5-6
2009
TCHAJ-WAN Měsíčník informací o Tchaj-wanu
KULTURA • POLITIKA • PŘÍRODA • EKONOMIKA • SPOLEČNOST • CESTOVÁNÍ
Obsah:
Tchaj-wan získal statut pozorovatele ve WHO
2 Hodnota a přínos tchajwanské účasti ve WHO 2 Tchaj-wan odstartoval nový pracovní a státní důchodový systém 3 Vládní opatření proti viru prasečí chřipky 3 Příběh čaje na Tchaj-wanu 4 Moderní doba a tradiční cesta ke zdraví 5 Ke světlejším zítřkům 6 Návrat k Prameni broskvových květů 7 Tajemství císařské truhly 8 Aktuality
Dne 28. dubna 2009 byl Tchaj-wan, který žádal o členství ve WHO od roku 1997, oficiálně přizván jako pozorovatel na nastávající shromáždění WHA, které se uskutečnilo v Ženevě 18. května. V rámci kampaně Tchaj-wanu za jeho významnější účast v mezinárodních organizacích jde o velmi významný krok vpřed. Podle prezidenta Ma letošní získání statutu pozorovatele představuje zcela konkrétní výsledek flexibilní diplomacie vlády a symbolizuje pozitivní vývoj čínskotchajwanských vztahů. (strana 2)
Ke světlejší zítřkům Tchaj-wan využívá cenné zkušenosti z výroby polovodičů a panelových displejů k rozvoji solárních systémů k výrobě elektrické energie. Tchajwanská vláda má již připravený návrh zákona O využití obnovitelných zdrojů energie, který by měl prosadit využívání alternativních zdrojů energie doma na Tchaj-wanu. (strana 5)
Začátek léta s Tchaj-wanem V Čechách se na folklorních slavnostech představil tchajwanský perkusový soubor Deset bubnů a Karlovy Vary uvedou filmový debut tchajwanské režisérky Fu Tien-yu. (strana 6)
Po l i t i k a
Hodnota a přínos tchajwanské účasti ve WHO SU, Jun-pin Ministr GIO (Government Information Office), mluvčí tchajwanské vlády Dne 28. dubna 2009 byl Tchaj-wan oficiálně přizván jako pozorovatel na nastávající shromáždění WHA, které se uskutečnilo v Ženevě 18. května. V rámci kampaně Tchaj-wanu za jeho významnější účast v mezinárodních organizacích jde o velmi významný krok vpřed. Tchaj-wan, coby příklad úspěšného fungování demokracie v Asii, dlouho doufal, že bude moci využít enormní vitalitu své ekonomiky a svou vyspělou občanskou společnost prosazující lidská práva, a tím se odvděčit mezinárodní komunitě.
Vypjaté vztahy mezi Pekingem a Taipejí vedly v minulých letech k bezohlednému soupeření o diplomatické spojence a zabraňovaly Tchaj-wanu přispívat větší měrou ve prospěch mezinárodního společenství. Prezident Ma Ying-jeou po nástupu do své funkce v březnu roku 2008 vyzval Peking k ukončení vzájemné nevraživosti, upustil od předchozí patové politiky a jménem vytvoření přátelštějších čínskotchajwanských vztahů se aktivně zasazuje o zlepšování bilaterálních vztahů s pevninskou Čínou. USA, Japonsko, EU a sousedící státy nám vyjadřují vřelou podporu a chválí nás za naše úsilí v prosazování míru v oblasti. WHO je nejdůležitější platformou pro problematiku související se zdravotní bezpečností. Tchaj-wan žádal o členství ve WHO od roku 1997. Kvůli různým geopolitickým faktorům tehdejší doby naše žádosti zůstávaly neúspěšné. Avšak Tchajwan se svého ideálu nikdy nevzdal. S postupně se zlepšující situací čínsko-
tchajwanských vztahů výrazně slábl i nesouhlas s tchajwanskou účasti na WHA. Touha tchajwanské veřejnosti zapojit se do této organizaci je konečně respektována. Letošní získání statutu pozorovatele při WHA představuje zcela konkrétní výsledek flexibilní diplomacie naší vlády a symbolizuje pozitivní vývoj čínskotchajwanských vztahů. Naše účast na tomto multilaterálním mechanismu umožní Tchaj-wanu, aby se se světem podělil o své silné stránky a zkušenosti na poli zdravotní bezpečnosti. Podpora tchajwanské ochoty účastnit se WHA svědčí o naplňování tzv. univerzální platnosti zakotvené v ústavě WHO a principu globálního respektování základních lidských práv. Status pozorovatele při WHA zajistí obyvatelům Tchaj-wanu přístup ke zdrojům globální zdravotní bezpečnosti a informacím o ní, stejně jako zvýší tchajwanskou schopnost podstatněji přispívat mezinárodnímu společenství. (Zdroj: TECO in Prague)
témem jednorázových pracovních dávek (představujících nejvýše jen něco málo přes 1,9 milionu NTD), navíc lidé, kteří nebyli zahrnuti do žádného z veřejných penzijních plánů (jako např. ženy v domácnosti, lidé svobodných povolání nebo nezaměstnaní) nepobírali vůbec žádné důchody a byli zcela odkázáni na své úspory. Avšak nyní, po zavedení pracovního a nově zřízeného státního důchodového systému, velká většina tchajwanských obyvatel bude dostávat důchod po celý zbytek svého života. Pro ty, jimž byl důchod vyplácen podle pracovního důchodového systému, hlavní změna spočívá v tom, že místo jednorázové dávky získají pravidelný penzijní příjem (ti, již byli do systému již dříve zařazeni, si budou moci vybrat, jestli důchod chtějí dostat formou jednorázové dávky nebo pravidelného příjmu). Trvalé měsíční příjmy jsou ve srovnání s ostatními státy celkem dost štědré. Zrevidovaný pracovní důchodový systém vyplácí stejných šest příspěvků (příspěvek na děti, příspěvek za zranění/nemoc atd.), které zahrnoval již starý systém, ale jednorázové příspěvky vyplácené na základě úmrtí, pracovní neschopnosti
nebo starobní důchod byly přetransformovány do pravidelných měsíčních důchodů počítaných z platu vynásobením odpracovanými lety koeficientem 1,55 %, přičemž starobní důchod se v zásadě vztahuje již na obyvatele s věkem přes 60 let, kteří alespoň 15 let figurovali v důchodovém plánu. Příspěvky pracovního důchodového systému vycházejí z počtu let strávených v penzijním systému. Člověk, který odpracoval 30 let a nevydělal si více jak 43 900 NTD měsíčně, by dostal 20 000 NTD. Čím více let člověk odpracuje, s tím větším příspěvkem může počítat. A není důvod obávat se toho, že by se člověk „nedočkal zhodnocení svých peněz“: pokud by jedinec před svou smrtí obdržel méně, než v případě, že by se rozhodl pro jednorázovou dávku, půlka z dané částky dále poputuje pozůstalým, tj. druhému z manželů a dětem. Navíc podle nového státního důchodového systému zakotveném v Zákoníku práce z roku 2005 musejí zaměstnavatelé svým zaměstnancům přispívat na jejich individuální důchodové účty šesti procenty (samotní zaměstnanci mohou přispívat dalšími šesti procenty); po dovršení 60.
Po l i t i k a
2
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Tchaj-wan odstartoval nový pracovní a státní důchodový systém Od zrevidovaného systému pracovních důchodů, jež byl odstartován vládou v lednu roku 2009, se očekává, že zohlední zhruba 8,8 milionů lidí. Tento systém je doplněn nově zřízeným státním důchodovým systémem, který má zajistit penzi pro celkem 3,5 milionů lidí, jimž nenáleží nárok na důchody státních zaměstnanců a vojenského personálu. Systém státních důchodů byl veřejnosti představen v říjnu 2008, po patnáctiletém úsilí o jeho prosazení. Trvalo více jak deset let než se podařilo plány doladit a uvést do provozu. Ale jaké výhody vlastně Tchaj-wanu poskytují? A může vůbec tchajwanská vláda unést takovou fiskální zátěž? Vysloužilí vojáci, penzionovaní vládní zaměstnanci a učitelé dlouho dostávali štědrých 70-90% svého měsíčního platu, zatímco ostatní si museli vystačit se sys-
roku, v případě, že zaměstnanec byl začleněn do systému minimálně 15 let, dostává od vlády měsíční důchod určený množstvím peněz z jeho důchodového účtu rozdělený na 22 ročních částek (22
let je průměrná délka života po zahájení čerpání důchodu). Spojením Pracovního penzijního a nového Pracovního důchodového systému mohou lidé získat až 70% svého někdejšího platu.
(Zdroj: Taiwan Launches New Labor Pension and National Pension Systems, Taiwan Panorama Vol. 34 No. 3 March 2009)
výskyt viru ptačí chřipky a jeho šíření v rámci menších komunit. Yeh Chingchuan ve svém projevu informoval, že obdobná situace velice pravděpodobně nastane i na Tchaj-wanu, ale současně veřejnost ubezpečil, že vláda podnikne všechny nezbytné kroky, aby zabránila dalšímu rozšíření nákazy. Tchajwanská vláda již nechala zřídit centrum pro kontrolu nákazy. Hlavním úkolem střediska je shromažďovat informace a přijímat potřebná opatření. Již na svém prvním setkání středisko kontroly nákazy jednohlasně odsouhlasilo následující postup: V případě potřeby vláda zajistí dostatečné množství bezpečnostních roušek pro všechny obyvatele. Bude-li to situace vyžadovat, vláda požádá místní farmaceutické firmy, aby vyráběly větší množství Tamilu, léku, který se ukázal být účinný v boji s prasečí chřipkou, odborně označovanou jako H1N1. V současné do-
bě má Tchaj-wan zásobu 2.3 milionů dávek Tamiflu a Relenzi. Bude-li to nezbytné, větší množství tohoto léku může být připraveno již během jednoho měsíce. Za krizové situace mají státy, v nichž se nacházejí hlavní farmaceutické firmy, právo zakázat vývoz vakcín do zahraničí. Ale jak potvrdil ředitel centra v Taipei, Tchaj-wan by za takových okolností měl možnost žádat o udělení licencí k výrobě potřebného antivirového séra. Třetí přijaté opatření se týká důsledného informování osob cestujících do zahraničí. Na stupnici barev signalizujících stupeň nebezpečí má Mexiko již červený kód upozorňující, že by se do této země nemělo vstupovat, není-li to nezbytně nutné. Kanadě a Spojeným státům byl zvýšen varovný kód na žlutou nabádající osoby, které do země vstupují, aby dbali zvýšené opatrnosti. (Zdroj: Taiwan Journal)
Po l i t i k a
Vládní opatření proti viru prasečí chřipky Jak potvrdil ministr zdravotnictví Yeh Ching-chuan, Tchaj-wan k 11. červnu nezaznamenal koncentrovaný výskyt prasečí chřipky (H1N1). Do dnešního dne je na Tchaj-wanu potvrzeno 36 individuálních výskytů tohoto onemocnění, z nichž 14 případů prodělalo nákazu již v Thajsku a 15 ve Spojených státech amerických. Světová zdravotnická organizace v souvislostí s prohlubující se závažností situace ve světě vyhlásila stupeň 6, který varuje před šířením epidemie. WHO však zároveň zdůraznila, že situace nedosahuje kritických mezích a není třeba panikařit. Na Tchaj-wanu je platný stupeň obecného ohrožení 2. Mnoho států již ohlásilo
Kultura
Příběh čaje na Tchaj-wanu
Tři podoby čaje.
produkce čaje se na Tchaj-wanu rozvinula v době, kdy byl ostrov pod nadvládou
čchingské dynastie (1683-1895). Úřady podporovaly zakládání spolků sdružující
3
Jak ukazují záznamy vedené Tchajwanskou Asociací Výrobců Čajů spotřeba čaje na jednoho obyvatele Tchaj-wanu stoupla z 0,344 kg v roce 1980 na 1,3 kg v roce 1998 a v roce 2007 dosáhla rekordního čísla 1,54 kg. Pěstování a výroba čaje má na Tchajwanu tradici dlouhou již několik staletí. První odrůdy pěstovaného čaje byly na Tchaj-wan dovezeny kolem roku 1700 z čínské provincie Fuťien. Místní komerční
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Lidé říkají, že čaj pomáhá při trávení, očišťuje tělo a uvolňuje mysl. Pití čaje s přáteli je navíc velice příjemnou společenskou záležitostí. Někteří dokonce prohlašují, že není nic radostnějšího než miska dobrého čaje.
obchodníky s čajem a čaj s názvem Formosa byl vyvážen do Číny a jihovýchodní Asie. Díky své vynikající chuti a vůni se tchajwanské oolongy brzy proslavily po celém světě. Výroba čaje orientovaná na vývoz pokračovala i během japonské koloniální vlády (1895-1845). Čaj byl určen především pro evropské a americké trhy, kterým vévodil déle oxidovaný černý čaj. Japonci zřídili specializované školy a výzkumné instituty zabývající se pěstováním a zpracováním čaje. Jejich úsilím byly rozvinuty nové výrobní metody a rovněž představeny nové kultivary černého čaje z Indie a Thajska. Po skončení 2. Světové války, v níž bylo Japonsko poraženo, začala tchajwanská vláda vedle černého čaje podporovat i produkci zeleného nefermentovaného čaje. To znamenalo začátek zlaté éry tchajwanského čaje, kdy bylo téměř 7585 % domácí produkce exportováno do více než 60 zemí světa. Spolu s industrializací země v 70. a 80. letech, vzrůstem ceny půdy a mezd pra-
covníků, tchajwanský čaj začal ztrácet na své konkurenceschopnosti a do popředí se dostaly velké čajové velmoci jako Indie a Srí Lanka. Mnoho čajových plantáží bylo opuštěno a nebo přeměněno na obilná pole. A tak se stalo, že zatímco import čaje v roce 2007 činil 25 000 metrických tun, export čaje z Tchaj-wanu dosahoval pouhých 2 004 tun. Z důvodu slábnoucího exportu obrátila většina pěstitelů spoji pozornost od černých a zelených čajů a soustředila své síly na vysoce kvalitní polofermentované čaje jako oolong a baozhong, které jsou oblíbené u domácí populace. Kultivace čaje byla znovu rozšířena po celé zemi, a to doslova od severu až na jih, obzvláště pak do oblastí Centrálního horského masivu, kde je příhodné klima pro pěstování čaje. Kraje Nantou, Chiayi a Taipei dnes patří mezi největší dodavatele čaje. V současnosti se více než 16 000 tchajwanských domácností věnuje pěstování čaje, o čajové keře se starají malé skupiny farmářů a jejich plantáže nejsou větší než jeden hektar. Toto pěstování v malém drží
výrobu cenově a kvalitativně nahoře a producenti nejsou nuceni soupeřit o své místo v masové produkci průměrných čajů. Mezi speciality tchajwanských čajů patří vysokohorské čaje a oolongy. Čaje mají bohaté aroma a medovou chuť, která zůstává i po několika zalitích. Velice slavný je čaj Gui Fei někdy též označovaný jako Medový oolong pro svoji nezaměnitelnou chuť způsobenou napadením čajových lístků muškou Jacobiasca Formosana Paoli. Jedinečnou chuť tchajwanským čajům dodává i fakt, že jsou lístky ručně sbírány. Na Tchaj-wanu dnes čaj můžeme najít v plastových lahvích, v plechovkách i tetrapakových baleních. Každý rok jsou na trh uvedeny nové značky nealkoholických nápojů, z nichž 107 představují čaje, 85 značek zastupuje ovocné džusy a zeleninové šťávy a 20 karbonové nápoje. Časy se mění, ale láska k čaji zůstává (Zdroj: Taiwan´s enduring brew, Taiwan Review May 2009)
Kultura
4
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Moderní doba a tradiční cesta ke zdraví Rozvoj tradiční čínské medicíny na Tchaj-wanu může být sledován od dob vlády dynastie Ming (1368-1644), kdy na Tchaj-wan přicházely první velké vlny čínských imigrantů. Tito lidé s sebou přinášeli i několik tisíc let staré znalosti tradiční čínské medicíny a čínských bylinek. Bez ohledu na to, jak moc se politické a společenské prostředí na Tchaj-wanu od těch dob změnilo, čínská medicína v tchajwanské kultuře hluboce zakořenila. Jediná věc, která je dnes přeci jen jiná, je proces zpracování bylinek a výsledná forma podávání léků. Dříve si lékař či nemocnice provozující tradiční čínskou medicínu musely samy obstarat příslušný zdroj bylinek. Pacienti od lékařů dostávali „syrový materiál“, který si doma museli sami vyvařit, aby tak získali léčivý odvar. Trendem moderní doby však je, že nemocnice jsou napojené na specializované firmy, které zajišťují dodávku bylinek a léků,
Poklady čínské medicíny.
a k pacientům se dostává koncentrát z bylinek již ve formě kapslí, pilulek či prášků. Kliniky zajistí pro individuální léčbu i odvaření z bylinek a pacientům tak všeobecně šetří práci. Nové nemocnice nabízejí dokonce dodávku léků přímo do domu. Mnoho lékařů pracujících dnes na těchto klinikách má lékařské vzdělání západního i východního typu. Tradiční medicína na Tchaj-wanu měla oproti Číně tu výhodu, že se jí podařilo uchovat původní znalosti a receptury, které byly v Číně zničeny během běsnění Velké kulturní revoluce.
Život v moderní společnosti je mnohem komplexnější než dříve a důvody, proč lidé přicházejí na kliniky tradiční medicíny, jsou různé. Kromě lidí, kteří skutečně trpí nemocemi, jsou zde i lidé, kteří přicházejí proto, že si chtějí zlepšit kondici a životosprávu. Rostoucí poptávka po přírodních léčivech a produktech podporuje zájem lidí o tradiční čínskou medicínu. Podle pana Peng I-chuna, lékaře působícího na klinice Ming Xin, se západní medicína snaží potlačit viry a bakterie, které nemoc způsobují. Problémem je, že mnoho škodli-
vých látek v těle stále zůstává. Podle Penga lze však použít daleko přirozenějšího způsobu léčení nemoci. Např. má-li pacient chřipku či rýmu, měl by pít teplou rýžovou polévku se zázvorem a hnědým cukrem. Tělo se začne potit a v potu se z těla odplaví jak příčiny nemoci, tak všechny jedy. Navíc taková to polévka posílí tělo nemocného a vrátí mu energii. Podle Penga je jídlo a bylinky tou nejlepší cestou, jak regulovat procesy našeho těla. Pro jedny je tradiční čínská medicína pouze alternativní formou léčby, pro jiné je nadějí tam, kde západní věda selhala. Alespoň na Tchaj-wanu tedy platí tvrzení: „Možná jí nevěříte, možná s ní nesouhlasíte, ale není možné ji ignorovat.“ (Zdroj: Modernizing a Traditional Path to Healing, Taiwan review, April 2009)
Lékař na moderní klinice čínské medicíny měří pulz.
Ekonomika články si stále vede dobře. Dalším nezanedbatelným faktorem je, že vybudování továrny na solární články je po finanční stránce mnohem méně nákladné. Průmysl fotočlánků se začal rozvíjet již před dvaceti lety v zemích jako je Japonsko a Německo, plný rozkvět však přichází až s novým tisíciletím. Z více než sedmdesátky tchajwanských společností fungujících na poli solárních systémů byla většina založena po roce 2000 a velice rychle nastoupila úspěšný vývoj. V roce 2008 solární články vyráběné na Tchaj-
Zařízení na výrobu el. energie ze slunečního záření.
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Přestože bylo hospodářství Tchaj-wanu stejně jako jiných zemí postiženo ekonomickou recesí, tchajwanský sektor výroby fotoelektrických zařízení získává čím dál tím větší podíl na světové produkci elektřiny ze slunečního záření. Tchaj-wan, jenž má velice malé naleziště ropy, uhlí a zemního plynu, má v poslední letech velký zájem na rozvoji technologií sloužících k výrobě solární energ i e . Po d l e s t a t i s t i k Tc h a j - w a n v současnosti získává více než 98% energie z dovezených zdrojů ze zahraničí, čímž je ponechán na libovůli geopolitiky a trhu. Tchajwanská veřejnost a soukromé podniky proto v posledních letech obracejí pozornost k alternativním zdrojům energie. Tuto skutečnost dále podporují již delší dobu pozorovatelná fakta: boj o fosilní paliva je stále citelnější; objevy nových nalezišť ropy, uhlí a zemního plynu jsou vzácnější; možnosti pro ukládání jaderného odpadu jsou stále limitované a názory spojující jadernou energii s potencionálním nebezpečím zůstávají silné. Průzkumy provedené Univerzitou Rice ve Spojených státech amerických uvádějí, že závislost na fosilních palivech by měla být snížena,
co nejdříve, neboť hrozí, že ropa bude vyčerpána do 40let a zemní plyn do 60let. Naleziště uhlí by měly být využitelné přinejmenším ještě dalších 190 let, ale hlavní nevýhodou uhlí je, že nejvíce znečišťuje životní prostředí. Peníze vložené do budování solárních systémů se navíc zdají být daleko jistější investicí. Významný tchajwanský výrobce polovodičů firma Gintech Enery Corp. potvrzuje, že zatímco výroba polovodičů poklesla v důsledku hospodářské recese, produkce křemíkových plátů pro solární
5
Ke světlejším zítřkům
wanu produkovaly více než 16 % celkové světové produkce elektrické energie a Tchaj-wan se tak umístil na 4. místě za Čínou, Německem a Japonskem. Tchajwan při rozvoji slunečních systémů využívá cenné zkušenosti získané z výroby polovodičů a panelových displejů, která patří mezi nejsilnější odvětví ostrovního průmyslu. Největším tchajwanským gigantem na výrobu systémů využívajících sluneční energii je firma Motech Industries., která je zároveň šestým největším producentem na světě. Pro tchajwanské domácnosti jsou výdaje na insta-
laci solárních systémů stále poměrně vysoké. Není tedy překvapivé, že 98% z vyrobeného množství solárních článků je exportována do Evropy, kde jsou státní příspěvky pro budování a využívání alternativních zdrojů energie vyšší. Tchajwanská vláda má již připravený návrh zákona O využití obnovitelných zdrojů energie, který by měl podpořit využívání alternativních zdrojů energie i doma na Tchaj-wanu. Pokud by se zákon podařilo prosadit, stát by od soukromých osob vlastnících solární zařízená odkupoval za výhodné ceny přebytek generované ener-
gie. Zastánci této zelené politiky se domnívají, že stát by měl podporovat trend využívání obnovitelných zdrojů energie přinejmenším do té doby, než budou ceny energie ze solárních baterií srovnatelné s cenami z běžných zdrojů. V konečné fázi by měla být elektřina ze solárních systému levnější. Solární panely umožní energetickou nezávislost, úsporu peněz a vlastní podíl na ochraně životního prostředí. Zdroj: Toward a Sunnier Future, Taiwan Review, March 2009
Kultura
6
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Návrat k prameni broskvových květů
Proměny bambusu v lidských rukou.
Zeleň rýžových polí.
Kdyby jste před třiceti lety někomu na Tchaj-wanu řekli, že pojedete na dovolenou na venkov, dívali by se na Vás přinejmenším podivně. Doba se však změnila a lidé již netouží po tom opustit domov a vydat se do města za štěstím, naopak čím dál tím více lidí odjíždí na venkov za odpočinkem, poznáním a zábavou. V tomto návratu do lůna přírody se odráží i snaha znovu objevit základní hodnoty i přirozené místo člověka ve světě. Na Tchajwanu v posledních letech vyrůstá mnoho
tzv. rekreačních farem, které se mimo jiné snaží návštěvníky naučit věčným řemeslům, jež úzce souvisí se vztahem člověka a přírody, jako je práce na poli, pěstování ovoce a zeleniny, chov slepic a dobytka, chytání ryb, opracování dřeva, výroba nástrojů, stavba příbytků a hrází atd. Jsou to zkrátka věci, které člověk kdysi dávno dokonale ovládal, ale v pohodlí civilizace docela pozapomněl. Každé z těchto rekreačních středisek pořádá nejrůznější kurzy, workshopy a výlety do okolí.
Čas na těchto místech ubíhá každým novým dnem vpřed a přeci se znovu vrací v opakovaných cyklech zpět: záplava květin na jaře, šťavnaté ovoce v létě, rudé listy javorů na podzim, v zimě údolí zapadaná sněhem a pak opět přichází jaro… Čínský básník Tao Yuanming proslul básní v próze Pramen broskvových květů, jež vypráví o rybářovi, který zabloudil a otvorem v jeskyni vstoupil do světa, kde žili všichni spokojeně a šťastně. Předkové tohoto lidu se k Pramene broskvových
květů schovali před válečnými vřavami a zmatky doby a po staletí toto místo neopustili. Tito lidé nevěděli nic o záležitostech vnějšího světa, žili vprostřed čisté přírody a pilné práci a prožívali šťastný a mírumilovný život. Pramen broskvových
květů je krásnou snovou imaginací a symbolizuje přirozenou touhu člověka po klidu a harmonii. Chcete-li se objevit podobná místa i na Tchaj-wanu, pro bližší informace můžete
navštívit stránky www.taiwan-farming. org.tw. (Zdroj: Recreational farms, Travel in Taiwan 3-4/2009)
Kultura
Tajemství císařské truhly „Tajemství císařské truhly“ byla pojmenována jedna z ústředních expozic v Národním palácovém muzeu v Taipeii. Výstava představuje předměty, které odráží životní styl a vkus čcchingského dvora vládnoucího čínské říši od r. 1644 až do r. 1911. Časté buddhistické motivy svědčí o oblíbenosti tohoto náboženství i mezi vyššími vrstvami společnosti, oblečení a šperky se zachovaly jako působivé symboly čchingské úřednické hierarchie, šňupací lahvičky vypovídají o návycích císařské rodiny a žezla ru-yi jsou jedním z příkladů extravagance a nákladnosti dar ů u d ě l o v a n ý c h č í n s k ý m d v o re m . Vystavené objekty mnohdy nesou patrné známky míšení čínských, japonských a západních vlivů a lakované dřevěné krabičky jsou dodnes nádherným svědectvím důmyslnosti a umu čínských řemeslníků. Nemalou část kolekce vytvořily předměty, které byly do hlavního města Říše středu zasílány jako tribut, jímž území uznávala vládu Syna nebes.
Žezlo ru-yi Osmi nesmrtelných se zlacením a vykládáním, déla 52,8 cm.
speciální techniku, díky níž bylo možné kombinovat vrstvy skla různých barev a skládat je do neobvyklých vzorů. Překládáním a zařezáváním jednotlivých vrstev skla se vyrábělo tzv.pekingské sklo. Mezi další techniky zdobení skla patřilo např. nanášení emailu na bílé sklo. Na konci dynastie se pak rozšířila malba tenkým štětcem na vnitřní stěny lahviček.
Jednalo se o velice náročnou a precizní práci, která na nás ale působí zcela nevšedně lehkým a hravým dojem. Šňupací flakóny i přes svoji drobnou velikost a světské použití představují mistrovská díla čchingských palácových dílen. (Zdroj: The Emperor´s Toy Chest, Taiwan Review, April 2009)
Šnupací flakóny, dynastie Čching, velikost 4,9 – 7,7 cm.
7
Náplň do těchto lahviček byla vyráběna ze směsi aromatických bylin a měla sloužit k probuzení a osvěžení mysli. Bohatství bylin a koření bylo dováženo do srdce říše již během prvních let vlády dynastie Čching a šňupací flakóny se brzy staly velmi oblíbenými mezi členy královské rodiny stejně jako mezi Tibeťany a Mongoly. Malé lahvičky dříve běžně užívané k uchovávání léků byly plněny směsí bylin a koření, které bylo do Číny dopravováno v obřích bednách. Designy ze zlata, stříbra, porcelánu, nefritu, achátu a dalších polodrahokamů měly „zázračným lahvičkám“ přidat na kouzlu a přitažlivosti. Za Čchingů však nejoblíbenějším materiálem bylo sklo. Císařské dílny vyráběly nejrozmanitější varianty čirého i barevného skla. Sklářským mistrů se podařilo vyvinout
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Šňupací flakóny
Aktualita
V Čechách zněl tlukot „Deseti bubnů“ Soubor „Deset Bubnů“ byl na Tchajwanu založen na jaře roku 2000. Hlavní motivací hudebníků je šíření domácí tchajwanské perkusové kultury, rozvoj tradičního umění a s ním spojené specifické estetiky. Na světových jevištích v podání „Deseti Bubnů“ vyniká čistý tchajwanský hlas a osobitý styl hráčů na bubny. Číslovka deset v názvu souboru,
která se v čínštině zapisuje překřížením horizontální a vertikální čáry, odkazuje k bubenickým paličkám, jež v tomto postavení symbolizují spojení sil deseti stran a jednotu hudebního tělesa. „Deset Bubnů“ se nejenom snaží skrze hudbou vyjádřit esenci tchajwanské kultury, ale rovněž vychovat novou generaci bubeníků. Cílem jejich práce je obrátit větší pozornost k domácí kultuře a jejím kořenům, v nichž nacházejí nevyčerpatelný zdroj témat a inspirace. Soubor odehrál více než 300 představení doma i v zahraničí. Mezi nejvýznamnější patří: vystoupení na Olympiádě v Sydney v roce 2000 a na Světovém poháru FIFA v Jižní Koreji v roce 2002. V roce 2004 bylo „Deset Bubnů“ zapsáno do
Guinessovy knihy rekordů, poté, co na městském stadionu v Tainanu hrálo 1899 lidí po dobu třiceti minut na 1951 bubnů. Soubor má také bohaté zkušenosti s pořádáním Mezinárodního festivalu v bubnů. V roce 2007 byly nahrávky souboru nominovány na cenu Nejlepšího alba národní hudby „Cenu Zlaté Melodie“. V Čechách se tchajwanský perkusový soubor „Deset bubnů“ představil na našich dvou nejkrásnějších folklorních slavnostech: 13. Mezinárodním folklorním festival v Plzni CIOFF (http://mff.souborjiskra.eu/) a na 21. ročníku Čermenských slavností v Dolní Čermné (http://slavnosti.jitrenka.eu/) (Zdroj: TECO in Prague)
jenž se živí zametáním ulic, věčně hudrující babičkou a bratrancem, gayem. Ale svět, který se dětskýma očima jevil jako bezstarostné a s ohledem na hrdinčinu vadu zraku paradoxně pitoreskní barvité místo, postupně bledne během dívčina dospívání. Teprve jako teenager si začne uvědomovat, že ona i její blízcí jsou sice výjimeční, ale na druhou stranu také outsideři. Úzkostlivě se začne upínat k příběhu o ostrově barvoslepých, který jí vyprá-
věl její bratranec. Film využívá schémata dětských filmů, aby ukázal kontrast mezi dětstvím, kdy člověk vnímá především sebe a své bezprostřední okolí, a dospíváním, během něhož si uvědomuje svou pozici ve společnosti a ve světě. Tvůrcům se tak podařilo na základě již mnohokrát užitých motivů vytvořit svébytné dílo oslovující diváky napříč generacemi. (Zdroj: Oficiální stránky festivalu, www.kviff.com)
Aktualita
Tam, kde jsme ještě nikdy nebyly Na 44. Mezinárodním Filmovém Festivalu Karlovy mladá tchajwanská režisérka Fu Tien-yu uvede svůj celovečerní debut Tam, kde jsme ještě nikdy nebyli (Dai wo qu yuan fang, 2009). Barvoslepá holčička žije obklopena líbeznými figurkami svých blízkých. Otcem prosťáčkem,
TCHAJ-WAN, Měsíčník informací o Tchaj-wanu Vydává Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář, Informační oddělení, Emma Tai, Evropská 33c, 160 00 Praha 6, tel: 233 320 720, fax: 233 322 944, www.taiwanembassy.org/cz, e-mail:
[email protected],
[email protected], odpovědná redaktorka Adriana Dolejší. Vychází 15. dne každého měsíce, reg. č. MK ČR E 6756 Informace o Tchaj-wanu na Internetu: www.gio.gov.tw, www.mofa.gov.tw, www.taiwan.net.tw, www.taiwanheadlines.gov.tw, www.taipeitimes.com, www.chinapost.com. tw, taiwanjournal.nat.gov.tw, etaiwannews.com, investintaiwan.nat.gov.tw/en/ Obyvatelé Tchaj-wanu hovoří čínsky. Nepoužívají však mezinárodně kodifikovanou transkripci čínských znaků do latinky, ale nedůsledně aplikovanou transkripci anglickou. V této publikaci je použita u jmen a místních názvů podoba, která se běžně na Tchaj-wanu užívá v anglicky psaných materiálech. Výjimkou jsou jména, kde se již vžila česká transkripce (Tchaj-wan, tchajwanský, Čankajšek…).
