ZDRAVOTNÍ POLITIKA A EKONOMIKA
1 2004
Zdravotní stav a péče o zdraví občanů bývalého SSSR pobývajících dlouhodobě v ČR a občanů ČR (Závěrečná zpráva z výzkumu z roku 2003)
INSTITUT ZDRAVOTNÍ POLITIKY A EKONOMIKY Kostelec nad Černými lesy Leden 2004
www.izpe.cz
Zdravotní stav a péče o zdraví občanů bývalého SSSR pobývajících dlouhodobě v ČR a občanů ČR
(Závěrečná zpráva z výzkumu z roku 2003)
Sborník č. 1 / 2004
Institut zdravotní politiky a ekonomiky Kostelec nad Černými lesy Leden 2004
Tato publikace vznikla ve spolupráci Institutu zdravotní politiky a ekonomiky, Ministerstva zdravotnictví ČR a Komise ministra vnitra ČR pro integraci cizinců, která projekt financovala.
Autoři projektu:
Mgr. Karolína Dobiášová Mgr. Ing. Olga Vyskočilová Ing. Bohumila Čabanová Mgr. Petr Šebek Mgr. Naděžda Tůmová-Křečková, PhD.
Jazyková korektura: Eva Roupcová Ilona Foktová
Technická redakce: Luděk Šišák Kamila Tomášková
© IZPE - Institut zdravotní politiky a ekonomiky Vydávání povoleno MK ČR: MK ČR E 13528 Vydáno v rámci Výzkumného záměru MZ0 2002 01 IZPE Kostelec nad Černými lesy, leden 2004 ISSN 1213-8096 Tisk: SV, s.r.o. 2
OBSAH: 1. ÚVOD ............................................................................................................................................................... 6 2. CÍLE VÝZKUMU ........................................................................................................................................... 6 3. METODOLOGIE............................................................................................................................................ 6 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6
Výzkumný nástroj ................................................................................................................................................... 6 Konstrukce výběrového souboru ........................................................................................................................... 7 Výběr a příprava tazatelů a kontrola jejich práce ............................................................................................... 9 Časový harmonogram realizace výzkumu .......................................................................................................... 10 Respondence .......................................................................................................................................................... 10 Statistické zpracování ........................................................................................................................................... 10
4. DEMOGRAFICKÉ UKAZATELE ............................................................................................................. 11 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6
Pohlaví respondentů.............................................................................................................................................. 11 Věk.......................................................................................................................................................................... 11 Státní příslušnost ................................................................................................................................................... 12 Délka pobytu .......................................................................................................................................................... 12 Typ pobytu ............................................................................................................................................................. 14 Důvody pobytu v ČR............................................................................................................................................. 15
5. SOCIOEKONOMICKÝ STATUS .............................................................................................................. 15 5.1 Vzdělání.................................................................................................................................................................. 15 5.2 Rodinný status ....................................................................................................................................................... 17 5.3 Výdělek................................................................................................................................................................... 18
6. PRACOVNÍ AKTIVITY V ČR.................................................................................................................... 18 6.1 Pracovní zařazení .................................................................................................................................................. 18 6.2 Profese v ČR........................................................................................................................................................... 19
7. PRACOVNÍ PODMÍNKY............................................................................................................................ 20 7.1 Počet pracovních dnů ............................................................................................................................................ 20 7.2 Délka pracovní doby ............................................................................................................................................. 20 7.3 Vstupní zdravotní prohlídka ................................................................................................................................ 22
8. ZDRAVOTNÍ STAV..................................................................................................................................... 22 8.1 Aktuální zdravotní stav......................................................................................................................................... 22 8.2 Zdravotní potíže v posledních 12 měsících.......................................................................................................... 23 8.3 Chronická onemocnění ......................................................................................................................................... 25 8.4 Nejčastější chronická onemocnění ....................................................................................................................... 26 8.5 Bolesti ..................................................................................................................................................................... 26 8.6 Míra omezení bolestmi .......................................................................................................................................... 32 8.7 Zranění a otravy .................................................................................................................................................... 33 8.8 Místa úrazu či otravy ............................................................................................................................................ 34 8.9 Pracovní neschopnost v důsledku zranění nebo otravy ..................................................................................... 35 8.10 Druh zranění (otrava) ........................................................................................................................................... 36 8.11 Pocity a nálady....................................................................................................................................................... 37 8.12 Srovnání aktuálního zdravotního stavu s minulým rokem................................................................................ 37 8.13 Pracovní neschopnost............................................................................................................................................ 38 8.14 Spokojenost s jednotlivými oblastmi života ........................................................................................................ 41 8.14.1 Spokojenost se situací v práci .......................................................................................................................... 41 8.14.2 Spokojenost s bydlením ................................................................................................................................... 42 8.14.3 Spokojenost s finanční situací .......................................................................................................................... 43 8.14.4 Spokojenost s trávením volného času............................................................................................................... 44 8.14.5 Spokojenost se zdravím.................................................................................................................................... 45 8.14.6 Spokojenost s rodinnou situací......................................................................................................................... 46 8.14.7 Spokojenost se vztahy s přáteli, známými a sousedy ....................................................................................... 47
9. DETERMINANTY ZDRAVÍ ....................................................................................................................... 48 9.1 Kouření................................................................................................................................................................... 48 9.2 Stravování .............................................................................................................................................................. 51 9.3 Změna tělesné hmotnosti v posledních 12 měsících............................................................................................ 52 9.4 Konzumace alkoholických nápojů ....................................................................................................................... 55 9.4.1 Konzumace vína............................................................................................................................................... 55 9.4.2 Konzumace tvrdého alkoholu........................................................................................................................... 57 9.4.3 Konzumace piva............................................................................................................................................... 58 3
10. ČERPÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE.................................................................................................................. 58 10.1 Zdravotní pojištění.................................................................................................................................................58 10.2 Počet návštěv lékaře v posledních 12 měsících ....................................................................................................59 10.3 Obavy z návštěvy lékaře ........................................................................................................................................62
11. ZÁVĚRY ........................................................................................................................................................ 63 12. DOPORUČENÍ.............................................................................................................................................. 64 13. LITERATURA .............................................................................................................................................. 65 14. PŘÍLOHY ...................................................................................................................................................... 66 14.1 Příloha č. 1 ..............................................................................................................................................................66 14.2 Příloha č. 2 ..............................................................................................................................................................77 14.3 Příloha č. 3 ..............................................................................................................................................................88
SEZNAM TABULEK: Tabulka č. 1: Tabulka č. 2: Tabulka č. 3: Tabulka č. 4: Tabulka č. 5: Tabulka č. 6: Tabulka č. 7: Tabulka č. 8: Tabulka č. 9: Tabulka č. 10: Tabulka č. 11: Tabulka č. 12:
Projektem stanovený počet respondentů cizinců ze států bývalého Sovětského svazu N=504 ........7 Výsledný počet respondentů cizinců ze států bývalého Sovětského svazu N=538 ............................8 Výsledné počty respondentů – Čechů, p = 538 ....................................................................................8 Počty dotázaných cizinců a Čechů v jednotlivých věkových skupinách (relativně) .........................8 Složení výběrového souboru dle vzdělání - cizinci...............................................................................8 Složení výběrového souboru dle rodinného stavu ...............................................................................9 Složení výběrového souboru dle kraje - cizinci....................................................................................9 Počet oslovených respondentů pro soubor cizinců ............................................................................10 Věk respondentů v obou sledovaných souborech ..............................................................................11 Denní délka pracovní doby a počet pracovních dnů v týdnu u cizinců a Čechů ............................21 Přírůstek hmotnosti .............................................................................................................................53 Úbytek hmotnosti .................................................................................................................................54
SEZNAM GRAFŮ: Graf č. 1: Graf č. 2: Graf č. 3: Graf č. 4: Graf č. 5: Graf č. 6: Graf č. 7: Graf č. 8: Graf č. 9: Graf č. 10: Graf č. 11: Graf č. 12: Graf č. 13: Graf č. 14: Graf č. 15: Graf č. 16: Graf č. 17: Graf č. 18: Graf č. 19: Graf č. 20: Graf č. 21: Graf č. 22: Graf č. 23: Graf č. 24: Graf č. 25: Graf č. 26: Graf č. 27: Graf č. 28: Graf č. 29: Graf č. 30: Graf č. 31: Graf č. 32: 4
Počet respondentů dle pohlaví ................................................................................................................11 Věkové kategorie respondentů ...............................................................................................................11 Státní příslušnost .....................................................................................................................................12 Doba pobytu cizinců v ČR.......................................................................................................................13 Délka pobytu v ČR dle věkových kategorií ...........................................................................................13 Typ pobytu v ČR......................................................................................................................................14 Důvody pobytu v ČR ...............................................................................................................................15 Nejvyšší dosažené vzdělání u občanů bývalého SSSR a Čechů............................................................16 Nejvyšší dosažené vzdělání u občanů bývalého SSSR a Čechů dle pohlaví ........................................16 Rodinný stav občanů bývalého SSSR a Čechů......................................................................................17 Rodinný stav občanů bývalého SSSR a Čechů dle pohlaví ..................................................................17 Čistý měsíční příjem ................................................................................................................................18 Pracovní zařazení v ČR...........................................................................................................................19 Profese ......................................................................................................................................................19 Počet pracovních dnů ..............................................................................................................................20 Délka pracovní doby................................................................................................................................20 Absolvování vstupní zdravotní prohlídky před vstupem do zaměstnání............................................22 Aktuální zdravotní stav ...........................................................................................................................23 Zdravotní potíže dle občanství................................................................................................................24 Chronická onemocnění podle občanství ................................................................................................25 Chronická onemocnění cizinců podle délky pobytu v ČR....................................................................26 Bolesti hlavy .............................................................................................................................................27 Bolesti v obličeji, žvýkacích svalů...........................................................................................................27 Bolesti čelisti nebo oblasti ucha ..............................................................................................................27 Bolesti spánků ..........................................................................................................................................28 Bolesti zad.................................................................................................................................................28 Bolesti paží, loktů, rukou ........................................................................................................................28 Bolesti prstů a dlaní .................................................................................................................................29 Bolesti hrudníku ......................................................................................................................................29 Bolesti břicha nebo žaludku....................................................................................................................29 Bolesti zad.................................................................................................................................................30 Bolesti podbřišku .....................................................................................................................................30
Graf č. 33: Graf č. 34: Graf č. 35: Graf č. 36: Graf č. 37: Graf č. 38: Graf č. 39: Graf č. 40: Graf č. 41: Graf č. 42: Graf č. 43: Graf č. 44: Graf č. 45: Graf č. 46: Graf č. 47: Graf č. 48: Graf č. 49: Graf č. 50: Graf č. 51: Graf č. 52: Graf č. 53: Graf č. 54: Graf č. 55: Graf č. 56: Graf č. 57: Graf č. 58: Graf č. 59: Graf č. 60: Graf č. 61: Graf č. 62: Graf č. 63: Graf č. 64: Graf č. 65: Graf č. 66: Graf č. 67: Graf č. 68: Graf č. 69: Graf č. 70: Graf č. 71: Graf č. 72: Graf č. 73: Graf č. 74: Graf č. 75: Graf č. 76: Graf č. 77: Graf č. 78: Graf č. 79:
Bolesti kyčlí.............................................................................................................................................. 30 Bolesti stehen, kolen, holení.................................................................................................................... 31 Bolesti chodidel a prstů........................................................................................................................... 31 Bolesti prsů (pouze ženy) ........................................................................................................................ 31 Míra omezení bolestmi dle občanství..................................................................................................... 32 Zranění a otravy cizinců v posledních 12 měsících .............................................................................. 33 Zranění a otravy Čechů v posledních 12 měsících ............................................................................... 33 Místa úrazu dle občanství....................................................................................................................... 34 Místo úrazu dle pohlaví a občanství ...................................................................................................... 35 Dny v pracovní neschopnosti v důsledku úrazu ................................................................................... 35 Druh zranění podle pohlaví.................................................................................................................... 36 Pocity nálady podle občanství ................................................................................................................ 37 Současný zdravotní stav v porovnání s minulým rokem ..................................................................... 38 Podíl osob, které v posledních 12 měsících nebyly v pracovní nechopnosti ....................................... 38 Podíl cizinců, kteří nebyly v posledních 12 měsících v pracovní neschopnosti dle typu pobytu ...... 39 Podíl osob, které byly v posledních 12 měsících v pracovní neschopnosti dle věku .......................... 39 Průměrný počet dnů strávených v pracovní neschopnosti v posledních 12 měsících........................ 40 Průměrný počet dnů strávených v pracovní neschopnosti v posledních 12 měsících dle věku ........ 40 Spokojenost s jednotlivými oblastmi života .......................................................................................... 41 Spokojenost se situací v práci (hlavní činnost) ..................................................................................... 42 Spokojenost s bydlením .......................................................................................................................... 43 Spokojenost s finanční situací ................................................................................................................ 44 Spokojenost s volným časem .................................................................................................................. 45 Spokojenost se zdravím .......................................................................................................................... 46 Spokojenost s rodinnou situací............................................................................................................... 47 Spokojenost se vztahy ............................................................................................................................. 47 Kouřil/la jste dříve než kouříte v současnosti? ..................................................................................... 48 Kouření dle pohlaví................................................................................................................................. 48 Osoby, které přestaly kouřit................................................................................................................... 49 Průměrný věk, kdy přestali kouřit ........................................................................................................ 49 Průměrná denní spotřeba cigaret u kuřáků ......................................................................................... 50 V kolika letech začali kouřit ................................................................................................................... 51 Dodržovaná jídla v pracovní den ........................................................................................................... 52 Změna tělesné hmotnosti v poledních 12 měsících ............................................................................... 52 Změna tělesné hmotnosti v poledních 12 měsících – dle pohlaví ........................................................ 53 Přírůstek hmotnosti ................................................................................................................................ 54 Úbytek hmotnosti .................................................................................................................................... 55 Množství nápoje vypitého zpravidla denně – víno, sekt nebo ovocné víno ........................................ 55 Množství nápoje zpravidla vypitého denně – víno, sekt nebo ovocné víno ........................................ 56 Množství nápoje vypitého zpravidla denně – tvrdý alkohol................................................................ 57 Množství nápoje vypitého zpravidla denně - pivo ................................................................................ 58 Jste pro pobyt v ČR zdravotně pojištěn? .............................................................................................. 59 Podíl respondentů, kteří v posledních 12 měsících nenavštívili lékaře a nepobývali v nemocnici ... 59 Průměrný počet návštěv za posledních 12 měsíců................................................................................ 61 Průměrný počet návštěv zdravotnických zařízení v posledních 12 měsících dle pohlaví ................. 61 Obavy z návštěvy zdravotnického zařízení ........................................................................................... 62 Důvody obav z návštěvy lékaře .............................................................................................................. 62
5
1. ÚVOD V současné době se v České republice pohybuje na základě trvalého pobytu nebo víza nad 90 dnů přes 240 000 cizinců1, z tohoto celkového počtu tvoří více než třetinu imigranti ze států bývalého SSSR (84 907). Kromě toho se na území ČR pohybuje i řada cizinců ať už na cestovní vízum nebo bez víza. Všechny tyto osoby jsou potencionálními příjemci zdravotní péče v rámci systému českého zdravotnictví. IZPE se ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR a za finanční podpory Komise Ministra vnitra ČR věnuje problematice Integrace cizinců v oblasti zdravotní péče v ČR již od roku 2001. Součástí na sebe navazujících projektů v letech 2001, 2002 a 2003 byla kromě jiného i empirická šetření mezi cizinci, kteří v ČR pobývají legálně a déle než jeden rok. V roce 2001 se jednalo o výzkum za využití kvalitativních sociologických přístupů (nestandardizované rozhovory) mezi cizinci různých národností, dlouhodobě pobývajících na území ČR, jehož cílem bylo zjistit stupeň informovanosti cizinců o systému zdravotní péče v ČR a odhalit problémy, které cizinci v souvislosti s čerpáním zdravotní péče v ČR pociťují. Závěry výzkumu z roku 2001 ukázaly, že jednou z nejvíce problematických skupin z hlediska čerpání zdravotní péče v ČR jsou Ukrajinci (stávají se obětí falešných zdravotních pojišťoven, často pracují v odvětvích s vyšším výskytem pracovních úrazů, jsou jednou z nejméně informovaných skupin cizinců v ČR, apod.). Proto bylo v roce 2002 zrealizováno kvantitativní šetření zaměřené na spotřebu a potřebu zdravotní péče čerpané Ukrajinci na území ČR, které potvrdilo některé závěry z již dříve realizovaných kvalitativních výzkumů2 a přineslo i některá nová zjištění. Na základě zkušeností z tohoto dotazníkového šetření a na základě četných zahraničních výzkumů, které ukazují, že z obecně zdravotního hlediska jsou migranti považováni za potencionálně rizikovou skupinu (podstatně vyšší výskyt infekčních onemocnění, pracovních úrazů a některých duševních poruch ve srovnání s majoritní populací) a jejich zdravotní problémy mnohdy souvisí s pobytem v odlišném kulturním a sociálním prostředí, byl s ohledem na tvorbu dlouhodobě koncipované integrační politiky v roce 2003 vytvořen výzkumný nástroj pro potřeby sběru dat o subjektivním hodnocení zdravotního stavu a čerpání zdravotní péče různých skupin migrantů ve srovnání s českými občany. Vytvořený dotazník byl následně využit pro zjištění subjektivního hodnocení zdravotního stavu a čerpání zdravotní péče u občanů bývalého SSSR, kteří déle než 1 rok legálně pobývají na území ČR.
2. CÍLE VÝZKUMU Cílem výzkumu bylo vytvořit výzkumný nástroj k měření subjektivního hodnocení zdravotního stavu, determinant zdraví a spotřeby zdravotní péče různých skupin migrantů určený pro dlouhodobé sledování a srovnávání výsledků s českou populací a následně jej ověřit na souboru migrantů ze států bývalého SSSR.
3. METODOLOGIE 3.1 Výzkumný nástroj Pro potřeby sběru dat byla aplikována technika standardizovaného rozhovoru tazatele s respondentem. Rozhovor byl veden v ukrajinštině, ruštině nebo češtině nad tazatelským archem v příslušném jazyce (viz. příloha). Před realizací vlastního terénního šetření byla metodika ověřena v červenci a srpnu v předvýzkumu, ve kterém poskytlo odpovědi
1 K 31.12.2003 se na území ČR pohybovalo s trvalým pobytem 80 844 cizinců a s pobytem nad 90 dnů 159 577 cizinců, tj. celkem 240 421 cizinců (ČSÚ 2004). 2 Uherek, Z a kol.: Rekonstrukce vybraných podmínek života pracovní migrace z Ukrajiny v ČR na základě šetření na Zakarpatské Ukrajině - případová studie. In: Analýza zdravotní péče o cizince v ČR. IZPE. Kostelec nad Černými lesy 2001.
6
52 respondentů. Rozborem zpráv tazatelů a příslušnou úpravou instrumentu byla pro vlastní výzkum eliminována rizika eventuálních metodologických a metodických nedostatků. Tazatelský arch byl zpracován tak, aby z něj bylo patrné, že jde o výzkum přísně anonymní. Tazatelé respondentům zdůraznili, že výsledky výzkumu budou zpracovány souhrnně. To znamená, že se nikdo nedozví, jak na položené otázky odpovídal ten který respondent. V úvodu rozhovoru bylo rovněž uvedeno, že vyplněné tazatelské archy se nedostanou do rukou cizím osobám a budou k dispozici pouze pracovníkům realizujícím výzkum. Zároveň byl výzkum prezentován jako součást aktivit, zaměřených na zjišťování úrovně poskytování zdravotní péče občanům států bývalého Sovětského svazu, kteří dlouhodobě pobývají v České republice. Respondentům tedy byla garantována anonymita a jejich účast ve výzkumu byla dobrovolná. Ruský a ukrajinský tazatelský arch obsahoval 38 otázek, český o 5 otázek méně (nebyla zjišťována délka, typ a důvod pobytu v ČR, národnost). Arch byl rozdělen do tří základních částí – zdravotní stav respondenta, čerpání zdravotní péče a sociodemografické ukazatele. Část Zdravotní stav respondenta zjišťovala jak výskyt zdravotních potíží, chronických nemocí, bolestí, zranění a otravy, tak i determinanty zdraví, kterými jsou kouření, pití alkoholu, stravovací návyky a psychickou „pohodu“ respondenta. Čerpání zdravotní péče se zaměřilo na pojištění, četnost návštěv zdravotnických zařízení a obavy z těchto návštěv. Socioekonomické ukazatele zahrnuly kromě standardních ukazatelů, jako je věk, pohlaví a vzdělání, i pracovní zatížení a příjem3.
3.2 Konstrukce výběrového souboru Výběrový soubor byl konstruován kvótně na základě určených parametrů (pohlaví, národnost) tak, aby byl tvořen vybranými občany států bývalého Sovětského svazu, kteří v České republice pobývají legálně a déle než jeden rok. Celková velikost výběrového souboru byla projektována na cca 504 osob. Při konstrukci výběrového souboru bylo použito údajů Cizinecké policie ČR o cizincích, žijících legálně na území ČR k 31.12.2000. Příslušný výběrový soubor byl konstruován na základě národnosti a pohlaví (viz následující tabulka). Tabulka č. 1: Projektem stanovený počet respondentů cizinců ze států bývalého Sovětského svazu N=504 Země původu Ukrajina Rusko Moldavsko Bělorusko Kazachstán Arménie Ostatní Celkem
relativně 69,2 18,3 2,6 3,6 3,0 1,6 1,7 100
absolutně 349 92 13 18 15 8 9 504
muži 227 46 9 10 7 4 4 307
ženy 122 46 4 8 8 4 5 197
Následující tabulka ukazuje výsledné složení vzorku respondentů – občanů ze států bývalého SSSR.
3
Drbal, C. Naše zdraví a jeho otazníky, studie 1 Národohospodářského ústavu J. Hlávky. Nepublikováno. 2004
7
Tabulka č. 2: Výsledný počet respondentů cizinců ze států bývalého Sovětského svazu N=538 Země původu Ukrajina Rusko Moldavsko Bělorusko Kazachstán Arménie Ostatní Celkem
relativně 68,8 19,3 2,8 5,8 1,7 1,1 0,6 100
absolutně 370 104 9 23 3 3 2 538
muži 215 51 9 23 3 3 2 306
ženy 155 53 6 8 6 3 1 232
Specifikem výzkumu byl způsob výběru českých respondentů. Po rozhodnutí poradního grémia Lékařského informačního centra, které provádělo terénní šetření (sběr dat), bylo tazatelům doporučeno uskutečnit nejdříve výzkum mezi cizinci (ve stanoveném výběru-viz tabulka č. 1) a následně provést dotazování mezi českými respondenty. Jak byl tazateli dodržen tento pokyn, je uvedeno v následující tabulce: Tabulka č. 3: Výsledné počty respondentů – Čechů, p = 538 Země původu Česká republika
relativně 100
absolutně 538
z toho mužů 304
z toho žen 234
Složení souboru dotázaných respondentů v porovnání se souborem projektovaným se odlišuje, jak ukazují tabulky 1 a 2, jen minimálně, nejvýše v desetinách procentních bodů. Jak však vypovídá kapitola o respondenci, absolutní hodnoty ve výběrovém souboru požadovaných mužů bylo dosaženo jen za cenu nesmírného úsilí tazatelů díky značnému množství odmítnutých rozhovorů. Více k tomu viz kapitola 3.5. Věkové složení respondentů konstrukce výběrového souboru nestanovovala, proto ani tazatelé neměli úkol vybírat respondenty podle kritéria věk. U věku českých respondentů se však tazatelé museli ve výběru v porovnání s cizinci pohybovat v určeném věkovém rozsahu, který byl posléze považován za shodný. Byly to následující věkové skupiny: Tabulka č. 4: Počty dotázaných cizinců a Čechů v jednotlivých věkových skupinách (relativně) rozmezí věku do 20 let 21-30 let 31-40 let 41-50 let 51-60 let starší 60 let
Češi 3,7 28,5 32,1 23,4 10,6 1,7
cizinci 4,1 28,6 32,2 23,6 9,6 1,9
Jak ukazuje tabulka, tazatelé dodrželi pokyn prakticky přesně, „větší“ odchylka je pouze u skupiny 51-60 let, a to jeden procentní bod. Nejpočetněji je zastoupena skupina 31-40 let, absolutně 173 dotázaných v obou souborech, následovaná skupinou 21-30 let. S přibývajícím věkem počet respondentů klesá. Tabulka č. 5: Složení výběrového souboru dle vzdělání - cizinci základní vyučen maturita vysokoškolské NEODPOVĚDĚL CELKEM 8
ABSOLUTNĚ 75 208 195 60 0 538
RELATIVNĚ 13,9 38,7 36,2 11,2 0,0 100,0
Z hlediska vzdělání jsou ve výběrovém souboru nejvíce zastoupeni respondenti, kteří uvedli, že jsou vyučeni. Poměrně vysoký je rovněž podíl těch, kteří absolvovali střední školu a ukončili studium maturitou. Skupinu s vysokoškolským vzděláním tvoří cca 11 % dotázaných. Tabulka č. 6: Složení výběrového souboru dle rodinného stavu A Svobodný/á ženatý/vdaná rozvedený/á vdovec/vdova NEODPOVĚDĚL CELKEM
133 291 96 18 0 538
% 24,7 54,2 17,8 3,3 0,0 100,0
Z hlediska složení dle rodinného stavu je ve výběrovém souboru nejvyšší podíl ženatých/vdaných a svobodných. Tato skutečnost nepřímo odpovídá již uvedené věkové struktuře. Tabulka č. 7: Složení výběrového souboru dle kraje - cizinci PRAHA STŘEDOČESKÝ JIHOČESKÝ PLZEŇSKÝ KARLOVARSKÝ ÚSTECKÝ LIBERECKÝ KRÁLOVÉHRADECKÝ PARDUBICKÝ VYSOČINA JIHOMORAVSKÝ OLOMOUCKÝ ZLÍNSKÝ MORAVSKOSLEZSKÝ NEODPOVĚDĚL CELKEM
A 95 17 22 6 9 30 66 80 12 4 54 60 14 69 0 538
% 17,7 3,2 4,1 1,1 1,7 5,6 12,3 14,9 2,2 0,6 10,0 11,2 2,6 12,8 0,0 100,0
Ve výzkumu byli zastoupeni respondenti ze všech krajů, i když nerovnoměrně. Složení českých respondentů v tomto parametru přesně kopíruje složení cizinců. Odchylka je nejvýše 0,4 procentního bodu.
3.3 Výběr a příprava tazatelů a kontrola jejich práce Do výzkumu byli vybráni tazatelé, ovládající ruský a ukrajinský jazyk a nejzkušenější tazatelé Lékařského informačního centra, včetně těch, kteří se úspěšně podíleli na výzkumu mezi Ukrajinci realizovaném v roce 2002. Oproti předchozímu výzkumu nebylo využito služeb cizích „šéfů“, kteří dokázali získat odpovědi i tam, kde by český tazatel neměl úspěch. Školení tazatelů pro potřeby výzkumu proběhlo 24.9.2003 v Praze. Při něm byla 62 tazatelům předána veškerá potřebná dokumentace. Supervize práce tazatelů proběhla dle metodiky SIMAR a ESOMAR. Tazatelé oznámili bezprostředně po sjednání do centra termíny a místa provádění řízených rozhovorů a pracovníci Lékařského informačního centra prováděli jejich namátkovou kontrolu. Ta byla provedena v 87 případech (cca 16 % provedených rozhovorů) ve všech regionech. 9
3.4 Časový harmonogram realizace výzkumu Projekt výzkumu byl zpracován v lednu 2003 a schválen v březnu 2003. První varianty instrumentů byly vytvořeny v období květen – červen 2003. Předvýzkum a dopracování instrumentů bylo provedeno v červenci a srpnu 2003. V průběhu srpna a září byl proveden výběr tazatelů a zabezpečena instruktáž. Vlastní terénní šetření (sběr dat) proběhlo od 30. září do 24. října 2003. Optická, logická kontrola a vkládání dat bylo provedeno ve dnech 30. října – 10.listopadu 2003, základní matematicko – statistická analýza a zpracování zprávy o průběhu terénního šetření bylo realizováno ve dnech 1. listopadu – 16. listopadu 2003. Nečekanou komplikaci v tomto výzkumu způsobila Česká pošta, která doručila opožděně 20% zásilek a dvě zásilky, ač byly odeslány doporučeně, nedoručila vůbec a případy jsou v reklamačním řízení (jednalo se o 2 x 17 dotazníků). Následovalo podrobnější statistické zpracování a analýza dat v průběhu listopadu a prosince. Výsledky byly zpracovávány a interpretovány v průběhu od listopadu 2003 do ledna 2004.
3.5 Respondence V rámci terénního šetření bylo tazateli osloveno celkem 1288 náhodně vybraných cizinců dlouhodobě pobývajících v České republice s žádostí o rozhovor ke zkoumané problematice. Rozhovor odmítlo poskytnout 750 (!!) respondentů, t.j. 58,3 % všech oslovených. S rozhovorem naopak souhlasilo 538 respondentů, t.j. 41,7% oslovených. Překvapivě podstatně vyšší podíl odmítnutí byl mezi muži ze skupiny cizinců (520 respondentů, t.j. 69,3 % z těch, co rozhovor odmítli). Ženy ze skupiny cizinců naopak odmítaly účast ve výzkumu v menší míře v 230 případech, tj. 30,7% ze všech odmítajících. Ze zpráv tazatelů vyplynulo, že z hlediska důvodů byl nejčastější příčinou odmítnutí účasti ve výzkumu strach a obavy z poskytování informací tohoto charakteru (39,0%) a nedůvěra oslovených příp. jejich nezájem o výzkum (26,6%). Část oslovených respondentů nesplňovala podmínky pro zařazení do výzkumu (pobyt kratší než 1 rok - 2,3%, příp. neoprávněný pobyt na území ČR – 5,2%), dalších 21,4% účast ve výzkumu odmítlo z důvodu nedostatku času. Zbývající důvod neuvedli (5,5%). Samotné téma výzkumu jako příčina odmítnutí nebylo respondenty uvedeno. Na druhé straně tazatelé informovali o případech, kdy se dotazovaní cizinci rozhovořili i o svém svízelném postavení imigranta, o svých zdravotních i existenčních problémech. Někteří tazatelé byli spontánností výpovědí překvapeni a upozorňují na potřebu touto významnou skupinou imigrantů v ČR se podrobněji zabývat. Mezi českými respondenty problémy v respondenci prakticky nenastaly: rozhovor odmítlo pouze 89 respondentů, rovnoměrně muži i ženy. Odmítnutí bylo buď z časových důvodů (62 % z odmítajících), nebo pro nedůvěru k podobným výzkumům (35, 2%). Zbytek, tj. 2,8 % odmítajících žádný důvod k odmítnutí neuvedlo. Tabulka č. 8: Počet oslovených respondentů pro soubor cizinců Počet oslovených respondentů pro soubor cizinců Počet odmítnutí
Důvody odmítnutí
1 288 750 (58%)
z toho: 520 (69%) mužů 230 (31%) žen
Strach z poskytování informací tohoto charakteru 39% Nezájem o výzkum 27% Nedostatek času 21% Nesplnění podmínek: 2% délka pobytu 5% nelegální pobyt Jiné důvody 7%
3.6 Statistické zpracování Pro zpracování matematicko – statistické analýzy pro potřeby zprávy o průběhu výzkumu bylo využito baterie programů typu EPI6 a SPSS verze 12.0. 10
4. DEMOGRAFICKÉ UKAZATELE 4.1 Pohlaví respondentů V souboru cizinců bylo 228 žen a 296 mužů. Ve vzorku českých občanů bylo 234 žen a 304 mužů. Graf č. 1: Počet respondentů dle pohlaví
4.2 Věk Při konstrukci výběrového souboru českých občanů byl jedním z kritérií věk respondentů. Jak ukazuje následující tabulka a graf, rozdíly ve věku Čechů a cizinců jsou minimální. Průměrný věk respondentů ze skupiny občanů bývalé SSSR je 36,58 let (medián je 36), průměrný věk Čechů 37,20 let (medián je 37). Tabulka rovněž ukazuje, že nejnižší věk u dotázaných je 14 let u cizinců, 16 let u Čechů. Nejvyšší věk u dotázaných ze skupiny cizinců je 74 let, u Čechů 80 let. Tabulka č. 9: Věk respondentů v obou sledovaných souborech Věk Průměr Medián Minimum Maximum Percentily
Ncizinci = 524
5 25 75 95
36,58 36 14 74 22 28 44 55
Průměr Medián Minimum Maximum Percentily
NČeši = 538
5 25 75 95
37,20 37 16 80 21 28 45 57
Z hlediska věkových kategorií jsou nejpočetněji zastoupeni respondenti ve věku 36 – 45 let (cizinci 29%, Češi 30%). Graf č. 2: Věkové kategorie respondentů
11
4.3 Státní příslušnost Následující graf ukazuje rozdělení vzorku cizinců z hlediska státní příslušnosti. Největší podíl 68% připadá na občany Ukrajiny, dále 19% občanů Ruska, 6% Běloruska, 3% Moldavska a 2% Kazachstánu. Zbývající 2% jsou tvořena občany dalších států bývalého SSSR (Arménie, Litva, Gruzie). Graf č. 3: Státní příslušnost
4.4 Délka pobytu Z celkového souboru 524 cizinců tvořili největší podíl cizinci pobývající na území ČR dva roky, jednalo se téměř o jednu pětinu všech dotázaných (19%). Druhou nejpočetnější skupinou byli cizinci s tříletým pobytem (17%). Nad deseti procenty se ještě pohybovaly skupiny pětiletého pobytu (14%) a čtyřletého pobytu (11%). Nejnižší zastoupení měl devítiletý pobyt (2%). Cizinci, kteří pobývají na území ČR 11 a více let, dosáhli 8%. Z rozložení se dá usoudit, že příliv cizinců z bývalých sovětských republik, kteří zůstali v ČR dlouhodobě, byl nejsilnější kolem let 1998-2001. Doba pobytu se při porovnání mužů a žen lišila výrazněji v případě tříletého pobytu (20% mužů oproti 15% žen) a pětiletého pobytu (12% mužů oproti 15% žen). U ostatních skupin nebyl rozdíl větší než 2% (viz. následující graf).
12
Graf č. 4: Doba pobytu cizinců v ČR
Rozložení věkových kategorií potvrdilo obecný předpoklad, že ve starších kategoriích bude převládat delší doba pobytu. Z věkové kategorie nad 51 let téměř třetina (32%) respondentů žije na území ČR 11 a více let. Ze stejné věkové kategorie jich necelá pětina uvádí dobu pobytu do 3 let včetně (19%), zatímco u věkové kategorie 21 až 30 let, jich dobu pobytu do tří let uvádí 62%, tedy více než trojnásobek. Pobyt 11 let a více z věkové skupiny 21 až 30 let vykázalo pouze 1% respondentů, stejně tak v případě pobytu 10 let. Zjevně se jedná o cizince, kteří přišli do ČR jako děti imigrantů. Podle posunů četností délky pobytu v jednotlivých věkových kategoriích lze usuzovat, že největší skupinu cizinců v jednotlivých věkových kategoriích tvoří ti, kteří do české republiky přišli před svým třicátým rokem (viz. následující graf). Graf č. 5: Délka pobytu v ČR dle věkových kategorií
13
Ze sledovaného souboru 524 cizinců jich nejvíce žije v ČR na základě trvalého pobytu. Přes devadesát procent cizinců žijících v ČR 11 let a déle, zde má trvalý pobyt. Všichni cizinci, kteří zde žijí již deset let, mají trvalý pobyt. Více jak polovina (56%) cizinců s vízem nad 90 dnů žije v ČR do 3 let včetně, přes čtvrtinu (28%) jich pobývá dva roky. Vízum do 90 dnů uvedlo 14 respondentů, z toho polovina (50%) žije v ČR dva roky.
4.5 Typ pobytu Výzkum zdravotního stavu a péče o zdraví občanů států bývalého SSSR dlouhodobě nebo trvale pobývajících na území České republiky byl dle projektu zaměřen pouze na cizince, kteří v ČR pobývají déle než rok a legálně. Proto byla na konec dotazníku zařazena kontrolní otázka, která zjišťovala typ pobytu cizinců na našem území. Předkládané možnosti byly následující: pobyt trvalý, pobyt s vízem nad 90 dnů, pobyt s vízem do 90 dnů a pobyt bez víza, přičemž poslední nabízená odpověď by opravňovala k legálnímu pobytu pouze občany pobaltských republik, kteří nemají s ČR vízovou povinnost. Ukázalo se, že 14 respondentů, kteří na počátku rozhovoru uvedli, že pobývají na území ČR legálně, pak v této otázce vybrali z nabízených typů pobytu pobyt bez víza, přestože se jednalo o občany Ukrajiny a Ruska, kteří při vstupu na území ČR jsou povinni mít vízum. Z toho vyplývá, že tyto osoby na našem území pobývají nelegálně (může se jednat o cizince, kterým již skončil legální pobyt s vízem nad 90 dnů nebo do 90 dnů a kteří si jej neprodloužili). Vzhledem k zadání projektu jsme pro statistické zpracování tyto osoby z celkového vzorku vyřadili. U některých otázek, zejména týkajících se zdravotního stavu a socioekonomických ukazatelů, tyto osoby okrajově zmíníme, neboť se ve svých odpovědích podstatně lišily od cizinců pobývajících na území ČR legálně, což ukazuje na některé závažné problémy související s nelegální migrací. Z celkového počtu 524 osob pobývá z našeho vzorku na území ČR 51% respondentů trvale, 46 % respondentů s vízem nad 90 dnů a 3 % s vízem do 90 dnů. Z hlediska pohlaví muži uváděli častěji typ pobytu trvalý (52%) než pobyt s vízem nad 90 dnů (41%), ženy naopak častěji pobyt s vízem nad 90 dnů (49%) než pobyt trvalý (47%). Graf č. 6: Typ pobytu v ČR
14
4.6 Důvody pobytu v ČR Nejčastěji zmiňovaným důvodem k pobytu byla práce (68% všech cizinců). Ve skupině mužů uvedlo jako důvod pobytu v ČR práci dokonce 82%, u žen polovina dotázaných. Čtvrtina všech dotázaných cizinců uvedla jako důvod pobytu v ČR doprovod blízkého rodinného příslušníka (sloučení rodiny). Tento důvod naopak častěji uváděly ženy než muži (39% žen, 12% mužů). Pro tvorbu integrační politiky v oblasti zdravotní péče je významné, že celá čtvrtina respondentů uvedla, že se touží usadit v ČR natrvalo (26% mužů a 23 % žen) a 13 % dotázaných cizinců si touží najít v ČR partnera (11 % mužů a 17 % žen). V malé míře byly uváděny důvody jako studium 3 %, vyslání zaměstnavatelem se sídlem na území domovského státu 2 % a turistika či návštěva 1%. Graf č. 7: Důvody pobytu v ČR
5. SOCIOEKONOMICKÝ STATUS 5.1 Vzdělání Jak ukazuje následující graf, z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání jsou mezi cizinci nejpočetněji zastoupeni respondenti ze skupiny vyučen(a)/střední vzdělání bez maturity 39%, Čechů je v této kategorii 35%. Nejvíce Čechů se zařadilo do kategorie střední vzdělání s maturitou 46% , cizinců je v této kategorii 36%. Základní vzdělání mají častěji cizinci 13% oproti 5% Čechů. Vysokoškolsky vzdělaných je 11% cizinců a 14% Čechů.
15
Graf č. 8: Nejvyšší dosažené vzdělání u občanů bývalého SSSR a Čechů
Na následujícím grafu je znázorněno rozložení respondentů z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání dle pohlaví. Muži ze skupiny cizinců jsou nejčastěji vyučeni, nebo mají střední vzdělání bez maturity 48%, 32% jich dosáhla středoškolské vzdělání s maturitou, 11% základní a 8% vysokoškolské vzdělání. Ženy ze skupiny cizinců mají nejčastěji středoškolské vzdělání s maturitou 41%, 27% z této skupiny žen je vyučených, 16% má základní a 16% vysokoškolské vzdělání. Muži ze skupiny Čechů jsou nejčastěji vyučeni 41% a středoškoláci s maturitou 41%. 13% mužů ze skupiny Čechů má vysokoškolské a 5% základní vzdělání. Více než polovina žen ze skupiny Čechů (51%) dosáhla středoškolského vzdělání s maturitou, 28% je vyučených, 15% má vysokoškolské a 5% základní vzdělání. Graf č. 9: Nejvyšší dosažené vzdělání u občanů bývalého SSSR a Čechů dle pohlaví
16
5.2 Rodinný status Přestože rodinný status nebyl kritériem pro výběr kontrolní skupiny Čechů, jsou z hlediska rodinného statusu obě skupiny (cizinci i Češi) srovnatelné, liší se v jednotlivých kategoriích maximálně o 1-2%. Nejvíce dotázaných se zařadilo do kategorie ženatý/vdaná (54% cizinců a 56% Čechů). 24% cizinců a 25% Čechů je svobodných, 18% cizinců a 17% Čechů rozvedených a 3% cizinců a 2% Čechů se zařadily do kategorie vdovec/vdova. Graf č. 10: Rodinný stav občanů bývalého SSSR a Čechů
Následující graf ukazuje rodinný status respondentů z hlediska pohlaví. Nejvíce svobodných je mezi muži ze skupiny cizinců 28%, dále muži ze skupiny Čechů 26%. Ze všech žen ze skupiny cizinců je svobodných 20% a mezi ženami ze skupiny Čechů 24%. Vdaných je 59% žen ze skupiny cizinců a 54% žen ze skupiny Čechů. U mužů je naopak více ženatých Čechů 57% než cizinců 51%. Rozvedených je 19% žen ze skupiny Čechů, 18% mužů ze skupiny cizinců, 17% žen ze skupiny cizinců a 16% mužů ze skupiny Čechů. Mezi ženami ze skupiny cizinců jsou 4% vdov, mezi muži cizinci 3% vdovců. Rovněž 3% vdov jsou mezi českými ženami a mezi muži ze skupiny Čechů je jen 1% vdovců. Graf č. 11: Rodinný stav občanů bývalého SSSR a Čechů dle pohlaví
17
5.3 Výdělek Z následujícího grafu, který ukazuje nejvyšší čistý měsíční příjem respondentů, vyplývá, že dotazovaní Češi mají vyšší příjmy než dotazovaná skupina cizinců. Do kategorie příjmu do 10 000 Kč se zařadilo 52 % cizinců a 36% Čechů. Rovněž do kategorie 10 000 – 15 000 Kč se zařadila větší část cizinců 30% než Čechů 26%. 15 001 - 20 000 Kč čistého měsíčně naopak vydělává 17% Čechů oproti 6% cizinců. Také do kategorie 20 001 - 30 000 Kč se zařadila větší část Čechů 8% než cizinců 3%. Více než 30 000 Kč měsíčně mají 2% Čechů a 1% cizinců z našeho souboru. Graf č. 12: Čistý měsíční příjem
6. PRACOVNÍ AKTIVITY V ČR 6.1 Pracovní zařazení Nejvíce cizinců 62% i Čechů 63% se zařadilo do kategorie zaměstnanec s řádnou pracovní smlouvou. Do kategorie zaměstnanec bez řádné pracovní smlouvy se zařadil dle očekávání mnohem větší podíl cizinců (téměř pětina - 18%) oproti 1% Čechů. Bez pracovních aktivit (tj. mateřská dovolená, důchod, nezaměstnanost apod.) je 13% Čechů a 6% cizinců. Podíl osob samostatně výdělečně činných (dále OSVČ) je mezi cizinci a Čechy téměř stejný (7% cizinců, 8% Čechů). Studentů je dle očekávání více mezi Čechy 9% než mezi cizinci 3%.
18
Graf č. 13: Pracovní zařazení v ČR
6.2 Profese v ČR Cizinci z velké většiny pracují na území České republiky v dělnických profesích. Více než čtvrtina (26%) jich pracuje jako nekvalifikovaný dělník a téměř čtvrtina (24 %) jako řemeslník nebo kvalifikovaný dělník. 14 % cizinců uvedlo, že pracují jako dělník pro obsluhu strojů a zařízení, 12 % jako provozní pracovník ve službách a obchodě. Jako odborní pracovníci s vysokoškolským vzděláním pracují 4 % cizinců, 2 % jako vedoucí nebo řídící pracovník. Naproti tomu nejvíce Čechů (16 %) pracuje jako provozní pracovník ve službách a obchodě, 12% jako střední odborník (technik, střední zdravotnický pracovník či vychovatel) a 10 % jako nižší administrativní pracovník. 8 % Čechů pracuje jako odborný vysokoškolsky vzdělaný pracovník a 7 % jako vedoucí a řídící pracovník. Poměrně vysoké procento Čechů (21 %) na tuto otázku neodpovědělo nebo se zařadilo do kategorie „nevím“. Graf č. 14: Profese
19
7. PRACOVNÍ PODMÍNKY Následující otázky byly zaměřeny na pracovní podmínky, tj. počet pracovních dnů v týdnu, počet pracovních hodin, absolvování vstupní zdravotní prohlídky.
7.1 Počet pracovních dnů Jak ukazuje následující graf, cizinci pobývající dlouhodobě v ČR pracují více pracovních dnů v týdnu než Češi. 39 % dotázaných cizinců uvedlo, že pracují 6 dnů v týdnu, 37 % 5 dnů v týdnu a 9 % z nich dokonce 7 dnů v týdnu. Většina Čechů 61 % pracuje 5 dnů v týdnu. Poměrně vysoké procento Čechů neodpovědělo, nebo se zařadilo do kategorie „nevím“ (zřejmě se jedná o ty, kteří v současné době nemají pracovní aktivity – mateřská dovolená, nezaměstnaní, důchodci). Graf č. 15: Počet pracovních dnů
7.2 Délka pracovní doby O vysokém pracovním nasazení cizinců ve srovnání se skupinou Čechů hovoří i následující graf. Zatímco více než čtvrtina (28%) Čechů pracuje do 8 pracovních hodin denně a 37 % jich pracuje v rozmezí 8-10 hodin, téměř polovina cizinců (46%) uvedla, že pracuje 8-10 hodin denně a více než čtvrtina (26%) dokonce 11 – 12 hodin denně. Graf č. 16: Délka pracovní doby
20
Zajímavá je i tabulka kombinace počtu pracovních dnů v týdnu s délkou pracovní doby, která ukazuje větší pracovní nasazení skupiny cizinců ve srovnání se skupinou Čechů, kdy 24% cizinců pracuje 5 dnů v týdnu 8-10 hodin denně, 18% 6 dnů v týdnu 8-10 hodin denně a nezanedbatelných 16% 11 -12 hodin denně 6 dnů v týdnu. 7% cizinců pracuje dokonce 7 dnů v týdnu v rozmezí od 8 – 12 hodin. Naproti tomu téměř čtvrtina Čechů ( 24%) pracuje do 8 hodin denně pět dnů v týdnu a necelá třetina (31%) pět dnů v týdnu 8-10 hodin. Tabulka č. 10: Denní délka pracovní doby a počet pracovních dnů v týdnu u cizinců a Čechů Denní délka pracovní doby a počet pracovních dní v týdnu u cizinců a Čechů Počet pracovních dnů v týdnu
Soubor cizinci
1 do 8 hodin 8 -10 hodin 11 - 12 hodin 13 - 14 hodin 15 - 16 hodin více než 16 hodin neví/ neodp. Celkem
Češi
do 8 hodin 8 -10 hodin 11 - 12 hodin 13 - 14 hodin 15 - 16 hodin více než 16 hodin neví/ neodp. Celkem
Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku
2
3 2 ,4%
4 6
7
1,1% **
5
6
37
7
7,1% **
1
0
3
127
,2%
,0%
**
24%
94 18
0
0
2
28
,0%
,0%
**
5,4% 16
85
neví/ neo dp.
Celkem
2
0
61
,4%
,0%
7
11,7%
15
0
240
3%
,0%
45,9%
19
1
135
4%
,2%
25,8%
0
0
0
2
11
12
1
26
,0%
,0%
**
,4% **
2%
,2%
5,0%
0
0
0
0
4
1
0
,0%
,0%
**
,0%
**
,2%
,0%
0
0
0
1
3
0
0
,0%
,0%
**
,2%
**
,0%
0
0
0
0
0
0
52
,0%
,0%
,0%
9,9%
3
6
,6%
**
,0%
12
195
1,1% **
37%
** ** 39
1
3
3
5
129
6
,2%
,6%
,6%
**
24%
**
,0%
5 1,0% 4 ,8% 52 9,9%
49
54
524
9%
10,3%
100,0%
0
1
148
,0%
,2%
27,5%
1
0
0
3
166
28
1
0
199
,2%
,0%
,0%
**
31%
**
,2%
,0%
37,0%
0
0
1
7
25
13
5
0
51
,0%
,0%
,2% **
,9%
,0%
9,5%
0
1
1
0
4
1
0
18
,0%
,2%
,2%
**
,7% **
,2%
,0%
3,3%
3
0
1
1
0
2
1
0
,6%
,0%
,2%
**
,0%
**
,2%
,0%
0
0
1
1
2
3
2
0
,0%
,0%
,2%
**
,4%
**
,4%
,0%
4,6% ** 11
8 1,5% 9 1,7%
0
1
0
0
0
1
0
103
105
,0%
,2%
,0%
**
,0%
**
,0%
19,1%
19,5%
5
5
,9%
,9%
17
326
1,3% **
7
61%
64 12
10
104
538
2%
19,3%
100,0%
21
7.3 Vstupní zdravotní prohlídka Další otázka se týkala skutečnosti, zda dotazovaní před nástupem do zaměstnání absolvovali vstupní zdravotní prohlídku. Kladně odpověděla jak více než polovina cizinců (53%) tak i více než polovina Čechů (56%). Vstupní zdravotní prohlídku do zaměstnání neabsolvovalo o 10% více cizinců než Čechů a 14 % cizinců a 10 % Čechů se zařadilo do kategorie „nepamatuji se“. Graf č. 17: Absolvování vstupní zdravotní prohlídky před vstupem do zaměstnání
8. ZDRAVOTNÍ STAV 8.1 Aktuální zdravotní stav Aktuální zdravotní stav byl zjišťován tak, že respondenti měli na stupnici od 0% do 100% vyznačit hodnotu, která nejvíce odpovídá jejich zdravotnímu stavu v době, kdy vyplňovali dotazník. Vzhledem k následujícím otázkám týkajícím se zdravotního stavu, v nichž cizinci vykazují od Čechů odlišnosti, je zajímavé, že svůj aktuální zdravotní stav hodnotí cizinci i Češi po odstranění dvou extrémních hodnot 0% ve skupině Čechů (v průměru 81,5% ku 80%). Tak jako i v řadě jiných studií4 , které se zabývají subjektivním hodnocením zdravotního stavu, i v tomto šetření muži hodnotí svůj aktuální zdravotní stav o něco lépe než ženy a to jak ve skupině cizinců (82,2% - průměr mužů oproti 80,5% - průměru žen), tak ve skupině Čechů (80,5% - průměr mužů oproti 78,6% - průměru žen). S přibývajícím věkem průměrné hodnocení aktuálního zdravotního stavu klesá, jak u cizinců, tak u Čechů, a to z 92% shodně u cizinců i u Čechů do 20 let přes 86,6% u cizinců a 86,9% u Čechů ve věku mezi 21 a 30 lety, 81,2% cizinců a 81,6% u Čechů ve věku 31-40 let, 77,9% u cizinců a 73,2% u Čechů ve věku 41-50 let po 72,6% u cizinců a 66,7% u Čechů ve věkové skupině nad 51 let. Svůj zdravotní stav hodnotí nepatrně lépe cizinci s trvalým pobytem (průměr 83%) než cizinci s vízem nad 90 dnů (průměr 80%).
4 Gilmore, A. B. C., Mc Kee, M., Rose, R. Determinants of and inequalities in self – perceived health in Ukraine. Social Science & Medicine. 2002, 55, 2177-2188
22
Graf č. 18: Aktuální zdravotní stav
Ve skupinách cizinců podle délky pobytu lze pozorovat, že subjektivní hodnocení zdravotního stavu je negativnější s prodlužující se dobou pobytu, což může mít souvislost s vyšším věkem respondentů v těchto skupinách. Jednoznačný je pokles do 8. roku pobytu (87,6% v prvním roce oproti 76,9%), dále následuje mírný vzestup a mírný pokles mezi 9. rokem a 11. rokem a více. Nejčastější hodnota, která se objevuje ve skupině cizinců, je 95 a více procent (29% odpovědí). Ve skupině Čechů je to stejné (tedy nejvyšší) hodnocení, uvádí jej 26% Čechů. Toto hodnocení uvádí více mužů než žen, a to ve skupině cizinců (32% oproti 24%) i ve skupině Čechů (32% oproti 18%). Nejhůře (zdraví z méně než 60%) hodnotí svůj aktuální zdravotní stav 13% cizinců a 11% Čechů. Mezi cizinci je to nepatrně více mužů než žen (14% oproti 13%), u českých respondentů naopak více žen (18%) než mužů (15%). Tato hodnota ve skupinách podle věku v podstatě narůstá, od 9% (resp.8% u Čechů) ve skupině do 30 let po 25%, (resp. 42% u Čechů) ve skupině nad 51 let.
8.2 Zdravotní potíže v posledních 12 měsících Na otázku ohledně zdravotních potíží v posledních 12 měsících uvedlo některou ze zdravotních potíží více cizinců (20%) než Čechů (14%), ale v průměru uváděli méně potíží (1,4 oproti Čechům s 1,9 potíží). Pravděpodobně i díky tomu došlo k situaci, že pouze v jednom případě uvádí potíže větší podíl cizinců než Čechů (potíže s rukama). Situace u ostatních zdravotních potíží je zřetelná z následujícího grafu.
23
Graf č. 19: Zdravotní potíže dle občanství
Nejvíce potíží v průměru uvádí ženy ze souboru Čechů (2,4), pak ženy ze souboru cizinců (1,7), muži ze souboru Čechů (1,6) a nejméně muži ze souboru cizinců (1,2). U jednotlivých zdravotních potíží je rozdělení mezi muži i ženami u Čechů i u cizinců stejné.
24
8.3 Chronická onemocnění 85% cizinců a 69% Čechů neuvedlo žádné chronické potíže. Důvodem vyššího počtu záporných odpovědí u cizinců je pravděpodobně „efekt zdravého cizince“5. Chronické onemocnění, které ale respondenta nijak neomezuje, uvádí desetina cizinců (10%) a pětina Čechů (22%). 5% Čechů uvedlo chronické onemocnění, které je částečně omezuje, oproti pouhému jednomu procentu cizinců, dále 2% Čechů uvádí střední omezení chronickou chorobou oproti ani ne půl procentu cizinců. Zcela omezeni chronickými nemocemi se cizinci necítí, z Čechů to pak není ani půl procenta respondentů, kteří chronické nemoci uváděli. Graf č. 20: Chronická onemocnění podle občanství
Odpovědi mužů a žen v souboru cizinců se neliší, zatímco v souboru českých občanů uvádí větší potíže s chronickým omezením ženy (38%) oproti mužům (26%). Chronické onemocnění bez omezujících potíží uvádí čtvrtina žen (27%) oproti necelé pětině mužů (17%). U chronického onemocnění s částečným omezením (6% žen oproti 5% mužů), se středním omezením (2% žen i mužů) a s úplným omezením (necelého půl procenta u žen i mužů) v souboru Čechů již pak neexistují významné rozdíly mezi muži a ženami. V rámci věkového rozložení respondenti uvádějí více omezujících chronických onemocnění s rostoucím věkem, nicméně u Čechů je tento růst zřetelnější. Zatímco u cizinců u všech věkových kategorií neklesne podíl respondentů, kteří netrpí žádným chronickým onemocněním pod 81%, ve skupině Čechů jsou to v případě věkové kategorie 36 až 45 let jen dvě třetiny (65%) a ve věkové skupině nad 46 let už jen polovina respondentů (52%). Pětina cizinců s vízem do 90 dnů (21%) trpí chronickými onemocněními (nicméně tato informace nemá plnou vypovídací schopnost, protože musíme brát v úvahu, že těchto cizinců bylo zastoupeno ve výzkumu pouze 14). V případě cizinců s trvalým pobytem se jedná pouze o 16% a u cizinců s vízem nad 90 dnů dokonce jen o 13%6. Z hlediska délky pobytu cizinců v ČR podle očekávání uvedly velký podíl chronických nemocí skupiny cizinců, které pobývají v ČR 10 let (27%) a 11 a více let (32%). Další kategorií, kde přes čtvrtinu cizinců přiznává chronické nemoci, jsou cizinci pobývající v ČR osm let (28%). Důvodem může být fakt, že tuto kategorii tvoří pouze cizinci s trvalým 5
Z řady výzkumů vyplynulo, že imigranti, muži i ženy jsou často v lepším zdravotním stavu, než původní obyvatelé v té které zemi. Tento „efekt zdravého imigranta“ je výsledkem „samovýběrového“ procesu, v němž se v zásadě pro migraci rozhodují lidé, kteří jsou zdatní a motivovaní. Obecně platí, že se pro emigraci do cizí země rozhodují lidé zdraví, tedy bez chronických onemocnění. Imigrační procedury cílových zemí pak vytvářejí podmínky pro další výběr na bázi vzdělání, jazykových znalostí a pracovních dovedností. Důležité však je, že během let, kdy imigranti pobývají v cílové zemi, se tento efekt u nich vytrácí. Hlavní důvody jsou v zásadě dva. Z prvé – migrace představuje stresovou zátěž a pokud se tento stres ve spojení s neadekvátní sociální podporou představuje pro zdraví imigranta rizikový faktor. Za druhé – imigranti často během času mění své chování a návyky a přebírají řadu „nezdravých“ návyků majoritní populace, jako je kouření, pití alkoholu nebo nezdravé stravovací návyky. (Hyman 2003, Lucas et al. 2003, Carrasquillo 2003). 6 Pokud bychom do souboru zařadili i cizince bez víza, pak bychom dospěli k zajímavému poznatku, že přes čtvrtinu z nich trpí chronickými onemocněními (27%). Pravděpodobně se jedná o důsledek toho, že cizinci pobývající nelegálně na území ČR mají větší obavy z návštěvy lékaře, a proto jejich potíže přetrvávají.
25
pobytem a s vízem nad 90 dnů (stejně jako kategorii cizinců s pobytem 11 a více let) a vzrůstající věk respondentů s délkou pobytu. U ostatních kategorií chronickými nemocemi trpí méně než pětina dotázaných (viz. následující graf). Graf č. 21: Chronická onemocnění cizinců podle délky pobytu v ČR
8.4 Nejčastější chronická onemocnění Na otázku odpovídali pouze respondenti, kteří uvedli v dotazníku, že trpí některou chronickou nemocí, kterou léčí alespoň po dobu 3 měsíců. Jednalo se o 62 cizinců a více jak dvojnásobný počet Čechů (150 českých respondentů). Z odpovědí vyplynulo, že cizinci uvádí v průměru 1,1 nemoc, zatímco Češi uvádějí 1,4 nemoci. Nejčastější chronickou nemocí je astma, chronická bronchitida nebo jiné chronické plicní onemocnění, nicméně existují velké rozdíly mezi Čechy a cizinci. U Čechů se jedná o téměř polovinu chronicky nemocných respondentů (46%), u cizinců o pětinu (23%). Druhou nejčetnější chronickou nemocí je hypertenzní choroba (15% cizinců, 11% Čechů). Desetina Čechů (10%) i cizinců (10%) uvádí cukrovku. V případě Čechů už žádné další chronické onemocnění nepřekročilo deset procent. U cizinců pak deset procent překročilo ještě chronický zánět čelních nebo čelistních dutin (13%), žlučové kameny nebo zánět žlučníku (11%) a ledvinové kameny (11%). Zejména poslední dvě onemocnění uvádí pouze dvacetina Čechů (6% a 5%). Podíl nejčetnějšího onemocnění (astma, chronická bronchitida nebo jiné chronické plicní onemocnění) se výrazně neliší u mužů a žen, stejně tak v případě hypertenzní choroby a cukrovky jsou odpovědi vyrovnané. V případě chronického zánětu čelních nebo čelistních dutin, je výskyt tohoto onemocnění přibližně dvakrát častější u žen než u mužů, a to jak u cizinců (19% žen oproti 9% mužů), tak u Čechů (13% žen oproti 6% mužů). U cizinců pak jsou výrazné rozdíly ještě v případě žlučových kamenů (19% žen oproti 6% mužů), migrény (11% žen oproti 6% mužů), onemocnění štítné žlázy nebo strumy (11% žen oproti 3% mužů), ledvinových kamenů (7% žen oproti 14% mužů), ischemické choroby srdeční nebo akutního infarktu (odpovědělo pouze 11%) a vředové choroby žaludku nebo dvanáctníku (odpověděli pouze muži 8%). V případě Čechů jsou výrazné rozdíly také u vředové choroby žaludku nebo dvanáctníku (10% mužů oproti 5% žen) a ischemické choroby srdeční nebo akutního infarktu (10% mužů oproti 3% žen). Zajímavým jevem je zánět kloubů rukou nebo nohou, který uvádí v případě Čechů dvakrát více žen (13%) než mužů (6%), zatímco u cizinců je situace opačná (9% mužů oproti 4% žen). U Čechů i cizinců se podle očekávání různorodost chronických onemocnění zvyšuje s rostoucím věkem. Nejmenší různorodost vykazují kategorie do 30 let, nejvíce kategorie nad 51 let.
8.5 Bolesti Respondenti uváděli u jednotlivých bolestí, jak často jimi trpí na škále 1 (vůbec) až 6 (stále). Nejčastěji trápí respondenty bolesti zad a bolesti hlavy. Třetí nejčastější bolestí byly bolesti paží, loktů a rukou. Z patnácti dotazovaných bolestí u pěti z nich bylo rozložení odpovědí jak u cizinců, tak u Čechů stejné. Jedná se o bolesti spánků, bolesti paží, loktů a rukou, bolesti stehen, kolen, holení, bolesti chodidel a prstů, a u žen bolesti prsou. Výrazné rozdíly uvedli cizinci a Češi v případě bolesti hlavy a bolesti zad, kdy cizinci 1,5krát častěji uvádějí, že bolestmi netrpí vůbec (u bolesti hlavy je to 27% cizinců oproti 19% Čechů; u bolesti zad 42% cizinců oproti 27% Čechů). Frekvence výskytů jednotlivých bolestí jsou názorné z následujících grafů. 26
Graf č. 22: Bolesti hlavy
Graf č. 23: Bolesti v obličeji, žvýkacích svalů
Graf č. 24: Bolesti čelisti nebo oblasti ucha
27
Graf č. 25: Bolesti spánků
Graf č. 26: Bolesti zad
Graf č. 27: Bolesti paží, loktů, rukou
28
Graf č. 28: Bolesti prstů a dlaní
Graf č. 29: Bolesti hrudníku
Graf č. 30: Bolesti břicha nebo žaludku
29
Graf č. 31: Bolesti zad
Graf č. 32: Bolesti podbřišku
Graf č. 33: Bolesti kyčlí
30
Graf č. 34: Bolesti stehen, kolen, holení
Graf č. 35: Bolesti chodidel a prstů
Graf č. 36: Bolesti prsů (pouze ženy)
31
Pokud existují rozdíly mezi muži a ženami, pak většinou ženy trpí bolestmi častěji než muži, jak u cizinců, tak u Čechů. Největší rozdíly jsou v případě bolesti hlavy, bolesti zad a bolesti podbřišku. V případě bolesti hlavy a bolesti zad respondenti uvádějí častější bolesti než u ostatních, v obou případech nejméně často mají bolesti muži ze souboru cizinců, zatímco nejvíce ženy ze souboru Čechů. Pokud bychom vzali v úvahu výskyt všech bolestí, pak nejméně je uvádějí muži ze souboru cizinců, pak muži ze souboru Čechů, ženy ze souboru cizinců a nejvíce ženy ze souboru Čechů.
8.6 Míra omezení bolestmi Respondenti mohli míru omezení bolestmi uvést na škále (vůbec ne – trochu – průměrně - poměrně dost - silně). Bolesti v posledním roce omezovaly více Čechy než cizince, i když rozdíly nejsou výrazné. Počet cizinců, kteří se bolestmi v minulém roce necítili omezeni vůbec (36%) nebo jenom trochu (44%), je celkem o devět procent nižší než Čechů (34% a 38%). Češi častěji uváděli průměrné omezení (18%) než cizinci (14%) a nadprůměrné omezení (7% Čechů oproti 4% cizinců). Silné omezení v důsledku bolestí uvádí pouhé 1% jak Čechů, tak cizinců (viz. následující graf). Graf č. 37: Míra omezení bolestmi dle občanství
Mezi muži a ženami jsou velké rozdíly, 42% mužů ze souboru Čechů a 43% mužů ze souboru cizinců odpovědělo, že je bolesti neomezovaly vůbec, zatímco u žen to bylo jen 29% respondentek ze souboru cizinců a 24% ze souboru Čechů. Na druhé straně více žen uvádí, že byly omezeny trochu (48% žen ze souboru cizinek, 46% žen ze souboru Čechů oproti 42% mužů ze souboru cizinců, 33% mužů ze souboru Čechů) nebo průměrně (16% žen ze souboru cizinek, 21% žen ze souboru Čechů oproti 13% mužů ze souboru cizinců a 15% mužů ze souboru Čechů). Poměrně dost omezena se cítila ze souboru cizinců 2% mužů oproti 5% žen a ze souboru Čechů 8% mužů oproti 6% žen. S rostoucím věkem roste omezení v důsledku bolesti, ale v jednotlivých věkových kategoriích nejsou významnější rozdíly mezi cizinci a Čechy. Pokud k nim dochází, pak se jedná jen o rozdíly minimální, které ale vyznívají v neprospěch Čechů. Ti totiž uvádějí větší omezení bolestmi než cizinci. Zajímavou skupinou z hlediska pobytu jsou cizinci s vízem do 90 dnů. Zatímco u ostatních skupin (tj. trvalý a nad 90 dnů) je rozložení velmi podobné, kdy třetina těchto cizinců uvádí, že netrpí žádným omezením, u cizinců s vízem do 90 dnů takto odpovídají dvě třetiny (64%). Z pohledu délky pobytu se snižuje podíl cizinců, které bolesti vůbec neomezují, a zvyšuje se zejména podíl těch, které omezují trochu. Mírně se zvyšuje podíl průměrných omezení. Významnější podíl cizinců s nadprůměrným omezením se nachází až u cizinců pobývajících na území ČR 8 a více let, přičemž nejvyšší podíl vykazují cizinci pobývající na území ČR 9 let (17%), je však nutno vzít v úvahu, že se jedná o nejméně četnou kategorii (12 cizinců)7. 7
V případě cizinců bez víza, kteří byli z finálního souboru vyřazeni, jich 27% uvádělo zranění nebo otravu. První hypotézou je, že se jedná pouze o shodu okolností v rámci malého vzorku. Druhou hypotézou je předpoklad, že cizinci pobývající na území ČR vykonávají rizikovější práci.
32
8.7 Zranění a otravy 93% cizinců a 88% Čechů uvedlo, že v minulých 12 měsících neutrpěli žádnou otravu nebo zranění, které by muselo být lékařsky ošetřeno. Ostatní respondenti (38 cizinců a 65 Čechů) odpověděli kladně, z toho 79% cizinců utrpělo zranění či otravu pouze jednou, zatímco z Čechů se jednalo o 63%, nicméně je pravděpodobné, že tento podíl je ve skutečnosti vyšší, protože 25% Čechů uvedlo, že neví kolikrát v minulém roce utrpělo zranění nebo otravu. Dvakrát utrpělo zranění či otravu 8% cizinců a 5% Čechů, třikrát 5% cizinců a 3% Čechů, u ostatních výskytů četnost nepřekročila 3%. Zatímco u Čechů uváděli větší četnost zranění a otrav muži (38 mužů oproti 27 ženám), u cizinců byl vyšší výskyt u žen (20 žen oproti 17 mužů). Nejvíce zranění a otrav uvedli jak Češi, tak i cizinci ve věkové kategorii 36-45 let, nejméně četností bylo uvedeno u cizinců ve věkové kategorii do 25 let a u Čechů ve věkové kategorii 26-30. Jak 18 cizinců s trvalým pobytem, tak 19 cizinců s vízem nad 90 let uvedlo zranění či otravu, což je mezi 7 a 8% respondentů v těchto skupinách. Stejný podíl zranění uváděli i cizinci s vízem do 90 dnů. Rozložení kladných odpovědí (tj. utrpění zranění nebo otrava) nebylo v souboru cizinců z hlediska délky pobytu v ČR nijak významné. Nejméně kladných odpovědí uvedli cizinci, kteří žijí v ČR 4 roky. Graf č. 38: Zranění a otravy cizinců v posledních 12 měsících
Graf č. 39: Zranění a otravy Čechů v posledních 12 měsících
33
8.8 Místa úrazu či otravy Jako místo úrazu uvádí domácí prostředí přibližně stejný podíl Čechů (35%) i cizinců (32%). Významný rozdíl je mezi Čechy a cizinci v případě úrazů na pracovišti, třetina cizinců (37%) oproti desetině Čechů (11%). Je pravděpodobné, že cizinci častěji pracují v rizikovějším pracovním prostředí, kde více hrozí pracovní úrazy. Druhým významným rozdílem jsou úrazy při sportu a na hřišti, které uvádí přes čtvrtinu Čechů (28%) oproti pěti procentům cizinců. Důvodem je pravděpodobně jiný životní styl, ať už plyne z jiných kulturních kořenů nebo rozdílné sociální situace. Rozdíly v případě ostatních míst jsou znázorněny na následujícím grafu. Graf č. 40: Místa úrazu dle občanství
Pokud srovnáme rozdíly ve skupině žen a mužů ve třech nejčetnějších skupinách úrazů, zjistíme, že k úrazům doma dochází u 48% žen ze souboru Čechů a 40% žen ze souboru cizinců, které je téměř dvojnásobné než u mužů (26% ze souboru Čechů, 18% ze souboru cizinců). Na pracovišti dochází k úrazům více u mužů než žen, nejvíce ze souboru cizinců 47% mužů oproti 30% žen, ze souboru Čechů 16% mužů a jen 4% žen. Úrazy při sportu a při hře jsou dominantou mužů v porovnání s ženami. K nejčastějším úrazům u mužů ze souboru Čechů dochází při sportu a při hře, jedná se o více jak třetinu (37%). U žen ze souboru Čechů jsou tyto úrazy až na třetím místě, týkají se necelé sedminy (15%), stejně jako u desetiny mužů ze souboru cizinců (12%). Ženy ze souboru cizinců tyto úrazy vůbec neuvedly (viz. následující graf).
34
Graf č. 41: Místo úrazu dle pohlaví a občanství
S rostoucím věkem se snižuje podíl zranění při sportu, je to zřetelné zejména u Čechů (42% do 25 let, 38% ve věku 26-35 let, 5% ve věku 36-45 let, 15% ve věku nad 46 let). U třetiny cizinců s trvalým pobytem došlo ke zranění v domácím prostředí (33%), u pětiny na pracovišti (22%) a na chodníku (22%). Přes polovinu (56%) cizinců s vízem nad 90 dnů se zranilo na pracovišti, pětina doma (28%). Pokud bychom vzali v úvahu délku pobytu v ČR, s postupující dobou pobytu přibývá u cizinců i jiných zranění než jen v domácnosti a na pracovišti.
8.9 Pracovní neschopnost v důsledku zranění nebo otravy U dvou třetin cizinců (57%) nevedlo zranění či otrava k pracovní neschopnosti, zatímco u Čechů to byly pouze necelé dvě pětiny (38%). U Čechů častěji vedl úraz či otrava k delší pracovní neschopnosti, u celé pětiny (20%) se jednalo o pracovní neschopnost 30 a více dnů. V případě cizinců byla v pracovní neschopnosti 30 a více dnů v důsledku úrazů pouze čtrnáctina z nich (8%). Další četnosti jsou zřejmé z následujícího grafu. Cizinci v průměru zůstávají v pracovní neschopnosti 7,5 dne, zatímco Češi třikrát déle (19,2 dne). Graf č. 42: Dny v pracovní neschopnosti v důsledku úrazu
35
Nejkratší doba pracovní neschopnosti v důsledku úrazu či otravy připadá jak na ženy, tak na muže ze souboru cizinců (7,5 dne). Dvojnásobnou pracovní neschopnost uvádějí ženy ze souboru Čechů (15,3 dne) a ještě o sedm dnů delší muži ze souboru Čechů (22,1 dne). Muži ze souboru cizinců nejčastěji zůstali po úrazu v pracovní neschopnosti od 8 do 14 dnů (18%), ženy ze souboru cizinců od 1 do 7 dnů (20%). U mužů ze souboru Čechů byla pracovní neschopnost nejčastěji v době od 15–29 dní (18%) a 30 dnů a více (18%), u žen ze souboru Čechů v době 8-14 dnů (22%) a 30 a více dnů (22%). Zahrneme-li do srovnání věkové hledisko, pak nekratší dobu pracovní neschopnosti v důsledku úrazu či otravy uvádějí cizinci ve věku 46 a více let (2,8 dne) a zatímco u Čechů je to věková kategorie 31-35 let (6,8 dne). V případě nejdelších pracovních neschopností je výskyt jak u Čechů (11,3 dne), tak u cizinců (31,2 dne) ve věkové kategorii 36-45 let. V kategorii cizinců pak nejdelší dobu pracovní neschopnosti vykazují cizinci s trvalým pobytem (11,6 dne).
8.10
Druh zranění (otrava) Polovina cizinců (47%) uvedla jako druh zranění otevřenou ránu, povrchové zranění, pohmožděninu. I nejvíce Čechů
uvedlo tento druh zranění, celá třetina (35%). Na druhém místě jsou u Čechů i cizinců vykloubenina, vymknutí, natržení. U Čechů se jedná o necelou třetinu zranění (29%), u cizinců o pětinu (21%) z celkových zranění. Na třetím místě v četnostech zranění se u cizinců umístil otřes mozku (13%), zatímco u Čechů se jednalo o popáleniny a poleptání (14%). Tato situace je zřejmá z následujícího grafu. Graf č. 43: Druh zranění podle pohlaví
U mužů je otevřená rána a povrchové zranění častější (65% ze souboru cizinců, 53% ze souboru Čechů) než u žen (35% ze souboru cizinců, 11% ze souboru Čechů). Je zajímavé, že u žen ze souboru Čechů je tento typ zranění až na čtvrtém místě po vykloubenině, vymknutí (30%), popáleninách a poleptání (26%) a zlomeninách horních končetin (19%). Vykloubeninu a vymknutí uvádí na druhém místě všichni ostatní (29% mužů ze souboru Čechů, 24% mužů ze souboru cizinců, 15% žen ze souboru cizinců). Pořadí dalších zranění se u jednotlivých skupin liší. Zatímco popáleniny a poleptání nenajdeme u mužů ze souboru cizinců, necelá šestina žen ze souboru cizinců (15%) je v odpovědích uvedla a ty se tak staly spolu s vykloubeninami jejich druhým nejčastějším zraněním. Druhým zraněním, které nalezneme v souboru cizinců u žen a ne u mužů, je vnitřní poranění (10% žen ze souboru cizinců), stejná situace je u Čechů, neboť toto zranění uvádí pouze ženy (4% žen). Struktura zranění, resp. rozdíly mezi muži a ženami může odrážet i prostředí ve kterém k úrazům dochází, proto časté popáleniny u žen odrážejí zranění v domácím prostředí. 36
8.11
Pocity a nálady Pocity a nálady respondentů během posledních dvou týdnů byly zachyceny otázkou se šestibodovou škálou (stále
(1) – většinou - spíše často - méně často – málokdy – nikdy (6)), pomocí které respondenti hodnotili každou z pěti variant (jak často jste během posledních dvou týdnů: 1. se cítil(a) veselý(á) a v dobré náladě?, 2. se cítil(a) klidný(á) a v pohodě?, 3. se cítil(a) aktivní a plný(á) energie?, 4. se cítil(a) po probuzení čerstvý(á) a odpočatý(á)?, 5. byly vaše dny života naplněny věcmi, které vás zajímají?). V případě všech otázek uváděli cizinci častější pozitivní pocity než Češi, tzn. že se častěji cítí veselí a v dobré náladě, klidní a v pohodě, aktivní a plní energie, po probuzení čerství a odpočatí, že jsou jejich dny života naplněny věcmi, které je zajímají. Cizinci se častěji než Češi cítili „stále“ a „většinou“ veselí a v dobré náladě (47% cizinců oproti 39% Čechů), klidní a v pohodě (45% cizinců oproti 37% Čechů), aktivní a plní energie (42% cizinců oproti 35% Čechů), po probuzení čerství a odpočatí (40% cizinců oproti 30% Čechů), dny života naplněny zajímavými věcmi (45% cizinců oproti 43% Čechů). Průměrné výsledky jsou znázorněny na následujícím grafu. Graf č. 44: Pocity nálady podle občanství
8.12
Srovnání aktuálního zdravotního stavu s minulým rokem Cizinci a Češi popisují svůj současný zdravotní stav ve vztahu k minulému roku jen s nepatrnými rozdíly. Celkově
však vnímají cizinci oproti Čechům svůj zdravotní stav jako mírně zlepšený. Mnohem lepší nebo o něco lepší uvádí 17% cizinců oproti 15% Čechů, o něco horší nebo mnohem horší 21% cizinců oproti 26% Čechů. Zatímco v případě mužů ze souboru cizinců a mužů i žen ze souboru Čechů 3% uvádí mnohem větší zlepšení a 12% o něco lepší zdravotní stav než před rokem, u žen ze souboru cizinců se jedná o 4% a 16%, tedy pozitivněji vnímají zlepšení svého zdravotního stavu. Trochu horší nebo mnohem horší zdravotní stav uvádí 18% mužů ze souboru cizinců, 23% mužů ze souboru Čechů, 24% žen ze souboru cizinců a 30% žen ze souboru Čechů. Z celkového pohledu cizinci, ženy i muži, uvádějí větší zlepšení zdravotního stavu než Češi, přičemž ženy ze souboru Čechů hodnotí zlepšení svého zdravotního stavu nejhůře. Nicméně rozdíly jsou minimální. Se zvyšujícím se věkem se zvyšuje podíl cizinců i Čechů, kteří uvádějí horší zdravotní stav, rozdíl mezi cizinci a Čechy v jednotlivých věkových kategoriích není nijak významný.
37
Graf č. 45: Současný zdravotní stav v porovnání s minulým rokem
8.13
Pracovní neschopnost Na otázku kolik dnů jste v posledních 12 měsících strávili v pracovní neschopnosti z celkového souboru 524 cizinců
a 538 Čechů uvádí 75% cizinců a 49% Čechů, že v uplynulých 12 měsících nestrávili v pracovní neschopnosti ani jeden den. U mužů je procento „zdravých“ vyšší (79% cizinců, 57% Čechů) než u žen (69% cizinek, 40% Češek). Jejich podíl klesá s věkem jak u cizinců, tak u Čechů. Ve všech věkových kategoriích je však počet cizinců, kteří nebyli vůbec v pracovní neschopnosti vyšší než Čechů. Graf č. 46: Podíl osob, které v posledních 12 měsících nebyly v pracovní nechopnosti
V závislosti na délce pobytu cizinců v ČR je patrný trend, kdy podíl osob, které nestrávily v pracovní neschopnosti v posledních 12 měsících ani jeden den, s prodlužující se délkou pobytu až do devátého roku plynule klesá (z 83% v prvním roce pobytu na 50% v devátém roce pobytu). Zde je možno hovořit o přibližování se cizinců zvykům majoritní populace.V desátém a jedenáctém roce pobytu je patrný opětovný nárůst těch, kteří nestrávili v pracovní neschopnosti ani den, což souvisí s tím, že část respondentů ve vyšším věku nemá již pracovní aktivity. 38
Údaje podle typu pobytu svádí k domněnce, že existuje závislost mezi jistotou pobytu a počtem cizinců, kteří po celou dobu 12 měsíců nebyli v pracovní neschopnosti. „Nejzdravějšími“ by se tak mohli jevit cizinci s vízem do 90 dnů, dále cizinci s vízem nad 90 dnů a „nejvíce nemocní“ cizinci s trvalým pobytem. Ve skutečnosti se však může jednat o obavu navštívit v této nejisté právní situaci lékaře. Graf č. 47: Podíl cizinců, kteří nebyly v posledních 12 měsících v pracovní neschopnosti dle typu pobytu
Z celkového souboru strávilo alespoň jeden den v pracovní neschopnosti 132 cizinců a více než dvojnásobek Čechů (272 osob). Podobný poměr je i mezi muži (61 ku 131) a ženami (71 ku 141). V jednotlivých věkových skupinách převyšují ve všech případech Češi v pracovní neschopnosti počty práce neschopných cizinců. Jak ukazuje následující graf, ve věkové skupině do 20 let je podíl těch, kteří byli v posledních 12 měsících alespoň 1 den v neschopnosti 20 % ze všech cizinců a 50 % z Čechů, mezi 21 - 30 lety 19 % cizinců a 42 % Čechů, od 31 do 40 let 26 % cizinců a 54 % Čechů, mezi 41 – 50 lety 28 % cizinců a 60 % Čechů a ve skupině starší 51 let 32 % cizinců a 44 % Čechů. Jak u skupiny cizinců, tak i u skupiny Čechů je patrný trend, kdy se od 21 do 50 let se vzrůstajícím věkem zvyšuje i podíl osob, které byly v pracovní neschopnosti alespoň jeden den. Výjimkou je věková kategorie do 20 let, do které však spadá zanedbatelný počet respondentů (4 cizinci, 10 Čechů). Ve věkové kategorii nad 51 let dochází u skupiny cizinců nadále k nárůstu počtu osob, které byly v pracovní neschopnosti, zatímco u Čechů podíl těchto osob klesá. Důvodem je fakt, že více Čechů než cizinců nemá v tomto věku již v pracovní aktivity (důchod). Graf č. 48: Podíl osob, které byly v posledních 12 měsících v pracovní neschopnosti dle věku
39
V porovnání délky pracovní neschopnosti za posledních 12 měsíců se ukazuje, že také průměrná doba strávená v pracovní neschopnosti je u Čechů vyšší než u cizinců (23 oproti 16,5 dnům), přitom u mužů (24,6 oproti 14,2 dnům) je rozdíl patrnější než u žen (21,5 oproti 18,5 dnům). Graf č. 49: Průměrný počet dnů strávených v pracovní neschopnosti v posledních 12 měsících
Ve všech věkových kategoriích převyšuje průměrná délka pracovní neschopnosti Čechů délku pracovní neschopnosti cizinců. Ve věkové kategorii 41-50 let je v obou skupinách patrný značný nárůst délky pracovní neschopnosti (u cizinců z 14,2 na 21,7 dnů a u Čechů z 18,1 na 26,4 dnů). Zatímco u skupiny cizinců se ve věkové kategorii nad 51 let délka pracovní neschopnosti nepatrně snižuje (na 18,1 dne), u skupiny Čechů se zvyšuje o více než polovinu dnů na 42 dnů. Graf č. 50: Průměrný počet dnů strávených v pracovní neschopnosti v posledních 12 měsících dle věku
Dle typu pobytu cizinců v ČR se opět ukazuje, že čím méně jistý typ pobytu, tím kratší je průměrná doba strávená v pracovní neschopnosti (cizinci s trvalým pobytem 17,8 dne, s vízem nad 90 dnů 14,8 dne a s vízem do 90 dnů 8,5 dne).
40
Spokojenost s jednotlivými oblastmi života
8.14
V následující otázce byli respondenti dotazováni na spokojenost s jednotlivými oblastmi života. Na šestistupňové škále („velmi spokojen“, „často spokojen“, „občas spokojen“, „občas nespokojen“, „často nespokojen“, až po „velmi nespokojen“) u jednotlivých oblastí vyznačili míru své spokojenosti. Jak ukazuje následující graf, liší se průměrná spokojenost s jednotlivými oblastmi života mezi cizinci a Čechy minimálně (o jednu až dvě desetiny). Nejlépe byla oběma skupinami hodnocena oblast vztahů s přáteli, známými a sousedy a nejhůře finanční situace. Zatímco cizinci pociťují v průměru nepatrně vyšší spokojenost se situací v práci, s finanční situací a se zdravím, Češi jsou o trochu více spokojeni s trávením volného času a se vztahy s přáteli, známými a sousedy. Větší rozdíl mezi oběma skupinami je pouze v oblasti bydlení, kde cizinci s průměrnou spokojeností 2,8 (blíží se pojmu „občas spokojen“) hodnotí své bytové podmínky hůře než Češi s průměrnou spokojeností rovnou 2,2 (blíže termínu „často spokojen“). Jak Češi tak cizinci jsou stejně spokojeni se svou rodinnou situací. Graf č. 51: Spokojenost s jednotlivými oblastmi života
8.14.1
Spokojenost se situací v práci
Nejvyšší procento respondentů uvádí, že je v práci často spokojeno nebo občas spokojeno. Takto hodnotí situaci v součtu 54% cizinců a 60% Čechů. Připočte-li se ještě podíl velmi spokojených, dostaneme se dokonce k 73% cizinců a 74% Čechů. U Čechů převažuje hodnocení „často spokojen“ (31% dotázaných), u cizinců pak „občas spokojen“ (29%). Mezi cizinci je však vyšší podíl velmi spokojených (19% oproti 14% Čechů). Ve skupině velmi spokojených převažují muži, a to jak mezi cizinci (25% mužů, 12% žen), tak mezi českými respondenty (18% mužů, 9% žen). Často spokojených je však 34% českých žen oproti 29% mužů. Také mezi cizinci je tato odpověď častější u žen, a to v 27% oproti 25% mužů. Na zápornou polovinu škály umístila svou odpověď čtvrtina cizinců (25%) a necelá čtvrtina Čechů (22%), přičemž více Čechů než cizinců zvolilo krajní zápornou variantu „velmi nespokojen“ (6% vůči 1%). Nejvíce nespokojených je mezi ženami ze skupiny cizinců, celkem 30% (z toho 22% občas nespokojených, 6% často a 2% velmi nespokojených). Podíl respondentů nespokojených s oblastí práce u skupiny cizinců i u skupiny Čechů roste z věkem. Výjimkou je věková kategorie nad 51 let, kde u skupiny cizinců podíl nespokojených s prací klesá, zatímco u Čechů dále roste. Ve všech věkových kategoriích je podíl nespokojených (občas, často, velmi) respondentů větší u cizinců než u Čechů. Nejvíce nespokojených je mezi cizinci s vízem do 90 dnů - 50% ve všech třech skupinách (velmi, často, občas nespokojen). U dalších typů pobytu podíl osob, které vyjádřily nespokojenost klesá (u osob s vízem nad 90 dnů na 35% a na 17% u osob s trvalým pobytem). Podíl nespokojených s prací do třetího roku pobytu s délkou pobytu klesá (mezi 41
prvním a druhým rokem pobytu dokonce ze 45% na 26%) a podíl spokojených se naopak zvětšuje (1. rok 55%, 2. rok 74% a 3. rok 79%). To má zřejmě souvislost s adaptací cizinců na pracovní a životní podmínky v ČR. Od 4. roku pobytu dále nemají počty nespokojených a spokojených zřetelnou tendenci. Graf č. 52: Spokojenost se situací v práci (hlavní činnost)
8.14.2
Spokojenost s bydlením
Je to právě oblast bydlení, v níž se hodnocení spokojenosti cizinců a Čechů nejvíce liší. Zatímco své bydlení hodnotí pozitivně (občas, často nebo velmi spokojeno) 88% Čechů, je s bydlením spokojeno téměř o pětinu méně cizinců (69%). Zároveň s tím větší podíl cizinců umístil svou odpověď na záporný pól nabídnuté škály. Ve skupině Čechů je nespokojeno s bydlením 11% respondentů, ve skupině cizinců je to 30 %. Největší podíl nespokojených (občas, často, velmi) je mezi ženami ve skupině cizinců (33%), dále ve skupině mužů – cizinců (29%), 15% mezi ženami ze skupiny Čechů a nejméně nespokojených s bydlením je mezi českými muži (pouhých 7%). Ve všech věkových kategoriích výrazně převyšuje podíl s bydlením nespokojených cizinců podíl Čechů. Nejvíce nespokojených cizinců je ve věkové kategorii 21 – 30 let (36%). Ve věku 31 – 50 let byla nespokojena téměř třetina (29%) cizinců a ve věku nad 51 let čtvrtina (25%). Největší podíl Čechů, kteří nejsou spokojeni se svým bydlením je ve věku 21 - 30 let (17%). Ve věkové kategorii 31 - 40 let je nespokojeno již jen 9% a ve věku nad 41 let 8% dotázaných Čechů. Podle typu pobytu je největší část dotázaných cizinců nespokojených s bydlením mezi cizinci s vízem do 90 dnů (58%). U držitelů víza nad 90 dnů klesá počet nespokojených na 43% a mezi cizinci s trvalým pobytem je nespokojeno 16% dotázaných.
42
Graf č. 53: Spokojenost s bydlením
8.14.3
Spokojenost s finanční situací
Finanční situace dotazovaných je jak u cizinců tak i u Čechů nejhůře hodnocenou oblastí. Se svou finanční situací je v určité míře spokojeno 60% cizinců a 60% Čechů, z toho velmi spokojeno je 14% cizinců a 8% Čechů, často spokojeno je 18% cizinců a 20% Čechů a občas spokojeno 27% cizinců a 32% Čechů. Jak v souboru cizinců tak i v souboru Čechů jsou se svou finanční situací méně spokojeny ženy (42% žen ze skupiny cizinců a 42% žen ze skupiny Čechů se vyjádřilo, že jsou občas, často či velmi nespokojeny). Největší spokojenost s finanční situací vyjádřili muži ze skupiny cizinců, z nichž více než tři pětiny (63%) zařadily svou odpověď na kladnou polovinu nabídnuté škály, z tohoto jedna pětina (20%) uvedla, že je velmi spokojena. Ve všech věkových kategoriích byla nejčastěji jak u cizinců tak u Čechů zastoupena odpověď „občas spokojen“. S rostoucím věkem až do 50 let u obou skupin mírně klesá podíl respondentů, kteří nejsou se svojí finanční situací spokojeni. Až ve věkové kategorii 51 a více let dochází opět k nárůstu počtu nespokojených (občas, často, velmi). Nejvíce spokojených respondentů ze skupiny cizinců (tj. těch, kteří uvedli, že jsou spokojeni s finanční situací občas, často nebo velmi) je mezi cizinci s trvalým pobytem 72%. U cizinců s vízem nad 90 dnů je to 47% a ve skupině cizinců s vízem do 90 dnů 42%.
43
Graf č. 54: Spokojenost s finanční situací
8.14.4
Spokojenost s trávením volného času
Do jisté míry spokojeno s trávením svého volného času je 72% cizinců a 81% českých respondentů. Velmi spokojeno je 18% cizinců a 19% Čechů. Převažují mezi nimi muži (mezi cizinci je 25% mužů a 9% žen, mezi Čechy 27% mužů a 9% žen). Často spokojeno je 26% cizinců a 36% Čechů, u této odpovědi převažují ženy – 22% mužů oproti 31% žen mezi cizinci a 33% mužů ku 40% žen v českém vzorku. Občas spokojených je dalších 28% cizinců a 26% Čechů, zde je podíl žen v obou skupinách jen mírně vyšší (29% oproti 27% u cizinců a 27% oproti 26% u Čechů). Procento spokojených s trávením volného času u Čechů plynule klesá s rostoucím věkem až do padesáti let (ve věkové kategorii do 20 let 90% až na 76% spokojených ve věkové kategorii 41-50 let) a opět se zvyšuje u osob nad 51 let na 85%. Důvodem je opět větší zastoupení osob bez pracovních aktivit v této věkové kategorii. U cizinců v souvislosti s věkem není patrný jednoznačný trend. Mezi cizinci s trvalým pobytem je nejvíce „často spokojených“ – 31%, ale i velmi spokojených je 27%, u cizinců s vízem nad 90 dnů je „občas spokojených 29% a velmi spokojených jen 9%. Nespokojených s trávením volného času je více mezi cizinci než v souboru Čechů. Nespokojenost s trávením volného času uvádí 26% cizinců a 18% Čechů. Občas nespokojeno je 17% cizinců a 12% Čechů, z toho shodně 17% mužů i žen ze skupiny cizinců a 10% mužů a 15% žen ze souboru Čechů. Často nespokojeno je ještě 7% cizinců a 4% Čechů, z toho více žen jak mezi cizinci (9% oproti 6%) tak mezi českými respondenty (8% oproti 3%). Hodnoty u výroku „velmi nespokojen“ se pohybují mezi 1 –3%. Nejvíce nespokojených (občas, často nebo velmi) s trávením volného času je u cizinců ve věkové kategorii 21-30 let 30%, u Čechů ve věkové kategorii 41-50 let (24%).
44
Graf č. 55: Spokojenost s volným časem
8.14.5
Spokojenost se zdravím
Se svým zdravím je v určité míře spokojeno 79% cizinců a 76% Čechů. Z toho je velmi spokojeno 25% cizinců a 20% Čechů. Mezi cizinci i českými respondenty je to více mužů (34% cizinců, 26% Čechů) než žen (14% cizinek, 11% Češek). Často spokojeno je 31% cizinců a 37% Čechů, (v případě cizinců 29% mužů a 34% žen, v případě Čechů 33% mužů a 42% žen). Občas spokojeno je 23% cizinců a 20% Čechů. Mezi cizinci je to více žen (30%) než mužů (18%), u českých respondentů je to u obou pohlaví shodně 20%. Podíl spokojených se zdravotním stavem klesá u obou souborů (cizinců i Čechů) s rostoucím věkem (z 90% spokojených ve věkové kategorii do 20 let u cizinců i Čechů na 69% cizinců a 60% Čechů ve věkové kategorii nad 51 let). Různou míru spokojenosti se svým zdravím vyjádřilo téměř 82% cizinců s trvalým pobytem v ČR (z toho 31% je velmi spokojeno) a 77% cizinců s vízem nad 90 dnů (19% velmi spokojeno). Různý stupeň nespokojenosti se zdravotním stavem vyjádřilo 19% cizinců a 24% Čechů. Přitom významně dominuje hodnocení „občas nespokojen“ – u 13% cizinců a 14% Čechů. U mužů se tak vyjádřilo shodně 11% Čechů i cizinců, u žen 16% cizinek a 18% Češek. Často nespokojeno je 5% cizinců a 7% Čechů, tento podíl je zachován i v členění podle pohlaví a národnosti (5% mužů i žen – cizinců, 7% mužů i žen – Čechů). Hodnota „velmi nespokojen“ osciluje u všech kategorií mezi 1 a 3%.
45
Graf č. 56: Spokojenost se zdravím
8.14.6
Spokojenost s rodinnou situací
V hodnocení spokojenosti s rodinnou situací se v průměru obě sledované skupiny – cizinců i Čechů shodují. Základní rozložení odpovědí je velmi podobné popisu spokojenosti se zdravotním stavem. Také zde převládají spokojení. Celých 79% cizinců a dokonce 85% Čechů vyjadřuje určitou míru spokojenosti s rodinnou situací . Velmi spokojeno je 26% cizinců a 21% Čechů, u obou skupin více mužů než žen (32% oproti 17% u cizinců a 25% oproti 16% u Čechů). Často spokojeno je 30% cizinců a 44% Čechů. Tento výrok je častější u žen než mužů (33% oproti 28% u cizinců a 44% oproti 43% u Čechů). Občas spokojeno je 23% cizinců a 20% Čechů. I zde převažují ženy nad muži (28% oproti 20% u cizinců a 23% oproti 18% u Čechů). Z hlediska typu pobytu v ČR je spokojenost s rodinnou situací nejvyšší u cizinců s trvalým pobytem (31% velmi spokojených, 33% často spokojených, 21% občas spokojených). Určitou míru nespokojenosti vyjadřuje 19% cizinců a 15% Čechů. Občas nespokojených je 12% cizinců a 8% Čechů, z toho 12% mužů i žen – cizinců a 8% českých mužů oproti 9% českých žen. Často nespokojených je 6% cizinců a 5% Čechů, velmi nespokojeno 1% cizinců a 2% Čechů. Procento nespokojených (občas, často nebo velmi) s rodinnou situací je u Čechů nejvíce ve věkové kategorii nad 51 let (celá jedna čtvrtina 25%) a u cizinců ve věkové kategorii 41-50 let 21%. U cizinců s trvalým pobytem je nejčastější odpověď „občas nespokojen“ – 9%. Stejnou odpověď volí také 13% cizinců s vízem nad 90 dnů. Ve všech skupinách podle délky pobytu je nejčastější odpověď „občas spokojen“ - v prvních čtyřech letech pobytu jsou tyto odpovědi častější než později.
46
Graf č. 57: Spokojenost s rodinnou situací
8.14.7
Spokojenost se vztahy s přáteli, známými a sousedy
V této oblasti vyjadřuje různou míru své spokojenosti 84% cizinců a 94% Čechů. Velmi spokojeno je 27% cizinců a 20% Čechů. Převažují muži nad ženami, a to jak u cizinců (32% mužů a 19% žen), tak Čechů (23% mužů a 15% žen). Nejčastější odpověď je „často spokojen“. Zvolilo ji 34% cizinců a 52% Čechů. Tentokrát více žen než mužů a to jak mezi cizinci (39% oproti 30%), tak mezi Čechy (59% žen, 47% mužů). U cizinců s trvalým pobytem je velmi spokojených 33%, často spokojených dalších 35%. U skupiny respondentů s vízem nad 90 dnů 2% velmi spokojených a 33% často spokojených. Graf č. 58: Spokojenost se vztahy
47
9. DETERMINANTY ZDRAVÍ V následujících otázkách jsme se zaměřili na determinanty zdraví související se životním stylem - kouření, konzumaci alkoholických nápojů a stravování.
9.1 Kouření Následující graf ukazuje rozdělení respondentů v souboru cizinců a souboru Čechů ve vztahu ke kouření, jakožto k faktoru, který negativně ovlivňuje zdraví. Graf č. 59: Kouřil/la jste dříve než kouříte v současnosti?
Z dotazovaného vzorku nikdy nekouřilo 40% cizinců a 43% Čechů. U skupiny mužů 25% cizinců a 30% Čechů, u žen 62% cizinek a 60% Češek. Podíl těch, co nikdy nekouřili, se snižuje s rostoucím věkem. Graf č. 60: Kouření dle pohlaví
48
Každodenních kuřáků je více mezi cizinci (36% ku 26% Čechů). Platí to i o skupině mužů (55% cizinců, 37% Čechů). U žen je však, i když nepatrně, vyšší procento každodenních kuřaček – Češek (11% cizinek oproti 12% Češek). Příležitostných kuřáků je v souboru podstatně méně (14% cizinců a 10% Čechů uvádí, že kouří příležitostně). Mezi cizinci i Čechy jsou to častěji ženy než muži (17% oproti 12% u cizinců, 12% oproti 9% u Čechů). „Napravených“ kuřáků (přestali kouřit již dříve, přestali kouřit v posledních 12 měsících) je více než dvojnásobek mezi Čechy. Zatímco mezi respondenty ve skupině cizinců je to 9%, mezi Čechy je to celá pětina dotázaných (20%). U cizinců je v těchto kategoriích téměř stejné zastoupení mužů i žen (8%, mužů, 9% žen) v českém vzorku je to výrazně více mužů než žen (24% mužů, 14% žen). Nejvyšší % napravených představují Češi ve věkové kategorii nad 51 let. Je otázkou, zda je příčinou zhoršení zdravotního stavu obava z kardiovaskulárních chorob nebo profylaxe. U cizinců naopak počet „napravených“ kuřáků ve věkové kategorii nad 51 let klesá. Graf č. 61: Osoby, které přestaly kouřit
Další část otázky se týkala věku respondentů (odnaučených kuřáků), tj. v kolika letech přestali kouřit. Graf č. 62: Průměrný věk, kdy přestali kouřit
49
Průměrný věk, který respondenti udávají jako dobu, kdy přestali kouřit, je 31,4 let u cizinců a 30 let u Čechů. Ženy přestaly kouřit v pozdějším věku než muži, a to jak ve skupině Čechů, tak cizinců. (34,1 roku oproti 31,8 roku u cizinců a 32,6 roků oproti 29,2 roků u Čechů). Graf č. 63: Průměrná denní spotřeba cigaret u kuřáků
Z počtu respondentů, kteří kouří alespoň příležitostně (267 cizinců, 189 Čechů) udávají jako průměrný počet cizinci 14 a Češi 12,7 cigaret denně. U cizinců je přitom tento počet téměř dvojnásobný u mužů než u žen (16 ku 7,6 cigaretám), u Čechů je rozdíl mezi pohlavími také výrazný, i když nižší (14,4 ku 8,3). Denní spotřeba cigaret narůstá s věkem. Ke kouření doutníků se přihlásili pouze Češi (79 osob, z toho 44 mužů a 35 žen). Jsou rovnoměrně rozděleni do všech věkových kategorií bez větších rozdílů. Nejsou to však pravidelní kuřáci, neboť množství denně vykouřených produktů je zanedbatelné. Dýmku kouří alespoň příležitostně 2 cizinci a 78 Čechů ze vzorku - dokonce 35 žen ze souboru Čechů. Další údaje jsou však pod hranicí sledovatelnosti. U respondentů, kteří už déle než rok nekouří, byla sledována intenzita jejich bývalého návyku otázkou, kolik kouřili průměrně denně. Počet cigaret činil v průměru 14,2 u cizinců a 13,4 u českých respondentů, z toho více u mužů (15,0 resp. 15,2) než u žen (13,3, resp. 9,0). Doutníky kouřilo celkem 38 Čechů, z toho 28 mužů a 10 žen, denní spotřeba ovšem nebyla statisticky významná, šlo zřejmě o „společenskou záležitost“. Cizinci spotřebu doutníků vůbec neuvádějí. Podobně lze hodnotit i výsledky u bývalých kuřáků dýmek, (celkem 35, z toho 25 mužů a 10 žen). Vyskytují se spíše ve vyšších věkových kategoriích. Denní spotřeba ovšem opět není statisticky významná. Na stejnou otázku odpovídají respondenti, kteří přestali kouřit v posledních 12 měsících následovně: Skupina cizinců s trvalým pobytem uvádí nižší počet cigaret oproti skupině s vízem nad 90 dnů ( 15,5 a 22). Doutníky kouřilo 20 Čechů a 1 cizinka v souboru těch, kteří v posledních 12 měsících přestali kouřit. Z českých občanů 12 mužů a 8 žen. Zatímco cizinka uvádí až 8 doutníků denně, u Čechů nedosahuje hodnota ani 0,5.
50
Dýmku kouřilo z uvedené kohorty 19 Čechů (11 mužů a 8 žen) a 1 cizinec. Cizinec uvádí v průměru 3 dýmky denně, u českého vzorku je denní spotřeba nevýznamná. Jednalo se tedy o příležitostné kuřáky . V souvislosti s kouřením byli respondenti dotazováni na věk, kdy začali kouřit (jak ukazuje následující graf). Graf č. 64: V kolika letech začali kouřit
Výchozím souborem byli respondenti, kteří alespoň někdy kouřili. Jako věk počátku pravidelného kouření uvádějí cizinci vyšší věk než Češi (19,4 oproti 17,5). Platí to více o mužích (19,8 let oproti 17 letům) než o ženách (18,7 oproti 18,7).
9.2 Stravování Dotázáni byli všichni respondenti. Nejčastěji dodržovaným jídlem je oběd. Pravidelně obědvá 75% cizinců a 83% dotázaných českých respondentů, přičemž pravidelně obědvá více mužů jak v souboru Čechů, tak v souboru cizinců (84% mužů oproti 81% žen ze souboru Čechů; 77% mužů oproti 73% žen ze souboru cizinců). Oběd je nejčastějším pravidelným jídlem ve všech věkových kohortách. Druhým nejčastěji pravidelně dodržovaným jídlem je večeře. 69% cizinců a 77% Čechů uvádí, že pravidelně večeří. Čeští muži přitom večeří pravidelně častěji než české ženy (81% mužů, 72% žen) u cizinců je procento takřka shodné (70% mužů, 69% žen). Ve sledovaných věkových skupinách je nejvyšší rozdíl ve věkové skupině 31- 40 let, kdy pravidelně večeří o 15% více Čechů (83%) než cizinců (68%). Cizinci pravidelněji večeří ve věkové kategorii do 20 let (rozdíl 10%) a nad 51 let (rozdíl 7%). Češi pak ve věku 21-30 let (rozdíl 6%) a 41-50 let (rozdíl 10%). Rozdíly jsou i ve skupinách cizinců podle typu pobytu: cizinci s trvalým pobytem pravidelně večeří z 80%, s vízem nad 90 dnů 59%, s vízem do 90 dnů 50%. 60% cizinců a 66% Čechů uvádí, že pravidelně snídá. Mezi muži je to 62% cizinců a 65% Čechů. U žen cizinek je procento mírně nižší (57%), zatímco u Češek téměř shodné s muži (66%). Ve všech věkových skupinách snídá pravidelně méně cizinců než Čechů, ale rozdíly nejsou velké. Pravidelně snídá 72% cizinců s trvalým pobytem a 48% s vízem nad 90 dnů, s vízem do 90 dnů 50%. Přesnídávky konzumuje pravidelně 29% cizinců a 31% Čechů, v obou skupinách více žen než mužů (33% žen oproti 27% mužů v souboru cizinců, 35% žen oproti 29% mužů v souboru Čechů). Vzhledem k tomu, že v porovnání s muži méně žen pravidelně snídá, je pravděpodobné, že přesnídávka u řady žen nahrazuje snídani. Odpolední svačinu pravidelně konzumuje 29% Čechů a 21% cizinců. České ženy svačí častěji než muži (31% oproti 27%) u cizinců je to více mužů než žen (22% oproti 19%).
51
Zajímavé jsou poměrně vysoké podíly osob, které uvádějí, že pravidelně konzumují pozdní občerstvení. Tento typ stravování uvádí více než pětina cizinců (22%) a přes čtvrtinu Čechů (26%), přičemž se jedná o více mužů než žen (30% mužů oproti 21% žen ze souboru Čechů, 25% mužů oproti 17% žen ze souboru cizinců). Podíl respondentů, kteří uvedli, že se stravují nepravidelně a uvést přesné údaje je tedy pro ně obtížné, činí pouze 15% v souboru cizinců a 10% v souboru Čechů. V souboru cizinců se problém týká více žen než mužů (16% oproti 14%), mezi českými respondenty jsou muži i ženy zastoupeni 10%. Cizincům s trvalým pobytem takto odpovídá procento srovnatelné s českou populací (9%). U cizinců s vízem nad 90 dnů je to celá pětina a u cizinců s vízem do 90 dnů 29%. Z průzkumu dále vyplývá, že nejvíce respondentů dodržuje tři jídla denně (41% cizinců, 36% Čechů). U cizinců je to více mužů (45%) než žen (37%), u Čechů je rozdíl výraznější ve prospěch žen (40% žen oproti 33% mužů). Tři jídla jsou nejčastější ve všech věkových skupinách u Čechů i cizinců. Čtyři pravidelná jídla denně jsou druhou nejčetnější variantou odpovědí jak v souboru cizinců (25%), tak Čechů (31%). Platí to i pro členění podle pohlaví, kdy se jedná o čtvrtinu mužů (24%) mužů i žen (26%) ze souboru cizinců a žen (26%) ze souboru Čechů. Čeští muži s 34% dokonce o procento převyšují české muže s třemi jídly denně. Graf č. 65: Dodržovaná jídla v pracovní den
9.3 Změna tělesné hmotnosti v posledních 12 měsících 58% cizinců a 53% Čechů uvádí, že jejich tělesná hmotnost zůstala v posledních 12 měsících stejná. 15% cizinců a 24% českých respondentů uvádí, že spíše přibrali, shodně 14% cizinců i Čechů podle svého vyjádření spíše váhu snížilo. Dalších 14% cizinců a 10% Čechů využilo možnosti odpovědět „nevím“. Graf č. 66: Změna tělesné hmotnosti v poledních 12 měsících
52
V souboru, který hodnotí svou váhu jako stejnou, jsou více zastoupeni muži než ženy, a to jak mezi cizinci (63% mužů ku 52% žen), tak mezi Čechy (57% mužů ku 47% žen). Graf č. 67: Změna tělesné hmotnosti v poledních 12 měsících – dle pohlaví
Ve skupině, která podle svého vyjádření „spíše přibrala“, je vyšší procento Čechů, a to jak mezi muži, tak mezi ženami (shodně 24%, oproti 13% cizinců a 17% cizinek). Z hlediska typu pobytu je nejvyšší podíl těch, co přibrali, ve skupině cizinců s trvalým pobytem. To může být způsobeno tím, že přebírají návyky majoritní populace a nemají zásadní existenční problémy jako majitelé ostatních typů víz. Ve skupině, která uvádí spíše váhový úbytek, je více žen než mužů, a to jak mezi cizinci, tak v české skupině respondentů (19% oproti 8% mezi cizinci a 21% oproti 8% v českém vzorku). Cizinci s trvalým pobytem vykazují 2 – 3krát nižší procento osob s úbytkem váhy než skupiny s ostatními typy víza. Procenta v jednotlivých skupinách podle délky pohybu postupně klesají s mírnými výkyvy z 21% u prvního roku pobytu na 4% v 10. roce pobytu. 14% cizinců a 10% Čechů odpovědělo na otázku o změně tělesné váhy „nevím“ (14% cizinců, tedy stejně jako těch, kteří přibrali nebo zhubli). Odpovědělo tak více mužů než žen (15% oproti 12% u cizinců a 11% oproti 8% u českých respondentů). Dá se říci, že procento těch, kteří neví (váha je nezajímá) roste nepříliš výrazně s věkem. „Nevím“ odpovědělo dále 10% cizinců s trvalým pobytem (tj. stejně, jako Čechů). Cizinci s vízem nad 90 dnů odpověděli „nevím“ v 18% případů. Součástí této otázky bylo v případě změny tělesné hmotnosti zjistit váhový přírůstek či váhový úbytek respondentů. Průměrný váhový přírůstek u cizinců byl o necelý 1 kg menší než u Čechů (4,21 kg cizinci, 5,19 kg Češi). Nebyla brána v úvahu extrémní hodnota 45kg ve skupině Čechů. Tabulka č. 11: Přírůstek hmotnosti cizinci Češi
Maximum 10 20
Průměr 4,21 5,19
Medián 3,00 5,00
Minimum 1,00 1,00
53
Graf č. 68: Přírůstek hmotnosti
Průměrný váhový úbytek za posledních 12 měsíců byl u cizinců i u Čechů po odstranění extrémních hodnot 90, 75 a 53 kg ve skupině Čechů téměř srovnatelný (4,46 u cizinců a 5,01 u Čechů). Tabulka č. 12: Úbytek hmotnosti
cizinci Češi
54
Maximum Průměr 10 4,46 25 5,01
Medián 4 4
Minimum 1 1
Graf č. 69: Úbytek hmotnosti
9.4 Konzumace alkoholických nápojů Otázka je zaměřena na konzumaci alkoholických nápojů, které jsou rozděleny do třech skupin: víno, tvrdý alkohol a pivo. 9.4.1
Konzumace vína Graf č. 70: Množství nápoje vypitého zpravidla denně – víno, sekt nebo ovocné víno
55
U konzumace vína odpovědělo 51% cizinců a 38% českých respondentů, že tento nápoj skoro nikdy nepijí. Nejvíce těch, co víno skoro nikdy nepijí je mezi muži ze souboru cizinců ( 61% ) se 43% následují muži ze souboru Čechů. Mezi ženami skoro nikdy nepije víno 37% cizinek a 30% Češek. Graf č. 71: Množství nápoje zpravidla vypitého denně – víno, sekt nebo ovocné víno
Ve všech věkových skupinách nepije víno zřetelně více cizinců než Čechů. Zatímco procento těch co nepijí víno mezi cizinci nejvíce klesá (o 8%) mezi věkovými kategoriemi 21 – 30 let a 31 - 40 let (z 56% na 48%) a pak setrvává na podílu 47 - 48% až do věkové kategorie nad 51 let, u českého vzorku lze největší pokles zaznamenat mezi skupinou do 20 let (40%) a skupinou 21 – 30 let (34%), později podíl těch, co víno skoro nikdy nepijí, ve věkové kategorii 41-50 let roste na 40% až na 52% u skupiny nad 51 let. Mezi těmi, kteří víno pijí, nejvíce respondentů uvádí, že pijí méně než 0,2l denně, a to 25% cizinců a 31% Čechů. Následuje skupina, která pije 0,2 až 0,4l vína (18% cizinců, 20% Čechů). V obou skupinách je mezi muži i mezi ženami zastoupeno více Čechů (Češek) než cizinců (ve skupině se spotřebou menší než 0,2l je mezi muži 27% Čechů a 20% cizinců, mezi ženami 37% Češek a 32% cizinek). Ve skupině přiznávající konzumaci až 0,4l vína denně je mezi muži 17% Čechů a 14% cizinců, mezi ženami čtvrtina Češek (24%) a téměř čtvrtina cizinek (23%). U skupiny, která pije až 0,4l vína není tendence jednoznačná, procenta jak Čechů tak cizinců kolísají v malých intervalech a pohybují se kolem 20% (s výjimkou cizinců ve věku 31-35 let, kterých je pouze 12%, aby v následující věkové kategorii dosáhli opět 21%). K vyšší konzumaci do 0,7l vína denně se hlásí ještě 4% cizinců a více než dvojnásobek (9%) Čechů.
56
9.4.2
Konzumace tvrdého alkoholu Graf č. 72: Množství nápoje vypitého zpravidla denně – tvrdý alkohol
Na rozdíl od vína, tvrdý alkohol konzumují ve větší míře cizinci než Češi. Nejpočetnější skupinou u konzumace tvrdého alkoholu jsou ti, kteří uvádějí, že jej skoro nikdy nepijí. Odpovědělo tak 35% cizinců a 54% Čechů. Z mužské populace je to čtvrtina cizinců a téměř polovina (48%) Čechů. U žen pak 47% cizinek a 63% Češek. Podíl respondentů, kteří tvrdý alkohol nepijí je u Čechů v jednotlivých věkových skupinách vzácně vyrovnaný (kolem 50%), jen s poklesem ve věkové kategorii 41-50 let na 40% zpětným návratem na 50% dotázaných ve věku nad 51 let. U cizinců dochází s narůstajícím věkem k poklesu podílu těch, kteří tvrdý alkohol nepijí ze 70% ve věku do 20 let na 28% ve věkové kategorii starších 51 let. Méně než jednu skleničku denně přiznává 22% cizinců a 19% Čechů, mezi muži 21% cizinců a 22% Čechů, mezi ženami 23% cizinek a 16% Češek. Jednu skleničku tvrdého alkoholu uvádí jako konzumované množství 17% cizinců a 7% Čechů. Mezi muži je to třikrát více cizinců ( 19%) než Čechů (6%), mezi ženami 13% cizinek oproti 9% Češek. Z třídění podle věku je zřejmé, že zatímco počet Čechů konzumentů jedné skleničky s věkem klesá z 24% na 2%, u cizinců procento narůstá z 15 na 20%. Varianta 2 skleničky tvrdého alkoholu, případně 3 – 4 skleničky je také ještě významně zastoupena. Dvě skleničky uvádí 12% cizinců a 11% Čechů, 3 – 4 pak 10% cizinců a 7% Čechů. V prvním případě je shodné procento mužů cizinců a Čechů – 13%, 3 – 4 skleničky pije 14% mužů – cizinců a 9% Čechů. Mezi ženami je poměr 11% ku 8% „ve prospěch“ cizinek, 3 – 4 skleničky uvádí 4% cizinek a 3% Češek. Ještě poměrně vysoké procento cizinců mužů uvádí konzumaci 5 – 9 skleniček tvrdého alkoholu denně (4%).
57
9.4.3
Konzumace piva Graf č. 73: Množství nápoje vypitého zpravidla denně - pivo
Překvapivě i v odpovědích na otázku týkající se množství konzumovaného piva odpovídá největší část respondentů (35% cizinců a 34% Čechů), že pivo skoro nikdy nepijí. Zatímco tento výrok uvádí ve skupině mužů shodně 19% cizinců i Čechů, u žen je podíl těchto odpovědí výrazně vyšší – 56% u cizinek oproti 53% u Češek. Skupina, která pivo téměř nepije má ve věkovém rozložení klesající procentní zastoupení – u cizinců výrazněji než u Čechů (ze 70% u cizinců resp. 40% u Čechů ve skupině do 20 let , po 28% u cizinců a 29% u Čechů ve skupině nad 51let. Další nejpočetnější skupinou jsou ti, co uvádí, že vypijí méně než 0,5l piva denně (28% cizinců, 29% Čechů, 28% mužů-cizinců oproti 25% českých mužů, 28% žen-cizinek oproti 33% českých žen). 24% cizinců a 22% Čechů uvádí jako svou denní dávku piva 0,5 – 1l. Mezi muži je to shodně 30% u cizinců i u Čechů, mezi ženami 15% u cizinek a 12% u Češek. Procento respondentů s tímto znakem mírně narůstá s jejich věkem. Konzumaci 1-2 litrů piva denně uvádí ještě 10% cizinců a 11% Čechů, shodně 17% jak českých mužů, tak cizinců a jen 2% českých žen. Podle věkové struktury procento mírně klesá a to jak u Čechů tak cizinců. Ještě 3% cizinců a 5% Čechů uvádí, že pijí denně více jak 2 litry piva.
10. ČERPÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE 10.1
Zdravotní pojištění Na otázku odpovědělo 77% cizinců, že jsou pojištěni, 14% odpovědělo záporně a 9% uvedlo, že neví (mezi těmi,
co se zařadili do kategorie „nevím“ mohou být s velkou pravděpodobností osoby nepojištěné)8. Z hlediska pohlaví je pojištěno shodně 77% mužů i žen. Muži častěji než ženy odpověděli, že nejsou pojištěni (15% ku 13%) a ženy se častěji zařadily do kategorie „nevím“ (10% ku 8%). Ve vztahu k věku je nejvíce nepojištěných osob ve věku do 30 let, téměř pětina (19%). Velikost podílu nepojištěných osob výrazně souvisí s jistotou pobytu. V souboru cizinců s trvalým pobytem jsou nepojištěna pouhá 3%, s vízem nad 90 dnů není pojištěno 23% a 15% neví a u kategorie cizinců s vízem do 90 dnů (která je sice obsazena jen malým počtem respondentů) je nepojištěna více jak polovina (57%) a 14% neví. Podíl pojištěných cizinců stoupá také s délkou pobytu.
8
Z řady zahraničních studií vyplývá, že imigranti většinou tvoří největší část zdravotně nepojištěných osob, např. v USA (Thamer et al.1997). Z 17,2 miliónů imigrantů v USA, kteří nemají americké občanství, bylo nepojištěno 42,8% (a dalších 13,7% bylo kryto veřejnými prostředky), čímž tvoříli až 21,3% nepojištěné populace v USA (Carrasquillo 2003). Výzkumy rovněž prokazují, že podíl nepojištěných osob z řad imigrantů v USA roste. (Fix, Zimmermann, Pastel 2001)
58
Graf č. 74: Jste pro pobyt v ČR zdravotně pojištěn?
10.2
Počet návštěv lékaře v posledních 12 měsících V následující otázce byli respondenti dotazováni, kolikrát v posledních 12 měsících navštívili praktického lékaře,
odborného specialistu, stomatologa, gynekologa (pouze ženy) a kolikrát pobývali v uplynulých 12 měsících nemocnici. Graf č. 75: Podíl respondentů, kteří v posledních 12 měsících nenavštívili lékaře a nepobývali v nemocnici
Návštěva praktického lékaře 57% cizinců a 21% Čechů uvádí, že v posledním roce praktického lékaře nenavštívili. U cizinců i Čechů nenavštívilo praktického lékaře více mužů než žen (66% oproti 45% u cizinců a 28% oproti 12% u českých respondentů). Počet těch, kteří v minulých 12 měsících praktického lékaře nepotřebovali, klesá s rostoucím věkem, a to jak mezi Čechy (z 30% na 11%), tak cizinci (z 63% na 44%). Počet cizinců, kteří se obešli bez návštěvy praktického lékaře v posledním roce klesá s rostoucí délkou jejich pobytu u nás. Průměrný počet návštěv praktického lékaře (započítáme-li i ty respondenty, kteří lékaře nenavštívili) je jedna návštěva u cizinců a 2,6 návštěv u Čechů. 59
Zatímco cizinci s trvalým typem pobytu vykazují obdobné hodnoty jako Češi, u ostatních typů pobytu se častější návštěvy lékaře objevují sporadicky (dvě návštěvy uvádí např. 6% cizinců s pobytem nad 90 dnů, 3 nebo 4 návštěvy jen 2% těchto cizinců). Maximální uvedený počet návštěv je 12 (u cizinců i Čechů v 1% případů). Vyšetření u odborného specialisty Vyšetření u odborného specialisty neabsolvovalo v posledních 12 měsících 77% cizinců a 49% Čechů. V obou skupinách to bylo více mužů než žen (84% oproti 68% u cizinců a 54% oproti 42% v české skupině). Podíl těch, kteří nenavštívili odborného specialistu klesá s věkem, a to z 86% cizinců a 56% Čechů do 30 let na 66% cizinců a 33% Čechů ve skupině nad 51 let. Vysoký podíl této odpovědi je i ve všech skupinách podle typu pobytu v ČR (69% cizinců s trvalým pobytem a dokonce 84% cizinců s vízem nad 90 dnů značně přesahuje podíl Čechů). Obdobná je i situace ve skupině s vízem do 90 dnů, kde je ovšem počet respondentů malý. Důvodem může být ztížený přístup imigrantů k odborným zdravotním službám. Těch cizinců, kteří služeb specialisty nevyužili, ubývá s rostoucí délkou jejich pobytu v ČR (z 86 na 46%). Soubor cizinců s trvalým pobytem se chová obdobně jako soubor Čechů, cizinci s ostatními typy pobytu navštěvují odborné specialisty v minimální míře. Návštěva stomatologa Bez návštěvy stomatologa se v uplynulých 12 měsících obešlo 66% cizinců, ale jen 29% Čechů. Z toho bylo více mužů než žen a to jak mezi cizinci (76% oproti 52%), tak ve skupině Čechů (37% oproti 18%). Údaje ve vztahu k typu pobytu mají podobný vývoj jako u návštěvy specialisty – podíl těch, kteří stomatologa nenavštívili, se pohybuje od 61% u cizinců s trvalým pobytem po 69% cizinců s vízem nad 90 dnů. Hodnota údaje stoupá v prvních třech letech pobytu, poté má klesající tendenci a pohybuje se ve velkém rozptylu (od 82% ve třetím roce pobytu po 35% u délky pobytu 10 let). Zatímco ve skupině Čechů je průměrný počet návštěv stomatologa roven hodnotě 1,3 u skupiny cizinců připadá na jednoho respondenta pouze 0,6 návštěvy. Návštěva gynekologa Téměř polovina cizinek (47%) oproti čtvrtině žen ze souboru Čechů (24%) nenavštívila v posledních 12 měsících gynekologa. Podíl žen, které nenavštívily po celý rok gynekologa u cizinek klesá v podstatě s rostoucí délkou pobytu. Také v četnosti návštěv ženy ze souboru Čechů převyšují ženy ze souboru cizinců. Zatímco na ženy ze skupiny cizinců připadá necelá jedna návštěva gynekologa za posledních 12 měsíců, u skupiny Čechů připadá 1,5 návštěvy ročně na jednu dotázanou.9 Pobyt v nemocnici U pobytu v nemocnici vykazují skupina cizinců a skupina Čechů mnohem menší rozdíly než u ostatních typů zdravotní péče.10 V nemocnici se ze všech respondentů ocitla 2% cizinců a 7% Čechů, více žen než mužů. Hlubší analýza je vzhledem k malé četnosti obtížná.
9
Menší četnost návštěv gynekologa u žen imigrantek oproti ženám narozeným v hostitelské zemi ukazují i některé zahraniční výzkumy (Gross, Brali-Greenberg, Remennick 2001).
10
Podobné výsledky jsou publikovány i ve zprávě o zdravotním stavu cizinců Weilandt, kde, C. a kol: Gesundheit von Zuwanderern in Nordrhein-Westfalen. Ministerium für Frauen, Jugend, Familie und Gesundheit des Lendes NordrheinWestfalen, Düsseldorf 2000, kdy kategorie pobytů v nemocnici vykazuje jen malé rozdíly mezi Němci a imigranty (15% Němců a 12,7% přistěhovalců uvádí nejméně jeden pobyt v nemocnici za poslední rok). 60
Graf č. 76: Průměrný počet návštěv za posledních 12 měsíců
Graf č. 77: Průměrný počet návštěv zdravotnických zařízení v posledních 12 měsících dle pohlaví
Poněkud jiný obrázek získáme, vezmeme-li za základní soubor respondenty, kteří v daném období alespoň jednou příslušného lékaře navštívili. Zde se ukazuje, že mezi respondenty, kteří v posledním roce alespoň jednou daného lékaře navštívili, není mezi souborem Čechů a souborem cizinců v počtu návštěv tak veliký rozdíl, jako když započítáváme i respondenty, kteří lékaře nenavštívili. Průměrný počet návštěv u praktického lékaře činí 2,3 návštěvy u cizinců a 3,3 návštěvy u Čechů. V souboru cizinců je průměr vyšší u žen (2,6 oproti 2,0), u českého vzorku je průměr o 0,1 vyšší u mužů (3,4 oproti 3,3). Průměrný počet návštěv má stoupající tendenci s přibývajícím věkem jak u Čechů, tak u cizinců. Cizinci s trvalým pobytem absolvují průměrně 2,5 návštěvy praktického lékaře za rok, cizinci s vízem nad 90 dnů 2 návštěvy. Další typy pobytu nejsou významně zastoupeny. K odbornému specialistovi jdou cizinci v průměru dvakrát ročně, Češi 3,6 krát. V třídění podle pohlaví je shodně mužů i žen jak u cizinců (2 návštěvy), tak u Čechů (3,6, resp. 3,7 návštěvy). Roční průměr návštěv u stomatologa činí 1,8 návštěvy jak u cizinců, tak u Čechů. U žen, jak cizinek tak Češek, je průměrný počet návštěv stomatologa vyšší než u mužů (1,9 oproti 1,6 u cizinců a 2,0 oproti 1,7 u Čechů.). Průměrně 1,8 návštěvy absolvuje cizinec s trvalým pobytem i s vízem nad 90 dnů. Ostatní hodnoty nejsou významné. Gynekologa navštíví ženy cizinky v průměru 1,8 krát, ženy ze souboru Čechů 1,9krát ročně. Cizinky s trvalým pobytem vykonají průměrně 1,9 návštěvy u gynekologa, cizinky s pobytem nad 90 dnů 1,8. U respondentů, kteří v posledním roce pobývali v nemocnici, zaznamenala skupina cizinců v průměru dva pobyty, skupina Čechů 3,7 pobytu. Tento průměr je vyšší u mužů a to jak u cizinců (2,8 muži, 1,4 ženy), tak u Čechů (5,4 muži, 2,0 ženy). 61
10.3
Obavy z návštěvy lékaře Obavu z nutnosti využít zdravotní péči vyjadřuje 34% cizinců a 27% Čechů. V souboru cizinců je to více mužů než
žen (37% oproti 30%), v souboru českých respondentů pak více žen než mužů (28% oproti 26%). Obavy o své zdraví naopak nemá téměř 50% cizinců a 62% Čechů. U cizinců je to více žen (52% oproti 48% mužů), u českých respondentů více mužů (63% oproti 59% žen). Obavu z možného onemocnění má 33% cizinců s trvalým pobytem, 35% s vízem nad 90 dnů. Naopak bez obav je 54% cizinců s trvalým pobytem a 44% cizinců s vízem nad 90 dnů. Další skupiny podle typu pobytu jsou málo početné. Graf č. 78: Obavy z návštěvy zdravotnického zařízení
Problém nedovede posoudit 17% cizinců a 12% Čechů, více žen než mužů a spíše mladší věkové skupiny. Problém nedovede posoudit také pětina respondentů s vízem nad 90 dnů. Důvody obav z návštěvy lékaře Důvody obav z návštěvy lékaře se mezi skupinou dotazovaných cizinců a skupinou Čechů značně liší. Zatímco Češi nejčastěji vyjadřují běžné lidské obavy související se zdravím (bojím se, že bych mohl být vážně nemocen 10%, mám obecně strach z lékařů a lékařského prostředí 7%, nevěřím, že mi zdravotníci pomohou 3%), tak cizinci uvádějí nejčastěji důvody, které souvisejí s okolnostmi jejich pobytu v ČR. Oproti 8% Čechů uvedla více než pětina (21%) cizinců, že se obávají ztráty práce. 8% cizinců neví z čeho by péči zaplatilo a 6% se obává nuceného návratu do země původu. 7% cizinců, tj. stejná část jako u Čechů se obává lékařů a lékařského prostředí. Graf č. 79: Důvody obav z návštěvy lékaře
62
11. ZÁVĚRY Výsledky výzkumu subjektivního hodnocení zdravotního stavu a čerpání zdravotní péče občany bývalého SSSR ve srovnání se vzorkem české populace ukázaly řadu zajímavých výsledků využitelných pro tvorbu integrační politiky v oblasti zdravotní péče a potvrdily některé závěry z výzkumů realizovaných v zahraničí. Z hlediska socioekonomických ukazatelů vykazuje skupina cizinců od skupiny Čechů rozdíly zejména ve výši příjmu a vykonávané profesi. Respondenti ze skupiny cizinců mají výrazně nižší příjmy než respondenti ze skupiny Čechů, což souvisí se skutečností, že více než tři pětiny cizinců pracujících na území ČR vykonávají dělnické a málo kvalifikované profese (26% pracuje jako nekvalifikovaný dělník, 24 % jako kvalifikovaný dělník či řemeslník a 14 % jako dělník pro obsluhu strojů a zařízení). Z hlediska pracovních aktivit jako jedné z determinant zdraví se ukázalo, že soubor cizinců oproti souboru Čechů vykazuje podstatně vyšší pracovní nasazení. Zatímco ve vzorku české populace pracuje více než polovina dotázaných 5 dnů v týdnu do 10 hodin denně, více než třetina cizinců pracuje šest dnů v týdnu (z toho téměř polovina 11 – 12 hodin denně). Nezanedbatelných 7 % cizinců pracuje bez nároku na den odpočinku, tj. 7 dnů v týdnu. Větší podíl dotázaných cizinců oproti souboru Čechů uvedl, že před nástupem do zaměstnání neabsolvoval vstupní zdravotní prohlídku. Alarmující je i fakt, že téměř pětina z dotázaných cizinců pracuje bez řádné pracovní smlouvy. Tyto skutečnosti jsou zřejmě příčinou výzkumem zjištěné vyšší úrazovosti cizinců (ve srovnání se vzorkem Čechů) na pracovišti. V případě subjektivního hodnocení zdravotního stavu (zdravotní obtíže v posledních 12 měsících a srovnání zdravotního stavu se situací před rokem) se ukázalo, že cizinci se cítí lépe než Češi11. Také v oblasti hodnocení různých pocitů a nálad je skupina cizinců ve všech položkách pozitivněji „naladěna“ než soubor Čechů. Podobně hodnotí cizinci svůj zdravotní stav i v případě chronických nemocí a bolestí. Důvodem může být „efekt zdravého imigranta“12. Z výzkumu rovněž vyplynulo, že cizinci vykazují podstatně méně častou a kratší pracovní neschopnost oproti dotázaným Čechům. Také v oblasti spotřeby zdravotní péče bylo u cizinců ve srovnání se vzorkem Čechů zjištěno podstatně nižší využívání jednotlivých zdravotnických služeb (praktický lékař, odborný specialista, gynekolog (u žen) a stomatolog). Příčinou může být lepší zdravotní stav migrantů (který vyplývá ze subjektivního hodnocení respondentů), ale nezanedbatelnou roli mohou sehrávat i výzkumem prokázané větší obavy cizinců z návštěvy lékaře či zdravotnického zařízení (obavy o práci, obavy z nuceného návratu do země původu a obavy z čeho by péči zaplatili). Z hlediska koncepce zdravotní politiky v oblasti problematiky imigrantů je alarmující, že i cizinci legálně pobývající na území ČR jsou nepojištěni (14 % respondentů). V případě čerpání zdravotní péče pak představují zátěž pro financování českého zdravotnického systému. Vzhledem k tomu, že celá čtvrtina dotázaných cizinců uvedla, že chce v ČR zůstat trvale a 13 % dotázaných touží v ČR najít partnera, vyvstává ještě další riziko, které by měli tvůrci zdravotní politiky zohlednit. Toto riziko spočívá v tom, že imigranti svou výhodu „efektu zdravého imigranta“ v průběhu let strávených v nové zemi ztrácí. Četné zahraniční výzkumy ze zemí s dlouhodobou zkušeností s imigrací ukazují, že pak dochází nejen k vyrovnání míry čerpání zdravotní péče imigranty s občany dané země, ale v mnoha případech i k čerpání zdravotní péče ve větší míře13. V oblasti budoucího dlouhodobého vývoje je při tvorbě integrační politiky v oblasti péče o zdraví nutné zohlednit i některé zdravotní determinanty negativně ovlivňující zdravotní stav, jako je kouření, konzumace alkoholických nápojů a špatné stravovací návyky. Výsledky výzkumu ukazují, že na rozdíl od vzorku majoritní populace, cizinci jsou ve větší míře zvyklí konzumovat tvrdý alkohol a více kouří. Ve většině otázek se projevuje souvislost s typem a délkou pobytu, kdy se cizinci s trvalým a delším pobytem v ČR ve svých odpovědích více přibližují majoritní populaci než cizinci s vízem nad 90 dnů či s vízem do 90 dnů.
11 Podobné výsledky dokazují i výzkumy z jiných zemích. Například populace narozená mimo USA je zdravější než odpovídající populace narozená ve Spojených státech (Lucas 2003). 12 Hillier, S. The Health and Health Care of Ethnic Minority Groups. In SCAMBLER, G. (ed). Sociology as applied to Medicine. London: W. B. Saunders Company Ltd., 1997, s. 121-135. ISBN 0-7020-2275-6. 13 Weilandt, C. a kol: Gesundheit von Zuwanderern in Nordrhein-Westfalen. Ministerium für Frauen, Jugend, Familie und Gesundheit des Lendes Nordrhein-Westfalen, Düsseldorf 2000
63
12. DOPORUČENÍ Závěry z empirického výzkumu mezi imigranty ze zemí bývalého SSSR přináší několik doporučení pro tvůrce (nejen) zdravotní politiky i pro další výzkumné aktivity v této oblasti: •
Z hlediska dlouhodobé integrační politiky by bylo vhodné i nadále sledovat jednotlivé skupiny imigrantů z hlediska zdravotního stavu, spotřeby zdravotní péče a determinant zdraví nejen cestou výzkumů subjektivního hodnocení, ale i analýzou objektivních dat. Podmínkou je však kvalitní, úplné a pravidelné shromažďování těchto dat orgány státní správy, samosprávy, zdravotních pojišťoven v součinnosti se zdravotnickými zařízeními.
•
Ve spolupráci s ostatními resorty zlepšovat životní podmínky imigrantů v oblasti zdravotní péče, zejména zvyšováním informovanosti o jejich právech a povinnostech v systému zdravotní péče ČR.
•
V souladu s dokumentem Zdraví 21 - zdraví do 21.století, který vypracovala úřadovna WHO pro Evropu jako osnovu pro společnou práci v oblasti zdravotní péče, věnovat i nadále pozornost problematice zdravotního stavu a čerpání zdravotní péče migrantů v ČR a to zejména v oblasti tvorby zdravotní politiky zaměřené na snižování nerovností v přístupu ke zdravotní péči. Zde je možno se inspirovat přístupem k této problematice ve vyspělých zemích, které mají s imigrací dlouholeté zkušenosti.14
14 Křečková, N, Dobiášová, K, Čabanová, B, Vyskočilová, O: Srovnávací analýza poskytování zdravotní péče cizincům ve vybraných zemích. In Zdravotní politika a ekonomika 3, Kostelec nad ČL 2003, ISSN 1213-8096
64
13. LITERATURA BAILIS, D. S., SEGALL, A., CHIPPERFIELD, J. G. Two views of self-rated general health status. Social Science & Medicine. 2003, 56, 203-217. BARTLETT, L. A., PURDIN, S., MC GINN, T. Forced migrants – turning rights into reproductive health. The Lancet. 2004, 363, 9402, 76-77. CARRASQUILLO, O., FERRY, D. H., EDWARDS, J., GLIED, S. Eligibility for government insurance if immigrant provisions of welfare reform are repealed. American Journal of Public Health. 2003, 93, 10, 1680-1682. DRBAL, C. Naše zdraví a jeho otazníky, studie 1 Národohospodářského ústavu J. Hlávky. Nepublikováno. 2004 ELDER, J. P. Reaching Out to America’s Immigrants: Community Health Advisors and Health Communication. 2003. FIX, M, ZIMMERMANN, W, PASSEL, J The integration of imigrant families in the United States, The Urban Institute, 2001 GILMORE, A. B. C., MC KEE, M., ROSE, R. Determinants of and inequalities in self – perceived health in Ukraine. Social Science & Medicine. 2002, 55, 2177-2188. GROSS, R., GREENBERG, S. B., REMENNICK, L. Self-Rated Health Status and Health Care Utilization Among Immigrant and Non-Immigrant Israeli Jewish Women. Women & Health. 2001, 34 (3), 53-63. HAGAN, J., RODRIGUEZ, N., CAPPS, R., KABIRI, N. The effects of recent welfare and immigration reforms on immigrants‘ access to health care. The International Migration Review. 2003, 37,2, 444. HILLIER, S. The Health and Health Care of Ethnic Minority Groups. In SCAMBLER, G. (ed). Sociology as applied to Medicine. London: W. B. Saunders Company Ltd., 1997, s. 121-135. ISBN 0-7020-2275-6. HYMAN, I. Canada’s‘ Healthy Immigrant‘ Puzzle – A Research Report. Women & Environments International Magazine. 2003, 60/61, 31-33. KAMATH, C. C., O´FALLON, W. M., OFFORD, K. P., YAWN, B. P., BOWEN, J. M. Provider Satisfaction in Clinical Encounters With Ethnic Immigrant Patients. Mayo Clinic Proceedings. 2003, 78, 11, 1353-1360. KULLGREN, J. T. Restrictions on undocumented immigrants‘ access to health services: The public health implications of welfare reform. American Journal of Public Health. 2003, 93, 10, 1630-1633. KYL, J. Healthcare Economics, Hospitals welcome federal money to help with immigrant care. Drug Week. 2004, 309. LUCAS, J. W., BARR-ANDERSON, D., KINGTON, R. S. Health status, health insurance, and health care utilization patterns of immigrant black men. American Journal of Public Health. 2003, 93, 10, 1740-1747. MENZIES, D. Screening immigrants to Canada for tuberculosis: Chest radiography or tuberculin skin testing? Canadian Medical Association Journal. 2003, 169, 10, 1035-1036. REIFF, MARIAN, O’CONNOR, BONNIE, KRONENBERG, FREDI. Ethnomedicine in the Urban Environment: Dominican Healers in New York City. Human Organization. 2003, 62, 1, 12. ROMMEL, A.,POTTHOFF, P. a kol.: Gesundheit und Krankheit in Nordrhein-Westfalen. Ministerium für Frauen, Jugend, Familie und Gesundheit des Lendes Nordrhein-Westfalen, Düsseldorf 2002 STRONKS, K., RAVELLI, A.C.J., REIJNEVELD, S.A. Immigrants in the Netherlands: Equal access for equal needs? Epidemiol Community Health. 2001, 55, 701-707. THAMER, M. et. al. Health insurance coverage among foreign-born US residents:the impact of race,ethnicity and lenght of residence. 1997. UHEREK, Z a kol.: Rekonstrukce vybraných podmínek života pracovní migrace z Ukrajiny v ČR na základě šetření na Zakarpatské Ukrajině - případová studie. In: Analýza zdravotní péče o cizince v ČR. IZPE. Kostelec nad Černými lesy 2001. WEILANDT, C. a kol: Gesundheit von Zuwanderern in Nordrhein-Westfalen. Ministerium für Frauen, Jugend, Familie und Gesundheit des Lendes Nordrhein-Westfalen, Düsseldorf 2000 WOLFFERS, I., VERGHIS, S., MARIN, M. Migration, human rights, and health. The Lancet. 2003, 362, 9400, 2019-2020.
65
14. PŘÍLOHY 14.1
Příloha č. 1
Iнститут медичної політики та економіки Лікарський інформаційний цeнtр Дослідження думок IHOЗЕМЦІВ, які постійно або довготерміново перебувають на території Чеської республіки
Шановна пані, шановний пан, Інститут медичної політики та економіки звертається до Вас з проханням заповнити цю анкету для з'ясування ситуації з іноземцями, які постійно або довготерміново перебувають на території Чеської республіки. Дослідження є складовою частиною програми „Підтримка інтеграції іноземців у ЧР“ і має за мету допомогти вирішити проблеми іноземців у ЧР у галузі медичних послуг. Ваша думка допоможе покращити ситуацію в наданні медичних послуг іноземцям. Дослідження є повністю анонімним, тому ніде не треба зазначати своє ім’я!
Анкету заповнюємо в такий спосіб: підкресліть номер відповіді, яка найбільш відбиває Вашу думку. Або дайте свій варіант відповіді. Наприклад: 15. Чи Ви задоволені станом свого здоров’я? 1. так 2. ні Результати дослідження дадуть змогу з'ясувати реальні проблеми іноземців у Чеській республіці у галузі користування медичними послугами. Дані, які Ви нам повідомите, будуть узагальнені і ніде не наводитимуться в зв'язку з конкретною особою, яка їх повідомила. Ми також гарантуємо, що дані, які ми одержали від Вас,
конфіденційні, і не стануть відомими жодній особі, яка не є членом нашої
дослідницької групи. Усі члени дослідницької групи зобов'язані не розголошувати одержані дані.
ПPАГА 2003 Iнститут медичної політики та економіки Лікарський інформаційний цeнtр 66
1. Як довго ви вже перебуваєте в ЧР? Будь ласка, зазначайте лише цілі роки (без місяців). Якщо перебуваєте в ЧР менше року, розмова не продовжуватиметься. У Чеській республіці перебуваю...................... років.
А. Стан здоров'я 2. Упродовж останніх 12 місяців чи були у Вас проблеми із здоров'ям з наведених нижче? (обведіть кружальцем усі можливі ускладнення) 1. застуда та грип 2. хронічний кашель 3. алергійна нежить 4. запалення носоглотки, пазух 5. проблеми зі шлунком і травленням 6. запор 7. слабкість та запаморочення голови 8. проблеми з ногами 9. проблеми з руками 10. проблеми з очима і зором 11. проблеми з вухами і слухом 12. проблеми з нирками та сечовим міхуром 13. проблеми з серцем і диханням 14. проблеми, пов'язані з клімаксом 15. періодичне відчуття смутку та депресії 16. відчуття безпричинного страху та побоювань 17. інші ускладнення - які – зазначте……………………………………………………………………………………… 18. у мене не було таких проблем
3. Чи страждаєте Ви в даний час на одне чи кілька хронічних захворювань (хоча б 3 місяці)? (обведіть кружальцем лише одну відповідь) 1. Я не маю жодного хронічного захворювання, я не приймаю постійно жодних ліків 2. Я маю хронічне захворювання (хворобу), але це жодним чином не впливає
на моє трудове,
громадське та сімейне життя 3. Я хворію на хронічне захворювання, мені це частково заважає (наприклад, інвалідна пенсія) 4. Я хворію на хронічну хворобу і мені це досить таки заважає (наприклад, потребую сторонньої допомоги, догляду, маю повну інвалідну пенсію, у мене ампутована кінцівка) 5. Я хворію на хронічну хворобу, і вона цілком позбавляє самостійності (наприклад, я прикутий до ліжка, я безпомічний, паралізований, я інвалід на візку, сліпий)
67
!!! ФІЛЬТР!!! Відповідають лише ті, хто у запитанні №3 обрали з можливостей 2-5.
4. Дайте перелік хронічних захворювань, на які Ви в даний час хворієте або зазначте інші хвороби, від яких страждаєте і лікуєтеся хоча б 3 місяці: (обведіть кружальцем усі хвороби, що
Вам дошкуляють) 1. астма, хронічний бронхіт, або інше хронічне захворювання легенів 2. хронічне запалення пазух або щелеп 3. ішемічна хвороба серця або інфаркт 4. гіпертонія 5. інсульт та інші судинні хвороби мозку 6. виразкова хвороба шлунку або 12-палої кишки 7. проблеми з товстою кишкою або кишечником, що тривають понад 3 місяців 8. камені в жовчному міхурі або запалення жовчного міхура 9. хвороби печінки, цироз печінки 10. камені в нирках 11. хронічне захворювання нирок 12. хронічне запалення сечового міхура 13. випадання матки 14. діабет 15. захворювання щитовидної залози або зоб 16. хронічне захворювання хребта, що триває понад 3 місяці, випадання диска 17. артроз колін, тазостегнових суглобів або рук 18. запалення суглобів на руках чи ногах 19. інші ревматичні запалення суглобів, що тривають понад 3 місяці 20. епілепсія 21. запаморочення голови, що призводить до падіння 22. мігрень 23. хронічне запалення шкіри 24. злоякісні новоутворення 25. інші хронічні захворювання, зазначте, які..........................................................................
5. За минулі 12 місяців чи відчували Ви болі? (на шкалі від 1 до 6 зазначте їхню інтенсивність) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
Головні болі Болі лицьових, жувальних м'язів Щелепи або вуха Біль у скронях Біль у спині Біль у руках, ногах, ліктях Біль у долонях, пальцях Біль у грудній клітці Болі в животі, шлунку Біль у пахвині Біль у тазостегнових суглобах Болі в стегнах, колінах, гомілках Болі в стопі та пальцях
(лише для жінок): 14. Болі в грудях 68
Зовсім ні.........................………….…………....Постійно 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1
2
3
4
5
6
6. Якою мірою болі, що Ви їх відчуваєте, обмежували Вас у Вашій домашній та трудовій діяльності за 12 минулих місяців? 1 зовсім ні
2 трохи
3 середньо
4 досить сильно
5 сильно
7. Cкiльки днів Ви провели на лікарняному за останні 12 місяців? За останні 12 місяців я провів на лікарняному загалом ……….днів.
8. Упродовж останніх 12 місяців чи отримали Ви якусь травму чи отруєння, з якими довелося звертатися до лікаря? 1. так
cкільки ……………………….
2. ні
(якщо ні, продовжуйте відповідати на запитання № 12) У наступних запитаннях зосередимося на найсерьозніші поранення чи отруєння, які сталися з Вами останні 12 місяців:
9. Дез Вами трапилося це поранення чи отруєння 1. Удома 2. На проїжджій частині шляху 3. На тротуарі 4. На роботі (по дорозі на роботу) 5. Під час занять спортом, гри 6. Інакше
10. Внаслідок травми або цьому отруєння чи втратили Ви працездатність або здатність виконувати звичайну діяльність? 1. так
Якщо так, то на скільки днів (включно з вихідними)? ………………………………..
2. ні
11. Характер це Вашого поранення чи отруєння? (можете позначити кілька можливостей) 1. перелом верхньої кінцівки 2. перелом нижньої кінцівки 3. перелом тазу, перелом шийки тазостегнового суглобу 4. інші переломи кісток 5. струс мозку 6. вивих, удар 7. відкрита рана, поверхневе поранення 8. внутрішнє поранення (грудна клітина, живіт, спина) 9. опіки 1. 10 отруєння, токсичний вплив (наприклад, ліків, наркотиків, хімічних речовин, металів, газів)
69
12. На кожне запитання знайдіть відповідь, яка найточніше відображає Ваші відчуття та настрої за останні 2 тижні Як часто впродовж минулих 2 тижнів Ви:
постійно
1. 2. 3. 4.
відчували радість, були в доброму гуморі? відчували спокій відчували себе сповненими енергії, активності? після пробудження почувалися свіжими, відпочилими? 5. дні вашого життя були насичені цікавими Вам речами?
1 1 1
правило як нечасто іноді ніколи часто радше 2 3 4 5 6 2 3 4 5 6 2 3 4 5 6
1
2
3
4
5
6
1
2
3
4
5
6
13. Опишіть свій теперішній стан здоров'я порівняно з минулим роком 1. Значно краще, ніж торік 2. Трохи краще, ніж торік 3. Такий самий, як торік 4. Трохи гірше, ніж торік 5. Значно гірше, ніж торік
14. Ви курили раніше, чи курите зараз? 1. я ще ніколи не курив (ла) (крім кількох винятків)............продовжити запитанням №16 2. зараз я курю щодня 3. зараз я курю іноді 4. раніше я курив (ла), але вже більше року не курю я покинув (ла) курити в..............роках 5. я покинув (ла) курити за останні 12 місяців
14A. Cкільки Ви курите чи раніше приблизно викурювали щоденно ....................сигарет
..................сигар
..................люльок
15. В якому віці Ви почали постійно курити, навіть невелику кількість сигарет? Я почав (ла) курити в................років
16. Упродовж робочого дня Ви зазвичай дотримуєтеся такого режиму харчування (зазначте
все, чого Ви дотримуєтеся) 1. сніданок 2. другий сніданок 3. обід 4. полуднева їжа 5. вечеря 6. вечірнє харчування 7. точно не можу відповісти, я харчуюся нерегулярно
70
17. Чи змінилася Ваша вага за минулі 12 місяців? 1. ні, залишилася приблизно такою самою. 2. так, я радше потовстішав (ла) на
+............кілограмів
3. так, я радше схуд (ла) на
-.............кілограмів
4. не знаю 18. Яку кількість зазначених напоїв Ви щоденно вживаєте? А. Вино, шампанське чи сухе вино 1. понад 0,7 літра 2. від 0.4 до 0,7 літра 3. від 0,2 до 0,4 літра 4. менш як 0,2 літра 5. зазначені напої не вживаю Б. Міцні напої (горілка, ром, коньяк, лікер, інші міцні напої) - у перерахуванні на чарки (=5) 1. 10 і більше 2. 5-9 3. 3-4 4. 2 5. 1 6. менше 1 7. вказані напої майже не вживаю В. Пиво 1. понад 2 літри 2. від 1 до 2 літрів 3. від 0,5 до 1 літра 4. менш як 0,5 літра 5. Пива майже не п’ю 19. Чи задоволені Ви, як складається Ваша ситуація в наступних сферах?
(Оцініть за 6-бальною системою/дивіться шкалу) Чи задоволені Ви 1. Вашою ситуацією на роботі? 2. Вашим житлом? 3. Вашим фінансовим станом? 4. Вашим дозвіллям? 5. Станом Вашого здоров'я? 6. Вашими стосунками з родичами? 7. Вашими стосунками з друзями, знайомими, сусідами?
Дуже зaдоволений
………………………………………………………………………
Дуже neзaдоволений
1
2
3
4
5
6
1
2
3
4
5
6
1
2
3
4
5
6
1
2
3
4
5
6
1
2
3
4
5
6
1
2
3
4
5
6
1
2
3
4
5
6
4
5
6
Якщо Ви замислитеся над Вашою життєвою ситуацією 8. Чи задоволені нею?
Ви
1
2
3
71
20. Щоб допомогти наочно зобразити стан Вашого здоров'я, ми намалювали градусник на кшталт термометра, де позначка 100 відповідає найкращому станові здоров'я, а позначка 0 - найгіршому. Зазначте, будь ласка, на градуснику, як Ви оцінюєте стан свого здоров'я: намалюйте лінію від наведеного нижче прямокутника до будь-якої точки на градуснику Найкращий стан здоров'я 100
90
80
70
60
50 Ваш стан здоров'я
40
на сьогодні 30
20
10
0 Найгірший стан здоров'я
72
Б. КОРИСТУВАННЯ МЕДИЧНИМИ ПОСЛУГАМИ 21. Чи маєте медичне страхування на час перебування в ЧР? 1. Так 2. Ні 3. Не знаю А зараз спробуйте пригадати, як Ви досі користувалися медичними послугами в ЧР? 22. Скільки разів за минулі 12 місяців Ви були в ЧР у лікаря (у кожному рядку зазначте кількість
відвідувань, якщо Ви не були жодного разу ані в лікаря, ані в лікарні, пишіть 0 Кількість відвідувань 1. Терапевт 2. Спеціаліст 3. Стоматолог 4. Гінеколог (лише для жінок) 5. Перебування в лікарні
23. Чи побоюєтеся Ви відвідувати в ЧР лікаря або лікарню? 1. Так 2. Ні 3. Не можу сказати
!!!ФІЛЬТР!!!
На наступне запитання №24 відповідають лише ті, хто на запитання №23 обрали відповідь 1. 24. Які причини таких побоювань? (можете навести більше відповідей) 1. Я взагалі боюся лікарів та лікарняного середовища 2. Не знаю, чи зможу платити за медичні послуги 3. Боюся, що втрачу роботу 4. Боюся, що мені довелося б повернутися додому 5. Боюся, що я дізнався б про свою серйозну хворобу 6. Я не вірю, що лікарі мені можуть допомогти 7. Інша причина, яка? ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………
73
В. ПОВІДОМТЕ НАМ, БУДЬ ЛАСКА, ДЕЩО ПРО СЕБЕ 25. Ви: 1. Чоловік 2. Жінка
26. В якому році Ви народилися Я народився (лася) в......................році
27. Ви: 1. 2. 3. 4.
Неодружений (незаміжня) Одружений (заміжня) Розлучений (а) Удівець/удова
28. Ваша освіта 1. 2. 3. 4.
Початкова Училище або середня освіта, без атестату зрілості Середня освіта з атестатом зрілості Вища
29. Чи Ви є громадянином 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
України Росії Молдавії Білорусії Казахстану Вірменії Якоїсь іншої країни, якої.....................................
30. Зазначте вид Вашого перебування в ЧР? 1. 2. 3. 4.
постійне проживання віза терміном понад 90 днів віза терміном до 90 днів без візи
31. Що є підставою Вашого перебування в ЧР? (можна позначити водночас кілька відповідей) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 74
Туризм, приїхав (ла) в гостину Супроводжую близького члена сім'ї (возз'єднання сім'ї) Навчання Перебуваю у відрядженні. У відрядження мене послав мій роботодавець, який перебуває на моїй Батьківщині. Робота Прагнення знайти в ЧР партнера Прагнення мати постійне проживання в ЧР Інші підстави - зазначте, які?…….....................................................................................................
32. Ваше працевлаштування в ЧР грунтується на тому, що Ви (можна позначити водночас і кілька
відповідей) 1. Є працівником за трудовим контрактом 2. Є працівником без трудового контракту 3. Маєте підприємницьке свідоцтво, але не наймаєте працівників 4. Є підприємцем і наймаєте працівників 5. Є учнем 6. Займаєтеся іншими видами діяльності - зазначте якими………….............................................… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 7. Не працевлаштований у ЧР, бо перебуваю (в декретній відпустці, на пенсії, є безробітним тощо)
!!! ФІЛЬТР!!!
На наступні запитання №33-36 відповідають лише ті, хто в ЧР на даний час працюють 33. За якою професією (чи професіями) на даний час в ЧР працюєте?
(якщо працюєте на кількох місцях водночас, будь ласка, позначте кілька відповідей) 1. Чорнороб і некваліфікований працівник 2. Робітник, що обслуговує машини та обладнання 3. Робітник-ремісник, кваліфікований робітник 4. Кваліфікований робітник у лісогосподарстві та сільському господарстві 5. Працівник сфери послуг і торгівлі 6. Працівник нижчого адміністративного рівня 7. Технік, середній медичний персонал, вихователь (спеціаліст середньої ланки) 8. Спеціаліст з вищою освітою 9. Керівний і управлінський працівник 10. Інші професії (зазначте, які)......................................................................................
34. Скільки годин у середньому щодня Ви працюєте в ЧР? 1. менше 8 годин 2. 8-10 годин 3. 11-12 годин 4. 13-14 годин 5. 15-16 годин 6. понад 16 годин
35. Скільки днів на тиждень Ви, як правило, в ЧР працюєте? 1. 1 день 2. 2 дні 3. 3 дні 4. 4 дні 5. 5 днів 6. 6 днів 7. 7 днів
75
36. Чи проходили Ви медогляд перед початком Вашої нинішньої роботи в ЧР? 1. Так 2. Ні 3. Не пам'ятаю
37. Яка Ваша місячна заробітна платня в Кч на сьогоднішній день? 1. без заробітку 2. до 10 000 Кч 3. 10 001 - 15 000 Кч 4. 15 001 - 20 000 Кч 5. 20 001 - 30 000 Кч 6. понад 30 000 Кч 38. Від якого року Ви живете в ЧР? Я живу в ЧР від................................................
Дякуємо Вам за Ваші відповіді
76
14.2
Příloha č. 2
Институт политики и экономики здравоохранения Центр медицинской информации АНКЕТНОЕ ОБСЛЕДОВАНИЕ ИНОСТРАНЦЕВ ПОСТОЯННО ИЛИ ДОЛГОВРЕМЕННО ПРОЖИВАЮЩИХ НА ТЕРРИТОРИИ ЧЕШСКОЙ РЕСПУБЛИКИ
Уважаемые господа! Институт политики и экономики здравоохранения обращается к Вам с просьбой выполнить приложенную анкету, которая стремится изучить ситуацию иностранцев, постоянно или долговременно проживающих на территории Чешской республики. Обследование, которое является частью обширной прогрммы под названием "Поддержка интеграции иностранцев в Чешской республике" должно выявить проблемы, существующие в области здравоохранения, и с которыми иностранцы сталкиваются во время своего пребывания в Чешской республике. Ваши ответы помогут улучшению ситуации в области охраны здоровья иностранцев. Обследование является абсолютно анонимным, поэтому нигде не указывайте свою фамилию! Анкету выполняйте следующим образом (если только у вопроса не указан другой способ выполнения): у ответа, который в наибольшей степени соответствует Вашему мнению, обведите кружочком его номер. Например:
15. Удовлетворены-ли Вы состоянием своего здоровья? 1. Да 2. Нет Результаты обследования будут использованы исключительно для уяснения условий жизни и проблемных ситуаций в области использования услуг здравоохранения иностранцев в Чешской республике. Данные, которые Вы нам сообщите, будут обрабатываться только в массовом порядке и не будут использоваться индивидуально или в связи с лицом, которое их нам предоставило. Одновременно мы гарантируем, что предоставленная Вами информация является конфиденциальной и не будет доступна никому, кто не является членом исследовательского коллектива. Все члены исследовательского коллектива сложили присягу молчания.
Прага 2003 Институт политики и экономики здравоохранения Центр медицинской информации 77
1. Как долго Вы уже находитесь в ЧР? Пожалуйста, указывайте лишь целые года (без месяцев). В том случае, если находитесь в ЧР сроком меньше, чем один год, разговор не будет продолжен. В Чешской республике нахожусь ......................... лет
А. СОСТОЯНИЕ ЗДОРОВЬЯ
2. В течение последних 12 месяцев были ли у Вас проблемы со здоровьем из ниже приведенных?(обведите кружком все возможные осложнения) 1. простуда и грипп 2. хронический кашель 3. аллергический насморк 4. воспаление носоглотки, пазух 5. проблемы с желудком и пищеварением 6. запор 7. слабость и головокружение 8. проблемы с ногами 9. проблемы с руками 10. проблемы с глазами и со зрением 11. проблемы с ушами и со слухом 12. проблемы с почками и мочевым пузырем 13. проблемы с сердцем и дыханием 14. проблемы, связанные с климаксом 15. повторяющееся чувство тоски и депрессии 16. чувство безотчетного страха и опасений 17. другие сложности – какие – укажите .................................................................. 18. у меня не было таких проблем
3. Страдаете ли Вы в настоящее время от одного или нескольких хронических заболеваний (хотя бы 3 месяца)? ( обведите кружком только один ответ) 1. у меня нет никакого хронического заболевания, я не принимаю постоянно никаких лекарств 2. у меня есть хроническая болезнь (заболевание), но никак не влияет на мою трудовую, общественную и семейную жизнь 3. я болен (больна) хроническим заболеванием, мне это частично мешает (например, инвалидная пенсия) 4. я болен (больна) хронической болезнью и мне это довольно мешает (например, нуждаюсь в посторонней помощи, уходе, у меня полная инвалидная пенсия, у меня ампутированная конечность) 5. я болен (больна) хронической болезнью, и она полностью лишает самостоятельности (например, я прикован к постели, я беспомощный, парализованный, я на инвалидной коляске, слепой)
78
!!!ФИЛЬТР!!! Отвечают только те, которые в вопросе N 3 выбрали из возможностей 2-5. 4. Перечислите хронические заболевания, которыми в настоящее время Вы болеете или в конце укажите другие болезни, от которых Вы страдаете и от которых лечитесь хотя бы 3 месяца: (обведите кружком все действительно беспокоящие Вас болезни) 1. астма, хронический бронхит либо другое хроническое заболевание легких 2. хроническое воспаление пазух или челюсти 3. ишемическая болезнь сердца или инфаркт 4. гипертония 5. инсульт и другие сосудистые болезни мозга 6. язвенная болезнь желудка или 12-перстной кишки 7. проблемы с толстой кишкой или кишечником, продолжающиеся больше 3 месяцев 8. камни в желчном пузыре или воспаление желчного пузыря 9. болезни печени, цирроз печени 10. камни в почках 11. хроническое заболевание почек 12. хроническое воспаление мочевого пузыря 13. выпадение матки 14. диабет 15. заболевание щитовидной железы или зоб 16. хроническое заболевание позвоночника, продолжающееся больше 3 месяцев, выпадение диска 17. артроз колен, тазобедренных суставов или рук 18. воспаление суставов на руках или ногах 19. другие ревматические воспаления суставов, продолжающиеся больше 3 месяцев 20. эпилепсия 21. головокружения, ведущие к падениям 22. мигрень 23. хронические заболевания кожи 24. злокачественные новообразования 25. другие хронические заболевания, укажите какие....................................................
5. За прошедшие 12 месяцев испытывали ли Вы боли? (на шкале от 1 до 6 укажите их
интенсивность) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
Головные боли Боли лицевых, жевательных мышц Челюсти или в области уха Боль в висках Боль в спине Боль в руках, ногах, локтях Боль ладоней и пальцев Боль в грудной клетке Боли в животе, желудке Боль в паху Боль в тазобедренных суставах Боли в бедрах, коленях, голенях Боли в стопе и пальцах
(Только для женщин): 14. Боли в груди
Совсем нет….................………….............Постоянно 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1
2
3
4
5
6
79
6. В какой мере испытываемые Вами боли ограничивали Вас в Вашей домашней и трудовой деятельности за истекшие 12 месяцев? 1 совсем нет
2 немного
3 средне
4 достаточно сильно
5 сильно
7. Сколько дней за последних 12 месяцев вы провели на больничном? За последних 12 месяцев я провел в общем ……. дней на болничном
8. В течение последних 12 месяцев получили ли Вы какую-либо травму или отравление, с которым пришлось обращаться к врачу? 1. да
сколько раз……..
2. нет
(Если нет, продолжайте отвечать на вопрос 12)
В нижеследующих вопросах сосредоточимся на самые серьезные травмы или отравления, которые случились с вами за последних 12 месяцев:
9. Где с Вами случилось это ранениe или отравлениe? 1. Дома 2. На проезжей части дороги 3. На тротуаре 4. На работе (по дороге на работу) 5. Во время спортивной деятельности, игры 6. Иначе
10. В результате этой травмы или отравления, потеряли ли Вы трудоспособность или способность выполнять обычную деятельность? 1. Да
Если да, то на сколько дней (включая выходные) …………………………………
2. нет
11. Вид этой Вашей травмы или отравления? (можете обозначить несколько возможностей) 1. перелом верхней конечности 2. перелом нижней конечности 3. перелом таза, перелом шейки тазобедренного сустава 4. другие переломы костей 5. сотрясение мозга 6. вывих, ушиб 7. открытая рана, поверхностное ранение 8. внутренняя травма (грудная клетка, живот, спина) 9. ожоги 10. отравление, токсическое воздействие (например, лекарств, наркотиков, химических веществ, металлов, газов)
80
12. На каждый вопрос найдите наиболее подходящий ответ, исходя из Ваших ощущений и настроений за последних 2 недели. Как часто в течение истекших 2 недель Вы:
Постоянно
1. испытывали радость, были в хорошем настроении? 2. испытывали спокойствие? 3. чувствовали себя полными энергии, активности? 4. после пробуждения чувствовали себя отдохнув- шими, свежими? 5. дни Вашей жизни были наполнены интересными Вам вещами?
как скорее нечасто иногда никогда правило часто
1
2
3
4
5
6
1
2
3
4
5
6
1
2
3
4
5
6
1
2
3
4
5
6
1
2
3
4
5
6
13. Опишите свое нынешнее состояние здоровья по отношению к прошлому году 1. Гораздо лучше, чем в прошлом году 2. Немного лучше, чем в прошлом году 3. Такое же, как в прошлом году 4. Немного хуже, чем в прошлом году 5. Гораздо хуже, чем в прошлом году 14. Вы курили уже раньше или курите сейчас? 1. я еще никогда не курил(а) (кроме нескольких исключений).........продолжать вопросом N 16 2. сейчас я курю ежедневно 3. сейчас я курю иногда 4. раньше я курил(а), но уже больше года не курю я бросил(а) курить в...............год. 5. я бросил(а) курить в последних 12 месяцев 14A. Cколько Вы ежедневно курите или раньше выкуривали приблизительно? ............сигарет
............сигар
..........трубок
15. В каком возрасте Вы начали постоянно курить, даже небольшое количество сигарет? Я начал(а) курить в ............лет 16. В течение рабочего дня Вы обычно придерживаетесь следующего режима питания (обозначте все, что Вы соблюдаете) 1. завтрак 2. второй завтрак 3. обед 4. полдник 5. ужин 6. вечерний перекус 7. точно затрудняюсь ответить, я питаюсь нерегулярно 17. Изменился ли Ваш вес за иcтекших 12 месяцев? 1. нет, остался примерно тот же 2. да, я скорее всего поправился (поправилась) на 3. да, я скорее всего похудел(а) на 4. не знаю
+.................килограмм -..................килограмм
81
18. Выпивая следующие напитки, какое количество Вы ежедневно употребляете? А. Вино, шампанское или сухое вино 1. более чем 0,7 литра 2. от 0,4 до 0,7 литра 3. от 0,2 до 0,4 литра 4. меньше чем 0,2 литра 5. указанные напитки почти не употребляю Б. Крепкие напитки (водка,ром, коньяк, ликер, другие крепкие напитки) – в пересчете на рюмки (=5) 1. 10 и больше 2. 5-9 3. 3-4 4. 2 5. 1 6. меньше чем 1 7. указанные напитки почти не употребляю В. Пиво 1. более 2 литров 2. от 1 до 2 литров 3. от 0,5 до 1 литра 4. менее чем 0,5 литра 5. пиво почти не пью
19. Довольны ли Вы как складывается Ваша ситуация в следующих сферах?
(Оценку проведите по 6- бальной системе/смотрите шкалу) Довольны ли Вы: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Вашей ситуацией на работе? Вашим жильем? Вашей финансовой ситуацией? Провождением Вашего досуга? Вашим состоянием здоровья? Вашими отношениями с родственниками? Вашими отношениями с друзь- ями, знакомыми, соседями?
Очень очень не дoволен ……………………………………………… дoволен 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1
2
3
4
5
6
2
3
4
5
6
Если Вы задумаетесь над Вашей жизненной ситуацией 8. Довольны ли Вы ею?
82
1
20. Чтобы помочь наглядно выразить состояние Вашего здоровья мы нарисовали градусник (по образцу термометра), где отметка 100 отвечает самому лучшему состоянию здоровья, а отметка 0 – самому плохому состоянию здоровья. Обозначьте, пожалуйста, на градуснике, как Вы оцениваете свое состояние здоровья: нарисуйте линию от ниже приведенного прямоугольника к любой точке на градуснике.
Самое лучшее состояние здоровья 100
90
80
70
60
50 Ваше состояние здоровья сегодня
40
30
20
10
0 Самое плохое состояние здоровья
83
Б. Пользование медицинскими услугами 21. Есть ли у Вас медицинская страховка на время пребывания в ЧР? 1. Да 2. Нет 3. Не знаю
А теперь постарайтесь вспомнить, как Вы до сих пор использовали медицинские услуги в ЧР? 22. Сколько раз за истекшие 12 месяцев Вы были в ЧР у врача ( в каждой строке укажите
количество посещений, если Вы не были ни разу ни у врача, ни в больнице, пишите 0)
1. 2. 3. 4. 5.
Терапевт Специалист Стоматолог Гинеколог (только для женщин) Пребывание в больнице
Количество посещений
23. Имеются ли у Вас опасения, что в ЧР Вы должны будете пойти к врачу или в больницу? 1. Да 2. Нет 3. Не могу сказать
!!!ФИЛЬТР!!!
На следующий вопрос N24 отвечают только те, которые в вопросе N23 избрали ответ1. 24. Каковы причины этих опасений?(можете указать больше ответов) 1. Я вообще боюсь врачей и больничной среды 2. Не знаю, как я бы заплатил(а) за медицинский услуги 3. Боюсь, что я бы потерял(а) работу 4. Боюсь, что мне пришлось бы вернуться домой 5. Боюсь, что я узнал(а) бы о своей серьезной болезни 6. Я не верю, что врачи мне могут помочь 7. Другая причина, какая? ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………
84
В.СООБЩИТЕ НАМ, ПОЖАЛУЙСТА, НЕМНОГО О СЕБЕ 25. Вы: 1. Мужчина 2. Женщина 26. В каком году Вы родились Я родился (родилась) в ........................... году 27. Вы: 1. 2. 3. 4.
Холост(незамужем) Женат/замужем Разведен(а) Вдовец/вдова
28. Ваше образование? 1. 2. 3. 4.
Начальное Училище или среднее образование, без аттестата зрелости Среднее образование с аттестатом зрелости Высшее
29. Вы являетесь гражданином? 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Украины России Молдавии Белоруссии Kазахстана Армении другой страны - какой ……………………..
30. Укажите вид Вашего пребывания в ЧР? 1. 2. 3. 4.
постоянное жительство виза сроком более 90 дней виза сроком до 90 дней без визы
31. Что является основанием Вашего пребывания в ЧР? (можно обозначить одновременно
несколько ответов) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Туризм, приехал(а) в гости Сопровождаю близкого члена семьи (воссоединение семьи) Учеба Нахожусь в командировке. В командировку меня послал мой работодатель, находящийся на моей Родине Работа Стремление найти в ЧР партнера Стремление иметь постоянное жительство в ЧР Другие основания – укажите какие?……………………………………………………………………………………………..
85
32. Ваше трудоустройство в ЧР основывается на том, что Вы (можно отметить одновременно и
несколько ответов) 1. Являетесь работником, имеющим трудовой контракт 2. вляетесь работником без трудового контракта 3. Располагаете предпринимательским свидетельством, но не нанимаете работников 4. Являетесь предпринимателем и нанимаете работников 5. Являетесь учащимся 6. Занимаетесь другими видами деятельности – укажите какими.........................…………………………….. …………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 7. Не трудоустроен в ЧР, так как нахожусь (в декретном отпуске, на пенсии, являюсь безработным и т.п.)
!!!ФИЛЬТР!!!.
На следующие вопросы N33-36 отвечают лишь те опрашиваемые, которые в ЧР в настоящее время работают 33. Какой профессией (или профессиями) в настоящее время в ЧР занимаетесь? (если
работаете на нескольких местах одновременно, пожалуйста, отметьте несколько ответов) 1. Чернорабочий и неквалифицированный рабочий 2. Рабочий, обслуживающий машины и оборудование 3. Рабочий ремесленник, квалифицированный рабочий 4. Квалифицированный рабочий в лесохозяйстве и сельском хозяйстве 5. Работник сферы услуг и торговли 6. Работник низшего административного уровня 7. Техник, средний медицинский персонал, воспитатель (специалист среднего звена) 8. Специалист с высшим образованием 9. Руководящий и управляющий работник 10. Другие профессии (укажите какие)..........................................................................……………………..
34. Сколько часов в среднем ежедневно в ЧР Вы работаете? 1. меньше 8 часов 2. 8 – 10 часов 3. 11 – 12 часов 4. 13 – 14 часов 5. 15 – 16 часов 6. больше 16 часов
35. Сколько дней в течение недели Вы, как правило, в ЧР работаете? 1. 1 день 2. 2 дня 3. 3 дня 4. 4 дня 5. 5 дней 6. 6 дней 7. 7 дней 86
36. Проходили ли Вы медосмотр перед поступлением на Вашу нынешнюю работу в ЧР? 1. Да 2. Нет 3. Не помню
37. Какова Ваша месячная зарплата в Кч на сегодняшний день? 1. без заработка 2. до 10 000 Кч 3. 10 001 – 15 000 Кч 4. 15 001 – 20 000 Кч 5. 20 001 – 30 000 Кч 6. более чем 30 000 Кч
38. С какого года Вы живете в ЧР? В ЧР я живу с ..……….
Благодарим Вас за Ваши ответы.
87
14.3
Příloha č. 3 INSTITUT ZDRAVOTNÍ POLITIKY A EKONOMIKY LÉKAŘSKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM
VÝZKUM NÁZORŮ A POSTOJŮ CIZINCŮ POBÝVAJÍCÍCH TRVALE NEBO DLOUHODOBĚ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY
Vážená paní, vážený pane, Institut zdravotní politiky a ekonomiky se na Vás obrací s žádostí o vyplnění tohoto dotazníku, který se snaží mapovat zdravotní stav cizinců žijících trvale nebo dlouhodobě na území České republiky ve srovnání se zdravotním stavem českých občanů. Výzkum, který je součástí rozsáhlého programu s názvem Podpora integrace cizinců v ČR, má ukázat na problémy v oblasti zdravotní péče, se kterými se cizinci setkávají během svého pobytu v ČR. Upřímným vyplněním tohoto dotazníku přispějete ke zlepšení situace v péči o zdravotní stav cizinců. Výzkum je zcela anonymní, proto nikde neuvádějte svoje jméno ! Dotazník, není-li přímo u otázky uvedeno jinak, vyplníte tím způsobem, že u odpovědi, která nejvíce odpovídá Vašemu názoru či poznání, zakroužkujete její číslo. Příklad:
15. Jste spokojen(a) se svým zdravotním stavem? 1. ano 2. ne Výsledky výzkumu slouží výhradně ke zjištění zdravotního stavu cizinců, včetně pochopení problémových situací v oblasti čerpání zdravotní péče cizinci v České republice. Údaje, které nám sdělíte, budou zpracovány souhrnně a nebudou nikde uváděny samostatně nebo ve spojení s konkrétní osobou, která je poskytla. Zároveň můžeme zaručit, že Vámi poskytnuté informace jsou důvěrné a nedostane se k nim žádná osoba, která není členem výzkumného týmu. Všichni členové výzkumného týmu jsou o těchto údajích vázáni mlčenlivostí.
Praha 2003 Institut zdravotní politiky a ekonomiky Lékařské informační centrum
88
1. Kraj …………………….
A. ZDRAVOTNÍ STAV
2. Trpěl(a) jste v posledních 12 měsících některými z uvedených zdravotních potíží? (zakroužkujte u
všech skutečně vnímaných potíží) 1. nachlazení a chřipka 2. přetrvávající kašel 3. senná rýma (alergická) 4. zánět čelních a čelistních dutin 5. žaludeční a zažívací potíže 6. zácpa 7. slabost nebo závratě 8. potíže s nohama 9. potíže s rukama 10. oční – zrakové potíže 11. potíže s ušima nebo sluchem 12. ledvinové nebo močové potíže 13. srdeční potíže nebo dušnost 14. potíže s menstruací či přechodem 15. časté pocity smutku či deprese 16. časté pocity úzkosti nebo obav 17. jiné potíže – jaké – uveďte: ……………………………………………………….. 18. byl(a) jsem bez potíží
3. Trpíte v současné době nějakou nebo několika chronickými nemocemi (po dobu alespoň 3 měsíců)?
(zakroužkujte jedinou odpověď) 1. netrpím žádným chronickým onemocněním, neužívám pravidelně žádné léky 2. trpím chronickým(i) onemocněním(i), ale ty mne nijak neomezují v pracovní, společenské nebo rodinné funkci 3. trpím chronickým(i) onemocněním(i) či stavem a jsem omezen(a) částečně (např. částečný invalidní důchod) 4. trpím chronickým(i) onemocněním(i) či stavem a jsem omezen(a) středně (např. potřebuji výpomoc, pečovatelskou službu, mám plný invalidní důchod, mám amputovanou končetinu) 5. trpím chronickým(i) onemocněním(i) či stavem a jsem omezen(a) zcela (např. jsem upoután(a) na lůžko, jsem bezmocný(á), ochrnutý(á), používám vozík, jsem slepý(á))
89
!!!FILTR!!! Odpovídají pouze ti, kteří v otázce č. 3 uvedli možnost 2 až 5. 4. Kterými chronickými onemocněními v současné době trpíte, případně uveďte na závěr jiná onemocnění, která vás obtěžují a která léčíte po dobu alespoň 3 měsíců:
(zakroužkujte u všech skutečně vnímaných potíží) 1. astma, chronická bronchitida nebo jiné chronické plicní onemocnění 2. chronický zánět čelních nebo čelistních dutin 3. ischemická choroba srdeční nebo akutní infarkt 4. hypertenzní choroba 5. mozková mrtvice a jiná cévní onemocnění mozku 6. vředová choroba žaludku nebo dvanáctníku 7. potíže s tlustým nebo tenkým střevem trvající déle než 3 měsíce 8. žlučové kmeny nebo zánět žlučníku 9. nemoci jaterní, jaterní cirhóza 10. ledvinové kameny 11. chronické onemocnění ledvin 12. chronický zánět močového měchýře 13. výhřez dělohy 14. cukrovka 15. onemocnění štítné žlázy nebo struma 16. chronická onemocnění páteře déle než 3 měsíce, výhřez ploténky 17. artróza kolen, kyčlí nebo rukou 18. zánět kloubů rukou nebo nohou 19. jiné revmatické záněty kloubů déle než 3 měsíce 20. epilepsie 21. závrať s pádem 22. migréna 23. chronická onemocnění kůže 24. zhoubný novotvar 25. jiná chronická onemocnění, popište jaká ………………………………………………
5. Měl(a) jste v uplynulých dvanácti měsících následující bolesti? (uveďte na škále od 1 do 6 jejich
intenzitu) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
bolesti bolesti bolesti bolesti bolesti bolesti bolesti bolesti bolesti bolesti bolesti bolesti bolesti
hlavy v obličeji, žvýkacích svalů čelistí nebo oblasti ucha spánků zad paží, loktů, rukou prstů a dlaní hrudníku břicha nebo žaludku podbřišku kyčlí stehen, kolen, holení chodidel a prstů
(Jen pro ženy:) 14. bolesti prsou
90
vůbec 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
výjimečně 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2
občas 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3
často 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4
skoro pořád 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5
stále 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6
1
2
3
4
5
6
6. Do jaké míry vás omezovaly bolesti ve vašich obvyklých činnostech doma a v práci v posledních 12 měsících? 1 vůbec ne
2 trochu
3 průměrně
4 poměrně dost
5 silně
7. Kolik dnů jste v posledních dvanácti měsících strávil(a) v pracovní neschopnosti? V posledních dvanácti měsících jsem strávil(a) celkem………...dnů v pracovní neschopnosti.
8. Utrpěl(a) jste v posledních dvanácti měsících zranění nebo otravu, která musela být lékařsky ošeřena? 1. 1. ano
kolikrát…………
2. ne
!!!FILTR!!! Jestliže jste u předchozí otázky uvedl(a) ne, pokračujte otázkou 12 V následujícím bloku otázek se zaměříme na Vaše nejzávažnější zranění či otravu v posledních dvanácti měsících:
9. Kde k tomuto úrazu či otravě došlo? 1. doma, v domácím prostředí 2. na silnici 3. na chodníku 4. na pracovišti 5. při sportu, při hře 6. jinak
10. Byl(a) jste kvůli tomuto zranění či otravě neschopen/neschopna práce nebo své obvyklé činnosti? 1. ano
Jestliže ano, kolik dnů (včetně dnů pracovního volna)?……………….
2. ne
11. Jakého druhu bylo toto vaše zranění (otrava)? (Můžete označit více možností) 1. zlomenina horní končetiny 2. zlomenina dolní končetiny 3. zlomenina pánve, zlomenina krčku 4. ostatní zlomeniny kostí 5. otřes mozku 6. vykloubenina, vymknutí, natržení, 7. otevřená rána, povrchové zranění, pohmožděnina 8. vnitřní zranění (hrudník, břicho, záda) 9. popáleniny, poleptání 10. otrava, toxické účinky (např. léků, drogy, chemické látky, kovy, plyny)
91
12. Uveďte nejvhodnější dopověď u každé otázky podle vašich pocitů a nálad v posledních 2 týdnech. Jak často během posledních 2 týdnů jste
1 1 1 1
většinou často 2 2 2 2
spíše často 3 3 3 3
1
2
3
stále 1. 2. 3. 4. 5.
se cítil(a) veselý(á) a v dobré náladě? se cítil(a) klidný(á) a v pohodě? se cítil(a) aktivní a plný(á) energie? se cítil(a) po probuzení čerstvý(á) a odpočatý(á)? byly vaše dny života naplněny věcmi, které vás zajímají?
méně málokdy nikdy 4 4 4 4
5 5 5 5
6 6 6 6
4
5
6
13. Jak byste popsal(a) svůj současný zdravotní stav ve vztahu k minulému roku? 1. mnohem lepší než před rokem 2. něco lepší než před rokem 3. stejný jako před rokem 4. trochu horší než před rokem 5. mnohem horší než před rokem
14. Kouřil(a) jste dříve nebo kouříte v současnosti? 1. ještě nikdy jsem nekouřil(a) (až na výjimečné pokusy) …….pokračujte otázkou 16 2. kouřím v současnosti denně 3. kouřím v současnosti příležitostně 4. dříve jsem kouřil(a), déle než rok nekouřím, přestal(a) jsem kouřit ve svých………letech 5. přestal(a) jsem kouřit v posledních 12 měsících
14.A. Kolik kouříte nebo jste kouřil(a) průměrně denně ..…..cigaret
..….doutníků
……..dýmek
15. Kolik vám bylo let, když jste začal(a) pravidelně kouřit, třeba jen malé množství Začal(a) jsem kouřit v………..letech
16. Které z následujících jídel zpravidla jíte v pracovní dny? (označte všechna jídla která dodržujete) 1. snídaně 2. přesnídávka 3. oběd 4. svačina 5. večeře 6. pozdní občerstvení 7. přesné údaje jsou obtížné, jím nepravidelně
17. Změnila se vaše tělesná váha v posledních dvanácti měsících? 1. ne zůstala zhruba stejná 2. ano, spíše jsem přibral(a)
+……..…kilogramů
3. ano, spíše jsem ubral(a)
-….…..…kilogramů
4. nevím 92
18. Když pijete následující nápoje, jaké množství zpravidla denně vypijete? A. Víno, sekt nebo ovocné víno 1. více než 0,7 l 2. mezi 0,4 a 0,7 l 3. mezi 0,2 a 0,4 l 4. méně než 0,2 l 5. tyto nápoje skoro nikdy nepiji B. Tvrdý alkohol (vodka, rum, koňak, likér, jiný destilát) – skleniček (= 5 cl) 1. 10 a více 2. 5 – 9 3. 3 – 4 4. 2 5. 1 6. méně než 1 7. tyto nápoje skoro nikdy nepiji C. Pivo 1. více jak 2 l 2. více než 1l až 2 l 3. 0,5- 1l 4. méně než 0,5l 5. pivo skoro nikdy nepiji
19. Jak spokojen(a) jste s následujícími oblastmi vašeho života? Jak jste spokojen(a) s 1. vaší situací v práci (hlavní činnosti) 2. vaším bydlením? 3. vaší finanční situací? 4. vaším volným časem? 5. vaším zdravím? 6. vaší rodinnou situací? 7. vašimi vztahy s přáteli, známými, sousedy?
velmi spokojen
často spokojen
občas spokojen
občas nespokojen
často nespokojen
velmi nespokojen
1
2
3
4
5
6
1 1 1 1 1
2 2 2 2 2
3 3 3 3 3
4 4 4 4 4
5 5 5 5 5
6 6 6 6 6
1
2
3
4
5
6
4
5
6
A když se zamyslíte nad vaší celkovou současnou situací 8. Jak spokojen(a) jste nyní s vaším životem?
1
2
3
93
20. Abychom pomohli lidem vyjádřit jak dobrý nebo špatný je jejich zdravotní stav, namalovali jsme stupnici (na způsob teploměru), kde 100 odpovídá nejlepšímu zdravotnímu stavu, jaký si lze představit a 0 nejhoršímu zdravotnímu stavu, jaký si lze představit. Chtěli bychom vás požádat, abyste na této stupnici vyznačil(a), jak dobrý nebo špatný je podle vašeho názoru váš dnešní zdravotní stav. Prosím, namalujte čáru od níže uvedeného obdélníku k libovolnému bodu na stupnici, který určuje jak dobrý nebo špatný je váš současný zdravotní stav.
Nejlepší představitelný zdravotní stav 100
90
80
70
60 Váš zdravotní stav dnes
50
40
30
20
10
0 Nejhorší představitelný zdravotní stav
94
B. ČERPÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE 21. U které zdravotní pojišťovny jste registrován(a)? 1. VZP ČR 2. Vojenská ZP 3. Hutnická ZP 4. Oborová ZP 5. ZP Škoda 6. ZP MV ČR 7. Revírní BP 8. Metal – Aliance 9. Česká národní ZP
Nyní se pokuste vzpomenout, jak jste využil(a) zdravotní péče 22. Kolikrát jste v posledních 12 měsících byl(a) na návštěvě u: (vypište v každém řádku počet návštěv,
pokud jste nebyl(a) u některého z lékařů nebo v nemocnici ani jednou, pište 0) 1. 2. 3. 4. 5.
praktického lékaře odborného specialisty Stomatologa gynekologa (pouze ženy) pobyt v nemocnici
Počet návštěv
23. Obáváte se toho, že budete muset jít k lékaři nebo do nemocnice? 1. ano 2. ne 3. nedovedu posoudit
!!!FILTR!!! Na následující otázku č.24 odpovídají jen ti, kteří v otázce č. 23 volili odpověď 1.
24. Jaké jsou důvody těchto obav? (můžete označit více odpovědí) 1. mám obecně strach z lékařů nebo lékařského prostředí 3. bojím se, že bych přišel (přišla) o práci 5. bojím se, že bych mohl(a) být vážně nemocen 6. nevěřím, že mi zdravotníci pomohou 7. jiný důvod jaký? ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………
95
C.NYNÍ VÁS POŽÁDÁME O NĚKOLIK ÚDAJŮ O VÁS 25. Jste: 1. Muž 2. Žena 26. Ve kterém roce jste se narodil/a? Narodil(a) jsem se v roce ……………….. 27. Jste: 1. 2. 3. 4.
svobodný/á ženatý/vdaná rozvedený/á vdovec/vdova
28. Jaké je vaše nejvyšší ukončené vzdělání? 1. 2. 3. 4.
základní vyučen(a) nebo střední bez maturity střední nebo středoškolské s maturitou vysokoškolské
32. Z hlediska pracovních aktivit jste v současné době: (můžete označit více odpovědí) 1. 2. 3. 4. 5. 6.
zaměstnancem s řádnou pracovní smlouvou zaměstnancem bez pracovní smlouvy osobou samostatně výdělečně činnou - OSVČ (vlastní živnostenský list) – bez zaměstnanců podnikatel osoba studující zabývám se jinou činností - jakou?………………………………………………….……………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………
7. nemám v ČR pracovní aktivity (mateřská dovolená, důchod, nezaměstnanost apod.) !!!FILTR!!!
Na následující otázku č.33-36 odpovídají jen ti, kteří v České republice v současné době pracují. 33. Jakou profesi/jaké profese v současné době vykonáváte? (pokud máte více zaměstnání, označte i více
odvětví) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 96
pomocný a nekvalifikovaný dělník dělník pro obsluhu strojů a zařízení dělník a řemeslník, kvalifikovaný dělník kvalifikovaný lesní a zemědělský dělník provozní pracovník ve službách a obchodě nižší administrativní pracovník technik, střední zdravotnický pracovník, vychovatel (střední odborník) odborný pracovník (VŠ) vedoucí a řídící pracovník jiné………………………………………………………………………………………………………………………………………………
34. Kolik hodin denně v průměru pracujete? 1. do 8 hodin 2. 8 -10 hodin 3. 11 – 12 hodin 4. 13 – 14 hodin 5. 15 – 16 hodin 6. více než 16 hodin
35. Kolik dní v týdnu obvykle pracujete? 1. 1 den 2. 2 dny 3. 3 dny 4. 4 dny 5. 5 dní 6. 6 dní 7. 7 dní
36. Absolvoval(a) jste před nástupem do Vašeho současného zaměstnání vstupní zdravotní prohlídku? 1. ano 2. ne 3. nepamatuji se
37. Jaký je váš současný čistý měsíční výdělek v Kč? 1. bez příjmu 2. do 10 000 Kč 3. 10 001-15 000 Kč 4. 15 001-20 000 Kč 5. 20 001-30 000 Kč 6. více než 30 000 Kč
Děkujeme vám za vaše odpovědi.
97
ISSN 1213-8096 Institut zdravotní politiky a ekonomiky 2004
