2007
8-9
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
TCHAJ-WAN KULTURA • POLITIKA • PŘÍRODA • EKONOMIKA • SPOLEČNOST • CESTOVÁNÍ
Obsah:
Severočeské muzeum v Liberci představí čajovou keramiku Tchaj-wanu
2 Tchaj-wan opět žádá o přijetí do OSN 2 Právní orgán OSN zamítl žádost Tchaj-wanu o zastoupení v OSN 3 Český zástupce Evropského parlamentu podpořil Tchaj-wan 3 Čajová kultura na Tchaj-wanu 3 Výstava tchajwanské čajové keramiky v Liberci 5 Tchaj-wan je na přírodní katastrofy připraven 6 Originál a reprodukce v čínské malbě a kaligrafii 7 Na Tchaj-wan za golfem
Milovníci čaje a čajové keramiky se mají v úvodu podzimu na co těšit. Severočeské muzeum v Liberci zahajuje 13. září ojedinělou výstavu s názvem „Čajová keramika Tchaj-wanu – Tradice a krása po staletí“. Výstava vznikla ve spolupráci s tchajwanským muzeem Yingge Ceramics Museum a potrvá do 21. října. (strana 3)
Tchaj-wan žádá o členství v OSN Tchaj-wan předložil oficiální žádost o členství v Organizaci Spojených národů Sekretariátu OSN v druhé polovině čer-
vence. Právní odbor OSN žádost odmítl s odvoláním na rezoluci 2758 z roku 1971, podle které Spojené národy podporují politiku „jedné Číny“ a za jediného zákonného zástupce považují komunistickou vládu v Pekingu. Tchaj-wan proti zamítnutí ostře protestuje. Prezident Chen Shui-bian a další vládní představitelé Tchaj-wanu odeslali generálnímu tajemníkovi OSN protestní dopisy, ve kterých poukazují na fakt, že rezoluce 2758 nedává Číně právo reprezentovat 23 milionů obyvatel Tchajwanu a současně na žádném místě neuvádí, že Tchaj-wan je součástí ČLR. (strana 2)
Politika
Tchaj-wan opětovně žádá o přijetí do OSN „Tchaj-wan bude nově žádat o členství v OSN pod oficiálním označením Tchajwan místo doposud užívaného názvu Čínská republika (Republic of China, ROC),“ oznámil zástupce šéfa prezidentské kanceláře Chen Chi-mai na tiskové konferenci konané koncem července. V roce 1945 se Čínská republika (ROC) jako reprezentant celé Číny stala zakládajícím členem OSN. Po přesídlení vlády na Tchaj-wan a vzniku Čínské lidové republiky na pevnině započal mezi vládami diplomatický konkurenční boj. Tento „závod“ vyvrcholil v roce 1971, kdy ČLR podporovaná řadou států byla přijata Valným shromážděním OSN do této organizace a zástupce Tchaj-wanu musel přenechat své místo zástupci Číny. Počínajíce opuštěním místa v OSN začala většina ostatních států postupně přecházet od podpory Taipeje k podpoře Pekingu, což se mimo jiné projevilo i vyloučením Tchaj-wanu z řady mezinárodních organizací. S počátkem demokratizace politického života na Tchaj-wanu (od 80. let) vzrostlo úsilí o účast země na mezinárodním dění. Oživené snahy diplomacie zahrnovaly rozšíření oficiálních diplomatických styků a kampaň za obnovení členství v mezinárodních organiza-
cích – zejména touha po obnovení členství v OSN. Tchaj-wan usiluje o přijetí do OSN od roku 1993. Opakované snahy Tchaj-wanu o členství v nejdůležitější mezinárodní organizaci však neustále maří Peking, který prohlašuje ostrov za nedílnou součást svého teritoria. Zástupce prezidentské kanceláře Chen Chi-mai na tiskové konferenci oznámil, že tchajwanský prezident Chen Shuibian zaslal generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi oficiální dopis, ve kterém žádá o vstup Tchaj-wanu do OSN.
I
2
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Právní orgán OSN zamítl žádost Tchaj-wanu o zastoupení v OSN Úřad OSN pro právní otázky (OLA) oficiální žádost Tchaj-wanu o zastoupení v OSN odmítl. OLA své rozhodnutí zakládá na rezoluci OSN 2758 z roku 1971, podle které OSN podporují politiku „jedné Číny“. Vedení Tchaj-wanu považuje tento postup za nepřijatelný. Žádost by měla být
Tchaj-wan splňuje všechna kritéria pro přijetí do OSN
Formální žádost o členství Tchaj-wanu v OSN byla doručena 19. července na Sekretariát OSN představiteli Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v New Yorku za doprovodu zástupců diplomatických spojenců Tchaj-wanu. Podle slov Chen Chi-maie předkládá Tchaj-wan žádost o vstup do OSN pod jiným oficiálním názvem, než v předchozích letech, z několika důvodů. Tchajwanci dávají v posledních letech jasně najevo, že si přejí, aby ostrov žádal o plné členství v důležitých mezinárodních organizacích pod přímým názvem Tchajwan. Tuto tendenci potvrdil i průzkum
v každém případě projednána na půdě Valného shromáždění OSN a Rady bezpečnosti. Tchajwanský prezident Chen Shui-bian reagoval na zamítnutí odesláním oficiálních dopisů generálnímu tajemníkovi OSN a předsedovi Rady bezpečnosti, ve kterých žádá o opětovné zvážení žádosti Tchaj-wanu o členství v OSN. Podle prezidenta Chena nedává rezoluce 2758 Číně právo reprezentovat 23 milionů obyvatel Tchaj-wanu a současně se v rezoluci nikde neuvádí, že by Tchaj-wan byl součástí Číny. Interpretace rezoluce 2758 je nesprávná, nelegitimní a neodpovídá reálné skutečnosti, a proto nemůže být brána jako právní podklad k zamítnutí
veřejného mínění z dubna letošního roku, ve kterém se 77 procent obyvatel vyjádřilo pro to, aby se ostrov ucházel o členství v mezinárodních organizacích pod tímto označením. Chen Chi-mai dále upozornil na to, že Tchaj-wan splňuje všechna kritéria pro přijetí do OSN. Tchaj-wan je osmnáctým nejvyspělejším státem světa a sedmým největším investorem. Úspěchy na poli demokracie i v oblasti vzdělání, kultury, vědy, výzkumu a sociální a lékařské péče uznává celý svět. Tchaj-wan je suverénní, nezávislý stát disponující už více než půlstoletí vlastí jurisdikcí. „Tchaj-wan nikdy nebyl součástí Číny, to je základní skutečnost a status quo,“ řekl dále Chen. „Naše vláda udělá všechno pro to, aby zabránila Číně ohrožovat a bojkotovat suverenitu, vážnost a bezpečnost Tchaj-wanu,“ pokračoval Chen. V závěru tiskové konference Chen Chimai zdůraznil, že navzdory obtížím je nutné učinit první krok k získání členství v OSN. Současně apeloval na ostatní členské státy OSN, aby uznaly legitimitu snahy Tchaj-wanu účastnit se konkrétních aktivit této mezinárodní organizace, a tak na rovnoprávném základě spolupracovat na udržování míru a demokracie, zajištění bezpečnosti, ochraně lidských práv a na zachování trvale udržitelného rozvoje ve světě. (Zdroj: Joining the UN under the name „Taiwan“, tisková zpráva GIO, 23. 7. 2007)
tchajwanské žádosti o členství v OSN. Rozhodování o zastoupení země v OSN navíc není v pravomoci Sekretariátu OSN, tyto otázky může řešit pouze Rada bezpečnosti a Valné shromáždění. Oficiální dopis vyjadřující podobný postoj odeslal generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi rovněž tchajwanský ministr zahraničí James C.F. Huang. (Zdroj: President Chen Shui-bian's Letters to UN Secretary-General Ban Ki-moon and UN Security Council President Wang Guangya on July 31, www.president.gov.tw, tiskové zprávy TECO in Prague)
Zahraniční vztahy
Český zástupce Evropského parlamentu podpořil Tchaj-wan Miroslav Ouzký, předseda Výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin přijal počátkem července pozvání tchajwanského ministra zahraničních věcí a přicestoval na několikadenní návštěvu Tchaj-wanu. Ouzký významně podporuje členství Tchaj-wanu ve Světové zdravotnické organizaci (WHO). Když vešla v polovině
června v platnost mezinárodní dohoda týkající se mezinárodních zdravotních nařízení, Ouzký vydal na podporu snahy Tchaj-wanu stát se členem WHO tiskové prohlášení. Jako předseda Výboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví upozornil na nesoulad mezi celoevropskou politikou a národními politikami členských zemí ve vztahu k Světové zdravotnické organizaci a současně vyzval generální ředitelku WHO Margaret Chanovou, aby podnikla okamžité kroky ke zřízení národního koordinačního centra na Tchaj-wanu, aby mohla Světová zdravotnická organizace účinně postupovat proti globálním zdravotním rizikům, zejména v oblasti šíření infekčních chorob. Jak píše Miroslav Ouzký na svých internetových stránkách: „Kvůli politice jedné Číny je Tchaj-wan již léta neúspěš-
ným žadatelem o alespoň pozorovatelské místo ve Světové zdravotnické organizaci, přestože se jedná o zemi, která v oblasti veřejného zdraví dosáhla nemalých úspěchů a to jak v oblasti boje proti AIDS, SARS, tak v oblasti boje proti ptačí chřipce a dalším celosvětově šířeným nákazám. Přesto se nemůže podílet na práci Světové zdravotnické organizace a účastnit se rozhodování o těchto celosvětových programech. Je proto paradoxem, že tento ekonomicky velmi významný ostrovní stát s 23 miliony obyvatel, který je např. členem Světové obchodní organizace, stále marně buší na dveře u organizace, která by měla mít humanitární charakter a minimálně vlastní zájem na tom, aby se právě Tchajwan stal jejím členem.“ (Zdroj: tisková zpráva www.mofa.gov.tw, www.ouzky.cz)
Pochopitelně neměli možnost věnovat se vytříbeným zálibám kultivovaných vzdělanců jako je pití čaje v jeho umělecké podobě. Čajové umění bylo v oblibě pouze mezi omezeným počtem úředníků čchingského císařského dvora, kteří zastávali úřad na Tchaj-wanu, a příslušníky místní bohaté vrstvy. V roce 1895 dynastie Čching postoupila Tchaj-wan Japonsku a nastalo padesátileté období japonské koloniální nadvlády, které s sebou přineslo významné ovlivnění japonskou kulturou. V roce 1949 se na Tchajwan uchýlila kuomintangská vláda, jež
podporovala oživení čínské kultury. V současnosti se dědictví všech těchto historických období proměnilo v nedílnou součást tchajwanské kultury a ovlivnilo tak vývoj stylů současné čajové keramiky. Tchaj-wan má veškeré předpoklady pro rozvoj čajové kultury. Pěstují se zde různé druhy čaje, pití čaje se těší oblibě značné části obyvatelstva, je zde rozšířen keramický průmysl a najdeme tu i mnohé keramické umělce a milovníky čaje z řad předních osobností kulturního života. Zároveň se právě díky složitému
Kultura
Čajová kultura na Tchaj-wanu Podíváme-li se na stoletý vývoj čajové kultury na Tchaj-wanu, je dobré si uvědomit, že tchajwanská společnost je zejména společností přistěhovalců. První předkové Tchaj-wanců přepluli moře a usadili se na ostrově, kde obdělávali půdu a chovali hospodářská zvířata.
wanu od českého cestovatele Zdeňka Skořepy. Severočeské muzeum v Liberci je otevřeno denně kromě pondělí, od 9 do 17 hodin. Další informace o výstavě a doprovodném programu hledejte na internetových stránkách Severočeského muzea v Liberci www.muzeumlb.cz nebo na stránkách Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v Praze www.roc-taiwan.org/cz.
3
Severočeské muzeum v Liberci zahájí ve čtvrtek 13. září 2007 výstavu s názvem « Čajová keramika Tchaj-wanu – Tradice a krása po staletí ». Expozice, která vznikla ve spolupráci s tchajwanským muzeem keramiky Taipei County Yingge Ceramics Museum (TCYCM), představí v širokém záběru vývoj tchajwanské čajové keramiky a historii ostrovní čajové kultury. Výstava potrvá do 21. října a doplní ji fotografie Tchaj-
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Výstava tchajwanské čajové keramiky v Liberci
vývoji tchajwanských dějin umocnila kulturní různorodost, která je výrazným přínosem pro rozvoj čajové keramiky a čajové kultury na Tchaj-wanu.
Počátky pěstování čaje na Tchaj-wanu
4
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Dochované záznamy dokládají znalost čaje na Tchaj-wanu již v roce 1697, kdy v Kronice města Puli najdeme zmínku o sušení čajových lístků v oblasti Shuisha-lien (dnešní Puli v okrese Nantou) obývané domorodými obyvateli. Tyto záznamy se však týkají pouze výroby čaje z divokého čajovníku. Pro pozdější průmyslové zpracování čaje se většinou používaly sazenice dovezené z pevninské Číny. Zpracování čajových lístků řídili mistři najatí v jihočínské provincii Fuťien. V roce 1810 dovezl jistý K’o Ch’ao semena čajovníku z hory Wu-i ve Fu-ťienu a vysel je v oblasti dnešního města Jueifang v okrese Taipei. V roce 1855 byly z oblasti hory Wu-i dovezeny sazenice odrůdy oolong (wu-lung), které byly vysázeny u městečka Luku v okrese Nantou. Od těchto dob čajové odrůdy pocházející z Wu-i na Tchaj-wanu pevně zapustily kořeny a rozšířily se v mnoho variant čajových lístků. Pro rozvoj produkce čaje na Tchajwanu byl přelomovým rok 1860, kdy se podepsáním Tchienťinské smlouvy otev-
řel tchajwanský přístav Tamsui mezinárodnímu obchodu. V předcházejícím období mezi lety 1782 a 1850 císařský dvůr export tchajwanského čaje nepovoloval. Ihned po uzavření dotyčných smluv však zahraniční firmy, jako například Tait a spol. nebo John Dodd a spol., otevřely pobočky v Tamsui a obchod s čajem se stal jedním z pilířů jejich podnikání. Tyto zahraniční firmy se staly hlavním impulsem pro rozvoj čajového průmyslu na Tchaj-wanu.
Jedinečnost tchajwanských čajů Výroba čajů na Tchaj-wanu má hluboké historické kořeny. Pěstují a zpracovávají se zde všechny druhy čaje – nefermentované (zelené čaje), částečně fermentované (pao-čung a oolong) i fermentované (černé čaje). Pěstitelství čaje pokrývá všechny oblasti ostrova – Taipei, Taoyuan, Hsinchu, Miaoli, Nantou, Chiayi, Yunlin, Ilan, Hualien a Taitung. Tchaj-wan produkuje nepřeberné množství typů čaje, nejvýznačnější jsou však čaje polofermentované: Čaj wen-šan pao-čung (doslova „do papíru balený“) se pěstuje v hornatých oblastech na severu Tchaj-wanu. Nejslavnější jsou odrůdy z městeček Pinglin a Shihting. Lístky jsou přirozeně podélně zkroucené jako kratší provázky a mají lesklou, smaragdově zelenou barvu. Vylouhovaný čaj je jasný, sladce zele-
ný s lehkým zlatavým nádechem. Vůně je jemná, svěží a květinová. Chuť je sladká, příjemná a osvěžující. U tohoto čaje se největší důraz klade na vůni. Čaj nazývaný kao-šan (doslova „vysokohorský čaj“) roste na plantážích položených více než 1000 metrů nad mořem. Pěstuje se hlavně v nově založených čajových oblastech v okresech Chiayi a Nantou. Vysokohorské klima je chladnější, ráno a večer se hojně vyskytují mraky a mlha a průměrná doba slunečního svitu je krátká. V rašících čajových lístcích se proto snižuje obsah hořkých složek jako je katechin a naopak se zvyšuje podíl sladkých rozpustných složek, jako je theamin. Čajové lístky jsou velké a křehké, s vysokým obsahem pektinu. Vysokohorský čaj má proto svěží nefritově zelenou barvu, sladkou, vláčnou a výrazně osvěžující chuť a čistou, vznešenou vůni. Barva nálevu je sladce zelená až žlutá. Čaj je charakteristický tím, že snese mnoho nálevů. Tung-ting oolong (doslova „oolong z Ledového vrcholku“) se pěstuje v horách poblíž rekreační oblasti Hsitou ve střední části Tchaj-wanu ve výšce mezi 500 až 800 metry nad mořem. Tung-ting prochází tepelným zpracováním, při kterém se hněte a válí a je ubalen do pevných polokuliček. Barvu má tmavě zelenou, nálev je krásně zlato-žlutý, vůně velmi výrazná a chuť hluboká a bohatě sladká s příjemným, dlouhotrvajícím zakončením. Je to jeden z nejzajímavějších tchajwanských čajů, u něhož se klade důraz jak na chuť, tak na vůni. Tchajwanská „Železná bohyně milosrdenství“ (Tchie Kuan-jin) se pěstuje zejména v hornaté tchajpejské čtvrti Mucha a také v Shihmenu. Nejvyhlášenější odrůda je známá jako „původní Železná bohyně milosrdenství“ a vyrábí se výhradně z mladých zelených lístků. Vyniká tím, že v sobě spojuje sladkou vůni osmanthu s jemně nakyslou chuťí ovoce. Výsledkem je lehounká, medově sladká chuť, kterou milovníci čaje nazý-
vají „harmonie Bohyně milosrdenství.“ Čajové zahrady v Mucha však podlehly vlivu rozvíjejícího se turistického ruchu a plocha čajových plantáží se dramaticky zmenšila. V posledních letech se navíc na Tchaj-wan začal ve velkém dovážet čaj z čínské provincie Fu-ťien, což způsobilo úpadek místní produkce. Tchajwanský oolong se také nazývá pcheng-feng (v dialektu hakka „chvástat se“, „vytahovat se“) nebo také tung-fang mej-žen (doslova „kráska z Východu“) či
„bíle ochmýřený“ oolong. Je to nejvyhlášenější ze všech proslulých tchajwanských čajů a také se jako jediný pěstuje výhradně na Tchaj-wanu. Sbírají se mladé, křehké lístečky s pupenem nazývané zelené srdce (čching-sin) a velká nicota (ta-mou), z nichž v době růstu sají šťávu malé zelené čajové kobylky. Lístky potom procházejí ručním zpracováním a kontrolovanou fermentací. Získávají tak jedinečnou, medově sladkou nebo ovocnou vůni. Tento druh čaje se pěstuje
a zpracovává městečkách Peipu a Omei v okrese Hsinchu. Co se týče vzhledu, nehodnotí se pevnost lístků, ale jejich bílé ochmýření a vzájemné spojení listů a stonků. Čaj je charakteristický tím, že připomíná kytici – jeho barvy přecházejí od bílé přes žlutou až po kaštanovou. Vylouhovaný čaj je měkce jantarové barvy a voní po zralém ovoci a sladkém medu. Chuť je hluboká a hebká. (Zdroj: Yingge Ceramics Museum)
Společnost
Tchaj-wan je na přírodní katastrofy připraven Zoe Cheng
září 1999. Podle údajů ministerstva vnitra v něm přišlo o život dva a půl tisíce lidí a více než deset tisíc bylo zraněno. Bylo to nejničivější zemětřesení za uplynulých šedesát let.
I
přírodní katastrofy nelze odvrátit, ale jejich dopady zmírnit lze
V minulosti zajišťovala záchranářské práce převážně armáda. Rozsáhlé zemětřesení v roce 1999 ukázalo, jak je tento systém preventivních opatření a záchranných postupů nedostatečný. Vojáci byli do postižených oblastí dopraveni včas i v dostatečném počtu, nicmé-
ně chyběly jim potřebné zkušenosti, neměli nutné vybavení a selhávala koordinace záchranářských prací. Tchajwanská vláda proto následně v roce 2000 vyčlenila 850 000 USD na vytvoření profesionálního záchranářského týmu – Taipei City Urban Search and Rescue Team (TUSAR). Další finance (přes 2 miliony USD) vzešly z veřejných sbírek. Tým sestávající ze sto čtyřiceti profesionálů tvoří společně s požární ochranou a několika dalšími speciálními skupinami páteř ostrovního záchranářského systému. Zákon o systému záchrany a prevence se přitom připravoval už od roku 1995, k jeho schválení ale došlo až v roce 2000 po vleklém projednávání na půdě parlamentu. Zákon v zásadě určuje, v jakých případech zasahuje stát – jedná se hlavně o přírodní katastrofy, požáry, exploze, letecká nebo námořní neštěstí apod. –
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Centrální krizové centrum.
5
Nedílnou součástí života na Tchajwanu jsou přírodní katastrofy. Ostrov leží v pacifické seismické zóně na styku euroasijské a filipínské zemské desky. Filipínská deska se natáčí ve směru hodinových ručiček a pohybuje se vůči euroasijské desce rychlostí 7 cm/rok. Z toho důvodu je Tchaj-wan místem častého výskytu zemětřesení. Navíc v období mezi červencem a zářím postihují ostrov tajfuny. Ne každý záchvěv země či tropický cyklón mají ničivé důsledky. Dopady přírodních živlů však zhoršují lidské zásahy do přírodního prostředí, zejména necitlivé nakládání s půdou. Nadměrné čerpání podzemní vody v pobřežních nížinách vede například k poklesu terénu, který je potom často zaplavován v době tajfunů. Neuvážená zemědělská činnost v horských oblastech zase způsobuje sesuvy rozmáčené půdy. Přírodní katastrofy jsou na Tchaj-wanu relativně častým jevem, přesto propracovaný systém řešení krizových situací vznikl až v poměrně nedávné době. Zásadní změnu přineslo ničivé zemětřesení o síle 7,3 Richterovy škály, které zasáhlo východní část ostrova 21.
dět přesně, kde hrozí sesuvy půdy nebo záplavy a které oblasti budou zemětřesením nejvíc zasaženy, abychom se mohli včas připravit,“ říká ředitel NCDR Chen Liang-chun. Jeho pracoviště vyvinulo počítačový program, který je schopen zaznamenávat a poté analyzovat nejrůznější informace (množství dešťových srážek, pohyb tajfunu, koncentrace vody v různých oblastech apod.), což významně usnadňuje rozhodování o případné evakuaci nebo o zásahu v postižené oblasti. Program má vynikající výsledky. Pro srovnání: v roce 2001, kdy ostrov zasáhl tajfun Toraji, zahynulo v důsledku sesuvů půdy přes dvě stě lidí. Tajfun Longwang z roku 2005, během kterého spadlo srovnatelné množství srážek, si vyžádal pouze dva životy. „Není rozhodující rozsah přírodní katastrofy, ale to, jak rychle a účinně dokážeme zareagovat. Naše
předpovědi jsou stále přesnější a snažíme se, aby informace byly dostupné pro všechny,“ říká Chen. „Abychom však tohoto cíle dosáhli, potřebujeme propojit odpovídající instituce či orgány, a to není snadný úkol. Ve světě se to daří jen několika málo zemím.“ NCDR pracuje na zdokonalení systému velmi intenzivně. Běžná veřejnost většinou netuší, jak rozsáhlý je právě probíhající projekt, jediné, co mohla v poslední době zaznamenat, je zvýšený počet cvičení. Například v taipejském metru jsou cestující občas vyzváni, aby použili únikové východy. Zmírňování následků přírodních i jiných katastrof je nicméně velmi komplikovanou záležitostí. Rejstřík možných pohrom je dost široký a objevují se další. Vlivem globálního oteplování se například mění hladina moře. Je také nutné sledovat sociálně-ekonomické změny, třeba stárnutí lidské populace. NCDR v posledních letech podstatně posílil mezinárodní spolupráci, ať už na vládní nebo akademické úrovni. Tchajwan se stále častěji podílí na mezinárodní humanitární pomoci. V současné době je v případě ničivé katastrofy schopen vyslat do postižené oblasti lékařský tým téměř okamžitě. Speciální záchranářský tým zasahoval v posledních letech například v Salvadoru, Indonésii nebo v Íránu. Poskytování humanitární pomoci však nezřídka komplikují politické okolnosti. Tchaj-wan má navázané oficiální diplomatické styky jen s hrstkou států, a tak se některé země neodvažují nabízenou pomoc přijmout, protože se obávají reakcí Číny. Politické překážky však Tchajwan od dobrých úmyslů neodradí. (Zdroj: Mastering Disaster, Taiwan Review, July 2007, redakčně upraveno)
blíží koncepci originality a reprodukce v čínské malbě a kaligrafii. Čínský figurativní malíř a kritik Hsieh Ho formuloval v 5. století př. Kr. šest základních malířských zásad, které se zachovaly pod názvem „Šest pravidel malby“. Poslední z nich lze volně přetlumočit jako „zachovávání tradice prostřednictvím kopírování“. Na Západě se na mechanické vytváření kopií pohlíží poněkud s despektem, za-
tímco v čínské tradici je kopírování mistrů dodnes používáno jako osvědčená metoda pro osvojení malířských technik a současně způsob, jak uchovat minulost pro budoucí generace. Malování rozsáhlých nebo detailních výjevů se v minulosti v mnohém podobalo psaní eseje před vynálezem počítačových textových editorů, kdy autor text různě upravoval – tu něco doplnil, jinde zas vyškrtnul. I nejnadanější malíři si
Členové speciálního záchranářského týmu pomáhali v minulém roce v Indonésii.
a zejména, která úroveň státní správy má jaké povinnosti a pravomoci. V principu přešla velká část odpovědnosti z centrální úrovně do kompetence okresních nebo městských úrovní státní správy. Čekání na rozhodnutí shora se stalo minulostí. Současně se změnil přístup vlády v oblasti prevence. Přírodní katastrofy nelze odvrátit, ale jejich dopady zmírnit lze. Za tímto účelem bylo v roce 2003 zřízeno speciální vědecko-technologické pracoviště – National Science and Technology Center for Disaster Reduction (NCDR), které se zabývá předcházením katastrofám a zmírňováním jejich následků. Díky NCDR byly ztráty v roce 2006, kdy ostrov zasáhlo několik tajfunů a zemětřesení o síle 6,3 Richterovy škály, minimální. „V minulosti se zasahovalo až poté, co k nějaké katastrofě došlo, což bylo velmi neefektivní. Dnes chceme vě-
6
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Výstava
Originál a reprodukce v čínské malbě a kaligrafii Palácové muzeum v Taipeji připravuje na podzim zajímavou výstavu, která při-
nejdříve načrtli vzorový obraz, který mohli podle potřeby opravovat. Teprve hotovou předlohu pak přenesli na faktický originál. Vzorové malby se často pořizovaly ve zmenšeném měřítku, proto bylo snadné je uchovávat. Způsobů kopírování bylo několik. Nejsnadnější bylo vzor překrýt nepopsaným průsvitným papírem nebo hedvábím a jednoduše jej okopírovat. Nebo se použilo okno či stůl s průsvitnou deskou, vzor se zezadu či zespodu nasvítil a přenesl na prázdný svitek. Další způsob byl o něco pracnější. Na vzorovou malbu se zezadu nanesl barevný prášek a předloha se „otiskla“ na originál. Nebo se podél linií malby jehlou propíchaly miniaturní dírky, obraz se posypal jemným práškem, který pronikl na prázdný svitek a vzniklé tečky se pak propojily do linek.
V období dynastie Tchang (618-907) existovali profesionální „mistři reprodukce“, kteří vytvářeli kopie starověkých obrazů a kaligrafie na zakázku. Umělci si vytvářeli kopie buď pro vlastní potřebu nebo kvůli výdělku. Reprodukce či imitace děl starých mistrů mohly věrně odpovídat předloze, nebo si je autoři obohatili o vlastní interpretaci. Palácové muzeum vybralo pro podzimní výstavu kolekci nejzajímavějších děl, ať už se jedná o ukázky malby nebo kaligrafie, které názorně představí fenomén reprodukování či imitace v čínské tradiční malbě a kaligrafii. (Zdroj: Originality and Reproduction in Chinese Painting and Calligraphy, Travel in Taiwan, No. 22, www.npm.gov.tw)
nižší. Na ostrově už proběhla řada mezinárodních golfových turnajů, například BMW Asian Open, TJ. Martell Celebrity Golf Classic a dokonce i turnaje nejprestižnější PGA Tour. Tchaj-wan má několik desítek golfových hřišť. Na rozdíl od tenisu či jiných her pro golf platí, že žádné hřiště není stejné. Rozdílné jsou jak terény, rozlohy, množství a charaktery překážek, tak i délky jamek, jejich pary, atd. Jediným možným zobecněním – a zároveň i rozdělením – je klasifikace podle počtu jamek. Existují hřiště devítijamková a osmnáctijamková. Standardním hřištěm je 18
jamek. Každá jamka má tzv. „par“, což je předpokládaný správný počet úderů na dané jamce.
Cestování
Obliba golfu na Tchaj-wanu v posledních letech nesmírně vzrostla. Parametry ostrovních golfových hřišť odpovídají světovému standardu a výkonnost místních hráčů každým rokem roste. Díky příznivému klimatu lze hrát golf během celého roku a poplatky jsou ve srovnání s Japonskem nebo Jižní Koreou daleko
Taiwan Golf & Country Club Jedná se o nejstarší golfové hřiště na Tchaj-wanu postavené v roce 1918. Leží na severu hlavního města Taipei ve čtvrti Danshui. Během 2. světové války bylo značně poničeno bombardováním, do původní podoby bylo obnoveno až poměrně nedávno. Pokládá se za kolébku tchajwanského golfu, odkud vzešli současní nejlepší hráči ostrova. Osmnáctijamkové hřiště (par 72) se vzrostlými stromy se rozkládá na ploše téměř sedmi tisíc yardů. Patří k nejlepším a také nejrušnějším golfovým hřištím na Tchaj-wanu.
Taipei Golf Club Největší a nejlépe vybavené golfové hřiště se nachází v okrese Taoyuan. Severní část hřiště s relativně krátkými a klikatícími se fervejemi navrhoval slavný tchajwanský golfista Chen Huo-shun. Jižní sekce s delšími fervejemi je zase dílem Japonce Kiyoshi Tomity. Ferveje lemují četné vodní překážky, bunkery a husté porosty.
The Orient Golf & Country Club Golfové hřiště navržené americkým architektem Donaldem Freskem leží asi 30 kilometrů jižně od Taipeje. Jsou pro něj
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Gemma Cheng
7
Na Tchaj-wan za golfem
typické široké ferveje, četné vodní překážky a relativně rychlé greeny. Disponuje také nočním osvětlením. Budova clubhousu má na kontě několik prestižních architektonických ocenění.
Tong Hwa Golf & Country Club Hřiště v blízkosti města Linkou v okrese Taipei, které navrhl známý architekt Takeshi Sato, je vhodné pro golfisty všech úrovní. Nejobtížnější je sedmá jamka, kterou nalevo od greenu lemuje sedmdesát metrů dlouhá písečná překážka.
Ta Shee Golf & Country Club Hřiště se nachází zhruba hodinu jízdy od hlavního města. Je to jediné hřiště, kde se konají turnaje Evropské, Australské i Asijské Tour. Dělí se na tři devítijamková hřiště: východní „Kingfisher“, centrální „Egret“ a západní, méně náročný „Thrush“. Perfektně udržovaný clubhouse nabízí relaxaci v termálních pramenech. V blízkosti hřiště stojí luxusní pětihvězdičkový hotel.
Sunrise Golf & Country Club Osmnáctijamkové hřiště v nádherném horském prostředí s řadou výškových rozdílů navrhoval Robert Trent Jones Jr. Častý vítr zvyšuje obtížnost jednotlivých jamek. Nápadná budova clubhousu nabízí veškeré pohodlí. V restauracích se podávají jídla čínské, japonské i západní kuchyně.
Nan Fong Golf Club Golfové hřiště v okrese Nantou bylo rychle obnoveno po zemětřesení v roce 1999. Je to jedno ze dvou ostrovních hřišť, které navrhoval slavný golfista americko-hispánského původu Lee Travino. Hřiště se nachází uprostřed úchvatného horského prostředí. Prvních devět jamek je položeno níže, druhých
devět stupá nahoru a nabízí nádherné výhledy do údolí a na klikatící se řeku Maoluo.
Palm Lakes Resort Rekreační resort Palm Lakes v jižní části ostrova (okres Chiayi) připomíná tropický ráj v havajském stylu – kokosové palmy, dřevěné kabinky, personál obleče-
ný v pestrobarevných košilích. Kromě golfu nabízí také ubytování, restaurace a lázně. Osmnáctijamkové hřiště (par 72) vytvořil Shunsuke Kato. V kopcovitém terénu šikovně umístil řadu písečných i vodních překážek. (Zdroj: Golfing in Taiwan, Travel in Taiwan, No. 22, www.worldgolf.com)
TCHAJ-WAN, Měsíčník informací o Tchaj-wanu Vydává Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář, Informační oddělení, Emma Tai, Evropská 33c, 160 00 Praha 6, tel: 233 320 720, fax: 233 322 944, www.roc-taiwan.org/cz, e-mail:
[email protected],
[email protected], odpovědná redaktorka Romana Konrádová. Vychází 15. dne každého měsíce, reg. č. MK ČR E 6756 Informace o Tchaj-wanu na Internetu: www.gio.gov.tw, www.mofa.gov.tw, www.taiwan.net.tw, www.taiwanheadlines.gov.tw, www.taipeitimes.com, www.chinapost.com.tw, taiwanjournal.nat.gov.tw, etaiwannews.com, investintaiwan.nat.gov.tw/en/ Obyvatelé Tchaj-wanu hovoří čínsky. Nepoužívají však mezinárodně kodifikovanou transkripci čínských znaků do latinky, ale nedůsledně aplikovanou transkripci anglickou. V této publikaci je použita u jmen a místních názvů podoba, která se běžně na Tchaj-wanu užívá v anglicky psaných materiálech. Výjimkou jsou jména, kde se již vžila česká transkripce (Tchaj-wan, tchajwanský, Čankajšek…).
