TRANSPARENTNÍ SVĚŘENÍ MAJETKU STÁTU SOUKROMÉMU SUBJEKTU FORMOU PRONÁJMU
Martin Kavěna, LL.B., B.C.L. březen 2014 Srovnávací studie č. 5.345
Transparentní svěření majetku státu soukromému subjektu formou pronájmu - srovnávací studie
PI 5.345
2
Obsah: 1. Úvod:................................................................................................................................................2 2. Právní úprava veřejných soutěží – soukromoprávní a veřejnoprávní hlediska:...............................6 3. Zákaz nedovolené státní podpory:....................................................................................................8 4. Postup v rámci veřejné soutěže podle soukromoprávní úpravy (nový občanský zákoník):...........11 5. Srovnání:.........................................................................................................................................12
1. Úvod: Tato srovnávací studie se zabývá otázkou právní úpravy, která se vztahuje na případy, kdy má dojít ke svěření majetku ve vlastnictví státu (resp. ve vlastnictví obce) soukromému subjektu formou pronájmu. Studie se zabývá otázkou, zda a v jakém rozsahu se na takovou transakci vztahují soukromoprávní a veřejnoprávní omezení. Na úvod je vhodné poznamenat, že pronájem státního nebo obecního majetku zpravidla nepodléhá zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, vzhledem k tomu, že stát nepořizuje dodávky, stavební práce nebo služby. Tento závěr platí i pro ostatní členské státy EU, neboť právní úprava veřejných zakázek je harmonizovaná napříč státy EU, a to v důsledku transpozice směrnic č. 2004/18/ES a č. 2004/17/ES, v platném znění. Složitější je situace zejména tam, kde se nejedná pouze o nájemní smlouvu, ale o smíšenou smlouvu nebo smlouvu nepojmenovanou (inominátní). Taková situace nastane, pokud například vedle obvyklých povinností nájemce (zejména povinnost řádně platit nájem) má nájemce také povinnost poskytovat pronajímateli (obci, státu) určité služby, resp. pokud má nájemce povinnost poskytovat služby veřejnosti dle požadavků pronajímatele. V takovém případě je nutné pečlivěji posoudit, zda transakce podléhá zákonu o veřejných zakázkách, neboť část závazku spočívá v povinnosti poskytnout službu (alternativně – dle nastavení konkrétních smluvních podmínek se může jednat o koncesi podle zákona č. 139/2006 Sb., koncesní zákon, v platném znění, viz níže). Pokud transakce v sobě zahrnuje veřejnou zakázku na služby, byť se to na první pohled tak nemusí jevit, může být nutné postupovat podle zákona o veřejných zakázkách při zadání takové zakázky. V souladu s judikaturou Soudního dvora EU (C-331/92, Gestion Hotelera Internacional SA v. Comunidad Autonoma de Canarias a ostatní) je nezbytné zkoumat, jaký je primární předmět ______________________________________________________________________________________ Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.345
3
smlouvy: zda se jedná o dispozici s veřejným majetkem (např. prodej či nájem), který není veřejnou zakázkou, resp. zda je primárním cílem pořízení služeb, dodávek, stavebních prací (což je veřejnou zakázkou). Po judikátu C-331/92 nicméně nebylo jisté, jakým způsobem postupovat u smíšených smluv, kde nelze jednoznačně identifikovat zcela převažující předmět (prodej, nájem nebo naopak poskytnutí služby). Novější judikatura Soudního dvora EU se zabývala výkladem unijní právní úpravy veřejných zakázek v případě smíšených smluv mezi státem a soukromým developerem. Jde o situace, kdy se nejedná o prostý nájem, ale např. developer se rovněž zavazuje poskytnout určité služby nebo stavební práce (např. revitalizovat pronajatý objekt nebo pozemek). V důsledku rozhodnutí Soudního dvora EU vě věci C-220/95 Jean Auroux v Roanne vznikla otázka, zda by například pronájem nebo prodej majetku obce soukromému subjektu nemohl podléhat režimu veřejných zakázek, pokud by soukromý subjekt měl na pronajatém či zakoupeném pozemku povinnost realizovat nějakou stavbu (která by ale nepřešla do vlastnictví obce nebo státu). Tj. zda by se ve skutečnosti nejednalo o skrytou zakázku na stavební práce, bez ohledu na to, že by se zadavatel neměl stát vlastníkem díla. Soudní dvůr řešil, zda by přesto nemohlo jít o veřejnou zakázku, pokud by činnost soukromého subjektu na zakoupeném nebo pronajatém pozemku byla pro zadavatele užitečná – tj. splňovala by cíl, kterého by veřejný zadavatel chtěl dosáhnout, a to i nemateriálně, např. dosažení určitých obecných cílů v rámci územního rozvoje obce. Právě takovýto extenzivní výklad nebyl akceptován Soudním dvorem ve ve věci C-451/08 Helmut Müller GmbH proti Bundesanstalt für Immobilienaufgaben. Ve této věci došlo k prodeji pozemku německým spolkovým úřadem pro správu veřejných nemovitostí soukromé společnosti na základě uveřejněné výzvy k podání nabídek. Každý zájemce o zakoupení pozemku musel nejen nabídnout cenu, ale musel také předložit projekt, který popisoval, jakým způsobem zájemce zamýšlí se zakoupeným pozemkem následně naložit. Samotná kupní smlouva, která byla uzavřena s vybraným uchazečem, nakonec ale byla jen formálně kupní smlouvou, neobsahovala jakýkoli závazek kupujícího realizovat předložený projekt. Jeden z neúspěšných uchazečů podal žalobu a namítal, že ve skutečnosti měla být kupní smlouva uzavírána nikoli na základě ad hoc nabídkového řízení, ale na základě zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách. Soudní dvůr EU konstatoval, že se nemohlo jednat o (skrytou) veřejnou zakázku na stavební práce (na realizaci předloženého projektu), neboť chyběl smluvní závazek kupujícího - developera projekt realizovat (uzavíral jen
______________________________________________________________________________________ Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.345
4
smlouvu na prodej pozemku), byť byl projekt jedním z hledisek při výběru kupujícího v předchozím nabídkovém řízení. Navíc stát - prodávající by z následné realizace vybraného projektu neměl jakýkoli přímý či nepřímý prospěch, mj. i proto, že projekt by byl realizován na pozemku ve vlastnictví kupujícího, soukromého subjektu. Za takový prospěch nelze považovat jen abstraktní nemateriální prospěch spočívající v dosažení určitých obecných územně plánovacích cílů, neboť veškerá výstavba na území obce musí být v souladu s územním plánem (jako podmínka pro získání stavebního povolení). Citujeme z relevantních pasáží rozhodnutí Soudního dvora EU.: „ 53. Na rozdíl od názoru předkládajícího soudu čistě nemateriální a nepřímý prospěch tedy sám o sobě nestačí. Nepostačuje ani pouhá skutečnost, že činnost je obecně ve veřejném zájmu. Je třeba poznamenat, že v případech, kdy veřejnosprávní orgán musí vydat povolení (což je za normálních okolností u stavebních činností vždy), musí být samozřejmě činnost, aby mohla být schválena, ve veřejném zájmu, neboť veřejný zájem je referenčním kritériem při povolovací činnosti vykonávané orgány veřejné moci. Obecná existence veřejného zájmu, který odůvodňuje schválení činnosti, tedy není, ledaže by se nekontrolovatelně rozšířil rozsah působnosti směrnice, kritériem, které určuje situace spadající do této oblasti. Zejména je třeba vzít v úvahu, že stavební povolení, které je typickým výrazem moci veřejnosprávního orgánu v objektivně urbanistické oblasti, je obecně určeno k odstranění překážky v uskutečnění plánu, který pochází od jednotlivce, a nikoliv od veřejnosprávního orgánu. … 108. Veřejná zakázka na stavební práce nebo koncese na stavební práce ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby předpokládá existenci přímé spojitosti mezi veřejným zadavatelem a stavebními pracemi nebo stavbami, které mají být provedeny. Tato přímá spojitost může spočívat zejména ve skutečnosti, že stavba má být získána veřejnosprávním orgánem nebo mu poskytovat přímou hospodářskou výhodu nebo ve skutečnosti, že veřejný zadavatel dal k jejímu provedení podnět nebo nese alespoň z části náklady související s tímto provedením. Pojem veřejné zakázky na stavební práce nebo koncese na stavební práce ve smyslu směrnice 2004/18 předpokládá, že úspěšný účastník nabídkového řízení je vůči veřejnosprávnímu orgánu smluvně vázán poskytnout sjednané plnění. Určení následků případného nesplnění povinnosti úspěšného účastníka nabídkového řízení spadá do působnosti vnitrostátního práva.“1
S ohledem na harmonizaci národních právních předpisů v rámci EU, které se vztahují k veřejným zakázkám, platí tento závěr Soudního dvora stejně i po další státy EU, při výkladu zákonů o veřejných zakázkách. Některé nájemní smlouvy a jiné transakce, kterými obec nebo stát „svěří“ svůj majetek soukromému subjektu, mohou naopak spadat pod zákon č. 139/2006 Sb., koncesní zákon, v platném znění. Jedná se o situaci, kdy „Koncesní smlouvou se koncesionář zavazuje poskytovat služby nebo i 1
Soudní dvůr EU. Rozsudek ve věci C-451/08 Helmut Müller GmbH proti Bundesanstalt für Immobilienaufgaben, web: http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf;jsessionid=9ea7d0f130d6738cb6c927ae45329c8f943f61e4021c. e34KaxiLc3eQc40LaxqMbN4OaxySe0? text=&docid=76772&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=25085 ______________________________________________________________________________________ Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.345
5
provést dílo a zadavatel se zavazuje umožnit koncesionáři brát užitky vyplývající z poskytování služeb nebo z využívání provedeného díla, popřípadě spolu s poskytnutím části plnění v penězích.“ (§ 16 koncesního zákona). V praxi se koncesionář např. zaváže provést dílo (např. výstavba nebo revitalizace budovy) a zadavatel mu za tím účelem pronajme pozemek a dále mu umožní brát užitky z vybudovaného díla (např. formou dalšího podnájmu); po uplynutí koncese se však zadavatel stane vlastníkem realizovaného díla. Postup podle koncesního zákona lze využít v některých PPP projektech, kdy dochází ke tzv. public – private partnership (spolupráci mezi veřejným a soukromým subjektem při společném projektu). Soudní dvůr EU jasně rozlišuje mezi koncesí a zakázkou na stavební práce: „Sama směrnice nicméně stanoví, jak víme, alternativu „typickému“ modelu, podle kterého veřejnosprávní orgán platí (v širokém smyslu slova, jak jsme viděli) zhotoviteli stavby. V tomto alternativním modelu, kterým je koncese na stavební práce, „protiplnění za provedení stavebních prací spočívá buď výhradně v právu využívat stavbu, nebo v tomto právu společně s platbou“.“2 Ne každý PPP projekt však musí být nastaven tak, aby se jednalo o koncesi ve smyslu koncesního zákona, i jiné formy partnerství a spolupráce jsou teoreticky možné, např. založení dceřiné korporace, kdy stát (obec) i soukromý investor mají podíly na této právnické osobě a stát (obec) vloží majetek do takové korporace za účelem dalšího podnikatelského využití (veřejnoprávní předpisy pak vymezují příslušné schvalovací procesy pro schválení takové transakce). Stejně jako právní úprava veřejných zakázek je i právní úprava koncesí harmonizována napříč EU, proto se výše uvedené závěry vztahují na všechny státy EU. S ohledem na výše uvedené nelze jednoznačně identifikovat jednotný model „svěření majetku“ ve vlastnictví státu či obcí soukromému subjektu, resp. jednotný model spolupráce mezi veřejným sektorem a soukromým sektorem při využití veřejného majetku. Jednoduchý model „nájemní smlouvy“ se zpravidla hodí jen pro jednoduché, resp. kapitálově málo náročné transakce, naopak v případě rozsáhlých revitalizací a developmentů se v praxi využívají různé modely PPP spolupráce, např. koncese (podle koncesního zákona) a jiné nepojmenované smlouvy obsahující závazky soukromého subjektu poskytovat služby (které se zadávají podle zákona o veřejných zakázkách) nebo jiné modely spolupráce (např. formou založení dceřiné společnosti3).
2 3
Viz tamtéž, odst. 32. Viz např. § 28 a 29 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, v platném znění. ______________________________________________________________________________________ Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.345
6
2. Právní úprava veřejných soutěží – soukromoprávní a veřejnoprávní hlediska: V případě, že stát nebo obec postupuje - při výběru nájemce - formou veřejné soutěže podle ustanovení § 1772 nového občanského zákoníku (veřejná soutěž o nejvýhodnější nabídku), jedná se o postup veřejného subjektu podle soukromoprávního předpisu. Samotná právní úprava veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku není jakkoli specifická pro vyhlašovatele soutěže z veřejného sektoru, ale tento postup uzavření smlouvy může využít jakýkoli subjekt, který hodlá vyhlásit takovou veřejnou soutěž. Nejedná se tedy o právní předpis, který by jakkoli zohledňoval specifické povinnosti státu nebo obcí při nakládání se svým majetkem, neboť takové povinnosti jsou stanoveny v předpisech veřejného práva, nikoli v předpisech práva soukromého. Při nakládání s majetkem státu platí obecná úprava obsažena v zákoně č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, který stanoví základní povinnosti při hospodaření s majetkem státu, cit.: „§ 27 (1) Věc nebo její část, kterou organizační složka dočasně nepotřebuje k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, lze přenechat do užívání právnické nebo fyzické osoby. Obdobně lze postupovat v případě, že tak bude dosaženo účelnějšího nebo hospodárnějšího využití věci při zachování hlavního účelu, ke kterému organizační složce slouží. (2) Užívání podle odstavce 1 lze sjednat42) pouze na dobu určitou v trvání nejdéle 8 let pro jednoho uživatele. Pokud jsou podmínky podle odstavce 1 splněny i nadále, lze užívání témuž uživateli prodloužit anebo sjednat znovu, avšak opět pouze na dobu v trvání nejdéle 8 let. Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,43) musí smlouva obsahovat ujednání o možnosti ukončit užívací vztah výpovědí a rovněž odstoupením od smlouvy, pokud uživatel neplní řádně a včas své povinnosti anebo pokud přestanou být plněny podmínky podle odstavce 1. (3) V případě užívání podle odstavce 1 nesmí být nájemné sjednáno v nižší částce, než kterou jako nejvyšší možné nájemné stanoví zvláštní právní předpis,44) není-li nájemné upraveno zvláštním právním předpisem, sjedná se nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Bezúplatné užívání lze sjednat jen s osobami, které se nezabývají podnikáním44a), a pouze k zajištění výkonu státní správy v přenesené působnosti anebo pro účely sociální, humanitární, požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému, vzdělávací, vědecké, kulturní, sportovní a tělovýchovné, ochrany přírody a péče o životní prostředí a práce s dětmi a mládeží. (4) Výjimku z důvodů pro přenechání věci nebo její části do užívání, stanovených v odstavci 1, z podmínek doby užívání stanovených v odstavci 2 a dále z okruhu uživatelů a účelu užívání stanovených pro případ bezúplatného užívání v odstavci 3 může ze závažných důvodů povolit Ministerstvo financí. (5) Souhlas pronajímající organizační složky s přenecháním věci nájemcem do podnájmu vyžaduje schválení zřizovatele, a nemá-li organizační složka zřizovatele, schválení věcně příslušného ústředního správního úřadu, a není-li ho, schválení Ministerstva financí, pokud si takové schvalování zřizovatel, věcně příslušný ústřední správní úřad nebo Ministerstvo financí vyhradí. To platí obdobně v případě, sjednává-li organizační složka s vypůjčitelem možnost přenechat věc za úplatu k užívání jinému.“
Předpis veřejného práva tedy stanoví, že je nutné sjednat nájemné ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Není ale předepsán konkrétní postup výběru nájemce, tj. není stanovena povinnost postupovat formou veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku. Cenu majetku lze mj. také zjišťovat postupem podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, v ______________________________________________________________________________________ Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.345
7
platném znení. Pokud jde o nakládání s majetkem obcí, platí ustanovení § 38 násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění: „§ 38 (1) Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Obec vede účetnictví podle zákona o účetnictví (2) Majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem obec naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy,15) pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) Obec nesmí ručit za závazky fyzických osob a právnických osob vyjma a) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu, státních fondů nebo národního fondu, b) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici do obcí vlastněných nemovitostí, c) těch, jejichž zřizovatelem je obec, kraj nebo stát, d) těch, v nichž míra účasti jí samé nebo spolu s jinou obcí nebo obcemi, krajem nebo kraji nebo státem přesahuje 50 %, e) bytových družstev, f) honebních společenstev. (4) Právní jednání učiněná v rozporu s ustanovením odstavce 3 jsou neplatná. (5) Stát neručí za hospodaření a závazky obce, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně. (6) Obec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení. (7) Obec je povinna trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv. § 39 (1) Záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce3b) obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitost se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona15a) platného ke dni zveřejnění záměru. (2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna. (3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů a hrobových míst anebo pronájem nebo o výpůjčku majetku obce na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem nebo výpůjčku právnické osobě zřízené obcí.“
V případě obcí je tedy možné při úplném převodu majetku sjednat cenu i nižší, než je v daném místě a čase obvyklá, ale jen výjimečně – pokud je taková odchylka zdůvodněna. Musí se však jednat o účelné a hospodárné využití majetku v souladu se zájmy a úkoly obce (§ 38 odst. 1 zákona o obcích). Lze odkázat na obecné ustanovení § 2 odst. 1 zákona o obcích, které stanoví, že „(2) Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.“ Obec má tedy řadu povinností, které musí zvážit a řádně zohlednit při ______________________________________________________________________________________ Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.345
8
nakládání se svým majetkem, nelze tyto povinnost bez dalšího zredukovat pouze na dosažení co nejvyšší ceny. Pro sjednání ceny nižší, než je cena v místě a čase obvyklá, zpravidla musí existovat důležitý veřejný zájem, zpravidla v souvislosti s všestranným rozvojem území a zabezpečením potřeb občanů (např. sociální bydlení), přičemž každý případ je nutné pečlivě zkoumat individuálně. Naopak zcela striktní omezení obce, která by měla např. povinnost dosáhnout nejvyšší ceny při prodeji nebo pronájmu majetku, a to za všech okolností, bez možnosti zohledňovat veřejný zájem v individuálních případech, by mohla být zásahem do obecné zásady, že „Odpovědnost za věci veřejné obvykle ponesou především ty orgány, které jsou občanu nejblíže.“ (čl. 4 odst. 3 Evropské charty místní samosprávy, publikované pod č. 181/1999 Sb.). Vedle vnitrostátní veřejnoprávní úpravy (veřejných zakázek, koncesí, nakládání s majetkem státu či obce) nicméně musí stát, resp. obec, vždy také respektovat přímo aplikovatelná pravidla EU, zejména zákaz nedovolené státní podpory. Jedná se o poměrně složitou problematiku s řadou výjimek, kterou obecně uvádíme níže (např. výše zmíněné zvýhodněné nájemní - sociální bydlení určené fyzickým nepodnikajícím osobám zpravidla nebude nedovolenou státní podporou, i když nájem nebude dosahovat tržní ceny, byť bude vždy nutné posoudit každý případ individuálně). 3. Zákaz nedovolené státní podpory: Ustanovení čl. 107 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví obecný zákaz státních podpor: „Článek 107 1. Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak. 2. S vnitřním trhem jsou slučitelné: a) podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům za podmínky, že se poskytují bez diskriminace na základě původu výrobků; b) podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi; c) podpory poskytované hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo postižených rozdělením Německa, pokud jsou potřebné k vyrovnání hospodářských znevýhodnění způsobených tímto rozdělením. Pět let po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost může Rada na návrh Komise přijmout rozhodnutí, jímž se toto písmeno zruší. 3. Za slučitelné s vnitřním trhem mohou být považovány: a) podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, jakož i rozvoji regionů uvedených v článku 349 s ohledem na jejich strukturální, hospodářskou a sociální situaci; b) podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu; ______________________________________________________________________________________ Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.345
9
c) podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem; d) podpory určené na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže neovlivní podmínky obchodu a hospodářské soutěže v Unii v míře odporující společnému zájmu; e) jiné kategorie podpor, které určí Rada na návrh Komise rozhodnutím.“
Právní úprava EU má za cíl ochranu hospodářské soutěže v členských státech a zakazuje státní podporu, která je neslučitelná s vnitřním trhem. Nemusí se jednat jen o dotace, ale může se jednat i o poskytnutí jiných výhod, např. pronájem prostor státem soukromému podnikateli za výhodnějších, než tržních podmínek. Podporou se rozumí „rozhodnutí členského státu, kterým, sledujíce své hospodářské či sociální zájmy, udělí jednostranným a autonomním rozhodnutím určitým osobáím či podnikům prostředky nebo jim zajistí výhody k podpoře dosažení sledovaných ekonomických či sociálních cílů.“ (rozhodnutí Denkavit 61/79 Soudní dvůr EU). Jak uvádí odborný komentář, „zvýhodnění ve smyslu tohoto ustanovení představuje hospodářskou výhodu, kterou by adresát veřejné podpory nezískal v rámci běžného podnikání. Státní podpora tedy nemusí zahrnovat pouze pozitivní plnění, ale také různé formy zásahů, které snižují náklady, jež obvykle zatěžují rozpočet adresáta (C-387/92 Banco Exterior, C-200/97 Ecotrade, spojené případy C-328/99 a C-399/00 Itálie a SIM 2 Multimedia v. Komise).“4 Poskytnutí hospodářské výhody může být také „prodej majetku ve vlastnictví státu či státem kontrolovaných subjektů za preferenční cenu. Zásady pro prodej nemovitého majetku Komise stanovila ve sdělení o prvcích státní podpory při prodeji pozemků a staveb (97/C 209/03). V něm rozlišuje dva typy prodeje – prodej na základě nepodmíněného nabídkového řízení a prodej bez nepodmíněného nabídkového řízení, a stanoví pro ně podmínky, při jejichž splnění nebudou Komisí považována za opatření zakládající státní podporu.“5 Unijní legislativní úprava státních podpor v primárním právu EU je velmi obecná, podrobnosti jsou dotvářeny judikaturou Soudního dvora EU, sekundárními předpisy a rozhodovací praxí Komise. Z judikatury rovněž plyne, že poskytovatelem státní podpory ve smyslu tohoto ustanovení nemusí být přímo stát, ale rovněž poskytovatelem mohou být územní samosprávné celky (obce, kraje), ale též jiné, se státem provázané subjekty (vč. podniků přímo či nepřímo ovládaných státem či územními samosprávnými celky, např. různé společnosti typu „Městské služby s.r.o.“ ovládané určitou obcí
4 5
Viz Syllová, Pítrová, Paldusová a kol. Lisabonská smlouva. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck 2010, str. 479, celkem 1344 s. Viz tamtéž. ______________________________________________________________________________________ Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.345
10
atp.).6 Za nedovolenou podporu se nepovažuje tzv. podpora malého rozsahu (de minimis). Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis stanoví, že podpora, která nepřevyšuje 200 000 EUR, resp. 100 000 EUR v odvětví silniční dopravy, počítána souhrnně během tří let, není považována za státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Tato výjimka se ale vztahuje pouze na tzv. transparentní de minimis státní pomoc, která je definována nařízením: „Transparentní podpora je podpora, pro niž lze přesně vypočíst hrubý ekvivalent grantu ex ante bez potřeby provádět hodnocení rizik. Takovýto přesný výpočet může být například proveden ohledně grantů, úrokových dotací nebo limitovaných osvobození od daní. Podpora obsaženou v kapitálových injekcích by neměla být považována za transparentní podporu de minimis, ledaže celková částka veřejné injekce nedosáhne stropu de minimis. Podpora sestávající z opatření rizikového kapitálu uvedená v pokynech Společenství na podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků [8] by neměla být považována za transparentní podporu de minimis, ledaže je prostřednictvím daného režimu rizikového kapitálu poskytován kapitál pouze do stropu de minimis na každý cílový podnik. Podpora poskytovaná formou půjček by měla být považována za transparentní podporu de minimis, jestliže byl hrubý ekvivalent podpory vypočten na základě tržních úroků běžných v době udělení podpory.“ Návazně na přímo použitelné předpisy EU platí v ČR zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, v platném znění. Tento zákon mj. stanoví povinnost poskytovatele podpory de minimis nejprve ověřit v informačním systému veřejné správy, např. že nedojde k překročení limitu stanoveného přímo použitelným předpisem EU. Při posuzování, zda mohlo dojít k poskytnutí zakázané státní podpory, Evropská komise zkoumá například způsob výběru smluvního partnera (jako doplňkové hledisko k základnímu hledisku, zda bylo sjednáno takové plnění, které odpovídá tržní ceně, resp. tržnímu prostředí). Pokud má být způsob výběru věrohodným důkazem o tom, že dosažená smluvní cena odpovídala tržnímu prostředí, Komise obvykle posuzuje nejen to, zda došlo k výběru uchazeče, který nabídl nejvyšší cenu, resp. celkově nejvýhodnější nabídku, ale rovněž, zda výběrové řízení (tj. veřejná soutěž) bylo 6
Viz tamtéž, str. 478. ______________________________________________________________________________________ Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.345
11
otevřené všem zájemcům, zda probíhalo na základě transparentních podmínek, zda účast ve výběrovém řízení nebyla podmíněna například jiným protiplněním nebo jiným smluvním závazkem ze strany uchazeče, resp. zda uchazeč měl rozumnou příležitost předmět soutěže ohodnotit. Evropská komise tak například ve své Zprávě č. XXIII o soutěžní politice z roku 1993 uvádí tato kritéria na příkladu prodeje státního podniku (tj. privatizace přímým prodejem, nikoli prostřednictvím burzy cenných papírů) v rámci veřejné soutěže7. 4. Postup v rámci veřejné soutěže podle soukromoprávní úpravy (nový občanský zákoník): Z výše uvedeného popisu dotčené právní úpravy EU je zřejmé, že jakýkoli postup, který je zvolen státem či obcí při „svěření veřejného majetku soukromému subjektu“, musí vyhovovat obecným požadavkům unijního práva (zákaz nedovolené státní podpory), resp. vnitrostátního práva, které unijní právo transponuje (povinnost zadávat veřejné zakázky a koncese v zadávacím řízení). Dále je nutné zvolit takový postup, který vyhovuje požadavkům veřejného práva daného státu (právní úprava nakládání s majetkem státu nebo obce). Pokud jde o postup formou „veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku“, tak jak je definován v § 1772 a násl. nového občanského zákoníku, je nutné si uvědomit, že se jedná o soukromoprávní úpravu, která nijak nezohledňuje unijní požadavky, resp. ani nezohledňuje vnitrostátní veřejnoprávní požadavky, na nakládání s veřejným majetkem. Proto nelze mít za to, že případnou novelizací právní úpravy obsažené v novém občanském zákoníku lze zajistit, že postup státu a samospráv, při „svěření veřejného majetku soukromému subjektu“ bude vždy v souladu s veřejnoprávní a unijní právní úpravou, která na takové transakce může rovněž dopadat (a dopadá různě na různé typy transakcí, viz popis developerských transakcí a judikatury Soudního dvora EU). Skutečnost, že smlouva byla uzavřena platně ve smyslu obecných ustanovení soukromého práva (např. § 1772 a násl. NOZ), ještě neznamená, že byl při uzavření smlouvy dodržen předepsaný 7
Z oficiálního anglického znění: „If the company is privatized not by stock-exchange flotation but by a trade sale, i.e. by sale of the company as a whole or in parts to other companies, the following conditions must be observed if it is to be assumed, without further examination, rhar no aid is involved: (i) a competitive tender must be held that is open to all comers, rransparent and not conditional on the performance of other acts such as the acquisition of assets other than those bid for or the continued operation of certain businesses; (ii) the company must be sold to the highest bidder; and (iii) bidders must be given enough time and information to carry our a proper valuation of the assers as the basis of their bid.“ Viz: http://bookshop.europa.eu/en/xxiiird-report-on-competition-policy-1993pbCM8294650/downloads/CM-82-94-650-EN-C/CM8294650ENC_002.pdf? FileName=CM8294650ENC_002.pdf&SKU=CM8294650ENC_PDF&CatalogueNumber=CM-82-94-650-EN-C ______________________________________________________________________________________ Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.345
12
postup podle pravidel veřejného práva (např. právní úprava zadávání veřejných zakázek a koncesí). Smlouva může být neplatná i z důvodu porušení těchto jiných pravidel (např. neplatnost smlouvy podle § 118 zákona o veřejných zakázkách). Skutečnost, že smlouva byla platně uzavřena (při dodržení veškeré soukromoprávní i veřejnoprávní úpravy, která se může vztahovat k postupu výběru smluvního partnera) také neznamená, že nemohlo dojít k porušení jiných pravidel, která nemají vliv na platnost smlouvy. Některá pravidla mohou zakládat případnou trestní odpovědnost osoby, která platnou smlouvu uzavřela jménem státu, např. za neadekvátní cenu. Veřejné právo a právo EU také striktně nevyžadují, aby stát se svým majetkem (resp. obec se svým majetkem) nakládal tak, že ho musí vždy pronajmout či prodat na základě veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku. Takový postup se nevylučuje (není-li povinnost postupovat v zadávacím řízení o veřejné zakázce nebo koncesi) a někdy může být pro praxi vhodný, často povede i k dosažení souladu s veřejnoprávní a unijní právní úpravou. Zpravidla takový postup zajistí vyšší pravděpodobnost, že dojde k průkaznému dosažení adekvátní, tržní, ceny. Nemusí tomu tak ale vždy být: obecná úprava v soukromém právu (§ 1772 a násl. NOZ) nedokáže postihnout veškeré nuance a specifika zamýšlené transakce, např. nelze dopředu obecným soukromoprávním předpisem přesně vymezit „způsob podávání nabídek“. Občanskoprávní úprava je velmi obecná, přitom nevhodně nastavené podmínky soutěže nemusí vždy vést k dosažení tržní ceny (byť formálně veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku proběhne v souladu s novým občanským zákoníkem). Naopak předpisy veřejného a unijního práva předpokládají určité výjimky, kdy neplatí povinnost dosáhnout tržní ceny, neboť převažuje jiný veřejný zájem (viz výše), v odůvodněných případech pak nemusí být postup podle § 1772 a násl. NOZ vůbec vhodný či praktický. 5. Srovnání: Pokud jde o právní úpravu v sousedních státech, nutno konstatovat, že soukromoprávní úprava „veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku“ je specifikem zejména českého a slovenského práva a nevyskytuje se běžně v občanskoprávních kodexech sousedních či západních států. To neznamená,
______________________________________________________________________________________ Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.345
13
že by v těchto státech nemohl vyhlašovatel svým vlastním rozhodnutím stanovit určité podmínky veřejné soutěže a postupovat podle nich, nicméně soukromé právo takový postup v okolních státech obecně nereguluje a ponechává regulaci na dílčích a specifických předpisech veřejného práva, tak jako je tato oblast paralelně regulována i v České republice (právní úprava veřejných zakázek, koncesí, státních podpor, nakládání s majetkem státu atp.). Jak poznamenává Rada Evropy ve své rozsáhlé studii o nakládání s obecním majetkem, řada států uplatňuje velmi specifická veřejnoprávní pravidla, pokud jde o privatizaci bytových fondů obcí, častý je např. požadavek, že obecní byt lze prodat pouze dosavadnímu nájemci, resp. že dosavadní nájemce má předkupní právo.8 Takové pravidlo tedy dokonce vylučuje postup v jakékoli „veřejné soutěži o nejvýhodnější nabídku“, neboť se předpokládá přednostní nabídnutí kupní smlouvy nebo prodloužení nájemní smlouvy dosavadnímu nájemci. Při uzavírání nájemních smluv k obecním bytům se rovněž často uplatňuje kritérium sociální potřebnosti, kdy obec má povinnost na jednu straně hospodárně nakládat s majetkem, na druhou stranu i zohledňovat a chránit další legitimní zájmy sociálně potřebných obyvatel.9 Při zkoumání možných komparativních zdrojů se jako nejbližší modely nabízí zejména právní úprava v Polsku a na Slovensku. V případě států, jako je například Německo, se veřejnoprávní úprava naopak vyznačuje značnou roztříštěností, což je dáno jednak rozdělením kompetencí mezi spolkovou, zemskou a místní úroveň (a navíc značně různorodou úpravou obcí, neexistuje jednotná právní úprava místní samosprávy). Polsko: Podrobná veřejnoprávní úprava nakládání s majetkem státu existuje na celostátní úrovni v Polsku. Jedná se zejména o zákon č. 46/2000 o hospodaření s nemovitostmi (Ustawa z dnia 21 sierpnia 1997 r. o gospodarce nieruchomościami (Dz. U. Nr 46 z 2000 r. ze zm.) a nařízení ze dne 19. 6. 1991 (Zarządzenie Ministra Gospodarki Przestrzennej i Budownictwa z dnia 19 czerwca 1991 r. w sprawie przetargów na nieruchomości stanowiące własność Skarbu Państwa lub własność gminy,
8 9
Council of Europe. Management of Real Estate Property. Local and Regional Authorities in Europe, No. 70. Report by the Steering Committee on Local and Regional Democracy (CDLR) prepared with the collaboration of Professor Massimo Balducci. Adopted by the CDLR at its 22nd meeting, 1-4 December 1998. Tamtéž (viz konkrétní případové studie uváděné ve studii). ______________________________________________________________________________________ Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.345
14
M.P. 1991 nr 21 poz. 14810). V případě prodeje nemovitosti ve vlastnictví státu nebo obce platí v Polsku obecná zásada, že musí být taková transakce realizována za tržní cenu (čl. 67 odst. 1). Příslušný orgán, který je oprávněn nakládat s majetkem státu, resp. rada obce v případě obecního majetku, může schválit výjimku – tj. prodej za cenu nižší, než cenu tržní – pokud se jedná o prodej nemovitosti pro účely bydlení nebo pro vybudování technické infrastruktury nebo naplnění jiného veřejného účelu. Obdobně pak lze výjimku schválit i v případě prodeje ve prospěch charitativní organizace, kulturní, vzdělávací, vědecké nebo jiné veřejně prospěšné organizace atp. (čl. 68). Veřejnoprávní úprava rovněž stanoví, že pokud je prodej realizován v aukci, musí být vyvolávací cena napoprvé stanovena ve výši 100 % tržní ceny (dle znaleckého ocenění). V případě neúspěchu prvního kola aukce lze v druhém kole stanovit vyvolávací cenu ve výši alespoň 50 % tržní ceny, resp. alespoň 40 % tržní ceny ve třetím kole. Citované nařízení z roku 1991 pak stanoví podrobnější úpravu aukcí, resp. veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku, nicméně tato pravidla se vztahují jen na prodej obecního majetku, resp. na zřízení tzv. trvalého užívacího práva (nikoli na běžné nájemní smlouvy). V případě aukce musí být stanovena povinnost složit alespoň 5% dražební jistotu z vyvolávací ceny. Pozvánka (oznámení) musí být zveřejněna alespoň 14 dnů předem na úřední desce, v tisku a také způsobem obvyklým v dané lokalitě. Kupní cena, resp. první roční úhrada za trvalé užívací právo musí být uhrazena nejpozději v okamžik uzavření smlouvy. V oznámení musí být obsaženy relevantní informace, zejména místo a čas konání dražby, výše dražební jistoty a způsob její úhrady, vyvolávací cena, způsob výpočtu ročních poplatků (v případě trvalého užívacího práva). V případě veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku se postupuje obdobně, výběrová komise se pak musí skládat z min. 3 osob. Nabídku lze vyřadit např. pro zmatečnost, pro nesplnění stanovených podmínek nebo pro pozdní podání. Rozhodnutí o výběru nabídky musí být odůvodněné a musí být založené na objektivním vyhodnocení nabídek podle kritérií, které byly stanoveny v oznámení. V případě rovnocenných nabídek se ještě svolá aukce, která rozhodne.
10 http://isap.sejm.gov.pl/DetailsServlet?id=WMP19910210148 ______________________________________________________________________________________ Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.345
15
S ohledem na stáří polských veřejnoprávních předpisů, které se vztahují k nakládání s majetkem státu a obcí (a které vznikaly těsně po přechodu na tržní ekonomiku v 90. letech a před vstupem do EU), nelze dnes vycházet z toho, že tyto předpisy poskytují ucelenou veřejnoprávní úpravu nakládání s veřejným majetkem. Veškerá výše popsaná regulace veřejných zakázek, koncesí či zákazu nedovolené státní podpory musí být vždy zohledněna při jakémkoli rozhodnutí, kterým stát nebo obec nakládá se svým majetkem, a to i při aplikaci specifické polské právní úpravy nakládání s majetkem státu a obcí. Slovensko: Slovenská právní úprava obsahuje zvláštní veřejnoprávní předpis, který upravuje podmínky hospodaření s majetkem obcí (zákon č. 138/1991 Z.z., o majetku obcí, v platném znění). Ustanovení § 7 stanoví obecnou povinnost orgánů obce a organizací hospodařit s majetkem obce ve prospěch rozvoje obce a jejích občanů a ochrany životního prostředí. Ust. § 7 a 9 zákona stanoví obecné povinnosti obce při nakládání s majetkem, vč. povinnost obecního zastupitelstva určit zásady hospodaření s majetkem obce: „§ 7 (1) Orgány obce a organizácie sú povinné hospodáriť s majetkom obce v prospech rozvoja obce a jej občanov a ochrany a tvorby životného prostredia. (2) Orgány obce a organizácie sú povinné majetok obce zveľaďovať, chrániť a zhodnocovať. Sú povinné najmä a) udržiavať a užívať majetok, b) chrániť majetok pred poškodením, zničením, stratou alebo zneužitím, c) používať všetky právne prostriedky na ochranu majetku, vrátane včasného uplatňovania svojich práv alebo oprávnených záujmov pred príslušnými orgánmi, d) viesť majetok v účtovníctve podľa osobitného predpisu, 21) ... §9 (1) Zásady hospodárenia s majetkom obce, ktoré určí obecné zastupiteľstvo, upravia najmä a) práva a povinnosti organizácií, ktoré obec zriadila, pri správe majetku obce, b) podmienky odňatia majetku organizáciám, ktoré obec zriadila, c) postup prenechávania majetku do užívania, d) nakladanie s cennými papiermi, e) ktoré úkony organizácií podliehajú schváleniu orgánmi obce. (2) Schváleniu obecným zastupiteľstvom podliehajú vždy a) zmluvné prevody vlastníctva nehnuteľného majetku; to neplatí, ak obec je povinná previesť nehnuteľný majetok podľa osobitného predpisu, 22a) b) zmluvné prevody vlastníctva hnuteľného majetku nad hodnotu určenú obecným zastupiteľstvom, c) nakladanie s majetkovými právami v určenej hodnote, d) aukčný predaj vecí podľa osobitných predpisov, e) vklady nehnuteľného majetku do majetku zakladaných alebo existujúcich obchodných spoločností, f) vklady iného majetku ako majetku uvedeného v písmene e) v hodnote určenej obecným zastupiteľstvom do majetku zakladaných alebo existujúcich obchodných spoločností. (3) Hlavné mesto Slovenskej republiky Bratislava a mesto Košice podrobnejšie upravia v štatúte mesta, ______________________________________________________________________________________ Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.345
16
a) v akom rozsahu a v ktorých prípadoch podliehajú zmluvné prevody vlastníctva nehnuteľného majetku zvereného do správy mestským častiam len schváleniu miestnymi zastupiteľstvami mestských častí; predtým je potrebný súhlas primátora, b) podmienky odňatia majetku mestským častiam, ktorý im bol zverený do správy.“
Ustanovení § 9a a § 9b a násl. stanoví specifické podmínky pro realizaci převodů vlastnictví majetku obce: „§ 9a (1) Ak tento zákon neustanovuje inak, prevody vlastníctva majetku obce sa musia vykonať a) na základe obchodnej verejnej súťaže, 22b) b) dobrovoľnou dražbou 22c) (ďalej len "dražba") alebo c) priamym predajom najmenej za cenu vo výške všeobecnej hodnoty majetku stanovenej podľa osobitného predpisu. 22d) (2) Obec zverejní zámer predať svoj majetok a jeho spôsob na svojej úradnej tabuli, na internetovej stránke obce, ak ju má obec zriadenú, a v regionálnej tlači. Ak ide o prevod podľa odseku 1 písm. a) a b), musí oznámenie v regionálnej tlači obsahovať aspoň miesto, kde sú zverejnené podmienky obchodnej verejnej súťaže alebo dražby. (3) Podmienky obchodnej verejnej súťaže obec uverejní minimálne na 15 dní pred uzávierkou na podávanie návrhov do obchodnej verejnej súťaže. (4) Na prevod majetku obce dražbou sa vzťahuje osobitný zákon. 22c) (5) Obec zverejní zámer predať svoj majetok priamym predajom najmenej na 15 dní. Zároveň zverejní lehotu na doručenie cenových ponúk záujemcov. Obec nemôže previesť vlastníctvo svojho majetku priamym predajom, ak všeobecná hodnota majetku stanovená podľa osobitného predpisu 22d) presiahne 40 000 eur. Nehnuteľnosť musí byť jednoznačne identifikovaná tak, aby nebola zameniteľná s inou nehnuteľnosťou. Stanovenie všeobecnej hodnoty majetku obce 22d) pri priamom predaji nesmie byť v deň schválenia prevodu obecným zastupiteľstvom staršie ako šesť mesiacov. (6) Obec nemôže previesť vlastníctvo svojho majetku priamym predajom na fyzickú osobu, ktorá je v tejto obci a) starostom obce, b) poslancom obecného zastupiteľstva, c) štatutárnym orgánom alebo členom štatutárneho orgánu právnickej osoby zriadenej alebo založenej obcou, d) prednostom obecného úradu, e) zamestnancom obce, f) hlavným kontrolórom obce, g) blízkou osobou 22e) osôb uvedených v písmenách a) až f). (7) Obec nemôže previesť vlastníctvo svojho majetku priamym predajom na právnickú osobu, v ktorej zakladateľom, vlastníkom obchodného podielu, štatutárnym orgánom alebo členom štatutárneho orgánu, členom riadiaceho, výkonného alebo dozorného orgánu je osoba uvedená v odseku 6; to neplatí, ak ide o právnickú osobu, ktorej zakladateľom je obec alebo v ktorej má obec obchodný podiel. (8) Ustanovenia odsekov 1 až 7 sa nepoužijú pri prevode majetku obce, a to a) bytu alebo pozemku podľa osobitného predpisu, 22a) b) pozemku zastavaného stavbou vo vlastníctve nadobúdateľa vrátane priľahlej plochy, ktorá svojím umiestnením a využitím tvorí neoddeliteľný celok so stavbou, c) podielu majetku obce, ktorým sa realizuje zákonné predkupné právo, 22f) d) hnuteľnej veci, ktorej zostatková cena je nižšia ako 3 500 eur, e) v prípadoch hodných osobitného zreteľa, o ktorých obecné zastupiteľstvo rozhodne trojpätinovou väčšinou prítomných poslancov. (9) Ustanovenia odsekov 1 až 3 a 5 až 7 je obec povinná primerane uplatniť aj pri prenechávaní majetku obce do nájmu, a to najmenej za také nájomné, za aké sa v tom čase a na tom mieste obvykle prenechávajú do nájmu na dohodnutý účel rovnaké alebo porovnateľné nehnuteľnosti, okrem a) hnuteľnej veci vo vlastníctve obce, ktorej zostatková cena je nižšia ako 3 500 eur, b) nájmu majetku obce, ktorého trvanie s tým istým nájomcom neprekročí desať dní v kalendárnom ______________________________________________________________________________________ Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.345
17
mesiaci, c) prípadov hodných osobitného zreteľa, o ktorých obecné zastupiteľstvo rozhodne trojpätinovou väčšinou prítomných poslancov. (10) Osobitné predpisy v oblasti štátnej pomoci nie sú týmto zákonom dotknuté. § 9b (1) Fyzická osoba, ktorá má v obci trvalý pobyt, sa môže domáhať neplatnosti právneho úkonu alebo určenia vlastníctva obce k majetku, ktorý bol obcou prevedený na tretiu osobu, ak prevod majetku obce nebol realizovaný na základe obchodnej verejnej súťaže, 22b) dražbou 22c) alebo priamym predajom najmenej za cenu stanovenú podľa osobitného predpisu, 22d) okrem prípadov, keď tento zákon iný spôsob prevodu pripúšťa. (2) Žalobu podľa odseku 1 je možné podať na súde do jedného roka odo dňa prevodu vlastníckeho práva z majetku obce na nadobúdateľa.“
Zákon č. 278/1993 Z.z. o správe majetku štátu, v platném znění, pak upravuje správu majetku ve vlastnictví Slovenské republiky ve veřejnoprospěšné a nepodnikatelské sféře. 11 Některé podrobnosti ve vztahu k ministerstvům, finanční správě a veřejnoprávním institucím, které spravují majetek státu, jsou pak také upraveny v opatření Ministerstva financí č. 336/2003 Z.z., o úprave dispozičných oprávnení správcov v zriaďovateľskej pôsobnosti Ministerstva financií Slovenskej republiky pri nakladaní s majetkom štátu, v platném znění. Ustanovení § 11 a 12 zákona č. 278/1993 Z.z. se vztahují na převody vlastnictví k majetku státu (prodej, směna). Ustanovení § 11 odst. 3 stanoví, že převod vlastnictví k nemovitostem ve vlastnictví státu se musí vždy realizovat za úplatu, a to nejméně za přiměřenou cenu podle § 8a odst. 5 zákona (tzv. všeobecná hodnota majetku podle zvláštního předpisu, kterým je vyhláška č. 492/2004 Z.z.), s výjimkou případů podle § 8a odst. 8 a 9 12 zákona, resp. vyjímečně za nižší cenu 11 Ustanovení § 1 zákona stanoví: „§ 1 Predmet a rozsah úpravy (1) Tento zákon upravuje správu majetku vo vlastníctve Slovenskej republiky (ďalej len "majetok štátu") vo verejnoprospešnej a nepodnikateľskej sfére, ktorú vykonáva správca majetku štátu (ďalej len "správca"), a to a) štátna rozpočtová organizácia a štátna príspevková organizácia, 1) b) štátny fond, 2) c) verejnoprávna inštitúcia, ak na základe zákona 3) spravuje majetok štátu, d) iná právnická osoba, ak na základe zákona 3a) spravuje majetok štátu. (2) Tento zákon sa nevzťahuje na a) nakladanie s majetkom štátu, pri ktorom dochádza k plneniu záväzkov 4) v rámci predmetu činnosti správcu alebo v súvislosti s ním, b) nakladanie s majetkom štátu, ktoré upravujú osobitné predpisy, 5) c) hospodárenie s peňažnými prostriedkami štátu, ktoré upravuje osobitný predpis, 5a) d) správu cenných papierov. 6) (3) Medzinárodná zmluva, ktorou je Slovenská republika viazaná, má prednosť pred ustanoveniami tohto zákona.“ 12 § 8a odst. 8 a 9 stanoví tyto výjimky: „(8) Ak ani po opakovanom osobitnom ponukovom konaní vykonanom v časovom odstupe aspoň jedného mesiaca neponúkne žiadny záujemca primeranú cenu, ponúkne správca tento majetok obci, v územnom obvode ktorej sa tento majetok nachádza, za primeranú cenu podľa odseku 5 zníženú o 50%. Ak do 30 dní od doručenia ponuky obec nezašle písomné stanovisko, v ktorom prejaví záujem takýto majetok prevziať za ponúknutú cenu, ponúkne správca takýto ______________________________________________________________________________________ Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.345
18
pro účely výchovy a vzdělávání, poskytování sociálních služeb anebo zdravotní péče podle § 8a odst. 6 písm. e) zákona13. Níže citujeme § 11 a 12 zákona: „Prevod vlastníctva § 11 (1) Prevod vlastníctva majetku štátu sa uskutočňuje zmluvami podľa osobitných predpisov. 17) Kúpne zmluvy musia obsahovať dohodu o účele, na ktorý bude majetok štátu slúžiť jeho nadobúdateľovi, a dohodu o dobe splatnosti ceny, ktorá nesmie byť dlhšia ako 60 dní odo dňa nadobudnutia platnosti kúpnej zmluvy. Dohodnutú cenu je nadobúdateľ povinný zaplatiť pred podaním návrhu na vklad do katastra nehnuteľností; návrh na vklad vlastníctva k nehnuteľnosti do katastra nehnuteľností je oprávnený podať len správca, a to až po zaplatení dohodnutej ceny. Ak nadobúdateľ nezaplatí dohodnutú cenu najneskôr v posledný deň dohodnutej doby splatnosti, je správca povinný odstúpiť od zmluvy. (2) Rodinný dom vo vlastníctve štátu je správca povinný prednostne ponúknuť doterajšiemu nájomcovi, ktorý rodinný dom užíva na bývanie aspoň päť rokov; to platí aj pre pozemok zastavaný týmto rodinným domom a priľahlú plochu, ktorá svojím umiestnením a využitím tvorí neoddeliteľný celok s týmto rodinným domom. (3) Prevod vlastníctva nehnuteľných vecí štátu musí byť vždy odplatný, a to najmenej za primeranú cenu podľa § 8a ods. 5, s výnimkou podľa § 8a ods. 8 a 9. Za nižšiu než primeranú cenu môže správca výnimočne previesť vlastníctvo nehnuteľnej veci štátu na účely výchovy a vzdelávania, poskytovania sociálnych služieb alebo zdravotnej starostlivosti za podmienok uvedených v § 8a ods. 6 písm. e). Za nižšiu než primeranú cenu môže správca previesť vlastníctvo nehnuteľnej veci štátu aj na účely diplomatického zastúpenia cudzích štátov za predpokladu, že Ministerstvo zahraničných vecí Slovenskej republiky potvrdí, že je zaručená vzájomnosť. Za nižšiu než primeranú cenu môže správca previesť vlastníctvo nehnuteľnej veci štátu aj obci alebo vyššiemu územnému celku za podmienky, že obec alebo vyšší územný celok bude tento nehnuteľný majetok využívať na poskytovanie všeobecne prospešných služieb 13ad) alebo na výstavbu verejnoprospešných stavieb. (4) Pri prevode nehnuteľného majetku štátu podľa § 8a ods. 6 písm. c) alebo písm. e) je kupujúci povinný dodržať dohodnutý účel najmenej počas piatich rokov od nadobudnutia vlastníckeho práva. Ak kupujúci nedodrží dohodnutý účel alebo ak zmení dohodnutý účel v rozpore s podmienkami podľa § 8a ods. 6 písm. c) alebo písm. e), kúpna zmluva sa od začiatku zrušuje. V tomto prípade je správca povinný podať návrh na záznam vlastníckeho práva štátu do katastra nehnuteľností. 10) (5) Na platnosť kúpnej zmluvy, ktorou sa prevádzajú nehnuteľné veci štátu, sa vyžaduje súhlas ministerstva financií. Kúpnu zmluvu o prevode vlastníctva pozemných komunikácií 18) môže správca uzavrieť až po predchádzajúcom súhlase Ministerstva dopravy, pôšt a telekomunikácií Slovenskej republiky. Kúpnu zmluvu o prevode vlastníctva nehnuteľných vecí štátu, ktoré sú národnými kultúrnymi pamiatkami, 18a) môže jej správca uzavrieť až po predchádzajúcom súhlase Ministerstva kultúry Slovenskej republiky. (6) Prevod vlastníctva hnuteľných vecí štátu musí byť odplatný, ak tento zákon neustanovuje inak; vlastníctvo hnuteľného majetku štátu, ktorého obstarávacia cena 9a) alebo reprodukčná obstarávacia cena 9a) je vyššia ako 10 000 eur, a hnuteľného majetku štátu, ktorý určí zriaďovateľ svojím opatrením, možno previesť najmenej za primeranú cenu. Na platnosť kúpnej zmluvy, ktorou sa prevádza vlastníctvo hnuteľného majetku štátu, ktorého obstarávacia cena 9a) alebo reprodukčná obstarávacia cena 9a) je vyššia ako 10 000 eur, a hnuteľného majetku štátu, ktorý určí zriaďovateľ svojím opatrením, sa vyžaduje súhlas zriaďovateľa. (7) Správca môže so súhlasom zriaďovateľa darovať hnuteľné veci vo vlastníctve štátu a) neziskovej organizácii 13f) alebo inej právnickej osobe, 13g) ktorá nie je podnikateľom, na účely poskytovania zdravotnej starostlivosti, sociálnej pomoci, humanitárnej starostlivosti, ochrany a majetok vyššiemu územnému celku, v územnom obvode ktorého sa majetok nachádza, za rovnakých podmienok ako obci. (9) Ak aj vyšší územný celok do 30 dní od doručenia ponuky nezašle písomné stanovisko, v ktorom prejaví záujem takýto majetok prevziať za ponúknutú cenu, môže ho správca previesť do vlastníctva alebo správy inej právnickej osoby alebo fyzickej osoby, ktorá sa zúčastnila na osobitnom ponukovom konaní a ktorá ponúkla najvyššiu cenu, najmenej však za primeranú cenu podľa odseku 5 zníženú o 50%. Na vyhodnotenie ponúknutých cien sa vzťahuje odsek 3.“ 13 ______________________________________________________________________________________ Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.345
19
prezentácie kultúrnych hodnôt, vzdelávania a výchovy, ak preukázateľne počas najmenej jedného roka vykonáva tieto činnosti, b) obci alebo vyššiemu územnému celku na plnenie úloh preneseného výkonu štátnej správy alebo na výkon samosprávy, c) na účely humanitárnej pomoci v zahraničí, alebo ak to umožňuje všeobecne záväzný právny predpis; 18b) na platnosť takej darovacej zmluvy sa nevyžaduje písomná forma ani súhlas zriaďovateľa. Darovaciu zmluvu o prevode vlastníctva hnuteľných kultúrnych pamiatok 17a) môže správca uzavrieť až po predchádzajúcom súhlase Ministerstva kultúry Slovenskej republiky. Na darovanie hnuteľných vecí vo vlastníctve štátu sa § 8 ods. 1 a § 8a ods. 1 nepoužije. (8) Správca môže uzavrieť zámennú zmluvu, ktorou nadobudne do svojej správy majetok, ktorý mu bude slúžiť na plnenie úloh v rámci predmetu jeho činnosti alebo v súvislosti s ním. Nadobúdaný majetok musí byť vzhľadom na všetky okolnosti pre štát vhodnejší než vymieňaný majetok štátu. Zámennou zmluvou možno vymeniť i majetok štátu, ktorý nie je prebytočný; v tomto prípade sa rozhodnutie o prebytočnosti majetku štátu nevydáva. Zámennou zmluvou možno vymeniť i nehnuteľný majetok štátu, nadobudnutý prevodom správy aj pred uplynutím lehoty podľa § 8 ods. 1. Zámenná zmluva musí obsahovať účel zámeny. Správca nie je oprávnený uzatvoriť zámennú zmluvu, ktorou sa vymieňa nehnuteľný majetok štátu za hnuteľný majetok. (9) Stanovenie hodnoty vymieňaného nehnuteľného majetku sa musí vykonať podľa osobitného predpisu. 13b) Ak cena zamieňaných nehnuteľností nie je rovnaká, zmluva musí obsahovať aj dohodu o dobe splatnosti rozdielu v cene, ktorú je nadobúdateľ majetku štátu povinný zaplatiť správcovi do 60 dní odo dňa nadobudnutia platnosti zámennej zmluvy. Rozdiel v cene zamieňaných nehnuteľností je nadobúdateľ majetku štátu povinný zaplatiť pred podaním návrhu na vklad vlastníckeho práva do katastra nehnuteľností. Návrh na vklad vlastníckeho práva do katastra nehnuteľností je oprávnený podať len správca, a to až po zaplatení rozdielu v cene. Ak nadobúdateľ majetku štátu nezaplatí rozdiel v cene najneskôr v posledný deň dohodnutej doby splatnosti, je správca povinný odstúpiť od zmluvy. Na platnosť zámennej zmluvy, ktorou sa výmenou dáva nehnuteľný majetok štátu, sa vyžaduje súhlas ministerstva financií. (10) Správca môže uzatvoriť zámennú zmluvu, ktorou výmenou dáva hnuteľný majetok štátu a súčasne výmenou prijíma nový nepoužívaný hnuteľný majetok do vlastníctva štátu, ak osobitný predpis neustanovuje inak. 18c) Ocenenie vymieňaného hnuteľného majetku sa musí vykonať podľa osobitného predpisu 13b) okrem nového nepoužívaného hnuteľného majetku nadobúdaného do vlastníctva štátu. Ak cena zamieňaného majetku nie je rovnaká, zmluva musí obsahovať aj dohodu o dobe splatnosti rozdielu v cene, ktorú je nadobúdateľ majetku štátu povinný zaplatiť správcovi najneskôr v deň nadobudnutia platnosti zámennej zmluvy. Nadobúdateľ hnuteľného majetku štátu je povinný zaplatiť rozdiel v cene zamieňaného majetku ešte pred prevodom vlastníckeho práva. Na platnosť zámennej zmluvy, ktorou sa výmenou dávajú hnuteľné veci štátu, sa vyžaduje súhlas zriaďovateľa, ak to zriaďovateľ určí svojím opatrením. § 12 Ak pri prevode majetku štátu na iné osoby boli porušené ustanovenia tohto zákona alebo iných všeobecne záväzných právnych predpisov, je štát oprávnený podať návrh na určenie neplatnosti prevodu vlastníctva. Pri podaní návrhu a v konaní pred súdom zastupuje štát prokurátor. 19)“
Pokud jde o zřízení práva nájmu k majetku ve vlastnictví státu, platí ustanovení § 13 zákona 278/1993 Z.z., cit.: „§ 13 Nájom a výpožička (1) Správca môže dočasne prebytočný majetok štátu prenechať do nájmu nájomcovi nájomnou zmluvou 20) len za nájomné platené v peňažných prostriedkoch. Správca je povinný ponúknuť dočasne prebytočný nehnuteľný majetok štátu v dennej tlači a dohodnúť také nájomné, za aké sa v tom čase a na tom mieste obvykle prenechávajú do nájmu na dohodnutý účel také alebo porovnateľné nehnuteľnosti (ďalej len "trhové nájomné"). Ponuka musí obsahovať najmä identifikáciu dočasne prebytočného nehnuteľného majetku štátu, lehotu na doručovanie cenových ponúk. Ak cenová ponuka žiadneho záujemcu nedosiahne ______________________________________________________________________________________ Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.345
20
trhové nájomné, je správca povinný od ponuky odstúpiť. Správca je povinný akceptovať len cenové ponuky vyjadrené pevnou sumou. Správca písomne pozve na vyhodnotenie cenových ponúk všetkých záujemcov najneskôr päť dní pred konaním vyhodnotenia; neúčasť niektorého záujemcu nie je prekážkou uskutočnenia ich vyhodnotenia. Správca je povinný vyhodnotiť cenové ponuky záujemcov v komisii, ktorej členov vymenúva štatutárny orgán správcu. Pri rovnosti cenových ponúk je správca na vyhodnotení povinný vyzvať zúčastnených záujemcov na zvýšenie cenovej ponuky. Správca môže uzatvoriť nájomnú zmluvu len s tým záujemcom, ktorý ponúkne najvyššie trhové nájomné. Za rovnakých podmienok možno prenajať aj prebytočný nehnuteľný majetok štátu, ak správca začal vykonávať všetky úkony na prevod majetku štátu, a to až do dňa prevodu. (2) Nájomná zmluva musí mať písomnú formu a musí obsahovať najmä určenie predmetu a účelu nájmu, dohodnuté nájomné, vyčíslenie prevádzkových nákladov spojených s užívaním, výpovednú lehotu a ďalšie náležitosti určené osobitným predpisom. 20) Ak sa prenajíma len časť nehnuteľnosti, správca ju nemôže prenajať na také účely, ktoré by boli v rozpore s účelom užívania ostatnej časti nehnuteľnosti správcom alebo by mohli narušiť tento účel. Ak sa prenajíma celá stavba, správca je povinný prenajať aj priľahlú plochu, ktorá svojím umiestnením a využitím tvorí neoddeliteľný celok s touto stavbou. Nájom nehnuteľného majetku štátu sa skončí uplynutím doby, na ktorú sa dohodol; ustanovenie osobitného predpisu o obnove nájomnej zmluvy 20aa) sa nepoužije. (3) Správca môže dočasne prebytočný nehnuteľný majetok štátu prenechať do nájmu nájomnou zmluvou uzavretou najviac na dva roky. Ak je taký majetok štátu po ukončení nájomného vzťahu naďalej dočasne prebytočný, možno ho prenechať do nájmu len na základe ponuky podľa odseku 1 nájomnou zmluvou uzavretou najviac na dva roky. (4) Ak sa prenajíma celá nehnuteľnosť, správca ju môže prenechať do nájmu len na dobu určitú, najviac na dva roky. Po uplynutí tejto doby je správca povinný s týmto nehnuteľným majetkom štátu naložiť podľa § 8 až 11, ak tým nebudú dotknuté práva tohto správcu k inému nehnuteľnému majetku štátu v jeho správe, ktorý tvorí s týmto nehnuteľným majetkom štátu neoddeliteľný celok. (5) Rozhodnutie o dočasnej prebytočnosti sa nevydáva pri a) nájme nebytového priestoru vo vlastníctve štátu, ktorého výmera nepresahuje 5 m2, b) nájme obvodových múrov, strechy alebo oplotenia na umiestnenie reklamného zariadenia, c) krátkodobom nájme alebo krátkodobej výpožičke, ktorých trvanie s tou istou osobou neprekročí desať dní v kalendárnom mesiaci, d) nájme majetku štátu v dočasnej správe, e) nájme majetku štátu osobe poskytujúcej správcovi služby, pri ktorých správca použil postupy verejného obstarávania, 20c) f) nájme prebytočného majetku štátu. (6) Správca nie je povinný dočasne prebytočný nehnuteľný majetok štátu ponúknuť v dennej tlači a je povinný dohodnúť trhové nájomné, ak a) nájomcom je vlastník stavby 13abf) a predmetom nájmu je pozemok zastavaný touto stavbou vrátane priľahlej plochy určenej na spoločné užívanie s touto stavbou, 13abf) b) nájomcom je doterajší nájomca rodinného domu vo vlastníctve štátu vrátane pozemku zastavaného týmto rodinným domom a priľahlej plochy určenej na spoločné užívanie s týmto rodinným domom alebo c) ide o krátkodobý nájom. (7) Správca nie je povinný dočasne prebytočný nehnuteľný majetok štátu ponúknuť v dennej tlači a je oprávnený dohodnúť nižšie než trhové nájomné, ak nájomcom je a) štátna rozpočtová organizácia alebo štátna príspevková organizácia, b) zariadenie sociálnych služieb, 13d) ktoré nie je podnikateľom, 13g) alebo právnická osoba alebo fyzická osoba, ktorá nie je podnikateľom, 13g) ktorá zriadila zariadenie sociálnych služieb bez právnej subjektivity, ak preukázateľne počas najmenej jedného roka poskytuje starostlivosť v zariadení sociálnych služieb, 13d) c) poskytovateľ zdravotnej starostlivosti, 13e) ktorý nie je podnikateľom, 13g) ak preukázateľne počas najmenej jedného roka poskytuje zdravotnú starostlivosť, 13e) d) nezisková organizácia 13f) alebo iná právnická osoba, ktorá nie je podnikateľom, 13g) za podmienky, že ide o krátkodobý nájom a nehnuteľný majetok štátu bude využívať na vzdelávacie, kultúrne a osvetové účely, e) právnická osoba alebo fyzická osoba poskytujúca správcovi služby, pri ktorých je správca povinný používať metódy verejného obstarávania, 20c) f) škola alebo školské zariadenie zaradené najmenej jeden rok do siete škôl a školských zariadení po ______________________________________________________________________________________ Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.345
21
predchádzajúcom súhlase Ministerstva školstva, vedy, výskumu a športu Slovenskej republiky, ak im bude nehnuteľný majetok štátu slúžiť na výchovno-vzdelávací proces alebo na činnosť s ním súvisiacu. 13f) (8) Správca môže dočasne prebytočný majetok štátu prenechať do výpožičky zmluvou o výpožičke. Zmluva o výpožičke musí mať písomnú formu a musí obsahovať najmä určenie predmetu a účelu výpožičky, vyčíslenie prevádzkových nákladov spojených s užívaním, výpovednú lehotu a ďalšie náležitosti určené osobitným predpisom. 21) Zmluvu o výpožičke dočasne prebytočného nehnuteľného majetku štátu môže správca uzavrieť a) so správcami uvedenými v § 1 ods. 1 písm. a) a b), b) so správcami uvedenými v § 1 ods. 1 písm. c) a d), len ak im nehnuteľný majetok štátu bude slúžiť na plnenie verejnoprospešných úloh, na ktoré boli zriadení, c) s obcou alebo vyšším územným celkom, ak im budú nehnuteľné veci štátu slúžiť na prenesený výkon štátnej správy, alebo d) so školou alebo školským zariadením zaradenými najmenej jeden rok do siete škôl a školských zariadení po predchádzajúcom súhlase Ministerstva školstva Slovenskej republiky, ak im budú nehnuteľné veci štátu slúžiť na vyučovací proces alebo na činnosť s ním súvisiacu. 21a) (9) Správca môže dočasne prebytočný nehnuteľný majetok štátu prenechať do výpožičky zmluvou o výpožičke uzavretou najviac na dva roky. Ak sa prenecháva do výpožičky celá nehnuteľnosť, správca ju môže prenechať do výpožičky len na dobu určitú najviac na dva roky; po uplynutí tejto doby je správca povinný s týmto nehnuteľným majetkom štátu naložiť podľa § 8 až 11, ak tým nebudú dotknuté práva tohto správcu k inému nehnuteľnému majetku štátu v jeho správe, ktorý tvorí s týmto nehnuteľným majetkom štátu neoddeliteľný celok. (10) Na platnosť zmluvy o nájme nehnuteľného majetku štátu sa vyžaduje súhlas ministerstva financií; to neplatí, ak ide o krátkodobý nájom. Na platnosť zmluvy o nájme hnuteľného majetku štátu sa vyžaduje súhlas zriaďovateľa, ak to zriaďovateľ určí svojím opatrením. Na platnosť zmluvy o výpožičke nehnuteľných vecí štátu uzavretej s osobami uvedenými v odseku 8 písm. b) a c) sa vyžaduje súhlas ministerstva financií, v ostatných prípadoch súhlas zriaďovateľa, ak to zriaďovateľ určí svojím opatrením. (11) Nájomca alebo vypožičiavateľ môže nehnuteľný majetok štátu užívať len v rozsahu určenom nájomnou zmluvou alebo zmluvou o výpožičke. Nájomca ani vypožičiavateľ nie je oprávnený prenechať majetok štátu do nájmu, podnájmu alebo výpožičky. Ak nájomca alebo vypožičiavateľ prenechal majetok štátu do nájmu, podnájmu alebo výpožičky, je taká zmluva neplatná. Zmeny na nehnuteľnom majetku štátu prenechanom do nájmu alebo výpožičky môže nájomca alebo vypožičiavateľ vykonať len s písomným súhlasom správcu. Nájomca alebo vypožičiavateľ môže požadovať úhradu nákladov spojených so zmenou na veci, len ak správca dal predchádzajúci písomný súhlas so zmenou a súčasne sa zaviazal uhradiť tieto náklady. Nájomca a vypožičiavateľ nemá prednostné právo na kúpu tejto veci s výnimkou uvedenou v § 11 ods. 2. Správca nie je oprávnený dohodnúť v nájomnej zmluve alebo v zmluve o výpožičke zmluvnú pokutu v neprospech štátu ako vlastníka. Ak správca v nájomnej zmluve alebo v zmluve o výpožičke povolí nájomcovi alebo vypožičiavateľovi prenechať majetok štátu do nájmu, podnájmu alebo výpožičky alebo dohodne v prospech nájomcu prednostné právo na kúpu tejto veci, alebo dohodne zmluvnú pokutu v neprospech štátu ako vlastníka, je zmluva neplatná.“
Pokud jde o soukromoprávní úpravu veřejné obchodní soutěže na Slovensku, právní úprava je vymezena v ust. § 281 a násl. zákona č. 513/1991 Z.z. Obchodný zákoník, v platném znění. Vychází se z obdobné úpravy, jako platila v České republice v obchodním zákoníku, tj. před rokem 2014: „Oddiel 3 Obchodná verejná súťaž § 281 Kto vyhlási neurčitým osobám súťaž (ďalej len "vyhlasovateľ") o najvhodnejší návrh na uzavretie zmluvy (obchodná verejná súťaž), robí tým výzvu na podávanie návrhov na uzavretie zmluvy (ďalej len "návrh"). § 282 (1) Na vyhlásenie verejnej obchodnej súťaže (ďalej len "súťaž") sa vyžaduje, aby sa písomne všeobecným ______________________________________________________________________________________ Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.
PI 5.345
22
spôsobom vymedzili predmet požadovaného záväzku a zásady ostatného obsahu zamýšľanej zmluvy, na ktorom navrhovateľ trvá, určil spôsob podávania návrhov, určila lehota, do ktorej možno návrhy podávať, a lehota na oznámenie vybraného návrhu (ďalej len "podmienky súťaže"). (2) Obsah podmienok súťaže sa musí vhodným spôsobom uverejniť. § 283 Vyhlasovateľ nemôže uverejnené podmienky súťaže meniť alebo súťaž zrušiť, ibaže si toto právo v uverejnených podmienkach súťaže vyhradil a zmenu alebo zrušenie uverejnil spôsobom, ktorým vyhlásil podmienky súťaže. § 284 (1) Návrh možno zahrnúť do súťaže, len keď jeho obsah zodpovedá uverejneným podmienkam súťaže. Od podmienok súťaže sa návrh môže odchýliť len v rozsahu, ktorý podmienky súťaže pripúšťajú. (2) Do súťaže nemožno zahrnúť návrh, ktorý sa predložil po lehote určenej v podmienkach súťaže. (3) Navrhovatelia majú nárok na náhradu nákladov spojených s účasťou na súťaži, len keď im toto právo priznávajú podmienky súťaže. § 285 (1) Predložený návrh nemožno odvolať po uplynutí lehoty určenej v podmienkach súťaže pre predkladanie návrhov, ibaže podmienky súťaže priznávajú navrhovateľom právo návrh odvolať aj po uplynutí tejto lehoty. Podmienky súťaže môžu určiť, že návrh nemožno odvolať už po jeho predložení. (2) Návrh možno meniť alebo dopĺňať len v čase, keď podľa odseku 1 možno návrh odvolať, ibaže ide len o opravu chýb, ktoré vznikli pri vyhotovovaní návrhu, a podmienky súťaže túto opravu nevylučujú. Návrh možno meniť alebo dopĺňať aj v prípadoch určených v podmienkach súťaže. § 286 (1) Vyhlasovateľ vyberie najvhodnejší z predložených návrhov a oznámi jeho prijatie spôsobom a v lehote, ktoré určujú podmienky súťaže. (2) Ak v podmienkach súťaže nie je určený spôsob výberu najvhodnejšieho návrhu, je vyhlasovateľ oprávnený vybrať si návrh, ktorý mu najlepšie vyhovuje. § 287 (1) Vyhlasovateľ je povinný prijať návrh, ktorý sa vybral spôsobom uvedeným v § 286. Ak vyhlasovateľ oznámi prijatie návrhu po lehote určenej v podmienkach súťaže, zmluva nevznikne, ak vybraný účastník súťaže oznámi vyhlasovateľovi bez zbytočného odkladu po dôjdení oznámenia o prijatí návrhu, že odmieta zmluvu uzavrieť. (2) Vyhlasovateľ je oprávnený odmietnuť všetky predložené návrhy, ak si toto právo vyhradil v podmienkach súťaže. § 288 Vyhlasovateľ je povinný bez zbytočného odkladu po ukončení súťaže upovedomiť účastníkov súťaže, ktorí v súťaži neuspeli, že ich návrhy sa odmietli.“
______________________________________________________________________________________ Práce slouží výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování je možné jen se souhlasem Parlamentního institutu a autora.