PRŮZKUMNÍCI ALEX RUBIT

„PRŮZKUMNÍCI“ EP: 1.04

Napsal

ALEX RUBIT

© 2004 HORIZON PRODUCTIONS Stargate, Stargate SG-1 a Stargate: Atlantis jsou vlastnictvím MGM/UA Double Secret Productons, Gekko Film Corp., Showtime Viacom, Acme Shark a USA Networks Inc. Tento scénář byl napsán výhradně pro zábavní účely, nepřinesl žádný zisk. Nebylo zamýšleno žádné porušení vlastnických práv. Stargate: Horizon je však vlastnictvím Horizont Productions. Tento scénář, postavy a situace v něm nemohou být znovu zveřejněny bez povolení autorů.

Překlad Arana; přeloženo s povolením autora. Korekce Jelča http://www.sga-project.com/horizon

2 HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT

PRVNÍ SÉRIE – EP: 04

„PRŮZKUMNÍCI“

Produkce # H 104 © 2004 HORIZON PRODUCTIONS

DATUM VYSÍLÁNÍ: 18. listopadu 2004 ČESKY: 23. září 2005 HRAJÍ (v oficiálním

pořadí):

PLUKOVNÍK JOHN GRANT VELITELKA SIVEA VE´NAL MAJOR CHASE REYNOLDS KAPITÁN DAVID CONNOR CHRISTINE SUMMERSOVÁ DOKTOR THOMAS GALLOWAY a DOKTOR LENORI DÁLE HRAJÍ: DOKTOR YUSUF NAIYEER MAJOR HIRAKU SATO PORUČÍK BEAUMONT MALIT STARŠÍ MIMOZEMŠŤAN # 1 MIMOZEMŠŤAN # 2 VESNIČAN # 1 ROLE BEZ MLUVENÍ: DOKTORKA REEDOVÁ SERŽANT KEMPER NĚKOLIK MIMOZEMSKÝCH STRÁŽNÝCH

PRODUKČNÍ TÝM: Produkce:

AMY HILL

Supervising Producer:

SAM JONES

Executive Producer:

ALEX RUBIT

VÝSLOVNOST (anglicky): BEAUMONT DALIC FRASARIANS MALIT PRAN VISSALIANS YUSUF NAIYEER

bow-mont (Francouz) dae-lic frae-se-rians mah-LIT pran („a“ jako v „pan“) vi-sa-lians you-sev nay-YEAR

HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT – „PRŮZKUMNÍCI“

TEASER FADE IN:

INT. HORIZONT – MÍSTNOST S BRÁNOU – NA HVĚZDNOU BRÁNU Vytáčí se nová adresa. INT. HORIZONT – ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST, kde PLUKOVNÍK GRANT a SIVEA stojí za TOMEM a NAIYEEREM u ovládání brány. Zatímco se brána vytáčí, Naiyeer kontroluje své údaje. NAIYEER (od panelu): Pátý symbol zapadl. Grant se netrpělivě obrátí k Sivei. GRANT: Jste si jistá, že vaše výpočty planetárních posunů jsou správné? SIVEA: Kdybych si tím jistá nebyla, nenavrhla bych zkoušku. NAIYEER: Brzy to zjistíme. (od panelu): Šestý symbol zapadl. TOM: Jako vždy jsem optimista. GRANT: (kvůli říká): Neměli

Já taky. Siveinu pohledu; cituje to, co Sivea často Já vím... trpělivost... musíme tomu dát čas. bychom se do toho hrnout po hlavě.

SIVEA (usměje se): Jsem ráda, že jste se ode mne něco naučil... Ale jak jsem řekla, jsem si jistá, že jsou správné. Pak přichází velký okamžik: NAIYEER (od panelu): Sedmý symbol... zapadl.

NA HVĚZDNOU BRÁNU Otevře se, vytvoří známý modře světélkující horizont událostí.

NOVÝ ÚHEL Vidíme radostné reakce všech přítomných. TOM (kontroluje údaje): Máme stabilní červí díru. Jsme připojeni k planetě vzdálené asi tři a půl milionu světelných let. Grant odpovídá s nadšeným úsměvem: GRANT: Připravte vyslání sondy.

3


Z této chvíle –

INT. HORIZONT – ZASEDACÍ MÍSTNOST – ZÁBĚR NA OBRAZOVKU Vidíme nahrávku sondy z planety; nádherná krajina s lesy, naznačuje, že tato planeta bude příjemné místo. Díky čisté a slunečné obloze vypadá skoro jako ráj. CHASE (mimo obr.) (ohromeně): Tři a půl miliónu světelnejch let...

ROZŠÍŘENÍ ÚHLU ukazuje Granta, Siveu, Toma, DAVIDA, CHRISTINE a CHASE, kteří stojí kolem stolu v zasedací místnosti a dívají se na obrazovku. CHASE (pokr.): ... představte si to. SIVEA: Vlastně je to tři celé šest pět dvě milionů světelných let, majore. GRANT (o záznamu planety): Vypadá to skoro jako domov. SIVEA: Na každé planetě s atmosférou z kyslíku a vodíku se nachází vegetace. Nezáleží na tom, jak je daleko. Zatímco se Sivea podívá na Chase, Grant se obrátí k Davidovi: GRANT: Víme, jestli tam kolem někdo je? DAVID: Sonda dosud neukázala žádné známky velké populace nebo civilizace. Ale podle UAV stojí poblíž brány malá vesnice. TOM: Takže je ta planeta obydlená... CHRISTINE: A jací lidé tam žijí? DAVID: Nemáme jasný obraz... Ale můžeme říct, že žádný technicky vyspělý druh. Hlavně zemědělci, řekl bych. GRANT: Ale stejně... rozhodně to jsou lidi, se kterými bychom se měli chtít setkat. Doufám, že jste všichni připraveni na menší výlet... Mise začíná zítra ráno v 8:00. CHASE (nadšeně): Ano, pane. GRANT: Oh, a půjde s námi Horizont-2. Protože je tohle první planeta, kterou skutečně prozkoumáme, není třeba, aby tu major Sato se svým týmem jenom seděli na zadku. CHASE: Vo tomhle se s váma určitě nebude hádat. Grant s úsměvem přikývne.

4

5


Ze záběru na ODCHÁZEJÍCÍ tým: FADE OUT. KONEC TEASERU ZAHAJOVACÍ TITULKY


AKT 1 FADE IN: (POZNÁMKA: Během zahajovacích scén běží titulky.)

EXT. VESMÍR – HORIZONT Vidíme pomalu se otáčející stanici s vesmírnou bránou v pozadí.

INT. HORIZONT – CHODBA Sivea prochází chodbou. Má na sobě MIMOSTANIČNÍ VÝZBROJ. Když dojde na roh chodby, cestu jí zkříží Chase. Taky má na sobě mimostaniční výzbroj, připraven vyrazit. CHASE: Ah, dobrý ráno, velitelko. Připojí se k ní. CHASE (pokr.): Připravena vyrazit? SIVEA: Ano. CHASE: Sakryš, ani nemůžu říct, jak se cejtím... Konečně uvidím novou planetu... SIVEA: Předpokládám, že plánujete nějaký piknik, až se tam dostaneme? CHASE: Hej, už to chápu... Děláš si srandu z mý romantický povahy, že jo? Pauza, pak s pobaveným úsměvem odpoví: SIVEA: Ne. VEJDOU DO:

INT. HORIZONT – MÍSTNOST S BRÁNOU, kde už před schody vedoucími k hvězdné bráně stojí David. CHASE: Davide... A já si myslel, že tu budem první. DAVID (přikývne): Majore, velitelko. (podívá se na své hodinky): Vždy jsem rád o něco napřed, pane. Je to můj starý zvyk. CHASE: Synu, jen na to nezapomeňte u svejch dostaveníček. DAVID (odpovídá): Ano, pane. CHASE (o Sivei a o sobě): Zrovna sme spolu mluvili vo pikniku. DAVID (není si jistý, co si má myslet): Oh, vážně?

6

7


CHASE (usměje se): Hmm... Pauza; pak Sivea prostě změní předmět hovoru, nechápe to, o čem si myslí, že musí být Chasův zvláštní smysl pro humor. SIVEA: No, nejdříve bych tam chtěla prozkoumat vegetační systém... Naše skenery ukazují i živočichy. Mělo by to být velmi zajímavé. CHASE: Mimozemský... zvířata? (uvažuje o tom): Hm... jo jako ti... (pauza, vlastně ani neví co říct; otočí se k řídící místnosti): Vy tam nahoře, připraveni?

NOVÝ ÚHEL ukáže Toma, který je s Naiyeerem u ovládání brány. Tom má na sobě také mimostaniční výzbroj. TOM: Už to bude... Jen si to ještě ověřujeme. CHASE: Jenom se ptám. STŘIH NA: INT. HORIZONT – ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST – PLYNULÉ NAVÁZÁNÍ VSTOUPÍ Grant v mimostaniční výzbroji. Přistupuje k Tomovi a Naiyeerovi. GRANT: Tome... připraveni ke startu? TOM: Víc už být nemůžeme, plukovníku. GRANT: Tak byste měl jít radši tam dolů. Tom s úsměvem přikývne, pak ODCHÁZÍ. Grant se obrátí k Naiyeerovi: GRANT: Vytočte ji, doktore. NAIYEER (provádí): Zahajuji vytáčení.

NOVÝ ÚHEL Vidíme VSTOUPIT Christine (v mimostaniční výzbroji). Grant k ní s úsměvem přistoupí: GRANT: Chris... Máte všechno, co potřebujete? CHRISTINE: Myslím, že ano... Abych byla upřímná, jsem docela zvědavá na to, co tam je. Zvědavost vlastně přebíjí nepříjemný pocit, že budu přenesena přes půlku vesmíru, rozložena na maličké molekuly a pak zase složena dohromady. GRANT (s úsměvem): To rád slyším. CHRISTINE: Jo, já vlastně taky.

8


(přemýšlí o tom): Trochu mě to děsí. Oba ODCHÁZEJÍ a jdou do místnosti s bránou. STŘIH NA: INT. HORIZONT – MÍSTNOST S BRÁNOU Hvězdná brána se vytáčí. Před ní stojí Sivea, Chase, David, Tom a TÝM HORIZONT-2, VSTOUPÍ Grant a Christine. Horizont-2 má čtyři členy a velí mu KOREJEC MAJOR HIKARU SATO. Další členové jeho týmu jsou FRANCOUZSKÝ důstojník, PORUČÍK BEAUMONT, BRITSKÁ žena, DOKTORKA REEDOVÁ a SERŽANT KEMPER. Grant se obrátí k Satovi: GRANT: Majore... konečně něco na práci. SATO (usmívá se): Můj tým a já z toho máme radost, pane. GRANT: Oh, to my všichni, majore, věřte mi... Pak se OTEVÍRÁ Hvězdná brána; vytváří se horizont události. Naiyeer u ovládání brány kontroluje své údaje, pak promluví do interkomu. NAIYEER: Červí díra je stabilní, plukovníku. Můžete jít. (k Tomovi): Oh, a možná byste mi chtěl přinést suvenýr, doktore Gallowayi? Nezapomeňte... slíbil jste to. Tom se na něj usměje. TOM: Určitě tam něco najdu, Yusufe. NAIYEER: Bavte se. GRANT (ke všem): Slyšeli jste ho. A když vystoupí po schodišti a projdou hvězdnou bránou – DISSOLVE INTO: PRŮCHOD BRÁNOU (OPTICKY) vede do –

EXT. KRAJINA – DEN – NA HVĚZDNOU BRÁNU VSTOUPÍ naši lidé, procházejí bránou. Zatímco se rozhlížejí, brána se za nimi zavře. CHASE: A během jedinýho okamžiku jsme na druhým konci vesmíru... TOM (dívá se na oblohu): Myslím, že to tu přece jenom není úplně stejné jako na Zemi.

9


NOVÝ ÚHEL Vidíme oblohu, na které je několik MĚSÍCŮ a i další PLANETY; dávají lokaci „vzhled mimozemského světa“. Hvězdná brána je na krásné louce obklopené lesem. CHASE (reaguje na oblohu): Páni. SIVEA: Mezi planetami v této soustavě jsou mnohem menší vzdálenosti než je tomu ve většině jiných slunečních soustav. Noční záznam sondy ukazoval velmi neobvyklé hvězdné aktivity. GRANT: Které byste nepochybně chtěla prozkoumat... SIVEA: Napadlo mě to. GRANT: No, obloha je rozhodně čistá... Měli bychom mít pěkné obrázky. CHASE: Já sám jsem se taky zrovna chtěl zeptat na suvenýr. Grant se usměje, pak se obrátí k Satovi: GRANT: Majore Sato. SATO: Ano, pane. GRANT: U brány založíme tábor... a pak začnete s průzkumem lokace. SATO (usměje se): Rád, pane. Sato dá svým lidem znamení, aby začali se zakládáním tábora. Z tohoto okamžiku DISSOLVE INTO: SESTŘIHOVÁ SEKVENCE – NĚKOLIK SCÉN PODTRŽENÝCH HUDBOU

EXT. KRAJINA – DEN Záběr na krajinu s měsíci a planetami na obzoru. Přechod –

SIVEA, TOM, CHRISTINE A BEAUMONT jdou po stezce v lese. Skenují a prohlížejí si lokaci. Přechod –

GRANT, CHASE A DAVID jdou stezkou poblíž řeky v lese.


Přechod –

SATO, REED A KEMPER našli něco za křovím v lese. Dívají se na to a vypadají ohromeni. Pak vidíme, že za křovím je MIMOZEMSKÝ JELEN. Když si jich zvíře všimne, odejde. Z jejich reakcí –

SIVEA, CHRISTINE, TOM A BEAUMONT jsou u nádherného jezera obklopeného další loukou. V pozadí jsou vidět velké hory. Za menšími stromy Tom něco najde a zavolá ostatní. Když k němu přistoupí a podívají se, kamera ukáže, že za stromy je několik MIMOZEMSKY VYPADAJÍCÍCH PTÁKŮ. Jí nějaké ovoce, které spadlo na zem. Sivea, Christine, Tom a Beaumont je s úsměvem pozorují. Několik jich odlétá, přechod –

EXT. LES – DEN – KONEC STŘIHOVÉ SEKVENCE Grant, Chase a David procházejí lesem. CHASE: Ty jeskyně tam nahoře... trochu mi připomínaj Yellowstone, pane. Rozdíl je v tom, že nemusíte platit, abyste se do nich dostal. DAVID: Yellowstone? Tam jsem vlastně nikdy nebyl. CHASE: Děláte si srandu? – Pěkný místečko na dovolenou, Davide... Když jsem byl děcko, jezdívali jsme tam s rodinou každý léto. Táta pronajal karavan a jezdívali jsme na vejlety po celejch státech. DAVID: Vím o nějakých místech na dovolenou ve Španělsku... Nedaleko odtamtud, kde jsem vyrostl. GRANT: Když zvážíte, jak daleko jsme se za posledních pár let dostali, pěkně brzo si možná budeme plánovat dovolenou na jiné planetě. Chase nad tím s úsměvem uvažuje. CHASE: Mě by to vůbec nevadilo, pane. SATŮV HLAS PŘES VYSÍLAČKU: Plukovníku Grante, tady je major Sato. Grant stiskne svou vysílačku. GRANT: Pokračujte, majore.

10


SATŮV HLAS Z RÁDIA: Pane, našli jsme tu něco zajímavého. Možná byste se chtěl podívat. Vypadá to na známky antické civilizace. GRANT: Udejte svou pozici a zavolejte ostatní. Hned tam budeme. Z tohoto okamžiku –

EXT. KRAJINA – RUINY – DEN Sato, jeho tým, Sivea, Christine a Tom stojí v malém NALEZIŠTI – RUINÁCH. Ruiny jsou obklopeny lesem. Bývala to antická budova, ale zbyla tu jen část jejích základů. Právě přicházejí Grant, David a Chase. GRANT (o ruinách): No, tak tohle je rozhodně zajímavé. SATO: Tohle by mohla být další planeta, na které původně žili Antikové... TOM: No, v okolí takových ruin tu nemůže být moc, jinak bychom něco objevili na UAV. Christine si prohlíží nějaké nápisy na vnitřní straně pozůstatků zdí budovy. CHRISTINE: Jo, ať už tu bylo cokoli, muselo to být zničeno velmi dávno... Tady dole jsou nějaké nápisy, plukovníku. Grant přistoupí blíže a podívá se na ně, my je vidíme také. Vypadají jako další variace ANTICKÝCH SYMBOLŮ. GRANT (ke Christine): Zdají se vám povědomé? CHRISTINE: Ještě ne... I když jsem už viděla velmi podobné nápisy. GRANT: Můžeš na ně použít AP? CHRISTINE: Rozhodně to zkusím. Chase si vzpomene na něco, co David řekl. CHASE: Neříkal jste, že je poblíž brány vesnice? DAVID: Jo, asi tři kilometry lesem. SIVEA (o ruinách): Pak by tohle mohlo být nějaké obřadní místo... Slyšela jsem už o takových náboženských kulturách. CHASE: Buď to... anebo je to prostě jenom hodně stará malá budova. Z tohoto okamžiku

11

12


STŘIH NA: INT. MIMOZEMSKÁ LABORATOŘ – ZÁBĚR NA HLAVNÍ OBRAZOVKU, na které jsou SLEDOVÁNI naši lidé. Obraz je ukazuje seshora. CHASE (na obrazovce): No, takže yellowstonské jeskyně nahoře a tohle tady dole... měli bysme tu z toho udělat turistickou atrakci. Teď kamera odhalí, kdo je sleduje:

NOVÝ ÚHEL Vidíme, že u obrazovky stojí DVA MIMOZEMŠŤANÉ. Jsou to humanoidé, ale nic jim podobného jsme ještě neviděli. Patří k jednomu z mnoha exotických druhů v galaxii Triangulum. Pozorně sledují obrazovku. V místnosti, ve které jsou, je rozestavěna spousta počítačů a laboratorního vybavení. GRANT (na obr.): No, možná se dozvíme víc, až budeme vědět, co znamenají tyhle nápisy... A taky bych rád navštívil ty vesničany. Mimozemšťani teď spolu komunikují svým jazykem. Zní to velmi zvláštně, spíše jako divné zvuky než slova. MIMOZEMŠŤAN # 1 očividně říká MIMOZEMŠŤANOVI # 2, ať něco udělá. Pak mimozemšťan # 2 ODEJDE, zatímco mimozemšťan # 1 dále sleduje obrazovku. STŘIH NA: EXT. KRAJINA – RUINY – DEN – O CHVÍLI POZDĚJI U ruin stojí David, Tom a Sato, zatímco zbytek týmu Horizont-2 se v pozadí rozhlíží. Christine s pomocí AP pracuje na nápisech.

ZÁBĚR ZBLÍZKA NA AP, jak skenuje nápisy na ruinách. Teď se na obrazovce AP zdají být v jiném antickém dialektu.

NA CHRISTINE Usměje se.

CHRISTINE: Funguje to. SATO (reaguje; pak žertem): Asi to nedokáže přeložit i do angličtiny? CHRISTINE: Oh, bojím se že ne, majore. Angličtina zrovna nepatřila mezi jazyky, které Antikové používali.

13


SATO: No, i tak se tahle věcička zdá být dost užitečná. CHRISTINE: To samozřejmě je... Za chviličku budeme vědět spoustu o tom, k čemu tyhle ruiny sloužily. Na Sata to udělalo dojem, z jeho úsměvu –

EXT. KRAJINA – DEN Grant a Sivea stojí kousek od ruin, rozhlížejí se po okolí. Přistoupí k nim Chase. CHASE: No, Chris říká, že ty nápisy jsou rozhodně založený na nějakým antickým dialektu... AP už na tom pracuje. A říká taky, že jsou podobný raný latině. SIVEA: Latině? GRANT: To je jeden z antických jazyků na Zemi. (zvědavě): Ale jak se mohlo něco podobného objevit na planetě v galaxii Triangulum? CHASE: Na mě se nedívejte, pane. SIVEA: Je velmi pravděpodobné, že v jazyce Tvůrců existuje spousta dialektů, které neznáme. Proč by některé z nich nemohly být podobné jazykům na našich planetách? GRANT: Máš rozhodně pravdu... Chci říct, že celý systém hvězdných bran je nějak napojený na naše planety. Nepřekvapilo by mě, kdybychom tu objevili nějakou souvislost s našimi vlastními lidmi. Náhle slyšíme STŘELBU Z MIMOZEMSKÝCH ZBRANÍ. David mluví vysílačkou ke Grantovi: DAVIDŮV HLAS Z VYSÍLAČKY: Kapitán Connor plukovníku Grantovi. Útočí na nás, pane. Opakuji, útočí na nás. Grant, Sivea a Chase rychle zareagují, spěchají zpátky k ruinám. Z tohoto okamžiku –

EXT. LES – DEN Dva z nám již známého druhu MIMOZEMŠŤANŮ střílí na naše lidi, jsou schovaní za velkými stromy. Používají nějaké ENERGETICKÉ ZBRANĚ. STŘIH NA: EXT. KRAJINA – RUINY – DEN David, Christine, Tom a tým Horizont-2 se kryjí za ruinami, Grant, Sivea a Chase se k nim připojí. Ticho, mimozemšťani přestanou střílet.


GRANT: Co se děje, kapitáne? DAVID: Najednou se tu objevili a zahájili palbu, pane. Zatím jsme napočítali dva. (ukazuje směr): Přímo támhle.

ÚHEL NA mimozemšťany, jak mezi sebou mluví svým jazykem. Pak změní svou pozici za stromy. SIVEA: Přibližují se. Pauza, Grant se opatrně posune o kousek dopředu, zůstává ukrytý za ruinami. GRANT (k mimozemšťanům; křičí): Nemáme nepřátelské úmysly. Není důvod, abyste na nás útočili. Další výstřel ze zbraní zasáhne ruiny. CHASE (reaguje): Nevypadaj, že by je to nějak zajímalo. TOM: Myslím, že nám dokonce ani nerozumí. Mimozemšťani zůstávají za stromy, očividně naše lidi sledují. SATO (ke Grantovi): Pane, kdybychom je zaměstnali, možná by je někteří z nás dokázali obejít. DAVID (souhlasí): Rozhodně máme přesilu... Máme velkou šanci, pane. GRANT (uvažuje o tom): Jo. Náhle Sivea reaguje na něco na svém skeneru: SIVEA: Možná bychom to měli na chvíli odložit. Dostávám silné energetické údaje. Mohl by to být nějaký druh transportu. Před nimi se ZHMOTNÍ mimozemšťan # 2. Stojí uprostřed ruin a dává svým lidem znamení, aby ustoupili. Pauza, všichni na to reagují. CHASE (k Sivei): Myslím, že v tomhle máte pravdu... Mimozemšťan # 2 pozvedne skenovací zařízení; kontroluje nějaké údaje, zatímco druzí dva mimozemšťané prostě jenom stojí a sledují je zpoza stromů. Pauza, Grant ji přeruší, když opatrně postoupí vpřed. GRANT: Jsem plukovník John Grant z Mezinárodního velitelství hvězdné brány. Jsme z... Mimozemšťan # 2 začne hovořit svým jazykem... divné, zvláštní zvuky.

14


GRANT (reaguje): Obávám se, že nerozumím... Ale možná bychom mohli... Mimozemšťan # 2 najednou stiskne tlačítko na svém zařízení a... Major Sato a Tom jsou transportováni PRYČ. DAVID (reaguje): Plukovníku! Pak ZMIZÍ i Sivea a Chase. CHASE (mluví, když začne transport): Co se sakra děje...? Grant přikročí k mimozemštanovi. GRANT (odhodlaně): Co jste udělal? Kde jsou? Ale mimozemšťan # 2 znovu stiskne něco na svém zařízení a také se transportuje pryč, stejně jako druzí dva mimozemšťané v lese. GRANT (reaguje): Hej! DAVID (rozhlíží se po lese): Ostatní jsou také pryč, pane. Grant se podívá na Christine, která kontroluje svůj skener. Pauza, pak zavrtí hlavou. Grant frustrovaně zareaguje. GRANT: Skvěle. A z jejich reakcí –

INT. MIMOZEMSKÁ CHODBA Dlouhá chodba, zdi jsou holé a bílé, architektura je jednoznačně mimozemská. Chodba se zdá být zahnutá, proto nevidíme její konec. Kamera prochází touto podivnou lokací až vidíme Chase ležícího v bezvědomí na zemi. Najednou se probudí, jako by se probouzel z noční můry. Rozhlíží se kolem, trochu ho bolí hlava. CHASE (drží se za hlavu): Sakra... Pomalu vstává, uvědomuje si, že všechno jeho vybavení je pryč. Pořád má svou modrou uniformu a přes ni černou vestu, ale jinak má jen vysílačku spolu se sluchátkem. Stiskne vysílačku a přidrží si sluchátko u ucha. CHASE: Reynolds k... (není tu vůbec žádný signál, stiskne rádio znovu): Major Reynolds komukoliv kolem... Vodpověď by mě fakticky potěšila. (žádný signál): Oh, skvělý. Na chvíli se odmlčí, dává si dohromady, co se právě stalo. Pak opatrně schází chodbou. – Náhle něco slyšíme, někdo přichází.

15


Rychle zareaguje a ukryje se za nejbližším rohem. Zatímco se opatrně dívá přes roh, vidí DVA MIMOZEMŠŤANY, jak se přibližuji. Neviděli ho a míří k JEDINÝM DVEŘÍM v jinak holých zdech. Na panelu vedle nich naťukají nějaký kód a dveře se otevřou. Potom, co jimi projdou, se opět zavřou. Chase se pomalu přesune ke dveřím. Prohlíží si panel vedle nich a náhle se k němu zezadu někdo přiblíží. Pauza, pak se polekaně otočí. Kamera ukáže

SIVEU stojící za ním. Chase reaguje s úlevou. CHASE: Siveo... Málem jsem si pustil do kalhot. Vyděsila jste mě, víte to? SIVEA: Těší mne, že tu nejsem sama. CHASE: No, co se tu děje? Kde jsme? SIVEA: Na to jsem se zrovna chtěla zeptat já vás. Chase se soustředí, snaží se vzpomenout si, jak se sem dostali. CHASE: Fajn, poslední věc, kterou si pamatuju je, že jsme byli transportováni... A pak jsem se tu probudil s dost otravnou bolestí hlavy. SIVEA: Totéž se zřejmě stalo i mě. Naznačí, že nemá svou zbraň. SIVEA (pokr.): Má fázová puška je pryč, mám jen svůj skener a vysílačku. Ale něco blokuje komunikační signál. CHASE (ukáže na svou vysílačku): No... pořád jste na tom líp než já. (pauza) Tom a Sato zmizeli ještě před náma. Myslím, že tu někde budou... A ať už nás sem dostal kdokoliv, zrovna jsem dva z nich viděl vejít do těchhle dveří. Ukáže na dveře. SIVEA: Viděl jste, co je za nimi? CHASE (zavrtí hlavou): Nějaká místnost... Sivea skenuje. SIVEA (od skeneru): Můj skener jimi nedokáže proniknout... Vlastně zpoza těch zdí nedostávám vůbec nic.

16

17


(reaguje na údaje): Ale zdá se, že na otevření těchto dveří je potřeba specifický kód. CHASE: Jasňačka, to už vím. (kvůli jejímu tázavému pohledu): No, viděl sem je zmáčknout nějaký tlačítka. Ukáže na panel, na kterém je několik tlačítek s mimozemskými symboly. Sivea se na chvíli odmlčí, pak: SIVEA: Dobrá... ještě nás neodhalili. Navrhuji, abychom se snažili udržet tento stav a vyhledali ostatní. Pak bych měla pro tyto mimozemšťany nějaké otázky a raději by mi na ně měli dát dobré odpovědi. Pauza, Chase přikývne. Pak: CHASE: Nejsem proti. Po tomhle ODCHÁZEJÍ ze záběru a: FADE OUT. KONEC AKTU 1

18


AKT 2 FADE IN: INT. HORIZONT – ŘÍDÍCÍ MÍSTNOST LENORI stojí u ovládání brány vedle Naiyeera. Mluví s Grantem, který je na hlavní obrazovce a také na některých menších průhledných monitorech. Obrazovka slabě zrní – kvůli nesmírné vzdálenosti planety. LENORI: Je mi líto, plukovníku, ale nemohu pomoci. Mimozemšťané, které jste mi popsal, se nepodobají žádnému druhu, který jsme já nebo Marcai kdy potkali. GRANT (z obrazovky): No, jak to vypadá, tak nemají nic společného s ruinami, které jsme našli. Chris objevila důkaz, že by to mohly být pozůstatky nějaké antické stavby. LENORI: Bezpochyby dává smysl, že byla tato planeta původně obydlena Antiky. GRANT (z obrazovky): Navštívíme tu vesnici. Možná tam najdeme nějaké odpovědi. LENORI: Rozumím... Pokud budete potřebovat mou pomoc, tak... (cituje): ...víte, kde mne najít, jak to vy lidé říkáte. STŘIH NA: EXT. KRAJINA – DEN – NA GRANTA Stojí u sondy před hvězdnou bránou. GRANT: Doufám, že vaši pomoc potřebovat nebudeme, jestli víte, co tím myslím, doktore. Grant končí. Deaktivuje sondu a otočí se. GRANT: Dobrá, Beaumonte...

NOVÝ ÚHEL Vidíme Christine, Davida, Beaumonta, Reedovou a Kempera. GRANT (pokr.): Chci, abys se svým týmem stanovil perimetr kolem brány. V případě, že by se ti mimozemšťané vrátili nebo dokonce chtěli použít bránu, budete na ně připravení. BEAUMONT: Ano, pane. GRANT: My ostatní se půjdeme podívat na tu vesnici. Jestli vyrazíme hned, měli bychom tam dorazit před setměním.

19


DAVID (ukazuje směr): Měla by být asi tři kilometry tímto směrem, pane. GRANT (přikývne): Tak tedy neplýtvejme časem. Grant, David a Christine vyrážejí, členové týmu Horizont-2 se přemisťují na své pozice. STŘIH NA: INT. MIMOZEMSKÁ CHODBA Chodbou procházejí Sivea a Chase. Sivea skenuje lokaci. CHASE: Víš... Když jsem mluvil o piknicích, nemyslel jsem tím zrovna tohle. SIVEA (soustředí se na skener): Asi vám budu muset věřit. CHASE (trochu zklamaně): Tohle nedává žádnej smysl... Proč by nás tihle emzáci, mimochodem ať už jsou kdokoliv... zajali a pak nás nechali v bludišti chodeb? Opatrně se rozhlížejí kolem, když dojdou k zatáčce chodby. Pak pokračují. CHASE (pokr.): Tihle chlápci, který jsem viděl... nezdálo se mi, že by nás hledali. SIVEA: Možná ani neví, že tu jsme. Během transportu se mohla stát chyba. CHASE (usměje se tomu): Člověk by si myslel, že lidi, kteří používaj transporty, budou vědět, jak s nima zacházet. Náhle Sivea zareaguje na něco na svém skeneru. SIVEA: Něco tu mám... Zastaví se. CHASE: Co? SIVEA (od skeneru): Vypadá to na slepou ulici... se sekcí vedoucí ven. (ukazuje směr): Asi padesát metrů touto chodbou. Vymění si pohledy, pak pokračují. Z této pauzy –

INT. VCHOD DO JESKYNĚ Otevřené dveře vedoucí z chodby do jeskyně. Sivea a Chase přistoupí ke vchodu a zastaví se před ním.


SIVEA (od skeneru): Pořád žádné známky života... Ale něco tu můj skener ruší. CHASE: To, co ruší i signál vysílaček? SIVEA: Velmi pravděpodobně... Rušení je v jeskyních mnohem silnější. CHASE: Myslel jsem si, že to řeknete. (kvůli jejímu pohledu): Prostě jsem měl takovej pocit. Opatrně vstupují do jeskyně.

NOVÝ ÚHEL Vidíme jeskyni skládající se z několika chodeb, které se v tomto bodě kříží. Osvětlení je tmavé, přichází z NĚKOLIKA SVĚTEL NA ZDECH. Sivea a Chase se opatrně rozhlíží. SIVEA: Co vaše hlava? CHASE: Lepší... když kolem nikde není žádnej aspirin. A co vy? SIVEA: Jsem v pořádku. Chase se zastaví u jednoho ze světel a ukáže na něj: CHASE: No, zdá se, že tu někdo žije... Proč by tu jinak měly bejt světla? SIVEA (rozhlíží se): Myslím, že můžeme s jistotou říct, že jsme stále ještě na planetě. Chase souhlasně přikývne. Pokračují. Přechod –

NOVÝ ÚHEL NA SIVEU Za jedním z rohů křižovatky chodeb něco našla. Překvapeně zareaguje. SIVEA: Majore.

NA CHASE Přistoupí k ní. Reaguje na to, co objevila. CHASE: No ale to se hodí! Vidíme, že na hromadě několika kamenů leží JEDEN ZAT. Zatímco ho Chase zvedá, Sivea se na Chase podívá, přemýšlí o tom, kde se tu zbraň vzala. CHASE (o zatu): Ten je rozhodně náš. (kvůli jejímu pohledu): No, vy... máte skener. SIVEA (úsečně): Kde se tu vzal?

20

21


CHASE: No, zatím můžem bejt rádi, že tu je. Sivei se to nelíbí. SIVEA: Ne... něco tu rozhodně není v pořádku. CHASE: Jo, souhlasím. Možná že ten, kdo nás sem přenesl, prostě dělá hloupý chyby. Aspoň se máme čím bránit. SIVEA (hrubě): Tím myslíte, že vy se máte čím bránit. CHASE (reaguje): Co to má znamenat? Dříve než může odpovědět, ozve se střelba. Je to P-90, nepřetržitě střílející někde hluboko v jeskyních. Chase a Sivea na to reagují a ODEJDOU směrem, ze kterého se střelba ozývá. STŘIH NA: INT. JESKYNĚ – NA SATA střílejícího se své P-90ky. Stojí před VÝCHODEM vedoucím na POVRCH. Přichází jím nádherné denní světlo, ale je chráněn silovým polem, jímž se snaží prorazit. Nevšimne si, že se k němu zezadu přibližují Chase a Sivea. CHASE (nahlas): Majore. Sato přestane střílet a překvapeně se otočí. SATO: Majore Reynoldsi, velitelko Ve´nal... Jsem rád, že vidím přátelské tváře. Chase přistoupí k východu. CHASE: Co se děje, majore? SATO: Jediný východ, který jsem byl dosud schopen objevit, chrání silové pole... Doufal jsem, že ho dokážu odstřelit. Sivea silové pole skenuje. SATO (pokr.): Zdá se, že generátory jsou venku. SIVEA (od skeneru): Střelné zbraně energetickým polem této intenzity proniknou jen těžko. CHASE: No, mám za to, že na zat můžem zapomenout... SIVEA: To by poli jen dodalo více energie. NÁHLE... zvuk kroků... z hloubi jeskyní někdo přichází. Sivea, Chase a Sato zareagují. SATO (šepot): Někdo přichází. Chase a Sato namíří své zbraně ve směru kroků.


Ticho, pak Zpoza rohu VYSTOUPÍ Tom, má také zat. CHASE (s úlevou): Tome... Tomovi se také uleví, přistoupí blíž. TOM: Díky Bohu... Slyšel jsem střelbu, myslel jsem, že máte problémy. SATO: Jenom jsem se odsud snažil dostat... Tom je zmatený stejně jako ostatní. TOM: No, ví někdo z vás, co se to děje? Myslím tím, kde přesně jsme? – Probral jsem se tam v té chodbě a všichni byli pryč... Na vysílačce jsem neměl signál a moje hlava jako by měla každou chvíli explodovat. SATO: To zní povědomě... Ale proč by nás sem někdo přenesl? CHASE: To musíme zjistit. Tom se podívá na silové pole. TOM: No, ať už nás sem transportoval kdokoliv, zdá se, že nás nechce pustit ven... Sivea reaguje na to, že Tom má zat. Začíná mít divný pocit z toho, že kromě ní jsou všichni ozbrojení. SIVEA: Máte zat? TOM: Jo... kromě vysílačky je zbytek mých věcí pryč. (pauza) Myslím, že bychom měli být vděční našim... hostitelům alespoň za to, že nám nechali zbraně. SATO (zmatený): Se mnou je to stejné... až na to, že mám P-90. SIVEA (oznamuje fakt): Pak jsem tedy jediná neozbrojená. Trapná pauza. Nikdo neví, co na to říct. Chase přeruší ticho. CHASE (optimisticky): Dobře, musí pro to bejt nějaký vysvětlení. Jak bysme se odsud mohli dostat? Má někdo nějakej bezvadnej nápad? TOM: Víme, jestli jsou tu i ostatní? CHASE: Nemám tucha. SIVEA (o něčem přemýšlí): Ty dveře, které jsme viděli v chodbě... Jsou naše nejlepší šance najít nějaké odpovědi. Měli bychom zkusit dostat se dovnitř.

22


CHASE (uvažuje o tom): Jo... Vlastně mám pro tydle emzáky pár otázek. Sivea se na chvíli odmlčí. První skutečné znamení, že začíná pochybovat o tom, jestli se dá všem v téhle skupině věřit. Pak... slabě: SIVEA: Dobrá. Všichni přikývnou a vyrazí. Z tohoto okamžiku přechod k –

EXT. LES – VEČER (TMAVĚ MODRÉ OSVĚTLENÍ) Grant, David a Christine dojdou k malému kopci, za kterým se ukryjí. Shlížejí na něco. Grant vytáhne z kapsy MALÝ DALEKOHLED a podívá se do něj, přechod na –

POHLED DALEKOHLEDEM Vidíme MALOU VESNICI. Skládá se z několika DŘEVĚNÝCH DOMŮ a STANŮ. Její obyvatelé patří k LIDSKÉMU DRUHU. Vypadá to jako mírumilovné společenství; vidíme je procházet se kolem, někteří z nich pracují a ze studny vytahují vodu. Je to primitivní ale šťastná kultura, která má ráda svůj způsob života.

NA GRANTA, DAVIDA A CHRISTINE GRANT: Tihle nás rozhodně nenapadli. Grant podává dalekohled Davidovi, který se také podívá. DAVID: Pak jsou tady na planetě dva druhy... nebo tihle mimozemšťané pocházejí odjinud. Grant o tom chvíli přemýšlí, pak: GRANT: Myslím, že bychom si s těmito lidmi měli jít promluvit. Vstanou a zamíří k vesnici –

EXT. VESNICE V LESE – VEČER Všichni obyvatelé na Granta, Davida a Christine vstupující do vesnice reagují překvapeně a dokonce i trochu ustrašeně. Většina vesničanů si šeptá, jsou zvědaví, odkud tito cizinci jsou; malá skupina se k týmu přiblíží. Jeden z těchto mladých lidí se jmenuje MALIT, nemá víc než 25 let. Zdá se, že má mezi svými lidmi určité vedoucí postavení. MALIT (diví se): Vy nepatříte... k jiným? Grant na to reaguje; on, David a Christine stojí před Malitovou skupinou.

23

24


GRANT: Ne... Jsem plukovník John Grant. (ukazuje na Christine a Davida): Tohle je Christine Summersová, David Connor. CHRISTINE (k Malitovi): Jsme z planety jménem Země. MALIT (nikdy to slovo neslyšel): Planeta? GRANT: Jiný svět... ve skutečnosti dost daleko. (pauza) Hele, prostě máme nějaké otázky... Hledáme své přátele, možná byste nám mohl pomoct? MALIT: Je mi líto. (pauza) Ale možná starší. Ví mnoho věcí. Dokonce i o... jiných světech. DAVID: Můžete nás k němu zavést? Jeden z VESNIČANŮ za Malitem znepokojeně zareaguje. VESNIČAN: Buď opatrný, Malite, nevíme, jestli jim můžeme věřit. MALIT: Je na starším, aby rozhodl, jestli jim můžeme věřit. (pauza) Ale mám něco z otcových instinktů. (pozorně se na návštěvníky podívá, pak se usměje): Očividně nejsou jedni z jiných. Grant, David a Christine jeho úsměv opětují, pak: MALIT: Následujte mě. GRANT: Děkuji. Grant, David a Christine odcházejí s Malitem STŘIH NA: INT. MIMOZEMSKÁ CHODBA – NA DVEŘE Sivea skenuje panel vedle dveří. Tom a Sato stojí vedle ní, Chase netrpělivě přechází sem a tam. Pak k ní přistoupí: CHASE: No? Sivea zavrtí hlavou, kontroluje údaje na svém skeneru: SIVEA: O jazyku těchto lidí vůbec nic nevím a tak nemohu říci, jak by mohl vypadat správný kód. (pauza) Teď by mi velmi pomohl AP. SATO: Takže kód obejít nedokážete.


SIVEA: To jsem neřekla... Skener by měl dokázat rozluštit data v panelu. I když by to mohlo chvíli trvat. TOM: Nezdá se, že bychom někam spěchali. Chase o něčem uvažuje: CHASE: Jo... ještě bych rád vyzkoušel něco jinýho. Sivea se na něj zvědavě podívá: SIVEA: Co tím myslíte? CHASE: Myslím tím... vyhodit dveře do vzduchu. SIVEA: A co přesně vás vede k tomu, že to bude fungovat? Pauza, Chase si dveře prohlíží, pak ukáže na mechanismus na jejich vrcholu; je to mechanismus, který dveře otevírá a zavírá. CHASE: Tohle vypadá jako votvírací mechanismus, že? Přesnej zásah by ho měl zneškodnit... Dveře votevřem ručně, vpadnem dovnitř a dostanem z těch chlapíků vodpovědi. SIVEA: Nemáme žádnou záruku, že to bude fungovat. CHASE: No, stojí to za zkoušku. SIVEA (zavrtí hlavou): Nemyslím, že použít zat je dobrý nápad. CHASE (uvažuje o tom): Dává to smysl... (kvůli jejímu pohledu): Hele, prostě si myslím, že nemáme čas. Co my víme, naši lidi můžou klidně bejt tam uvnitř, můžou potřebovat naši pomoc. Počítá se každá sekunda. Pauza, Sivea to zvažuje. Je jasné, že se jí ten nápad nelíbí. CHASE (přesvědčuje ji): Jenom jeden výstřel, fajn? – Jestli to nezabere, můžete zase zkusit obejít ten kód. Sivea pořád váhá, ale pak přikývne. Chase také přikývne, pak pozvedne Zat a namíří na mechanismus. CHASE: Dobře... jdem na věc. Pauza. Vystřelí na mechanismus... zdá se, že energie zatu byla prostě vstřebána. Dveře to nijak neovlivnilo. Chase zavrtí hlavou. TOM: Stálo to za pokus. Ale náhle se rozezní POPLAŠNÝ SIGNÁL. Hlasitá siréna se rozléhá chodbou.

25

26


CHASE (reaguje): Možná to přece jenom nebyl dobrej nápad... SIVEA (rozzlobeně): Proč jen mám takový divný pocit, jako bych vás varovala? TOM: Hádat se můžeme později. Měli bychom se vrátit do těch jeskyní. Očividně s tím všichni souhlasí. CHASE: Jo... Vyrážejí –

NOVÝ ÚHEL procházejí kolem zatáčky, dojdou ke vchodu do jeskyně. NÁHLE STŘELBA... jeden z mimozemšťanů se k nim blíží od jiného rohu a střílí. Chase střelbu oplatí, ale mine. CHASE (ke všem): Pojďte. Chase, Sivea, Tom a Sato vstoupí do jeskyně.

NA MIMOZEMŠŤANA # 1 Sahá na své KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ a kontaktuje své druhy, vydává zvláštní zvuky, o kterých už víme, že jsou jazykem mimozemšťanů. STŘIH NA: INT. JESKYNĚ – O CHVÍLI POZDĚJI VSTUPUJE MIMOZEMŠŤAN # 1 a hledá naše lidi pomocí mimozemského skeneru, který už jsme viděli. KAMERA SE POHNE a ukáže Siveu a Chase ukryté za rohem zkřížených chodeb. Tom a Sato jsou v protějším rohu. Dlouhé napjaté ticho... pak Mimozemšťan # 1 je objeví a vystřelí směrem k Tomovi a Satovi. Chase zareaguje a vystřelí zatem na mimozemšťana # 1. Zasáhne, ale zdá se, že ho to neovlivnilo. Výstřel ze zatu mimozemšťanem prostě proletí, jako by tam ani nebyl. Když na Chase mimozemšťan namíří svou zbraň, Chase znovu vystřelí. Opět... žádný efekt. CHASE (reaguje): Oh, sakra... Chase se znova kryje, mimozemšťan teď střílí po něm. Chase střelbu stále oplácí, odmítá uvěřit tomu, že útočníka nedokáže ani omráčit. Zasáhne jedno ze SVĚTEL v pozadí, když výstřel mimozemšťanem proletí. Náhle mimozemšťan # 1 přestane. Podívá se na POŠKOZENÉ SVĚTLO, vypadá znepokojeně.

27


Sato se teď na něj pokusí vystřelit svou P-90kou, ale dříve než to stihne udělat, je zezadu zasažen výstřelem z mimozemské zbraně. V bezvědomí padá na zem.

MIMOZEMŠŤAN # 2 přichází z hloubi jeskyní. Vyřadil Sata a teď namíří svou zbraň na Toma. Ticho, Sivea a Chase si uvědomují, že tato situace pro ně pro všechny vypadá špatně. MIMOZEMŠŤAN # 1, který se stále dívá na poškozené světlo, ZMIZÍ. Pravděpodobně byl z nějakého důvodu transportován pryč... TOM odloží svůj zat na zem, zatímco se k němu pomalu a hrozivě přibližuje mimozemšťan # 2. TOM (zvedá ruce, ukazuje, že je neozbrojen): Dobrá... přišli jsme sem jako výzkumníci. Nechtěli jsme vás ohrozit. Chase křičí zpoza rohu naproti. CHASE: Myslím, že nerozumí ani slovu z toho, co říkáš! Mimozemšťan # 2 zastaví, zdá se, že na Toma prostě zírá. TOM: Jo, asi ne... ale myslel jsem, že to můžu zkusit. Chci říct, co my víme, třeba nás považují za hrozbu. CHASE (sarkasticky): Jo, pravda... Kdo ví, možná si myslí, že to my jsme zajali je. TOM: Prostě se snažím být diplomat, Chasi. Náhle stiskne mimozemšťan # 2 tlačítko na svém skeneru, který má na opasku. Tom je spolu s majorem Satem a mimozemšťanem # 2 TRANSPORTOVÁN pryč. CHASE (reaguje): Hej! (k Sivei): Víte, kam je tranportoval? SIVEA (od svého skeneru): Ne... rušení je zde příliš silné. Chase odpovídá s naštvaným výrazem. CHASE: Už mě to fakt začíná štvát. ZE SIVEINY A CHASOVY REAKCE FADE OUT. KONEC AKTU 2


AKT 3 FADE IN:

EXT. LES – VESNICE – NOC Vidíme jeden z domečků ve vesnici. Měsíce a planety na obzoru vypadají v noci ještě působivěji.

INT. DŮM STARŠÍHO – NOC Malá ale pohodlná a příjemná místnost. Pěkný dřevěný nábytek a výzdoba na zdech v pozadí dodávají místnosti příjemnou atmosféru. Grant, David a Christine stojů u stolu; naproti nim sedí Malit a STARŠÍ VESNICE (MALITŮV OTEC). Starší je přibližně šedesátník. Jeho oči prozrazují velkou moudrost; je to rozhodně člověk, který toho spoustu zažil a z každého nového zážitku se poučil. STARŠÍ (přátelsky): Nemáme tu mnoho návštěvníků. A hlavně žádné, kteří by tvrdili, že jsou... z jiného světa. (zvědavě): Předpokládám, že hodně cestujete? GRANT (usměje se): No, jsme teprve na začátku naší nové mise, ale velmi se těšíme na to, až se tady trochu rozhlédneme. STARŠÍ: Pak se tedy napijme na naše setkání. Ukáže na sklenice, které mají všichni před sebou na stole. Je v nich ŽLUTOZLATÁ ŠŤAVNATÁ TEKUTINA. STARŠÍ (pokr.): Toto je naše nejnovější várka, doufám, že vám zachutná. Malit a starší na chvíli pozvednou své sklenice a zároveň skloní hlavu, jako by se klaněli; takhle očividně připíjejí. Grant, David a Christine se chopí svých sklenic a gesto napodobí, pak nápoj okusí, Malit a starší si dají pořádný doušek. Podle Grantovy, Davidovy a Christininy reakce vidíme, že nápoj je opravdu dobrý. DAVID: To je dobré... Co to je? STARŠÍ (šťastně se usměje): Připravila ho Malitova žena... Je vyroben z těch nejlepších rostlin, které zde rostou. MALIT: Dává nám sílu... a našim dětem všechno, co potřebují, aby rostly, jak jim říkáme. CHRISTINE (pochopí): Obsahuje to, čemu my říkáme vitamíny. GRANT (přechází k důležité záležitosti): Starší... jsem zvědavý. Žijí na této planetě i jiní lidé? STARŠÍ: Jsou tu jiné vesnice... ale velice daleko.

28


DAVID: O jiných jste už mluvili... Starší a Malit si vymění pohledy. Očividně to není záležitost, o které by chtěli hovořit. STARŠÍ: Jiní nejsou z tohoto světa. MALIT: Ale nepřišli tím kruhovým zařízením jako vy. STARŠÍ: Přišli před mnoha lunami. Unesli mnoho našich lidí, zajali je, vyděsili je... Nevíme, co chtějí. Ale když se naši lidé vrátili, nebyli jako dříve. MALIT: Pronásledovaly je děsivé noční můry, navzájem se kvůli tomu, co se stalo, obviňovali... Lidé, kteří byli dlouhá léta přáteli, se pak k sobě chovali podezřívavě. CHRISTINE: Myslím, že si můžeme být jisti, že mluvíte o stejných jiných, kteří unesli naše lidi. Ticho, Grant nic neříká, pak: GRANT: Víte, kam je unesli? STARŠÍ: Znám polohu jejich základny... Ale všechny pokusy někoho osvobodit selhaly. Je příliš silně střežená. A naše zbraně se pro tyto účely nehodí. STARŠÍ: Ale vy máte mnohem vyspělejší zbraně než my... Pokusil byste se své lidi osvobodit, plukovníku? GRANT: Oh, ano... A když už tam budeme, rád bych také od těchto jiných získal vysvětlení. STARŠÍ: Jsme si vědomi existence jiných světů, našli jsme nápisy v ruinách našich předků... Postavili kruhové zařízení určené k cestování na jiné světy. Nepřišli jsme na to, jak jej používat. CHRISTINE (ke Grantovi): Pak byla tato planeta obývána Antiky. STARŠÍ: Jste náš první opravdový důkaz, že na jiných světech žijí i pokojní lidé. (pauza) Pokud byste zajistili, že se jiní už nevrátí, byli bychom vám velmi vděční, plukovníku. Grant, David a Christine na to reagují, přechod k –

INT. JESKYNĚ Sivea a Chase stojí v místě křížení jeskyní. Sivea, která má nyní Tomův zat, kontroluje skener, zatímco Chase zkouší svou vysílačku, která se už zdá být funkční.

29


CHASE: Major Reynolds plukovníku Grantovi. Slyšíte mě? – Kdokoliv? (praskání, žádná odpověď; zklamaně): Tak to nechápu. Zničehonic je signál čistej. Ale nemůžu zkontaktovat nikoho venku... ať už jsme kdekoliv. SIVEA (kontroluje svůj skener): Ať už můj skener rušilo cokoliv, je to teď slabší. CHASE: Fajn, možná se budu vopakovat... ale nedává to smysl. SIVEA (stále se soustředí na svůj skener): Možná bychom s těmi mimozemšťany mohli komunikovat inteligentněji, kdybychom se nerozhodli předvést jim sílu našich zbraní... které se mimochodem neukázaly být moc účinné. CHASE: Slyším ve vašem hlase kritiku? SIVEA (obrátí se k němu; ostře): Takhle bych to neřekla. Kdybych se snažila obejít kód toho panelu, nemuseli by nás objevit. A možná už bychom teď měli nějaké odpovědi. CHASE (frustrovaně; brání se): To nemůžeš vědět. Kdybysme vobešli ten kód, možná by se mohli taky naštvat. SIVEA: A to se už asi nikdy nedozvíme. (pauza) Jste příliš impulzivní, příliš netrpělivý... Takové chování se může v určitých situacích stát osudným. Hádka se stupňuje: CHASE: Co to má znamenat?! SIVEA: Voriané nikdy nejednají bez předchozího zvážení všech možných následků. To nás učí už v prvním roce vorianského vesmírného tréninku. CHASE: Někdy se prostě musí riskovat. SIVEA: Vaše riskování nám zatím nepřineslo nic dobrého. Chase se na chvíli odmlčí, pak pokračuje, stále frustrovaně. CHASE: Fajn. Možná byla chyba snažit se ty dveře vodpálit. Ale to teď nezměníme. (pauza) Takže jestli máte nějakej oslnivej plán, kerej nás odsaď dostane, ven s ním. Mě totiž fakt nic nenapadá. Sivea se odmlčí, přemýšlí o něčem. Začne procházet kolem, snaží se ujasnit si to. SIVEA: Proč jsem jediná neozbrojená?

30


CHASE: Co...? SIVEA: Něco nám tu chybí... Doktor Galloway a major Sato byli znovu uneseni. Proč neunesli taky nás? Měli příležitost... (pauza) Proč by nás tu chtěli nechat? CHASE: Věř mi, řek bych vám to, kdybych to věděl. SIVEA: Vážně? Chase reaguje na její otázku, není si jistý, co si má myslet. CHASE: Jasně že jo. Ticho, Sivea se odmlčí. Začíná pochybovat o tom, jestli může Chasovi věřit. CHASE (kvůli tomu, že se na něj dívá): Co je?! SIVEA (ukáže na Tomův zat, který teď má ona): Otázka je... nechali nám tady ten Zat schválně nebo omylem? CHASE: Otázka je, proč by nám tu zbraně nechali vůbec? Náhle Sivea vytáhne zat z kapsy a připraví ho ke střelbě. Pauza, kdy se Chase na zbraň v její ruce podívá... děje se něco podezřelého. SIVEA: Dobrá... podle mě jsou teď ty dveře silně střeženy. Můžeme udělat jen to, že najdeme jiný východ z této jeskyně. Můžeme zůstat v kontaktu pomocí vysílaček, takže bychom se měli rozdělit, abychom šetřili časem. CHASE (přikývne): Fajn, jestli nic nenajdem, řekněme, že se tu sejdeme za... třicet minut? SIVEA: Souhlasím. Na to odejdou různými směry. Chase také vytáhne svůj zat, připraví ho ke střelbě.

NA CHASE Otáčí se, na chvíli se dívá na odcházející Siveu. Chová se major podezřele? Otočí se a odchází –

INT. MIMOZEMSKÁ LABORATOŘ – ZÁBĚR NA OBRAZOVKU Na různých částech obrazovky vidíme Chase i Siveu, jak procházejí jeskyněmi.

MIMOZEMŠŤAN # 1 A MIMOZEMŠŤAN # 2

31


Pečlivě je sledují. Pak komunikují svým jazykem. Po krátkém rozhovoru, ze kterého nerozumíme ani slovu, ODCHÁZÍ mimozemšťan #2, zatímco se mimozemšťan # 1 stále soustředí na Siveu a Chase na obrazovce. Z mimozemšťana # 1 sledujícího obrazovku –

INT. MIMOZEMSKÁ VYŠETŘOVACÍ MÍSTNOST – NA TOMA připoutaného k vyšetřovacímu stolu. Rozhlíží se kolem, snaží se zjistit, kde je. V místnosti je spousta panelů, vypadá to tu jako v laboratoři. VSTOUPÍ mimozemšťan # 2 a zkontroluje data na jednom z panelů. Tom ho chvíli sleduje, pak začne mluvit: TOM (k mimozemšťanovi # 2): Hej... to jsi zase ty. (mimozemšťan # 2 neodpovídá): Myslím, že už jsme se setkali, že? (pauza) Hele, zrovna jsem se tě chtěl zeptat, jestli bys mohl uvolnit tyhle pouta? Pak bychom si mohli promluvit jako civilizovaní lidi, kámo. Tomův pohled padne na stůl, na kterém leží dva chybějící zaty. Je tu také P-90 a Siveina fázová puška. Mimozemšťané tyto zbraně vědomě vzali a položili je sem. Tom přemýšlí nad tím, proč, ale rozhodne vést konverzaci jiným směrem. Pokračuje, přestože neví, jestli mu mimozemšťan vůbec rozumí. TOM (rozhlíží se kolem): Očividně jsi vědec... Já taky. Mimozemšťan # 2 k Tomovi náhle přistoupí, promluví svým zvláštním jazykem. Zastaví se před vyšetřovacím stolem. TOM (odpovídá): Fajn... nerozumím ani slovu z toho, co říkáš. Mimozemšťan # 2 jde zpátky ke svému panelu a pokračuje v práci. TOM (spíše sám k sobě): Myslím, že to samé platí i pro tebe... Z tohoto okamžiku –

INT. JESKYNĚ – NA SIVEU Opatrně prochází chodbou. V jedné ruce má skener a ve druhé zat. Zareaguje na to, že najednou slyší hlasy. Pomalu se přibližuje k rohu, zpoza kterého hlasy přicházejí. Jak přichází blíže, zdá se jí, že jeden z hlasů patří Chasovi. CHASE (mimo obr.): Vím, ale nebojte se... pořád ještě to můžem zvládnout podle plánu. Vím, že začíná něco větřit, ale není to nic, co bych nezvlád... Tak věříte mi, nebo ne? Dorazí k rohu chodby, opatrně za něj nahlédne.

32

33


STŘIH NA: KAMERA ZE SIVEINA POHLEDU Vidíme Chase, stojí o kus dál v chodbě, mluví s mimozemšťanem # 1. Sivei si nevšimli. Mimozemšťan # 1 promluví svým jazykem, zdá se, že Chase rozumí. CHASE (odpovídá mimozemšťanovi #1): Myslíte, že nevím, že vostatní pořád chyběj?! (pauza) Já slíbil, že vám pomůžu, a proto jste vy slíbil, že to vyřešíte, aniž byste někoho zabili. – Můžem si pomoct navzájem. Mimozemšťan # 1 znovu promluví. CHASE: Neměli jste nás napadnout tak brzo. Se vší úctou, byla to vaše chyba.

NA SIVEU, která reaguje na to, co vidí. Zdá se, že mimozemšťan # 1 dává Chasovi rozkaz. CHASE (odpovídá; přikývne): Fajn, to mi nevadí... Jenom doufám, že se to vyřeší, aniž by někdo přišel k úrazu. (pauza) Ale udělám, co budu muset.

ZBLÍZKA NA SIVEU Odvrací se od rohu, uvědomuje si, že její podezření bylo oprávněné. Netuší proč nebo jak, ale Chase se s těmi mimozemšťany rozhodně zapletl. Ze záběru na ni, jak přijímá toto zjištění – FADE OUT. KONEC AKTU 3

34


AKT 4 FADE IN:

INT. JESKYNĚ

ZBLÍZKA NA CHASE POZVEDAJÍCÍHO SVŮJ ZAT Pomalu prochází jeskyněmi. Přibližuje se k místu, kde se měl setkat se Siveou. Rozhlíží se, připraven vystřelit, hledá ji. CHASE (stiskne svou vysílačku): Siveo? Ohlaste se. (pauza) Jaká je vaše pozice? Náhle za ním někdo stojí, přiblížil se zpoza rohu. Je to Sivea, míří na něj svým zatem. SIVEA: Odložte zbraň. – Hned. Chase překvapeně reaguje. CHASE: Si děláte srandu. SIVEA: Na to bych nespoléhala. – Nechci to opakovat, majore. Pauza, pak Chase upustí Zat. Dá ruce vzhůru a pomalu se otočí, podívá se na ni. CHASE: Věděl jsem, že mi tak úplně nevěříte... Ale je to ironie, nikdy jsem nepomyslel na to, že bych nevěřil já vám. SIVEA: Myslím, že teď by byl vhodný čas na nějaké odpovědi. Pauza. STŘIH NA: EXT. LES – NOC Přichází Grant, David a Christine a ukrývají se za stromy a keři. Prohlížejí si lokaci, kamera odhaluje, že se dívají na:

EXT. MIMOZEMSKÁ ZÁKLADNA – NOC KOMPLEX KOPULOVITÝCH BUDOV obklopený velkým kovovým plotem. VSTUPNÍ BRÁNA je střežena jedním z mimozemšťanů. Další dva jsou rozestaveni kolem plotu.

NA GRANTA, DAVIDA A CHRISTINE GRANT: Zdá se, že jsme tu správně...

35


DAVID: Napočítal jsem dva strážné, pane... Ale mohli by tu být další. Měli bychom se soustředit hlavně na toho u vstupní brány. CHRISTINE: A co ti ostatní? DAVID: Stačí je trochu rozptýlit... Z Granta, jak zvažuje jejich možnosti –

INT. JESKYNĚ Sivea na Chase míří svou zbraní. CHASE (reaguje): Propásl jsem něco? SIVEA: Očividně ano. CHASE: Tomu nevěřím... Nepracujete s těma emzákama. To není možný. SIVEA: Totéž jsem si myslela já o vás... začátku.

od

CHASE (překvapeně): Cože? SIVEA: Prosím vás... Viděla jsem, jak jste s nimi mluvil, majore. CHASE (chová se, jako by netušil, co tím myslí): Mluvil s kým? SIVEA: S těmi lidmi, kteří nás tu očividně drží. CHASE: O čem to mluvíte? Sivea postoupí vpřed, pozvedne zat výše, je jasné, že je připravená vystřelit na něj. SIVEA: Nenuťte mě vystřelit. Přísahám vám... že to udělám, jestli budu muset. (pauza) Teď by byl vážně vhodný čas, abyste mi řekl, o co tu jde. Chase chvíli počká, pak začne: CHASE: Hele... Nevím, co jste viděla. Ale já s těma emzákama nikdy nemluvil. Vždyť ani nerozumím jejich jazyku. Procházel jsem tyhle jeskyně, doufal jsem, že najdu jinej východ. Mimochodem, nenašel jsem... Ve skutečnosti jsem byl celou dobu sám. SIVEA: A čekáš, že vám budu prostě věřit, po tom, co jsem vás na vlastní oči viděla?! Prostě jste náhodou dostal do rukou zat, když jsem byla jediná neozbrojená... Když jsem se snažila obejít ten kód, spustil jste poplach. CHASE: To nebylo schválně...


SIVEA: Mám jenom vaše slovo. CHASE (zvedá hlas): Něco tu není v pořádku, sama jste to řekla. (ticho; pak zklidní hlas): Hele, vím, že Voriani jsou, když dojde na spolupráci s novými lidmi, podezřívaví. Takže to pro vás musí bejt těžký, jste jedinej zástupce svýho národa mezi námi pozemšťany... Ale v tomhle mi prostě budete muset věřit. (pauza) Možná se nás ti emzáci snažej proti sobě poštvat, nezdá se ti? – Chci říct, nechali nám zbraně, vám váš skener... Siveina reakce nám říká, že jedna její část mu chce uvěřit, ale ví, co viděla. Je rozpolcená; chce mu věřit, ale nemůže. SIVEA (neví, jak se rozhodnout): Co přesně navrhujete? CHASE: No, možná si s náma jen hrajou, nemám tucha. (pauza) Tuhle možnost rozhodně nemůžete vyřadit. Pauza, Sivea o tom přemýšlí. SIVEA: V tomhle máte asi pravdu... A já bych ráda věřila, že s tím nemáte nic společného. (ticho; pak zavrtí hlavou): Ale moc dobře vím, co jsem viděla... Takže si dokážete představit, že bych se cítila mnohem lépe, kdybych měla nějaký důkaz. Náhle se Chase podívá na POŠKOZENÉ SVĚTLO na zdi. O něčem přemýšlí. CHASE: No, možná by se nějakej našel. Ticho, přechod –

EXT. MIMOZEMSKÁ ZÁKLADNA – NOC MIMOZEMSKÝ STRÁŽNÝ # 1 stojí před vstupní bránou do základny. Náhle zareaguje na nějaký zvuk přicházející z okolního lesa. Když se otáčí, je najednou zezadu zasažen VÝSTŘELEM ZE ZATU. V bezvědomí padá na zem. Očividně mají zaty na tyto mimozemšťany přece jen nějaký účinek.

GRANT teď přichází od lesa a vstoupí na stezku před vstupní bránou. Vyřadí strážného.

MIMOZEMSKÝ STRÁŽNÝ # 2 stojí na jiné pozici u oplocení základny. Když uslyší střelbu ze zatu, otočí se. Jde k místu, odkud zvuk přišel.

36


NA DAVIDA ukrytého za stromy v lese, chrání ho tma. Má odsud nerušený výhled na stezku, na které stojí Grant.

GRANT přibližuje se k bezvědomému mimozemšťanovi, náhle... Objeví se mimozemský strážný # 2, zamíří svou zbraň na Granta, promluví v mimozemském jazyce. Grant se otočí, není překvapený, ve skutečnosti jde mimozemšťanovi naproti. GRANT (předstírá): Oh, díky bohu... myslel jsem, že tu nikdo není. Víš, jak to chodí, člověk zrovna potřebuje pomoc a nikde nikdo. Alespoň v naší galaxii se to čas od času stane. Mimozemský strážný # 2 stojí před Grantem, dívá se na něj trochu zmateně. GRANT (pokr.) (ukazuje na své hodinky): Jde o mé hodinky, myslím, že odešly baterky. Už je nedělají jako dřív, že? Mohl bys mi říct, kolik je hodin? Na to je mimozemský strážný # 2 zasažen a vyřazen dalším zásahem zatu. GRANT (dívá se na bezvědomého mimozemšťana): Myslím, žes mi stejně nerozuměl. Grant dává znamení Davidovi, který mimozemšťana vyřídil, že je v pořádku. Pak začíná bezvědomé mimozemšťany prohledávat.

NA DAVIDA, který se opatrně pohybuje hustým lesem, hledá další mimozemšťany. Náhle...

MIMOZEMSKÝ STRÁŽNÝ # 3 stojí za ním, míří na něj svou zbraní, říká něco v pro nás nesrozumitelném jazyku. DAVID (reaguje): Mám za to, že chceš, abych odložil zbraň? Mimozemský strážný # 3 znovu promluví, ale pak je také zezadu zasažen výstřelem ze zatu. Jak mimozemšťan padá k zemi, kamera ukáže

CHRISTINE,

37

38


která ho zasáhla. CHRISTINE (reaguje na zat): Wow... to bylo poprvé, co jsem tohle použila. David se podívá na bezvědomého mimozemšťana, pak na Christine. Přemýšlí nad tím, co říct, pak prostě prohlásí: DAVID: To bylo dobré. CHRISTINE (usměje se): Díky. STŘIH NA: GRANT pořád prohledává bezvědomé stráže; najde v kapse jednoho z nich malé ZAŘÍZENÍ PODOBNÉ DÁLKOVÉMU OVLÁDÁNÍ. Slyší nějaký hluk, otočí se a vidí

DAVID A CHRISTINE Jdou k němu. DAVID: Čistý vzduch, pane. GRANT: Dobrá. (pozvedne zařízení): Myslím, že mám klíč... Alespoň je to jediná věc, kterou měl tenhle chlapík v kapse. Stojí před vstupní bránou, Grant u ní podrží zařízení a stiskne jedno z tlačítek. Vydá legrační zvuk, ale nic se nestane. Grant se na zařízení podívá. GRANT: Možná... modré tlačítko. Stiskne modré tlačítko a vstupní brána SE OTEVŘE. DAVID: Hned napodruhé... To není špatné, pane. GRANT (podívá se na něj): Opravdu? Opatrně vstoupí do oblasti základny STŘIH NA: INT. JESKYNĚ Sivea stále míří na Chase, zatímco ten vysvětluje, co má na mysli: CHASE: Říkala jste, že tu bylo nějaký rušivý pole? To taky blokovalo naše vysílačky... (podívá se na poškozené světlo): No, ale už ne, že jo?


Sivea se na světlo také podívá, co tím naznačuje. SIVEA: To rušení bylo po poškození světla slabší... CHASE: Co když to rušení vytváří všechny světla společně? Abysme se toho zbavili, musíme je jenom vyřadit. (pauza) Co můžete ztratit? Sivea to zvažuje. SIVEA: Myslím, že to stojí za zkoušku. Namíří zat na jedno ze světel v oblasti a vystřelí na ně. První zásah ho poškodí. Když vystřelí znovu, světlo se roztříští a my vidíme, co je za ním: Uvnitř něčeho, co rozhodně nevypadá jako přírodní zeď jeskyně je nějaké technické ZAŘÍZENÍ, je pokryto mimozemskými symboly a malými trubkami. Sivea a Chase si vymění pohledy, pak přijdou k místu, kde bývalo světlo. Sivea zařízení proskenuje. SIVEA (od skeneru): Měl jste pravdu... Rušení v této oblasti zmizelo. CHASE: A co tyhlety věcičky? SIVEA (reaguje na svůj skener): Nepodobají se ničemu, co jsem kdy viděla... Generují fotonickou energii a světelné vlny. CHASE: Světelný vlny... Myslím, že to nebudou obyčejný kuchyňský světla. Sivea se na chvíli odmlčí, uvědomuje si, že Chase podezřívala neprávem. SIVEA: Je to něco jako holografický generátor. CHASE (překvapeně): Víte to jistě? SIVEA: Úplně jistě... Podobnou technologii vlastní Frasariani. CHASE (dává to smysl; o mimozemšťanech): To by vysvětlovalo, proč sem toho chlapíka nemoh zasáhnout. Byl to hologram. SIVEA: Zdá se, že vám... dlužím omluvu, majore. Tito mimozemšťané si s námi hrají. Prostě jsem si neuvědomila, jak daleko mohou zajít. Ticho, Chase přikývne. CHASE: To rád slyším. Sivein skener něco zachytí, Sivea zkontroluje údaje.

39

40


SIVEA: Ještě něco... V tomto panelu je uložena specifická kódová stopa. CHASE (uvědomuje si něco): Kódová stopa jako ta, která byla potřeba k otevření tamtěch dveří... SIVEA: Ale proč by nám ho tu nechali? CHASE: Vypadá to, že jsme našli sejra. (kvůli jejímu pohledu): Hrajou si s náma, jsme jako laboratorní myšky. Pravděpodobně už od chvíle, kdy nás poprvý napadli. SIVEA (nemá z toho radost): Tady je myš, které se nelíbí, když si s ní hrají. CHASE: Co kdybychom zkusili tím kódem otevřít dveře? Oba souhlasně přikývnou, pak Sivea uloží kód do svého skeneru. Z tohoto okamžiku: FADE OUT. KONEC AKTU 4

41


AKT 5 FADE IN:

EXT. MIMOZEMSKÁ ZÁKLADNA – NOC Uvádějící záběr.

INT. MIMOZEMSKÁ ZÁKLADNA – CHODBA Grant, David a Christine opatrně postupují chodbou. Tyto chodby jsou jiné než ty, které jsme už viděli, i když jsou v podobném stylu a jsou také holé a bílé. Christine skenuje lokaci. GRANT: Co máte? CHRISTINE (od skeneru): Nic moc... můj skener něco blokuje. STŘIH NA: INT. MIMOZEMSKÁ CHODBA Chase a Sivea stojí znovu před dveřmi. Sivea pracuje na svém skeneru. CHASE: Uvědomujete si, že to může bejt past? SIVEA: Věřte mi, majore, uvědomuji si to velmi dobře. (reaguje na skener): Dobře, myslím, že to mám. Na panelu zadává sekvenci kódu, oba se ukryjí, každý na opačné straně dveří. Dávají si znamení, že jsou připraveni, pak Sivea na panelu stiskne poslední tlačítko a dveře se OTEVŘOU. VEJDOU DO

INT. MIMOZEMSKÁ ZÁKLADNA – CHODBA Kryjí se. Když jsou si jistí, že jsou sami, opatrně pokračují. Když procházejí chodbami, uvědomujeme si, že jsou to stejné chodby, ve kterých jsme právě viděli Granta, Davida a Christine. STŘIH NA: INT. MIMOZEMSKÁ VYŠETŘOVACÍ MÍSTNOST Tom je stále připoután k vyšetřovacímu stolu. VSTOUPÍ mimozemšťan # 1 a přistoupí k mimozemšťanovi # 2 stojícímu u panelu. Něco mu říká, dává mu nějaké instrukce, přitom ukazuje na Toma; pak ODEJDE. Mimozemšťan # 1 teď přistoupí k Tomovi.

42


TOM (reaguje): Co se děje? – Tvůj kamarád totiž vypadal trochu rozčileně... Mimozemšťan # 2 uvolní pouta a hrubě Toma zvedne. TOM: Hej... pohoda, jen klid, kámo. Mimozemšťan # 2 popadne Toma za ruku a vede ho s sebou. TOM: Proč mi prostě neřekneš, kam jdeme? STŘIH NA: INT. MIMOZEMSKÁ ZÁKLADNA – CHODBA Sivea a Chase procházejí chodbou. Náhle Sivea reaguje, slyší někoho přibližovat se. SIVEA (šeptá): Majore... Chase to také slyší. Ukryjí se za rohem, kroky se přibližují. Někdo přichází zpoza rohu, Chase a Sivea na něj namíří své zbraně. Uvědomují si, že... to je Grant, David a Christine. CHASE: Plukovníku... GRANT (s úlevou): Chasi... Siveo. Rád vás vidím. Ale Chase a Sivea mají stále podezření. Chase se podívá na Siveu, která je proskenuje. SIVEA (od skeneru): Skener potvrzuje, že jsou skuteční. Chase reaguje s úlevou. Grant, David a Christine nechápou, o co tu jde: CHASE: Dlouhá historie... Z tohoto okamžiku –

INT. MIMOZEMSKÁ LABORATOŘ Mimozemšťan # 2 přivádí Toma do laboratoře, kde u nyní vypnuté obrazovky stojí mimozemšťan # 1. Tom si prohlédne okolní vybavení. TOM: Vy jste vědci, že? (pauza): No tak, musí být způsob, jak se spolu domluvit... Mimozemšťan # 1 teď přistoupí k Tomovi. Zatímco stojí před ním... STŘIH NA: INT. MIMOZEMSKÁ ZÁKLADNA – CHODBA


Sivea a Chase právě dovyprávěli Grantovi, Davidovi a Christine, co se stalo. CHASE: No, a tak jsme se dostali sem a našli vás. CHRISTINE: Pak můžeme předpokládat, že tu někde jsou i Tom a major Sato. DAVID: O těch mimozemšťanech ani nemluvě... A jako by jej slyšeli, právě v tuto chvíli se ZHMOTNÍ ČTYŘI OZBROJENÍ MIMOZEMŠŤANÉ. Obklíčí naše lidi. CHASE (reaguje; k Davidovi): Skvělý, Davide... tys to prostě musel říct, že jo? A z Davida reagujícího na Chasovu poznámku –

INT. MIMOZEMSKÁ LABORATOŘ Čtyři mimozemské stráže sem přivádějí Granta, Davida, Christine, Siveu a Chase; sebrali jim zbraně. Jsou tu Tom, mimozemšťan # 1 a mimozemšťan # 2. GRANT: Tome... jste v pořádku? Tom nevypadá šťastně; zdá se, že ví něco, co my ještě ne. TOM: Jo, je mi fajn. Otevřou se další dveře a další strážný sem přivede majora Sata. SATO: Plukovníku... Pane, co se to děje? GRANT (k mimozemšťanům): To bychom chtěli vědět všichni... Ticho, pak mimozemšťan # 1 promluví: MIMOZEMŠŤAN # 1 (jde mu skvěle rozumět): Musím vám blahopřát... Žádnému z testovacích objektů se nepodařilo dostat tak daleko. CHASE: Cože?! TOM: Právě mi to vysvětlil... Využili nás k experimentu. Zatímco naši lidé přijímají tuto informaci, mimozemšťan # 1 se obrátí k mimozemským strážným. MIMOZEMŠŤAN # 1: Nechte nás o samotě. Všichni strážní ODCHÁZEJÍ. MIMOZEMŠŤAN # 1: Jmenuji se Pran. (ukáže na mimozemšťana # 2): Toto je můj kolega Dalic. Jsme průzkumníci jako vy.

43


(s vzrušeným úsměvem): Jste pozoruhodný druh, velmi fascinující předmět studia. GRANT: Průzkumníci jako my? (pauza) Co má sakra tohle všechno znamenat? – Proč jste nás napadli? Jestli jste průzkumníci, proč jste zajali mé lidi?! MIMOZEMŠŤAN # 2: Chtěli jsme stanovit míru vaší inteligence. (pauza) Naše překladače jsme se rozhodli použít až teď. Přirozeně jsme vašemu jazyku rozuměli od začátku. MIMOZEMŠŤAN # 1: Váš jazyk je v porovnání s naším úplně jednoduchý. CHASE: Počkat... Vy jste si s náma hráli už vod začátku?! (o Sivei a o sobě): A s pomocí svejch hologramovej představeníček jste se snažili nás proti sobě navzájem poštvat?! MIMOZEMŠŤAN # 1: Ano. Vytváření zmatku a nedůvěry je pro naše studium cizích druhů nezbytné. Chase a Sivea se na sebe podívají, uvědomují si, že mimozemšťané v tomto úkolu málem uspěli. MIMOZEMŠŤAN # 1 (pokr.): Překvapivě jste našli způsob, jak uniknout. Abychom byli upřímní, tohle jsme nečekali. Jste první, kteří to dokázali. CHRISTINE: Proč to děláte? Jsou i jiné způsoby jak studovat jiné druhy. Dva mimozemšťané se na sebe podívají, pak mimozemšťan # 1 vysvětluje: MIMOZEMŠŤAN # 1: Naše rasa se jmenuje Vissaliané. Jsme technicky a intelektuálně velmi vyspělí. Ale nenarazili jsme téměř na žádné rasy, které by byly jako my... Členové naší vědecké nadace, jako jsem já a mí kolegové jsme se vydali na misi nalézt druhy dost vyspělé na to, aby se připojili k vissalianské komunitě. TOM (pochopil): Cestují z planety na planetu, vězní lidi a hrají si s nimi. MIMOZEMŠŤAN # 2: Jsme vědci... je to naše práce. SIVEA: Věznění uvědomělých bytostí po celé galaxii? To je vaše práce? GRANT (pochopí): Tak tohle děláte lidem na této planetě. MIMOZEMŠŤAN # 2: Ukázalo se, že jsou pro nás příliš primitivní.

44


MIMOZEMŠŤAN # 1: Ale vy ne... Rádi bychom se o vašich lidech dozvěděli více, studovali vaši kulturu. Pauza, je zřejmé, že z toho nikdo není nadšený. GRANT: Tam, odkud pocházíme... řešíme věci trochu jinak. MIMOZEMŠŤAN # 1: Nemůžeme navázat kontakt s někým, koho jsme neprostudovali. Jak bychom mohli vědět, jestli jsou připravení se k nám připojit? CHASE (rozčiluje se): Čistá arogance! – Hoši, máte štěstí, že jste nám sebrali naše zbraně. Jinak bych teď za sebe nemoh ručit. Mimozemšťané se na sebe podívají, očividně jsou touto reakcí zaskočeni. MIMOZEMŠŤAN # 1: Plukovníku Grante... věřím, že vy nám rozumíte? Grant se odmlčí, zvažuje výběr slov. GRANT: Myslím, že si neuvědomujete, co jste udělali lidem na této planetě... Jaké následky pro ně vaše testy měly. DAVID: Tvrdíte, že jste průzkumníci, ale vaše činy jsou jen stěží mírumilovné. – Věděli jste, že vesničané nejsou vyspělí. Jestli byl tohle jediný důvod, jak tvrdíte, nikoho z nich byste nezajali. (pauza) Samozřejmě... musíte se u toho skvěle bavit. MIMOZEMŠŤAN # 1 (nebrání se; prostý fakt): Vaši lidé nebyli nikdy v opravdovém nebezpečí a stejně tak ani obyvatelé této planety. GRANT (nepříliš šťastně): Vaše ospravedlňování mě nezajímá. Ani lidé této planety, ani mí lidé nemají rádi, když je někdo vězní a experimentuje s nimi... Dáte nám naše vybavení a necháte nás jít. Pak tuto planetu opustíte a necháte ty lidi na pokoji. Nemyslím, že vás tu chtějí. Mimozemšťané se na sebe znovu podívají, nechápou tuto reakci. MIMOZEMŠŤAN # 2: Zrovna jsme se chystali tuto základnu uzavřít. – Doprovoďte nás na naši loď. Zapomeňme na to, co se stalo. Pauza, Grant se odmlčí, tento návrh ho moc neláká. GRANT: Ne, díky... Myslím, že jsme si vašeho pohostinství užili až až. Zdá se, že mimozemšťany to příliš netrápí.

45

46


MIMOZEMŠŤAN # 1 (s arogancí v hlase): Škoda... Nevíte, co odmítáte. Mimozemšťan # 1 kývne na mimozemšťana # 2 a stiskne tlačítko na zařízení na svém opasku a – ROZZÁŘÍ SE JASNÝ ZÁBLESK SVĚTLA podobný mimozemskému transportéru. Světlo vyplní celý záběr – PŘECHOD NA: EXT. LES – RÁNO Horizontský tým a Sato stojí v lese, mají opět všechno své vybavení. Nevíme přesně, kolik času uplynulo. Trochu zmateně se rozhlíží kolem... SATO: No, aspoň máme zase své věci. Christine reaguje na něco, co zjistila: CHRISTINE: Plukovníku, základna... je pryč.

NOVÝ ÚHEL ukazuje lokaci, kde bývala mimozemská základna a kde je teď jen PRÁZDNÁ LOUKA. Nejsou tu žádné známky nedávné přítomnosti budovy.

NA REAKCE Nikdo si není jistý, co se právě stalo. GRANT: Pojďme. Ze záběru na ně, jak vyrážejí DISSOLVE INTO: EXT. LES – VESNICE – DEN O několik hodin později téhož dne. Venku stojí spousta vesničanů, mluví se svými návštěvníky. Jsou tu David, Tom, Christine, Sato, Beaumont, Reedová a Kemper, rozmlouvají s vesničany.

NOVÝ ÚHEL Chase vychází z jednoho z domů a přibližuje se ke Grantovi a Sivei. CHASE (usměje se): Starší vás zrovna hledal, plukovníku. Pozval nás na velkou hostinu. Všichni budou voslavovat, že jiní jsou konečně pryč a chtěj nám poděkovat. Grant vypadá trochu ustaraně.


SIVEA: Plukovníku. Všimla jsem si, že vás od doby, kdy jsme přišli do vesnice, něco trápí. GRANT: Oh, to jenom ti Vissaliané... Odsud možná odešli, ale kdo ví, kolika jiným lidem tohle ještě provedou. Pauza. SIVEA: Připouštím, že jsem se musela hodně krotit, abych těm... vědcům neřekla několik poměrně nepříjemných věcí. (pauza) Ale musíme mít na paměti jednu důležitou věc. GRANT: A jakou? SIVEA: Nemůžeme soudit celou vissalianskou populaci podle činů těchto vědců. Grant o tom chvíli přemýšlí. GRANT (souhlasí): Jo... (mění téma hovoru): Myslím, že půjdu staršímu říct, že jeho pozvání s radostí přijmeme. Grant odchází, Sivea se obrátí k Chasovi. SIVEA: Majore... máte chvilku? Chase dělá, že o tom přemýšlí. CHASE (usměje se): Hm, možná bych si našel i dvě. Pauza, pak Sivea pokračuje: SIVEA: Když jsme byli v těch jeskyních... nějakou dobu jsem opravdu věřila, že jste s Vissaliany uzavřel dohodu. CHASE (pokrčí rameny): No... Byly to pěkně působivý hologramy. Co jste si asi mohla myslet? Sivea se na něj upřímně podívá. SIVEA: Měla jsem ten pocit i předtím, než jsem viděla váš hologram. Chase odpoví, potvrdila to, co si myslel už dávno. CHASE: Jo... myslel jsem si to. Sivea zůstává upřímná a pokračuje, vzpomíná na své pocity: SIVEA: Měl jste pravdu, když jste říkal, že jsou Voriané podezřívaví... I když vím, že mohu lidem věřit, část mého podvědomí mi pořád říká, ať... se mám na pozoru. To nemohu popřít. (pauza) No, snažím se říct, že díky vám začíná tato část podvědomí... slábnout.

47

48


Pauza, Chase oceňuje, že mu to řekla. Je to pro ni velmi osobní záležitost a on si to velmi dobře uvědomuje. CHASE (vlídně se usměje): No, já... fakt si toho vážím, velitelko. Kývnou na sebe. Získáváme tušení, že jejich vztah se během posledních událostí rozvíjel a jsou si teď bližší než dřív. Dříve byli úplně odlišní, teď je spojuje určité pouto. V této chvíli se stávají přáteli. SIVEA (usměje se): Radši bychom měli jít... jinak začne hostina bez nás. Zatímco Sivea odchází, chvíli udržujeme záběr na Chasovi.

ZBLÍZKA NA CHASE Usmívá se tomuto vývoji událostí. OPUSTÍ záběr... FADE OUT. KONEC AKTU 5 ZÁVĚREČNÉ TITULKY KONEC

PRŮZKUMNÍCI ALEX RUBIT

Recommend Documents