SPOJENÍ JOE HODKISS ALEX RUBIT. Alex Rubit. DATUM VYSÍLÁNÍ: 6. října 2005

„SPOJENÍ“ EP: 2. 03

Příběh

JOE HODKISS &

ALEX RUBIT Scénář

Alex Rubit

DATUM VYSÍLÁNÍ: 6. října 2005 ČESKY: 22. července 2006

© 2005 Horizon Productions – Ve spolupráci s GateWorld.net Stargate, Stargate SG-1 a Stargate: Atlantis jsou vlastnictvím MGM/UA. Tento scénář byl napsán výhradně pro zábavní účely, nepřinesl žádný zisk. Nebylo zamýšleno žádné porušení vlastnických práv. Tento materiál nesmí být reprodukován bez souhlasu jeho autorů. StargateHorizon.com je oficiálním členem sítě GateWorld Network.

Přeložila Arana. Překlad vznikl se souhlasem a vědomím autora. Korekce Jelča. http://www.sga-project.com/horizon

2

HORIZONT: „Spojení“

TEASER FADE IN: EXT. VESMÍR – HORIZONT Uvádějící záběr obrovské vesmírné stanice, jak se vznáší v hlubinách vesmíru, pomalu se otáčí; v pozadí vidíme VESMÍRNOU BRÁNU a DVOJITÉ SLUNCE soustavy. INT. HORIZONT – HLAVNÍ PALUBA – GRANTOVA KANCELÁŘ – RÁNO Uvnitř najdeme PLUKOVNÍKA GRANTA, který zrovna začíná vybalovat několik krabic, rozmístěných všude kolem po jeho nové kanceláři. Tahle je mnohem menší než plukovníkova předchozí kancelář; naproti dveřím stojí stůl v obvyklém VORIANSKÉM STYLU. Před stolem jsou dvě židle a na zdi za ním několik OBRAZOVEK. Na dalších zdech kanceláře vidíme další MONITORY, na některých z nich jsou zobrazeny diagramy stanice. Ve zdi nalevo od hlavního vchodu jsou druhé dveře; jsou zavřené, zatímco hlavní vchod je otevřený. Kancelář se nachází na hlavní palubě v malé sekci s několika různými dveřmi. Naproti Grantově nové kanceláři VIDÍME kancelář Zacha Hoffmanna. Právě teď na hlavní palubě můžeme vidět procházet RŮZNÉ ČLENY POSÁDKY; spěchají na své směny. Grant, na sobě obvyklou horizontskou uniformu (bunda podobná uniformě mise Atlantis), právě z malé krabičky vytahuje ANTICKÝ DRAHOKAM. Položí ho na stůl, který je až na vorianský počítačový panel jinak prázdný. Grant si drahokam chvíli měří očima, pak zavrtí hlavou a přesune ho na opačnou stranu stolu. Znovu se na něj upřeně zadívá, nevypadá spokojený s tím, kde teď drahokam je. Když Grant zkouší různé jiné polohy drahokamu, otevřenými dveřmi za ním do kanceláře vstoupí SIVEA. Nese několik notesů. Teď ji poprvé vidíme v NOVÉ UNIFORMĚ. Je to nový typ vorianské uniformy, který byl navržen tak, aby snadněji zapadl mezi uniformy Země. Pod BUNDOU, která je momentálně ROZEPNUTÁ, má své obvyklé přiléhavé oblečení. Vepředu je na bundě ČERVENÁ oblast, označení hodnosti a SYMBOL HORIZONTU. Tento symbol je téměř identický s horizontským symbolem ISGC; ale namísto loga ISGC v něm vidíme znak Vorianského vesmírného velitelství a nápis Horizont je na něm VORIANSKÝMI PÍSMENY. Sivea Granta chvíli pozoruje, když znovu vezme drahokam a položí jej jinam. Po chvíli se rozhodne umístit ho zpátky tam, kde byl původně. Ale tohle Grantovi taky nepřipadá dobré. Pak se Sivea konečně ozve, očividně ji to, čeho je svědkem, pobavilo; připojí se k němu u stolu. SIVEA (s úsměvem): Dobré ráno. GRANT (aniž by spustil pozornost ze stolu): Dobré ráno. SIVEA: A co přesně to právě děláte? GRANT: Prostě se snažím, aby to tu vypadalo dobře. Trik je v tom, že všechno musí mít na stole své zvláštní místo.


SIVEA (velice pobavený úsměv): Za celý ten rok, co vás znám, jsem si nikdy nevšimla, že jste takový puntičkář. GRANT (přemýšlí): No, to proto... že nejsem. Aspoň ne tak moc; možná jenom trochu. Ale chci tak vypadat, když se lidi poprvé podívají na můj stůl. To je dokonalá iluze; první dojem a tak vůbec. SIVEA: Chápu. To je velice chytré. GRANT (usměje se): To si taky rád myslím. SIVEA: A... Myslím, že vypadá skvěle tam, kde je teď. Pochopíme, že mluví o drahokamu. GRANT: Určitě? SIVEA: Naprosto. GRANT (znovu se podívá; chvíli přemýšlí): No, v tom případě... budu prostě věřit vašemu úsudku. Sivea se tomu usměje. Grant začne vybalovat další věci: obvyklé kancelářské vybavení, složky se záznamy, laptop atd. GRANT (pokr.): Hned budu hotov. Pak si můžeme projít ta hlášení z misí. SIVEA (pozvedne notesy): Můžeme pokračovat tam, kde jsme přestali. GRANT: Jo, skvělý způsob jak začít pondělní ráno, že? Sivea odpoví úsměvem. SIVEA: Porada s doktorkou Koyamata a doktorem Naikem je naplánováno na 9:00. Slyšela jsem, že už se nemohou dočkat, až tento týden začnou s testy na hvězdné bráně. Grant na svém stole hledá dobré místo pro svůj laptop. GRANT: Jo, mluvili o fakt ohromných věcech. SIVEA: Už na tom projektu pracují nějakou dobu. Bezpochyby stojí za zkoušku. (chvíli ho pozoruje) Vypadá to, že se s novými poměry vyrovnáváte dobře... s tím, že už nevelíte stanici. Grant je pořád zabraný do zařizování svého nového stolu. GRANT: Abych řekl pravdu, jsem tak trochu rád, že se zbavím všeho toho papírování. Budu mít víc času na to, abych si užíval dobrodružství za hvězdnou bránou. SIVEA: Jako nejvyšší důstojník sil Země na palubě se papírování ještě budete muset věnovat.

3

4


Grant jí věnuje spokojený úsměv. GRANT: Ale zdaleka ne tak moc jako předtím. Sivea mu úsměv vrátí. Pak jí Grant naznačí, aby se posadila, zatímco on sám si sedne za svůj stůl. Oba si připraví svá hlášení z misí, aby je mohli probrat. SIVEA: Oh, měl jste poslední dobou příležitost promluvit si s Tomem? Už je to týden, co se vrátil, a já ho téměř ani neviděla. GRANT (tiše): No, zdá se, že se s ním nikdo moc nevídá; většinu času očividně zůstává sám... Dokážu pochopit, že je pro něj těžké se přizpůsobovat. SIVEA (zamyšleně přikývne): Pro něj uplynuly dva roky... Myslím, že nikdo z nás nedokáže pochopit, co za celou tu dobu prožil. Tichá pauza. Oba si o svého přítele očividně dělají starosti. GRANT: Znám Toma už dlouho. Měli bychom mu dát chvíli čas... Nakonec přijde na to, jak se vrátit do svého starého života. Sivea tato slova potvrdí. Chvíli záběr na tuto pauza... pak: NÁHLÝ STŘIH NA: INT. ENOLYJSKÁ VĚZNICE – TUNEL V DOLECH Přivítá nás známé prostředí ENOLYJSKÉHO DŮLNÍHO TUNELU. Náš pohled je DEFORMOVANÝ. Vidíme špinavou zem. Pak ZASLECHNEME kroky a po chvíli VIDÍME něčí nohy; tato osoba běží tunelem. Kamera zůstává s tímto člověkem a pak STOUPNE A UKÁŽE, že je to TOM. Má na sobě svou obvyklou HORIZONTSKOU UNIFORMU a běží jako o život, stéká z něj pot a těžce oddechuje. Když pokračuje v běhu, kamera UKÁŽE NĚKOLIK ENOLYŮ ALFA (nemají ochranné obleky). Pronásledují ho. Když kamera chvíli zůstává zaměřená na ně, pochopíme, že je horko ani dlouhé pronásledování kupodivu neovlivňuje. Jsou NEZASTAVITELNÍ. Kamera pak pokračuje se záběrem na Toma, jak se ohlédne přes rameno a spatří, že Enolyové se mu stále drží v patách. Běží dál, až dorazí k propasti na konci chodby. Podívá se přes tuto propast a na opačné straně uvidí VÝČNĚLEK SKALNÍ STĚNY; je daleko, ale není nemožné tam doskočit. Zaváhá, ale když se ohlédne zpátky a uvidí, jak se k němu Enolyové přibližují, uvědomí si, že nemá na výběr. Zhluboka se nadechne, pak... SKOČÍ na druhou stranu a ZACHYTÍ se skal. Náhle... Skála se ODLOMÍ a Tom začne PADAT do NEKONEČNĚ ČERNÉ PROPASTI, která vypadá, jako by nikde nekončila a nikam nevedla. NÁHLÝ STŘIH NA: INT. ENOLYJSKÝ VĚZEŇSKÝ TÁBOR – CELA

5


Tom se PROBUDÍ na svém lůžku. Je zpátky v enolyjské věznici. Rozhlédne se, očividně vyděšený... ale po chvíli si uvědomí, že to byl jen sen. Znovu se rozhlédne. Uvědomí si, že je sám; postaví se a přejde k modrému světélkujícími silovému poli, které kryje východ z cely. Všude je ticho, až moc velké ticho. Tato lokace vypadá téměř strašidelně. Kamera se PŘIBLÍŽÍ K Tomovi, který má najednou velice divný pocit. Ví, že něco je špatně, po jeho čele teče pot. Pomalu se otočí s pocitem, že za ním někdo stojí; kamera UKÁŽE: MLADOU ŽENU Má asi 30, takže je přibližně v Tomově věku. Má nádherné hnědé vlasy a oříškové oči, na které se jen tak nezapomíná. Tyto oči však na Toma hledí téměř vyčítavě. Tom se vyděsí, když ji spatří. MLADÁ ŽENA: Proč? Proč, Tome? TOM (zavrtí hlavou): Ne... To není možné. MLADÁ ŽENA: Proč jsi nás odsud nevyvedl? TOM: Co tu děláš?! Ty tu vůbec nemáš být!! Ne teď!! MLADÁ ŽENA: Slíbil jsi, že nás vysvobodíš. Tom by chtěl nejradši utéct, ale není kam. Znovu se obrátí čelem k silovému poli; hlas mladé ženy teď nabere rozčilený tón. MLADÁ ŽENA (pokr.): Slíbil jsi to, Tome! Proč nedokážeš dodržovat sliby?!! Tom se obrátí zpátky k ní, jen aby se znovu VYDĚSIL. Namísto této ženy teď před sebou spatří ALFA STRÁŽNÉHO. Vysoký mimozemšťan se na něj pobaveně zakření, což pro Enolyho alfu vypadá dost netypicky. ENOLY ALFA (napodobuje mladou ženu): Proč nedokážeš dodržovat sliby?!! TOM: Kde je?! Co jste jí udělali?! ENOLY ALFA: Je mrtvá! TOM: Ne! ENOLY ALFA: Stejně jako ty! Alfa ukáže svou ZBRAŇ, namíří ji přímo na Toma, který ví, že nemá kam utéct. TOM: NE! Kamera teď ukáže záběr z Tomova pohledu, kdy alfa svou zbraní míří na ńás´ a VYSTŘELÍ. Výstřel pohltí náš pohled a následuje... NÁHLÝ STŘIH NA: INT. HORIZONT – TOMOVA UBIKACE – LOŽNICE – RÁNO

6


Tom se posadí v posteli. Zamlžený účinek předchozích scén už je pryč, ale ještě potřebuje chvíli, aby popadl dech. Rozhlédne se, uvědomí si, že to byl jen sen. Rychle sáhne na noční stolek. Když stiskne tlačítko, rozsvítí se SVĚTLA, temnotu tak vystřídá obvyklý světlý tón jeho ubikace. Z Tomova čela stéká pot, stejně jako ve snu. Narozdíl od předchozí epizody je teď oholený. Vypadá jako člověk, kterému se stejná noční můra zdá pořád znovu a znovu. Zakryje si dlaněmi obličej, snaží se z tohoto zážitku vzpamatovat. Když ruce sundá, v jeho výrazu vidíme smutek. Chvíli držíme záběr na tomto okamžiku, pak: FADE OUT. KONEC TEASERU

7


AKT 1 FADE IN: (POZNÁMKA: Během zahajovacích scén běží titulky.) EXT. VESMÍR – HORIZONT Uvítá nás nový uvádějící záběr obrovské stanice. Zaměříme se na její horní sekci. VIDÍME dvojité sklo, kterým se DÍVÁME dovnitř prostoru brány, kde si všimneme několika techniků, jak se pohybují před hvězdnou bránou. INT. HORIZONT – ZASEDACÍ MÍSTNOST Kolem stolu uprostřed najdeme několik lidí (někteří si spolu povídají). Sivea sedí vedle DAVIDA a CHRISTINE. Jsou tu také MAJOR SATO, KAPITÁN BEAUMONT (naposled se objevil v epizodě „Soudný den“) a MAJOR RAKOV, ruský důstojník, třicátník. Na opačné straně stolu vidíme dva vědce, mají na své uniformě typickou MODROU PLOCHU. DOKTORKA KOYAMATA (Korejka; věkem se blíží ke čtyřiceti) a DOKTOR NAIK (Ind, něco málo přes čtyřicet) sedí u stolu, před sebou mají své POZNÁMKY. Do místnosti právě vstoupí Grant a CHASE, téměř současně s VELITELEM CALLENEM, který vyjde ze své kanceláře. Callen teď má na sobě také NOVOU UNIFORMU; je to kombinace uniforem Vorianů a ISGC a hodně se podobá Siveině. Na hrudi má stejný symbol Horizontu s vorianskými písmeny a také vidíme označení Callenovy hodnosti. Toto označení je jiné než Siveino, zdůrazňuje jeho vyšší hodnost. Velitel má na uniformě vepředu také ČERVENOU PLOCHU, stejně jako Sivea. Z kanceláře s Callenem vyjde vorianský důstojník. Je to PORUČÍK HIRON BAY´LAR (černá plocha na uniformě). Má něco málo přes třicet let, tmavé vlasy; vypadá jako důstojník s velkou disciplínou. Občas má dokonce sklony k přílišné škrobenosti a upjatosti. Na jeho tváři bychom nenašli ani náznak úsměvu; na první pohled vypadá jako člověk bez sebemenšího smyslu pro humor. Callen promluví ke všem přítomným. CALLEN: Dobré ráno. Doktor Naik zareaguje tím, že se chce postavit; vypadá, že už je velmi nedočkavý začít. Callen mu naznačí, aby zůstal sedět. CALLEN (pokr.): Prosím. Grant a Chase se posadí vedle Sivei, Davida a Christine. Kolem stolu vidíme VÍCE ŽIDLÍ než obvykle, aby si měl opravdu každý kam sednout. Callen se postaví do čela stolu; všichni v místnosti mu věnují pozornost. Ukáže k poručíku Bay´larovi. CALLEN (pokr.): Pro ty z vás, kteří to nevědí, toto je velitel bezpečnosti poručík Bay´lar. Na stanici dorazil minulou noc. Bay´lar na všechny nepatrně kývne.


8

GRANT (přikývne): Nový hlavní bezpečnostní důstojník. Bay´lar promluví silným hlasem, který zní přímo vojensky. BAY´LAR: Mou povinností je postarat se o to, aby se na této stanici dodržovala bezpečnostní opatření. A věřím, že se všichni shodneme, že tomu tak v minulosti ne vždy bývalo. Chvíli ve vzduchu visí krátký okamžik napětí, všem je jasné, že Bay´lar očividně není zrovna velkým zastáncem horizontské mise. CALLEN: Prosím, nechť tato schůzka začne. Po těchto slovech se Callen posadí do čela stolu, zatímco Bay´lar zaujme jeho místo u stolu. Následuje pauza, kdy se Bay´lar na chvíli zadívá na Siveu. Zdá se, že ji upřeně pozoruje, a skoro to vypadá, jako by ho její přítomnost zde negativním způsobem rozptylovala. Když si Sivea jeho pohledu všimne a obrátí se k němu, Bay´lar svou pozornost rychle zaměří jinam. Když vidíme Siveinu reakci, uvědomíme si, že moc dobře ví, o co se jedná. Ve stejnou chvíli doktor Naik dá znovu najevo nedočkavost konečně začít; jaksi nervózně pozvedne ruku. Promluví se silným INDICKÝM PŘÍZVUKEM. NAIK: Uh, veliteli... S vaším svolením, myslím, že bychom už vážně měli... CALLEN: Ještě okamžik, doktore. Vím, že už se nemůžete dočkat, až uvedete svůj projekt. Ale nejdříve bych chtěl promluvit o jiných záležitostech. (pauza) Jak už někteří z vás možná vědí, před dvěma dny proběhlo první oficiální setkání představitelů KihÁndariů a Vorianů. Sešli se na neutrální půdě na planetě v horizontské síti hvězdných bran. CHASE: Takže už začaly diplomatický rozhovory. GRANT: Jak to vypadá? CALLEN: Nějakou dobu potrvá, než se projednají všechny podrobnosti, což jsme čekali. Ale obě strany jsou ochotny spolupracovat na uzavření oboustranné dohody. DAVID (ponuře): Samozřejmě, že chtějí spolupracovat. Prozatím. SIVEA (souhlasí s Davidem): KihÁndariové už dali najevo, že budují vlastní flotilu. Musíme být připraveni, že se v budoucnosti může stát v podstatě všechno. CALLEN: Souhlasím. Mají právo na to, aby si vytvořili svoji vlastní armádu. Obzvláště, až se vyřeší všechny formality.


9

BAY´LAR (podrážděně): Je nepříjemné, že to došlo až sem. Jen před rokem by nikoho ani ve snu nenapadlo, že by se Koalice kolonií takto žalostným způsobem rozpadla. Všichni u stolu tuto narážku očividně pochopí. SIVEA: Co tím myslíte? BAY´LAR: Víte naprosto přesně, co tím myslím, velitelko. Další pauza mezi Siveou a Bay´larem, tahle je ale trochu napjatější. CALLEN (k Bay´larovi): Pokud naznačujete, že za to může naše dohoda se Zemí, veliteli... všichni jsme to pochopili. BAY´LAR: Jen předkládám svůj názor, pane. Další napjatý okamžik; Calen Bay´larovi věnuje ostrý pohled, očividně ho velitelův názor na věc moc netěší. CHRISTINE (ke Callenovi): Předpokládám, že po nás Velící rada bude pořád chtít, abychom na KihÁndarie dávali pozor. CALLEN (přikývne): To se nezmění, ať už jednání o dohodě dopadnou jakkoliv. Díky tomu, že jsme se ocitli uvnitř nově vytvořeného vesmírného prostoru KihÁndariů, máme jedinečnou příležitost. Tichá pauza, pak Callen změní téma. CALLEN (pokr.): Takže, přejděme k tomu, čeho se tato schůze ve skutečnosti týká. Naik si to vyloží jako pokyn a znovu se pokusí postavit. NAIK: Ano, já... vlastně, já... CALLEN (přátelsky): Ještě okamžik, doktore. Naik si znovu sedne a všimne si, že se na něj dívá Koyamata. Doktorka jen zavrtí hlavou a Naik jí v reakci na to věnuje tázavý pohled, ústy naznačí „Co?!“. Určitým způsobem tihle dva vypadají jako pár. Ve stejném okamžiku Callen vezme do ruky nějaké bloky, které leží před ním, a podá je Satovi, Beaumontovi a Rakovovi. CALLEN (pokr.): Plukovník Grant a já jsme sestavili seznam mimostaničních misí, které podnikneme. (k Rakovovi): Majore Rakove, váš tým bude příští týden držet hlídku na Ulteře, vystřídáte tam Horizont-4. Zdá se, že Christine chce promluvit o něčem naléhavém. CHRISTINE (ke Callenovi): Veliteli. Když už mluvíme o Ulteře, s vaším svolením bych opravdu chtěla —


10

CALLEN (ví, co chce říct): Budete moci Ulteru navštívit, ještě než skončí tento týden, slečno Summersová. Váš tým až do příštího týdne nemá naplánované žádné mimostaniční mise. A věřím, že plukovník Grant měl pro tuto žádost důvod. GRANT (ke Christine; s úsměvem): Tušil jsem, že budete mít spoustu práce. CHRISTINE (usměje se): Díky. A určitě to tak bude. Naik se znovu zapojí. NAIK: Uh, veliteli. Odpusťte mi, ale tento objev by mohl být opravdu průlom a já bych opravdu— CALLEN (přikývne): Ano, doktore. Vaše přednáška. Koyamata znovu zavrtí hlavou, když pozoruje svého kolegu. NAIK (ke Koyamata): Co je?! CALLEN: Pokud nemáte žádné další dotazy... CHASE: Oh, už se nemůžu dočkat, až uslyším, co tady naší přátelé chtěj s bránou provést. CALLEN: Dobrá tedy. (k Naikovi a Koyamata): Můžete začít. Naik přikývne, je rád, že už se do toho může konečně pustit. Zatímco se v obrovské hromadě papírů před sebou snaží najít určité poznámky, Koyamata prostě sáhne pro malé dálkové ovládání. NAIK (ke Koyamata): Nevíš, kde jsou...ty poznámky...kde jen můžou...? Ale doktorka prostě stiskne tlačítko na ovladači a na obrazovce na zdi se objeví nějaké SYMBOLY HVĚZDNÉ BRÁNY. Vedle osmi symbolů ADRESY HORIZONTU vidíme ADRESU BRÁNY NA ZEMI. NAIK (pokr.): Aha... tady jsou. Oba se postaví a přistoupí k obrazovce. Jsou přesným opakem toho druhého: Koyamata je klidná a má perfektní sebeovládání; Naik je jaksi výstřední a možná si dnes ráno dal příliš mnoho kávy. NAIK (pokr.) (ke Koyamato): Měl bych...? Nebo, nebo chceš...? Koyamata znovu zavrtí hlavou, pak ke shromáždění prostě promluví. KOYAMATA: Jak víte, výhradním cílem projektu našeho týmu bylo najít způsob, jak propojit horizontskou síť hvězdných bran se sítí Země. SATO: Myslel jsem, že naše brána se na síť pozemské brány připojit nedokáže? KOYAMATA: Oprava. Nevěděli jsme, jak se připojit. NAIK: Máme důvod se domnívat, že brány jsou schopny spojení, pokud víme jak na to, což teď víme... nebo si myslíme, že víme.


11

GRANT (souhlasí): Víme, že brány dokáží vytočit jinou síť hvězdných bran. NAIK: Přesně tak. BEAUMONT: Takže jak se spojíme se Zemí? KOYAMATA (ukáže na symboly na obrazovce): Tady nalevo vidíte dobře známou adresu hvězdné brány na Zemi. Věříme, že tahle napravo, je totožná adresa. NAIK (rychle se do toho vloží): Adresa brány Země v symbolech brány Horizontu, tak. CALLEN: Pokud to dobře chápu, každá síť hvězdných bran má své vlastní symboly. NAIK: Ano. To je... to je... správně. CALLEN: Takže abych zadali jinou síť, pro každou planetu musí existovat alternativní adresa. KOYAMATA: V podstatě tatáž adresa, ale v jiných symbolech. CHRISTINE: A díky antickému překladači jsem se dozvěděla spoustu informací o odpovídajících zvucích symbolů naší brány. Zjistili jsme, že spousta z nich má hodně podobné znaky s těmi na bráně na Zemi. Takže v podstatě je to jiný dialekt, zatímco jejich základní význam zůstává vlastně stejný. Chase vypadá trochu zmateně. CHASE (ke Christine): Víte, tenhle rozhovor jsem sledoval bez problémů... až doteď. CHRISTINE: Před pár lety jsme zjistili, že všechny symboly na pozemské bráně mají odpovídající zvuk, něco jako abecedu. Podle toho může adresa brány sloužit taky jako jméno pro určité místo. DAVID (chytí se): Takže máme důvod předpokládat, že se to vztahuje na všechny sítě hvězdných bran. CHRISTINE (přikývne): Správně. NAIK (znovu se zapojí do hovoru): Ano, a, um... a, díky pomoci slečny Summersové, se nám podařilo... zjistit, jaká by byla pozemská adresa, kdybychom ji vytočili... však víte, z Horizontu. Koyamata převrátí oči vzhůru, když slyší, jak zvláštně a nervózně Naik mluví před skupinou lidí. KOYAMATA (opravuje ho): Vlastně na to přišla slečna Summersová. A díky tomu věříme, že dokážeme vytočit Zemi. NAIK: Ano, ano, vždyť to jsem... neřekl jsem to právě? KOYAMATA: Ne.


Grant o něčem promluví, ukáže na horizontskou verzi adresy Země na obrazovce. GRANT: Proč má ta adresa osm symbolů? NAIK (zvedne prst): Ano, to je velice, velice dobrá otázka. (ukáže; hodně kolem sebe máchá rukama): Osmý symbol... nám říká, že zadáváme adresu do jiné sítě. CHASE: Hej, počkejte... Víte, myslel jsem, že osmej symbol znamená, že bránu vytáčíme do jiný galaxie. NAIK: Ano a tak... tak to také je. CHASE (pauza): Fajn. KOYAMATA: Věříme, že osmý symbol nemusí nutně znamenat, že se brána nachází v jiné galaxii, alespoň ne pokud jde o horizontskou síť. Pokud jde o tyto hvězdné brány, je to spíše celkově vytáčení jiné sítě. SIVEA: Bez ohledu na to, kde ve vesmíru se tato brána nachází? NAIK: Přesně tak! KOYAMATA: A protože se horizontská síť zčásti nachází v Mléčné dráze i v galaxii Triangulum, zjistili jsme, že aby se brána napojila na jinou síť, potřebujeme další symbol, který naznačí, že se vytáčí mimo svou vlastní síť... Takže, pokud to bude fungovat, půjde jen o to zjistit další alternativní adresy. Až zvládneme tohle, budeme se snadno moci pravidelně spojovat se Zemí a Atlantis. GRANT: Pomocí osmého symbolu adresy? KOYAMATA: Správně. DAVID: Takže jaktože se dokážeme s galaxií Triangulum spojit jen se sedmi symboly? NAIK (znovu se zapojí): Ano, ano, pochopte. To proto, že... proto, že... (pauza) No, to je... vlastně dobrá otázka. Ale musím vás požádat, abyste měl na paměti, že – KOYAMATA (skočí mu do řeči; otráveně): Přirozeně toho v tuto chvíli o horizontské síti bran spoustu nevíme. Pouze to, že tyto brány jsou během spojování se s Triangulem schopny nahradit vyšší nároky na energii. NAIK: Ale vytáčení do jiných galaxií než do Triangula by stále vyžadovalo obrovské... nesmírné množství energie.

12


13

KOYAMATA: Také je důležité mít na paměti, že galaxie Triangulum je k Mléčné dráze poměrně blízko v porovnání s, řekněme, galaxií Pegasus. S největší pravděpodobností je toto důvod, proč je tato konkrétní síť vůbec schopná zasáhnout do těchto dvou galaxií. Okamžik ticha, kdy všichni kolem stolu zvažují novou možnost spojit se se Zemí. CALLEN (shrne to): Takže v podstatě potřebujete jen zadat ten osmý symbol a mělo by se nám podařit navázat spojení se Zemí? NAIK: V podstatě... ano. KOYAMATA: I když bychom rádi k bráně připojili další monitorovací zařízení, abychom zajistili stabilitu červí díry. Grant se obrátí ke Callenovi. GRANT: No, rozhodně si myslím, že by to stálo za pokus, veliteli. Stálé spojení se Zemí by mohlo přinést užitek. CALLEN (přikývne): Souhlasím. Nato se ozve Bay´lar, nezní moc spokojeně. BAY´LAR: A já si myslím, že je chybou zahrávat si s takovouto technologií. Nikdo nemůže vědět, co by se mohlo pokazit. NAIK (zavrtí hlavou): Ne, ne, ne, pane... uh... Asi jsem zapomněl vaše jméno, ale... jde o to, že my víme, co děláme. BAY´LAR: Vy mě zrovna nenaplňujete důvěrou, doktore. Okamžik ticha, pak se Koyamata obrátí ke Callenovi a promluví silným, sebejistým hlasem. KOYAMATA: My opravdu víme, co děláme. Callen chvíli přemýšlí. CALLEN (k Bay´larovi): Beru vaši námitku na vědomí, veliteli. Ale půjdeme do toho. (k Naikovi a Koyamato): Začněte s přípravami a připravte termín, kdy budete připraveni to spustit. KOYAMATA (spokojeně přikývne): Děkuji, veliteli. (ke Grantovi; další kývnutí): Plukovníku. Grant jí kývnutí vrátí. CALLEN (ke shromážděným): Pokud už nikdo nechce nic dodat... To by bylo všechno. Po těchto slovech všichni začnou vstávat a zamíří ven z místnosti. Kamera se zaměří na Naika a Koyamata.

14


NAIK (ke Koyamata; spokojeně): No, to šlo... to šlo dobře, ne? Koyamata znovu zavrtí hlavou a odejde. NAIK: Co je?! Pak se kamera zaměří na horizontský tým, jak stojí a mluví spolu. DAVID: No, myslím, že Toma by tohle zajímalo. CHRISTINE: Jo. Když už o něm mluvíme, viděl jste ho v poslední době někdo? Před pár dny jsem na něj narazila na hlavní palubě, ale to je všechno. DAVID: Pořád ještě se podrobuje testům doktora Tarpleyho, mají vyhodnotit jeho psychickou způsobilost, než zase nastoupí do služby. Přistoupí k nim Callen, který rozhovor zaslechl. CALLEN: Před několika dny jsem s doktorem Gallowayem mluvil. Překvapuje mě, že vám to neřekl. GRANT: Co nám neřekl? Callen se na chvíli odmlčí, uvědomuje si, že to pro ně bude velká novina. CALLEN: Požádal o přeložení... Koncem týdne zamíří na Zem. Kamera ukáže záběr na reakce členů týmu; o tomhle nikdo z nich rozhodně neměl ani tušení. A z tohoto okamžiku: FADE OUT. KONEC AKTU 1

15


AKT 2 FADE IN: INT. HORIZONT – TOMOVA UBIKACE – OBÝVACÍ POKOJ Vidíme ZÁBĚR ZBLÍZKA na fotku v rámečku, kterou někdo drží v rukou. Na fotce jsou Tom a mladá žena. Není to ta žena z jeho snů; ale má stejné tmavě hnědé vlasy a oříškové oči. Stojí na zahradě, očividně se dobře baví. Tato žena je Tomova sestra. Kamera STOUPNE a UKÁŽE Toma (v civilním oblečení), jak si fotku zamyšleně prohlíží a vzpomíná na ty časy, které se zdají být hodně vzdálené. Kamera se k Tomovi pomalu PŘIBLÍŽÍ a pak následuje: STŘIH SE ZÁBLESKEM NA: INT. ENOLYJSKÁ VĚZNICE – TUNEL V DOLECH – VZPOMÍNKA Záběr je znovu trochu rozmazaný a pokroucený. Vidíme Toma, jak UTÍKÁ, přesně jako v jeho snech. Tentokrát má na sobě zase VĚZEŇSKÝ ODĚV. Náhle... Zastaví se, uvědomí si, že za zatáčkou před ním někdo je. Kamera UKÁŽE, že v rukou drží ENOLYJSKOU ZBRAŇ; opatrně postupuje vpřed. Pak... vstoupí za zatáčku, aby tam našel: PĚTICI DALŠÍCH VĚZŇŮ. Mezi nimi vidíme i WERRACKA; všichni kromě něj jsou lidé. WERRACK (s úlevou): Tome! Tom se podívá na skupinu vězňů, uvědomí si, že mezi nimi chybí někdo, kdo je pro něj důležitý. TOM (k Werrackovi): Kde je? Serakkin se na něj jen smutně podívá. TOM (pokr.) (křičí): KDE?! STŘIH SE ZÁBLESKEM NA: INT. HORIZONT – TOMOVA UBIKACE – OBÝVACÍ POKOJ Tom má na tváři znovu smutný výraz, položí fotku zpátky na poličku. Ta je plná jeho osobních věcí. Po chvíli ZABZUČÍ signál dveří. Tom vypadá překvapeně; zamíří ke dveřím v obývacím pokoji. Tom stiskne panel vedle dveří. Ty se odsunou stranu a ukáží Davida a Christine v chodbě. Nečekaní návštěvníci mu věnují úsměv: CHRISTINE: Nazdar, Tome. TOM (podezřívavě): Nazdar... To je mi překvapení. CHRISTINE: Jo, vlastně jsme zrovna byli na cestě na oběd. Mysleli jsme, že by ses k nám možná chtěl přidat? DAVID: Vážně si musíš prohlídnout novou jídelnu. Tom vypadá trochu nesvůj.


TOM: Oh. Vlastně, už... už jsem jedl. CHRISTINE: Aha. TOM: Jo... Trochu špatné načasování, řekl bych. CHRISTINE: No... Bylo to od nás trochu na poslední chvíli. TOM: To jo... Teda, nevadí. Prostě jsem – CHRISTINE (usměje se): Ne, nic se neděje. V pohodě. Náhle... ticho. Dlouhá, tichá a trochu trapná pauza. DAVID (k Tomovi): No, než to bude až moc trapné... Vadilo by ti, kdybychom šli na chviličku dovnitř? Tom chvíli váhá. TOM: Oh, jasně... proč ne? Prosím. Když vstoupí, dveře se za nimi zavřou. TOM (pokr.): Abych byl upřímný, překvapilo mě, že moje stará ubikace je v úplně stejném stavu, jako když jsem odešel. Víte, čekal jsem, že už to tu touhle dobou bude vyklizené. DAVID: No, my všichni jsme věděli, že se nakonec vrátíš. Tom zamyšleně přikývne; pořád zapomíná, že pro ně uběhly jen čtyři měsíce... Pak jim naznačí, aby se posadili na pohovku, což udělají. TOM: No, kdybych věděl, že budu mít návštěvu, poklidil bych tu... Můžu vám něco nabídnout? Něco k pití? CHRISTNIE: Pro mě ne. Díky. DAVID: Mě taky ne. Tom si sedne do křesla naproti pohovce. TOM: Tak jsem slyšel, že tenhle týden provedete na bráně nějaký experiment? CHRISTINE: Jo, je to vlastně úžasné. Jestli to vyjde, budeme mít stálé spojení se Zemí. Vytáčení je naplánované na zítřejší ráno. TOM: Páni. No, vždycky jsem tušil, že se Zemí se nějak spojit dá. Jenom jsem nikdy neměl příležitost zjistit jak. David očividně chce přejít k jiné záležitosti. DAVID: Jo, když už mluvíme o Zemi... Tom ví, na co naráží. TOM (přikývne): Předpokládám, že jste se to doslechli.

16


17

CHRISTINE: Zrovna dneska ráno. DAVID: Kupodivu jsme se to ale nedozvěděli od tebe. Tom se na ně podívá, pak s pousmáním zavrtí hlavou. TOM: Hele, lidi... Ani to ještě nevím jistě. Teda, ještě pořád o tom přemýšlím. Takže... CHRISTINE: No, je to pěkně velké rozhodnutí. TOM: Jo... to je. (přejde to): Možná tam poletím jenom na návštěvu. Víte, vidět své známé... Jestli vážně budeme mít stálé spojení prostřednictvím brány, výlet na Zem nebude nic zvláštního. Christine a David jeho slovům přikývnou... Následuje tichá pauza a po chvíli Tom cítí potřebu změnit téma. Postaví se. TOM (pokr.): No, víte co? Asi vám stejně něco k pití naliju. Nechci vypadat jako mizerný hostitel nebo tak něco. Nato zamíří pryč. Záběr na Christine a Davida, jak se na sebe krátce podívají. Oba si moc dobře uvědomují, že od té doby, co se vrátil, se Tom cítí nesvůj. INT. HORIZONT – CHODBA POBLÍŽ OVLÁDACÍ MÍSTNOSTI Vidíme Siveu, jak právě vychází z řídící místnosti. Jde chodbou, kde v pozadí prochází několik členů posádky. Po chvíli k ní přistoupí velitel Bay´lar, který jí jde naproti z jiné chodby. BAY´LAR: Velitelko? Sivea vypadá trochu překvapeně, když se k ní velitel připojí; teď jdou bok po boku. SIVEA: Veliteli? BAY´LAR: Mohu s vámi mluvit? SIVEA: Jistě. Dojdou k výtahu na konci chodby a vstoupí do: INT. HORIZONT – VÝTAH Tento výtah je velice podobný nám známým výtahům. Na monitorech na zdi naproti dveřím vidíme SCHÉMATA STANICE. Když se dveře zavřou, Sivea stiskne příslušné tlačítko a výtah začne klesat. Schémata na monitorech ukazují, kde přesně uvnitř stanice se výtah momentálně nachází, což nám umožní zjistit, že míří do ústředního jádra. BAY´LAR: Věřím, že je chyba nechat pozemšťany takto si zahrávat s technologií Tvůrců. Tento experiment by měl být zastaven. SIVEA: No, vyjádřil jste své obavy. Velitel Callen se přesto rozhodl tomuto experimentu dát zelenou.


18

BAY´LAR: A vy s ním souhlasíte. SIVEA: Není třeba si s ničím dělat starosti, veliteli. Byl jste na té schůzi; je to pouhý experiment. Nic víc. BAY´LAR: Pozemšťané strkají nos do technologie, která je za hranicemi jejich chápání, a vy to víte. A já nedopustím žádná další narušení bezpečnosti na této stanici. SIVEA: Co to mělo znamenat?! BAY´LAR: Před čtyřmi měsíci KihÁndarijský agent přímo před očima této posádky ukradl zásadní zařízení a to pak padlo do rukou Draqům. A existuje mnohem více příkladů takovéto nedbalosti. (zavrtí hlavou) Já osobně nevidíme důvod proč v této misi pokračovat, proč nadále vést program hvězdné brány. Nepřináší nám žádný užitek. SIVEA: To je váš názor. BAY´LAR: Měli bychom naše zdroje zaměřit na zvládnutí kihándarijských separatistů. Válka je nevyhnutelná... A za to musíme také děkovat pozemšťanům. SIVEA: Takové obviňování už jsem slyšela. BAY´LAR: A bohužel nechápete, že je to pravda. Teď se na něj poprvé podívá, očividně ji ta slova vyvedla z míry. Doteď se snažila zůstat v klidu, ale uvědomíme si, že Bay´lar jí teď pořádně rozhodil. SIVEA (s ostrostí rozkazu): Navrhuji vám, abyste své obavy přednesl prezidentce Adari nebo Velící radě, protože to oni rozhodli, že tato mise prospěšná je! Ale něco mi říká, že oni nebudou mít příliš velký zájem na vyslechnutí vašich stížností a já ho nemám také... Rozumíte? Napjatá pauza. BAY´LAR: Ano, velitelko. Další chvíli na sebe prostě jen zírají. Pro oba je to trochu trapný okamžik, ale Sivea na sobě nedává znát sebemenší známku, že něco takového cítí. Pak se výtah zastaví a dveře se odsunou stranou. Bez dalších slov Sivea zamíří ven do: INT. HORIZONT – HLAVNÍ PALUBA Po pauze ji Bay´lar z výtahu následuje. BAY´LAR: Velitelko. Sivea zdráhavě zastaví a nechá ho, aby ji dohnal. Kolem nich neustále prochází několik členů posádky (ISGC i Voriané); stojí pod mostem druhého podlaží hlavní paluby.


19

BAY´LAR (pokr.) (tišeji): Siveo... Uvědomuji si, že to jsem říkat neměl. Překročil jsem hranici. SIVEA: Ano, to ano. BAY´LAR (pauza): Neměl jsem příležitost říct, jak mě to se Sonakem mrzí. Vím, že se znáte dlouho... déle než se známe my dva. Sivea se po těchto slovech odmlčí. Snaží se nedat najevo žádné emoce, ale očividně chvíli zápasí. Bay´lar vypadá, že čeká na její odpověď... ale, když Sivea nic neříká: BAY´LAR (pokr.): Abych řekl pravdu... nikdy bych nečekal, že budeme opět takhle těsně spolupracovat. Skoro jsem kvůli tomu tohle umístění odmítl. Sivea se na něj podívá. Ale místo toho, aby na jeho slova nějak opravdu zareagovala, promluví velmi formálně. Vůbec nereaguje na to, že k ní mluví důvěrněji. SIVEA: Nedělejte si starosti, veliteli. Mě nedělá vůbec žádné problémy oddělit své osobní záležitosti od povinností. A totéž očekávám i od vás. Pauza. BAY´LAR: Samozřejmě... Pro mě to také není žádný problém. Vůbec to od něj nezní přesvědčivě. Ale aniž by to nějak dále rozebírala, Sivea na něj nepatrně pokývne (znovu naprosto formálně) a odejde. Chvíli ZÁBĚR NA Bay´lara; na tváři má zamyšlený výraz, ale ten se rychle změní znovu do vážného obličeje, který mu dominuje zřejmě pořád. Pak se kamera zaměří NA Siveu, jak prochází hlavou palubou; uvědomíme si, že tato část stanice je stále ve výstavbě, ale vypadá mnohem obyvatelněji než v předchozích epizodách. Zatímco Sivea prochází, jeden z mnoha členů posádky, kteří ji míjejí, je major Sato. Sivea majora pozdraví kývnutím a když projde kolem něj, kamera se obrátí a zaměří se na Sata. Teď následuje jeho – míří opačným směrem. Zůstaneme s majorem a uvědomíme si, že míří ke Grantově kanceláři. Její dveře jsou zavřené, ale prosklenými okny vidíme náznaky interiéru. Sato stiskne tlačítko na panelu vedle dveří a ZABZUČÍ signál. Zpoza dveří se ozve Grantův hlas. GRANT (mimo obr.): Vstupte. Sato na panelu dveří stiskne další tlačítko a dveře se odsunou stranou. Kamera následuje majora, když vstoupí do:


20

INT. HORIZONT – HLAVNÍ PALUBA – GRANTOVA KANCELÁŘ Vidíme Granta, který právě dokončuje poslední úpravy několika předmětů na svém stole. Vedle ANTICKÉHO DRAHOKAMU teď trůní malý MODEL F-302. GRANT: Ah, majore, prosím, pojďte dál. Sato postoupí dále do místnosti a dveře se za ním zavřou. Grant na sobě má právě teď jen ČERNÉ TRIČKO; jeho bunda je přehozená přes židli za ním. SATO: Chtěl jste se mnou mluvit, pane? Grant se usměje a ukáže majorovi, aby se posadil. Sato tak učiní a plukovník se sám posadí za svůj stůl, ukáže na model F-302. GRANT: Tuhle krásku jsem si přivezl ze Země z naší poslední návštěvy. Ve své staré kanceláři jsem nikdy neměl příležitost si ji vystavit. Ale dostal jsem se k tomu teď, když chci tuhle kancelář udělat o něco přívětivější. SATO (ohromeně): Páni. To je limitovaná edice? GRANT (pyšně se usměje): Nefalšovaný model F-302. Vlastně jsem měl před pár lety možnost sám se v ní proletět. SATO (usměje se): To je vážně nádhera, pane. Grant na ta slova zareaguje dalším úsměvem. Pak se postaví a zamíří ke KONVICI S KÁVOU, která stojí na stolečku u jedné ze zdí. GRANT: Takže, je Horizont-2 připravený na další misi? SATO (otázka ho překvapila): Samozřejmě, pane. Nemůžeme se dočkat, až uvidíme, co pro nás má M33515 nachystáno. GRANT (o konvici s kávou): Kávu? SATO: Jistě. Děkuji, pane. Grant začne nalévat dva šálky. GRANT: Tohle říkám pořád. Pokud už se neblíží k půlnoci, je šálek kávy to nejlepší. Sata to očividně trochu zmátlo; Grant mu podá jeho šálek a zamíří zpátky za svůj stůl. SATO: Souhlasím s vámi. Následuje tichá pauza, kdy Grant s úsměvem přikývne, pak si usrkne svou kávu, očividně si ji vychutnává. SATO (pokr.): Pane, pokud vám nevadí, že se ptám... Proč jste mě požádal o soukromou schůzku, hned po oficiálním zasedání dnes ráno? Grant přikývne.


21

GRANT: Dobrá. No, asi bych s vámi měl jednat na rovinu... Stejně vám to budu muset dříve či později říct. Ať už to máme raději z krku hned. Když Sato tato slova slyší, vypadá trochu znepokojeně. SATO: Co ať máme raději z krku, pane? Grantův výraz je najednou nesmírně, nesmírně vážný. Sedne si zpátky za svůj stůl. GRANT: Zbavuji vás velení Horizontu-2. S okamžitou platností. Sato je šokován. SATO: Cože?! To, to nechápu... GRANT: Už jsem o tom mluvil s velitelem Callenem. Souhlasil. SATO: Ale... z jakého důvodu, pane?! GRANT (pokrčí rameny): Oh, nevím... Prostě si myslím, že by pro vás bylo těžké to místo nadále zastávat. (ze Satova velice zmateného pohledu): Tedy za předpokladu, že byste přijal povýšení... Satovo zmatení narůstá. GRANT (pokr.): ... na podplukovníka a zaujal pozici nového velitele Valiant. Sato chvíli neví, co říct. Grant se usměje. GRANT (pokr.): Blahopřeji! Sato se snaží najít správná slova. Tohle ani v nejmenším nečekal. Grant se očividně skvěle baví. SATO: Nevím... nevím, co říct. (pak): Děkuji vám, pane. Na jeho tváři se objeví nadšený úsměv, když to začíná pomalu vstřebávat. SATO (pokr.): Musím přiznat, že jste mě trochu šokoval... ale v kladném slova smyslu. GRANT: Jo, napadlo mě, proč si neužít trochu legrace, když vám tu zprávu budu oznamovat. (pak): Samozřejmě byste namísto toho mohl pokračovat jako velitel Horizontu-2. Záleží to na vás. Můžete si vybrat. SATO (s úsměvem): Ne, pane, já... rád svou novou pozici přijmu. (nadšeně): Chci říct... Ne každý má možnost velet vlastní lodi. Grant se usměje.

22


GRANT: No, vy si to zasloužíte. Během enolyjské krize u Ultery jste na můstku Valiant také odvedl skvělou práci. Generál Williams a já jsme si o tom před nějakou dobou promluvili... Já budu mít dost práce s misemi za hvězdnou bránou. Takže Valiant potřebuje stálého velícího důstojníka. Satův výraz zřetelně odráží jeho radost. SATO: Jsem opravdu poctěn, že jste si vybral mě, pane. A nezklamu vás. Grant přikývne. Ví, že ho opravdu nezklame. A z tohoto okamžiku – FADE OUT. KONEC AKTU 2

23


AKT 3 FADE IN: INT. HORIZONT – PROSTOR BRÁNY Začínáme záběrem na několik techniků a členů týmu doktory Koyamata a doktora Naika roztroušených po prostoru brány. Vedle brány se připravuje nějaké DALŠÍ MONITOROVACÍ VYBAVENÍ. K bráně samotné jsou připojené nějaké dráty a kabely, které mají monitorovat stabilitu červí díry. INT. HORIZONT – ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST Všude po místnosti jsou roztroušeni různí členové posádky. Vidíme velitele Callena, jak stojí u ovládání hvězdné brány a sleduje práci techniků v prostoru brány. Vstoupí plukovník Grant a připojí se k veliteli. CALLEN: Plukovníku. GRANT: Veliteli. Slyšel jsem, že se tu věci brzy dají do pohybu? CALLEN: Právě dokončili zavádění dodatečných monitorovacích zařízení. Grant přikývne a oba muži chvíli v tichosti sledují práci v prostoru brány. CALLEN (pokr.): Už jste se dostal k tomu, abyste se podíval na nové složení týmů? Ohledně příchodu Vorianů na palubu. GRANT: Jo, dostal. A souhlasím. Je to dobrý nápad, přidělit ke každém mimostaničnímu týmu aspoň jednoho Voriana. CALLEN: Znovu to zdůrazňuje spolupráci našich dvou národů. GRANT: Připadá mi, že právě to teď bude hlavním účelem Horizontu, vzhledem k nové organizaci stanice. CALLEN: Souhlasím (pak) Také jsem zvažoval, že by se nějaký Vorian mohl stát velícím Horizontu-2. To plukovníka nepřekvapuje. Usměje se. GRANT: Napadlo mě totéž. V tu chvíli do místnosti vstoupí Sivea, Chase, Christine, David a také Tom a ke dvojici mužů se připojí. Tom vstoupí jako poslední a vypadá, že trochu váhá. Rozhlédne se. Vkročil do této místnosti poprvé za docela dlouhou dobu. GRANT (ke členům týmu): Ah, tady jste. Právě včas; show má právě začít.


24

CHASE (s úsměvem): No, nevím jak vy, lidi. Ale mě to všechno připadá pěkně vzrušující. CHRISTINE: O tom se nebudu hádat. Grant se podívá na Toma, který se ještě pořád pilně rozhlíží kolem. GRANT: Jsem rád, že jste tady, Tome. Myslel jsem, že by vás to mohlo zaujmout. Tom se na chvíli zarazí... pak prostě přikývne. TOM: Jo... jo, zaujalo. Náhle... mimo kameru se ozve PŘEHNANÝ HLAS: HLAS: Co tím myslíte, že mě nemůžete nechat projít bez povolení?! To si myslíte, že jsem nějaký špeh?! A nedotýkejte se mě!! Co to s váma je; najděte si nějakou ženskou!! Pozornost všech přítomných se obrátí ke vstupním dveřím a je naprosto zřejmě, že tento hlas vychází z úst ZACHA HOFFMANNA. Zach se zrovna chystal vstoupit, když ho zastavil VYSOKÝ BEZPEČNOSTNÍ DŮSTOJNÍK. Zach zavolá na Granta. ZACH: Plukovníku? Plukovníku Grante, možná byste vašemu svalovci tady mohl říct, aby se uklidnil. (s pohledem na bezpečnostního důstojníka): Řekněte mu, že jsem přítel. Nevím to jistě, ale existuje možnost, že už to slovo někdy slyšel. GRANT (k bezpečnostnímu důstojníkovi): V pořádku, seržante. Má povolení. Vysoký důstojník přikývne a odstoupí stranou. Zach mu ale ještě věnuje pohled a zklamaně zavrtí hlavou. ZACH: Musíte s těmihle způsoby něco udělat, chlapče. Pak se narovná... a vstoupí do místnosti, rozhlédne se a osloví všechny přítomné. ZACH: Jak to jde? Nazdar. Jak to jde? Callen Grantovi věnuje zmatený pohled. CALLEN (polohlasem): A říkal jste, že váš prezident tohohle muže chtěl mít na palubě? GRANT (s pousmáním): Bojím se, že ano. ZACH (ke všem; ukáže): Zach Hoffmann. Pro ty z vás, kteří to nevědí, jsem tady, abych podal svědectví o posledních zvratech, akci. Ale vy jen pokračujte ve své práci... prostě dělejte, jako bych tu ani nebyl. CHASE: Oh, to bude těžký. ZACH: Líbí se mi váš smysl pro humor, majore. Moc líbí. Zach se u ovládání brány připojí k horizontskému týmu a ke Callenovi.


25

ZACH (pokr.) (ke Callenovi): Veliteli Callene. Vy a já... Rozhodně bychom si spolu měli někdy sednout. CALLEN: Promiňte? ZACH: Interview. Já s vámi. Země určitě umírá zvědavosti, aby se o vás všechno dozvěděla. Slavný De´van Callen. CALLEN (pousměje se): Možná, až na to bude vhodná doba, pane Hoffmanne. ZACH (usměje se): Vhodná doba, dobrá. (k Tomovi): Totéž platí pro vás. Vadilo by, kdybych vám říkal Tome? Slyšel jsem, že jste v poslední době zažil hodně neobvyklého. Z toho by byla dobrá historka. Věřte mi. Já mám na to čich. Toma ta nabídka moc neláká. Ale než může odpovědět, Zachův pohled padne na hvězdnou bránu. ZACH (pokr.): Takže tady ji máme, co? Hvězdná brána. Symbol dobrodružství a nebezpečenství. (pauza) Vždycky mě obzvlášť ohromovalo, že je vyrábějí v různých barvách symbolů. CHASE (rozčileně): A co to tu vlastně děláte? ZACH: Budu prostě předstírat, že jsem tu otázku neslyšel, majore. A v tu chvíli kamera PROJEDE KOLEM a ukáže, jak vstoupí doktorka Koyamata. KOYAMATA (ke Callenovi): Jsme připraveni, veliteli. CALLEN: Výborně, doktorko. Zach je najednou nervózní a znovu se podívá na bránu. Vytáhne několik archů papíru a začne si jimi ovívat obličej. ZACH: Lidi, musím říct... Zase mi začíná být trochu horko. Christine, stojící vedle něj, mu věnuje uklidňující úsměv. Očividně ji Zach baví. CHRISTINE: Žádný strach. Je to v pořádku. Tentokrát stanici nehrozí, že bude každou chvíli zničena. ZACH: Vám se to lehko říká. Pak... Vstoupí doktor Naik, nadšený jako vždy. Koyamata už u ovládání hvězdné brány stojí s VORIANSKÝM TECHNIKEM. NAIK (ke Callenovi): Uh, veliteli, jsme... Vlastně jsme připraveni začít, začít s... KOYAMATA (ostře): Už jsem mu to řekla. Pojď jsem. NAIK: Oh. No, tak tedy...


26

Poslechne ji a přistoupí k ní, úplně jako poslušné štěně. Koyamata se na něj nesouhlasně podívá. KOYAMATA (polohlasem): Myslela jsem, že jsme se dohodli, že odteď budu mluvení obstarávat já. NAIK (polohlasem; ospravedlňuje se): Jsem prostě nadšený! Koyamata v odpověď zavrtí hlavou, ale uvědomí si, že právě teď nemají na hádky čas. Vědci na Callena a Granta kývnou; jsou připravení. Grant má na tváři nepatrný úsměv; obrátí se ke Callenovi. GRANT: Doufejme, že to vyjde. CALLEN (usměje se): Řekl bych, že to brzy zjistíme. (k vorianskému technikovi): Zadejte adresu. VORIANSKÝ TECHNIK (přikývne): Ano, pane. Zahajuji vytáčecí sekvenci. Všichni s očekáváním pozorují, jak se brána začíná vytáčet. INT. HORIZONT – PROSTOR BRÁNY – NA HVĚZDNOU BRÁNU VIDÍME, jak brána zahajuje vytáčení. Na místo ZAPADNE první SYMBOL, následuje druhý. INT. HORIZONT – ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST Naik má na tváři nadšený úsměv. Koyamata je stejně klidná jako jindy. NAIK: To je úžasné! Tohle je prostě tak... Zarazí se, když vidí netečnou tvář své kolegyně. NAIK (pokr.) (ke koyamata): Neříkej mi, že to s tebou ani trochu nehne?! KOYAMATA: Ne. (z jeho pohledu): Zatím ne. Kamera ukáže záběr na nedočkavé výrazy všech přítomných; brána mezitím pokračuje ve vytáčení. Když zapadne několik dalších symbolů: VORIANSKÝ TECHNIK (od panelu): Brána se blíží k sedmému symbolu. (pauza) Sedmý symbol zadán. CHASE (nedočkavý úsměv): Už to bude... Následuje záběr na bránu, když ZAPADNE OSMÝ SYMBOL... VORIANSKÝ TECHNIK (z panelu): Osmý symbol... zapadl. ...a z brány vyrazí vpřed obrovská vodě podobná VLNA. VORIANSKÝ TECHNIK (pokr.) (od panelu; usměje se): Máme stabilní červí díru.

27


Chvíli záběr na reakce všech přítomných. Zatím to vypadá, že se neděje nic neobvyklého. Pauza. CHRISTINE: Vyšlo to? Vorianský technik překontroluje údaje. VORIANSKÝ TECHNIK: Vypadá to, že ano. CALLEN (ke Koyamata): Doktorko? Koyamata sama zkontroluje údaje, sleduje stabilitu červí díry... pak se usměje. KOYAMATA: Mohu to jen potvrdit, veliteli. Máme stabilní spojení. Callen přikývne. Všechny to očividně potěšilo; v místnosti vidíme několik úsměvů. Pak se Callen obrátí ke Grantovi. CALLEN: Věřím, že ta čest patří vám, plukovníku. GRANT: Bude mi potěšením. Grant kývne na vorianského technika, který pak chvíli pracuje s ovládáním... pak: VORIANSKÝ TECHNIK: Frekvence je otevřená. Slyší vás. Grant se na chvíli podívá na Siveu, která se usměje. GRANT: Plukovník John Grant ze stanice Horizont volá Velitelství hvězdné brány. Slyšíte mě? Následuje tichá pauza, kdy se z reproduktorů ozývá jen praskání. GRANT (pokr.): Velitelství hvězdné brány. Tady je Horizont. Slyšíte? Další okamžik ticha... zdá se, že se nic neděje... Ale najednou se ozve známý hlas: WALTERŮV HLAS Z VYSÍLAČKY: Tady je Velitelství hvězdné brány. Slyšíme vás zřetelně, plukovníku Grante. MEZISTŘIH: INT. SGC – ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST Teď se nacházíme na Zemi, ve známé řídící místnosti SGC. Vidíme WALTERA HARRIMANA, jak sedí na svém starém místě u ovládacího panelu hvězdné brány v KOMPLEXU V CHEYENNSKÉ HOŘE. I když o pár let zestárl, pořád je to tentýž Walter, kterého známe. V pozadí vidíme několik dalších lidí. WALTER (pokr.): A můžu říct, že vás slyšíme velice rádi, pane. GRANTŮV HLAS Z VYSÍLAČKY: Taky znovu rád slyším váš hlas, Walteře. Vidím, že pořád máte svou starou práci. Walter se tomu usměje.

28


WALTER: Jako za starých časů, plukovníku. Některé věci se nikdy nemění. INT. HORIZONT – ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST Grant se těmto slovům usměje. GRANT: To jsem rád. Obzvlášť teď, když se zdá, že odteď se budu hlásit o něco častěji. WALTER: Na to se rozhodně těším. GRANT (usměje se): No, samozřejmě nejsem jediný tady, kdo by rád něco řekl. Kývne na Callena. CALLEN: Tady je velitel De´van Callen z Vorianského vesmírného velitelství. WALTER: Seržant Walter Harriman. Rád vás slyším, veliteli. Generál je právě na cestě sem dolů. Měl by tu být každou chvíli. CALLEN: Výborně, seržante. (s pohledem na Koyamata a Naikovi): Věřím, že se shodneme na tom, že je to pro nás velký průlom. Callen na dvojici vědců kývne. Ti mu kývnutí vrátí, jsou poctěni a také pyšní na svůj úspěch. WALTER: To je pravda, veliteli. Bude skvělé mít s vámi všemi trochu stálejší spojení. Kamera se teď zaměří NA Toma. Vypadá neobvykle zamyšleně, když zaslechne slovo „spojení“. Všechno v tichosti pozoroval... ale teď jeho myšlenky zřejmě zabloudí jinam, když: SE ZÁBLESKEM NA: INT. VESNICKÝ DŮM – DEN – VZPOMÍNKA Tom se nachází v útulném malém domě, má na sobě oblečení vesnických lidí, které jsme viděli v epizodě „Čas povstat“. Vyhlíží z okna, ztracen v myšlenkách. MLADÁ ŽENA (mimo obr.): Nakonec se zapojíš. Tom se obrátí a spatří mladou ženu ze svých snů, jak se k němu přibližuje. Všechno je znovu rozmazané a nezřetelné, jako ve snu; přesto se tohle doopravdy před nějakým časem stalo. Tom ženě věnuje tázavý pohled. MLADÁ ŽENA (pokr.) (z jeho pohledu): Mezi naše lidi... do této vesnice. Začneš k nám cítit větší pouto. Potom se toto místo stane tvým domovem. TOM (zavrtí hlavou): Nepatřím sem. Žena se postaví poblíž něj a vztáhne svou ruku po té jeho.

29


MLADÁ ŽENA: Chybí ti tví přátelé... tvůj dřívější život. (pauza): Kéž bych mohla udělat něco, čím bych tě utěšila. Tom o jejích slovech chvíli přemýšlí... pak se na ni podívá. TOM (smutně): Nic nezmění fakt, že se nemůžu vrátit. Snažil jsem se, ale... kdo ví proč nemůžu vytočit jejich bránu. Tichá pauza. MLADÁ ŽENA (jemně): Další důvod, proč potřebuješ mít spojení s někým jiným. Tom se jejím slovům pousměje a podívá se na ni. Následuje okamžik mezi nimi dvěma a my si uvědomíme, že už se nějakou dobu znají. Začne jí přejede svou rukou po tváři. Očividně se navzájem přitahují. TOM (zamyšleně): Spojení s někým jiným... Další pauza mezi nimi... Tom se usměje. TOM (pokr.) (jemně): To myslím zvládnu. SE ZÁBLESKEM NA: INT. ENOLYJSKÁ VĚZNICE – TUNEL V DOLECH – VZPOMÍNKA Totéž místo a tatáž doba, ve které jsme tunel viděli předtím. Tom se podívá na Werracka, dožaduje se odpovědi. TOM (křičí): KDE JE?! KDE JSTE JI NECHALI?! SE ZÁBLESKEM NA: INT. HORIZONT – ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST – NA TOMA V Tomových očích znovu vidíme obrovský smutek; pomalu se vytrhne z myšlenek a reaguje na náhlé PRASKÁNÍ, které se ozývá z reproduktorů. VORIANSKÝ TECHNIK (mimo obr.): Spojení se přerušilo. Callen se obrátí ke Koyamata. CALLEN: Co se stalo? Koyamata rychle kontroluje údaje. Pak zavrtí hlavou; něco je očividně špatně. KOYAMATA: Nevím, co to způsobuje. Sivea se přesune k ovládání brány. Zach se nervózně ozve. ZACH: Proč... proč se to stalo? KOYAMATA: Jak jsem řekla, nevím. Sivea kontroluje údaje z ovládání brány. Zavrtí hlavou. SIVEA: Něco zřejmě narušuje červí díru. Přichází to zvnějšku.


30

GRANT: Máte ponětí, co to je? SIVEA: Obávám se, že ne. Náhle... OSVĚTLENÍ začne BLIKAT. Kamera ukáže záběr na bránu, když SE OBJEVÍ MOHUTNÁ VLNA ENERGIE; z energetických relé připojených k bráně začnou šlehat JISKRY. CHASE: Co to k čertu?! ZACH: Fajn, to... to nemůže být dobré. KOYAMATA (od panelu): Energetická relé se přetěžují. NAIK: Doporučuji, abychom bránu okamžitě uzavřeli. CALLEN (k vorianskému technikovi): Udělejte to. Vorianský technik chvíli pracuje s ovládáním, pak se na jeho tváři najednou objeví zmatený výraz. VORIANSKÝ TECHNIK: Ovládání nereaguje. GRANT: Cože?! VORIANSKÝ TECHNIK: Nemůžu bránu zavřít. Pak... znovu ZABLIKÁ osvětlení, z několika panelů začnou sršet JISKRY. TOM (zapojí se): Můžeme to vyřadit ručně... Jestli si vzpomínám, v případech nouze se od brány dá odříznout veškerá energie. SIVEA (souhlasí): Bez energie není možné udržovat červí díru aktivní. GRANT (přikývne): Chasi. CHASE: Ano, pane. Nato si Chase pospíší z řídící místnosti do: INT. HORIZONT – PROSTOR BRÁNY, kde přistoupí k PANELU VE ZDI ukrytému pod okrajem okna do řídící místnosti. Panel sundá; osvětlení nadále POBLIKÁVÁ. Z brány zasrší další JISKRY a o chvíli později se jedno relé PŘETÍŽÍ. INT. HORIZONT – ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST SIVEA (od panelu; bezradně): To nemůže být nic dobrého. CALLEN: Co se děje? Překontroluje údaje. SIVEA: Zdá se, že tu máme nějaký masivní výboj zpětné vazby, který ovlivňuje všechny hlavní systémy stanice... Vracejí se zpátky do reaktoru.


31

INT. HORIZONT – PROSTOR BRÁNY Chase na panelu ve zdi tiskne další tlačítka, opatrně se snaží vyhýbat JISKRÁM, které už srší i právě z tohoto panelu před ním. Pak stiskne poslední tlačítko a OSVĚTLENÍ se VYPNE. INT. HORIZONT – ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST Všechny panely se VYPNOU. Napjatá pauza... Brána je stále aktivní. INT. HORIZONT – PROSTOR BRÁNY VIDÍME hvězdnou bránu. Po další pauze se konečně ZAVŘE. INT. HORIZONT – ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST Místnost se utápí v temnotě. Všechny systémy jsou vypnuté. Všude je ticho. CALLEN: Nouzové systémy. Grant zamíří k panelu ve zdi poblíž vchodových dveří. Stiskne několik tlačítek a o chvíli později se nahodí NOUZOVÁ SVĚTLA. Jsou mnohem tmavší než obvyklé osvětlení, ale stačí na to, abychom všechny jasně viděli. Chase se vrátí zpátky do řídící místnosti a v tu chvíli se také znovu zapne většina panelů. Následuje okamžik ticha, kdy jsou všichni očividně zmatení z toho, co se právě stalo. Zach se nervózně obrátí ke Christine, která stojí vedle něj. ZACH: Víte, moc se v tom nevyznám... Ale něco mi říká, že to nešlo podle očekávání. CHRISTINE: Ne... to teda nešlo. CALLEN: Dobrá. Může mi někdo říct, co přesně se pokazilo? CHASE: Ať už to je cokoliv, myslím, že se shodnem, že se to pokazilo fakt pořádně. Koyamata kontroluje údaje. Očividně ji překvapilo, že její práce nevyšla podle plánu. KOYAMATA: Očividně se brána pokusila z naquadahového reaktoru vysát více energie, než bylo k dispozici. CHASE: Víc energie než bylo k dispozici?! Mluvíme tu o naquadahovým reaktoru. Tom si uvědomí, co Koyamata naznačila. TOM: Více energie, jako by bylo potřeba k zadání adresy do jiné galaxie? KOYAMATA (přikývne): Přesně tak.

32


NAIK: Jen ZPM by mohlo být dostatečným zdrojem, ale brána si energii bere z naquadahového reaktoru... Když z něj vysaje příliš velké množství energie, naše relé to nezvládnou. To muselo způsobit tu zpětnou vazbu, vysátí energie ze systémů po celé stanici zpátky do samotného reaktoru. CHRISTINE: Proč by to ovlivnilo všechny systémy stanice? CHASE: Jsou navzájem propojený. Je to v podstatě vobrovská síť obvodů. GRANT (ke Koyamata a Naikovi): Říkali jste, že vytočení Země nebude vyžadovat žádnou energii navíc? KOYAMATA: Nemělo by. A zprvu opravdu ani nevyžadovalo; proto se nám vůbec podařilo navázat spojení. (zavrtí hlavou) Vůbec to nedává smysl. Pauza... pak: TECHNIK Z INTERKOMU: Řídící místnosti, tady je místnost s reaktorem. Slyšíte? CALLEN: Mluvte, poručíku. Slyšíme vás. MEZISTŘIH: INT. HORIZONT – MÍSTNOST S REAKTOREM Tady je také nouzové osvětlení. TECHNIK na přelomu dvacítky a třicítky stojí u ovládacího stanoviště reaktoru. TECHNIK: Máme tu problém s naquadahovým reaktorem, pane... Nevím, co to bylo, ale objevila se tu silná vlna zpětné vazby, která ovlivnila energetické systémy celé stanice. Všechno se přesměrovalo do reaktoru. Ochranné pole prozatím brání dosažení kritické úrovně energie... ale nevím, jak dlouho to tak můžeme udržovat. Kamera teď PROJEDE KOLEM a UKÁŽE, že naquadahový reaktor překrývá SVĚTÉLKUJÍCÍ SILOVÉ POLE. Zářící obvody reaktoru jasně říkají, že tohle nemůže znamenat nic dobrého. INT. HORIZONT – ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST Oči všech přítomných jsou upřené na Siveu, která kontroluje údaje ze stanoviště ovládání brány. SIVEA: Má pravdu... Reaktor se blíží k přetížení. ZACH (nervózně): A to... to není nic dobrého, že? Teda, aspoň... aspoň to nijak dobře nezní. Chasův vážný výraz to potvrzuje. CHASE: To teda ne... Jestli ten reaktor vybuchne, exploze zlikviduje celou stanici a ještě víc.

33


Záběr na reakce všech přítomných. A z tohoto okamžiku – FADE OUT. KONEC AKTU 3

34


AKT 4 FADE IN: INT. HORIZONT – ZASEDACÍ MÍSTNOST – O NĚKOLIK OKAMŽIKŮ POZDĚJI Vidíme horizontský tým spolu s Tomem, Callenem, Zachem, Koyamata a Naikem, stojí kolem stolu. Osvětlení je tlumené, protože stanice běží jen na nouzový režim. CALLEN: Dobrá, všichni. Nabízí se dvě prosté otázky: jaký je náš problém a jak ho vyřešíme? CHASE: No, podle všeho výboj zpětné vazby reaktor dost poškodil... A nevypadá to zrovna dobře. ZACH (nervózně): Co... co to znamená, přesně? Chasův výraz ukazuje, že mají hodně vážný problém. CALLEN: Do toho. CHASE: No, řeknu to takhle... Představte si, že máte nabíjecí baterku a při jejím nabíjení to přeženete a pustíte do ní víc elektřiny. Tohle se tu v podstatě stalo. S jediným malým rozdílem – naše baterka je vlastně vobrovskej zdroj energie. Takže nám tu tohle přebití spustilo fúzi, která vedla k narušení energetického jádra reaktoru. Jinými slovy, když se naquadah v reaktoru nabil příliš velkým množstvím energie, začalo docházet k přetížení. GRANT: Jak dlouho bude trvat, než to zase budeme mít pod kontrolou? CHASE: Bojím se, že to se ani nestane, pane. (kvůli jejich pohledům): Víte, reaktor už je přetíženej. To nemůžem nijak vrátit. Nebýt toho ochrannýho pole, co na reaktor Voriani pro takovýhle případy zavedli... už by vybuchl. DAVID: Jak dlouho tohle ochranné pole vydrží? CHASE: Vzhledem k omezeným možnostem energie... Řek bych, že maximálně hodinu. (sebejistě): Ale to nám dává dost času na to, abysme reaktor vyhodili, než bude pozdě. Už jsem na to přidělil tým lidí. Zach přikývne, snaží se nedat najevo nervozitu. Moc se mu to nedaří. ZACH: No, to zní dobře. To znamená, že všechno je, však víte, pod kontrolou. (k Chasovi; polohlasem): Je, nebo ne? CALLEN: Víme, co tento problém způsobilo? NAIK: Ano, vlastně, myslíme... myslíme si, že to možná bylo tím – KOYAMATA (přeruší ho): Když jsme prohlíželi data ohledně červí díry, našli jsme něco, co by možná vysvětlovalo chybu.


35

CALLEN (ke Koyamata): Prosím, pokračujte. Koyamata se postaví a dálkovým ovládáním aktivuje monitor ve zdi. Objeví se na něm schémata ukazující přesnou trasu červí díry. Naik tentokrát zůstává sedět. KOYAMATA (ukazuje): Tady vidíte přesnou trasu červí díry ihned po jejím vytvoření. A jak data naznačují, byla stabilní... zpočátku. Stiskne tlačítko na dálkovém ovládání. Na obrazovce se teď objeví schéma z pozdější doby. Přibližně v polovině trasy vidíme několik zatáček a nepravidelností, které ukazují na narušení stability červí díry. KOYAMATA (pokr.): V 9:17 – něco málo přes minutu poté, co jsme se spojili se Zemí – červí díru pozměnilo něco, co podle nás byl obrovský zdroj gravitace poblíž její trasy. Domníváme se, že k tomuto narušení nedošlo okamžitě proto, že bráně se dařilo poruchy vyrovnávat. NAIK: Něco jako bezpečnostní systém. Je určený k tomu, aby červí díru udržoval stabilní tak dlouho, kolik času by bylo potřeba na to, aby prošel skrz. GRANT: O jakém zdroji gravitace tu mluvíme? KOYAMATA: To v tuto chvíli nemůžeme říct. Nebyl dost silný na černou díru, ale věříme, že to mohlo být cokoliv mezi neutronovou hvězdou nebo pulzarem. CHASE (pozvedne ruku): Dobrá. Co kdybyste to vysvětlila pro všechny tady, co nemaj o astrofyzice páru. SIVEA (vysvětluje): Neutronová hvězda je typ degenerované hvězdy, ve které jsou těsně vedle sebe nahromaděné neutrony. V porovnání s normálními hvězdami jsou neobyčejně malé, ale stejně tak i masivní. NAIK: Jejich průměr se pohybuje od deseti do dvaceti kilometrů. TOM (přikývne): V podstatě by se dalo říct, že jsou něco mezi bílými trpaslíky a černými dírami. Vzhledem k jejich malé velikosti a vysoké hustotě, mají nesmírně silné gravitační pole. (ke Koyamata a Naikovi): A vy myslíte, že tohle narušilo červí díru? KOYAMATA: Je to ta nejpravděpodobnější možnost. NAIK: Vlastně se to hodně podobá sluneční erupci, která naruší červí díru, jen s tím rozdílem... no, zdá se, že způsobuje jiné, vážné problémy. ZACH (sarkasticky): Ano, to jsem chtěl zrovna podotknout. David zavrtí hlavou.


DAVID: Pokud je tedy na trase mezi Horizontem a Zemí neutronová hvězda, jak je možné, že jsme ji nikdy neobjevili? KOYAMATA: Galaxie je obrovská, kapitáne. Trasa, kterou prochází červí díra, není stoprocentně shodná s tou, kterou létají naše transportní lodě. NAIK (zavrtí hlavou nad tou ironií): Ze všech možných spojení bran nám musí zrovna ta se Zemí dělat problémy. KOYAMATA: Ironií je, že tento problém vlastně nemá co dočinění s tím, že vytáčíme bránu mimo naši vlastní síť... V zásadě by se něco takového mohlo stát pokaždé, když zadáváme novou adresu. Následuje tichá pauza. GRANT: Otázkou je, proč se červí díra neuzavřela v tom okamžiku, kdy ji narušilo gravitační pole? NAIK: Pro to máme také teorii. KOYAMATA: Jak už bylo řečeno, hvězdná brána má zabudovaný bezpečnostní systém, který má červí díru jakýmkoliv způsobem udržovat aktivní tak dlouho, jak je jen možné. Když brána zjistila, že červí dírou stále něco prochází, snažila se udržovat ji tak dlouho, než byl přenos dokončen. CHRISTINE (zavrtí hlavou): Bránou nikdo neprocházel. NAIK: Nikdo z masa a kostí, ne. CALLEN (uchytí se): Rádiové vlny. NAIK: Přesně tak. TOM (shrne to): Takže v pokusu udržet červí díru aktivní brána začala vysávat z reaktoru více energie. NAIK: Než zjistíme, jak to obejít... Vytáčet Zemi bude velký problém. CHASE (zavrtí hlavou): Zrovna když už si člověk myslí, že se věci mění k dobrýmu. CALLEN: Když už mluvíme o zlepšování, majore... Předpokládám, že vy a váš tým budete schopni reaktor včas vyhodit? Už jen fakt, že se na tohle někdo ptá, Zacha ještě více znervózní. ZACH: Upřímně doufám, že odpověď je ano. Oči všech přítomných se upřou na Chase. CHASE: Chvíli nám potrvá, než převedeme dost energie do potřebnejch systémů, když si vezmete všechnu tu ztrátu energie po celý stanici... Ale měli bysme bejt připravení do půl hodinky.

36


37

DAVID: Doporučuji evakuaci všech kromě nezbytného personálu na stanoviště Alfa, jen pro jistotu. TOM (zavrtí hlavou): Používání hvězdné brány by spotřebovávalo další energii, kterou právě teď nemáme. Bude lepší prozatím pozastavit veškerou aktivitu brány. CHASE (přikývne): Má pravdu. ZACH (ovívá se listy papíru; snaží se uklidnit): Takže budeme v podstatě sedět na bombě, která by mohla každým okamžikem vybuchnout?! To je báječné! CHASE: Ne každým okamžikem. Máme hodinu. Klid. ZACH (sarkasticky): Oh, hodinu!? To mi dává dost času na to, abych sepsal závět, což už jsem měl mimochodem udělat před odletem ze Země. CHASE (ke Grantovi; o Zachovi): Nemůžeme ho prostě držet zamčenýho v jeho ubikaci?! Než může někdo odpovědět, Callen se obrátí k Chasovi. Jeho hlas srší naléhavostí. CALLEN: Raději byste se měl pustit do práce se svým týmem, majore. TOM (ke Callenovi): Veliteli, s vaším svolením... Rád bych majoru Reynoldsovi a jeho týmu asistoval. Vím, že vlastně nejsem ve službě, ale... radši bych pomáhal, kde můžu, než abych tu jen seděl a čekal na nejhorší. Grant se tomu pousměje. Hluboko dole ví, že mají pořád tu čest s tím Tomem, kterého všichni znají. Grant a Callen si vymění krátký pohled, pak se velitel obrátí k Tomovi. CALLEN: Nevím, proč by to nešlo, doktore Gallowayi. Schůze je u konce a skupina se zvedne od stolu. INT. HORIZONT – VELITELOVA KANCELÁŘ – POZDĚJI Callen stojí za svým stolem, pročítá si nějaké notesy (jak mu to jen tlumené osvětlení dovoluje); ZABZUČÍ signál dveří. CALLEN: Vstupte. Dveře se otevřou a vstoupí jimi velitel Bay´lar. Nevypadá moc nadšeně. CALLEN (pokr.): Veliteli. Co pro vás mohu udělat? BAY´LAR (rozzuřeně): Právě jsem slyšel, co se stalo s naquadahovým reaktorem! CALLEN: Situaci máme pod kontrolou. BAY´LAR: Nevypadá to tak, pokud to mohu říci, pane.


38

Pauza. Callen odloží notesy a reaguje na Bay´larův tvrdý tón. CALLEN: Chcete mi říct ještě něco, veliteli? BAY´LAR: Mohu mluvit na rovinu? CALLEN: Samozřejmě. BAY´LAR (ostře): Toto je dokonalý příklad toho, jak nebezpeční a nezodpovědní pozemšťané jsou. Zahrávají si s věcmi, které leží daleko za jejich úrovní technologie a chápání! A přesně to uvádí v nebezpečí i náš vlastní svět! CALLEN: Je mi líto, veliteli... ale nemohu říci, že s vaším názorem souhlasím. BAY´LAR: Buďte na pozoru, veliteli. Jsem loajální důstojník Vorianského vesmírného velitelství. Ale mojí povinností je zajistit, aby byla tato stanice a její posádka v bezpečí. A bezpečnost bylo evidentně to poslední, s čím jste si vy dělal starosti, když jste tento experiment povolil. Následuje napjatá pauza mezi těmito dvěma muži. Pak Callen klidně promluví, ale v jeho hlase se skrývá důrazná ostrost. CALLEN: Těší mě, že svou povinnost berete vážně. Ale této stanici velím já... Jenom si dávejte pozor, abyste na to nezapomněl. Bay´lar se na chvíli odmlčí... Pak promluví, znovu nechodí kolem horké kaše. BAY´LAR: Měl byste vědět, že ministr Kalos protestoval proti vašemu přidělení sem. Věří, že vaše politické názory, podpora, kterou projevujete spojenectví Voriany a Země, je přítěží. A já bych nemohl více souhlasit. (pauza) Naštěstí ministr přesvědčil prezidentku, aby sem na stanici poslala také mě... I když jsem si jistý, že vy jste proti mé přítomnosti tady protestoval... pane. Napjatý okamžik, kdy Callen pomalu postoupí vpřed. Výraz jeho tváře je jasný: nehodlá Bay´larovi dovolit, aby podkopával jeho autoritu. CALLEN: Ani v nejmenším mě nezajímá, proč si myslíte, že na této stanici jste. Ale chci, abyste si uvědomoval jednu věc: jestli budu mít někdy dojem, že podkopáváte mou autoritu, bude mi stačit pouze dovolat se několika laskavostí a zařídím, abyste byl přeložen na nové místo velitele bezpečnosti na nejbližším transportu s odpadem... Je to jasné? Bay´lar stojí zřetelně proti Callenovi. Uvědomuje si však, že by s ním nedokázal moc pohnout. BAY´LAR: Naprosto jasné, pane. Napjatá pauza.

39


CALLEN: Můžete jít. Bay´lar přikývne, pak se obrátí a odejde. Chvíli ZÁBĚR na Callena. A z jeho výrazu – EXT. VESMÍR – HORIZONT Uvádějící záběr stanice. Většina jejích světel je vypnutá. Uvědomíme si, že výstup reaktoru v nižším ústředním jádře stanice ZÁŘÍ mnohem silněji než obvykle. Do výbuchu reaktoru už očividně mnoho nezbývá. INT. HORIZONT – ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST Vidíme Callena, Granta, Siveu, Christine a Zacha shromážděné u ovládání hvězdné brány spolu s Koyamata, Naikem a vorianským technikem. Tom stojí za nimi u stanoviště ovládání brány; David je u taktického stanoviště vedle Toma. Nejsou zapotřebí žádná slova: Zach je zcela zřetelně hodně nervózní. CALLEN (do headsetu): Jak to tam jde, majore? CHASŮV HLAS Z VYSÍLAČKY: Už jsme skoro hotoví. MEZISTŘIH: INT. HORIZONT – MÍSTNOST S REAKTOREM Vidíme Chase, jak dokončuje poslední kontroly u hlavního ovládacího stanoviště. CHASE (pokr.): Za minutku budeme připravení. (sám k sobě): Rozhodně ne ani o minutku dřív. Náhle... místností s reaktorem se rozlehne POPLAŠNÝ SIGNÁL. CHASE (pokr.) (reaguje na signál): Já vím, já vím... (pauza; do vysílačky): Fajn, řídící místnosti. Můžem. Nato ustoupí dozadu, ujišťuje se, že stojí v bezpečné vzdálenosti od reaktoru. Naznačí svým lidem, aby udělali totéž. INT. HORIZONT – ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST CALLEN (k Tomovi): Doktore Gallowayi. Tom přikývne a dá se do práce s ovládáním. TOM: Zahajuji vypouštění. Kamera ukáže Zacha, který se znovu ovívá listy papíru. EXT. VESMÍR – HORIZONT – NA NIŽŠÍ ÚSTŘEDNÍ JÁDRO Uprostřed KRUHOVÉ PLATFORMY pod zářícím výstupem reaktoru se začne otevírat šachta. Ta je také kruhového tvaru a byla vybudována tak, aby se jí reaktor mohl pohybovat. Když se šachta otevře, vytvoří se v ní ENERGETICKÉ POLE a úplně ji zakryje.


40

INT. HORIZONT – ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST TOM (od panelu): Probíhá vypouštění. Kamera ukáže napjaté výrazy všech přítomných. Velice dobře si uvědomují, co by znamenalo, kdyby měli selhat. INT. HORIZONT –MÍSTNOST S REAKTOREM Chase spolu s několika techniky proces pozorují, pak VIDÍME: Obvody reaktoru se oddělí od zdí a přesunou se dovnitř reaktoru, procházejíce při tom silovým polem, které reaktor obklopuje. Z velkého naquadahového reaktoru se uvolní několik vnějších systémů, doslova ho osvobodí. Pak, za neustálého křičení signálu stavu pohotovosti, reaktor začne KLESAT. Hlavní část reaktoru, kterou jsme zvyklí vídat v místnosti s reaktorem a která hodně připomíná tradiční naquadahový reaktor, zmizí a ukáže tak, že jeho horní část má tvar VELKÉHO VÁLCE. Uvědomíme si, že reaktor zasahoval do několika dalších pater za hranice místnosti s reaktorem, vychází najevo, jak velký je. EXT. VESMÍR – HORIZONT – NA NIŽŠÍ ÚSTŘEDNÍ JÁDRO Vidíme, že energetické pole uvnitř šachty k platformě má za úkol působit na reaktor silou a ODSTRČIT ho do bezpečné vzdálenosti od stanice. Náhle... Právě když je reaktor už téměř úplně vypuštěný, ve stěně šachty se objeví malá EXPLOZE. Vypadá to jako další VLNA ENERGIE; silové pole se VYPNE a tím se také výrazně zpomalí rychlost reaktoru. Pak... Vlna energie spustí řetězovou reakci a velká část plošiny VYBUCHNE. INT. HORIZONT – ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST Stanice se OTŘESE a nouzová světla zablikají. INT. HORIZONT – MÍSTNOST S REAKTOREM Stejný OTŘES! I zde osvětlení zabliká. EXT. VESMÍR – HORIZONT – NA NIŽŠÍ ÚSTŘEDNÍ JÁDRO. Vidíme, že plošina je úplně zničená; některé její části ještě stále hoří a kolem se vznášejí trosky. INT. HORIZONT – MÍSTNOST S REAKTOREM Otřesy pomalu ustanou a po chvíli se znovu nahodí nouzové osvětlení. Tam, kde obvykle bývá velký reaktor, teď vidíme PRÁZDNÝ PROSTOR. Chase stiskne headset.


41

CHASE: Řídící místnosti, co se sakra stalo?! Tohle jsme sice ještě nikdy předtím nezkoušeli, ale něco mi říká, že by se stanice takhle votřást neměla! INT. HORIZONT – ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST Všichni se rozhlédnou, ujišťují se, že ostatní jsou v pořádku. Zach je nesmírně, nesmírně bledý. CALLEN: Hlášení! Tom se podívá na údaje před sebou. TOM: Zdá se, že vypuštění reaktoru proběhlo úspěšně... Ale objevila se další vlna energie. GRANT: Kde? Tom zkontroluje další údaje... pak se mu protáhne obličej. TOM: To není dobré. GRANT: Tome? Překontroluje údaje. TOM: Ta zpětná vazba příliš silně narušila systémy vypuštění... Selhaly. ZACH (zničeně; fakt): Fajn... fajn, už je to tady. Tohle je konec. Věděl jsem, že jsem měl zůstat na Zemi. David zavrtí hlavou. DAVID (k Tomovi): Říkal jsi ale, že reaktor byl vypuštěn? TOM: Byl. (vysvětluje): Reaktor by se měl vyhodit do bezpečné vzdálenosti od stanice. Aby tomu tak vážně bylo, museli byste ho odhodit hodně daleko... A právě tohle hodně daleko nám nevyšlo. SIVEA: Jinými slovy, reaktor je možná stále dost blízko na to, aby stanici při přetížení poškodil. CALLEN: Máme dost energie, abychom použili senzory na krátkou vzdálenost? Tom už pracuje s ovládáním. TOM (přikývne): Právě senzory spouštím. (zavrtí hlavou) To není dobré... Podle všeho se reaktor od nižšího ústředního jádra vzdálil jen něco málo přes čtyři sta metrů... To pořád stačí na to, aby stanici zlikvidoval. Záběr na reakce všech přítomných. V tuto chvíli to vypadá, že katastrofě se už nedá nijak zabránit.

42


EXT. VESMÍR – HORIZONT – NA NIŽŠÍ ÚSTŘEDNÍ JÁDRO Znovu ukážeme ZÁBĚR NA zničenou plošinu a kamera POMALU COUVNE a ODHALÍ NAQUADAHOVÝ REAKTOR, jak se vznáší přímo pod stanicí. FADE OUT. KONEC AKTU 4

43


AKT 5 FADE IN: INT. HORIZONT – ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST Jako předtím. Vstoupí sem Chase. Callen se obrátí k Davidovi u taktiky. CALLEN: Máme dost energie na zvednutí štítů? DAVID (od panelu; zavrtí hlavou): Obávám se, že ne. Právě teď nemůžu stanici štíty zakrýt ani částečně... Nemohli bychom být zranitelnější. CALLEN: A předpokládám, že můžeme vyloučit i přesun samotné stanice? DAVID: V tuto chvíli můžeme děkovat za to, že máme dost energie na udržení podpory života. Grant se obrátí k Chasovi. GRANT: Za jak dlouho odhadem selže ochranné pole reaktoru? CHASE: Řek bych asi za deset minut. Následuje tichá, vážná pauza. Situace vůbec nevypadá dobře. Po chvíli Callen promluví ke všem přítomným. CALLEN: Jestli máte někdo nějaký návrh, teď by byl vhodný čas. V tu chvíli Toma zřejmě něco napadne. Krátce o tom přemýšlí... pak: TOM: Vlastně... Myslím, že bych něco mít mohl. CALLEN: Doktore? TOM: Je to dost střelený plán, když o něm budete chvíli přemýšlet, ale... Podle mě by mohl fungovat. CHRISTINE: Mám pocit, že teď vezmeme všechno, co se nabízí. GRANT: Rozhodně souhlasím. SIVEA (k Tomovi): Co máte na mysli? TOM: No, je to vlastně prosté. Ale musí odstartovat Valiant. Z tohoto okamžiku – EXT. VESMÍR – HORIZONT – NA VRATA HANGÁRU Velká vrata se pomalu zatáhnou a spatříme Valiant. Pomalu vystoupá z hangáru a zamíří pryč od stanice.

44


INT. VALIANT – MŮSTEK Můstek obsluhují členové ISGC. V kapitánském křesle vidíme sedět Sata, u kormidla je PORUČÍK MACFARLEY a Grant stojí poblíž. GRANT (do vysílačky): Horizonte, opustili jsme stanici. Chystáme se přistoupit k plánu. MEZISTŘIH: INT. HORIZONT – ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST Stejně jako předtím tu jsou všichni, až na Granta a Toma. CALLEN: Rozumím, plukovníku. Věřím, že budu mluvit za všechny, když vám popřeji hodně štěstí. INT. VALIANT – MŮSTEK GRANT: Nebudu se hádat. Pak kamera PROJEDE KOLEM a UKÁŽE Toma. Stojí u technického panelu vzadu. TOM: Dobrá. Já jsem tady vzadu připravený. Grant a Sato si vymění krátký pohled; oba vědí, že tento plán je hodně riskantní. Pak se Sato obrátí k MacFarleymu. SATO: Poručíku, doveďte nás tam. Ať už to máme za sebou. MACFARLEY: Ano, pane. Když mladý poručík začne pracovat s ovládáním – INT. HORIZONT – ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST David čte z taktického stanoviště. DAVID: Jsou na kurzu k reaktoru. Kamera ukáže napjaté reakce všech přítomných. Není těžké poznat, že všichni do jednoho budou rádi, až to bude za nimi. EXT. VESMÍR – VALIANT Vidíme loď, jak přilétá k NIŽŠÍMU ÚSTŘEDNÍMU JÁDRU Horizontu, pod kterým se vznáší reaktor. Všimneme si, že jeho výstup teď pomalu začíná zářit ČERVENĚ; rozhodně už v tuto chvíli nemá do výbuchu daleko. INT. VALIANT – MŮSTEK MACFARLEY (od panelu): Přibližujeme se. ČELNÍM OKNEM lodě VIDÍME REAKTOR, když se k němu Valiant nebezpečně přiblíží. V několika tvářích na můstku jsou napjaté výrazy.


45

SATO: Držte ji klidně, poručíku. Nechceme do té věci narazit. MACFARLEY (soustředeně; klidně): Ano, pane. Oknem teď vidíme, že Valiant zaujímá pozici nad reaktorem. Grant přistoupí k Tomovi, který pilně pracuje s panelem. GRANT (polohlasem): Hej. V pořádku? Tom se na chvíli zarazí... Podívá se na Granta, zprvu ho ta otázka překvapila, pak ocení jeho starost. Upřímně odpoví. TOM: Prozatím jsem dost zaneprázdněný, takže v pořádku. Následuje pauza mezi nimi, kdy Grant prostě přikývne. Položí Tomovi ruku na rameno... pak: MACFARLEY (od panelu): Jsme na místě. SATO (k Tomovi): Doktore Gallowayi. Teď je to jen na vás. Tom přikývne a vrátí se k práci s ovládáním. TOM: Zvedám štíty. EXT. VESMÍR – VALIANT Teď se vznáší přímo NAD zářícím reaktorem; jen asi pět stop od něj. Pak... krátký záblesk energie kolem Valiant nám řekne, že loď právě nahodila štíty. Ale ty byly ROZŠÍŘENY tak, že se uvnitř nich ocitl i reaktor. INT. VALIANT – MŮSTEK TOM: Štíty jsou zapnuté. Máme reaktor. SATO (k MacFarleymu): Zaleťte do bezpečné vzdálenosti od Horizontu, poručíku. Pomalu. MacFarley přikývne a dá se do práce s ovládáním. EXT. VESMÍR – VALIANT Teď odlétá od Horizontu a VIDÍME reaktor, jak NARAZÍ do vnitřní části ŠTÍTŮ. Výsledkem toho, jak se Valiant pohybuje vpřed, je reaktor neustále „tlačen“ proti štítům a tím je zviditelňuje. INT. HORIZONT – ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST DAVID (od panelu): Mají reaktor. Míří pryč od stanice. Nikdo si ještě neoddechl. Moc dobře si uvědomují riziko, kterému jsou jejich kolegové na Valiant vystaveni.

46


INT. VALIANT – MŮSTEK Čelním oknem VIDÍME, že Horizontu.

Valiant míří k otevřenému vesmíru, pryč od

TOM (od panelu; napjatě): Zatím to vypadá dobře... Budeme se od stanice muset vzdálit aspoň na padesát kilometrů, aby byl reaktor v bezpečné vzdálenosti. EXT. VESMÍR – VALIANT – ZBLÍZKA NA REAKTOR Náhle... silové pole kryjící reaktor začne BLIKAT. K jeho selhání už mnoho nechybí. INT. VALIANT – MŮSTEK TOM (do panelu): Dobře, oprava: přece jenom máme problém. SATO: Co se děje? TOM: Ochranné pole reaktoru začíná selhávat. Už moc dlouho nevydrží. GRANT (k MacFarleymu): Jak daleko jsme od Horizontu? MACFARLEY (od panelu): Téměř čtyřicet kilometrů. SATO: To nestačí. TOM: Bojím se, že bude muset. Musíme reaktor pustit teď, jestli to hodláme přežít! Sato se nepotřebuje rozhodovat dlouho. SATO (k Tomovi): Udělejte to. (k MacFarleymu): Připravte se loď otočit, hned jak se té věci zbavíme. MacFarley přikývne. Tom pracuje s ovládáním. TOM: Vypínám štíty... teď. EXT. VESMÍR – VALIANT Ochranné pole kolem reaktoru se VYPNE; slyšíme zvuk, jak se reaktor přetěžuje... téměř ve stejnou chvíli Valiant VYSADÍ štíty, jen aby je o sekundu později zase zvedla. Když zamíří opačným směrem, reaktor se dále pohybuje vpřed, těsně mine Valiant INT. VALIANT – MŮSTEK TOM: Reaktor je pryč! Štíty znovu aktivní! (pak): A všichni by se radši měli něčeho chytit.


47

EXT. VESMÍR – NA NAQUADAHOVÝ REAKTOR Reaktor se vznáší ve vesmíru, v pozadí vidíme Valiant a také Horizont. Výstup reaktoru je teď ČERVENÝ... pak: Reaktor vybuchne v MOHUTNÉ EXPLOZI. Ve 360 stupních kolem centra výbuchu se rozšíří OBROVSKÁ TLAKOVÁ VLNA. Je to omračující pohled: tlaková vlna dožene Valiant, ZASÁHNE ji a vychýlí loď z jejího kurzu. INT. VALIANT – MŮSTEK NEUSTÁLÉ OTŘESY! Členové posádky náraz neustojí a otřesy jimi MRŠTÍ o podlahu; z několika panelů srší JISKRY; křičí POPLAŠNÝ SIGNÁL! EXT. VESMÍR – HORIZONT Teď VIDÍME Horizont, ke kterému se blíží tlaková vlna. Stanice je jí ZASAŽENA také, ale zdaleka ne tak silně jako Valiant INT. HORIZONT – ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST Projeví se tu MENŠÍ OTŘESY... pak nic než ticho. Přítomní se rozhlédnou; všichni jsou pořád tady. SIVEA (k Davidovi): Předpokládám, že reaktor právě vybuchl? DAVID (od panelu; přikývne): Senzory zachytily velkou explozi. Tlaková vlna způsobila menší poškození trupu. (pak): Ale nic vážného. Zach, očividně se mu ulevilo, sebou praští do nejbližší židle. ZACH (popadá dech): Oh, lidi! Oh, lidi... oh, lidi! (uvědomí si): Asi teď omdlím. Ale Christine se znepokojeným výrazem na tváři promluví k Davidovi. CHRISTINE: A co Valiant? Pauza, David chvíli pročítá údaje. DAVID: Pořád tam je... Ale jenom se vznáší. Callen okamžitě stiskne vysílačku. CALLEN: Valiant, tady je Horizont. Slyšíte mě? Ticho. Žádná odpověď. CALLEN (pokr.): Plukovníku Grante. Prosím odpovězte. Žádná odpověď. V tuto chvíli si všichni začínají dělat starosti. Callen vysílačku stiskne znovu.

48


CALLEN (pokr.): Majore Sato. Slyšíte? Další okamžik ticha... nic. Ale pak se z reproduktorů ozve praskání a o chvíli později: GRANTŮV HLAS Z VYSÍLAČKY: Slyšíme vás, Horizonte. MEZISTŘIH: INT. VALIANT – MŮSTEK Lidi tu právě zase vstávají na nohy. Vypadá to na nějaké boule a modřiny, ale žádná vážná zranění. GRANT (pokr.) (vstává na nohy): Jsme pořád tady... víceméně. Nepochybně díky starým dobrým asgardským štítům. INT. HORIZONT – ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST Všem unikne povzdech úlevy. Ale Zachova úleva je rozhodně nejzřetelnější. ZACH: ANO!!! ANO!!! To bude zatraceně skvělá historka!!! (kvůli pohledům všech ostatních; zaraženě): Jasně že jsem věděl, že budou v pořádku... No tak. Co jiného byste čekali? CALLEN (usměje se): Těší mě, když slyším, že jste pořád naživu, Valiant. Očekáváme váš návrat. SATŮV HLAS Z VYSÍLAČKY: Rozumím, Horizonte. Valiant končí. CHASE: Jo... (ke všem): Tak co říkáte, tohle už nikdy víc. (dodá): Aspoň ne dokud nám tohle divné... neutronové cosi blokuje cestu. (kvůli Siveině pohledu): Tak nějak se to jmenuje. Nepamatuju si to. Chvíli ještě udržujeme tento okamžik, pak: DISSOLVE TO: EXT. VESMÍR – HORIZONT Znovu uvedeme stanici. Hodně jejích světel je stále vypnutých a tam, kde jsme byli zvyklí vídat výstup reaktoru, teď najdeme jen prázdné místo. INT. HORIZONT – HLAVNÍ PALUBA – JÍDELNA – VEČER Osvětlení je stále tlumené. Grant vstoupí do místnosti, která je teď asi z poloviny zaplněná. Vidíme tu členy ISGC i Voriany. Plukovník si všimne Callena, stojícího u PULTU. Přistoupí k němu a my pochopíme, že Callen právě čeká, až mu obsluha donese večeři.


49

CALLEN: Plukovníku. Myslel jsem, že jste odešel do své ubikace. GRANT (s úsměvem): No, pořád je ještě brzo. A abych byl upřímný, po tak nabytém dni bych se na knihu soustředil jen těžko. CALLEN: Velitelka Veńal mi řekla, že také rád při odpočinku sledujete slavný pozemský sport. Fotbal, věřím, že tak se jmenuje? GRANT: Vidím, že jste o mě vy dva mluvili. CALLEN (usměje se): Je pro mě důležité, abych se o vaší kultuře dozvěděl co nejvíce. Vyprávěla mi o tom sportu. Také se zmínila, že jste ji několikrát pozval, aby se s vámi podívala na zápas. GRANT: Proč je tak těžké najít ženy, které mají fotbal rády? V tu chvíli k nim přistoupí obsluha s Callenovou večeří: VORIANSKÝM JÍDLEM. Když se obsluha podívá na Granta... GRANT (pokr.) (k obsluze): Já si dám jenom zelený čaj. Obsluha přikývne a vrátí se do kuchyně. CALLEN: Subprostorová komunikace bude ještě nějakou dobu mimo provoz. To znamená, že s žádostí o nový naquadahový reaktor budeme muset počkat, než dorazí KiÁhra. GRANT: Naštěstí žádný z našich týmů není zrovna mimo stanici. Teď bychom měli co nejvíce šetřit s energií. Callen přikývne. Pak s úsměvem zavrtí hlavou. CALLEN: Musím vám něco říci, plukovníku. Své místo tady jsem zaujal teprve před týdnem. Ale už jsem od svého příjezdu získal řadu neobvykle vzrušujících zážitků. GRANT: Vítejte na Horizontu. Dva muži se tomu spolu zasmějí a kamera pomalu PROJEDE KOLEM na druhý konec výdejního pultu, kde najdeme Davida. Právě míří k jednomu z posledních, nejvzdálenějších stolů ve velké místnosti. V rukou drží dvě sklenice plné hnědavé tekutiny s kostkami ledu. Když David přistoupí ke stolu, spatříme, že u něj sedí Tom. TOM (o nápojích): Co je to? David se k Tomovi připojí a jednu sklenici mu podá. DAVID: Oh, to je... vorianský nápoj. Zapomněl jsem, jak se jmenuje. Tom Davidovi věnuje zvědavý pohled.


50

DAVID (pokr.) (kvůli Tomovu pohledu): Když jsem je objednával, prostě jsem řekl, že bych chtěl dva ty „skvělé vorianské nápoje“. Věděli, o čem mluvím. TOM: Vždycky mi dělalo problém poznat rozdíl mezi tím, kdy jsi vážný a kdy vtipkuješ. DAVID: Sivei to chutná. Mě taky. Zkus to a přestaň si stěžovat. Tom pokrčí rameny; když to říká. Pak si oba usrknou. Tom reaguje příjemně překvapeně. Ať už je to cokoliv, musí to být vážně výborné. DAVID (z Tomovy reakce): Říkal jsem ti, že je to dobré. TOM: Nikdy jsem nepochyboval. David se usměje. Rád to slyší. Následuje okamžik ticha mezi nimi dvěma... Pak se Tom rozhodne Davidovi něco říct, i když můžeme poznat, že je pro něj těžké o tom mluvit. TOM: Víš... Většinu času, co jsem zpátky, jsem se držel dál od ostatních. DAVID (chápavě): Všimli jsme si toho. TOM: Prostě... hodně se toho stalo... když jsem byl v enolyjském vězení. Spousta věcí, o kterých jsem nikomu neřekl. Pauza... David dává Tomovi možnost pokračovat. TOM (pokr.): Poznal jsem jednu ženu... ve vesnici. Byla... byla nádherná. Vlastně mi něčím připomínala moji sestru. To bylo všechno... ze začátku. (pauza) V té době jsem si myslel, že se sem už nikdy nevrátím a... nakonec, než jsem si to uvědomil, nakonec jsem k ní začal něco cítit. (pauza) No. Ona i já jsme skončili v enolyjských dolech. Zabili ji při prvním neúspěšném pokusu o útěk, který jsem naplánoval... Slíbil jsem, že ji odtamtud dostanu. Následuje tichá pauza. Tom znovu upije ze své sklenice. DAVID: Je mi to líto. Další okamžik ticha. David moc dobře ví, že se z toho Tom obviňuje. DAVID (pokr.): Hele, já tam nebyl... ale nemá smysl, aby sis to dával za vinu. (pauza) Vinni jsou Enolyové. Tom přikývne. Snaží se nedat najevo, jak se doopravdy trápí. Další tichá pauza.

51


DAVID (pokr.): Takže... kdy odlétá tvůj transport na Zem? Tom se na něj podívá, téměř jako by na to zapomněl. Pečlivě zvažuje svá slova. TOM: Myslím... pořád ještě potřebuju čas... zjistit, kam patřím. Protože pravdou je, že to právě teď nevím... Možná zůstanu, možná se vrátím. (pauza) Transporty odlétají na Zem každý druhý týden. Takže, proč spěchat? David se pousměje. DAVID: No, my všichni jsme rádi, že tu s námi jsi. Následuje okamžik mezi dvěma přáteli, kdy Tom ocení Davidova slova. David ví, že bude ještě chvíli trvat, než se Tom začne doopravdy vzpamatovávat ze svých zážitků. A z tohoto okamžiku – FADE OUT. KONEC AKTU 5 KONEC

SPOJENÍ JOE HODKISS ALEX RUBIT. Alex Rubit. DATUM VYSÍLÁNÍ: 6. října 2005

Recommend Documents