TCHAJ-WAN. Obsah: 2007 informací o Tchaj-wanu KULTURA POLITIKA PŘÍRODA EKONOMIKA SPOLEČNOST CESTOVÁNÍ

11–12

2007

TCHAJ-WAN

Měsíčník informací o Tchaj-wanu

KULTURA • POLITIKA • PŘÍRODA • EKONOMIKA • SPOLEČNOST • CESTOVÁNÍ

Obsah:

Deník New York Times otiskl rozhovor s tchajwanským prezidentem

2 Chen Shui-bian v rozhovoru pro New York Times

Tchajwanský prezident Chen Shui-bian prohlásil v rozhovoru pro New York Times, že pokud chce Čína s Tchaj-wanem uzavřít mírovou smlouvu, musí se vzdát použití síly vůči Tchaj-wanu, dále musí zrušit tzv. anti-separační zákon a musí přestat trvat na politice „jedné Číny“. (strana 2)

5 Tři čtvrtiny Japonců podporují vstup Tchaj-wanu do OSN 5 Tchajwanská studia 8 Užitečné informace pro cestu na Tchaj-wan

Tchajwanská studia získávají na popularitě Ještě před dvaceti lety brali univerzitní profesoři Tchaj-wan jako součást Číny.

Dnes studují jeho historii a jedinečnou kulturu a tchajwanská studia se stávají samostatným oborem. (strana 4)

Tři čtvrtiny Japonců podporují vstup Tchaj-wanu do OSN Podle průzkumu veřejného mínění, který si v Japonsku objednal Vládní informační úřad (GIO), 74 % oslovených respondentů podporuje členství Tchaj-wanu v OSN. (strana 4)

Politika

Chen Shui-bian v rozhovoru pro New York Times New York Times, 18. 10. 2007 NYT: Jak vnímáte návrh čínského prezidenta Hu Jintaa ohledně mírové dohody s Tchaj-wanem, který zazněl během 17. sjezdu komunistické strany Číny? Prezident Chen: Ze 17. sjezdu KS je jasně patrné, jednak že Čína je státem jedné strany, jednak že KS Číny vede autoritativní vládu a že se nedělá rozdíl mezi stranou a státem. Takové uspořádání je v demokracii nemyslitelné. Jinými slovy, poselství 17. sjezdu KS je následující: za prvé KS Číny je autoritářská a za druhé je represivní. Autoritářský režim KS Číny zdůrazňuje totalitní vládu jedné strany a represi, což znamená, že jí chybí jakýkoliv koncept demokracie a respekt pro ty, co žijí v demokracii, zejména pak pro 23 milionů obyvatel Tchaj-wanu. Postoj většiny obyvatel Tchaj-wanu je jasný: Tchaj-wan je nezávislým a suverénním státem. Tchaj-wan není součástí Číny a ani nespadá pod samosprávu ČLR. 85 % obyvatel Tchaj-wanu vztahuje naši suverenitu pouze na ostrov Tchaj-wan, Peskadory, ostrovy Kinmen a Matsu; 70 % obyvatelstva se pokládá za Tchajwance a ne za Číňany. Hu Jintao ale tato fakta přehlíží a obyvatele, kteří se cítí být Tchaj-wanci a ne Číňany, pokládá za své lidi. A přitom 75 % obyvatelstva vnímá Tchaj-wan jako nezávislý a suverénní stát. To je status quo v Tchajwanské úžině. Tchaj-wan má svůj vlastní národ a je domovem pro své obyvatele. Hu Jintao však pokládá Čínu za vlast Tchaj-wanců. To je v naprostém rozporu s názorem většiny obyvatel Tchaj-wanu. Vždy jsme vítali uzavření mírové dohody s Čínou a mluvili jsme o tom posledních sedm osm let. Apelovali jsme na čínské vedení a vládu, aby byl zahájen dialog v zájmu míru a stability. Pokud by

došlo ke konsensu, podepsali bychom mírovou smlouvu a další související dohody. Stavíme se však proti předběžným podmínkám a závěrům nastoleným dříve, než dojde k projednání dohody. Jsme také proti raketovým hrozbám, použití nemírových prostředků nebo vojenské síly, které by si vynucovaly podepsání mírové smlouvy. Ve svém inauguračním projevu v roce 2000 jsem řekl, že dokud Čína nepoužije vojenskou sílu vůči Tchaj-wanu, dodržím

2


I

Tchaj-wan není součástí Číny a nespadá pod samosprávu ČLR

svůj závazek „čtyř ne“ (nevyhlašovat nezávislost Tchaj-wanu, neuspořádat referendum o nezávislosti, neměnit oficiální název země a nezačlenit do ústavy formuli vztahů s Čínou na principu dvou států). Svět si však dnes všímá pouze návrhu čínského prezidenta ohledně mírové smlouvy a přehlíží podmínku, kterou si Hu stanovil – tedy že taková smlouva je možná pouze, pokud bude podepsána v kontextu „jedné Číny“. Proto jsem nedávno vyslovil tři podmínky, které by měly být splněny předtím, než usedneme s Čínou za jednací stůl a podiskutujeme mírovou smlouvu.

Za prvé: Čína se musí otevřeně vzdát použití síly vůči Tchaj-wanu; to mimo jiné znamená odstranění 988 raket z jihočínského pobřeží, které míří na Tchajwan. Za druhé: Čína musí zrušit „antiseparační zákon“, který je pokusem o zajištění legitimity budoucí invaze na Tchaj-wan. A za třetí: Čína musí přestat trvat na konceptu „jedné Číny“. Podepsání mírové dohody v rámci systému „jedné Číny“ by, podle mě, znamenalo pro obyvatele Tchaj-wanu smlouvu o kapitulaci. Pro Čínu a Hu Jintaa existuje jenom jedna Čína bez samostatných interpretací na každé straně. Mírová dohoda podepsaná v souladu s „konsensem z roku 1992“ o „jedné Číně a dvou systémech“ tedy není východiskem, protože podle konceptu „jedné Číny“ je Tchaj-wan součástí Číny a samosprávy ČLR. Návrh čínského prezidenta zdůrazňuje mírové sjednocení, ale také pojem „jeden stát, dva systémy“. Kdyby Tchaj-wan přijal koncept „jedné Číny“ a pojem „jeden stát, dva systémy“, stal by se druhým Hongkongem nebo Macaem. Byl by zvláštním administrativním regionem nebo samosprávou Číny. To by byl konec Tchaj-wanu jako nezávislého a suverénního státu. NYT: Frank Hsieh (prezidentský kandidát DPP) ale návrh čínského prezidenta přivítal. Rozcházíte se v názorech s prezidentským kandidátem vaší vlastní strany? Nebo je to tak, že vy se snažíte

I

NYT: Vraťme se ke sjezdu KS Číny. Vidíte nějakou změnu pro Tchaj-wan v souvislosti s jmenováním nových členů stálého výboru politického byra? Jak hodnotíte čínské vedení? Prezident Chen: Ať se dostane k moci nebo odstoupí kdokoliv, podstata komunistické Číny se nezmění. Pořád to bude autoritativní režim jedné strany. Je jedno, jestli odstoupí Jiang Zemin a nastou-

v současnosti míří na Tchaj-wan 988 čínských raket

Myslím, že mnozí se nechali Hu Jintaem oklamat. Hu je impozantní protivník, ostrý jako břitva a neúprosný – je jako usmívající se tygr, ale v tom úsměvu je ukrytá dýka, na jazyku med, ale v srdci jed. Uvedu příklad. Před 18 lety, když došlo k masakru na náměstí Tchien-an-men, mezinárodní komunita odsoudila násilný postup Pekingu. Hu Jintao, tehdy šéf místní správy, byl první, kdo vystoupil a podpořil postup čínského vedení. A když byl Hu Jintao stranickým šéfem Tibetské autonomní oblasti, byl to on, kdo stál vedle tanků a pomáhal potlačit tibetský národ. Vojenské hrozby, diplomatické zastrašování a ekonomická politika vůči Tchajwanu jsou daleko agresivnější pod vedením Hu Jintaa, než byly za Jiang Zemina. V roce 2000 mířilo na Tchaj-wan 200 raket. Za posledních sedm let se počet raket zvýšil pětinásobně. V současnosti je rozmístěno 988 raket. Hu Jintao přišel s tzv. anti-separačním zákonem, za Jiang Zemina podobná legislativa neexistovala. Hu Jintao uplatňuje vůči Tchaj-wanu v rámci diplomatické války tzv. politiku „tří všech“ – tj. uzavřít pro Tchaj-wan všechen mezinárodní prostor; ve všech ohledech zabránit účasti Tchaj-wanu na mezinárodní scéně; odlákat všechny diplomatické spojence Tchaj-wanu. V dubnu a květnu 2005 jeli Lien Chan i James Soong do Číny, aby se poklonili

čínské vládě. Hu Jintao tehdy řekl něco, co znělo pěkně. Řekl, že Čína by podpořila případnou účast Tchaj-wanu ve Světové zdravotnické organizaci (WHO). Jen dva měsíce nato, v červenci 2005, čínský ministr zdravotnictví podepsal se sekretariátem WHO tajné memorandum o porozumění, ve kterém se požaduje, aby Tchaj-wan, v případě, že chce vyslat svoje zdravotnické experty na schůze WHO nebo je chce zapojit do aktivit WHO, musí nejdříve získat svolení ministerstva zdravotnictví ČLR. Navíc v případě, že vypukne na Tchaj-wanu epidemie, WHO musí předtím, něž vyšle svoje experty, získat svolení Číny. V rezoluci OSN 2758 z roku 1971 není jediná zmínka o Tchaj-wanu, nicméně Hu Jintao a čínská vláda překroutili dějiny a zatlačili na generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, aby překroutil rezoluci v tom smyslu, že Tchaj-wan je součástí Číny. Spojené státy, Japonsko, Austrálie a Velká Británie proti takovému zkreslení protestovaly. NYT: Proč jsou podle vás americkotchajwanské vztahy napjatější, což je patrné i z kritiky, která zazněla na vaši adresu z úst Negroponteho (náměstek amerického ministra zahraničí) nebo Christensena (šéf asijského oddělení Rady národní bezpečnosti)? Je to pro to, co děláte v zájmu získání členství v OSN nebo je to kvůli tomu, že se Spojené státy víc přimkly k Pekingu, protože jej potřebují kvůli Severní Koreji a Íránu? Prezident Chen: Povšimli jsme si hodnocení, které prezident Bush vyslovil během zářijového summitu APEC v Sydney. Prezident Bush ocenil demokratickou transformaci Tchaj-wanu, poznamenal, že Tchaj-wan je „úspěšným příběhem“ a vyzdvihl přínos Tchaj-wanu při udržování míru, bezpečnosti a stability v asijsko-tichomořském regionu. Hluboce si vážíme jeho slov. Také jsme zaznamenali, že Hu Jintao během úvodního proslovu na 17. sjezdu KS Číny nekomentoval tchajwanské referendum o vstupu do OSN. Jestli bylo čínské vedení opatrnější kvůli intervenci Spojených států, zůstává tajemstvím. Vojenská spolupráce mezi Tchaj-wanem a USA probíhá v uplynulých několika měsících jako obvykle. V tomto ohledu ke zhoršení situace nedošlo. Tchaj-


Prezident Chen: Vedoucí kanceláře prezidenta republiky Yeh Chu-lan, která vede Hsiehovu volební kampaň, doslova prohlásila, že jí krvácelo srdce, když slyšela, že KMT přivítala návrh čínského prezidenta na mírovou smlouvu. Když vedoucí volební kampaně vysloví takovou poznámku, jak by mohl kandidát na prezidenta za DPP Frank Hsieh bez výhrad uvítat Hu Jintaův návrh? Dokonce Ma Ying-jeou (prezidentský kandidát KMT) prohlásil, že by podepsal mírovou smlouvu pouze za předpokladu, že „jedna Čína, dva systémy“ budou v souladu s „konsensem z roku 1992“. Ale pro Čínu není taková podmínka přijatelná, a tak ani Ma Jing-jeou se neodvažuje bezpodmínečně akceptovat mírovou smlouvu. Hsieh dal jasně najevo, že bude trvat na „tchajwano-centrismu“. Na tomto základě nelze přijmout mírovou smlouvu v kontextu „jedné Číny“, protože je v naprostém rozporu s myšlenkou „tchajwanocentrismu“. V tomto ohledu se s Frankem Hsiehem zcela shodujeme. Pokud jde o referendum o vstupu do OSN pod názvem „Tchaj-wan“, někteří naznačují, že se jedná o moji vlastní agendu a že Frank Hsieh má k návrhu určité výhrady. To není pravda. Návrh vzešel ze společné diskuse. V rámci strany Hsieh, jako člen ústředního výboru DPP, podporoval tento návrh. Ve skutečnosti nikdo z nás není odpůrcem mírové smlouvy, ale každý má pro její přijetí jiné podmínky. Prezident Hu má svoji verzi, Ma Jing-jeou má svoje podmínky, Hsieh má svoje podmínky a já mám svoje výhrady. Dá se říci, že všichni vítáme myšlenku mírové smlouvy, ale to neznamená, že bychom ji přijali bez jakýchkoliv výhrad – takže v tomto ohledu se s Frankem Hsiehem shodujeme.

pí Hu Jintao, nebo odstoupí Hu Jintao a nastoupí Li Keqiang či Xi Jinping, skutečná podstata autoritářské vlády jedné strany se v komunistické Číně nezmění. Takže nemyslím, že dojde k velké změně. Když Jiang Zemin odstoupil a moc převzal Hu Jintao, někteří předpovídali, že Hu změní postoj k Tchaj-wanu. Ale nic takového se nestalo. Podstata strany se nezměnila. Je zřejmé, že komunistická Čína se snaží ovládnout Tchaj-wan a dostat jej pod správu ČLR. Takže nezáleží na tom, kdo stojí v čele, protože ambice Číny ve vztahu k Tchaj-wanu se nezmění.

3

vést tvrdou linii, aby kandidát na příštího prezidenta působil umírněně a centristicky.

wan a Spojené státy mají na určité otázky rozdílné pohledy. To je fakt, kterému se, myslím, nelze vyhnout. Každý stát bere ohled na svoje vlastní zájmy. Někdy se zájmy dvou států shodují a někdy může v některých otázkách dojít ke konsensu. To je normální, a proto potřebujeme pokračovat v dialogu, abychom si vyjasnili stanoviska a vyřešili nedorozumění. Tchajwanská vláda požádala Spojené státy o vojenskou dodávku, která se týkala ponorek, protiponorkových letadel P3C a raket PAC-III, ale Clintonova administrativa žádost neschválila. Dodávka zbraní na Tchaj-wan byla schválena až novou, Bushovou administrativou. Chápeme, proč americká vláda musí v případě bojových letadel F-16C/D ještě vydat oficiální nabídku, přestože my máme rozpočet schválený. Obchod bude pravděpodobně schválen až novou vládou. Podobně to bylo i s předchozími třemi dodávkami, takže nás to nepřekvapuje. Samozřejmě jsme pozorně sledovali výroky náměstka amerického ministra zahraničí Johna Negroponteho i Denise Wildera, šéfa asijského oddělení Rady národní bezpečnosti. Zazněly výroky o tom, že status Tchaj-wanu není jasný, a proto Tchaj-wan není samostatným a suverénním státem. Řeklo se také, že referendum o vstupu Tchaj-wanu do OSN pod názvem „Tchaj-wan“ by přiblížilo Tchaj-wan k nezávislosti. Mnohé bylo naznačeno. Navzdory výrokům některých amerických úředníků se s americkou vládou shodujeme na nesprávné interpretaci rezoluce OSN 2758 ze strany generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna a čínské vlády. Spojené státy prohlásily, že není možné přijmout takovou interpretaci a několikrát na to upozornily. To znamená, že americká vláda nepodporuje nebo nesouhlasí s tvrzením, že Tchaj-wan je součástí ČLR. Pokud jde o referendum o vstupu Tchaj-wanu do OSN, je to nejdemokratičtější a nejpřímější způsob pro 23 milionů obyvatel Tchaj-wanu, jak vyjádřit svoji vůli, naději i souhlas se vstupem Tchaj-wanu do OSN. Pořádání podobného referenda neznamená změnu názvu státu a není v rozporu se závazkem „čtyř ne“. I kdyby referendum uspělo, neznamená to, že se staneme členem OSN. Musíme stejně podat žádost v souladu s řádnými procedurálními předpisy

Valného shromáždění OSN a Rady bezpečnosti. Spojené státy mohou být proti tomu a Čína může použít právo veta, ale význam je v tom, že chceme, aby náš společný hlas zaznamenal celý svět. 23 milionů obyvatel Tchaj-wanu nebude mlčet jenom kvůli čínské vojenské hrozbě a čínským raketám, které na nás míří, nebo kvůli nátlaku a výhrůžkám. NYT: Poslední otázka. U příležitosti oslav státního svátku (10.10.) jste mluvil o tom, jak jste si myslel, že „tři mini-spojení“ pomůžou tchajwanské ekonomice. Pomohla by „tři plná spojení“ jednak vaší burze, která zaostává za čínskou a hongkongskou burzou, jednak vaší výrobě, která se přesouvá na pevninu, a jednak cestovnímu ruchu? Může tchajwanská ekonomika prosperovat bez „tří plných spojení? Prezident Chen: Index naší burzy je o 1 000 bodů vyšší oproti květnu 2000,

4


I

přímé dopravní spojení rozvoj tchajwanské ekonomiky nespasí

kdy jsem nastupoval do úřadu. To samozřejmě není jediný směrodatný ukazatel, ale nemůžeme být tak naivní, abychom si mysleli, že tři spojení (přímé poštovní, dopravní a obchodní spojení) okamžitě povzbudí tchajwanskou ekonomiku. To by bylo příliš zjednodušené uvažování a planá naděje. Než si představovat rozjezd tchajwanské ekonomiky po zavedení tří spojení v rámci politiky „jedné Číny“, to bychom raději měli zvolit jinou alternativu a zeptat se, jestli by naše ekonomika neposílila, kdybychom získali plné členství v OSN. Pak bychom mohli svobodně jednat s celým světem a uzavírat dohody o volném obchodu, mohli bychom vstoupit do organizací spadajících pod OSN, jako jsou například MMF a Světová banka. Vztah mezi Tchaj-wanem a Čínou je vztahem na úrovni dvou států. Letadla mohou samozřejmě létat přímo z jedné země do druhé, jako je tomu například mezi Tchaj-wanem a Spojenými státy nebo Japonskem. Pokud by byl Tchaj-

wan dnes členem OSN, nebylo by přirozeně nic překvapujícího na přímých letech mezi Tchaj-wanem a jakýmkoliv čínským městem. Neměli bychom však místo toho zdůraznit, že jenom když bude Tchaj-wan přijat do OSN, můžeme očekávat stabilní ekonomický růst? Během mých sedmi let v úřadě prezidenta můžeme sledovat nebývalou intenzitu ekonomických vztahů a obchodní spolupráce mezi Tchaj-wanem a Čínou, včetně tchajwanských investic v Číně. Současná vláda zahájila a rozšířila „tři mini-spojení“ (přímé poštovní a obchodní spojení už fungují, zatímco přímé dopravní spojení existuje jenom mezi tchajwanskými ostrovy Kinmen, Matsu a Penghu a čínskými přístavy v provincii Fu-ťien), což před rokem 2000 neexistovalo. Navíc 70 % tchajwanských odchozích investic směřuje do Číny a 90 % výroby tchajwanských podniků probíhá v čínských továrnách. Takže pokud jde o tchajwansko-čínské ekonomické vztahy a investice vázané na Čínu, problém není v nedostatku, ale v přehřátí. Tchaj-wan je ostrovním státem, nicméně patříme do tohoto světa a nejsme od něj odříznutí. Uvědomujeme si, že Tchajwan se nesmí izolovat, ale určitě nemůžeme vložit všechny naše zdroje do Číny. S ohledem na naše státní zájmy a národní bezpečnost si nemůžeme dovolit doširoka otevřít dveře útočné Číně, která se odmítá vzdát použití síly vůči nám a plánuje naše připojení. Proto v ekonomických vztazích s Čínou musíme uplatnit politiku aktivního řízení ve spojení s účinnou liberalizací. Naší zásadou je postupovat pragmaticky vpřed, ale zachovávat si pevný postoj (vzhledem k obraně našich národních zájmů). Ničeho ale nelze dosáhnout přes noc. Věci se vyvíjejí postupně, krok za krokem. Po zavedení „tří mini-spojení“ mohou teprve přijít „tři plná spojení“. Obdobně je to s přímými charterovými lety mezi Tchaj-wanem a Čínou, které se rozšířily do čtyř kategorií (letecké linky během hlavních svátků, zvláštní cargo linky, záchranné lety a další humanitární linky). Doufáme, že bude následovat zavedení pravidelných cargo charterových letů, poté zřízení pravidelných přímých charterových letů a nakonec může být zaveden pevný letový řád. To ale nelze udělat všechno najednou. Přímé dopravní spojení rozvoj tchajwanské ekonomiky nespasí. Prezidentský

kandidát KMT Ma Jing-jeou slibuje, že pokud bude zvolen, zcela otevře Tchajwan pro přímé letecké spojení s Čínou. Slibuje přímé linky z Hualienu, z Taitungu i z Taichungu. Může to však Tchaj-wan

přijmout? Myslím, že ne. Pokud se z hlediska národní bezpečnosti zcela otevřeme, dáme Číně šanci, aby bez problému pronikla do jakéhokoliv místa. Budeme si pak moct udržet zdání národa?

(Zdroj: New York Times Interview with President Chen Shui-bian, tisková zpráva prezidentské kanceláře, redakčně kráceno)

referenda o vstupu Tchaj-wanu do OSN pod oficiálním názvem Tchaj-wan by 81 % respondentů podpořilo žádost Tchaj-wanu o členství v OSN. 89 % dotázaných Japonců se domnívá, že by japonská vláda měla respektovat demokracii a právo jiných zemí na sebeurčení. V případě, že by Čína blokovala vstup Tchaj-wanu do OSN, japonská vláda by měla vyjádřit podporu Tchaj-wanu – to si myslí 64 % dotázaných. Tchaj-wan navštívilo 16 % japonských respondentů, 60,2 % si myslí, že vztahy mezi Tchaj-wanem a Japonskem jsou velmi dobré, 60,8 % se domnívá, že tchajwanská ekonomika je vysoce rozvinutá, 71 % souhlasí s tím, že Tchaj-wan je demokratickou zemí a 69,5 % respon-

dentů si myslí, že tchajwansko-japonské ekonomické vztahy posilují rozvoj japonské ekonomiky. Podobný průzkum prováděla také americká agentura Zongby International. Průzkum přinesl následující výsledky: 61 % dotázaných Američanů se domnívá, že by americká vláda měla podpořit vstup Tchaj-wanu do OSN. V případě, že referendum na Tchaj-wanu uspěje, 70 % amerických respondentů souhlasí s tím, že by americká vláda neměla bránit členství Tchaj-wanu v OSN. A konečně 52 % dotázaných odpovědělo, že v případě, že Čína zablokuje vstup Tchaj-wanu do OSN, americká vláda by měla vyjádřit podporu Tchaj-wanu. (Zdroj: GIO)

Sonda

Tři čtvrtiny Japonců podporují vstup Tchaj-wanu do OSN Respektovaná společnost pro výzkum veřejného mínění japonské tiskové agentury Jiji provedla průzkum týkající se vstupu Tchaj-wanu do OSN. Průzkum, který proběhl ve dnech 12.–14. října 2007, zadal tchajwanský Vládní informační úřad (GIO). Telefonicky bylo osloveno tisíc Japonců starších dvaceti let. Vstup Tchaj-wanu do OSN podpořilo 74 % respondentů. V případě úspěchu

Vzdělávání

Tchajwanská studia Steven Crook

mických kruzích neustále stoupá. Nejenže se v Evropě a v Severní Americe pravidelně pořádají odborné konference a semináře na téma Tchaj-wan, ale ve Spojených státech, Velké Británii, Německu, Austrálii a v několika dalších zemích byly dokonce zřízeny instituce, které se věnují tzv. tchajwanským studiím. Univerzita George Washingtona zdůvodňuje na svých webových stránkách

zavedení studijního programu věnovaného Tchaj-wanu následovně: „Potřeba hlubšího studia Tchaj-wanu je dána specifickým mezinárodním postavením ostrova i jeho vlastním rozvojem. Složité vztahy s Čínskou lidovou republikou zůstávají klíčovým tématem, který ovlivňuje zahraniční politiku USA….Tchaj-wan má současně nemalé zkušenosti s procesem demokratizace a s ekonomickým rozvojem, a tak se stává nejen vzorem


Pozornost západních médií se z úspěchů tchajwanské ekonomiky přesunula na Čínu.

5

Ekonomický úspěch Japonska v osmdesátých letech a raketový nástup čtyř asijských ekonomik, tzv „asijských tygrů“ (Tchaj-wan, Jižní Korea, Hongkong a Singapur), se ve velké míře probíral jednak v západních médiích a jednak na akademické půdě. Od konce let devadesátých se však pozornost přesunula na hospodářský a politický vzestup Číny. Proces transformace silného souseda je pro Tchaj-wan zdrojem nadšení ale současně i obav. Čína s 1,32 miliardou obyvatel láká obrovským trhem. V oblasti zahraničních vztahů však prosazuje politiku „jedné Číny“ a snaží se do tohoto rámce dotlačit i Tchaj-wan. „Ocitli jsme se uprostřed čínské horečky. Svět je zaslepený Čínou a Tchaj-wan jen těžko bojuje o pozornost mezinárodní komunity,“ říká Steve Tsang, ředitel Tchajwanských studií na oxfordské St. Anthony‘s College. Přestože pozornost světa je soustředěna na Čínu, zájem o Tchaj-wan v akade-


6

Tchajwanská opera, moderní tanec a kultura původních obyvatel. Různorodá kultura a umění Tchaj-wanu vzbuzují velký zájem akademiků.

pro jiné společnosti, ale je také bohatým zdrojem pro komparativní studium.“ Severoamerická asociace tchajwanských studií (NATSA) vznikla v roce 1994. Podle slov prezidenta NATSA Huey-tyng Gaua vzrůstá počet členů asociace každým rokem. Dnes sdružuje už kolem sto až sto dvaceti aktivních členů. „Nárůst zájmu o studium Tchaj-wanu je dobře patrný z konferencí, které pořádáme,“ říká Dafydd Fell, profesor tchajwanských studií na Škole orientálních a afrických studií (SOAS) Londýnské univerzity. Tchajwanská studia existují na SOAS od roku 1999. V minulém roce nabídl SOAS jako první škola mimo Tchajwan magisterské studium v tomto oboru. „Každý rok nás překvapí narůstající počet žádostí o přednesení příspěvku na téma Tchaj-wan,“ říká dále Fell, který stojí zároveň v čele Evropské asociace tchajwanských studií (EATS). Asociace byla neoficiálně ustavena už v roce 2004 v souvislosti s konáním první evropské konferenci o Tchaj-wanu, která probíhala v Londýně. Formálně začala asociace fungovat v roce 2006 a ve stejném roce založila SOAS Centrum tchajwanských studií. Čtvrtá konference EATS proběhla v dubnu ve Stockholmu a další se plánuje na jaře v Praze. „Je zajímavé, že se vedle členů z Velké Británie, Francie a Německa, zvyšuje počet účastníků ze zemí střední a východní Evropy, zejména z Polska a České republiky,“ dodává Fell. Londýnská škola ekonomie a politologie na Londýnské univerzitě pořádá od roku 2002 pravidelný tchajwanský seminář. V létě začala škola vydávat elektronický bulletin věnovaný mezioborovým studijním programům, které zahrnují Tchaj-wan do komparativního studia. Pojem tchajwanská studia je značně široký a prozatím ne zcela jednoznačně definovaný. „Stále probíhá otevřená diskuze o tom, jak tchajwanská studia přesně vymezit,“ říká Američan Jeffrey Martin, odborný asistent z Ústavu tchajwanských studií na Křesťanské univerzitě Chang Jung (CJCU) na Tchaj-wanu. Přestože v současnosti nabízí studijní programy věnované Tchaj-wanu přes dvacet ostrovních vysokých škol, CJCU byla první univerzitou, která přišla s názvem „tchajwanská studia“. Na počátku osmdesátých let tchajwanská studia jako taková na ostrově neexistovala. Rozšíření studia věnovaného do-

I

zájem o Tchaj-wan v akademických kruzích neustále stoupá

Tchajwanská studia zaměřená na tchajwanskou literaturu bychom našli jednak na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře a jednak na Ruhrské univerzitě v Bochumi v Německu. Vznik tchajwanských studií v Bochumi podpořila tchajwanská nadace Chiang Ching-kuo Foundation for International Scholarly Exchange, podobně jako Evropskou asociaci tchajwanských studií, tchajwanská studia na Harvardské univerzitě a na Griffithově univerzitě v Austrálii. Tchajwanská studia podporuje také tzv. Taiwan Reserch Fund, v jehož čele stojí profesor Huang Huang-hsiung. Tento fond sehrál důležitou úlohu při odbourávání různých tabu spojených se studiem Tchaj-wanu a významně přispěl k tomu, že se ostrov ocitnul v centru zájmu akademické obce. Tchajwanská studia jsou sponzorována i na vládní úrovni, podporuje je tchajwanské ministerstvo školství i ministerstvo zahraničí. Do Kalifornské univerzity v Santa Barbaře proudí také nemalé dotace ze soukromých zdrojů. Tchajwanská studia mají nicméně nejdelší tradici v Japonsku. Podobně jako v Evropě tam funguje Japonská asociace tchajwanských studií a na Univerzitě

v Tenri existuje Společnost tchajwanských studií. Podle profesora Martina tchajwanská studia vedená v čínštině a v angličtině existovala do značné míry odděleně, ke vzájemnému ovlivňování však už začíná docházet. Například magisterský program tchajwanských studií vedený v angličtině na National Chengchi University vyučují výhradně tchajwanští profesoři a Křesťanská univerzita Chang Jung spustila v létě program tchajwanských studií v angličtině. Na konferencích a seminářích Severoamerické asociace tchajwanských studií mohou účastníci přednášet v angličtině, čínštině nebo v některém z tchajwanských dialektů. V Evropě dochází také k rozšiřování spolupráce. „Právě jsme zahájili nový projekt, v jehož rámci budou vynikající tchajwanští profesoři přednášet na čtyřech evropských univerzitách – SOAS, Edinburgh, Heidelberg a Tubingen. Současně profesoři ze SOAS povedou na třech univerzitách krátké semináře týkající se tchajwanské politiky, ekonomiky a kultury,“ říká Fell, profesor na SOAS. Oba projekty podporuje Chiang Chingkuova nadace. „Univerzita v Lyonu zase uzavřela nedávno spolupráci s tchajwanskou National Tsing Hua University na vytvoření tchajwanských studií,“ pokračuje Fell. Mezinárodní spolupráce funguje jak na poli výzkumu, tak v oblasti vzdělávání. Nesmírně vrostl také počet publikovaných děl týkajících se Tchaj-wanu. „Vzpomínám si, že když jsem se na konci osmdesátých let začal jako student zajímat o Tchaj-wan, našel jsem v britských knihovnách jen hrstku publikací,“ říká Fell. „Na konci devadesátých let se však situace radikálně změnila, protože nesmírně vzrostla poptávka po anglicky psaných publikacích o Tchaj-wanu.“ Vznik tchajwanských studií jako nového oboru neznamená, že by se odborníci na Čínu od Tchaj-wanu odvraceli. Americká asociace čínských studií (AACS) například nadále podporuje zájem o Tchaj-wan. Na webových stránkách, kde asociace uveřejňuje pololetní Americký sborník čínských studií, výslovně vyzývá také k odevzdávání rukopisů zabývajících se Tchaj-wanem. (Zdroj: Taiwan Studies Goes Global, Taiwan Review, October 2007)


sponzorují studijní výjezdy na Tchajwan. „Orientujeme se hlavně na politiku, mezinárodní vztahy a otázky bezpečnosti, což je částečně dáno mým zaměřením,“ vysvětluje ředitel Tsang. Program zahrnuje také ekonomická, sociální a ekologická témata, ale trochu opomíjí zeměpisný a kulturní výzkum. „Většina lidí žijících mimo Čínu a Tchaj-wan se mylně domnívá, že Tchajwan je „odpadlickou provincií“ Číny. A když se někdo zajímá o čínskou kulturu a civilizaci, jde většinou přímo do Číny a nenapadne je Tchaj-wan,“ říká Tsang. „Tchaj-wan by mohl z „čínské horečky“ těžit, je to však namáhavý běh na dlouhou trať.“

7

mácím tématům souviselo s širokým kulturním hnutím za nalezení tchajwanské identity – tzv. pen-tchu-chua, neboli „lokalizací“ či „tchaj-wanizací“. Jeho podstatou byla snaha odbourat preferenční postavení těch, kdo přišli na ostrov s kuomintangskou vládou v roce 1949 a posílit společenské vědomí původních obyvatel, zdůraznit tchajwanskou identitu odlišnou od identity čínské a najít pro ni solidní vědecké podklady. Pro lidi, kteří se věnují tchajwanským studiím, je Čína jen jedním z několika dalších faktorů, které ovlivnily formování historie i obyvatele ostrova. „Tchajwan je křižovatkou globálních dějinných proudů,“ vysvětluje Martin. Podobné stanovisko potvrdila i 13. výroční Severoamerická konference o tchajwanských studiích, která se konala letos v červnu na Univerzitě Wisconsin-Madison. Oficiální téma konference znělo „Tchaj-wan ve vztahu k dalším mocnostem“ a účastníci byli vyzváni, aby přednesli své příspěvky zabývající se vlivem soupeřících mocností na Tchaj-wan a následnou odezvu obyvatel ostrova. Martin označuje tchajwanská studia za „mírně inkoherentní, nicméně velmi plodná“ a dodává: „Není to ještě obor v pravém slova smyslu, nemá vymezenou metodologii. Je to dialog mezi lidmi, kteří vystudovali historii, zeměpis, antropologii, politologii, literární vědu nebo sociologii.“ Ředitel Severoamerické asociace tchajwanských studií rovněž podotýká, že konferencí se účastní lidé z nejrůznějších oborů. Nechybí antropologie, politologie, sociologie, historie, dálněvýchodní studia, ale ani ekonomika, právo, žurnalistika či psychologie. SOAS nabízí kurzy tchajwanské politiky, tchajwanské ekonomiky, tchajwanské kinematografie, tchajwanské společnosti a kultury nebo také jazykový kurz tchajwanštiny. „Máme nejširší výběr vysokoškolských kurzů věnovaných Tchaj-wanu,“ říká Fell a dodává, že každý rok se do kurzů zapíše v průměru dvacet studentů. Program tchajwanských studií na St. Anthony‘s College podporuje studium a výzkum tchajwanské společnosti, politiky, ekonomiky a zahraničních vztahů. Speciální semináře se organizují třikrát ročně a jednou za rok probíhá mezinárodní konference. Z programu se také

Cestování

Užitečné informace pro cestu na Tchaj-wan Víza Od 1. září 2007 občané České republiky můžou cestovat na Tchaj-wan bez víza, pokud jejich pobyt na Tchaj-wanu nepřekročí 30 dní. O vystavení víza na pobyt delší než 30 dní lze žádat v Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláři v Praze.

Časový posun SEČ + 7 hodin, letní čas není zaveden

Měna Nový tchajwanský dolar (NT$) Směnný kurs, cca 32 NT$ za 1 US$

Kreditní karty a cestovní šeky Přijímá se většina kreditních karet. Cestovní šeky lze změnit v místních pobočkách bank a ve většině turistických center.

Obchodní domy denně 11:00–21:30 Obchody denně 10:00/11:00–21:00/22:00 Nonstop obchůdky denně 24 h Restaurace denně obědy 11:30–14:00, večeře 17:30–21:00

Elektřina 110 V, doporučuje se adaptér

Spropitné

Pracovní doba

Na Tchaj-wanu není zvykem dávat spropitné. Výjimku tvoří hoteloví pikolíci.

Úřady po-pá Podniky po-pá

8:30–12:30, 13:30–17:30

Státní svátky

8:30/9:00–17:30

1. ledna založení Čínské republiky na Tchajwanu

1. den 1. lunárního měsíce oslavy čínského Nového roku (7. 2. 2008, 26. 1. 2009…) 28. února Den vzpomínky na mír 5. dubna Svátky čistoty a jasu (čínské Dušičky) 5. den 5. lunárního měsíce Svátek dračích člunů (8. 6. 2008, 28. 5. 2009…) 15. den 8. lunárního měsíce Svátek středu podzimu (14. 9. 2008, 3. 9. 2009…) 10. října Svátek dvou desítek (Zdroj: http://taiwan.net.tw)

TCHAJ-WAN, Měsíčník informací o Tchaj-wanu Vydává Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář, Informační oddělení, Emma Tai, Evropská 33c, 160 00 Praha 6, tel: 233 320 720, fax: 233 322 944, www.roc-taiwan.org/cz, e-mail: [email protected], [email protected], odpovědná redaktorka Romana Konrádová. Vychází 15. dne každého měsíce, reg. č. MK ČR E 6756 Informace o Tchaj-wanu na Internetu: www.gio.gov.tw, www.mofa.gov.tw, www.taiwan.net.tw, www.taiwanheadlines.gov.tw, www.taipeitimes.com, www.chinapost.com.tw, taiwanjournal.nat.gov.tw, etaiwannews.com, investintaiwan.nat.gov.tw/en/ Obyvatelé Tchaj-wanu hovoří čínsky. Nepoužívají však mezinárodně kodifikovanou transkripci čínských znaků do latinky, ale nedůsledně aplikovanou transkripci anglickou. V této publikaci je použita u jmen a místních názvů podoba, která se běžně na Tchaj-wanu užívá v anglicky psaných materiálech. Výjimkou jsou jména, kde se již vžila česká transkripce (Tchaj-wan, tchajwanský, Čankajšek…).

TCHAJ-WAN. Obsah: 2007 informací o Tchaj-wanu KULTURA POLITIKA PŘÍRODA EKONOMIKA SPOLEČNOST CESTOVÁNÍ

Recommend Documents