Purchased From. Funds Donated. The Andrew W. Mellon. Foundation

r

i

mm: ii^^Nxim^

in

>

D

Purchased From

Funds Donated

The Andrew W. Mellon Foundation

Ferina Li§^k

z Kuliferdy a na Klukove Cili

Krati6kd historie zlopov6stny^ch kouskft stareho Reineke,

die

mnohych

ftikopisfl 8lovan8kyeh^v''^<5^

Dr. J. P.

Jo?mt

Druhe, Iacin6 vyd4ni.

V

Praze, 1867.

Nikladem knehkui)ce

F.

Tempskeho.

Ftedmluva. Ferina nic jineho neni, nez nemecky; „Reinecke Fuchs", basen

z

evropejskych

pat-

zivlfl

Uticteho stoleti vyrostla. Nejprve v prostouarodnim

„Rynke de Vos" vydana pry

nafeci pod napisem

Lyia V

Lubeku

r.

1498; v predmluve podepsaa

jako skladatel jest „Heinrich von Alkmar."

vydani obstaral die dnuiDeni

ziiovu

V

tato

co

Roku ]539

a zase 1711,

1799

dvoji'm obh'cejem puvabna baseu

r.

ji

1752 Gottsched bez verSa, Goetlie 1794

hexametrdch ,

gyndlu

522 Nikolaus Bauniann,

Ale v nynejsim spisovatelskem jazykii

vySla.

vydal

J

nekterych prave jmeno pfedesleho

autora byti ma.

po

r.

Jine

a.

t.

d.

Soltau

1803

v

fadkiich

ory-

H Die Goethe tento vybor slovansk} ch pfekladu stranu poradku a rozdeleoi se zpravoval;

ale ze

Da forme a pismene neavaznul, nikdo se nerad

Ze

horsiti.

i

sam Goethe

basen za nehod-

tuto

nou ducha sveho nedriel, ruci za huje sDad jen fra^ky aoo snad se fiekomu

usudek

zdati

ctenai-uv

—

niohlo.

pfed

i

to,

ie neobsa-

podlosti, jakby

Nerad pfekladatel

cteoim

zajima,

vysvctloviini basni neoavidi, nebo h'ka se

dremu

jen

2bytecoe di'Io

napovez;"

tenkrate

ale

a :

zlaste

„niou-

soadil, le

by Debylo podotknouti, k cema toto

smcfuje; vyfkuul to ale juz stary skladatel

na konci sve basne takto

Und damit haben wir

gelehrt,

Dass Jeder sich zur Weisheit kehre, Das Bose meide, die Tiigend ehre. Seht! dazu dienet das Gedicht,

Und andre Deutung

hat es nicht.

Zlda se to byti dost zfetelne.

V

Lipsku doe

1.

Kvetna 1845.

I.

Z

/>

g V.

•Parni vSth'cek proYiva,

Popukaly kury snezne, Nadmuly se vody bezne, Slunce barvy sve rozh'va, Ptackuv zpev zeleny kef ukryvti. Na to hlede kral Pazourus Racil sobe pomysliti:

Mohli by se ted' juz sjiti Bez pfekdzky do hromady, Knizata a dvorske rady,

Hrabata a vladykove,

Werni moji

W

cele

Od Od

Z

vazalove.

zemi vule ohlasena;

zapadu od vychodu, pulnoci od poledne, poll, houstin

a ze broda

Najskvostnej se vybirali,

Ke

dvoru se rychle Imali;

Nebo Snem

kral chtel ve vsi slave

slaviti taky pravg, Jako kaze zakon zemsky,

Ferina.

3 Doma aby Ani

ueostali

velci ani mali.

Jeden pfedce nedosel ka dvoru,

An

se prcivem

btil

pfikoru.

Zlosynovi najmilejSi Ostat tajne ve sve skrejSi,

Cul Ferina §elma vycvikana,

Jaka by

tarn

Kazdy mel

Na

byla privi'tana.

co narikati,

Ferinu zaiovati;

Jezovec jen strycek snedy

Neudaval svoje zvedy. Prvni Zubik vik, ku predu Z pokrevnych a znamych stredu

Wystoupi

bh'z krali

Zavrti pokorne

Pazourovi,

svym ocasem,

Mumlavym pak pocne hlasem: Najmocnejsi pane nas a krali 1 V kazde cnosti, v pravu staly, Milostive jste naklonen

Kazdemu, kdo cti jest hoden, Zly cin prisne pak trestate Racte ucho nakloniti

Ku

sti'zuosti

Nechci,

Lisku

Buh

spravedlive; vi! falesne jviniti

sniclosti skodliv^,

Ale

Do

PiiDC sam poznate,

Diilost

jake mne lianby, Skody

Uvrhli

Ach

liSci

podvody.

stydiDi se nadobycejtiS

jci

Povedeti vain vefeJDe,

Co on Jak

Tak

zenou mou provadel,

s

a pak deti

ji,

on dlouho

me

pokalel;

s nimi tropil,

Az tfem mocem svym

Na veky

zakropil

pfedrahy zrak.

Zaioval sem to juz

— vsak —

Sic byl pohnan jednou

Take

slibil

k

souda,

pfisahati,

Ale kdyz se melo takto stati, Nebylo po vuli zas nekloudu; Zustal skryty na sveni hradu, Sniichem potfasal

Kdyby Co

to

kdo

si

brada.

ten selma ucinil,

Mesi'ce

by potreboval

—

Kdyby jenom castku zminil Kdyby ze vsech oslu stahli Jak

jich

Sot'va

—

poj)isoval,

kuze,

rozUcnych ge na svete,

na nich napsati se muze,

Co ten Kdyby

zleho naplete. tu slo

jenom o me,

Had bych

tl-eba micel

skromne;

Ale ie mi zlehcii roilon pani, Mstit sc budu bez ustani.

Takto

Na

Fekl na polou urpiitne,

polou pak Zubi'k smutne,

Zavrtel pokorne zas ocasem.

Ay

huuhnavym se hiasem maly nazvan Osmrdek

tu ozval

Psi'cek

Chudy jsem

Na

a

nemam

stryce

ktereho bych se spoleh' vice

Nezli ua muj hbitny zoubecek: §el jsem jednou liledat spasu,

na me se usmalo, Dalo dobrou me klobasu,

§testi

Ji'i

srdecko

me

Schoval jsem

Ach

i

torn

si

—

okfalo

kousecek do kfovi,

Ferioa se zdovi,

Mlsnou hubou on to chyti, Zarmutek me srdce ci'ti. Na to zamiioucel Kocourek Aurel Slyste milostivy mocuy Pane! Zdali Osmrdku se krivda stane. §el ja jednou na cekanou,

Pocul svadbu uchystanou,

Pan Buh

di'rkou

nad komorou

Dal mue jitrnicku sporou;

5 Ogmrd na mne dlouho

zebral,

Ji se nad m'm upHrn^ smiloval, Co ostaio, na jinda jsem schoval Ale zlodej 0§nird mi

Aurel

tut

—

to sebral.

OSmrdek ucouvnul,

i

Ale pardal strakaty pHstoupnuI

Prave:

Ay vy

narikate darmo,

VSichni nesou Ferinovo jarmo, Ni'm

On

i

najmoudfejsi zhloupi;

vse obkrade, obloupi,

snemu pani,

Vedi' vsichni v

Ze to ne'ni na Kdyby jenoni Ba kdyby jen

cti

utrhani:

nihivit smeli,

mluvit chteli.

Vic nez fad zlateho rouna

On Slib

Na

si

vazi kus kapouna,

mu

tucny kousek zrana,

vecer on zrad/ tfeba zemepana

SlySte CO on

s

—

zajicem Kfoupaikem

Nestydatym zpusobem ucinil: Kuliferda hral si na svatouska, Nevinnym se zdal jak v zime mouska Pfitiilil se

k nemu

Svate pismo

mu

s

ruzeneckem,

vykladal,

Ledasjaka pravidla udavai;

Co

se hodi pro kaplana;

« Credo

Tu

pfen'kaji;

sjiola

ac pokoj V cel^m kraji,

Jak jste racil rozkazati A kazdemn list dodati, Co by SetHI pred ourazem, Toho muie naboziieho

Tak Tak

vzal do naruci sveho

ho k srdci

Ai on jazyk

Tak

ho

skrtil,

i,e z nej

Posledni

Ay Ja

tu prisla

mu

Rekni Takto

Za

zivot jiiz

pfiti'skoval,

yyplazoval,

tak ho dr^pal,

vsudy kapal,

hodinka mil bila

moje

—

sila,

zivot zachoval. zdazli lez mi'r

sem povidal?

kralovsky

iicii

—

bezpednost cesty rucy?

—

Pomstuli vy na nej nesvalate, Pricinu

vy

s6ni podate,

Kdyz se sehna vSem vysmSje. Kde se pravo vsak podejei ~ Zubi'k tez se zas pristi'val,

Ku

vSi vine hlavou

Na moo To nam

kyval:

veru tot je zprava, nadeje dodavi.

Pokud na marach

neleii,

Neiiatahiie taho hnaty svoje, Dfi've

nebude pokoje.

Zdali se diu hlava

ted'

neztepe,

Osoustue nas v kriitku lepe. V§ak iijal se oft Jezovec:

—

Vezte od jak ziva tak se st^vS,

Ze nam zast cti nepridava, Na Ferinu co dobreho ceka

Z

toho, CO pan

Kyz by

Zubik nan

Nebyla by velka

Aby

nastckii.

stryc muj byl jen bli'ze: ti2e,

kralovske milosti

Dokdzal az do sytosti, Jakou kfivdu mu delate. Stare pletky ohnvaie,

Kteie davno pravda nejsou;

A

CO zleho vy tropite, Pekne za znby drzite. Arci komu by to skryto bylo, Jak ste s mym se strycem umluvili. By, CO spolecne ste ulovili,

Spolecne se take rozdelilo;

Ale bylo pekne 'to deleni! Co mel chud'as stryc muj za mrzeni!

Jak ta tuha zima byla, Drzka se vi'an obouni sesuSila,

Ejhie, tat jel sedUk po

V

silnici,

bedkdch vezl tucne ryby.

VzdechI Zubik: Tech jen kdyby! Kaupit, nemely ste drobne,

V V

zime take pfijmy skrovn^;

kapse pomoc kdo nema,

Musi pry

Tak

ji

—

stryc Lisak povi'da

Moblo

se

—

v hlave miti

mu

tenkrut spatoe diti;

Rycble sedldka nadbehnul, Jako mrcha bez vsi vlady

Do

koleje ve voznici lehnal,

Jazyk vyplaz', natuU' koty. Sedlak pfijda, vida lisku^ Vytasil se s

nozem

z boty^

Dychte po peknem kozisku. Kuliferda nehnul sebou.

Eh! juz selmo konec

s

teboul

Rka sedlak hodil jej v koSatinu, Doma cas je na tu kozesinu Dale kone cestou

§vihal.

Ferina na dobrou

chvi'li

Jak

cihal.

Yidel, ie sedlak drima,

Hdzel

s

vozu ryby dolu,

Zubikoyi do naruce zprinia.

By

se rozdeliii spolu,

9 Ackoli m$l prAvo ku vStSima dilu; Trvalo to dobrou chvflu,

Jedna nei na kaXdy- zub vytocil; Hladovy pak s vozu skocil. Zati'm pan Zubi'k jui vSechny skfoupal,

Sotva ze se p^ecpan dale boupal.

A

CO za to streyci Lisakovi,

iie posloniil

Pan Zubik

z

Zubikovi?

pouhe vdecnosti

Nenechal mil nezli nahe

kosti.

—

Sly§te, povi'm jinoa zase.

Vedel stiyc, ze u sedlaka Zabilo se k masopustu prase.

Co sam cmuchal, reknul i,e

Zubi'ku,

V komofe na febi'ku

Jista jim pocboutka

vi'si.

K

tomu Znbikova chtivost se pHmfsi: BratHcku my korist rozdelime,

Rovny

di'lek

kazdy

sni'me,

Pravi Zubi'k, o stedry panacek!

Stryc muj sprosty ubozacek Vlez do domu, shodil b^cek,

A

do okna prase padio,

Volal:

muj mily

pri'telicku,

Mej si tfeba polovicku, Fafatkem jen sem dosdhni.

10 A

koKst

ven wtahni.

si

Rad tu Zubik hned poslouiii, Neb po §peku velmi tauzil.

Ay Na

Ferinu

Ze

neprines

tut psi se rozteklili,

dorazili,

domu

vice

Mnohy" kousek fasne lice; PMbeh' k vlku tvafi uplakanoa, ^adal pulka v>jedaanou.

Dobre, dobfe, Zubi'k

Hodny kus sem

pravil,

schoval tobe;

Muxes bratfe rnit pochoutka Na nem v prilezite dobe.

A

tu prines ze skryteho

kootku

—

Pomislite Milost Pane!

Aniz snad

to

u lidu se stane!

—

PHnes' a pritom se oblizoval, Ach to same krive drevo, Na nemz sedlak vepre zaveSoval,

DruLym

byl napbil svoje strevo.

Ja jen pravim, co

A

me

doslo,

ja nejsem tak zvedavy,

Co pak teda tajne proslo, Co natropil pan zehravy. V§ak az pi'ijde sam Kulisek

A

rozvaze pameti sve mi'sek,

11 Divo^

veci usiysite,

h;l

Iladku snadoo rozsoudite.

Co pan

To

pravil o sve iene,

vSudy denng,

se stavd

Tim by nemel

prave trousit;

Vidgt ie on nezna modu,

Mel by v

svete se obrousit,

Svihilckou

by

zakusil svobodu.

Ferinu ze hezky znate,

Medle zleho na torn co shledate, iie mei nekdy rad pam Zubicku, Kdyz pan Zubik vesel z domu ? Dalli ji kdy vice nez hubi'cku Byla jiste rada tomu. Snad se vam kdy ujma stala,

—

Neb snad Zroutka zaiovala? takou muz se chlubi, Lidem da svuj rod do huby. Co se Kfoupalka pak tyka, Marne jen to jest tlachani, Pouhe na cti utrhani Jestli s

Necht

si

Zubi'k co dice

ri'ka,

Nesmel by snad vytfepati Mi'str SA'eniu

Nemali se

Tak

to

je veta

uceniku? juz vickrat

st^ti,

po vsem cviku

:r

12 Jen kdo kudli topoa hlavu,

Ten

Ay

i

ji

vyucit je v stava.

OSmrdek

—

steyskd,

si

Ze potratil draby kousek Povazme si toho hegska! Jak mu

§lo

pod mlsny foasek,

Co si jiny pracne Nad kradezi stryc Jak se

sluSi

dobyl. se zlobil,

na Slechtice;

Melby kloucek

ten zlodejsky

Potrestat se jeStg vice

!

Metlu na takove pejsky!

Mel mu

s

briska vyhnat duSi

Zaslouzeny

Vsak

trest

by

—

to byi.

ze veset krali jen prislusi,

On mu

vice neuskodil.

Vera veike stryce cnosti Nedosly prislusne uznalosti, Neb jak kralovskym rozkazem Mi'r vesel do cele fi§e,

On

se chova svatotise,

Muzete

—

to zvedeti potazem.

—

Zivot zmenil zkrouseny Ferina.

Jednou za den

ji,

to

neco malo,

By

jen zachoval se pro rodina.

Co

jej navStivili, tern se zdalo,

13 Zc

jest ])odobn6j§/ jui

Ten

kaji'ci

Bud'

si

Hruby

To

vi'c

sti'iiu

svaty mnftek;

jak chce, on vidy chodf bosy, §at vlasaty nosi

na nahem telicku;

Masa se on vie netekne, Ano zdaleka pokorne smekue, Uvidi'Ii slepicku.

Ani kostku, maloa to poclioutku! Ani tu on neobhze, Jen kol'inky chude hryze;

A

jak bi'dnou vystavSl

Neb ou pryc

si

boudku

se odebral z Klukova,

Nadiierny se hrad mii zdal byt,

Ermelinka musi jako vdova

S

milou chasou tamo

V§ak ai

pfijde

zit.

sam Ferina

mni'sek

Chlupaty' vyzably poustevni'cek,

Slov mych pravdu ocite Potom take uhliddte,

poznate:

Jak on prav a pisma znatel Zahanbi zde svych nepratel. Tak fek' ku streycove chvale Jezovec; vsak nenadale Prilel Pfisli

Kokes se svym rodeni, smutnym to pruvodem,

Nesli sli'pka pod cernym pokrovem

Plnou krve a bezhlavou; Posia drah^ chuti dravoa, PoSla

lovem.

lisci'm

Kokc§ a Kikrik s Kdakalem, Ti dva bratfi te nebozky Klam'ce

se,

zaskrabavse noiky

Postavili se pfed knilem,

A

tak

Kokos smutoyin

pocal hlasem;

NajmilostivejSi krali nas a pane Jestli

kdy za vase panovani

Nekomu

A

se kfivda stane

zaslouzi slitovani,

Tak

to ja jsern s

milym rodem,

Jenz sme bolest nenahradnou Strpeli lisciin

podvodem.

Jak ndm jaro stastlive nastalo, A V barevnem novem kvetu Tvi'ir se obnovila svetu,

V§e nas k veselosti zvalo, Blazenym i ja se byti zdal. Cternact deer a cternact synu,

Zdravi neznajice zadnou vinu,

Hned pribehlo, kdyz seui zakvokal. Ach jak mile ono stado Ve svornosti a pokojne zilo,

15 Dobry iivot mSlo rddo, Nebo V kliiStefe to bylo. Ach smetni§ko tamo tucue Velkou

Tam

zdi jest

obehnano,

je d/Io pozehuano,

Blaho tam ac je neblucne.

Tim jsme

Z

take nezadaly

kla§tera ven vybihati

Tak Ze

jsme Feriny se varovali,

nas nemoh' oklamati.

Obchazel

vedne v noci,

sic

Fouiiel do vrat lakotoej

Nejsme

my

vsak samotoe,

Vsak ve veme psu

hlidacich

moci,

Jak ti kloucka znamenali, Vztekem na neho se hnali, Jednou lio pfec za kozich dostali.

Ha

ten notoe rozcuchali;

Chut mu pfesia na par nedel,

Za

kterych snad ve spitalu sedel.

Vsak

kazisvetska

t

ouho

Necumis ty marne diouho. Poslechnete jak chytrousek, Osidil nas; oblecen jak mnisek Pfines psani, na ncm pecet.

My

jsme

ci'sti

neumeli.

16 On ndm sam povolng pfecet', 2e to dano od Va§i milosti, Bychom zili v bezpecnosti, Ze se v§ichni srozumeii, Vic neSkodit sobe Ted' ne, aniz kdy v budoaci dobe. Co se me dotyce, pravil,

Ja jsem femesio jui me

Maso

neji'm,

zastavil,

pocal jsem se kati,

Me se kufe vie uema co bad. Reverendu mi pfedsti'ral, Ukazai tez skapulir Na

dukaz, jak drzi mir;

Rucilo tez psani Pfevorovo

Za

pokani Lisakovo.

Bych pak nemel

z cela podezfeni,

Dal mi omakat do ruky Hrube vlasate odeni A spicaty pas pro muky; Musi'm, pravil, juz se rozzotinati,

Nemohu se s vdmi bavit, Neb musim hodinky odh'kati,

Na

krizovske se zastavit.

Odesel a chode

V

brevi'dfi

cital

sem a tam

Ja sem zenu,

pfemital.

deti zavolal.

17 S nimi bych se Ve radosti, bez

voln6 radoval. starosti

Pfed dvur vSichni spolu vejdem JBez nadani te s^alosti, Jisti

My

pfed pokradnym ii^cim §ejdem. jsme mysleli, ie on na pousti,

Jdem

si

na pSenicku posekanou.

Ferina v§ak lezel v hausti,

Le^el skryty na cekanou.

Tajne se kol nas

My

jsme

On vsak

jej

otocil,

vidouce prchnout chteli;

rychle cestu

nam

zaskocil,

jsme domu bezet meli, Bychom dworska sti'hli vrata.

Ji'i

ta

selma nestydata!

Jednoho me syna chyt' za kh'dlo,

Pryc ho zanes' krvaveho, Ach mazlicka premileho,

Tim Ani

se namlsal na take ji'dlo; psi vie ani sttela

Chut dravou ma nesrazela. Ustrnte se nad

S

tolik

mym

peknych pilnych

deti

Jen se pet jich geste \Hi

To Ta Ferina.

liscim

—

rodem!

—

podvodem.

vcera u vrat hrabala,

2

18 Brzo T jeho rakach skonala; Psi ho sice zoamenali, Uchytii ho za usick.a,

Tflo dcery mu vydrali,

—

V§ak kde byla jui du^icka? Ted' zde jeMe nepohfbena lezi,

Wrah

si

pro jinou snad smele beii,

Plucem nemoh' KokeS ddle, Pohnolo to take krulej Geho Milost Jezovci pokynal, Na slepici mrtvou mu okazal, Kralovskym se hlasem tazal: Zdali streyci postal cas juz duduII

Takove ma

Tak

stryc pokani,

se do nebe pohaoil

Piisaham u cti kralovske, Nepiominu ciny ty lotrovske; Pauhe vsak je slovo jalovo,

—

Byt si bylo treba kralovo Pevnou vuli jevi skutek. Zatim jenom nberte se v smatek, Jak se slusi na pribuzne. Pohfeb zapravte Popelce

Z

obecneho jmeni,

jsteli

nuzne;

Zaplatte panackum stolu,

K

pruvodu

at prijdou spolu

19 V

dalmatykach, pluvialu, zazpivaj' die rytiialu

At'

ji

De

profuDdis, miserere;

Zaplatte co kantor here

Za placebo salve animas Tei u hrobu kazen slusuou, Den pak na to uihi zadusnou. Tak Popelku pochovali, Na hrob velky kamen dali, ,

A

na kamen pismo

Popelka

tu lezi

zlate:

Kokesova.

I^ivobyti jeji bylo svate,

Dobi'e nesla a kvokaia«

Ruka

ji

zabila Ferinova,

Jehoz jmeuo bud' proklat^.

Ona ale odpocin v pokoji. Pan Buh nas s ni nekdy spoji! Pomodlem se zani — Amen.

Tak

az podnes hiasa kamen.

Krai vsak obeslal sve rady,

By

se sesli do hromady,

At pronesou soud spolecne. Usnesli se pak konecne Predvolati dh'v Ferinu

At vyzna osobne

Ma

se

mu

i

svoji vinu,

dati ihuta:

2^

20 Pak

m^

ho stihnout

poknta,

Jestli se ochotne nedostavi

Na snem

prvni, co se slavi.

Bezzertnemu panu Mrouli'kovi

Dan

byl rozkaz vymysliti,

Jak

li&aku >7Hditi,

Co

se

li'bi

panflm a knilovi.

Dajte pozor, pane muj medvede, At se me Milosti zachovate,

At vas

Ac

jste

Bez

gelio vtip

mocny,

nesvede;

at si nestyskate.

starosti bud'te

Mne

Pane,

se jiste nic nestane,

Takto Mroulik pravi pan bez PHsahain Jestli

—

to

u vsech

V neymensi'm

Vtip svuj na v&ky

~m^--

me si

zcitii:

certii,

jen osali,

spali.

Z

n.

TPak

p

e V.

Mroulik vybral se do

poiiSte,

Po poll §el a zas pr-ez hauSte; Ac lakomym nic nestih' okem, Co ^aloudku by lahodilo, Nadhernau mysli, pysnym krokeui. PfeC ubiral se pilne dale, Jsa vyslancem sameho knile.

Dosahl unaven tu horu, hrad je Klukov upevneny.

Kde

V

nemz, kdyz se ma mit na pozoru,

S

rodeni Ferina je uzamceny.

PHstoupiv Mroulik

videl vrata

Pfepevnym zamkein chytfe spiata:

Co

mam

poci't

Poselstvi jak

bez kli'ce?

mu

vyridi'm?

No pockej, myslil, uvidim! Pak silne zvolal: Pane stryce! OdevHe,

jsteli

na Klukove,

Ja Mroulik posel ode dvoru, iiC

Ku

mate

b]^ti

soudu

ji'ti

bez odporu

po hotove;

racil sim krdl pHsahati na ve^ejnem snemu, ie pfed trunem vy mcite stati,

Neb

To

oucty skutkuv jemo.

I klasti

U

krale vymluva jaz vice,

Nizadny odklad

tei neplati,

Sic kolo nebo Sibenice

VaS mlady vek

utrati.

Pospeste teda hned ze hradu Pfed panskou jit hromada.

Tu

U

fee Ferina vysiySel

di'rky za vratami,

Ven

ale strachem prec nevysel,

Mysle ze je Mroulik se drabami; Jak videl pak ho samotneho, Vymyslel chytrousek sejd novy, Jak hosta vyplatit hloupeho,

A

byl

sti'm

brzo hotovy.

Vystoupiv: Vi'tam vds, zavolal, Odpustte mily muj streycinku, snad jste na mne diouho cekal. Zustal jsem dliizen dnes hodinku, iiC

Tu

jsem odrikal

s

Nespory.

Ach strycku jak se

ie sam Ji

vam

odsloazi'm,

jste pfiSel pfez ty

sain jui

davno touzim

bory;

23 Pi-ed tfHnem stati milostivym

pHznivym Mocneho stryce primlouvanim Tim men6 tam zahynn-, V?>ak uveden

Ac

inych neplatel pnstevain'm

Hledaji dost velkou na nine vino.

VSak

K

CO kiiil nenui jineho

posi'lce dost jest

?

spatneho.

Viis, jenz jste z nejpfednojsi §lechty,

—

To

podobii se jako % trestu

On

poslal na tu spatnou cestu

Pro vymyslene na me Splechty?

me

Arc!

to

snad posiouzi.

me velmi souzi, Ze pro me tak jste upachtcny, Po celem tele upoceny";

Ale

to

Ach snad

Kyz

jste take

hladovyl

jsem bohac jen takovy,

Bych, pocem jsem juz diivno touzU, Necim podle vule vam poslouziL Co kral nam post poincil, Plretrpel

jsem horkou bedu,

Ja me a rod svuj mucil; Nejed' sem maso ani ryb} Ach snad bych umfel hladcm, kdyby

Ten

kraj mi nedal dosti meda.

94 Ach bMoo

Ay Vy To

iiti

medem

pauze!

—

CO bratfe povi'date,

medem pohrdate?

snad

mi vgfte mily stryce, Co SB mg sam^ho tyce, Nad med neznam Iep§i' ji'dlo

Ackoliv 2e nejsem zebrak

Vy

vi'te,

pfec chudsi z naaze jen med jite«

^estli jeSte mate jidla toho, Jen pHoeste bez okoiko; Vi'te

ja zas plati'm

mnoho

Jak H krale tak ?e panskeui Jiste bych neu§kodil,

spoikii:

T^

Kdybych za vas ph' zelenem Dobre slovicko prohodil; Soadno by

ste u§el kolu.

stoiku

—

Ach vy se mi jen posmi'vate, Z me chudoby si zert delate; Jak bych medvedske jemnosti Smel podat take nicemnosti!

Tak Ferina odpovedel; Chut rozdrazdit po medu Jak by neyvi'c mohl, hiedel Mrouh'kovi medvedu.

V

tom juz hralo kazdym vlaskem;

Nap red

si

to obliboval,

25 Mrdal lakomym oc^skem, Bradu diIsdS oblizoval:

Na mou

du§i me nechutna Nic tak mile, MiouU'k tvrdi,

Jak medove cerstve strdi. tie mysl vase tak urputna!

Na

—

Ferina zas pravil:

to

Smimli teda vam poslouzit,

Rad

vas Stastne lined zavedu,

Jen musime trosku

Pak najdeme

bfi'cho souzit,

hojnost

medu;

Nedaleko od Klukova Jest vcelarna Hebalkova;

Ten guz bude

Tam

jiste spdti,

neni psa a neni busy,

Kdyby

bylo, lebko se zadnsv;

Xepatrne jest ohradi,

Tak Tak

nas zadny nevyzradi, se

Dobfe

nemame

—

co bdti.

dobfe bratf e

!

pravi

Mroulik medu nedockavy,

Kdybych take nemel Podle chuti

Pamatovat

m^ biidu

dosti

a hladu,

vzdy

s

vdecnosti

Vasi ochotnost a dobrou radu.

VSak musime sobe

pospiSiti,

36

—

Cbcemli n5co Stastng poHditi. Ackoliv po medu nelakomim,

mu

Ferina

odpovi,

A

nemohu dobFe s hnatem chromym, Ptedce budu hnedky hotovy'; Tak se neyupHmej vynasnazim, Bych yam dok^zal do sytosti, Jak si Vas na neyveys vazi'm

Hned po Pazourove

milosti.

Acb! jen kdybych ju o.izkostny Mob* na streyci to vylondit, By, az me budou nekdy soudit,

Na me

vzal ohled milostny,

Bych pomoci pana takoveho Zahanbil odporniky,

By

u krdle prava milovnebo

mzdu a u me

Nalezli

Ay

di'ky.

nac diouhe feci?

—

Znate,

Jak mozneho streyce na me mate.

Ay yy pan jste dobrotivy, Odpovi Ferina Istivy, Pojd'te, rychle cbci se zavdeciti;

Co

se do vas vleze, mdte miti.

Ale z ust neveSlo jeho Jestli

Tak

medu nebo cehoi si

ve§U pod vecerem

—

a?

PH

mes/Sku polo^erem,

Plni Sekavosti oba,

Co

—

Dadeli ji'm pHsti doba,

Juz se leskne stl^echa Hebalkova, Juz se Ferina potajmo smeje, Plesd du§e Mrouli'kova,

Oboam

lichoti nadeje.

Odpodfval oudum

—

svym

v komole

Hebal tesaf, notne chrape.

Pfez

plot obtizne se

medved drape,

Ferina juz skoania po dvore.

V

prostred dvora lezi klada

Dubova a klinem rozpoltena; Raduje se lisci zrdda, Jak vgc dob^e nali'cena,

Medvfdu oulisne kyne, At si jenom pospi'§i, Ze juz med po dvofe plyne, Ale Hebal

at nic neslysi,

Jak se splotu medved vali. Li§ak dne^ni med si chvali: Prave, klada medni nadoba Zde jest dobni zasoba. Jen

tarn

Najdete

Jemnost strcte hlavu, tarn vaSi stravu.

—

Ale prosim chrante se jcn toho,

28 By ste nevzal prili§ mnoho. Znam to z vlastni zku^enosti, kdo

IZe,

do

Ji'ddvd az

ie mu

Ay

mne

CO

Dobfe Ye torn

sytosti,

Spatne slouii k duhu.

Za takeho

V

toho druhn

ji'dla

—

si mysli'te,

me

zrouta

drzite'

vSetn drzet mi'ru!

svou hlavu

Jak Ferina selma

strcil

v

di'ru,

velel,

Strcil tarn tez pf-edni nohy.

Tu

se Ferina namabal,

Nasilim kh'n z klady tahal:

Ach

V

tut

Mrouiicek se chyt' ubohy,

kh'pci chyten zaiostne narikal,

mu na

Nic

Sem

plat velka sila,

a tarn se mrskal, smykal,

Prestrasna to pro nej chvila.

—

Naschval Kuliferda hucel,

K Ze

tomu Mroulik ti'm

ialnfe skucel,

probudil se tesar Hebal.

Jde k okenku, hlavou keval:

Kde pak ma sekyrka

V

koSili s tou

lezi*

na dvur

Zatim Kuliferda

z plotu

Vidi medvedovu psotu.

bezi.

29 VoIj'j:

Ay

co

v^m

tak cimtnu velmi'

HIed'te jemnost se juz odstraniti,

Pled ouruzem

uchniniti!

Vezte, json sedlaci ngkdy §eluiy, Arci, k viim suad, ze jste velkyin paueni, PHjde Hebal s velkym dzbanem

A

vam po

ziivda

To ma

veceri;

hloupost rdda veH!

Ja od srdce vam

to pfeju;

Ba kdybych tak sprosty Debyl, Rad bych vam tez notne pripil. Pryc vsak musi'm, kam se ach podeju? Hebal mozolovoiL napnih' ruku, Vidi vzacneho tu hosta:

Pockej, pockej., tys to Nesmi'S u

me

klukii.

mit se z prosta

—

Masim k tomu vie pozvati, Bys mel veselejsi body. Potom bezel, obul boty, Kozich oblek' a kalhoty,

A

tak

honem do hospody

—

Zastal jeste tam pijaky,

Volal na ne hlucnym hiasem: Pojd'te

honem,

Vemte

vidle, sekery a h^ky.

Na koho pak

at ho

nezapasem,

—

ty tak krutou valku

~

ao Sham's honem, sousede Hebalku!

Tak Ba

se v hospode ho ptali.

ze

vy

ste

sousede nedbah',

Hebal pravi, vzdyt pak Fek' Ze chcem vyprusit medvedu.

jseni zpbedu,

Nevi'm, jak on na muj dvorek pHSel,

Co

tain

hledal, co tarn mi'nil;

—

Dloiiho jsem ja n^co skucet slySel Kouknu, on se v ^palku sam zakh'uil.

Ay

tu pro

sochoiy, pro palice,

Cepy, vydle, ryce a klanice Kazdy honem domo bezel, Sebral, kde jen jaky kli'cek

Kaidy kopac musel Na medveda do smeleho

lezel,

z hnoje boje.

Rychtar ozbrojil se pravem i-adnym,

Kantor bezel s linealem, Kon§el pak s obu§kem padnym,

Tez pan

farai-

bezel cviilem,

Ph'kladem by jim posvitil; Vsak ze neinel zudnou dyku,

Kuzel honem v celedniku

Na

obranu v pravou chytil

Kucha^ka hned za

mm

Jen V spodnicce, nocni

K

potykani pevne mela

spela cepici

—

SI Od kuzcia

pi'eslici.

Mroulik tuto melu slySe

Med

prokh'nal

i

KuliSe,

Horcc plakul nad svou nouzi. Hodinka to velmi sniutna;

VSak

at hazi sebou

Neustoupi klada

A

,

mu

at se spouzi,

ukrutna,

juz vidi Hebala se hnati;

No

sto ran hned citi, Sly Si ke vsemu se jeste smdti. Ach tu pocne strasne vyti,

Sklubne sebou roztekleny, vyhodi mrstnym zadkem.

A

Hned

uti'ka lid sj)Ia§eny,

zmateny spatkem; vsak od pfedu lepe Zastup ho ukrutny tepe, I pan rychtar od zdaleka Straslive

Za

to

Na

dobrou

Medvedu

si

s

strach

Mrstne on

si

pravem ceka! si'iu

mocne

da trojdusi; hiavoii

—

Lebku si vymrstil zdravou, Vsak si odfel kuzi az pod usi; lUava

sice pina

krve

Dostala se ven ze klady;

Pfedni nohy jako prve

—

32 Nedostaly jeste vlady;

Po tvafi krev se lije valem, Po hfbete mDOzna rcina p^li, Ze bolesti a trpkym zaleoi On se V moci vlastnim vali. Ka2dy aspon podaleku klepuul. Kdo na bli'zku sobe netroufal, Klepnul a hned chytfe na zad

Ay

tu nasilim se

Chtel

si

pomoc

medved

coufal.

sepnul,

ubohy!

chud'as

Sklubnul silne jak jen muze,

Ze

*

skripce ven vytahnul noby

Ale bez nebtu a kuze;

Veru CO svoboda

Kdyz

platna,

je hlava a podstava spatna.

Prece nejaci se polekali

Medveda vidouce svobodneho Ale cLlapi mocnej jen tepali Vidouce jej znialomocneneho,

Cvrkal Drapal >

— —

Postal

—

Chrouston

Blpon

—

—

Keval

Chytil,

—

Svi'ti

Pinkacek Hebalkuv bratr pilny, Houraiek pak kovaf silny Bili

jako do kovadia mlatem,

Kazdy

chtel byt

Neyvic

ale

Mrouh'kovym katcm,

Plkos hrmotil,

§3 Skcilal, tHskal az se potil}

On by

rad byl vSudy delal pana,

Vzdy

myslel mnoho,

sobfe

To

suad pochazelo

Ze

niel

z

tolio,

bohatebo tchana;

Ilodnou mel tak ua oko osobu; Otcc nemohli vsak uhodnauti, Prinesia pry

^eptaly

Toma

si

ho matka

s pauti,

zenske jistou podobu; vsak, kdo klevety rozoasi, si

Casto pry se kozisek vyprasi;

Tak

bud'

Toiik

kdo

jisto,

bud' otcem PJkosovyni, kii^kem ze dubovym

Plkos na medveda tak udefil, Ze se smysla hned pominul, Bez sebe se na zem svinul;

Ze Po Co

V

juz dost

ma, kazdy

male vsak

se zmensilo bicuv krutosti,

oudy couvlo trochu

On

Jak

sily;

se zdvihnul v zoufalosti,

Mezi zensk^ nasilue

Ha

tu to

Kdyz Ferina.

vefil.

bi'dne divili,

se vrhnul.

hfmot a krik se strhnul, die zenskeho obyceje, se neco

podobneho

deje.

3

34 Jak kdyz myslivcova stfela Do ptaci'bo heyna rouchne,

Taka

mezi nimi mela;

Jedna druhou,

Ta

ta zas tfeti stouchne,

zas dtvrtou, patou strka,

Jedna lezi, druha vstava, Bylo to v§ak u potoka,

Voda

tfeti

brka.

dosti tarn hluboka;

Nektere se takto lekly, iie ji'm se

Pet

obe nohy smekly.

pod vodu,

jich zblunklo ta

Ty

vHskaly z toho brodu! V§ecko zenam ku pomoci bezi.

Medved za mrtveho zati'm Pani Smazka tei se topi;

To

kucharka dobra

Kdo Ten

lezi.

z fary.

se Stastne te uchopi,

dostane pekne dary! Ach! vy chaso, mu^i hollah! Tak pan faraf silnS vola Ku pomoci Smazince pHspgjte

—

V

teto smrtelne onzkosti,

Pak

moji lidinky pozadejte

Odpustkuv a piva do

sytosti.

Pobizet se nenechali,

Nobrz

s chuti

do vody se

huali.

33 Zatim Mroulik sam se vedu Vzdychuuv sobS pomyslel u sebe: Ach CO plisla na 1116 beda, beda!

Ma§

muky

cekat, az krutost

Po§le smrt z rasovske ruky?

Nebo sam

se do

vody

pi-evratit,

Svuj litostny zivot zkratit?

Chut mlsneho k bide vodi, samovrazdu plodi:

Bi'da

Tezko on ku proudu

By

se doplazil,

svuj bi'dny zivot zkazil;

Ale rychle proud ho zdviha, Dolu snim se rychle mi'ha; Vida, ie mu feka zivot chrani,

Medved take

V

se nebrani.

prostfed proudu Mrouh'ka vidouce,

Zlobiii se

muzi velmi, fkouce:

Eyhle! svet se nam vysmeje,

Jak

my medvedy

Ale dobre

nam

cbytame;

se deje;

Proc se muzi jmenujeme,

Kdyz

sve zeny kratcej nedrzi'me,

Pfi vsem vsudy byti svolujeme!

—

Pozde nasi hanbu zvi'me! Udobl-ili ale hned se muzi, Jak prijdouce k spalku znameuali, 3*

Ze

jini

neclial z

noh a hlavy

Hlasne do snu'chu se

Hie

!

File

!

knii":

dali

ten chce v krntk^m case

Navltiviti nas zde zase;

Vzdyt uam

nech.il

ve zastave

Cepici a rukavice;

Az se zas uavrati zdrav&, Pak nam necha nohavice. Zly los s bidou proklatoii Posmech miva za patou. Medvedu Ihostejne smani

bylo,

Jen kdyz tak se jemu podan!o Ale na Kuliska klel zradnelio,

Na Na

V

:

Hebcilka tesafe kruteho,

spalek, svodnou nadobu, ni'z

Takou

hledal

medn zasobu.

modlitbou as

mi'li

Ubi'ral se rychlotokj^ni proudeni

Potom sobe zadal klidnon chviTi, Neb nemohl vladnout zadnym ou'h^m Vylez na breh,

ale

v skutku

Sotva najde dejepis nam

Ktere by

zvjre,

zazilo v take mire

Bolesti a duSevni'ho smiitku.

Ferina vsak dobra kopa ^el, kde kufeci je stopa:

31 pak

Stesti

luu pfalo,

Zu kapouna tucneho to stiilo; Toho Stastn^ na bfehu sekfoupal, Pak se na pHstupnem mi'ste Napil, a napiv se trosku skoupal.

Pak

Hebal

inyslel:

si

jiste

Mrouh'kovi pHpravil pochoulku,

Jak

je na takeho paaa slusno.

Odpociva's nekde v koutku,

Neb

Kdyz

Tak

tobe krusno

u ^palku bylo

nam

Sladce v srdci

rjbi'ral

vai-i,

pomsta zdari

se chytra si

se

—

myslei Seloia v behu, se

diil

po brehii,

Az pak nahodou

uhli'dne

Mroulika, an jeste Mrzutosti bned

zije

ujilijo

Vola: Mroulika stvoreni

bi'dne!

Nemotorny chrapoime, hlupaku Manase, trulante, darebaku! Nebylo

ti

die libosti,

Co jsem pHvedl Jak

ti

svon chytrosti?

se jiny diouho nahoni,

Nezli inu to v bii'zku zavoni;

A

ty tak jsi nevSimavy,

V

jidlach sobe vybiravy?

38 Jiny by

to

rad

zaplatil,

Cos ty nedbalosti stratil. Vida pak Mrouli'ka podfen^ho,

Na

vSech oudech zmalomocneoebo,

Potesen hned

hlii plistoupil,

Selmovskym pak hiasem pravil: Ay juz medu dosti jste nakoupil! Jiste streycku dobre jste se bavil;

Ale cepicku jste

Snad Nebo

stratil z

jste dal ji za

hlavy,

med do zastavy?

pies tak velkou mate;

Tuhoa Neb to

feholi snad vjznavate''

vina holice te selniy?

Naschval, nebo nepozorne velmi

Po

u§ich a tvafi drapal?

Nebo snad

A

jste malovat se dal

nosite v masopnste larvu?

Rukavice

tez snad

mate

Je§te kdes na dvofe u Hebala?

Vy mu mysli'm By v6m strata Az

vedet date, zati'm

se schovala,

se zase navrati'te,

Vasim nav§tevem ho zas poctite. Ale Mrouh'k nemoha se hnouti

—

Musil vSechen posmfich vyslechnouti

Umrit sobe radej iadal,

39 Nezli slySet taka slova.

Kulisek tim jeste vie nakludiii, Rostia jemu vymluvnost jedova;

Ale Mrouli'k, by u§el nekloudu,

Bidne hodil se do proudu,

Pak

si

lehnul na bfeh

druhy

Rozji'maje osud velmi tuhy,

Ferinova pritom

lest

a vinu.

zhynu!

Ach!

at radej zcela

Mam

se rychle na dvur brati,

Nebot posel jsem kraiovsky, Vsak nemohu ji'ti ani stati Pro Ferinuv cin lotrovsky; Ale, na moa duSi pan

By

Ma

zas oudy ti

md

Bah

—

da-li,

okfali,

§elmo byti krugno,

Zaplatim jak na me sluSno!

Pak

Hanbo, mstu a bolest cite Paty den pak na usvite

S

—

se plazil, jak moh' dale

maloa chuti

§el

—

pfed krale.

—

Jak medveda kral Pazourus zocf, Zezlem svym kolem zatoci: Boze, vola^ v jak^m ty jsi v stavu? Jake nohy mas a tvaf a hlavul Zohavene mas ty cele tele!

40

—

Povgz CO se 8 tebou d6lo? Nevyslovnd byla muka, Hanbu sna^el jsem naramnoa,

A

zrddoa toho kluka,

to

Ktery mel jit na dvur za didoq «— Nac kral fekl v horlivosti: 1

Piina zhaobit takoveho

A

vyslance krdlovskeho

Ha!

to

pomstim bez

milosti.

PotfSte se mily pane!

Radej slozim svatou vladu, Jestli

Kuliferd§ se nestaue,

Jak zaslouzi za svou zradu.

—

Obeslal kral svoje rady,

At se sejdou do hromady, 'Rozjimati Kuliferdy vinu,

Trest usoudit hned zlosynu. Ale vsechni na to hned uznali,

By

Ferina podruhe pohnali.

Aurel kocour

md

Kuli§kovi rozkaz

odjiti, vyri'diti;

Protoze duch jeho dost chytrosti, Telo ma dost obratnosti.

Rekl na to kral Pazourus: Nemarn nic naproti , at se stane Pojd'te sem Koconrku chytry pane

41 Pravi'm m^jtez se

m6 na

pozoru,

Dobl'e se mi zachovejte,

At hued pHjde sem ku dvoru; po tteti se nccha zvciti,

Jestli

Ze

to

ou

i

rod

ma

vecn6

kali.

—

Ale ueymilostivejSi krali! Aurel ua to odpovedel:

Ja bych radej doma sedel, Neb neziskam velke chvaly;

Ka

jakemu pHsel Mroulik

cilii

Co on proti mnS ma si'Iy? Co nemoino medvedovi, Jak by mozQO kocourovif Rekl kral: ty darmo se vymlouvas,

Z

oui'adu vyslanstvi se vyzouvaS;

Ac jest mnohy maly od postavy, Mocny muze byti podle hiavy; Ac vy nejste ^adnym obrem,

Mozek mate v

Na

to

stavu dobrem.

Aurel aposlechnul.

III.

w By

Zp

i V.

yjda Aurel na zDameni ceka,

moh' uhodnouti

z

neho,

Zdali podari se ukol jeho.

Ay

ta vidi,

Straka

od zdaleka §vitoHva;

leti

Aurel prosi: Bad' tak dobrotiva!

Let me jenom ku pravici! Mnoukanim ji k tomu laka; Straka sedia na strom ku levici, Podivne

mu

Aurel nad

stesti

ti'm

)

kvaka.

vrti hlavou:

Procpak nesedis mi v pravou? Ale u nej rozpak kratky; Obratil se blavou zpatky,

—

—

Straka drive na levici Byla hnedky na pravici; Darmo se kdo nad znamenfm rmouti, Vsecko rozum podle vule krouti.

Pak

se Aurel zas op^ci, D^le \q KlukoYU kraci. Prav6 Ferina pfed domem

sedel,

43 Skumn8 ua

Po

vSe strany hiedel

zdaleku Aurel se postavi,

Kuiiferda p6kn6 pozdravuje:

Stastny dobry vecer! pravi. Kuiiferda pekn6 pod6kuje.

—

—

Aurel zase pfevral slovo:

Poruceni nesu vam kralovo,

Mate nemeSkaje bez odporu Se mnou ji'ti hned ku dvoru; Mam vam take vyfiditi,

Ze nesmite vice oddalati, Ze Vcis vice nebudou volati,

Na

celem se vasem rode mstiti.

—

Yi'tam vas muj roztomily!

Necht se vam tak zavzdy deje,

Jak me srdce vgrne pfoje; No! povgzte, jak se vidycky mate? Zehnej Buh

viis,

Tak

s

Ferina

dobfe vypad^te.

—

Aurelem hovofil,

ZevnitF oulisne se k nemu choval,

V

mysli zas uz lest

Novy podvod Kdybych mel

si

si

tvofil,

osnoval.

jcD, neymilej§i druhu,

ZlaStniho co tobe dati,

Co by

slouzilo

ti

LepSi je sytemu

k duhu, spati.

44 Xfira. bychnie casn^ vstali,

S paoem Bohem na

cestu se dali.

D«ivno juX bych byl u dvoro,

Jak

to

kale milostivy

krfil;

Ale ja se ubozatko bal Nemileho oa ceste pli'koru;

Tot pochopi kazdy snadno, Ze mirnemu neni radno Na takove ceste spolecnika Urputneho

mi't

Mrouli'ka,

Tfeba povinnost nas

vaze.

Ale

s radosti,

vami pujda ja Odpovgdet kralovske

Nat

s

se V soudu

me

milosti,

potaze.

Zytra teprv vyji't rada ma! Jak se tobe mily hoste zda? Aurel mysli ze to lepsi bude,

Kdyby hoed

si

P5kne sen pry

hul vzal a uzlicek: mesi'cek,

—

Cesty vysusene vsude. Ay pomysli mily brachu! Ferina odvece,

Pomysli

si

Coby jsme

jenom pfedce, vystali strachu;

Jinak ve due, jinak v noci;

Neb

ta maji

pravo divne moci,

Ledaco se vedne

Co

mi'nie vyhue,

nds V noci Svihne,

Vediic oulisne se tfeba vrti,

Kdo

bezmilostne v noci Skrti

DJts

Aiirel pravi:

Miimli ostat,

—

na

Kiiliferda

—

Dobfe mdte co me k jidlu d^te? to pravi:

Vite kde pfebyva chudoba,

Tani ze neni zasoba.

Medu

nicim, a ten je zdravy,

Ale jiusiho!

Ten

—

tu

hFbetem krci. -^

ja nejim, Aurel vrci;

Jsteli tak

opravdu chudy,

Tak

uii

Nad

zverinii, nad pecinku

dejte

my§,

Radej skfoupnu

si

ta pfec je v^udy,

mysinku,

Jak ziv jsem se netknul castky,

—

Ani stfedu, ani piastky. Zdali vy bez zertu mysi rad,

Mozete tech mi'ti koiik stad, A to jaz jedinkym lovem

Na

speycharu sousedovem;

To m& tell, ze die vasi chuti Vam ja mohu neco poskytniiti. Pak sli Feriua a Aurel spolu, Kazdy pHsahalby na jich vj'ru.

46 Za

farskou

si

Ui stodoiu,

Tarn za humnem ve hiiDene Nasli cerstvo prohrabanou

st^ne,

di'ru;

Til Ferina v noci byl vyskrabal,

Tamtady

se do kurui'ka hrabal,

Tarn tucnebo kapoimka

chytil,

si

—

Sebe mm a rodinu nasytil. Martinek nadvorni'k rano zveda

Co

se stalo, po mad'arsku kleje,

Pravi: St/hnuli tobo zlodeje,

Na mou

veru bude

Vyprasi'm

mu

Potom oka

Do At

z

s

mm

to

beda;

za kohoota,

provazu navesi

rozskrabaneho kouta, se zlodej tak obesi.

Ale Ferina

—

to zvedel,

Proto po kurm'kach jinych hiedel Ale

ted'

se postave pred

di'ru

Pravi Aurelovi hiadovemu:

Zde se jde k speycharu obilnemu, MySmi §kodu co trpi nad mu*a; Tarn muj pfitelicku smele lezte, Ja zatim na blizku se ohli'dnu. Ale kmotfe veme mi povezte, Neni niceho se batii

Muzete mi zato

stati?

—

47 Sem

tarn

maji

i

panacky

Nali'Sene vSelijake hacky.

Za

—

nemohu, na Bohu; Arci nmicte se vyhnout tomu, Navratme se ryclile domu; Kdo se boji, darmo lovi, to ja

ti

stat

Konec zavzdy

jest

At za kamny sobe hovi; Nechceteli tu se bavit,

Nemusi'me dele dli'ti, Muzeme zas zpatky ji'ti,

Zena ma musi veceH

zpravit.

Bolely Aurela tyto spicky;

On

si

dodal necasne smelosti,

Vlez' do di'ry

A

s

ochotnosti,

dostal se do nestastne smycky.

Koho Istny nepfi'tel castuje, Ten at ua pfed pekne dekuje. Nasilne svym telem trhnul,

Tim se je§te vie zadrhnul. Ay tu vrci, muouci, hofekuje, Na Feriuu vola zaiostne; Ten

pied dirou nohy preslapuje,

Sklebi se nad jebo bi'dou radostne,

Ousme§nym pak

vola hlasem:

Dobr-e se Aurelku jist6 pasem!

m Arci farske inySi maji tnka,

Blazen kdo na fare zchodDe: Ale nedelejte tolik hluka,

Fara

obludne

mi'sto jest

—

Mejte SB pfedc na pozoru!

Neb

tak zpi'vat

moda

Martinek by Ale pomyslil

zvfed^l,

to uctit hiedel.

viis

si

dvoru?

jest u

Arci tteba kdyby o vas

leima v dacha:

Chvala Bohu, zase jeden pyka, At se na Zubi'ka tak navlika,

Tot by

bylo milo

k

slucha.

Pak se Kuliferda zdalil, Ne by jenom nekoho osalil; Nebo jak fi'kame, lehko koupil, Toto pry jen chlapcum slali;

On vsak

cizolozii, vrazdil,

Nic ho netrapilo

to

loupil,

na dusi;

mu prave cos napadlo, Toho se Ferina hued achopil,

Ted'

By

V pameti neuvadlo, s pani Zroutkou

Co on

tropil,

S manzelkou to Zubikovou. Ze byl Zubi'k u dvoru, to bylo Tenkrat Kuliferde

velrai milo,

Myslel: Zroutka zatim jsoac jak vdovon,

49 Nepohrdne laskou novou; Torau at se iadny nepodivi,

Nebo

stara laska nerezivi'.

Tak

se §elma Istive befe,

Pani Zroutka kde p^ebyv^. Zaklepal na zname zadni dvefe.

Kdo

to? Zvm'tfku se ozyvd,

Neni doma pani mamy.

Ay

pankhartky

—

mill jste to

Patt

Buh vsemohouci budiz

Tak

na

to

vy? s

vdmi,

Kulisek odpovi,

Pdh, pah! mladym panum kynul;

Na

to

spesne zas pominul,

Jda V neylepsim rozmaru Po §eImovskem tovaru.

Rano

jeste den nesvi'tal,

Vratila se pani Zroutka

Kkouc: zadny

se po

domu

me

nepytal? Deti na to: neni davno tomu,

Nekdo na vratech se k nam dobyvalj My se honem podivame, Li§ak kmotricek nam kyval: Pani mamo, my ho radi mdme, Mluvil, jakby neyvi'c nas railoval, VSechny pankhartky jmenoval.

Tu Ferina,

se pani Zroutka zapalila,

4

Jako zley duch r&zteklila Pockej §eIino pro§ivada, Ja ti povim deti kazit,

PodaH

li

se

Ko§ile

ti

posledoi ntkana.

mi na

te vrasit,

Hned Zubikov zanechala, Lisci stopu vyhledala, Stastne naSia ho a hned pocaia:

Co jsem

tobo do huby se dala, vy detem tak mluvi'tel Lepsi'm spusobum se Daaci'te!

Ha

Tim se na nej vysklebila, Za bradu ho pochytila. Poznal on hned

A

vlci

zuby

pocal se vymlouvati;

Ale ac byva on pan od huby, Tenkrat vice noham veHI,

Chytrym okem

Pak

drive cestii

si

v>-i«enl;

odletel jako strela,

Jen se v behu

mi'ha,

Zroutka za patou ho sti'ha, Tenkrat byla pekna mela: Nedaleko stary zamek lezel,

Zde

Sem

juz popukane, poborene;

Ferina

Istive bezel,

Seyd vyvesti Zroutce razlobene.

ftl

Kuliferdo

Do

stililost tela

sktiliiiy

skocit dala;

Zroutka za uim

chtola,

Ale za hlavu v^zet ostala, Nutila se za Ferinoii dale,

Ale

tarn

Uvazla

,

tlustym podbHskem

jak i'wy kh'n ve skale

Kuliferdu oklik kratky

Vedl zase rychle zpatky,

Tak

ze pHSel vlcici od zadn;

Pnlezitost hned

mu

dala radu,

Zroutka stydela se velmi, Ocas mezi nohy dala,

KMcela a naddvala,

—

Darmo neubranila se seliiiy. Darmo tomu stesti kyne,

Komu Teto

bez u^itku cas uplync chvi'li

urcite snad bylo,

Co se je§t6 nikdy nezdaiilo. Tot jsou slova Kuliskova, Pak uzival priiva Zubi'kova. Arci neni to ctihodne, Pouziti chvile svodne;

Ferinu to ale nic nehnete.

—

At si zleho jestg vie naplete Jak CO chtel dakazal, se uhiru. 4*

32 ^routku jeSte skala

svi'r^,

Konecne se pfedc vydi-ela, Hanbou plakaji'c si pomyslela:

Nema

zenska svoji vl^du,

PHvede

ji

muzsky vidy ku

At se s Dumi Zroutka zas Ohiidnem se po kocouru.

Ach, ten

Na

padu.

—

rozlouci,

jeSte nezanechal dburu,

provaze prezalostne mnoaci.

Breskot Marti'nek uslysel, Vyskociv z postele na dvur vySel:

Dobfe jsem to zpravil, Bohu chvala, Jui te, §elmo ty zlodejska, zname^

Za kapounka By kuchai-ka

tvoji

kuzi mame.

svetlo hned

udaU,

Bezi honem k celedni'ku, Na zaaiknute dvefe tarn burcuje,

Takoveho nadela povyku,

Ze

v§e ze sna procituje.

honem na dvur hnali, Snad ze hoH kde, se domnivaji:

VSichni se tn

Ale jak

pfi'cinu znanienali,

Hned se nekteri zas ulehaji. Velky satek kucha^ka popadne, Hlavu At

ji

s ni'm

a prsa sva zakreje.

telo teple

nevychladne,

Be^i hoDem velebnemu panu Povfediti CO se v

By

dome

deje,

k

se upokojil zas ai

ranu.

i

Martinek vSak bez v§i miry

Kyjem

do

bije

te di'ry,

Myslel, liSka ze se chytila,

Co kuratka tucne kradla; Marenka ma od zdaleka svi'tila, Ona devecka je svarna, Pracovita, pHv^tiva, a

S Martiokem

iie

mama;

se davno nidi meli,

Ale by na fare nevedeli.

Mafeaka podojit kvavy, Martinek se hned vyskytnul; Slali

On

donaSel

Leda ceho

By

se

k hube

tnivy,

vice sc uchytnul.

Marence

zah'bil

Kde Mafenka, Martinek nechybil, Tak i tenkrat spolu byly oba.

—

Ale pro kocoara bylo strasna doba;

Kdyby na kazdeho Veysluzka

A

si

ziodeje

takova cekala

to, CO se na Aurela seje,

Davno kradez bylaby

pfestala.

Nevida do diry Martinek nemeHI, Bil pryc,

kam

se

mn

jen z ruky smeklo;

Ach f,e

,

tot

mu

Tim

se ale Aurel tak rozlitil,

Pomstu

Ze

V hiavu Aarela udeHI,

leve oko hned vyteklo.

V doSi sve roznitil,

ze di'ry rozteklen vyb^haa

Vrazil Martinkovi raezi stehoa.

Tam

kouse, Stipe, drapa,

jej

Ze mu do bot mnoho krve kapa; V§ak coz o nekolik kapek krve, Bude li jen zdravy, jako prve* To Mafenku podesilo, Ale Martinka jen pfesvedcilo, Jak se V nddeji osulii;

—

Kim

sice strasne palil,

ho

Ale on si jeste stesti chvalil. Zatim jak si tito povidali, Jeden dnihema si stezovali, Stesti V nestesti je potesilo:

Aurel V smrtelne ouzkosti

Kousal do provazu v

Konecne

se

mu

zoufalosti,

to po§t&stilo.

2ivot a svobodii kazdy zada,

At

si

Tak Kdyz

A

jinak osud dost nakiada, si

myslel kocour jednooky,

se na bezpecnem poli vidi;

pak bolestnymi kroky

Na

kralovsky dvfir se

klidi,

Mizttte vSf^k cestou vicel,

Kiel na podvod Jim V proklate

Oko

aestydaty', di>e trcel,

strativ sotva vytah' paty;

J sum sebe take Pravi: proc

si

tupi,

ale takto hloup;^*

Nev{§, ze §ejdirske slovo

Ku Pak

podvoda vzdy hotovol se loudti dal ku dvoru

Zpravu dat vyslanstvi sveho. Vida kral jeho pokoru

A

bolesii

zhaQbeneho,

Racil k nemu srdce sve pohnouti, A.

na

torn

se pevue ustrnouti.

At se Ferina posti'hne, SkrouSene svou vyzna vinu, Pak se mu na ySky k zlemu ciuu

Moznost popravou pf-estHhne:

Reknuv

takto panu se potazal,

Zdali CO je k namitcini Proti tomu, co rozkaz^t;

Kazdy ma

Ay

udati svoje zdani.

tn pani ze vsech stavn

Poklonili vaz a sluzoou hliivu;

Obycejnym zpusobem na dvoie

96 Mroulik promlovil ve vSi pokoFe: Neymilostiv&jSi krali na§ a pane!

Mezi mocnymi vy najmocnej^i;

Co

chce miiost ya§e, at se stane;

My

pak jedenkazdy die sve moci

Siouzit chceme, jak verni otroci;

Co vSak vaSe

By

miiost raci,

se trestal Ferina klamavy,

Myslim,

at se

hnedky k tomu kraci,

Sibenice at se hnedky stavi.

Zubik pujciti chce vlastni ruku Pravu kralovsko-svatemu, Dusi by zachoval aspou kloka Odvyknuv ho vSemu zlemu.

Mnoho

By

jinych tak myslelo,

se s §elnioa vie nedlelo,

At hrdelni

trest kral vyslovi,

Prdvni ortel

pi'sar zhotovi.

Jez'vec vstav na leve strane

Krali, panum uciaiv poklonu,

Pravi: Mej si Ferina ouhonn, Musi pHpusten pfedc byt k obrang;

Tak Kdc

se aspoii vsudy slusi, se pravo osobne neruli.

Nemali se nepravost a krivda

Poddanym

stdti,

zly pfi'klad s hury dati.

S7 Tak

se pfedvolati tHkrdt musi,

At

s|)iisu

vlastni se pokusi;

pak se

Jestli

nepi-izna

ku soudu,

At

se deje podle priiva bloudu.

Na

to rdcil krdl

Dobfe

—

Pazourus pravit:

ty o pravu mluvit umi'S;

Ale pov6z, kdo by chtel se bavit

S

Ferinou

podvodnikem sam tu cumis, Jsa pFedc ph'buznym a spolecai'kem ,

ti'm

Vid' ie rad ty

Kdo s ocima pleytvat muzel Kdo ma nazbyt svoje zdravi? Ci t&lo mi vi'c ne^ tfeba kuiei

—

At ho Ferina o ni pfipravi. l^eknul na to Jez'vec smely:

Ale

Vefte mi, muj mocny krali!

Tfeba

Mne Jestli

silnej^i se

ji'ti

bali,

z te cesty nic nesrazi;

vaSe milost tomu

Slabost

ma

veli,

se na to hned odvdzi;

Ja jen cekam, jaky rozkaz date. Mam jak vyslanec jd k n^mu jfti,

Nebo me

to zanechate,

Oucel jako nahodou zakryti.

Na

to kral sve dovoleni

MilostivS vyslovi,

58 KanceIaHk.«!inu da ponideni,

—

At mu pas hned zhotovi. Tak to Sel Jeaovee ke Klukovu NavStivit rodinu Ferinovu;

Stastne naSel vsechny je posola, Sed^li k obeda kolem stoiu; PHjda, da jim pekne pozdraveni,

Preje Bozi nad6leuu

S Ferinou Hubicek

si

s« objtmali,

mnozstvi

dali.

Ale milost pam' Ermelince

Jen mekoDnkou ruku celuje; Mala chasa ale hned se haala,

Panu

On

streyci pac

by dala;

je za to pekne harcuje.

Ai pak

se dost navitali,

Spolu opet

Upfimny

PKtom

si

si zasedli,

hovor

vedli,

ale laji'daK,

Povsesi Jezovec se tazal; Odkud Ty vai rozum mdte?

Kdo

Z

^

vas te smelosti naacii,

krdle ze

si

mnoho

nedelate;

Dvakrat na drur ji't vdm porucil: Jeho rozkazy u vas jak frasky,

Z

poslu jeho nadelal jste sa^ky.

50 Vy

jste cestu

ie

sve p^ijmy sotva

dobre jim

za^Iatil,

imesla,

§ij

Opovailivost vSem klesla; Zato vSak u dvoru vas malojou, Bull VI jake zlopovestne cioy

Vain na dusi uvalujou,

Kaidy den

narusta rejsth'k tiny;

d'n» v§ak dale vinikova osoba,

Tim

se snadngj dafi skfid(5ftv zaioba;

Proto jsem ja sam se vybral

(Neb jsem va§im pfitelem), Bych vcis po tfeti ke dvoru pozval, Pfihonu jsa zvestovatelem Jestli tenkrat jeste nepujdete,

Kdyz jste juz pohanea po treti, Na Klukove vSichni vyhynete,

Vy

a zena a vase dSti;

V§echno pry se vojsko tady sb^hne, Krai sam byti chce na cele;

Tak diouho Klukov se Xi se v prach a popel

Ay

oblehne, rozniele.

tak mily stryce! nevahejte;

Rychle k dobremu se rozmyslete,

Semnou na dvur pospi'chejte; Tarn vas rozum nepratele splete, Vytecny duch svetem vladue,

60 y

kr^tkn hldpa nadutost uvadne.

Na

to

pak Ferina odpov&del:

Vy

mi dobfe snad radi'te, Bych ku dvoru jiti hledgl;

Vy m6

jistd nesvadi'te,

Arci kral mi snad potajmo pfeje,

Nerdd vidi, ie se takto souzi'm; Nebo VI, jak mu prospeje,

Kdyz mu

hlavou svou poslou^un;

Sic se dost jich schazi do hromady,

Ale darmo hiedaj' kloudne rady; Mali kral o necem chytrem zv6det, Kuliferda musi v rade sedet; Proto me tak mnohy nenavidi,

Co

se za svou hlupost stydi.

Ale mej

Mnoho

si

hliipak

plati,

zdaz

v mozku malo,

mu

Ale dej se jak dej tam Musi'm predc tam ji'ti;

stesti pfalo.

pH

dvofe,

Ach pak snesu to v pokofe, Mali se co zleho di'ti. Ale snad se ngjak umluvime,

Nebo snad viteznfe vystoupime; Radbych, kdyby delSi cas upljniul, Nezbych ja a rod muj chytry zhynuh Pak se obrativ k sve zene

61 Promluvi na pani Ermelinko:

Ke

livoru ni6 obsilaji denne,

Chtcji suud niou posledni hodinku,

Aspofi by

me mnozi

juz

ji

pl-ali;

V§ak pomoci Bozi a me hlavy Siiad se nejak pfedc to sprari;

Snad

se zali'bim

pak

krali.

Pioto hned na cestu musim, At spasu se pokusim;

Teda vas zenu§ko zadam, Dobry pozor na ty deti dejte, Neco dobieho jim Ja

si

obstarejte;

za povinnost to uktadam

Hodne brzo

priji't

zpatky.

Dej Buh, by jen soud byl kratky; ZlaSte prosi'm, by se na to dbalo,

By To

se Sejdmilkovi nic nestaloj

muj mazel hezky od jak ziva! Jak se pekoe spicati mu hubicka, Jak juz zoubky ukazuje,

A

jak selmovsky se diva.

Hled'te take

Tot

na Kuli§ka,

je kioucek roztomily,

Jak obratny, zpusobily!

Zadny nezapfe ci jest synek, Neb on v kazdem chloupku tatinek. ,

6S Na to nechal Ermelinku Na Klukove u svych synku; Ale nerek': Tady maS na stravu; Tim si ona lamej hlavu. — Cestou Feriua pronese: veru mily brachy!

Na mou

ja podstoupiai stradiu,

Mnoho

Srdce ouzkosti se v

tole tfese,

Pamet hrichy me predsti'ra, A za kazdym trest se sklebi, Hruza smrti srdce svi'ra, A ta nepovede k nebi. Juz me cinka umi'racek; Ach vim, ci'm bych se potBil,

Kdyby

tu

na bh'zku byl panacek,

Kteryby me rozhfesil; To nemuze skodne byti, Ocisteny k soudu ji'ti. Strycku vyslyste me sam,

Vsak

trefi'te

zpovi'dati;

Ja bych neyradeji vam

Vsecky hrichy

Kdyby 2^e

chtel vyznati.

povstalo z toho mrzeni,

nemate vysveceni,

Reknete u

konsistor-e poBze,

Zie se to jen stalo z nouze.

—

6S Jczovec pak

^rfc odpovi:

Stan se, kdo pak se to take zdovi. Ted' jon trochu stranou jdete,

VaSe

svfedomi' zpytujte,

Skrousene tei zivot vaS

Pak

si

plijd'te

litujte,

a zpoved' pocnete.

F'erina se rozponiinal

A

pak oddechnuv

si

takto pocal:

Zpovi'dcim se a vyznaviim,

Svych

se hri'chu vinnen davam,

Ze od

zpovedi posledni,

Kterato se tenkrat stala,

Jak se Meluzina vdala, Hh'chy jsem ja p^chal hlavni', vsedni. Mea culpa, nica culpa maxima; Ja jsem arci mi'val za usima,

Medveda jsem Odocs on

pl-ived

si tisicerou

k

oulu,

boulu;

Aurelovi o myskach sem poradil,

Kde on oka

nasadil;

Kokesovo tucne pleme Chutne pohibilo se ve mne; Neyvetsi pak to rubiyka,

Co ja svedl na Zubi'ka; Neydh've jsem zavzdy Ihal, Kdyz jsem ho ujcem jmenoval;

64 Bez poctu jsem

natropil

ma

sejdu,

Mlceni'm jich vet§i castku prejdu.

Jednoa, juz tak sest

let

uplynalo,

Nevi'm, CO se stalo se Zubikem, Bflh VI, CO

mu na mysl

tanulo,

Chtel byt honem klasternikem

Ja jsem tenkrat v kla§teru bytoval. On tu pHjde cely smutny, Prosi, bych zan orodoval,

By

se dostal tez do kutny.

Ja fku: Jiste ze

To

by pro te bylo; by se ti podaHlo,

Ze bys po

On

stastiiem noviciatu,

panu pak prelatu,

Zalibil se

te ud'al

Quardianem

Nebo treba mensi'm piinem, Co by byla jenom sluzbicka, Treba jak pan prokurator ma, Vlnu CO a obili prodava; Sem tam ulovi se nbicka; Cellarius, praefectas culinae,

Oufadecky, v nichz se take nezhyiie,

Co pan

To

si

prelat siim nevidi,

nekdo

Dh'v pak

Ai pak

z tech uklidi.

musi'S

to

byt Zvonikem;

se nauci's,

65 Chovaniui se dobrym

MuzeS Pali

Jak

knezu jen

kii

Potom

tfi

kroky

juz to pujde skoky.

se zvoni'i Zubi'k se

mu hnedky

Jci

zaruci's,

se kostelui'kem

stilt

Ale by

to

me

ptal.

ukazu;

to jeste lepsi znal,

Pfedni nohy k provazu mu svazn. Zvonit to mu velmi milo;

Protoi tahal a vyzvanel,

Z

okoli ze

lid

se vsechen shdo^l

Co se zleho pribodilo; Nez on moh' na jevo dati, ie chce byti feholnikem, Pocali s velkym povykem Bezsrdecne do ngj prati. VI jak se tu vytahnul, Ale pfec zas brzo po torn prahnul,

Buh

By

moh' pies na hlave

Nepfestal

me

nosit,

o to prosit,

At mu k tomu dopomohu: Ja mu lebku zhyzd'il ke cti jeho bohuZapotrebi k tomu tvrdou hlavu Vstoupit do knezskeho stavu. Chvilku na me on se zlobil,

Dozvedgv Ferina.

_

se, ze ho klamu; r

o

66 Ale dlouho neoniastiv tlama Prosil

Jd

mu neco dobyL Znam dubreho hospodare,

bych

,

Ms.u:

V

dlouhe Lhotce u mlynare Tarn je siia masa udeneho, Ceka na pritele obratnebo; Od tud' kdo vyleze stastny,

—

Bude mit zaiudek mastny.

On rek': My Pak se vernc Ja rku:

se o to pokusi'nie, rozdeli'me.

Mysli'teli^

Tak

—

se bernie,

Na

slauinu po tichu se vderme.

Sli

jsme, Zubi'k

zed' podskrabal,

Cestu do komory

^i vyhrabal,

Spek ku

praci jej pohanel,

Jeuz mil

libe z

Ay

—

komory

zavanel.

tam Zubikovi tak cbutnalo,

Poli'kal, az div se neudavil.

Tim mu bHcho Ze

oabotoalo,

mozuost

se

pripravil,

Drive, nez by otok mel spiasknouti,

Uzkou

On

di'rou

vyklouznouti.

nah'kal na tu svodnou

Ktera

*i

di'ru,

hladoveho brala miVo

Ja vsak k okenku jsem bezel,

Kde

si

mlynai-

k odpocinku

lezel;

67 Tain

do uSi

j;i

A pak

po

Mladek

\a

mu

inlejiiici

trocliu

u

bfeSti'm, tfeSt/in.

nasypky

spal,

ten lihnot hoed piocitue;

Starek sest a dvacet hral, ^alandy lined vyh'tnc;

Ze Za

krajanci a sekcrnt'ci

ni'in

nmou po

Metii za

V ruce

nilejnici,

snietak nebo piu/.inii,

Palce,

kli'ny,

Ale

jci

skrz oiiu skulinu

Do

koniory se vederu;

Honicove

sekeru;

nioji se

checlitali,

Ze jsem dobie pry Jedcn hoiiem

di'iu

poradil;

si

zahiadil,

Jiui dvenni v komoru se hnali; Ja juz davno jiuoii cestu vcdel, Too jsem vyfouknoiiti Iiledel.

Zubi'ka vSak tarn zastali,

Takovy mu vyprask Ze nemolia strpeti te

dali,

psoty,

Podelav se natah' koty. Ti se V tech oiizkostech jemu smali,

y

posledni hodince

Rkouce:

Ay

lali

spropadeuy padou(]tu! Takou vuni ty umira^? 5*

68 Pomysli hHSny ty smraduuchii, i,e se na vecnost ubi'ras! Hled'me bychme mrchu tu uniyli

Tim

ho pod hucivy splav

liodili.

Nad lekafe, nad vse li'ky, Co kapujou draho z Apatyky, kazdemu

Proti

je

neduhu

Ye studenou lihat struhu Tim tez i pan Zubi'k okral. Ja jsem schvalue na brehu

tarn

stal,

Zvedavy' jsa, otevfe-U oci

Neb

se na

Vida

,

vzdycky umoci. vody plouzi,

ze se z

zdaleku jsem se ptal,

Po

Jak mu V Grefenbergu slouzi'^ Pak sem hnedky dal se bral. Myslel jsem ze nebudem vie v mi'iu; Ale Zubik na to v kratkem Case Vyhleda mou stopu zase,

me vecnou vi'ru; Ja hned vedel proc, chtel Pfisahal

Na

Ja ho pekne hned

A

totiz

krasti,

kutatech biicho sve napasti; privital,

ze nase laska nevystydla,

Tesil jsem se, v hlave vsak prcmi'tnl,

Jak

nSh

nova naliknout

osidla.

119 Jestli se

vam

Tedy jd^me

ja se taiu*,

libi,

spolu na pout,

Ja vam kurnik tarn uka^u Tam sedava tucny kohout,

Sedm

slepic vedle neho,

Manzelky a dcerky

jeho.

Zubik pot&Sen temito slovy

K

pouti takove byl hucd hotovy.

Stastne ptijdem bh'z kurniku,

Dvefe byly jen pHvfene; Rostla slina streyci na jazyku,

Oci chuti dravou roznicene.

JA fku: Tady iebri'k si dostavte, Zhuru vylezte na tram; Ale prosi'm

Neb

,

jen po

tichii

davte

ja snad vyiezu sam,

Vy

tu dole poseckate:

Ale

je-li

Tak Nebo

si

velka vase touha, zati'm postcyskate,

ja to dclam zdlouba.

Zubi'k skoupy, zavistivy

Pravi, ze se o

to

sam pokusi;

Po zebfiku leze lakotivy, Vsak na trame Smatrat masi; Void dolu na me ziobive Zda se me, ze jste me vedl kfiv6.

70 Nebo prazdny jest ten truui, 2adne kui-e necmucham. Ja tku, by jen dale hiedal,

ie

tv prvni ja jsem vzal;

Jak on pozorne se tamo bavil, Ja jsem zebh'k mn odstavil, Zalozil jsem dveie na petliii,

Pak jsem

bouiil

na svetnici

Lide spesue rozkresali, Zubi'ka V kuiniku znamenali.

To

muzem

si

Co on musel Ze on prosel Tonui

se muj

pomysleti, pietrpeti',

tenkrat zivv,

rozum podnes

divi.

Mimo Ze za pani Zroutkou cliodiv.ivam Ve dne malo, a[e po tmc vice to se vinnen daviim

Neb ve Seru od

mesi'ce.

—

Arci nemelo se takto di't VSak kdo minulost chce uavratit.

Vice

hi-ichu

ncmam k

vyzniini,

Svedomi ac dost Vfedomych, nevedomych

zpytiijii; lituju,

Rozhfe'ste a ulozte pokani.

Jezovec zbehly v takovych ^adostciueni hned vyslovi,

— vececli

-

Utrhnite proutek vrbovy,

ftkii:

^vilmite se

po

trikiiU; nini

piececii,

pak vykrocte;

Pravou Jdete kde se cesty kfizujou, Piez ten j>routek trikrat skocte: Tukto vani se liFichy darujou. iiohou

—

Ferina

ucinil,

Svedonu

jak stryc kazal,

ulehcil

svemu;

Jezovec ho k tomu jen zavazal, By se odiek' vsemu zlemu,

A by

vice nevrazdil, neloupil,

Zrady

se a sejdu varoval,

Nezli knisti aby radej koupil, Cistotu mauzelskou zachovat;

Zalniy aby odiikaval,

Navstevoval kostely,

Chudyui almuznu rozdaval, Drzel pust jak cirkev

Takto

Pak

Si

veil.

—

zpoved' dokouaaa. odpocaii.

——

Piobudivse vsak se zraoa

Ku

dvoru se

ubi'rali.

Sli piez pole, louky, lesy,

Klaster brzo spatHIi,

Lezel ku pravici kdesy;

Panny tam pry Bohu

slouzily;

72 Vedle dvur, a ta hnmny Prochazely sob6 zbonie, Sbi'raly si zrno svorne

Kufata,

slepice s kohoaty.

Kuliferda hnedky radi:

Nad

tgch oklikfi deldme?

C/sarska nas dal zavadi,

Rac se na stezni'ky dame! Za klaSterem veda stryce sveho Kohoutka Jezovec

si

mo

polapil bujneho,

mluvi ph'sne slovo:

Stryce! sotva hh'chy jste vyjevil, Zadluzen^ dusi jste ulevil,

Juz hfeSite zase na novo?

Draho by

jste koapil tu

Po cem svetak hfftne Za to pak se vecne t

pochoutku

chvilku bdzi,

pekle sma^i.

Ach snad

zas jsem se provinil? Odpovi Kulisek litostne,

D'abelska

V

me moc

pokousi ziostne,

mySlenkach jsem jenom

To Pak

jen rac mi pan

Buh

to ucinil;

prominonti,

juz zddne vie lakani

Nebiide

mne moc pohnouti

Prestoupiti jeho rozkazani.

Takto mluvi,

ale svoje oci

-

Po kulratcch lakotivy to6i, Tak ze hlava, kdyby se utaki, Letic, za kufaty by se hnala

Tak

si

—

po kufatech chut rozbaral.

Jezovec

to ohli'dnuv se videl,

Pfi'snym slovem hned ho karal:

ie bych Neni

pfec se stryce! stydfel!

nel^est

zadnd takto hnusn^,

Jako zravost, jenz se nezaklsna. Kh'z uciniv Ferina odpovi: Strycku krivdu me delate, Ano coz pak to neznamenate, !

Ze jsem prave k modlitbe hotovy, Aby odpocaly duSicky v pokoji, Aby piin Bub nebe jim pfipravil, Jichz telicka zivota jsem zbavil

V

chytrem ouskoku aneb souboji;

Mnoho Kacen,

se tu potuluje dusicek slepic, husicek.

—

Jezovec umlkne, ten vsak vzadu

Po

slepickach hiavou krouti:

—

Ale jak pHjdou na proti hrada,

Tu

se tajnS v srdci

svem zarmouti.

IV.

«Pak

Zp

X

e V.

se u dvora najevo dalo,

Ferina ze tam se here,

VSechno hoDem ven se hnalo Mezi divaky se dere; Ci'm se Lisak vice blizi,

Tim

hrdejsi'm kraci krokeni;

Ale stranou inrska okem,

Od koho Luzne

CO cekat se ohlizi;

ocas nese, pylne hlavu,

Jakby zadny nebyl vstavu

To

neyniensi na aej dokazati;

Jakby prazden kazde

Ano Takou pychou

viny,

jakby z rodu kralovskeho, Sel on, jako jiny,

Sel pied krale do zboru panskeho. Stoje tu pi-ed stolem h'ditelaym

Pocne hiasem pevnym a rfetelnym: Naymilostivejsi pane krali!

Racte sluhu vyslyset v milosti!

Bytby mocuejsi kol trunu Co do verne poddaDOSti

stall,

Darmoby se n^kdo m5I-il semnou; Nebo po dem dyclitil jsem a touzil, Nez bych jeuoin vain puslouzili Protoz osnovali zradu tcinnou,

Kteryin se

to

protivilo,

Co se ua mem Ano byloby se Zebycb

Kdyby Jak

zivotu svitilo,

brzo stalo,

va§i pri'zeu byl potratii, u

Vas kazdy narck platil, na me Uialo;

se jich dost

Ale moudrost vase

Nez

nesoudi,

dri'v

vyslysi obe strany;

Protoz nikdy uepobloudi Proti salbe maji'c dost obrany. Bf'da ale ze

me

poslusenstvi,

Mil pokora pred Vasi Milosti

Tolik na me protivenstvi Uvalila a ziivistne zlosti.

—

Mlcte! kral do reci skocil,

Darmo advokatsky vec krouti'te, Darmo osobe me lichotite; ^adny vas tu neosocil, Patrna jen

Vune^ jak

Tu

vimi;

tisi'cera

Stan se vam, jak

slusi

jste mi'r

muj

na zlosyna! slavil,

a oude hh'sne jste se bavil,

76 VaSe lonpeinictvi rozmahal; Eyhle toto kokeS nam vyloiil, Jak jste cas pokoje strdvil, Jak jste denng jeho bolest mnozil, Jedno di'tko po druhem udavil; Jak jste si mou vuli k srdci bral, Kralovsky jak uFad cti'te:

To nam Jak

ti'm

snad potvrdi'te,

jste posly kralovskd pHjal:

Oarel pHSel jednooky, Sotva pHlez k Xalobe, '^

Mrouli'k bolestne otoky

Podnes

hoji vsudy na sob?. Vice ja vam nechci vytykati;

Eyhle

^*

tut jsou vasi zalobnici,

Ti vam mohou vice Zac budete miti co

ii'ci,

pykati.

—

Neymilostivejsi pane,

Rek' Ferina, prj'sam Bohu Zdali pak ja za to moha,

Kdyz se Mrouli'kovi ran dostane! Ode me slabeho on je nema, Ode jinych pak at se tlouci neda At si ziodej bez ceknuti drii,

Kdy

za zhoii vyprask

Mam

ja zodpovidat' se medvedii,

si

utrzi!

;

11 Ze

A

Hebal

si

|»uk.li

l*roc

oil

oiedu^

hajil svelio

ho neviiiDt^ho zuectil^ Slechtic iidutuy sc

iieiiistit

Jak bez studu Ourel si vystaupi! Nezval jseni ho veceH piijiuouti, Jiz douiacuost inohia poskytnouti^

Proc on tak ziodejsky nebo hloupy Chvdtal ku vhistnimu zmani Obcd hledat ua lakomou faru i Lep§i soustko chleba poctiveho Nezli

iiiasa

cent na§izeneho.

Co trpel za prostopacnost mruvu, Jakym pravem on mi vinu dava, Pomstu od krale svolava Nestydate na mou hlavu

?

Snadno kazdy to nahlidiie, Jak^ zaloby to bi'dne; Mali se mi podle prava stati,

Tak Vam

se

na§

Pravo

nemam kriili

jest a

niceho co

bctti.

milostivy!

mocnost dana

Urdit, maii kdo z uas ostat ^ivy,

Neb smrteina

jej

zachvatit rana;

Ale k jake slouziloby slave,

Jakyby

to pri'klad dalo,

Kdyby tomu

zleho co se stalo,

i

78 Co

byl neyvern^jSi priiv^.

At me kolo, Voda, mec,

Sibenice, cili

Zaslouzily zivot

hranice zkrati',

Nevinnost mi neiicbvat/.

Ay

—

tu vystoupi v te

same dob^ Pan Brebera beran ku zaiobe, Kocoiir vrccl, medved broukal, PInoii hubou Zubi'k houkal,

Ktery pfisel s celym rod em, Slavnym veden jsa pruvodem.

Munak

osel, pan uSatv, Bfestak jonacek chlupaty,

Osmrdek

A

mazli'cek stekavy,

pes Kere§ stada hli'davy,

Mlska koza

s

Mriiousem, svvm panem,

Zaiovali pied kralovskym stanein. Byk a hfebec tez se pnstivali,

Pravo svych tam

zastavali;

Kolcava, Viiveika, kuna

s

tchorem

trpkym hoiem; Srn, danek, jelen s praporem Nari'kaly

Dobehnuli s plachym sborem, Vepf a Krah'k, sysel, myska Zalovaly na Kuliska; Brindal cap a kacer zravy,

•79

Husa StSbetka a topan nadymav]?^, CO jinych, kdo je zna vSc zejmcna, Do^lo sem z kazdeho plemena.

A

At se vina uzamika, Pl-ec vc svcte vsecli se

tyka;

Fcrinovi v§ak podvody Nadelali dost verejne skody;

Protoz prave mluvi o piikoru Tolik zvifat v rozlicnem hovoru

Ale Ferina jak pfijde k slovu,

Tak Tka Ze

si

s niluvou

hra az mile,

tak pekne myslenek osaovu,

to

vsechny okouzlilo;

Vetsi dil mysli, ze zaiobnici

Opravdivi jsoa vinm'ci,

Jemu ale za pravo uznava. Slova zcepeh' a zas uhladi,

Brzo pepii, brzo

S

podiveni'm

sladi,

kazdy pozor dava.

Posledne vsak vystoupili

Muzi

,

kteh' ze vsi strany

Vynasli se byt bez hany,

Ti Ferinu Pri§lo totiz

porazili.

k vyjasneni

Cetne jeho provineni.

VSechno prijde pry svym caseni;

Tak

I

Nebo

,

Snem

po Feriu6 veta; ze

Kat bo

A

ma

jit

ze sveta

usoudil svornyni hlasein chytit

ma

za blavu

vest rycble na popravu.

Ted' se Kuliferde zda

saoicuiii,

tie tech zertuv uz je dosti,

Konecne ze jeho nepravosti Pfec ku konci nevedou dobremii. Nenavist sobe pospi'chala,

By

Kuliska smrti odevzdala.

Ale pfibuzenstvo rozborsenu,

Ze

jich panstvi neui ct&no.

Benda opicak

s jezovcera

Utrnuli nad synovcem,

Krome

jich pak velka sila Pro KuliSka selma byla.

Chladne kralovi se poklonivse, Zadali sve propust&ni,

Pak

se hrde z dvoru vypravivSe

Dali velke pohorseni.

Krale notoe pak to zamrzelo, Toliko ze panstva mu odjelo, Rekl k svemu tajemmku: KuliSek*) §ebna ")

sic vefejua,

Ferina podle dedka sveho nazival se tei Jtulisek-

81 pak polityku: Mravnost nam ma hyt Iliostejua, Rozvcizi'mcli

Ano

ten je prave nebezpecny,

Kdo

chce cuosti hyt vy teeny. Neni poslouzeno dvoru,

Kdyz jsou pani tarn v rozporu; Kuliskovci uedodaj'ii rady,

—

Darmo

jiui sestrkujou brady. Zubi'k, Mroul/k, Aurel vsak pospicli;i

S Kuliskem hned k sibeuici, to na nem vykonali,

By

Krai CO

chtel a zalobnici.

Neyvi'c slyseti kocoura,

V

Zubikove pameti jak Stoura pak vy jeste pane v stavu Zpomenouti na udalost smutnou, Jak Kulisek s ochotou urputnou Jsteli

Bratra vam zavedl na popravu^

Jak potajmo tenkrat se usmi'val, Ousmesne se po vas stranou dival<

U

Myslel bych, cas je pro odplatu, Zavdecte se neboztiku bratu.

Potom

se obrativ

k Mrouli'kovi

Pripominal ouly Hebiilkovy,

Kka:

Vidi'm ze dlouLy cas nezmj-je

Sedliikiiv krvochtive kyje; Ferina.

g

82 VaSe skvele nad jinymi jmeno Celii h's

Co

nedavno velebila;

vas ale klada zLanobila,

Ouhonnou povesti poskvrncno. Poinsta Vi'c

Ay

zdarilfi

nas sladce blazi,

nei balsam ran horoucnost

vlazi';

tak pani nevrihejme,

Pokud zakon Dam

a chvi'la pfeje,

Rychle tarn si At se selmou podle zasluh deje! Zubi'k na to: Nac to povi'dani? pospi'chejme,

Hledte notriy provaz

Streycek bez toho

Nac

lui

jfiz

dorucit,

nema

stani,

se ma chudacek dlouho much:

Kulisek se lismesae podivil,

Ze pan Aurel

nevf o provaze,

Vzdyt ho koupil pry dost draze, Jak Martinka oudy navstlvil:

Tak

—

se jeste on posmi'va,

Arci jen slabemu kocourkori,

Ale k udatnemu Mroulikovi

Velmi oulisne se ma; Pfibuzenstvi bl/zke zpomi'na

—

Zlobivemu Zubi'kovi. Ale pruvod bral se dal a dal

Mezi stady cekavych divaku

83 Kn'ilovne po boku §el

kral

i

Obstoupen vyborem svych dvoMku.

Ledas kdo

Kdo

se na vesence diva,

V sve mysli tez§i vinu skryva.

Pfijda k mistu popravnemu, Kazal Zubi'k rodu pfibuznemu

Nohu k

noze, piece k sobe,

Tak mi do Na Kiiliska

kolecka

stfijte,

pozorujte,

At neujde mini v posledni dobe. Nebo bal se on chytrosti, At mil nepomuze do voluosti,

Ac ho na

vsech nohach svazal;

Zvlaste pani Zroutce kazal,

At ho pevne za ocas uchytue: veru, mas mi za to stati, Vecne za nedbalost kati,

Na mou Jcstli

K

ptacek tenknit

nam

uh'tne!

Mrouh'kovi ale propovedel:

Prosi'm vas kmotficku,

by

jste hledel.

At ten sehna ueutece Aurel provaz nam navlece,

My

pak dole

stastue piitalineme.

Chviiku pevnou na

Az

nem

drzte niku,

se zebii'k .pfistavi,

Tak

se

na veky vypravi.

841

Peklo kde poslouzi kluku. Mrouli'k nevrle mu fekne

Nac

jsou diouhe ty rozpravy,

Chopte se jen jeho hlavy, Hl^d'te at se oko jen nesmekne: Nenavist zahubou tehotna

Smutne poslouiit Ferina tu

jest ochotna.

stoji spiaty,

Stoji mezi nimi

pokorny,

Ale dost na v^echno pozorny,

Co

se mluvi mezi jeho katy;

Slysi'c slova ta

urputna

Duse jeho pocala byt smutna. Diky nadeji, te verne spolecni'ci, S nami jde pod samou sibenici!

Tak

pomyslil a reknul,

si

Pfitom

li'cko

slzou rosil:

Ach jak rad bych v prachu

kieknul,

Stryce sve o milost prosil; Ale vim %e nic

me

neprospeje,

Pri'buzenstvi vie neplati,

Starou lasku Zroutka

At

S

trati;

se tedy jak chce d6je,

otcem

mym

se podobne tak stale;

Ale pak

to

Melo

vSak tenkrat

to

spesny kouec vzalo. jinsi

puvod

89 ted' by vam me propuSteni vecnema bylo zahoubeni. Mrouh'k na to: Jak kluk hrde spiva!

Arci

Ku

Zhiiru

!

at se ve povetfi kyvii.

—

KuliSkovi pocalo byt duSno,

U

v§ech svatych, pomyslil u sebe,

Snad

Pomoc

pravdu juz povesi tebe. si

vymyslit bude kriisno,

Jen kdyby me co napadlo,

Dokud srdecko nesvadlo, Kdybych krale zyskal na svou stranii, Tyto pany nejak osocil, Mel bych dosti bezpecnou ochranu, Snad bych tak

Komu

se

se z bi'dy vytocil;

na dusi

z

ostra saha,

Ten jak mozno si {iomaha; Kdyby mne jen piipnstili k Tak snad neco jiiii usnovu. IVato se obratil

Rka: Za vaz Acli popfejte

Co

A

slovu,

na zebnku

in6 trpka

smrt juz chmata,

mi duchovnich

li'kfl,

podavti ciikev svata.

posly§te verejne vyznani,

At, CO ja natropil v svete zleho, Nevyslo vsak ze svedomi meho,

Z

toho nemii jiny opletani;

86 Tak Za

ci'zemu hfi'chu snad predejdu,

to

na dnu soudnein v milost vejda.

Outrpne hned jich tu mnoho:

Ma

chudak. ted' dobre mi'neni,

Umrit must telesne bez toho, Pfejme jema duse spaseni'. Zadali hned milost kralovskou,

At nakloni vuli otcovskou, At na chvi'Ikii sejmou se mu pata, Dovoli se skrousenemu Ibuta. Vyslysev je kral Pazounis kaze, At se smycka smrti'ci rozviize, At se KuMkovi pohovi,

Nez on, Kulisek

V

co bo tlaci, vypovi. to slyse okfeje,

srdce vstoupi

mu

zas nadeje

Pangc lingua piid' mi duse At osoustnu tyto moje katy!

svaty,

Tak

snizil,

,

si

pomysliv svou hlavu

Ohlidnul se po vsech vsude, pocal: Tu sotva jeden bude, Komu nekdy bycb nebyl ublizil;

Pak

Jeste decko v kosilce jsem behal,

Sotva maminka me odstaviia, Jeste jsem

ku

jeji'm

nobam

lehal,

Hfisna povaha se prozradila:

87 Za berdnky jsem

se rdd loiiddval,

€ele dny jsem kradmo

trdvil,

nektery se potoulaval,

Stiiuli

Ja ho ouskocne uddvil-, Sladke hry pak opakujem radi, Mlsijei huba vuli nam zaviidi.

ma

Smelost

dostala stestim zrostu,

Nedrzel jsem vice postu,

Denne jsem

Kdyz jsem

Tak

se o neco pokusil;

nenasytil se jehnatkem,

jsem za vdek vzal

s

Kachnu neb husicku jsem od obeda co ostalo,

Jestli

To

kufatkem, zadusi'I;

V pisku k veceri schovalo, Vsak to na mou veru malo; To za zminkn hrube stalo; se

Ale slySte moji vzdcni pani,

K

bide

me

pozvani!

Sel jsem jednou po Tatransku,

Tam Ay

kde obr Kryvan vevodi,

tu

Zubik se mi nahodi,

Pozdravi

Pak

me po slovansku; Ze jeduouvas uhliddm,

pravi:

Ay

muj neymilejsi

Ba

CO ph'teli povidam,

Vzdyt vy

z

meho

pfi'teli;

jste slavneho rodu;

89 bez duvoda,

Nemluvi'iji to

Me

neboXky tetky sestfenice

Pradeda vaSeho milovnice,

Potom

si

ho za manzela Tzala,

pnzen se pocala. Jd fku: Ad by mi to nov^ bylo, Pfedce velmi me to poteSilo, Pi'idal jsem pak neco, jak se slusi, Kdyz se mluvi svetskym panum v j\l\. Odtud' naSe

Tak

jsem

vikem se

s

oznaniil,

Uzavreli jsme lovit vespolek,

Vsechno verne delit krome holek; Vsak to me muj novy stryc omamil, Pokrevneni draze stalo: Kozuli jsme ulovili

Nebo

Z

tele chutne si dobyli,

toho

jti

jsem oemei nic neb malo,

Maje pravo k Zdali berana

poloTici. si

zabil,

Nebo mou pomoci vepf se nabyl: Hned se nasli pomocnici Pani Zroutka, sedm

Z On

sem

urivosti

m6

tak na

Ona sknon

Ze kdyby

deti

prileti;

vrcel a se spouzel^

se a Sklebi,

to cesta

k

nebi,

89 Nenid bych so o

Ba kdyz

seXrali

to byl ostouzel; si

krdvu, vola,

Neostalo mi niceho z hola,

Ani kostka me nezbyla, SpiSe nekde zahrabuna shnila; Alio proto netrpel jsem hiada, Nekradl jsem ani jsem neloupil, Ale za dobry si peni'z koupil;

Neb jsem zlata, sth'bra mel hromadu, Ze bych Da veky mel do sytosti, Kdybych nemusil ze sveta ji'ti; Ale zustane

ted'

ve

skrj'tosti,

Yic nemiize zadny ho

Ay

uziti.

—

tu krdl, jak slySi o pokladn,

Vystrci hned svou velebnou bradu,

Hm! hm! odkud pak ho mate? Mysh'm poklad, o nemX povi'date. Pravi:

Kalisek v§ak na

—

to odpovi:

Arci CO bych take zyskal sobe,

Kdyz se zadny- o torn nedovi; Nac mi poklad, kdyz ja v hrob6? Ano dusi me snad ulevi'm, Kdyz tajemstvi toto vyjevim. Kdyz tajemstvi vice neprospiva, Nevedel bych proc se dele skryva; Arci nesvedci to dobfe synu,

90 Kdyi on otcovskou odkryva vinu; Ale jest nad vsechny povinnosti, Vzdycky slouzit ri'zene vrchaosti. Byl to zlodejsky sic skutek, Ni'm jsem dobyl

si

pokladii;

Ale nevedel jsem jinou rada, Jak odvratit cele Hsi smutek;

Nebo tak jsem

pfedesel jen zrade,

Ktera se potajmo chytfe kula Naproti kralovsk^ vlade. Sly^i'c

—

kralovna takove feci

pokladii, tr&nii nebezpeci,

smyslenem straslivem spyknuti, Rekla u velkem pohnuti: Brana vecnosti se vam odvi'ra, Smutne dusi sve ulevte, A CO pamet vase jen posbira,

Onych tajuych veci nam vyjevte! Krai dolozil: Zadny ta necekni, Kulisek vsak at se mi

A

tajemstvi, co

mu

priblizi

^srdce

ti'zi,

Pro mou spasu upfime vyfekni.

Ten hned odhodiv smrtelne oko, Rychle se zebiika stupuje, Klani pani se a panu hluboko; Zubik v§ak potajmo hubuje:

—

4>1 Oliluupcni druzi

Ale vrceti se

stali,

bali.

V§ak. Kuli§ck nechal jich se zlobil

Mysle, jakby so mu podanlo Milost kralovskou

si

dobyt,

by se zas pomarilo Nepf atelske namahcini Ale to je k pfedzvi'dani, Ni'z

Ze Ihat musi'm, to nad mi'ru, Pan Buh daj jim dobroii vim.

—

Seckat dal neniohla kralovna, Proto dobrotive kaze,

At juz svedomi rozvaze,

Vypovi tajemstvi zrovna. On vsak na to: Jednou nohou v

S

liikavym se svetem loucini,

Pokoj vecny pfeja sobe

Bohu dusi svou poroucim, Svemu zatraceni vyhybaje Pravdoii neylepsi

Tak Ci

jci

at

zadny me

si

poradi'm,

nelaje,

vinu skrytou vyzradim;

Trpkci vec jest srdci citelnemu

Na

pratele vlastiii zaloba,

Ale peklo diouha horka doba,

Kteni vyplaci Izivemu:

hrobi'

92 Pan Buh vi, Ad to hrozng

ja

nemohu

jinace,

duSi pronikti,

—

Ale vSdnost juz se odmyka.

Ferina si vzdechnuv hofce place, Knilovna chadaka litovala,

Za

nej se u krale ptimlouvala:

Zhlednete nan tvari milostlvou, Ulehcte

mu

chvi'lu

Vec zajiste v jeho Musi byti pro nas Kazte ticho v cele

ialostivou,

du§i skryti dulezita;

spolecnosti,

Recni'kovi dodejte smelosti.

Krai

ucinil podle vuie pani,

Pak

pocalo Kuli§kovo

—

Ihani',

V.

Z

p e

V.

Jcroslechneme slova Kuliskuvii,

Nimi vinu svou zakryva,

Na

Die ve Izi se nediva,

Ani dobra povest mu otcovu

Ni pratelske jmeno svate

By

bylo,

se spi'Se uverilo,

Co on

nestydate jim maluje,

NepMteluin zkazu kuje.

—

Zdarilo se jednou otci meinu,

—

Jemuz pan Bull nebe udel Priji't ku pokladu nesmiruemu,

Co

si

Emerich kral nashromazdel.

Nelze samyra

Komu

ti'm

uz stastnym

slouti.

soazeno jest zbohatnouti;

Obycejne venku se jen biyska,

Na

dusi se malo zi'ska.

Tu

pan otec vyse ocas

nosil,

VetSi pany za kmotry byl prosil:

Kdyz nekoho ze svych videl, Za jich prostotu se stydel: Mezi

yfW

Slechtu on se cital,

on A

jen 8 temi obcoval;

Sproste prdtele vie nepHvi'tal,

A

pozdraven nedekoval;

Hrdy, nespokojen s vladou, Co nici vase Milijst pruvera svatym, Chyti-e

A

vymyslenou zradou

prostfedkem stribrnym a zlatym

HIedel, aby Mrouli'k

stal se

kralem.

Aurel zpravu nesl a pozvani,

By

se pribral z

At

se

Aurel

Ruska cvalem,

trun zde ohani'; stastiie list

mu

Mrouli'k zvedave v

Pak

si

doruci.

uem

ci'ta,

plesave zabruci,

Stara nadeje Dloulio V

mu

Rusku

Ale rychle za

v dusi

svi'ta;

neotalal,

mym

otcem

cvalai.

Bulikove jste slychal

Nedaleko Kocourkova, Tain Mrouli'k ctizadostny

Neb

pospi'cbal.

tak chtela navest to otcova,

Na borach na mi'ste pustem^ Jak byl mesj'c na nov v sede Tajne v kosodfevu hustem SpiknuU se proti Vasi luoci.

noci,

Otec mfij, jenz prvni tam se hnal,

95 Druhy Jezovec, a

Zubi'k. tfeti,

Ctvrty Mrouh'k se pribral, Aurel ua to se priveti; Taiii si uiiiluvivse zriidu

K

vecnemu

Na

svazku ruce

si

dali,

smrt vasi prisahali

Chti'ce

Otec

Mroulikovi

diiti

vliidu.

mel pfevraceti

miij

Poddanstvo na

vi'ru

Mrouli'kovii,

pak se nepodaji slovn, mel pokladem svym uplaceti;

Ktei'i

Ty

Kdyby pak

To

to nesl) s uimi,

nemoznymi.

Ucinil je

se do inych usi tak dostalo:

Jezovec ua Mrouh'kovo zdravi Jedenkrat

Tim

si

se srdce

z

ruky dal do hlavy;

mu

rozhfalo,

Srdce ale jazycek rozvaze;

Tajemstvi se Arci

,

ze

ji

zeiie vybleptalo,

mlcem' pfikaze.

Ale tu tajemstvi zas lecbtalo;

S

zeiiou mou se pak potkaji, Jak to u zen obycejne chodi, Pekne pozdraveni sobe daji,

Na

A

sve rodiny se vyptavaji,

pak jedno slovo druhe rodi;

06 Hezkou chviiku Mluvily

si

si

postal),

o tezkem porodu.

sprostych, a zas o krali, zlych muzi'ch, o duchodu:

Jezovcova pravi: Mila braciiu

Noco bych vain Hci mela,

Kdybych to jen h'ci sm§la, Ze mne vyzradite, jsein ve Moje jmenuje svate

Na {]

tri

strachu.

krale

svedectvi, ie necekne,

sebe uzavre, co

ji

fekne.

Nepronese tajemstvi se

dale.

Na

to

ma

Ta

si

na svou hubu pozor

se vseho dozvedela, dala,

Az me honem vyhledala, Pfi'sahou me take zavazaia.

A

pak vsechno povedela.

Jd fku, ze by

to jen splechtu byla;

Ona na pravdu

se zadusila,

Ja

i'ku:

ty prevracena touho!

Odkud' tento zabsky napad vysel? I^aby totez Imnkaly tak dlouho, Chti'ce knile, az ji'ch Biih vj^slySel,

Poslal ciipa jim za krale;

Ten

je houi, vrazdi neustale.^

Jsouce drive zivy u voluosti

-

97 Jen poddany Bozske moci, Zohuveni

ted'

otroci

Hrd«; capovy krutosti.

2labska

A

ii§

bolestne

Kunka

se vice

k uebi

marn6 zdrab^, knftka,

zas na krdie zaiobu

Krai juz mocue je pfemaha,

Za

nimi do vody hrde zbluoka,

Odpor drazdi kralovskou zas zlobu. Ja sem pomyslel si pak u sebe:

Jaky

zisk to

—

—

milostive nebe!

Misto Iva mocn^ho slechetneho

Krale mit medveda chrapounskeho ? Bal sem ja se za vas take zmSny; Arci doufal jsem jine odmeny, ite

sem

zivot zacboval a panstvi

Krali naneyvy§ milostivemu,

A

pfedesel hanebnemu manstvi, Narodu co chystaio se memu. Veru, bylo se co bdt te zrady, Nebo znam ja Mroulikovy spady; Hrozi'm se pomenky na tu dobu, V ni'zby Mroulik pHsel k panovani;

Znam

totiz

Bylo by

potouchlou jeho zlobu,

to Ikani, narikani.

RozmySlel jsem ve dne v Ferina.

noci, '

9S Zdali jake odaekud pomoci,

By

se zmaroilo mineni zradne,

Zachovalo vladafstvi se fadne.

Konecne jsem vymyslil

tu radu,

Hledet bych nejak to vyspehoval,

Kde

je

skryska otcova pokladu,

Ni'mz on odbojni'ky uplacoval.

V

zrcidcuv spiknuti jest brio zmatek,

Jak nastane penez nesdostatek. Od te doby vzdy jsem ci'hal, Kdya kudy otec smeydil;f Bud' jsem skryty ve kfi li'haJ, Neb jsem za m'm pozdaleku reydil; At si sucho, vlhko, deStivo, Horko, chladno, mrazivo Vzdy jsem jeho stopu vycmucbaval, Vidy jsem na nej pozor daval, Spasu vsech vas obstaraval. Jednou jsem se ve hrobecek skrcil, Lamaje si myslenkami hiavn, Kam muj otec poklad strcil, Ze jej vyspehovat nejsem v stavu.

—

A

in naproti

me

ze skalioy

Mezi rosti'm, kameni'm a mecbem Leze neco ze hlubiny. Ja tu

lezi'm

zatajenym dechem,

Ph'kop

dobr*e nine ukryvei;

Pomyslim Ai,

Na

A

si, co se tarn

tot otec

okouni?

muj se v§iidy diva,

v§e strany skoumave

si

founi,

jak nikde zudneho nezaacil,

Pi'sku, mechii snd§el, jak jen stacil, Di'ru bediive ucpaval,

VSecko patricne uklada. At tu zadnemu nic nenapada;

By

vsak stopa nehrozila zradu,

Ocasem za sebou zametayal. Tenkrcit z otcova pnkladu

Vybral jsem si vybornou poradu; Ja jsem ticho lezel, az on za§el, Pak jsem pozorne vystoupil.

Kdybych tady poklad

naSel,

Vera , ten bych S chuti hnedky

pfistoupil

3Iech a pi'sek

vrchu odhrabu,

A Do

s

lacino ted' koupil.

za malon pilnou

jsem k

di'iii,

chvi'lu

skuly se stastue proskrabu.

Ach, to bylo pro mne podivani. Div ze hned v te same dobe Neoslepnul jsem na oci obe Pro sameto klenotuv blyskani. Nevstarsi z vas

nema

o torn zdani.

7*

100 Trakaruv nemaje kn pomoci, a zenku mooho potu stalo, Nez jsme to oduesli ve dne v noci,

Mne Kde

se

nam

jistej§i

zdalo.

Zati'm otec prevracoval

Lid na Mrouh'kovu vi'ru, Poklady odbojCum prisliboval, Kterych ukryl v tuto di'ru, Mrouli'k, Zubi'k verbovali

Po uherske zemi hlucne, Tem, CO se k ni'm daji, siibovali, Ze budou vzdy ji'sti tucne; Bad' maji'ce pencz dosti,

Rozkosi telesnych do sytosti, Neb ze budou mit sluzbicku,

Jak by byli na krmDicku. Jak se potom leto pocinalo,

K

vojne potajmo se podobalo;

Aspon otec dones domu Navrh i ph'pravy k toiuu; Zradcuv sn^ma zapisy okazal,

Ze

prez

tisi'c

z v§elikeho rodu

Velkou ph'sahou zavazal, Pokusit se o svobodu.

Nebo ptacQik sladce zpi'va Ptacky lakaje do si'ti;

101 Tak

muj otec svobodou naziva,

Mrouli'kovym slouhou byti. Sto Jerovcu rozumeni pry trousi, §est set Zubi'kovcu zuby biousi;

Hruza jinych cbce

pHji'ti,

Ale zold pfede vsim v kapse

Otec v§zel v §alive

ie nesmirny

poklad

miti.

te v^^e,

ma

ve dire,

Ale nadarmo tam poklad doufal,

Darmo cmuchal,

hrabal a zas cmuchal,

Nosickem , paratkem v diru stuchal, Ach, me srdce puka pak si zoufal! Arci, ptijde lehko pry ku rasu, Ten kdo hledi spasu sveho casu;

—

—

Kdo Ten

vsak chova pravoii zradu v lunu. se pase nedaleko trunu.

Ja draheho otce obetoval, Ri'zenou bych vladu jen zachoval. Ted' mi za

to sibenice

kyne,

Zasluham kat vence vine, Mrouh'k, Zubik za ti'm v slave Chytra tvaf jich skutky kryje. Ocite tu pribyvalo hladu

Knili a knilovne po pokladu.

Ferinu

si

Zvedave

stranou zavolali, se vyptavali.

zije,

—

102 Kde

ten poklad, o

nemi mluvi, mAi

KuliSek jim za odpoved da:

K

cemu by mi take

Kdybych

bylo,

pokladni oznaniil?

mi'sto

Nebot krale neph'tel omitmil, Ze by se me feci neveiilo; Zlod^ji a zradci

vi'ra

maji.

Ylastenci za dobrou vuli Ikaji.

—

Ne, ne! tak to nema byti, Kraiovna zaivala vlidny'm hlasem, Rozumnejsi budete vy casem, Ted' vam daruje kral jeste

On nebude Co

jste

zi'ti,

vice soudit;

V minulosti kdy natropil,

Krai svou

miiostt zaklopil,

Budoucnost vsak nema vas zalondit.

ma

—

pani milostiva

Kulisek oulisne odpovi,

Nadeje se mi zas rozedm'va, Loiidi se do srdce zivot novy. Raci'li kral vinii prominouti,

A

ulevi

memu

trestu,

Lkazu

mil

On ma

ueybobatsi'm slouti

ku pokladu cestu

Mezi vsemi kraly na

svetej

Kral vsech Induv oci na

to

by

otvi'ral,

103 Kdyby vidM,

co muj poklad skryvil!

A

to

K

spiise va§i, pani milostiva!

v§ecko otci jsem

NevCI'te to, zeno

ma

posbi'ral,

—

a pani,

Krai pan fekl urputnymi slovy; Kdo se od KuliSka pravdy dovi?

Kazde

slovo nestydate Ihani!

Na

knilovna odvece:

to

Ma-li minulost

Tak

nam

—

dati mi'ru,

on arci nezaslouzi viru;

Ale tenkr^t

si

rozvazte pfece:

Vinu otce vlastniho odhalit, Do hub sveho stryce dati! Ne, tak hloupe neumi on Ihati,

Vzdyt

to

na jineho moh'

uvalit!

Stan se, myslite-li ze by bylo

Nam

a zemi lepe poslouzeno,

Kdyby se mu jeste odpustilo, Co zaiobne na nej prone§eno. Po kralovsku na to zapomenii, Co dfi'v natropil on zleho,

A

to ucinim ve jmenu Prava sv^ho milostneho. To mu ale pravi'm: Naposledy Odpoustim mu hfi'Sne vady;

Nechopi-li se pak lepsi rady,

—

104 iiAdne nepomohou

vk

ohiedy,

SIovo kralovske at za

to ruci;

Budeli VIC Ihdti, klamat,

Rod to cely mA Az do desateho

V

zalu

%ij

loupit,

pocitit klaci;

koleDa

oud kazdy

z

jeho plemena!

Takto znela hrozba pana

krule.

KuIiSek pak pomyslil u sebe:

Kdyz jsem jenom tak opentlil Vim CO uciniti dale, Bych se nepfateluv zbavil.

Na

to ale

Siid'te,

tebe,

Da bias pravil:

Dayniocnejsi pane!

Jak bych

cistou pravdu Izi zakalii^

Vim, ze skryta neostane, Ph'sti den

Na

by

ji

odbalil.

—

to krdl ovefil jeho slovu;

Neydh'v odpustil zradu otcovu, Potom CO KuH^ek sam natropil, Svou milosti vse zaklopil;

Ta

se KuIi§kovi ulehcilo,

Nepfdtele vSak to zarmoutiio^

Ze

dh'v po krku nesahli.

Kulisek se pekne pod^koval

Rka: Muj naymilostivejsi krali! Vsecbno zle mi vasi zradci p^ali,

k

Vy

A

vSak. jste

mi iivot zachoval,

nedal jste ziobu nas utratlt.

Pan Buh

rac to vdm zaplatit, Vas a vaSi milostivou pani Pfed ourazem al zachrani,

Hojne pozehnani, stale St^sti At vas s rod em celym zavzdy pSsti. Ja v§ak ve dne v noci budu touzit, Jak bych vam po vuli mohl byti;

Bych

se dilem moh' odslouzit, Verne poklad chci odkryti. By ste lepe mohl jej dostati,

Hned vam

mi'sto

Siyste, jak

V

vam

chci popsati.

vernost

sedmihradske zemi,

Zelena se od zdaleka

Tam

to v

ma

to povi:

na pou^ti,

kl^ovi,

tmavovihke housti

Vyjde se na

Tam

to

mi'sto

smutne velmi,

jen sova sici, fouka,

Kalous jen a vyr

A podobne no6ni Tam od ddvnych

si

houka

selmy,

veku Nem' stopa po cloveku. Niizolhov to mi'sto shije;

Nedaleko studdnka se piysti, Stri'brng

po

pi'sku

tok se blySti.

106 Snadovir se studng jmenuje. Tam jsme s zenou poklad zahrabali,

TajnS jsme

Na

si

znameni

to

hrobek znamenali. si

pozor dejte;

sam vy na tu pout, Nem na koho se spolehnout; Poklad s pani vaSi vykopejte. Zlato, stribro v oci Sviha,

V§ak

V

musi'te

ocich ale zadost

ci'ha,

2adost ruku pak natahne,

Ta

po cizeni statku rada sahnc;

Proto nechceteli skodu Sain musi'te tamo ji'ti.

mi'ti,

Jdete pfez Bulikov, Saskovice,

Nuzolhov a Nanosice, Snadovir pak uhlidate; Pfejdete tam prez borecek,

Maly

obejdete pak kopecek,

Potom

ale

na pravo se date.

Kde

vas chodnik juz opusti,

Tam

jen jdete, a za malou

—

Mlada bfezina tam Susti Snadno dojdete ku ci'Ii;

Tam

jsme poklad my ukryli jste jenom trochu

Tfeba by

Prvni vrstva mech je husty,

chvi'li

— ryli.

107 Druhii vrstva pi'sek nasypany,

Tfeti, pfi'klopek je tlusty,

Potom prfichod prokopany, Pak zelezriei pHjdc branka;

To

si

lehko otevrete,

Za 111 teprv ona schranka, Kde poklady naleznete.

V

Icvo ve postranni skule

Je ])redraha koruiia ukryta,

Byla pro medveda pry

Jak

iircita,

se stala zradcuv vule;

Takou po sobe vam ma Roviiou ze

nenici

Kdoby takou

takove

Ni'mz by take

Az sam

—

praci ted' podstoupil?

Vykourilo se juz

Ba kdo

okrasu,

za na§ich casu

to

ma di'io

umeni;

jmeni, koupii?

milost pane uvidite

Nevidanou klenotuv hromadku, Skvostna di'Ia ve slusnem poi-jidku, Jako bych vas slysel, promluvite: Kulisku, poctivy muj slouho, Verne na mnes' pamatoval, By te za to pan Bfih §tastne, dloiiho,

KdekoUv jsi Krai mu na

,

opatroval.

to

odpovi:

—

108 ySak vy mne mosite

doprovodit.,

Sam bych ja se moh' nachodit, Darmo bloudit po nezoamem krovi. Belgrade, o Krakovu, Vim sic Praze a Vi'dm', o Biidi'ne, MoskvS, Zagrebu, Berime;

V§ak

Po

Snadnovi'ru

,

Bulikovu,

prve ty jak ziv zpravu davas!

moe obelbava^?

§eimo,

zdali zas

Takou

rec od krale slySet, bylo

Veinu Kuliferde

ted'

nemilo

Mel vsak odpoved hned na jazyku,

Kka naymilostlvejsi panovoiku Jakym zpusobem vam rec ma Muze byti podezrela? :

V

Palestyue poklad ten neskryvam, Ani ve Sibirskem snebu, Nobrz podle meho behu Za dva kratke dny tam byvam.

Amen,

y

pravi'm, vec to jista,

sedmibradske zemi jsau

ta mista;

Pravda cista ma se bned dokazat, Mfizeme se jineho potazat; Suadnovir

to

jedno

sluje,

Bulikov pak druhe se jmenuje.

Hnedky Kroupalka

zavola,

—

109 Ten

se predstaupit' obava,

Ferina vSak chuti

mu

dodava,

Prave: na§ pan Krai tu milost ma,

Vas k sv5dectvi pFedvoiati, Zdali vaSe sku^nost to zna Dlt'

nedavne ph'sahy

iidati,

Snadoovir a Bulikov kde Mluvte, neb

leii:

o va§i cest tu bezi!

Kioupiilek pfed nimi v strachu stoje,

Kuliska se

nez krale boje

vie

Pravi: to nine nci snadno,

Znam

v torn kraji

kazdou

di'ru

Bulikov je vedle Snadnoviru,

Bylo mi

horko

tarn

i

zas chladno,

Jak sem skiyty ve ph'kopach

Kdyz me

pes

s

Krai juz dust

myslivcem Kulisek

vi,

h'hal,

sti'hal.

mu

—

pravi,

Ky'va, at se zpcltky zas postavi.

Na

Kuliska mluvi kral v milosti:

Netrapte se nad

mou

pochybnosti.

Ale ph'prav hned na cestu

Na

to misto tajne

mne

hled'te,

zaved'te.

—

Kuli§ek odpovi, hlavu sklone:

Jaka

cest to

Slouzit krali

Ale

vam by

mne a m^mu rodu, samemu k pruvodu! bylo ku ouhone.

110 Ach, kdo hanbu

svoii

rad obnaziije!

Sebe sam na planyf vystavuje Ale at se hanba ma odhali; Cest sluhova malo

plati,

Ale kraluv blesk jak se zakali,

Obecne se dobro trati. Srdci svemu ulevi'm^ Jak tajemstvi vyjevi'm: Zubi'k, neni tomn deivno, Vyznal

feholi, a stal se mni'chem,

Ne by pana Bohu

slouzll,

Jen po tucne pi'ci toiizil, Zabyval se tlamou jen a bfichem. Ale ac

Vzdy Ze to

A

si

mi's

vykladal,

stryci zdalo,

pro potrebu malo,

vzdy

V§ak

za sest z

memu

se

i

Castau

VIC a vice zadal;

tak, jidaje bez poradku, s

kuchti'kem mi'vaval hadku

On pak chudak vyzably Zkazal ke me o dobrou

a smutny

poradu

Ja se tajne do klastera vkradu.

Pomoh' sem mu od hladu a kutny, Proto papez me do kletby

dal,

Nesmi zadny semnou obcovati; Proto skrousene chci putovati,

Ill

By

zas z

ji

jii

Tak

dovolte

Az

si

me

hh'Sne hlavy vzal.

lacnS po odpustkuch touziin;

Ach,

ji'ti

mi do

Ri'raa,

milost papezskou zasloiizim,

Navrati'm se domii zph'ma;

Zat/m milost tu pro mne Pak mi vam po boku ji't Septali

by sobe po

Na papezkou S hnsDikem Jehoz

schovejte,

popfejte;

ulici,

kletbii ze

nedbate,

se zabyvdte,

ste odsoudil

k

sibenici;

Pane, rozvaziv tech duvodu Upusti'te pak od meho pruvoda.

Krai mu na

to odpovedel:

Arci to se pro

me

nehodi,

SvSt by na to divne hledel,

At me nekdo jiuy

Vam

vsak

ma

—

zprovodi,

kralovska vule kaie,

At do Ri'ma bosy pospichate, Tarn kajicne hrichuv svych vyzoate, At se kletba vam rozvaze; Zda se, ze konecne pevne chcete

—

Cinit pravdive pokani;

Ai, tak casne rano pout pocoete,

Pan Buh

dejX umyslu pozehn.ini!

Z

VJ.

p

e V.

JULuIiferda svou chytrosti OiicusteD zas kralovske milosti,

Kralovne se pO boka

Krai pak

Ku

z nii'sta

postavil,

vzneSeneho

vefejne feci urciteho

Zastupum

zvi'recim takto pravil:

Ctvernozi a ptaci shromazdeni,

V§ichni sprosti a slechtici,

Svobodni a robotnici,

Neb V

lifadech postaveni,

VSichni slyste,

Jenz

velci, mali,

ste vi'ra trunu pHsahali,

—

'Kulisek, tu u kralovny stranou,

Opet pod mou kralovskou ochranou Melo byti po nem brzo veta,

Provazem mel

jit

ze sveta,

Dulezite veci vsak vyjevil.

Proto jsem ja calf trest mu slevil, Milost svou jsem k nema zas obratil,

Kralovna se jeho

tez ujala,

Suazne zan orodovala

—

113 Stara priivajseni

mu

/as navratU»»

Dal jsem jemu a celemu rodu Zivot, statky a svobodu.

Proto vSem vam rozkazujii, At, kde jej neb rodinu potkiite, Zdvofile se k nemu mate, trestem vas k tomu zavazuju;

Pod

Prohfesi se ten na nasem dvoru, by trpel on ph'koru;

Kym

Ucinil-li

kdy

co zleho,

Lituje to ze srdcc celeho,

Prisaha tez stale polepseni, Stara se o platn^ rozliie'seni'. Dovolila jemu moje vliida

Zytra rano, nez

zazpivii kohout,

Vzi'ti hul a ranecek na zada,

Bosy jit do Rirtia na pout. Potom za pokani pry potaline, Az prez velikanske mole, VInam zaiovat chce svoje hofe; Ouplny az odpustek dosahne.

—

Aurel sem

K

tarn se obraci,

Zubi'kovi zlobive zamiiouci;

Dobra

chvi'le

se zas od nas Ioaci\

Stara hanba se

nam

vrdci,

Celou nadeji j6 trati'm, Ferina.

^

114 Kyz

se radej ncvidim;

Yim, Mia hued se neklidim, Ze to druhym okem zas zaplatim. Fi!

t^ nasi vahavosti;

Kyz sme

oko spi§

zjitahli,

Byli bychom konec uz dosahli,

Ted' je veta po nasi radosti,

V

Ifisce

Jiste ze

K

on je zas a dvora,

nam

tain nasoli,

nasi zahube kral svoli,

Zakusime horkeho odporu. Mroulik tez se nad ti'm pozastavil:

Vec to ncslychana, pravil, Klok pred chvi'li veden na popravu, Maje nekolik do pekla kroku, Hrde kraci kralovne po boku, Jak by nic, vypind klatoa hlavu. Zabik ale zuiivosti vrci,

Zuby

S

Sklebi, chri'pe krci,

Mroulikeni pak bezi cvalem,

Stezovati

si

pred kralem;

Jeden huf nez diuhy hovofi,

Na

Knliska Y§i ohyzda kyda,

Tez

Tn

chteji, at se

ku smrti vyda.

vsak kral se na ne obori,

Hrunavym

se hiasem tiial:

115 Tak

uedbalci slovo me slySite, Ze to posavad nevi'te, Co jsem poddanstvii rozkazal^

Knil

Jak

totii

si

je Ferina

Pak

—

dobie paniatoval,

by I omaloval;

pochopuin horlive rozkaze,

At se kazdy tuho svaze,

Nohy dohromady

se

mu

zapnou.

Divne se ve svete osud prede: Suad za maloa chvi'li zhanben oupi,

Kdo

si

nyni hrde vede,

Ji'uy

k

slave s sibenice stoupi,

Casto pro jineho oka

Jenz za

chvi'li

spli'ta,

Siim se do nich chyta.

— i s Kuliskem dalo hiavou mracno nad mu Smutne prctiihlo; Bez urazu vsak Tak

se

Vyborne

Za

stalo,

se Kulisek ochrani',

to ale

bcz nadani

Nepfatelske hiavy to zasahlo.

Kali§ek tu osvobozen

—

stoji',

Nai'eky svy'm skudcum

stroji,

On na kraii chytre to vymuze, Ze mu Mroulik dati must Na ranecek kus sve I-asne kuze, Trpkou

bolest ten zakusi;

8*

116 Kralovnii KuliSek potom prosi,

At pomuze

iiiu

k obuvu,

Vynaloiil colon svou vymluvn, Dokaziit, jak tezko

Pravc: pan Zubi'k

bosv,

ji'ti

ctyry boty,

nia

Svazaii nebiulc jich potiebovat,

Slusno, by mi pomoh'

Dve

jen mel

z

psoty,

by mi darovat;

Ctyry ma tez pam' Zroitlka, Jako hospodyne vzdy pri dome, Z koutka chodiva jenom da koutka. Par by mohla zouti pro me.

Kralovna Kulisek

Ze

ji

to

uznala za slusno;'

oulisne dekiije,

se za ni pomodli, slibuje

—

Ale vyziitym je vclmi kru§iio, Lezeli

tu podle sebe,

MalemocDi, zhanobeni,

Hnevem

a bolesti rozhorleni,

Volali na pomstu peklo, nebe.

Ferina prikrociv

bli'ze,

Hole ousmechem

dvojdusi,

K

Zroutce pravi:

Eible, obiiv vas

Na

mnc

Jak by §vec m6 byl

Tak

se hodi na

moii

vi'ru,

milo slusi, vzal mi'ru,

men nohu:

117 C'l'm

sc odsluu^it vaui

Ai'ci

l)iidu

Ai

viis

moku^

puinutuvat,

sc biidu zouvat

Jak

S

lui

i

obouvat;

se zas po pauti uvidime,

odjuistky se vcrne rozdolime.

—

^routka bolestne tu i-ec vyslechia, si z hlubokeho sidce vzdechla: Bozi wule jeii se veciie dan,

Pak

Marne zni fee nedozrale VaSe zloba naSi mari,

Tak

pycliy,

se nici bezvedome hh'chy.

Zioutka prorokujc,

Citliva tak

Neb bolesti ducli se osvecuje. Druhy den pak po klekani, Kulisek pi-ipravy k cestc

Boty

—

shaiii,

sve a haaty,

inasti

Zlaste spodky a pai-aty,

Pak

se je§te u knile pfedstavil,

Pokloniv se takto pravil: Opovazini se pred svatou pouti, Jest6

k nohaiu

vasiin se vrliaouti,

Neyponi'zenejsi slouha!

Jedinka

to

Vychod

niuj

moje joste

by

toiiha,

kaplaii v;is pozelinal

Tak se na poutm'ka sliiSi', By mu V hlave vrtochy rozehiial,

;

lis Jenz mu mysli poklid raSi;

Mimo

duchovni pokropeni

to

ZuhuDi od duse pokuseni.

—

Chvalna zadost v^s tn v^ze, Opatrnost nikdy neuSkodi,

Pokuseni hh'sne skutky rodi

—

—

a pro kaplana zkaze, Takto kral At oblece reverendu, Kropac veznie i agendu, Pobozne pferi'ka svata slova, At poiitDi'ka dobie zakiopi,

D'abel at

Zadny Ma mu

A

s ni'm

zerty netropi,

car mii neuskodi; dati hul a ruzenecek,

na piece uvazat ranecek,

Potom at ho kousek vyprovodi'. Pan Brebera kaplan na to pravi: Racte milost pane

sain uznati,

Pokud' kletbu nema

z hlary,

Nesmi'in ja s ni'm obcovati; Jci

bych

sice

rad ho zehnal,

Bezednovic, ten by broukal,

Greslovsky by ostfe karal, Svatou^ek by tajne je ponoukal, Drzalek by hodne pn rozharal, A pan dekau Rapiamus

119 Ten by

d6lal

potom ramus.

Krai mu na to odpovcdel Vy to mate juz ve zvyku, pravdu kolik ncdel, Jak Nadclat daremnych v cirkvi

kfikfi,

VaSe vrouci fee ma dosti siimu, Ale nebyva v ni vzdy rozumu. Brebera

tu videni'm a

—

sluchem;

Poznal, jak se milost pan rozlobil,

ZaSkrabal se mrzute za uchem,

Bal se, by mu kuzi neoSkrobil, Ale potom svoje veci robil; Kuliferde vsak to tak prospelo,

Jakou V sobe mocnost melo. Stal tu jako nevinatko, Obli'cej falesnoH slzou rosil,

Vzdychal jak kajicne ubozatko, memento ve msi prosil. Arci ze on bolest pravdivou

Ve

sve dusi skryte

ci'til,

Ale vymluvnosti svou jizlivou

Tfi ze jenom do svych tenat

chytil.

Pomyslil pak Kulisek u sebe:

Necht

si,

tu

vSak nesmi'm del se

bavit.

Hledel hurte na cestu se zpravit.

Krai se pta ho: Co tak zene tebe?

120 Mollis jeSte sobe pohoviti,

Neprospesno neco piekvapiti. Kulisek pak: Milostivy pane!

vzdy mi ddval ladu uvahou se stane, Ale skutek na to bez odkladu, Ten po nebi darmo saha, Ucitel muj

Umysl

at

Li'ny kdo tarn krocit vaha.

Krai

A

mil rekl:

No

tak jdete,

po spase duse bdete,

Co

si

Vy

ho ale kousek vyprovodte.

Tim

zadate, vychod'te!

kral zvfiatum pokynul,

—

Vsechno ku pruvodu bezi. Zabik V iiaramne bolesti lezi, Hnevem, studem div nezhynul, Vida bi'du svou a pokoru. Na to Ferina pak ve vsi slave

—

Kraci, milost maje u dvoro,

Co mel obesen byt

prave;

Pravil, ze sve duse tezke

bnmU)

Pokanuii chce odloziti v Hime;

Ale nez se Kulisek pfcvrati, 2 koukolu se psenice vymlati. Krale hladkym slovem on Proti jinym ho rozpalil,

osalil,

121 Pravil jeSte Hled'te

By

na

pH

odchodu:

to, iriilostivy kijili,

u veznu verne straxe stiily;

Zrddoe

u^ili

by svou svobodo,

—

Jim DCveHe, ani jejich rodn. Neprateium je§te tak pritopil, Pak se v§echnem ^dvoMIe poklonil, Lestne oci sve pokorne sklopil,

A

po tvari bojoe sizy

V

takovem se okazoval smutku,

ronil,

Uplakany, choulostivy, Ze se ustrnul nad Dim ve skutku

Mnohy Samym

spolecm'k citlivy.

kralcm

Ale Kroupalka

to pohuulo,

zajice

Mezi v§emi divaky

neyvj'ce

Kuliskovo bore hnulo

Selma potajmo

to

znamenal,

Proto jak se kral byl

vrati!,

Na Kroupalka se obratil, Do horkebo nareku se dal: Ach Kroupaiku, jak

se zname,

Mezi pfately mi neyniilejsi, Smutna cbvi'Ie je nynejsi,

V

niz se rozlouciti m<^me. louceni, o louceni!

122 To nam

srdce rozedrava,

Po rozjiti zas nastava Touzem a zase touzeni; Neyvern^jsi, ja to neprestojim,

Ze mi pukne srdecko se boji'm, Racte nade mnou se slitovat, Semnou aspon dnesky pulovat; Ach kdyby to mohio take byti, By pan Brebera chtel se mnou jiti,

Za

§testi

bych

si

to vazil,

Di'ky vzdati bych se vynasnazil.

Vy

se s

kazdym

srovnat znate,

Spolecnici jste slovutni,

S

veselymi vy plesate,

Se smatnymi

tez jste smatni,

Neubliziijete uikdy pravu,

Dobre povesti se vzdy Jen koh'nky hledate a Masa, Vina nehledite,

tesi'te,

travu,

Svatotise zivot obou piyne,

Vecna za to odplata vam kyne. Takto ti dva hluposvati, Nabozenskou lichotou zajatij

Na

pretvarnou prosbu Kuliskovu

ku hradu Klukovu; Tarn Kulisek fekl Bieberovl: Sli az

—

123 Tu

rebhcek va§ a

Paste se

Co On

jetel bily,

tu ph'telicku chvi'li,

jen hrad okahi Kfroupalkovi se rad na stavbu diva,

Sam

si

podobne

Naucte ho, neco

stavi'va;

at rozpravi,

Co mou zenu ubohou Chuda mysli, ze mne Zubik ncbo

potesi; Aiirel ve§i,

Mroiili'k davi',

Jest zajiste v zoufalosti

Nenndalost skodliva radosti,

Bude

Ze

zas bez sebe, az se dovi,

Rima

do

pro odpiistky musi'm,

Strachem, co v cizine zkusi'm Hled'te, at

ji

cos kloudneho povi.

Sladkou mliivon oba tak

Pak

Do

s

—

o'saiil,

Kroupalkem do hradu se

celedni'ka lined bezi,

Tani ve smutkii pani Ermelinka, piostfed svych deti lezi. Chasa skace na tati'nka, Napred, vzadu k nemu voni,

U

Pani Ermelinka jak ho

Do

zoci,

nariice jerau skoci',

Hlavu na prsa mu skloni,

V

nome

—

citelnosti size roni;

vzdalil,

124 Jak po chviti Irec dostala, Zvedave se jeho ptala: Povez, rozmily

Jak se

s

niuzi'cku,

tebou tarn pii soudu delo, tobe smutne znelo,

Navelti

2e pry §Io o tvou kuzicku? On vsak hui a ranecek odhodil, Prave: juz mi kat

Za provazek

jio

hiave sahal,

smrtclny juz tahal,

Chvala Bolm! tenknit ueuskodil; Krai V ])Oslediu'm okamzeni Milostne rozkazul propustcni, Zubi'k s Mroulikcm tarn za

A

me

ruci,

tak jak se mi pozdava,

Spatnii ctvrt jim tarn iiastava,

Aspoii jeden huf nez druhy kruci;

Krai pak, by mi banbu vynahradil, Kroupalka me racil diiti,

Ma

se

mu

die Dasi vule stati,

Nebo ten pry prvni nas vyzradil, Proc by dosel patricncho trestu, Musel konat semnou tuto cestu.

—

Kfoupaiek

tu fee jen zaslecbnouti,

Cely V mozku se pomatnul, Zpatkem hledel uprchnouti, KuliSek jej ale za krk chmatnul.

12f5 b^eStel, piStel, frkal, kvi'ccl,

Cliudiilv

Zndkcni Skrabo, durnio vSak se

spoiizi,

Ziidnou pomoc iicvykricel,

Poutnik diouho

s ni'm

se ncostouzi,

Mistrovnfi ud.ivi hosta sveho,

To

snad podic pniva hostinskeho

Potom

volal na svoii Ermelinku:

Pojd' zcmisko, pojd'te mala chaso,

Kroupalek ma chiitne tucne maso, Pfec se aspou hodi na pecinku, Nebyl iiikdy bez toho k jinemu. Ti vsak pobi'zet se nenechali, Notne zoubky do zaji'ce zati'iiali; Ennelinka chut si cLvali, A pH kazdem novem soustku pravi:

Diky kralovne a

krali,

Buh jim nadcl stesti, zdravi, Ze takou pochoutku nam popnili, mame,

Jezte, jezte, vSichni dosti

K

obeda se dobfe nasytime,

Pak

se zase podi'vame,

Zdali CO k veceri uchyti'me.

Draze kazdy me

Kdo me Tot jsou

Pak

ziidal

to

m^

na snemii

zaplatit,

utratit

slora Knliskova.

se Ennelinka vyptavala,

—

126 se mu to podarilo, Ze se Skudcuv mitieni zinaHIo, Smycka jak se stastne rozvazala?

Jak

Nezbych vsechno Kolik hodin

Jak

ti

povi'dat

—

oznamil,

bych

niusil,

jsein o niuj zivot se pokusil,

Kr«ile s kralovnou omamil;

To

ti

ale pravi'm

Krai nam

na mou

vi'ru,

dloiiho nepoliovi,

Jak se brzo pravdy dovi, Roztekli se on Dad mi'ru, Potom nic nam nezpomuze, Jiste, ze me, bud' si kde chci, vyhleda, Polapiv

me

Zaplati

to

vie milost neda,

ma uboha kuze;

Predzvidam nestastnou dobu,

Kde me

zas vyvlecou na popravu,

Povesi do vetrneho

hrobii,

Krkavcum a vranam za

potravu.

Nezli dockat kralovskeho ztekn,

Spasu nasi hledejme v outeku. Utecme se na Moravu, Tam si aspOQ zachovame hlavu,

Mimo

to je

tam tez dosti

Hus a kacen, slepic a kuratek, Dobude si piluy tam paratek,

127 Potravy a statku die libosti, JasD^ ncbe, voda cistd

Pohodlne obydli nam chysta, Budou tam tez bez pochyby YSelijake vykrniene ryby, Pullus, Gallus, Anser, Anas,

Kdo

Ty

je

vgechny zna, cekaji na nas,

se jedi velmi chutne,

Aspon podle nieho

zdani,

To

muj pust byl, kdyz v zmene kutne Cinival sem uprimoe pokaiii.

Pohodlne bylo tyto ryby Nemuse! sem ve vode se

ji'sti,

bfi'sti;

Zkratka, chceme-li sv)bodoe

Do

ci'ziny

musi'me

zi't,

odji't.

Neb krdl ph'snou miioa nam namefi, Az zvi, CO jsem na nosmu zavesil; Na mou dii§i, sam jsem se podesil, Ze nas milost pan tak lehko ven Pravil jsem mu o pokladu,

—

Pripovi'dal klenotuv hromada,

A

koruna Emericha krale,

Mluvil jsem o zradf, a tak dale,

Byla veiu kazda

Tak

lez bezedna,

—

se Ize, kdySi o hrdio se jedna

Ja jsem

jej

odkazal

k

Snadnovi'ru,

—

128 Nedaleko Bulikova,

Tam

at hroboii, tarn

ze najdoa dim,

Tarn ze skry§e pokladu otcova, Jejz jsem ukVad, brtine zrade,

Mrouli'k CO snoval mlsny po vl^de;

Ale by si hledal ve vSem vSady, Nic nenajde za sve trudy Ten se v§ak roztekli, klam prezvfeda, Pak zenusko s njimi beda, beda;

—

Ja zde nemam stani, nemeskaje S vami musi'm do cizelio kraje. Ermelinka mu odpovi smutne: Ach CO manzeli m6 vy lekite,

—

Jen nestujte na svem tak urputne, Co dobreho v cizine cekate, Zde ]ul mate zndmost u sedlaku, Znate dvofecky, kurni'ky, Husince a holubni'ky, Den ke dnu vzdy mame dobroo caku. Nezli by ste jinde nasel stopy,

Pudy

seznal, stdje a priklopy,

Nezli by ste zase psy

Neb

uplatil,

jich chytre ukonouSel,

Vsechna oka, skfipce skoiiSel, Hladem by ste nas potratil; Hlonpe, nechat pohodlue misto,

129 Jiuaiu

jit

po

Kronie toho

At

uiis

tlx'ba

nam

clilebe

nejisto;

luiSe si'dlo peviie,

knU

obkh'ci,

Ct'Iym vojskem proti ikmh se Nepodti se hrad

At

si

Ani

tieba bniny

ti'iu

tpii'ci,

inoci levne;

iiiis

nam

zastavi,

nic nepopravi,

Nebu jiiiych prucliodu my zuame, Neb si honein prokopame; Jak postaci,

hrad iikryva,

at nas

Mii-li padnout, tak

nam outek zbyva;

Proto k strachu dilvodu nemaje

Z

hlavy vypustte nezname kraje,

Nasil by v raou

diisi

horky smulek,

Nerozvazeny viis skutek. Ba ze pravem semnou se Ze se krale tak naramne

Doma

ostanii, jak

vy

—

vadi'te,

boji'm!

radi'te,

Uvidi'm to, jak obstojim,

Ano

seni

tam

si

tu vec rozvaze,

Ani nepujdu do Rima vice, Pfi'sahu vymohla sibenice,

Take

slovo nas nevaze;

Protoz nechme jine putovat';

Co bych

ia se cestou

Toto lehko mohii Ferina.

mel namorit,

si usporit,

9

lao Mohu doma

s vami obcovat.

Mali Dam se Pazourem co

Pfehledam

si

state,

take jeste hlava,^.

Doufani byti jeSte jednou v stavu

Na

jeho

si

Pozna kral

Ze

dioubem nose hrati; to Da mou viru,

je lepe se

mnou

byti v miru.

—

ZatiDi Brebera se pasi;

Sic jak Kroupalek zabrecei,

Nad

ton zalosti uzasi,

Ale potom Ihostejne zabecel.

Jak

si naplnil

pak chutne bficho,

^el kn vratuni, bylo v bradu ticho,

Trpel trocbu dlonhou

Potom

chvi'Ii,

ale nevrle se vadil:

Co pak

ses tu na

veky usadil?

Pomni Kfoupaiku, kdy prijdem k Kulisek

to

v brade byl usiysel,

Reci oulisnou ze branky vysel: Kroupalek vam prosebne zkazuje.

By

ste strpeni s ni'm mel,

On

se s milou tetou tarn raduje,

Kterou davno nevidel;

Mdte pry jen napi-ed ji'ti, Nebo vy kraci'te vaznym krokem,

On

vas doufa brzo dohoniti

ci'li!

131 Rychlym, jemu obycejiiyui skokem. Brebera se

ale snaztie pta:

Vzacuy pane! nme

ie

jseui

se zda!

prv ho sly§el bedovati,

Ku poinoci mue volati; Dobfe se inu zleho nic iiestalo, Jak se me to strasnc podabalo. Kulisek pravi: Ach slyste pane! V dome mem se zleho Die iiestane, Ale zena moje jsouc po koiitu

Naramne

se vseho leka,

Ja hlupak sem pravil

Ona

rekla:

Ach

o poutu.

ja ziV bez tebe!

Nechci dockat' se

Tim

ji

doby.

te strasne

vzdechniivsi upadla do mdloby,

Dlouhou

chvi'Ii

Kfoupalek

tu

lezela bez sebe.

nevcda

si

rady,

Vsechno v hradu vola do hromady Krlce: Ach ma teta, mila Ach pomozte, juz je po ni

teta!

veta;

Zlaste vas k pomoci zadal,

By

ste,

Hoiiem

jak se na panacka slus/, jeji

svedomi spoi-adal,

Odporoiicel panii

Bohu

dusi.

—

Brebera pravil: Byl narek hbmotny, Jak by dostal vyprask notny,

9*

132 Ja sc tomu velmi KuIIsek sc na to

^e

divil,

—

zadu^il,

se ani chloupek

mu

ne/kiivil:

Jak bych na ph'tele ruku vztahuiil! Verii, tomu se tarn dobre vede,

S

zenou mou

Rozlicny

si

upri'me zasedli,

hovor

si

vedii,

Milo slyset, jak jim buba jede;

Mezi ji'dlem, piti'ni, Ja byl zanepriizdiien

poviduni'ni

psani'm,

Nebo milost pan me snazne ziidal, Bych, az budu miV po chvili k tomu, Pisebne

Co

se

mu

tajemstvi vykladal,

tyka kralovskeho domii.

Prosim vas duchovni pane, Racte to na sebe vzi'ti, At to jiste milost pan dostane, Ma to zasluhou vam byti. „To by bylo, k tomu dat' se ,

Krali dulezite zpiavy nosit'

Ale

to je

,

!

prosit',

—

ze bez kapsy ueni suaduo

Celou pecet zacbovati.

Ale bez peceti neni radno Pi'sma kr^li odevzdati."

Nac Kulisek: Marne se starate, Moje rada Icbko tii pomiize;

133

V ,

ranecku z Mrouli'kovy kuze

torn

Stastne

pi'snia

uchoviite,

Kozicli jc sarn v .sobP

Miino

Ze

pak horka

0(1

Psani

Knil

Pak

iii

neiitrpi Viis

titisty,

cliloiipek

to

na nein

liusty,

od vody

skody;

za to piijme milerad;

az zvi, co psani obsahiije,

DoufaiTi, ze

v.'is

iiejak pojmenuje,

Neb udeli suad nejaky fad. Doufam, ze vasi opatrnosti Dobiidete knilovske milosti,

Brebera odpovi:

Vase Nebo At V

Tak

—

pospiste,

tajemstvi napiste, ja

jiiz

velnii tonzi'ni,

te veci vladtiii posloiizi'iu.

Na to Doma

Feriaa odskociv honein ranecek polapil,

Kroupalkovu lebku

ni'in

otociv

Zavazal, a k Breberovi kvapil,

Krk

niu

Pritom

laneckem obvaze,

pfi'sne

mu

zakaze,

At ranecek nerozvine, Sice trest ze pri'sny jej neiuine,

Prave: S kralem kdyz

Dopisy

iimcle pecetime,

si

dopisujem,

Umele

tez

Vernost

smyoky

aavazajeBi,

tak zkou^Hne

poslii

Najdeli kral nezruscnou smycku,

Zaplati

By

vam dobte

tu sluzbicku.

ste jeste pevnej' se usadil

Jak u krale tak i u kralovny, Reknete, ze semnou podi'l rovny

Na

A

tech psaoich mate, k nim ste radii,

ze tak smeySli'te prave;

To vam

bude k uzitku a slave.

Jak pan Brebera

—

to slysi,

Hned svuj ocasek povysi, Pak si radostne vyskoci, Neb mel v dusi rozmar hravy;

Na

to ale

Ted'

Ze me Nebo

U Az

Kuliskovi pravi:

na me

to vidi'm

oci,

rad upri'me mate,

mou

cest a slavu dbate.

dvoru se pani budou koukat,

mym

se oznami

navodem

Oni pysDi jsou svym naiodcm,

Ja vtipem

si

bndu foukat'

Tato krasna chytra slova Budou myslet', ze jsou ma osnova; Ja vsak na vas budu pamatovat',

Za mou

slavu

vam

dekovat'.

135 Coz K^oupiilek nechce

ma

Arci on

Ferina vsak Selma na

On

j/ti

semnoul

zfibavu pfijcmnou.

—

to pravi:

se jeSte trochu pozastavi,

Napl^ed jdete jenom krokem,

On On Az Na

Veis

svym skokem,

dohoni'

tak dlouho

si

pohovi,

se jistych veci zdovi.

to pan Brebera rekne Dejz vam Bfih dobreho zdravi,

At vas v&eho zleho

Zly

Na

zbavi,

se o&ud vas netekne.

—

od Klukova pryc odesel,

to

Casern pak na dvur kralovsky vesel.

Jak ho

piichazeti kral ublida,

Veci nedobre piezvi'da,

Na Na

ranecek to se

mu

okaze,

ho takto taze:

Odkud' vy k nam

Kde

ste

prichazi'te,

ninecek ten vzal

Samy, co jsem Kuliferde dall Snad vy neco o poutniku nam

povitc.

Na

to

Ai,

pan KuJisek me pekne zadal,

hned pan Brebera vykladal:

Bych vam,

S^m

naymilostivejsi

dorucil psant dvoji,

kfiili,

wo Pr-evyborne veci vam tain iic tak hi'LO lepsi

K

tonm ja se

stoji',

kdc nestal)

;

ale liid priziiavam,

Ze ma k psani myslenky (lodavam. Tak i tcnkrat se me tazal, J:i

mil zase verno radii,

On

to V

pismo jen posadil,

Umele pak ranecek

zavazal.

Krai obeslal tajenuiika

—

svelio,

Opicaka Sklebouiika spleclitneho,

Neb

ze

on ninohou gramatyku,

zn;i

Odcvzdal mn celou polityku. Aurel

—

ranecek roztahne,

pi'sai-

Skleboim oiuaduicky do nej sahne,

Vsak lebku

Tu sem Potom

chmatiie krvavoii

on

tarn

krali

bli'z

chvi'li

v rukach tociv,

piikrociv

Pravil, plitom vrte hlavou:

Ai, ai,

Co

at tu

nekdo hada,

to je za pi'sino

nove;

Spisovatel divne veci sklada.

To na hlave Tim se knil

Kioupalkove. a knilovna

—

ulekli,

Pro Kuliskuv znidny skutek \c srdci velky sinutek, Hlavou sklonenou si fakJo iekli:

Citi'ce.

137 KuliSck uas hancbue

Obelhav

Zliiste knil si

Scm

po

liorlive

tain

tichii

ziliilil.

nm

sinykal,

iidcril:

voI;i,

V okii plapolii;

Ji'na zvi'rata se

Ouskosti a

v chomazd' slirnou,

zniateiiosti trnou.

Jen Lupfirdus pfed kralovskym

Nac

Prav/:

Nad

ti'm

,

Coz vy Krali

Ne

se vase

staiieni

milost rmiiti

Ferina co kuti

i

svrchovanym paneni? vfile v/dy zniiizila,

ncjste

slasi

vsak mysl zasmusila.

Krai

mil

na

to

—

odpovedel:

Na Kuliska bych nehledel, S ti'm ja arci hotov budu, Tak ze sveinu Deujde osudu: To me ale boh' nad vsi im'ru, Ze jseni dobiym pnitelum ubiizil, Lebkomyslnc jsciii jn-idal vi'ru Tomu,

—

naii'kal,

k
Slrasnyin lilasem on ZIost

*^^

"f^.

svym zezlem

Kolikrate v celo se

Ach, ze

osiilil,

ve svou skryS se

iias

ti'm jc

Kulisek

Lzi me prekvapiv

Ze jsem

,

obti'zil;

vydobyl,

prvni barony zbanobi!.

Kyz Ach,

Na

na

jsein ostul

neni

li'tosti

to zas

mem

Lupardus

Pane krali, Co se stalo

itzavreni

k spomoieni!

—

ph'tel radi:

vice nebedujte, ,

lehke se vyhladi,

Breberu jen obetujte: At pan Mroulik se Zuhikem

Dostanou Breberu za nahradu,

Neb on vyznal

byt' viiiikem;

Totiz ze dal Kuliskovi radu,

By Kfoupalka sobe vzal na Sem pak dones geho hlavu; Co on

stravu,

radii Kuliskovi,

To porad'te na Tak se viani'k

nej Zubi'kovi;

neylepe trestava,

Kdyz

se na nem vlastni din udava; Takto pnivu zadost ucinite, Tez si ony pany zas smifitfe;

Pak

K

se v§ichni

upnmne

spojiiuc

tomu, at se Kulisek ulovi,

Tenkrat se mu vice nepohovi, Rychle

sibenici ustrojune.

Sibenice rostou vsude,

Prvni vrba k tonm dobra bude, Odkud' Kulisek jak se uchytne,

Zrovna do pekla

politne;

1^ ^Ima k slovu, Snadno by se vylhal movu. Krai sc nad tim zaradoval, Milostive riidci svemu pravil: HIed'te by ate dal se mi lachoval, Z cela hanby inne a smutku zbavil; Smifit ony |>any hied'te, Rychle k truiiu je prived'te, At zde ve cti zase sedi; ObeSlete vseclinu zvef ku dvoru, At to vsichni a dakladnc zvcdi, Jak nas kluk Ferina za nos vodil, Vic neprijde

Na

—

ty p;iny t&zkou vinu Ihal,

Jakou radu Brebera mu dal, Kfoupalek totiz jak tarn pocliodii, At se vsem ohlasi k vedomosti. Zubikovo pravo tim puvodem

—

Dosiihlo ziikonne platnosti:

Totiz krmit se beranim rodeni,

Tak

jehnatka Breberovou

viiiou

Aspofi pravidelne hynou.

Hned

Liipardus do zalafe belel,

Serhovi

tarn

kraiuv

list

okazal,

Sed pak, kde s Mroulikem Zubik Pouta baronuv rozvazal, Uctive pak je pozdravil,

lezel,

140 Reki: V«izby vas kral Ji'z

vas nevinne

rbavil,

obti'zii;

Li'to jest

mu, ze vam kdy

Nebo ten Ktery jej

jest nyni ziutniy,

naramne

t.ik

ubli'zil,

o'salil,

Proti sloupum trunu zle rozpalil:

Verte, ze ho vice ncoinanii.

By vam

vynahradil vasi skodu,

Pravo udelil na vecne easy, Pecenky si na liodove kvasy Uloviti z beraniho rodu;

Protoz od

te

doby mezi braveni

Neytucnejsi kus Svcdonn'

si

z

si

vyhli'dejte,

toho nedelejte,

Nebo pravnym

to cini'te

Bud' dobytek v lese v Bud' V ovcinci

,

davem

poll,

neb kdekoli,

V§udy stejne pravo mate, Neb ve jmenu pane vy jednate; Mimo to vam dovoleno, Utiskovat vzdycky vsude,

Jak jeu

pfi'lezito

bude,

Kuliskovo sibalske plemeno.

Tak vypustte Ku snemu se

z

mysle

pri'koni,

piiliotovte,

Odfeknuvse dal se odporu

Ml Ki'iili

[th'sahu obnovtc.

Pani k Hiied

Od

te

teto

ji

smiouve

—

privolili,

ovci krvi pecetili;

doby, diivnym vekeni

m

rodem hladovyin takovym Nevinne ovecky dravym vztekem. Zubi'k se sv)

Diivil praveni

Knil pamatku toho miru Chtel jak nalezi oslavit,

A

by pani meli u vsech viru, Nechal velky sjczd piipravit.

VII.

J

dvora

Ze vsech

to

Zp

e V.

skvostue vypadalo,

stran se Iiostu hnalo,

Mnozstvi rozlicne barevnych ptaku, Mnozstvi nialycb a velkych pesaku Ve dne, v noci pospichali,

By

se

tomu spolku

priiuicliali;

Nebo tam

se jedio, pilo, hralo,

Milovalo

tancovalo,

,

Troubilo a bubuovalo,

Az

se to po vlasti rozlehalo

Oka, slechu, a vsein smysluiu Jak se tamo svetacilo;

Co

si

srdce jen zadalo,

Kazdcniu se predkladalo. Ferina vsak doma

milo,

—

ciiniel,

Klukov brad ho kreje. Nebo tomu porozumel, Odkud na dvore juz vi'tr v&je. Netouzil on po nadhernem kvasu, Hh'§ne pry by se vyrazil,

143 Jsa na pouti a v kajicim ca»u, Zaliidek by

tei.

si

tain pokazil:

Chystaji taai pro inc

Mne by jiste Tak rozjinial Potom

rekl:

ji'dlo

Kulisek u sebe, Lepsi jest pro tebe,

samote na cckanou

A

die obyceje otcuv

Potom

si

jiti zi'ti.

na znamou cestu vysel,

Odkud' Stebetat a kdakat

U

divne,

bylo neziizivne;

slysel.

—

dvora se vsecko dobre melo,

Veselo to od zdaleka znelo.

Nad radosti knil S pavlace se na

zas radost nu'val, tu

melu

di'val;

Osmy den uz prave minui Za kralovskym stolem paustvo Vesele

si

pijou

,

sedi,

jcdi,

Velmi prudko cas jim plynul; Krali'k vstoupi najednou do salu,

Maje

Sem

clilupy krvi specetene, tarn

rany rozsklebene,

Nevyhh'zel, jak by

Pfed

A

sel

do balu;

kriilem se truchlivy postavil

plactivym hlasein pravil:

Vyslyste mne, pane milostivy, SlyStc vy mne, pani stavov^,

144 Ktefi zde

s stedrosti

kralove

Vesele a nadherne jste zivi;

Ach nc ninoho lotiovstvi vy znjite, Take, jak Kulisek skutil, Podobue V pamcti neshlcdute; !

PosIuscQ ja vasemu pozvani, Sel jscm vcera rano za klekam'

To Ach

On Jak

ku

liradu

Kuliskovu;

ten ukol denui mi pokazil.

pred brankou jako poutnik sedel, se zdiilo,

iia

ruzenec

liledel;

Ja se obaval ho vytrhnouti, Chtel jsein ticho picbehuouti;

Ay

kvapue se hued za mnou hnal,

tu

Myslel jsem, ze

ma na

vas posi'lku.

Pocekal jsem ve prikope chvilku,

On mne po

zbiijni'cku

Vsechny zuby do me

hned

Pjifaty jsem za usima

Zrak

se

Pak me

iichytil,

vtlacil, citil,

mi zamracil, bez svedorai k zemi vrhne;

Myslel jsem ze hhivu mi utrhne, Ale chvala paou Bohu,

Ze mi

dcil

Vymrsknuv

tak lehkou nohu; se stastnym to outekem,

Zachovdl jsem se pred jeho vztekem;

145 Maly kopecek mi

pfeje,

Strach mi ryclilosti dodiiva,

Zbujnik za mnoa po Ale

mnou

strasii? za

zadii ostava,

kleje,

Prisahal, ai spatky pujdu,

Jeho zoubkani ^e neujdu; Ja vsak

iia

nlc neh'kal,

to

Ticho cestou jsem

utik^tl;

Ach jen hled'te na me bi'dne telo, Usko prave pryc m^m, v hlave dim.

A

to

V

cas rozkiizaneho mini.

se tak

di'ti

smelo

Smelost ta kazdeho srazi,

Vydati se na takovou cestu,

Kde

se tento lotr opovazi

Loiipit, vrazdit a bez trestu;

A

kde vaznost kralovskeho slova,

Kdyz ho hyzdi

drzost Kuliskova*

samou dobu Sotva zkoncil svou zaiobu, Korak havran pfisel smutny, Jeste vsak

tii

Zaji'kavym hlasem pravil:

Pane, ach me

cin

ukrutny

Zivotni radosti zbavil,

Nikdy ranu

tu nezhoji'm,

Puknuti se srdce bojim: Ferina.

10

—

146 J^ a zena ma koracka vraoa VySli jsme pospolu casne zrana, A to die naseho obyceje

Po

zvorane brazde

Vi'te

Po

,

ze

my

si

chodi'me;

zrnku neskodi'me,

cerviich jen

zobak reje;

—

Ai tarn lezi natuzeiiy Kuli§ek jak usmrceny, Belek V oci'ch vyvalil, Jazyk z huby vyplazil, Z kratka tuhym se byt zdal; Ja tu zvedave prikroci'm, Nevefe svym vlastnim oci'm, Pak jsem smutne zakrakal: Jak, jak se ti takto stalo, Jake tebe nestesti potkalo?

—

Moje pani take uari'kala: Ach, ach, Kulisku chud'ase! Dokonals ty v kratkem case! se jeho sem tarn dotykala,

Pak

Zdazli by prec zivot znamenala,

By

nejakou pomoc obstarala. Ach, jak tak obcbazi v smutku, Prisia bli'zko mu pod hubu,

Bez

A

iiadani lotrovskelio skutku,

ostreho Kuliskova zubu.

—

On

cimiatue za uevinnou hiavu,

ji

Krk

ji

utrhiiul zufivou chuti.

—

Ach

jci vypoved^t nejscm v stavu, Jake pro ni6 to leknnti! Ouve , ouve jsem bedoval, On vsak spatiic mc litoval, ,

Ale ve svem zlioubnem vzteku

Take po mue lapal ja obiatny Zachoval jsem se v oiiteku, Outok jeho byl neplatny; ;

Jci

sic

cely jsem na strome sedel,

V.sak povazte, jak mi bylo,

Jake

hoi-e srdce me ci'tilo, Kdyz jsem na Kuliska hiedel, Jak on zeou mou udavil, Jak ji pfed mou tvaii stravil

Tak

mil

uboha chutnala,

Ze z ni ani kostka Kdyby bylo slo po Sest by jich byl

Az

i

z

neostala.

jeho hiadu,

siiedl die

poradu.

prachu krev na disto

Vyli'zal ten selma

lakomy,

Lehko, jak by nemel svedomi, Zanechal to zradne mi'sto; Mne vsak smutek odji't nedal,

Drahe ostatky jsem

hledal;

10*

148 Ach

duseboloa sbi'rka

ta

Ac ouzkostne vsudy badam, Ncuasel jsem nezli tato pi'rka, Ktera k soudu zde pfedkladam,

Aby

Slouzila

pravnem potazu vam ku dukazu.

Srailiijte

se, spravedlivy pane,

pri

At se zbujniku die viny stane, Nebo kdyz se vinoik netrestava, Soudci povest zla nastava

Veru ledaskdo by iekl na to Ten, kdo v ruce mec raa zakonu,

Ten ma

spolecnosti stati zato

Jen by vam

Tak

to neslo

—

ouhonu.

pred stolccm zeme pana

Zalovali Kfoupalek a vrana.

Krai

se

Rka:

ja prisaham u svych pazouru,

na tun velmi pozlobi

Trestat budu Kuliskovu zpouru,

Kterou on muj zakou hanobi. V}T)ravil jsem kluka k pouti,

By

donesl z Ri'ma rozzehnani;

Arci tak se odjakziva stava,

Prvni nejsa, posledni nebudu;

Kdo

se slovii

Padae

z

zeny sve podava,

bludu do nesnadnych trudu.

149 Cliyba ale rozum plodi,

Padein ctuost svou

si'Iu

tiizi',

Bolesti sc slabost zniuzi;

Protoz ve milosti

zadiini

Proti tomu spolcit se nckloudu.

Za

povinnost kazd^mu ukladam,

Dbati, at se kluk pHvede k soiidu,

Skodit chci Kulisku v kazdem

Ay

tot Ziibikovi milo

ondii.

k sluchu

Slyset z huby kiale to sanieho.

S

Mrouli'kem

si

poniysleli v duchu:

Dojdeni takto konce zadaneho.

Pomsta nase Ale na hias

se podaii niluviti se

—

—

bali,

Nebo bylo videti ua krali, Jak se hnev niu v srdci vaii. Kralovna

pristoupi'c lice hladi,

Prosic: Draliy inanzeli a pane,

Duste

ziost, at niihle nerozplane.

Nahlci ziost

Jazyk k

rozumu spatne radi, hned pripraveny,

pfi'saze

Yi'ie

posvatne pi-ekazi;

Kdo

je

nad jinymi postaveny,

Pilne pred soudem at slova vazi.

Mimo

vse to, bez potazu,

Jakych mate pane muj

dukazfi.

—

150 IZc ty podotknute viny

V

pravde Kuliskove ciny?

Casto vlastni

hlri'chy

—

obaluje,

Lstive kdo jineho obzaluje; Oboji se vysIyS strana,

At

oboum zakoDoi obrana; Mysli'm, kdyby on ph'tomny, Ze kdo neysi'r tlamu otvira, je

Na

chudasa neyvi'c dotira,

Bylby brzo v slove vice skromny Arci nevede vzdy zivot chvalny, ZaYzdy maje tvari jinou Arci proud ten byva kalny,

Ze

ktereho jeho skutky plynou

—

Ale CO se rozuniu dotvka,

V

rade prave poklady odmyka.

Potom na

to racte se ohlidnout,

Ze Kuli§ek

vetev slechty davne;

Pomyslete, jak je snadno

Jeho zlehceni'm pobidnout

Vam k

odporu pribuzcnstvo slavne,

Zdali je to v polityce radno?

Konecne, vy zavzdy panovni'kem,

Nac

se teda v soudii prekvapiti?

Najdeli se opravdu vinnikem,

Mu/.ete ho vzdycky

ulapiti.

—

191 Ktomii pan Lupardus hiavou kyva, Pravi: Uvahou kdo soudi,

Ten

od pniva lehko nezabloudi.

Ledakoho vyslychate, Proc Kuliska vyji'mate?

Mne

se zda to neyslusnejsi'in byti,

At se V soudu vefejne potaze,

Az se vina poradne dokcize, Pak rozkazte, co se ma s ni'm Milostive kralovny tez zdani,

Pani nemaji co k namitani?

Nato pan Zubi'k se

diti.

—

ujal slova,

Prave: Jaky Dzum, taka rada. Zdali hiichuv nesmirna hromada,

Co kuti'va zloba Kuliskova, Novych potfebiije soudu 1 Ay, kdo nevi, jak mu huba

jedc,

Cert VI, odkud v§echno to uvede,

By

si

nadal z jinych bloudu.

Snadno on sudiho za nos vodi, V§ecku vinu ze sebe odhodi, Coz se vam Luparde vykoufilo,

Co

zavesil krali za bulika?

Spravedlnost oci zanihourila,

Selma

K

stoupil se zebri'ka

Snadnoviru a pak Buh

vi

kady

192 Krai mcl hledati poklady, Tam pry kupy sth'bra, zlata. ty selmo iicstydaia!

Krale na nas podvodne

Ze mne

s

Vsiik ja

—

rozlobil,

Mroulikein zbanobil

—

ted cUci zatim ticho by ti,

Ale pockej, az

Kdyz

—

te

budem

miti!

neviniiy, proc nestoupi

Mezi nas seni, do pauskeho sboru? Coz pak nebyl zvan ku dvorii? On vsak doma radej vrazdi, loupi. Krai polozlv mocnou pest na celo, Sem tam v rozunui pienuta, Co by se ted' stati nielo,

Dobry konec at vysvi'ta; se k zastupum obralLl,

Pak

Prave: Pani nac vahame, Darino na dvur ho cekame: Zatim celoQ zem pievrati;

Konec

ucininie jeho davu,

Potrivse mil drzou hlavu.

Ukonciv^e tuto putku, Pfedejdem mnohemu sniutku, Protoz vsichni verni nie poslyste:

Kazdy zbraa pfipravte, Za tri dny od dneska sem

pospiste,

—

193

A

tu V

vojensky se fad postavte.

Vemte luky, dyky,

pi'ky, h.iky,

mece, kladiva, spicaky, Co tl'eba k polniinii potykani, Neb ku hradu dobyvaui. Tak Viis pfed Klukov poveda, hti'ty,

Pravi'm, zmuzile se mi chovejte.

Slavu pfed ocima, k pfedu

Hrdinskon

Kdo

statnosti spejte.

die oufadu

mych zpravy

Nejsmeleji rame sve napfahne,

Ten

se do novin postavi,

Kfizek s maslickou dosabne, Bez tax predykat lytire, Muze pravem nositi ostruhy, Bez okolku neplativat dluhy,

Z

kratka, bude veike

Hurah do

zvi'fe.

—

boje! vsicbni volali,

Hlucne sve rekovstvi zjevovali, kdo VI jestii to kazdy Milovnikem byl rekovske vrazdy Tak se na boj cely sbor usnese, Samym hlukem Klukov se juz tfese. Uvidune ale, co se stane, Jak ta jiskricka rozplane.

A

—

Jezovec byl tenkrat tez pfi snemti,

194 Nelibilo vsak se hrube jemn,

Co

O

se na synovce stroji; to velmi

mu

nahani,

Ze, kdyz pan Kulisek

neobstoji,

—

Nemii cely rod zastani. Pravil k sobe: Chtel-li

Kdy k necemu

nekdo sem

LepSi slovo, CO

pHslo,

tarn zalovat,

z ust jeho vySlo,

Nezli Da sta soiidci darovat:

Kdo by se byl kdy obranil, Kdyby on nas nebyl chranil! Jako med mu z ust to plyne, Kdyz on celou vymluvnost rozvioe, Po eel em vsak rodu veta, Zprovodili ho ze sveta.

Tak

si

tajne Jezovec nah'ka,

Cvalem potom na Klukov

Aby

Kuliskovi zvcstoval,

Co snem Kulisek

Na

o neni rokoval. zati'm se

venku

nejakou pochoutku

uti'ka,

—

mi'ha,

si

ci'ha;

Prave tamto holoubatka Chtely z hnizda vylitnouti,

Kndelka vsak byla Bylo lehounko

kratka,

je uchytnouti.

Prave byl je sotva

stravil,

—

1S3 Jak bo potkuv Jezovec pozdravil. Kulisek se upHiniie ho

tii^e:

Ay poveztc niily stryckii, Kdo viini takto spechiit kaze,

Ma

nifij

Co

osud

iiejakoii zas

mu na

Jezovec

klicku?

to odpovi'da:

se deje, rozuni vas pfedzvi'da,

Novina

Ta

,

co

jji

vam

nesu,

vas jiste nepoteSi'.

Ach ja napred strachem se juz Neb V myslenkach nepfi'tel vas Boze,

Tak Ach

niali

tresu; veSi.

se to stati v skutku,

nevyjdu vie ze smiitku; ja videl,

jiik

se kral rozlobii,

Kazal, by se vsichni

ozbrojili,

vam se outocne rojili, Aby Klukov brad se dobil; Velka sila se vam shlukne tady, Proti

HIed'te stiycku casne

si

porady,

Zubi'k s Mrouh'kem u krale

Vice nezli jindy jsou v

milosti.

Snadno to usoudit o jich zlosti, Jak mlavi ku va§i chvale; ZlaSte Zubi'k

vam naduva,

Krale k zlobe pohoiikiiva, Mysh' ze ho vejvodstvi nemine,

196 Jak nag rod ubohy zhyne!

Mimo

to tez

Bfestalek a vrana

Divne veci na PfedstoapivSe

zaiujou,

Viis si

pred zeme pana

Cernou barvou vas

tain nialujoti.

—

Jestli tenkrate vas kral uchytne,

Nevi'm odkud' spjtsa vaoi vysvitne.

Kulisek se na

to

pak

usnioje,

Prave: Kdyz se jine tarn Toho se ja houby boji'm.

nedeje,

At si kral prisalia s celou radou, Slovem at me co chteji nakladou,

Az osobne Oni

piijdii,

prec obstojim.

tiachaj', tlachaj',

Ale nic Vet'te

si

me

Vyhost

z toho

hubu derou,

nevyberou.

jen mily brachu,

dejte

vsemu strachu,

Pojdte semnou, k nam se podivame,

At vas Hermelinka pozdravi, CO V hospodarstvi m^c, At vam k jidlu pHpravi; Bude doma, mysli'm, pro nas zoubek Je§te schoviin nejaky holoubek.

A

Vefte,

j«i

se uprimne piiznavam,

Ze pecinky toho druhu Vzdy prevehni rad ji'davam;

15*7

V

pravde jde mi take k duhu. to jest potrava,

Zazivud

Nepotrebn;i velka

My

nam

priprava.

holoubka vSechno sesupame, Kazdou kostku sekrupame, z

Vzdyt jenom jak na

Na

ni h'zne,

juzyku se rozplizne.

Peri take schovavame,

Na

luzka je podstlavame,

Hermelinka dobra hospodyne,

VSechao v dome spotrebuje

;

Jina zena neydh'v zahaziije,

A

pak musi

Zvi'me, CO

koiipit

Veeeri-li bude

Strycku

hokyne.

ii

nam da na mi't

privi'tanou,

schystanou.

hled'te jidla

jen a sklinky,

Jen necinte zadne zminky, Co vas prichod za novinu nese,

Nebo Hermelinka velmi choulostiva me zdravi velmi starostliv??,

Po celeni se hnedky tele Kdyz se nekdy dovti'pi z ite A.

me

zle smey§Ieji u

jak bolne

Na me

ji

ve srdce

tfese,

hovoru,

dvoru; pi'chii,

zaioby jak slycha!

Kazdy smutek

ji

ukriitne skodr,

15S Pi'chani a krece plodi,

Kazde

malickosti se vain leka,

Arci brzo do koota se ceka. Neniusi tez zena o vsem vedet, Maji'c dost CO domacnosti hiedet.

Zytra spolu pujdeme ku dvoru, Netrpi pre zadneho odkladu,

Na vas doufam mi't |;odporu, Sam i take iiajdu si poradn. Jezovec odpovi: Ja ostanu

Verne vam po boku

stati,

Statky me dam pro vasi obranu, Smrti za vas nebudn se bati.

Jen pfedstupte pfed soud smele, Vina neni psana vam na cele,

Tak

vas nesmeji odsoudit zrovna,

Musi vas

Tak

se drive vyptavati.

Lupardiis radii

i

Kralovna,

Muzete

se cbytie zastavati.

Kulisek

mu na

Za

navest

Ale duch

to

odpovida:

vam srdecne dekuju, miij jaksi to piedzvida,

Ano prave dobrym nosem cuju, Zc tenkrat me jmeno nezohi'zdi'm. Snad

se krali v srdce vhni'zdim.

Jezovec to slyse, rad byl tomu.

159 Takou rozpravkou vesli do domu, Kdc je paui pckoc prijala, Co ve Spi'ii mela, podala. Blazen, kdo pohrda hoioubkaiui,

Mezi

ptredninii jsou

Tak

si

Chvilku dobfe se

Ysak jak

A

pochoutkami,

vespoiek svedcili,

sousta

skroupali

bavili, doji'dali,

mekke

kosti,

Litostne se kolem ohlidali,

Nebo shazelo jim do

sytosti.

Skrovnost prilisnou kuchyne KuliSkovi pfedliazuje

Hermelioka hospodyne, Ten vsak to hovorem zabaluje, Jeiovci na chlapce sve okaze,

Otcovskou se radosti ho taze: Vid'te, to

jsou kluci roztomili,

Hezci, zdrav/,

zpusobili',

Jak se Sejdmiiek Stastnou

vain libi^

me budoucnost

slibi.

Kulisek! ay stastne pacholatko, Nadeji tez

Juz se

ted'

mou nezman, mu sem tarn

zdari,

Slepicku lapnouti neb kufatko,

Bezi pro kacenku

si

na vodii;

160 Arci kaidy den je

By

dostali

Ku

cti

to

mam

ve cviku,

chytry lov do zvyku,

nasemu rodu.

Ziidny by ten vtip nehledal v kluku! Arci jmeno deda

jiz

ho znaci,

SlaA^e otcuv ze postaci;

Ano k femeslu

se maji oba

;

Je^te vSak neprisla doba,

By

si honili

Opatrnost

At

na vlastni roku.

ma

se

boji',

je mlada krev nesvede,

Mladost bez uvahy jede,

Kde

nepiitel tenata sva stroji.

Dlouhy

cvik a

mozck zralozdravy

Plodi teprv ctnost a zpfisob pravy.

Brzo

Z

psi Tzt&k nas obkiici,

ostra myslivec

Nebo oka

nameH,

zla nalici,

Kterym mh'tdcz lehko Az mi pvojdou ty tri

veil.

skoly,

Znati nouci se vsecky pady,

Pak

A

si

lovte po lesu, po poli,

hledejte chytre spady.

Jako bych je videl v duchu, Die bystreho sluchu, zraku, cuchu, Vyhledavat masovou si stopii.

161 Jak

V

pak

se koi-ist

Kvapa^

vyci'ha,

se a n^siinS dosti'ha

neomilnem

to

—

pochopu.

Chrtan prokonsnou bez kHkn,

Chutny protivnik se hned Takto maly a prostfedni

zadusi\ zkusi,

Co ma Kulisek ve zvyku;

Tak

to

prad&d ui delaval,

Otec muj,

Tak

i

ja,

si

tak zahraval;

at die stareho obyceje,

Podobne

se od

potomku deje;

Ktomu rod muj ma chytlavou Navod mfij si lehko v mozek Ddl se lehko

Co

satn dovtipi,

poslouzi koHstnemu davu.

hlava; vStipi,

—

mu na to odpov^dM; Kyiby kaXdy rovne hledSl Jezovec

Ditky svoje vychovati!

Mravy

jejich pilovati!

Stastne nasledky z tobo navodu

Radostne se docekate, stall podporu zyskdte, Oslavu celemu roda Kulisek pravi: Dobrou hodinku

V

Pekne jsme si rozpraveli. Ted' bychom Jul na to hled^t m5U, Ferina,

11

Bychom

se ulehli k odpocioku. Hermeliuka s chasou se poniodii, Pak jdou na pelisck pfipravcny,

Kazdy sveho

uzi'va pohodli,

—

Zlast Jezovec uiiaveny.

Kulisek vsak slabo dnma, ("asto vina

vedoma ho

Svedoiui V

nem

Peklo

I oci

budi,

strasng

hi-i'ma,

spanek pudi.

Slunce juz paprsky slalo, Zvedave co v sv^te se udalo, A KuliSek sedi na svem luzi

V

myslenkach,

Radu V

pix-d

sebe zrak opira.

hlave sve pfebira,

Jak by zas uchoval svoji kuzi; Vice oka k spanku nezamhouril, Tak mysleoky v mozku si poboufil, Arci strachu mel, a to nemalo. Velke rozmysleni jej to stalo, Jakby zase moh' obstati, Toti'i jak s prospechem krali Ihati. Netrpelo pak ho vie na sene.

aj -

Tak se chudak dobry trudil, Proto lei, a Hermelinku zbudil,

A

tak pravil mile zene:

Linko! slylte, nesmn'm vam

to kryti,

Ze Jczovcc Abych

Ze

p'rincsl

indinc

tiiui

Hermeliuku

iiavest ta zarmiiti,

Pliicem pravi:

Kde

pozviiiii,

k dvoru ji'ti, iicco k vyjednani.

sc odiiodlal

Co

te

zas nuti.

tain

se vseclmo na te Siipa,

Krvozizeti po tvem hrdle chiipa?

Lchko iijedc na kiuzku noha, Neni radno zkouset pana Boha; Vi'te,

CO jste nedavno podstoupil,

Srdcc vam juz strachem Verii draze

By

by

clifadlo,

jstc spasu koupil,

to tivbas jeste lep vypadlo.

Kulisck

ji

vSak dflvodne

tesi,

Prave: Hloupa selma se jen vesi! Podivne se v svete deje,

Dobfe ine, kdo

V

nouzi najdu ja

Tchdy

V

z

toho

si

casto spatne seje; si

ras poradu,

nic nedelejte,

kratku budu zdrav zde zas na hradu,

Pet, sest dni'ku zprave

Ona

filiika,

me

postaci.

size si uti'ra,

On ji h'ba, k srdci S JezoYcena se pak

tlaci, iibi'ra.

11

vm. Z p Bovnou

e V.

cestou, co se jde

ku dvoru,

SU ti stryci v rozlicnem hovoru. Kulisek za chviiku zhuru hlida Prave: „§tastna hvezda mi rjchaii,

Dobry vycliod duse ma pl^edivida, Vyhram a to ne s velkou nesnaii. Ale veru od te doby, Co ste strycku zpoved mou yyslysel,

Svedomi zas mnohe ma zaloby,

Mnohy

hiich z

me

duSe vysel:

Ja sem milost pana za nos vodil, Vinu na jine sem hodil, Pro mne stratil Mrouli'k kus kabatu,

Zubik

s

zenou sfrevice

z pafatu;

Zlou jsem pomstou srdce schladil. Kroup^lek z Klukova nevykrooil, Breberovi pekne jsem poradil, Chudak dobfe si natocil; Btegtalovi dobrou sem ja vlepil, Uhnul kluk mrStny smrtelne lane.

165 Potom

ie

sc lue svedomi priziidva,

to pravda,

HIavu ze jsem

havran co udava, strh' vseteuiie vraue.

TSch vedomych skrouSene lituju, Nevedomych nadarmo zpytuju; Jcden

hri'ch iime jeste vezi

v dusi,

Neprolez vam tajemuicke usi; Arci kdyz jich nekdy innoho byva,

Lehko jeden Hluboko

se neb

druhy schova,

se v panieti ukryva,

Nekdy bez nadani Slyste pokud' ho

zas vyplova.

mam

na jazyku,

Stani to povi'dka o Zubi'ku.

jsme jednou spolu

Sli

Mrzuti, ze

Tu

stesti

nam

z

houu zpatkem

nepralo,

spatfime kobylu s hi-ibatkem,

Ctvrt roku se ono stare zdalo

—

Vrane, na nose lysinku melo,

Bujne oudy,

Maso

hfi'vu

rasnou,

jadrne, postavu krasnou,

Svevolne

si

kolem dovadelo.

Hladovy" stryc Zubi'k nosem krci,

Ocas mezi nohy staci, Z vysoka povolne kraci,

A

pak ke nine tak zavrci:

„S

kobylou se do rozpravky dejte,

166 V

Zlaste ua to strycku se zeptejte, Jestii

plat

Ja rku: Ja

Tonm

%

neprodala,

by mi notny by sc nestarala." lih'be

sc tain

ji't

neprotivini,

vsak se velmi divmi,

Odkud tolik penez mate? Nac on: „Jdete, vsak to Ja jsem

cinil,

—

uhlidate.

jak on kazal,

Pfijda, kobyly sem se otazal:

Pani Vranko, jak se podobate, Tak jste pinomocna matka Laskujiciho u vas

liri'batka;

pak je neprodate Kobyla mne za odpoved dala: Prosi'm, zdali

(

„Veru, ac me srdce je nerado stiati, Toho bud', kdo bobre mi zaplatil

—

Tak se obrativsi mne pozvala, Abych bli'ze k ni pi-istoupil, Bych se pfesvedcil ocite, Cena, za kterou bych hh'bc koupil, Ze psana je na zadm'm kopite,

Ja se

vti'piv,

kam

ta

mrcha

bije,

Slov pravemn smyslu rozamim;

Dal

pocoiivniivpravi'ni: Li'to

Psati ze a

Take

ci'sti

mi

je,

ncunu'm;

pro nine hh'bete nezadam,

167 Nevcslo

Zu

to

id

z

me

hlavy,

Zobi'ka otazku predkladain.

,,Tiik at sain jen pMjdc, ona pravi,

Pak

to

spolii

PHjd'te take

Takou jsem

V

torn

;

vyjedname;

/avdame." k Zubi'kovi vratil;

litkup si

se

uz notne dr§ka steka,

Protoz ouzkostne uz na mne ceka,

Ocasem zvedave sem tarn kliitil; Ja iku: Mflzete se dost najisti; Chceteli opravdu bribe koupit, Mate jenom k Vraace sam pHstoupit, Na kopite mate cenu si precisti Oua mne sameho k toniu luela, Bych se na kopito podi'val,

—

Ale k hanbe me se dozvedela, itc

jsem cteni spatne se

Acb snad kazdy

Kdo

Vy

uci'val.

pozdej' pykal,

jak chlapec za skolu utikal;

snad ale vie

umi'te,

Jdete sam, zdaz pi'smu srozumite?

Hrde na to Zubi'k odpovi: „Veru za to bych se vecne

—

stydel,

Kdybych jake pisino kde uvidel, S kterym bych ja nebyl hned hotovy; Bud'

si

po latinsku neb po fecku,

168 Po

francousku, vlasku, po nemecku,

To

ja citam, jak

Po

iidovsku, jak by rabbin prskal,

by bicem mrskal,

Rusky, srbsky, illirsky, slovacky, Polsky, cesky a hanacky To ja ctu, jak by me jmeno bylo; Mimo to pak ucil jsem se advokatem,

—

Znam vam pravo, az je milo, Vyinavam je hubou a parateni, Proto doufain Smiouvii

Na

s

mi'ti

dost schopnosti,

Vrankou pHvesti k

platDosti/

k Vrance bli'z pHkrocil Prave: „Veru, pekny cas dnes mame." Potom bned na hfi'be fee otocil to

Rka: „Co vam do slova za ne darned Hotovym ja plati'm, nechci diuby, Pak se take jedua o pod ruby; Dobre kiipce jen pfivadif lace, Draho chut odbirateluv srazi, Drahych prodajniku marna prace,

Darmo Veru

Maly

Tak

zbobatnout se vynasnazi;

ten jen chytfe statek mnozi, zisk

kdo bere

z nuioba zbozi."

a jinak Zubi'k bubou tluce

Jako LiSnacka neb svec ze Skuce, MIsne sliny od baby niu kanou.

169 Kobyla mu na

to povcdeia:

„Nevin» CO bych zu

€enu v§ak

Nac

niiim

to

iadat mela,

na kopite psauou."

on: „l*ismo at obadat niohn,

Tak

okaite teda vaSi nohu."

Vranka tu se z chytra otoci, Novookovanou nohu zdvihla Ale Zubi'k pi'smo nczoci

mu

Slech

V

zalch',

zrak se

mu

proudu krve zalostne se

Tak

ho Vranka notnfe svibla

Kechteoi

s

hnbetem svym

Trvalo

to

hodnou

—

utikala,

—

chvili,

se chud'as zpamatoval,

Nezli nabyl tolik

By Na

zakalil,

svalil,

Radii, ze Zubi'ka oklamala.

Nez

—

—

si

si'ly,

zaplakal a po^aloval.

to k nemu ja Takto ma otazka

pristoupil,

znela:

„Strycku, kde se kobyla podela, Lacinoli hri'be jste odkoupii? Be?,

pochyby vyborne chutnalo;

Pro mne nic u£ nezustalo? Ay vy zle na posla dbatc! Jako ospaly se byti Arci obycejne «e to

zdate. stiivii.

—

—

170 IZc nas

Ale

piny ialoudek uspuva. si me ucho zvedet pfalo,

by

to

Jak jste pi'smo tajne pochopil, Ktere Vrance na kopil^ stalo ? Jak jste skiyty smysl odklopil? Pravil zajikavym hiasem „Jak bych z b/dneho si posmech

—

Buh

tropil?

mr§e odplat rasem ji pretluc hnaty nezpusobne,

te

Hrom

Kterymi tak hrube vymrskuje, koval-e, co podkovy knje,

A

Hromobiti uchytniz podobne. Pokladain to za veh'ke

Ze mi

Do

stesti,

zivot nezkazila,

hlavy mi zarazila

Podkovu

Tak

s

hfebiky sesti."

bolestne Zubi'k

ji'kal,

Vic ze nechce konske maso jisti, Vic ze nechce take pismo cisti,

Na

svou vernon duSi se zarikal.

Ted' jsem vsechno

Vam

Vyslovte nade mnou rozbreseni,

Aby Panbuh

trestfi

mych

ulevil

Piipovidam take polepseiii. Jezovec mu na to feknnl:

„Tak

—

uz zjeni,

—"

uz zase mate du§i cernou,

—

ITl Vol

Ze

sc zdii vain ctnost (ak byti pernou,

k nebi smeknul?

jstc se iia ceste

Uzriul jsteli ale, /e ste chybil,

Litoval jsfe vase zloby,

Polepseni

jste prisli'bil,

Vymohu Vas

z

pekelne poioby;

Bez toho uastava horka Nevi'm jak to s vami Dojdeteli zadaneho

Nebo

zivot

Po dlouhem

Y

chvi'le

ted'

vypadne,

ci'le,

vam uvadne, soudii, jto

trpkych mukach,

katovych-to necitelnych rukiich.

Vsechno proti Viim juz broji, Vsechny vy ste hrube urazil. Cely zastup na vas se vyroji, na veky vas sejd pfekazil Veru ti'm jste spatne si posvi'til, Jak jste s Kioiipatkcm nakladal

—

By

Strasne krale jste roznitil,

Zeby nikdo Yami byt Feiina vSak na

„Ba

nezadal.

to pravi:

ze ani o cblup se nebojiin

—

—

Koziim mne od vseho zlebo zbavi; Veite vsak, ze dannu nine karate,

K^ninim si iiubii jen parate; V^ru neni, jak by se to zdalo,

—

172 Lehko svetem

sc protloukat,

Jinak studcuenm na svet koukat,

Jinak kdyz se srdce nam rozhialo, Jinak hiibou, perem ctnosti kovat,

Marne piedpisy

Z

utkavat,

kazatelny pri'sne je zastavat,

Nezli

teplou krvi je zachovat.

s

PHrozenost sebou to prinasi, Ze, kdyz notny vi'tr veje, Slunce se zatemni, jak se pnisi, Jestli deSt to nezaleje:

Tak kdyz

zadost v srdci se pobouri,

Rozum oko

sve zanihouri,

Cit na vsechne steny srdce slaha,

moc pnval nepfemaha.

Jinali

Pri porodu vsem se duse zuiacha, Za cely sviij zivot ti'm zapacha

Kdo

nerad

vyli'za z

kouta,

Zije V kliisterskein soukromi, JeSte

lip,

Tomu

kdyz take slepy, chroniy,

lehka jsou ta ctnostni pouta.

Ten kdo

nikdy v lUce nuz nemi'va,

Arci ie se nikdy neurizne,

Ten

pak, ktery medem se zabyva,

nekdy prst obh'zne. Kfoupalek prede mnou sem Riid

—

si

—

tarn skakaJ,

1T3 Macatosti k ite

by

siiilosti

mne

lakal;

osud nds vie nerozdvojil,

Navzdy jsem ho mnS

pfipojil.

—

Co se Brebery pak tyka, Velkou liisku jsem mu neprokiizal, Kdyz jsem mu ten ranecek navazal; Ale dobre na nej , neclit si pikii. Ne jednou jsem ja se tomn divil,

—

Ze se krali davno nesprotivil; Vzdy tak po svatouSku mrka, Jakby do samelio nebe

Na

—

breylil,

nas svetske jen tak frka,

Mysli, ze ho neznaj', to se zmeylil.

Do

vseho se trulant micha

—

Jak by neyvi'c vcdel, se nadyma, Vsudy rozumem svym §plicha, Ale zadneho to nezajima; maj' jen radost, jak

DMi

Kdyz

to roiicha,

se jim na prazdny sud ndefi,

Tak

A At

Berberu skopa msilo kdo posloucha, kdo slysi, zdali pak mu veti? se muti a nasiln^ breci,

Juz se nepodame Skopu, Jiny duch

ted'

nase r^ny

Zaved' nas na jinou

Ale mlcme,

zlit

ieci',

stopii.

to je rozprdi'ka,

17^ Beda toniu, kdo ted' pravdou Jazyk pro uas kluzka Itivka

trousi,

—

—

Prostomluvuy zadek si obrousi At se deje, jak se deje, Vsechno casern svyni dozrava, Moudry proto vsemu se jen snieje;

Co

se stati musi, to se stava,

Hloupy lesk se nadute doDini'Vfi, Svetem ze snad toci viastni' tj'zi

Ac

Jina oui'oda se casern

Kam

—

vora, vlaci a zasiva,

si

kit'ci.

cas bezi, zaduy nevi,

Ukol vsak se zadnemu neslevi

—

Ale predce lepsi panein byti,

Lepsi velky paiat nezli inaly,

Moony

—

vsechoo od scbe odvali Frosty sam jen nmsi psotu tri'ti. Pfmiym vazem pan vystoupi, VSeho dost ma, ac nekoupi; Skrcen jde vyzably knietek,

Rdd

jsa ostaueli nui jen snietek,

Pied pany se strachem tfese Vlk a medved kouka, Zdali chud'as mnoho nese, Nciramne

4

sic

na nej brouk^;

tak sprostak nosi, noBi,

—

175

—

Bve pravo poui^cne prosi

Ale vyhrej

si

neb prohrej,

Chaiupu ua same pravo prodej.

Podekuj

kdyz;

sfe*,

Po vSem

ti

pravni

pfi'tel

jeste necha hul a pytel.

Arci to vzdy u nich praveni sluje,

Co

si

vlk a medved dovoluje;

Ten v§ak naramiie si hubu spali, Kdo jich skutky dost nechvali; chiid'as kdyz Jak kdy Kulisek

Ale

Ay

A

to.

Dinolio

lacino koupi,

xe slaby, iniioho

Na dum

kure chytne,

si

soudcu se vyskytne,

muk

radiii bezej'

podstoupi

cvaleni,

Tain az hlava boh', daj' otazek, hned jsou tu s kriminoileu),

A

Nebo daji katu na provazek. Yeru maj' ti pani dobre ph'ce, Bez okoiku zivot sfouknou;

Na

to

Ze

zivotu nemii

ale

nikdy se nekouknou,

zadny

vice.

Arci s cIoT^kem to jinac stoji;

Clovek ziiduy smrti se neboji; Shnil^ telo drn sic kryje,

On

s<4m ale

Chiidy

lid

ddvuo jiude

/ije,

se v nebi bla/i,

176 V

kuru anjclskem

'^'

vyska;

si

Jenom bohac v ocistci si styska, Neb se kratochvilne v pekle smaii. Ale nad U'm iadny nenah'ka, se to jen pouhe da§e tyka.

Neb

U

nas ale vera svet jen plati,

Svet kdo

Nase

strati,

—

vSechno

pani-ti to dobfe

strati

vMi,

Podle rozkoSe se zivot raif,

Kazdy

A

jak

Biid' si

nifvat se yynasnaii,

k tomu

prijde, hl«di,

jak bud' masi miti na te;

Pioto Boh nyiiejSi — zlato. S prospechem kdo na to v6ri,

Vsecbao ma, nac si zamSH. Ci'mli vice kdo nabyva, Vice sobe brati smi'vaj Nebo hh'cb ma jiste mezc,

Za

kterymi zda se cerny,

Ty vSak Z hri'chu

jednoii jak pfeleze, stal se

cin nadherny.

Proto sprosty kluk se veSi

Mocny

—

bezpecne se z hh'cbu

teSi;

Slepickarum kat strojiva smycky,

Moinych krk se nebodi do kliSky. Kazdemn je mila zdrava kfiXe,

177 Bluzc

toniii

,

kdo

zachovat

ji

Stejne pravo vSak

PHkladem kdo

si

niuze,

uepokludam

Z:t zle zadiicnui to

mne zadam;

pro

i

jin^ho pououka,

Proc zehrave kolem sebe kouka^

Kdyz ja co na vctsich pani'ch vidi'm, Za to take vice se nestydi'm. Pak si pomysli'm u sebe: Kazdy ma svou tajnou stezku, Necliodi'va po

Odpiist

Dam

Ba ze ten se Kdo se prili§ z pekla

Chytry

z

vsechnem nebe.

—

svetu rouha,

Pozna, kdo se

Kady

bcz poklesku,

iii

to

svate iikryva; bli'^

podi'va,

ruzek

venku

mu

chalupii

vycouha, obi'li,

Ale zavfe, at tam zadny necumi'j

V nitrku pak se kratochvili, Jak jen muze, neb jak rozumi; Arci svet juz neni takto hloupy,

Sem tam rozumne Sotva jen zevnitfni

Take

si

hada;

li'ci

koupi',

jadro rad obada;

Veru podivne to juz vyhlizi, Myslenka mySlence ruku dava Patrno ze jiny cas nastava

F erina.

—

— 12

178 Pismeno kde ducha vie netizi; Arci sem tam nekdo boura, Staved kdo neumi,

A

ledaskdo casuv zvon rozhoura,

Sotva ale hlasu rozumi, Svevolnc jiny ohen rozni'ti, Co vi'c oko mate nezli svi'ti:

Jiny ledasco dobreho §plechce, Ale mil tak hubu smradlavou,

Rukn tak hanebne Ze od neho zadny

spinavou, vzi't

nic nechce;

Jiny kaze, pise, povzbnzuje, Blizni'mu na pravou okazuje,

Sam

SB ale po leve potaci, Zivotem svym uceni zas kiici; Odtud jest ten naiek znumy,

Co

se V ustech zprostych oziva: Svet uceny jen nas mami, Vime proc nas za nos vodi'va;

Kdyz

tak dobfe, jak to kazou,

Proc

se sami ti'm nevazou?

Vsak

necht maji

s

kopce na ucene

Sprosti, drzi'ce se za zkusene;

Predce kazdy se domniva, ie se pravda vi , a jen ukryv^;

—

Vsak

chud'asi

kdyby

znali,

179 Jak

ve Skoliich

si

Kaidy rozumem

By

iia

pravdu

hrali,

ze trousil,

jazyk jen obrousil;

si

Vedeli by, nac ten veil,

kdo

Skoloii

K

sim'chii

si

jak

Na Kdo se ale Tomu se o

pravdu meri: iicitel

dokazuje

vlas pravdy, o kterych nic

nevi'.

z ostra potaziije, troskii vi'ry slevi.

Arci skoliik spoiikat to umsi,

Vysvedccni za potrebi maje Tak CO mysli, v sobe diisi,

Osvoboden plnou hubou

Ay \y

laje.

skoly nase skoly!

Odkud' mate vase roiiby ^ Jake kouzio jest ve vasi

Z

holi!

hochii vynlstaji trouby.

Kluk

—

—

jcidrny s jasnou tvafi

OdDstiivii na vsi slabyk.lri.

„Rad bych

z

neho mel (tak pravi tata)

Kneze, doktora neb advokata" 5,Advokata uecbci"

„Toho Ale

dali

certi

mama

—

provadi ku hrobu,

Buh nam

zivot, zdravi

(Maine jeste dlouho na Chceli Jorka

pravi

—

tu dobii

kdy panackem

:)

byti,

12*

180 Kdybych mela Buh Primiciu bych

mu

vi

kde

to vzi'ti,

*^

obstarala,

Nekolik bych kloubku Inu prodala,

Moh' by Da

zaciitek neco

vuz—-, na

Vsadej' Jorku na

Vedle peiiny se s/tem

V V

ruce tvaroch,

nii'ti."

—

truhlicku,

slaniy,

miislcm pletenicku,

s

dusi smutek, ze musi od

mamy.

Tata s ni'm do mesta jede, Pnbytek a stravu vyhleda, Potom do skoly ho vede, A pak denne Jorka tarn seda. Jako vyjeveny chlapec kouka, Kazdym smyslem slova poli'ka, Ale veni duse se

Po nemecku pan Nemecky

se

to

netyka;

ucitel

houka,

na nej sapa,

Chrapoun selsky ze pry nic nechapa. Jorka bit jest, za trest stoji, kleci, On vsak neveda co chteji, breci

—

Za dve leta, az se dost namuci, Od chlapcu se neco snad nauci; Na to sest let latinuje, Kazdy rok vie rozum svSj domaci I s dedictvi'm ve skolach utraci,

Cizinu

si

nalepuje;

U81 Mocnost dacha

Ze

po

celv'

sc zakli'ni,

zivot potoni driiiia;

Matercina v du§i se zastiai; Cizina se ale neiijima.

A

tak nic stareho

iiic

noveho,

Nic sprostelio, a nic uceneho, Tak je Jorka vyslecen do hola,

Tak

to ziidii

nase skola.

Ti'mto se ke vsemu hodi,

Nikde zadnou mrzutost neplodi, Obroiisena hloupost a co pfi m' dale,

Neomylne slouziva ku chvale A kdyz zcela juz nic neni pro ni, Potom aspou pri akcisu honi. Jezovec vzi'va, pak v fee mu skoci; „Strycku!" pravi „co vy vsechno zn^te! Jako jarmarecntk hubu mate,

Kolem v§eho vase Veru

Do

fee se toci,

vSechno brkate,

vseho svuj jazycek strkate;

torn vam zalezi, Kolem vas kdyz neco krivo beij,

Reknete, co na

Proc pak bych se ve vSem rypal, Sill

na nirtvou

Chytry

A

zabii

sypal?

cize pletky si oddali,

jen tenkrat hasi, kdyz ho

pali';

182 Svuj uzHek at

si

ka?.dy nese,

^*ij|K

At si kazdy kuzi svou obada, Koukne, oucet jeho jak vypada;

Nad kazdyni Veru, tezko

se metla trese,

nam

jest nepobloudit,

Ale snadno jineho odsoudit.

Ado

iX

—

svete, niily svete!

Jak se kroiiti'S, to mne nic nehnete; At si jedno k predu troufa, Nebo druhe na zad couia, To se jenom zda slabemu oku, 3'inik

vsechno v bohumilem toku

Padi bez protivne k ci'li, Ac se zda jinake kazdou

kdo mfize cas

chvi'Ii;

..

At At prospechu loukote prerazi, Veru mfilo jen pfekazi, obti'zi,

Pfitomnosti cenu neponizi.

At

se

Mi'sto

kdo chce, jak dice namaha, zpatkem k predu pluh taha;

Pluh, CO dobre syme zaorava,

.

Ouroda pak potomkum dozrava. Kulisek se pak juz vrt6 odpovi: ,,Strycku,

my

se,

jak

si

tu bavi'me,

vysokych vececb rozpravime; Pakli

—

torn recenzent se zdovi,

183 my

iie

V

Boli jsouce jen hovadka

tiikych vocech pokoj

Ktere podle prava kterych je mezi

Ach

ted'

mi

si

my

to leze

nediinic,

neznanie,

hudka,

lidnii

do kotrby,

Ti'mli, CO sem vyobrazil, Nejakeho sem urazil,

Ktereho

to v du§i svrbi.

Dobr-e jen, ze sem se

O

pi'sare

nekde

bli'z

sti'til,

zavadit,

Nemuze si nikdo huf poradit, Nez kdy pera na sebe rozni'til. Pisaiek vec jasnou vam zakali, Prska,

spli'cha,

na vse

Krouti, nalomuje,

V

ri'dke testo

kani',

ham',

spini,

nerozum

zabali,

Vypi'na se, jsa jen maly."

V

takove'm to stryci jdou hovoru.

Eyhle, juz jsou

bli'zko

dvoru,

Kuliskova vymluvnost ochabla.

Od

—

zdaleka videli pesaka

Naproti samou tou cestoii

ji'ti,

Hadali, kdo by to mohl byti,

Pak

poznali stryce 0|iicaka.

Kuliskovi Jezovec tu pravil:

Aby pekne Sklebouna

pozdravil,

—

18^ On pry Znaje

u dvoru nemalo

plati',

co se ho

Darmo

slovicko pry sve nestrati.

KuliSek se hned pntulil,

Vybrav sole pozdraveni hiadke Sklebounovi takto mluvil: ,,Stesti pro

mne

to presladke,

Jehoz ja jsem nenadal se

vice,

Spatrit sveho Jeninost paoa stryce;

Zdravali je Milost pani, Jeji'z

krase cely dvur se klani,

Mlade chase jak se deje? At jim pan Buh dobry zr^st popreje! Acli CO

Vam

preknisne

stesti

kvete!"

Skleboun pravi: „Co pak mate,

Nad mym

stestiin

ze vzdycliate,

Reknete uprimne, co vas hnete ?" Knlisek jak bazlivy se

Potom sobe zdechnuv

stavi',

pravi:

,,6oze pro takovou bidnou slotu,

Va§ stryc musi

trpet takoii psotu

Vezte, jak by neco na nich bylo,

Hlupak Krah'k s Vranou zalovali, Co se mnou jim pi-ihodilo,

Buh

VI,

jak mne malovali!

Arci ja bych sel ku kiaJi,

;

183 Videli-by jak by tain obstali. ,,K(lo Viim bniui"

Nac on

:

,,Ncyvice

—

Skleboun se ho taze

mnc

kletba vaze,

Kterou papcz mne na lilavu hodil, Ze jsem vika z kutny vysvobodil.

Tu mne

Ziibi'k di'ky pfipovidal,

Yelmi laskave mne Jci

—

hiadil,

upri'mny fales jeho nepredzvidal,

Ted' mne hanebne u krale

zradil,

Priive chtel jsem do Ili'ma se brati,

Skrousene se cestou Ale jak bych se

kati,

to opovazil,

Jak by ti'm se Zubi'k zaradoval, VSecky statky me by vyraboval; Rodinu moii znicit by se vynasnazil.

Tak mne

z

jedne strany kletba hnete,

Z

druhe strany zrada mozek plete." Skleboun na to: ,;Zdali vie nemate, Myslinij at nic na to juz nedbate,

Ja to za Viis v Rune zpravi'm, Prave jsem ted' pled odchodem, Doufiim, ze vy veden myra povodem Nic nepodstoupi'te s vlkem zravym;

Znam

ja dobie pravovcine spady,

Slabinu tez znam kaciiske vlady;

Arci jenoni §eptem

vam

to povi'm,

186 i,e jsa Nunciiiscm dlouho hovim.

Ze

on lev sam

ji'da

raaso v patek,

Denne

honi, loupi, treba v svatek

Kazdy

jak rozumi, uci,

—

Odkud denne nova vi'ra puci'; Co se manzelstvi pak tyka,

To

se s kaci'fem jak nic navlika,

Kdyz

se

jenom ruka v ruku hodi;

Bez reversu kaci'f decka plodi; Moh' bych jeSte ledasco vycitat Kdybych nase easy chtel premi'tat,

—

Dosti vsak pro vas, nic se nebojte,

Pnniym vazem

pred soudcemi stojte

Veru mne nema

Zadny Vi

trpet tarn

to kral,

z

;

nasebo rodu

na dvoie skodu,

ze kobo ja zastanu,

Dostatecnou ma obranu."

Kulisek se pokloniv

„Diky Vam, vy

jste

mu

pravil:

mne

strachu zbavil,

Vecne na Vas pamatovat budu, Vylezuli Stastne z meho tiudu."

Tak

se spolu rozzebnali,

Bral se kazdy svoji cestou dale

Kulisek by dostal se

Kde

jiied

se mnozi nan bhcvali.

krale,

—

tfm--

IX.

Z

p

e V.

jStastne dostal Ferina se k dvoru:

Yida tolik zalobniku v sborii Srdecne se on zasmuti Na oko vsak zdal se, jak by Sel on do panske hromady,

—

Dodat

chuti

krali dfilezite rady;

Zlast ho Jezovec nabadal,

By

se notne s odporniky hadal;

Pravo ma, kdo neyvi'c kfici, Jiste prohra, kdo jen tajne kvici, At si repta, jak si repta,

Beda

zdali jen to septa;

Kdo vsak umi casern dobre houknout, Ten si muze casto hrde fouknout,

Kn

pi-ikladu,

kdyz spadonek

Plnoii hubou, tlamou

Jiny mirny jsa pfed

A mnohy

klani' so,

si

ni'm se krouti,

az se rmouti',

Vefejne pan cechmistr

Neb kdyz neuhasne,

hloiipy,

vystoupi,

lio

chviili,

uhel pali.

—

188 Dob^e, kdyz

psi'k

hlonpy Meka,

Hodili se jenm kostka mekka.

Kulisek „Dekujii

Co

mu oa to odpovi: vam za ta pfislovi;

se pro

Vyberu ja Na to pak

Kdo

mne

hodi y teto dobe,

z vasi

rady sobe."

se bedlive ohlizi,

as na nej neyvi'c

ti'zi

—

Znii totiz, jak tvar se smeje,

Kdyz

srdce zle nebo dobre preje.

Arci mnoho nepratelu

vidi.

Ten

se zlostne smeje, ten za§t skryva,

Neb

se chytiy podle vetru ridi,

Lciskave predc nekdo kyvii.

—

Prijda Kulisek pled trunem kleknul,

Tvan

pokornou se zenie teknul,

Potom pravil choulostivym hlasem: ,,0 Buh Viis nenavstiv trpkym casern. Ale zehnej vam i kralovne, Popfej mnoho Stesti zarovne, Duch zlaty na vas vylej sve dary, Zapal a osvitiz vase duse,

By

se ulehcila vlady nuse,

Zmensily se poddanych nesvary.

Budou

V

sic

az do posledni doby

svete nepravosti a zaioby,

1S9 Ale casern

Za

strati

kterou se

hncli svou larvu,

ukryva,

ted'

Potom kazdy, jak

se jen podi'va,

Poznii neyhlubsi'lio srdce barvu,

Potom bude kralfim snadno soiidit, Nelze jim v lisudku vie pobloudit, Pravo dojde

Ach ze

ju'z

svelio

ci'le.

tu iieni

ona chvile

Jak by stall ti bi'daci, Kteii na nine u vas zalovali! Obnazeni by tu litovali Svou hanebnuu utrhacuou praci Vyslo by to lined na jevo, Kdo chodiva v pravo a kdo v levo, ,

Kdo vam neyverneji Tak Kulisek mluvil

slouzi."

panu

Druzi vsichni zarazeni Podivem'm, ze

A

si

krali,

stall

tolik troufa,

snad jeste spasu doufa;

Krai vsak na nej cerno zaskaredel,

Pak mu

rozhorlene odpovedel:

,,Zaraz ty nicemny kluku

Hladke slovo ziocinstvi neskryje, Vinu hustou jazycek nezmyje, Pociti's

bned pri'snou prava ruku

Zkusiii jsme dost tvou viru,

190 Amen, ploou maS

juz mi'ru.

—

Kuliskovi duSe v t&Ie clifadne,

Pomyslel

Pomoz

podesen u sebc:

si

milostive nebe

Jak to s tebou ted' vypadne ? Veru iieviin sobe rady, Mam se vyplest, ale kady; lou! nejak sobe pomoc niusim, Bud'

si jtik

bud' o to se pokusi'ni.

Na to pravil jako zalostive: „Mocny pane naS, §Iechetny

kni'ze!

Racte nine vyslyset milostive Zivot

rauj

Stava

se, ze

Nekdo

vysetfte

na

samem

cinu

vidi ctnost a jiny vinn.

Veru jinak z cela Jak CO liiska nebo

Kdo

bli'ze,

torn

to

vypada,

zdst vyklada;

die jinych zpravy soudi,

Skrz barevne sklo se diva, V peti padech ctyrykrat zablondi, V patem nahodou jen dobie nii'va. Soudce petkrat cin

at obracuje,

Nezli svedomi'ni ho zatracuje;

Neb se arci casto stava, Ze se zpravci obelhava Vsak le nestydatost tak

—

dozrala,

191 Ze by sameiiiu krali Ihala, Toho nebyl bych ja mel iiadaoi, Kdybycb iieniel z toho opletdni. Kdyz jsem ondy odchcizel od dvoni, Vyprovcizeli mne v slavnem sboru, ^adny na nine vice nic nevedcl, Nobrz kazdy smi'ren na mne hiedcl; i

Ale pak kdyz jsem se

Hned mne dobry

pri'tel

zdalil,

tu pochvalil;

Arci lehko zdalenemu na

Do

oci

mne

ted' to

ma

Ba vsak Milost vase Ze kdo vinen, doma

Z

skodit;

cti

dovodit;

to iiznava,

rad zostavii,

pevneho se hradu neoddali,

Kdyz ho nekde nebezpecne

pah';

A

kdo tak je padly, hloupy Ji'ti k soudu na nejisto?

Veru Klukov neui spatue mi'sto, Tarn nepntel snadno nepiistoupi,

Tamo

oudfiv

si'la

^

neprospeje,

Cele vojsko Klukov at oblehne, Kulisek se nad ti'm v duchu smeje; Nebo tajnou cestou si odbehne,

Byt

se bylo co chce zde kutilo,

Kic by mne sem jki nenutilo;

Veda vsak ze nejdu k

tresta.

192 Neb jsem viny na mne

nenacha/el,

Otihodlal jsem nid se na tu cestu

Jezovec mne doprovazel. Slyste pane, jak se vSechno stalo:

Svedomi mne prave k tomu hnalo,

Bych

se do Hi'ma vypravil,

Chtel sem jest6 se ohlidnout,

Vsak juz

Kde

vite co hiidavam,

ja ve dnc v noci stavam,

Nerad bych

Tu

se s

to nechal zridnout;

Jezovcem potkame,

Dobry vecer sobe dame On pak vuli vasi mne okaze, Co chci cinit, se mne taze. Ja iku: Sel bych

s

vami

zpri'ma,

Vsak CO bude s cesty me do Ri'ma? Tu mne svata cirkev vaze, V onom zase radna vlada kaze

—

Reknete co v

On

fek':

torn

„To

mi radno?

tak neni snadno,

Povinnost se povinnosti

Kazdy jinakou v tom Kazdy \sak si nekdy

pri'ci,

pravdu neco

li'ci,

slevi,

Proto schvalae co chce nevi.

V

tom pan Skleboun se vyskytne,

Nase rozpravka

se hned ho chytne;

193 Vroucne prava cirkevni zastava, Sledne v

Ze

torn

nas porovnava,

Kima

chce sam do

Bri'me

me na

Prave: Ja vSak uz

Zc

j^ti,

vlastui piece xiiti to

nejak zprav^m,

vas kletby za Zubi'ka zbavim,

Jdete jen ku dvoru mily brachu,

A

sve veci beze strachu

Odporucte mne a panu Bohu,

Spasu vasi vam vyniohu," Tak pan Skleboun mne poradil,

Ano siim On vsak

se za to

mne

zarucil

—

se dobre naucil,

Jednat aby nikde nezavadil,

Proto jsem se na nej tak spolehnul,

Jak

jste kiizal,

Ale jinou

A

vidi'in

to sice

na dvur jseni dobcbnul; tu

podobu,

krom nadani

Slysi'm zalobu a zas zaiobu,

Heysek

nepi'itel

Di'ky tot za

Ze jsem

mou

na mne nahaDi, dobrotu,

podporoval slotu.

Bylo prave mi'nulou to sti'edii, Rano, jako vidy delavam,

Vyjda ze hradu rosou se Ranni zaimy odnkavam; Ferina.

bredu,

13

194 Ta

se neco stranou miha,

Jak to dele zrak muj stiba, Poznam, ze to kralikova lice;

Jak se obycejoe

On mi na Ja ho

Yi'tam

ji'tro

dava.

jako stryce,

Co noveho, jsem

Kam

stava,

dobre

to

se tazal,

tak zrana juz pospicha?

On mne na

to

pasy sve okazal,

^alostne vsak pfi torn vzdycha;

Jd fku

Ze

si

:

Co pak

pri'telicku

mate,

potajmo vzdychate?

Bide duvera Proto pfi'tel

ulevi, ph'teli

vse zjevi;

Jinde zadost pratele poplasi,

Z

hoby V skutek nechce laska

vji'ti,

Ale jd chci ve vsem k sluzbam byti,

Jak dalece moznost ma vynasi.

Potom se mi teprv sven Kka: Ted' jeste strachem

vara se tresa,

Jak jsem pribehnul tam k lesu, Vidi'm myslivce, an na nine meH,

Ach

tu

rana strasne rouchla,

Chvala Bohu do stroma tam bouchia;

DnSe V

tele se

mne

zplasi,

Uti'kaim, le se jea za

mnoa

pra§i,

195 Neveda, zdaz najdu kde utcchu; Bolesti juz sotva hnaty

citi'm,

Vnitrnj horkosti se div nechyti'm;

Zapomocl

A

z

jseiii

vri'ti

sebou

pi'ci,

cizeho veru nerad kradu,

Tak vam tr|»im narainneho bladu, Ze to sotva komu mohu fi'ci. Jft

rku: Mel bych

Tolik okolku VidSt, ze

Moh'

vyvadit,

s viimi se

ze zde delate,

vy stryce

vie neznate,

jste juz naji'st se a ocbladit;

Darmo sic kdo panstvo u mne hieda, Po mestansku chasu mou odbyvam. Ale Bohu chvala, tolik mi'vam, Pfi stolu ze

s niinii hlad neseda.

Potom jsem ho pozval ku Myslil sem to

s

On

to pfijal Siim,

Na

to

suidani,

niin srdecne,

jak pravil, vdecne.

sem ho uved doniu k

Brzo na

pani,

to sine si zascdli,

Vsichni podle chuli pojedli,

Masu

tenkrate sme uemeli,

Pecinku jen mi'vam v nedeli Meli vsak

Ktomu

sine

novy pomaziinek,

cerstvo natoceny dzbaoek,

Ovoce pak vselikeho diuhu ^

13*

196 Moje Ermelinka na

stul dala,

Zlaste ale to vybrala,

Ktera Brestalovi sloazi k daha; My sme ineli radost, jak mu chatoa;

Vsak

CO nestesti iiechtelo

Arci kdyz se naplniva

Byva mysl Vi'te

Ze

telo,

castokrat urputna;

jak u deti zpusob byva, se jim

vzdy

nilsat chtj'va.

Neymladst muj syn kol

stolu skaka,

Ovoce CO zbylo jej tu laka, Najednou jablicko chmatne, Notne do nej zoubky zatne; Sotva

krali'k shlidne

Kubicka,

Lakomost ho tak prekvapi, Synka ze tak ukrutne polapi,

Az mu hned krvaci hubicka; Nad ti'm starsi bratr se lozliti, Zleho Krali'ka za ucbo chyti; Rozhorlen pak malo pozor daval,

Jak mileho bratricka zastaval. Ja tu rvacku sotva zocim, Alctlou honem k nim pHskoci'm, Pri'sne

hochy jsem pokaral;

Co vlak Da

plat,

uz se stalo,

StarSi hostu kozisek poparal.

197 V^ra bylo by se o vie hralo, Nebo uphiuQc se spolu rvali, Kdybych trochu byl oci zainhonHI, Byli by mu hosi vycinkali, Duch by se mu brzo byl vykouHI; j«i to V cas zab^anil, Jako ph'tel jsem se zachoval; Ze jsem zivot mu ocliranil, §elma nevdecna mne zaloval.

Ale

Neni hodno

ujati se

koho,

^ladny dobrotu tvou neuzuava,

Z^dobrych skutku nevdek jen dozravd, Mrzute behani mame z toho, Kazdou chvi'li urad nas pohani,

To

K

je ptani, to je odi-ikani,

posledu CO z toho pak vypada?

Pravda se pokrouti oeb obali, Selme vet§i vi'ra se priklada, Rozsafneho povest se pokali; Arci ze se §elem smelost zraaha,

Kdyz

se takto jim pripf aha

Kdy by Jak

si

to vedeli nasi staFi,

kazdy heysek na nas

troufa,

Sfim ze hlupak havran doufa,

Zabubit mne, ze se

Ba

—

kde bych ja

mu podan!

—

dosti zluce nabyl,

19S Bjch se dost pozlobil nad ti'm Ze pry jsem mu zenu zabil;

Ihci^em,

Pfed osvi'cenym mocnafem, Pfed samou moudrosti kraka, Ale decko, ze

to lez je,

Neb jak peSak jak

maka;

ja vranu chytne,

Ktera v take vysce li'tne? Vi vSak, kde ji sain pochoval.

Kdybych smel do soudu se michati, Nevi'm jak by dlouho nam zdoroval; Arci bud' jaka chce osoba,

Ma

se prijmout jeji zaloba;

Zalovani ale veru neporadne,

Kdo

nepHvede svedky zadne; by bylo, kdyz by vlada Uverila kazdemu udan/, Dobre zne by mela zrada si

Ouve!

to

Bez velkeho oamahani. Bez svedectvi kdo soud

uzavira,

Slepe a v povetn pravo chmata; Na sve zdani vsak se neopini,

Komu

ciza osobnost je svata

Kdyz

se ale svedku nedostava,

Ku

souboji provojava,

Smele se za pravo potyka,

Kdo

na krivdu sobe uah'ka.

199 Den a nu'sto at se S protivuikem chci Konec

boje pak

Komu

se

ma

ustanovi, se rvati,

vSem povi,

cest a pravo dati."

Takto pravc hrd6 se obratil Na ty, ktere k boji byl vybidnul. Ale krali'k s havranem se lekli, Ani slova vie necekli, Nobrz potajmo se vyloudali A pak venku takto rozmlouvali:

Melo byti juz pnslovi davni:

S

selmou nechodiz na cestu pravni; muze pravo kroutit,

V^elijak se

Poctiveho muze zakormoutit;

Co

je kfivda, pravo,

Ale kdyz se

V

sudi'

kazdy

citi,

taze, taze,

zadnem slove zlosina nechyti,

Tak

nic zalobnik s ni'm nedokaze.

Svedky, svedky mame mi'ti, Odkud ale svedkuv vzi'ti?

At

si

nekdo

Jiste ze se

Nebo

ti-eba bli'zko

honem chytfe

byl, skryl,

CO se takych veci tyka,

Rozumny

sve smysle uzamika,

Strachem pred puhonem hned se

Kdyz

tak neco pachat vidi.

klidi,

200 Pak

Das k soubojl pohani, Jak se z nas kdo pred lilkou obranil Yeru za ^testi si pokludame, Ze ho aspon takto s krku m&me. Takto ti dva rozmlouvali, Zubi'k s Mrouli'kem vsak

lali,

Arci tajoe; neb se na bias

ball.

Krai vsak zvucnym blasem provolava: Vystup kdo cbces zaiovati, Jd vas racim porovnati. Ale zadny

Na

z

—

mnozstvi nepovstava.

to racil rozhnevat se velmi,

Ay vy propadene selmy! Vcera meli ysichni pine huby, Tola:

Dnesky

vsichni drzite za zuby.

Kulisek pak rychle na

to odpovi:

,,Ledaskdo bez svedku velmi hrdi,

Bez

Ale tezko pak

to potvrdt

Ledaskomu selma na

cest sahne,

Kdyz se do oci mu koukne, Tedky vi'te Milost pane! Jak od zlych

Na

—

rozniyslu neco vyslovi,

se

tahne.

dobrym kfivda

stane,

nevinnost zavist jedem splicha,

Vosa ovoce jen dobre p;'cha; Y§ak Bub zacbran, tim ja vas netyraoL

^01 Co pak Ale

ttike

na nine hii

jinych mi

pf-i§ti'

i

bezi,

Proto tuto vec tak rozebiram." Krai pak na to vrte hlavou Pravil: ,,Jako kniha ty rozpravis,

Ale stranou moje posly davis,

Zakazanou lahodi'^ si stravoa; Chutnych odpustku tva somnost

By

ti

Izivii

Ha! pamatka v Brebera dal

Tve

srdci

kiizi

hnev mnS vaii!

za svou radu,

drzosti bez odkladu

Podobne Kuli§ek

chtela!

liuba lehcej jeta.

se iei podafi. tu hlavu

k zemi

— sklonil,

Vzdychal, kvicet, size ronil, Jakby v tele srdce puknout chtelo;

Tak

A

se seloia pretvatoval,

pak sobe zalne opakoval:

„Ach to strasne, ach to strasne znMo! Boze Kroupalek juz na vecnosti,

A

Brebera tez snad slozil kosti! se s pokladem myni stalol Nic se mu na svete nerovnalo, Chtel sem zavdecit se krali panu,

Co

Pryc

jest, ach nesnesu tuto ranu!

Brebero, Brebero! dabel

te

omamil.

202 ^e ti cenu pokladu oznamil Kdo by byl pomyslel na to, Ze i tebe laku zlato, Co

juz kazdeho zavadi?

Kazdii duse k peklu padi

^

Ducbovnili brube tak pobloudi,

Ze svecenou ruku v krvi macb^? Tak svet zkazcn lehko se usoudi.

V

obli'ceji jina

Nez

zar se stkvi'va,

CO rozbujnene srdce zbriva."

Krai vsak neposlouchal, co on Naramny hnev jeho dusi bavil,

Pak

zamyslen vazne kraci,

—

pravil,

—

Kralovna kde byva, ji'ti ritci Pani Malpa v si'ni tam sedela,

Prave tenkrat u kralovny sluzbu mela;

Ona byla

pani Sklebounova,

Kralovna ji mela velmi rada, Byla rozkos tez kralova, Proc u dvoru velka jeji vliida; Jeji pohled castokrat dost platny,

A

CO teprv jazycek obratny!

Jak kral

Pak

prijde, ona neydh'v vstane,

pfistoupi ale

bli'ze,

Neyrailostivejsi pazour

Potom

pravi

:

li'ze,

Neymocnejsi pane

20i3

Dobrym poddanym

kralovo celo

Knlendfit je radosti neb zaiu,

Neb

To

knil blava, poddanstvo je telo, trpi,

kdyz blava

je v zapalu;

Castokrat ste mne vyslySel,

Kdyz

ste z

rady rozborleny vy§el;

Celo va§e pak se vyjasnilo,

V

cele ri§i ti'm se vycasnilo.

Nac pro vladu zdravi si ublizit, Lebkou v sobe vec obtizit? Dosti na

Ze

se

torn,

ze tu milost mate,

Panem jmenovat

necbate,

Veni hnevati se na sprostaky

Nema Na to

smyslu pro dvofaky. kral pohladi Malpe bradu,

Prave: „Dekuju

ti

za tvou radu,

Slusi dobfe se na vernou devu,

Ujimati paoa sveho hnevu;

Vsak

se hnev niuj sprostaka netyka,

Ale cbytre urozene selmy.

Na mou

slavu, urazil

mne velmi

Kuli§ek to; at mne trpce pyka!

Malpa opetuje, naranme potom borekuje,

„Kuli§ek to?"

A

Nebo napred juz vedela, Jak se pH torn cbovat mela.

204 Kanaka Pan

,,Na

Vola a

Knl

vt4ajic

i

se hoeva**'

omdieva.

se oboiekcen

ji

taie,

Co ji takto na Kuliska T^ie? Ooa na to slabe odpori: ,^cfa, kdo ialost za mne vyslovi, Kolisek muj stryc a ilecbtic k toma

Ze

slavDeho a fttareho domu

Krai kdyi ilechta nezastiva,

V

niicDiku pest topiirko

dai\iL,

Nim pak slota panstvo podti'aaje, Na volnost a rovoost sobe hraje. Velky mui

Co mu

oejilratel

mooistvi miva,

hlavu vyt«coou podryva;

Zla^t Kaliiek, co tak pekne radi,

Kdyi kdy Seffi tarn o

Marnost

vase Milost tnen shromaidi, Jioych hiHp>st zavadi,

jich a nevrlost rozdratidi.

Arci le se

jini

nadymaji',

Kni'zaty se hrde nazivaji',

Ttak k^yi t ndS

sedi,

Jeden ua draheho

liledi',

Pak

kokta, co referent

pfe
Docela se s n^i sn^ii; Jak nedavno na jevo se dalo,

Kdyi

se o ro£um jednalo

Strun se^laka a had^; ۥ tN^ Zakid, Mradici? Haka dneli jik na pedki, Paaahli viak Kaiiskova

Yicdaj pnd 2e ste tesknit

KiH Yim

n^

aJhaa ste podpalil, vercjoe

1n>

chrafiL*'

Hk': ,^'«««b« se ipaaataYat, sic,

ie se area takta 4cio,

Mnoistvim jtavck se te Y^ak iatB«lai, Ckccs pak mim ta opakavatl^' PaklaaUa se a adka&lala, A pak paai Malpa tak pacala: ,,Asi dva, tti

Dnik

to

nkj

apljwrii,

divy vast Milost ladal.

By

O

jste jeka prara prikynali, kteraa se s rUapcs kaia.

Pak to beike^ae vykiadal, Mae jai Tieckaa aeaaftaia, Na TSCBi take aeialeu aiaakt, Ovplay Tsak xytah tea je x taka:

Uhih

se veliktnaa

Praloati

skne

^ra

platai (iira,

Satra T§ak se tiW taa plerrhlo. NalJkaat^ aka ka ia4rUa;

dm

se

Toi

se

Wee pa kadavska satyka T SBiycka lep aavlika

206 '

Usatoften on tu po torn lezi, zivot

Na

ma pomalu

'

'

juz bezi.

Stesti sedlak prichazi,

Drak ho

prosi,

by ho vazby

Sedlak outrpny

s touto

zbavil;

nesnazi

Upfi'mnym mu hlaseni pravil: „Veru rad bych tebe vysvobodil, Smycku hrdelnou bych s tebe shodil, Ale toho pravem se obavani, Ze se s tebou v nebezpeci davam,

Nebo

chytrost nezbytecoa radi:

Nespolehej se na

vi'ru

hadi."

Had se ale svate zaprisaha, Ze mu jiste nikdy neuskodi, Nobrz ze ho verne doprovodi, Vdecnost vsechny

Na

to sedhik

Had mu

premaha.

city ze

smycku

—

rozvine,

dekuje ho vyprovazi;

Ale sotva hodinka uplyne,

Had nevrle Na sedlaka

jako

Beda,

pevne ho

Na

jestli

sebou hazi,

stesti to ale

stfel se

mibne,

zasti'hne.

casne zocil,

Stranou honem strachem

skocil,

Yolal: 5,Tak ty mi odplaci's,

Svatosvatou pi-isahu ty kaci'sl"

j

207 Ale had iim drze odpovi'du:

„Na

to hiad se ncohli'da,

Nadarmo

se slovo dtiv^,

Kdyz

potom nouze neuznava.

to

Jestli priivum troSku rozumite,

Sam to bez okolku posoudite; Tak se aspoii pravo ted' vyklada." Na to sedlak aspoa o to zada, By mu je§te chvi'li shovil, Az by nekdo jiny to vyslovil, Jake by

tu

pravo

nn'sto

Podle toho by se teprv

Had

„Na

pravi:

melo, delo.

diikaz vdccnosti,

Svoli'm tenkrat do tve zadosti."

Pak

Ay

sli

tu

chvi'li

Ii'ta

dale polem,

a zas seda koleni

Krkavec a syn pak vedle neho, Kvakalem ho nazivaji, Nebo sedlaci je dobfe znaji, Krkavce i syna jeho.

Had je vida hned Divnym zpusobem

A

jak

pi-isli,

Krkavec by,

Ten hned

se svinul,

jim kynul

soud piedkhidal, co je pravne, hadal.

soudil podle prava hladu,

Sedlak ndlezi pry slusne hadu.

208 V

pravde lozum je

sic nezaloudii,

Nebo chtivy zobak

tenkrat soudil.

Had

A

se nad

zaradoval

ti'm

krkavci rozuni vychvaloval;

Ale sedlak vola: Ti nekloudi! Dobre ti nine k snirti neodsoudi? Soudce muj ma byt bez bany,

Od kiiveho nedoufam obrany. Had se nad ti'm mrzute zakrabi Prave: „Zdali soudce ten vam slaby,

Jdeme dale, at Vsak CO pravo,

se jiny zkusi,

pn'ivem ostat musi."

Vsichni ctyii na cestu se

Potom

vlka s

medvedem

daji,

potkaji;

Had

se s ochotuosti hned vyptava,

Jak

se jeho priivo jim pozdava?

Sedlak pocital sve advokaty, vlk, medved, konik, Kvakal paty.

Had,

Maria!" vzdycha „po mne veta! Tecbto soudem mustm uz ze sveta." 5,Jezus,

Vera ti jej piisoudili hadu; Nesmi pry^ se ujma stati bladu. Drak tu hnedky na nej sici, Jedovatou

slinoii

kolem stnka.

Ale sedlak strasnym hlaseni

„Ze

ki-ici:

se pod kialovsky soud uti'ka."

409 Ale

Ziibi'k s

Mrouli'keni se smuli

„l)(>bie jen se oddej krali!

Rkouce: Vzdyt pak co

To

my

tani iicma vie

Drak

Na Tak

si

chcem u dvoni, odponi."

take vyhrat

ty paoy

tioiifal,

mnoho doiifal. sem prihnali,

priliS

se vSichni

rozsudek vas zadali;

Zubik take syuky dva piivedl, Drskoluba se Hltouem,

By

sebrali, co ostava po iieni,

Sam by

ale vola snedl.

Byli nevycvalani holomci, Slusiu Zubikovsti to potomci.

Sedlak chud'as Sotva

bi'dne se ofaaoi,

bli'zky trun

Jak ho za sosy Pri

torn tak

ho brani,

tahaji,

chrap )unsky hulakaji,

Ze

jste milostive

By

ty prince v

pak rozkazal,

chli've

dnib uvazal.

Sedlak po tom se zadusi,

Jak nevdecne had mu slovo

Zname

ru§i.

okolnosti vse udava;

Hladovo pak pravo had zastava, Zakon pHrodou a nouzi dany Jiny pry, nez zakon lidmi psaiiy. Ferina

— *«

210 Milost pane

Nevedel

Kazal

ste,

ste,

ti'm

sic se rozjiacil,

co by ste v torn racil,

by

prisly do hroniady

Vase knizata a dvorske rady; Ale ac

ti

dost se povadily,

Pfedc nic kloudneho vam neradily. Die svych jater kapsy a zaludku Kazdy jiny duvod mel usudku. Pak ste pro Kuliska zkazal;

By

ten pravni uzi'lek rozvazal.

Ten

poslusne priced se vyptavei,

Jak

se vsccbno toto stalo,

On

to

si

rozvaziv tak uznava:

Jiuac V slove, jinak na papi'ru, Jinac sama v sobe vec vypada,

Smysl u mne neyvetsi ma

vi'ru,

Protoz cbci at iiu'sto se obada, Kde a jak ten sedlak nasel hada, A pak snadna zda se mi porada. Cela komis hned se

Had

tarn

vypravi,

samou smycka se uvaze. tak dobre?" Kulisek se taze,

V tu

,,Jest

,^^a vlas tak to bylo" had

mu

pravi;

„Tak to bylo" sedlak tez piikyne. Tak myslete, ze to ona doba, Kde

ste meli jiste

piavo oba.

Chceli kmotr,

Kdyz

smycku at rozvine, svem se iibi'ra,

ne, tak at po

Hadoveimi

priivu to nic ueodpi'ra:

Veru had ti'in nic neztratil, Sedlak zameskav sc trpel skodu, Hadovi ze pomoh ua svobodu; Uznavam, by had mu skodu platil. Sedhik vsak se pckne podckoval Rcid jsa, ze

Pak

Vy

stc ale

Mel

Ze

svfij

zivot jen uchoval,

se do sve vsi oddalil.

i

11

—

Kuliska pochvalil,

kialovny za

to

slavu,

tak dobie porozumel pravu.

Jiny rozumi pry

lejie

Jiny lepe potizene

Druhy

—

zbrani,

diani,

lehcej' clileb si vydelava,

Samyni pravem bohatyni

se stava,

Jiny treba sladcej nice Ii'ze, Jiny nerad po druhein vybh'ze,

S

vet'si

chiiti

do k3sela hryze;

Ale CO se chytrosti dotyka, Prava peila Kulisek ve snenui,

Milo poslouchat jak vse navlika, A jak podafi se vsechno jemu. Arci take nekdy sikou mrkne,

A

na ceste k nebi nekdy brkne, 14*

212 Vsak i neysilnejSi nekdy chf^adne, Denne scdnikritt muz svaty padne. Ale neymilostivejSi pane!

Dobry

padlec, ktery zase vstane,

Neylepe sani lifi'ch od hri'chu Peklo do nebe pohani. Sladkost kdo poznal pokani, Ten i d'abia sameho si vazi.

Na

Malpe kral do

to

feci skoci:

5,Vim ja, oc SB tve tlachani O Kuliska tl nahani,

kazdy

Mysli's,

srazi',

toci,

hh'snik ze jen bloudi,

Proto, at se litrpne jen soadi; ze to kacirstvi'm zavani.

Vi'sli,

Ale necht

A

CO

jak chce, vim co zadas,

je,

mne

jiiz

Dobfe devko

!

v myslenkach vykladas. ja

ti

pfeju,

MySleni me pf ed tebon nekreju Ale CO se Kuliska doty'ka, §elma jest, at kdo cbce jak cbce fi'ka. Tenkrat arci moudi-e nam poradil, Vubec nouzi v mozkn on nemi'va, Ale

spatnejsi cbtivost byva,

ti'm

Kterou casto v krvi

Zadny

si ocbladil.

s ni'm nic nepoiidi,

Kazdeho

i

silneho osidi.

—"

213 Ale Mulpa

ti'iu

vie jc§tc prosi,

Kralovskii kolena placeni rosi;

Kralovna se take ph'mlouvala, S poUtyky duvody sve brala, Pravi'c: „OhIidiiete se mfij pane! Zdali rozbroj

zvi't-at

se nestane,

Vazne mnozstvi je na jeho strane, Prisli k soudu sem k jeho obraae. Oudiiv

si'Ia,

vidle, piky, kyje

Jenoin pntonmost obkU'ci,

Ale kdyz se rozum Jeji

vliidou zprici,

s

budoucnost podryje.

Delo tak dalece nezanaSi, A jen tarn kde ci'li, skodi,

Duch vsak

cely cas poplaSi,

Tisi'cere planiinky porodi;

Kdo mk \i

to,

casuv beh a polityku,

ze tak svet to

ma

ve zvyku.

Proto prosi'm pane! v tete dobS

Nedrazdete chytre proti sobe.

Pera obratna, vtipne papirj% Apostole iieynovejsi

vi'ry.

Mrouh'cL umeji dobre drapat, Zubi'ci se

A

telesnou

na pocestne sapat, si'lou

slabym skodit;

KiiliSkovci ale vsecbno jtismo znaji,

214 Vzdy na

neynovejSi struou hraji,

Umeji V casovem taktu chodit, VSdi, kde CO pod nohy podhodit. Kuli§kovce kdo urazi,

Ten

badouci slava

Chrapoiin kdyz se

Hrmotem

pokazi.

brouka,

se othisa cela rise,

Kul)§kovec

A

si

zlobi',

s

koutku na to kouka,

tichounko pro budoucnost pise.

Chytry

radej' si kriklouuka koupi,

Sladkostnii zlou hubu vyplachuje,

Ten pak troubi, biricuje, Ze se chvi'Iku cely svet ohioapi. Proc s Kuliskem niirne nakladejte, Dobra nam snad budc jeho sluzba, ZlaSte na ten poklad ohied mejte,

Denne

zrusta po

nem moje

Krai se zakrabiv po

Kyzbych

—

se jen techto pletek zbavii,

Jen mne nic nemluvte, Jak to V pravni forme

Na

tuzba.

chvilce pravil:

to odesel,

by

uvidi'me,

poridi'me!

za soud sedel,

KiiliSek v§ak vysekat se hledel.

4P Z

X.

p

e V.

M-uIiskovi knil pokyne, At svoii vymluvii rozvine,

Kazdy duvod

at uda,

Ktery pro svou stranu ma. Nas Kulisek bli'z pHkroci, Usizene utfev sob6

oci,

Pocne: NaymilostivejSi Ostrej' nic

nam

p.ine!

srdce neproklane,

Nic tak na dusi oepali, Jako pfi'tele kdyz mame, Celou mysli jemu se oddame, On nas kouccne osali.

Ach Brebero, Pekelne

te

ty Kfoiipalkuv vrahii!

moci oklamaly,

Zes zapomel na pri'sahii, Kterou jsme si vcrnost p)*isahall. O ty zlato, vy poklady Jake mate v sobe vnady Ach jak jich dobudu pro vas zpatky, Snad

jn3i

po nich ncni vie pamatky.

216 Co

skutku uemoliu podati,

VIC V

Dovolte mi aspoii

to popsati.

Krai fek': Bez okolku povi'dej, A na pravdu dobry pozor mej.

Na to Kulisek vykladal: Prvni klenot, jehoz vecne skoda, Ze ho vzala nestastna pri'hoda, Prsten byl, co prekrasne vypadal,

Z

neycistsiho zlata, a ta prace!

A

ten kamen Koruny jsou

A

!

ten byl nad vsi cenu

proti

nemu

lace,

do vuitfkii byla slova ryta

Pismein chaldejskym a

feci,

Divotvorna raoc v nich skryta,

Ktera neduhy vse leci. Abrahania stareho vy znate, Neb s ni'm nekdy take spolky mate,

Tomu

jsem ten prstynek okazal,

lined se uzasnuty Jell

,

Jell

Vice nez

me

potazal:

jake mate vy poklady,

!

tri

krali dohroniady!

Jak byl bohabojny Seth ve Hledat

Nasel

olej

raji

nevinnosti,

ta tri slova te mocnosti;

Ze pfede vsi'm zly m obhaji', Kdo ten prsten ma, bezpecne

chodi,

217 Hroni

ni blesk

,

Bud ua Nic mu

zcnii

Jak

s

ti'm

car inu iieuskodi,

byt neniuze k hori,

Zdaleka se Dobii

ni

,

bud' iia nioli,

,

Sclniy ho lekaji,

sluzboii

ochotnou

prstenem

cekaji';

zatoci',

Hned sluzebny duch pHskoci, Chceli sednout'

Hned

si

k obcdu,

tu jidel, az se stal

Sviha

iios

vune

mu

prohyba,

preliba,

Jez, CO Xadas, a neboj se jedu

Pokyfl, kazda skrys se

Kazdy Bud'

otvi'ra,

polcdne nebo v noci,

si

Zadny Kazdy

ti

poklad jest v tve moci,

ti

nic neodpi'ra,

ptacek na tvou vejcku seda,

Zadna panna kosickem ti ueda Neb pri krase, bujnosti a si'le OstaneS az do posledni

Zkratka, co

To

si

se vsechno

Ceho pak

se

chvi'le;

srdce zada, ti

predklada;

boji's,

to odhani,

Jen pfed hrubou smrti neobrani.

—

Ja se ale verejnf priznavain, Ze jsem pro nej v hri'ch naninmy padnul, Otci svemu ja jsem ho ukradnul

—

218 i,e

me

proklel, se

obavam.

Arci Breberuv nererny skutek

Jen

Ja

v takovy uvadi smutek;

irine

Nebo

milostive zacbran nebe,

to cbud'as necinil pro sebe;

Takto jsem

Nac

si

v niysli

me

rozbiral:

sprosteniu poklad taky,

Pro toho

Pak se Kazdy Vsak

je prsten ledasjaky

takto soud mfij uzaviral:

sobe pokoj, stesti zada,

to

vse se na krali zaklada,

Chceli oud sprosticky stastnym byti,

Musi

celkn, to jest, krali

Tak

cin, co

Vzdy

ti

Tak

i

Bych

Bub

ciii,

ale

to poslouzi

k

cifi

zi'ti;

pro knile,

cbvale.

prsten cbytfe jsem uklidil,

poslouzil milosti kralovske;

nadel vsak selme te lotrovske,

Breberovi, ktery vas

Mimo

osidil.

prsten milost pani

k svatku

Kfoupalkovi v uzel jsem navazal Hreben a zrcadio na pamutku,

Bych

se

vdecnym proukazal.

Castoknite o

Meho

me

se zastala,

rodu pevne se ujala;

Nebo ma na sobe vsechny

cnosti,

219 krve slechetnosti,

Zi'ly pine

Na

osobe

jeji

vyznacena

Pfedkuv slava nezkalena. Dobre jsem ja s zenou se pohadal,

Kdyz ty Neb jak J;i

veci stranou jsem odkbidal.

ztekia zadala to sobe

fku: Zebracko nac toho tobe?!

Dej pecinky ovci za potravu, Brzo slozi na hibitove hlavii,

Neb

ozbroj

zaji'ce

meceni,

Jiste pred ni'm neutecem,

Doktorem

udelej

si

hlupaka,

Nepovzbndi platne sveho zaka

Nebo volem vul ostane, At si ri'kaji mu Jemnost pane. Proto take se na sproste zeny §patne hodi vec narainne ceny.

Kam

to chystas? rekla

moje v hnevu,

Jiste ze

mas nekde chytrou devuY

Ja fku

Ay

Co Co

K

:

ty zpropadena zeno,

p.ik je to tvoje

veno?

ty na to se vyptavas, zehravosti

pi-i'lezitost

davaS?

Ale jak se dobra dozvedela,

Pro kralovnu ze Umlknuvsi

to pficbystauo,

velkoii radost mela,

220 Je^te k tonia vie pHdaiio.

Arci ze to ona ncdostala,

Breberova vina nas zklamala.

Kdo

hrebenein se ccsa,

ti'm

Neynovejsi vuni vzdy zavani

vsem neylepSi

A

pfez cely

Vyborne

tez

ma

—

zdani,

zi'vot plesa.

na Dcin jsou rytinky;

Prvni jako zive obraznje,

Jak prync Paris rozsuzuje

TH

nebeske krasotinky;

Juno, Pallas, Yeuus slouly,

Kazda

chtela zlatou kouli,

Kterou p«ini Eris ji'm hodila, Rozepri by nebi uskodiia. Mezi uiini pak se iijednalo, Zlate jab'ko by se te vydalo, Jenz se uzna neykrasnejsi byd, Parisa chteji za soudcc

iiii'ti;

Paris prync, jsa ve vsem znamy,

Jak

se treba bohyne omami,

Pravi:

Kazdy

soudce jinak soudi,

Tisicerou vcci on pobloudi;

Obycejne ale tak se stava,

Kazdy

ie o trosku chybi

—

Neyradcj' la pravo vsak uznava,

221 Kdo

ncyvi'ce a neylepSi slibi,

—

to hiietl poviin bez upeypiini,

Jii

Nebo vy

luis lide

dobl-e znate,

Tak ^ckn^te kazdii, co Za me ochotne uznani.

mi date,

—

Juno pravi: Sud' jen,

j.ik

Dam

ti

slavu, velkou

moc a

Smrt

ti

diouho zivot neporuSi.

OdpovedM Paris na

To

se slusi, zlato,

to:

ja za tak velke nepokladam,

Stastnejsim ja byti zadam.

Ty

nabizi's

pozlacenou bidu

—

Bez srdecneho poklidu. Modrooka Pallas se usmeje, Pravic: Peknej' tebe ja oblazim, Ucenosti ducha

ti

ovlazim,

Poklad v&decky se ti odkreje, Naucim te znati v'sechne moci,

V

spanku, nerozdilu a rozboji,

A

zas ve casovem spoji;

Poznas pravo dae i noci, Y tobe, jak v zrcadlu bude Jadro, rostlina a kvet.

—

svet,

Paris na to odpovedel:

Rad bych na V§ak snad

tii

tajnou

di'lnu hledel,

ani vSickui zraky

222 Neproiiikuou skrz ty mraky,

Co zakryvaj' Bozi Vejde nialy ve

ruku.

nie se podilek,

Svetio narostava ze svetyiek,

A

nemnoho dava pradcd vnuku.

Duch

sic smeriia

Ale ouzka pro

pravdy nadoba,

ni osobn.

Clovek potud jen se neci'm

Pokud po

toin saniovolne

blazi,

bazi.

Nenechii se v ducha tez nic vhodit,

On

vscchno musi sani porodit,

si

Proto

Vzdy

Sc'iiu

se take obtezkava,

se plode, zivot si

Proto duch na veky

pHdava;

zije,

—

sam se nezabije. Takto Paris te bohyni pravil. Musi to byt' neco uceiieho, Ale pfece neco v toin moudreho Aspon se ti'm Pallady byl zbavil; Jestli

—

Pak

Ta

se ku

ti-eti

lichotne tvar

Pravi'c:

Schopne Jiniiz

postavil.

mu

hladi,

Krasnou zenku nuV po bokn, di'tky

vernost

rok po roku,

mu pribyva

Obycejne niuzske srdce

Nac

—

chti'va;

svuj zivot bohac plouzi,

223 A

nac uceiiost niesicua

svi'tr',

Zdiili srdcc neroziu'ti,

Ncda, po Misto

ceiii

vase bytiiost lon/i? jen vas souzi.

blazit',

Jcstli zlate jab'ko

jii

dostanii,

Vybcru ti zenu nebo jianuu, Kteni tobe vc vsem v§udc Doplneni duse bude.

—

Paris jab'ko Venusi piisoudil,

Tim

si

poklad ncyvyssi vyioudil,

Reckou kralovskou Hclenu, Neypeknejsi starych casu zemi. to vsechno na lircbene bylo,

A A

lie

Pfec

jinac, iiez

jak kdyby

—

zilo.

divnejsi bylo vain zicadlo,

Na

Diou veni cele v nein divadlo,

Co

se

na kolik mil kolem delo,

—

Svuj obrazek ve zrcadle melo Kdoby se v nem rad zhli'daval,

Po kazde by Ztratily

krasnejsim se staval,

by se hned

Bradavice, nestovky,

z obli'ceje liSeje,

Nedostatky by se nasadili, Zbytecnosti by se vyhladily;

A

na ramci,

V

cene pfevySiije zlato.

to

—

vam bylo drevo!

22^ Stare pi'smo jak davji na jev«, pry strom sroubli na to, r;'iji

V A

jest pravde

i,e to

Ze

A

podobne nadani,

onen samy

ktereho

stroni poznaoi,

Adam

jab'ko zkusil,

]iak za to nadenicit' musil.

Pan Bah

kasiroval,

jiik raj

Anjeluin to

dri'vi

pasiroval,

Gabriel pak drzel

A

svfij

podi'l

licitaci,

prodal v spatoe laci;

Jiste Gabriel se tajne mrzi,

Jiny Anjel nad

Ze

tiiii

holrce sizi,

to drevo prodal prave,

Ktere vede ku nebeske

slave.

dfevo jaz prodano,

Ale necht

si;

Krasnych

veci z neho nadelano,

Ale vsechny se museji stydet' Proti tem, jichz jest na ramci videt'.

Veru,

KdyX Mimo

jest to to

to

vam

premilo

k

sluchu,

nekdo rozumny vyklada, vtipnenm duchu

Je§te ledaco napada;

Jak povidka ta o jistem panu, Ktery sobe p»ika s oslem choval. V panskem byval psicek staou, Osel zatim tuho robotoval.

22» TucDii sousta

Onen po

psi'k jidiival,

sliime se ohlidaYal.

S Osmrdkein

kazdy

si

Munovi pak zavzdy Div zc

hrajc,

laje,

osel litosti neplacc,

kazdy tak pohida; Snad ze ocasem vzdy rarda,

Zo

A

s

ni'in

i

paoovi na klm skace?

Veru,

to

same

to

bude,

—

psa maji radi vsude

Ze

Tak

A

pan

osi'lek

v mysli sve premita,

radostne tento napad vita

Pravc: Ze jsem byl tak hloupy! S lichoteni'm vzdy tak skoupy; Ted" chci dclat jestc vice trochu,

Nez

vidi'vam na torn psu lenochu.

Riino, jeste slunce ncvychazi,

—

Pachoiek ho zase k praci budi Ze nevstaval, hned mu jich nasazi; Ale

oil

se vice ti'm netrudi,

Myslel: Bude posledni to rana, Bude konec te krutosti,

Vim, jak

zi'skat

si

milosti

U

naSeho Jemnost pana.

A

ten prave z dorau ted' vykroci,

Osel ohonem nadherue Ferina.

toci, *«*

226 Cvalem za paiieni utika, Skace na nej od predu a zadu, Lizal

,

jak

od psa vide], bradu

to

Zatim panuv sat a telo Mnoho dtr a modria melo, Ncz na ouzkostne volani Celed' pfed

osleni jej obrani.

ti'm

Yice Da rainku se neoapsalo,

Co

Mimou

se na to s

—

—

stalo,

Ysak. se dovtipiine suadno,

Ze

to

opakovat neni radno.

Dobfe tak! neb kdyz pan oslum S poddanymi zle se deje,

preje,

SIusi se na osly, na hlupaky

ZratI slamu a bodlaky,

V V

clih've li'hat',

dobre

Zakaz,

jinsi

Ma

kyjem

se

nebo pytle

vli'kat',

chviTi treba ji'kat'.

veci chtet po svete, psati

ji'in

—

po hfbete.

Potom ku paniatce vecne, Jak ma Zubi'k srdce vdecne,

A

jak dobrodini odineuuje,

Pekne na ramku Vi'te

torn,

se osvedcuje.

kdo hltava,

Takoverau nekdy rada pry ostava kost v mekkein chrtaou

Zpncena

!

227 Tak

se stalo tez stridmemu pana.

Arci velka bolest byt' to musi,

Blaze tomu, kdo

Sotva

ji

nezakusi.

bolcsti tu Zubi'k §tekal,

Tak mu

zavzdy krk otekal;

k zaiosti a smi'chu, sebou hazel, kroutil, pry Jak Byt'

to nielo

Zapoinel svou obycejnou pychu,

Bohabojne se zkormoutil; Kozesilal na vse strany,

By Kdo

vynasli lekafe a li'ky; podii

mu

prostfedek ochrany,

Toinii pripovi'dci notne di'ky.

—

Ale proto ze je Zubi'k vsude znamy, Zadueho tak lehko ueomami,

^adny

se s

iii'm

neostouzi.

Jenoin doktor cap se pohnout' nechal,

Ustrnuv se nad uaramnou

nouzi',

Ku

pomoci vlku spechal. Dlouhym zobiikem do krku sahnul,

(Dlouhy zobfik pan doktor

Na vysokych

Trapnou kost vytalinul. Ouve! ouve! vlk bolesti

Ne

doktor, jen kat tak

Bolest niou

jii

nosi'va,

nohacli tez chodiva)

duv.tiii

ti

breci': leci.

za viuu,

15*

228 Jen dues, a jen tube to promsou. Nac pan doktor cap mu pravil: Tak to byvii: Bolcst vxdy se vadi, Liiska Diazli se a hladi;

Ale

iiecht! bolesti

Tim sme Pane

To

z

vlku Avplnte

jest, racte piaci

Tut hnevive Ai

sem vas

zbavil,

skoncili povinost nasi, i

vasi;

me

zaplatit

Zubi'k seboii trhnul

nastojte, jak se svet pievrhnul!

Zdali trestis uevdecniku!

Nemel jsem tvou hlavn na jazyku? Kdybych byl jen Skrane stisknul, Nebyl bys juz vice pisknul; Ale ja

ti

V nicem nenblizil,

Vera myslel jsem, ze zhynu, Jakou bolesti tys me obtizil, Ale jii odpustil tobe vinu, ^A to mluye tak se lubil, Ze pan doktor neotalal, Ale bez odraluvy dale cvalal, Strachem, by ho selma uezahubil, -

Tak

vSechno kol zrcadla

to

stalo,

V§ak CO z pameti vim, to je maJo Mnoho jinsich tamo malovano, Vyiyto

,

neb reysovano.

-

229 Ai, ja vedi'l takych divti cciui,

Kdo

piedxvidal takovouto zmomi

Ach

tol arci lepe

Kdyby

by

se to jeste u

to bylo,

mo krylo;

Moji chlapci jak plakali,

Kdyz

se zrccidlo jim bralo,

Pt'kne sc jim pred ni'm hralo;

Smesne

By

pi'ed

si

Ocas,

Od

lisci

pfedii

Him skakali,

jak sc jim od zadu

vidl'li,

krasa, chlupati,

by svou

videli bradii,

Jak se ku ctveractvi

Sem tam

spicati,

skakaji'ce se di'vali,

Sami ua sebe se iismivali. Arci, kdybych byl predvi'dal, Co si pri'tcl Brebera zamaue, Byl bych ja to iepe hli'dal. Ale pozdc

litost

Dam

nastane.

Ale vrazda zadna se neskreje,

At se

Tim

K

i

jeste tajnej' deje,

doufam, ze se poklad zjevi;

divu, zda to iiikdo tu

jiiz

iievi'.

Potom naymilostivejSi krali. Take jioe veci tamo staly Stranu pana otce, Jiiz

to

va§eho,

na neyveys blahoslaveneijo,

230 A

pak stranu meho umrleho.

Va§ pan

otec zmalomocnet racit,

Sotva ze jen oudy

A

jak byva

vliicil,

to u krale,

Hned se mnoho lekafu tu radi, Dohromady ucene se svadi;

Tim

vsi'm niilost

Ta mu dobry By se stareho

pan pak

niel

na male.

pak poSeptal, Kuliska zeptal,

ph'tel

Ten pry z vody dobfe hadii, Psinu, strhnuti a jine hoji,

K

tomu hofkych lankvar nenastroji, Ani velke posty neuklada.

Vam

to arci vypadlo z pameti,

Byl

jste jeste pacholatko male,

Arci dost ciperne juz a dbale, Ale pfece jako jsou jeri deti;

V Na

detinstvi se jen pohrava, jinsi'm se nialy podi'l brava.

Hned

tu poslali pro otce

Lekari

sic braDili se

meho,

tomu,

Nebo kdo ma rozum na diplomu, Nepfiznivec vtipu mozkoveho.

Ale at fekli co rekli

soci,

Jak byl usiysel, ze knil pan lezi, Bez oddechu otec hned tam bezi,

231 Aby pHspM ku PHjda uceue Jak

pomoci.

se lined ho taie,

spal, a jak stolicc vyhli'zi,

na prsou netizi;

Jestii ho nic

mu

Prosi, at se jazyk

Na

okaze,

neyvyssi puis pak chmat;i.

Vrti hiavoii, celo krabi,

Prave: Zle je, zahidek je slaby, HIavatka, dna strevni, zi'la zlata

Na

Hin! vsak vim pfec lik, co

Za

—

Deyvyssi zivot juz zasaha

hodinka se

niiin

to

pfemaha,

uzdravi'te,

Jiik jeM vlci teplou zluc stravite;

Vlci

Hue

a

jiitra

Kazdy nednh Ale pnivi'm

Bude vlku

Kdyz

sedmileta

zly vyineta;

teploii,

to

a jen s cliuti;

ku velke chvale,

sve jatra

dii

za krale.

—

Ale stary Znbi'k se zarmouti',

Jak se k nemu kral obratil Prave Pane vlku, my vas znamc, :

iiB

na vas verneho slouhu

Nechcete by zivot

V

jinsi'ch

Jakby

mfij

niitme,

se zknitil

;

chvi'lach v?.dy jste pMsahali,

vSichni zivot za nas dali;

Proto zadam v kralovske milosti

232 Od

Veis

Jini

zluc L [toddanske povinosti;

by mne zdravi

Srdce

i

s dasi

nahradili,

by nasadili,

Osudem vsak jim

neni dano.

to

Vsechna zvef volala Ano, auo. Ale staiy Ziibik se vymlouvii, :

Ze pry

jatra

nm

zly puch nadouva,

Stari'm take zc juz vadiiou:

Kdyz

se zluc jen sodniiletii bodi,

Strach, at starsi neuskodi,

Ano

zluc ze

nema davno zaduoii. Ysak uvidmie,

Pravil otec muj

:

Pan se z povinnosti jen vytaci, Pane krali, co tu ucinime? Milost pan hned kazat raci,

At se s vlkem v kuchyni naklada, Jak to moudiy Kulisek si zada. Odporovat Zubi'k si netroufal,

Tak

se v kratkii jater zbavil.

Dobre byly, jako otec doufal, Krai je spolknuv hnedky se uzdravil. Byla ua to radost bned u dvora, Otce. melio pozval kral do snemu,

Verejne on podekoval jcmu, Ucinil jej

Vsichni

hnedky za doktora museli wkat,

mu

;

233 Nesmel

imi jhuice

Nez pan doktor Jiiia

x

iadny

h'kat,

Kuliskova.

byla odincna otcova:

Zlaty prstcn dostal iia paiiitek, A iia hlavii ccrveny kvadratek,

Na krk

A

ale

inaslicku

My

krasny pjisek, na ocasek

snie tani s

—

nebozkou niatkou

stiili

Vsechno se nam hnedky klani; Pak nas predstavili panu krali,

A

—

me matky velka pani Lehko zdvonlost a vsc poznala, Jak se di'ti ma na panskem dome: z

Neyradej' vsak piec v soukrome

S maslickou si otcovou zahrala. Tak muj rod diiv zil ve slave U me vsechno obraceno prave. Arci, kdo ivld plati Ysimne zastarale si

Kdo

A

ted' cliovii

stare dluliy, ziisluhy,

staroii vi'ru,

kdo dobry medle

zije

v mini?

Ale Selmy ty se vypi'naji', Proto ze podporu vSude maji

—

Ku

pnkladu, jak

Na

jineho jak na spinu konka,

A

—

si

Ziibi'k

fouka,

jak by jinemu co vykrou/il!

231 V cem pak Vzdyt pak Ci'ni

ale trunu

kdy

poslouzil*.

ani otec nechtel dati,

mel milostivy kral okHti.

Ale at sto vlku se pobije, Kdyz jen milostivy kral va§

zije

Ano cely spatny rod at zhyne, Kdyz dum Kr^Iovsky jen neponiine. Ai, Kulisku, knil odpovi,

Dlouho

Tys Co

ti

me

ucho hovi,

podotknul veci vselijake, tvuj otec

dobreho ucinil;

Cos ty tropil, o torn ses nezmiail, Povez tvoje kousky take.

Nac Knlisek jazycek rozvazal, Prave: NaymiIostivej§i pane! Jiste Xe se chloubou to nestane,

Kdyz

povi'm, co

Vam

jsem proukazal.

Pouha povinnost zada, za krale

Bychom pracovali neustale, Nac se chlubi, kdo cini, co muief Vase moje jmeni, kost a kuze. Ale ze jste

racil o

me

pocbybovat',

Cbci me skutky zknitka opakovnt:

Se Ziibikem jednou sme lovili, tenkrat nam lovci stesti pralo, Arci notne sme se iihonili,

A

Ale k posledu

to za to stalo;

Uchytii smo potoulane prase, pfi jadrnem mase, spekeni voni, pamatka ie sama

Pri Speku a

A

k

tern

jak to prase

Vi'te,

Kdyz

My

in.i

se koli, ze se

slediine,

By Ai

bratrfim srdce naSe kloni.

nas

by se

tu vase Milost se

nezradilo. pfibli'zi,

Takto na nas promluvit Ai, tu hosi dobfe

do kHkii,

utiSilo,

povykem

ti'm

ve zvyku,

dit

se sni'ii:

se bavi'te,

Dobie se vam dnesky podanlo, Vepre celebo vSak iiestravi'te Skoda, kdyby se co promaHlo, Pfepuste mi as dva Pfijde

tef.

mA

di'ly,

pani sem za

chvi'Ii.

Zubik mumla ziosti, brousi zuby, Nerozumel jsem, co tajuc chfi'pi,

Vsak

Kdo Ja

CO bylo, se dovtipi, vi,

irku:

My

si

Kdyz

CO vychazi z jeho huby.

Co

o di'iku

ndm

mluvite?

za itaramnou cest to kladcm, si

milostive cele suite.

Ach, kyz smi'me za vas umf/t' iiladem

Pak

ste racil Ziibi'ka pobfdnout,

236 Aby

delil

[nusc

svedoinitt'

Ti'iu sc jjotesil vik. zusc,

Doufal liczkou custkii

Pak

nas takto

clilap

Jcdnu ctvrtku vam Zadni

sc osnielil,

dat'

pfllku pro sebe odstrani',

Pro me

ale

nczbyvalo vice

Nezli streva jen a

Vlk se na vas

Na

vyhlidiioul,

si

podelil

jih'ce.

neohli'ze,

sve pulce jako stekly hryice,

Ale ja bolcstnc na vas vide I, Ze to pro va§ zoubek malo, Sotva ze Jci

Vy

to

za mazani stale.

za vlci hrubost jsein se stydel

vsak Pane napadem vybornyiu

Ucinil ste Znbi'ka pokornyin;

Vy To

ste totiz prastil

Ze

se ranou troiip oLIusi,

naneyvys

jej

za usi,

vlastni rukou,

Vsechny pulsy v zmatku

Lebka

tlukou,

§elinovska krvaci.

Pohladcna selina pryc iiti'ka, Jako stara bahka si naii'ka. Vy vsak pozustalost ste si vzal,

Kousek take Milost

Me

pani dal.

ste trosku dovolil odbehiioiit.

Sam Jj'i

s(e r.icil si iia truvu lehnoiit'.

tu

houcni Ziibikii vyhleJilin, a dh'v pokoj iiedam,

MluYi'm do

lu'j,

Az mi

oilprosit'

v.is

Napfed pro

To

se

veru vie

tisi'ce

jiripovi,

iicco

ulovi

mu odporne

pfi'lis

On ma

Na

v.is

moadiych

zdalo,

ceskoii lilavu

iiez

slov to stalo,

Nezli jsem byl z polityky v stavu Dokilzat' mil, ze od zeme puna Bolet' ncsmi zadna rana.

Potom jsmc

sli

na cekanoii,

Vidi'me, jak tu se stado pase, Li'bilo se tarn hovezi chase,

Ctyrmesicni bycek Jen soukroniy

Hrde

odstranil se mezi stroniy

Arci na na§ mlyn to byla voda,

Ale samo v sobe bylo bycka skoda. Ja

si

ale pomyslel u sebe:

Blaze tobc, sam knil

stravi' tebe,

Bude ncco podlc chuti mi'tl. Potom jsem vas jn'osil pom'zciie V svem a Zubikovo jniene,

By

ste riicil

Ze

to

\y

ste pl^ijal n»e pozvi'mi.

dukaz

od nas darek

me

vzi'ti,

vernosti stale;

238 Kek'

stc

neco mi ku chvdle,

Tez bych delil podle meho zdani. Tu me hned napadio oiio sele, A pravidio: Kdo tak jako Zubj'k deli, DIouliy cas svou nezdvorilost ieli;

Protoz zdvorilej rozdeliin

Pak sem

V

tele.

pravil: Milostivy paae!

pravde-Ii rad taka sousta

Jednu celou puiku

si

ji'te,

zazi'te,

Druha pulka kralovne

ostane,

Co se ale vnitrku zkryva, Mohou pani prynci sesupati; Ja clici jenom nozky sekrupati, Zubik neyradej vsak lebku mi'va. Libilo se Ud'al ste

Vam me

to velmi,

krajicem dediciiym.

Ale brzo rypakem krticuym Podryly mou sldvu selmy. Zaslouzila du§e teskne,

Ale zradcuv jnieno,

to

se leskne;

Ja vsak zadam zakounou obranu.

Kdo ma

neco na

me k

zalovaoi,

At se pred oci mi sem postavi', Kazde slovo osvedci, co pravi, Vyzradi se na

Jako

pi'rka

cti

utrhani!

vsech zaloby sfouknu,

m9 Jejich

Pak

marne duvody

pi-evratini,

se ale na ne zas obratim,

Na jicli iivot skonmave Tak Kuliiek niluve na

se koukiiu.

svpu straou

Zvi'rat vetSi cast prevraci,

Pochybnosti vsem vyborne kaci,

Ze vi^ech strao ze Aoo krale sanieho

slibuji

obranu;

omainil,

Zlaste pekne pokladuv popsani

K

virc ua Kuliska ho dohani,

Tak

ze jeho Milost

vsem oznamil:

Slyste vsicfmi, kterych se to tykit,

Na Kuliska Kdyz vsak Zadny

ledakdo cos zvyka,

ma ku

Milost

soudii scda,

vie se slyset neda.

Podeziely

byl,

vsak je nevinny,

Aspoil ueni tak zlociuny,

Jak

se na zacatku podobalo,

A

mnohycb

z

stran zaiovalo;

Ano, kdyz se neci zivot soudi, Dobfe kdyz se budoucnost poviizi, Snad kdo v pritomnosti bloudi', velke se pozdej' vynasnazi.

Vezte, Kulisek chtel Poslat poklady a

s

memu donm nimi slavu,

Arci ze neprislo k tomu

,

240 Bud' piictono osudni'mu pravH. vsak, ze

Vi'ui

Az

si

pokoje

nedii,

zus ty poklady vylileda.

Proto

ti

Dovoluju

Tak Az

Kulisku, verny slouho,

bys po cclem

,

krnji'

se potuloval dioiilio,

se dovi's, kde se poklad

taji.

Jeiiom vh'due se vsemi nakladej,

Dobre slovo srdce n/im otvini, Pekoe prosbe nerad kdo odpi'ra, Jinon pomoc ode me pozadej.

—

KuliSek potcsen chtel dekovat', Milostivy^ pazour pocelovat': Ziibi'k

naramnou

zlost cite,

Ocinia jak biizilisek

svi'te,

Ze

sv) ch pratel spolku vysei,

By

odinlouval takemu podvodii.

Ale kral je oba nevyslysel;

Nebo

juz byl prave na odcliodu,

Proto ze se poledne

A

zvoni,

jiiz

ta neypilnejsi vhida

Odpocne

Kdyz Jen

si

teiikrat rada,

hotovy obed

to i-ekl

Nechme

si

:

Di'tky

ji

zavojii.

me

a sluhy

to dale nn podriiliy

I

m^

XI.

Z

JBFruhy den pak

p

V.

e

Iibilo

se knili,

Sti'znosti vyslycliat' v sneniu.

Tilt predstoiipi vlk, a fekl jeimi:

Pane,

bychom

nevi'm, jak

obstuli

Pred drzosti Kuliskovou, Mame vzdy s ni'm nu'ti putku novou? jmoni a o cest me pripavil, Dfi'v juz cely rod zobavil;

Lze

a krade, cizolozi, loupf,

Svym Za to

jazyckeni ka/delio je§te cest

ma

ohlouj)!,

za odmenu.

Krev do hlavy zene mi pamatka, Jak nediivno zhyzdil moji zenu, Poslechnete, vypovim to zkratka:

On

se vzdycky za ni loiida

Ona

V

vystat

nemuzc ncklouda.

zime u rybnika

Pta se

Ona

ji,

pravi:

ji

ubli'da,

zdaz lada lyby

Kdyz

jich

ji'da.

mam,

Nimi take nehrdam, Ferina.

16

2/12

On

zas potutelne odpovi:

Ai,

ma

Jak

Ze

ja vas to naucim,

inila,

se brzo mnoitstvi ulovi, jich dnes nesni'te, za to

racim;

Vlci ocas rjby rady maji,

Tak

tou di'rou strcte ho pod vodu,

Mnozstvi hned

priplove od spodu,

ji'ch

Vsechny na ocas se nachytaji. Ona, jsouc rozsafna zena,

Podvod sotva Ziipomela

me

znaji'c

Podle nichz se

Tu mas Chudas nemohia !

podle jmena,

pri'kazy, h'dit'

ma na

pouti;

v lede ocas se primrazi,

se z mi'sta hnouti.

Neydh'v mysli, ze

to ryby,

Pozdej' pozuala sve chyby: at si skace, ocas taha,

Ale

Zdarma vice se namaha! Tut se Kulisek ji chopi, Ja se vam to i-i'ci stydi'm, Jakou Ja

manzel od zdaleka

to

Mne

ostudii s ni tropi!

to aici

— —

vidi'ra,

dlouho nepobi'zi,

Ale ku pomoci hnedky leti'm ; Ale nez se k manzelce piivetim,

§elma

zati'm chytie zmi'zi;

2/19

me to dalo, Nei seiii inilcho dobyl ocusu, Kousek V lede jeSte pak ostalo, Vt'ru, velkoii praci

Sebou take bezky cbomac vlasfi. Takove jsou Kuliskovy cesty! Jaky div, kdyz nejsou na ne tresty!

Na

kral Pazourus rekl

to

Ai, ty chlape, co

Ze me

A

to

mou

a

si

k

iiemii

ty vybi'ras,

vlada ty'ras,

Da verejnem snemu

?

Nevis, ze tve slovo ano, ano,

Ke Jci

A

v§emu, co mnou je rozkazano? jen tiestiim odbojnicke ciny,

CO netrestam, to je bez

Vidim, ze ty nejsi Jiste ze

z

viiiy.

poctu vernycb,

mas dost znamiuck cernych

Tak bych

sic se nemel ptati, Ale pravni fonnii chci popfati.

Vi'dim, ze se

Ale

Na

KuMsek

vi'tezae ze se to

nelektt,

vyseka.

Kuliskovi krdl rozkaze,

At on svedomi rozvaze.

Na

to

KuliSck rozpravi:

Slyste naymilostivcjsi pane!

Maly oben

lebko splane,

Silny lebko slabeho udavi;

16*

244 Pruto jsem se jes dal do out&ku, Kdyz se Zubi'k na nas hnat v* ztekn; ci'm mau cest neph'tel §piui, Toho svedonM me nic nevini. Juko pravdu na me iivalHJe, Co mu pouze ziirlivost maluje. rybach sem mluvil pam Zrootce, Rada mluvi o dobre pochoutce, Ona jak se chytaji se taze?

Ale

Jii

rku

:

Treba ocasen

se

lovi',

Kdyz se Siicek pozada navaze, Tez se pl-i'hodnemu casu hovi, Ocas strci se pod vodn, Jak jen daleko dosahne,

Ryb se tolik nahrDe od spod», Ze se ocas sotva ven vytahoe. Zi'outka Uaed by rada ryby jedla,

Lakomost

Ze Ne

naramna zavedla,

ji

slysela sice o vocaso,

sacku a ph'hodnem casu.

Bo^nn pravem obycejoe pvka,

Kdo

chtivost

Mam

ja od

Ze sem Buh VI,

ua uzda nenavyka. Zubika ted' odmenu,

podporoval jeho zeoa, CO on vlci'm

Poctivy m«i

l>y

okem

se stydel.

videl,

245 Jenom kruty manxel a zehravy Manzeiku svou na planyr vystavi, Moudry vimi pravdivoti prikryva, At se na ni svet iiediva.

Kdyz Proc

se pani Zroiitce krivda stala,

ona sania neudala?

to

Vsak tu stoji, cervena sc student Nad zehravym nianzelovyni bludem. Nac pred kraleni Zroutka odpovi: Kulisek kazdeho

-

osidi,

nim nic hubou nezh'di; Racte soudit' jeho podvod novy. Prez pole sem o polednach tiihla,

^adny

s

Pfevelke me vedro chloudi,

Trapnou

Kdeby

A Ai

zi'zni

velice

vodii naslo,

sem prahla,

oko bloudi,

kde chladek, kterym bych oklala; tu

nedaleko studne stala,

Doufala sem dosiihnout' okovu, Nebo dva okovy studne mela

Jak sem v

nt-j

se

kouknout

chtela,

Vidi'm dole hiavu Kuliskovu.

sem vam se tak ulekla, Div sem stracliem neutekla. On vsak ouUsne sc ke me lila.si Jii

Prave: Ai kmothicko plna kiiisy,

240 Jak vy, kde

se dob're vede, znatc?

Arci tady roztomily cliladek mate,

Pied sluncem a

lidnii

se tu skryje,

Cerstvy proud nas zadek myje Komu ryby ji'dlo die libosti, Neychutnejsi'ch zde nia do sytosti,

Kterych jinde

A

nialo

kde

uhli'da;

ten chladek, a ten proudek zdravy

Neystastnejsi

Mne

chvi'le

se tu bavi,

se vsak to pomalii preji'da,

Chcete-li se napodobne

Racte

chuti dolu

s

lui'ti,

sji'ti,

Skocte prozretelne do okovu,

Vsak

Tak

jen nuily krok tarn mate,

druhe brzo

to

Ach, ja

S

iiverila

uhli'date.

jeho slovu,

chuti do okova sedDii,

Pomalu

Druhy On ku

se okov nizi, s

Kuliskem se

bh'zi,

vrchu, a ja ke dnu.

Ja se s podivenim tazu Reknete mi, jak se takto dbjci

On

se ale selma tomu smeje

Prave: Hned vam to dokazii! Pak na liore vyskociv z okova Volal na

me

ta

§elmovska slova:

247 Vy

se ptiite, jak se takto deje»

Zluu-u dolu, tot bell svota,

Co kdo

iiechcc, to

jinemu pfcje,

Jeden vyska, kdyX po druhem veta, Jedeu se povysi, dnihy sni'zi, To rozlicnym ziivazi'in a ti'zi.

Na

to slotak

pryc peluje,

Ja vsak smutua

Mok Bez

a hlad Diideje

Marno

mc

tarn

sedcia;

obtezuje,

k vrchu sem hledela

se o spasii vynasmizit.

Cbtela sem

si

zoufat!

Tut k veceru

Prijdou tam pacholci vodii vazit,

—

—

JeSte vidim ty holomky, Oni vytiihnou me nevedomky, Kyjmi pak a nosidlem od dzberu

Do me

tinkoii,

zadny vam nemeri,

Kdc a kam mne ubohou Po tele nemam zdraveho

udefi. vlasa,

Divn, ze sem neskonala Riinami tecb necvalanych rasu!

Ale budiz panu Bobu cbvala, Pfec tn smutnou dobu sem pi-estala.

Na

to

KuliSek vystoupiv pravi:

Nad zlym

jen se bliipak pozastav',

Moudrost darmo se

nekoiipi,

248 A

cokolvek v zivote se stuva,

Dachovnimu svetlu olej dava; V^echno bodne vc casovem toku, Ac je uezfeteloe mdlemu oku. Slaste, strast-e, bida, oplyvani,

Jedne veci

A

jakkoli

rozli'cne poznani,

rozumny podloudi,

Stranku vecne pravdy prec Proto pro vas

Co

jeii

posoitdi.

se stalo,

se V jisty cas udalo,

ze Ha vasi

Yid'te,

Budete

Vi'ru

ted' jinaci mirii.

mi't

Na ininulost se obli'da, Kdo svou budoucnost p^edzvida Kdo SQ jediiou notnc spaiil, Casnej' jinda oudy zdalil.

Veru, svet

A

BVBt'jsi

osemetHy,

jazycek lidsky obojetay.

Teu Kdo

at cbvti-e se »liaBi,

Proto

Bycb

Za

se pFed seni te Vtis

oukladem cbrafli; na yis jeu iiaiicH,

V moudrosti vycvkil.

nekolik ran

to

p^ece

Ktere sprosty brbet

stoji,

pow'ti;

Riina telesaa se brzo zbeji,

Na vzdycky

se ale duch

©svfti'.

249 Videt', Xe nezuitte niuolie skoly.

Jaka zare

Tim

A

z

ze

to,

nich vychazi' |tati

kantur dobre sazi

neylepsi navod naSel v

HoU

Ijoli.

cely svet se klani,

Nedoiik, kdo niociiou

Bez

hole

Tim

se ale

si

liul

pohaiii'.

darebak nevzdyclia,

nam do vseho

mi'cha!

vsak vede ku odporu,

Mictiaiii

Odpor otec vlastni vzdoru, Vzdor vsak zavadi k odboji, Odboj plodi nerest dvoji:

Zavrat trestivon volaosti,

A

nadhernou touhu po rovnosti

Rovoost

ale lid

Nadmuty

A

si

nadyma,

vyssi'ch nic nevsima,

tak bez hole a hiadu

Vsechoo dobre zustava pozadu, A CO stavel dlouhy vek, se zvrtoe. Stare dobre pravo se preskrtiw.

Zubik zatim zlobive se Nevrlost se jiskfila

Na

K

mu

toci,

z oci,

Kuliska pak vyjcde

cemu tve

Xedozrale

tlachaoi vede?

nam

to veci pravis,

Jako bys byl ucenym, se stavis;

—

Ale

jci

ti

povi'm zkratka,

Path's temef niezi nas hovadka,

Jen ze tube pan Buh tiamu Ohybnejsi dal k oklamu! Pod krk niiim tve doktorske tlachani, Vetru

li'cene

lapani,

Necht se jiny Ktery na torn Nechci

s

tebou hiida,

s si

tebou

zaklada; vie

stati

pfed

siidiin,

Vim, ze tarn se jeste vie zatrudim, Nybrz necham vedomost pro sebe,

Kde Ale

V

a jak

me kluku

souboji rozbodni

Doufiim, az se

Ze

s

samo nebe!

tebou sejdu,

dokonci'in vsech tvych sejdu.

Proto dlouho

ti

Ale prede vsemi

Nazivam

Na

rmouti's;

se vice nevykronti's:

ted'

eti

nezvanim, te

pobanim

te zlodcjem a Ihafem,

utrhacem, partykarem,

Znidcem, zbujni'kem a lonpezni'kcm,

Bez studu cizolozDikcm,

A V

dokazu baubu

tvoji

Ziikonnem a pravidelnem boji!

Takto prave rukavicku Kulisek

ji

hodil.

—

zdvihnout' hned nerodil,

231 Tak

pocal u sebe rozkliidat':

si

Li'p jc stokrat s chlapeni se poliiidat^,

Nezli jeclnou

Neni

s

ni'in

Nebo ve vsem on Zle paraty

A Na

se rvati

chrapuunem co

s

ma

hrati,

je hruby,

a ostre zuby,

kde zakernik nekoho cbmatiie, iHOU vern, vsechny do

iiej

zatne.

Jinde slechtici ponizku

honcm na

Svedoii

Jako na opravdii

okiizku, si

harcujou,

Ale tvaf jen trosku posniaiiijou,

Zadny

na mary:

ncniysli

Zubi'k z chrapounskebo pokolcni',

Hrubian od narozeni, Roztrbal by inne na car}'; Ale, budiz chvala

Bohu

Prave vhod mi vyzul predni boty. Heysa! Kdyi ho take nepremohii,

Nemam se co Tim mu bylo

V

bati vlastni psoty.

volnej' v tele,

du§i sve uzavrel smole:

Co jsem vcnec

pocal, provest musi'm,

me

Izi

se ted' pokusim.

Pred Zubika bide se

Pevnym blasem

pl-ede

postavil,

v§emi pravil:

252 Zubik cokolvek na me nastekal, VsecUuo ua nej odvaluju Souboje se vera oevaruju,

Nybrz

K

dychtive sein na nej cekal,

boji nevinnost

dodava

chuti,

nevintiost nebe se zastane,

V

nebezpeci stastne da vnukouti',

Proto tu

rukavice pane!

niii

Kval pHjal obou zaklady, A vyzval k svedectvi svoje rady, Kazal, at se bojiste pripravi,

Na

zejtfek at souboj se ozQaoii;

Ze jeden druheho neoniami, Kazdy at nm rukojuie zastavi. Medved ochotne tu zakruci', Za Zubi'ka hned se zaruci., Aurel take rukojenistvi muouka,

K

zlosti

Rys

Zubika potiouka;

a Jezvec za Kuliska

stall,

(^estne jnieno do zastavy daji,

Libilo se pak to Krali, Kiilisek ze cest svou tak obhaji.

Krai odesel k odpocinku, Poliodlnou popitit

Pani Malpa Nebo Telini

s jej

si

hodinkti.

—

Kuliskem jde straaou, zastava,

333 Ted' imi vselicos udava, iiiu V boji muze hyt' ochranoii. Mezi jinymi mu radi, At se jistyin dyuieni dh'v nakadi', A to kadidleni, co Sviatomarem

Co

Prineslo se do Viaroslav darem,

A

zriika

jeum darovala;

Byla by mu

jiste vice dala,

tri

Ale

Neb

Au

zasoba vychazi,

jiz ji

se tolik zrnek ted' odbi'ra, sc

kazdy v dym

Proto ve velike je Koinii by Koimi by

ted'

uzavira;

nesntizi,

jc odeprela, je

diiti

mela.

Arci, arci, podle vseho zdani, Nils cas

k

ci'li

dym

pohani,

Sprosta para po rovine

staci',

Novy

dy'm vsak te^ do vysky

Na

pak mu mast poradi

Z

to

sajnfi,

Ta

sth'bra a dukatfi,

pry lehko vynahradi

Kazdou ve

zivote

Ale slaby sam se

si'ly

ni

ztratu;

nemaze,

Nobrz masti chytte ono paze, Ktere mocnc mu odpini; Cela moc se tajnc

mu

odbira,

tiaei.

234 Hume rekovske oslabiie, Mozek mudrcky ochabnc,

V

dusi city sc pomatou,

Vftii dvxi

mezi sebou spiatou.

Tak kdo

masti, ten vyhrava,

Namastcuy Takoii

Pak nm

A

ale sc podava.

radii

na

iiiu

—

riiku.

dlouhe chloupky ostribala,

pak vznla

By

dava

olcje a tuku,

byl hladky,

ti'm jej

nati'iala;

Nebo hladka tucna kuze Nesnadno se chytit' mfize, Olej take oudy chladi.

Potom zase takto mu poradi: Dobre pijte, by ste byl pfi moci; Az prijdcte v kolo spolu, Pustte vas kropacek dolu,

Chytre

jej zmacejte,

pak do oci

Zubi'kovi nini flakejte,

Proti vetru jen skakejte;

Driv se stavte jako v strachu,

A

dejte se do oiiteku,

On

se za vami pohine v ztekii;

Vy

A

vsak

iiadelejte hodtie prachu,

ten at se na uej vali.

Vi'te,

kdyz se prach do

oci vsype,

235 Jak Jak

prerozkosn^

to

Stipe,

se placeiri zrak zakali.

pak

Nciii inozna

proziVat',

Nuti nas to nirkat' a

Ay

tak dobfe se tu

Nejak chytre Drive

A

ale

tu piiskocte.

kropacek namocte,

tak znova oci

Tfeba obe

On pak

proti'rat'.

ohli'dejte,

inii

vymcjte;

oci niu vytekou,

slepy po bojisti zbloudi,

Vam

se vi'tezstvi pnsoudi,

Jeho

s

Vy

hanbou ven vyvlekou,

budete

mi'ti

slavu vsudy,

Zubik ale ohavuost a trudy. Ted' pak jdcte spat', inuj strycku mily Vi'te, spankem telo se posili, Vyspaly ma dobie tez napady, Nevyspaly niozek ni
—

Kulisek

uciuil die te rady.

—

Starost spanek pry ji'nemii pud/,

Kuliskovi vsak se dobfe spalo;

Slunce

jitrni

na obloze

plalo,

Teprv ho stryc Jezvec

zbudi,

Druzi pfatele juz veuku

stall,

Velky zastup

se byl scsel.

On pak oudy

sve protahnuv vesel,

236 Hoed

dobre rdoo

niu v^ichni

p!-ali,

Jednl pobizeli k niy»II sin^e,

Druzi hadali

vi'teistvi

skvele,

Nekterym pak bylo pfec do plade; Neb zDajice vlastoost vlci'ch zuba, Litovali strycova zahiibu

V

klepctach Zubika irace.

Neylepsi pak napad meli,

Neylaskavej nad Kuliskem

bdeli,

Kteri pred bojem milema zroatka Pfinesli obli'benou pochoutkn

Neb kdo dobfe Ten se s chuti

ji

a pije,

hada,

s

chuti bije,

A

kde prazna drzka je a bricbe, Byva zmrzly vtip a v srdci tkho;

Ale kdo se nestridnie pfeiira, Zas si chram duchovni uzavira.

Proc se Kuliskovi dalo Zajce jen a skromne ptac«, Jako kure, house, kace; Jeinu ale vyborne cbutnalo.

Jak

se

potom byl

—

nasytil,

Na

oko se k bitve smele stroji, Tesknotu vstik tajng ci'til; Myslenka ho nepokoji,

Ze by moh'

v neylepsim

v5ku

237 byC Zubikuvii

Kuiisti

Moziiost hanby

Vsak

jej

vzteku,

neb smrti muti;

ze mil se zleho nic neskuti,

Pani Malpa kaze byt' bez pece, Jenoni radi, aby klece Prijal

To

0(1

ni pozehnaoi,

ze pfed ourazem chrani.

Kulisek tu hned duverne

klekiiul.

Mysl svou pobozne sbi'ra; Ona nad ni'in nice sve prostira,

A A

vsech sniyslu se dotekne,

pak

Aliaiuo

tato svata slova f ekne !

peni Doksenazo

lir

piiriv

Ijoder Bodare vopniur ugou Ela

Muzor'jet Cbentacheu! sturyv

Yra, dizobjal, Tiiden, met,

A^ela.

Zunkiilovic rabbi z Bumbalova Naiicil

Kdo

me

tato svata slova

je pobozne

prenka,

Bezpecne se toho dne potyka, Ani se co bat' ma skody, Ohne, zeme, povetri a vody;

Z

chaldejskeho jazyka jsou vzata,

V§echna tajemstvi a moc v nich snata,

Ze

pekelne brany se otresou,

Cele peklo Ferina.

k sluzbam hoed

se zcne,

17

258 Satan sam ouzkosti true, Jak se slova ta prouesou. Jezvec

mu

Aby

je lepe pamatoval;

si

je zuovu pfedhkavii,

Kulisek nan dobfe pozor dava,

Pak je nekolikrat opakoval, Az ho pan I Malpa pak ujisti: Strycku, mate

juz dosti

ted'

K

hodine se take

Y

kterou mate byti na

Na Na

V Na

to vsichni

si'ly,

cliyli,

bojisti.

—

hned se odebraii

urcite misto

stfedu kral,

ku s

souboji.

kralovnou v panskem roji

zacatek a konec cekali.

^
XII.

Zp

e V.

JHLral vida Kuliska v kole Jak nici bh'sko, prso hole, Jak sc blysti olejem a tukem, Do sniichu se dal uad klukem; Hned ohon za sebou vlika, Hfi'vou ale sem tarn smyka, Hazi se mu lalok tucny, Rozliha se jekot zvucoy.

Jak sc racil prestat smali, Rekl: Ty jsi veru prava liska, Nemohli ti lepsi jmeno dati, Nezli Feriny Kuliska.

—

Ale Kulisek na kazdou stranu

S velkou pokorou Neydriv

A

se klaoi,

ale neyvyssi'mu panu,

pak iieymUostivojgi

Zubi'kovci ale

jili'im'

pani';

stall,

Na

Kuliska velmi

Ze

se takto dvoni koh',

To pry

Inli,

slcchty rovne pravo

bol^i

;

17*

260 A

jak se to obycejne deje,

Kazdy

ze sveho

neco prida,

tii

Hloupy mozek svuj vykyda, Smutny konec Kuliskovi pfeje,

Tak Jak

ze chudas slysel na sve uSi, ti

rokujou o jeho dusi;

On si ale myslel: Uvi'di'di'me, Co V te pfitce poHdime. Rys a pardel boje dohlidaci Podle pravidel vse obstarali; Na to oba potykaci

Na

svou cest a viru pHsahali,

Ze svou Devinnost Vsak ze nemohou

jen zastitvaji, niit

pravdu oba,

Usudek svuj nebi nechavaji, At rozhodne ph'sti doba. Nato Zubi'k jeSte opakoval,

Z

neresti ze vsech Kuliska vini,

Kulisek vsak ujistoval,

Ze

to

vsechno o Zubi'ku miDi.

Biiicum tu kazou dohlidaci,

At hlasaji souboje pocatek, Vse se hrne z kola zpatek, Ostanou

tarn

sami potykaci.

Krai na povy§enem

K

prave priuci

mi'ste sedi,

s pani,

k

leve rady,

261

A

pak

Na

okrouhlymi rady

diile

sprostych oci hledi.

tisi'ce

Zubik V predku se roikroci, Ocas

spiisti,

Zoby

hlavu snizi,

Sklebi, jiskri z oci,

Chlupy vstavaj iim po kh'zi. Kulisek tez zoubky steli, a ocas cen,

Li'ci jezati

A

potajmo pod sebou

Ockem

Iio

moci,

hledi, v nouzi kani uskoci.

Chvi'Ii trvaj

v postaveni takem,

Pfeslapujoii, bodaji se zrakem,

Ziidny z

mi'sta

vsak se iiehne:

Potora ale Zubi'k se rozbehne,

—

Jako blesk se pfed divaky mi'ha Beda s KuliSkem, ach juz ho sti'lia,

Ten vsak mete

jako stfela!

Zubi'k za nim rozteklen se hriie.

Ay

to

byla pekna mela;

Pfi'zen obou na leseni trne,

Ale

Ze

ted'

se divakuin pozdava,

juz chudas KuU'sek ustavii,

Kuliskovcum nadeje juz Zubi'kova

Mam

te

pri'zeft

kluku, sam

Ncpusti'm te

vi'c

kiesii:

ale plosa.

z

i

me

Zubi'k

moci!

jeci',

262

V

do oci Kulisek ho

torn

Potacel se

Kulisek

Masti

Zubi'k. v

fleci,

temne noci.

uzi'va te slepoty,

mu

obli'cej

jeste l^pe,

Sklube, drape, hryze, tepe,

Mnozi Zubikovy psoty Ten tfe kvaphe a vymyva, ;

Tim mu

jeste b(desti pribyva.

Ale

ci'm

to

Tim

se

vi'c

vice stipe, boli,

Kulisek

sap/i,

Zuby VIC zati'na, dr.ipa, Ousmeskem pak rany soli Arci ze se Zubi'k brani,

Ale proto ze je slepy,

Marne pfed

Ten mu

Kuliskeiii se

oliaiii.

chytre novou vlepi;

Ted' ukousne,

ted"

Dobrou masti

obli'cej

ocasem svihne, ponioci.

Ale chytre stranou zas uskoci, Ticho Zubikovu zteku vvhnc;

Tak

to

dlouho chytre tropi,

Hryze, sklube,

soli

a zas kroju;

Ale potom mrziite uznava,

Ze

to pri'lis

Nebo sem

dlouho trvat maze

tarn

Jeste pravo

potrhana kfizc

vi'tczstvi nedavii,

263 Marne

pri'lezity cas jeii mioe.

Ay

tak
Na

htbet Zubikovi se vysine,

Upfi'me ho za vas chmatiie, Pravc kde kfk pocina,

V

pytve zbehle zoubky zatne,

Veda, ze kdo zivot tarn podtiiiii, Odbojuika snadno tak usnirti. Zubi't rve a zuiive se vrti,

Ale Kuliska nestrhiie, Ay tu seboii ozem vrbne.

Tu On

se nad Diiii smilovalo nebe, dostane Kuliska pod sebe;

Arci ze ho, jak patri, pritiskoe, Chud'as z obou koocu pi'skne,

A A

nadarmo juz se taha, nadarmo sebou sklube, hrabe,

Pod Zubi'kem on

Ten Tak

ho

tizi

po

zenii

se nevyskrabe.

svou premaha;

dobiou

chvi'li,

Iliizej' seboii, krouti, vlaci,

Na

vse strany se otaci,

Nevede to vsak k zadnemu cili. Konecne pfec Zubi'k zhuru skocil, MrStne tei se Kuli§ek otocil,

264 A

bokem na hrbet

zas

Tenkrat vsak

Neb ac

Tak

A

ci'lil,

se ubozatko zmylil

Zubi'k nic nevidi,

se aspofi cuchem

tak Kuliska

Hdi'.

uci'til,

K

zemi strhnuv za nohu jej Tenkrat hoskii ouzko bylo,

K

zlemu konci se

to

s

chytil;

m'm

chyjilo.

Sopti Zubi'k pomsty chtivy,

A vyhroznc vrci skrze zuby: Kluku! vic ti zadny Dapad Isthy Nepomuze od zahiiby, Znas juz posledni hodinku, Nad hrobem se tvoje hiava Brzo

te

tfese,

juz nircho ras odnese,

Cervum ku vecneniu Neb vefejne vyznej,

odpociukii

I

ze jsi Ihaieni,

ZIodejem, zbujnikem, partykiucm

Dobrym zenam

cest ze bravas,

Ted' se ale na niilost mi vzdavas! Mluv, neb jak potisknu niocne skrane,

Hned

tu lezi

Odpadnuvsi

noha tva na stiane,

nioci tisku

Sem

—

do sermirskeho pi'sku. Kuliskovi nemilo to k sluchu,

Neb

si

inyslel v

smutnem

diicliu:

2H5 Mam

ja chad'as pSkne na vybnini': Budto Sikovnou noiicku strati'm, Ano snad to zivotcni zaplati'in,

Neb maoi vyziiat hauebue puddiini; Co jseni jii sc nalhal a nasidil, Bych si prec poctivy zivot zri'dil, Bych

Pak

se cestiie

vnii'sil

inezi patistvo

k tomu pekiie podobalo, Okamzeni vsechno rozkotalo; se

Acli nastava snirt neb manstvo,

A

—

nadarmo ve svete se hnusi'm

Arci dost

me

jinda zle juz bylo,

Ale blaho pak se obratilo

No

!

tak zase o to se pokusi'oi

Rikavaj' ze kdyz se neyhuf deje,

Ku

pomoci nebe nam prispeje. MIuv mi kluku! Zubi'k kruci,

Neb

—

zivot za vitezstvi ruci.

tvuj

Oulisne tu zamrdav ocaskem,

Rek Kulisek tcmnym hiaskcm: Ach

Co

miij

jste

strycku dobrotivy!

zkazy

me

tak zadostivy,

Medle jaky z toho zisk vyplyne? Kterak vase jmeno to oslavi', Kdyz vam v rukou stryc zahyne, Va§i

si'lou

slaby se odpravi?

j

266 Veru hanba, ze

Rac

-

se tady rveme,

V svornosti neiijeme!

—

Ja jsein chytry, vy vsak mite Kdybychom my dva jen zili v

si'lu

spolkii,

Byli bychom oba bez okolkfi Neystastnejsi v kazdem

di'lu;

Ja jsem vam se vzdycky laskoti blizil, Rozboje jsem nenavidel, Zlaste jsem za tento boj se stydel,

Ktery v

oci'ch lidu

nas poni'zil;

Srozumeni jinake jsem hledal!

Vsak me

mi'rne snlce zniUe;

Vy vsak Tak jste

nepokojnou mysl mate,

Az

mi dh'v pokoj nedal,

jsem, bych usel vefejne bane,

Vasi rukavici sebrat musil; Ale vsak jste mily strycku

Jak jsem §etrny Mob' sem ledaco Proto ze

ste

byl

pH

zknsil,

obrane.

iicinit,

nabodou oslepnul;

Ja jen tak po kuzi sem

tarn klepnul,

Nechtel sem se vie provinit.

—

J zaraz ty zpropadeny kluku! Zubi'k rozhorseny vrci;

Hled'me, on snad viou na Setreni'm jmenujes takou

me strci! mukuf

267 Nfihodou jsou v

oci'ch

oiych ty 5mary,

Kteryniis muj zrak zakropill

A

tos jenoin zerty tropil,

Ze mi visi z Na mou veru

hrbetu cary? vie

Ale zaslouzily

me

neohloiipis,

tiest podstoupi's.

Kiilisek vsak na to pravi:

Vy

jste vi'tez, delejte co chcete,

Ale brzo na me zpomenete, Nez se oko vam pozdiavi; Li'ky pro slepotu ja jen strojim,

Jak neboztik otec ja je hojim, Ktery zastavai u dvora Ui-ad prvnilio doktora

Oka to dobreho nam je ti-eba, Mameli si vydelavat chleba. Bez zraku coby vyneslo Vase jako me remeslo? Bez oci zac bychme v svcte stall, Nasi

si'le

by

cervi

Tak kdyz mne

se smali

mfij

strycku ud^vite,

Sebe sam tez kriite odpravi'te. Vsak, kdy odpiistite me v milosti, Zejtra nlno

Pak Mate

z

cela vas vyhoji'm,

se jako sloiiha mi'ti

v§eho die

vam piipojim libosti.

;

26S Jmeao

Z

zi'zue,

j^''

jmeno hiadu

pameti pak. na veky

'nl^

stratite,

Dvakrat za rok naoi se

osiitite;

Stranu jinych veci tez vim radu, Zivot kralovsky jen bude spinou,

Kdyz

se

k vaseniu prirovna;

Nebo potom zacnem notu

jinou,

PrestaDe ta kuchyn skrovna!

Na

to ale ph'sahu

Ze

tak pravda, jak to praviin,

vam skladam,

At vas v§ech starosti zbaviui, Ach to samotne jeii zadam Jenom o vas mi ta bezi', ;

Na me

spase nic nelezi;

Neb

muze v

CO

svete liska slaba!

Pfi'tomnosti skaly neprodlaba,

Rozumem

nic neprovrta;

Vsak, kdyz kni'ze Zubik se opi'ra, Ledajaka rou§ka se prodi'ra. Pioto zivot va§ se nad mym skreje;

At

se teda s

mym

die zasluh deje,

Svet vsak diouho neobstoji, Proti rozumu kdyz

si'la

broji;

Dobre minulost kdyz hnoji', Budoucnost se moudie doji, A ti'm ml^kem pri'tomnost se

koji,

269 VSechno pak se v jedno

My

spoji.

se liloupi spolii bijem,

Jedeii zivot vShIv jen zijem;

Pod

A

jedaun se pliistem kryjem,

pod jednyin hrobem huijem.

Ano, ano jedno

je seineno,

Rozlicne vsak bylin jineno;

Ale po kvetu v ovoci Sjednoti se vse do jedne moci.

Tak

Kiilisek slovmi trousi

Prills

moudrymi na jeho fousy; nema ua svem ]>oli,

Takt'i kvi'tka

Takii zriika

neiiici

z sve stodoly,

Ucene tu zvantal, vsak co, nevi, Takto se ve svcte casto deje, Ucenosti ze se bib ukreje.

Pro Zubi'ka vsak Kulisek ho

A

to

vsechno plevi,

tun balamutil,

na prazdno miel jen hnboii,

Mysli

By

jeti

ale,

co

by

skutil,

odstranil vlci tlamu hrubou.

Zubi'k ale vrci z novu

:

NeveriDi ja tvemii slovu,

At by Ti'si'c

ses

me

ti'sickrat zaduSil,

pnsah bys

pornSil

Podej se a vyzncj hanbu

svoji,

2-70 Vi'tezeiii

Neb Telo

V

v pravem

nie uzncj

boji';

te zlodcji ulkrtini,

Ten

dusi na prasek podrtim.

s

torn

Kuiiska pazoureiii

vsak ale jinam

Mezi nohama Zubika

Muzky

uderi'.

namen,

si

lapi,

kde neyvetsi bolest

citi;

Tain Kulisek Znbi'ka uchyti,

A

Zubi'ka bolest tak piekvapi,

myslem ze poiuine, Strasnym hlaseai fve a skiici, Jako cervi'k na zciiii se vine,

Nalile

Kulisek vsak

ti'm

Neb jak

s vlci

Nasilncj

si

Iiui-

maci,

tlamy nozku dobyl,

Zubika

porobil.

Strasne bylo podivaui na

Curkem krev

On

se z vlka

to,

iije,

se krouti, strasne vyje;

Vsak

milejsi nad perle a zlato Bylo podvoduenm Kuliskovi

Videt, jak se vedc Zubi'kovi.

Kuliskovo pratelstvo tez vyska,

Mroulika vsak

s

Ourelem

to

zcre,

Zubi'kovec kazdy sobe styska,

Zroutka si to k srdci here; Ktera cbot se nermouti, nezlobi,

Zliiste

271 Kdyz

se muzicek j( tak zhaiiobi'f

Placcni bezi proslti u krale,

Aby

nedal maze tryzuit dale,

Zivot aspoa by

Krai se

om

daroval;

ubohou smiloval, S trunu velkoinoznym zezleiu kynul,

Aby

iiad

sotiboj jiiz

pomiiiul,

Zivot ze daruje Znbtkovi, Vi'tezstvi

pak Kuliskovi;

Dri'v se ale milostive taze,

Co V te veci soudi dvorska rada? Pfikynula veskera hromada;

Na By

to

dohli'dacfmi kaze,

na bojiste Bojovm'kum vuli se

luiali,

zvestovali.

Ry\s a pardel ouradnickyin krokem

Do pisecneho Kde Kulisek zivot a Bi'la

se kola berou, se

svym sokem

slavu se perou;

§atka v rukoii

pliipola,

Zvucna trouba poselstvi vola. Obsah ale Kulisek predzvidal,

A

tak honeni na vlka so sapal,

Sti'pal,

A

—

kousal,

kde mohl,

bil

raiui

a drapal, pHdal.

Chtel ho dorazlti kvapeni,

272 Ale poznal, ie to jest jioace Davit xaji'cka neb ptace, Nez se pachtit s takym chlapem.

Vtom

se pfed ni'm

Ufednickym hlasem

Rys

postavil:

pravil:

Poruceni neyvy§Siho pana Rozkazuje konec boje;

Proto posledni ted' budiz rana, Kazdy drz pak stesti svoje, Kuliskovi budiz cest a slava,

A

CO iiesou vi'tezova prava,

Zubi'k snaSej svoq klopotu,

Vsak

Na

to

Trub

ostane pri zivotu.

praporcem zas

—

chveli,

a kotlu hiaholy zavzneli,

Mnozstvi

tu oboji stranoii

Jak V divadle dupali, vyskali, Hlasem rozlicnym bh'skali: Niis pan Kulisek ma za vyhranou Na bojiSte potom pospi'chali,

Vsechno jej tu chvalilo a ctilo; Mezi pratele se pr-imichali,

Kteiym to u srdce tak nebylo, k nemu se neznali, Pozdraveni mu nedali,

Dii've

Zapirali byti s jeho rodu,

!

273 Alio udiivali jej u krale,

A

hiediili

vSudy jeho skodu;

Ted' jsou zphiteleni nenadulc.

Pane

stryckii! vola sliof a kdna,

Jakoii cest

Ze

toho dues dfilame,

si z

vas mezi sebou niaine,

—

Arci posli jsme z jednoho luna.

Ale

dri'v

se protiviH velmi

KuIiSkovi, ty smradlave Selmy;

Auo takto z ninoheho zastupu, Co se ted'ky li'sa vitezovi, Neriasel

by plu'buzneho

Ale pravi nam

Smutna

—

chltipu.

pfi'slovi:

chvi'la pratele popl^Si,

Jasna mnohem vice zas piinasi, Ale stryckujte Jci

si

—

jak jen chcete,

vas fatkari! prohlizini,

^'asnii lepetn

vsak se

neprikliziin,

Lichoteni mozek ine nezjyiete.

At je Da vaseni jazyku med,

V

srdci cmiicham

trpky jed.

Pes hiadovy do kuchyne Ceka CO kucharka hodi

foiini',

—

Kolem nioznych

slota se okouui',

Licliota iiadojna pod lost plodi

Tak Ferina.

si

—

Kulisek preniital;

18

274 Ale brouSen na oboji straoe,

Vsechay jako strycky sve privital, Vsechny li'baje, a vSein se klanc

Na

vlastni je

Nebo tak si Co bych ja At

si

se s nimi hadal?

knezi lidem kazou,

Svedoini

Na

vejcky cbytal: zas rozkladal:

ji'm

rozvazou, zavazoii,

svetske se ale nehodi

—

Karat, co zadnemu neskodi

Siadka huba, lichotive mravy

Piemahaji lide slabe, Srdce kamenne, dubove hlavy

Medovity jazycek prodlabe; Nevyvrati koleno

Kdo

si

s

klubu,

se trosku vie poklom',

Nepodere tez si zadny hubu, Libezne kdyz jineom zazvoiii,

Ten si aspoa veznie to do Kdo ma pravou polityku. Dbej na slovo, dbej na

Kdo

zvyku,

lice,

chces casern byti vice,

Nezli Y kancelaii praktykanteni

Neb V kostele ministranteni Pfimym krokem jde se jen do cbysky, Ale vazem skrcenyra do vy sky.

Tak

si

Siiiii

pfcmeyslel v duchu,

Pak CO iMi'tcI iieyvetSi se Take veci jen rozjuavcl, Ktere

Tak

stavel,

lehtali iicyvicc v iichii,

ze vsichni hiasitc volali:

Zdniv bud' o nasince slavny! Chrabry vi'teii, i-eciiiku nuavny! Ted' jsme tepiv cenu tvou poznali.

Tak

volali

:

Juz nedleme,

Vsichoi stavme se do

i-adii.

h

Mall napfed, vetsi vzadu,

Tak ho k trunu Ay tu vsichni k Jak

zavedeiiie;

shive stryce,

bliiznivt vyskaji'ce,

V

pravidelny fad se

K

trunu pak Kuliska doprovazi.

schazi',

Tani na stupni on pokorne kleknul, Kriil se ho milostne zezlem teknul,

Prave Vstafi niuj vcrny chrabry synu Dnesni den ti smazal kazdou vinu! Videl jsem tvuj skutek, od te doby Zadne na te nept-ijmu zaloby; Ale na pravici ineho trunu :

V

tajne rade

ni;i§

sedavat,

Slozeny v tvem hum

Osud

narodfiv

mych

obstaravat.

J6*

Vy

budete vSecbno ve vsem vsiide,

Co vy

lived ete, zjinaci'te,

Zeinskou peceF k tonm

Zakouem

Kdo

piitlaci'tP,

a praveni bude

vas skutek nepocbvali,

nme sanienui se At dobreho pii'Sti pak Veru na veky si hubu

probrcsi,

Proti

Kdo

To mu

at se

zdorny vazpokiivi,

trest at jej

Takou moc Jeoom to

a pnivo

Pro

Na

lid,

—

zaklad^im,

vas, zda ino^na, zadani, nioudrosti,

piipojil tak trosku

Kulisek pazour

to,

zachvati.

vam

nekdy ku pravni

jste

protivi,

nioci kl.iti,

Zaslouzeny

By

teli',

spali.

vam

se ale v skutkii

Vasi svatou

se

cnosti.

polibil,

Ve vsem povolnost mu slibil, Prave Neymilostivcjsi Pane Jak ja bi'dny takou cest zaslouzil, :

,

Po

ktere snad pan cbopuejsi touzil*

Vsak

Ac Jak

die vasi viile at se stane,

se duse ve nine stracheni tiese, to bri'nie

si'je

nui

unese;

Doufcim ale, ze ponioci Bozi

Vsecbno ja nasoukam a vypVcdu,

•277 Co

A

Vzdyt

Kralovskii ulozi,

Diilost

mi.'

kde

jini tez

i

jich vi'cc s

jii

vyjedu

meho

plemcuii

Nosicu takeho breniena; Ale budiz panu Bohu

Tczka

clivala,

sc jhn sluzbicka nezdala,

Jak by jeq se pfoto byl 'narodii, se kazdy k toimi hodil.

Tak

Stastne staii jim popralo iiebe;

(A pak

ticho fekl si pro sebe:

Velky^ni

panem byt, a

pinit mi'sek,

Vozi't se V kocaru, p.isti bn.?ek

—

Velmi prospe§ne umeni,

Bez velkebo hiavy lomeni. Ledasko trefi; proc ne Kulisek?) Krai pak zavolav sve rady,

A

vse jine knilovske fifady

Pravil: Eyble! tent je kanclir rise!

Co on

kcize,

jak bych ja rozkazal,

Jak bych ja psal, bud', co on napisc! A pak vsechny pri'sahou zavazal, Ze se chteji slusne k nenm chovat, Jeho plany pilne podporovat. Mnozi s radosti hncd piisahali, Nektefi vSak v

niysli se zdrahali

Zlobive po strane Mrouli'k

bruci',

;

278 Ourel

Pak

di'v

sc nerozpukne zluci.

to jeste

Muohy

ledaskoho hncte,

ocas mezi nohy plete,

Stranou kouka,

usi

na zad taha,

Vsak CO na Vymluvy tu neni zadne — Co Krai zada, stat se musi', On nui pravo v rucc padiie, plat,

pfece jen prisaha.

ci vaz ji zaknsi; Beda toinu Chytry pomysli u sebe: K cemu hnev a zpouze platna, Si'la kdyz a kapsa spatna? ,

Mocny

desetkrat zadrhne tebe,

At je dosti srdce zamracene, Chytry nosi celo vyjasnene Neb kdo se na pana zlostnc diva,

Z

jedtte mrzutosti dvoji nii'va.

Vi'cli

pfikladas, vie horet bude,

Tahni

A

strunii, hlasiteji

cini vice

Tim

si

vi'c

hude;

v louzi nuchas, do tvafe splichas

Proto at se deje, jak se deje, Slaba chytrost ke vscmu se smeje. Arci V

kom by

se to nevarilo,

Chlapa, ktery jeste selma zrana,

polednach dati nam za

{»/tna.

279 Zdto ze se jemu podarilo Zlianobit, premoci sveho tliiiha

Ovsciu

Ale

vi'mli,

—

to zasluha!

(liviiii

jak to vecer budc^

Neui vsechno, vzdycky, vsude.

—

Mnohy potoin na bojiste be/,el, Xa zvedy, neb k vhI'i Zubi'kovi, Ten tarn jeste potrhany lezel,

A

zle

velnii

bylo chud'asovi.

Vcdle ueho pani Zroutka Ikain,

Kdo

VI,

kde sc

dost nabiala;

sizi

Vedle ni pak nilada chasa fnuka, Ourel a pan Mroulik

Honem

Stukii.

poslali pro lazebniky,

Ti prinesU ovazky a li'ky, Rany vymyli a uaniazali, Pak umele zavazall. Take studene mu usi tfeli, Kapky vonave pod nos drzeli,

Tak

ze z obou koncu kychal,

Take mnoheho posplichal Zda se lekarum, ze ti'm nadejc, Az si ulehci', ze zas okfejc. Pani Zroutka

cini,

co

Jak jen niozua, na nej

Vedne

kdo

ladi,

hledi',

v noci u nfj sedi,

PHkryvH Ale

vi'c

jej,

at ie

u^iJuMdAi.

—

nez rany rozSkrebene,

Boll vlka srdce zarmoubene

Nebo

to

V neyhlubSi duSi

Srdci neykrutej

Kdyz

]>ali,

ubli'zi,

se nepri'tel veiejhe chvali,

Nas vsak

vlastni

vedomost

Kulisek. se vsak radostne

poni'zi'.

sti'ril,

Pied hroniadou hrde se otacci, Hlavou vrte, ocas rozcepyril, A po pansku z vysoka si kracel, Jak by od jakziva panem byval,

Tak

se

ku kazdeniu

Li'k presilny

Nebo Hned

—

nu'val.

panstvo byti mas/,

sotva ze to kdo okusi', se prejtnaei zcela

Podle duse

i

die tela

—

Ale jemii panstvi dobre

Na

lifad

vsak

stalo.

niyslel nialo

Rad by jenom Ermelinku Jak se do Nerad by

ni

se

—

vidcl,

velka pani vpravi':

nekdy za

ni stydel,

Kdyby neumela dvorske iiiravy; Mene vsak se staral o svou tiiasii.

Ta

to umi, myslel,

Proto hned ku

v

kratketii casii

krali spechal,

Aby Aby

na Ktukov

jej

vsem

Prav6

:

ji'ti

zpravil

nechal,

Ermelinku /enu

„Osud na§ md velkou

zmonii

OnsL bude po nig touzit,

me

Ouzkosti se

Nebo

vi',

Jakou

Ve

souzit,

jak Zubi'k krutc hnbi,

si'Iou

vztly se chhibi,

snach videniin se bude

dcsit,

Jak by nine juz Oiirel chtel povesi't." Krai niu na to odpovidii: Kazdy na sve neydh'v se ohli'da;

Ze

ste

To

si

Nebo

ve manzeiske vire

na vas

stiilyni,

mfij kancleii chvalini

verte, ted'

j

mi muzi, zeny

Veskrz cbteji laskave promeny! Proto na Klukov si hned pospiste, Kancleika ode nie pozdraviijte, Slusne

Pak

jeji

Pro vas

By

zadosti ntiste,

se vsichni na dvur prestebiijte.

stav se ale vie nehodi',

peSky cestu konal; Snadne by ste nam od tobo stonal, Osel Mufia at vas doprovodi, ste

—

Az vas chuze pak Munacek se lined

Vy

si

na hfbet

unavi, zastavi',

niu sednele.

282 Puk

vas cesta vie nelinete.

Chceli ale ph'zen svanii

Bez okoiku

niaji'

pasy

ji'ti,

mi'ti.

Kuli^ek se podckoval,

Ruku milost panu poceloval Pak se na Kiukov ub I'ra. Illaholem ho mnozstvi vyprovazi, Kviti vonne na cestu

Ano koze mu Jak

nm

hazi,

piosti'ra.

se tak juz ke Klukovii

Ermelinci dusi

cit

bli'zi,

obti'zi';

Obiiva se, ze k zaiosti

Taka.plnost srdce chyli: Ale zvedela po male chvi'li,

Ze to pfedcit byl radosti, Neb jak od zdaleka znanienala, Jak KuKSek domu jede, Jak

Do

si

slavne a nadherne vede,

radostoeho se place dala.

^ "tam

ji

Prave;

.Ja

Zakonem,

utaQ^el do naruci padrie

jsem K.inclef cele

rise,

co Kulisek napise.

Ona

div ze slasti neuvadne.

Jak

se dost pak laskoii putiskali,

Jcdli, pill a vyskali,

Xebo Kiukov na vsem zbvtek

mi'va.

283 Malo kdy v§ak St&drym by va Tri dny veseli nad mini byli, Ctvrty den se Piity den

si

iinavili,

odpocali,

Sesty den se na dvfir stehovali. On byl panem, ona byla pani,

Dvur

Tak

ji'in

pTeje, sprostak se

ji'ni

klani.

se vecne na Kuliska hravii,

Marnr* vsak se konec ocekava.

•

%

Tiskem Fr.

Andrae

t Lipsko.

PQ 1508

C9J67 1867 C.l

ROBA

f.