Revoluce EP: Scénář ALEX RUBIT

„Revoluce“ EP: 2. 24

Scénář

ALEX RUBIT

DATUM VYSÍLÁNÍ: 29. června 2006 ČESKY: 7. srpna 2007

© 2005 Horizon Productions – Ve spolupráci s GateWorld.net Stargate, Stargate SG-1 a Stargate: Atlantis jsou vlastnictvím MGM/UA. Tento scénář byl napsán výhradně pro zábavní účely, nepřinesl žádný zisk. Nebylo zamýšleno žádné porušení vlastnických práv. Tento materiál nesmí být reprodukován bez souhlasu jeho autorů. StargateHorizon.com je oficiálním členem sítě GateWorld Network.

Překlad Arana. Překlad vznikl se souhlasem a vědomím autora. Korekce Jelča. http://www.sga-project.com/horizon

2

HVĚZDNÁ BRÁNA: HORIZONT – „Revoluce“

TEASER FADE IN: KRÁTKÁ REKAPITULACE EPIZODY „PREVENTIVNÍ ÚDER“ NÁS ZAVEDE – ZBLÍZKA NA SKLENICI CHLAZENÉHO ŠTVESTKOVÉHO DŽUSU Téměř úplně vyplňuje celý záběr. Několik kostek ledu už roztálo. Stojí na stole už poměrně dlouho. CHUCK (mimo obr.): Čtrnáct minut, dvacet devět sekund. Kamera couvne a ukáže, že jsme v – INT. JÍDELNA U stolu sedí ZACH, vzhlédne k Chuckovi. Před Zachem stojí na stole sklenice švestkového džusu. ZACH (zmateně): Cože? Ale Chuck (obsluha z epizody „Reportáž“) se jen podívá na hodinky. CHUCK: Čtrnáct minut, třicet tři sekund. Třicet čtyři. Třicet pět. A tak dál a tak dál. ZACH (trochu vynervovaně): Tak jo, buď mi můžeš říct, co to sakra plácáš, nebo toho můžeš nechat. Chuck se usměje. CHUCK: Tak dlouho už zíráš na svoje pití. Zach nedokáže zadržet pousmání. ZACH: Tobě nic neunikne, že? Chuck o tom chvíli přemýšlí. Připojí se k Zachovi u stolu. CHUCK: To ne, o pár věcech někde na Aljašce jsem ztratil přehled. Zach s úsměvem zavrtí hlavou, když reaguje na Chuckův bezstarostný humor. Pauza, pak Chuckův výraz zvážní. CHUCK: Máš starosti. ZACH: Jasně že mám. Nikdo jiný na stanici nemluví o ničem jiném než o té biosféře a o tom, že jsou Voriané na pokraji občanské války... Říkám ti, nemám ponětí, jak to všechno dopadne. Ale mám pocit, že se pro nás všechny hodně změní. CHUCK (zváží to): Asi máš pravdu. ZACH: Tak jaktože jsi pořád tak klidný? CHUCK: Protože i kdybych nebyl, nic to neznamená. Proč nepřijmout věci takové, jaké jsou?

3


ZACH: Vůbec mi nevadí, jaké jsou... Nervuje mě to, jaké budou. CHUCK: Ani já, ani ty nemůžeme udělat nic, abychom to nějak změnili, příteli. (vesele): Tak se přestaň trápit a dohánět k šílenství. Hezky seď a užívej si večer. Zach ví, že má Chuck pravdu. Ale starostí se zbavit nemůže. ZACH: Dobře. Dám ti vědět, jak mi to půjde. Chuck se nakloní vpřed, jako by Zachovi sděloval tajemství. CHUCK: Ať už se všechno pokazí sebevíc, není to důvod nevyužít parádní sklenici chlazeného švestkového džusu. A po této radě Chuck odejde. Chvíli držíme záběr na Zacha, jak přemýšlí o slovech svého přítele. Pak se podívá na sklenici před sebou. Pousměje se. A když Zach konečně trochu upije ze sklenice... STŘIH NA: EXT. VORIANSKÉ HLAVNÍ MĚSTO – DEN Uvádějící záběr nádherného a idylického vorianského hlavního města. Je krásný slunečný den a tato planeta vypadá jako vždy mírumilovně a klidně. INT. VLÁDNOUCÍ KOMORA – DEN Prostorná hala. Stěny jsou z betonu, vidíme spáry mezi jednotlivými bloky. Z tohoto sálu jde přímo cítit historie. Vidíme několik sloupů. Něčím nám to tu připomíná středověký hrad. Velmi prostý, ale přesto jde o velice důležité místo. Není tak vyspělé jako jiná místa, která jsme na tomto světě viděli. Budova už tu očividně stojí velmi dlouho. Velkými okny sem prosvítá sluneční světlo. Polokruhovitě jsou tu uspořádány čtyři řady RŮZNÝCH VORIANSKÝCH POLITIKŮ, členů Vládnoucí komory. V čele tohoto shromáždění stojí pódium určené pro kohokoliv, kdo ke komoře promlouvá. V zadní části sálu VSTOUPÍ VELITEL CALLEN. Rozhlédne se, vstřebává historický nádech tohoto místa. Nedává to na sobě moc znát, ale možná si všimneme, že se tu necítí moc dobře. Po chvíli reaguje na volání – HLAS: Veliteli Callene! NOVÝ ÚHEL Ukáže MINISTRA KALOSE. S úsměvem na tváři ke Callenovi přistoupí. Callen úsměv opětuje. CALLEN: Ministře Kalosi.


4

Oba si podají PAŽE – jde o vorianský zvyk, který jsme zatím nikdy neviděli; podobá se lidskému podání ruky. Jediným rozdílem je to, že namísto, aby se uchopili rukama, uchopí si předloktí. Zároveň se navzájem lehce ukloní. Jde pouze o formální zdvořilost, viděnou většinou u vorianských politiků. KALOS: Těší mě, že jste přišel, veliteli. Na Horizontu vše běží hladce, že ano? CALLEN: Už nejednou jsme čelili hrozbám, ministře. Ale jsem přesvědčen, že naši lidé i tuto krizi zvládnou. Kalos přikývne, dobře ví, o čem Callen mluví. KALOS: Je nešťastné, že se Enolyové té biosféry Tvůrců vůbec zmocnili. (pauza) Ale všichni sdílíme vaši víru, že útok bude odvrácen. Callen se rozhodne přejít k tématu, kvůli kterému tu dnes všichni jsou. CALLEN: Starosti mi dělá to, co přijde pak, ministře. Kalosovo přesvědčení nezmizí. KALOS: Poté, veliteli, se rychle a efektivně vypořádáme s kih’andarijskou hrozbou. Callen přikývne. Chtěl vědět, jak se Kalos na situaci dívá, a ministr mu to právě sdělil. CALLEN: Dobrá. Kalos, stejně jako Callen, ví, že se jejich názory budou lišit. Oba se k sobě chovají přátelsky, hrají politickou hru. Ale očividně stojí na opačných stranách. KALOS: Vaše stanice se nachází uprostřed prostoru Kih’Andariů a Velící rada určitě pochopí, jak je důležitá a cenná... jako potenciální základna v době války. CALLEN: Horizont si za cíl klade průzkum. KALOS: Za války bohužel musí jít výzkum stranou. CALLEN: Horizont není jen základna Vorianů. Sdílíme ji s pozemšťany a také Tok’ry. Kalos krátce zvažuje odpověď. KALOS: Až válka propukne, pozemšťané i Tok’rové budou muset pochopit naši potřebu provést... změny. (pauza) Jen si nejsem jist, zda se budete moci na těchto změnách podílet. Okamžik mezi dvěma muži, kdy Callen moc dobře ví, co tím Kalos naznačuje. Pokud by ministr uspěl, Callenovo místo jako velitele Horizontu by při těchto „změnách“ nahradil někdo jiný.


5

KALOS (s přátelským úsměvem): Určitě se ještě uvidíme. Kalos na něj kývne. A Callen mu kývnutí oplatí. Nato Kalos ODEJDE. Chvíli držíme záběr na Callena. A v tuto chvíli už je více než zřejmé, že se mu současný směr událostí vůbec nechce líbit. Náhle k němu promluví ŽENSKÝ HLAS – ŽENSKÝ HLAS: Kalos chce jen nějak prosadit vlastní cíle. Je takový pořád. Callen se obrátí ke zdroji hlasu, ale my tuto ženu vidíme jen zezadu; pokračuje. ŽENSKÝ HLAS: Naneštěstí tyto cíle nepočítají se spojenectvím Voriany a Země, o které mnoho z nás tolik usiluje. A kamera teď ukáže – NOVÝ ÚHEL Ukáže krásnou mladou ženu ve vorianském civilním oděvu. I když ji Callen nikdy předtím neviděl, my ji kupodivu už známe. Je to MLHOVINOVÁ ŽENA. Ale i když jí její oči stále dodávají stejný tajemný vzhled, chová se úplně jinak, než jak jsme ji dosud mohli poznat. Reaguje na Callenův překvapený pohled. DE’SYA (MLHOVINOVÁ): Oh, promiňte. (podává mu paži): De’Sya Kamin. Pracuji ve štábu prezidentky Adari. Callen její paži přijme. Přátelsky na ni kývne. CALLEN: Rád vás poznávám, slečno Kamin. DE’SYA: Prosím, říkejte mi De’syo. A já ráda poznávám vás. De’van Callen. Tolik jsem toho o vás slyšela. Když jsem se dozvěděla, že tu budete, nemohla jsem odolat příležitosti poznat vás osobně. Callen na to zareaguje. Opět mu není příjemné, že má jeho příjmení na spoustu Vorianů takový vliv. Ale nedá to najevo. Namísto toho se pousměje, když reaguje na to, že se De’sya očividně těšila na příležitost setkat se s ním. Mlhovinová/De’sya se také usměje. A pokračuje s určitým nadšením v hlase – vůbec na něco takového od ní nejsme zvyklí, dosud se vždy chovala naprosto klidně. DE’SYA: A vypadá to, že na vás zase jednou čekají velké skutky. Těším se, až uvidím, kam vás vaše cesta zavede. Callen znovu reaguje úsměvem. Ale právě teď by byl raději o samotě a přemýšlel. CALLEN: Cením si, že mi tak věříte, De’syo.

6


(přátelsky): Mám za sebou dlouhou cestu. Právě teď se raději vzdálím, abych si odpočinul, a čekal na zprávu od naší flotily, která míří k biosféře. De’sya/Mlhovinová se usměje. DE’SYA: Něco mi říká, že se opět uvidíme. (přikývne) Veliteli. Callen kývnutí oplatí. Pak ODEJDE. A když míří pryč... ZBLÍZKA NA DE’SYU/MLHOVINOVOU Sleduje, jak Callen odchází. Na tváři má nečitelný výraz. Nadále přesvědčivě hraje svou roli. Ale přitom z ní pořád vyzařuje jakási záhadnost. Dívá se za Callenem a... FADE OUT. KONEC TEASERU

7


AKT 1 FADE IN: (POZNÁMKA: Během úvodních scén běží titulky.) EXT. VESMÍR – BIOSFÉRA Masivní biosféra se stále vznáší vedle enolyjské vesmírné stanice, která v porovnání s ní vypadá úplně titěrně. Sféra má stále vysunutý hyperpohon. INT. ENOLYJSKÝ CHRÁM (BIOSFÉRA) – ŘÍDICÍ MÍSTNOST Vidíme tu různé Enolye alfa, stejně jako v předchozí epizodě. U hlavního panelu v přední části oválné řídicí místnosti stojí KOR’AL’ETAN TOHRVEK. Čte z monitorů. TOHRVEK: Systémy sféry jsou připraveny na váš rozkaz provést hyperprostorový skok, kor’etane. KOR’ETAN Gorlon sedí ve vyvýšeném křesle uprostřed místnosti. Na slova svého zástupce reaguje s potěšením. GORLON: Výborně, Tohrveku. Aktivujte hyperpohon. Tohrvek přikývne a provede. INT. BIOSFÉRA – ROZVODNA Jsou tu PLUKOVNÍK GRANT, SIVEA, CHASE, TOM a CHRISTINE. Od minulé epizody, kdy jsme je viděli naposled, uplynulo jen několik minut. Všichni jsou na stráži, mají P-90ky (Sivea svůj fázor) připraveny k obraně. Christine stojí u jednoho z panelů, pročítá si nějaké údaje. Znovu jasně poznáme antickou architekturu a design. CHRISTINE (od panelu): Tohle vypadá jako hlavní panel rozvodu energie. Ukazuje se tu stav pohonu sféry. Grant panel přeletí pohledem, v hlase se mu ozývá naděje. GRANT: Myslíte, že odsud dokážeme vyřadit hyperpohon? CHRISTINE (přikývne): Mohlo by se nám to podařit. Náhle se ozve MOHUTNÉ BZUČENÍ. Christine reaguje na údaje. CHRISTINE: Tak to bylo rychlé. CHASE: Co se děje? CHRISTINE: Znovu aktivují hyperpohon. TOM (ponuře): Očividně spěchají. Nechtějí na invazi přiletět pozdě.


8

EXT. VESMÍR – BIOSFÉRA Aktivují se mohutné gondoly hyperpohonu. Pak se otevře hyperprostorové okno a biosféra skočí do hyperprostoru. INT. BIOSFÉRA – ROZVODNA Christine reaguje na údaje. CHRISTINE: Jsme zase v hyperprostoru. SIVEA: Takže si musíme pospíšit. CHRISTINE (souhlasí): Dobře. Jestli chceme sabotovat, budeme se muset podívat dovnitř. Ukáže na šachtu pod panelem. CHASE (dychtivě): Už se těším. GRANT (přikývne): Začněte. Nato si Chase klekne a zkoumá, jak šachtu otevřít. Zároveň si Tom prohlíží šedou zeď, ke které vede malá chodba na jedné straně místnosti. Toma k tomu místu něco táhne. Sivea si toho všimne. SIVEA: Tome? Tom ke zdi pomalu natáhne ruku. TOM (napůl k sobě): Spoustu technologie tady kolem ovládá antický gen. A když se dotkne zdi, uvědomíme si, že jde jen o hologram. Po Tomově doteku zeď ZMIZÍ. Tým zareaguje, když zjistí, že se jim naskýtá pohled na MOHUTNÝ HYPERPOHON; předtím ho kryla holografická stěna. Hyperpohon je umístěn v obrovské kruhovité hale, která má NĚKOLIK KILOMETRŮ v průměru. A v jejím středu vidíme velké, kovové a také kruhovité JÁDRO. Z jádra do stěn ve všech směrech vedou obvody. Hyperpohon se nachází přesně nad tímto jádrem. Pohon samotný je VÁLCOVITÁ TRUBICE, něco přes kilometr vysoká. Září jasnými barvami, na první pohled je tak jasné, že je aktivní. Tým na ten úžasný pohled reaguje. CHRISTINE: Ani toho nemusím o lodích moc vědět, abych poznala, že je tohle hyperpohon. CHASE: Bude to víc než jenom to. Ukáže na různé obvody, směřující do všech stran. CHASE: Vypadá to na hlavní energetický jádro sféry. SIVEA (přikývne): Kdybychom ho mohli celé nějak odpojit... CHASE (dokončí větu): ... tahle fajnová sféřička by nebyla nic víc než jenom sakra velká kovová koule trčící ve vesmíru. A když o těchto slovech všichni přemýšlejí...

9


STŘIH NA: EXT. KRAJINA (BIOSFÉRA) – DEN Krajina, kde před hustým lesem vidíme vysokou trávu. Kdybychom nevěděli, že tomu tak není, nic by nenaznačovalo tomu, že nejde o povrch skutečné planety. Když kamera lokací projíždí, ukáže DAVIDA. Stojí na nevelkém prostoru mimo vysokou trávu. V rukou drží P-90, ale pozornost směřuje k jasně modré obloze. DAVID (tiše; ohromeně): Jeden by nevěřil, že to není skutečné. V pozadí se objeví SIVOK a LONIK, oba ozbrojení DRAQSKÝMI ZÁPĚSTNÍMI ZBRANĚMI. Lonik ostrým pohledem zareaguje na to, jak David ohromeně pozoruje oblohu. LONIK: Teď není vhodná doba na to, obdivovat tuto technologii. Musíme se soustředit na činy. David se na Draqa podívá, reaguje stejně ostrým pohledem. DAVID: Jestli budete mít návrh, dejte mi vědět. Jestli jste zapomněl, nepodařilo se nám spojit s našimi lidmi v rozvodně. Jsme tu sami. Než může Lonik odpovědět, Sivok klidně promluví. SIVOK: Máme štěstí, že jsme naživu. Je jen škoda, že toto štěstí neměli ostatní z mých lidí. LONIK (s hněvem): Devět členů posádky mrtvých! Enolyové za to zaplatí! SIVOK: To ano, Loniku. O to se postaráme. DAVID: Právě teď mi dělá největší starosti, jak se z téhle sféry dostaneme. SIVOK (fakt): Nedostaneme. Davidovi se tón hlasu draqského velitele nelíbí. DAVID: O čem to sakra mluvíte? SIVOK: Pokud tým plukovníka Granta uspěje, sféra bude velice brzy zničena. Nepochybuji, že naděje, že bychom včas unikli, je nepatrná. (pauza) Jsem však ochoten přijmout fakt, že naše životy možná budou položeny jako oběť pro skvělé vítězství. DAVID (trochu ostře): Tak to rád slyším. Ale já osobně mám jiné plány. LONIK (s nechutí): Toto je příklad slabosti vašeho druhu! Tvrdíte, že jste ochotni sloužit věci svobody, ale nehodláte učinit potřebné oběti. Davida už Lonikova neustálá kritika začíná lézt na nervy.


10

DAVID: Přijmout, že není naděje, podle mě nic nedokazuje. Už jsem poznal, že se o záchranu musí bojovat. Bez ohledu na to, jak bledě to vypadá. SIVOK: Ano. To je pravda, majore Connore. Lonik se chystá promluvit, ale Sivok mu naznačí, aby byl zticha. Lonik poslechne, ale z jeho tváře poznáme, že mu David také leze na nervy. Narozdíl od Lonika vypadá Sivok právě teď mnohem rozumněji. Očividně se snaží zachovat pocit svornosti. SIVOK (pokračuje): Teď jen můžeme zajistit, že naši lidé skutečně dojdou vítězství. Lonik pochopí, o čem Sivok mluví. LONIK: Chrám? SIVOK: Správně. DAVID: Co s ním? SIVOK: Podle mých zdrojů se v enolyjském chrámu nachází řídicí místnost, ze které Enolyové sféru ovládají. Zřejmě původní alteranskou řídicí místnost poblíž jádra sféry nahradili vlastními systémy. Pokud by se nám podařilo do chrámu proniknout a pobít Enolye uvnitř... sféra by přišla o velení. Pro naši flotilu by se stala snadným cílem. David si uvědomí, že si v tomhle Sivok hodně věří. DAVID: A jak to zvládneme, když jsme jenom tři? SIVOK: Máme s sebou dvě ampule enolyjského jedu. Toho, který jsme proti Enolyům použili tehdy, když obsadili vaši stanici... Pokud se nám podaří toxin vpravit do ventilačního systému chrámu, všichni Enolyové uvnitř ihned zemřou. Ale Davidovi se něco nezdá. DAVID: Počkejte chvíli. Proč jste nám o tom toxinu neřekl dřív? LONIK (na rovinu): Nebyl důvod něco říkat. DAVID (naštvaně): Nebyl důvod?! Mohl jste ho dát našim lidem, aby ho transportovali do rozvodny! LONIK (stejně naštvaně): Ověřovali jsme to a v jejich blízkosti žádní Enolyové nebyli! Teď se David obrátí k Sivokovi. DAVID: Tomuhle říkáte spojenectví?! Řekněte mi jediný důvod, proč bych vám měl věřit. Náhle Lonik postoupí vpřed, hněv z něj přímo tryská. David zaujme obranný postoj a vypadá to, že dojde na pěstní argumenty – ale Sivok Lonika klidně zastaví, když mu položí ruku na paži.


11

SIVOK: Loniku! Lonik se na svého velitele podívá. Hněv v jeho očích je víc než zřejmý. Ale jediný Sivokův pohled stačí, aby se zklidnil. Pak se Sivok obrátí k Davidovi. SIVOK: Máte právo mít podezření, majore Connore. Toxinu však máme oba velmi málo. Sivok vytáhne MALOU AMPULKU plnou modrozelené látky, kterou měl schovanou v jedné z kapes na opasku. SIVOK: Strážci nám tento toxin poskytli, když se proti nim Enolyové poprvé postavili... Zůstaly už pouhé dvě ampule. David se na Sivoka upřeně dívá, snaží se zjistit, jestli se draqskému veliteli dá věřit. Chvíli přemýšlí. Pak – DAVID: Docela si v tom věříte. Sivok přikývne. SIVOK: Pokud mé informace nelžou, v chrámu se nachází jen poměrně malá skupina Enolyů. Většina z nich obsluhuje lodě. Až se chrámu zmocníme, budeme ho moci neprodyšně uzavřít... A pak tuto sféru budeme mít pod kontrolou my. David zamyšleně přikývne. Zvažuje možnosti a po chvíli Lonik, poněkud posměvačně, promluví. LONIK: Jestli myslíte, že je toho na vás trochu moc, můžete tu zůstat. Možná byste se rád schoval někde, kde vás nikdo nenajde a neublíží vám. David po něm střelí pohledem, nehodlá mu dopřát to potěšení, že by na to odpověděl. Namísto toho silným hlasem promluví. DAVID: Dobře. Zkusíme to. Sivok přikývne. Pak se kamera zaměří na Davida. Jeho pohled nám říká to, co jeho slova ne – moc Sivokovi a Lonikovi nevěří, ale nechává si ten zvláštní pocit pro sebe. INT. BIOSFÉRA – ROZVODNA Jako předtím. Chase teď otevřel šachtu pod panelem. Uvnitř vidíme několik energetických relé a antických ovládacích krystalů. Christine a Sivea stojí u panelu. Grant stojí poblíž a Tom se pořád dívá na jádro sféry. GRANT (ke Christine): Jak to jde? Christine zase zaletí pohledem k panelu, pak se podívá na antický překladač ve svých rukou. CHRISTINE: Jazyk je v podstatě základní dialekt. Překlad by neměl trvat moc dlouho. Chase se podívá na ovládací krystaly v šachtě.

12


CHASE: Měli bysme prostě vytáhnout ovládací krystaly. Pár argumentů z P-90ky nebo fázoru by mělo bohatě stačit. Ale Tom zavrtí hlavou a připojí se ke zbytku týmu u panelu. TOM (k Chasovi): Hodláte tuhle misi přežít? Chase se na něj podívá. Ví, že je v té otázce nějaký háček. CHASE: No – jasně. TOM: Tak to není moc dobrý nápad. Sivea souhlasí. SIVEA: Výstřel na ovládací krystaly by způsobil obrovský výboj energie. Je pravděpodobně, že– Chase jí skočí do řeči. Je mu to jasné. CHASE: - že by nám to vybuchlo do ksichtu. Jasně. Jak jsem jenom moh zapomenout? Grant se znovu obrátí ke Christine. GRANT: Kolik času budete potřebovat na dokončení překladu? Christine si chvíli prohlíží údaje před sebou. Pak – CHRISTINE: Pracuju tak rychle, jak jen to jde. Ale v tu chvíli Sivea reaguje na svůj vorianský skener. SIVEA: Obávám se, že se vše právě zkomplikovalo. (ze skeneru): Nedaleko se objevily enolyjské známky života. Míří k naší pozici, a to rychle. Napětí okamžitě vzroste. Vymění se pohledy. Grant řekne to, na co všichni myslí – GRANT: Vědí, že jsme tady. STŘIH NA: INT. ENOLYJSKÝ CHRÁM – ŘÍDICÍ MÍSTNOT Tohrvek čte z panelu. Gorlon sedí na svém „trůně“. TOHRVEK (z panelu): Naši alfové se blíží k vetřelcům v rozvodně, kor’etane. Gorlon reaguje. Ale něco ho zřejmě zneklidňuje. GORLON: Měli jsme tam naše alfy transportovat... aby se o vetřelce postarali. TOHRVEK: Přestřelka v rozvodně by znamenala riziko ohrožení systémů sféry... Ale pokud si to opravdu přejete... Gorlon to krátce zvažuje. Pak ale zavrtí hlavou.

13


GORLON: Jen ať nechají naživu Granta... Máme spolu nevyřízené účty. Tohrvek přikývne. TOHRVEK: Ano, kor’etane. STŘIH NA: INT. BIOSFÉRA – ROZVODNA Christine se snaží přijít na to, jak panel funguje. Chase je s ní, připravený pokračovat. Grant, Sivea a Tom se všichni přemístí ke dveřím, aby mohli střílet. Hodlají se za každou cenu ubránit. Kamera teď ukáže, že je rozvodna na konci dlouhé chodby. Nedaleko od vchodu dovnitř je ale na chodbě křižovatka; ta by každému útočníkovi mohla poskytnout ideální úkryt. GRANT (naléhavě): Chris, nemusím asi připomínat, že nezbývá moc času. Christine zavrtí hlavou. CHRISTINE: Plukovníku, opravdu si nemyslím, že budeme mít dost času. TOM: Můžeme to tu nějak uzavřít? CHRISTINE (zavrtí hlavou): I kdybych zjistila jak na to, pořád by ty dveře možná mohli otevřít ze své řídicí místnosti. Sivea čte ze skeneru. SIVEA: Už jsou skoro tady. GRANT: Kolik? Její oči se po napjatou pauzu zaostří na skener. Pak – SIVEA: Hodně... Šestnáct, abych byla přesná. CHASE: Tentokrát už to berou nějak vážně. Napjatá pauza. GRANT: Sakra... (stiskne vysílačku): Grant majoru Connorovi. Žádná odpověď. GRANT: Majore, slyšíte mě? Pořád žádná odpověď. Uvědomují si, že to není dobré znamení. GRANT: Grant Sivokovi. A opět žádná odpověď. CHASE: Museli je dostat Enolyové. Náhle Sivea opět zareaguje na svůj skener.


14

SIVEA (naléhavě): Jsou tu! A – ENOLYJSKÁ STŘELBA Dveřmi proletí několik výstřelů! Grant, Sivea a Tom se kryjí po obou stranách dveří a ihned palbu vrací. INT. BIOSFÉRA – CHODBA NĚKOLIK ALFŮ se kryje na křižovatce, střílí na tým, který se zase kryje za vchodem do rozvodny. Enolyové používají stejný typ zbraní, které měli v epizodě „Hlava XXII“. Palba z těchto zbraní stále vypadá jako RYCHLÉ MODRÉ ZÁBLESKY, ale jako střelivo přitom používají kulky. INT. BIOSFÉRA – ROZVODNA Christine pracuje, jak rychle to jen jde, zatímco přestřelka pokračuje. Chase zamíří ke vchodu, aby pomohl Grantovi, Sivei a Tomovi. CHASE (ke Christine): Dejte mi vědět, až to bude. RŮZNÉ ÚHLY Pokračující přestřelky. Po několik okamžiků slyšíme jen výstřely několika typů zbraní. Enolyové útočí bez milosti a několikrát naše lidi minou jen o centimetry. GRANT (mezi střelbou): Chris! Christine zavrtí hlavou. CHRISTINE: Mrzí mě to, ale nestihneme to tak rychle! Náhle Chase jedna ze zbraní ZASÁHNE. Náraz ho odhodí dozadu. Střela mu prošla ramenem. NA ALFY Pokračují v útoku s vědomím, že je jen otázkou času, než zvítězí. NA TÝM Všichni reagují na to, že Chase zasáhli. CHRISTINE: Chasi! Ale Chase se pomalu posadí. CHASE: Jsem v pohodě... v pohodě... Neschytal jsem přímej zásah. Všimneme si, že ho kulka jen ŠKRÁBLA do ramene.


15

NA GRANTA Střílí ze zbraně. Zavrtí hlavou, když vidí, že Enolyů stále přibývá. GRANT (sám k sobě): Tohle nikam nevede. Krátce se podívá na otevřenou ovládací šachtu. Pak dojde k rozhodnutí. Obrátí se k Sivei. GRANT: Podejte mi zbraň. Sivea se na něj podívá. Pak na šachtu. Přesně ví, co má v úmyslu. SIVEA: Plukovníku... GRANT: Nemáme na výběr! Krátký okamžik mezi nimi. Slyšíme jen pokračující střelbu. Pak mu svou fázorovu pušku podá. On jí zase dá svou P-90. GRANT: Kryjte mě! Nato Grant zamíří k ovládací šachtě. Kvůli tomu musí na okamžik opustit úkryt – musí přejít na opačnou stranu místnosti. Sivea a Tom ho kryjí. Podaří se mu bezpečně proběhnout palbou. Chase, opět na nohou, se opět chystá pomoci ostatním v boji. Během toho všeho neustále slyšíme zvuky střelby. CHASE (o rozstřílení ovládacích krystalů): To jsem chtěl udělat celou dobu. GRANT: To ještě neznamená, že je to dobrý nápad. NA ALFY Zase vidíme, jak na tým střílí. Náhle jeden z nich schytá zásah a klesne k zemi. NA TOMA Jak reaguje na to, že právě jednoho alfu zasáhl. Vidíme na Tomovi temný hněv – to, že se mu podařilo vyřadit alespoň jednoho Enolyho, mu dává pocit uspokojení. INT. ROZVODNA Grant teď míří fázorem na ovládací krystaly v šachtě. Christine a Chase se připojí k Sivei a Tomovi u východu, oba mají také P-90tky připravené ke střelbě. SIVEA: Nedokážeme je zadržet moc dlouho! NA GRANTA Zareaguje a zhluboka se nadechne. Pak zbraň namíří na ovládací krystaly a... Vystřelí –


16

MASIVNÍ EXPLOZE Když krystaly zasáhne několik energetických střel. Granta to odhodí dozadu, NARAZÍ na protější zeď místnosti. Pak klesne k zemi. Je v bezvědomí. INT. ENOLYJSKÝ CHRÁM – ŘÍDICÍ MÍSTNOST Tohrvek reaguje na údaje. TOHRVEK: Energetické systémy sféry jsou poškozeny. Gorlon vstane z křesla. Postoupí vpřed. V hlase se mu ozývá hněv – GORLON: Jak velká je škoda? Tohrvek ví, že se to Gorlonovi nebude líbit. TOHRVEK: Budeme muset opustit hyperprostor, kor’etane. Gorlon to doopravdy nepotěšilo. Je zřejmé, že je rozzuřený. GORLON: Transportujte do rozvodny naše alfy! Hned! Tohrvek poslušně přikývne. EXT. VESMÍR – BIOSFÉRA Otevře se obrovské hyperprostorové okno a z něj se vynoří biosféra se zřetelně pohasínajícími gondolami s hyperpohonem. INT. ROZVODNA Grant stále leží na zemi, Sivea, Chase, Tom a Christine se dále brání. Ale náhle systémy sféry přestávají fungovat – osvětlení KOLÍSÁ. TOM (reaguje): Sabotáž se asi povedla. Chvíli ještě pokračuje přestřelka, ale pak... MODRÝ ZÁBLESK, když se v záři enolyjského transportéru zhmotní čtyři enolyjští alfové. Stojí za Siveou, Chasem, Tomem a Christine. Míří na ně svými zbraněmi. NA REAKCE Osvětlení stále kolísá. S každým zablesknutím světel postupně vidíme střih na reakci jiného člena týmu: Siveu, Chase, Toma a Christine. Všichni si uvědomí, že bojovali tak dlouho, jak to jen šlo. Uplyne dlouhá napjatá pauza. Pak Sivea na tým kývne, říká jim, aby se vzdali. INT. ENOLYJSKÝ CHRÁM – ŘÍDICÍ MÍSTNOST Tohrvek znovu čte údaje z konzole. Pak se obrátí ke Gorlonovi, který stojí vedle něj.

17


TOHRVEK: Naši alfové hlásí, že vetřelce úspěšně zajali. Gorlon reaguje s potěšeným kývnutím. GORLON: Chci, aby se sféra co nejdříve vrátila do hyperprostoru. TOHRVEK: Ano, kor’etane. A ze záběru, jak Gorlon s uspokojením reaguje na to, že Granta znovu zajal... FADE OUT. KONEC AKTU 1

18


AKT 2 FADE IN: EXT. VESMÍR – BIOSFÉRA Masivní sféra se vznáší ve vesmíru. INT. ENOLYJSKÝ CHRÁM – ŘÍDICÍ MÍSTNOST Uplynulo několik minut. Tohrvek provádí analýzu systémů, zatímco Gorlon nepatrně přechází sem a tam. Po několika okamžicích Tohrvek vzhlédne od panelu. TOHRVEK: Poškození hyperpohonu je minimální, kor’etane. Snadno to vyřešíme. GORLON: Můžeme se vrátit na hyperrychlost? TOHRVEK: Hyperpohon bohužel musí zůstat odstaven, dokud škodu neopravíme. Bezpečnostní systémy sféry ho udržují mimo provoz. GORLON: Můžeme tato opatření obejít, když to bude nutné? TOHRVEK (zavrtí hlavou): Obávám se že ne, kor’etane. Většinu naprogramovaných systémů sféry můžeme ovládat odsud, ale... některé systémy zavedené původními staviteli sféry takto obejít nelze. Gorlon na to zareaguje. Chvíli přemýšlí. GORLON: Nepřítel nepochybně pošle své lodě, aby se s námi střetly. Proto Granta poslali, aby sféru sabotoval... Ať jsou zbraně připraveny ke střelbě, až nepřítel dorazí. Tohrvek sebevědomě přikývne. TOHRVEK: Jsou to hlupáci, jesti věří, že flotila bojových lodí tuto sféru dokáže zastavit. Gorlon s těmi slovy souhlasí. A z kor’etanova sebevědomého chování... STŘIH NA: EXT. VORIANSKÉ HLAVNÍ MĚSTO – DEN Další uvádějící záběr idylického hlavního města. INT. PROSTORY KOMNATY – DEN Tato hala má stejný historický nádech jako prostory Vládnoucí komnaty. Jsou velmi prostorné a vidíme tu stát různé sloupy, a také sochy. Sochy jsou postaveny v řadách po celé délce haly a představují bývalé vorianské prezidenty. Stojí tu na památku těchto velkých vůdců, kteří svým lidem sloužili.


19

Vidíme tu přecházet spoustu lidí a naše kamera se zaměří na Callena. Stojí před jednou ze soch. Vypadá trochu sklíčeně, když sochu před sebou pozoruje. Po několika okamžicích – DE’SYA (mimo obr.): Byl to velký muž. Callen se obrátí a uvidí – DE’SYU Ukáže na sochu, na kterou se velitel dívá. DE’SYA: Váš dědeček. Callen nepatrně přikývne. CALLEN: To vskutku byl. A teď sochu spatříme i my: vorianský muž, který nedávno překročil padesátku; Callen je mu trochu podobný. Socha představuje prezidenta Callena, dědečka velitele Callena. Stojí na podstavci, má na sobě prezidentský oděv podobný tomu, který nosívá prezidentka Adari. Vypadá jako silná vůdčí osobnost – dokonce i z pouhé sochy je patrné, že to byl opravdu skvělý muž. Muž, který po sobě zanechal velký odkaz, a když se na jeho sochu velitel Callen dívá, cítí, že ho část toho odkazu tíží. Tento pocit s sebou nese celý svůj život. De’sya přistoupí blíž. S úsměvem se na Callena podívá. DE’SYA: Zřejmě jste to po něm z velké části zdědil. Callen na to zareaguje. Oceňuje její poznámku. Ale – CALLEN: Lidé mě k němu často přirovnávají. To je jeden z důvodů, proč jsem nevstoupil do politiky. DE’SYA: Bojíte se, že nedokážete dostát očekávání? CALLEN: Ne. Spíše bych si rád našel svou vlastní totožnost... navzdory všem velkým věcem, které můj otec i jeho otec pro vorianský lid učinili. DE’SYA (přikývne): Rodina skutečných patriotů. CALLEN: Bojím se, že kdyby tu dnes oba byli... ničilo by je vidět, jak se naši lidé rozdělili... Jak teď proti sobě spřádáme válečné plány, zatímco v jádru stále sdílíme stejnou vorianskou krev. Následuje tichá pauza. De’sya si očividně všimne Callenovy sklíčené nálady. Ví, co ho tíží. DE’SYA: Slyšela jsem vás mluvit před Vládnoucí komnatou. Vyslovil jste přesvědčivý argument. Callen to nevidí moc optimisticky. CALLEN: Naneštěstí jsem nebyl přesvědčivý dostatečně. (pauza)

20


Už se rozhodli, že do války s Kih’Andarii vstoupí, De’syo. Nic z toho, co řeknu, jejich názor nezmění. De’sya si Callena chvíli prohlíží. I když se chová odlišně, pořád má v sobě něco z té záhadné aury, které jsme si všimli u Mlhovinové. Máme pocit, že se možná Callenovi snaží něco říct. DE’SYA: Dojde-li k válce... možná je to součástí většího plánu. Callen teprve teď odvrátí pozornost od sochy. Podívá se na ni. CALLEN: Většího plánu? DE’SYA: Vy nevěříte na prozřetelnost? Callen si dovolí mdlý úsměv. CALLEN: Je zvláštní, že se na to ptáte. Vaše jméno – De’sya přikývne. DE’SYA: Ve staré vorianštině znamená „prozřetelnost“... v jazyce Tvůrců, jak mu spousta z nás říká. (s úsměvem): Mí rodiče byli velmi pobožní lidé. Callenův úsměv se trochu rozšíří. Začínáme si uvědomovat, že ho tato žena začíná přitahovat. CALLEN: Je to krásné jméno. DE’SYA: Děkuji. (pauza, pak zpět k tématu): Možná se potřebujete soustředit na to, jakou roli v budoucnu sehrajete. (z jeho tázavého pohledu): Pokud k občanské válce dojde, nemůžete jí nijak zabránit. Udělal jste vše, co bylo ve vaší moci. Nic víc po vás nikdo žádat nemůže. Takže byste se možná měl spokojit s vědomím, že válka vypukne, protože tomu tak vyšší moc chce... A možná už můžete udělat jen jedno... zjistit, jak do toho všeho zapadáte vy. Callen chvíli zamyšleně přikývne, zvažuje její slova. Pak se myšlenkami přesune zpět k enolyjské hrozbě. CALLEN: Prozatím bychom měli, myslím, pouze doufat, že naši lidé ustojí tu... bezprostřednější krizi. Jestli totiž ne, celá tato galaxie bude mít důležitější starosti. DE’SYA: Už je něco nového ohledně naší flotily? CALLEN (přikývne): Setkala se s flotilami Země a Tok’rů. Právě teď jsou na cestě, aby zkřížily cestu biosféře. De’sya sebevědomě přikývne. DE’SYA: S vírou zvítězíme. Callen zareaguje, souhlasí. A z tohoto okamžiku mezi nimi... STŘIH NA:


21

EXT. VESMÍR – ZBLÍZKA NA VALIANT Vidíme loď, jak se vznáší ve vesmíru. INT. VALIANT – MŮSTEK ZBLÍZKA NA PORUČÍKA ADAMSOVOU. Je u svého panelu, reaguje na údaje. Pořádně si je pročítá, snaží se něco zjistit, pak si uvědomí – ADAMSOVÁ: Rozhodně šlo o obrovské hyperprostorové okno, pane. KAMERA COUVNE a UKÁŽE V ZÁBĚRU I PODPLUKOVNÍKA SATA, který sedí v kapitánském křesle. Na svém místě sedí PORUČÍK MACFARLEY a v pozadí vidíme další důstojníky. SATO: Jaká je jeho pozice? ADAMSOVÁ (z panelu): Souřadnice dvě-jedna-sedm tečka jedna-pět-osm. Vzdálenost třicet dva celých čtyři světelných let od naší nynější pozice. Sato uvažuje. Pak se postaví, postoupí o několik kroků vpřed a vyhlédne čelním oknem do vesmíru. SATO: Zaměřte tam dálkové senzory, poručíku. Chci vědět, co se poblíž těch souřadnic nachází. ADAMSOVÁ (provádí): Ano, pane. Ještě chvíli pracuje. Sato klidně přechází sem a tam před čelním oknem. Pak – ADAMSOVÁ (od panelu): Senzory něco objevily, pane. Masivní objekt... vysoká koncentrace argania v trupu... několik set kilometrů v průměru. Sato vyhlíží z čelního okna a zareaguje. SATO (ponuře; k „biosféře“): Máme tě. Obrátí se, zamíří zpět ke křeslu. SATO (k Adamsové): Dejte vědět ostatním lodím, poručíku. Řekněte jim, že jsme sféru našli. Pak subprostorem pošlete zprávu našim posilám a vzkažte, že se na těch souřadnicích setkáme. ADAMSOVÁ (přikývne): Ano, pane. SATO (k MacFarleymu): MacFarley. Asi víte, kam máme namířeno. MacFarley přikývne. MACFARLEY: Vím, pane. Sato reaguje, zatímco MacFarley i Adamsová provádějí rozkazy. Sedí v křesle. Na tváři má odhodlaný výraz. ADAMSOVÁ (ze sluchátka): Ostatní lodě jsou připraveny, pane.

22


SATO: Výborně... Vyrážíme. A z tohoto okamžiku odhodlanosti – EXT. VESMÍR – ZBLÍZKA NA VALIANT Pomalu začíná vyplouvat vpřed. KAMERA POMALU COUVNE A ZAHRNE DO ZÁBĚRU druhou loď Země – křižník typu Daidalos. Pak další a další a další. Chvíli to takhle pokračuje. Pak uvidíme vorianský křižník Vesmírného velitelství, tok’erské nákladní lodě, další vorianské lodě, další křižníky Daidalos atd. Konečně ukážeme – OBROVSKOU FLOTILU LODÍ, jakou jsme nikdy neviděli. Celkem se díváme na asi stovku lodí. Většina je vorianská, ale vidíme i všechny tok’erské lodě, které se vznášely kolem Horizontu. Poprvé také vidíme tak velké množství křižníků Daidalos pohromadě. Právě teď je jich ve flotile devět, letí ve formaci s Valiant v čele. Doprovází je soustředěná formace letounů F-308. Velká flotila společně odlétá pryč a všechny lodě do jedné začínají aktivovat hyperpohon a provedou skok do hyperprostoru. A z tohoto ohromujícího pohledu... STŘIH NA: EXT. VESMÍR – BIOSFÉRA Jako předtím, oválná sféra se vznáší ve vesmíru. INT. ENOLYJSKÝ CHRÁM – CELA Stísněná vězeňská cela podobná té, kterou si pamatujeme z epizod „Enolyové“ a „Ve stínu očistce“. Před celou je malá místnost; vstupu do ní vězňům brání modře světélkující enolyjské energetické pole. V této cele vidíme Granta, Siveu, Chase, Toma a Christine. Všichni jsou odzbrojení a nemohou dělat nic než jen čekat, co se stane. Grant je s několika pohmožděninami opět na nohou. Pomalu přechází sem a tam, je napjatý. Sivea se na něj znepokojeně podívá, ví, že ho v boji docela tvrdě zasáhli. SIVEA: Možná byste si měl sednout. GRANT: Jsem v pořádku. Sivea se podívá na Chase, který sedí na malé lavičce u zdi. CHASE (z jejího pohledu): Já taky. Ale všichni si očividně dělají starosti. TOM: Zasáhla vás stejná zbraň, která zabila kapitána Beaumonta.


23

Chase nad tím mávne rukou. CHASE: Bylo to jenom škrábnutí. (pak) Nepopírám, měl jsem štěstí. Kdyby to šlo jenom trochu víc doleva, asi by mi teď nebylo zrovna do zpěvu. Grant se zastaví. Zavrtí hlavou. GRANT: Kdyby měli taky štěstí, Davidovi a ostatním by se možná podařilo včas opustit loď. CHRISTINE: V podstatě se mohli transportovat kamkoliv ve sféře. Schovat se v „lese“. Sivea se na věc dívá optimisticky. SIVEA: Alespoň se nám podařilo sféru sabotovat. GRANT: Starosti mi dělá to, že jsme si ani nestihli zjistit, jaké má zbraně. V tu chvíli se otevřou dveře do malé místnůstky před celou a VSTOUPÍ DVA ALFOVÉ. Tým ihned zareaguje. Chase se taky postaví. A o okamžik později za alfy VSTOUPÍ Gorlon. NA GRANTA Reaguje na to, že kor’etana opět vidí. GRANT: Gorlon... NA GORLONA Pomalu postoupí vpřed, dojde k silovému poli. Jeho oči se soustředí na Granta. Zbytek týmu ho očividně nezajímá. Zřetelně vidíme jeho silný, ale potlačovaný hněv. Granta nemá za nic méně než svého úhlavního nepřítele. GORLON: Věděl jsem, že se vy a já jednoho dne opět setkáme. Kamera na chvíli ukáže záběry všech přítomných. Grant vidí, jaký k němu Gorlon cítí vztek. Po chvíli klidně promluví. GRANT: Překvapuje mě, že vám svěřili velení... potom, co jste to už několikrát pěkně zvoral. Gorlonův hlas zůstává klidný, ale stále je patrný jeho vztek. GORLON: Podařilo se mi chyby odčinit. CHASE (radostně): Paráda, gratuluju! Rodiče na tebe musej bejt fakt pyšný! Gorlon majorovi věnuje pohled. CHASE (z toho pohledu): Pyšní. Vždyť víš, jako že...


Pauza. Zrovna ho nenapadá žádný příklad. Gorlon si je všechny změří pohledem, pak se jeho oči zaměří na Toma. GORLON: Doktore Gallowayi. Tom si kor’etana přeměří tvrdým pohledem. Znovu vidíme, že je v něm pohřbena spousta hněvu. GORLON (pokračuje): Těší mě, že jsme se všichni takto znovu sešli... Ale povězte... kde je kapitán Connor? GRANT: Má zrovna jinou práci. (z Gorlonova pohledu): Na tuhle misi si vzal volno. GORLON: Kdo ví proč se mi tomu nechce věřit, plukovníku... (pauza) Zničili jsme enolyjskou loď, které jste se zmocnili. Ale naše skeny nedokázaly zjistit, jestli se přeživším podařilo z lodi transportovat, než vybuchla. Pokud tu někde jsou, je jen otázkou času, než je najdeme. Napjatá pauza. Pak – GRANT: Nemám ponětí, o čem to mluvíte. GORLON (odpověď ignoruje): Chápu, jakým způsobem myslíte, plukovníku. Poslali vás sem, abyste sféru sabotoval, a tak se s námi mohla na tomto kurzu střetnout vaše flotila. (pauza) Opravdu myslíte, že má proti zbraňovým systémům sféry nějakou šanci? Ale na druhou stranu... možná chcete prostě vlastní flotilu poslat na smrt, tak jako jste zabil stovky Enolyů pod mým velením. GRANT: Tohle už jsme jednou probrali. Chase nedokáže zadržet poznámku, podívá se na Granta. Promluví tiše, skoro šeptá – CHASE: A zkusil jste se mu omluvit? Grant se na Chase podívá a ten na oplátku pokrčí rameny – nemohl si pomoct. Gorlon se pousměje a v tom úsměvu je něco výhružného. Opět přistoupí blíže k silovému poli. GORLON: Dostanu příležitost užít si pomstu, až zničíme vaše lodě. Ale prozatím... mi bude útěchou možnost pozorovat jednoho z vašich drahých přátel... jak skoná pomalou smrtí. Na tohle všichni členové týmu zareagují tázavým pohledem. Nikdo si není jistý, co tím Gorlon myslí. SIVEA: O čem to mluvíte? GORLON: Uvidíte sami.

24

25


A věnuje alfům kývnutí. Nato jeden z nich na chvíli opustí místnost před celou, jen aby se vrátil s dalším vězněm, kterého zatím nevidíme. NA REAKCE TÝMU Nevěří vlastním očím. Pak – NOVÝ ÚHEL Vidíme, že tento další vězeň je LENORI. Je ve špatném stavu, jen napůl při vědomí, na nohou ho přidržuje alfa. Má na sobě obyčejný šedý oděv, který mu dali věznitelé. Na tváři nemá žádné viditelné pohmožděniny ani jiná zranění, ale vypadá bledě. CHRISTINE (s ochromující směsí překvapení a znepokojení): Lenori... Lenori pomalu zvedne hlavu, reaguje na to, že vidí své přátele. Nevíme, co se mu stalo, ale rozhodně to nebylo nic dobrého. A z tohoto okamžiku překvapení... FADE OUT. KONEC AKTU 2

26


AKT 3 FADE IN: INT. ENOLYJSKÝ CHRÁM – CELA – PLYNULÉ NAVÁZÁNÍ Jeden z dvojice alfů stiskne panel na zdi a vypne silové pole; druhý alfa Lenoriho hodí do vězeňské cely. Pak první alfa pole znovu aktivuje. Gorlon se spokojeným úšklebkem pozoruje, jak se kolem zesláblého Lenoriho, který leží na zemi, shromáždí jeho přátelé. Grant přistoupí k silovému poli, se vztekem v očích se na Gorlona podívá. GORLON: Co jste mu sakra provedli?! Ale Gorlon jen odpoví s uspokojením v hlase. GORLON (o Lenori): To vám může vysvětlit on. (pauza) Vrátím se. A nato Gorlon a jeho dva alfové místnost před silovým polem OPUSTÍ. NA CHRISTINE, která si o přítele očividně dělá starosti. Klekne si u něj. CHRISTINE: Lenori... Slyšíš mě? Lenori se pomalu posadí, chvíli se rozhlíží. Opře se zády o zeď a reaguje na tým shromážděný kolem. LENORI (zesláble): Poněkud... poněkud mě překvapuje, že vás tu vidím. ODKAŠLE SI. Uvědomujeme si, že zřejmě nepodstoupil fyzické mučení. Ale spíše se zdá být nemocný. Během scény mluví velmi slabým hlasem, musí se nutit k tomu, aby vydával slova. LENORI (pokračuje): Ale... nejsem překvapený moc. Tým si vymění pohled. Pak Grant promluví o tom, co si myslí všichni. GRANT: Nás rozhodně překvapuje, že jsme vás tu našli. Lenori nepatrně zareaguje. LENORI: Věděl jsem o biosféře... Doufal jsem... že se o ní včas dozvíte. SIVEA: Co vám udělali? Lenori se na chvíli odmlčí, snaží se nabýt trochu síly. Nadechne se, pak pokračuje – LENORI: To by bylo na dlouhé povídání... ale postačí říct, že mě posledních několik týdnů... vyslýchali Enolyové... Nejprve na jejich domovské planetě... Loral... pak mě přivedli sem.


CHRISTINE: Proč zrovna sem? LENORI: Aby ode mě Gorlon mohl získat více taktických informací... informací, které hodlal využít při útoku... o naší vojenské síle... postupy při předchozích bitvách. Tým si vymění znepokojený pohled. CHASE (tiše): Víme, že to umí skvěle... získávat informace. LENORI (potvrdí): Bohužel musím říci, že uspěli. (pauza) Použili telepatii a myšlenkové sondy a – Náhle znovu zakašle. Tentokrát intenzivněji. TOM (ustaraně): Nevypadáte moc dobře. LENORI: Přesně vystiženo, mohu-li to tak říci. Je totiž pravda, že... se sám moc dobře také necítím. CHRISTINE (věří si): Dostaneme tě odsud. Všichni se odsud dostaneme. Lenori se slabě usměje. LENORI: Cením si tvého optimismu. A Christine se také pousměje. CHRISTINE: Ten jsi mě naučil ty. Lenori slabě zareaguje. Tichý okamžik mezi dvěma přáteli. Pak pokračuje, jeho hlas zní stále velmi slabě. LENORI: Ale i když se ze sféry nějak dostaneme... můj čas se krátí. Pauza. Nikdo neví, co tím myslí, ale pochopí, že to nebudou dobré zprávy. GRANT: O čem to mluvíte? LENORI: Loral mě na enolyjské domovské planetě nechtěla nechat... protože já ji nikdy nezajímal. Chtěla jen... Marcaie. (chvíli kašle, pak): Celou dobu jí šlo jen o něj. Jen proto mě nechala projít bránou. Týmu pomalu začíná svítat. GRANT: Ale jestliže tu jste... LENORI (přikývne): - Marcai není. (pauza) Loral ho ze mě nechala vyjmout... oddělila mě od něj... Symbionta si nechala na své planetě... ale proč... to nevím. Christininy obavy náhle nabudou mnohem větších rozměrů. CHRISTINE: Ale bez symbionta nemůžeš přežít.

27

28


LENORI: Obávám se, že je to pravda. CHASE: Ale proč? Nejsem žádnej expert na Tok’ry, ale vím, že oddělení hostitele od symbionta by normálně nemělo mít žádný životu nebezpečný účinky. LENORI: Kvůli mé... unikátní fyziologii jsme měli Marcai a já zůstat spolu po zbytek našich životů... ani jeden z nás nemůže bez toho druhého přežít... Ale Loral našla způsob, jak symbionta udržet naživu. (pauza) Neměla důvod, proč udělat totéž i pro mě. SIVEA (s nadějí): Něco se musí dát udělat. Ale Lenori začne znovu kašlat. Tentokrát docela dlouho. Pak – LENORI: Bohužel ne... Můj imunitní systém už selhává... A už je to dlouho, co jsem se s Marcaiem odloučil. (pauza) Při této rychlosti... mi zbývá nanejvýš několik dní. Chvíli držíme záběr na tomto okamžiku. Všichni členové týmu to vstřebávají, tyto novinky je docela zasáhly. A z jejich reakcí... NÁHLÝ STŘIH NA: EXT. ENOLA – PODVODNÍ HLAVNÍ MĚSTO Uvádějící záběr působivé podvodní metropole. INT. LORALINY KOMANTY MEDIÁTORKA LORAL stojí před jedním z velkých oken oválné místnosti. Pozoruje podvodní město, je ztracená v myšlenkách. Po několika okamžicích v pozadí VSTOUPÍ DUREG. Zůstává na prahu a vidíme ho jen vzadu, kamera se nadále soustředí na Loral. Okamžik ticha. Pak Loral promluví (její hlas je goa’uldsky zdeformovaný, jako teď už většinu času), aniž by odvrátila pozornost od okna. LORAL (sarkasticky): Přišel jste, abyste mi ukázal další ze svých „mystických odhalení“? Dureg nereaguje na její sarkasmus, odpoví klidně. DUREG: Vše pokračuje podle plánu. Loral se teď k němu obrátí čelem. Je nám jasné, že jí rozhodně vadí, že tu je, ale ještě si není jistá jeho skutečnými úmysly. Je rozhodnutá přijít jim na kloub. LORAL (samolibě): Jistě že ano. Gorlon mě právě informoval, že uvěznili tým plukovníka Granta. (se spokojeným úsměvem): A připadá mi velmi vhodné, že teď mají příležitost setkat se se svým přítelem Lenorim a pozorovat, jak umírá.

29


DUREG (nenápadně připomene): A beze mě by byli o tuto možnost ochuzeni. LORAL (nevrle): Tím si nebuďte tak jistý. Dříve či později by alfové ve sféře trik nepřítele odhalili sami. DUREG: Asi nikdy ale nebudeme mít úplnou jistotu, že ne? Loral se na něj podívá. Pak promluví výsměšným hlasem – LORAL: Nejste vy ten, který vždy všechno s jistotou prostě... „ví“? Jako by už k tomu nebylo co říct, zamíří Loral k jedné ze svých pohodlných pohovek, kde se usadí – opět vypadá téměř jako královna ve svých komnatách. Dureg ji chvíli se zamítavým postojem pozoruje. Pak věcně promluví – DUREG: Přání Strážců jsou mnohem spletitější, než si myslíte. LORAL (jak chceš): No jistě. DUREG: Tyto události ovlivňují síly, které jsou mnohem mocnější a větší, než by kdokoliv z nás mohl pochopit. LORAL: Co má znamenat tohle? Pauza. Dureg pomalu postoupí vpřed, znovu promluví s hlubokou pokorou v hlase. Na jeho tváři vidíme nepatrný úsměv, z něhož vyzařuje jistota. DUREG: Jen si pamatujte má slova... Než tohle skončí, plán Strážců bude vykonán... A vítězství bude patřit bohům. Napjatý okamžik mezi nimi dvěma, kdy není jasné, co se Dureg snaží říct. Ale jedno je jisté – schyluje se k velkým událostem. A z tohoto okamžiku... STŘIH NA: EXT. VORIANSKÉ HLAVNÍ MĚSTO – VEČER Znovu uvedeme idylické hlavní město. Začíná večer, ozařuje ho nádherné zapadající slunce. INT. CALLENOVO APARTMÁ – VEČER Malý, ale útulně vyhlížející hotelový pokoj, podobný Grantově pokoji pro hosty v epizodě „Čas povstat“. Je tu Callen, sedí u stolu a mluví s někým, koho vidí na VORIANSKÉ POČÍTAČOVÉ OBRAZOVCE. V pozadí je vidět typický vorianský nábytek. CALLEN: Musím říci, že situace zatím nevypadá moc dobře... Příliš mnoho z nás se už soustředí na další bitvu, i když za námi ještě není ta současná.


30

A nový ÚHEL KAMERY UKÁŽE nám známého VORIANSKÉHO TECHNIKA. Jeho tvář je na obrazovce počítače; má na sobě civilní oděv a je zřejmě doma na Vorianě – už několik týdnů má dovolenou a od událostí epizody „V zoufalých časech“ tedy není na palubě Horizontu. Jeho výraz prozrazuje, že sdílí Callenovy obavy. VORIANSKÝ TECHNIK: Mám za to, že můžeme jen doufat v nejlepší. CALLEN (přikývne): To je pravda. Pauza, kdy oba muži chvíli přemýšlejí o neradostné situaci. Pak – CALLEN: Ale nespojil jsem se s vámi, abych vám ještě přidával starosti, poručíku. Vím, že těch vlastních máte až nad hlavu... Jak se vám daří? Vorianský technik ví, o čem Callen mluví. A z jeho reakce je zřejmé, že si toho hodně prožil. VORIANSKÝ TECHNIK: Pořád se mi nechce věřit tomu, co se stalo, pane. (zavrtí hlavou) Pomyšlení, že jsem Kih’Andariům předával informace... jen těžko to přijímám. CALLEN: Nebyla to vaše chyba. Zmanipulovali vás. VORIANSKÝ TECHNIK: Snad. Ale to mi nijak nepomáhá. (pauza) Pomalu se mi začíná vracet paměť. Začínám si vzpomínám, jak mě zajali... Vzpomínám si, jak – Zarazí se. Bude chvíli trvat, než se přes celou věc přenese. O okamžik později pokračuje, změní téma. Ještě není připravený mluvit o vracejících se vzpomínkách na to, jak mu Kih’Andariové vymyli mozek. VORIANSKÝ TECHNIK (pokračuje): Požádal jsem o přidělení zpět na Horizont. Callen ví, o čem mluví. S přesvědčením přikývne. CALLEN: Určitě se za vás přimluvím, poručíku. Co nevidět budete zpátky. VORIANSKÝ TECHNIK (oceňuje to): Tam taky patřím, pane. Callen zareaguje, souhlasí. A v tu chvíli ZAZVONÍ signál dveří. CALLEN (k vorianskému technikovi): Musím jít. Budu vás o situaci dále informovat. VORIANSKÝ TECHNIK (reaguje): Děkuji, pane. Pak se vysílání deaktivuje a monitor opět zprůhlední. Callen se postaví a zamíří ke dveřím. Něco vyťuká na panelu dveří a ty se otevřou. Callen překvapeně zareaguje, když uvidí – DE’SYU


31

Stojí v chodbě před Callenovým apartmánem. Na tváři má naléhavý výraz. CALEN: De’syo? Nečekal jsem, že vás večer uvidím. De’sya opatrně nahlédne do jeho pokoje, ujišťuje se, že tam nikdo jiný není. Znovu vypadá jaksi záhadně, ale tentokrát je to mnohem znepokojivější. DE’SYA: Jste sám. CALLEN: Ano... Proč? Podívá se na něj. A když teď promluví, její hlas má trochu zlověstný tón. DE’SYA: Musím vám něco ukázat. Něco, o čem můžete vědět pouze vy. CALLEN (zvědavě): Co to je? DE’SYA: Týká se to budoucnosti Voriany... a také budoucnosti Kih’Andariů. Callen reaguje na její tón hlasu. CALLEN: Nerozumím... DE’SYA: Teď ne... Přijďte dnes večer ve 27:00 do Vládnoucí komnaty. Sám. CALLEN (zavrtí hlavou): De’syo, určitě je vše v pořádku? Ale ona se na něj jen na chvíli zadívá. DE’SYA: Žádám jen, abyste mi věřil. Callen přirozeně netuší, o co jde. Ale rozhodne se nevzpírat se a čekat, co se z toho vyklube. Přikývne. CALLEN: Dobrá. DE’SYA (reaguje): Takže se uvidíme. A zamíří pryč chodbou, zmizí za rohem. ZBLÍZKA NA CALLENA Dívá se za ní. Pomalu si začíná uvědomovat, že je na té ženě něco velmi tajuplného. A z jeho zmatené, ale zvědavé reakce – EXT. HYPERPROSTOROVÝ TUNEL Spojená flotila Země, Voriany a Tok’rů letí v bojové formaci. Menší lodě (tok’erské nákladní, vorianské bitevníky a také F-308) letí v čele, postupně následované většími loděmi; tuto formaci uzavírají velké lodě Vorianského vesmírného velitelství a devět křižníků třídy Daidalos. Valiant je stále na svém místě mezi loděmi Daidalos. Je to působivý pohled, jak flotila prolétá jasně zářícím tunelem hyperprostoru, připravená k boji.


32

INT. VALIANT – MŮSTEK Jako předtím - všichni jsou na svých místech. Napjatá atmosféra. Posádka zůstává klidná, provádějí své povinnosti. MacFarley reaguje na svůj panel. MACFARLEY: Blížíme se k cílovým souřadnicím, pane. Sato zareaguje. SATO (k Adamsové): Dejte signál všem lodím, ať vyhlásí pohotovost. Posádka na bojová stanoviště. Adamsová pokračuje a loď přejde na stav POHOTOVOSTI – osvětlení přejde na TMAVĚ MODRÝ tón, můstek tak získá temnější vzhled. Pak – MACFARLEY (z panelu): Opouštíme hyperprostor. EXT. VESMÍR – FLOTILA ZEMĚ/VORIANY/TOK’RŮ Ve vesmíru se otevřou různá hyperprostorová okna, která „vyplivnou“ lodě obrovské flotily. INT. VALIANT – MŮSTEK Oči všech přítomných se zaměřují na čelní okno. Reagují na to, co vidí před sebou. Napětí je velmi zřejmé. SATO (tiše; sám k sobě): Nepřeháněli, když říkali, že je stejně velká jako planeta... A přejdeme na – ZÁBĚR NA ČELNÍ OKNO Vidíme před námi masivní sféru. Je impozantní, a dokonce i bez aktivovaného zbraňového arzenálu vypadá velmi výhružně. INT. ENOLYJSKÝ CHRÁM – ŘÍDICÍ MÍSTNOST Tohrvek je na svém stanovišti v oválném velícím centru; kolem jsou různí další alfové, kteří také obsluhují své panely. TOHRVEK (z panelu): Nepřátelská flotila je na přímém kurzu k nám. Úhel kamery se změní, a teď vidíme i Gorlona, který znovu sedí v trůnu podobném kapitánském křesle. GORLON: Kolik lodí? Tohrvek kontroluje údaje. TOHRVEK: Jedno sto devět. Gorlon se ďábelsky usměje. Na bitvu se těší.


33

INT. VALIANT – MŮSTEK Adamsová reaguje na panel. ADAMSOVÁ: Pane, část povrchu sféry se otevírá... Senzory hlásí, že je uvnitř několik enolyjských lodí. NA ČELNÍ OKNO Vidíme, jak se povrch velké sekce v čele sféry zatahuje. Stejným otvorem enolyjské křižníky v předchozí epizodě do sféry vletěly. Když se otvor úplně otevře, můžeme uvnitř vidět obrovskou flotilu ENOLYJSKÝCH LETOUNŮ. Z biosféry jich vylétá stále více, vypadají téměř jako včelí roj, formace je zdánlivě bez konce. POKRAČOVÁNÍ ADAMSOVÁ (od panelu): Lodě míří k nám. Za méně než minutu budou v dosahu zbraní. MacFarley zavrtí hlavou. MACFARLEY: Proč nepoužijí zbraňové systémy sféry? Sato to považuje za dobré znamení. SATO: Co se mě týče, znamená to, že sabotáž týmu plukovníka Granta byla úspěšná. Obrátí se k Adamsové. SATO: Spojte mě s vlajkovými loděmi Vorianů a Tok’rů. Adamsová přikývne a provede. Chvíli pracuje s ovládáním, pak kamera ukáže – OBRAZOVKU, která visí na stěně na levé straně můstku. Sato se v křesle obrátí tak, aby k ní byl čelem. Obrazovka se aktivuje a objeví se na ní NEJVYŠŠÍ VELITEL VRE’NAN a BALENN – každý na jedné polovině obrazovky. Vre’nan je na můstku vorianské lodi a Balenn v tok’erské nákladní lodi. Oba vypadají stejně odhodlaně jako Sato. SATO: Pánové. Věřím, že můžeme pokračovat. BALENN (přesvědčeně): Pro naše spojenectví to bude znamenat velké vítězství, plukovníku. Nezapomenou na ně celé generace. Vre’nan sdílí Balennovo sebevědomí. Přesto neskrývá náznak obav. VRE’NAN: Doufejme jen, že jsou zbraně sféry skutečně mimo provoz. SATO (reaguje): Vždy doufáme v to nejlepší, nejvyšší veliteli.

34


Adamsová reaguje na údaje. ADAMSOVÁ: Enolyjské lodě budou za třicet sekund v dosahu zbraní. Sato na Vre’nana a Balenna naposledy sebevědomě kývne. SATO: Hodně štěstí nám všem. Oba muži na obrazovce souhlasí. Pak se vysílání ukončí. Sato se obrátí k Adamsové. SATO: Kolik lodí mají? ADAMSOVÁ (od panelu): Jen dvanáct křižníků... (vzhlédne): - ale vidím sto třicet dva letounů bez posádky. Kamera ukáže reakce všech přítomných, vědí, že bitva je za dveřmi. Pak – ZBLÍZKA NA SATA Je odhodlanější než kdy dřív. SATO: Ukažme jim, že se dokážeme bránit. (pauza; pak do komunikátoru v křesle): Všemu personálu, tady je Sato. Útočný manévr vzor alfa. Všem zbraním, palte dle uvážení. A my přejdeme na záběr – EXT. VESMÍR První vlna enolyjských křižníků vypustí na flotilu salvu ohně. Bitva začíná, naše lodě palbu oplácejí, rozdělují se do různých formací. Letouny F-308 – nejlépe se totiž manévrují – jsou v čelní linii, větší lodě za nimi také zahajují palbu. A z pohledu na ničivou bitvu... FADE OUT. KONEC AKTU 3

35


AKT 4 FADE IN: Začínáme RŮZNÝMI PŮSOBIVÝMI ZÁBĚRY – bitva pokračuje. Lodě Země/Vorianů/Tok’rů útočí na enolyjské letouny, které jsou uskupeny ve čtyřčlenných formacích. Enolyjské křižníky zůstávají v pozadí, tvoří blokádu před biosférou, zatímco jen jejich letouny se aktivně účastní bitvy. Kamera NÁSLEDUJE formaci letounů F-308, jak několikrát vystřelí z RAILGUNŮ. Po několika okamžicích se jim podaří zasáhnout některé z enolyjských křižníků; ale vidíme oběti i na straně F-308. NA VALIANT Provede několik úhybných manévrů. Opět vidíme, jak obratná tato loď je. Proletí kolem enolyjských letounů. Blíží se k enolyjským křižníkům a NĚKOLIKRÁT VYSTŘELÍ ENERGETICKÉ STŘELY. INT. VALIANT – MŮSTEK Loď se OTŘESE. Všichni obsluhují svá stanoviště jako předtím. ADAMSOVÁ (od panelu): Štíty jsou na sedmdesáti pěti procentech. Sato s odhodláním vyhlédne z čelního okna. SATO (k MacFarleymu): Držte kurz k těm křižníkům, poručíku. Ty jsou naším hlavním cílem. MacFarley se soustředí na svůj panel, odpoví. MACFARLEY: Ano, pane. Loď se znovu OTŘESE. ZBRAŇOVÝ DŮSTOJNÍK (muž, něco přes třicet let) hlásí od svého panelu. ZBRAŇOVÝ DŮSTOJNÍK: Energie fázových zbraní zůstává stabilní. Chvíli to vydržíme, pane. SATO (reaguje): Připomeňte mi, ať poděkuji majoru Carlsonovi. Náhle se loď opět OTŘESE. ADAMSOVÁ (od panelu): Na zádi se k nám blíží vlna letounů. Další OTŘES. SATO: Úhybný manévr podle vzoru delta. EXT. VESMÍR – VALIANT Provede další působivě vypadající manévr, zatímco ze ZÁĎOVÝCH ZBRANÍ vypálí na čtveřici enolyjských letounů. Letouny Valiant pronásledují.


36

Pak v pozadí vidíme MASIVNÍ EXPLOZI – to vybuchla jedna z tok’erských nákladních lodí. V tentýž okamžik Valiant uštědří přímý zásah jednomu z letounů a rozpráší ho na kusy. Valiant si ale také najde jedna nepřátelská střela. Štíty lodě zůstávají stabilní, ale enolyjské letouny ji stále pronásledují. Kamera nadále sleduje let Valiant, kterou pořád pronásledují enolyjské letouny, vidíme STŘELBU ze všech stran. Kolem vidíme ve vesmíru vznášející se trosky zničených lodí. Pak – ZBLÍZKA NA TEN’AKHRU (VLAJKOVOU LOĎ VORIANSKÉHO VESMÍRNÉHO VELITELSTVÍ) Několikrát z fázorů vystřelí na zbývající tři enolyjské letouny, které jsou v závěsu za Valiant. Podaří se jí dva z nich zasáhnout a zničit. INT. TEN’AHKRA – MŮSTEK Tento můstek vypadá podobně jako můstky vorianských civilních lodí, které jsme viděli – připomíná jakýsi velký kokpit. U ovládacích stanovišť lodi stojí různí vorianští důstojníci a v křesle uprostřed, poblíž čelních ovládacích panelů, sedí nejvyšší velitel Vre’nan. Pak uvidíme známou tvář: NÁČELNÍKA BAY’LARA. Obsluhuje taktický panel, který stojí v zadní části můstku po Vre’nanově pravici. BAY’LAR (od panelu): Vyřadili jsme dva letouny, které pronásledovaly Valiant, pane. Zbývá jeden. Vre’nan na to se spokojeným kývnutím zareaguje. VRE’NAN: Výborně, poručíku. Loď se OTŘESE. Vre’nan promluví k VORIANSKÉ DŮSTOJNICI (věk mezi dvaceti a třiceti), která obsluhuje panel navigace před ním. VRE’NAN (pokračuje): Musíme se zaměřit na ty křižníky. Letouny nemají posádku. Když zničíme křižníky, vyřadíme i letouny. Vorianská důstojnice přikývne a provede a kamera pak přejde na – INT. VALIANT – MŮSTEK Loď se OTŘESE. MACFARLEY (od panelu; o enolyjských letounech): Ten poslední se nás pořád drží. Skoro jako by znali naše úhybné manévry. SATO (k MacFarleyovi): Proveďte vzor delta vychýlený o několik stupňů. Uvidíme, jestli poznají i tenhle. MacFarley se nadále upřeně soustředí na svůj panel. Pak Adamsová zareaguje na své údaje. ADAMSOVÁ: Připojují se k nám Prométheus a Persefona...


37

EXT. VESMÍR – ZBLÍZKA NA PROMÉTHEA A PERSEFONU Křižníky typu Daidalos. Obě lodě NĚKOLIKRÁT VYSTŘELÍ a zničí enolyjský letoun, který pronásledoval Valiant. Kamera následuje velké bitevní křižníky, jak kolem nich proletí další enolyjské letouny a zahájí palbu, zasahujíce štíty našich lodí. ZBLÍZKA NA VALIANT Teď doletěla k enolyjským křižníkům a podařilo se jí několikrát je zasáhnout. Křižníky palbu vracejí a zároveň se objeví další enolyjské letouny. Je zřejmé, že se letouny snaží Valiant a další útočící lodě držet od křižníků dál. INT. ENOLYJSKÝ CHRÁM – ŘÍDICÍ MÍSTNOST Všichni jsou na svých místech jako předtím. Gorlon sedí ve vyvýšeném křesle. TOHRVEK (od panelu; spokojeně): Naše letouny nepřítele zaměstnávají. Gorlon se s uspokojením usměje. Očividně si tuhle ukázku své síly užívá. GORLON: Jsou zbraňové systémy sféry připraveny k nabití? Tohrvek se usměje, když odpovídá. Těší se na to stejně jako jeho velitel. TOHRVEK: Ano, kor’etane. GORLON: Věřím tedy, Tohrveku, že je načase předvést nepříteli naši skutečnou sílu. Pauza. Tohrvek na ta slova zareaguje a Gorlon vydá rozkaz – GORLON: Nabijte zbraně. A když Tohrvek rozkaz provádí – EXT. VESMÍR – ZBLÍZKA NA BIOSFÉRU Část povrchu V ČELE SFÉRY se začíná zatahovat dovnitř; jde o místo hned nad šachtou, ze které ze sféry vyletěly enolyjské lodě. Otvor pomalu odhaluje něco, co připomíná velký kruhový mimozemský satelitní talíř. Design se liší od toho, co jsme dosud viděli, ale na první pohled jde o antickou technologii. Povrch sféry vypadá, jako by se otevíral pomalu, ale možná tento klam způsobuje jen obrovitost zbraňového systému. INT. VALIANT – MŮSTEK Adamsová se znepokojením reaguje. ADAMSOVÁ (od panelu): Něco se děje... Otevírá se další sekce sféry.

38


Sato vyhlédne z čelního okna a my vidíme – KAMERA ZE SATOVA POHLEDU – Z ČELNÍHO OKNA Kolem prolétávají různé energetické střely, ale vidíme také sféru. Sekce v jejím čele se dále otevírá, talíř uvnitř je jasně viditelný. Tímto pohledem z okna také vidíme, že Valiant pokračuje v provádění úhybných manévrů. MACFARLEY (mimo obr.): Co to je? NA SATA Dojde k závěru. SATO: Něco mi říká, že jejich zbraně nakonec možná přece jenom vyřazené být nemusí. Adamsová se tváří znepokojeně, očima projíždí údaje na panelu. ADAMSOVÁ: Je to masivní zbraňový systém... Talíř má v průměru přes osmdesát kilometrů... Kamera ukáže napjaté reakce všech přítomných. Loď se znovu OTŘESE a my přejdeme na – STŘIH NA: EXT. KRAJINA (BIOSFÉRA) – DEN ZÁBĚR ZBLÍZKA na malý vrcholek. V pozadí vidíme les. Kamera projíždí kolem, až ukáže Davida, Sivoka a Lonika. Ukrývají se za vrcholkem a prohlíží si, co leží před nimi. DAVID (o Enolyích): Řekl bych, že o nás nevědí. Mám takový pocit, že jinak by nás tu vřele přivítalo pár alfů. A kamera teď obrátí úhel pohledu a ukáže nám, co vidí – ENOLYJSKÝ CHRÁM Nebo přesněji VSTUP do chrámu. Stojí za nádherně vypadajícím JEZÍRKEM. Přes něj, přímo ke zlatě zářícímu vchodu, vede kovový můstek. Vstup hlídají DVA ALFOVÉ. SIVOK (mimo obr.) (přesvědčeně): Jen dva strážní. Ty snadno zneškodníme. NA DAVIDA, SIVOKA A LONIKA Sivok se obrátí k Lonikovi, který oblast zkoumá DRAQSKÝM SKENEREM. SIVOK: Vidíš v blízkosti známky po dalších alfách? LONIK: Ne, veliteli. DAVID: Takže můžeme na to.

39


Vymění si pohled. Kývnou na sebe. Jsou připraveni k akci a my přejdeme na – ZBLÍZKA NA DVOJICI STRÁŽNÝCH Stojí před vchodem. Všude je ticho, vše vypadá naprosto mírumilovně. Ale náhle – DVA VÝSTŘELY Vycházejí z draqských zápěstních zbraní. Obě střely jsou naprosto přesně zamířené – zasáhnou a zneškodní strážné. Kamera UPRAVÍ úhel a ukáže Davida, Sivoka a Lonika, jak zamíří k můstku přes jezero. Všichni mají zbraně připravené ke střelbě. Jsou připraveni se bránit. Lonik se stále soustředí na draqské skenovací zařízení. STŘIH NA: EXT. VESMÍR – ZBLÍZKA NA BIOSFÉRU Vidíme ZBRAŇOVÝ SYSTÉM. Povrch sféry je kolem něj už plně zatažený a můžeme si satelitní talíř lépe prohlédnout. Sféra teď přechází do druhé fáze nabíjení zbraní – talíř se pomalu začíná vysouvat ven. Kamera couvne a zahrne do záběru – BITVU Pokračuje, jako předtím. Vidíme různé záběry bitvy, všimneme si, že naše flotila začíná trpět větší škody. ZBLÍZKA NA ATLAS Jde o loď třídy Daidalos. Utrpěla na zádi velké škody. Štíty už nekryjí celý trup, ale loď se stále drží. KAMERA DO ZÁBĚRU ZAHRNE VALIANT Provede působivé manévry, zatímco střílí ze všech zbraní. INT. VALIANT – MŮSTEK Jako předtím. ADAMSOVÁ (od panelu): Pane, Atlasova záď je těžce poškozená... Volají ostatní lodě... neudrží se už moc dlouho. SATO: Drží jeho štíty? ADAMSOVÁ (od panelu; zavrtí hlavou): Jen stěží, pane.

40


Náhle Valiant utrpí další ZÁSAH! Sato ponuře reaguje, uvědomí si, že budou muset jednu loď stáhnout. SATO: Dejte Atlasovi signál, ať se stáhne, poručíku. Nemá smysl, aby zůstali. Ať ho na pozici vystřídají Odysea a Perseus. ADAMSOVÁ (provádí): Ano, pane. (pak) Přijímáme volání. Je to nejvyšší velitel Vre’nan a radní Balenn. SATO: Na obrazovku. Sato obrátí křeslo, takže opět sedí čelem k OBRAZOVCE po levé straně můstku. Po chvíli se na obrazovce opět objeví Vre’nan a Balenn, jako předtím. Oba vypadají znepokojeně. Jejich lodě se občas otřesou. VRE’NAN: Podplukovníku, nemusím snad ani říkat, že na tom nejsme moc dobře. Ztratili jsme sedm lodí a bezpočet letounů. Valiant se znovu OTŘESE. SATO: Musíme jen přijít na to, jak zabránit sféře, aby vystřelila. BALENN (zavrtí hlavou): Potřebujeme posily. Nic víc. A Valiant se znovu OTŘESE! Náhle MacFarley reaguje na svůj panel. MACFARLEY: Plukovníku, poblíž se otevírá několik hyperprostorových oken. Všichni reagují. Nejsou si jistí, jestli to jsou dobré zprávy. Pak – MACFARLEY (s úlevou): Jsou to naši. Sato si dovolí oddechnout úlevou a naváže na Balennova slova. SATO: Ty posily už zřejmě dorazily. STŘIH NA: EXT. VESMÍR V působivém záběru vidíme BELLEROFÓNA, jak vystupuje s hyperprostoru spolu s dvěma loděmi Daidalos a flotilou JAFFSKÝCH LODÍ – dvanácti klasickými goa’uldskými mateřskými loděmi. INT. BELLEROFÓN – MŮSTEK Velí PLUKOVNÍK MACKENZIE LOGANOVÁ. Posádka můstku obsluhuje stanoviště. Loganová silným hlasem promluví. LOGANOVÁ (do komunikátoru): Bellerofón volá vlajkovou loď flotily. Přiletěli jsme vám na pomoc, lidi. Pardon za menší zpoždění. KOMUNIKAČNÍ DŮSTOJNÍK Loganové reaguje na svůj panel.

41


KOMUNIKAČNÍ DŮSTOJNÍK: Příchozí signál, madam. LOGANOVÁ: Na obrazovku. A obrátí se k OBRAZOVCE, která je jako na Valiant umístěná po levé straně můstku. Když se zapne, na obrazovce se objeví Sato, Vre’nan a Balenn. SATO (s úsměvem): Těší nás, že jste se přidala, plukovníku Loganová. Dala jste si tedy načas. Loganová s úsměvem přisvědčí. LOGANOVÁ: Vždycky ráda pomůžu, podplukovníku Sato. BALENN (naléhavě): Musíme proniknout jejich flotilou a doletět k biosféře, než plně nabije zbraňový systém. LOGANOVÁ (souhlasí): Takže máme plán. Vymění si kývnutí. Pak se komunikace deaktivuje. Loganová se obrátí ke ZBRAŇOVÉMU DŮSTOJNÍKOVI (třicátník, Ital; viděli jsme ho už v epizodách „Stezka odhalení, část první“ a „Stezka odhalení, část druhá“). LOGANOVÁ: Spolupracujte s Jaffy. Útočný manévr beta čtyři. Všechny zbraně, palte dle uvážení. ZBRAŇOVÝ DŮSTOJNÍK (provádí): Ano, madam. EXT. VESMÍR – BELLEROFÓN & JAFFSKÉ LODĚ Nové posily se v sevřené formaci zapojí do bitvy. Ze všech stran sviští výstřely. Bellerofón – nejsilnější bitevní křižník Země – rozpoutává střelbu na nepřátelské lodě. A z pokračující přestřelky... STŘIH NA: EXT. VORIANSKÉ HLAVNÍ MĚSTO – NOC Uvádějící záběr lokace, tentokrát v noci. INT. VLÁDNOUCÍ KOMORA – NOC Callen VSTOUPÍ do prostorné komnaty, která je teď jen velmi slabě osvětlená. Je tu prázdno a ticho. Okny sem pronikají měsíční paprsky. Vypadá to tu skoro strašidelně. Callen ani neví, co tu vlastně dělá. Rozhlíží se. CALLEN: De’syo? Pauza. Ticho. Callen se zamračí, uvědomuje si, že tu De’sya ještě není. Chvíli se po komnatě opět rozhlíží, vstřebává impozantnost tohoto místa. Pak se otočí zpět ke vchodu a najednou sebou TRHNE, když náhle –

42


DE’SYA Stojí před tím (objevila se odnikud?). Teď už zase mnohem více připomíná Mlhovinovou, jak ji známe. Promluví klidně, jaksi záhadně. DE’SYA: Jste tu. Callen se odmlčí. Začíná mít divný pocit. CALLEN: Mluvila jste naléhavě. DE’SYA: Musím vám něco ukázat. Z Callenova zvědavého výrazu... STŘIH NA: INT. PROSTORY KOMORY – NOC Callen a De’sya teď procházejí prázdnými prostorami Vládnoucí komnaty, procházejí kolem několika soch. Toto místo je také osvětleno velmi spoře. CALLEN: Kam jdeme? DE’SYA: Vedu vás do podzemního bunkru. CALLEN: Do podzemního bunkru?! De’sya se zastaví. Podívá se na něj. DE’SYA: Víte o něm... CALLEN: Jistě že vím. Ví o něm všichni. Ale tam dole není nic důležitého. DE’SYA: Ale je. (pauza) Nemáme moc času. CALLEN (pevně): Nepůjdu s vámi nikam, dokud mi neřeknete, o co jde. De’sya se na něj podívá. Její hlas je klidný. Teď už je to určitě ta Mlhovinová, kterou známe. DE’SYA: Jsem tu, abych vám ukázala vaši cestu. (pauza) Prosím, důvěřujte mi. Záběr na Callena, když její slova přijímá. Pořád si není úplně jistý, ale rozhodne se jí věřit. Nepatrně přikývne, a když Mlhovinová zareaguje, přejdeme na – INT. PROSTORY KOMORY – VCHOD DO BUNKRU – NOC ZBLÍZKA NA malé dřevěné dveře na konci haly. Po jejich pravé a levé straně stojí dvě sochy – skoro to vypadá, jako by dveře střežily. KAMERA COUVNE a ZAHRNE DO ZÁBRU Callena a De’syu, kteří ke dveřím přistoupí. Callen vypadá skepticky.

43


CALLEN: Těžko by vchod nechali jen tak odemčený. Ale De’sya ke dveřím jen vztáhne ruku a... ty se otevřou, aniž by se jich dotkla... Použila nějakou vyšší moc... Ale stála tak, že to Callen nemohl zahlédnout. Dveře se pomalu otevřou. Slyšíme nějaké praskání – je zřejmé, že jde o staré místo. ZBLÍZKA NA CALLENA Na otevírající se dveře reaguje s překvapení. Pak mu De’sya podá malou vorianskou BATERKU (neliší se nijak od těch pozemských, až na jiný design). STŘIH NA: INT. PODZEMNÍ BUNKR – NOC Tmavý a skalnatý sklep. Vypadá skoro jako jeskyně. Toto místo bylo postaveno za dob války a sloužilo jako útočiště. Do hlavní jeskyně, kde můžeme vidět různé obvody (zajišťují budově přívod energie), vede dřevěné schodiště. VSTOUPÍ Callen a De’sya, oba mají v rukou baterky. De’sya stiskne malý ovládací panel na zdi vedle vchodu a aktivuje tím SLABÉ OSVĚTLENÍ. Přesto si musí pořád svítit baterkami – osvětlení člověku umožní jen rozpoznat hrubé obrysy místa. DE’SYA (s historickým nádechem): Velmi důležité místo. Sestoupí po dřevěných schodech a Callen se rozhlédne. CALLEN: Vždy jsem měl pocit, že by toto místo mělo být veřejně přístupné... Bohužel si jen nemnoho z nás uvědomuje, jak důležité pro naši historii je. (pauza) Jen těžko se dá věřit, že je asi tisíc let staré. DE’SYA (přikývne): Postavili to tu za cai’nanských válek. A sloužilo jako poslední útočiště, když Cai’nané zaútočili na staré hlavní město... Callenův hlas zní trochu smutně. CALLEN: Po skončení cai’nanských válek se nově sjednocená vorianská Vládnoucí komora postavila nad tímto bunkrem. Jako symbol konce války... symbol naděje, že se naši lidé mohou sjednotit. DE’SYA: Ironií je, že se tu teď nachází klíč k ukončení nadcházející války. Callen se na ni podívá. Cítíme zřetelný pocit záhady. CALLEN: O čem to mluvíte? De’sya se na něj podívá. A Callen si uvědomí, že není tím, kým se být zdá.


CALLEN (opatrně): Kdo jste? DE’SYA: Přišla jsem vás vést, De’vane. CALLEN (dojde k závěru): Ve skutečnosti nejste asistentka prezidenty Adari... že ne? DE’SYA: Jsem... Ale tak, jak tu před vámi stojím... jsem současně také mnoho jiných věcí zároveň... na mnoha různých místech. Callena tato žena začíná trochu znepokojovat. V temném osvětlení vypadá skoro strašidelně. Callen se tyto pocity ale snaží skrývat. CALLEN: Proč jste mě sem přivedla? A De’sya se prostě obrátí čelem ke zdi za obvody. Ukáže na zeď baterkou. DE’SYA: Abych vám ukázala tohle. Callen opatrně postoupí vpřed. Také na zeď namíří baterku. ZBLÍZKA NA ZEĎ Vidíme na ni vorianské nápisy a piktografy. Piktografy zobrazují sluneční soustavu, galaxii a také vesmír. Obrázky doplňují rozsáhlé nápisy – stará vorianština; některé z nich už jsou nečitelné. POKRAČOVÁNÍ Callen si uvědomí, o jaké nápisy jde. CALLEN: Slyšel jsem, že... že se tu dole dají ještě některé z těch nápisů najít. DE’SYA: Pak tedy víte, co znamenají. CALLEN: Jsou to antická proroctví... napsaná Nosah’trahem... jednou z nejkontroverznějších postav naší historie. DE’SYA: Během cai’nanských válek napsal proroctví spoustu. Popisoval čas velkého utrpení... časy destrukce... Tvrdil, že má dar druhého zraku – schopnost vidět mimo čas. (pauza) Chápete, jak je důležitý? Callen se na ni podívá. CALLEN: Vím, že někteří Kih’Andariové jeho proroctvím věří. Jednomu obzvlášť. DE’SYA (přikývne): Říká, že se s Voriany znovu spojí dávno ztracení bratři... a tak nastane čas velkého temna. CALLEN (zná to): A věří, že těmi dávno ztracenými bratry jsou lidé ze Země – Proč mi to ukazujete?

44

45


DE’SYA: Protože musíte najít ztracenou knihu... knihu obsahující ztracená Nosah’trahova proroctví. CALLEN: Nosah’trahovu knihu...? (zavrtí hlavou) Ale to je jen mýtus. Nic takového neexistuje. DE’SYA: Mýty se často zakládají na skutečnosti. (pauza) Touto cestou musíte kráčet, abyste ukončil občanskou válku... zachránil svůj lid... znovu spojil ty stejné krve. CALLEN (zmateně): Znovu spojil svůj lid...? (pauza) Občanská válka ještě ani nezačala. DE’SYA: Už ano. A velmi brzy... budete k tomu bodu po své stezce muset dojít i vy. Callen chvíli uvažuje o záhadné ženě před sebou. Pak se znovu zadívá na nápisy a piktografy. Zavrtí hlavou. CALLEN (pevně): Neuvěřím ničemu, dokud mi neřeknete, kdo doopravdy jste. Ale když se k De’syi opět obrátí čelem – ZMIZELA Callen reaguje zmateně a trochu i polekaně – ví, že ať už ta žena byla kdokoliv, rozhodně to nebyla Vorianka. Kamera se přiblíží k jeho reakci, když se snaží pochopit, co se to vlastně stalo. ŠIROKÝ ÚHEL Vidíme, jak Callen stojí sám v temně osvětleném bunkru. Má tolik otázek... FADE OUT. KONEC AKTU 4

46


AKT 5 FADE IN: INT. ENOLYJSKÝ CHRÁM – CELA ZBLÍZKA NA Lenoriho. Pořád sedí na zemi opřený zády o zeď. Je už napůl v bezvědomí a vypadá velmi bledě. CHASE (mimo obr.): Musíme přece něco udělat! KAMERA COUVNE a teď vidíme i Granta, Siveu, Chase a Toma, jak stojí na opačném konci cely. V pozadí je Christine, která klečí u Lenoriho. SIVEA (znepokojeně): Jestli mu selhává imunitní systém, jak říká... Obávám se, že už mnoho nezmůžeme. TOM: Nerad to říkám, ale musíme hlavně přijít na způsob, jak se odsud dostat. Grantův hlas zní ponuře a vážně. GRANT: Přijímám návrhy. Pauza. Vymění si pohledy. Pak – CHASE (přesvědčeně): Určitě na něco přijdem. (ale): Zatím – mě nic nenapadá. A kamera se teď zaměří na – CHRISTINE A LENORIHO Christine znepokojeně sleduje, jak její přítel trpí. Po chvíli Lenori slabě promluví. LENORI: Teprve teď chápu, jak se musel cítit... (z jejího tázavého pohledu): Melanos – poté, co přišel o symbionta... (smutně): Je to pocit velké ztráty... tak velká prázdnota... Christine chvíli zamyšleně přikyvuje. Pauza. CHRISTINE: Asi budeme muset vzít úvahu, že Loral Marcaiovi udělá... to, co udělala Kardosovi. LENORI: Ať už s ním zamýšlí cokoliv... nebude to příjemné. Pauza, Lenori se snaží na něco vzpomenout. LENORI: Mám... mám zvláštní vzpomínky. CHRISTINE: Jaké vzpomínky? LENORI: Jsou jen mlhavé... skoro jako noční můry... Stál jsem po Loralině boku... a připojil jsem se k její věci... Ovládala mě, zrovna jako ovládala Kardose... ale nebyl to Marcai... (se strachem a zmatením): - byl jsem to já.


47

(pauza) Marcai už může být klidně dávno mrtvý. A znovu se rozkašle. Christine si uvědomuje, jak slabě se musí cítit. Chvíli ho smutně pozoruje... pak jemně promluví. CHRISTINE: Hlavě se drž. Lenori zareaguje. LENORI: Budu se snažit. Další okamžik mezi dvěma přáteli, kdy Christine na jeho slova reaguje. Oba se pousmějí, nevzdávají se naděje – přestože to nevypadá dobře. Pak se Christine postaví a zamíří ke zbytku týmu. NOVÝ ÚHEL Ukáže Christine, Granta, Siveu, Chase a Toma. Lenoriho vidíme jen v pozadí. CHRISTINE (o Lenorim; tiše): Už nemá moc času. Všichni si vymění vážné pohledy, reagují na její slova. TOM: Naneštěstí pro něj nemůžeme moc udělat. I kdybychom ho odsud dostali... Ale Christine se nevzdává naděje. CHRISTINE: Nad tím už jsem vlastně přemýšlela... Kdyby se nám ho odtud podařilo dostat, možná bychom ho mohli udržet naživu i bez symbionta. GRANT: Co vás napadlo? CHRISTINE: No, právě teď mu selhává imunitní systém. A to nemůžeme nijak ovlivnit. Ale podle mě se ty symptomy podobají – (není to zrovna nejpříjemnější vzpomínka) - něčemu, na co jsme před pár měsíci narazili. Všichni vědí, o čem mluví. SIVEA: Enolyjský virus, kterým se nakazila Sivokova posádka. CHRISTINE (přikývne): Správně. Vím, že je to malá naděje, ale je možné, že Sivokovi lidé mají na palubě pořád nějaký protijed. (s nadějí): Možná pomůže taky v tomhle případě. Všichni o tom chvíli přemýšlí. Grant sdílí Christininu naději. GRANT: Řekl bych, že máme malou šanci. CHRISTINE: Malá je lepší než žádná. CHASE: Ale pořád se vodsud musíme hlavně nejdřív dostat.

48


CHRISTINE (odhodlaně): Musíme se nějak osvobodit. Nemůžeme ho nechat umřít. (tiše dodá): Já nemůžu. Podívá se na Lenoriho a teď už nedokáže skrývat smutek ve svém hlase, pokračuje – CHRISTINE: Když jsem... když jsem tím virem byla nakažená já, ze všech sil se mi snažil zachránit život. Nemůžu tu teď jen postávat kolem a nic nedělat. Okamžik, kdy na to všichni reagují. Sdílejí Christininy pocity. Možná má k Lenorimu nejbližší vztah, ale nikdo z nich se nehodlá vzdát naděje. A z tohoto okamžiku... STŘIH NA: INT. VALIANT – MŮSTEK Jako předtím. Momentálně se všichni soustředí na Adamsovou, která se s lehce překvapeným výrazem dívá na svůj panel. SATO (k Adamsové): Jste si tím jistá? ADAMSOVÁ (přikývne): Ano, pane... Všichni se stahují... Posádka si uvědomuje, že to není dobré znamení. SATO: Jak je na tom zbraňový systém sféry? ADAMSOVÁ (od panelu): Pořád se nabíjí... V životě jsem nic takového neviděla. Sato vyhlédne z čelního okna a kamera ukáže – ZÁBĚR NA ČELNÍ OKNO – KAMERA ZE SATOVA POHLEDU Vidíme biosféru. Zbraňový systém teď začíná ZÁŘIT tmavě žlutou barvou – barvou, kterou můžeme znát z antických dronů. ZBLÍZKA NA SATA Ví, že mají problémy. SATO (tiše): Sakra. STŘIH NA: INT. ENOLYJSKÝ CHRÁM – CHODBA Pohybujeme se obyčejnou kovovou chodbou. Je vyvedena v stříbročerných a modrých odstínech – stejně jako jsme to viděli v epizodě „Enolyové“. Po chvíli vidíme Davida, Sivoka a Lonika, jak se vynoří zpoza rohu, procházejí chodbou. Lonik nespouští oči z draqského skeneru. Atmosféra je napjatá. Všichni z nich jsou připraveni na překvapivý útok.


49

LONIK (ze skeneru): Blízko naší pozice vidím dvě enolyjské známky života. DAVID: Nějaká stopa po našich lidech? LONIK (zavrtí hlavou): Nic. (ale pak): Počkat! Vidím lidské známky života... a také slabou zentaurianskou. To Davida přirozeně překvapí. DAVID: Říkal jste zentaurianskou? Než může Lonik odpovědět – SIVOK: Kde jsou? LONIK (ze skeneru): O patro výše. A z tohoto okamžiku – INT. ENOLYJSKÝ CHRÁM – ŘÍDICÍ MÍSTNOST Jako předtím. TOHRVEK (od panelu): Hladina energie ve zbrani je téměř na maximu. (s radostí v hlase): Už jste si vybral nějaký konkrétní cíl, kor’etane? Gorlon se té otázce usměje. GORLON: Ty nejbližší lodě, Tohrveku. INT. VALIANT – MŮSTEK Jako předtím. Silný pocit naléhavosti. SATO (k Adamsové): Vyšlete signál všem našim lodím. Musíme se zaměřit na ten talíř. Adamsová přikývne a provede. INT. BELLEROFÓN – MŮSTEK Panuje tu stejný pocit naléhavosti jako na můstku Valiant. LOGANOVÁ (ke zbraňovému důstojníkovi): Soustřeďte palbu na zbraně sféry, poručíku. ZBRAŇOVÝ DŮSTOJNÍK (provádí): Ano, madam. INT. TEN’AHKRA – MŮSTEK Stejný pocit naléhavosti. Kamera se soustředí na Bay’lara, který sleduje nabíjející se zbraňový systém sféry. Na tváři má ponurý výraz. BAY’LAR: Nepodaří se nám zničit ho včas...


50

Vre’nan na ta slova reaguje. Okamžik, kdy si s Bay’larem vymění pohled. Oba si to uvědomují... EXT. VESMÍR – FLOTILA ZEMĚ/VORIANŮ/TOK’RŮ/JAFFŮ Enolyjské lodě se stáhly zpět do biosféry a naše flotila se přeskupila. Všechny lodě ZAHÁJÍ PALBU, zaměří se na zbraňový systém sféry. ZBLÍZKA NA BIOSFÉRU Žlutá záře zbraní je teď na maximu. Několik střel spojené flotily zasahuje jen ŠTÍT, který zbraňový systém kryje. INT. VALIANT – MŮSTEK Na reakce. ADAMSOVÁ (z panelu): Jejich štíty zůstávají stabilní... Nepůsobíme žádnou škodu. Vstřebává se okamžik uvědomění. Nikdo to nechce připustit nebo říct nahlas – ale tuhle bitvu zřejmě nemají šanci vyhrát. INT. ENOLYJSKÝ CHRÁM – ŘÍDICÍ MÍSTNOST Tohrvek se obrátí ke svému veliteli. TOHRVEK: Jsme připraveni, kor’etane. Gorlon se postaví. Postoupí o několik kroků vpřed, jeho oči sledují obrazovku. Pak vydá rozkaz – GORLON: Palte! A když Tohrvek pracuje s ovládáním. EXT. VESMÍR – ZBLÍZKA NA BIOSFÉRU Zbraň biosféry vystřelí! Je to působivý pohled. Z okraje gigantického kruhovitého talíře vystřelí stovky žlutých alteranských energetických dronů. Celý proud těchto střel míří k jednomu bodu ve vesmíru, kde se spojí v masivní energetický paprsek, jaký jsme ještě nikdy neviděli. KAMERA COUVNE Vidíme, jak mohutný paprsek energie míří přímo k flotile. INT. TEN’AHKRA – MŮSTEK Na reakce všech přítomných, jak si uvědomují, co je čeká. VRE’NAN (tiše; sám k sobě): Ať nám Tvůrci pomohou... EXT. VESMÍR


51

Masivní žlutý výboj se vzdaluje od sféry a jediným zásahem zlikviduje křižník Daidalos. Zatímco se křižník rozpadá na kusy, energetický paprsek pokračuje dále a roztrhá i několik tok’erských nákladních lodí a dvě jaffské mateřské lodě. Pak – pořád jde o ten jeden první výstřel – ještě zasáhne a vyřídí dvě lodě Vorianského vesmírného velitelství a několik zbývajících F-308. Jde o nezastavitelnou apokalyptickou vlnu destrukce. Jasná záře nespočetných explozí a energetických střel ozařuje vesmír. INT. BELLEROFÓN – MŮSTEK Na reakce, tváře přítomných jsou ozářeny jasným světlem z venku lodi. LOGANOVÁ (tiše): Bože můj... INT. TEN’AHKRA – MŮSTEK Vidíme stejné reakce. Ale v tomto případě míří energetický paprsek přímo k této lodi. VRE’NAN (rychle; k vorianským důstojníkům): Úhybné manévry! Dostaňte nás tomu z cesty! EXT. VESMÍR – ENERGETICKÁ STŘELA Stále jde o první výstřel sféry. Energetické drony teď zasahují další cíle. Celý okamžik podtrhuje silný hudební doprovod. Vlna tisíců, možná i milionů spojených dronů proletí linií křižníků Daidalos a – úplně snadno – je roztrhá na kusy. Jedna po druhé jsou v ohnivém výbuchu zničeny další tři lodě Daidalos. Výbuch pak zamíří k dalšímu cíli: Ten’Ahkře. INT. TEN’AHKRA – MŮSTEK Bay’lar reaguje na svůj panel. Jeho hlas zní naléhavě – BAY’LAR: Nestihneme se tomu včas vyhnout. VRE’NAN (k posádce): Připravte se na náraz! Po napjatý okamžik ZÁBĚR NA Bay’lara; ví, že je střely každou chvíli zasáhnou. EXT. VESMÍR – TEN’AHKRA Schytá zásah! Tentokrát nejde o přímý zásah, ale i přesto odtrhne velkou část levoboku Ten’Ahkry. Celá levá sekce hyperpohonu je pryč. Celou lodí se šíří mohutné exploze. INT. TEN’AHKRA – MŮSTEK MOHUTNÝ OTŘES! Několik panelů VYBUCHNE, včetně kormidla, které exploduje přímo do obličeje vorianské důstojnici. Ze stropu padají obvody a všechny – včetně Vre’nana a Bay’lara – náraz odhodil na zem. Osvětlení zhasne, z několika zničených panelů začnou šlehat plameny.


52

EXT. VESMÍR – TEN’AHKRA Vznáší se ve vesmíru, víceméně jde už jen o hořící trosku. V místech, kde se protrhl trup, můžeme vidět hořící chodby uvnitř. Můžeme si všimnout i titěrně vypadajících těl několika členů posádky, které protržení lodi vcuclo do vesmíru. V pozadí do otevřeného vesmíru letí energetické střely – Ten’Ahkra byla jejich posledním cílem. INT. TEN’AHKRA – MŮSTEK Na můstku je tma; hoří. Loď je zřejmě poškozená bez možnosti opravy. Ve velícím centru vidíme několik mrtvých těl. Kamera PROJÍŽDÍ LOKACÍ, až najde náčelníka Bay’lara. Leží na zemi, utrpěl několik pohmožděnin a řezných ran. Pomalu se začíná pohybovat. Napne síly a podaří se mu posadit. Rozkašle se. Rozhlédne se kolem. Stiskne vysílačku. BAY’LAR (slabým hlasem): Všem palubám, tady je můstek... Jak jste na tom? Znovu se rozkašle. Rozhlédne se. Uvědomí si, že možná na můstku přežil jako jediný. BAY’LAR: Tady je poručík Bay’lar, mluvím ke komukoliv, kdo mě slyší! Ozvěte se. Ale z vysílačky se ozývá jen praskání. Náhle... Vre’nan se pomalu pohne... Bay’lar reaguje, rychle k veliteli přejde, když si uvědomí, že je ještě naživu... BAY’LAR: Nejvyšší veliteli... Pane. Vre’nan se posadí. Obličej má zkrvavený od několika ran. Je docela vážně zraněný. Nejvyšší velitel na Bay’lara zareaguje. Pak se rozhlédne, vstřebává pohled na zničený můstek. Jeho pohled mluví za vše – bolestně cítí ztrátu každého člena posádky, který přišel o život. INT. VALIANT – MŮSTEK Silný okamžik smutku, když posádka vyhlíží z čelního okna, reaguje na těžké ztráty, které právě utrpěli. Ponurý hudební doprovod tento pocit podtrhuje. ZBLÍZKA NA SATA Snaží se udržet klid. SATO: Kolik... kolik lodí jsme ztratili? Adamsová se také snaží držet se. ADAMSOVÁ: Celkem jedenáct... a také bezpočet F308... čtyři tři-nula-čtyřky... SATO (s nevírou): Čtyři... už jenom to jsou dva tisíce životů...

53


Pauza. ADAMSOVÁ: Ten’Ahkra je nehybná... Nemohlo na ní zůstat moc přeživších, pane. A když se okamžik vstřebává vážnost této ztráty, přejdeme na – INT. ENOLYJSKÝ CHRÁM – ŘÍDICÍ MÍSTNOST Kde vidíme úplný opak: pocit radosti a vítězství. TOHRVEK (od panelu): Zničili jsme jedenáct jejich bojových lodí, kor’etane. GORLON (s radostí): Výborně, Tohrveku. Výborně. (pauza) Připravte se na druhou aktivaci. Z Gorlonova úsměvu... FADE OUT. KONEC AKTU 5

54


AKT 6 FADE IN: INT. ENOLYJSKÝ CHRÁM – CELA Vidíme tu shromážděný náš tým – jako předtím. Lenori pořád sedí na zemi, opírá se zády o zeď. Není na tom moc dobře. Všichni vypadají trochu napjatě, ale snaží se to nedat najevo. Grant zase přechází sem a tam. GRANT: Nejhorší na tom je, že nevíme, co se tam venku kruci děje. Náhle SLYŠÍME zvuky STŘELBY. Přichází z druhé strany dveří. Všichni reagují. Vymění si pohledy. CHASE: Něco se tam děje. Napjatá pauza... Ticho... A pak.. dveře do místnosti před celou se OTEVŘOU a vstoupí jimi – DAVID, SIVOK A LONIK Tým reaguje přinejmenším velmi překvapeně. GRANT: Majore... David, Sivok a Lonik zabezpečí lokaci. Pak David věnuje svým kolegům úsměv, ulevilo se mu, že je vidí živé a zdravé. DAVID (ke Grantovi): Rád vás všechny vidím, pane. Chase s širokým úsměvem na tváři zavrtí hlavou. CHASE: Ale ne, ne! My rádi vidíme vás! David reaguje, ale pohled mu padne na Lenoriho, který je napůl v bezvědomí. DAVID: Lenori?! GRANT (tiše): To by bylo nadlouho... Lonik pracuje s ovládacím panelem vedle cely, vypíná silové pole. ZBLÍZKA NA SIVOKA Něco ho zřejmě trochu rozrušuje. Nevíme, o co jde, ale draqský velitel vypadá velmi nespokojeně. INT. VALIANT – MŮSTEK Stejná situace, jako když jsme tu naposled skončili. Stále tu panuje zřejmý pocit ztráty, ale posádka jsou profesionálové a jsou schopní odložit osobní pocity stranou, aby se mohli soustředit na práci.


SATO (k Adamsové): Prozkoumejte senzory zbraně sféry, poručíku. Chci vědět, proč ještě nevystřelili podruhé. Adamsová přikývne a provede. Ale pak reaguje na svůj panel. ADAMSOVÁ: Volají nás plukovník Loganová a radní Balenn, pane. SATO: Nepřekvapuje mě to. Na obrazovku. Adamsová pracuje s ovládáním a na OBRAZOVCE se oba řečení objeví. Vidíme, že i Balennova loď je docela poškozená; v pozadí za ním Tok’rové hasí oheň. BALENN: Utrpěli jsme značné ztráty – přišel jsem o dvě třetiny svých lodí. Musíme přijít na to, jak ten zbraňový systém zneškodnit, než se jim podaří znovu nabít. LOGANOVÁ: O tom se nebudu hádat, radní. Ale bude to chtít víc než jen pár výstřelů, abychom prolomili ten štít. V tu chvíli si Adamsová všimne něčeho na svých údajích. ADAMSOVÁ (od panelu): Plukovníku. Asi vím, proč ještě nezačali podruhé nabíjet. Sato se na ni s nadějí podívá. SATO: Řekněte, že máte dobré zprávy, poručíku. ADAMSOVÁ: Možná mám, pane. Výboj zbraně zřejmě spotřeboval velkou část jejich energetických zdrojů. Naši lidé možná nakonec sféru přece jen sabotovali; tak jako tak, jejich štíty jsou teď výrazně slabší než předtím. LOGANOVÁ: Dost slabé na to, abychom se jimi prostříleli? ADAMSOVÁ: Bylo by k tomu zapotřebí masivního výboje... Bohužel si myslím, že to naše zbraně nezvládnou. MACFARLEY: No, aspoň to můžeme zkusit. Sato souhlasí. SATO: Dobrá. (k Loganové a Balennovi) Co kdybychom se přeskupili a společně zaměřili palbu na ty štíty. LOGANOVÁ (přikývne): Dobrá. A vysílání se deaktivuje. SATO (k Adamsové): Vzkažte to i Jaffům. ADAMSOVÁ: Ano, pane. A vrátíme se do –

55


56

INT. ENOLYJSKÝ CHRÁM – CELA Davida informovali o Lenoriho situaci. Sivok pořád vypadá nespokojeně. DAVID (ustaraně; o Lenorim): Kolik má času? GRANT (tiše): Podle něj... pár dní. (pak) Ale už nás napadlo... něco, jak bychom ho mohli zachránit. A Grant si teď všimne Sivokova výrazu. GRANT (k Sivokovi): Sivoku? Draqský velitel plukovníkovi věnuje znepokojený pohled. SIVOK: Šlo to příliš snadno... Pauza. Reagují. CHASE: Snadno? SIVOK: Nedokážu si představit, že by Enolyové nebyli připravení na možnost, že se vás pokusíme zachránit. Napjatý okamžik, vymění si pohledy. DAVID: Připouštím... Napadlo mě, že jsme vás tu našli až moc rychle. A Lonik to řekne nahlas – LONIK: Enolyové vědí, že jsme tady. A náhle – DVEŘE DO MÍSTNOSTI PŘED CELOU SE ZAVŘOU a všechny naše lidi tu tak uvězní. Grant a David k nim zamíří, snaží se je otevřít ručně... marně. GRANT (reaguje): Sakra... INT. ENOLYJSKÝ CHRÁM – ŘÍDICÍ MÍSTNOST Jako předtím – zaměříme se na Gorlona a Tohrveka. TOHRVEK (s uspokojením): O další vetřelce je postaráno, kor’etane. Naši alfové je sice nedokázali zastavit, ale jsou uvěznění v celním bloku, jak jste nařídil. Gorlon reaguje. Pak – GORLON: Jaký je stav zbraňového systému? TOHRVEK: Brzy bude opět připraven k nabití. A pak...

57


STŘIH NA: INT. VALIANT – MŮSTEK Sato vyhlíží z čelního okna. ZBRAŇOVÝ DŮSTOJNÍK (od panelu): Zatím se nám nepodařilo prolomit jejich štíty, pane. SATO: Nepřestávejte. ZBRAŇOVÝ DŮSTOJNÍK: Ano, pane. Pak Adamsová reaguje na svůj panel. ADAMSOVÁ: Volají nás... Jde to z Ten’Ahkry. Sato nejprve reaguje překvapeně. Pak – SATO: Na obrazovku. KAMERA DO ZÁBĚRU ZAHRNE OBRAZOVKU Když se aktivuje, uvidíme na ní nejvyššího velitele Vre’nana. Sedí v kapitánském křesle na jen stěží rozpoznatelném můstku. Sato reaguje na pohled na obrazovce. Ví, že na tom Vre’nan není moc dobře. SATO: Nejvyšší veliteli... VRE’NAN: Není třeba říkat, že nás to tu silně zasáhlo... Naše senzory jsou mimo provoz... Nařídil jsem přeživším ze své posádky, aby šli k únikovým modulům... Jak jste na tom vy? Na Sata očividně zapůsobilo, že vidím Vre’nana v tak špatném stavu. Přesto se drží. SATO: Možná jsme objevili slabinu ve štítech biosféry. Snažíme si jimi prolomit. MEZISTŘIH S: INT. TEN’AHRKA – MŮSTEK Kamera do záběru zahrne Bay’lara, který stojí poblíž Vre’nana. Oba si vymění pohledy, reagují na tyto zprávy. Jsou jediní živí lidé na zničeném, hořícím můstku. Podle potřeby následují MEZISTŘIHY. VRE’NAN (k Satovi): Podaří se vám to? SATO (snaží se mluvit přesvědčivě): Pracujeme na tom. Vre’nan to nespolkne. Vycítí, že situace nevypadá moc slibně. VRE’NAN: Podle dat, které nám senzory sdělily předtím, jsou ty štíty velmi silné... A vy si teď


58

myslíte, že je prolomí pár výbojů z fázorových zbraní? Pauza. Vre’nan se na chvíli odmlčí... jen na kratičký okamžik si v jeho očích můžeme všimnout smutku... Bay’lar si uvědomí, co má jeho velitel v úmyslu... Vre’nan se rychle zase sebere a podívá se na Sata. VRE’NAN: Mou loď už nelze zachránit... A já ji neopustím. (pauza) Možná bychom jejich štíty mohli oslabit dostatečně na to, že byste měli šanci. Sato ví, že na tom něco bude. Ale nechce si to sám přiznat. SATO: Nemáme záruku, že to vyjde. VRE’NAN (pevně): Je to naše jediná možnost. A vy to víte. Kamera ukáže reakce na můstku Valiant, kde všichni chvíli vstřebávají ten fakt. Pak – VRE’NAN (měkce): Jen mi slibte, že je přinutíte zaplatit za to, co se dnes stalo. Pauza. Sato ponuře přikývne. SATO: Můžete se spolehnout. Vre’nan na jeho slova zareaguje. Okamžik mezi nimi. Vědí, že už se nikdy neuvidí a je jim to jasné. Pak se vysílání ukončí a skončí i MEZISTŘIHY, zůstáváme na můstku Ten’Ahkry. Bay’lar postoupí vpřed. BAY’LAR: Pane... Ale Vre’nan se na něj podívá – rozhodl se. VRE’NAN (pevně): Opusťte loď, dokud můžete, poručíku. To je rozkaz. ZBLÍZKA NA BAY’LARA Podívá se Vre’nanovi do očí a ví, že to je bez debaty. Vre’nan je kapitán této lodi a podle něj by se s ní měl potopit jen on sám... Bay’lar s respektem přikývne. BAY’LAR: Hodně štěstí, pane. A Vre’nan na to gesto zareaguje. Po chvíli Bay’lar ODEJDE. INT. VALIANT – MŮSTEK SATO (k Adamsové): Poručíku, dokáží naše senzory prohlédnout interiér sféry? Adamsová chvíli pracuje s ovládáním. ADAMSOVÁ: Jen částečně, pane.


59

SATO: To stačí. Jakmile se štíty sféry deaktivují, budeme mít krátkou příležitost na to, abychom lokalizovali naše lidi uvnitř a přenesli je na palubu. MACFARLEY (ponuře): Pokud jsou pořád naživu. SATO: Budeme v to doufat. INT. TEN’AHKRA – MŮSTEK Na potemnělém, Vre’nan pomalu panelu. Chvíli Panel kormidla

zničeném a hořícím můstku lodi se nejvyšší velitel zvedne z kapitánského křesla a posadí se k navigačnímu pracuje s ovládáním; tedy s tím, co z ovládání zbylo. je dost poškozený.

A kamera přejde na – INT. ENOLYJSKÝ CHRÁM – ŘÍDICÍ MÍSTNOST Tohrvek naléhavě reaguje. TOHRVEK (od panelu): Kor’etane! Jedna z nepřátelských lodí se blíží ke sféře. Z Gorlona – INT. BELLEROFÓN – MŮSTEK Všichni vyhlížejí z čelního okna, sledují, jak Ten’Ahkra míří přímo do biosféry. Zbraňový důstojník čte ze svého panelu – ZBRAŇOVÝ DŮSTOJNÍK: Náraz za deset sekund. Záběr na Loganovou. Má na tváři výraz odhodlání. Ví, že tahle oběť nevyjde nazmar. Ví, že si to nemůžou dovolit. INT. TEN’AHKRA – MŮSTEK – ZBLÍZKA NA ČELNÍ OKNO Vidíme, jak se masivní sféra stále zvětšuje, brzy pohltí celý výhled. ZBLÍZKA NA VRE’NANA Loď se kolem něj lehce otřásá. Nejvyšší velitel vypadá jako někdo, kdo ví, že už brzy zemře. Ale dokáže ten osud přijmout, ví, že není jiná možnost. Pak... nastává velký okamžik... Zavře oči a – EXT. VESMÍR – TEN’AHKRA Naletí přímo do zbraňového systému sféry, kde vybuchne v MASIVNÍ EXPLOZI. Štíty sféry se zviditelní, když trosky křižníku létají do všech směrů. Byla to silná loď a její smrt je silná neméně. INT. ENOLYJSKÝ CHRÁM – ŘÍDICÍ MÍSTNOST Nejprve SLABÉ OTŘESY. Pak SILNĚJŠÍ. Tohrvek reaguje, poprvé se mu v hlase ozývá znepokojení.


TOHRVEK (z panelu): Naše štíty selhávají, kor’etane. Gorlon rozhořčeně reaguje. GORLON: Aktivujte ty zbraně! Tohrvek rychle pracuje s panelem, provádí rozkaz. INT. ENOLYJSKÝ CHRÁM – CELA Grant, Sivea, Chase, David, Tom, Christine, Sivok a Lonik si vymění pohled, reagují na nedávné otřesy. INT. VALIANT – MŮSTEK Adamsová promluví s nadějí v hlase, reaguje – ADAMSOVÁ (z panelu): Povedlo se! Štíty klesly! SATO (přesvědčeně): Máme tedy šanci. Ať všechny naše lodě zaměří střelbu na jediné místo. (pak) Je načase, abychom tu zatracenou věc sundali. EXT. VESMÍR – FLOTILA ZEMĚ/VORIANŮ/TOK’RŮ/JAFFŮ Flotila sice utrpěla těžké ztráty, ale pořád mnoho lodí zbývá. A všechny soustředí palbu na zbraňový systém sféry. INT. ENOLYJSKÝ CHRÁM – ŘÍDICÍ MÍSTNOST Osvětlení kolísá, místnost se opět OTŘESE! GORLON (zuří): Hlášení! TOHRVEK (od panelu): Nepřítel silně poškozuje naše zbraně! Místnost se zase OTŘESE! TOHRVEK (pokračuje): Jestli zbraně explodují, výbuch by mohl závažně poškodit celou sféru. Chvíli ZÁBĚR NA Gorlonovu reakci. V jeho tváři se opět zračí velký hněv – INT. VALIANT – MŮSTEK ADAMSOVÁ (od panelu): Zaměřila jsem tým plukovníka Granta, pane. SATO: Dobrá práce, poručíku. Ať se místnost s transportérem připraví. INT. ENOLYJSKÝ CHRÁM – CELA Členové našeho týmu a Draqové reagují na OTŘESY.

60


61

GRANT: Naše lodě tam venku asi mají úspěch. CHASE: Tak trochu jsem doufal, že se nám do tý doby podaří ze sféry dostat. Ale asi – V tu chvíli se objeví záblesky ASGARDSKÝCH TRANSPORTÉRŮ z Valiant a naši lidé se transportují pryč. EXT. VESMÍR Vidíme působivé záběry na různé lodě Země, Vorianů, Tok’rů a také Jaffů, jak nadále nemilosrdně útočí. ZBLÍZKA NA BIOSFÉRU Její zbraňový systém už začíná být doopravdy vážně poškozený. Sféra je opravdu houževnatý protivník, ale po chvíli začnou mít střely přibližně sedmdesáti lodí viditelný účinek. Náhle dojde k OBROVSKÉ EXPLOZI – zbraňový systém se očividně přetížil. ŠIRŠÍ ZÁBĚR Vidíme, jak naše lodě odlétají do bezpečné vzdálenosti, a naskýtá se nám opravdu ohromující pohled. Explodující zbraňový systém vyšle do celé oválné sféry sérii elektrických impulzů, které ji téměř úplně obklopí. Pak následuje JASNÝ ZÁBLESK, když se přetíží další sekce sféry. Náhle je zbraňový systém roztržen na kusy. Celou biosféru úplně nezničí, ale dobrou většinu její čelní poloviny to odpálí. Je to exploze, která by mohla otřást celou galaxií. Šíří se z ní mohutná tlaková vlna. TLAKOVÁ VLNA Zasáhne několik našich lodí. Některé z menších ten nápor nevydrží a jsou zničeny. INT. VALIANT – MŮSTEK Loď se silně OTŘESE! Všechny to shodí na zem. INT. BELLEROFÓN – MŮSTEK Totéž jako na Valiant. EXT. VESMÍR Pak náhle... ticho. Vlna míří do otevřeného vesmíru, kde se pomalu rozptýlí. INT. VALIANT – MŮSTEK

62


ZBLÍZKA NA Sata, jak zase pomalu vstává na nohy. Rozhlédne se, uleví se mu, že nikdo nebyl vážně zraněn. Narovná se... Pomůže Adamsové na nohy... Adamsová má pár drobných ran a oděrek, ale jinak je v pořádku. Stejně tak MacFarley. SATO: Hlášení! MacFarley i Adamsová si prohlédnou své údaje a Satovu pozornost zaujme něco za čelním oknem. NA ČELNÍ OKNO Vidíme, že biosféra je rozhodně nefunkční (ale ne zničená). Chybí jí celá přední část, vidíme velkou zející díru. Zbraňový systém je úplně zničený – útok byl úspěšný. POKRAČOVÁNÍ MACFARLEY (reaguje): Asi jsme to zvládli. ADAMSOVÁ (od panelu): Můžu to potvrdit... Systémy sféry jsou mimo provoz – nejen zbraňový systém. Holografické generátory... podpora života... hyperpohon... všechno. SATO: Známky života? ADAMSOVÁ (pauza): Žádné, pane... Vidím na senzorech trosky lodí uvnitř... musely být zničeny při výbuchu zbraní... Pauza, kdy kamera ukáže reakce. Všem se ulevilo, ale v tuto chvíli nepřicházejí v úvahu žádné oslavy – všichni si uvědomují, že také utrpěli velké ztráty. Po dlouhém tichu – SATO: Inu... skutečně „vítězství za každou cenu“. A z tohoto okamžiku... FADE OUT. KONEC AKTU 6

63


AKT 7 FADE IN: EXT. ENOLA – PODVODNÍ HLAVNÍ MĚSTO Znovu uvedeme velkou podvodní metropoli. INT. LORALINY KOMNATY ZBLÍZKA NA Loral. Stojí ve svých prostorných komnatách a doslova zuří. LORAL: Jak je to možné?! KAMERA PŘIZPŮSOBÍ ÚHEL a UKÁŽE GROVINA. Mluví klidně, je opatrný – nechce, aby si na něm Loral vybila vztek. GROVIN: Tím si nejsem jist, mediátorko. Ale žádné z našich základen se nepodařilo spojit se s kor’etanem Gorlonem... a sféra od doby, co dorazila na určené souřadnice, se také neozvala. (pauza) Musíme předpokládat, že se ji nepříteli podařilo zničit. LORAL: To je směšné! Žádná flotila by nemohla být tak silná, aby sféru zastavila. A náhle – DUREG (mimo obr.): Tím bych si nebyl tak jistý. Loral se otočí a kamera ukáže Durega. Stojí ve vchodu do jejích komnat. Narozdíl od Loral vypadá velmi klidný, je s vývojem událostí spokojený. Jako obvykle má ruce za zády. DUREG (pokr.): Nepříteli se podařilo zastavit naši invazi do jejich galaxie. Utrpěli těžké ztráty... ale zvítězili. Loral ho chvíli probodává pohledem. Pak – LORAL (ke Grovinovi): Grovine. Omluvil bys nás na chvíli? Grovin rychle přikývne. Možná je i rád, že může z místnosti konečně odejít. GROVIN: Jistě, mediátorko. A ODEJDE. Následuje tichá pauza – Loral a Dureg se na sebe jen dívají. Loral očividně zuří; ale dokáže se držet, má svůj vztek pod kontrolou. LORAL (ostře): Na čí straně to vlastně jste? DUREG (věcně): Na vaší. (pauza) Ale už jsem vám řekl... přání Strážců jsou spletitější, než si myslíte... Události se vyvíjejí přesně tak, jak to předvídali.


64

LORAL (to je směšné): Takže teď mi říkáte, že Strážci chtěli, aby náš plán selhal?! Pauza. Dureg pomalu postoupí vpřed. Scénu podtrhuje nenápadná, ale napjatá hudba. DUREG: Strážci chtěli, aby selhal regentův plán. (pauza) Přemýšlejte... Když naše vojáky v biosféře zlikvidovali, zničili naše lodě, bude to ta největší porážka, jakou Enolyové od dob války s Alterany utrpěli. To a ztráta lodí, o které jsme přišli během pokusu o útok na Zemi výrazně oslabí počet regentových příznivců. Loral na ta slova reaguje. Začíná chápat, kam tím Dureg míří. LORAL: Bude zranitelný. DUREG (přikývne): Velmi zranitelný. (s radostí): Nevidíte to, má přítelkyně? Bohové si vás vyvolili, abyste dostala do rukou moc, abyste naši rasu vedla k velikosti, kterou nikdy předtím nezažili. Vaše jméno se navěky zapíše do historie... Ale někdy se musí pro dosažení velkých cílů učinit oběti. Loral se zdráhá to připustit, ale začíná chápat, že na tom něco bude. Všechno by se nakonec mohlo vyvinout v její prospěch. LORAL: A regentovo jméno se do historie zapíše jako jméno toho, kdo naší rase málem přivodil porážku. DUREG (s ďábelským úsměvem): Ale tak daleko to veřejnost zajít nenechá. LORAL: Zbaví ho moci. DUREG (s odhodláním): Musí se odstranit, abyste mohla zaujmout jeho místo. To mají s námi teď bohové v plánu, přítelkyně. Toho musíme vy a já dosáhnout. Loral se na něj podívá. Pořád mu nevěří. LORAL: A pak? Dureg se před ní lehce ukloní, do hlasu se mu vrátí ponížený tón. DUREG: Pak převezmete trůn. Budete novou regentkou. A Enolyové vám budou sloužit, zatímco je povedete k velkém vítězství. Povedete Impérium vládců k síle, jakou nikdy nezažilo. Loral se tomu usměje. Nemůže popírat – celé to zní velice lákavě. LORAL: Neprotestovala bych. (pauza) Ale pamatujte, Duregu. Jestli zjistím, že se mě snažíte oklamat, že je to celé jenom nějaká vaše hra... (chladně): - vlastníma rukama vás zabiju. A ujišťuji vás... bude to pomalá a bolestivá smrt. A nato ODEJDE. Zanechá Durega o samotě, aby o této výhružce přemýšlel.

65


ZBLÍZKA NA DUREGA Dívá se za Loral. Bývalý mediátor má na tváři nečitelný výraz. Očividně na něj výhružka nijak nezapůsobila, ale nemůžeme s jistotou říct, jestli ho Loral doopravdy považuje za spojence. Nedokážeme ani poznat, jestli skutečně věří tomu, co říká... nebo jestli je za tím víc. A z jeho výrazu... STŘIH NA: EXT. VESMÍR – HORIZONT Vidíme, jak se Valiant blíží k obrovské vesmírné stanici. Za ní vidíme další lodě z bitvy – vorianské, tok’erské a také jaffské mateřské. Když ke stanici přilétají, máme pocit jednoty. INT. HLAVNÍ PALUBA Plukovník Grant sem vstoupí z chodby. Následují ho Sivea, Chase, David, Tom a Christine a také RŮZNÍ ČLENOVÉ POSÁDKY z různých lodí, včetně Sata, Adamsové, MacFarleye a Loganové. Příchozí okamžitě přivítá VELKÝ POTLESK! KAMERA COUVNE a UKÁŽE velký dav členů posádky stanice – shromáždili se, aby přivítali hrdiny. V davu najdeme i Zacha, Chucka a YUSUFA. Vidíme hodně povzbuzování a plácání po zádech. Tentokrát je zcela zřetelný pocit vítězství! YUSUF (vystoupí vpřed): Velitel Callen je pořád na Vorianě. Ale jménem nás všech... vítejte doma. GRANT: Díky, Yusufe. Je fajn být zpátky. ZÁBĚR NA BAY’LARA Ještě pořád vypadá docela zničeně. Také vstoupí na hlavní palubu spolu s několika přeživšími ze své lodi. Sivea okamžitě reaguje na to, že Bay’lara vidí živého a zdravého. Zamíří k němu, její úleva je patrná – a on s úsměvem zareaguje na to, že vidí ji. Oba se snaží zůstat formální, ale je zřejmé, že mezi nimi vzniká určitý vztah. Jde o dva lidi, kteří jsou upřímně rádi, že se ten druhý v pořádku vrátil. SIVEA: Náčelníku. BAY’LAR: Velitelko. Pauza. Pak se Sivea prostě usměje. SIVEA: Ráda tě vidím. BAY’LAR (úsměv opětuje): Já tebe taky. SIVEA: Nepodařilo se nám... získat úplný seznam přeživších z Ten’Ahkry... Když jsem nevěděla, jestli– BAY’LAR (zarazí ji): V pořádku.


66

(pak): Jsem prostě rád, že jsem přežil. SIVEA (pauza): To já také. A přejdeme na – ÚHEL NA ZACHA A CHUCKA Oba si vymění kývnutí, reagují na svůj rozhovor v teaseru. CHUCK (zářivý úsměv): Říkal jsem ti, že není důvod dělat si starosti. Mohl jsi ten čas využít líp, místo abys seděl v rohu a kousal si nervózně nehty. Dopadlo by to stejně. ZACH (tvrdohlavě): Nemohl jsi přece tušit, že to takhle dopadne. CHUCK (pokrčí rameny): Jasně že ne. To nikdy nejde. O tom život je. A přejdeme na – ÚHEL NA DAVIDA A TOMA Přátelé stojí vedle sebe a různí členové posádky jim podávají ruce, vítají je zpátky. Pak se Tom obrátí k Davidovi, když mají chvilku o samotě. TOM: Takže? David se na něj podívá. DAVID: Takže – co? TOM: Pořád se chceš vrátit na Zem? David se na chvíli odmlčí. Je trochu překvapený, že o tom Tom teď mluví, ale taky ví, že už to nemůže dále přecházet. Konečně – DAVID (o ostatních členech týmu): Brzo jim to řeknu. Tom reaguje. Zčásti doufal, že by David mohl změnit názor, i když ví, že se jeho přítel musí rozhodnout sám. ÚHEL NA SIVOKA A LONIKA Také na hlavní palubu vstoupí. Sivok vypadá spokojeně, zatímco Lonik by byl raději kdekoliv jinde. LONIK (aby to slyšel jen Sivok): Nechápu, proč jsi trval, že se téhle takzvané „oslavy“ zúčastníme. SIVOK: Jsou to naši spojenci, Loniku. A dosáhli jsme společného vítězství. Měl by sis na to zvyknout. Ale Lonikovi se to pořád nelíbí. Pak k Sivokovi přistoupí Grant. Okamžik, kdy si vymění kývnutí, zatímco v pozadí pořád probíhá povzbuzování. SIVOK: Podařilo se, Johne Grante.

67


GRANT: To ano. Ale Grant z nějakého důvodu vypadá trochu nespokojeně a Sivok si toho všimne. Draqskému veliteli netrvá dlouho, než mu dojde, co plukovníkovi vadí. SIVOK: Už jste se předpokládám dozvěděl o enolyjském jedu. Pauza. GRANT: Měl jste nám to říct. Vzájemná důvěra taky znamená, že bychom měli sdílet informace. (tiše, ale frustrovaně): Díky tomu toxinu jsme se mohli v prvé řadě vůbec vyhnout zajetí. Mohli jsme mít příležitost sabotovat zbraně sféry. Sivok pokývne – nepopírá. A Grant dojde k závěru – GRANT (pokr.): Ale vy jste samozřejmě měl dobrý důvod, proč si ho nechat pro sebe... protože jste k nám od začátku nebyl úplně upřímný. (pauza) Celou dobu jste ten jed chtěl použít na převzetí kontroly nad enolyjským chrámem. Měl jste jen dvě ampule, takže jste si je musel šetřit... Nechtěl jste sféru zničit. Proč taky? Je moc silná... Kdybyste ji ovládal; byl byste silný i vy. Okamžik, kdy má Sivok stále nečitelný výraz. Ale pak se pousměje. A nemůžeme tak úplně říct, co jeho úsměv naznačuje. SIVOK: Jste skutečně velmi moudrý muž, Johne Grante. Grant lehce zareaguje. Ale je to jasné – plukovník se musí sám sebe ptát, proč chtěl Sivok sféru získat pro sebe? Použil by ji k ovládnutí svých „spojenců“? Nejsou třeba žádná slova, aby tyto myšlenky tlumočil. GRANT (tiše): Jo... A s tímto pocitem nové nedůvěry mezi nimi se Grant odvrátí, zaměří pozornost zpět k oslavám. ZBLÍZKA NA SIVOKA A LONIKA Draqové si vymění pohled. Lonikův výraz jasně říká, jaký je jeho názor, ale Sivokův zůstává nečitelný. Nikdo nemůže s jistotou říci, jaké byly jeho skutečné úmysly. A z tohoto okamžiku... STŘIH NA: EXT. VESMÍR – HORIZONT Znovu uvedeme obrovskou vesmírnou stanici. Uplynula už nějaká doba. Flotila je pryč a Horizont už zase obklopují jen tok’erské lodě. Ale je jich tu teď méně než dříve, toho si ihned všimneme.


68

INT. OŠETŘOVNA – VYŠETŘOVACÍ MÍSTNOST Lenori sedí na stole uprostřed. Má na sobě nemocniční úbor a před ním stojí SESTRA, skenuje ho pomocí vorianského lékařského skeneru. Lenori už vypadá o něco zdravěji, ale vypadá jinak. Trochu nejistě, trochu ztraceně a trochu smutně. VSTOUPÍ Christine. A následuje okamžik, kdy se jejich pohledy setkají a přátelé si vymění slabý úsměv. Pak Lenori na sestru kývne. Žádá ji, aby odešla a poskytla jim chvíli soukromí. Sestra ODEJDE. Okamžik ticha, pak – CHRISTINE: Jsem ráda, že už je ti lépe. Lenori pokývne. LENORI: Protijed na enolyjský virus mě udržel naživu... Naštěstí jistou osobu napadlo ho použít. Christine reaguje, ví, že jí tím děkuje. Pak Lenori pokračuje... a zní jaksi ponuře. LENORI: Budu muset dostávat... pravidelné injekce. Jen tak bude možné uměle udržovat můj imunitní systém. CHRISTINE: To... to jsem nevěděla. LENORI (slabý úsměv): Nestěžuji si... jsem naživu. (smutně): I když zčásti mi připadá, jako bych nebyl. Pauza. Christine postoupí vpřed, reaguje na jeho smutek. CHRISTINE (měkce): Co se děje? Další pauza, Lenori se na ni podívá. A konečně prozradí své emoce – LENORI: Ještě nikdy jsem se necítil tak... prázdný. Marcai... nevím, jak bez něj budu moci žít. (snaží se to vysvětlit): Když jsem se stal Tok’rou... připadalo mi, že mezi ně nepatřím. Že se mi nikdy nepodaří k nim přilnout. (pauza) Trvalo mi dlouho, než jsem se smířil s tím, co se ze mě stalo... Mně i Marcaiovi trvalo dlouho, než jsme se navzájem přijali... A připouštím, čas od času jsem si přál, abychom se mohli nějak oddělit... abych se prostě symbionta mohl zbavit a žít dál svůj vlastní život. A Marcai to cítil stejně... Chtěl se zase stát... „normálním“ Tok’rou. (pauza; s narůstajícími emocemi): Ale teď je pryč. A já jsem sám... Snažím se namlouvat si, že to tak bylo po většinu mého života, ale pravdou je – (hlas mu lehce zakolísá) - že jsem si ještě nikdy nepřipadal takhle ztracený a bezmocný... nikdy za celý dlouhý život. Christine se na přítele podívá, se smutným výrazem vstřebává jeho city. Nejsou třeba žádná slova – hluboce s ním soucítí. Pak přistoupí blíž, měkce promluví – CHRISTINE: Ale ty sám nejsi. To je důležité.

69


Lenori se na ni podívá a Christine ho chytne za ruku. Okamžik skutečného přátelství. Opět nejsou třeba žádná slova, Lenori její gesto oceňuje. Ví, že se vše možná navěky změnilo, ale také ví, že se s těmi změnami nebude muset vypořádat sám. A z tohoto okamžiku přátelství a emocí – INT. VELITELOVA KANCELÁŘ Plukovník Grant a velitel Callen uprostřed konverzace. GRANT: Prostě zmizela? Callen přikývne. Zamyšleně vyhlíží z okna. CALLEN: Ověřil jsem si její informace... Dokonce jsem osobně mluvil s prezidentkou Adari. Nikdo jménem De’sya Kamin nikdy v prezidentčině štábu nepracoval. Neexistují ani záznamy o tom, že by někdo jejího jména žil v okolí Severní provincie. GRANT: A co ti ostatní lidé, co ji viděli? CALLEN: Mluvil jsem s nimi... Nikdo si na ni nepamatuje. Grant to chvíli vstřebává. Okamžik, který navozuje téměř strašidelný pocit. Plukovník dojde k jedinému možnému závěru. GRANT: Takže to nebyla Vorianka. CALLEN: Je to nanejvýš nepravděpodobné. Další tichá pauza, oba se to snaží pochopit. Pak Grant něco zváží. GRANT: Jedna... rasa, o které vím, se umí takhle objevovat a zase mizet. Callen se teď otočí... podívá se na plukovníka... Ví, co myslí. CALLEN: Mlhovinoví. Grant pokývne – „je to možné“. CALLEN (pokr.): Což znamená, že bychom její slova měli brát vážně. Jestli totiž existuje jen nepatrná naděje, že nalezení té knihy... nějak ovlivní budoucnost Vorianů... GRANT: Souhlasím, pane. A v tu chvíli – YUSUFŮV HLAS: Řídicí místnost veliteli Callenovi. Callen stiskne interkom na svém stole. CALLEN: Mluvte doktore Naiyeere. MEZISTŘIH S:


INT. ŘÍDICÍ

70

MÍSTNOST

Yusuf stojí u ovládání hvězdné brány. YUSUF: Veliteli, přijímáme subprostorové vysílání z Voriany. Vysílá se na všech frekvencích, očividně v rozsahu celého sektoru. INT. VELITELOVA KANCELÁŘ Callen si povzdechne. Nemá z toho dobrý pocit. CALLEN: Ať si to tedy všichni poslechneme, doktore. Callen a Grant si vymění pohled. Granta zajímá, o co jde. ÚHEL NA CALLENŮV MONITOR NA STOLE Aktivuje se, vidíme, že jde o projev PREZIDENTKY ADARI před Vládnoucí komorou. Mluví ke všem Vorianům, pevně a rozhodně. ADARI: - Ztráty, které jsme během enolyjského útoku utrpěli, jsou značné. Ale naše odhodlání tím nijak nekleslo. (pauza) A jako důkaz síly právě tohoto odhodlání, mí Voriané, vám chci říci, že zatímco naše síly bojovaly u enolyjské biosféry, druhou část našich sil jsme poslali do systému Tenari. A tam rozhodně a bez váhání zaútočily na jednu ze dvou nezávislých kolonií Kih’Andariů. Grant nevěřícně reaguje, začíná se usazovat šokující odhalení. Callen má na tváři vážný výraz. INT. ŘÍDICÍ MÍSTNOST Všichni, včetně Yusufa, Adarinu řeč vidí na hlavní obrazovce. Reagují podobně jako Grant. ADARI (pokračuje): Bylo pro nás riskantní zahájit tuto invazi, aniž bychom věděli, jak dopadnou boje s Enolyi. Ale sdíleli jsme silnou důvěru ve schopnosti naší flotily. INT. BEZPEČNOSTNÍ KANCELÁŘ Bay’lar na monitoru sleduje její řeč. ADARI (pokr.): Kih’Andariové byli útokem překvapeni, jak jsme čekali, což nám zaručilo přesvědčivé vítězství. Těší mě, že vám mohu sdělit, že naše síly už dosáhly hlavního města Tenari. Je teď pod vorianskou nadvládou. INT. HLAVNÍ PALUBA Lidé sledují řeč na různých monitorech na zdi. Jde skutečně o dav lidí – vidíme mezi nimi i Siveu, Chase a Toma.

71


ADARI (pokr.): Ale jde jen o první vítězství v obtížné válce. Můžete si však být jisti, že ji absolvujeme až do vítězného konce. INT. OŠETŘOVNA – VYŠETŘOVACÍ MÍSTNOST Christine a Lenori řeč sledují na monitoru. ADARI (pokr.): Naneštěstí má vše své následky. A následky nejvyšší pohotovosti pro tento sektor jsou takové... že po následující dva dny budou uzavřeny všechny vorianské hranice. INT. VELITELOVA KANCELÁŘ Zpět na Callena a Granta. ADARI (pokr.): Všechny mimoplanetární styky, včetně spojenectví se Zemí, byly na neurčito pozastaveny, mimoplanetární velvyslanci staženi. (pauza) Také odvolávám všechen náš vědecký personál ze stanice Horizont, který byl ustanoven jako hlavní základna operací po dobu války... Brzy budou následovat podrobnosti týkající se nového personálu stanice. Callen a Grant si vymění pohled. Adarina řeč v pozadí dále pokračuje.

CALLEN: Můžeme čekat, že Kih’Andariové brzy vrátí úder. Grant o tomtéž také znepokojeně přemýšlí. GRANT: A vzhledem k tomu, že jejich druhá kolonie je hned za rohem... Napjatá pauza. Pak Callen stiskne panel interkomu. CALLEN: Všemu personálu, tady je Callen. Vyhlašte

obranný protokol! K bojovým stanovištím! ADARI: Nastávající doba bude pro nás všechny obtížná. Ale je nezbytně nutné, abychom se nevzdávali odhodlání... ani naděje... a víry. A mohu vás ujistit, mí Voriané... že není důvod k obavám. Naši lidé už přežili mnoho hrozeb... přežijeme i tuto. A na konci války budeme žít na Vorianě bezpečněji, než kdy dřív.

INT. ŘÍDICÍ MÍSTNOST Na reakce, když posádka rychle a profesionálně provádí Callenův rozkaz. Stanice přejde na POHOTOVOST. YUSUF (pevně): Rozkaz, veliteli. Yusuf naposledy vzhlédne a v tu chvíli Adari na obrazovce končí proslov slovy –

72


ADARI: Nechť Tvůrci vorianskému lidu žehnají. INT. OŠETŘOVNA – VYŠETŘOVACÍ MÍSTNOST Christine a Lenori si vymění znepokojený pohled. V pozadí slyšíme signál pohotovosti. INT. HLAVNÍ PALUBA Členové posádky rychle míří pryč na svá stanoviště. ZÁBĚR NA Siveu, Chase a Toma. Vymění si pohled, také se vydají na cestu. INT. BEZPEČNOSTNÍ KANCELÁŘ Chvíli ZÁBĚR NA Bay’larův ponurý výraz, pak přejdeme na – INT. VELITELOVA KANCELÁŘ Vidíme Callena a Granta, mají na tvářích ponuré výrazy. Stále slyšíme signál pohotovosti. Po chvíli Callen konečně promluví. CALLEN: Takže... vypadá to, že jsme ve válce. A následuje... NÁHLÝ STŘIH NA: EXT. VESMÍR Vidíme FLOTILU KIH’ANDARIJSKÝCH LODÍ, jak míří přímo k nám. Jde asi o čtyřicet lodí – vorianských civilních s vylepšenými zbraněmi – a letí v bojové formaci. A kamera pomalu OBRÁTÍ SMĚR POHLEDU, takže už flotilu nevidíme, zato se můžeme přesvědčit, kam má namířeno – HORIZONT Bez flotily, která ji obklopovala dříve, vypadá stanice poněkud osaměle – obklopuje ji jen několik tok’erských lodí a za ní vidíme vesmírnou bránu. V pozadí jasně září dvojité slunce. A pak... působivý pohled, kdy do záběru opět vletí různé kih’andarijské lodě, jedna po druhé, blíží se k vesmírné stanici. Ještě několik okamžiků vstřebáváme tento impozantní a ohromující pohled. Pak – PRUDKÉ ZTMAVENÍ KONEC AKTU 7 KONEC

Revoluce EP: Scénář ALEX RUBIT

Recommend Documents