineseme dalsı zpra vy z cyklisticke expedice do Tibetu, pˇkny cla nek od Milana Svinarıka a mnoho dalsıho! Nezapomen Š prıstı cıslo CAO News vycha zı jiz 1.5.2001.
CAO News Š Horolezecky casopis severoceske ho regionu Š Vyda va HO CAO Dˇcın Š Pouze pro vnitrnı potrebu oddıl˚ Š Sıdlo redakce: CAO Dˇcın, Hrdin˚ 365, Dˇcın XXXII, 407 11, Czech republic, tel.: 0412 55 30 91 nebo 0603 727753, E-mail:
[email protected], WWW: http://mujweb.cz/www/caodc - Sazba: MicrosoftÝ Word 2000, Climbing Š Adventure - Outdoors CAO News 14
