7-8
2009
TCHAJ-WAN Měsíčník informací o Tchaj-wanu
KULTURA • POLITIKA • PŘÍRODA • EKONOMIKA • SPOLEČNOST • CESTOVÁNÍ
Obsah: 2 Prezident Ma v čele KMT 3 ASEAN – Nová síla pro Asii! 3 Studie odhadují, že uzavření ECFA přinese větší zisky než ztráty 4 Budoucnost rybolovu 5 Výprava do minulosti 6 V okouzlení Orientem 7 Ohlédnutí za Světovými hrami v Kaohsiungu 2009
Prezident Ma v čele KMT Prezident Republiky na Tchaj-wanu Ma Ying-jeou byl dne 26. 7. 2009 zvolen předsedou strany Kuomintang. Nový předseda a president v jedné osobě vyzval Peking ke spolupráci na budování míru a prosperity ve vztazích mezi oběma zeměmi. Generální sekretář čínské komunistické strany Hu Jintao poslal novému předsedovi KMT blahopřejný fax. Jednalo se o první výměnu písemnosti mezi oběma stranami po dlouhých šedesáti letech. (strana 2)
ECFA přinese větší zisky než ztráty Čína a Tchaj-wan zvažují podpis dohod o ekonomické spolupráci ECFA. Jakým způsobem by dohody ovlivnily domácí tchajwanské hospodářství a ekonomiku regionu? Nebudou dohody znamenat faktické připojení Tchaj-wanu k Číně a ztrátu nezávislosti ostrova? Jakou úlohu bude hrát ASEAN, z kterého se stává nová ekonomická síla v Asii? (strana 3)
autorka obrazu: Chen Chin, Affection (1989, Gouache on Paper)
Po l i t i k a
Prezident Ma v čele KMT
2
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
První korespondence mezi čelními představiteli Číny a Tchaj-wanu po šedesáti letech. Prezident Republiky na Tchaj-wanu Ma Ying-jeou byl dne 26. 7. 2009 zvolen předsedou strany Kuomintang. Prezident svého jednoznačného vítězství dobyl počtem 258 354 volebních hlasů. Z 533 739 příslušníků strany své volební lístky odevzdalo celkem 308 465 účastníků. Po svém zvolení do čela vládnoucí strany prezident Ma zdůraznil, že Tchaj-pej a Peking musí nadále intenzívně spolupracovat na budování míru a prosperity ve vztazích mezi oběma zeměmi. „Obě naše strany by měly o tento společný cíl usilovat na principech konfrontace se skutečností, budování vzájemné důvěry, odložení neshod a vytváření oboustranně prospěšných řešeních.“ Na tiskové konferenci prezident Ma připomenul všechny historicky významné úspěchy ve vztazích přes Tchajwanskou úžinu za uplynulý rok. Celkem bylo podepsáno 9 dohod o přímém leteckém a námořním spojení, poštovních službách a o vstupu čínských turistů na Tchaj-wan. Ma vyzdvihl, že konsensu, kterého bylo dosaženo mezi Tchaj-wanem a Čínou, bylo dosaženo zásluhou obou stran. Podle prezidentových slov neméně důležitý krok vpřed pro Tchaj-wan znamenalo získání statusu pozorovatele při Světové zdravotnické organizaci a fakt, že na zahajovacím ceremoniálu Světových her v Kaohsiungu Ma vystupoval jako oficiální představitel Republiky na Tchajwanu. Prezident toto vše označil za náznaky dobré vůle ze strany Pekingu. Ma prohlásil, že jeho hlavním úkolem jako prezidenta země a předsedy strany KMT je usilovat o blaho lidu. „Abych zajistil trvalý mír mezi Čínou a Tchajwanem, budu řádně hospodařit se státními finacemi a pracovat pro budoucnost národa.“ Ma Ying-jeou dále navrhl, aby se pětibodový konsensus, jehož bylo dosaženo mezi nynějším čestným předsedou KMT
Ma Ying-jeou, prezident republiky a nový předseda Kuomintangu.
Lien Chanem a čínským prezidentem Hu Jintaem během jejich setkání v roce 2005, stal součástí stranické charty během příštího 18. zasedání Národního kongresu KMT, který je naplánován na 12. září. „Tyto dohody by se měly stát přímým politickým závazkem.“ Pětibodový konsensus v nedávné době umožnil obnovení jednání mezi Čínou a Tchaj-wanem. Zahrnuje ukončení všech konfliktů a přípravu mírových dohod, zavedení mechanismu prosazování ekonomické spolupráce a výměny, jednání o možné tchajwanské účasti v mezinárodních organizacích, budování platformy pro přímou komunikaci a pravidelná setkání mezi zástupci obou zemí. Ma svoji funkci předsedy strany převezme od odstupujícího předsedy Wu Poh-hsiunga na nadcházejícím kongresu strany. Svůj úřad bude Ma vykonávat až do září 2013. Generální sekretář čínské komunistické strany Hu Jintao poslal novému předsedovi KMT blahopřejný fax, na nějž prezident a nově zvolený předseda v jedné osobě reagoval zdvořilou odpovědí. Svojí korespondencí obě strany otevřely novou éru v čínsko-tchajwanských vztazích, neboť se jednalo o první výměnu písemností
mezi oběma stranami po dlouhých šedesáti letech. Hu Jintao své blahopřání hlavnímu představiteli Tchaj-wanu adresoval „pan Ma Ying-jeou, přeseda KMT, Tchaj-pej“. Ve svém dopise novému předesedovi krátce pogratuloval k politickému vítězství a vyjádřil své přání, aby Kuomintang a Čínská komunistická strana společně usilovaly o prohlubování vzájemné důvěry na politické frontě a o mír a blahobyt lidí obou zemí. „Doufám, že dojde k velké renesanci čínského národa.“ Ve své odpovědi prezident Ma svého čínského protějška oslovoval „pan Hu Jintao, generální sekretář Čínské komunistické strany“ a poděkoval mu za všechnu snahu, která obě země Úžiny opět posunula k mírovému vývoji a oboustranné prosperitě. Prezident Ma přislíbil, že bude respektovat vůli svého lidu a usilovat o mír, obnovení regionální stability a vytváření podmínek pro trvalý rozvoj. Této události se dostalo velkého zpravodajského zájmu v celém světě. Kromě zahraničních médií obsahy faxů citovala také čínská tisková agentura Xinhua, státní čínská televize CCTV a komunistický deník Ren min ribao. (Zdroj: www.gio.gov.tw)
Po l i t i k a
ASEAN – Nová síla pro Asii! Již před dvěma roky marketingový guru Philip Kotler hovořil o budoucím potenciálu zemí Jihovýchodní Asie, kterým se za dobu necelých deseti let nejenom podařilo vzpamatovat z Asijské finanční krize, jež oblast postihla v roce 1997, a úspěšně revitalizovat své hospodářství, ale navíc tyto státy vytvořily velice dobře organizovanou a fungující síť vzájemné pomoci a spolupráce. Prudký vzestup zemí ASEANU znamená sílu, již není možné lehce ignorovat. Někteří ekonomové ji již označují za regionální hospodářský zázrak. Jakou roli však může tento faktor sehrávat pro Tchaj-wan, který je zemím ASEANU geograficky velice blízko, a přesto postrádá bližší kontakty? Zájem o ASEAN v posledních měsících vrostl, a to hlavně v souvislosti s horlivě diskutovaným otázkou o uzavření dohody o ekonomické spolupráci mezi Tchajwanem a Čínou. Deset zemí ASEANU v Asii vytvářilo silnou regionální základnu a členské státy již začaly jednat o podepsání bilaterálních dohod o volném obchodu s Čínou, Japonskem, Koreou, Austrálií a Novým Zélandem. Dále intenzívně pracují na rozvoji multilaterálních vztahů s malou „Trojicí“ (Čína, Japonsko, Jižní Korea) a velkou „Šesticí“ států ( Čína, Japonsko, Jižní Korea, Austrálie, Nový Zéland, Indie).
Zatímco se ekonomická integrace zemí jihovýchodní Asie začíná zdárně rozvíjet, Tchaj-wanu se z neznámých důvodů doposud nepodařilo vstoupit do žádného z těchto modelů spolupráce. Ekonomické spojení s regionem má přitom Tchaj-wan poměrně silné. V roce 2007 směřovalo do zemí východní a jihovýchodní Asie (ASEAN, Čína, Korea a Japonsko) 54 % tchajwanského vývozu a 75 % tchajwanských zahraničních investic. Největší obavou pro Tchaj-wan je možnost, že by cla a poplatky na zboží a materiál byly v rámci nových hospodářských uskupení v Asii odstraněny a Tchaj-wan zůstal v izolaci, což by jeho výrobky stavělo do velice nevýhodné pozice. Asi nejkatastrofičtější variantou by pro Tchaj-wan bylo spojení ASEAN a Čína, a to z toho důvodu, že téměř každých
40NT$ z 100 NT$ z exportovaného zboží z Tchaj-wanu putuje do kontinentální Číny. Dokončení volné obchodní zóny mezi Čínou a ASEANem je přitom plánováno již na rok 2010. Nový trh bude čítat okolo 2 miliard lidí. Odhady dále hovoří o ročním HDP okolo 2 trilionů US$ a ročním objemu obchodu nad 1,4 trilionu US$. To jsou ohromující čísla. Situace je již nyní nanejvýš komplikovaná. Regionální ekonomická integrace má vliv na firemní investice, pohyb zboží, jednotlivá odvětví průmyslu a rozložení pracovních příležitostí. Jaký bude další osud tchajwanských firem operujících v Číně a v zemích ASEANU a jak se toto odrazí na domácím hospodářství, to je věc, kterou nám ukáže již nejbližší budoucnost. (Zdroj: www.gio.gov.tw)
Historické setkání představitelů SEF a ARATS dne 13. 6. 2008 v Pekingu.
Podle nových studií by se tchajwanský hrubý domácí produkt mohl zvýšit až o 1.83% a nezaměstnanost snížit o 2.6%, a to v případě, že by Tchaj-wan s Čínou podepsaly Dohodu o ekonomické spolupráci ( ECFA, Economic cooperation framework agreement).
Největší výhodu by tato smlouva přinesla tchajwanskému textilnímu, petrochemickému a strojírenskému průmyslu, kde by zisky mohly vzrůst o 16,11 %, 14,75 % a 14,27 %. Pozitivní vliv by ECFA mělo také na ocel, ropu a uhlí, kde by se mohlo jednat o nárůst až o 7,19 %. Většina tchajwanské produkce je směřována na čínský trh a snížení vysokých celních tarifů při podepsání dohod by mohlo výrazně stimulovat tchajwanské hospodářství. Na druhou stranu uzavřením ECFA by mohl být podle odhadů negativně postižen elektronický a elektrotechnický průmysl, který patří mezi nejsilnější a nejvyspělejší odvětví tchajwanského hospo-
dářství. Jemu by hrozilo snížení o 7,19 %. S problémy by se v budoucnu mohly potýkat i sektory dřevařského a potravinářského průmyslu či výroba dopravních prostředků. Dohody ECFA by také podpořily podnikatelské a obchodní investice Tchaj-wanu v rámci zemí ASEANu a jejich partnerů. Jelikož Tchaj-wan nemá se státy ASEANu podepsané žádné oficiální hospodářské dohody, smlouvy s Pekingem by mu umožnily proniknutí na trhy ASEANU a do jeho oblastí volného obchodu, které by měl ASEAN v nejbližších letech utvořit s trojicí asijských států. Jak to známe z příkladů hospodářských paktů Evropské Unie či zón volného ob-
3
Studie odhadují, že uzavření ECFA přinese větší zisky než ztráty
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Ekonomika
chodu Severní Ameriky, nejednalo by se o rychlý a hladký proces. V případě ECFA a zón volného obchodu ASEANu by se jednalo o faktické propojení trhů severní, východní a jižní Asie. Uzavření dohod o ekonomické spokupráci mezi Tchaj-wanem a Čínou by tak bezpochyby znamenalo milník ve vztazích přes Tchajwanskou úžinu a klíčovou zkoušku pro normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi. Prezident Ma ve svém interview pro United Evening News zdůraznil, že projednávané hospodářské dohody s Čínou nejsou jakýmkoli způsobem spojené s politickými otázkami a pojmy jako „jedna Čína“, „mírové sjednocení“ či „jedna země dva systémy“ nebudou v dohodách obsaženy. „Samořejmě, že podepsání dohod o ekonomické spolupráci se dotýká daleko širšího spektra problémů, než je jen obchod samotný. My však usilujeme o to, aby ECFA byly pokračováním „9 Dohod“, které nedávno podepsala tchajwanská Nadace pro výměnu přes Tchajwanskou úžinu se svým čínským protějškem Asociací pro vztahy přes Tchajwanskou úžinu. Zatímco se tchajwanská opoziční strana DPP snaží prosadit referendum o čínsko-tchajwanské ekonomické spolupráci, Kuomintang chce jednání s Pekingem zahájit, co nejdříve. Tchajwanský ministr pro ekonomické záležitosti Yiin Chii-ming se na červenco-
Špičkové technologie tchajwanského průmyslu.
vém fóru o Asijsko-pacifické ekonomické spolupráci v Singapuru setkal s čínským ministrem obchodu Chen Demingem. Obě strany se předběžně domluvily na přibližném datu prvních jednání o podobě ECFA, které by se mělo konat již v říjnu. Yiin dále prohlásil: „Dohody ECFA jsou primárně zaměřené na svobodný pohyb zboží. My bychom však chtěli, aby v rámci společných dohod byly projednávany také otázky financí, telekomunikace, stavebnictví a turistiky. Doufáme, že dalším
tématem jednání bude také liberalizace investic, ochrana investic tchajwanských podnikatelů operujících v Číně a transparentnost investičních regulí.“ Obě země, Tchaj-wan a Čína, pověřily nezávislé instituce vypracováním zpráv o dopadu ECFA na domácí ekonomiku. Budou-li mít říjnová jednání kladný výsledek, mohlo by dojít k podpisu dohod již během příštího roku. (Zdroj: www.gio.gov.tw)
Ekonomika
4
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Budoucnost rybolovu Výhled, který se nám naskýtá, je typický pro celé jihozápadní pobřeží Tchaj-wanu. Na dohled máme nekonečné plochy oceánu a země je zde rozčleněna stovkami umělých rybničních hrází, ve kterých žijí dva druhy chovatelsky nejrozšířenějších ryb - chanosy a tilapie. Pásy písečného pobřeží jsou lemovány stromy bizardních tvarů. Tito lesní obři jako bílé hradby napůl zabořené ve vodě po celý rok nezdolně čelí silnému větru přicházejícímu od moře, a to i přesto, že z nich život již dávno odešel. Tainan může být na Tchaj-wanu považován za kolébku plánovaného obhospo-
Chov ryb při pobřeží.
dařování vodních ploch nebo-li akvakultury. Tainan bylo místo, kde se od 17. století usazovali první přistěhovalci z Číny a začali zde provozovat svoji odvěkou živnost – chov ryb. Odtud se rybářské far-
my rozšířily podél jihozápadního pobřeží i do ostatních částí země. K rozvoji akvakultury výrazně napomohli Japonci, kteří na ostrově nechali zřídit laboratoře zkoumající způsoby umělého chovu ryb. Velký
rozvoj přišel koncem 60. let, kdy bylo metodou umělého oplodňování dosaženo vysoké produkce potěru amura a tolstolobika bílého. Stejnou metodou bylo později možné rozmnožovat i garnáty mořské, cípaly hlavaté a další druhy ryb. Umělá reprodukce posunula akvakulturu na Tchaj-wanu o výrazný krok dopředu, neboť dříve byli chovatelé odkázáni na to opatřit si rybí potěr přímo ve volné přírodě. V důsledku nových technologií a chovatelských metod se začal značně rozšiřovat i tento sektor hospodářství, v roce 1990 bylo umělému chovu ryb vyhrazeno již 74 000 hektarů plochy ostrova, a to včetně 15 600 hektarů plochy mělkých vod při pobřeží. Úhoři, které se ve většině světa stále nedaří uměle rozmnožovat, patří na Tchaj-wanu mezi hlavní obchodní komoditu. Většina zásilek úhořů směřuje z Tchaj-wanu do Japonska. Tchaj-wanu se kdysi přezdívalo „Království úhořů a garnátů“. Mnoho lidí přešlo na chov ryb, neboť pro mnohé představoval relativně jednoduché a rychle vydělané peníze. Ale nakonec nic není tak snadné a věčné. V 80. letech byl chov garnátů mořských postižen virovou nákazou, jež značně oslabila jejich další produkci. Mezitím Tchaj-wanu vyrostla
v zahraničí silná konkurence. Jednalo se o tchajwanské chovatele, kteří odjeli podnikat do míst, kde je levnější pracovní síla a nižší cena půdy, jako je např. Vietnam a Indonésie. Od 90. let se tchajwanské soukromé podniky soustřeďují také na Čínu. Čína nabízela levnější půdu a další lákadla pro tchajwanské podnikatele, kterým bylo čínské prostředí svým charakterem bližší. Tchajwanci se na druhou stranu výrazně zasloužili o rozvoj akvakultury v Číně. Díky novým technologiím a metodám umělého rozmnožování, které v Číně představili Japonci a Tchajwanci, se z Číny brzy stalo nové království ryb na Východě. Tchaj-wan se v souvislosti s chovem ryb musí vypořádávat i se značnými ekologickými problémy. Nadměrné čerpání spodních vod pro umělé nádrže a rybníky způsobuje zasolování a propady půdy, které mohou v některých případech vést až k záplavám. Rybohospodářství je dále obviňováno z plýtvání čerstvou vodou, kterou vyžaduje chov náročnějších druhů ryb jako jsou např.úhoři. Rada pro zemědělský rozvoj se proto snaží především podporovat chov mořských ryb. Další řešení nabízí vláda svými dotacemi na koupi čistících zařízení, jež by mohly snížit plýtvání s vodními zdroji. Několik chova-
telských stanic začalo také experimentovat s čerpáním mořské vody ve velkých hloubkách. Tento způsob je prozatím velice nákladný, ale je jistě možnou cestou pro budoucnost. Většina vědců se shoduje na tom, že nejlepší možností je přesunutí chovu ryb z rybníků a nádrží na mořské pobřeží, nebo-li přechod z chovu sladkovodních druhů na ryby mořské. Na Tchaj-wanu je na malém kusu země soustředěno velké množství obyvatelstva, je tedy jenom logické využít moře a oceány, které ostrov obklopují ze všech stran. Na druhou stranu chov mořských ryb při pobřeží by mohl pro život v mořích představovat také jisté riziko. Hrozí zde narušení přirozené rovnováhy živočišných druhů a fungujícího potravinového řetězce, v případě, že by se ryby z umělých nádrží dostaly na volné moře, a také vliv potravin a léků užívaných v umělém chovu na řád podmořského světa. Chov ryb patří mezi nejstarší odvětví hospodářství ostrova, a proto je v zájmu všech obyvatel ostrova, aby bylo rozvíjeno harmonickým a k životnímu prostředí šetrným způsobem. (Zdroj: Fishing for the Futurem Taiwan Review July 2009)
Kultura
Výprava do minulosti
Pokud nebyli lidé závislí na rybolovu jako prostředku obživy, potřebovali po řekách dopravovat zboží na tržiště a zpět. V době, kdy neexistovala motorová vozidla, byly lodě nejrychlejším a nejspolehlivějším dopravním prostředkem. Bylo tedy jen samozřejmé, že lidé, kteří ze dřeva vyráběli lodě pro rybolov, sbírání škeblí
a garnátů, stavěli i dlouhé lodě s dračími krky pro speciální příležitosti Řemeslu stavění lodí se rodiny věnovaly často po celé generace a zakázky zaměstnávaly sedm až osm členů rodiny Dříve v této oblasti žilo několik rodinných klanů, avšak s úpadkem rybolovu v povodí řek začalo rodinných podniků postupně
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Dračí plavidlo.
5
Snad každý na ostrově ví o závodech dračích člunů pořádaných pátý den pátého měsíce během Svátku dračích člunů. Původ tohoto svátku je spojen s osobností čínského básníka Qu Yuana (340 př.n.l.278 n.l.), který na protest proti špatným poměrům ve státě a pro zachování své mravní integrity, ukončil svůj život ve vodách řeky Miluo. V starých dobách se závody dračích člunů mohly konat téměř kdykoliv během roku. Skupiny rybářů z jedné vesnice soupeřily s muži ze sousední vesnice o to, kdo je silnější. Závody patřily k běžnému životu a byly přirozeným prostředkem rozptýlení od jinak fyzicky velice namáhavé práce. Osud obyvatel v Tchajpejské pánvi byl odjakživa pevně spjat s vodním živlem.
sič praporu. Cena lodi vyrobená z 500 kg cypřiše nebo týkového dřeva se tak může vyšplhat až na až 650 000 NT$. Většina zakázek na výrobu dračích lodí dnes pochází spíše od městských či krajských úřadů než od místních rybářských týmů. Výroba lodi trvá přibližně měsíc, počítáno od momentu, kdy jsou nakresleny první návrhy a propočítány míry, až do
chvíle, kdy jsou plavidlu namalovány dračí oči a loď může být spuštěna na vodu. V souladu s tradicí je den, kdy je nařezáno první prkno a den, kdy jsou malovány oči určen taoistickým mnichem po konzultaci s lunárním kalendářem. Loď se začíná stavět od centrální části, k níž jsou po obou stranách po celé délce přidána další prkna. Samotná paluba je tvořena z pouhých pěti plátů dřeva, sedadla jsou přidána později a nakonec dotvořeny hlava a dračí ocas a celá loď je pomalována. Pružnost dřeva umožňuje vytvoření typického tvaru dračích člunů. Loď při pravidelném udržování a drobných úpravách může vydržet 15-20let. Nejvíce zakázek na stavbu nových lodí přichází dva až tři měsíce před začátkem Festivalu, po zbytek roku však nemají stavitelé téměř, co na práci a nedostává se jim pravidelných příjmů. To je také hlavním důvodem, proč o toto řemeslo není mezi mladými lidmi zájem. I když je další budoucnost tohoto řemesla otázkou, tradice dračích člunů a duch básníka Qu Yuanu ožívají na místních řekách alespoň jednou do roka. (Zdroj: Journey into the Past, Travel In Taiwan, No. 33 5/6 2009)
kombinují jednoduché linie a vzory s charakteristickými čínskými prvky. Časté jsou obleky s proplétanými knoflíky a stoja-
cím límcem, který byl součástí dámských mandžuských oděvů zv.qipao. Abstraktní či přírodní motivy jsou nám důvěrně zná-
Dračí hlavy.
ubývat. Někteří stavitelé přešli na levnější variantu, kterou nabízela moderní doba s produkcí skleného vlákna. Hlavní výhodou skelného vlákna neboli laminátu je kromě lehkosti a rychlosti jeho cena. Tradiční dračí člun je stavěn obvykle pro devatenáct soutěžících usazených ve dvou řadách po osmi, další tři členové jsou: kormidelník, bubeník a no-
Kultura
6
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
V okouzlení Orientem V říjnu minulého roku představila svoji značku na každoročně nejvíce očekávané události ve světě módy - Paris Fashion Week - také tchajwanská návrhářská firma Shiatzy. Paris Fashion Week je nejprestižnější módní přehlídkou, které se účastní jen ti nejlepší návrháři. Hlavní osobou značky Shiatzy, což v překladu znamená „čínský styl“, je tchajwanská designérka Chen Tsai-hsia. Chen začínala v 60. letech jako švadlena v textilním závodu svého strýce. Spolu se svým manželem založila v roce 1978 v Tchaj-peji svoji vlastní firmu Shiatzy International. Shiatzy proslula jako značka kvalitního dámského oblečení, a to i přesto, že od roku 1987 firma vyrábí i pánské obleky. Hlavní motto Shiatzy ve stručnosti zní: čínské jako základ a západní pro praktičnost. Obleky od Shiatzy
mou připomínkou čínské tušové malby. Čisté bílé plochy jsou spojené s čínským porcelánem a malířským uměním. Dojmem čínskosti a východní krásy působí u Shiatzy každý kus oblečení.. Jednoduché linie šatů a abstraktní motivy zároveň zcela vyhovují západnímu vkusu. Být chic po čínsku a mít oblečení od Shiatzy jde ruku v ruce s dobou. Firma byla založena krátce po skončení čínské kulturní revoluce, kdy se Čína začala otvírat a okolní svět o Říši středu opět začal
jevit zájem. Shitzy letos oslaví třicetileté výročí a Čína, zdá se zůstane ještě několik let na výslunní. A právě tradiční čínská kultura je pro firmu Shiatzy nekonečnou inspirací. Shiatzy během 80. let vyvážela hlavně do Spojených států, Japonska a Evropy. V roce 1990 Shiatzy založila spoji krejčovskou dílnu přímo v samotném srdci módy – v Paříži. Toto bylo pro firmu velice šťastné rozhodnutí. V Paříži bylo možné se seznamovat s vůdčími návrhářskými
osobnosti, udržovat kontakt se špičkovými módními salony a sledovat trendy, které udávaly směr na celá další období. Pro módní návrháře je důležité, aby kromě módy a oděvního průmyslu poznávaly a citlivě vnímaly také společnost, kulturu a umění. Jenom takovým způsobem mohou přicházet s novými originálními návrhy, které jsou zároveň velice přirozeným výsledkem jejich tvořivé práce. V roce 2001 Shiatzy otevřela v Paříží svůj první obchod. V roce 2003 následoval butik v Šanghaji. V roce 2007 zde firma zřídila svůj další výrobní závod. Jenom na Tchaj-wanu Shiatzy provozuje 38 obchodů a obchůdků s oblečením.Cena záleží na náročností zdobení a složitosti výšivky. Cena za vyšívaný saténový kabátek se pohybuje okolo 1 600 US$. Shiatzy poslední dobou rozšířila svoji nabídku o oděvní doplňky a originální nábytek. Nedávno také otevřela malou čajovnu. Podle slov paní Chen: „Když dosáhnete jisté úrovně, musíte se o své zákazníky starat i v jiných směrech.“ Shiatzy se rovněž pravidelně účastní charitativních akcí a penězi přispívá na projekty boje proti rakovině prsu. Všechny světoznáme designerské firmy dosáhly slávy a nesmrtelného jména jen díky nasazení, tvrdé práci a angažovanosti ve prospěch celé společnosti. S třicetiletou praxí a nadšením má firma Shiatzy velikou šanci, že se jí to také podaří. (Zdroj: Sartorial Elegance and Oriental Style, Taiwan Review, January 2009)
Kultura
Dějiště Světových her 2009.
7
Závěrečný ceremoniál s ohňostrojem a světelnými efekty „Galaxie světel “ právě završil pořádání Osmých Světových her, které letos hostil tchajwanský Kaohsiung. Prezident Mezinárodní asociace světových her, pan Ron Froehlich, Tchajwanské hry označil za jedny z nejlepších v celé historii Her. Slavnostní vlajka byla předána Pascalu Guerrovi, prezidentovi kolumbijské organizační komise. Kolumbijské město Kali se
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Ohlédnutí za Světovými hrami v Kaohsiungu 2009
v roce 2013 stane dalším čestným pořadatel Světových her jako jedné z nejvýznamnějších sportovních událostí. Her v Kaohsiungu se zúčastnilo celkem 5 000 závodníků (včetně sportovního doprovodu) ze 103 zemí světa. Během deseti dnů sportovního klání bylo na programu 186 finálových zápasů ve 31 sportovních disciplínách. Sportoviště a slavnostní ceremoniály po tuto dobu navštívilo více než 280 000 diváků. Taiwan Game Plaza do posledního večera navštívilo 1,2 milionu lidí. Pokladny hlásily rekordní návštěvnost na zápasy rugby a hod létajícím diskem. Vítězem Světových her Kaohsiung 2009 se stalo Rusko, které získalo 18 zlatých, 14 stříbrných a 15 bronzových medailí. Druhá skončila Itálie a třetí Čína. Hostující země Tchaj-wan, která se účastnila Her jako Chinese Taipei, se dočkala svého osobního rekordu na Světových hrách, neboť získala 8 zlatých, 9 stříbrných a 7 bronzových medailí. V celkovém hodnocení Tchaj-wan obsadil hezké sedmé místo. Mezi nejsilnější disciplíny tchajwanských sportovců očekávaně patřilo karate, jujitsu, korfball, billiard, vzpírání, přetahování a bodybuilding. Česká sportovní delegace zaznamenala úspěch hlavně v inline hokeji na kolečkových bruslích. Léto ve znamení sportu však na Tchajwanu zdaleka nekončí. Již nyní probíhají přípravy na 21. Hry pro hluchoněmé sportovce, které začnou v Tchaj-peji dne 5. září. (Zdroj: www.worldgames2009.tw)
Z historie Her – výstavba hlavního stadionu v Kaohsiungu.
TCHAJ-WAN, Měsíčník informací o Tchaj-wanu Vydává Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář, Informační oddělení, Emma Tai, Evropská 33c, 160 00 Praha 6, tel: 233 320 720, fax: 233 322 944, www.taiwanembassy.org/cz, e-mail:
[email protected],
[email protected], odpovědná redaktorka Adriana Dolejší. Vychází 15. dne každého měsíce, reg. č. MK ČR E 6756 Informace o Tchaj-wanu na Internetu: www.gio.gov.tw, www.mofa.gov.tw, www.taiwan.net.tw, www.taiwanheadlines.gov.tw, www.taipeitimes.com, www.chinapost.com. tw, taiwanjournal.nat.gov.tw, etaiwannews.com, investintaiwan.nat.gov.tw/en/ Obyvatelé Tchaj-wanu hovoří čínsky. Nepoužívají však mezinárodně kodifikovanou transkripci čínských znaků do latinky, ale nedůsledně aplikovanou transkripci anglickou. V této publikaci je použita u jmen a místních názvů podoba, která se běžně na Tchaj-wanu užívá v anglicky psaných materiálech. Výjimkou jsou jména, kde se již vžila česká transkripce (Tchaj-wan, tchajwanský, Čankajšek…).
