HRA O MOC ALEX RUBIT. DATUM VYDÁNÍ: 23. prosince 2004

„HRA O MOC“ EP: 1.08

Scénář

ALEX RUBIT

DATUM VYDÁNÍ: 23. prosince 2004 ČESKY: 23. října 2005

© 2004 HORIZON PRODUCTIONS Stargate, Stargate SG-1 a Stargate: Atlantis jsou vlastnictvím MGM/UA Double Secret Productons, Gekko Film Corp., Showtime Viacom, Acme Shark a USA Networks Inc. Tento scénář byl napsán výhradně pro zábavní účely, nepřinesl žádný zisk. Nebylo zamýšleno žádné porušení vlastnických práv. Ale Stargate: Horizon je vlastnictvím Horizont Productions. Tento scénář, postavy a situace v něm nemohou být znovu zveřejněny bez povolení autorů.

Překlad Arana. Překlad vznikl se souhlasem a vědomím autora. Korekce Jelča. http://www.sga-project.com/horizon

HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT – „HRA O MOC“

TEASER FADE IN: INT. HORIZONT – JÍDELNA Začínáme záběrem zblízka na tác ležící na stole v jídelně. Jsou na něm ostré, pálivé chili papričky. Do záběru vklouzne vidlička, když si někdo chili nabírá. Kamera se pohne a ukáže, že ten někdo je SIVEA. Zvědavě toto, pro ni neznámé, pozemské jídlo ochutnává. Chvíli čeká, nechává chuť zapůsobit. Předpokládáme, že jídlo je velmi ostré, ale Sivea na to nijak nereaguje; vypadá to dost legračně. Vzhlédne a uvidí GRANTA A CHASE, kteří s ní sedí u stolu v přeplněné jídelně. Oba dychtivě a netrpělivě čekají na to, co jim řekne. Po chvíli Grant prolomí ticho... GRANT: No? Sivea nepatrně zareaguje, pořád na ní není vidět, že by ji neuvěřitelná pálivost jídla nějak ovlivnila. Přikývne... SIVEA: Velmi zajímavé... Trochu mi to připomíná vorianský starý tradiční moučník. (přemýšlí o tom) Riga´tei, myslím. Chase nedokáže skrýt svou netrpělivost... CHASE: A jak to chutná? SIVEA (usměje se): Oh, skvěle. Nedokážu si bez něj představit narozeniny. Chase ukáže na její tác... CHASE: Co to chili? Nevyhýbala jste se mý otázce, že ne? SIVEA: Toho bych se neodvážila. Chvíli o tom přemýšlí... SIVEA (pokr.): No, podle toho, co jste říkali, jsem čekala, že to bude ostré. Chase se usměje... myslí si, že je to pro ni až moc ostré. CHASE: Jo... Ale Sivea se na něj podívá... usmívá se... SIVEA: V porovnání s Riga´tei to nic není. Je mi líto. Grant překvapeně reaguje.

2


GRANT: Vždyť jste říkala, že je to nějaký moučník? SIVEA: To je. Grant o tom uvažuje... GRANT (usměje se): No, to je poprvé, co slyším o pálivém dortu. SIVEA: Existují dokonce desítky různých příchutí. Každá z nich je výjimečná. Dokonce je příliš ostrý i pro většinu Vorianů. (znovu se usměje) Ale já měla vždy zálibu pro určitá koření. Sní další chili, očividně jí chutná. Grant a Chase si uvědomí, že ostrost na ni nemá stejný účinek jako na ně... buď to, anebo to na ní prostě není poznat. Také se znovu dají do jídla. CHASE (usměje se): No, jestli máte ráda pálivý jídla... musíte vochutnat specialitu mý mámy. Po tý vám prostě musí vystřelit pára z uší. SIVEA: Když jde o vaši matku, majore, nikdy bych vám neodporovala. Usmějí se tomu... pak Grant o něčem přemýšlí: GRANT: Oh, Chasi... Sivea mi dnes ráno řekla, že vorianská loď nakonec přiletí 5. října. Takže tu budou za dva dny, o něco dříve, než jsme čekali. Chase z toho nemá moc velkou radost... CHASE: Skvělý. Obrátí se k Sivei... CHASE (pokr.): Co to má bejt teď? SIVEA: Každoroční bezpečnostní a zdravotní inspekce. Je to standardní postup pro všechny mimozemské stanice ve vorianském vesmírném prostoru. Tým civilních vědců provede prohlídku této stanice, zkontroluje, jestli je všechno podle protokolu. Týká se to všech systémů... dokonce i skladování jídla. Chasovi se to nelíbí... CHASE: No, žádnej z těch vorianskejch protokolů mi moc neříká. SIVEA (pokrčí rameny): Určitě nebudou žádné problémy. Je to jen rutina... Není důvod k obavám. CHASE (zavrtí hlavou): Stejně... Představa, že mi jacísi inspektoři polezou do mý místnosti s reaktorem mě moc netěší. Trvalo mi týdny, než sem všechno zprovoznil... Poslední věc, kterou bych teď chtěl slyšet je, že něco není podle protokolu.

3


4

Grant obdrží volání přes svou vysílačku, kterou má v kapse. Ze sluchátka se ozve HLAS YUSUFA NAIYEERA. YUSUFŮV HLAS Z VYSÍLAČKY: Řídící místnost plukovníku Grantovi. Grant stiskne tlačítko na vysílačce... GRANT: Mluvte, Yusufe. YUSUFŮV HLAS Z VYSÍLAČKY: Plukovníku, obdrželi jsme subprostorové volání ze Země. Je to generál Williams. GRANT: Děkuji vám, hned tam budu. Obrátí se k Chasovi... GRANT (pokr.): No, mám takový pocit, že máme příležitost otestovat naše nové vizuální přijímače. Chase přikývne se sebevědomým úsměvem... CHASE: Měly by fungovat, pane. STŘIH NA: INT. HORIZONT – PLUKOVNÍKOVA KANCELÁŘ Záběr zblízka na vorianskou počítačovou obrazovku na Grantově stole. Na ní vidíme GENERÁLA WILLIAMSE sedícího ve své kanceláři v novém ústředí Mezinárodního velitelství hvězdné brány v Houstonu, v Texasu. Williams má na sobě uniformu – košili s krátkými rukávy (jako generál Hammond), na rameni má dvě hvězdy. Vypadá šťastně, z tónu jeho hlasu vyplývá, že má dobrou náladu. Přes obrazovku občas proletí zrnění – to kvůli obrovské vzdálenosti, kterou musí komunikační signál překonat. WILLIAMS (na obrazovce): Plukovníku, očividně se vám skvěle daří. Podle toho, jak vás znám, si dokážu představit, že si dlouhodobý pobyt ve vesmíru užíváte. Úhel kamery se rozšíří a vidíme Granta sedícího u svého stolu, jak mluví se svým nadřízeným. GRANT: Nestěžuji si, generále. V posádce se objevilo několik slabších případů nevolnosti, ale nic, co by doktor Lenori nedokázal vyléčit. WILLIAMS (na obrazovce): A samozřejmě je skvělé, že máme vizuální kontakt. Zdá se, že ty nové vorianské subprostorové přijímače fungují. GRANT: V průběhu příštího týdne by měly být rozmístěny zesilovače. To nám pomůže zbavit se rušení signálu. WILLIAMS (na obrazovce): No, podle toho, co jsem slyšel, tam odvádíte skvělou práci. Minulý týden nás zkontaktovali Noxové. Chtěli nám říci, že Tolláni, které jste objevili na P-H4-X52 k nim dorazili.


Noxové jim teď pomáhají najít nějakou neobydlenou planetu, na které by se mohli usadit. GRANT: To rád slyším, pane. Williams nedokáže skrýt své ohromení... WILLIAMS (na obrazovce): A můžu vám říct, že... ventorianský předseda si vás a váš tým nemůže vynachválit. Grant nedokáže zadržet slabý úsměv, když tato slova oceňuje... pak, ví, že se musí dít něco mimořádného, když mu Williams zavolal. GRANT: Přece jste mi nevolal jen proto, abyste mě poplácal po rameni, generále. Williamsův výraz naznačuje, že by si přál, aby tomu tak bylo... ale... WILLIAMS (na obrazovce): Ne, to ne. (dostává se k věci): Dnes jsem mluvil s velvyslancem Ca´velem. GRANT: To je ten velvyslanec, který byl umístěn na Zemi? WILLIAMS (na obrazovce; přikývne): Ano. Zdá se, že Voriané postrádají jeden ze svých civilních průzkumných týmů; skupinu čtyř archeologů. Hledali nějaký antický chrám. Velící rada před několika dny obdržela zkreslené nouzové volání. Chtěli by, abyste to prošetřil. Grant nedokáže skrýt své překvapení... GRANT: Proč by chtěli, abych to udělal já, pane? WILLIAMS (na obrazovce): Planeta, na které tito archeologové byli, má hvězdnou bránu... Podle velící rady bude nejlepší dopravit se tam bránou. Můžete se tam dostat o týdny dříve, než by to trvalo, kdyby tam poslali loď. Grant přikývne, teď už tuto prosbu chápe. GRANT: Dobrá. WILLIAMS (na obrazovce): Voriané vám pošlou souřadnice této planety. Měli byste být schopni zjistit adresu její brány. GRANT (sebejistě přikývne): Jdeme na to, pane. Williams se odmlčí; podle jeho výrazu poznáváme, že je tu ještě jiný vážný problém. WILLIAMS (na obrazovce): Nemusím vám ani říkat, jak důležitá tato záležitost je. Poté, co se objevili vorianští extrémisté, je důležité dokázat, že náš vztah k vorianské vládě je stejně kladný jako dříve.

5


6

Grant už o tom také přemýšlel... GRANT: Rozumím, pane. Jestli tam ti archeologové jsou, najdeme je. Williams přikývne, je rád, že jeho důvěra v Granta nebyla zklamána. WILLIAMS (na obrazovce): Výborně. Hodně štěstí, Johne. Když se komlink vypne, Williamsův obraz je vystřídán průhledným vorianským monitorem. Chvíli držíme záběr na Granta, který přemýšlí nad důležitostí tohoto úkolu. Z jeho výrazu – FADE OUT KONEC TEASERU


AKT 1 FADE IN: (POZNÁMKA: Během úvodních scén běží titulky.) EXT. VESMÍR – HORIZONT Uvádějící záběr pomalu se otáčející vesmírné stanice Horizont ve vesmíru. INT. HORIZONT – ZASEDACÍ MÍSTNOST Začínáme záběrem zblízka na monitor na zdi, na kterém vidíme obraz a popis planet v určitém vesmírném sektoru. TOM (mimo obr.): Souřadnice, které jsme obdrželi od Vorianů, jsme zadali do počítače brány a projeli databází z kartuše. Kamera couvá a odhalí TOMA stojícího vedle obrazovky, vysvětluje... Pak couvne znovu a ukáže celý horizontský tým; Granta, Siveu, Chase, DAVIDA a CHRISTINE, kteří stojí kolem zasedacího stolu uprostřed místnosti a poslouchají Toma. TOM (pokr.) (o Sivei a o sobě): Chtělo to trochu trpělivosti, ale myslím, že se nám podařilo najít planetu, kterou chceme. Ukáže na jednu z planet na hvězdné mapě. TOM (pokr.): P-HY sedm čtrnáct. GRANT: Jaká je pravděpodobnost omylu? SIVEA: Velmi nízká. Podle kartuše poloha této planety souhlasí se souřadnicemi, které nám dala velící rada. Grant se na ně na oba podívá, oceňuje jejich skvělou práci... GRANT: To zní dobře. Tom přejde ke stolu, Grant se obrátí k Sivei... GRANT (pokr.): Co o té planetě vlastně víme? SIVEA: Ta skupina archeologů věřila, že je to legendární mytologické místo. Jmenuje se Samos a Tvůrci tam pravděpodobně ukryli artefakt, který svému držiteli poskytuje neuvěřitelnou moc. Spousta lidí se snažila zjistit, kde Samos leží, ale zatím nikdo neuspěl. CHASE (o skupině archeologů): Zdá se, že tihle chlápci uspěli. Sivea pochybovačně reaguje...

7


SIVEA: Nevíme, jestli je tato planeta opravdu Samos; a vlastně ani jestli Samos skutečně existuje. David se na Siveu podívá, vypadá trochu znepokojeně... DAVID: Ten artefakt, o kterém jste se zmínila... Co myslíte tím „neuvěřitelnou moc“? Tón Siveina hlasu naznačuje, že tak úplně nevěří pravdivosti této legendy... SIVEA: Podle legendy dává jedinci schopnost ovládat vše pouhou silou vůle. Je popisován jako klíč k nejsilnější formě telepatie... Říká se mu Krytatheův medailon. Těch několik vědců, kteří věřili v existenci tohoto artefaktu, tvrdilo, že jde o psionický zesilovač; složitou technologii, která zesiluje telepatickou energii. CHASE: Jinejma slovama, další nepochopitelná antická... věc. Tom nesouhlasí... TOM: Antickou technologii vlastně není tak těžké pochopit, když už se jí jednou dostanete na kobylku... Chase se na něj podívá... CHASE: Jo, máte pravdu... Neříkala vám vaše máma, abyste se pořád nevytahoval? Sivea jde k věci... SIVEA: Podstatné na tomto příběhu je to, že se Tvůrci rozhodli tento artefakt schovat v jednom ze svých největších chrámů, protože dokonce i podle nich byl příliš nebezpečný. Grant o tom uvažuje... GRANT: No, mě to dost nebezpečné připadá... Kdyby se tahle věc dostala do špatných rukou. Sivea dokončuje svou myšlenku, očividně nemá radost z toho, když lidé tento pozůstatek Antiků třeba jen hledají. SIVEA: Bylo by pošetilé, aby se tento artefakt snažil kdokoliv najít. (odvolává se na vorianskou historii): Osud lidí používajících pokročilejší formy telepatie byl... velmi nepříjemný, abych tak řekla. Christine se snaží vzpomenout si, kde už jméno planety slyšela... CHRISTINE (k Sivei): Říkala jste, že se ta planeta jmenuje Samos? SIVEA (přikývne): Ano.

8


9

Christine o tom přemýšlí... pak: CHRISTINE: Jestli se nepletu, tak je Samos i řecký ostrov. V minulosti byl v Řecku velmi významný; někdy kolem roku 500 před naším letopočtem. Chase nadhodí odvážnou myšlenku... CHASE: Asi to nebude jenom náhoda... CHRISTINE: No, myslím, že ne. Obrátí se ke Grantovi... CHRISTINE (pokr.): Ráda bych se na to podívala, plukovníku. Jestli existuje nějaká šance, že jsme na něco přišli... Grant úplně souhlasí. GRANT (přikývne): Dobrá. STŘIH NA: INT. HORIZONT – CHRISTININA LABORATOŘ Christine je u hlavního počítačového panelu ve své laboratoři; nachází se tu spousta knih a dalších archeologických věcí, jako sbírky vzácných artefaktů na policích. Od té doby, kdy jsme tu byli naposled, sem přibylo i hodně Christininých osobních věcí. Je hluboce ponořená do práce na počítači, kontroluje nějaké soubory a porovnává je s několika otevřenými knihami ležícími na stole. Otevřou se dveře a vstoupí Sivea, přistoupí ke Christine. SIVEA: Našla jste něco? Christine se nadšeně usměje a obrátí se k Sivei. CHRISTINE: Ano, našla. Podívejte se na tohle. Ukáže na obrazovku počítače, Sivea se podívá. Vidíme na ní obraz antického chrámu. První věc, která upoutá naši pozornost je jeho neuvěřitelná podobnost s typickými řeckými chrámy. U vchodu je několik sloupů; vypadá obrovský. Sivea ho pozná. SIVEA: Takhle nějak by měl podle námi objevených piktografů chrám na Samu vypadat. CHRISTINE: Ano, je to z vorianské databáze. Ukáže na jednu ze svých knih na stole. CHRISTINE: Teď se podívejte na tohle. Když se Sivea podívá, vidíme obrázek řeckého chrámu na zemi z období antického Řecka. Vypadá téměř stejně.


10

Takhle vypadal Heřin chrám na Samu na Zemi. Byl postaven v první polovině šestého století před Kristem. Je to největší a nejvelkolepější chrám své doby. A antické město Samos bylo jedním z nejrozvinutějších v řecké historii. Sivea se zmíní o podobnosti těchto dvou chrámů... SIVEA: Opravdu pochybuji o tom, že je to náhoda. CHRISTINE (z obrazovky monitoru): Vládce Samu byl tyran jménem Polykrates. Vlastnil několik cenných artefaktů. Jedním z nich byl zelený smaragdový prsten. V porovnání s dneškem bychom řekli, že to byl takový multimilionář své doby. Jestli víte, co tím myslím... (zvědavě zavrtí hlavou) No, nemá to nic společného s telepatií, ale zajímalo by mě, jak je taková podobnost vorianské legendy a historie antického Řecka na Zemi možná. SIVEA: Jediná možnost je podle mě ta, že Tvůrci ranou pozemskou historii nějak ovlivnili. CHRISTINE: No, víme, že během největšího rozkvětu Řecka Antikové na Zemi žili. SIVEA: Přeživší z Atlantis. CHRISTINE: Správně. (ohromeně): Ale, je to neuvěřitelné. Co když byla velká část řecké kultury ovlivněna nebo dokonce založena na odkazech antické kultury? O společnosti Antiků téměř nic nevíme... A existovali po tak dlouhou dobu, že jejich kultura musela projít bezpočtem změn. Sivea vypadá znepokojeně, shrne to. SIVEA: Jestli je to pravda... pak Samos opravdu existuje. Christine se zmíní o tónu jejího hlasu. CHRISTINE: Nevypadáte kvůli tomu moc šťastně. SIVEA: Jak jsem řekla, snaha najít tento artefakt by nebyla velmi moudrá. (pauza) Nechápu, proč by se o to měl někdo pokoušet. STŘIH NA: INT. HORIZONT – CHODBA Grant a Chase procházejí chodbou. Všechno bylo ujasněno a prověřeno; mise brzy začne. Chase má na sobě svou obvyklou modrou overallovou uniformu, Grant mimostaniční výzbroj, ale ne tu obvyklou; tato byla navržena pro mise na pouštních planetách. Má barvu písku, skládá se z obvyklého vybavení, černé vesty a k tomu patří ještě nějaké zásoby vody.


11

Chase nevypadá moc šťastně... CHASE: Víte, pane, abych byl upřímnej... Nejsem moc nadšenej z toho, že tu musím zůstat a vyřídit to s těma chlápkama vod inspekce, zatímco vy se bude flákat po nějakým úžasným mytologickým čemsi. GRANT: Potřebujeme najít ty archeology, Chasi. Je to dost důležité na to, abych tuhle misi vedl já sám... Ale taky potřebuju, aby tu někdo zůstal a postaral se o tu inspekci. A protože Sivea na té misi bude taky, musí tady zůstat vedoucí obsluhy. Chasovi se ten nápad nelíbí. CHASE: Chápu, pane. (sarkasticky): A já můžu těm lidem ukázat, jak sem vyleštil naquadahovej generátor. Vypadá bezvadně. Mohl byste ho používat jako zrcadlo... pane. Grant se usměje. GRANT: Takový postoj se mi líbí. CHASE: Oh, jasně, hlavně ať už to máme za sebou. VSTOUPÍ DO: INT. HORIZONT – MÍSTNOST S BRÁNOU Sivea, Christine a David už jsou tu; stojí před schodištěm vedoucím k hvězdné bráně. Brána se právě vytáčí; symboly zapadají, jeden po druhém se zeleně rozsvěcují. Christine a David mají na sobě stejnou výzbroj jako Grant; Siveino oblečení je také určeno na planety s horkým podnebím. Je to těsný oblek bez rukávů s dost hlubokým výstřihem. Přes oblek má rozepnutou vestu. Grant se obrátí ke členům týmu, kteří se k němu připojují... GRANT: Můžeme vyrazit? DAVID: Sonda hlásí, že ano, pane. GRANT (přikývne): Výborně. Pak se hvězdná brána otevře. Když se vytvoří červí díra, YUSUF ze svého stanoviště v řídící místnosti promluví přes interkom. YUSUF: Červí díra je stabilní, plukovníku. Grant na něj kývne, pak on, Sivea, David a Christine začnou vycházet po schodech k hvězdné bráně. CHASE: Bavte se. Náhle Granta něco důležitého napadne. Obrátí se k Chasovi. GRANT: Oh, a Chasi... (opatrně se zmíní o vorianských inspektorech): Jestli ti inspektoři... zkritizují vaši práci... snažte se být diplomatický. Ano?


12

Chase lehce pokrčí rameny... CHASE (usmívá se): Co to má jako bejt? Pane, já sem diplomatickej vždycky. Pauza... ticho... CHASE (pokr.): Nebo snad ne? Další pauza... nikdy na to nechce odpovědět... pak: GRANT: Ano. Snadno se dá poznat, že Grant to, co právě řekl, nemyslel vážně. Pak on, Sivea, David a Christine vyjdou po schodech a projdou hvězdnou bránou. Chvíli držíme záběr na Chasovi, který o tom přemýšlí. Snaží se zjistit, co měla Grantova reakce znamenat. Pak pokrčí rameny a vystoupí ze záběru. STŘIH NA: EXT. SAMOS (POUŠŤ) – DEN Začínáme záběrem na čistou modrou oblohu, na které vidíme dvě jasná slunce této planety. Pak kamera sklouzne dolů a ukáže rozlehlou poušť. Hvězdná brána stojí uprostřed této suché oblasti. Samos je velmi horká planeta, pro většinu životních forem nevhodná. Upravení úhlu kamery nám ukáže: Granta, Siveu, David a Christine před hvězdnou bránou. Právě dorazili a rozhlížejí se; vedle brány je sonda. Dvě slunce dodávají záběru velmi jasné světlo; odráží se od pouštního písku. Všichni čtyři členové týmu mají na očích sluneční brýle. Nikdo z nich není tímto suchým a horkým světem nadšený. GRANT (rozhlíží se): No, aspoň tu nemůžeme umrznout k smrti. DAVID: Musí tu být alespoň padesát stupňů Celsia. Sivea kontroluje svůj vorianský skener. SIVEA: Přesně padesát tři. Ale suchý vzduch ještě znásobuje nepříjemné horko. CHRISTINE: Jestli tu ti archeologové doopravdy jsou, jak poznáme, že jsou poblíž brány? Grant se rozhlédne, snaží se zjistit, kterým směrem by se měli vydat. GRANT: Podle UAV je ten antický chrám asi dva kilometry... (ukáže směr) ... tímto směrem. Můžeme jen doufat, že budou někde poblíž. David promluví za všechny... DAVID: Dva kilometry v tomhle vedru... Splnil se mi můj sen.


13

Ze záběru, jak vyrážejí na cestu... STŘIH NA: EXT. SAMOS (POUŠŤ) – DEN Dlouhý záběr z výšky nám ukazuje zdánlivě nekonečnou pustinu. Vidíme, jak Grant, Sivea, David a Christine touto lokací procházejí; představují jediný pohyb v okolí. DISSOLVE TO: NOVÝ ÚHEL Dosáhnou vrcholku kopce; v pozadí vidíme jen modrou oblohu a světélkující písek. Grant, David a Christine si sundali své vesty. Mají teď na sobě jen trička s krátkým rukávem, která nosí pod uniformou. Grant a David mají černá trička, Christine zelené. Sivea si také sundala svou vestu a má na sobě jen uniformu bez rukávů. Zastaví, vpředu něco zahlédli. Ušli jen dva kilometry, ale na této planetě se to zdá být mnohem delší doba. Podívají se na to, co objevili. Z jejich reakcí: VIDÍME velký chrám v řeckém stylu uprostřed údolí, je obklopený pouští. Je několik desítek metrů vysoký a dlouhý téměř dvě stě metrů. Je to velkolepý pohled; ale některé jeho části se zřítily. Sloupy vepředu jsou neporušené, přesto snadno poznáme, že je to prastará budova. STŘIH NA: GRANTA, SIVEU, DAVIDA A CHRISTINE, kteří se na sebe podívají, pak se vydají na cestu. Záběr na to, jak jdou k chrámu. Pak DISSOLVE INTO: EXT. SAMOS – VSTUP DO CHRÁMU – DEN Vstup je velká hala za předními sloupy. Po této hale je rozmístěno několik dalších sloupů, které zdůrazňují nesmírnou rozlehlost chrámu. Mezi sloupy je cesta vedoucí k velké bráně. Nalevo a napravo od této brány jsou také sloupy. Dveře jsou popsány antickými nápisy. Tým do této lokace právě vstoupil, opatrně se rozhlíží. Sundají si své sluneční brýle, protože toto místo je ukryto ve stínu. Christine se podívá na nápisy na bráně. CHRISTINE: Rozhodně antické nápisy... Řekla bych, že rané období. Tento chrám byl postaven o mnoho dříve, než antická kupole na Zemi. SIVEA: Dokážete to přečíst? Christine se pořádně rozhlédne... CHRISTINE: Potřebuji čas.


14

Náhle si David něco uvědomí... DAVID: Ta brána už byla otevřená. Ukáže na ni, zjišťujeme, že mezi křídly brány je maličká štěrbina. Někdo je otevřel a zařídil to tak, aby to vypadalo, že jsou zavřené. Rozhodně tu někdo docela nedávno byl. Grant se na dveře podívá. GRANT: Doufejme, že to udělali naši archeologové. Z jejich reakcí – STŘIH NA: NOVÝ ÚHEL zpoza jednoho ze sloupů. Tento pohled naznačuje, že tým někdo sleduje; ale zůstává v úkrytu. Upravíme úhel, zviditelní se DRAQSKÝ VOJÁK. Zůstává ukryt za sloupy a použije na tým nějaké skenovací zařízení. Kontroluje data. STŘIH NA: ZBLÍZKA NA SIVEU Náhle něco ucítí... instinkty jí říkají, že tu někdo je... otočí se. Pauza... pozvedne zbraň, je připravena vystřelit... SIVEA: Plukovníku. Grant se k ní otočí... GRANT Co se děje? SIVEA: Sledují nás. Grant, David a Christine se rozhlédnou, nic nepostřehli. Grant a David mají také připravené zbraně k obraně. GRANT: Jste si jistá? Sivea nepochybuje. SIVEA: Ano. Napjatá pauza... pak se zpoza jednoho ze sloupů ozve slabý šramot. Teď už všichni ví, že tam někdo je. David lehce ukáže po směru tohoto hluku. Grant přikývne. Dává Davidovi nějaký nenápadný signál... pak se všichni dají do pohybu směrem k jiným sloupům, aby se ukryli. NÁHLE... Výstřel z draqské zbraně. Několik energetických výbojů. GRANT (křičí): Kryjte se!


Grant, Sivea, David a Chrsitine se ukryjí za sloupy... vyhýbají se střelbě. Grant a David střílí ze svých P-90, ale Draque je také dobře ukrytý. GRANT (uvědomuje si): To je Draque. Pauza, pak střelba ustane. Grant, Sivea, David a Christine si vymění zvědavý pohled. Chvíli držíme záběr na draqském vojákovi, který kontroluje své skenovací zařízení. Má skeny, které chtěl. Dává své zařízení do kapsy připevněné k opasku. Pak se otočí, zdá se, že odchází, znovu se zneviditelní. Grant, Sivea, David a Christine ho viděli mizet... ale přesto si nejsou jistí, že je opravdu pryč. Náhle slyšíme další zvuk... kroky... přicházejí zvenku. Někdo se plíží kolem chrámu. Grant dává Sivei, Davidovi a Christine signál rukou. Naznačuje jim, aby zůstali za sloupy, na té straně haly, kde právě jsou, zatímco on přejde ke sloupům na opačné straně. Všichni přikývnou a provedou. Grant přejde na opačnou stranu, ukryje se za sloupy. Tým opatrně postupuje směrem k východu ze vstupní sekce. Slyšíme, že se někdo blíží... Dlouhá napjatá pauza... pak někdo do vstupní oblasti vejde. Grant, Sivea a David na tuto osobu namíří své zbraně připraveni vystřelit... pak si uvědomí, že je to asi šedesátiletý VORIANSKÝ MUŽ. Vypadá, že má dobrodružnou povahu, nebojí se občas zariskovat. Má na sobě staré civilní oblečení. Reaguje, když uvidí zbraně namířené na sebe. VORIAN (mává jeden z těch (podrobně si Jsem rád, že

rukou): Není důvod mě zastřelit, nejsem mimozemšťanů. je prohlédne) vy také ne.

Držíme záběr na Siveu, která tohoto muže poznává. Její reakce nám říká, že už se spolu znají. Tým skloní své zbraně a postoupí vpřed. Vorian si teď všimne Sivei. Je ohromen právě tak jako ona sama. Oba reagují na nečekané setkání – žádná radost... prostě sotva postřehnutelná reakce. GRANT (k Vorianovi): Mám za to, že vy jste jeden z vorianských archeologů. Muž se přinutí obrátit svou pozornost ke Grantovi, Sivea a ostatní členové týmu stojí před ním. Ale je ještě pořád rozrušený. VORIAN: Ano, jsem. (v rozpacích): A vy jste?

15


16

GRANT: Plukovník John Grant, jsme z Horizontu. Přišli jsme sem hvězdnou bránou. (ukazuje rukou): Tohle je kapitán David Connor; Christine Summersová; a tohle je... Vorian za něj větu dokončí, dívá se přitom na Siveu. VORIAN: Sivea. Sivea nedokáže skrýt, že ji jejich setkání moc nepotěšilo. SIVEA: Nečekala bych tě tady. Vorian její nešťastnou reakci nesdílí. Usměje se... jenom trochu, ale přesto přátelsky. VORIAN: Právě tohle jsem chtěl říci také. Grant, David a Christine překvapeně reagují... DAVID: Vy se znáte? Sivea chvíli čeká, podívá se na své kolegy z týmu, pak zase zpátky na Voriana. SIVEA: Známe. (pauza) Je to Lain Veńal... Můj otec. Pro Granta, Davida a Christine je to stejně nečekané jako pro Siveu a Voriana; jejího otce. Ze záběru na jejich reakce: FADE OUT KONEC AKTU 1


AKT 2 FADE IN: EXT. SAMOS – VSTUP DO CHRÁMU – DEN Grant, Sivea, David a Christine stojí uprostřed vstupní sekce, jsou obklopeni sloupy. Vorian, o kterém už víme, že se jmenuje LAIN Veńal, je s nimi. Stejně jako před chvíli vidíme překvapené reakce... LAIN (k Sivei): Odpusť mi mé ohromení, ale... Nečekal bych, že mě sem přijdeš hledat. SIVEA (stroze): Nevěděla jsem, že tu jsi. Hledali jsme tvůj tým. Zdá se, že Lain hledá správná slova. LAIN: Rozhodně... rozhodně už jsme se nějakou dobu neviděli. SIVEA: To ne. Tichý okamžik, z Laina vychází pocit trapnosti. Zdá se, že není ve své kůži. David ticho prolomí... DAVID (k Lainovi): Tak kde je zbytek vašeho týmu? Lain se na něj podívá... lítostivě. LAIN: Obávám se, že jsem zbyl jen já... (vzpomíná): Kapitán Connor, že? Krátce po našem příchodu byla naše loď napadena Draqy. Zabili mé spolupracovníky... Mě se podařilo utéci. Loď je poškozena, nedá se opravit. GRANT: Nezkusil jste tento svět opustit pomocí hvězdné brány? LAIN: Nemám k dispozici žádnou adresu... Daří se mi jen vyhýbat se Draqům. (ukáže na otevřenou bránu): Krátce poté, co jsme sem dorazili, se mému týmu a mě podařilo chrám otevřít. Rozhodl jsem se pokračovat v pátrání po artefaktu... ale byl jsem donucen ukrývat se v poušti. Právě když jste sem dorazili, došly mi zásoby vody a jídla. Náhle Sivea zavrtí hlavou... SIVEA (k Lainovi): To je pro tebe tak typické. Bylo mi jasné, že o nalezení toho artefaktu by se mohl pokusit jen někdo hodně nezodpovědný. Jsem překvapená, že jsi mě hned nenapadl ty. LAIN (brání se): Tohle nemá nic společného s nezodpovědností.

17


SIVEA: K čemu jsi vůbec doufal, že ti bude? Víš přece, že pokročilá technologie je ze zákona zakázána. (krutě): Ale myslím, že to je ta poslední věc, která by tě zajímala. LAIN: Ten medailon jsem hledal... Podívá se na Granta, Davida a Christine... pak: LAIN (pokr.): ... jen z vědeckých důvodů. Nikdy jsem neměl v úmyslu z něj nijak těžit. A samozřejmě jsem nemohl vědět, že na sebe upozorníme Draqy. Pauza, Sivein pohled naznačuje, že mu to nespolkla. Myslí si, že se prostě snaží vyhnout převzetí zodpovědnosti za to, co udělal. Grant promluví, snaží se je uklidnit. GRANT: No, navrhl bych, abychom se vrátili k hvězdné bráně. Bude bezpečnější, když tento rozhovor dokončíme na Horizontu. Lain se na něj podívá. LAIN: Je mi líto, plukovníku, ale já s vámi nepůjdu. GRANT: Prosím? LAIN (stroze): Ještě jsem nenašel ten medailon. Překvapené reakce... CHRISTINE: A co s těmi Draqy tam venku? LAIN: To je přesně ten důvod, proč nemohu odejít. (pauza) Co kdyby ten medailon našli Draqové? Existuje velká šance, že by mohli přijít na to, jak jej použít. V tom případě by se stali mnohem silnějšími, než si dokážeme představit. (opravdu znepokojeně): Musíme ten medailon najít dříve než oni. Grant z této situace není zrovna nadšený. GRANT: Fajn, chci vědět, co přesně ten medailon dělá. Lain se na něj vážně podívá. LAIN: Pokud by někdo přišel na to, jak jej použít... mohl by této osobě umožnit zabíjet myšlenkou. Grant, David a Christine reagují... nevěděli, že by ten artefakt mohl být takhle nebezpečný. DAVID: Začínám chápat, proč by bylo nezodpovědné tu věc hledat.

18


19

LAIN (zavrtí hlavou): Nikdy jsme nepřišli na to, jak nás Draqové našli. Byli jsme opatrní, dávali jsme si pozor, aby nás nikdo nesledoval. GRANT: Uvidíte, že Draqové mají schopnost zjišťovat určité věci. Lain o tom chvíli uvažuje... pak, stojí si za tím, co říká: LAIN: Jsem ochoten tu cenu zaplatit... a zabránit Draqům v nalezení medailonu. Ať to stojí cokoliv. (podívá se na Siveu; vlastně teď mluví jenom k ní): Jestli chcete odejít... tak klidně. Sivea ignoruje jeho gesto lítosti, obrátí se ke Grantovi. SIVEA: V jedné věci má pravdu, plukovníku. Nemůžeme dopustit, aby artefakt nalezli Draqové. Teď když ví, že tu je, je jen otázkou času, než zjistí, kde přesně je ukryt. Grant o tom chvíli uvažuje... neskrývá fakt, že se mu tato situace nelíbí. Obrátí se ke Christine. GRANT: Chris. Myslíte, že dokážete přeložit dost nápisů tady v chrámu, abychom zjistili, kde ten medailon je? CHRISTINE: Jsem si tím jistá... Nemůžu ručit za to, že to přeložím všechno, ale když mi dáte čas... GRANT: Dobrá. (k Davidovi): Potřebujeme dát vědět Horizontu, zůstaneme tu o trochu déle, než jsme předpokládali. Takže to vypadá, že my dva budeme muset na procházku pouští. DAVID: Ano, pane. Záběr na Siveu, dívá se na Laina. Její pohled naznačuje, že vzpomíná na něco, co se mezi nimi kdysi stalo; myslí si, že to on je za tuto situaci zodpovědný. Lain si uvědomí, že se na něj dívá, Sivea jen lehce zavrtí hlavou a pak odchází. Z Lainovy reakce – STŘIH NA: EXT. VESMÍR – HORIZONT K vesmírné stanici přilétá vorianská civilní vědecká loď; vypadá úžasně. Je stříbrné barvy, na obou stranách z lodi vystupují motory, jejich design se zhruba shoduje s designem pylonů na Horizontu, na první pohled je to vorianský styl. Plavidlo se skládá z pouhých asi patnácti palub; dlouhé je zhruba 230 metrů. Sledujeme ho, když prolétá kolem, míří k jedné z vnějších přistávacích ramp u pylonů stanice. Zahajuje přistávací proces, připojí se ke vzduchovému uzávěru Horizontu. INT. HORIZONT – VZDUCHOVÝ UZÁVĚR


Chase, Tom a DOKTOR LENORI stojí u dveří vzduchového uzávěru, čekají, až inspektoři vstoupí na palubu. Zdá se, že Chase to moc netěší, zatímco Lenori má dobrou náladu. LENORI: Naposledy jsem byl svědkem vorianské bezpečnostní a zdravotní inspekce před více než šedesáti lety, alespoň myslím. (přemýšlí o tom): Ano, bylo to v době, když jsem pracoval na vorianské mimoplanetární vědecké základně. Tom tuto situaci bere s humorem, usměje se. TOM (sarkasticky): Vsadím se, že to byla sranda, že? LENORI: Byl jsem ohromen tím, jak svědomití dokáží tito lidé být. (k Chasovi): Doufám, že jste vyčistil všechny panely, majore. Prach může být považován za porušení protokolu, oh, jistě. Chase se na něj podívá, doufá, že to byl jen vtip. I tak ho to ale moc nepobavilo. CHASE: Hele, chci to vyřídit co nejdřív, jasný? Pak se vzduchový uzávěr otevře a ukáže dva civilní vorianské vědce. Mají na sobě standardní oblečení vědecké civilní rady – šedé obleky se symbolem vorianské civilní vědecké rady na hrudi. Zdá se, že nemají vůbec žádný smysl pro humor; nepatří k typu lidí, kteří by se zastavili na kus řeči. Jeden z nich je DOKTOR VIN´TAN, zkušený šedesátiletý vědec. Jeho asistent SWENTIT je třicátník. Má poznámkový blok, připraven zapsat si první poznámky. Chase postoupí před ně, oficiálně je přivítá... CHASE: Vítejte na palubě Horizontu. Já jsem major Chase Reynolds. (ukazuje rukou) Tohle je... VIN´TAN (skočí mu do řeči; rozhlíží se): Plukovník Grant tu není? CHASE: Obávám se, že ne. Plukovník je právě mimo stanici. Dva vědci si vymění pohled. SWENTIN: A co velitelka Veńal? Neměla by tu být ona? Chase je trochu překvapený, že o tom neví. CHASE: Obávám se, že ta tu teď také není. Velící rada je požádala, aby hledali nějaký pohřešovaný archeology. Nezdá se, že by to vědce potěšilo.

20


VIN´TAN: Hm, škoda. SWENTIN: Ano. Chase se ze všech sil snaží skrýt svůj vztek, pokračuje... CHASE: Je tu... nějaký problém, o kterém bych měl vědět? Podívají se na něj... SWENTIN: Očekávali jsme, že budeme mluvit s... Zaváhá. CHASE: S...? No tak. Vin´tan se rozhodne mluvit stroze. VIN´TAN: S někým z velení. SWENTIN: Bylo nám řečeno, že plukovník Grant a velitelka Veńal mají na palubě nejvyšší hodnost. VIN´TAN: Koneckonců, tato inspekce je závažná věc. SWENTIN: Ale vy ji jako takovou očividně neberete. Tom a Lenori si vymění pohledy, ví, že to inspektoři zpackali; Chasovi se to nebude líbit. Taky je trochu rozrušilo, jak se vědci plynule střídají v mluvení. Chase uvažuje o tom, co právě řekli. Mluví klidně, ale jeho vztek každým okamžikem narůstá... CHASE: Jasně... jasně... No, protože tu plukovník a velitelka zrovna nejsou, skoro by to vypadalo, jako že... (chvíli o tom přemýšlí) Hm... jo, jestli se nepletu... tak tu teď velím já; podle naší hierarchie velení, je to záležitost armády... Takže, lidi, zdá se... že tu nějakou dobu zkejsnete se mnou. Vědci se na sebe podívají... CHASE (pokr.): Má s tím některej z vás problém, nebo...?! Znovu se na něj podívají... VIN´TAN: Ne. SWENTIN: Nemáme. VIN´TAN: Jsme pouze překvapeni. CHASE: Fajn. Není nad dobrý překvápko, že? VIN´TAN: Ano... Jmenuji se doktor Vin´tan. Toto je můj asistent Delec Swentin.

21


22

CHASE (ukazuje): Doktor Galloway; doktor Lenori. (ze všech sil se snaží být přátelský): Pokud chcete, můžem jít dolů do jídelny. Připravili jsme malou večeři, abysme se seznámili; prolomili ledy. Vědci nevýrazně reagují... VIN´TAN (stroze): Už jsme se seznámili se vším, co bylo třeba. Rádi bychom hned začali. SWENTIN: Máme nabitý program. Chasův pohled vyjadřuje něco jako „skvělý“, sarkasticky; ale řekne něco jiného... CHASE: Samozřejmě... Tak proč nezajdeme dolů do místnosti s reaktorem? (ať už je to za námi) Naši prohlídku začneme tam. (obrátí se k Tomovi): Tome, byl byste tak laskav? Tom postoupí vpřed... TOM (ukazuje): Tudy, prosím. Tom ukazuje inspektorům cestu chodbou, záběr zůstává na Chasovi a Lenorim. Zdá se, že Lenorimu to připadá zábavné. LENORI (usmívá se): Je to velmi zajímavé, že ano? Chase se na něj podívá... CHASE: Oh, dejte mi pokoj! Pak následuje Toma a Voriany chodbou, držíme záběr na Lenorim, který o této situaci přemýšlí. LENORI (sám k sobě): Ano, opravdu fascinující. A pak také zamíří za ostatními. STŘIH NA: EXT. SAMOS (POUŠŤ) – ANTICKÝ CHRÁM – NOC Velký chrám v noci. Na čisté obloze vidíme čtyři měsíce; osvětlují noc. EXT. SAMOS – VSTUP DO CHRÁMU – NOC Na noc byl rozbit tábor. Kolem míst na spaní mezi sloupy jsou rozestavěna malá elektrická světla. Vidíme Christine a Laina, kteří procházejí Christininy poznámky, porovnávají je s tím, co už Voriané přeložili. Kamera projede kolem a ukáže Davida sedícího na druhé straně tábora. Pak kamera couvne a my vidíme Siveu stojící opodál. Když je v záběru, otočí se a popojde dopředu ke Grantovi, který stojí za jedním ze sloupů. Má dalekohled, prohledává okolí chrámu. Je tu ticho; atmosféra pustého světa.


Sivea k němu přistoupí. SIVEA: Asi za sedm hodin by mělo svítat. Grant se soustředí na prohledávání lokace. GRANT: Ti Draqové tam někde jsou. Sivea se také podívá do pouště. SIVEA: Pravděpodobně s útokem počkají, než najdeme artefakt. Ten, na kterého jsme dnes narazili, o nás pouze shromažďoval data. Myslím, že teď už by měli přesně vědět, kdo jsme. Grant se přestane soustředit na dalekohled. Odloží ho, chvíli mlčí... pořád se dívá do pouště... GRANT: Asi jste si už všimla, že mám... zálibu pro antické artefakty. Teď se na Siveu podívá... ve tváři má očividné znepokojení. GRANT (pokr.): Ale mám ohledně toho medailonu zvláštní pocit. Chci říct... (zavrtí hlavou) Dokonce i Antikové se rozhodli zbavit se ho... Pauza, ze Siveina pohledu poznáváme, že tomu, co Grant říká, úplně rozumí. SIVEA: Voriané tento medailon naposledy opravdu hledali během Caińanských válek; přibližně před tisíci lety. Tehdy se věřilo, že byl ukryt někde na našem domovském světě. Grant se na ni zvědavě podívá... GRANT: Caińanské války? SIVEA: Tehdy velká část naší populace cvičila to, čemu říkáme pokročilá telepatie. Těmto lidem se říkalo Caińan; byli obdařeni zvláštními telepatickými schopnostmi daleko za hranicemi schopností obyčejných Vorianů. Na chvíli se odmlčí, ví, že Grant ani netuší to, co se mu chystá říct... SIVEA (pokr.): Měl byste vědět, že když pořádně trénují, mohou se Voriané stát neobvykle mocnými telepaty... Caińanové se snažili získat nadvládu. Doufali jsme, že nalezení Krytatheova medailonu by jejich snahy zastavilo. Nikdy jsme jej nenalezli... Caińanské války téměř způsobily naše vyhynutí. (pauza) Poté, co se naše civilizace dostala z tohoto ničivého období, byl ustanoven zákon, který jakékoli formy pokročilé telepatie zakazoval.

23


Grant o této nové informaci přemýšlí... teď rozumí její silné reakci vůči artefaktu. GRANT: Chápu. Další pauza... pak Sivea změní téma rozhovoru. Už nedokáže skrývat, že ji něco znepokojuje. SIVEA: Navrhuji, abych si vzala první hlídku. Stejně se mi nechce moc spát, takže... Chystá se prostě odejít... GRANT: Siveo. Když se na něj podívá, Grant se rozhlédne... ujišťuje se, že je nikdo nemůže slyšet... pak hledá správná slova, nechce, aby to vypadalo netaktně... GRANT (pokr.): Váš otec... vypadáte znepokojeně. (pauza) Nemáte obavy, že by možná nemusel mluvit pravdu nebo něco takového? SIVEA: Nemyslím, že by někoho vystavil nebezpečí. Ale pak se na Laina podívá; přemýšlí... SIVEA (pokr.): To bych ho nesměla znát tak dobře. Pauza... pak se na Granta znovu podívá, snaží se to zamluvit; přesto není schopna skrýt, že jí to pořád dělá velké starosti. SIVEA (pokr.): V minulosti jsme... měli problémy. Grant chápavě přikývne... okamžik ticha... pak starostlivým tónem hlasu... GRANT: Něco, o čem byste si chtěla promluvit? Podívá se na něj... oceňuje toto gesto... nepatrný okamžik mezi nimi, podtrhuje jejich zvláštní vztah, kterého jsou si oba vědomi; i když možná jen na úrovni podvědomí. Ale o tomhle by nemohla mluvit s nikým... SIVEA: Abych byla upřímná... ne. Ne, opravdu, nic... nic to není. Grant znovu přikývne... chápe. GRANT: Jste si jistá, že se nechcete prospat? Bude to dlouhý den. S lehkým úsměvem se na něj podívá... SIVEA: Voriané potřebují méně spánku než lidé. Jedna z těch několika našich fyzických výhod. Grant její úsměv opětuje... GRANT: Přece jenom... za dvě hodiny hlídku převezmu.

24


25

Přikývnou na sebe... pak Sivea odejde. Grant se za ní chvíli dívá, přemýšlí... pak se obrátí zpět a dále dalekohledem prozkoumává lokaci. Z tohoto okamžiku – TIME DISSOLVE: EXT. SAMOS – VSTUP DO CHRÁMU – NOC – POZDĚJI Vidíme Siveu; je u východu z chrámu, venku je jen zdánlivě nekonečná poušť. Za jedním ze sloupů je malé světlo, sedí opodál na plochých kamenech. Z dálky slyšíme výkřik jakéhosi supovi podobného zvířete. STŘIH NA: GRANTA, CHRISTINE A DAVIDA, kteří se snaží odpočívat, i když nikdo z nich doopravdy nespí. Ví o Draque venku; ale situace je příliš vážná na to, aby se na noc vrátili na Horizont. Také si uvědomujeme, že tam musí být pořád horko, protože na sobě mají jen trička s krátkým rukávem. Chvíli udržujeme tento okamžik klidu, pak STŘIH NA: SIVEA sundává si horní část své uniformy, jakousi vestu. Odkládá ji stranou, teď má na sobě jen tričko bez rukávů končící nad pasem. Pauza... ticho... LAIN (mimo obr.): Občas mám pocit, že v noci je tu ještě větší horko než přes den. Vzhlédne a vidí Laina, který k ní přistupuje. Doufala, že spí. LAIN (pokr.): Osobně si myslím, že je to šílená planeta. Další okamžik ticha, Sivea nic neříká. Upřímně, ani neví co říct. Lain si moc dobře uvědomuje, že mezi nimi není něco v pořádku, dokonce i když by chtěl předstírat, že to není pravda. Přistoupí blíž... sedne si naproti ní. LAIN (přátelsky): Hele, vím, že mi dáváš za vinu to, co se tu děje. Možná máš pravdu. Ale já... SIVEA (skočí mu do řeči): Nechci o tom mluvit. Další pauza... Sivea tiše promluví, nechce nikoho rušit. SIVEA (pokr.): Měl by sis odpočinout; noci jsou na této planetě velmi krátké. Lain promluví také tiše, ale je odhodlaný si s ní promluvit...


LAIN: Myslím, že bychom si měli promluvit. Ani jsem nevěděl, že to ty jsi vorianský styčný důstojník na horizontské stanici. (pauza) Jak dlouho s pozemšťany pracuješ? Sivea se na něj podívá... diví se, proč předstírá, že ho takové věci tolik zajímají... SIVEA: Dva a půl měsíce. Lain se rozhlédne, ujišťuje se, že ho nikdo neuslyší... LAIN: Tenhle plukovník Grant... věříš mu? SIVEA: Věřím. Má to co dělat s tvým odporem k jakékoliv formě armády, nebo jsi prostě jen zvědavý? LAIN: Víš přece, že mám s vojáky špatně zkušenosti. (pauza) Když na to přijde, nezabránil jsem ti stát se důstojníkem velící rady. SIVEA (ostře): Jsem vědec. A mám svou práci ráda. Věř tomu nebo ne, pro to, abych se dostala takhle daleko, jsem tvrdě pracovala. LAIN: Mohla jsi se stát vědcem v civilní vědecké radě. Chtěl jsem ti na to dát doporučení. Ale tys místo toho odešla. Nedovolila jsi žádný kompromis. SIVEA (stroze): Potom, co se stalo, jsem tvoji pomoc přijmout nechtěla. (pauza) Pořád jsi byl někde na cestách. O rodinu ses nestaral. Ani jsi nebyl u toho, když matka zemřela. Nemůžeš čekat, že na to prostě zapomenu. Nemůžeš čekat ani to, že udělám něco, co by tebe potěšilo. Lain na tato slova reaguje, uvědomujeme si, že je to pro něj nepříjemné téma k hovoru. Vyvolává bolestivé vzpomínky... hledá správná slova, jak to vysvětlit... LAIN: Snažil jsem se ti říct, že v můj prospěch existují polehčující okolnosti. Sivea o něm mluví ostrým hlasem, ale přesto nadále mluví tiše, protože nejsou sami... SIVEA: Nikdy to není tvoje chyba, že?! Vždycky můžeš všechno svést na někoho jiného. V tomhle ses nezměnil. (pauza) Nemáš ponětí o opatrnosti a teď se podívej, kde jsme. Ten artefakt by pořád mohl být pouhý mýtus, kdyby ses vzdal svých snah nalézt ho... A teď tu máme Draqy, kteří čekají, až ho najdeme. Další okamžik ticha; Lain rozumí tomu, co právě řekla... čelí svým vzpomínkám... pak promluví:

26


27

LAIN: Vím, že jsem udělal spoustu chyb... Žádám jen, abych ti mohl říct to, co jsem ti měl říct už před lety. (z jejího pohledu): Když už nás nedávné události svedly dohromady... nemůže ti ublížit, abys mě vyslechla. Pauza, Sivea to zvažuje... podívá se na něj, není si tak úplně jistá, co si má myslet. Ale ještě není připravena mluvit o tom, co se mezi nimi stalo. Odpoví, tentokrát bez jakékoli ostrosti nebo vzteku... ale v jejím hlase slyšíme lehký náznak smutku. SIVEA: Teď ne. Lain přikývne... může to počkat. LAIN: Dobrá. To je v pořádku. (pauza) Až budeš připravena mě vyslechnout... Po tomhle se postaví a odchází. Držíme záběr na Siveu, přemýšlí o tom, co právě řekl. Uvažuje o téhle téměř ironické situaci; byli svedeni dohromady těmito událostmi po tom, co o sobě nějakou dobu neslyšeli. Ví, že by se pravděpodobně ještě dlouho nesetkali, kdyby nebylo této shodě náhod. Pocity, kterým se roky vyhýbala, jsou najednou tady; přesto ví, že na to teď není čas. Snaží se soustředit na důležité věci... ale není to pro ni jednoduché. Z jejího výrazu, když jí tohle všechno probíhá hlavou: FADE OUT. KONEC AKTU 2


AKT 3 FADE IN: INT. ANTICKÝ CHRÁM – CHODBA – NÁSLEDUJÍCÍ DEN Vidíme velkou chodbu. Také v této lokaci stojí kolem zdí sloupy. Všechno vypadá obrovsky a majestátně, ale také prastaře. Na takovém místě by si každý archeolog připadal jako v sedmém nebi. Vidíme Granta, Siveu, Davida, Christine a Laina procházet touto chodbou. Je tu tma; jediným zdrojem světla jsou jejich baterky. Grant, David a Christine mají na sobě pořád jen trička s krátkým rukávem, Sivea si znovu oblékla svou vestu bez rukávů. Lain se rozhlíží, tato lokace nám připomíná styl antického Řecka. LAIN: Když jsme tu byli posledně, nedostali jsme se moc daleko, než jsme narazili na Draqy... Víme jen to, že medailon musí být ukrytý v nějaké tajné místnosti v jedné z nižších sekcí. CHRISTINE: No, nápisy se zmiňují o jakési jídelní komnatě, věřte tomu. GRANT: Jídelní komnata? To je hezké místo pro něco, co by mohlo zotročit miliony lidí. CHRISTINE: Jo... No, vzdáleně to připomíná mytologii Země/Samu. Protože Amasis, který dal Polykratovi ten smaragdový prsten, následoval víru tvrdící, že všichni, co vlastní neomezené bohatství nakonec všechno ztratí, rozhodl se Polykrates vzdát se svého nejcennějšího jmění. Ukázalo se, že tím byl právě jeho prsten. Dojdou na roh chodby... opatrně se rozhlédnou, pak pokračují... CHRISTINE: No, když prsten hodil do oceánu, spolkla ho ryba, kterou později ulovili a podali k večeři samotnému Polykratovi v jeho chrámu. Takže se k němu prsten vrátil... ten samý, kterého se chtěl zbavit. A z toho, co jsem se dočetla, se Antikům nikdy nepodařilo zbavit toho medailonu... takže ho ukryli. DAVID: Takže je mezi nimi nějaké spojení? CHRISTINE: Nevím... rozhodně je to velká náhoda. Takže původní příběh mohl pocházet od Antiků žijících mezi starověkými Řeky. A to mluvíme o příběhu, který je starý už více než dva tisíce let; co my víme, jeho původní verze mohla znít jinak. GRANT: Jednu věc víme jistě... čím dříve ten medailon najdeme, tím lépe. David se po prastaré chodbě rozhlédne... DAVID: Jo, protože já osobně dostávám pocit, že tenhle chrám je víc než jen zchátralý. Grant se na něj podívá.

28


29

GRANT: Vy jste vždycky optimista, že jo? David o tom uvažuje... DAVID: Samozřejmě, pane. Ze záběru na ně, jak pokračují v cestě – STŘIH NA: NOVÝ ÚHEL Vidíme je procházet kolem dalšího rohu. Ale teď dospěli do slepé uličky. Na konci této chodby jsou tři velké brány s nápisy. Zastaví se před nimi. CHRISTINE: Vypadá to jako slepá ulička. Sivea se podívá na Laina. SIVEA: Co teď? Lain postoupí vpřed, ukáže na brány. LAIN: Felas, jeden z mých kolegů, náš překladatel... předpokládal, že jedna z nich vede dál. (zavrtí hlavou) Ty druhé dvě... Zaváhá... nemůže to být dobré... GRANT: Co s nimi? Lain se na něj podívá. LAIN: Jsou to smrtelné pasti. (kvůli překvapeným reakcím): Tvůrci byli ochotni zajít tak daleko, jak bylo nutné, aby v nalezení artefaktu zabránili nepřátelům nebo špatným lidem. CHRISTINE: To je pochopitelné. Pokud by se dostal do rukou Draqům nebo i Wraithům, když už jsme u toho... DAVID (o artefaktu): Proč ho prostě nezničili? Christine zavrtí hlavou... Grant nevypadá moc pobaveně. GRANT: Chris... (o nápisech na bránách): Prosím, řekněte mi, že to dokážete přeložit. CHRISTINE: Uvidím, co můžu dělat. Vytáhne z kapsy AP (antický překladač), Grant se obrátí k Sivei. GRANT: Nadále skenujte známky života. Hned, jak se tu ukážou Draqové, chci to vědět. Sivea přikývne.


30

SIVEA: Dobrá. Z tohoto okamžiku – STŘIH NA: EXT. VESMÍR – HORIZONT Uvádějící záběr vesmírné stanice. V jedné z vnitřních přistávacích ramp je zakotvena vorianská loď. INT. HORIZONT – ŘÍDÍCÍ MÍSTNSOT Záběr zblízka na OPS a taktická ovládací stanoviště, kde stojí Vin´tan a Swentin, kontrolují každý detail na ovládacích panelech. V pozadí je několik důstojníků. Vin´tan si prohlíží některé z malých průhledných monitorů, Swentin má v ruce malý blok, do kterého si dělá poznámky. KAMERA COUVNE a ukáže Chase, Toma, Lenoriho a Yusufa, kteří stojí vedle inspektorů, čekají, až některý z nich promluví. Máme pocit, že Voriané už nějakou dobu neřekli ani slovo. Po chvíli Chase postoupí vpřed a ticho prolomí. CHASE (přátelsky): No? Jak to s náma vypadá? Vin´tan ukáže na počítačové klávesnice ze Země, které byly včleněny do ovládacích panelů. VIN´TAN: Tyto panely byly pozměněny. SWENTIN: Takové pozemské klávesnice jste zavedli po celé stanici. Proč? Chase se na něj podívá... zajímalo by ho, jestli se pokoušejí o vtip. Uvědomuje si, že to není pravděpodobné... pak odpoví: CHASE: No, hlavně kvůli tomu, že nikdo z nás nemluví plynně voriansky. Je pro nás snazší pracovat s panely s latinkou. (pauza) Určitě to chápete. Žádná odpověď... Swentin si něco napíše do svého bloku. YUSUF: To snad nevadí, nebo ano? Nereagují na tuto otázku, zdá se, že Vin´tan má ohledně panelů jiný problém. VIN´TAN: Pozměnili jste bezpečnostní protokol tohoto panelu. Každý by k nim teď mohl získat přístup. Například vetřelec. Chase se ze všech sil snaží zůstat „diplomatický“... CHASE: To není tak úplně pravda. Máme tu spoustu bezpečnostních zámků; prostě jenom nejsou zapnutý, když to není potřeba.


(strašně rád by to udělal): Věřte mi, moh bych vás odříznout od kterýhokoliv systému týhle stanice. Vin´tan o tom uvažuje... neohromilo ho to. VIN´TAN: Hm... poznamenám si to. Kývne na Swentina, který si zase něco poznamená. Nemůžeme poznat, jestli si udělal kladnou nebo zápornou poznámku. Ale vidíme, že Chase pomalu začíná ztrácet trpělivost. VIN´TAN (k Chasovi): Byl byste tak laskav a znovu nám vysvětlil svou bio sekci? Dříve než Chase může odpovědět, postoupí vpřed Lenori, ví, že Chase není zrovna nadšený. Snaží se udržet poklidnou atmosféru, na tváři má svůj jedinečný úsměv. LENORI (k inspektorům): Pokud mohu být tak smělý a zasáhnout. Rád bych vám k tomuto tématu poskytnul nějaké informace, ano? Jak možná víte, jsem Zentaurian a na našem domovském světě máme také velmi tvrdá bezpečností opatření. Velím lékařské sekci této stanice a samozřejmě jsem inspekci bio sekce očekával. Inspektoři si vymění pohled... pak: SWENTIN: Pokračujte. Zatímco Lenori mluví, Chase se podívá na Toma a Yusufa. Jeho pohled naznačuje, že už to nevydrží. LENORI: Mohu vás ujistit, že veškerá potrava z této oblasti je stoprocentně čistá a velmi zdravá. Jak možná víte, Zentauriané jsou co se týká jakékoli formy jídla velmi opatrní. Máme na palubě báječného kuchaře. Možná byste rádi ochutnali pozemskou kuchyni, ano? Swentin si nadále dělá poznámky, Vin´tan se rozhlíží, jako by hledal něco, co by mohlo být špatně. Mezitím mluví k Lenorimu; chová se, jako by prováděl vyšetřování zločinu. VIN´TAN: Voriané vám také dodávají zásoby? Chase nemůže být potichu, odpovídá... CHASE: Voriané a Země, kterou vy lidi znáte jako „domovskej svět pozemšťanů“. Obojí hlavně vorianský lodě, dodal bych. VIN´TAN (stále se rozhlíží): Zajímavé. Pak se obrátí zpět k Chasovi. VIN´TAN (pokr.): Nicméně, provedli jste podstatné změny v původním systému stanice. Tyto změny budou muset být probrány s naší radou. Nejsem si jistý, jestli budete moci za takovýchto podmínek pokračovat.

31


Teď už přetekl pohár Chasovy trpělivosti. CHASE: Hej, počkat! Už svůj vztek neskrývá. CHASE (pokr.): Všechny změny jsem prostě proved proto, abych tuhle stanici znova zprovoznil! Protože, upřímně, v tom stavu, v jakým jste nám ji předali, to byl prostě velkej kus rotujícího harampádí! A teď se rozhlídněte... je plně funkční. A už je mi na blití z toho, jak kritizujete všechno, co jsem za poslední dva a půl měsíce udělal. Tak proč si neseberete svoji malou děsivou inspekci a... Lenori mu skočí do řeči, snaží se napravit škody... LENORI: Aaah, odpusťte, pokud vás přerušuji, ale... (k inspektorům): Možná bychom měli jít dolů na ošetřovnu? Vlastně jsem také provedl několik změn, ale uvidíte, že to prostě bylo kvůli tomu, abych vylepšil standardní systémy. Chase se něco chystá říct... LENORI (pokr.): Diplomacie, majore, diplomacie, ano? Chase se přinutí zůstat zticha. Vin´tan a Swentin zvažují Lenoriho návrh. LENORI: Co na to říkáte? Swentin promluví k Vin´tanovi, nezajímá ho, že Chase slyší, co říká. SWENTIN (o Lenorim): Je ze Zentauru Jedna. Jejich technologie je velmi působivá... Možná může vynahradit něco z toho, co udělal ten technik. Vidíme, že tohle Chase dopálilo, jeho reakce nás pobaví. Vin´tan se podívá na Lenoriho. VIN´TAN: Ukažte nám to. Lenori přikývne s úsměvem, který se zdá být vroucí a přátelský. Rozhodně ví, jak hrát hru jménem diplomacie. LENORI: Bude mi potěšením. (ukáže) Tudy, prosím. Lenori s oběma inspektory odchází, držíme záběr na Chase, Toma a Yusufa. YUSUF: No, díky Bohu, že už tu skončili. Chase mu věnuje pohled, který rozhodně není pobavený... YUSUF (pokr.) (reaguje na ten pohled): Omlouvám se.

32


33

Odchází, Chase se obrátí k Tomovi. CHASE: Tome. Prokažte mi laskavost. (o inspektorech): Slibte mi, že mi zabráníte v tom, abych je nějak vážně zranil, kdybych se na chvíli zapomněl. Tom odpoví, jako by to bral naprosto vážně... TOM: Jasně, můžete se na mě spolehnout. Chase se na něj podívá... CHASE: Díky. Pak odejde, držíme záběr na Tomovi. TOM: Jasná věc. Náhle si uvědomuje, že pokud by měl svůj slib dodržet, měl by jít s Chasem. Ve spěchu také odchází. TOM (volá za ním): Chasi? (pauza) To byl vtip, že ano? STŘIH NA: INT. ANTICKÝ CHRÁM – CHODBA – NA TŘI BRÁNY Máme dojem, že od doby, kdy jsme tu byli posledně, uplynulo už dost času. Christine je ponořená do překládání nápisů na dveřích, používá své poznámky a antický překladač. Kamera projede kolem a vidíme Granta, Siveu, Davida a Laina, kteří čekají. David má zbraň v pohotovosti pro případ poplachu, Sivea kontroluje svůj skener a Lain sedí na zemi opřený o zeď; Grant přechází sem a tam. Pak... náhle: CHRISTINE (od displeje překladače): Mám to! Grant k ní přistoupí. GRANT: Zjistila jste, které dveře jsou ty pravé? Znovu zkontroluje nějaké nápisy ve svých poznámkách, pak se znovu podívá na displej překladače. CHRISTINE (ukazuje na jedny ze dveří): Tohle by měly být ony. Sivea, David a Lain teď také postoupí vpřed. CHRISTINE (pokr.): Píše se tu, že vedou do nižších pater. Není tu žádný náznak, kam vedou ty ostatní. David má špatný pocit. DAVID: To není zrovna přesná informace.


CHRISTINE (podívá se na dveře; zavrtí hlavou): Myslím, že Antikové by ani žádný přesný návod nenapsali. Pauza... všichni si vymění pohledy... pak: GRANT: No, mě to stačí. SIVEA (ke Christine): Jak je otevřeme? CHRISTINE: V podstatě prostě musím zadat tyto symboly ve správném pořadí. Ukáže na sekci brány, na které jsou stlačitelné kameny. Na každém kameni je skupina symbolů. Vypadají téměř jako ovládací panel. CHRISTINE (pokr.) (o skupinách symbolů): Vyprávějí různé příběhy z historie Antiků/Samu. Musí být stisknuty v určitém pořadí; v pořadí, ve kterém se tyto příběhy odehrály. Lain položí otázku, která je už určitě napadla všechny... LAIN: A co se stane, jestli to nejsou ty správné dveře? Christine se na ně na všechny podívá; uvědomuje si jejich tázavé pohledy. CHRISTINE: Abych byla upřímná... nevím. Tato odpověď nikoho dvakrát nepotěšila. Grant o tom uvažuje... pak: GRANT: Ale vy jste si jistá, že jsou to ty pravé? Christine chvíli mlčí, podívá se na bránu, pak zase na Granta... CHRISTINE: Jsem. Grant přikývne; věří jí dost na to, aby ho tato odpověď uspokojila. GRANT: Tak to zkusme. Christine na něj také kývne... napjatá pauza... pak pomalu začíná kameny tisknout, jeden po druhém. Tohle chvíli trvá, pak... když skončí, nic se neděje. Chvíli se na bránu všichni dívají, čekají, že se otevře... ale to se neděje. NÁHLE... otřesy; jako by se třásl celý chrám. Slyšíme hlasité hřmění, ale dveře se neotevírají. Když začne praskat strop, napadne nás, že chrám musí být velmi křehký. Spadne několik malých kousků kamene. DAVID (reaguje): Nejsem expert, ale myslím, že tohle není dobré znamení. Otřesy pokračují... hřmění také.

34


35

CHRISTINE: Ne, může to prostě být otevírací mechanismus. Ale náhle se odsune část země, na které naši lidé stojí, odhaluje padací dveře. GRANT: Chyťte se něčeho! Všichni se drží zdí; otřesy pokračují, padací dveře se otevírají. Lain, který je k nim nejblíže, ztrácí rovnováhu a padá. Ale včas se zachytí. Visí nad hlubokou šachtou vedoucí někam do podzemí, Sivea postoupí k němu. Snaží se ho vytáhnout. Otřesy pokračují. LAIN (k Sivei): Ne... drž se zpátky! Ale Sivea mu nabízí svou ruku... SIVEA: Nehodlám ti dopřát tu laskavost. Dělej. Ze stropu padají další malé kameny. Některé z nich míří přímo k Sivei a Lainovi. Grant reaguje, snaží se je varovat: GRANT: Siveo! Vidí padající kameny... otřesy pokračují... ji i Laina lehce zasáhne několik malých kamenů. Kvůli tomu povolí své sevření... oba padají do šachty, sklouzávají po jejích stěnách. GRANT: Siveo... Grant okamžitě vyrazí vpřed, ale padací dveře se za nimi znovu zavírají. Otřesy ustanou... Grant má ve tváři očividné znepokojení, ale dříve než může kdokoliv reagovat.. Za Davidem, Christine a Grantem se zviditelní ČTYŘI DRAQŠTÍ VOJÁCI. Máme dojem, že tu byli celou dobu. Namíří na členy týmu své zbraně. Grant a David chtějí automaticky vytáhnout své zbraně... pak si uvědomí, že už je příliš pozdě. Velitel této skupiny je TAEBOK, vysoký a agresivně vypadající Draque. Postoupí vpřed... výhružně promluví. TAEBOK: Neradil bych vám udělat nějakou hloupost. Držíme záběr na Grantových, Davidových a Christininých reakcích, pak: FADE OUT KONEC AKTU 3


36

AKT 4 FADE IN: INT. ANTICKÝ CHRÁM – NIŽŠÍ SEKCE Nižší sekce se skládá z několika malých chodeb podobných jeskyním. Máme pocit, že je tato lokace neuvěřitelně stará. Přiblížíme se k Sivei a Lainovi, kteří leží na zemi. Celou cestu sem klouzali po stěně šachty; ta končí v jedné ze zdí. Je tu tma; Sivea pomalu vstává a zapíná svou baterku. Snaží se zjistit, kde jsou. Najednou si uvědomí, že Lain ještě leží na zemi. Rychle ho zkontroluje. SIVEA (znepokojeně): Laine! Jsi v pořádku? Klekne si před ním, Lain se pomalu pohne. LAIN: Moje kosti se už cítily lépe, ale... (posadí se) Nestěžuju si. Sivea si všimne, že se zranil na ruce. Dost krvácí. SIVEA: Jsi zraněný. Lain pokrčí rameny, snaží se skrýt skutečnost, že má velké bolesti. LAIN: Jenom škrábnutí... Přežiju to. Ale Sivea si sundá svou vestu a utrhne kus tenké látky. Lain reaguje s překvapeným pohledem na tváři. LAIN: Co to děláš? SIVEA: Škrábnutí nebo ne, musíme zastavit krvácení. LAIN: Jsem překvapený, že se o mě tak staráš. Sivea se na něj podívá, chvíli mlčí. Pak prostě ukáže na jeho zraněnou ruku. SIVEA: Podej mi ruku. Lain to udělá. Sivea mu ji začne stahovat improvizovaným obvazem. STŘIH NA: INT. ANTICKÝ CHRÁM – CHODBA – NA TŘI BRÁNY Grant, David a Christine stojí v jedné řadě poblíž bran. Čtyři ozbrojení draqští vojáci jim přirozeně sebrali všechno vybavení a zbraně. Draqský velitel Taebok se na ně výhružně dívá; vykazuje známky agresivity, kterou asi mají všichni Draqové společnou. Pak přistoupí ke Christine. Stojí před ní: TAEBOK: Nebudu to opakovat! (ukáže na brány) Které z těch dveří jsou ty pravé?


Grant odpoví dříve, než může Christine něco říci. GRANT: Jestli si chceš pokecat, proč nepřijdeš sem a nepromluvíš si se mnou?! Já tu velím. Taebok se na něj podívá... TAEBOK: Budu mluvit, s kým se mi zachce! Pak kývne na draqského vojáka, kterého už jsme viděli předtím ve vstupní sekci. Postoupí vpřed a udeří Granta do zad. Když klesá, David automaticky obranně reaguje, ale Draque na něj namíří svou zbraň. Taebok se tomu spokojeně usměje... pak se obrátí zpátky ke Christine. TAEBOK: Na něco jsem se tě ptal! Christine se na něj podívá... ze všech sil se snaží vypadat klidně, i když se tak necítí... CHRISTINE: Jsem si naprosto jistá, že ty dveře, které jsem vybrala, byly ty správné... Myslím, že ta šachta vede do nižších pater. Taebok přistoupí blíž. TAEBOK (výhružně): Lžeš. CHRISTINE: Nelžu. Grant znovu vstává, obrátí se ke Christine. GRANT: Christine... (předstírá): Nemá to cenu... nesežerou nám to. Christine se na něj podívá... navážou kontakt očima, předává jí skrytý vzkaz. GRANT (pokr.): Možná byste ty nápisy měla projít znova... Podívejte se, jestli dokážete najít ty správné dveře. Lehce přikývne; porozumí vzkazu. Předstíráním zjišťování, které dveře jsou ty pravé, chce koupit čas. CHRISTINE (kývne na něj): Rozumím. Pak se obrátí k Taebokovi, zmíní se o antickém překladači. CHRISTINE (pokr.): Potřebuji tamto překládací zařízení a své poznámky. Taebok chvíli mlčí, pak: TAEBOK: Pracuj rychle! Přikývne na dalšího ze svých lidí, draqského vojáka 1, který sebere překladač a poznámky z jejich vybavení, které je pohozeno v rohu. Podá je Christine.

37


38

Grant a David si vymění nenápadný pohled; ví, že tím nezískají moc času, ale je to aspoň něco. Christine přejde k bráně. STŘIH NA: INT. ANTICKÝ CHRÁM – NIŽŠÍ SEKCE Lain teď má obvázanou ruku; Sivea má na sobě znovu jen své tričko nad pas bez rukávů, snaží se vysílačkou kontaktovat Granta a ostatní. Rádio drží v ruce, protože už nemá svou vestu. Fázor má upevněný na opasku. SIVEA: Plukovníku, ohlaste se. (slyšíme jen rušení) Plukovníku. Tady je velitelka Veńal, slyšíte mě? (rušení; zavrtí hlavou) Něco tady dole musí rušit signál. LAIN (rozhlíží se): Mohly by to být ty zdi. Jsou v nich vrstvy argania. Pokud si dobře pamatuji svých několik málo vědeckých kurzů, může arganium v čisté formě blokovat rádiové vlny. SIVEA: Taky myslím, že jsme pěkně hluboko pod zemí. (zkouší to znovu): Kapitáne Connore, slyšíte mě? STŘIH NA: INT. ANTICKÝ CHRÁM – CHODBA – NA TŘI BRÁNY Vidíme záběr zblízka na vybavení ležící v rohu. Z jedné z vysílaček v černých vestách vychází slabý a velmi zkreslený signál. Sivea se snaží zkontaktovat Granta, Davida a Christine. KAMERA COUVNE a ukáže draqského vojáka 1 přistupujícího k vysílačce potom, co signál uslyšel. Zvedne ji. Signál neustává... Obrátí se k Taebokovi. DRAQSKÝ VOJÁK 1: Ostatní se s nimi asi pokouší spojit. Záběr na Granta a Davida, když Taebok vysílačku přebírá. DAVID (ke Grantovi; šeptá; o Sivei a Lainovi): Alespoň víme, že jsou pořád naživu. Taebok přistoupí ke Grantovi, mluví nahlas, výhružně: TAEBOK: Ty! (pozvedne vysílačku) Kde jsou? Grant se na něj podívá... GRANT: Nevím. (z jeho nedůvěřivého pohledu): Zajali jste nás hned potom, co se propadli do té šachty! Jak mám asi vědět, kde jsou?


39

Zkreslené zvuky se ještě chvíli ozývají... pak ustanou. Taebok se na Granta podívá, snaží se zjistit, jestli nelže. Draqský voják 1, který stojí vedle něj, promluví: DRAQSKÝ VOJÁK 1 (o Christine): Co když nám řekla pravdu, Taeboku? Ti ostatní už medailon mohli najít. Taebok o tom uvažuje... pak: TAEBOK: Prohledejte okolí! Jen pro případ, že by našli jinou cestu zpátky sem nahoru. Draqský voják 1 přikývne, pak dá signál draqskému vojáku 2, aby šel s ním. Odejdou z této sekce chodeb, vydávají se hledat Siveu a Laina. Taebokův pohled naznačuje, že této situaci nevěří. Dívá se na Granta a Davida, pak na Christine, která je u bran a překládá; nebo spíše předstírá, že překládá. Když poodejde, držíme záběr na Granta a Davida, oba ví, že brzo budou muset začít jednat. STŘIH NA: INT. ANTICKÝ CHRÁM – NIŽŠÍ SEKCE – CHODBA Sivea a Lain teď procházejí jednou z temných a stísněných, jeskyním podobných chodeb. Jediné světlo jim poskytují jejich baterky. Lain prolomí ticho, promluví téměř vzrušeně: LAIN: Medailon už musí být blízko... vím to; cítím ho. Sivea jeho vzrušení nesdílí. SIVEA: Podle legendy dokázal tento artefakt přinutit lidi k jeho zneužití jen tím, že cítili jeho nesmírnou sílu. LAIN: Neříkej mi, že zrovna ty tomu věříš... Připraví lidi o svobodnou vůli? SIVEA (stroze): Řekla jsem ti, co si o tom medailonu myslím, a to více než jasně. Lain zavrtí hlavou. LAIN: Dobrá, chceš vědět pravý důvod, proč jsem se ho rozhodl hledat? Proč jsme sem já a můj tým přišli? Tón Siveina hlasu naznačuje, že ji to vlastně ani nezajímá. SIVEA: Klidně mi to řekni, jestli chceš. LAIN: Před pár měsíci jsem slyšel zvěsti... o tom, že Bentariové našli zmínku o lokaci Samu. Tohle upoutá Siveinu pozornost... zastaví se, stojí teď čelem k sobě.


LAIN (pokr.): Nejdřív jsem si z toho moc nedělal, ale pak jsem zjistil, že bentarijská armáda uvažuje o vyslání týmu, jehož cílem by bylo nalezení medailonu. Sivea se tím zdá být zaskočena. SIVEA: Bentariové nemají telepatické schopnosti. LAIN: Pokud víme, tak k ovládání artefaktu nejsou žádné telepatické schopnosti potřeba... Získal jsem záznamy pořízené bentarijskými civilisty týkající se umístění Samu. SIVEA: Samozřejmě naprosto legálně. Lain pochopí její poněkud sarkastický tón hlasu. LAIN: Řekněme prostě... že mi pár lidí dlužilo laskavost. Dost velkou laskavost na to, aby mi pomohli se sem dostat dříve, než mohli Bentari poslat armádu. Samozřejmě že Velící rada nechtěla nijak zveličovat skutečnost, že jeden člen mého týmu byl bentarijský civilní vědec. Měl vyhodnotit situaci pro svou armádu. Sivea o tom uvažuje... pak, zdá se být trochu nespokojená: SIVEA: Proč jsi to neřekl dříve? LAIN (nemůže uvěřit svým uším): Proč? Protože jsem nevěděl, jestli těmhle lidem můžeme věřit. Co my víme, mohou být s Draqy spolčení. SIVEA (nevěřícně): O tomhle bych dost pochybovala. LAIN: Já jsem radši tak opatrný, jak nejvíc to jde. SIVEA (ostře): To je tvůj problém. Nikdy jsem nedokázala poznat, jestli nelžeš. Vždycky jsi měl po ruce nějakou výmluvu; vždycky jsi měl někoho, na koho jsi mohl svalit vinu za své chyby. (pauza; pak zavrtí hlavou) Vůbec ses nezměnil. Po tomhle ho opouští, pokračuje chodbou. Lain mlčí, chvíli o tom uvažuje... pak se ji snaží dohnat. LAIN: To... to není fér. SIVEA: Oh, myslím, že k fér už máme daleko. Sivea na něj nehodlá počkat... LAIN: Prostě mě poslouchej, prosím! Sivea se zastaví, konečně ji dohoní. Pauza, znovu stojí tváří v tvář... Lain neví, jestli je teď ta pravá chvíle, aby jí řekl to, co jí chce říct už dlouho; ale rozhodne se, že to udělá.

40


41

LAIN: Víš, proč jsem tam nebyl? Chtěl jsem, věř mi. SIVEA (sarkasticky): Chtěl jsi? No, snad to není útěcha. LAIN: Byl jsem celou dobu na Entaliu, hledal jsem nějaký ztracený artefakt, už ani nevím, co to bylo. Zajali mě tamější vojáci; chtěli mě obvinit ze špionáže pro jeden z jejich kontinentů. I když jsem prokázal svou nevinu, nechtěli mě propustit. (pauza) Věděl jsem, co se stalo tvé matce, já... Oba na to reagují. Vidíme, že je to pro ně nepříjemná vzpomínka... Lain opatrně pokračuje: LAIN (pokr.): ... a chtěl jsem dorazit, než bude pozdě, věděl jsem... (zavrtí hlavou) Později vyšlo najevo, že několik jejich podplacených úředníků mě chtělo využít jako obětního beránka. Zapletli se do zločinu a snažili se to zamaskovat, jako by se vypořádávali s nepřátelskými špehy. Je to dlouhá historie; od té doby nemám rád vojáky. Nevěřím jim... Uvědomuji si, že jsem nebyl vždycky tam, kde mě bylo potřeba. Neobviňuji z toho nikoho jiného. (v jeho hlase se ozývají silné emoce): Ale ti vojáci na Entaliu opravdu mohou za to, že jsem nebyl u smrti své ženy. Dlouhá pauza, když Sivea tuto informaci přijímá... nechápe, proč jí to nikdy neřekl. Snaží se nedávat najevo své emotivní reakce; ale je to očividné, když konečně odpoví: SIVEA: A nikdy jsi mi to neřekl... Po celé ty roky sis nechával pravdu pro sebe? Lain znovu hledá správná slova. Uvědomuje si, že nic z toho, co by mohl říci, nebude znít dobře... LAIN: Nevěděl jsem, jak se vypořádat s vinou, kterou jsem cítil. Byl jsem... (je jen jediná věc, kterou by mohl říci): Je mi to líto. Sivea se dává dohromady; ví, že mají zrovna na starosti důležitější věci. Podívá se na něj... pak: SIVEA: Promluvíme si o tom později. Pak odchází, chvíli držíme záběr na Lainovi. Poprvé to někomu vyprávěl... Chvíli přemýšlí. Pak odejde. STŘIH NA: INT. ANTICKÝ CHRÁM – CHODBA – NA TŘI BRÁNY


42

Grant a David stojí u zdi, Christine stále pracuje s nápisy na branách. Taebok a draqský voják stojí odděleně; dávají pozor jak na Christine, tak na Granta a Davida. David opatrně promluví ke Grantovi: DAVID (šeptá): Jsou jenom dva, pane. Lepší šanci už asi mít nebudeme. Grant s tím souhlasí. Podívá se na Draqy, kteří jsou očividně čím dál tím víc netrpělivější. GRANT (šeptá): Stejně nevím, jak dlouho je ještě budeme moci zdržovat. Podívají se na sebe, vědí, že jim dochází čas... STŘIH NA: INT. ANTICKÝ CHRÁM – NIŽŠÍ SEKCE – CHODBA Sivea a Lain právě došli do velké vstupní sekce stísněných chodeb. LAIN (ukazuje na vstupní sekci): Je tam dole. Zastaví se u velké otevřené brány; nahlédnou dovnitř, zdají se být ohromeni tím, co vidí: SIVEA: Tak tomu říkám jídelní komnata. Z jejich pohledů – VIDÍME velkou halu před nimi. Starobylé schody vedou dolů k jídelnímu stolu uprostřed místnosti. 30 stop vysoký strop je podepřen obrovskými sloupy. Osvětlení je ztemnělé; ale stěny z argania jasně zasvítí, když na ně dopadne světlo z baterek. Jsme v – INT. ANTICKÝ CHRÁM – JÍDELNÍ KOMNATA Sivea a Lain vstoupí dovnitř. Kamera couvne a vidíme je ohromující, jak kráčí dolů po schodech k hlavní sekci. Přistoupí k jídelnímu stolu, který se podobá zasedacímu stolu na Atlantis. Tento stůl, stejně jako celá místnost, nebyl používám tisíce let. Sivea a Lain teď jdou směrem k další bráně ve zdi. Jsou na ní antické nápisy, také se podobá vybavení na Atlantis. LAIN (ukazuje na dveře): To musí být ono. Našli jsme to. Zdá se, že Sivea má trochu starosti... SIVEA: Stejně si myslím, že by ten artefakt měl zůstat navždy ztracený.


43

LAIN: Byla bys raději, kdyby ho vzali Draqové? Kromě toho myslím, že vím, jak neutralizovat sílu toho medailonu. SIVEA: Samozřejmě že víš... Ale hlavní problém je, jak otevřeme tyhle dveře? Stojí před dveřmi, náhle se rozsvítí jasné světlo; vychází z horního okraje dveří. Osvítí Siveu a Lain; skenuje je. Uvědomujeme si, že je to stejný skener, který jsme viděli v pilotním díle v místnosti s kruhem Antiků. Světlo zhasne... pauza... pak se dveře otevřou. Téměř magicky se odsunou stranou, odhalují místnost za sebou. Sivea reaguje, zmiňuje se o tom, co právě řekla. SIVEA: Zapomeň na to. Opatrně vyrazí vpřed, přistoupí ke dveřím. VEJDOU DO: INT. ANTICKÝ CHRÁM – TAJNÁ MÍSTNOST Malá, obyčejná místnost s podstavcem uprostřed. Na vrcholku podstavce je zlatý medailon s antickými symboly, je ukryt pod přístřeškem jako by z křišťálu. Medailon je osmiúhelníkového tvaru, je určen k nošení kolem krku. Sivea a Lain mlčí, když si ho prohlíží. LAIN: To je on. SIVEA: Těžko se dá věřit tomu, že tahle malá věcička ukrývá tak obrovskou sílu. Bylo by lákavé zjistit, jak přesně funguje. Lain se na ni podívá. LAIN: Ale kvůli tomu jsme nepřišli. Sivea se na něj podívá... uvěodmuje si, že pocítila náhlé pokušení. Přikývne, potvrzuje to, co Lain řekl. SIVEA: Vytáhneme ho. Zvedne ho... náhle: Část zdi místnosti se odsune. Slyšíme hlasité hřmění nějakého mechanismu, odkrývá se schodiště ukryté za zdí. Vede zpět do hlavní části chrámu. Sivea a Lain si vymění pohled... LAIN: To by vyřešilo problém, jak se odsud dostaneme. INT. ANTICKÝ CHRÁM – CHODBA – NA TŘI BRÁNY


Taebok přistoupí ke Grantovi a Davidovi, viděl, jak si spolu šeptají. TAEBOK (agresivně): Vy! Co si to šeptáte?! Grant na Davida nenápadně kývne, pak odpoví... GRANT: Říkali jsme si, co se stane, jestli ten artefakt opravdu najdeme... Podívá se na Taebok, nabízí mu dohodu: GRANT (pokr.): Napadlo mě, proč bychom z něj nemohli mít užitek všichni? TAEBOK: Máš mě za hlupáka? Zatímco Grant Draqa nadále rozptyluje, David pomalu přechází ke zbraním ležícím na zemi... Christine si uvědomuje, co mají za lubem... GRANT: Ne. A proto chci, abys přemýšlel o tomhle... Co s ním budeš dělat? Předáš ho svým nadřízeným, Vládcům?! (přesvědčivě): Proč si ho nenechat; zjistit, jak ho použít? Mohli bychom ti předat naše znalosti. Mohli bychom pracovat společně. Na Taebokově tváři se objeví lehký náznak úsměvu... TAEBOK: To si nemyslím, člověče. David už se dostal hodně blízko k P-90kám na zemi... draqský voják se také soustředí na Grantovu neočekávanou „nabídku“. GRANT: Já osobně se nemůžu dočkat, až se mi ten medailon dostane do rukou. Nemyslím... nemyslím, že ty bys na tom byl jinak, že ne? Pauza... Zdá se, že Taebok o tom uvažuje... NÁHLE... draqský voják uvidí, co David dělá. Přistoupí k němu: DRAQSKÝ VOJÁK (k Davidovi): Zpátky! Grant rychle reaguje; využije svou jedinou příležitost a napadne Taeboka. David udělá to samé s draqským vojákem, který teď stojí před ním. Ale Draqové jsou díky své vylepšené síle ve výhodě. Grant s Taebokem zápasí, snaží se mu sundat zbraň na zápěstí. Mezitím David bojuje s draqským vojákem. Ale Draqovi se podaří ho odhodit, David spadne na zem. Draque se před něj postaví, namíří na něj svou zbraň, chystá se vystřelit... Mezitím se Grant stále snaží sebrat Taebokovi zbraň... perou se o ni; Grant se snaží Taebokovi zabránit v tom, aby na něj zbraň namířil. Grant znovu popadne Taeboka za zápěstí a zbraň náhodou vystřelí. Ale je to šťastná náhoda, protože výstřel zasáhne draqského vojáka a zabije ho, než stihne zastřelit Davida. Ale Taebok to ukončí tím, že dá Grantovi přímý zásah, Grant padá na zem. Pak na něj namíří svou zbraň a postoupí vpřed.

44


45

TAEBOK (s chladným úsměvem): Nikdy nezpochybňuj věrnost Draqů k Vládcům. STŘIH NA: INT. ANTICKÝ CHRÁM – CHODBA Dva draqští vojáci pátrají po Sivei a Lainovi, procházejí jednou z větších chodeb v chrámu. Rozhlížejí se; zbraně připraveny ke střelbě... STŘIH NA: Sivea a Lain procházejí úzkým schodištěm, které objevili. Vypadá starobyle, je to kamenné schodiště stoupající v kruzích. Lain má medailon, Sivea skenuje lokaci zbraň připravenou ke střelbě. Zmíní se o tom, co před chvílí řekl: SIVEA: Říkal jsi, že víš, jak neutralizovat sílu toho artefaktu? Myslel jsi to vážně? LAIN: Popis byl dost nejasný. Tvůrci přece nebyli zlí... Artefakt měl být podle nich užitečný, neměl ničit. Dojdou na vrchol schodiště, další brána je zavede do... INT. ANTICKÝ CHRÁM – CHODBA Sivea a Lain vchází do chodby, Sivein skener náhle něco zachytí. Sivea Lainovi naznačí, aby byl zticha. Ukryjí se za rohem, za kterým je schodiště zpátky. LAIN (šeptá): Co je? SIVEA (šeptá): Zachytávám známky života Draque... Opatrně se rozhlédne... zbraň má připravenou k obraně. LAIN (šeptá): Vidíš, kde jsou? Zavrtí hlavou, znovu zkontroluje skener. SIVEA (šeptá): Ať už jsou kdekoliv, jsou moc blízko. Napjatá pauza... NÁHLE... v chodbě se zviditelní draqský voják 2; zahájí palbu, ukryje se za protějším rohem. SIVEA (k Lainovi; naznačuje mu, aby zůstal za ní): Drž se zpátky! Sivea střelbu oplácí, ale Draque je dobře ukrytý. Střelba pokračuje, ale pak... Přímo vedle Sivei a Laina se zviditelní draqský voják 1, přiblížil se k ním z opačného směru, než jeho kolega.


46

Namíří na ně svou zbraň. DRAQSKÝ VOJÁK 1: Odhoď zbraň. Sivea si uvědomuje, že kdyby se na něj pokusila namířit svou zbraň, Draque by vystřelil. Vymění si s Lainem pohled, uvědomují si, že Draqové je dostali tam, kde je chtěli mít. SIVEA: A šlo nám to tak hezky. FADE OUT: KONEC AKTU 4


AKT 5 FADE IN: INT. ANTICKÝ CHRÁM – CHODBA – NA TŘI BRÁNY Taebok stojí před Grantem, Davidem a Christine, kteří teď znovu stojí v řadě. Svou zápěstní zbraň má připravenou ke střelbě, připojí se k nim draqští vojáci spolu se zajatou Siveou a Lainem. Taebok se usměje, když se na ně podívá... TAEBOK: Vítejte... čekali jsme na vás. Vojáci přivedou Siveu a Laina ke Grantovi, Davidovi a Christine. Taebokův pohled padne na malý medailon, který má v ruce draqský voják 1. DRAQSKÝ VOJÁK 1: Opravdu ten artefakt našli. TAEBOK: Dej mi ho. Voják mu ho podá, Taebok mlčí... zadívá se na artefakt ve svých dlaních. TAEBOK: Naši nadřízení budou mít velkou radost, až zjistí, že jsme uspěli. GRANT: Oh, jasně... A zatímco si ho budou užívat, vy jim prostě budete pořád sloužit jako otroci. Taebok se na něj podívá. GRANT (pokr.): Vážně, není to pro vás žádné vítězství. Taebok k němu přistoupí... pauza... možná Grant v přemlouvání uspěl. Ale draqský velitel se na Granta jen chladně usměje. TAEBOK: Ještě se toho o Impériu Vládců musíte hodně naučit, plukovníku. Pauza... pak k Taebokovi přistoupí draqský velitel 1. DRAQSKÝ VELITEL 1 (o zajatcích): Co s nimi uděláme? Taebok se podívá na medailon ve svých dlaních. TAEBOK: Myslím, že je načase, abychom tohle vyzkoušeli. Chceme se přece ujistit, že funguje, než ho přineseme pánovi. Chvíli držíme záběr na Laina... o něčem uvažuje; pak se rozhodne. Obrátí se k Taebokovi. LAIN: Vy byste ten medailon vůbec použít nemohli. Nemáte na to dost vyvinutý mozek. Taebok se k němu otočí... stejně tak naši lidé. Jsou trochu překvapení, že Taeboka provokuje.

47


TAEBOK: Zdá se, že dřív mluvíš, než přemýšlíš, starý muži. Na Laina to nezapůsobilo. LAIN: Nemáte právo vzít tenhle artefakt. A já vám ho nenechám. Sivea se na svého otce podívá. SIVEA: Opravdu si nemyslím, že je to obzvlášť dobrý nápad. LAIN: Siveo... Vím, co dělám. David se na něj podívá... DAVID: Vážně? Taebok se zdá být Lainovou odvahou pobaven. TAEBOK (o medailonu): Oh, možná bychom ho tedy měli vyzkoušet na tobě... jen, abychom zjistili, jak vyspělé jsou naše mozky. Lain se na něj vyzývavě podívá. LAIN: Jen to zkus. GRANT (k Lainovi): Co to děláte?! Taebok se nemůže ubránit smíchu... pak o kousek ustoupí; očividně hodlá medailon použít. SIVEA (k Taebokovi; o Lainovi): Počkejte... je to archeolog. Živý je cennější. Grant a David na sebe nenápadně kývnou... David znovu pomalu zamíří ke zbraním na zemi, tentokrát je k nim blíže. Ale draqský voják 2 se pohne směrem k Davidovi. Podívá se na něj; dává mu najevo, aby neudělal ani jeden špatný pohyb. Taebok se podívá na Siveu... usměje se. TAEBOK: O tom pochybuji. Lain dává Sivei nenápadný signál; zdá se, že má něco v plánu. Grant tento vzkaz zachytí také... Taebok pozvedne malý osmiúhelníkový medailon... TAEBOK (spíše sám k sobě): K tomuhle člověk nemusí být telepat. Napjaté ticho, začne se na artefakt soustředit... nejdříve se nic neděje, ale pak... medailon se rozzáří... aktivuje se.

48


Náhle z něj vystřelí velmi jasné světlo... pomalu stoupá a přibližuje se k Lainovi. Lain prostě zavře oči, soustředí se. Světlo k němu dorazí, úplně ho zakryje; přebírá tvar sarkofágu, vypadá to zvláštně. Lain se zdá být chvíli oslabený... ale pak se dá dohromady a světlo nyní vyzařuje z něj. Mezitím se chrám začne otřásat... světlo míří zpátky k Taebokovi. Taebok překvapeně reaguje... ve stropu se teď objevují další trhliny, světlo doputuje k draqskému veliteli a úplně ho zakryje, přebírá stejný tvar jako předtím. Náhle je Taebok odhozen přes celou halu. Přistává v rohu, praští to s ním o zeď. Zjišťujeme, že je mrtvý; zabila ho zbraň, kterou sám použil. Grant využívá překvapení Draqů: GRANT (k Sivei a Davidovi): Teď! Grant, Sivea a David rychle reagují, zaútočí na zbývající Draqy, kteří jsou stále rozrušeni nečekanou smrtí svého velitele. Lain se zdá být oslabený z toho, co se právě stalo. Christine přejde k Taebokovi, chce mu vzít medailon, který má stále v dlani. Grant zápasí s draqským vojákem 1, který využije své síly a mrští jím na zem. Ale dříve než stihne vystřelit, napadne ho Sivea. V tu samou chvíli se Grant přesune k místu, kam Draqové odložili zbraně a vybavení. David uštědří draqskému vojákovi 2 několik úderů, ale toho to moc neovlivní. Lain zavolá na Christine, která má medailon. LAIN: Dej mi ho! Christine mu ho hodí... Lain ho chytí a začne se na něj znovu soustředit. Draqský voják 1 taky praští Siveou o zem... namíří na ni svou zbraň, pak Grant na něj vystřelí z P-90ky, zabije ho. Mezitím se Lainovi podaří medailon znovu aktivovat. Chrám se znovu otřásá, když z malého artefaktu vystřelí světlo. Světlo dorazí k draqskému vojákovi 2, který se mu snaží vyhnout... ale nedokáže zabránit tomu, aby ho úplně nezakrylo stejně jako Laina a Taeboka předtím. Naši lidé sledují, jak na sebe světlo opět převezme podobu starověkého sarkofágu a jak je Draque odhozen přes lokaci, zrovna tak jako Taebok. Chrám se pořád otřásá. Strop se začíná propadávat... Zjišťujeme, že draqský voják 2 je také mrtvý... otřesy pomalu ustanou, když se Lain přestane na neuvěřitelně mocný artefakt soustředit.

49


50

Dlouhé ticho... všichni s úlevou reagují, uvědomují si, že Draqové jsou... Náhle Lain padá na zem; vážně ho to oslabilo. Sivea k němu zamíří, když se Lain nehýbe... má obavy, klekne si před něj. SIVEA: Jsi v pořádku? Pauza... pak se Lain pomalu posadí... chvíli nic neříká... snaží se popadnout dech... pak se na ni podívá: LAIN: Jo... A ty? Sivea si oddechne, když si uvědomí, že je v pořádku. SIVEA (s úsměvem): Já taky... ale ráda bych od tebe slyšela vysvětlení. Náhle se propadnou další části stropu... nevypadá to dobře. CHRISTINE (rozhlíží se): Mám zvláštní pocit, že to tenhle chrám nezvládne. Nikdo jí v tom nechce odporovat... GRANT: Pojďme odsud. Míří k východu, teď začnou praskat i sloupy. Lain pořád drží medailon v rukou, vstává. LAIN: Co ten medailon? SIVEA: Necháme ho tady. Lain se na ni podívá... zaváhá. SIVEA (pokr.): Je příliš nebezpečný. Strop pořád padá... SIVEA (pokr.) (k Lainovi): Musíme jít. Lain chvíli mlčí, pak se přinutí tak udělat. Odchodí medailon na zem, všichni odcházejí. STŘIH NA: INT. ANTICKÝ CHRÁM – CHODBA Naši lidé procházejí starými chodbami... slyšíme rachot, chrám se očividně hroutí. STŘIH NA: EXT. SAMOS (POUŠŤ) – DEN Konečně jsou venku, několik metrů od chrámu zpomalí, otočí se a vidí...


51

Chrám se postupně hroutí, pohřbívá všechno, co v něm bylo. Přední sekce chrámu zůstává nedotčená, ale vidíme, že z té sekce, ve které naši lidé právě byli, moc nezůstalo. Držíme záběr na Granta, Siveu, Davida, Christine a Laina, kteří si oddechnou, že se odtamtud dostali včas. DAVID: Tolik k samoskému chrámu... Lain ví, že od něj očekávají vysvětlení... LAIN: Jediná věc, která může negativní moc medailonu porazit je... mír. (kvůli překvapeným pohledům): Alespoň tak jsem si zdejší nápisy vyložil... Před několika měsíci jsem viděl překlady. CHRISTINE (uvažuje o tom): No, to dává smysl... LAIN (přikývne): Tvůrci se ujistili, že artefakt neublíží nikomu, kdo svou mysl očistí ode všech nestálých myšlenek... takové bezpečnostní opatření, řekl bych. SIVEA (uvědomuje si): Nemohl sis být jistý, že to bude fungovat. Lain mlčí... pak jí upřímně odpoví: LAIN: Ne, nemohl. Záběr na Siveu, vidíme, že to, co udělal, ji trochu překvapilo... Pak kamera opět ukáže chrám; i když už je to v podstatě jenom ruina, pořád je pohled na něj impozantní. CHRISTINE: Doufejme, že zůstane dlouho pohřbený. Pauza, pak Grant ke všem promluví... GRANT: Myslím, že jsme tu skončili. Obrátí se a vydají se na cestu zpět k hvězdné bráně – STŘIH NA: EXT. VESMÍR – HORIZONT Uvádějící záběr. INT. HORIZONT – MÍSTNOST S BRÁNOU Vidíme aktivní hvězdnou bránu, procházejí jí Grant, Sivea, David, Christine a Lain. KAMERA COUVNE a ukáže Chase, Toma a Lenoriho, kteří stojí před schodištěm vedoucím k hvězdné bráně. Vin´tan a Swentin jsou tu také; Swentin má pořád svůj poznámkový blok.


CHASE: Vítejte zpátky, pane. Mám za to, že všechno šlo víceméně dobře? Sejdou po schodech... brána se zavře. GRANT: Měli jsme nějaké problémy s Draqy, ale zvládli jsme to. (podívá se na Vin´tana a Swentina) Jak se vám dařilo tady? Dříve než může Chase odpovědět, Vin´tan promluví... Všimneme si, že je najednou velmi ohromený; vlastně se chová úplně jinak než předtím. VIN´TAN (nadšený úsměv): Musím říci, plukovníku, že tato stanice je neuvěřitelná. Váš milý doktor Lenori mi ukázal některá ze svých technologických vylepšení, nikdy jsem nic takového neviděl. A věřte mi, plukovníku, že už jsem toho za svou kariéru viděl dost. Granta tahle nadšená reakce trochu zaskočila. GRANT: To... to rád slyším. Swentin jeho nadšení sdílí... SWENTIN: Udělíme vám plné povolení. (zdůrazňuje): Ale očekáváme, že nás budete informovat o veškerých vylepšeních, která doktor v budoucnosti zavede. Lenori postoupí vpřed. Když stojí mezi Vin´tanem a Swentinem, položí jim ruce na ramena... LENORI: Jak jsem vám slíbil, přátelé. Ujišťuji vás, že se na mé slovo můžete spolehnout, oh, to ano. Vlastně myslím, že bych ve své ubikaci mohl mít jeden dva náčrtky svých nápadů z exobiologie. V poslední době jsem na tom se svými kolegy pracoval. Lenori provází inspektory k východu... ruce má stále na jejich ramenou. Očividně ho obdivují: VIN´TAN: Bezpochyby opět prokážete svou genialitu, doktore. Držíme záběr na Grantovi, Sivei, Davidovi a Christine, kteří jsou trochu zaskočení a zmatení tím, co vidí... Lenori právě odchází se svými „fanoušky“. LENORI (mimo obr.): Prosím, pro dnešek už bylo lichotek dost... I když máte možná pravdu, mí mladí přátelé, oh, to ano. Grant se na Chase zmateně podívá; Chase se jen usmívá, dívá se na odcházející inspektory a Lenoriho.

52


53

Pak si všimne, že se na něj Grant dívá... CHASE (pokrčí rameny): Řekl jsem vám, že jsem vždycky diplomatickej. Pauza, Grant tomu nevěří. Ale Chase se ho snaží pohledem přesvědčit... usměje se; pak prostě odejde dřív, než se ho kdokoliv stačí ještě na něco zeptat. Grant, Sivea, David a Christine chvíli mlčí... ví, že je v tom něco víc. Pak také odchází, s nimi i Lain. STŘIH NA: EXT. VESMÍR – HORIZONT – NA VORIANSKOU LOĎ, která je na stanici stále zakotvená. Přiblížíme se k ní, kotví na jedné z vnějších přistávacích ramp Horizontu, kde jsme ji viděli i předtím. INT. HORIZONT – CHODBA O několik dní později... Sivea a Lain procházejí chodbou. Sivea má na sobě svou obvyklou uniformu... Lain nové civilní oblečení. Odletí zpět na Vorianu na palubě vorianské lodi. LAIN: Dnes ráno jsem mluvil s představiteli vlády. Podle toho, co říkali, nebyli Bentariové moc nadšení z toho, že jsme na planetě neobjevili ani náznak přítomnosti artefaktu. SIVEA (překvapeně): Oni to spolkli? LAIN: Právě teď nemají na výběr. SIVEA: Rozhodně je pro všechno lepší, když medailon zůstane jen mýtem. LAIN: Vždycky jsem věděl, že ho Tvůrci nezničili, protože věřili, že bude jednou používán bez nebezpečí... Věřili, že na něj jednoho dne bude vesmír připraven. SIVEA: Musím říct, že tomu moc nevěřím... Vždycky se najde někdo, kdo ho bude chtít zneužít. Pokušení ze získání absolutní moci může lidi donutit k čemukoliv. Lain o tom uvažuje, pak prostě přikývne... souhlasí. Teď došli k otevřenému vzduchovému uzávěru. Pauza, stojí před ním. Podívají se na sebe, ví, že by si ještě měli něco říct. LAIN: Nemusíš nic říkat... Stačí mi, že jsi slyšela to, co jsem ti musel říct. (pauza)


54

Ale měla jsi pravdu... Opravdu jsem ti to měl říct už před lety. Takže tě neobviňuji z toho, že jsi... se mnou nechtěla mít nic společného. Pauza, podívá se na něj... pak: SIVEA: Myslím, že major Reynolds by to nazval... (vzpomíná si na to slovo) ... klišé, ale... ať už tomu budeš věřit nebo ne, teď si s tebou rozumím mnohem víc. (pauza) Neměla jsem tě tak rychle odsoudit jako nezodpovědného. Další okamžik ticha... Lain má radost z toho, že se věci změnily... LAIN: Zůstaneme v kontaktu? SIVEA (s úsměvem přikývne): Ano... Určitě. Pauza, udržujeme mezi nimi tuto chvíli... Kývnou na sebe; konečně k sobě našli cestu. Pak Lain vstoupí na přistávací rampu. Ale znovu se otočí. LAIN: Zavolám ti. SIVEA: Víš, kde mě najít. Lain přikývne... pak vstoupí na palubu lodi. Držíme záběr na Siveu... přemýšlí, ale má radost z toho, jak to nakonec dopadlo. Z jejího výrazu – STŘIH NA: EXT. VESMÍR – HORIZONT Vorianská loď odlétá ze stanice. Když proletí kolem Horizontu, přejde na hyperrychlost. Vidíme obrovskou vesmírnou stanici, jejími jedinými společníky jsou binární slunce a „vesmírná brána“. FADE OUT KONEC AKTU 5 ZÁVĚREČNÉ TITULKY KONEC

HRA O MOC ALEX RUBIT. DATUM VYDÁNÍ: 23. prosince 2004

Recommend Documents