Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra primární pedagogiky
MICHAELA ROUČKOVÁ V. ročník – prezenční studium Obor: Učitelství pro 1. stupeň ZŠ a anglický jazyk pro 1. stupeň ZŠ
Téma regionu ve výuce na 1. stupni ZŠ Diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Alena Vavrdová, Ph.D.
OLOMOUC 2010
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a pouţila jen uvedených pramenů a literatury. V Olomouci dne……………
……………………………
Děkuji vedoucí diplomové práce Mgr. Aleně Vavrdové, Ph. D. za cenné rady a připomínky, které mi byly poskytnuty při zpracování diplomové práce.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................ 5 1 Region, regionalismus, regionální prvek. ......................................................................... 7 1.1 Region ............................................................................................................................ 7 1.2 Regionální, regionalismus. ............................................................................................. 8 1.3 Regionální prvek............................................................................................................. 9 1.4 Regionální prvek a jeho postavení ve výuce ................................................................ 10 2 Charakteristika regionu – Slavkov u Brna a okolí.......................................................... 12 2.1 Geografická poloha ...................................................................................................... 12 2.2 První obyvatelé ............................................................................................................. 13 2.3 Jak to bylo se Slavkovem ve středověku. ..................................................................... 14 2.4 Rod Kouniců ................................................................................................................. 15 2.5 Zámek ve Slavkově ...................................................................................................... 17 2.6 Bitva tří císařů............................................................................................................... 18 2.7 Tajemství slavkovského pokladu .................................................................................. 19 2.8 Kulturní památky města ................................................................................................ 21 2.9 Gastronomie a ubytování ............................................................................................. 27 2.10 Sport ........................................................................................................................... 28 3 Téma regionu v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání ............ 30 3.1 RVP ZV a jeho charakteristika ...................................................................................... 30 3.2 Základní vzdělávání a jeho cíle .................................................................................... 31 3.3 Klíčové kompetence. .................................................................................................... 32 3.4 Vzdělávací oblasti vymezené v RVP ZV ...................................................................... 35 3.5 Člověk a jeho svět ........................................................................................................ 36 3.5.1 Cíl vzdělávací oblasti ............................................................................................. 37 3.5.2 Obsah vzdělávací oblasti. ...................................................................................... 38 4 Náměty na téma „Místo, kde ţijeme“ .............................................................................. 43 4.1 Poznáváme naše město ............................................................................................... 44 4.2 Krajina a okolí města Slavkova .................................................................................... 61 4.3 Uţití námětů v praxi ...................................................................................................... 69 4.4 Celková úspěšnost ţáků ............................................................................................... 71 Závěr ..................................................................................................................................... 72 Seznam pouţité literatury.................................................................................................... 73 Seznam příloh Anotace
Úvod Kdyţ se člověk rozhlédne kolem sebe a zaměří se na svět, ve kterém ţije, po chvíli si uvědomí, jak vzduchem „létá“ spěch, časová vytíţenost, stres a nakonec samozřejmě i kaţdodenní změna. Změna je přirozenou součástí našeho ţivota. Vše kolem nás se v průběhu našeho bytí mění a vyvíjí. Pokud tuto myšlenku aplikujeme na vzdělávání v České republice a na vývoj dnešních dětí, tak můţeme s jistotou říci, ţe způsob vzdělávání mládeţe se určitým způsobem pozměnil a současně se změnil i vývoj dětí. Dnešní děti jsou aţ příliš brzy vtaţeny do světa dospělých. Postupně ztrácí úctu k tradicím a k některým regionálním zvykům, které se v určitých oblastech udrţují jiţ odpradávna. Proto jako učitelé bychom se měli snaţit vkládat do výuky i látku či prvky týkající se našeho regionu. Velkou roli ve vzdělávání a v ţivotě vůbec hraje technika. Moţnosti získávání informací rostou kaţdým dnem a většina děti se v nich vyzná daleko lépe neţ dospělý člověk. Prostřednictvím počítačů a velkého vynálezu zvaného internet je dnešní mládeţ schopna nalézt všechny nezbytné a důleţité informace. Rámcový vzdělávací program, který přináší učitelům a ţákům moţnost svobodnějšího výběru, je podle mého názoru výborně připraven na změny týkající se vzdělávání ţáků. Záleţí tedy na vyučujícím, jak bude ţáky motivovat k učení, vézt k poznání, objevování, tvorbě, nalézání přijatelných způsobů řešení různých nesnází a taky ţe vţdy se existuje moţnost, jak něco vyhledat, pokud si člověk neví rady. K významným pilířům ve výuce beze sporu patří témata, jako je region a regionální problematika. Ţáci by se měli seznámit s místem a prostředím ve kterém vyrůstají a díky učivu by měli mít moţnost seznámit se se společenským ţivotem obce, bydlištěm a jeho blízkým okolím, kulturním dědictvím a místní historií města či obce a celého kraje. Prostřednictvím těchto prvků si děti vytváří vazbu ke svým kořenům a tedy k místu, ve kterém ţijí. „ Jakým způsobem si mají děti prohloubit svůj vztah k místu, ve kterém ţijí?“ Jedinou odpovědí na tuto otázku je dětské úsilí. Učitelé by měli zaměřit výuku tak, aby ţáci získali co nejvíce informací právě díky vlastnímu úsilí. Dnes existuje spoustu moţností, jak získávat informace. Ţáci mohou hledat na různých místech. Jednou z moţností je například obecní úřad, dále pak můţou nahlédnout do záznamů místní
-5-
kroniky, zajít si do muzea nebo navštívit knihovnu. Encyklopedie, mapy, vycházka po okolí a samozřejmě i internet patří k oblíbeným zdrojům. Téma regionu pro diplomovou práci jsem si zvolila, protoţe nabízí různé moţnosti vlastního pojetí a jednou jej jistě vyuţiji i ve své budoucí praxi. Regionální tematika je v Rámcovém vzdělávacím programu zahrnuta v tematických okruzích „Místo, kde ţijeme“, „Lidé a čas“ a „Lidé kolem nás“. Vychází z prostředí, které dítě dobře zná a má k němu blízký vztah. Úvodní kapitola teoretické části diplomové práce je věnována vymezení pojmů region, regionalismus, regionální prvky a jejich vyuţití ve výuce na základní škole. Další kapitola se zabývá charakteristikou regionu – Slavkov u Brna a okolí (zahrnuje přírodní poměry, první zmínky o osídlení, Slavkov dnes a zajímavosti). Následující kapitola je věnována Rámcovému vzdělávacímu programu, který učitelům nabízí zcela novou a unikátní moţnost v pojetí vyučovací jednotky, protoţe zcela ruší hranice mezi jednotlivými předměty. Vzdělávací oblast, kterou jsem se snaţila popsat podrobněji, nese název Člověk a jeho svět. Zaměřila jsem se na ni z toho důvodu, ţe v nové koncepci je zařazeno obsahové zaměření předmětů: prvouka, vlastivěda a přírodověda. Tato oblast dále obsahuje jednotlivé tematické oblasti a očekávané výstupy, které jsou také rozebrány. Praktická část se věnuje námětům pro výuku, které se týkají dané problematiky.
-6-
1
Region, regionalismus, regionální prvek
1.1
Region Význam pojmu region je vysvětlen hned v několika publikacích. Ve Slovníku
spisovné češtiny uvádí, ţe slovo region znamená „správní oblast, zemi nebo kraj“. Příkladem tohoto vysvětlení se tu uvádí např. „severočeský region nebo region střední Evropy“. (Mejstřík V., a kol., 2003, s. 350) Všeobecná encyklopedie říká, ţe „region je část zemského povrchu s konkrétními rysy“. (Abrahámová J., a kol., 1997, s. 657) Akademický slovník cizích slov definuje region jako „určitou vymezenou oblast či území, nebo kraj např. region Jeseníky. Slovo region je odvozeno z latinského maskulina regio“. (Petráčková V., Kraus J. a kol., 1995, s. 653) Tímto však v hledání přesného znění pojmu region nekončíme. Region můţeme dále dělit na různé druhy či typy. Například podle Bartoše a Sedláčka (1981) můţeme region dělit na: Administrativní – tento region byl vytvořen umělým rozdělováním státu Přirozený – byl vytvořen individuálním vývojem (Bartoš J., Sedláček S., 1981) Podle nich se jedná o mnohovýznamové slovo. Kdyţ se na jeho význam podíváme z obecného úhlu pohledu, tak nám vyplyne, ţe slovem region označujeme ohraničenou část určitého území a samozřejmě také druh správy či organizace. V případě, ţe se na slovo region zaměříme tzv. „pod lupou“, tak bychom ho mohli chápat jako územně správní jednotku. Tato jednotka dále zaštiťuje jednotlivá zobecnění druhů a typů daných jednotek. Názvy těchto jednotek mohou být slova okres, oblast, obvod, kraj, okrsek nebo země. Pojmenování region bychom však měli více chápat v širší podstatě. To znamená, ţe ho bereme jako ohraničenou prostorovou jednotku zemského povrchu, dále také jako výraz pro různé druhy územně vymezitelných jednotek a nesmíme zapomenout i na správní jednotky.
-7-
Můţeme rozlišovat dva základní druhy regionů: Sociálně - geografický nebo tzv. nodální – je vymezen na základě uzavřených prostorových vztahů Fyzicko - geografický – je vymezen na základě fyzicko-geografických prvků jako je reliéf, půda, klima, vodstvo atd., dále můţeme podotknout, ţe se vyznačuje vysokou mírou homogenity Tento výčet není konečný, protoţe podtypů je hned několik. Například jsou regiony, jak uţ bylo zmíněno administrativní, dále pak pedo-geografické, obsluţné, pracovní anebo třeba klimatické. Můţeme je rozdělovat podle velikosti na mikroregiony, mezo-regiony a makro-regiony. (Abrahámová J. a kol., 1997)
1.2
Regionální, regionalismus Slovo regionální pouţíváme běţně v různých slovních spojeních – např.
regionální
politika,
regionální
geografie
apod.
Ve
všeobecné
encyklopedii
se dočteme, ţe regionální geografie je část geografie, která se zaměřuje na označení sloţek krajinné sféry v konkrétním regionu. Zabývá se studiemi, prostorovými vztahy a zákonitostmi vývoje v regionech. U slovního spojení regionální politika se dočteme, ţe se jedná o politiku, která se zabývá hospodářskou pomocí u nedostatečně rozvinutých oblastí. Jejím úkolem je rozhodnout o rozdělení výrobních faktorů a zmírnit mezi oblastní rozdíly. Podívejme se blíţe, co vyjadřuje slovo regionální. S jistotou můţeme uvést, ţe tento výraz nám označuje vše, co se týče určité oblasti světa. Jako příklad uvádíme vyjádření – „regionální dohody mezi státy určité zeměpisné oblasti“. Z obecného úhlu pohledu je výraz regionální vysvětlen jako něco oblastního nebo krajového, např. můţeme pouţít slovní spojení – regionální muzeum, regionální literatura atd. (Mejstřík a kol., 2003, s. 350) Ve slovníku cizích slov je pojem regionalismus vysvětlen jako hnutí nebo jinak řečeno úsilí zaměřené k poznání a povznesení určitého kraje jako celku. Mohli bychom taky říci, ţe pod slovem regionalismus je schováno pojmenování regionální jev, prvek nebo jazykový (v tom případě by se jednalo o slova rozšířená na větší
-8-
oblasti, myslím tím slova uţívaná třeba jen na Moravě nebo jen v Čechách). (Slovník cizích slov, 1985) Zcela výstiţně a přesně je vysvětlen pojem regionalismus v Pedagogickém slovníku. Podle něho chápeme regionalismus jako „společenskou činnost“. Slovo regionalismus pochází z latinského „regio“, coţ znamená kraj nebo území. Otázkou ale zůstává, čím se zabývá „společenská činnost“? Odpověď na tuto otázku zní, ţe „společenská
činnost
se
zabývá
studiem
určitého
kraje
nebo
území
a to po stránce přírodopisné (botanické, biologické, geologické atd.), historické, kulturně-historické a nakonec ekonomické“. (Pedagogický slovník, 1967, s. 93) Dle Ottova naučného slovníku je regionalismus charakterizován jako „hnutí, které prošetřuje individualitu a existenci jednotlivých krajů a usiluje o sociální, hospodářský a kulturní vzestup ţivota lidí v konkrétním kraji“. (Horáček – Paseka, 2002, s. 485) Podívejme se na vysvětlení termínu regionalismus ještě z dalších dvou úhlů pohledu. Ve slovníku spisovné češtiny se pojem vymezuje jako snaha o povznesení určitého kraje a také o to, aby byla zachována kulturní či krajová svéráznost. Ve srovnání s Akademickým slovníkem je význam pojmu vysvětlen skoro shodným způsobem. Od slova regionalismus se dále odvozuje slovo regionalizace. Mezi základní druhy regionalizace patří „sociálně-grafická“ a „fyzicko-geografická“, ale také „administrativní“ nebo můţe mít vymezení podle plánovacích či zemědělských regionů. (Abrahámová a kol., 1997, s. 657)
1.3
Regionální prvek Význam pojmu regionální prvek můţeme chápat např. jako „záznam
o společensko – ekonomickém dění spolu s přírodními jevy, které blíţe charakterizují zvláštnosti určité oblasti.“ (Povolný, 1968, s. 1) Povolný (1968) rozlišuje regionální prvky: Ekonomické – tyto prvky poskytují vysvětlení o hospodářských moţnostech určité oblasti
-9-
Geografické – zahrnujeme do nich např. terénní zajímavosti, vodstvo, druhy rostlinstva
a
ţivočišstva,
geomorfologické
útvary,
půdní
druhy
a to na chráněných místech Sociální – do této skupiny patří tzv. zajímavosti určité geografické oblasti, např. jakým způsobem se od sebe liší oblasti průmyslové a zemědělské, jaké mají charakteristické stavby, objekty, terénní úpravy nebo zařízení Komunikační a kulturní – informující o mezilidských vztazích, rozmanitosti národní a lidové osobitosti Populační – zabývající se katastrálními plány, hustotou osídlení, dále sem patří plány obcí a měst, mapy různých okresů, stavební aglomerace atd. Členění z hlediska časové posloupnosti: Historie – do historie řadíme veškeré dějiny obce, tzn. první písemné zmínky o obci, archeologické nálezy, významné historické události, historické osobnosti kraje, školství, kultura, průmysl, zemědělství, nerostné bohatství, počet obyvatel, výstavba, doprava, lidové tradice, lidová slovesnost atd. Současnost – zachycuje současný stav kultury, školství, průmyslu, zemědělství, nerostného bohatství, počet obyvatel, stav ţivotního prostředí, současná výstavba anebo třeba ţivočišstvo atd. Budoucnost – seznamuje nás s plány a zlepšováním rozvoje krajů, měst a obcí, výstavby, ţivotním prostředím, dopravou, záchranou ohroţených druhů zvířat atd. (Povolný, 1968) Pozn. Prvky, které jsou zde uvedeny, můţeme jakkoliv pouţít ve vzdělávací činnosti a výchově ţáků, protoţe všechny zařazujeme podle RVP do vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět.
1.4
Regionální prvek a jeho postavení ve výuce Regionální prvek zastává důleţitou funkci, protoţe slouţí jako názorný
materiál. Můţeme jej vyuţít v různých fázích výuky, a především u výchovy k vlastenectví. Prvopočátek vlastenectví začíná uţ u rodiny dítěte. Průběh vzniku
- 10 -
lásky k vlasti je následovný a probíhá v několika fázích. Dítě, kdyţ se narodí, tak se učí nejprve milovat a najít cestu ke své matce, potom ke své rodině a nakonec k domovu. Postupně si vytváří vztah k rodné obci, kraji ve kterém ţije a celý proces je zakončen láskou k vlasti. (Fabiánková, 1996) Díky regionálním prvkům můţeme jako učitelé ţáky seznámit s jejich bydlištěm, okolím, které je obklopuje. Dále pak s historií kraje, společenskými událostmi a ţivotním prostředím. Podle mého názoru, kaţdý kraj či region, je něčím specifický, originální. Specifickými rysy určitého místa jsou zvláštnosti jako např. nářečí, zvyky, tradice, památky, smysl pro humor, způsob ţivota našich předků. Regionální prvky, které se váţou k místu, kde ţák bydlí, se stávají pro ně bliţšími. Vztahují se totiţ k ţákovým zkušenostem a znalostem. Ve výuce je potom vyuţíváme tak, ţe postupujeme od blízkého k vzdálenému, od známého k neznámému, od konkrétního k abstraktnímu. (Cuřín, 1977) Tradice a zvyky udrţují v lidech povědomí kraje, kterého jsou součástí. Povědomí těchto tradic je také udrţováno ve folklórních souborech a právě díky nim je český a moravský folklór pověstný i v mnoha zahraničních zemích. Pokud zalistujeme v českých dějinách, narazíme na období první poloviny 19. století, kdy známí čeští spisovatelé sbírali lidové pověsti. Jedním z nich byl i Alois Jirásek, který v roce 1984 vydal Staré pověsti české. Hlavní myšlenkou celé sbírky byla snaha posílit a upevnit národní hrdost a vlastenecké pouto k naší zemi. V pověstech nalezneme určitý mravní postoj a vyústění v moralitu v sobě nese vzácné hodnoty právě pro výchovu mládeţe. Čtením pověstí si ţáci upevňují pozitivní vztah k obci a tradicím. Proto regionální prvky odpovídají jejich vlastnímu uplatnění v dnešním moderním vzdělávacím procesu. Kaţdý učitel by měl brát regionální přípravu jako samozřejmou věc v jeho osobní přípravě na vyučování, jelikoţ učitelé by měli být podrobně obeznámeni s místem a regionem, ve kterém působí. (Fabiánková, 1996)
- 11 -
2
Charakteristika regionu – Slavkov u Brna a okolí
2.1
Geografická poloha Slavkov u Brna se nachází v okrese Vyškov. Přesná poloha města Slavkova
je 49° 10´ severní šířky a 16° 53´ východní délky. V okolí se nalezneme několik vesnic např. Němčany, Kříţanovice, Hodějice, Váţany nad Litavou, Hrušky, Křenovice atd. Největším městem na Jiţní Moravě je Brno. Od Slavkova je vzdáleno asi 20 km po dálnici a je do něj výborné autobusové i vlakové spojení. Město Slavkov u Brna a jeho okolí se rozprostírá na území Vyškovské brány, která od sebe odděluje poslední výběţky Českého masívu. Tento masív je reprezentován Drahanskou vrchovinou, a prvními vrchy Karpatské soustavy, reprezentované Ţdánickým lesem. Nejvyšší bod Slavkova je kopec Urban neboli „Urbánek“, který měří cca 362 metrů nad mořem. Dnes se na jeho upatí nachází domy, které jsou nejmladšími stavbami ve městě. Svahy Urbánku byly postupem času proměněny obyvateli Slavkova v sady či zahrádky. Nejníţe poloţený bod se skrývá v okolí cukrovaru, který měří cca 210 metrů nad mořem. Pokud vystoupáme na vrchol kopce, budeme mít nádherný výhled na celé město Slavkov a okolní vesnice. Hlavním tokem Slavkova je říčka Litava, která pramení v kopcovitém terénu u Střílek na Kroměříţsku. Litava se vine úrodným údolím směrem k Bučovicím, protéká Slavkovem a dále se vlévá u Ţidlochovic jako Cézava do Svratky. Cestou se do Litavy vlévá několik potoků a to Milešovický a Otnický potok, vyvěrající ve Ţdánickém lese, a dále pak je největším přítokem Rakovec, který pramení v Drahanské vysočině pod Malenou. Vedle Litavy a jejich přítoků měly v minulosti pro vodní hospodářství kraje mimořádný význam i rybníky. Podle starých map můţeme zjistit, ţe před necelými dvěma staletími byl na území celého okresu Vyškov daleko větší počet vodních nádrţí neţ dnes. Jediný opravdu starý rybník se rozkládá za městem u ţelezniční trati a dlouho byl vyuţíván k chovu kačen a ryb. Po druhé světové válce byl vybudován za cukrovarem nový rybník a dodnes patří k ozdobám města. Slavkovsko bývalo významným vodním centrem, tento fakt dokládají hořké minerální prameny, které vyvěrají u obce Šaratice. Jiţ v roce 1894 brněnský lékař
- 12 -
MUDr. František Veselý podle různých rozborů zjistil, ţe voda odstraňuje zaţívací potíţe, a tak léčivé prameny začaly být velice oblíbené a vyhledávané jak doma, tak v zahraničí. Dodnes je Šaratice uznávaná lékaři. Přímo ve městě to ale bylo s pitnou vodou špatné, dle dochovaných záznamů museli obyvatelé Slavkova dokonce v určitých obdobích za pitnou vodu platit. V současnosti je Slavkov zásobován pitnou vodou z Opatovické přehrady. Zemědělství hrálo v dávných dobách velký význam, a velký dopad to mělo na rybníky, které začaly v nejbliţším okolí postupně mizet, majitelé je vypouštěli, rušili a jejich dna měnili v úrodnou půdu. Jiţ lidé v pravěku poznali, ţe oblast je výborná pro obdělávání. Slavkov si uchovává charakter zemědělské oblasti dodnes. S tím souvisí získávání co nejvíce zemědělských oblastí a ústup lesů. A tak se dnes na Slavkovsku střídají lány polí se zahradami. Lesní plochy jsou omezeny pouze do okrajových oblastí, které v minulosti nešlo obdělávat. Poslední hluboké porosty jsou stráně Ţdánického lesa. Postupem času začali kvůli rozvoji zemědělství mizet i rostlinné druhy. Přesto se však podařilo přeţít některým vzácným druhům jako například Večernice smutná, Kosatec nízká, Divizna Brunátná, Pryskyřník ilyrský, Hrachor panonský nebo Oţanka hroznatá. Tyto rostliny můţeme najít na chráněném svahu zvaném Santon nebo u Bošovic. V naší oblasti se bohuţel jiţ nevyskytuje vinařství, které zde podle historických spisů bylo v 16. století. Je zde uvedeno, ţe v této době bylo Slavkovsko známým vinařským krajem. Toto svědectví nám v dnešní době potvrzuje jen kaple na kopci nad Slavkovem, která je zasvěcena patronu vinařů svatému Urbanovi. (Pernes, 1987)
2.2
První obyvatelé První obyvatelé se v těchto místech usídlili, protoţe zde byla úrodná půda.
Údolí řeky Litavy umoţňovalo pozvolný postup směrem vpřed nejen nejstarším lovcům, ale později i lidem zemědělsky zaměřeným. Počátky osidlování Slavkova jsou doloţeny různými archeologickými výzkumy, které tu byly prováděny.
- 13 -
Nejstarší
památky,
které
upozorňují
na
příchod
prvních
obyvatel
na Slavkovsko a jeho okolí pocházejí z nalezišť, které archeologové nalezli u Kříţanovic a jejich stáří je datováno zhruba do období před čtyřiceti pěti aţ dvaceti pěti tisíci lety. V Křenovicích se podle archeologických nálezů usídlili lidé s kulturou keramiky volutové a ve Slavkově to byla malovaná keramika. Nejstarším nálezem, který se nachází ve Slavkově, je ostří kamenného rádla z mladší doby kamenné. Odhalení tohoto rádla bylo víceméně nahodilé. Dále se zde nacházely rozsáhlé sídliště kultury se zvoncovitými poháry a jejich pohřebiště. Mladší období reprezentuje především kultura unětická, jejíţ představitelé se usadili převáţně v údolí řeky Litavy. Mnoho nálezů pochází především z Váţan nad Litavou, kde byla objevena jáma s několika kostrami. Ve Slavkově se zdařilo nalézt svědectví o tom, ţe zde působila tzv. kultura mohylová. Následující archeologické nálezy se datují do období keltského a římského osídlování hlavně do doby stěhování národů. V roce 1899 objevili pracovníci cihelny keltský hrob, kde byly vyjma kostry nalezeny i bronzové náramky. S postupem času bylo odkryto ve Slavkově nových deset keltských hrobů. Z římského období byly ve Slavkově odhaleny nálezy mincí Theodosia II. (který vládl v letech 408-450) a Julia Maioriana (457-461). (Pernes, 1987)
2.3
Jak to bylo se Slavkovem ve středověku První písemná zmínka o městě je uvedena v listině krále Václava I. z 12.
května 1237, kdy se Slavkov nazýval Novosedlice. Prvotní osada byla vytvořena na křiţovatce obchodní cesty a uţ v 13. století byla zařazena mezi nejvýznamnější Moravská města. Postupným přepisováním a zkomolením jména v latinské a německé formě vznikl za nějakou dobu světoznámý název Austerlitz. České pojmenování Slavkov převládlo aţ po roce 1460. Název byl odvozen od jména správce nějakého místního středověkého dvora, Bohuslava či Slávka. Místní dvorec se dle doloţených písemností nacházel mimo městskou část Slavkova, která v tehdejší době patřila německým rytířům. Ti si zde vytvořili svoji tzv. komendu, coţ byl běţný řadový dům. V roce 1288 udělil král Václav II. komendě velká privilegia, například vyjmul poddané z moci zemských úřadů a povolil, aby rytíři trestali
- 14 -
přestupky svých poddaných, dále osvobodil slavkovské trhy od povinných daní. Rytíři měli město Slavkov pevně ve svých rukou a ve své moci, celý jejich mocenský vliv trval aţ do doby husitských válek. Potom ze Slavkova zcela vymizeli. Významnou historickou událostí města Slavkova je 1. červenec 1416, kdy král Václav IV. přidělil městu pečeť a znak, který patří k nejstarším znakovým privilegiím v české zemi. Počátkem husitských válek patřilo město Petrovi Kutějovi, který ho později ponechal císaři Zikmundovi. Ten ho pak dal darem moravské šlechtě, co bylo bráno jako odměna za pomoc při boji proti husitům. Během válek byl Slavkov dobit a vypleněn jedním z husitských velitelů Haškem Ostrovským z Valdštejna. Bohuţel ani obrovské hradby neochránili Slavkov před zánikem. Některé části hradeb se ve Slavkově dochovaly aţ do současnosti. V minulosti do města vedly čtyři brány, od východu to byla brána Bučovská, od západu Brněnská či jiným jménem Špitálská, od severu to byla brána Rousínovská neboli Zámecká, a od jihu bána Rybničná. Dnes ale ve Slavkově nenalezneme ani jednu z těchto bran. (Uhlíř, 1984)
2.4
Rod Kouniců Od dob husitských válek se majitelé města Slavkova hojně měnili, coţ trvalo
aţ do počátku 16. století, kdy vlastnictví města přešlo do majetku pánů z Kounic. Prvním významným majitelem města z rodu byl Oldřich. Jeho přesné datum narození a úmrtí bohuţel neznáme, ale dle písemných zmínek můţeme usoudit, ţe ţil někdy mezi roky 1460 aţ 1516. Koupil město Slavkov a přilehlé panství od Petra z Pezinku. Panství v této době tvořilo hrad, město Slavkov se dvorem, vsí Němčany, Hodějice, Heršpice s pustou tvrzí Dvorce, Níţkovice, Rašovice s pustou tvrzí, pustý hrad a ves Konůvky, Bohušice a ţleby Trojanov a Roţmitál. Velmi významný byl rok 1516, ve kterém Oldřich osvobodil Slavkov od hlásky. Význam rodu byl posílen tím, ţe byl Oldřich povýšen do panského stavu. Celý tento akt byl uskutečněn v roce 1532. Dalším zakladatelem opravdového jmění, které rod Kouniců povýšilo nad ostatní, byl druhý Oldřich Kounic, který tu bydlel v letech 1569 aţ 1617. Dosáhl velmi dobrého vzdělání na italských školách a v dospělosti působil jako rada a komoří krále Matyáše. Dále pak byl i komořím jeho bratra arcikníţete Maxmiliána. Za svého ţivota
- 15 -
se ke slavkovskému panství snaţil připojit nová uzemí - v roce 1593 Nový Rousínov, 1598 Draţůvky, 1600 Kobeřice, 1601 lomnické panství, 1605 Milešovice, 1611 Uherský Brod a potom i další. Oldřich byl zastáncem jednoty bratrské a ochráncem evangelíků. Stál v čele nekatolické šlechty a přednášel na sněmu v Olomouci v roce 1609. Nejen výstavba staveb, ale i textilní výroba přispěla k tomu, aby se rod definitivně zapsal do dějin města Slavkova. Největší zásluhu na tom měl Dominik Ondřej, kníţe z Kounic. V roce 1683 byl povýšen do stavu říšských hrabat a získal dědičný titul hraběte z Rietbergu. Stal se rytířem zlatého rouna a potom v roce 1696 říšským dvorním místokancléřem a později ministrem ve státní radě. Mnoho let strávil v cizině. Díky tomu se pak snaţil město Slavkov přizpůsobit úrovni, na kterou si zvykl ve světě. Neustálé podnikání ho však velmi zadluţilo. Po jeho smrti se dluhy pohybovaly ve výši poloviny jeho celkového majetku. Maxmilián Oldřich z Kounic, který pokračoval v otcově podnikatelské činnosti, se stal pokračovatelem rodu Kouniců. Vyvíjel značnou snahu o zaloţení manufaktury ve Slavkově. Byl komorníkem císaře Karla VI. a později říšským radou a od roku 1720 moravským zemským hejtmanem. Nejvýznamnějším představitelem tohoto známého slavkovského rodu byl Václav Antonín Kounic, který se chtěl prvotně stát duchovním. V raném věku se stal jediným dědicem. Bez moţnosti rozhodnout se mu otec rozhodl o tom, ţe se stane právníkem. Antonín se po studiích rozhodl cestovat po Evropě a potom nastoupil do sluţeb rakouské diplomacie. Od roku 1753 působil jako dvorský a státní kancléř Marie Terezie a později i u jejich nástupců, coţ trvalo aţ do 19. srpna 1792. Podařilo se mu získat francouzského krále za spojence Rakouska, tím ţe sjednal politický sňatek princezny Marie Antoinetty s budoucím francouzským králem Ludvíkem XVI. Známý byl také jako mecenáš a obdivovatel výtvarného umění. Můţeme tedy říci, ţe sláva a bohatství rodu Kouniců vrcholí právě díky Antonínovi. Jeho syn Alois Václav z Kounic však po jeho smrti rozprodává majetek kousek po kousku. V roce 1848 vymřel rod Kouniců po meči. Slavkovské panství si vzali za své příslušníci české rodové linie. Největšího významu dosáhl Václav hrabě z Kounic, který byl vychován k vlastenectví. Jeho vlastenectví bylo úzce spjato s českým národním hnutím. Bohuţel i Václav zůstal bez jediného potomka. Panství se ujal jeho bratr Eugen hrabě z Kounic. Ten umřel v roce 1919 a s ním zanikl šlechtický rod Kouniců. (Pernes, 1987) - 16 -
2.5
Zámek ve Slavkově Během dlouhých staletí byl jeho vzhled změněn jiţ několikrát. Pokaţdé však
nikdo nepoznal, co zbylo z toho předchozího vzhledu. Dnes je zámek barokní, dalo by se tedy usuzovat, ţe pochází ze 17. nebo 18. století. Ve skutečnosti můţe být mnohem starší. Řadíme ho k nejstarším dochovaným panským sídlům na Moravě. Počátkem 13. století vznikla na místě dnešního zámku komenda, coţ bylo hlavní sídlo německých rytířů, kterým dané území patřilo celé uţ od roku 1237. Část komendy jsou zachovány pod severním křídlem barokního zámku a pod částí zámeckého nádvoří. Budova však časem zanikla a tak na těchto strategických základech byl vybudován v 16. století renesanční zámek, který měl čtyřkřídlí půdorysný plán. Byl vybudován Oldřichem III. z Kounic. Základové zdivo najdeme dodnes v suterénu severního i západního křídla zámku. V průběhu 17. století byla provedena barokní přestavba zámku. O tu se zaslouţil Dominik Ondřej z Kounic, kterému jiţ nevyhovovala dosavadní renesanční budova. Chtěl vybudovat velkolepé reprezentativní sídlo. Tímto nákladným úkolem pověřil Domenika Martinelliho z Luccy. Tento italský architekt, původním povoláním kněz, se nakonec stal i jeho přítelem, který ho často provázel na cestách, radil mu při nákupu obrazů a uměleckých předmětů do jeho sbírky. Nakonec se stal i vychovatelem jeho potomků. Dle historických pramenů a dochovaných spisů měl být zámek honosný jak rozlohou, tak i svým přilehlým parkem. Martinelli původně navrhl trojdílný zámek s nádvořím, celý měl být uzavřen na východní straně vstupní branou, která měla stát tam, kde je dnes umístěna budova koníren. První bylo vybudováno střední a západní křídlo. Architekt obehnal budovu vyzděným příkopem, kolem něhoţ nechal ještě navršit zeminu, aby mohl vzniknout park. Interiér byl typický v řešení dvou samostatných schodišť i obdélného vestibulu, členěného výraznými přízemními sloupy. Interiérová výzdoba byla rovněţ vytvořena italskými umělci. Fresky namaloval pan Lanzani, který velice spolupracoval se štukatérem Santinem Bussim. Sochy a skulptury v zámku i v parku byly vytvořeny umělcem jménem Giovanni Giuliani. Výstavba celého zámku trvala velmi pomalu a Dominik Ondřej z Kounic se jí tedy bohuţel nedoţil. V roce 1718 umřel i italský architekt. Jeho nástupcem
- 17 -
se stal další italský architekt Ignác Valmaggini, který se ale odklonil od celkového Martinelliho plánu. Konečnou dostavbu zámku a jeho dnešní výzdobu dokončil Václav Antonín Kounic. V roce 1752 byla celá budova včetně jiţního křídla dokončena. Vnitřní výzdoba ale dokončena nebyla. Později byly štukové a freskové výzdoby, které jsou typické pro baroko, nahrazeny modernějšími prvky nastupujícího klasicismu. Známé jsou například fresky v hlavním sále a v kapli, které namaloval vídeňský malíř Josef Pichler. Kancléř Kounic dokončil také přestavbu bývalé jídelny na tzv. Sál předků, kde jsou umístěny portréty jeho rodičů, prarodičů a jeho manţelky v nadţivotní velikosti. Václav Antonín z Kounic se zaslouţil o to, ţe sbírka uměleckých předmětů i obrazů se rozrostla tak, ţe mu ji zaviděli všichni okolní sběratelé. (Pernes, 1987) Obrázek č. 1 - zámek Slavkov
(http://www.zamek-slavkov.cz/cz/fotogalerie)
2.6
Bitva tří císařů Slavkov je docela vzdálen od rozhodujících míst bitvy tří císařů. Skutečným
středem velkolepého střetnutí byly spíše obce Prace, kde dnes najdeme Mohylu míru, dále pak Tvaroţná, Telnice, Šlapanice a Jiříkovice. Bitvu pojmenoval samotný Napoleon. Při svém výběru volil název „Bataille d´Austerlitz“ přesto, ţe bitevní pole leţelo na západ od města. Celé to bylo jen kvůli jeho ješitnosti. Před bitvou na zámku bydleli císařové Alexandr a František. Po vítězném boji do Slavkova vstoupil Napoleon jako nepřemoţitelný dobyvatel a z balkónu pronesl velmi známá slova ke svým vojákům a zároveň poprvé prohlásil bitvu za slavkovskou:
- 18 -
„Vojáci! Aţ dokončím vše, čeho je třeba pro zajištění štěstí a blaha naší vlasti, zavedu vás zpět do Francie. Tam budete předmětem mé nejlaskavější péče. Můj národ vás uvítá s radostí. Postačí, kdyţ řeknete: Bojoval jsem u Slavkova, aby kaţdý řekl: To je hrdina!“ (Kux, Raška, 1995, str. 98) Tak tedy Slavkov u Brna vstoupil do světových dějin. Město Slavkov je nezapomenutelné nejvíce pro Francouze, kteří po něm pojmenovali most přes řeku Seinu i nábřeţí. Kdybychom jeli na Korsiku, tak bychom tam našli v hlavním městě Slavkovské náměstí a v Paříţi znají i Slavkovské nádraţí. Ve Slavkově a okolí se kolem 2. prosince kaţdý rok pořádají vzpomínkové akce na bitvu tří císařů. Na Santonu, Ţuráni, Mohyle míru, ve Slavkově a dalších místech, můţeme potkat vojáky v dobových uniformách. Lidé se sem sjíţdějí aţ z Německa, Rakouska, Belgie, Francie, aby zde zrekonstruovali proslulou bitvu tří císařů. O průběh akce se starají organizátoři a sponzoři z České společnosti vojenské historie v Brně, dále pak Klub přátel francouzské revoluce ve Vídni, Brně a Ostravě a Okresní muzeum Brno venkov, Muzeum města Slavkova, Moravské zemské muzeum a obecní úřady okolních obcí. Slavkovské bojiště jiţ řadu let přitahuje mnoho turistů. Město Slavkov u Brna a blízké okolí uţ navštívilo mnoho významných osobností. Například 21. září 1862 navštívil hraběte Mitrovského ze Sokolnic císař František Josef I. a korunní princ Rudolf. Dalšími významnými osobami, které navštívili 125. výročí bitvy a 110. výročí Napoleonovy smrti, byl např. T.G.Masaryk a operní pěvkyně Ema Destinová. Z dochovaných záznamů, které se našly v obci Tvaroţná, vyplynulo, ţe tu před druhou světovou válkou pobýval i básník Petr Bezruč. (Kux, Raška, 1995)
2.7
Tajemství slavkovského pokladu Kaţdá historická událost s sebou nese různé historky, které se jí týkají.
Můţeme říci, ţe je to uţ takovým pravidlem. Proto se i po bitvě u Slavkova postupem času rozšířila historka, která zajímá generace okolí Slavkova dodnes. Tato historka se týká pokladu, který tu měl být během bitvy tří císařů zakopán a zapomenut.
- 19 -
Píše se rok 1805, kdy 2. prosince krátce po poledni u Prateckého kopce, rozprášilo Napoleonovo jezdectvo carskou armádu. Díky tomuto zásadnímu tahu se francouzské pluky začínají přesouvat na jiţní křídlo. Je jasné, ţe bitva ještě není u konce, ale na těchto místech je dobojováno. Na ústup se dává i spojenecká armáda, která za sebou nechává vozy a výstroj. Poraţení vojáci, kteří zůstali naţivu, se snaţí zachránit si holý ţivot, na bojišti zůstávají jen ranění a mrtví. Všichni ale přece jen ne. Car Alexandr totiţ vydal tajný rozkaz, který byl určen padesáti vybraným vojákům Preobraţenského pluku. Tomuto pluku velil poručík Udom. Jejich úkol je přísně tajný a jasný. Vybraní muţi mají zachránit hlavní vojenskou pokladnu. Hlavní pokladna se skládala z dvanácti sudů zlata a stříbra a za ţádných okolností nesměla padnout do spárů francouzských vojáků. Situace byla však stále komplikovanější, protoţe jediná ústupová cesta, která vedla přes Křenovice, byla ucpaná prchajícími vojáky a naděje, ţe by se tudy vozy vezoucí pokladnu dostaly do bezpečí, byla mizivá. Poručíku Udomovi se hlavou honila jediná myšlenka a to, ţe není ani kousek naděje tento rozkaz splnit. Rozhodne se tedy pro variantu, která se mu zdá v danou chvíli nejpřijatelnější. Poručík zakope poklad přímo na bitevním poli. Spolu se svými vojáky sjede z cesty aţ k nejbliţšímu potoku, snaţí se najít místo, kde je nikdo neuvidí, poté ukryjí sudy se zlatem pod zem a nenápadně prchají za ostatními. Pro poklad se chtějí vrátit v okamţiku, kdy se situace uklidní. Bohuţel všechno se zkomplikuje ve chvíli, kdy je poručík Udom poraněn francouzskými pronásledovateli. Zcela bez pochyb můţeme tvrdit, ţe vojenská pokladna opravdu existovala a je na bojišti skutečně zakopána. O pravdivosti tohoto tvrzení svědčí hledání několika skupin na slavkovském bojišti. Jiţ v roce 1828 se o nalezení pokladu pokusily rakouské c. k. úřady, v roce 1829 přijela bojiště prozkoumat ruská komise, v roce 1945 celou oblast velice pečlivě a důkladně prohledala tehdy postupující Rudá armáda, ale také bez výsledku. Nakonec v roce 1965 se do pátrání vloţili i československé úřady, bohuţel výsledek zatím stále nulový. (Růţička, 2008)
- 20 -
2.8
Kulturní památky města
Kaple sv. Urbana Tato památka byla postavena v roce 1712 a jedná se o poslední připomínku vinařství, kterému se zde lidé dříve hojně věnovali. Do 80. let 19. století byli totiţ svahy kopce, nacházejícího se severně od Slavkova, pokryty vinohrady. Architekt, který navrhl projekt, a podle kterého byla kaple postavena, se jmenuje Domenico Martinelli. Kaple byla zasvěcena papeţi sv. Urbanovi, protoţe se jedná o patrona vinařů. Půdorys kaple má tvar rovnoramenného kříţe a nahoře je zakončen kopulí. Kdyţ ve Slavkově pobývali Francouzi, byl objekt poškozen a poté v roce 1816 zbořen. Díky dotacím občanů byla na starých základech v letech 1858 aţ 1861 postavena nova kaple. Obrázek č. 2 – Kaple sv. Urbana
(http://www.slavkov.cz/cz/pamatky-a-zajimavosti/cirkevni-pamatky/?id=17) Ţidovský hřbitov Pokud zapátráme v historických spisech města Slavkova, tak zjistíme, ţe jsou celkem tři místa, kde se nacházel ţidovský hřbitov. První hřbitov se původně nacházel východně od města a z jistých neznámých důvodů byl nahrazen jiným. Druhé ţidovské pohřebiště se tedy nacházelo jiţně od města a to někde poblíţ říčky Litavy, kde se později postavil cukrovar. Tento hřbitov ale vadil Václavu Antonínu Kounicovi, protoţe mu překáţel při pohledu ze zámku a tak se rozhodl zřídit nový, který byl 1,5 km severně od města na úpatí kopce pod kaplí sv. Urbana. U vstupní brány hřbitova se nacházela kamenná obřadní síň, která je dnes zničená a zbořená.
- 21 -
Náhrobky, které tam dnes nalezneme, pochází z 18. a 19. století, materiálově jde převáţně o pískovec, ţulu, mramor a vápenec. Hřbitov je dnes chráněnou památkou. Obrázek č. 3 – Ţidovský hřbitov
(http://www.slavkov.cz/cz/pamatky-a-zajimavosti/cirkevni-pamatky/?id=19) Ţidovská synagoga Kdyţ vznikla ţidovská obec ve středověku, tak byla současně vystavěna synagoga. Vzhled původní barokní synagogy pochází z 16. století a je dílem Václava Petruzziho z roku 1723. V roce 1762 byla ale synagoga zcela zničena poţárem. Následně poté byla synagoga roku 1857 úplně zbořena a na přibliţně stejném místě znovu postavena v soudobém slohu. Jako náboţenská svatyně byla pouţívána aţ do 40. let, poté byla velice poničena nacisty a po skončení války slouţila jako sklad. Roku 1991 se synagoga dočkala rekonstrukce a byla vrácena Ţidovské náboţenské obci v Brně. Obrázek č. 4 – Ţidovská synagoga
(http://www.slavkov.cz/cz/pamatky-a-zajimavosti/cirkevni-pamatky/?id=20)
- 22 -
Chrám Vzkříšení Páně Kostel, který je po zámku druhou dominantou města, je jedním z unikátních památek klasicistní architektury v České republice. Chrám byl vybudován vídeňským architektem Ferdinandem Hetzendorfem z Hohenbergu v letech 1786 – 1789. Výstavbu této památky si objednal Václav Antonín Kounic. Kdybychom se podívali do původních plánů, tak zjistíme, ţe kostel měl mít v prvopočátku dvě věţe. Bohuţel nemohly být postaveny, protoţe místo na kterém se kostel začal stavět, byl baţinatý a kvůli daným okolnostem muselo dojít ke změně. Dokonce i jediná věţ, kterou se kostel honosí, musela být sníţena. Obrázek č. 5 – Chrám Vzkříšení Páně
(http://www.slavkov.cz/cz/pamatky-a-zajimavosti/cirkevni-pamatky) Hrobka Kouniců Jedná se o rodovou hrobku, kterou nechal opět vystavět Václav Antonín Kounic. V hrobce se dnes nachází sedm rakví s tělesnými ostatky příslušníků rodu z kníţecí moravské a české linie. Nejvýznamnější osobou leţící v hrobce je sám císařský kancléř Václav Antonín Kounic. Kancléř zemřel ve Vídni, kdyţ mu bylo osmdesát tři let. Teprve aţ později byly jeho pozůstatky převezeny zpět do Slavkova. Hrobka byla v 80. letech otevřena a následně byla provedena kompletní identifikace všech členů rodu.
- 23 -
Obrázek č. 6 – Hrobka Kouniců
(http://www.slavkov.cz/cz/pamatky-a-zajimavosti/cirkevni-pamatky/?id=49) Poklona sv. Vendelína Jiráskovu ulici ve Slavkově u Brna dnes zdobí barokní socha, která pochází z roku 1740. Tato socha v dávných letech upozorňovala na hranice města, kde se pořádali letní ţňové poboţnosti. Jedná se o čtyřboký mohutný pilíř s prohnutými stranami a plasticky modelovanými hranami. V dřívější době kdysi míval malované obrazy sv. Vendelína, sv. Otýlie a dalších dvou světců. Na soše je umístěn velice vzácný štukový dekor s aliančním znakem Maxmiliána Oldřicha z Kounic a jeho manţelky Marie Arnoštky z Rietbergu. Pokud se na sochu zaměříme a zadíváme se na ni celkově, tak spatříme, ţe je ukončena bohatě tvarovanou římsou a má střechu ve tvaru jehlanu završeného makovicí s hrotem. Obrázek č. 7 – Poklona sv. Vendelína
(http://www.slavkov.cz/cz/pamatky-a-zajimavosti/pamatniky-a-sochy/?id=22)
- 24 -
Socha sv. Jana Nepomuckého Socha toho světce je ve městě umístěna celkem třikrát. První socha se nachází u mostu přes říčku Litavu, druhá se nalézá pod zámeckou zdí ve směru na Křenovice a třetí je v severní části města podél silnice vedoucí do Rousínova. Sochy jsou celé z pískovce a všechny jsou vytvořeny v trošičku mírné podţivotní velikosti. Samotný světec je zahalen do kanonického roucha s biretem a v pravé ruce drţí kříţ zdviţený k pravému rameni, levá ruka přidrţuje břevno. Pravý bok sv. Jana tvoří okřídlené putto podávající oběma rukama kříţ. Obrázek č. 8 – Socha sv. Jana Nepomuckého
(http://www.slavkov.cz/cz/pamatky-a-zajimavosti/pamatniky-a-sochy/?id=25) Panský dům Jedná se o jeden z nejstarších domů ve Slavkově. Jeho číslo popisné je č. 89. Dům byl původně postaven v duchu gotického slohu a v průběhu doby byl přestavěn spíše do klasicistního stylu. Prvopočátky panského domu jsou však zdaleka někde jinde, dříve totiţ slouţil jako pivovar. Zmínky o tomto objektu se objevují jiţ v roce 1570, kdy jeho majitelem byl měšťan Faytle Šenknopov. Panský dům slouţil také jako sídlo např. vojenského velitelství, notářství. Do konce dvacátých let našeho století se zde nacházely kanceláře velkostatku.
- 25 -
Obrázek č. 9 – Panský dům
(http://www.slavkov.cz/cz/pamatky-a-zajimavosti/ostatni/?id=27) Vila Austerlitz Vilu si nechal postavit majitel slavkovského cukrovaru Herman Redlich v roce 1884. Celý komplex byl navrţen architektem Augustem Prokopem. Stavba jako celek prošla několika stavebními úpravami. V roce 1990 byla zařazena mezi chráněné památky. Dojem honosnosti vile dodává anglický park o rozloze asi 15000 m2. Obrázek č. 10 – Vila Austerlitz
(http://www.vilaausterlitz.cz/index.php?page=historie) Renesanční radnice Slavkovská radnice byla vybudována roku 1592 a je postavená v renesančním slohu. Celková výstavba radnice byla dokončena za purkmistrů Alexandra Bradavičky a Petra Pekaře. Stavební úpravy radnice pokračovaly i v dalších letech. Celková rekonstrukce proběhla v 70. letech 19. století a ve století dvacátém. První patro bylo upraveno, tak ţe tam byla vybudována městská šatlava. Původní okna šatlavy můţeme spatřit i dnes z Husovy ulice, bohuţel jsou všechna zazděná. (Pernes, 1987)
- 26 -
Obrázek č. 11 – Renesanční radnice
(http://www.slavkov.cz/cz/pamatky-a-zajimavosti/ostatni/?id=30)
2.9
Gastronomie a ubytování Slavkov u Brna můţe kaţdému z nás nabídnout nejen kulturní záţitek, ale
i gastronomický záţitek. Ve městě najdeme mnoho kvalitních restaurací, které se mohou pyšnit výborným menu, ale nabízí i ubytování za rozumné ceny. Jsou to například: Golf Hotel Austerlitz – hotel se nachází přímo u golfového hřiště. Nejvíce je vyuţíván především milovníky golfu. Báječná kuchyně a profesionální servis přitahuje i obyvatele města Slavkova. Restaurace na Hradbách – jedná se o velice oblíbený cíl mladší generace obyvatel Slavkova. Menu restaurace nabízí velký výběr pizzy, steaků, těstovin, ale i salátů. Pokud člověk potřebuje, tak je tu i moţnost přímého ubytování v centru města. Hotel Florian – jeden z prvních a naprosto vynikajících hotelů ve Slavkově. Na své si zde přijdou jak ubytovaní hosté, tak pouze strávníci. Hotel je známý svou příjemnou atmosférou a profesionalitou personálu, která je pro pohodu hostů na prvním místě. Hotel Sokolský dům Restaurace Bonaparte – nalezneme ji v místním společenském, kulturním a sportovním Centru Bonaparte, které se nalézá přímo na náměstí a v okamţité blízkosti slavkovského zámku Restaurace U Černého lva
- 27 -
Zámecká vinárna Zámecká restaurace Restaurace Gól Klub u Richarda – velice „pohodová“ restaurace v příjemném rodinném prostředí. Během letních dnů mohou návštěvníci vyuţít a vychutnat si svá jídla na zastřešené zahrádce s krbem a udírnou. Pension Olga – malebnost tohoto pensionu je vidět jiţ na první pohled. Ubytovaní hosté se odtud dostanou kamkoliv pěšky, protoţe pension najdeme v centru města. Nedávno pension prošel rekonstrukcí a s nově přistavěnou restaurací láká všechny kolemjdoucí. (www.slavkov.cz)
2.10 Sport Sportovní vyţití je ve Slavkově opravdu bohaté jak pro obyvatele, tak pro návštěvníky. Mezi nejvyhledávanější sportoviště určitě patří: Koupaliště – slavkovské koupaliště je umístěno mezi stadionem a golfovým hřištěm ve velmi klidové části města. Návštěvníkům nabídne padesáti metrový bazén pro plavce a dva menší bazény pro ty menší. Celý komplex doplňuje koutek s občerstvením a dětské hřiště. Součástí koupaliště je i SK Beachvolleyball Slavkov, který je jedním z prvních pořadatelů oficiálních turnajů a propagátorů beachvolejbalu v České republice. Stadion TJ Sokol – sportoviště, které se na stadionu nachází, jsou vyuţívána všemi slavkovskými školami, ale i širokou veřejností. V letních měsících je zde k dispozici sedm tenisových antukových kurtů, fotbalové hřiště, lehkoatletický ovál, antukové hřiště pro nohejbal a dvě hřiště pro volejbal s umělým povrchem. V zimní sezóně je hojně vyuţívána tenisová přetlaková hala. Golf – celý golfový areál je domovským hřištěm Golf Clubu Austerlitz, který sdruţuje cca 700 aktivních hráčů golfu. Golfové hřiště je velkou pýchou Slavkova a jeho poloha je na okraji města vedle zámku a koupaliště. Vysoce kvalitní odpaliště jsou vybudována v samotném zámeckém parku.
- 28 -
Lázeňský dům Slavkov u Brna – byl vybudován v severní části v 90. letech. Lázeňský dům nabízí nejen různé druhy masáţí, přísadových koupelí, sauny a whirpool či fitness cvičení. Samozřejmě je zde i pevná nabídka zdravotnické a rehabilitační péče a zároveň i moţnost ubytování. Sportovní centrum Bonaparte – v bezprostřední blízkosti zámku najdeme sportovní centrum. Návštěvníkům jsou k dispozici bowlingové dráhy, dva klimatizované kurty na squash, solárium, fitness a posilovna. Zámecká
střelnice
–
pro
zkušené
střelce,
tak
i
pro
začátečníky
je v kasematech slavkovského zámku umístěna střelnice, kde si na pěti palebných postech o délce 25 m můţou všichni vyzkoušet střelbu. Pokud má někdo
zájem
je
tu
i
moţnost
(www.slavkov.cz) Obrázek č. 12 – koupaliště
(http://www.slavkov.cz/cz/fotogalerie/?id=2)
- 29 -
vystřelit
i
z historických
zbraní.
3
Téma regionu v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání
3.1
RVP ZV a jeho charakteristika Mezi vzdělávací programy základního vzdělávání dříve patřily Obecná škola,
Národní škola a Základní škola, všechny byly od školního roku 2007/2008 postupně nahrazovány Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV nebo RVP). Kaţdá škola si sama sestavuje školní vzdělávací program (dále jen ŠVP), který je vytvářen podle stanovených pravidel RVP. Vzdělávání na školách se uskutečňuje podle ŠVP. Českým školám je také k dispozici model formálního kurikula, který je určen všem vzdělávacím stupňům. Kurikulum, které máme na mysli, je jinak pojato neţ všechny kurikulární dokumenty v minulosti. Jeho podstatou a svébytností je odklon od encyklopedického pojetí školního vzdělávání, neudává pravidla, co se má učit na různých stupních vzdělávacího procesu a ani konkrétně kdo si je má osvojit. Tento model našel svoji inspiraci v americkém konceptu kurikula. Nese hlavní myšlenku, jak a proč je nutné získávat poznatky. RVP ZV nám přináší změny v oblastech výchovy a celkového vzdělávání. Celý tento vzdělávací program reaguje na evropské vzdělávání a na globální posuny. Posunuje naše školní vzdělávání na vyšší úroveň a zároveň nám dává cennou šanci nezaostávat za nejrozvinutějšími zeměmi. Pro učitele znamená RVP jakousi „volnou ruku“. Učitelé mají větší moţnost zahrnout do výuky spoustu různých inovací, novinek a také velice oblíbené projektové vyučování. Změny ve výuce a v jejich pojetích také samozřejmě předpokládají změnu v přístupu učitele k ţákovi. (Kratochvílová J., 2006) Myšlenka nového vzdělávání, a tedy celého Rámcového vzdělávacího programu, je zpracována na základě klíčových kompetencí a hlavně na uplatnění nabytých vědomostí a dovedností v praktickém ţivotě. RVP zdůrazňuje a vychází z pojetí celoţivotního vzdělávání, dále definuje očekávanou úroveň absolventů škol a napomáhá profesní odpovědnosti učitelů za výsledky vzdělání. (RVP ZV, část A, s. 10)
- 30 -
RVP ZV nám přináší jedinečnou moţnost navázat na úroveň, kterou dítě získalo v předškolním vzdělávání a za své si bere i plynule vyuţít ţákovských znalostí získaných rodinnou výchovou. Jedná se o velice významný a nově nastavený školský systém. Některé děti mívají při nástupu na základní školu jisté problémy, jelikoţ škola poţaduje na jedinci nároky, které se v průběhu studijního ţivota stupňují. RVP ZV nám umoţňuje sníţit tento prvotní šok, protoţe vše je vzájemně provázané. Děti tak plynule a přirozeně přechází z předškolního vzdělávání a soustavné rodinné péče do povinného, pravidelného a současně systematického vzdělávání. RVP je zvláštní v tom, ţe se zaměřuje na poznávání, respektuje a snaţí se rozvíjet individuální potřeby ţáků. Dále můţeme říci, ţe má praktický a činnostní charakter. Učitelé dostávají díky RVP jedinečnou šanci prosadit si odpovídající metody, kterými motivují ţáky k učení a tím je vedou k učební aktivitě a poznání. Ţáci by se měli totiţ naučit objevovat, hledat, tvořit a nalézat patřičnou cestu řešení problémů. Na kaţdém stupni základního vzdělávání je nezbytná a vysoce potřebná podnětná a tvořivá školní atmosféra, která motivuje nejlepší ţáky, povzbuzuje slabší ţáky a napomáhá těm nejslabším. Vývoj kaţdého ţáka by měl být v souladu s vlastními
vzdělávacími
předpoklady,
které
se
uskutečňují
a
optimalizují
prostřednictvím výuky. Nesmíme opomenout i vstřícnost a přátelské prostředí, které hraje významnou roli u přirozeného rozvoje osobnosti ţáka. Kaţdý ţák musí dostat příleţitost zaţít si svůj úspěch z dobře vykonané práce, neměl by se bát chyby či zaváhání. Chyby jsou přirozená součást ţivota a člověk se s nimi musí naučit pracovat. (RVP ZV, část C, s. 12)
3.2
Základní vzdělávání a jeho cíle Pro základní vzdělávání ţáků v rámci RVP je zásadní a podstatné utvářet
a postupně ho podporovat prostřednictvím klíčových kompetencí. Vybrané učivo poskytuje solidní podstatu všeobecnému vzdělání orientovaného především na situaci, která je velmi úzce spjatá s praktickým ţivotem. (RVP ZV, část C, s. 12)
- 31 -
RVP ZV povaţuje za klíčové usilovat o naplňování konkrétních cílů: ponoukat ţáky k tvůrčímu myšlení, racionálnímu uvaţování a k řešení problémů umoţnit ţákům osvojit si různé strategie učení a stimulovat je pro celoţivotní učení směřovat ţáky k univerzální, působivé a otevřené komunikaci snaţit se u ţáků podporovat schopnost spolupráce a respektu k práci ţáci by měli umět ocenit úspěchy vlastní i cizí učitel by měl organizovat práci ţáků tak, aby se dokázali projevit jako svébytné, nezávislé a zodpovědné osobnosti ţáci by měli umět uplatňovat svá práva a naplňovat své povinnosti vyvolávat u ţáků potřebu dávat najevo pozitivní náladu v chování, jednání a v proţívání situací ze ţivota rozvíjet u ţáků vnímavost a citlivost v rámci vztahů k okolnímu světu naučit ţáky umět odpovídat za tělesné, psychické a sociální zdraví učit ţáky aktivně rozvíjet a hlavně chránit svoje zdraví podporovat ţáky ve snášenlivosti a ohleduplnosti k ostatním lidem, jejich kulturám i duchovním hodnotám učit ţáky společenskému souţití s jinými kulturami napomáhat ţákům při rozhodování o vlastním ţivotě a profesní orientaci naučit je rozpoznat a rozvíjet vlastní vlohy a nadání v souladu s věcnými moţnostmi dodat jim sebedůvěru v uplatnění osvojených dovedností a vědomostí (RVP ZV, část C, s. 12 – 13)
3.3
Klíčové kompetence „Klíčové kompetence reprezentují určitý soubor vědomostí, dovedností,
schopností, postojů a hodnot, který je podstatný pro osobní vývoj a uplatnění kaţdého člověka ve společnosti“. Kaţdá společnost přijímá nějaké obecné sdílené představy o konkrétních kompetencích, které se podílí na vzdělání, úspěšném a spokojeném ţivotě, osvěţení a podpoření funkcí občanské společnosti. Právě - 32 -
z těchto obecných představ vyplívá výběr pevně stanovených klíčových kompetencí v Rámcovém vzdělávacím programu. (RVP ZV, část C, s. 14) Celý vzdělávací obsah, aktivity a činnosti, které se ve škole vykonávají, by měly směřovat k rozvoji a vytváření klíčových kompetencí. Ke klíčovým kompetencím základního vzdělávání patří: Kompetence k učení – koncem základního vzdělávání ţák umí vyuţívat přiměřené strategie, způsoby a metody učení, rozlišuje a vyhledává informace, pouţívá je v praktickém ţivotě, umí si dát věci do souvislosti, bezvadně pouţívá
obecné
termíny,
symboly
a
znaky,
nezávisle
pozoruje
a experimentuje, srovnává získané výsledky, dedukuje a porovnává závěry, má pozitivní přístup k učení, kriticky přistupuje ke svým výsledkům v učení a dokáţe o nich bez problému hovořit Kompetence k řešení problémů – ţák dokáţe vidět rozmanité problémové stavy, pozná a pochopí vzniklý problém, umí hloubat nad problémem a jeho příčinách a nalézá různá řešení, pouţívá vlastního úsudku a zkušenosti, nachází příhodné informace k řešení problému, neodradí jej případný nezdar, neustále se snaţí hledat různé obměny řešení, upotřebuje osvědčené postupy při řešení stejných situací, uvaţuje kriticky a rozhoduje se rozváţně, rozhodnutí dokáţe obhájit, bere věci zodpovědně Kompetence
komunikativní
–
ţák
sděluje
své
názory
v logickém
a hierarchickém sledu, v psaném a mluveném projevu se vyjadřuje přesně, vhodně, souvisle a kultivovaně, dokáţe se vcítit do druhých a vhodně na jejich reakce reagovat, zapojuje se do debaty, stojí si za svým názorem, má dobré komunikační schopnosti, vymoţenosti moderní doby umí vyuţívat ke svému rozvoji, uţívá je nejen k účinnému spojení s lidmi, ale také k souţití a spolupráci s okolním světem Kompetence sociální a personální – ţák zvládá spolupráci ve skupině, účastní se tvorby pravidel při práci v druţstvech, kladně působí na kvalitu společné práce poznáním či přijímáním nové pozice, úspěšně se podílí - 33 -
na tvorbě pohodového prostředí, dokáţe přispět k upevnění mezilidských vztahů a potřebám úspěšné spolupráce, ohodnotí zkušenost druhých, uznává nápady, postoje, poučení, výtvory druhých ţáků, dokáţe si utvořit o sobě představu, která nejen podněcuje jeho sebedůvěru a rozvoj, ale také se chová tak, aby získal pocit sebeuspokojení a sebeúcty
Kompetence občanské – uznává smýšlení a názory druhých osob, dokáţe ocenit vnitřní hodnoty, ţák je empatický a umí si uvědomit povinnost postavit se fyzickému i duševnímu násilí, rozumí základním principům, na kterých jsou postaveny zákony a určité společenské normy, má představu o svých povinnostech a právech ve škole i v ţivotě, v krizových situacích jedná zodpovědně,
umí
poskytnout
pomoc
přiměřenou
jeho
moţnostem
a schopnostem, hájí a ocení naše tradice, naši kulturu i historické dění v naší zemi, má kladný vztah k uměleckým dílům, účastní se kulturního dění a sportovních akcí, všímá si ekologických a environmentálních problémů, veškerá jeho rozhodnutí jsou v souladu se zájmem podpory a ochrany zdraví i trvale udrţitelného sociálního rozvoje
Kompetence pracovní – koncem základního vzdělání ţák umí bezpečně pracovat s různými materiály, vybavením a nástroji, zachovává pravidla a plní povinnosti, dokáţe se ztotoţnit se změnou pracovních podmínek, k výsledkům pracovního výkonu přistupuje z hlediska funkčnosti, kvality, ochrany zdraví svého i druhých, dokáţe vyuţít získaných znalostí v rámci dalšího vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, má přehled v základních aktivitách, které jsou nutné k naplnění podnikatelského záměru a k jeho vykonání, ţák je schopen porozumět podnikatelskému cíli i chápe jeho moţná rizika (RVP ZV, část C, s. 14 – 17)
- 34 -
3.4
Vzdělávací oblasti vymezené v RVP ZV RVP ZV je rozčleněn do devíti vzdělávacích oblastí. Dále můţeme
poznamenat, ţe jednotlivé oblasti jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo popřípadě více obsahově blízkými vzdělávacími obory: Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk) Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace) Informační
a
komunikační
technologie
(Informační
a
komunikační
technologie) Člověk a jeho svět (Člověk a jeho svět) Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství) Člověk a příroda (Fyziky, Chemie, Přírodopis, Zeměpis) Umění a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova) Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova) Člověk a svět práce (Člověk a svět práce) Charakteristika vzdělávací oblasti nám vymezuje a určuje dílčí vzdělávací oblasti. Dále následuje část, která se zabývá cílovým zaměřením vzdělávací oblasti a také vzdělávacím obsahem vzdělávacích oborů. Tento zmíněný obsah je tvořen očekávanými výstupy a učivem. Očekávané výstupy jsou především činnostního charakteru, to znamená, ţe jsou cílené a zaměřené na praktičnost a také jsou ověřitelné a pouţitelné v praxi. Koncem třetího ročníku základní školy by měl být uskutečněn pouze orientační výstup. Závazné jsou výstupy na konci pátého a devátého ročníku. Učivo v rámci RVP chápeme jako jakýsi nástroj k dosáhnutí očekávaných výstupů a je striktně členěno do jednotlivých tematických okruhů. Vzdělávací obsah, který je přesně stanovený v RVP, si kaţdá základní škola rozdělí do vyučovacích předmětů a rozpracuje ho dále v učebních osnovách podle poţadavků, zájmů a zaměření ţáků, aby bylo zajištěno plnění klíčových kompetencí. RVP ZV je vynikající v tom, ţe nám učitelům umoţňuje v rámci výchovy integrovat vzdělávací obsah na úrovni jednotlivých témat, tematických okruhů a vzdělávacích oborů.
- 35 -
Cílem RVP ZV je hlavně jiţ zmíněná integrace, díky ní spěje veškerý smysl k tomu,
aby
pedagogičtí
pracovníci
vzájemně
spolupracovali,
kombinovali
a propojovali příhodná témata, která jsou společná všem vzdělávacím oborům. Učitelé tak mají skvělou příleţitost podpořit mezipředmětové vztahy a tedy celý přistup ke vzdělávání. (RVP ZV, část C, s. 18 – 19)
3.5
Člověk a jeho svět Vzdělávací oblast a jeho svět je jedinou oblastí, která se zaměřuje
na 1. stupeň. Jelikoţ je tato oblast koncipovaná velice komplexně, z tohoto důvodu ji vymezují témata týkající se např. člověka, rodiny, vlasti, kultury, společnosti, přírody, techniky, zdraví apod. V této vzdělávací oblasti se prosazuje pohled do současnosti i historie. Celkově je učivo zaměřeno k dovednostem, které jsou potřebné v praktickém ţivotě. Obsah vzdělávací oblasti je integrován a pojat z širokého úhlu pohledu a vytváří tak povinné základní vzdělání na 1. stupni. Poznatky, které ţák nabude v této vzdělávací oblasti, vychází z dovedností a z prvotních zkušeností ţáků, které dítě získalo z výchovy ve vlastní rodině a z předškolního vzdělávání. Ţák si začne vytvářet prvotní ucelenou představu světa prostřednictvím správného pojmenování jevů a dějů, pozorování, jejich vzájemných souvislostí a vztahů. První, co ţák musí zvládnout je poznání sebe a svého okolí. Poté se kousek po kousku seznamuje se vzdálenějšími osobami, jevy či ději. Ţáci se nejen učí vnímat mezilidské vztahy, ale také si všímají přírodních jevů i výtvorů vytvořených lidmi, dokáţou se koncentrovat na určité dílo a přemýšlet o něm. Prostřednictvím osvojených poznatků a různých dovedností se ţáci učí vyjadřovat myšlenky, dojmy, poznatky, reakce na myšlenky a názory. Předpokladem prosperujícího vzdělávání v této oblasti je vlastní proţitek, který vychází ze skutečných modelových situací. Důleţitou měrou k tomu přispívá osobní příklad učitele. Vzdělávací obor Člověk a jeho svět je rozčleněn do pěti tematických okruhů. Propojováním
tematických
okruhů,
lze
vytvářet
vyučovacích předmětů a jejich vzdělávacího obsahu.
- 36 -
v ŠVP
různorodé
varianty
Tematické okruhy: 1.
Místo, kde ţijeme
2.
Lidé kolem nás
3.
Lidé a čas
4.
Rozmanitost přírody
5.
Člověk a jeho zdraví (RVP ZV, část C, s. 37 – 38)
3.5.1 Cíl vzdělávací oblasti Vzdělávání oblasti Člověk a jeho svět spěje k vytváření a rozvoji klíčových kompetencí tím, ţe vede ţáka k: tvorbě pracovních návyků ve skupině i při samostatné činnosti orientaci ve světě, propojování si časových, místních, kulturních, zeměpisných a historických zpráv rozšiřování slovní zásoby v osvojených tématech toleranci v chování a jednání, plnění společných úkolů i povinností, poznávání a chápání mezilidských vztahů a rozdílů efektivnosti a nekonfliktnosti při komunikaci, sebevědomému a samostatnému jednání či vystupování utváření vztahu k přírodě a kulturním výtvorům, ohleduplnosti a vlastnímu aktivnímu zapojení do ochrany ţivotního prostředí vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě samému i k okolí poznávání příčin nemocí i podstaty zdravého ţivotního stylu upevňování
prevence,
účelnému
jednání
a
rozhodování
ohroţujících zdraví a bezpečnosti vlastní i druhých osob (RVP, část C, s. 38)
- 37 -
v situacích
3.5.2 Obsah vzdělávací oblasti Tematické okruhy pro vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět jsou vypracované výhradně jen pro 1. stupeň. Očekávané výstupy jsou určeny jen pro 1. období (3. ročník) a 2. období (5. ročník). Zaměřme se teď více na tři tematické okruhy tohoto zmiňovaného vzdělávacího oboru. Těmito okruhy jsou „Místo, kde ţijeme“, „Lidé kolem nás“ a „Lidé a čas“. Kaţdý tematický okruh je v předepsané a doporučené látce propojen různými regionálními prvky. Nutnost znát daný region komplexně zahrnují očekávané výstupy. Tematický okruh: Místo, kde ţijeme V tomto tematickém okruhu se ţák učí pochopit organizaci ţivota ve škole, rodině, v obci i společnosti. Děje se tak na základě poznávání nejbliţších věcí kolem jeho osoby, na základě různých souvislostí a vztahů ve společnosti. Ţák se učí vstupu do ţivota a pohybu v něm v rámci svých vlastních představ a díky své aktivitě. K tomuto poznání velice napomáhá učivo regionální tematiky, dále dopravní výchova a vlastní zkušenost ţáků. Správná volba úkolů a činností ve výuce by měla v ţácích přirozeně vyvolat pozitivní vztah k místu jejich bydliště a následně rozvíjet jejich národní vazby neboli vztah k vlastní zemi. Přehled učiva: domov – prostředí domova, bydliště a orientace v něm škola – školní prostředí a jeho okolí, bezpečná cesta do školy obec (město), místní krajina – poloha krajiny a její části, minulost, současnost obce (města), dopravní síť, významná místa a budovy okolní krajina (region) – zemský povrch a jeho útvary, vodstvo, rozmanitost rostlinné a ţivočišné části, půd, vliv krajiny na ţivot v daném regionu, vliv obyvatelstva na krajinu, ţivotní prostředí, orientační body a linie, světové strany region ČR – Praha a vybrané oblasti ČR, zdroje surovin, výroba, obchod a sluţby
- 38 -
naše vlast – domov, krajina, národ, státní zřízení a politický systém ČR, státní správa a samospráva, symboly státu Evropa a svět – světadíly, evropské státy, Evropská unie, cestování obecně zeměpisné a tematické mapy – obsah, grafika, vysvětlivky Očekávané výstupy (1. období): ţák umí najít a vyznačit v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, dále pak cestu na předem stanovené místo, v blízkém okolí rozlišuje různé druhy nebezpečí ţák včlení obec (město) do příslušného kraje, regionu, umí popsat změny týkající se nejbliţšího okolí a jeho obce či města ţák dokáţe rozčlenit dle různých způsobů přírodní a umělé prvky v okolní krajině, mluví o krajině z hlediska estetických hodnot a bohatosti Očekávané výstupy (2. období): ţák stanoví a vysvětlí správnou polohu svého bydliště či místa pobytu vzhledem ke krajině a státu ţák umí určit a pojmenovat světové strany podle mapy i v přírodě, orientuje se podle světových stran a řídí se zásadami bezpečného pohybu a pobytu v přírodě ţák dělá rozdíl mezi elementárními typy map, plány či náčrty, vyhledává jednoduchá data o přírodních podmínkách na mapách ČR, Evropy i polokoulí ţák
dokáţe
vypárat
typické
regionální
zvláštnosti
přírody,
osídlení,
hospodářství a kultury, odhadne jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického ţák umí jednoduchým způsobem podat ostatním své zkušenosti, záţitky, zajímavosti a porovnává přírodu a způsob ţivota v naší vlasti i v zahraničí ţák rozliší hlavní orgány státní moci, symboly našeho státu a jejich význam Tematický okruh: Lidé kolem nás Ţáci si prostřednictvím tohoto tematického okruhu osvojují a utuţují základy slušného chování a mezilidské vztahy. Všímají si podstaty a zásad tolerance, vzájemné pomoci, solidarity, úcty, snášenlivosti a rovnoprávnosti mezi muţi
- 39 -
a ţenami. Tento tematický okruh jim umoţňuje pochopit základní práva, povinnosti a problémy, kterou jsou součástí lidského ţivota, společnosti i celého světa. Cílem tohoto tematického okruhu je snaha o to, aby ţáci byli vychováváni v občana demokratického státu. Přehled učiva: rodina – pozice jedince a role členů rodiny, příbuzenské vztahy, funkce rodiny, zaměstnání, fyzická a duševní práce souţití lidí – mezilidské vztahy a komunikace, obchod, firmy, politika, církve, pomoc nemocným a sociálně slabým jedincům chování lidí – lidské vlastnosti, zásady slušného chování, principy demokracie právo a spravedlnost – základní lidská práva, práva dítěte, práva a povinnosti ţáků ve škole, právní ochrana občanů a majetku, protiprávní jednání vlastnictví – veřejné, soukromé, společné, osobní a dále hmotný a nehmotný majetek, peníze kultura – projevy na veřejnosti a různé podoby kultury, instituce, masová kultura základní globální problémy – sociální problémy, problémy konzumní společnosti, lidská nesnášenlivost, globální problémy přírodního prostředí Očekávané výstupy (1. období): ţák rozpoznává blízké příbuzenské rodinné vztahy, role příslušníků rodiny a jejich vzájemné vztahy ţák odvodí význam a potřebu různých pracovních činností a povolání ţák umí dát najevo toleranci vůči odlišným spoluţákům, k jejich nedostatkům i přednostem Očekávané výstupy (2. období): ţák díky svým vlastním zkušenostem umí vyjádřit základní mezilidské vztahy ţák si dokáţe vyvodit a dodrţet pravidla pro souţití ve škole, v rodině, dokonce i v obci (městě)
- 40 -
Tematický okruh: Lidé a čas Hlavním cílem tematického okruhu je orientace v dějinách a v čase. Učí se poznávat, jak a vlastně proč se měří čas, co je to sled různých událostí, věcí a dějů. Ţáci se seznamují s vývojem ţivota a různých věcí, tak jak se mění v čase. Vědomosti, které ţáci získávají, jsou opět uspořádány od nejznámějších událostí v rodině, obci, regionu a odtud postupují k nejdůleţitějším historickým událostem České republiky. Podstatou všeho je vyvolat u ţáků zájem o minulost a kulturu celé naší země. Ţáci v rámci výuky získávají zkušenosti v samostatném vyhledávání informací a zkoumání dostupných zdrojů. Dostupnými zdroji jsou např. lidé z nejbliţšího okolí, členové rodiny, sbírky regionálních muzeí, veřejné knihovny atd. Přehled učiva: orientace v čase a časový řád – určování času, čas jako fyzikální veličina, dějiny jako časový sled událostí, kalendář, letopočet, roční období, reţim dne současnost a minulost v našem ţivotě – způsob ţivota a jeho proměny, předměty denní potřeby, bydlení, denní potřeba, průběh lidského ţivota, státní svátky, významné dny regionální památky – péče o památky, lidé a odvětví, která zkoumají minulost báje, mýty, pověsti – domov, rodný kraj, vlast, minulost předků a kraje Očekávané výstupy (1. období): ţák se snaţí řešit různé denní situace za pouţití času, umí rozlišit děj minulý, přítomný i budoucí ţák má dovednost vyjmenovat některé významné rodáky, kulturní a historické památky, významné regionální události, interpretuje místní pověsti či báje ţák se dokáţe prosadit jako samostatná osoba, uplatňuje základní poznatky o své rodině, činnostech člověka, společnosti, zvycích, o lidském souţití a práci člověka, porovnává minulost se současností na konkrétních příkladech Očekávané výstupy (2. období): ţák pouţívá správně časové údaje a vyuţívá je k pochopení vztahů mezi ději ţák pracuje s informacemi z archívů, knihoven, sbírek, muzeí a galerii k pochopení své minulosti ţák zdůvodní, proč chráníme přírodu a kulturní památky
- 41 -
ţák
rozeznává
regionální
specifika,
orientuje
se
v reáliích
minulosti
a současnosti ţák je schopen srovnat ţivot našich předků s ţivotem současného člověka ţák zvládne vysvětlit historické důvody státních a významných dnů (RVP ZV, část C, s. 37 – 41)
- 42 -
4
Náměty na téma „Místo, kde ţijeme“ Náměty, které jsem zpracovala v praktické části, jsou určeny nejen učitelům,
kteří působí ve Slavkově u Brna a okolí, ale mohou slouţit jako námět či inspirace pro všechny učitele. Praktická část se skládá z dvou výukových bloků: Poznáváme naše město a Krajina a okolí města Slavkova. Náměty jsou určeny pro ţáky 4. ročníku základní školy, ale můţou být aplikovány dle dispozic i na jiné třídy prvního stupně. Organizace výuky je hromadná a individuální. Ve výuce se střídají slovní, názorné, praktické metody a dialog. První výukový blok je sloţen z vyučovacích předmětů: literární výchova, vlastivěda – anglický jazyk, matematika a výtvarná výchova. Vyučování je situováno do školního prostředí a ve městě Slavkově u Brna a okolí. Celkově jsem náměty přizpůsobila Rámcovému vzdělávacímu programu a zvolila jsem je takovým způsobem, aby byly zcela kompetentní s oborem vzdělávací oblasti: „Člověk a jeho svět“ a „Místo, kde ţijeme“. Školní výstupy dle RVP: ţák zná adresu svého bydliště, umí napsat celý název obce (města) ţák se orientuje v místě svého bydliště ţák je seznámen s okolím školy, bez problémů popíše cestu do školy ţák zvládá orientaci v plánu obce – dokáţe v něm vyznačit místo svého bydliště a školy ţák rozeznává základní a vedlejší světové strany a značky v plánu ţák zvládá popsat cestu na předem určené místo ţák volí k cíli vţdy nejbezpečnější trasu ţák zná základní dopravní značky ţák se řídí danými pravidly pro chodce ţák umí rozlišit druhy dopravy v obci (městě) ţák dokáţe pouţívat veřejnou dopravu, zvládá orientaci v jízdních řádech ţák správně označí části obce či města, ve kterém ţije ţák se umí řídit orientačními body v obci (městě) ţák je seznámen s nejznámějšími budovami v obci či městě, je schopen vysvětlit jejich význam
- 43 -
ţák je seznámen s průmyslem, zemědělstvím a dalšími sluţbami v obci (městě) Učivo: přesná orientace v místě bydliště a v okolí školy rozdíly mezi názvy: obec, vesnice, osada, město rozeznává části obce, části města orientační body v obci (městě) model města či obce orientuje se v plánu města či obce nejvýznamnější stavby v obci (městě) bezpečnost při pěší dopravě do školy dopravní značky a jejich význam (výstraţné, zákazové, příkazové upravující přednost na silnici a informativní) veřejná doprava a orientace v jízdních řádech
4.1
Poznáváme naše město
ČESKÝ JAZYK – ČTENÍ A LITERATURA Výchovně vzdělávací cíl: Ţák dělá rozdíl mezi prózou a veršovaným dílem, dokáţe porozumět obsahu pověsti, zlepšuje svoje vyjadřovací schopnosti a také logické myšlení, bez problémů umí převyprávět určitý text, má osvojené hlasité i tiché čtení, pouţívá základní literární pojmy a uţívá jich při analýze literárního textu či díla, počíná si tvořivě s literárními texty a zapojuje se do diskuze ohledně nich. Téma: pověst a její typické znaky Učivo: Růţička, O. Tajemství slavkovského pokladu (kniha a zároveň i pověsti ze Slavkova u Brna a okolí)
- 44 -
Vyučovací metody: diskuse, metoda řešení problému, práce ve skupinách, vyprávění, individuální činnost Organizační forma výuky: 1 vyučovací hodina Opakování pojmů: poezie, próza, pověst a její typické znaky, text, pohádka, spisovatel, ilustrace knihy, zastaralá a hovorová slova Pomůcky: CD přehrávač, kniha Tajemství slavkovského pokladu, okopírované texty pověsti o pokladu, rozstříhaná pověst, tabule, křída, sešit Čtení, pastelky, psací potřeby Realizace vyučovací jednotky: Úvodní část Uvítáme se s ţáky. Motivace: skrývačka na tabuli: PEPO, VĚSTONICKÁ VENUŠE JE PŘECI RODU ŢENSKÉHO. (POVĚST) Hlavní část Poslech hudby – ţáci si lehnou na lavici, zavřou oči a zaposlouchají se do hudby, kterou jim učitel pustí na CD, a mají si představit, ţe jsou na nějakém příjemném místě Diskuse – společně s ţáky odpovíme na pár otázek: Jak na Tebe hudba zapůsobila? (pohodově – vesele – smutně), Kam Tě přivedl poslech hudby? (Princezna koloběţka – Šíleně smutná princezna), Poznáváš některé hudební nástroje z obou písniček? (kytara – flétna – klavír – bubínek), Když se řekne slovo pohádka, co se Ti vybaví? (čarodějové, kouzelníci, dobro vítězí nad zlem – kouzla a čáry – magické číslo sedm – sedm trpaslíků apod.) Práce s textem a představení nového literárního ţánru – POVĚST = jedná se o prozaický útvar lidové slovesnosti a vztahuje se ke konkrétní a skutečné události, osobě nebo místu, dále můţeme říci, ţe je úplně či částečně vybájen
- 45 -
Učitel řekne ţákům, ţe velice známá pověst se pojí k městu Slavkovu a okolí a rozdá jim připravené texty s pověstí. Společně s ţáky si pověst přečteme. Učitel zřetelně přečte celý úryvek a ţáci jen dávají pozor. Tajemství slavkovského pokladu „2. prosince 1805: Je krátce po poledni a slavkovské slunce je jiţ vysoko na obloze. Na vyvýšenině Starých Vinohrad před několika minutami rozprášilo jezdectvo Napoleonovy císařské gardy carskou Kavalergardu. Právě se odehrává jedna z největších bitev historie – bitva u Slavkova. Zatímco na jiţním křídle, kam se začínají přesunovat Napoleonovy pluky, má vyvrcholení slavné bitvy teprve přijít, zde u Prateckého kopce a Starých Vinohrad je dobojováno. Ve střetnutí dvou nejelitnějších jednotek obou stran vítězí Napoleon a spojenecká armáda se dává na ústup. Ze všech stran se ozývá válečná vřava a nářek raněných, občas přiletí dělová koule a z tisíců prchajících si vybere své oběti. Jezdci štvou své koně, pěšáci odhazují výstroj, vozy zůstávají stát opuštěné u cesty. Všichni mají pouze jediný cíl a to dostat se z dostřelu Napoleonových děl a křesadlových pušek a zachránit si alespoň holý ţivot. Úplně všichni ale přece jenom ne. Padesát vybraných vojáků Preobraţenského pluku, kterým velí poručík Udom, má jiný rozkaz. Rozkaz, který vydal samotný car Alexandr. Vybraní muţi mají za úkol zachránit hlavní vojenskou pokladnu, dvanáct sudu zlata a stříbra, která za ţádných okolností nesmí padnout do rukou Francouzům. Jediná ústupová cesta přes Křenovice je ovšem neprodyšně ucpaná prchajícími a není naděje, ţe by se tudy vozy vezoucí pokladnu mohly dostat do bezpečí. Francouzská armáda povzbuzená blíţícím se vítězstvím rychle postupuje a hrozba dopadení je kaţdým okamţikem váţnější. Poručík Udom se musí rychle rozhodnout. Volí jedinou moţnost, která skýtá alespoň malou naději na záchranu carského zlata - uschovat pokladnu přímo zde na bitevním poli. Vydává rozkaz sjet s vozy ze silnice. Padesát muţů krytých nízkým porostem spěšné vykládá drahocenný náklad a dvanáct sudů, jeden po druhém, postupně mizí sáh pod zem poblíţ místního potoka. Ještě rychle zamaskovat stopy po výkopu a vojáci se vrací na cestu a přidávají se k ostatním prchajícím spolubojovníkům. Poručík Udom má v plánu se vrátit a poklad vyzvednout hned, jakmile mu bude situace více přát. Jenţe, jak uţ to v takových bitvách bývá, události se často odvíjí jinak, neţ vojevůdci naplánují. Na druhý den je poručík Udom raněn francouzskými pronásledovateli a jeho plán dostává váţné trhliny.
- 46 -
Roku 1828 do Váţan, nedaleko Slavkova přijíţdí ruský voják Andrejevský, přímý účastník bitvy. Jenţ vyhledává prý Jakuba, syna vojáka, který v bitvě bojoval v rakouském pluku a byl raněn u Ţatčanského rybníka. Chce od něj jedinou věc. Dokument, který prý popisuje místo, kde je zakopaná ruská vojenská pokladna. Dokument, který těţce raněný poručík Udom, krátce před tím neţ umřel, předal otci Jakuba v olomoucké nemocnici. Právě začíná další boj, tentokrát o to, komu se podaří najít a vyzvednout poklad nedozírné hodnoty.“ (Upraveno podle http://www.b4upublishing.com/M02/fBook_Detail.aspx?BokID=6&Lang=CZ
a
dle
knihy Tajemství slavkovského pokladu, str. 8 – 35) Orientační rozhovor: Líbila se Vám pověst? Co Vás zaujalo a proč? Hlasité čtení – vyvolaný ţák čte po odstavci, ostatní ţáci sledují text Otázky a úkoly k úryvku – Jak rozumíš některým slovům v textu? (kavalergarda – pluk – pěšáci – jezdectvo – válečná vřava) Jde o prózu nebo poezii? Je příběh zcela či částečně vybájen? Jaké prostředí je v úryvku vyobrazeno? Které postavy v pověsti vystupují? Kdo proti komu v bitvě u Slavkova bojoval? Kolik sudů zlata a stříbra má poručík Udom zachránit? Komu Udom předal tajemství o pokladu? Kolik má úryvek odstavců? Vyprávěj příběh jiné pověsti, kterou znáš? Další moţné literární činnosti – Do sešitu (Čtení) si ţáci mohou zapsat název pověsti, autora a namalují si obrázek k přečtené pověsti. Kaţdá dvojice dostane do lavice rozstříhanou pověst na odstavce, kterou se snaţí poskládat podle skutečné návaznosti děje. Závěrečná část Společné zopakování typických znaků pověsti. Na tabuli: Pověst vyznačuje žánr lidové vypravěčské poezie, která se týká určité nereálné události, osoby nebo místa, není vybájena. Ţáci mají za úkol změnit větu, tak aby její znění bylo správné. Ţáci pracují ve dvojicích. Zhodnocení a pochvala ţáků.
- 47 -
VLASTIVĚDA – ANGLICKÝ JAZYK Výchovně vzdělávací cíl: Ţák určí rozdíl mezi městem a venkovem, pojmenuje důleţitá místa a části města, dále přesně zná, kde se nachází významné památky a budovy, zvládá orientaci svého bydliště, třídí informace a zvládá si vypracovat základní plán města, v rámci výuky si prohlubuje pozitivní vztah k bydlišti. Ţák je schopen spolupráce ve skupině, při níţ si zlepšuje verbální komunikaci, umí naslouchat a být naprosto samostatný, učí se zodpovědnosti, po městě se pohybuje bezpečně a dle stanovených pravidel. Z anglického jazyka ovládá základní slova týkající se jeho bydliště. Organizační forma výuky: 1 vyučovací jednotka + 1hodina vycházka (60 minut) Vyučovací metody: rozhovor, práce ve skupinách, individuální činnost, metoda řešení problému Zopakování pojmů: vesnice, město, hlavní město, velkoměsto, náměstí, významné památky a městské části, městský úřad, radnice, silnice, hlavní silnice, dálnice přechod pro chodce, semafor, různé druhy dopravy, dopravní značky, telefonní čísla (hasiči, policie, záchranná sluţba, tísňové volání) Pomůcky: pytlík s barevnými kolečky, obrázky staveb města Slavkova, pracovní listy, dopravní značky, důleţitá telefonní čísla, anglické pexeso, psací potřeby, pastelky Realizace vyučovací jednotky: Úvodní část Pozdrav a přivítání s ţáky Motivace: rozhovor o důleţitosti znát historii a současnost svého bydliště, tedy města Slavkova (ţáci se posadí na koberec do krouţku a povídáme si o tom, jak upotřebit všechny poznatky, které jsme jiţ o našem městě získali,
- 48 -
dále ţákům prozradíme, ţe svoje znalosti si ověří a procvičí při předem naplánované vycházce, závěrem ţáky rozdělíme do skupin) Hlavní část Rozhovor – Bydlíš ve městě Slavkově nebo na vesnici? Jaký je rozdíl mezi městem od vesnicí? Kolik asi obyvatel žije ve Slavkově? Protéká Slavkovem řeka či říčka? Znáte některé názvy ulic? Vyjmenuj, co všechno ve Slavkově můžeme nalézt? Kdo stojí v čele městského úřadu? Jak se jmenuje starosta města Slavkova? Které vesnice najdeme v okolí Slavkova? Skupinová práce – ţáci jsou rozděleni na začátku hodiny do tří skupin, případným potyčkám při vytváření skupin předejdeme tak, ţe máme nachystaný pytlík s barevnými kolečky, kaţdý ţák si vylosuje jedno kolečko, vzniknou 3 skupiny, kaţdá skupina si zvolí svého mluvčího, druţstva v rámci skupinové práce obdrţí obrázky některých slavkovských staveb (příloha č. 1), ţáci přiřadí stavbě příslušný název Pracovní list č. 1 (příloha č. 2) – samostatná práce – kaţdý ţák dostane pracovní list, před samotným vyplňováním upozorníme ţáky, aby nezapomněli vyplnit všechny údaje, následuje společné pročítání všech otázek pracovního listu, dále upozorníme, ţe pracovní list není na známky, ale ţe by ţáci měli dbát na krasopisné písmo, jakmile ţáci odevzdají vyplněné prac. Listy, tak si společně s ţáky prozradíme, co kde mělo být
- 49 -
Pracovní list č. 1 – Poznáváme naše město
Jméno a příjmení:
Třída:
Datum:
1. Bydlíš ve městě nebo na vesnici?
2. Ve kterém bydlíš státu? Ve kterém bydlíš kraji?
3. Jaký je rozdíl mezi vesnicí a městem?
4. Které vesnice se nachází v blízkosti Slavkova u Brna?
5. Napiš adresu svého bydliště:
6. Červenou pastelkou podtrhni vše, co nenajdeš ve městě Slavkov u Brna. Ve Slavkově u Brna není – hotel, mrakodrap, park, pomník, jezero, vysoká škola, obchod, knihovna, koupaliště, obecní úřad, radnice, banka, autobusové nádraţí, divadlo, tiskárna, tělocvična, nemocnice, metro, zdravotní středisko, restaurace, řeka, stadion, rybník, fotbalové hřiště, letiště, hrad, tenisová hala, kostel, tramvaj.
7. Co si představíš, kdyţ se řekne slovo DOMOV?
- 50 -
Rozhovor - zopakování poznatků z dopravní výchovy (příloha č. 3, příloha č. 4), vyučující se např. ptá: Viděli jste ve Slavkově některou z těchto značek? Pamatujete si, jak se dopravní značky dělí? Po které straně vozovky se má správně chodit, když půjde 1 a více lidí? Po které straně chodíme po chodníku? Vyjmenuj 4 dopravní prostředky, které můžeme ve Slavkově najít? Jak postupuješ, když chceš zavolat první pomoc? Na jaké telefonní číslo zavolat? Hra – anglické pexeso (příloha č. 5) – hra bude probíhat mimo lavice např. někde na koberci, ţáci hledají dvojice stejných obrázků, vyhrává ten, který nalezne nejvíce stejných obrázků Práce s anglickým textem – ţáci dostanou krátké anglické texty o některých slavkovských památkách, barevnými pastelkami podtrhávají slova, která se uţ naučila říct anglicky, společně hledáme některá nová základní slovíčka. Kaunitz´s tomb „The family tomb of Kaunitz was built under the southern chapel of the church by Arnošt Kryštof in 1795. In the same year, it served as the last place of rest for the remains of the Chancellor, Count Václav Antonín of Kaunitz and his daughter-in-law Marie Leopoldina of Oettingen-Spielberg. Today, there are seven coffins in the tomb with bodily remains of other members of the family line both from the Moravian and Czech branch of the family.“ (www.slavkov.cz/en/sights-attractions/others/?id=28) Chaple of St Urban „North from the town is the chapel of St Urban built on the slope at the height of 362 m above sea level. Until the 19th century, the slope was covered by vineyards and thus the chapel is consecrated to St Urban, the patron of wine-growers, fruit growers and gardeners. According to the foundation documents, the chapel was built in 1712 in accordance with the designs of Domenico Martinelli of Lucca, author of the Castle of Slavkov.“ (www.slavkov.cz/en/sights-and-attractions/church-relics/?id=17) Pracovní list č. 2 (příloha č. 6) – samostatná práce – v závěru vyučování se ţáci posadí zpět do svých lavic a kaţdý sám vypracuje připravený list s dopravními značkami
- 51 -
Pracovní list č. 2 – Poznáváme naše město
Jméno a příjmení:
Třída:
Vybarvi správně dopravní značky:
(http://www.i-creative.cz/wp-content/uploads/2009/12/u.jpg)
- 52 -
Datum:
Závěrečná část Pochválíme ţáky, zhodnotíme jejich práci. Vycházka Organizace celé vycházky je přizpůsobena předešlým hodinám. Nejprve se ţáci seznámili s historickými událostmi, ve vlastivědě se nám potom oţivila současnost města Slavkova. Zopakovali jsme si i pravidla dopravy. Trasa vycházky je zvolena tak, aby ţáci měli moţnost zkusit si všechno, co se naučili z předešlé výuky v praxi. Zopakování pojmů: světové strany, mapa, buzola, plánek města, památky, obchody, sluţby Pomůcky: buzoly, mapy Slavkova u Brna, pracovní listy, pastelky a pero Plán trasy:
(http://www.zamek-slavkov.cz/en/map)
- 53 -
Práce na stanovištích: Kaţdá skupina dostane pracovní list č. 3 (příloha č. 7), který během vycházky společně vyplní, vedoucí skupiny se tedy stane hlavním zapisovatelem. Ţáci řeší úkoly na základě získaných vědomostí a informací, které jim cestou poskytne učitel, někdy jsou však odkázáni sami na sebe.
- 54 -
Po splnění všech úkolů si společně zkontrolujeme odpovědi a vyhodnotíme průběh celé vycházky. V případě chybných odpovědí si ţáci opraví nedostatky přímo na místě. Hra: Škatule, škatule hýbejte se! – kaţdý ţák dostane za úkol si vybrat jeden strom a u něho se postaví. Jeden vybraný ţák se postaví na předem vyznačené místo a bude říkat: „Škatule, škatule hýbejte se!“ Ostatní ţáci se tedy snaţí, co nejrychleji přesunout k dalšímu stromu. Ten ţák, na kterého nezbude ţádný strom, vystřídá vybraného ţáka. Z toho tedy vyplývá, ţe stromů musí být vţdy o jeden méně. Závěr: Zhodnotíme atmosféru vycházky, snahu a šikovnost ţáků. Pochválíme ţáky a vypracované pracovní listy vystavíme ve třídě.
MATEMATIKA Výchovně vzdělávací cíl: Ţáci pouţívají písemné sčítání a odčítání do 1000, umí porovnat dvě čísla, znají, co je to rozvinutý zápis čísla. Není jim cizí pouţívání přirozených čísel do milionu, zaokrouhlování čísel, sčítání a odčítání zpaměti do 1000 000, dokáţou vyřešit slovní úlohu a poradí si i s římskými číslicemi. Téma: slovní úlohy Učivo: správný postup a řešení slovní úlohy, numerace v oboru do 100 000 Organizační forma výuky: 1 vyučovací hodina Vyučovací metody: rozhovor, individuální práce, společná práce Zopakování pojmů: sčítání, odčítání, násobení, dělení, slovní úloha, rozbor zápis, grafické znázornění, výpočet odpověď Pomůcky: pracovní listy, pastelky, psací potřeby - 55 -
Realizace vyučovací jednotky: Úvodní část Pozdrav a přivítání s ţáky Motivace: Hra na matematické hlavičky města Slavkova – písemné sčítání a odčítání do 10 000 (ţáci vytvoří dva zástupy, soutěţí vţdy první dvojice ţáků, vyučující ukáţe dvojici početní příklad, ten ţák, který jako první řekne správný výsledek, tak si jde sednout na své místo, matematickými hlavičkami města Slavkova se stane ta skupina, jejíţ členové budou jako první sedět na svém místě v lavici) Hlavní část Rozhovor – ţáky posadíme na koberec do krouţku a hovoříme s nimi o různých otázkách a věcech týkajících se zaměstnání a sluţeb v našem městě (příklad: Kde a v jakém oboru pracují Vaši rodiče? Pracuje někdo z Vašich rodičů či známých ve Slavkově u Brna? Co vykonává za práci? Napadnou Vás některé služby, které jsou poskytovány ve Slavkově u Brna?) Celý rozhovor uzavřeme tím, ţe ţákům připomeneme důleţitost kaţdého povolání, obzvlášť kdyţ svoji práci ovládáme, uvaţujeme u ní a umíme správně násobit dělit apod. Slovní úlohy – na tabuli jsou pro ţáky přichystány slovní úlohy, které budeme společně řešit, také si zopakujeme, na co u slovní úlohy nesmíme zapomenout Slovní úloha č. 1 „Slavkovská pekárna peče kaţdý den 2700 ks pečiva, v neděli peče o 1800 ks pečiva méně. Kolik ks pečiva peče pekárna ve Slavkově v neděli? Kolik ks pečiva upeče za týden?“ (Upraveno podle učebnice Matematika pro 4. ročník, nakladatelství Prodos, str. 52 – 53) Slovní úloha č. 2 „Sousední vesnice Křenovice je vzdálená 4 km od Slavkova u Brna. Do města Vyškova je vzdálenost 12 krát větší. Kolik kilometrů je do města Vyškova? O kolik km
- 56 -
je sousední vesnice blíţe?“ (Upraveno podle učebnice Matematika pro 4. ročník, nakladatelství Prodos, str. 52 – 53) Slovní úloha č. 3 „Pavel si ušetřil 5400 korun na kolo. V obchodě u pana Hanáka ve Slavkově mají kola v různých cenách. Vyznač, ze kterých kol si můţe Pavel vybrat.“ (Upraveno podle učebnice Matematika pro 4. ročník, nakladatelství Prodos, str. 52 – 53)
4 025,-
6 505,-
3 310,-
2 505,-
3 580,-
5 890,-
9 701,-
6 500,-
Hra – pantomima na povolání, která můţeme najít ve Slavkově, ţáci samostatně nebo ve dvojicích předvádí pantomimicky povolání, ostatní ţáci hádají, dvojice několikrát proměníme, aby se dostalo na všechny ţáky Pracovní list č. 4 (příloha č. 8) – samostatná práce – ţáci obdrţí pracovní list, který samostatně vypracují a dle zadání rozluští tajenku. Poté, co jsou všichni hotovi, si společně zkontrolujeme výsledky a na tabuli napíšeme odkrytou tajenku.
- 57 -
Pracovní list č. 4 – Poznáváme naše město
Jméno a příjmení:
Třída:
Datum:
Vypočítej správně příklady a seřaď výsledky od největšího po nejmenší. Do rámečku pak v tomto pořadí zapiš písmena, která Ti prozradí tajenku. TAJENKA:
82 – 73 =
Z
58 + 28 =
S
86 + 11 =
U
63 – 36 =
L
75 + 23 =
A
32 – 16 =
I
92 – 54 =
E
84 – 68 =
T
47 – 19 =
R
36 + 48 =
T
- 58 -
Závěrečná část Zhodnocení celého průběhu vyučovací jednotky a pochvala ţáků.
VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výchovně vzdělávací cíl: Ţák umí na základě vlastních zkušeností nacházet a do vyjadřování zapojit obsah vizuálně obrazných vyjádření, rozvíjí svou fantazii a tvořivost, zobrazuje výtvarně grafické představy dějových situací a dokáţe si vytvořit vlastní tvarovou a barevnou představu o vlastním uměleckém díle. Téma: nový znak města Slavkova Organizační forma výuky: 1 vyučovací hodina Vyučovací metody: rozhovor, samostatná práce Technika a formát: kresba, tvrdý papír A4 Zopakování pojmů: kresba Pomůcky: tvrdý papír A4, pastelky, fixy, tuţka, znak města Slavkova, encyklopedie Dějiny Evropy, kniha Slavkov u Brna – město a okolí, tabule, křída Realizace vyučovací jednotky: Úvodní část Pozdrav a přivítání se s ţáky. Zápis do třídní knihy. Motivace: skrývačka na tabuli – OBRAZ NAKRESLIL LEONARDO DAVINCI. (ZNAK) Ţáci hledají skryté slovo ve větě.
- 59 -
Hlavní část Rozhovor – zeptáme se ţáků, zda si vybavují, jak vypadá znak našeho města, společně si prolistujeme encyklopedii s různými erby a znaky, podíváme se i do knihy o městu Slavkovu, nakreslíme si na tabuli charakteristické prvky slavkovského znaku Zadání výtvarné práce – Zahrajeme si na designéry (zeptáme se ţáků, kdo je to designér, společně si vysvětlíme význam cizího slova) a zkusíme znak města Slavkova pozměnit a navrhnout dle své vlastní představy. Podmínkou celého úkolu je, ţe ţáci musí vyjít dle historických a charakteristických prvků našeho města. Samostatná výtvarná práce ţáků – na tvrdém papíru A4 vytvoří ţáci obrys znaku města, barevnými pastelkami a fixaci nakreslí svůj vlastní návrh znaku Závěrečná část V závěru hodiny uspořádáme výstavu všech znaků a společně vybereme pár povedených prací (příloha č. 9). Kaţdý ţák nám představí svůj znak a řekne, proč volil zrovna tuhle kombinaci charakteristických prvků. Pochválíme všechny ţáky za snahu a výtvarné zpracování.
- 60 -
4.2
Krajina a okolí města Slavkova
Třída:
4. ročník
Počet ţáků:
dle dispozic konkrétní třídy
Forma výuky:
bloková výuka (2 bloky po 90 minutách)
Organizace výuky:
hromadná, individuální
Pouţité metody:
slovní, dialog, názorné, praktické
Vyučovací předměty:
vlastivěda, hudební výchova, český jazyk - sloh
Prostor:
třída
Obor vzdělávací oblasti: Člověk a jeho svět Místo, kde ţijeme Školní výstupy dle RVP: ţák zvládá orientaci v místní krajině ţák umí začlenit město či obec, ve které ţije do příslušného kraje ţák dělá rozdíl mezi různými krajinnými povrchy v okolí ţák pojmenuje blízká pohoří, níţiny, názvy blízkých měst a vesnic ţák pojmenuje druhy různých vodních toků ve městě, obci a okolí ţák zná význam umělých vodních toků v okolí ţák umí vyjmenovat zajímavá památná místa v okolí svého kraje ţák pozoruje okolní krajinu v příslušných ročních obdobích Učivo: region a místní okolní krajina povrch krajiny (níţina, pahorkatina, vysočina, hornatina, pohoří, hora) druhy vodních toků (přírodní a umělé vodní zdroje) směrová růţice, stanoviště, hlavní a vedlejší světové strany, mapa, turistická mapa, barvy na mapě
- 61 -
VLASTIVĚDA Výchovně vzdělávací cíl: Ţák zvládá orientaci v krajině, dále potom určit hlavní a vedlejší světové strany, umí se dle světových stran orientovat, pozná různé typy okolní krajiny, pojmenuje druhy vod v místní krajině, dokáţe spolupracovat s ostatními ţáky. Organizační forma výuky: 1 vyučovací hodina Zopakování pojmů: krajina a orientace v ní, orientační body, světové strany Vyučovací metody: práce ve skupinách, metoda řešení problému, individuální činnost Pomůcky: obrázky krajin, kompas, pracovní listy, mapa České republiky, mapa města Slavkova a jejího okolí, psací potřeby Realizace vyučovací jednotky: Úvodní část Pozdrav a přivítání se s ţáky. Motivace: Jan Čarek (1984) ve své knize básní uvádí: „Jen mít oči otevřené, vidět to, co jiný člověk nevidí…“ Poloţíme ţákům otázku: Všímáte si okolního světa? Představte si, že jste se právě vrátili z prázdnin. Budete mi povídat
o
místech,
která
jste
navštívili.
V jaké
krajině
jste
se nacházeli? Byly tam hory, kopce nebo spíše nížiny? Co Vás na této krajině uchvátilo? Porovnejte krajinu, kterou jste navštívili s krajinnou svého bydliště. Hlavní část Práce ve čtyřčlenných skupinách – zástupce kaţdé skupiny si vylosuje obrázek krajiny (příloha č. 10), o tomto obrázku mají ţáci popřemýšlet a odpovědět na otázky, které jsou napsány na tabuli: Jaké roční období je na
- 62 -
obrázku?Jaký typ krajiny vidíš na obrázku? Je okolní krajina města Slavkova podobná s tou na obrázku? Práce s mapou – ţáci dostanou k dispozici mapu České republiky a mapu s částí našeho regionu, na mapách hledáme společně níţiny, hory, vysočiny apod., ţáci plní následující úkoly: Které barvy na mapě nalezneme a co nám označují? Určete, na kterou světovou stranu půjdete, když pojedete ze Slavkova do Brna? Vyjmenujte hlavní a vedlejší světové strany?
(http://chalooopka.unas.cz/palm/)
(http://www.tiskarna-protisk.cz/)
- 63 -
Hra – ţáci pomocí kompasu označí hlavní světové strany a místa viditelně označí, jeden ţák počká chvilku za dveřmi a mezitím ostatní ţáci ukryjí v místnosti předem určený předmět, ţák za dveřmi po chvíli vstoupí do třídy a spoluţáci ho navigují k předmětu pomocí příkazů: jdi 3 kroky na jih atd. Rozhovor na téma: voda a krajina – sedneme si s ţáky na koberec do krouţku, kaţdý ţák má před sebou mapu, ptáme se ţáků: Vysvětli, co je to rybník? Najdeš na mapě, zda se přímo ve Slavkově nebo v okolí nachází nějaký rybník? Co představuje slovo přehrada? Najdeš na mapě nějakou přehradu v okolí našeho regionu? Víš, jak se nazývá místo, kde pramení řeka? Co je to říčka? Znáte některé významné řeky v našem okolí? Která říčka teče Slavkovem? Víte, do které řeky se říčka vlévá? Pracovní list č. 1 (příloha č. 11) – samostatná práce – koncem vyučovací hodiny dostanou ţáci pracovní listy, úkoly si s nimi projdeme a poté pracuje kaţdý ţák sám, správné řešení sdělí vyučující aţ po odevzdání všech prací
- 64 -
Pracovní list č. 1 – Krajina a okolí města Slavkova
Jméno a příjmení:
Třída:
Datum:
Názvy světových stran byly zašifrovány, pokus se je rozluštit. Dopiš zkratky hlavních a vedlejších světových stran u směrové růţice.
-
šit + ver =
-
-
zá +
trnice + h =
r + chod =
- ák =
Doplň vhodné slovo: Slavkovem u Brna protéká říčka…..………….. Vodstvo na mapě značíme……………..barvou. Níţiny na mapě značíme……………….barvou.
- 65 -
Závěrečná část Na závěr hodiny si společně s ţáky zopakujeme učivo a zhodnotíme průběh hodiny.
HUDEBNÍ VÝCHOVA Výchovně vzdělávací cíl: Ţák umí zpívat písně v přiměřeném rozsahu k individuálním zvláštnostem, odlišuje tóny podle výšky, síly a barvy, soustředí se na poslech skladeb, dokáţe hospodařit s dechem při zpěvu písní, zvládá doprovodit spoluţáky na rytmické hudební nástroje, je schopen propojit vlastní pohyb s hudbou. Učivo: regionální písně Organizační forma výuky: 1 vyučovací hodina Zopakování pojmů: notový zápis, houslový klíč, takt, kříţek, béčko, typy not, tónina Pomůcky: klavír, rytmické hudební nástroje, pracovní listy Vyučovací metody: společná práce, individuální činnost Realizace vyučovací jednotky: Úvodní část Pozdrav a přivítání se s ţáky. Píseň: „Pějme píseň dokola“ – učitel zpívá, v momentě kdy přestane zpívat, tak ukáţe na ţáka a jeho úkolem je vybrat jednu písničku, kterou si zazpívá celá třída Hlavní část Motivace a předvedení písně: vyučující zazpívá písničku „Vímť já jeden – háječek“ (příloha č. 12) - 66 -
Práce s textem písně a nácvik písně – projdeme si s ţáky text a vysvětlíme slova, která nejsou ţákům srozumitelná, zeptáme se ţáků jakou má píseň náladu (veselá, smutná), dále se ţáků zeptáme: Podle čeho poznáme, že se jedná o píseň z našeho regionu? Ţáci mají za úkol vyhledat a podtrhnout si výrazy z nářečí. Práce s notovým zápisem – prohlédneme si společně notový zápis a ptáme se ţáků: V jakém taktu je píseň? Jaké má předznamenání, co znamená? Vytleskej rytmus písně! Je v této písni repetice, kde? Přečtěte názvy not, kterými je píseň zapsána. Určete tóninu písně. Písničku zpíváme hlasitě, potichu, pomalu, rychle… Písničku zpívají jen děvčata, potom jen chlapci a nakonec všichni dohromady. Doprovodíme písničku na hudební nástroj. Doplňování do taktu – ţáci dostanou poloprázdné notové osnovy a doplňují do taktu (příloha č. 13) Zeptáme se ţáků, zda znají ještě nějakou jinou píseň z našeho regionu. Závěrečná část Pochválíme ţáky, prodiskutujeme, co se kaţdému z nás podařilo, s čím jsme měli problémy, kdo komu s něčím poradil a co si z dnešní hodiny budeme pamatovat.
ČESKÝ JAZYK – SLOH Výchovně vzdělávací cíl: Ţák ovládá plynulé čtení a rozumí čtenému textu v přiměřeném rozsahu a náročnosti, umí zvolit vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v různých situacích, dle svých vlastních záţitků dokáţe vytvořit krátký mluvený projev, dodrţuje časovou linii ve vypravování, vytváří vhodné ilustrace k přečtenému textu. Učivo: tvorba osnovy Organizační forma výuky: 1 vyučovací hodina
- 67 -
Vyučovací metody: rozhovor, společná práce, skupinová práce, individuální činnost Opakování pojmů: osnova a její části, název literárního díla, odstavec Pomůcky: tabule, křída, psací potřeby, kopie příběhu, sešit do slohu, psací potřeby, pastelky Realizace vyučovací jednotky: Úvodní část Pozdrav a přivítání se s ţáky. Motivace: skrývačka na tabuli: LETOS NOVA UVEDLA NOVÝ TELEVIZNÍ SERIÁL. (OSNOVA) Ţáci hledají skryté slovo ve větě. Hlavní část Rozhovor s ţáky – Máte rádi přírodu a pobyt v ní? Co v krajině našeho regionu nejvíce obdivuješ? Prohlídka obrázků míst na Slavkovsku, která žáci mohli s rodiči navštívit. Vyjmenuj některé hrady a zámky v našem regionu? Rozbor textu - učitel zřetelně přečte následující text, ţáci poslouchají a poté si v tichosti přečtou příběh ještě jednou sami Epizoda jednoho malíře „Jednoho krásného letního dne přišel k našemu slavkovskému rybníku malíř z Beskydských hor. Namaloval zde obraz s pohledem na slavkovský rybník a na město Slavkov u Brna. Kdyţ se pak vrátil zpět domů, zjistil, ţe ve Slavkově zapomněl paletu. Vzpomněl si, ţe si ji pověsil na větev stromu, kde ji nejspíš zapomněl. V první chvíli toho litoval. Později si uvědomil, ţe tam za nějaký čas pojede znovu a ţe paletu snad někde musí najít. Nadcházejícího jara se vydal do Slavkova znovu a opravdu ji našel. Větev se postupem času rozrostla, tak ţe paletu uţ nešlo dát dolů. Paleta by šla dát dolů, tak ţe by se musela nějakým způsobem uříznout či zlomit větev stromu.
- 68 -
Malíř nic z toho neprovedl. Paleta zde zůstala jako upomínka. Někdy se s ní chlubí přátelům.“ (Upraveno dle učebnice Český jazyk pro 3. ročník, nakladatelství Alter, str. 21) Rozhovor – Zavři oči a vybav si obraz, o kterém se v příběhu vypráví? Která podstatná a přídavná jména se objevují v příběhu (vypiš je na kus papíru)? Tvorba osnovy – čtyřčlenné skupiny – Ţáci si ještě jednou sami předčtou celý úryvek a mají za úkol v rámci skupiny vymyslet nadpis a poté sestavit osnovu k tomuto příběhu, vše si zapíší do sešitu. Ţáci dostanou za úkol převyprávět celý příběh dle vytvořené osnovy ve skupině. Vyprávějte svoji vlastní příhodu nebo příběh, který se odehrál ve městě Slavkově nebo v okolí. Výtvarné ztvárnění ţákova vlastního příběhu na tvrdý papír A4. Společně s ţáky vyzdobíme třídu s obrázky, které nakreslili. Závěrečná část Zhodnotíme hodinu, pochválíme ţáky a povíme, co se nám podařilo a co naopak nepovedlo.
4.3
Uţití námětů v praxi Část praktické části diplomové práce jsem měla moţnost realizovat
na Základní škole Komenského ve Slavkově u Brna. Na škole jsem působila v době souvislé praxe ve 4. ročníku. Na základní škole probíhá výuka podle vlastního školního
vzdělávacího
programu,
který
vychází
z Rámcového
vzdělávacího
programu (udává závazný rámec a obsah vzdělání). Tvorba školního vzdělávacího programu přináší příleţitost, aby se ujaly nové způsoby výuky, které ţákům přinesou zajímavé zkušenosti a škola si tak můţe vytvořit svůj osobitý charakter. Cílem praktické části bylo ukázat, jakým způsobem se dá vyuţít regionální tematika ve vyučování na 1. stupni základní školy. Společenská a přírodovědná
- 69 -
látka by měla vyplynout právě z regionálních podmínek. Učivo, které je ţákům blízké (myslím tím region, obec - město, domov) vzbuzuje u dětí zájem, aktivitu a naprosto přirozenou touhu po poznání. S ţáky 4. ročníku jsem uskutečnila dva výukové bloky s názvy: Poznáváme naše město, Krajina a okolí města Slavkova. Výuka se týkala probraného učiva a osvojení nového učiva s celkovým přizpůsobením a vyuţitím regionální tematiky. Ţáci si své znalosti upevňovali a rozšiřovali prostřednictvím zábavných aktivit. Bloková výuka probíhala v průběhu školního roku 2009/2010 na největší základní škole ve Slavkově u Brna. (Na prvním stupni této školy se nachází 12 tříd a na druhém stupni je 15 tříd. Pracuje zde 12 pedagogických pracovníků prvního stupně a 17 pedagogických pracovníků druhého stupně. Ředitelem základní školy je Mgr. Vladimír Soukop.) Jak jiţ bylo zmíněno, svoji výuku jsem realizovala ve 4. ročníku základní školy. Třídní učitelka Mgr. Zdeňka Homolová mi vyšla ve všem maximálně vstříc a byla mou rádkyní po celou dobu mé působnosti na základní škole. Třídu navštěvovalo 16 ţáků (6 chlapců a 10 děvčat). Celkově se jednalo o třídu velice energickou, komunikativní a prospěchově se řadila spíše k průměrným ročníkům. Dva ţáci této třídy byli zařazeni mezi integrované ţáky se specifickými poruchami učení. Dále se ve třídě nacházela dívka, která sice nebyla zařazena mezi integrované ţáky, ale byla velice slabá v prospěchu a její inteligence byla na úrovni 1. ročníku. Jednalo se o dívku z neúplné rodiny. Na škole došlo k celkové rekonstrukci, takţe jak její venkovní vzhled, tak i třídy byly vybaveny novým a moderním nábytkem. Uspořádání lavic bylo běţné, pouze jazykové třídy měly uspořádání do půlkruhu. V třídě, kde jsem působila, byl za lavicemi koberec, který jsem velmi často vyuţívala při rozhovorech a různých činnostech s ţáky. Dominantou třídy byla stále ještě zelená tabule, která ale byla v průběhu mé praxe vyměněna za bílou tabuli s fixami. Třída byla vyzdobena různými obrázky a nástěnkami s výtvarnými díly ţáků. Místnost prosvětlovala obrovská trojdílná okna. Třídní učitelka mě ze začátku „varovala“ před touto třídou a dala mi mnoho rad ohledně udrţení kázně. Musím ale podotknout, ţe ţáci byly v hodinách hodní, dobře se mi s nimi spolupracovalo. Po celou dobu mé působnosti pracovali ţáci samostatně, byli aktivní a nechyběla jim i nekonečná dávka motivace dopátrat se nových věcí a zajímavostí. - 70 -
V přílohách diplomové práce uvádím ukázky některých pracovních listů a činností, které jsem s ţáky realizovala.
4.4
Celková úspěšnost ţáků Závěrem kapitoly uvádím graf úspěšnosti ţáků ve vyučovacích blocích, který
jsem si vytvořila dle vypracovaných pracovních listů. Mým cílem bylo udělat si zpětnou vazbu o tom, jaký přehled mají ţáci o městě Slavkově a jeho okolí. Z grafu je patrné, jak si ţáci vedli v jednotlivých vyučovacích blocích. Vyučovací blok Poznáváme naše město dopadl celkově hůře neţ vyučovací blok Krajina a okolí města Slavkova. Ve vyučovacím bloku Poznáváme naše město dělalo překvapivě nejvíce ţákům problém určit název našeho kraje. Velkou překáţkou byla pro ţáky práce s buzolou a občas i správná orientace v mapě. Ţáci popletli například směrovací číslo, nebo číslo svého domu. Výborně ţáci zvládali vyjmenovat nejbliţší okolní obce a města. Pod slovem DOMOV si kaţdý ţák představoval něco jiného, takţe odpovědi byly velice pestré a zajímavé. Jak uţ bylo řečeno, ţáci byli úspěšnější v plnění úkolů v druhém vyučovacím bloku s názvem Krajina a okolí města Slavkova. Největší chybu však dělali ţáci v tom, ţe nedokázali správně určit světové strany. V průměru asi 5 ţáků si pletlo západ s východem a sever s jihem. Závěrem bych podotkla, ţe celkově si vedli ţáci dobře. Některé chyby, které se
v pracovních
listech
objevovaly,
tak
nebyly
z nevědomosti,
ale
spíše
z nepozornosti. Nelze však opomenout i chyby v pravopisu, které se nacházely skoro v kaţdém druhém pracovním listě. Pokud by byla moţnost s ţáky pokračovat v další výuce, tak bychom se dle výsledků asi nejvíce zaměřili na orientaci v terénu, kterou bych se snaţila opakovat při vycházkách nebo například na škole v přírodě.
Úspěšnost v procentech
Úspěšnost ţáků ve vyučovacích blocích 100 80
Poznáváme naše město
60 40
Krajina a okolí města Slavkova
20 0
Pracovní listy
- 71 -
Závěr Regionální tematiku a její zařazování do výuky povaţuji za velký přinos pro ţáky, protoţe by měli znát své bydliště a jeho okolí. Regionální výchova přináší zpestření výuky a můţeme při ní uplatňovat různé metody a formy práce. Ţáci získají prostřednictvím regionální výchovy cenné informace a poznatky o regionu, které mohou kdykoliv uplatnit v praktickém ţivotě. V praktické části diplomové práce jsem se snaţila vytvořit vyučovací bloky, ve kterých ţáci získávají vědomosti a poznatky o svém regionu vlastní aktivitou a činností. Za prioritu povaţuji ţákův proţitek, který je důleţitou podmínkou úspěšné výchovy a vzdělávání. Samotný proţitek by měl vycházet z modelových situací, které jsou
nezbytné
při
osvojování
poznatků,
dovedností
či
způsobů
jednání
a rozhodování. Měla jsem moţnost vyzkoušet si své náměty v praxi, coţ povaţuji za obrovskou výhodu. Ověřila jsem si, ţe hravá a tvořivá činnost ve výuce je to nejlepší, jak pro ţáky, tak pro učitele. Ţáci byli v mých hodinách aktivní, soustředění a „lační“ po nových informacích. Myslím si, ţe hlavně u těch nejmladších ţáků bychom se měli snaţit docílit toho, aby do školy chodili rádi. Pokud výuka probíhá tak, ţe si ţáci „hrají“ a zároveň se učí, pak se jedná podle mého názoru o nejpříjemnější variantu. Při studiu materiálů k diplomové práci jsem se obohatila o mnoho zajímavých informací, které se týkaly nejen pedagogické praxe a teorie, ale také jsem získala další nové poznatky o našem regionu. Podle mého názoru, jsem také získala velice cenné zkušenosti a nepřeberné mnoţství nezapomenutelných záţitků s ţáky, které mi poslouţí jako inspirace pro mou budoucí dráhu učitele.
- 72 -
Seznam pouţité literatury ABRAHÁMOVÁ, J. A KOL. Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích, 3. díl. Praha: Diderot, 1997. 725 s. BARTOŠ, J., SEDLÁČEK, S. K významu výrazů region a regionální. Olomouc: UP, 1981. CUŘÍN, F. Regionální prvky ve vyučování českému jazyku. Praha: SPN, 1977. 51 s. ČAREK, J. Čarokruh. Praha: Albatros, 1984. 125 s. DUROSELLE, JEAN-BAPTISTE. Dějiny Evropy. Praha: Fortuna, 2005. 431 s. ISBN 80-7321-180-7. DVORSKÝ, L. Český jazyk pro 3. ročník. Praha: Alter, 1995. ISBN 80-7245-015-8. FABIÁNKOVÁ, B., HORKÁ, H. Náměty do prvouky. Brno: Paido, 1996. HORÁČEK – PASEKA, L. Ottův slovník naučný. Praha: Paseka: Argo, 2002. HRABALOVÁ, O. Na Bučovském poli. Lidové písně z Bučovicka a Slavkovska. Vyškov: Okresní kulturní středisko, 1990. 237 s. KLIMEŠ, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1985. KRATOCHVÍLOVÁ, J. Teorie a praxe projektové výuky. Brno: Pdf MU, 2006. 160 s. ISBN 80-210-4142-0. KUJAL, B. A KOL. Pedagogický slovník, 2. díl. Praha: SPN, 1967. 533 s. KUX, J., RAŠKA, M. Historky kolem slavkovského bojiště. Brno: Onufrius, 1995. ISBN 80-902054-0-2. MEJSTŘÍK, V. A KOL. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2003. 647 s. ISBN 80-200-1080-7. MOLNÁR, J., MIKULENKOVÁ, H. Matematika pro 4. ročník, 2. díl. Olomouc: PRODOS, 2007. 63 s. ISBN 80-85806-53-3. PERNES, J., HOLÁN, I. Slavkov u Brna - město a okolí. Praha: SVÉPOMOC, 1987. 178 s. ISBN 38-001-87. PETRÁČKOVÁ, V., KRAUS, J. A KOL. Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 1995. 834 s. ISBN 80-200-0524-2. POVOLNÝ, F. O regionalismu. Brno: Sborník KSS, 1968. 65 s. RŮŢIČKA, O. Tajemství slavkovského pokladu. Brno: B4U Publishing s.r.o., 2008. ISBN 978-80-903850-9-2. UHLÍŘ, D. Slunce nad Slavkovem. Praha: Mladá Fronta, 1984. 422 s.
- 73 -
Internetové zdroje B4upublishing [online]. [citováno 11. 11. 2010]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.b4upublishing.com/M02/fBook_Detail.aspx?BokID=6&Lang=CZ >. Bezpečnostní tabulky [online]. [citováno 11. 10. 2010]. Dostupné na
World Wide
Web:
. i-creative [online]. [citováno 16. 11. 2010]. Dostupné na World Wide Web: . Maxik [online]. [citováno 15. 11. 2010]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.maxikovy-hracky.cz/katalog/vek/puzzle-dopravni-znacky >. Nikonclub [online]. [citováno 15. 11. 2010]. Dostupné na World Wide Web: < http://nikonclub.digiarena.cz/photos/album/14921 >. Palm maps [online]. [citováno 11. 11. 2010]. Dostupné na World Wide Web: < http://chalooopka.unas.cz/palm/ >. Rámcový vzdělávací program [online]. [citováno 18. 10. 2010]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.vuppraha.cz/ >. Slavkov [online]. [citováno 29. 09. 2010]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.slavkov.cz/cz/pamatky-a-zajimavosti/cirkevni-pamatky/?id=17>. Slavkov [online]. [citováno 29. 09. 2010]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.slavkov.cz/cz/pamatky-a-zajimavosti/cirkevni-pamatky/?id=19 >. Slavkov [online]. [citováno 11. 10. 2010]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.slavkov.cz/cz/pamatky-a-zajimavosti/cirkevni-pamatky/?id=20 >. Slavkov [online]. [citováno 11. 10. 2010]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.slavkov.cz/cz/pamatky-a-zajimavosti/cirkevni-pamatky >. Slavkov [online]. [citováno 11. 10. 2010]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.slavkov.cz/cz/pamatky-a-zajimavosti/cirkevni-pamatky/?id=49 >. Slavkov [online]. [citováno 11. 10. 2010]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.slavkov.cz/cz/pamatky-a-zajimavosti/pamatniky-a-sochy/?id=22>. Slavkov [online]. [citováno 11. 10. 2010]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.slavkov.cz/cz/pamatky-a-zajimavosti/pamatniky-a-sochy/?id=25 >. Slavkov [online]. [citováno 11. 10. 2010]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.slavkov.cz/cz/pamatky-a-zajimavosti/ostatni/?id=27 >. Slavkov [online]. [citováno 11. 10. 2010]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.slavkov.cz/cz/pamatky-a-zajimavosti/ostatni/?id=30 >.
- 74 -
Slavkov [online]. [citováno 11. 10. 2010]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.slavkov.cz/cz/fotogalerie/?id=2 >. Slavkov [online]. [citováno 19. 10. 2010]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.slavkov.cz >. Slavkov [online]. [citováno 25. 11. 2010]. Dostupné na World Wide Web: < www.slavkov.cz/en/sights-attractions/others/?id=28 >. Slavkov [online]. [citováno 25. 11. 2010]. Dostupné na World Wide Web: < www.slavkov.cz/en/sights-and-attractions/church-relics/?id=17 >. Tiskarna-protisk [online]. [citováno 27. 10. 2010]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.tiskarna-protisk.cz/ >. Ubytování na horách [online]. [citováno 02. 10. 2010]. Dostupné na
World Wide
Web: < http://ubytovanihory.com/jeseniky/ >. Vila austerlitz [online]. [citováno 20. 10. 2010]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.vilaausterlitz.cz/index.php?page=historie >. Wikipedia [online]. [citováno 20. 11. 2010]. Dostupné na World Wide Web: . Wikipedia [online]. [citováno 12. 11. 2010]. Dostupné na World Wide Web: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Zahorska_lowland_01.jpg>. Zamek-Slavkov [online]. [citováno 25. 09. 2010]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.zamek-slavkov.cz/cz/fotogalerie >. Zamek-Slavkov [online]. [citováno 25. 10. 2010]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.zamek-slavkov.cz/en/map >.
- 75 -
